1 O škole

Transkript

1 O škole
Obsah
O škole…………………………………………………………………………………………………………………
Akce školy……………………………………………………………………………………………………..
Historie………………………………………………………………………………………………………….
Výuka předmětů…………………………………………………………………………………………………….
Učební plány………………………………………………………………………………………………….
Charakteristika předmětů………………………………………………………………………………..
Projekt OBZORY…………………………………………………………………………………………………….
Úvod, charakteristika projektu…………………………………………………………………………
Přínos projektu……………………………………………………………………………………………….
Popis klíčových aktivit projektu………………………………………………………………………..
Harmonogram a rozpočet projektu…………………………………………………………………..
Ukázky z prací studentů………………………………………………………………………………………..
Co mě překvapilo……………………………………………………………………………………………
Studentem v České republice a ve Velké Británii………………………………………………..
Homo sapiens Technicus…………………………………………………………………………………
Život kolem nás………………………………………………………………………………………………
Křeslo……………………………………………………………………………………………………………
Finanční krize v Číně……………………………………………………………………………………….
Nas ne dogonjat!……………………………………………………………………………………………
Projekt Holocaust……………………………………………………………………………………………
Soutěž Hala roku……………………………………………………………………………………………
Studenti píší noviny – MF Dnes………………………………………………………………………..
Voděradská Grammar School – shrnutí v anglickém jazyce……………………………………..
Gymnasium Voděradská – shrnutí v německém jazyce…………………………………………….
Le Lycée Voděradská – shrnutí ve francouzském jazyce…………………………………………….
2
5
7
8
8
13
26
26
28
29
37
38
40
43
45
49
51
55
58
62
66
68
72
73
74
1
O škole
Naše gymnázium vzdělává studenty v osmiletém, šestiletém a čtyřletém cyklu. Jeho zaměření je
všeobecné, ve vyšších ročnících studia je v učebním plánu velký podíl volitelných předmětů, které
umožňují studentům vybrat si obsah výuky podle svého zájmu a budoucího profesního zaměření.
Škola sídlí v Praze 10 Strašnicích v klidném prostředí nedaleko stanice metra Strašnická v budově
postavené v třicátých letech minulého století. Ve škole je 42 učeben, z toho 16 odborných pracoven.
Přibližně polovina učeben je vybavena počítačem a promítací technikou. Dále máme ve škole laboratoře
chemie, fyziky a biologie, dvě tělocvičny, nově zrekonstruované školní hřiště a zahradu. Na zahradě jsou
k dispozici dvě letní učebny pod širým nebem, vhodné např. k výuce jazyků.
2
Studentům i profesorům je k dispozici školní jídelna s nabídkou 2–3 jídel denně a bufet. Škola má
dobře vybavenou knihovnu, knihovní fond je průběžně doplňován zejména díky podpoře sdružení rodičů
a prostředkům získaných z grantů.
Výuku zajišťuje plně aprobovaný profesorský sbor, některé volitelné předměty ve vyšších ročnících učí
též externí lektoři z vysokých škol a odborných pracovišť.
Ve všech třídách se studenti učí anglický jazyk, od sekundy nižšího gymnázia navíc studují druhý cizí
jazyk – němčinu, francouzštinu nebo španělštinu.
Studium je zakončeno maturitní zkouškou, většina našich absolventů pokračuje dále ve studiu na vysoké
škole.
3
Úspěšnost absolventů našeho gymnázia
Rok
2007/2008
2008/2009
2009/2010
Celkem studentů
106
136
114
Studuje VŠ
86
129
108
Studuje VOŠ
3
5
1
Studuje jinde (jazyková škola, nultý ročník VŠ, apod.)
8
1
2
Nepokračuje ve studiu
9
1
3
Naši studenti se zúčastňují řady studijních a sportovních soutěží pro středoškoláky, mnozí z nich jsou
úspěšní i ve vyšších kolech těchto soutěží. V uplynulém školním roce 2009/2010 se několik našich
studentů a družstev umístilo na předních místech v krajském nebo celostátním kole:
Jiří Linhart Veronika Hlaváčová
1. místo v pražském kole Olympiády v ČJ.
1. místo v pražském a 13. místo v celostátním kole soutěže SOČ
v kategorii zdravotnictví.
Julie Nováková
2. místo v pražském a 3 místo v celostátním kole soutěže SOČ v kategorii
biologie.
Michal Soucha a Martin Kerhart Účast v celostátním kole olympiády z programování.
Pavel Černý
1. místo v celostátním kole fyzikální soutěže Robiáda.
Michal Soucha
3. místo v celostátním kole fyzikální soutěže Robiáda.
Petr Novák
Literární cena Josefa Škvoreckého – 1. místo za povídku
Zuzana Gruberová
2. místo v celostátním kole astronomické olympiády.
Magda Králová
2. místo v pražském kole geografické soutěže Pražský globus
Družstvo studentů tercie A
2. místo v pražském a 5. místo v celostátním kole matematické soutěže
MASO
Družstvo studentů školy
Účast na mezinárodní soutěži Globe Games
Družstvo studentů školy
1. místo v pražském kole soutěže družstev v badmintonu
Družstvo studentů školy
2. místo v pražském kole soutěže družstev ve florbalu v mladší i starší
kategorii chlapců
Družstvo studentek školy
2. místo pražském kole soutěže družstev v basketbalu
4
Akce školy
O aktivitách školy může svědčit výčet akcí za uplynulý školní rok:
Škola v přírodě:
Seznamovací a adaptační kurzy:
Lyžařské kurzy:
Sportovní kurzy: Vícedenní poznávací zájezdy:
Studijní pobyty v zahraničí:
Jednodenní zájezdy a exkurze:
4 třídy (Krkonoše, Šumava Český ráj)
5 tříd (první ročníky osmiletého, šestiletého i čtyřletého studia)
5 tříd (sekundy, kvinty a 1. roč.) v Krkonoších, výběrový kurz
pro studenty vyššího gymnázia v Alpách
4 třídy, cyklistický a všeobecný kurz v Dobronicích a dva vodácké
kurzy na Vltavě a Ohři
Poznávací zájezd do Velké Británie
Výměnný pobyt v Římě
Výměnný pobyt v Norimberku
Exkurze do Krakova a Osvětimi
Poznávací zájezd do Švédska
Poznávací zájezd do Vídně
Pobyt v Itálii v rámci projektu Comenius
V rámci projektu Obzory vycestovalo do partnerských škol
v Německu, Francii a Velké Británii celkem 21 studentů našeho
gymnázia na dvouměsíční studijní pobyty.
Terezín – město a Malá pevnost
Jaderná elektrárna Temelín
Nymburk – město Bohumila Hrabala
Ústav jaderného výzkumu v Řeži u Prahy
Rožmitál pod Třemšínem
Kutná Hora
Čapkova Strž
Liberec
Dále se uskutečnila řada jednodenních a půldenních akcí na území Prahy (návštěva divadelních
a filmových představení, koncertů, pražské ZOO a Botanické zahrady, exkurze na pracoviště AVČR,
programy na MFF UK, apod.)
V neposlední řadě se pak konaly různé akce ve škole, např. Vánoční koncert, Vánoční florbalový turnaj,
výstava studentských prací ve škole, Zahradní slavnost, divadelní představení studentů apod.
5
6
Historie
Historie naší školy je poměrně krátká. Byla založena místní školní radou v Praze-Strašnicích v roce
1934. Školní budova byla postavena v letech 1932–1934 podle projektu architekta Vratislava Lhoty.
V letech 1935–1942 fungovala jako obecná škola, v následujícím roce bylo přistaveno další křídlo pro
školu měšťanskou. V roce 1953 byly obě školy sloučeny do jedenáctileté střední školy. V roce 1959 byla
škola rozšířena o další křídlo a v roce 1961 vznikla střední všeobecně vzdělávací škola.
Gymnáziem je naše škola od roku 1967. Do devadesátých let to bylo čtyřleté gymnázium, po roce 1990
byl studijní cyklus postupně rozšířen o šestileté a osmileté gymnázium.
Asi nejznámějšími osobnostmi, které absolvovali naši školu, jsou scénárista, herec a spisovatel Zdeněk
Svěrák, politik Jan Ruml a režisér Jiří Menzel.
Takto vzpomíná na svá studijní léta známý režisér a držitel Oscara Jiří Menzel, maturant z roku 1956:
Stalinova škola
V době, kdy jsem do ní vstoupil, jedenáctiletá střední
škola ve Strašnicích se pyšnila tím, že byla první
školou v republice, která mohla nést jméno po Josipu
Vissarionovičovi Stalinovi. V prvním patře stála
generalissimova sádrová socha, a když jsem po třech
letech školu opouštěl, vytrhávaly se jeho portréty ze
školních učebnic. Byly to veselé časy, plné zbrklých
školních reforem a vyplašených kantorů. Osm let gymnázia
se smrsklo na šest let jedenáctiletky, učitelé se museli
neustále přizpůsobovat novým požadavkům. Někteří
staří profesoři učili ještě na předválečných gymnáziích
a byli tedy z první republiky zvyklí na náročnou výuku.
Vyžadovali disciplínu a poctivé učení. Na to jsem nebyl připraven. Na prvním vysvědčení jsem začal se
sedmi čtyřkami a můj tatínek nade mnou symbolicky zlomil hůl. Nároky na kvalitu učení se naštěstí
během let zmírňovaly a tak se mi podařilo protáhnout se až k maturitě.
7
Výuka předmětů
Koncepce výuky na našem gymnáziu je podrobně zpracována ve školním vzdělávacím programu
dostupném na webových stránkách školy. Zde uvádíme základní informace – učební plán pro osmileté,
šestileté a čtyřleté studium a charakteristiku výuky jednotlivých předmětů ve škole.
Učební plán pro osmileté studium
Ročník
Předmět
Český jazyk a literatura
Anglický jazyk
Cizí jazyk
Občanská výchova
Základy společenských
věd
Dějepis
Zeměpis
Matematika
Fyzika
Chemie
Biologie
Práce s laboratorní
technikou
Praktika
Informatika
a výpočetní technika
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Hudebná výchova /
výtvarná výchova
Tělesná výchova
Volitelné předměty
Celkem
8
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
prima
sekunda
tercie
kvarta
kvinta
sexta
septima
oktáva
5/1
4/4
1
4/1
4/4
3/3
1
4/1
3/3
3/3
1
4/1
3/3
3/3
1
4/1
3/3
3/3
-
4/1
3/3
3/3
-
4
4/4
4/4
-
4
4/4
3/3
-
-
-
-
-
1
1
2
2
2
2
5/1
2/1
2/1
2
2
5/1
2
2
3
2
4/1
2/1
2/1
2
2
2
4/1
2
2
2/1
2
2
5/1
2
2
2
2
2
4/1
2
2
2
2
4
2
2
2
3
-
-
-
-
1/1
-
-
-
-
1/1
1/1
1/1
-
-
2/2
1/1
2/2
1/1
1/1
-
1/1
2/2
1/1
2/2
1/1
1/1
1/1
1/1
-
-
-
-
-
-
-
-
2/2
2/2
-
-
3/3
29
2/2
30
2/2
32
2/2
31
2/2
33
2/2
2/2
33
2/2
4/4
34
2/2
14/14
32
Poznámky k učebnímu plánu osmiletého cyklu:
Cizí jazyk si žáci volí z nabídky německý jazyk, francouzský jazyk, španělský jazyk, ruský jazyk.
Občanská výchova ve 4. ročníku vyučuje tematický okruh Svět práce za vzdělávací oblasti Člověk
a svět práce.
Zeměpis ve 3. ročníku integruje téma Neživá příroda.
Biologie ve 3. ročníku integruje témata ze vzdělávací oblasti Výchova ke zdraví.
Informatika a výpočetní technika v 1. pololetí 3. ročníku vyučuje téma Využití digitálních technologií
ze vzdělávací oblasti Člověk a svět práce, ve 2. pololetí 3. ročníku vyučuje tématický okruh Svět práce
ze vzdělávací oblasti Člověk a svět práce.
Práce s laboratorní technikou ve 4. ročníku realizuje tematický okruh Práce s laboratorní technikou
ze vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Není samostatným předmětem, je součástí předmětů fyzika,
chemie a biologie a nemá samostatnou klasifikaci.
Praktika jsou v 5. a 6. ročníku součástí předmětů fyzika, chemie, biologie a zeměpis, v 7. ročníku
součástí předmětů fyzika, chemie, biologie a dějepis. Nejsou samostatným předmětem a nemají
samostatnou klasifikaci.
Hudební výchova, výtvarná výchova jsou ve 3. a 4. ročníku vyučovány vždy 1×2 hodiny za 2 týdny
Vyučovací předmět hudební výchova nebo výtvarná výchova v 5. a 6. ročníku si žáci volí.
Základy společenských věd v 5.– 8. ročníku vychází ze vzdělávacího oboru Občanský a společenskovědní
základ vzdělávací oblasti Člověk a společnost.
Volitelné předměty v 6.– 8. ročníku si žáci volí. Každý volitelný předmět se vyučuje zpravidla 2 hodiny
týdně.
9
Učební plán pro šestileté studium
Ročník
Předmět
Český jazyk a literatura
Anglický jazyk
Cizí jazyk
Občanská výchova
Základy společenských věd
Dějepis
Zeměpis
Matematika
Fyzika
Chemie
Biologie
Práce s laboratorní
technikou
Praktika
Informatika a výpočetní
technika
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Hudebná výchova /
výtvarná výchova
Tělesná výchova
Volitelné předměty
Celkem
1.
tercie
4/1
3/3
3/3
1
3
3
4/1
2/1
2/1
2
2.
kvarta
4/1
3/3
3/3
1
2
2
4/1
2
2
2/1
3.
kvinta
4/1
3/3
3/3
1
2
2
5/1
2
2
2
4.
sexta
4/1
3/3
3/3
1
2
2
4/1
2
2
2
5.
septima
4
4/4
4/4
2
2
4
2
2
2
-
1/1
-
6.
oktáva
4
4/4
3/3
2
3
-
-
1/1
1/1
1/1
2/2
1/1
2/2
1/1
1/1
-
1/1
1/1
1/1
1/1
-
-
-
-
-
-
2/2
2/2
-
-
2/2
33
2/2
31
2/2
33
2/2
2/2
33
2/2
4/4
34
2/2
14/14
32
Poznámky k učebnímu plánu šestiletého cyklu:
Pro přehlednost nazýváme ročníky šestiletého gymnázia shodně s osmiletým cyklem, proto je první
ročník tercie, druhý ročník kvarta, atd.
Cizí jazyk si žáci volí z nabídky německý jazyk, francouzský jazyk, španělský jazyk, ruský jazyk.
Občanská výchova ve 2. ročníku vyučuje tematický okruh Svět práce za vzdělávací oblasti Člověk
a svět práce.
10
Zeměpis v 1. ročníku integruje téma Neživá příroda.
Biologie v 1. ročníku integruje témata ze vzdělávací oblasti Výchova ke zdraví.
Informatika a výpočetní technika v 1. pololetí 1. ročníku vyučuje téma Využití digitálních technologií
ze vzdělávací oblasti Člověk a svět práce, ve 2. pololetí 1. ročníku vyučuje tématický okruh Svět práce
ze vzdělávací oblasti Člověk a svět práce.
Práce s laboratorní technikou ve 2. ročníku realizuje tematický okruh Práce s laboratorní technikou
ze vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Není samostatným předmětem, je součástí předmětů fyzika,
chemie a biologie a nemá samostatnou klasifikaci.
Praktika jsou ve 3. a 4. ročníku součástí předmětů fyzika, chemie, biologie a zeměpis, v 5. ročníku
součástí předmětů fyzika, chemie, biologie a dějepis. Nejsou samostatným předmětem a nemají
samostatnou klasifikaci.
Hudební výchova, výtvarná výchova jsou v 1. a 2. ročníku vyučovány vždy 1×2 hodiny za 2 týdny
Vyučovací předmět hudební výchova nebo výtvarná výchova ve 3. a 4. ročníku si žáci volí.
Základy společenských věd ve 3.– 6. ročníku vychází ze vzdělávacího oboru Občanský
a společenskovědní základ vzdělávací oblasti Člověk a společnost.
Volitelné předměty ve 4.– 6. ročníku si žáci volí. Každý volitelný předmět se vyučuje zpravidla 2 hodiny
týdně.
11
Učební plán pro čtyřleté studium
Předmět
Český jazyk a literatura
Anglický jazyk
Cizí jazyk
Základy společenských věd
Dějepis
Zeměpis
Matematika
Fyzika
Chemie
Biologie
Praktika
Informatika a výpočetní technika
Hudebná výchova / výtvarná výchova
Tělesná výchova
Volitelné předměty
Celkem
Ročník
1.
4/1
3/3
3/3
1
2
2
5/1
2
2
2
1/1
2/2
2/2
2/2
33
2.
4/1
4/4
3/3
1
2
2
4/1
2
2
2
1/1
2/2
2/2
2/2
33
3.
4
3/3
4/4
2
2
2
4
2
2
2
1/1
2/2
4/4
34
4.
4
4/4
3/3
2
3
2/2
14/14
32
Poznámky k učebnímu plánu čtyřletého cyklu:
Cizí jazyk si žáci volí z nabídky německý jazyk, francouzský jazyk, španělský jazyk, ruský jazyk.
Praktika jsou ve 1. a 2. ročníku součástí předmětů fyzika, chemie, biologie a zeměpis, ve 3. ročníku
součástí předmětů fyzika, chemie, biologie a dějepis. Nejsou samostatným předmětem a nemají
samostatnou klasifikaci.
Vyučovací předmět hudební výchova nebo výtvarná výchova v 1. a 2. ročníku si žáci volí.
Základy společenských věd v 1.– 4. ročníku vychází ze vzdělávacího oboru Občanský a společenskovědní
základ vzdělávací oblasti Člověk a společnost.
Volitelné předměty ve 3. a 4. ročníku si žáci volí. Každý volitelný předmět se vyučuje zpravidla
2 hodiny týdně.
12
Charakteristika předmětů
Český jazyk
Předmět je vyučován ve všech ročnících, a to 4 hodiny, v primě 5 hodin týdně. Jeho náplň je tvořena
dvěma základními složkami: jazykově-komunikační (tj. vyučování a procvičování „mluvnice“ a „slohu“)
a literárněvědnou. Na nižším stupni gymnázia je přitom větší pozornost věnována složce první, zatímco
na vyšším stupni převažují hodiny „literatury“. Na obou stupních gymnázia se snažíme o účelné skloubení
přiměřené literárněhistorické a literárněteoretické průpravy se čtenářskou výchovou.
V rámci ŠVP i mimo něj jsou do výuky zařazovány nejrůznější krátkodobé i dlouhodobější projekty,
exkurze, návštěvy divadelních a filmových představení apod. Naši studenti se tradičně s úspěchem
zapojují i do projektů a soutěží, pořádaných různými organizacemi – jako příklad můžeme uvést již
několikaletou účast v celostátním projektu „Studenti čtou a píší noviny“ či úspěchy našich studentů
v předmětové olympiádě.
Pro výuku máme k dispozici 3 odborné učebny; v jedné z nich je umístěno moderní promítací zařízení
a příruční knihovna, hojně využívaná při práci v hodinách. Studentům i vyučujícím je k dispozici školní
knihovna s velice bohatým a kvalitním fondem odborné i krásné literatury. Studenti se mohou také
stát členy velmi dobře fungujícího Klubu mladého diváka, který jim umožní navštívit kvalitní činoherní
představení řady pražských divadel za zvýhodněnou cenu.
Naším cílem je pochopitelně připravit studenty nejen k povinné maturitní zkoušce, ale především k tomu,
aby byli schopni mluvenou i psanou formou kultivovaně komunikovat ve svém mateřském jazyce a aby
se co nejčastější setkávání s krásnou literaturou stalo samozřejmým a obohacujícím prvkem jejich života.
V tom všem jim může pomoci i účast na volitelných předmětech a seminářích, jako je velmi populární
„Kultura mluveného projevu“, „Kapitoly z dějin literatury“ či především na přípravu k maturitě zaměřený
„Seminář z českého jazyka a literatury“.
Anglický jazyk
Rozsah výuky anglického jazyka představuje 3–4 hodiny týdně s ohledem na ročník, ve kterém se
výuka realizuje. (prima, sekunda 4 h., tercie, kvarta 3 h., kvinta 3 h., sexta 4 h., septima 3 h., oktáva
4 h.) V posledních třech ročnících mají studenti možnost přihlásit se do seminářů nebo volitelných
předmětů. (Většinou se nabízejí semináře konverzační, překladatelské nebo semináře zaměřené na reálie
a literaturu.)
S ohledem na ŠVP našeho gymnázia by studenti posledních ročníků měli dosáhnout úrovně B2 (podle
kritérií daných EU), a tedy být schopni projít úspěšně přinejmenším mezinárodně uznávanou zkouškou
FCE. Ve všech ročnících používáme učebnice řady Opportunities nebo New Opportunities, případně další
13
výukové materiály, obzvlášť pro specializované semináře. Kromě učebnic využíváme videokazety, DVD,
audiokazety, CD a práci v učebně s interaktivní tabulí.
Učitelé angličtiny našeho gymnázia organizují prakticky každým rokem výukové nebo poznávací zájezdy
pro studenty. Dále se pokoušíme najít partnerskou školu ve Velké Británii, se kterou by bylo možno
opakovaně uskutečňovat výměnné zájezdy pro studenty, případně vytvářet společné projekty.
Maturitní zkouška z angličtiny má pouze ústní část a představuje 25 otázek převážně z reálií anglicky
mluvících zemí. V případě zahájení státních maturit bychom chtěli tento systém zachovat v profilové části.
Francouzský jazyk
Francouzský jazyk se na našem gymnáziu vyučuje v osmiletém cyklu (prima-oktáva) od sekundy, a to 3
hodiny týdně, v cyklu šestiletém (tercie-oktáva) a v cyklu čtyřletém od začátku studia, taktéž 3 hodiny
týdně. V posledním ročníku mají studenti ve všech cyklech studia 4 hodiny týdně.
Při dostatečném počtu studentů může být v předposledním a posledním roce studia otevřen dvouhodinový
seminář francouzské konverzace. Na konci studia žáci dosahují úrovně B1–B2.
Pro výuku používáme tyto učebnice: Extra 1, Panorama 1, Panorama 2
Kromě těchto základních učebnic pracujeme s velkou škálou dalších (např. Vocabulaire progressif du
français, Civilisation progressive du français…)
Při výuce se klade důraz především na komunikativní dovednosti, dále na porozumění textu i poslechu.
Průběžně jsou studenti seznamováni s reáliemi frankofonních zemí. Samozřejmostí je používání
audiovizuálních pomůcek (CD přehrávač, interaktivní tabule, DVD, CD-ROM, internet). Součástí je i četba
upravených literárních textů.
Naši studenti se pravidelně zúčastňují národní soutěže ve francouzské konverzaci, její školní kolo, které
je rozděleno pro studenty nižšího (do kvarty), a vyššího (do septimy) gymnázia probíhá vždy v prosinci
nebo v lednu.
Předmětová komise FJ se každý rok snaží uspořádat poznávací zájezd do Francie nebo jiné frankofonní
země. Jejich náplní je poznání nejzajímavějších míst daného regionu, konverzace ve francouzštině, popř.
je zájezd spojen i s dalším předmětem (dějepisem, biologií).
Studenti mají od školního roku 2009/10 možnost vycestovat na zahraniční stáže do našich partnerských
škol ve Francii.
Německý jazyk
Německý jazyk se vyučuje ve všech třech cyklech našeho gymnázia. V osmiletém sekunda – oktáva,
v šestiletém tercie – oktáva a ve čtyřletém ve všech ročnících, v každém ročníku po 3 hodinách
a v posledním ročníku po čtyřech hodinách týdně. V předposledním a maturitním ročníku si mohou
14
žáci podle zájmu zvolit konverzační seminář nebo seminář zaměřený na reálie německy mluvících zemí.
Po ukončení studia by měli žáci dosáhnout úrovně B1 až B2 evropského referenčního rámce.
Používané učebnice: Planet (Hueber)
Themen aktuell (Hueber)
Blick (Hueber)
Výukové metody podporují zejména mluvený projev a komunikativní dovednosti. Zapojením moderních
médií do výuky se snažíme žákům výuku zpestřit a motivovat je. Na škole působí aprobovaní učitelé
a rodilý mluvčí. Nedílnou součástí výuky je i práce na rozmanitých projektech. Studenti se úspěšně
zúčastňují různých konverzačních soutěží, např. Deutscholympiade nebo Jugend debattiert.
Naše škola spolupracuje se dvěma německými gymnázii – v Norimberku a Blankenburku. Každoročně
organizujeme výměnné pobyty studentů a dvouměsíční stáže pro vybrané studenty předposledních
ročníků.
Španělský jazyk
Španělský jazyk se v naší škole vyučuje v 7 třídách, výuku zajišťuje španělský lektor.
Používané učebnice: Nuevo Ven
Chicos-Chicas
V předposledním ročníku si mohou studenti zvolit španělštinu jako třetí jazyk ve volitelném semináři.
Doplňkem výuky jsou soutěže ve španělském jazyce a poznávací zájezdy do Španělska.
Dějepis
Počátky dějin lidstva líčí Kosmova kronika slovy: „Po vylití potopy a po změtení lidí, kteří se zlým úmyslem
stavěli věž, pokolení lidské… bylo za takovou nedovolenou a nerozvážnou opovážlivost rozptýleno
božskou mstou…“. Tato zmíněná božská msta na sebe brala v každé době jinou podobu. Její podobou
v současnosti je právě předmět dějepis. Takže, na co se připravit:
Dějepis má časovou dotaci dvě hodiny týdně. Výjimku tvoří na nižším gymnáziu tercie, kde je přidána
hodina navíc. Podobně je tomu tak i na vyšším gymnáziu ve třetích ročnících, kde jsou dvě základní
hodiny rozšířeny o „praktika“ – každá třída je v rámci pěti dvouhodinových bloků dělena na dvě skupiny.
Ve čtvrtých ročnících nepatří dějepis k povinným předmětům, ale dychtivý student má možnost vybrat si
jej z nabídky předmětů volitelných. V takovém případě může očekávat nápor dalších dvou hodin týdně
se zaměřením na druhou polovinu 20. století.
Významnou kapitolou činnosti předmětové komise dějepisu, kterou si student může zpestřit své studium,
je velmi široká nabídka volitelných seminářů. Tyto dvouhodinové semináře jsou studentům nabízeny
od druhých ročníků vyššího gymnázia a specializují se na konkrétní dobu či problematiku. Ochutnávka
15
z naší nabídky: „ČSR a svět ve 20. století“, „Interpretace a dezinterpretace v dějinách“, „Zlatá šedesátá?“,
„Dějiny Evropy od středověku do současnosti“, „Umění – historie“, „Dějiny mimoevropských civilizací“,
„Evropské myšlenkové tradice“.
Tradičně doprovází výuku dějepisu jak domácí, tak zahraniční tématické exkurze: Terezín, Osvětim,
Itálie, Řecko…
Používání audiovizuální techniky (data-projektor, DVD apod.) je již zcela běžnou záležitostí.
Při všech těchto a dalších možnostech, které nabízíme, je pak pouze na studentech, jestli své zkušenosti
a znalosti využijí např. při různých soutěžích jako např. EUSTORY, u maturity nebo si prostě jen uvědomí,
že veškeré snažení pedagogického sboru je zbytečné, neboť „HISTORIA – MAGISTRA VITAE“.
Zeměpis
Předmět zeměpis se vyučuje ve víceletém gymnáziu od primy (tercie) do sexty, ve čtyřletém cyklu
od 1. do 3. ročníku, a to 2 hodiny týdně. Je doplňovaný praktickou výukou zaměřenou na orientaci
v mapách a hledání souvislostí mezi fyzickogeografickou a socioekonomickou sférou v regionech
i ve světovém měřítku.
Pro studenty, kteří si chtějí prohloubit své znalosti a upevnit dovednosti, se v septimě a oktávě vypisují
semináře specializované na různé oblasti: Politická a kulturní geografie, Urbanismus, Geopolitika…
Studenti se mohou zapojit i do různých soutěží, jako je Pražský glóbus nebo zeměpisná olympiáda.
Ke zkvalitnění výuky se používají pomůcky jako video, dataprojektor, různé typy atlasů a map a odborné
publikace, které si studenti mohou půjčit v zeměpisné knihovně.
Naším cílem je připravit studenty, kteří si zeměpis zvolí jako maturitní předmět (a není jich málo),
k úspěšnému složení maturitní zkoušky, ale nejen to. Chtěli bychom jim pomoci v tom, aby se dokázali
orientovat ve složitých současných globálních situacích a aby po celý svůj další život vnímali krajinu
i člověka jako neoddělitelné součásti regionu, ve kterém budou žít.
Společenské vědy
Předmět občanská výchova je vyučován na nižším gymnáziu jednu hodinu týdně. Hlavním cílem výuky
je především napomoci osobnostnímu a sociálnímu rozvoji žáka, seznámit ho se základními hodnotami
a fungováním demokratického státu v evropských i globálních souvislostech. Žák se seznamuje
s elementárními poznatky společenskovědních oborů jako je sociologie, politologie, psychologie,
ekonomie a právo.
Na vyšším gymnáziu jsou studenti postupně v rámci předmětu společenské vědy uváděni do problematiky
a metod politologie, teorie státu a práva, ekonomie, sociologie, psychologie, filosofie a etiky. V prvním
a druhém ročníku vyššího gymnázia je předmět vyučován jednu hodinu týdně, ve třetím a čtvrtém
16
ročníku dvě hodiny týdně. Nejen základní učivo si mohou studenti rozšířit prostřednictvím pestré nabídky
volitelných seminářů.
Výuku dále doprovází řada akcí, které korespondují s probíranými tématy. U nižších ročníků se jedná
zejména o besedy (drogová problematika…), exkurze (Terezín, Parlament ČR…). Nedílnou součástí výuky
na nižším gymnáziu jsou projekty, vytvářené a prezentované přímo žáky. Na vyšším stupni se navazuje
v exkurzích (Osvětim…), akcích spojených s porozuměním fungování právního řádu (inscenované soudní
přelíčení) apod. Na vyšším stupni též studenti i škola spolupracuje s organizací Člověk v tísni, o. p. s. Tato
spolupráce převážně probíhá pořádáním programu Jeden svět na školách, jehož součástí je promítání
filmů o problémech současného světa spojených s besedou.
Vše by mělo studentům přispět k úspěšnému absolvování studia, zakončené popřípadě právě maturitou
ze společenských věd a posléze k hladkému přechodu na vysoké školy humanitního a společenskovědního
zaměření.
Matematika
Matematika je důležitou součástí výuky v celém průběhu studia. Vedeme studenty nejen k osvojování
si nových poznatků a návyků, ale i k rozvíjení logického myšlení. K lepšímu pochopení a vysvětlení
17
probírané látky používáme výpočetní techniku, interaktivní tabuli a názorné pomůcky. Studenti mají
možnost používat výukový program Matik, grafické programy Cabri geometrie II. a Cabri 3D. Studenti
vyšších ročníků pracují navíc s programem Derive.
Ve všech ročnících nižšího gymnázia a v prvních dvou ročnících vyššího gymnázia je jedna hodina týdně
vyučována jako cvičení s polovičním počtem žáků. V posledních dvou ročnících vyššího gymnázia mají
studenti možnost si vybrat formou volitelných předmětů nebo seminářů další příděl matematiky navíc.
Seminář „Diferenciální a integrální počet“ doporučujeme studentům, kteří se chtějí věnovat dalšímu
studiu přírodovědných nebo technických oborů. Navíc studenti oktáv a čtvrtých ročníků si mohou vybrat
Deskriptivní geometrii a seznámit se s kótovaným a Mongeovým promítáním.
Všichni studenti mají možnost se zapojit do matematických soutěží a aktivit, jako je matematická
olympiáda, Pythagoriáda, Klokan, Pikomat a dalších i třeba jednorázových s matematikou spojených
akcí. Naši studenti se již opakovaně po několik posledních let umisťují na předních místech v obvodních
a pražských kolech těchto soutěží.
Fyzika
Fyzika tvoří významný základ všech přírodních
a technických věd. Studenti naší školy po absolvování studia
jsou schopni zvládnout vysvětlení běžných fyzikálních jevů
z přírody i z praktického života. Zároveň jsou i teoreticky
připraveni k dalšímu studiu přírodovědných a technických
oborů na vysokých školách.
Ve víceletém studiu je fyzika vyučována do septimy,
ve čtyřletém studiu do 3. ročníku. Učební osnovy jsou
společné pro 1. ročník čtyřletého a kvintu víceletého
gymnázia, resp. pro 2. ročník čtyřletého a sextu
víceletého gymnázia a pro 3. ročník čtyřletého a septimu
víceletého gymnázia.
Časová dotace je 2 hodiny týdně po celou dobu studia.
Od kvinty, resp. 1. ročníku jsou navíc zařazena laboratorní
cvičení s dotací ¼ týdně, tedy jedno dvouhodinové
laboratorní cvičení každých 8 týdnů. V primě a tercii
je jedna hodina realizována s celou třídou a ve druhé
hodině jsou žáci rozděleni na dvě skupiny.
Studenti vyššího gymnázia si mohou znalosti z fyziky
dále rozšiřovat v pravidelně vypisovaných seminářích.
V oktávě (4. ročník) mohou k přípravě na maturitu využít
volitelného předmětu Fyzika.
18
Naši vyučující fyziky jsou plněni aprobovaní, všichni absolvovali svá studia na MFF UK.
Fyzika se převážně vyučuje ve dvou odborných učebnách, které jsou vybaveny dataprojektory. Jsme
poměrně dobře vybaveni pomůckami pro demonstrační i frontální pokusy, snažíme se fyzikální sbírku
neustále rozšiřovat.
Chemie
Cílem výuky chemie je přiblížit chemii studentům a získat jejich zájem o tento přírodovědný předmět.
Ukázat, že chemie jako obor je provází denně v běžném životě a bez chemických dějů se neobejde nikdo
z nás. Provést studenty přes úskalí anorganické, fyzikální, organické chemie a biochemie.
Chemii bez pokusů, měření a výpočtů si lze jen obtížně představit, proto jsou k hodinám výuky ve kvartách
až septimách víceletého studia a v 1. až 3. ročníku čtyřletého studia pravidelně přiřazována laboratorní
cvičení.
Chemie je i volitelným předmětem pro oktávy a 4. ročník. Zaměřuje se především na přípravu studentů
k maturitní zkoušce a přijímacím zkouškám na VŠ. Zájemci o chemii mají možnost rozšířit si své
19
znalosti v seminářích Analytická chemie (pro septimy a 3. ročník) a Obecná chemie a biochemie (pro
oktávy a 4. ročník).
Učebna chemie je vybavená audiovizuální technikou, digestoří a laboratorním stolem. K učebně chemie
patří komplex váhovny, chemické laboratoře a malé počítačové učebny. Vybavení umožňuje volit metody
a názornost výuky úměrné věku studentů. Důraz klademe na bezpečnost práce.
Vedle používaných učebnic mají možnost studenti využívat odbornou literaturu ze školní knihovny
a knihovny chemického kabinetu.
Každoročně jsou pořádána školní kola chemické olympiády kategorií D až A. Studenti mají možnost
se zapojit do prací SOČ a dalších oborových soutěží. Využíváme nabídky Týdne vědy a techniky, při
kterých se studenti seznamují s odbornými pracovišti AV ČR a mohou se účastnit odborných přednášek.
Spolupráce s VŠCHT umožňuje pořádat pro studenty specializované hodiny na naší škole i v laboratořích
VŠCHT. Exkurze pomáhají pak ukázat chemii v praxi např. čističku odpadních vod, výrobu skla či léků
i oblíbené exkurze do pivovaru nebo vinařských závodů.
Biologie
Biologie se na naší škole učí povinně ve všech ročnících s výjimkou oktávy resp. čtvrtého ročníku, kde je
nabízena jako volitelný předmět pro zájemce.
Do výuky biologie se snažíme začleňovat moderní poznatky (např. z molekulární biologie, genetiky,
evoluční biologie, fylogeneze). Klademe důraz na vyvážený poměr mezi systematickými obory a ekologií
na jedné straně a mezi obecnou biologií, molekulární biologií a genetikou na straně druhé. Zejména
na nižším gymnáziu a při výuce biologie člověka a genetiky jsou součástí výkladu i praktické a zdravotní
aspekty tématu (např. nemoci a obrana proti nim, praktické aplikace genetiky, využití poznatků z ekologie
v ochraně přírody apod.).
V septimě / třetím ročníku a oktávě / čtvrtém ročníku jsou pro zájemce nabízeny volitelné semináře.
Každoročně se vyučuje Seminář a cvičení z biologie pro oba ročníky a seminář Mozek – komunikace –
chování pro studenty posledního ročníku. Podle zájmu studentů je možné otevřít další semináře (např.
seminář Živá příroda zaměřený na poznávání druhů a ekologie, seminář Biologie člověka apod.)
V každém ročníku jsou součástí výuky laboratorní a praktická cvičení.
Biologii je možné si vybrat jako nepovinný předmět společné části maturitní zkoušky (písemný test) a je
možné zvolit si ji jako jeden z předmětů profilové části maturitní zkoušky (ústní zkouška).
V roce 2009 jsme se jako pilotní škola zapojili do Projektu 3V – vědě a výzkumu vstříc, jehož cílem
je přispět k rozvoji a propagaci vědeckých forem práce na středních školách (především v hodinách
biologie) prohloubit spolupráci s vysokými školami a podpořit zájem o přírodovědné předměty.
20
Dalším projektem, kterého se naši studenti dlouhodobě účastní, je mezinárodní projekt Globe. Hlavní
aktivitou studentů jsou každodenní meteorologická měření v meteorologické stanici na školní zahradě
a pravidelná přírodovědná pozorování v Krčském lese. Všechny výsledky studenti zpracují a posílají
k následnému zpracování. Každoročním vyvrcholením projektu je účast na přehlídce Globe Games.
Informatika a výpočetní technika
Předmět informatika a výpočetní technika se podle školního vzdělávacího programu vyučuje od tercie
do septimy u víceletého studia (časová dotace v jednotlivých ročnících 2–1–2–1–1) a v prvním a druhém
ročníku čtyřletého studia, (vždy 2 hodiny týdně).
Ve výuce klademe důraz na teoretickou i praktickou práci, naším cílem je výchova pokročilého uživatele
s kladným vztahem k počítači a novinkám v oblasti informačních technologií. Obsah předmětu neustále
rozvíjíme a doplňujeme.
Vzhledem k nestálosti obsahu předmětu dáváme přednost elektronickým materiálům, které mají studenti
k dispozici na webových stránkách školy nebo vzdělávacím portálu.
21
Škola má tři moderní počítačové učebny. Všechny jsou vybaveny dataprojektorem. Při práci v nich musí
studenti dodržovat pravidla daná řádem učeben. Individuálně je možné učebny využívat po dohodě
s vyučujícím ke studijním účelům.
V posledním ročníku si žáci mohou vybrat z několika volitelných předmětů shrnujících a rozšiřujících
probrané učivo. Například Opakování Office, Grafika a tvorba webových stránek, Elektronická komunikace;
je možné se věnovat i studiu programování. Nabídku volitelných předmětů přizpůsobujeme zájmu studentů.
Z předmětu IVT lze i maturovat, maturitní otázky mají část uživatelskou a část programátorskou.
Hudební výchova
Hudební výchova se učí v prvních šesti ročnících studia. Věnuje se kreativním činnostem, hudební nauce
a poznávání historie i současnosti hudby.
Hodiny hudební výchovy jsou zaměřeny zejména na kreativní činnosti studentů v rámci probírané látky
a také na poznatky z hudební nauky. Na vyšším gymnáziu se dosud získané znalosti studentů prohlubují
a těžiště se přesouvá na chronologické poznávání artificiální i nonartificiální českých i světových dějin
hudby.
V hodinách jsou využívány dvě odborné učebny, jedna z nich je plně vybavena mediální technikou,
jednoduchými nástroji rytmickými i melodickými a bohatě vybavenou CD fonotékou.
22
V rámci ŠVP i mimo něj jsou do výuky zahrnuty návštěvy veřejných generálních zkoušek České filharmonie
v Rudolfinu, zejména pro studenty 1. a 2. ročníku a také cyklus koncertů pro studenty s aktivním zájmem
o hudbu, které pořádá Česká filharmonie v Rudolfinu – Čtyři kroky do Nového světa. Dále také návštěva
hudebních pořadů, exkurzí, projektů, které vhodně doplňují a rozšiřují náplň hudební výchovy ve škole.
Studium je možné zakončit maturitou.
Výtvarná výchova
Výtvarná výchova se učí ve všech typech studia. Věnuje se jak tvořivým činnostem, tak poznávání
historie i současnosti výtvarného umění.
23
Při aktivních činnostech se studenti seznamují s tradičními technologiemi (kresba, malba, grafika), ale
zabývají se i novými médii (objektová tvorba, umění akce, digitální fotografie, animace).
V hodinách jsou využívány dvě odborné učebny, jedna z nich je plně vybavena digitální technikou
a interaktivní tabulí. K rozšíření aktivit je využívána i keramická dílna.
Součástí výuky jsou návštěvy stálých expozic NG a výstav zaměřené především na poznání současného
českého a podle nabídky i světového umění.
Studium je možné zakončit maturitou.
Tělesná výchova
TV jako součást povinného vzdělávání je důležitou formou pohybového učení žáků na naší škole. Učivo
je rozděleno do dvou samostatných na sebe navazujících etap:
mladší ročníky: prima – kvarta osmiletého gymnázia
tercie – kvarta šestiletého gymnázia
starší ročníky: 1.– 4. ročník čtyřletého gymnázia
kvinta – oktáva šestiletého a osmiletého gymnázia
Obsah učiva a nároky na studenty jsou uzpůsobeny současné úrovni populace mládeže. Využíváme
možnosti alternativních osnov, vyučovací proces v TV je směřován k tomu, aby studenti v průběhu studia
získali pozitivní vztah k pravidelným pohybovým aktivitám, jako přirozené a nezbytné součásti zdravého
životního stylu. Důkaz toho, že škola pohybové učení žáků bere jako důležitou součást vyučovacího
procesu je ten, že se během posledního roku zrekonstruovalo venkovní hřiště, které svojí úrovní
dosahuje evropských parametrů. Víceúčelové hřiště může být použito na kopanou, košíkovou, házenou,
odbíjenou, tenis a atletiku. Škola má 2 tělocvičny a moderně zařízenou posilovnu.
Žáci si osvojují pohybové dovednosti nejen v hodinách TV, ale i na sportovních kurzech (SK) a lyžařských
kurzech (LVVZ).
Lyžařské kurzy pořádáme pro studenty sekundy nižšího gymnázia a pro kvinty a první ročník vyššího
gymnázia. Pro žáky vyšších ročníků je nabízen výběrový kurz sjezdového lyžování v Alpách.
Pro septimy a pro třetí ročník čtyřletého gymnázia jsou pořádány letní sportovní kurzy s různým
zaměřením (všeobecný, vodácký, cyklistický).
Sportovní i lyžařské kurzy jsou mezi studenty velmi populární.
24
25
Projekt OBZORY
Obzor je hranice krajiny, ve které žijeme, kde jsme doma. Za obzorem nás čeká něco nového,
neznámého, z čeho máme možná obavy, ale co nás může obohatit. Nebojme se překračovat obzory
a putovat do nových krajin.
Pro děti na ZŠ je domovem jejich škola, za obzorem je čekají možnosti dalšího studia a uplatnění zájmů.
Náš projekt jim pomáhá nahlédnout za tento obzor a rozmyslet si, jakou cestou se vydají.
Naši žáci mají obzor ohraničený studiem na gymnáziu, těsně před obzorem na ně čeká maturita a za ním
mnoho příležitostí k dalšímu rozvoji. Náš projekt jim otvírá obzory za hranicí střední školy – náměty
k odbornému zaměření, ukázkami vysokoškolského způsobu studia.
Náš projekt pomáhá žákům i učitelům překročit další obzor – umožňuje jim rozhlédnout se do zahraničí,
zjistit, jak pracují jinde v Evropě, obohatit své znalosti jazyků, rozšířit schopnost komunikace a navázat
nové kontakty.
Pamatujeme i na ty, kterým v cestě za obzor dosavadního vzdělávání brání nějaká překážka, ať už je její
příčinou cokoli. Pro ty nabízíme podporu, aby svou překážku překonali a mohli se společně s ostatními
vydat dál.
Úvod, charakteristika projektu
Projekt OBZORY je zaměřen na podporu žáků a učitelů našeho gymnázia. Projekt byl podpořen
v rámci programu OPPA (Operační program adaptabilita – Praha) z prostředků Evropské unie a hlavního
města Prahy.
Hlavní cíle projektu OBZORY jsou:
1)Vytvořit systém podpory zvláště nadaných žáků našeho gymnázia, motivovat je k zájmu o vědu
a další studium na VŠ.
2)Vytvořit systém podpory našich žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a zamezit jejich
předčasnému odchodu ze školy.
3)Umožnit vybraným učitelům a nadaným žákům naší školy získat zkušenosti a informace o práci
a studiu na školách v EU.
4)Podpořit úspěšnost projektu vytvořením internetového vzdělávacího portálu a systému e-learningu
a využít tento portál k publikování výukových materiálů a prezentacích vytvořených v rámci
projektu.
Z uvedených cílů vychází 5 klíčových aktivit projektu OBZORY:
26
1. Volitelné předměty
Aktivita je zaměřena na žáky gymnázia, kteří navštěvují předposlední a poslední ročník studia, zvláštní
důraz klademe na podporu zvláště nadaných žáků. Podstatou aktivity je rozšíření stávající nabídky
volitelných předmětů a zapojení odborníků z VŠ a praxe do jejich přípravy a výuky.
Cíle klíčové aktivity:
●● Rozšířit nabídku volitelných předmětů tak, aby žáci měli možnost vybrat si volitelné předměty
podle svého zájmu a předpokládaného dalšího studia a odborné orientace z dostatečně široké
nabídky.
●● Vytvořit nebo inovovat osnovy a metodiku 25 volitelných předmětů, vytvořit a publikovat sylaby
těchto předmětů.
●● Seznámit žáky s novými poznatky různých vědních oborů, motivovat je k zájmu o vědu a přiblížit
jim co nejkonkrétněji studium na VŠ.
2. Individuální výuka pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
Škola žákům nabízí doplňkovou výuku z předmětů, ve kterých mají největší prospěchové problémy.
Cíle klíčové aktivity:
●● Pomoci žákům řešit jejich prospěchové problémy a nedostatky
●● Snížit počet žáků s prospěchovými problémy
●● Na naprosté minimum snížit počet žáků, kteří z prospěchových důvodů předčasně ukončí
studium.
3. Studijní pobyty žáků a učitelů v zahraničí.
Žákům jsou nabízeny dvouměsíční studijní pobyty v zahraniční škole, učitelé se účastní čtyřdenních
výjezdů. Žáci i učitelé o svém pobytu vypracují zprávu, kterou zveřejní na vzdělávacím portálu školy.
Cíle klíčové aktivity:
●● Umožnit žákům zúčastnit se výuky na zahraničních školách v zemích EU a získat tam nové
poznatky, zkušenosti a kontakty.
●● Umožnit učitelům navštívit zahraniční školy v zemích EU a získat tam nové poznatky, zkušenosti
a kontakty.
●● Dát žákům i učitelům možnost zdokonalit se v komunikaci v cizím jazyce.
●● Využít získané informace a zkušenosti pro ostatní žáky a učitele školy.
4. Vzdělávací portál
V rámci projektu byl vytvořen interaktivní vzdělávací portál, jehož součástí je spuštění a využívání
e-learningového systému. Pro učitele a ostatní uživatele vzdělávacího portálu byla uspořádána školení.
Cíle klíčové aktivity:
●● Umožnit žákům a učitelům konzultovat, pokládat dotazy a odpovídat na ně, zadávat úkoly.
27
●● Vytvořit prostor, kde je možné publikovat veškeré výukové materiály a prezentace, které jsou
výstupem tohoto projektu.
●● Vytvořit a publikovat 100 výukových prezentací, které podpoří výuku volitelných předmětů.
●● Umožnit sdílení prezentací a výukových materiálů pro všechny žáky a učitele školy – každý učitel
bude moci prezentaci použít pro vlastní výuku, každý žák bude moci prezentaci číst a stahovat.
●● Zajistit jednoduchý a účinný přenos informací.
●● Umožnit žákům, aby publikovali výstupy své práce na webu.
●● Proškolit uživatele portálu, aby s ním uměli pracovat a využívat ho pro své potřeby.
5. Řízení projektu
K zajištění projektu je vytvořen řídící tým, který bude organizačně a materiálně zajišťovat veškeré
aktivity projektu.
Přínos projektu
Současný způsob financování školství – zejména podhodnocené celkové financování, princip přidělování
částky na žáka, podmínky nutící školy naplňovat třídy na maximální hranici (přes 30 žáků) a platy,
kterými lze obtížně zaplatit špičkové učitele – to vše vytváří nepříznivé podmínky pro nadstandardní
aktivity a rozvoj žáků a pro individuální péči o žáky i práci v menších skupinách.
Hlavní problém spatřujeme především v těchto oblastech:
●● obtížná možnost sehnat a zaplatit špičkové učitele a odborníky,
●● vysoký počet žáků ve třídě, který je nevhodný pro individuální možnosti vzdělávání a intenzivnější
práci s mimořádně nadanými žáky na straně jedné a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
na straně druhé,
●● nedostatečné prostředky pro nákup vybavení, počítačových programů, prezentační techniky,
kvalitní aktuální literatury.
Škola se snaží tyto problémy eliminovat za použití vlastních prostředků, některé problémy bez dostatečného
finančního zázemí řešit zcela nelze.
Škola nabízí žákům širokou nabídku volitelných předmětů v předposledním a posledním roce studia.
Tyto volitelné předměty jsou kvalitní, nedostatkem je vysoký počet žáků ve skupině (až 28), což ztěžuje
individuální práci. Omezený počet volitelných předmětů zvyšuje pravděpodobnost, že žáci budou
navštěvovat volitelný předmět, který jim nevyhovuje.
Učitelé nemají čas a podklady (např. literaturu) na tvorbu nových výukových materiálů, nejsou prostředky
na zaplacení tvorby takových materiálů.
Na trhu chybějí učebnice a metodické materiály, které reagují na novinky ve vědě, učebnice za aktuálním
28
stavem vědy zaostávají o několik let. Pro studenty je obtížný přechod na VŠ, kde se část oborů musí
učit znovu.
Škola nemá dost prostředků na zaplacení nadstandardních aktivit učitelů a na zaplacení výuky
nadstandardních volitelných předmětů odborníkům z vysokých škol a praxe.
V naší škole studuje řada mimořádně nadaných žáků. Škola má zájem podporovat své nadané žáky,
umožnit jim vyšší míru specializace, přizpůsobit studijní program jejich potřebám a co nejlépe je připravit
k budoucímu studiu na VŠ.
Ve většině tříd školy je několik žáků, kteří mají v nějakém předmětu z různých příčin prospěchové
problémy. Tito žáci pak často nejsou schopni aktivně se zapojovat do výuky v hodinách a tím se jejich
prospěchové problémy prohlubují. Běžná výuka ve třídě neumožňuje se těmto žákům v dostatečné míře
věnovat, učitelé s těmito žáky obvykle pracují individuálně mimo výuku.
Pro žáky i učitele je přínosné získávat informace o vzdělávání v zahraničí, navazovat nové kontakty
a vyměňovat si zkušenosti s učiteli i žáky zahraničních škol. Získané poznatky a zkušenosti může využít
účastník pro vlastní rozvoj, můžou pomoci i škole a ostatním žákům a učitelům.
Projekt je inovativní zejména v těchto oblastech:
●● Projekt prohlubuje spolupráci naší školy s vysokými školami. Žáci tak mohou vnímat návaznost
vzdělávání na SŠ a VŠ.
●● Aktivity projektu na sebe navazují, vzájemně se doplňují a jsou propojeny zejména
prostřednictvím vzdělávacího portálu.
●● Zahraniční výjezdy žáků i učitelů mají konkrétní zaměření a výstupy v podobě zpráv, které budou
publikovány na vzdělávacím portálu školy.
●● Projekt přináší žákům velký podíl volitelnosti při výuce a vysokou pravděpodobnost, že bude
uspokojena jejich volba předmětu.
●● Do aktivit projektu jsou na mnoha místech zapojeni žáci školy a jejich práce je součástí výstupů
projektu (prezentace žáků z volitelných předmětů, zprávy o vzdělávacím pobytu v zahraničí).
Popis klíčových aktivit projektu
1. Volitelné předměty
Aktivita je zaměřena na žáky gymnázia, kteří navštěvují předposlední a poslední ročník studia (tj.
septimy a oktávy víceletého studia a třetí a čtvrtý ročník čtyřletého studia). Škola standardně nabízí
žákům řadu volitelných předmětů. Na jejich výuku má škola omezené prostředky, důsledkem je menší
rozsah nabídky těchto předmětů a vysoký počet žáků ve skupině (až 28). Zájem a potřeby některých
žáků není možné uspokojit.
29
Cíle klíčové aktivity:
●● Rozšířit nabídku volitelných předmětů tak, aby měli žáci možnost vybrat si předměty podle svého
zájmu a předpokládaného dalšího studia a odborné orientace.
●● Vytvořit nebo inovovat osnovy a metodiku 25 volitelných předmětů, vytvořit a publikovat sylaby
těchto předmětů.
●● Seznámit žáky s novými poznatky různých vědních oborů, motivovat je k zájmu o vědu a přiblížit
jim studium na VŠ.
Standardní volitelné předměty škola nabízí v rámci své běžné práce. Ve školním roce 2009/2010 bylo
otevřeno v rámci projektu Obzory 25 volitelných předmětů (15 pro oktávy a 4. ročník, 10 pro septimy
a 3. ročník), ve školním roce 2010/2011 je těchto předmětů 34. Ke každému předmětu jsou zpracovány
osnovy a sylabus. Do výuky jsou zapojeni odborníci z vysokých škol a praxe. Nabídka volitelných
předmětů tím byla rozšířena tak, aby byl uspokojen zájem většiny žáků. V jedné studijní skupině bývá
obvykle 8–16 žáků.
Povinností každého žáka je vytvořit v daném předmětu konkrétní výstup (seminární práci, prezentaci,
učební pomůcku pro ostatní studenty…)
Každý volitelný předmět připravuje a vyučuje odborný lektor. Lektoři jsou vybíráni z řad učitelů školy,
pedagogů z VŠ, popř. odborníků z praxe s pedagogickým vzděláním.
Příklady vyučovaných volitelných předmětů:
●● Interaktivní výuka matematiky: Výuka matematiky s použitím výpočetní techniky a speciálních
matematických programů.
●● Kultura mluveného projevu: Předmět zaměřený na rétoriku a komunikační dovednosti studentů.
●● Základy práva: Předmět vedený lektorkou z MV ČR.
●● Robotika: Programování a využití Lego robotů: Předmět připravovaný ve spolupráci s FEL
ČVUT. Obsahem semináře je sestavování a programování robotů a práce s dalšími programy
a technikou.
●● Mezinárodní vztahy: Společenskovědní seminář zaměřený na současnou politickou situaci
a moderní dějiny připravovaný ve spolupráci s FSV UK v Praze.
●● C# – programování: Předmět pro zájemce o programování vyučovaný lektorem z MFF UK.
●● Mozek a chování živočichů a člověka: Předmět zaměřený na etologii, neurofyziologii a biologické
základy psychologie.
●● Média zblízka: Mediální výchova ve spolupráci s VÚP a pražskými nakladatelstvími.
●● Italština pro začátečníky a mírně pokročilé.
●● Malba: Předmět vedený profesionálním malířem a pedagogem umělecké školy.
●● Úvod do sociologie: Společenskovědní seminář vyučovaný odborníky z FSV UK v Praze.
●● Rozvoj osobnosti: Seminář zaměřený na osobnostní rozvoj studentů.
30
Pro podporu výuky volitelných předmětů bylo pořízeno následující vybavení:
●● Odborná a populárně naučná literatura (knihy, případně časopisy) v počtu 1–6 výtisků
od každého titulu tak, aby bylo možné s literaturou pracovat v hodinách a používat literaturu jako
podklad pro samostatnou práci studentů.
●● Jeden počítač a dataprojektor do učebny, ve které bude probíhat výuka volitelných předmětů.
●● Program Matlab a jeho doplňky (software pro výuku simulací a programování robotů) a 8 sad
Lego robotů pro předmět Robotika.
●● Program Cabri 3D 2 (program pro úlohy z geometrie v prostoru) pro předmět Interaktivní výuka
matematiky.
●● Digitální fotoaparát s adaptérem na připojení mikroskopu pro různé volitelné předměty
a pro tvorbu výukových materiálů.
●● Digitální kamera pro předmět Kultura mluveného projevu.
●● Zakoupené vybavení je používáno i v dalších aktivitách projektu (např. pro individuální výuku
žáků se speciálními vzdělávacími potřebami).
Výstup klíčové aktivity
●● Výuka 25 nových nebo inovovaných volitelných předmětů.
●● Ke každému předmětu je vytvořen obsah, metodika a sylabus. Sylaby všech předmětů jsou
publikovány na vzdělávacím portálu nebo webových stránkách školy.
31
2. Individuální výuka pro žáky
se speciálními vzdělávacími potřebami
Ve většině tříd školy jsou žáci, kteří mají v nějakém předmětu z různých příčin (např. absence při výuce,
nedostatečná vlastní příprava, osobní důvody, apod.) prospěchové problémy. Tito žáci pak často nejsou
schopni aktivně se zapojovat do výuky v hodinách, a tím se jejich prospěchové problémy prohlubují.
Běžná výuka ve třídě neumožňuje se těmto žákům v dostatečné míře věnovat, učitelé s těmito žáky
obvykle pracují individuálně mimo výuku.
Aktivita je určena pro žáky vyššího gymnázia se speciálními vzdělávacími potřebami a pro žáky, kteří
mají v některém z předmětů prospěchové problémy.
Cíle klíčové aktivity:
●● Pomoci žákům řešit jejich prospěchové problémy a nedostatky a umožnit jim aktivně se zapojit
do práce v hodinách společně s ostatními spolužáky
●● Snížit počet žáků s prospěchovými problémy a současně snížit na naprosté minimum počet žáků,
kteří z prospěchových důvodů předčasně ukončí studium.
Škola žákům nabízí doplňkovou výuku z předmětů, ve kterých mají největší prospěchové problémy.
Individuální výuka probíhá po dohodě studentů konkrétní třídy s vyučujícím daného předmětu.
Do vypsaných hodin individuální výuky se mohou přihlásit i studenti z jiných tříd. Výběr předmětů je
určován aktuální situací v každém pololetí. Žáci se hlásí do výuky na základě svého zájmu a potřeb.
Výuka je koncipována tak, aby podpořila neprospívající studenty bez ohledu na důvod jejich neprospěchu.
Náplň každého předmětu je přizpůsobena poptávce a potřebám žáků, je možná i jednorázová účast
(např. v případě nemoci žáka, aby si mohl doplnit zameškanou látku).
Často bývají příčinou neúspěchu či slabého prospěchu žáků nedostatky ve zvládnutí staršího učiva,
než se aktuálně probírá. Tím se žák dostává do začarovaného kruhu – přes snahu naučit se a pochopit
probíranou látku je neúspěšný, protože příčinou neúspěchu je neznalost jiných témat, žák často neví,
která témata se pro zvládnutí látky musí naučit a co je příčinou jeho neúspěchu. Zde je nezastupitelná
úloha učitele, který může tyto nedostatky odhalit a žáka cíleně vést k jejich odstranění. Protože
nedostatky mohou být u každého žáka jiného charakteru, je nutné zachovávat při této výuce vysokou
míru individuálního přístupu ke každému jednotlivci.
Obsah výuky:
●● zopakování a podle potřeby podrobný výklad staršího učiva, které je základem k pochopení témat
probíraných ve standardní výuce,
●● doplnění učiva, na které nebyl žák přítomen ve výuce,
32
●● více příkladů na procvičení učiva,
●● individuální vysvětlení obtížnějších pasáží.
Na aktivitu není pořizováno žádné speciální vybavení, podle možností a potřeby využívají učitelé vybavení
a výstupy ostatních klíčových aktivit (např. literatura, prezentační technika nebo výukové materiály
zveřejněné na vzdělávacím portálu).
Aktivitu zajišťují učitelé gymnázia.
Výstup klíčové aktivity
●● Výuka pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
●● Metodiky pro individuální výuku žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
3. Studijní pobyty žáků a učitelů v zahraničí.
Pro žáky i učitele je přínosné získávat informace o vzdělávání v zahraničí, navazovat nové kontakty
a vyměňovat si zkušenosti s učiteli i žáky zahraničních škol. Získané poznatky a zkušenosti může využít
účastník pro vlastní rozvoj, mohou pomoci i škole a ostatním žákům a učitelům.
Cíle klíčové aktivity:
●● Umožnit žákům zúčastnit se výuky na zahraničních školách v zemích EU a získat tam nové
poznatky, zkušenosti a kontakty.
●● Umožnit učitelům navštívit zahraniční školy v zemích EU a získat tam nové poznatky, zkušenosti
a kontakty.
●● Dát žákům i učitelům možnost zdokonalit se v komunikaci v cizím jazyce.
●● Využít získané informace a zkušenosti pro ostatní žáky a učitele školy.
Žákům nabízíme dvouměsíční studijní pobyty na zahraniční škole, se kterou naše gymnázium spolupracuje
(konkrétně jde o školy v Německu, ve Francii a ve Velké Británii). Každé pololetí počítáme s pobytem
6 žáků, tj. celkem počítáme s výjezdy nejméně 30 žáků.
Povinností každého žáka, který se stáže zúčastní, je zpracovat písemnou zprávu o svém výjezdu.
Zpráva může být zaměřena podle odborného zájmu žáka na nějaký předmět (dějepis, matematika,
chemie, …) nebo na konkrétní stránku studia na navštívené škole (např. informační systém ve škole,
školní knihovna, péče o vynikající studenty, způsob ukončení studia apod.). Každý žák dostává
individuální zadání od učitelů naší školy. Všechny zprávy jsou průběžně zveřejňovány na webových
stránkách školy.
33
Učitelé se v průběhu projektu zúčastní několika čtyřdenních výjezdů do spolupracujících škol, výjezdu se
zúčastní vždy společně skupina (obvykle trojice) učitelů.
Během svého výjezdu se každý učitel zaměří na předmět, který vyučuje, nebo na téma činnosti zahraniční
školy, které ho profesně zajímá. Jeho úkolem je během cesty zjistit, jak se daný předmět vyučuje
v navštívené škole, prohlédnout si učebnice, seznámit se s osnovami, diskutovat o výuce příslušného
předmětu s učiteli i žáky partnerské školy, resp. získat od partnerské školy informace o problematice,
na kterou se zaměřil. O svém výjezdu zpracuje učitel zprávu, kterou zveřejní na webových stránkách školy.
Pro výjezdy žáků i učitelů je dohodnuta spolupráce se školami v Německu, konkrétně jde o školy
Labenwolf Gymnasium Nürnberg a Gymnasium Am Thie Blankenburg. Dále škola navázala kontakty
se školami ve Francii (Lycée Général et Technologique de l´Albanais, Rumily Cedex a Lycée Saint Louis,
Saumur) a ve Velké Británii (Cranbrook School, Kent, Anglie).
Pro spolupráci preferujeme školy v Německu a ve Velké Británii. Hlavním důvodem této preference
je jazyková vybavenost žáků (všichni žáci ve škole se učí anglicky, němčinu studuje většina žáků)
a geografická a kulturní blízkost Německa. Další preferovanou zemí je Francie, důvodem je zejména
výuka francouzštiny na našem gymnáziu a přijatelná dopravní dostupnost Francie.
34
Výjezdy žáků i učitelů jsou podpořeny v rámci přímé podpory, která je určena na částečné hrazení
nákladů spojených s cestou a pobytem.
Výstup klíčové aktivity
●● Pobyt žáka v zahraničí (vlastní pobyt žáka, jeho vzdělávání na zahraniční škole, zpracování
a odevzdání závěrečné zprávy) – celkem pobyty 30 žáků.
●● Výjezd pedagoga do zahraničí, výměna zkušeností se zahraničními učiteli, komunikace v cizím
jazyce, závěrečná zpráva – celkem výjezdy 12 učitelů.
4. Vzdělávací portál
Vzdělávací portál slouží k podpoře a zvýšení efektivnosti ostatních aktivit realizovaných v projektu. Jsou
zde zveřejněny výukové materiály, prezentace a výstupy z ostatních částí projektu:
1)Výukové materiály učitelů a lektorů – sylaby, prezentace, náměty pro samostatnou práci studentů.
2)Práce a materiály studentů – seminární práce, prezentace, programy.
Portál umožňuje interaktivní komunikaci mezi učiteli a žáky, konzultace, kladení dotazů. Žáci mají možnost
prezentovat výsledky své práce na portálu. Pro učitele a ostatní uživatele vzdělávacího portálu byla
uspořádána školení (zejména školení pro práci s administrátorským rozhraním a využití e-learningového
systému).
Cíle klíčové aktivity:
●● Umožnit žákům a učitelům konzultovat, pokládat dotazy a odpovídat na ně, zadávat úkoly.
●● Vytvořit prostor, kde je možné publikovat veškeré výukové materiály a prezentace, které jsou
výstupem tohoto projektu.
●● Vytvořit a publikovat 200 výukových prezentací, které podpoří výuku volitelných předmětů.
●● Umožnit sdílení prezentací a výukových materiálů pro všechny žáky a učitele školy – každý učitel
má možnost prezentaci použít pro vlastní výuku, každý žák může prezentaci číst a stahovat.
●● Zajistit jednoduchý a účinný přenos informací.
●● Umožnit žákům, aby publikovali výstupy své práce na webu.
●● Proškolit uživatele portálu, aby s ním uměli pracovat a využívat ho pro své potřeby.
Portál je spravován odborným administrátorem a správcem, obsahovou část a výukové materiály zajišťují
lektoři a učitelé.
Vzdělávací portál je úzce propojen s ostatními klíčovými aktivitami projektu, jeho hlavní úloha je
podporovat ostatní aktivity a znásobit jejich efektivnost. Portál je zaměřen zejména na podporu klíčové
35
aktivity 1 – Volitelné předměty, postupně se bude jeho využití rozšiřovat. Každý volitelný předmět je
na portálu zastoupen jedním kurzem. Lektorem a administrátorem tohoto kurzu je vyučující a do kurzu
se přihlašují žáci příslušného předmětu. Portál je možné využít k podpoře výuky libovolného předmětu,
je možné založit i kurz, který není vázán na jeden konkrétní předmět.
Jednou z podstatných vlastností portálu je jeho interaktivnost. Cílem je přejít od jednostranného toku
informací (obvykle ve směru učitel – žák) k interaktivnímu prostředí, kde budou proudit jak informace
od učitelů k žákům, tak i informace od žáků k učitelům, mezi žáky i mezi učiteli vzájemně.
Propojení s ostatními klíčovými aktivitami:
1. Volitelné předměty:
●● kurzy k jednotlivým předmětům,
●● výukové prezentace lektorů,
●● práce žáků,
●● konzultace s žáky.
2. Individuální výuka pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami:
●● konzultace s žáky,
●● možnost žáků pokládat otázky učitelům,
●● zveřejňování výukových materiálů a úloh k procvičení.
3. Studijní pobyty žáků a učitelů v zahraničí:
●● možnost internetové komunikace s účastníky zahraničních výjezdů (např. dotazy spolužáků
a učitelů),
●● aktuální informace o výuce pro žáky pobývající na zahraničním výjezdu,
●● možnost zapojení spolupracujících zahraničních škol, jejich žáků a učitelů, prezentace školy
a projektu v zahraničí.
Výstup klíčové aktivity
●● Vzdělávací portál a e-learningový systém školy.
●● Školení uživatelů portálu – obsah, metodika, výukové materiály.
●● Vytvořené studijní materiály a prezentace publikované na portálu – celkem 200 prezentací
vytvořených lektory.
●● Konzultace prostřednictvím systému e-learningu.
36
Harmonogram a rozpočet projektu
Zahájení projektu: 1. ledna 2009
Ukončení projektu: 30. června 2011
Doba trvání projektu: 30 měsíců.
Časový harmonogram je určen školním rokem tak, aby projekt bylo možné realizovat po celé dva školní
roky 2009/2010 a 2010/2011.
V prvním pololetí roku 2009 (tj. druhé pololetí školního roku 2008/2009) proběhly přípravné práce
nutné k realizaci volitelných seminářů (vypracování nabídky pro studenty, sylaby, výběr předmětů pro
nadcházející školní rok, dohody s lektory).
Ostatní aktivity jsou rovnoměrně rozloženy na celou dobu trvání projektu.
V době letních prázdnin jsou aktivity projektu omezeny na zajištění provozu e-learningového systému
a nutné administrativní práce.
Rozpočet
Osobní náklady (lektoři, tvůrci výukových materiálů, řídící tým projektu)
Zařízení a vybavení (pomůcky, technika, literatura, software)
Služby (tvorba vzdělávacího portálu)
Přímá podpora (podpora zahraničních výjezdů žáků a učitelů)
Nepřímé náklady (kancelářský materiál, propagace, účetnictví – určeno jako
16 % přímých nákladů)
Celkové náklady na projekt
4 082 118 Kč
330 202 Kč
60 000 Kč
579 600 Kč
808 320 Kč
5 860 320 Kč
37
Ukázky z prací studentů
Tato kapitola představuje školu prostřednictvím různých prací a textů studentů.
Práce z keramické dílny
38
Práce z keramické dílny
39
Co mě překvapilo?
Na začátku školního roku 2009/2010 jsem měla možnost odjet na dva měsíce na studijní stáž do Francie.
Bydlela jsem v rodině Daviet ve vesnici Chapeiry, poblíž městečka Rumilly, nedaleko Annecy v oblasti
Savojských Alp. Nebyla to pro mě první zkušenost se studijním pobytem ve Francii a bydlení v rodinách.
Po dva roky o letních prázdninách jsem se zúčastňovala dvoutýdenního jazykového kurzu pro cizince
v Nice. Ale samozřejmě toto bylo úplně něco jiného. Když mi v lednu pan profesor Chottous nabídnul
tuto možnost vycestovat, nejprve jsem váhala, neuměla jsem si představit žít dva měsíce v jiné zemi,
v cizím prostředí, bez rodiny a přátel, chodit do školy a učit se vše ve francouzštině. I když domluvit se
ve francouzském jazyce pro mě nebylo to, čeho bych se nejvíce obávala. Ale v této nabídce jsem viděla
velkou příležitost, jak se zlepšit ve francouzštině, poznat nový kraj, nové lidi, jejich zvyky atd. Navíc, když
jsem se dozvěděla, že tam nepojedu sama, ale pojedeme dvě, vše se pro mě vyřešilo. Už jsem neměla tolik
strach, jak to zvládnu na letišti, a vůbec jsem byla ráda, že tam bude někdo, koho budu znát.
Podle mých předešlých zkušeností jsem zažila, že na „Západě‘‘ je všechno moderní, svobodné, uvolněné,
každý si užívá života, prostě žije ve velkém světě. Očekávala jsem, že takové to bude i tam. Ale
skutečnost, že škola byla na okraji malého města a většina studentů bydlela na vesnicích, způsobila, že
život byl úplně jiný. Proto mě spousta věcí překvapila.
Ve škole panoval řád, samé zákazy a příkazy, vše bylo velice přísné. Všichni studenti toto respektovali.
Nikde v budově školy kromě přízemí se nesměl používat mobilní telefon ani jiná elektronika, muselo být
vše vypnuto. Opravdu nikdo z žáků si nedovolil mobil vyndat a položit si ho třeba na lavici. Já jsem si
např. v jídelně vyndala mobil, pouze abych se podívala, kolik je hodin, a ihned mě spolužáci upozornili,
že to nesmím. Dále bylo zakázané nosit krátké minisukně a velké výstřihy. A co neexistovalo vůbec, bylo
chození na WC v průběhu hodiny jako u nás. Nikdo za celou dobu mého pobytu neodešel na záchod
o hodině. Dokonce jíst se nesmělo nikde jinde než v přízemí. Žáci nebyli vůbec zvyklí moc jíst v průběhu
dne, nenosili svačiny jako u nás. Někdy o velké přestávce „recreation“ se v odpočinkové místnosti
„foyer‘‘ prodávalo nějaké pečivo nebo něco k pití. Ale jinak nic jako bufet neexistovalo. V přízemí byly
široké dřevené lavičky na sezení, opravdu jen na sezení. Nesmělo se na nich učit nebo si napsat úkoly.
Jednou jsem si na lavičku sedla, vyndala jen rozvrh, abych se podívala, v jaké třídě jsme, a hned ke mně
přišel dozor a že, pokud se chci učit, musím jít do studovny. Dokonce se nesmělo ani natáhnout nohy,
protože bychom je ušpinili. Ve škole totiž dbali hodně na čistotu. Během dne stále uklízeli. Což bylo ale
trochu paradoxní, ve škole se studenti vůbec nepřezouvali, šatny neexistovaly. Ve třídě seděl každý tak,
jak přišel z venku. Vlastně to bylo nutné být teple oblečený, protože se tam obvykle začíná topit až
po podzimních prázdninách, počátkem listopadu.
Tato škola je státní a patří k nejlépe hodnoceným, téměř všichni studenti jsou přijati na VŠ. Každý si vážil
40
studia na této škole, studium vůbec bral každý velice vážně a zodpovědně. Obecně na této škole panoval
veliký respekt a autorita osob s vyšším postavením. To existovalo i o vyučovacích hodinách. Profesoři byli
velice vážení. Samotné povolání být učitelem znamená velikou prestiž. Studenti dělali vše, co jim bylo
přikázáno, všichni si dělali zápisky a bylo úplné ticho, což jsem ocenila pro lepší soustředění.
Výuka začíná v 8.00 hodin. Vyučovací hodiny trvají 55 minut. Škola končila velice pozdě. Ve všechny dny
kromě středy, kdy se končilo v poledne, jsme končili v 16.30 a ob týden, v pátek v 17.30 hodin. A navíc
jsme dostávali docela složité a dlouhé úkoly. A protože většina studentů, i já, jezdila domů školními
autobusy, trvalo dlouho, než jsme se dostali domů. Takže, jak jsem to pozorovala doma od své „sestry‘‘,
opravdu přišla domů ze školy a až do pozdních hodin se učila a dělala úkoly. Podle mě děti neznaly nic
jiného než školu. Ani neměly téměř žádné mimoškolní aktivity, protože nezbýval čas.
O Francouzích je známo, že nechtějí mluvit jiným jazykem, než je jejich mateřský. Ani se cizí jazyky
nechtějí učit, i z toho důvodu, že je to pro ně velice těžké, především výslovnost. Přesto se ve škole
vyučuje poměrně hodně cizích jazyků – němčina, latina, italština, španělština a angličtina. Překvapilo
mě, že i když se studenti učili např. angličtinu jako my od základní školy, skoro nic neuměli, a velice
těžko jim bylo rozumět. Vše vyslovovali s francouzskou výslovností. Protože francouzština nepoužívá „h‘‘,
nepoužívali ho ani v angličtině. Tak si asi dokážete představit, jak znělo francouzsko-anglické „he has‘‘.
Ze začátku byly hodiny angličtiny pro mě složité. Týdně jsem měla 8 hodin angličtiny, protože angličtina
byl jediný cizí jazyk, který jsem tam mohla využít. Nejtěžší bylo, když profesoři mluvili v angličtině
a najednou do toho začali povídat francouzsky, bylo složité se rychle zorientovat. Spolužáci i profesoři
byli překvapeni, že umíme tak dobře anglicky. Dokonce se nás ptali, jestli je angličtina 2. oficiální jazyk
ČR. Na posledních dvou hodinách angličtiny jsme museli vypracovat prezentaci o České republice.
V mojí francouzské rodině – v rodině Daviet byly čtyři děti – Anne (17 let), Karine (16 let), Etienne
(13 let) a Rose (10let). Vesnice Chapeiry leží asi 70 km od Ženevy. Bydlí ve dvouposchoďovém domě,
přízemí pronajímají. Mile mě překvapilo, že ve „velkém světě‘‘ není přežitkem fungující a harmonická
rodina. Ve spoustu věcech se shodovala s mojí rodinou, až jsem se tomu musela někdy smát. Proto jsem
se tam cítila jako doma a neskromně si myslím, že i já jsem tam zapadla. Matka pracuje v nemocnici
jako laborantka, otec podniká, prodává vitamínové potravní doplňky. Oba rodiče jsou úplný protiklad,
přesto vytváří krásný domov pro své děti, kterým se maximálně věnují. V rodině se velmi dbalo
na zdravé stravování. Nakupovali pouze biopotraviny. Vařili převážně zeleninová jídla (některou zeleninu
si pěstovali), ryby, maso výjimečně, pili bylinné čaje. Dokonce si pekli i svůj chléb. Nejedli skoro žádné
sladkosti. Také mě překvapilo, že k večeři jedli poměrně malé porce. Měla jsem možnost ochutnat
i typická francouzská a savojská jídla jako např. tartiflettes, raclette (oboje něco jako naše zapečené
brambory se slaninou a sýrem) a samozřejmě fondue. Také mě se ptali na naši českou kuchyni. A tak
jsem jim některá česká jídla na ochutnání uvařila, např. bramborové knedlíky, bramboračku, bramboráky
a tvarohové koláče. Moc jim naše jídla chutnala a já byla spokojená, že se mi moje kuchtění podařilo.
41
Dále mě překvapilo, že se doma moc nedívali na televizi ani netrávili moc času na počítači, v těchto
ohledech byla matka velice přísná. Rodina žila velmi skromně. I když si myslím, že peněz měli dostatek.
Jen se hodně rozmýšlelo do čeho investovat.
Hodně mě překvapilo, že rodina, ani studenti se školou téměř vůbec necestují do zahraničí. Na druhou
stranu rodiče s dětmi překvapilo, že já jsem navštívila tolik cizích zemí. Dokonce jsem procestovala více
oblastí ve Francii než oni. Udivilo je, že jsem byla i na Korsice, kam jsem se podívala s naší školou. I když
matka pochází z Paříže, děti ji ještě nikdy nenavštívily.
S celým studijním pobytem jsem byla velice spokojená, získala jsem mnoho zkušeností, rozhodně mi
to pomohlo v mé francouzštině, se kterou jsem se sžila natolik, že jsem francouzsky mluvila i ze spaní.
V rodině jsem našla přátele a doufám, že se uskuteční naše plány a oni přijedou k nám do České
republiky.
A když jsme 24. října vystoupily na ruzyňském letišti z letadla, po 58 dnech se vrátily domů – mohly
jsme si říct – Zvládly jsme to!
Aneta Rytinová, oktáva B, školní rok 2009/2010, zpráva ze studijního pobytu ve Francii
Práce studentů SA a SB, školní rok 2008/2009, z cyklu Střetnutí
42
Práce studentů SA a SB, školní rok 2008/2009, z cyklu Střetnutí
Studentem v České republice a Velké Británii
Tento pobyt ve Velké Británii, který jsem měl to štěstí absolvovat, byl jednou z mých největších, jestli
ne zatím tou největší životní zkušeností. Trval od konce února do konce března tohoto roku. Někdo
by si mohl myslet, že jeden měsíc není dlouhá doba na to, abyste se zlepšili v jazyce, nebo třeba jen
aklimatizovali v daném prostředí. To teď mohu s naprosto čistým svědomím vyvrátit. Aklimatizoval
jsem se během asi dvou nebo tří dnů, a s jazykem jsem potíže opravdu nezažíval. Jenom chvilku trvá,
než zahodíte stud a opravdu se začnete zapojovat do konverzace více slovy než „yes“ a „no“. K takto
rychlému přijetí zaručeně přispěl i fakt, že jsem nebydlel v rodině, ale na internátu s asi třiceti chlapci
přibližně stejného věku (ne jen cizinci, dokonce spíše Angličané, ale o tom později). Podstatná většina
z těchto lidí byla přátelská a k ostatním se chovala skoro jako ke své druhé rodině, což si i ubytování
na internátu klade za cíl. Dokonce si myslím, že jsem se za tu dobu stihl s pár lidmi dobře spřátelit.
43
Tímto jsem asi dostatečně popsal typickou anglickou náturu, kterou jsem měl tu čest poznat. Abych
to shrnul, lidé byli přátelští, vstřícní a celkově působili více jako jedna velká komunita, v čemž je podle
mě podstatný rozdíl proti Čechům. Ne, že by lidé v České republice byli nepřátelští, ale nepůsobí tolik
jako jeden celek. Na druhou stranu jste mohli vidět i to, jak je Anglie konzervativní a odměřená země.
Dokonce jste si toho všimli i na mladých lidech, z čehož jsem se popravdě i trochu zhrozil. Ne ve špatném
slova smyslu, jen mě to doopravdy zaskočilo.
Co se výuky týče, je to doslova „nebe a dudy“v porovnání z ČR. První věc, které si člověk jako já nemůže
nevšimnout, je, že mají ve třetím a čtvrtém ročníku pouze čtyři předměty, které si každý student volí
podle toho, z čeho chce dělat „A level“ – zkoušky obdobné maturitě u nás. Otázkou tedy zůstává, jak
se student druhého ročníku z Čech dostal do třetího ročníku v Anglii. Vysvětlení je prosté. V Británii se
chodí do školy o rok dříve. Abych dokončil myšlenku ohledně „A level“ zkoušek. Je vidět, jak moc se dbá
na přípravu na ně. Je to vidět do takové míry, že jim již ve třetím ročníku učitelé neříkají: „Tohle je dobré
vědět a umět.“, ale „Na tohle se vás zkoušející zeptá.“ To je docela otravné poslouchat pořád dokola,
a navíc se toho tolik nenaučí. Co mě na druhou stranu zaujalo, bylo skvělé vybavení každé jednotlivé
učebny, tělocvičny, internátu, zkrátka všeho, s čím jsem přišel do styku. Kupříkladu na našem internátu
byly dvě televize s asi 400 programy všeho druhu, herní konzole s hrami, šest počítačů a plně vybavená
kuchyňka. To vše mohli studenti kdykoliv používat.
Když už jsem zmínil kuchyňku, nemohu si odpustit alespoň se zmínit o tamní stravě. Shrnout se to dá
do věty: „Angličané umí vařit, ale nemají dobrá jídla.“ Naštěstí ale často vařili různé těstoviny a takové
ty věci, na kterých nejde moc zkazit. No nechci si stěžovat, tak nebudu tímto směrem pokračovat, ještě
by to tak mohlo začít vypadat.
Ohledně volného času. Žádný tam nebyl. Pokud tedy neberu v potaz víkendy, bylo velmi těžké najít
si aspoň chvilku na nicnedělání a lenošení. Škola začínala v půl deváté ráno a končila v půl čtvrté
odpoledne. To se může zdát jako šíleně dlouhá doba, ale s dvěma přestávkami na jídlo, které byly každá
hodinu dlouhá, to už tak strašné není. Po škole následovaly asi dvě hodiny před večeří, kdy bylo možné
využívat tělocvičen, hřišť, posilovny s tím, že veškeré nářadí jste si mohli půjčit. Po večeři každý všední
den přicházelo to nejhorší. Byl to tzv. „prep“, což je zkratka slova preparation, které znamená „příprava“.
To se vždy sešel celý internát v jedné místnosti a začal dělat domácí úkoly nebo se učit. Zdůrazňuji, že
toto nebylo dobrovolné a přivykalo se mi velmi těžce. Prep končil v devět hodin večer a večerka byla
v půl jedenácté. V této době jste mohli, pokud vám zbývala nějaká energie, jít opět do tělocvičny či
posilovny, nebo jednoduše poslat pár e-mailů domů, umýt se a jít spát.
Víkendy to bylo úplně o něčem jiném, to byl každý pánem svého času. Bylo to příjemnější i z toho důvodu,
že hodně lidí, kteří nebydleli daleko, jelo domů. Ohledně toho, jak jsem se zmínil na začátku, že většina
studentů na kolejích byli Angličané. Škola má pravidlo, že kdokoliv, kdo bydlí dál jak půl hodiny od školy,
44
musí bydlet na internátu. Předchází se tak jak pozdním příchodům a podobným nepříjemnostem, tak
i problému rodičů dostat dítě do školy na čas, na který mají být sami v práci. Je to docela chytře
vymyšlené. Nicméně zpět k víkendovým aktivitám. Byla trochu smůla, že nikdo moc ve škole nepobýval
(z učitelského sboru), tudíž ani tělocvična nebyla moc často otevřená. Nejen proto, ale samozřejmě
i z vlastní iniciativy, jsme využívali víkendy k různým výletům a procházkám. Byli jsme (jak pořád mluvím
v množném čísle, tak tím myslím mě a ostatní výměnné studenty z Čech) dvakrát v Londýně, potom
několikrát jenom se podívat po okolní krajině, a ze všeho jsem byl opravdu unešen.
Když se na to vše podívám zpět, bylo to opravdu skvělé a užil jsem si každičkou sekundu tam. Nevím
ale, jestli bych chtěl, aby to bylo stejné i tady. Jsem docela vlastenec, a přestože by to s sebou přineslo
nějaké výhody, už by to nebyly Čechy. Každý národ, každá země má své krásy a svou náturu, kterou
určitě stojí za to poznat, chvilku si zkusit v tom všem žít, ale nakonec je nejlepší vrátit se domů, ke svým
známým, ke své rodině a prohlubovat a zachovávat tu naši českou povahu. Nemyslím si rozhodně, že
by toto tvrzení neplatilo v dnešním světě, kdy hranice prakticky neexistují a všechno je víceméně blízko.
Právě naopak, každý by si měl vážit svých zvyklostí a snažit se je zachovat o to víc.
Michal Kříž, sexta A, školní rok 2009/2010, zpráva ze studijního pobytu v Anglii
Homo sapiens technicus
Od doby samotného vzniku počítačů, v několika případech i dříve, se lidé zabývají perspektivami spojení
člověka a stroje; sloučení organického těla s anorganickými součástkami. Skýtá široké spektrum možností
využití – v první řadě protetika, ale následně i vylepšování určitých schopností zdravých lidí, účinnější ovládání
techniky, komunikaci… Zaměřme se nejprve na to, co je dnes již možné a začíná se používat v praxi.
V roce 2006 představili Kareem Zaghloul a Krabena Boahen z University of Pennsylvania umělou
sítnici, fotočip o rozměrech 3,5 × 3,3 milimetru, který se jako první obejde bez externí kamery. Funkci
světločivných buněk plní fototranzistory. Čip vysílá do mozku informace pouze tehdy, mění-li se něco
ve zrakovém poli, což dělá i skutečná sítnice. Mozek dokáže menší množství dat snáze zpracovat. Obraz
z umělé sítnice se sice samozřejmě nevyrovná skutečnému zraku, ale dal by se připodobnit vidění
člověka s cca pěti dioptriemi na blízko i na dálku a černobílým viděním. Přesto jde o obrovský pokrok.
Vědci nyní pracují na zmenšení rozměrů čipu a posléze klinických zkouškách. Starší typy „umělých očí“
s externí kamerou byly již vyzkoušeny v praxi a umožnily pacientům, kteří ztratili zrak, opět rozeznávat
obrysy předmětů a množství světla.
Podobná situace panuje u snahy nahradit sluch. Elektrody kochleárního implantátu elektricky dráždí
sluchový nerv a výsledný vjem sice není totožný s počitkem z organického sluchového ústrojí, ale
45
významně usnadní postiženým život a umožní jim i běžnou komunikaci. Podmínkou pro kochleární
implantát i umělou sítnici je však zachování nepoškozeného nervu vedoucího signál do mozku.
Ani zrakové, ani sluchové implantáty však nedokáží pomoci lidem, kteří se bez nějakého smyslu již
narodili a jejich mozek strávil mnoho let bez příslušných podnětů. Později již přicházející informace
nedokáže dekódovat; přinejmenším pro to hovoří dosud nashromážděná data. Ale kdoví, zda průlom
nenastane i v této oblasti? V současné době je prakticky bláznovství vyslovovat jakoukoli předpověď
ohledně medicíny a biotechnologie s tím, že „tak to určitě bude“.
Co se týče náhrady končetin, věda dospěla ještě dál. Bionickou ruku, která se vzhledem i funkcí blíží
skutečné, dnes již používá mnoho lidí ve světě. Noha je pro vědce a konstruktéry zatím tvrdší oříšek; existují
ovšem technicky jednoduché kompozitové protézy, jež se nasazují na pahýl pod kolenem, a umožňují
téměř normální chůzi, dokonce i běh. Jihoafrický sprinter Oscar Pistorius se narodil bez lýtkových kostí,
ale speciální protézy z uhlíkových vláken impregnovaných pryskyřicí mu umožňují soutěžit se zdravými
sportovci jako fyzicky rovnocennému. Odborníci se dokonce přou, zda ho lehké a aerodynamické protézy
vůči nim na suchém povrchu nezvýhodňují. Massachusettský technologický institut (MIT) v současné době
spolupracuje s firmou Össur, jež Pistoriusovy protézy vytvořila, na vývoji mechanického kolena ovládaného
přímo signály z mozku, stejně jako skutečná noha. A slibně zní i vývoj tzv. umělých svalů – elektroaktivních
polymerů, látek, jež se roztahují a smršťují pod vlivem elektrického pole.
Je poměrně pravděpodobné, že nejsme daleko od doby, kdy se protézy stanou ve všech směrech
výkonnějšími než původní končetiny; nedostaneme se pak do fáze, kdy budou lidé chtít své organické
„součástky“ nahradit strojovými?
K tomuto tvrzení se stavím spíše skepticky; člověk se obtížně sžívá s protézou či transplantovanou
vnější součástí těla. Jedná se o velkou psychickou zátěž. Jistě existují lidé, kteří by si nechali operativně
odstranit končetinu a nahradit ji rychlejší, silnější a přesnější protézou, ale v současnosti by byl pro
většinu lidí takovýto zákrok nejspíš nepředstavitelný.
Existují však povolání, která kladou na fyzickou kondici vysoké nároky, a kde je také velké riziko zranění,
nebo kde je toto riziko sice eliminováno, ale případné zranění by bylo stěží ošetřitelné. Prvním případem
jsou například horníci v dolech, druhým kosmonauti. Nebude podmínkou pro mise ve vzdálenější
budoucnosti k okrajovým částem sluneční soustavy nahrazení lidských končetin umělými?
Ať už sahají možnosti umělých smyslových orgánů a končetin jakkoli daleko, jsou tyto náhrady stále
ovládány nijak nemodifikovaným mozkem. Co když bychom se ale pokusili o zásah i do jeho činnosti? Již
dnes se zavedení elektrod do mozku (zatím poměrně vzácně, ale počet těchto případů narůstá) používá
k léčbě závažných psychických onemocnění – k tzv. hluboké mozkové stimulaci. Američanka Diane Hireová
46
se díky zavedení dvou elektrod produkujících napětí o síle dvou voltů zbavila velmi těžkých depresí, které
prožívala posledních dvacet let. Pod klíční kostí má aparát řídící elektrody a zajišťující jejich nabití.
Elektrická komunikace mezi strojem a mozkem je dosud ještě v plenkách, ale je také jedním z nejvíce
diskutovaných témat v bionice a její výzkum je v plném proudu. Vznikl tak dokonce nový obor nazývající se
biokompatibilní elektronika, která se snaží o vývoj čipů a elektrod co nejsnáze přijatelných pro lidské tělo.
To, že neurony a mikročipy spolu dovedou komunikovat na velmi slušné úrovni, dokazuje i experiment
vědců z University of Florida, kteří vypěstovali „mozek“ z nervových buněk potkana a nechali jej ovládat
letecký simulátor. Umělá neuronová síť se přizpůsobovala informacím přicházejícím z elektrod a po čase
již byla schopna rychle a správně reagovat na podněty ze simulátoru. S takovým pilotem bychom se
nemuseli bát havárie.
To, že komunikace mezi čipy a neurony je možná, už tedy víme. Ale co kdybychom zašli ještě dál
a pokusili se přímo o kybernetickou náhradu částí mozku? Poškozené neurony mohou být nahrazeny
elektricky vodivými uhlíkovými nanotrubičkami. Ty by také mohly umožnit bezpečnější a snad i účinnější
spojení mezi organickou a anorganickou částí nervové soustavy.
Zkoušíme-li si představit, co by mohlo toto spojení znamenat, dostáváme se do říše sci-fi: Zpomalte či
zrychlete si svůj subjektivní čas; vytvořte si díky rozšířené paměti z mozku skutečnou encyklopedii nebo
se jednoduše bezdrátově připojte na internet; komunikujte „telepaticky“ s jinými lidmi (a možná se
dočkáte i seznamu telepatických kontaktů s nastavitelnou viditelností a statusem jako na ICQ); ovládejte
pomocí svého vědomí obrovské stroje; udělejte kupříkladu „chytrý dům“ svou součástí a vnímejte jeho
cirkulaci vzduchu či vytápění; přeříkejte si jen tak pro zábavu všechna prvočísla do milionu…
Tyto věci jsou všechny teoreticky možné; stačí „jen“ dopodrobna prozkoumat mozkové funkce a jeho
reakce na propojení s kybernetickými součástmi. Někteří autoři sci-fi, ovšem občas dokonce i vědci,
zacházejí až tak daleko, že hovoří o úplné náhradě „starých a křehkých organických těl“ a přestupu
do zcela kybernetických těl.
Na rozdíl od předchozích jmenovaných možností, tuto považuji téměř za vyloučenou. Musela by se
vyvinout technologie, která by umožnila počítači pružně reagovat na přijímané podněty, v podstatě
vytvářet nová neuronová spojení, měnit je atd.
Co se týče náhrady vnitřních orgánů stroji, nevidím v tom velký potenciál; to je spíše záležitost
terapeutického klonování, které si také klade za cíl jednou vyléčit neurodegenerativní onemocnění jako
Alzheimerovu či Parkinsonovu chorobu. Zatím tu však stále existují problémy se získáváním kmenových
buněk, s jejich diferenciací a se zvýšeným rizikem nádorového bujení – a množství etických problémů.
47
Ty mohou být též hlavní brzdou uvádění novinek biokompatibilní elektroniky do praxe. Nicméně říká se,
že pokrok člověk nezastaví. A asi je to pravda.
Je tedy v dohlednu doba, kdy se po světě budou prohánět lidé schopní hravě předhonit geparda, potopit
se do hloubek, kam se dnes dostane jen ponorka, přežít ve vakuu, nebo dokonce létat? Lidé schopní
vědomě regulovat své biologické funkce, například tep a produkci hormonů? Lidé schopní propojit
vzájemně svá vědomí přes internet?
Předpovědi, že se s podobnými jedinci setkáme v horizontu dvaceti let, bych brala s velkou rezervou,
ale – někdy? Možné to je. Záleží jen na tom, zda se neobjeví překážky ve výzkumu či distribuci technologií
a nakolik se posunou naše etické hranice.
Ale kdoví. Možná si s takovým člověkem stihneme potřást rukou. Možná se jím staneme.
Julie Nováková, oktáva A, školní rok 2009/2010, Esej pro VP Mozek – komunikace – chování
Diana Kargerová, sexta B, školní rok 2008/2009, z cyklu Střetnutí
48
Život kolem nás
Dlouho jsem vybírala téma, které by mohlo být aktuální, přínosné i týkající se daného semináře a nakonec
jsem po nekonečných týdnech bloudění v zužujících se kruzích dorazila k bodu chování zvířat, jejich
myšlení, o němž jsem přesvědčená, že není až tak příliš odlišné od toho našeho, ačkoliv to mnozí vědci
a především teologové popírají. Tuto esej jsem se rozhodla pojmout spíše jako takový kodex obsahující
různé příběhy, které nakonec vyústí v jediné, a to, že nejenom živočich s podivným jménem homo
sapiens sapiens přemýšlí a cítí emoce.
Uvedu zde své vlastní pozorování.
Měli jsme kočku, narodila se na uhlí a nechali jsme si ji možná právě proto, že byla nejdrobnější a jako
kotě asi ne příliš zdravá. Několikrát jsme s ní byli u zvěrolékaře. Nevím, jestli se mi to zdálo nebo nám
později byla skutečně vděčná, přímo to na nás zářilo z jejích očí.
Jmenovala se Anča. Byla to dáma, asi po své, řekla bych velmi chytré – alespoň na tamní poměry,
babičce. Dokázala se urazit a celý půl den vás naprosto ignorovat.
Naučili jsme ji, že nesmí na gauč, stůl, křesla… Zkrátka měla jednu svou židli, na kterou jí nikdo nesedal,
a také mohla, když jí to člověk dovolil, si vyskočit někomu na klín, pokud právě seděl v křesle (měli jsme
dvě, ale ona věděla, že může jen do jednoho, mnohdy celou hlavou naznačovala, aby si člověk přesedl
a ona se tak dostala nahoru a mohla být hlazená). Hrozně ráda se nechávala drbat. Vždycky obcházela
a prosebně se dívala. Když člověk přesvědčivě zavrtěl hlavou, smutně odešla ke kamnům, ale po očku
se za ním stále dívala. A když pak člověk řekl: „No tak pojď,“ věděli jste, že rozumí. Viděli jste, jak se
rozzářila a spěchala na klín.
Anča se taky naučila respektovat čáru na předělu lina, která oddělovala obývací pokoj od kuchyně (chyběly
tam dveře). Když měla koťata, naučila je tomuto zvyku: Ona a čtyři koťata sedávala naskládaná vedle
sebe těsně za čárou a očekávala přínos papání v mističkách. (Přesto jsme si ji nedovolovali nechávat
v místnosti dlouho samotnou, byla by asi hloupá, kdyby se někdy do kuchyně nechtěla podívat).
Jedno z těchto koťat se také naučilo krásnou věc. Do zahrady nám přímo z obývacího pokoje vedou
prosklené dveře. Kotě se umělo postavit na zadní, a ačkoliv to nemohlo nikdy vidět, začalo předníma
packama bubnovat do skla. Ostatní koťata seděla kolem něj a čekala, až jim otevřeme. Byl to takový
zvonek, který byl slyšet až na půdu a věřte nebo ne, dokázal vás i vzbudit.
Pravda asi je, že Anča byla chytřejší než její potomci, protože jako jediná pochopila, že na granule
ve sklenici dosáhne jen svrchu, že kolem dokola, ačkoliv je tam vidí, je pevné sklo.
49
Před Ančou u nás pobýval starý černobílý Kocour. Byl to velký rváč, do jeho rajonu nepáchl žádný jiný
(a když už, ozval se řev a opět byl klid). Ke stáru Kocour pajdal na pravou packu, sotva se plazil, asi už
byl i dost nemocný, ale když předcházel kočku, hrdě se vztyčil a po kulhání nebylo ani památky – než
se jí ztratil z dohledu.
Letos na konci dlouhých prázdnin se u nás objevilo mourované kotě. Nikdo nevěděl, čí je. Člověk by
se o něj bál, protože máme na zahradě kocoura. Ale ten se zachoval jako otec: ochraňuje ho, kotě
si ho očividně váží, možná v něm vidí svůj vzor. Po týdnu jste již neviděli jednoho bez druhého: buď
skotačilo kotě a kocour si ho hlídal, nebo „stařec“ někam šel a kotě běželo za ním. Spolu (sami od sebe,
ne z donucení) začali jíst z jedné misky (zde bych měla ještě uvést, že kočky si oblíbily větší kousky
vytahovat packou a olizovat je) a dokonce i oba spí v jedné boudičce. Tímto chováním kocour možná
drobnému kotěti zachránil život, protože to by asi samo zimu přežít nemohlo.
Dovoluji si tvrdit, že kdyby se člověk pozorně díval kolem sebe, uvědomil by si, že každý živočich je
specifická bytost, která vnímá svět, v němž žije a přizpůsobuje se mu. Vždyť i na psech, kočkách nebo
koních vidíme, jak specifický charakter má každý z nich. Kdyby zvířata fungovala jako stroje, jak úspěšný
by byl přírodní výběr?
Člověk je přesvědčen o své nadřazenosti, vycházející z jeho jedinečnosti v oblasti vědy a techniky. Má
řeč – myslí si, že když mu zvíře nedokáže něco říct, není chytré. Ale copak člověk umí něco po „zvířecku“
povědět jinému živočichovi? Pokud zvuky, které zvířata vydávají, jsou nějakou jejich specifickou mluvou,
nepřipadá jim lidská řeč jako něco nesmysluplného? (Copak dobyvatelé nepovažovali indiány a ostatní
„divochy“ za něco méněcenného? A nepramenilo to jen z jejich neznalosti ke zvyklostem a kultuře
daného kmene? Není to tedy stejné se zvířaty?) A proč se člověk tak vehementně snaží naučit zvířata
lidské řeči (papoušci, delfíni,…), a nesnaží se naopak on sám jejich řeči porozumět (samozřejmě existuje
napodobování hlasu jelenů, delfínů…)?
Jsou to otázky, na které se bude ještě dlouho hledat odpověď, a lidé se při jejich řešení budou přít.
Já ovšem zastávám názor, že zvířata jsou skutečně inteligentní a skutečnost, že nedostala do vínku to
samé jako my (například naše uzpůsobení pro mluvení a jedinečnou pozici palce na rukách) neznamená,
že by byla horšími. Nejspíš nemyslí ve větách, ale (podle mého názoru) třeba v barevných obrazech.
Skutečnost, že si dokáží poradit v různých situacích je, řekla bych, skutečným důkazem o jejich myšlení.
Prameny:
Čepička, I., Kolář, F., Synek, P. Mutualismus – vzájemně prospěšná symbióza. 2007 (přípravný text k BiO)
Mackelburg, Ernest. Tajemný život zvířat (největší záhady světa). Dialog, 2004
Hana Přívozníková, oktáva B, školní rok 2009/10, část eseje pro VP Mozek – komunikace – chování
50
Jakub Vackář, sexta B , školní rok 2008/2009, z cyklu Střetnutí
Křeslo
Když člověk dochází do práce nebo do školy, často se stává, že jeho život upadne do stereotypu. Každé
ráno a obvykle i celý zbytek dne prožívá člověk naprosto stejně nebo alespoň velice podobně. Z ranního
vstávání, i když si to člověk neuvědomuje, se postupem času stává jakýsi rituál, pro každého člověka
tak osobitý. Někdo každé ráno zamáčkne zvonící budík, potom nestíhá a do školy nebo do práce přichází
den co den s novou výmluvou, proč to dnes nestihl. Jiný zase vstane včas, bez váhání jde do koupelny,
kde si zapne rádio naladěné na oblíbenou stanici, aby stihl svůj oblíbený ranní pořad. A takto bych mohl
51
pokračovat ještě dlouho. To, že tímto rituálem procházíme všichni, dokazuje například cesta do školy.
Každé ráno to samé, vyjdu z domu, u branky pozdravím souseda Wagnera, který se zrovna vrací
z procházky se psem, cestou k tramvaji potkám svoji bývalou paní učitelku Janderovou, jak ztrápeně
nese opravené sešity, v obchodě na rohu vidím prodavačky, jak se každé ráno hádají kvůli tomu, že pan
Janoušek, který jim vozí zboží, se zase opozdil. Cesta tramvají by vydala na příběh sama o sobě, ale
bohužel někteří lidé to ani nevnímají. Buďto poslouchají muziku v tramvaji tak nahlas, že ji poslouchají
všichni nedobrovolně s nimi, nebo se snaží dostat do přeplněné tramvaje a potom zbytek cesty nadávají
na bezohledné spolucestující. Ale když už to někdo zpozoruje a začne tomu věnovat pozornost, tak velmi
rychle a velmi dobře pozná, když se něco změní.
Bydlíme ve vilkové čtvrti, kde se všichni velmi dobře známe a všichni hned vědí o všem, co se kde děje.
Takže přistěhování nového souseda byla žhavá novinka posledních dvou týdnů. Tohoto nového souseda
jsem začal potkávat každý den, když si šel v pyžamu pro poštu. Jak už to tak bývá, lidé, kteří vytvořili
kolektiv, mezi sebe neradi přijímají nové a ještě ke všemu cizí. Navíc tento soused, pan Dvořák se
jmenoval, nebyl moc sdílný. Kdykoli, když jsem ho pozdravil, se na mě ani nepodíval. A sousedé to s ním
měli obdobné. Proto se tedy o panu Dvořákovi začaly šířit pomluvy, že dříve dělal vězeňského dozorce
(takzvaného bachaře), že nemá rád děti a vůbec všechno možné, co nám paní Sochnová, starší místní
paní, která velmi ráda vyprávěla o všem, co kdo řekl, i když to neřekl, namluvila. Já, ačkoliv jsem velmi
přátelský člověk, jsem začínal mít z tohoto pána nepříjemný pocit a i když jsem si to nepřiznával, začínal
jsem všem pomluvám pomalu věřit. Ovšem pan Dvořák nebyl jediný problém, co mě v poslední době
trápil. Dalším a velkým problémem byly mé zuby.
Doktory jsem měl vždycky rád, vždy se o mě pěkně starali a z nějakého záhadného důvodu jsem se
vždy těšil na to, až si paní doktorka poslechne mé srdce, změří tlak a celkově zjistí, co mi je. Ovšem
mé nadšení z doktorů začalo pomalu upadat po pár návštěvách u zubaře. Pan zubař mi totiž doporučil
chirurgickou operaci „čtyřek“, protože jejich kořeny se nevyvíjely tak, jak měly, a tudíž byla nutná
operace. Vzal jsem si teda od pana doktora číslo, zavolal jsem do stomato-chirurgické kliniky a objednal
se na operaci za dva týdny. Čím více se blížilo k operaci, tím více jsem byl nervózní. Zprvu jsem si říkal,
že jsem přeci chlap a že něco vydržím, ale postupem se mé hrdinství vytratilo jak pára nad hrncem.
Do toho všeho mě ještě vytáčel a zároveň děsil pan Dvořák. Když to shrnu, byly to příšerné dva týdny,
ale nebylo to nic proti tomu, co mě ještě čekalo.
Když přišel den operace, nemohl jsem dospat. Probudil jsem se okolo páté ranní a už jsem nemohl usnout.
Ano, zákrok to měl být banální, u kterého by se neměly vyskytnout žádné komplikace, ale i přesto jsem
byl roztřesený jak malý ratlík. Po dlouhém přemlouvání sama sebe jsem tedy ráno nasedl na autobus
a vyrazil jsem směrem Praha – Bohnice, kde se nacházela ona zmiňovaná stomatologická chirurgie. Při
příchodu před budovu jsem se na ni podíval, jako by to bylo mé popraviště, hrdinsky jsem zaťal zuby,
dokud jsem ještě mohl, a vyrazil jsem kupředu. Jestli je ještě něco horšího než doktor a operace, která
52
na vás číhá za dveřmi, tak je to čekárna. Otevřete dveře a spatříte skupinu lidí, v očích strach, tváře
zbavené krve, někteří se již drží za bolavá místa a čekají, až si je doktor zavolá a zkontroluje. Ale opravdu
nejhorší je, když vidíte, jak lidé vycházejí z ordinace pobledlí a sestřička za nimi nemilosrdně křičí:
„Další!“. Pomalu jsem se usadil a snažil se nevnímat okolí. Po hodině otřesného čekání na mě konečně
přišla řada a byl jsem zavolán zdravotní sestrou. „Aspoň už to budu mít za sebou,“ řekl jsem si. Jenže to
jsem stále ještě nevěděl, co na mě čeká za dveřmi.
Vešel jsem pomalu do místnosti, chvilku jsem se bavil se sestřičkou ohledně toho, jak se cítím a jak jsem
spal a jestli jsem najedený, abych neomdlel. Trochu jsem zalhal o tom, kolik jsem toho naspal, přeci
se nepřiznám, že jsem zbabělec. Zvedl jsem hlavu a zamířil na křeslo. Pan doktor byl zrovna otočen
ke mně zády a umýval si ruce. Pohodlně jsem se usadil a čekal. A vtom se to stalo. Pan doktor se otočil
a já jsem konečně spatřil jeho tvář. Byl to pan Dvořák! Nechápal jsem, nevěděl jsem co dělat, byl jsem
zmatený. On mě asi také poznal, ale nic neřekl. Podal mi zelený ubrousek, který jsem si měl dát na krk
a vzal do ruky injekční stříkačku s umrtvující látkou, okem naměřil patřičné množství a poklepal na jehlu,
aby odstranil přebytečnou kapku. Já jsem se začínal potit. „Otevři pusu“, řekl s injekcí v ruce. To bylo
vůbec poprvé, co jsem ho slyšel mluvit. Jeho hlas na mě působil jak zimní vichřice, celým tělem mi projel
mráz a já jsem se najednou nemohl hýbat. Přestal jsem vnímat realitu, pouze jsem si představoval,
všechny ty věci, o kterých mluvila paní Sochnová. Představoval jsem si ho, jak trápí děti, jak ve věznici
vytrhává neposlušným vězňům zuby a mnoho dalších scénářů. Do reality mě vrátila, až bodavá bolest
v oblasti dásní. To už mi byla aplikována ona látka ze stříkačky. Přiznám se, že nevím, co mě to tenkrát
napadlo, asi to bylo tím úlekem, možná jsem zpanikařil a možná to bylo něco úplně jiného. Ale tenkrát
jsem hlasitě zakřičel: „Já nechci do vězení!“, vrazil jsem do pana doktora, on omylem zmáčkl stříkačku,
umrtvující látka se mi vylila na jazyk a do rány a vůbec do celé pusy a já jsem s křikem opustil čekárnu.
Běžel jsem chodbou až k hlavním dveřím, vyběhl jsem ven na ulici a stále utíkal. Nevěděl jsem, kam
běžím, nevěděl jsem ani, proč vlastně běžím, ale běžel jsem. Nejhorší na tom všem ovšem bylo, že díky
mé nevyspalosti, obsahu injekce vylité v mé puse, během a rozprouděnou krví do mozku, se stalo, že
jsem začal být velice malátný. Poklesla mi víčka, nemohl jsem mluvit, dolní ret mi volně visel a přestával
jsem chodit rovně. Ovšem co čert nechtěl, najednou přede mnou zastavilo policejní auto a ptali se
mě, co že to tam dělám. Marně jsem se snažil policistům vysvětlit, že se mi snaží ublížit muž, kterého
potkávám denně v županu a že jsem mu právě utekl z křesla. Nehledě na to, že jsem se právě nacházel
v Bohnicích, kde se také nachází slavná psychiatrická léčebna. Jelikož jsem byl ve stavu, jaký jsem vám
popsal výše, na krku jsem měl zelený ubrousek a vyprávěl pánům policistům o mužovi v županu, byl
jsem policisty vzat do auta, kde si nejdříve ověřili, zda-li jim z léčebny neutekl nějaký chovanec.
To už jsem se ale pomalu vracel k sobě. Dal jsem jim občanku a převyprávěl jsem jim co, že se to
stalo. Oni se mi smáli, zavolali mé mamce, aby si ověřili, jestli nejsem za školou a jestli mluvím pravdu,
a aby si pro mě raději přijela. Načež mě odvezli zpátky k panu doktorovi Dvořákovi, protože jsem si tam
53
zapomněl své věci. V ordinaci již na mě čekali. Ohromně se divili, proč mě přivedli policisté a oni jim to
všem ochotně převyprávěli a já jsem se znova cítil jako největší zbabělec. Pan doktor se smál a řekl, že
musíme tu operaci udělat rychle, dokud ještě ta látka působí. Tím, že působí, jsem si byl stoprocentně
jistý, protože můj dolní ret ne a ne se vrátit na své místo. Bezbolestně mi provedl zákrok a ve zbývajícím
čase, když jsem čekal na mamku, která pro mě jela celá vystresovaná, proč že jí to volala policie, jsem
si povídal s panem Dvořákem. A je to opravdu výborný chlap. Začal mi vyprávět o svém životě a já jsem
pomalu začínal všechno chápat. Paní Sochnová se přeslechla. On nikdy nebyl “bachař“, on byl zubař.
On nikdy neměl nic proti dětem, on je pouze často operoval. Také mi vysvětlil, proč se přistěhoval. Že
svůj dům nechal synovi a jeho ženě a ty dopisy, co mu chodily, byly jakési problémy ohledně majetkové
výměny. Proto nikdy nepozdravil, protože byl z toho ztrápený. A čím více jsem pana Dvořáka poznával,
tím více jsem se za sebe styděl. Když už konečně přijela mamka, tak si nesmírně oddychla, když jsem
jí převyprávěl, jak vše bylo. Mamka se za mě velice omluvila, prohodila pár slov a odvezla mě domů.
Od té doby se s panem Dvořákem potkáváme každý den ráno a už to není jako dříve. Pan Dvořák je
milý, přátelský a vždy mi popřeje šťastný den. Já jsem si dokonce pozměnil i denní režim. A to tak, že
nyní vstávám o 5 minut dříve, abych si mohl s panem Dvořákem popovídat co nového. Když se nad tím
vším ohlédnu zpět, říkám si, že jsem byl opravdu hloupý a věřil všem těm pověrám a všemu, co se říkalo.
Člověk zkrátka nesmí věřit pomluvám a pověrám a musí si vše sám ověřit. A paní Sochnová? Ta si teď
určitě našla nový objekt na pozorování a o kterém by mohla šířit pomluvy. Ale já jsem již proti ní imunní.
Petr Novák, septima A, školní rok 2009/20010, povídka oceněná Literární cenou Josefa Škvoreckého
54
Finanční krize v Číně
V následujícím článku bych rád popsal finanční krizi v Číně. Důvod, proč jsem si vybral tuto zemi je, že Čína
je v současné době jednou ze zemí s nejrychleji rostoucí ekonomikou. Světová krize, která zasáhla i Čínu
má přímý dopad na ekonomiku vyspělých zemí, ať se již jedná o Evropu, či Ameriku. Dalším z důvodů,
proč jsem si zvolit tuto zemi je fakt, že mám přímý zájem a je to v určitém smyslu i mou povinností aspoň
zdánlivě proniknout do této problematiky. Abych mohl vůbec povídat o krizi, která v současné době sužuje
celý svět, musím začít od jádra problému. Jak vůbec krize vznikla, co dělaly úřady, které mají přímo
na starost prevenci proti krizi? To vše se pokusím vysvětlit v následujícím odstavci.
Jak všichni víme, celá tato krize začala v Americe. A roky 2007 – nyní jsou pouze vyvrcholením recese,
která se v Americe začala projevovat již v roce 2001. Abychom pochopili podstatu této problematiky,
musíme se vrátit o několik desetiletí zpět historií… a to na konec 40. let 20. století. V roce 1938 byla
založena hypoteční banka Fannie Mae americkým Kongresem ve snaze oživit americkou ekonomiku, která
stále tápala následky deprese z první poloviny třicátých let. V roce 1968 byla Fennie Mae privatizována
a současně jí byla vytvořena protiváha v podobě Freddie Mac, která měla zajistit volnou soutěž mezi
oběma společnostmi a zabránit tak monopolizaci trhu s hypotékami.
Jak jsem se již zmínil, pro USA byl začátek nového tisíciletí nepříznivý. Americká ekonomika se v roce 2001
propadala do recese. Americký Fed reagoval snížením úrokových sazeb až na 1 %, kde byly naposledy
v roce 1958 a kde se navíc ustálily na celých dvanáct měsíců. Právě nízké úrokové sazby dokázaly více než
kdy jindy oživit aktivitu Freddie a Fannie. Následoval Boom na americkém trhu s bydlením, kde hypotéky
dostávali i méně bonitní klienti a hospodářské výsledky obou hypotečních agentur v následujících letech
byly velmi příznivé, bohužel se jednalo pouze o krátkodobou prosperitu, která navíc připravovala živnou
půdu pro dnešní krizi. Aniž by někdo tušil, za záštitou prosperity přicházel prvotní impuls recese.
Poté však přišlo prudké oslabení tempa růstu cen nemovitostí a posléze i jejich propad. Spolu se
zvýšením úrokových sazeb a jiných nákladů začal výrazně narůstat počet opožděných plateb. Kromě
počtu opožděných plateb z hypotečních úvěrů začal dramaticky narůstat také počet propadlých zástav.
Přibývalo tedy zadlužených nemovitostí, které si majitel nemohl dovolit splácet. V souvislosti s výrazným
poklesem cen nemovitostí začaly Freddie a Fannie realizovat ztráty, které se vyhouply až na 11 mld.
dolarů. Obě hypoteční agentury se tak dostaly do vážných potíží.
Obě instituce buď vlastní, nebo spravují hypotéky v objemu 5,5 bilionu dolarů, což je necelá polovina
celého hypotečního trhu ve Spojených státech a téměř 40 % amerického HDP. Obrovské jmění, které
spravují je řadí mezi společnosti, jejichž kolaps, ač třeba jen jedné z nich, by způsobil velkých chaos
na finančních trzích doma i po celém světě. Americká vláda se proto rozhodla převzít kontrolu nad oběma
hypotečními agenturami. Ostatně, jednou se už vládní zásah do ekonomiky vydařil a následně částečně
55
oživil ekonomiku. Ale bohužel, krize kterou zažíváme nyní má jinou podobu než velká hospodářská krize
z 30. let 20. století.
Velká hospodářská krize se odehrávala v duchu over-produce, což následně vedlo k několikanásobnému
převýšení nabídky nad poptávkou, což samozřejmě vedlo ke krachu. Fakt, že se Amerika přehoupla
přes velkou hospodářskou krizi, je dán jednak díky Rooseveltovi, který zavedl New deal. Jednak je
to také díky druhé světové válce, která opět uvedla v chod rovnováhu poptávky a nabídky v těžkém
průmyslu. Dnešní finanční krize se vyvíjí jiným směrem, tudíž opatření, která byla zavedena roku 1938,
nemusí být úspěšně aplikována na současnost. Dnešní americká ekonomika se pohybuje mezi terciérem
a kvartérem, čili tu hovoříme o bankovnictví, službách a hi-tech technologiích. Bankovnictví, burza
a pojišťovnictví jsou obchod s něčím imaginárním, jsou to věci, které fakticky nemůžeme vyvážet nebo
dovážet. Hypotéka je samozřejmě úzce spojena s již výše zmíněnými aspekty.
Ale abych se vrátil zpět k tématu. Bankrotem hypotečního trhu tedy propukla krize, která dále pokračovala
pádem investičních bank na Wall Street. Z pětice největších investičních bank tak přežily se značnými
problémy pouhé dvě: Morgan Stanley a Goldman Sachs. Dne 16. 3. 2008 se dostala do vážných potíží
první z pětice velkých investičních bank. Banka Bear Stearns byla prvním velkým finančním ústavem,
který zničila krize na úvěrových trzích, měla potíže od poloviny roku 2007 kvůli propadu hypotečního
a úvěrového trhu. Koupila ji JPMorgan Chase & Co. Přesně na půli letošního září, tedy na 15. 9. připadá
pád Lehman Brothers a Merrill Lynch. Zatímco Merrill Lynch byla převzata druhou největší americkou
bankou Bank of America, úpadek investiční banky Lehman Brother znamenal konec této instituce. Krach
investiční banky s téměř 160 letou historií způsobil pád akciových trhů po celém světě a silně otřásl
důvěrou ve stabilitu dalších finančních institucí. Nekrachovaly ovšem jen investiční banky. V červnu
zkrachovala IndyMac, jednalo se o třetí největší bankovní úpadek v poválečné historii USA. Největší
americká spořitelna Washington Mutual se zasloužila o vůbec největší krach v historii bankovního sektoru
USA. Ke konci září 2008 se dostala do potíží šestá největší americká banka Wachovia. Před pádem ji ale
zachránilo převzetí největší americkou finanční skupinou Citigroup. Do potíží se v souvislosti s krachem
hypotečního a úvěrového trhu dostala také již zmíněná Citigroup. Není sice přímo ohrožená krachem,
ale zato se potýká s výraznou ztrátou ve svém hospodaření. Již delší dobu byla v potížích také AIG
(American Insurance Group), protože vykazovala tři čtvrtletí po sobě ztrátu. Tuto ztrátu způsobovala
především krize hypotečního a úvěrového trhu, kde AIG hraje klíčovou úlohu v pojišťování rizikových
operací finančních institucí na celém světě. Tato instituce je označována za „too big to fail“ – tedy
instituci, jejíž krach byl způsobil vážné ekonomické problémy. Proto AIG nakonec pomohla americká
centrální banka Fed. Krátkodobě jí půjčila 85 miliard dolarů, přičemž výměnou za tuto půjčku americká
vláda převzala 79,9 % akcií AIG. Největší pojišťovna světa AIG je tak de facto zestátněna.
Ve výše zmíněném odstavci můžeme jasně vidět souvislosti mezi jednotlivými sektory, kdy celý systém
funguje jako domino. A pád jednoho sektoru znamená přímé ohrožení dalších. Čím dál postoupíme, tím víc
56
se bude vše rozvětvovat. Hypoteční banky jsou samozřejmě pojištěné proti krachu. V případě, že krachne
několik světových tahačů ekonomiky a posléze vyžaduje pojistné, tak pojišťovna může být sebesilnější,
ale nikdy nezvládne vyplatit tolika společnostem najednou. Protože samotný princip, na kterém fungují
pojišťovny, zkrátka nepočítá s tím, že si všichni přijdou vybrat pojistné najednou. Tyto události musí nutně
zatřást s burzovní scénou po celém světě. A odtud už je pouze krůček ke globální krizi.
Nyní se zaměřím na finanční krizi v Číně. Jaké dopady způsobila krize, co krizí Čína získala, jak se
vypořádá s krizi, jaké opatření aplikuje Čína proti recesi?
Ze všeho nejvíc musím zdůraznit, že recese v Číně není přímo spojena s krizí ve světě. Jinak řečeno,
i kdyby ve světě žádná recese nebyla, Čína by stejně musela čelit krizi, kterou zavinila svojí vinou.
Ekonomika každého státu je složena z několika sektorů. A to z exportu, státních investic (zakázek)
a vnitřní poptávky. Čínská ekonomika má v porovnání s vyspělými státy jedno z nejnižších zastoupení
vnitřní poptávky. Vnitrostátní poptávka tvoří zhruba 35 % čínské ekonomiky. Je to dáno hlavně špatnou
životní úrovní. Obyvatelstvo zkrátka nevydělává tolik peněz, aby bylo schopno efektivně utrácet. Nízký
důchod, mizivé sociální pojištění, nulové zdravotní pojištění nutí lidi veškeré vydělané peníze dát
na spoření. Tudíž ekonomika Číny se spoléhá na export. Což dlouhodobě nemůže fungovat z důvodu,
že se v dnešní době derou na scénu i další rozvojové státy s levnější pracovní silou. Z tohoto důvodu se
musí Čína přeorientovat na jiný sektor příjmů.
Veškera světová ekonomika pracuje s eury, nebo dolary. Nejinak je tomu v případě Číny. Další z problémů
Číny spočívá právě v dolarech. Veškeré dolary získané z exportu přebírá Čínská národní banka a nahrazuje
je nově tištěnými juany. To samozřejmě zesiluje inflaci státu. S příchodem krize klesl export o 20 %. Aby
se tato ztráta vyvážila, měla by čínská vláda podpořit vnitřní sektor. Ale místo toho zavádí masově státní
zakázky v hodnotě neuvěřitelných 4 000 miliard juanů. Stavba železnic, mostů, elektráren a letišť. Což
ve výsledku ještě víc umocňuje over-produkce statků.
Mnoho investorů v Číně je toho názoru, že ať se již stane se světem cokoli, nemovitost je vždy prosperující
oblastí. Z tohoto důvodu se investoři masově zaměřují na oblast nemovitostí, což přímo podněcuje k růstu
cen nemovitostí. V současné době se cena nemovitostí ve velkých městech pohybuje kolem 20 000 juanů
za metr. Což je přibližně 50 000 Kč. Je to naprosto neuvěřitelné a absurdní, že Čína, jakožto rozvojový stát
s levnou pracovní silou (v průměru 8 000 Kč/ měsíc) má ekvivalentní cenu nemovitostí jako ve vyspělé Evropě.
Je pouze otázkou času, kdy tato bublina s nemovitostmi praskne. Pokud se takto stane, zažije Čína
americkou hypoteční krizi na vlastní kůži. Obyvatelstvo nebude schopen splácet hypotéky, banky budou
muset zkonfiskovat majetek, který nepokryje ani cenu samotné hypotéky. Ve výsledku by banka měla
zkrachovat, ale jediná banka, která v Číně funguje, je v rukou státu, a ta zkrachovat nemůže a ani nesmí.
Což nakonec vyústí v hyperinflaci a totální kolaps ekonomiky.
57
Ano je pravda, že v současné době má Čína v zásobě 20 000 miliard dolarů. Pro představu, kdyby se
tato částka rozdělila mezi Čechy, každý by obdržel 200 000 dolarů. Sice se touto částkou snaží Čína
vyplnit mezeru v krizi a současně se snaží získat potenciální výhodu do budoucna v podobě vykupování
zahraničních zkrachovalých firem. Ale téměř vždy to končí nezdarem hlavně z důvodu nedostatku
zkušenosti. Zkrátka, Čína neví, jak vyhazovat halíře oknem, aby dveřmi přicházely stovky.
Na závěr bych pouze rád shrnul vše, o čem jsem se zmínil. Současná krize je pouze nezbytným cyklem
na trhu kapitalismu. A zatímco se zbytek světa probouzí pomalu k životu, Čína stojí před možnou
hypoteční krizi kvůli své hospodářské politice. Pokud se Čína nezačne orientovat na vlastní spotřebitele
a zlepšení životní úrovně, mohla by znovu upadnout do doby temna.
Song Le, oktáva C, školní rok 2009/2010, práce pro VP Ekonomie
Veronika Lebedová E.A, školní rok 2009/2010, obrázek k výuce Ruského jazyka
Nas ne dogonjat!
Vzpomínat na Rusko je pro mě asi jako rozpomenout se na sen. Prvních sedm let života totiž jako sen
uplyne a z většiny zážitků zbydou jen pocity. Protože je mi sedmnáct, představuje pro mě těch sedm let
velkou část života, ke který se ráda vracím. Samotnou mě začalo zajímat, jak tam vyrůstají dnešní mladý
lidi a jaký vztah k nim mají moji vrstevníci tady. Jestli si představujou, že ruský teenageři sedí v tanku
z osmašedesátýho, jednu ruku mají na kohoutku ropy, v druhý drží hokejku (co musíme přinejmenším
zlomit) a hlavní nebezpečně míří na Českou republiku. Anebo jestli ne.
58
Tři tisíce kilometrů daleko leží Stavropol. Ruské město se 400 000 obyvateli nemá ani Eiffelovku ani
sochu Svobody. Místo toho tady stojí obrovská socha Lenina na (překvapivě) Leninově náměstí.
Na naší poslední rodinný návštěvě jsem se ze zvyku chtěla projet na bruslích. Byl to první rok, co jsem
stoupla na agressivky a chtěla jezdit furt a všude, jak jinak. Rodič mě odnavigoval právě tam. „ A přes
co to tady mám jako skákat?“ byla moje první reakce na donekonečna rovně vydlážděný plac. „Třeba…,
třeba přes Lenina si skákej.“
Hm, paráda. Nikde nic, jen ten jeden osmimetrový kus šut…; teda vůdce.
Tenhle obrovský Lenin na náměstí denně shlíží na stavropolskou mládež, jak se pod jeho kamennýma
botama projíždí na skejtech a kolech. Asi by z toho měl červeno před očima, ale to měl celý život, tak
je to teď jedno. Každý den se tu setkávají kolaři, emaři, skejťáci, bruslaři a pár slečen s přežehlenými
vlasy. Tak trochu pražský Stalin bez překážek a beze schodů.
„Mládež? Teens jsou tu většinou nekulturní a nevzdělaní, strhnutí kultem sexu a alkoholu. Ta lepší část
se věnuje sportu. Skejtu, bmxku, bruslím a bazénu“, řekl mi kamarád Roman. Abyste aspoň trochu
tušili, o čem se bavíme: Rusko. 142 milionů obyvatel, Moskva. Letní šílený požáry a měsíční pobyt
bez vzduchu. Olympiáda 2014. Plushenko, Tichonov, Mendělejevova periodická tabulka prvků, Gagarin,
Egor Letov, Chodorkovskij, Abramovič, matrioška, Noční dozor, Stalker, Medvěděv a vodka Medvěděvka.
A 27 litrů tohodle pití na občana ročně.
Co se týče školy, známkování je obráceně. Nejlepší známka pětka, nejhorší jednička. Jinak tu mají devět
tříd, další dva roky střední školy a pak státní zkouška na způsob naší maturity. To dává dohromady
jedenáct tříd, po nich následuje vysoká s oborem. Tam Váš čekají zkoušky každého půl roku po dobu pěti
let. Sečteno a podtrženo, ve dvaadvaceti vycházíte s diplomem a jdete se rvát s životem – doslova rvát.
Rusko je jako země agresivní. Je tu milionkrát těžší se uživit (možná kvůli větší konkurenci),a tak se ze
života stává boj a z lidí alkoholici. Vysoké školy nasáté úplatky, marlbora za dvacet korun, chudoba ruku
v ruce s porsche, a v tom všem hudební undergroundová scéna pro zasvěcené.
„Slyšíš ten zvuk? To je neuvěřitelný… Tady budu jednou hrát!“ říkal mi Roman, když za mnou později
přijel do Prahy. Zrovna jsme vycházeli z pražské Sedmičky a já tak trochu vykulila oči. Naše malá,
„rodinná“ Sedmička je tedy oproti stavropolským klubům děsně na úrovni, něco jako sen pro mladé
hudebníky. „K nám do Stavropolu přijeli hrát Melody Fall z Itálie. Přespávali u mě a říkali, jak je u nich
těžký probojovat se na scénu. Ale to u nás taky. To je asi všude stejný, prostě. Každý třetí na ulici je
kytarista a chce budoucnost na MTV.“
„A co… Co děláte ve volnym čase?“
59
„To je to jednoduchý. Všichni se snaží zabít čas, škola se snaží zabít individualitu a zařadit tě do davu.
Ve výsledku teď po ulicích běhá jedno indie děcko za druhým a všichni milují Británii…“
„Zabít čas?“
„Hm, jo. Budto alkohol, drogy, kytara nebo sport. Ízy.“
„Nebo všechno najednou?“
„Nebo všechno najednou.“
„A věřící? Jsou mezi váma lidi, co věří v Boha?“
„Jsou tu a je jich dost. Ale není to úplně sféra společnosti, se kterou se bavim. Mezi hnilobou je tu i dost
skinheadů, fanatiků, bláznů, trochu od všeho. Zakládá se tady na stylu, každý chce být někdo a končí to
tím, že ho v osmnácti oblíknou do maskáčů a pošlou bojovat za vlast,“ vypráví a pak dodá: „Vlastně si
vzpomínám na svůj pohovor se zdravotní kontrolou. Když mě měli brát do služby.“
„Takže – máte nějaké problémy?“ ptá se starší chlap od kontroly s nezájmem. To, jaký si mládež vymýšlí
výmluvy tu už koluje jako vtipy.
„Časté bolesti hlavy…“ odpovídá Roman bolestně a jakoby mimochodem si vyhrnuje rukávy.
„Od čeho to máte?“ všímá si chlapík s propiskou jizev na rukou, které jsou z bouračky na kole.
„Hmm… Ehm…,“ sklopí Roman stydlivě hlavu
„Máte sebevražedné sklony?“
„Hmm. A často ty bolesti hlavy. A …“
Takže tak. Pokaždé, když se vracím do Ruska, mám pocit, že se tam vůbec nic nezměnilo. Když
ve Stavropolu vyběhnete z paneláku (kde z euforie, že funguje aspoň jeden výtah, jdete nakonec stejně
pěšky), máte hned u baráku ty samé babičky co minule, jak na rozkládacích židličkách prodávají čerstvě
natrhané ovoce a zeleninu.
Dámy tu chodí pravidelně a často ke kadeřnici, na manikúru, fronta na banány se stojí už od třinácti
na podpatcích a moje tepláková souprava spolu s vlasy v culíku prostě nezaujaly. Nebo naopak, zaujaly –
to se tady nedělá.
Pamatuju se, že když jsme se před deseti lety nastěhovali do paneláku ve Strašnicích, říkali o nás
sousedi, že jsme určitě ruská mafie. Mafiánský gang s jednou televizí a se dvěma děckama, co neumí
česky jediný slovo. Teď už je to snad lepší. Čas od času se rodiče ještě s nějakými poznámkami na náš
původ setkávají, ale protože žijí si svým vlastním „mafiánským“ životem, je jim to asi jedno. Předsudky
o zlých Rusech předávaný z generace na generaci prostě jen tak nemizí. Chtěla bych, aby si na ně
mladý Češi vytvářeli názor podle vlastních zkušeností a zážitků a ne podle toho, co zažili jejich prarodiče.
Protože víte – snem každýho ruskýho teenagera je utýct do Evropy, do světa možností. Utýct a ulicím
nechat zprávu – Nas ne dogonjat!
Seda Dzholdosheva, EA, školní rok 2010/2011, publikováno ve studentském časopisu Redway mag
60
Práce z keramické dílny
61
Projekt Holocaust
●● První část projektu se konala během dvou dnů 2. a 3. listopadu 2009, druhá část byla jednodenní
6. 5. 2010.
●● Zúčastnily se dvě třídy – 2. a 3. ročník.
●● Vše bylo v koordinaci dvou vyučujících – Mgr. Lenka Fárová, PhDr. Vítězslava Hlaváčová.
První část projektu
1. den
Začali jsme v jedné z největších učeben hned ráno, kdy jsme studenty seznámily s programem a nastínily
jim, co je bude čekat; pronesly jsme úvodní slovo, poté jsme rozdaly dotazník, který měl být sondou
do znalostí studentů o problematice holokaustu.
Jako důvod našeho snažení jsme jim přes projektor pustily dvě reportáže: Jedna se týkala starší události,
kdy neonacisté pochodovali kolem plzeňské synagogy a nikdo z policistů nezasáhl ani při vyvolávání
rasistických hesel, druhá reportáž byla aktuální – o zatčení pravicových extremistů, u kterých bylo
důvodné podezření, že plánují spáchat teroristický čin na území ČR. Tím jsme připomněly, že hrozba
jakéhokoli extremismu a násilí je zde pořád.
Dalším bodem programu bylo promítání dokumentu Krátká dlouhá cesta v kině Světozor, kde jsme
zároveň měli šanci diskutovat s hlavními aktéry filmu – Fedorem Gálem a režisérem Martinem Hanzlíčkem,
kteří krásným způsobem studentům ukázali, jak je problematika holokaustu neustále živá.
Poslední program toho dne se odehrával na Pražském hradě, kde jsme navštívili výstavu k výročí 400
let od úmrtí rabiho Lowa.
2. den
Den začal přednáškou na téma Tradice a zvyky Židů. Za přispění projektoru žáci viděli nejen tradiční
předměty užívané v židovské rodině, ale i např. video z klasické židovské svatby.
Stěžejní část dne byla věnována dvěma workshopům; Protektorát očima židovských dětí a Rodina
v Protektorátu Čechy a Morava.
62
Posledním bodem byla přednáška na téma Historie antisemitismu, při níž si žáci uvědomili, jak stará je
problematika nenávisti vůči Židům.
Celý projekt byl zakončen vyhodnocením úvodního dotazníku a nabídkou na pokračování projektu
v lednu 2010, kdy téměř všichni studenti z 50 zúčastněných souhlasili.
Druhá část projektu
Celý den začal společným setkáním v jedné z učeben a opět jsme začaly dotazníkem, kterým jsme se snažily
zjistit povědomí studentů o neonacismu, což bylo téma prvního povídání na předchozí přání studentů.
Pokračovaly jsme malým připomenutím květnových událostí v květnu 1945, vzhledem k datu, kdy se
projekt konal.
V další částí jsme už kombinovaly přednášku a diskusi na téma neonacismus v Čechách, vše bylo doplněno
autentickými záběry z různých akcí extremistů (např. z pochodu na Janov s komentáři zúčastněných
složek, dále videem z výcvikového tábora skupiny White Justice…).
63
Poté se rozproudila diskuse na téma činnosti policie v této problematice, a jaké jsou vlastně možnosti
státu, aby daný problém vyřešil.
Na konec tohoto bloku jsme si pustili spoty,
které připravila společnost Člověk v tísní
v kampani zaměřené proti neonacismu
s názvem Chcete ho?
Další blok se zcela pochopitelně setkal
s největším zájmem studentů, naše pozvání
totiž přijal pan Pavel Werner, pamětník
holokaustu, který se studenty strávil velmi
příjemnou hodinu a půl, kdy vyprávěl nejen
o svém životě, ale živě se studenty diskutoval
i o aktuálních problémech.
Třetí blok byl hlavně ve znamení vlastní přípravy
studentů, kteří pro své spolužáky vymysleli
a připravili filmové odpoledne s tématikou
holocaust. Ve třech učebnách se promítaly
jak hrané tak i dokumentární filmy s touto
problematikou (hrané: Schindlerův seznam,
Obchod na korze, dokumenty: Sedm světel,
Nenávistné pozdravy z Ruska, O zlém snu).
Studenti si každý film vždy sami uvedli, zazněly
základní informace o filmu a okolnostech jeho
vzniku. Zároveň si připravili i plakáty a hlášení
ve školním rozhlase, kterým pozvali ostatní
k účasti na akci.
Nakonec jsme opět studenty požádaly o vyplnění anonymního dotazníku, kterým jsme chtěly zjistit
přínos tohoto dne pro studenty a jejich názor, s radostí jsme zjistily, že se téměř 100% shodli, že celý
projekt hodnotí velmi pozitivně a s nadšením; co nás těší ještě víc, že téměř všichni poznamenali, že
podobné projekty mají větší smysl než běžná výuka a že je potřeba o dané problematice mluvit.
Vítězslava Hlaváčová, Lenka Fárová – profesorky gymnázia
64
Práce z keramické dílny
65
Soutěž Hala roku
Hala roku je studentská soutěž pořádaná Katedrou konstrukcí pozemních staveb pod záštitou děkana
Stavební fakulty ČVUT a předsedy České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.
První ročník soutěže proběhl již v roce 1994 a od té doby se soutěž několikrát nepravidelně opakovala.
Hala roku byla nejdříve určena pouze pro studenty vysokých škol, ale v roce 2008 proběhl první ročník
určený pro studenty středních škol. V soutěži se účastnila tříčlenná družstva studentů z celé České
republiky. Soutěž se pravidelně koná v druhé polovině ledna a tvoří doprovodný program dne otevřených
dveří na Stavební fakultě ČVTU v Praze. Díky tomu si potencionální zájemci o studium na této fakultě
mohou během volna mezi jednotlivými koly soutěže prohlédnout laboratoře i učebny a seznámit se se
studiem.
66
Úkolem soutěže je modelem vyhovujícím předem zadaným podmínkám překlenout prostor o dané
délce, přenést minimální zatížení a předvést maximální zatížení. Model připravený doma nebo zhotovený
na místě se ukotví do beden s pískem a nejdříve soutěžní družstvo zatěžuje konstrukci nad celým
prostorem kovovými destičkami, poté model okolo středu zatěžuje kovovými kvádry. Model je zatěžován
do té doby, než už závaží neunese a zhroutí se, ale na celé zatěžování je stanoven časový limit 7 minut.
Výsledek je vypočítán poměrem mezi hmotností modelu a hmotností, kterou model unesl. Soutěží se
ve dvou kategoriích, v modelech zhotovených doma a modelech, které soutěžící vyrábí přímo na místě
z přichystaného materiálu. V prvním a druhém ročníku se domácí modely vyráběly z modelářských
špejlí a na místě pro výboru modelu byly přichystané kelímky od coca-coly, které známe s řetězců
rychlého občerstvení. V zatím posledním ročníku pro domácí model byla povolena papírová lepicí páska
a provázky nebo nitě. K výrobě modelu na místě byly připraveny desky z kartónu.
67
Soutěže se pravidelně účastní i studenti z Gymnázia Voděradská, jejich zájem o ni roste a v roce 2010
soutěžily již tři týmy. V prvních dvou ročnících se tým z Gymnázia Voděradská umístil na druhém místě.
Pavel Pacovský, oktáva A, školní rok 2010/2011
Studenti píší noviny – MF Dnes
Alkohol
„Alkohol je droga, která ovlivňuje chování lidí. Je zakázáno podávat ho osobám mladším osmnácti let,
pod vlivem alkoholu se nesmí řídit, chodit do práce. Na druhou stranu je velký tlak na to, aby člověk
ve společnosti alkohol pil.“
Alkohol je zřejmě dnes v naší kultuře jedna z nejrozšířenějších, nejvíce konzumovaných legálních drog.
Různí lidé k němu přistupují odlišnými způsoby. Ty, kteří alkohol, ať už z jakýchkoliv důvodů, odmítají,
68
můžeme označit jako abstinenty. Většina lidí by se nejspíš zařadila do další „skupiny“; mezi ty, kteří
alkohol v malém množství běžně konzumují. Z těchto se pak ale odděluje už menší část, která ho požívá
běžně až pravidelně ve velkém objemu. Na alkoholu může vzniknout i velmi těžká závislost. Uvádí se
například, že v ČR má potíže s alkoholem více jak půl milionu lidí.
Jednotlivé státy se liší v uzákoněné věkové hranici, které musí člověk dosáhnout, aby směl požít alkohol.
Například v Itálii je tato hranice šestnáct let, naopak v USA je to až jednadvacet let. Mezi muslimy není
třeba z náboženských důvodů alkohol schvalován vůbec.
V naší zemi je zakázáno podávat alkohol mladším osmnácti let. Většina mladistvých ve věku od patnácti,
šestnácti let už ale svoji zkušenost s alkoholem má, dokonce v některých případech ho konzumují
i pravidelně. Čím to může být způsobeno? Pravděpodobně jde o „adrenalin“, nadšení z provozování
zakázané věci (proto mnoho mladistvých, kteří konzumují větší množství alkoholu, po dosažení plnoletosti
přestává, nebo od toho alespoň částečně upouští), nebo jim alkohol prostě zachutná.
Hranice osmnácti let je podle mne adekvátní. Kdyby se hranice snížila, mohlo by to způsobit, že by se
posunula níž i ta pomyslná hranice, kdy se k alkoholu dostane nezletilý. Je možné, že alkohol by se tak
rozšířil třeba mezi třinácti, čtrnáctileté děti, jejichž metabolismus by se jeho účinkem mohl poškodit
(snáze než u vyvinutějšího člověka). Naopak následky zvýšení věkové hranice můžeme pozorovat
například v USA. Mladí lidé tam odmaturují v sedmnácti letech a poté odjedou na vysokou školu na kolej,
kde se poprvé setkají s alkoholem, aniž by s ním měli nějakou předchozí zkušenost. I proto mohou být
jeho účinky na ně větší, a když ho požijí ve větším množství, může dojít i k otravě alkoholem.
Klára Ullmannová, sexta A, školní rok 2010/2011 – MF Dnes, Studenti píší noviny
Zapomněla jsem číst
V dnešní době plné techniky a novodobých vynálezů, se stává čím dál těžším najít ve světě teenagerů
vášnivého čtenáře. Počítač, internet, sociální sítě, nikdo již „nemá čas“ sednout si s hrnkem teplého
čaje a přečíst si svou oblíbenou knížku. Raději se pohodlně usadí na pohovce a sleduje ji ve filmovém
zpracování. Ale proč? Proč lidé přestávají číst?
Čteme dennodenně, ale těžko se to dá nazývat čtením v pravém slova smyslu. To, že si přečtu cestou
na autobus reklamní nápis na projíždějící dodávce, nebo při čekání u pokladny pročítám týdenní slevy
a cedule typu: „alkohol neprodejný osobám mladším osmnácti let,“ se opravdu za aktivní čtení pokládat
nemůže. Ano, dokážeme si, že číst umíme, ale účel, proč bychom měli číst knihy, to v žádném případě
neposkytuje. Kde je to kouzlo napínavého děje, kde jsou ty emocí prosycená písmena, která nás dokážou
69
rozbrečet, rozesmát a vyvolat v nás smíšené pocity? Kde je něco, co obohatí naši slovní zásobu, naši
schopnost se vyjadřovat, aniž bychom si to uvědomovali?
Jako malá jsem nadšeně chodívala do knihovny a nebylo zvláštností půjčit si deset dívčích románků
a do týdne je vracet zpátky, všechny do posledního řádku přečtené. Pamatuji si doby, kdy jsem jen
nevěřícně kroutila hlavou nad okruhem mých přátel, kteří ze srdce četbu nesnášeli. A já si říkala proč?
Nechápala jsem. Dnes už jsem o něco „chytřejší“. Mám ráda četbu, ale pokud byste se mě zeptali
na nejčastější činnost, rozhodně by to nebylo pročítání papírů obsáhlých textů.
Jak je to ale možné? Od hodin strávených nad romány, fantasy, sci-fi jsem se přesunula k hodinám
strávených pročítáním přihlouplých, nesmysluplných textů na internetu. Nahradila jsem svou oblíbenou
činnost činností daleko populárnější. Do knihovny jsem zavítala jen v případě, že jsem potřebovala přečíst
povinnou četbu. Ale i tak ležela tato literární díla měsíce na stole a jenom se na ně prášilo, a já si každý
den říkala: „Dnes už to přečtu.“ Přečíst několik stran pro člověka není zas takový problém, nebo snad ano?
Asi ano. Když máte číst o tématech, která jsou vám nadmíru vzdálená, děj, který vás vyloženě nudí a nutí
myslet na něco jiného a pak se znovu vracet zpátky na první stránku, je už daleko větším oříškem.
A tak jsem objevila asi můj největší problém. Povinná četba. Zatímco vlastní výběr knih si v klidu přelouskáte,
pročtete určité pasáže poprvé či podruhé, a pak nanejvýše debatujete s přáteli, zdali kniha byla dobrá
nebo ne, u povinných děl je to jinak. Člověk knihu přečte, musí z ní udělat zápis, a to zabere spoustu
času. Logickým řešením mohlo být přečtení děl povinných a následně se v klidu pustit do všeho ostatního.
Ale znáte to, když se člověku do něčeho nechce, těžce se přinutí. Takže jsem se chytla druhé alternativy
s opačným zněním. Naneštěstí, kdykoli jsem začala číst něco, co mě opravdu bavilo a vtáhlo do děje,
dostavily se výčitky svědomí vůči zanedbané školní povinnosti. A tak jsem dospěla k tomu, že první volba
je správná volba, a nechávala všechna literární díla předepsaná pro maturitu ležet ladem až do poslední
chvíle, dokud mi neteklo do bot. Bohužel, s nimi i všechny knížky ostatní. A tak nějak jsem přestala číst.
Momentálně mi na stole leží tři velice rozsáhlé bichle o dějinách Evropy, které mi mají posloužit k pochopení
učiva, dále seznam děl do čtenářského deníku a pak tam, tam hluboko dole úplně nová knížka, kterou jsem
si pořídila začátkem školního roku a další dvě, které jsem objevila v naší rodinné knihovničce. Koukám na tu
hromadu, a byť si z celého srdce přeji dojít až na ten spodní okraj a konečně si sednout s knihou, dílem, které
by mě mohlo zajímat, s horkou čokoládou a v klidu se začíst do napínavého děje, bojím se, že se moje přání
jen tak nenaplní. Ba dokonce, proč mě již teď trápí fakt, že se k tomu dostanu až o prázdninách?
Je to smutné, uvědomit si, že to není jenom technika, média, co mě odvedlo od četby, ale že mě odradilo
právě něco, co mě mělo k četbě dovést a inspirovat, že právě kvůli škole, můj zájem o četbu velice klesl
a bojím se, že už si nikdy nedobudu ten vztah ke knihám, jako tehdy, kdy jsem měla čas na čtení toho, co
mě opravdu bavilo.
70
Když teď potkám někoho s knihou, když slyším, jak se někdo kolem mě baví o vážně super knížce, tiše
před ním smekám a tajně jej obdivuju a závidím mu. Závidím mu jeho pevné pouto s tímto předmětem,
který má sic všední desky plné obyčejného papíru, ale zato nesmírně důležitý a neobyčejný obsah.
Lenka Brychtová, sexta B, školní rok 2010/2011 – MF Dnes, Studenti píší noviny
71
Voděradská Grammar School
Voděradská Grammar School is a secondary school providing general education for pupils from the
age of 11 to the age of 19. We educate students in eight-, six – and four-year cycles. Our school is a
comprehensive one, in upper forms of studies there is a wide range of optional subjects which enable
students to choose the type of tuition according to their interests and future professional orientation.
The tuition is covered by fully qualified teaching staff, some optional subjects in upper forms of studies
are also taught by external lecturers from universities and professional working sites. English is taught
in all forms, from the second form on pupils also start learning another foreign language – German,
French of Spanish. The studies are finished with a school-leaving exam. Most graduates continue their
studies at the university.
The school is located in Prague 10, Strašnice in a quiet neighbourhood not far away from “Strašnická”
underground station, in a building built in the thirties of the last century.
Project: HORIZONS
Since January 2009 a project called “Horizons” has been in progress at our school. It is financially
supported by the European Union and the capital of Prague. The project is aimed at the support of
activities of both teachers and students of our grammar school in the following four key areas.
1 Teaching of optional subjects – The activity is aimed at students of our grammar school attending
the last but one or/and the last form of their studies. We provide a great number of optional subjects in
a variety of professional branches (e.g. Robotics, The Principles of Law, Economics, The Course about
Human Brain, Painting, The History of the 20th Century, Theoretical Physics, etc.) which are taught by
teachers of our grammar school or external lecturers from universities or professional working sites.
2 Individual tuition – for pupils who have missed part of the subject matter or do not have good
results in a school subject.
3 Educational stays of students and teachers abroad – We offer two-month educational stays for
students at a foreign school. Teachers take part in four-day visits. The cooperation with foreign schools
has been arranged to enable students and teachers to stay there for a period of time. They are schools
in Germany – Labenwolf Gymnasium Nürnberg and Gymnasium Am Thie Blankenburg; in France – Lycée
Général et Technologique de l’Albanais, Rumily Cedex and Lycée Saint Louis in Saumur and in Britain –
Cranbrook School in Kent, England.
4 Educational portal – It is an internet educational portal the purpose of which is to add to regular
education at school. Teachers publish various educational materials and presentations on the portal,
they consult issues with students and set various tasks through it.
72
Gymnasium Voděradská
Das Gymnasium Voděradská ist eine Mittelschule, die allgemeine Ausbildung für Schüler im Alter von 11
bis 19 Jahren vermittelt. Wir bilden die Schüler in einem acht-, sechs – und viejrährigen Zyklus aus. Wir
sind eine allgemein bildende Schule. In den höheren Jahrgängen bieten wir im Unterricht einen groβen
Anteil an Wahlfächern an, der unseren Schülern ermöglicht, sich den Unterrichtsinhalt entsprechend
ihren Interessen und der zukünftigen Berufsspezialisierung auszuwählen.
Der Unterricht versichert ein voll approbiertes Professorenkollegium, einige Wahlfächer in höheren
Jahrgängen lehren auch externe Lektoren aus Hochschulen und Facharbeitsplätzen. In allen Klassen
lernen unsere Schüler Englisch, ab Sekunda des achtjährigen Gymnasiums wählt man sich dazu eine
zweite Fremdsprache – Deutsch, Französisch oder Spanisch. Das Studium wird mit Abitur abgeschlossen,
die meisten von unseren Absolventen schließen dann ein Studium an der Universität an.
Unsere Schule ist in Prag 10 Strašnice in einer ruhigen Umgebung nicht weit von der U-bahn angesiedelt –
Station Strašnická, im Gebäude aus den dreiβiger Jahren des letzten Jahrhunderts.
Projekt Obzory
Seit Januar 2009 verläuft in unserer Schule das Projekt Obzory, unterstützt aus den Mitteln der
Europäischen Union und der Hauptstadt Prag. Das Projekt soll die Arbeit der Lehrer und Schüler in vier
Schwerpunktbereichen unterstützen:
1. Unterricht in Wahlfächern – Die Aktivität ist auf die Schüler gerichtet, die im letzten oder vorletzten
Jahrgang sind. Wir bieten ihnen eine groβe Menge von Wahlfächern aus verschiedenen Bereichen (z.B.
Robotik, Ökonomie, Seminar über menschliches Gehirn, Grundlagen des Rechts, Malerei, Geschichte
des 20. Jahrhunderts, Theoretische Physik usw.), diese Fächer unterrichten Lehrer unseres Gymnasiums
oder externe Lektoren.
2. Individualunterricht – ist für Schüler, die den Lehrstoff verpasst haben oder die in einem Fach
zusätzliche Förderung brauchen.
3. Studienaufenthalt der Schüler und Lehrer im Ausland – Wir bieten unseren Schülern
zweimonatige Studienaufenthalte in einer ausländischen Schule, die Lehrer nehmen an viertägigen
Arbeitsausfahrten teil. Für die Ausfahrten der Schüler und Lehrer ist eine Zusammenarbeit mit Schulen
in Deutschland vereinbart, es geht konkret um die Schulen Labenwolf Gymnasium Nürnberg und
Gymnasium Am Thie Blankenburg. Weiter hat unser Gymnasium Kontakte mit Schulen in Frankreich
(Lyceé Général Technologique de l´Albanais, Rumily Cedex und Lyceé Saint Louis, Saumur) und in
Groβbritanien (Cranbrook School, Kent, England) angeknüpft.
4. Ausbildungsportal – Das Internetunterrichtsportal dient zur Ergänzung des Unterrichtes in der
Schule. Auf dem Portal publizieren die Lehrer verschiedene Unterrichtsmaterialien und Präsentationen,
konsultieren die Schüler und vegeben ihnen verschiedene Aufgaben.
73
Le Lycée Voděradská
Le bâtiment de notre école a été construit au 20e siècle, dans les années 30. Il est situé à Prague, dans
le quartier Strašnice, à proximité de la station de métro Strašnická. Voděradská est un Lycée public pour
des élèves de 11 a 19 ans. Il offre aux élèves une formation générale de haute qualité et les prépare
aux études universitaires ou aux grandes écoles. Nous les accueillons pour 3 cycles différents: Un cycle
de 8 ans (après la 5ème de l´école elementaire). Un cycle de 6 ans (après la 7ème). Un cycle de 4 ans
( après la 9 ème)
Au cours des deux dernières années de chaque cycle, les élèves peuvent choisir plusieurs matières en
option (les séminaires) selon leurs intérêts. Durant les premières années tous les élèves bénéficient
des mêmes matières d´enseignement. Ils apprennent deux langues étrangères (excepté la première
année du cycle de 8 ans). Les langues enseignées sont l´anglais (obligatoire), le français, l´allemand
ou l´espagnol.
Ces années de Lycée doivent se traduire par la réussite au baccalauréat. La plupart de nos éleves
continuant leurs études supérieures.
Le projet OBZORY
Depuis le 1er janvier 2009, nous avons mis en application le projet OBZORY, qui est subventionné par
l´UE et par la ville de Prague. C´est le projet de développement des élèves doués et des élèves avec les
besoins spéciaux dans leur formation dans ces 4 domaines:
L‘ enseignement des matières en option. Cette activité est dispensée aux élèves en première et en
terminale. Nous pouvons leur offrir de nombreuses matières optionnelles (p. ex.: le droit, l´économie,
le dessin, l’ histoire du 20e siècle, etc…). Ces matières sont enseignées par les professeurs du lycée, de
l´université ou, par des experts issus du milieu professionnel.
L´enseignement individuel pour les élèves qui ont été longtemps absents ou qui ont des difficultés
en certaines matières.
Les stages des élèves et les voyages d´affaires des professeurs à l´etranger. Nous offrons
aux élèves des stages (durant 2 mois) dans des écoles partenaires à l´etranger. Ces établissements
sont: Labenwolf Gymnasium à Nürnberg et Gymnasium Am Thie à Blankenburg en Allemagne; Le Lycée
Géneral et Technologique de l´Albanais à Rumilly, et l´Institution Saint-Louis à Saumur, en France;
Cranbrook School à Kent, en Angleterre.
Le portail éducatif. Le portail éducatif de l’internet sert à la complémentarité de l’enseignement. Les
professeurs y publient les supports et le contenu des enseignements. Ces derniers communiquent et
donnent certains devoirs aux élèves.
74
75
76
77
78