Magazín společnosti New World Resources

Komentáře

Transkript

Magazín společnosti New World Resources
Magazín společnosti New World Resources
č. 2 2009
téma
4–7
Rekultivace
interview
10–14
Klaus-Dieter Beck
fotoreportáž
22
Hornické slavnosti
Editorial
Vážení čtenáři,
vítejte u druhého vydání časopisu Open Mine.
Nedávno jsme byli svědky tragických důlních neštěstí
ve slovenské Handlové a polských Katowicích. Jedním
z hlavních témat tohoto vydání Open Mine je proto
bezpečnost a rozvoj báňského záchranářství. Open Mine
rovněž přináší reportáž z mezinárodní konference báňských záchranářů a specialistů na bezpečnost v dolech,
kterou zorganizovala v září letošního roku skupina NWR
v Ostravě.
Druhým tématem tohoto čísla jsou rekultivace těžebních
oblastí. Do návratu přírody na Ostravsko plynou každoročně stovky milionů korun – financují je společnými
silami těžební společnosti a stát. Region je na dobré
cestě následovat příkladu německého Porúří, které se
proměnilo z průmyslového srdce Německa v moderní
aglomeraci se špičkovým zázemím pro obchod, služby,
bydlení i kulturu.
Příjemné čtení
Marek Jelínek
finanční ředitel NWR
Open Mine č. 2 I 2009
Vydavatel: New World Resources N. V.
Jachthavenweg 109h,
1081 KM Amsterdam, Nizozemsko
Tel.: +31 20 570 2200
Fax: +31 20 570 2222
E-mail: [email protected]
Web: www.newworldresources.eu
Šéfredaktor: Vladislav Sobol
Produkce, výroba a distribuce:
BISON & ROSE
Grafická úprava a sazba: BISON & ROSE
Registrace: MK ČR E 18829
Uzávěrka čísla: 9. 12. 2009
Veškerá práva vyhrazena. Používání
a kopírování obrázků, které jsou obsaženy
v této publikaci, je bez písemného souhlasu
NWR zakázáno. Loga společností, produkty
a služby uvedené v této publikaci jsou
obchodními značkami příslušných firem.
Své případné dotazy, náměty či připomínky
můžete posílat na e-mailovou adresu:
[email protected]
Elektronická verze dokumentu včetně
aktivních odkazů je dostupná na webových
stránkách společnosti:
http://www.newworldresources.eu/openmine
Obsah
2aktuality
Báňští záchranáři celého světa
se setkali v Ostravě
3aktuality
Hospodářské výsledky
společnosti NWR
4–7
4–7
téma
Na severu Moravy rostou
zelené oázy
8aktuality
Důl ČSM má nové plíce
9představení společnosti
Báňská záchranná služba
10 –14interview
Klaus-Dieter Beck
10–14
15příběh
Stryk Lojzek je na dolech
jako doma
16 nadace OKD
Společnost OKD mezi největšími
filantropy v ČR
19těžba ve světě
Nejhlubší důl na světě
je bezpečný a levný
20 nadace OKD
V nouzi poznáš přítele
17
22fotogalerie
Hornické slavnosti 2009
Open Mine 2 I 2009
1
aktuality
Báňští záchranáři
celého světa se setkali
v Ostravě
Nedávno obletěly svět záběry důlního neštěstí ve slovenské Handlové.
Krátce poté umírali horníci v polských Katowicích. Mezinárodní konference
báňských záchranářů, která se na sklonku září konala v Ostravě, hledala
řešení, jak podobným situacím předcházet a eliminovat ztráty na životech.
Prestižní akci hostila Hlavní báňská záchranná stanice v Ostravě (OKD,
HBZS, a. s.), která je součástí skupiny NWR. Zkušenosti z úspěšných zásahů v dolech si v Ostravě vyměňovalo téměř 160 specialistů na bezpečnost
v dolech z více než 20 zemí s vyspělým těžebním průmyslem z celého světa.
OKD opět triumfuje
na evropské scéně
Těžební společnost OKD si připsala
další ocenění za své komunikační
aktivity. Po předchozím úspěchu
na národní úrovni (Česká cena public relations) uspěla také na festivalu Golden Drum ve slovinské
Portoroži, kde zvítězila v jedné
z PR kategorií se svou náborovou
kampaní realizovanou v loňském
roce. Ve finále byla OKD zastoupená dokonce dvěma projekty,
mezinárodní porotu zaujal také
způsob, jakým těžební společnost
komunikuje své CSR aktivity.
„I přes různé podmínky mají záchranáři z celého světa jeden cíl – co možná
nejvyšší bezpečnost. Mezinárodní výměna zkušeností nám pomůže zvýšit
úspěšnost našich zákroků,“ komentuje přínos podobných setkání Václav
Pošta, ředitel HBZS Ostrava.
Milion korun pro
Svatou Barboru
Stejné priority má také společnost OKD, která je jedním z lídrů v oblasti
bezpečnosti práce. Velký ohlas proto mezi účastníky akce vzbudil právě
bezpečnostní program společnosti OKD. „Loni jsme zahájili program SAFETY
2010. Díky němu dodáme do roku 2010 všem horníkům nové pracovní
pomůcky od bot a fáraček až po sebezáchranné přístroje. Modernizujeme
rovněž detektory nebezpečných plynů a další zařízení. Věříme, že investice
kolem půl miliardy korun se projeví ve snížení počtu pracovních úrazů,“
řekl na konferenci generální ředitel a předseda představenstva OKD Klaus-Dieter Beck. Statistiky jeho slova potvrzují. V prvním pololetí letošního
roku se v OKD snížil počet pracovních úrazů o 21 % oproti stejnému
období roku 2008.
Občanské sdružení svatá Barbora
získalo mimořádný dar na pomoc
dětem a maminkám, kterým při práci
na šachtě zemřel tatínek a manžel.
Společnost New World Resources
N.V. (NWR), mateřská firma společnosti OKD, poslala na účet „Barborky“ 38.000 eur (téměř milion korun).
Sdružení peníze použije hlavně
na vzdělávání dětí a jejich volnočasové aktivity.
Také prohlídka ostravské báňské záchranné stanice měla mezi účastníky
konference velký ohlas: „Nadchla mě prezentace báňské záchranářské techniky. Myslím si, že vybavení pořadatelské záchranné stanice patří ke světové špičce,“ shrnul své dojmy z návštěvy České republiky Debdulal Baidya,
ředitel báňské záchranné stanice v indickém Singareni.
Web NWR také
v češtině a polštině
Zásadním odborným tématem letošního setkání je účinnost záchranných
akcí v podzemí. Své zkušenosti z úspěšného zásahu prezentovali například
záchranáři zasahující při požáru v německém dole Warnt/Luisenthal
v roce 2004.
Diskutovalo se ale také o vytvoření mezinárodní sítě pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (po vzoru americké OSHA/ISSA). Se svým
vystoupením rovněž zaujal Wang Deuxe z Číny, náměstek ministra státní
správy bezpečnosti práce, který hovořil o opatřeních pro zvýšení bezpečnosti v čínských dolech, které patří k nejnebezpečnějším na světě. David G. Turcotte zase nastínil novinky v budování záchranných stanic ve Spojených státech.
Společnost NWR v minulých
týdnech spustila českou a polskou
mutaci svých webových stránek. „NWR řídí své podnikatelské
aktivity z nizozemského Amsterdamu, v České republice a Polsku
má ale mnoho podnikatelských
aktivit a také tisíce zaměstnanců.
Vyšla tak vstříc mnohým zájemcům o aktuální informace včetně početné skupiny akcionářů,
obchodních partnerů a médií,”
vysvětlila ředitelka korporátní
komunikace, Petra Mašínová.
Open Mine 2 I 2009
2
aktuality
Hospodářské výsledky společnosti
NWR za první tři čtvrtletí roku 2009
Hlavní provozní náklady zůstávají
nadále pod přísnou kontrolou; i nadále
vykazují meziroční pokles o 23 %, přičemž náklady těžby na tunu se dařilo
i přes pokles objemů těžby udržet
ve výši 74 eur.
Přepočtená ztráta na jednu akcii druhu A
činí 0,27 eur za období devíti měsíců.
Hlavní údaje
Ve 3. čtvrtletí pokračovalo zotavování
prodejů a příjmů mezi čtvrtletími.
• Konsolidované výnosy 291 milionů
eur, nárůst o 19 %
• Nárůst těžby uhlí o 5 %, nárůst
výroby koksu o 14 %
• Nárůst prodeje uhlí o 25 %, nárůst
prodeje koksu o 6 %
• Pokles zásob uhlí o 35 %, pokles
zásob koksu o 10 %
• Hodnota EBITDA dosáhla 35 milionů
eur, nárůst o 79 %
Hospodářské výsledky za první tři
čtvrtletí roku 2009 odrážejí výrazně
nižší ceny a objemy uhlí a koksu.
• Konsolidované výnosy 776 milionů
eur, pokles o 44 %
• Těžba uhlí na úrovni 8 031 tisíc tun,
výroba koksu na úrovni 591 tisíc tun
• Celkové externí prodeje na úrovni
6 935 tisíc tun uhlí a 498 tisíc tun
koksu
• EBITDA dosáhla 111 milionů eur,
pokles o 78 %
Volná hotovost ve výši 433 milionů eur
k 30. září 2009, ve 3. čtvrtletí vytvořeno 46 milionů eur v provozním
cash flow.
Program POP 2010 Fáze II pokračuje podle plánu a přináší očekávané
výsledky.
Dále pokračuje zvyšování bezpečnosti
– koeficient úrazovosti (LTIFR = Lost-time Injury Frequency Rate) v důlních
provozech se snížil o 12 %.
Prohlášení předsedy představenstva
„Celkové podmínky na trhu začaly
během třetího čtvrtletí 2009 po obtížné první polovině roku vykazovat
známky zlepšení. Výroba oceli u našich
odběratelů stoupla mezi dubnem
a zářím podle údajů IISI o 59 %.
Meziročně však úroveň produkce oceli
v našem regionu zůstává 36 % pod
objemy roku 2008.
Nárůst objemů výroby oceli
znamenal pro NWR ve třetím čtvrtletí
zlepšení prodejů, konkrétně 27procentní nárůst v koksovatelném uhlí
a 6procentní nárůst v koksu ve srovnání s předcházejícím čtvrtletím tohoto
roku, což znamená nárůst výnosů
o 19 % od minulého čtvrtletí.
To je povzbuzující čtvrtletní
výsledek a v jeho světle jsme navýšili
své výrobní cíle pro celý rok 2009
na 11 milionů tun uhlí a 840 tisíc tun
koksu. Je nicméně důležité neztrácet
ze zřetele, že regionální trh zůstává
nestabilní, ceny nerostou, poptávka
je nejistá a další výhled omezený.
I přes růstový trend v produkci oceli trh s koksem stagnoval co
do objemů i cen s tím, jak dodavatelé oceli snižovali své zásoby a vykazovali značnou opatrnost v dalších
objednávkách. Ve střednědobém až
dlouhodobém výhledu vidíme regionální trh optimisticky a věříme, že
plánovaná uzavírka poslední koksárenské baterie v koksovně Šverma
a konsolidace provozu v koksovně
Svoboda nám do budoucna zajistí
dobrou pozici.
Naše opatření k přísnému snižování nákladů se ukázala jako úspěšná,
a i přes na zvýšení výrobního tempa držíme nadále svou nákladovou
základnu pod kontrolou a na úrovni
o 23 % nižší než v roce 2008.
V současné době vyjednáváme
s našimi odběrateli smlouvy na rok
2010 a o výsledcích budeme ve vhodnou dobu trh informovat. Mezitím
zůstáváme co do krátkodobého
a střednědobého výhledu opatrní,
avšak optimističtí, pokud jde o regionální trh a jeho dlouhodobou
perspektivu.“
Mike Salamon
předseda představenstva NWR
Open Mine 2 I 2009
3
Rekultivace
4
téma
Na severu Moravy rostou
zelené oázy
Moravskoslezský kraj v současnosti patří k nejrychleji se rozvíjejícím regionům
v Česku. Kraj se stále ještě vyrovnává se zátěží, kterou zde zanechal státem řízený těžký průmysl hospodařící podle pravidla „po nás potopa“.
Úsilí posledních dvaceti let ale přináší viditelné zlepšení. Znečištění v kraji
rychle ubývá, haldy hlušiny postupně mizí. Ostrava má mezi českými městy
největší podíl zeleně na obyvatele. Průmyslové objekty postupně obsazují nové progresivnější firmy a bývalé státní podniky se v rukou soukromníků
chovají mnohem odpovědněji – především usilují o udržitelný rozvoj svého
podnikání. Mezi tahouny tohoto nového trendu, kteří se nejvíce podílejí
na proměně krajiny a lepších životních podmínkách, patří i společnost NWR.
Zahraniční příklady ukazují, že je to
správná cesta. Když bylo německé
město Essen vybráno za evropské
kulturní město roku 2010, završilo
tím rozsáhlé strukturální změny, které
v oblasti Porúří probíhaly od konce
šedesátých let. Region, který v minulosti postavil svou prosperitu na těžbě
černého uhlí a navazující výrobě
železa a oceli, se postupně proměnil
v zelenou oázu. Do málo rentabilních
průmyslových provozů byly zavedeny nové technologie. Vzrostl podíl
výzkumu a výroby spotřebního zboží.
Byly založeny nové univerzity, vznikla
nová kulturní střediska. Konají se
zde významné mezinárodní veletrhy
a kongresy.
Ostravsko se může z německé zkušenosti v mnoha ohledech učit. Také
zde došlo k útlumu těžkého průmyslu.
Z několika desítek dolů jsou v provozu
jen čtyři a v obdobném poměru se
omezila výroba koksu a oceli. Doly
a koksovny přesto zůstávají tahounem
místní ekonomiky, na jejich dodáv-
kách jsou závislé další velké podniky
v kraji i v okolních zemích.
Do kraje se také pomalu vrací život.
Ostravsko má za sebou desítky let devastace krajiny, která se
tak pomalu měnila v poušť a lidé
z ní prchali. Nyní se karta obrací. Do rekultivačních prací plynou
stovky milionů korun ročně ze státního rozpočtu, prostředků těžební
společnosti i z evropských dotací
a výsledky jsou vidět na každém
kroku. Pojďme se podívat na nejzajímavější z nich.
Darkovské moře
Bezesporu nejzajímavějším rekultivačním projektem OKD je lokalita Darkovského moře, a to hned z několika
důvodů.
Jde o vůbec největší rekultivační
projekt na celé Moravě a v měřítku
celé České republiky jej překonávají
prakticky jen rekultivace povrchových dolů v severních Čechách.
Lokalita má rozlohu téměř 150
hektarů a technická rekultivace (viz
rámeček na straně 6) zde probíhala
dlouhých 12 let. Při úpravě území
bylo přemístěno více než 5 milionů
metrů krychlových hlušiny. Na jaře
bude zahájena biologická rekultivace, v lokalitě bude probíhat výsadba
stromů a zatravnění. Předpokládá se,
že celkové náklady na záchranu této
lokality dosáhnou částky 630 milionů
korun.
Darkovské moře je také veřejností
nejsledovanějším projektem. To je
dané blízkostí rezidenčních čtvrtí
v Karviné a přilehlých lázní Darkov.
Zdejší lidé tak měli rychle se měnící
krajinu stále na očích a mnoho z nich
si sem našlo cestu – lokalita láká
fotografy, rybáře a v horkých letních
měsících také řadu plavců. Darkovské
moře má totiž na rozdíl od jiných
velkých vodních ploch v okolí (Těrlicko, Žermanická přehrada) dokonale
čistou vodu, která vyhovuje i celé
řadě vzácných živočichů.
Open Mine 2 I 2009
5
téma
Financování rekultivací
Rekultivace řešící devastaci
území v rámci vlivů hornické činnosti vzniklých před
privatizací dolů hradí stát,
ostatní výdaje hradí těžební
společnost prostřednictvím
vytvořené zákonné finanční
rezervy. Konkrétně v loňském
roce bylo ze státních prostředků hrazeno 7 projektů, zbytek
uhradila společnost OKD.
Celkem do rekultivačních prací
investovala 70,6 mil. Kč. Dalších
364,8 mil. Kč stály náhrady
škod spojené s následky důlní
činnosti na majetku fyzických
a právnických osob. Od roku
1989 bylo vloženo do obnovy
a ochrany životního prostředí
ovlivněného činností OKD více
než 3,5 miliardy korun.
Rekultivace Darkovského moře tedy
už nyní plní svůj účel – vrací se sem
příroda a hlavně lidé. Oblast by měla
výhledově sloužit jako sportovní
a rekreační zóna. Jezero má ideální
Údolí Karvinského potoka
6
podmínky pro vodní sporty, mezi
připravovanými záměry je také vybudování pláží a sportovního zázemí.
Okolí vodní plochy nabízí dobrý
terén pro cykloturistiku. O budoucnosti lokality budou společně
jednat společnost OKD, skupina RPG
a město Karviná, kteří jsou většinovými vlastníky zdejších pozemků. Na začátku listopadu společně
podepsali memorandum o spolupráci
na rozvoji tohoto území.
Údolí Karvinského potoka
Když přijíždíte po silnici z Orlové
do Karviné, po pravé straně nelze přehlédnout kostel svatého Petra z Alkantry postavený v roce 1736 v barokním stylu. Jde o chráněnou kulturní
památku, jedinou významnou stavbu,
která se do dnešních dob zachovala
v historickém centru Karviné a upomíná na původní umístění města.
Jeho další původní objekty ustoupily
těžařům a zdejší krajina změnila tvář
k nepoznání.
Stavba připomíná šikmou věž v italské
Pise, nikoliv však svou architekturou, ale náklonem téměř o 7 stupňů
Technická rekultivace
Na 22 lokalitách v moravskoslezském regionu provádí
společnost OKD úvodní (technickou) část rekultivace – v této
fázi dochází k odstranění
poškozené zeleně a horní vrstvy
půdy, řeší se odvodnění území,
tvarování terénu, překládají se
inženýrské sítě. Technická část
rekultivace končí navezením
nové zeminy vhodné pro novou
výsadbu.
od svislé osy. Příčinou náklonu je těžba
uhlí. Od roku 1874, kdy se zde začalo
těžit, bylo v podzemí vytěženo uhlí
z 27 slojí o celkové mocnosti 52,8 metrů. Kostel, který stál kdysi na kopečku,
tak poklesl o 32 metrů a dnes stojí
v údolí na okraji malého rybníka.
Zdejší lokalitě se začalo blýskat na lepší časy v roce 1996, kdy společnost
OKD zajistila rekonstrukci svatostánku.
O dva roky později pak byla zahájena
rekultivace celého údolí, které má
rozlohu 22 hektarů.
Byly zavezeny zátopy v okolí Karvinského potoka, přičemž bylo vytvořeno
i jeho nové koryto. Pro úpravy terénu
bylo použito přibližně 220 tisíc m3
hlušiny. Původní územní plán počítal
se zalesněním celé lokality, ale brzy se
ozvaly hlasy, že vzrostlé stromy by kostel zakryly. V nejbližším okolí kostela
tedy les nahradily parkové úpravy.
Rekultivační práce zde byly skončeny
před třemi lety a vyžádaly si 65 milionů korun. Lokalita se zařadila mezi
nejnavštěvovanější turistické cíle
v regionu.
Orlová-Lazy
Hornické kolonie Liberdova a Červená nedaleko města Orlová už existují
pouze ve vzpomínkách pamětníků.
Důsledkem těžby na nedalekých
šachtách se propadaly, domky se
bořily a nakonec byly zdemolovány.
Lazecká stružka, která mezi koloniemi protékala, se rozlila do krajiny.
Smutná podívaná.
Ještě před záplavou však těžaři spustili záchrannou akci. Zeminu začali
dovážet na bezpečné místo, aby ji
uchránili před zamokřením a znehodnocením a v budoucnu mohla
být využita při rekultivaci krajiny.
Ta byla zahájena v roce 1992.
Biologická rekultivace
25 rekultivačních projektů OKD
je aktuálně ve své závěrečné
fázi, tzv. biologické rekultivace, kdy probíhá zatravnění
ploch, výsadba dřevin a jejich
údržba zpravidla v délce pěti
let. Po uplynutí této doby už
nedochází k dalším zásahům
do krajiny a pozemky jsou
předány zpět jejich vlastníkům
k užívání a údržbě v souladu
s jejich začleněním v rámci
územního plánu měst a obcí.
Některé vybrané plochy jsou
ponechány přirozenému vývoji.
Orlová-Lazy
Inženýrské sítě byly přemístěny
do koridorů podél železniční vlečky,
která spojuje důl Lazy (dnes součást dolu Karviná) a důl Doubrava,
a podél státní silnice mezi Orlovou
a Karvinou. Pak už se lidé s těžkou
technikou mohli pustit do tvarování
nového reliéfu krajiny. Navezli až
desetimetrovou vrstvu důlní hlušiny, popílku a sutě, kterou následně
zakryla vrstva zeminy a nově vysazené porosty. V údolí původního toku
Lazecké stružky ponechali dvouhektarovou vodní plochu, Lazecké
jezero, a břehy osadili vodomilnou
vegetací – vrbami, keři a rákosím.
V roce 2003 těžaři předali území
o velikosti 55 hektarů zpátky přírodě
a lidem. Kromě svého úsilí vynaložili
90 milionů korun, část zaplatila přímo těžební společnost OKD,
část hradil stát ze zvláštního fondu
určeného na sanaci území, kde dříve
probíhala těžba.
V příštích letech
V nejbližším období OKD připravuje zahájení dalších cca
17 rekultivačních projektů
financovaných jak z vlastních
zdrojů, tak i z prostředků státního rozpočtu. Dalšími etapami
bude pokračovat úprava okolí
řeky Stonávky, oblasti Bartečkových rybníků a Soleckého
kopce, práce budou zahájeny
také v lokalitě Dolina v Orlové.
V projektové přípravě je do roku
2015 zatím zahrnuto dalších
20 rekultivačních projektů.
Reportáže z nových lokalit
naleznete v příštích číslech
časopisu Open Mine.
Open Mine 2 I 2009
7
aktuality
Důl ČSM má nové plíce
Těžební společnost OKD
dokončila další významnou investici, která zlepší
pracovní podmínky horníků. V podzemí Dolu ČSM,
kde se pracovníci potýkali
s nejsložitějšími mikroklimatickými podmínkami
z celého revíru, je od letošního léta v provozu nová
centrální klimatizace.
„V některých slojích byla práce kvůli
nepříznivým mikroklimatickým podmínkám opravdu náročná, nový
systém podmínky pro horníky výrazně zlepšuje. Nyní můžeme nainstalovat pro každé pracoviště takový
chladicí výkon, který na konkrétním
Bez kvalitní klimatizace by těžba v hloubkách okolo 1000 metrů prakticky nebyla možná
místě sníží teplotu a umožní provoz bez mikroklimatických přestávek,“ řekl ředitel Dolu ČSM
Josef Kasper.
Nová klimatizace rovněž přispěje
k úsporám provozních nákladů díky
nižší spotřebě chladící vody i elektrické energie. „Velkým přínosem
investice je také až pětinásobné
snížení spotřeby vody,“ dodal Kasper.
Výroba chladu nyní probíhá
na povrchu, do šachet se díky tomu
nemusely instalovat žádné nové
elektrické spotřebiče, a tedy další
potencionální zdroje tepla. Hlavní část centrální klimatizace tvoří
moderní strojovna s technologií
na výrobu chladící vody o celkovém
výkonu 10 MW, která díky přímému
chlazení vody v chladicích věžích
umožňuje dosahovat významných
energetických úspor. Na strojovnu
navazuje trojkomorový výměník
umístěný více než 800 metrů pod
povrchem a více než 55 kilometrů potrubí. V současnosti probíhá
druhá etapa projektu, která ještě
navýší výkon klimatizačního systému
na 15 MW.
Investice ve výši 400 milionů korun
je součástí programu optimalizace
produktivity POP 2010.
Fakta:
• investice ve výši 400 mil. Kč
• součást programu POP 2010
• výkon 15 MW
• 55 kilometrů potrubí
• pětinásobné snížení
spotřeby vody
Open Mine 2 I 2009
8
představení společnosti
Báňská záchranná služba
B
áňská záchranná služba
v Česku má za sebou stoletou
historii a tisíce zachráněných
životů horníků.
„Specialisté na záchranné práce se
obvykle rekrutují z řad zkušených
horníků. Záchranáři pravidelně
prochází lékařskými prohlídkami
a náročným tréninkem, díky kterému
obstojí i v extrémních podmínkách.
K dispozici ovšem mají špičkové vybavení,“ říká Václav Pošta, ředitel Hlavní
báňské záchranné stanice (OKD,
HBZS, a.s.).
Záchranáři zvládají mnoho činností,
které se uplatní i při jiných záchranných misích mimo doly, například
v zaplavených jeskyních či štolách.
K dispozici mají také robota od americké firmy Benthos. V nebezpečných
nebo těžko dostupných místech
může nahradit lidské průzkumníky
a pořídit zde kvalitní videozáznam.
Další specialitou jsou stavby těsných uzávěr. V důlním prostředí
brání vzniku výbušné směsi vzduchu
a důlních plynů, především metanu
a oxidu uhelnatého. Používají se ale
i u staveb, které si dokážeme představit mnohem lépe, třeba u přehradních hrází. Výškové a lezecké
práce se zase uplatní například při
opravách komínů, obilných sil nebo
třeba studní.
a oživovacích přístrojů a kontroly
a opravy kompresorů nebo zkoušecích přístrojů německé firmy.
„Dräger neustále investuje do inovací
svých přístrojů, pokračování spolupráce je tedy pro nás logická volba,“ říká
Václav Tesarčík, manažer kvality HBZS
a specialista na dýchací přístroje.
Přes velké investice do bezpečnostních opatření a rozvoj báňského
záchranářství stále dochází ke ztrátám na životech. 160 záchranářů
a dalších specialistů na bezpečnost
v dolech se snažilo najít odpověď, jak
jim zabránit, v rámci velké mezinárodní konference, která se před
nedávnem konala v Ostravě.
„Bezpečnost v dolech se díky
pokračujícím investicím těžebních
společností za poslední roky ohrom-
Fakta:
• první záchranné stanice
vznikly v ČR před více než
stoletím
• dnes součást Integrovaného
záchranného systému ČR
• špičkové vybavení, zásahy
i mimo důlní prostředí
ně zlepšila přinejmenším v Evropě
a ve Spojených státech. Stále ale
nemáme dostatek informací, jak
čelit geomechanickým jevům v horninách. Ani s vyspělou technikou
je dosud nedokážeme spolehlivě předvídat. Nezbývá než hledat
nové cesty, jak podmínky pro práci
v dolech nadále zlepšovat,“ vysvětluje Václav Pošta, organizátor
konference.
Báňští záchranáři hasí požár pásového dopravníku. Naštěstí jen ve cvičné
štole v Ostravě-Radvanicích
V rámci programu SAFETY 2010 NWR
investuje do špičkového vybavení
od německé firmy Dräger, která je
lídrem mezi výrobci záchranných
přístrojů a dalšího vybavení. V příštím roce bude k dispozici na všech
důlních provozech.
Díky dlouhodobé spolupráci ostravská záchranná stanice postupně
převzala garanční servis dýchacích
Open Mine 2 I 2009
9
x-x-x-x-x-x-x-x-x
Klaus-Dieter Beck
„Nové technologie úplně proměnily
těžební průmysl.“
Open Mine 2 I 2009
10
interview
Co byla první věc, kterou jste
řekl své rodině, když jste se rozhodl nastoupit do OKD a NWR?
Řekl jsem jim, že mám příležitost
přestěhovat se do České republiky
za touto prací, a zeptal jsem
se na jejich názor.
Co vám poradili?
No, nejdříve se na mne dívali trochu
s údivem a děti mi řekly: „Ty si můžeš
dělat, co chceš, ale my zůstáváme
ve Spojených státech!“
» Na filozofii Kaizen je
nejlepší, že se každý
jednotlivec z týmu
zapojuje. «
Jaké byly vaše první dojmy
z ostravských dolů?
Dříve, než jsem souhlasil s jakoukoli
smlouvou, jel jsem se sem podívat.
Chtěl jsem vidět, zda je tahle práce
zajímavá i dlouhodobě. V podstatě
jsem zjistil, že existuje spousta projektů, které bych mohl aspoň předložit a prezentovat. Samozřejmě jsem
si nebyl jistý, kolik z těchto idejí by
mohlo být realizováno.
Kolik z těchto myšlenek je nyní
zrealizováno a kolik zbývá
implementovat?
Jen velmi malé množství věcí se
mi nepodařilo splnit. Drželi jsme se
investičního plánu přesně tak, jak
jsem navrhoval před dvěma lety.
Změněná manažerská struktura je
přesně v souladu s mými návrhy,
zatímco změna firemní kultury je
dlouhodobější proces, ale myslím
si, že jsme na dobré cestě. Nyní se
pokoušíme zavést procesy konti-
nuálního zlepšování. V Japonsku
tomu říkají Kaizen.
Takže zavádíte metodu Kaizen?
řízeni trochu více jako armáda. Jen
plníme příkazy, a přestože je současně
zpochybňujeme, není to pořád
dost často.
Ano, dá se to tak říct.
Snažíte se tuto kulturu změnit?
Jako v Toyotě?
Ano, ale nerad bych americkou firemní
kulturu pouze kopíroval. Myslím, že
musíme zakomponovat americké
a německé moderní firemní nástroje
do českého byznysu. Tedy, snažím se
zde firemní kulturu změnit, ale máme
kolem 17 200 zaměstnanců a změnit
duševní přístup více než 17 tisíc lidi
chvíli trvá.
Ano. Samozřejmě v naší společnosti to
vypadá jinak. Jsme v procesu formování této metody.
Co vás přitahuje na filozofii
Kaizen?
Myslím si, že nejlepší myšlenka filozofie Kaizen je mít týmovou strukturu, kdy se každý jednotlivec z týmu
zapojuje. To je ta nejdůležitější věc
– mít tým našich zaměstnanců, nižšího
a středního managementu, který se
zapojuje do každého jednotlivého
pracovního procesu při těžbě uhlí
od plánování nové pracovní fáze přes
zavádění technologií až po zahájení
těžby. Myslím si, že v oblasti zapojování zaměstnanců se musíme zlepšit.
Mají spoustu velmi dobrých nápadů.
Zmínil jste zdejší firemní kulturu.
Můžete ji porovnat s firemní
kulturou v amerických dolech
a v Německu? Jaké jsou největší rozdíly?
Rozdíly jsou větší, pokud srovnáváme
se Spojenými státy, než když srovnáváme s Německem. Ale i v Německu
se firemní kultura změnila během
doby, co jsem pracoval v německém
uhelném průmyslu. Největší změna
spočívá ve způsobu, jakým spolu lidé
hovoří. Američané jsou přirozenější,
všichni se na poradách smějí a vtipkují
mezi sebou. I když jsou také velmi
vášniví, když přijde na řadu diskuse
o detailech, a každého do tohoto
procesu zapojují, takže trvá mnohem
déle, než se přijme řešení. Domnívám
se však, že tento způsob vytváří velkou
přidanou hodnotu a výhodu, zatímco
my jsme byli a možná ještě pořád jsme
Kde tedy podle vás musí začít
velké změny?
Musíte jít příkladem, musíte si být jistý,
že děláte přesně to, co očekáváte, že
budou dělat vaši kolegové. Musíte být
féroví, musíte k zaměstnancům přistupovat citlivě, naslouchat jim a být
přístupní různým názorům.
Když hovoříte se svými bývalými kolegy z USA, jak jim popisujete ostravsko-karvinské doly?
Nezacházíme do takových detailů,
protože oni už ví, jak složitá je těžba
v západní Evropě. Ví, že se zde těží
daleko hlouběji a že čelíme daleko většímu množství geologických a technických problémů než oni.
Říkáte, že práce horníka je
u nás těžší než v USA?
Ano, určitě, všechny podmínky jsou
mnohokrát komplikovanější než v USA.
Zde je to dokonce i složitější než
v Německu.
Proč?
Protože geologická struktura je
složitější, je zde více geologických
zlomů a musíme přizpůsobit naše
vybavení komplikovanější důlní
infrastruktuře.
Open Mine 2 I 2009
11
interview
A když porovnáte každodenní práci vašeho průměrného
horníka, je to také tak
velký rozdíl?
Myslím, že fyzicky požadujeme
daleko více od našich horníků, než je
požadováno od průměrného amerického havíře. V USA buď zajedete
štolou z povrchu přímo do vašeho
pracovního úseku a musíte ujít maximálně několik stovek metrů. Pokud
se jedná o šachtový důl, zařízení
vás přepraví také velmi blízko čelbě
a teploty jsou tam daleko mírnější
v porovnání s tím, s čím se setkáváme my. Stále požadujeme od našich
chlapů spoustu práce za náročných
klimatických podmínek. Musí být
v dobré fyzické kondici.
A co se týče kvalifikace
a odborných znalostí…?
Myslím, že od našich chlapů očekáváme více zručnosti, zejména
od horníků. Od elektrikářů a mechaniků očekáváme podobné schopnosti
jako v USA nebo Německu, protože
používáme podobné vybavení. Ale
z hornického pohledu naši havíři
stále vykonávají spoustu práce ručně,
daleko více než v USA. Například
vrtací kladiva; nevybavuji si, že bych
viděl používat [ručně ovládané] pneumatické vrtací kladivo nebo ruční
sbíječky v americkém dole, aspoň
ne tam, kde jsem pracoval já, a to
jsem viděl hodně dolů. Zatímco zde,
myslím, s nimi umí pracovat
každý horník.
Jak nahlížíte na společenský
status hornické profese v této
zemi, regionu a možná také
v Polsku a dalších okolních
státech v porovnání se zbytkem světa?
Myslím si, že v USA to ani není otázka
společenského postavení, je to jenom
práce, kterou máte. Je pro mne složité
hodnotit, jaký je zde přístup lidí
k horníkům.
Open Mine 2 I 2009
12
interview
bych neučinil ty změny, které jsem
ve svém životě uskutečnil.
do naprosto odlišného prostředí,
jehož jazykem nehovořili.
Jak jste se vlastně dostal k těžbě a geologii? Bylo to dědictví
z otce na syna?
Cítí se vaše děti spíše jako
Američani nebo Němci?
Ne, můj otec pracoval pár let
ve východoněmeckém uranovém dole,
ale pak pracoval v automobilovém
průmyslu jako mechanik. Opravdu
jsem se k tomu dostal náhodou. Nejdříve jsem šel studovat strojní inženýrství, ale měl jsem problém najít praxi.
Uhelný průmysl měl v té době potenciál, v roce 1970 byla energetická krize
a hledali studenty hornictví, takže
jsem si našel práci jako praktikant
v uhelném dole a zalíbilo se mi to.
A nikdy jste tuto oblast
neopustil?
Ne, vždy jsem zůstal u těžby uhlí.
Dokonce jsem si ani neodskočil
do jiného těžařského průmyslu.
Jaké bylo vaše první zaměstnání v dolech?
Hornická tradice je oslavována v této
zemi dokonce více než v Německu.
A to opravdu není něco, co zajímá
lidi ve Spojených státech. Tady máme
hornické dny, uniformy, atd….
Začal jsem od nuly jako steiger, předák.
To je nejnižší manažerská funkce,
musel jsem se vyšplhat přes každý
jednotlivý stupeň až po generálního
ředitele dolu a přesedlal jsem z provozního na inženýrského zaměstnance.
Jako generálnímu řediteli mi pak bylo
nabídnuto místo v pobočce německé
těžební společnosti RAG. Snažili se
investovat do uhelných dolů mimo
Německo a hledali důlní experty
ochotné odejít za prací do zahraničí.
Protože jsem si uvědomil, že by to
mohlo trvat ještě dlouho, než bych
našel podobně zajímavou nabídku,
tak odlišnou od mé tehdejší práce
v Německu, řekl jsem si „Dobře, přestěhuji se do Spojených států.“
Vyhovuje vám to?
Bylo to těžké rozhodnutí?
Ano. Kdybych nebyl člověk, který si
dobře zvyká na rozdílné kultury, nikdy
Ano, samozřejmě, zejména kvůli
rodině, brát děti ze školy a stěhovat je
Možná jste zaznamenal, že
zde v bývalém komunistickém
bloku je daleko více vášní
kolem profesí v těžkém průmyslu a dolech. Dělnická profese
byla v minulosti velebena jako
srdce ekonomiky této země.
Myslím, že moje dvě mladší dcery,
kterým je nyní 21 a 24, se opravdu
cítí být Američankami. Nyní jsou
už ve Státech 13 let. Moje nejstarší
dcera získala americké občanství, ale
vzhledem k tomu, že v době našeho
stěhování byla nejstarší, má ze všech
tří dětí nejněmečtější přístup.
» I přes těžební aktivitu
je tu krajina mnohem
hezčí než v některých
jiných částech světa,
kde se netěží.«
Co dělají?
Nejmladší je studentka. Ty další nepracují v technických oborech, bohužel
[směje se]. Finance a PR – to jsou
obory, které studovaly.
Změnily se výrazně pracovní
podmínky v podzemí od
doby, co jste dělal
steigera?
Ano. Technologie samozřejmě změnila náš celý byznys. Náš průmysl je
jeden z těch, v němž nyní dominuje
elektronika a výpočetní technika.
To nebyl ani tak případ naší společnosti do doby, než jsme zavedli
Program optimalizace produktivity
[POP2010]. Ale nová technologická
zařízení mají dokonce funkce pro
dálkové monitorování a já mohu
i tady od svého stolu kdykoliv
sledovat jejich výkon v podzemí.
Mohu se dokonce podívat do našich
Open Mine 2 I 2009
13
interview
porubů kamerou. Toto je budoucnost. V budoucnosti musíme ovládat
naše zařízení pomocí kamer instalovaných v čelbě, protože kamery nám
pomohou rozhodovat se, jak zařízení
ovládat. Zařízení může být dálkově
» Viděl jsem mnoho regionů
světa, kde se těží uhlí,
a ten zdejší je možná
vůbec nejatraktivnější. «
ovládáno už nyní, ale nemáte možnost vidět, co dělá. V budoucnosti
převezmou dálkově monitorované
kamery práci lidí, kteří jsou nyní
vystaveni prachu a nepříznivým mikroklimatickým podmínkám. Zatím je
to stále ještě vize, ale jsem přesvědčen, že se z ní v dohledné budoucnosti musí stát skutečnost.
Co říkáte současným trendům,
jako je například společenská
odpovědnost, soužití průmyslových korporací s komunitami,
s přírodou, lidmi…
V demokratickém systému samozřejmě můžeme jedině spolupracovat.
Náš byznys můžeme udržet jedině
tehdy pokud budeme rozumně
přistupovat k problematice životního prostředí, když se postaráme
o dopady na životní prostředí, které
způsobíme, a pokud nás přijme většina lidí, se kterými žijeme. Myslím
si, že v Evropě kromě některých částí
Polska nejsou další místa, kde by
v takto koncentrované oblasti pracovalo 17 000 horníků, jako je tomu
na Ostravsko-Karvinsku. A nejsou to
jen naši horníci, myslím, že je zde
dalších pár tisíc zaměstnanců závislých na našich provozech. Navíc zde
máme také produkci oceli a myslím
si, že pokud by globální ocelářské společnosti jako ArcelorMittal
neměly tento důležitý zdroj uhlí
k dispozici hned v sousedství, pravděpodobně by se přesunuly jinam,
aby měly možnost přepravovat lodní
dopravou uhlí, koks nebo železnou
rudu přímo do svých továren. Takže
kdybychom zde přestali těžit uhlí,
myslím, že ocelářské společnosti by
dříve či později znovu zvážily, zda
zůstat, protože je daleko konkurenčnější mít ocelárny blíže k přístavním
oblastem, aby nemusely své výrobky
přepravovat na velkou vzdálenost.
Lidé musí pochopit, že věci jsou tady
tak propojené, že musíme pracovat
společně.
Jak může být myšlenka držitelnosti včleněna do byznysu,
jako je ten váš?
Toto je typická oblast, kde musíme
komunikovat s lidmi, musíme vysvětlit
naše plány a požádat o pochopení našeho byznysu. Víme, že naše
činnost zde má bezpochyby negativní
vliv. Ale na druhou stranu bez naší
branže by mnozí z těchto lidí nežili
v této oblasti, pravděpodobně by se
museli přestěhovat a zkoušet hledat
práci jinde.
Mimochodem, líbí se vám
tento region jako místo pro
život?
Mám ho rád, jsou tu nádherné scenérie a kultura…
Kdyby se vás vaše děti zeptaly, kde trávíte většinu času…
V práci! Musím být upřímný: práce je
ten důvod, proč jsem zde.
Trávíte tu i nějaký volný čas?
Vlastně ne, protože komplikovaná
součást mého pobytu je jazyková
bariéra mimo pracovní záležitosti.
V branži lidé hovoří anglicky a já
mám skvělého překladatele, ale mimo
toto prostředí je pro mě složité pěstovat společenské styky.
Co by měli lidé na Ostravsko-Karvinsku změnit, aby učinili
svůj kraj ještě atraktivnější?
Viděl jsem mnoho regionů světa, kde
se těží uhlí, a těžební regiony zde
a v Německu jsou ty nejatraktivnější,
které jsem viděl, pokud jde o podmínky pro život. Ve Spojených státech
jste venku uprostřed ničeho, nic
tam není, jen uhelné doly, to je vše.
Stejné je to v Austrálii, Jižní Africe
a na jiných místech, kde jsem byl.
A myslím si, že pro horníka nemůže
být nic lepšího než žít v oblasti jako
je Ostravsko-Karvinsko nebo Porúří či Sársko, protože je tady tolik
věcí v blízkosti pracoviště, kulturní
příležitosti, příroda. I přes těžební
aktivitu je tu krajina mnohem hezčí
než v některých jiných částech světa,
které jsem viděl a kde se netěží.
OKD se opět snaží nabírat horníky. Kdybyste šel do hospody
a chtěl vysvětlit lidem, proč
by měli pracovat pro OKD,
co byste jim řekl?
Že jsme moderní, technologicky vyspělá společnost. Zavádíme
moderní metody řízení. Jeden příklad
za všechny – od všech nových
zaměstnanců managementu očekáváme, že budou hovořit anglicky. Právě
dnes ráno jsem byl představen čtyřem
vysokoškolským studentům, kteří
u nás začali pracovat. „Co vás zaujalo
na OKD?“ zeptal jsem se. Zjistil jsem,
že vědí o našich investicích do společnosti, o tom, že máme udržitelnou budoucnost. Nikdo neví, na jak
dlouho, ale je to stejný případ jako
například Škoda. Oni také zaměstnávají lidi, ale Škoda neví, zda si příštích
pět let nebo rok povede stejně dobře
jako letos. Snažíme se tedy ukazovat
moderní přístup naší společnosti
venkovnímu světu.
Open Mine 2 I 2009
14
příběh
Stryk Lojzek je na dolech
jako doma
Málokdo v poslední době proslavil sever Moravy víc než anonymní
autor Ostravak Ostravski. Jeho „fajne
dřysty“ ze života zdejšího regionu
psané místním nářečím nejdřív zabodovaly u internetové komunity, blog
ostravak.bloguje.cz patřil v letech
2005–2007 k vůbec nejnavštěvovanějším stránkám na českém internetu.
Následovaly knihy, po kterých se
na pultech knihkupectví jen zaprášilo.
Málokdo ale ví, že podobných autorů
je na Ostravsku víc. Jedním z nich je
Stryk Lojzek, rovněž anonymní autor,
s jehož názory se můžete seznámit na stránkách týdeníku Horník.
Přispívá do něj už více než deset
let. Jeho pravidelná rubrika je mezi
horníky zdaleka nejčtenější z celých
novin. Přitom týdeník Horník má díky
„…zme měli v partyji gnypa,
co se potrpěl na pikantni jidla.
Raz přišel s tvarglami, druhy raz
ze zrajicim romadurem a třeti
s pivnim syrem Kastelanem. To
zme ho dycki hnali z předku.
Bo to tam smrdělo, tajak když
se kočky pudruju,“ pravil ze
smichem Poldek. „To s tymi
tvarglami musí byť ale hodně
stara baja! Dyť už jakisik rok se
svačinki na šachtach fasuju. Bylo
to pohodlne. Polivki v bandaskach, chleby ze špekem, slaninu
či vuřtem. A něbylo to špatne.
Navic ti stara němusela doma
nic chystať,“ spominal Antek.
(stryk Lojzek pro týdeník Horník
č. 38/2009)
tisícům zaměstnanců OKD a OKK
vyšší čtenost než většina regionálních
příloh celostátních deníků.
„Lojzek si v kraji vybudoval autoritu,
které může konkurovat snad jen svatá
Barbora a generální ředitel pan Beck,“
říká s úsměvem Josef Lys, šéfredaktor Horníka, který s autorem udržuje
kontakt. „Jeho názory na dění na šachtách, politiku či sport si rád přečte
skoro každý.“ Pravou identitu autora
ale prozradit odmítá. „Lojzek je novinář, který na Ostravsku žije a důvěrně
zná hornické prostředí, proto o něm
dokáže psát tak zasvěceně. Ale pokud
ho chcete vypátrat, budete muset
vyrazit do hospody Na Upadnici,“
poodkrývá ještě roušku tajemství.
Tím ale pátrání bohužel končí. V kdysi
legendární ostravské pivnici už vám
dnes Radegast ani „Hornickou vlajku“
nenabídnou, zůstala pouze vzpomínka na doby, kdy se uhlí těžilo i v ostravském revíru.
Partyja naběhla natěšena, jak
tym italum natrhně špagety.
Prvni minutu hrali jak proti
Ameryce, tuž sem se těšil, že
stovka budě moja, bo sme se
v robotě vsadili. Potem se cosyk
zvrtlo a naraz před televizu dva
mali pajtaši s rozbitym bagrem a za jejich řbetami slyšim
zklamany hlas moderatoru, že
pry jedna nula. Tuž to asy něbyl
Baroš, co? Chvilu sem robil, že
Danka něvidim, ale jak se Blanka přymluvila, odešel sem jim
do pokojiku spravovať bager.
Šak sem manualně zručny, to
budu mět hned. To by člověk něřek, kolik burdela zrobi
na třech metrach štverečnich
dva mali synci. Zasmolene lego!
Jak na to člověk staně patu, boli
to jak byk.
(převzato z ostravak.bloguje.cz)
Open Mine 2 I 2009
15
nadace OKD
Společnost OKD mezi
největšími filantropy
v České republice
Mnoho velkých světových korporací považuje
za obvyklý standard investovat jedno procento ze svého zisku na veřejně prospěšné účely. České firmy mají
zatím do takto odpovědného chování většinou daleko. Jednou z těch, které se drží světových standardů
a jdou ostatním podnikatelům v Česku příkladem,
je těžební společnost OKD.
V
prestižní firemní soutěži TOP
Filantrop 2009, která hodnotí
firmy podle prostředků poskytnutých na veřejně prospěšné účely,
obsadila druhé místo. Společnost OKD
zároveň zvítězila i v kategorii Skokan
roku určené firmám, jež se soutěže
účastní poprvé a získají nejlepší
umístění. Celkem loni OKD věnovala
na veřejně prospěšné účely 78,5 milionu korun.
Od loňského roku je rozděluje především prostřednictvím své firemní
nadace. Mezi významné dárce Nadace
OKD patří i mateřská společnost NWR.
TOP Filantrop je jediná soutěž v České
republice, která v několika kategoriích
hodnotí společenskou odpovědnost
firem a oceňuje ty z nich, které přijaly
společensky odpovědné chování jako
nedílnou součást své podnikatelské
činnosti.
„OKD přijala závazek investovat
na veřejně prospěšné účely každo-
ročně jedno procento ze svého zisku,
jak je obvyklé u předních světových
korporací. Na rozdíl od mnoha jiných
firemních dárců OKD své filantropické aktivity neomezila ani v době
hospodářské krize,“ řekla ředitelka
korporátní komunikace NWR, Petra
Mašínová, při převzetí ocenění.
Z výsledků letošního ročníku ale
vyplývá, že standard jednoho procenta ze zisku zatím v Česku naplňují jen
ty nejprogresivnější firmy. „Věřím, že
budeme pro další velké i malé firemní
dárce inspirací,“ dodala Mašínová.
Pořadí v soutěži TOP Filantrop 2009
za nejvíce poskytnutých prostředků:
1. Skupina ČEZ
261,3 mil. Kč
2. OKD, a.s.
78,5 mil. Kč
3. Česká spořitelna, a.s.
50,4 mil. Kč
4. Komerční banka, a.s.
41,9 mil. Kč
5. Johnson&Johnson, s.r.o. 39,4 mil. Kč
Top Filantrop
Top Filantrop je jediná soutěž
v České republice, která se
věnuje firemním veřejně
prospěšným aktivitám. Účast
v žebříčku je otevřená všem
obchodním společnostem,
které v rámci svojí společenské odpovědnosti podporují
projekty z oblasti ekologie, sociální a humanitární
projekty, projekty podporující nekomerční kulturu,
dodržování lidských práv,
rozvoj vzdělávání, obnovu
kulturních památek a další.
Soutěž vyhlašuje Fórum dárců
ve spolupráci se sdružením
CZECH TOP 100. Cílem akce
TOP Filantrop je ocenit takové
firmy, které považují společensky odpovědné chování
za nedílnou součást svojí
podnikatelské činnosti.
Open Mine 2 I 2009
16
nadace OKD
Ceny Nadace OKD
znají vítěze
jmenný „dům na půli cesty“ a stará se
o integraci dětí z dětských domovů
do společnosti.
V programu Pro radost si ocenění
odneslo ostravské Divadlo loutek
s projektem Divadelní pouť bez bariér
– cílem této netradiční divadelní
přehlídky je setkávání hendikepovaných diváků širokého věkového spektra
s divadelní tvorbou.
Věra Strnadová zvítězila v kategorii osobností. Cenu získala za dlouhodobou
práci ve prospěch neslyšících
P rvní ročník Cen Nadace OKD
zná své výsledky. Soutěže,
jejímž cílem je upozornit veřejnost na kvalitní neziskové projekty
a na výrazné osobnosti neziskové sféry,
se letos zúčastnilo na 70 soutěžících.
„Lidé v neziskovém sektoru pracují
hlavně srdcem, často zdarma nebo
za symbolickou mzdu. Nečekají žádné
famfáry, odměnou jim bývá vykonaná
práce. Ale společnost by se bez jejich
úsilí při péči o potřebné lidi a realizaci
dalších užitečných aktivit neobešla,
proto je důležité je ocenit a pomáhat
jim,“ vysvětlila smysl soutěže předsedkyně správní rady Nadace OKD Petra
Mašínová.
nášela. Realizovala mnoho projektů,
které zlepšily život neslyšícím lidem.
Mimo jiné prosadila zákonnou povinnost opatřovat filmy na DVD titulky
a podílela se na přípravě koncepce
zákona o komunikačních systémech
pro neslyšící.
V kategorii projektů získaly Cenu
Nadace OKD čtyři projekty. V programu Pro zdraví porotu nejvíce zaujala
práce občanského sdružení Heřmánek,
které v Karviné provozuje stejno-
Za program Pro budoucnost získalo
první cenu sdružení Cesta životem
bez bariér z Čáslavi, které usiluje
o vybudování bezbariérových přístupů
do škol a dalších institucí.
V poslední soutěžní kategorii uspěla
novopacká organizace s podobným
názvem, Život bez bariér. Jako první
se jí podařilo naplnit podstatu grantového programu Pro Evropu – díky
padesátitisícovému grantu Nadace
OKD dosáhla na téměř třicetimilionovou dotaci z fondů Evropské unie,
kterou využije na vybudování centra
pro hendikepované lidi a seniory
v Podkrkonoší.
Sdružení Cesta životem bez bariér z Čáslavi má „na svědomí“ jeden
z nejefektivnějších neziskových projektů loňského roku
V kategorii osobností zvítězila Věra
Strnadová za svou dlouholetou práci
pro neslyšící. Věra Strnadová, čestná
členka Asociace organizací neslyšících,
nedoslýchavých a jejich přátel, ohluchla v šesti letech a většinu svého dětství
prožila v ústavech a dětských domovech, přesto vystudovala univerzitu
a na třech českých univerzitách před-
Open Mine 2 I 2009
17
těžba ve světě
Uhlí bude významnou
součástí energetického
mixu budoucnosti
B
Zdroj: Převzato z článku Martina Creamera v Mining Weekly, redakčně kráceno
Foto: Převzato z www.sv.no
ritský ministr pro energetiku
a klimatické změny Ed Miliband
řekl, že uhlí bude v budoucnu
hrát významnou roli v energetickém
mixu za pomoci metody (carbon capture and storage – CCS), protože uhlí
budoucnosti musí být čisté.
„Víme, že změna klimatu nemá
žádné řešení, ať v rozvinutých nebo
v rozvojových zemích, bez řešení
problému s uhlím a jeho přeměnou
ze špinavého paliva minulosti na čisté palivo budoucnosti,” prohlásil
Miliband.
Nicméně dodal, že je zapotřebí ještě
vykonat velké množství vědecké,
testovací a demonstrační práce, aby
se veřejnost přesvědčila o bezpečnosti
technologie CCS a její ekonomické
proveditelnosti.
V projevu k delegátům shromážděným v Jihoafrickém centru pro zachycování a ukládání oxidu uhličitého
v Johannesburgu Miliband uvedl, že
podporu veřejnosti pro CCS bude nutné získat důslednou a přesvědčivou
vědeckou prací.
„Také při stavbě nových uhelných
elektráren a při geologických a technologických procesech je důležité,
abychom aplikovali správné standardy, což je další věc, kterou se bude
zabývat fórum Carbon Sequestration
Leadership Forum (Fórum lídrů pro
separaci uhlíku) – problémem jak
Sleipner West, těžební plošina uprostřed Severního moře. Norská společnost Statoil zde ukládá
CO2 do podloží pod mořskou hladinou. Usnadňuje jí to těžbu zbylých zásob zemního plynu
sladit existující standardy a získat
tak ucelený pohled na to, jak by CCS
mělo být posunuto vpřed,” vysvětlil
Miliband.
Britská vysoká komise v Jižní Africe je
jedním z klíčových členů fóra, jelikož
poskytuje finance Jihoafrickému centru pro CCS. Miliband také poblahopřál centru za práci, kterou dělá.
Centrum vedené doktorem Tonym
Surridgem se zaměřilo na sestavení komplexního atlasu úložišť CCS
pro Jižní Afriku, který má detailně
zmapovat potenciální úložiště pro
separovaný oxid uhličitý.
Zatímco technologie pro CCS se
mohou vyvíjet globálně, odpovídající
místní znalost byla zásadní při identifikování potenciálních úložišť. Projekt
Jihoafrického atlasu úložišť začal
v roce 2008 a jeho kompletní verze je
očekávaná v polovině roku 2010.
Po dokončení atlasu bude centrum
usilovat o spuštění pokusného vstřikovacího místa do roku 2016. Do roku
2020 by pak chtělo spustit předváděcí elektrárnu, která by vstřikovala
přibližně 100 000 t uhlíku do úložiště.
Do roku 2025 je cílem mít plně integrovanou komerčně operující
CCS elektrárnu.
Open Mine 2 I 2009
18
těžba ve světě
CCS je považována za zásadní technologii, která má napomoci plnění
cílů určených pro snížení skleníkových
plynů zejména v Jižní Africe, kde je
kolem 90 procent elektřiny získáváno z uhlí.
Je to významná technologie pro
rozvinuté země, které jsou odpovědné
za většinu v minulosti vyprodukovaných skleníkových plynů způsobujících globální oteplování. Nicméně
se očekává, že zhruba 75 procent
nárůstu emisí v budoucnosti připadne
na rozvojové země, a proto se tato
technologie stává nevyhnutelnou
i pro rozvíjející se ekonomiky.
Nejhlubší důl na světě
je bezpečný a levný
Zdroj: Převzato z článku Christy van der Merwe v Mining Weekly, redakčně kráceno.
Foto: AngloGold Ashanti
„Myslíme si, že rozvinuté země mají
odpovědnost posouvat vpřed a testovat tuto technologii,“ řekl Miliband.
Zároveň však zdůraznil nezbytnost
ukázat, jak by se tato technologie
mohla využívat v rozvojových zemích.
„Proto je iniciativa Centrálního
energetického fondu (Central Energy
Fund) tak důležitá. Atlas je velmi
významný projekt, který to umožní,“
dodal.
JOHANNESBURG (miningweekly.com) – Nový nejhlubší
důl na světě je bezpečný a levný, řekl viceprezident pro
Jižní Afriku společnosti AngloGold Ashanti Johan Viljoen
o zlatém dole Mponeng v Jižní Africe, který prolomil
hloubku 3 777 metrů a vytvořil tak světový rekord.
Velká Británie přijala závazek a vyčlenila prostředky na vybudování čtyř
předváděcích elektráren ve Velké
Británii v blízké budoucnosti. Tato
zařízení mají testovat různé technologie, zejména předspalovací a pospalovací metody CCS.
Viljoen oznámil, že společnost zlomila rekord, který uplynulých 28 let držel zlatý
důl Savuka též patřící do majetku AngloGold Ashanti. „Minulý týden jsme
překonali nejhlubší bod na světě a každým dnem odstřelování v Mponengu
se dostáváme hlouběji,” řekl Mining Weekly Online. Důležité je, že společnost
splnila svůj úkol bez jediného úmrtí a jen se dvěma pracovními úrazy, které
měly za důsledek časovou ztrátu (LTI = lost-time incidents) během tří let.
Velká Británie také vydala rámec
stanovující, že jakákoli nově vybudovaná uhelná elektrárna v zemi by
měla vykazovat 25procentní kapacitu zachycování a ukládání oxidu
uhličitého. Po ověření a schválení této
technologie by měly všechny uhelné
elektrárny, které budou v roce 2025
v zemi v provozu, plně vyhovovat
požadavkům v rámci CCS.
„Je to oficiální a my se nyní budeme ucházet o zápis do Guinnessovy knihy
rekordů,” řekl Viljoen. Výrobní náklady v Mponengu byly daleko nižší než
v kterémkoli jiném hloubkovém dole a v mnohých povrchových dolech, což
dokazuje,“ řekl Viljoen, „že hluboké může být i levné.“ Dodal, že v nehlubším
dole na světě stojí produkce zlata 222 dolarů za unci.
„Myslím, že toto je nejambicióznější
rámec pro jakoukoli zemi na světě,“
poznamenal Miliband.
Při současné hloubce šachty může důl sahat až do 4 100 m, což je dalších
300 metrů pod hladinou rekordu. Provádí se také studie proveditelnosti pro
projekt Carbon Leader, který by dostal Mponeng 4 500 m pod povrch.
Minulý rok Mponeng dosáhl milionu odpracovaných směn bez jediného
úmrtí. Umístil se na druhém místě v počtu případů pádu horniny a v národní
bezpečnostní kampani za nízkou úmrtnost, LTI a počet ošetřených zranění.
„Patříme mezi absolutní špičku,“ zdůraznil Viljoen.
Open Mine 2 I 2009
19
aktuality
V nouzi poznáš přítele
Rok 2009 přinesl třetí nejničivější povodně v novodobé české historii. Velká voda zabíjela, lámala stromy a ničila majetek. Mezi nejvíce postižené
kraje patřil i ten Moravskoslezský. Velké firmy včetně OKD a OKD, Doprava byly mezi prvními, které dokázaly postiženým účinně pomoci.
Povodním čelíme stále častěji. Nadace
OKD na ně letos byla připravená
Voda ještě ani neopadla a Nadace
OKD již oznámila, že poskytne nejméně 500 000 Kč na pomoc nejvíce
postiženým obcím na Novojičínsku
a Jesenicku.
„Zjišťovali jsme přímo v terénu, jak
bychom mohli co nejefektivněji
pomoci. Na základě tohoto průzkumu
jsme se rozhodli vložit prostředky
do obnovy zdrojů pitné vody a zakoupit kvalitní technické vybavení,“
komentovala neobvyklý krok Blanka
Týřová, ředitelka Nadace OKD.
„Obnova zdrojů pitné vody byla
nesmírně důležitá, protože v některých obcích není obecní vodovod.
Obyvatelé jsou zde zcela závislí
na vlastních zdrojích pitné vody,“
pochvaloval Vítězslav Vurst, projek-
tový manažer humanitární a psychologické pomoci Nadace ADRA,
rozhodnutí Nadace OKD podpořit
právě vyčištění desítek studní v okolí
Bernartic na Jesenicku.
Novojičínsko se naopak potýkalo
s nedostatkem kvalitní techniky, a tak
dva tlakové čističe wap, motorová
pila, elektrická kladiva a horkovzdušné přístroje k osekávání a vysoušení
omítek, zakoupené Nadací OKD,
putovaly právě tam.
OKD, Doprava zase vyslala do terénu
zaměstnance s těžkou technikou, která velmi usnadnila práci při odstraňování škod.
Na nejpostiženějších místech zasahovala taky nadace ADRA. Firmy ze
skupiny NWR i stovky zaměstnanců
přispěly na její povodňové konto.
Celková vybraná částka přesáhla
130 000 Kč.
Krizový fond
Nadace OKD
Správní rada Nadace OKD
na jaře roku 2009 vyhradila část
prostředků nadace na řešení
nečekaných krizových situací velkého rozsahu, kdy je
potřeba okamžitě poskytnout
pomoc postiženým. V průběhu
roku 2009 byly tyto prostředky využity hned dvakrát, při
rozsáhlých povodních na začátku léta a o měsíc později při
důlním neštěstí ve slovenské
Handlové. Nadace OKD finančně podpořila rodiny horníků,
kteří při neštěstí zahynuli.
Open Mine 2 I 2009
20
aktuality
Mezinárodní ocenění
Golden Drum pro OKD
Společnost OKD uspěla se svými komunikačními projekty na mezinárodním festivalu ve slovinské Portoroži. Prestižní ocenění Golden Drum (Zlatý
buben) získala v konkurenci 116 projektů z celého světa za loňskou náborovou kampaň. Do finále postoupila také informační kampaň o veřejně
prospěšných aktivitách firmy a založení Nadace OKD.
Náborová kampaň se nesla v duchu
motta „Hledáme chlapy, co drží partu“. Firma díky této netradiční formě
náboru získala několik stovek nových
horníků a důlních specialistů. OKD se
také nově představila veřejnosti jako
perspektivní firma, která v moravskoslezském regionu podporuje hornické
učňovské školství i vybrané obory
na vysokých školách.
Hledáme chlapy, co drží partu!
„OKD patří mezi největší a nejúspěšnější firmy v Česku, ale i v celé
střední Evropě. Dokázali jsme, že
se vyrovnáme evropské konkurenci nejen v těžbě uhlí, zvyšování
bezpečno-sti a zavádění nových
technologií, ale také v ostatních
oblastech naší práce,“ řekla při přebírání ceny Petra Mašínová, ředitelka
PR a komunikace OKD. „Na toto
ocenění bychom ale nikdy nedosáhli
bez pomoci všech zaměstnanců, kteří
nám v loňském roce pomáhali hledat
nové ‚parťáky’ do našich důlních
provozů,“ dodala.
Loňská kampaň o veřejně prospěšných aktivitách se zase snažila
představit OKD v jiném světle, než
je u těžebních společností obvyklé.
Informovala o rekultivacích krajiny a dalších aktivitách na ochranu životního prostředí v regionu,
o podpoře zdravotních a sociálních
zařízení, spolupráci se školami nebo
podílu OKD na rozvoji mládežnického sportu a kultury v regionu.
V neposlední řadě představila činnost
Nadace OKD, která během 20 měsíců
od svého založení stihla podpořit
šest stovek veřejně prospěšných projektů do kterých investovala téměř
100 milionů korun.
V porotě soutěže zasedli zkušení profesionálové z branže z celého světa.
Nejlepší práce v oblasti PR porota
vybírala zejména s ohledem na jejich
prokazatelný výsledný efekt, přičemž
kladla důraz také na strategický přístup, neotřelost myšlení a ucelenost
provedení.
Open Mine 2 I 2009
21
x-x-x-x-x-x-x-x-x
fotogalerie
Hornické slavnosti
Májovák, hornický dechový orchestr
s více než stoletou tradicí, nemůže
na Hornických slavnostech chybět
Mažoretky jsou ozdobou průvodu,
který Hornické slavnosti zahajuje
Zdejší hornický folklor stále žije – třeba v podobě
uniforem, vlajek či odznaků
Open mine 1 I 2009
1
Zbrusu nový stan Nadace OKD praskal
ve švech. Veřejnosti se představily také
desítky neziskových organizací, které s nadací
spolupracují
Autogramiáda karvinských házenkářů. Tradiční hornický sport
v regionu nemá o fanoušky nouzi
Kapely Horkýže Slíže, Monkey
Business a nestárnoucí Olympic
přivedly diváky do varu
Hornické slavnosti
přilákaly více než 15 tisíc lidí.
Festivaly, které letos přilákaly
větší počet návštěvníků,
by se daly spočítat na prstech
jedné ruky
Nadační městečko přivítalo
malé i velké

Podobné dokumenty