SU04_Annex01_Study on cross border trails within the BR

H RANIČNÍ PŘECHODY A P ŘESHRANIČNÍ STEZKY
NA ÚZEMÍ
B IOSFÉRICKÉ REZERVACE
Š UMAVA
Ing. Hynek Hladík
Prosinec 2006
Studie byla vytvořena v rámci projektu
„Šetrný turismus – šance pro Biosférickou rezervaci Šumava“
Koordinace projektu / Coordinators of the project:
Ústav systémové biologie a ekologie Akademie věd české republiky
Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
Ökologischer Tourismus in Europa
Projekt podpořili / This project was supported by:
UNEP – GEF, UNESCO, MAB, EU, INTERREG IIIB CADSES, MŽP ČR
Zemské hranice na Šumavě a je překračující stezky v dávné historii
K přírodním zvláštnostem Čech patřila vždy přirozená hradba hor porostlých hustými
pralesy. Na jihozápadě Čech Šumava, mohutný horský hřeben na hranicí země České
s Bavorskem a Horním Rakouskem, oddělovala od sebe sousední země, . Dlouhou dobu nebyl
definován průběh hranic České země, nebylo třeba přesně vědět, kde byly hranice, hranice
byly jednoduše kdesi v lese, většinou po hřebenech hor.
Přes překážky, které Šumava vytvářela, překračovaly Šumavu již od pravěku četné stezky, po
kterých se dopravovalo zboží ze zemí v jižní části Evropy na sever a zpět. Je jisté, že v těchto
dávných dobách české historie probíhal obchod, kudy přesně tehdejší stezky vedly, je nejspíš
velkým otazníkem.
Přesnější údaje jsou již z ranného středověku, z 10. století. Mezi nejvýznamnější stezky, které
spojovaly tehdy Prahu s cizími zeměmi např. patřily:
- Praha – Písek – Netolice – Vyšší Brod – Linec
- Praha – Písek – Netolice – Pasov (počátky Zlaté stezky)
- Praha – Staré Prachatice – Pasov (Zlatá stezka)
- Praha – Prácheň – Sušice – Hartmanice – Železná Ruda – klášter Rinchnach – klášter
Nieder Altech (Vintýřova stezka)
Vedle těchto hlavních směrů byla řada cest a stezek. Některé z nich byly staré od pravěku. Ve
středověku se množství stezek zvýšilo, podél nich vyrostla řada hradů. Na zemských stezkách
se vstupovalo z pohraničního hvozdu zemskými branami, u nichž byly celnice, místa, kde se
vybíralo mýto a clo.
Po stezkách protínajících Šumavu se dopravovalo z jihu především zboží, kterého v Čechách
nebylo – sůl. Stezky vedly především po návrších, kde si koně vyšlapali cestu, v údolích, podél
řek a potoků byly často bažiny, kterým se bylo třeba vyhnout. Trasa stezky se občas měnila,
někde padly rozsáhlé polomy, bílé „zlato“ bylo však třeba dopravit včas, proto si karavany
našly novou cestu někde v blízkosti. Některé stezky se místy rozvětvily a posléze zase spojily,
aby došly ke svým cílům.
Středověké solné stezky na Šumavě
-
-
-
Stezka přes Sv. Kateřinu – vedla z bavorského města Kouba (Cham) přes Kötzling –
Hohenwart – Sv. Kateřina – Nýrsko. O významu této obchodní cesty svědčí i fakt, že ve
14. století byl postaven k její ochraně hrad Pajrek. Osada Nýrsko vznikla na této
obchodní stezce rovněž ve 14. století
Stezka přes Železnou Rudu - z Pasova (Passau), přes Zwiesel, Debrník, Železnou
Rudu na horu Pancíř, dále na Můstek, Strážov do Klatov. Stezka podél řeky Řezná
(Regen) přes železnorudské sedlo byla trochu výjimkou mezi šumavskými stezkami,
přesto patří mezi velmi staré stezky. Na její ochranu vyrostly tři tvrze – Strážov,
Opálka a tvrz v Janovicích n.Ú. Ve Zwieselu z ní k severovýchodu odbočovala
Vintýřova stezka
Vintýřova stezka – z klášterů Niederaltaich na Dunaji a Rinchnach do Zwieselu a
Lindbergu, na Zlatý stolek mezi horami Plesná a Žďánidla, přes Vysoké Lávky,
Rovinu, Dobrou Vodu, Hartmanice, Hořejší a Dolejší Krušec, Nuzerov do Sušice. Tato
velmi stará stezka, jak bylo již uvedeno byla připomínána již v 10. století, nesla tři
jména – hartmanická, březnická (podle obce Březník, která byla v barokní době
přejmenována na Dobrá Voda) a Vintýřova (podle poustevníka Sv. Vintýře, německy
Hl. Gunther). Její úsek nad obcí Scheuereck se dodnes nazývá Alte Straße – Stará
2
-
-
-
-
-
-
silnice). Stezka zde byla však již v 6. století (doloženo nálezem hrotu kopí z doby
merovejské)
Kašperskohorská stezka – vedla z Pasova (Passau) přes Grafenau, St.Oswald,
Waldhäuser, po východním svahu hory Luzný (Lusen) (tedy oblastí tzv. Modrého
sloupu) do Filipovy Huti, Horské Kvildy, dále přes Kozí Hřbety do Kašperských Hor.
Cestu nechal postavit císař římský a král český Karel IV., aby propojil Pasov (Passau)
s Kašperskými Horami a tak dále zvýšil ekonomické postavení města Kašperské Hory.
Vytýčením cesty byl pověřen královský úředník Heinzlin vn Bader. Heinzlinovi stály
v cestě vysoké hory, nedohledné pralesy, zrádná rašeliniště a neobydlená krajina.
Rozhodl se postavit cestu pokud možno přímo. Cesta, kterou bylo možné nazvat silnicí,
byla široká cca 2,5 m, byla dlážděná. Na německé straně hranic, v St. Oswaldu nechal
Karel IV. vystavět klášter. Následující město Grafenau s rozsáhlým tržištěm patřilo
stejně jako St.Oswald zemskému hraběti Johannu Leuchtenbergovi, který se stal roku
1379 purkrabím na hradě Kašperku. Ve stejné době byla postavena i sousední cesta
přes Kvildu. Problémem na Kašperskohorské stezce byl 30 km dlouhý nebezpečný úsek
vedoucí z Horské Kvildy do St.Oswaldu přes rašelinné pralesy. Cesta nabyla na
významu poté, co se koncem 16. století podařilo obejít pasovský monopol na obchod
se solí. Naopak úpadek nastal kolem poloviny 17. století.
jak bylo výše řečeno, současně se stavbou Kašperskohorské stezky byla postavena i
Kvildská cesta (Zlatá stezka) z Freyungu přes Mauth, (Bučinu) do Kvildy a dále na
Horskou Kvildu. Tato cesta nevedla tak nebezpečným terénem rašeliništi pod Luzným
(Lusen) jako cesta Kašperskohorská
pravděpodobně později byla postavena stezka, později silnice, přes tzv. Modrý sloup /
Bei den Blauen Säulen, která dodnes nese v Bavorsku název Böhmweg, vede však po
západním svahu Luzného
Vimperská obchodní stezka vedla z Pasova (Passau) přes Strasskirchen, Röhrenbach,
Freyung, Kunžvart, Horní Vltavice, Solnou Lhotu (Salzweg) do Vimperka. Jedna
z větví této stezky vedla přes Wotzmannsdorf, Winkelbrunn, Hinterschmieding do
Kunžvartu. Na německé straně byl postaven kolem roku 1200 hrad Wolfstein (ve
Freyung), v polovině 13. století byl postaven hrad Vimperk, pod ním vyrostlo tržiště,
které dostalo roku 1479 městská práva. Koncem 13. století byl vybudován na
hranicích českého království hrad Königstwarte (později Kunžvart, dnes Strážný).
V blízkosti Vimperské stezky se vyskytovalo několik stezek pašeráků.
Zlatá stezka prachatická – vedla z pasovského Ilzstadu u ústí řeky Ilz do Dunaje přes
Grubweg, Großtannensteig, Salzgattern, Deching, Waldkirchen, Schieffweg,
Böhmzwiesel, Fürholz (zde se vybíralo mýto pasovského kláštera Niederburg),
Grainet, Leopoldsreut, Marchhäuser, České Žleby (dříve zvané České Trouby,
německy Böhmisch Röhren), Soumarský most, Volary, Cudrovice, hrad Hus,
Albrechtovice, Perlovice, Prachatice. Stezka byla používána již době předhistorické,
v době historické jistě v 9. století, v Pasově (Passau) se již tehdy obchodovalo se solí.
Zlatá stezka patřila mezi nejvýznamnější stezky. Výnosy z výběru cla Zlaté stezky na
pasovské straně patřily od roku 1010 benediktinskému ženskému klášteru
v Niedeburgu v Pasově (Passau), proto byl kraj často nazýván Land der Abtei, země
opatství, nebo také abatyšina země. Na české straně od osmdesátých let 11. století
patřil celní výnos vyšehradskému proboštství. Roku 1706 císař Josef I. zakázal dovoz
cizí soli (tedy soli nepocházející z Rakouska), sůl byla hlavním zbožím dopravovaný do
Čech. Tím se význam stezky značně snížil – do Čech se nadále vozily štýrské kosy,
železné nářadí a nástroje, víno, látky a různé koření. Obráceným směrem bylo
dopravováno třeba obilí, pálenka, vodil se živý dobytek. Navíc, kvetlo tu pašeráctví.
Hornoplánská stezka – měla dvě větve, každá z nich překračovala šumavský hřeben
v jiném místě. Stezka vedla z Pasova (Passau), přes Waldkirchenu, do Klafferstass,
dnes již malý kousek od rakouských hranic, zde se rozdvojila, jedna větev vedla
3
-
-
-
údolím potoka Klafferbach do sedla mezi Plechým a Smrčinou, dále do Nové Pece a
do Horní Plané. Stezka byla zejména na rakouské straně velmi strmá, v zimě
neschůdná. Druhá větev pokračovala do Ulrichsbergu, přes Lichtenberg pak do sedla
mezi Smrčinou a Sulzbergem (Schöneben), nakonec přes Zvonkovou do Horní Plané.
Horní Planá je poprvé připomínána v roce 1332 jako osada na obchodní stezce.
Dolnovltavická stezka – vedla z hornorakouského Rohrbach přes Drkolnou (Schlägl),
Aigen, Kyselov, Dolní Vltavice, dále pak buď přes Chvalšiny do Netolic, nebo přes
Hořice do Zlaté Koruny. Rakouská část stezky náležela premonstrátskému klášteru
Drkolná (Schlägl). V kyselovském dvoře, který založili mniši z Drkolné na pozemcích
na pravém břehu Vltavy věnovaných řádu roku 1308 Jindřichem z Rožmberka, se
vybíralo mýto. Na horském hřebeni na rakouském území v blízkosti osady Oberhaag
vyrostlo v první čtvrtině patnáctého století rozsáhlé obranné zařízení na ochranu před
husity právě tímto směrem útočícími do Rakouska. Zařízení sloužilo naposledy v době
třicetileté války na obranu proti Švédům přicházejícím z Čech – proto se dodnes
nazývá Švédská šance / Schweden Schanze
Frymburská stezka – měla svůj začátek již u Dunaje v Obermühl, v Neufeldenu bylo
vybíráno mýto, stejně jako v Haslachu na soutoku řek Velká a Malá Mühla (Große a
Kleine později Steinerne Mühl), dále na Rychnůvek a Svatý Tomáš, Frymburk, Malšín
a Zátoň do Přídolí, kde se stezka rozdvojila na Český Krumlov nebo přes Velešín do
Doudleb. Vznik vedení této stezky souvisí s kolonizačním úsilím Vítkovců v polovině
13. století. Stezka z Haslachu však byla jistě starší.
Stezka přes obec Kapličky – vedla z hornorakouského Altenfeldenu přes Helfenberg,
Kapličky do Vyššího Brodu. Tato stezka byla uvedena v seznamu vyšebrodských
klášterních pozemků z roku 1259.
Velká většina stezek přežila do novověku, z některých se staly moderní silnice spojující
významná města na obou stranách státních hranic, jiné sloužily jako okresní silnice, aby
propojovaly lokální centra, další zůstaly pouze pěšinami, kterými chodili pocestní či pašeráci.
Schwarzenberský plavební kanál
Další významnou dopravní stavbou, která přetnula hřeben Šumavy se stal v posledních letech
18. století Knížecí Krumlovsko-Vídeňský plavební kanál, který později dostal jméno
Schwarzenberský plavební kanál. Bylo po něm dopravováno dříví ze severních úbočí Šumavy
přes hlavní evropské rozvodí k řece Große Mühl a po ní až k Dunaji. Podél plavebního kanálu
vedla doprovodná či kanálová cesta, která sloužila nejen pro účel provozu plavebního kanálu,
ale také třeba k podstatnému zkrácení cesty z hornorakouské sklářské osady Sonnenwald do
kostela či školy ve Zvonkové.
Vytýčení zemských (státních) hranic
Středověkou kolonizací vznikly v podhůří na obou stranách Šumavy četné vesnice. U
obchodních stezek vyrostla městská střediska. Zejména sklářství, hornictví, hutnictví i tradiční
dřevařství přispělo 16. století k pronikání do lesů. Na počátku 17. století začala další vlna
kolonizace lesa, lidé se natrvalo usazovali i do vyšších poloh. Po třicetileté válce se vylidnily
rozsáhlé oblasti Šumavy a Českého lesa. Majitelé měli zájem o znovuosídlení krajiny, proto
přišlo hodně nových obyvatel z Bavorska a Rakouska. V průběhu osmnáctého století se
kolonizace krajiny rozšířila tak, že byly využívány často i oblasti ležící na hranicích
sousedních zemí, proto bylo vytýčit zemské (státní) hranice. Skutečná „cizina“ vůči Českému
království bylo pouze Bavorské království, respektive Pasovské biskupské knížectví. Horní
Rakousko bylo stejně jako České království součástí jednoho státu. V roce 1764 byla uzavřena
tzv. habsbursko-wittelbašská smlouva, kterou byly nejen určeny státní hranice, ale i stanoven
4
způsob jejich vyznačení. Z doby po uzavření smlouvy jsou i první hraniční kameny. Po roce
1764 docházelo jen k menším úpravám průběhu hranic. V roce 1842 byla uzavřena smlouva
mezi Rakouskem a Bavorskem o státních hranicích. Přestože byly vytýčeny státní hranice,
neznamenalo to, že přestal nekontrolovaný pohyb lidí přes hranice, především narůstalo
pašeráctví a podloudnictví, které napomáhalo ulehčit těžký život na obou stranách Šumavy.
Rakousko-bavorské hranice střežili z české strany pohraniční myslivci, později i důchodková
stráž, od roku 1842 byly obě stráže sloučeny do finanční stráže. Hranice definovaná smlouvou
z roku 1842 je základem současného průběhu česko-bavorských hranic.
Zemské hranice mezi císařsko-královskými zeměmi Čechy a Horní Rakousko byly vytýčeny
v roce 1788. Z té doby je i historický hraniční kámen v údolí potoka Světlá / Zwettelbach (v
blízkosti hraničního znaku II/12) a hraniční znak II/24.
Vytýčení zemských (státních) hranic nemělo vliv na průběh cest a silnic procházejících přes
Šumavu.
Mezi nejvýznamnější dopravní spojení mezi Čechami a Bavorskem a Čechami a Horním
Rakouskem počátkem 20. století patřily silnice překračující zemské hranice v těchto místech:
- Sv. Kateřina u Nýrska / Neukirchen b. Hl. Blut
- Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein (silniční i železniční přechod)
- Gsenget přes Frischův most – Frisch Brücke / Scheureck
- Bučina / Finsterau (silniční přechod)
- Kunžvart (Strážný) / Philippsreut (silniční přechod)
- České Žleby / Bischofsreut
- Nové Údolí / Haidmühle (silniční i železniční přechod)
- Zvonková / Schöneben (silniční přechod)
- Kyselov (Sarau) / Diendorf (silniční přechod)
- Dolní Hraničná (Untermarktschlag) / St. Oswald bei Haslach (silniční přechod)
- Rychnůvek (Deutsch Reichenau) / Hörlandsödt (silniční přechod)
- Kapličky (Kapellen) / Guglwald (silniční přechod)
Státní hranice nově vzniklé Československé republiky a cesty je přetínající
Státní hranice Československé republiky byly vyznačeny na základě Saint-germainské mírové
smlouvy po 1. světové válce. Podél státních hranic s Německou říší, ale také nově vzniklých
hranic s Rakouskem byly vystavěny celnice, kasárna finanční stráže, od roku 1936 i Stráže
ochrany hranic.
Ani vznik nového státu neznamenal přerušení styků občanů sousedních států. Hranice bylo
možné překračovat pouze na místech určených na překračování státních hranic. Na základě
povolení bylo možné překračovat státní hranice i mimo hraniční přechody v rámci malého
pohraničního styku. Bylo tomu často proto, že rolník bydlící na československém území
vlastnil pozemky na rakouském území, či naopak.
Po uzavření tzv. Mnichovské smlouvy a odstoupení československého pohraničí Německé říši
zanikly historické hranice země České. Území dnešní biosférické rezervace Šumava připadlo
do Německa. Území obce Reiterschlag (Pasečná) v jihovýchodní části Šumavy, které bylo až
do září součástí politického okresu Kaplice, bylo zahrnuto do okresu Rohrbach. Kontakty,
které odjakživa ztěžovaly šumavské hory a lesy se zintezivněly. Byla zřízena např. pravidelná
autobusová doprava mezi Horní Planou přes Zvonkovou a Schöneben do Lince. Do doby než
museli muži, později i mladíci a kluci narukovat na frontu, připadalo místním Němcům, že je
lépe.
5
Po osvobození Československa v květnu 1945 to nejprve vypadalo, že státní hranice obnovené
Československé republiky budou vypadat podobně, jako to bylo před válkou. V květnu 1945
nastoupily na státní hranice jednotky finanční stráže. Ke střežení státních hranic bylo
povoláno i 12 rot 1. pohotovostního pluku Sboru národní bezpečnosti. Hlavním úkolem bylo
bránit pašování zboží, ale i nelegálním přechodům státních hranic.
Krátce po únoru 1948 byl omezen přístup obyvatelstva ke státním hranicím, byla nařízena
přísná kontrola osob a motorových vozidel pohybujících se směrem ke státním hranicím.
Hraniční přechody byly opatřeny zábranami, na vedlejších cestách ke státním hranicím byly
vykopány před hranicemi hluboké příčné příkopy. Krátce p únoru 1948 nebyly státní hranice
absolutně neprostupné, jako tomu bylo později. Přes hranice přecházeli běženci, které
převáděli převaděči, znalců místního terénu a podmínek, zejména z řad odsunutých Němců i
místních lidí. K 1. březnu 1950 bylo zřízeno hraniční pásmo podél státních hranic od
Jáchymova po Bratislavu.
V roce 1951 byla k ochraně státních hranic zřízena Pohraniční stráž.
V hraničním pásmu bylo postaveno „ženijně-technické zabezpečení státních hranic“ –
„železná opona“, lidově zvané mezi místními „dráty“. Veškeré hranice překračující stezky
byly přerušeny. Byla přerušena i železniční přeprava přes železniční hraniční přechody
Železná Ruda – Bayerisch Eisenstein a Nové Údolí – Haidmühle. Na území Šumavy byly
ponechány pouze tyto hraniční přechody:
-
Železná Ruda – Bayerisch Eisenstein – silniční hraniční přechod
Strážný – Philippsreut
Vedle těchto oficiálních hraničních přechodů bylo předáváno exportované surového dříví
např. v Novém Údolí a Guglwaldu.
Hranice se znovu otevírají
23. prosince 1989 přestřihli symbolicky ministři zahraničí Československé socialistické
republiky a Spolkové republiky Německo Jiří Diensbier a Hans Dietrich Genscher v bývalé
vesnici Neuhäusel u Rozvadova. V úterý 20. února 1990 v Novém Údolí začala demontáž
„železné opony“. „Dráty“ zmizely z československo-bavorských hranic do května 1990,
hraniční pásmo bylo oficielně zrušeno v červnu 1990.
6
Bývalé hraniční pásmo se stalo cílem pro spoustu zvědavých turistů. Velmi často, když přišli
ke státním hranicím, narazili na tabulky: „Zde není hraniční přechod. Překračování státních
hranic není dovoleno.“
Postupně byly znovu otevírány některé hraniční přechody, např. Sv. Kateřina – Neukirchen b.
Hl. Blut, později Přední Výtoň – Guglwald, ještě později i Zvonková – Schöneben (1.12.2004,
pro osobní automobily, autobusy a lehké nákladní automobily, během prvního dne provozu
projelo z Rakouska 67 osobních automobilů s 90 osobami, z České republiky 48 osobních
automobilů s 84 osobami), byl obnoven provoz na železničním hraničním přechodu Železná
Ruda – Bayerisch Eisenstein. K obnově provozu na bývalém hraničním přechodu Nové Údolí
– Haidmühle nedošlo, neboť na německém území byly odstraněny koleje a bylo odstraněno
těleso násypu železniční trati mezi hraničním přechodem a obcí Haidmühle. V návazném
úseku od Haidmühle směrem k Neureichenau byla po bývalém tělese železnice zřízena stezka
pro pěší a cyklisty, v zimě běžecká trať.
Místa, kde cesty křižují státní hranice, byla ještě před otevřením hraničních přechodů
svědkem setkávání obyvatel sousedních obcí. Jednou z příležitostí k setkávání bylo např.
předávání „betlémského světla“ na česko-rakouských hranicích. Např. u hraničního znaku
I/10 mezi Novou Pecí a Holzschlagem předává již tradičně „betlémské světlo“ starosta obce
Klaffer svému kolegovi z Nové Pece, podobně u hraničního znaku I/60 mezi Kyselovem a
Diendorfem starosta obce Schlägl starostovi obce Černá v Pošumaví.
Právě u hraničního znaku I/10 byl poměrně brzy otevřen hraniční přechod Nová Pec –
Holzschlag.
V roce 1991 byl vyhlášen Národní park Šumava o výměře cca 69000 ha, který se táhne
v nepravidelně širokém pruhu podél česko-bavorských a česko-rakouských hranic v délce cca
114 km mezi Železnou Rudou a Zadní Zvonkovou.
Počátkem roku 1996 byla sjednána Dohoda mezi vládou České republiky a Spolkové
republiky Německo o zřízení turistických stezek protínajících státní hranice. Tak došlo
k otevření těchto přechodů na turistických stezkách na hranicích se Spolkovou republikou
Německo:
Nové Údolí (Třístoličník) – Dreisessel, Stožec - Haidmühle, České Žleby –
Bischofsreut (Märchäuser), Bučina – Finsterau, Prášily – Scheureck, Železná Ruda –
Bayerisch Eisenstein, Ostrý – Grosser Osser.
Významnou službou pro turisty překračující státní hranice na územích národních parků
Šumava (NPŠ) a Bavorský les (NPBW) jsou ekologické autobusy jezdícími v sousedících
národních parcích – bavorské Iglbusy a Zelené autobusy, jejichž linky se setkávají na
hraničním přechodu Bučina – Finsterau.
Podobná dohoda o turistických stezkách na česko-rakouských hranicích dlouho chyběla.
V roce 1998 byly otevřeny dva hraniční přechody na Schwarzenberském plavebním kanálu –
Ježová – Iglbach a Koranda – St. Oswald bei Haslach. Vzhledem k tomu, že již dříve byl pro
pěší, cyklisty a malé motocykly otevřen hraniční přechod Zvonková – Schöneben, byla
otevřena pravděpodobně první turistická stezka, která jedním značením přechází státní
hranice. Modře značená stezka začíná u Rosenauerova pomníku nedaleko bavorských hranic
přes Jelení Vrchy, Zadní Zvonkovou k hraničnímu přechodu Zvonková – Schöneben, dále do
Sonnenwaldu, po tzv. Kanálové cestě po rakouském území k hraničnímu přechodu Ježová –
Iglbach, do místa, kde plavební kanál křižuje hlavní evropské rozvodí v bývalé osadě Růžový
Vrch (Rosenhügel, U Korandy), dále přes hraniční přechod Koranda – St. Oswald bei
7
Haslach do obce St. Oswald bei Haslach, luční cestou a dále lesem k historickému
hraničnímu kameni u spáditého úseku Schwarzenberského plavebního kanálu, podél
spáditého úseku k hraničnímu znaku II/10 a lesem opět k hraničnímu přechodu Koranda – St.
Oswald bei Haslach. Otevření hraničních obou přechodů umožnilo konat ukázky plavení
dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu v oblasti hraničního potoka Ježová / Iglbach.
Zhruba od roku 2000 žádaly sousední obce Horní Planá a Ulrichsberg o mimořádné otevření
hraničního přechodu u hraničního znaku I/36 v místě křížení Schwarzenberského plavebního
kanálu s hraničním potokem Pestřice / Rothbach ve dnech, kdy se konaly ukázky plavení dříví
Začátkem května 2006 vstoupila v platnost česko-rakouská dohoda o turistických stezkách na
česko-rakouských hranicích. Byly tak na území Šumavy otevřeny tyto hraniční přechody
(respektive byl upraven režim již otevřených přechodů): Plechý – Plöckenstein, Nová
Pec/Říjiště – Holzschlag, Pestřice – Sonnenwald, Ježová – Iglbach, Koranda - St. Oswald.
Nedošlo však k otevření dvou původně navržených přechodů na turistických stezkách –
Kyselov – Diendorf a Rychnůvek – Hörlandsödt.
8
Hraniční přechody a přeshraniční stezky v současnosti
Železniční hraniční přechody se Spolkovou republikou Německo
v oblasti Biosférické rezervace Šumava
Hraniční přechod
Rozsah dopravy
Železná Ruda - Bayerisch Eisenstein/Bavorská Železná Ruda
OD
Charakter - přestup státních hranic přes železniční hraniční přechody je umožněn občanům
všech států světa.
Vysvětlivky k rozsahu dopravy
(platí pro přechody se Spolkovou republikou Německo)
•
•
OD - osobní doprava (platí pro železnici a lodní dopravu)
ND - nákladní doprava (platí pro železnici a lodní dopravu)
Česko-německé státní hranice - silniční hraniční přechody
v oblasti Biosférické rezervace Šumava
Hraniční přechod
Charakter Rozsah dopravy
Provozní doba
Svatá Kateřina - Neukirchen
b.Hl.Blut
1
P, C, M, OA, linkový
kyvadlový autobus
Železná Ruda - Bayerisch
Eisenstein/Bavorská Železná Ruda
1
P, C, M, OA, B, N do 7,5 t
Nepřetržitě
největší povolené hmotnosti
Strážný – Philippsreut
1
P, C, M, OA, B, N
Nepřetržitě
Nepřetržitě
Charakter 1 - hraniční přechod pro občany všech států.
Vysvětlivky k rozsahu dopravy:
P - pěší
C - cyklisté
M- motocykly
M reg. - regionální osobní doprava prováděná motocykly
OA - motorová vozidla do největší povolené hmotnosti 3,5 t
OA reg. - regionální doprava prováděná motorovými vozidly do největší povolené hmotnosti
3,5 t
B - autobusy
B reg. - regionální osobní doprava prováděná autobusy
N - nákladní doprava
N reg. - regionální nákladní doprava prováděná nákladními vozidly
9
Česko-německé státní hranice - turistické stezky
v oblasti Biosférické rezervace Šumava
Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR, SRN a též občané
třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR, SRN a ve všech členských státech Evropské
unie, kteří jsou držiteli platných cestovních dokladů (Dohoda mezi vládou ČR a vládou SRN
o malém pohraničním styku na turistických stezkách a v turistických zónách a o překračování
státních hranic ve zvláštních případech ze dne 3. 11. 1994).
Název turistické stezky
Okres
Hraniční
Průsečík se
Rozsah
úsek
státními hranicemi provozu
Provozní období
a provozní doba
Nové Údolí/ Třístoličník/ - Dreisessel XII
okr.Prachatice
mezi HHZ 13 a
Trojmezím1) ČR, SRN,
Rakousko
P
1.4.-30.9.
06.00-22.00
1.10.-31.10.
08.00-18.00
Stožec - Haidmühle
okr.Prachatice
XII
mezi MHZ 9/1 a 9/2
P,C,L*),V2)
1.4.-30.9.
06.00-22.00
1.10.-31.3.
07.00-19.00
České Žleby – Bischofsreut
(Marchhäuser)
okr.Prachatice
XII
mezi MHZ 5/4 a 5/5
P,C,L*)
1.4.-30.9.
07.00-21.00
1.10.-31.3.
07.00-19.00
Bučina – Finsterau
okr.Prachatice
XI
mezi HHZ 9 a 10
P,C,L*)
1.4.-30.9.
06.00-22.00
1.10.-31.3.
08.00-18.00
Prášily - Scheuereck
okr.Klatovy
X
u MHZ 11/24
P,C
1.6.-30.9.
06.00-22.00
1.10.-15.11.
08.00-18.00
Debrník - Ferdinandsthal
okr.Klatovy
X
u HHZ 5
P,C,L*)
1.4.-30.9.
06.00-22.00
1.10.-31.3.
08.00-18.00
Železná Ruda - Bayer. Eisenstein
okr.Klatovy
X
u HHZ 3
P,C,V2)
1.4.-30.9.
06.00-22.00
1.10.-31.3.
08.00-18.00
Ostrý - Grosser Osser
okr.Klatovy
IX
mezi MHZ 22/15 a 23/6 P
Zadní chalupy - Helmhof
IX
u MHZ 17/2
1)
P,C,L*)
1.5.-30.9.
06.00-22.00
1.10.-31.10.
08.00-18.00
15.3.-31.3.
08.00-18.00
1.4.-30.9.
06.00-22.00 1.10.15.2.
08.00-18.00
Pro lyžaře: 1.12.15.2.
08.00-18.00
Turistická stezka vede od hlavního hraničního znaku 13 k Trojmezí podél hraniční čáry,
která je vyznačena hraničními znaky 14, 15, 16 a 17
10
2)
Vozíky pro tělesně postižené se spalovacími motory nejsou dovoleny
*)
Povolena jízda strojů na úpravu běžecké stopy
Význam zkratek použitých v seznamu:
Rozsah provozu:
P - pěší
C - cyklisté
L - lyžaři; na turistických stezkách určených pro lyžaře je umožněn provoz
techniky za účelem úpravy lyžařských stop
V - vozíčkáři
JK - jezdci na koních
KS - koňská spřežení
Hraniční znaky:
ZHZ - základní hraniční znak
HHZ - hlavní hraniční znak
MHZ - mezilehlý hraniční znak
11
Česko-rakouské státní hranice - silniční hraniční přechody
v oblasti Biosférické rezervace Šumava
Hraniční přechod
Zadní Zvonková – Schöneben
Přední Výtoň – Guglwald
Hraniční úsek / hraniční Rozsah dopravy
znak
Provozní
doba
I/34 – I/34-1
P,C,M,OA,B,N1
8-20 hod.
II/39-4 - II/39-5 – II/39-5a
P,C,M,OA,B,N1
6-22 hod.
Druhy dopravy:
P - pěší
C - cyklisté
M - motocykly
OA - osobní automobily
B - autobusy
N - nákladní vozidla bez omezení tonáže
N1 - nákladní vozidla do celkové hmotnosti 3,5 t
N2 - nákladní vozidla do celkové hmotnosti 7,5 t.
stav k 7. 5. 2006
Česko-rakouské státní hranice - turistické stezky
(platí od 7. 5. 2006)
Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR, Rakouské republiky
a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR, Rakouské republiky a ve
všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli platných cestovních dokladů
Název turistické stezky
Hraniční úsek /
hraniční znak
Rozsah užívání
Provozní doba
Plechý – Plöckenstein
I/5
Pěší
1.4. - 30.9.
6.00 - 22.00
1.10. - 31.10.
8.00 - 18.00
Nová Pec/Říjiště – Holzschlag
I/10
pěší, cyklisté, lyžaři
1.4. - 30.11.
8.00 - 20.00
1.12. - 31.3.
8.00 - 18.00
Pestřice – Sonnenwald
I/36 - I/36-1
pěší, cyklisté, lyžaři,
jezdci na koních
1.4. - 31.10.
6.00 - 22.00
1.11. - 31.3.
8.00 - 16.00
Ježová – Iglbach
I/72 - I/72-1
pěší, cyklisté, lyžaři
Celoročně 8.00 - 20.00
pěší, cyklisté
1.4. - 30.11.
8.00 - 20.00
Koranda - St. Oswald
II/7 - II/8
Autor: Ing. Hynek Hladík, Česká 677, 38301 Prachatice
[email protected]
12
HRANIČNÍ PŘECHODY
Název hraničního přechodu:
SVATÁ KATEŘINA / NEUKIRCHEN bei Hl.Blut
Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo
(Svobodný stát Bavorsko)
Správní území obce: Nýrsko
Katastrální území:
Chudenín
Druh přechodu:
hraniční přechod na přeshraniční stezce
Charakter přechodu: hraniční přechod pro občany všech států
Rozsah provozu:
pěší, cyklisté, motocykly, osobní automobily, linkový kyvadlový autobus
Provozní doba:
00:00 – 24:00 (nepřetržitý provoz)
Potřebné úpravy:
Poznámka:
- hraniční přechod Svatá Kateřina / Neukirchen bei Hl. Blut leží zhruba
v místech, kde historická obchodní stezka Cham Kouba (Kouba) přes
Kötzling – Hohenwart – Sv. Kateřina – Nýrsko
- silniční hraniční přechod Svatá Kateřina / Neukirchen bei Hl. Blut leží
na silnici II/191 (na českém státním území) – 44 na území SRN
- k hraničnímu přechodu Svatá Kateřina / Neukirchen bei Hl. Blut vede
z české strany žlutě značená turistická trasa
- v blízkosti hraničního přechodu Svatá Kateřina / Neukirchen bei Hl.
Blut vede z cyklotrasa 2055, ze které je odbočka přes státní hranice,
aby se navázala na systém cyklotras na německém území
13
HRANIČNÍ PŘECHODY
Název hraničního přechodu:
Zadní Chalupy - Helmhof
Hraniční úsek:
hraniční úsek IX u mezilehlého hraničního znaku 17/2
Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo
(Svobodný stát Bavorsko)
Správní území obce: Hamry
Katastrální území:
Hamry
Druh přechodu:
hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce
Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR,
SRN a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR,
SRN a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli
platných cestovních dokladů (Dohoda mezi vládou ČR a vládou SRN
o malém pohraničním styku na turistických stezkách a v turistických
zónách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech ze dne
3. 11. 1994).
Rozsah provozu:
pěší
Provozní doba:
15.3.-31.3. 08.00-18.00, 1.4.-30.9. 06.00-22.00,
1.10.-15.2. 08.00-18.00, pro lyžaře 1.12.-15.2. 08.00-18.00
Potřebné úpravy:
Poznámka:
- k hraničnímu přechodu Zadní Chalupy – Helmhof vede z českého
území cyklotrasa, která se napojuje cca 500 m od hranic na cyklotrasu
2055, za dalších cca 400 m na křižovatce U Zadních Chalup přichází
cyklotrasa 2049. Na německém území navazuje cyklotrasa připojující
na německou síť cyklotras
- cca 400 m od hraničního přechodu Zadní Chalupy – Helmhof vede
červeně značená turistická trasa vedená v trase cyklotrase 2055, po
dalších cca 400 m na křižovatce U Zadních Chalup přichází modře
značená turistická trasa od Nýrska
14
HRANIČNÍ PŘECHODY
Název hraničního přechodu:
OSTRÝ - GROSSER OSSER
Hraniční úsek:
hraniční úsek IX mezi mezilehlými hraničními znaky 22/15 a 23/6
Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo
(Svobodný stát Bavorsko)
Správní území obce: Hamry
Katastrální území:
Hamry
Druh přechodu:
hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce
Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR,
SRN a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR,
SRN a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli
platných cestovních dokladů (Dohoda mezi vládou ČR a vládou SRN
o malém pohraničním styku na turistických stezkách a v turistických
zónách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech ze dne
3. 11. 1994).
Rozsah provozu:
pěší
Provozní doba:
1.5.-30.9. 06.00-22.00, 1.10.-31.10. 08.00-18.00
Potřebné úpravy:
Poznámka:
- k hraničnímu přechodu vede z českého území modře značená
turistická trasa, která odbočuje nedaleko křižovatky Stateček z červené
turistické trasy. Na německé straně vede dálková evropská značená
turistická trasa E6
15
HRANIČNÍ PŘECHODY
Název hraničního přechodu:
ŽELEZNÁ RUDA - BAYERISCH EISENSTEIN
/ Bavorská Železná Ruda
Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo
(Svobodný stát Bavorsko)
Správní území obce: Železná Ruda
Druh přechodu:
Silniční hraniční přechod
Charakter přechodu: hraniční přechod pro občany všech států
Rozsah provozu:
pěší, cyklisté, motocykly, osobní automobily, autobusy, nákladní
automobily do největší povolené hmotnosti 7,5 t
Provozní doba:
00:00 – 24:00 (nepřetržitý provoz)
Potřebné úpravy:
Poznámka:
- hraniční přechod Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein leží zhruba
v místech, kde hranice překračovala historická obchodní stezka z
Pasova (Passau), přes Zwiesel, Debrník, Železnou Rudu na horu
Pancíř, dále na Můstek, Strážov do Klatov
- silniční hraniční přechod Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein leží na
silnici E53 - I/27 (na českém státním území) – E53 – B11 (na území
SRN) na trase (Praha) – Plzeň – Klatovy – Železná Ruda – Bayerisch
Eisenstein – Deggendorf
- k silničnímu hraničnímu přechodu Železná Ruda / Bayerisch
Eisenstein vede z české strany žlutě značená turistická trasa, která
zhruba 1 km od státních hranic křižuje červeně značenou turistickou
trasu, výchozí místo značených turistických tras je v centru města
Železná Ruda cca 3 km od hraničního přechodu
16
HRANIČNÍ PŘECHODY
Název hraničního přechodu:
ŽELEZNÁ RUDA - BAYERISCH EISENSTEIN
/ Bavorská Železná Ruda
Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo
(Svobodný stát Bavorsko)
Správní území obce: Železná Ruda
Druh přechodu:
Železniční hraniční přechod
Charakter přechodu: hraniční přechod pro občany všech států
Rozsah provozu:
osobní doprava
Provozní doba:
00:00 – 24:00 (nepřetržitý provoz)
Potřebné úpravy:
Poznámka:
- železniční hraniční přechod Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein leží
nedaleko od míst, kde hranice překračovala historická obchodní stezka
z Pasova (Passau), přes Zwiesel, Debrník, Železnou Rudu na horu
Pancíř, dále na Můstek, Strážov do Klatov
- v blízkosti železničního hraničního přechodu Železná Ruda /
Bayerisch Eisenstein vede z české strany žlutě značená turistická trasa,
která zhruba 1 km od státních hranic křižuje červeně značenou
turistickou trasu, výchozí místo značených turistických tras je v centru
města Železná Ruda cca 3 km od hraničního přechodu
- v blízkosti železničního hraničního přechodu Železná Ruda /
Bayerisch Eisenstein vede z německé strany evropská dálková značená
turistická trasa E6
- v blízkosti železničního hraničního přechodu Železná Ruda /
Bayerisch Eisenstein vede z české strany cyklotrasa 2072, která na
německém území navazuje na německou síť cyklostezek
17
HRANIČNÍ PŘECHODY
Název hraničního přechodu:
Železná Ruda - Bayer. Eisenstein
Hraniční úsek:
hraniční úsek X, u hlavního hraničního znaku 3
Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo
(Svobodný stát Bavorsko)
Správní území obce: Železná Ruda
Druh přechodu:
hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce
Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR,
SRN a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR,
SRN a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli
platných cestovních dokladů (Dohoda mezi vládou ČR a vládou SRN
o malém pohraničním styku na turistických stezkách a v turistických
zónách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech ze dne
3. 11. 1994).
Rozsah provozu:
pěší, cyklisté, vozíčkáři
Provozní doba:
1.4.-30.9. 06.00-22.00, 1.10.-31.3. 08.00-18.00
Potřebné úpravy:
Poznámka:
- vozíky pro tělesně postižené se spalovacími motory nejsou dovoleny
- v blízkosti hraničního přechodu na turistické přeshraniční stezce
Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein vede z české strany žlutě značená
turistická trasa, která zhruba 1 km od státních hranic křižuje červeně
značenou turistickou trasu, výchozí místo značených turistických tras je
v centru města Železná Ruda cca 3 km od hraničního přechodu
- v blízkosti hraničního přechodu na turistické přeshraniční stezce
Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein vede z německé strany evropská
dálková značená turistická trasa E6
- v blízkosti hraničního přechodu na turistické přeshraniční stezce
Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein vede z české strany cyklotrasa
2072, která na německém území navazuje na německou síť cyklostezek
18
HRANIČNÍ PŘECHODY
Název hraničního přechodu:
Debrník - Ferdinandsthal
Hraniční úsek:
hraniční úsek X u hlavního hraničního znaku 5
Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo
(Svobodný stát Bavorsko)
Správní území obce: Železná Ruda
Druh přechodu:
hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce
Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR,
SRN a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR,
SRN a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli
platných cestovních dokladů (Dohoda mezi vládou ČR a vládou SRN
o malém pohraničním styku na turistických stezkách a v turistických
zónách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech ze dne
3. 11. 1994).
Rozsah provozu:
pěší, cyklisté, lyžaři
Provozní doba:
1.4.-30.9. 06.00-22.00, 1.10.-31.3. 08.00-18.00
Potřebné úpravy:
Poznámka:
- povolena jízda strojů na úpravu běžecké stopy
- hraniční přechod Debrník – Ferdinandsthal leží přímo na hranicích
Národního parku Šumava
- ke hraničnímu přechodu Debrník – Ferdinandsthal vede cyklostezka,
která spojuje český systém cyklostezek s německým – na německém
území navazuje cyklostezka údolím Řezné – Regental Radweg
- ke hraničnímu přechodu Debrník – Ferdinandsthal vede ze Železné
Rudy po stejné trase jako cyklostezka zeleně značená turistická trasa,
na kterou na německé straně navazuje značená turistická trasa. Po cca
2 km u Zwieselwaldhaus ji křižuje evropská dálková značená turistická
trasa E6
19
HRANIČNÍ PŘECHODY
Název hraničního přechodu:
Prášily - Scheuereck
Hraniční úsek:
hraniční úsek X u mezilehlého hraničního znaku 11/24
Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo
(Svobodný stát Bavorsko)
Správní území obce: Prášily
Druh přechodu:
hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce
Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR,
SRN a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR,
SRN a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli
platných cestovních dokladů (Dohoda mezi vládou ČR a vládou SRN
o malém pohraničním styku na turistických stezkách a v turistických
zónách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech ze dne
3. 11. 1994).
Rozsah provozu:
pěší, cyklisté
Provozní doba:
1.6.-30.9. 06.00-22.00, 1.10.-15.11. 08.00-18.00
Potřebné úpravy:
Poznámka:
- hraniční přechod Prášily – Scheureck je v místech bývalého křížení
historické obchodní Vintířovy stezky se zemskými hranicemi v místech
bývalé osady Gsenget. Nedaleko od hraničního přechodu Prášily –
Scheureck směrem k jihovýchodu je historický hraniční kámen
z josefínské doby
- k hraničnímu přechodu Prášily – Scheureck vede z české strany odbočka cyklostezky 2113,
na kterou na německé straně navazuje systém cyklostezek v Německu
- k hraničnímu přechodu Prášily – Scheureck vede z české strany z Prášil žlutě značená
turistická stezka a zároveň přeshraniční naučná Vintířova stezka – St.
Günterweg
20
HRANIČNÍ PŘECHODY
Název hraničního přechodu:
Bučina - Finsterau
Hraniční úsek:
hraniční úsek XI mezi hlavními hraničními znaky 9 a 10
Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo
(Svobodný stát Bavorsko)
Správní území obce: Kvilda
Druh přechodu:
hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce
Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR,
SRN a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR,
SRN a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli
platných cestovních dokladů (Dohoda mezi vládou ČR a vládou SRN
o malém pohraničním styku na turistických stezkách a v turistických
zónách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech ze dne
3. 11. 1994).
Rozsah provozu:
pěší, cyklisté, lyžaři
Provozní doba:
1.4.-30.9. 06.00-22.00, 1.10.-31.3. 08.00-18.00
Potřebné úpravy:
Poznámka:
- povolena jízda strojů na úpravu běžecké stopy
- hraniční přechod Bučina - Finsterau je v místech bývalé významné
obchodní stezky – větvi Kašperskohorské stezky přes Kvildu, zvané
Zlatá stezka. Do roku 1948 zde byl silniční hraniční přechod
- v bývalé obci Bučina / Buchwald, založené v 2. polovině 18. století,
dříve nejvýše položená osada na české straně Šumavy (1162 m n.m.)
- ke hraničnímu přechodu Bučina – Finsterau vede z české strany
z Kvildy cyklostezka 331, která na německém území navazuje na
cyklostezku do Finsterau
- ke hraničnímu přechodu Bučina – Finsterau vede z české strany
z Kvildy zeleně značená turistická trasa, na kterou navazuje na
německém území značená turistická trasa do Finsterau. Cca 500 m od
hraničního přechodu na českém území je křižovatka turistických
značených tras a cyklostezek Bučina
- v blízkosti hraničního přechodu jsou na obou státních územích
zastávky ekologických autobusů Zelený autobus – Igelbus, jejichž linky
na sebe navazují
21
HRANIČNÍ PŘECHODY
Název hraničního přechodu:
STRÁŽNÝ - PHILIPPSREUT
Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo
(Svobodný stát Bavorsko)
Správní území obce: Strážný
Katastrální území:
Silnice
Druh přechodu:
Silniční hraniční přechod
Charakter přechodu: hraniční přechod pro občany všech států
Rozsah provozu:
pěší, cyklisté, motocykly, osobní automobily, autobusy, nákladní
automobily
Provozní doba:
00:00 – 24:00 (nepřetržitý provoz)
Potřebné úpravy:
Poznámka:
- hraniční přechod Strážný / Philippsreut leží zhruba v místech, kde
hranice překračovala historická Vimperská obchodní stezka z Pasova
(Passau) přes Strasskirchen, Röhrenbach, Freyung, Kunžvart, Horní
Vltavice, Solnou Lhotu (Salzweg) do Vimperka.
- silniční hraniční přechod Strážný / Philippsreut leží na silnici I/4 (na
českém státním území) – B12 (na území SRN) na trase (Praha) –
Strakonice – Strážný – Philippsreut – Passau
- k hraničnímu přechodu Strážný – Philippsreut vede z české strany
cyklostezka 1037. Na německé straně nenavazují značené cyklostezky
22
HRANIČNÍ PŘECHODY
Název hraničního přechodu:
České Žleby – Bischofsreut (Märchäuser)
Hraniční úsek:
hraniční úsek XII mezi mezilehlými hraničními znaky 4/5 a 5/5
Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo
(Svobodný stát Bavorsko)
Správní území obce: Stožec
Katastrální území:
České Žleby
Druh přechodu:
hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce
Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR,
SRN a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR,
SRN a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli
platných cestovních dokladů (Dohoda mezi vládou ČR a vládou SRN
o malém pohraničním styku na turistických stezkách a v turistických
zónách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech ze dne
3. 11. 1994).
Rozsah provozu:
pěší, cyklisté, lyžaři
Provozní doba:
1.4.-30.9. 06.00-21.00, 1.10.-31.3. 07.00-19.00
Potřebné úpravy:
Poznámka:
- hraniční přechod České Žleby – Bischofsreut (Märchhäuser) se
nachází v místech, kde zemské hranice překračovala historická
obchodní stezka Zlatá stezka
- povolena jízda strojů na úpravu běžecké stopy
- k hraničnímu přechodu České Žleby – Bischofsreut (Märchhäuser) vede z české strany
z Českých Žlebů cyklotrasa 1025, na kterou navazuje na německé
straně cyklostezka do Haidmühle, kde navazuje na německý systém
cyklostezek, např. i na cyklotrasu Adalberta Stiftera – Adalbert-StifterRadweg
- k hraničnímu přechodu České Žleby – Bischofsreut (Märchhäuser) vede z české strany
z Českých Žlebů žlutě značená turistická trasa
23
HRANIČNÍ PŘECHODY
Název hraničního přechodu:
Stožec – Haidmühle
Hraniční úsek:
hraniční úsek XII mezi mezilehlými hraničními znaky 9/1 a 9/2
Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo
(Svobodný stát Bavorsko)
Správní území obce: Stožec
Katastrální území:
Stožec
Druh přechodu:
hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce
Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR,
SRN a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR,
SRN a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli
platných cestovních dokladů (Dohoda mezi vládou ČR a vládou SRN
o malém pohraničním styku na turistických stezkách a v turistických
zónách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech ze dne
3. 11. 1994).
Rozsah provozu:
pěší, cyklisté, lyžaři, vozíčkáři
Provozní doba:
1.4.-30.11. 08.00-21.00, 1.12.-31.3. 08.00-18.00
Potřebné úpravy:
Poznámka:
- povolena jízda strojů na úpravu běžecké stopy, vozíky pro tělesně
postižené se spalovacími motory nejsou dovoleny
- hraniční přechod Stožec – Haidmühle leží v blízkosti bývalého
železničního hraničního přechodu Nové Údolí - Haidmühle
- k hraničnímu přechodu Stožec – Haidmühle vede z české strany ze
Stožce cyklotrasa 1024, v těsné blízkosti ji křižuje cyklostezka 1023. Na
německém území navazuje na českou cyklotrasu německá cyklotrasa do
Haidmühle, , kde navazuje na německý systém cyklostezek, např. i na
cyklotrasu Adalberta Stiftera – Adalbert-Stifter-Radweg
- k hraničnímu přechodu Stožec – Haidmühle vede z české strany ze
Stožce žlutě značená turistická trasa, která je v těsné blízkosti křižována
červeně značenou turistickou trasou. Ta ve směru na Třístoličník /
Dreisesselberg – Trojmezí / Dreiländereck je přeshraniční turistickou
stezkou. V Haidmühle navazuje německá síť značených turistických
stezek
- k hraničnímu přechodu Stožec – Haidmühle vede z české strany
železniční trať s osobní dopravou. V letním období je na trati Nové
Údolí – Černý Kříž – Černá v Pošumaví provozován nostalgický provoz
s parní lokomotivou
- na německé straně je v blízkosti hraničního přechodu Stožec –
Haidmühle placené parkoviště pro osobní automobily.
24
HRANIČNÍ PŘECHODY
Název hraničního přechodu:
Nové Údolí / Třístoličník – Dreisessel
Hraniční úsek:
mezi HHZ 13 a Trojmezím ČR, SRN, Rakousko
Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo
(Svobodný stát Bavorsko)
Správní území obce: Stožec
Katastrální území:
Stožec, Nová Pec
Druh přechodu:
hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce
Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR,
SRN a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR,
SRN a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli
platných cestovních dokladů (Dohoda mezi vládou ČR a vládou SRN
o malém pohraničním styku na turistických stezkách a v turistických
zónách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech ze dne
3. 11. 1994).
Rozsah provozu:
pěší
Provozní doba:
1.4.-30.9. 06.00-22.00, 1.10.-31.10. 08.00-18.00
Potřebné úpravy:
Poznámka:
- turistická stezka vede od hlavního hraničního znaku 13 k Trojmezí
podél hraniční čáry, která je vyznačena hraničními znaky 14, 15, 16
a 17
- trasa je vyznačena jako česká červeně značená turistická trasa z Nového Údolí na
Třístoličník / Dreisesselberg a dále pak po státních česko-německých
hranicích na Trojmezí / Dreiländereck. Trasa pak pokračuje dále po
česko-rakouských hranicích směrem na Plechý / Plöckenstein.
Z německé strany přichází od Haidmühle na Třístoličník /
Dreisesselberg evropská dálková značená turistická trasa E6 – Ostsee –
Wachau – Adria, která pak vede přes Kamenná moře / Steinernes Meer.
Z ní pak ještě před německo-rakouskými hranicemi odbočuje vlevo
neznačená cesta na Trojmezí / Dreiländereck
25
HRANIČNÍ PŘECHODY
Název hraničního přechodu:
Plechý – Plöckenstein
Hraniční úsek:
u HZ I/5
Hranice států / země: Česká republika / Rakouská republika
Správní území obce: Nová Pec
Katastrální území:
Nová Pec
Druh přechodu:
hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce
Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR,
Rakouské republiky a též občané třetích států nepodléhající vízové
povinnosti v ČR, Rakouské republiky a ve všech členských státech
Evropské unie, kteří jsou držiteli platných cestovních dokladů
Rozsah provozu:
pěší
Provozní doba:
1.4.-30.9. 06.00-22.00, 1.10.-31.10. 08.00-18.00
Potřebné úpravy:
Poznámka:
hraniční přechod Plechý – Plöckenstein leží na české hřebenové
červeně značené turistické trase, od Plechého odbočuje stezka ke
Stifterovu pomníku
26
HRANIČNÍ PŘECHODY
Název hraničního přechodu:
Nová Pec/Říjiště – Holzschlag
Hraniční úsek:
u HZ I/10
Hranice států / země: Česká republika / Rakouská republika
Správní území obce: Nová Pec
Druh přechodu:
hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce
Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR,
Rakouské republiky a též občané třetích států nepodléhající vízové
povinnosti v ČR, Rakouské republiky a ve všech členských státech
Evropské unie, kteří jsou držiteli platných cestovních dokladů
Rozsah provozu:
pěší
Provozní doba:
1.4.-30.11. 08.00-20.00, 1.12.-31.03. 08.00-18.00
Potřebné úpravy:
Poznámka:
- hraniční přechod Nová Pec / Říjiště – Holzschlag leží v místě, kde
jedna z větví tzv. Hornoplánské cesty z Pasova (Passau), přes
Waldkirchenu, do Klafferstass, údolím potoka Klafferbach do sedla
mezi Plechým a Smrčinou, dále do Nové Pece a do Horní Plané
- hraniční přechod Nová Pec – Holzschlag / Říjiště leží na hřebenové
české červeně značené turistické trasy z Třístoličníku / Dreisesselberg
přes Trojmezí / Dreiländereck, Plechý / Plöckenstein na Smrčinu /
Hochficht. Z české strany k němu přichází po tzv. Rakouské cestě od
Říjiště zeleně značená turistická trasa. Ve vzdálenosti cca 300 m na
rakouském území prochází evropská dálková značená turistická trasa
E6 Nordwald Kammweg
- z české strany přichází po tzv. Rakouské cestě od Říjiště cyklotrasa
1026, která na rakouské straně navazuje na cyklotrasu do Holzschlagu,
kde navazuje na cyklotrasu Böhmerwaldweg
27
HRANIČNÍ PŘECHODY
Název hraničního přechodu:
ZVONKOVÁ - SCHÖNEBEN
HRANIČNÍ ÚSEK: mezi hraničními znaky I/34 – I/34-1
Hranice států / země: Česká republika / Rakouská republika
Správní území obce: Horní Planá
Druh přechodu:
Silniční hraniční přechod
Charakter přechodu: hraniční přechod pro občany všech států
Rozsah provozu:
osobní doprava
Provozní doba:
pěší, cyklisté, motocykly, osobní automobily, autobusy, nákladní
automobily do celkové hmotnosti 3,5 t
Potřebné úpravy:
Poznámka:
- hraniční přechod Zvonková – Schöneben je zhruba na trase historické
stezky z Pasova (Passau), přes Waldkirchen, Klafferstass, do
Ulrichsbergu, přes Lichtenberg, pak do sedla mezi Smrčinou a
Sulzbergem (Schöneben), nakonec přes Zvonkovou do Horní Plané
- autobusy mohou užívat přístupovou komunikaci k hraničnímu
přechodu Zvonková / Schöneben mezi Zadní Zvonkovou a hraničním
přechodem v dopoledních hodinách ve směru na výjezdu z České
republiky, v odpoledních hodinách ve směru na výstupu z Rakouské
republiky
- hraniční přechod leží přímo na hranicích Národního parku Šumava
- z české strany vede k hraničnímu přechodu Zvonková – Schöneben po
silnici užívané i automobily cyklotrasa 1020, která navazuje na
rakouské straně na síť cyklostezek
- z české strany vede po silnici užívané i automobily k hraničnímu
přechodu Zvonková – Schöneben modře značená turistická trasa, která
pokračuje i po rakouském území směrem k hraničnímu přechodu Ježová
– Iglbach. Za hraničním přechodem navazují rakouské značené
turistické trasy
28
HRANIČNÍ PŘECHODY
Název hraničního přechodu:
Pestřice – Sonnenwald
Hraniční úsek:
mezi HZ I/36 a HZ I/36-1
Hranice států / země: Česká republika / Rakouská republika
Správní území obce: Horní Planá
Druh přechodu:
hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce
Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR,
Rakouské republiky a též občané třetích států nepodléhající vízové
povinnosti v ČR, Rakouské republiky a ve všech členských státech
Evropské unie, kteří jsou držiteli platných cestovních dokladů
Rozsah provozu:
pěší, lyžaři, jezdci na koních
Provozní doba:
1.4.-31.10. 06.00-22.00, 1.11.-31.03. 08.00-16.00
Potřebné úpravy:
Poznámka:
- hraniční přechod Pestřice - Sonnenwald leží na doprovodné stezce
podél Schwarzenberského plavebního kanálu
- užitím hraničního přechodu cyklisty nebo pěšími turisty je možné se
vyhnout úseku silnice Zadní Zvonková – hraniční přechod Zvonková –
Schöneben, na kterém je smíšený provoz automobilů, cyklistů a pěších
- k hraničnímu přechodu Pestřice – Sonnenwald není v současnosti
vyznačena turistická trasa z české strany. Předpokládá se však
přeložení modře značené turistické trasy z hraničního přechodu
Zvonková – Schöneben na hraniční přechod Pestřice – Sonnenwald. Na
rakouském území prochází v blízkosti česká modře značená turistická
trasa a další rakouská značená turistická trasa
29
HRANIČNÍ PŘECHODY
Název hraničního přechodu:
Ježová – Iglbach
Hraniční úsek:
mezi HZ I/72 a HZ I/72-1
Hranice států / země: Česká republika / Rakouská republika
Správní území obce: Přední Výtoň
Druh přechodu:
hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce
Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR,
Rakouské republiky a též občané třetích států nepodléhající vízové
povinnosti v ČR, Rakouské republiky a ve všech členských státech
Evropské unie, kteří jsou držiteli platných cestovních dokladů
Rozsah provozu:
pěší, cyklisté, lyžaři
Provozní doba:
celoročně 08,00 – 20,00
Potřebné úpravy:
Poznámka:
- hraniční přechod Ježová – Iglbach leží na doprovodné stezce podél
Schwarzenberského plavebního kanálu
- přes hraniční přechod přichází z obou státních území česká modře
značená turistická trasa, z rakouské strany přichází značené stezky
z Oberhaag do Bavorské slati / Bayrische Au
- podél Schwarzenberského plavebního kanálu vede cyklostezka
procházející přes hraniční přechod Ježová – Iglbach
30
HRANIČNÍ PŘECHODY
Název hraničního přechodu:
Koranda – St.Oswald bei Haslach
Hraniční úsek:
mezi HZ II/7 a HZ II/8
Hranice států / země: Česká republika / Rakouská republika
Správní území obce: Přední Výtoň
Katastrální území:
Jasánky
Druh přechodu:
hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce
Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR,
Rakouské republiky a též občané třetích států nepodléhající vízové
povinnosti v ČR, Rakouské republiky a ve všech členských státech
Evropské unie, kteří jsou držiteli platných cestovních dokladů
Rozsah provozu:
pěší, cyklisté
Provozní doba:
1.4. - 30.11. 8.00 - 20.00
Potřebné úpravy:
přístupová komunikace z bývalé osady Růžový Vrch (Rosenhügel, U
Korandy) je vážně poškozena. V místech, kde přecházela bývalé
„dráty“ čili „železnou oponu“ končí bez označení dopravní značkou
asfaltová komunikace, začíná prašná cesta s ostrými kameny. Hrozí
nebezpečí úrazu!!! Dále k hraničnímu přechodu v bývalé osadě Dolní
Hraničná / Untermarktschlag v době dešťů rozsáhlé louže, cesta je
téměř nesjízdná!
Poznámka:
- hraniční přechod Koranda – St. Oswald bei Haslach leží na
doprovodné stezce podél Schwarzenberského plavebního kanálu
- přes hraniční přechod přichází z obou státních území česká modře
značená turistická trasa, na rakouském území prochází nedaleko od
hraničního přechodu Koranda – St. Oswald bei Haslach evropská
dálková značená turistická trasa E6
31
HRANIČNÍ PŘECHODY
Název hraničního přechodu:
PŘEDNÍ VÝTOŇ - GUGLWALD
HRANIČNÍ ÚSEK: mezi hraničními znaky II/39-4 - II/39-5 – II/39-5a
Hranice států / země: Česká republika / Rakouská republika
Správní území obce: Přední Výtoň
Katastrální území:
Přední Výtoň
Druh přechodu:
Silniční hraniční přechod
Charakter přechodu: hraniční přechod pro občany všech států
Rozsah provozu:
pěší, cyklisté, motocykly, osobní automobily, autobusy, nákladní
automobily do celkové hmotnosti 3,5 t
Provozní doba:
celoročně 06,00 – 22,00
Potřebné úpravy:
Poznámka:
- hraniční přechod Přední Výtoň – Guglwald je zhruba na trase
historické stezky z Pasova (Passau), přes Waldkirchen, Klafferstass, do
Ulrichsbergu, přes Lichtenberg, pak do sedla mezi Smrčinou a
Sulzbergem (Schöneben), nakonec přes Zvonkovou do Horní Plané.
- hraniční přechod leží přímo na hranici Chráněné krajinné oblasti
Šumava a Biosférické rezervace Šumava
- k hraničnímu přechodu Přední Výtoň – Guglwald vede z české strany
modře značená turistická trasa do Kapliček, kde je křižovatka
značených turistických tras. Na rakouské straně navazuje síť značených
turistických tras
- cca 1 km od hraničního přechodu vedou na české straně cyklotrasy
1019 a 1033, na rakouské straně vedou cyklotrasy v blízkosti
hraničního přechodu
32
Vedle uvedených hraničních přechodů, které jsou užívány na základě mezistátních dohod jsou
občasně mimořádně otevírány ještě tyto hraniční přechody:
Název přechodu
Okres
Modrý sloup,
okr. Klatovy
Kyselov – Diendorf
Rychnůvek – Hörlandsoedt
Stát
D
Hraniční
Průsečík se státními
úsek
hranicemi
X
30 – 30/1
A
A
I
II
33
I/60 – I/61
II/22 – II/23, resp. u II/24
HRANIČNÍ PŘECHODY
Název hraničního přechodu:
Modrý sloup - Waldhäuser
Hraniční úsek:
hraniční úsek X mezi HZ 30 a 30/1
Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo
(Svobodný stát Bavorsko)
Správní území obce: Modrava
Druh přechodu:
hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce
Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR,
SRN a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR,
SRN a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli
platných cestovních dokladů
Rozsah provozu:
pěší
Provozní doba:
Potřebné úpravy:
Poznámka:
- zhruba v lokalitě Modrý sloup / Bei den Blauen Säulen západně od
Luzného / Lusen procházela historická stezka. V místě zvaném Modrý
sloup / Bei den Blauen Säulen západně od Luzného / Lusen (v prostoru
mezi hraničním znakem 30 a 30/1) přechází z Bavorska severním
směrem k Březnické hájovně zpevněná cesta tzv. Česká cesta /
Böhmerweg, resp. Böhmweg. Původně historická obchodní stezka byla
v poslední třetině 19. století zpevněna na vozovou cestu a
pravděpodobně na počátku 2. světové války upravena na silnici.
- státní hranice bylo možné v tomto místě překračovat do roku 1948
- Po r. 1948 došlo k uzavření státní hranice Československa. V 80.
letech 20 st. byla většina cesty v Luzenském údolí zpevněna pro provoz
těžkých souprav vyvážejících dřevo z oblasti západních svahů
Mokrůvek a pro „zásahy“ pohraniční stráže. Provedená přestavba
cesty (nepropustné náspy a hluboké odvodňovací příkopy) silně
narušila přirozený vodní režim údolí, což vedlo k poškození cenných
rašelinišť a vlhkých luk. Cesta byla naposledy zpevněna vápencovým
štěrkem
- jedná se asi o nejvíce diskutovanou lokalitu možného hraničního
přechodu do Spolkové republiky Německa. O znovuotevření hraničního
přechodu se snaží české i bavorské obce od roku 1993
- v roce 1991 byl vyhlášen Národní park Šumava, oblast Modravských
slatí byla zahrnuta do 1. zóny
- Luzenské údolí je výjimečným přírodním fenoménem, kromě
unikátních rašelinišť s řadou velmi vzácných rostlin (např. rosnatka
anglická, blatnice bahenní, kropenáč vytrvalý), je jádrovou oblastí
výskytu kriticky ohroženého tetřeva hlušce. Na Šumavě přežívá jedna ze
dvou posledních středoevropských životaschopných populací tetřeva.
34
Luzenské údolí je hnízdištěm a v letním období nenahraditelným
potravním areálem tetřeva, a proto je třeba zabránit rušení hlukem,
pohybem lidí, odbíháním psů. Především tyto skutečnosti vedly orgány
ochrany přírody k zamítavému postoji k dosavadním žádostem o
otevření hraničního přechodu a vytyčení turistické stezky
- cesta od Březníku / Pürstling vede k Modrému sloupu vede zhruba ze
dvou třetin velmi atraktivními biotopy
- na území sousedního Národního parku Bavorský les / Nationalpark
Bayerischer Wald (dále jen NP BW) je přístupný vrchol Luzného, na
který vedou tři značené cesty – Letní cesta / Sommerweg, Zimní cesta /
Winterweg (tvořící lázeňský okruh označený rysem) a Finsterauská
stezka na Luzný / Finsterauer Lusensteig (označená dřípatkou).
Finsterauská stezka na Luzný / Finsterauer Lusensteig vede k bývalému
trojmezí mezi Českým královstvím, Bavorským královstvím a
Knížectvím biskupství pasovského v místě zvaném Marktfleckl. Ve
směru k Modrému sloupu / Bei den Blauen Säulen není na území NP
BW žádná značená cesta. Cca 1 km České cesty / Böhmerweg, resp.
Böhmweg ke státním hranicím prochází po území jádrové zóny
(Kernzone) NP BW, což je území odpovídající zhruba 1. zóně NP
Šumava
- dle informace České televize denně ilegálně překročí u Modrého
sloupu státní hranice 6 – 10 osob
- články týkající se možného překračování státních hranic u Modrého
sloupu / Bei den Blauen Säulen jsou v příloze
35
HRANIČNÍ PŘECHODY
Název hraničního přechodu:
Kyselov – Diendorf
Hraniční úsek:
mezi HZ I/60 a HZ I/61
Hranice států / země: Česká republika / Rakouská republika
Správní území obce: Černá v Pošumaví
Druh přechodu:
hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce
Charakter přechodu: tento hraniční přechod není dosud otevřen
Rozsah provozu:
- návrh Rady Jč kraje: pěší, cyklisté, osobní automobily, nákladní
automobily v době 01.04. až 30.11., pěší, cyklisté, osobní automobily
v době 01.12. až 31.03.
- dle původního návrhu česko-rakouské smlouvy pěší, cyklisté,
motocykly, celoročně
Provozní doba:
- návrh Rady Jč kraje:
01.04. až 30.11. 07,00 – 21,00
01.12. až 31.03. 08,00 – 18,00
- dle původního návrhu česko-rakouské smlouvy:
01.04. až 31.10. 06,00 – 22,00
01.11. až 31.03. 08,00 – 20,00
Potřebné úpravy:
- v případě, že by hraniční přechod měl být otevřen pro pěší, cyklisty a
motocykly, nebyly třeba prakticky žádné úpravy. V současné době bývá
v zimě přístupová komunikace bez zimní údržby
- v případě, že hraniční přechod měl být otevřen pro osobní resp. i
nákladní automobily, bylo by nutné provést rozsáhlé úpravy
komunikací na české straně. Původní silnice vedla do Dolní Vltavice
přes Vltavu, dnes končí u přívozu Dolní Vltavice – Kyselov, což je
nejdelší přívoz na Lipně (cca 1,4 km), který není dostatečně kapacitní.
Na křižovatce Kyselov byla v souvislosti s otevřením hraničního
přechodu Zvonková – Schöneben i pro automobilový provoz uzavřena
pravobřežní komunikace Kyselov – Račín – křižovatka Valtrov. Je tedy
možné použít pravobřežní komunikaci na křižovatku „pod Sovým
vrchem“ (zvanou též U komunisty), přímo je účelová komunikace s.p.
Lesy České republiky Pravobřežka, dále na křižovatku v bývalé osadě
Růžový Vrch (Rosenhügel, U Korandy), potom přes bývalé osady Otov,
Jasánky, Rychnůvek, Pasečná, v celkové délce cca 14 km.
V současnosti se jedná o asfaltovou silničku o šířce cca 3 m, v dlouhých
úsecích s hluboce vyjetými kolejemi, s četnými výtluky, jejíž profil
postupně zarůstají větve stromů a keřů. Vhodná by byla i úprava
komunikace Pasečná – křižovatka Spáleniště v délce cca 5,5 km. Stav
výše uvedených komunikací je takový, že je na hranici sjízdnosti pro
silniční kola (pro cyklisty)
36
Poznámka:
- hraniční přechod je navržen v místě, kde procházela historická tzv.
dolnovltavická stezka z hornorakouského Rohrbach přes Drkolnou
(Schlägl), Aigen, Kyselov, Dolní Vltavice, dále pak buď přes Chvalšiny
do Netolic, nebo přes Hořice do Zlaté Koruny
- z obou stran státních hranic je zřízena asfaltová komunikace až
k hraničnímu přechodu
- v 1. polovině roku 2002 byla zpracována studie k záměru zřízení
uvedeného hraničního přechodu s návazností na pěší a cyklistické trasy
po obou stranách státních hranic
- při prvním mimořádném otevření hraničního přechodu pro osobní
automobily přejelo přes přechod během víkendu více než 500
automobilů, tzn. cca 250 automobilů oběma směry. Zhruba polovina
automobilů z Rakouska jela k přívozu, velká většina z nich vzhledem
k malé kapacitě přívozu parkovala podél cesty k přívozu v rozporu
s ustanoveními zákona 114/91 Sb., o ochraně přírody a krajiny, část
z nich zablokovala průjezd, další polovina se pohybovala po úzkých
rozbitých silnicích směrem na Přední Zvonkovou či na Pasečnou
- vzhledem k rozsáhlým potřebným úpravám přístupových komunikací
není vhodné otevření přechodu pro automobilový provoz
- lokalita Kyselov – Diendorf patří mezi místa, kde jsou zachyceny
osoby ilegálně překračující česko-rakouské hranice. Většinou se jedná
o osoby překračující z Rakouska do České republiky (křížení tzv.
Krumlovské silnice / Krumauer Straße se státními hranicemi je v úpatí
kopce, cyklisté, kteří sjedou z kopce, se často nechtějí vracet do kopce,
proto pokračují přes upozornění, že zde není hraniční přechod. Cca po
1 km je stanice Pohraniční policie ČR, kde jsou osoby, které ilegálně
překročí státní hranice zachyceny
- na řadě map, které jsou v prodeji v České republice, je zakreslen
fungující hraniční přechod Kyselov – Diendorf
- jako příloha 20 je uveden dotaz poslance Mag. Ewalda Stadlera k
otevření hraničního přechodu Diendorf / Kyselov podaný 11.07.1997
v parlamentu Rakouské republiky
37
HRANIČNÍ PŘECHODY
Název hraničního přechodu:
Rychnůvek – Hörlandsödt
Hraniční úsek:
mezi HZ II/22 a HZ II/23 (dle návrhu Jihočeského kraje a rakouské
strany, resp. u HZ II/24 (dle návrhu MŽP)
Hranice států / země: Česká republika / Rakouská republika
Správní území obce: Přední Výtoň
Katastrální území:
Pasečná
Druh přechodu:
hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce
Charakter přechodu: tento hraniční přechod není dosud otevřen
Rozsah provozu:
návrh: pěší, cyklisté
Provozní doba:
Potřebné úpravy:
k umožnění přístupu k hraničnímu přechodu Rychnůvek – Hörlansödt
by bylo nutné obnovit starou vozovou cestu (především odstranit velké
množství stromů a keřů) v délce cca 5 km
Poznámka:
- z rakouské strany vede dobrá místní komunikace k původnímu místu
hraničního přechodu, tzn. mezi HZ II/22 a HZ II/23. Nedaleko tohoto
přechodu je budova bývalé rakouské celnice
- k otevření hraničního přechodu se staví negativně obec Přední Výtoň
(na území obce jsou v okolí další hraniční přechody – Ježová / Iglbach,
Koranda / St. Oswald a Přední Výtoň / Guglwald
- k otevření hraničního přechodu Rychnůvek – Hörlandsödt se
negativně staví Správa CHKO Šumava vzhledem k tomu, že v oblasti
uvažovaného hraničního přechodu Rychnůvek – Hörlandsödt je
mimořádně cenná lokalita
38
Dle neoficiálních informací má bavorská obec Neureichenau a Bavorská lesní správa
Neureichenau zájem na otevření hraničního přechodu na přeshraniční turistické stezce Světlá
voda – Rosenauerův pomník – Kreuzbachklause.
HRANIČNÍ PŘECHODY
Název hraničního přechodu:
Světlá voda – Rosenauerův pomník - Kreuzbachklause
Hraniční úsek:
XII
Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo
Správní území obce: Stožec
Katastrální území:
Stožec
Druh přechodu:
hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce
Charakter přechodu: tento hraniční přechod není dosud otevřen
Rozsah provozu:
návrh: pěší
Provozní doba:
Potřebné úpravy:
k umožnění přístupu k hraničnímu přechodu Světlá voda –
Rosenauerův pomník – Kreuzbachklause by bylo třeba provést
prořezání stromů a keřů v délce cca do 200 m na území České
republiky a do 400 m na území Spolkové republiky Německo, tak aby
bylo možné vést pěšinu
Poznámka:
- hranice překračující stezka by propojila Schwarzenberský plavební
kanál s plavební nádrží Kreuzbachklause
39
Literatura:
-
Andrejska Jiří, Šumavské solné stezky, Kentaur/Polygrafia, a.s., Praha, 1994
Jílkovi, Alena a Tomáš, a kolektiv, Železná opona, Československá státní hranice od
Jáchymova po Bratislavu, 1948-1989, Baset, 2006
Kolektiv, Hraniční přechody v Jihočeském kraji, České Budějovice, 2006
Turistický atlas Česko, 1:50.000, SHOCART spol. s r.o., Vizovice, 2005
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, zveřejněné ve Sbírce zákonů ČR, 164/1996 Sb.
http://aktualne.centrum.cz
http://econnect.ecn.cz
http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/
http://lidovky.zpravy.cz
http://literarky.cz
http://platon.cbvk.cz
www.blesk.cz
www.budnews.cz
www.ct24.cz
www.czechtourism.cz
www.czechtravelhouse.cz
www.env.cz
www.euregio.at
www.info-cestovani.cz
www.in-inter-internet.cz
www.lipensko.cz
www.mvcr.cz
www.nationalpark-bayerischer-wald.de
www.npsumava.cz
www.parlinkom.gv.at
www.regionalmanagement-muehlviertel.at
www.silvarium.com
www.sumava21.cz
www.sumavanet.cz
www.turisturaj.cz
www.vmi-rozhled.cz
www.vyborobci.sumavanet.cz
40