Guru nového věku

Komentáře

Transkript

Guru nového věku
Věnováno mému duchovnímu učiteli Zdeňkovi Fryčovi a
Všem duším s nadějí a vírou pro jejich spasení.
Tuto knihu jsem coby jeden ze žáků mistra Zdeňka Fryče, sestavil z dopisů, vyprávění,
z nahrávek a z různých textů, které byly určeny pouze 36 žákům mistrovým.
Odkrývám zákony Lásky a Jednoty každému z Vás, kteří máte zájem a právě v tuto
chvíli se stáváte též žáky mistra Zdeňka Fryče.
Buďte v Lásce a žijte s Láskou
Ivan Píša
OBSAH
Předmluva str.
Slovo úvodem str.
Cesta služby str.
Poselství pro český národ str.
K Novému Věku str.
Památce velké české duše str.
Vize věku Vodnáře str.
Analýza struktur duší str.
Kvalitativní rozdělení duší str.
Přímá mystická stezka I. str.
Intuice o přeměně v moderní době str.
Přímá mystická stezka II. str.
Přímá mystická stezka III. str.
Dialog str.
Kosmické šepoty – mystické pravdy str.
Mistrův odkaz str.
Doslov str.
PŘEDMLUVA
Tato kniha je určena těm, kteří hledají. Těm, kteří mají již některé znalosti z jiných
duchovních knih. Záměrně zde není vysvětlen význam slov se kterými se někteří z Vás
ještě nesetkali. Je to i obrana k tomu, aby se slova a Pravdy napsány v této knize
nedostaly do niter duší, jenž na toto nejsou ještě připraveny.
Žáci mistra a světce Zdeňka Fryče, kterých je v Čechách, na Moravě a na Slovensku 36
dostali tato slova Pravdy již před 18 lety jako první, protože jsou k tomu svými
reinkarnačními zkušenostmi určeni z Vůle Nejvyšší. Většina z nich má a zná svá
mysterijní zasvěcení ze starých časů Planety. Teprve nyní se mohou tato slova Pravdy
předkládat otevřeně lidstvu.
Doporučeno duchovním pracovníkům, lékařům, psychologům, psychiatrům, theologům,
vědcům, myslitelům, politikům a všem, kteří hledají.
Stačí jen přečíst aniž by jste rozuměli. Poté sami ze svého života ve svém životě bude
k Vám pronikat Světlo Pravdy. Nesmíte však ze své lenosti přestat hledat.Vnořte se do
svého nitra a do nejhlubší meditace – poté porozumíte nejen sami sobě, ale rovněž i
Milosti Boží, Jsoucnosti, Jednotě, Nekonečnu i Vůli Nejvyššího.
Je možné, že tato kniha bude pro mnohé ještě ne zcela vyvinuté duše, církve a
náboženské hnutí nepřijatelná. Pak ať tito tuto knihu předají dále těm, pro které bude
obsah této knihy přínosem a podnětem k dalšímu duchovnímu rozjímání. Toť cílem této
knihy: rozvoj a otevření Tvé duše a duchovního srdce, abys mohl pojmout Lásku a
Pravdu. Jen lidská srdce naplněná Láskou a vnořená do Lásky spasí tento svět. Láska
s Pravdou, Krásou, Moudrostí, Zákonem v Jednotě jsou Životem – tedy věčným a
nekonečným Bytím a Vědomím – Nejvyšším.
Ivan Píša
Slovo úvodem
Milovaná sestro, milovaný můj bratře,
Dostáváš do rukou pár slov, která jsou napsána pro Tebe. Uvědom si že žijeme na
rozhraní věků. Z pohledu vývoje lidstva od zkázy Atlantidy následovaly tyto éry: 1.
indická, 2. staroperská, 3. chaldejsko-egyptská, 4. řecko-římská, 5. římská /křesťanská/.
Pátá vývojová éra končí a právě prožíváme přerod do 6. vývojové éry, která na
podkladě Zákona Všebytí bude slovanská a jejímž centrem se stane Praha.
Každá tato éra přinesla pro lidstvo ve své době mnoho Světla pro duchovní růst. Pravdy
všech těchto dob zůstávají. Pravda je jedna- absolutní a neměnná, jinak by nebyla
Pravdou. Na tyto Pravdy byly po věky lidmi nanášeny balasty a pravdy falešné,
pomíjející pro svou nepravdu, ztrácely původního Ducha a staly se pouhou formou /viz.
dnešní křesťanství, schématické provádění jógy, nečistotu islámu/. Duch však zůstává,
jako zůstává Světlo, které tmy neobsáhnou. Pod masovým formálním náboženstvím se
hemží jak pod kameny červy a jiná havěť závisti, nenávisti, pýchy a nemravnosti. Je to
doba, kdy spravedlnost je pošlapávána. Vzpomeňte na slova Krišny v Bhagavadgítě:
kdykoliv mravy upadají a spravedlnost je pošlapána, zrozuji se já, aby byl obnoven Řád.
Poslední vtělení Boží v době rovněž špatné v Ježíši otevřelo 5. poatlantskou éru,
která započala v kosmickém znamení ryb. Ale sám Kristus Ježíš před ukřižováním
říká apoštolům: Já odcházím, neboť Kníže tohoto světa Satan přichází. Po dobu
2.000 let lidstvo ve svém vývoji muselo prodělat tuto dobu temna pro lepší a
rychlejší budoucí vývoj. Neboť nynější éra ve znamení Vodnáře znamená přerod
lidského a duchovního myšlení a citu. Vracíme se k dobám Jednoty – sbratření
lidstva. Ve všem zemském dění i v duchovním názoru. V 5. éře bylo ještě znamení
Boží v Ramakrišnovi, který předznamenal jednotu všech náboženství světa a
ukázal pomíjejícnost všech zemských tužeb. V novém obrodném proudu tedy
zůstávají dosavadní hodnoty Všepravdy, která je věčná.
Vy, bratři a sestry, dostáváte v těchto řádcích nástin nového pojetí kosmického
náboženství, které povede k Jednotě sbratření .
Někteří z Vás jste prodělali v minulých životech mnohá zasvěcení v různých dobách a
v různých náboženských soustavách od Atlantidy až po Vaši dnešní inkarnaci. Byli jste
Prozřetelností vedeni k tomuto životu, abyste byli připraveni chápat duchovní Pravdy ze
všech světových názorů. Vy všichni máte v sobě hřivnu, kterou musíte opatrovat,
vyleštit k nádherné všepronikající záři Lásky a Pravdy. Pak splníte své poslání zde na
Zemi ve své době v plnosti a tak se stanete posly Nejvyššího, kteří přinesou vyzrálé a
sladké plody svým bližním po dalších tisíc let.
Můžete těchto slov Pravdy použít ve styku s ostatními, ale především se jimi řiďte sami
ve svých životech i ve svých duchovních meditacích a soustředěních.
Služte ve jménu Nejvyššího, který zahrnuje v sobě všechny jména označující Jeho
aspekty, pronášena kterýmkoliv jazykem a slovem.
Služte Absolutní Jednotě, která je Jediným Bytím a Vědomím!
Zdeněk Fryč
Cesta služby…….
Láska mne vede, že se každému blížím k jeho nitru a že obětuji rád čas i na úkor psaní,
jen abych mohl každému sdělit Pravdu.
To je můj úkol a těch, kteří mně byli dáni.
Na Zem přicházejí různí služebníci mezi člověka, aby sdělili úseky, vedli duše k růstu ,
někteří příkladem, výkladem duchovních cest, které jsou různé, jiní uměleckou tvorbou,
jiní uzdravováním apod. Někteří přicházejí, aby síla božská, kterou získávají, působila
v skrytu. Na Zemi jsou i jednotlivci, kteří jsou skrytým sluncem, jehož zář působí ve
velkém okruhu a vyrovnávají polarizaci světa. Všichni tito pracovníci musí přijít jako
lidé, aby pomáhali lidstvu!
Přišel jsem uvést podrobnosti, které jsou nyní lidstvu dány pro chápání Jednoty božství
a toto vše bude s lidmi až do konce všech časů.
Chci rozdávat moc, ale ne všichni jsou ochotni a připraveni přijímat.
Orientovat se v nekonečném Věčnu můžeme teprve tehdy, až pocítíme „Jeho šepoty a
dech„, ale to vyžaduje nejprve poznat sama sebe a život kolem nás.
Zdeněk Fryč
Zdeněk Fryč pracoval na syntéze duchovních myšlení všech nynějších náboženských
duchovních směrů.
Ve II. polovině roku 1985 Zdeněk začíná pro nás působit jako učitel. Přítel s otcovskou
pomocí a láskou nás vede před bránu, za bránu si musí jít každý sám.
„Proste a bude Vám dáno, hledejte, a naleznete, tlučte, a bude Vám otevřeno“. Vejděte
těsno branou, prostorná je brána a široká je cesta, která vede do záhuby, a mnoho je
těch, kdo tudy vcházejí. Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji
nalézá„.
Nesuďme zda byl velký či malý učitel, každý posuzuje podle představy, kterou si
vytvořil o dokonalém člověku.
Ivan Píša
Poselství pro český národ
Přijaté telepaticky z Tibetu 1977.
Opět k Vám promlouvám z onoho velebného klidu tam, odkud jsem již dříve
promlouval k Vám v osudových chvílích této planety. Jak jsem již předešle řekl, Váš
národ je původem z předků slunného orientu, ze země, která leží pod střechou světa.
Proto znám dobře Váš národ i jeho poslání, jelikož pouta utkaná předivem věků stále
trvají.
Vraťme se ještě jednou do minulosti Vašeho národa, sledujme nit dějin, jejich událostí,
které nás poučili o tom, že jste vyvoleni k velikému úkolu v dějinách světa. Váš malý
nárůdek v moři nepřátel, procházel vždy kritickými údobími svého vývoje a procházel i
utrpením a to proto, aby uzrál pro svůj příští vedoucí úkol v kultuře ducha. Již
několikrát byl na pokraji záhuby, byl by zničen, avšak jinak bylo psáno v osudu a
nesměl zahynouti, protože má své předurčení. Nezahyne, protože jméno Praha,
pocházející z indického slova „Prajaga deva Prajaga„ znamená „Setkání Bohů“ a tak
Praha se má stát střediskem obrodného hnutí světových dějin ve smyslu duchovního
vývoje.
A tak první válka zrodila Vaši samostatnost, druhá očistila Vaši zemi od zrádných
cizáckých živlů. Dnešní doba, kterou prožíváte má sloužit k rozpoznání kladů a záporů
světového názoru a vlasteneckých kvalit a současně ke krystalizaci ryzích charakterů ve
Vašem národě.
Ale otevřete oči a pozorně se dívejte. Zachovejte naprostý klid a důvěru v příští dny„ Ať
postihne tuto planetu jakákoliv přírodní katastrofa, zůstaňte tam, přesně na tom místě,
kam Vás Vaše karma postavila.
Neutíkejte jinam! Vaše karma ví lépe než vy, kde jste v bezpečí! Civilizace se žene
nezadržitelně vpřed a nastane doba, kdy žádná prestiž té či oné strany, té či oné velmoci,
ale láska a úcta k člověku budou vládnout a duchovní hodnoty budou zdobit hlavy
Vašich hodnostářů.
V šíři příčin se vynořil Višnův /Kristův/ věk a spěje ke své realizaci. Procesem
pročišťování a prověřování se připraví Váš národ do příští éry – éry slovanské.
Tímto očistným procesem prochází v současné době i Váš největší bratr východní, který
se v nejbližších letech přetvoří v nejčistší demokracii světa. Buďte silní a klidní,
současně však opatrní i před nejlepšími přáteli, neboť lidská slabost není vzácností.
Idea, za kterou šli Vaši velikáni a kterou hlásal i jeden z největších synů Vaší vlasti
/pozn. T.G.M./, spěje ku svému uskutečnění. Je to idea čistého lidství, osobní i
duchovní svobody, osvobození ženy a muže. Jen tato idea zaručí chod Vašich národů
směrem vpřed a vzhůru, ve spolupráci a soužití, pak teprve pochopíte pravý význam
slova bratrství.
Jste národem, který je nejbohatší na duchovní hodnoty v celé Evropě a proto musíte
růst, protože oči celého světa budou na Vás upřeny jako k duchovnímu srdci. To je
zákon!
Buďte klidní! Na hodinách světa se ručička blíží k hodině dvanácté a ve vzduchu se
rýsuje katastrofa. Tato planeta však nesmí být zničena, jelikož by její zánik ochromil
celou sluneční soustavu. Nebude však ušetřeno její duševně choré lidstvo, které usiluje
o její zničení atomovou zbraní. A tak se zeměkoule otřese jako kůň, který ze své srsti
smetá hejna ovádů.........................
Vliv Říma zcela zanikne, protože katolická církev znečistila původní učení Ježíšovo.
Nový Zákon bratrství a demokracie se zaskví v plné čistotě a jasu.
Zachovávejte k celému světu lásku!
Přejte všem lidem klid a mír, o kteréž statky jsou zatím lidé ochuzeni.
Přejte všem hladovějícím nasycení a těm, kdo hynou z nedostatku práce, přinášejte
pomoc.
Vašemu úkolu žehnají ti, kdo bdí – Vaši bratři z Himalájí.
Poznámka: Jedná se o poselství z duchovní Bílé Lože /Agartgha/ v Tibetu.
Zprávy o jednotlivých státech v proměnách na fyzické pláni jsou vynechány.
Zpěv Vznešeného
Jsem
Jsem který jsem
Tat svam
To jsem já
Bytí i vědomí
Jsem absolutní jsoucno
Udržuji se sám ze sebe
Jsem všechno a ve všem
Ze Mne se vše rodí
Ve Mně se vše udržuje
Ke Mně se vše navracuje
Jsem který jsem
Který vždy byl
A který vždy bude
Jsem všepronikající
Vše oživující
Jsem jedinou silou věčna a nekonečna
Silou tvořící
Silou věčnou
Jsem Otcem stvořitelem i Matkou stvořitelem
Jsem vyrovnání věčně činných sil kosmu
Jen u Mne – ve Vzešeném
se stávají tyto činné síly Jednotou.
Jsem Absolutní Jsoucno
Vše co je a co se projevuje
Jsem já sám
Zvete mne Bohem
Jsem Bůh Váš – Jediný a Nejvyšší
Jsem Bůh Abrahamův i Jákobův
Jsem Brahma i Káli
Jsem Átmanem
Jsem Allah
Allah il Allah
Není Boha kromě Boha
Byl jsem zván Diem
Velkým duchem Indiánů
Jsem Ra – Slunce egypťanů
I Ormudzem praperšanů
Jsem TAO
Jsem uctíván pohany
I démony
Jsem který jsem
Byl jsem vždy stále stejný – týž
Jsem neměnný
Neprojevitelný sám v sobě
Ale projevený v ŽIVOTĚ –
V klidu a pohybu skrze Logos
Jsem bezejmenný
A přece mám statisíce jmen
Jsem
Jsem který jsem
Jsem Otcem i Matkou
Jsem vše a ve všem
Vždy budu
Jsem Jediná Skutečnost
Hledáte Mne
Nenalézáte
Zaprodáváte Skutečnost
Za marnost boje protikladů
Jsem Světlo – i ve Vás
Očistěte temné příkrovy
Rozhořím se
V Mlčení
V Lásce
V Životu
V Poznání
V Kráse
V Zákonu
V Pravdě
Těmito hodnotami se projevuji
I v Tobě člověče
Jsem
Věčný a Nekonečný
Jsem
Amen Óm
Amen Óm
K NOVÉMU VĚKU
Milované sestry, milovaní bratři,
Pokoj buď vždy s Vámi a ve Vás!
Čas zemský, námi počitatelný, se nachýlil. Nacházíme se ve fázi mezidobí mezi
končícím věkem Ryb, který nastal příchodem Ježíše Krista před 2.000 lety a mezi
věkem Vodnáře, který nastal v roce 1950. Několik let před změnou věků zesílila vláda
knížete podsvětí a temnoty, která vyvrcholila v roce 1939 a pak v roce 1950 a která trvá
dodnes. Každá dekáda od r. 1950 nese stále se stupňující tíhu temnoty, prudké změny, a
to zvláště desetiletí nynější, na jehož počátku, tedy v roce 1980, nastalo rozhodující
období, které může vyvrcholit tragédií země a lidstva. V tomto desetiletí probíhají
změny v celém stvořeném vesmíru, hlavně v naší sluneční soustavě – zvláště na Marsu,
Jupiteru, Venuši, Měsíci a na naší planetě. Vládu knížete podsvětí již všichni cítíme a
její účinky nabývají na intenzitě, která se bude zvyšovat ještě v počátku dekády, příští,
tedy poslední dekády XX. století. V poslední dekádě století již bude zlátnoucí nový věk,
Věk Kristův (Višnův – jde o jednu kosmickou sílu), také Věk Slovanský (Český) –
Nový Jeruzalém.
Nový věk, nastupující, je šestou epochou v historii vývoje lidstva v postatlantské době,
tedy od potopy, kdy uzavřel Bůh v alegorii Noemově smlouvu (Kniha Mojžíšova).
Jednotlivé epochy jsou:
I. indická - počátek čisté duchovní nauky Boží Jednoty, přenesené z Atlantidy Baghrim
– zrození 9 svatých Rišiů – to byly inkarnace vyvolených z Loga, bodhisatvové, kteří se
zrodili pak v Izraeli a patřili i k apoštolům. Z lidského rozumu se během doby na toto
čisté učení původní – k němuž se dnes vracíme – nanesly složité, tvrdé a zbytečné
krunýře, které ještě dnes jsou silně zjevné.
II. praperská - (Zoroaster) – zvýraznila dva kosmické protipóly – temnotu a Světlo,
boj protikladů, tedy učila dualismu.
III. egyptsko-chaldejská - čistá nauka Hermova (Hermes Trismegistos) – postupem
času byla ovlivňována rozumovými lidmi a tak se v této epoše setkáváme i s bohatou
praxí magie mystické pravdy a vedle kněžského působení přetrvává mimo oficiální
náboženství esoterní pravda, která ovlivnila zvláště chaldejské skupiny a jejich tajné –
svaté pravdivé učení se šířilo do okolí. Tak vznikla v Palestině skupina ESSENSKÝCH,
ze kterých vzešel Ježíš a Maria a Ježíšovi apoštolové.
IV. řecko-latinská - převzala mnoho pravých i nepravých mysterií z Asie z předešlé
epochy – snoubila ratio s hledáním Poznání - hledala a vytvářela i krásu fyzického
světa. Dala světu Sokrata, Platona, Plotina, Pythagora a další, rovněž i pozdější dobu
antického Říma. I v antických bájích naleznete mystické pravdy.
V. římská - doba která doznívá, nazvaná podle křesťanství – z počátku církev pravá –
apoštolská – čisté učení. V církvi římské převládli církevní otcové, kteří podléhali
myšlení, kanonizovali jen dle rozumu a vymýtili z církve, kterou vyhlásili za jedině
pravou, vše mystické a esoterní. Vedle všeobecné církve však vždy žil esoterní
duchovní život – Bratrstvo Růže a Kříže (Rosenkruciáni), někteří Zednáři apod. Závěr
této epochy podlehl příliš rozumu lidskému, pouhé formální víře, tj. duchovnímu
materialismu a ateismu. Celá epocha prodělávala období vývoje a přechodů shodné
s postatlantskými epochami.
Toto ohlédnutí po cestách vývoje lidstva je nutné k uvědomění si, že nový věk, jeho
duchovní náplň, bude syntézou všech předcházejících vývojových epoch s doplněním
Božích tajemství (mystérií), která dosud nebyla lidstvu odkryta. Proto je Vodnář
symbolizován mužem vylévajícím dolů vodu – nové duchovní proudy, vylévání Ducha
Božího (Svatého) na Zemi. Přínosci těchto nových proudů jste se stali ze svobodné vůle
v dávných kosmických časech vy – moji milovaní, milované sestry a bratři. Vy všichni
jste plodonosnou p o d n o ž í nové doby – VI. epochy zvané Slovanská, jejíž duchovní
centrum se připravuje v Praze. Tak tomu jest a tak se stane z Milosti a Svaté Vůle
Nejvyššího, Boha Otce, Boha Matky, Boha veškeré kosmické činnosti Ježíše Krista,
Jeho kosmické ženské polarity Panny Neposkvrněné, Královny kosmu, Panny
Moudrosti (P.Sofia) a Ducha Božího (Svatého). Mystérium této Boží Svaté Jednoty
Vám bude vysvětleno později.
Moji milovaní, jsme v obrovských kosmických dějích. Dnešní doba, do které j s t e
b y l i p o s l á n i, je jednou z nejdůležitějších dob naší planety. Stejně důležitá byla
doba Mojžíšova, doba Ježíše Krista – a teď je to doba nynější nabitá životem,
tragediemi, ale i radostí z obětí v Lásce.
Posvěťte své duchovní srdce povzneseností a vpravte do svého nitra n e s k o n a l o u
t o u h u po Nejvyšším v Kristově Lásce a Pravdě.
Mnohým nedůvěřivým způsobují nedůvěru a nedůvěřivost stavby z minulých inkarnací
i z tohoto života. Mírně se snažím, abyste tyto domy v sobě nastavěné zbourali. Vyjděte
sami ze sebe – jako například Milarepa – zbourejte zbytečné domy a nánosy. Pak k Vám
vejde tiše, prostě a jednoduše celá Pravda a v té je Poznání.
Jste vedeni duchovními průvodci – anděly strážnými. Někteří víte, kdo Vás vede.
V tichu, v soustředěném tichu k Vám hovoří a Vy je neslyšíte. Jste z vyšších sfér a
nedbáte, držíte se příliš života i ve chvílích, které byste měli obětovat Bohu a službě.
Andělé jsou připraveni, andělé všech nebeských stupňů, aby Vám pomáhali.
Archandělé jsou v prostoru připraveni pro proměny na Zemi a připraveni na to, aby
společně s Vámi v andělskolidské spolupráci uvedli v život nový věk. A vy jste tvůrci!
Cítíte v sobě odpovědnost? Spolupracujte s těmi, kteří již pracují.
Archanděl Michael pracuje v prostorách země vyvolené v Čechách, na Moravě i na
Slovensku. Centrum jeho spolupracovníků je Praha. Vy, sestry a bratři z Prahy, upírejte
svůj pohled a vnitřní cit k Vyšehradu a ke kříži uprostřed Karlova mostu, kde nastává
setkání vývojových epoch – setkání Bohů – Prajaga Deva Prajaga. Archanděl Michael
vydal z pověření Otce i Syna 4 dekrety k národům Země.
Na další stránce Vám uvádím dekret č. 1.
DEKRET PRVNÍ
Já, Michael, služebník Boží,
Vkládám do svých úst jazyk český, jeho slovy a jejich zvučností
vyjadřuji a tlumočím znění
Dekretů pro národy v Zemi:
Dekret první
Úradkem Boží Lásky, Moudrosti a Pravdy,
Vůlí nejvyššího Tvůrce zákonů života,
Je učiněno, dáno a uzákoněno:
Jazyk český,
Požehnaný hned při vložení jej do jeho dětské kolébky,
Od počátku určený být k tomu libozvučný,
Bohatý jemnými výrazy, tvárný a beze znaků negací,
Je vyzvednut do prvenství a vložen do nadčasové působnosti,
S níž jednou přestoupí s lidem, jemuž je mateřským,
Přes prahy hmoty dál vyjadřovat j e h o d u š i,
Myšlenky a city – poznání a vědění.
Je mu dáno být jazykem nebeským,
Neboť andělé připojili k němu své hlasy
A nazvali jej andělskolidskou řečí.
Je bránou, přes níž vchází Kristus k vesmíru
Se svou Láskou, se Slovem milosti.
Tak je stanoveno – tak je Boží Pravdou.
Na předešlých stránkách se pojednává o duchovně kulturních epochách v poatlantské
době. Poznamenávám, že stejné rozdělení používal ve svých spisech Dr. Rudolf Steiner,
původně teozof, pozdější zakladatel antroposofické společnosti. Dr. Steiner, podotýká,
že sedm poatlantských epoch je vyznačeno ve Zjevení sv. Jana v kap. 2. a 3. v dopisech
jednotlivým andělům církví.
6. epocha – sdělení církvi Filadelfské – je označena Dr. Steinerem jako epocha
Slovanská. Srovnejte si a promyslete sami.
Nyní se vracíme k 6. a 7. Epoše. Nástup Vodnářského věku je všemi vizionáři
označován jako počátek období proměn všech struktur zemského života, tedy proměn
duchovních, kulturních, národnostních apod. Člověk se má stát člověkem novým a bude
postupně získávat božské duchovní síly, který způsobem nového klidného a pokojného
života bude neustále harmonizovat s Absolutnem.
Životní podmínky na Zemi se tím změní, nebudou války, zmizí ostré a bolestivé rozpory
ve všech rovinách lidského života, ve vztazích partnerských, rodinných i mezilidských,
stejně jako ve vztazích mezi národy.
Bude zahájen nový věk – lidstvo si bude neustále hlouběji uvědomovat jednotu všeho
lidstva a tvorstva na Zemi a člověk se stane bratrem druhému člověku.
Se změnami a vyrovnáváním poměrů na Zemi dojde i ke změnám v nadsmyslových
/transcendentních/ sférách, zvlášť a nejvíce pak ve sféře astrální, kam odchází většina
duší po odtělení při fyzické smrti. Proměny na Zemi – chápeme-li souvztažnost Země se
sluneční soustavou, s ostatním stvořeným vesmírem a posléze i s nekonečným a věčným
Absolutnem – mají pro všechny tyto oblasti nesmírný význam.
Celý postatlantský svět byl poznamenán těžkými boji a touhou po nadvládě ať politické
či duchovní, touhou po moci, ego jednotlivců bylo neustále živeno touhou po splnění
všech možných žádostí, touhou po všem, co tvoří nižší lidství, a byly opomíjeny
hodnoty mravní, vyšší, které člověka přibližují svými pozitivy k bývalému jemnějšímu
božskému stavu. V důsledku Zákona příčiny a následku /karmy/, svolávalo lidstvo na
sebe prudké údery negativních a temných sil, což přinášelo tíhu životů, utrpení, mory,
hladomory apod. Tíhu všech těchto zemských poměrů nesly také duše lidí, a to zvláště
v nižších astrálních sférách /I. – IV./. Lidé vytvářeli svými skutky i myšlenkami vždy
více negací, jimiž mají k člověku umožněny přístup síly temné – satanské. Negace
dostoupily v našich dnech vrcholu a proto můžete už i dokonce jen pomocí lidských
smyslů a myšlenek sledovat zhoršující se vztahy mezi lidmi i národnostmi, můžete vidět
civilizační pokroky, které měly hrdě sloužit lidským životům – ale nakonec v dnešní
době lze jen konstatovat tragedii celého světa způsobenou neschopností lidí kladně řešit
všechny nahromaděné katastrofické problémy života na Zemi.
Přemíra lidského záporu a zaprodávání výsledků lidského myšlení i práce jen pro
támasické síly nese své ovoce. Přesto však situace není beznadějná, neboť v mnoha
duších se udrželo Světlo a toto Světlo stále vyrovnává jazýček citlivých vah
odměřujících světlá pozitiva a světlé negativní síly od energií temných negativních a
negativně pozitivních / r.j. např. lidská inteligence sloužící temnu a ne Světlu/.
Nyní slyš a uvědom si, bratře a sestro, že jsme v době, kdy nastává uzavírka minulosti
od zániku Atlantidy až po dnešek. Z Milosti Světla dochází k vyrovnání chyb
jednotlivců a chyb národů a ras. Toto vyrovnání, které můžeme nazvat Malým soudem,
očistí lidstvo od následků příčin, které se staly skrze svobodnou vůli člověka.
Takto očistěné lidstvo pak má právo přejít do Nového věku a přijímat mysteria, která
byla zatím pro naše předchůdce /a to jsme byli samozřejmě zase jen my/ zakryta. Proto
Novou dobu můžeme nazvat věkem, ve kterém se lidská duše osvobodí od pout
minulosti a dostane vyčištěný šat, na kterém se budou zaznamenávat činy člověka
v lepších a poté dalo by se říci přímo krásných životních podmínkách.
Ve Slovanské epoše, tedy šesté, musí po klidném životě, po době tisíciletého míru,
vstoupit do života lidí opět temné síly: nelze je zničit, ale Láskou – jen Láskou je možné
je transformovat v čistá pozitiva a negativa, která načas ohrozí mírový život, avšak
budou s konečnou platností spoutány a přeměněny ohněm /viz Zjevení sv. Jana/.
Tato Nová doba – Slovanská – má duchovní název „Věk Pravdy„ /Satya juga/. Láska a
Pravda budou vcházet do člověka a život bude harmonický.
Všechny těžké doby, které lidstvo prožilo, mají ovšem v celém Absolutnu nesmírný
význam pro celkový vývoj všech stávajících duší. Svým těžkým životem na Zemi,
plným utrpení, lidstvo přináší oběť duším na ostatních planetách i když žijí v jiných
formách, než ve specifické formě zemského života. Těmito hořkými ranami, pitím
kalichu hořkosti – se povznáší lidská duše do vyšších duchovních řádů pro příští službu
duším na ostatních planetách, kde jde vývoj pomaleji, klidněji, protože tam není tak
ostrý boj protikladů.
Je nasnadě, že i v Novém věku nebudou všechny duše schopné přijímat duchovní
inspirace nesoucí nejvýznamnější mysteria. Tedy i v tomto věku se lidé budou dělit na
tři skupiny, ale o tom až později. Stejně tomu bude i v sedmé epoše, tedy poslední. Po
Věku Pravdy přijde „Věk uvědomění„ – Kritta juga – kdy si lidstvo uvědomí již na
Zemi jednotu s Nejvyšším. Tato epocha z Milosti bude delší, zhruba 2100 let. Je dosud
tajemstvím, jak dlouho bude tento šťastný život trvat – nebude to však ani celý
zvířetníkový věk. Potom bude život lidí přesunut do jiných oblastí. Duše, které dojdou
Uvědomění Nejvyššího se stanou nejvyššími duchovními pracovníky celého kosmu
nejen pro toto stvoření, ale mnozí a to dobrovolně a z lásky k duším nových tvoření,
setrvají ve službě po miliony zemských roků.
Opožděné duše z našeho tvoření na Zemi, které ani během sedmé epochy nedojdou
Uvědomění Nejvyššího, budou přesunuty na planetu Jupiter k novému vývojovému
procesu a pokud ani tam nedojdou k stavu Uvědomění, budou se dále vyvíjet na Venuši.
Pak dojde k pomalému vyhasnutí života v celém tvoření, bude ukončen běh tohoto
tvoření, nastane Rok Božího klidu a vše bude po posledním soudu v klidu očekávat
miliardy zemských roků na paprsky nového tvoření. Jen Božské Centrum Matky a Otce
s Božským Logem bude v aktivitě.
Uvědomte si slova Ježíše Krista: „Země a Nebe pominou, ale Má slova nepominou„!
V novém tvoření však opět povstanou dle Zákona Věčnosti duše, které ponesou pečeť
Božího dechu.
Amen
PAMÁTCE VELKÉ ČESKÉ DUŠE–
M I S T R A JANA
kterého si připomínáme v den jeho smrti z oběti Pravdě a národu 6. července 1415.
Zasloužil se o český jazyk, dnešní znění češtiny je i jeho zásluha Hledáte mnozí Poznání
v cizí literatuře. Ruku na srdce – znáte spisy Mistra Jana, J.A.Komenského, K. Čapka,
O. Březiny, T.G.M. a dalších?
Z díla Mistra Jana připomínáme:
Devět kusů zlatých
Prvý kus zlatý: Kdož dá jeden haléř pro boha za svého zdravého života, ten více boha
uctí a své duší více prospěje, nežby po smrti tolik zlata dal, cožby se
jeho mezi zemí a nebem mohlo obdržeti.
Druhý kus zlatý: Kdož jedno slovo protivné pro boha strpí, ten více boha uctí a své
duši více prospěje, nežby tolik metel o svůj hřbet zbil, coby mohlo
v největším lese zrůsti.
Třetí kus zlatý: Kdož se menšímu pokoří, ten boha více uctí a své duši více prospěje,
nežby z jednoho konce až na druhy konec světa putoval a v každé
šlépěji svou krev prolil.
Čtvrtý kus zlatý: Kdož dá bohu svými všemi údy vlásti, ten více boha uctí a duši své
více prospěje, nežby všechen svět pro boha na hlavě zchodil.
Pátý kus zlatý: Kdož jednu slzu za své hříchy unoří, ten více boha uctí a své duši
prospěje, nežby po smrti tolik plakal, až by jemu z očí dvě řeky tekly.
Šestý kus zlatý: Kdož sobě boha nade všechno tvoření draží (cení) a jemu se všechen
poručí, ten více boha uctí a své duší prospěje, nežby zaň matka boží se
všemi svatými boha prosila.
Sedmý kus zlatý: Kdož nižádného bláznivě nesoudí, ten boha více uctí a své duši více
prospěje, nežby byl na rožni jako sv. Vavřinec pečen.
Osmý kus zlatý: Kdož milosrdenství kterémužkolivěk stvoření pro bůh učiní, ten více
boha uctí a své duši více prospěje, nežby byl jako svatý Pavel do
třetího nebe vtržen.
Devátý kus zlatý: Kdož se vůli boží neprotiví, ten více boha uctí a své duši více
prospěje, nežby všechen svět byl jeho.
/Devět kusů/
Protož, věrný křesťane, hledej pravdy, slyš pravdu,
uč pravdě, miluj pravdu, prav pravdu,
drž pravdu, braň pravdy až do smrti….
/Velký výklad/
Mistr Jan Hus, v naději sluha Boží, všem věrným Čechóm, jenž Pána Boha milují a
budú milovati, žádost svú vzkazuje, a b y P á n B u o h d a l j i m v s v é j
milosti přebývati i skonati a v radosti nebeskej na
v ě k y p ř e b ý v a t i.
A m e n.
/z listu ze žaláře 10 června 1415/
Sir George Travelyan:
V i z e v ě k u V o d n á ř e.
A vision of the Aguaerian Age.
N o v ý v ě k j e j i ž s o u č a s n o s t í.
Každý, kdo není zcela slepý pro znamení této doby, nepochybuje, že naše planeta se
nachází v akutní vývojové krizi. Lidstvo rozděleného světa má před sebou jasnou volbu.
„Buď změníme naše dosavadní představy a sjednotíme se, nebo zanikneme jako kultury
minulosti.„
Ale přece tomu není tak docela, protože kde stará přežitá kultura umírá, jsou již známky
nového a nádherného zrození nového člověka, nového stvoření. Chápejte vše jako
léčení rozděleného a mučeného těla lidstva, jako cestu k spojení v jednotě.
1. Budeme vyzváni abychom přijali něco nového, což pro duše bude představovat
novou pravdu, nové poznání, a tj. že v absolutním kosmu existují uvážené formy
vysoce inteligentního života, které různými způsoby a proudy pronikají k nám.
2. Tyto duchovní síly mají snahu uskutečnit plán míru a bratrství v celém kosmu,
včetně naší planety.
3. Lidstvo s jeho vlády mají možnost individuálně a kolektivně řešit světové problémy
tak, že buď se země stane isolovanou jednotkou, nebo že uznáme vysokou
Moudrost a Inteligenci vesmíru a budeme s ní spolupracovat.
4. Možnost svobodné volby tu jest, ale vysoké inteligence sdělují nám telepatickou
cestou, že nejsme schopni překlenout mnohé těžkosti, které si sami tvoříme, pokud
nezačneme myslet a žít přímo či nepřímo ve spojení a souladu s vysokou inteligencí,
která ovládá absolutní vesmír. Pak budeme moci řešit problémy a žít život
v bratrství a míru s harmonií vesmíru.
5. Soulad života si vyžaduje spolupráci všech, aby ideály bratrství a jednoty opanovaly
nitra lidí na Zemi. Nejde o plané teoretizovaní o tom, že se to může stát v daleké
budoucnosti..- Naopak, velcí duchovní učitelé a senzitivní osoby objasňují, že vše se
již děje právě v této době, že pozvolna padají bariéry mezi sférou věčnou a
časovou. Jsme svědky působení ze světů Věčna do naší sféry.
Kdo pochopí, vytvoří styčný bod mezi bezčasovým /věčným/ a časovým, relativním.
Závoje, které prozatím oddělují sféru lidského vědomí stávají se průzračnějšími a v naší
současnosti se čeká jen otevření našich niter, abychom je rozšířili a otevřeli přímou
mystickou cestou a umožnili tak Věčnosti působit v našich srdcích. Tím se začíná
projevovat Nový věk, neboť vše záleží nechat do lidstva vplývat čisté energie Kosmické
Lásky a Pravdy. Je nutné vysoké pochopení a schopnost duchovní tvořivosti, zvláště u
předurčených pracovníků Služby. Výšinné světy vymykají se našim smyslům,
nalezneme je všude tam, kam jsme schopni napnout soustředěnou pozornost a tak i
poznáme, že impulsy a inspirace jsou již zde a že již existuje – nový věk.
Člověk zatím řeší své problémy tak, že spoléhá na svůj intelekt. Toto pyšné vědomí
v novém věku musí být utlumeno, utišeno, neboť každý z nás bude mít odpovědnost za
své jednání, jež je průplavem duchovních sil a podílí se vždy jistou mírou na vedení.
Jedná se o skutečné obrození, které znamená sebeobětovat svou starou vůli i mysl. Jde o
skutečnou svobodu a proto musíme otevřít své srdce a žít pouze vnitřním životem. Tím
se oznamuje nový věk. Zatím se člověk nechává jen vléci. Až se však uzákoní a
zakoření v Lásce – připojí se k němu nová duchovní tvůrčí energie. Skuteční zasvěcenci
duchovní energii používali v praktickém životě pro druhé. Proudění nových sil přichází
skrze Pravdu a Poznání. Koho prolne živý duch, změní sám mravní hodnoty a uvědomí
si náhle co je pro věčný život významné a zamění je za dnešní věci samozřejmé,
sloužící jen marnivosti, relativitě života. Vše plytké a povrchní v podobě dnešních
zvyků života i kultury zmizí odpadne v proměně v pravé hodnoty. Proto v novém věku
lze počítat s úbytkem násilí, vražd, válek a jiných negací. Gándhího vidění nenásilí
stane se skutečností. Nový věk je založen na duchovních představách jako společenský
řád, který ve své podstatě nese sílu všech proměn. Impuls se rychle rozšíří a pojme
většinu lidstva do svého vlivu. Je to mysterijní zážitek, pro který jsme všichni nástroji.
Vany ducha vanou námi všemi. Cynismus zmizí z naší společnosti.
„Ať Světlo a Láska a síla na Zemi opět povstanou“.
Současná situace se může vyjádřit takto: Právě se rodí nový věk. Již existuje a ukazuje
proměny kosmických energií. Lidé se začínají novým impulsům přizpůsobovat, neboť
v jejich podvědomí je uložena skutečnost, že jsou součástí tohoto světa. Silou života,
intelektem a duchem a kolektivním svědectvím vytvářejí okruhy silových center. Nový
věk má stoupající intenzitu, zatím co vše staré ztrácí svou životní sílu a vůli a pozvolna
mizí. Tento přechod mezi dvěma světy může probíhat hladce nebo chaoticky – to závisí
na vytvořených okolnostech z jednání lidí a představitelů. Pokud jde o přeměnu energií
z věčna novému věku, děje se samovolně a sama o sobě nepřináší zkázu. Naopak nabízí
spojení s božskou energií přímými stezkami a skýtá možnost pro každého aby se stal
spolutvůrcem. Proto zakotvi v lásce a míru. Máš na to plné právo, je to tvým dědictvím.
Naší úlohou je přestoupit práh doby s positivním obnoveným myšlením, aktivně
spolupracovat na proměně sebe i ostatních. Tak každý může přispět k zrození nové
doby.
Každé lidské bytí a každá skupina se stávají centry, kterými mohou proudit duchovní
hodnoty. Na množství nezáleží. Malá trhlina v hrázi způsobí potopu. Malá skupina
může transformovanou energii zadržet, usplavnit, až dostane svůj tok, proud strhne
sebou vše, co nese pečeť inteligence, života a lásky. Naším úkolem je ale stát se
takovým průplavem, kterým budou proudit vyšší energie. Duchovní učitelé, senzitivní
osoby, ve svých sděleních a poselstvích oznamují, že změny nastanou hned, jakmile
nová energie začne proudit. A již je zde! Promění základní vědomí v lidstvu. Jedinci
budou pronikat do vyšších dimenzí života. Spoutaní materialismem mohou mít pocit
pomatenosti. Mimo to dojde ke změnám ve vnějším světě, kupř. v klimatu a
geologických strukturách. Duchovní učitelé z vyššího duchovního světa nás nabádají,
abychom se nebáli. I neštěstí a katastrofy mají svůj význam na vývojové cestě,
především, že si člověk uvědomí své zlé činy. Spolehněte se, že čím obtížnější budou
vnější okolnosti, tím jistější bude ochrana duchovního neviditelného vůdce, kterého má
každý z nás. Otevřou se nové dimenze vědění a vise nového věku budou stále jasnější a
nové ideje začnou silně působit při rozpadu přežitých forem.
Z těchto hledisek nutno posuzovat také vzpouru mládeže. Mějme na zřeteli, že není
smrti bez znovuzrození a že lidstvo je podrobeno vývojovému procesu stejně jako
hmota, příroda. Zneklidnění celé generace při proměnách, kdy se odkládá mnoho
přežitých forem a kdy se křísí dosud neznáme hodnoty, dochází mnohdy
k experimentům na zakázaných /temných/ cestách.
Mnoho těchto duší se rozhodlo sestoupit i pro službu do víření zemského života, aby na
začátku krize dostoupily zralosti a duchovní plnosti. Mnoho duší nynější mládeže má
svůj úkol, vyvést společnost ze současných životních forem. Při vtělení se na Zemi
ztrácí se předsevzetí a smysl úkolů, které duše na sebe vzala v duchovních sférách před
zrozením. Dnešní lidé vidí před sebou jen současné hodnoty lidského života, které
spočívají na agresivitě a nedostatku lásky. Přišli do doby, kdy je největší honba za
majetkem a mocí. Nikdo je neupozorní, že existují vyšší duchovní hodnoty. Nevědí, jen
někteří tuší, že existují jiné perspektivy pro život na zemi. Nemohou ještě chápat
člověka jako duchovní bytost, které byla dána spoluzodpovědnost za správu této krásné
planety a neznají, že můžou mocí Světla a Lásky spolupůsobit v dnešní proměnné době.
Přes všechen zmatek a výstřednosti (jako experimenty s drogami), kdy mladý člověk
chce opustit kuklu svého já, dojde u nich k prudké změně a tito lidé náhle intuitivně
z podvědomí dostanou obraz úlohy, která jim z prenatální doby ducha náleží. Až tento
moment přijde, pak se osvobodí tito mladí lidé od poutajících je okovů konvence a
uposlechnou výzvy: Následuj mne!
Vše negativní se změní v positivní k tvořivé práci na přeměnách sociální struktury a
přes ní až k vývinu nové společnosti, která bude stát na lásce a na bezprostředním styku
se zdroji Božího vedení. Navzdory všem temnotám a zmatenosti bude vše radostné.
Nikdy dříve nežil člověk v tolik slibujícím věku a uvědomme si, že mladí lidé budou
schopni toho nejvyššího, čeho kdy lidstvo bylo schopno.
Takového druhu je doba ve které žijeme a z ní září veliká naděje ztrápenému a
unavenému lidstvu.
/z překladu z němčiny Una Malgranda – upraveno/
Analýza struktur duší současného
člověka
Zeptáme-li se přítele na nějakého člověka, uslyšíme, že ujde, že je dobrý a nebo
špatný. V některé odpovědi uslyšíme, že to je duchovní člověk, nebo věřící a o někom
se dozvíme , že je to ateista. Zůstávají nám vždy tři hlavní typy – ujde, dobrý, špatný
nebo – duchovní, věřící či ateista, tedy bezbožný. Pohlédneme-li na současné lidstvo
pohledem duchovní analýzy, zjistíme, že odpověď není tak jednoznačná a jednoduchá, i
když i duchovní pohled člení duši na dobrou a zlou a v hlubším pohledu třídí lidstvo na
tři vývojové skupiny:
1. duchovní
2. věřící
3. ateistická
Duchovní pracovník musí znát dobře objekt s kterým pracuje. Psychologie a
psychiatrie vám ještě nepodají rozbor nitra člověka, ale může tak učinit duchovní
psychologie, která dokáže nazírat vciťováním se do jedince, může odhalit jeho stav
duše, víry, stav positiv a negativ, event. temných sil a může v některých případech
změřit intenzitu záře astrální aury, ale i stav záře éterického těla i zářnou auru duše.
Nejprve se naučte pozorovat jednotlivého člověka a pak vnímejte vnitřním citem. Kdo
cvičí soustředění, bude mu tato práce snadnou. Nejprve se pokuste odhadovat se
zaměřením: jde o ateistu nebo věřícího?
Uvidíte, že po delším cviku se ve vašem nitru objeví správná odpověď.
V prvním odstavci jsem vám stanovil tři hlavní skupiny pro současného člověka.
V Nové době se zachovají tři skupiny, ale nebudou mezi nimi takové rozdíly, protože
dojde k vyrovnání v myšlení a cítění obyvatel naší planety. Tři hlavní skupiny mají
vždy sedm stupňů pro zařazení. Ve třech transcendentních sférách je v každé sedm
stupňů a každý stupeň má sedm podstupňů. Podle kvality duše po odtělení, přichází
duchovní složky do některé z těchto tří sfér, do správného stupně i podstupně.
Až budete pročítat a studovat dnešní členění, jistě sami budete pociťovat, že stupně
by musely mít rovněž sedm podstupňů aby variace všech možností lidské duše mohly
být správně určeny. Ale hlubší analýza nám není potřebná. Vím, že jsem se v textu
nedotkl třeba různých sekt, vzájemného propojení stávajících sil, ale musíte se spokojit
vždy s nástinem. Mějte hlavně na paměti, že musíme být tolerantní k duším v nižších
stupních. Vždyť se jedná o dlouhou cestu vývoje, trvající statisíce let a že i my byli
možná v nižších stupních. Proto neodsuzujte ani ateismus, ani dogmatické církve a
nikdy ani v myšlenkách se pro své duchovní zkušenosti nevypínejte nad nikoho – to
byste se nemohli počítat mezi duchovní lidi.
Kvalitativní rozdělení duší dle vývojového duchovního
stupně:
I. skupina – DUCHOVNÍ
7. st.: Lidé, sběratelé a čtenáři duchovní literatury a hledači cest, kteří zpracovávají své
vědomosti pouze v rozumu, ale k srdci k nim nepronikne paprsek citu a
.
nekonečnost Absolutna.
6. st.: Lidé, mající určitý, často jen jednostranně dogmaticky vyhrocený duchovní názor,
který je spíše svazuje a brání v rozletu, jsou silně vnořeni do bojů zemských
protikladů a jsou ještě ponořeni do vln života tak, že k nim Světlo Poznání proniká
jen slabě.
5. st.: Lidé, kteří mají vědomosti o duši, cestách, nadsmyslových světech, přečetli
množství knih, ale drahocenné duchovní perly ukládají do nitra jen skrovně,
neboť
jim brání lidské žádosti i myšlení. Někdy brání často neopodstatněný strach či
obava, že duše není ještě dostatečně čistá pro vyšší rozlet.
4. st.: Duše nastupující stezku, nebo jsou již na ní, ale brání se odevzdání svého lidství a
přirozenosti. Rozuměj: jejich já se brání ve své malosti přijmout kosmické
absolutní já (Atmana). Svým já jsou stahování k hmotným hodnotám i
k relativním lidským vztahům. U některých duší se začne rodit Láska v důsledku
vybití jejich karmy, což může přinést osudové, bolestivé zvraty, které blahodárně
působí na cit niter. Úskalím těchto zkoušek zůstává, že mnohá duše se zatvrdí a
opustí Stezku, což přináší negativní vývoj v životě.
3. st.: Duše na stezce, které mají nitro vyrovnáno s kosmickým principem Matky, ale
ještě nedosáhly na nejvyšší stupeň univerzální Lásky (ke všemu a všem). Tyto
duše pociťují ještě stíny vlastního já. Těmto duším ještě hrozí zastavení na určitém
stupni božství, pokud mají za cíl Stezky samoúčelné samospasitelství. Pak
nezískají
Dokonalost v plnosti, ale stanou se indiferentními, neosobními Bohy.
2. st.: Duše na mystické stezce, které provanuty bezbřehou vírou a Láskou stoupají, jak
zlatý orel k Dokonalosti.
1. st.: Mystikové (jogíni), kteří dosahují plné nebo částečné spojení s Nejvyšším. U
těchto je vnitřní vyrovnání, čistota srdce a pravda nezbytností.
Nechávám tento přehled bez komentáře, prosím každého, aby si sám jednotlivé
skupiny promyslel. Uvědomte si všichni, že co získáte v tomto životě, projeví se vám
v zařazení do jednotlivých sfér a že dosažení určitého duchovního stupně má velký
význam pro další váš kosmický vývoj.
Několik úvodních slov ke II. skupině – Věřící
Mnoho lidí si dnes říká: Jsem duchovní člověk. A mnozí zase: Jsem věřící člověk.
Myslíte si, že všichni duchovní a všichni ti, kteří tak mluví, že jsou věřící? Zodpovězte
si sami. Nechybí někdy v těch slovech pokora? Není z těch slov někdy cítit egoismus?
Duchovní pýcha je velkou negací.
V II. skupině bude pojednáno o věřících. Poznamenávám, že nezáleží na církvi, patří
sem všechny církve světa. Záleží především na stupni (intenzitě) víry, na vyrovnání sil
v člověku, na zodpovědné volbě dobra před zlem, na vyspělosti soucitu a Lásky.
Někteří věřící, ať sdružení v církvích či stojící mimo církev, svou pokorou,
nevýlučnou hlubokou vírou, projevy dobra v myšlenkách i činech, vroucností svých
proseb k Nejvyššímu, či Kristu, Matce, se dostávají do stupňů vyšších – duchovních, mystických.
Sestro a bratře uvědom si, že jsou věřící, kteří jsou naplněni v r o u c í L á s k o u
k e v š e m u. Nezáleží u nich na vědomostech z knih, na duchovním poznání o věčnosti
duše, reinkarnaci apod., ale vždy jen záleží na pevné víře, Lásce a pokoře. Ti se
přiblížili ke Království a to ostatní jim bude přidáno.
Tito věřící mají velkou výhodu srdcí proti těm, kteří se domnívají, že spása je ve
vědomostech. Pravé Poznání je ohromným pozitivem duchovního člověka a je tak také
hodnoceno, ale bez Lásky toto Poznání ztrácí svůj božský lesk, který plně nevysrší,
pokud Poznání nebude v Jednotě s Láskou.
II. skupina – VĚŘÍCÍ
7. st.: Lidé, kteří mají víru, neboť rozum jim v jejich logice říká, že musí někdo tento
svět řídit. Jinak žijí bez vzletu, bez jakékoliv touhy po duchovním pokroku, bez
rozlišování dobra a zla.
6. st.: Lidé malé víry. Občas v případě potřeby či doléhání těžkých ran osudu se obracejí
k Bohu, ale životem vytvářejí příliš mnoho negace, která jejich víru ještě
zeslabuje. Takové duše po odtělení přicházejí do nízké astrální sféry.
5. st.: Lidé, kteří věří, že je Bůh, docházejí pravidelně na bohoslužby, ale tím povinnosti
věřícího již končí. Jejich víra má jen slabou zář pozitiva. Tito věřící věří, že pro
jejich víru jim bude odpuštěno. Tyto duše se snaží neškodit jiným.
4. st.: V této skupině nalezneme ortodoxní věřící a dogmatiky, jejich víra je značně
omezena, tekou se silným proudem pozemského života. Víra se jim stala
náboženskou formou a svým pohledem si vytvářejí z božských nejjemnějších sil
modly. Obracejí se k Bohu se žádostmi ve svůj prospěch i o prospěch hmotný. Ve
víře však bývají okázalí. Můžeme je přirovnat k farizejům a zákoníkům.
3. st.: Lidé, kteří mají stále dostatek silné víry, ale žijí příliš ve víru života. Neznají
zákon Lásky ani Zákon příčiny a následku (karma). Přes svou víru podléhají
přílišnému tlaku Světa. Nedovedou se vymanit z myšlenek, které je stále přivádějí
ke starosti o hmotný Život a relativní vztahy k lidem. Mají spíše tendenci pro lpění
na liteře sv. Písma, aniž by pochopili duchovní jádro Nového Zákona nebo
Bhagavadgity. Do této skupiny patří většina dnešních věřících světa. Tito věřící
mívají značně vyvinuté ego a dotkne se jich i tlak duchovní pýchy.
2. st.: Věřící, kteří ještě nedosahují tolik vnitřní vřelosti, oddanosti, neboť jejich mysl je
odvádí k věcem tohoto světa, ale přesto zachovávají čistý mravní řád, mají silnou
víru a dobro ve svém srdci.
1. st.: Věřící, jejichž cílem se stal bezvýhradně Bůh (Kristus, Krišna, Allah, Matka,
Šakti apod.). Znají jen tento cíl, jsou k němu vedeni touhou a Láskou. Nehledí na
vlastní prospěch, ani o něj neprosí, ale se srdcem pokorným a povzneseným
obětují Nejvyššímu všechny myšlenky a činy, radosti i zemské strasti. Hřejí svým
teplem Lásky pro druhé, mají soucit a slitování pro všechny. Tyto nejkrásnější
přívlastky člověka vynesou jeho duši do nejvyšších oblastí. Tiché, vroucí
modlitby uvedou jejich duší mnohdy do vytržení, v kterém ucítí zář Nejvyššího –
vejdou do jediné Věčné Skutečnosti.
Víra člověka neznamená, že v něm nemohou již být temné síly zla!
III. skupina – ATEISTÉ
7. st.: Nevědomé duše, které jdou životem jen pudově, duše bez touhy. Jsou to duše
lenivé a neprojevují zájem ani o přátelství. Jsou spíše na úrovni živočichů.
6. st.: Nevědomé duše, které postrádají jakoukoliv náplň života. Ve vývojovém cyklu
tohoto tvoření se opozdily ve všech směrech karmických zkušeností. Přece jen
někdy v nich zaplane jiskřička světla, při vzpomínce na radostný či světlý
okamžik života. I tato jiskřička má pro duši nesmírný význam.
5. st.: Jako ad./4, jen s tím rozdílem, že u těchto duší je přemíra negací. U nich hrozí
vniknutí temných sil, pak jsou to lidé hrubí, všeho schopní, zákeřní.
4. st.: Do tohoto stupně patří zrozenci z nižších astrálních stupňů, které nemají v sobě
vyšší touhu, buď ji během inkarnace ztratili v důsledku svých životů, nebo jsou
bez ní po celé věky. Jejich filosofií je hmota, z které se vše vyvinulo i život a
řídící funkci přesunuli na přírodu. Ale i to je počátek mlhavé víry. Tito zrozenci
vědomě neškodí a někteří jsou lidmi mravními a v jádru dobrými.
3. st.: Sem patří zrozenci z vyšších astrálních stupňů, jsou tedy přínosci určitého
inteligenčního potenciálu i víry. Když je na zemské pláni uchvátí vášně a žádosti,
netrápí se nad zákonem odplaty, prohlásí, že není nic kromě hmoty. Uspí své
svědomí. Pak páchají co chtějí. U těchto osob se nenechte klamat zevnějškem ani
řečmi. Jsou strašně falešní a předvádění divadla je jim vlastní. Podléhají vzteku,
tvrdohlavosti a hysterii. Některé duše ještě v tomto životě procitnou, někdy
řízením ran osudu, jindy samovolným nalezením ztraceného svědomí.
2. st.: Do této skupiny patří duše, které na rozdíl od duší ad./4 si přinesly z minulých
životů temné síly, zárodek temných sil, nebo svými činy již zde vytvořily tak
silné negace nitra, že do nich vstupují temné síly. To jsou lidé, kteří páchají pro
své cíle zlo. Jejich rysy se vyznačují závistí, nenávistí, zlobou, povýšenectvím,
nesnášenlivostí atd. Přes všechny tyto vlastnosti vystupují často jako vznešení.
Pokud taková duše má temných sil do 1/3, vstupuje po odtělení do nižších
astrálních stupňů, pokud má nad 1/3 temných sil, stává se polodémonem nebo
démonem.
1. st.: Do první skupiny patří duše i z nejvyšších sfér, často i se zasvěcením ve starých
kulturách. Jsou to duše vyspělé, které v některé inkarnaci a nebo v této, zatoužily
po slávě, moci, blahobytu. Pro tyto silné negativní sklony dojde u nich
k zapomnění na předešlou duchovní výši a zapřou vše, co hovoří o čemkoliv, co
se vymyká smyslům člověka rozumovému chápání. Mohl bych zde jmenovat řadu
politiků, umělců, vědců, ale i mnoho ředitelů, náměstků a podobně. Tyto duše
získaly v předešlých inkarnacích poměrně značnou inteligenci, která v nich
zůstává, a kterou si duše přináší jako pozitivum. Tyto duše, pokud v tomto životě
nevyvíjely zlo samy o sobě, dojdou obvykle před smrtí k poznání své dřívější
duchovní výše a uvědomí si svůj sestup (pád) do nižších úrovní. Dosažená
inteligence však je vynáší do vyšších posmrtných sfér.
Touto malou procházkou po 21 kvalitativních stupních současného lidstva, jste jistě
poznali, že jednotlivé kvality se u některých lidí prolínají. To co vytváří kvalitu duše,
můžeme jednoznačně určit: V í r a, i n t e l i g e n c e , d o b r o .
To, co snižuje kvalitu duše, je nevědomost, neláska, sobectví.
K závěru bych chtěl dodat, že jsou i typy smíšené. Nyní se vyskytuje mnoho
křesťanů, kteří věří mimo dogmata v život věčný, v reinkarnace a dokonce je taková
víra i mezi kněžími. Mladší kněží mívají také kázání oduševnělá, slyšíme často živé
slovo. Sám jsem poznal mnoho křesťanů, kteří byli spiritisty. Stejné prolínání je mezi
ateisty a věřícími. Nemůžete mnohdy ateistovi věřit, když říká, že je bezbožný, mnoho
ateistů má v sobě víru, kterou neprojevují. Někdy některým lidem brání v projevu svého
nitra stud. Zakrývají hodnoty nitra. Je mnoho introvertů, kteří mají poznání, ale mlčí
v rodině i ve společnosti.
Proto pochopte každého jedince, chápejte i jeho víru. Neodsuzujte – všichni patříte
k jednomu životu, k jednomu lidstvu, do jediné Věčnosti.
„amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných, Mně
jste učinili“
(J. Kristus)
K analýze struktur duše, ještě podávám přehled kvantitativní v současnosti. Nyní je
stav duší:
I.
II.
III.
sk. duchovní ……………………………. 20%
sk. věřící ……………………………….. 51%
sk. ateisté ………………………………. 29%
------100%
Nyní je ve stávajícím lidstvu 66,6% temných sil. Nezapomeňte, že temné síly se
mohou projevit u lidí všech tří skupin. Nemusíme být všichni duchovní lidé dobrými,
ani nemusí být dobrými, a nejsou všichni věřící (i démoni věří v Boha), ale naopak zase
ne všichni ateisté musí být zlými. Dobrý ateista (mravní a neškodící druhým) může
dosáhnout vyšší duchovní stupeň posmrtný, než věřící člověk, který je zlý,
disharmonický a který vyvíjí vnitřní negace.
Až uslyšíte různé zprávy ze světa, buďte vždy klidní, vyrovnaní. Vše co přichází a
přijde přijímejte tak, jak to přijde a snažte se vše řadit do souvislostí s nutným
vývojovým procesem pro růst duší.
POKOJ S VÁMI!
PŘÍMÁ MYSTICKÁ STEZKA
I. Všeobecná část
Milovaná sestro, milovaný bratře, překládám pojednání o přímé mystické Stezce
(dále jen Stezka). Nemohu se zabývat všemi historickými aspekty mystiky, jen mohu
říci, že mystika v tomto tvoření jde ruku v ruce s historií lidstva a že vlastně působí od
prvého tvoření před nesčetnými eony, od prvopočátku života duší.
V našem tvoření bychom vystopovali mystická snažení již v době předatlanské,
stejně tak jako v Atlantidě a stejně i v poatlanském uspořádání světa. Před dnešní dobou
byla mystika jen pro vyvolené, byla předávaná z úst do úst a každý adept byl zavázán
mlčením. Mystika je slovo, jaké se používá na Západě, jóga (v českém významu spojení) je název v oblasti východního Orientu, v dávných kulturách byla nazývaná
mystériemi. Nalézáme ji ve všech oblastech světa, ve všech náboženstvích světa všech
dob, neboť každé náboženství mělo svá esoterická (tajná) zasvěcení. Mystika vždy
plynula v lidstvu mimo oficiální náboženství a před nezasvěcenci byla ukrývána do
alegorií a symbolů. Mystika totiž nemůže a nesmí být nikdy odhalena nehodným a tak
je tomu i nyní, i když mnohá božská mystéria se odkrývají, jak přislíbil Ježíš Kristus.
Ano, mnoho se odkrývá, především v oblasti transcendentna, tvoření, věčnosti
apod..Ale i v Novém Věku bude mystika zprvu ukrývána před lidmi, kteří musí
prodělávat ještě duchovní vývoj duše. V pravdě vám pravím, že ne každý člověk může
jít mystickou cestou. Je to cesta vyvolených, je to nejvyšší následek příčinných
karmických zkušeností duše.
Některým byly již části odhaleny, některým naznačeny. Ti, kterým byly naznačeny,
nechtějí přijmout, neboť jsou zatíženi krunýři myšlenek, tužeb nebo jiných duchovních
názorů, protože Stezka ve své jednoduchosti se jim zdá prozatím slabá. I duchovní
pýcha, sledování osobních cílů, které posiluje jejich ego, nebo i domnělé uspokojení
svého nitra jinou činností, jim brání v přijetí přímé, rychlé, ale přes zdánlivou
jednoduchost příliš náročné cesty. Nejsilnější krunýř, až tvrdošíjný, zůstává v nitrech
těch, kteří setrvávají na dosaženém pojetí víry. Tyto duše stagnují, ohraničily se, neboť
zapomínají, že nic nemá konce co nemá počátek, že vše je bez hranic a že všechny
hranice, výsledky mysli se rozpustí jedině ve Věčné, Absolutní Skutečnosti - v Bohu.
Podívejme se nyní na mystiku v našich oblastech. V Atlantidě bylo mystické
zasvěcení na velkém stupni. Většina těchto zasvěcenců byla zachráněna a přenesla své
učení a svá mystéria ve dvanácti proudech do ostatního nově uspořádaného světa. Tyto
skupiny jsou alegoricky označeny v I. Knize Mojžíšově jako 12 izraelských kmenů.
Vedli je mistři jednotlivých skupin. Odebrali se do Asie, Afriky, Jižní Ameriky i do
Evropy, kde po nich zůstala mezi pohany některá atlanská tradice, např. u Keltů to byli
zasvěcenci - druidové. Uvědomte si, že každá doba měla mystiku v souladu s vyspělostí
lidí i s krajinou, ve které se jednotlivé skupiny usídlily, takže kult Slunce, kult
přírodních živlů, symbolů jako stromů, zvířat byl pro nás, kteří jsme v těchto dobách žili
v inkarnacích, vždy projevem Nejvyššího - Boha. Vyšší duchovní zrození duší vždy
znamenalo mystické zasvěcení, kteří svůj duchovní poklad ochraňovali před zrakem
nepovolaných.
Pro další duchovní vývoj Evropy však nejdůležitější je poatlanský vývoj v Egyptě a
Iránu. Odtud přišla mystéria do starého Řecka, kde k zasvěcencům egyptskými
zasvěcenci patřili např. Platon, Plotin, Pythagoras, Thales, ale i někteří mudrci antické
Itálie. Zde tedy se započala vytvářet z vůle Prozřetelnosti mystická Evropa.
Přes Řecko se dostávaly do Evropy i jiné mysticko-duchovní proudy zvláště z Iránu,
Chaldeje a z Izraele. Iránské duchovní bohatství neslo v sobě pronikající vlivy z Indie.
Ovšem po Řecku tyto přínosy převzala Itálie a Byzantská říše.
Z tajných (esoterních věd) se zmíním krátce jen o nejdůležitějších vlivech. Kolem
Mrtvého moře byla utvořena skupina esenských či esejců, kteří měli velká poznání a ta
měla své stoupence v Malé Asii i v Egyptě. Žili mravně, zachovávali o svých mystériích
mlčení, byli rozděleni na skupinu vyšších adeptů, kteří se nesměli ženit a na skupinu
nižších, jimž býval povolen sňatek se ženou pouze z řad esejců. Z této zasvěcovací
skupiny vzešla Marie, Josef, Ježíš i apoštolové. Ježíš jako jediný začal jejich učení šířit
veřejně proti vůli některých členů. Vyšší zasvěcenci dostali pokyn z vyšších světů, že je
čas, aby pravdy byly svěřovány všeobecně a že Ježíš má toto šíření jako své velké
poslání. V těchto okamžicích byl položen základ neviditelné duchovní církve, neboť
veškeré pravdy nemohly být lidu ještě podány.
Ale bylo odkryto mnoho, což se zevně formovalo mezi lidmi s vlivy již
jmenovanými v křesťanské všeobecné náboženství, ve kterém ale byl pravý duch časem
setřen. Do křesťanství se dostaly vlivy pozdější, z manichejských (zakladatel Mání
(Irán)) a gnostiků, stejně jako vlivy starší z řeckých a římských tajných zasvěcovacích
skupin, řeckých filosofů a konečně neslo i jádro velkého zasvěcence, zrozence
z archandělské oblasti, Mojžíše, který získal zasvěcení i poznání v Egyptě, kde
prostudoval i staré papyry v knihovnách, které kněží tajili. Tam nabyl přesvědčení, že je
jen jeden Bůh. Mojžíš, tato výrazná postava Starého zákona stojí vlastně na počátku
doby, která dnes opět vrcholí převratem lidského myšlení na poli duchovním, sociálním
a mravním. Mojžíš byl inkarnován v českém národě, byl vždy výraznou a historickou
osobností a nyní má ve své duchovní podstatě největší úkol pro vplynutí nového
duchovního proudu do povědomí lidu naší vlasti a světa.
Mojžíš, který byl v Izraeli inkarnován také, jako prorok Eliáš, je pokládán vlastně za
zakladatele esoterního mystického sdružení, které po zániku zasvěcovacích mystérií
působilo nad církvemi po celém světě a působí dodnes. Všichni velcí zasvěcenci ze
Země působí v této duchovní církvi neustále, ve prospěch vývoje lidských duší. Hlavou
je Logos - mistr Mistrů - Ježíš Kristus. Patří sem kabalisté, sufisté, templáři,
rosikruciáni, řád sv. Grálu (nezaměňujte s nepravým nynějším Abdruschinovým
sdružením) a konečně i mnozí zasvěcenci Svobodných zednářů, zasvěcenci Orientu
pokud nešli uctíváním jen Atmana a cestou samospasitelskou. Tito pak nedosáhli
plnosti, dokonalosti a zůstávají i v nebeských oblastech indiferentními. Toto duchovní
bratrstvo Ducha nerozeznává druh cesty, národnost, ale je jednotnou duchovní Bílou
loží a tvoří svým ohniskem v Himalájích protipól temným démonickým silám v oblasti
naší planety.
Jsem si vědom nedokonalostí výkladu, protože spěchám a proto vám překládám
vždy jen nástin, ale mnozí z vás jsou z literatury obeznámeni s jednotlivými proudy.
Sledujte vždy Celek!
A proč dělám tento nástin?
Ale milované sestry a bratři, vždyť vy jste následovníky duchovního bratrstva
v moderním čase, tedy v jiných podmínkách. Musíme vystupovat v relaci s moderní
dobou, s okolím, musíme být jako ostatní kromě vlastního nitra. A mnozí se ptáme, proč
zrovna já? Proto, že je to vůle Nejvyššího, proto, že je vám vše prozatím skryto. A co je
na vás požadováno? Abyste věřili co vám bylo o vás sděleno, abyste měli důvěru v má
slova. Nedůvěrou je od vás odnímáno to, co je vám dáváno. Proděláváte těžké období
času a víra vás musí hřát a pomáhat vám překlenout těžké doby. Víte, že i apoštolové
v blízkosti Ježíše Krista trpěli nedůvěrou a že Pán jim jejich nedůvěru vytýkal. Z této
nedůvěry nemohli dělat ani uzdravování.
Víra posiluje!
Ale nyní se opět vraťme zpět do oblastí republiky. Opět stručně vám chci ukázat
vývoj v našich oblastech. Poslání naší země bylo určeno Vševládným, již od
prvopočátku tohoto tvoření. V předatlanské době byli ve střední Evropě usídleny kmeny
vyvíjející se z pračlověka k člověku. Na našem území se vyskytovaly fyzické osoby
barvy nazelenalé, bílé, ale i srostlé páry muže a ženy - to ty bytosti, které při rozdělení
dvou kosmických životních principů + a -, se nemohly smířit s rozdělením duší.
Při vtělování se duší z vyšších oblastí do hmotných těl, sestoupily sem duše, které
z nebeských plání a éterických plání se pro vtělení ve fyzických tělech připravovaly na
planetě Uran. Vedla je božská bytost z Loga, která v době Ježíšově byla jedním
z apoštolů a v dalších inkarnacích pracovala na obrodě lidstva v oblasti hudby a
výtvarného umění. Duchovní centrum tohoto vůdce bylo v místech, kde je nyní Praha.
A nyní je inkarnován v Praze a patří mezi nás.
Tento kmen oplodněný sňatky s vtělenými nebešťany putoval řízením osudu přes
severní Egypt a Jeruzalém do svého nového bydliště v Indii pod Himalájemi, kde se
stéká Ganga s Jamunou. Zde založili město Prajaga. V jejich středu byl vytvořen
mystický řád, který se nazývá Sad Bayové. Členem tohoto řádu se stal mystik-spisovatel
Julius Zeyer v minulém století. Výzkumníci tohoto řádu v dávnověku, kdy na našem
území byly Keltové, svým putováním světem se dostali do oblastí, kde žili jejich
předkové a duchovním zrakem zjistili na místě, kde stojí nyní Praha, silný duchový
proud, který je tam vložen (poznamenávám, že takový silný proud je jen v Jeruzalémě).
Na tomto místě založili město Prajaga Deva Prajaga, které nazývali Keltové Pragaja
(křižovatka obchodu). Sad Bayové zčásti z podhimalájí při stěhování národů putovali do
dnešní Ukrajiny, kde se usídlili na bahnitých močálových půdách. Pří dalším putování
národů intuitivní zasvěcenec známý jako Praotec Čech je vedl do země zaslíbené, do
středních Čech. To je v krátkosti první náznak mystérií kolem Prahy a českých zemí
včetně Slovenska.
Kromě Praotce Čecha (srovnejte si exodus s putováním Židů s Mojžíšem), byly
v české zemi zrozeny další osvícené osobnosti z nichž jmenuji ty nejzávažnější, jako
kněžnu Libuši a Přemysla Oráče, kteří spolu tvořili harmonický, kosmický duchovní
celek, dále Spytihněva I., sv. Ludmilu, sv. Václava, Přemysla Otakara II., královnu
Dagmar, Karla IV.. To z historie Přemyslovců. Doplňuji ještě o bl. Anežku Českou.
Mimo tuto vládnoucí větev jmenuji dále mysticky založené vzácné kazatele Matěje
z Janova a Jana Milíče z Kroměříže, pak následuje mistr Jan Hus, Jeroným Pražský,
Petr Chelčický a další. I Husovo učení bylo pravé a zastávalo pravdu, čistotu a oběť.
Vycházelo z mystického jádra albigenských a valdenských. Řetězec pokračuje dále: Jan
Amos Komenský - mystik-rosikrucián, Jan Blahoslav, T. G. Masaryk a Václav Havel.
Je jich mnoho a přinesli plno obětí pro pravdu, národ a čest.
Vzpomeňte hrdinskou oběť českých pánů na Staroměstském rynku atd. Nesmíme
ovšem opominout světce jako sv. Vojtěch - patron sv. Víta a další. Z pozdější doby
neznáme jména bratří Růžového Kříže, protože setrvávali v anonymitě, ale v XIX.
století se zrodilo mnoho duchů Pravdy, kteří neváhali přinášet oběti, jde hlavně o rok
1848. Nehledejme je jen mezi náboženskými pracovníky, ale i mezi umělci, politiky,
vědci.
V XVII. století odešli do Tibetu z Evropy poslední bratří Rosikruciáni, protože
vyciťovali, že evropské lidstvo bude upadat do rozumu a materialismu. Ale nenastala
v Evropě úplná temnota, protože v různých zemích pracovali osamocení mystici,
většinou směru kabalistického a křesťanského, kteří čerpali z několika málo mystických
knih křesťanských mystiků, jako Tomáše Kempenského, Terezie z Avily, Františka
z Assisi a jiných. Vyšším řádem bylo určeno, aby lidé křesťanského okruhu, tedy to
platí i o USA, vyvíjeli především rozum a tím vlastně předešli pozvolný vývoj, neboť
rychlým tempem techniky a civilizace vstřebali do sebe dříve Věk rozumu (treta jugu) a
tím urychlili běh kosmického vývoje. Budeme-li pozorně chápat vnitřní souvislosti, pak
pochopíme, proč křesťanstvu v VI. a v VII. století byla odejmuta víra ve věčnou duši,
reinkarnaci a že nepoznali vnitřní síly člověka, ani síly kosmu ani Boží Věčnou
Nekonečnou Jsoucnost. Teprve v XIX. stol. začalo nové světlo pronikat mezi křesťany
jako slabé červánky vycházejícího slunce Nové doby. Byly to duše, jejichž úkolem bylo
obracet lidské podvědomí i vědomí směrem k duchovním oblastem a k oblastem
kosmických sil. Byl to nejdříve spiritismus, který ohlašoval, že duše neumírá s tělem.
Mezi průkopníky patří A. E. Poe, Walace, W. Stead, francouzi Denis, Flammarion aj.
Dalším paprskem bylo objevení osobního magnetismu Mesnerem. Vznikala nová
duchovní společenství i ve spolupráci s Indy, jako Blavatská a Besantová Teosofická
společnost. Na evropské stoly se dostávaly překlady indických spisů, spisovatelé začali
objevovat egyptská indická, tibetská mystéria, dík autorům jako byla Neelová, Brunton,
Rolland aj. Své místo nalézala i experimentující parapsychologie (dnes psychotronika).
Byly předkládány knihy všech dřívějších kultur a byla luštěna písma starověkých
národů. To byl všechno pohyb vpřed, škoda jen, že v důsledku kapitalistického zisku šla
mnohdy kvalita slova a vážných experimentů k plochým bezcenným výsledkům.
Tak se dělo i v naších oblastech. Měli jsme pracovníky ve všech rolích probouzející
se duchovní pláně. Máme hodnotné překlady, máme i hodnotná vlastní díla, mystické
jádro českého člověka začínalo opět pracovat. Velkou zásluhu na šíření mystické
literatury měl Karel Weinfurter, který kromě vlastních prací (Ohnivý keř, Mystický
slabikář) psal o orientální duchovní vědě, o tajných mystických řádech a hojně překládal
duchovní a mystickou literaturu. Význam má i činnost B. Kočího a jiných. K mystikům
patří B. Klíma-filosof, O. Březina, ale i v jiných filosofických spisech a uměleckých
projevech básníků, spisovatelů a výtvarných umělců, nalézá ten, kdo chápe nitrem,
velkou škálu duchovně mystických projevů.
Vraťme se ještě k našim mystikům. Mnoho jich zůstalo v osamění, kvůli církvi,
okolí i kvůli politickým poměrům. Málokterý mystik se také projevuje veřejně. Karel
Weinfurter, který si přinesl karmické disposice, přes spiritismus a působení v tehdejší
Teosofické společnosti se dostal posléze k mystice. Jednak čerpal z literatury a jednak
se přátelil s pražským kabalistickým mystikem – židovským spisovatelem Gustavem
Meyringem a s jinými. Založili pražskou mystickou školu, která vycházela z mystiků
Kerninga a Jakuba Bohmeho. Pro události v Evropě od roku 1939 není dalších zpráv o
pokračovatelích. Kromě toho byl znám svými publikovanými pracemi pardubický
Minařík, který šel jogínskou cestou a který se snažil spojit jógu s učením Ježíše Krista.
Svéráznou postavou zůstává jeden pražský fotograf, který šel tvrdou cestou vůle na bázi
buddhismu s vyloučením lásky jako slabosti a s vyloučením přeměny
individualistického lidství v jemné substance. Farář Jan Maliarik kloubil křesťanství
s orientálními naukami, ale přes pochopení a částečné prožití Jednoty-Celku, nedošel na
vrchol, ale přiblížil se mu. Otakar Březina, ten tichý a pokorný český básník, ve svých
pracích vizionářsky v symbolech podal pravou mystickou cestu, cestu Nové doby.
Nyní ještě krátce o současnosti na poli mystiky. Po celém světě jsou z vůle Nejvyšší
zrozováni mystici. Jsou světu neznámí, žijí ve svých rodinách nebo sami. Zrodili se
dobrovolně z vysokých duchovních oblastí pro oběť životů a pomoc lidstvu. Přinesli si
velké fondy positivních sil, které mají z předchozích životů, ze svých zasvěcení a
mystických cest. Působí již svou přítomností, aby částečně vyrovnávali nedostatky
v rovnováze sil světa. Lidstvo vytváří příliš mnoho negací a život zde by byl a je stále
ohrožen. Jsou to lidé, kteří nešíří nauky, soustřeďují se, hloubají ve svých nitrech. Jsou
nazýváni „Clairy“ – Světlí, a někdy ani o svém poslání zde na zemi neví. Jsou moudří a
nevyhledávají žáky. Je to akt oběti a lásky a tím sami získávají vyšší oblasti, které
nedosáhli pomocí svých cvičení, neboť dosáhnout Plnost je vždy velmi nesnadné.
V České republice jsou nyní rovněž mystikové, označení jako Clairy-Světlí, je jich
jen několik. Kromě toho se vyskytují mystikové-samotáři, kteří jdou cestou křesťanskou
s prvky kabbalistickými, rosikruciánskými nebo se nechávají vést vnitřním hlasem,
který v určitých stupních Stezky převezme jejich vedení po zkušenostech, které získali
některým se dvou jmenovaných systémů. O mystice se píše nyní u nás sporadicky,
rozsáhlejší dílo je od jednoho plzeňského profesora, který karmicky získal mystické
osvícení v dětství, zásahem do fyzického těla a další vývoj navazuje na Sri Aurobinda.
Jen konstatuji bez komentáře. Sem tam se objevují strojopisy-opisy rosikruciánských
autorů – jsou anonymní, neboť členové řádu neuvádějí jméno, jako „Přímá mystická
cesta“ přeložená podle stylu nedávno, nebo opis spisu „Pansofie“ nebo výpisky jiných
děl, jako „Umění vcházet a vycházet“.
Další složku tvoří jemní spiritisté, kteří podle stupně kroužku přijímají hodnotné
duchovně-mystická poučení. Rovněž je u nás zrozeno několik automedií, která přijímají
často hodnotná a nanejvýš aktuální sdělení od vysokých duchovních bytostí.
Vzhledem k tomu, že u nás vlastně vymizel pojem mystické křesťanské cesty,
pronikají i k nám tendence buddhismu, jógy, baktického hnutí Hare Krišna (nepatří sice
do mystického třídění, protože projevuje prvky našich vyšších křesťanů) a v poslední
době i zenu. Směrů jógy je u nás tolik, že nemohu vše rozebírat. Logicky tato vlna
zasáhla i naši vlast, protože nebyla možnost k získání vědomostí a praktických pokynů
k meditaci, koncentraci a kontemplaci. Jóga u nás postrádá kvalitní ústřední vedení, i
jednotlivé skupiny jsou často vedeny jednostranně, úzce a nedovolují rozvinout
duchovní srdce do šíří, hlubin a výšek Absolutna. I v současné Indii, Japonsku a
ostatních asijských zemí je duchovní výše na sestupu – i tam dávají lidé přednost
hmotným statkům a to bohužel i ti, kteří učí o Absolutnu slovy bez Ducha a Lásky a
jsou nevšímaví k bídě a zaostávání těch nejnižších. Změny na Zemi se odehrávají
v duchovních světech. Ne nadarmo dal Baidakhan Wale Baba zvaný Babaji pokyn
Juktešvarovi, ať pořídí výklad Nového Zákona a ne nadarmo Jogananda se snažil
oplodnit hinduismus i kristusovství.
Mějte na vědomí, Babaji patří do Loga a že Mistrem Mistrů v Logu je Kristus a že
nadchází doba, kdy pravý Kristus, vzkříšený Ježíš Kristus, jehož Láska pronikla celou
planetu, spojí srdce i ruce všech lidí planety v jeden sourodý celek.
Zvláštní skupinou, moji milí, tvoříte v současnosti vy, kteří jste přijali a jdete
přímou mystickou cestou. V ní je odkaz všech výsledků minulých dob od Atlantidy až
po XX. století. V pravdě vám pravím, že žijete v době, kdy padnou všechny modly,
které si lidstvo udělalo z Boha i Ježíše i ze Satana. Oběť Kristova nestačila, proto se
čeká na oběť lidí. Lidé musí sami v sobě vyvíjet čisté síly, které znamenají Život, Bytí a
Vědomí. Lidé musí jasně spatřit Jednotu všeho ve všem, musí poznat, že jako tvoříme
jednotu národa, kontinentu, tak tvoříme jednotu s duchovními pláněmi i s Jediným,
Absolutním, Nejvyšším, živým Bohem.
Zanechte již Babylon Myšlenek, nerozdvojujte! Spojujte!
INTUICE PAULA BRUNTONA O PŘEMĚNĚ V MODERNÍ
DOBĚ
Úvodem:
Sestro, bratře, uvádím malý výňatek z knihy Tajnosti Egyptské od Paula Bruntona,
jednoho z největších znalců starých kultur a mystérií. Mnozí z vás jste byli ve svých
inkarnacích zasvěceni do Osiridových mystérií, která jsou ve vás, ale která musíte nyní
v oblasti, kde jste se zrodili pro novou službu, oplodnit Láskou a Pravdou. Dnes se
dočtete o zániku mystického Egypta a zároveň vás autor seznámí s Kristovou hvězdou a
posléze v logicko-intuitivních závěrech oznamuje změnu v moderní době, tedy vás vede
k Novému Věku. Uvědomte si, že Osiris a Isis, stejně jako Ježíš a Marie, Višnu a Šakti
jsou jednou věčnou kosmickou, kristusovskou „spasitelskou“ silou, která působí ve
všech dobách, aby se duše vznesly do vyšších oblastí - k nejvyššímu.
................................................
Tak vítězný zasvěcenec v papyrusu Nu, volá:
„Já, právě já jsem Osiris. Stal jsem se slavným. Seděl jsem v komoře, kde se zrodil
Osiris a byl jsem zrozen s ním a s ním obnovuji svoje mládí. Otevřel jsem ústa Bohů“.
A v jiném papyrusu této staré knihy čteme:
„Zvedám se k uctívanému Bohu, k Pánu velkého Domu“.
Takové bylo poučení v mystériích, v zařízení starověku a tak nevšímanému v době
moderní.
................................................
Pochopíme účel starých náboženství, když pochopíme, že jejich hrdinové jsou také
lidské duše a že jejich dobrodružství jsou alegoriemi a symboly, jak duše hledá nebeské
království. Osiris se stává Božským elementem v člověku a ukazuje jeho sestup
(involuci) do hmotného světa a opětný výstup k duchovnímu vědomí. Jeho vybájené
rozkouskování těla na 40 či 42 kusů naznačuje i nynější rozpad lidské bytosti a uvedení
v nesoulad. R o z u m b y l
v y r v á n c i t u, jeho t ě l o d u c h u. Rovněž příběh o Isidě, která sbírá kusy
Osiridova těla a vrací je zase životu, byl symbolem v mystériích a později symbolem
vývoje lidské bojující podstaty (boj protikladů) k dokonalé harmonii, kdy duch a tělo
jsou zajedno a
r o z u m j d e s p o l e č n ě s c i t e m. To je návrat k prvotní jednotě. (Tamas
zmizel a radžas je vložen do satvy - t.j. vyrovnání protikladů v nitru). Nauka starých
Egypťanů, která byla teoretickou základnou nevyšších stupňů zasvěcenců, spočívala
v návratu lidské duše k Božské bytosti, z které byla vyzářena a tento návrat byl zván
„státi se Osiridem“ (Kristem). V tajné příručce k zasvěcení, v Knize mrtvých,
osvobozená duše je vedena na cestě podsvětím amuletem, ale především smělým
prohlášením „Já jsem Osiris“.
................................................
„O slepá duše! Ozbroj se pochodní mystérií a potom v pozemské noci odhalíš svého
zářícího Dvojníka, svoje nebeské já. Řiď se tímto božským vůdcem (Duchem) a on se
stane tvým geniem. Neboť on má klíče ke tvému životu minulému a budoucímu“.
................................................
Zasvěcení bylo vstupem do nového vidění života, do duchovního vidění, jež lidstvo
ztratilo v daleké minulosti při pádu z ráje do hmoty. Mystéria byla prostředkem
k vnitřnímu znovuvystoupení k dokonalému stavu osvícení stupeň za stupněm. Nejprve
odrývala tajemné světy za prahem fyzické hmoty a potom odhalila nejvyšší mystérium:
vlastní božství člověka. K vyzkoušení charakteru byly mu ukázány pekelné světy,
k upevnění charakteru a rozhodnosti a k poučení byly před ním rozvinuty i světy
nebeské, aby byl povzbuzen a požehnán. I když učitelé používali u adeptů trans, není
řečeno, že by neexistovali i jiné cesty, tehdy i nyní.
Kdo z nás může opakovat vznešená slova římského filosofa, zasvěcence: „Tam, kde
jsme my, není smrti, kde je smrt, tam nejsme my. Je to poslední nejlepší dar přírody,
neboť zbavuje člověka všech strastí. Pří nejhorším je to uzávěr hostiny, ze které jsme se
těšili“.
Mystéria změnila názor člověka o smrti a proto také změnila jeho vztah k životu.
Dokázala, že smrt je jen rub mince života.
Vědecké, psychické a psychologické bádání nyní mění názor západního světa na
věci, které ještě přednedávnem byly pomíjeny jako fantastický nesmysl. Toto bádání
pozdvihuje myšlenky starých z nezaslouženého opovržení, do kterého upadly, když
mladší národy se vyšvihly k bujné zralosti. Zjišťujeme, že jejich znalosti o silách a
vlastnostech duše byly v jistých směrech nad vědomostmi našimi. Objevení se
nehmotných sil uvedlo v úžas náš „vědecký věk“. Naši nejlepší vědci a nejpřednější
myslitelé se spojují v radách těch, kteří věří, že je tu duševní základna života. A co si
myslí oni dnes, to si budou myslet davy zítřka.
Myšlenka o přežití duše neznamená, že všichni jednou vylezeme ze svých rakví
v nějakém nejistém budoucím snu. Směšovat sebe s domy z masa a kostí, ve kterých
sídlíme, je sotva uvěřitelnou věcí pro naši inteligenci. Slovo zmrtvýchvstání často mělo
materiální smysl, jak ve středověké mysli Evropana, tak i u nezasvěceného Egypťana.
Proto je nutno znovu objevit zákony, jež ovládají tajné složení člověka. Nejlepší
Duchové-zasvěcenci znali tyto zákony, ale rty byly zapečetěny a pravda byla udržována
v temnotě chrámových úkrytů, ale dnes není tato zápověď výslovně uložena.
Taková byla mystéria, nejslavnější ze zmizelých zařízení antiky. Nadešel den
ponížení a pádu Egypta, kdy předpověď jejich vlastního dávného proroka Herma
(Hermes Mercurius Trismegistos) se doslovně vyplnila:
„ Ó Egypte! Egypte! Země, která byla sídlem božství, bude oloupena o přítomnost
Bohů. Nezůstane z tvého náboženství nic než pověsti, nic než slova naspaná na kameni
a vypravující o tvé poslední zbožnosti. Přijde den, běda, kdy posvátné hieroglyfy se
stanou pouze modlami. Svět se omylem bude domnívat, že symboly moudrosti jsou
Bohové a budou žalovat na velký Egypt, že se klaněl netvorům pekelným“.
Skutečně v Egyptě nastal den, kdy ovládání mystérií počínalo padat do nepravých
rukou, do rukou zlých, sobeckých lidí, ctižádostivých, kteří zneužívali vliv mocných
mystérií ke svým vlastním osobním cílům. Mnozí kněží se stali ohniskem jedovatého
zla, provádějíc děsivé rituály a temné vyvolávaní černé magie. Někteří velekněží, určení
ke službě Bohům, se stali ďábly v lidské podobě, vyvolávali nejhroznější bytosti
z podsvětí k nejhroznějším účelům. Na místo duchovnosti nastoupilo na nejvyšších
místech čarodějnictví. Uprostřed duchovní temnoty a zmatku, ztratila mystéria svou
vysokou podstatu a pravý význam a účel. Důstojných adeptů bylo stále méně a nadešla
hodina, kdy způsobilý hierofanti (adepti k zasvěcení) jako vlivem nějaké zvláštní
Nesemis počali rychle vymírat a tak přestal existovat jejich svaz. Odešli, aniž připravili
vhodné nástupce. Na jejich místo nastoupili lidé nehodní. A ti, kteří zůstali, nebyli
schopni plnit určenou úlohu a trpělivě snášeli svůj nařízený osud. Připravovali se na
konec, smutně, ale klidně zavřeli své tajné knihy, opustili podzemí a chrámové komnaty
s posledním smutným pohledem na domov.
Napsal jsem, že odešli klidně. Ano, neboť viděli daleko na obzoru Egypta přípravu
Přírody k reakci. Spatřili záblesk světla, které mu bylo určeno, aby proniklo oblohou
jejich země a aby se rozšířilo. Viděli Hvězdu Kristovu. Hvězdu toho, jenž měl základní
pravdu z mystérií otevřít celému světu, bez zdrženlivosti a bez vyloučení kohokoliv.
„Tajemství, které bylo skryto po věky a po celá lidská pokolení“, jak prohlásil jeden
z Kristových apoštolů, bude odhaleno davům bez výsad a obecnému lidu. Co antické
instituce sdělovaly jen několika vyvoleným a to postupem složitým a obtížným, bude
sdělováno všemu lidu prostou mocí víry. Ježíš měl ve svém srdci příliš mnoho Lásky,
než aby jí chtěl dát jen několika lidem, ale chtěl jich spasit mnoho. Ukázal jim cestu,
která vyžadovala dostatečnou víru v jeho slova. Nenabízel jim tajemné okultní
zasvěcení. A přece jen to byla cesta, pomocí které mohl dát těm, kteří ji přijali právě tak
velkou jistotu nesmrtelnosti, jako to činila mystéria. Neboť cesta Kristova učila pokoře
a přivolávala pomoc vyšší Moci, oné Moci, která je ochotna vždy poskytnout dokonalou
jistotu nesmrtelnosti a udělí svou přítomnost do srdcí těch, kteří ji do sebe vpustí.
Veřejná cesta Kristova žádala, aby bylo věřeno Jeho učení a přitom zapomenout
s dostatečnou pokorou na tyranství rozumu. Nabízel nejhojnější odměnu - vědomou
přítomnost Otce. Věděl, že v této Přítomnosti všechny pochyby roztají a že sám člověk
přijme nesmrtelnost za své, aniž by potřeboval trans.
„Člověk to zví, protože Duch Otce zaplaví jeho rozum a v tomto nevýslovném
zaplavení se promění prostá víra v Božskou intuici“.
„Těžké dveře egyptských mystérií se zavřely naposledy a již nohy nadějeplných
kandidátů nekráčejí přes posvátné schody, které vedly ke vchodu do chrámu, nebo dolů
do sklápějícího se tunelu vedoucího do chrámové hrobky“.
Ale historie se opakuje v kruzích a to co bylo, bude zas. Temnota a zmatek jsou opět
nad námi, zatímco nutkání založit nanovo spojení s vyššími světy člověka opět
znepokojuje. A proto trvá naděje spisovatele, že se naleznou podmínky, že okolnosti
budou příznivé a že se objeví správní lidé, kteří z a l o ž í m o d e r n í p o d o b u
těchto mystérií, naprosto pozměněnou, hodící se pro naší proměnnou dobu, pro všechny
díly světa.
(Výňatek je z XII. kapitoly - Stará mystéria
v překladu Karla Weinfurtera)
PŘÍMÁ MYSTICKÁ STEZKA
Cíl, význam a účel Stezky
Cílem nastoupené Stezky je jen jedno jediné - spojení s Nejvyšším, Otcem a Matkou
v Jednotě, chcete-li, tedy v cíli Stezky je vstup do Jediné skutečnosti, do Věčné a
Nekonečné Dokonalosti, do ústředí veškerého Života.
Uvědomte si, že koncem cesty je vstup do objetí Toho, se kterým jsme se cestou
Stezky ztotožnili a stali se Jím cele.
Uvědom si každý, že Bůh je Absolutno, tedy že je vše, co je, tedy co vše vnímáme
svými nedokonalými smysly a nedokonalým rozumem, že je i tím, co je pro nás
nevnímatelné. Absolutní Univerzum je všude, tedy m i m o n á s, a l e i p r a v á
s k u t e č n o s t v n á s. Milovaní, nepokoušejte se tato sdělení vzít rozumem, ale
výhradně n i t r e m. Tam vám musí zapadnout tato Pravda a tam musíte vše shora
napsané j e d n o u p r o ž í t ! Ovšem toto prožití musí prodělat i v á š k o s m i c
k ý p o l a r i t n í p r o t ě j š e k, neboť s tímto polaritním protějškem jedině můžete
vejít. S ním při stupni naprosté ČISTOTY A DOKONALOSTI se spojíte, splynete v
p l n o s t a pak vám bude dovoleno vejít. Tak to je a ne jinak.
Až oba protipolaritní protějšky se spojí, získají vyrovnanost, která je zavede k cíli.
Ale mnohé duše se rozhodnou ještě nevejít, protože při naplnění Láskou se mnohé
rozhodnou namísto věčné blaženosti s l o u ž i t p r o d u c h o v n í v z e s t u p o
s t a t n í c h d u š í ve s l u ž b ě B o ž í v L á s c e a v P r a v d ě. Čili
nabídnou své POZNÁNÍ, LÁSKU a PRAVDU k službě Boží skrze LOGOS. Stejně
tak nežijte v omylu, že nastoupením Stezky splynete s Nejvyšším ještě v tomto životě.
Mnozí z vás dojdete ještě v tomto životě k DOKONALOSTI, ale budete se chtít vrátit,
abyste vedli ostatní duše v Novém Věku. A vy, milované sestry a bratři, kteří
nedosáhnete cestou Stezky DOKONALOSTI, pamatujte a vryjte si do srdcí další
Pravdu: v tom, co z í s k á t e n a S t e z c e v l a s t n í m ú s i l í m z d e n a
Z e m i, v příštím životě b u d e t e i h n e d p o k r a č o v a t a ž k v a v ř í n u
V Í T Ě Z S T V Í.
Nastoupení této jednoduché, ale velmi těžké Stezky, má význam pro celý vzestup
univerzálního vývoje, (evoluce) ve stvořeném kosmu, ale prvořadý význam má zahájení
Stezky především na naší stále ohrožené a z mnoha procent zatemněné planetě. Toto
když pochopíte, bude stačit, abyste zvýšili své úsilí na Stezce, neboť i ve své duchovní
práci hledejte pomoc pro c e l é lidstvo v jeho Jednotě a nemyslete úzkoprse a sobecky
jen na s v é v l a s t n í s p a s e n í. Taková je Láska pravého služebníka Božího.
Nyní jste se seznámili s hlavními rysy účelu a významu mystické Stezky
v nejhlubším jádru cíle. Přejděme k významu a účelu Stezky v celkovém bytí adepta na
Stezce. Působení je mnohostranné a dotýká se celého bytí od těla fyzického až k duši,
ke smyslům člověka, které se bystří a zjemňují, až mutace působí i na rozumové a volné
vlastnosti člověka. Cestou se všechny složky života přeměňují (mutace) a nejdůležitější
je změna karmicky daných přirozeností každého individua. Všeobecně se této mutace
říká zabíjení lidství v sobě, nebo zabíjení Ega. Nemylte se, sestry a bratři, že je to tak
snadné. Je to přeměna, která se musí harmonicky vyvíjet s ostatními složkami integrální
Stezky. Kdo si myslí, že se Ego rychle zabije silou vůle a silou cvičení, dopouští se
ohromné chyby, protože nepochopil, že toto chtění vlastní silou vůle, je posilování Ega.
Uvedu vám, milovaní, nyní hlavní složky přeměny člověka, který nastoupil a jde
mystickou cestou.
1. Harmonování svého bytí s velkolepou Harmonií Absolutna.
Kdo jste již obeznámeni a máte zkušenosti se soustředěním, uvolněte se a v klidu
setrvejte v bezmyšlenkovitém, povzneseném stavu nitra, táhněte vzduch do duchovního
centra mezi obočím a navoďte si Harmonii Absolutna. Je to zároveň navození stavu
Nekonečného a Věčného Bytí a Vědomí. Setrvejte v tomto stavu a poznáte, že v Celku
bude vaše fyzické tělo ztrácet subtilnost, která omezuje duchovní složky bytí a v sobě je
uzavírá. Kdo ucítí souvztažnost duše k Harmonii Celku, může si být jist, že bude
pokračovat na Stezce poměrně rychle. Toto zharmonování s Věčnem vám přinese první
zlaté zrnko, které z nitra již nemůže vymizet, ale ztrátou získané harmonie může být
nitro zanešeno vrstvami nesouladu. Souzvuk s Nekonečnem již proběhne celým vaším
bytím a na vás pak bude záležet, abyste v takto zahájené mutaci bytí pokračovali.
2. Získávání citu, soucitu, Lásky.
Vstupem a pokračováním na Stezce, přirozenou mutací všech složek člověka,
dochází k pěstování si citu ke všemu.(Adept pak chápe protikladnost světa i jeho
zdánlivé špatnosti a naučí se ctít tak vše hmotné, neboť hmota není nic jiného než
duchovní éterická látka se snížením vnitřního pohybu, které jsou přizpůsobeny naše
smysly i rozum). Tím vzniká relativní dojem tvaru a času. Citem budete překračovat
hranice duchovních světů, takže pochopíte celou vesmírnou stavbu celého stvoření. Se
soucitem, který se ve vás vyvine po zvládnutí citu, se obracejte ke všemu živému, ať je
to člověk, živočich, květina, nebo tráva.
Soucit je nejdůležitějším faktorem mystické křesťanské Stezky, neboť ze soucitu a již
v něm, se rodí to nejpodstatnější, na čem spočívá celé stvoření a celý život: bezvýhradná
božská Láska. Láska je nejdůležitějším integrálním činitelem, neboť vyrovnává ostatní
faktory, ve kterých by adept mohl pokulhávat.
3. Zjemňování celého bytí adeptova.
Na Stezce se celé bytí neustále zjemňuje, to jest zdokonaluje se a přibližuje Kristově
dokonalosti. Každé duchovní meditační cvičení se nejprve přemítáním v rozumu stane
vaším majetkem a posléze přejde do nitra. Doplněné rozumové meditace stimulované
soustředěním (koncentrací) a kontemplací (soustředění na stav klidu - Mlčení Absolutno), přeměňují všechny složky ve stále jemnější substance a při dodržování
znaků, které obdržíte rovněž, se zjemňuje fyzické, astrální i éterické tělo a zároveň se
čistí - což je to, co Ježíš Kristus označuje jako bílý čistý šat. Tímto způsobem se
přeměňují (transformují či sublimují) všechny nižší a hrubší síly v silovém poli adepta
na síly božské, které pak splynou v nitru v sílu jednu - Světlo Boží - Otce i Matky.
4. Vztah mystika k fyzickému světu a životu na Zemi.
V pokračující přeměně člověka se mění i jeho vztah k protikladnému životu, který
zde přináší trochu radosti, ale více nesnází a utrpení. Počítejte s tím, že setrváním na
Stezce při získávání citu budou proti vám namířeny různé šípy negací světa, které při
zjemnění působí na vás více než na jiného člověka. Tyto protiklady můžete jenom
vyrovnávat klidem nitra, zamezením tvoření nových negací a v klidu srdce i nitra musíte
vytvářet vyrovnávající sílu pozitivní soucitem a dobrem. Jen tak ulámete často ostré
hrany negací namířených některými lidmi proti vám. Uvědomte si vždy, milí přátelé, že
vše h m o t n é a vše co vytváří vztahy mezi lidmi je relativní, dočasné a neskutečné.
Jsou to výtvory myšlenek, energie zformované do tvaru v prostoru a v čase. Slouží nám
jako zkoušky, jako získávání zkušeností pro vyšší duchovní vývoj. Jsou nutné i
s výpady temných energií - démonických. Pohlížejte na vše jako na neskutečnost, jako
na film či sen, nad kterým budete při zachování pravidel Stezky stát v dimenzi vyšší,
budete se na všechno dění kolem sebe dívat vždy jen ze zorného úhlu Věčnosti a pak
vám ani protiklady, které jsou nutné, nebudou připadat tak ostrými.
5. Vyrovnávání vztahu ke všem.
Jedním z hlavních předpokladů plynulého stoupání na Stezce je vyrovnání nitra.
Toho dosáhneme, až nalezneme správný vztah ke svým bližním. Což nejsou jen lidé
z vašeho okruhu, ale všichni obyvatelé této planety. Prvním předpokladem je odpuštění
všem těm, kteří se čímkoliv proti vám prohřešili, nebo prohřešují. Zbavte se nenávisti,
závisti, zbavte se pohlížení na druhého s negativními myšlenkami, jinak budete stále
bloudit v kruhu protikladného bludiště. Dodržujte zásadu křesťanské modlitby: „Odpusť
nám naše viny, jakož i my odpouštíme naším viníkům“. Řiďte se rozumově
nepřijatelnou, ale nitrem a duchovní logikou zcela opodstatněnou zásadou Ježíše:
„Neodpírejte zlému“. Poznejte, že to není slabost mystika, ale o h r o m n á s í l a a
převaha nad ostatními. Toto vyrovnávání vztahů se ve vašem nitru vyvine na vyšším
stavu mystické Stezky.
6. Získávání citu pro poznávání Pravdy.
„Nejprve hledejte Království Boží a vše ostatní vám bude přidáno“. Nalezení
Království v Mlčení, klidu a vyrovnání vám přinese spolu s ostatními prostředky na
Stezce cit pro získání Poznání a Pravdy. V milionech slov, která jste přečetli v různých
duchovních knihách, jste ztráceli a vyčerpávali rozum, hledali rozpory a snažili se nalézt
to, co ve vás všech je. Po získání citu pro poznávání - duchovní logiky, duchovní
filosofie a duchovní psychologie - vám bude stačit jen meditace o event. duchovních
problémech a naleznete odpověď. Při četbě knih naleznete okamžitě slova a věty
s duchovním nábojem. Poznáte co je pravé, co je zbytečné a co je zavádějící. Zbytečné a
zavádějící okamžitě odmítněte. Porozumíte i alegoriím a symbolům ve všech Svatých
knihách. Poznáte, že shora uvedený výrok Ježíše Krista je pravdivý ve své stručnosti.
Již nebudete klamáni sami sebou skrze myšlení ratia (rozum), ale citem budete pít
duchovní nápoj Pravdy jako pijete nádherné nebeské a éterické vůně z růží a lilií.
7. Získávání citu pro třídění charakteru lidí.
Vytříbením citu získá adept rovněž cit pro třídění charakteru a duchovního stavu lidí,
což mu bude při službě nezbytné. Nesmí zde ale být touha po tomto citu ze
zvědavosti, anebo k zneužití! Jen pro službu. Tímto citem se budete také na každého
dívat jiným pohledem, protože zjistíte, že přes všechny negace, temnotu i nevědomí
každý má v sobě jiskérku dechu Božího a že i on jednou nechá odplynout krunýře
lidství a vstoupí do okruhu Světla.
8. Adept vyvíjí na Stezce vnitřní hlas.
Tento hlas se stává stále zřetelnějším a jistějším. Je to hlas duše, inspirované pomocí
duchovního průvodce, nebo i inspirací vyšších duchovních bytostí, které mají
karmický vztah k duši z předešlého bytí. Těchto bytostí má každý více. Adept má dát
ve všem na první impuls, který se v něm ozve a to nejen ve věcech duchovních, ale
mnohdy i ve věcech zemských. Neuposlechnutí tohoto prvního vnuknutí znamená, že
člověk zapojí raději rozum (který stále zůstává nedokonalým) a neuposlechnutí
impulsu se mu mnohdy vymstí. Duchovní průvodce, zvaný též anděl strážný, je dán
každému od kolébky až k Vítězství Ducha, nebo až do smrti. Duchovní průvodce
jinak než vnitřním hlasem a duchovní posilou nemůže do karmy člověka zasáhnout.
Radím vám, abyste se v tichu a soustředění snažili dosáhnout harmonie s tímto vaším
duchovním ochráncem. V tichu nitra ucítíte závany jeho přítomnosti.
9. Adept, jde-li správně Stezkou, začíná poznávat kosmické síly.
Rozvinutím citu pro vnímání a rozlišování dvou hlavních kosmických sil + a –,
na nichž je založen život i všechna tvoření, začnete vnikat do zákonitostí těchto sil,
do síly třetí, levotočivé, která je silou temnou. Poznáte, jak lidé mohou myšlenkami
vytvářet buď harmonii sil, nebo negacemi posilovat negativa, což přivodí do života
mnoho nesnází, bolesti, utrpení, ničení. Zákony těchto sil jsou spravedlivé a kdo
chápe zákon karmy může si dát vše duchovní logikou do souvislosti, protože
nerovnováha sil způsobuje těžkou karmu jedinci, národu, celé zemi. Prvořadým
úkolem mystika je vyrovnání těchto sil v sobě, v nitru – v duši. Tělo má hrubší síly,
stejného jádra (jang a jing), ale vyrovnání
těchto tělesných sil nemůže ovlivnit vyrovnání duše.
10. Prosvětlování nitra a jiné charisma na Stezce.
Charisma, rozuměj jako milodary, siddhis. Cvičením, které je v souladu s
proměnou lidství, prosvětlují se adeptu duchovní střediska. Toto prosvětlování
nabývá delším cvičením na intenzitě. U některých jedinců je prosvětlování nejprve
mimo bytí, zvláště před očima, v takovém případě musí adept umět stáhnout
prosvětlování po nějakém čase do duchovního srdce. Kromě prosvětlování, adeptem
viditelného, mohou se na počátku Stezky objevovat elementární (astrální) bytosti a to
v případech, kdy odchází poslední zbytky lidství – odchod negací. Dále upozorňuji,
že adeptovi se může projevovat stupeň zasvěcování sny, které jsou podány
v alegoriích nebo symbolech. Již projevováním citu, jak psáno výše, objevíte snad
sami, co lze pokládat za milodar. Nechtějte však jít cestou jen pro charismata, ta vám
jsou dána pro splnění vaší služby, ku zdárnému ukončení vašeho poslání na Zemi.
Službu a poslání mějte neustále na paměti a nic jiného.
Podle dosud vám podaných slov jistě chápete, že mystická stezka má kromě
hlavního cíle, význam mnohoznačný a mnohoúčelový. Podle předešlé I. Části jste
jistě pochopili, že tato Stezka je krystalizací všech předešlých mysterijních zasvěcení
všech dob i krystalizací všech dřívějších mystických cest, složitých a odkázaných na
esoterické vize, značky a jiná tajemství. Stezka je vám podána pro vaše napojení,
kterým navazujete na poslední nejduchovnější bratrstvo Růžového kříže a ostatní
křesťanská mystická bratrstva. Ovšem s rozdílem, že učení je podáváno srozumitelně
a přímo, což dříve nemohlo být, protože ne všichni mohli zasvěcení dostat a
hermetické uzavření do esoterního (tajného) řádu bylo podáváno alegoricky a
symbolicky na ochranu před vnějšími útoky církve.
V dřívějších dobách nebyli lidé ještě tak všeobecně připraveni na otevření
mystérií jako jsou dnes, i když pro rozumové chápání mnohý z vás nepochopí tuto
pravdu vzhledem k nynějšímu stavu civilizovaného moderního života. Ale je tomu
skutečně tak, neboť vedle rozumové vyspělosti byly otevírány u schopných jedinců i
brány pro přijetí nového, mystického pojetí víry. I všechno, co dnešní lidé a vlastně
celé pokolení od dob Ježíše Krista do dnešních dnů činili a prožívali, byl jeden
pročisťující a křivdy vyrovnávající proud, který bude v krátké době zcela uzavřen.
Vy, kteří se domníváte, že jdete cestou orientálního zasvěcení se jistě ptáte, proč
je mystika zrovna křesťanská. Chápu vás, protože máte před očima profánní
křesťanství a jeho modloslužby, uctívání kříže a obrazů jako model. Ale tento zvyk
setrvává ve všech soudobých nižších církvích. Vždyť i někteří z vás uctívají obrazy
indických světců, nebo podávají jídlo Krišnovi na mísách. Toto jsou všechno tradice
i zvyky, které přetrvávají z dob pohanských a zůstaly setrvačností až do našich dob.
Novým výkladem a pojetím kosmických božských a univerzálních životních sil,
výkladem o tvoření, transcendentnu a výkladem o Jednotě všeho se vším, padnou
všechny modly – a to poměrně brzy pro všechny skutečně duchovně cítící a duchovní
logikou prostoupené jedince. V Novém Věku nalezne i lidská věda stejný výklad,
shodný s výkladem duchovním. Noví Einsteinové i Kantové jsou již připraveni.
Až vám bude podán výklad o Logu, zjistíte, že je jeden Mistr všech mistrů všech
dob a všech jednotlivých mystérií a cest. Brzy svět pozná, že Bůh je svrchovaný
vládce a že Mistr Ježíš Kristus vedl všechny ovce a povede dále, ze všech ovčinců
stvořeného vesmíru. Ano, čtete dobře, jen z ovčinců tohoto světa. Také pochopíte a
poznáte, že všechny ty geniální vysoké duchovní postavy známé pod jmény jako
Buddha, Zarathuštra, Hermes aj. byli a jsou ze stejného Loga a že každý měl jako
malý spasitel svůj okruh, kraj i čas pro svou vysoce duchovní práci. Kristus jako
přímá emanace Nejvyššího Otce i Matky přinesl na naši planetu největší potenciál
Lásky a svými slovy o pokoře, Lásce, spravedlnosti, o tíži života (kříže) a trpělivém
jeho snášení, připravil vše pro dnešní dobu, mysticky se probouzející. To vše je
v Jeho oběti – Boha v člověku. Svým životem od narození až po smrt na kříži a
následné zmrtvýchvstání ukázal v alegoriích názorně cestu člověka k novému Životu
– věčnému až k zaslíbenému návratu do života, ze kterého jsme vzešli.
Kdo vstoupil, nebo vstoupí na Stezku, bude posilován nejvíce z božských energií,
které dosud naší planetě zůstávají a jsou vyčerpávány temnotou, zaslepeností a
sobectvím dnešního lidstva.
Cíl je jeden – opětovní sjednocení s Jedním Jediným. Mějte neustále v nitru pocit
Jednoty všeho se vším, pocit Věčného a nekonečného Absolutna. Z tohoto jsme vyšli
a k němu se po překonání všech těžkých zkoušek zase musíme navrátit. V prvním
tvoření, kdy atomky bytí s nábojem + a - byly oživeny dechem Božím, obdržely
tímto dechem i vědomí. A všechny atomky dostaly stejný dech - stejnou hřivnu. Aby
však mohl být život uveden v činnost, mimo Dechu Života, byla dána každému
tomuto oživenému atomku - duši - s v o b o d n á v ů l e. Jinak by nebylo života,
jen neustálý pohyb v zákonu bytí. Svobodnou vůlí byl však také uveden důležitý
Zákon Vědomí, který platí pro celý stvořený vesmír spolu se Zákonem Bytí.
Svobodnou vůlí nastávalo rozlišování jednotlivých oživených atomků duší.
Nastala ta nádherná různost všech životů. Některé duše se svěřenou hřivnou Světla
nakládaly v harmonii se Zákonem, ale jiné Zákon porušovaly a tím porušovaly
harmonii Věčného. Do duší Zákon porušující, se dostávaly negace, které duše
zatěžovaly, zatímco božská pozitiva vedla k dokonalé harmonii Věčného, duše
Zákon naplňující. Duše s negacemi, ovlivněny sobectvím, egoismem, začínaly se
oddělovat od Harmonie Boží vytvářením svého e g a - své individuality, až došlo ke
stvoření hmoty v dalších tvořeních a tyto duše se musely odebrat žít do hmoty
v protikladech - „V potu tváře svůj chléb dobývati budeš“.
Tak nastala involuce (sestup) kdysi nebeských, éterických duší až v nejhrubší
pláň fyzickou - do hmoty. Zvětšováním ega - lidství - tj. přikláněním se více ke
hmotnému prospěchu než k harmonii Boží, na kterou mnohé duše zcela zapomněly,
ba ji zcela zavrhly, dostalo se lidstvo do dnešních tragických, chaotických okamžiků.
I přes těžká zatížení hmotou a lidstvím, však žije první Dech Boží v každé
bytosti. Tíha lidství nás, tedy duše, obklopuje jako těžké krunýře z olova. Význam
víry a pak hlavně mystiky, je nadlehčovat tyto krunýře lidství, až v pokoře zcela
vymizí. N e z a p o m e ň t e n i k d y, s e s t r y a b r a t ř i, ž e s t á l e
setrvává me v Absolutnu v Bohu a že lidství nám
b r á n í v t o m, a b y c h o m s i t o u v ě d o m i l i a p r o ž i l i
z n o v u H a r m o n i i N e k o n e č n a.
Snad vám náčrtek trochu objasní situaci. Kruh je Harmonie Absolutno.
V kroužcích 1-7 je duše neoddělena od Absolutna. Věčno se nemůže dělit, ale duše
se uzavřela do lidství, jež je znázorněno silou kroužku. Víra a mystická cvičení jsou
k tomu, abychom zabíjeli nánosy lidství a osvobodili duši z tohoto zajetí a uvolnili ji
cele do volné Božské Harmonie - splynuly s Věčným, Nekonečným Absolutnem.
Kéž Milost Nejvyššího působí ve vašich nitrech, abyste pochopili, a kéž jste
Milostí posíleni, abyste překonali těžký úkol: zbavit se své lidské individuality.
Obrázek absolutno
PŘÍMÁ MYSTICKÁ STEZKA
III. část: Co je nutno vědět před nastoupením Stezky?
Duše milovaná, věz, že při svém rozhodnutí ke vstupu na Stezku musíš mít v sobě
především: TOUHU - VÍRU - NADĚJI ! Touhu duše po Dokonalosti, po Věčně
Věčném, Bohu živém.To je stimulátor největší. Je jedna touha v lidech, touha po
návratu do Věčného. Avšak u mnoha je tato touha namířena jiným směrem a to
k dosažení štěstí a ukojování potřeb fyzického těla na této pláni. Někdo zaměří tuto
touhu ke Kráse, ale to není p l n á t o u h a, jiný ji zaměří k Poznání, ale ani to není p l
n á t o u h a, někdo z vás zaměří svou touhu na duchovní cvičení, ale ani tato
touha sama o sobě
n e n í p l n o u t o u h o u.
Touha po Věčném musí tryskat z nitra, musí tě vést k žízni a hladu po Věčném,
Nejvyšším. Neboť jen ze zdroje pramene vody živé uhasíš žízeň - žíznivou touhu po
Jediném - a z many nebeské (obojí je Kristus, rozuměj kosmická spasitelská síla) ukojíš
hlad po Dokonalosti. Touha skloubená s vírou a s konečnou nadějí povede tvou duši
k plnému vítězství.
Touha duše m u s í být oproštěna od všech spekulativních cílových pohnutek jako
je ráj či blaženost. Čistá touha nemůže v sobě nést žádný prvek egoisticky chápaného
lidství. Čistá touha musí vycházet z tvého nitra spontánně - jako když pramen vyvěrá
v čistotě z Matky Země a plyne přes všechny překážky do údolí. Jeho touhou je
splynout s většími celky, aby nakonec spočinul v čirém oceánu vod. Čistá touha je
prvořadá. Bez bolestivé touhy po božství nemůžeš mít plný zdar na Stezce. Touha tě
povede, duše milá, k poznání nekonečného Bytí a nekonečného věčného Vědomí
v Jednotě, neboť jedno prolíná druhé. Kdyby nebylo Bytí, nebylo by ani Vědomí
(uvědomění si bytí a naopak). Kdyby nebylo Vědomí, jak by se dalo obsáhnout Bytí a
porozumět mu? V tom je mystérium všech mystérií. Někdo jde stroze k neosobnímu
Bohu (Bytí) a vyhýbá se osobnímu Bohu (Vědomí). Ale Vědomí je Život - Láska Poznání - Moudrost - Pravda a Zákon vedený milosrdenstvím Božím. Bytí bez Vědomí
je studené, neosobní, indiferentní a má na mysli jen vlastní spasení a zbavení se citu.
Uvědom si, duše milá, tuto Pravdu a chtěj být ve svém bytí plna citu a Lásky. Neměj na
mysli nikdy Bytí + Vědomí = Blaženost, změň si tuto rovnici na Bytí + Vědomí =
Služba ostatním duším kdekoliv v univerzu. Takový je pravý význam Stezky a pokud
ho pochopíš a přijmeš, budeš se podílet na Velkém Díle Nejvyššího - na makrokosmu =
Univerzu = Absolutnu. Pokud tebou tato Pravda nepronikne, pokud tebou tato jediná
skutečnost nepronikne – pak v tobě budou neustále zůstávat ostny lidského i
duchovního egoismu. Chtěj sloužit a chtěj rozdávat vše co na Stezce získáš a věř, že tím
rozdáváním nikdy ničeho nepozbudeš. Naopak, získáš a pocítíš pravé štěstí, pravou
blaženost duše.
Touha čistá
éterická – samohybná
Kéž vždy z tvé duše prýští
Ta touha všeobjímající
kameny hrubé ostrohranné
v tvém nitru tříští
tak jako tvé viny
i žár jejich uhasí
vyroněná slza srdce pouhá
tak k metám nejvyšším
jak orla zlatého
vynese tě věčnem krystalizující touha…
Bez touhy není na Stezce pokroku, duše milá, zastavíš se a stagnace není pohyb
vpřed. Z tvého nitra vyvěrající touha je řítícím se čtyřspřežím, které urychlí tvou cestu
k výšinám – k Dokonalosti. Proto směle napni tětivu svého srdce a namiř šíp touhy
k cíli všech cílů – k Nejvyššímu.
A nyní přináším to co nutno vědět před nastoupením na tak závažnou cestu duše:
1. Uvědom si, duše drahá, že vstoupením na Stezku uzavíráš smlouvu s Nejvyšším.
Tato smlouva je závazná. Bůh ti slibuje SÁM SEBE a ty slibuješ Bohu, že mu
odevzdáš sám sebe beze zbytku. Tedy tato smlouva tě zavazuje, že v oběti
odevzdáš své lidství Živému Bohu Věčnému. Při uzavření této smlouvy, tedy při
vstupu na Stezku, budeš odevzdávat své lidství skládající se ze žádostí a lpění a
z nepodstatného myšlení. Toto tvé myšlení bude nadále vždy prosvětleno ohněm
Ducha v dobrotě a Lásce. Tak budeš zapalovat svá duchovní střediska až
postupně prosvětlíš všechny atomky a buňky celého svého fyzického i
duchovního bytí. Své celé bytí budeš spojovat s Univerzem, s univerzálním
Duchem – Světlem Věčného. Uvědom si, že tato oběť lidství je od dob Atlantidy
symbolizována křížem, na kterém musíš ukřižovat své lidství. Je to symbol
mystické Stezky. Tak ti Stezku ukázal Spasitel Ježíš Kristus svou smrtí – obětí
na kříži. Totéž ti sděluje indická svastika i egyptský kříž života. Smlouva
zavazuje a při vstupu na Stezku ti boudou pomáhat kosmické duchovní síly –
vysoké bytosti – pokud tě neopustí TOUHA, VÍRA a NADĚJE spolu
s TOUHOU PO SLUŽBĚ V LÁSCE A PRAVDĚ.
Zrušíš-li smlouvu, zůstanou v tvém nitru výše, i stupeň božského Světla a
Ohně pro další tvůj život. Ať ve sférách transcendentních, nebo ve hmotných
inkarnacích, ale pro život ve hmotě bude mít opuštění Stezky = s odstoupením
od
smlouvy, neblahé negativní následky. Stupně na Stezce dosaženého nemůžeš již
pozbýt, ale na dlouhé vývojové období nechat zanést kaly světa, a pak nezbude
nic jiného, než vše znovu očistit.
Proto, duše, jestliže na Stezku vstoupíš, nebo jsi již vstoupila, buď vždy
statečná a zmužilá a snaž se za všech okolností smlouvu dodržet pro sebe samu.
2. Vstupem na Stezku začne probíhat celým tvým bytím i vědomím mutace
(přeměna). Tato přeměna bude přicházet postupem doby i duchovními
cvičeními. Tvé myšlení bude jasné, jemnější a půjde v harmonii s citem nitra.
Tato postupná nenásilná změna bude patrná a pozorovatelná i pro tvé okolí. Celé
tvé bytí se bude prosvětlovat a svým způsobem života i svými činy konanými,
vždy z pozice dobra a Lásky, budeš působit na okolí. Mnozí se již přesvědčili o
tom, že se na ně třeba usměje dítě v kočárku a všechno kolem se zklidní. Ale
pozor! Tvoje jemné vibrace mohou působit opačný dopad na negativní jedince a
to často i ve vlastní rodině. Kde není manželská harmonie, tvé zjemnění může
působit jako faktor dalšího prohloubení nesouladu. Totéž platí o poměrech
v zaměstnání. Takové jsou průvodní jevy, na něž musí být každý připraven a
musí jim čelit vždycky štítem pokoje a Lásky, což však většinou ještě
vystupňuje negativitu ostatních. Mystik se však nesmí bát ničeho, nesmí se dát
ničím zastrašit ani zastavit a musí hledat pomoc Boží, zatím co ostatnímu
lidskému konání a dění kolem sebe musí dávat volný průchod. Všechna
protivenství do cesty položená jsou jen dalšími tříbeními vedoucími k dalšímu
prosvětlení, k získání další síly. Toto měj vždy na paměti – za věch okolností.
Proměna bytí během cesty z tebe učiní velké silové pole s vyrovnanými
polaritami + a – a pak z tebe bude samovolně vycházet pozitivní oboupolaritní
nabíjení, které bude blahodárné pro celý svět.
3. Na Stezce musíš být stále zaplaven touhou a p ř e s v ě d č e n í m, že jdeš
správně v Harmonii Boží a v Jeho Vůli. Přijdou i dny zakolísání a pochyb, ale
mystik vše dobrou a silnou vůlí překoná. Nárazy pochybností útočí mnohdy jak
temné krupobití, ale jiskérka Světla do tebe vsazená bude i v přechodné temné
chvíli nitra tvým vodítkem a nadějí na příští Světlo. Každá sebemenší
pochybnost brání mystikovi být pronikán kosmickými silami, jež se projevují
různými způsoby, ale vždy prosvěcováním nitra a Světly – barevnými.
Přemožením jakýchkoliv pochybností, které prýští vždycky z rozumu, je
vítězstvím na Stezce. Víra v sebe, ve vlastní počínání a jeho správnost vede
jedině vpřed a k úspěchu. Rozumové spekulace o správnosti zadaného Slova,
nebo slov ke cvičení, nebo praktik cvičení, jsou neustále odrazem tvého lidského
ega. Až docílíš prvních prožitků nitra, začnou jakékoliv pochybnosti ustupovat a
půjdeš spontánní silou rychle do hlubin svého nitra, které jsou zároveň výšinami
absolutního Božství. Tvé přesvědčení o správnosti Stezky může být
rozkolísáváno také přemýšlením o jiných cestách, nebo dosud získaným
rozumovým poznáním předešlých náboženských či duchovních teorií. I tohle
muší překonat a vejít na Stezku s prázdným nitrem. Pochybnosti jsou jako viry
přicházející tiše a neviditelně a působí disharmonicky na tvé nitro tak jako
fyzické viry působí disharmonii buněk lidského těla. Buď klidné mysli a plný
obezřetnosti a braň se pochybnostem. Tak získáš potřebnou sílu ke cvičení i ke
správnému chápání života a duchovních sfér.
4. Na Stezce musí každý plnit povinnosti člověka vůči světu, i když ví, že jde o
svět relativní, snový. Ale mystik nesmí z tohoto světa utíkat, neboť vedle své
duchovní povinnosti má povinnost a odpovědnost za prostředí, i za svět,
v němž se podle zákonů příčinností a následků zrodil. To má mít v sobě vetkáno
jako z á k o n a p ř í k a z ! Toť rovněž vůle Boží. Je třeba zodpovědně, rádně
a s čistým svědomím
1.) plnit povinnosti vůči rodině: povinnosti manželské, otcovské či
mateřské, vůči rodičům, přátelům, sourozencům atd.
2.) plnit své povinnosti v zaměstnání: svědomitost, pracovitost, poctivost
a spravedlnost musí pro mystika platit vždy, ať pracuje kdekoliv. Tím
plní svou karmu a Boží vůli.
3.) plnit povinnosti řádného občana státu a národa: „I vrchnost pochází od
Boha“ – rozuměj z vůle Božího Zákona – říká Ježíš Kristus. A jinde:
„Dej císaři co císařovo a co božího, Bohu“.
Je to těžké, ale musí to tak být. V rodině je to velice těžké. Mystik však
musí
vnášet svůj pokoj a mír všude, v každém případě, i když to může mít a mívá za
následek rozčeření niterných vibrací u partnerů rodinných i pracovních. Mystikova síla spočívá v překonání všech těchto vlivů. Bez emocí, bez trpkosti musí
často snášet protivenství, ale i to je zákon Stezky a odevzdávání se. Protivenství
druhých ti musí být znamením, duše milá, že jdeš správně a že tvá mutace ve
vyšší zduchovnění pokračuje. To ti musí být vodítkem a hlavně p o s i l o u.
Prozřetelnost působí mnohem dříve, nežli se jedinec rozhodne vstoupit na
Stezku a tak mnozí z vás mají již z této Milosti plno věcí za sebou. Ale mnohé
čekají. Klid a mír, odvaha a důvěra v sílu jsou nutné. Není uměním odejít do
samoty, do ašrámu apod., a zde se pokoušet o dosažení nejvyšší mety. – Setrvat
na místě a v boji protikladů žít v lidském těle mezi lidmi - zvítězit – to je co
přináší p l n o s t V í t ě z s t v í !
5. Vedle povinnosti vůči relativnímu životu na planetě Zemi, musí mystik plnit
rovněž své povinnosti vůči b o ž s k ý m s i l á m, A b s o l u t n u a také
vůči
bytostem
v
c e l é m s t v o ř e n é m k o s m u a vůči
t r a n s c e n d e n t n í m s f é r á m. Toto všechno k Jednotě Celku. A
blažený
ten, kdo tento Celek prožije. Bůh je souhrn všech energií Celku, sám ve
vyrovnání obou kosmických principů = Otec + Matka ve Věčném Mlčení v
nečinnosti a klidu, v činnosti skrze Logos, tedy skrze Ježíše Krista a Pannu
Marii, ve vesmíru – Marii a bodhisatvy v počtu 24. Tito vyvolenci Boží tvoří
tvůrčí Logos pod vedením Mistra Mistrů Ježíše Krista – Spasitele. Mystik má
své povinnosti vůči všem energiím Jsoucna a to tak, že v lidském těle musí
vyrovnávat oba protikladné silové proudy energií – musí se připodobnit Jednotě
těchto sil v Nejvyšším, v Otci a Matce. Povinností vůči Absolutnu je, jak již
bylo řečeno, obětovat sebe v mutaci svými skutky, a za pomoci meditativního
získávání Poznání a soustředění celého svého bytí, uvědomovat si Jednotu s
Věčným.
Růstem do nejvyšších dimenzí Života prospívá mystik především své duši,
ale
tím zároveň i všemu stvořenému, tedy i duším na všech nespočetných planetách
viditelna i neviditelna v celém kosmu. V nové době, což jest již nyní, jsou a budou
stírány hranice světů nadsmyslových, transcendentních, takže osvobozený člověk
bude moci vstoupit do těchto oblastí, což v soustředění již činí. Člověk si bude
neustále více uvědomovat součinnost bytostí astrálních, éterických i spirituálních
(nebeských) při tvorbě celého kosmu. Mystik plní povinnost vůči těmto oblastem
především jejich poznáváním a může ovlivnit či ovlivňovat bytosti především
v astrální sféře. Nežli se vrátíme k této věci v jiném pojednání, pamatujte si jedno:
každá myšlenka praktického a správně jdoucího mystika musí nést vždy jen
p o z i t i v n í náboj, myšlenka je síla a každá síla je nezničitelná, lze ji jen
transformovat. Vysíláním pozitiv na lidi, astrální bytosti atd. zúčastňuje se každý
mystik neustálého evolučního vývoje v celém nynějším tvoření. A to je zavazující!
Proto je Země dnes v takovém stavu, protože lidstvo vytváří stále více negací, které
umožňuje démonickým silám pronikat do všeho, i do lidských niter.
Vzhledem ke všemu co bylo řečeno výše je nasnadě, že myšlenka pronesená
z hlubin nitra působí na objekt modlitby pozitivně, což platí také o prosbách
činěných v soustředění (jak je mystikům známo). Tyto prosby činěné v soustředění
působí blahodárně na naši planetu a stejně tak na kosmos, jsou-li vysílány do
prostoru ze soucitu a z Lásky.
6. Adept si musí být vědom toho, že vstupem na Stezku dojde u něho k vyrovnání
a následků i z předešlého života (vybití karmy), neboť adept na Stezce musí být
čistý. Na Stezku vkročí ti, kdo přišli na planetu Zemi jako služebníci Ducha s
určením tedy již prenatálním, dále pak ty duše, které z normálního vývojového
cyklu od pračlověka se při dosažení určitého stupně víry a Poznání rozhodnou jit
k Dokonalosti co nejrychleji. U prvních dochází k vybíjení karmy z předurčení již
během celého života, takže dopad při vstupu na Stezku není tak tvrdý, avšak přesto
je velký. V případech druhých je tento dopad tvrdší. U služebníků (= případ první)
se však v mnoha případech jedná vedle karmické očisty rovněž o dobrovolnou oběť
za druhé. Bude vás jistě zajímat, jak může vybíjení karmy působit. Z předchozích
řádků jste poznali, že u každého tomu bude jinak. Shrnu vám tedy, sestry a bratři,
několik zkušeností ze způsobu dopadu vybití karmy. Dochází k němu tak, že při
normálním způsobu života bez mystiky byste dané dopady měli rozvrženy po celé
délce vašeho života. Při rychlém dopadu může nastat onemocnění, které však trvá
kratší dobu a slouží vám k posile a k překonání překážek. Na základě vašich přeměn
mohou nastat různice v manželských vztazích. Musíte být vždy dobří a jemní.
V partnerovi to může způsobit změnu nitra buď k příklonu k vašim vibracím, nebo
nastane mnohdy vzdutí vibrací, jako se rozbouří mořské vlny. Jen klid, rozvaha a
pohled z pozice Věčnosti a Zákona vám pomůže. Uvědomte si, že všechny lidské
vztahy jsou relativní. To pochopíte jen tehdy, získáte-li Lásku ke všemu a ke všem.
Vnitřní vzdmutí vln může nastat i u rodičů, dětí apod. Při vybíjení karmy můžete
ztratit některé ze svých přátel, mohou se zhoršit vztahy na vašich pracovištích.
Uvedl jsem některé příklady, možností je mnoho a různorodých. Zmužilost a touha
po uvědomění vám pomohou překonat všechno. Vždyť, jak jsem již napsal, mnozí
z vás jste určitou očistou již prošli v tomto životě. Může dojít i ke ztrátě majetku,
avšak to je také relativní – mystik přece na ničem nelpí. Není řečeno, že k tomu
dojde u všech, ale někoho to postihnout může. Všechno berte jako překážky pro
zkoušky a stupně k osvícení. I když půjdete těžce, náhle začnete stoupat lehce a
poznáte, že všechno zlé – z lidského pohledu – co vás navštívilo mělo pro váš
vzestup ohromnou cenu a tak všechna protivenství způsobená třeba vašimi
milovanými odpustíte a poděkujete za rány, které vám způsobili. To je mystická
duchovní síla vymykající se rozumu. Ale je tomu tak. Jedna z naších sester mi
poslala nedávno citát, který uvádím k tomuto bodu: „Kdo vzlétá těžce dolétne
nejvýše“!
7. Mystik na Stezce musí prodělat období Světla a období tmy. Ano, milované
duše, tak tomu je. Až budeš procházet obdobími Světla, budeš naplněna silou,
svátostí a blažeností – nadějí plynoucí z tebe. Vše bude krásné, i tvé pozemské
zápasy a bytí, nitro bude přijímat světlo a překrásné světelné vize, budeš cítit
vděčnost k Nejvyššímu.
Při prožívání období tmy se ti naopak bude všechno zdát temné, ať hluboce
věřícího opanuje tě naprostá skepse a vše uvidíš v marnosti. Na mysli budeš mít
slova nedobrá o Nejvyšším a budeš mu vyčítat, že tě opustil. Všechno bude
šedé, i pozemský život, budeš naplněn bolem a beznadějí, nebudeš věřit ničemu,
ani sám sobě. Ale pamatuj: to vše jsou zkoušky, které musíš překonat, je to
stále ještě boj s tvým lidstvím, je to počátek mystické smrti. Proto jsem již
dříve naznačoval, že Stezka, ač napohled jednoduchá, je naopak velice těžká.
V temném období budeš také svalovat všechno na sebe, nebudeš se moci
soustředit a budeš hledat příčiny. Nehledej je! Musí se tak dít pro doplnění tvého
Poznání. Uvědom si vždy jedno: N I K D Y N E J S I S Á M !!! Celé vyspělé
Duchovní bytí je s tebou, i Božská jednota. Šeptej si v těchto chvílích vždycky
větu z
Davidova žalmu XXIII.: „I kdybych musel jít přes údolí stínů smrti, nebudu
se báti, neboť Ty se mnou jsi“. „Buď vůle Tvá“, šeptej nitrem v každé chvíli
prázdnoty. Po každém období temna budeš mít krásnější období Světel a
Poznání.
Pokoj buď vždy s tebou, sestro, bratře.
DIALOG ......
Vedl jsem kdysi písemné debaty s jedním velmi bystrým a inteligentním lékařem,
odchovancem ateismu.
Korespondence s oním lékařem byla úspěšná, vedla u něho k pochopení duchovního
systému života a vzbudila v něm zájem o víru. - Uvěřil -
Zdeněk
Lékař:
Dle Vašeho názoru, duše při posmrtné existenci stále bdí, sleduje své potomky nebo
blízké na světě a ovlivňuje jejich život. Dokonce některé duše (ty na nižší úrovni)
existují dále na zemi nebo i pod zemí? Navíc duše jednou a někdy i vícekrát prodělává
vývoj na zemi. Z těchto důvodů se domnívám, že to hlavní v existenci duše, to
nejvýznamnější a asi nejzajímavější, se odehrává za její existence v lidském těle,
protože jednak prožívá svůj tvořivý a na zážitky velmi bohatý čas a jednak i její
posmrtný život je do jisté míry dále upnut a zaměřen na další lidské dění na světě.
Z těchto důvodů si přestavují, že stejně vlastně při smrti duše cosi „ztrácí“. I když bych
uvěřil v její další existenci, nemám tu víru, že další posmrtný život je stejný nebo stejně
zajímavý jako pozemský, spíše asi méně pestrý, řekl bych až smutný a jednotvárný.
V tom případě je v podstatě téměř jedno jestli lidské duševno zanikne se zánikem
tělesné schránky, nebo zda bude žít pouze v ideální podobě a bude jen tichým svědkem
dalšího světského dění, do kterého nebude moci radikálně nebo vůbec zasáhnout.
Posmrtný život by tím pro mne ztrácel jaksi přitažlivost. Nakonec i víra, že jsem již
někdy existoval, nebo že budu ještě někdy existovat mne opět nemůže povzbuzovat,
protože v současné době o tom nevím (že jsem někdy byl), nic mi to neříká a z toho
celkem logicky vyplývá, že budu-li i v budoucnu někdy existovat v hmotné podobě na
světě, nebudu již nic vědět o své nynější existenci a opět mi to nebude nic říkat.
V představě a pocitech to pak vypadá jako bych skutečně zemřel a ztratil existenci
současně s hmotnou existencí.
Další věc na kterou nevím odpověď je asi následující:
Věřím v teorii evoluce podle Darwina, je logická a celkem i vědecky podložená. Když
si představím věčné duševno, kde toto bylo, když na světě byl jen shluk bílkovin nebo
prvoci? Kde bylo, jak dlouho a čím se toto duševno zabývalo. Věřím že jakési ideálno
bylo, ale domnívám se, že mělo velmi málo se současným mým duševním životem a
mou duší. Domnívám se, že to souvisí asi tak, jako že mám v sobě třeba některý atom
prvku, který mohl být před 1000 lety v nějaké přesličce, že snad má duše má část
z celkového ideálna věčného, ale celistvého, kde po smrti se individualita zcela ztrácí.
Představa, že by zůstala individualita duše, je mi nepochopitelná z několika důvodů:
Čistě strukturálně, organizačně by bylo neuvěřitelné, aby množství individualit za
období existence života na zemi bylo kdesi nashromážděných. A pak podle Vaší teorie
by muselo být celé nevyčerpatelné množství individualit kdesi v zásobě a stále tam je,
protože jen některá duše prochází hmotných životem víckrát než jednou. Je pak možné
aby všichni předci bděli nad dalším životem potomků? Bylo by jich snad příliš. Pokud
ano, kteří?
Když uvážím, že v nekonečném vesmíru je i nekonečné věčné ideálno, je pak toto
společné pro celý vesmír? Nebo má každá planeta své? Předpokládejme, že existuje
nějaká forma života i na jiné planetě. Je ideálno společné pro všechny, nebo ne? Kdyby
bylo, je mi jasné, že individualita duše zaniká po smrti jedince. Jak ideální tak hmotná.
Hmotná přechází v jinou hmotu (zákon zachování energie) a ideální přechází opět do
trvalého duševna života planety nebo vesmíru a ve své jedinečnosti (domnívám se)
přestane jako existovat (jakýsi zákon zachování duše v myšlenky?). Tedy stručněji
sumarizováno, duše jednice je asi jako buňka v celém organismu, která zánikem
organizmu ztrácí vše, i když její struktury jsou dále používány a nezničitelné. Takto si
představuji i další posmrtné včlenění do věčné idey, ale bez individuálna.
Lidové léčitelství a lidová diagnostika má mnoho do sebe, ví často o přírodě a
bylinách více než lékaři, nicméně praxe říká něco zcela jiného, protože většina
nemocných se stále obrací ještě na lékaře a až v poslední řadě na lidového léčitele, nebo
diagnostika. V globále také jsou lékaři se svou vědou a empirií stále více úspěšní než
lidoví léčitelé a domnívám se, že i dále budou. Ve své praxi věřím stále více zkušenosti
své i zkušenosti druhých v podobě studia a výzkumu, než své intuici, která mne již
bohužel mnohokrát zklamala (i když empirie, také může zklamat).
Dnes jsou přístroje, kterými je možno na základě elektromagnetického vlnění
stanovit koncentraci látek v organizmu, v krvi, v tkáních, zjistit pomocí této metody i
počínající zhoubné bujení v hloubi orgánu. To jsou technické vymoženosti, které
domnívám se, že budou v dalším vývoji stále více a více zatlačovat lidové diagnostiky a
citlivce, i když nepochybuji o jejich výjimečných schopnostech a v porozumění lidské
duši a lidskému tělu. Nicméně vývoj techniky v lékařství je jednoznačný a neúprosný a
zatlačuje lidovou diagnostiku jednoznačně na druhou kolej. Rovněž léčba nabývá na
gradaci, zejména v ekonomicky vyspělých zemích. Jsou vyléčitelné zhoubné nádory,
které znamenaly dříve jistou smrt.
Vůbec se domnívám, že vývoj a význam výzkumu, objevy ubírají místo duševnímu
vysvětlování podstaty věcí (nevím, zda je to dobře, možná ne), ale když se podívám na
vývoj během posledních 3 - 4 tis. let je vidět zřetelně co věcí si dříve lidé vysvětlovali
nadpřirozenými silami, ale věda postupně ukrajovala stále z tohoto nadpřirozeného
krajíce. Není jasné kolik ho zbývá, ale není možno se touto cestou dopátrat ke konečné
pravdě? Protože v budoucnu snad za 1000 milión let, to nevím, nebude již co objevovat
a zbude třeba holá podstata ideálna, lidé budou i více přemýšliví až překlenou období
nynější technizace světa. Vždyť dnes je možno pomocí chemických látek a elektrických
impulsů ovlivňovat duševní stav člověka!! Radost, smutek, vztek, agresi to vše je
možno způsobit v experimentu chemickou látkou nebo elektrickým podrážděním ovlivňuje se zde duše??
Trvalým užíváním některých léků je možno trvale změnit celé chování, ano i
charakter člověka - nesvědčí to o labilitě duše? nebo tato zůstane nezměněna. Pokud se
mění, co to pro ni znamená do budoucna?
Myslím, že jsem nastínil víc svých problémů než je únosné, proto si nechám další na
příště a těším se na Vaše názory a odpovědi.
Zdeněk:
Vaše otázky jsou plnohodnotné. Touží po logice. Doufám, že si děláte kopie svých
otázek, nemohu je opakovat a někdy nedodržuji ani Vaši systematiku otázek.
Ano, po odtělení duše bdí, pro vyšší stupeň sfér neexistují protiklady, které vytváří
hmota. Např. světlo - tma. Jen některé duše sledují pozemský život svých přátel,
potomků atd. Jiné duše mají poselství vyššího řádu, doprovázejí např. duchovní
pracovníky, vědce, umělce. Ale to je jen složka života v astrálních sférách. Uvědomte
si, že mně není možno podat Vám celkový popis. Je to nadlidské síly. Sám musíte
dedukovat z těchto drobítků, které jsou zde řečeny. Je to úžasné, ba lidsky fantastické.
Ta mnohotvárná činnost.
To nejzajímavější v životě duše se neodehrává pouze v pozemských tělech.
Podívejte se, JSOUCNOST zahrnuje vše v jednotě - tedy fyzický svět i duchovní!
Tento svět je p r a v ý m o č i s t c e m - proto je hmota stvořena. Pravý život duše je
v beztělném stavu! Všude v Absolutní jsoucnosti je t v o ř i v á činnost, ba
v beztělesném stavu větší, není omezována časem, prostorem, lidskými žaly, bolestmi!
Lidský život je efemérní v bezčasu a v bezprostoru.
Vy jste příliš zajat a zaujat prostorem. Tedy jste silně v třídimenziální sféře. Ale jsou
dimenze vyšší a proto krásnější! Ve třech dimenzích můžete obdivovat krystaly
drahokamu, ve čtvrté dimenzi je cosi, jako kdybyste na krystaly drahokamu připojil
další, navršující se a prolínající se krystaly. Ono to nejde vysvětlit. Musel byste více
uvažovat o relativitě č a s u a p r o s t o r u. Pak byste zjistil, že je nekonečná
věčnost, bezkonečnost! Bezčas a bezkonečnost jsou vyšší a krásnější, než omezení
časem a prostorem. Zrovna tak s duší. Ona je v těle i čase o m e z e n a a m o c ! Až
pochopíte věčnost, pochopíte i z a c h o v á n í V a š í i n d i v i d u a l i t y v
a s t r á l n í ř í š i, tedy v bezprostoru a v bezčasu! To je základní pilíř všeho Poznání!
Nevytrhujte tento malý a často trudný svět z nekonečna a věčna. Vždyť jsme
v JSOUCNU. JSOUCNO je přece vše! Život lidský je mámivá, šalebná hra, za účelem
zjemnění duše a čistoty duše. Hmota znamená utrpení! Vše hmotné je Májin závoj!
Klam! Skutečnost a Pravda je jinde! Když by pro Vás ztratil posmrtný život přitažlivost,
že nemůžete působit na tento svět, pak v něm budete působit podle své vůle svým
způsobem. Pochopíte-li celou soustavu JSOUCNA, tedy neviditelného i viditelného
světa, budete spolupůsobit na sféry vyšší a dokonalejší, než je tento svět! Toť zákon
svobodné vůle a zákon výše vývojové sféry! (Ale ovšem Váš dědeček kromě působení
na Vás působí i jinde). Jak jsem řekl, činnost je mnohostranná, různorodá. O tajemství
nepamětí z inkarnací jsem již vysvětlil. Promyslete si sám, jak by bylo chudému, který
se zrodil nyní jako boháč. Ovlivnilo by to jeho svobodnou vůli. Buď by vše rozdal nebo
by shromažďoval ještě více! A reinkarnaci prodělávají všechny duše zemského typu.
Jiná cesta není. K vyrovnání všeho v nejvyšší spravedlnosti. Nenaleznete logiku jinde.
Jen naleznete logiku v negaci věčnosti! Trpím? Končí vše smrtí. Tedy odejdu
dobrovolně!
SLEDUJTE např. v rostlinné biologii buňku, mikrobuňku, opylení, vejce, život,
květ, semena. Po věky! samo od sebe! Ten nejmenší prášek má účel. A tak je ve všem.
Vše je MIKROKOSMEM v JSOUCÍM MAKROKOSMU! Vše má účel, svou krásu.
Vždyť tento svět byl stvořen pro život. Vezměte si celkový vývoj. Člověk zde měl vše
připraveno. Uhlí i naftu. Když to bude končit, nacházíme nové energie, nezávislé již na
uhlí a naftě. To jsou jen jednotlivosti, tak je se vším!
Proto, ovšem další příklady si můžete najít sám, je podstatné si uvědomit, že ve
vývoji zemských světů byl ú č e l, připravit vše pro různé druhy životů. Ne tedy život
povstal z vytvořené hmoty. Jako není chaos v celém kosmu, vše je zákonem vymezeno,
tak je to i v nejmenší částečce. Ve všem je stejný pohyb, jedna pralátka, jeden zákon.
Píšete, že Vás víra v tento věčný život nemůže povzbuzovat, protože v současné době
nic nevíte o předchozích životech. Tedy uvažte zákon o zachování hmoty a energie.
Aplikujte si jej na ž i v o t s v ů j. To krásné co máte, je myšlení, cit, a to byste chtěl
pohřbít? Vždyť zde se musí rovněž uplatňovat zákon o zachování a zákon vývoje. Píšete
v současné době? Má nekonečnost začátek a konec? Má nekonečnost střed? Má
bezčasovost, tedy věčnost, současnou dobu, má minulo a budoucno? Nemá! nemůže
mít! To vše je zapříčiněno fyzickým stavem - tedy hmoty. Vše je ve Vás stále. Podle
zákona vývoje duše musíte procházet zdánlivým časem a prostorem, ale i všechny
lidské děje jsou neustále ve věčnu. Lidský život není ani jednou kosmickou vteřinkou.
Einstein podal vědeckou hypotézu, že délka předmětu, tedy třídimenziálního, se
zkracuje v korelaci ke zvýšené rychlosti. Těleso=hmota, rychlost=čas. Kdybychom
uměli vyvinout rychlost větší než rychlost světla, zmizel by prostor a gravitace. Zbyla
by duchovnost! Pozorujte vrtuli letadla. Čím větší rychlost, tím se Vám hmota vrtule
mění jako by v pohybující se nicotu. Čím prudčeji vyhodíte kámen, tím více porušujete,
nebo zpomalujete gravitaci. Hmota má základy: prostor, rychlost a čas. Podle
nejnovějších fyzikálních teorií, změníte-li jednu z těchto veličin, změníte i ostatní. Pak
by se Vám vše změnilo. Zde začněte chápat relativitu a logicky dojdete k beztížnému a
lidským smyslům neviditelnému duchovnu. Kdybychom uměli vyvinout ještě větší
teplotu, než jakou umíme, dostali bychom mnoho nových prvků. A na konci bychom
zjistili, že každý prvek je energie, že je jedné a stejné podstaty.
K závěru prvního Vašeho odstavce: ve všem věda nachází účelnost a zákonitost,
nezničitelnost! Proč zrovna lidské jášství, které existuje (to nemůžete popřít), by nemělo
být rovněž nezničitelné? Život človíčka, který zemře v 15 letech by podle Vaší
domněnky byl bez účelu, kdyby zanikla individualita lidskou smrtí. Nic by zde
nevykonal. Ani by nemělo cenu se zrozovat, proč také? Vždyť by ž i v o t z t r a t i l
c e n u ! Proč pro vše ostatní, pro celý vnímaný vesmír platí přesné zákony, i v nejmenší
buňce a pro to nejnádhernější, co na světě je: l i d s k é m y š l e n í, s m y s l p r o
k r á s u, c i t, by měl zahynout? To je přece až absurdně nelogické. Vy to chápete,
dáte mi za pravdu, ale tíže hmoty, kterou si neumíte abstrahovat, Vás váže a moc Vás
váže, takže prozatím neuznáte nejlogičtější Pravdu! Podle Vašich domněnek by musel
být svět pouhou náhodou (v náhodě by neexistoval žádný zákon), byl by chaos.
V náhodě by se nikdy buňky nemohly zorganizovat v inteligentní bytost. Podle
Vaší domněnky by b y l ž i v o t a ž p r o t i v n ě nespravedlivý a nelogický!
Pohleďte na starce u Vás, na zmírání, na umírání mladých. Krutý svět! Ale ž i v o t,
j a k o v š e o s t a t n í je l o g i c k ý a n a n e j v ý š s p r a v e d l i v ý.
Trnka Vám nedá hloh, hmota Vám nedá inteligenci. Život z hmoty nevznikne sám o
sobě. Inteligence jediná dá vzniknout inteligencím, závislým na prainteligenci. Život
vznikne životem, závislým na JSOUCNU! Hmota nedá zákon, hmota se jen řídí podle
zákonů vyšších, inteligentních. Pokud pochopíte logiku všeho, co Vám říkám, poznáte
nelogiku dosavadního svého myšlení!
Kolem celé zeměkoule je tzv. ozónová vrstva (sféra). Kdyby nebyla, neexistoval by
na naší planetě žádný život, ani jedna buněčka by nebyla. Ozónová vrstva nepropouští
ze slunce ultrafialové paprsky, které jsou pozemskému životu zánikem. To ta hmota,
když se tvořil náš vesmír, míním tedy vesmírem pouze sluneční soustavu, byla opravdu
chytrá, že ještě před vznikem živého organismu si pořídila tuto vrstvu, aby ochraňovala
život, který vznikne až po této vrstvě za miliony let! Opravdu byla tak inteligentní, že
snad již ten život předvídala. TO je zajímavé, že? Stovky takových příkladů jsou mezi
námi, ale lidé nedomýšlejí a jsou hrdí na svou velikost, na své lidství. Přitom prostřelují
tuto ozónovou hradbu raketami a přitom vědí, že tato vrstva má zvláštní neschopnost,
totiž ona se již nikdy nezcelí. Účinek tohoto počínání, jako internista můžete pozorovat
na lidech, neboť mnoho nemocí je z pronikání většího množství paprsků na Zem a tím
z ovlivněných změn počasí.
To jen takový dovětek k prvnímu odstavci.
K odstavci druhému:
Píšete, že věříte v teorii evoluce druhu podle Darwina, že je logická a vědecky
podložená. Vidíte, jak jsme se shodli. I to je moje přesvědčení. Ona totiž vše se
v JSOUCNU vyvíjí evolucí, n e n á s i l n ě. Vždyť již jsem Vám hovořil, že i duše se
vyvíjí podle stupňů až k dokonalosti. Poslyšte si o Darwinovi: Darwinovi teorie
neomezují se jenom na výklad o vzniku přizpůsobení přírodním výběrem. Snažil se
také učinit pokud možno pravděpodobnou přeměnu a vývoj organizmu během
vývoje zeměkoule. Domníval se, že na počátku života několik málo živých bytostí
bylo stvořeno, snad jen jediná, a jejich přeměnou, že se vyvinulo nynější tvorstvo a
vyvine další.
Tedy duchovní věda, kterou Vám předkládám a která vpluje do života po událostech
v tomto desetiletí, o kterých jsem se Vám již zmínil, n e o d p o r u j e Darwinovi a
Darwin neodporuje jí! Vylučuje abiogenezi, což je vědecký výraz o vzniku živého
organizmu ze hmoty. Budete-li mít trpělivost a zájem, dostaneme se jednou až
k samému začátku důvodu stvoření hmoty a uzavření duševní podstaty do těchto hranic.
JSOUCNO vytvořilo, jak již řečeno hmotu pro evoluci duší, před zhmotněním a v
nekonečnu byla idea, myšlenka tohoto duševního vývoje. Zrovna tak nejdříve v
myšlence JSOUCNA byla z éterické pralátky vytvořena nehmotná zeměkoule (ale i
celý vnímatelný vesmír). Geologické éry by nás odváděly. Budu stručný. Vývoj šel
pomalu, až k veleještěrům, k mamutům. Veleještěr byl nutný, pro upevnění kostí, tedy
pro stavbu kostry pro příštího člověka. Neboť vše se dělo pro člověka. I rostlinstvo i
fauna. Tedy člověk nebyl stvořen rázem! Celé předlouhé epochy se vše připravovalo
k jeho vytvoření, aby tělo z lidoopů bylo zušlechtěno pro přijetí v ě č n é d u š e, pro
její další vývoj. Involuce duší nastala až tehdy, kdy na Zemi byla těla připravena
k jejich přijetí. Psychologie nám udává příklady, kdy v Americe a v Sovětském svazu
mládě šimpanze nechali žít se stejně starým hochem v rodině. Šimpanz dělal vše přesně,
jako hoch, až přišel okamžik, kdy se zastavil a strnul na svých zvyklostech.
N e p o k r a č o v a l jako človíček!
Ptáte se, kde byly v té době lidské duše, když vývojová fáze začala a pokračovala.
Duše, než přišla na Zemi, prodělala vývoj na Saturnu, na Slunci a na Měsíci. Ovšem
zrozovala se nejprve v rostlině, pak ve zvířeti. I ona prodělávala podobný vývoj jako
ostatní druhy. Duše pomáhala budovat pro sebe tento svět! Vždyť je JEDNOTA!
Ptáte se dále, kde bylo všechno duševno! JSOUCNO je všechno, celé nekonečno,
celé věčno! Nežijte uzavřen. Nejste jen pozemšťan, jste věčný, nekonečný, jste
Vesmířan. Přece život je i tam, kde vy nic nevidíte. Duchovní život. JSOUCNO JE
ABSOLUTNĚ TEDY VŠE. I ZRNKO PÍSKU JE JSOUCNEM. I VY. I MLÉČNÁ
DRÁHA. VŠECHNO JE ŽIVOT V JEDNOTĚ PŘECE V RŮZNÝCH
FORMÁCH. Nekonečno je opravdu nekonečné a zaplněné celé životem!
Je tolik hmotných světů, kde ty duše dle vývojového stupně byly. Je astrální říše,
která je oživena dušemi. Dle touhy a dle rychlosti inteligence (vzrůstu) nastalo třídění
duší a zařazování na hmotné světy. Ovšem nepředstavujte si, že na všech planetách je
život shodný s naším. Duchovní bytosti sídlí i na Slunci a Vysoké. Duši nic nemůže
škodit, ani žár, ani mráz, nepostrádá ani kyslíku, nepotřebuje jej, ani výživu. Je sama
Sebou. JSOUCNO je perpetum mobile, které v miliardách životů se samo sebou
udržuje a ze sebe sama vznikla. A v ní my jsme dostali k vývoji i n d i v i d u a l i t u,
která je milosti tvůrce. Proto si ji máme vážit a zušlechťovat. Tím přece zušlechťujeme
celé VŠEBYTÍ.
Proč se Vám zdá neuvěřitelné, že všechny duše kdy existujících na zemi by mohly
být někde nashromážděny. Vždyť nekonečnost je nekonečná, jsou rozptýleny do 7 sfér a
výše a do světů pod sférami. Ve vývoji se dostávají na jiné planety. A vždyť ve vývoji
v reinkarnaci se zase vždy pár miliard zrozuje zde. Vždyť některá duše se vrací i do sta
reinkarnací, než se zbaví tíže hmoty a času. Podívejte, kolik miliard let bylo vynaloženo
na tvorbu země pro člověka. A kolik let je zde člověk? Homo sapiens neandrtalis se má
za to, že zde byl již před 750 000 lety, to v kosmogeologických hodinách vzniku země
je asi 0,7 sec.
Dále píšete, že není možné, aby všichni předci bděli nad dalším životem potomků.
Ale ovšem, že ne! Vždy ti nejbližší, předcházející, a to jen, je-li to jejich poslání! Vždyť
ti dřívější předci mohou být také právě zrozeni! Mohou již být z bludného kruhu
reinkarnace, tedy dokonalí. Mohou žít na jiné planetě v jiné formě hmotného či pouze
duchovního života. Pochopte Nekonečno a všebytí. Vy si stále vše oblékáte do hmoty.
Což víte jak je duše velká? Vždyť i naše míry a váhy jsou neplatné zákonům hmoty. Jen
hmoty! I dny jsou relativní! Vždyť jsou i duše, které vůbec nepodléhají zrozování ve
hmotě! Ona ta fantastičnost absolutna nejde představit! Musí se prožít! Prožít ji můžeme
svou vlastní mutací!
Po tragických blízkých událostech, které přijdou jako jedna z vývojových nutností,
lidstvo prodělá změnu směrem k duchovnu. Lidsky bychom řekli, že půjde z extrému do
extrému. Vy slyšíte věci, které jsou pro budoucnost! Celá logická stavba i účel je v této
vědě, kterou Vám předkládám, obsažena. My jsme jen v malém úseku-prozatím. Vždyť
jste jeden z prvních lidí, kterým je dovoleno toto sdělit (prozatím). Zde jsou mystéria,
která se sdělovala pouze malému počtu zasvěcených a to šeptem ústy!
Poznání nechť je ve Vás!
Ve třetím odstavci dotkl jste se největšího mystéria lidského poznání.
V nekonečném vesmíru je skutečně i nekonečné ideálno, které jak jste již poznal,
nazývám JSOUCNOSTÍ. Tato JSOUCNOST je JEDNOTOU, z této JSOUCNOSTI
vše vzniklo a vzniká, aniž by SAMA JSOUCNOST něco ztrácela, nebo získávala.
Nemůže ztrácet, ani získávat, protože je to JSOUCNOST ABSOLUTNÍ, z ní vznikají
rozmanité formy v myriádách (mnohosti) tvarů (viditelných) i netvarů (pro člověka
neviditelných). Ale stále vše zůstává přece JSOUCNOSTÍ. Tedy i planety i člověk.
JSOUCNO JE SPOLEČNÉ - NEDĚLITELNÉ, ABSOLUTNÍ. V absolutní
nekonečnosti nemůžeme proto oddělovat jednotlivé galaxie, či jednotlivé planety, od
všebytí. My svou polohou na zeměkouli vidíme určitou část pohyblivého vesmíru.
Máme ji v sobě absorbovánu smysly. Ale musíme se povznést nad ten malý úseček a
uvědomit si, že nekonečno se rozprostírá na všech stranách, dolů, nahoře, ve všech
světových stranách. To je cesta k poznání absolutna. I nekonečno je rozděleno pro vývoj
duchovních individualit na sféry, jako podobně je členěn povrch zemský. Pro naši sféru
je určen vládnoucí duch, který proniká vším a kterého tradice nazývá Syn Boží,
křesťanská tradice Ježíš Kristus, (naši sféru rozumím Zem), pro sféry duchovní tedy
astrální říši, je určen vládnoucí duch IMON, který se stal jako první zemský člověk
DOKONALÝM - tedy BOŽSKÝM a ten v jednotném prolínání hmotného
s nehmotným zasahuje i do činnosti lidí.
Čím výše se duše dostane ve svém vývoji, tím více prožívá jednotu nekonečnosti a
je schopna vstoupit i mimo sféry, vázající se na vývoj lidských duší. Tedy vyspělý duch
může pronikat svobodně a volně i na jiné planety a galaxie, ale i na vyšší nehmotné
(tedy éterické) světy, lépe řečeno sféry. Je to obrazně řečeno asi tak, podle výšky člověk
ze země utrhne ovoce na stromě podle svého vzrůstu. Malý se dostane na nejnižší větve
s ovocem menším, vyšší dosáhne do větví s ovocem lepším a ten, který umí
s p r á v n ě r o z l i š i t a p o u ž í t s e d m i p ř í č k o v ý ž e b ř í č e k,
obsáhne celý strom.
Přitom si duše podržuje svoji individualitu, neboť skutečně JSOUCNOU je jako
organismus, který se skládá z myriád individuálních duší, které je možno připodobnit
buňkám v živém organismu, nebo atomkám v anorganice. Nebo k plástu včel. Každá
buňka plástu tvoří celý plást a přitom celkem neztrácí žádná z dílek (buňka) svou
charakteristickou formu.
Jestliže duše dostoupí takového stupně dokonalosti, že netouží více po vlastní
individualitě, může se jí vzdát a vplyne do JSOUCNOSTI. Ale po zušlechtění všech
existujících duší, nastane jiný a nový projev činnosti JSOUCNA.
Lidství prodělává své etapy. My jsme v etapě 5. ze sedmi. Pak bude Země strávena
vulkánem a nedokonalé duše budou prodělávat další vývoj v jiných sférách. Dokonalé
duše povstanou v jednotném Duchu. Pro vývoj duše je nutné individualita již v korelaci
na zákon karmy.
K pochopení smyslu života je zapotřebí znát: Proč byly vytvořeny individuální
duše z Absolutní jsoucnosti, jaký mají smysl a účel a kam jdou. Jen zodpovězením
těchto otázek dostane člověk l o g i k u bytí, dostane celek poznání a smysl všeho.
Ovšem to jsou otázky, které Vám jen naznačuji a na které Vám nemohu doposud dát
odpověď. On člověk musí také něco vydolovat sám ze sebe. Ale pochopíte-li hloubku
položených otázek, pak musíte uznat, že lidský rozum nemůže a není stavu na toto
odpovědět sám ze sebe. Ale to je alfa a omega všech věd, filosofií a církví. Ale z nich
zatím na to nikdo nepřišel. Ale pozor, tím nechci říci, že bych na to přišel sám! Já jsem
jen malý, který má za povinnost poznání jedincům vysvětlit a naznačit. Toto vědění je
tak staré, jako lidstvo, ale bylo sdělováno šeptem jen zasvěcencům (esotericky) vedle
proudu esoterního šel vždy proud druhý, obrazný (alegorický) esoterní a proud třetí,
v kterém jsou duše zpozdilé, bez vznětů a věřící j e n s v ý m s m y s l ů m.
V nadcházející 6. Epoše toto učení bude učiněno zjevným (esoterním) a ti, kteří
přežijí, z velké části budou inklinovat k duchovním projevům. Ale ne všichni. Jinak by
třídění a tříbení duší v koloběhu zrodů ztratilo svůj účel a význam. Kristus: Chudí
budou vždycky s vámi (to jsou zpozdilé duše v celkovém vývoji). Na tomto příkladě
vidíte, že ani církev, ani faráři nerozumějí Písmům.
Na poslední tři odstavce Vašich otázek odpovím globálně:
Je nasnadě, že na mé názory se budete dívat z pozice svého nynějšího bodu vývoje
Vaší osobnosti. Já také nechci Vaše názory měnit, mou povinností je odpovědět, a sama
JSOUCNOST, máte-li poznat, připraví ve Vašem nitru půdu projevy Vašeho dalšího
života. Často zcela lidská událost provede mutaci celého myšlení člověka.
Celým životem jste byl veden a zvláště studiem k tomu, abyste byl doposud
skeptickým. Že věříte telepatii, hypnose a v sílu myšlenky, je velkým kladem. Jsoucno
je pohyb, víření, vlnění - elektromagnetických sil. Tyto elektromagnetické vlivy jsou i
v nás. Někdo má vlastností více elektrické, někdo více magnetické. Někdo je
v rovnováze. Z psychiatrického hlediska: sensitiv atd.
Věříte v sílu myšlenky, tedy v sílu vůle. Někteří jedinci umí silou vůle koncentrovat
jednotlivé síly v sobě. Pak mohou tyto síly prakticky využívat. Umí koncentrovat své
myšlenky, telepaticky proniknou k subjektu. Tedy jejich práce neodporuje ničemu,
čemu sám věříte. Byl jste veden, abyste se s takovým jedincem dosud nesetkal. Já jsem
se s nimi setkával na každém kroku. Vaše skepse ani nechtěla, abych Vám poskytl
důkaz u nějakého Vašeho pacienta. Poznal jsem prakticky: iridoskopii (všechny neduhy
určil, včetně nestráveného alkoholu z minulého dne), telepatické vnoření: naprosto
shodná diagnóza s lékaři, mediální vnoření: nejdokonalejší a konečně siderické
kyvadlo - svou diagnózu jsem Vám předložil včetně se správným určením 28 jedn.
Železa (potvrdil rozbor u Vás při následujících návštěvách na interně). Patrně se
domníváte, že jsem s autorem, který již zemřel, nejprve o sobě mluvil. Ujišťuji Vás, že
jsem u něho neprohodil ani slůvko o svých trápeních. Vysvětlil mně i návaznosti
jednotlivých nemocí na sebe. O rok dříve než u Vás, předepsal mi vit. E a B6, doporučil
ostropestřec nebo legalon kromě jiných bylin.
U medial. ženy jsem věděl, že vada je v metabolismu a v krvi a první mne připravila
na cirhózu. Vysvětlila mi i příčinu Fe jako nemoci z mé karmy. Na porušená játra
doporučila aloe. Atd..... .
Nemá cenu, abych Vám popisoval moji empirii u mých přátel. Jen jeden případ:
obratem pošty mně stanovila u pana ....., který u Vás se mnou ležel, smrtelnou diagnózu,
když jste ho posílali na kliniku na tomograf. Doporučila u něho již jen masírování a
potírání páteře - kvůli ležení. Z osobního styku, a je jich dobrá desítka, vím, že k ní
chodí i lékaři a že léčí i prominenty. Konečně známý Mikolášek, známý mých rodičů dnes již zemřelý - léčil nacisty i Zápotockého, který nad ním i v 50. letech držel
ochranou ruku.
Ta med. žena stanoví přesně i chemické složení ledvinových nebo žlučníkových
kamenů a podle složení určí terapii a rozpouští je. Hrozně se rozčiluje, když k ní přijde
osoba, která již má žlučník vyoperovaný a zůstávají ji určité potíže.
Ovšem její zeť, sám MUDr., má zákeřnou nemoc kůže, že mu již odpadává i maso.
Pomoci nemůže ani ona, ani jeho kolegové. Je to nemoc karmická.
Je nasnadě, že i ona vyhledala chirurgii, když u ní došlo k zauzlení střev.
Ovšem jsou to nadaní jedinci zvláštní citlivostí a i zde je nutno obezřetně
rozpoznávat kvalitativnost. Ti správní nechtějí odměnu. Vede je touha pomoci. Mezi
nimi je plno šarlatánů, kteří potom této čisté praxi škodí. Na bolest např. žlučníku mají
stereotyp terapie! Získali určité zkušenosti, ale není v nich potřebná citlivost ani
koncentrace.
Konečně u Vás i u nich pacient musí věřit, aby terapie měla výsledky. Lidé jsou
zvláštní. Jako neuposlechnou Vás, neuposlechnou ani rady dobrých lidových léčitelů.
Pak svádějí vinu na lékaře!
Rozhodný moment však hraje karmické zatížení jednotlivců. Vaše vývody o vědě
Vám neberu, to vše je správné. Jenomže věda využívá mechanicky známé záření či
elektromagnetismus a citlivci je využívají sami ze sebe, protože vše je ve všem.
Nemoc je nutná, jako hmota. Je protikladem zdraví, tedy dokonalého těla i ducha. Je
to polarizace, která jde ruku v ruce s vývojem duše. jistě, že dnes jsou vyléčitelné
nádory, dříve zhoubné. Dříve také souchotiny nebyly vyléčitelné a dnes skoro vymizely,
ale rozšířily se ihned nemoce jiné proti všem protikladům, z kterých se skládá lidský
život. Utrpení je nutné, zákonité a karmické!
Civilizace rozbíjí harmonii (soulad-vyrovnání protikladů), tím nastává i více utrpení
lidí ve fyzické sféře člověka, i v emociální, etické. (Všechno souvisí se vším)
Dnes zatlačuje technika etiku i estetiku a Pravdu (Pansofii). Tedy moderní technická
revoluce i v lékařství zatlačuje citlivce, jak píšete. Ale ne, nezatlačuje, neboť dobrých
citlivců je v této civilizaci stále méně! Protože i je zachvátil mor spekulace. Citlivec,
nesoucí si dar jsoucna, vždy bude stát vedle vědy a mnohdy i nad ní!
Píšete, že Vás zklamala i intuice, ale i empirie. Ovšem i k intuici musí být klid a
vyrovnané nitro a důvěra v ní! Intuice je vnitřní hlad, je tichý a musí se mu umět
naslouchat. Klame i nás v životech či jej klameme my, že mu špatně rozumíme? Intuicí
si musí člověk umět vypěstovat. Klidem tichem. Dnes je uspěchaná doba, která
nedovolí zklidnit nitro. Máte mnoho pacientů, jste všichni přetíženi. Dřívější lékař,
dobrý diagnostik pracoval v klidu a v pohodě. Pracoval více intuicí a lidé říkali: to je
praktik. Intuice je vypěstování si v sobě citu a vyžaduje bezmeznou důvěru.
Smrt je přirozenost života a ukončení života nezávisí na lékaři, ale na predestinaci,
stejně tak zrození. Je to jen metamorfóza v toku všehobytí.
Vědecká terapie skutečně má gradační tendenci, stejně tak jako technika. Tím se ale
potlačují vnitřní síly člověka. V této epoše (páté) dostoupil materialismus svého
vrcholu. Tato doba ještě nikdy na světě nebyla a již více nebude. Tímto stoletím skončí.
Tak jak skončí, tak ještě nikdy žádná epocha lidství neskončila a již vůbec nikdy
takovým způsobem neskončí. Jedna z epoch lidství byla ukončena zánikem Lemurie,
další zkázou Atlantidy. Ale věčné pravdy nebyly nikdy zničeny a nikdy zničeny být
nemohou a nebudou!
Ničení právě pochází z nevědomí citu a vnitřních sil člověka. Tyto se pak nahrazují
hmotnou technikou. Všechny kultury lidstva skončily a nastávaly epochy nové. A byly
tu vyspělé kultury!
Dnešní heslo je m o c, b l a h o b y t, p o h o d l n o s t. V tomto všem
relativním lidstvo se štve, pachtí, trpí a vidí jen hmotné hodnoty. Ideální hodnoty nechce
vidět. Vymoženosti tzv. civilizace ubíjejí cit ve všech oborech i vědních. Úzká
specializace a pohodlnost lidí zastírá všepoznání ( širokou inteligenci). Hmota hrubá
zastírá a stírá jemnost, až něžnou. Úzkoprsost bují na úkor velkorysosti.
Dříve, jak píšete, si vykládali lidé vše jako nadpřirozené jevy. Neexistují
nadpřirozené jevy. Věda ukrajovala po staletí tyto nadpřirozené jevy. Všechno, i
zdánlivě je přirozené! Věda nevysvětlila řadu jevů a nevysvětlí. A když, tak
hypoteticky. Vedle věd lidských, kterým nikdo nemůže nepřiznat úspěchy na všech
polích, stojí však jiné vědy (reosofie, antroposofie, metapsychika, metafyzika – dnes
oficiálně nazvaná psychotronika). Psychotronika je tedy dnes řazena mezi vědy a má za
úkol zkoumat jevy, které se vymykají dosud poznaným zákonům. Předsedou této
mezinárodní vědy je prof. Dr. Jandák, který tyto jevy studuje. Je mezinárodní kapacitou.
Bylo zde mezinárodní sympozium na Slovensku. Účast z celého světa! Výsledek:
j s o u d o k á z á n y j e v y, k t e r é s e v y m y k a j í s m y s l ů m, s í l y
dosud nepoznané a my se musíme snažit si je
v y s v ě t l i t.
Bylo sympozium pracovníků s virgulí v Praze. Rezultát naprosto shodný
s uvedeným v předchozím odstavci!
Snad jste četl Danikena, nebo viděl film: Vzpomínky na budoucnost. Co je vědou
n e v y s v ě t l e n ý ch (tedy nadpřirozených) záhad. U nás píše podobně Souček:
Tušení souvislostí a tušení stínů.
Jen dohady.
Věda panem Darwinem získala teorii roku 1859, ale dříve ji vyslovil Buffon 1749.
Duchovní věda starého Tibetu ji vyslovila několik tisíc let před n.l. Dokonce píše o
zrození Tibeťana z opičáka a z opice. Dnes se všeobecně hovoří o atomech, ale atomisté
byli již ve starověku. Hypoteticky západní vědci dokazují, že hmotou je antihmota a
dělají pokusy, které mají dokázat, že hmota není, že je jen záření, které naplňuje prostor.
Duchovní věda před několika tisíci lety označila, že vše je z nicoty, z proudů záře. Že je
životní láska v neprostoru – idea, entelechie a ještě další jména. Třeba prahmota,
pralátka, praenergie, éterická vonění atd. Ale přes různá jména a označení se pravdivě
vyjadřuje o společném základu všebytí, tedy jakési nehmotné protoplasmě. Výrazů je
plno.
Tento úvod k tomu, že v ě d a nemůže nikdy porazit nebo předhonit duchovní vědu,
ale může ji a také se tak stane do sebe vstřebat, splynout s ní v dávném snu lidství
v Pansofii (Komenský). Filosofie vztahuje vždy ruce po jednotlivých úsecích
POZNÁNÍ !!! POZNÁNÍ C E L K U je U N I V E R Z Á L N Í V Ě D O U, která
je a byla ve vědomí některých jedinců a v 6. epoše vstoupí evolučně v život. Bez
pochopení proč je zde člověk a kam jde, bez nepochopení věčnosti, nedokáže žádná
z lidských věd dát dopověď.
Je jsoucnost – všechno je jsoucno – nazýváme ji různě, třeba Bůh, Tao, Zeus,
Nejvyšší, Moudrost atd. Také ji zveme Otec – protože je jen Otec a z něho vše pošlo.
Jednoduše celou filosofii vysvětlil moudře Kristus: Já a OTEC JEDNO JSME!
OTEC JE JSOUCNO, JÁ JSEM Z NĚHO, TEDY JSEM TAKÉ JSOUCNOST,
neboť nic jiného není a nemůže být, než Absolutno.
Absolutní jsoucnost je věčná a neměnná, protože obsahuje vše. Vznikání i zanikání
je v jsoucnosti, ale jsoucností zůstává. Je to hra, je to věčná činnost v dvou protipólech –
v dvou principech – těm všude jinde říká se jinak – klad, zápor – princip ženský –
princip mužský, princip světla a princip tmy, princip ohně a princip mrazu apod. Ale
vše je jen hra protikladů, z kterých se člověk poznáním sama sebe a jsoucnosti věčné
v sobě musí dostat do vyrovnaného klidu. Aby se dostal do sféry, kde nejsou protiklady,
musí v potu a krvi projít všemi stupněmi jsoucnosti (životy), aby vše poznal a poznal
také jsoucí spravedlnost.
JE JSOUCNOST A JÁ JSEM JSOUCNOSTÍ.
Podívejte se, člověk má všechny možnosti i nemožnosti v sobě. Je Bohem. Životy
jsou zápasem, v kterém člověk musí porazit lidství (hmotu) a stane se Bohem. K tomu
slouží mystická, dosud tajná cesta, ku které je zapotřebí odvaha a trpělivost! Mravnost a
pokora! Uvědomění si absolutní jsoucnosti.
Vy se opíráte o ratio. Podle posledních empirických (ne duchovních) výzkumů,
mozek člověka má 10 miliard neuronů. Každý neuron má na 10 mil. napojení –
promítněte si do těla, i do éterického a astrálního. ŽIJÍCÍ ČLOVĚK VYUŽÍVÁ JEN
10% NEURONŮ, podle jedněch, ne stoprocentně v duši člověkově. I když my říkáme,
že duše bolí, že duše se raduje. Duše je neměnná, je složena z duchovních atomků,
jejichž základ je věčně čistý bílý. Mravním životem a poznáváním odpadávají buňky
(atomky) znečištěné a tvoří se čisté. Ale jinak je duše neměnná, je to Bůh ve vás a je
spíše
p o z o r o v a t e l e m tichým, mlčenlivým.
Stavy člověkovy se odrážejí intenzitou barevných výbojů na astrálním těle (auře
fyzického těla!). Tohoto těla se zcela po očištění duše zbavuje a zůstává při získání
božství sama, jediná, věčná. Tedy éterické tělo je otiskem těla fyzického, astrální tělo je
tělem cítivým, emociálním a jsou to přechodné obaly d u š e. Setrvávají i po smrti,
kdežto fyzické tělo jen do smrti.
Působením čímkoliv na psychiku člověka, se odráží v těle astrálním a tím i v jednání
člověka. Změna povahy člověka užíváním prášků a to změna trvalá, jak píšete, mně není
vůbec známa. Může zmírnit některé nemoce, ale jádro povahy člověka tkví v něčem
jiném. Celková změna, a to naprostá mutace člověka, ta pak působí na d u š i, ale
nemůže být zapříčiněná, nebo vyvolaná žádným chemickým ani mechanickým
činitelem.
Již pradávní používali drogy (alkaloidy) i masti a mechanické prostředky k vyvolání
vstupu do astrálu.
V Indii je to božská šťáva Sóma, lisovaná z jednoho druhu muchomůrky, zasvěcená
jednomu z bohů Indrovi. Mescalin vyvolává stavy, že malíř po jeho použití maluje
shodně jako schizofrenik. Jistá skupina dervišů padá do „svatého“ stavu po rychlém
otáčení se kolem své osy, čarodějnice v dávných dobách potíraly svá těla mastí, po které
létala jejich astrální těla na koštěti na sabat. To jsou skutečnosti, ne pohádky. Tibeťané
dovedou mechanickou cestou, dřívky otevřít tzv. třetí oko, které je položeno mezi
očima, tam, kde Indky nosí perlu. Takový adept nahlížel do astrální aury lidí a podle
výbojů a barev poznal jejich myšlení.
Uvádím jen několik případů. Ty ostatní jistě znáte, včetně alkoholu a l i d s k é
m y š l e n k y, která působí na nositele zpětně a může v něm vyvolávat snivé představy,
které se mohou realizovat, buď v dobru nebo zlu.
V lidském těle žijícím jsou procesy fyzikální a chemické. Není důvodu, proč vnější
prostředky by nemohly ovlivnit tyto procesy buď harmonicky na vyléčení, nebo přivést
je do elementární přebohaté astrální říše. Lidské myšlení vyvolává v neuronech
chemické procesy. I ty jdou ovlivnit a přivést často k harmonii. Ale podstata charakteru
tkví v něčem jiném.
Lidé mají všichni jednu společnou vlastnost: t o u h u. Každý stále touží po něčem.
Kdo napne svou touhu k pravému poznání, rozšíří se mu pohled do všebytí. Zcestná
touha vede k výbojům životů na lpění na hmotě, pohodlnosti, zdánlivém štěstí.
Z nevyrovnání těchto tužeb vzniká bída lidského tvora ve všech důsledcích.
Mutace člověka je závislá na hluboké morálce, víře ve věčnost, v lásce ke všemu
co je a v pokoře před vším, neboť vše je Jsoucnost. Tyto dvě řádky správně
pochopeny jsou základem celého Poznání a jsou pilířem Absolutna!
Vštípit je lidem, je nesnadný úkol.
Chtěl jsem do slov vměstnat co nejvíce, snad i na úkor srozumitelnosti.
Lékař:
V otázkách se vracím k probraným odpovědím. Číslování je nové.
1. K otázce zla. Domnívám se stále, že zlo je vázáno na lidskou existenci. U zvířat toto
nevidíme (loví jen pro živobytí, zabíjejí jen z nutnosti - sebeobrana, potrava, oběť
netrápí, ale zabijí rychle a jen co musí). Prvotní objevení se zla stále nechápu. Při
rozdělení první idey, nebo řekněme Boha vzniklo více duševních bytostí. Vznikly ze
stejného jádra jako např. vznikne dítě z rodičů. Proč potřebovali usilovat o moc,
když tato nejvyšší jim byla nakloněna příznivě (byly to její „děti“). Nebyla tu
motivace k touze po moci. A pokud byla, je stále úzce vázána na naše duchovní
předchůdce, ať je nazveme Anděly, Satanem či jinak. Od té doby přetrvává v nás
zrovna tak jako dobro. Nemohu věřit, že zlo existuje mimo nás snad v podobě Satana
nebo jiných temných sil a číhá na naše myšlenky a duše, aby je nepříznivě
ovlivňovalo. Chybí mi stále i logická odpověď na to, kde se vzalo
původní zlo a proč? Není tu dostatečný motiv. Neumím si také dost dobře představit
„zápas“ andělů nebo démonů. Fyzicky nemohli bojovat a duševně by museli démoni
vždy prohrát, protože nejsilnější síla, která rozhoduje o sférách bytí a nebytí byla
přeci nad nimi a při dobru, při dobrých andělech? Pak by zlo muselo být v zárodku
rozdrceno a člověk ve svém hmotném i duševním životě by se rozvíjel dále v míru a
pokoji i když třeba pomaleji (o to déle by také mohl vydržet svou existenci).
2. K reinkarnaci. R. 1820 byla na světě miliarda lidí, dnes již téměř 4 miliardy. Po
milióny let bylo „potřeba“ k znovuzrození jen tedy maximálně miliarda duší (a i ta
by se sotva po celé období „uživila“). Nyní během 160-ti let (což je zlomeček celého
vývoje) je potřeba o 3 miliardy duševních individualit více. Byly tyto po milióny let
někde v zásobě? V astrální říši? Pak musí být spousta poprvé vtělených duší? Jak to
půjde dále? Je ještě nějaká zásoba duší? Co až se vyčerpá? Může se vyčerpat? Bude
to pak den velké katastrofy? Do r. 2000 se předpokládá 8 miliard lidí na světě? Je
možné za tak krátké období zrození tolik nových duší?
3. Otázka zemřelých blízkých předků. Psal jste o tom, že jsou rádi, když si na ně
vzpomeneme, že o tom ví, zapálení svíčky apod. Při obrovské populační explosi,
však je velmi pravděpodobné, že jsou již opět na světě. Při takové velké „spotřebě“
duševních individualit (o 3 miliardy více za 160 let než bylo po milióny let zvykem)
si asi nemůže duše moc vybírat a bdít nad svým svěřencem na zemi.
4. Psal jste, že Bůh dal lidem slovo. Ale on jim nedal slovo, ale přímo najednou tisíce,
ba desítky tisíc řečí. Proč? Přece by bylo logické, aby dal Bůh lidem jednu společnou
řeč. Lépe by si rozuměli, předávali si zkušenosti apod. Nebyl důvod k tolika řečem.
Každá etnická skupina jinou! Přitom některé více primitivní a jednodušší než jiné.
Proč? V současnosti znám jen jednu jasnou a logickou odpověď. Lidé si řeč vytvořili
sami pro svou potřebu domluvit se při společné činnosti (Engels). Potvrzuje to konec
konců i vývoj jazyka! U primitivních národů s pomalým vývojem zůstává i řeč
primitivní, tam kde je velký kulturní rozmach je i řeč složitější.
Těžko bychom se domluvili asi s Čechem z doby Přemysla. Pokládám to za
dostatečný důkaz toho, že řeč nebyla lidem dána jako taková, ale že vznikla zákonitě
vývojem lidské práce. Svědčí pro to i tisíce jazyků, v rozdílných částech světa.
5. K vývojovým sférám duše. Jak víte jistě, že existuje 7 stupňů nahoru! Co když je jich
12 nebo 8. A proč dolů jsou jen 3. Co když i dolů jich je 7, nebo jiný počet. Pokud
máte informace, pak jste tam musel být, ale ze 7 sféry se dolů chodí jen výjimečně
pro velké činy apod. a navíc jste naznačil, že trpíte karmicky v tomto životě, proto
se nedomnívám, že znáte 7 sféru osobně. Když ji neznáte osobně, mohl Vám to
někdo říci, ale podle Vašeho schématu nemohl být výše a proto nemůže vědět, že 7
sféra je poslední. Mohl si to např. jen myslet, nebo o tom být přesvědčen, ale
nejvyššího stupně nemohl dosáhnout, neboť to by Vám nemohl již sdělit. Je tedy
klidně možné, pokud vezmu vaši informaci za reálnou, že existuje nahoru dalších 7
sfér, o které nemá nikdo potuchy. To samé platí o spodních sférách. Ještě ke sférám.
Cesta Kristova byla ojedinělá? Co když tuto cestu prodělává každou chvíli někdo a
my o tom nevíme. Jaký smysl měla cesta Kristova! V podstatě jen velký vliv na
vývoj náboženství a pomůcka církve - když to vezmu z praktického hlediska.
Věřící byli před Kristem i po něm a jejich víra se nijak zvláště asi nelišila. Pouze se
objevila jakási nová modla nebo nový bůžek, který pak po velkou většinu sloužil
jako pomůcka církve, často i demagogicky. Nebyla v tomto případě nakonec otázka
a celá osoba Krista zneužita?
6. Knížka od Dr. Mrázka je výborná. Ještě jednou děkuji. Ale na druhou stranu je to
knížka, která spíše viklá Vaší víru. Nebo ji alespoň moc nepodporuje. Zcela reálně a
na vědeckém podkladě vykládá některé jevy zdánlivě záhadné. I odstavce, které jsou
zaškrtnuté v knize, že by snad mohly svědčit pro něco ideálního jsou v podstatě
dvojsečné, nejednotné a mohu podpořit svou filosofií i víru zarytého materialisty.
Např. prostor a čas jsou PRODUKTEM fyzikálních skutečností - tedy hmoty!
Nebo: („život je nezbytný důsledek vývoje neživé hmoty“) apod.
Omlouvám se možná za trochu útočný tón otázek, ale nemohu najednou pohřbít
všechno, čemu jsem až dosud věřil. A pak slepé přijímání nových myšlenek nesvědčí o
přemýšlivosti. Nebylo by zde tudíž namístě.
Zdeněk:
Upřímně řečeno, Vaše otázky jsem čekal a čekal jsem otázky ostřejší. Vaše reakce
na řečené není ostrá, je slušná. Já Vám nechci něco vštěpovat, ani prosazovat. Když
se mne na něco někdo ptá, má povinnost je odpovědět, pokud vím, že mu je možno
svěřit to, co píši Vám. Můžete si položit otázku: Co, nebo kdo ho opravňuje, aby
psal
věci nové, které nebyly dosud snad ani zveřejněné. Na tuto otázku Vám prozatím
nesmím odpovědět.Můžete si klást i otázku: Není tento člověk velký fantasta, který
se nechává strhnout sny? Nejsou to anomálie, kterými mne hostí? Kde jsou vlastně
hranice mezi jeho apriorismem a aposterionismem? Na tuto otázku vám mohu
odpovědět: čerpám z empirie - hmotný svět má svou empirii, která je součástí
duchovní empirie. Dialetika je nutná, i odpor je nutný, neboť jen ten může být
podporován Vaší touhou po poznání, zaručit pochopení syntézy. To vše odhaluje
Vaši touhu dopátrat se zkušeností, které jsou jiným uzavřeny.
Vaši první stať musím rozdělit:
1a) Domnívám se stále, že zlo je vázáno na lidskou existenci.
U zvířat toho nevidíme atd..._______________________
Ale ovšem že je, vždyť v poslední odpovědi jsem Vám to nevyvracel, dokonce jsem
Vám to potvrdil, domnívám se, (víte, já se nerad vracím k tomu, co jsem již napsal
a odložil, proto nebude ona věta souhlasná s odpovědí předešlou), že jsem Vám
napsal: Tak jsem Vám řekl, že zlo je i jinde. To slovíčko - i - přece je souhlasné
s Vaším názorem. Pokud jste tomu rozuměl, že zlo, jak obrazně a tradičně je
označováno slovem - Satan -, je pouze v dolních sférách a tam číhá, pak jste vše
nepromyslel dobře.
1. Při studiu grafů promítnutí činů člověka do astrální říše, byste přišel na to, že každý
sestup v nich označený, je způsoben zlem, opakem dobra. Zlem, které setrvává
v člověku.
2. Tak zvaný prvotní hřích je v každé duši již dán. Je to stejné jako obsah hormonů + a v každém jedinci různého pohlaví.
3. Kdyby v člověku (jednotě hmoty a ducha) nebylo vůbec žádné zlo, pak by se člověk
přece nepotřeboval vracet do světa protipólů, kterým je naše planeta.
4. Prvotní hřích svobodnou vůlí v člověku sílí negativní činy a seslabuje se etickými
činy, kladnými a výší Poznání (první stadium Poznání je víra a uznání světa
hmotného i nehmotného a nalezení jejich vzájemné syntézy v logické nekonečnosti).
Je pochopitelné, že vůdčí princip zla (satan, Kníže podsvětí, Ahriman atd.), který má
k dispozici opak světlých duchovních vyšších bytostí (Andělů) démony, kteří svádějí
více ty, kteří mají v sobě více zla. To vidíte u jednotlivců, v historii i v současnosti. I
naše individuality tak kdysi žily.
1b) Prvotní objevení zla stále nechápu..................
Já se Vám nedivím. Ale promyslete si již posledně napsané, tam výklad. Pokusím se
Vám říci jinak. Předně: Prvotní idea (spojení dvou principů) nebyla rozdělena na
duchovní bytosti, ale tyto byly a jsou neustále absolutním celkem. Z toho
absolutního celku nelze tedy abstrahovat ani zlo, ani zápor, ani klad. Jsoucno je
činností. Činnost nemůže existovat bez projevení se této činnosti (lapidární příklad
z minula: natahovací vláček). Aby byla činnost, byla dána vyroněným Slovem
bytostem svobodná vůle.
Nazvěme prvotní ideu (Otec) jedničkou, činnost (Syna) dvojkou a Pravdu a krásu
(DUCHA) trojkou. Tedy ony prvotní bytosti byly vyroněny touto trojicí a byla jim
dána svobodná vůle - zákon - který nemohly a nesměly překročit, nemohly být jako
Otec - svobodná vůle vytvořila trojku, která v sobě obsahuje jedničku, dvojku po
obsažení vůle a moci Nejvyššího. Hierarchii duchů zvěme čtyřkou.
Tyto čtyři základní číslice tvoří božský Tetragram a v číslech 1+2+3+4 je obsaženo
číslo 10, které značí Absolutno, tedy vesmírné vše. Čtyřka je číslem a znakem
Hierarchie velkých mocí, kteří mají plnou svobodnou vůli. Část velkých duchů
vedena jedním z nich, který je zván tradicí Luciferem, zneužila svobodnou vůli a
vytvořila pýchu, která chtěla (jak jste jistě pochopil, tyto mocní dostali svou
individualitu) býti rovna Trojici. Boj byl mezi nimi a věrnými druhy - to je
alegorické vyjádření. Ve Vás jako v člověku a všech zrozencích se podobný boj
mezi dvěma protipóly odehrává neustále, pyšní duchové byli vyňati z Boží
čtvernosti - v nich povstalo zlo a byli označeni číslem 5. Adam a Eva (jeden z oněch
duchů) se nechal svést padlými duchy (symbol: chtěl jísti ze stromu
Poznání Moudrosti Boží). Toto vše se odehrávalo v oblasti spirituelní a fluidní,
která má shodné procesy, kterým říkáme fyzika v oblasti energie. Pro padlé duchy
bylo určeno místo v ohnivých sférách fyzických planet, pro svedeného Adama byla
určena 6 naše Země a snad i jiné planety. To je šest tvůrčích myšlenek Božské
činnosti a sedmá byla určena člověku, do kterého jsou nuceni sestupovat
individuální duše, které jsou z roztříštěného Adama. Číslo sedm znamená také
usmíření s Tvůrčím otcem - v potu tváře dobývat budeš chléb svůj - Sedmička je
číslem Země a člověka (alegor. 7 dnů tvoření v Bibli).
Po vysvětlení předešle jsem předpokládal Vaši oponenturu a proto jsem tam vložil
sám otázku: Proč Bůh stvořil Duchy se svobodnou vůlí a nechal vzniknout zlo?
Kdyby byl všemocný a vševědoucí, musel by tomu předejít. A odpověděl jsem, že
je to pro činnost. Ono to tak vskutku je. Umíte si představit činnost bez nutných
protikladů? Zlo vzniklo svobodnou vůlí Hierarchie duchů, mimo Boha, ale je
obsaženo v Boží jsoucnosti. Lucifer (tradicí zvaný) je Knížetem zla, satanem,
démonem, Pokušitelem, Antikristem. Usiluje stále o získání 10. Sám má číslo 9 a
myslí si, ve své pýše, že bude pánem všeho. Bohužel jsme se zrodili v době, kdy
proběhne nový zápas Satana o získání nejvyšší moci. Kníže zla zesiluje svou činnost
a snaží se bojovat proti světlu v lidech. Světlo se udržuje vírou (Poznáním), etikou a
estetikou, neboť Poznání znamená pokoru před každým a vším, neboť vše je
prodchnuto Životní boží energií.
Svědectví mé pravdy prožijete, když ne duchovně, tedy na fyzické pláni.
Očištěné duše odcházejí do božského Tetragramu, aniž se vracejí. Tam
v ušlechtilé činnosti čekají na všechny zpozdilé bratry ve vývoji, aby tam povstalo
opět duchovní tělo Adamovo (z toho vzniklo křesťanské dogma o posledním soudu
ao
zmrtvěvstalých tělech, kteří nevyspělí lidé berou doslovně). Až tato cesta člověka
(vlastně lidství) bude dokončena, bude stažen náš vesmír a v nekonečné
činnosti Absolutna budou vytvořeny snad nové světy.
K pochopení těchto Pravd vám neustále chybí uchopení logické Jednoty (syntéza).
Kdyby bylo zlo v zárodku rozdrceno, jak píšete, je nemožné - vzniklo ze špatných
myšlenek a myšlenka je energie, pro kterou platí zákon o zachování energie. Proto
bylo tvoření. Kdyby toto zlo bylo negováno, nedošlo by k nutnosti vzniku člověka a
tedy by nemohl podle Vašeho upřímného a etického stanoviska rozvíjet se dále
v pokoji a míru v oblasti duševna i v oblasti fyzična. Jeden zákon svobodné vůle je –
zneužití se trestá. To je zákon jako zákon gravitace. Démoni rovněž věří v Boha a
jsou mu podřízeni. To znamená, že jsou regulováni - jak jsem již dříve psal –
svobodná vůle má své hranice. Dolní a spodní. Kdo je překročí, je v moci
satanského zla.
Člověk tedy má v sobě božství, ale i satanství. Reinkarnace vede k Poznání, je
osvobozením.
1c) V globále bych považoval odpověď na problém za dosti vyčerpávající, ale odpovím
ještě přímo na některé úseky celkového Vašeho dotazu:
Chybí mi stále i logická odpověď na to, kde se vzalo původní zlo a proč tu není
dostatečný motiv.
Vysvětlení máte již v odst. 1b), ale domnívám se, že stále Vám bude nejasno: motiv
je projev boží činnosti, původní zlo povstalo ze svobodné vůle Mocí z božského
Tetragramu a vzniklo pýchou, nebo závistí. To je zlo satanské, které se stalo samo
temnou mocí a v celkovém dění Jsoucna usiluje co největšího množství lidských
dualistických duší strhnout na svou stranu (denně vidíte toto v životě). Zlo
v člověku pochází od svedeného Adama (dědičný hřích), který se neúčastnil alegor.
boje padlých duchů s dobrými. Proto jeho vina nebyla tak velká jako sil satanských.
Stal se tak prostředníkem mezi satanskými silami a silami božskými. Kdyby nebyla
na světě tma, nebylo by možno od ničeho rozlišit Světlo. Bůh je absolutní světlo a
absolutní dobro (Láska). Kdyby nebyl Láskou, zničil by padlé moci a Adama. Ale
ve své Lásce je nenegoval, dal jim možnost znovu vstát. Pokorou, vírou a Poznáním
Adamovi. Činnosti negativní Satanovi. Proto náš vezdejší život je udělenou Milostí.
Je v souladu se zákonem, který Tvůrce vyhlásil. My známe složení atomu: neutrony
a protony s náboji + nebo - a neutrony. Podle nejmodernějších fyz. výzkumů však za
nimi je antihmota kladná + a antihmota záporná -. Ale zápor skladem se ruší. Proto
musí být jedné z antihmot více, jinak by nebyla činnost. Až v nekonečnu
mikrokosmos se setká s Absolutnem. To je jednota. Neustále ve všech složkách je
činná principem - a principem +. Jsoucnost je spojen princip + s principem -. I
z tohoto pohledu bylo jednoho principu více! Pamatujte, jak je nahoře (v
Absolutnu)!, tak je i dole (na fyz. pláni). A tak se kdysi vytvořil Neměnný Jediný a
nadbytečný princip, neboť praprincip vytvořil Činnost, která musí mít dva protipóly,
jinak by činnost nenastala. Jako ve zbytku antihmoty, i když
usuzujeme, že byla nadbytečnou antihmotou s určitým nábojem, nekončí pro nás
neviditelná a nezměřitelná činnost, protože i v každém kladu je i část záporu. Tedy i
v nadbytečném praprincipu byl klad a zápor. Byl tvořící praenergií a z toho
sestupoval stále doleji a doleji až k hmotě, který svým mikrosložením se napojuje
v nekonečnu znovu na Absolutno, v kterém stále trvá. Šel tendencí involuce a jde
tak dále. U lidí byla dána možnost svobodné vůle buď pro další involuci, nebo
evoluci, která vede opět do oblasti vyrovnané Jedinosti. To je smysl života a smysl
zla i dobra.
Muž má 47, žena 48 chromozomů. Všechna nezúrodněná vajíčka mají 24
chromozomů. Mužské pohlavní buňky jsou dvojí: + a -. Jedna polovina jich má 24,
druhá 23 (+ a -). Je-li vajíčko oplodněno mužskou buňkou o 23 chromozomech,
vznikne žena. Po zúrodnění vajíčka není možno jíž pohlaví měnit. Rozdíl kladu a
záporu, sudé a liché to vše je činnost. Bůh je vyrovnání, není klad ani zápor, sudý
ani lichý. Vše nadbytečné dal činnosti, nad kterou stojí Zákony. Zákony neměnné,
které
nakonec dojdou v činnosti všeho bytí i nebytí k vyrovnání, harmonii - Dokonalosti.
Nám se to zdá dlouhé, zbytečné, ale vše je nutné! Ostatní se pokuste domyslet sám.
Geniální Karel Čapek v Továrně na absolutno káže pravdu, když tvrdí, že v každém
kousku hmoty je božství. Má pravdu, když v Krakatitu tvrdí, že ve všem je strašná
energie. A má pravdu, když ve hře Adam Stvořitel, který kritizuje Zemi jako
nedokonalou, kritizuje Stvořitele a sestaví dělo negace, kterým Zemi, dílo Boží,
zničí. Bůh mu praví: To jsi chtěl? Tak Ti poroučím, abys sestavil Zemi podle svých
představ. Adam tvořil a tvořil a po všech marných pokusech sestavil stejnou Zemi,
jako kdysi Bůh. Bůh mu říká: Tak vidíš, Adame!
2. K reinkarnaci:
Jestliže Vám v předešlém odstavci vzniknou nejasná místa, pak si uvědomte, že Bůh
má svoje tajemství , nebo lépe jsou mystéria, která v žádném případě nemůže člověk
pochopit, pokud se sám nestane božskou dokonalostí. Všechna má slova jsou
vodítkem a jak jsem Vám psal již jednou, člověk musí sám vše dostat ze sebe.
Rovněž tak je to s počtem duší. Duše procházela svým vývojem ještě dříve, než byl
stvořen hmotný vesmír s naší planetou. Ve věčnosti milióny let nic neznamenají.
Miliardy ve věčnosti nic neznamenají. Květonosná rostlina obsahuje v sobě miliardy
buněk, z nichž každá má svůj fyziologický účel a tvoří organizovanou jednotku jako
stát, ovládaný jednotící ideou, které jsou všichni poslušní. Zkoušet se dopočítat
miliardy lidských duší nebo jen odhadnout, je nemožné.
Lidské duše vytvářely hmotný vesmír. Byly nejprve v nerostu, pak v rostlince, pak
ve zvířeti, pak v člověku. Byly na planetách, jak jsem Vám psal posledně. Po smrti
některé duše jdou do astrálu, některé (vyspělé, ale dosud ne dokonalé) jdou na jiné
planety, kde prožívají další vývoj v jiné formě. Při každém svém stavu se vždy
obětovaly pro organizaci vyšší. Rostlina žije z nerostných látek, z rozpadu nerostů,
tím se nehmotná podstata nerostů zušlechťuje obětí, bylina se obětuje živočichovi,
že ji zvíře sežere pro své bytí, živočich se obětuje člověku (tím je neustálý proces
evoluce všeho duchovního, člověk se obětuje člověku prací), ale i láskou a nakonec
musí toho člověka ukřižovat, aby se stal vyšší jednotkou a konečnou-božskou.
Ve všech těchto složkách je i jakýsi neustálý boj. Rostlina má schopnost se bránit,
např. vylučováním jedovatých látek, které si tvoří, živočich, zvíře se brání a člověk
svým neoplodněným poznáním staví hradby pro vývoj duše.
Je to neustálá činnost, neustálé metamorfózy, neustálé reminiscence a zapomínání.
Ale všechny vědy nás učí, že nic není zbytečného, že vše je účelné, jenom cíl všeho
toho dění se člověku ztrácí. Všechno je v činnosti, proto nemůžete usuzovat, že duše
jsou někde v zásobě, v jakémsi depu. Uložení v depu znamená pasivitu, čekání až na
něco. Čekání na horních vrstvách zrna v silu, až někdo dole odsype, aby ta horní
vrstva
se posunula v prostoru a času doleji než dojde ke konečné výsypce. Tak to skutečně
není. Individuální duše je zapojena do neustálé činnosti Jsoucna. Ať je na Zemi,
v astrálu či na jiné planetě, nebo na pláni nebeské. Patří k jednotě absolutní činnosti
neustále. Srovnání počtu vtělených duší s vnímaným časem vede sice k zajímavým
domněnkám i snům, ale vůle Boží v některých případech není zjevná. Je skryta.
Vždyť něco jsem Vám naznačil na Vaši analogickou otázku dříve. Pokud máme
doložené zprávy, je skutečně nynější počet zrozených duší největší, než je známo.
Z předchůdkyň obrazů světa před Atlantidou - Lemurie, nemůžeme říci, zda bylo zde
více miliard. Víte, na severu existují lumíci, takoví menší králíci. Ti se některým
rokem rozmnoží do miliónů a táhnou krajem i městy. Mají hlad. Najednou se rozdělí,
nikdo nezná podle jakého zákona, a jedna polovina zůstává, a druhá se dobrovolně
utopí v moři. Když se v přírodě vyskytne eskalující počet např. myšky, ve stejném
roce se vyskytne stejný vzrůst živočichů, kteří se jimi živí. R. 1820 byla na světě
miliarda lidí, před tím ještě méně. V 17. stol. a před tím Třicetiletá válka, cholera a
mor - brala lidi do beztělí. Vzrůst populace nastal již ke konci 18. stol. a pak v 19. a
největší v našem století. A vzrůst pokračuje, zvláště u barevných a méně vyspělých
národů. Dalším takovýmto vývojem by došla Země sama k zániku (myslím tím
přírodu) a nejdříve bílá rasa.
To vše jen na okraj. Ale nyní k Vašim dotazům:
Během 160-ti let je potřeba o 3 miliardy duší více (individualit pro počet lidí). Byly
to po milióny let někde v zásobě? Že ne v zásobě jsem ukázal. Po Adamově roztržení
vznikl x počet duší. Tyto šly vývojem až k člověku. Ale tyto duše jsou konstantou,
pro nás sice neznámou, ale jsou neměnnou konstantou. Nejsou nikde uskladněny, ale
nepřetržitě žijí v jiných formách životů. Některé jsou již na pláni boží, jiné jsou
v astrálu v činnosti, jiné jsou na jiných planetách a to ty, které se zpozdily ve vývoji,
zůstaly na Měsíci a čekají na milost zrození, jiné jsou na planetách, kde je život
vyšší než na Zemi, protože vystoupily ve svém vývoji výše, ale nedosáhly
Dokonalosti. Na těchto planetách není již takové utrpení jako zde na Zemi. Jsou
v jiných formách životů, kde pokračují k dokonalosti.
Pak musí být spousta poprvé vtělených duší. - Není jich spousta. Duše, které jsou
nyní na Zemi a zrozují se, prošly mnohostí životů v reinkarnacích.
Jak to půjde dále? Je ještě nějaká zásoba duší? Co až se vyčerpá? Může se
vyčerpat? Bude pak den velké katastrofy?
V příštích dnech skončí pátá poatlanská perioda lidského vývoje. Počet miliard
zrozenců bude zredukován, na kolik, nejsem prozatím oprávněn říci. Takže ku konci
našeho století nehrozí katastrofálních 8 futuroologických miliard. Ale jistě, že kdyby
nedošlo k redukci, že by bylo dosti duší, aby bylo 8 miliard na světě. Což není ani
dostatek láskytvorného materiálu? Zásoba duší pro zemská vtělení se nevyčerpá. Po
páté altanské periodě přijdou ještě další dvě mnohatisíciletí. Čím dále tím více bude
dokonalých, ale zde budou zůstávat duše zpozdilé, mnoho duší zpozdilých bude
uvolněno z Měsíce, mnoho se dostane ze spodních třech stupňů. Až bude Jsoucností
uznáno, že je Dokonalých duší dostatek, bude Země i okolní planety stráveny
vulkánem a začne vznikat vesmír nový, kde vše začne od začátku, ale jinak než na
Zemi, podobně. Vždyť po Zemi zbude ještě něco zla, jástevní duše živočichů, které
se mohou stát dušemi lidskými, atd. dokola a do nekonečnosti k neustálému
zjemňování a zušlechťování. (Za jástevní duše živočichů jsem opomněl napsat –
zpozdilé duše lidí). Všechny možnosti nelze vyjmenovat. Ano, pak to
bude den velké katastrofy, ale až do té doby, tedy této, byly již dvě velké katastrofy
- zničení Lemurie a Atlantidy. Sám se ještě dožijete v tomto životě map nových
kontur pevnin a oceánů. Kéž budete mít v srdci dostatek míru a pokoje i Vaše
rodina. Amen.
3. Domněnka, že populační explozí je pravděpodobné, že Vaši zemřelí jsou již opět na
zemi: vtělování nejde tak rychle. Vše má svůj čas lépe řečeno každý má svůj čas.
Vaše domněnka vzniká nějakým vsugerováním do své vůle, že počet duší je omezen
na počet, který by člověk ještě mohl rozumově uznat. Duchovní věda není vědou
rozumu, je ale vedena logikou srdce. Dovedl byste odhadnout, kolik v ČR je v
rostlinné říší buněk? Podívejte, co znamená miliarda v nekonečnosti? Neuronů prý
máme 10 miliard podle jiných 12 miliard, podle jiných až 16 miliard. Možná že ani
jedno číslo není přesné. A jistě že není. Tak je to s odhadem duší. Jsou věci zásadní a
věci, které jsou pro Poznání zbytečné.
Hledejte a naleznete!
4. Psal jste, že Bůh dal člověku Slovo.
Takto jsem to zřejmě nestylizoval. Psal jsem, že z jedničky se vyronilo Slovo z obou
principů. Hrozně se omlouvám, že jsem použil výraz Slovo, měl jsem raději volit
Logos! Nepočítal jsem s tím, že nebudete znát význam Loga - Slova. Proto Vám
cituji z jednoho slovníku: Logos (řec.) řeč, slovo, věta, myšlenka, pojem, důvod,
rozum, idea. U Herakleita je logos zákon, podle kterého probíhá veškeré světové
dění. Podobně je logos všeovládající, pronikající a řídící kosmický rozum působící
ve všech věcech. Zvláštní nauku o logu vypracoval Filón z Alexandrie. Logos je tu
božský rozum, sídlo božských myšlenek: je to prvorozený syn boží, tedy druhý Bůh,
prostředník mezi Bohem a lidmi. Tuto nauku převzalo křesťanství tak, že Logos
pojímá jako osobu, t.j. vtělené slovo tvůrčí, jež bylo od počátku u Boha jako Syn
Boží (Kristus). Později se stává Logos božskou osobou v Trojici.
Křesťanství převzalo osobností J. Krista Filónovu myšlenku, která v prvotním
křesťanství byla chápána přesně, dnes personifikováním a vlastně zmaterializováním
Loga Ježíšem Kristem vede k neporozumění! Evangelium Janovo začíná: Na
počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh. Tvůrčí myšlenka,
která vedla k činnosti a k Pravdě.
Tolik na vysvětlení.
To Vás ovšem svedlo k dedukcím, které jsou irelevantní s pojmem Logos.
Píšete: Ale on (Bůh) jim nedal slovo, ale přímo najednou tisíce, ba desítky tisíc slov,
řečí. Pokud míníte řeči různých národů, pak jich nejsou tisíce. Svým tvrzením si
odporujete uvedeným důkazem, že řeč vznikla zákonitě vývojem lidské práce.
Nejprve byla původní prařeč, primitivní, podobně jako buňky se organizovaly
vývojově v různá těla rostlin a fauny, tak se vyvíjela i řeč u člověka, než nastaly řeči
organizované gramatickými zákony a než se rozkošatily v mohutné listoví, jak je
používáme dnes. Ovšem, že tento vývoj a polymorfní použití je vázáno na práci –
tzn. rozvojem techniky i filosofie vznikají nová slova. Že je tolik řečí na světě, je
důvod rozšiřováním kmenů a jejich migracemi po celém světě. Každý vzdálený
kmen si ze sociologického hlediska uchovával něco z prazákladu původní řeči a
přizpůsoboval si ji podle event. rychlejšího vytváření statků. Z historie je známo, že
ještě v době Husově polština a čeština byly shodné, nebo tak podobné, že lehce
rozuměli navzájem. I vývoj řečí jde postupně.
Lidé si vytvořili řeč sami pro svou potřebu domluvit se při společné činnosti. To je
taková marxistická rádoby vědecká sentence. Zrovna takovou vědeckou pravdou je,
že člověk si vytvořil stůl, aby mohl u něho pracovat a jíst. Přitom zcela hypoteticky a
nelogicky, když budete tento Engelsův soud rozebírat, přijdete zase k tomu, že k řeči
byly nutné hlasivky, myšlení, jazyk, cítění, zuby, rty, patro, ústa - člověk. Kdo
v pramyšlence navrhoval člověka, musel přesně vše stanovit proto, aby člověk mohl
jít vývojem dopředu. Ale věřte, hmota sama od sebe nedala rozmanitý řád života a
účelnou organizaci, v které my žijeme. Trošku jsem nedodržel správný sklad.
Hypoteticky a nelogicky se přesně neváže na moji myšlenku, kterou jsem Vám chtěl
sdělit. Ale myslím, že rozumíte. Chtěl jsem vyjádřit, že marxistické tvrzení, že hmota
je věčná a že z ní vznikl abiogenezní život, je stejně tak mystická a nedokazatelná,
jako že Vyšší síla stvořila vše, tedy hmotu a život. Zde musí být účinná logika citu
spojená s rátiem.
Ptáte se proč tolik řečí? Je to podle Vás nelogické. Je to naprosto logické, celý
vesmír hýří rozmanitostí a bohatstvím a protiklady. Lidé musí bojovat s protiklady,
musí se vyvíjet v potu a krvi, v utrpení musí zápasit s protiklady v sobě, aby dosáhli
Jednotu a dokonalosti. Proto nastalo změtení jazyků (alegor. V St. zákoně: Babylon).
Byla to zase pýcha a závist (symbol Babylonská věž, která měla sahat až
k nebesům). Pro člověka, který je mezi satanskými silami a Nejvyšším, musely být
dány protiklady ve všem, aby s nimi bojoval, tedy i v národnosti a v mnohosti
jazyků. Proto je logický důvod k tolika řečem: k vyvolání napětí a k zemnímu
nedorozumění, ale člověk musí najít porozumění srdcem. Sám a těžce, každý
jednotlivec. Vy jste přílišný idealista, vy byste měl rád všechno ideální, bez utrpení,
zkoušek, bez změtení jazyků, ale daleko, daleko má člověk k dosažení Dokonalosti.
Víte, on ten Čapkův Adam stvořitel ve svém pojetí byl asi jako Vy. V tomto
uspořádání je účelnost.
5. K vývojovým sférám:
Je sedm myšlenek božích, je sedm tónů atd. Je sedm vývojových stupňů
k Dokonalosti, k Dokonalému (Absolutnu). Vím to ze zažité empirie. Vzpomeňte si
na poslední 1. odstavec ke zlu. Dokonalost a Absolutnost má číslo 10 - objímá vše. 3
stupně dolů a 7 nahoru dá číslo 10. Tedy prvočíslo 1 - Otec - Stvořitel. Kdyby bylo
nad sedmi stupni ještě dalších sedm stupňů, bylo by to 7 + 7 = 14, 1 + 4 dá prvočíslo
5. Číslo 5 je číslem padlých duchů, tedy sféry satanské. To je duchovní matematika.
Řecká abeceda má u každého písmenka číselnou hodnotu, hebrejci to mají rovněž.
Vše jde tedy uvádět v číslech (Pyhtagorejská škola, zvaná někdy číselná mystika).
Drak v pohádce je člověk- symbol sedmi hlav, které stále narůstají. To jsou stupně,
které čistý prostý Honza utne, až v sobě zabije zvířeckost, která nám brání k rozletu. Za
sedmero horami a řekami je krásný zámek a v něm spanilá princezna... Tak staří
vykládali nejhodnotnější pravdy. Sedm stupňů, princezna je naše duše, kterou musíme
dobrými činy (osvoboditel byl vždy mravný) osvobodit.
Ve výčtu bych mohl pokračovat.
V stupnici 10 (3 spodní + 7 horních) je opravdu obsaženo 2 x 7. Stupnice +1 až +4
jsou neutrální, platí pro - i +. Tedy v desítce je 7 vývojových sfér, které obsahují
obrazně řečeno peklo (podzemí) a 4 jsou v horní hranici. Do stupnice 4 je člověk
ještě příliš záporný, teprve nad stupnicí 4 - tedy ve třech posledních stupních je
člověk duchovní, inteligentní. Ano, byl jsem tam v té sedmé sféře. Že trpím
karmicky je pravda - psal jsem Vám kdysi na počátku, že utrpení jednak vyplývá ze
zákona karmy a jednak z oběti. Netrpím ze zákona karmy, ale dobrovolně z oběti pro
příští roky mého života. A trpím moc. Ale špatně jste porozuměl. Vždyť jsem Vám
kdysi na počátku psal, že duchové se mohou projevit za všech stupňů a dokonce jsem
Vám psal, že když se projevují Ti, co již jsou na nebeské pláni, že si podržují svou
individualitu. Tedy i tito informují o sedmi sférách, ale i ti z 4, 5, 6, a 7 sféry, neboť
je
jim již mnoho rozevřeno. O sedmi sférách je psáno již v nejstarší písemné památce
Epos o Gilgemešovi. Poslední indický světec Ráma Krišna, který ve svém životě se
ztotožnil s Dokonalým, píše o tom zcela zjevně (nepíše, ale vyprávěl).
Kristus byl zjev ojedinělý. Proto se píše Jednorozený Syn. To znamená, že
nepodléhal zákonu karmy (sansára). I on vzal na sebe oběť lidského utrpení. Kristus
od 30. roku života byl vtělený Logos - Slovo. Měl vliv, píšete na založení
náboženství. Ale jeho vliv je mocnější, vždyť z kultury křesťanství žijeme dodnes a
mnozí jej nahradili komunismem, což je největší idealismus závislý na mravných
jedincích. Znal jsem lidi, kteří se modlili večer u obrazu Stalina.
Je pravdou, že se stal Kristus jakousi formální pomůckou, ale jen pro ty, kteří mu
neporozuměli, jako mu porozuměl např. pozitivista T.G. Masaryk. Ano, věřící byli
před Kristem od počátku. Síla Kristova (Syna - Loga) vedla všechny i Lao-ce,
Budhu, Zarathustru, Mohameda a ostatní. Zatím je to některým skryto. Ale pojítkem
u všech je víra, mravnost a soucit s utrpením. A to je Syn Boží. I ve Vás přebývá! Vy
jste byl v jednom svém předešlém životě duchovním pracovníkem (mnichem).
Víte, mystérium Kristova příchodu necháme na později. Zatím Vám musí stačit
krátce: Přišel na svět ve 30. roku věku Ježíše jako vtělený Logos, aby prolnul zemi
svou mystickou krví, aby knížetem podsvětí (Satanem) nebyla zcela ovládnuta.
Máte pravdu, že jeho jméno bývá zneuctíváno. Z neporozumění, pro prospěch
církve, vždyť jeho jménem se vedly hrozné války. Církevní učení samo odporuje
Ježíšovu. Ne, kdo mě říká Pane, ale kdo činí vůli Otce mého - mravnost. Ovšem
stejně tak i myšlenky všech ušlechtilých byly zneužity, ať to byl Budha či Marx.
Kristus byl vlastně vyznavačem spravedlivého komunismu. Máš-li dva kabáty a
najdeš někoho, kdo nemá ani jeden, dej jeden svůj.
6. Dr. Mrázek - mnoho záleží na tom z jakého úhlu se na věc díváte. Duchovní člověk,
znající relativitu všeho viditelného a vnímatelného zajásá, že se i věda pomalu a
hypoteticky dostává k vyšším dimenzím, než je trojí. Vše má tři veličiny: rozměr,
váhu a pohyb. Dokážeme-li pozměnit jednu veličinu, změníme ostatní. Tedy příklad:
Vyviňme rychlost přibližně stejně velkou jako je světlo a nebo rychlejší, dle Mrázka
tachyon - změní se hmotnost i rozměr - předmět zmizí ve vyšší dimenzi. Je to jen
rozšířenější relativita zákonitě dána Einsteinem, a je to potvrzení o neexistenci
hmoty z pohledu věčnosti.
Změníme-li váhu (a jogíni to dovedou), odlehčíme předmět či tělo a dostaneme i
změnu rychlosti: tibetské Lung-gom, adept tohoto cvičení se pohybuje velmi rychle,
nebo dovede usednout na stéblo trávy, poruší gravitační zákon. Myšlenka je
tachyonem, i odtělený duchovní systém člověka. Na základě toho lze vysvětlit i
záhadný Bermudský trojúhelník. Stejně tak relativitu rozměru (dvou stran), jde o
Mübiovou pásku spojením dvou konců.
Einstein byl věřící a zanechal závěť o Bohu, kterého objevil ve všem. Objevil
praenergii, která je ve všem a řekl, že má obavy, aby lidé nezneužili této energie
k vlastnímu zničení. Mrázek byl též věřící člověk. Změníte-li hmotu, čili některou
z třídimenziálních veličin, zmizí prostor a čas a dostanete Jednotu absolutního
jsoucna. „Život je nezbytný důsledek vývoje neživé hmoty“. Mrázek píše o životě,
jak se projevuje na Zemi a my v něm, že neživá hmota - zpomalená energie se
vyvíjela v geologických dobách a že život se vyvíjel až v pozdějších etapách, ale to
přece tvrdí duchovní věda rovněž. Jenže rozlišuje život a Život. Život v prostoru a
čase a Život věčný. Mrázek píše o tom prvém.
Lékař:
1.) Pokud uvažujeme, že duši (na různém stupni vývoje) má každý živý tvor, má ji např.
i bakterie? nebo virus? A co prvoci, parasitární červ apod. Úvaha nebo představa, že
např. mikrob má svou duši se mi zdá nepřijatelnou, nebo alespoň špatně přijatelnou.
Pokud bychom uvážili, že i ti nejmenší, známí živí tvorové mají svou dejme tomu
primitivní duši, od které doby? Ti nedýchají, nemohou jí tedy mít od doby prvního
vdechnutí, mají ji snad od rozdělení 2 buněk? Uvážíme-li však, že duši má každá
buňka, jak je to s buňkami v lidském těle? Dají se pěstovat na tkáňové kultuře,
nemohu si představit, že tyto buňky mají nějakou duši. Kdyby měly, měla by duši
např. i spermie a vajíčko a jejich splynutím by vzniklo již nové fluidum, nebo
duševno
do početí, a nikoliv prvním dechem.
Uvážíme-li však naopak, že tito jednoduší živočichové dejme tomu jednobuněční
duši nemají, od kdy tedy vlastně mají živočichové duši? Od červů nebo od členovců?
Je tu tzv. astrální říše společná pro všechny duše? Jak zvířat, tak lidí i
nejjednodušších živočichů, nebo má každý druh svou vlastní astrální říši? Lze si
nějakým způsobem astrální říši v naší mysli a s našimi schopnostmi představit?
2.) Lidí na světě stále přibývá a nebýt válek, tak jejich množství došlo už čísla téměř
neslučitelného s nynějším způsobem obživy. V této souvislosti mi není jasné, zda
duše lidské jsou v astrální říši v jakési „zásobě“? Pokud ano, což předpokládám,
musí zde být obrovská duševní kapacita nekonečné idey, protože množství lidí na
světě dejme tomu před 100 000 lety bylo nepředstavitelně menší než nyní.
Předpokládám, že pozemský život je část vývoje duše. Kolikrát ho duše prožívá? Je
to na něčem závislé? Není mi ani zde jasné, když uvážím, že život je jen krátký úsek
existence nekonečné duše, proč nám není známo nikomu co bylo předtím. Ani
v náznaku. Tento dotaz se dá vysvětlit jistě např. podvědomím, ale jaký pak je smysl
celoživotní existence duše v podvědomí, když si sama sebe neuvědomuje? Pokud je
duše to, co si uvědomujeme, čím žijeme svůj „duševní“ život, proč nám i v tomto
případě zůstává zcela utajena předchozí existence? Když si představím, že duše tvoří
ideální jednotu, nemohu se smířit s tím, že její část je striktně po celý život utajena
v podvědomí. V tomto případě se totiž po smrti stane to, že organismus opustí zpět
do astrální říše pouze ta část duše, která je v podvědomí a o které nevíme a naše
schopnosti a celá naše myšlenková soustava (tj. ta duše o které víme) bude smrtí
zničena. Domnívám se, že kdyby tato naše duše „známá“, o které víme, nebyla smrtí
zničena a přecházela spolu s podvědomou částí duše do astrální říše s tím, že bude
zde jednou existovat v pozemském těle, museli by si někteří lidé nepochybně svou
předchozí existenci uvědomovat. Zákon Karmy tvrdí, že neštěstí, nebo bídný život,
je jistě trestem, nebo pomstou, nebo následkem špatných skutků v předchozích
existencích. Ale jaký je to trest, když postižený o něm neví, a neví, že jeho duše žila
před stoletím např. v těle nedobrého člověka. Pak je nedobrá duše a je tudíž
nesmyslné trestat utrpením člověka, který o své duši nic neví, protože vlastní duše
v podstatě utrpení neprožívá, ale prožívá ho fyzická bytost zde na světě. (Jinak na
druhé straně mě zákon Karmy připadá velmi užitečný a dobrý ve smyslu zlepšení
života lidí, uvědomění si společné lidi, společného prostředí, a především svého
charakteru. Je to přímo útok na charakter člověka, i když vlastní představa pisatele
k nápravě je značně idealistická až naivní).
3.) Když uvážím, že matka a otec jsou pouze materiálním, fyzickým vykonavatelem
věčné idey a že novorozenec si rodiče vybírá (nebo spíše duše novorozence si vybírá
rodiče), co pak genetika a její jasné zákony? myslím tím nejen morfologický tvar a
fyzické znaky potomka - to se dá vysvětlit zase mechanicky-fyzikálně, ale mám na
mysli znaky duševní, povahové, které jsou prokazatelně závislé na rodičích. Jsem
přesvědčen, že i intelekt individua závisí do velké míry na genetickém fondu od
rodičů. Potvrzuje to praxe, skutečnost. I když výjimky jsou, ale ty se dají logicky
vysvětlit špatnou životosprávou otce či matky, léky, mutací genů a dalšími celkem
logickými zásahy, které nebudu rozvádět.
Zdeněk:
Preambule: Je nutná k celkovému souboru Vašich otázek, otázky beru, zodpovím.
Zvídavost je hybnou silou vedoucí k Poznání. Ovšem ode mne dostanete
jen stavební materiál, který si musíte vestavět sám do stavby celku. Bylo
by lépe postupovat od Celku k jednotlivostem (dedukce, analýza), než
postupovat opačně (hledat syntézu), ale mou snahou bude poskytovat Vám
logický obraz, směřující k Poznání Absolutní Jsoucnosti, která v lidské
terminologii, i když mnohdy špatně, je jmenována slovem Bůh.
Uvědomte si, že Vaše dosavadní poznání je vytrženo z kontextu celkového
pohledu na duchovno. Vy sám, budete-li mít i nadále zájem a touhu po
Poznání, musíte si logikou srdce (cit, víra), společně harmonii s logikou
Rozumu, stavbu budovat. Lépe řečeno, máte ji v sobě. Duše je božská,
obsahuje veškeré Poznání, vírou a srdcem se jen otevíráme v korelaci
s touhou, mravností, pokorou. Poznání je květ, má čas oplodnění, čas
poupat, čas rozkvětu, čas odkvétání, čas naplňování se, čas kyselosti i
sladkosti a čas pro dozrávání pro semena. Vaše otázky nejsou vůbec na
tělo, jen je v nich spíše lehký školský systém. A v tom hrozí obava, abyste
pro množství stromů spatřil les.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------1.) Na světě je zjištěno 1 059 100 živočišných druhů, předpoklad je však mnohem vyšší
a to vědci nepočítají s živými jedinci, které nemohou ani nejdokonalejšími
technickými pomůckami poznat. Jsoucnost je nestižitelná. Stejně jako v hmotě, jde
sestup v živoucí tkáni do nekonečna až k prvotní světelné duchovní energii. Možno ji
nazvat Pratvořící látka kosmu.
Jak jsem uvedl, zvířata mají jástevní (tzv. nelze vyjádřit slovy) duši-pudovou. Asi
jste špatně pochopil mé rozdělení. Duše lidská, spirituelní, má veškerou
MOUDROST, inteligenci, svobodnou vůli, se zbytky duše svého dřívějšího stavu (i
naše duše prodělala v nekonečném vývoji duše stav zvířete, ale již se do něho, jak
tvrdí někteří budhisté, nevrací). Ty zbytky jsou hrubé smyslné pudy. Tedy takovou
lidskou duši nemá na světě žádný jiný živočich. Je striktně individuální (jášství). To
jášství je podmíněno lidstvím a naopak. Pudovou zvířecí duši mají vyšší živočichové
(všude je hiearchie vývoje). Sám přece i mezi savci (obratlovci) pozorujete
rozdílnost charakterů. Tedy kůň má svou jástevní duši, platící pro koně. Delfín má
svoji. Tím jsou vytvářeny rozdíly i v jednání mezi jednotlivými druhy. Jástevní duše
vlaštovky ji vede přes moře, vede ji ku stavbě hnízda apod. Toto si převeďte sám na
jiné druhy. Dle dnešních vědeckých hledisek je živočišná říše rozdělena do IX
kmenů. Co jsem uvedl, platí nejsilněji pro IX. kmen třídění, zvaný strunatci
(obratlovci atd.). Ostatní kmeny cca do V. kmenu - měkkýši, mají jástevní duši dle
jednotlivých druhů. Další př. I. kmen Prvoci (cca 80 000 druhů mají společnou duši
pro celý kmen). Mají v něm zafixovány potřebné pudové pohyby ke svému životu a
účelu. Ale nezaměňujte duši člověka s jástevní duší Strunatců, ani duši Strunatců
např. s celkovou duší VII. kmenů - Láčkovců.
Život pokračuje i za známé kmeny vědy. Ty živoucí nejnižší tvorové mají duši, o
které je možno říci, že je to ORGANISAČNÍ OŽIVUJÍCÍ FLUIDNÍ
PROTOPLASMA, která je náplní všeho živoucího, tedy i buněk, které jsou
stavbytvorné pro fyzická těla. Ve fluidním stavu jsou to stále stejné buňky, které
kupř. žily na přesličkách, či vyhynulých mastodontech (mamut). Voda zůstává ve
své podstatě také stále stejná, prošla močí, krví apod. a je neustále použitelná,
Očištěná mocí přírody. Příroda a život jsou projevem ABSOLUTNÍ
JSOUCNOSTI.
Celé absolutno prostupuje živoucí síla, která zušlechtěním v zákonu polarizace se
shlukuje stále v čistších, vyšších jednotkách. Je kvalitativně různá, je logická a vždy
účelná. Všechno je život v různých formách a život je DUCH. Proto Vás nemůže
odpuzovat duchovní životnost nějakého ochlupeného mikroba. Vše je účelné.
Mikrobi, bacily mají účel různých, např. chemických procesů. Pneumoky mají za
účel
vyvolat zápal plic – zákonitý a nutný pro individum zákonem všehomíra. Všechny
tyto
mikrobi a ještě menší ž i j í c í částice jsou nutné, jako třeba zrnko písku, z kterého se
skládají kvádry v pyramidách. I v tom zrnku písku je pohyb, v korelaci s pohybem
vesmíru. Tedy lidská duše vstupuje do fyzického těla při I. vdechu, při oddělení
nového individua od fyzického těla matčina.
V buňce je oživující duchovní element při vzniku buňky. Ve své duchovní podstatě
je věčný. My neustále vdechujeme živočichy, prodchnuté pouze fluid. duch. látkou.
Vy je nevidíte. Jsou různých tvarů, spirály, kulovité apod. Píšete, že zjištěné nejnižší
řády nedýchají. Vše dýchá. Ovšem ne vše plícemi pro kyslík. Jsou to intervaly
pohybu, vibrací. I Země dýchá, má své duchovní průduchy. V Čechách je známý a je
ve východ. Čechách.
Vás velmi zajímá početí. Nuž tedy: Protoplasma buňky obsahuje průsvitnou,
sliznatou, polotekutou až tuhou jemně zrnitou hmotu (fyzicky). Protoplasma je
živou, duchovně-éterickou energií, zářící, která je pratvarem buňky námi vnímané.
Buňky jsou tělotvorné, způsobují chemické procesy, jsou podmínkou vzrůstu
fyzických těl. Když dospěje, dělí se (to však sám znáte lépe než já). Život člověka
vzniká spojením dvou buněk. Však sám znáte lépe než já. Masc. + buňky famin.
Seménko masc. je menší dvoumiliónkrát. Kolem vajíčka krouží stamilióny
mužských
buněk a JEN JEDNO OPLODNÍ. Podle zákona JEN JEDNO, a to dá život
novému jedinci, určenému morfologicky a charakterově predestinaci, nebo chcete-li
zák. karmy. Zázrak života a zázrak zrození! Plodové jádro vzniklé oplodněním se
dělí na 2-4-8 atd. nových buněk podle org. řádu duchovní podstaty (Prozřetelnosti).
V prvních týdnech po oplodnění cca 2-6 týdnů přijímá poč. embryo éterické tělo,
které již utváří tělo a duši – podle vyzařování éter. těla při vzniku do embrya , se
domnívají, že je to duše. Mýlí se. Duše involuje do připraveného těla I. vdechem.
Duch má ekvivalent v mnoha jazycích – dech. Něm. atmen, v hinduismu duch –
atman apod. Morfologické znaky i geny jsou v souladu s karmickou příčinností
nového života. Tedy i vrozené zdravotní dispozice apod.
Je toho málo k tomuto problému, ale snad postačí. Přijměte to, co přijmout můžete.
Ale jistě sám podle svého svědomí si řeknete: (Ne pro mne, pro sebe. Já jsem jen
nezaujatý rádce, který plní své poslání). Je možné, aby toto vše vyprodukovala hrubá
hmota? Kde by vzala řád, inteligenci, moudrost, kterou je vše řízeno! Vždyť je to
jistě absurdnější, než si uvědomit oduševnělou látku v chlupaté, často v šeredné malé
potvoře, která v celé té velké stavbě má účel a je součástí duchovního řádu
VŠEBYTÍ.
V I. otázce se ptáte na astrální (hvězdnou) říši. Otázka ad. 2 se zabývá také astrální
říší, tedy číst odpovědi ad. 1 Vašich otázek zodpovídám v komplexu 2. otázky.
Astrální říše má 7 vývojových stupňů pro lidskou duši, kterou každé individuum
musí projít ku konečnému cíli: splynutí s Věčným, Dokonalým. A.Ř. je ryze
duchovní, fluidní, spirituelní. Je v nekonečnu, začíná svými nejspodnějšími stupni již
od Země. Jelikož je v nekonečnu, je společná pro všechno živoucí různých řádů.
Všude panuje život řízený neměnným řádem tj. jakési polarizace, jak již bylo řečeno.
Kvalitativně stejné ind. duše, jástevní substance-éterická síla se sdružující. I lidská
myšlenka je silou, která nezaniká a vytváří v A.Ř. pole dle své kvality. Špatné jdou
k bodu (pólu) špatnému a dobré k dobrému. Výboje (války, přírodní katastrofy)
vznikají napjetím mezi těmito body a mají odezvu ve hmotě. Pro lidskou duši v A.Ř.
platí zákon, že duše z nižší sféry nemůže do vyšší, ale naopak ano.
Představit si astrální říši zatím nemůžete. Budete-li pokračovat v touze po Pravdě –
Poznání, postupně budete si uvědomovat i duchovní svět, a pak byste určitou
představu o A.Ř. měl. Prozatím Vám musí stačit, co píši. Lidskými schopnostmi,
v určitém převodu na smysly, můžeme si představit A.Ř., ale pomocí koncentrace,
soustřeďováním fluid. Sil. Ale to vyžaduje již duchovní vyspělost. Mnozí jedinci
dokonce mohou proniknout (postřehovat) AŘ. I Vy ve spánku přicházíte některými
duchovními složkami do A.Ř., ale při probuzení jste v zajetí nepaměti. Kristus řekl:
Vše co je zakryto, může být odkryto. (Správně: Nic není skryto, aby nemohlo být
odhaleno). Odtělené DUŠE, které ve svém vývoji nepokročily a jsou na 0 bodu, žijí
mezi námi, nevznesli se do vyšších sfér. Poutá je se Zemí hmotařství, hlavně mamon
a smyslné touhy, vášně. V takovém stavu mohou žíti dlouho. Proto vzpomínky a
modlitby naše takovým duším mohou pomoci ke vzrůstu. Neinteligentní duše bez
víry dlouho po odtělení spí. Mezi hroby, na zříceninách. My je často probudíme,
když vstoupíme, ale spí ihned dále. Duše, která se po určité době probudí a nejsou na
úrovni vyšší sféry, žijí podobně jako lidé, ba zdálo by se Vám prožití v takovém
nízkém stavu horší a obludnější než náš život. Tam žijí ty nejhrubší vášně a
nejobludnější výmysly lidských duší. Nazval byste to sám peklem. Však duše může
klesnout i pod 0 stupeň, pak žije v podzemí, kde je život temných sil. Ty např.
způsobují, na příkaz Věčného, zemětřesení apod. jsou to síly démonické.
Ve IV. stupni jsou duše vyspělejších lidí, žijících v takovém stavu, který si
představovali na Zemi. Např. klaní se tam Bohu-stařečkovi, jak o něm snili zde apod.
Např. v VII. stupni, který je předpokojem Nejvyššího jsou duše vyspělé, jemné,
světlé.
Podle Moodyho jste se dozvěděl, že duše prožívá celý život. Po tomto prožití po
odtělení, nastává soud. Duše SAMA SEBE SOUDÍ. Představte si to asi tak: špatné
činy zatemňují astrální tělo a určité složky éterického těla. Čím více temnoty, tím
větší tíha, a ta nedovolí duši vznést se do sféry, kam nepřísluší podle zákonů
duchovních světů. Čisté duše okamžitě stoupají do sfér nejvyšších. Nepředstavujte si
však, že duše v A.Ř. není činná. Život je neustálá činnost. Tak duše mají též poslání
působit na nás, pomáhat nám. Tím se duše i na astrální pláni zušlechťuje, sílí a
postupuje. Intuice, vnitřní hlas je působením našich přátel z A.Ř.. Když jste nad
případem bezradný, pracujete intuicí. Čím více vnitřního klidu a soustředění máte,
tím více pracujete intuicí, můžete naslouchat těmto pokynům. To platí i v osobních
rozhodnutích.
Víra člověka ve fyz. těle je nejhybnější silou. Ale svobodná vůle nás musí vést
k poznání. Nikdo nikoho nenutí. Jak je psáno: V Kristu vstanou nejdříve. Tj. do života
věčného a do sfér nejvyšších. Ve vyšších sférách je KRÁSA, KLID. Ovšem nejen víra
v Krista, ale plnění jeho mravních zákonů pomáhá. Snad později pochopíte, proč tak
musí být a proč se reinkarnujeme a proč musíme procházet hmotou. Vy odpovídáte t.č.
5 duch. sféře. Zemské lidstvo je zařazeno do 4 kvalit. sfér, které neodpovídají stupňům
(sférám) A.Ř.. Totiž jste v poměrně vysoké sféře, protože ve svých minulých životech
jste byl věřícím a v nynějším životě jste musel projíti sférou skepse a je na Vás, abyste
se rozhodl, zda se napojíte na své duchovní prožitky z minulých životů, abyste šel výše.
Tento Váš případ je odpovědí také na Váš názor, že se nemůžete smířit, že část je
striktně utajena v podvědomí. Cesty vývoje jsou často nevyzpytatelné. Ale v JSOUCÍ
SPRAVEDLNOSTI musí duše projít i bezvěrstvím, aby dokázala sama v sobě sílu
k pochopení. Zatajení je velmi moudré a účelné. Představte si, že někdo karmicky se
zrodí bez nohou, nebo o ně přijde. Kdyby věděl, že je to pro jeho špatný čin, který
v minulém životě natropil, působilo by to na jeho nitro nepříznivě pro jeho vývoj. Proto
můžete-li, přijměte: Co Bůh činí, dobře činí. Nezapomeňte, že jednou si uvědomíte
všechny stavy své duše a pak pochopíte MOUDROST, která prostupuje ŽIVOT:
Uvažujete, že kdyby byla reinkarnace, že by alespoň někteří jedinci si museli
vzpomenout na dřívější existenci. Ano jsou takoví, píše o nich francouzký fyzik a
matematik C. Flammarion, který celý život tyto jevy studoval. Napadá mi jedna
Madam, která při návštěvě španělské vesnice před hřbitovem omdlela. Po probuzení
řekla: Tady jsem kdysi ve svém předchozím životě bydlela. Na hřbitově jsem
pochována tam a tam. Mám takový pomník a jmenovala jsem se X.Y. zemřela jsem
mladá atd. Nebo z tisku je znám případ Švéda, který po autonehodě trpěl naprostou
amnézií, i mateřštinu zapomněl a začal mluvit plynně anglicky, ačkoliv se nikdy
angličtinu neučil. Takových případů je plno. Ale ne všem je to umožněno, jako ne všem
je umožněno, aby klinickou přechodnou smrtí pohlédli nakrátko za život. I to je čas, kdy
tak měli poznat, protože jak píše Moody, mravně to ovlivnilo život navracenců do
pozemského života. Pro ty lidi to byla určitá část Milosti, vyplývající ovšem
z karmických předpokladů.
Nemůžeme doslova hovořit, že by A.Ř. byla zásobnicí duší pro zemské životy. Musíte
se na vše dívat jako na nepřetržitý vývoj celku lidstva. Snad slovy se to tak dá vyjádřit.
Ale skutečnější je život v A.Ř. než na Zemi. Obě říše, hmotná i astrální jsou stvořeny
pro zušlechťování duší. Pravdu ovšem máte v tom, že v A.Ř. je soustředěna nesmírná
duševní kapacita idejí. (Platon duši nazýval idea). Ovšem ta nesmírná kapacita je
ABSOLUTNÍ JSOUCNOST v různých formách života. Postupně vývojem duševního
proudu lidství je tato kapacita z A.Ř. vnášena na Zemi. Právem se pozastavujete nad
počtem lidí 4 650 000 000 vzhledem k výživě. Ovšem nezapomeňte na logický důsledek
populace pro bílou rasu: nejvíce se rodí barevní, u nás cikáni. Kdyby to takto mělo
postupovat, ku konci století hrozí hlad lidstvu. Proč o tom píši? Je to záměr
Prozřetelnosti. Ještě v tomto století, pravděpodobně v tomto desetiletí prožije Země a
lidstvo velké přeměny a tragédie. Lidstvo ve hmotě prodělalo proces, kdy je jim hmota
nadevše. Církev neučí pravé náboženství, jako dnešní marxisté již neučí myšlenky
Marxe. Z tohoto materiálního období přijde období DUCHA. Z extrému prázdna počne
lidstvo hledat Pravdu. Vy jste byl zrozen do těchto událostí s určitým úmyslem
Nejvyššího. Jste inteligentní, máte smysl pro logično a máte přirozenost určité horlivosti
při poznávání. Důsledek poznávání je ve víře. Kristus: „Tomáši, uvěřil jsi, že jsi viděl,
ale blahoslovení ti, kteří aniž viděli, uvěřili“. Logika víry v neviditelno vede zákonitě
k poznání i tohoto neviditelného. Kdo nevěří v reinkarnaci ani po smrti (lépe po
odtělení), nespatří své minulé životy. Cokoliv přijmete z mého výkladu logikou rozumu,
toto se vám bude v nitru množit jako řád buňky. Pokud nepřijmete, bude Vám to sloužit
v období mezi smrtí a novým zrozením, protože to zůstává ve Vás a v A.Ř. se
rozvzpomenete, a budete stavět na zkušenostech a poznání z minulých životů.
Předpokládám, že jste toto měl slyšet před očekávanou selekcí duší v tomto čase.
Nevykládejte si však, že zde zůstanou pouze lidé mravní a věřící. Pro další vývoj
v další, již 6. epoše lidstva od zkázy Atlantidy, bude potřebné ještě zlo ve zlých lidech
pro zjemňování poznání. Bez tmy bychom nerozlišovali světlo.
Ale další epocha bude na duchovním základu, zvlášť u inteligence. Z toho poznáte, že
pisatel Zákona karmy měl na mysli toto období, kdy dojde na 1 000 let ke klidu a kdy
lidé budou nacházet stále více pochopení jeden pro druhého. V dnešní době se nám jeho
závěry zdají idealistické až naivní, jak píšete, ale onen pisatel chápal bezčasovost.
Správně jste pochopil velkou sílu mravní v Zákonu karmy a v jeho aplikaci do dušíprozatím jednotlivců. Mohu Vás ujistit, že nejčistší a nejpokornější lidé byli vyznavači
Zákona karmy a spiritisté, kteří měli dovoleno, aby vešli v přímý styk s duch. bytostí
A.Ř.. Ty se přesvědčili o pravdivosti, ale předcházela víra.
3. Jen krátce k problému dědičnosti. Když uvážím, že matka a otec jsou pouze
materiální, fyzickým vykonavatelem věčné idei............
Ale to skutečně jen uvažujete. Vždyť fyzično je projevem DUCHA.
Dítě si vybírá své rodiče pro účel výchovy, klidu, nebo právě rozvratu dle zákona
Karmy. Ale v duchovnu - před zrozením. Nemůžeme vytrhávat násilně člověka
hmotného z duchovna. Vždyť tvoří jednotu! Nutnou jednotu pro život. Vše před
hmotnem zrcadlí se v duchovnu. Působení éterického těla na geny máte v odpovědi ad.
1). Duše se skládá z atomků. Podle příbuznosti těchto duchovních atomků je
příbuzenství i duchovní. A do velkých důsledků. Někdy se syn v příštím životě může
stát otcem svého bývalého otce atd. Možností je nepřeberně a Zákony jsou pro člověka
nepochopitelné. Jistě Vás bude znepokojovat, zda může být člověk jednou ženou,
jednou mužem. Ovšem. Vše, v nepřetržitém věčném vývoji duší, musí vše prožít každá
ind. duše. Toť věčná a jediná spravedlnost. Takže duchovní geny odpovídají genům
fyzickým určených predestinací, (v lid. mluvě sudičkami). I jejich případné mutace
v době žití. Vše dle Zákona. Příbuzenství setrvávají i po smrti. Ovšem jen v r á m c i
s f é r.
2. Dodatek: Zákon Karmy není mstou, ani trestem, jak se domníváte. Je Spravedlností a
účelovou cestou poznání (v celku životů - nejen v nynějším). Mnozí jedinci berou na
sebe dobrovolně oběti, aby utrpením pozdvihli někoho, koho mají rádi a ten se
nemůže dostat výše. Tyto oběti však jsou možné jen do určité hranice. Mnozí jedinci
trpí pro lidstvo, pro národ, pro Pravdu. Husova oběť byla Pravdě, Palachova oběť
byla národu, Kristova Oběť byla pro lidstvo atd. Vše se obětuje vždy vyššímu řádu.
Nerost rostlině, rostlina zvířeti, zvíře člověku, člověk bližním. I prací. I práce ševce
je karmickou obětí bližnímu. Tím více lékaře, vědce apod.
Máte toho dost k přemýšlení.
KOSMICKÉ ŠEPOTY
Mystéria a Mystické pravdy
1. Každé duchovní rozjímání, soustředění a kontenplace musí vést vždy
k vyprazdňování lidství. Čím více se lidská individualita zmenšuje a vyprazdňuje,
tím vzniká neprostor nicoty v nitru, jen tehdy je možno přijímat vlny a později
proudy čistého ryzího božsztví.
Jak menšit a vyprazdňovat lidství? Zabitím žádostí, změnou karmicky vrozených
přirozeností a omezováním starého lidského rácia, které musí být oplodněno citem,
který se rozrůstá do Všelásky.
2. Dosažení nejvyššího bodu Lásky znamená sjednocení dvou věčných kosmických sil,
které tvoří protiklady do pólu uskutečnění v Mlčení, míru a pokoji. Duše ztrácí
sjednocením sil své jášství a přece, byť se ztotožňovala s nekonečnou Všeduší, touží
po tvůrčí činnosti, která se u těch, kteří chtějí sloužit Nejvyššímu, projevuje
přenášením lásky na druhé v plném rozdávání se v oběti. V mystériu L á s k y, která
je v jednotě s Pravdou a Krásou, vyznívá nejsilněji plnost božského Bytí a Vědomí!
3. Uvědomuj si neustále, že nízkého člověka vytvářejí žádosti ( chybně namířená touha
po věčné blaženosti) a rozumové myšlení, které ti staví před sebe neustále pyšné a
vyzývavé JÁ. Buď pozorovatelem svých žádostí a myšlenek, tak poznáš své pravé
JÁ v sobě. Usměrňuj tyto vyrůstající ostny, ulamuj jim jejich pichlavé hroty pokorou
v citu. Uvědom si že tyto hroty zdržují veškeré lidstvo v duchovním pokroku
k božské Dokonalosti. Nenech se zdržovat!
4. I kdybys přečetl tisíce duchovních a svatých knih a nechal si i ty nejposvátnější
pravdy pouze v rozumu, stojíš a nemůžeš výše.
Uhas slzou pokory své dřívější lidství a nech vniknout do živého svého nitra, jak
jiskru posvátného ohně, větu: Miluj svého bližního jako sebe samého. Kdo je tvůj
bližní? Každý jedinec velké rodiny lidství. V pravdě ti povím, nemiluj jen bližního,
ale vše stvořené, živé i neživé, i vše pro nás neviditelné. Miluj celé Absolutno, ku
kterému tě chci vést a jediným Absolutnem je Bůh, Otec i Matka.
5. Ano, miluj celé Absolutno, které je jedinou božskou Skutečností a které je
Všehomírem, Věčně Věčným, Nekonečným - Bohem, Otcem + Matkou v jednotě
vůdčích kosmických sil. Medituj v nejhlubší hlubině svého nitra o tomto Mystériu
Pravdy. Zajisté, že toto mystérium přicházelo k tobě a odcházelo nepovšimnuto,
neboť je esoterně ukryto ve všech posvátných textech světa. Odhal toto tajemství
nyní v sobě a meditací ať se toto poznání přečerpá do všech živoucích buněk i atomů
všech složek tvého nynějšího bytí. Znáš-li symboly všech duchovních směrů světa od
nejstarších dob, nalezneš toto i v nich, jsou to symboly nabité nejpozitivnější sílou.
6. Nauč se pozorovat všechno stvořené a vyciťovat všechno našim smyslům a rozumu
neprojevené. Všude najdeš význam spojení dvou kosmických principů. Vystopuješ je
v kapce vody, stejně jako v rozlehlém oceánu, v květu šípkové růže, stejně jako
v bělostné lilii či lotosu.
Máš oči k vidění, tedy již správně hleď, máš uši, tedy již bystře naslouchej, máš cit,
tedy vciťuj a poznáš logický zázrak zázraků, neboť pochopením tohoto Mystéria
Magna pochopíš div stvoření skrze Logos, vibraci, Světlo. A tím odkryje se ti i
tajemství Syna Božího - Krista, který se zrodil v těle Ježíše, aby ti alegoricky svým
životem předvedl na Zemi skryté děje, které se odehrávaly ve věčnu, v bezčasu a
bezprostoru.
7. Medituj: Fiat Lux! Et Lux facta est! Budiž světlo! A světlo se stalo! Ze spojených
kosmických principů - z Nejvyššího, který je Otcem i Matkou v neskonalém a
nevýslovném mlčení, míru a pokoji, který je N I C O T O U, která nemá čas a
prostor a přesto je naplněna P L N O S T Í.
Kdo máš v srdci DUCHA, porozumíš. Kdo neporozumíš, vnoř se do
nitra a do nejhlubší meditace.
8. Kdo porozumíš, vdechni toto Poznání ve své nitro pomalým plným dechem, rozpaž
ruce nad hlavu, obrať dlaně vzhůru a zůstaň v tomto poznání. Pak sám se skloníš až
k zemi ve výdechu úžasné pokory a své malosti a přesto budeš naplněn
nevyslovitelným pocitem nádhery Ž I V O T A A D Í K U Č I N Ě N Í M
Nejvyššímu - Věčnému!
9. Budiž světlo! A Světlo se stalo! Zázrak Stvoření ze setkání v dokonalé harmonii
dvou kosmických věčných sil. Medituj, bratře a sestro a přenes do tichého
soustředění svého bytí: Otec a Matka v nevýslovném Mlčení - vyronění Světla Slova božího (Logos) - Syn.
A to Slovo bylo u Boha a to slovo byl a je Bůh.
Matka a Otec v nevýslovné jednotě a z nich se roní zázrak Světla a to Světlo je Syn a
Život.
10. Ó, Pane, Ty jsi Světlo, Pravda i Život, jsi veškerá síla činnosti v absolutnu. Dej, ať
utiším protikladnost kosmických sil, uprostřed nichž se zmítám jak loďka na
vzbouřeném oceánu. Ať s Tvou pomocí, s Tebou a v Tobě stanu na ostrůvku míru a
pokoje.
Ó Pane, dej mi paprsek Světla, jestliže přišel již můj čas, a paprsek Světla života si
zasloužím. Nechci paprsek Světla jen pro vlastní spasení v božské dokonalosti, ale
pro službu bídě lidstva, kterou vnímám a která mne bolí. Pro službu všem duším
vtěleným i nevtěleným, které se zastavily, aby s mou pomocí pokračovaly na svých
cestách k Nejvyššímu.
Vroucně a pokorně prosím Tvé neposkvrněné duchovní Srdce o malý proud Tvého
oslepujícího Světla! Amen!
11. Milá sesterská a bratrská duše, s kterou chci tvořit Jednotu, předkládám ti k meditaci
nápis s prostého kříže z moravské dědiny:
‘ J s e m S v ě t l o,
a vy jej nevidíte.
J s e m c e s t a,
a vy po ní nejdete.
J s e m P r a v d a,
a vy ji nehledáte.
J s e m Ž i v o t,
a vy mne nechcete.
J s e m p ř e d v á m i,
a vy nejdete za mnou.
J s e m v á š B ů h,
a vy se nemodlíte’
Cítíš sílu prostoty slov? Pak buď blažený!
12. Ano, pak buď blažený, pravím ti, bratře, sestro! Ale buď a budeš blažený jen tehdy,
pokud toto mystérium zapadne do živé duchovní prsti tvého bytí. Žij tímto
vědomím, vdechuj je a medituj až ti přejde do krve, ale pozor na úskalí. Člověk má
tendenci hledat schémata, prvky techniky, které pak řadí jako prioritní. Uvědomuj si
a prožívej celé Mystérium: Spojení dvou kosmických principů Otec a Matka –
vyronění Světla - Loga. Je to velký kosmický, vskutku technický děj, který se
odehrává směrem do všech nejmenších stvořených a nestvořených projevů
Nekonečného. Tedy i v tobě, ale u v ě d o m s i, ž e s p o j e n í m dvou
kosmických vůdčích principů d o š l o k d o k o n a l o s t i, která v sobě zahrnuje
vše! Nicotu! plnost! Tvůrčí činnost této svrchované a věčné Dokonalosti je u v ě d o
m ě n í s i B y t í a V ě d o m í, bez kterých tendence k pochopení jen
technického děje se ti změní v rozumovou větu, ale s kterými se ti zázračně změní
v absolutní živou Pravdu a Život, a zároveň v Cestu.
13. Amen, Amen, pravím ti v pravdě milovaná sestro moje, milovaný bratře můj, prožij
tyto pravdy rozumem a oplodni je citem, který vyvěrá z tvého duchovního srdce.
Pomocí citu si uvědomuj ve svých meditacích J e d n o t u těchto kosmických dějů.
Otec a Matička nebeská v jednotě je Nejvyšší, Věčně Věčný, vše pronikající Bůh,
kosmická Všeduše, věčné nekonečné Bytí a Vědomí opět v Jednotě. Uvažuj: lze si
představit Bytí bez Vědomí, nebo Vědomí bez Bytí? Jedno se váže na druhé, jsou
totiž rovnomocné a nezbytné pro veškerý život v absolutním vesmíru. Jedině
z kosmických sil v Bytí a Vědomí vzešlo Slovo - Logos - a to je mystérium stvoření.
Stvoření samo o sobě je Životem a Pravdou v Jednotě, z které pramení kristusovská
Moudrost jako všepronikající DUCH.
Proto Kristus ztělesněný v člověku Ježíši mohl říci: Já a Otec jedno jsme. Logos a
Otec-Bůh a Matka-Bůh jsou jedno.
Duch, Moudrost, obklopující všechno a vše prostupující, je nedělitelný od Boha
(Otce a Matičky) a Loga (Slova).
Toto mystérium Pravdy podrž v sobě, sestro, bratře, navěky!
14. V nicotě před počátkem počátku kosmické síly ve vibracích chaosu byly bez
vědomí.
Spojením dvou hlavních kosmických sil v dokonale vyrovnané h a r m o n i i
nastalo uvědomění si nekonečného Bytí a Vědomí a t í m také řádu Zákona
všebytí, což vedlo ku tvoření skrze Logos. K tvoření vedla nesmírná touha po
činnosti, vedena absolutní Láskou, absolutní Pravdou, která vedla k plnému
Životu. Z Lásky, Pravdy a Života vyplynula Moudrost a veškerá Krása.
Uvědom si ve velké představivosti a s plně otevřeným nitrem, že všechny tyto
aspekty nekonečného Bytí jsou jen jedním aspektem, který obsahuje všechny. Tak si
vštěpuj do mysli a do svého lidského bytí, že v Lásce je Zákon všebytí, Pravda,
Život a Moudrost a Krása. V Pravdě je obsaženo rovněž všechno bohatství ostatních
aspektů v jednotě, v nevýslovné a tedy i rozumem nepochopitelné Všeharmonii
Absolutního jsoucna.
15. Skloň se milá duše, poznala-li jsi mocnou sílu a nádheru absolutního božství. Skloň
se
a šeptej dík učinění Věčně Věčnému, Nekonečnému, Beztvarému,
Bezprotikladnému - Nekonečnému Mlčení.
Nestrachuj se! Vím, vzniká při pochopení nesmírné síly božství úzkost, strach před
ohromující velikostí Jediného! Důvěřuj však v jeho Lásku a Milost, která tě vede
nyní k harmonii s Absolutní Jednotou, která je prolnuta Láskou, Životem, Pravdou,
Moudrostí, Krásou v Zákonu všebytí. Toto je Kosmické náboženství budoucna,
proto buď naplněno radostí, milé mé dítě, neboť z Jeho Vůle Nejvyšší i ty budeš
hlásat nové poselství Lásky a Pravdy.
Amen!
16. Ptáš se k čemu je ti poznání tohoto Mystéria? Přece k logickému uzavření celkového
pohledu v Pravdě na veškeré dění v Absolutnu, tedy i na naší Zemi. Nezapomeň, že
toto Mystérium Magnum meditacemi a v soustředění, ať již slovním, nebo tichou
kontemplací, musíš si uvědomit a uskutečnit v sobě.... To je podmínkou cesty
k dokonalosti.
K tomu ti pomáhej Nejvyšší - Otec a Matka, Syn i Duch svatý.
Amen!
17. Prosím pěkně, přečti a nech v sobě působit ještě jednou odstavec 14, abych tě mohl
Poznáním vésti dále.
Sama jsi duše milá poznala, že zde ještě něco chybí k doplnění celku.
Je to všemocná VŮLE - SÍLA - MOC.
Vznešený Nejvyšší je Zákonem Všebytí a z tohoto zákona VŮLE - SÍLA - MOC
pochází. Utvoř si v sobě z těchto tří aspektů jeden. Syn Boží - Logos, skrze kterého
nastalo veškeré tvoření, obdržel i tuto Vůli, která udržuje veškerou činnost
v Absolutnu. Nezapomeň, že Bůh-Otec a Bůh-Matka ve vyrovnání dvou
kosmických sil (zápor a klad, + -) jsou Mlčením, vyrovnáním a že veškerá činnost
je skrze Syna. Prosím, podrž si toto v nitru, abys pochopila dále úžasnou sílu a
logiku tvoření.
18. „Buď vůle Tvá...“ Vůle Boží naplňuje Zákon Všebytí, z něhož pochází veškerá
činnost neosobní, i život na všech úrovních Absolutna, ať člověkem vnímatelných
smysly nebo transcendentních. Neosobní činnost ducha je věčná, vedle činnosti
osobního božského Vědomí (viz. odstavec 12). Zde máš klíč k rozhřešení otázky
neosobního a osobního Boha.
19. „Buď vůle Tvá ...“ Kéž uvědomění si Věčného a nekonečného božství ve své
ohromující velikosti, ale i laskavé milosti tě vede k podrobení se vždy Vůli nejvyšší
v tiché pokoře, která vede k vyrovnávání a k vyprazdňování lidství v jeho jáství
(egu), pro vstup božské kosmické Všeduše (viz. odst. 1).
20. TY JSI JEDINÝ, ABSOLUTNÍ: Věčně Věčný, Nekonečný, Absolutní Jsoucnost
v Jednotě, Jsi vše a ve všem, Z Tebe se vše roní, v Tobě se vše v lásce udržuje,
k Tobě se vše, po vymanění se z víru protikladných sil, vrací.
Jsi, který Jsi, To jsi Ty! Jsi Jedinou Skutečností. Pomoz mně, ať v Tvé vůli nejvyšší
a v Tvé milosti si uvědomím jedinou Skutečnost v sobě!
21. Vedl Jsem Tě milá sestro, milý bratře k poznání dvou kosmických sil. Jednu
vyjadřujeme slovy jako pozitivní a druhou jako negativní. V různých náboženských
soustavách se nazývají různě. Ale ponechme název pro jejich kosmické vyrovnání
v harmonickou dokonalost jako Bůh-Otec a Bůh-Matka (Brahma - stvořitel a božská
Matka Kali - na srovnání s ostatní světovou mytologií se klidně nyní můžeš přijít
sám - pamatuj, že jádro je vždy absolutní Pravdou, jen názvy jsou jiné).
22. Pozoruj život, uč se ode všeho, od lidí, květin, nerostů, zvířete, od nestvořeného
(neviditelného). Kdyby byly ve všem obě hlavní a životodárné kosmické síly
v dokonalé harmonii, zajisté ti pravím, že by nebylo p r o t i k l a d n o s t i, neboť
ve vyrovnání sil je mír, bezpohyb, Mlčení, Nicota, v které je však Plnost. V této
dokonalosti není ani Láska a zlo, neboť i Láska je protikladem ke zlému, není v ní
ani dokonalost jako protiklad k nedokonalosti, k nepoznání. Proto tato božská
harmonie je Láskou sama a Dokonalostí sama. Toto harmonické vyrovnání je
věčnou blažeností, nechceš-li rozumět duchovní vědě česky, pak tedy Nirvánou.
23. Nyní máš plné právo ptát se proč není tato dokonalost všude v celém Věčnu a
Nekonečnu, tedy vlastně ptát se na příčinu vší protikladnosti, v které žijeme, kterou i
trpíme jako lidé. Tedy máš plné právo se ptát: Proč je zlo a proč vlastně nebylo
žádnou duchovní vědou a theologií vysvětleno?
24. Máš-li v sobě ducha logiky, pak medituj nad tímto neměnným Zákonem: Kosmické
síly + a - před uvědoměním (odst. 9 a 12) vibrovaly v hlubinách a výšinách
věčnosti bez řádu a byly proto NICOTOU, v KTERÉ VŠAK BYLA PLNOST
B Y T Í, ale důrazně ti opakuji nebylo VĚDOMÍ. Podle zákona, když tyto dvě síly
vibrovaly - pohybovaly se, nebyly vyrovnané, jinak by byl klid, bezpohyb. Že mohl
být pohyb, muselo být jedné věčné síly více a to byla síla negativní.
Z toho pochop, že tyto základní síly vibrovaly v chaosu ve věčném Bytí a to byl stav
Věčna před jakýmkoliv Vědomím, tedy i tvořením.
25. Malá meditace pro tvou duši! v tomto nicotném chaosu jsi však byl již i ty i zrnko
písku, ovšem ve stavu beztvaru a vědomí. Byla to tedy skutečně Nicota v Plnosti Vše co je.
26. Důvěrný mezi odstavec pro tvou, mnou, tak milovanou duši. Ptáš se, proč jsou ti
svěřovány nejvyšší mystéria? Protože mnoho z Vás jste buď v y v o l e n ý m i
nebo
p o v o l a n ý m i, kteří z vůle Nejvyšší se stanete podnoží duchovní obrody světa
až do skonání věků. Vaše duše prodělávala mnohá zrození, ve kterých vždy jste
sloužili k dobru celkovému vývoji lidstva. Mnozí znáte již některá svá zrození
nebo dobu lidských vývojových ér, v kterých vždy jste působili.
Jako předvoj dalšího duchovního vzestupu, jako budoucí duchovní učitelé, musíte
znát celek
Pravdy a tato je vám podávána. Zavazuje vás to k mravně plnému životu,
k meditování o tom, co je vám z Vůle nejvyšší podáváno. Uvědomte si, že většina
zrozenců vždy znala jen úseky Pravdy - nebyl účel vůle Boží podat dosud lidstvu až na několik vyvolených - některé skryté Pravdy. Ale pro vás nyní přišla doba,
kdy se vám odkrývá to co bylo skryto, jak slíbil Mistr Mistrů Ježíš Kristus.
Přijímejte má slova proto s mírem a pokojem ve svém nitru. Milost Nejvyššího
vás naplňuje, abyste splnili svá poslání bezezbytku.
Mír vašim duším - Amen.
27. Obě princiální kosmické síly byly v neustálé vibraci, tedy v pohybu od věčnosti.
Pohybem vznikala energie a to protikladná, korelativní, vždy ku kvalitě vibrace.
Tak kumulací kvalitativních sil vznikaly póly, které neustále hromadily vznikající
energii stejné kvality. Tak se nekonečné Bytí formovalo sama ze sebe. Některé
vibrující částice nevytvářely tolik energie, takže se stávaly slabší vůči ostatním,
takže můžeme tento stav vyvíjení a kumulace energií znázornit:
+
+ -
vibrující částice energie kladné
vibrující částice energie záporné
vibrující částice nevyvíjející dostatečně energii
28. Nyní přicházíme k nejdůležitějšímu jevu v absolutní jsoucnosti. Až do této doby
poznaly jste vyvíjení neosobních božských sil - věčného Bytí.
Energeticky nabité protikladné póly při maximální síle se spojily a vyrovnaly.
Můžeme říci, že absolutní slunce se spojilo s absolutním měsícem - Otec s Matkou.
Při spojení došlo k výboji Světla a nastalo uvědomění si Boha sama v sobě. Z tohoto
uvědomění si Boha sama v sobě je počátek veškerého Tvoření.
29. Než budu pokračovat, připomeňme si ještě několik slov z minulých odstavců.
V odst. 24 jsi četl: .....,že mohl být pohyb, muselo být jedné věčné síly více a to
byla síla negativní.
V odst. 21 čteme o protikladnosti.
Pamatuj si, že protikladnost podmiňuje život a všechno co s ním souvisí.
Chci, abys duše milovaná, pochopila, že poměr sil v Absolutnu je věčný, daný a
proto Tvoření Nejvyššího muselo a musí vycházet z těchto od věčnosti daných
poměrů. Toto pochopit, je důležitým momentem na tvé cestě za Poznáním
veškerého dění v Absolutnu, neboť tě vždy povede k moudrosti, která ti sama
odstraní mnohdy zdánlivé rozpory a vysvětlí zákon protikladnosti i zákon Všebytí.
Pamatuj: chápej vše srdcem, nitrem, rozum je omezený.
30. Při uvědomění si božství ze sebe sama, došlo vstřebání do nabitých pólů náboje
slabších vibrujících částic jejich energie, tak, že nezůstaly bez náboje jako neutrál
(srovnej mikroskopický atom). Toto je vyjádřeno slovy v Genezi: „I oddělil Bůh
světlo od tmy“.
Tato tma v dalších etapách vývoje posloužila jako základ pro zlo. Když budeš
postupovat za hmotu, za atom a za antihmotu a naproti tomu půjdeš za vesmír a za
sféry do Absolutna, vše se při setkání bude jevit jako nicota v plnosti a poznáš
rovnomocnou Jednotu celé Jsoucnosti.
(k meditaci pro vyspělejší jedince).
31. Srovnej si první větu posledního odstavce upravenou na: Při uvědomění si božství
ze sebe sama, došlo k vstřebání energií ze slabších vibrujících částic do maximálně
nabitých energetických pólů, se slovy Ježíše Krista: „Kdo má málo, bude mu odňato
málo, které má, a těm, kteří mají, bude přidáno“. Je to platný zákon Věčnosti a jeho
působení se projevuje i při érách tvoření, ale projevuje se i v boji s protiklady ve
fyzických světech. Během dalšího výkladu bude ti smysl této věty ještě přiblížen.
32. Nyní ti sdělím další mystéria, která jsou konstantní, pokud uvádím z á k l a d n í
p o m ě r y, které byly mezi silami při jednotlivých tvořeních. Tvoření ve Věčnosti
probíhá vždy ve velkých eónech Nejvyššího, těchto eónů od prvního Tvoření bylo x.
Každý eón Nejvyššího znamená 12 tvoření, kterými říkáme rok Nejvyššího (v Indii
Brahmův den). Nynější celý fyzický - hmotný - vesmír je devátý. Rokem
Nejvyššího současného božského eónu, tedy v tomto eónu budou po stažení
dnešního vesmíru následovat ještě 3 roky (3 Brahmovy dny). Po každém roku
Nejvyššího je Rok Božího klidu a po každém Eónu je Eón prvopočátku.
Brahmova noc nevystihuje plně podstatu.
Z á k l a d n í p o m ě r, který se šíří do nekonečna, před prvním tvořením, tedy ve
stavu pouhého božského Bytí byl 3 + 4 - 11 + Při setkání dvou energeticky maximálně nabitých pólů došlo k uvědomění si Božství
sama ze sebe a Světlo se stalo.
2 + a 2 - zazářilo do hlubin Věčna a přebytek sil byl vymrštěn do ostatního
neprostoru věčně, tedy - 2. Aby nastalo určité vyrovnání, byl vyroněn Logos Kristus (7 + 1 Otce) což můžeme naznačit kružnicí kolem božského centra Otce a
boha Matky.
Tento Logos, který je z Boha Otce a Boha Matky je věčný jako Nejvyšší a vyzařuje
sám sebe do oblastí nabitých v tomto stavu Tvoření - 2. Nezapomeňte, že z částic
nabitých slabě byla při setkání pólů + a - odčerpána dosud získaná slabá energie a
tím bylo posíleno božské středisko.
Tyto částice se staly neenergetickými, označme je opět + -.
33. Milovaná duše má, nerad se vyjadřuji opakováním již řečených pravd, ale v zájmu
Tvém, pro dokonalé pochopení a sžití s těmito pravdami, musím se k jednotlivým
slovům vracet a podat ti je názorným způsobem, neboť věř, že pro tvé poslání je
důležité, abys prošla vedle cesty pokory a Lásky a cesty vnitřních cvičení, též cestou
Poznání.
Proto tě snažně prosím, abys sama to, co ode mne vezmeš, prožívala, rozšiřovala
v sobě, pěstovala svou vnitřní hřivnu, věčné své dědictví Ducha a toto v příštích
letech obětovala bližním, neboť oběti v bližních jsou oběti Nejvyšší Jednotě, v které
jednou sama staneš jako božská duše navěky.
Prosím, staňte se jednou společnou duší života, Pravdy, Lásky. Vezte, že 10 =
prvočíslo 1. Číslo 10 je jediným číslem, v kterém jsou obsažena všechna čísla 1-9,
tedy Vše.
Jednička je číslem Nejvyššího-Boha Otce a Boha-Matky. Uvědom si prosím, duše
mně tak drahá, že má slova jsou lidská, v trojrozměrném světě, ale více ti nikdo dát
nemůže.
Proto co ti předávám z Vůle Nejvyšší, z Otce a Syna, nech v sobě rozšiřovat bez
jakýchkoli dogmat do dimenzí vyšších, pak budeš plnit svůj posvátný obětní úkol.
Čistým životem, rozšiřováním své touhy do Věčna budeš sílit i mne, i sebe i ostatní
a my ti to všichni zase budeme vracet. Podle Zákona!
Tak budeš sílit i věčné Božství a i ono se k tobě skloní.
Podle Zákona!
TEĎKA 1 STRANA OBRÁZEK 5 KOLEČEK, DALŠÍ STRANA VELKÉ KOLO
34. Na přiložené tabulce číslo I máš znázorněn stav věčna před Uvědoměním, tedy stav
neosobního Božství v Bytí.
Poměr je základní, který se šíří řadou do nekonečna.
V této fázi jsou předznamenány budoucí duše a světlo života.
Na obr. II - je znázorněno první Tvoření vůbec, tedy 1 Rok Nejvyššího (dále vždy
jen RN) a zároveň 1 eón Nejvyššího (dále vždy jen EN.).
35. Prosím, bratře, sestro, nyní mne sleduj pozorně s myslí napjatou jak tětiva luku.
Povedu tě Mystériem počátku života Tvoření. Jedná se o stav Božského Absolutna
při 1 Tvoření vůbec, tedy počátek 1 RN a počátek 1 EN.
V nekonečnu vibroval x počet částic nabíjejících se kladnou silou kromě vibrujících
částic, které nevyvinovaly tolik sil jako částice ostatní. V chaotických vibracích se
kumulovaly částice + k jednomu pólu a částice - k druhému pólu.
Při stavu čísly ani slovy nevyjádřitelnými pro zemskou omezenost, tedy při určité
intenzitě obou pólů zákonem přitažlivosti došlo k setkání pólů + a - a nastalo
uvědomění si Boha v sobě sama. Při tomto uvědomění si ŽIVOTA A SÍLY řekl
Bůh: Budiž Světlo a Světlo se stalo! V tom okamžiku se spojené póly vyrovnaly
v harmonii a tato harmonie vnesla do celého Bytí řád.
Bůh Stvořitel (+ Otec, - Matka) pro vyrovnání a vznik harmonie vyronily pro
božskou Jednotu přebytek svých sil do nekonečna (do neprostoru Věčna). Při
4 - 11 + - do neprostoru Věčna
poměru původních sil Nekonečna tedy 3 +
byla vyroněna 1 + a 2 -.
To je moment, kdy Bůh Stvořitel oddělil Světlo od tmy a kdy emanací vytvořil
éterický svět za Logem - mezi Tmou, Sebou a Logem, kde působil přebytek božské
síly - (=Matka).
V éterické sféře zůstaly částice, které nesly náboje sil jejichž větší část Zákonem
Bytí přešla do božských pólů. Vyroněním přebytku síly +1 a -2, harmonického
vyrovnávání Otce a Matky dostaly tyto částice náboje zpět, ale obě síly společné a
pro vyrovnání s poměrem nekonečna přitáhly k sobě částice + - a tak byl odčerpán
potřebný počet ze sféry tmy. Tyto částice v éterickém stavu se staly základem
života, prozatím je ponecháváme v neosobním, neuvědomělém stavu.
Uvědom si, že tyto částice byly napájeny vyzařováním božského centra tedy
Bohem-Otcem-Sluncem a Bohem-Matkou-Měsícem a kromě toho Logem. Zde jsou
počátky pro další fáze tvoření a života. Zdůrazňuji, v této fázi Tvoření je Vědomí
pouze u Otce a Matky, i Logos zůstává neosobní, jakožto i éterická sféra, která
dostala jen spojením principů + a - a + - jiný pohyb, éterickou formu, nevyhraněný
tvar a určitou individuální samostatnost. Nazvěme tyto částice duchovními atomy.
36. Než budeme společně postupovat do tajemství dalších etap Božího Tvoření,
uvědom si, milovaná má duše, že před stavem Uvědomění byl jen stav Bytí. Při
Uvědomění si Boha sama v sobě, toto neosobní věčné Bytí bylo vtaženo přímo do
Nejvyššího, takže část tohoto Bytí se stalo osobním, živým jako Bůh sám.
Neosobním Bytím zůstalo jen působení věčných dvou kosmických sil. Ve stavu
našeho postupu za Poznáním je nyní neosobní Logos, + 1, duchovní atomky
v éterické pláni a částice nenabité, nebo se zbytky minimální intenzity energií
v oblasti Temna, tmy.
37. V Nejvyšším však Uvědomění a živé, zosobněné či zbožtěné části Bytí nastala
přirozená touha pro činnosti, tvoření. Víme, že Nejvyšší, Bůh, Stvořitel, tvoří
myšlenku-slovem. Uvnitř Boha, Stvořitele se emanovalo a zůstalo v Bohu 7
myšlenek, tvůrčích myšlenek, které skrze Logos se promítlo do éterické pláně.
Těchto 7 tvůrčích myšlenek se nazývá v knize Genesis Elohomové, což se překládá
Bohové, neboť je to plurál do Eloi - Bůh.
38. Dále si uvědomme skutečnost, že nyní v Nejvyšším působí zákon Bytí před
Uvědoměním a Zákon Boží, Zákon Všebytí.
Zákon Bytí, daný věčnou Podstatou Absolutna, přechází zákonitě do Zákona
Všebytí. Tento Zákona Bytí nemohl být ani v Zákoně Božím změněn, nýbrž
naplňuje se souběžně se zákonem Všebytí. Tento Zákon má na mysli Ježíš Kristus,
když říká: Spíše pomine nebe a země, než aby padla jediná čárka Zákona.
Zdůrazňuji to proto, abyste si uvědomili, že ani Bůh nemohl změnit zákon Bytí,
když přecházel do Božího Zákona Všebytí.
Proto ani Tvoření nemohlo probíhat jinak, než v naplnění Zákona.
39. Pokračujme po těchto vysvětlivkách v postupu Tvoření. V souladu s tvůrčí touhou a
tvůrčí činností a v souladu se Zákonem Všebytí o ž i v i l s v ý m d e ch e m
Nejvyšší polovinu duchovních atomků v éterické sféře. Tímto byl položen základ
k pozdějšímu zhmotnění buňky. Takže nyní máme v éterické sféře polovinu
duchovních buněk a polovinu duchovních atomků.
40. Toto oživení duchovních atomků v žádném případě neporušilo základní poměr sil
v Absolutnu, který vyplynul ze stavu věčného Bytí.
41. Shrňme nyní ještě postup dosavadního tvroření:
I fáze: oddělení Světla od Tmy
II fáze: stvoření Loga a éterické sféry
III fáze: vlastním Božím dechem oživení jedné poloviny dosavadních duchovních
atomků v éterické sféře skrze Logos, které vyzařovaly více světla a energie
než atomky neoživené.
42. A nyní sestry a bratři, přikročíme ke IV fázi, která je velmi důležitá a rozhodující
pro život, i duchovní příští evoluci, ale i pro pochopení Celku a Jednoty vaším
vnitřním srdcem.
Do oživených atomků a to do jedné poloviny vložil Bůh, Stvořitel (Otec a Matka)
s á m s e s e b e Ducha, chcete-li užší vztah, tedy vložil do nich sám sebe.
Zde jste, moji milovaní obdrželi Mystérium vzniku d u š e.
Tímto aktem Tvoření dříve světélkující duchovní atomky oživené dechem, staly se
zářící přítomností Božího Ducha, který byl do nich vložen skrze Logos. Tyto
duše zářící byly naplněny božskou ryzí kosmickou energií a staly se vedle BohaOtce a Boha-Matky a Loga nejjemnějšími substancemi, spirituálními v celém
Absolutnu, neboť vlastně z nich vzešly, ale v Nich setrvávají, protože Boží duch
Věčný a Nekonečný je nedělitelný a beztvarý.
43. Obdivuhodné Tvé dílo, Nejvyšší, mně nedá potřebná slova, abych Tě velebil, proto
přijmi mou pokoru před Tebou a Tvým Dílem, Otče a Matičko, kterou vyjadřuji
neskonalým Mlčením!
Jsi, který Jsi - To Jsi Ty!
Amen
ÓM!
44. Logos vtělený na Zemi, řekl: Já a Otec jedno jsme!
Nikdo nevchází k Otci, než skrze Mne!
Ovšem, skrze Logos jsme obdrželi Ducha, skrze Logos se po strastiplných poutích
vracíme.
45. Při odstavci 42 mnohá duše zabředne do lidského rozumu a řekne si: Kdyby Bůh byl
všemohoucí, mohl naplnit sám sebou všechny existující částice, ať duchovní atomky
a částice - a byl by v Absolutnu pokoj. Ale jsi nevědomá, duše milá, když takto
uvažuješ. Ne náhodou zdůrazňuji základní poměr sil v absolutním Bytí. Stvořitel
v tomto stavu mohl dát Sám ze Sebe jen tolik, aby nenastal opětovný chaos
v Absolutnu bez řádu. Uvědom si, že základní poměr byl dán B y t í m - věčným a
nekonečným, podle přirozeného Zákona. Procesem Uvědomění byl dán Bohem
Zákon Vědomí - tedy Zákon Boží, v němž logicky pracuje i neosobní a nezničitelný
Zákon Bytí.
Kdo toto v sebe přijme, pozná nezbytí Tvoření takového, jaké je, pochopí proces
neustálého vývoje v celém Absolutnu a přijme také logicky prýštící Lásku, která má
snahu přivést VŠE CO JE k čisté Dokonalosti, tedy i tebe.
46. Tento odstavec jsem vložil úmyslně před dalším líčením Tvoření, neboť je
v souladu se svobodnou vůlí, kterou Stvořitel m u s e l dát duším, neboť bez
s v o b o d n é v ů l e b y v e š k e r á č i n n o s t, p o k u d b y v ů b e c
n a s t a l a, b y l a p o u h ý m n a p r o g r a m o v á n í m a d u š e b y
byla
p r a k t i c k y j e n l o u t k o u, n a t a ž e n o u p é r e m a j a k ý k o l i
v ý v o j v ý š e b y b y l v y l o u č e n.
47. V éterické sféře nyní máme duchovní atomky ve složení:
kosmická síla +, více -, dále oživené atomky dechem Božím, jemnější a svítící, a
dále duše. To jsou oživené duchovní atomky naplněné božím duchem, zářící a
spirituální. Logicky chápající duše, které rozumí všemu řečenému a umí předbíhat,
poznala, že v těchto duchovních atomcích jsou předznamenány další vývojové
sféry: nebeská, éterická, astrální a hmotná (fyzická).
48. A nyní postupme k Tvoření v éterické sféře. Z Božích emanací myšlenek,
z duchovních éterických částic, byly stvořeny éterické planety, které obíhaly kolem
své osy. Každá z těchto planet měla své tři vlastní měsíce, které s planetou obíhaly
kolem centra Nejvyššího, tj. Otce a Matky Stvořitele, nadále vždy jen ÓM a kolem
Loga, duchovním zářícím Sluncem. Viz. tabulka č. 2.
Nezapomeňte, že podobní, vlastně zákonitě stejný pohyb probíhal ve stavebních
éterických atomech planet, ale i ve svítících atomech i v duších, které byly v tomto
stavu Tvoření v éterické sféře. Měsíce sloužily k udržování magnetismu a
vzájemných rotací a pohybu a byly napájeny s Boha-Matky zápornou energií
života. Nemusím snad ani podotýkat, že toto tvoření v éterické sféře je
předznamenáním tvoření pozdějších Vesmírů na fyzické úrovni.
49. Současně, nezapomeňte, že jsme v páté dimenzi, tedy v bezčasu a bezprostoru byly
stvořeny éterické bytosti a to pro každou planetu jedna. Tvoření těchto velkých
bytostí probíhalo následovně: ze svítících atomků byla vytvořena těla, podobna
našim fyzickým, jenomže ne v hutném tvaru a byly ve velkých postavách. V místě
duchovního srdce byla umístěna velká Duše, skládající se z množství - myriád –
jednotlivých mikroduší.
Tím bylo vytvořeno v bytostech menší božské slunce jako jednota mikroduší.
V organizaci této Velké Duše byly jednotlivé duše obaleny éterickou kůrou, která
sice tvořila individualitu jednotlivých duší, ale které v tomto stavu byly v š e ch n y
s t e j n é podle spravedlnosti Zákona Všebytí. Byly stejné kvalitativně a ve srovnání
s ostatními bytostmi na všech stvořených planetách i kvantitativně.
50. Každá individuální duše ve Velké Duši éterické bytosti, obdržela v Božím Duchu
nekonečné Bytí, které vlastně již nosila od věčnosti, a dále Vědomí, tedy Život a
svobodnou vůli, ale d e t e r m i n o v a n o u (omezenou) k vlastní tvůrčí činnosti.
Nemohla obdržet neomezenou svobodnou vůli, neboť tuto může mít jen čistá
Dokonalost - Bůh - a osvobozené duše, které se dostanou svým úsilím na božskou
rovinu.
Tvůrčí činnost v omezení éterické sféry měla vést duše k myšlení. Prostě řečeno
učila duši myslet.
51. Rovněž tak nemohla obdržet duše v tomto stadiu, pro ni počátečním, Poznání (v
knize Genesis symbolizováno stromem Poznání a stromem Poznání dobrého a
zlého). Dosažení Poznání vyžadovalo opět myšlení a mělo rozněcovat v duších
t o u h u po poznávání a tato touha ji vedla k zušlechtění. Duše vedeny čistou
touhou mohly symbolicky trhat se stromu Poznání, ale nesměli se dotknout ovoce se
stromu Poznání dobrého a zlého, aby nebyly totéž co Bůh, neboť pro toto Poznání
nebyly vyzrálé a došlo by ke zneužití. Tento zákon je vlastně všeobsáhlý v evoluci
duší a proto dodnes duše nesměly poznat na své dosavadní cestě mystérium Zla,
kromě Mistrů a některých zasvěcenců.
52. V dalších kapitolách vám podám stručný nástin dalšího vývoje éterických bytostí
v průběhu I. RN. Uvědomte si, že ve Velké Duši bytostí byly všechny duše stejné
s determinovanou vůlí svobodnou. Nyní pozorně sledujte má slova, je důležité,
abyste je pochopili, neboť se vám nyní odkrývá rozrůznění duší způsobené vlastní
vůlí a toto rozrůznění si prozatím sami ve svých meditacích promítněte do dalších
tvoření a tak sami naleznete řešení i různosti v našem současném životě.
53. Svobodná vůle vedla některé duše k neustálému hlubání o Bytí a Vědomí, tedy to
byly duše, které přemýšlely - meditovaly a jejich touha byla soustředěna na Světlo
Nejvyššího. Tyto duše se nenechaly strhnout do hry relativního tvoření.
54. Jiné duše se soustřeďovaly na tvoření a samostatné tvoření se jim stalo hrou, ačkoliv
i v nich se vyvíjelo tvorbou myšlení. Co stvořily, opět ničily, aby vytvářely
z éterických atomků nové bytosti a tvary. Touha je vedla k této hře marností. Dalo
by se přirovnat k dítěti, které staví z písku bábovku, v zápětí ji zboří, aby zas postavilo
novou. Ovšem nastalo u některých chorobné soupeření a to vedlo k posilování
individuality a
bohužel i k závisti a pýše. Jiné duše při neškodné hře přemýšlely o Bytí a Vědomí a
vedle touhy po hře jim zůstala touha po Světle.
55. Mnoho duší však zůstalo bez touhy a bez činnosti a vznikala v nich závist vůči těm,
kteří touhou po poznání Věčného čím dále více zářily. I vůči těm, které se radovaly
hrou tvoření. Po lidsku bychom řekli, že tyto duše byly líné, pohodlné, nenamáhaly
se rozšiřovat hřivnu, kterou obdržely od Nejvyššího.
56. Podle těchto měřítek bychom duše ve Velké Duši mohli rozdělit podle duchovní
kvality do IV skupin:
V I. skupině duše udržovaly původní čistotu, naopak svou bohulibou činností
přitahovaly k sobě více božské životní síly a jemnily svoji éterickou substanci
v jemnější spirituální a napájely duchovní střediska v éterické bytosti.
Ve II. skupině máme duše, jejichž síla se rozptylovala do tvoření marností pro svou
vlastní radost.
Ve III. Skupině nacházíme pak duše se smíšenou činností skupiny I. a II. Tyto duše
se odlišovaly ještě výší závisti a pýchy.
Ve IV. skupině byly duše bez touhy a činnosti. I zde nutno rozlišovat u některých
výši závisti a pýchy. Tyto vlastnosti jim odnímaly záření a staly se z nich duše
zatemnělé.
57. Tak vznikalo rozrůznění duší podle kvality a tyto kvalitativní rozdíly působily i
rozdílnost záření a světla. Lze říci, že ve Velké Duši se formovala budoucí pláň pro
II R.N..
58. Ještě trochu o organizaci v nitru éterické bytosti. Tato bytost měla podobu velkého ¨
člověka z éterické látky. Velká Duše byla umístěna v duchovním srdci. Tvůrčí
myšlenky jednotlivých duší přicházely světelnými impulsy do centra mezi oči a
odtud se provádělo tvoření z duchovních éterických atomků.
59. Některé duše I. a II. skupiny vytvářely svou čistou činností jemnou světelnou
energii, která byla rozváděna do duchovních center v těle. Tato duchovní centra
kumulací této síly vyzařovala do Loga a skrze Logos do božského centra ÓM. Na
řečených Pravdách v hluboké meditaci, nebo soustředěních, pochopíš n e m ě n n é
z á k o n y vývoje Absolutna.
Tyto Zákony jsou věčné!
60. Z éterické sféry ti, duše milá, řeknu ještě několik skutečností: Žádná éterická bytost
nemohla navštívit jinou bytost na některé éterické planetě.
Nejvyšší se éterické bytosti neprojevoval, neboť zůstává stále neprojevitelným a
Logos toho času byl neosobní, což jsem již zdůraznil.
Pomíjející tvorba tvořících duší neměla jmen. V éterické sféře tohoto I. tvoření
panovalo mlčení. Nebylo slov. Zněla jen hudba, kterou bychom mohli nazvat
zpěvem éterických planet - hudba sfér.
Éterické bytosti měly svá jména pouze u Boha.
I přes tvůrčí činnosti duší nelze hovořit v této sféře o tvaru. Duše se učily myslet a
cítit – měli určitou radost z tvůrčí činnosti, ale cítily i negativní závist a pýchu.
Byla to éra prvních meditací a soustředění na Světlo - Nejvyššího - Věčného.
60. Duše má se naplňuje blaženým dík učiněním za Tvé Tvoření v Moudrosti, ó
Nejvyšší Bože, Otče a Matičko i za to, že Jsi dovolil, aby Tvá skrytá Mystéria byla
otevřena pro ty sestry a bratry, které milují neskonalou Láskou, neboť vím, že Je
miluješ i Ty i Syn!
Amen.
MISTRŮV ODKAZ
1. Kalich hořkosti musíme pít všichni a při očišťování plnějšími doušky pro vybití
následků příčinnosti našeho minulého. Ale především touha budiž vaším vodítkem.
Touha pro Pravdu, Lásku, Krásu. A také pro život, Moudrost a Zákon.
Z toho všeho vychází jedno kosmické Vědomí, které je ve vás a které cestou si
jednou
zcela a plně uvědomíte v bezprotikladném Mlčení. Jen prosím mějte na mysli vždy
cíl vašeho snažení: pomoci bídě lidství. Promýšlejte nutnost a cenu oběti, která
vyplývá z Všelásky k celému kosmickému dílu Otcovu.
A z této oběti v Lásce vycházejte a pak vás bude provázet Milost Boží na každém
kroku.
2. Dejme tomu, že žiji a učím v intencích této nové éry a k tomu také vedu své přátele.
Proto jsem prolnut Láskou a soucitem nad bídou světa - vše je Jednota - miluji-li
někoho, miluji jím i Božské Absolutno: cokoliv jste učinili jednomu z těchto
maličkých, mně jste učinili. Kristus ronil slzy nad mrtvým Lazarem, i když věděl, že
smrt nic není, i když věděl, že Lazar bude vzkříšen v několika vteřinách. Kristus
miloval Jana, ale i Martu, Marii a hříšnou Magdalenu. To je projev božství v člověku
a jistě byl vyrovnaný a povznesen nad zemský život, ale jako božství v člověku žil
plně životem člověka. Moje cesta neznamená odtržení se od zemského života, ale je
cestou spontánního plutí bílého mraku, kterému je jeho běloba a volnost posvátná.
3. Ex Deo nascimur
in christo morubur,
in Spiritus Sanctus revivimus!
Pozdrav rosikruciánský
Z Boha se rodíme, v Kristu umíráme, z Ducha sv. znovu zrozujeme se.
4. Jsme řízeni v našich životech kosmickým zákonem, který nepřipouští náhod.
Důvěřujte Tvůrci tohoto zákona, kterého zveme Bohem a obracejme se na něho se
svým životním steskem. Jistě vás to posílí a také vás musí posilovat to, že vždy jen
přechodně žijeme v negaci, kterou můžeme překonat správným postojem k životu.
5. My potřebujeme především zlehčit spodní část a bez toho nemůžeme docílit plného
otevření vyšších čaker. To je Zákon!
6. Jak rád bych se rozdal všem, jen aby porozuměli nesmírné symfonii burácející ve
fortech akordy harmonie srdcí a tiše šeptající v pianisimech touhy z žalu duší. Rozdal
bych se, jen aby druzí pochopili a přijímali nekonečné šepoty, vyznání a varování,
linoucí se ze zdrojů jediné Naděje Věčna.
Ježíš Kristus naznačil jednak slovy a jednak alegoricky svým životem. Trpěl za nás
z oběti. Celý život je naukou mystické cesty ke sjednocení s Nejvyšším skrze lidství
(utrpení, radost z utrpení a radost z oběti v Lásce pro druhé). Do 30 let života byl
Ježíš člověkem, zcela normálním, cestou Poznání a mystickým cvičením mezi
Esenskými
dosáhl božství a vešel do něho Kristus, aby v něm působil do 33 let - do ukřižování.
Kristus je vesmírná (kosmická bytost Pravdy, Života a Lásky).
V Indii je zván jako Višnu a Jeho vtělení jako Krišna.
Ježíš byl člověk, Ježíš Kristus byl Bohočlověk. Kříž Kristův je symbolem života
každého jednotlivce zde na zemi. Náš život je křížem a my sami musíme ukřižovat
lidství v sobě, abychom mohli stanout před Bohem. To byl smysl života Krista
Ježíše. Abychom nesli svůj kříž trpělivě, s mírem a láskou v srdci.
7. Dnešní věřící, jogíni i mystici vytvářejí duchovní materialismus, neboť chtějí vše
chápat jen rozumem, ale věčné Pravdy a Poznání lze chápat sice rozumem (radžas)
zbaveného žádostí (tamas), ale oplodněného satvou a to je to, co zvu citem a láskou.
K tomu vede roztřiďování svých vlastních kvalitativních činů a vyloučit vše škodlivé
a zdržující a setrvat v dobrém .....tj. ve Světle.
Této pravdě učí všechna náboženství a duchovní soustavy, ale jen učí teorii, praxe
bolí, praxe je těžká, je to vlastně křižování sama sebe. Je to cesta integrální jógy,
ovšem jóga zde neznamená jen různé praktiky cvičení nebo dechu.
Bez odhodlání, pokory, vzedmutí nitra v povznesení, bez třídění činů (karma-činů),
je vše marné a zbytečné, nevede k cíli.
Pamatujme, že klid je nutný, ale že člověk může zůstat vnitřně klidným i ve válečné
vřavě, i když kolem něho řádí temné síly. To je pak blízko vítězství. A nezapomeňte,
že každá vaše oběť a každá vaše dobrá vůle se v zápasech zúročí a bude vám
osvětlovat cestu.
Mnozí však příliš vězí v životě a to mně je vždy líto, neboť ztrácí život pro život. I
když oba životy jsou z božského centra, přeci jen jsou rozdílné. U některých se
projevují trny cesty a trny píchají, zvláště v srdci, ale kdo je silný, překoná je pro
nehynoucí květ růže.
8. Osvobození duše se děje skrze hmotu a skrze protiklady, které jsou našim učitelem
nejlepším, tedy naučit se žít dvěma životy: jedním, kterým se nevymknete
pozemskému životu a druhým vnitřním, ryze duchovním a věřte, že největším
uměním je spojit tyto životy jeden s druhým v jeden. Žijeme civilizovaně, nemůžeme
utéci do jeskyně a hloubat, ale musíme si tu jeskyni stvořit v sobě pro chvilky Mlčení
a Lásky. V té jeskyni prýští pramen vody živé a pomáhá i tehdy, když z jeskyně
vystoupíme, ba může a musí působit i na druhé. Jen v pochopení druhých a
veškerenstva viditelného i pro člověka neviditelného se rozplyne vaše lidství, to co je
dnes používané jako ego.
9. Atlantida byla zničena z části před 9000 léty, měla trvání pouhých 7000 let, na ní se
objevil člověk, z kterého jsme se vyvinuli my, který již měl svědomí a byl duchovně
více spojen s duchovním Věčnem (Bohem). Hlavní město v Atlantidě mělo určitou
spojitost s Jeruzalémem. Před Atlantidou byla Lemurie, kdy se člověk objevil ve
stavu pračlověka v různých podobách, ve vývoji z předešlých tvoření. Vše má svou
kontinuitu.
Atlantida prodělávala tři éry - Zlatou, stříbrnou a železnou (temnou). Pak přišla zkáza
- potopa - a nastal nový vývoj.
Atlantida se rozpínala od dnešního Jeruzaléma podél Afriky, s kterou byla spojena do
Atlantického oceánu a byla spojena s Jižní Amerikou. Atlantida byla rozdělena na
severní s hlavním městem Jeruzalémem, kde převládala energie v lidech + a - celkem
ve
vyrovnání, to byla dobrá Atlantida. Jižní, kde převládala v lidech energie - +
levotočivá, ta měla hlavní město vlevo od jižní Afriky. Jeruzalém je vlastně městem,
kde se psaly dějiny dnešního světa.
Na území Čech se vystřídaly různé skupiny lidí již v Lemurii, při rozkvětu Atlantidy
zde byly kmeny nevyspělé. Praha již těmto národům - tedy místo - sloužila jako
kultovní město, ale pravý základ založení Prahy dali při svém cestování dnešní
Evropou v šerém dávnověku Sad Bayové - mystický národ z Podhimalájí a ti již
věděli o duchovní síle města a budoucnosti a ti nazvali toto místo Prajaga Deva
Prajaga, což znamená Setkání Bohů - v blízké budoucnosti přinese Praha duchovní
proud, který bude znamenat syntézi indické filozofie a křesťanství. Keltové z této
křižovatky bohů učinili křižovatku obchodu a nazvali Prahu Prajaga - z čehož
vznikla později Praga a při příchodu Slovanů Praha.
10. Lidem se zdá vše nespravedlivé, neboť uvažují jen ve třech pozemských dimenzích
- ale jako energetické síly jsou věčné, tak je věčná naše duše, která je složena
s nejjemnějších energií - spirituelních, ale v podstatě je jen jedna energie nekonečna,
která se projevuje v různých jemnostech a hrubostech - a tak je to i s energií
lidských myšlenek a skutků.
11. Z Měsíce jde čistá negativní síla kosmická + a - jsou příčinou života a činnosti.
První
duše měly v sobě tyto dvě čisté síly, ale působilo více -. Prvotní duše byly bez
temnoty, ale dostaly svobodnou vůli, touto vůlí klesaly z původního energetického
poměru v sobě do negativních oblastní a porušením harmonie Absolutna se zatížily
temnotou a tím vytvořily třetí levotočivou sílu. To ještě nebyla hmota, duše byly a
žily v éterické sféře. Zatížením duší byla vytvořena hmota a svět protikladů.
Kosmická + síla a - síla samy o sobě jsou čisté. Lidé ve hmotě ještě více zatížili
svou původní čistotu a klesali tam, kde jsme dnes. To platí pro všechny hmotné
planety Nekonečna, zde na Zemi je tíha ze všech planet téměř největší. Proto ty
zemské poměry, v kterých žijeme. Tato temná síla působí na nás a odvádí nás od
pozitiva - temná síla pracuje a ovlivňuje negativní, proto dnes tolik špatností. První
zatemnění duší je vlastně prvotní hřích.
12. O temných levotočivých silách
Jeden ze synů Božích Ahriman, zván nyní Satan, padl z nebes, protože chtěl sám
sobě získat vládu nad celým Absolutnem, chtěl se vyrovnat Bohu. Synové Boží jsou
světlem a on se stal temnotou. Ovšem mystéria a to především mystéria věčných
energií znal a zná dodnes. Může ovládat jednotlivé energie a to také nyní dělá,
protože lidstvo svým myšlením i činy - způsobem života vytváří příliš negací a přes
tyto negace vstupuje do něho (do lidstva). Nyní se pokouší o získání své moci nad
Zemí a lidskými dušemi - protože lidstvo porušilo harmonický poměr sil pozitivních
a negativních - a to je živná půda pro činnost Satana a démonů - levotočivých.
Bůh tvůrce nemůže sám o sobě temnotu zničit, je součástí celého božího Absolutna
a proto musí ve své tvůrčí činnosti počítat s touto silou a nechává člověku (duši)
svobodnou vůli pro rozhodnutí se držet Světla nebo tmy. Lidé zvolili druhou
alternativu. Temné síly nejsou jen při Zemi, ale jsou roztroušené po celém
Absolutnu, ale Satanovi byla dána říše pod naší Zemí, která tvoří protipól Světlu
Ježíši Kristu. Nyní se nacházíme v době, kdy Satan soustředil v Zemi a v atmosféře
Země nepředstavitelné množství třetí síly a chce obsáhnout všechno. To znamená
boj a ničení. Aby ovládl většinu lidstva ještě více, používá svého mystéria přeměn
energií k zeslabování těla, nervstva i duchovních - mentálních sil člověka, vede stále
lidstvo do temna. K rozhodnému boji mělo dojít již dříve, ale mnohé prosby,
modlitby lidí a hlavně cvičení mystiků - stále udržuje kosmická pozitiva
ve vyrovnání poměrů sil. To je jediná obrana proti temnotě - Kristova Láska.
13. Člověk se skládá z magnetismu la -, ten ovládá fyzické, éterické a astrální tělo, pak
se skládá z elektr. síly la +, která převažuje v éterickém těle a v duši. Cvičením a
odevzdáním se do vůle Boží jsem posiloval třetí energii - v duši, která je nejjemnější
ze všech energií. Nejhrubší energie je ve hmotě.
14. Účel Cesty k Lásce a Službě není jen cvičení, ale přeměna sama sebe, pochopením,
že v nás je Vše. V souladu se cvičením musí probíhat každým Tvým atomkem i
buňkou všech duchovních složek lidství harmonie, Láska a Pravda - to udělá
z člověka tamasického bohočlověka. Cit by námi měl vládnout - soucit s bídou
světa, Láskadžňana je plodem lásky a ve své dokonalosti se s láskou snoubí.
Kristova Láska a Pravda je jednotou kristusovství.
15. Lidské myšlenky znají třídění, ale v Nejvyšších sférách panuje Jednota v Mlčení,
Pokoji. Láska, Pravda s Krásou a Zákonem.
Patří tam i Nejvyšší Poznání - a jeden z těchto projevů božích nejde odloučit nikdy
od sebe, to dělá jen lidská mysl.
16. Vstup Světla do člověka však nejde najednou, všechno ve vývoji musí jít evolucí
pomalu. Proto se naučte připravovat svá nitra na pronikání více Světla a to můžete
jen zklidněním, vyrovnáním, poznáním relativity bolesti i radosti, poznáním svých
negativ a tyto odstraňovat, to je vlastně princip poznávání sama sebe a zabíjení
toho, co je příliš lidské a toto lidské odstraňovat, aby průnik Světla byl mocnější.
17. Je jen jedno jediné Bytí a jedno jediné věčné a nekonečné Vědomí. Člověk na svých
vývojových stupních se sám odděluje od něčeho a od někoho, protože sám je
oddělen svým lidstvím od této Jednoty. A lidství je v nás tvořeno výhradně
ROZUMEM a ŽÁDOSTMI.
Prožitím Jednoty - se ztrácí pocit či dojem odloučení od něčeho či někoho. Člověk
se odlučuje sám, pokud pozná Jednotu. A tu lze poznat povzneseným nitrem. Ale
vše, Duch i Láska, jsou v nás od stvoření neustále, nic nejde před námi, ve věčnosti
nejde nic napřed, vše je v současné kosmické vteřině! V rozbřesku jitra každého
jedince se pouze Duch a Láska v něm rozhoří. Pak již nebude usilovat o obraz ani o
jeho vytvoření....,neboť zmizí i představivost obrazu. K čemu představivost, k čemu
obrazy, když je Jediná Skutečnost a tou je čistá Krása a Láska a Život........ Jednota.
18. Všechny duše nedokáží odvrhnout některé negace života, ale proto prožíváme
životy, abychom se to naučili. Naslouchat zpěvům a tlukotu ptačích srdéček a
šepotům věčně tiché oblohy a dotknout se svými srdci výšin, které se zdají tak
vzdálené a přesto jsou nám tak blízko, uvnitř nás samých. A někteří lidé nevědí,
neznají, hledají a hledají v dogmatech, v hovorech o božství či náboženství a
nenalézají rozjiskřené kapičky rosy v sobě samých, ani v Kráse kolem sebe. A vše
Je! Pořád! I teď! Vždyť věčnost je stále neměnná, krásná, zpívající i mlčící,
pozdávající se, udržující všechno, oživující všechno a všechno posvěcující
neskonalou Láskou.
19. Snažím se vždy každému dát co nejvíce, i když mnozí chápou velmi těžce, když
vyprávím o Nejvyšším jako o Věčné Lásce, Životu a Moudrosti, Kráse a Zákonu.
Lidé neustále svým lidstvím oddělují se od Absolutního Boha - chtějí jej poznat
rozumem, ale to nejde, musí se poznat vnitřním citem a pak teprve může člověk
prožít Jeho Lásku a Milost. Pochopitelně, že je nutné cvičení, ale cvičením pro
cvičení a ujišťováním sama sebe, že ztrácím lidství - ego, že cvičením již činím vše,
co mohu, je pouze názor na určitém stupni duchovního růstu.
20. Nedokonalostí je lidské temno, nevědomí. Maja, přelud, sen - a my ve své pýše
v tom chceme setrvat a bojíme se malicherné lidské štěstí, které je relativní, ztratit. A
přitom jsme v centru božské kosmické absolutní Lásky. K té vede pokora.
21. Pamatujte si jedno: relativní utrpení člověka je dar, kterým se zušlechťuje duše. A
nikdy člověk netrpí více, než ze zákona musí a nikdo netrpí méně než musí. Toť
zákon moudrého vývoje. Již nikdy nikomu neubližujte ani v myšlenkách, tím
rozzáříte své nitro, buďte tolerantní, shovívavý ke každému a pak budete v sobě
sklízet nádherné ovoce a semena rozdáte druhým, aby v nich klíčila.
22. Moci se tak stát sněžnou vločkou
hvězdičkou jemnou
a vstoupit na Mléčnou dráhu
S tíhou lidství se vyrovnat
projít cestou temnou
vyvážit misky času
v niternou vodováhu
23. Život, který prožíváme je neskutečný, zdá se nám skutečným jen našimi smysly a
rozumem. Život ve hmotě je divadlem, někdy komedií, někdy dramatem a někdy
baletem.
24. Nedostáváme nic, co dostat nemůžeme a dostaneme-li, je to z Vůle Nejvyšší. Tato
vůle Boží ví, proč a komu dává.
Žijeme v době temna, vzruchů a zápasů, neboť jsme vešli před několika léty do
vlády Vodnáře, neboť vláda Ryb, v které přišel Kristus, končí. Proto v našem národě
je nyní zrozeno dosti velkých duchů, neboť tyto mají převést lidstvo - po jeho
ukřižování - do sféry Ducha a Pravdy, v symbolu muže, jak vlévá z nádoby na zem
vodu-ducha, neboť Vodnář je vzdušné znamení a pro křest vodou (Ryby) bude
nahražen křtem kosmické nebeské vody - Duchem. Toto období, v kterém žijeme, je
obdobím přechodu a krystalizuje v chaosu nové Pravdy a Lásky.
Bůh je Jednota Otce a Matky. Jsou to dvě Kosmické Věčné a Nekonečné síly
spojené ve vyrovnání a z nich je výron všeho co je skrze LOGOS KRISTA a
PANU NEPOSKVRNĚNOU - MARII. To jsou věčné kosmické božské síly
v činnosti, zatím co OTEC a MATKA jsou MLČENÍ. Vyrovnáním, Nečinností Dokonalostí bez protikladů. A my musíme ve světě protikladů vše vyrovnávat,
kolem i v nitru.
25. Dávno před příchodem Slovanů do Čech procházeli Evropou členové mystické
společnosti Sad-Bayů z Podhimalájí, nalezli v místech, kde stojí dnešní Praha
duchovní průduch Země a založili na něm město nazvané Prajaga Deva Prajaga - což
v sanskrtu zní: „Setkání (křižovatka) Bohů“ a prohlásili, že na tom místě vzejde nový
duchovní směr pro obrození světa (což se dnes děje). Vše zapsali a je to uloženo
v městě Illahabad, které před příchodem muslimů do Indie se nazývalo Pragaja. J.
Zeyer byl členem této mystické skupiny, vlastnil diplom a byl seznámen i
s mystériem Prahy budoucnosti. Svěřil se a diplom ukázal G. Meyerinkovi a od něho
to převzal Weifurter.
Z duchovního hlediska s Podhimalájí šel proud lidí na Ukrajinu, kde vznikly
slovanské kmeny a z Ukrajiny pak přišli tito původní Indové do Čech, jako
zakladatelé českého slovanského kmene, vedl je praotec, který se později inkarnoval
jako Karel IV.
26. Lidstvo a každý jednotlivec je mikrokosmos, ve kterém je spjat s Makrokosmem.
Procesy Makrokosmu se projevují v mikrokosmu a jelikož jsme nadaní božskou
silou a svobodnou vůlí (v pohledu věčnosti), odrážejí se naše silové proměny
v celém Makrokosmu. Způsobili jsme nerovnováhou niter a nerovnováhu vnějších
situací - porušili jsme zákony Makrokosmu a tím dochází k nepravidelnostem
v celém bytí, protože jsme vyvolali temné síly, které podléhají jiným zákonům, než
síly kosmu + a -. Tyto temné síly zvané v křesťanské terminologii satanské –
vládnou a narušují plynulé klidné dopady čistých božských sil.
To jsou ty zmatky v silách, kde neplatí ani obvyklá zákonitost přesné periodicity,
neboť satanské síly využívají kdejakou skulinu, aby napadly člověka. Tyto síly
negace působí na člověka ze všech stran, nejvíce však ze zdola do roviny, kterou
obdržíte, když rozpůlíte tělo těsně pod žeberními oblouky. Je to síla centrifugační,
která odčerpává z člověka a dává k dispozici temnu božské lidské síly, zaprodané
smyslnosti, nenávisti, žádostivosti, touze po moci, hmotě apod. Tak zaprodávají
božskou sílu synové Boží-lidé. A to je nejbolestivější, protože na úkor Světla
vytváříme stále intenzitu tmy! Čím více tmy je a je jí hodně - cca 70%, tím méně
božského Světla může přistupovat k člověku do jeho srdce, protože člověk zaprodal
Lásku, Pravdu a Víru temnotě. To jsou mrtvé doby a to je utrpení člověka a to se
zesiluje až ke kulminačnímu bodu, kdy tma bude chtít satanskými prostředky
opanovat zbytek Světla. To velmi zachycují lidé citliví, mimo jiné je to měřitelné...
27. Země a planety při tvoření byly krystaly a pozor! Všechno co je, my i věci hmotné,
mají kromě fyzického těla i éterické tělo!
Éterické tělo země trvá a je krystalem. Krystal je vždy tam, kde je život.
Neodsuzujme ty, kteří se nekryjí s vlastními názory, rozdíly mohou být relativní, je
plno dimenzí, jak se na problémy zahledět a jak je řešit! Někdo již umí znát intuitivní
pravdu..... skrze „Něho“.
28. Jakékoliv duchovní cvičení bez Lásky, pokory a povznesení nitra je mechanické a
vede k indiferentnosti, k bezosobnosti - ale my musíme si být vědomi, že nám nyní
jde o pomoc bídě lidstvu, všem duším tohoto stvoření a pak má život i cesta význam
a účel. Ti, kteří jdou indiferentní, samospasitelskou cestou, stejně musí jako
neosobní duše čekat, až se naplní to, co zanedbali - musí v Lásce sloužit ostatním, t.
zn. Vývoji celého Absolutna.
V dnešních dnech probíhají změny v mentalitě lidí a mnoho zrozených dětí jsou již
karmicky připraveni pro nový věk. Vidím jich stále více, rovněž u některých - kteří
jsou zapsáni v Knize života - dochází k nepozorovatelným změnám v duchovním
chápání.
Proto ten příliv nových zájemců a hlavně mezi mladými lidmi. Tyto změny
probíhají i v hmotné úrovni Země a jsou přípravou i pro jiné změny na této planetě.
Lidé začínají mít žíznivou touhu, ale roznašečů vody živé je málo a mnozí se sami
tomuto předurčenému poslání brání. Věru, je jednoduchá přímá cesta, ale vyžaduje
značného úsilí a to nejtěžší je ztratit zemský život a přeci v něm žít, aby nebyl
ztracen život. To je mystérium dnešních vyvolených a povolaných, proto tolik
zkreslených názorů na ně.
29. Kdo získá naplnění Lásky - všelásky, ani si neuvědomuje, že jeho projevy jsou
Láskou naplněny, nepřemýšlí o tom, je přirozený jako příroda. V takovém člověku
plyne rytmus věčného Taa, který prostupuje vše.
30. Láska, byť čistá, bez vřelosti zůstává mrtvou formou, neživoucím dogmatem.
31. Tvůrčí síla a tvůrčí krása je v tichu nitra a ve vřelosti srdce.
32. Duše ze Země v další daleké budoucnosti se budou zrozovat na Jupiteru a pak na
Venuši a ze změnami na Zemi se provádějí i změny a příprava k tomuto životu na
ostatních planetách a snad i na seskupení planet celé sluneční soustavy.
33. Lidská duše je: cítivá (láska, intuitivní Poznání)
rozumová (věda, lidský rozum, tím nelze postihovat Absolutní
Božství)
žádostivá (sex, pýcha, žárlivost, pachtění se pro hmotu a v ní)
34. Chcete-li dosáhnout očisty, musíte v nitru! Na to není cvičení, ale vnitřní introverze,
poznání sebe sama a odhalit vše negativní, ale vnitřně v sobě, zpytovat poměr
k druhým - bližním - ať v rodině, zaměstnání, na ulici, všude na světě. Zastavovat
v zárodku negativní myšlenky vůči komukoliv i čemukoliv i k věcem, ke všemu co
je.
Pamatujte: vše musí jít volně, samovolně z nitra i do nitra!
Bez asketismu! Bez křečovitého násilí, bez křečovité vůle, násilné vůle - jděte
s lehkostí...
35. Musíme udržovat rovnováhu a vysílat na vše Lásku - pozitivum nejsilnější, které
proniká i tmou. Sami musíme být Světly ve tmách. Modlitba pro všechny: „V tichu
obraťte se na všechny strany světa a tiše proneste v sobě: „Láska a mír všemu“.
„Pokoj lidem dobré vůle na Zemi“. Přitom vztáhněte ruce k žehnání, dlaně otevřené.
Myšlenková síla všech kdo takto se modlí a prosí za ostatní se kumuluje a sílí
pozitiva mezi ostatní, kterých je nyní tolik zapotřebí (tedy pozitiv). Každý večer,
buďme spojenci, šiřme Světlo mezi tmou.
36. Člověk raději vidí negativa na druhých a na sobě ne, ale pohledem na druhé
v negativním pohledu tvoří si již každý sám větší počet negací.
Vyrovnávejte své nitro, srovnávejte pahrbky v rovinu, v hladinu klidného moře - to
je počátek Stezky - to je vyrovnání Osiris - Isis, Višnu, Šivu-Šakti, Ježíš-Marie,
Stříbro-Zlato - to je vědění všech mystérií. Ale také to uskutečnit!
37. Fyzická úroveň - je duchovně členěna do III. stupňů podle duch. stavu člověka.
Astrální - má 7 stupňů - 4 stupně podléhající ještě temným silám ze sféry pod
fyzickou úrovní: Ahrimanská- satanská
5-7 stupeň sahá již do mentální úrovně
Éterická, kauzální sféra - má opět 7 stupňů. 1-4 tvoří mentální a vyšší tvoří již
Budhi
Nebeská - má 7 stupňů. 1.- 4. je Budni
vyšší již je nirvanická. I. nebe.
Logos - je božská - nebeská - tvořívá úroveň, kde jsou jen vyvolení Synové Boží –
zahrnuje II. i III. nebe ve věčné Jednotě
Božské Absolutno - je jsoucno, Věčné, neměnné, nekonečné bytí, ale pozor - i
Vědomí. Věčné bytí má v podstatě všechno i co je v relativních
tvarech. Vědomí=Láska. V Božském jsoucnu jsou vyrovnány
v Mlčení a klidu absolutní síly - a +, pozitiva i negativa. Toto
vyrovnání je účelem a cílem každé duše!
38. Otec a Matka jsou absolutní + a - je živé, vždy z těchto sil je život s vědomím, ale
život-bezpohyb, pro nás neviditelný pohyb - tedy bytí bez vědomí. A třetí síla má
vědomí knížete podzemí - má tedy vědomí padlých andělů a lidí, kteří pravé vědomí
proměnili v temnotu zla. Tento boj probíhá v každém tvoření a zlo dosáhlo v našem
tvoření a v našem století vrcholu.
39. Proč musíme žít v zapomnění životů předešlých?
V každém životě se musíme prodírat houštím a nacházet sami vždy lesní tišiny. Pak
by protiklad a tíha neměly cenu, jako pro duši takto mají. Kdybychom od mládí
věděli o svém poslání, o svých reinkarnacích, jak bychom našli Lásku k lidem,
k Bohu?
40. Každý člověk je v určitém stupni vývoje, podle toho, čím si výše, máš větší
svobodnou vůli. Vzpomeň si z Kosmických šepotů na svobodnou vůli duší v I.
tvoření.
Všichni měli stejnou a zmenšovali si je negacemi, proto se jim svobodná vůle
zmenšovala. Každý vyšší duch, nese větší postih za viny, neboť zná a nedbá!
41. Bůh je Absolutní - není nic kromě Boha - všechno je tedy Bůh. Jelikož Dokonalost
je jen ve vyrovnání Otce a Matky, to ostatní je na cestě v různých formách Bytí a
Vědomí k této dokonalosti. Tedy ve všem je Latentní Dokonalost - Bůh tvoří sám ze
sebe sebe.
Tedy i vy i list i bagr jste božství na cestě k Dokonalému Bytí a Vědomí. Uvědomte
si v sobě Nekonečné vědomí, vynechte myšlenky a představy, naplňte se pomalu
vzduchem - dechem kosmu a nechte působit jen toto Vědomí – intenzivně- a zjistíte,
že je ve vás vše, co je - přítomno, minulo, i budoucno. Univerzální Jednota, a není
nic jiného, - to jsou vše klamné představy, relativní, jen sloužící k cestě od
negativních vibrací z nekonečné Nicoty k dosažení Dokonalosti v Otci a Matce.
Strom je jednota kořenů, kmene, kůry, lýka, mízy, větví, listů, plodů atd. Vnímáme
plnost, plnost jeho jednoty. To je syntéza. Když členíte a oddělujete listy nebo
květy,
jdete pochodem analýzy. Syntéza všeho je Bůh. Má božské bytí a má vědomí tolik,
kolik na své cestě k Vědomí budoucímu prozatím ve svém vývoji může mít, ale
svým Bytím a Vědomím tvoří Jednotu s Absolutním božstvím. O + M =
Dokonalost, Mlčení, bezpohyb a vše ostatní se projevuje skrze Logos - Krista a
Pannu. Kristus a Panna jsou Otec a Matka v činnosti a činnost je nutná pro vstup do
O + M. Ve všem jsou energie Bytí + a - i to vás vede k Jednotě všeho. Vás stále
mýlí relativní výše vědomí a různost bytí - ale to je maja. Vše musíte prožít, mnoho
přemýšlení o vědě a čtení značně zavádí.
42. Syntéza - postup spojování: dech a výdech tvoří jednotu dechu, denní světlo a noční
tma tvoří den, atomky a buňky vytvářejí celek něčeho.
Celky tvoří větší celky a tak vždy výše.
Analýza - rozkladný postup: vědecký je obrácený, vždy dojde k nicotě a zas
k plnosti
Vnitřní syntézou dojdete k Věčnému Absolutnu
Absolutno - Je vše co je - JSEM KTERÝ JSEM
OMNIS IN OMNIA - UNUM = Vše ve všem
43. ADAM - byl jednou tou bytostí s bezpočtu duší tvoření v éterickém tvoření - byl
zván A. Kadmon a naše duše - jsou tedy z jednoho Adama a tak jsme všichni
Adámkové, v jednotě a rozrůzněním životů dle svobodné vůle jsme každý na jiném
duchovním stupni vývoje v tomto tvoření.
44. Ó Kriste Ježíši, dej mi jíst Tvůj chléb - Tvé tělo a pít víno - Tvoji krev. Tělo
znamená kosmické vědomí, božské, věčné, nekonečné. Krev značí Život - Bytí –
věčné, bez konce. Z vědomí a Bytí pak proudí neskonalé Poznání a Láska - vše
božské, vše v nejvyšších tóninách Věčna - lidství je totéž, jenomže v tóninách
nižších, ba často v těch nejnižších, ale všechny tóniny jsou prostoupeny jednou,
velkolepou, jednotící božskou harmonií.
45. My říkáme prostor stvořenému fyzickému vesmíru. Všechny světy ať hmotné či
nehmotné (transcendentní) se při každém trvání „Roku“ Nejvyššího rozpínají a to do
prázdnoty, jak vidíte na obr. č. 1 v kosmických šepotech...... Když si představíte od
sebe přímku do
nekonečna, domníváte se, že jde přímo - přímočaře, ale tato myšlená přímka
zákonem se začne ohýbat, křivit a vrátí se obloukem, vrátí se do míst, odkud přišla.
To je zákon Nekonečna. Chcete-li si udělat představu o nekonečnu, pak musíte
použít
kruh - zakřivení. Slovy to nejde nijak vysvětlit. To zakřivení myšlené přímo
proběhne elipsovitě. Vaše myšlenka k Bohu (i modlitba) stoupá také v elipsách, ve
spirále.
46. Prokousávejte se mystériemi pomalu, stejně na jádra si musíte přijít sami, srdcem.
Rozumem je nenajdete. Rozum je jen pomůckou srdce, dokud srdce se neprobudí
jak
květ růže.
47. Otec a Matka jsou v nejvyšší laxnosti, která se rovná stavu nerychlosti - tedy klidu.
Taková rychlost je jen v ÓM, je to totéž, jako když říkám, že nicota je v plnosti.
Stav Nicoty je také klid a ze stavu klidu v nicotě pramení vše, jakož i z nejrychlejší
rychlosti ve stavu klidu prýští všechny rychlosti. Nebeská je rychlejší, než éterická a
ta zase je rychlejší než astrální - je to zpomalování pohybu energetických center + a
- a tím vždy vznikají látky hrubší. Nejhrubší a nejpomalejší je hmota. Hmotě máme
přizpůsobené smysly a vnímáme ji trojrozměrně - ve třech dimenzích. Ostatní sféry
mají rychlost větší než světlo a proto mají své dimenze. Na tom je založena
relativita všeho, co má menší rychlost než je rychlost největší - maximální, která se
rovná stavu klidu.
48. Kdyby žena měla jen čisté ženství, nemohla by se zrodit ve hmotě a nebyla by
prostě nic. Trochu jang v ženě musí být pro zrození v protikladech, je to jen část
vašeho kosmického (věčného) muže, od kterého jste byly odloučeny za stavu
oboupohlavnosti - hermafroditismu na kauzální (éterické pláni). U muže je to
naopak. Každá žena ve fyzickém těle potřebuje ženské hormony a méně mužské a
také naopak.
49. Člověk byl stvořen se svobodnou vůlí, kdyby neměl svobodnou vůli, byli bychom
všichni roboty s naprogramovaným, zakódovaným řádem života. Svobodnou vůlí
vytváříme si svou karmu. Proto také nejsme na pohled stejní. Lidé se z nás stali,
poněvadž jsme chtěli brát více, než nám bylo dovoleno - porušili jsem Zákon
všebytí. Protiklady jsou vytvořeny, neboť z dvou hlavních kosmických sil převládá
od věčnosti záporná síla. To bylo dáno a nelze to nijak změnit. Krom toho je třetí
síla, která nemá náboj - neutrál. Toho se zmocnil Satan, aby byl jako Bůh a touto
třetí temnou silou (ne svítící - je bez náboje) nás svádí k hříchu, aby zvětšil sám
sebe. Proto jsme na Zemi a v protikladech a porážíme zlo v sobě, abychom dosáhli
vyrovnání dvou hlavních sil a třetí se zbavili a tak získali božství.
50. V duchovních vysokých světech se všechno prolíná, je to vše úžasné a nádherné,
skoro až neuvěřitelné.
51. Mnoho lidí a hlavně orient a jogíni u nás si oblibují tak zvaného neosobního Boha.
Působení hlavních sil kosmu nelze brát mechanicky, technicky. Faktorem činnosti je
Láska a Pravda - život tedy Logos - Kristus a to je osobní Bůh. Vždyť Bůh sestoupil
do těla, aby nám ukázal cenu Lásky a Pravdy a tím i Cestu. Je neosobní Bůh –
Atman - u nás všepronikající Duch, ale kromě toho je božské centrum Dokonalosti –
inteligence v citu. V tom je Bůh oživený, osobní: Otče náš, jenž si na nebesích. I
křesťanský Bůh je Já jsem-Jsem, který jsem!
To je obdoba indického Tat svam asi - To jsi Ty! Kristus – Světlo- se ukazuje i
všem
jogínům, kteří vstoupí do oblasti božské dokonalosti. Kristus :....mám ovce i
z jiných
stád.
52. Ano, mezi námi žijí bytosti neviditelné, v různých formách, které nám pomáhají,
aby si vydobyly zásluhy pro dokončení svého duchovního růstu. Ale takové bytosti
jsou zde na zemi i v tělech.
53. Všechno má své výšiny a pláně. Láska, myšlení, cit, tak i hudba. Proto je nyní hudba
ovládána spodní silou a pak se jedná o hudbu temnou, podporující vášně lidí a nebo
podporující vybičování smyslů rytmem nebo melodií. To je pro lidi nižší (dnešní
moderní hřmotná hudba). Lyričtější, jemnější hudba ladí člověka do vyšších citů
(národní písně i některá hudba vážná, operetní či taneční, třeba i tango, new-age
apod.).
Hudba vážná je naplněna Duchem - Beethoven, Wagner, Dvořák, Schubrt a jiní - ta
hudba mluví citem přímo k duši a zjemňuje člověka, zavádí jej do vyšších světů
jemnosti a ukazuje mu světy duchovní.
Tak je to ale se vším, i ve výtvarném umění, v literatuře, v životě. Kdo se umí
zbavovat napájení žádosti chtíče, pak stoupá ve své jemnosti a chápe čistou Krásu a
něhu, která je božská.
Kéž vaše srdce vyzařují Pokoj do prostoru a především do vašeho nejbližšího
okolí. Buďte nositeli Lásky, neboť Láska, byť jedince, má ohromnou sílu, která
vychází do prostoru a zasahuje všechny. Láska je nejčistší, nejdokonalejší energií
života, jsou to spojené dokonalé síly obou věčných Kosmických principů - Muže a
Ženy - Otce a Matky.
Váš Zdeněk Fryč
DOSLOV
Vězte, že všichni si chceme navzájem pomáhat, mít se rádi, žít všichni, všechny
národy jako jedna milující rodina. Chceme žit v Lásce. Skrze však naše ego,
nemravnost, lhostejnost, lenost, pohodlnost, stydlivost, necitlivost, přecitlivělost,
nerozhodnost, nepochopení, nenávist, nevědomí, nelásku, sobectví a netrpělivost
nemůžeme. Vězte však, že skutečně všichni do jednoho se v hloubi duše chceme
milovat - žit v Lásce. To pouze tělo, rozum, mysl brání našim duším ve spojení,
v sjednocení. Nerozdvojujte, nýbrž spojujte.
Modlím se za všechny, kteří vytvářejí negativum, aby se obrátili a modlím se za
všechny, kteří vytvářejí pozitivum, aby vydrželi a měli dost sil, neboť vskutku
mnoho je těch, kteří nevidí, že vytvářejí negativum, natož aby viděli, že lidé
vytvářející pozitivum za ně trpí.
Klid, mír a LÁSKU všem lidem zlé i dobré vůle
přeje Ivan Píša

Podobné dokumenty

Občasník 4/2005

Občasník 4/2005 Vyšší počet takto duchovně otevřených lidí určitě souvisí s jakýmsi „zrychleným vývojem“, o kterém jsme se již zmiňovali a o kterém bude v i následujícím rozhovoru řeč. Pro ostatní čtenáře bude jis...

Více

Prosinec 2003 Milí bratři a sestry, každá temnota, ať

Prosinec 2003 Milí bratři a sestry, každá temnota, ať Kleofášova, který patřil také do sboru apoštolů a má přízvisko Mladší. Ve starší literatuře je možné najít u Jakuba označení Větší ve stejném smyslu jako starší. Oba bratři, Jakub i Jan, měli prudk...

Více

Inayat Khan: Ve východní růžové zahradě

Inayat Khan: Ve východní růžové zahradě píseň lásky a krásy. Saadi v Persii, Dante v Italii - všichni velcí umělci, kteří milovali a dojali srdce dalších pokolení, ti všichni nám zanechali slova, která ještě dnes na nás mocně působí pro ...

Více

Tato stránka ke stažení ve formátu PDF

Tato stránka ke stažení ve formátu PDF 1 KLCC, Petronas Towers (1998) – 452 m, dvojice mrakodrapů spojená lávkou. Kolem velké nákupní centrum a park. Architekt César Pelli (též autor One Canada Square v Canary Wharf v Londýně). 3 Sri Ma...

Více

4/2012 - Náboženská společnost českých unitářů

4/2012 - Náboženská společnost českých unitářů Dury a Hartlib (str. 115). Zavazovali se v ní „před boží tváří k vzájemné b r a t r s k é podpoře při usilování o veřejný prospěch celého křesťanstva“. (Dále čteme): „Slibujeme si, že nikdo z nás p...

Více

Karel Makoň - Utrpení a láska

Karel Makoň - Utrpení a láska příslušných mezí, aby byl ušetřen dalších zklamání. Avšak právě nyní ve válce se setkáváme na každém kroku s lidmi, kteří přes to, že mají obě ruce a nohy zdravé, nemohou pomoci ani svým nejbližším...

Více

Karel Makoň - Kritika Abdruschinovy nauky

Karel Makoň - Kritika Abdruschinovy nauky zemi - v hrubohmotnu, nýbrž v duchovnu, kde dosud také je. Člověk podle něho sice pochází z ráje, ale nepochází přímo od Boha, který stojí vysoko nad rájem v tzv. Božsky-bezbytostném - Das Göttlich...

Více

Studijní text - E-learningové prvky pro podporu výuky

Studijní text  - E-learningové prvky pro podporu výuky Při studiu každé kapitoly doporučujeme následující postup:

Více