11. číslo - Tecnocap sro

11. číslo podnikového
časopisu
červenec 2015
Pracovní výročí
Do práce na kole
Rozhovor s pracovníky Proutku
Obsah
Úvodní slovo3
Do práce na kole4-5
Rozhovor s generálním ředitelem6-7
Pracovní výročí8
Proutek9
Rozhovor s klienty Proutku10-11
Historie - 6. díl12-13
Rozhovor s Petrem Ťopkou14
BRC Certifikace15
Rozhovor s novými zaměstnanci16-17
Monitorování vysokozdvižných vozíků17
Klasifikace a označování chemických látek a směsí dle CLP
18-19
Regionální společenská odpovědnost20
Akce pro zaměstnance21
EXPO22-23
Italská a česká kultura24-25
Rodina Satrapů26
5P Jana Satrapy27
Hmyz kolem nás - test28
Máte doma písemné a obrazové materiály vztahující se k historii závodu?
Staré fotografie, dokumenty, novinové výstřižky?
Pomozte nám, prosím, doplnit náš firemní archiv.
Kontaktujte nás ohledně předání, zapůjčení,
či pořízení kopií dostupných materiálů.
Děkujeme!
Úvodní slovo
generálního ředitele
Dott. Alfonso D’Agostino
Milé kolegyně, milí kolegové,
vítám Vás při čtení dalšího vydání podnikového časopisu. Během roku, který uplynul od posledního vydání, se firma
posunula o další krok kupředu. Ťukám na dřevo, když říkám, že firma prosperuje. Na to jsme v Itálii totiž z pověrčivosti
zvyklí, protože bych tento pozitivní vývoj nerad zakřikl. Důkazem zlepšování efektivity a zvyšování výrobních kapacit
je i loňské miliardté víčko, které bylo vyrobeno již v říjnu oproti miliardtému víčku v roce 2013, které bylo vyrobeno
až v listopadu. Kdy dojde k vyrobení miliardtého víčka letos? Doufám, že se všichni zapojíte do tipovací soutěže, která
bude tradičně vyhlášena.
Dalším důkazem toho, že se firma vyvíjí správným směrem, jsou i získané certifikace SMETA a BRC. SMETA (The Sedex
Members Ethical Trade Audit) garantuje dodržování etických požadavků při obchodování. Prověřeni jsme byli v říjnu 2014
a máme tak potvrzený náš etický přístup k zaměstnancům, dodavatelům, odběratelům i k životnímu prostředí. Další
obdržený certifikát se vztahuje k oblasti kvality našich výrobků, způsobu jejich výroby, dodržování hygienických zásad
a opatření k zajištění bezpečnosti produktu. Vzhledem k tomu, že je BRC (British Retail Consorcium) určeno potravinářům,
je pro nás ctí, že jsme tímto auditem prošli. Příprava byla náročná a rád bych zde znovu poděkoval všem, kteří se do
příprav zapojili. Na všechny bych znovu apeloval a připomněl důležitost správného používáni ochranných pomůcek
a dodržování zásad bezpečnosti práce.
Zvyšování výrobních kapacit a ohromné investice do technologie a zázemí firmy neustaly ani letos. Zrekonstruovali
jsme šatny, vyměnili okna ve výrobní hale twist off, nakoupili jsme nové vysokozdvižné vozíky a čistící stroje. Rozšíření
výrobních kapacit zajistí linka číslo 12, jejíž instalace byla dokončena v květnu 2015. V plánu investic na rok 2016 je pořízení další linky. Zatím je v řešení, jak se rozložení linek přizpůsobí, zda bude nová linka umístěna hned vedle stávající
linky číslo dvanáct, nebo zda bude linka na výrobu hliníkových vík přesunuta na jiné místo.
V letošní sezóně máme větší počet objednávek než vloni při stejném počtu pracovníků. To klade samozřejmě vyšší
nároky na pracovní sílu, a proto potřebujeme velké nasazení od všech našich pracovníků při této mimořádné situaci.
Pokud nebudeme schopni vyrábět zadané zakázky, hrozí, že je zákazníci poptají příště u konkurence a my tak přijdeme
o odběratele. Musíme být tedy schopni ukázat zákazníkům, že dostojíme svým závazkům a stále také posilovat svou
pozici na trhu.
Aktivní se snažíme být v regionálním dění i vůči našim zaměstnancům. Programy a akce, které jsme za poslední rok připravili, naleznete uvnitř časopisu. Do této koncepce spadá i zapojení klientů občanského sdružení Proutek (lidí s mentálním postižením) do drobných úklidových prací u nás ve firmě. Věřím, že přítomnost pracovníků z Proutku pomůže
změnit celkovou atmosféru v naší společnosti a žebříček hodnot nás všech. Přínosem pro obě strany je sociální interakce
- komunikace a setkávání našich zaměstnanců s lidmi s mentálním postižením.
Váš Alfonso D’Agostino
3
Do práce na kole
Ačkoliv se letos konal již 5. ročník celorepublikové akce Do práce na kole,
na Jindřichohradecku se uskutečnila teprve podruhé. Tecnocap se zapojil v obou letech.
Okresní část byla letos pořádaná městem Jindřichův Hradec,
spoluorganizátorem Kavárnou FotoCafé a Jihočeskou hospodářskou komorou J.Hradec, hlavním propagátorem byl informační portál Hradec Žije. Již pátý ročník celorepublikové soutěže byl letos rekordní: do klání se zapojilo 7.280 lidí z 1.156
firem a institucí v 24 českých a moravských městech.
Z řad zaměstnanců Tecnocapu se letos přihlásilo 11 zájemců
oproti 8 v loňském roce. Účast v soutěži spočívala v co nejčastějších jízdách do práce na kole, koloběžce či elektrokole
během měsíce května. Jízdy se pravidelně zapisovaly do formuláře na webu a sčítaly se ujeté kilometry a vyhodnocovala
se pravidelnost. Pravidla zůstala stejná jako vloni, přidány
byly pouze některé dodatečné soutěže.
Každý okres, který se akce zúčastnil, si sám organizoval slavnostní zahájení i ukončení, stejně jako bonusové akce. Jindřichohradecká část byla zahájena Velkou jarní cyklovyjížďkou
v sobotu 25. dubna 2015, která účastníky dovedla až do prostor Muzea fotografie a moderních obrazových médií v bývalé
jezuitské koleji, kde byla připravena spousta zábavy a trocha
poučení.
Účastníci soutěže mohli během května čerpat mnoho výhod
plynoucích z vlastnictví propagačního trička, které dostali
k registraci: Kafe na triko, Kultura na triko, Zmrzlina na triko,
Hladomorna na triko. Novinkou bylo Kino na triko, které sklidilo velký úspěch. V rámci všech těchto akcí dostali účastníci ve
vyhlášený den danou službu nebo produkt zdarma.
4
Po měsíci soutěžení byla akce tradičně uzavřena na závěrečné cyklopárty na Plovárně, kde se vyhodnocovaly výsledky
soutěže. Losovalo se o hlavní cenu – cyklozájezd – šanci měli
všichni, kteří urazili v průběhu května minimálně 66 % cest do
práce na kole. Během závěrečného vyhodnocení byla naše firma vyhlášena cyklozaměstnavatelem roku. Ocenění je pro nás
závazkem - dále zlepšovat podmínky pro naše zaměstnance
– cyklisty.
Firemní koordinátor vyplnil za firmu dotazník, který byl bodově ohodnocen a podle získaných bodů bylo vyhlášeno pořadí. Po loňském druhém místě jsme byli letos vyhlášeni jako
vítězové. K našemu dobrému umístění přispěla rekonstrukce
sprch, hrazení registračního poplatku zaměstnavatelem, podpora cyklistických akcí. Účastníci akce vyplnili hodnotící dotazník, na základě kterého bylo přeorganizováno parkovací
místo pro kola a nakoupeny nové stojany. Naše snaha zlepšovat podmínky pro zaměstnance-cyklisty pokračuje. S jakýmikoli zlepšovacími návrhy mne neváhejte kontaktovat.
Odměněn byl na začátku každý účastník, navíc byla vyhlášena
vnitrofiremní soutěž o nejaktivnějšího cyklistu a o nejstaršího
účastníka.
Novinkou roku 2015 byla podpora znevýhodněných osob.
Městský koordinátor ve spolupráci s Nadačním fondem rozvoje města Jindřichův Hradec vyhlásil motivační soutěž „Čím víc
šlapu, tím víc pomáhám“ – letos byl podpořen Roman Pišný,
kterému byl předán šek na 25.000 Kč za téměř 25.000 najetých kilometrů.
Oblasti, ve kterých se soutěžilo:
Týmy Tecnocapu:
Pravidelnost - jednotlivci
Rozkošní makaróni:
V rámci hlavní soutěže se nejlépe umístil David Doškář, který
skončil na děleném prvním místě se 100 % jízd do práce.
Pravidelnost – týmy
Na krásném 8. místě skončil Mistr team s 94,3 % jízd do práce). První byl v okrese tým Nudle s mákem z firmy Pollman,
s 98,8 % jízd.
Výkonnost – týmy
Mistr team bodoval i ve výkonnosti, kdy s průměrnými 176,1
km skončili na 9. místě. Největší výkonnosti dosáhl stejný tým
jako vloni, Pětikvalt z Města JH, s najetými 632,5 km.
David Doškář,
Hana Beranová,
Hana Beranová ml.,
Vladimír Dufek
Los Deklos:
Jiří Hojek,
Tetyna Michlová,
Zleva: Jindřich Vašek, Hana Beranová
Dana Sidorová
Výkonnost - jednotlivci
Z jednotlivců nejvíce kilometrů našlapal David Fogl z OÚ Studená. Z Tecnocapu ujeli nejvíce David Doškář (209,3 km) a Pavel Janák (205 km).
Nejúdernější název týmu
Mistr team:
Pavel Janák,
Jindřich Vašek
Losováním z deseti neoriginálnějších
KOLO V(t)IP
Soutěž o nejbláznivěji vystajlované kolo
ZOOT šik na kole
Sloganem soutěže bylo “Do práce na kole ve vší parádě”.
Kolomachři:
Milan Hřebecký,
Ladislav Hudák
Zleva: Vladimír Dufek, David Doškář
Zleva: Milan Hřebecký, Hana Beranová ml., Jiří Hojek, Alfonso D´Agostino, Tetyana Michlová, Dana Sidorová, Pavel Janák
5
Rozhovor s generálním ředitelem
V květnu letošního roku to bylo 10 let, co
pracuje Alfonso D´Agostino pro Tecnocap
v České republice. Jak uplynulých deset let
hodnotí, Vám přinášíme v rozhovoru.
Jak se podle Vás firma změnila za posledních 10 let?
Změna to byla velmi výrazná - nejen z organizačního, ale
i konstrukčního úhlu pohledu, a to díky nemalým částkám,
které zde majitelé investovali - průměrně 2 miliony eur ročně.
Prvním krokem, ke kterému jsme přistoupili ihned po koupi,
byla změna organizačního uspořádání. Využili jsme prostory
zbudované předchozími německými vlastníky a přesunuli
jsme do této části lakovnu-tiskárnu a sklad vstupního materiálu - tedy první kroky celého výrobního procesu. Chtěli jsme
tak zefektivnit tok materiálu.
Jaké vidíte změny na straně zaměstnanců?
Během poslední dekády byl management kompletně vyměněn, ale ve firmě je stále mnoho zaměstnanců, kteří zde
pracují desítky let. Samotný počet zaměstnanců se také měnil
- díky počátečním investicím ve výrobě vzrostl stupeň automatizace a propustili jsme proto mnoho lidí (cca 60 v prvním
roce). Nyní je situace opačná, s rozšiřováním výrobních kapacit zaměstnance opět nabíráme.
Zvýšil se výrazně počet zaměstnanců, kteří jsou jazykově vybaveni a hovoří minimálně jedním, či více cizími jazyky.
Změnila se také věková struktura zaměstnanců, přijali jsme
mnoho mladých lidí, čímž se snížil věkový průměr našich zaměstnanců. V roce 2005, když jsem zpracovával úvodní zprávu
o firmě, vím, že věkový průměr byl 47 let. Nyní, v roce 2015, je
průměr 45 let, ale musíme vzít v úvahu, že všichni jsme o deset let zestárli, a průměr byl přesto snížen.
Požadavky na jazykovou vybavenost zaměstnanců nevyvolává pouze zahraniční vlastník, ale i změna prodejní strategie, že?
V oblasti prodeje došlo také k markantní změně. Na začátku
bylo 60 % obratu realizováno v České republice a 40 % v zahraničí. Nyní prodáváme do zahraničí 90 % našich výrobků.
S tím souvisí i měnová politika - naše výrobky tedy prodáváme zejména v eurech, vstupní materiály nakupujeme také
v eurech, energii platíme rovněž v eurech. V českých korunách
zůstávají tedy pouze mzdové náklady a balicí materiály. Jsme
schopni se tak vyhnout výraznějším měnovým rozdílům mezi
eurem a českou korunou.
6
Vše je propojeno se vším - se změnou odbytiště se změnila
i organizace pracovní doby. Na začátku byla běžná pracovní
doba od šesti hodin do dvou pro všechny zaměstnance. Za
účelem okamžitého reagování na požadavky našich zákazníků
a dodavatelů se pracovní doba musela změnit a přizpůsobit se
požadavkům trhu.
Změnil se způsob Vašeho řízení firmy?
Na začátku bylo mým cílem vybudovat funkční prodejní síť
po celé Evropě. Jsem stále obchodním ředitelem skupiny pro
střední Evropu. Nyní se ale mnohem více soustředím na výrobu a kvalitu - zvyšování efektivity a snižování zmetkovitosti.
Jaký vidíte další důležitý moment ve vývoji firmy?
Druhým krokem po změnách rozložení firmy jsme se zaměřili na zlepšování pracovního prostředí. V italském Tecnocapu
jsme měli zkušenosti s dodáváním výrobků velkým mezinárodním firmám. Věděli jsme proto, že bez výrazných úprav
v pracovním prostředí a změny hygienických návyků nebudeme schopni splňovat přísné podmínky mezinárodních korporací. Postupně byla tedy firma transformována ze strojírenského přístupu do potravinářského - respektive do mechanické
výroby splňující kritéria potravinářských norem. Zavedli jsme
tedy například nutnost nošení přikrývky hlavy, zakázali jsme
nošení všech šperků a hodinek ve výrobních prostorech, zavedli jsme jednotné pracovní oblečení, pravidla k dodržování
čistoty pracovního prostředí, atd. V této oblasti jsme čerpali ze
zkušeností italských kolegů. Zajišťování bezpečnosti produktu
a dodržování podmínek ochrany životního prostředí s sebou
nese mnohdy povinnosti, které nejsou úplně příjemné - jako
třeba zákaz otevírání vrat i během letního období, ale jsme
povinni i tyto nepříjemné podmínky dodržovat. Myslím, že
jsme nyní ve fázi, kdy i sami zaměstnanci chápou nutnost
dodržování všech stanovených opatření, protože bez toho se
zbavujeme šance dodávat velkým mezinárodním korporacím.
Jaká vidíte pozitiva a negativa v současném postavení firmy?
Hlavním přínosem, který vidím je růst firmy, který můžeme
všichni kolem sebe vidět. Mám radost ze sociálního přínosu,
který má firma pro region - dáváme lidem příležitost pracovat
v mezinárodní firmě, zlepšovat si cizí jazyky.
Ztrátou budou určitě potíže se získáváním kvalitních pracovníků v současnosti a odchody některých lidí v minulosti. Každý
je nahraditelný, ale některých odchodů lituji.
Na začátku se občas střetávala česká a italská kultura a mentalita. Jak je tomu podle Vašeho názoru dnes?
Na začátku docházelo k mnohým nedorozuměním mezi českými a italskými pracovníky, což bylo způsobeno zejména
jazykovou bariérou, protože zde nebylo mnoho jazykově vybavených lidí. Skupina Tecnocap nebyla také tak velkou mezinárodní firmou, jak je tomu dnes. Nebyla stanovená přesná
skupinová politika a organizace, z čehož vznikaly také často
problémy. Tecnocap Itálie měla v roce 2005 100 zaměstnanců.
Tehdejší Obal Rozkoš měl 260 zaměstnanců, funkční organizační strukturu, fungující informační systém. Lidé byli zvyklí
pracovat systémově. Mým úkolem bylo všechny tyto faktory
implementovat do skupinové politiky a být, obrazně řečeno
, mostem mezi českou a italskou stranou, kulturou a mentalitou. Snažili jsme se vybudovat systém spolupráce, komunikace mezi českou a italskou firmou. Já jsem byl na začátku
tedy hlavní spojkou, musel jsem řešit i drobnosti jako bylo
vyzvedávání italských kolegů na letišti a podobně, což není
úplně typická práce generálního ředitele. Všechno se řešilo za
pochodu, rychle, bez větších předchozích zkušeností - tu jsme
měli pouze z budování výrobního závodu ve Španělsku, což
byla firma menší velikosti. Změnit zavedenou organizaci ve
velké firmě, jako byl tehdy Obal, nebyla otázka jednoho dne.
Krok za krokem jsme zlepšovali všechny procesy a nyní si myslím, že jsme jako skupina plně funkční.
Jak se změnili Češi z Vašeho pohledu?
Pokud budu mluvit o pracovnících, kteří tady pracovali před
mým nástupem a stále tu jsou - vidím na nich posun v chápání italského přístupu. Vědí, že občas je nutné řešit situaci
mimořádným úsilím a nasazením, protože se nechala zajít do
krajnosti. Také chápou, že je požadováno okamžité vyřešení
situace. Vidím, že se sami snaží být aktivní a vnímají to jako
příspěvek firmě. Pro Italy neexistují zítra, chtějí všechno dnes,
hned teď... Bylo pro mě složité přenést tento pracovní styl do
českého prostředí. Vážím si českých lidí, kteří jsou ochotni toto
akceptovat a tímto stylem pracovat.
Italská nátura a kultura žádá stále něco víc - pokud vám někdo
dá nabídku, Ital se bude snažit z druhé strany vytěžit více slevu, lepší dodací lhůtu, cokoliv. Čech ji akceptuje takovou,
jak byla stanovena, protože jsou zde takto stanovené zvyklosti. Stejný zvyk jako v České republice je například také v USA.
Myslíte si, že po 10 letech působení ve firmě rozumíte
smýšlení Čechů lépe?
“Určitě”, jak říkáte vy, Češi. Příležitost pracovat jako generální ředitel v italské firmě v České republice pro mě byla dvojí
velkou zkušeností. Jednak samozřejmě prací na vysoké pozici,
ale také zahraniční zkušeností. Nikdy předtím jsem v zahraničí nepracoval. Musel jsem sám změnit přístup, kterým jsem
firmu vedl. Jsem člověk, který lidem rád naslouchá, ale novou
zkušeností pro mne byla nutnost kontrolovat vše do posledního detailu. Rok od roku rozumím českým lidem líp - nejen
české kultuře, ale i celkovému pracovnímu prostředí. Myslím,
že také čeští pracovníci lépe rozumí tomu, co po nich chci já
a také skupina Tecnocap. Na začátku jsem byl často zaskočen
reakcemi českých pracovníků, ale nyní vím, co mohu očekávat.
Naučil jsem se zde také to, že když člověk něco slíbí, musí to
dodržet. V Itálii jsme v tomto ohledu více flexibilní, neupínáme se tolik k tomu, co bylo řečeno a slíbeno. Sám tento italský
přístup nemám rád, takže se snažím plnit to, co slíbím.
Zajímáte se o českou politiku, sport nebo kulturu?
Velmi sleduji a zajímám se o české dění. Domnívám se, že pro
kvalitní vedení firmy je nezbytné pochopení prostředí, ve kterém firma působí. Denně mi chodí v italštině e-mailem shrnutí dění předchozího dne čerpané z českého denního tisku.
Na letišti čtu pokaždé italskou verzi českého ekonomického
týdeníku E15. V České republice sleduji večerní televizní zpravodajství, pouštím si ho s českými titulky, čímž zlepšuji také
svou znalost českého jazyka.
Tato země má už navždy místo v mém srdci a budu se o ni vždy
zajímat. Samozřejmě, pokud se bude hrát fotbalové utkání
s Itálií, budu fandit Itálii, ale jinak je a bude Česká republika
mým druhým domovem.
Co máte na České republice nejraději?
O České republice je ve světě známo, že vyniká krásou žen
a kvalitou piva. S tímto nebudu absolutně polemizovat. Ocenil
bych ovšem nejvíce způsob života, kterým se tady žije. Nemohu srovnávat s Prahou, kde jsem nikdy nežil, ale zde v Jižních
Čechách se žije opravdu krásně - je zde méně stresu, než jsem
zvyklý z domova. Na Češích se mi líbí schopnost vážit si maličkostí. Líbí se mi, jak se zde všechno slaví - každá příležitost.
Oceňuji Váš přístup k přírodě - chodíte s rodinou či přáteli do
přírody na procházky, běhat, jezdíte tady hodně na kole - to je
v Itálii velmi neobvyklé. Bohužel nejsem fanouškem české kuchyně, je na mě příliš těžká, ale mám rád české mléko a chléb
a další základní potraviny. V současné době také vidím velký
rozvoj mezinárodní i italské kuchyně v České republice, což je
dalším rozdílem oproti mým začátkům.
7
Pracovní výročí
Jedním z hledisek, kterým se odlišuje Tecnocap s. r. o. od ostatních
firem ve skupině, je pracovní oddanost mnohých zaměstnanců.
Na oslavu těch, kteří pracují ve firmě déle než 40 let, byla připravena malá oslava, ze které vidíte záběry na níže umístěných
fotografiích. Na fotografii je i pan Winkler, který už pro firmu pracuje pouze na dohodu. Od dané oslavy už odešli do důchodu
paní Věra Čapková a pan Jiří Vodička.
> 40 let ve firmě
Schramhauser Josef
Matoušek Vladimír
Křivánková Zdeňka
Beranová Hana
Novák František
Matějková Hana
Procházka Václav
46
45
43
42
42
41
41
Zleva: J. Vodička, H. Beranová, V. Čapková
Zleva: H. Matějková, K. Winkler, J. Schramhauser,
V. Matoušek, Z. Křivánková
> 30 let ve firmě
Štefl Čestmír
Novák Miroslav
Ferdan Jiří
Míchalová Hana
Karpíšek František
Svobodová Libuše
Randl Antonín
Jokl Zdeněk
Jurečka Jaroslav
Ažaltovič František
Švehla Pavel
Závodský Miloslav
Kubů Miroslav
Vorma Miroslav
Péč Jiří
Mert Milan
Uraj Jiří
Hájková Milada
Michl Pavel
Bašta Jaroslav
Kubů Anna, Ing.
Hájek Milan
Pilecký Pavel
Rozporka Jiří
8 Kudrna Zdeněk
38
38
38
37
36
36
36
36
36
36
35
34
33
33
33
32
32
32
32
32
31
31
31
30
30
>20 let ve firmě
Moučka Miloslav
Uraj Jaromír
Duba Luděk
Hudák Ladislav
Povolný Antonín
Šindelářová Marie
Holocsiová Marie
Drobil Jiří
Povolný Stanislav
Bejček Antonín
Hřebík Josef, Ing.
Pekaj Jan
Mašek Zdeněk
Brtník Josef
Vítek Karel
Hřebecký Milan
Dufek Vladimír
Péč Ladislav
Zlatuška Josef
Janák Pavel
29
29
29
29
28
28
28
28
27
27
26
26
26
26
25
25
25
25
25
25
Kašpárek Ladislav
Pavouček Milan, Ing.
Humel Zdeněk
Schoberl Josef
Kolman Zdeněk
Hanzalík Jiří
Paulus Jaroslav
Dobrodinský Zdeněk
Hanzal Horymír
Jirků Pavel
Popela Jaromír
Grausam Zdeněk
Březinová Daniela
Janák Radek
Nápravníková Marie
Doupník Miroslav
Procházková Helena
Kopeček František, Ing.
Melicharová Lada
Straka Ladislav
25
24
24
23
22
22
22
22
22
21
21
21
21
21
21
21
21
21
21
21
Proutek
Služba chráněného bydlení, tedy hlavní činnost občanského sdružení
Proutek, je Vám již známá. Novou službou je zapojování lidí s mentálním postižením do běžného pracovního prostředí.
Tecnocap podporoval Proutek v minulosti buď finančně, nebo
ve formě odběru výrobků z chráněných dílen. V tomto roce
jsme se rozhodli formu podpory změnit a podpořit Proutek
v aktivitách zapojování lidí s mentálním postižením do běžné
společnosti, okolo čehož stále převládá mnoho předsudků, které bychom chtěli pomoci odstranit. Proutek se snaží zaměstnávat své klienty ne pouze v chráněných dílnách, ale přiblížit jim
reálné pracovní prostředí prací ve skutečných firmách. V České
republice přetrvává segregace lidí s mentálním postižením do
speciálních programů, kde nemají možnost volby povolání,
neosvojují si přiměřené sociální návyky a vlastně ani nejsou
motivováni k zájmu o práci.
Výhody pro Proutek
Pracanti Proutku mohou poznat specifika různých pracovních
prostředí, naučí se dodržovat stanovená pravidla, používat
nové pracovní pomůcky (chrániče sluchu, respirátory používané při natírání, apod.), rozvíjet své návyky a nové manuální
dovednosti (práce s různým nářadím).
Je jim poskytnuta práce, za kterou dostanou mzdu a i oni musí
dodržovat jasná pravidla stanovená svými nadřízenými a respektovat vnitrofiremní pravidla.
Výhody pro Tecnocap
Našim zaměstnancům jsme chtěli demonstrovat, že lidé
s mentálním postižením nejsou pouze lidé, kteří vyrábí hezké
dekorační předměty, ale že jsou schopni odvést běžnou práci
ve stejné kvalitě jako jakýkoliv jiný pracovník bez postižení.
Pracovníci si poskytnuté práce velmi váží, protože pro ně není
vůbec jednoduché jí získat. Jsou velmi snaživí a loajální.
Pracanty Proutku jsme využili nejvíce během příprav na certifikaci BRC, kdy nám pomáhali mýt okna, škrábat a natírat rámy
oken na hale přebírání, natírat ochranné sloupky, drhnout
schodiště, atd... I díky této pomoci byla naše firma čistší a auditem jsme úspěšně prošli. V budoucnu budeme „Proutkaře“
nadále zaměstnávat zejména na úpravu venkovních travnatých prostor.
Předsudky a jejich osvěta
„Člověk s mentálním postižením je dospělé dítě, které ničemu nerozumí“.
Pokud mu poskytneme přiměřenou podporu, dokáže to, co kdokoliv jiný.
„Mentálně postižení“
Lidé s mentálním postižením. Tato osvěta
v názvosloví je nositelem větší úcty.
9
Rozhovor s klienty Proutku
Přinášíme Vám rozhovor se dvěma klienty Proutku, kteří pro naši firmu
pravidelně pracují: František Zábranský a Bohumil Petráš.
Jak dlouho už jste v Proutku?
F: V Proutku jsem čtyři roky.
B: Já už budu v Proutku pět let – nastupoval jsem v roce 2010.
Začal jsem nejdříve v chráněném bydlení na statku v Plasné.
Když jsem se osamostatnil, tak mi nabídli chráněné bydlení
v Kardašově Řečici. Moje tehdejší přítelkyně mě přemluvila,
abych se přestěhoval do Jindřichova Hradce, takže po měsíci,
co jsem bydlel v Řečici, jsem se znovu stěhoval. V Hradci je více
možností na zábavu. Tady jsem se stěhoval ještě jednou, z Václavské na Vajgar.
Jaké jsou největší výhody, které spatřujete v chráněném bydlení?
F: Vyhovuje mi systém asistence, kdy si žiju svobodným životem, ale když potřebuji něco vyřídit, vím, že mi se vším asistentky pomohou a nikdo mě nenapálí, nepodepíšu nevýhodnou smlouvu, apod. Asistentka mi také pomáhá s přípravou
těžkých jídel. Pomáháme si taky navzájem. S vařením, úklidem
– když jeden nepracuje, tak dojde nakoupit, a druhý potom
třeba večer uvaří.
B: Finanční plánování – rozložení výdajů do celého měsíce, vyúčtování. Kontrola smluv, kde je všechno příliš komplikovaně
popsáno. Asistentky nám také pomáhají řešit různé nabídky,
které prodejci nabízejí buď po telefonu, nebo osobně.
Odkud pocházíte?
F: Pocházím z Tábora. Jindřichův Hradec dobře znám – jezdil
jsem sem jako dítě na tábory. Nebo když jsme jeli na výlet do
Třeboně, tak jsme jeli přes Hradec.
B. Já pocházím ze Strakonic.
Ani jeden tedy nejste z JH, jak se vám město a okolí líbí?
B: Je to jiný kraj – krajina má trošku jiný ráz, Šumava je kopcovitá. Lesy a louky najdu i v okolí Hradce, takže jsem spokojený.
F: Menší město. Jsem rád, že je dobré spojení do Tábora – autobusem i vlakem – když jezdím na návštěvy domů. Vzdálenostně je to jako do Českých Budějovic.
Jak se vám líbí práce v chráněné dílně?
B: Jak jsem říkal, na začátku jsem bydlel na statku v Plasné, kde
jsem se naučil vařit, uklízet, starat se o zvířátka. Teprve tam
mě seznamovali s chráněnou dílnou a jejími výrobky. Začínal
jsem našívat knoflíky na medvídky a panenky – když jsem se
zaučil, tak jsem po 14 dnech přešel do dřevo-dílny. Tam jsem se
10
Zleva: Bohumil Petráš, kocour Bílý tesák, František Zábranský
postupně zdokonaloval v práci se dřevem – dlabali jsme tam
dřevěné misky. Tahle práce mě bavila, učil jsem se nové věci.
Postupně jsem si nechával dílnu navyšovat a teď pracuji celý
týden. V Proutku si můžeme totiž sami zvolit, kolik dní zvládneme pracovat.
F: Já pracuji pouze čtyři dny v týdnu. K důchodu mi tento přivýdělek stačí a vyhovuje mi, že mám volný pátek, protože jezdím
občas na víkendy domů, takže můžu odjet už ve čtvrtek večer
a udělat si prodloužený víkend s rodinou.
Jak se učíte s novým výrobkem?
B: Mistři nám ukazují, jak se daný výrobek vyrábí a v průběhu
nás kontroluje a ukazuje co zlepšit, dělá značky a tak podobně.
F: Dřevěná miska vzniká tak, že se na špalíček dřeva nakreslí
tvar, který se ořeže, vyseká se do tvaru a postupně podle let
dlátem vydlabává – musí se opatrně do hloubky, aby se miska nerozštípla. Potom se přebrousí hrubým smirkem a potom
ještě jemným. Pracujeme se šmirglovou bruskou. Posledním
krokem je lakování. Jako finální výrobek se používá například
k servírování brambůrků.
Jak dlouho vám trvá vyrobit jednu misku?
B: Větší miska je více pracná, více se dlabe, takže celková práce
trvá třeba týden. Menší misky uděláme třeba čtyři za týden.
Pokud jsou ve dřevě suky, které se musí vyndat, tak se práce
prodlužuje. Podobná práce je s přípravou podtácků, kdy se
dohromady lepidlem slepují tři obdélníky, které se seřezávají
a potom brousí. V dřevo-dílně děláme ještě třeba pexeso.
Jaká je Vaše pracovní doba?
B: Dojíždíme vlakem z Jindřichova Hradce do Kardašovy Řečice,
kde nás vyzvedávají mistři a převážejí do Plasné do dílny. Pracujeme od půl deváté do půl jedné.
Jaká práce Vás zatím u nás nejvíce bavila?
B: Bavila mě práce s barvou - natírání rámů oken a sloupky.
F: Všechny práce nás u vás bavily, bylo to pro nás něco nového.
Hlavně nás baví, když to odsýpá – například na schodech jsme
se nadřeli, naproti tomu v šatnách, tam to odsýpalo.
Zúčastňujete se dalších akcí pořádaných Proutkem?
F: S Proutkem spolupracujeme taky na akcích Otevřený dvůr,
kde stavíme stánky. Nedávno jsme měli akci na Plovárně, kde
se nám zdálo, že byla větší účast, ačkoliv nevyšlo úplně dobře
počasí. O víkendu nás čeká festival Živý Hradec, kde má Proutek svojí scénu, a kde budeme pomáhat s úklidem.
Jak trávíte svůj volný čas?
B: Chodíme na procházky do města nebo do přírody okolo
Hradce. Děláme často výlety, i do jiných měst. Podnikáme
i pěší tůry. Ráno se sbalíme a přijedeme večer.
Jak zvládáte domácí práce?
B: Prakticky všechny domácí práce zvládáme dobře. Přes týden
spíše jenom vaříme a o víkendu děláme ostatní práce – uklízíme, pereme. Jeden spolubydlící si obědy objednává, my si
potom vaříme spolu a střídáme se u toho.
F: Já pracuji od pondělka do čtvrtka, takže pátek využívám na
praní, abych potom o víkendu neblokoval ostatní spolubydlící.
Pracujete raději na výjezdech, nebo v chráněné dílně?
F: Výjezdy jsou vždy přes sezónu – od jara do září. Od podzimu jsme častěji v dílně. Po výjezdech jsme také dřív doma, což
nám více vyhovuje – nedojíždíme vlakem z Plasné, který má
často zpoždění.
Co vás nejvíc baví za práci?
B: Sečení s křovinořezem – když to rozjedu, tak mi ani kluci
nestačí hrabat. Teď třeba když jsme byli v Plasné na statku, tak
jsem sekal s křovinořezem, který měl tupý nůž, a to mi nešlo.
Po svačině mi Jack namontoval nový nůž, který byl ostrý a pěkně to běželo, já jsem jel a kluci už na mě volali: „Co blázníš, my
ti nestačíme!“.
F: S křovinořezem sečeme nejčastěji já s Bohoušem a mistrem
Jackem, ostatní nám hrabou trávu. Špatně se seká dlouhá tráva, například plazivec, která se potom zamotává do křovinořezu. Navíc, když je horko a práší se, ještě se seká do svahu.
To je potom člověk na konci rád, že si může doma odpočinout.
Sekáme taky s bubnovou sekačkou, s tou pracuje mistr. Kam on
se nedostane, tak nastupujeme my s křovinořezem.
Pracoval už jste někdy v nějaké továrně?
B: Dělával jsem v družstvu, kam mě přijali jako zedníka, přidavače. Pak jsem to střídal – přidavač - rostlinná výroba – živočišná – správa kravínů - pomocné práce a drobné úpravy.
F: Tři roky jsem se učil na zedníka, potom jsem montoval sádrokarton. Jezdili jsme na montáže i přes týden. Co jsem se přestěhoval do Jindřichova Hradce, tak pracuji v Proutku.
Jaký byl přístup a chování ostatních pracovníků?
B: Na kamaráda u vás někdo mluvil italsky, tak tomu jsme nerozuměli.
F: Říkala jste, že to i pro Vaše pracovníky bylo nové, tak nás
ze začátku trošku okukovali. Byli jsme taky překvapeni, jak je
firma velká.
Znali jste firmu Tecnocap předtím, než jste u nás začali pracovat?
F: Víme od spolubydlícího, že Vaše firma existuje, protože od
Vás odebírá obědy. Potom nám v chráněné dílně říkali, že budeme mít nové výjezdy do Vaší firmy, že to je z Hradce přes
Jindřiš směrem na Ratmírov.
Víte, co se u nás vyrábí?
B: Víme, že vyrábíte víčka.
Chtěli byste u nás někdy pracovat?
F: Dovedeme si představit dojíždění, jsme na něj zvyklí, to by
nebyl problém.
B: Asi by mi trvalo třeba 14 dní, než bych se rozkoukal a seznámil se s prostředím a spolupracovníky, ale pak si myslím, že by
se mi u vás líbilo.
11
Počátky závodu na Rozkoši
V šestém díle našeho seriálu probereme události roku 1967.
Stejně jako v předešlém roce se hlavní úsilí závodu soustředilo
na zavádění výroby víček Omnia. Tomuto tématu jsme se podrobně věnovali v roce 2011 v letním čísle našeho časopisu,
události proto nastíníme jen stručně:
Ačkoli mezi tehdejším Československem a západními firmami
probíhala intenzivní jednání o spolupráci v oblasti výroby víček
Omnia, pracoval podnik Obal samostatně na jejich vývoji. První
vzorky o průměru 83 mm dodal v říjnu 1965, pro výrobu se počítalo s hliníkovými plechy z Kovohutí Břidličná a s těsnící hmotou
anglické firmy Grace. V roce 1966 počítal plán se 40 mil. kusů,
avšak výroba sušící pece nabrala velké zpoždění. Teprve po jejím
dodání byla koncem července 1966 sestavena linka zahrnující
nůžky Scroll, dva automatické lisy Aue z NDR (původně používané pro víčka Fénix), gumovačky Grace a sušící pece. Z technického hlediska bylo nutné vyřešit náhradu těsnící hmoty na bázi
PVC za hmotu na bázi latexu, která odolávala tukovým náplním
a byla vhodná pro sterilizaci nad 100 °C. V polovině roku 1967
dosahovala výroba 80.000 kusů za směnu a začaly se zavádět
nové průměry: 68 mm, poté 56, 48 a 103 mm. Úměrně tomu
klesala výroba uzávěrů Fénix a téměř ustala výroba uzávěrů
SKO. Připravovala se i zkušební série Omnia S se šroubovacím
uzávěrem.
12
Vzrůstající poptávka, pohybující se na úrovni 170 – 200 miliónů
kusů ročně, vedla k instalaci další linky v květnu 1967. Podstatnou část komponent opět dodala firma Grace.
Plánovaná rekonstrukce a rozšíření závodu si vyžádali výstavbu
nové trafostanice. Ta stávající s úhrnnou kapacitou 800 kVA již
nevyhovovala, a tak byly ještě v předešlém roce zbourány garáže, vyhloubeny základy a dokončena hrubá stavba. Zaměstnanci Jihočeských energetických a rozvodných závodů v Českých Budějovicích začali montáž v lednu 1967 a dílo dokončili o měsíc
později. Transformátory 1000 kVA a 680 kVA došly z Rumunské
lidové republiky a dvě rozvodné skříně dodaly Elektromontážní
závody Bratislava. Skříně pro automatickou kompenzaci jalového proudu rozvodu elektřiny a jalového proudu v transformátorech dodal závod Bystřany u Teplic. Tehdejší úspora činila 8.000,Kčs ročně. Připojení trafa na síť proběhlo v půlce května, dne
19. 5. Následovala přejímka za účasti Jihočeských energetických
závodů, oborového podniku Obal Praha a závodu Rozkoš. Trafostanice byla sice převzata, ale do provozu nebyla uvedena,
neboť uzemnění nevyhovovalo předepsaným normám. Závadu
se podařilo do týdne odstranit a první napájenou linkou se stala
linka na výrobu víček Omnia a část zařízení v lakovně. Po vybudování přívodního kanálu byly připojovány další linky. Celkové
náklady na stavbu stanice činily 614.890,- Kčs.
6. díl
V tomto roce skončil definitivně provoz závodní elektrárny. Dne
5. 6. byla vypuštěna stoka a ve 12:25 hod. se turbína již navždy
zastavila. Do stoky byly uloženy cementové roury, kterými se
přiváděla voda potřebná na chlazení kompresorů, do umýváren a v zimě k napájení kotle. Na zavážku byla použita zemina
z úpravy rozcestí za Vlčicemi a později přímo z rybníku Komorník, který byl po výlovu prázdný.
Modernizovala se i vzduchotechnika: letovací automat švédské
firmy Olof Smith zakoupený o rok dříve, měl značnou spotřebu
vzduchu a dosavadní kompresory o výkonu 200 m3 za vteřinu již
nestačily. Proto v červenci 1967 zapůjčily Vodní stavby pojízdný
kompresor o trojnásobném výkonu do doby, než přijdou kompresory nové.
Kulturní život se naplno rozproudil koncem května, kdy byl
nejprve vyklizen parket, doděláno pódium pro hudbu a 3. 6.
uspořádala organizace Svazu československé mládeže zahradní
výlet spojený s kácením máje. Hrála dechovka ze Strmilova a big-beatová skupina vojáků z Jindřichova Hradce. O měsíc později,
ve dnech 22. a 23. 7., proběhla na hrázi rybníka Hejtman oslava
40. výročí výroby plechových obalů. Současně byl s oslavou, které se zúčastnilo více jak tisíc platících hostů, vypálen mohutný
ohňostroj na počest 50. výročí Velké říjnové revoluce.
V polovině roku vzešel od ředitele závodu Obal, soudruha Živného, nový podnět k regulaci Hamerského potoka. Délka upra-
vovaného úseku činila přibližně 800 metrů a úprava počítala
s dvouletou povodní s průtokem 16 m3 při šířce dna 6 metrů.
Nezapomnělo se ani na výstavbu mostu na cestě z Vlčic do závodu a později i do Střížovic. Akce začala 19. 12. hloubením nového koryta, v červenci následujícího roku bylo vše hotovo včetně
mostu.
Ještě v prosinci začala další investiční akce, a to výstavba družstevní bytovky. Nejprve byl vyhlouben příkop pro přívodní kabel
k bytovkám a pro veřejné osvětlení, poté základy stavby. Jejich
betonování bylo značně ztíženo lednovými mrazy roku 1968.
Zdít se začalo 22. 1. a přes nepříznivé počasí postupovaly práce rychle kupředu. 13. 5. se zedníci pustili do vnitřních omítek,
o měsíc později do vnějších a po úspěšné kolaudaci dne 27. 6. se
od poloviny července začali stěhovat první družstevníci.
Rok 1968 byl zahájen jako obvykle 2. 1., avšak s jednou novinkou: pracovní doba zahrnovala tři volné soboty, přičemž poslední sobota v měsíci byla vždy pracovní. Nastupující politické
změny předznamenalo odstoupení prezidenta Antonína Novotného dne 22. 3., jehož 30. 3. nahradil armádní generál Ludvík
Svoboda. Týden nato následovala demise vlády.
Tímto konstatováním končí i zápis v kronice, z níž jsme až doposud čerpali. Nevíme, z jakého důvodu přestal vést kronikář záznamy a zda-li s tím souvisely bouřlivé události léta roku 1968.
Jisté je, že o pohnutých měsících našich novodobých dějin,
a o tom, jak je prožívali zaměstnanci závodu Obal, nám dostupné prameny nic neříkají…
8
13
Petr Ťopka
Ačkoliv není ve firmě úplným nováčkem, nebyla zatím příležitost
manažera kvality, Ing. Petra Ťopku pro podnikový časopis vyzpovídat.
Příležitost nastala právě nyní.
Kde jste pracoval před nástupem do Tecnocapu?
Hned po vysoké škole jsem začal podnikat a snažil se za
podpory rodičů a bratra obnovit rodinnou tradici - výrobu
lihovin a likérů. Dále jsem prošel firmami Aroco – výrobce
trestí, barev a aromat, Toma – výrobce limonád a džusů.
Poté 15 let ve firmě Mars/Wrigley, kde jsem se účastnil rozjezdu továrny na zelené louce, a prošel různými pozicemi ve
vývoji, technologii a končil jako manažer kvality. Poté jsem
byl krátce manažer kvality ve Stocku Plzeň a nyní jsem zde
v Tecnocapu.
Proč jste se rozhodl pro firmu Tecnocap?
Celou svou profesní kariéru se věnuji potravinářství, a když
jsem v roce 2014 hledal možnost dalšího uplatnění svých
zkušeností, kontaktovala mě agentura, zda bych nechtěl
udělat malý krok stranou, a nevěnovat se obalům určeným
pro potraviny. Samozřejmě jsem si zjišťoval více informací
o firmě Tecnocap s. r. o., samotné jméno mi tenkrát nic neříkalo. Na stránkách firmy jsem narazil na její historii a to již
jsem byl doma. Zjistil jsem, že se jedná o bývalý Strojobal,
Obal Rozkoš a vyrábí krom jiného víka Omnia, používaná
k zavařování mými rodiči a prarodiči. Po setkání s panem
Alfonsem, který mi nastínil mé budoucí úkoly a ukázal továrnu, mi pozice manažera kvality v Tecnocapu přišla jako
zajímavá výzva. Líbilo se mi, že se jedná o kompletně nový
průmysl, než na jaký jsem byl zvyklý, ale zůstává tam velmi
úzká vazba na potravinářství. Po zvážení všech okolností,
žiji totiž s rodinou blízko Prahy, jsme se dohodli s panem
ředitelem na spolupráci.
Jaké byly Vaše první dojmy?
Určitě pozitivní, byl jsem kolegy přijat velmi dobře a cítil
jsem snahu mi pomoci. Příjemně mě překvapil například informační systém BM a systém zakázek. Překvapila mě komplexita a složitost výroby, netušil jsem totiž nic o lakovaní,
tisku, formovaní vík atd. Na firmě jako takové se mi pak líbí
její flexibilita v rozhodování, majitel rozhodne a druhý den
věci běží. To je naprosto odlišné od většiny velkých firem,
kde se každá investice a větší rozhodnutí probírá velmi
zdlouhavě a na mnoha úrovních řízení. Mám dobrý pocit
z toho, že firma neustále roste a dále se rozvíjí.
14
Čeho byste chtěl ve firmě dosáhnout?
Spokojených zákazníků, kteří za své peníze dostanou kvalitní výrobek a služby. Spokojeného jednatele a majitele,
aby se kvalitní víka vyráběla za co nejnižší cenu, bez zbytečných ztrát. Odpovědné a dobře proškolené zaměstnance,
kteří jsou plně zodpovědní za výstupní kvalitu své činnosti
a uvědomují si, že do našich víček přijdou potraviny, proto je nutno se k nim tak chovat. Jedno pravidlo jasně říká,
kvalita se nedá vykontrolovat, ale musí se vyrobit. Jakákoliv
následná oprava a náprava je prakticky ztrátou a to časovou
i finanční. Zdá se to jednoduché, ale při každoročním růstu
objemů je to velký úkol.
Jaký máte vztah k regionu, případně k Jižním Čechám?
Je to krásný kraj, několikrát jsme s rodinou strávili dovolenou na Lipně, v Třeboni a v Českém Krumlově a vždy jsme
si to užili. Kombinace kola, řeka, Regent a rybí speciality
mi vyhovuje. Navíc jsem zjistil, že moji prapředci pocházejí
z Veselí nad Lužnicí.
Čemu se rád věnujete ve volném čase?
Rozhodně rodině, s kterou se vídám méně, než jsem byl
zvyklý. Rádi vyrážíme na cyklovýlety a za poznáním, někdy
si při tom dáme nějakou tu „kešku“. Osobně se hodně zajímám o historii, baví mě turistika a fotografování. No a pokud mám čas, tak si vařím své vlastní pivo. To je však časově
náročný koníček.
BRC Certifikace
Ve dnech 28. - 29. dubna 2015 jsme úspěšně absolvovali audit certifikace
BRC/IoP realizovaný auditorskou firmou Bureau Veritas.
BRC/IOP certifikace nahradí dosavadní systém bezpečnosti
potravin ISO 22 000:2005, který již dále nebudeme certifikovat. Důvodem pro tento krok je fakt, že BRC/IoP nejenže plně
nahrazuje ISO 22 000:2005, ale díky jasně definovaným požadavkům jej dále kvalitativně překonává a povyšuje. Certifikací
BRC/IoP se naše společnost opět významně posunula v oblasti
bezpečnosti výrobku přicházejícího do styku s potravinou.
Pro připomenutí Tecnocap s. r. o. je také vlastníkem certifikátu ISO 9001:2008, což je systém řízení kvality a ISO 14 001
systému ochrany životního prostředí. Dohledový audit obou
systémů proběhl úspěšně 1. a 2. června 2015.
Co znamená zkratka BRC/IoP?
BRC/IoP je mezinárodní standard zahrnující výrobu, zpracování a další nakládání s obaly určenými pro přímý a nepřímý styk
s výrobky určenými k balení potravinářských, kosmetických
a hygienických produktů. Schéma BRC/IoP zahrnuje ověření
výkonnosti společnosti v oblastech legislativní shody, bezpečnosti potravin/potravinového řetězce a jakosti dávek v souladu s očekáváním odběratele. Jedná se o soubor požadavků,
které musí být splněny k zajištění shody ve výše zmíněných
oblastech. BRC/IoP Global Standard – Packaging vznikl ve
spolupráci BRC (British Retail Consortium – maloobchodní řetězce) a IoP (Institute of Packaging). Vztahuje se nejen na primární
obaly s přímým kontaktem s výrobkem, ale také na sekundární
obaly, kde je vysoké hygienické riziko. Jedná se o standard se
specifikací jednotlivých požadavků, které musí být naplněny.
Auditu předcházela velmi intenzivní a náročná příprava,
z které vyzdviháme následující aktivity:
• Školení pro zaměstnance a vedoucí pracovníky
• Úprava šaten, výměna oken v šatnách a provozních ha-
lách, nákup nového čistícího stroje, instalace chybějících
sítí do oken, oprava/výměna některých světel v provozu
a ve skladech
• Úprava a revize dokumentace včetně systému HACCP
• Mimořádné čištění výrobního závodu a skladů
• Zpřísnění hygienických a kvalitativních požadavků a pří-
stupu do budov společnosti
• Doplnění registru chemických látek
V souvislosti s úspěšným BRC/IoP auditem děkujeme všem,
kteří se na přípravě podíleli, ale i ostatním zaměstnancům za
přijetí a respektování nově zavedených pravidel.
Komu je určené BRC/IoP?
Certifikace BRC/IoP je určena všem organizacím, které vyrábí
a dodávají, případně zpracovávají obaly a obalový materiál
pro balení potravin a nápojů, kosmetických, hygienických a jiných spotřebních výrobků, kde je obal z hygienického hlediska
významný.
V čem nám certifikace BRC/IoP nám pomůže?
Zvýší důvěru zákazníků v naše výrobky - BRC/IoP prověřuje
kvalitu, hygienu a bezpečnost produktu.
Ušetří čas strávený audity od různých zákazníků – stačí jedna
auditní zpráva BRC/IoP, která je uznávaná mnoha zákazníky.
15
Zeptali jsme se nových zaměstnanců
V rámci tradiční rubriky Vám představujeme nové tváře Tecnocapu.
Položili jsme jim jako obvykle dvě otázky:
1.
2.
Slyšeli jste o naší firmě ještě před Vaším nástupem?
Co Vás na firmě příjemně překvapilo?
Ing. Milan Pavelek
Ing. Veronika Doláková
Controlling
1. Tecnocap je velkou firmou v regionu, před svým nástupem jsem
o ní tedy slyšel.
2. Příjemně mě překvapilo pracovní prostředí.
Zahraniční obchod
1. Ano, vzhledem k tomu, že
zde nejdříve začala pracovat
mamka.
2. Příjemně mne překvapil
pracovní kolektiv.
Ing. Veronika Doláková
Controlling
1. Ne.
2. Vlídnější pracovní mezilidské
vztahy než na jaké jsem byla zvyklá v minulém zaměstnání.
Bc. Monika Kučerová, DiS.
Nikola Dukátová
Oddělení kvality
Recepční
1. Ano. Tato firma má
dlouholetou tradici a významné postavení v okrese Jindřichův Hradec.
2. Překvapil mě aktivní přístup zaměstnanců
k přidělené práci.
Ladislav Hudák
Milan Haikl
Zákaznický servis
16
1. Ano, firmu jsem znala
již před svým nástupem
a to nejen od známých,
kteří zde pracují, ale i díky
své babičce, se kterou
jsem odmala zavařovala.
2. Velmi mě překvapila
dlouholetá historie firmy,
příjemný kolektiv a dobrá
komunikace mezi kolegy.
1. Domnívám se, že nikoliv.
2. Kolektiv spolupracovníků.
Přestavbová četa
1. Pocházím z Vlčic, takže
firmu zde vnímám celý
svůj život.
2. Překvapil mne stupeň
modernizace celého
objektu.
Pavel Michl
Lakovna - tiskárna
1. O firmě jsem
toho mnoho slyšel
od mých rodinných
příslušníků, kteří zde
pracují.
2. Vzhledem k informacím od rodiny mě
příliš nic nepřekvapilo.
Pavel Šuba
Lakovna - tiskárna
1. Ano, pracoval
jsem zde již jako
brigádník.
2. Velmi oceňuji
dobrý kolektiv na
tiskárně.
Jan Šteflíček
Lakovna - tiskárna
1. Společnost Tecnocap jsem poznal
díky tomu, že jsem zde působil několik
let jako sezónní brigádník, navíc zde
mnoho let pracoval otec, který mi každý den povídal novinky a zajímavosti
o fungování této společnosti.
2. Příjemným způsobem mě překvapil
kolektiv, který u nás na tiskárně funguje.
Martin Marjeník
Přestavbová četa
1. Ano, znal.
2. Plusem jsou pro mne
zaměstnanecké výhody
a mínusem naopak mzda.
Monitorování vysokozdvižných vozíků
Program I_Site vyvinutý firmou Toyota je nástrojem správy vozového parku firmy.
Přináší přehled o stavu vozíků, nárazech, výkonosti řidičů a celkové produktivitě daného stroje.
V naší firmě máme prozatím tímto systémem vybaveny nové elektrické vozíky v hale Twist off a expedici.
Slibovaný přínos vidíme hlavně ve zlepšení čtyř ukazatelů:
1) Náklady: k zavedení tohoto systému jsme přikročili z důvodu častých
poškození vozíků a převáženého materiálu obsluhou. Dalším argumentem je snížení nákladů na servis.
2) Produktivita: vyhodnocované statistiky dávají vedoucím úseků
jednoznačné podklady pro hodnocení obsluhy i vytíženosti jednotlivých
strojů. Mezi hlavní sledované parametry patří zejména celkové vytížení
stroje, vytížení stroje na řidiče v kombinaci s počtem zmanipulovaných
palet (břemen), monitoring ujetých motohodin.
3) Zdraví a bezpečnost: výhodou fungování systému I_Site v případě více řidičů sdílejících jeden vozík je přidělení individuálního PIN kódu, kterým se jednotliví řidiči do systému přihlašují. Tímto můžeme sledovat každého řidiče zvlášť a monitorovat styl
jeho jízdy, případné nárazy i vytíženost. Zaznamenán je čas nárazu i jeho intenzita (nízká, střední, vysoká).
4) Životní prostředí: monitoring správného dobíjení akumulátorů.
17
Klasifikace a označování chemických
EMS manažerka, Ing. Petra Omastová připravila shrnutí novinek
z oblasti životního prostředí - konkrétně klasifikace a označování
chemických látek a směsí pro informovanost všech, kteří zacházejí
s chemickými látkami nebo směsmi.
Nařízení CLP (Classification, Labelling and Packaging of substances and mixtures) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek
a směsí bylo přijato Evropským parlamentem a Radou v prosinci 2008 a vešlo v platnost k 20. lednu 2009. Toto nařízení implementuje do evropského právního systému Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií (GHS). Nařízení
nahradí ke dni 1. 6. 2015 směrnici 67/548/EHS zabývající se klasifikací a označováním a směrnici 1999/45/ES o nebezpečných
přípravcích. Klasifikace, balení a označování látek se řídí nařízením CLP již od 1. 12. 2010, od 1. 6. 2015 totéž platí i pro směsi.
Nařízení GHS přináší významné změny oproti dosud platnému systému klasifikace a označování chemických látek a směsí:
I. Dochází k rozšíření nebezpečných vlastností, v některých případech se změní klasifikační kritéria.
Třídy nebezpečnosti se dále dělí na různé kategorie nebezpečnosti, přičemž v bezpečnostních listech se mohou objevovat i anglické ekvivalenty.
1) FYZIKÁLNÍ NEBEZPEČNOST
- dosud 5 nebezpečných vlastností: výbušný (E), oxidující (O), extrémně hořlavý (F+), vysoce hořlavý (F), hořlavý
- nyní 16 tříd nebezpečných vlastností: např. výbušniny (Explosive), hořlavé plyny (Flammable Gas), hořlavé aerosoly (Flammable
Aerosol), hořlavé kapaliny (Flammable Liquid), hořlavé tuhé látky (Flammable Solid), plyny pod tlakem (Gases under pressure)
a další.
2) ŠKODLIVOST PRO ZDRAVÍ
- dosud 9 nebezpečných vlastností: vysoce toxický (T+), toxický (T), zdraví škodlivý (Xn), žíravý (C), dráždivý (Xi), senzibilizující,
karcinogenní (R45, R49), mutagenní (R46), toxický pro reprodukci (R60, R61)
- nyní 10 tříd nebezpečných vlastností: např. akutní toxicita (Acute Toxicity), žíravost/dráždivost pro kůži (Skin Corrosion/Irritation), vážné poškození/podráždění očí (Serious Eye Damage/Eye Irritation), toxicita pro specifické cílové orgány (TSCO) - jednorázová expozice (Specific Target Organ Toxicity- Single Exposure; STOT-SE), toxicita pro specifické cílové orgány (TSCO) - opakovaná
expozice (Specific Target Organ Toxicity- Repeated Exposure; STOT-RE), a další.
3) NEBEZPEČNOST PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
- dosud 1 nebezpečná vlastnost: nebezpečný pro životní prostředí (N)
- nyní 2 třídy nebezpečných vlastností: nebezpečný pro životní prostředí, nebezpečný pro ozonovou vrstvu
II. Mění se výstražné symboly nebezpečnosti:
Symboly nebezpečnosti se změnily z původního oranžového obdélníku s černým symbolem na červené kosočtverce s černým
symbolem.
18
látek a směsí dle CLP
III. Mění se věty charakterizující nebezpečnost a pokyny pro bezpečné nakládání:
H-věty : HAZARD STATEMENT = standardní věty o nebezpečnosti (dříve R-věty)
200-299 Fyzikální nebezpečnost (např. H290 - Může být korozivní pro kovy)
300-399 Nebezpečnost pro zdraví (např. H336 - Může způsobit ospalost nebo závratě)
400-499 Nebezpečnost pro životní prostředí (Např. H400 - Vysoce toxický pro vodní organismy)
Mohou být uvedeny i doplňující informace ve formátu EUH, např. EUH 014 - Prudce reaguje s vodou)
P-věty : PRECAUTIONARY STATEMENT = standardní pokyny pro bezpečné nakládání (dříve S-věty)
1 00 Obecné (např. P103 - Před použitím si přečtěte údaje na štítku)
2 00 Prevence (např. P233 - Uchovávejte obal těsně uzavřený)
3 00 Reakce (např. P351 - Jemně omyjte velkým množstvím mýdla a vodou)
4 00 Skladování (např. P403 - Skladujte na dobře větraném místě)
5 00 Odstraňování (např. P501 - Odstraňte obsah/obal…)
IV. Výrobce nebo dodavatel chemických látek bude muset upravit bezpečnostní listy
Nová struktura bezpečnostních listů:
Oddíl 1: Identifikace látky/směsi a společnosti/podniku
Oddíl 9: Fyzikální a chemické vlastnosti
Oddíl 2: Identifikace nebezpečnosti
Oddíl 10: Stálost a reaktivita
Oddíl 3: Složení/informace o složkách
Oddíl 11: Toxikologické informace
Oddíl 4: Pokyny pro první pomoc
Oddíl 12: Ekologické informace
Oddíl 5: Opatření pro hašení požáru
Oddíl 13: Pokyny pro odstraňování
Oddíl 6: Opatření v případě náhodného úniku
Oddíl 14: Informace pro přepravu
Oddíl 7: Zacházení a skladování
Oddíl 15: Informace o předpisech
Oddíl 8: Omezování expozice/Osobní ochranné prostředky
Oddíl 16: Další informace
V. Podnik v režimu prevence závažných havárií bude muset ověřit, zda změny v klasifikaci nebudou mít vliv na zařazení
podniku nebo podnikovou dokumentaci
VI. Podnik bude muset ověřit vliv změny klasifikace na ostatní systémy, například vznik nového nebezpečného odpadu v rámci
systému nakládání s odpady
VII. Úprava označení chemické látky nebo směsi
Zdroje:
1) DENIOS - Průvodce skladováním nebezpečných látek (výňatek z brožury)
2) ECHA - Úvodní pokyny k nařízení CLP, 2009
19
Regionální společenská odpovědnost
Shrnutí poslední sezóny žirovnické házené připravil vedoucí družstva
mladších dorostenek Jiří Eder. Tecnocap zůstává jedním ze sponzorů.
Házená Žirovnice založená v roce 2009 se stále rozrůstá. Jelikož nám děvčata pomalu stárnou, přibývá i žákovských kategorií. Nyní už máme kategorie: minižaček, mladších žaček, starších žaček a mladších dorostenek.
Minižačky se účastnily oblastního přeboru a několika turnajů 4+1. V této kategorii nejde o výsledky , ale především o radost děvčat ze hry.
Mladší žačky v sezoně 2014-2015 se účastnily mimo povinné krajské soutěže
i sedmi open turnajů po celé České republice. První polovinu sezony soutěže s přehledem vyhrály ve druhé části vedení ztratily, ale nakonec obsadily s náskokem 2
bodů krásné druhé místo Ligy Vysočina.
Starší žačky v prosinci minulého roku postoupily z kvalifikace do celostátní
Žákovské ligy, kde se celkově umístily na 16. místě z 25 nejlepších klubů celé ČR. V krajské soutěži Ligy Vysočina obsadily celkově
krásné 3. místo. Mladší dorostenky-v podzimní části hrála děvčata ligu ml. dorostenek skupinu Čechy B, kde obsadily 3. místo
a těsně jim unikl postup do 1. ligy mladších dorostenek. V jarní části hrály dorky 2. ligu mladších dorostenek, kde celkově obsadily
3. místo a nechaly za sebou kluby z J. Hradce, Písku, Č. Budějovic, Plzně a Prahy Vršovic. Dále se mladší dorostenky již tradičně
zúčastnily mezinárodního turnaje PRAGUE HANDBALL CUP 2015, kde si děvčata zahrála například z týmem z Hongkongu, Kanady,
Švédska či Slovenska.
Toto vše je velice náročné na čas a také na finance. Proto patří veliké DÍK rodičům a firmám jako je Tecnocap, bez jejichž podpory
by toto nebylo možné dělat. Tímto velice děkujeme firmě Tecnocap za podporu dívčí házené v Žirovnici .
Mladší žákyně
Mladší dorostenky
Starší žákyně
Děti do pohybu
Spolek ledního hokeje Jindřichův Hradec, HC Střelci, organizuje výuku bruslení pro děti z mateřských školek. Projekt je zastřešen
profesionály v oblasti ledního hokeje a krasobruslení: profesionální hokejisté a trenéři licence B, Zdeněk Ondřej a Petr Šachl,
ve spolupráci s vyhlášenou trenérkou na bruslení a krasobruslení PaedDr. Kamilou Hansovou. Výuka je zaměřena na motoriku,
koordinaci a radost dětí z pohybu na bruslích. Tecnocap tuto akci finančně podpořil podílel se tak na nákladech za ledovou plochu
školek ve Střížovicích, v Kunžaku a ve Strmilově.
20
Akce pro zaměstnance
Teambuilding - kuželky Kunžak
V posledním čtvrtletí loňského roku jsme zorganizovali dvě akce v kunžacké kuželně. První byla skupina nástrojařů a pracovníku
z haly twist off (12. 9. 2014). Druhou skupinou (19. 11. 2014) potom pracovníci oddělení financí a zahraničního obchodu.
Vánoční večírek
Neformální setkání
S vánočním večírkem, který byl organizován 12. 12. 2014,
byla spojena vánoční besídka, které se mohli zúčastnit
všichni zaměstnanci. Ti, kteří se přihlásili, si vylosovali
kolegu a pro toho připravili dárek v maximální hodnotě do
sto korun.
Nepravidelně jsou organizována různá neformální setkání
jednotlivých oddělení, či akce pro zaměstnance napříč
odděleními. Tecnocap na tyto akce také přispívá.
Školení
Školení první pomoci se uskutečnilo ve dvou termínech 9.
12. a 16. 12. 2014 pod vedením odborníků z oblastního
spolku Českého červeného kříže. Kromě dobrovolníků byli
do školení zařazeni i členové sboru dobrovolných hasičů
a členové požárních hlídek z lakovny-tiskárny.
Souborné školení pro zaměstnance se uskutečnilo v několika termínech, prvním z nich byl 15. prosinec 2014. Školila
se oblast bezpečnosti práce (školitel J. Péč), požární připravenost (M. Moučka), zásady HACCP (T. Fleišman) a životní
prostředí (P. Omastová).
14
21
EXPO
V letošním roce se světová výstava EXPO koná v italském Miláně. V rámci
prezentace italských firem působících v České republice je součástí oficiálního videa i Tecnocap. Proto Vám také zde přinášíme několik informací
o EXPu.
EXPO je velkou mezinárodní výstavou průmyslu a kultury jednotlivých zemí pořádanou již od poloviny 19. století. Někdy je
také nazývána kulturní olympiádou. Původním názvem byla
Světová výstava, od roku 2000 je oficiálním názvem EXPO.
BIE (Bureau of International Expositions, mezinárodní úřad pro
výstavy) vyhlásí na konci výstavy vítěznou zemi, která je pověřena pořadatelstvím další světové výstavy. Místo konání je
vždy na místě zbudovaném přímo pro tuto událost.
Historie
První světová výstava tohoto druhu se konala v Londýně v roce
1851. Účelem bylo představit technickou vyspělost státu a samozřejmě ohromit okolí, ale také ukázat nové materiály, které
by mohly zlepšit podmínky sociálně slabým vrstvám (mezi
levnými surovinami tak byl objeven například hliník pro účel
stolování).
Výstavy byly organizovány nepravidelně, například i čtyři
ročně, dokud se představitelé 43 států nedohodli a nezaložili v roce 1931 zaštiťující instituci, BIE, která má dodnes sídlo
v Paříži.
1851 - Londýn
1906 - Milano
1996 - Lisabon
1855 - Paříž
1910 - Brusel
2000 - Hannover
1862 - Londýn
1913 - Gent
2005 - Nagoja
1867 - Paříž
1915 - San Francisco 2006 - Zaragoza
1876 - Filadelphie 1933 - Chicago
2010 - Šanghaj
1880 - Melbourne 1937 - Paříž
2012 - Josu
1889 - Paříž
1939 - New York
2015 - Milano
1893 - Chicago
1958 - Brusel
2020 - Dubai
1967 - Montreal
1897 - Brusel
1970 - Osaka
1900 - Paříž
1986 - Vancouver
1904 - St. Louis
1992 - Sevilla
1905 - Lutych
Světové vynálezy
Během výstav byly ukázány mnohé světové vynálezy, které
nám nyní přijdou samozřejmostí: parní stroje, zabudované
elektromotory, zimotvorný stroj – lednička, spalovací motory,
přenosy elektrické energie, atd.
22
Návštěvnost
Hlediskem úspěšnosti výstavy zůstává její návštěvnost. Historicky měla největší návštěvnost pařížská výstava z roku 1900,
kterou navštívilo 50 miliónů návštěvníků. Tento rekord překonala až Šanghaj v roce 2010 se 72 miliony návštěvníků. Nejrozsáhlejší výstavba proběhla v St. Louise v Americe, kde bylo
vybudováno výstaviště o rozloze 515 hektarů.
Stavby
Velkolepé budovy vystavěné u příležitosti výstavy zůstávají
dominantami měst. S první výstavou v roce 1851 je spojen
křišťálový palác v londýnském Hyde parku, dílo Josepha Paxtona.
S výstavou v roce 1889 je spojena Eiffelova věž, dílo Gustava
Eiffela. Až do roku 1930 si držela se svými 312 metry titul nejvyšší budovy světa. Nyní se uvádí výška 324 metrů díky přidaným anténním konstrukcím.
Bruselský model základní buňky krystalové mřížky železa
zvětšený 165miliardkrát – Atomium – byl symbolem výstavy
v roce 1958. Dílo André Waterkeyna je vysoké 102 metrů.
Dominantou výstavy v New Yorku v roce 1939 byla stavba
Trylon and Perisphere – budova v podobě jehlanu a koule.
České expozice
Česká republika si nechává záležet na svých expozicích. Pro
Šanghaj 2010 byl český pavilon vyzdoben mozaikou vytvořenou z českých hokejových puků, která zobrazovala půdorys
Staroměstského náměstí. Tento odkaz směřoval k české tradici
ve výrobě puků, spojenou s našimi hokejovými úspěchy. Expozice byla oceněna stříbrnou medailí za kreativitu. Naposled
získala Česká republika takové ocenění v roce 1967 v Montrealu. Tahákem expozice byla Zlatá slza, dílo českoargentinského umělce Federica Díaze. Kapka byla umístěna ve skleněné krychli, do které směl vejít jen každý pětistý návštěvník.
Při pohledu na kapku byly snímány jeho reakce a emoce, na
základě kterých automatická pipetovací stanice namíchala
z různých esencí osobní vůni. “Po skončení seance si člověk odnáší ampulku přibližně jednoho mililitru vůně, která vyjadřuje
jeho momentální stav, jak se ten člověk cítí. A když si přičichne
za týden, měsíc, rok, měl by si vzpomenout na ten moment.”
popsal Díaz své dílo.
EXPO 2015
Dílčí témata:
• zabezpečení dodávek a kvality potravin a pitné vody
• boj s chudobou, podvýživou a hladomorem, které ročně
postihují na 850 milionů lidí
• prevence proti epidemiím a civilizačním chorobám včetně
obezity, kardiovaskulárních nemocí a rakovině
• podpora výzkumu a inovací pro zlepšení kvality a nutričních hodnot potravin
• vzdělávání v oblasti správné výživy a zdravého životního stylu se zaměřením na mládež, zdravotně postižené
a starší generace
• zhodnocení kulturních a národních kulinářských tradic
Téma české expozice: Hospodaření s vodou
Pro Milán 2015 byl jako dominanta české expozice vybrán
bazén jako symbol českého lázeňství. Návštěvníci se v něm
budou moci během expozice osvěžit a samotná konstrukce
bude po skončení výstavy převezena do Prahy, umístěna na
břehu Vltavy, na Náplavce, kde bude mít za úkol zvýšit turistické možnosti v hlavním městě. Další výraznou instalací je
Laboratoř ticha - živý les vsazený do futuristické laboratoře,
který umožní návštěvníkům nahlédnout do buněčné úrovně
lesního biotopu. Tento multidimenzionální projekt spojuje
živé rostliny, zavlažování a klimatizaci, interaktivní kamery,
mikrofony a projekční plochy.
V rámci českého pavilonu bude promítáno video připravené
Italsko-českou obchodní komorou přibližující aktivity jejích
členů. Tecnocap je na tomto videu také zachycen.
Letošní výstava zavítala do Milána, města módy, kde se od
1.5. do 31. 10. 2015 představí více než 130 vystavovatelů z celého světa. Výstava se vrací po 7 letech na evropský kontinent.
Samotné Milano bylo pořadatelským městem již v roce 1906
s tématem Doprava. Téma výstavy Feeding the Planet, Energy
for Life - Potraviny pro planetu, energie pro život se zaměřuje
na klíčové otázky udržitelného rozvoje a chce se stát globální
příležitostí pro prezentaci a srovnání tradičních i inovativních
postupů při výrobě a pěstování potravin. Ústřední myšlenkou
je otázka, jak zajistit všem obyvatelům planety dostatek kvalitních a nezávadných zdrojů jídla a pitné vody.
23
Italská a česká kultura
Se zaměstnanci naší mateřské firmy, Antonio De Rosou a Francesco
Pepém, kteří nám pomáhají s realizací různých projektů, jsme se
zaměřili na porovnání české a italské mentality a kultury.
Jak dlouho pracujete pro Tecnocap?
A: Pro Tecnocap pracuji od roku 1997. Do České republiky jsem
přijel poprvé na jaře roku 2006.
F: Pracoval jsem12 let v Sud Capsule, což je výrobní závod sídlící ve Scafati poblíž Neapole. Když Tecnocap v roce 2012 tuto
firmu koupil, přešel jsem do Tecnocapu do Cavy, protože ve
Scafati se výroba zrušila a zůstalo pouze obchodní zastoupení.
V Tecnocapu v Itálii jsem strávil tři roky a v listopadu 2014 jsem
poprvé přicestoval do České republiky. V Sud Capsule jsem řešil
problémy ve výrobě a zde je to podobné. Oproti tomu v Tecnocapu v Itálii jsem trávil více času v nástrojárně.
Jak se za posledních deset let změnila firma z Vašeho pohledu?
A: Vidím ve výrobě obrovský růst - neustále se instalují nové
a nové linky. Co se týče zaměstnanců, ti, kteří jsou tady celou
dobu, samozřejmě udělali výrazný pokrok. Někteří mechanici odešli, spoustu nových jich bylo nutné přijmout s ohledem
na rozšiřování výrobních kapacit. Je zde tedy mnoho nových
kolegů, kteří potřebují čas k zapracování. Mnoha pracovníků
ve výrobě si velmi vážím. Řekl bych, že si rozumíme a spolupracujeme dobře.
Jak jste na tom s češtinou?
A: Velmi špatně. Jsem schopen se ve firmě domluvit, znám
odborné výrazy, které používáme, ale komunikovat nemohu.
V restauraci jsem schopen si objednat. Čeština je příliš složitým
jazykem a pokud bych se rozhodl věnovat se studiu cizích jazyků, byla by to spíše angličtina, která je jednodušší a její použití
je širší.
F: Nemám zatím ani žádné základy, ale jenom na poslech mi
přijde Váš jazyk jako šíleně komplikovaný.
Zajímáte se o české zpravodajství, sport, kulturu?
F: Snažím se číst české zpravodajství na italských webových
serverech. I zprávy mi přijdou klidnější, banálnější - v Itálii
jsou na denním pořádku zprávy o neštěstí v rodinách, korupce
politiků. Jste lid více klidný.
Jsem také fanouškem motosportu, rád bych se podíval na GP,
která se jede v srpnu v Brně.
Jaké největší odlišnosti vidíte v italském a českém způsobu
života?
F: Co se týče životního rytmu, je Česká republika pravým opakem Itálie, kde je všechno chaotické a zrychlené. Tady je vše
klidné. Česká republika je nádherná, člověk se tady zrelaxuje,
ale pro Itala je to všechno až příliš klidné. Vzhledem k tomu,
v čem jsme vyrůstali, je pro nás místní prostředí dobré na dovolenou, ale ne pro život, potřebujeme více rozruchu. Kvalita
života je tady určitě vyšší.
A: Za deset let jsem českému životnímu rytmu trošku přivykl, ale stále je to pro mě těžké. Nejsem zvyklý, že jdu v osm
hodin večer na večeři do restaurace a procházím se
liduprázdnými ulicemi. Přes léto město žije alespoň
turistickým ruchem, takže je v ulicích o víkendu více
živo, ale například přes zimu je to tu pro mne velmi depresivní. Nejsme zvyklí na takovou zimu, sníh
a ještě liduprázdné ulice.
Jaké vidíte další odlišnosti v životě českém a italském?
F: Po zkušenostech z České republiky v Itálii už nerad
řídím, chodím radši pěšky... Tady se respektují pravidla, řídí se tu více ohleduplně. Není tady tak velká
a zejména chaotická doprava – zde je vše více v klidu.
24
Antonio De Rosa
Podobné znaky vidím i v pracovním prostředí, více
respektujete nastavená pravidla. My jsme více praktičtí, vy více formální – to se týče i života samotného.
A: Pro mě je největším rozdílem nedostatek slunce
v České republice - z Itálie jsme zvyklí, že svítí neustále a tady je mnoho dní, kdy nesvítí vůbec. Zejména přes zimu je to velmi depresivní. Vidím to na sobě
sám, ze začátku to překvapovalo i mé kamarády, jak
jsem „vybledlý“ - nejdříve si mysleli, že jsem nemocný, když jsem se vrátil z České republiky a místo hnědé barvy jsem byl skoro bílý. Já osobně mám slunce
opravdu extrémně rád, přes léto bych mohl trávit hodiny pouze ležením na slunci. Proto mě české klima
velmi deprimuje. Například nyní je v Itálii 30 stupňů
a tady je 14. Ovšem ve dnech, kdy je tady teplo, tak je
mi příjemnější české teplo, než to italské.
Líbí se Vám česká příroda?
Francesco Pepé
A: Příroda je tady krásná, ale já jsem spíše městský člověk,takže to příliš neocením. Dovedu si představit život v Praze, což je
nádherné město, kde si umím představit žít navždy!
Jaký máte vztah k české kuchyni?
F: Příroda je zde opravdu nádherná - všechno je zelené, čisté
prostředí, u nás je smog a chaos.
A: Zkusil jsem několikrát ochutnat typická jídla české kuchyně,
ale nikdy jsem jim nepřišel na chuť. Vaše kuchyně je příliš odlišná od té naší, kterou upřednostňuji.
F: Vše, co jsem zatím z české kuchyně jedl, mi chutnalo.
Vím, že máte strach z klíšťat. Proč?
F: V jižní Itálii klíšťata prakticky nemáme a ta, která tam jsou
,nejsou nebezpečná! Slyšeli jsme mnoho příběhů o klíšťové borelióze, i z řad zaměstnanců Tecnocapu, a máme strach. Raději
se proto vyhýbáme místům, kde bychom mohli klíště chytit nechodíme do přírody, nesedíme raději ani v restauracích na
zahrádkách...
A: Strach máme i z očkování, protože jsme slyšeli několik příběhů, kdy nebyla na očkování dobrá reakce, a člověk boreliózu
prakticky dostal, měl šílené bolesti hlavy a celého těla.
Co bylo nejobtížnější na začátku?
A: Rozhodně jazyk. Navíc je to i moje první zkušenost v zahraničí, začátky pro mne byly opravdu těžké. Bohužel byly moje
děti již příliš velké na to, abychom se sem přestěhovali všichni.
F: Od mládí jsem samostatný. Snažím se být optimistou a mít
na věci pozitivní náhled. Vážím si dané příležitosti a oceňuji
nové zkušenosti - nové pracovní prostředí, nové lidi, profesní
růst.
25
Rodina Satrapů
Jan Satrapa kupoval naši firmu v roce 1935 a vrátil ji ztracenou slávu.
Letos si připomínáme 135. výročí jeho narození, a přinášíme proto
přehled historie rodiny Satrapů a jejich aktivit.
Čerpali jsme z kronik a historických knih.
Rodina Satrapů je proslulá svou velkouzenářskou výrobou. Základy položil otec Jana 1875 - řeznictví - Studená
Satrapy, František, který se vyučil řezníkem a zkušenosti sbíral i v Rakousku. V roce 1896 -pobočka v Popelíně
1875 si pronajal hostinec ve Studené a začal tam provozovat své první řeznictví. Kva- 1904 - velkovýrobna - Studená
lita jeho výrobků se rychle rozšířila a brzy jedna provozovna nestačila - v roce 1896 1907 - Jan Satrapa, velkouzenářství
zřídil první pobočku v Popelíně a v roce 1904 vybavil řeznictví ve Studené stroji pohá- a výroba šunek ve Studené
něnými motory, čímž dal své výrobě velkovýrobní ráz. Získaná ocenění na výstavách 1915 - firma zavřena
ve Vídni, v Paříži a Římě jsou důkazem, že byl František Satrapa řezníkem s mimořád- 1916 - spolupráce s R. Spitzerem
ným uměním a snažil se své výrobky inovovat a zlepšovat jejich kvalitu.
1917 - Továrna na uzeniny a konzervy
V roce 1907 předával František firmu svému synovi Janovi, pod jehož vedením dále v Kostelci.
vzkvétala pod novým jménem „Jan Satrapa, velkouzenářství a výroba šunek ve Stu- 1926 - Akciová společnost na salám
dené“. Během první světové války (1915) byla firma na rok prakticky zavřena kvůli a poživatiny Hodice.
nepodloženému nařčení z používání nekvalitních surovin. Po válce, v roce 1916, byla 1927 - Akciová společnost pro průmysl
výroba obnovena ve spojení s telčským obchodníkem Richardem Spitzerem, se kte- masný a konzervový v Krahulčí
rým v roce 1917 kupoval budovy kostelecké brusírny skla, a přeměnili ji na Továrnu 1935 - Ferremba, továrna na plechové
na uzeniny a konzervy v Kostelci. V roce 1926 se Jan Satrapa se svým společníkem obaly
rozešel, zůstal sám majitelem obou továren a ve stejném roce založil Akciovou spo- 21. 11. 1395 - dražba
lečnost na salám a poživatiny Hodice. Expanze pokračovala, v roce 1927 koupil tex- 6. 2. 1936 - prodej
tilku v Krahulčí, ze které zřídil Akciovou společnost pro průmysl masný a konzervový, 17. 2. 1936 - počátek prací
v Krahulčí a v roce 1935 textilku v Rozkoši, ve které zřídil výrobu plechových uzávěrů. květen 1936 - dokončení Továrna v Rozkoši byla na prodej, protože se v ní již několik let nepracovalo. 6. února prací
1936 byly dokončeny formality a firma prodána Satrapům. Hned se započalo s úpra- 2. 6. 1936 - zahájena
vou místností a přípravou na přestěhování strojů na plechové obaly. Nejdříve se mu- částečná výroba
sely vyklidit textilní stroje a připravit továrnu na změnu výrobního zaměření. Částeč- 1. 7. 1936 - plný provoz
ná výroba byla zahájena v červnu a po přestěhování zbytku strojů běžela výroba od únor 1937 - kartel Obal
1. 7. 1936 naplno. Po přistoupení do kartelu Obal v únoru 1937 se firma dále rozvíje- 1947 - předání firmy synovi Janovi ml.
la, byly modernizovány stroje - jako první výrobce plechových krabic měla firma stroje 1948 - znárodnění
na gumování víček tekutou gumou. Z odpadových plechů vyráběla Ferremba drobné
lisované hračky. Druhá světová válka ovlivnila znovu chod firmy v podobě hospodářské krize a nucených dodávek pro německou
armádu. Po válce, v roce 1947, předal firmu svému synovi, Janovi mladšímu, kterému byla o rok později, v roce 1948, znárodněna. Téhož roku Jan Satrapa umírá.
V kronice rodiny Satrapů jsme nalezli krásný popis okolí firmy. Text je použit v původním znění:
Rozkošná vila na břehu rozlehlého rybníka je jako zámek z pohádky, z ploché střechy její věže lze dohlédnout daleko na všechny strany.
Hluboko pod námi se rýsují pravidelné obrazce kvetoucích pelargonií a růží v malé zahrádce pod vilou.
Za ní se třpytí Hejtman, vroubený stromy a křovím. Jeho neklidné vlny šplouchají kolem břehů a pohrávají si loďkou, uvázanou v improvisovaném přístavu. Podél ostrova, zarostlého zdivočelými květinami a stromy, brázdí hladinu stříbrné stužky užovek, z rákosí vypluje
rodinka roháčů. S křišťálově modrou vodou kontrastuje svěží zeleň luk a polí i temnější odstín jehličnatých lesů. V dáli za rybníkem se
tyčí věž strmilovského kostela.
Vlevo od vily vytéká z Hejtmanu potok a nad ním se prudce zdvihá zalesněný svah s milým zátiším. Potok se vine údolím kolem starého
mlýnku, jehož klapot již dávno utichl. Místo něho dnes pravidelným chodem duní nová továrna ležící za starým parkem. Od vily ji nevidíme,
ale nasloucháme-li pozorně, slyšíme její stejnoměrné údery - tep srdce zdejšího kraje. Továrna nikterak neruší posvátnost přírody, naopak
žije s ní v dokonalém souladu: dává chléb lidem z dalekého údolí.
26
Správné odpovědi kvízu: 1c; 2b; 3b; 4b; 5c; 6c; 7a; 8a; 9b; 10a
5P Jana Satrapy
Tradiční cyklovyjížď ka po pěti podnicích založených panem Janem
Satrapou připomíná přínos rodiny Satrapů regionu, jejich životní
jubilea, ale i historický milník naší firmy.
I v letošním roce byla pod taktovkou města Studená organizována cyklovyjížďka sloužící k připomenutí významného přínosu rodiny Satrapů ke zvýšení životní úrovně obyvatel regionu,
stejně jako proslavení země v zahraničí. V letošním roce byl již
17. ročník cykloturistické akce 5P Jana Satrapy, pořádané při
příležitosti 135. výročí narození pana Jana Satrapy seniora, 93.
výročí narození pana Jana Satrapy juniora.
Význam 5P je v připomenutí pěti podniků, které Jan Satrapa
založil, nebo se podílel na jejich založení. Kromě naší firmy ještě provozovny na masné a uzenářské výrobky:
1.
Tecnocap s. r. o.
2.
Masna Studená, a. s.,
3.
Kostelecké uzeniny a. s.
4.
Krahulík a. s. - Hodice
5.
Krahulík – masozávod Krahulčí, a. s.
Cykloturistická akce se uskutečnila 20. 6. 2015. V letošním
roce byla organizována v rámci oslav 650 let od první zmínky
o Studené.
Trasa cykloturistické akce vedla po všech pěti zmiňovaných
podnicích - začínala ve Střížovicích – u TECNOCAPU (Rozkoš)
a dále vedla přes Studenou, Krahulčí, Hodice do cílového místa v Kostelci u Jihlavy.
Za nepříznivých povětrnostních podmínek se této akce zúčastnilo 29 turistů. Oproti minulým ročníkům byla tentokráte
účast vzhledem k počasí poloviční. Všem cyklistům patří poděkování za účast.
27
Hmyz kolem nás
Která skupina živočichů je nejpočetnější a osídlila takřka všechna stanoviště na zeměkouli ? Správně tušíte, že je to hmyz.
V tomto testu si představíme některé zástupce, s nimiž se u nás můžete na letních toulkách setkat.
1) Snad každý si vzpomene na Ťutínka, jednoho z mnoha hrdinů z knížek Ondřeje Sekory. Chudák Ferda dostal tuto
nenasytnou larvu na starost a málem při tom zahynul. Víte,
co se z každého takového Ťutínka vyvine ?
6)
Léto u vody dokáže pořádně znepříjemnit bodavý
hmyz lidově nazývaný hovado. Vědci pro něj ovšem zvolili přijatelnější jméno. Příště až na krku zaplácnete další
otravnou mouchu, budete vědět, že šlo o:
a)kudlanka
b) šídlo
c)mravkolev
a)číhalku
b) vláhomilku
c)
bzikavku
2)
Mohutné duby na hrázích jihočeských rybníků často
hostí vzácné a výjimečné druhy. Nejznámějším z nich je
roháč, ale co do vzhledu a velikosti si s ním nezadá další impozantní brouk, kterým je:
7)
Vedle brouků a motýlů jsou
dalším známým řádem blanokřídlí. Pro ty nejkrásnější z nich,
jejichž tělo je kryto pevnou kutikulou kovově zářivých barev,
má čeština přiléhavé pojmenování:
3)
Dvě nejznámější skupiny rovnokřídlého hmyzu
tvoří kobylky a sarančata. Chladnomilný druh na obrázku je
zvláštní tím, že po ústupu ledovců osídlil náhradní stanoviště
a dnes se s ním můžeme setkat na jihočeských rašeliništích.
Jde o:
8)
Lidskou činností se k nám dostává i řada nepůvodních
druhů, některé velmi bizarní. Drobné monstrum na obrázku
z jižní Moravy je křís původem ze Severní Ameriky, jehož
správné jméno zní:
a)
b) c)
a)
b)
c)
tesařík zavalitý
tesařík obrovský
kozlíček vrbový
krtonožku obecnou
saranči horskou
cvrčka polního
4)
Do jaké čeledi řadíme naše největší motýly, kteří dosahují v rozpětí až 150 mm ?
a)lišajovití
b)martináčovití
c)můrovití
a)
b) c)
ostnohřbetka ovocná
lovčice krátkokřídlá
sítinovka zelená
9)
Neškodné mušky napodobující vosy, které se umí
v letu zastavit na místě a zvědavě nás pozorovat, řadíme
k dvoukřídlému hmyzu. Lidově jim říkáme vosičky, ale pro
vědce to jsou:
a)bzučivky
b) pestřenky
c) vznášivky
5)
Ucítili jste někdy na procházce silnou vůni octa ? Pak
se v okruhu několika metrů jistě nacházel strom ronící mízu
po zčernalém kmeni. Byl napaden velkými, na prst silnými
housenkami:
a)
b) c)
a)zlatěnky
b) ruděnky
c)svižulky
hranostajníka vrbového
bekyně mnišky
drvopleně obecného
10)
V rozsáhlých borových lesích Třeboňska při troše
štěstí zastihneme řadu zástupců nejkrásnější čeledi brouků.
Jsou jimi:
a)
b) c)
krasci
zdobenci
pestrokrovečníci
11. číslo podnikového časopisu Tecnocap s. r. o. / červenec 2015 / Neprodejné
Fotografie: archiv firmy, Ing. D. Sváček, M. Kozák (www.kkphoto.cz), Ing. H. Beranová, Ph.D.
Náměty a připomínky prosím zasílejte na e-mailovou adresu:
[email protected]