JMB013_Moderni dejiny_SVJE_opora_final

Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
STUDIJNÍ OPORA
Název předmětu: Moderní dějiny středovýchodní a
jihovýchodní Evropy
1
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
CÍL A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU
Cílem předmětu je seznámit studenty se základními přístupy k dějinám regionu ve 20. století
a základními vývojovými tendencemi. Cílem je, aby studenti pochopili základní dlouhodobé
politické, hospodářsko-sociální a kulturní vývojové trendy i krátkodobé procesy, podmínky a
příčiny změn. Na přednášku navazují satelitní semináře, jejichž cílem je seznámit studenty
hlouběji s některými historickými procesy (formování moderních národů a modernizace,
zavedení parlamentní demokracie a vznik autoritativních režimů, sovětizace po druhé světové
válce, rozpad sovětského bloku a zánik komunistických režimů), procvičit je na konkrétním
materiálu kontrolovat osvojené znalosti tak,
aby studenti získali komparativní přehled o
vývoji během 20. století.
PODMÍNKY PRO ÚSPĚŠNÉ ABSOLVOVÁNÍ PŘEDMĚTU
Závěrečná písemná zkouška formou testu a eseje. Semináře jsou zakončeny zápočtem. Během
seminářů průběžná kontrola formou dotazů během diskuze nad referáty. K udělení zápočtu je
třeba aktivní účast v semináři, přednesení referátu, jeho odevzdání v písemné podobě se
stručnou charakteristikou použitých informačních zdrojů (nejméně tří).
TÉMATICKÝ OBSAH PŘEDMĚTU
1. Definice regionu a jeho proměny ve 20. století (střední Evropa, středovýchodní,
jihovýchodní, východní, Balkán). Regionální dějiny a národní dějiny. Periodizace.
2. Multinacionální říše a národnostní otázka na začátku první světové války. Vývojové
varianty, zapojení zemí a národů do válečného konfliktu, průběh války a její dopady na
region.
3. Region po první světové válce – versailleský systém, osy konfliktů a utváření
mezinárodních koalic a bilaterálních vztahů.
4. – 5. Charakteristika národních států a problémů jejich vnitropolitického vývoje mezi
válkami.
6. Eroze versailleského systému, druhá světová válka a hegemonie nacistického Německa.
Pakt Molotov-Ribbentrop a sovětský faktor.
2
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
7. Porážka nacistického Německa a jeho spojenců. Typologie sovětizace regionu
8. Stalinismus a jeho projevy, roztržka s Jugoslávií
9. Krize systému a pokusy o destalinizaci v jednotlivých státech
10. Neostalinský systém, perestrojka a konec komunistických režimů
11. – 12. Specifika vývoje jednotlivých států
OSNOVY K JEDNOTLIVÝM TÉMATŮM
Téma č. 1 Definice regionu
a) Definice regionu na začátku 20. století – Mitteleuropa za první světové války – T. G.
Masaryk a jeho definice střední Evropy jako pásma malých národů mezi Německem a
Ruskem – koncepce středovýchodní Evropy (Ostmitteleuropa, East Central Europe, Ewropa
Środkowo-Wschodnia) – problém balkanizace. Redukce na východní Evropu jako důsledek
sovětizace a polarizace za studené války – intelektuální diskuze o střední Evropě během 80. a
90. let – Visegradská čtyřka.
b) Region jako periferie západní Evropy – problémy vývojového opoždění a politické a
hospodářské závislosti – diference – hranice regionu a otázka příslušnosti okrajových zemí a
národů (Finsko, Řecko)
c) Periodizace regionu:
I. První světová válka
II. Meziválečné období:
a) Vytvoření versaillského systému, problém rozdělení Evropy na 2 tábory státy vítězné a
poražené- mající zájem na revizi systému, přičemž však hranice mezi táborem udržujícím status
quo a státy mající zájem na změně se měnily a zcela neodpovídaly poválečnému rozdělení.
b) revize versaillského systému na konci 30.let
III. Druhá světová válka
3
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
IV. SVE a JVE v sovětském mocenském orbitu
a) Poválečné problémy rekonstrukce a rozdělení Evropy na dva znepřátelené tábory během
studené války, prosazení komunistických režimů v VE a jejich upevnění, zformování sovětského
bloku jako nástroje sovětského nadvlády nad VE, stalinismus a jeho projevy ve VE.
b) Problémy destalinizace a systémové krize
c) Neostalinismus a stabilizace
d)Rozpad sovětského bloku
Téma č 2 První světová válka v regionu
Multinacionální říše a národnostní otázka na začátku první světové války – vývojové varianty –
příčiny vstupu do války – Centrální mocnosti – Dohodové země – vývoj války a přímá válečná i
nepřímá sociálněekonomická devastace zázemí v regionu – národnostní otázka (nedominantní,
utlačované národy (non-dominant oppressed nations) a její internacionalizace- postoj velmocí
– německá Mitteleuropa – brestlitevský mír a formování satelitních monarchií – Dohoda a
střední Evropa - styčné plochy a rozpory exilu – postoj jednotlivých velmocí – ruské revoluce
a jejich důsledky – W. Wilson a „bulwark of freedom“.
Téma č. 3 Versaillský systém a region v meziválečném období
Význam vítězství Dohody pro teritoriální podobu regionu – rozpad multinacionálních říší a
vznik národních států. Region po první světové válce – vytváření versailleského systému –
mírová konference a mírové smlouvy s poraženými státy – versailleská 28.6.1919 ,
saintgermainská 10.9.1919, neuillská 19.11.1919, trianonská 4.6.1920, severská 10.8.1920,
resp.24.7.1923.
4
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
Ruská otázka a občanská válka - otázka limitrofů – export revoluce do střední Evropy –
mírové smlouvy sovětského Ruska s novými hraničními státy (Estonsko, Litva, Lotyško,
Finsko, Polsko). Hranice, teritoriální konflikty a jejich řešení.
Rozdělení na státy vítězné a poražené – status quo a revizionismus. Osy konfliktů – kolektivní
bezpečnost a vytváření regionálních aliancí - Malá dohoda, Balkánská dohoda, Baltická
dohoda. Mezinárodní konference, jednání a projekty regionální
bezpečnosti – Janovská
konference – státy polského bloku a Malé dohody jako protirevizionistická osa – důsledky
německo-sovětské dohody z Rapalla.
- neúspěch projektu povinné arbitráže
a význam
Rýnského paktu (Locarna) pro státy regionu . Nástup nacismu v Německu – německo-polská
deklarace o neútočení – „diplomatická revoluce“ – jednání o Východní pakt, jeho neúspěch a
francouzsko-sovětské a československo-sovětské spojenectví. Francouzsko-italská rivalita ve
střední Evropě a na Balkáně – Římské protokoly.
Témata č. 4 – 5 Profily nových států
Obecná charakteristika: Vnitropolitický vývoj – politické, hospodářsko-sociální a kulturní
problémy rozpadu multinacionálních říší a vznik nových států na národním principu –
politická kultura – tradice – poválečná demokratizace – pozemkové reformy – hospodářské
osamostatnění, finanční reformy a zpřetrhání vazeb se starými centry. Menšinová otázka.
Krizové projevy - otázka stability a přechod jednotlivých států k autoritativním režimům.
Úroveň vzdělanosti, změny ve školství a nevyvážený růst gramotnosti.
Profily jednotlivých států:
Polsko – vznik,politický systém a zahraniční politika: charakteristika parlamentní demokracie
- ústava, legislativa – exekutiva, politické strany, příčiny májového převratu – sanační režim –
charakteristika a vývojové fáze – zahraniční politika.
Litva – vznik, politický systém a zahraniční politika – osudová zátěž členské a klaipedské
otázky meziválečného vývoje: parlamentní demokracie – ústava, legislativa – exekutiva,
politické strany, příčiny státního převratu – autoritativní režim a jeho diferenciace –
5
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
voldemarasovská fašizující fáze 1927-1929 a konzervativní nacionalismus prezidenta A.
Smetony – zahraniční politika – vilenská otázka a její řešení – klaipedská otázka a její řešení.
Lotyšsko – příčiny vzniku, parlamentní demokracie – ústava z roku 1922,vztah legislativa –
exekutiva, hlavní politické proudy – rivalita sociální demokracie a agrárníků, příčiny
Ulmanisova státního převratu 15./16.5.1934 – charakteristika autoritativního režimu,
vysvětlení ideologie režimu elementy fašismu, agrarismu, lotyšského nacionalismu, kult
osobnosti.
Estonsko – okolnosti vzniku, politický systém a zahraniční politika – konstituanta a ústava
z r. 1920 – extrémní parlamentarismus – přímá demokracie – agrární reforma – personální
kulturní autonomie menšin z 1925 – krize parlamentarismu a pokusy o posílení exekutivy –
důvody vzestupu vapsů – příčiny výjimečného stavu a nastolení autoritativního režimu K.
Pätse a J. Laidonera – ústavní stabilizace režimu a parlamentní volby na jaře 1938 –
charakteristika zahraniční politiky.
Finsko – osamostatnění a příčiny občanské války – německá intervence a závislost –
charakteristika politického systému a finská specifika – ústava z r. 1919, hlavní politické
proudy – polarizace společnosti jako důsledek občan.války, integrace švédské minority –
hnutí Lapua a jeho příčiny – analýza příčin nezdaru pokusu o převrat a eliminace parlamentní
demokracie – začátky konsensuální politiky a překonání polarizace společnosti.
Maďarsko – důsledky válečné porážky a destabilizace země – Maďarská republika rad – bílý
teror – autoritativní režim M. Hortyho – charakteristika – vývojové fáze: stabilizace za vlády
Istvána Bethlena 1921-1932 , 1932-1936 fašizující kurs Gyuly Gömböse, vzrůst německého
vlivu na maďarskou politiku – antisemitské zákony – fašistická opozice – Šípové kříže.
Důsledky Trianonu a revizionismus zahraniční
politiky – „nem, nem soha“ – spolupráce
s Itálií a Římské protokoly – vzrůst orientace na nacistické Německo – plány revize – první a
druhá vídeňská arbitráž.
Rumunsko – realizace Velkého Rumunska – charakteristika politického
systému a jeho
vývoj. fáze – 1) období hegemonie liberálů 1918-28, ústavní reforma 1923, 28.3.26 prémiový
6
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
volební systém – eliminace korunního prince Carola 1926-1930 a činnost regentské rady po
smrti krále Ferdinanda 1927.
2) 1928-30 období vlády národní rolnické strany – uvolnění centralistické politiky a otevření
země zahraničnímu kapitálu.
3) 1930-40 Carolovské období, návrat krále Carola 1930 a jeho politické ambice – Železná
garda jako hlavní opoziční síla – královský autoritativní režim 1938-1940 – likvidace železné
gardy. Problém reorientace zahraniční politiky
a krize v létě 1940 – rezignace Carola a
maršála Iona Antonesca – koaliční vláda Antonesca a Železné gardy – leden 1941 potlačení
povstání železných gard – autoritativní režim maršála Iona Antonesca 1941-44.
Jugoslávie
Periodizace vývoje: 1) 1918-21 krystalizace státu a zápas o podobu státu
2)1921-1928 problematický parlamentarismus
3) 1929-34 autoritativní režim krále Alexandra
4) 1934-1941 regentská rada
SHS – sjednocení Jugoslávie – národnostní struktura – nerovnoměrný hospodářsko-sociální
vývoj – hlavní politické síly – vidovdanská ústava 28.6.1921 a koncepce unitárního státu proti
chorvatskému federalismu – příčiny nezdaru parlamentarismu – státní převrat krále Alexandra
6.1. 1929 a jeho autoritativní režim 1929-1934 – příčiny atentátu – Ustaša - srbsko-chorvatský
konflikt a jeho řešení sporazum Cvetkovič-Maček 26.8.1939.
Zahraniční politika Jugoslávie – malodohodová politika – francouzská orientace – teritoriální
spory s Itálií – oslabení malodohodové orientace za regenta Pavla – 1938 hospodářská
gravitace k Německu – březen 1942 přistoupení k Ose – převrat a německo-italský útok proti
Jugoslávie.
Řecko – charakteristika meziválečného vývoje: Meziválečný vývoj charakterizován .trvalou
nestabilitou, častými převraty, střídáním vlád i forem vlády monarchie x republika.
7
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
V meziválečném období pokračovala rivalita mezi konzervativními. monarchisty a liberály
vedenými Elefteriem Venizelosem.
Vývojové fáze:
1) 1920-1923 opětné posílení konzervativní monarchistické pravice včetně návratu
Konstantina a jeho syna Jiřího II.
2) 1924-1935 republika, 1927 demokratická republikánská ústava
3) 1936-duben 1941, obnovení monarchie, autoritativní režim gen. Metaxase.
Sevreská mírová smlouva 1920, 1919-1922 válka s Tureckem – lausannská mírová smlouva –
repatriace menšin a její důsledky pro etnické poměry v Řecku.
Bulharsko
Vývojové fáze:
1) 1919-23 dominance Stambolijského
2) 1923-25 Cankovova vláda
3) 1926-34 Obnovení parlamentarismu
4) 1934- 43 Osobní režim krále Borise III.
Důsledky porážky v první světové válce – neuillská smlouva – ztráta Západní Thrákie –
vnitropolitické přeměny – hlavní politické síly – režim Alexandra Stambolijského a ideál
rolnického státu – Vzrůst opozice Naroden sgovor – převrat a svržení Stambolijského
9.6.1923 – vláda Alexandra Cankova a eskalace vládních represálií a teroru komunistické
opozice – komunistické povstání 19.9.1923 – výbuch v sofijské katedrále 16.4.1925 –
kompromitace Cankovova způsobu vládnutí – represálie proti liberální inteligenci – zahraniční
tlak – jednání o půjčku na stabilizaci země – vláda Ivana Lapčeva 1926-1931 – stabilizace a
uvolnění politických poměrů.
8
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
Vnitřní makedonská revoluční organizace jako faktor destabilizace. Zveno a převrat19.5.1934 –
evoluce k autoritativnímu režimu krále Borise III. během roku 1935 – obnovení trnovské
liberální ústavy a parlamentní volby v březnu 1938, ale bez politických stran.
Zahraniční politika – izolace po první světové válce – makedonská otázka – 1937-1938 smlouva
s Jugoslávií a anulování závazků mírové smlouvy diplomatickou cestou příklon k Itálii a
Německu na konci 30. let – neutralita při vypuknutí války – zisk jižní Dobrudži – účast na
okupaci Jugoslávie.
Albánie – sociálně ekonomická charakteristika – vývojové opoždění – beznadějná
ekonomická zaostalost – negramotnost – rozdílnost vývoje země sever – jih – kmenový
systém. Poválečná okupace a rozdělení Albánie – Národní kongres a proklamace nezávislosti
na konci ledna 1920 – boj proti okupačním jednotkám a jejich odchod.
Vnitropolitické proudy: Strana reforem Fan Noliho 1922 x konzervativní proud premiéra
Ahmeda Zogu – rolnické povstání, odchod Ahmeda Zogu do Jugoslávie- 16.6.1924 Fan Noli
předsedou albánské vlády a jeho půlrok reforem – vojenský návrat Ahmeda Zogu a převzetí
moci. Evoluce autoritativního režimu Ahmeda Zogu – od premiéra a prezidenta 1925 ke
království 1928 – neschopnost reforem – zkorumpovanost královského režimu – vládní teror
jako způsob umlčení opozice.
Zahraniční politika – oproštění se od jugoslávského vlivu -vzrůstající závislost na Itálii – tiranský
pakt 1927 – neúspěšný pokus o uvolnění závislosti – 1936 posílení italské ekonomické kontroly
– 7.4.1939 okupace Albánie Itálií – italský král Viktor Emanuel III. albánským. králem.
Téma č. 6 Eroze versailleského systému
– nástup a prosazení Německa ve střední Evropě – cleringová závislost – význam Mnichova
pro středoevropskou politiku – otázka obligatornosti sankcí – neutralita – první vídeňská
arbitráž – okupace českých zemí a vznik Slovenské republiky – připojení Klaipedy - polskoněmecký konflikt a spojenecké závazky – jednání Západu se Sověty a obraně proti Německu -
9
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
pakt Molotov- Ribbentrop 23.8.1939 a jeho důsledky – Smlouva o přátelství a hranicích
28.9.1939.
První fáze války 1939-1941 a německá hegemonie regionu – důsledky rozbití Polska pro
region. Aktivizace balkánské politiky 1940-1941 -okupace a zánik Jugoslávie a Řecka.
Německé satelity (Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko) a jejich účast
ve válce.
Sovětský faktor a realizace sovětské politiky 1939-1940 – polské tažení – anexe pobaltských
států – Zimní válka – připojení Besarábie.
Téma č. 7 Porážka nacistického Německa a jeho spojenců a geneze východní Evropy
jako sovětské mocenské sféry
Spojenci a přístupy k uspořádání regionu – mezinárodní konference – Teherán – Jalta a
Postupim – pařížské mírové smlouvy 10.2. 1947 s německými spojenci.
Teritoriální změny ve středovýchodní Evropě – sovětská teritoriální expanze – posun
polských hranic – Odra – Nisa, potvrzení anexe Pobaltí, finské ztráty Karélie, Petsama.
Italské teritoriální ztráty – Dodekanské ostrovy k Řecku, Zadra, část julské Krajiny, Istrie.
Terstská otázka a její vývoj v letech 1945-54.
Demografické změny a migrační změny – důsledky holocaustu – odsun německých menšin
z regionu.
Ztráty na životech Po 6 mil /5,4 následkem teroru a genocidy, z toho 3 mil Židů/na frontě
200 000 celkem šlo o= 22% obyvatel, Jug. 1,7 mil.=11% obyvatel, válečné ztráty přímé na
bojištích. 300 000,
-
Čs. 360 000, nac. pol. & etnické čistky nepř. etnik.
-
Rum. 600 000, z toho na frontě 300 000, Maď. 385 000, z toho frontové 25000, Alb. přes
28 000, Bulh. 15 000 na frontě. Řecko 560 000, fronta 10000.
10
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
odsun Němců z Čs., Po.
Polsko- 2,2 mil., 0,5 mil. li, Ukr., Bělorusů do SSSR, přistěhovalo se 1,5 mil. Po ze SSSR a
z ostat. zemí 2,3 mil. osob v letech 1944-48.
Výměna obyv. Čs.-SSSR /Ukrajin., volyň. Češi/., Čs. Maď. - 73 000 Slováků - 89 000 Maďarů.
Jug. návrat české a sl. menšiny + 30 000 Po, , do It. 150 000 osob, veškeré něm. obyv. z Maď.,
Jug., Bulh.odsunuto – pátá kolona.
Výsledek: národnostní homogenizace obyvatelstva následkem etnických přesunů a čistek
Typologie sovětizace regionu: 1944-47:
- „sovětizace bez sovětů“ hladká sovětizace tam, kde komunisté disponovali silným mocenským
potenciálem bez Sovětů (Jug., Albánie, bez britského a amerického zásahu pravděpodobně i
Řecko)
- smíšená (Bulharsko, Československo) silný potenciál místních komunistů, ale sovětský
vojenský vliv, vnější faktor.
- komplikovaná sovětizace – Rumunsko, Polsko, Maďarsko: pomalejší vývoj, pozice komunistů
slabší, důl. sovětská vojenská přítomnost a vojenská a politická kontrola. Sovětizace jako forma
sovětské mocenské kontroly nad regionem.
Lidová demokracie- definice: přechodný systém usilující o spojení tradice parlamentní
demokracie, byť s určitými omezeními s programem zestátnění klíč. průmyslu, bank,velkostatků.
Hybrid - pro komunisty pouze přechodný stupeň, východisko k dosažení sovětského modelu
socialismu, pro ostatní politické strany konečný stav uspoř. společnosti - teorie mostu Z-V středolevá asymetrie, solidární pojetí politiky, místo soutěže, budování společné, apriorní
standart předem dána strategie, etatismus, asymetrie trojího dělení moci na preferenci exekutivy.
Charakteristika vývoje sovětského systému - otázka vnějších a vnitřních faktorů
– vnější sovětská sféra vlivu, studená válka akcelerace prosazení a upoutání malých států k so
hegemonu, který stanovil a prosadil způsob transformace národních společností v totalitní
11
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
společnosti do role sovětských satelitů. Základem pozice a vliv, vytvořený v důsledku vítězství
nad fašismem – systém bilaterálních spojeneckých smluv 1943-49. USA požadavek svobodných
voleb, Velká Británie spíše tradiční rozdělení mocen.sfér, stejně tak SSSR. RA dislokována po 2.
sv. válce, zůstává v Po, Maď. (1956), Rum. (1958) – cesta do Německa.
-
tam, kde SSSR přímý zájem, vynutil si brutálně přizpůsobení satelitů sovětským přáním
a jejich poslušnost. Tam, kde zájem nebyl bezprostřední – Jug., Albánie bylo možné
uvolnit se ze závislosti na SSSR, ovšem otázkou zůstává setrvání kom.diktatury. Vývoj
satelitů podléhal změnám sovětské politiky. Národní komunistické diktatury, které se
emancipovaly ať již plně od sovětského vlivu (Albánie) nebo částečně (Rumunsko),
charakterizovaly v 70. a 80. letech daleko hlubší totalitní společnosti, míry brutality,
represí a kontroly nad společností než sovětské satelity. Izolacionismus umožňoval
brutální
podoby národních komunistických diktatur. Zvl. případ Řecka a na severu
Finska.
-
vnitřní – zvl. na Balkáně agrární., „koňská ekonomika “ - společnosti s vysokým
podílem analfabetismu. Před nimi perspektiva překonání zaostalosti a dohnání civilizační
zpoždění. Negramotnost vymýcena i v Albánii po polovině 50. let dosaženo gramotnosti
obyvatel (generační problém). Totalit. stát má moc prosadit své představy – kampaně x
analfabetismu, povinná školní docházka, jednotné školství – likvidace soukromého a
církevního školství.
-
Komunisté a jejich koncepceekonomické modernizace. Sovětský model modernizace
ekonomiky založen na extenzivním způsobu – dominance těžkého průmyslu – autarkie +
zbrojní prům. studená válka sovětská zkušenost. stalinismus – cílem autarkie, povinná
pracovní povinnost, sociálně ekonomická mobilizace nárůst PS – zaměstnanost žen,
jejich vtažení do pracovního procesu, plánování – sovětský model státního pětiletého
plánu. Zemědělství - kolektivizace – transfer PS do průmyslu – urbanizace.
-
Soc. urbanizace – růst průmyslových středisek. Zvyšování životní úrovně – přelom 50. a
60. let, 70. léta vyčerpání extenzivního způsobu, stagnace a zaostávání - nestačí držet
krok se západním technologickým vývojem. Záp. embargo na dovoz vyspěl. technologií.
12
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
-
Poválečná rekonstrukce – obnova ekonomiky rozvrácené válkou. V 50. a 60. letech
vysoká tempa růstu. 1950 region 12,3 % evropská produkce, 1970 14,3 % (bez Alb.).
Celková produkce vzrostla 3x. Větší tempo růstu HDP u balkánských zemí – 3,9 x, u sev.
(čs., mad, Po) 3,3 x.
-
vytváření homogenního státu – kom.hnutí oficiálně nad nacionálními konflikty, nabídka
alternativy vůči nacionalismu, vál.zkušenost a únava z vzájemného vyvražďování
-
-stěhování za prací - etnická promíšenost.
Téma č. 8 Stalinismus a jeho projevy
Stalinismus – konstrukce totalitní společnosti podle sovětského vzoru.
Konstrukce mostu (Beneš) iluzí – uchopení moci komunisty s možností národní cesty k soc.
(Gomulka) – stalinismus 1948 potlačení místních specifik, brutální import sovětského vzoru.
Příčiny: vyostřování napětí za studené války + roztržka s Jugoslávií
1949-53 upevňování sovětských pozic, prosazení sovětského modelu jako závazného kánonu,
likvidace iluzí o vlastní cestě k socialismu.
Systém - proti něm. agresi + jednoznačné připoutání k SSSR.
Konglomerát států různých ekonomických úrovní, rozdílnou vnitřní pevností politického
systému. Cílem Moskvy politické, ideologické, ekonomické a vojenské unifikace s absolutní
dominancí SSSR, přetváření podle sovětského modelu, ekonomický handicap pro ekonomicky
vyspělejší státy , zvl. Čs., represálie proti vnitřnímu nepříteli podle sovětského vzoru proti
demokratické opozici, pak likvidace v procesech části funkcionářů KS. Otrocká recepce
stalinismu nebyla vždy jen motivována strachem, ale vyplývala také z osobně mocenských a
nezřídka i nac. kalkulací /likvidací Koči Dzodzeho Enver Hodža rozhodl mocenský boj ve stran.
vedení KSA, zbavil zemi závislosti na jug. Alb. třeba přip., že naprostá většina kom. zvyklá na
voj. disciplinu KIV, nepřipouštěla diskuzi k Stalin. rozhodnutím.
13
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
Ekonomika - postátňování, pozemkové reformy a po nich násilná kolektivizace po sovětském
vzoru. Zpřetrhání tradičních vazeb, zvyšování nucené závislosti na SSSR. Všeobecné zavádění
centralizovaného modelu řízení ekonomiky, striktní planifikace prostřednictvím pětiletých plánů.
Rychlá industrializace s akcentem na bud. těžkého průmyslu - vysoká investiční náročnost,
vzrůst závislosti na dovozu sovětských surovin, disproporce ve výrobě, nedostatek spotřebního
zboží.
Industrializace
1) voj. aspekty - budování těžkého průmyslu, strojírenství s cílem přípravy na válku s kap. státy.
Země sovětského bloku v tomto období zaznamenaly obrovské přírůstky HDP /13 % v Rum.
2) aspekt politický - zformování nebo posílení proletariátu jako sociál. opory režimu.
Institucionalizace ekonomické spolupráce - vznik RVHP v lednu 1949 Bulh, Čs, Po, Rum.,
SSSR, v únoru + Alb, říjnu 50 NDR.- nerovnopráv. obchod - nástrojem sovětské kontroly pomáhala prosazování sovětských ek. zájmů - nerespektování principu autarkních ekonomik.
Kolektivizace - ve většině zemí 48-49, vyjma Bulh., Jug., Alb. kde již po válce družstva, NDR
až 1952. Překvapením, protože proti slibům KS, že se nebude zavádět sovětský systém kolchozů.
Kolektivizace tak probíhala podle sovětského vzoru, doprovázena bojem proti zbytkům vykořisť.
tříd., sovětský termín kulak. Rychlé tempo, nedostatečné tech. vybavení, zkušenost - stagnace
zemědělské výroby.
Komunistický systém mocenského monopolu - vytvářel se prostřednictvím mezičlánku
národních front, v nichž ovšem vedoucí politickou silou se staly KS. V Bulh., Rum., Jug. byli
nekom pol. strany zlikvidovány zcela během 2. pol. 40. let – v ČSSR, Po, NDR 7.10.49 zůstaly
nekom. strany, ale jako satelity KS. SD byly direktivně sloučeny s KS. KS centrum absolutní
moci. Rozhodující fce byly zpravidla v rukou kom. od konce války, klíč. MV. Fci předsedy vlády
byly spoj. s úřadem premiérů Hodža do 54 předsedou vlády,, do 53 mZV, obrany, gen.taj,.
Gheorghiu-Dej převzal prem. 52, Georgij Dimitrov do 49 a Vasil Kolarov do 50, pak Valko
Červenkov 50-54. Bol. Bierut 47/52 prez., 48-56 gen. taj PDS, 52-54 premiérem, Gomulka jen
gentaj. 43-48. Gottwald prem46/48, prezidentem.
14
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
Politické procesy jako atribut totalitního režimu:
První fáze - likvidace představitelů demokratické konkurence ve většině VE zemí před 1948, Čs.
(1947 Slovensko) od 1948. Procesy nástrojem paralyzace vnitropolitického života.
Druhá fáze: čistky uvnitř KS - po likvidaci skutečných nebo potenciálních protivníků
následovala druhá vlna procesů, které měly za následek paralyzaci vnitrostranického života
komunistických stran. Zaměřeny na likvidaci části kom, v procesech kom. zpočátku obviněni ze
spojení s Titem, označ. za Titovy agenty - list.19 49 rezoluce Informbyra odsuz. Jug. jako amer.
špion. a antikom. centrum a Jug. označena za policejní
stát faš. typu.1951/52 přesun k
obviněním ze sionismu (ČSSR nejextrém. případ).
Procesy v Maďarsku – Rumunsku- Bulharsku- Polsku – Albánii – součástí boje o moc ve
vedení kom.stran. Zvláštní role Rakosiho v Maďarsku.
Pro stalinskou etapu existence sovětského bloku char. prosaz. Stalin. teze o zostřování třídního
boje v období přechodu od kapitalismu k socialismu. Policejní teror největšího rozsahu
v Bulharsku a Albánii, proticírkevní zaměření.
Smrt Stalina v březnu 1953 předělem, i když stalinismus trval v zemích VE ještě různě dlouho.
Roztržka s Jugoslávií –kulminace studené války se Z
Titova Jugoslávie jak dynamizující faktor sovětizace na Balkáně
Do 1948 iniciátor Bulh-Jug.30.7.-1.8. 47 na Bledu protokol s dodatky o rozhodnutí podepsat
spoj. smlouvu a hosp. spolupráci, vytvoření cel. unie. Renesance ideje balkán. fed., v list. 47 Tito
v Sofii podepsal smlouvu o přátelství, "federace bud pouhou formalitou". Koncem ledna 48
nadšení zchlazeno sovětským nezájmem, když pak 10.2.48 přijeli jug. a bulh. představitelé do
Moskvy MZV Molotov jim vyčinil, že uzavřeli dohodu bez předchozí se sovětskou stranou. Jug.
delegace dokonce musela podepsat závazek, že všechny zahraničněpolitické otázky bude
konzultovat se sovětskou stranou.
Sovětská strana se snažila podřídit vývoj v Jug. svým záměrům, jedním ze zdrojů napětí bylo i
vytváření sovětské zpravodajské a agenturní sítě NKVD stejně jako v dalších státech VE. Jug.
15
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
komunisté nebyli ve stejné pozici jako ostat. kom. strany ve VE, jejich sebevědomí vyplývalo
z úspěchů v době války, kdy se part. hnutí podařilo osvobodit většinu území Jug. bez
významnější sovětské pomoci.
Moskva vystavila jug. vedení zesílení tlaku, jedním z prostředků bylo odmítnutí podepsat
obchodní smlouvu. Na zasedání UV zač. března rozhodnuto vzdorovat do tlaku, 18.3. Moskva
odvolala své voj. poradce a instruktory kvůli nepř. prostředí. Stalina a Molotov odmítli pokusy
jug. kom. obhajobu a obvinili část jug. kom. činitelů z trockismu, označili KSJ za
nedemokratickou a neuplatňující bolševické principy – KSJ naopak levičáky bolševického typu,
odmítali ovšem uznat sovětský monopol na výklad kom. ideologie. Duben 1948 další dopis jug.
kom. poukazuj. na kom. radikál.přeměny v Jug. jako nikde jinde ve VE - Stalin pak v dalším
dopise zkritizoval neskromnost jug. kom, odmítl s nimi jednat a vše předal Informbyru 29.6.
zpráva Informbyra kritizuje situaci v KS Jug., otevřená roztržka. V. sjezd KSJ 21.7. podpořil
Titovo vedení, proso internováni. Zrušeny rychle obchodní smlouvy s Jug., zahájena obchodní a
politická blokáda Jug., nedodány již zaplacené dodávky ze zemí sovětského bloku. pron. srbská
menšina v Rum., pohraniční konflikty. Proti Jug. spuštěna masiv. kampaň sděl. prostředků
"krvavý pes Tito". Důsledky roztržky: obrovské ekonomické problémy, izolace, na druhé straně
jediná si uhájila nezávislost. Narušení sovětského bloku, ale ne nikoli na stateg. důl. směru.
Ekonomické ztráty i pro státy sovětského bloku. Nejzávažnější následky v ideologické rovině
sovětského bloku - likvidace osob a skupin v KS VE zemí, kteří doufali, že se jim podaří
prosadit své představy o specifické cestě k socialismu podle místních podmínek. Každý projev
identifikován s titoismem, hon na čarodějnice, jemuž padla za oběť řada vůdčích komunistů.
V Albánii Koči Dzodze popraven v červnu 49, Polsku Wladyslaw Gomulka internován, v Bulh.
Trajčo Kostov v prosinci 49 popraven, Maď - 49 László Rajkem, Slánským v čs. zatčen
v listopadu .51, v Rum. Tajemník V. Luca 1952 na 20 let.
Ve 2. polovině 1949 všechny proso státy zrušily své závazky – následek roztržky Jugoslávie na
svébytnou cestu soc. - východisko z izolace ve sblížení se Západem – ztráta radikalismu.
16
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
Téma č. 9 Krize systému a pokusy o destalinizaci v jednotlivých státech
Obecné příčiny krize: hospodářské - vyplývající z disproporcí stalinské ekonomiky –
preference těžkého průmyslu a zbrojení na úkor spotřeby + politické příčiny– výměna
stalinské politické garnitury.
Chruščevovské tání, obleva = destalinizace –opuštění modelu stalinismu ve prospěch
perspektivnějšího modelu vnitř. i zahraniční politiky, dilema nutné inovace, reforem a a
nutné stabilizace.
Tání, které je spojováno s fungováním Nikity Chruščova v čele SSSR. Šlo o proces reforem
shora, který měl zvýšit akceschopnost komunistických zemí.
ZMĚNY ve vztahu Moskvy a VE satelitů. - unifikační strategie prosazovaná Stalinem
neudržitelná. Dosažení unifikace politické, nikoli ekonomické, i nadále přetrvávaly obrovské
rozdíly mezi jednotlivými zeměmi bloku.
Uvolněn bezprostřední dohled a kontrola, ale to v žádném případě neznamenalo souhlas Moskvy
s demontáží systému. Moskva v případě destabilizace kom. systému připravena zasáhnout. Hl.
podmínkou loajalita, stabilita, za zachování této zákl. podmínky byla ochotna tolerovat
v určitých hranicích odlišnost vývoje. To byl případ Maď., Po.
V SSSR i většině VE zemí proběhla po roce 1956 první vlna destalinizace. V polovině 50. let
uvolnění vztahů s Jug., Chruščov. pokus vrátit Jug. do sovětského bloku. Vedení jug. komunistů
trvalo na správnosti své linie, na principu rovnosti a nezávislosti KS, nevměšování do vnitřních
záležitostí, 1958 Jug. znovu obviněni z revizionismu.
Ta znamenala změny v celé řadě oblastí: - represivní orgány, které na zač. 50.let dosáhly
samostatné a dokonce nadřazené postavení ve vztahu ke stát. vedení a vedení KS, byly podřízeny
zpět stran. vedení, zatlačeny do pozice výkon. orgánu.
- odbourání nejkřiklavějších forem justičního teroru, právní stabilizace
17
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
vztahů mezi mocen. orgány a občany, amnestie některých obětí předchozího teroru. Změnily se
formy politického nátlaku, způsobu neutralizace opozice, tvrdost represivních zásahů, politické
procesy po 56 minulostí.
- došlo k uvolnění kultur. dění, uvolněna žel. opona, film, divadlo, beletrie, hudba mohly
reagovat na soudobé trendy. Do určité míry, protože pokračoval ideolog.boj proti přejímání Z
ideologii, dekadence.
- změny ekonomik, nemožnost dalšího zbrojení, rozvoje těžkého průmyslu, větší akcent na
výrobu spotřeb. zboží, zůstal v Po a Maď zachován soukromého sektoru, zatímco v Čs. a NDR
po krátké přestávce omezován nebo zcela jako v čs. případě likvidován.
1953-56 boj o moc po + Stalina, odblokování vztahů s Jugoslávií, XX. Sjezd KSSS, zároveň
však 1956 krize v Polsku a revoluce v Maďarsku . Destalinizace – za následek diferenciaci
středoevrop. a balkán. vývoje, kde 4 modely vývoje postavení v rámci sovětského bloku.
Destalinizace formální, zachována až na Bulh.personální kontinuita. XX. sjezd znamenal začátek
rozchodu s Čínou. Událost, která měla své dopady na soudržnost sovětského bloku ve VE.
Chruščov nedokázal zabránit erozi bloku - rozpory ostřejších kontur na přelomu 50/60.let - Čína
se otevřeně postavila proti Moskvě - čín. variantě stalinismu - Ve VE čínský model zájem
nevzbudil, čínské aspirace však měly politický význam v tom slova smyslu, že místo
centralistického modelu přispěly k postup. utváření sítě vzájemných vztahů mezi zeměmi, které
více či méně těžily ze sovětsko-čínské rivality, konflikt poskytl větší manévrovací prostor.
Týkalo se to především Albánie a v menší míře Rum.
Přelom 50./60.let a druhá vlna destalinizace na zač.60.let – diversifikace soc. zemí
Bulharsko charakterizováno bezvýhradnou loajalitou k SSSR, destalinizace
Ostatní společné budování národní komunismu s různým stupněm autonomie či nezávislosti na
sovětském centru
Rumunsko - členem RVHP a VS, ale využilo sovětské-čínské roztržky k uvolnění závislosti na
SSSR, důvody rovněž ekonomické – odmítnutí integrace RVHP a soc. dělby v RVHP a
18
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
specializace na vyspělé ekonomické státy a zaostalejší, které by se v rámci dělby surovin. a zem.
Státy na přelomu 50/60.let.
-
Dej – Ceausesku – národní komunismus – liberální fáze režimu (image, odmítnutí účasti
na intervenci 1968).
-
Od zač. 70.let větší inspirace Čínou – degenerace v brutální totalitní režim se slabou
závislostí na SSSR.
Albánie – nedošlo ani k formální destalinizaci, E. Hoxha využil sovětské-čínské roztržky
k úplnému osamostatnění od vlivu, postavil se na začátku 60. let zřetelně na čínskou stranu a
přeorientoval na ni svou zahraniční politiku, zachován stalinistický režim v nejbrutálnější
podobě.
Jugoslávie – určité uvolnění kom. režimu následkem sovětsko-jugoslávké roztržky, juguslovská
izolace, jejíž řešení našlo jug.vedení v příklonu k Z. Pozice mezi, nezdařený Chruščovův pokus
o opětnou integraci Jugoslávie.
Polsko
Cesta k polskému Říjnu
Po spol. - zásadní změny během 2. poloviny 40. let. Celonárodní hnutí odporu x nacismu vedle
Jug. nejmasovější charakter - ztráty 6 mil. + posun hranic na západ, získání Slezska a Kladska,
hranice uznána SRN až smlouvou 7.12.1970.
Fázovaná sovětizace - konflikt stran kolem Po výboru nár. osvoboz. x pol. silami kolem
představitelů londýnských demokratických sil kolem S. Mikolajczyka. V červnu 46 referendum
o posunu hranic, souhlas s reformami - zestátněním a gr. reformou.
Tvrdý předválečný boj včetně zastrašování opozice, zatýkání. Volby v lednu 1947
zmanipulovány. 80% pro Dem. blok vedený kom, PSL jen 10%. Přechází do opozice, řada
představitelů opouští Po. Následuje likvidace opozice spojené s exilem, PDS nastupuje cestu za
absolutní mocí, v březnu 48 rozhodnuto spojit Psoc. stranu a PDS - na podzim 1948 vyvrcholení
19
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
konfliktu mezi skupinou Gomulky a promoskevskou linií B. Bieruta, který končí odstraněním
Gomulky z fce předsedy PDS, sjednoc. sjezd PSS a PDS v prosinci 1948, vítězství stalinisticky
orient. kurzu.
Destalinizace: Pro Bierut. vedení destalinizace šokem - pokus o zvýšení život. úrovně, začaly se
objevovat požadavky rehabilitace, decentralizace moci, zmenšení závislosti na SSSR. –
Nespokojenost sociální - nepokoje v Poznani 28.-29.6.56, bezp. svévol. zvýšení pracovních
norem, zásah tanků.
Prvním tajemník E. Ochab po + Bieruta 12.3.56, reformní orientace určitá míra demokratizace konflikt s stalinisty vyřešen na 8. zasedání UV PSDS 19.10.1956 , kdy prvním taj. zvolen
Gomulka, předtím propuštěný z internace. Přes výhrady akceptovalo i sovětské vedení v čele
s Chruščovem, program zrovnoprávnění polsko-sovětských vztahů, změny v zem. pol., živ.
úroveň, jistá rehabilitace Gomulkovy původní myšlenky po specifické cestě k socialismu v
Polsku "Jaro v říjnu" – dočasnost uvolnění po Gomulkově nástupu.
Maďarská revoluce a její potlačení 1956
Nejkrvavější konfrontace v rámci sovětského bloku po 2.sv.válce.- slabá pozice komunistů –
rozhodující podpora sovětské okupační správy – salámová taktika.
Stalinismus v Maďarsku extremní podoba – gentaj. M. Rakosi – proces L. Rajkem 1949 –
eliminace I. Nagye – nereálný kurs budování těžkého průmyslu – kult osobnosti Rákosiho.
Částečná rehabilitace I. Nagye 1953 a pokus o reformy – 1955 gentaj. Rákosi eliminace náběhu
reformního kurzu premiéra Imre Nagye, 55 propuštěn a vyloučen i z Maďar. strany práce.
Gradace nespokojenosti 1956: 17.3.1956 v Budapešti diskusní Petöfiho klub humanit. intel. idea radikál. demokratizace soc. spol., spec. koalice reformních komunistů s lib. a levicově
demokratickými nestraníky, po nepokojích v Poznani Sověti podpořili reformní proud v zápasu
proti stalinistům. V důsledku sovětského nátlaku M. Rákoci odstoupil z fce, prosadil však svého
nástupce E. Geröho.
20
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
23.10.1956 budapešťské demonstrace na podporu poznaňských dělníků - nezáv. maď. zahr.pol.,
demokratizace soc. systému, zlepšení sociál. podm., návrat Nagye. Gerö gesto silné ruky.> jen
dem. přerostla v povstání přepadávání kom. sekretariátů, obsazení rozhlasu. V noci zas. UV
MSP navrhlo Nage předsedou vlády, G. zůstal 1.taj., hodnoceno kontrarev. povstání, kt. třeba
voj. potlačit. Početná střetnutí povstalci + maďarští. vojáci x sovětské posádky, 25.10. Kadár do
fce 1. taj., Nagy slíbil že prosadí stažení RA z Budapešti, neuklidnilo situaci, radikalizace,
požadavek vystoupení z Varšavské smlouvy, Na& prosadil revizi událostí "celonár. hnutí za stát.
nezávislost a demokracii na bázi socialismu". 30.10. povoleno zakl. PS, pluralita politických
názorů, pro svobodné demokratické volby, budapešťský protikomunistický pogrom 30.10.,
Mikojan a Suslov po návratu do Moskvy rozhodnuti potlačit vše vojensky, 2.11. N. vláda
vypověděla účast ve Varšavské smlouvě, neutralitu - 4.11. vyhlášena ze sovětského pověření
dělnickorolnická vláda J. Kádára. Zásah sovětské armády a boje do 11.11. - svržení Nagyho
vlády - vlna represí.
Uvolnění až na začátku 60. let – kadárismus jako spol. fenomén.
Téma č. 10. Neostalinismus
– stabilizace sovětského bloku – reakce na politické a ekonomické otřesy systému způsobené
reformními pokusy
Neostalinismus – akcent stabilizace spojen s brežněvovským vedením sovětské
politiky,
neostalinismus částečné rehabilitace Stalina, resp. mlčení o zločinech protože tím by režim
zpochybňoval svou podstatu. V dilematu reforem a stability systému se vedení přiklonilo
k prioritě neměnnosti, stabilitě a rezignovalo na reformy, které ohrožovaly stabilitu. Na základě
zkušenosti z krizí stanoven určitý soubor pravidel, které zaručovaly vnitřní kompatibilitu diktatur
a soudržnost a stabilitu sovětského bloku. Důsledkem rezignace na reformy hospodářská
stagnace, která se plně projevila na přelomu 70./80. let.
Brežněvova doktrína 1968 - Vývoj v Čs. lze charakterizovat jako nejdůslednější cestu reforem
směřuj. v závěr. fázi k liberalizaci kom. systému. Pražské jaro – jeho potlačení vojenskou
21
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
intervencí SSSR, Polska, Maďarska, NDR a Bulharska - pokles sovětské prestiže, ztrátu sympatií
znač, části evropské levicové veřejnosti, odhalila podstatu existence sovětského bloku, založený
na podřízenosti sovětských satelitů Moskvě - výsledkem nového kurzu Moskvy spjatého
s novým vedením.
N. Chruščev byla v říjnu v tichosti odstraněn z fce, místo něj L. Brežněv - A. Kosygin., ústup od
reforem Chr. 56-64, rehabilitace Stalina, v dubnu 66 na 23. sjezdu KSSS Brežněv proklamoval
jednoznačně sovětské zahraniční cíle, obnovení sovětské prestiže a hegemonie nad VE a posílení
fce KSSS jako vedoucí síly soc. tábora - vedení spjato daleko více s vojprům. komplexem,
znamenalo posílení váhy jestřábů. Zásah v Čs. potvrdil Brežněvovu doktrínu, jejíž podstatou
neodchylovat se od sovětského modelu soc., oslabení článku zál. ostatních komunistických zemí,
právo posoudit zůstalo Kremlu.
Maďarsko – schválený opatrný reformní kurs-Vedení maď. komunistů v čele s J.Kádárem
postupovalo obezřetněji, získalo souhlas Moskvy s ek. experimentem. Kádárismus "osvícenský
kom. absolutismus" „Kdo není proti nám je s námi“: krédem maď. reforem do 80.let., ostře
sledovaná laboratoř, na přelomu 60./70.let vyvrcholení reforem, poté krize, permanent. do konce
80.let. - zůstalo nejliberálnější. zemí sovětského bloku., most V- Z, spolupráce se Z, uvolňování
napětí.
Polsko - proces reforem zastaven zanedlouho po nástupu Gomulky, který se od konce 50.let
přiklonil ke kom. konzervatiovní linii. Zákulisní boj o moc mezi mv Mieczyslawem Moczarem partyzáni“ xsem., - technokrati E. Gierek.
1967 antisem. kampaň, - student. nepokoje ve Varšavě v březnu 1968
1970 demonstrace dělníků nespokoj. se zdražováním cen spotřeb. zboží. Nové vedení pros. 1970
Edward Gierek - Jaroszewicz si uvědomovalo význam život. úrovně a spokojenosti obyvatelstva
jako politického faktoru zajišťující stabilitu režimu, ale vůbec celého systému. Zrušeny zvýšené
ceny, velkorysá cenová a platová politika, gulášový socialismus. Na zač. 70. let hospodářský
22
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
růst, euforie, koncepce urychleného růstu. Půjčky však postupně vzhledem k řadě potíží
přesunovány z investiční sféry do oblasti spotřeby.
Krize v polovině 70. let - 1976 stávky proti zdražování, snížení cen. Gierkovo vedení neřešilo
ekonomické problémy, odsouvání - výsledkem ekonomický krach přelomu 70. a 80. let. Přechod
opozice od představy konstruktivní reformy evoluce kom. směřování k vytvoření alternativ.
spol., silná opozice umožňují existencí katolické církve, jako reakci na stávku v Urzusu.
Růst opozice: - vznik KOR červen 76 spojení intelekt. s dělníky /Charta 77/, opoziční hnutí
součástí skrytě probíhající krize socialismu v Po. Zhoršování živ. úrovně katal., vlna stávek v létě
1980 jako reakce na zdražování, v září 1980 v Gdaňsku nezávislé odbory v čele s L. Walesou, 10
mil členů, Kania, premiérem W. Jaruzelski, 18.10.1981 zvolen 1. taj. soustř. 3 fce , po neúspěchu
jednání stát. moc na cestu otevřené konfrontace z 12/13.12.81 vyj, stav, zatýkání,
zákaz Solidarity odvolán červenci 83, ale jiný systém, podříz. KS voj. juntě, podřízení
ideologické doktríny KS státního pragmatismu, autor. režim.
Na Balkáně specifický vývoj 4 modelů, vytvořených. Uvolnění politických a kulturních poměrů
za Chruščeva nemělo za následek razantní otřesy a zpochybnění systému socialismu jako ve
SVE. SSSR na Balkáně nemusel intervenovat (Rum. odlišnosti zahr. pol. akceptoval, ale co se
týče vnitř. poměrů systém analogický sovětskému + vedlejší strategický význam)
Bulharský model imitace sovětských poměrů, loajální satelit
Rumunsko – degenerace do Ceaus. modelu nár.komunismu char. obludně vypěstovaným kultem
diktátora, 2 fáze lib. - do 1971- a regresiv.- utahování diktatury.
Albánie – pokračování stalinistické koncepce v její nejbrutálnější podobě,pokračování izolace a
prohlubování zaostalosti.
Jugoslávie – svébyt. vývoj, poznamenaný od konce 60.let nárůstem mezietnických konfliktů,
které jsou akcelerovány od 70. let ekonomickými obtížemi a nerovnoměrností ekonomického
rozvoje svazových republik. Se smrtí Tita mizí svorník, sjednocující charismatická osobnost
23
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
arbitra a kormidelníka státu. Decentralizace vedoucí k rozkladu federativního státu +
prohlubující s ekonomická krize.
Perestrojka – eroze sovětského bloku a destrukce kom. systémů – SSSR na rozdíl od SVE
s určitým zpožděním a hlubokými otřesy včetně ozbrojené konfrontace.
M. Gorbačev -odmítnutí sovětské striktní kontroly. Technologické zaostávání – nové základy
ekonomických vztahů -sovětské reformy postavily celý region do zvl. situace – diferenciace:
1) reformní – kde vlád.elity, tlačeny silnou opozicí si uvědomovaly nutnost reforem – Polsko,
Maďarsko
2) Skupina, která verbálně akceptovala perestrojku, ale v praxi k žádným změnám, protože by
podemlely pozice vládnoucí elity, reformy jako důsledek vnějšího tlaku a změn – ČSSR,
Bulharsko loajální satelity, které se v roce 1989 sbližují se skupinou, která otevřeně odmítla
perestrojku.
- otevřené odmítnutí perestrojky - NDR a Rum.
- specifická situace Jugoslávie: důsledky konce studené války a bipolár. rozdělení světa pro Jug.
– nepotřebný stát – rozpad federace.
Albánie pomalý ústup stalinist, pomalé uvolňování, zaostalost ekonomická i politická
předznamenaly i obtížnost transformace.
Akcelerace dynamiky společenských změn – legalizace Solidarity a polský kulatý stůl –
maďarské reformy a kulatý stůl – pád T. Živkova – pád Berlínské zdi - sametová revoluce
v ČSSR - svržení Ceausescova režimu – pomalé změny v Albánie – rozpad Jugoslávie.
Témata č. 11 – 12 Specifika vývoje jednotlivých zemí a jejich profily
Sovětský blok : podrobněji viz předchozí pasáže týkající se sovětského bloku
Polsko – problémový spojenec.
1944-48 Sovětizace
24
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
1) 2) 1948-1956 – stalinismus
2) –Polský Říjen 1956 – 1970 Gomulkova polská cesta k socialismu
3) 1970-80 uvolnění a narůstání hospodářské krize za Gierkova vedení
4) 1980_81 Krize a Solidarita
5) 1981-1989 autoritativní režim gen Jaruzelského za podpory armády
Maďarsko
1) 1944-48 Sovětizace, „salámová taktika“
2) 1948-1953 Rákosiho stalinimus
3) 1953-56 zápas o destalinizace a maďarská revoluce
4) 1956 -1960 represivní režim J. Kádára
5) 1961-1988 vývoj k „hospodářské laboratoři“ socialismu. Opatrný kurz hospodářských
reforem, střetávání reformistů s konzervativním proudem.
Rumunsko
1947 zrušena monarchie, komunisté se prosadili za sovětské pomoci proti občan. Stranám.
Během 50. let jeden z nejspolehlivějších spojenců SSSR. Gheorgiju-Dej + 1965, v doktríně
rumunského stalinismu
Stalinizace – čistky, procesy a popravy
Destalinizace - využita v boji o moc - první tajemník G. Gheorgiju-Dej vinu za excesy na
Paukerovou a Lucu 1952, 1957 Constantinesca a Chisinevskeho.
Přelom 50./60.let odklon od prosovětské rigidní politiky - v dubnu 1964 plenární zasedání ÚV
RKS definovalo národ. specifickou rum. cestu k socialismu, vyzvala sovětské vedení
k respektování různých podmínek výstavby soc., využití roztržky s Čínou.
V tomto trendu pokračoval po smrti Gheorghiu-Deje v březnu 1965 N. Ceaušescu, který
s využitím ideologie národního komunismu a nacionalismu - systém osob. moci.
1) Liberální fáze 1965-71
25
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
2) 1971-89 Režim osobní moci, konec reforem, kult osobnosti
Červencové teze 1971 – ideolog. Program, inspirace čínskou kulturní revolucí – obrat ke
stát.kontrole kultury. Odstavení reformátora Mauera kvůli tempu a těžišti industrializac, 1974
konec decentralizace, C. prezidentem - likvidace protivníků a obsazování důl. postů ve správě
státu a strany rodin. příslušníky – Klan Ceausesků a Petresků- žena Elena v čele AV.
Důraz na budování těžkého průmyslu + potravin.krize (reprodukce byv.) + důsledky ropné krize
+ zemětřesení v Buk. 1977 + megalom. stavby v 80. letech.
Systematizace venkova – omezení dovozu kvůli splácení zahraničního dluhu, program úspor –
zvláštní nutriční program po 1981, zaveden přídělový systém na některé potraviny, omezeny
dodávky el.proudu, úsporná opatření vynucená MMF- za následek pokles život. úrovně –
nespokojenost obyvatelstva – růst opozice povzbuzené perestrojkou – po nepokojích
v Temešváru a Brašově 21.12.1989 povstání v Bukurešti – svržení Ceausesca.
Bulharsko – loajální satelit
Režim Vlatenecké fronty 1944-47
Komunisté – silná členská základna (25 000 v září, na konci roku přes 250 000, zač. 1946 400
000) a sympatizanti - MV a bezpečnostní aparát v rukou kom. Antona Jugova x neutralizaci
armády prostřednictvím čistek.
Loupání cibule - boj komunistů o moc, postupná likvidace politických oponentů a alternativ,
infiltrace do politických stran, kde vytvářejí prokomunistické skupiny sympatizantů. Posloužili
k rozbití opozičních stran.
Stalinizace – proces s T. Kostovem 1949
Destalinizace: chrušč. proud imitující sovětský vývoj x stalinistické křídlo Červenkova
Tání. Pád. Válka Červenkova, na zasedání UV BKS v dubnu 1956 zvolen Todor Živkov prvním
tajemníkem, - konflikt s stalinistickým proudem kolem Červenkova, odvolán definitivně
z politbyra v list 1961 za podpory Chruščeva.
Turecký problém: 1956 Turci 780 900 což 9,5 % obyvatel, Bulh. 7231000 což 88 %. Nová
emigrační dohoda (stará pros. 1950) , ale zač70.let první vlna homogenizace bulh.národa=
26
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
jednotný bulharský národ, rušení tur.škol, zastavení vydávání tur. novina čas., což zač. 70. let
národní nepokoje 68-78 z Bulharska se vystěhovalo na 100 000 etnických Turků. Začátek 70.let
asimilace Poláků - bulharsky hovořící muslimové.
Represe pol. x Turkům kulminace v polovině 80. let zákaz turečtiny na veřejnosti, zvyků,
zakázán dovoz tiskovin z Tur., bulharizace tur.jmen, vypovězeny dohody s Tur. z 78 a 83 o vyst.
a slučování rodin, odpor tvrdě potlačován, léto 89 pod tlakem bulharského parlamentu zákon
o vystěhování, 300 000 Turků odjelo, 1/3 se vrátilo z Tur. 1984 -obrodný proces x odpověď
v podobě teror. Aktů 1984-85, uzavření zbylých mešit, a zákaz muslimských náboženských
rituálů.
Růst opozice:1985nezávislé hnutí Podkrepa odbor. nezávislost -opozice slabá, Živkov pokus
přihlásit se k perestrojce v červ.87 on sám jejím „předchůdcem“, zhoršující se ekonomická
situace katalyzátorem.
1989 Živkov vystupňoval asimilační protiturecké kampaně – emigrace 100 000 Turků – vzrůst
nespokojenosti obyvatelstva se sociálními poměry - část inteligence protivnické politice a kultu
Živkova – vnitrostranická opozice- Živkov odvolán z vedení na podzim 1989.
Zvláštní cesta vývoje mimo sovětský blok
Albánie: totalitní model
Základy pro mocen. monopol komunistů vytvořeny během 2. svět. války. Vývoj do značné míra
kopíroval jugoslávský, resp. albán. x faš. rezistence, v níž zaujali klíč. místo. komunisté byl
závislá na pomoci jugoslávských komunistů, instruktoři - tvrzení že až filiálkou KSJ.
KSA založena až 1941/1942 podle jugoslávského vzoru - kom.iniciovali vznik Národně
osvobozenec.hnutí (LNČ) (nejv. spojenec prozogovský Abaz Kupi) později na Národně
osvobozeneckou frontu, které ovládali, jejich armádou Národně osvobozenecké vojsko
(v červenci 43 štáb kde politickým komisařem Enver Hoxda), jehož jádrem 1.úder.brigáda založ.
V létě 1942 v čele s interbrigadistou Mehmedem Shehuem a politickým komisařem Tukem
27
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
Jakovou‚LNČ), na konci války a 70 000. Program vytváření demokratické a sociálně spravedlivé
Albánie, pod vlivem jugoslávských komunistů bez Kosova. - oblasti jihovýchodní Albánie -1.
protifašistické národně osvobozenecký kongres 24.5.44. V Permetu, vznikl Antifašistický
Národně osvobozenecký výbor vedený Enverem Hoxhou, který byl transformován v první
vládu. Usnesení kongresu základem pro povál.vývoj – xmon., x zogovi, x ballistům a spol.občanská válka. Dobytím Skadaru 29.11.44 zakončeno osvobozování. Bez cizí pomoci,
materiální pomoc brit. jug., celkem za války zahynulo 28 000 = 2,5 % obyvatel.
1) orientace na Jugoslávii 1944-jaro 1948
Komunisté v čele čistek a národních soudů (Koci Xoxe pod nímž vznikla Sigurimi) x
kolaborantům, příslušníkům předválečné elity a příslušníkům jiných ozbrojených
protifašistických skupin, katolické církvi. Pozemková reforma max. 40-20ha, příděly pravidla 5
ha.
Specifikem Alb. nástrojem komunistů Národně osvobozenec.fronta – přejmenována na
Demokratická fronta KSA jedinou politickou stranou + odbory + svaz žen + protifašistická
mládež
Pros. 1945 volby v režii komunistů, účast 90 (poprvé ženy) z nich 92 % pro spol. kandidáty DF,
80% negramotného byv. – kuličky 11.1.1946 Ústavodárné shromáždění zrušilo monarchii a
vyhlásilo Albánskou lidovou republiku, nová ústava kopírovala jugoslávskou a ta zase
kopírovala stalinskou z roku 1936.
Těsné vztahy s Jug., předpoklady pro vznik balkánské federace a připojení Kosova k Albánii –
perspektiva 7. republiky jugoslávské federace.
Všestranná politická, ekonomická, vojenská pomoc a připoutávání Albánie k Jugoslávii.
Od zač.1946 na základě jug. doporučení nastolen radikální kurz bud.socialismu, obnovení
komunikací, 1946 první železnice z Drače, zavedena povinná čtyřletá školní docházka, 1955
28
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
zlikvidována negramotnost obyvatelstva do 40 let. Kurz s cílem podrobení obyvatel –
odzbrojování, likvidace opozičních skupin i jednotlivců.
Na přelomu února/března 48 na 8. plénu KSA (vyloučení Mehmeta Shehu z UV, Tuka Jakovy), =
oslabení pozic Hoxhy, posíleny Koci Xoxeho. Tito předpoklad , že Moskva volné ruce Jug.
V Alb., spolkne ji.
2) orientace na SSSR léto 1948-1961 Po roztržce so-jug-alb. kom. vedení odklon od jug.
komunistů, zamaskovat a ospravedlnit projugoslávské postoje, hl. osobou boje x titoismu Hoxha,
který rehabilitoval oběti čistek, upevnil své pozice. Xoxe na konci roku za zrádce, vyloučen ze
strany a v procesu odsouzen a 2.7.49 popraven – zbavil se rivala, muže č.2 ve straně. rehabilitace
Mehmeta Shehu , který se stal novým mv – popravil osobně. Otevřel kosovskou otázku. – Stalin
vyzval Hoxhu ke zdrženlivosti.
Orientace na SSSR – chyběly vnitřní zdroje akumulace, půjčky a ekonomická pomoc SSSR (156
mil. USD do 61, 1957 odpuštěno splácení) a jeho satelitů, ostrov Sazan sovětskou ponorkovou
základnou, příchod sovětských poradců. Industrializace v Albánii se držela stalinistické strategie
do roku 1977.
Důsledná aplikace stalinistického totalitního modelu – později kol.zemědělství - režim Hoxhy
založen na brutálním teroru, kritika řešena fyzickou likvidací odpůrců .
Problém destalinizace za Chruščova. Zpočátku 1954 Hoxha se formálně přihlásil ke kritice kultu
osobnosti, 1953 se vzdal mzv a min. obrany, 1954 se vzdal fce předsedy vlády, kterou dal MV
Mehmedu Shehovi, za hl. viníka alb.jug.konfliktu Beriju 1953 obnoveny diplomatické vztahy
s Jugoslávií.
Albánská diktatura nenakloněna kritice Stalin. destalinizace nebo uvolnění by podkopalo pozice
Xoxhy, Xoxha odrazil pokus o kritiku stalinismu a jeho postupu v dubnu 55 – Tuk Jakova
odsouzen na 25 let. 2. faktorem obava ze sbližování Moskvy s Bělehradem, Hoxha trval na
správnosti protiguslávského kurzu.
29
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
PO XX. Sjezdu Hoxha odrazil kritiky, připustil chyby, ale kategoricky odmítl revizi procesů a
rehabilitaci obětí a naopak nechal popravit několik svých kritiků jako jugoslávské agenty. Proces
s Liri Gegovou.
Roztržka x SSSR na zač. 60.let – důvody ekonomické. Prosinec 59 zasedání RVHP v Sofii
vyzvalo Albánii ke koncentraci na zemědělství, pěstování jižního ovoce a těžbu nerostů – obava
z hospodářské diskriminace a nevýhodnosti.
Jaro 1960 Hoxha rozhodnutí o reorientaci na Čínu, 1960 Hoxha se distancoval od sovětské
kritiky Číny, 1960 odmítl sovětské bilaterální jednání k vyjasnění nedorozumění.
Listopad 1960 v Moskvě na poradě 80 KS Hoxha otevřeně zaútočil proti kritice Stalina a vedení
KSSS, na stranu Číny, internace prosovětských funkcionářů a uvěznění Liri Belishové, v květnu
61 nechal popravit prosovětské stoupence v Albánii.
3) orientace na Čínu listopad 1960-léto 1978
Na konci 1961 SSSR přerušil s Albánií veškeré styky. XXIII. sjezdu KSSS v říjnu 61 Chruščov.
Emotivní útok x Hoxhovi. SSSR musel evakuovat ponorkovou základnu v červnu 61, část
zabavila Albánie. Hodža plně orientace na Čínu, vystoupil z RVHP a Varšav. paktu./def. 68/,
izolovaný ostrov. Čínská ekonomická pomoc z 6% na zač.60.let na 60 % alb.obchodu v 1964 +
půjčky, věd. tech. pomoc.
Intenzifikace vztahů s Čínou ,1967 zahájení albánské kulturní revoluce, zákaz náboženství. 1967
- první ateistický stát světa, náboženství trestné., dokončení kolektivizace, bleskovky, kampaně
revolucionizace.
Po srpnu 69 Hoxha revize své zahraniční politiky, zlepšení vztahů s Jugoslávií a Řeckem na
začátku 70. let, zlepšení vztahů s některými ZE státy (SRN), ale odmítl helsinský proces, 1970
dokončena elektrifikace, 1972 kampaň proti západním vlivům mezi mládeží - 1976 nová ústava
Albánská lidová socialistická republika.
Hoxhova kritika nového čínského kurzu – 1978 Čína zastavila hospodářskou, vojenskou,
technologickou a finanční pomoc, odvolala poradce.
30
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
4) izolace léto 1978- 11.4. 1985 smrt Hoxhy
Obležená socialistická pevnost – odvozována permanentní militarizace země, drakonické kroky
k stabilitě , sebeizolace. 1981 Albánie prohlášena za jedinou socialistickou zemí, 1981 H. čistka
s likvidaci M. Shehu a jeho klanu.
5) Ramez Alia a jeho mírné uvolňování totalitního režimu 1985-1991. Vliv zahraničních změn –
per., katastrofální ekonomická situace, snaha dostat se z izolace, x konzervativních hoxhistů a
manž. Nexhimije předsedkyně Dem. fronty
Jaro 1990- 91 pozvolná váhavá demokratizační opatření – občané právo pas a cesty do zahraničí,
příprava změn v ekonomice, otevírání Albánie.
Jugoslávie: mezi východem a západem
Periodizace :
1) 1945-49 zrušení monarchie, radikální sociální změny i zahraniční politika na Balkáně
2) 1950-1954/55 roztržka se SSSR, podpora Západu, částečné uvolnění po.systému –
potřeba podpory obyvatelstva – ale zákrok proti kritice Djlilase
3) Polovina 50 let -1980 vrcholná fáze Titova – odstavení konzervativní opozice Rankovič
1966 – zákroky proti nacionální aktivizaci v republikách na přelomu 60.-70. let.
4) 80. léta narůstání ekonomické krize – růst nacionalismu
Základem pozic komunistů po válce dominant.podíl na boji x okupantům, perspektiva překonání
nacionalismu a mezietnických konfliktů- jediná síla, která schopná nabídnout perspektivu soužití
etnik v jednom státě na federativním základě. KSJ 12 000 člen. v polovině 1941, instrukce KI
z 22.6.41 osvobození nikoli soc. rev., do koce roku aktivizace povstání x okupantům 60 000
partyzánů v áp. Srbsku, kde vznikla Užická republika, na konci podzimu povstání potlačeno a
těžiště odporu se přesunulo do hornaté Bosny, koncem list.42 v Bihačikom založili AVNOJ –
Antifašistický Výbor národního osvobození Jugoslávie přidala se část mladé inteligence a
předválečné PS. Na konci 1943 300 000 partyzánů, největší síla. X četnici, Ravna Gora v Z Srbsku – odtud název hnutí, velkosrbsky orientovaná skupina kolem plk. Draži Mhailoviče –
exilová roajalistická vláda v Londýně.
31
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
Od září 1943 stálá britská mise u Tita - růst autority a mezinárodní prestiže, oficiálním
představitelem Mihailovič. Nakonec do konfliktu i proti Titovým partyzánům. Jajce 29.-30.11.
1943 2. konference AVNOJ o zrušení pravomocí exilové vlády, poválečné referendum o formě
státu usnesení o šestičlenné federaci, teritoriální nároky včetně Istrie, srpen dohoda
s londýnským exilem, král Petar II. uznal Tita vrchním velitelem armády Jugoslávie, komunisté
přesvědčovali, že hl. boj x okupantům, cílem demokratizace Jugoslávie, ne komunismus! Zač.45
600 000 mužů v Titově armádě., na jaře osvobodila většinu jug. území, Bělehrad RA. V březnu
45 vláda Titova AVNOje za účasti nezkompromitovaného londýnského exilu, klíčové pozice
komunisté.
Ztráty 0,5 mil Srbů,180 000 Chorvatů, 106 000 Muslimů, 42 000 Slovinců, 37 000 Černohorců,
17 000 Makedonců, 57 000 Židů, 18 000 Romů. Pozemková radikální reforma 30 ha, zabavení
majetku kol a Němců, Maďarů a Italů,
Ústavodárná skupština zrušila 29.11.45 monarchii, vyhlásila Federativní lidovou republiku
Jugoslávie, ústava podle stalnské z 1936, formální záruky občanských svobod a soukromého
majetku.
Jug.- ústava z 46 zestátnění, 47 začala první pětiletka, 48 novelizace zákona, rekonstrukce
ekonomická a infrastruktury, pomoc UNRA, SSSR.
Roztržka – zásadním přelomem červencový 5. sjezd KSJ podpořil Titovu pozici, menší část
Inforombyro Andrija Hebrang, náčelník gštb Ars Jovanovič zastřelen na hranici při emigraci –
vyloučeni a věznění 8403 lidí Goli otok.
Izolace Jug.: - jugoslávský experiment, samospráva přímých a bezprostředních výrobců, 1950
podniky předány do správy děl.kolektivů, vedeny volenými radami, decentralizace teritoriální,
nová ústava 1953, zřízena fce prezid. Tito, druhou komorou skupštiny Rada výrobců.
Administrativně samosprávný socialismus –totalitní diktatura zbyrokratizované stranické elity –
Milovan Djilas předseda.parlamentu - 1953 naléhal na pokračování reforem, kritika stranické
byrokracie, protože samospráva formální, 1953 za kritiku zbaven fcí a vyloučen, později 55 a 57
odsouzen symbolem rezistence disentu Nová třída 1957.
32
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
Ekonomický bojkot – východ v pomoci USA již půjčka 1949, od 1951 pravidelná finanční
podpora režimu, únor 1951 vlády USA a Velké Británie prohlásily, že útoky na Jug. = i jejich
zemí, 1949 normalizace vztahů s Řeckem, 1951 s Rak.,SRN, 1953 únor Balkánský pakt jugvazba na NATO.
1954 vyřešena otázka Terstu, řecko-tur. smlouva o spojenectví a spolupráci.
PO + Stalina normalizace sovětsko-jugoslávských vztahů, ale Jug. se nepodařilo Sovětům
integrovat, květen/červen 55 Chruščovova delegace v Bělehradě s omluvou a slibem pomoci a
půjček, 1956-7 opětné ochlazení.
1958 SSSR nový útok, odvolal slíbené půjčky. Dominantní obchod se Z - 75 %, zvyšování
životní úrovně, industrializace, turistika, dělníci práce v zahraničí od 50. let.
Jugoslávské vedení muselo řešit dilema pokračování ekonomická liberalizace, prohlubování E.
Kardelj - samosprávy x dogmatici - Rankovič v čele mv, prosazena reforma 1965.
1963 nová ústava SFRJ, 5 komor skupštin, obnovena fce předsedy vlády federace
Svaz.výkon.rady.
Eliminace konzervativního komunistického křídla: Rankovič v únoru napadl reformu s tím, že
favorizuje vyspěl. Republiky Slov. a Chorv., Tito ale podpořil reformisty, R. převrat, poražen
v červnu1966, obviněn z pokusu o převrat. Jeho eliminace uvolnila cestu dalších reforem.
Nacionální dimenze sporu o reformy – spor vykořisťování a doplácení.
Albánská otázka – 27.11.1968 potlačeny masové demonstrace Albánců za svaz. republiku –
statut posílen na úroveň svazové republiky de facto. Po pádu Rankovič posílení autonomie –
učitelé z Albánie, extremisté za etnicky čisté Kosovo, vystěhovalectví Srbů. Z 67% začátkem 60.
let na 77 % začátkem 80. let Albánců.
Jaro 67 Memorandum chorvatských spisovatelů a intelektuálů za zrušení jazyk.unie z 1954.
Důsledkem reformy 1965 – diferenciace a vzrůst zájmových nůžek mezi republikami.
Důsledkem reorganizace SKJ na federaci KS republik + 1971 ústavní dodatky o decentralizaci a
33
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
posílení pravomocí republik a oblastí. Zřízeno předsednictvo SFRJ jako kolektiv.vedení státu,
Tito svorníkem, zvolen 71 doživotním prezidentem - kult Tita.
Na konci 1971 Titův zásah x chorvatská stávka studentů 1972 čistka v chorvatské, ale i srbské
KS výměna za loajální funkcionáře oddané Titovi, Tito vystoupil x Matici chorvatské.
Nová ústava 1974 - systém samosprávní demokracie, završení změn – složitý systém - posílení
odstředivých a separatistických tendencí, navíc ekonomická krize, růst inflace.
1980 + Tito – aktivizace nacionalismu – chorvatského Franjo Tudjman, chorvatský exil,
teroristická činnost, Srb Dobrica Čosič, Miloševič, aktivizace muslimů kolem Aliji Izetbegoviče,
Albánci do permanentního konfliktu, podzim 81 vypovězení albánských učitelů z Kosova zpět
do Albánie. Zákroky proti nacionálním hnutím.
Krize a cesta k rozpadu Jugoslávie
Nacionální rozpory urychlovány ekonomickou situací - od zač. 80.let akutní krize. Vysoká
inflace, nezaměstnanost 17% v polovině 80. let, růst zahraničního dluhu, faktický rozpad
jugoslávské republikové soustavy, od poloviny 80. let větší reorientace jugoslávské ekonomiky
na východ, 1983 částečně a dočasně úspěšný vládní program stabilizace ekonomiky.
Atomizace politická a ekonomická + přestaly fungovat mezinárodní faktory, které umožňovaly
existenci Jugoslávie. Mimo bloky – zánik bipolárního rozdělení světa – ztráta zájmu na podpoře
Jugoslávie, (300 miliard USD).
Aktivizace Srbů x alb.nacionalismu. 24.9.1986 memorandum Srbské akademie věd a umění 1987 prosazení S. Miloševiče, který v Kosovu podpořil srbskou a černohorskou menšinu, 1989
změny, redukována kosovská autonomie, dodatky k republikovým ústavám, secese, pluralita,
1990 deklarace suverenity ve Slovinsku; Chorvatsku (zde problémem 12 % srbská menšina) předbojovníkem osamotnění svazových republik, parlamentní volby v dubnu 1990 s vítězstvím
opozice, DEMOS suverenita, koncem roku referendum.
Vítězství Demokrat společenství v Chorvatsku: F. Tudjmanova vláda – protisrbská politika,
koncepce národního státu Chorvatů – x srbská menšina v prosinci 1991. Republika srbská
34
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
Krajina. Během 1990 prosazení nacionalistických stran – změny republikových ústav 25.7.1991 slovinská a chorvatská nezávislost. Rozpad jugoslávské federace nezvratným.
ZÁKLADNÍ LITERATURA
R. a B. Crampton, Atlas of Eastern Europe in the Twentieth Century, London 1997.
J. Rotschild, East Central Europe Between the Two World Wars, Seattle 1974.
J.Vykoukal - B. Litera - M. Tejchman, Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku
1944-1989, Praha 2000.
J. Křen, Dvě století střední Evropy, Praha 2005.
ROZŠIŘUJÍCÍ LITERATURA
Autoritäre Regime in Ostmittel- und Südeuropa 1919-1944 (hrsg. E. Oberländer), Padeborn
2001.
The Baltic in International Relations between the Two Wars (ed. J. Hiden – A. Loit, Uppsala
1988.
I. Berend - G. Ránki, East Central Europe in the 19th and 20th Centuries, Budapest 1977.
Z. Sládek, Pozycja międzynarodowa, koncepcje polityki zagranicznej i dyplomacja państw
Europy Środkowej i Połuniowo-Wschodniej w okresie międzywojennym, Warszawa 1981.
P. Wandycz, : Střední Evropa v dějinách od středověku do současnosti: cena svobody, Praha
1998.
The Columbia History of Eastern Europe in the Twentieth Century (ed. J. Held), New York
1991.
Führer im Europa des 20. Jahrhunderts (hrsg. von Benno Ennker), Marburg 2010
P. Magocsi, Historical Atlas of Central Europe, Seattle 2002.
Ostmitteleuropa zwischen den beiden Weltkriegen (1918-1939) : Stärke und Schwäche der
neuen Staaten, nationale Minderheiten (Hrsg. H. Lemberg). Marburg 1997.
D. Turnock, The Economy of East Central Europe, New York 2005.
Práce k jednotlivým národním dějinám (z národních syntéz vždy jen kapitoly k vývoji
1914-1990/1991):
L. Švec, Dějiny pobaltských zemí, Praha 1996.
A. Paczkowski, Půlstoletí polských dějin, 1939-1989, Praha 1999.
N. Davis, Polsko: dějiny národa ve středu Evropy, Praha 2003.
M. Řezník, Polsko, Praha 2000.
L. Kontler, Dějiny Maďarska, Praha 2008.
M. Šesták a kol., Dějiny jihoslovanských zemí, Praha 1998.
J. Rychlík, Dějiny Bulharska, Praha 2000.
K. W. Treptow, Dějiny Rumunska , Praha 2000.
P. Hradečný a kol., Dějiny Řecka, Praha 2007.
P.Hradečný - L.Hladký a kol., Dějiny Albánie, Praha 2008.
Dějiny Balkánu, Praha 1996 .
35
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
Z. Zeman, Vzestup a pád komunistické Evropy, Praha 1998.
36