NOS č.21 - Odborový svaz státních orgánů a organizací
Transkript
NOS č.21 - Odborový svaz státních orgánů a organizací
21 Ročník 53 Praha 2. prosince 2008 10,60 Kč Informace předsedkyně K podanému pozměňovacímu návrhu k vládnímu návrhu státního rozpočtu na rok 2009, o němž jsme informovali v předchozích číslech NOS, sdělujeme, že na schůzi rozpočtového výboru PS PČR dne 26. 11. 2008 byla projednána kapitola Všeobecná pokladní zpráva vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2009. V rámci projednávání této kapitoly byl předložen také námi podaný pozměňovací návrh, který si osvojil předseda rozpočtového výboru poslanec Bohuslav Sobotka. Pozměňovací návrh ve znění (citujeme pouze 1. bod návrhu): „1. V kapitole 398-Všeobecná pokladní správa se do ukazatele „Ostatní výdaje“ vkládá nová položka, která zní: „Platy zaměstnanců včetně příslušenství“ ve výši 2 700 000 tisíc Kč. Částka je určena na plošné zvýšení platů zaměstnanců (mimo pedagogických pracovníků regionálního školství a ústavních činitelů, soudců, státních zástupců a dalších funkcí, u kterých je platová základna pro roky 2008 až 2010 zmražena)“ nebyl přijat. Pozměňovací návrh nebyl přijat, neboť pro něj hlasovali pouze všichni přítomní poslanci opozice. I přes veškerá předchozí jednání, před vlastním jednáním ještě opakovaně s ministrem financí, se nepodařilo zajistit podporu alespoň jednoho přítomného koaličního poslance. (Výsledek hlasování: 10:10 poslanců rozpočtového výboru). Pozměňovací návrh bude znovu podán v rámci druhého čtení vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2009, které se uskuteční v rámci mimořádné schůze Poslanecké sněmovny PČR dne 3. 12. 2008. Na uvedený den svolaná mimořádná schůze PS PČR má pouze jeden bod programu a to vládní návrh státního rozpočtu na rok 2009. Třetí čtení vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2009 se předpokládá v týdnu od 8. 12. 2008. Výsledek hlasování zveřejníme ihned po ukončení třetího čtení na webové stránce OS a později v dalším čísle NOS. Předsedkyně OS ve věci dále jedná s některými členy vlády, s vedením koaličních politických stran a s jednotlivými poslanci. Cílem je zajistit dostatečnou podporu pozměňovacímu návrhu ze strany koaličních poslanců. O jednání byl již dříve písemně požádán také předseda vlády. Písemná žádost o jednání dosud zůstala, ze strany předsedy vlády, bez odezvy. Po ukončení veřejné diskuse ke koncepčním změnám zákoníku práce rozhodl ministr práce a sociálních věcí, že ponechá na jednání sociálních partnerů (zástupců odborů a zaměstnavatelů), které z navrhovaných koncepčních změn budou zahrnuty do novely zákoníku práce. K prvnímu jednání zástupců odborů se zástupci zaměstnavatelů došlo 13. 11. 2008. Zástupci zaměstnavatelů předložili celkem devět změn. Ke shodě během jednání nedošlo. Další jednání se uskuteční 10. 12. 2008. S návrhem zaměstnavatelů, s průběhem a závěry jednání bylo seznámeno předsednictvo VOS dne 20. 11. 2008, které nesouhlasilo s šesti body, které zástupci zaměstnavatelů na jednání předložili a od nichž v průběhu jednání neodstoupili. Informace o přípravě a rizicích tzv. koncepční novely zákoníku práce, včetně obsahu jednání se zaměstnavateli, byly předmětem jednání 5. Sněmu Pokračování na straně 7 http://statorg.cmkos.cz Případným autorùm příspěvků do našeho časopisu sdělujeme, že honorář za zveřejnění může být vyplacen, pouze pokud autor uvede své rodné číslo. Základní odborové organizace Odborového svazu státních orgánů a organizací dostávají časopis NOS zdarma. Předplatné je hrazeno z prostředkù Výboru Odborového svazu státních orgánů a organizací. Prohlášení 5. Sněmu ČMKOS Vláda ČR podceňuje dopady globální krize na české zaměstnance Důsledky světové finanční a hospodářské krize již dnes negativně dopadají na hospodářskýa sociální vývoj v České republice. Dopady, tak jako v minulosti, se vždy nejcitlivěji dotýkají zhoršení životní úrovně zaměstnanců, důchodců a rodin s dětmi. V nástupu ekonomické krize je více než kdy jindy důležité, aby vláda měla připravena opatření jak zmírnit dopady a projednávala je se sociálními partnery. Jde o to, aby vláda ČR zastavila neprodleně připravované reformy, zejména: - Zdravotní reformu, která zvýší finanční výdaje občanů na zabezpečení péče o jejich zdraví a život. - Vyvedení části pojistného odváděného na výplaty důchodů do soukromých penzijních fondů. - Snižování daňových výnosů státu, které plní důležité sociální funkce. - Zrušení daňového zvýhodnění sociálních plnění poskytovaných zaměstnavatelem svým zaměstnancům (stravenky atd.) Účastníci Sněmu se znepokojením upozorňují na skutečnost, že vláda se doposud seriózněnezabývala způsobem jak vytvářet silné rozpočtové rezervy na řešení důsledků recese. Jedním z nástrojů jak zmírnit dopady do životní úrovně zaměstnanců jsou pro odbory kolektivní smlouvy. Účastníci Sněmu ČMKOS apelují na zaměstnavatele, aby v rámci svých možností, zejména tam kde sice dojde ke snížení zisků, ale i tak bude firma prosperovat, nepřistupovali lehkomyslně k úspoře personálních nákladů a krácení benefitů v neprospěch zaměstnanců. Zejména varujeme před tím, aby, jak naznačují některé signály, nedocházelo ke snižování mezd na úroveň tzv. zaručené mzdy (minimálních (základních) tarifů). Odbory tuto možnou nebezpečnou praxi odmítají a jsou připraveny jí čelit. Účastníci 5. Sněmu ČMKOS V Praze dne 25. listopadu 2008 Mezinárodní organizace práce (MOP) varuje před nebezpečím snižování reálných mezd MOP upozorňuje na to, že reálné mzdy v posledním desetiletí zaostávaly za ekonomickým růstem a nyní hrozí v důsledku probíhající světové krize nebezpečí jejich dalšího poklesu. V tomto směru zveřejnil Mezinárodní úřad práce v těchto dnech svou zprávu, v níž se mezi jinými uvádí, že krizovou situaci negativně pocítí ve svých příjmech na 1.5 miliardy námezdně pracujících. Jak uvedl generální ředitel MOP Juan Somavia - pomalý nebo negativní růst, spojený s vysoce těkavými cenami potravin a energií, povede k erozi reálných mezd zejména nízko příjmových skupin zaměstnanců a chudších domácností. Tento proces vážně ovlivní i situaci středně příjmových skupin. MOP předpovídá, že růst reálných mezd na světové úrovni dosáhne v roce 2009 v nejlepším případě jen 1.1 procenta, v mnoha zemích však dojde k jejich propadu, a to včetně velkých ekonomik. Jak zpráva Mezinárodního úřadu práce dále upozorňuje, každé snížení HDP na hlavu o 1 procento vedlo v letech 1995 - 2007 ke snížení průměrných mezd až o 1.55 procentního bodu. To samo výmluvně hovoří o tom, že bude-li tento proces pokračovat, prohloubí to celosvětovou ekonomickou recesi a oddálí to její ozdravení. Právě proto uvedená zpráva mimo jiné vyzývá vlády ke krokům, které by chránily koupěschopnost Pokračování na straně 8 Výběr pojistného na sociální zabezpečení v Česku – K problematice modelu integrované správy příjmů propagovaného Světovou bankou1 Prof. Dr. Franz Ruland, Mnichov2 I. K důvodu úvah – návrhu světové banky na integrovanou správu příjmů Pro výběr pojistného na sociální zabezpečení neexistuje v mezinárodním měřítku jednotný model. V západní Evropě dominuje ten, v jehož rámci je pojistné na sociální zabezpečení vybíráno jeho nositeli samotnými. To platí například pro Německo3, Francii4, Rakousko5, Švýcarsko6, Španělsko7, Itálii8, Švédsko, Řecko9, Polsko10, ale také Japonsko11. V téměř všech těchto zemích ovšem nevybírá každý nositel sociálního zabezpečení své pojistné sám, nýbrž buď prostřednictvím subjektu – jako je tomu např. v Německu, Řecku, Polsku a Španělsku –, který pojistné vybírá i za všechny ostatní subjekty tohoto pojištění a převádí jim je, nebo – jako je tomu např. ve Francii – je všemi subjekty v rámci systému sociálního pojištění vytvořena jedna nezávislá složka, která má výběr a rozdělování pojistného na starosti. Kontrastním modelem je integrovaný systém, v němž pojistné vybírají finanční úřady. Tak tomu je např. v Nizozemí12, Kanadě13, USA14 nebo v Anglii15. Některé země v současné době zamýšlejí své postupy změnit a nebo tak již učinily. Toto platí např. pro Maďarsko16 nebo Slovinsko17, které se rozhodly pro integrovanou správu příjmů. V rámci své poradenské činnosti se Světová banka především v zemích střední a východní Evropy již dlouhou dobu přimlouvá za integrovanou správu příjmů, která by měla na starosti jak vymáhání daní, tak i výběr pojistného na sociální zabezpečení.18 Především z tohoto důvodu se již mnohé ze států v tomto regionu – např. Litva, Chorvatsko, Bulharsko a Srbsko – pro integrovanou správu příjmů rozhodly. Slovensko a Arménie tento krok údajně plánují.19 Vláda České republiky svým usnesením č. 1462 z 20. prosince 2006 usiluje o „záměr sloučení výběru daní, cel a pojistného na veřejnoprávní pojištění“, který ministerstvo financí před nedávnem konkretizovalo zejména v podobě organizačních tezí, a chce jej do roku 2012 realizovat.20 Záměrem je zjednodušit a racionalizovat platby daní, cel a pojistného na sociální pojištění, v jehož důsledku má dojít ke zvýšení jak interní tak i externí efektivity a transparentnosti příslušných úřadů při potírání daňových a pojistných podvodů. Na přání vlády České republiky vyhodnotil tým Světové banky v květnu 2008 integraci různých úkolů výběru daní a pojistného na sociální zabezpečení s finanční správou v Česku a navrhl rovněž integrovanou správu příjmů.21 Teze ministerstva financí jsou Světovou bankou významně ovlivněny. Moje přednáška kriticky analyzuje návrh i zprávu Světové banky a nastíní opoziční model. II. Stávající systém výběru pojistného v Česku Pojistné na sociální zabezpečení, které se odvíjí od výše dosažených příjmů, se v České republice vybírá v rámci průběžného financování.22 Příslušným úřadem pro výběr pojistného – mimo státních zaměstnanců – je Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), jež také vybírá příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, i když jej nespravuje.23 Od roku 2010 má převzít také úrazové pojištění včetně výběru pojistného.24 ČSSZ kontroluje každé dva roky všechny podniky, z toho velké organizace přímo na místě, malé pak na okresních správách ČSSZ. 25 ČSSZ je „organizační jednotkou státu“, z hlediska rozpočtového práva je účetní jednotkou.26 Pojistné zaměstnavatelů a zaměstnanců i OSVČ je i přes reformu sociálního pojištění27 odváděno do státního rozpočtu, z nějž se pak vyplácejí důchody a ostatní dávky sociálního pojištění. Samostatný fond důchodového pojištění neexistuje. Příjmy a výdaje sociálního pojištění tvoří třetinu státního rozpočtu; státní dotace sociálního pojištění představují z bilančně technického hlediska pouze přeúčtování ve státním rozpočtu. Toto zapojení sociálního po- 2 NOS 21/2008 jištění do státního rozpočtu je pozůstatkem z doby socialismu,28 proto se původně plánovalo fondy sociálního pojištění a státní politiky zaměstnanosti od státního rozpočtu oddělit.29 K tomu sice nedošlo, pro důchodové pojištění však byl počínaje rokem 1996 v rámci státního rozpočtu zřízen samostatný účet, na němž jsou příjmy a výdaje vedeny odděleně od ostatních součástí sociálního pojištění.30 Ministerstvo financí poukazuje ve své zprávě na to, že v České republice v současné době probíhají diskuse o reformě důchodového pojištění, která má posílit jeho pojistný charakter.31 III. Teze ministerstva financí a návrh Světové banky Ministerstvo financí a Světová banka ve svých tezích navrhují zřídit v České republice novou integrovanou správu příjmů. V ní by měly být sloučeny části důchodového a nemocenského pojištění zabývající se výběrem pojistného a velká část daňové správy, přičemž ta – aby byla opodstatněna její „relativní nezávislost“32 – by měla být oddělena od finančních ředitelství. Kvůli tomuto novému úřadu mají odpovídající kompetence přejít z dosud příslušných ministerstev na ministerstvo financí, jež jmenuje generálního ředitele nového úřadu, který bude ministerstvu financí za svou činnost odpovídat. O představenstvu nového úřadu, jak jej navrhla Světová banka,33 tedy ministru financí jako jeho předsedovi a ministrech zdravotnictví a práce jako jeho členech se v tezích ministerstva financí už nehovoří. Ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí by již neměly mít téměř žádné pravomoci. ČSSZ by měla mít na starosti pouze výplaty sociálních dávek.34 Hlavní problémy k řešení vidí ministerstvo i Světová banka ve vybudování individuálního centralizovaného systému vkládání a zpracování dat, integrovaného systému kontrol v podnicích, integrovaného kontrolního systému a efektivního systému personálního řízení. Nový úřad má jako centrální kontaktní místo pro všechny poplatníky využívat principy e-governmentu a poskytovat všem konzultace, informace, poradenství, formuláře, písemné pokyny atd. Kromě toho zde má být zřízen efektivní a vyvážený systém vyřizování stížností. Světová banka uvádí jako základní předpoklad pro realizaci svého návrhu to, že přestože již teď existuje jak ve výběru pojistného tak i daně z příjmu celá řada společných věcí,35 musí být ve společné úpravě definovány právní předpoklady a rámcové podmínky, jež budou daňové a pojistné povinnosti určovat, zjednodušovat a dalekosáhle harmonizovat.36 Ministerstvo financí se vyjadřuje obdobně.37 Světová banka je si ve svém návrhu vědoma toho, že systémy nemocenského a důchodového pojištění a daňový systém „jsou ze strategických důvodů pro českou vládu životně důležité“ a že důchodové pojištění potřebuje „solidní finanční základnu“. „Zde se nesmí stát, že by se něco nepodařilo.“ Vidí také, že Světovou bankou navrhované sloučení hlavních součástí zjišťování příjmů by znamenalo výrazný zásah do stávajících systémů důchodového a nemocenského pojištění a tudíž – což Světová banka připouští – „není bez závažných rizik“,38 na jiném místě se hovoří o „značných rizicích“.39 Především vývoj nadřazeného systému IT by byl velmi obtížný, „možná dokonce až příliš obtížný“.40 Jednalo by se o „herkulovský úkol“.41 Světová banka také zdůrazňuje, že nejsou-li systémy výběru robustní, dobře řízené a kontrolované, vyplyne z finančního krytí vážný problém.42 Ministerstvo financí vidí problémy především ve výběru pojistného na nemocenské pojištění.43 Navrhuje-li Světová banka takovouto zcela zásadní změnu i přes všechna závažná a podstatná rizika, musí tedy uvést dobré důvody. Z hlediska systematického se její zpráva omezuje na konstatování, že „z pohledu správy příjmů… (je) pojistné na důchody a ostatní sociální zabezpečení daněmi“; nazývanými také „daně ze mzdy“.44 Jsou to „odvody ze mzdy“.45 Hlavní argument je ten, že nový systém, jak se ukázalo na příkladu jiných zemí, např. Bulharska, by vedl k signifikantním nárůstům efektivity.46 Finanční správa by měla své stěžejní kompetence ve výběru příjmů a tam by byla efektivnější než nositelé sociálního pojištění, zatímco jejich stěžejní kompetence by spočívaly v otázkách nároků na vyplácení dávek, správy majetku a výplat sociálních dávek.47 Navíc by zaměstnavatelům a ostatním plátcům daní odpadla nutnost vykazovat platby různým úřadům. Do budoucna by existoval pouze jeden účet.48 Ušetřily by se tím peníze i úřední doba.49 Naproti tomu patří – jak tvrdí Světová banka, avšak bez bližšího zdůvodnění stávající systém v České republice mezi nejdražší v Evropě,50 navíc je neefektivní, protože systém důchodového pojištění není žádným způsobem propojen se systémy nemocenského pojištění a daňovým systémem;51 totéž platí pro kontrolní systém, který údajně odhalí příliš málo podniků vyhýbajících se povinnosti platit pojistné. V sociálním pojištění také neexistuje možnost nahlédnout do rizikových profilů plátců daní v rámci daňové správy.52 IV. Návrh z amerického pohledu Zprávy Světové banky k otázkám sociálního pojištění vedly již v minulosti k velice intenzivním a kontroverzním diskusím. Tak například v roce 1994 Světová banka ve své zprávě pod názvem „Averting the Old Age Crisis“53 ovlivnila důchodovou politiku celé řady zemí. Totéž platí i pro její stávající strategii spojení výběru daní a sociálního pojistného do jednoho úřadu.54 Česká vláda, zdá se, chce tuto cestu nastoupit, ministerstvo financí, které si spočítalo výrazný nárůst kompetencí, záměr prosazuje. Vladimír Rys, bývalý tajemník ISSA (IVSS), vidí ve své angažované opozici v návrhu Světové banky kontinuitu její politiky. Její návrh má „tu výhodu, že se v žádném případě nesnaží skrýt hlavní účel celé reformy; systém sociálního zabezpečení nahradit daňovým systémem, a sice přesně v intencích neoliberálního pojetí Světové banky z poloviny devadesátých let minulého století.“55 Zatím s tím nechci polemizovat, nesmíme však opomenout, že i ve státech, jako je například Nizozemí nebo Kanada, jejichž sociální státnost stojí mimo diskusi, se pojistné na sociální zabezpečení odjakživa vybírá finančními úřady. V praxi existují oba v úvodu popsané základní modely výběru pojistného na sociální zabezpečení. Zpráva Světové banky však neuvádí žádné dostačující důvody, kvůli nimž by Česko, které dosud stejně jako i jiné země, z dobrých důvodů vybíralo pojistné správou sociálního zabezpečení, mělo svůj systém měnit. Zpráva Světové banky je ve své analýze a argumentaci neskonale skoupá. O něco málo intenzivnější právní srovnání se omezuje na „vzorovou zemi“56 Bulharsko. Ostatní země jako například Německo s jiným výborně fungujícím systémem výběru pojistného však Světová banka nepreferuje, a tak nejsou zmíněny vůbec, ani jako alternativa; toto je překvapivé o to více, že postupy výběru v Česku a Německu vykazují velké podobnosti. Ve zprávě nejsou uvedena žádná doporučení, která by poukázané slabiny stávajícího systému v Česku odstranila a nahradila je systémovým zdokonalením, už jen z toho důvodu, aby se tak Česko vyhnulo závažným rizikům v souvislosti s novým návrhem,57 ačkoli je to, jak se ještě zmíníme, možné a také smysluplné. Zpráva je jako základ pro politická rozhodování nedostatečná. Neposkytuje rady, chce „prodat“ systém, pro který Světová banka horuje ze svého amerického pohledu. Evropa by se měla přizpůsobit americkému systému.58 Nic jiného Světová banka nemá v úmyslu – jak to již sama uznala ve své rovněž tolik kritizované zprávě z roku 1994.59 Tradice a zvláštnosti dotyčné země buď vůbec nerespektuje, anebo je značně omezuje. Toto je ve skutečnosti také ideologické zdůvodnění výtek Vladimíra Rysa. Také materiál s tezemi ministerstva financí obměňuje ve zdůvodnění návrhu vždy pouze hesla „sjednocení“ a „vyšší efektivita“;60 přičemž se vskutku jedná pouze o teze, nikoliv zdůvodnění a již v žádném případě o analýzu nákladů a výnosů. Ani ministerstvo financí ve svém materiálu nepomýšlí na to, zda by eventuelně nebylo jednodušší případné existující nedostatky, ke kterým se nevyjadřuje, vyřešit v rámci systému; takto by totiž nedostalo žádné nové kompetence. Jedná se ale pouze o teze: společně s ministerstvem práce a sociálních věcí a ministerstvem zdravotnictví má později vypracovat návrh zákona – ale právě na základě těchto tezí a vládního usnesení č. 1462. Plány jsou ovšem stále ještě předmětem diskusí. Toho chci využít. Svou přednáškou chci na odpovědných místech iniciovat nové zamyšlení, jež by vedlo k jinému rozhodnutí. V. Rozdíl mezi pojistným a daní Zpráva Světové banky, po níž následuje návrh českého ministerstva financí, postrádá jakékoliv pochopení zásadního právně systematického rozdílu mezi pojistným na sociální zabezpečení a daněmi. Možná to lze přičíst na vrub jazykovým kompetencím autorů ovlivněných americkým úhlem pohledu, kteří nerozlišují mezi pojistným a daněmi.61 Obojí jsou „taxes“. Zpráva konstatuje, že pojistné je z pohledu správy příjmů daní, což převzalo do svého materiálu i ministerstvo financí.62 To je ovšem chyba. Nepřesnost amerického jazykového terminologického pojetí i dané systematiky63 nesmí jít na úkor stávajících sociálně pojistných systémů, jejichž základem je výrazně propracovanější právní systematika. Tím se však autoři Světové banky vůbec nezabývají. Tato skutečnost ukazuje, s jakými klapkami amerického systémového uvažování na očích přistupují k problémům a jak málo jsou ochotni nejprve důkladněji poznat ostatní právní systémy, které chtějí přizpůsobovat systému svému. Je sice pravdou, že pojistné na sociální zabezpečení i daně jsou odvody závislé na mzdě a slouží k dosažení příjmů. Ale tady veškerá spojitost končí. Daně jsou peněžité odvody, které nařizuje především stát, aby dosahoval příjmů a které na straně státu vůči daňovému poplatníkovi neodpovídají žádnému konkrétnímu protiplnění. Daně jsou „jednostranné systémy braní“;64 jejich specifický charakter spočívá právě v tom, že jejich účel se omezuje pouze na dosažení příjmu a není kompenzován, zcela ani zčásti, dáváním na straně státu. Z daní financované dávky jsou z důvodů rovnosti tendenčně stejně vysoké. Pojistné se tak od daní liší především svým „charakterem úhrady“.65 Zatímco daně zásadně zatěžují všechny občany, je pojistné „zatížením vedoucím k získání preferencí“.66 Je protiplněním za plnění poskytované jednotlivci státem. Pojistné na sociální zabezpečení je tak předsunutým nákladem za to, že při nástupu konkrétního rizika bude nositelem sociálního zabezpečení poskytnuto odpovídající plnění. Pojistné na sociální zabezpečení je cenou za zvýšené sociální jistoty, které v porovnání se sociální pomocí sociální pojištění nabízí. Tak je tomu v České republice již nyní a nebude tomu tak teprve – jak míní ministerstvo financí67 – po uskutečnění reformy na posílení myšlenky pojištění. Od daně se pojistné liší především ve dvou ohledech: na rozdíl od daně, která zásadně postihuje všechny občany, musí pojistné na sociální zabezpečení platit pouze – i když větší – část obyvatelstva. Zvláštní zatížení těchto osob placením pojistného na sociální zabezpečení musí být vůči principu rovnosti stejného zatížení všech občanů legitimní. Takové oprávnění můžeme v zásadě nalézt pouze v ekvivalentnosti mezi pojistným na jedné straně a protiplněním systému sociálního pojištění na straně druhé.68 Pojistné, které nemusí platit všichni, pak nepředstavuje zvláštní oběť odporující principu rovnosti pouze tehdy, iniciuje-li protiplnění, představující ekvivalent i z hlediska jeho výše. Přitom podstatou pojištění je, že jeho plněním může být pouze pojistná ochrana, tzn. možností pro poskytnutí plnění může být pouze nástup pojištěného rizika. Mezi pojistným a výší plnění přislíbeného pro případ pojistné události tedy musí existovat ekvivalence. Je nepodstatné, zda pojistná událost opravdu nastane a protiplnění inicializuje. Vycházeje z tohoto vztahu „pojištění“ předpokládá financování dopředu formou pojistného; daněmi toto financování možné není. Plnění z pojištění obdrží pouze ten, kdo předtím platil odpovídající pojistné. Kdo předtím pojistné platil, může, nastane-li pojistná událost, nárokovat plnění nezávisle na tom, zda je potřebný - „zaplatil“ si je. Ve Švýcarsku,69 Rakousku,70 Maďarsku71 a Německu72 se tedy uznává, že nároky na důchod získané placením pojistného požívají zvláštní ústavní ochrany, v USA ze zmiňovaných důvodů judikatura tento krok ještě neučinila.73 Pokračování na straně 4 NOS 21/2008 3 Pokračování ze strany 3 Výběr pojistného na sociální zabezpečení v Česku . . . Není protiargumentem, že na placení pojistného se podílejí i zaměstnavatelé, v Česku dokonce z více než tří čtvrtin.74 Pojistné od zaměstnavatelů je právem hodnoceno jako součást mzdy,75 a také ono jako pojistné určené pro jinou osobu zakládá podle německého ústavního práva ochranu vlastnictví důchodů.76 Vzhledem k těmto rozdílům podléhá pojistné také zcela jiným principům koncipování než daně. Sazba pojistného je jednotná procentní sazba vztažená většinou pouze na výši příjmu z pracovní činnosti, ohraničená často výší příjmu podléhajícího povinnému pojištění nebo výší vyměřovacího základu. Jiné příjmy jsou zohledňovány jen ve skutečně výjimečných případech. Naproti tomu zahrnuje daň z příjmu zásadně všechny příjmy; její sazba je téměř ve všech zemích progresivní, neboť z důvodu rovnosti chce a musí odčerpat příjmy rostoucí v souvislosti s vyšší výkonností. Česko se však před nedávnem rozhodlo pro rovnou daň ve výši 12,5 % vztaženou na superhrubou mzdu.77 Z vnitropolitického hlediska je rovná daň předmětem velkých sporů a s německým ústavním právem neslučitelná, protože nedostatečně zohledňuje větší výkonnost vyšších příjmů.78 Protože je pojistné závislé na výši příjmů a má financovat odpovídající plnění, nemůže zásadně brát ohledy na sociální potřeby pojištěného. Jinak je tomu u daně, kde musí při její výši být zohledňovány důvody zmírňující výkonnost, například rodinné náklady. Již nyní budiž zdůrazněno, že z důvodu těchto zásadních strukturálních rozdílů je pojistné a daňové právo možné harmonizovat pouze v několika málo bodech. Kdo – jako ve své zprávě Světová banka, ale i ministerstvo financí – chce tyto rozdíly nivelizovat společným výběrem daní a pojistného, nivelizuje také tuto zásadní souvislost mezi placením pojistného a vyplácením důchodů, ohrožuje rozhodující charakteristiku sociálního pojištění79 a přibližuje se péči závislé na potřebnosti, která je financována z dání. Toto nebezpečí je u návrhu ministerstva financí a Světové banky proto tak velké, že podle tvrzení Světové banky vychází z cíle „co největší harmonizace“ pojistného a daňového práva a jejich sloučení do „společných pravidel“. 80 Pojistné a daň nelze společně kodifikovat, zato naopak lze kodifikovat – aby mezi nimi byla zachována a zvýrazněna souvislost – pojistné a důchod. Ty též nelze od sebe vzájemně oddělovat. Kdo takto činí, vysílá navíc falešné signály. Jak u daní tak u pojistného na sociální zabezpečení existuje proti jejich placení odpor. Ten je však, a o tom panuje každopádně v německé diskusi jednota,81 u pojistného na sociální zabezpečení výrazně nižší než u daní, neboť pojištěnci, kteří musí pojistné platit, vědí, že tím dělají něco pro sebe, např. pro své zajištění ve stáří. Zmizí-li tato jistota, protože pojistné možná bude posunuto někam do blízkosti daní, naroste odpor i proti těmto odvodům. VI. Zvýšení efektivity je sporné Už proto jsou přínosy v efektivitě připisované Světovou bankou a ministerstvem financí této změně v důsledku integrované správy příjmů sporné. Zdůvodnění Světové banky, že správa daní vykazuje v rámci výběru příjmů zásadní kompetence, je možná relevantní v případě daní; v případě výběru pojistného všechna vyjádření Světové banky jakoukoliv zásadní kompetenci postrádají. U výběru pojistného nemá finanční správa dosud kompetence vůbec žádné; nezná právo ani řízení. I v této dimenzi zásadní rozdíly mezi pojistným a daňovým právem Světová banka přehlíží, resp. je potlačuje požadavkem, aby oba systémy byly co nejvíce harmonizovány. Toto však – jak již jsme upozornili dříve – není možné. Metody výpočtu pojistného a daní budou muset zůstat odlišné. Sazba pojistného je nutně jednotná, sazba daně z příjmu nutně progresivní. 4 NOS 21/2008 Pojistné nemůže z důvodu svého charakteru protiplnění reagovat na sociální a rodinné náklady, daně takto reagovat musí. Jsou jimi velice často sledovány cíle řízení,82 pojistným nikoli.83 Pojistné zahrnuje většinou – ne vždy84 – pouze příjmy z pracovní činnosti, daň vždy celkový příjem. Příjem podléhající zákonnému pojistnému je většinou limitován, příjem podléhající dani nikoliv. Nezměnitelná rozdílnost obou systémů vede k tomu, že sloučením správy příjmů – pokud vůbec – bude efektivity dosaženo jen ve skrovné míře. Pro daně i pojistné a poskytování poradenství obyvatelstvu musí plánovaný nový úřad disponovat znalostí odlišných právních předpisů, a proto, jelikož je každá z oblastí obtížná sama o sobě, budou jak pro pojistné tak i pro daně existovat jiná oddělení85 a řídící postupy bude možné sjednotit pouze minimálně. Informatika tedy bude muset nasazovat odlišné programy pro zpracování dat, vedení spisů, e-government, formuláře zůstanou vždy odlišné, totéž platí nakonec i pro směrnice a ostatní informace. K tomu se řadí i skutečnost, že okruhy osob plátců daní a pojistného se sice z velké většiny překrývají, nejsou však identické. Dlužníci pojistného jsou především zaměstnavatelé, plátci daně všichni, velká část osob však z důvodu nezdanitelných položek žádné daně platit nemusí. Nesprávné je také to, že zaměstnavatelům nový záměr přinese úspory. Je sice myslitelné, že pojistné a daně bude možno platit jedním převodem. Zamýšlený úřad by ovšem následně musel vědět, jak daně a pojistné zaúčtovat. Pojistné i daně tedy budou muset být i nadále placeny odděleně. Čím více budou systémy IT zdokonaleny u zaměstnavatelů, tím více je možno procesy automaticky odvozovat ze mzdových podkladů. Pak je ovšem jedno, zda budou automaticky vytvořeny jeden nebo dva platební příkazy. To je ta nejjednodušší část celé záležitosti. V materiálech ministerstva financí i Světové banky zůstává také nezohledněn fakt, že důchodové pojištění vyžaduje od pojištěnců nebo jejich zaměstnavatelů příslušná hlášení o pojistných dobách relevantních pro výpočet důchodu. Tato hlášení mohou probíhat společně s hlášeními odvodu pojistného. Odvádí-li pojistné nositelé sociálního pojištění, mohou hlášení o platbách pojistného a hlášení dob pojištění probíhat v jednom kroku. Bude-li pojistné odváděno navrhovanému novému úřadu, bude hlášení dob pojištění dalším procesem na úkor buď těch, kteří hlášení budou muset podávat nebo zamýšleného úřadu. Náklady to neuspoří. Světové bance je ovšem nutno dát zapravdu, že dnešní kontrolní systém, tak jak jej popisuje, je neefektivní a je nutné ho zlepšit. Mezi sociální a daňovou, resp. celní správou musí být vytvořeno propojení, které umožní účinně bojovat proti pojistným a daňovým podvodům a potírat práci na černo. Nelze se obejít ani bez toho, aby během promlčecí lhůty minimálně jednou proběhla kontrola u zaměstnavatelů a to také společná, aby se spořil jejich čas.86 Ať už je toto zlepšení kontrolního systému jakkoli nutné a naléhavé, lze jej realizovat i bez navrhované radikální změny až do podoby integrované správy příjmů. Realizace nové spolupráce je mnohem jednodušší a spojená s podstatně menšími riziky než – samotnou Světovou bankou nazvaný – „herkulovský úkol“ nové organizace správy příjmů. Tu nelze na základě těchto nutných zlepšení ani požadovat ani opodstatnit. VII. Obtížná a neefektivní spolupráce Zpráva Světové banky i teze ministerstva téměř zcela přehlížejí i další problém. Pokud by došlo ke vzniku jimi navrhovaného nového úřadu, založí výběr pojistného pro nositele sociálního zabezpečení zákonný příkazní vztah mezi oběma institucemi. Jak má tento vztah být koncipován, zůstává zcela otevřené. Chci zmínit pouze některé z problémů, které přitom mohou vzniknout a musí se řešit. Kdo bude nový úřad financovat? Pravděpodobně se bude financovat z dosahovaných příjmů. Financování na úkor třetích je ovšem nejlepší cestou pro explozi správních nákladů; každopádně se nejedná o přínos pro větší efektivitu. Nutná jsou kontrolní práva sociálního pojištění. Neodmyslitelná je dále pravomoc sociálního pojištění kontrolovat výběr pojistného prostřednictvím nového úřadu přímo na místě popř. u zaměstnavatelů. Musí mít také možnost vlivu na správní postupy a podávání hlášení, zvláště pak na výklad práva zamýšleným novým úřadem, protože toto může mít velice často zpětnou vazbu na poskytování plnění. To, že podle návrhu Světové banky mají být ministři odpovídající za oblast sociálního zabezpečení každopádně členy představenstva nového úřadu, pramálo vypovídá o okolnosti, že ministru financí v něm má být přisouzeno předsednictví. V materiálu ministerstva financí se ovšem nepředpokládá pouze toto. Nemůže přece dojít k tomu, aby celá spolupráce mezi úřady musela probíhat pouze prostřednictvím ministerstva. Nejde o to, že by plánovaný nový úřad sám rozhodoval o prominutí nebo pozastavení dlužného pojistného, které by šlo na úkor sociálního pojištění. Neplnil-li by však zamýšlený výběrčí úřad své povinnosti, musely by také existovat nároky na odškodnění vzniklé sociálnímu pojištění.87 Kdo rozhodne v případě častých názorových neshod, které lze z hlediska zastávání rozdílných zájmů očekávat? Tyto příklady ukazují, že vyjmutí výběru pojistného ze systému sociálního zabezpečení povede k celé řadě nových a zdaleka ne bezproblémových forem vzájemných interakcí, které pro zvyšování efektivity výběru pojistného nejsou příliš vhodné. Udivuje mne také, že v návrhu si nikdo neklade otázky v souvislosti s ochranou osobních údajů. Otázce významu příslušnosti soudů se v Česku nikdo nevěnuje. VIII. Enormní rizika Světová banka ve své zprávě několikrát poukazuje na enormní rizika spojená s realizací jejího návrhu. Tato rizika promítnutá do státních příjmů a sociálního zabezpečení se dotýkají základních „životně důležitých“ funkcí státu. Sama Světová banka píše, že „se nesmí stát, že by se něco nepodařilo“. Co se stane, jestliže se přesto něco nepodaří, když např. budování nového systému nepůjde ruku v ruce s likvidací systému starého, když programy – jak tomu bohužel bývá až příliš často – nebudou koncipovány v termínu, když příjmy nebudou vybírány včas, když tok dat mezi novým úřadem a sociálním pojištěním nebude fungovat? Sama Světová banka nevylučuje, že to „možná bude příliš obtížné“.88 Neponese však žádné riziko, bude – stejně jako tomu bylo v případě jí propagovaného chilského modelu89 – hodně daleko a stejně jako tehdy přesune odpovědnost na zadávající český odpovědný subjekt.90 Odpovědný subjekt měl – jak se tehdy prohlašovalo – příliš málo zkušeností a Světová banka předložila přece jen pouhý návrh. Právě kvůli enormním a nekalkulovatelným rizikům pro stát a sociální pojištění v Česku je bezpodmínečně zapotřebí vyčerpat všechny možnosti, kterými se v důsledku systematických změn dosáhne vyšší efektivity. To se týká především jak již zmiňovaného, ve skutečnosti naléhavě nutného propojení datových sítí s daňovými úřady a nemocenským pojištěním, společných kontrol zaměstnavatelů, které se nyní konečně plánují i v Německu,91 a – bez ohlášení – na velkých pracovištích, tak i budování a zlepšování struktury IT, zjednodušení systému podávání hlášení, budování fungujícího systému individuálních čísel a kont pojištěnců, realizace e-governmentu, vzdělávání a školení vlastního personálu, ale i – a to je obzvlášť důležité – školení personálu zabývajícího se platbami pojistného u zaměstnavatelů, jakož i jejich permanentní informovanost o otázkách pojistného práva a podávání hlášení. Na spoustě těchto věcí se již v „projektu výběru pojistného“ s dobrými výsledky pracuje.92 Pořizování dat a jejich výměna v mezičase zaznamenaly výrazné zlepšení. Totéž platí pro systémy archivace. Kvóta výběru pojistného ČSSZ dnes již dosahuje 100 %. Začátkem příštího roku má být nový systém pojistného uveden do praxe. Ve prospěch tohoto systémového řešení hovoří také fakt, a na to nezapomínejme, že čím si budou lidé jistější, že pobírají spravedlivý důchod, tím slabší bude odpor proti placení odvodů na něj. IX. Přímluva za zlepšení v rámci systému Závěrem se chci znovu zcela jasně vyslovit proti návrhu Světové banky a pro nutná systémově imanentní zlepšení. Je to cesta, která při odpovídajícím nasazení zcela jistě povede k velmi podstatnému zlepšení příjmů, bez podstupování závažných rizik pro stát a sociální pojištění, která jsou s návrhem Světové banky spojena. Je to cesta, která sociální pojištění ponechá v jeho podstatě a povede k jeho lepší akceptaci u veřejnosti. K této cestě patří také to, že – jak už se velmi dlouho plánuje, ovšem jen vlažně realizuje93 – sociální pojištění bude i v Čechách vyňato ze státního rozpočtu a budou mu přiznána plná práva veřejnoprávního subjektu pod státním dohledem. Všem zúčastněným – především veřejnosti a politikům – musí být jasně dáno najevo, že sociální pojistné je určeno pouze pro sociální zajištění a nemůže být využíváno pro plnění jiných státních úkolů.94 Cesta navrhovaná Světovou bankou vede přesně opačným, špatným směrem. 1 Přednáška v rámci českoněmecké výměny zkušeností k „Aktuálním výzvám v souvislosti s výběrem pojistného na sociální zabezpečení“, pořádané dne 3. 10. 2008 ČSSZ a Německým důchodovým pojištěním Vestfálsko v Praze. 2 Autor byl v letech 1984–2005 členem vedení Svazu německých nositelů důchodového pojištění (VDR), (tehdejšího) špičkového svazu německého zákonného důchodového pojištění (dnes: Sva-zu důchodového pojištění, Deutsche Rentenversicherung, Bund), v letech 1992-2005 jednatel tohoto svazu. Je hostujícím profesorem na univerzitě Johanna Wolfganga Goetha ve Frankfurtu nad Moha-nem. 3 K tomu Neidert, in: von Maydell/Ruland/Becker (vydavatel), Příručka sociálního práva, 4. vydání, 2008, str. 677 nn.; autor neuveden, Německé důchodové pojištění (DRV) 2000, 340 nn. 4 Srovnej k tomu Lewerenz, in: Rentenversicherung im internationalen Vergleich 2003, Spisy německého důchodového pojištění, svazek 45, 2003, str. 83, 93. 5 Srovnej Rahn, in: Rentenversicherung im internationalen Vergleich (pozn. pod čarou 4), str. 176 nn. 6 Srovnej Becker, in: Rentenversicherung im internationalen Vergleich (pozn. pod čarou 4), str. 262 nn. 7 Srovnej Hauschild, in: Rentenversicherung im internationalen Vergleich (pozn. pod čarou 4), str. 296. 8 Srovnej Klammer, Alterssicherung in der europäischen Union II – Alterssicherung in Italien, 1997, str. 150. 9 Srovnej Angelopoulou, DRV 2002, 332 (339). 10 Srovnej Letzner, in: Rentenversicherung im internationalen Vergleich (pozn. pod čarou 4), str. 211; viz také Paeschke, DRV 2002, 401 (405). 11 Srovnej Matsumoto, Reformen der sozialen Sicherungssysteme in Japan und Deutschland angesichts der alternden Gesellschaft, 2007, str. 94. 12 Srovnej Bieber, in: Rentenversicherung im internationalen Vergleich (pozn. pod čarou 4), str. 143. 13 Srovnej Eichenhofer, Sozialrecht Kanadas, 1984, str. 94. 14 Srovnej Dünn., in: Rentenversicherung im internationalen Vergleich (pozn. pod čarou 4), str. 361. 15 Srovnej Devetzi, in: Rentenversicherung im internationalen Vergleich (pozn. pod čarou 4), str. 396. 16 Srovnej Kraus, in: Rentenversicherung im internationalen Vergleich (pozn. pod čarou 4), str. 330. 17 Srovnej se starým právem: Bubnov-Skoberne, DRV 1993, 751 (761); s novým právem: toto in: von Maydell/Nußberger (ed.), Transformationen von Systemen sozialer Sicherheit in Mittel- und Osteuropa, 2000, str. 165 nn. 18 Srovnej zprávu Světové banky k integrované správě příjmů pro Českou republiku z května 2008. Citována je z německého překladu předloženého autorovi. 19 Zpráva (pozn. pod čarou 18), str. 30. 20 Srovnej Thesen zur Bildung einer Einzugsstelle für die Einnahmen öffentlicher Haushalte. 21 Srovnej Zpráva (pozn. pod čarou 18), str. 11 nn. 22 Srovnej také s následujícím: Braun/Weigl, Sozialer Fortschritt 2008, 111 (115 n.). 23 Zpráva (pozn. pod čarou 18), str. 18. 24 Srovnej Stefko, Zeitschrift für internationales und ausländisches Sozialrecht (ZIAS) 2007, 352 (353). 25 Zpráva (pozn. pod čarou 18), str. 21. 26 Srovnej Teze (pozn. pod čarou 20), č. 1.13, 1.14. 27 K tomu Stangova, DRV 1993, 732 nn. 28 Stangova, DRV 1993, 732 (733); Tröster, in: von Maydell/Nußberger Pokračování na straně 6 NOS 21/2008 5 Výběr pojistného na sociální zabezpečení v Česku . . . Pokračování ze strany 5 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 (pozn. pod čarou 17), str. 139 (143). Braun/Weigl, Sozialer Fortschritt 2008, 111 (115) s dalšími důkazy. Srovnej Tröster (pozn. pod čarou 28), str. 144. Teze (pozn. pod čarou 20), č. 2.8. Teze (pozn. pod čarou 20), č. 3.3. Zpráva (pozn. pod čarou 18), str. 40. Teze (pozn. pod čarou 20), č. 3.3. Zpráva (pozn. pod čarou 18), str. 8. Zpráva (pozn. pod čarou 18), str. 13. Teze (pozn. pod čarou 20). č. 3.24. Zpráva (pozn. pod čarou 18), str. 7, 45. Zpráva (pozn. pod čarou 18), str. 6. Zpráva (pozn. pod čarou 18), str. 46. Zpráva (pozn. pod čarou 18), str. 4. Zpráva (pozn. pod čarou 18), str. 7. Teze (pozn. pod čarou 20), č. 3.22. Zpráva (pozn. pod čarou 18), str. 8. Zpráva (pozn. pod čarou 18), str. 36. Zpráva (pozn. pod čarou 18), str. 8. Zpráva (pozn. pod čarou 18), str. 8, 16. Teze (pozn. pod čarou 20), č. 3.3. Zpráva (pozn. pod čarou 18), str. 8. Zpráva (pozn. pod čarou 18), str. 12. Zpráva (pozn. pod čarou 18), str. 20. Zpráva (pozn. pod čarou 18), str. 21. Averting the Old Age Crisis; Policies to Protect the Old and Promote Growth, 1994; k tomu Becker-Neetz, DRV 1995, 201 nn.; Queisser, in: von Maydell/Nußberger (pozn. pod čarou 17) str. 243 (245 nn.); viz také Beattie/McGillivray, Int, Revue für soz. Sicherheit 1995, sešit 3-4, str. 5 nn. Zum nicht unproblematischen Einfluss von Weltbank und Internationalem Währungsfonds (IWF): Queisser und Sokoll, in: von Maydell/Nußberger (pozn. pod čarou 17), str. 243 nn.; 343 nn. Die gegenwärtigen Welttrends in der Entwicklung der sozialen Versicherung und deren Konsequenzen in der tschechischen Republik, německý překlad manuskriptu přednášky, kterou Rys dne 22. 5. 2008 přednesl v Praze na právnické fakultě, str. 4. Zpráva (pozn. pod čarou 18), str. 31 n. Ani tato kritika Světové banky není nová, srovnej Queisser (pozn. pod čarou 53), str. 247. Ke kritice tohoto amerického postoje také – ze zcela jiného pohledu – (der Abtprimus) Wolf, Worauf warten wir?, 16. vyd., 2008, str. 136 nn. Srovnej James, ve Holzmann./James/Börsch-Supan/Diamond/ValdésPrieto, Comments on Rethinking Pensions Reform: Ten Myths about Social Security Systems by Peter Orszag and Joseph Stieglitz, in: Holzmann./Stieglitz, New Ideas about Social Security, 2001, vydáno Světovou bankou, str. 66; „Die Zustände in den Vereinigten Staaten sowie deren Politik haben zwangsweise ihre [sic. der Weltbank] Denkweise beeinflusst.“ str. a ještě dále jdoucí podezření u Czucze, in: Boecken/Ruland/Steinmeyer (vyd.), Sozialrecht und Sozialpolitik in Deutschland und Europa, FS von Maydell, 2002, str. 201 n. Teze (pozn. pod čarou 20), č. 3.18. Dies hat im angelsächsischen Raum allerdings Tradition, vgl. Hedtkamp, in: Zacher (vyd.), Die Rolle des Beitrags in der sozialen Sicherung, 1980, str. 446 n. Man spricht im Amerikanischen auch nicht von „contributions“, sondern von „taxes“, vgl. Reinhard, in: ders. (Hrsg.), Demographischer Wandel und Alterssicherung, 2001, str. 267. Teze (pozn. pod čarou 20), č. 2.8. Dazu Reinhard (pozn. pod čarou 62), str. 267. Zum Begriff: Zacher, Die öffentliche Verwaltung (DÖV) 1970, 1 (9). Srovnej: Becker, Transfergerechtigkeit und Verfassung, 2001, str. 85 nn.; Hase, Versiche-rungsprinzip und sozialer Ausgleich, 2000, str. 162 nn., 231 nn.; F. Kirchhof, DRV 1993, 437 (441); Ruland, DRV 1985, 13 (16 nn.); tentýž., DRV 1985, 152 n.; Zacher, DRV 1977, 197 (215 nn.); s. a. Pieters, 6 NOS 21/2008 in: FS von Maydell (pozn. pod čarou 59), str. 515 nn. 66 Srovnej Birk, Das Leistungsfähigkeitsprinzip als Maßstab der Steuernormen, 1983, str. 71. 67 Teze (pozn. pod čarou 20), č. 2.8. 68 Srovnej Becker, in: Becker/Kaufmann./von Maydell/Schmähl/Zacher (Hrsg.), Alterssicherung in Deutschland, FS Ruland, 2007, str. 584. 69 Srovnej čl. 112 Spolkové ústavy, k tomu Kieser, in: Ehrenzeller/Schweizer a další (vyd.), Die schweizerische Bundesverfassung, 2. vyd., 2008, čl. 112 Rn. 7. 70 Srovnej Tomandl, Grundriss des österreichischen Sozialrechts, 5. vyd., 2002, str. 23 m. w. Nachw. 71 Sonn.evend, Eigentumsschutz und Sozialversicherung, 2008, str. 181 nn.; tentýž, Zeitschrift für ausländisches öffentliches Recht und Völkerrecht (ZaöRV) 1996, 977 nn. 72 Úřední sbírka rozhodnutí Spolkového ústavního soudu (BVerfGE) 117, 272 (292); 116, 96 (121); 112, 368 (396); 100, 1 (32 nn.); seit BVerfGE 53, 257 nn. standige Rechtsprechung; Rolfs, Das Versicherungsprinzip im Sozialversicherungsrecht, 2000, str. 135 nn.; Ruland, VSSR 1997, 19 nn.; tentýž, DRV 2005, 217 nn. 73 Srovnej Reinhard (pozn. pod čarou 62), str. 279; stejně tak ve Velké Británii srovnej Hamisch, Der Schutz individueller Rechte bei Rentenreformen – Deutschland und Großbritannien im Vergleich, 2001, str. 307 nn. 74 Srovnej Braun/Weigl, Sozialer Fortschritt 2008, 111 (113). 75 Badura, in: Festschrift BSG, 1979, str. 687; Isensee, in: Zacher (Hrsg.), str. 487; ders., DRV 1980, 145 (149); viz také Hedtkamp (pozn. pod čarou 62), str. 448 n. 76 BVerfGE 69, 272 (301); 72, 9 (19); Arndt, DRV 1987, 282 nn.; Hase (pozn. pod čarou 66), str. 176 nn.; Haverkate, Zeitschrift für Rechtspolitik (ZRP) 1984, 217 (220); Ruland, Vierteljahresschrift für Sozialrecht (VSSR) 1997, 19 (27). 77 Do vyměřovacího základu daně je u závislé činnosti zaměstnanců pojistné na sociální pojištění odváděné zaměstnavateli (celkem 35 %) zahrnuto; pojistné na sociální zabezpečení placené zaměstnanci (celkem 12,5 %) se od vyměřovacího základu daně neodečítá. 78 Srovnej BVerfGE 68, 287 (310); 74, 182 (199 n.); 107, 27 (47); 112, 268 (279). 79 Tolik výslovné varování Hedtkampa (pozn. pod čarou 62), str. 445. 80 Zpráva (pozn. pod čarou 18), str. 13. 81 Srovnej pouze Mackscheid, in: Schmähl (Hrsg.), Versicherungsprinzip und soziale Sicherung, 1985, str. 27 nn.; von Maydell, in: von Maydell/Ruland/Becker, SRH (pozn. pod čarou 3), str. 42. 82 Srovnej BVerfGE 93, 121 (147); 99, 280 (296 n.); 105, 73 (112); 110, 274 (292). 83 Srovnej Isensee (pozn. pod čarou 76), str. 474. 84 Jinak je tomu ve Švédsku, k tomu Köhler, in: Reinhard (pozn. pod čarou 62), str. 214. 85 Zpráva (pozn. pod čarou 18), str. 40. 86 Srovnej Ruland, DRV 1985, 152 (157). 87 Srovnej § 28r Sociálního zákoníku (SGB) IV. 88 Zpráva (pozn. pod čarou 18), str. 46. 89 Dazu Ferreras Alonso, ZIAS 1999, 441 nn.; Mesa-Lago, DRV 2003, 60 nn.; Schulz-Weidner, in: Rentenversicherung im internationalen Vergleich (pozn. pod čarou 4), str. 5 (28 nn.); tentýž., DRV 1998, 371 (378 nn.); k Argentině: Hujo, DRV 2003, 753 nn. 90 Srovnej James (pozn. pod čarou 59), str. 66. 91 Srovnej § 42f odst. 4 zákona o dani z příjmu (EStG) ve znění návrhu návrhu „zákona na snižování daňové byrokracie“, Tiskový materiál Spolkové rady 547/08, k tomu celá řada zdůvodnění, str. 34. 92 K tomu přednáška Frerickse a Schlichtmanna při výměně zkušeností (pozn. pod čarou 1). 93 Srovnej Braun/Weigl, Sozialer Forschritt 2008, 111 (115). 94 BVerfGE 75, 108 (148); k tomu Rolfs, Das Versicherungsprinzip im Sozialversicherungsrecht, 2000, str. 228 nn. *** Informace předsedkyně Petera Waldorff na PSI fóru o veřejných službách 24. listopadu v Ženevě pořádala organizace PSI fórum ohledně problémů nejen ve veřejném sektoru. Zde je výňatek z projevu generálního tajemníka PSI, Petera Waldorffa: „Hojný počet, ve kterém jsem se tady sešli, dává jasně najevo rostoucí důležitost záležitostí penzí na celém světě. Víc než kdy jindy je zřejmé, že pracovníci a jejich odbory musí mít své slovo ve všech aspektech vládních penzijních plánů, především při investičních rozhodnutích. Jeden z největších amerických penzijních fondů v USA, CALPERS, odepsal v posledních 6 měsících 50 mld. hodnoty, což představuje 20% pokles hodnoty aktiv. Pracovníkům tak klesá hodnota jejich penzijních plánů, což v konečném důsledku přinese snížení jejich důchodů v penzi. Myslím, že nyní je nejlepší čas na to zabývat se bezpečností a ochranou penzí. V penzijních systémech je však mnohem více problematických otázek. Zaměstnavatelé a vlády požadují zvyšování věku odchodu do důchodu, snižování důchodů nebo vyšší příspěvky pracovníků na důchody. Spolu s mými kolegy v PSI velice pečlivě sledujeme vývoj současné finanční krize. Jak by měly vlády a mezinárodní finanční instituce reagovat? Jaké opatření by měly přijmout? Jakou roli by měly hrát vlády? Všichni jsme svědky toho, jak vlády vytvářejí záchranné plány pro banky a pojišťovny. Centrální banky se snaží zvyšovat likviditu na finančních trzích a jsou vydávána nová opatření na ochranu společností proti bankrotům a daňové úlevy. Role odborů je v tuto chvíli nadále omezená a v tuto chvíli se nacházíme uprostřed bitvy, když na trhu nadále přetrvává slepá víra ve fungování trhu. Volný trh však selhal a vlády by měly přijmout další kroky k tomu, aby stabilizovaly ekonomiku a ochránily pracovníky před hromadným propouštěním. I když někteří světoví představitelé varují před dalšími regulacemi a omezováním trhu, my si spíše klademe otázku: „Co přinesla dosavadní deregulace?“ Pokračování ze strany 1 Dne 15. listopadu se sešly představitelé zemí G20 ve Washingtonu, aby spolu jednali o světové finanční krizi. PSI požaduje, aby vlády zemí G20 přijaly konkrétní kroky, které by nás vyvedli z krize, a aby vyřešily vážné nedostatky v systému, který nás do této krize přivedl. PSI přispěla k přípravě stanoviska Globální odborové organizace (Global Unions), které bylo prezentováno na tomto summitu. V tomto stanovisku vyzýváme vlády k dostání svých závazků k dodávání kvalitních veřejných služeb pro své občany. Zároveň varujeme před dalším snižováním daní pro bohaté a snižování rozpočtů pro veřejné služby. -pm- ČMKOS dne 25. 11. 2008. V rámci diskuse seznámil předseda OS KOVO Sněm ČMKOS s konečným stanoviskem OS KOVO k návrhu zaměstnavatelů, totéž učinil také předseda OS Stavba a předsedkyně OS za náš odborový svaz. Stanovisko OS bylo fakticky totožné se stanoviskem OS KOVO. Na rozdíl od OS KOVO OS vyjádřil navíc požadavek, aby se nově navrhovaná úprava tzv. klíčových vedoucích pracovníků nevztahovala na sektor veřejných služeb a správy. Na základě širší diskuse přijal Sněm ČMKOS stanovisko k přípravě tzv.“ koncepční novely zákoníku práce“, které níže zveřejňujeme v plném znění. Stanovisko Sněmu ČMKOS k přípravě tzv. „koncepční novely zákoníku práce”: Sněm ČMKOS bere na vědomí informaci o přípravě a rizicích tzv. „koncepční novely zákoníku práce“ a odmítá snahu zaměstnavatelů a vlády zneužít současnou globální finanční krizi k prosazení změn v zákoníku práce, které by zásadním způsobem poškozovaly zaměstnance a jejich zájmy. Sněm ČMKOS ukládá Vedení ČMKOS a jejím zástupcům, kteří projednávají problematiku zákoníku práce se zástupci zaměstnavatelů a vlády, aby odmítli zej- Usnesením vlády č. 1462 ze dne 20. prosince 2006 byl schválen materiál Ministerstva financí nazvaný „Záměr sloučení výběru daní, cel a pojistného na veřejnoprávní pojištění“ a následně byl usnesením č. 1033 ze dne 12. září 2007 vládou vysloven souhlas se sloučením orgánů daňové a celní správy pro oblast výběru daní a cel od ledna 2010 a ministru financí bylo uloženo vypracovat a předložit návrh věcného záměru zákona o Finanční a celní správě ČR. Vzhledem k tomu, že v mezidobí došlo k další precizaci projektu daňové a celní správy, resp. k jeho dalšímu vývoji, zejména na základě zpráv technické komise Světové banky, která tento projekt posuzovala, považuje Ministerstvo financí za vhodné uvedený úkol po věcné stránce reformulovat prostřednictvím předkládaného materiálu „Program Projektu vytvoření jednoho inkasního místa pro příjmy veřejných rozpočtů“. Materiál navrhuje vytvoření jednoho inkasního místa (JIM) ve formě nové soustavy orgánů státní sprá- vlády a ministrem práce a sociálních věcí a s ministrem zdravotnictví zpracovat a předložit vládě implementační plán Projektu vytvoření jednoho inkasního místa pro příjmy veřejných rozpočtů a návrh věcného záměru kompetenčního zákona budoucí integrované soustavy orgánů pro výběr příjmů veřejných rozpočtů do 31. května 2009. Hospodářský a finanční dosah navrhovaného projektu na veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí a životní prostředí, resp. sociální dopad, není možné vyčíslit, protože předložený program nepředjímá konkrétní řešení projektu. V souvislosti s přípravou projektu se předpokládají dopady na státní rozpočet v roce 2009 celkem 87 mil. Kč. Nepředpokládá se nárůst počtu systemizovaných míst. Pokud jde o vnější připomínkové řízení, na základě výjimky povolené předsedou vlády ČR bylo konáno pouze v omezeném rozsahu. Všechny zásadní připomínky byly vypořádány. Veřejné služby klíčové pro ukončení globální finanční krize Předkládací zpráva k projektu “JIM” vy, která bude integrovat funkce výběru příjmů veřejných rozpočtů (daní, cel, pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění) pro instituce provádějící výběr příjmů veřejných rozpočtů s výjimkou obcí. Ostatní funkce a činnosti, související s klíčovým posláním těchto institucí (financování penzí, sociální, resp. zdravotní péče) zůstanou v těchto institucích zachovány. Podle harmonogramu Projektu vytvoření jednoho inkasního místa pro příjmy veřejných rozpočtů bude provedena procesní analýza daňové správy a celní správy a procesní analýza výběru veřejnoprávního pojištění. Procesní model integrované soustavy orgánů bude připraven ve spolupráci se Světovou bankou. Gestorem projektu bude Ministerstvo financí, a to ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem zdravotnictví. Navrhují se řídící a realizační orgány projektu. Navrhuje se uložit ministru financí ve spolupráci s místopředsedou ména následující principy a dlouhodobě odmítané návrhy zaměstnavatelů: - skončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele bez uvedení důvodu, byť s finanční kompenzací, - výplatu mzdy nebo části mzdy v jiné než české měně, nebo v české měně podle aktuálního kurzu zvolené zahraniční měny, - změny v důvodech k výpovědi a k okamžitému zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele i zaměstnance, - rozdílné odměňování za práci stejné hodnoty na regionálním principu stejného zaměstnavatele. Sněm ČMKOS konstatuje v případě, že by se vláda ČR pokusila prostřednictvím materiálu tzv. „expertní skupiny“ snižovat ochranu zaměstnanců, je ČMKOS a OS v ní sdružené připravena vyvolat rozsáhlé protestní akce. Výše uvedené Stanovisko Sněmu ČMKOS je součástí Usnesení 5. Sněmu ČMKOS ze dne 25. 11. 2008. Informace o dalších jednání budeme průběžně zveřejňovat v NOS a na webové stránce OS. Na jiném místě NOS zveřejňujeme, s laskavým svolením autora, referát: Prof. Dr. Franz Ruland, Mnichov: Výběr pojistného na sociální zabezpečení v Česku - K problematice modelu integrované správy příjmů propagovaného světovou bankou. Jedná se o úplné znění referátu, který autor přednesl na semináři dne 3. 10. 2008 v Praze. V této souvislosti odkazujeme na Program Projektu vytvoření jednoho inkasního místa pro příjmy veřejných rozpočtů (Projekt „JIM“) včetně předkládací zprávy, který je zveřejněn na webové stránce OS a v předchozím čísle NOS (předkládací zprávu z technických důvodů zveřejňujeme až v tomto čísle NOS, str.7-pozn.red.) i na starší informace týkající se Reformy daňového systému 2010, zejména institucionální části této reformy. Doporučujeme věnovat též pozornost té části Stanoviska ČMKOS k návrhu věcného záměru zákona o dani z příjmu, která odmítá transformaci sociálního pojištění na daň. (Stanovisko ČMKOS bylo zveřejněno v NOS č. 17 ze dne 11. 10. 2008 a lze ho nalézt také na webové stránce OS). V Praze dne 30. 11. 2008 Alena Vondrová předsedkyně OS NOS 21/2008 7 § ODPOVÍDÁME § Z novely zákona o zaměstnanosti, která nabude účinnosti 1. ledna 2009 Doba důchodového pojištění, nejvhodnější kritérium pro splnění podmínky vzniku nároku na podporu v nezaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti bude mít uchazeč o zaměstnání, který získal v rozhodném období tj. v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání, zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu (tj. § 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) v délce alespoň 12 měsíců. Uchazeč o zaměstnání bude tuto dobu pojištění dokládat předložením evidenčního listu důchodového pojištění. Nově se stanoví, aby podpora v nezaměstnanosti nebyla přiznána uchazeči o zaměstnání, který v posledních šesti měsících před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážných důvodů opakovaně, tj. nejméně dvakrát, sám, ukončil vhodné zaměstnání, které mu zprostředkoval úřad práce. Jedná se o opatření, kterým má být zabráněno účelovým nástupům do zprostředkovaného zaměstnání a jejich opakovanému ukončování bez vážných důvodů jenom proto, aby uchazeč o zaměstnání vykazoval součinnost s úřadem práce. Absolventi škol nebudou považování za skupinu znevýhodněnou na trhu práce Vzhledem k současnému vývoji na trhu práce nelze nadále považovat absolventy vysokých škol a všechny mladé lidi do 25 let věku za skupinu znevýhodněnou na trhu práce, na rozdíl např. od fyzických osob se zdravotním postižením nebo fyzických osob nad 50 let. Zvýšená péče bude nadále věnována mladým lidem do 20 let věku, což odpovídá maximálně době 2 let po ukončení středního vzdělání. Za náhradní dobu zaměstnání se nebude mj. považovat doba soustavné přípravy na budoucí povolání. Jde o opatření motivující mladé lidi k nástupu do zaměstnání a současná situace na trhu práce umožňuje mladým lidem po ukončení studia nastoupit do zaměstnání. Rozšíření výčtu náhradních dob zaměstnání Náhradní doby zaměstnání se rozšiřují o dobu osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost). Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti se zvyšuje a podpůrčí doba se zkracuje Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti by měla činit první dva měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti se nemění a i nadále bude činit 0,58násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Jestliže uchazeč o zaměstnání splnil podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání, bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ, podpora v nezaměstnanosti se takovému uchazeči o zaměstnání stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku (namísto současného 0,12násobku), další 2 měsíce výši 0,12násobku (namísto současného 0,11násobku) a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu. Podpůrčí doba se zkracuje o 1 měsíc ve všech věkových skupinách na 5, 8 a 11 měsíců. To znamená, že do 50 let bude podpůrčí doba činit 5 měsíců, nad 50 do 55 let věku 8 měsíců a nad 55 let 11 měsíců. I nadále zůstává, že rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Cílem navrhovaných změn je motivovat uchazeče o zaměstnání k rychlé změně jejich nepříznivé sociální situace pomocí opětovného začlenění na trh práce. Z toho důvodu se stanovují tři procentní sazby pro výpočet podpory v nezaměstnanosti a podpůrčí doba se zkracuje o 1 měsíc ve všech věkových skupinách. Bude umožněn souběh pobírání podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci s dávkami nemocenského pojištění z tzv. nekolidujícího zaměstnání. Změna v poskytování podpory při rekvalifikaci Uchazeči o zaměstnání, jehož poslední výdělečná činnost nezakládala povin- nost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se nově stanoví podpora při rekvalifikaci z průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, kterého dosáhl v posledním zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, které tuto povinnost zakládaly. Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením bude vázán jen na jejich zaměstnávání v pracovním poměru. Poskytování příspěvku bude vázáno pouze na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v pracovním poměru, nikoli na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Příspěvek na podporu zaměstnávání bude moci být poskytován za každou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením v pracovním poměru v rozdílné výši (s diferencovanou horní hranicí) následovně. Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však a) 2700 Kč za každou zaměstnanou osobu s těžším zdravotním postižením, s výjimkou osoby s těžším zdravotním postižením, která může vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek, b) 8000 Kč za každou zaměstnanou osobu s těžším zdravotním postižením, která může vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek, a za každou jinou osobu se zdravotním postižením (§ 67 odst. 2 písm. b) a c) zákona o zaměstnanosti). Dále se upřesňuje den, ke kterému žadatel o příspěvek prokazuje svou bezdlužnost, a to tak, že tímto dnem je poslední den příslušného kalendářního čtvrtletí. Vylučuje se možnost poskytování více příspěvků ze státního rozpočtu na stejný účel a v dalších taxativně stanovených případech a to následovně. Příspěvek nelze poskytovat na zaměstnance se zdravotním postižením a) za čtvrtletí, ve kterém je na tohoto zaměstnance úřadem práce poskytován jiný příspěvek, jehož výše se stanoví na základě skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance, včetně pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nebo příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (§ 117), b) jehož délka sjednané pracovní doby ve více pracovních poměrech u zaměstnavatelů, kteří žádají o poskytnutí příspěvku, v souhrnu přesáhne 40 hodin týdně, c) který se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni IV (úplná závislost). Zkracuje se lhůta pro poskytnutí příspěvku úřadem práce z 30 kalendářních dnů na 14 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Mgr. Olga Bičáková, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Prah Mezinárodní organizace práce (MOP) varuje před nebezpečím snižování reálných mezd Pokračování ze strany 1 zaměstnanců, a tím stimulovaly domácí poptávku. Proto vyzývá sociální partnery k tomu, aby vyjednáváním zabránili dalšímu zhoršování poměru mezd ve vztahu k poměru zisků na HDP. Obdobně zpráva zdůrazňuje potřebu toho, aby minimální mzdy účinně chránily nejzranitelnější skupiny zaměstnanců. Zde se nabízejí i opatření z veřejných zdrojů, jež by podporou růstu příjmů mohly vhodně doplnit institut minimálních mezd a kolektivní vyjednávání. Zpráva potvrzuje, že větší pokrytí kolektivními smlouvami zajišťuje užší vazbu mezd na ekonomický růst, a tím i nižší míru nerovnosti v odměňování. Obdobně, účinná úroveň minimálních mezd může napomoci těm nejpotřebnějším a přispět ke snížení rozdílu v odměňování žen a mužů. Základním požadavkem, jak uvedl J.Somavia, je, aby pracující ženy a muži dostávali spravedlivý podíl z bohatství, které pomáhají vytvářet. Jen tak si mohou otevřené ekonomiky, společnosti a proces globalizace udržet legitimitu NOS - Noviny odborového svazu státních orgánů a organizací Vychází 22x za rok. V Praze vydává Odborový svaz státních orgánů a organizací, Senovážné nám. 23, 110 00 Praha, email: [email protected]; http:// statorg.cmkos.cz. IČO 469351. Šéfredaktorka: Květa Dědovská. Telefon redakce: 236 181 173, e-mail:[email protected]. Objednávky předplatného přijímá redakce. Administrace Věra Černochová, Schulhoffova 857, 149 00 Praha, tel. 272 932 840. Tisk Regleta s.r.o. Novovysočanská 24 N, Praha 9. Expeduje Typa-mailing. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., Odštěpným závodem Střední Čechy v Praze, č. j. 3443/96-P ze dne 20. 11. 1996. ISSN 0862-9633, MK ČR 4664