Das ist der Titel - ZIEL

Dipl.-Ing. Jan Finke, GELSENWASSER Entwicklungsgesellschaft Dresden mbH:
Regenerative Energiegewinnung auf Abwasseranlagen – ein Weg zur Verbesserung der
Wirschaftlichkeit
Získávání energií z obnovitelných zdrojů na zařízeních pro likvidaci odpadních vod –
cesta ke zlepšení hospodárnosti
Zusammenfassung: Die Entwicklung neuer Technologien zur Nutzung regenerativer Energien spielte in den vergangenen fünfzehn Jahren innerhalb der weltweiten Klimapolitik eine immer wichtigere Rolle.
Die Novellierung des Energieeinspeisegesetzes in den Jahren 2004 und 2008 in der Bundesrepublik zeigte insofern
Wirkung, dass diese Technologien in Deutschland auf Grund des Entwicklungsvorsprunges massenhaft zum Einsatz
kamen und Deutschland bislang (noch) Marktführer bei der Produktion von Windkraftanlagen und Solarmodulen ist.
Das Ziel der Bundesregierung bis zum Jahr 2020, mindestens 20 % eher aber 30 % (nach § 1 EEG 2008) des Gesamtenergieeinsatzes der Bundesrepublik durch regenerative Energien beizusteuern, ist höchst ambitioniert.
Die hohen Kosten zur Erledigung öffentlicher Pflichtaufgaben in Deutschland am Beispiel der Abwasserentsorgung
und der Wasserversorgung im Vergleich zu anderen europäischen Industrienationen zeigen, dass Maßnahmen zur
Kostenreduzierung zur Stabilisierung des Preis- und Gebührenniveaus notwendig und beim Bürger hoch willkommen
sind.So macht z.B. der Energiebedarf auf kommunalen Kläranlagen ca. 25 % der Kosten der Abwasserbehandlung
aus. Zum Vergleich die Klärschlammbehandlung und Entsorgung macht ca. 22 % der Jahreskosten in der Abwasserbehandlung einer größeren Stadt aus und die Personalkosten betragen ca. 30%.
Am Beispiel der Kläranlage Dresden Kaditz ist der Energieverbrauch vergleichbar mit einer 30.000 Einwohnerstadt.
Nicht nur in den letzten fünf Jahren wurden daher erhebliche Anstrengungen unternommen, die Wasserwirtschaftsbetriebe „auf Effizienz zu trimmen“. Einerseits werden neue Betriebsformen gewählt, andererseits werden Betriebe
mit allen technischen Mitteln optimiert. Einen wesentlichen Beitrag zur Energieeffizienzsteigerung bildet dabei die
Nutzung regenerativer Energien in der Wasserwirtschaft. Am Beispiel von Kläranlagen wird vermittelt, welche Arten
der regenerativen Energien eingesetzt werden können und welche betriebswirtschaftlichen Effekte erzielbar sind.
Dass dies nicht nur ein Thema der vergangenen fünf Jahre war, wird am Praxisbeispiel der Einführung der ersten
industriellen Bio-Co-Vergärung in Radeberg gezeigt. Hier wurde bereits 1998 auf einer 100 000 Einwohnerwerte
(EW) Kläranlage die Klärschlammfaulung in eine sogenannte Co-Vergärung umgerüstet, das heißt Bioabfallstoffe
aus der Nahrungsgüterindustrie, aber auch die Bioabfälle des Landkreises Kamenz und der Landeshauptstadt Dresden, wurden in Radeberg aufbereitet und der Klärschlammfaulung beigegeben.
In Radeberg wurde erstmals großtechnisch in Deutschland nachgewiesen, dass eine erhebliche Steigerung der Biogasausbeute durch die Nutzung biogener Abfallstoffe in der konventionellen Klärschlammfaulung möglich ist.
Des Weiteren werden an Hand von aktuellen Projektbeispielen die energetischen Optimierungsmöglichkeiten einer
Kläranlage mit den Themen – Wärme aus Abwasser, Mikrogasturbine, Solarenergie und künftig Erzeugung von Ersatzbrennstoffen - dargelegt.
Abstrakt. Vývoj nových technologií pro využívání obnovitelných zdrojů energií hrál v uplynulých 15ti letech v rámci
celosvětové politiky ochrany klimatu stále důležitější roli.
Novelizace Zákona o dodávkách energií v letech 2004 a 2008 vedla na základě vývojového náskoku k masovému
nasazení těchto technologií v Německu. Německo (dosud) je vedoucím hráčem na trhu v oblasti produkce zařízení
na využívání energie větru a solárních modulů.
Cíl spolkové vlády do roku 2020, vyrábět minimálně 20%, spíše však 30% (§ 1 Zákona o dodávkách energií 2008)
celkové spotřeby elektrické energie ve Spolkové republice z obnovitelných zdrojů, je velmi ambiciózní.
Vysoké náklady pro vyřízení veřejných náležitostí v Německu na příkladu likvidace odpadních vod nebo v oblasti
zásobování vodou v porovnání s ostatními evropskými průmyslovými národy ukazují potřebnost ze strany
obyvatelstva vítaných opatření v oblasti snížení nákladů za účelem stabilizace cenové úrovně a poplatků.
Spotřeba energií například na komunálních čističkách odpadních vod tak činí cca 25% nákladů na likvidaci
odpadních vod.. Pro srovnání: náklady na likvidaci odpadního kalu z ČOV činí 22% ročních nákladů na likvidaci
odpadních vod většího města, personální náklady činí cca 30%.
Spotřeba energie na čističce odpadních vod v městské části Kaditz v Drážďanech je srovnatelná s městem se 30 000
obyvateli.
Významné snahy o „vyladění“ vodohospodářských firem na efektivitu nebyly podnikány pouze v uplynulých pěti
letech. Na jednu stranu byly voleny nové podnikové formy, na druhou stranu byly firmy optimalizovány všemi
možnými technickými prostředky. Významným příspěvkem ke zvýšení efektivity spotřeby energií je přitom využívání
obnovitelných zdrojů energií ve vodním hospodářství.
Na příkladu čističek odpadních vod je ukázáno, jaké druhy obnovitelných zdrojů energií lze využít a jakých
ekonomických efektů lze docílit.
To není pouze téma uplynulých pěti let, což ukazují praktické příklady průmyslového kvašení bio Co v Radebergu.
Již v roce 1998 zde byla na čističce odpadních vod pro 100 000 ekvivalentních obyvatel přestavěna vyhnívačka kalů
na tak zvané kvašení Co, kdy jsou bioodpady z potravinářského průmyslu, ale i bioodpad okresu Kamenec (Kamenz)
a zemského hlavního města Drážďan v Radebergu zpracovány a přidávány do procesu vyhnívání kalů.
V Radebergu bylo v Německu poprvé doloženo v rozsahu velkého technického řešení, že významné zvýšení
využívání bioplynu je možné prostřednictvím využívání biogenních odpadních látek v konvečním procesu vyhnívání
kalů. Na základě aktuálních příkladů projektů byly dále představeny možnosti energetické optimalizace čističky
odpadních vod s tématy – teplo z odpadních vod, mikroplynová turbína, solární energie a do budoucna i výroba
náhradních paliv.
GELSENWASSER Entwicklungsgesellschaft Dresden mbH, Scharfenberger Straße 152, 01139 Dresden
Telefon: +49 (0) 351 / 822 - 2157
Telefax: +49 (0) 351 / 822 - 2159
E-Mail: [email protected]