doc2. Plánování bezpečného průběhu zimní túry a její realizace
download 
Stížnost Transkript
2. Plánování bezpečného průběhu zimní túry a její realizace
2. Plánování bezpečného průběhu zimní túry a její realizace Pravidlo č.2 „Plán není nikdy špatný, jen ta realita bývá jiná...“ Znalosti o lavinách, podmínkách jejich vzniku vedli v posledních dvaceti letech k různým postupům, které měli za cíl zabraňovat lavinovým nehodám. prvotní byla snaha poznat strukturu sněhu, druhy sněhu a vůbec jeho vlastnosti. Znalost o sněhu byla relativně velká, ale nehod nejen neubývalo, spíše s nárůstem lidí pohybujících se v zimním horské terénu nehody přibývaly.První kdo se zamyslel nad celou změnou systému lavinové prevence byl W. Münter. Rozšířil záběr posuzování ze znalosti vlastností sněhu na celý komplex faktorů, které ovlivňují interakci podmínek, terénu a především působení člověka. V práci načaté W. Münterem pokračují dnes mnozí další jako M. Larcher, nebo S.Harvey. jejich poznatky a překlady jejich práce se používají v celém světě a je dobře, že se objevují i u nás. 2.1 Základní postup Obecně lze stanovit postup přípravy a realizace túry do několika fází, v nichž bychom jednotlivé úkony neměli vynechávat. Musíme si uvědomit, že plánování a příprava túry je samozřejmostí a zodpovědný přístup v této přípravné fázi nám může usnadnit řešení neočekávaných situací v průběhu aktivit v horském terénu. Současně je však nezbytné poznamenat, že ani nejlepší plánování nemusí postihnout vše co nás čeká a proto bychom měli být schopni svá rozhodnutí na základě aktuálních informací měnit a upravovat podle místních podmínek. Hovoříme o tzv. „Dynamickém plánování“ (Larcher,Bulička,2005). 2.1.1 Příprava doma nebo na chatě - stanovit potenciální trasu, nebo trasy - na předpokládané trase zjistit nejstrmější místa (pozor mapa se nemusí rovnat skutečnosti!!!, velmi krátké strmé výšvihy vytvářející S-profil nemusíme podle vrstevnic rozpoznat) - zjistit expozici svahů na nichž se budeme pohybovat - seznámit se se stavem vypsaného lavinového nebezpečí v dané oblasti, historii počasí a sněžení za poslední uplynulé období, zjistit aktuální předpověď počasí - připravit přibližný časový rozvrh, zvážit velikost skupiny a zdatnost jejích členů - zhodnotit zjištěné faktory pomocí některé ze základních rozhodovacích strategií STOP OR GO, 3x 3 Munter, Redukční metoda, 2.1.2 Rozhodování a posouzení při zahájení túry - stav počasí a aktuálních podmínek - připravenost skupiny - zkouška lavinových vyhledávačů a kontrola dalšího vybavení - znovu zhodnotit faktory na základě aktuálního stavu STOP OR GO, Harvey, 3x3 - při dosažení prvního vhodného místa (shodná expozice svahu a sklon s plánovanou túrou) zjistit historii sněhové vrstvy, případně provést test klouzavým blokem, nebo alespoň Norskou sondu © Radek Lienerth www.climbingschool.cz 2.1.3 Rozhodování a posuzování v průběhu túry - stále sledovat aktuální podmínky - vím kde jsem a kam jdu - vím svůj stav oproti plánovanému časovému rozvrhu - sjezd nerovná se výstup - v případě změny expozice svahu, znovu posoudit stav sněhové vrstvy - při stoupání od sklonu 30 stupňů dodržovat rozestupy min. 15 m - tempo se řídí vždy podle nejslabšího člena skupiny - v případě pochybností raději vždy změnit túru na náhradní cíl, nebo se túry zříct - při sjezdu vždy rozestupy cca 50 m, od sklonu 35 stupňů vždy jednotlivě - sjezd volit vždy s ohledem na vývoj počasí, viditelnosti a sněhových podmínek - je li to možné volíme sjezd podél stopy výstupu Ve všech třech fázích pracujeme s informacemi které jsme získali z internetu, mapy, nebo na základě vlastního pozorování. Údaje můžeme interpretovat podle různých postupů a pak se již buď ve fázi přípravy nebo vlastní realizace túry rozhodnout. Jednou z informací kterou získáme z internetu, nebo od horské služby je stupeń lavinového nebezpečí. S touto informací pracujeme téměř u všech rozhodovacích postupů, měli bychom k ní ale vždy přistupovat obezřetně, podle lokálních podmínek. Zvlášť specifickým příkladem jsou Vysoké Tatry, kde může být podle různých dolin, nebo i svahů současně první i čtvrtý stupeň lavinového nebezpečí. 2.2 Evropská stupnice lavinového nebezpečí Má pět stupňů. Je dnes standardně používána po celém světě. Poskytuje přibližný obraz o lavinové situaci v regionu. stupeň ohrožení stabilita sněhové vrstvy pravděpodobnost pádu lavin 1 malé potenciální nebezpečí 2 mírné potenciální nebezpečí 3 značné Sněhová pokrývka je všeobecně dobře minimální ohrožení, dobře zpevněná sněhová pokrývka. Sesuvy lavin hrozí jen při zvýšeném dodazpevněná a stabilní tečném zatížení na velmi exponovaných svazích. Spontánní pohyby sněhu zpravidla nepřesahují nestabilní z 5% kategorii splazů. Sněhová pokrývka je obecně dobře obvyklá situace, vcelku dobře zpevněná sněhová zpevněná s výjimkou některých sva- pokrývka. Sesuvy lavin hrozí při zvýšeném dodatečném zatížení na exponovaných svazích,. Potencihů,kde je pouze mírně zpevněná álně nízké riziko spontánních lavin. nestabilní z 10% Sněhová pokrývka je na mnohých sesuv lavin může iniciovat i nízké dodatečné zatížestrmých svazích jen mírně až slabě ní. Ojediněle jsou možné spontánní laviny středních rozměrů, které mohou zasáhnout i často navštěvozpevněná velmi velké vané prostory , jako přístupové cesty, nebo sjezdovky. Možnosti túr velmi omezené a pouze při značnestabilní z 20% ných zkušenostech. Sněhová pokrývka je na většině str- Pravděpodobnost laviny je velmi vysoká již při nepatrném dodatečném zatížení. Možnosti túr jsou mých svahů pouze slabě zpevněná. zcela omezené, situace vyžaduje expertní zhodnocení. Potenciálně velké riziko spontánních lavin nestabilní ze 40% zasahujících údolní prostory ve středním až velkém rozsahu. Sněhová pokrývka je všeobecně slabě Je nutno počítat s četnými lavinami velkého rozsahu i na svazích s mírným sklonem, které mohou zasáhzpevněná a nestabilní nout obydlené části údolí i protisvahy potenciální nebezpečí krajně nestabilní!!! potenciální nebezpečí 4 velké potenciální nebezpečí 5 (Pohl,Schellhamer,2005) © Radek Lienerth www.climbingschool.cz Pojmem dodatečné zatížení označujeme jakékoli další zatížení svahu mimo sněhové vrstvy na něm ležící. Tedy skialpinista, nebo horolezec jsou již dodatečným zatížením. V případě chůze do svahu zatížení odpovídá přibližně až trojnásobku naší váhy, v případě lyžování je zatížení kolem pětinásobku a v případě pádu až desetinásbku. obr. 1 lavinové nehody a stupeň lavinového rizika (S.Harvey,2002) Lavinové nehody a stupen lavinového nebezpeci statistika 1987/88 - 1998/99 45% stupen1 stupen2 18% stupen3 stupen4 stupen5 1% 30% 6% Z uvedených dat zahrnujících lavinové nehody registrované týmem S. Harvey ve švýcarském Davosu zcela jasně vyplývá jako nejnebezpečnější třetí stupeň lavinového nebezpečí. Podmínky už nejsou v pohodě, ale zase na druhou stranu není tak špatně, abychom nevyrazili, že... Můžete si povšimnout, že pouze jedno procento nehod je při pátém stupni a i zde se nejednalo o nehody při lezení a lyžování, ale údolní laviny, které zasáhly obydlená údolí. Současně si prosím povšimněte 6% u stupně jedna. Je to sice malé procento, ale je tam. S lavinou je tedy třeba počítat i při malém lavinovém nebezpečí. 2.3 Rozhodovací strategie pro zahájení túry a změny v jejím průběhu Mezi nejčastěji dnes používané postupy pro posuzování lavinového rizika patří Snow Card, Stop or Go, Nivo Test, Redukční metoda W. Müntera, 3x3, nebo redukce rizika S. Harvey. O některých se v následující části zmíníme podrobněji. 2.3.1 Stop or GO Metoda vyvinutá týmem M. Larchera. Patří k nejzákladnějším rozhodovacím strategiím určeným především pro začínající skialpinisty a horolezce. Je založena na posouzení dvou rizik. regionálního – stupeň lavinového nebezpečí pro oblast a poté pak zonálního – sledujeme vybrané jevy v našem okolí (nový sníh, formování sněhu větrem,provlhnutí sněhu, laviny, praskání svahu), na základě výskytu a charakteru těchto jevů se pak rozhodujeme zda jít, nebo změnit cíl, či ukončit túru. © Radek Lienerth www.climbingschool.cz Výskyt jevu není příkazem túru ukončit, ale je vždy výzvou k důkladnému zhodnocení jeho výskytu. Samozřejmě jinak budeme hodnotit 10 cm nového sněhu za bezvětří a zcela jinak budeme hodnotit výskyt praskání a zvuků ve svahu po němž jdeme. Karta Stop or GO má několik podob lišících se podle překladu a doplňujících informací. Základní rozhodovací schéma regionálního a zonálního rizika je vždy shodné. obr. 2 Karta Stop or Go (Larcher,Cerman, 2002) Hlavní nevýhodou této rozhodovací strategie je spolehnutí se na daný stupeň lavinového nebezpečí určený cizí osobou zpravidla pro celou oblast. Každý stupeň má přidělenou určitou hodnotu strmosti svahu, ale jsme při stupni 4 lavinového nebezpečí ohroženi až na svahu o sklonu 30 stupňů, nebo už v údolní partii? V hodnocení zonálních faktorů je třeba zohlednit, že odpověď na otázky leží v trojúhelníku „Znalost – Zkušenost – Zodpovědnost“. To znamená, že konečné rozhodnutí zda jít, nebo zůstat stát je jedině na vás. 2.3.2 Nivo test Jedná se rozhodovací strategii uvedenou v život ve Francii Robertem Bolognesi. obr. 3 Nivo test ( Bolognesi, Kořízek, 2003) Stejně jako Stop or Go, je i tato kartička určena především pro nejširší, tedy ne zcela odbornou skupinu uživatelů, kteří mají základní povědomí o problematice lavin, ale podrobněji se tématem nezabývali. Nivo test je založen na zodpovězení si 26 přesně cílených otázek, které nezohledňují lavinové nebezpečí či jiné informace poskytnuté cizí osobou. To je ovšem vyváženo nezbytností vaší zvýšené schopnosti pozorovat a vyhodnocovat situace ve vašem okolí. Opět tedy narážíme na problém „Znalost – Zkušenost – Odpovědnost“ Na každou z otázek odpovíte pravdivě buď ANO, nebo NE. Každá odpověď ANO pak znamená přičtení odpovídajícího počtu trestných bodů k vašemu kreditu. Konečný kredit vám pak přiřadí hodnotu, která jednoznačně vypovídá jak to je s pokračováním vaší túry. Větší význam než výsledek, který vám jak NIVOtest, tak i STOP or GO poskytne, má fakt, že se naučíme na túře sledovat proměnlivé faktory ve svém okolí a tyto zcela automaticky vnitřně vyhodnocovat. Toto má svůj význam zejména u rozhodovacích strategií pro pokročilé 3x3, redukční metody W. Müntera a redukce rizika S. Harvey. © Radek Lienerth www.climbingschool.cz 2.3.3 Werner Münter 3x3 Metoda vyvinutá skupinou Wernera Muntera ve Švýcarsku. Částečně se tato metoda překrývá s metodou Stop or GO. Je založena na vyhodnocení faktorů ovlivňujících vznik lavin ve třech rovinách a z hlediska průběhu túry ve třech fázích. Z hlediska posuzovacích rovin vždy hodnotíme tři kritéria: - podmínky,terén,člověk. Z hlediska fází průběhu túry pak vyhodnocujeme tato kritéria: - ve fázi přípravy a plánování – regionální filtr - ve fázi zahájení túry – lokální filtr - ve fázi průběhu túry – zonální filtr. 3x3 je bezpečnostní síť utkaná z mnoha souvisejících faktorů hlavních tří kritérií působících na vznik lavin, jejich vyhodnocování, které stále podrobněji aktualizujeme. • Regionální filtr – příprava doma, vyhodnocení dostupných prognóz počasí, stavu podmínek, velikosti skupiny a zdatnosti jejích členů, stanovení potenciální trasy a zvážení míry rizika, případná korekce trasy podle zjištěných údajů • Lokální filtr – proveden po příjezdu na místo, potvrzení zamýšlené trasy, nebo naopak její změna na základě opětovné kontroly vybavení, aktuální kondice členů skupiny, počasí a podmínek. Je někdo další ve stejné oblasti, mimo mou skupinu? • Zonální filtr – průběžné hodnocení terénu, zjištění stability svahu, co se děje kolem mne. Stále monitorujeme situaci kolem a nespoléháme slepě na údaje zjištěné např. při začátku túry. 3x3 W.Münter podmínky terén lidský faktor Stav a prognóza lavinového D nebezpečí filtr O Regionální Stav a prognóza počasí - plán túry a jeho Aktuální informace z cílové M varianty oblasti A (internet, TV, telefon) Mapa 1:25000 Sklony svahů Průvodce / literatura Předchozí zkušenost Velikost skupiny Motivace, kondice členů Zkušenost, zodpovědnost, odpovídající výstroj a výzbroj účastníků Aktuální nálada ve skupině? Konkurence se sousední skupinou? Vybavení v pořádku? Tlak na výkon? Motivace? V Lokální filtr - kam můžeme dohlédnout (dalekohled) uzpůsobení trasy podle aktuálních podmínek Množství sněhu, nový sníh, působení větru a teplotních změn, uvolněné laviny, vývoj povětrnostních podmínek Odpovídá terén očekávanému? Jaký bude vývoj? Předchozí zkušenost. (dalekohled) Jsou zřetelné starší stopy? Vedou tyto stopy bezpečně? Zonální filtr - stálé sledovaní M okolí Í - korekce trasy S podle místních T podmínek Viditelnost, odpovídá realita očekávanému? Závětrný, nebo návětrný svah? test stability sněhové vrstvy v odpovídající expozici Aktuální kondice týmu? Co je nad námi? Kolik lidí je v našem okolí? Co je pod námi? Tlak ostatních a motivace? Jaká je výška a reliéf a Taktika vedení túry a bezexpozice? pečnostní opatření? Vím kde jsem? Závěrečné rozhodnutí Kde jsou nejprudší místa? Jít/ Nejít/Změnit cíl O B L A S T I N A Ě (W.Munter, 2002) © Radek Lienerth www.climbingschool.cz 3x3 nám neurčí zda na túru vyrazit či ne, ale pomůže zaměřit naši pozornost na podstatné jevy, které potenciálně mohou ohrozit naši bezpečnost. Při jejím dodržování se naučíme podvědomě vnímat a vyhodnocovat jevy ve svém okolí, které by nás mohli případně ohrozit, nebo jsou příznaky možného ohrožení. 2.3.4 Redukce rizika W.Münter Opět metoda vyvinutá W. Münterem. Je neocenitelným pomocníkem zejména v rozhodovací fázi regionálního filtru. Jako jediná z metod dá konkrétní výsledek, který túru v plánovaném rozsahu doporučí, či nikoli. Stejně jako u Stop or Go je však nutné zvážit faktor lavinového nebezpečí jako prvku vloženého někým druhým! Stejně jako musíme mít na paměti možné odlišnosti lokálního terénu a podmínek, od mapy a informací získaných třeba na internetu. Metoda je založena na redukci potenciálního lavinového rizika vyloučením nebezpečných úseků. Zvolíme li tedy odpovídající jednání, lze minimalizovat zbývající riziko na přijatelnou mez. Lavinové nebezpečí Každý stupeň potenciálního lavinového nebezpečí má přiřazenu odpovídající hodnotu, přičemž vycházíme z faktu, že s vyšším stupněm potenciálního lavinového nebezpečí dvojnásobně vzrůstá počet nebezpečných svahů. 1 malé 1 2 2 mírné 3 4 3 značné 6 4 velké 8 12 16 Středové hodnoty lavinového nebezpečí pro redukční metodu stupeň lavinového nebezpečí hodnota rizika 1 malé 2 mírné 3 značné 4 velké 5 velmi velké 2 4 8 16 s túrou se neuvažuje Redukční faktor první třídy– sklon svahu Tento redukční faktor nesmí být nikdy vynechán při 3.stupni lavinového nebezpečí. Přes 50% lavin uvolněných člověkem spadne na svazích přes 400 . (Kořízek, 2004) Sklon svahu je klíčovým prvkem v odtržení laviny. Sklon svahu vyčtený z mapy, nemusí v terénu vždy odpovídat zejména díky S-profilu, který mapa s vrstevnicemi po 20 m nemusí postihnout. Měli bychom si uvědomit, že svahy s vystupujícími skalisky jsou zpravidla strmosti až kolem 400 . Kontrolou strmosti svahu je i náš pohyb. Pokud jsme přinuceni začít stoupat na lyžích serpentiny, pak dosahuje svah strmosti ke 300 . sklon svahu redukční hodnota 400 a víc do 400 do 350 do 300 1 2 3 4 © Radek Lienerth www.climbingschool.cz Redukční faktor druhé třídy – expozice svahu Přes 70% lavinových nehod se stalo v sektoru Z –S –V, vynecháme li tedy z plánované túry severní svahy snižujeme riziko nehody na polovinu. Ve stanoveném rozsahu je redukční faktor volen s ohledem na Alpskou oblast. V jiných horských oblastech je vždy třeba přihlédnout k místním podmínkám a klimatickým procesům. Tento redukční faktor nemůžeme uplatnit na jaře, kdy je sníh provlhlý v celém profilu. expozice svahu redukční hodnota SZ – S – SV SZZ – SZ a SV – JVV JVV – SZZ vynechání rizikových svahů podle zprávy o potenciálním lavinovém nebezpečí často ježděné svahy 1 2 3 4 2 Redukční faktor třetí třídy – lidský faktor lidský faktor redukční hodnota velká skupina bez rozestupů (5 členů a více) velká skupina s rozestupy malá skupina bez rozestupů (do 5 členů) malá skupina s rozestupy 1 2 3 4 Výpočet rizika pomocí redukční metody Výslednou hodnotu rizika získáme pokud hodnotu odpovídající stanovenému potenciálnímu lavinovému nebezpečí dělíme násobky redukčních hodnot jednotlivých faktorů. Pro realizaci túry je nezbytné aby výsledek byl menší, nebo roven 1. Pro realizaci záchranné akce je maximální akceptovatelná hodnota rizika rovna 2. Modelový příklad č.1.: 4 (lavinové nebezpečí 2. stupeň)______________ 0 2 (37 svah v nejstrmějším místě) x 3 (JZ svah) x 3 (malá skupina s rozestupy) = 8/27 = 0,3 0,3 < 1⇒ ⇒ O. K. V naplánovaném rozsahu je možné realizaci túry doporučit. Modelový příklad č. 2.: 8 (lavinové nebezpečí 3. stupeň)______________ 2 (370 svah v nejstrmějším místě) x 1 (S svah) x 2 (velká skupina s rozestupy) = 8/4 = 2 2 > 1 ⇒ K. O. V naplánovaném rozsahu túru rozhodně nerealizovat, s přihlédnutím ke stupni lavinového nebezpečí bude nezbytné vyloučit místa se sklonem svahu přes 350 a v průběhu celé túry striktně dodržovat bezpečnostní doporučení ohledně rozestupů skupiny. © Radek Lienerth www.climbingschool.cz Zlaté pravidlo Jedná se o uplatnění zjednodušené verze redukční metody. Zlaté pravidlo stanovil W. Münter, jako návod redukce rizika pro začátečníky. Výhodou je stanovení závěru pro realizaci túry bez počítání. Zlaté pravidlo 1.malé upravíme své konání podle jednoho libovolného redukčního faktoru 2. mírné realizaci túry uzpůsobíme podle dvou libovolných redukčních faktorů 3. značné vždy zohledníme po jednom faktoru první, druhé a třetí třídy nemáme – li k dispozici faktor 2 třídy (mokrý sníh, nebo sektor sever beze stop) zůstáváme na svazích do 350 a dodržujeme bezpečnostní doporučení o túře se neuvažuje 4.velké Při 3. stupni potenciálního lavinového nebezpečí vždy odpovídáme na tři otázky: 1) Je sklon svahu pod 400 2) Jsme mimo severní sektor, nebo v něm, ale v bezpečné stopě? 3) Dodržujeme bezpečnostní doporučení pro výstup i sjezd? 3 x ANO = O.K 2.3.5 Redukce lavinového rizika S. Harvey Zatím poslední novinka napomáhající horolezcům a skialpinistům při plánování a realizaci zimních túr. Strategie byla sestavena týmem SLF Davos v čele se S. Harvey. Do určité míry se dá říct, že strategie kloubí podrobnosti a výhody 3x3 a Redukce rizika W.Müntera s jednoduchostí Stpor Go, nebo Nivo testu. Rozhodovací postupy této strategie se opírají o rozsáhlý výzkum lavinových nehod uskutečněný švýcarskými odborníky a především důsledné statistické zpracování. Při stanovování míry rizika vždy srovnáváme faktory zvyšující riziko a faktory, které naopak riziko snižují. Přirozenou snahou je túru připravit tak aby faktory snižující riziko převažovaly. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vznik lavin je uznáván sklon svahu, proto i zde hraje hlavní roli v plánovací fázi túry. Nezvažujeme však údaj sklonu celého svahu, ale přímo nejstrmějšího místa o minimální rozloze 20 x 20 m. Podle stupně potenciálního lavinového rizika pak sledujeme užší, nebo širší okruh svého okolí. V průběhu realizace aktivit v zimním horském prostředí pak neustále sledujeme a vyhodnocujeme faktory ovlivňující riziko. Shodně s 3x3 posuzujeme faktory podmínek, terénu a člověka v pozitivním i negativním smyslu na nebezpečí laviny. Poprvé ze všech „návodů“ je zde přímo do posuzování rizika zahrnuta vlastnost sněhové vrstvy. Stupeň lavinového nebezpečí Nejstrmější 400 místo ve svahu 350 min.rozloha 300 20x20m Potenciálně ohrožená oblast. Jaký je sklon? © Radek Lienerth 4- vysoké 3 – značné 2-mírné 1-malé vysoké riziko vysoké riziko vysoké riziko zvýšené riziko Rozlehlé okolí strmých svahů, nezbytné zahrnout možné dojezdy údolních lavin vysoké riziko vysoké riziko zvýšené riziko malé riziko Celý svah včetně úpatí, pozor i na ježděné svahy. vysoké riziko zvýšené riziko zvýšené riziko malé riziko malé riziko malé riziko malé riziko malé riziko Okolí stopy do cca Stopa a její bez50 m. prostřední okolí. www.climbingschool.cz Faktory zvyšující riziko čerstvý sníh kritické množství nového sněhu mnoho nesvázaných vrstev ve sněhovém profilu výrazné oteplení výstražná znamení: čerstvé laviny, sesuvy, praskliny „WUMM“ zvuky ze svahu špatná viditelnost podmínky Špatný pocit je třeba brát vážně podmínky homogenní sněhový profil často ježděný svah Několik faktorů současně zname- muldovitý terén ná kombinaci nebezpečí nevýhodná expozice nebezpečný svah nad námi velká skupina ostrý hřeben – převěje, návěje rázové zatížení svahu (pád) nezasněžené skalní bloky riziko pádu terén člověk vysoké riziko zvýšené riziko malé riziko člověk defenzivní chování malá skupina opatrné zatěžování svahu – dodržování bezpečnostních doporučení I přes dobrý pocit je třeba nenechat se unést a kriticky situaci posoudit terén nebezpečný svah je pod námi výhodná expozice plochý hřeben Faktory snižující riziko (+) (S.Harvey, 2002) Strategie redukce lavinového rizika určuje míru rizika a doporučuje jak se zachovat při jednotlivých úrovních rizika. Převažující vysoké riziko doporučuje zrušit túru, při zvýšeném riziku dodržet zmíněný trojúhelník „znalost, zkušenost a dovednost“ a po té se rozhodnout zda pokračovat, zrušit, nebo změnit cíl túry. Stanovení malého rizika dává relativní jistotu, pokud se nevyskytnou znaky signalizující ohrožení. I při malém riziku pak musíme pokládat svahy překračující v minimální ploše 20x20m sklon 300 za potenciálně lavinové. 2.4 Posouzení stability sněhové vrstvy v terénu Jak jsme naznačili již v úvodu této kapitoly, poměrně dlouhou dobu se lavinová prevence ubírala směrem nauky o sněhu, jeho vlastnostech a až později začala být lavinová problematika brána v širším spektru. Posouzení stability sněhové vrstvy pomocí některého z testů má několik výhod a současně i nevýhod. Výhodou je bezesporu detailní seznámení z historií sněhové vrstvy, druhy sněhu a jeho vlastnostmi. Nevýhodou je časová náročnost těchto testů a také jejich úzce lokální platnost. I přes nejvýznamnější nevýhodu lokální platnosti se nám vyplácí tyto testy provádět, neboť každým si rozšíříme své znalosti a zdokonalíme svůj odhad. 2.4.1 Stanovené sněhového profilu Sněhový profil je jedna z nejjednodušších cest, jak zmapovat jednotlivé vrstvy sněhové pokrývky přímo v terénu. Každý přísun nového sněhu, jako i periody počasí lze ze sněhové vrstvy vyčíst, neboť po sobě zanechávají v celkovém profilu charakteristické znaky. Výrazné oteplení a následné prudké ochlazení zanechává ve vrstvě ledovou lamelu, dlouhodobé mrazy se vyznačují přítomností dutinové jinovatky. Naopak dlouhodobé oteplení se vyznačuje provlhnutím sněhové vrstvy až na podklad a jejím homogenizací do jednolité firnové vrstvy. © Radek Lienerth www.climbingschool.cz Sněhový profil zjišťujeme vykopáním jámy ve sněhu, nejlépe až na zem a v jejích bočních stěnách pak získáme informace o jednotlivých vrstvách. Díra by měla vždy být ve svahu o stejné expozici jako svah po němž povede naše túra a pokud možno ve stejné nadmořské výšce. Díra nemusí být rozměrově velká, nicméně až na podklad je ideál. V praxi to ale není vždy účelné, nebo spíše jednoduše možné. Často stačí vykopání několika vrchních vrstev, sněhovou vrstvu můžete svou činností ovlivnit maximálně do výšky postavy, proto nemá smysl koupat hloub. Po vykopání profilové díry je nutné jednu stěnu upravit tak, aby jednotlivé vrstvy byly dobře čitelné. Takto můžeme otestovat rozdíly vzhledu, vlhkosti sněhu, pevnosti a velikosti krystalek jednotlivých druhů sněhu. Všechny uvedené vlastnosti slouží k určení potenciálního lavinového rizika a je nutné je hodnotit jako celek! Pokud v určité části sněhové vrstvy narazíme na přítomnost hranatozrného sněhu, pohárkových krystalů, nebo neprůrazné ledové vrstvy, vždy bychom měli provést další test s větší vypovídací hodnotou a zvážit další organizaci túry. Tyto druhy sněhu mají velmi malou soudržnost s ostatními druhy sněhu, nejnebezpečnější pak jsou pokud přímo sousedí!!! Vyčíst z druhů sněhu relevantní informaci může pouze skutečný odborník, který se problematikou lavin zabývá po celou zimní sezónu a má bohatou empirickou zkušenost. Pro většinu ostatních bude mít stanovení sněhového profilu a v něm obsažených druhů sněhu spíše výukový efekt a bude součástí snadněji vyhodnotitelných testů. Takže zjistíte kolik sněhu ve sledovaném místě vlastně leží. obr. 4 Prosvícený sněhový profil Pokud se nám podaří vypreparovat velmi tenkou sněhovou stěnu (cca 5 cm), můžeme proti světlu jasně vidět jednotlivé sněhové vrstvy a usuzovat jejich odlišnost. 2.4.2 Stanovení odlišné tvrdosti vrstev Tento test se používá ke zjištění soudržnosti jednotlivých vrstev a rozdílů mezi nimi. Dá se považovat za jeden z nejprůkaznějších testů zjištění stability svahu a současně i nejjednodušší. Je to prioritní test při práci lavinových preventistů. Zpravidla tento test spojujeme s dalším jako je norská sonda, nebo snáze vyhodnotitelný klouzavý blok. Základem je tedy jáma ve sněhu až na podklad, nebo maximálně výšku postavy. Stěnu této jámy, která je ve stínu urovnáme lopatou a připravíme pro stanovení tvrdosti vrstev. Vodorovnými čarami se zvýrazní jednotlivé vrstvy sněhového profilu v nichž rozeznáme odlišné tvrdosti sněhu, jak je uvedeno v tabulce. Podstatné jsou pro nás zejména rozhraní mezi jednotlivými vrstvami. Pokud zjistíte, že mezi dvěma sousedními vrstvami je rozdíl více jak dvou stupňů (viz. tab.), znamená to již velmi zvýšené potenciální nebezpečí vzniku laviny. Opět zde hrají ovšem roli ještě další faktory, které můžeme zohlednit, jak si uká© Radek Lienerth www.climbingschool.cz žeme dále. Test se provádí tím způsobem, že se snažíme vnořit do sněhu různé předměty, které jsou charakteristické pro každý stupeň tvrdosti vrstvy. Rozdíl tvrdosti vrstev zkoušíme v průběhu celého testu v tenké rukavici. Výsledek není ovlivněn teplem ruky, ani velikostí rukavice. V případě nutnosti jej provádíme i v silné rukavici, nebo holou rukou, ale vždy stejně na všech stupních. Tedy nikdy pěst v rukavici a třeba prst holou rukou! Tvar ruky, nebo předmět by měl jít do sněhové vrstvy zatlačit volně silou stále shodné intenzity. Je potřeba dát pozor na velmi tenké potenciálně kritické mezivrstvy, které nemusíme objevit. pokud je to možné kombinujeme test tvrdosti s testem klouzavým blokem, nebo klapacím testem. stupně tvrdosti sněhových vrstev v terénu: stupeň tvrdosti předmět který lze bez obtíží zatlačit do sněhové vrstvy 1 pěst 2 čtyři prsty 3 prst 4 tužka (hrot hole) 5 nůž Led neprůrazná ledová vrstva obr. 5 test tvrdosti pěst obr. 6 test tvrdosti čtyři prsty obr. 8 test tvrdosti hrot hole/tužka © Radek Lienerth obr. 7 test tvrdosti prst obr. 9 test tvrdosti nůž www.climbingschool.cz obr. 10 výsledek testu tvrdosti Na obr. 10 je vidět konkrétní uložení vrstev ze dne 29. 2. 2004 Zlomiska, Vysoké Tatry. Postupně připadlo dalších 20 až 30 cm nového sněhu bez oteplení, v kombinaci s větrem pak vznikla na rozdílu tří vrstev pěst – hrot hole lavinová situace, která si o čtyři dny později vyžádala život ve vedlejší Mengusovské dolině. 2.4.3 Provedení testu klouzavým blokem 1) nalezneme místo o sklonu svahu 30 stupňů a shodné expozici svahu jako je trasa naší túry, ale tak abychom nebyli ohrožení případnou lavinou shora 2) vyhloubíme jámu o šířce 2 m a hloubce až na podklad sněhové vrstvy, maximálně však výšku postavy, tak aby shora ji uzavírající sněhový profil byl svislý. 3) po stranách, ve vzdálenosti na délku lyží od sebe vykopeme postranní příkopy shodné hloubky jako úvodní jáma a směrem 1,5 m do svahu 4) na konci příkopů, kolmo ke svahu odřízneme sněhovou pilou, nebo pomocí uzlíkové smyčky vlastní blok 5) podle stupňů tvrdosti označíme vrstvy a určíme potenciálně kritické mezivrstvy 6) blok o velikosti 1,5 x 1,8 m x výška sněhové vrstvy je připraven k testu obr. 11 odřezání klouzavého bloku © Radek Lienerth obr. 12 test klouzavým blokem www.climbingschool.cz Vyhodnocení testu stupeň sesunutí bloku 1 2 3 4 5 6 7 při kopání, nebo odřezu bloku při najetí testovacího lyžaře na blok při pohoupnutí testovacího lyžaře v kolenou při prvním nárazovém zatížení skokem s lyžemi při druhém, nebo třetím nárazovém zatížení skokem s lyžemi při nárazovém zatížení skokem bez lyží uvolnění není možné míra rizika doporučení vysoké vysoké změnit, nebo zrušit cíl túry změnit, nebo zrušit cíl túry vysoké změnit, nebo zrušit cíl túry, na svah vstupovat jen v nezbytných případech záchrany možné ojedinělé uvolnění lavin lyžařem, nezbytné velké zkušenosti k volbě trasy i vedení túry možné ojedinělé uvolnění lavin lyžařem, nezbytné velké zkušenosti k volbě trasy i vedení túry zvýšené zvýšené malé uvolnění laviny lyžařem nepravděpodobné malé uvolnění laviny lyžařem nemožné V případě 6 – 7 lze svah pokládat za bezpečný. To ovšem neznamená, že za 50 m, nemůže být vše jinak.V túře pokračujeme podle původního záměru, ale i přes stabilní sněhovou vrstvu dodržujeme bezpečnostní doporučení a stále vyhodnocujeme okolní terén. 2.4.4 Norská sonda Obdobná technologie jako u klouzavého bloku. Výhodou je rychlejší provedení ve dvou lidech, nevýhodou obtížnější vyhodnocení vyžadující větší empirickou zkušenost. Nevýhodou je také mocnost posuzované vrstvy, kdy objektivně postihneme soudržnost maximálně na hloubku listu lopaty. 1) vyhloubíme jámu o šířce cca 0,8 m, tak že sněhový profil je kolmý ke svahu 2) sněhový profil odřízneme od okolní sněhové vrstvy v podobě komolého lichoběžníku, kdy jeho horní hrana má šíři lopaty (20 cm) 3) do vrcholu lichoběžníku vložíme lopatu a zatáhneme obr. 13 norská sonda © Radek Lienerth www.climbingschool.cz Vyhodnocení testu stupeň zatížení nezbytné k se- míra rizika sunutí do 10 kg vysoké 1 2 do 20 kg zvýšené 3 přes 20 kg malé doporučení změnit, nebo zrušit cíl túry, na svah vstupovat jen v nezbytných případech záchrany možné ojedinělé uvolnění lavin lyžařem, nezbytné velké zkušenosti k volbě trasy i vedení túry uvolnění laviny lyžařem nepravděpodobné 2.3.5 Klapací test Jeden z nejobjektivnějších a současně velmi jednoduše proveditelných a vyhodnotitelných testů. Ve sněhové vrstvě vypreparujeme ve stěně jámy v níž jsme zkoumaly tvrdost vrstev sloupek o rozměrech listu lopaty. Ze zadní strany sloupek od sněhové vrstvy odřízneme smyčkou, nebo pilou na sníh. Všechny strany vypreparovaného sloupu jsou svislé a rovné. Na vrchol sloupku položíme lopatu a zahájíme testování. 10 x poklep zápěstím, 10 x předloktím a 10 x paží. Pro vyhodnocení je podstatný okamžik naprasknutí, nebo přímo zborcení sloupku na potenciálně kritické mezivrstvě. Pro její lokalizaci je nezbytné zachytit právě okamžik naprasknutí. Vyhodnocení testu stupeň prasknutí, nebo zborce- míra rizika ní sloupku v půběhu 10x poklepů zápěs- vysoké 1 2 3 tím v průběhu 10x poklepů před- zvýšené loktím v průběhu 10x poklepů paží malé doporučení změnit, nebo zrušit cíl túry, na svah vstupovat jen v nezbytných případech záchrany možné ojedinělé uvolnění lavin lyžařem, nezbytné velké zkušenosti k volbě trasy i vedení túry uvolnění laviny lyžařem nepravděpodobné obr. 14 Klapací test , vyříznutí sloupce, poklep zápěstím, prasknutí na kritické mezivrstvě V průběhu poklepů je potřeba pečlivě sledovat zda se nám neobjevuje ve sloupci prasklina. Pro výsledek testu je směrodatné objevení praskliny, které signalizuje špatnou vazbu vrstev – kritickou mezivrstvu. © Radek Lienerth www.climbingschool.cz 2.5 Závěr Máme li tuto kapitolu nějak zhodnotit, uzavřít a přitom neopakovat co již bylo řečeno bude to poněkud složitější. Všechny zde uvedené rozhodovací postupy, představené nápovědové kartičky i praktické testy v terénu. To vše jsou pouze pomůcky a jako k pomůckám k nim musíme přistupovat, protože rozhodnout se budeme muset nakonec vždy sami. A právě ke správnému rozhodování, na základě podstatných indicií nás mohou tyto rozhodovací postupy, upozorňující na podstatné faktory přivést. Tedy máte dvě možnosti. Buď posilovat kopání klouzavého bloku co 50 m, nebo se naučit dívat kolem sebe a vždy zvažovat, jestli má naše chování vůči takovým silám přírody, jakými bezesporu laviny jsou, dostatečný respekt. 2.6 použitá literatura W.Münter: 3x3 Lawinen, Pohl und Schellhammer – Garmisch-Partenkirchen, 3. vydání,2003 Stefan Winter: Skialpinismus, Kopp, 1. vydání, 2002 P.Schubert, P.Stückl: Alpin-Lehrplan Band 5, Sicherheit am Berg, München, 2000 S.Harvey: http://wa.slf.ch/unfaelle/LawRisikoBulletin.pdf Univerzity Oregon: http://www.uoregon.edu/~opp/snow/avalanche/aval_lectures.htm V.Kořízek: Laviny Prevence, Strategie, Zachrana, .pdf, 2005 W. Pohl, Ch.Schellhamer: Skialpinismus a skitouring, Altimax Basic, 2005 © Radek Lienerth www.climbingschool.cz
