kroužkovatel - Kroužkovací stanice

KROUŽKOVATEL
Zpravodaj Spoleènosti spolupracovníkù
Kroužkovací stanice Národního muzea
5
KROUŽKOVATEL
KVÌTEN 2008
Zpravodaj Spoleènosti spolupracovníkù Kroužkovací stanice Národního muzea
Výkonný redaktor: Miroslav Jelínek
Technická redaktorka: Zdeòka Vacíková
Redakèní rada: Jaroslav Cepák, Petr Klvaòa, Jaroslav Škopek
KROUŽKOVATEL uveøejòuje:
-
pokyny, informace a zajímavosti z Kroužkovací stanice
informace ze Spoleènosti spolupracovníkù Kroužkovací stanice NM Praha
zprávy z odchyatových akcí
pøíspìvky zamìøené na metodiku odchytu a kroužkování ptákù
èlánky týkající se urèování volnì žijících druhù ptákù
osobní zprávy
zprávy z konferencí zamìaøených na kroužkování a migraci ptákù
Kresba na obálce: Slavík modráèek (Luscinia svecica) - Václav Bartuška
Ve zpravodaji jsou vítány veškeré pøíspìvky a odborné èlánky týkající se problematiky
kroužkování. Rukopisy jsou pøijímány ve formátech *.doc nebo *.rtf (MS Word). Veškeré
textové soubory zasílejte nejlépe e-mailem nebo poštou na disketì èi CD na adresu
výkonného redaktora. Obrazové pøílohy posílejte poštou nebo e-mailem naskenované
v kvalitním rozlišení (300 dpi). Èlánek doplòte citovanou literaturou, krátkým souhrnem,
pøípadnì nìkolika klíèovými slovy. Za pùvodnost a obsahovou správnost pøíspìvku
odpovídají autoøi. Text prochází jazykovou úpravou v redakci Zpravodaje a mùže být
pøipomínkovan èleny redakèní rady. Zpravodaj je vydáván bez výdìleèných úmyslù.
Autoøi èlánkù nejsou honorováni.
Veškerou korespondenci a rukopisy zasílejte na adresu výkonného redaktora:
Miroslav Jelínek, Urbánkova 3368, 143 00 Praha 12 – Modøany, e-mail: [email protected]
nebo na Kroužkovací stanici: e-mail: [email protected] .
Náklad: 500
Tisk: JDS, Praha 10 - Hostivaø
ISSN 1803-1552
© Spoleènost spolupracovníkù Kroužkovací stanice
Národního muzea Praha
zhodnotili úsilí a práci Pavla Kverka a zdùraznili dùležitost specializace ve výzkumu ptákù,
která pøináší tak skvìlé výsledky. Slavíci pøilákali televizní kameru, rozhlasové mikrofony,
mnoho informací nabídly noviny a webové stránky mìsta Mladé Boleslavi. Výstavu si o
vernisáži i v následujících dnech prohlédlo za zvukù reprodukovaného zpìvu krále pìvcù
hodnì lidí. V návštìvní knize se objevilo víc než sto nadšených ohlasù.
Skupina pro ochranu a výzkum bahòákù v ÈR - Pracovní skupina
ÈSO
Jan Havlíèek
Na podzim loòského roku byla obnovena èinnost Skupiny pro výzkum a ochranu bahòákù
(SVOB), jako pracovní skupiny Èeské spoleènosti ornitologické. Skupina volnì navazuje
na Skupinu pro výzkum bahòákù v Èeské a Slovenské republice, která byla založena v
roce 1970 V. Hájkem. Náplní této skupiny bylo pøedevším kroužkování a zjišování
biometrických údajù bahòákù. Impulsem k jejímu založení byl výrazný vzrùst poètu
kroužkovaných bahòákù. Tento nárùst byl zpùsoben pøedevším díky možnosti obstarat si
sítì ze zahranièí, nebo jejich domácí výrobou, kterou pan Hájek proslul. Pozdìji se vedení
skupiny ujal ing. Pavel Žïárek. Èinnost skupiny byla ukonèena v roce 1998 pro
nedostateènou aktivitu jejích èlenù.
Náplní SVOB je pøedevším shromažïování faunistických a fenologických dat, projekty
pro výzkum jednotlivých druhù (èejka chocholatá, vodouš rudonohý), sledování pøíletu
a prùtahu bahòákù a výzkum populaèní dynamiky na hnízdištích. I když kroužkování není
nejdùležitìjší náplní èinnosti skupiny, je stále její nepostradatelnou souèástí. Pro zájemce
z øad kroužkovatelù jsou pøipraveny karty o okroužkovaných bahòácích a jejich biometrice.
Je zde také vìnována pozornost biotopu okolnostech odchytu. Pro kroužkování mláïat
na hnízdech je ještì pøipravena karta k vyplnìní údajù o hnízdì a prùbìhu hnízdìní. V
budoucnu bychom také rádi poøádali spoleèné odchytové akce zamìøené na odchyt
bahòákù a celkovì svojí èinností zvýšili poèet okroužkovaných bahòákù, který není v
souèasné dobì pøíliš vysoký. Dalšími cíli naší práce je popularizace a praktická ochrana
bahòákù a jejich biotopù a v neposlední øadì i mezinárodní spolupráce. Výsledky naší
èinnosti jsou uvádìny ve zpravodaji Vanellus. Zde také naleznete poznatky a zajímavosti
ze života, ochrany a výzkumu bahòákù, dále osobní zprávy èlenù a faunistická pozorování.
V budoucnu budou uvádìny pøehledy o okroužkovaných bahòácích, zpìtných hlášeních
a dalších údajích o kroužkování a biometrice.
Pokud máte zájem o èinnost ve skupinì, nebo chcete více informací o projektech SVOB
kontaktujte koordinátora (Vojtìch Kubelka, [email protected], 721018336), jeho
zástupce (Jan Havlíèek, [email protected], 721429652), nebo navštivte webové
stránky skupiny na www.svobcso.wz.cz. Zde naleznete i kroužkovací a hnízdní kartu,
formuláø na faunistická pozorování a další informace o SVOB.
35
OBSAH
JELÍNEK M. & CEPÁK J. Omezení pøi kroužkování ptákù
1
JELÍNEK M. Projekt CES v Èeské republice v roce 2007
3
25. roèník CESu ve Velké Británii dopadl katastrofálnì!
8
SVOBODA I. Je nutný zákaz odchytù na CESových lokalitách?
9
JELÍNEK M.Odchyt nìkterých "neobvyklých"druhù ptákù
na reprodukovaný hlas
10
SVOBODA I. Zkoušeli jste chytat lindušky luèní s pomocí reprodukce hlasu ?
14
KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠOVÁ J. První zjištìný výskyt rákosníka tamaryškového
(Acrocephalus melanopogon) v severních Èechách a poznámky k jeho tahu
15
ŠEBESTIAN J. Akce "Acrocephalus" v NPR Øežabinec odchyceno již 25 000 ptákù!
18
KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠOVÁ J. Struèný pøehled našeho kroužkování ptákù
v letech 1997 - 2006
30
KLÁPŠTÌ J. Ohlédnutí za výstavou o slavících
34
HAVLÍÈEK J. Skupina pro ochranu a výzkum bahòákù v ÈR
- Pracovní skupina ÈSO
35
Omezení pøi kroužkování ptákù
Miroslav Jelínek, Jaroslav Cepák
Vydání vyhlášky è.152/2006 sb. o odchylném postupu pøi znaèení ptákù a vyjímce ze
základních ochranných podmínek zvláštì chránìných druhù ptákù pro jejich znaèení
znaènì zjednodušilo spolupracovníkùm kroužkovací stanice kroužkování ptákù na celém
území Èeské republiky. Neznamená to ovšem, že lze kroužkovat všechny druhy a na všech
lokalitách zcela bez omezení.
Omezení kroužkování vyplývá pøedevším ze samotného znìní této vyhlášky a souèasnì
i z dalších právních pøedpisù, pøedevším pak zákona è.114/1992 sb. o ochranì pøírody a
krajiny. V následujících øádcích se pokusíme upozornit na hlavní omezení, která se týkají
kroužkovací èinnosti. Souèasnì upozoròujeme, že omezení èinnosti kroužkovatelù v územích
s urèitým statutem ochrany se mohou vztahovat nejen na samotné kroužkování a odchyt
ptákù, ale i na pøípadné doprovodné èinnosti jako jsou vstupy a vjezdy mimo vyznaèené
cesty, táboøení, rozdìlávání ohòù, horolezectví (u hnízd na skalách) a zmìny dochovaného
pøírodního prostøedí. Omezení se týkají pøedevším zvláštì chránìných území (napø. odchyt
živoèichù je výslovnì zakázán v národních parcích, národních pøírodních rezervacích a
pøírodních rezervacích), ovšem významnou roli mohou hrát i v ptaèích oblastech a evropsky
významných lokalitách soustavy Natura 2000 èi ve vojenských újezdech. Je vždy nutné
se pøedem informovat, zda se plánovaná èinnost nemùže dostat do konfliktu se zákazy
uvedenými v zákonì èi v bližších ochranných podmínkách jednotlivých území, a podle
toho si pak pøípadnì opatøit patøièná povolení.
Národní parky
Na území národního parku je odchyt a kroužkování ptákù zakázáno. Kroužkování lze
provádìt jen na základì vyjímky ze zákona è.114/1992 sb.. Tuto vyjímku udìluje vláda
Èeské republiky prostøednictvím Ministerstva životního prostøedí na základì písemné
žádosti podané na pøíslušnou správu národního parku.
Národní pøírodní rezervace
Rovnìž na území národní pøírodní rezervace je pro kroužkování ptákù nutná výjimka ze
zákona è.114/1992 sb.. Vyjímku udìluje vláda Èeské republiky prostøednictvím Ministerstva
životního prostøedí na základì písemné žádosti podané k pøíslušnému orgánu ochrany
pøírody (obvykle správa chránìné krajinné oblasti).
Pøírodní rezervace
Pro kroužkování ptákù na území pøírodní rezervace je rovnìž nutná výjimka ze zákona
è.114/1992 sb.. Vzhledem k nejednoznaènému výkladu kompetencí doporuèujeme žádost
o vyjímku konzultovat s odborem životního prostøedí pøíslušného krajského úøadu (na
území chránìné krajinné oblasti pak správou CHKO).
Národní pøírodní památka a pøírodní památka
Kroužkování ptákù na území národní pøírodní památky èi pøírodní památky je možné jen v
pøípadì, kdy v bližších ochranných podmínkách lokality není stanoven zákaz odchytávání
èi rušení živoèichù. V opaèném pøípadì je nutný souhlas pøíslušného orgánu ochrany
1
Literatura
HUDEC K., CHYTIL J., ŠASTNÝ K. & BEJÈEK V. 1995: Ptáci Èeské republiky. Sylvia
31: 97-149.
KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠOVÁ J. 2003: Budníèek pruhohlavý (Phylloscopus inornatus)
chycen v Èeském ráji - druhý odchyt v Èeské republice. Panurus 13: 141-146.
KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠOVÁ J. 2003a:Kroužkování ptákù na domovním dvorku. Prunella
28: 40-43.
KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠOVÁ J. 2006: Dosavadní výsledky kroužkování ptákù v pøírodní
rezervaci Žabakor. Z Èeského ráje a Podkrkonoší, supplementum 11: 186-193.
KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠOVÁ J. 2006: Neobvyklé pøepeøování ocasních per u budníèka
vìtšího (Phylloscopus trochilus), pìnice èernohlavé (Sylvia atricapilla) a u tøí druhù cvrèilek rodu
Locustella. Sluka 3: 43-48.
KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠOVÁ J. 2006: Odchyt pìnice èernohlavé (Sylvia atricapilla)
s pøekøíženými èelistmi zobáku a poznámky k abnormálním tvarùm zobákù. Sluka 3: 49-52.
KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠOVÁ J. 2007: Abnormality pøi hnízdìní vlaštovek obecných (Hirundo
rustica). Panurus 16: 119-121.
KRALJ J. & RADOVIC D. 1999: Recoveries of ringed birds from 1993 till 1997, (31 st
report). Larus 47: 83-123.
Ohlédnutí za výstavou o slavících
Jaroslav Klápštì
Slavík obecný byl ÈSO vyhlášen jako pták roku 2007. Shodou okolností v tomto roce
uplynulo právì ètvrt století od doby, kdy se studiem slavíkù zaèal systematicky zabývat
Pavel Kverek z Knìžmostu. S obrovskou pílí a nadšením nashromáždil za tu dobu mnoho
cenných poznatkù. Bylo proto velice pøíhodné, že Muzeum Mladoboleslavska umožnilo
uspoøádat výstavu s názvem "Slavíci na Mladoboleslavsku - Ètvrt století s králem pìvcù".
Výstava probíhala od 19.záøí do 21.øíjna 2007 a tìšila se mimoøádnému zájmu veøejnosti i
škol. Na pøípravì a instalaci výstavy, která byla provedena s obrovským citem a vkusem,
se podílela celá Kverkova rodina. Manželka Alena pomohla se zpracováním archívních
materiálù, dcera Pavlína navrhla plakát výstavy a svými ilustracemi doplnila verše o
slavících, prezentované na výstavì. Syn Tomᚠpomáhal pøi výzkumech v terénu, a protože
èerstvì získal kroužkovací licenci, bude jistì v pokraèování výzkumù pomáhat i v budoucnu.
Velmi poutavým exponátem byla "živá expozice" - modelace prostøedí, ve kterém slavík
žije a hnízdí, doplnìná preparáty ptákù a zvíøat. Z ní se ozýval slavièí zpìv. Zajímavé byly
fotografie všech druhù slavíkù a jejich biotopù. Výstava byla doplnìna fotografiemi ptákù
a pøírody Pavla Hanibala a verši Josefa Brože.
Vernisហnavštívilo mnoho známých ornitologù, pøírodovìdcù, ochráncù a milovníkù
pøírody. Byli mezi nimi František Pojer, øeditel Agentury ochrany pøírody, známý entomolog
Karel Samšiòák, osobnost mìsta Sobotky a mnoho dalších. Hned po úvodu promluvili
LukᚠViktora, jednatel ÈSO, a Jaroslav Cepák, vedoucí Kroužkovací stanice. Oba struènì
34
Tab.3. Zahranièní zpìtná hlášení podle druhù
Druh
Poèet ZZH
Druh
Poèet ZZH
Racek chechtavý
Rákosník obecný
Strnad rákosní
Rákosník proužkovaný
Vlaštovka obecná
Drozd zpìvný
Èížek lesní
Kos èerný
Sýkoøice vousatá
Budníèek menší
Špaèek obecný
12
11
9
5
4
4
3
3
3
3
3
Pìnice èernohlavá
Drozd brávník
Moudivláèek§lužní
Bøehule øíèní
Drozd cvrèala
Kánì lesní
Konipas bílý
Ledòáèek§øíèní
Pìnkava obecná
Pìvuška modrá
Slavík modráèek
2
2
2
1
1
1
1
1
1
1
1
Celkem:
22 druhù ptákù, 74 ZZH
Tab.4. Zahranièní zpìtná hlášení podle zemí
Zemì
Poèet ZZH
Zemì
Poèet ZZH
Francie
Španìlsko
Itálie
Švýcarsko
Belgie
Nìmecko
Maïarsko
Holandsko
Rakousko
17
10
8
8
6
6
5
2
2
Chorvatsko
Malta
Norsko
Polsko
Portugalsko
Øecko
Slovensko
Slovinsko
Švédsko
2
1
1
1
1
1
1
1
1
Celkem:
18 zemí, 74 ZZH
Tab.5. Ptáci kontrolovaní s kroužky cizích kroužkovacích stanic
Zemì
Poèet
Druh
Poèet
Francie
Nìmecko
Itálie
Polsko
Belgie*
Estonsko
Rusko
Slovinsko
Španìlsko
7
6
5
2
2
1
1
1
1
Strnad rákosní
Rákosník obecný
Moudivláèek lužní
Èížek lesní
Rákosník proužkovaný
Rákosník velký
Sýkoøice vousatá
Støízlík obecný
Vlaštovka obecná
6
5
4
3
2
2
2
1
1
Celkem:
10 zemí, 26 ptákù
Celkem:
9 druhù, 26 ptákù
33
pøírody. Souhlas udìluje v pøípadì národní pøírodní památky vláda Èeské republiky
prostøednictvím Ministerstva životního prostøedí na základì písemné žádosti podané k
pøíslušnému orgánu ochrany pøírody (obvykle správa chránìné krajinné oblasti). U pøírodní
památky doporuèujeme žádost o vyjímku vzhledem k nejednoznaènému výkladu
kompetencí konzultovat s odborem životního prostøedí pøíslušného krajského úøadu (na
území chránìné krajinné oblasti pak správou CHKO).
Chránìné krajinné oblasti
Na území CHKO lze obvykle kroužkovat ptáky bez omezení. V nìkterých pøípadech však
mohou být pro nìkteré lokality stanoveny doplòující ochranné podmínky (napø. zákaz
vstupu do litorálních porostù v hnízdním období). Proto doporuèujeme kroužkovací
èinnost na území CHKO pøedem konzultovat se správou CHKO.
Ptaèí oblasti a lokality soustavy Natura 2000
Rovnìž na tìchto lokalitách lze vìtšinou provádìt kroužkování ptákù bez výraznìjšího
omezení. Èasto jsou však stanoveny ochranné podmínky, které mohou v nìkterých
pøípadech kroužkování znemožnit (napø. zákaz vstupu do litorálních porostù v hnízdním
období). Za takové situace je k èinnosti nutný souhlas pøíslušného orgánu ochrany
pøírody (obvykle správa chránìné krajinné oblasti).
Vojenské újezdy
Jakoukoliv èinnost a vstup do vojenského újezdu je nutné pøedem konzultovat s pøíslušným
újezdním úøadem.
Zákaz kroužkování nìkterých druhù ptákù na hnízdišti
Ptáky druhù uvedených v pøíloze vyhlášky è.152/2006 sb. o odchylném postupu pøi znaèení
ptákù a vyjímce ze základních ochranných podmínek zvláštì chránìných druhù ptákù pro
jejich znaèení je zakázáno kroužkovat na hnízdì a v jeho bezprostøedním okolí.
Bezprostøedním okolí hnízda se rozumí taková vzdálenost od hnízda pøi níž pøítomnost
kroužkovatele narušuje pøirozené chování ptákù. Tento zákaz se tedy týká i mláïat
nekrmivých druhù!
V pøíloze vyhlášky jsou vyjmenovány následující druhy: bukaè velký, bukáèek malý,
kvakoš noèní, volavka støíbøitá, volavka bílá, volavka èervená, volavka vlasatá, kolpík
bílý, orlovec øíèní, luòák hnìdý a èervený, orel moøský, orel královský, orel skalní, orel
køiklavý, orlík krátkoprstý, orel nejmenší, sokol stìhovavý, raroh velký, jeøáb popelavý,
drop velký, dytík úhorní, tenkozobec opaèný, pisila èáponohá, koliha velká, bøehouš
èernoocasý, kulík hnìdý, racek èernohlavý, racek bouøní, racek bìlohlavý, rybák obecný,
rybák malý, rybák èerný, rybák bahenní, rybák bìlokøídlý, puštík bìlavý, výreèek malý,
kalous pustovka, mandelík hajní a pìvuška podhorní.
Pro kroužkování tìchto druhù ptákù na hnízdišti je nutná písemná výjimka od pøíslušného
orgánu ochrany pøírody (nejèastìji odboru životního prostøedí pøíslušného krajského
úøadu èi správy chránìné krajinné oblasti).
V roce 2005 stanovila kroužkovací stanice druhy, jejichž kroužkování na hnízdišti èi v
jeho bezprostøední blízkosti je možné pouze s pøedchozím souhlasem kroužkovací stanice.
Podobnì jako v pøedchozím pøípadì se bezprostøedním okolí hnízdištì rozumí taková
2
vzdálenost od hnízda pøi níž pøítomnost kroužkovatele narušuje pøirozené chování ptákù.
Tento souhlas je vydáván vždy pouze na konkrétní lokalitu (lokality).
Toto omezení se týká následujících druhù: potápka rudokrká a èernokrká, kormorán
velký, volavka popelavá, èáp bílý a èerný, hohol severní, morèák velký, moták pilich a
lužní, ostøíž lesní, vodouš rudonohý, racek chechtavý, lelek lesní, vlha pestrá, dudek
chocholatý, bøehule øíèní a havran polní.
Pro kroužkování tìchto druhù ptákù na hnízdišti postaèuje ústní souhlas vedoucího
kroužkovací stanice (èi jeho zástupce).
Dùležité upozornìní - povolení pro kroužkování ptákù ve zvláštì chránìném území
nenahrazuje vyjímku pro kroužkování vybraných druhù (druhy uvedené v pøíloze vyhlášky
è.152/2006 sb.) na hnízdišti (a opaènì povolení pro kroužkování vybraných druhù na
hnízdišti nenahrazuje vyjímku pro kroužkování ve zvláštì chránìném území). V praxi je
tedy nutné pro kroužkování napø. mláïat bukáèka malého v národní pøírodní rezervaci mít
písemnou vyjímku jak pro kroužkování v NPR, tak pro kroužkování bukáèka malého.
Rovnìž u druhù, jejichž kroužkování na hnízdišti je možné pouze s pøedchozím souhlasem
kroužkovací stanice je pøi èinnosti ve zvláštì chránìném území nutné mít jak písemnou
vyjímku pro dané chránìné území, tak souhlas kroužkovací stanice s kroužkováním
konkrétního ptaèího druhu.
Nedodržení tìchto omezení bude považováno za hrubý pøestupek a mùže být
dùvodem pro odebrání kroužkovací licence.
V souvislosti s naším kroužkováním ptákù jsme v tomto období publikovali 15 èlánkù,
vìtšina z nich byla doplnìna fotografiemi. Øadu podrobnìjších údajù pøedkládáme v
následujících tabulkách.
Jména ptákù použitá v tomto pøíspìvku jsou podle HUDEC et al. (1995). Na závìr bychom
chtìli podìkovat všem, kteøí nám v našem kroužkování byli jakkoliv nápomocní.
Tab.1. Poèty okroužkovaných ptákù a odchycených druhù v jednotlivých letech
Rok
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Celkem:
Poèet ptákù
Z toho pulli
Poèet druhù
89
684
2 408
3 406
4 172
5 121
5 356
8 036
6 352
7 045
22
42
45
27
145
127
684
1 392
1 220
353
28
60
75
89
93
80
77
78
75
77
42 669
4 057
130
Tab.2. Poøadí podle poètu okroužkovaných ptákù a nejvyšší poèet ptákù okroužkovaný v
jednom roce
Projekt CES v Èeské republice v roce 2007
Poøadí
Druh
Miroslav Jelínek
Již od roku 2004 se spolupracovníci Kroužkovací stanice NM podílejí na celoevropském
monitorovacím projektu CES (Constant Effort Sites) - v pøekladu kroužkování za
konstantního úsilí na stálých (stejných) místech.
Cílem CES projektu je pøedevším zjišování zmìn ve velikosti hnízdních populací
(populaèních trendù) bìžnìjších druhù ptákù - pøedevším pìvcù. Souèasnì lze sledovat i
zmìny v reprodukèní úspìšnosti populací (hnízdní úspìšnost) a roèní mortalitu dospìlých
a mladých ptákù. Projekt CES je považován za jednu z metod monitoringu, která mùže být
využita i pøi ochranì ptákù a jejich stanoviš.
Metodika CESu byla podrobnìji popsána ve Zprávách ÈSO è.60. Vážným zájemcùm je
k dispozici na Kroužkovací stanici, na webových stránkách Spoleènosti spolupracovníkù
KS (www.czechringing.com) èi u koordinátora projektu.
Projekt CES je skuteènì celoevropskou záležitostí. Napø. v roce 2005 tato akce probíhala
již na 597 místech ve 13 zemích (vèetnì zemí sousedících s ÈR - Rakousko, Maïarsko a
Polsko).
3
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
Vlaštovka obecná
Rákosník obecný
Pìnice èernohlavá
Sýkora modøinka
Èížek lesní
Vrabec polní
Budníèek menší
Strnad rákosní
Sýkora koòadra
Sýkoøice vousatá
Kos èerný
Pìnice slavíková
Rákosník proužkovaný
Okroužkováno Okroužkováno nejvíce
celkem
v jednom roce
5 568
5 471
4 025
2 068
2 043
1 959
1 957
1 584
1 551
1 310
1 175
1 167
1 038
1 809
1 482
670
492
1 110
672
461
373
306
366
220
180
243
32
s neobvyklým opeøením nebo s rùzným tìlesným postižením jsme fotograficky
dokumentovali.
Vzrušující byly odchyty dravcù do nárazové sítì na vycpaného výra. Chytání dravcù
jsme se ale vìnovali jen hodnì málo. Užívali jsme sí 9 m dlouhou se tøemi poli a oky
70 mm. Když jsme mìli spodní vodící šòùru sítì skoro 1 m nad hlavou výra, velká adultní
samice jestøába lesního dvakrát sí podletìla. Teprve na tøetí nálet se chytila. Potom jsme
už spodní vodící šòùru dávali níž. Jedno ze ZZH, kterého si hodnì ceníme, je od samice
kánì lesní (1K) kroužkované na Kozákovì 24.10.2001. Za 5 mìsícù a 6 dní byla nalezena
zranìná v Estaing, region Aveyron v jižní Francii ve vzdálenosti1155 km od místa
kroužkování.
Nejvìtší zklamání jsme zažili, když nám uletìl už chycený ostøíž lesní. Bylo to pøi odchytu
vlaštovek na nocovišti v rákosinách rybníka Zrcadlo u Kopidlna. Jeden z nás (Jaroslav)
vybíral ve spodním poli sítì chycené vlaštovky, když vtom ucítil obrovský náraz velkého
ptáka do sítì. V horním poli by chycený ostøíž, který v síti skákal a hrozilo nebezpeèí, že
vyskoèí. Oka sítì 16mm byla pøíliš malá, a tak se do nich ostøíž nezamotal. Sí byla rychle
stažena dolù a když už byla ruka na pár centimetrù od ostøíže, on vyskoèil a uletìl. Stejnì
tak jsme pøi denních odchytech mnohokrát vidìli, jak se chytil krahujec a staèil se ze sítì
vytøepat døív, než jsme pøibìhli.
Èížky a jiné ptáky jsme chytali u krmítek na malém domovním dvorku našich pøátel.
Dvorek má velikost jen 15 x 8 m. V roce 2002 jsme tam chytili za 137 odchytových hodin
v rozmezí 21 dní 1274 ptákù ve 14 druzích. Z toho bylo 1093 èížkù lesních (KLÁPŠTÌ &
KLÁPŠOVÁ 2003a).
Rádi jsme chytali na polním hnojišti u lesa nedaleko Proseèe u Železného Brodu. Blízké
okolí hnojištì bylo hustì zarostlé ruderální vegetací a bylo tam hodnì ptákù co do množství
i poètu druhù. S pøítelem L.Jasso jsme tam zjistili 82 druhù ptákù. Obèas tam byli i bahòáci.
Chytili jsme vodouše kropenaté, vodouše bahenní a kulíky øíèní. Podaøil se také odchyt
holuba doupòáka, 2 hrdlièek divokých, kukaèky obecné a dokonce tam nejménì ze všeho
oèekávané køivky obecné. Bylo to naše nejlepší místo na odchyt drozdù brávníkù. Chytili
jsme jich tam 32 kusù, z nich pøišla 2 ZZH z Francie.
Odchyty CES provádíme na dvou lokalitách - Novozámeckém rybníku a rybníku Žabakor.
Od roku 2000 se každoroènì v srpnu zúèastòujeme velké kroužkovací akce na rybníku
Zrcadlo na Jièínsku. Zúèastnili jsme se také kroužkování mladých rackù chechtavých
v obci Rzy, okres Ústí nad Orlicí a v Budèevsi u Kopidlna. Jen nìkolik jedincù jsme
kroužkovali na zanikajících koloniích na Žabakoru a Novozámeckém rybníku. Nìkteré
výsledky kroužkování u Žabakoru jsme popsali døíve (KLÁPŠTÌ & KLÁPŠOVÁ 2006).
Nejvzácnìjším ptákem, kterého jsme ve zmiòovaném období chytili, byl zatoulanec ze
Sibiøe - budníèek pruhohlavý chycený 18.10.2003 u Žabakoru (KLÁPŠTÌ & KLÁPŠOVÁ
2003). Nejvíc si ceníme ZZH u ledòáèka øíèního kroužkovaného u Jestøebí (CL) 23.8.2001 a
kontrolovaného 8x mezi 4.10.2001 a 7.11.2001 v Manecorro, Coto Doòana, ve Španìlsku,
2253 km od místa kroužkování. Je to jeden z nejlepších výsledkù v Evropì a u nás druhý
nejvzdálenìjší.
Velkou radost máme ale i z místních zpìtných hlášení, kterých máme velké množství a
z vlastních kontrolních odchytù, nìkdy opakovaných i po mnoha letech.
31
Pomìrnì èasto se setkávám u kroužkovatelù s názorem, že nedìlají CES kvùli obavám
z malého poètu chycených ptákù. V této souvislosti bych chtìl upozornit, že poèet 150
chycených ptákù na jedné lokalitì za rok je pouze doporuèující. Èasto mùže být dostaèující
i nižší poèet chycených ptákù (obzvláštì v místech s dominancí jednoho èi nìkolika
druhù). V zásadì je tedy pro akci CES za urèitých podmínek vhodná každá lokalita, kde
se bìhem jedné hnízdní sezóny podaøí novì odchytit více než 80 - 100 ptákù.
V roce 2007 se na projektu CES podílelo v Èeské republice 37 kroužkovatelù na 24
lokalitách (viz tab.1), z toho na 18 místech je chytáno od roku 2004. Novì byl v roce 2007
zahájen CES na lokalitách Choteè, okr.Praha-západ a Chouè, okr.Teplice. Je zajímavé, že
i pøes narùstající množství odchytových lokalit zùstává poèet kroužkovatelù, kteøí se
zúèastní CESu témìø stejný (v r.2004 na 18 lokalitách pùsobilo 36 kroužkovatelù). Podobnì
jako v pøedchozích letech, i v roce 2007 obdržela každá skupina na jedno stanovištì od
Spoleènosti spolupracovníkù KS NM paušální pøíspìvek 600 Kè na kroužky, který by mìl
pokrýt zvýšené náklady na kroužky.
Naprostá vìtšina odchytových stanoviš je situována do mokøadních biotopù (rákosiny
èi podmáèené køoviny) a jen tøi lokality lze oznaèit za terestrické. V této souvislosti
bych chtìl apelovat na kroužkovatele, aby se pokusili obsadit køovinné biotopy i mimo
mokøady. Urèitým problémem však mùže být nedostatek vhodných míst (bez výrazných
sukcesionálních zmìn). Na jedno stanovištì pak pøipadalo v roce 2007 v prùmìru
96 metrù sítí (70 - 168 m).
Celkem bylo v roce 2007 v Èeské republice v rámci projektu CES odchyceno 76 druhù
ptákù v rekordním poètu 7 485 ex. (viz tab.2). Celkovì lze však rok 2007 oznaèit i pøes
vysoký poèet odchycených ptákù jen za prùmìrný. Stejnì jako v pøedchozích letech jsou
dominantními druhy rákosník obecný, rákosník proužkovaný a pìnice èernohlavá. Tento
roèník CESu pøinesl nìkteré zajímavosti. Poprvé byli v rámci akce u nás chyceni slavík
tmavý (1 ex. ryb.Žabakor, MB a 1 ex. na Bohdaneèském ryb., PA), strakapoud jižní (2 ex.
Vlènov, UH), žluna šedá (1 ex. Heømanský stav, OV) a èírka obecná (1 juv. ex. NPR Soos,
CH). Na Opatovickém ryb. u Tøebonì se pak podaøilo hned pøi první návštìvì (29.4.)
chytit jednoho z nejvzácnìjších pìvcù Evropy - rákosníka ostøicového. Již tradièní jsou
vysoké poèty chycených sýkoøic vousatých (na šesti lokalitách 301 ex., z toho ovšem 201
ex. na Heømanském stavu u Ostravy). Meziroèní zmìny poèetnosti nìkterých druhù
bìhem akce CES mezi roky 2006 a 2007 jsou v tabulce 4.
Akce CES má, podobnì jako další monitorovací programy, dlouhodobý charakter.
Podrobnìjší vyhodnocení trendù poèetnosti a úspìšnosti hnízdìní bude možné až po
více letech odchytù. Doufám, že všichni kroužkovatelé vytrvají a budou v akci pokraèovat
i v dalších letech. Souèasnì jsou vítáni další noví spolupracovníci.
Nìkteré zajímavìjší informace o akci CES lze získat (v angliètinì) na webových stránkách
Euringu (www.euring.org) a BTO (www bto.org.).
Všem, kteøí se v roce 2007 podíleli na akci CES dìkuji a tìším se na další spolupráci.
4
Tab. 1 Pøehled lokalit a spolupracovníkù projektu CES v ÈR v roce 2007
Struèný pøehled našeho kroužkování ptákù v letech 1997 - 2006
Kód lokality
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
Místo (okres)
kroužkovatelé
Jaroslav Klápštì & Josefa Klápšová
rybník Zrcadlo, JC
Jelínek M., Smolík Z., Šoltys V.,
Stránský F.
Bárta F., Horák J., Harant K., Veselý J.
Jelínek M.
Klápštì J.
Jelínek A., Jager D., Tyml T.
Louda P.
Šebestian J.
Bartuška V., Cepák J., Voneš R.
Stolarczyk J., Haluzík M.
Chaloupka M., Malèák P.
Bošek V.
Urbánek L.
Novák F.
Èesák J.
Klápštì J.
Bárta F.
Pavelèík P.
Lumpe P., Novotný K., Svoboda I.
Andrle J.
Sitko J., Šromota O.
Kverek P.
Procházka J., Èerný P.
Novák F.
Horák M.
V následujícím èlánku pøedkládáme krátkou bilanci našeho desetiletého kroužkovacího
snažení. Po mém návratu (Jaroslav) z emigrace v Austrálii jsme v letech 1997 - 2006
okroužkovali 42 669 ptákù ve 130 druzích. Z toho bylo 4 057 pulli, což je 9,5% z celkového
množství okroužkovaných ptákù. Pøišlo 74 ZZH z 18 zemí od 22 druhù ptákù. Kontrolovali
jsme 26 ptákù devíti druhù s kroužky deseti cizích kroužkovacích stanic.
Domníváme se, že je dùležité znaèit všechny druhy odchycených ptákù. Pro výzkum
sezónní promìnlivosti a populaèní dynamiky na urèité lokalitì je to naprosto nutné.
Kroužkovali jsme tedy i poèetnì chytané sýkory modøinky a vrabce polní. I od modøinek
mohou nìkdy pøijít velice zajímavá ZH. Napø. jedna modøinka kroužkovaná 19.9.1993
v Estonsku byla chycená 29.12.1993 v Zagrebu v Chorvatsku ve vzdálenosti 1485 km od
místa oznaèení (KRALJ & RADOVIC 1999).
Na mnoha lokalitách jsme kroužkovali náhodnì nebo nepravidelnì. Na nìkolika
odchytových místech jsme museli chytání ukonèit, protože se zmìnily podmínky pøímo na
lokalitì nebo v jejím nejbližším okolí, a lokalita se stala pro odchyty zcela nevhodnou
(výstavba rodinných domù, likvidace hnojištì apod.). Na Novozámeckém rybníku u Èeské
Lípy, u rybníka Žabakor na Mnichovohradišsku a u Mnichova Hradištì jsme chytali
pravidelnì a systematicky. Na tìchto tøech lokalitách bylo hlavním cílem našich odchytù
stanovit populaèní zmìny ptaèích druhù. Šlo nám o zjištìní kvalitativního a kvantitativního
zastoupení jednotlivých druhù v prùbìhu roku a bìhem více let, stálost populací, pomìru
pohlaví, vìkové skladby, doby hnízdìní a hnízdní úspìšnosti. Ptáky jsme chytali pøevážnì
do nárazových sítí japonského typu, jen v malé míøe do sklopek. Ménì jsme kroužkovali
mladé ptáky na náhodnì nalezených hnízdech. Ve vìtším množství jen mladé vlaštovky
na hnízdech v poèetných kravínech v Podkrkonoší, v podhùøí Jizerských hor a v oblasti
Èeského ráje. Létající vlaštovky (ad. + juv.) jsme také chytali na spoleèných nocovištích
v rákosinách. Pøi sledování hnízdìní vlaštovek jsme 30.6.2006 našli v jednom aktivním
hnízdì vlaštovky trpaslièí vejce velikosti pouze 10,9x 8,2 mm (KLÁPŠTÌ & KLÁPŠOVÁ 2007).
Vejce jsme vìnovali Národnímu muzeu v Praze, kde je evidováno pod èíslem P6V103362.
Je to pravdìpodobnì nejmenší vejce jakéhokoliv ptáka nalezené u nás a nejmenší vejce
vlaštovky nalezené kdekoliv - tedy kandidát pro záznam v Guinness Book of Records.
Pøi držení ptákù v ruce jsme sledovali a v nìkterých pøípadech zaznamenávali
pøepeøování. Hlavnì v prvních letech, když bylo dost èasu a odchyty nebyly velké, jsme
nìkteré ptáky mìøili a vážili na pružinových váhách Pesola. Chytili jsme i ptáky s rùznými
deformacemi a nádory na zobáku a nohou, nìkteré zpùsobené avipoxvirem. Jejich fotografie
jsme pøedali prof.I.Literákovi do Brna pro výzkum a centrální evidenci. Dva pøípady z nich
použil nyní I.Literák s pìti spolupracovníky ve studii "Avipoxvirus in blackcaps (Sylvia
atricapilla)". Avian Pathology (2008)37: 101-107. O odchytu pìnice èernohlavé
s pøekøíženými èelistmi zobáku jsme referovali døíve (KLÁPŠTÌ & KLÁPŠOVÁ 2006).
Chytili jsme také ètyøikrát èásteèné albíny: 2x rákosníka obecného, pìnici slavíkovou a
kosa èerného. V Železném Brodì jsme 9.8.2005 chytili úplnì bílou pìnici èernohlavou.
Nemìla ale èervené oko, nebyl to tedy u ní albinismus, ale leucismus. Všechny ptáky
Bohdaneèský rybník, PA
Žehuòský rybník, NB
Novozámecký rybník, CL
NPR Soos, CH
Èekanice, ryb. Ovèín, ST
Øežabinec, PI
Opatovický rybník, JH
Heømanský stav, OV
PR Krvavý, JH
Postøekov, DO
Velký Košíø, SY
Zemìchy, ME
Baroch, PA
rybník Žabakor, MB
PR Strádovka, CR
Vlènov, HO
Hleïsebe, ME
Pekla, SY
Záhlinice, KM
Èervenský ryb., MB
Lhotka, ME
Choteè, PZ
Chouè, TP
Tab. 2 Druhové složení a poèty ptákù odchycených v rámci projektu CES v roce 2007
Acrocephalus scirpaceus
Acrocephalus schoenobaenus
Sylvia atricapilla
Cyanistes caeruleus
Phylloscopus collybita
Acrocephalus palustris
Parus major
Panurus biarmicus
Emberiza schoeniclus
Carduelis chloris
Turdus merula
Sylvia borin
Sylvia communis
Luscinia svecica
Phylloscopus trochilus
Emberiza citrinella
5
Celkem ad.
Celkem juv.
TOTAL
974
379
258
157
198
303
91
52
196
67
89
114
101
79
80
87
529
339
356
335
239
93
259
249
84
184
88
50
48
68
60
32
1503
718
614
492
437
396
350
301
280
251
177
164
149
147
140
119
30
Celkem ad.
Budníèek vìtší
80
70
60
Poèet
50
40
30
20
10
0
2007
2005
2003
2001
1999
1997
1995
1993
1991
1989
1987
1985
1983
1981
1979
1989
1987
1985
1983
1981
1979
Rok
Sedm ihlásek hajní
30
25
Poèet
20
15
10
5
0
2007
2005
2003
2001
1999
1997
1995
1993
1991
Rok
29
Acrocephalus arundinaceus
Hirundo rustica
Prunella modularis
Turdus philomelos
Coccothraustes coccothraustes
Locustella naevia
Locustella luscinioides
Erithacus rubecula
Sylvia curruca
Lanius collurio
Alcedo atthis
Aegithalos caudatus
Sturnus vulgaris
Sitta europaea
Dendrocopos major
Fringilla coelebs
Riparia riparia
Carduelis cannabina
Remiz pendulinus
Poecile montana
Passer montanus
Jynx torquilla
Luscinia megarhynchos
Poecile palustris
Hipolais icterina
Carduelis carduelis
Delichon urbicum
Troglodytes troglodytes
Phoenicurus phoenicurus
Turdus pilaris
Motacilla alba
Periparus ater
Ixobrychus minutus
Motacilla cinerea
Carpodacus erythrinus
Sylvia nisoria
Locustella fluviatilis
Motacilla flava
Dendrocopos minor
Saxicola rubetra
Certhia familiaris
Certhia brachydactyla
Saxicola torquata
Phoenicurus ochruros
Loxia curvirostra
Ficedula albicollis
Luscinia luscinia
Garrulus glandarius
Dendrocopos syriacus
Anthus trivialis
Acrocephalus paludicola
82
38
63
26
35
57
43
29
45
30
9
14
11
19
20
24
6
18
20
15
15
11
10
8
10
5
7
2
5
5
5
1
6
1
5
4
3
5
4
3
1
3
2
1
2
2
2
2
1
0
1
Celkem juv.
22
39
12
47
33
10
23
32
10
18
32
23
25
11
9
4
22
6
3
8
7
7
8
10
7
10
5
8
4
4
4
8
1
6
1
2
3
0
1
2
4
1
2
3
1
1
0
0
1
2
0
TOTAL
104
77
75
73
68
67
66
61
55
48
41
37
36
30
29
28
28
24
23
23
22
18
18
18
17
15
12
10
9
9
9
9
7
7
6
6
6
5
5
5
5
4
4
4
3
3
2
2
2
2
1
6
Dendrocopos medius
Gallinago gallinago
Serinus serinus
Oriolus oriolus
Muscicapa striata
Lophophanes cristatus
Cuculus canorus
Anas crecca
Picus canus
CELKEM
Celkem juv.
TOTAL
1
1
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
3965
3520
7485
Pìnice hnìdokøídlá
70
60
50
Poèet
Celkem ad.
40
30
20
Tab. 3 Poèty chycených ptákù a délka exponovaných sítí na lokalitách sledovaných v rámci
projektu CES v ÈR v roce 2007
Heømanský stav, OV
Žehuòský rybník, NB
Øežabinec, PI
Hleïsebe, ME
rybník Žabakor, MB
Novozámecký rybník, CL
Postøekov, DO
rybník Baroch, PA
Vlènov, HO
Bohdaneèský rybník, PA
PR Strádovka, CR
NPR Soos, CH
Krvavý rybník, JH
Záhlinice, KM
Èervenský ryb., MB
Èekanice, ryb. Ovèín, ST
Choteè, PZ
Pekla, SY
Zemìchy, ME
rybník Zrcadlo, JC
rybník Velký Košíø, SY
Opatovický ryb., JH
Lhotka, ME
Chouè, TP
Poèet ex.
+1.rok
277
238
230
158
158
321
160
220
130
98
113
161
140
235
110
116
232
102
154
157
132
104
84
135
Poèet ex.
1.rok
523
282
208
248
223
250
136
139
183
118
96
76
63
160
65
85
174
68
61
71
154
31
50
56
Celkový
poèet
Sítì (m)
800
520
438
406
381
571
296
359
313
216
209
237
203
395
175
201
406
170
215
228
286
135
134
191
116
80
76
84
82
132
74
104
96
70
72
84
74
146
70
82
168
72
94
110
144
72
79
122
0
Poèet ex./m
2007
2005
2003
2001
1999
1997
1995
1993
1991
1989
1987
1985
1983
1981
1979
Rok
6,897
6,500
5,763
4,833
4,646
4,326
4,000
3,452
3,260
3,086
2,903
2,821
2,743
2,705
2,500
2,451
2,417
2,361
2,287
2,073
1,986
1,875
1,696
1,566
Graf 5.: Trendy ve zmìnách poètu dalších ptákù vázaných na køoviny bìhem 31 let odchytù na
Øežabinci
Budníèek menší
250
200
Poèet
Lokalita, okres
10
150
100
50
0
2007
2005
2003
2001
1999
1997
1995
1993
1991
1989
1987
1985
1983
1981
1979
Rok
7
28
Tab.4 Meziroèní zmìna poèetnosti nìkterých druhù ptákù v rámci projektu CES v ÈR v roce
2007
Strnad rákosní
Druh
50
45
40
Poèet
35
30
25
20
15
10
5
0
2007
2005
2003
2001
1999
1997
1995
1993
1991
1989
1987
1985
1983
1981
1979
Rok
Graf. 4.: Trendy ve zmìnách poètu pìnice slavíkové a hnìdokøídlé bìhem 31 let odchytù na
Øežabinci
Pìnice slavíková
80
70
60
Poèet
Zmìna poèetnosti juv.
2006/2007
-51,11%
-69,37%
-38,10%
-7,81%
+228,57%
-37,50%
+57,14%
+97,81%
+81,82%
+3,52%
-25,64%
+100,00%
-24,06%
-33,33%
+70,61%
+186,21%
+75,59%
+20,10%
+48,72%
-31,25%
+50,00%
+87,78%
+4,65%
-44,00%
-20,00%
+69,23%
+104,76%
25. roèník CESu ve Velké Británii dopadl katastrofálnì!
90
50
40
30
20
10
0
2007 2005 2003
2001 1999 1997 1995
1993 1991 1989 1987 1985
Rok
27
Acrocephalus arundinaceus
Acrocephalus palustris
Acrocephalus scirpaceus
Acrocephalus schoenobaenus
Aegithalos caudatus
Carduelis carduelis
Carduelis chloris
Cyanistes caeruleus
Emberiza citrinella
Emberiza schoeniclus
Erithacus rubecula
Lanius collurio
Locustella luscinioides
Locustella naevia
Luscinia svecica
Panurus biarmicus
Parus major
Phylloscopus collybita
Phylloscopus trochilus
Prunella modularis
Remiz pendulinus
Sylvia atricapilla
Sylvia borin
Sylvia communis
Sylvia curruca
Turdus merula
Turdus philomelos
Zmìna poèetnosti ad.
2006/2007
+14,03%
-6,95%
-13,07%
-20,36%
+180,00%
-70,37%
-5,88%
+106,50%
+15,38%
-2,21%
+26,09%
-50,00%
+2,42%
+8,14%
+53,50%
-7,14%
+16,92%
+28,17%
+14,23%
-13,85%
+66,67%
-4,91%
+11,90%
-27,48%
-17,65%
+39,53%
-29,03%
1983 1981 1979
Kroužkovatelé ve Velké Británii si loòskou jubilejní 25. CESovou sezónu asi pøedstavovali
(pokud jde o výsledky) trochu slavnostnìji. Pøíroda je však neúprosná a i britští
kroužkovatelé zvyklí ve své domovinì, pokud jde o poèasí, témìø na cokoliv byli šokováni.
Pøi hodnocení loòské sezóny se slovo léto objevuje zásadnì v uvozovkách a poèasí je
oznaèováno termínem "hnusné". Co se tedy na Britských ostrovech loni pøihodilo?
Neobvykle deštivé a studené poèasí v prùbìhu loòské hnízdní sezóny mìlo za následek
rekordnì nízké poèty vyvedených mláïat u øady druhù pìvcù; u 7 druhù dokonce nejnižší
za celou 25-letou historii CESu. Nejhùøe se poèasí podepsalo na mláïatech šoupálka
dlouhoprstého (55% pokles oproti dlouhodobému prùmìru), sýkory modøinky a koòadry
(-48, resp. 33 %) a pìnice èernohlavé (- 28 %).
Za zmínku jistì stojí i to, že již mìsíc po poslední CESové kontrole mìli britští kolegové
zpracovány pøedbìžné výsledky. O nich (a pochopitelnì i o CESu…) informovaly pøední
britské deníky a televizní stanice.
Podle "Ringers Bulletin, Vol. 12 (2)"
8
Opatøení publikované kroužkovací stanicí ve zprávách ÈSO è. 60 a prvním èísle
zpravodaje "Kroužkovatel" je jistì srozumitelné kroužkovatelùm, kteøí se s metodikou
tohoto projektu seznámili alespoò v základní rovinì. Tento pøíspìvek je více urèen
ostatním ornitologùm, kterým by mìl pøiblížit vyhlášené omezení a požádat je o
pøimìøenou toleranci. Dokáži si pøedstavit ochranáøe, terénní ornitology i kroužkovatele,
kterým CES mnoho neøíká, a na nìkterých lokalitách se mohou "zákazem" cítit omezováni
v jejich dosavadních, mnohdy i dlouhodobých aktivitách. Také si kladu otázku, kolik asi
ornitologù si struènou formulaci .."zákaz odchytù na CESových lokalitách v dobì 20.04
- 05.08. bez domluvy s úèastníky projektu .." pøeèetlo a kolik z nich ji vzalo na vìdomí.
Proto se pokusím doplnit o komentáø, do jaké míry je "zákaz" opodstatnìný a jaký dopad
jeho pøípadné obcházení mùže mít na výsledky CESu.
Je tøeba pøipomenout, že již v samém názvu projektu je pojmenován základní element
metodiky - konstantní chytací úsilí na stanovištích. Úèelem omezení jiných než CESových
odchytù prakticky po celé hnízdní období je zajistit podmínky stanovené metodikou.
Jinak øeèeno, pro hnízdící ptáky zajistit po celou dobu hnízdìní "konstantní" rušení pouze
šestihodinovými odchyty v intervalu mìsíèních dekád. Druhým, neménì dùležitým
parametrem projektu v dlouhodobém horizontu jsou nežádoucí zmìny v samotném
prostøedí lokality. Proto je také metodikou zakázáno pøikrmovat ptáky a vyvìšovat budky
(pokud tam již jsou, udržovat jejich poèáteèní stavy). Cílem je získat za stejných podmínek
z každého roku srovnatelné výsledky.
Za dosti významnou zmìnu na lokalitì lze považovat úpravy terénu spojené s instalací
nárazových sítí, tedy úpravy odchytových prùsekù. Zde je tøeba pøipomenout, že kdokoliv
bude chytat na CESových lokalitách, mìl by se dobøe seznámit s rozmístìním stanoviš
sítí a i v dobì mimo hnízdìní využívat stávající stanovištì, ulièky nerozšiøovat,
neprodlužovat ani mezi nimi nevytváøet nové.
Metodika pøipouští v omezené míøe i souèasnou instalaci a chytání do pøídavných sítí
mimo CESové. Na základì této instrukce by bylo možné na lokalitách, podle velikosti
hnízdních teritorií ptákù, stanovit od nejbližšího stanovištì sítì nìjaké hranice bezpeèné
vzdálenosti, za kterými by bylo možné vytváøet také nové prùseky. No a tady by se na
velkých lokalitách otevíral prostor pro další kroužkovatele k odchytùm i v hnízdní dobì.
V podobném duchu doporuèuje BTO na Britských ostrovech napø. minimální "bezpeènou"
vzdálenosti instalace nových budek 400 m od stanoviš sítí.
Shrnuto, podtrženo, pøíliš èasté chytání na stanovišti ptáky ruší pøi hnízdìní a vede k
efektu, kdy se sítím vyhýbají. Pøikrmování stahuje ptáky z širšího okolí, rovnìž tak
napajedla na suchých stanovištích a nové budky zvyšují pøíležitost ke hnízdìní. Je tedy
tøeba znovu zdùraznit, že omezení popsaných aktivit v hnízdnímu období se oèekává
nejen od kroužkovatelù, ale také od ostatních ornitologù vìnujících se vyhledávání hnízd
èi ochranáøským aktivitám. Proto je prosíme, seznamte se na CESových lokalitách se
stanovišti sítí a v tomto prostoru nerušte ptáky vyhledáváním hnízd, nebudujte napajedla
9
Slavík modráèek
14
12
10
Poèet
Ivan Svoboda
Graf 3.: Trendy ve zmìnách poètu dalších ptákù vázaných na rákosiny bìhem 31 let odchytù na
Øežabinci
8
6
4
2
0
2007
2005
2003
2001
1999
1997
1995
1993
1991
1989
1987
1985
1983
1981
1989
1987
1985
1983
1981
1979
Rok
C vrèilka slavíko vá
35
30
25
Poèet
Je nutný zákaz odchytù na CESových lokalitách?
20
15
10
5
0
2007
2005
2003
2001
1999
1997
1995
1993
1991
1979
R ok
26
a krmítka, nevyvìšujte nové budky a stávající udržujte. Nerespektování tìchto pravidel
mùže vést k nekontrolovatelnému ovlivòování a tím znehodnocování výsledkù.
Kroužkovací stanice preferuje cílené kroužkování a úèastníci tohoto mezinárodního
projektu na sebe vzali øeholi pevného a dlouhodobì nároèného úvazku. Mnozí dlouho
pøed svítáním cestují desítky kilometrù na lokalitu. Nìkteøí v jedné osobì natahují ke
stovce metrù sítí na dobu šesti hodin a pøi devíti odchytech vìnují každý rok padesát
ètyøi hodin peèlivému zaznamenávání povinných údajù do terénního zápisníku, èasto o
ptácích, které pøed nimi již nìkdo jiný náhodnì okroužkoval pro svou kratochvíli (tady
jsem hledal nìjaký neutrální výraz, ale uchýlil jsem se k výstižnému termínu používanému
jedním z mých dobrých pøátel). Zhodnocení výsledkù úsilí svých spolupracovníkù se
kroužkovací stanice doèká nejdøíve po pìti letech a pøitom zmìna každého parametru
stanoveného metodikou, zejména stavu lokality, rušení vyšším poètem odchytù èi jejich
kontinuity mùže vést k nepoužitelnosti mnohaletých výsledkù, a pravdìpodobnì i znevážit
dobré jméno naší kroužkovací centrály na mezinárodním fóru. Vìøím, že vìtšina kolegù
má jakousi stavovskou èest ornitologa, váží si práce ostatních, dovedou ji respektovat a
být i tolerantní.
Rákosník proužkovaný
180
160
140
Poèet
120
100
80
60
40
20
0
2007
2005 2003 2001 1999 1997
1995 1993 1991 1989 1987
1985 1983 1981 1979 1977
Rok
Miroslav Jelínek
R ákosník velký
50
45
40
Poèet
35
30
25
20
15
10
5
0
2007
2005
2003
2001
1999
1997
1995
1993
1991
Rok
25
Odchyt nìkterých "neobvyklých"druhù ptákù na reprodukovaný hlas
1989
1987
1985
1983
1981
1979
1977
V posledních letech se kroužkovatelé stále èastìji vìnují odchytu ptákù za pomoci
reprodukce hlasu. V minulosti publikovalo nìkolik autorù èlánky vìnované metodice a
zkušenostem s chytáním nìkterých druhù ptákù na reprodukovaný hlas - BREJŠKA (1992),
BREJŠKOVÁ, BREJŠKA (1994), CIBULKOVÁ (1993, 1994), CHALOUPEK (2002), CHUTNÝ
(1992), JELÍNEK (1996, 1997), KAÒUŠÈÁK (1993). Tomuto tématu byla vìnována i øada
pøíspìvkù na Aktivech Kroužkovací stanice. Mimo "tradièní" druhy (napø. chøástal polní,
kukaèka, krutihlav, modráèek, cvrèilky, králíèci) lze však zøejmì tuto metodu využívat i
u dalších druhù ptákù. Zde se nachází velký prostor pro experimentování nejen s
chytanými druhy, ale i typem nahrávky èi dobou odchytu.
V zimì 2006/2007 jsem si po poøízení MP3 pøehrávaèe vyrobil øadu nahrávek i ménì
bìžných druhù ptákù (nìkteré spíše pro jistotu - co kdyby…). Velkou výhodou MP3
pøehrávaèe je vlastní pamì, která umožòuje nosit všechny hlasy v jenom malém zaøízení.
Odpadá tím pøeprava velkého množství magnetofonových kazet (èi CD) do terénu. Vše
je výraznì skladnìjší a práce v terénu i rychlejší. V minulosti jsem se èasto zdržoval
dobíháním do auta pro jiné kazety a pták, kterého jsem chtìl zkusit chytit, mezitím
zmizel. K výrobì nahrávek jsem používal pøedevším kolekce CD Die Vogelstimmen
Europas (J.C.ROCHÉ) a Hlas pro tento den (autorem nahrávek P.PELZ). Nìkteré nahrávky
jsem doplnil i hlasy ptákù staženými z internetu (za pomoci vyhledávaèe AltaVista Audio).
Pozdìji jsem použil i vynikající kolekci 17 CD The Bird Songs of Europe, North Africa
and the Middle East (A.SCHULZE, K.H.DINGLER). Nahrávky jsem upravoval na poèítaèi za
pomoci bìžnì dostupného softwaru (Audacity, Nero WaveEditor).
10
11
Rákosník obecný
700
600
500
Poèet
Ledòáèek øíèní (Alcedo atthis)
Využití nahrávky je vhodné pøedevším na rozsáhlejších lokalitách (bøehy vìtších øek,
rybníky apod.), kde nelze použít klasickou metodu odchytu ("pøehrazení" vodního toku
sítí). Reakce na pøehrávaný hlas je vìtšinou velmi rychlá. Èasto se mi ledòáèci úspìšnì
chytají i na nahrávku vábení moudivláèka lužního. Napø. 10.10.2007 jsem na okraji
rákosiny Žehuòského rybníka (KO) takto chytil 3 ledòáèky bìhem deseti minut. Urèitým
problémem mùže být sehnání dostateènì kvalitní nahrávky bez rušivých vlivù.
Bøehule øíèní (Riparia riparia) a vlaštovka obecná (Hirundo rustica)
S velkým úspìchem je vyzkoušena smíšená nahrávka vábení a zpìvu obou druhù pøi
odchytech na nocovišti. Tímto zpùsobem lze nachytat opravdu velké množství jedincù a
nálety k sítím nìkdy pøipomínají scény z hororového filmu. Proto je nutné odchyt peèlivì
pøipravit (dostatek plátìných sáèkù, èelní svítilna, pomocníci atp.) a pøípadnì vèas
ukonèit.
Linduška luèní (Anthus pratensis)
Odchyt lindušek luèních na hlasovou nahrávku zmiòuje již BUB (1985, 1986) a blíže je
popsán i v samostatném èlánku tohoto èísla Kroužkovatele. Velmi dobré zkušenosti
mám i s chytáním v hnízdní dobì. Napø. 4.5.2007 jsem takto chytil za silného vìtru na
Žehuòském rybníku (KO) najednou 3 samce. Pomìrnì dùležitý (a nìkdy problematický) je
výbìr vhodného stanovištì pro odchyt. Nejlepší jsou louky (nebo velmi øídké rákosiny)
s jedním nebo dvìma soliterními keøíky pøed které se postaví nárazová sí. Ve zcela
otevøeném terénu se lindušky nataženým sítím obvykle úspìšnì vyhýbají. Podle
zkušeností z Belgie lze tento druh chytat i bìhem noci.
Jako velmi perspektivní se ukazuje odchyt v hnízdní dobì na reprodukovaný zpìv i u
lindušky lesní (Anthus trivialis).
Konipas luèní (Motacilla flava)
Podobnì jako u vlaštovky a bøehule se nám osvìdèila hlasová nahrávka (smíšený hlas
vábení a krátkého zpìvu) pøi odchytech na nocovišti. V nìkterých pøípadech lze nachytat
desítky ptákù za veèer (na Žehuòském rybníku jsme nìkolikrát chytili na pøelomu srpna a
záøí i pøes 150 ex. najednou). Vzhledem k roztroušenému pøíletu na nocovištì je pomìrnì
dùležité vèasné natažení sítí - nejpozdìji hodinu pøed západem slunce. Ranní odchyty
jsou vìtšinou vzhledem k rychlému rozletu z nocovištì jen málo úspìšné. Nìkdy se nám
na nahrávku konipasa luèního chytaly veèer poèetnì i vlaštovky.
Doposud nemám vìtší zkušenosti s využitím hlasové nahrávky pøi odchytu nocujících
konipasù bílých (Motacilla alba). Je však velmi pravdìpodobné, že i tento druh je možné
s použitím reprodukce hlasu na nocovišti efektivnì chytat.
Rehek domácí (Phoenicuru ochruros)
Pozitivní reakcí na pøehrávaný zpìv v hnízdní dobì jsem byl u tohoto druhu dost pøekvapen.
Nejúspìšnìjší bývají odchyty ve vesnických zahradách èi vilových ètvrtích. Naopak v
mìstské zástavbì nìkdy ptáci témìø nereagují. Èasto je dùležité správné postavení sítì nìkteøí jedinci mohou sí pøeletovat.
Graf 2.: Trendy ve zmìnách poètu rákosníkù bìhem 31 let odchytù na Øežabinci
400
300
200
100
0
2007
2005
2003
2001
1999
1997
1995
1993
1991
1989
1987
1985
1983
1981
1979
1977
1989
1987
1985
1983
1981
1979
1977
Rok
Rákosník zpìvný
300
250
200
Poèet
V následujících øádcích bych se chtìl zmínit o použití hlasové nahrávky pro odchyt
druhù ptákù u nichž kroužkovatelé tuto metodu obvykle pøíliš nepoužívají.
150
100
50
0
2007
2005
2003
2001
1999
1997
1995
1993
1991
Rok
24
Poèet
1600
1400
1200
1000
800
600
400
200
0
858
1993
1264
771
682
1995
707
854
1991
939
678
1989
1152
714
1987
874
890
1983
1047
682
1985
837
867
850
1981
Graf 1.: Pøehled celkových poètù novì okroužkovaných ptákù za 31 let na všech dosavadních
akcích "Acrocephalus". ( * první 3 roky (1977-1979) probíhal odchyt do menšího poètu sítí )
835
1997
945
1039
965
1999
P o è ty n o v ì o k r o u ž k o v a n ý c h p tá k ù
1286
2001
829 807
2003
1419
591
2005
772
1140
2007
Rok
178*
1977
403*
231*
1979
23
Zatím nemám zkušenosti s využitím této metody pøi chytání rehka zahradního (Phoenicurus
phoenicurus). Podle nìkterých zpráv (CEPÁK in verb.) je však reakce podobná jako u
rehka domácího.
Bramborníèek hnìdý (Saxicola rubetra)
Možnosti odchytu bramborníèkù na reprodukovaný hlas v minulosti zmiòoval LUBAS &
ŠKOPEK (in verb.). Dne 4.5.2007 jsem v rákosinách Žehuòského rybníka (KO) za silného
vìtru na pøehrávaný zpìv chytil bìhem asi 20 minut 3 protahující samce, další 2 ex. se ze
sítí opakovanì vyrazili.
Drozd cvrèala (Turdus iliacus)
V øíjnu 2007 jsem vyzkoušel odchyt na hlas (kombinace vábení a zpìvu) u jednotlivých
protahujících jedincù, kteøí se zdržovali ve vysokých vrbách u Žehuòského rybníka. Bìhem
dvou ranních odchytù jsem takto chytil 7 ex.. Ptáci sletovali z vysokých vrb k sítím
umístìným v køovinném podrostu (èerný bez, svída) velmi ochotnì. Cvrèaly se chytaly
vždy pouze v èasných ranních hodinách (max. hodinu po východu slunce). Je zajímavé,
že pokusy o odchyt jednotlivých cvrèal v arboretu Kroužkovací stanice bìhem listopadu
a prosince na stejnou nahrávku nebyly úspìšné (CEPÁK in verb.).
Rákosník ostøicový (Acrocephalus paludicola)
V dubnu 2007 (19.4.) jsem pøi úpravì vypnutí nárazových sítí na Žehuòském rybníku
(KO) zaznamenal nenápadný zpìv tohoto druhu. Rákosník se zdržoval již mimo linii sítí
na okraji rákosiny u vodní hladiny (spíše biotop palašníèka tamaryškového). I pøes
poèáteèní nedùvìru jsem k sítím umístil pøehrávaè se zpìvem rákosníka ostøicového a
pták se okamžitì chytil. Tento pøípad ukazuje, že je nìkdy vhodné nosit do terénu i
zdánlivì "zbyteèné" nahrávky.
Sýkoøice vousatá (Panurus biarmicus)
Sýkoøice obvykle nenaletují pøímo na reproduktor, ale zdržují se v okolí zdroje hlasu
(používám smìs kontaktního hlasu a vábení). Hlasová nahrávka zde tedy slouží pouze k
pøilákání ptákù do blízkosti sítí. Z tohoto dùvodu je dùležitý výbìr odchytového stanovištì.
Osvìdèilo se natažení více sítí (min. 20 - 40 metrù na jednu linii podle rozsahu porostù)
do jedné nebo dvou sousedních linií na okraji rákosiny v blízkosti vodní hladiny. Takto
lze chytat již bìhem èervna a èervence vyvedená mláïata, která se sdružují do
samostatných hejnek. Dospìlí ptáci bìhem hnízdìní nìkdy na pøehrávaný hlas nereagují.
Nejúspìšnìjší bývá chytání v mimohnízdní dobì. Úspìšnost odchytu je èasto velmi
rozdílná. Napø. na Žehuòském rybníku (KO) se takto chytalo bìhem øíjna až prosince
2006 a 2007 od 6 ex. do 48 ex. bìhem jednoho dopoledne.
Strnad rákosní (Emberiza schoeniclus)
Použití reprodukovaného hlasu (používám nahrávku zpìvu s vloženým vábením) pomáhá
zvýšit poèty chycených jedincù pøedevším v mimohnízdní dobì na nocovišti nebo v
jeho blízkosti. Zatímco nìkteøí ptáci naletují pøímo k reproduktoru, jiní pøeletují jen v
jeho okolí. Z tohoto dùvodu je vhodné instalovat vìtší množství sítí podle rozsahu porostù.
Pøi veèerních odchytech je dùležité vzhledem k roztroušenému pøíletu na nocovištì
vèasné natažení sítí - nejpozdìji dvì hodiny pøed západem slunce. Velmi efektivní je
však i ranní chytání v blízkosti nocovištì. Nìkdy je takový odchyt úspìšnìjší než veèerní.
12
Sítì natahuji brzy ráno za tmy tìsnì pøed rozednìním a ptáci se ve vìtším množství chytají
ještì i 2 hodiny po východu slunce. Dùležitá je v takovém pøípadì velmi dobrá znalost
odchytového stanovištì i rozmístìní jednotlivých sítí. Vzhledem k omezení vyrušení
nocujících ptákù natahuji sítì bez použití svìtla. Za pøíznivých podmínek (bezvìtøí, zatažená
obloha) lze takto chytat strnady rákosní nìkdy i celé dopoledne.
Jak se ukazuje má reprodukce ptaèích hlasù pøi odchytech ptákù za úèelem kroužkování
velmi široké použití a to i v mimohnízdním období. V Belgii takto poèetnì chytají bìhem
podzimního tahu napø. i sedmihlásky, èervenky a pìnice èernohlavé. V našich podmínkách
by jistì použití této metody mohlo zvýšit poèty chycených jedincù i u nìkterých málo
kroužkovaných druhù. To, že se nìkdy vyplatí zdánlivì "nesmyslné" pokusy dokládá
nejen chycený rákosník ostøicový, ale i úspìšné podzimní noèní odchyty skøivanù polních
èi slavíkù modráèkù nìkterými kroužkovateli v posledních letech (BÜRGER, ZICHA, ŽIBØID
in verb.).
Literatura
BREJŠKA M., 1992: Odchyt kukaèky obecné (Cuculus canorus) do nárazové sítì. Zprávy ÈSO
34: 45-46
BREJŠKOVÁ L., BREJŠKA M., 1994: Poznámka k odchytu støízlíka obecného (Troglodytes
troglodytes). Zprávy ÈSO 38: 40
BUB H., 1985: Vogelfang und Vogelberingung, Teil I. A.Ziemsen Verlag Wittenberg Lutherstadt
BUB H., 1986: Vogelfang und Vogelberingung, Teil III. A.Ziemsen Verlag Wittenberg Lutherstadt
CIBULKOVÁ M., 1993: Metody odchytu sedmihláska hajního (Hippolais icterina) do
nárazových sítí. Zprávy ÈSO 36: 3-11
CIBULKOVÁ M., 1994: Nové poznatky o odchytu sedmihláska hajního (Hippolais icterina) s
použitím nahrávky zpìvu samce. Zprávy ÈSO 38: 39-40
CHALOUPEK R., 2002: K metodice noèních odchytù volajících samcù chøástala polního (Crex
crex). Zprávy ÈSO 54: 23-25
CHUTNÝ B., 1992: Odchyt samcù slavíka modráèka støedoevropského (Luscinia svecica
cyanecula) v hnízdním biotopu s pomocí reprodukce zpìvu. Zprávy ÈSO 34: 50-51
JELÍNEK M., 1996: Využití magnetofonové nahrávky pøi odchytu ptákù. Zprávy ÈSO 42: 39-42
JELÍNEK M., 1997: Odchyt cvrèilek (Locustella sp.) pomocí magnetofonu. Zprávy ÈSO 44:
40-41
KAÒUŠÈÁK P., 1993: Poznámky k odchytu svrèiaka rieèneho (Locustella fluviatilis) pomocou
reprodukovaného spevu. Zprávy ÈSO 37: 6-7
13
Tab. 2.: Deset nejèastìji chytaných druhù v prùbìhu 31 let odchytù na Øežabinci (* v letech
1977 - 1979 probíhal odchyt do menšího poètu sítí)
Poøadí Druh
Celkem (t.j. %)
Roèní prùmìr
Maximum (rok)
Minimum (rok)
1.
Rákosník obecný
8 544 (32,7 %)
276
666 (1994)
26 (1977)
2.
Rákosník zpìvný
2 408
(9,2 %)
78
261 (1994)
1 (1977)
3.
Budníèek menší
2 231
(8,5 %)
72
205 (2001)
7 (1977)
4.
Rákosník proužkovaný 1 916
(7,3 %)
62
168 (2004)
13 (1977)
5.
Pìnice slavíková
1 222
(4,7 %)
39
67 (1980)
12 (1977)
6.
Budníèek vìtší
1 090
(4,2 %)
35
76 (1981)
4 (1979)
7.
Pìnice èernohlavá
1 062
(4,1 %)
34
89 (2001)
3 (1978)
8.
Sýkora modøinka
920
(3,5 %)
30
62 (1989)
8 (1979)
9.
Sýkora koòadra
740
(2,8 %)
24
46 (1999)
6 (1979)
Vlaštovka obecná
700
(2,7 %)
35
194 (2003)
1 (2006)
842
1419 (2004)
10.
Celkem okroužkováno
26 106 (100,0 %)
591 (2005)
178 (1977)*
Tab. 3.: Zajímavé a vzácné druhy ptákù okroužkovaných bìhem 31 let konání kroužkovací akce
Acrocephalus na rybníce Øežabinec
Druh
Rok okroužkování
Skøivan polní
Lžièák pestrý
Èírka modrá
Volavka èervená
Hýl rudý
Hýl obecný
Bukáèek malý
uhýk šedý
Køivka obená
Slavík tmavý
Sýkora parukáøka
Chøástal malý
Pìnice vlašská
1979
1981
1981
1979
1994
2007
2004
1985
1988
1996
1984
2002
2005, 1995, 1992, 1987, 1978
Celkem za 31 let okroužkováno
107 druhù
22
Druh
Sýkora modøinka
Vlaštovka obecná
Strnad obecný
Èervenka obecná
Budníèek vìtší
Pìnice slavíková
Rákosník velký
uhýk obecný
Strnad rákosní
Sýkora koòadra
Pìnice hnìdokøídlá
Slavík modráèek
Drozd zpìvný
Konipas bílý
Brhlík lesní
Pìnice pokøovní
Støízlík obecný
Sýkora babka
Moudivláèek lužní
Vrabec polní
Sýkora lužní
Bøehule øíèní
Kos èerný
Zvonek zelený
Cvrèilka zelená
Jiøièka obecná
Šoupálek dlouhoprstý
Pìnkava obecná
Racek chechtavý
Kukaèka obecná
Strakapoud malý
Strakapoud velký
Cvrèilka slavíková
Sedmihlásek hajní
Slavík obecný
Lejsek bìlokrký
Lejsek šedý
Pìvuška modrá
Žluva hajní
Hýl obecný
45 druhù
21
Celkem
%
50
39
34
23
23
22
21
17
14
14
14
13
10
9
8
8
8
7
7
7
6
5
5
5
3
2
2
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
4,4
3,4
3,0
2,0
2,0
1,9
1,8
1,5
1,2
1,2
1,2
1,1
0,9
0,8
0,7
0,7
0,7
0,6
0,6
0,6
0,5
0,4
0,4
0,4
0,3
0,2
0,2
0,2
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
1140
100
Zkoušeli jste chytat lindušky luèní s pomocí reprodukce hlasu ?
Ivan Svoboda
O odchytech s pomocí pøehrávaného hlasu bylo hodnì napsáno i referováno na aktivech.
Úèinnost této metody je známá mnoho let. Již na konci 80-tých let na jednom z prvních
aktivù Dr. Formánek podal informaci z Belgie, kde úspìšnì chytali na pøehrávaný hlas
stovky rákosníkù obecných pøi noèních odchytech bìhem záøí v ovocné zahradì na okraji
mìsta. Konec koncù již staøí "èižbaøi" využívali volavcù k pøilákání ptákù na místa s
chytacím zaøízením. Pravda, sotva chytali chøástala èi skøivana v noci, zajímaly je "komerèní"
druhy pìvcù. Oproti "èižbaøùm" tedy nechytáme pomocí žádné nové, revoluèní metody,
jen využíváme vymožeností moderní doby ke zvýšení efektivnosti odchytu, resp. èasu
stráveného v terénu a øada kroužkovatelù tímto zpùsobem úspìšnì chytá i nepìvce.
Linduška luèní se na tahu sdružuje do hejn, která se zastavují k odpoèinku a naèerpání
energie na vlhkých otevøených loukách. Ptáci se pohybují po zemi, èile mezi sebou
komunikují kontaktním hlasem, obèas se nìkteøí jedinci hašteøí, vzájemnì pronásledují a
využívají vyvýšená místa, aby na chvilku usedli a zkontrolovali bezpeènost v okolí. Tohoto
jejich pohybu volným terénem jsme využili k odchytu.
V roce 2006 pøi terénních praktikách severoèeské poboèky v Jizerských horách na
Jizerce (JN), konaných ve dnech 16.-22.09., jsme, zejména ráno a k veèeru sledovali
lindušky vyletující z louky na høeben sousední chalupy, odkud pøeletovaly na osamìlý
smrèek v louce. Poslední veèer jsme se rozhodli postavit k osamìlému stromku vysokému
cca 3 m jednu sí a použili hlas z CD. Sí byla natažena v tìsné blízkosti smrèku co nejvýše.
Do setmìní se chytilo 7 ptákù, po rozednìní jsme pøidali druhé stanovištì a bìhem 4 hodin
se chytilo dalších 22 ex. Linduška èasto sestoupila od špièky stromku po spirále k jeho
patì, aby si prohlédla zdroj hlasu a pod sítí odlétla do louky. Ptáci se nechytali z pøímého
letu ke stromku, sí registrovali, nicménì pokud se na smrèku potkali alespoò dva jedinci,
pøi vzájemných honièkách se vzápìtí chytily. Vyèkávat až se chytí více ptákù nebylo
efektivní, èasto se lindušky vytøepaly ze sítì i za bezvìtøí pøesto, že naše sítì (1016/10) mají
znaènì hluboké kapsy. Ptáci se pohybovali v malých skupinkách nìkolika jedincù, na
loukách se jich dennì mohlo pohybovat 10-30 ex.
V roce 2007 jsme chytali cílenì v období 22.-29. 09. hned od prvního dne do ètyøech
sítí a experimentovali jsme s technologií odchytu. Kromì loòských stanoviš byla tøetí
sí umístìna v mìlké depresi mezi dvìma stromky vzdálenými od sebe ca 15 m, další
potom ve svahu asi 2 m pod smrèkem a po pøedchozích zkušenostech spodní lanko co
nejníže. Z pìti odchytových dnù byly dva s dešovými pøeháòkami a foukal èerstvý vítr,
pøesto se i za takových podmínek nìkolik ptákù chytilo. S pøíchodem studené fronty a
pøehánìk bylo všude kolem lindušek dobøe o øád více než pøed rokem (nìkolik set ex.).
V nejpoèetnìjším hejnku pøemísující se po lokalitì jsme napoèítali skupinku na 85
lindušek. Za vìtru chodili v trávì desítky jedincù kolem sítí. S nadsázkou by se dalo øíct,
že tráva na loukách linduškami "jen vlnila". Celkem jsme chytili 81 ex. lindušek luèních
a k našemu pøekvapení i jednu lindušku rudokrkou. Pøi pozorování obvyklým zpùsobem
by nám tento druh mezi stovkami lindušek luèních pravdìpodobnì unikl.
14
Pøehrávání hlasu je úèinný prostøedek, jak dostat lindušky do prostoru stanovištì sítì
(èi slopek a.p.) s tím, že sí bude natažena na 2 m od nízkého osamìlého stromku (smrèku)
po svahu se spodním lankem u zemì. Zdroj hlasu mùže být u paty stromku a funguje to
i pøi pøehrávání širokého spektra hlasových projevù lindušek. Tady je prostor
k experimentování s úèinností selektovaných hlasových projevù. Na loukách bez vhodných
stanoviš je možné vyzkoušet užití balíku slámy, berlièek nebo jenom zapíchnuté vìtve.
Z výsledkù experimentù øady kroužkovatelù využívajících reprodukovaný hlas v poslední
dobì u dalších a dalších druhù není pochyb o tom, že tato metoda bude úèinná i u dalších
skupin ptákù, bahòáky nevyjímaje. I u tìch, zvl᚝ ve spojení s užitím atrap, bych oèekával
dobré výsledky.
První zjištìný výskyt rákosníka tamaryškového (Acrocephalus
melanopogon) v severních Èechách a poznámky k jeho tahu
Jaroslav Klápštì & Josefa Klápšová
Rákosník tamaryškový (Acrocephalus melanopogon) má turkestánsko-mediteránní typ
rozšíøení, kde se vyskytuje ve tøech rasách (CRAMP 1992):
1) Nominátní A.m.melanopogon žije v jižní Evropì, severozápadní Africe, Ukrajinì a
Západním Turecku
2) A.m.mimica žije ve východním Turecku, Iráku, Zakavkazsku, na dolní Volze na východ
po Kazachstán a severozápadní Indii.
3) A.m. albiventris žije na pobøeží Azovského moøe, na dolním Donu a v oblasti
Krasnodaru.
Døíve byl øazen do monotypického rodu Lusciniola a u nás byl nazýván palašníèek
tamaryškový. Tento název vìtšina kroužkovatelù užívá dodnes.
V jižní Evropì se vyskytuje ostrùvkovitì a zasahuje okrajovì do støední Evropy do
Rakouska, Slovenska a Maïarska. V Rakousku hnízdí v oblasti Neziderského jezera
v poètu asi 9000 párù, v Maïarsku je mezi 3000-5000 párù, na jižním Slovensku na jediné
známé lokalitì NPR Parížské moèiare u obce Gbelce hnízdí 15-20 párù (TRNKA 2003). U nás
se pokusil o zahnízdìní v jižních Èechách v roce 1999 (PROCHÁZKA & MUSIL 1999).
Od doby kdy CHYTIL lokalitách odchyceno 205 jedincù (TRNKA 2003).
V tomto pøíspìvku informujeme o odchytu mladého rákosníka tamaryškového dne
1.listopadu 2007 v NPR Novozámecký rybník (ètverec 5353) u obce Jestøebí
(50.37N,14.35E) na Èeskolipsku. Tam provádíme systematické odchyty a kroužkování
ptákù pro CES a pro studium populaèní dynamiky. O mìsíc døíve jsme na stejné lokalitì
chytili poprvé v ÈR cetii jižní (Cettia cetti) (KLÁPŠTÌ & KLÁPŠOVÁ 2007). Protože
bylo novì doloženo hnízdìní cetie jižní na Kis-Balatonu v Maïarsku (S CHMIDT 2005),
je možné, že u nás bude pozdìji zjištìna èastìji.
Nᚠodchyt ptákù u Jestøebí 1.listopadu 2007 byl pro tuto roèní dobu úspìšný, aèkoliv
byla ráno jinovatka a do 11 hodin hustá mlha. Kroužkovali jsme 41 ptákù v 10 druzích a
navíc kontrolovali 7 našich kroužkovancù. Už první chycený pták byl velkým pøekvapením.
15
Ubývá i øada dalších druhù køovinných ptákù - jako pøíklad uveïme sedmihláska (což není
pøekvapení), ale i pìnkavu. Podrobnìjší analýzu pøíèin úbytku ptákù køovinných biotopù
a srovnání s vývojem ptaèích populací v širším okolí rezervace stejnì jako pøehled
nejzajímavìjších zpìtných hlášení pøipravujeme pro další èlánek v nìkterém z pøíštích
èísel.
A kdo že se tedy stal tím 25 000. okroužkovaným oslavencem - samozøejmì rákosník.
Sice ne nejèastìji chytaný rákosník obecný, ale jeho pøíbuzný - rákosník proužkovaný.
Jenom o jednoho ptáka to minulo jednoho z nejhezèích ptákù, které chytáme - slavíka
modráèka.
Zorganizování a øízení "Akce ACROCEPHALUS" není jednoduché. Proto se neobejde
bez pomoci mnoha organizací a také jednotlivcù. A jim všem bych chtìl na závìr velmi
podìkovat. Jako první musím podìkovat manželce, Štìpánce Šebestianové. S øešením
všech dopravních problémù nám velmi pomohl pan Vladimír Medla, bez kterého by letošní
Acrocephalus asi ani nezaèal. S celým odpadovým hospodáøstvím nám opìt nedocenitelnì
pomohl pan Jaroslav Závora. Dík patøí Mìstskému úøadu v Písku, který nám poøídil vojenský
stan. Velkou pomocí je možnost bezplatného a bezproblémového táboøení na soukromé
louce manželù Souhradových z rybáøské bašty u Øežabince. Další podporu nám poskytla
i pøírodovìdecká fakulta Jihoèeské Univerzity v Èeských Budìjovicích a Agentura ochrany
pøírody a krajiny v Èeských Budìjovicích. Velkého pochopení se nám stále dostává i u
Školního rybáøství v Protivínì, které na rybníku Øežabinec hospodaøí, u okolních Obecních
úøadù - v Ražicích, Kestøanech a Putimi a také u Policie ÈR - obvodního oddìlení Protivín.
Všem jmenovaným patøí velký dík nejen ode mne jako organizátora akce, ale i od všech
ostatních úèastníkù. A naopak mùj osobní dík patøí všem úèastníkùm tábora, kteøí kromì
obvyklých nástrah poèasí a všech ostatních obvyklých problémù skvìle zvládli i
novináøské nájezdy. Všichni výše jmenovaní pøispìli k získání cenných podkladù dùležitých
nejen pro budoucí hospodaøení rybáøù i ochranáøù a povinné hodnocení vývoje v Ptaèí
oblasti Natura 2000, ale i pro zvýšení úrovnì poznání o jednotlivých druzích ptákù a také
o jejich funkci v rámci celého ptaèího spoleèenství. Dìkuji proto všem, a už se osobnì
zúèastnili nebo jen napomohli zorganizování akce.
A nakonec chceme všichni moc podìkovat øežabineckému otci zakladateli - dr. Karlu
Peclovi z Prácheòského muzea.
Tab. 1.: Pøehled ptákù okroužkovaných pøi 31. akci "ACROCEPHALUS" v Národní pøírodní
rezervaci "Øežabinec, Øežabinecké tùnì" ve dnech 28.7. až 8.8.2007
Druh
Rákosník obecný
Budníèek menší
Rákosník proužkovaný
Rákosník zpìvný
Pìnice èernohlavá
Celkem
%
395
150
84
67
54
34,6
13,2
7,4
5,9
4,7
20
7 v rákosinì u skupiny dubù u severního bøehu a 13. Tu tvoøí speciální sí pro odchyt
bahòákù umístìná u bahnitého bøehu rákosové kosy vystupující z cípu pole na východním
bøehu rybníku. V "Tùních" jsou do podmáèených køovinatých porostù za vátou hrází u
východního bøehu rybníka umístìny sítì è. 1, 2, 3, 4 a 5. Pokud ètenáøe zarazí skuteènost,
že jednotlivé okruhy (s výjimkou tùní) nemají sítì èíslovány v logické posloupnosti, je to
zpùsobeno tím, že v prvních letech odchytù (byly zahájeny v roce 1977) bylo ménì
odchytových stanoviš, protože jsme nemìli dostatek sítí. Èasem bylo doplnìno nìkolik
stanoviš a poèet sítí se zvýšil na 222 metrù, což je stav, který je pro srovnatelné výsledky
udržován pravidelnì od roku 1981. Stejnì tak je dodržována doba odchytù vždy na pøelomu
èervence a srpna. Tento termín je vhodný ze dvou dùvodù. Jednak ptáci v tuto dobu už
nesedí na vejcích ani nekrmí mláïata a tak pøípadný odchyt rodièù neohrozí hnízdìní a
navíc již probíhá tah mnoha druhù a tak do rezervace pøiletují ve vìtších poètech za
potravou nìkteré druhy, které vyhnízdily v bližším, ale i vzdálenìjším okolí. To je napøíklad
pøípad rákosníkù zpìvných, kteøí hnízdí podél tratí, u vodoteèí, v zaplevelených okrajích
polí, pøípadnì i pøímo v obilovinách a po vyhnízdìní se houfnì vydávají za potravou do
bohatších loviš, aby se vykrmili pøed cestou na jih. Za potravou sem ale zalétají z okolí i
jednotlivci nìkterých druhù. To se týká napøíklad ojedinìlých odchytù sýkory úhelníèka,
dlaska tlustozobého, rehka zahradního nebo bekasiny otavní, ale i dravého vèelojeda
lesního. Chcete-li se dozvìdìt více o režimu odchytù na akci, biotopu jednotlivých stanoviš
a "provozu" v táboøe podrobnì, pøijeïte se podívat na pøíští roèník (zaène 26.7.2008)
osobnì.
A abyste i vy, milí ètenáøi tohoto pøíspìvku, zažili to napìtí èekaní na 25 000. ptáka, ještì
chvíli neprozradím, který druh to byl. Co do celkového poètu odchycených ptákù, patøil
rok 2007 k lehce nadprùmìrným - letošních 1 140 ex. je pátým nejlepším výsledkem za
celou historii odchytù, jak ukazuje graf 1. Pøehled letos odchycených druhù ukazuje
tabulka 1. I když na první pohled nevypadá jinak než v pøedchozích letech, skrývá v sobì
nìkolik faktù, které nás velmi potìšily. Napøíklad za 31 let poprvé se chytil hýl obecný.
Rekordního poètu za celou historii akce dosáhly poèty okroužkovaných støízlíkù, strnadù
obecných, uhýkù a zejména slavíkù modráèkù. Také kukaèku jsme chytili po dlouhých 16
letech. Žluva byla v roce 2004 velkou událostí po mnoha letech, ale i letos vyvolal její
odchyt velké nadšení v celém táboøe. A potìšil i každý okroužkovaných moudivláèkù,
protože jako hnízdící druh tento pták z naší pøírody v podstatì zmizel. Celková tabulka
shrnující všechny odchycené ptáky je velmi obsáhlá a v tomto èlánku na ní nezbývá
místo. Nejpodrobnìjší údaje o akci Acrocephalus na Øežabinci mùžete získat na webových
stránkách Jihoèeského ornitologického klubu (http://web.telecom.cz/muzeumcb/jok/
index.html) v rubrice "PROJEKTY". Zde pro ilustraci pøinášíme jen údaje o deseti nejèastìji
odchytávaných druzích (Tab. 2.) a pøehled zajímavých a vzácných odchytù (Tab. 3).
Vývojové trendy charakteristických ptákù obou hlavních biotopù ukazují grafy 2 až 5.
Celkový pøehled o poètech odchytávaných ptákù ukazuje graf 1. Podle tohoto grafu
vypadá ptaèí populace Øežabince relativnì stabilní. Pokud se týká vývojových trendù v
ptaèí populaci Øežabince, zdá se, že v rákosinì rezervace je dlouhodobì vše v poøádku,
jak je vidìt na stabilních poètech rákosníkù (Graf 2.) i dalších ptákù vázaných na rákosinu
(Graf. 3). K dynamickému vývoji ale dochází v populacích ptákù vázaných na køoviny.
Menší, ale zøejmì vitálnìjší budníèek menší pøibývá a budníèek vìtší ustupuje (Graf 5.).
19
Byl to nᚠnejpozdìji na podzim odchycený rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus).
Mìl kroužek TE 92491 a kroužkovali jsme ho jako 1K na stejné lokalitì 7.øíjna 2007. Dalším
pøekvapením byl odchyt králíèka ohnivého (Regulus ignicapillus) hluboko v rákosinách.
Také jsme ještì kroužkovali posledního v roce chyceného budníèka menšího (Phylloscopus
collybita). Když jsme v 15 hodin zaèali stahovat sítì v prùseku pro tøi 12m sítì, chytil se
pøed našimi zraky ve tøetí síti od bøehu rákosník tamaryškový. V místì kde se chytil byla
voda hluboká 70 cm. Pták byl urèen hned jak se chytil, ještì nevyproštìný v síti. Mìl
typické kaštanové zbarvení høbetu s èernými proužky, tmavé temeno, kontrastní bílý
nadoèní proužek, bílé hrdlo a pomìrnì tmavé šedé nohy. I když rùžovì žlutý jazyk byl beze
skvrn, urèili jsme ho podle naprosto nesešlapaných chodidel jako 1K. Také CRAMP (1992)
zdùrazòuje, že skvrny na jazyku blednou už po 2 - 4 mìsících a nìkdy chybí už koncem
srpna. Byla to pravdìpodobnì samice. Délka køídla (56,5mm) nám ale nedovolila
zodpovìdnì urèit pohlaví. BAKER (1997) uvádí délku køídla pro samce 55-62 mm, pro samici
52-59 mm. Podrobný popis chyceného ptáka, míry a barevné fotografie jsme poslali
Faunistické komisi ÈSO, která potvrdila správnost urèení (FK 44/2007). Je to první zjištìný
výskyt rákosníka tamaryškového v severních Èechách a nejpozdnìjší výskyt na našem
území. Tento druh jsme chytili už døíve na rybníku Zrcadlo u Kopidlna na Jièínsku (KLÁPŠTÌ
& KLÁPŠOVÁ 2003).
Poznámky k tahu
Rákosník tamaryškový je v Evropì stálý, èásteènì tažný až tažný (CRAMP 1992). Zimuje
na jihu Evropy, pøípadnì v severní Africe. Nìkteøí jedinci z jihu hnízdního areálu na zimu
neodlétají. Jak pøipomíná HUDEC (1983), nìkdy zimuje zøejmì i na jih od Sahary, jak ukazují
zjištìní u Èadského jezera a pozorování v dobì tahu z oáz jihovýchodní Libye. Ze støední
Evropy a severního Balkánu všichni táhnou na jih. V Rakousku a Maïarsku odlétá v øíjnu
a zaèátkem listopadu, vrací se v bøeznu. Na Slovensku byli zjištìni už koncem února.
V Camargue v jižní Francii se jejich stavy v zimì nezvyšují, naopak na Korsice a Sardinii
jsou v zimì vìtší koncentrace. Severní hranice odkud netáhnou na jih, nebo jen èásteènì,
sleduje zhruba ètyøstupòovou lednovou izolinii teploty vzduchu, což je v oblastech, kde
voda nezamrzá. Volnou hladinu bez ledu potøebují pro sbìr potravy. Zpìtná hlášení ptákù
kroužkovaných na Neziderském jezeøe jsou ze Švýcarska, severní a støední Itálie a hlavnì
z Balkánu, pøedevším z ústí øeky Neretva.
V Maïarsku získali od svých kroužkovancù zajímavé výsledky. KARCZA & MAROSI (2006)
uvádí, že v letech 2004-2005 okroužkovali 4627 tìchto rákosníkù. Získali 37 ZZH, z toho 31
je hlášených ze vzdáleností pøes 400 km. Hlášení jsou v rozmezí 76-792 km. Z toho 18 ZZH
je od jedincù kroužkovaných v Izsák, Kolo-tó (46.47N,19.21E) a kontrolovaných v Pakoste,
Vransko (43.53N,15.33E) v Chorvatsku ve vzdálenosti 439 km od místa kroužkování. Jak
uvádí KARCZA & HALMOS (2005), v roce 2003 oznaèili v Maïarsku 1819 rákosníkù
tamaryškových a získali osm zpìtných hlášení, z toho pìt pøes 400 km. Velice zajímavý je
kontrolní odchyt dne 16.7.2003 v Izsák, Kolon-tó, který mìl Ákos Németh, nejaktivnìjší
maïarský kroužkovatel, který kroužkuje obyèejnì pøes 18 tisíc ptákù za rok. Pták (M+1K)
byl kroužkován 1.11.2002 v Villeneuve-les-Maguelonne (43.32N,03.51E) ve Francii ve
vzdálenosti 1269 km od místa kontroly.
Balkánské kroužkovací centrály kroužkují celkovì jen málo ptákù. Tak chorvatská centrála
Zagreb okroužkovala v letech 1910-1997 jen 577 544 ptákù v 222 druzích (CIKOVIC &
16
RADOVIC 1999). Za léta 1910-2000 oznaèili kroužkovatelé centrály Zagreb 392 palašníèkù a
mìli 39 kontrolních odchytù (CIKOVIC & KRALJ 2002). V Øecku okroužkovali v letech 19852004 jen 53 tìchto rákosníkù (AKRIOTIS & HANDRINOS 2004). Také ve Švýcarsku bylo
okroužkováno v letech 1924-2006 pouhých 26 jedincù (WIPRÄCHTIGER et al. 2007). U nás
naproti tomu bylo okroužkováno v letech 1934-2006 celkem 630 rákosníkù tamaryškových,
vèetnì tìch kroužkovaných na Slovensku do roku 2001 (KLVAÒA & CEPÁK 2007).
Východní populace rákosníka tamaryškového jsou výraznì tažné. Zimují od Støedního
Východu a Iráku po severozápadní Indii. V Kazachstánu hnízdí v bažinách ve stepních a
polopouštních oblastech od nížin až do nadmoøské výšky 1850m. Táhnou od konce bøezna
do pùli kvìtna a od poèátku srpna do zaèátku listopadu. Protahují èasto v prùsmyku
Èokpak (42. 31N,70.38E) v jižním Kazachstánu, v místì známém silným tahem ptákù, kde
napø. na podzim protahuje až pøes 100 tisíc vlh pestrých (Merops apiaster) (WASSINK &
OREEL 2007). Od rákosníkù tamaryškových kroužkovaných v Evropì i Asii lze oèekávat
ještì zajímavá zpìtná hlášení, která více objasní jejich pohyby.
Literatura
AKRIOTIS T. & HANDRINOS G. 2004: Bird ringing report (1985-2004). Hellenic Bird
Ringing Centre, Athens, Greece.
BAKER K. 1997: Warblers of Europe, Asia and North Africa. Christopher Helm, London.
CIKOVIC D. & KRALJ J. 2002: Results of bird ringing and recoveries of ringed birds
from 1998 till 2000. (32 nd report).Larus 48: 55-71.
CIKOVIC D. & RADOVIC D. 1999: Results of bird ringing from 1993 till 1997 (31st report).
Larus 47: 47-82.
CRAMP S. 1992: The Birds of the Western Palearctic. Vol.6. Oxford Univ. Press, Oxford.
HUDEC K. (ed) 1983: Fauna ÈSSR-Ptáci 3/1. Academia, Praha.
CHYTIL J. 1996: Výskyt rákosníka tamaryškového (Acrocephalus melanopogon) v Èeské
republice. Sylvia 32: 66-70.
KARCZA Z. & MAROSI N. 2006: 2004-2005 report of the Hungarian Bird Ringing Centre.
Aquila 113: 123-162.
KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠOVÁ J. 2003: Rákosník tamaryškový (Acrocephalus melanopogon)
chycen u Kopidlna na Jièínsku. Panurus 13: 133-134.
KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠOVÁ J. 2007: První zjištìný výskyt cetie jižní (Cettia cetti) v Èeské
republice. Sylvia 43: 190-193.
KLVAÒA P. & CEPÁK J. 2007: Zpráva Kroužkovací stanice Národního muzea za rok 2006.
Kroužkovatel 4: 1-48.
PROCHÁZKA P. & MUSIL P. 1999: První zaznamenaný pokus o zahnízdìní rákosníka
tamaryškového (Acrocephalus melanopogon) v Èeské republice. Sylvia 35(2):101-105.
SCHMIDT A. 2005: Breeding of Cetti´s Warbler(Cettia cetti) in the Kis-Balaton. Aquila 112:
238-239.
TRNKA A. 2003: Vplyv poèasia na hromadný výskyt trsteniarika tamariškového
(Acrocephalus melanopogon) v pohniezdnom období na Slovensku v roce 2001. Sylvia 39:
95-105.
WASSINK A. & OREEL G.J. 2007: The Birds of Kazakhstan. A.W.,De Cocksdorp, Texel.
WIPRÄCHTIGER E., HÄFLIGER G. & KESTENHOLZ M. 2007: Numbers of birds ringed
and recovered by the Sempach Ringing Centre in 2006. SRC, Sempach, Switzerland.
17
Akce "Acrocephalus" v NPR Øežabinec - odchyceno již 25000 ptákù!
Jiøí Šebestian
Pøi pøedloòské - jubilejní tøicáté - odchytové kroužkovací akci v mezinárodnì významné
ornitologické rezervaci evropské soustavy Natura 2000 "Øežabinec, Øežabinecké tùnì"
se poèet ptákù okroužkovaných za celou historii akce zastavil na èísle 24 967. A tak pøi
poslední - 31. akci, která se konala od soboty 28.7.2007 do støedy 8.8.2007 jsme hned od
zaèátku byli v oèekávání, který pták bude ten výroèní - pìt a dvaceti tisící. Jak jsme záhy
zjistili, nebyli jsme sami.
30. výroèí nechalo všechny chladnými, 30 let výzkumu zjevnì není až tak mnoho. Ale
dvacet pìt tisíc okroužkovaných ptákù, to zní zjevnì jinak. A tak ještì pøed zahájením
kroužkování nás zpovídali redaktoøi z Píseckých listù, Èeského rozhlasu Èeské
Budìjovice a z Radiožurnálu. Pøi samotném odchytu dvaceti pìti tisícího ptáka byla
pøítomna ÈTK a den poté se objevila i televize Prima. Zprávu ÈTK potom pøebralo
nepoèítanì médií od audiovizuálních pøes tištìná až po internetová. Ale snad všechen
ten humbuk posloužil i dobré vìci - propagaci ochrany pøírody, Natury 2000 a
Prácheòského muzea.
Ve stanovém táboøe se na louce v ochranném pásmu rezervace bìhem deseti dnù
vystøídalo, vedle asi patnáctièlenného "skalního jádra", okolo padesáti zájemcù o získání
ornitologických zkušeností, praktických dovedností a nových informací o ptácích
v rezervaci i mimo ni. Poèet hostù a návštìvníkù se nám na pár hodin spoèítat nepodaøilo,
protože na jejich poèítání nám nezbýval èas, ale urèitì jich bylo pøes 200. Nejvíce nás asi
potìšilo, že i po opadnutí poèáteèního boomu okolo 25 000. ptáka, nás navštívila øada
dalších návštìvníkù i v dalším prùbìhu akce. Všichni vesmìs slyšeli, vidìli èi èetli nìkde
o našem jubilejním odchytu a pøišli se podívat a možná, že nìkdo z nich i pøijede pøíští rok
na delší dobu.
Na zaèátku akce bylo již tradiènì nataženo 222 metrù nárazových sítí na tøinácti stálých
stanovištích. Tyto sítì byly od 6:00 do 21:30 pravidelnì po hodinì kontrolovány, za
ménì pøíznivého poèasí dle potøeby i èastìji. Stanovištì jsou rozdìlena do 3 územnìbiotopových okruhù, øežabineckým jazykem nazývaných "Voda", "Tùnì" a "Hráz".
Osazenstvo tábora je rozdìleno do tøech pracovních skupin. Každá skupina má ve svém
èele zkušeného ornitologa, který vede a uèí mladé zájemce, dozírá na odpovìdné plnìní
úkolù a øeší pøípadné odborné problémy, jako je napøíklad pøíliš zamotaný pták. Protože
v pracovních skupinách bývají zpravidla ještì další zkušení ornitologové, dìlí se tento
vrcholový management o obtížné úkoly, jako jsou první ranní kontroly (mlha, chlad),
poslední veèerní kontroly (tma, komáøi), pøípadnì kontroly za deštì, kdy je nutné, aby
byli ptáci co nejrychleji vymotání a bez odkladu dopraveni do tábora k osušení a
okroužkování.
Aby se kontroly stejných okruhù sítí neomrzely, kontrolují èlenové jedné pracovní
skupiny jeden den napøíklad "Vodu", druhý den "Hráz", tøetí den "Tùnì" a tak stále dokola
po celých deset dnù odchytù. Sítì skupiny "Voda" mají èísla 6, 9, 10, 11 a 12 a kromì
sítì è. 9 jsou všechny umístìny v prùsecích rákosin východního bøehu rybníku. Skupina
"Hráz" kontroluje sítì è. 8 v køovinách na suchých stanovištích podél cesty k hrázi,
18