Harper`s Bazaar
Transkript
Harper`s Bazaar
REALITA Osmiletá Akriti stojí na troskách svého domova a snaží se najít pohřbené knihy. REPORTÁŽ ZNIČENÁ ZEMĚ Nepál. Pomáhá mu celý svět. Píše o něm celý svět. My vyzpovídali humanitární pracovnice. V zemětřesením zasažených oblastech hrozí vypuknutí epidemie. Vše komplikuje teplo. S tačilo několik desítek vteřin a život stovek tisíc lidí v Nepálu se proměnil v noční můru. První otřesy byly zaznamenány 25. dubna a měly sílu 7,8 stupně. Druhá vlna zemětřesení přišla o několik dnů později. Počet obětí se nyní, v době uzávěrky červencového Bazaaru, pohybuje kolem 8500 lidí, raněných je více než dvakrát tolik. Již teď je ale jasné, že jde o nejhorší otřesy od roku 1934. Během několika dnů se do země sjeli záchranáři z celého světa. Někteří pomáhali hledat v troskách přeživší, jiní pomáhali ošetřovat rány. Na těle i na duši. Jednou z žen, která v Nepálu v těchto dnech pomáhá, je Karin Hulshof. Pro organizaci UNICEF pracuje 28 let a její mise ji zavedly do devíti zemí na čtyřech kontinentech. Od dubna 2012 je Karin na pozici regionální ředitelky UNICEF pro jižní Asii. „Když jsem přijela do Nepálu, viděla jsem krásnou zemi, ovšem velmi chudou. Dvě silná zemětřesení zničila i to málo, co v zemi fungovalo. Nyní vidím hrůzu a zkázu. Bylo zničeno tisíce škol, nemocnic a zdravotních středisek. Nejvíce mě zasáhla solidarita a síla tamních obyvatel. Nezaznamenali jsme žádné systematické rabování. Věřím, že s dostatečnou podporou se Nepál opět stane úžasnou zemí,“ popisuje sympatická blondýnka svou současnou misi. Karin vidí jako důležitou nejen pomoc zvenčí, ale také ze strany nepálských úřadů. „Vláda v Nepálu se i bez zemětřesení potýkala s velkým úkolem postavit svou zemi na nohy. Nyní je situace ještě složitější. Potřebuje tedy veškerou možnou podporu. Představte si, jak obtížné je dostat pomoc k lidem, kam běžně dojdete pouze pěšky, a to po čtyřech dnech usilovné chůze? Taková situace by byla velké sousto pro jakoukoli vládu. Právě proto musíme spolupracovat a pomáhat, kde je to jen trochu možné.“ Ve čtrnácti okresech byly zemětřesením postiženy čtyři miliony obyvatel. 1,7 milionu z toho jsou děti. Katastrofa nejvíce zasáhla chudé. Jejich příbytky byly před otřesy velmi prosté, a tak spadly jako domeček z karet. Přestože se pracovníci humanitárních organizací pohybují v oblasti plné bolesti a smutku, najdou se okamžiky, které Rodí se také během katastrof. Porodnici v Biduru zničilo zemětřesení, provozuschopné zůstalo pouze jedno křídlo. Přesto se tu mladičké Patali podařilo porodit syna. Na této fotografii mu jsou pouhé tři hodiny. 110 HARPER’S BAZAAR Červenec 2015 HB07_110-112_repo unicef DEF.indd 110 05.06.15 13:54 TOUHA POMOCI UNICEF v postižených regionech Nepálu už během prvního měsíce po zemětřesení zajistil přístup k nezávadné vodě pro 305 109 lidí a hygienické zázemí pro 45 201 obyvatel. Během prvního týdne od katastrofy bylo například dávají budoucnosti velkou naději. „Je to jen několik dnů kdy jsem byla na obchůzce po nemocničních stanech, které jsme poskytli poničené nemocnici v Patanu. Jeden z příbytků sloužil jako chirurgie, druhý jako porodní sál. Jen několik minut před mou návštěvou se tam místní ženě Sharmile narodila nádherná dcerka. V takových okamžicích si uvědomíte, že má vaše práce smysl, že poskytnuté stany plní svou funkci… Po dokončení obchůzky jsem se za Sharmilou ještě na chvilku vrátila. Měla na tváři velký úsměv a byla šťastná. Narození dcery bylo údajně to nejúžasnější, co ji potkalo. A to i přesto, že přišla o dům. Právě dítě jí prý dává naději na to, že bude zase lépe,“ vypráví jeden ze silných příběhů Karin Hulshof. ZEMĚTŘESENÍ, MÁMA ALKOHOLIČKA A ŠKOLA FOTO: ARCHIV UNICEF Další ženou, která v těchto dnech pomáhá v Nepálu, je Mariana Palavra. Deset let pracovala jako novinářka. V roce 2009 se rozhodla v řadách dobrovolníků UNICEF vycestovat na Haiti a o rok později tu také pomáhala při zničujícím zemětřesení. Právě tato zkušenost ji přesvědčila, že chce potřebným, především dětem, pomáhat naplno. Do Nepálu přicestovala Subrava 8. května. Mezi setkáními, která jí utkvěla v hlavě, je to Timilsina, z evakuačního tábora v okrese Dolakha, tedy blízko epicenporodní asistentka tra zemětřesení. „Seznámila jsem se tu s dvojčaty, sestrami a zdravotní Jamunou a Gangou. Přestože je Jamuna stejně stará jako sestra, stojí v troskách její dvojče, převzala roli opatrovatelky. Je nešťastná z toho, zničeného jak katastrofa sestrou otřásla. Snaží se co nejlépe postarat porodního o svého čtyřletého bratříčka a matku alkoholičku, která však centra. utrácí i to málo, co mají, za rýžové víno. Když jsem se dívky ptala na její sny, přeje si vrátit se co nejdříve do školy. Prý ji baví zpívat, tančit a hrát si s ostatními dětmi. Nyní se nudí, ráda by psala, četla, učila se. Jejím cílem je stát se vědkyní.“ Přestože spousta pomoci míří do Napálu zvenčí, pomáhat se snaží také místní. Objevuje se mezi nimi obrovská solidarita a pokora. Například Sunita Kayastha pracuje pro instalováno 5000 latrín. Dále distribuoval 278 tun vysokokalorické výživy a terapeutické stravy Plumpy’Nut pro prevenci a léčbu podvýživy u nejmenších dětí. Intenzivně se pracuje na obnovení školní docházky v prostorách, které dočasně nahradí 28 572 zcela zničených školních tříd. NESMÍME PŘESTAT Každou hodinu přijde v oblastech postižených ničivým zemětřesením na svět dvanáct dětí, u jejichž porodu bohužel není přítomen žádný kvalifikovaný zdravotník. Podle nejnovějších odhadů může být během následujících týdnů v přímém ohrožení života téměř osmnáct tisíc novorozenců a jejich matek, pokud nebudou v dvaceti dvou zasažených oblastech podniknuty okamžité kroky k obnově zdravotnického systému. Červenec 2015 HARPER’S BAZAAR 111 HB07_110-112_repo unicef DEF.indd 111 05.06.15 13:54 REALITA Živelní pohromy se netýkají pouze dospělých, ale i dětí. Právě jim se snaží pomáhat UNICEF. Vedle materiální pomoci je to zdravotní péče a šance vrátit život co nejdříve do starých kolejí. Tedy i do školních lavic. ZÁTĚŽ DUŠE Práce v postižených oblastech je náročná pochopitelně i po psychické stránce. Jakým způsobem se vypořádat s neštěstím, „Blížící se období monzunových dešťů je postrachem pro Nepálce i humanitární pracovníky.“ mi to čas dovolí, a o tom, co se stalo, mluvit, neuzavírat to v sobě. Jedině tak se můžete se strachem poprat. Určitě mi také pomohl profesionální poradce, jenž byl u nás v kanceláři.“ Přestože Nepál má již nejhorší za sebou, objevují se na tvářích místních obyvatel i humanitárních pracovníků znovu vrásky. Blíží se monzunové období a to může situaci lidí znovu zkomplikovat. Do stanových táborů se totiž uchýlily desítky tisíc lidí. S příchodem monzunů hrozí, kromě chybějící střechy nad hlavou, také větší riziko šíření vážných infekčních onemocnění, jež představují smrtelné nebezpečí především pro nejmenší děti. Přetrvávajícím problémem je nefungující infrastruktura a přetížená zdravotnická zařízení, která jsou v důsledku škod na budovách nucena provádět neodkladné zákroky v provizorních podmínkách. Pomoc ze strany organizací ani dárců by tedy neměla polevit. A to i přesto, že Nepál již není na prvních stránkách deníků. ❑ které máte každý den na očích? Jde jednoduše vypnout a ode všeho se odstřihnout? Podle Mariany Palavry není relaxace v takových podmínkách vůbec jednoduchá: „Snažím se co nejčastěji smát a také rozveselit lidi kolem sebe, a to i v těchto stresových situacích. Člověk se musí snažit vidět především to pozitivní. Někdy stačí úsměv a naděje v očích dítěte. Pomáhá mi také přátelství mezi jednotlivými členy UNICEF. Je opravdu důležité vědět, že nejsme sami.“ O poznání v horší situaci je Marianina kolegyně Sunita: „Prožila jsem zemětřesení i následné otřesy na vlastní kůži. Je V řadách pomocníků organizace UNICEF jsou místní obyvatelé. Jednou těžké se uvolnit a žít, jako by se nic z nich je také Sunita Kayastha, jež se nestalo. Snažím se vnímat především drží myšlenky, že by ráda svou prací pozitivní zprávy, být s přáteli, kdykoli změnila život tamním dětem. FOTO: ; PŘIPRAVILA: UNICEF již od roku 1995. Přestože její rodiče přišli o střechu nad hlavou a při řádění zemětřesení zemřel její strýc, neváhala ani chvíli a dál pomáhá potřebnějším. „V Nepálu funguje, že jakmile se ocitnete v obtížné situaci, vždy vám někdo nabídne pomocnou ruku. Sousedé či příbuzní přijdou a poskytnou dočasné přístřeší, jídlo… Také je tu silná vazba v širších rodinách. Jen pro představu: V řadě vesnic si lidé s podporou komunity začali stavět dočasná útočiště místo toho, aby jen čekali, než dorazí pomoc zvenčí.“ FOTO: ARCHIV UNICEF; PŘIPRAVILA: EVA KADAVÁ Dvě malé nepálské dívky si hrají se svými papoušky pod stanovým přístřeškem v evakuačním centru v hlavním městě Káthmándú. 112 HARPER’S BAZAAR Červenec 2015 HB07_110-112_repo unicef DEF.indd 112 05.06.15 13:55