OoKoÉoNoKoO - Římskokatolická farnost Šlapanice

OoKoÉoNoKoO - Římskokatolická farnost Šlapanice

OKÉNKO
o
o
o
o
o
do života farních společenství ve Šlapanicích, Podolí a Praci
Ročník XX, číslo 2
Vyšlo 22. 6. 2008
Práce, čas a odpočinek
Máme před sebou čas dovolených. Jak ho smysluplně prožít? Podle
Tomislava Ivančice odpočinek a rekreace může být:
příležitostí
k načerpání sil pro tělo i ducha; časem pro lidi blízké: děti, partnery,
stárnoucí rodiče, opuštěné přátele; skvělou příležitostí, abychom zjistili,
že i bez nás se svět ani nezhroutí, ani nezastaví; příležitostí k obdivování
Božího díla; příležitostí k zamyšlení nad sebou samým; příležitostí
k pohledu na sebe a na život pod jiným zorným úhlem; příležitostí
k (pře)hodnocení zaběhaných životních cest; obdobím, kdy máme
dostatek času pro Boha.
Odpočinek nemá být: dobou horečného pobíhání od města k městu,
od památky k památce; časem pro horečné sbírání dojmů, kterými později
ohromíme své přátele; otrockou prací; jiným výrazem pro lenost
a zahálku.
Kritériem dobrého odpočinku je, že po dobrém odpočinku se člověk
vrací do svého běžného prostředí a do své práce posilněn, s chutí
a radostí. Ne s nechutí a unaven. Z dobré rekreace se člověk nemusí
rekreovat.
K tomu, abychom dobře prožili nastávající dny dovolených
a odpočinku, vám všem žehnám.
o. Miloš
Okénko
-2-
22. červen 2008
M ATRIKY VYPRAVUJÍ
Z vody a z Ducha svatého se znovu narodili:
23.3. Samuel Nohel z Jiříkovic
Marie Anna Pašová z Jiříkovic
Hana Švarcová z Podolí
Robin Patrik Pleskač z Podolí
26.3. Barbara Medlíková z Podolí
6.4. Marek Pešák ze Šlapanic
Martina Pešáková ze Šlapanic
Nikola Marie Buršíková z Jiříkovic
Slib lásky, úcty a věrnosti si vyměnili:
19.4. Václav Sladký z Holubic a Martina Štěpánková z Jiříkovic
10.5. Pavel Hošek ze Zábřeha a Jana Nováková ze Šlapanic
Ve společenství víry, naděje a lásky se s námi rozloučili:
27.2.
1.3.
3.3.
8.3.
14.3.
15.3.
21.3.
23.3.
24.3.
29.3.
5.4.
18.4.
18.4.
22.4.
4.5.
13.5.
15.5.
17.5.
25.5.
Miroslav Čemerka z Křenovic
Josef Rocker ze Šlapanic
Antonín Polák ze Sokolnic
Alois Vaňáček z Bedřichovic
Anna Dvořáčková ze Sokolnic
Ludmila Vymazalová z Jiříkovic
Josef Dvořáček z Ponětovic
Pavlína Schořová ze Šlapanic
Vojtěch Kokeš z Prace
Anna Musilová ze Šlapanic
Zdeňka Doležalová ze Šlapanic
František Buchta z Jiříkovic
Jan Smetana ze Šlapanic
Jan Perníkář z Bedřichovic
Josef Vrátný z Jiříkovic
Josef Daněk z Jiříkovic
Marie Ondráčková z Jiříkovic
Blažena Mrázová ze Šlapanic
Anežka Pospíšilová ze Šlapanic
(*1992)
(*1928)
(*1927)
(*1927)
(*1922)
(*1923)
(*1923)
(*1921)
(*1923)
(*1920)
(*1925)
(*1934)
(*1926)
(*1957)
(*1924)
(*1941)
(*1921)
(*1923)
(*1921)
Okénko
-3-
22. červen 2008
Z KALENDÁŘE
29.6.
5. 7.
12.7.
3.8.
10.8.
12.8.
17. 8.
31. 8.
14.9.
27. 9.
Slavnost sv. Petra a Pavla
Slavnost sv. Cyrila a Metoděje
Jáhenské svěcení Rudolfa Staňka
Hody v Jiříkovicích
Hody v Kobylnicích
Návštěva nemocných ve Šlapanicích
Slavnost Nanebevzetí Panny Marie
Šlapanické slavnosti
Pouť do Tuřan
Hody v Praci
Pouť na Vranov
TENKRÁT VE ŠLAPANICE CITY
Až se jednou budeme ohlížet za tím, co jsme kdy prožili, jistě bude mezi naše
nejmilejší vzpomínky patřit i tento den. Den, kdy se různé činnosti střídaly stejně
rychle jako počasí. Den, kdy jsme odsunuli veškeré povinnosti a starosti stranou a šli
se odreagovat a pobavit se svými přáteli. A aby nebylo líto těm, co zmeškali tento den,
že neví, co se tu dělo, vylíčit vše by to chtělo ...
Nad pustou prérií bylo zataženo a v celém kraji vládlo zlověstné ticho, jakoby
předzvěst něčeho zlého. Jela jsem tudy na věrné herce Ídéesce, když jsem svým
ostřížím zrakem v dálce spatřila jakési město. Sjela jsem blíž do údolí a z cedule
vyluštila, že se jedná o jakési ,,Šlapanice City“. Sesedla jsem z oře, přivázala ho
k ,,Lípě´´ a dál se vydala po svých. Řídila jsem se svým sluchem a hlavně čichem, tak
jak mě to kdysi učila má rudá bratra Vinettoua. Smysly mne neomylně vedly podél
Okénko
-4-
22. červen 2008
rozbouřené řeky až k místnímu Saloonu, kde se srocovaly davy lidí. ,,Asi tam došlo
k přestřelce,“ pomyslela jsem si a plna napětí se vplížila tichým krokem dovnitř. Hned
u vchodu mě však odchytl obávaný Kožený Jean se svou ženou. V tu chvíli jsem
myslela, že je se mnou ámen, místo toho mi však vnutili jeden celý dolar!!??
Nečekané bohatství jsem se rozhodla ihned utratit a zamířila do místního baru.
Z nabízených drinků mi okamžitě padla do oka oblíbená whisky. Tu jsem
si ale vzpomněla na svou Ídéesku uvázanou na Lípě a vzala zavděk raději nealko
Kolalokou, abych pak herku mohla v klidu a bez ztráty bodů zase odvézt. Zbylo mi
ještě pár šupů, a tak jsem mlsně pokukovala, čím bych zaplnila několik dnů prázdný
žaludek. Zavětřila jsem a hned u vrat zpozorovala místní krasavice, jak připravují
specialitu podniku - cigáru z buvola. Ten fajnový dlabanec ve mně zmizel jak
kamínek v Grand kaňonu a už jsem se ohlížela, čím bych se ještě dojedla. Na stolech
jsem zmerčila přecpané mísy s cukrovím a nenápadně se vmísila ke stolu k fešným
kovbojům. ,,Asi se něco slaví,´´ přemýšlela jsem a důkladně se začala rozhlížet kolem.
Saloon byl narvaný k prasknutí, ale něco mi tu stále nehrálo. Značnou chvíli mi trvalo,
než jsem přišla na to, v čem to vězí. Společně u stolů tu seděli rudoši, běloši a možná
i černoši. ,,Co je to za divné město?´´ vrtalo mi hlavou. Se zájmem jsem tedy
vyčkávala u stolu, co se bude dít.
Když na věži místního kostelíčka začali odbíjet čtrnáctou hodinu, vše ztichlo.
Do Saloonu vpochodoval rázným krokem sám šerif se zlatou hvězdou na čele. Pardon,
na vestě!! Postavil se doprostřed a pravil: ,,Buďte vítání mí barevní přátelé. Dnes si již
počtvrté připomínáme ten památný den, kdy jsme se rozhodli zakopat válečnou sekeru
a žít tu vedle sebe v míru. Nyní upevníme ještě více své přátelství při různých kláních,
kde nebude potřeba ani koltů, ani tomahavků.´´ Jakmile šerif domluvil spustila veselá
hudba v podání kovboje Malého a místního hudebníka Zemánka, který si na pomoc
povolal celou rodinu z širokého okolí. Všichni si podupávali do rytmu, jen čtyři
odvážné dívky a čtyři urostlí kovbojové nevydrželi nečinně přihlížet a vrhli se na
taneční parket. Po jejich skvělém výkonu si již nikdo netroufl na parket ani vkročit.
Než šerif odstartoval chystanou podívanou, odklidily přítomné matky své děti
do nedalekého Rodeo parku, aby ještě v zápalu boje svých rodičů nepřišly k úrazu.
,,Teď už si mohou své síly změřit přítomné dámy!“ zvolal šerif a hned se k němu
rozběhlo několik odvážných žen. Úkoly vycházely ze základní obsluhy muže – nalít
co nejrychleji a nejpřesněji panáky něčeho ostřejšího a uklidit jeho pohozené
klobouky na věšák. To muži měli mnohem drsnější úkoly – pití Kolaloky na čas
a oblíbená páka.
Poetičtější duše měly šanci se projevit ve skládání opěvných básní na tento
slavný den. Pětičlenná porota měla co dělat, aby vůbec stihla tu horu veršů přečíst,
natož vybrat nejlepší. Výherci si odnesli krásné kaktusy, kterými mohou rozšířit své
kaktusohrady o nové odrůdy.
S vyvalenýma očima jsem sledovala, kde se co šustne, a nevěřila, že se ještě
žádný ruďoch a běloch nepoprali. ,,Teď to přijde,´´ zhodnotila jsem, když jsem viděla,
jak se na prašné ulici shromažďují tři rodinné klany s kolty proklatě nízko. Krčkovi,
Klaškovi a Kvasničkovi se nebáli ničeho. O výhru se rvali zuby-nehty, voda-nevoda,
Kolaloka, neKolaloka. Vítězové totiž získali propustku do nedalekého
Okénko
-5-
22. červen 2008
Boskovice City, kam mohou jet navštívit své příbuzné apače a nakoupit si v místním
Hypersaloonu.
,,A to je konec, přátelé,“ oznámil šerif. ,,Rozejděte se do svých chat a teepee
a čerpejte síly na naše další setkání,“doporučil nám. Přítomní ho odměnili bouřlivým
potleskem a střelbou z koltů. Někteří si ještě na rozloučenou vykouřili dýmku míru
a vydali se domů.
Seděla jsem v rohu Saloonu na stoličce a nevěřícně kroutila hlavou. Něco
takového jsem ještě neviděla. Pomalým krokem jsem se vydala pro svou herku, abych
se rozjela do nových krajů šířit zvěsti o tomto pozoruhodném městě.
Až se jednou budeme ohlížet za tím, co jsme prožili a koho jsme znali, jistě si
vzpomeneme na člověka, který naši farnost posunul zas o kousek dál. Díky němu,
lidem, kteří mu pomáhají a hlavně Bohu nejsme jen tak obyčejná farnost. Můžeme se
radovat z toho, že máme co nabídnout i těm, kteří stále hledají…
Karla Mayová alias Hanka Podborská
¨
FARNÍ DEN
V neděli 8.6 se na faře konal 4. farní den, který byl tento rok pojat ve stylu
„western“. Již několik týdnů před slavností byli někteří lidé zaneprázdněni malováním
kulis, sháněním rekvizit a přípravou „režie“ celého dne, který se opravdu vydařil.
Ve dvě hodiny odpoledne nás ve westernovém farním saloonu přivítal sám
mladý, okouzlující, spravedlivý a odvážný šerif (otec Miloš). Pro nastolení patřičné
zábavy nám hned zpočátku zatančili šerifovi 4 cowboyové se svými tanečnicemi
dokonalý, pravý country tanec. Po úvodním tanci jedna z tanečnic – Kalamity Jane
vyzvala všechny děti, aby se vydaly do parku, kde na ně čekala celá řada soutěžních
atrakcí. Dovednost, soutěživost a nadšení malých kovbojů, kovbojek, Indiánů
a Indiánek nebralo konce a v očích maminek, tatínků, babiček a dědečků zrcadlilo
pýchu a radost. Největším zážitkem našich malých pak byla možnost projet se
na opravdovém živém koni.
Ale jak náš moudrý šerif ví, nejen děti se rády pobaví…. A tak celé odpoledne
nám hrál k poslechu známý pianista a zpěvák gentleman George Little (pan Jiří Malý).
Okénko
-6-
22. červen 2008
Jeho repertoár byl proložen sympatickým vystoupením nadějnou rodinnou
třígenerační hudební skupinou místního gentlemana Dušana Zemánka. Bravura jeho
pěti mladých sympatických synů a krása jeho dcery okouzlily především mladší část
publika. V soutěži pro ženy si naše půvabné ladies mohly např. hodit kloboukem
na cíl (na věšák), v soutěži pro pány si silní gentlemanové mohli, mimo jiné, změřit
navzájem své síly u „páky“. Do 16 hodiny pak běžela soutěž pro všechny
o nejkrásnější báseň o tomto farním dni, jež musela obsahovat nejméně 3 slova
z 10 předem daných slov.
Při soutěži rodin (Klaškovi, Krčkovi a Kvasničkovi) začalo pršet, ale déšť
neodradil ani soutěžící, ani diváky. Tak příjemné a radostné bylo to dnešní „být spolu
a hrát si“.
Během celého odpoledne se všichni návštěvníci i soutěžící mohli zajít
občerstvit do westernbaru, kde měly děti občerstvení zdarma a ladies and gentlemans
si mohli pochutnat na moravském vínku i něčem ostřejším. Vůně vyuzených cigárek
se mísila s vůní koláčků a cukroví, které připravily pracovité ruce našich „farních“
maminek a babiček. Zkrátka každý si mohl přijít na své.
V šest hodin večer nám na rozloučenou opět zatančili šerifovi cowboyové
se svými ladies. Pak se s díky všem, kteří se na tomto dni jakkoliv podíleli, s námi
rozloučil i sám šerif. Mimo „režii“ (a o to upřímnější) pak byla slova poděkování pana
Václava Jaška otci Milošovi, slova, která vyjádřila pocity nás přítomných a zvlhčila
oči našeho pana faráře.
A můj pocit z první návštěvy farního dne, po tom, co jsem více než 3 roky žila
v zahraničí? Je to velký dar a požehnání, takové farní společenství.
Zita Brunetta Jurová
POUŤ V BEDŘICHOVICÍCH
V neděli 25. května 2008 se konala již tradiční pouť v Bedřichovicích. Kaple je
zasvěcena Panně Marii Lurdské, ale pouť slavíme na výročí posvěcení kaple. Mši
svatou sloužil P. Miloš Mičánek v 10 hodin v parku před kaplí, kde byl nad obětním
stolem postaven bílý stan. Při bohoslužbě také zpívala schola ze Šlapanic. V promluvě
hovořil P. Miloš Mičánek o biblické spravedlnosti a lásce. Boží lásku k nám lidem
přirovnával k lásce matky ke svému dítěti. Vyzýval k spoléhání na Boha
a ke správnému prožívání neděle. Neděle má být dnem, který výhradně patří Pánu
a mým bližním. Podotknul, že Matka Boží vždy a ve všem spoléhala na Boha.
Vzpomenul na 150. výročí zjevení Panny Marie v Lurdech. Kolik stovek uzdravení
tělesných a tisíců uzdravení duševních se tam již stalo. A to proto, že člověk byl
zasažen Boží láskou a začal se opírat o Pána, což popřál sobě i všem přítomným, aby
se rozhodli pro bezvýhradné ano našemu Pánu. Na závěr mše svaté poděkoval všem
sponzorům, kteří se finančně a materiálně podíleli na opravě kaple, všem občanům
za jejich obětavou práci, kterou provedli bez nároku na odměnu, a všem, kdo přispěli
dobrou radou ke zdárnému dokončení díla. Po závěrečném požehnání byly rozdány
Okénko
-7-
22. červen 2008
prospekty o kapli s popisem a fotografiemi. Všichni účastníci poutě měli možnost
si prohlédnout opravený interiér kaple a květinou výzdobu. V kapli je nainstalována
výstavka fotografií z poutí od roku 1990 do současnosti a fotky z jednotlivých etap
prováděných prací. V parku bylo pro všechny poutníky připraveno malé občerstvení.
Při pouťových koláčích, cukroví, vínu nebo limonádě proběhlo přátelské setkání
mnoha lidí, kteří se běžně nepotkávají. Slavnostní poutní atmosféra byla umocněna
krásným slunečným počasím, které nám tentokrát přálo.
Odpoledne ve 14,30 hodin bylo v kapli svátostné požehnání s P. Milošem
Mičánkem a P. Josefem Vlčkem. Na závěr požehnání jsme zazpívali píseň Te Deum,
jako poděkování Pánu Bohu za všechny milosti a za úspěšné dokončení úprav
interiéru kaple.
Kaple byla přístupná poutníkům a veřejnosti až do večerních hodin.
František Kubiš
Okénko
-8-
22. červen 2008
1. SVATÉ PŘÍJMÁNÍ 2008
Prace:
Ondřej Meitner, Martina Trhlíková, Adéla Melicharová, Anna Filipcová, Barbora
Benešová, Benedikt Hofírek.
Šlapanice:
Barbora Benešová, Anna Čermáková, Hana Čermáková, Kamila Čermáková, Kryštof
Daněk, Šimon Kvasnička, Gabriela Pašová, Jan Dohnal, Eliška Hamerská, Přemysl
Huml, Karolína Klašková, Laura Kolbábková, Dora Levová, Terezie Lungová, Jakub
Macků, Ondřej Stejskal, Lukáš Trunda, Cyril Zemánek
PRATECKÉ BIŘMOVÁNÍ
Od podzimu 2007 se každé úterý scházíme v kostele, abychom se připravili
na svátost biřmování. Naši skupinku dvanácti mladých lidí připravuje otec Miloš
Mičánek.
Vždy si vyslechneme důležité informace, které by měl „dospělý“ křesťan znát.
Některé z nich jsou nám známé, ale některé slyšíme poprvé. Pan farář nám říká i různé
příběhy, čte z bible, a tím často vzniká diskuze, ve které rozebíráme dané téma
a říkáme své názory.
Okénko
-9-
22. červen 2008
Od těchto schůzek očekáváme především správnou přípravu na přijetí této
svátosti, a také abychom se navzájem lépe poznali, protože to je důležité
pro aktivnější život ve farnosti. Na poslední schůzce jsme se dívali na film, kde bylo
krásně vidět, jak by měl člověk žít pro druhé a umět odpouštět. Tento film se nám
velice líbil.
Na přípravy chodíme rádi a jsou pro nás přínosem.
Za připravující se biřmovance z Prace Monika Kněžíčková
VZPOMÍNKA NA SVĚCENÍ PŘED 45 LETY
Dá-li Pán, v neděli 22. června t.r. poděkuji Pánu Bohu za 45 let kněžské
služby. V životě jsem měl několik událostí, spojených s osmičkou v letopočtu: 1948
první sv. přijímání (učil P. Jaromír Mikulášek), 1958 svátost biřmování (pražský
biskup Msgre Ant. Eltschkner v semináři) se jménem Jana evangelisty a miláčka Páně
a 1968 nástup do Podolí.
Zvláště letošní rok 2008 dává důvod k vděčnosti: výročí přijetí podjáhenství,
jáhenství a kněžství. Začátkem června 1963 jsem konal poslední zkoušku u dp.
rektora. Právě v té době umíral velký papež, blahoslavený Jan XXIII., a na svátek
Nejsvětějšího Srdce byl zvolen nový papež Pavel VI. V roce 1100. jubilea příchodu
sv. Cyrila a Metoděje na Moravu to bylo 23. června, kdy v litoměřické katedrále nás
17 kandidátů vysvětil na kněze nitranský biskup Msgre. ThDr. Ed. Nécsey, osobní
arcibiskup. Moc vycházející z jeho rukou přešla na nás a zůstává jako trvalý dar
pro celý kněžský život. Byla to nezapomenutelná chvíle.
Primici jsem slavil v neděli 30. června v rodných Šlapanicích. Bylo tehdy
velmi pěkně, slunce sesílalo paprsky, znamení Boží přízně. Motto primičního
oznámení „Za hlasem Tvým jsem šel, Pane dej sílu mé duši!“ mne provázelo jako
prosba. Potíže byly už v semináři. Byli jsme 3 bratři bohoslovci a hrozilo, že státní
orgány nedovolí svěcení. Musel jsem rok čekat kvůli nízkému věku. Pak zase
nedovolili primiční průvod ani cokoli venku. Tak jsem jel od domu autem a dokola šli
velkopavlovické družičky a mládenci ve slováckých krojích. Přivítání u kostela bylo
za velké účasti lidu, v kostele
bylo nabito. O poslání kněze
nadšeně promluvil příbuzný
dp. Karel Válka z Jimramova.
Pak jsem požehnal rodičům
ke stříbrnému jubileu sňatku.
Asistoval pan katecheta P. Jan
Komon jako presbyter asistent
a dva
bratři:
P.
Milan
a bohoslovec Jiří.
Stále děkuji Pánu Bohu
a Panně Marii, rodičům, kněžím
Okénko
- 10 -
22. červen 2008
a ctihodným sestrám i věřícím za modlitební i hmotnou podporu, zpěvákům i všem
dobrodincům. Modlíme se, aby Pán i dnes žehnal skrze kněze a dával nová povolání.
P. Josef Vlček
KNĚŽÍ A FOTBAL Z POHLEDU ROZINKY
Můj páníček se někam chystá, bere si s sebou kopačky, triko a kraťasy. Kam asi
pojedeme?
Bude to zřejmě daleko, bere mi misku na pití a vyjíždíme…
Rozinka je malý pes jednoho kněze z Klenčí pod Čerchovem, který se stejně
jako další vydal do Šlapanic na zápas kněží Čechy a Morava. Uskutečnil se v pondělí
26.5. od 16 hodin na šlapanickém fotbalovém hřišti.
Velká část farnosti chtěla povzbudit svého duchovního pastýře a tak
vyzbrojena tričky farnosti, kšiltovkami, silným hlasem či potleskem, dostavila
se v hojném počtu na tribuny u zelenajícího se sportoviště.
Kdo čekal zásahy vlastní profesionálním hráčům, nebyl v tom nejlepším
smyslu slova zklamán. Přihrávky mající oči, útoky mající hlavu a účinné zásahy
brankářů napovídaly o sportovní vyzrálosti našeho duchovenstva.
Přínos utkání se ukázal i v jiném, možná nečekaném rozměru. A sice
evangelizace. Hlediště farníků doplnily duše Bohem prozatím nedotčené, a to včetně
mediálních pracovníků, a tak se i tito mohli pozastavit už jen nad tím, jaký přístup
kněží k fotbalu mají. Poprvé jsme totiž viděli fotbal bez „filmování“, urážek a intrik!
Díky vám, milí duchovní otcové, videozáznam vašeho výkonu by mohl sloužit jako
mravní výchova sportovního dorostu.
Pochvalu bychom rádi směřovali k zásahům brankářských rukavic P. Jana
Nekudy z Tvarožné a taktéž kladné hodnocení si odnesou kopačky našeho duchovního
otce, který jednou na gól přihrál a jednou jej sám do sítě „zavěsil“.
Gratulujeme moravské straně duchovenstva ke skóre 4:0 i slovy milé divačky,
Libuše Šafránkové, která po boku svého manžela Josefa Abrháma řekla asi toto:
„Fandím všem, ale přiznám se, že převaha moravských kněží mě těší.“
A tak Rozinko, nebuď smutná, že do krásné šumavské vísky si páníček
odváží porážku, byli jsme rádi, že jste k nám zavítali. Naviděnou!
Za spokojené diváky se na další podobné turnaje fajn lidí
těší Ivana a Petr Horákovi
Okénko
- 11 -
22. červen 2008
HOMEOPATIE - OKULTNÍ POZADÍ?
Televize Noe odvysílala 29.2.2008 pořad o okultismu a magii s o. Vojtěchem
Kodetem a o. Jaroslavem Brožem. Diváci mohli zasílat během pořadu svoje dotazy.
Některé byly zodpovězeny během pořadu (který můžete shlédnout na internetových
stránkách TV Noe), jiné jsou postupně zodpovídány na internetových stránkách
www.vira.cz. Jednou z otázek, na kterou se diváci ptali, byla homeopatie. Stejná
otázka byla položena na duchovních cvičeních, které jsem spolu s dalšími kněžími
prožil v postní době na Vranově u Brna. Odpověď o. Vojtěcha Kodeta:„Z čeho
usuzuje, že homeopatie má okultní pozadí?“ přinášejí následující řádky. Věřím, že
nám pomohou se zorientovat v této otázce.
o. Miloš
Léčebná metoda homeopatie je ve vatikánském dokumentu z r. 2003 na téma
New Age zařazena mezi terapie, které jsou dnes propagovány v souvislosti
s myšlenkami a duchovním pozadím tohoto hnutí. Tato metoda je v naší republice
velmi rozšířená a naděje, které se do ní vkládají, se často vztahují i k tomu, co může
člověku dát jenom Bůh. O homeopatii se diskutuje již od jejího objevu (od roku
1807), ale se současnou okultní vlnou se její popularita ještě zvýšila.
Zakladatelem této léčebné metody je německý lékař a esoterik Samuel
Hahnemann (1755-1843), který byl zapojen do esotericko-iniciační tradice
svobodného zednářství, byl silně ovlivněn gnostickým učením a měl pohrdavý vztah
k Ježíši Kristu. On sám ve svém díle Organon tvrdí, že homeopatie je „božská“
metoda a označuje ji za „spásnou pravdu“, kterou mu prý zjevil samotný bůh, kterého
nazývá „Velký duch“, „Stvořitel“ a „Pramen Lásky“. Tím ovšem nemíní Boha
křesťanů. Ve svém díle deklaruje svoji blízkost s Konfuciem a Ježíše nazývá snílkem
a fanatikem.
Kromě toho se Hahnemann inspiroval také tzv. magnetismem, metodou léčení
svého přítele F. A. Mesmera (1734-1815), který zastával panteistický obraz světa,
spojený s vírou v astrologii. Také jeho „magnetické“ teorie byly inspirovány
tajemnými zednářskými doktrínami. Hahnemann této metodě, které se také podle jeho
zakladatele někdy říká mesmerismus, připisoval stejný božský původ jako homeopatii.
Mesmerismus následně umožnil vznik hypnózy, přičemž hypnotický trans má
podobné rysy změny mysli jako při praktikování transcendentální meditace, jogínské
meditace, Silvovy metody a z ní vycházející Modré alfy. Všechny tyto metody včetně
homeopatie slibují uvedení do harmonie s přírodou a kosmickými silami, včetně
smíření člověka se smrtí. Tím se stávají jakýmsi náboženským systémem bez Boha.
Homeopatie tedy není přirozenou a přírodní metodou léčby, ale uceleným filozofickonáboženským systémem s okultními rysy. Český propagátor homeopatie Jiří
Čehovský na svých stránkách otevřeně píše, že právě religiózní podstata homeopatie
je nejlepší zárukou toho, že se tato metoda bude dál šířit a zlepšovat život stále většího
počtu lidí.
Sami zastánci homeopatie přiznávají, že homeopatie se nachází mimo
myšlenkový rámec uznávaných přírodních věd. Princip podobnosti, který dal této
Okénko
- 12 -
22. červen 2008
metodě jméno (homeos v řečtině znamená podobný, pathos je nemoc) a který je
základním zákonem homeopatie, je spojen s magickým simile antické a magické
lidové medicíny a pochází z „magického, kosmického obrazu světa“. Hahnemann
tvrdí, že člověk je zevnitř ovládán duchovní životní silou (autokracií), která řídí i jeho
hmotné tělo. Narušení této síly se v těle projeví jako nemoc. Proto směřuje
homeopatická léčba k ovlivnění této životní síly, jejíž uzdravení má následně vést
i k uzdravení hmotného těla.
Učení o ředění a potenciaci léku má také okultní pozadí. Do roztoku má při
jeho přípravě vstupovat kosmická síla, která pak působí uzdravení. Mnozí homeopati
často nezůstávají u samotné léčebné metody, ale připojují k ní i jiné okultní praktiky.
Poněvadž je homeopatická typologie, podle níž se předepisují homeopatické
konstituční léky, rozvinuta na základě astrologické a horoskopické symboliky, každý
lékař, který předepisuje homeopatickou konstituční léčbu tím samým, používá
astrologii. Také Jiří Čehovský uvádí, že homeopatie v mnohém připomíná astrologii.
Mezi lékaři homeopaty jsou jistě i poctiví a svědomití lidé, kteří hledají způsob použití
homeopatie odděleně od jejích tajemných praktik. To ovšem neznamená, že tím
samým vliv temných sil okultismu, které jsou ze své povahy skryté, jen tak zmizí.
Žádná z vědeckých teorií nemůže tento okultní vliv zneutralizovat jenom tím, že v něj
nevěří. Z tohoto pohledu je homeopatie opravdu nebezpečná a duchovně škodlivá.
Dlouhodobé užívání homeopatie vede k závislosti na silách okultního původu.
Z hlediska duchovního může dojít až ke spoutání konkrétním démonem homeopatie,
ze kterého musí být člověk osvobozen modlitbou za rozvázání. Právě zkušenost
s konkrétními případy spoutanosti a následného osvobození jsou pro mne subjektivně
nejjasnějším důkazem okultního pozadí této léčebné metody.
PANE, NAUČ NÁS MODLIT SE
Je nepsanou tradicí, že podolský pan farář na triduum před poutí ke svatému
Janu Nepomuckému zve kněze z jiných farností. Ve čtvrtek, v první den třídenní
přípravy, k nám přijel P. Josef Pohanka ze Žarošic. Jeho úvodní slova mne zarazila.
Říkal, že křesťan má být vždy připraven na dvě věci: na svaté přijímání a na smrt.
Následně mluvil na téma, které prostupovalo celým triduem: „Modlitba“. Co to je
modlitba? Duchovní autoři říkají, že modlitba je dýchání duše. Definujeme ji také jako
rozhovor člověka s Bohem. Tento rozhovor je v jiné formě, než na kterou jsme my
zvyklí. Modlitba je také zbožné povznesení mysli k Bohu, je to tedy každá myšlenka,
vzpomínka, každé hnutí mysli, které nám připomene Boží existenci. Pro modlitbu jsou
důležité tři základní postoje: víra v Boží přítomnost, víra v užitečnost a pokora dítěte.
Pro modlitbu je důležité mít doma vybrané místo ke ztišení, kde nejsme rušeni. Když
se modlíme, tak nevidíme přímo výsledky své modlitby, ale věříme, že plody budeme
sklízet v budoucnosti. Důležitý je příklad modlitby. P. Josef se zanícením mluvil
o příkladu svých profesorů, kteří se pokorně modlili před svatostánkem - bylo to
v době, kdy studoval v semináři. V modlitbě je to Bůh, kdo nám jde vstříc a Duch
svatý, který se modlí v nás, za nás a spolu s námi. Modlitba je otázka života a smrti,
Okénko
- 13 -
22. červen 2008
protože život věčný je život s Bohem a tedy život modlitby jako rozhovoru mezi mým
já a Božím Ty. Svoji promluvu otec Josef ukončil slovy: „Modlitbě se naučíme jen
modlitbou a to pravidelnou. Opakujme stále: „Pane, nauč nás modlit se. Nauč nás
citlivosti pro přítomnost, ať máme pro tebe otevřené svobodné srdce.“
Druhý den P. Stanislav Pacner z Rousínova pokračoval v tématu modlitby a to
z pohledu Písma svatého, rozebíral modlitbu Otče náš. V této modlitbě nás Kristus učí
nezačínat u sebe samých. Modlitba se soustředí na Otce, abychom ho chválili,
abychom mu děkovali a svůj pohled obrátili k němu. Teprve potom se modlíme za
sebe. S pokorou prosíme Boha, aby naše potřeby uskutečnil. Modlíme se za věci
potřebné, za „chléb náš vezdejší“, ale nikdy se nemůžeme modlit za přepych
a blahobyt. V modlitbě máme v prvé řádě žádat a prosit o duchovní sílu. Pokud se
nám zdá, že naše modlitba byla nevyslyšena, tak to může být i tím, že se nemodlíme
správně. Jak má vypadat správná modlitba? Těžko se dá říci, co je správnou
modlitbou a jak má vypadat, ale při každé své modlitbě bychom si měli uvědomit tyto
zásady: bez víry se nemůžeme modlit. Při modlitbě je třeba odpustit, nesmíme být
sobečtí, musíme být velkorysí, při modlitbě vytrvalí a modlit se ve jménu Ježíše
Krista. Otec Stanislav na závěr vybídl všechny přítomné, aby se pravidelně modlili
a snažili se uplatňovat v modlitbě tyto zásady. Modlitba vyžaduje čas a tedy je potřeba
vykonat tuto časovou investici. K životu je třeba stavět se pozitivně, nebýt
ukřivděnými a zraněnými lidmi, ale lidmi radosti, kteří si skrze víru zamilovali
modlitbu.
V sobotu k nám měl promluvit P. Zdeněk Pospíšil z Brna, ten se však omluvil
a byl tedy zastoupen naším panem farářem P. Pavlem Kopečkem. Jeho povídání
o modlitbě se zaměřilo na liturgickou modlitbu, která je základem a východiskem pro
všechny typy modlitby. Mluvil o Eucharistické modlitbě, která poukazuje na to, co je
cílem každé modlitby; tím je setkání s Kristem. Ve mši svaté je toto setkání
znázorněno a umocněno svatým přijímáním. S Kristem se máme setkat co
nejintenzivněji a nejopravdověji, neboť jen tak zakusíme, že Bůh je přítomen v našem
životě. Nejde tedy o to, abychom odříkávali naučené modlitby, ale abychom
se v hloubi srdce setkali. Otec Pavel zdůraznil důležitost střelných modliteb během
dne, které vytvářejí zbožnost člověka. Na vnějších postojích člověka se dá
vypozorovat, jak se modlí. Zvláště v rodině a při výchově dětí jsou tyto vnější postoje
modlitby velmi důležité. Kde se manželé společně zbožně modlí, je jejich vztah hlubší
a výchova dětí snazší. Do modlitby také zapadá naslouchání Božímu hlasu. Na závěr
připomněl, že kdo zpívá, dvakrát se modlí a potřebu modliteb pro naši spásu.
K modlitbě se vzájemně povzbuzujme a uvědomme si, že pravidelnou modlitbou
můžeme jen získat a že to nikdy není ztracený čas.
Slavnostní poutní bohoslužbě předsedal P. Jan Pacner, vojenský kaplan z Brna
a v promluvě hovořil o tajemství Nejsvětější Trojice. Zdůraznil, že Bůh není samotář,
který žije v izolaci. Bůh žije ve společenství, žije v dialogu lásky, je zdrojem
pulzujícího života. Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna. Bůh
se daroval lidem z lásky a v tomto darování je i souvislost s poutním světcem sv.
Janem Nepomuckým. Jan svou víru žil tak, že se daroval. Často lidé říkají, že víra to
je něco uvnitř. Opravdová víra se projevuje navenek. Jan Nepomucký vnímal, že víra
Okénko
- 14 -
22. červen 2008
má důsledky pro konkrétní život. Tuto svou důslednost víry stvrdil svým životem.
Bůh se projevil navenek, vyšel ze sebe a stal se člověkem v Kristu Ježíši. To je
obrovský příklad a pozvání pro každého z nás. My nechodíme do kostela jen pro svoji
posilu, ale proto, aby to na nás bylo vidět. Skrze nás má do tohoto světa vstoupit něco
nového. Lidi nezajímá, kolik hodin se modlím, ale jakým jsem člověkem, zda jsem
čestný, ochotný, obětavý, pravdomluvný, charakterní… Křesťanství nejsou jen
pravidla, ale je to hlavně příklad Krista, který se obětuje pro bližního. Otec Jan
ukončil svou promluvu modlitbou: „Prosme svatého Jana Nepomuckého, který se
podobně jako Kristus obětoval, aby nás v našem životě z víry a svědectví evangeliu
podporoval.“
Vím, že nejsme všichni stejní, a že každý člověk má své hodnoty různě
nastaveny. Prožitá podolská pouť se svou přípravou mi dala poznat, v čem spočívá síla
křesťanů. V modlitbě „Věřím v Boha“ se modlíme o společenství svatých a toto
společenství je společenstvím modlitby, oběti a odpuštění. Věřím, že s touto
myšlenkou odcházeli povzbuzeni a obohaceni i ostatní, a současně se chci s tímto
podělit i s čtenáři farního časopisu Okénko.
Anna Kubišová
"DOSTANETE SÍLU DUCHA SVATÉHO, KTERÝ NA VÁS SESTOUPÍ,
A BUDETE MI SVĚDKY." (SK 1,8).
Pod tímto mottem proběhlo letošní setkání mládeže brněnské diecéze
v katedrále. Sobotu před Květnou nedělí si již mnozí z nás ani nedovedou představit
jinak. Pro někoho znamenalo těšení a skvělé zážitky, pro někoho navíc dlouhou cestu,
pro jiné však také spoustu starostí a práce. „Již od Vánoc jsme shromažďovali
myšlenky a nápady pro tuto akci. Bezprostřední přípravy probíhaly již tři týdny před
tímto setkání. Nejvíce jsme toho udělali před týdnem při setkání režijní skupinky.
Dnes jsme na nohou již od 5 hodin.“ vypráví P. Zdeněk Fučík, kaplan z Diecézního
centra života mládeže v Osové Bítýšce, jehož obyvatelé vlastně měli „na krku“ celou
tuto akci a již v pátek dohlíželi na výzdobu a ozvučení katedrály.
Členové hnutí ELPIS časně ráno vynášejí na nádvoří před katedrálu stolky,
židle a barevné praporky. V jejich díle pokračují moderátoři 20 skupinek, aby zapsali
zájemce, kteří se chtějí dovědět více o médiích, hudbě, svátostech, posmrtném životě,
zkusit si nejrůznější moderní tance, hudebně či výtvarně se vyřádit nebo potěšit
klienty Domova pokojného stáří či ústavu Kociánka. V naplněné katedrále zaujímají
své místo moderátoři Amálka a Vojta, kteří nás o svých kvalitách přesvědčili již na
Okénko
- 15 -
22. červen 2008
plese DCM. „Nechval dne před večerem,“ brání se však Vojta, „víckrát už bych do
toho nešel“. Otec biskup, ačkoli poslední dobou stále postonává, sebral své síly
a přišel mezi nás, aby pronesl katechezi, sloužil mši na závěr a odpověděl na naše
dotazy. Jenom škoda, že si nemohl vzpomenout na žádnou perličku či událost
z minulých setkání, která ho hodně pobavila. „Bylo jich hodně, zejména v prvních
letech, kdy se často muselo velmi improvizovat.“
Navýsost spokojeni však byli oslovení účastníci. „Jsem tu letos poprvé. O co
jde, jsem tušila jen okrajově díky plakátku v kostele a kamarádčiným informacím.
Skupinka moderních tanců se mi moc líbila. Ráda příští rok přijedu znovu.“ říká
patnáctiletá Anička z Jedovnic. Také Ondra z Prušan a Fanda z Olešnice přitakávají:
„Vždycky se nejvíce těšíme na setkání s přáteli. Přicházíme sem načerpat energii
a obohatit svůj duchovní život.“ „Ano, vždycky rád uvidím své staré známé, protože
jsem prošel již více farností,“ souhlasí P. Michael Mareš, který působí v Blansku jako
kaplan.
Odpoledne již tradičně vyplňuje poselství Svatého otce mládeži ve formě
pantomimy, předávání dekretů novým animátorům a spousta písniček a scének.
Protože sluníčko ukazuje, co umí, zdravotníci jsou ve střehu. „V katedrále jsme
zasahovali jen jednou a při dopoledních skupinkách to nebylo nutné vůbec,“ oddechne
si nakonec jedna z nich, Veronika.
Kolem páté hodiny se opět rozcházíme a rozjíždíme do svých farností, mnozí
s očištěným srdcem a snad všichni s rozjásanou tváří a naplněni krásnými dojmy.
Bohu díky!
Michaela Klímová
ACTIV8 ZNAMENÁ POVZBUDIT
V souvislosti s letošní oslavou Světového dne mládeže v australském Sydney
se uskuteční na moravském Velehradě ve dnech 18. - 20. července 2008 setkání
českých a slovenských křesťanů pod názvem ActIv8 (čti ektivejt).
Jsou tomu již tři roky, co papež Benedikt XVI. pozval mládež celého světa
do australského Sydney. Pro mnohé byla tato cesta k protinožcům snem, pro jiné
výzvou, kterou je třeba brát vážně. Více než dvěma stům mladých Čechů se jejich sen
podařilo uskutečnit a ve dnech 15.- 20.července 2008 se zúčastní oslavy Světového
dne mládeže přímo v Austrálii. A co ti, kteří se na tak dalekou cestu nemohou
Okénko
- 16 -
22. červen 2008
vypravit? Pro ně připravila Sekce pro mládež ČBK a Sekcia pre mládež KBS
mezinárodní setkání ActIv8 na moravském poutním místě Velehradě, a to ve dnech
18. - 20. července 2008.
Co znamená to zvláštní slovo ActIv8? Jedná se o zkratku, odkaz na biblický
verš Sk 1,8: „Dostanete sílu Ducha Svatého, který na vás sestoupí, a budete mi
svědky.“ Právě tento úryvek zvolil papež Benedikt XVI. jako motto letošního
Světového dne mládeže. Zároveň pak anglické slovo activate znamená pohnout,
spustit, podnítit – tedy výzvu a zároveň povzbuzení pro mladé k aktivitě.
Na očekávaných deset tisíc účastníků čeká bohatý program, u kterého se jistě
nebude nikdo nudit. Organizátoři slibují pestrou nabídku workshopů, seminářů,
sportovního vyžití, koncertů, možnost vzájemného česko-slovenského poznávání se.
Nejdůležitější součástí celého víkendu je však setkání s živým Kristem při modlitbě,
ve svátosti smíření, při nočním bdění, při slavení mše svaté. Prostřednictvím techniky
TV NOE bude Velehrad propojen s australským Sydney. Mladí se tak přidají k více
než půl milionu svých vrstevníků v Austrálii, účastnících se mše svaté slavené Svatým
otcem.
I když velehradské setkání bude v mnohém jiné než loňské Celostátní setkání
mládeže v Táboře-Klokotech (spát se bude ve vlastních stanech, pro každého je
zajištěno jedno teplé jídlo denně), přesto budou mít tato dvě setkání jeden spojující
prvek, jímž je benefiční koncert. Výtěžek z tohoto koncertu, na němž vystoupí
skupiny Tretí deň ze Slovenska a SonicFlood z USA, bude určen na podporu
charitativních projektů na Zakarpatské Ukrajině, které vede misionář P. Peter
Krenický.
Celá připravovaná akce je velmi finančně náročná. Účastnický příspěvek ve
výši 150,- Kč nepokryje všechny náklady setkání. Proto se organizátoři rozhodli
i letos poprosit o pomoc širokou veřejnost a vyhlásili celostátní sbírku s názvem
Mozaika 2008. Každý může přispět zakoupením kartičky mozaiky v ceně 50,-Kč
a nebo zaslat peníze na účet u ČSOB, a.s., č. ú.: 219759054/0300. Více informací
o této sbírce získáte na internetové adrese www.mozaika2008.cz.
Zbývá jen dodat, že nad setkáním ActIv8 převzali záštitu evropský komisař pro
vzdělání a kulturu Ján Figeľ, hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš a předsedové
Slovenské a České biskupské konference Mons. František Tondra
a Mons. Jan Graubner.
Více informací o mezinárodním setkání mládeže ActIv8 získáte
na internetových stránkách www.activ8.signaly.cz.
Radek Šoustal, tiskový tým ActIv8
Okénko
- 17 -
22. červen 2008
MOZAIKA 2008
Mnohým z vás již určitě padl do oka modrý plakátek s nápisem Mozaika 2008.
Jedná se o aktivitu, která chce z kamínků modliteb a malé pomoci poskládat nádherný
obraz naší církve, která je v síle Ducha svatého společenstvím, kde má jeden
o druhého opravdový zájem.
Mozaika 2008 je veřejnou sbírkou, jejímž cílem je podpořit setkání české
a slovenské mládeže ActIv8 na Velehradě (očekává se účast 10 000 mladých)
ve spojení se Světovými dny mládeže v Sydney. Sbírka je realizována prodejem
kartiček, zobrazujících sedm darů Ducha svatého, v ceně 50 Kč ve farnostech,
kostelech a dalších společenstvích. Do sbírky je možné se zapojit koupí kartičky
mozaiky nebo pomocí s prodejem kartiček, ale také modlitbou za mládež,
např. oficiální modlitbou za setkání ActIv8.
Mozaika 2008 má své oficiální webové stránky www.mozaika2008.cz,
na kterých je možno získat bližší informace a také sledovat aktuální stav vybrané
částky (ten najdete i na druhé straně Katolického týdeníku). Sbírka potrvá až
do 31.7. 2008.
Cílem této aktivity není jen snaha materiálně podpořit setkání, ale také podnítit
věřící k modlitbě za mládež a celé církevní společenství. Pokud se spojíme
a podpoříme dílo, které se chystá, mladí lidé budou mít odvahu se skrze tuto modlitbu
a oběť vydat do Boží služby s dary jeho Ducha.
Aneta Hrabovská
Poznámka redakce: Mozaiku je možné zakoupit v sakristii kostela ve Šlapanicích
SETKÁNÍ VARHANÍKŮ
Dne 8. května t.r. bylo svoláno do Hustopečí celodenní setkání varhaníků
brněnské diecéze. Setkání se uskutečnilo v tamním farním kostele, jehož projekt
vypracoval arch. Ludvík Kolek, který byl také autorem vnitřku našeho kostela v Podolí.
Kostel je novější, prostorný, s lavicemi uspořádanými do půlkruhu, dvoupodlažní.
Horní část kostela slouží denním potřebám církve, ve spodní části je prostorná
kaple, společenská místnost, kuchyň, sociální zařízení a několik dalších menších
místností. Rukopis pana Kolka na vnitřním uspořádání kostela je patrný na první
pohled. Je to na př. krychlový tvar svatostánku, jeho umístění na podstavci, sestávajíce
ze dvou mramorových štíhlých sloupečků, obětní stůl s mramorovou deskou, výzdoba
čelní stěny drobnými mramorovými pásky, okenní symboly stékajících kapek krve
Kristovy aj.
Nahoře v kostele proběhla dopoledne první část školení a mše sv.
Setkání zahájil Mgr. Martin Bejček OSB z Letonic, který uvítal přítomné
a předal slovo O. Ing. Dr.Th. Pavlu Kopečkovi. O. Pavel se ve své přednášce soustředil
Okénko
- 18 -
22. červen 2008
na význam liturgie na církevní hudbu a možnost jejího využití při všech církevních
slavnostech.
Po něm se ujal slova RNDr. Josef Gerbich, specialista na chorál. Hovořil jednak
o snadném, všestranném využití chorálu při mši sv. a různých pobožnostech, zejména
o gregoriánském chorálu, a názorně předvedl přímo několik praktických ukázek.
Poslední dopolední přednášku přednesl zábrdovický regenschori, p. Zdeněk
Hatina, který poukázal na praktické možnosti pravidelného nácviku různých skladeb
a vystoupení chrámového sboru při příležitostech během církevního roku.
Po jedenácté hodině sloužil hustopečský pan farář, budovatel kostela, Mons.
Václav Fišer v koncelebraci s přítomnými kněžími mši sv. s krátkou homilií.
Při mši sv. zahrál za doprovodu zpěvu přítomných hostů a domácích místní pan
varhaník, který ukázal na možnosti a všestrannost tamních píšťalových varhan, zejména
po mši sv., kdy zahrál pěknou, známou skladbu, na kterou následoval dlouhotrvající
potlesk.
V poledne se přítomni sešli ve společenské místnosti, zazpívali Regina coeli
a dali se do chutného oběda s občerstvením, které mnozí využili k setkání a vzájemnému
seznámení.
V odpolední části pokračovaly přednášky. Mgr. Marcel Javora z Vysočan
u Blanska přiblížil zúčastněným praxi zpěvu liturgického roku.
Po něm promluvil prof. PhDr. Jiří Sehnal na téma „Poklad chrámové hudby“
a závěrem předvedl Mgr. A. Ondřej Múčka skladbu J. S. Bacha: „Preludium a fuga
G dur“ s následujícím komentářem.
Školení bylo svoláno záměrně do Hustopečí, tj. mimo Brno proto, aby se ukázalo,
že i zde je možné uskutečnit pro široký okruh zájemců nejen z okolí Brna, ze severní
Moravy, ale i severní. Čech, zdařilé souznění spřízněných duší.
Vilém Sitte
ZA P. FRANTIŠKEM DEMPÍREM, KATECHETOU VE ŠLAPANICÍCH
(* 27.03.1879 + 05.07.1958)
U svého strýce P. Františka Dempíra jsem žil od 9 roků. V té době se totiž
rodinná rada usnesla, že bych měl chodit do gymnázia, a že šlapanická škola mě
na gymnazijní studia připraví lépe, než dvoutřídní malotřídka v mém rodišti. Byla
Okénko
- 19 -
22. červen 2008
to pravda. Dostal jsem se do třídy pana učitele Theodora Slouky, výborného pedagoga,
který v té době byl též šlapanickým starostou. Strýc vyučoval náboženství na měšťanské
škole a v některých třídách obecné školy. Strýc chápal výuku náboženství jako přípravu
žáka na pravdivý, čestný život a nezabýval se příliš teoretickými problémy. Vzpomínám
na školní mše v neděli v 9 hodin. Shromáždili jsme se před školou, ve tři čtvrtě na devět
začaly zvonit zvony, my se seřadili, strýc v černé klerice vpředu, a dali jsme
se na pochod do kostela. Strýc si potrpěl na přesnost – v sakristii býval již před devátou
oblečen do mešních rouch a čekal, až na věži odbijí hodiny devět. Oba kostelníci
střídavě vytahovali kapesní hodinky, dohadovali se o přesném čase a srovnávali s časem
na věžních hodinách. Konečně odbila devátá a strýc s ministranty vyšli k oltáři. Přes
svou přesnost se strýci dostalo kritiky. Místní lékař sedávající v lavici před kazatelnou
mu jednou sdělil: „Pane katecheto, dnes jste se opozdil o tři vteřiny!“
Oblíbenou mešní písní mého strýce byla V pohanství temnu, otci naši dleli. Byla
to vlastenecká píseň k oslavě českých patronů. Pro nás ministranty bylo obtížné naučit
se latinské texty, zejména při modlitbě Confiteor, kde se střídají třetí a čtvrtý pád
podstatných jmen s bohatostí příslušných koncovek.
Strýc byl dobrý zpěvák, zpěvu se věnoval již od gymnazijních let,
a ve Šlapanicích řídil sborový zpěv. Nicméně si posteskl, že je pro něho únavné
odsloužit zpívanou nedělní mši a ještě pronést kázání, usiloval proto o tichou mši.
Ale farníci nesouhlasili.
Blížil se konec mé školní docházky ve Šlapanicích a stál jsem před přijímacími
zkouškami na střední školu. Byl jsem přihlášen na reálné gymnázium na Starém Brně.
Pan ředitel Kunštátský – když se dověděl o mém záměru odejít na gymnázium – kdykoli
mě potkal, dal mi otázku z matematiky nebo češtiny. Byly to chytáky a já jsem většinou
pohořel. Když jsem pak strýci referoval o svém neúspěchu, zrovna mě nechválil.
Šlapaničtí se divili, že jsem se nehlásil na klasické gymnázium s řečtinou a latinou.
Ale zde se projevila strýcova prozíravost. Říkal: „Kdyby se se mnou něco stalo, musel
by přejít do Bučovic, tam je jiný výukový pořádek, a mohl by mít potíže.“
Stejná prozíravost se u něj projevila, když se rozhodl pořídit si vlastní bydlení.
Dělal to hlavně kvůli sestře, která byla svobodná a vedla mu domácnost. Jeho
argumentace byla stejná: „Kdyby se se mnou něco stalo, sestra by nemohla zůstat na faře
a rovněž by nemohla jít domů, nedělalo by to dobrotu.“
Dlouho se rozhodoval, nakonec koupil starý domek s doškovou střechou
na Bedřichovické ulici. Jeho obrázek včetně jména nového majitele byl tehdy uveřejněn
ve Šlapanickém zpravodaji. Když se ukázalo, kolik za domek zaplatil, lidé poukazovali
na to, že koupil draze. Ale on říkal: „Já si nemohu dovolit smlouvat se starou ženou
o platbě. Lidé by řekli – nám tady něco káže a s babkou se handrkuje o peníze.“
Stavbu domu prováděl stavitel. Strýc jenom rámcově představil svoje názory
o umístění pokojů. Chtěl jenom, aby domek byl podsklepený (měl obavy z vlhkosti)
a aby měl průjezd. To protože v mládí chtěl být sedlákem a když se mu to nepodařilo,
chtěl mít aspoň průjezd. Strýc si vymínil, že poslední splátku za stavbu dá staviteli až
Okénko
- 20 -
22. červen 2008
po roce bydlení. Stavitel se divil, ale strýc mu to s otevřeností jemu vlastní vysvětlil:
„Jak bych vás mohl přinutit, kdyby bylo potřeba něco opravit?“ A stavitel souhlasil.
Oprav ale nebylo zapotřebí. Strýc byl s bydlením ve svém domku velmi spokojen,
přestože tam chyběla dobrá pitná voda.
Na strýce se farníci často obraceli se svými osobními problémy. Například jej
navštívila žena, jejíž manžel hrál s kamarády karty v hospodě, jí se to nelíbilo, vlítla
mezi ně a všem vynadala. Odvedla si sice manžela domů, ale ostatní si její nadávky
nenechali líbit a hrozili jí soudem, pokud se jim neomluví. Co má teď dělat? Strýc jí
odpověděl: „Milá Mařko, především mi tady netřískej do stolu. S těma chlapama
všechno prohraješ, budeš platit soudní výlohy a ještě dostaneš pokutu. Můžeš si o nich
myslet co chceš, ale pěkně se jim omluv. Ženě spadl kámen ze srdce – to byla odpověď,
kterou potřebovala.
Ještě se musím zmínit o jeho postoji k různým politickým otázkám. Když došlo
po válce k velkým změnám, lidé mu často říkali: „Takto to nemůže zůstat, to se musí
změnit.“ Ale on odpovídal: „Nemylte se, to potrvá dlouho a mnohé změny, které byly
nově zavedeny, už zůstanou zachovány.“ Odhadoval vývoj naprosto správně.
Strýc měl velmi rád zemědělství a vše, co s ním souviselo. Jeho láskou byli koně.
Jako malý chlapec musel brzo ráno vstávat a zavést koně na pastvu, aby se nemuselo
brát „z hotového“. Za války nám byli dvakrát koně vykoupeni pro válečné účely.
To znamenalo koupit nové za víc peněz, než jsme dostali za koně vykoupené. Koňskými
trhy bylo proslavené Uherské Hradiště, kam strýc vždycky otce doprovázel. Když se mu
některý kůň zalíbil, nedovedl skrýt své nadšení a přemlouval otce, aby ho koupil. Jeden
prodávající ale strýce odhalil: „Vy nejste sedlák, tak se do toho nepleťte!“ A to přesto, že
strýc měl kolárek.
Dnes již padesát let leží strýc na šlapanickém hřbitově, kam ho v den pohřbu
07.07. 1958 doprovodilo spolu s přáteli a známými také 63 kněží. Občané naší rodné
obce nám někdy vytýkali, že jsme jej měli pohřbít doma, v domovské farnosti. Strýc se
ale rozhodl jako správný kněz – jeho domov je tam, kde má své farníky. Myslím,
že strýc během svého mnohaletého působení ve Šlapanicích vyoral na farské vinici
hlubokou brázdu. Prosím proto laskavého čtenáře, který snad bude číst těchto mých
několik nahodilých a narychlo sepsaných vzpomínek, o pochopení a aby o strýci
smýšlel v dobrém i přes jeho nedostatky a chyby, kterých se snad dopustil.
Josef Dempír
KATOLICKÁ CHARISMATICKÁ KONFERENCE 2008
Letošní 19. ročník katolické charismatické konference se uskuteční v termínu
9.7 - 13.7. 2008 opět v Brně. Hlavní program se bude konat v moderním
pavilonu F na brněnském výstavišti BVV. Záštitu nad konferencí převzal brněnský
biskup Mons. ThLic. Vojtěch Cikrle, který program zahájí mší svatou v katedrále,
a rovněž hejtman Jihomoravského kraje Ing. Stanislav Juránek.
Okénko
- 21 -
22. červen 2008
Charismatickou konferenci organizuje v České republice od roku 1989 hnutí
Katolické charismatické obnovy. Jedná se o čtyřdenní akci duchovně formačního
charakteru, určenou pro členy a sympatizanty hnutí, ale i pro křesťany jakékoli
spirituality, včetně hledajících. Za účelem duchovního i lidského povzbuzení a hlubší
křesťanské formace se zde setkávají tři až čtyři tisíce křesťanů z celé České republiky
i ze Slovenska, přičemž zájem o konferenci každoročně vzrůstá. Kromě laiků
se programu pravidelně účastní několik desítek kněží a řeholníků, konferenci hojně
navštěvují i křesťané jiných církví.
Program konference tvoří přednášky, adorace, společná modlitba a bohoslužby.
Mottem letošní konference je desátý verš čtvrté kapitoly Janova evangelia: „Kdybys
znala Boží dar…“ (Jan 4,10) Nedílnou součástí programu bývá „dětská konference“,
proto sem jezdí stále více rodin s dětmi, které by se těžko mohly účastnit klasických
exercicií. K dění na konferenci patří i neformální setkání účastníků a jejich kulturní
vyžití – divadelní představení, koncerty apod. Lze ji také příjemně spojit s poznáváním
pamětihodností a krás města, které konferenci hostí.
Pozvání k účasti na konferenci přijali sr. Veronika Barátová s komunitou
Blahoslavenství, P. Vojtěch Kodet, P. Petr Karas, Kateřina Lachmanová, P. Michael
Slavík, Františka a Ignác Muchovi, P. Aleš Opatrný, P. Tomáš Holub, Augustin a Viola
Svobodovi, P. Bogdan Stepien, Josef Zeman, P. Pavel Semela, Roman Čiviš, P. Marcel
Javora, P. Marek Orko Vácha a další. Čtvrteční večerní koncert chval povede Richard
Čanaky se skupinou F.B.I. z Bratislavy a bude přístupný všem zájemcům z Brna a okolí.
Podrobné informace k organizaci a programu včetně elektronické přihlášky
se nacházejí na adrese www.cho.cz nebo si je lze vyžádat vždy večer na tel. čísle
777 087 736.
PLÁNOVANÁ STAVBA KOSTELA NA LESNÉ A "HRSTKA VZPOMÍNEK"
Duchovní správce farnosti v Brně na Lesné, Nezvalova 13, P. Pavel Hověz
(mobil 724 772 349) se na nás obrátil se žádostí o podporu stavby nového kostela
na Lesné u duchovního centra P. Martina Středy a blah. Restituty Kafkové. Nabízí knihu
msgre. ThDr. a JULic. P. Aloise Krchňáka "HRSTKA VZPOMÍNEK" z jeho života
a působení v cizině. Autor pochází ze Světlé na Blanensku a nyní působí u Milosrdných
sester III. řádu sv. Františka pod ochranou Svaté rodiny na Grohově ul. v Brně.
Jeho bratr P. František byl děkanem v Letovicích, kde působil 50 roků, vyšla o něm
krásná monografie.
Brožura Al. Krchňáka, čestného občana Světlé, Cetkovic i Boskovic "Hrstka
vzpomínek" má 220 stran. Neurčuje se její cena, ale dar za její převzetí bude věnován
na stavbu nového kostela na Lesné. Předem Pán Bůh zaplať za ochotu podpořit toto
dobré dílo. Výtisky budou podle zájmu dodány.
P. Josef Vlček
Okénko
- 22 -
22. červen 2008
FARNÍ KNIHOVNA
Opět ze starších „pokladů“:
František Křelina: Dcera královská
Autor ve své knize velmi věrně popisuje historické události, život šlechticů
i obyčejných lidí, rodové poměry i konflikty v českých a dalších evropských zemích
za vlády Přemyslovců a okrajově i Lucemburků. Hlavní osobou je zde česká princezna
Anežka, později sv. Anežka Česká, se svými myšlenkami, činy a zážitky od dětství
až do smrti. Všem jistě známý životopis této světice je zde oživen mnoha zajímavými
podrobnostmi.
Jay M. Rasooli, Cady H. Allen: Lékař z Kurdistánu
Příběh sepsaný podle života kurdského lékaře Dr. Sai‘da, příběh výjimečné
křesťanské odvahy, příběh o životě jdoucím proti toku událostí, které tuto oblast
posunuly více do ohniska světového politického boje a zájmu. Již ve čtrnácti letech
dosáhl hodnosti mullaha (nižší islámský duchovní) a učitele. O několik let později
se obrátil od islámu ke křesťanství. Jako muslimský odpadlík musel čelit
pronásledování. Aby si zachránil život, uprchl uprostřed noci ze svého rodného města.
Brzy nato odešel do Anglie, kde studoval medicínu. Po svém návratu do Íránu odmítl
nabídku stát se dvorním lékařem tehdejšího panovníka. Celý svůj život zasvětil lékařské
a křesťanské službě íránskému lidu – léčí a přináší evangelium lidem všech
společenských tříd – panovníkům, vesničanům, šlechticům i kočovníkům.
bratr Andrew: Pašerákem ve službách Nejvyššího
Příběh holandského misionáře, který pašoval Bible do zemí za za "železnou
oponou". Na těchto cestách často zažil zázračné vedení a ochranu, zejména
na hraničních přechodech. Jeho aktivita se posléze rozšířila na Čínu, Vietnam a další
oblasti Asie. Bratr Andrew také brzy začal s návštěvami Afriky, Kuby, Střední a Jižní
Ameriky. Počet zemí, kde takto podporoval křesťany, nakonec přesáhl číslo šedesát.
A tak se z původně malé holandské misie bratra Andrewa v průběhu let stala
mezinárodní organizace nazvaná Open Doors s kancelářemi ve dvaceti zemích světa
a dvěma sty pracovníky na plný úvazek. Kniha Pašerákem ve službách Nejvyššího, která
popisuje začátky služby bratra Andrewa, byla poprvé vydána v roce 1967. Od té doby
byla přeložena do více než třiceti jazyků a počet výtisků těchto vydání přesáhl deset
milionů.
Tom White: Akce Kuba
Autor po sedm let vedl rozsáhlou "invazi" evangelia na Kubu, aby tomuto
utlačovanému národu přinesl Boží pokoj. Více jak 400 000 výtisků křesťanské literatury
bylo vyhozeno z lodě nebo z letadla. V roce 1979 muselo letadlo s Tomem Whitem
na palubě nouzově přistát na dálnici. Brutální zacházení tajné policie, měsíce na
Okénko
- 23 -
22. červen 2008
samotce, soudní fraška a odsouzení na 24 let… to vše byla škola utrpení a setkání s trpící
kubánskou církví.
LenkaKlašková
STUDIUM OBORU KŘESŤANSKÁ VÝCHOVA V BRNĚ
Od školního roku 2008/2009 bude na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity
v Brně zahájeno dvouoborové prezenční studium křesťanské výchovy. Křesťanskou
výchovu lze studovat v kombinaci s češtinou, ruštinou, francouzštinou, historií,
občanskou naukou a fyzikou. Druhé kolo přijímacích hovorů proběhne v září 2008,
termín podávání přihlášek je předběžně určen do 15.8. 2008. Oba termíny budou
upřesněny později. Sledujte internetové stránky: www.ped.muni.cz/wstud
Biskupství brněnské toto studium doporučuje, protože podle nového školského
zákona umožňuje absolventům výuku náboženství na školách.
JAZYKOVÝ KOUTEK
Dnes jsme pro Vás připravili pár slíbených slovíček v německém jazyce. V příštím
okénku se můžete těšít na Italštinu !
Vater Unser – Otče Náš
Vater Unser im Himmel,
Geheiligt werde dein Name,
Dein Reich komme,
Dein Wille geschehe,
wie im Himmel so auf Erden.
Unser tägliches Brot gib uns heute.
Und vergib uns unsere Schuld,
wie auch wir vergeben unseren Schuldigern.
Und führe uns nicht in Versuchung,
sondern erlöse uns von dem Bösen.
Denn dein ist das Reich und die Kraft
und die Herrlichkeit in Ewigkeit.
Amen
Okénko
- 24 -
22. červen 2008
Ave Maria- Zdrávas Maria
Gegrüsset seist du, Maria, voll der Gnade, der Herr ist mit dir. Du bist gebenedeit unter
den Frauen, und gebenedeit ist die Frucht deines Leibes, Jesus. Heilige Maria, Mutter
Gottes, bitte für uns Sünder jetzt und in der Stunde unseres Todes. Amen.
Biblické názvy:
bible
biřmování
Bůh
desatero
eucharistie
hostie
Ježíš Kristus
katolík
kněz
kostel
křest
křesťan
kříž
modlit se
mše
náboženství
Otčenáš
papež
svátost
ukřižování
víra
vzkříšení
zpověď
Biebel
(die)
Firmung
(die)
Gott
(der)
Zehn Gebote
(die)
Eucharistie (die)
Hostie
(die)
Jesus Christus (der)
Katholik
(der)
Priester (der)
Kirche
(die)
Taufe
(die)
Christ
(der)
Kreuz
(das)
beten
Messe
(die)
Religion
(die)
Vater Unser (das)
Papst
(der)
Sakrament
(das)
Kreuzingung
(die)
Glaube
(der)
Auferstehung (die)
Beichte (die)
bíbl
firmung
got
cén gebóte
eucharistije
hostie
jezus kristus
katolík
príster
kirche
tojfe
krist
krojc
beten
mese
religion
fátr unzr
papst
zakrament
krojcingung
glaube
aufrštéung
bajchte
Zkuste si přeložit tyto věty:
Kennst du die zehn Gebote?
Jesus ist mein Herr.
Bist du ein Katholik?
Wo ist die näheste Kirche?
Kommt alle beten!
Jesus wurde gekreuzigt und ist dann auferstanden.
Glaubst du an einen Gott?
Gehst du oft beichten?
Redakce
Okénko
- 25 -
22. červen 2008
KVÍZ
1. Dne 26.června oslavujeme slavnost jednoho svatého páru, Anny a Jáchyma. Čí to byly
rodiče?
a) Petra
b) Marie, matky Ježíše
c) Josefa, Ježíšova pěstouna
2. Kdo řekl slova: „Hle, Beránek Boží, ten, který snímá hříchy světa“?
a) Jan Křtitel
b) Marie, matka Ježíšova
c) Jan Evangelista
3. Co musí obsluhovat varhaník, aby varhany vydaly určitou barvu tónu? (např. flétna,
violione a pod.)
a) pedály
b) rejstříky
c) klávesy
4. Co je freska?
a) do ještě vlhké malty namalovaný obraz
b) svatý obraz v pravoslavné církvi
c) ostatky mučedníka
5. Co je kadidlo?
a) směs vosku a vonných látek
b) indická a arabská pryskyřice
c) umělý výrobek ze zemního oleje
6. Kdy se světí podle starého zvyku svíce?
a) při vzkříšení
b) při Uvedení Páně do chrámu
c) při půlnoční mši svaté
7. Jak se jmenuje svátek Těla a Krve Páně ještě jinak?
a) Velký pátek
b) Nejsvětější Srdce Ježíšovo
c) Boží tělo
8. Co znamená evangelium?
a) Bůh promlouvá
b) Radostná zvěst
Okénko
c)
- 26 -
22. červen 2008
Amen
9. Jak se jmenuje místo pro uchování nádoby s eucharistickým chlebem?
a) svatostánek
b) sakristie
c) diaspora
Vilém Sitte
Správné odpovědi z minulého čísla zaslali: Buchtovi – Jiříkovice, Kajka Klašková,
Jana Zichová – Prace, Zuzana Vykouřilová a Miroslav Král. Tito výherci se mohou těšit
na drobnou odměnu.
INZERCE
Prodám hluboký kočárek, trojkombinace, zn.
Deltim. Je vínovo - béžové barvy, oživeno
kostkou. Je pouze jeden rok používaný - ještě
v záruce. Barvy jsou stálé, nevybledlé. Vnitřní
prostor je bílý, čistý. Hluboká, pevná vanička
má postranní uši na případné vydělání
a přenesení.
Vanička
je
prostorná
(pro velké miminko). Sporťák má přídavný
návlek, který po aplikaci zvětší a uzavře prostor
pro dítě a vytvoří tak další ještě větší místo (na
zimu). Košík je kovový, pevný. Kola jsou nafukovací. V ceně je i taška na řidítka v
barvě kočárku. Rukojeť není překlápěcí, ale kočárek je dobře složitelný (do auta).
Cena: dohodou. Kontakt: 606 520 145, [email protected].
___________________________________________________________________
Prosíme o pomoc při hledání bydlení pro mladou rodinu. Sháníme menší
domeček, nebo místo pro stavbu rodinného domku, vše nejlépe ve
Šlapanicích. Budeme moc rádi když se nám ozvete, tel.
Číslo 605 960 639. Zn: Všude dobře doma nejlépe.
VYHLAŠUJEME LETNÍ FOTOGRAFICKOU SOUTĚŽ !!!
Po velikém ohlasu fotografické soutěže z loňských prázdnin máme opět výzvu pro
vášnivé fotografy. Soutěžní fotografie s prázdninovou tématikou zasílejte na email:
[email protected] nejpozději do 31.8. 2008. Autoři nejzajímavějších
Okénko
- 27 -
22. červen 2008
fotografií budou odměněni. Do soutěže je možné přihlásit vždy jednu fotografii na
jednoho člena rodiny. Maximální velikost souboru 2 MB. Děkujeme za pochopení.
Redakce
PRÁZDNINOVÉ SUDOKU
7
2 4
3 2
1 3
8 6
8
4
6
8
1
5
7
5
6
3 1
2 5
1 6
9 7
8
Okénko
- 28 -
22. červen 2008
4. farní den 8.6.2008
Fotbalové utkání kněžích 26.5.2008
Datum uzávěrky dalšího čísla časopisu Okénko: 31.8.2008
Plánované datum vydání: 14.9.2008
E-mail, na který je možno posílat příspěvky: [email protected]
OKÉNKO – časopis farních společenství ve Šlapanicích, Podolí a Praci
Vydává Římskokatolická farnost Šlapanice u Brna, Masarykovo nám. 9, 664 51 Šlapanice
telefon: 544 245 280, e-mail: [email protected], http://www.farnostslapanice.com
Tisk: OLPRINT – Jaroslav Olejko, Brněnská 228, 664 51 Šlapanice, telefon: 544 228 208
NEPRODEJNÉ!