výukové hodiny - Příběh planety země

NÁMĚTY
PRACOVNÍ
LISTY
NA
VÝUKOVÉ HODINY
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L ÁVÁ N Í
1
OBSAH
OBSAH
3
ÚVOD
4
O ZEMI
5
1. DOBÝVÁNÍ MARSU
6
– Vesmír
8
2. NAJDI DESET ROZDÍLŮ
– Pohyby kontinentů
11
3. SOPKY. RISK! NEBO ZISK?
– Vulkanismus
4. CO SE MELE ZA OKNEM?
13
– Vnější geologické děje
5. KAMENY ZA ŠKOLOU
15
– Horniny a minerály
6. BUDE ZE MĚ FOSILIE?
17
– Časová spirála
7. JACÍ JSME?
19
– Vývoj člověka
8. BUDOUCNOST A PLANETA, PLANETA A JÁ
21
– Člověk jako globální činitel
9. PROČ NEMÁME VLASTNÍ ETNU?
23
– Desková tektonika
10. POVODNĚ
25
– Katastrofy
LITERATURA
28
3
ÚVOD
PŘÍBĚHY KOLEM NÁS
Vážení pedagogové,
do rukou se vám dostává soubor pracovních listů a 10 námětů na výukové hodiny, které vznikly v rámci
projektu „Příběhy planety Země“. Tato publikace vznikla souběžně se stejnojmennou výstavou, kterou
připravilo Národní muzeum ČR.
Naším cílem bylo vytvořit sadu, která vám poskytne konkrétní návod, jak zpestřit výuku geologie.
Chceme vám pomoci ukázat žákům, že geologie není jen „nezajímavá věda o kamenech“, ale naopak
věda plná záhad, tajemství a věcí, jež ovlivňují náš každodenní život.
Ukážeme si, co vše se děje za oknem, co je potřeba udělat, aby se z nás staly zkameněliny, i proč má
v sobě tokajské víno „oheň sopek“. Vydáme se na cestu do minulosti, která nás dovede až do přítomnosti.
Doufáme, že se vám i díky výukovým hodinám podaří otevřít oči žáků. Odhalí, jaké neobyčejné příběhy
skrývají zdánlivě obyčejné věci okolo nás.
Přejeme vám hodně úspěchů.
Autorský tým
„NÁVOD K POUŽITÍ“
Tento soubor pokrývá 10 témat, která jsou označena ikonkami. Ke každému z témat naleznete popis
jedné výukové hodiny (v některých případech i více hodin). V úvodní hlavičce získáte základní informace o dané hodině (název, časová náročnost, pomůcky, cíle hodiny). Dále je rozepsána podrobná
metodika všech aktivit, a to včetně doplňkových informací k tématu. Vedle popisu a metodiky hodiny je
ke každému tématu vytvořen pracovní list pro žáky. S tímto pracovním listem budou žáci pracovat v hodinách, případně doma.
4
O ZEMI
VÝSTAVA „PŘÍBĚH PLANETY ZEMĚ“
ZÁŘÍ 2009 – ČERVEN 2010
Výstava o celkové rozloze 900 m2 je instalována v největších výstavních prostorách Národního muzea.
Poutavou formou seznamuje návštěvníky nejen s nejdůležitějšími geologickými procesy formujícími naši
planetu, ale i s jednotlivými vývojovými etapami života – od vzniku Země až po současnost a blízkou
budoucnost. Hlavními exponáty jsou unikátní fosilie, rekonstrukce a modely. Kromě kostry dinosaura
rodu Amargasaurus si můžete prohlédnout dioramata devonského korálového útesu, karbonského
černouhelného močálu a diorama hnědouhelného močálu s třetihorním savcem rodu Schizotherium.
Poprvé bude v Národním muzeu vystavena kostra předchůdce člověka rodu Australopithecus. Výstava
vás zavede i do úplné současnosti a představí člověka jako nového činitele ovlivňujícího planetu Zemi.
Děti jistě ocení počítačové animace, simulaci zemětřesení nebo model vulkánu.
DOPROVODNÉ AKCE
Přednáškový cyklus
Na tuto výstavu navazuje stejnojmenný výukový program pro 9. ročníky základních škol a víceletých
gymnázií podporovaný programem „Vzdělání pro konkurenceschopnost“.
NÁRODNÍ MUZEUM DĚKUJE ZA SPOLUPRÁCI
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Astronomický ústav AVČR, v.v.i.
Česká geologická služba
Česká inspekce životního prostředí
Geofyzikální ústav AVČR, v.v.i.
Geologický ústav AVČR, v.v.i.
Greenpeace
Moravské zemské muzeum, Brno
Muzeum Prostějovska v Prostějově
Wikov Wind, a.s.
Landesmuseum Joanneum, Graz
Naturhistorisches Museum, Wien
Slovenské národné múzeum, Bratislava
5
DOBÝVÁNÍ MARSU
1
TÉMA: „Vesmír“
NÁZEV HODINY: DOBÝVÁNÍ MARSU ANEB CO SKRÝVÁ KRABICE OD BOT (45 MINUT)
CÍLE HODINY
Žák:
1. Popíše, čím se zabývá současný výzkum vesmíru.
2. Jednoduše popíše povrch Marsu.
3. Uvede některé důvody, proč lidstvo zkoumá vesmír.
4. Na základě praktické zkušenosti popíše výhody a nevýhody využití určitých sond při výzkumu vesmíru.
Pozn.: Časové údaje jsou pouze odhad – záleží na velikosti a složení skupiny apod.
POMŮCKY
krabice od bot pro každou skupinu, fotografie, příp. video Marsu, různý materiál pro tvorbu planety
(hlína, písek, kameny, „sliz“, sádra, led, voda, papír apod.), „sondy“ (drátky, brčka, provázky, teploměry,
pH papírky atd.), nakopírované pracovní listy
AKTIVITY
1. Za domácí úkol zadejte žákům, aby zjistili, co se aktuálně děje v oblasti výzkumu Marsu. Na začátku
hodiny je vyzvěte, ať své objevy sdělí ostatním; všechny poznatky zapište. Studenti si informace, které
pokládají za nejzajímavější, zaznamenají do pracovních listů (aktivita 1 v pracovním listu). (5 minut)
2. Poté jim ukažte videa z Marsu (příp. fotografie, nemáte-li k dispozici dataprojektor). Rozsáhlé zdroje najdete např. na http://marsprogram.jpl.nasa.gov/gallery/. Dobrá videa jsou rovněž k dispozici
na www.youtube.com. (5 minut)
3. Na základě promítnutých materiálů žáci doplní do pracovních listů slova – přívlastky, kterými by popsali
Mars (aktivita 2). (5 minut)
4. Vyzvěte studenty, aby vytvořili planetu Mars (inspirovat se mohou tím,
co právě viděli). Rozdělte žáky na skupiny (max. po 6) – může se jednat například o „konkurenční“ státy – skupina USA, EU, Rusko, Čína.
Nejprve upravte víčka krabic (viz obrázky) tak, aby byly stejné pro
všechny skupiny. Studenti pak vytváří vlastní planetu z materiálu, který
je k dispozici. Upozorněte, že tento proces je přísně tajný. Musí proto být
zajištěna místa, kde může každá ze skupin pracovat o samotě. (15 minut)
5. Po skončení tvorby planety si skupiny své výtvory vymění. Planetu,
kterou má skupina objevovat, smí prozkoumávat pouze sondami, které si
sama navrhne (viz pomůcky uvedené výše) – nesmí tedy otevřít víko od
krabice. Po uplynutí stanovené doby studenti víko otevřou, zapíšou do pracovních listů výsledky, v čem se
strefili a co se jim naopak úplně nepovedlo (aktivity č. 3, 4). Navzájem si planety prohlédnou. (Pokud je
na aktivitu více času, je možné nechat je zpracovat mapu povrchu, závěrečnou zprávu či měření – sondy –
periodicky opakovat). (15 minut)
6
6. Za domácí úkol (příp. tím můžeme navázat další hodinu) zadáme studentům poslední dva úkoly (pracovní listy – aktivity č. 5, 6). Zamyslí se jednak nad tím, k čemu je důležitý výzkum vesmíru (v navazující
diskuzi mohou uvést další argumenty, případně i argumenty proti), a zhodnotí využití sond ve vesmíru.
Jedná se zejména o diskuzní aktivity bez jednoho daného řešení.
7. Po skončení všech aktivit studenti vyplní ve svých listech „hvězdné hodnocení“ jako zpětnou vazbu
k proběhlé hodině.
INSPIRACE, ZDROJE
http://www.pbs.org/
http://marsprogram.jpl.nasa.gov/classroom/
Jedná se o velmi zajímavé a propracované téma.
Výše uvedený odkaz (stránky NASA) obsahuje řadu zajímavých vzdělávacích nápadů a aktivit (vše je
k dispozici bohužel jen v angličtině).
L
ZÁKLADNÍ INFORMACE O MARSU
(upraveno podle http://marsprogram.jpl.nasa.gov/ a www.iabc.cz)
Mars
Ačkoliv povrch planety je velmi nehostinný, Mars je nejlepším „kandidátem“ na planetu,
o níž se vědci domnívají, že by mohla být v budoucnu osídlena lidmi. Do jeho výzkumu se tak
investuje hodně prostředků – a díky tomu o něm leccos víme.
Červená planeta
Červené zbarvení planety je dáno tím, že ji pokrývají zoxidované železité půdy. První obrázky
Marsu „oblétly“ svět v roce 1965 a od té doby víme díky čím dál více se rozvíjejícímu výzkumu,
jak planeta vypadá. Její povrch je různorodý – najdeme zde koryta, kaňony, sopky a skály. Na
Marsu je také největší (vyhaslá) sopka sluneční soustavy. Podmínky jsou zde dost extrémní,
teploty dosahují až 87 °C!
Záhadné zmizení vody
Jedna z věcí, které se podrobují důkladnému zkoumání, je výskyt vody na Marsu – ten by
totiž znamenal vhodné podmínky pro život. Vypadá to, že se při povrchu či pod ním nachází
množství zmrzlé vody, na fotografiích z oběžné dráhy můžeme vidět útvary podobné vyschlým
říčním korytům. I rozbory z přistávacích modulů ukazují, že na Marsu byla v minulosti jezera
či vodní toky. „Záhadné zmizení vody“ je jedním z aktuálních témat výzkumu Marsu.
7
NAJDI DESET ROZDÍLŮ
2
TÉMA: „Pohyby kontinentů“
NÁZEV HODINY: NAJDI DESET ROZDÍLŮ (45 MINUT)
CÍLE HODINY
Žák:
1. Srovná rozdíly mezi dnešní mapou a postavením kontinentů v historii.
2. Prezentuje svá zjištění ostatním.
3. Odhalí odpověď na otázku: Jak je možné, že indiáni neznali před příchodem Evropanů
koně? (Ačkoli kůň jako druh vznikl právě v Americe.)
4. Je schopen spolupracovat na splnění úkolu ve skupině.
AKTIVITY
1. Představte žákům dnešní záhadu. (5 minut) Jak je možné, že indiáni neznali před příchodem Evropanů
koně? Ačkoli kůň jako druh vznikl právě v Americe.
2. Požádejte žáky, aby každý vymyslel dvě až tři teorie, které by tuto záhadu vysvětlovaly (aktivita 1 v pracovním listu). Podpořte jejich představivost a zajistěte bezpečnou (klidnou a pozitivní) atmosféru ve třídě.
(5 minut)
3. Vyzvěte žáky, aby své teorie sdíleli nejprve ve dvojicích. Pak dejte možnost několika žákům, aby (pokud
chtějí) představili svou nejlepší teorii celé třídě. (10 minut)
4. Žáky rozdělte do šesti skupin. Pro každou skupinu připravte mapu dnešního rozložení kontinentů a
jednu mapu z paleogeografické historie planety Země. Do každé skupiny rozdejte také konkrétnější popis
(pouze období dané skupiny – viz níže). Můžete žákům napovědět (využít indicie z řešení – viz níže).
(10 minut)
5. Každá skupina představí svá zjištění (stačí krátce – lze omezit časem cca 1 minutu). Ostatní skupiny si
mohou psát poznámky do svých pracovních listů (aktivita 2). (5 minut)
6. Přichází čas srovnat své předchozí teorie s novými informacemi. Zadejte žákům úkol, aby sepsali jednou
nebo dvěma větami novou teorii (odpověď) na zásadní otázku dnešní hodiny (aktivita 3). (5 minut)
7. K hodnocení využijte aktivitu „názorová osa“. Ve třídě stanovte osu – čára na zemi, provaz, prostor – např.
od oken ke dveřím. Tato osa bude sloužit k představení názorů každého. Pro osu stanovíte hraniční body.
Místo, kam se žáci postaví, určuje jejich názor. Je dobré se pak krátce několika žáků (opět v bezpečné
atmosféře, účast může být dobrovolná) zeptat konkrétně, proč stojí na svém místě (podpora argumentace). (5 minut)
Příklady hraničních bodů
Dnešní hodina pro mne byla: velmi objevná……nepřinesla nic nového.
Při skupinové práci jsme byli: efektivní……je co zlepšovat.
Tato forma výuky mi: vyhovuje (a proč)……nevyhovuje (a proč).
8
L
Jak je možné, že indiáni neznali před příchodem Evropanů koně? Ačkoli kůň jako druh
vznikl právě v Americe.
ŘEŠENÍ
Byl to už opravdový kůň a podle všeho byl právě on předkem rodu Equus, jenž vznikl
v Americe asi před 25 miliony lety, tedy dříve než člověk. Rod Equus se díky pevninskému
mostu mezi Amerikou a Asií rozšířil i do starého světa. Po skončení doby ledové asi před
deseti tisíci lety moře zaplavilo pevninský most a kůň na americké pevnině z příčin dosud
neobjasněných vyhynul. Znovu se tam objevil až po příchodu španělských dobyvatelů (upraveno podle http://www.equinet.wz.cz/historie2.htm). Kůň se vyvinul před cca
25 miliony let a odešel z Ameriky kolem miocénu (15–20 milionů let), ovšem člověk
přišel do Ameriky až před cca 500 000 lety. Nemohli se tedy potkat, protože tam už kůň nebyl.
LITERATURA A ZDROJE INFORMACÍ
J. D. Macdougall – Stručné dějiny planety Země, kámen a život, oheň a led
KWWSZZZJHRORJ\XSROF]SDOHRJHRJUD¿HKWPO
PŘÍLOHA K UKÁZKOVÉ HODINĚ „NAJDI 10 ROZDÍLŮ“
L
INFORMACE PRO JEDNOTLIVÉ SKUPINY
Prvohory – perm
Pro perm je charakteristické značně suché klima, což se odráží ve velkém rozsahu pouštních
oblastí. V oblastech mírných pásů se vytváří výhodné podmínky pro vznik uhelných slojí.
V uralské oblasti dochází k vyvrásnění mohutného horského pásma, a tím k propojení evropské oblasti se sibiřským a kazašským kontinentem. Vzniká jediný superkontinent Pangea.
Druhohory – trias
Pro trias bylo typické teplé, suché (aridní) klima. Teplotní rozdíly mezi rovníkem a póly nedosahovaly vysokých hodnot a nebyly vytvořeny polární čepice. V triasu dochází k rozsáhlým
vzestupům hladiny světového oceánu a velké části kontinentů jsou zality mělkým mořem.
Trias patří k tektonicky poměrně klidným obdobím. Jediný celistvý blok představuje superkontinent Pangea, vytvořený v permu.
Na konci triasu se začala formovat oblast Mosambického zálivu, čímž byl zahájen proces vedoucí ke vzniku Indického oceánu a k oddělení Indie, Antarktidy a Austrálie od Afriky.
Druhohory – jura
V období jury docházelo ke zvyšování vlhkosti (humidity) klimatu. Na pólech chyběly ledové
čepice a rozdíly teplot mezi póly a rovníkem nedosahovaly vysokých hodnot. Jednalo se
o období typicky skleníkového klimatu, tzv. greenhouse.
Pro juru byla typická silná tektonika. Pangea se postupně rozdělila pokračujícím rozšiřováním
oceánu. Začínají se oddělovat severní části Atlantiku na dva kontinenty: Laurasii (dnešní Asie,
Evropa, Grónsko a Severní Amerika) a Gondwanu (dnešní Jižní Amerika, Afrika, Antarktida,
Austrálie a Indie).
Dále pak pokračovalo oddalování v oblasti Mosambického zálivu; blok tvořený Indií, Austrálií
a Antarktidou se tak oddělil od zbylé části Gondwany.
Prostor oceánu Panthalassa (dnes Tichý) se vlivem rozpínání Atlantiku začal zužovat (tento
trend pokračuje dodnes).
9
Druhohory – křída
Klima na začátku křídy bylo podobné jako v juře, typický pro ně byl silný skleníkový efekt
(průměrná teplota na Antarktidě je odhadována na 14 °C). V závěru tohoto období došlo
k ochlazování. Při maximální hodnotě byla hladina světového oceánu o několik set metrů výše
než dnes.
Rozšiřující se rift severního Atlantiku odděloval Severní Ameriku od Eurasie a došlo také
k oddalování mezi Grónskem a dnešní Kanadou. Na počátku křídy začalo oddělování Jižní
Ameriky od Afriky – vznikala tak jižní část Atlantiku. Prostor mezi Jižní a Severní Amerikou
(oblast dnešní Panamské šíje) byl zalit mělkým mořem. Mezi Afrikou a Indií se otevíral Indický oceán; Indie se také oddělila od bloku Antarktidy a Austrálie (k jeho rozpadu došlo až
v eocénu). Od Indie se dále oddělil ostrov Madagaskar.
Třetihory – paleogén
Teplé a mírné klima přetrvává z druhohor až počátku třetihor. Pak následuje zalednění na
Antarktidě a výrazně se ochlazuje.
Na počátku třetihor již byly vyčleněny současné kontinenty. Pouze Antarktida a Austrálie se
rozdělily až v druhé části třetihor.
Asi v polovině třetihor započalo oddalování v oblasti Rudého moře.
Asii a Severní Ameriku spojoval během celého terciéru kontinentální most v oblasti dnešní
Beringovy úžiny. Jižní a Severní Ameriku stále oddělovalo mělké moře.
Indický subkontinent se posunuje k severu a dochází ke kolizi s eurasijskou deskou za vzniku
himálajského pohoří.
A co kůň? Jako druh se vyvinul v Americe (kolem miocénu, tedy před 15–20 miliony let)
a později migroval přes tehdejší kontinenty do Eurasie. Později (zatím z nejasných důvodů)
v Americe zcela vyhynul.
Třetihory – neogén
Po celý terciér byl patrný trend vedoucí ke globálnímu ochlazení s vyvrcholením v kvartéru.
Díky tlaku Afriky na Eurasii vzniklo obrovské horské pásmo, které se táhne od atlantického
pobřeží přes Malou Asii až do jihovýchodní Asie. Alpinské pohoří dnes tvoří Atlas a El Ríf
v Africe, Sierra Nevada, Pyreneje, Apeniny, Alpy, Karpaty, Dinaridy a další pohoří až po
Himálaje.
Na konci neogénu se v důsledku vrásnění vynořuje oblast Panamské šíje a spojují se tak obě
Ameriky. Severní Amerika je stále spojená s Asií v oblasti dnešní Beringovy úžiny.
Vlivem alpinského vrásnění ve středomořské oblasti je přerušeno spojení Atlantického a Indického oceánu a oceánské proudy nabývají dnešních směrů.
A co kůň? Migroval z Ameriky do Eurasie mnohem dříve, než lidé z Eurasie začali osidlovat
Ameriku (před cca 500 000 lety). V této době se již kůň s nimi nemohl vrátit. Nebyl už schopen překonat zmrzlou Beringovu úžinu, protože byl adaptován na stepi.
10
SOPKY. RISK! NEBO ZISK?
3
TÉMA: „Vulkanismus“
NÁZEV HODINY: SOPKY. RISK! NEBO ZISK? (45 MINUT)
CÍLE HODINY
Žák:
1. Vyjmenuje rizika spojená se sopečnou činností.
2. Zjistí, že kromě rizik jsou se sopečnou činností spojena pozitiva, uvede jejich příklady a
konkrétní dopad na život lidí. Pozn.: Při této hodině se pracuje s důsledky sopečné činnosti, žáci by tedy už měli znát její příčiny.
POMŮCKY
nakopírované pracovní listy, obrázky (případně videa) sopek, ukázky vyvřelých hornin, které si mohou
žáci „ohmatat“
AKTIVITY
1. Zeptejte se žáků, zda by chtěli žít v blízkosti sopky. Své rozhodnutí by měli zdůvodnit (proč by chtěli
nebo nechtěli pod sopkou bydlet). Každý si svůj názor zapíše do pracovních listů (aktivita 1 v pracovním
listu). Poté je společně shrňte. Odpovědi žáků zaznamenávejte na tabuli. (10 minut)
2. Odpovědi budou velmi pravděpodobně negativní a jako argumentace budou použity různé katastrofy
spojené se sopečnou činností. Na tyto argumenty navažte dalším úkolem (aktivita 2). Studenti si přečtou
ukázku – informaci – o dvou sopečných katastrofách a poté si představují, co by je mohlo ohrozit, pokud
by se nacházely v blízkosti sopky. Dobré je pro ilustraci využít fotky, příp. videa (multimediální prezentace) a reálné předměty. Nápady žáků proberte a shrňte. (10 minut)
3. Na základě předchozí aktivity to vypadá, že volba nebydlet v blízkosti vulkánů byla dobrá. Přesto jsou
často nejvíce zalidněny právě oblasti nacházející se v blízkosti sopek. Zeptejte se studentů, jak si to
vysvětlují. Navažte aktivitou výbušné poklady (3). Studenti se rozdělí do malých skupin (zhruba po 3
žácích ) a mají za úkol odhalit, které z věcí jsme získali především díky sopečné činnosti. (Nejprve je
nechte zakroužkovat věci, které podle nich vznikly přímo díky sopečné činnosti.)
ODPOVĚDI (je dobré připravit konkrétní ukázky – obrázky či nerosty apod., kde je to možné)
Nevznikají v souvislosti se sopečnou činností:
ropa – vznikla rozkladem planktonních organismů;
zkameněliny trilobitu – nacházíme je v sedimentech – tj. horninách vzniklých usazováním;
černé uhlí – vzniká prouhelňováním organického materiálu za nepřístupu vzduchu, je jednou z fází v
řadě rašelina – hnědé uhlí – černé uhlí – antracit;
rašeliny – vznikla pomalým zuhelňováním odumřelých částí rostlin za nepřístupu vzduchu;
sůl – vznikla odpařováním mořské vody.
mohou vznikat v souvislosti se sopečnou činností:
síra
diamanty
tufy a některé jiné kameny pro stavebnictví
11
geotermální energie
úrodná půda
Úkol vyhodnoťte a prodiskutujte správné řešení.
Poté studenti pročtou „minipříběhy“ a vysvětlí, jak v každém z případů lidé využívají jevy spojené se
sopečnou činností (co konkrétně využívají, jak to využívají a jak daná věc vznikla v souvislosti se sopečnou
činností). (20 minut)
L
ŘEŠENÍ (doporučujeme okopírovat a na konci hodiny rozdat žákům)
Jáva – úrodná půda
Zdejší lidé potřebují pro pěstování potravin, které je živí, místní úrodnou půdu. Jávská půda
je úrodná díky tropickému vlhkému podnebí, ale také díky řadě vulkánů. Láva a popel, které
vychrlily, již miliony let zvětrávají v půdu, která je velmi bohatá na živiny.
Jáva – síra
Síra je typický minerál sopečných oblastí, kde krystalizuje z roztoků (příp. vytváří povlaky na
místě úniku sopečných plynů). Na Jávě berou lidé síru přímo z kráteru jednoho z tamních
vulkánů (Kawan Kojen); na tuto možnost se přišlo koncem 18. století – od té doby sopka již
pětkrát vybuchla, není to tedy nic bezpečného.
Tokaj (Maďarsko) – úrodná půda
Obdobné jako na Jávě, jenom kousek od nás. Proslulá oblast Tokaj-Hegyalja (podhůří Tokaje)
se rozkládá pod nejvyšší vyhaslou sopkou Maďarska. Úrodná vulkanická půda na hoře, jižní
svahy a klima vytvářejí ideální podmínky k pěstování vinné révy.
Afrika – diamanty
Těžba diamantů znamená samozřejmě ohromný zisk pro zemi, kde se nachází – i díky
tomu, že diamanty mají pestré využití. Ačkoliv nevíme, jak přesně vypadaly vulkány, které
nám tu „zanechaly“ diamanty, zůstaly z nich dnes na povrchu jejich sopouchy. Odborníci se
domnívají, že diamanty vznikaly v hloubce 200 km pod povrchem a na zem se dostaly díky
nepředstavitelně prudkým erupcím, které přivedly magma z hlubin blízko povrchu Země.
Island – geotermální energie
Island je svými sopkami, teplými prameny a gejzíry znám po celém světě. Geotermální energie, pocházející ze zemského nitra, je využívána hlavně k vytápění a rovněž pro výrobu elektrické energie.
Česká republika
Jak jsme na tom my?
Lázně a minerální vody tu máme právě díky vulkanické činnosti. Jsou to sice „jen“ dozvuky
dřívější vulkanické činnosti, přesto jsou výrazně patrné dodnes.
3. Hodnocení hodiny – nechte studenty zhodnotit uplynulou hodinu pomocí jednoduché „sopky“ v pracovních listech. Dobrovolníky můžete nechat představit jejich hodnocení třídě (aktivita 4). (5 minut)
POUŽITÁ LITERATURA
Jung-Hüttl, A.: Vulkány: kde Země chrlí oheň a popel. Bratislava, Kontakt Plus, 1997.
ODKAZY
http://volcano.oregonstate.edu/kids/index.html (v angličtině)
12
CO SE MELE ZA OKNEM?
4
TÉMA: „Vnější geologické děje“
NÁZEV HODINY: CO SE MELE ZA OKNEM?
CÍLE HODINY
Žák:
1. Při praktických cvičeních odvodí, jak vnější geologické děje ovlivňují krajinu kolem nás;
uvede příklady vnějších geologických procesů, které může vidět „za oknem“.
2. Vyjmenuje vnější geologické činitele a popíše, jak působí na tvář krajiny.
3. Dokáže vysvětlit, jaký je rozdíl mezi zvětráváním a erozí.
POMŮCKY
křída, kladívko, nakopírované pracovní listy, flipchart a fixy, psací potřeby
AKTIVITY
1. Nechte žáky vypracovat první úkol z pracovních listů (aktivita 1). Jejich úkolem je napsat, co všechno si
myslí, že se stane, než se z kamene stane hlína. Poté jejich nápady shrňte a sepište na flipchart. Akceptujte
všechny nápady. Nehodnoťte je. Žáci by na správné řešení měli přijít sami během hodiny. (10 minut)
2. Připravte si jednoduchý pokus – kladívkem rozbijte školní křídu. Zeptejte se žáků, zda se podobný
proces může vyskytnout i v přírodě a čím může být způsoben. Jejich nápady zapisujte a na jejich základě
ukažte, jaké známe typy zvětrávání. (5 minut)
3. Z okna! – Nejprve nechte žáky vyplnit slova do tabulky v pracovním listu (aktivita 2). Po vyplnění je
vyzvěte, aby shrnuli rozdíl mezi zvětráváním a erozí. Pak rozdělte žáky do skupin (ideálně podle počtu
oken ve třídě). Skupině dejte zhruba 10 minut na to, aby se podívala z okna a zaškrtla, který z daných
jevů probíhá a co je toho důkazem (je dobré uvést jeden příklad, aby měli žáci lepší představu). Poté
nechte skupiny střídavě popisovat jednu z kolonek. Skupiny se mohou vzájemně doplňovat. Na závěr
každé části poznatky shrňte a doplňte. Pokud daný jev nevidíte, ptejte se žáků: „Kde by bylo to správné
okno, odkud byste jev viděli?“ (20 minut)
Aktivita nemá univerzální řešení, jelikož výhled z každého okna se samozřejmě liší, ale jako návod může
sloužit následující tabulka. Žáci si mohou tutéž aktivitu vyzkoušet i u sebe doma a najít rozdíly.
Fyzikální Zaškrtneme zejména tehdy, pokud venku mrzne nebo taje. Důkazem mohou být např.
zvětrávání pukliny v horninách.
Chemické Zaškrtneme zejména tehdy, pokud prší nebo je vlhko, ale i za sucha může voda v pórech
zvětrávání hornin způsobovat zvětrávání (reaguje s CO2). Typické projevy jsou bílé skvrny na zdech,
kde se rozpustil a uložil uhličitan vápenatý, nebo zčernalé povrchy (způsobené sulfidy
železa), reakce soli v zimě na chodnících.
Biologické Zaškrtneme, pokud vidíme půdu nebo rostliny. Důkazem je právě půda (výsledek biozvětrávání logického zvětrávání). Vidět můžeme jako důkaz lišejníky (působí rozrušování horniny),
kořeny rostlin – náletové byliny či dřeviny, i cestičky a chodbičky živočichů – i člověka.
Vodní eroze Zaškrtneme, pokud prší nebo je po dešti a samozřejmě tehdy, pokud máme výhled na řeku.
Důkazem je jakýkoliv materiál unášený vodou.
Větrná eroze Zaškrtneme, pokud fouká vítr. Důkazem je cokoliv odnášené větrem (např. částečky prachu).
Gravitační eroze Zaškrtneme, pokud vidíme něco padat dolů (např. listí na podzim). Důkazem je pak tato
padající věc.
Ledovcová eroze Viděli bychom pouze při výhledu na ledovec.
13
4. Na závěr se vraťte k prvnímu úkolu a zeptejte se, zda by žáci své nápady doplnili či pozměnili. (5 minut)
5. Zpětná vazba – do okna v pracovním listě (aktivita 4) každý žák napíše jednu novou informaci, kterou
v hodině získal. Vyzvěte žáky, zda chtějí dobrovolně nahlas přečíst, co si zapsali (3–4 žáci). (5 minut)
6. Experiment (aktivita 3) zadejte žákům za domácí úkol. Využijeme ho jako opakování na jedné z dalších
hodin. Zopakujeme si některé základní informace (jedná se o mechanické zvětrávání, narušení je
způsobeno zvětšováním objemu mrznoucí vody, děje se nejčastěji v místech s velikými teplotními výkyvy).
14
KAMENY ZA ŠKOLOU
5
TÉMA: „Horniny a minerály“
NÁZEV HODINY: KAMENY ZA ŠKOLOU (45 MINUT)
CÍLE HODINY
Žák:
1. Osvojí si základy dokumentace průzkumu a sběru hornin.
2. Zná některé metody třídění a klasifikace hornin.
3. Dokáže pracovat s geologickou mapou.
4. Na základě uvedených metod dokáže určit, o jakou horninu se jedná.
5. Zná využití některých hornin a jejich výskyt v blízkém okolí.
6. Vnímá i estetickou stránku hornin a jejich možné využití pro umělecké účely.
7. Umí předat získané informace dalším lidem (např. prostřednictvím psaného průvodce,
internetu apod.).
POMŮCKY
vzorky hornin (žáci nasbírají sami), tužka, papír na vyhotovení štítků, gumičky, noviny, pracovní list, lupa,
klíč k určování hornin, geologická mapa, internet a případně fotoaparát, geologické či jiné kladivo na
kameny.
AKTIVITY
1. V předstihu zadejte studentům za domácí úkol nebo v rámci jiné vyučovací hodiny, aby na školním
pozemku (popř. v okolí školy či jejich domovů, pokud na pozemku školy není dostatek vzorků) nasbírali
každý pět vzorků různých hornin. Horniny by měly být cca velikosti pěsti a co nejméně zvětralé, aby
nebyl problém s jejich následným určováním (nejlepší lokality jsou: lomy, skalní výchozy, výkopy). Dále by
měli studenti opatřit každý vzorek popiskou s datem nálezu, přesným místem sběru (např. výkop
u silnice, 50 m východně od kostela sv. Martina, Buchlovice) a jménem nálezce. Kartičky na popisky si
připraví doma z tvrdšího papíru. Název horniny studenti doplní později v rámci vyučovací hodiny Kameny za školou. Popisku přibalí ke vzorku do novin (stejně jako to dělají profesionální geologové)
a k vzorku připevní například pomocí gumičky. Pokud jsou na vzorku křehké minerály, používá se
v daném místě měkký papír nebo vata. Takto nasbírané vzorky pak každý žák donese do školy. Můžete
studentům vysvětlit, že tímto způsobem postupují geologové při sběru vzorků a tvorbě sbírek.
2. Ve třídě pak studenti roztřídí nalezené vzorky hornin: na jednu hromadu ať dají ty vzorky, o kterých
si myslí, že se jedná o tentýž druh horniny. Popisky by měly stále zůstávat u vzorků (nejlepší je využít
krabičky). Na závěr můžete přispět do hromádek i vy, a to nějakým typickým vzorkem ze školní sbírky,
abyste studentům ulehčili následné určování hornin. (5 minut)
3. Podle počtu hromádek rozdělíte studenty do skupin (popř. vyberete přiměřený počet hromádek těch
nejčetnějších vzorků). Každá skupinka se bude věnovat jedné hromadě, tedy vzorkům jedné horniny.
Studenti si ještě jednou prohlédnou vzorky ve své hromadě: pokud se jim zdá, že tam některé horniny
nepatří, odloží je bokem. (5 minut)
4. Rozdejte studentům pracovní listy a zadejte jim aktivitu 1. Bylo by dobré, aby studenti samotným odhadem neztratili příliš mnoho času. Hlavní důraz v aktivitách spočívá na samotném určování hornin a na
následných aktivitách. (3 minut)
15
5. Nyní se studenty přistupte k samotnému určování hornin. Každá skupinka má k dispozici klíč k určování
minerálů a hornin (např. Ch. Pellant, Horniny a minerály pouhým okem, Vydavatelstvo OSVETA, 2000),
geologickou mapu – (k dostání v České geologické službě na Klárově), lupu, nůž nebo hřebík (na zkoušku
tvrdosti), lahvičku s kyselinou HCl (vápenec šumí). Pokud budou žáci pracovat s kyselinou měli by mít
k disposici ochranné brýle a plášť. Charakteristiky, které by studenti měli pozorovat, jsou uvedeny v pracovním listu (aktivita 2). Vysvětlete jim případné nejasnosti, co která charakteristika znamená a jak se dá
pozorovat. (10 minut)
6. Jakmile studenti popíší vybrané charakteristiky, srovnají svá pozorování s tabulkou v pracovním listu (aktivita 3) a rozhodnou se, do které základní skupiny jejich vzorek patří..
7. Nyní budou studenti podle určovacího klíče určovat, o jakou horninu (přesný název) se jedná. Výsledek
svého pozorování zapíší a zdůvodní do PL (aktivita 4). (10 minut)
8. Dále budou mít studenti za úkol zjistit podle geologické mapy blízkého okolí, zda se jimi pozorovaná
hornina nachází v geologickém podloží okolí školy, nebo sem byla pravděpodobně transportována odjinud. Své pozorování zapíší do PL (aktivita 5). (5 minut)
9. Zadejte studentům domácí úkol (aktivita domácí úkol).
V rámci další vyučovací hodiny nebo po domluvě s pedagogy (výtvarná výchova a český jazyk) vytvořte
se studenty v prostorách školy či na pozemku z nasbíraného materiálu landart (obraz) a průvodce
horninami okolí školy. (Studenty můžete rozdělit na dvě skupiny: jedna bude tvořit landart, druhá
vyhotoví průvodce.) Vaše snažení pak můžete završit společnou akcí pro ostatní studenty a učitele.
Landart mohou studenti vyfotografovat a společně s průvodcem vystavit na stránkách školy či poslat
nám (Muzeum, CfME – viz kontakty).
Tip pro zdatné fotografy: po vyfotografování landartu mohou studenti zkusit pracovat se saturací/sytostí ve svém fotoeditačním programu, aby více vynikly barvy použitého kamene.
16
BUDE ZE MĚ FOSILIE?
6
TÉMA: „Časová spirála“
NÁZEV HODINY: BUDE ZE MĚ FOSILIE? (MIN. 45 MINUT)
CÍLE HODINY
Žák:
1. Rozlišuje, co je a není zkamenělina (fosilie).
2. Popíše, jak zkamenělina vzniká.
3. Popíše a vysvětlí, proč se zkameněliny nachází často v některých typech prostředí, zatímco
v jiných ne, uvede konkrétní příklady těchto prostředí.
4. Na základě jednoduché aktivity si uvědomí, jaký je vztah mezi živým tělem a fosilií.
POMŮCKY
nakopírované pracovní listy, ukázky zkamenělin (pokud nejsou k dispozici, pak alespoň jejich obrázky)
AKTIVITY
1. Zeptejte se žáků, co je to fosilie. Jejich nápady zapisujte na tabuli (akceptujte všechny a v této fázi je
nehodnoťte – vraťte se k nim na závěr hodiny, kdy by už správnou odpověď měli znát žáci sami). Zeptejte
se jich, jaký je český ekvivalent slova fosilie. (5 minut)
2. Vysvětlete jim, jaká jsou kritéria pro to, co je fosilie. Poté, co jim toto vysvětlíte, je nechte doplnit hlavní
poznatky do pracovních listů (aktivita 1 v pracovním listu). (5 minut)
L
Zkamenělina musí být zřetelným důkazem existence organismu, dále má podávat alespoň
základní představu o tvaru a stavbě organismu. Také musí být starší než 10 000 let (tj. musela vzniknout před začátkem holocénu – období, v němž dnes žijeme) a nesmí být vytvořena
lidskou rukou.
3. Zadejte žákům, aby se na základě toho, co jste jim řekli, rozhodli, která věc ze seznamu v pracovních
listech je a která není fosilie (aktivita 2). Nechte žáky pracovat ve skupinách 3–4 žáků, aby mohli
společně diskutovat. Po skončení aktivity s nimi seznam projděte – při vyhodnocení klaďte důraz nejen
na správnou odpověď, ale i na to, podle čeho se rozhodovali a jaké byly argumenty pro i proti. Je možné
věci, které žáci označí jako zkameněliny, dále dělit – co z toho je přímo ostatek těla (kus mamuta, zub
žraloka) a co z toho není přímo část těla, ale důkaz existence organismu (stopa dinosaura). (15 minut)
NÁVRHY
Dinosauří stopa – ANO
Ropa – NE (je sice dokladem existence organismů, ale neříká nic bližšího o jejich tvaru a stavbě)
Kus mamuta zamrzlý v ledu – ANO
Zub druhohorního žraloka – ANO
Pecka od třešně – NE (není dostatečně stará)
Lidské ostatky nalezené během vykopávek v Pompejích (pohřbené v sopečném prachu) – NE (erupce
Vesuvu, která „pohřbila“ Pompeje, proběhla v roce 79 n. l. – nejsou proto dostatečně staré)
Valounek ve tvaru vejce – NE (nejedná se o pozůstatek organismu)
Je možné přidat další dle zájmu.
17
4. Nyní má každý možnost (pokud chce) představit si, zda by z něj mohla vzniknout zkamenělina. Zeptejte
se žáků, co by se stalo, kdyby daná osoba spadla do řeky a zemřela. Je nějaká šance, že by se z ní stala
zkamenělina? Sestavte se žáky pravděpodobný scénář toho, co by se stalo. (10 minut)
L
Tělo by bylo ve vodě vláčeno, kůže strhána. Drobní vodní živočichové by začali pojídat
kůži a další měkčí části těla, postupně by se dostávali dovnitř těla a vyjídali vnitřek, poté
by s rozežíráním začali i větší živočichové. Postupně by vyžírali svaly, kosti by byly vláčeny
po dně proudem a narušovány – nejprve malé kůstky a pak i ty větší. Nakonec by zbyly jen zuby jako nejodolnější část těla, ale i ty by byly proudem odneseny. Takže nakonec by z těla
pravděpodobně nezbylo nic.
5. Shrňte předchozí aktivitu. Jak žáci viděli, pokud chtějí, aby se z nich stala zkamenělina, není nejlepší nápad
se utopit. Mají nějaké lepší nápady? Vyzvěte je, ať zkusí vymyslet „rady, jak se stát fosilií“ (aktivita 3). Žáci
zpracují rady ve dvojicích a pak si navzájem představí své poznatky – rady a to, jak k nim dospěli. Poté aktivitu vyhodnoťte. Můžete uspořádat soutěž o nejoriginálnější radu. (10 minut)
L
Obecně platí: je třeba, aby tělo bylo někde, kde se s ním nepohybuje, a ideálně tam, kde není
kyslík, tudíž ani organismy, které by tělo rozežíraly. Nejlepší způsob, jak dosáhnout vhodných „fosilizačních“ podmínek, je tudíž nechat se pohřbít. A některá místa jsou lepší než jiná.
Nejlepší je nechat se pohřbít v půdě, která je málo propustná (např. jílovitá půda) – nedostane
se do ní tolik vody a kyslíku (na rozdíl třeba od písčité půdy, kde je dost vody i kyslíku, a tím
pádem také bakterií, které tělo postupně rozkládají). Skvěle zachované zkameněliny pochází
z močálů – mohou mít kromě kostí zachovanou i kůži a oblečení – tak krásně je podmínky
v močálu zakonzervovaly! Další (trochu mrazivá) varianta je led v oblastech s teplotou trvale
pod bodem mrazu.
6. Za domácí úkol nechte žáky doplnit do pracovních listů komiks o tom, jak vzniká fosilie (aktivita 4).
Příští hodinu můžete navázat tímto tématem.
7. Hodnocení – nechte žáky vymyslet tři přívlastky, kterými by popsali hodinu (zajímavá, netradiční, nezajímavá,….). Nechte několik dobrovolníků říct, co si o hodině zapsali.
ODKAZY
http://www.paleontologie.cz/
CIZOJAZYČNÉ ZDROJE
http://www.oum.ox.ac.uk/thezone/fossils/
http://www.discoveringfossils.co.uk/
ZDROJ (INSPIRACE PRO NĚKTERÉ Z AKTIVIT)
http://www.earthlearningidea.com/
18
JACÍ JSME?
7
TÉMA: „Vývoj člověka“
NÁZEV HODINY: JACÍ JSME? (MINIMÁLNĚ 45 MINUT, MOŽNÉ ROZDĚLIT I NA DVĚ
VYUČOVACÍ HODINY) CÍLE HODINY
Žák:
1. Prakticky si vyzkouší jeden z vědeckých postupů.
2. Na základě výsledků zhodnotí svůj odhad.
3. Vytvoří ukázku malovaného rituálu a pohovoří o jeho významu.
AKTIVITA 1 – JAK VELCÍ JSME BYLI? (25 MINUT)
POMŮCKY
metr, pracovní listy pro žáky, tabule, křída a velký papír na závěrečný graf
1. Zeptejte se žáků, na základě čeho získáváme informace o tom, jak žili a vypadali naši předci. Jejich nápady zapište na tabuli a shrňte. (5 minut)
2. Řekněte žákům, že dva z možných postupů si sami v dnešní hodině vyzkouší. Vysvětlete žákům, že
mnoho současných znalostí o našich předcích je založeno na dedukci. Dedukce je nejlepší odhad, který
v sobě pojí výsledky pozorování a dostupná fakta. Anatomické vlastnosti a chování našich předků je
často odvozeno na základě zkoumání částí kostry nebo úlomků kostí. V této aktivitě bude úkolem žáků
odhadnout výšku člověka na základě měření délky jedné kosti. Použitím jednoduché kalkulace délky
měřené kosti vydedukují celkovou tělesnou výšku člověka.
3. Rozdělte třídu do dvojic a rozdejte nakopírované pracovní listy.
4. Nechte žáky provést měření a kalkulaci dle návodu v pracovních listech (aktivity 1, 2 a 3 v pracovních
listech). (10 minut)
5. Poté, co žáci změří a vypočítají vše potřebné, společně porovnejte – formou diskuze – vypočítané hodnoty a skutečné výšky. Jak přesný byl jejich odhad? Měřením které kosti dospěli k přesnějšímu výsledku?
(Odpovědi budou různé, ačkoli více žáků bude pravděpodobně tvrdit, že se jim lépe měřila, a tudíž i lepší
výsledky poskytla kost pažní.) (5 minut)
6. Společně dejte dohromady a zprůměrujte data celé třídy. Proberte se žáky, jaká je v jejich třídě průměrná
velikost žen a jaká mužů. Společně vytvořte graf závislosti skutečné velikosti člověka na naměřené délce
kosti vřetenní. Nezapomeňte vytvořit jednu křivku pro muže a jednu pro ženy. (15 minut)
7. Srovnejte hodnoty, které jste naměřili dnes, s hodnotami naměřenými pro předky dnešního člověka. Diskutujte o tom, jak se hodnoty vyvíjí (zda se člověk „zmenšuje“, nebo „roste“) a čím je to způsobeno?
(5 minut)
19
AKTIVITA 2 – MALOVANÉ RITUÁLY (DLE ČASU MŮŽE BÝT ČÁSTEČNĚ POUŽITO I JAKO DOMÁCÍ ÚKOL)
POMŮCKY
netoxické prstové barvy, papír, okopírované ukázky nástěnných maleb
1. Ukažte žákům ukázky maleb a prodiskutujte s nimi, co ví o nástěnných malbách našich předků – o čem
vypovídaly a co znamenaly. (5 minut)
2. Zadejte žákům vypracovat body aktivity č. 1 a 2 z pracovního listu „Malované rituály“ (10 minut).
3. Poté jim rozdejte netoxické prstové barvy a papíry a zadejte jim, aby nakreslili ony rodinné a společenské
rituály, které si vypsali na papír. Připomeňte žákům, aby se snažili používat rovných čar a drobných tahů
k napodobení schematických obrázků typických pro prastaré nástěnné malby. (10 minut)
4. Vystavte výtvory a společně zkuste hádat, jaký rituál která malba znázorňuje. Srovnejte, jak se mění rituály
v čase (jaké rituály máme dnes ve srovnání s našimi předky).
5. Navažte na předcházející aktivitu a vyzvěte žáky, ať nakreslí jednoduchou „malbu“ jako hodnocení
uplynulé hodiny – obrázek by měl vystihovat to, co pro ně bylo na hodině nejzásadnější (aktivita C).
Několik dobrovolníků může své malby představit a okomentovat. (5 minut)
ZDROJ
upraveno dle http://www.pbs.org/teachers/
20
BUDOUCNOST A PLANETA, PLANETA A JÁ
8
TÉMA: „Člověk jako globální činitel“
NÁZEV HODINY: BUDOUCNOST A PLANETA, PLANETA A JÁ (45 MINUT, REFLEXE V DALŠÍ
VYUČOVACÍ HODINĚ) CÍLE HODINY
Žák:
1. Uvědomí si, jak mohou globální problémy reálně zasáhnout do jeho života.
2. Vyjmenuje, jaké přírodní zdroje potřebuje pro plnohodnotný život; uvede několik příkladů,
jak jsou tyto zdroje ohroženy lidským jednáním.
3. Navrhne řešení pro některý z environmentálních problémů.
4. Vyhledá relevantní odborné informace k zadanému tématu.
POMŮCKY
pracovní listy, flipchart a fixy (tabule), psací potřeby, lístky papíru
AKTIVITY
1. Zeptejte se žáků, co by chtěli mít za 20 let. Nechte je zapsat si to do pracovního listu (aktivita 1 v pracovním listu). Poté některá jejich přání zapište na tabuli (může se jednat o cokoliv – velký dům, hodně
peněz, rodinu, auto,…). (5 minut)
2. Na úvodní aktivitu navažte a zeptejte se jich, jak k tomu budou potřebovat planetu Zemi. Ve skupinách se
žáci zamyslí nad přírodními zdroji, které budou nezbytné k vyplnění jejich přání. Každá skupina dostane 5
minut na vymýšlení a sepsání do pracovních listů (pro jasnější pochopení je vhodné uvést žákům několik
příkladů: dřevo na stavbu domu, čistý vzduch pro dýchání, úrodná půda pro pěstování jídla, fosilní paliva na
provoz auta atd.). Poté skupiny střídavě říkají své nápady, ty se opět sepíší na flipchart. (10 minut)
3. Zeptejte se, zda žáci slyšeli o tom, že některé z těchto zdrojů jsou ohroženy – a jak konkrétně (znečištění
vzduchu, kácení lesů, znehodnocování půdy apod.). Nápady sepíší ve skupinách a dopíší pod jednotlivé
zdroje. (5 minut)
4. Třídu rozdělte znovu, tentokrát do 4 skupin, každá z nich bude zpracovávat jednu oblast (voda, ovzduší,
půda, biodiverzita – dle vlastního uvážení a zájmu žáků můžete přidat i další). Žáci vyplní do tabulky v
pracovním listu (aktivita 2) informace k tématu, které jsou jim známy. Nejprve nechte skupiny samostatně
pracovat a nakonec odprezentovat ostatním, k čemu členové skupiny při práci dospěli. Poslední část – „jak
to vidí odborníci?“ – mohou žáci vypracovat ve třídě nebo za domácí úkol. Pokud se rozhodnete pro práci
v rámci hodiny, je nutné připravit pro skupiny stručný text (článek z novin, webu atd.), ze kterého budou
moci žáci vyčíst názor vědců. V případě druhé možnosti – domácí úkol – mají skupiny za úkol samy najít
potřebné informace; v následující hodině se k aktivitě vraťte a srovnejte, co žáci objevili a jak se jejich
názory liší od názorů vědců. V obou případech je důležité zdůraznit, že i vědci se často liší v názorech, proto
se bude jednat jen o výřez informací. (20 minut + možný přesah do další vyučovací hodiny)
5. Hodnocení v rámci hodiny – žáci doplní nedokončené věty v pracovním listě (aktivita 3). Dobrovolně je
může několik zájemců přečíst nahlas. (5 minut)
21
Před hodinou je vhodné připravit si informační materiály a zdroje – užitečné odkazy jsou uvedeny níže.
WEBOVÉ ODKAZY
http://www.hnutiduha.cz/ – informační materiály (publikace, studie) k environmentální tematice
http://www.hraozemi.cz/ – vzdělávací projekt Hra o Zemi
http://www.ekostopa.cz/
http://vitejtenazemi.cenia.cz/ – multimediální ročenka životního prostředí
ZAHRANIČNÍ ZDROJE
http://www.bbc.co.uk/schools/websites/11_16/site/science.shtml/ – vzdělávací por-
tál BBC
22
PROČ NEMÁME VLASTNÍ ETNU?
9
TÉMA: „Desková tektonika“
NÁZEV HODINY: PROČ NEMÁME VLASTNÍ ETNU? (45–60 MINUT)
CÍLE HODINY
Žák:
1. Postupnými kroky najde odpověď na zásadní otázku hodiny: Proč nemáme v České republice aktivní sopku ani velká ničivá zemětřesení? Sám pak odpověď zformuluje do jedné
věty.
2. Pro získání odpovědi odhalí příčinu deskové tektoniky i její důsledky.
3. Některé důsledky deskové tektoniky (sopky a zemětřesení) zvýrazní na mapě světa.
4. Potrénuje svou dovednost pracovat ve skupině a hodnotit. Pozn.: Pokud je to možné, je vhodné na tuto hodinu navázat hodinou o pohybech kontinentů.
POMŮCKY
nakopírované pracovní listy, texty do skupin, mapa světa A4, průsvitky A4 (průsvitný papír).
AKTIVITY
1. Představte studentům dnešní záhadu: Proč nemáme v České republice aktivní sopku ani velká ničivá
zemětřesení?
2. Požádejte žáky, aby každý zaznamenal dvě myšlenkové mapy, které by tuto záhadu vysvětlovaly. Podpořte
jejich představivost a zajistěte bezpečnou atmosféru ve třídě. (Více o využití myšlenkových map na:
http://www.kritickemysleni.cz/) (5 minut)
3. Vyzvěte žáky, aby své mapy sdíleli nejprve ve dvojicích. Pokud je něco zaujme, mohou si do vlastní mapy
doplnit něco dalšího od kolegy/kolegyně ve skupině. (5 minut)
4. Požádejte žáky, aby se (přibližně) rovnoměrně rozdělili do následujících čtyř skupin – podle toho, která
činnost je láká nejvíce:
R5
R5
R5
R5
zájezd do Los Angeles a výlet do Japonska
dovolená na Havaji a horolezecká výprava v andském pohoří Jižní Ameriky
turnaj ve skládání hlavolamů a puzzle
detektivní pátrání po záhadě (5 minut)
5. Každá skupina má trochu jiné zadání úkolu, ale čas na splnění by měl stačit stejný. Pro každou skupinu
připravte podklady (mapa + text + průsvitka). Zadání je v pracovních listech. (15 minut)
6. Na tabuli, flipovém papíře, interaktivní obrazovce či jiném vhodném místě vyznačte mapu světa. Skupiny
budou postupně prezentovat, na co přišly (stačí krátce – lze omezit časem cca 1–2 minuty) a představí
svou průsvitku (se sopkami či zemětřesením, okraji desky či konvekčním prouděním). Vznikne tak
společná mapa. Zároveň si může každý doplnit odpovědi na otázky do pracovních listů. (10 minut)
7. Každý žák se samostatně vrátí ke svým myšlenkovým mapám z úvodu hodiny a barevně zvýrazní správné
myšlenky, k nepřesným nebo špatným může připsat komentář. Poté zkusí zformulovat do jedné věty
odpověď na zásadní otázku celé hodiny. Dle času můžeme požádat, zda by někdo chtěl dobrovolně přečíst
ostatním svou větu. (10 minut)
23
8. Jako hodnocení hodiny můžete využít aktivitu: „pohlednice z výpravy“. Žáci mohou napsat krátký pozdrav (hodnocení) z dnešní výpravy.
L
POZNÁMKA PRO PEDAGOGY
Hodina je sestavena tak, aby žáci ve skupinách měli možnost díky příkladům přijít na jednotlivé části deskové tektoniky. Při společném představování pak pochopí všichni společně
princip děje, a budou tak schopni odpovědět na zásadní otázku hodiny. Hodina nevysvětluje
kompletně všechny děje (např. kolizi dvou kontinentálních desek, vznik Himálají atd.).
Tato hodina ovšem procvičuje i řadu klíčových kompetencí, vyžaduje od žáků dovednosti a
zkušenosti se skupinovou prací (role ve skupině, hlídání času, řešení problému atd.).
LITERATURA A ZDROJE INFORMACÍ
http://www.zatlanka.cz/vyukove-materialy/zemepis/litosfera_typy_pohybu_desek.html
http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?konvekce
http://www.zatlanka.cz/vyukove-materialy/zemepis/litosfera_pohyb_desek.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Deskov%C3%A1_tektonika
24
POVODNĚ
10
TÉMA: „Katastrofy“
NÁZEV HODINY: POVODNĚ (VOLITELNĚ AŽ 3x45 MINUT) CÍLE HODINY
Žák:
1. Porozumí skutečnosti, že různé druhy zemin mají rozdílnou schopnost zadržovat vodu.
2. Chápe, že pokud zemina v oblasti nemá dostatek schopnosti zadržet srážkovou vodu, mohou se vyskytnout problémy vedoucí k povodním.
3. Prakticky si vyzkouší některé způsoby, jak může testovat schopnost zeminy zadržet vodu.
4. Uvědomí si další vlivy, které se mohou podílet na vzniku záplav.
POMŮCKY (PRO KAŽDOU SKUPINU)
a) houba (molitan), hadr na podlahu, mělký talíř, igelitová fólie 30x30 cm, alespoň jeden velký kbelík
společný (lépe více, kvůli prostoru), 1 kbelík pro každý tým/soutěžícího, plus voda a teplé počasí venku;
b) tři vzorky zeminy – písek (křemitý písek bez větších příměsí jílu), zemědělská půda (hnědozem či
černozem) a jíl; voda, tři odměrky, nálevka, filtrační papír
AKTIVITY
1. Ukážeme studentům tři obrázky z pracovních listů a položíme otázku: Co se stane, když rychle spadne
30 mm srážek, tzn. přívalový déšť (aktivita č. 1 v pracovním listu)? (5 min)
2. Vyzveme studenty, aby našli co nejvíce faktorů, které ovlivňují zadržování vody v krajině. Měly by zaznít
tyto: vegetace, reliéf krajiny a sklon svahů, úprava břehů vodních toků, vlastnosti geologického podloží.
Uvedeme, že dnes se v hodině budeme zabývat hlavně tím, na co má člověk nejmenší vliv – tj. na vlastnosti podloží. (5 minut)
3. Hra, soutěž – pozor, doporučujeme provádět v létě (teple) a nejlépe venku.
Rozdělíme studenty do skupin po 4 členech. (Alternativa – možno vybrat jen jednu čtveřici, ostatní budou fandit a uzavírat sázky.) Každý ze soutěžících týmů/studentů dostane jeden typ nástroje, s kterým má
přenést v časovém limitu co nejvíce vody ze společného kbelíku do kbelíku družstva/svého. Nástroje na
přenášení vody budou: houba, hadr, mělký talíř, igelitová fólie cca 30 x 30cm (ne sáček!). Studenti zkusí
dopředu odhadnout, kdo přenese nejvíc vody a proč.V limitu 2–3 minuty proběhne soutěž. Potom vyhodnotíme množství přenesené vody a pogratulujeme vítězi. (15 minut)
Diskuze:
R5 pocity a postřehy soutěžících, popř. diváků;
R5 úkol pro všechny: které nástroje ze hry se podobají následujícím materiálům: jíl, písek, hlína, beton...
a proč? Studenti přiřadí podle odhadu ze hry a svých zkušeností, potom si odhad potvrdí podle laboratorní práce (aktivita 2).
Je ovšem třeba zdůraznit, že v krajině se podloží skládá z různých vrstev hornin a zemin odlišných
vlastností; teprve jejich vzájemná poloha určuje způsob zadržování vody v krajině. Beton je ovšem
jednoznačný.
25
4. Laboratorní zkoumání (aktivita 3)
Dalším úkolem studentů bude na základě testování různých vzorků zeminy a zjišťování jejich schopnosti zadržet vodu nastínit možné scénáře, jak se bude v dané oblasti vyvíjet povodeň v závislosti na
převládajícím typu zeminy v oblasti. Samozřejmě se jedná o značné zjednodušení situace, v reálné krajině
vždy hraje roli mnohem více faktorů, jak jsme zmínili už v úvodu hodiny.
5. Rozdělte třídu do několika menších skupin, rozdejte jim pomůcky a pracovní listy. Nechte studenty
provést pokus – dle instrukcí popsaných v pracovním listu (aktivita 3). (20 minut). Poté se studenty
prodiskutujte, který vzorek zeminy zadržel nejvíce vody v suchém stavu a který ve stavu saturovaném.
Který typ zeminy tedy může nejvíce přispět k problémům s povodněmi? Zeptejte se jich, jak se voda
chová v zastavěných oblastech a co můžeme očekávat, pokud postavíme dům v záplavové oblasti.
6. Nechte studenty zapsat závěrečnou zprávu (aktivita 3), ve které mají za úkol nastínit možné scénáře
chování vody v krajině v případě povodní: pokud bude v okolí rozvodněné řeky písek, pokud bude
v okolí zemědělská půda (hnědozem, černozem) a nakonec tehdy, pokud bude okolí jílovité. Z diskuze a
z pokusů by měli dospět k následujícím závěrům:
L
Pokud bude okolí tvořeno pískem – křemitý písek bez větších jílových příměsí je pro vodu
propustný a není větší rozdíl v propustnosti mezi suchým a saturovaným stavem. Sám o sobě
písek vodu neudrží, ovšem díky prostorům mezi jeho jednotlivými zrny se písek často stává
přirozeným rezervoárem vody: voda se v něm může na určitou dobu zadržet v závislosti na
okolních horninách.
Zemědělská půda – je rozmanitá, je tvořena různorodým materiálem, mimo jiné obsahuje
v různých poměrech, dle typu půdy, také zrna písku i jíl. Voda se v ní velmi dobře zadržuje –
více, pokud je v suchém stavu, ale částečně i ve stavu saturovaném. Ze zkoumaných typů se
jedná z hlediska zadržování vody o nejvhodnější typ zeminy.
Jíl – velmi dobře zadržuje vodu, dokud je v suchém stavu; problém ovšem nastává, když se
vodou nasytí. Pak utvoří pevnou, jednolitou a pro vodu takřka nepropustnou plochu, která se
v případě povodní může chovat obdobně jako zastavěná betonová plocha, takže voda se do ní
nevsákne, stéká po povrchu a obvykle působí škody.
Zalesnění krajiny výrazně zvyšuje množství zadržené vody v krajině, zatímco zastavěná plocha umožní odtok veškeré vody do nejbližšího volného prostoru (např. kanalizace, regulovaná
řeka) a snadno přesáhne jeho kapacitu.
Znovu zdůrazníme, že stavba podloží bývá složitější, obvykle se kombinuje více vrstev, a pak
záleží nejen na jejich vlastnostech, ale i na jejich prostorovém uspořádání. Např. písek je propustný, ale písek s vrstvou jílu bude fungovat jako nádrž.
7. Hra na trumfy
Studenty rozdělíme do dvou týmů: Podnikatelé a Ekologové; mohou být i v několika menších podskupinách.
Uvedeme fiktivní projekt, který se má realizovat v našem okolí, např. regulace řeky, vysušení louky a
stavba golfového hřiště. Mělo by jít o situaci dotýkající se vody v krajině.
Studenti prostudují učitelem doporučené články a promyslí rizikové faktory stavby. Podnikatelská skupina shromáždí fakta na obhajobu projektu, ekologové argumenty na obranu krajiny.
Napíší jednotlivé argumenty na karty (učitel by měl zkontrolovat, zda se neopakují a mají smysl). Potom může začít trumfování: studenti přidávají argumenty na pomyslné (nebo skutečné) váhy. Není tak
důležité, kdo vyhraje, jako spíše si uvědomit kladnou i zápornou stranu úprav v krajině.
Např. nebudou tu ti protivní komáři × ale co když zmizí některé rostliny; budou k nám jezdit turisté ×
bude tu spousta aut × budeme mít peníze za parkovné × asfaltové parkoviště je ošklivé a nedrží se v něm
26
voda, zase bude po bouřce zaplavená silnice atd.
Na závěr by měl každý student napsat své stručné stanovisko k projektu (může být za
domácí úkol) – aktivita 4:
Nesouhlasím s projektem, protože... Projekt doporučuji k realizaci, protože.... za podmínky, že...
L
INFORMACE O POVODNÍCH
Za domácí úkol zadejte studentům, aby si zvolili na mapě ČR dvě velká města, jimiž protéká větší řeka; o těchto městech ať získají informace zadané v PL. Další hodinu pak můžete
prodiskutovat, co o povodních zjistili, jestli se počet povodní zvyšuje, s čím to souvisí, jaká jsou
protipovodňová opatření, jaký vliv má zastavěná krajina na intenzitu povodní apod. Jaký typ
biotopu je podle nich nejvhodnější pro zadržení vody? (Viz odkazy na informace níže.) Jaké
faktory svým působením ovlivňuje člověk, ať pozitivně či negativně?
Téma povodní je v současné době velmi aktuální kromě jejich dopadů – které jsou dostatečně
medializovány – je tedy vhodné zabývat se se studenty i jejich možnými příčinami.
Základní informace k dané problematice najdete např. na:
http://povodne.yc.cz/index.html
http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=4973
http://www.chmi.cz/meteo/om/texty_sivs.html
http://www.veda.cz/article.do;jsessionid=CA185B65637F3D5148C9D017DF7
C1DB4?articleId=12856
http://kurz.geologie.sci.muni.cz/kapitola5.htm
http://tpocasi.cz/?page_id=1033
Problematika vlivu změn v krajině na povodně je řešena např.v článku: http://jeseniky.
ecn.cz/Herminovy/Tiskove_zpravy/krajina_bez_vody.htm.
Další zdroje najdete i v publikaci: http://www.hnutiduha.cz/publikace/Priroda%20zadrzuje%20povodne.pdf
Úpravy a stavby v krajině – ano či ne?
Pohled na problematiku se samozřejmě různí, někteří odborníci stále zastávají názor, že řeku je
třeba regulovat (tj. stavět přehrady apod.), jiní jsou vůči regulaci velmi skeptičtí. Je dobré nastínit více přístupů a názorů a nechat studenty, aby si vytvořili vlastní názor, resp. aby se naučili
problémy posuzovat z více pohledů.
ZDROJ
http://www.wvdhsem.gov/WV_Disaster_Library/Library/FLOODS/ a CfME
DOPLŇKY A ÚPRAVY
Irena Bucharová a Jana Maredová
27
LITERATURA
A. METODIKA
METODIKA VZDĚLÁVÁNÍ
Kovaliková, Susan: Integrovaná tématická výuka. Spirála,1999.
Belz, Horst, Siegrist Marco: Klíčové kompetence a jejich rozvíjení - Východiska, metody, cvičení a hry.
Portál, 2001.
Nováčková, Jana: Mýty ve vzdělávání. Spirála, 2006.
Kolektiv autorů: Učím s radostí. Kritické myšlení, Step by Step ČR v Agentuře STROM, 2003.
Nováčková, Jana a kol.: Respektovat a být respektován. Spirála, 2007.
Cangelosi, J. S.: Strategie řízení třídy, Jak získat a udržet spolupráci žáků při výuce. Portál, 2006.
HODNOCENÍ:
Košťálová, H., Straková, J. : Hodnocení: důvěra, dialog, růst. Praha - SKAV, o. s., 2008.
Košťálová, H., Miková, Š., Stang J.: Školní hodnocení žáků a studentů, se zaměřením na slovní hodnocení. Portál, 2007.
Kolář, Z., Šikulová, R.: Hodnocení žáků. Grada, 2005.
Slavík, J.: Hodnocení v současné škole. Portál, 1999.
Stará, J. a kol.: Slovní hodnocení na 1. stupni. Praha Raabe, s.r.o., 2006.
Andrášová, H. a kol.: Slovní hodnocení na 2. stupni. Praha Raabe, s.r.o., 2006.
CÍLENÁ ZPĚTNÁ VAZBA:
Kritické listy č. 13, 29 (zaměřené na hodnocení) http://kritickemysleni.cz/infosit_klasicka.php
http://www.rvp.cz/sekce/346 – Metodický portál RVP, sekce Hodnocení
www.kritickemysleni.cz
B. ODBORNÁ LITERATURA
GEOLOGIE A KRAJINA
Kukal, Z., Němec, J., Pošmourný, K.: Geologická paměť krajiny – Česká geologická služba, Praha 2005.
Cháb, J. a kol.: Geologická mapa ČR 1:500 000. Česká geologická služba, 2007.
Jabůrek, J. a kol.: Průvodce geologií Šumavy –Správa NP a CHKO Šumava. Česká geologická služba,
2006.
Cílek, V.: Krajiny vnitřní a vnější. Dokořán, 2005.
HORNINY A MINERÁLY
Slouka, J. a kol.: Kámen od horniny k soše. Grada, 2007.
Symes, R.F., Harding, R.R.: Krystaly a drahokamy. Fortuna Print, 2005.
Pellant, Chris.: Horniny a minerály. Knižní klub, 2005.
28
POHYBY KONTINENTŮ
Macdougall, Doug J.: Stručné dějiny planety Země - Kámen a život, oheň a led. Dokořán, 2004.
KATASTROFY
Day, T.: Průvodce nezkrotnou Zemí. Nakladatelství Slováry, 2002.
EVOLUCE ŽIVOTA
Fejfar, O., Major, P.: Zaniklá sláva savců. Academia Praha, 2005.
Chlupáč, Ivo a kol.: Geologická minulost ČR. Academia, 2002.
Chlupáč, Ivo: Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí. Academia Praha, 1999.
Turek, V a kol: Ztracená moře uprostřed Evropy. Academia, 2003.
Gregorová, R.: Příběhy zkamenělin (O ropuším kameni, hadím vejci a tajemném jednorožci). Moravské
zemské muzeum Brno, 2006
Chlupáč, I. a Budil, I.: Tajemné hlubiny času. Academia Praha, 2006.
Fejfar, O.: Od trilobita k Člověku. Albatros Praha, 1980.
Uhlíř, M.: Jak jsme se stali lidmi. Dokořán, 2007.
Zrzavý, J. a kol.: Jak se dělá evoluce. Paseka Fenix, 2004.
Petránek, J.: Malá encyklopedie geologie. České Budějovice, 1993.
INTERNET:
www.cgu.cz – geologický ústav AVČR
horniny.kvalitne.cz – obrazový atlas hornin
www.palaeos.com – historie Země a život na ní
www.mineral.cz – mineralogický web
www.gweb.cz – geologický informační server
www.paleontologie.cz – paleontologický web
www.natur.cuni.cz/~mineral/ - mineralogie pro pedagogy
ZAHRANIČNÍ ZDROJE:
www.earthscienceeducation.com - podklady pro výuku geologie
www.earthlearningidea.com - zajímavé nápady pro výuku geologie
29
POZNÁMKY
30
Vydalo Národní muzeum ČR v roce 2009.
Pracovní listy byly vydány jako součást vzdělávacího projektu „Příběhy planety Země“, který probíhal v
rámci stejnojmenné výstavy.
Koordinátor projektu: Mgr. Milan Libertin
Obsahová koordinátorka projektu: RNDr. Irena Bucharová
Ve spolupráci s Národním muzeem ČR vytvořilo Centre for Modern Education (CZ) s.r.o.
Autorky: Mgr. Justina Danišová, Mgr. Zuzana Jakobová, Mgr. Barbora Pešková
Odborné korektury: RNDr. Irena Bucharová, RNDr. Petra Burdová, Mgr. Milan Libertin, RNDr. Jana
Maredová, RNDr. Blanka Šreinová, RNDr. Kamil Zagoršek, Dr.
Jazykové korektury: Mgr. Markéta Lakosilová
Grafická úprava a sazba: Peter Kósa
Ilustrace: © Jan Sovák
KONTAKTY
Máte nějaké nápady? Připomínky? Napište nám – budeme rádi za váš názor!
Kontaktní osoba – autorský tým: Mgr. Barbora Pešková – [email protected]
Kontaktní osoba – Národní muzeum: Mgr. Milan Libertin – [email protected]
www.nm.cz
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L ÁVÁ N Í
TATO PUBLIKACE JE SPOLUFINANCOVÁNA EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM
ČESKÉ REPUBLIKY.