Stáhnout v PDF

economix
MAGAZÍN PRO STUDENTY VŠE
KVĚTEN 2006 ČÍSLO 3 Škola má nového kvestora, jímž se v dubnu stal
Ing. Jan Škoda. Zajímalo
nás, co se na škole chystá
a co nás nemine.
měl mimo jiné dohlížet na dodržování zákonů. Obecně bych
chtěl zlepšit komunikaci. Zatím
jsem provedl personální úpravy
a sjednotil odbory. Dosud zde
bylo více samostatných útvarů,
jejichž činnost byla mnohdy duplicitní a neefektivní. Vedoucím
odboru správy majetku je Ing.
Horský a vedoucím ekonomického odboru Ing. Ištvánfyová.
V jakém stavu se škola nacházela před vaším nastoupením
do funkce?
Obecně lze říct, že škola je
v dobrém stavu. Domnívám se
však, že měsíc je příliš krátká
doba na případné hodnocení rozdílů.
Článek
v MF Dnes
rozvířil
hladinu
na VŠE
Foto: Marcel(ko)
Jaký máte vztah k VŠE, co vás
přivedlo na školu?
Vystudoval jsem pátou fakultu, obor Veřejná správa a regionální ekonomika. Potom jsem
začal pracovat na oddělení vědy
a výzkumu, kde jsem působil
šest let. Vzhledem k mé dosavadní činnosti, během které jsem
spolupracoval s mnoha odděleními, vím, jak to tady chodí a co
mě pálí. Protože jsem se zabýval
především financováním, rozhodl jsem se zúčastnit výběrového
řízení.
Teď sedíme v NB, kde jste seděl tak před měsícem?
Před měsícem jsem měl kancelář kousek vedle tady na patře.
Byl jsem vedoucím oddělení
vědy a výzkumu, což je administrativní pozice, která zastřešuje
pro VŠE vědecko-výzkumnou
činnost a správu financí. Do mé
kompetence spadala také administrace doktorského studia.
CENA 5 Kč
Na škole
zlepším
komunikaci
a informovanost
S jakou vizí přicházíte do nové
funkce?
Chtěl bych z kvestorátu vytvořit efektivně fungující servisní
pracoviště. Smyslem je hledat ře-
šení problémů tak, aby to netrvalo zbytečně dlouho. Chci také
částečně přesunout pravomoci
a odpovědnost na jednotlivé
útvary a fakulty. Kvestorát by
IMPULS V MF DNES
Na škole to zase vře. Napětí
vzniklo počátkem dubna po uveřejnění článku „Jsme na úrovni
evropských škol“ v deníku MF
Dnes, kde redaktor referuje o
rozhovoru s novým rektorem
VŠE, prof. Ing. Richardem
Hindlsem, CSc. Rektor v interview zmiňuje výsledky ankety o
uplatnění absolventů jednotlivých fakult VŠE na pracovním
trhu a zamýšlí se nad množstvím
studentů fakult, kteří po ukončení studia pracují v oboru. „Například z fakulty statistiky to je
přes 94 procent,“ cituje Mladá
fronta rektora Hindlse. Deník
pokračuje: „Podobných čísel
dosahují i ostatní fakulty, i když
nemají tak vyhraněnou specializaci jako statistika. Výjimkou
mezi těmito výsledky je jen fakulta národohospodářská, kde
Jaký největší problém na ekonomce vidíte?
Z mé současné pozice je to určitě informovanost. Množství
informací je obrovské a je třeba
zajistit, aby jednotliví lidé věděli, kam se obrátit a kde potřebnou informaci získají. Měla by
fungovat linie řešitel – tajemnice
– děkan fakulty nebo kvestor.
Například v oblasti vědy je nutné, abychom měli dobře informované výzkumné pracovníky.
To jim ušetří spoustu času, který
mohou věnovat jiné činnosti.
Co by pro vás byl nejlepší výsledek?
Aby řešitel věděl, za kým má jít,
jaké dokumenty bude muset předložit a podobně. Pak bude možné
včas zadministrovat peníze, protože peníze jsou mnohdy pro
úspěšné řešení grantů klíčové.
Jak chcete docílit, aby to takto
fungovalo?
První krok jsem již učinil – reorganizaci kvestorátu. Je třeba
Dokončení na straně 3
jde pouze o 19 procent absolventů,“ dodává. Reakce na sebe
nenechala dlouho čekat. Proti
výrokům rektora se ohradil děkan Fakulty národohospodářské
doc. Ing. Jiří Schwarz, CSc.:
„Do úst rektora jsou vloženy nepravdivé výroky poškozující
dobré jméno fakulty.“ Děkan
Schwarz se po zveřejnění spojil
Dokončení na straně 2
2
zpravodajství
Foto: Marcel(ko)
Editorial
– 3 / 2006
UKONČENÍ SMLOUVY
S FIRMOU EURES T:
Dne 4. 5. 2006 bylo na stránkách VŠE (www.
vse.cz) zveřejněno společné vyhlášení o ukončení smluvního vztahu mezi VŠE a firmou EUREST, poskytující stravování v menze Italská
a Akademickém Klubu v RB. Na základě korektních jednání z dubna a května 2006 bylo
dohodnuto, že smlouva se společností EUREST bude ukončena ke dni 31. 5. 2006.
O tom, kdo bude jejím nástupcem, se rozhodne
v soutěži, kterou vedení školy už zřejmě brzy
vypíše.
economix
Článek v MF Dnes
rozvíř
rozv
ířilil hladinu na VŠ
VŠE
Semester sa nám skončil, ale
skúšky ešte mnohých stále nenechávajú v kľude myslieť na leto a sladký čas bez študentských povinností.
Číslo, ktoré sa vám teraz dostáva
do rúk, spočiatku nebolo v pláne.
Na poslednej redakčnej porade sme
sa však zhodli, že by sme vám, ktorí
ešte stále musíte sedieť v študovni
nad knihami, aspoň trochu spríjemnili čas učenia.
Tentokrát sa vám na prvých stranách predstaví kvestor VŠE Ing. Jan
Škoda a ako aj v predchádzajúcich
rozhovoroch s ľuďmi z vedenia, aj
teraz sa dozviete pár zaujímavostí
zo zákulisia školy. Po rozhovore sa
vrátime ku „kauze“ EUREST
a priestor ostal aj pre tohtoročné
voľby do študentských senátov.
Minulý štvrtok si prišli mnohí, nielen slovenskí študenti, vypočuť
prednášku slovenského podpredsedu vlády pre ekonomiku a ministra
financií Ivana Mikloša. V Starej
aule sa vyjadril najmä k aktuálnym
slovenským reformám. Nášmu redaktorovi sa ho podarilo po prednáške presvedčiť, aby mu odpovedal na niekoľko otázok, a tak by
bola škoda jeho odpovede nezverejniť ☺.
Ďalší rozhovor bude patriť skupine Skyline a ako mladého a úspešného tentokrát prezentujeme Petra
Macha, absolventa Vysokej školy
ekonomickej, ktorý. v súčasnosti
vedie Centrum ekonomiky a politiky a tiež pôsobí ako poradca pana
prezidenta Klausa.
Toľko z obsahu, ostáva už len zaželať skvelé leto, mnoho oddychu,
málo povinností a najmä kopu zábavy ☺.
Tatiana Veščičíková,
šéfredaktorka
Chcete sa podielať na vzniku
Economixu? Získať skúsenosti
v žurnalistike? Alebo len chcete vyjadriť vaše názory, postrehy a pripomienky na Economix? Píšte na:
[email protected].
TRIČKA S LOGEM VŠE
V PRODEJI:
Pro případné zájmce o reprezentaci školy
i jinak než vědomostmi škola připravila zajímavou nabídku. Od 26. dubna 2006 jsou v prodeji trička s logem VŠE za cenu 200 Kč.
Pokračování ze strany 1
s rektorem i s autorem článku, a jelikož nedošlo k nápravě, reagoval svým vyhlášením na
webových stránkách FNH.
KDE JE PRAVDA?
Rektor Hindls zřejmě čerpal informace z ankety absolventů provedené v roce 2004, kde
ale ve skutečnosti nejvyššího čísla dosáhla Fakulta financi a účetnictví s 82,5 %. Jak rektor
Hindls získal číslo 94 % u Fakulty informatiky
a statistiky, se nám zjistit nepodařilo. Fakulta
národohospodářská má počet absolventů
uplatňujících se přímo v oboru 19,2 %, což
rektor Hindls sdělil MF Dnes správně. Děkan
Schwarz ale kromě chyb v sdělených údajích
kritizuje také nepřiměné prezentování ankety
vzhledem k jejímu charakteru: „Není mi sympatické mluvit o anketě dva roky staré, kdy je
každému jasné, že na fakultách dochází ke
změnám studijních oborů a struktury studia a
takové vyhlášení naší fakultě ubližují. Takové
výroky by měly být podloženy důkladnějšími
statistickými šetřeními,“ dodává. Otázkou zůstává, proč takové nepřesnosti sděloval novinářům rektor VŠE, který sám učí celoškolně povinné STP202 Statistické metody. Měl zájem
vychválit vlastní fakultu, ale zkreslenými tvrzeními si zase jinou proti sobě poštval. Boje na
VŠE tak bohužel pokračují dál.
VÝSLEDKY ANKET Y ABSOLVENTŮ
VŠE – NAKOLIK ODPOVÍDÁ
PRACOVNÍ NÁPLŇ
HLAVNÍ SPECIALIZACI
Fakulta
F1
F2
F3
F4
F5
F6
2004
82,5 %
39,8 %
74,5 %
19,2 %
x
2005
82,6 %
35,0 %
49,7 %
70,0 %
18,3 %
x
(pol)
Krátce
Koupíte je v prodejně skript a ekonomické literatury v RB. K dostání jsou v bílé nebo modré
barvě.☺
NOVÁ S TUDENT SKÁ
SUTĚŽ:
Na téma „Aktuální problémy Evropské unie“
vypsalo Centrum evropských studií ve spolupráci s Konrad-Adenauer-Stiftung již 11. ročník soutěže písemných prací. O vítězství se mohou studenti VŠE ucházet v kategorii „individuální práce v češtině“ i kategorii „individuální
práce v některém evropském jazyce“. Práce je
nutno odevzdat nejpozději do 15. června 2006
a autoři těch nejlepších si odnesou až 2500 Kč.
Přihlášky najdete na stránce:
http://nb.vse.cz/ces.
Marcel Bodnár
3
stanovit, kdo a za co odpovídá.
Probíhají také jednání s tajemnicemi fakult, protože fakulty jsou
do jisté míry velmi samostatné.
Pracovněprávní vztahy a veškeré finanční otázky na fakultě jsou
především záležitostí děkana.
Proběhnou tedy změny i na
kvestorátu samém?
Jak jsem již řekl, pro zjednodušení komunikace jsem zřídil
ekonomický odbor, odbor správního majetku a oddělení mezd
a personalistiky. Tyto útvary zastřešují všechny věci týkající se
dané oblasti. Abych to vysvětlil:
bylo zde samostatné oddělení zabývající se rozpočtem. Také tady
bylo oddělení účetnictví, kde
byla i mzdová účtárna, a oddělení personální. Když se podíváte
na standardní produkty, které nabízejí moderní informační technologie, tak například práce
a mzdy jsou vždy dohromady jeden modul. Proto jsem sloučil
personální oddělení a mzdovou
účtárnu. Nemá smysl, aby se
v rámci dvou oddělení pracovalo
na jednom modulu. To mi přijde
neefektivní. Také zastupitelnost
bude mnohem vyšší. Mělo by být
jasné, kdo za co odpovídá.
Budete vydávat doporučení?
Ano, budu vydávat metodické
postupy, ale nebudu to dělat sám
tady od stolu. Chci se spolu s vedoucími odborů pravidelně scházet s tajemnicemi, diskutovat
o tom, co nás trápí, a hledat řešení.
Na co dalšího je nutné se zaměřit?
V současné době nejsou dotaženy dislokace. V tuto chvíli zajišťujme přestěhování jednotlivých útvarů na nová místa. Od
podzimu se již objevily nové požadavky. Vedení školy na návrh
rektora rozhodlo o uvolnění dalších prostor především pro studentské aktivity. Dále se řeší
otázka stravování, neboť s firmou EUREST byl ukončen
smluvní vztah.
Je možné, že se EUREST znovu bude ucházet o stravování
na škole?
Jsme vázáni zákonem o zadávání veřejných zakázek. Pokud
bude vypsáno výběrové řízení,
má EUREST právo vstoupit do
soutěže. Pokud soutěž vyhraje,
tak nám zákon ukládá s tímto
partnerem smlouvu uzavřít.
Můžete, prosím, upřesnit, proč
došlo k ukončení smlouvy?
Zákon o zadávání veřejných
zakázek neumožňuje měnit pod-
vypracována analýza, která na
základě změny financování
zhodnotí obsazenost kolejí v čase. Je to otázka posunu vnímání,
protože se koleje v tuto chvíli
stávají tržním statkem. Z tohoto
důvodu budeme muset hledat
optimální cenovou i investiční
politiku. To je však dlouhodobý
proces.
Po dokončení dislokace tedy
přijdou na řadu koleje...
Tyto věci je třeba řešit paralelně. Dotace se standardně žádají
na ministerstvu školství podle
dlouhodobě schvalovaného plánu výstavby. V tuto chvíli je podána žádost na dostavbu v Jindřichově Hradci a připravujeme
rekonstrukci koleje na Jarově.
Pokud vše vyjde, bude se rozšiřovat také sportoviště na Třebešíně, aby mohl vzniknout odpo-
mínky, které jsou předmětem
soutěže při výběrovém řízení.
V současné době bylo hospodaření firmy EUREST na VŠE
ztrátové. Na základě jednání
o ceně a kvalitě jídel se strany
dohodly na ukončení smluvního
vztahu.
Přejděme k dalšímu tématu,
ke kolejím.
To je zcela samostatná záležitost, která nepatří ani tak přímo
do mé kompetence. Jak je dáno
zákonem, koleje jsou součástí Správy účelových zařízení.
V současné době řeším především otázku rekonstrukcí. Ty
byly vzhledem k výstavbě Rajské budovy poněkud posunuty.
V tuto chvíli se připravuje dokumentace tak, aby plánovaná rekonstrukce mohla začít. V průběhu léta by také měla být
vídající sportovní areál pro
VŠE.
Jak to vypadá s počítači?
Výpočetní technika se na VŠE
standardně mění v průběhu tří až
pěti let. Myslím si, že škola je
velmi slušně vybavena výpočetní technikou. A probíhá výběrové řízení na ekonomický systém.
Máte nové informace o ISISU?
Studijní systém nemám na
starosti, a nemám tedy aktuální
informace.
Co považujete za svůj největší
úspěch?
Ve své profesní kariéře jsem se
již spolupodílel na řadě výzkumných projektů a záměrů, něco se
podařilo, něco ne. Asi největším
úspěchem, na kterém se však po-
dílelo více lidí, je zvýšení objemu financí na vědecko-výzkumnou činnost. V roce 1999 získala
VŠE 53 milionů. Pod vedením
doc. Patočky, dlouholetého prorektora pro vědu a výzkum, a na
základě dobré spolupráce s proděkany dosáhl tento objem v posledních letech přes 85 milionů.
Věřím, že se mi na oddělení vědy
a výzkumu podařilo vybudovat
kvalitní servis pro výzkumné
pracovníky. Jsem také rád, že ze
své současné pozice mohu v odstraňování některých nedostatků
dále pokračovat.
Má na financování VŠE nějaký dopad novela zákona
o VŠ?
Novely z minulého roku mají
zásadní dopad především na oblast hospodaření. Vznikají nové
fondy, například fond sociální,
a jsou upravena některá pravidla
pro hospodaření s nimi. Další
významnou novinkou je změna
charakteru základního finančního přídělu od MŠMT z dotace na
příspěvek.
Váš nejoblíbenější předmět?
Asi oborové předměty týkající se regionálních analýz, zkoumání území z hlediska efektivnosti, struktury obyvatelstva
a podnikatelských aktivit. Stručně shrnuto: předměty z oblasti
ekonomiky regionů a možnosti
jejich dalšího rozvoje.
Budete se tím dále zabývat?
Na to je dnes velmi složité odpovědět. Určitě to nechci opustit, je ale pravda, že jsem se dnes
zaměřil spíše na otázky financování. Chtěl bych také sledovat
novinky jak v oblasti veřejné
správy, tak i v oblasti pravidel
výzkumu a vývoje. Uvidím, co
přinese život.
Jak trávíte volný čas?
Především turistikou, poslouchám folk a country a čtu spíše
oddychovou literaturu – detektivky, science fiction apod. Moc
času na to ale nezbývá. Naposledy jsem četl Proč bychom se netopili od Zdeňka Šmída.
– 2 / 2006
Na škole
zlepším
komunikaci
a informovanost
Jak to tedy nyní vypadá?
Situace se nyní vyvíjí tak, že
se VŠE po velmi korektních jednáních dohodla s firmou EUREST na ukončení smluvního
vztahu k 31. květnu. Příští týden
budeme na vedení řešit varianty
dalšího zajištění chodu menzy.
Foto: Marcel(ko)
Pokračování ze strany 1
Co byste rád vzkázal čtenářům?
Chtěl bych je pozdravit, popřát jim mnoho úspěchů ve studiu i v profesním životě.
Jan Holeček
economix
exkluzivně
4
zpravodajství
Naty
Konec dubna byl na VŠE ve znamení voleb
do Akademického senátu VŠE. Jak dopadly?
Přiznám se, že o významu Akademického senátu VŠE pro obyčejného
studenta jsem zprvu neměl ani zdání. Při těch slovech se mi vybavilo cosi
nepěkného o zbytečné byrokracii. A protože podobný problém může mít více
lidí, pokusím se jeho význam v krátkosti shrnout.
economix
– 3 / 2006
K ČEMU SENÁT JE?
Senát řeší důležité záležitosti,
které se dotýkají celé školy:
peníze (schvaluje rozpočet
kvestorovi)
pravidla (Stipendijní řád, Studijní a zkušební řád, Disciplinární řád)
strategii (Dlouhodobý plán
rozvoje školy)
vedení (volí a odvolává rektora)
doporučení k dalším tématům
(například ke kritériím pro
ubytování na koleji)
PROČ BY MĚ TO
MĚLO ZA JÍMAT?
Správná otázka – protože se
to týká každého z nás.
Stipendijní řád: pokaždé,
když žádáte o stipendium (prospěchové, sociální, ubytovací),
se řídíte pravidly schválenými
Akademickým senátem VŠE –
jak, kdy a koho žádat, kolik dostanete a za jakých podmínek.
Studijní a zkušební řád: Kolik
musíte splnit kreditů? Kolik jich
můžete ztratit? Jak dlouho trvá
bakalářské studium? Jak se hodnotí zápočet (započteno – nezapočteno)? A jak zkouška? Kdo
určuje, kdy začíná semestr? – To
vše musel někdo určit a pak také
schválit. A opět to je Akademický senát, kdo tato pravidla
schvaluje.
Disciplinární řád: Až něco
vyvedete, opět to jsou pravidla
Akademického senátu, jimiž se
bude řídit trest. Mají vás jenom
napomenout? Nebo rovnou vyhodit?
Hodí se poznamenat, že AS
všechny ty řády a rozpočty většinou přímo nevymýšlí – ty mu
navrhne někdo jiný (fakulty,
rektor, kvestor). AS je schvaluje
(nebo zamítá).
Shrnuto a podtrženo: AS je
pro školu totéž co Parlament ČR
pro celý stát. Nemá za úkol řešit
naše konkrétní problémy. Ale
věci, o kterých rozhoduje, podstatně ovlivňují život každého
studenta.
TAKŽE CO JE TO
TEN SENÁT?
Na škole máme šest fakult.
Každá z šesti fakult má v Akademickém senátu 3 kantory a 2 studenty. Další kantor zastupuje International Business School,
která působí při VŠE, ale nemá
status fakulty. Ve studentské části AS působí navíc jeden studentský zástupce volený z řad externích doktorandů. Celkem má
tedy Akademický senát VŠE 32
členů (19 učitelů a 13 studentů).
Naši studentští zástupci sice
mají v AS VŠE menšinu, ale je
jich dost na to, aby mohli bránit
naše zájmy. Je proto škoda, že
zájem o letošní volby byl vlažný
– jak ze strany studentů, tak ze
strany studentských kandidátů,
od nichž bychom mohli čekat
možná větší osvětu o významu
senátu. Jedním z důvodů nízké
účasti a malé kampaně je možná
fakt, že nově zvolený senát nebude volit rektora (což je jedna
z jeho hlavních funkcí). Důvodem je novela vysokoškolského
zákona – podle ní je Akademický senát volen na 3 roky, zato
rektor na 4 roky. Nového rektora
tedy bude volit až příští senát.
ABY TO NEBYLO
TAK JEDNODUCHÉ...
... tak Akademický senát VŠE
není jediným senátem na škole
– vedle toho celoškolního, o němž byla dosud řeč, existuje šest
dalších senátů – každá fakulta
má vlastní (fakultní) senát.
Takže máme AS FFÚ (Akademický senát Fakulty financí
a účetnictví), AS FMV, AS FPH,
AS FIS, AS FNH, AS FM... Člověk může být z těch zkratek až
trochu zmaten, že?
Fakultní senáty řeší věci výhradně související s konkrétní
fakultou:
organizují studijní programy
(ne přímo obsah učiva, nýbrž
organizační věci jako počet
kreditů, zkoušek apod., což je
obzvlášť aktuální v souvislosti se zaváděním ECTS)
jmenují děkana fakulty
určují vnitřní předpisy fakulty
Protože jsem byl ze všech těch
zkratek, senátů, děkanů a rektorů
poněkud zmaten, nakreslil jsem
si obrázek, který mi pomohl ujasnit si, „kdo je kdo“. Pro případ,
že by měl někdo podobný problém, se tu o něj rád dělím.
VÝSLEDKY VOLEB
DO AS VŠE
Kdo nás tedy bude na „celoškolní“ úrovni v následujících
třech letech zastupovat?
Volební účast na každé fakultě byla v řádu desítek odevzdaných volebních hlasů – u studentů to představuje méně než
10 %. Čestnou výjimkou je Fakulta managementu, kde dosáhla volební účast studentů 23 %.
Učitelé jsou jako voliči uvědomělejší – jejich účast byla vesměs nad 50 %.
DO UČITELSKÉ ČÁS TI
BYLI ZVOLENI
TITO ZÁS TUPCI:
Vladimír Zelenka
Jarmila Radová
Jiří Rauš
Michal Spirit
Jana Reschová
Zdeněk Lukáš
Patrik Sieber
Alena Plášková
Eva Kašparová
Dušan Chlapek
Petr Mazouch
Antonín Rosický
Miroslav Svoboda
Ladislav Tajovský
Jiří Schüller
Pavel Štrach
Jan Černý
Marie Hesková
Radek Fiala
F1
F1
F1
F2
F2
F2
F3
F3
F3
F4
F4
F4
F5
F5
F5
F6
F6
F6
ostatní
ZA S TUDENT Y
SE BUDOU BÍT
TITO NOVĚ ZVOLENÍ
SENÁTOŘI:
„Kdo je kdo“ – F1-F6 značí 1. až 6. fakultu. AS VŠE je „celoškolní“
Akademický senát VŠE. Zkratky „AS FFÚ, AS FMV, AS FPH, AS
FIS, AS FNH, AS FM“ značí jednotlivé fakultní senáty. Šipky ukazují, kdo koho volí.
Alexander Novák
F1
Jaromír Chaloupka
F1
Milan Vaňko
F2
Michal Klimeš
F2
Jaroslav Pažitka
F3
Dagmar Dušková
F3
Václav Polívka
F4
Lenka Hudrlíková
F4
Martina Pecuchová
F5
Ivan Rojko
F5
Zdeněk Růžička
F6
Josef Stejkoza
F6
Marek Hudík
ostatní
Michal Haltuf
5
názor
Rovná daň prospěje pouze nejbohatším…
Notoricky známá věc. Přesto potkávám
lidi, kteří nechtějí, aby „všichni platili stejně“. Jednotná daňová sazba, neboli rovná
daň, tak jak ji navrhuje ODS nebo jak existuje na Slovensku, však vůbec neznamená,
že všichni platí stejně. Zaprvé: kdo vydělá
víc, ten odvede x % z většího koláče. Zadruhé: existuje štědré nezdanitelné minimum,
které zavádí do systému prvek progresivity.
Skutečně odvedenou výši daně z příjmu na
Slovensku při 19% sazbě a nezdanitelném
základu ve výši 19,2násobku životního minima naznačuje tabulka. O výhodách jednotné daňové sazby se toho dnes popíše
mnoho. A skutečně je o čem psát…
skutečně
měsíční daň zaplacená
měsíční mzda
z příjmů
(efektivní)
daň
7 781,00 Sk
0,00 Sk
0,0 %
12 000,00 Sk 695,00 Sk
5,8 %
18 000,00 Sk 1682,00 Sk
9,3 %
30 000,00 Sk 3680,00 Sk
12,3 %
60 000,00 Sk 9110,00 Sk
Některé podniky a služby by měly zůstat
v rukách státu - bezplatné…
Nic není zadarmo. A co je zadarmo, nemá
cenu! Vzpomenete si, kdy naposledy stávkovali prodejci mobilních telefonů, holiči
nebo barmani? Nebo ti, kdo jejich služby
využívají? Je to snad náhoda, že nejvíce nespokojení jsou lidé upsaní státu a lidé využívající jejich služby? Uvědomujeme si, když
voláme po „bezplatném“ poskytování těchto služeb státem, že právě ona státnost může
být zdrojem všech problémů? Ano, z dobrého vzdělání a zdraví jednotlivců má prospěch nejenom ten, komu se jich dostalo, ale
i celá společnost. Zdaleka však ne pouze
společnost, jak by se mohlo zdát ze současného způsobu kolektivního financování.
Naty
Bohatí bohatnou na úkor obyčejných
lidí…
Veškerá směna se uskutečňuje na bázi
dobrovolnosti jednoduše tak, aby přinesla
vyšší užitek oběma stranám, aby byla oboustranně výhodná. Proto chce-li někdo něco
prodat, musí nabídnout to, co se ostatním
bude hodit, líbit… My pak máme jistotu, že
nám danou službu nabídne, (a)nebo nás ve
svém byznysu zaměstná. Již Smith popsal
jakousi ruku trhu, kterou patrně dodnes nechápeme. Kromě toho každý z nás něco prodává, třeba jenom svoje schopnosti na trhu
práce. Zasekli jsme se v 18. století spolu
s merkantilisty a jednoduše máme pocit, že
k tomu, aby byl někdo spokojenější, musí
někdo jiný naopak ztratit…
Reformy se mají dělat, až když na ně budou obyčejní lidé lépe připravení…
„Zaplaťte mi tolik, kolik platí v NHL, a já
budu hrát jako Jágr,“ povídá hokejista druhé
ligy. Bohužel to funguje přesně naopak.
Hráči v NHL nevydělávají dobře jenom proto, že hrají v Severní Americe, ale hlavně
díky tomu, že jsou nejlepší v oboru. K tomu,
15,2 %
A co Paroubkovi? Ti se tváří jako nejhezčí
pomeranče světa a stejně tak se budou tvářit
i po volbách. Naše touha po dokonalé rovnosti, neboli vrozená nepřejnost a závist,
nám totiž nedovolí zpochybnit „zlidovělé
moudrosti“. To radši budeme osočovat a pomlouvat všechno, co se kolem nás hýbe…
na věčné časy a nikdy jinak!
Radko Peter
– 3 / 2006
Obyčejným lidem se za komunistů žilo
lépe…
Naši rodiče si občas povzdechnou: „Měl
jsem jisté zaměstnání…“, „Přidělili mi
byt…“, „Mléko stálo 2 Kčs…“ Po revoluci
na ně čekal nejenom obrovský nárůst cen,
ale i nejistota v zaměstnání, či dokonce jeho
ztráta. Není však inflace v počátku devadesátých let důsledkem cenové regulace a deformace z časů socialismu? Není situace na
trhu práce tak trochu důsledkem udržování
neefektivních pracovních míst, bez jakékoli
kvalifikace a v nevhodné odvětvové struktuře? Jsou za inflaci a nezaměstnanost v 90. letech odpovědní strůjci ekonomické reformy
nebo tlupa soudruhů řídících neřiditelné (neovladatelné)? Nejsmutnější je, že si i mnozí
studenti VŠE dokážou povzdechnout obdobně jako naši rodiče, přestože se dennodenně učí o zrůdnostech minulého režimu
nejenom v oblasti ekonomické, ale především lidské.
abychom mohli něco mít, musíme nejdříve
něčím být. Budeme dělat reformy, až když
na ně budeme lépe připraveni? Ne. Pouze ty
změny budou potřebnější, dražší a možná
bolestivější, protože když nebudeme dělat
nic, lépe připraveni nebudeme!
economix
Blíží se volby a naše hlavičky jsou
z každé s trany bombardovány
„moudrostmi“ všeho kalibru. Na některé z nich si po volbách nejenom
že nevzpomenou politici, ale ani my.
Existuje však řada takových „moudrostí“, s nimiž se potýkáme již pěknou řádku let a které si vydobyly
stále místo v naší lidové slovesnosti. Kdo z nás by neznal ony slavné
výroky, že „za komunistů se obyčejným lidem žilo lépe…“ nebo že „poctivě zbohatnout nelze a podnikatelé jsou mafiáni“?
Ekonomie
v lidové
slovesnosti
aneb
fotbalu,
pivu
a politice
rozumíme
všichni
6
zpravodajství
VŠE končí spolupráci
s f irmou EUREST – a co dál?
?
Překvapivé rozřešení se dostavilo až začátkem května: 4.
května vydalo vedení školy spolu se společností EUREST překvapivé prohlášení o ukončení
smluvního vztahu ke dni 31. 5.
2006. Tento den je tedy posledním dnem, kdy bude stravování
na naší škole poskytnuto firmou
EUREST.
Důvody ukončení spolupráce
zhodnotil výkonný ředitel firmy
EUREST Jan Jiran takto:
„Smlouva s VŠE byla od začátku založena na špatném propočtu z naší strany. V řádech milionů jsme stravování dotovali.
Škola nám slibovala, že se cenu
pokusí upravit. Došlo ovšem ke
změně vysokoškolského zákona.
V důsledku této změny již neby-
Naty
V minulém čísle jsme vás
informovali o tom, že vedení školy reagovalo na
nepříznivé výsledky ankety týkající se stravování
na VŠE a zahájilo důkladná jednání s firmou EUREST. Jednání se protáhla až do května. O jejich
průběhu jsme se mohli jen
dohadovat, protože obě
strany odmítly podávat
před ukončením jednání
jakékoli informace.
lo možné přelévat peníze z kolejného do stravného. Někteří strávníci tak měli pocit, že platí příliš
mnoho.“
Tomu také nasvědčují výsledky ankety ke kvalitě stravování,
která nedávno proběhla na VŠE.
Velké části dotazovaných se
zdálo, že za danou kvalitu platí
příliš mnoho. Jak prohlásil jeden
nejmenovaný student: „Můj názor je, že se tady EUREST chová podobně jako maloobchodní
řetězce – dodává nízkou kvalitu
za relativně vysoké ceny a chová se způsobem, který by si v zá-
padní Evropě nikdy nemohl dovolit.“ S tím však výkonný
ředitel Jiran nesouhlasí: „Kvalita poskytovaného stravování je
srovnatelná se světem. Podařilo
se nám navíc napravit dřívější
stav, kdy zaměstnanci školy byli
jednoznačně preferováni na úkor
studentů.“
Vedení školy se nám do dnešního dne k situaci týkající se
stravování nevyjádřilo. Jakou
má představu o zajištění stravování do budoucnosti, je tedy zatím nejasné. V nejbližší době by
zřejmě mělo být vypsáno výběrové řízení na nového poskytovatele. K případné účasti firmy
EUREST nám její výkonný ředitel řekl: „Zatím nevíme, zda se
výběrového řízení zúčastníme.
Cítíme, že některé kruhy na VŠE
nám opravdu nejsou nakloněny.
Jasná iniciativa k ukončení spolupráce navíc přišla od školy.“
Reakce studentů na ukončení
dosavadní spolupráce se různí.
Někteří to vítají, jiní však upozorňují na to, že kvalita jídla a
porce v pražských menzách,
kam dodávají jiní provozovatelé, nejsou lepší, spíše naopak.
Zda se tedy situace se stravováním na VŠE skutečně zlepší, zůstává velkou otázkou.
Marcela Cupalová
Kniha
Japonsko. Koniec šesťdesiatych rokov 20. storočia, doba patriaca Beatles. Otázka voľby medzi životom
a smrťou. A mladík Tóru Watanabe
– styčný a nosný bod celého príbehu, s ktorým sa bez problémov stotožní nejeden mladý človek, hľadajúci svoje miesto v živote a medzi
ľuďmi.
Po celom svete populárny japonský spisovateľ Haruki Murakami nás zavedie do
Tokia a študentského života v ňom. Oboznamujeme sa s postavami, ktoré by mali žiť
bezstarostne a ľahko, no okolnosti im celkom nedovoľujú. Zaujímavé partnerské trojice, vzájomne prepojené zložitými vzťah-
mi. Vďaka dialógom, ktoré medzi nimi
prebiehajú, sa nám príbeh veľmi rýchlo dostáva pod kožu a zabúdame na okolitý svet.
„Smrť je už v našom živote skrytá“ – posolstvo, ktoré Tóruovi predáva jeho jediný
priateľ Kizuki, než dobrovoľne odchádza
Naty
economix
– 3 / 2006
Haruki Murakami – Norské dřevo
z tohto sveta. Zanecháva po sebe krehkú
a vnútorne rozbitú Naoko, ktorú podobným
spôsobom už opustila milovaná sestra. Tóru
sa zo všetkých síl snaží zbaviť Naoko temnoty v duši, ktorá je už ale zakorenená príliš
hlboko. Naoko čoskoro spoznáva, že smrť
má nielen svoju ťarchu, ale aj kúzlo pre
tých, ktorí nemajú kam ísť...
Kniha si nás získava presvedčivosťou
a zároveň nevyspytateľnosťou hlavných
postáv, pohľadmi do vnútra ľudskej duše
i svojou nadčasovosťou, okorenenou milostnými vzťahmi a divokým sexom. Zavedie nás do exotického prostredia, zistíme
ale, koľko spoločného majú mladí ľudia na
celom svete.
Anna Kmeťová
7
na baru s...
Skyline
– jednička v Dance Awards
Skupina Skyline patří mezi nejúspěšnější kapely v České republice. Již podruhé za sebou obsadila první místo v kategorii skupina/
projekt roku při udílení cen Dance
Awards 2004 a 2005. Vznikla v roce 1997 v Praze. Hudební styl byl
původně označen jako propojení
drum‘n‘bassu/breakbeatu a popu,
ale dnes nazývá Skyline svůj hudební styl urban pop.
Na pódiu vystupuješ energicky až střeleně, zajímalo by mě proto, jaký jsi byl
jako dítě. Jestli jsi patřil mezi slušné, spořádané děti, nebo spíš naopak?
No mezi slušné rozhodně ne. Kdybych
mohl použít tři slova, kterými bych se charakterizoval, tak bych použil: „Hyperaktivní, problematické a otravné děcko.“
Když už jsme u té základky, jaké školy
jsi vystudoval?
Školku jsem přeskočil, protože jsem ji nepotřeboval. Na základku jsem chodil v Radotíně. Potom jsem šel na střední se zaměřením kuchař, číšník a barman. Dál jsem chtěl
jít na nástavbu, ale z té mě bohužel vyrazi-
li.
Proč tě vyrazili?
Ještě dnes si pamatuju hlášku, která mi
vyhazov zařídila, a to při hodině angličtiny.
Mohl bys pro lidi, kteří nevědí, o čem je
řeč, vysvětlit, co je to MC?
Volný překlad je Master of Ceremony.
MC je člověk, který se snaží udržovat nálaDokončení na straně 8
– 3 / 2006
Čau, Kubo, mohl by ses nám představit
a říct něco o sobě a své rodině?
Jasně, jmenuju se Jakub Bína, je mi už 21
let. Narodil jsem se a bydlím v Praze-Radotíně. Mám jednoho sourozence, Jéňu, kterému je 20 let a studuje na zahradníka. Máma
pracuje jako servírka v jedné hospůdce u nás
v Radotíně. Táta vlastní firmu, která se zabývá výškovými pracemi.
Pěkný ☺ Kdy a jak ses vůbec dostal
k mikrofonu?
Bylo to na CzechTeku 2002. Celé čtyři
dny jsem se tam tak nějak potloukal, sem
tam jsem si půjčil mikrofon a zkoušel si zpívat. Tam jsem se potkal i s dýdžeji z Bassbeast teamu, se kterými jsme se dohodli, že
bych s nimi mohl vystupovat. A bylo to.
economix
Nezvykle jednoduchá a rychlá byla domluva s MC Jacobem, který přijal mé pozvání a poskytl mi rozhovor. Za to mu dodatečně děkuji.
Sešli jsme se v Riegrových sadech a v klidu u malinové limonády jsme probrali průřez jeho působení na české hudební scéně.
Pojďme na to!
„Když to neumíš vyslovovat, tak to nevyslovuj!“ Tuhle větu jsem pronesl, když jsem si
už nemohl pomoct s výslovností naší angličtinářky. Potom už mě čekala cesta do ředitelny, kde jsem tomu výrazně nepomohl, a bylo
vymalováno.
8
na baru s...
čísla, maximálně e-mail a řeknu jim, aby mi
když tak napsaly. Pokud je slečna zajímavá,
tak si s ní jdu někam sednout, ale předem uvedu, že mám přítelkyni. Jde pouze
o schůzku založenou na sympatiích.
Býváš před vystoupením nervózní? Co
třeba před vystoupením po boku světové
špičky MC Dynamite & Roni Size? Jak se
s nervozitou srovnáváš?
Nebývám nervózní. Jediné, co cítím, je respekt. Snažím se uklidnit a říkám si: „Teď
jim to pořádně nakopeš, dokud se nezpotěj
a neodplazej.“ První dvě minuty je sem tam
menší stres, ale potom je ten tam. Říkám si,
že jsem to dělal už tisíckrát, tak o co jde.
Napadlo tě někdy, že budeš ve svém
věku patřit mezi MC špičku v ČR?
Ani omylem. Spíš jsem si myslel, že budu
někde zevlovat a nic z toho. Myslím si, že
díky tomu, že mě to moc baví, jsem tam, kde
jsem.
du publika, doprovází dýdžeje a funguje
vlastně jako propojení pódia a lidí, takový
kabel mezi nimi.
Co obsahují tvé texty a kde bereš inspiraci? Má to nějakou hloubku nebo jen tak
pouštíš do éteru to, co tě napadne? Je nějaká persona, která tě ovlivnila?
Většinou si jen tak sednu a texty si píšu.
Všechny texty dělám v angličtině a určitě
mají hloubku. Píšu například o teroru, o lidech. Snažím se, aby byly texty inteligentní
a měly nějaký hlubší smysl a význam. Ze
začátku jsem koukal a poslouchal starší
MCs – největší vzor je pro mě průkopník
a legenda všech MCs, a to Stewie Hyper D.
economix
– 3 / 2006
Jak ses dostal ke Skyline a jak dlouho
s nimi vystupuješ?
Asi před rokem jsem se potkal na párty
Chronology s NuC, který zpívá ve Skyline.
Potom v podstatě přes tuhle známost. Taky
si mě všiml zvukař Skylinů Hoffy, kterému
se líbila moje performance. Řekl o mně, že
zpívám pomalu a pak najednou vystřelím
jako kulomet. Dál jsem napsal písničku No
chance, která je na našem novém albu, a pak
už to šlo samo od sebe.
Jak bys krátce charakterizoval členy
Skyline a jak si myslíš, že vidí oni tebe?
NuC (MC/vokály) – zajímavý člověk, ve
kterém se nevyznáš, je to můj super kámoš
a v podstatě do jisté míry i vzor a učitel. Radek B. (bubeník/zakladatel) – je to takový organizační typ, brutálně nezákeřný, férový
a upřímný. Hoffy (producent/programátor)
– flegmouš s černým smyslem pro humor.
Majkii (kytara/melodica) – dobrý muzikant,
pohodový člověk, se kterým dělám hovadiny
na koncertech. Jitka (zpěv) – poctivá holčina,
milá, hodná a pěkná. A myslím, že mě by po-
psali jako blázna, který pořád něco mele, je
hyperaktivní a dělá hovadiny. Ještě bych se
rád zmínil o našem manažerovi Davidu
Urbanovi: to je výborný, schopný člověk.
Jsi nejmladším členem skupiny Skyline, viď? Chovají se tak k tobě?
Ne, berou mě prostě jako energického
blázna, který je mladý a perspektivní.
Teď něco pro fanynky. Máš přítelkyni?
Jaké holky se ti líbí?
Jojo, mám svoji Nikolku, která je fajn.
Mám raději tmavší typy, protože se víc hodí
k drum´n´bassu (směje se). Líbí se mi, když
o sebe holka pečuje, ale nemyslím tím žádné
zmalované příšery na podpatcích. Musí mít
charisma a být zajímavá.
Otravují tě fanynky na koncertech?
Jak jim odoláváš?
Neotravujou, líbí se mi to ☺ Nedávám jim
Je zpěv jediná tvá práce, nebo si ještě
někde přivyděláváš?
Pracuju. Dělám asistenta produkce v TOP
TV. Zaměřuju se na prodej a reklamu. Naštěstí mě to vůbec neomezuje, protože moje
pracovní doba je čtyři hodiny denně.
Je něco, čeho bys chtěl dosáhnout, nebo
jsi spokojený s tím, jak to je teď?
Rozhodně ne. Snažím se vyvíjet. Rychle
a přesně frázovat. Chodím na hodiny zpěvu
k Aleně Tiché.
Díky moc za rozhovor. Co bys chtěl lidem vzkázat?
Choďte na párty, bavte se, bavte se dobře.
Kupujte cédéčka, neberte drogy. A když budeš mít špatné známky a budeš zlobit, tak ať
tě máti nikam nepouští. Hlasujte na Dance
Awards..
Pavel Nádvorník
Fota Jakub Rojček
Pokračování ze strany 7
9
názor
Daňová nesvoboda
Den daňové svobody, kterým začínáme vydělávat na sebe, můžeme
oslavit hned dvakrát. Poprvé s Liberálním institutem 14. června a poté
podle Davida Marka z Patria Finance 4. července, a to v půl páté ráno.
Zatímco ekonomové Liberálního institutu vycházejí při výpočtu ze statistiky ministerstva financí, Marek
k výpočtu používá národní účty.
Všichni se ale shodnou na tom, že
zdanění v České republice je příliš
vysoké. Proto by se spíše měl připomínat okamžik, od kterého vyděláváme na stát, a ne opačně. Letos by
takový den byl 1., respektive 20. července a mohl by se jmenovat Den
daňové nesvobody.
hrubým příjmem, nicméně takto rozkolísaná
dřívější rovnováha si vynutí následný vyšší
růst mezd právě u těchto lidí na úkor růstu
mezd nízkopříjmových skupin zaměstnanců. Na Slovensku došlo přesně k opačnému
postupu. Byla zrušena progrese a z roku na
rok si díky snížené sazbě skokově polepšili
lidé s vysokým příjmem a díky odečitatelné
položce také lidé s nízkým příjmem. U průměrných mezd se změna prakticky neprojevila. Jsou to však právě průměrné mzdy,
u kterých se růst zvyšuje nejrychleji, čímž
kompenzuje počáteční skokovou změnu.
Nabízí se tedy otázka, jaký smysl daňová
progrese skutečně má.
VÍCE PRÁCE, MÉNĚ PENĚZ
Nejen daňová progrese ale snižuje motivaci k práci. Ještě více to dělají různé sociální dávky, především v takových případech,
kdy se člověk rozhodne začít pracovat nebo
zaměstnanec zvýší svůj úvazek, zvýší tak
svůj hrubý příjem, ale přijde o dávky v takovém rozsahu, že ke zvýšení čistého příjmu
vůbec nedojde anebo v extrémním případě
dojde k jeho snížení.
Každému člověku by se více práce mělo
vyplatit. Pokud bude přemýšlet, o jaké dávky přijde, jaké daně zaplatí, stává se obětí
daňového systému, daňové nesvobody.
NEJEDNOZNAČNÝ DOPAD
Zastánci daňové progresivity předpokládají, že zvýšená sazba daně z příjmu
pro osoby s vyšším příjmem se dotkne právě
– 2
3 / 2006
jenom jich v podobě snížené čisté mzdy, případně zaměstnavatelů v podobě zvýšení nákladů na výrobní faktor práce. Pro zaměstnance je důležitá čistá mzda, nikoli hrubá.
Zavedení progresivity sice způsobí skokové
snížení čisté mzdy zaměstnanců s vyšším
DOPADY JEDNOTNÉ SAZBY
Pokud by byla zavedená jediná, a to 15%
sazba, nedělejme si iluze, že by tak došlo ke
zvýšení celkových příjmů státu. Nicméně
výrazné snížení daní i „rovná daň“ vedly
v zemích, kde je zavedena, k vyššímu hospodářskému růstu (čtyři země EU s nejvyšším růstem mají rovnou daň!) a po skokovém snížení státních příjmů i k jejich
rychlejšímu růstu, než tomu bylo při vyšších
daní s progresivní sazbou.
Rychlejší růst produktu a nižší daně by
mohly posunout náš den daňové svobody
blíže k počátku roku.
Miroslav Cvrček
economix
DAŇOVÁ PROGRESE
Více než celkové daňové zatížení se u nás
do středu zájmu dostal způsob zdanění. Tedy
zda daňová sazba má zůstat progresivní
nebo zda si vystačíme s jedinou sazbou, což
je podstatou návrhu takzvané rovné daně.
S tím souvisí i systém sociálních dávek a daňových výjimek.
Kritici stávajícího systému říkají, že trestá
podnikavost a pracovitost. Systém dávek
podle nich navíc velmi často pouze vrací lidem to, co předtím na daních odevzdali. Obhájci progrese zase tvrdí, že je spravedlivé,
aby lidé s vyššími příjmy zaplatili vyšší daně.
To je zavádějící, protože i v systému stejné
sazby je z vyššího příjmu vyšší daň. Ovšem
před volbami je mnohem jednodušší říct, že
32 % je více než 15 %, než vysvětlit, že 15 %
ze 100 tisíc je také více než 15 % z 12 tisíc,
nebo se dokonce pouštět do vysvětlování
toho, co znamená mezní sazba daně, a tedy že
celý příjem není zdaněn jednou sazbou (pokud se nachází ve vyšším pásmu).
Daňová progrese by však zůstala i po zavedení jednotné sazby. Může za to odečitatelná
položka. Pokud ta by například byla 6000 Kč,
pak člověk s hrubou mzdou 10 000 Kč by zaplatil ve skutečnosti jen 6 %, zato člověk se
stotisícovým příjmem 14,1 %.
Naty
Podle OECD byl loni dnem daňové svobody v Česku 18. červen, zatímco na Slovensku 24. květen, což je o celých 24 dní
dříve. Vůbec nejdříve začínají vydělávat na
sebe občané Jižní Koreje, a to už 14. dubna.
Na čele žebříčku jsou státy jako Irsko, USA
či Japonsko. Na opačném konci je pak Švédsko s 29. červencem, Dánsko, Francie nebo
Maďarsko.
10
Fota: autor
mladí a úspěšní
Petr Mach (31) nás přivítal jednoho dusného květnového odpoledne
v útulné kanceláři Centra pro ekonomiku a politiku v ulici Politických
vězňů. Na otázky odpovídal velmi
jasně. Petr Mach má zkrátka přehled a ví, o čem mluví.
economix
– 3 / 2006
Od roku 1993 je váš život spjat s VŠE
v Praze. Nejdříve jste tam studoval, v současnosti tamtéž působíte jako vyučující.
Co pro vás znamenalo studium a jaký pro
vás mělo přínos?
Studium jako takové je spíše jakási prerekvizita. I kdyby člověk nepochytil nic, tak
samotný fakt, že je absolventem, je určitě
důležitý. Já jsem po třech letech studia statistiky a ekonometrie měl pocit, že to není
obor, který by měl být zároveň mojí kariérou, takže jsem následně přestoupil na Fakultu financí a účetnictví a začal se orientovat na to, co mě skutečně zajímalo, tzn.
měnová teorie a politika. Na škole člověk
podle mne také většinou napíše svou nejlepší práci – tu disertační – dokud je ještě mladý
a nezatížený další prací. To bylo asi největším přínosem. Člověk, který má již spoustu
jiné práce a ve škole příliš není, moc dobrých teoretických věcí nenapíše.
Jak hodnotíte VŠE jako vědecko-vzdělávací instituci v porovnání s jinými vysokými školami podobného zaměření v Česku i ve světě?
Přijde mi divná v tom smyslu, že je takovou zvláštní kombinací mezi školou manažerského typu a školou univerzitního typu.
Jako by nevěděla, kde stojí. Pro mě je zvláštní už překlad názvu VŠE do angličtiny: University of Economics. Většinou je to tak, že
za „University of…“ následuje název nějakého města, státu nebo osobnosti. Univerzita je od toho, že je tam vždycky více oborů,
nejen ekonomie. Já sám si myslím, že lepší
překlad by zněl „Prague school of Economics“. Jinak je na VŠE mnoho předmětů, jež
se hodně liší kvalitou. Sám jsem zažil předměty šílené a naopak skvělé.
Jak vypadá váš obyčejný pracovní
den?
Řekl bych, že mám tu výhodu, že je to
vždycky nějak pestré. Management CEP je
Přijetí Eura
znamená
příliš velké
náklady
spíš rutinní práce. Také vyučují na VŠE dva
předměty: Evropská měnová integrace
a Zdanění - teorie a politika. Krom toho pracuji jako externí poradce prezidenta Václava
Klause, což v praxi znamená studovat zákony, které jdou k němu k posouzení, a dávat
doporučení. Někdy jsou to „zábavné“ zákony, jindy i hodně nezáživné. Každý týden
také absolvuji nějakou besedu se studenty
středních a jiných vysokých škol.
Mohl byste nám přiblížit začátek spolupráce s prezidentem Klausem?
V roce 1998 jsem založil bulletin Laissez
Faire a Václav Klaus se stal jedním z předplatitelů. On již papírově založil CEP, který
ale reálně nefungoval. Ve mně viděl někoho,
kdo již má zkušenosti s publikační činností
a organizováním seminářů, takže mi dal
možnost činnost CEP reálně zahájit.
Jednání Václava Klause působí někdy
až přehnaně sebejistě. Popište nám svou
zkušenost.
Po pravdě řečeno: ne každý s ním dokáže
vyjít. Jsou lidé, kteří jsou po setkání s ním
uražení a nenávidí ho do konce života. Pak
jsou lidé, s nimiž vzájemná spolupráce funguje. Spolupráce musí být věcná a to, co je
zadáno, musí být stoprocentně splněno. Ale
na druhou stranu je možné se s ním přít. On
pozorně poslouchá názory druhých lidí
a současně sám poskytuje k práci svých spolupracovníků cenné připomínky.
V čem spočívá fakt, že někdo si s ním
rozumí a někdo ne?
Tak určitě se tak stane tehdy, když někdo
nesplní jeho zadání. Václav Klaus je pak
oprávněně rozčilen a dotyčný člověk to nezvládne. Také hovoří často v hyperbolách.
To, co vysloví, není možné brát tak úplně
doslova. Když to někdo vezme doslova, dochází k nedorozumění. To se stává lidem,
kteří nejsou naladění na jeho způsob komunikace.
Je známo, že jste odpůrcem členství
v Evropské unii. Jak se vyvíjí váš postoj
k Unii dva roky po našem vstupu?
Myslím, že členství pro nás není výhodné.
Kdybychom nebyli členy EU, nemuseli bychom implementovat všechny direktivy.
Myslím, že by pro ČR bylo výhodnější nebýt členem EU a s EU mít jen smlouvu
o volném obchodě, jako to má třeba Švýcarsko nebo Andorra.
Jak vnímáte přínos reformy Lisabonské strategie?
Pro mě je celá Lisabonská strategie nesmysl. Vznikla na základě úvahy, že ekonomika EU pokulhává, a vychází z předpokladu, že lze nařídit zlepšení nějakým centrálním
plánem. Já jsem přesvědčen, že zlepšení
může vzejít jen z konkurence mezi státy.
Například když Slovensko nebo Estonsko
zavede nějaký funkčnější daňový systém,
ostatní jej mohou napodobit. Negativní příklady zemí například s nepružným trhem
práce pak mohou být cestou, kam nejít. Ekonomice Unie může pomoci jen prohloubení
konkurence v politikách jednotlivých států,
tzn. daňová nebo legislativní konkurence.
Zastáváte názor, že Česká republika
ztratila po vstupu do Evropské unie svou
suverenitu?
Suverenita pro mě znamená výhradní právo rozhodovat si na vlastním území o svých
zájmech. Dle mého ji už Česká republika
ztratila vstupem do EU. Český zástupce do
rozhodování může samozřejmě mluvit, ale
to neznamená, že nemůže být přehlasován.
Může se tak stát, že zákon, který bychom
tady nikdy nechtěli mít, najednou musíme
implementovat.
Co považujete za největší pozitiva vstupu Česka do EU?
Všechno má samozřejmě pozitiva i negativa. Tato pozitiva a negativa dopadají různě
na jednotlivé občany a subjekty. Někdo
může vstupem do EU těžit, někdo tratit.
Osobně za pozitivita považuji odstranění
celních bariér ve vzájemném obchodu nebo
odstraňování restrikcí pro zaměstnávání
pracovníků v jednotlivých členských zemích. Naopak systém přerozdělování prostředků přes bruselský rozpočet či systém
vytváření jednotné evropské legislativy považuji za negativa.
Bude implementace jednotné evropské
měny jedním z oněch pozitiv?
Podívejte se, já nemohu vyloučit, že jednou, v delším časovém horizontu, převáží
pozitiva. Dnes si ale myslím, že pokud
11
mladí a úspěšní
v blízké době dojde k zavedení eura u nás,
půjde o politické rozhodnutí a že budou jednoznačně převažovat negativní důsledky.
zkrátka rozumný důvod pro rozšiřování měnové oblasti.
Probíhá ostrá kampaň politických
stran. Vy jste členem ODS, myslíte si, že
kampaň občanských demokratů je úspěšná?
Nejsem marketingový expert, ale podle
mě neexistuje objektivní hodnocení jako
třeba u reklamy na prací prášky, kde je možné vyhodnotit prodej v závislosti na odvysílaném reklamním čase. Slyším názory lidí,
kteří tvrdí, že některé billboardy nejsou moc
povedené, nepochybně opačný názor mají
experti, kteří ty billboardy navrhli.
Domníváte se, že billboardovou kampaní lze významným způsobem ovlivnit
voliče?
Možná, že platí to, že kdyby to nedělal nikdo, volby by dopadly stejně. Jakmile se ale
prezentuje jedna strana, pak se musí ukázat
Kavárna I L U Z E
Předností Iluze je velký výběr nápojů. Milovníci kávy s ní díky neobyčejně rozsáhlému výběru mohou procestovat svět od Vídně
až po Brazílii. Z teplých nápojů je vynikající
Horká dezertní čokoláda Giallo. Rozhodně
nezapomeňte okusit míchané nápoje. Na to,
abyste ochutnali všechny druhy během jednoho večera, však musíte být hodně zkušení.
K pití vás přitáhnou roztodivné názvy, tak
třeba Krvavá Mary, Orgasmus nebo Bílej
strejda z Jamajky.
Neobyčejná jména lehce experimentálních nápojů najdete v sekci „Pitíčka barových povalečů“. Což takhle Rybí záda (vod-
Petr Mach se narodil v roce 1975 v Praze.
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou, bakalářské studium na Fakultě informatiky
a statistiky. V magisterském stupni pokračoval na Fakultě financí a účetnictví v oboru finance. V roce 2003 získal doktorát na stejné
fakultě. Od roku 1999 vede Centrum ekonomiky a politiky, které pravidelně pořádá semináře a vydává publikace zaměřené na podporu idejí svobodné společnosti a tržního
hospodářství. V roce 1997 řídil klub Mladých
konzervativců a od stejného roku se stal členem Občanské demokratické strany. Je svobodný a bezdětný.
Jiří Zábranský
Semináře – konference
ka rybíz), Hejrupáček (Key rum, cola, limetka), Horká meducína (svařený „mulťák“
se slivovicí) či Bobová laskomina (slivovice,
jablko)?
Nápojem porovnávacím je jistě to naše
pivo. Máte ho mít za solidních dvaadvacet,
a to značky Staropramen. Proti gustu žádný
dišputát, a tak si v pokročilejších hodinách
dejte tequillu, brandy nebo třeba whisky.
Zkrátka: všichni si přijdou na své, alkoholoví
labužníci i obyčejní vodkaři a rumaři. Podotýkám ale, že lepší domácí slivovice v hrsti
než ta průmyslová v žaludku.
Iluze ve Vladislavské ulici je jednou z mála kaváren, které se nezaprodaly turistickému
komerčnímu duchu a ruchu. Proto zde sedáváte rádi, neboť ukrojit si špetku svého času
a věnovat ji posezení v historickém centru
města, bavit se o hudbě a životě a v příjemné
atmosféře popíjet náš národní mok je prostě
opakovaně báječné.
Adresa: Vladislavova 1389/8
110 00 Praha-Nové Město
Otevírací hodiny:
Po – Pá 11.00 – 24.00
So – Ne 15.00 – 24.00
Jiří Zábranský
CO –
We would like to invite you for lecture given by our Guest Professor, Yasumi Matsumoto, on „SEEKING
FOR A REALISTIC WAY OF INDIVIDUAL DECISION-MAKING“.
KDY – Wednesday, May 31, 5 pm
KDE – Room 601. 26 Opletalova,
IES FSV UK
Anyone interested is more than welcome. All participants are recommended to read the background text
in advance.
CO –
Komunitární a národní právo
v rozhodovací praxi Soudu prvního
stupně ESD
KDY – dne 24. května 2006 od 13.00 hod do
16.00 hodin
KDE – v č. 117 (velká sborovna) na Právnické fakultě Univerzity Karlovy
v Praze
CO –
Amnesty International - lidská práva
v Číně
KDY – 24.5.2006 v 19.00 hodin
KDE – Malý sál Městské knihovny v Praze,
Mariánské nám. 1, Praha 1
– 3 / 2006
Mám rád kavárny v centru Prahy.
„Iluze“ stojí poblíž zastávky Lazarská a naprosto odpovídá mé představě o studentské kavárničce. Obsluha je velmi příjemná a ochotná.
Co je víc než usměvavá barmanka,
která by vám snesla modré z nebe?
V kavárně převažuje příjemně žlutá
– barva slunce a pohody. Dřevěná
podlaha místu dodává mnohem víc
přirozenosti, než na první postřeh
vytušíte. Nenucená dekorace na
stěnách dotváří kouzlo místa.
Kde se vidíte za pět a kde za dvacet
let?
(úsměv) Obávám se, že pět let uteče hrozně rychle. Momentálně nemám důvod si stěžovat na práci, kterou mám, a měnit ji. Práce
je pestrá, baví mě a nejsem závislý na jednom zdroji. Nemám také ambici odcházet
do zahraničí, v Česku se mi líbí. Nevylučuji,
že vstoupím do politiky, ale to je otázka časového horizontu dvacet třicet let.
economix
Můžete být konkrétnější?
Pakliže chcete přejít na jinou měnu, musí
k tomu být opravdu silné důvody. Řecko
a Itálie si od toho slibovaly nahrazení svých
inflačních měn měnou stabilnější. Euro pro
ně je opravdu novou a stabilní měnou. My ale
měnu zmítanou inflací nemáme. V takové situaci těžko hledat pozitiva. Může jím snad
být úspora transakčních nákladů. Tato úspora
je podle mě ale zanedbatelná oproti nákladům, které by změna platební jednotky přinesla. Nepočítám-li jednorázový náklad na
zavedení nové měny, pak důležitý moment
je, že si nebudeme schopni řídit svoji inflaci.
Evropská centrální banka dokáže ovlivnit
průměrnou inflaci a ta je dnes na rozumných
dvou procentech, inflaci v jednotlivých koutech eurozóny však ovlivnit nedokáže. Důležitým faktem je, že příliv kapitálu tlačí na
zhodnocení měny, a kdybychom v tomto
okamžiku přijali euro, pak se tato skutečnost
transformuje jen do vyšší inflace. Tuto situaci jsme zažili již při fixním kurzu koruny do
roku 1996, kdy kvůli přílivu kapitálu inflace
dosahovala deseti procent.
Dalším nákladem je ztráta měnového kurzu. Cena benzinu u nás je ovlivněna nejen
negativně růstem ceny ropy na světových trzích, ale i pozitivně posilováním koruny
vůči dolaru. No a jestliže se česká měna zruší, pak na cenu benzinu bude mít vliv jen jeden faktor, a to růst ceny ropy. Nevidím
i strany jiné. Víte, ve volbách nejde o voliče,
jaké potkáváte na VŠE, ti jsou již dlouhodobě rozhodnutí. Stranám jde v předvolebních
kampaních vždy o voliče, které politika moc
nezajímá. Sledují ji zpovzdálí, podvědomě
a politikové jim splývají. Billboard s jasnou
tváří a vzkazem je pak v těchto případech
nezbytností. Lidí, které ovlivníte předvolební kampaní, je asi pět procent, ale vemte si,
že právě tato procenta volby rozhodují.
12
á
v
o
n
Květ ow
sh jkou
a
l
o
k
i
sN
akce
fota: Pavel Nádvorník
economix
– 3 / 2006
Druhý díl studentské párty Nikolajka
jsme si přišli užít tentokrát do podstatně
větších prostor klubu P.M., který se skvěle hodil k připravenému programu. Ten
se organizátorům povedl na výbornou.
Vůbec poprvé dali prostor začínající kapele Mirek Braum Band, která předvedla svůj rock na způsob grunge. Zdařilá byla i exhibice freestyle BMX a ohnivá
show. Kromě toho na večírku nechyběla tradičně kvalitní hudební produkce a
projekce extrémních sportů na největším plátně v Praze. Zpočátku se většina
příchozích držela při baru nejspíš zásluhou barmanů, kteří míchali drinky za slíbené studentsky přijatelné ceny. Nikolajka byla ohlášena snad v nejkratším
časovém horizontu a kapacita klubu se
překvapivě nezaplnila zdaleka tolik jako
při předchozím díle. Proto je další pokračování plánováno na období méně studentsky náročné: přelom září a října.
Michaela Výtisková
13
exkluzivně
Priláka Mikloš odborníkov
spä na Slovensko?
aby vznikalo čo možno najviac
atraktívnych pracovných príležitostí pre týchto ľudí, ktorí získajú
kvalitné vzdelanie v zahraničí,
a aby, ak budú chcieť, našli dobré
uplatnenie aj v domovskej krajine. To je, myslím si, jediná rozumná politika a dá sa to robiť
práve len tým, že budeme pokračovať v reformách, že ich udržíme a budeme pokračovať tam,
kde sú ešte úzke miesta, a že budeme budovať znalostnú ekono-
Fota: Marcel(ko), Jaroslav Šícha
Ivan Mikloš přednášel ve staré aule na téma Mýtus a realita slovenských reforem.
miku. Dobrý príklad je Írsko, kde
tiež mali obrovský problém s odlivom pracovných síl a postupne
s reformami sa ľudia začali vracať a dnes je Írsko dokonca importérom kvalifikovaných pracovných síl.
V čom vo všeobecnosti vidíte výhody zavedenia školného? Odporúčali by ste to aj
ostatným krajinám, ktoré tak
ešte neučinili?
Celkom určite áno. Na Slovensku sme videli dva hlavné
dôvody. Prvým bola nedostatočná kapacita vysokých škôl, ktorá
neumožňovala mnohým študentom, ktorí skončili strednú školu
a chceli ďalej študovať, aby získali vzdelanie, čo bola vážna vec
ideologická otázka, je, že labouristický premiér Tony Blair presadil výrazné zvýšenie spoplatnenia, najmä z dôvodov potreby
zvýšenia kvality.
Nebojíte sa situácie, keď sa
takto zvýšia kapacity, že študenti nakoniec, ako sa už v súčasnosti stáva bežnou praxou,
budú vykonávať len jednoduchšie administratívne úkony a ich vzdelanie nadobudnuté na VŠ ostane nevyužité?
Nie, lebo to súvisí s tým, že ak
ekonomika ako taká bude dynamická, ak bude rásť ekonomická
a životná úroveň, tak to samozrejme okrem iného bude znamenať, že niektoré výroby, niektoré aktivity spojené s tou lacnou
adekvátnu prácu z hľadiska obsahu, ale aj finančného ohodnotenia.
S akými reakciami na reformy uskutočnené v SR sa stretávate medzi občanmi ČR? Vidíte tu nadšenie pre reformy,
alebo skôr obavy z nich?
Aj, aj, čo je prirodzené. To, čo
ma ale mrzí, je, že niektoré postoje sú vyvolané a ovplyvnené
veľmi nekorektným až nepravdivým informovaním o slovenských reformách. Napríklad mýtus, že ČR a SR vyšli z tej istej
ekonomickej úrovne a dnes je na
Slovensku horšie, čo je absurdné. Nevyšli sme z tej istej úrovDokončení na straně 14
– 2 / 2006
V ČR študuje na VŠ asi
16 000 Slovákov... to je desatina z celkového počtu slovenských vysokoškolských štud e n t o v. V z h ľ a d o m k b u dúcnosti Slovenska vidíte túto
situáciu ako priaznivú, alebo
skôr signalizuje na problémy
so vzdelávacím systémom SR?
Čím sa budete snažiť prilákať
týchto študentov po skončení
ich štúdií späť do vlasti?
V samotnom fakte, že slovenskí študenti študujú v zahraničí,
či už je to ČR, alebo iná krajina,
nevidím žiaden problém, aj keď
to zároveň môže byť aj dôsledkom problémov v domácom
školstve, či aj v domácej ekonomike. Za kľúčové považujem to,
aby sa Slovensko vyvíjalo tak,
a menej kvalitnou pracovnou silou budú odchádzať, ale práve,
ak budeme pripravení a budeme
mať kvalifikovanú pracovnú
silu, čoho nevyhnutnou podmienkou je kvalita školstva a dobré
podnikateľské prostredie, tak
budú prichádzať noví investori,
alebo vznikať nové pracovné
príležitosti v sofistikovanejšej
výrobe, službách, oblastiach
s vyššou pridanou hodnotou,
kde takíto ľudia nájdu nielen
economix
Vo štvrtok 11. 5. sa v priestoroch starej auly uskutočnila prednáška slovenského podpredsedu vlády pre
ekonomiku a ministra financií Ivana Mikloša s názvom Mýty a realita slovenských reforiem. Aula
praskala vo švoch, ľudia
sedeli na schodoch a stáli po krajoch. Každý túžil
poznať pravdu priamo od
zdroja. Padlo množstvo zaujímavých čísel, väčšinou
makroekonomických ukazovateľov porovnávajúcich vývoj a stav v ČR a SR
a celkovo zožal Mikloš obrovský aplaus. Potom nastal čas na vopred dohodnutý rozhovor a Economix
sa s ním odobral do súkromia sekretariátu.
a vážny handicap. A druhým
dôvodom bolo to, že spoplatnenie bude nástrojom zvyšovania
kvality. Dnes ten prvý dôvod
z demografických príčin a z dôvodu zvýšenia kapacít odpadá,
ale dôvod potreby zvýšenia kvality tam je, dokonca jeho intenzita narastá, čiže myslím si, že čiastočné spoplatnenie je jeho
nevyhnutným predpokladom
a jasným dôkazom toho. A zároveň aj dôkazom, že to nie je iba
14
jsme...
Priláka Mikloš
odborníkov
spä na Slovensko?
Dokončení ze strany 13
economix
– 3 / 2006
ne, a čo sa týka toho vyrovnávania, tak to prebieha, aj keď ešte
rozdiel je... Alebo mýtus, že Slovensko je najchudobnejšia krajina v Európskej únii, tiež nezmysel, či mýtus, že daňová reforma
bola výhodná pre bohatých a nevýhodná pre chudobných, je tiež
nepravdivý, čo viem doložiť
konkrétnymi číslami (viď prednáška, pozn. aut.).
Môžu výsledky volieb v ČR
ovplyvniť rozhodovanie voličov na Slovensku?
Nemyslím si, že by výrazne,
alebo priamo ovplyvnili rozhodovanie našich voličov. A podľa
príkladu Maďarska, kde boli
pred voľbami doslova orgie populizmu a volebných sľubov,
no hneď po víťazstve sociálnodemokratický premiér oznámil,
že Maďarsko čakajú najkrutejšie reformy od pádu komunizmu, čo samozrejme vzhľadom
na situáciu, ktorá v Maďarsku
je, oznámiť musel. Takže na jednej strane sa môže na prvý pohľad zdať, že víťazstvo sociálnej
demokracie v Maďarsku môže
posilniť ľavicu na Slovensku,
lenže tá realita bude svedčiť skôr
o tom, že také sociálno-socialistické sľuby o rozdeľovaní a pridávaní sú často len planými
sľubmi a realita naozaj môže
byť aj opačná.
Teraz otázka našej šéfredaktorky, teda otázka z dámskeho publika: Vsádza SDKU-DS vo voľbách aj na Váš
šarm?
Pozdravte slečnu šéfredaktorku. Vo voľbách sa vsádza na
všetko, ale chýba nám kandidátka so šarmom vašej ☺ šéfredaktorky (ale túto moju odpoveď
nedistribuujte mojim spolukandidátkam).
1. 1. 2009 bude na Slovensku
zavedené euro. Jeho duálne
používanie so slovenskou korunou však bude trvať len 16
dní. Považujete to za dostatočnú dobu?
Toto nie je problém, pretože
predzásobenie a výmena korún
za eurá bude možná už predtým.
Tých 16 dní sa len v obchodoch
a v platobnom styku budú používať obidve meny, a keď v obchode zaplatíte v korunách, už vám
vydajú v eurách. A po 16. 1. už
nebudete môcť platiť v obchodoch v korunách vôbec, ale
v banke vám ich budú bez problémov vymieňať ešte rok, možno aj dlhšie.
Jakub Rojček
Připadáte si zahlceni nesrozumitelnými učebnicemi?
Chcete si tříbit názor na aktuální ekonomické problémy a porovnávat různé pohledy na ekonomickou praxi i teorii? Pokud ano, pak právě pro vás je zde na VŠE
akademické studentské sdružení Centrum pro finance a trhy (CEFT).
Co chceme? Především oživit strnulé akademické prostředí.
Pořádáme semináře, vydáváme odborný časopis, ve kterém umožňujeme studentům publikovat jejich články, provozujeme informační portál (www.ceft.cz) a webovou aplikaci „Burzovní hra“ o
nejlepšího investora VŠE. Vítáme každého nového zájemce, který by se na těchto aktivitách chtěl různým způsobem a podle vlastních představ a nápadů podílet.
Máme za sebou již více než dva úspěšné roky existence. Zorganizovali jsme několik seminářů za účasti mnoha významných
osobností – nechyběli guvernér ČNB, bývalý ministr financí, poradce prezidenta, ekonomičtí analytici našich finančních institucí,
přední osobnosti z nejen ekonomické akademické obce. Podařilo
se nám taktéž pro studenty zorganizovat již tři víkendové semináře, které proběhly v Roztokách u Křivoklátu.
Chcete psát odborné ekonomické články a nevíte, kde je uplatnit? Rovněž proto vznikl CEFT. Vydali jsme sedm čísel časopisu
„List CEFTu“, v nichž jsme uveřejnili přes 40 článků, které zároveň vyšly i na našem portálu. Každý měsíc také publikujeme finanční a makroekonomický přehled, jehož cílem je připomenout
a shrnout studentům hlavní ekonomické události z předchozího
měsíce.
Odborná činnost centra je rozdělena do tří sekcí: veřejné finance, finanční trhy a měnová politika. Avšak vítáme každého, kdo se
zajímá i o teoretickou a kvantitativní ekonomii a témata, která
procházejí napříč několika ekonomickými disciplínami. Členem
Centra pro finance a trhy se může stát každý zájemce, který se zaregistruje na webových stránkách www.ceft.cz a splní podmínky
dané stanovami sdružení. V současné době v CEFTu působí 14
studentů, z nichž 4 studují na doktorském stupni.
David Tkáč
Foto: autor
Foto: Marcel(ko), Jaroslav Šícha
Finance a ekonomie
bez učebnic a grafů
15
kultura
Divadlo?
Jak dostat diváka
do divadla…
Když jdete po ulici, téměř na každém
rohu na vás hledí reklama. A je vcelku jedno, jestli to je reklama na zubní pastu, na
nápoj, nebo třeba na banku. Stále více jsou
mezi klasickými reklamami i reklamy a
poutače na divadla.
Billboardy a plakáty nám nabízejí nejrůznější druhy činoher, muzikálů a koncertů, nejrůznější divadla a prostory. Co vám
projde hlavou, když něco takového spatříte? Upoutá vás neobvyklá grafika? Nebo
fotografie z představení? Zastavíte se a podíváte se, o které divadlo vůbec jde, nebo
řádek ani nedočtete do konce?
Mně osobně se už mnohokrát stalo, že mě
odradil hned první dojem z plakátu. Přímo
ukázkové mi přijdou reklamní plakáty na
muzikály a nejrůznější show, které jsou vylepeny převážně v metru, kde člověk nemá
příliš na výběr, kam se dívat. A tak vidí reklamu na show na ledě nebo na muzikál,
jehož plakát je sytě růžový a ze kterého se
na vás kření nejmenovaná zpěvačka. Nevím, jestli zrovna tohle je reklama na úrovni. Podle mě ne, ale to je jen můj názor. Co
mě však děsí ještě mnohem víc, je fakt, že
někdo na něco takového opravdu přijde. Že
je ochoten zaplatit nemalé peníze za něco,
mit, že divadlo je tady pro ně a že divadlo
bez diváků nemůže existovat. Také by si
měli uvědomit, že chození do divadla není
jen otravná společenská událost, ale že je to
věc, která vás může nesmírně obohatit nebo
vám vytříbit názor a vkus. Stejně tak jako
knihy nebo hudba.
Takže hurá do divadla!
Alice Hudá
SOUTĚŽ O 2 LÍS TKY
DO S TRAŠNICKÉHO DIVADLA
SOLIDARITA .
Jak se správně píše autor hry Lakomec?
Možnosti:
a) Moliére
b) Moliér
c) Móliére
co ve skutečnosti už umění příliš není. Copak kýč a populární obličeje jsou všechno?
Představa, že umístění plakátů vám ovlivní
návštěvnost divadla, je děsivá. Ale je to tak.
Úmorné potom je, když divadla, která jsou
na jiné kulturní úrovni, se k něčemu takovému snížit nechtějí. Jak potom nalákat diváka do divadla, aby zrovna on přišel na
ono představení a nešel na něco jiného?
Realita je však taková, že divadlo potřebuje diváky. Divadlo není banka.
Divadlo je divadlo a lidé by si měli uvědo-
Správné odpovědi zasílejte na e-mail:
[email protected]
Strašnické divadlo
Solidarity 1986/53
100 00 Praha 10
tel.: +420 274 815 296
tel./fax: +420 274 818 122
e-mail: [email protected]
Stanislav Griga, fotbalový trenér (vlevo), s naším fotografem Jardou Šíchou (vpravo)
Nový česko-slovenský absolutně pohodový klub
„Cílem myšlenky je zajistit místo k pohodovému setkání lidí
z České i Slovenské republiky, kteří mají chuť strávit spolu pár
chvil v příjemném prostředí,“ řekla ředitelka nového česko-slovenského klubu Věra Babišová. Klub byl za účasti své patronky, herečky Daniely Šinkorové, otevřen 11. května v prostorách restaurace
Salut v pražských Holešovicích. Otevírací párty se zúčastnilo několik slavných osobností, k nimž patřil například i slovenský trenér
pražské Sparty Stanislav Griga nebo také finalista soutěže Česko
hledá SuperStar Tomáš Savka. Ředitelka Klubu Salut Ing. Babišová, která je mimochodem absolventkou VŠE, k otevření dále dodává: „Chceme, aby se u nás cítili hosté pohodově, budeme v prostorách klubu pravidelně organizovat jazzové večery s živou hudbou
a také posezení s českými a slovenskými umělci.“ Klub pro hosty
kromě hudebních večerů připravuje také turnaje v pétanque, ochutnávky české i zahraniční gastronomie a různé autogramiády významných osobností.
(pol)
economix
Šéfredaktorka Economixu Tatiana Veščičíková se zpěvákem Tomášem Savkou.
– 3 / 2006
Foto: Jaroslav Šícha
Vypátrali jsme
Fota: autor
Majáles
2006
V úterý 2. května vypukla každoroční studentská oslava Majáles 2006.
Letošní ročník se přesunul z areálu kolejí Jižní Město na lehkoatletický stadion Eden. Změna to byla
jistě pozitivní, a to díky rozlehlejšímu prostoru, kam se pohodlně vešla dvě velká pódia. Další velké plus
byly travnaté plochy, na které si
mnozí jen tak lehli a užívali si pohody, hudby a sluníčka, zatímco ostatní hráli různé hry nebo také čekali
v nekončící řadě na pivo. Naštěstí
nikdo nepadl žízní, a to díky bleskurychlé obsluze u výčepů. Děkujeme!
Bohužel jsem se dostavil asi tři hodiny po
začátku akce, proto jsem neměl tu možnost
poslechnout si kapely, které do té doby hrály. Z doslechu jsem slyšel velice dobré ohlasy na kapelu Cocotte minute. Ve chvíli, kdy
jsem se ocitl v zákulisí UNREALITY stage,
končila skupina Tleskač. Celý tým oblečený
do bílých košilek s černými kravatami dostal dav do varu a připravil půdu pro slovenskou kapelu Horkýže Slíže.
Kluci z Nitry svými známými hity postavili na nohy snad i krtky z okolních mezí.
Kapela Buty, která měla hrát po Horkýže
Slíže, dorazila s menším zpožděním, proto
se jejich vystoupení zpozdilo asi o půl hodiny. Bylo nám řečeno, že uvázli v zácpě před
Prahou. Po příchodu do zákulisí jsme se
však dověděli o dokončení jejich dalšího
economix
alba a o bouřlivých oslavách nad hotovou
prací. Asi proto si kapela zapomněla dovézt
své bicí a na pódiu bylo slyšet, že jim to
chvílemi neladí.
Muzikanti z kapely Kryštof, jedné z nejočekávanějších toho večera, foukali nedočkavě do svých trumpet a saxofonu již deset minut před vystoupením. Jiné to bylo se
zpěvákem Richardem Krajčem. Když jsem
se na Richarda koukal, chodil nervózně
v zákulisí asi půl hodiny s telefonem u ucha.
Doufal jsem, že to neovlivní jeho výkon.
Mýlil jsem se a nakonec to byla asi nejpovedenější show celého dne. Za pravdu mi dá
asi každý, kdo ještě neviděl někoho zpívat
v pětimetrové výšce na lešení, kam showman Krajčo během vystoupení vyšplhal.
Během show skupiny Kryštof jsem se odběhl podívat na vedlejší METROPOLIS stage. Hned po příchodu jsem se připojil k
davu, který mával rukama ze strany na stranu pod taktovkou MC Jacoba, zpěváka skupiny Skyline. Nemohl jsem si nechat ujít vystoupení skupiny roku Tata Bojs, proto jsem
se vrátil zpět na UNREALITY stage, kde již
stovky lidí před pódiem horlivě očekávaly
jejich příchod. Světla zhasla, všude dým,
studenti šílí… skupina Tata Bojs přichází
v růžových čepicích a černých oblečcích.
Pro všechny jejich příznivce to byl jistě kvalitní zážitek.
Nakonec přišla třešnička na dortu v podobě skupiny J.A.R., na kterou jsem se těšil asi
nejvíc. Škoda, že hráli jako poslední, protože i přes veškerou snahu si někteří jejich fanoušci vystoupení nemohou pamatovat. Já
jsem si jejich funky rytmy užíval plnými
doušky. Studenti si i přes odpor pořadatelů
vypískali ještě jeden přídavek a poté byli
milou ochrankou odvedeni ze stadionu.
Posledním obrazem, který mi zůstal v paměti, bylo moře bílých kelímků na travnaté
ploše, které tam uklízečky uklízejí nejspíš
doteď. Kapely, které jsem nezmínil, jsem
naneštěstí neslyšel, ale jistě si každý vybral
své favority jako já a užil si tohoto happeningu po svém. Rád bych poděkoval pořadatelům za skvělou práci a už teď se těším
na příští rok.
Pavel Nádvorník
vydává EKONOM - sdružení studentů ekonomie * šéfredaktorka: Tatiana Veščičíková * editor: Jan
Jaroš * redaktoři: Marcel Bodnár, Marcela Cupalová, Miroslav Cvrček, Michal Haltuf, Jan Holeček,
Alice Hudá, Pavlína Hrušťáková, Anna Kmeťová, Jakub Rojček, Michaela Výtisková, Jiří Zábranský
a další * fotografie: Marcel Bodnár, Gabriela Dolníková, Jaroslav Šícha * design a sazba: Pavel Vodička
* e-mail Economixu: [email protected]