Flaga sro Plnírna PB – Praha Satalice

Transkript

Flaga s.r.o.
Nádražní 47
693 01, Hustopeče
tel.:
+420 519 407 111
fax.:
+420 519 415 426
E-mail: [email protected]
Zpracováno pro:
FLAGA s.r.o.
Plnírna PB – Praha Satalice
AKTUALIZACE BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVY
objektu
Flaga s.r.o.
ČÁST I.
ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ
ČÁST II.
POPISNÉ, INFORMAČNÍ A DATOVÉ ČÁSTI DOKUMENTU BEZPEČNOSTNÍ
ZPRÁVY
ČÁST III.
ANALÝZA A HODNOCENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE U OBJEKTU NEBO
ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉHO VE SKUPINĚ B
ČÁST V.
POPIS PREVENTIVNÍCH BEZPEČNOSTNÍCH OPATŘENÍ K OMEZENÍ
MOŽNOSTI VZNIKU A NÁSLEDKŮ ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE
ČÁST VI.
ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ
Dokumentace zpracována podle požadavků zákona č. 59/2006 Sb.
a vyhlášky č. 256/2006 Sb.
Zpracoval: kolektiv autorů
Brno 30.4.2014
Zpracoval:
Za řešitelský tým:
…………………….…………………
prof. Ing. František Babinec, CSc.
Za Flaga s.r.o.:
…………………….…………………
Ing. Jaromír Špičák
bezpečnostní poradce
Schválil:
…………………….…………………
Ing. Peter Polák
jednatel společnosti
Bezpečnostní zpráva, část I,II,III,V a IV
Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice
-2-
Použité zkratky
AC
ADR
B
BOZP
BT
ČS
DMV
DN
DZP
EPS
HK
HMV
HP
HSSE
HZS
IDP
IZS
JPO
JSDH
LPG
MaR
MPŘ
MŽP
NL
OHS
OOPP
OPIS HZS
OZO
P
PB
PČR
PHM
PHP
PO
PoHP
PPN
PPP
PZ
PZH
RID
RT
SaP
SHZ
THP
TNS
TZ
VHP
VZV
ZR
ŽC
ŽP
Autocisterna, automobilní cisterna
Mezinárodní dohoda o přepravě nebezpečných věcí po silnici
Butan
Bezpečnost a ochrana zdraví pracujících, bezpečnost a ochrana zdraví
při práci
Bezpečnostní technik – bezpečnostní poradce – HSSE manager
Čerpací stanice
Dolní mez výbušnosti
Jmenovitá světlost potrubí
Dokumentace zdolávání požárů
elektronická požární signalizace
Havarijní komise
Horní mez výbušnosti
Havarijní plán
Health Safety Security Environment
(zdraví, bezpečnost, ostraha, životní prostředí)
Hasičský záchranný sbor
Izolační dýchací přístroj
Integrovaný záchranný systém
Jednotka požární ochrany
Jednotka Sboru dobrovolných hasičů
Liquefied Petroleum Gas (propan-butan)
Měření a regulace
Místní provozní řád (vnitropodniková dokumentace)
Ministerstvo životního prostředí
Nebezpečná látka
Okresní hygienická stanice
Osobní ochranné pomůcky a prostředky
Operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru
Osoba odborně způsobilá v PO
Propan
propan-butan
Policie ČR
Pohonné hmoty
Přenosný hasicí přístroj
Požární ochrana
Pojízdný hasicí přístroj
Posouzení požárního nebezpečí
Požární poplachový plán
Vyhrazená plynová zařízení
Prevence závažné havárie
Mezinárodní dohoda o přepravě nebezpečných věcí
Revizní technik
Síly a prostředky (PO)
Stabilní hasicí zařízení
Technicko – hospodářský pracovník
Tlaková nádoba stabilní
Vyhrazená tlaková zařízení
Vnitřní havarijní plán
Vysokozdvižný vozík
Zdroj rizika
Železniční cisterna
Životní prostředí
-3-
Definice pojmů
kumulativní
a synergické
účinky
zvýšení rizika vzniku závažné havárie a závažnosti jejích následků v důsledku
blízkosti dalšího objektu nebo zařízení, v němž je umístěna nebezpečná látka
vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek, které vykazují
jednu nebo více nebezpečných vlastností podle zákona č. 434/2004 Sb.,
o chemických látkách a chemických přípravcích a jsou uvedeny v příloze č.1
k zákonu [1].
celý prostor, popřípadě soubor prostorů, v němž je umístěna nebezpečná látka
objekt
v jednom nebo více zařízeních, včetně společných nebo souvisejících
infrastruktur a činností, ve vlastnictví nebo v užívání provozovatele
pracovník provádějí stáčení vagónů a operativně měnící medium , kterým se plní
operátor výroby
autocisterny a lahve PB
přípustný expoziční limit, tj. celosměnový časový vážený průměr koncentrací
plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jímž mohou být podle současného
stavu znalostí vystaveni zaměstnanci při osmihodinové pracovní době, aniž by
u nich došlo i při celoživotní expozici k poškození zdraví, ohrožení jejich pracovní
-3
PEL [mg·m ]
schopnosti a výkonnosti.
Výkyvy koncentrace chemické látky na hodnotu přípustného expozičního limitu až
do hodnoty nejvyšší přípustné koncentrace musí být v průběhu směny
kompenzovány jejím poklesem tak, aby nebyla hodnota přípustného expozičního
limitu překročena
organizační a technická opatření nebo činnosti, jejichž cílem je předejít závažné
prevence
havárii a vytvořit podmínky pro zajištění havarijní připravenosti
každá právnická osoba nebo fyzická osoba, která ke dni účinnosti tohoto zákona
užívá nebo bude užívat objekt nebo zařízení, v němž je nebo bude nebezpečná
provozovatel
látka umístěna v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené ve
sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II uvedených v příloze č. 1 k zákonu [1]
RID, ADR
mezinárodní dohody o přepravě nebezpečných věcí po železnici a po silnici
riziko závažné
je pravděpodobnost vzniku závažné havárie a jejích možných následků, které by
havárie
mohly nastat během určitého období nebo za určitých okolností
Za skoronehodu považujeme havárii či poruchu na zařízení, které má potenciál
způsobit závažnou havárii, přičemž její následky však nedosáhly rozsahu
závažné havárie. Tyto informace slouží ke zvyšování úrovně bezpečnosti
skoronehoda
provozovaných zařízení a tudíž nesmí být v žádném případě zatajovány, nebo
zkreslovány a jejich zveřejnění v rámci společnosti nesmí být sankciováno.
Za skoronehodu nepovažujeme např. únik plynné fáze snadno lokalizovatelný a
odstranitelný
projektované množství nebezpečné látky, která je nebo bude vyráběna,
umístění
zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována v objektu nebo
nebezpečné
zařízení nebo která se může nahromadit v objektu nebo zařízení při vzniku
látky
závažné havárie
písemné vyjádření každé fyzické osoby nebo právnické osoby k bezpečnostnímu
vyjádření
programu prevence závažné havárie nebo bezpečnostní zprávě nebo vnějšímu
veřejnosti
havarijnímu plánu anebo jejich aktualizaci v průběhu jejich veřejného
projednávání
je technická nebo technologická jednotka, ve které je NL vyráběna, používána,
zařízení
přepravována nebo skladována
mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná časově a prostorově ohraničená
událost, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti
s užíváním objektu nebo zařízení, v němž je nebezpečná látka vyráběna,
závažná havárie zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a která vede
k bezprostřednímu nebo následnému závažnému poškození nebo ohrožení
života a zdraví občanů, hospodářských zvířat, životního prostředí nebo ke škodě
na majetku, která přesahuje limity dle zákona [1]
území v okolí objektu nebo zařízení, v němž okresní úřad, v jehož územním
obvodu se nachází objekt nebo zařízení, kde je umístěna nebezpečná látka, (dále
zóna havarijního
jen "krajský úřad") uplatňuje požadavky havarijního plánování formou vnějšího
plánování
havarijního plánu a v němž zajišťuje veřejné projednávání stanovených
dokumentů
nebezpečná
látka
-4-
Přehled vybraných pracovních pozic – odpovědných za prevenci závažných havárií
ve společnosti Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice
Jednatel společnosti
Ing. Peter Polák
Bezpečnostní poradce
Vedoucí výroby
(Plnírna PB – Praha Satalice)
Miloš Kindl
Vedoucí technického oddělení
(Flaga s.r.o.)
Ing. Jiří Fischer
Vedoucí provozů a logistiky
(Flaga s.r.o.)
M. Miartuš
-5-
Obsah:
1.
1.1
ČÁST I. ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ
Identifikační údaje o objektu nebo zařízení
10
10
1.2
Identifikační údaje o právnické osobě nebo fyzické osobě, podílející se
na vypracování bezpečnostní zprávy
11
1.3
Údaje o činnosti a zaměstnancích
2. ČÁST II. POPISNÉ, INFORMAČNÍ A DATOVÉ ČÁSTI DOKUMENTU
BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVY
12
15
2.1
Technický popis objektu nebo zařízení (§ 10 odst. 1 písm. c) zákona) 15
2.1.1
Popis způsobu řízení objektu (organizační struktura), rozdělení funkcí,
oblasti pravomocí a linie informačních toků s ohledem na zajištění
bezpečnosti provozu objektu nebo zařízení a jejich částí
15
2.1.2
Informace o základním členění objektu na jednotlivá zařízení s popisem
přístupnosti zařízení v rozsahu odpovídajícím míře rizika závažné havárie
a zranitelnosti okolí
16
2.1.3
Přehled umístěných nebezpečných látek v objektu nebo zařízení
23
2.1.4
Informace o technologii
28
2.1.5
Informace o provozních činnostech a procesech spojených s rizikem
závažné havárie
46
2.1.6
Popis vnitřně zajišťovaných služeb
50
2.1.7
Popis externě zajišťovaných služeb
53
2.2
Informace o složkách životního prostředí v lokalitě objektu nebo zařízení
(k § 10, odst. 1, písm. b zákona)
56
2.2.1
Popis okolí a životního prostředí v lokalitě objektu nebo zařízení
56
2.2.2
Informace o průmyslových a skladových objektech (včetně objektů
zemědělské živočišné a rostlinné výroby) a přepravních komunikacích,
které mohou být v souvislosti s objektem nebo zařízením provozovatele
zdrojem rizika závažné havárie nebo mohou být naopak zasaženy
závažnou havárií z objektu nebo zařízení provozovatele.
60
2.2.3
Meteorologické charakteristiky
61
2.2.4
Další potencionální specifická ohrožení objektu nebo zařízení, např.
nekontrolované požáry, letecké koridory atd.
68
3. ČÁST III. ANALÝZA A HODNOCENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE U OBJEKTU
NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉHO VE SKUPINĚ B
69
3.1
Přehled objektů nebo zařízení s uvedením druhu a množství v nich
umístěných nebezpečných látek
69
3.2
Přehled všech nebezpečných látek v objektu nebo zařízení, jejich
klasifikace a vlastnosti potřebné k analýze a hodnocení rizik
70
-6-
3.3
Výsledky posouzení a popisy nebezpečných chemických reakcí při
nežádoucím kontaktu chemických látek v objektu nebo zařízení nebo za
nežádoucích provozních podmínek
70
3.4
Výsledky posouzení a popisy možných situací v objektu nebo zařízení,
které mají potenciál způsobit poškození lidského zdraví, hospodářských zvířat,
životního prostředí a majetku
70
3.5
Výsledky posouzení a popisy možných situací mimo objekt nebo
zařízení, které mohou způsobit závažnou havárii
71
3.6
Výsledky identifikace a popisy zdrojů rizik závažné havárie, relativní
ocenění jejich závažnosti a výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu rizik,
včetně vyznačení významných zdrojů na mapě podniku
74
3.7
Postup a výsledky identifikace možných scénářů událostí a jejich příčin,
které mohou vyústit v závažnou havárii a výběr reprezentativních scénářů
těchto událostí, včetně jejich popisu
75
3.8
Postup a výsledky provedení odhadů následků havárií reprezentativních
scénářů, závažných havárií a jejich dopadů na životy a zdraví lidí, hospodářská
zvířata, životní prostředí a majetek, včetně grafické presentace nejdůležitějších
výsledků odhadů
78
3.9
Postup a výsledky stanovení odhadu pravděpodobnosti
reprezentativních scénářů závažných havárií
78
3.10 Výsledky a postup posouzení vlivu (spolehlivosti a chybování)
lidského činitele v souvislosti s relevantními zdroji rizik
80
3.11
Uvedení metodik použitých při analýze rizika
81
3.12
Podrobné popisy použitých veřejně nepublikovaných metodik
82
3.13 Výsledky stanovení míry rizika reprezentativních scénářů závažných
havárií
82
3.14
Výsledky hodnocení přijatelnosti rizika závažných havárií
3.15 Popis opatření k nepřijatelným zdrojům rizik, plán jejich realizace a
systém kontroly plnění tohoto plánu
3.16
86
Popis systému trvalého sledování účinnosti opatření pro omezování rizik
86
3.17 Informace o provedeném posouzení přiměřenosti bezpečnostních a
ochranných opatření v souvislosti s existujícími riziky
4.
83
ČÁST IV. POPIS SYSTÉMU PREVENCE ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE
4.1
Popis zásad, cílů a politiky prevence závažné havárie ve struktuře a
obsahu podle přílohy č. 2 část III.
-7-
86
87
87
4.2
Uvedení soustavy důkazních prostředků a postupů, jimiž provozovatel
prokazuje zavedení a funkčnost systému prevence závažné havárie, včetně
popisu systému řízení bezpečnosti provedeného ve struktuře a obsahu podle
přílohy č. 2 část IV.
87
5.
ČÁST V. POPIS PREVENTIVNÍCH BEZPEČNOSTNÍCH OPATŘENÍ K
OMEZENÍ MOŽNOSTI VZNIKU A NÁSLEDKŮ ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE
88
5.1
Přehled instalovaných technických bezpečnostních systémů snižujících
riziko závažné havárie
88
5.1.1
Automatické odstavovací systémy a automatické systémy blokování
zařízení
88
5.1.2
Detekční a poplachové systémy
88
5.1.3
Automatické systémy ochrany před požárem a výbuchem
90
5.1.4
Automatické systémy ochrany před úniky nebezpečných toxických látek 90
5.1.5
Zvláštní opatření proti neoprávněnému vniknutí a manipulacím
91
5.1.6
Pulty integrované havarijní ochrany včetně indikace funkčnosti
ochranných systémů
91
5.2
Informace o provedeném posouzení přiměřenosti bezpečnost-ních a
ochranných opatření
92
5.3
Popis vlastních ochranných a zásahových prostředků sloužících ke
zmírnění a omezení následků závažné havárie, včetně disponibilních lidských
zdrojů
93
5.3.1
Stabilní technické prostředky (např. stabilní hasicí zařízení, odvětrávací
systémy)
93
5.3.2
Mobilní technické prostředky (např. čerpadla, ventilátory, výsuvné plošiny,
norné stěny)
93
5.3.3
Dopravní prostředky a speciální mechanismy (např. zemní stroje,
automobilové cisterny, mobilní požární technika)
93
5.3.4
Zásahové a havarijní materiály
93
5.3.5
Osobní ochranné prostředky
94
5.3.6
Personální zajištění (početní stavy pohotovostních zaměstnanců)
95
5.4
Popisy smluvně zajištěných ochranných a zásahových prostředků
sloužících ke zmírnění a omezení následků závažné havárie, včetně
disponibilních lidských zdrojů
96
5.4.1
Mobilní technické prostředky
96
5.4.2
Dopravní prostředky a speciální mechanismy (zemní stroje, automobilové
cisterny, mobilní požární technika apod.)
97
5.4.3
Zásahové a havarijní materiály
97
5.4.4
Osobní ochranné prostředky
97
5.4.5
Personální zajištění (početní stavy)
97
5.5
Informace k systémům vyrozumění a provádění zásahu
5.5.1
Popis systému a způsob varování
5.5.2
Popis systémů a způsobů vyrozumění příslušných subjektů v případě
vzniku závažné havárie
5.5.3
Popis postupů provádění zásahu vlastními silami a prostředky
-8-
98
98
98
99
ČÁST VI. ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ
6.
101
Základní informace o objektu společnosti Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha
Satalice
101
6.1.1
Popis objektu a předmět činnosti
101
6.1
6.2
Selekce zdrojů rizik
101
6.3
Hodnocení rizik
102
6.4
Popis systému trvalého sledování účinnosti opatření pro omezování rizik
103
7.
LITERATURA
104
8.
PŘÍLOHY
105
8.1
Příloha 1 – Výpis z obchodního rejstříku (ze dne 27. 08. 2012)
105
8.2
Příloha 2 - Technické sítě, Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o.
106
-9-
1. ČÁST I. ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBJEKTU NEBO
ZAŘÍZENÍ
1.1
a)
Identifikační údaje o objektu nebo zařízení
Obchodní firma (název):
Flaga s.r.o.
Ulice:
Nádražní 47
Místo a PSČ:
Hustopeče 693 01
Telefon:
+420 519 407 111
Fax:
+420 519 415 426
E-mail:
[email protected]
IČ:
47917091
DIČ:
CZ47917091
Společnost zapsaná v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Brně, oddíl C,
vložka 10448.
b)
Název a adresa objektu:
Flaga s.r.o.
c)
Ulice:
Budovatelská 155
Místo a PSČ:
Praha 9, Satalice, 19015
Identifikační údaje o osobě oprávněné jednat jménem provozovatele:
Jméno a přímení:
Ing. Peter Polák
Adresa:
95 144 Výčapy – Opatovce 493
Slovenská republika
Telefon:
+420 519 407 130
E-mail:
[email protected]
Zplnomocněný zástupce:
Adresa:
Srbská 45
Brno 612 00
Telefon:
+420 519 407 148
+420 602 570 215
Fax:
+420 519 415 426
E-mail:
[email protected]
-10-
1.2
Identifikační údaje o právnické osobě nebo fyzické osobě,
podílející se na vypracování bezpečnostní zprávy
Bezpečnostní zprávu, ve spolupráci se zástupci společnosti Flaga s.r.o., vypracoval
kolektiv autorů pod vedením prof. Ing. Františka Babince, CSc.
Údaje o zástupci společnosti Flaga s.r.o. podílejícím se na vypracování
bezpečnostní zprávy:
Pracovní pozice:
Bezpečnostní poradce
Adresa:
Srbská 45
Brno 612 00
Telefon:
+420 519 407 148
+420 602 570 215
Fax:
+420 519 415 426
E-mail:
[email protected]
Údaje o vedoucím kolektivu autorů podílejících se na vypracování
bezpečnostní zprávy:
prof. Ing. František Babinec, CSc.
Adresa:
Hoblíkova 533/11,
613 00 Brno - Černá Pole
E-mail:
[email protected]
-11-
1.3
Údaje o činnosti a zaměstnancích
a) hlavní a vedlejší provozované činnosti, povolení a oprávnění k těmto
činnostem
Hlavní provozovaná činnost společnosti Flaga s.r.o. je činnost plynárenského
podniku, tzn. stáčení, přečerpávání a skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů
(PB, atd.), jejich následné plnění do tlakových lahví, sudů nebo automobilních
cisteren (železničních cisteren) a distribuce k jednotlivým zákazníkům (včetně plnění
zásobníků u zákazníků). Mezi vedlejší provozované činnosti patří montáž, revize
a zkoušky vyhrazených plynových zařízení.
Předmětem podnikání společnosti Flaga s.r.o. (podle aktuálního výpisu z obchodního
rejstříku) je:
 výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského
zákona,
 montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny,
 montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny,
 výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, nepodléhající licenci
realizovaná ze zdrojů tepelné energie s instalovaným výkonem jednoho zdroje
nad 50 kW.
Aktuální výpis z obchodního rejstříku, ve kterém je uveden předmět podnikání
společnosti Flaga s.r.o., je uveden v příloze 1 tohoto dokumentu.
Plnírna PB – Praha Satalice je v současné době jedním z regionálních zastoupení
společnosti Flaga s.r.o.
Hlavními provozovanými činnostmi v objektu Plnírny PB – Praha Satalice jsou
stáčení (z železničních cisteren), přečerpávání a skladování (v zásobnících)
zkapalněných uhlovodíkových plynů (PB, atd.), jejich následné plnění do tlakových
lahví (0,4 kg, 1 kg, 2 kg, 10 kg a 33 kg), sudů 210 kg, nebo autocisteren, skladování
tlakových lahví (plných i prázdných – se zbytkovým PB) a distribuce zkapalněných
uhlovodíkových plynů (PB, atd.) k jednotlivým zákazníkům.
Areál plnírny byl založen v roce 1971 jako Východočeské plynárny, n.p. (areál
zahrnoval plnírnu talkových lahví (LA) na propan – butan (PB), propan a železniční
vlečku). V roce 1981 byl vybudován 1. ležatý válcový zásobník 100 m 3 na LPG a dále
kotelna na PB včetně zásobní nádrže o kapacitě 5 m 3. V roce 1984 byly přistavěny
další dva 2 zásobníky á 100 m3, další pak v roce 1989. V roce 1993 byl vystavěn
stojan čerpací stanice (ČS) autonádrží LPG včetně zásobníku 16 m 3. V roce 1994
byly již Českým plynárenským podnikem k.p. postaveny zbývající 2 zásobníky á
100m3. Podnik byl privatizován v roce 1995 společnostní Tyczka plyn s.r.o. jako
prodejní sklad LA. V roce 1995 došlo ke změně názvu společnosti na Česká
Tyczkaplyn k.s., která v následujícím roce integruje do společnosti Český plyn k.s.,
V roce 2000 byla provedena výstavba propylenového hospodářství a v loňském roce
modernizace a rozšíření systému detekce PB.
V roce 2007 došlo ke schválení bezpečnostní zprávy pro společnost Český plyn k.s..
V témže roce došlo ke sloučení firmy Český plyn k.s. a firmy Flaga plyn s.r.o. a byla
-12-
vytvořena nová společnost Flaga Český plyn s.r.o. která se stala právním nástupcem
obou společností.
V roce 2010 došlo ke změně názvu společnosti na Flaga s.r.o. Tato změna proběhla
k 1.1.2010.
b) rok založení obchodní firmy nebo provozovny a významná data k výstavbě,
rekonstrukcím a změnám provozu
Společnost Flaga s.r.o. zahájila činnost na území ČR v roce 1993 koupí plnírny PB –
Hustopeče v rámci privatizace.
Významná data ve vztahu k Plnírně PB – Praha Satalice:
1943 jako společnost Tyczka GmbH (sdružená plnírna, zásobníky LPG nadzemní a
podzemní pravděpodobně 500 m3),
1945 znárodnění a postupné úpravy provozu (pod názvem Středočeské plynárny
n.p.),
1974 vybudování dvou kulových zásobníku 1000 m3,
1985 vybudování plnírny a dvou zásobníků zbytků 16 m3,
1994 vybudování tří ležatých válcových zásobníků o objemu 100 m3 (název změněn
na středočeský plynárenský podnik),
1995 privatizace, společnost Progas k.s.,
1996 integrace do společnosti Český plyn k.s.,
1998 stavba letní plnírny butanu se zásobníkem 5 m3,
1999 ukončení provozu lakovny, zrušení čerpací stanice železničních cisteren
propanu,
2000 ukončení provozu plnírny LA 2+10, zůstává universální plnírna LA 2+10+33/PB,
propan,
2001 ukončení provozu lihového hospodářství, výstavba SHZ-4 sektory (stáčení
AC/PB, AC/propan, ŽC, ČS PB), nový sdružený systém detekce úniku
PB+EPS,
2002 rozšíření sektoru SHZ/ŽC,
2004 ukončení provozu plynové kotelny, decentralizace rozvodu zemního plynu,
instalace a zprovoznění automatického záložního zdroje elektrické energie
200 kVA,
2007 sloučení společností Český plyn k.s. a FLAGA PLYN, spol. s r.o. a vytvoření
nové společnosti Flaga Český Plyn s.r.o. (právní nástupce obou uvedených
společností),
2008 zrušení – ukončení provozu letní plnírny, ukončení provozu lihového
hospodářství,
2009 zrušení provozu čerpací stanice PHM,
2010 odpojení zásobníku o objemu 16 m3,
2010 změna názvu společnosti na Flaga s.r.o.
-13-
c) počty zaměstnanců v objektu, včetně počtů na jednotlivých směnách
V objektu společnosti Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice pracovalo
ke dni 30.4.2014 celkem 9 zaměstnanců, z toho je 3 THP a zbytek jsou dělnické
profese. Na dopolední směně pracuje 7 zaměstnanců, na odpolední směně 2
zaměstnanci.
Provoz v objektu Plnírna PB – Praha Satalice je dvousměnný (od 6:00 hod. do
14:30 hod. a od 13:30 hod. do 21:30 hod.). Nepřetržitý provoz platí pro vrátnici
(ostraha objektu je zajišťována externí firmou – C.I.D. service, spol. s r.o.).
Cizích osob pracujících v objektu Plnírny PB – Praha Satalice (zaměstnanci
externích firem) je cca 30 až 50, pracují na dopolední směně ve společnostech:
City LED lighting, a.s., HC, PM FINANCIAL s.r.o.,
Delloro Soft s.r.o, Václav Vejvoda,
Mbakwe Obinna Arinze,
HC Roudnice n. L.
Průměrný počet návštěvníků
(autocisteren) je cca 4/den.
v objektu
-14-
je
cca 1 osoba/den.
Řidičů
vozidel
2. ČÁST II. POPISNÉ, INFORMAČNÍ A DATOVÉ ČÁSTI
DOKUMENTU BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVY
2.1 Technický popis objektu nebo zařízení (§ 10 odst. 1 písm. c)
zákona)
2.1.1 Popis způsobu řízení objektu (organizační struktura), rozdělení funkcí,
oblasti pravomocí a linie informačních toků s ohledem na zajištění
bezpečnosti provozu objektu nebo zařízení a jejich částí
Plnírna PB Satalice je součástí společnosti Flaga s.r.o. Vedení společnosti Flaga
s.r.o. má sídlo v Hustopečích u Brna. Vedením firmy je pověřen jednatel společnosti
se sídlem v Hustopečích. Nezávisle na této svislé organizační struktuře působí
bezpečnostní poradce.
V organizačním řádu společnosti Flaga s.r.o. jsou definovány výše uvedené osoby,
které jsou odpovědné za bezpečnost a PZH. Součástí tohoto dokumentu je
organigram, ze kterého je zřejmé hierarchické postavení těchto pracovníků.
Obrázek 1 – Organizační struktura společnosti Flaga s.r.o.
Povinnosti jednotlivých osob a jejich pozice jsou uvedeny v Bezpečnostní zprávě
část IV. Popis systému prevence závažné havárie resp. v samostatném dokumentu
„AKTUALIZACE BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVY objektu Flaga s.r.o. Plnírna PB –
Satalice, část IV. Popis systému prevence závažné havárie“, který je součástí
předkládané dokumentace.
-15-
2.1.2 Informace o základním členění objektu na jednotlivá zařízení s popisem
přístupnosti zařízení v rozsahu odpovídajícím míře rizika závažné havárie
a zranitelnosti okolí
a) přehledné topografické mapy odpovídajícího měřítka, znázorňující plánovaný rozvoj
objektu nebo zařízení a územní plán okolí (pokud je zpracován) s vyznačeným účelem
využití pozemků v takovém rozsahu, který by odpovídal možným následkům závažné
havárie. Na mapách se zřetelně vyznačí:

přístupové a únikové cesty z objektu nebo zařízení,

ostatní komunikace významné pro záchranné operace,

okolní stavby (např.průmyslová i občanská zástavba),

infrastruktura (např.nemocnice, školy, komunikace),

území chráněná podle zvláštních předpisů.
Objekt Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o., leží severovýchodně od centra Prahy,
přibližná vzdušná vzdálenost centra Prahy od areálu Plnírny PB Satalice činí
přibližně 12 km. Areál plnírny se rozkládá na ploše o délce 240 m a šířce 190 m.
Nadmořská výška areálu činí potom přibližně 250 m. n. m. Ve vzdálenosti 240 m se
nachází čtyřproudová silnice, tzv. Vysočanská radiála. Dále 400 m severně od středu
areálu je zástavba rodinných domů (ulice Před Tratí a ulice Hálova, 600 m jižně se
potom rozkládají bytové domy (ulice Federova) a přibližně 400 m na severovýchod
se nachází vlaková stanice Praha – Satalice.
V bezprostředním okolí areálu se nachází na západní straně velkoobchod se
stavebninami, areál bývalé dřevovýroby na východní straně a sportovní areál
s hotelem na severní straně. Situační mapa je zobrazena na Obrázku 2.
-16-
Obrázek 2 - Situační mapa Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o. a okolí
V blízkosti areálu se nacházejí chráněné přírodní prvky. Jedná se o památné stromy
a jednu přírodní památku.
První památné stromy (lípy srdčité a velkolisté) se nacházejí v blízkosti barokní kaple
sv. Anny (ulice K Radonicům), další památný strom (dub letní) potom v Satalické
oboře.
Přírodní památka s názvem Bažantice v Satalicích se nachází mezi obcemi Satalice
a Vinoř. Jedná se o rozsáhlý lesní komplex, kde důvod ochrany je zachování
listnatého lesa, zejména starých stromů, jako biotopu vzácných druhů hmyzu,
krajinářsky cenné území v návaznosti na Vinořský park, s nímž bylo propojeno
alejemi. V komplexu je zaznamenán výskyt brouků pralesního charakteru, vázaných
na staré stromy, vzácný střevlíček Laemostenus terricola. Celý areál je bohatý na
hajní druhy ptáků, jako např. žluva hajní, datel černý, strakapoud velký. Pravidelně
hnízdí káně lesní a krahujec obecný.
-17-
Z drobných pěvců dlask obecný, lejsek bělokrký, hojná je pěnkava obecná, slavík
obecný. Z hmyzožravců se zde pravidelně vyskytuje ježek západní a rejsek obecný.
Památné stromy a přírodní památka Bažantice v Satalicích jsou vyznačeny na
Obrázku 3.
Obrázek 3 - Krajinné prvky v blízkém okolí objektu Plnírna PB Satalice
Legenda:
1 – Plnírna PB Satalice
2 – Památné stromy v blízkosti barokní kaple, lípa srdčitá a lípa
velkolistá - 5 ks
3 – PP Bažantice v Satalicích
4 – Památný strom dub letní v Satalické oboře
-18-
b) plány v odpovídajícím měřítku, na kterých se zřetelně vyznačí objekt a zařízení jako
celek a jejich jednotlivé části, vnitřní komunikace, přístupové a únikové cesty atd.
Detailní schématická mapa s uvedeným měřítkem a orientací zobrazuje celý objekt
společnosti Flaga v Satalicích. Jsou popsány jednotlivé stavební objekty (sklady, dílny,
budovy, zásobníky, je vyznačen přístup do objektu po silnici a železnici.
Ve schématu jsou barevně jsou vyznačeny přístupové a únikové cesty z jednotlivých prostor
i z objektu jako celku.
Obrázek 4 - Schéma objektu Flaga s.r.o. s vyznačenými únikovými cestami
Na jihovýchodní straně areálu jsou situovány objekty pro skladování LPG. Jedná se
o dva kulové zásobníky, kde každý z nich zaujímá objem 1000 m3. Dále se zde
nachází propan-butanové hospodářství, jež je složeno ze tří válcových (ležatých)
zásobníků. Mimoto je zde umístěna stáčecí pozice pro železniční cisternu, kde je
možné stáčet až dvě železniční cisterny v jeden okamžik, před stáčecí pozicí je dále
umístěna železniční vlečka, kde se mohou nacházet maximálně tři železniční
cisterny. Jižně od stáčecí pozice ŽC je umístěna čerpací stanice LPG.
Přibližně uprostřed areálu se nachází jednopodlažní budova s čtvercovým
půdorysem, která má funkci velínu. Na severní straně objektu se potom nachází
objekty dílen (mimo provoz) a skladu lahví, který je také mimo provoz. Nachází se
-19-
zde také sdružený objekt plnírny lahví se skladem lahví, dále opravna a zkušebna
lahví (mimo provoz), plnírna sudů, provozní sklad, stáčiště LPG pro autocisterny.
V areálu se nachází dále tyto budovy: sklad lahví, který je v současné době mimo
provoz, zásobníky zbytkových plynů, garáže, hasičská zbrojnice, stáčecí pozice pro
AC, dieselagregát, garáže apod. Na západní straně areálu se převážně nacházejí
administrativní budovy, objekt bývalé plynové kotelny, vrátnice, požární nádrž
s čerpadly.
Popisovaný objekt je průmyslový objekt, ve kterém se provádí činnosti související se
skladováním a distribucí zkapalněných uhlovodíkových plynů.
V objektu firmy Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o. je nutno uvažovat s následujícími
zdroji rizika:
 2 kulové zásobníky pro skladování LPG,
 3 válcové zásobníky propan-butanového hospodářství
 2 železniční cisterny na pozicích stáčení ŽC
 2 automobilní cisterny na pozicích plnění,
 3 železniční cisterny na odstavné koleji,
 sklad tlakových lahví,
 plnírna tlakových lahví,
 plnírna sudů.
Dále se v areálu nacházejí stavební objekty:
 administrativní budova,
 velín.
Mezi významnými nebezpečnými látkami umístěnými v objektu Plnírna PB Satalice,
Flaga s.r.o. silně převažují zkapalněné ropné plyny – LPG. Další používané
a skladované chemické látky jsou metanol a nafta.
V celém objektu s přihlédnutím k nejzávažnějším rizikům, existujícím v důsledku
přítomnosti nebezpečných látek a provozovaných technologií, platí velmi přísné
bezpečnostní podmínky
-20-
c)
plány objektu nebo zařízení v odpovídajícím měřítku vymezí místa činnosti v objektu nebo
zařízení, včetně hlavních skladovacích míst a výrobních zařízení s nebezpečnými látkami
ukazující
ca)
umístění nebezpečných látek a jejich množství, včetně schémat úložišť nebezpečných
odpadů,
cb)
obvyklého umístění automobilových a železničních cisteren s nebezpečnými látkami a
míst manipulací s nimi,
cc)
vzdáleností mezi jednotlivými zařízeními a jejich jednotlivými částmi,
cd)
infrastruktury objektu nebo zařízení např. potrubí a nádrže, manipulační místa hlavní
kanalizační systémy průběhy recipientů),
ce)
únikových cest ze zařízení a uvnitř objektu nebo zařízení,
cf)
míst určených k řízení činnosti (grafický plán – schéma s vyznačením míst významných
pro řízení technologického procesu (velíny) a významných objektů infrastruktury –
Hasičský záchranný sbor ČR, lékařská pomoc, atd.)
Z hlediska nebezpečných vlastností skladovaných látek se jedná především
o zkapalněné, extrémně hořlavé plyny. Zařízení nebo objekty, kde se níže uvedené
nebezpečné látky skladují, zpracovávají, používají či jsou s nimi prováděny
manipulace, jsou situovány v celém areálu objektu Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o.
Jedná se o látky propan, butan a propan-butan (PB) souhrnně označované jako
LPG.
Objekt Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o. je členěn na následující technologické resp.
stavební objekty:
























2 kulové zásobníky K1 a K2 po 1 000 m3, betonová plocha + havarijní jímka
2 pozice plnění(stáčení automobilních cisteren (dvě plnicí pozice pro AC),
2 pozice stáčecí pro ŽC, čerpací stanice PB,
3 válcové zásobníky propan-butanového hospodářství (havarijní jímka)
zásobník zbytků (havarijní jímka),
požární nádrž o objemu 1000 m3,
čerpací stanice požární vody,
kompresorovna (vzduch),
objekt plynové kotelny (mimo provoz),
regulační stanice plynu (zemní plyn),
sklad 1000 ks lahví LPG (jižní strana areálu, mimo provoz),
sklad 1000 ks lahví LPG (severní strana areálu, mimo provoz),
garáže a hasičská zbrojnice,
provozní sklad,
plnírna sudů,
plnírna lahví se skladem lahví LPG (hmotnost 10 a 33 kg)
sklad hořlavých kapalin (mimo provoz)
trafostanice 22 kV – stavební objekt č. 4663/14,
dílny
administrativní budova,
plnírna lahví pro 2 kg a 10 kg láhve (jižní strana areálu, mimo provoz),
výdejní stojan na naftu s podzemní nádrží (mimo provoz)
potrubní rozvody,
železniční vlečka.
-21-
Podrobný popis rozmístění nebezpečných látek v objektu a zobrazení důležitých
objektů je umístěn v dokumentu „Selekce zdrojů rizika závažné havárie metodou
výběru podle CPR 18E v objektu Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o.
autocisterna AC2 na pozici plnění
autocisterna AC1 na pozici plnění
3 ŽC na odstavné koleji ( v DEPU ŽC)
2 ŽC na pozicích stáčení ŽC
Obrázek 5 - Schéma objektu Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o.
umístění nebezpečných látek v objektu v Satalicích
Na obrázku 5 jsou znázorněny stabilní kulové zásobníky, stabilní válcové zásobníky,
železniční cisterny na odstavné koleji ( v DEPU ŽC), železniční cisterny na pozicích
stáčení, automobilní cisterny na pozicích plnění
Na obrázku jsou zobrazeny stavební objekty plníren lahví a sudů.
-22-
2.1.3 Přehled umístěných nebezpečných látek v objektu nebo zařízení
 seznam a popis umístěných nebezpečných látek (včetně nebezpečných
v automobilových a železničních cisternách), a jejich rozčlenění do kategorií

suroviny

meziprodukty

hotové výrobky

vedlejší produkty

odpadní a pomocné produkty

produkty vzniklé jako důsledek neřízených chemických procesů
látek
Přehled nebezpečných látek nacházejících se na území objektu firmy, včetně
základních údajů o těchto látkách a jejich chemicko-fyzikálních vlastnostech je
v následujících tabulkách.
Při plnění a skladování LPG nedochází k tvorbě vedlejších nebo odpadních a jiných
produktů nebo meziproduktů, všechny látky jsou produkty, které jsou dále
distribuovány ke konečnému uživateli.
Tabulka 1: Umístění nebezpečných látek v objektu
Látka
Proces/Sklad
ování
surovina/
produkt
Kulové zásobníky 2 x 1000 m3
PB
Skladování
produkt
ŽC1 – ŽC2
Železniční cisterna na pozici stáčení 2x
PB
Proces
produkt
ŽC3 – ŽC5
Železniční cisterny na vlečce 3x
PB
Skladování
produkt
Válcové zásobníky – PB hospodářství
PB
Skladování
produkt
Autocisterna na pozici stáčení 2x
PB
Proces
produkt
PL
Plnírna lahví
PB
Proces
produkt
PS
Plnírna sudů
PB
Proces
produkt
Zásobníky zbytkového plynu
PB
Skladování
produkt
methanol
Skladování
technologické médium
nafta
Skladování
produkt
zemní plyn
Proces
produkt
PB
Proces
produkt
Označení
K1 – K2
H1 – H3
AC1– AC2
Z1, Z2
SM
PHM
ZP
PSL
Zařízení
Sud s methanolem
Zásobník nafty
Rozvod zemního plynu
Potrubní systém LPG vč. čerpací stanice
-23-
Tabulka 2: Vlastnosti nebezpečných látek v objektu
Druh a klasifikace látky
Obchodní název
CAS
EINECS
IUPAC
RID – třída / číslo
ADR – třída / číslo
Kemler kód
UN kód
Chemický vzorec
-
Chemické složení
hmot. % H2
hmot. % C2
Stupeň čistoty
Nejdůležitější příměsi
Propan
74-98-6
200-827-9
Propan
2 / 2f
2 / 2f
23
1965
C3H8
(CH3-CH2-CH3)
82,72
18,28
90%
i-butan, n-butan, propen
Butan
106-97-8
203-448-7
Butan
2 / 2f
2 / 2f
23
1965
C4H10
(CH3-CH2-CH2-CH3)
82,66
17,34
90%
propan, i-butan
Fyzikálně chemické vlastnosti
Molekulová hmotnost
Výparné teplo
Bod varu
Bod tání
Kritická teplota
Kritický tlak
Kritický objem
Spalné teplo
Výhřevnost
Meze výbušnosti
Zápalná teplota
Bod vzplanutí
Bod vznícení
-1
g.mol
-1
kJ.kg
°C
°C
°C
MPa
3
-1
cm .kmol
-1
MJ.kmol
-1
MJ.kmol
obj. %
°C
°C
°C
44,096
444,050
-42,6
-190,16
96,74
4,256
200
2 221,5
2 045,6
2,12 – 9,35
510 - 580
- 104
480
58,120
387,791
-0,5
-134,96
152,04
3,800
255
2 880,4
2 660,5
1,86 – 8,41
475 - 550
- 74
420
Klasifikace chemických látek (podle nařízení vlády č. 258/2001 Sb.)
R – věty
S – věty
-
R12, F+
S (2-) 9-16
R12, F+
S (2-) 9-16
Ostatní specifické vlastnosti
koroze
-
nepodporuje
-24-
nepodporuje
Klasifikace propanu a butanu podle Nařízení (ES) č.1272/2008 [EU-GHS/CLP]:
Propan
Hořlavé plyny (Kategorie 1)
Plyny pod tlakem (Zkapalněný plyn)
Rizikové věty:
H220 Extrémně hořlavý plyn.
H280 Obsahuje plyn pod tlakem; při zahřívání může vybuchnout.
Bezpečnostní oznámení:
P210 Chraňte před teplem/jiskrami/otevřeným plamenem/horkými povrchy. Zákaz kouření.
P410 + P403 Chraňte před slunečním zářením. Skladujte na dobře větraném místě.
Doplňkové údaje o nebezpečí žádné.
Značení podle Nařízení (ES) č.1272/2008 [CLP]
Signální slovo: Nebezpečí
Butan
Hořlavé plyny (Kategorie 1)
Plyny pod tlakem (Zkapalněný plyn)
Rizikové věty
H220 Extrémně hořlavý plyn.
H280 Obsahuje plyn pod tlakem; při zahřívání může vybuchnout.
Bezpečnostní oznámení
P210 Chraňte před teplem/jiskrami/otevřeným plamenem/horkými povrchy. Zákaz kouření.
P410 + P403 Chraňte před slunečním zářením. Skladujte na dobře větraném místě.
Doplňkové údaje o nebezpečí žádné
Značení podle Nařízení (ES) č.1272/2008 [CLP]
Signální slovo: Nebezpečí
-25-
Tabulka 3: Přehled fyzikálně chemických vlastností PB
Nebezpečná látka
Obchodní název látky
Popis nebezpečné látky
Chemický vzorec:
Stupeň čistoty látky [%]
Relativní molekulová hmotnost
-1
Výhřevnost [kJ·kg ]
Bod tání [°C]
Bod varu [°C]
-3
Měrná hmotnost [kg·m ]
Hutnota par
-3
Výparné teplo [kJ·m ]
Tlak nasycených par [kPa]
-3
Rozpustnost ve vodě [kg·m ]
Rozpustnost v jiných rozpouštědlech
Bod vzplanutí [°C]
Třída nebezpečnosti
Třída hořlavosti
Teplota vznícení [°C]
Stechiometrická koncentrace ve vzduchu
[% obj.]
Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.]
Bod výbušnosti dolní/horní [°C]
Rozpustnost ve vodě [% hm.]
Přepočítávací faktory (podmínky)
-3
PEL [mg·m ]
IDLH [ppm]
Hazchem kód
R-věty
S-věty
Označení pro dopravu (ADR)
CAS:
Ostatní: (možné nebezpečné reakce,
podpora koroze, rozklad při reakci nebo
např.
vlhkostí,
světlem
apod.,
samovznětlivost, vznik toxických zplodin
při hoření apod.
Účinky na lidský organismus:
Příznaky:
Třída požáru:
Hasební látky:
První pomoc:
Ochrana osob:
Poznámka:
PROPAN-BUTAN
LPG dále může být označen jako pohonný plyn, topný plyn
Hořlavý, lehce vznětlivý, bezbarvý, zkapalněný plyn; páry tvoří se
vzduchem výbušné směsi; unikající kapalina přechází rychle do
plynné fáze (tvorba chladných mlh těžších než vzduch); nad vodní
hladinou zplyní a tvoří výbušné směsi;
C3H6/C4H10
Propan/butan
letní
směs
(40/60)
Kvalita dle ČSN EN 589
propan/butan zimní směs (60/40)
a ČSN 65 6481
51,1
46 000
-138 až -186
-42 až -0,5 dle složení
498 až 578 (20 °C)
1,5–2
215–770 (20 °C), max 2 550 (70 °C)
Nerozpustný
Dobře
rozpustný
v ethanolu,
diethyletheru,
chloroformu, částečně rozpustný v benzenu
475–580
trichlorethanu,
Extrémně hořlavý
400–450
3,52
1,5/9,5
Nerozpustný
3
19 500 (17 170 mg/m )
2WE
R-12 –Extrémně hořlavý
(2-) 9-16
2F (RID/ADR 2/2F)
propan 74-98-6, butan 106-97-8
Nebezpečné reakce s acetonem, acetylenem, chlorem, fluorem,
oxidem dusným a dusičitým, kyselinou chromovou, koncentrovanou
kyselinou dusičnou, peroxidem vodíku, chloristany, oxidem
chloričitým a dusičnanem amonným; většinu běžných materiálů
nenapadá (ocel, hliník, měď, hliníkové a měděné slitiny);
Páry působí slabě narkoticky; při kontaktu s kapalinou vznikají
omrzliny; při úniku v uzavřených místnostech hrozí udušení
(vytěsňování kyslíku);
Slabost, závratě, únava, nevolnost, dýchací potíže, dušení;
C
Tříštěná voda, střední pěna; nádrž chladit vodou nebo odstranit
z požářiště; rozsáhlý požár hasit z velké vzdálenosti nebo nechat
vyhořet; hasit až po utěsnění trhliny v aparátu (nebezpečí UVCE);
Přenést na čerstvý vzduch, umělé dýchání, event. kyslík, svléknout
zasažený oděv a omrzlá místa sterilně překrýt; lékařské ošetření
Při nehodě – individuální dýchací přístroj, filtr A (hnědý) proti
organickým plynům do koncentrace 0,5 %mol., celotělový ochranný
oblek
Při práci – pracovní oděv (ne ze syntetického materiálu), rukavice,
uzavřená obuv, individuální dýchací přístroj
Obchodní produkt je odorizovaný – merkaptany umožňují čichově
detekovat únik LPG; bod varu je definován jako 50 % destilačního
rozmezí; při úniku do kanalizace nebezpečí vzniku výbušných směsí;
-26-

množství umístěných nebezpečných látek (včetně nebezpečných látek v automobilových
a železničních cisternách).
Tabulka 4: Množství umístěných látek v jednotlivých objektech
Označení
Zařízení
Látka
Skupenst
ví
Množství
[kg]
KZ1
Kulový zásobník K1
PB
kapalné
430000
KZ2
PB
kapalné
430000
ŽC 1
Stáčecí pozice ŽC 1
PB
kapalné
43000
ŽC 2
Stáčecí pozice ŽC 2
PB
kapalné
43000
ŽC 3
DEPO-Stání pro železniční cisterny 1
PB
kapalné
43000
ŽC 4
PB
kapalné
43000
ŽC 5
PB
kapalné
43000
Válcový
zásobník
hospodářství
1
–
PB
H1
PB
kapalné
40000
Válcový
zásobník
hospodářství
2
–
PB
H2
PB
kapalné
40000
Válcový
zásobník
hospodářství
3
–
PB
H3
PB
kapalné
40000
AC 1
Pozice plnění AC 1
PB
kapalné
15000
AC 2
Pozice plnění AC 2
PB
kapalné
15000
PL
Plnící linka lahví
PB
kapalné
1000
PS
Plnící linka sudů
PB
kapalné
4000
Z1
Zásobník zbytkového plynu 1
PB
kapalné
8000
Z2
PB
kapalné
8000
SM
Sud s methanolem
Methanol
kapalné
200
Nafta
kapalné
200
Zem. plyn
PB
plynné
kapalné
4*
3350**
PHM
ZP
PSL
Zásobník nafty
Potrubní systém LPG
* Hmotnost zemního plynu byla odhadnuta z délky potrubí (500 m), světlost potrubí (DN 100)
-3
a hustoty zemního plynu v plynném stavu (0,7 kg·m ).
** Hmotnost LPG byla odhadnuta z délky potrubí (přibližně 700 m), světlosti potrubí (DN 150) a
-3
-3
hustoty LPG v plynném stavu (2,1 kg·m ) a kapalném stavu (540 kg·m ) za předpokladu, že v ½
potrubního systému se nachází plynná fáze ve druhé ½ potom kapalná fáze.
Podrobný popis bezpečnostních jednotek umístěných v objektu Flaga a.s., Plnírna
PB v Satalicích, detailní popis rozmístění nebezpečných látek v objektu a zobrazení
důležitých objektů je v dokumentu „Selekce zdrojů rizika závažné havárie metodou
výběru podle CPR 18E v objektu Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o.“
-27-
 údaje o vlastnostech nebezpečných látek (fyzikální, chemické, toxikologické a ostatní
specifické vlastnosti).
Požadované údaje o nebezpečných látkách jsou uvedeny v tabulkách 2 a 3.
 vypouštění, zadržování, opětovné použití, materiálové využívání nebo odstraňování
odpadů
Neprovádí se.
 vypouštění a úprava odpadních plynů
S ohledem na čistotu vstupních produktů se operace vypouštění a úprava odpadních
plynů neprovádějí..
 ostatní, zejména zpracovatelské a úpravárenské výrobní fáze
V případě potřeby je možno provést odkalení zásobníků pomocí odkalovacích
ventilů.
2.1.4 Informace o technologii
Princip procesů ve společnosti Flaga s.r.o. je založen na skladování a přečerpávání
surovin, nejedná se o procesy provázené s chemickými reakcemi . Proces
doložit
Legenda lze
:
potrubí DN 150 od KZ 1 a KZ
potrubním
schématem
2
PF – plynná fáze
KF – kapalná fáze
ŽC – žel. cisterna
KZ - kulový zásobník
PF ŽC 1 a 2
‚ZCzvaděč
R2
rozvaděč
R1
rozvaděč
R2
rozvaděč
R3
kompresory
Obrázek 6 – Potrubní schéma rozvodu PB,
propojení od KZ1 a KZ2 k cisternám včetně rozvaděčů
-28-
KF ‚ŽC
Skladování, stáčení a přečerpávání zkapalněných uhlovodíkových plynů probíhá na
tankovišti propan-butanu (PB). Řídícím, ovládacím a kontrolním stanovištěm
tankoviště PB je velín tankoviště. Tankoviště PB má tyto technologické části: velín
tankoviště, čerpací stanice PB a zásobníky zbytků, kulové zásobníky, stáčení
železničních cisteren (ŽC), stáčecí stanoviště a vlečka, stáčení autocisteren (AC),
potrubní mosty, propanové hospodářství, čerpací stanice vody.
Zkapalněný uhlovodíkový plyn (propan-butan, propan, butan) se stáčí z železničních
cisteren potrubím do stabilních zásobníků (2 kulové zásobníky o objemu 2x1000 m3
a 3 ležaté válcové zásobníky o objemu 3x100 m3). Přečerpávání se provádí na dvou
stáčecích stanovištích železničních cisteren. Ke zvyšování tlaku při stáčení slouží
agregáty (čerpadla, kompresory), které jsou umístěny v čerpací stanici PB.
Stabilní zásobníky jsou propojeny potrubím se stanovišti stáčení AC a s plnírnou PB
lahví a sudů prostřednictvím čerpací stanice PB. Potrubí jsou vedena převážně po
potrubních mostech.
Ze stabilních zásobníků se zkapalněný plyn (propan-butan, resp. propan) plní do
autocisteren (AC) na stáčecím stanovišti AC propan-butanu, resp. na stáčecím
stanovišti AC propanu. K čerpání plynu do AC slouží agregáty, které jsou umístěny
v čerpací stanici PB.
V plnírně PB lahví se zkapalněný uhlovodíkový plyn (propan-butan) plní na plnicích
váhách do ocelových svařovaných lahví k dopravě zkapalněných uhlovodíkových
plynů (převládající obaly jsou lahve o hmotnosti náplně 2 kg, 10 kg a 33 kg). Menší
podíl obalů tvoří atypické láhve a sudy.
Propan se plní do lahví o hmotnosti náplně 11 kg a 33 kg v plnírně propanu, která je
součástí propanového hospodářství.
Potrubní rozvody a hlavní technologická zařízení jsou zobrazeny v příloze č. 1.
a) postupové diagramy (schémata) potrubí a technologických zařízení
Základní potrubní schéma je na obrázku č.6
b) popis technologických zařízení významných z hlediska bezpečnosti a dalšího vybavení
Kulové zásobníky
V objektu jsou umístěny 2 velkokapacitní kulové zásobníky. Jedná se o tlakové
nádoby, kulové zásobníky mají průměr 12 400 mm a objem V =1 000 m3, jsou
svařované z tvářených segmentů, jsou opatřené průlezy a hrdly s výstrojí. Kulové
zásobníky stojí na tangenciálních ocelových podporách, které tvoří podpůrný systém
pevně zakotvený v základech.
Pod zásobníky je betonová záchytná plocha spádovaná do havarijní jímky, ve které
je hydraulický uzávěr. Odtud je pak svedena dešťová (případně skrápěcí) voda
do cirkulačního okruhu (přebytky jsou odváděny do kanalizace). Přístup
na zásobníky je zajištěn ocelovými schody, na horní části je umístěna obslužná
kruhová plošina.
-29-
Tabulka 5: Množství nebezpečné látky v jednotlivých zásobnících
KZ 1
výrobce
KZ 2
Vítkovice – železárny a strojírny Klementa Gottwalda n.p. Ostrava
výrobní číslo
9253
9254
rok výroby
1975
1975
nadzemní kulová tlaková nádoba
typ
průměr
12 400 mm
objem
1 000 m
12 400 mm
3
1 000 m3
maximální plnění
85 %
85 %
výpočtový přetlak
1,64 MPa
1,64 MPa
nejvyšší
přetlak
1,64 MPa
1,64 MPa
zkušební přetlak
2,13 MPa
2,13 MPa
výpočtová teplota
+ 50 až – 40 °C
+ 50 až – 40 °C
28 mm
28 mm
430 až 440 t
430 až 440 t
pracovní
tloušťka stěny pláště
propan / propan-butan
Zásobníky slouží ke skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů. Jsou propojeny
plnicím a vyprazdňovacím potrubím kapalné fáze a potrubím plynné fáze s čerpací
stanicí PB.
pojišťovací ventily: 1 ks pojistný ventil REGO, 4 tělesový DN 100,
1 ks pojistný ventil REGO, 4 tělesový DN 80,
měření hladiny:
radarový hladinoměr KROHNE s přenosem hodnot na velín,
měření tlaku:
snímač s ukazovacím tlakoměrem a s dálkovým přenosem
hodnoty tlaku na velín,
skrápěcí zařízení: s ručním i automatickým spouštěním (při teplotě 70 °C pod KZ),
detektor úniku plynu: s dvoustupňovou signalizací (20 % a 50 % DMV) pod KZ
(signalizace na velínu).
-30-
Obrázek 7 - Kulový skladovací zásobník LPG
Jestliže přetlak zásobníku překročí nastavenou funkční hodnotu pojistného ventilu,
ventil prudce otevře a plným průchodem odpouští přetlak až do vyrovnání tlaku
v zásobníku s nastavenou hodnotou.
Nepřekročení max. hladiny PB v zásobníku je zajištěno zařízením Whesomatic 05.
Obsahuje čidlo sestávající z jazýčkového relé a tištěných obvodů. Snímací čidlo je
stíněné a vložené do ocelové trubice ve výši maximální hladiny. Po trubici se
pohybuje spolu s hladinou prstencový plovák s permanentním magnetem. Relé
sepne účinkem magnetického plováku. Při sepnutí signalizuje na velínu akusticky
a opticky dosažení maximální hladiny PB a současně vypíná čerpadlo pro plnění
zásobníku.
Nepřekročení max. hladiny je možno kontrolovat ještě sondou, ručně obsluhovanou
z horní plošiny. Ústí sondy je ve výši stanovené max. hladiny.
Obsluha kulových zásobníků sleduje bilanci množství látky v zásobníku, bilance se
zapisuje do knihy dvakrát denně. Bilance umožňuje kontrolu údajů z měřicího
systému.
Zásobník je opatřen kontaktním teploměrem, umístěným pod zásobníkem, který
slouží pro signalizaci a spuštění skrápění zásobníku při dosažení teploty 70 °C.
-31-
Kulový zásobník je schematicky znázorněn na dalším obrázku.
3
Obrázek 8 - Schéma kulového zásobníku na LPG (V = 1000 m )
Stáčecí stanice ŽC a AC
V areálu objektu se nacházejí celkem 2 stáčecí pozice pro železniční cisterny a 2
pozice pro plnění automobilních cisteren.
Stáčecí stanoviště ŽC:
Stáčecí stanoviště jsou opatřeny hadicí DN 50/PN 40 pro plynnou i kapalnou fázi.
Hadice pro kapalnou fázi je ukončena mezikusem zakončeným přírubou DN 80
s hrubou těsnicí lištou. Hadice pro plynnou fázi je ukončena mezikusem zakončeným
přírubou DN 50 s hrubou těsnicí lištou. Oba mezikusy jsou opatřeny odfukovacími
kohouty. Pozice jsou vybaveny trhací spojkou.
max. provozní tlak
zkušební tlak
pracovní teplota
2,3 MPa
3,5 MPa
–29 °C až +100 °C
Užitečná délka koleje pro stáčení je 93 m. Užitečná délka koleje pro přistavovaní
železniční cisterny je 93 m.
-32-
Stáčecí stanoviště AC:
Stáčecí stanoviště jsou opatřeny stáčecími hadicemi DN 50/PN 40 pro kapalnou fázi.
Stáčecími hadicemi DN 32/PN 40 pro plynnou fázi. Hadicemi pro kapalnou, resp.
plynnou fázi jsou ukončeny převlečnou maticí 3 ¼“ ACME, resp. 1 ¾“ ACME pro
připojení k plnicím hrdlům autocisteren.
max. provozní tlak:
2,3
MPa
zkušební tlak:
3,5
MPa
pracovní teplota: –29 °C až + 100 °C
Plnicí zařízení autocisteren jsou vybavena vždy párem bezpečnostních trhacích
spojek Alfa Proces Controls DN 50.
Obrázek 9 – Železniční cisterny na pozicích stáčení
Plnírna lahví
Plnírna lahví se skládá z plnící linky, která je osazena celkem šesti vahami typu WAK
110 s výkonem 100 lahví o objemu 33 l za hodinu. Dále se skládá z dvou kusů
kontrolní váhy na vstupu a výstupu typ WF 100, výkon 100 ks za hodinu, řetězového
a válečkového dopravníkového systému s příslušenstvím (výkon 100 ks za hodinu),
odsávacího zařízení (výkon 20 ks za hodinu), zařízení pro zkoušku těsnosti vč.
nádoby, přívodu vody a vzduchotechnických šroubováků pro otevírání a zavírání
ventilů (výkon 100 ks za hodinu), vysunovacího zařízení pro vadné lahve, stojanu pro
vyšroubování ventilů, výkon (100 ks za hodinu) a dvou kusů plnicích váh pro atypické
lahve
Maximální plnící tlak kapalné fáze činí 1,67 MPa, překročí-li koncentrace PB
v ovzduší plnírny hladinu 2. signalizačního stupně, signalizují tuto skutečnost čidla
analyzátorů SIEGER do velínu, kde je umístěna signalizační jednotka.
-33-
Na její impuls se automaticky odstavuje celá plnírna a současně se zavírají havarijní
ventily přívodního i vratného potrubí plynu.
Obrázek 10 – Plnicí linka PB lahví
Plnírna sudů
Technologie je tvořena plnícím místem. Toto plnící místo je mezi dvěma požárními
stěnami a je doplněno váhou na kontrolu hmotnosti sudů. Objem plněných sudů činí
200 l.
Celá technologie je umístěna na cca 1,5 m vysoké ocelové roštové lávce, která má
půdorysný tvar písmene T. Obslužné lávky jsou přístupné a vyhovují požadavkům.
Plnírna sudů je znázorněna na obrázku uvedeném níže.
Obrázek 11 – Plnicí linka PB sudů
-34-
Čerpací stanice PB
Čerpací stanice představuje komplex funkčních, ovládacích a kontrolních zařízení.
Mimo základní funkce spočívající v přečerpávání KF PB pomocí čerpadel a přirozené
i tlakově nucené manipulace s PF pomocí kompresorů je také ústředním
propojovacím centrem všech technologických objektům, které vzájemně komunikují
kapalnou nebo plynnou fází.
Soustava potrubních rozdělovačů osazených armaturami umožňuje rychlé a účelné
nastavení vzájemných propojení a jejich různých kombinací.
Čerpadlo SIHI 61058 A0 (čerpání PB do plnírny)
Q:
27
m3/h
Hdif:
1,1
MPa
el. Motor:
38
kW
počet:
3
Čerpadlo Blackmer LG 4C (stáčení PB)
m3/h
Q:
54
Hdif:
0,689 MPa
el. Motor:
18,5 kW
počet:
2
Kompresory SABROE
m3/h (plynná fáze)
Q:
151
Pmax:
0,689 MPa
el. Motor:
počet:
30
2
kW
Přepouštěcí ventil Kosan Crisplant
Regulační rozsah
0 – 1,2
MPa
Max. provozní tlak 2,1
MPa
Max. průtok (do volna)
575
Provozní teplota
- 20 až + 40 °C
Funkční rozsah
+ 0,1 MPa
l/min.
Hustoměr KF PB Kosan Crisplant
Rozsah
0,5 – 0,6
kg/dm3
-35-
Obrázek 12 – Plnicí linka PB lahví
Zásobníky zbytků PB
Zásobníky zbytků se skládají ze dvou kusů zásobníků. Každý zásobník o objemu
16 000 l. Zásobníky jsou umístěny v betonové záchytné jímce v prostoru za stáčecím
stanovištěm autocisteren PB. Zásobníky jsou opatřeny příslušenstvím – obslužnými
lávkami s dvěma přístupovými schodišti se schodnicemi z poro-roštů
Tabulka 6: Množství umístěných látek v jednotlivých zásobnících
zásobník zbytků 1
výrobce
zásobník zbytků 2
Vítkovice – železárny a strojírny K. G. N.p. Ostrava
výrobní číslo
9385
9386
rok výroby
1977
1977
typ
Nadzemní válcová nádoba
délka
8 560 mm
8 560 mm
průměr
1 600 mm
1 600 mm
3
16 m
max. plnění
85 %
85 %
výpočtový přetlak
1,67 MPa
1,67 MPa
provozní přetlak max.
1,64 MPa
1,64 MPa
zkušební přetlak
2,5 MPa
2,5 MPa
- 40 až + 50 °C
- 40 až + 50 °C
16 mm
16 mm
8t
8t
pracovní teplota média
tloušťka stěny pláště
propan / propan-butan
-36-
16 m
3
objem
Zásobníky zbytků slouží k ukládání odkalů z plynu odkalovaného ze skladovacích
zásobníků a zbytků plynu odsávaných z lahví PB. Zásobníky jsou vzájemně
propojeny tak, aby mohly být napojeny na kteroukoli technologii. Potrubí plynné fáze
ze zásobníků zbytků je napojeno na kompresory v čerpací stanici PB, kterými se
snižuje tlak v zásobnících zbytků (odsávání odpařitelných podílů z odkalů ze
zásobníků zbytků zpět do skladovacích zásobníků). Proti poklesu tlaku pod hodnotu
50 kPa v zásobnících zbytků jsou kompresory jištěny manostatem, který automaticky
vypíná chod kompresorů.
Propan-butanové hospodářství
Propan-butanové hospodářství se skládá ze třech kusů ležatých ocelových válcových
tlakových nádob na zkapalněný plyn (propan, propan-butan, butan) o průměru 3 000
mm o objemu 100 m3. Zásobníky jsou uloženy na betonových podstavcích, pod
zásobníky jsou zbudovány betonové záchytné jímky, pro každý zásobník je jímka
samostatná o objemu 85 m3. Zásobníky jsou opatřeny obslužnými lávkami s jedním
přístupovým schodištěm v čelní části zásobníků a dvěma žebříky v zadní části.
Tabulka 7: Množství umístěných látek v jednotlivých zásobnících
LI
výrobní číslo
délka
mm
objem
m
max. plnění
m
L II
L III
21548
23944
23945
14 636
14 636
14 620
3
100
100
100
3
85
85
85
výrobce
ZVÚ Hradec
Králové
rok výroby
Královopolská strojírna Brno
1991
1978
1978
MPa
1,67
1,26
1,26
zkušební přetlak MPa
2,4
2,5
2,5
provozní přetlak
pracovní teplota
oC
-20 až +40
-10 až +40
-10 až +40
hmotnost
kg
24 600
20 975
20 975
PB / P / B
t
48
48
48
-37-
Zásobníky slouží ke skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů. Jsou propojeny
plnicím a vyprazdňovacím potrubím kapalné fáze a potrubím plynné fáze s čerpací
stanicí PB. Zásobníky jsou dále osazeny následujícími zařízeními:
 skrápěcí zařízení s ručním i automatickým spouštěním (při teplotě 70 °C
pod zásobníkem)
 plovákové hladinoměry EKOREX s přenosem hodnot na velín
 detektory úniku plynu s dvoustupňovou signalizací (20 % a 50 % DMV)
v betonové jímce pod každým z ležatých zásobníků 100 m3 (signalizace na
velínu)
Obrázek 13 – Válcové zásobníky propan-butanového hospodářství,
objem zásobníku V=100 m3,
c)
charakteristiky výrobních podmínek technologického procesu (parametry – hodnoty
veličin) v běžném a mimořádném provozu
Propan-butan se přepravuje do areálu podniku v železničních cisternách, z nichž se,
pomocí čerpadel situovaných v čerpací stanici, stáčí do válcových a kulových
skladovacích zásobníků. Ze zásobníků je pak propan-butan, opět čerpadly přes
čerpací stanici, dodáván do objektu plnírny tlakových lahví a sudů, a na čerpací
stanici. V případě, že je dodáván v železničních cisternách zvlášť propan a zvlášť
butan, dochází v čerpací stanici ke smíchání obou médií v poměru, který má jiné
složení v letních měsících (40% propan a 60% butan) a v zimních měsících (60%
propan a 40% butan).
Teplota skladované směsi propan-butanu se mění v závislosti na teplotě okolí.
Propan-butan je skladován v rovnovážném stavu na bodu varu za tlaku
odpovídajícímu tenzi par při dané teplotě kapaliny. V zásobníku je vždy určitá hladina
propan-butanu v kapalné fázi a prostor nad hladinou vyplňuje propan-butan v plynné
fázi. Při zvýšení okolní teploty se kapalná fáze ohřeje, část se odpaří a přejde do
plynné fáze. Tlak v nádrži se při tom zvýší.
-38-
V zimě při t = –15°C je tlak cca 0,15 MPa, v létě při t = 30°C je tlak cca 1,2 MPa.
Z tohoto důvodu jsou skladovací zásobníky vybaveny chladicím/skrápěcím zařízením
– sprinklery.
Tabulka 8: Charakteristiky výrobních podmínek technologického procesu
ZAŘÍZENÍ
BĚŽNÝ PROVOZ
MIMOŘÁDNÝ PROVOZ
teplota
Teplota
tlak
-20 až + 40
°C
Max 1,67 MPa
tlak
Zásobníky LPG *
Čerpací stanice
Automobilové cisterny
Žel. cisterny
-20
až
+40°C
max
1,67
MPa
Neprovozuje se
Rozvody LPG
Plnící zařízení PB
d) parametry chemických látek – vlastnosti a chování za normálních a mimořádných
podmínek
Zkapalněný plyn pod tlakem, klasifikován jako extrémně hořlavý, bod varu závisí na
složení plynu od -41,5°C do -0,6°C. Nejedovatý, nedýchatelný, při odpařování
odebírá teplo z okolí.
Za mimořádných podmínek vytváří výbušné směsi se vzduchem cca od 2-10 %
objemových. Teplota hoření až 2000°C.
e)
popis řídících a kontrolních technologických systémů
K řízení provozu je zpracována technologická provozní dokumentace (technologické
reglementy, pracovní instrukce) a bezpečnostní dokumentace (bezpečnostní
instrukce, havarijní plány, požární dokumentace).
Řízení provozu Plnírna PB Satalice je řízeno podle organizačního schématu a podle
instrukcí v dokumentu „Místní provozní řád“ (MPŘ). Podrobný popis řídících
a kontrolních technologických systémů uvádí jednotlivé MPŘ. Na tomto místě jsou
uvedeny pouze nejdůležitější kontrolní technologické systémy pro stáčení cisteren.
Kontrolu těsnosti AC, ŽC a stáčecích hadic před stáčením provádí obsluha stáčecího
zařízení podle čl. Pokyny pro přípravu stáčení/plnění AC/ŽC.
Kontroluje se vizuálně celkový stav AC, náležitosti tlakové nádoby, výstroj a stav
armatur, hlavně po stránce těsnosti.
Kontroluje se vizuálně celkový stav ŽC, správná funkce brzd, správnost předpisových
náležitostí tlakové nádoby, její výstroje a stavu armatur, hlavně po stránce těsnosti.
Kontrolu PZ podle Vyhl. ČÚBP č. 85/1978 Sb. provádí revizní technik PZ.
Kontrolu tlakoměrů provádí obsluha nulováním a údržba závodu porovnáním
s kontrolním tlakoměrem. Je-li úchylka mezi údaji provozního a kontrolního
manometru v rozmezí mezi nejnižším a nejvyšším používaným přetlakem větší než
5% nejvyššího přetlaku, uvedeného na stupnici, musí být provozní tlakoměr
vyměněn.
-39-
Kontrolu těsnosti spojů provádí obsluha stáčecího stanoviště podle čl. “Pokyny pro
zkoušení zařízení a pro hledání netěsností”.
f)
kvantitativní a kvalitativní informace o tocích energií a materiálů – energetické a
materiálové bilance
Neprovádí se, není nutné.
g) popis stavebních jednotek objektů a zařízení, ve kterých se nakládá s nebezpečnými
látkami, včetně jejich zabezpečení proti vnějším vlivům
Objekt plnírny lahví se skladem láhví
Jedná se o jednopodlažní nepodsklepený objekt, ŽB skelet, zděné stěny,
plechová střecha krytá silným eternitem na ocelové konstrukci, dveře mají
charakter požárních uzávěrů. Světlá výška objektu je 3,5 m. Na střechu je
možný výstup po žebříku na potrubní most nebo po samostatném žebříku na
jihozápadní straně objektu.
Podél objektu jsou zastřešené manipulační rampy ve výšce 1,4 m nad úrovní
komunikace. Manipulační sklad lahví PB je od plnírny oddělen zděnou
příčkou. V obvodových stěnách v části skladu jsou větrací otvory opatřené
mřížemi. Z objektu je 9 východů. Objekt nelze dělit do požárních úseků, tvoří
pouze jeden požární úsek.
Podlaha v plnírně opatřena izolací z tvrdého asfaltu jako preventivním
opatřením proti manipulaci s lahvemi. Objekt je opatřen hromosvodem.
Elektroinstalace je v nevýbušném provedení, nouzové osvětlení není
instalováno.
Voda není zavedena, topným médiem je ústřední topení z plynové kotelny, je
pouze v prostoru plníren, není ve skladech.
Kulové zásobníky (à 1000 m3)
Jedná se o dva nadzemní kulové zásobníky, každý o objemu 1000 m 3,
provozní plnění na 85% - cca 430 t 1-plášťové, umístěné na podpěrách, které
jsou zakotveny v betonových patkách, osazené svítidly, hromosvodem,
přístupovou lávkou na vrchol. Povrch barva světlá, slonová kost se žlutým
pruhem uprostřed a červeným nápisem Propan-butan. Skladovaná látka je
doplňována a odčerpávána prostřednictvím potrubních rozvodů, které jsou
vyvedeny ze spodní části zásobníků a jsou volně vedeny cca 0,5 m nad zemí
Ve smyslu ČSN 73 0804 se jedná o otevřené technologické zařízení.
Havarijní uzávěr je u paty každého zásobníku. Mechanicky jej lze ovládat
z místa, elektricky dálkově z velínu. Vodní prstence s tryskami lze spustit jak
mechanicky na místě, tak dálkově z velínu. Skrápěcí trysky spustí vodu také
automaticky při povrchové teplotě kulových zásobníků +70°C.
Čerpací stanice propan-butanu, Stáčecí stanoviště železničních cisteren
U stáčení se jedná o otevřené technologické zařízení. Konstrukce zastřešení
včetně krytiny je provedena z nehořlavých materiálů, D1.
-40-
U stáčecí stanice se jedná o ocelovou konstrukci z I profilů, střecha je
tvořena profilovým plechem uchyceným třmeny a šrouby. Tato budova
vlastně vytváří zastřešení pro technologii.
Ovládání je manuální. Budova má rozměry cca 21 x 6 m. Podlaha je
betonová mazanina. Celá technologie je samostatný celek, který je však
potrubím spojen s kulovými zásobníky. Elektroinstalace je nevýbušném
provedení. Instalovaná technologie stáčení je schváleného typu. Na plášti
budovy je tlačítkový hlásič EPS.
Stáčecí stanoviště silničních cisteren
Stáčení do autocisteren a související činnosti se provádí na vymezeném
prostoru v jižní a severní části závodu na otevřeném prostranství, kam je
přivedeno potrubí PB z čerpací stanice PB. Stáčecí stanoviště je kryté
zastřešením (ocelová konstrukce a vlnitý plech).
Válcové zásobníky (propan-butanové hospodářství)
Válcové zásobníky propanu jsou umístěny na železobetonové konstrukci,
jsou označeny římskými číslicemi I, II., III. Zásobníky jsou umístěny
v betonových havarijních jímkách o rozměrech 20 x 6 m na železobetonové
konstrukci, jsou opatřeny sklápěcím zařízením. Odtok vody z jímky je často
ucpaný, voda se musí odčerpávat ručně. Přístup na horní část zásobníků je
po ocelovém roštovém schodišti vedoucím na pochozí lávky. Konstrukce
lávek je provedena z nehořlavých materiálů, D1. Další možnost přístupu je
po dvou ocelových žebřících opatřených ochranným košem. Na každý
zásobník vede jeden žebřík. Zásobníky jsou osvětleny, osvětlení je
v nevýbušném provedení.
Zásobníky zbytkových plynů
Jedná se o otevřené technologické zařízení s pochozí lávkou umístěnou ve
výšce cca 3,5 m, nosné konstrukce jak pochozí lávky, schodů, tak vlastní
technologie jsou z ocelových profilů opatřených ochranným nátěrem, vše je
uloženo v betonové vaně tvořící havarijní jímku.
Půdorys havarijní jímky je cca 12 x 9 m. Zásobníky jsou opatřeny nápisem
Zbytky PB v dostatečné velikosti. Jedná se o jednoúčelové technologické
zařízení, jeho osvětlení je v nočních hodinách zajištěno prostřednictvím
přilehlé pouliční lampy.
Objekt plnírny sudů
Jedná se o otevřené technologické zařízení. Konstrukce lávek a zastřešení
včetně krytiny je provedena z nehořlavých materiálů, D1. Technologie je
tvořena plnícím místem. Toto plnící místo je mezi dvěma požárními stěnami
a je doplněno váhou na kontrolu hmotnosti sudů. Celá technologie je
umístěna na cca 1,5 m vysoké ocelové roštové lávce, která má půdorysný
tvar písmene T. Obslužné lávky jsou přístupné a vyhovují požadavkům. Na
-41-
konci lávky severovýchodním směrem jsou instalovány tři uzávěry, kterými
lze v případě potřeby bezpečně a v bezpečné vzdálenosti uzavřít přívod PB.
Rozměry zastřešeného prostoru lávek jsou cca 20 x 20 m. Lávky i zastřešení
jsou tvořeny ocelovou konstrukcí. Zastřešení je provedeno ocelovým vlnitým
plechem na kovové nosné konstrukci z ocelových profilů.
h) přehled a popis technologických zařízení nebo jejich částí, ve kterých se manipuluje nebo
vznikají nebezpečné látky, včetně zabezpečení proti vnějším vlivům
Části zařízení, ve kterých probíhají nebezpečné procesy





čerpací stanice včetně kompresorovny
plnírna tlakových lahví
plnírna sudů
stáčecí stanoviště železničních cisteren
stáčecí stanoviště silničních cisteren
Nejvýznamnější zařízení, která jsou v plnírně PB Satalice nainstalovaná jsou
zásobníky LPG. Každý ze zásobníků je vybaven předepsanou požadovanou výstrojí :












i)
soustavou uzávěrů kapalné fáze /KF/, a to plnicí, odběrné a vratné,
soustavou uzávěrů plynné fáze /PF/,
tlakoměry,
hladinoměry,
pojistnými ventily přetlaku ZTP,
uzemňovací soustavou,
odkalovací sestavou uzávěrů,
pojistnými ventily na uzavíratelných úsecích potrubí kapalné fáze,
dálkově ovládanými pneumatickými ventily na vstupním i výstupním potrubí
kapalné i plynné fáze,
zpětnou klapkou na výstupu kapalné fáze, umístěnou v potrubí za
pneumatickým ventilem,
místním měřením tlaku v zásobníku,
místním měřením teploty,
popisy a projektové údaje o částech zařízení vykazujících riziko závažné havárie, včetně
uvedení relevantních právních předpisů a technických norem vztahujících se
k provozované technologii
Bližší informace o systému s řízením bezpečnosti ve smyslu zákona č. 59/2006
Sb. jsou uvedeny v podnikových dokumentech a směrnicích Plnírna PB Satalice.
-42-
Předpisy a technické normy pro provoz zařízení identifikovaných jako zdroje
rizika
Požadavky právních předpisů a technických norem týkající se provozu zařízení
vykazujících riziko vzniku závažné havárie jsou uvedeny v:
 Zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce v platném znění.
 Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti
a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní
vztahy.
 Zákon č. 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích pl.
zněních
 Zákon č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými
nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky.
 Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a
pracovní prostředí.
 ČSN 69 00 10 Tlakové nádoby stabilní. Technická pravidla.
 ČSN 69 00 12 Tlakové nádoby stabilní. Provozní požadavky.
 ČSN 07 83 04 Tlakové nádoby na plyny. Provozní pravidla.
 ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – výrobní objekty.
 ČSN 73 0845 Požární bezpečnost staveb – Sklady.
 ČSN 38 6405 Plynová zařízení – Zásady provozu.
 ČSN 38 6462 Tlakové stanice.
 ČSN EN 12 817
 ČSN EN 12 819
Ostatní předpisy jsou uvedeny v dokumentaci společnosti.
j)
popis možných vlivů technologických zařízení s rizikovým potenciálem na ostatní
technologická zařízení, případně na celý objekt za mimořádných podmínek
Při posuzování rizik závažné havárie v objektech, kde jsou skladovány,
přečerpávány, zpracovávány a přepravovány nebezpečné chemické látky se
s ohledem na historické události, nedávné havárie a také s ohledem na havárie
z posledních let ukazuje, jak důležité je posouzení možnosti vzájemného ovlivňování
různých zdrojů rizika havárie, rozšíření havárie na jednotky sousední
a vystupňování/eskalace havárie.
Domino efekt se při hodnocení rizik v objektu může projevit dvěma základními
způsoby:
 zvětšením rozsahu havárie, tj. zvětšením velikosti zasažení plochy, zvětšení
rozsahu ztrát a dopadů, rozšířením havárie na více jednotek,
 zvýšením frekvence událostí vedoucích k havárii závažného zdroje rizika.
Při hodnocení domino efektů se považuje za výchozí posouzení především
následujících pěti událostí, které jsou podle stávajících zkušeností schopny vyvolat
domino efekt:
- plošný požár rozlité hořlavé kapaliny (Pool Fire),
- hoření v trysce (Jet Fire / Jet Flame),
- exploze oblaku par (VCE – Vapour Cloud Explosion),
- BLEVE efekt (Boiling Liquid Expanding Vapour Explosion),
- opožděná exploze oblaku par (VCE).
-43-
Z výčtu výše uvedených událostí je možno ve vztahu k iniciačním událostem domino
efektů rozpoznat následující typy ovlivňování:
- mechanické (např. fragmenty, tlaková vlna),
- tepelné (přímé zasažení, hustota tepelné radiace),
- chemické (vzájemná reaktivita).
V praxi to znamená doplnit ke zdrojům rizika identifikovaným selekcí (selekcí podle
příručky CPR 18E a environmentální selekcí) hodnocení uvedených efektů zejména
u těch zdrojů rizika, které byly identifikovány, nebyly však označeny za přímé zdroje
rizika závažné havárie.
Selekce zdrojů rizika závažné havárie v podniku Flaga s.r.o., provozovna Praha–
Satalice identifikovala takové zdroje rizika, které svými následky zasahují za hranice
podniku, a proto jsou zdrojem rizika pro okolní obyvatelstvo. Zmíněné zdroje rizika
jsou zdroje rizika závažné havárie ve smyslu zákona o prevenci závažných havárií.
Cílem studie zaměřené na hodnocení domino efektů v posuzovaném objektu je
posouzení a hodnocení domino efektů, které mohou vyvolat:
 vnější zdroje (zdroje umístěné v jiných objektech nebo za hranicemi objektu),
 vnitřní zdroje rizika závažné havárie (interakce a eskalace následků mezi zdroji
rizika závažné havárie uvnitř objektu),
 ostatní zdroje rizika uvnitř objektu, které svými následky nepřesáhnou hranice
objektu, avšak mohou být iniciačními zdroji.
Ze seznamu zdrojů rizika závažné havárie je třeba v rámci domino efektů posoudit
kulové zásobníky a železniční cisterny na pozici stáčení.
U výše uvedených zdrojů je nutno posoudit a vyhodnotit možnost vzájemného
ovlivňování v důsledku úniku nebezpečné látky ze sousedního zásobníku nebo jako
důsledek vnějšího impaktu. Z vnějších zdrojů rizika je analýze podrobena havárie
velké cisterny s LPG při transportu po komunikaci sousedící s objektem Flaga s r.o.,
provozovna Praha - Satalice.
Zdroje rizika závažné havárie
Ze seznamu zdrojů rizika závažné havárie umístěných uvnitř podniku je třeba v rámci
hodnocení vzájemného ovlivňování (domino efektů) posoudit především následující
zdroje rizika:
-
železniční cisterny na pozici stáčení, objem cisterny V = 95 m 3,
kulové zásobníky, objem jednoho zásobníku V = 1000 m 3,
S ohledem na frekvence okamžitého a kontinuálního úniku celého objemu
nebezpečné látky z tlakové nádoby do okolí v důsledku ztráty integrity tlakové
nádoby je při posuzování vzájemného ovlivňování (domino-efektů) nutno u
jednotlivých zdrojů rizika analyzovat následující scénáře závažné havárie:
- exploze typu BLEVE (tepelná radiace, tlaková vlna, rozlet fragmentů),
- Jet Fire (tepelná radiace),
- Flash Fire (tepelná radiace),
- Pool Fire (tepelná radiace),
- exploze typu VCE (tepelná radiace a tlaková vlna).
-44-
Z vnějších zdrojů rizika je posouzena havárie automobilní cisterny při pohybu po
komunikaci v blízkosti areálu podniku.
Podrobné hodnocení vlivů je obsaženo v příloze „Posouzení domino efektů.“ Dalšími
možnými způsoby ovlivnění jsou:
Letový provoz
V blízkosti areálu se nachází vojenské letiště Kbely. Avšak v blízkosti areálu se
nevyskytují žádné letecké koridory, které by ohrožovaly objekt, nebo které by mohl
objekt ohrozit.
Přeprava nebezpečných látek po železnici
V areálu objektu Plnírna PB Satalice se nachází vlečka ČD, která slouží k dopravě
propan -butanu, resp. propanu pro objekt. V případě jejich úniku, by došlo k ohrožení
osob v areálu a jeho okolí.
Činnosti externích firem v areálu objektu Plnírna PB Praha-Satalice
Ve společnosti se vyskytují zaměstnanci externích firem, ti jsou poučení a zaškolení.
Možnost ohrožení z činností externích firem
Stáčení AC provádějí řidiči, což nejsou vždy zaměstnanci společnosti Flaga, s.r.o.
Proto je vydán předpis „Plnění a vyprazdňování autociteren“ – technologický postup
pro obsluhu“, v rámci tohoto postupu jsou stanoveny povinnosti pro řidiče, který
nezasahuje do provozu technologie.
Dále se pohyb osob v areálu řídí Návštěvním řádem. Opatření v případech vzniku
mimořádných provozních situacích jsou stanovena v „Místním provozním řádu“.
Při vzniku havarijní situace se tyto firmy, na základě smluv, řídí Vnitřním havarijním
plánem objektu Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o.
Meteorologické podmínky
Při vzniku bouřek hrozí zasažení bleskem. Jedná se o zasažení zásobníků, tak
i technologických zařízení otevřených prostorů, které dosahují větších výšek.
I přesto, že jsou zařízení opatřena bleskovody, protivýbuchovými pojistkami,
případně stabilním hasicím zařízením, nedá se naprosto vyloučit možné částečné,
popř. úplné selhání těchto systémů.
Účinek a následný dopad události, způsobené vlivem meteopodmínek záleží na:
 druhu události,
 místě zasažení (druh zařízení, zásobník, technologie) a s tím související
množství a charakter nebezpečné látky jak přímo v epicentru, tak v jeho okolí,
 časovém intervalu mezi vznikem události, její identifikací, nahlášením rychlostí
a efektivitou zásahu k omezení následků.
Vzhledem k charakteru výroby a vlastnostem nebezpečných látek, umístěných
v podniku, hrozí zejména nebezpeční výbuchu a požáru.
Záplavy
Areál objektu Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o. neleží v zátopovém ani záplavovém
území.
-45-
Terorismus
Účinky teroristického útoku by mohly způsobit havárii velkého rozsahu.
k) popis způsobu zajištění bezpečnosti provozu u těchto zařízení
Zařízení musí být pevné a těsné. Kolem zařízení musí být dodrženy požadavky na
ochranná pásma, ve kterých se nesmí vyskytovat zdroje iniciace, s výjimkou případů
dle dokumentace ochrany před výbuchem dle NV č. 406/2004 Sb.
Na zařízení se provádí pravidelně kontroly, revize a zkoušky dle platných předpisů.
Obsluhovat zařízení a provádět na něm jiné činnosti smí pouze osoby k tomu
zdravotně a odborně způsobilé, což je podrobně rozvedeno v bezpečnostním
programu. Všechny osoby pracující na zařízeních nebo se vyskytují v jejich blízkosti,
musí používat předepsané OOPP, zejména oděv zabraňující vzniku statické elektřiny
Zásobníky LPG a potrubí kapalné fáze LPG jsou v potřebné míře osazeny
samočinnými pojistnými ventily. U všech zařízení jsou instalovány detektory úniku
plynu.
2.1.5 Informace o provozních činnostech a procesech spojených s rizikem
závažné havárie
a) přehled a popis hlavních, pro bezpečnost významných provozních činností, včetně popisu
chemických reakcí, fyzikálních a biologických přeměn
Plnění PB lahví
Plnění PB lahví na plnírnách PB lahví provádí kvalifikovaná proškolená obsluha.
Před plněním obsluha třídí lahve od uživatelů, vyřazuje láhve, které nejsou způsobilé
k plnění (poškozené, netěsné, s prošlou lhůtou periodické zkoušky). Po naplnění
provádí kontrolu hmotnosti náplně (bezpečné plnění) a kontrolu těsnosti.
Nepřekročení nejvyššího tlaku přiváděné kapalné fáze (1,67 MPa) je jištěno
přepouštěcím ventilem, který vrací nespotřebovaný plyn do vratného potrubí a zpět
do zásobníků.
V hale plnírny jsou umístěny detektory úniku plynu se signalizací na velínu a na
vrátnici. Ve vazbě na detektory úniku plynu je instalována dvoustupňová akustická
a optická signalizace úniku plynu (nastavena na 20 % a 50 % dolní meze výbušnosti
plynu ve vzduchu). Automatické uzavření přívodu plynu do plnírny (uzavření ventilů
opatřených servopohony) a odstavení technologie z provozu nastane při překročení
druhého stupně koncentrace plynu v ovzduší plnicí haly.
Skladování LPG v stabilních zásobnících
Kulové zásobníky – jsou dvě tlakové nádoby určené k ukládání zásob PB. Každý
zásobník má objem 1000 m3. Jsou potrubím propojeny s čerpací stanicí PB. Na
horním vrchlíku každého zásobníku jsou umístěny 2 ks pojišťovacích zařízení.
Zásobníky jsou opatřeny radarovými hladinoměry a zařízením signalizujícím
dosažení maximální povolené hladiny (85 %) s dálkovým přenosem na velín. Vstupní
a výstupní potrubí je opatřeno kulovými kohouty se servopohony ovládanými dálkově
z velínu. Zásobníky jsou opatřeny teploměry, které spouští skrápění povrchu
zásobníků vodou při dosažení teploty 70 °C. Pod kulovými zásobníky jsou umístěny
detektory úniku plynu se signalizací na velínu a na vrátnici.
-46-
Propanové hospodářství – sestává ze tří ležatých válcových zásobníků
k uskladňování zásob PB. Každá z tlakových nádob má objem 100 m3. Každý
zásobník je vybaven 2 ks pojišťovacích ventilů. Zásobníky jsou opatřeny hladinoměry
a zařízením signalizujícím dosažení maximální povolené hladiny s dálkovým
přenosem na velín. Proti nadměrnému vzrůstu teploty jsou zásobníky jištěny
automatickým skrápěcím zařízením (skrápění povrchu zásobníků vodou). Jako
hlavní uzávěry zásobníku slouží kulové kohouty s elektropneumatickým dálkovým
ovládáním z velína. Pod zásobníky jsou umístěny detektory úniku plynu se
signalizací na velínu a na vrátnici. Součástí zařízení je stanoviště autocisteren. Je
osazeno párem stáčecích hadic (pro kapalnou a plynnou fázi PB). Hadice jsou
zavěšeny na otočných ramenech a napojeny na potrubí k zásobníkům. Prostor
stanoviště je chráněn proti šíření požáru drenčerovým hasicím zařízením, které se
uvádí do provozu automaticky ve vazbě na činnost čidel (detektor úniku plynu,
teplotní čidlo, plamenné čidlo) nebo manuálně tlačítkem. Potrubí vzájemně propojují
jednotlivé zásobníky mezi sebou. Dále slouží k propojení s čerpacími agregáty
umístěnými ve venkovním prostoru i s čerpací stanicí PB a jsou vedena ke
stáčecímu stanovišti autocisteren.
Při manipulacích s nebezpečnými látkami včetně jejich skladování v rámci výrobní
činnosti objektu Plnírna PB – Hustopeče nedochází k žádným chemickým reakcím.
b) popis činností souvisejících s dočasným skladováním nebezpečných látek, jejichž
přítomnost může představovat riziko závažné havárie (včetně dočasného umístění
automobilových a železničních cisteren)
Stáčení LPG z železničních cisteren
Stanoviště stáčení ŽC je osazeno dvěma páry stáčecích hadic (pro propojení
kapalné a plynné fáze PB). Hadice jsou napojeny na potrubí, která vedou do čerpací
stanice PB. Lze stáčet dvě ŽC najednou. Prostor každého ze stanovišť je chráněn
proti šíření požáru drenčerovým hasicím zařízením, které se uvádí do provozu
automaticky ve vazbě na činnost čidel (detektor úniku plynu, teplotní čidlo, plamenné
čidlo) nebo manuálně tlačítkem. Během stáčení ŽC je obsluha trvale přítomna.
Po přistavení ŽC na místo stáčení je uzamčena brána, na které je umístěn výstražný
terč. Obsluha čerpací stanice (operátor výroby) je povinna zkontrolovat, zda je ŽC
zabrzděna, založena zarážkami proti pohybu (zarážky jsou uzamykatelné). Kontrolu,
zda je výhybka koleje na stáčecí stanoviště přesměrována na jinou kolej vlečky
a v této poloze uzamčena provádí obsluha vlečky. ŽC musí být uzemněna. Před
vlastním čerpáním musí obsluha zajistit vnitřní hydraulický ventil upevněním lana na
pákový mechanismus (viz dále). ŽC je vybavena hydraulickým systémem s vnějšími
mechanickými a vnitřním (podlahovým) hydraulickým ventilem.
Plnění LPG do AC
Manipulační plocha je zařízena pro plnění jedné AC, která se připojuje k plnícímu
potrubí pomocí pancéřované hadice. Propan-butan (propan) se čerpá některým
z odstředivých čerpadel (jsou umístěna v ČS).
Před vlastním zahájením plnění musí být AC zabrzděna a kola zajištěna klíny proti
pohybu, motor vypnut a AC uzemněna.
AC je vybavena vnitřními hydraulickými patními ventily, které mají přímou vazbu na
spojku převodovky automobilu (zabránění rozjezdu AC po otevření ventilů). Tyto
-47-
ventily je možno okamžitě uzavřít některým ze čtyř „stop“ tlačítek umístěných na AC
(v přední části za kabinou po obou stranách a v zadní části AC po obou stranách).
ŽC na vlečce
Uvažovaná hmotnost náplně činí v železničních cisternách přibližně 43 t propanbutanu (objem 95 m3, max. plnění 85%, uvažovaná hustota PB: 538 kg/m3).
Železniční vlečka prochází ve východní části objektu ze severní na jižní stranu
hranice objektu. Mimo železničních cisteren na stáčecích pozicích se v objektu
Plnírny PB – Satalice může na vlečce nacházet max. 3 železniční cisterny. Každá
železniční cisterna je považovaná za samostatnou jednotku.
c)
popis činností souvisejících s manipulací s nebezpečnými látkami (nakládka, překládka,
vykládka) včetně potrubní přepravy
a.
b.
c.
d.
e.
f.
g.
připojování a odpojování stáčecího zařízení – hadice,
přečerpávání železničních a silničních cisteren,
přeprava plynu potrubím uvnitř objektu firmy,
přeprava plynu v tlakových lahvích uvnitř objektu firmy,
přeprava plynu v autocisterně a tlakových lahvích k odběratelům,
plnění stabilních zásobníků u odběratelů,
tankování LPG do osobních automobilů.
d) popis postupů úprav nebezpečných látek před jejich dalším využitím, vypouštěním do
životního prostředí, příp. zneškodněním (odpady ve všech skupenstvích)
a. odčerpávání zbytků plynu z tlakových lahví,
b. výplachy tlakových lahví před periodickou opravou.
- odčerpané zbytky plynů z tlakových lahví se vrací do zásobníku zbytků,
který je plynnou fází propojen s ostatními zásobníky,
- kaly z výplachu jsou předávány firmě Kaiser servis s.r.o. Blansko.
e)
popis postupů, operací a opatření k zajištění bezpečnosti v jednotlivých fázích provozu
(najíždění, provoz, odstavování, nestandardní stavy, havarijní stavy)
Postupy, operace a opatření pro všechny provozní fáze jsou popsány v Provozním
řádu.
f)
popis instalovaných detekčních zařízení a monitorovacích systémů
Detekční zařízení
V objektu Plnírny PB – Praha Satalice je instalována detekce úniku uhlovodíkových
plynů – plynová signalizace SIEGER. Mezi další detekční a poplachové systémy
v objektu lze uvažovat dálkové měření hladiny se signalizací max. povolené hladiny
v zásobnících na LPG.
Vzhledem k fyzikálně chemickým vlastnostem nebezpečných chemických látek
v objektu (P, B a PB) a provedení ploch v místech manipulace s těmito látkami
nejsou případné úniky do vody či půdy resp. horninového prostředí speciálně
monitorovány – pouze pochůzková činnost obsluhy.
Pro účely sledování povětrnostní situace v případě mimořádné události (únik P, B
nebo PB v objektu Plnírny PB – Praha Satalice) je v prostoru zásobníků 100 m3
umístěn větrný pytel.
-48-
Zjišťování úniku nebezpečných látek do ovzduší, vody, půdy a horninového
prostředí
Vzhledem k fyzikálně-chemickým vlastnostem skladované látky není zapotřebí.
Zjišťování výskytu a pohybu nepovolaných osob v objektu
V areálu je instalována technika pro monitorování vstupu a částečně pohybu cizích
osob. Monitorování je prováděno v oblasti vrátnice, prostor před vrátnicí a prostoru
kolejové váhy.
-49-
2.1.6 Popis vnitřně zajišťovaných služeb
a) vnitřní energetická síť
Elektroinstalace objektu sloužící pro jeho osvětlení, pro ovládání zařízení
a technologií a pro pohon zařízení. Elektroinstalace jsou v místech se zvýšeným
požárním nebezpečím v souladu se schváleným Posouzením požárního nebezpečí
v nevýbušném provedení.
b) vlastní zdroj elektrické energie
V areálu společnosti je umístěn dieselagregát, který má funkci záložního zdroje
elektrické energie. Další druhy energií nejsou v areálu vyráběny. Plynová kotelna
byla zrušena v roce 2004.
c) skladování a zásobování paliv
paliv jsou skladovány pouze propan, butan a propan-butan. Jiná paliva se v objektu
nevyskytují.
Z
d) havarijní dodávky médií
Areál provozovny je vybaven automatickým záložním zdrojem 200 kVA, který
v případě náhlého výpadku elektrické energie z vnější sítě svým výkonem pokryje
nejen potřeby všech havarijních zabezpečovacích a protipožárních systémů, ale také
potřeby veškerých technologických agregátů potřebných k výrobě.
e) vlastní zdroj vody
Jako vlastní zdroj vody slouží požární nádrž 1000 m 3 umístěná vlevo za vjezdem do
areálu (vlastní čerpací stanice vody a jímka PO, k jejímuž provozu je zpracován
MPŘ). Kromě napojení na vodovodní řád obce a možnosti doplňování vody
z cisternových hasičských vozů (na nádrži jsou instalovány tři potrubní vstupy, které
jsou opatřeny hydrantovými koncovkami), je nádrž napojena na zdroj vody z vlastní
studny umístěné v areálu.
f) rozvody vody, páry, vzduchu a technologických médií
Rozvody vody, vzduchu a plynu jsou znázorněny v příloze č. 1.
g) požární zabezpečení a vlastní hasičský sbor, pokud je firmou zřízen
V objektu je na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí (PPN) zřízena
požární hlídka ve smyslu zákona č. 133/1985 Sb. v pl. znění. Hasičskou pohotovost
v závodě zajišťují nepřetržitě ve všech směnách ostraha závodu s kvalifikací hasičů
z povolání (2 pracovníci na směně).
V pracovní době, tj v době kdy jsou v provozu technologie, je tato hlídka posílena
o dva kmenové pracovníky Flaga s.r.o.
-50-
Požární hlídka je vybavena následující technikou:
 CAS 25 Š 706 RTHP se standardní výbavou a kropící lištou,
 dva obleky OL2,
 pojízdné sněhové hasicí přístroje S 2x30 – 5 ks,
 S 1x30 – 3 ks,
 přívěsný hasicí přístroj S 4x30,
 hasicí přístroj VP 200 – 1 ks,
 pojízdný práškový hasicí přístroj 50 kg – 2 ks,
 zásoba pěnidla – 400 l Pyronilu
 hadice, žebříky,
 dýchací přístroje (4 ks).
Požární hlídka je určena pouze k provedení prvotního zásahu.
h) zajištění zdravotní pomoci
V areálu plnírny není závodní lékař přítomen, zdravotní péče je zabezpečena pouze
informováním zaměstnanců o zásadách první pomoci. Poskytování první pomoci je
věnována kapitola všech MPŘ, kde jsou zároveň uvedena telefonní čísla na závodní
lékařku i lékařskou pohotovost na Proseku, resp. Černém Mostě. Pro poskytování
první pomoci jsou školeny 2 osoby.
i)
řídící střediska bezpečnosti provozu objektu a zařízení (pokud existují)
Základním řídícím střediskem provozu je velín. Jeho činnost je podrobně popsána
v MPŘ.
j)
laboratoře
V objektu nejsou žádné vlastní laboratoře.
k) údržba a opravy (pokud existují)
Drobnou údržbu zařízení provádí zaměstnanci sami. Větší opravy, revize a jiné
činnosti, ke kterým je třeba zvláštní kvalifikace, jsou prováděny externě.




elektroúdržba – vlastní případně podle lokality a rozsahu externí dodavatelé specialisté
voda – externí specialisté
LPG –vlastní údržba a podle rozsahu a lokality a dceřiná společnost LPG technik
spol. s r.o se sídlem v Hustopečích)
všeobecná údržba – vlastní a podle potřeby a rozsahu externí specialisté
-51-
Tab 9 - Harmonogram údržby, revizí a kontrol zařízení
Druh zařízení
Rozsah
Předpis
Termín min
Revize plynová zařízení dle vyhl.č. 21/1979 Sb. V pl. znění
Plnírna, rozvody plynu, technologie plnírny
TPG 301 01, ČSN 38 6462
1x za 3 roky
Plynové spotřebiče do 50 kW
ČSN EN 1775, TPG 704 01
1x za 3 roky
Kontroly plynových zařízení dle vyhl. ČÚBP č. 85/1978 Sb.
Plnírna, rozvody plynu, technologie plnírny
TPG 301 01, ČSN 38 6462
1x za 1 rok
Plynové spotřebiče do 50 kW
ČSN EN 1775, TPG 704 01
1x za 1 rok
Kontroly těsnosti a funkčnosti zařízení
Kontrola těsnosti rozebíratelných spojů
ČSN 38 6405, místní provozní
Min 1 x za měsíc
řád
Kontrola ovladatelnosti uzávěrů
Revize komínů
Komíny a kouřovody
ČSN 73 4201
1x za rok
Revize elektrického zařízení a uzemnění dle vyhl. č. 73/2010 Sb.
V prostředí se zónou 1 a 2 dle NV
č. 406/2004 Sb.
1x za 2 roky
(např. plnírny, přečerpávací stanoviště, stáčecí
místa, sklady PB apod.
ČSN 33 1500
V prostředí základním
1x za 5 let
např. plynové kotelny, opravna, administrativní
budova, sklad materiálu aj.
revize EZ zařízení držených v ruce a elektrická
1 x 1 rok
nářadí přenosná
ČSN 33 1600
Revize tlakových nádob TNS dle vyhl.č. 18/1979 Sb. v pl. znění
Kontroly (Revize) zásobníky na LPG
ČSN 69 0012, CSN EN 12 817,
1x za 2 roky
CSN EN 12 819, písemný plán
Zkoušky pojistných ventilů zásobníky LPG
1 x 1 rok
revizí
Revize tlakových nádob jiné než na LPG
1x za rok
Zkoušky pojistných ventilů TNS jiné než na LPG
ČSN 69 0012
1 x rok
Vnitřní revize TNS jiné než LPG
1 x 5 let
Revize a tlakové zkoušky tlakových nádob
Tlakové nádoby stabilní jiné než na LPG tlakové
ČSN 69 0012
1 x za 9 let
zkoušky
ČSN 69 0012, CSN EN 12 817,
1 x 20 let, 1 x 12
Zásobníky LPG- revize
ČSN EN 12819, písemný plán
let
revizí
ČSN EN 12 816
1 x 10 let
Tlakové nádoby na PB k dopravě plynů
ČSN EN 1440
1 x za 15 let
Revize požárně bezpečnostních zařízení PO
detektory úniky plynu
1x za 1 rok
Hasící přístroje
EPS včetně hlásičů – revize
1 x 1 rok
Vyhl.
MV
č.
246/2001
Sb.
EPS - kontrola čidel
1 x 6 měsíců
EPS – kontrola ústředny
1 x 1 měsíc
Zařízení pro zásobování vodou, Stabilní hasící
1 x 1 rok
zařízení
Kontroly a preventivní požární prohlídky PO
Pracoviště s vysokým požárním nebezpečím
1 x za 3 měsíce
Pracoviště se zvýšeným požárním nebezpečím
Vyhl. MV č. 246/2001 Sb.
1 x 1/2 roku
Pracoviště bez vysokého požárního nebezpečí
1 x za 1 rok
-52-
l)
ostraha objektu/zařízení
Nepřetržitou ostrahu (nepřetržitě celých 24 hodin) objektu Plnírny PB – Satalice nad
Labem zabezpečuje externí firma C.I.D. service, spol. s r.o. Fyzická ostraha
představuje střežení objektu, budov a zařízení.
m) kanalizační síť
V areálu plnírny Satalice je jednotná kanalizační síť (dešťová a splašková). Páteřní
větev vede Budovatelskou ulicí při západní okraji plnírny (Js 300), na kterou jsou
navázány dílčí větve (Js 250, 300 a 350) v areálu plnírny.
Grafický plán kanalizační sítě včetně umístění jednotlivých vpustí a kanalizačních
šachtic je obsahem přílohy č. 3 (není předmětem aktualizace).
n) retenční nádrže a úpravna odpadních vod (včetně likvidace hasební vody)
V areálu plnírny se nenachází úpravna odpadních vod ani retenční nádrže s výjimkou
jímky PO umístěné v objektu č. 24 a dále bezpečnostních jímek v prostoru zásobníků
PB. Jedná se jednak o betonovou jímku pro kulové zásobníky PB o rozměrech cca
65 x 70 m vyspádované k bezpečnostnímu sifonu v jihovýchodní části jímky a také
o betonové záchytné jímky pod ležatými zásobníky, kdy pro každý zásobník je
vybudována samostatná jímka o objemu 85 m3.
Bezpečnostní jímka pod kulovými zásobníky slouží rovněž k záchytu skrápěcí, resp.
hasební vody. Konstrukční výška sifonu tvoří hydraulický uzávěr, který nedovolí
uniknutí do odtokového recirkulačního potrubí vody. Skrápěcí voda odtéká
samospádem do čerpací jímky.
o) komunikační a informační systémy
Vnitřní telefonní síť je napojena na automatickou ústřednu a lze z ní volat i do vnější
telefonní sítě. Rozhodující profese mají přiděleny mobilní telefony.
2.1.7 Popis externě zajišťovaných služeb
a) dodávky elektrické energie
Dodavatelem elektrická energie je PRE-Pražská energetika a.s., Praha 10.
b) dodávky ostatních energetických médií
Přívod zemního plynu je zajištěn potrubím napojeným na vlastní regulační stanici na
území podniku. Dodavatelem zemního plynu je Pražská plynárenská a.s., Praha 1.
c)
dodávky vody
V objektu firmy se nachází vlastní studna s užitkovou vodou. Dalším dodavatelem
vody jsou Pražské vodovody a kanalizace a.s., Praha 2.
d) zásobování technologickými surovinami
-53-
Dodavateli technologických surovin či dalších materiálů a služeb jsou nasmlouvaní
dodavatelé, u jednorázových akcí se postupuje formou výběrového řízení.
e)
ostatní zásobování
Ostatní zásobování se realizuje podle potřeby.
f)
požární zabezpečení a síly a prostředky jednotek Hasičského záchranného sboru České
republiky a ostatních jednotek požární ochrany
Plnírna PB Satalice má ustanovenou požární hlídku, která je však určena pouze
k provedení prvotního, pokud možno účinného zásahu proti požáru nebo jiné
mimořádné události.
Zhodnocení možností provedení rychlé a účinné likvidace případného požáru je
uvedeno ve schváleném Posouzení požárního nebezpečí, které je zároveň součástí
Vnitřního havarijního plánu. Z tohoto zhodnocení vyplývá, že se v žádném případě
nedá uvažovat, že by požární hlídka schopně a účinně zasáhnout v případě závažné
havárie.
V případě požáru nebo havárie je nutné využití složek integrovaného záchranného
systému.
g) zdravotnická pomoc
Zdravotní službu zajišťuje v pracovní době ve stanovených ordinačních hodinách
závodní lékařka MUDr. Věra Bačkovská (mimo areál plnírny v Praze 9 - Satalicích).
Zdravotní služba by, v případě závažné havárie, byla zajišťována přes integrovaný
záchranný systém.
h) laboratorní rozbory
Laboratorní rozbory plynu jsou prováděny akreditovanou laboratoří VŠCHT.
i)
údržba a servisní služby (pokud existuje)
Viz vnitřní služby. K zajištění jednotlivých úkonů jsou využívání vlastní pracovníci a
externí oprávněné organizace s kvalifikovanými pracovníky.
j)
ostraha objektu
Ostraha společnosti je zajišťována nepřetržitě strážní službou (Agentura C.I.D.
service s.r.o.). Pracovníci této služby mají stanoviště na vrátnici. Ostraha je zajištěna
po 24 hod denně. V mimopracovní dobu a ve dnech klidu provádí tito pracovníci
(vždy dva ve službě) kontrolní obchůzky. Pracovníci strážní služby jsou zároveň
členy Požární hlídky objektu.
k) odkanalizování objektu (likvidace hasební vody)
Jak je uvedeno výše, podnik je odkanalizován městskou kanalizací vedoucí
Budovatelskou ulicí. Použitá hasební voda je ze zpevněných povrchů svedena
kanalizací do čistírny odpadních vod. Na nezpevněném povrchu (travní porost) není
likvidace použité hasební vody nijak provedena (v areálu podniku se nenakládá
s toxickými látkami).
-54-
l)
komunikační a informační systémy (telekomunikace, rádiová síť apod.)
Pro telefonní spojení je využívána pevná a mobilní telefonní síť společnosti
Telefónica O2 Czech Republic, a.s. a telefonní síť ostatních mobilních operátorů.
Určení pracovníci např. vedoucí výroby Praha Satalice nebo technolog společnosti
mají k dispozici služební mobilní telefony.
-55-
2.2 Informace o složkách životního prostředí v lokalitě objektu
nebo zařízení (k § 10, odst. 1, písm. b zákona)
2.2.1
Popis okolí a životního prostředí v lokalitě objektu nebo zařízení
Popisy okolí objektu nebo zařízení a životního prostředí v rozsahu
odpovídajícím možným rizikům, včetně dosahů závažné havárie a následkům
možných havárií pro osoby, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek
Plnírna PB Praha Satalice společnosti Flaga s.r.o. je situována na jihozápadním
okraji městské části Satalice. Jedná se o řídce zastavěnou oblast s převažujícími
plochami zemědělského charakteru a lokalitami firemních objektů.
Západní hranici areálu tvoří silnice Hloubětín – Satalice (Budovatelská ulice), na
severu areál sousedí se sportovním areálem (fotbalovým hřištěm), na severovýchodě
s areálem Dřevařských závodů, jižní hranici tvoří zemědělská plocha (ve vzdálenosti
150 m J od objektu vede vysočanská radiála) a západě je areál obklopen
zemědělskou půdou.
Skladovací zásobníky LPG jsou umístěny v jihovýchodní části objektu.
Informace související s demografickými a geografickými charakteristikami
a) typ sídelního útvaru (město, rekreační oblast apod.)
Objekt se nachází na okraji městské části Satalice.
b) převažující typy obytných staveb (panelová zástavba, zděné domy, rodinné domky,
chaty apod.)
V okruhu 1 km od areálu plnírny se nachází občanská zástavba:
 městské části Satalice (300 m severně od areálu železniční trať se železniční
stanicí Satalice, na kterou severně navazuje občanská zástavba),
 městské části Kbely (750 m VSV),
 sídliště Černý Most (750 m jižně a jihozápadně).
Z občanské vybavenosti a budov správních úřadů se v okolí provozovny Satalice
nacházejí fotbalové hřiště v přímém sousedství provozovny, místní úřady v Satalicích
a Kbelích, obchodní zóna na Černém Mostě (síť supermarketů a multikino). Z dalších
objektů je nutno zmínit vojenské letiště Kbely s kasárnou a leteckým muzeem.
c)
počet obyvatel
V okruhu 1 km od objektu se nachází občanská zástavba:
 městské části Satalice (2 453 obyvatel k 31.12.2012),
 městské části Kbely (6 808 obyvatel k 31.12.2012),
 sídlištní čtvrť Černý Most (23 937 obyvatel k 31.12.2012).
-56-
d) existence objektů správních úřadů a samosprávy a dalších institucí
V okolí společnosti
a samosprávy:
se
tedy
nachází
následující
objekt
správních
úřadů
 Úřad městské části Praha-Satalice (1).
Výše uvedený úřad je vyznačen na obr. č. 14.
e)
místa soustřeďování většího počtu osob (kina, divadla, kluby, sportovní a rekreační
areály apod.)
V blízkosti objektu se nachází sportovní areál (Sportareál Praha Satalice, s.r.o.) na
kterém jsou umístěna 2 fotbalová hřiště, 9 tenisových kurtů, hotel a restaurace (2).
Na ulici k Radonicům se nachází tělocvična Sokol Satalice (3).
Výše uvedená místa jsou vyznačena na obr. č. 14.
f)
další ohrožená místa v infrastruktuře okolí (školy, nemocnice, apod.)
V okolí objektu společnosti se nachází následující ohrožené objekty:
 Základní škola Satalice (4),
 Obchodní akademie Satalice (5),
 Mateřská škola Satalice - u Obory (6),
 Místní veřejná knihovna (7).
Výše uvedené objekty jsou vyznačeny na obr. č. 14.
-57-
6 7
1
5
3
1
4
2
Flaga s.r.o.
Obrázek 14 - Vyznačení citlivých objektů
g) popis významných krajinných prvků v dosahu potencionálních účinků závažné havárie
(např. památkové objekty atd.)
V dosahu potenciálních účinků jsou umístěny následující nemovité památky:
 kaple sv. Anny (číslo rejstříku 41256/1-1987) – (1),
 stacionární lokomobila. v. č. 5305/1928, výkon 500HP (číslo rejstříku 52207/12320) – (2),
 myslivna (číslo rejstříku 41342/1-2046) – (3),
 staniční budova železniční stanice Satalice (číslo rejstříku 51997/1-2298) –
(4).
-58-
h) zvláště chráněná území přírody (dle zákona č. 114/1992 Sb.), územní systémy
ekologické stability, cenné biotopy atd.
V okolí objektu společnosti se nachází přírodní památka Bažantice v Satalicích.
Jedná se o rozsáhlý lesní komplex mezi obcemi Satalice a Vinoř: K.ú. Satalice,
Vinoř. Výměra 15,18 ha, nadmořská výška kolem 270 m. Zápis ve výnosu MŠVU č.
91.629/51 z 23.4.1951 (5).
V okolí se nacházejí následující památné stromy:
 dub letní (kód 104272) (6),
 linda v poli u Satalic (kód 105915) (7),
 lípy srdčité a velkolisté – 5 stromů (kód 104295) (8),
 skupina dubů letních v Satalické bažantnici (kód 105074) (9).
9
5
7
6
3
1
8
5
2
4
Obrázek 15 – Vyznačení chráněných objektů
-59-
2.2.2 Informace o průmyslových a skladových objektech (včetně objektů
zemědělské živočišné a rostlinné výroby) a přepravních komunikacích,
které mohou být v souvislosti s objektem nebo zařízením provozovatele
zdrojem rizika závažné havárie nebo mohou být naopak zasaženy
závažnou havárií z objektu nebo zařízení provozovatele.
Průmyslové objekty:
V okolí objektu se nachází následující průmyslová a obchodní zástavba:
 VELA Velkoobchod železářským zbožím, spol. s r.o. (20 m západně, cca 10
zaměstnanců) (1),
 TEZAS servis a.s. (300 m severozápadně, cca 10 zaměstnanců) (2),
 České dřevařské závody Praha, a.s., pila Satalice (20 m východně, cca 10
zaměstnanců) (3).
 Pragis a.s. (250 m severozápadně, cca 10 zaměstnanců) (4),
 SIKOP s.r.o. (200 m severozápadně, cca 8 zaměstnanců) (5).
Silniční doprava:
Objekt společnosti Plnírna PB – Praha Satalice je situován u silnice Budovatelská.
Asi ve vzdálenosti 150 m J od objektu vede vysočanská radiála (6).
Železniční doprava:
Přibližně ve vzdálenosti 300 m severovýchodně od hranic pozemku objektu vede
železniční trať 070 Praha - Všetaty. Nejbližší zastávkou je železniční zastávka Praha
- Satalice. (7)
Říční doprava:
V blízkosti objektu není žádný vodní tok, který by umožňoval říční dopravu.
Letecká doprava:
Nad objektem se nenachází letecký koridor v nízkých polohách (LOWER
AIRSPACE). Nad obcí se nachází letecký koridor UZ21.
Skládkování:
V nejbližším okolí objektu se skládky komunálního ani jiného odpadu nenacházejí.
Vojenské objekty:
V okolí objektu, které by mohlo být zasaženo havárií, se nenachází objekt využívaný
k vojenským účelům.
-60-
2
5
4
7
1
3
6
Obrázek 16 - Umístění průmyslových a dopravních objektů
2.2.3 Meteorologické charakteristiky
Ve smyslu klimatické rajonizace ČR leží zájmové území v mírně teplé oblasti, okrsek
T2 (mírně teplý, mírně suchý, převážně s mírnou zimou).
a) průměrné a maximální srážky v dané lokalitě
Z hlediska srážek se jedná o mírně suchou oblast. Průměrný roční úhrn srážek
v okolí zájmového území se pohybuje na úrovni 528 mm. Nejvyšší úhrn srážek lze
v průměru zaznamenat v letních měsících s maximem v červenci (69 mm).
Nejsuššími měsíci jsou listopad až březen (25 – 33 mm), s minimem v únoru
(25 mm). Průměrné měsíční srážky jsou umístěny v následující tabulce.
Tabulka 10 - Průměrné měsíční srážky ve stanici Vinoř (mm)
Číslo měsíce
Průměrné měsíční
srážky [mm]
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
27
25
28
42
57
69
69
65
43
39
33
31
-61-
b) maximální a minimální teploty, vlhkost ovzduší, výskyt mlh, bouřková činnost
(elektrostatické výboje) a extrémní výkyvy počasí pro danou lokalitu
Průměrná roční teplota vzduchu je 9 °C, průměrná teplota v lednu je –0,9 °C,
průměrná teplota v červenci je 19 °C. Sezónní průběh teplot vzduchu je uveden
v následující tabulce.
Tabulka 11: Průměrné měsíční teploty vzduchu ve stanici Karlov (°C)
Číslo měsíce
Průměrná měsíční
°
teplota [ C]
c)
I
II
III
IV
-0,9
0,2
4,3
8,8
V
VI
VII
VIII
IX
14,1 17,1 19,0 18,1 14,6
X
XI
XII
9,0
3,8
0,3
směr a rychlosti větru a třídy stability atmosféry (větrná růžice) v dané lokalitě
Pole proudění větru je charakterizováno relativní četností rychlosti větru při různých
stabilitách atmosféry.
Tabulka 12: Průměrná četnost směrů větru v % všech pozorování (zdroj ČHMÚ 2013)
směr větru
Četnost
[%]
S
SV
9,29
V
JV
J
JZ
Z
SZ
5,62 14,65 6,21 10,34 19,56 17,52 11,59
bezvětří celkem
5,22
S
20
18
16
SZ
SV
14
11,59
12
10
9,29
8
5,62
6
4
14,65
2
0
Z
V
17,52
6,21
JZ
10,34
JV
19,56
J
Větrná růžice FLAGA s.r.o., Plnírna Praha Satalice
Calm 5,22 %
Obrázek 17 - Průměrná četnost směrů větru v celkové větrné růžici
-62-
100,0
ODBORNÝ ODHAD VĚTRNÉ RŮŽICE PRO LOKALITU
Praha 9 – Satalice, okres Praha, N 50° 7.29438´, E 14°33.97173´
Vytvořeno programem CALMETIntegrator, verze 4.2.4961.19461
platná ve výšce 10 m nad zemí v %
m.s
-1
1,7
5,0
11,0
součet
m.s
-1
1,7
5,0
11,0
součet
m.s
-1
1,7
5,0
11,0
součet
m.s
-1
1,7
5,0
11,0
součet
m.s
-1
1,7
5,0
11,0
součet
m.s
-1
1,7
5,0
11,0
součet
N
0.01
0.00
0.00
0.01
N
0.06
0.00
0.00
0.06
N
2.87
0.55
0.00
3.33
N
1.15
0.56
0.00
1.71
N
2.46
1.72
0.00
4.18
N
6.46
2.83
0.00
9.29
NE
0.02
0.00
0.00
0.02
NE
0.24
0.01
0.00
0.25
NE
2.44
0.22
0.00
2.66
NE
0.52
0.04
0.00
0.56
NE
1.70
0.43
0.00
2.13
NE
4.92
0.70
0.00
5.62
E
třída stability F
SE
S
SW
W
0.03
0.00
0.00
0.03
0.04
0.00
0.00
0.04
0.00
0.00
0.00
0.00
E
třída stability E
SE
S
SW
W
0.57
0.34
0.00
0.91
0.22
0.06
0.00
0.28
0.08
0.00
0.00
0.08
E
třída stability D
SE
S
SW
W
3.95
3.78
0.00
7.73
2.25
0.78
0.00
3.03
2.08
2.17
0.15
4.40
E
třída stability C
SE
S
SW
W
0.66
0.90
0.01
1.57
0.32
0.25
0.04
0.61
0.91
3.67
1.38
5.96
E
třída stability A + B
SE
S
SW
W
1.77
2.64
0.00
4.41
0.99
1.26
0.00
2.25
1.24
5.84
0.00
7.08
E
SE
6.98
7.66
0.01
14.65
0.03
0.00
0.00
0.03
0.30
0.12
0.00
0.42
4.16
2.50
0.02
6.68
0.51
0.31
0.02
0.84
1.33
1.04
0.00
2.37
0.01
0.00
0.00
0.01
0.33
0.05
0.00
0.38
4.25
5.77
0.17
10.19
0.63
2.33
0.82
3.78
1.73
3.47
0.00
5.20
celková růžice
S
SW
3.82
2.35
0.04
6.21
6.33
3.97
0.04
10.34
6.95
11.62
0.99
19,56
W
4.31
11.68
1.53
17.52
Obrázek 18 - Odborný odhad větrné růžice
-63-
NW
0.00
0.00
0.00
0.00
NW
0.03
0.00
0.00
0.03
NW
2.10
1.31
0.01
3.42
NW
1.16
1.62
0.24
3.02
NW
1.30
3.82
0.00
5.12
NW
4.59
6.75
025
11.59
CALM
0.02
0.02
CALM
0.56
0.56
CALM
3.78
3.78
CALM
0.35
0.35
CALM
0.51
0.51
CALM
5.22
součet
0.16
0.00
0.00
0.16
součet
2.39
0.58
0.00
2.97
součet
27.79
17.08
0.35
45.22
součet
6.21
9.68
2.51
18.40
součet
13.03
20.22
0.00
33.25
součet
49.58
47.56
2.86
5.22 100.00
Vodohospodářské, hydrogeologické a geologické charakteristiky okolí objektu
a) obecná hydrologická (vodohospodářská) charakteristika
Podle hydrologického členění spadá posuzovaná lokalita do oblasti povodí Horní
a střední Labe:
 Labe od Jizery po Vltavu,
 Labe od Výrovky po Jizeru.
Číslo hydrologického pořadí:
 1-05-04-008 Vinořský potok 34,
 1-04-07-057 Jirenský potok.
V blízkosti pozemku se nenachází žádný vodní tok. Nejbližší vodní tok je Vinořský
potok. Na pozemku objektu nedochází k akumulaci povrchových vod.
b) obecná hydrogeologická charakteristika (hloubka hladiny podzemní vody, informace
k svrchnímu kolektoru)
Hydrogeologický rajon oblasti, ve které se nachází hodnocený objekt je 451, křída
severně od Prahy.
V rajonu je vyvinut jeden hlavní kolektor podzemní vody vázaný na uloženiny
cenomanu. Z hydrologického pohledu leží zájmové území na rozvodnici dílčích
povodí oblasti Horního a středního Labe. Cenomanské sedimenty (korycanské
vrstvy) vystupují v zájmovém území v psamitickém vývoji. K oběhu podzemní vody
dochází v průlinově-puklinovém prostředí pískovců. Celková průtočnost
cenomanského kolektoru je charakterizována jako střední, specifické vydatnosti.
Propustnost kolektoru se může orientačně charakterizovat koeficientem filtrace
v řádech kf = 10-5 až 10-6 m/s.
Infiltrace atmosférické vody probíhá v širším zájmovém území lokálně přes
propustnější polohy kvartérního pokryvu. V kvartérním pokryvu se trvalé zvodnění
nevytváří. Hladina podzemní vody je v zájmovém území volná, respektive mírné
napjatá. Podzemní vody kolektoru se odvodňují prostřednictvím kvartérních
sedimentů do místních erozních bází. Generelní směr proudění podzemní vody je
k severovýchodu. Dle archivních podkladů se hladina podzemní vody nachází
v hloubkách okolo 13 až 15 m. Na území se nenacházejí zdroje podzemní vody.
Podzemní voda je calcium – sulfát – chlorid – bikarbonátová, s vyšší celkovou
tvrdostí, s optimálním pH a střední síranovou agresivitou na betonové konstrukce.
c)
obecná geologická charakteristika
Z geomorfologického hlediska leží zkoumané území při severovýchodním okraji
Velké Prahy. Území není morfologicky omezeno. Oblast náleží k Českobrodské
tabuli, která je částí České křídové tabule.
Morfologicky není území členité. Tvoří jen velmi mírně zvlněnou plošinu s jen velmi
mírně plochým hřbetem směru východ – západ, při severním okraji Horních
Počernic. Od tohoto plochého hřbetu se území mírně sklání k jihu a severu.
Průměrná nadmořská výška území je 280 m n.m.
Skalní podklad je v zájmovém území budován horninami svrchní křídy, které
spočívají diskordantně na staropaleozoickém zvrásněném podloží. Uložení křídových
sedimentů má mírný generelní sklon k severovýchodu. V rámci těchto křídových
-64-
uloženin lze vymezit tři litologická a stratigrafická patra a to perucké, korycanské
a bělohorské souvrství.
Perucké souvrství (svrchní cenoman)
Bazálním členem křídové sedimentace jsou jílovce až jíly tmavošedých až černých
barev s hojným uhelným pigmentem a relikty zuhelnatělých rostlin. Při bázi bývají
zastiženy valouny křemene a ostrohranné úlomky, sedimenty mají charakter až
slepenců a brekcií. Zjištěná mocnost je nepravidelná, kolísá v mezích 1 až 9 m. Tyto
horniny jsou řazeny k sladkovodnímu cenomanu, pásmo I.
Korycanské souvrství (svrchní cenoman)
V nadloží bazálního souvrství je vyvinuta 20 až 28 m mocná poloha kvádrových
pískovců, které jsou řazeny k brakickému cenomanu pásma I. – II. Pískovce jsou
převážně středně zrnité, místy jemnozrnné, kaolinické až slabě jílovité. Barvy jsou
proměnlivé, nejčastěji byly zastiženy pískovce rezavě hnědé, žluté, žlutošedé až
světle šedé. Povrch pískovců je silně rozvětrán až rozložen do nepravidelně
mocných vrstev zahliněných až jílovitých písků (eluvií).
Bělohorské souvrství (spodní turon)
Nejsvrchnější část pískovcové sedimentace, která je typicky mořským sedimentem
a bývá řazena již jako bazální polohy spodního turonu, jsou glaukonitické
jemnozrnné jílovité pískovce až prachovce. Jsou zachovány v reliktech o mocnosti
0,5 – 2,0 m. Souvrství cenomanských jílovců a pískovců má zjištěnou mocnost v
mezích 24 až 36 m a reprezentuje horniny skalního podkladu na zájmovém území.
Má generelní sklon k SV.
Kvartérní pokryv je tvořen sprašemi a sprašovitými hlínami, vátými písky a deluvii,
příp. denundačními zbytky zvětralin podložních hornin.
Deluviální sedimenty
Deluvia cenomanských pískovců mají charakter písků až hlinitých středně zrnitých
písků. Dosahují mocnosti maximálně 1 m, jejich přechod do podložních rozložených
pískovců je plynulý, při běžné použité technologii vrtání jen obtížně rozlišitelné.
Deluvia turonských jílů, slínovců a písčitých slínovců byla zastižena v malých
nesouvislých plochách, deluvia písčitých slínovců byla zaznamenána jen archivními
pracemi a jejich výskyt je sporný. Jejich mocnost nepřesahuje většinou 2 m. Mají
charakter pevných slinitých jílů s úlomky zvětralých slínovců a písčitých hlín s úlomky
slínovců. Vzhledem k jejich malému plošnému rozšíření a malé mocnosti nemají pro
urbanistické plánování v širším okolí zájmového území praktický význam.
Eolické sedimenty
Spraše, sprašové hlíny a váté písky jsou jako eolický komplex pokryvných útvarů
rozšířeny v širším okolí lokality, i když jejich mocnost na převážné části území je
menší než 2 m. Mocnost eolických sedimentů kolísá v rozmezí 1 – 3 m. Spraše
a sprašové hlíny jsou světlé hnědé eolické sedimenty prachovitého až jemně
písčitého charakteru. Písčitá složka představuje středně až jemně zrnité, hlinité, váté
písky. Spraše jsou vápnité s hojnými pseudomyceliemi a ojedinělými cicváry – jsou
kypré s makroskopicky patrnou pórovitostí – sprašové hlíny jsou odvápněné,
kompaktnější.
Všechny facie těchto eolických sedimentů se velmi pozvolně vzájemně prolínají.
-65-
Navážky v zájmovém území jsou tvořeny převážně překopanými a přemístěnými
místními zeminami s podílem stavebního odpadu a nemají zde významnější
rozšíření.
d) charakteristika a popis poměrů v okolí podniku, které mohou být příčinou vzniku nebo
eskalace závažné havárie nebo mohou být ohroženy závažnou havárií, včetně
-
situování podniku v zátopovém území
-
rizik vyplývajících z existence vodohospodářských děl (přehrady, hráze), kdy vznik
mimořádné události na těchto vodohospodářských dílech by mohl mít vliv na
bezpečnost objektu nebo zařízení provozovatele
-
nestability horninového podloží, možnosti sesuvů svrchních vrstev zemského
pokryvu, rizika projevů seizmické činnosti a jiných projevů
-
okolních významných důlních děl
-
průběhu okolních vodohospodářsky významných vodotečí a vodních ploch,
potenciálně ohrožených vlivy případné závažné havárie v objektu nebo zařízení
provozovatele
-
jímacích území zdrojů pitné vody, resp. území akumulace podzemních vod
ohrožených vlivy případné závažné havárie v objektu nebo zařízení provozovatele
-
propustnosti podloží pro kontaminanty (charakteristika geologických vrstev a jejich
průběh, geologické zlomy a jiné anomálie)
Objekt Plnírny PB – Praha Satalice se nachází mimo záplavová území a rovněž
mimo oblast s rizikem vyplývajícím z existence vodohospodářských děl (přehrad,
hrází apod.). Mapa záplavových území v okolí objektu je na obr. č. 19.
-66-
FLAGA s.r.o.
Obrázek 4 - Mapa záplavových území
Z hlediska seismické činnosti se areál podniku nachází v oblasti, kde případná
makroseismická intenzita v ohnisku dosahuje maximálně hodnoty 5 podle 12°
makroseismické stupnice MSK - 64. Objekt se nenachází v oblasti se zvýšenou
seismickou aktivitou ve smyslu ČSN 73 0036 Seismické zatížení staveb.
Výskyt geodynamické jevů není vzhledem k charakteru reliéfu v zájmovém území
předpokládán.
Ostatní faktory se nevyskytují.
e)
rizika přeshraničních přenosů hraničními toky a atmosférou a dopadů závažné havárie
na složky životního prostředí
Nevyskytují se.
f)
způsob využití okolních pozemků, které by mohli být závažnou havárií z objektu
zasaženy
Okolní pozemky jsou ve většině využívány jako zemědělská (orná) půda, případně
jsou využity pro průmyslovou výstavbu.
-67-
g) popis kanalizace v objektu nebo zařízení a její zaústění do čistírny odpadních vod,
vodních toků atd.
V objektu Plnírny PB – Praha Satalice se nachází jednotná stoková síť svádějící
splaškové vody z výrobních a administrativních budov a dešťové vody do městské
stokové sítě.
Páteřní větev vede Budovatelskou ulicí při západní okraji plnírny (Js 300), na kterou
jsou navázány dílčí větve (Js 250, 300 a 350) v areálu plnírny. Schéma stokové sítě
je umístěno na následujícím obrázku.
Obrázek 20 - Schéma stokové sítě
2.2.4 Další potencionální specifická ohrožení objektu nebo zařízení, např.
nekontrolované požáry, letecké koridory atd.
Pozemky v okolí objektu jsou využívány především pro zemědělskou činnost.
Ohrožení vlivy jiných stálých činností se v okolí areálu nevyskytuje.
Při vzniku bouřek hrozí zasažení bleskem. Jedná se o zasažení zásobníků, tak
i technologických zařízení otevřených prostorů, které dosahují větších výšek.
I přesto, že jsou zařízení opatřena bleskosvody, nedá se naprosto vyloučit možné
částečné, popř. úplné selhání těchto systémů.
-68-
3. ČÁST III. ANALÝZA A HODNOCENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ
HAVÁRIE U OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉHO
VE SKUPINĚ B
Analýza a hodnocení rizik je zpracována podle požadavků vyplývajících z osnovy
uvedené v příloze č. 1 vyhlášky č. 256/2006 Sb. a v rozsahu a hloubce,
odpovídajících míře rizika závažné havárie a závažnosti možných dopadů.
3.1 Přehled objektů nebo zařízení s uvedením druhu a množství
v nich umístěných nebezpečných látek
Seznam technologických resp. stavebních objektů v objektu Flaga s.r.o. plnírna PB
Praha Satalice je uveden v následující tabulce:
Tabulka 13: Množství umístěných látek v jednotlivých objektech
Číslo
Jednotka/Zařízení
proces/s
klad
látka
skupenství
množství
[kg]
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
ŽC 1 na pozici stáčení
ŽC 2 na pozici stáčení
ŽC 1 na odstavné koleji
Válcový zásobník 1 – PB hospodářství
AC 1 na pozici plnění
AC 2 na pozici plnění
Plnicí linka lahví
Sklad lahví
Plnicí linka sudů
Sud s methanolem
Zásobník nafty
Potrubní systém LPG
sklad
sklad
sklad
sklad
sklad
sklad
sklad
sklad
sklad
sklad
sklad
sklad
proces
sklad
proces
sklad
sklad
proces
proces
proces
proces
PB
PB
PB
PB
PB
PB
PB
PB
PB
PB
PB
PB
PB
PB
PB
PB
PB
PB
PB
PB
PB
kapalné
kapalné
kapalné
kapalné
kapalné
kapalné
kapalné
kapalné
kapalné
kapalné
kapalné
kapalné
kapalné
kapalné
kapalné
kapalné
kapalné
kapalné
kapalné
kapalné
kapalné
430000
430000
43000
43000
43000
43000
43000
40000
40000
40000
15000
15000
1000
16000
4000
8000
8000
200
200
4*
3350**
* Hmotnost zemního plynu byla odhadnuta z délky potrubí (500 m), světlost potrubí (DN 100)
-3
a hustoty zemního plynu v plynném stavu (0,7 kg·m ).
** Hmotnost LPG byla odhadnuta z délky potrubí (přibližně 700 m), světlosti potrubí (DN 150)
-3
-3
a hustoty LPG v plynném stavu (2,1 kg·m ) a kapalném stavu (540 kg·m ) za předpokladu, že
v polovině potrubního systému se nachází plynná fáze, ve druhé polovině potom kapalná fáze.
Poznámka: Jednotky/zařízení, které mohou alternativně obsahovat různé látky (P, B, PB a PR) jsou
vzhledem obdobným fyzikálně-chemickým vlastnostem těchto látek uvažovány s látkou, kterou
obsahuji nejčastěji.
-69-
3.2
Přehled všech nebezpečných látek v objektu nebo zařízení,
jejich klasifikace a vlastnosti potřebné k analýze a hodnocení
rizik
Požadované informace jsou uvedeny v kapitole 2.1.3 tohoto dokumentu a velmi
podrobně v příloze „Selekce zdrojů rizika závažné havárie metodou výběru podle
CPR 18E.“ Nová klasifikace látek vychází z Nařízení (ES) č.1272/2008 [EU-GHS/CLP].
3.3
Výsledky posouzení a popisy nebezpečných chemických
reakcí při nežádoucím kontaktu chemických látek v objektu
nebo zařízení nebo za nežádoucích provozních podmínek
Látky umístěné v objektu náležejí do homologické řady alkanů, které spolu vzájemně
nereagují. Ostatní látky jsou v objektu skladovány zcela odděleně a jen ve velmi
malých množstvích technologicky nezbytných množstvích.
Při požáru mohou vznikat nebezpečné zplodiny hoření, které mohou negativně
ovlivnit zdraví zaměstnanců a osob v okolí areálu.
Při nedokonalém spalování uhlovodíků (za nedostatku kyslíku) může vznikat oxid
uhelnatý:
3.4
2 C3H8 + 7 O2
→
6 CO + 8 H2O ,
2 C4H10 + 9 O2
→
8 CO + 10 H2O .
Výsledky posouzení a popisy možných situací v objektu
nebo zařízení, které mají potenciál způsobit poškození lidského
zdraví, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku
Identifikací zdrojů rizika a systematickou identifikací scénářů závažné havárie byly
odhaleny potenciální nebezpečné situace související s běžnou činností v areálu
objektu, stanoveny jejich příčiny a následky. Při systematických studiích byly
uvažovány i anomální stavy mimořádné situace, které mohou být způsobeny např.
vnějšími okolnostmi a nejsou prakticky ovlivnitelné provozovatelem (např. přírodní
katastrofy, teroristický čin apod.).
Události tohoto typu mohou vést k závažnému poškození provozního zařízení
a k masivnímu úniku nebezpečných látek.
V souvislosti s provozování skladu LPG společnosti Flaga s. r.o., plnírna PB v PrazeSatalicích byla hodnocena rizika v těchto fázích provozu:
a) běžný provozní režim skladovací stanice,
b) režim odstavování zařízení (stáčení železničních cisteren, plnění zásobníků,
plnění autocisteren – režimy připojování a odpojování stáčecího zařízení),
c) mimořádné okolnosti, okamžitý a kontinuální únik nebezpečné látky ze
zařízení, vliv atmosférických podmínek, odhad následků.
-70-
Popis rizik v etapách provozu:
ad a) Běžný provozní stav zařízení je hodnocen v analýze rizik závažných havárií.
Při hodnocení byl uvažován vliv provozních podmínek na bezpečnost, jsou
uvedeny identifikované zdroje rizika závažné havárie.
ad b) Postupy pro najíždění a odstavování byly předmětem analýz rizika pomocí
metodiky „LOC - Loss of Containment Events“, HAZOP kulových zásobníků
a Human HAZOP pro stáčení železničních cisteren a byly zapracovány
do provozních předpisů. Zařízení jsou najížděna a odstavována řízeným
postupem a plánovitě, pravidelné revize vykonávají specializované firmy. Při
najíždění a odstavovaní nedochází k významným změnám teplot a tlaků,
proto tyto činnosti nepředstavují významné zvýšení rizika závažné havárie.
ad c) Mimořádné provozní podmínky a havarijní odstavování provozu jsou součástí
místních provozních předpisů. Řešení situací při výpadku elektrické energie
a při výpadku technologických a pomocných médií je rovněž popsáno
v provozních předpisech. Při analýze těchto stavů pomocí LOC nebyly
identifikovány nové významné zdroje rizika.
Při odstavování, najíždění a v mimořádných podmínkách se významnou měrou
projevuje vliv spolehlivosti obsluhy zařízení, tj. vliv lidského činitele. Posouzení vlivu
lidského činitele při vybranou činnost je věnována studie Human-Hazop
Změnám v objektu, tj. rozšiřování nebo modifikace provozu, výstavbě nových
zařízení nebo záležitostem vyžadujícím omezení či ukončení provozu věnuje
management společnosti adekvátní pozornost.
3.5
Výsledky posouzení a popisy možných situací mimo objekt
nebo zařízení, které mohou způsobit závažnou havárii
Havárie jednoho zařízení může být příčinou havárie zařízení jiného. V odborné
literatuře se pro události výše uvedeného typu používá odborný termín domino
efekt. Pod pojmem domino efekt se uvádí možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku
nebo velikosti dopadů závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti zařízení
(zdrojů rizika) nebo skupiny zařízení a umístění nebezpečných látek.
Domino efekt se při hodnocení rizik v objektu může projevit dvěma základními
způsoby:
 zvětšením rozsahu havárie, tj. zvětšením velikosti zasažení plochy, zvětšení
rozsahu ztrát a dopadů, rozšířením havárie na více jednotek,
 zvýšením frekvence událostí vedoucích k havárii závažného zdroje rizika.
Při hodnocení domino efektů se považuje za výchozí posouzení především
následujících pěti událostí, které jsou podle stávajících zkušeností schopny vyvolat
domino efekt :





plošný požár rozlité hořlavé kapaliny (Pool Fire),
hoření v trysce (Jet Fire / Jet Flame),
exploze oblaku par (VCE – Vapour Cloud Explosion),
BLEVE efekt (Boiling Liquid Expanding Vapour Explosion),
opožděná exploze oblaku par (VCE).
-71-
Z výčtu výše uvedených událostí je možno ve vztahu k iniciačním událostem domino
efektů rozpoznat následující typy ovlivňování :
 mechanické (např. fragmenty, tlaková vlna),
 tepelné (přímé zasažení, hustota tepelné radiace),
 chemické (vzájemná reaktivita).
V praxi to znamená doplnit ke zdrojům rizika identifikovaným selekcí (selekcí podle
příručky CPR 18E a environmentální selekcí) hodnocení uvedených efektů zejména
u těch zdrojů rizika, které byly identifikovány, nebyly však označeny za přímé zdroje
rizika závažné havárie.
Ze seznamu zdrojů rizika závažné havárie umístěných uvnitř podniku je třeba v rámci
hodnocení vzájemného ovlivňování (domino efektů) posoudit především následující
zdroje rizika:




železniční cisterny na pozici stáčení, objem cisterny V = 95 m3,
kulové zásobníky, objem jednoho zásobníku V = 1000 m 3,
válcové zásobníky, objem jednoho zásobníku V = 100 m3,
autocisterny na pozici plnění, objem autocisterny V = 43 m3.
S ohledem na frekvence okamžitého a kontinuálního úniku celého objemu
nebezpečné látky z tlakové nádoby do okolí v důsledku ztráty integrity tlakové
nádoby je při posuzování vzájemného ovlivňování (domino-efektů) nutno
u jednotlivých zdrojů rizika analyzovat následující scénáře závažné havárie:




exploze BLEVE (tepelná radiace, tlaková vlna, rozlet fragmentů),
Jet Fire (tepelná radiace),
Flash Fire (tepelná radiace),
VCE (tepelná radiace a tlaková vlna).
Z vnějších zdrojů rizika je posouzena havárie automobilní cisterny při pohybu po
komunikaci v blízkosti areálu podniku.
Posouzení možnosti vzájemného ovlivňování cisteren a zásobníků s LPG uvnitř
objektu Flaga s. r.o. , provozovna Opatovice nad Labem je založeno na vlastnostech
a množství nebezpečných látek umístěných v podniku, iniciačních událostech a
frekvenci závažných havárií (okamžitý a kontinuální únik celého objemu nádob) a na
logickém rozvoji iniciační události od úniku ke specifickým typům následků
(specifické typy požárů a explozí).
Výsledky studie naznačují, že z hlediska vzájemného ovlivňování a eskalace
následků je závažná především exploze BLEVE a požár typu Jet Fire.
Při explozi typu BLEVE je nutno počítat s tím, že na okolní zásobníky nebo cisterny
krátkodobě působí tepelná radiace a tlaková vlna vyvolaná výbuchovým přetlakem,
současně je nutno počítat s rozletem malých i velkých fragmentů do velké
vzdálenosti.
Poškození sousedních tlakových nádob dopadem fragmentů je pravděpodobné, je
nutno počítat se závažným poškozením nádoby nebo s následnou explozí typu
BLEVE.
Účinek požáru typu Jet Fire závisí na době působení plamene a na velikosti plochy
nádoby zasažené plamenem. Dlouhodobé působení plamene a případné úplné
obklopení/pohlcení nádoby plamenem (engulfing fire) může způsobit intenzivní ohřev
-72-
nádoby a tak vyvolat explozi BLEVE u zasaženého zásobníku. Pokud se podaří únik
během několika minut zastavit, ohrožení nebývá závažné. Efektivní chlazení
zasažené nádoby (zásobníku nebo cisterny) tlakovou vodou je významným
bezpečnostním opatřením.
Na základě studie dosavadních závažných průmyslových havárií ve skladech LPG je
nutno konstatovat, že exploze typu BLEVE na zásobníku nebo cisterně se domino
efektem rozšíří prakticky na celý sklad (havárie Feyzin 1974, Mexico City 1984,
Ontario 2008, ale i další havárie ve světě).
Odhad frekvence vnějšího impaktu je mimořádně obtížný, kvalifikovaný odhad musí
vycházet z aktuální situace v lokalitě a celkové situace ve společnosti. Odhad
frekvence se bude měnit v rozsahu několika řádů (lze uvažovat o frekvencích např.
10-2  10-4/rok). Je zřejmé, že dosah následků havárie bude významný, riziko
úmyslně vyvolané havárie bude vždy nepřijatelné. Prevence havárie typu BLEVE
musí vycházet z vyloučení vlivu přímého plamene na plášť tlakové nádoby se
zkapalněným plynem.
Rizika pro životní prostředí
Další skupinou možných rizik jsou rizika pro životní prostředí. Použitá metoda
(Metoda EAI) posuzuje úniky nebezpečných látek do okolního terénu, vody nebo
podzemní vody, nelze ji aplikovat na úniky plynů a par do ovzduší.
Metoda bere do úvah následující faktory:




skladované nebo přepravované množství látky,
toxicitu nebezpečné látky pro vodní organismy,
fyzikálně-chemické vlastnosti nebezpečné látky,
situaci v okolí ZR a vlastnosti okolního prostředí.
Vlastní výpočet indexu EAI vychází ze stanovení tří základních multiplikativních
složek :
–
první složka zahrnuje vliv skladovaného nebo přepravovaného množství
nebezpečné látky, které se účastní havárie s dopady na uvažovanou složku
životního prostředí (faktor A),
–
druhá složka zohledňuje akutní toxicitu látky pro vodní organismy (faktor B),
–
třetí složka reflektuje mobilitu látky v okolním prostředím (faktory C + D + E).
Hodnota indexu EAI je číselná hodnota, která se stanoví z následujícího vztahu:
EAI  A  B  (C  D  E)
Každý z výše uvedených faktorů je bodově ohodnocen podle příslušného
bodovacího systému [1] a následně je výpočtem stanovena hodnota EAI podle výše
uvedeného vztahu.
Posuzovaný zdroj rizika (vybraný nejhorší scénář závažné havárie pro posuzovaný
zdroj) je podle výsledné hodnoty EAI zařazen do jedné ze tří základních kategorií
environmentálního rizika, pro kterou je metodou stanoven další postup při hodnocení
environmentálního rizika.
Na základě hodnoty indexu stanovené oceněním širšího spektra faktorů je
posuzovaný zdroj rizika zařazen do jedné ze tří základních kategorií, a to s ohledem
na závažnost možného ohrožení životního prostředí, konkrétně povrchových
-73-
a podzemních vod. Na základě hodnoty indexu EAI a na základě zařazení zdroje
do jedné ze tří kategorií se doporučuje další postup hodnocení environmentálního
rizika.
Podrobněji je popis metody uveden ve studii „Selekce a hodnocení zdrojů
environmentálního rizika závažné havárie v objektu Flaga s r.o., provoz Praha Satalice“, která je přílohou této bezpečnostní zprávy.
Z výsledků studie je zřejmé, že manipulace s LPG při skladování, transportu
a stáčení LPG není v uvedené lokalitě z environmentálního hlediska zdrojem rizika
závažné průmyslové havárie s možností zasažení vodních zdrojů.
Všechny posuzované zdroje jsou hodnoceny pomocí EAI indexu jako zdroje
environmentálního rizika kategorie I, tj. zdroje představují nejnižší riziko podle
třístupňové klasifikace EAI. Způsob uložení a zabezpečení kanalizace proti
proniknutí unikajícího LPG do kanalizace splňuje aktuální požadavky norem pro
skladování zkapalněných uhlovodíků.
Z hlediska exploze nebo hoření většího množství LPG je nutno počítat
s nedokonalým spalováním složek LPG. Směrem dovnitř oblaku se snižuje
koncentrace kyslíku. Produktem nedokonalého spalování bude oxid uhelnatý, který je
toxický.
Rozptyl toxického CO při požáru je významně ovlivňován komínovým efektem, který
rozptyluje zplodiny vertikálním směrem ve větších výškách. V místech s vyšším
obsahem kyslíku přitom dochází k oxidaci CO na CO2. Těmito pochody je
koncentrace CO snižována.
Obyvatelstvo v okolí není rozptylem CO ve větších výškách zasaženo, zasahující
jednotky (hasičský sbor, záchranáři) musejí být připraveny na výskyt CO v blízkosti
požáru.
3.6
Výsledky identifikace a popisy zdrojů rizik závažné havárie,
relativní ocenění jejich závažnosti a výběr zdrojů rizika
pro podrobnou analýzu rizik, včetně vyznačení významných
zdrojů na mapě podniku
Základním zdrojem informací pro identifikaci zdrojů rizika je seznam nebezpečných
látek uvedených v "Oznámení o zařazení podniku ….", fyzická prohlídka podniku
a jednotlivých provozů, technická dokumentace zařízení, místní provozní předpisy,
dále pak zkušenosti obsluhy, údržby a pracovníků technického oddělení.
Primární identifikace zdrojů rizika byla realizována na základě prohlídky objektu
a zpracována metodou výběru, která vychází z pojmu „bezpečnostní jednotka“. Je to
taková část zařízení, která může být v případě havárie rychle a účinně oddělena od
ostatního zařízení. Tím dojde k omezení nebo zastavení úniku nebezpečné látky
mimo zařízení. Metodou výběru bylo v objektu Flaga s.r.o., plnírna PB Praha Satalice
oceněno celkem 21 nezávislých jednotek – zdrojů rizika. Seznam posuzovaných
jednotek je obsažen v tabulce č. 13. Pro tyto jednotky byla stanovena indikační čísla
vyjadřující míru nebezpečnosti jednotek jako takových.
-74-
Na základě indikačních čísel byla pro vybrané jednotky/zdroje rizika stanovena
selektivní čísla ve všech bodech na hranicích objektu i k obydlené oblasti. Tento
postup směřuje k identifikaci zdrojů rizika závažné havárie.
Posouzením vybraných zdrojů rizika a možných dopadů případné havárie na hranici
objektu resp. obydlenou oblast byly z celkového počtu identifikovány 2 typové zdroje
rizika, které je podle pravidel metody výběru nutno podrobit detailní kvalitativní
a kvantitativní analýze rizika.
Na základě provozních zkušeností provozovatele byly ověřeny výsledky selekce
zdrojů rizika a bylo konstatováno, že seznam zdrojů rizika určený pro podrobnější
analýzu rizika je representativní a nevyžaduje další doplnění.
Celkem tedy byly identifikovány 2 typové zdroje rizika, které je nutno podrobit
kvantitativní analýze rizika.
Pro podrobnou kvantitativní analýzu rizika byly vybrány následující zdroje rizika:


3.7
železniční cisterny na pozicích stáčení ŽC1 a ŽC2,
kulové zásobníky K1 a K2, každý o objemu V = 1000 m3,
Postup a výsledky identifikace možných scénářů událostí
a jejich příčin, které mohou vyústit v závažnou havárii a výběr
reprezentativních scénářů těchto událostí, včetně jejich popisu
Pro identifikace možných scénářů závažné havárie byla pro všechny identifikované
zdroje rizika byl použit postup podle metodou HAZOP a metodou Human HAZOP,
scénáře byly kvantitativně oceněny metodikou „LOC - Loss of Containment Events“.
Bezpečnostní studie sleduje jednotlivé etapy stáčení, skladování a manipulace
s LPG uvnitř objektu Flaga s.r.o.
Uvažované zařízení je tvořeno stáčenými cisternami, skladovacími kulovými a
válcovými zásobníky a rozvodným systémem plynného a kapalného LPG.
Významnou roli při zajišťování bezpečného provozu hraje významný podíl
manuálních úkonů obsluhy jakož i odpovědnost obsluhy (analýza metodou HumanHAZOP.
Cílem bezpečnostní studie je identifikace nebezpečí/zdrojů rizika, tj. takových, stavů
a situací, které mohou v provozu vzniknout a které mohou způsobit závažnou havárii.
Rozborem výsledků a realizací závěrů studie lze výrazně zvýšit procesní bezpečnost
analyzovaného systému.
Na základě výsledků vizuální prohlídky a posuzování stávajícího zařízení z hlediska
konstrukce, vybavení, umístění a zajištění bezpečnosti provozu lze konstatovat, že
zařízení je osvědčené konstrukce, je vybaveno měřicími, regulačními
a bezpečnostními systémy, je vyrobeno odpovídajícím způsobem a splňuje
požadavky a podmínky příslušných ustanovení předpisů a souvisejících norem pro
provoz tlakových zásobníků se zkapalněnými plyny.
Provozovatel zařízení řádně udržuje, pravidelně kontroluje a provádí zkoušky
posuzovaných zařízení, příslušných armatur, měřicích přístrojů a zabezpečovacích
systémů.
Společnost Flaga s.r.o. v současnosti aplikuje v návaznosti na filosofii ISO norem
metodu kontinuálního postupného zvyšování procesní bezpečnosti uváženými
-75-
investicemi do bezpečnosti zařízení, jak dokumentují poslední investice v oblasti
prevence závažných havárií:


trhací spojky na pozicích stáčení železničních cisteren
trhací spojky na pozicích plnění automobilních cisteren.
Pro účely modelování byly ze skupiny identifikovaných havarijních scénářů
v důsledku úniku LPG ze zařízení z hlediska závažnosti a pravděpodobnosti jejich
vzniku vybrány následující representativní scénáře, které jsou z hlediska následků
dominantní.
Pro železniční cisternu na pozici stáčení:
Scénář:

V případě vážného poškození pláště železniční cisterny (rozlomení vlivem
vnitřní vady materiálu nebo vady svaru), frekvence zborcení mobilní tlakové
nádoby při procesu stáčení je 5,8 x 10-10/hod, dojde k okamžitému úniku celého
obsahu cisterny ve velmi krátkém čase na plochu stáčecí pozice – pod železniční
cisternu (při odhadu rizika je nutno uvažovat, že v areálu je možné souběžně
stáčet 2 železniční cisterny).
Detailní rozvoj události:
-
-
k úniku dojde ve velmi krátké době (několik sekund), po úniku dojde vlivem
latentního tepla (přehřátá kapalina) k masivnímu odparu,
odpar bude doprovázen expanzí kapalné fáze, rozptýlené kapičky se
odpaří ve vzduchu, na plochu pod železniční cisternu se dostane
v závislosti na povětrnostních podmínkách jen část kapalné fáze, která
dopadne na zem vlivem jevu zvaného „rain out“ ve formě deště,
odpar z plochy pod železniční cisternou je zpočátku vysoký, postupně
ustává vlivem podchlazování plochy odparem LPG,
odpařený LPG vytváří ve směsi se vzduchem hořlavou/výbušnou směs,
v závislosti na okamžiku iniciace může dojít k explozi BLEVE, požáru Flash
Fire, explozi typu VCE nebo k rozptylu bez následků.
Scénář:

V případě utržení stáčecí hadice kapalné fáze, tak že únik nelze nijak zastavit,
dojde ke kontinuálnímu úniku LPG. Předpokládá se tedy únik celé zádrže
železniční cisterny. Frekvence takového jevu je 4 x 10-6/hod (při odhadu rizika je
nutno uvažovat, že v areálu je možné souběžně stáčet 2 železniční cisterny).
-
při úniku kapalného LPG utrženou hadicí je nutno počítat s velkým
hmotovým průtokem,
ihned po úniku z otvoru dojde k rozptýlení zkapalněného plynu vlivem
sprejového efektu,
rozptýlené kapičky se odpaří přímo ze vzduchu, dojde k podchlazení okolí,
pod železniční cisternu nedopadne žádná kapalná fáze.
ve směsi se vzduchem se vytvoří hořlavá/výbušná směs,
v závislosti na okamžiku iniciace dojde k rozvoji scénáře k požáru (Jet Fire,
Flash Fire), explozi (VCE) nebo rozptylu bez následků.
-76-
Pro kulový zásobník o objemu V = 1000 m3:
Scénář:

V případě vážného poškození kulového zásobníku (rozlomení vlivem vnitřní
vady zásobníku, vada svaru) frekvence úplné destrukce tlakové nádoby je 5
x 10-7/rok, dojde k okamžitému úniku celého obsahu zásobníku ve velmi krátkém
čase na betonovou vyspádovanou plochu pod zásobníkem a odtud do havarijní
jímky mimo půdorys vlastních zásobníků – (při odhadu rizika je nutno uvažovat 2
souběžně provozované zásobníky).
-
-
k úniku dojde ve velmi krátké době (několik sekund), po úniku dojde vlivem
latentního tepla (přehřátá kapalina) k masivnímu odparu,
odpar bude doprovázen expanzí kapalné fáze, rozptýlené kapičky se
odpaří ve vzduchu, do havarijní jímky se dostane v závislosti na
povětrnostních podmínkách jen část kapalné fáze, která dopadne na zem
vlivem jevu zvaného „rain out“ ve formě deště,
odpar havarijní jímky je zpočátku vysoký, postupně ustává vlivem
podchlazování odparem LPG,
odpařený LPG vytváří ve směsi se vzduchem hořlavou/výbušnou směs,
v závislosti na okamžiku iniciace může dojít k explozi BLEVE, požáru Flash
Fire, explozi typu VCE nebo k rozptylu bez následků.
Scénář:

V případě utržení instrumentální části potrubí kapalné fáze před první
armaturou nebo při vytvoření velké trhliny ve stěně zásobníku (vnitřní vada,
impakt) nelze únik nijak zastavit, dojde ke kontinuálnímu úniku LPG.
Předpokládá se únik celé zádrže do 10 minut. Frekvence kontinuálního úniku
ze stabilního zásobníku - tlakové nádoby je 5x10-7/rok (při odhadu rizika je nutno
uvažovat 4 souběžně provozované zásobníky).
-
-
při úniku kapalného LPG otvorem ve stěně zásobníku nebo utrženým
potrubím je nutno počítat s hmotovým průtokem kolem odpovídající úniku
objemu do 10 minut,
ihned po úniku z otvoru dojde k rozptýlení zkapalněného plynu vlivem
sprejového efektu,
rozptýlené kapičky se odpaří přímo ze vzduchu, dojde k podchlazení okolí,
pod zásobníky nedopadne žádná kapalná fáze.
ve směsi se vzduchem se vytvoří hořlavá/výbušná směs,
v závislosti na okamžiku iniciace dojde k rozvoji scénáře k požáru (Jet Fire,
Flash Fire), explozi (VCE) nebo rozptylu bez následků.
-77-
3.8
Postup a výsledky provedení odhadů následků havárií
reprezentativních scénářů, závažných havárií a jejich dopadů
na životy a zdraví lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí
a majetek, včetně grafické presentace nejdůležitějších výsledků
odhadů
Výsledkem selekce zdrojů rizika závažné havárie je soubor takových zařízení, které
svými následky mohou přesáhnout hranice podniku. Z bezpečnostního hlediska se
jedná o samostatně uvažovaná zařízení, které mohou být ve stavu nebezpečí od
sebe rychle a účinně oddělena, nebo prakticky oddělená jsou.
Při analýze rizika v podniku Flaga s.r.o. v Praze – Satalicích je potřeba do hodnocení
rizika zahrnout následující bezpečnostní jednotky:
 2 železniční cisterny na pozici stáčení (nebezpečný proces),
objem cisterny V = 95 m3,
 2 stabilní kulové zásobníky, objem jednoho zásobníku V = 1000 m 3, (velké
množství nebezpečné látky).
3.9
Postup a výsledky stanovení odhadu pravděpodobnosti
reprezentativních scénářů závažných havárií
Společenské riziko závažné havárie v objektu je posouzeno v souladu
s doporučeními EU metodik publikovaných v „Purple Book“ a „Reference Manual
Bevi Risk Assessments“. Pro posouzení přijatelnosti rizika bylo v souladu
s legislativními požadavky přijato kritérium používané pro stávající zařízení, tj.
kritérium Fp =10-3/N2 rok-1.
Použité údaje o pravděpodobnostech okamžité iniciace, opožděné iniciace,
pravděpodobnosti výskytu jevu BLEVE a relativním podílu Flash Fire / VCE jsou
převzaty z publikace „Reference Manual Bevi Risk Assessments, Module B General,
National Institute of Public Health and the Environment (RIVM), Centre for External
Safety the Netherlands, 2009.
Cílem analýzy rizika je hodnocení společenského rizika pro stávající zařízení
v objektu a posouzení společenské přijatelnosti rizika objektu.
-78-
Postup analýzy rizika je demonstrován na rozvoji vybraného havarijního scénáře :
Okamžitý únik LPG z kulového zásobníku V = 1000 m3
Pro frekvenci okamžitého úniku z tlakové nádoby jsou použity hodnoty frekvence pro
stávající zásobník, (viz. Purple Book str. 3.3) který byl navržen podle uznávaných
předpisů, uvažovaná frekvence okamžitého úniku je f = 5 x 10–7 rok–1. V daném
případě byl zahrnut vliv konstrukce zásobníku, odolnost proti korozi, bezpečnostní
výstroj zásobníku (měření tlaku, teploty, hladiny, pojistná armatura a vybavení
dálkovými armaturami).
okamžitý únik
ze stabilního
zásobníku LPG
3
V = 1000 m
(frekvence úniku)
–7
–1
(f = 5x10 rok )
pravděpodobnost pravděpodobnost
opožděné
okamžité iniciace
pravděpodobnost
iniciace
pro stabilní zdroj
BLEVE
( pohyb
(látka kategorie 0,
pro
stabilní
zdroj
lokomotivy,
pohyb
střední reaktivita
osob, vjezd vozidel
(0,7)
Q>10 000 kg
)
(0,7)
(0,9)
podíl
Flash Fire/
Exploze
(0.6/0.4)
0,7
0,7 (ANO)
Následek
BLEVE
–7
–1
2,45x10 rok
0,6
Flash Fire
–7
–1
0,63 x10 rok
0,4
VCE
–7
–1
0,42x10 rok
0,6
Flash Fire
–7
–1
0,81x10 rok
0,4
VCE
–7
–1
0,54x10 rok
0,3
f = 5 x 10
–7
rok
–1
0,90
0,30 (NE)
0,10
Rozptyl mraku
–7
–1
0,15x10 rok
GRAF - strom událostí ETA
č.1
Odhady pravděpodobností do stromu událostí:
Pravděpodobnost okamžité iniciace pro látku kategorie 0 extrémně hořlavý
zkapalněný plyn (kategorie 0: bod vzplanutí je nižší než 0°C a bod varu je nižší než
35°C) je pro stabilní zdroj rizika (stabilní zásobník) v případě okamžitého úniku
nebezpečné látky odhadnuta na 0,7 (tab. 7 na str. 19 a tabulka 9 na str. 20 příručky
Reference Manual Bevi Risk Assessments, Module B General, verze 3.2., RIVM,
Netherlands, 2009). Pravděpodobnost exploze typu BLEVE pro okamžitý únik ze
stabilního zdroje je rovna 0,7.
Pravděpodobnost opožděné iniciace je s ohledem na přítomnost personálu,
přítomnost motorového vozidla v podniku a podle doporučení v tabulce č. 11 na str.
22 výše uvedené příručky odhadnuta na 0,9.
-79-
Poměr následků Flash Fire a Exploze
Při opožděné iniciaci mraku hořlavých par může dojít k vyhoření mraku (Flash Fire)
nebo k explozi typu VCE. Podíl explozí je na základě článku 3.4.6.9. na str. 22
příručky Reference Manual Bevi Risk Assessments, Module B General, verze 3.2.,
RIVM, Netherlands, 2009) odhadnut na 0,4.
Společenské riziko je pro případ okamžitého úniku detailně posouzeno pro různé
stavy naplnění kulového zásobníku o objemu 1000 m 3 zkapalněným LPG.
Analogickým postupem byly pro všechny zdroje rizika závažné havárie
v posuzovaném objektu (stabilní zásobníky i mobilní zdroje – stáčení železniční
cisterny) vyhodnoceny scénáře získané rozvinutím iniciační události (okamžitý únik a
kontinuální únik) pomocí stromů událostí. Kvantitativním vyhodnocením stromu
událostí, modelováním následků a odhadem počtu fatálně zraněných byly získány
informace pro odhad společenského rizika.
Analýze rizika byly podrobeny všechny významné bezpečnostní jednotky
v posuzovaném objektu. Základní scénáře úniku byly rozvinuty pomocí stromu
událostí ETA až ke konečným scénářům (BLEVE, Flash Fire, VCE a Jet Fire, rozptyl
bez následků). Pro pravděpodobnostní rozvoj bylo použito především podkladů
a informací z manuálu CPR 18E Purple Book a příručky Reference Manual Bevi Risk
Assessments,.
Pomocí systému EFFECTS bylo modelováno široké spektrum následků a na základě
velikosti zasažené plochy a známé hustoty obyvatelstva byly stanoveny následky
závažných scénářů.
Detailně jsou výsledky pro všechny zdroje rizika a representativní havarijní scénáře
uvedeny v příloze bezpečnostní zprávy „Hodnocení rizika v objektu Flaga s.r.o.
plnírna PB Praha, Satalice“.
3.10 Výsledky a postup posouzení vlivu (spolehlivosti a chybování)
lidského činitele v souvislosti s relevantními zdroji rizik
Výsledky a postup posouzení vlivu (spolehlivosti a chybování) lidského činitele
v souvislosti s relevantními zdroji rizik je uveden v dokumentu „Posouzení vlivu
lidského činitele na zařízení a proces stáčení LPG ze železničních cisteren“.
Lidský činitel je jedním z nejčastějších přispěvatelů vzniku závažné havárie. Odborná
literatura uvádí, že až 50% havárií je způsobeno selháním obsluhy zařízení. Proto
ukládá legislativa (kapitola 10 přílohy č. 1 vyhlášky č. 256/2006 Sb.) zabývat se
hodnocením vlivu obsluhy na zařízení, které spadá do skupiny A nebo B podle
zákona č. 59/2006 Sb.
Vliv LČ se posuzuje v souvislosti s událostmi a procesy, které mohou vést ke vzniku
a rozvoji závažné havárie. Jedná se o možné iniciační události, přechodové stavy a
řízené procesy, do kterých může LČ přímo anebo nepřímo vstupovat, a to
prostřednictvím výkonu kontroly nebo řízení objektů nebo zařízení, ve kterých může
ke vzniku závažné havárie dojít. Analýza vlivu LČ je tedy jeden z nejlepších způsobů,
jak odhalit slabá místa systému a určit účinná preventivní opatření.
Studie „Posouzení vlivu lidského činitele na zařízení a proces stáčení LPG ze
železničních cisteren“ vypracovaná v roce 2013 je součástí předložené
dokumentace.
-80-
3.11 Uvedení metodik použitých při analýze rizika
Systematický postup analýzy a hodnocení rizika je realizován tvořivou aplikací
metod, které jsou doporučovány v zemích EU pro analýzu a hodnocení rizika.
V logickém sledu byly použity následující metody a postupy:

METODA VÝBĚRU – je metoda pro nalezení a odhalení takových zdrojů
rizika, které svými následky přesahují hranice podniku a ohrožují nejen
zaměstnance, ale i obyvatelstvo za hranicemi podniku. Detailní postup metody
je uveden v publikaci „Purple Book CPR 18E“. Metoda byla vyvinuta přímo pro
potřeby bezpečnostní dokumentace zpracovávané podle zákona o prevenci
(SEVESO II) v zemích EU.

HAZOP – je metoda pro systematickou identifikaci scénářů závažné havárie
pro zdroje rizika nalezené metodou výběru. Slouží k odhalení takových scénářů
havárie, které s ohledem na možné následky vyžadují další detailní kvalitativní i
kvantitativní ocenění. Metoda splňuje náročné požadavky na systematickou
identifikaci zdrojů rizika, byla vyvinuta provozními specialisty společnosti ICI –
Petrochemical Division.

HUMAN HAZOP – je metoda pro systematickou identifikaci chyb obsluhy
složitého zařízení s významným podílem práce obsluhy. Slouží k odhalení
úkonů, kde chyba obsluhy může mít závažné následky pro obsluhu a/nebo pro
zařízení.

Loss of Containments Events, Purple Book CPR 18E – jsou doporučení pro
výběr scénářů závažné havárie pro zdroje rizika nalezené metodou výběru.
Slouží k odhalení takových scénářů havárie, které s ohledem na možné
následky vyžadují další detailní kvalitativní i kvantitativní ocenění.

Analýza úkolů (angl. Task Analysis) představuje kvalitativní metodu
používanou pro posouzení spolehlivosti LČ při výkonu konkrétních úkolů, jejichž
splnění vede ke stanovenému cíli. Účelem je popsat a charakterizovat úkol,
jehož splnění je podmíněno úspěšným vykonáním dílčích úkolů, které musí
pracovník na kritické pracovní pozici postupně vykonat, aby splnil stanovený cíl.
Ve studii byla použita dekompoziční metoda.
EVENT TREE ANALYSIS (ANALÝZA STROMU UDÁLOSTÍ) - logický rozvoj
havarijního scénáře od primární události až ke konečným následků (spektru
následků) . Ze známé frekvence iniciační události a pravděpodobností
omezujících bezpečnostních funkcí se stanovuje frekvence možných následků
události.
FUALT TREE ANALYSIS (ANALÝZA STROMU PORUCH) logický graf pro
kvalitativní rozvoj vrcholové události od následků k pravděpodobným příčinám.
EFFECTS verse 7 – software pro modelování scénářů úniku a následků při
rozptylu, hoření a exploze včetně fyzikálních účinků.
HODNOCENÍ DOMINO EFEKTŮ s využitím kvalitativního stromu událostí
- logický rozvoj havarijního scénáře od iniciační události až ke konečným
následků (spektru následků). Pomocí frekvence iniciační události a
pravděpodobností omezujících bezpečnostních funkcí se stanovuje frekvence
následků.




-81-

ENVIRONMENTAL ACCIDENT INDEX (EAI) – metoda pro identifikaci
a hodnocení environmentálních zdrojů rizika zohledňující široké spektrum
faktorů ovlivňujících rozsah následků při úniku nebezpečné látky do životního
prostředí. Hodnota indexu rozhoduje o případném dalším postupu analýzy
environmentálního rizika.

POSOUZENÍ PŘIJATELNOSTI SPOLEČENSKÉHO RIZIKA – matematický
a logický postup stanovení kumulativního společenského rizika v okolí
posuzovaného podniku. Pro stávající zařízení je použito kritérium přijatelnosti
Fp = 10-3/N2.
Popis detailního postupu a aplikační studie v posuzovaném podniku jsou v přílohách
bezpečnostní dokumentace podniku.
Důslednou aplikací výše uvedených metod a postupů bylo stanoveno společenské
riziko objektu a environmentální riziko objektu. Přínosem jednotlivých studií je také
účast zaměstnanců podniku FLAGA spol. s r.o.
3.12 Podrobné popisy použitých veřejně nepublikovaných metodik
V analýze nebyly použity veřejně nepublikované metody.
3.13 Výsledky stanovení míry rizika reprezentativních scénářů
závažných havárií
Stávající zařízení v objektu Flaga s.r.o. v Opatovicích nad Labem je tvořeno
následujícími zdroji rizika:
2 kulové stabilní zásobníky, objem jednoho zásobníku V = 1000 m3,
2 železniční cisterny na pozici stáčení, objem cisterny V = 95 m3.
Pro posouzení přijatelnosti společenského rizika stávajícího zařízení v objektu bylo
v souladu s legislativními požadavky přijato tzv. holandské kritérium používané pro
stávající zařízení, tj. kritérium přijatelnosti Fp =10-3/N2.
Zmíněné kritérium je použito např. v publikaci Joint Research Centre: Land Use
Planning Guidelines in the Context of Article 12 of the SEVESO II DIRECTIVE
96/82/EC as Amended by DIRECTIVE 105/2003/EC, September 2006 i v dalších
publikacích.
V souvislosti s detailním hodnocením rizik pro jednotlivé zdroje rizika byly posouzeny
všechny scénáře generované pomocí stromů událostí pro všechny fixní i mobilní
zdroje rizika, které představují riziko závažné havárie v objektu.
Byly hodnoceny velmi konzervativně následky ve tř. stability F, kdy je rozptyl mraku
velmi pomalý, mraky se šíří prakticky všemi směry, mají relativně dlouhou dobu
výskytu a zasahují velké plochy. V ostatních třídách stability ovzduší je rozptyl
rychlejší a následky mírnější. U hodnocení exploze typu
BLEVE je vliv
atmosférických podmínek
prakticky zanedbatelný, u ostatních scénářů byla
konzervativně uvažována tř. stability F.
Výsledky hodnocení rizika jsou uvedeny v tabulkách souběžně s hodnocením
společenské přijatelnosti rizika v následující stati.
-82-
3.14 Výsledky hodnocení přijatelnosti rizika závažných havárií
Analýze rizika byly podrobeny všechny významné bezpečnostní jednotky
v posuzovaném objektu. Základní scénáře úniku byly rozvinuty pomocí stromu
událostí ETA až ke konečným scénářům (BLEVE, Flash Fire, VCE a Jet Fire, rozptyl
bez následků). Pro pravděpodobnostní rozvoj bylo použito především podkladů a
informací z manuálu (4).
Pomocí systému EFFECTS bylo modelováno široké spektrum následků a na základě
velikosti zasažené plochy a známé hustoty obyvatelstva byly stanoveny následky
závažných scénářů. Společenského riziko je posouzeno podle kritéria přijatelnosti
pro stávající zařízení, tj. kritéria uvedeného v zákoně o prevenci Fp =10-3/N2. Pro
všechny posuzované scénáře je splněna podmínka přijatelnosti společenského rizika
f < Fp.
Pozitivní vliv na úroveň společenského rizika má zvýšení bezpečnosti v objektu,
kterého se dosáhlo akcemi zaměřenými na bezpečnost objektu.
Hodnocení přijatelnosti společenského rizika pro kulový zásobník
Okamžitý únik, 85% naplnění, relativní četnost 0,05 stavu naplnění, tř. stability F, p
typ úniku
popis scénáře
závažné havárie
3
3
okamžitý
I-BLEVE_KZ-1000m /850m
okamžitý
I-FLASH_HMV_KZ3
3
1000m /850m
I-VCE_HMV_KZ3
3
1000m /850m
I-FLASH_DMV_KZ-1000/850
3
m
okamžitý
okamžitý
okamžitý
I-VCE_DMV_KZ
3
-1000/850 m
frekvence
pro
2 kulové
zásobníky
větr.růžice
přijatelná
frekvence
-3
2
Fp =10 /N
pro N
fatálně
zraněných
-1
[rok ]
= 3x10
-4
počet
fatálníc
h
zranění
N
frekvence
pro
1 zařízení
193
93
83
11
0
1,09 x 10
-9
1,02 x 10
-8
0.408 x 10
-8
0,816 x 10
-
2,18 x 10
-9
2,04 x 10
-8
0,816 x 10
-8
1,632 x 10
-
2,68 x 10
-7
1,16 x 10
-7
1,45 x 10
-6
8,26 x 10
-
přijatelné
přijatelné
přijatelné
přijatelné
nehodnotí se
0
-
-
-
nehodnotí se
300
200
190
114
300
200
190
114
1,080 x 10
-13
1,010 x 10
-12
0,405 x 10
-12
0,810 x 10
-14
1,080 x 10
-13
1,010 x 10
-12
0,405 x 10
-12
0,810 x 10
-1
-1
[rok ]
[rok ]
-10
-14
-10
-14
2,160 x 10
-13
2,020 x 10
-12
0,810 x 10
-12
1,620 x 10
-14
2,160 x 10
-13
2,020 x 10
-12
0,810 x 10
-12
1,620 x 10
-8
-8
1,11 x 10
-8
2,50 x 10
-8
2,77 x 10
-8
7,69 x 10
-8
1,11 x 10
-8
2,50 x 10
-8
2,77 x 10
-8
7,69 x 10
resumé
k úrovni rizika
přijatelné
přijatelné
přijatelné
přijatelné
přijatelné
přijatelné
přijatelné
přijatelné
-4
Okamžitý únik, 75% naplnění, relativní četnost 0,25 stavu naplnění, tř. stability F, p větr.růžice = 3x10
-9
-9
-8
3
3
okamžitý I-BLEVE_KZ-1000m /750m
182
0,55 x 10
1,10 x 10
3,01 x 10
přijatelné
-8
-8
-7
82
0,51 x 10
1,02 x 10
1,49 x 10
přijatelné
-7
-7
-7
72
0,204 x 10
0,408 x 10
1,93 x 10
přijatelné
-7
-7
-6
11
0,408 x 10
0,816 x 10
8,26 x 10
přijatelné
okamžitý I-FLASH_HMV_KZ0
nehodnotí se
3
okamžitý
okamžitý
okamžitý
3
1000m /750m
I-VCE_HMV_KZ-3
3
1000m /750m
I-FLASH_DMV_KZ3
1000/750 m
I-VCE_DMV_KZ
3
-1000/750 m
0
-
-
290
190
180
114
290
190
180
114
0,541 x 10
-12
0,504 x 10
-11
0,203 x 10
-11
0,406 x 10
-13
0,541 x 10
-12
0,504 x 10
-11
0,203 x 10
-11
0,406 x 10
-13
-83-
nehodnotí se
-13
1,084 x 10
-12
1,008 x 10
-11
0,406 x 10
-11
0,812 x 10
-13
1,084 x 10
-12
1,008 x 10
-11
0,406 x 10
-11
0,812 x 10
-8
1,18 x 10
-8
2,77 x 10
-8
3,08 x 10
-8
7,69 x 10
-8
1,18 x 10
-8
2,77 x 10
-8
3,08 x 10
-8
7,69 x 10
přijatelné
přijatelné
přijatelné
přijatelné
přijatelné
přijatelné
přijatelné
přijatelné
-4
Okamžitý únik, 50% naplnění, relativní četnost 0,70 stavu naplnění, tř. stability F, p větr.růžice = 3x10
-9
-9
-7
3
3
okamžitý I-BLEVE_KZ-1000m /500m
93
2,18 x 10
4,36 x 10
3,43 x 10
přijatelné
-8
-8
-7
43
2,03 x 10
4,05 x 10
6,25 x 10
přijatelné
-7
-7
-5
40
0,57 x 10
1,14 x 10
6,25 x 10
přijatelné
-7
-7
-3
1
1,14 x 10
2,28 x 10
1,00 x 10
přijatelné
nehodnotí se
3
okamžitý
okamžitý
okamžitý
3
1000m /500m
I-VCE_HMV_KZ-3
3
1000m /500m
I-FLASH_DMV_KZ3
1000/500 m
I-VCE_DMV_KZ3
1000/500 m
0
-
-
280
180
170
111
280
180
170
111
0,403 x 10
-11
0,141 x 10
-11
0,567 x 10
-11
1,134 x 10
-13
1,090 x 10
-12
0,940 x 10
-11
0,378 x 10
-11
0,756 x 10
-12
nehodnotí se
-12
0,806 x 10
-11
0,282 x 10
-11
1,134 x 10
-11
2,268 x 10
-13
2,180 x 10
-12
1,880 x 10
-11
0,756 x 10
-11
1,512 x 10
-8
1,27 x 10
-8
3,08 x 10
-8
3,46 x 10
-8
8,11 x 10
-8
1,27 x 10
-8
3,08 x 10
-8
3,46 x 10
-8
8,11 x 10
přijatelné
přijatelné
přijatelné
přijatelné
přijatelné
přijatelné
přijatelné
přijatelné
-2
Okamžitý únik, 85% naplnění, relativní četnost 1,00 stavu naplnění, tř. stability B, p větr.růžice = 5,84x10
frekvence
přijatelná
počet
frekvence
pro
frekvence
resumé
-3
2
popis scénáře
fatálních
pro
2 kulové
Fp =10 /N
k úrovni
typ úniku
závažné havárie
zranění
1 zařízení
zásobníky
pro N
rizika
-1
N
[rok ]
zařízení
fatálně
-1
[rok ]
zraněných
-1
[rok ]
nehodnotí
3
3
1000m /850m
se
okamžitý I-VCE_HMV_KZ0
nehodnotí
3
3
1000m /850m
se
-10
-10
-7
okamžitý I-FLASH_DMV_KZ65
0,280 x 10
0,560 x 10
2,37 x 10
přijatelné
3
-9
-9
-6
1000/850 m
15
0,260 x 10
0,520 x 10
4,44 x 10
přijatelné
-9
-9
-6
11
1,050 x 10
2,100 x 10
8,26 x 10
přijatelné
-9
-9
-3
1
2,100 x 10
4,200 x 10
1,00 x 10
přijatelné
-10
-10
-7
okamžitý I-VCE_DMV_KZ
65
0,280 x 10
0,560 x 10
2,37 x 10
přijatelné
3
-9
-9
-6
-1000/850 m
15
0,260 x 10
0,520 x 10
4,44 x 10
přijatelné
-9
-9
-6
11
1,050 x 10
2,100 x 10
8,26 x 10
přijatelné
1
2,100 x 10
-9
4,200 x 10
-9
1,00 x 10
-3
přijatelné
-4
Kontinuální únik, tř. stability F, p větr.růžice = 3x10
typ úniku
popis scénáře
závažné havárie
3
kontinuální C-JET_FIRE_KZ-1000 m
kontinuální C-FLASH_DMV_KZ-1000 m3
kontinuální C-VCE_DMV_KZ-1000 m
3
počet
fatálních
zranění
N
frekvence
pro
1 zařízení
-1
[rok ]
frekvence
pro
2 kulové
zásobníky
zařízení
-1
[rok ]
0
288
178
168
141
288
178
168
141
-12
0,216 x 10
-11
0,202 x 10
-11
0,810 x 10
-11
1,620 x 10
-12
0,144 x 10
-11
0,134 x 10
-11
0,540 x 10
-11
1,040 x 10
-12
0,432 x 10
-11
0,404 x 10
-11
1,620 x 10
-11
3,240 x 10
-12
0,288 x 10
-11
0,268 x 10
-11
1,080 x 10
-11
2,080 x 10
přijatelná
frekvence
resumé
-3
2
Fp =10 /N
k úrovni
pro N
rizika
fatálně
zraněných
-1
[rok ]
nehodnotí se
-8
1,20 x 10
přijatelné
-8
3,15 x 10
přijatelné
-8
3,54 x 10
přijatelné
-8
5,02 x 10
přijatelné
-8
1,20 x 10
přijatelné
-8
3,15 x 10
přijatelné
-8
3,54 x 10
přijatelné
-8
5,02 x 10
přijatelné
-2
Kontinuální únik, tř. stability B, p větr.růžice = 5,84x10
3
kontinuální C-JET_FIRE_KZ-1000 m
0
-9
1
1,58 x 10
-9
1
1,05 x 10
-84-
-9
3,16 x 10
-9
2,10 x 10
-3
1,00 x 10
-3
1,00 x 10
nehodnotí se
přijatelné
přijatelné
Hodnocení přijatelnosti společenského rizika pro stáčení ŽC
typ
úniku
popis scénáře
závažné havárie
okamžitý I-BLEVE_ZC_95 m
únik
3
okamžitý FlashFire_ZC_95 m
únik
okamžitý VCE_ZC_95 m
únik
kontinuální únik
kontinuální únik
kontinuální únik
tř.
stability
3
Jet Fire_ZC_95 m
3
FlashFire_ZC_95 m
VCE_ZC_95 m
3
3
3
pravděpodobnost
A-F
1
A-F
1
A-F
1
A-F
1
F
-4
3x10
F
-4
3x10
F
-4
3x10
B
-2
5,84x10
F
-4
3x10
F
-4
3x10
F
-4
3x10
B
-2
5,84x10
F
-4
3x10
B
-2
5,84x10
F
-4
3x10
B
-2
5,84x10
F
-4
3x10
B
-2
5,84x10
počet
fatál.
zranění
frekvence
pro
1 zařízení
-1
[rok ]
frekvence
pro
2 žel.
cisterny
(stáčení)
-1
[rok ]
-8
4,14 x 10
N
12
2,07 x 10
-8
4
1,93 x 10
-8
3,86 x 10
2
0,77 x 10
-7
0
-
přijatelná
frekvence
-3
2
Fp =10 /N
pro N fatálně
zraněných
-1
[rok ]
-6
6,00 x 10
resumé
k úrovni
rizika
přijatelné
-8
6,25 x 10
-5
přijatelné
1,54 x 10
-7
2,50 x 10
-4
přijatelné
-
nehodnotí se
-13
1,674 x 10
-12
1,560 x 10
-11
0,624 x 10
-9
1,214 x 10
-13
0,372 x 10
-12
0,346 x 10
-11
0,418 x 10
0,409 x 10
-9
0
přijatelné
-13
2,78 x 10
-6
přijatelné
-12
1,00 x 10
-5
přijatelné
-11
4,00 x 10
-5
přijatelné
-9
1,00 x 10
-3
přijatelné
-13
2,78 x 10
-6
přijatelné
-12
1,00 x 10
-5
přijatelné
-11
4,00 x 10
-5
přijatelné
0,818 x 10
-9
1,00 x 10
-3
přijatelné
-
-
nehodnotí se
přijatelné
0
-
-
nehodnotí se
přijatelné
0
-
-
nehodnotí se
přijatelné
0
-
-
nehodnotí se
přijatelné
0
-
-
nehodnotí se
přijatelné
0
-
-
nehodnotí se
přijatelné
60
0,837 x 10
10
0,780 x 10
5
0,312 x 10
1
0,607 x 10
60
0,186 x 10
10
0,173 x 10
5
0,209 x 10
1
V souvislosti s detailním hodnocením rizik pro jednotlivé zdroje rizika byly posouzeny
všechny scénáře generované pomocí stromů událostí pro všechny fixní i mobilní zdroje
rizika, které představují riziko závažné havárie v objektu.
Byly hodnoceny následky ve tř. stability F, kdy je rozptyl mraku velmi pomalý, mraky se šíří
prakticky všemi směry, mají relativně dlouhou dobu výskytu a zasahují velké plochy.
V ostatních třídách stability ovzduší je rozptyl rychlejší a následky mírnější. U hodnocení
exploze typu BLEVE je vliv atmosférických podmínek prakticky zanedbatelný.
Závěrem výpočtů je možno konstatovat, že společenské riziko jednotlivých scénářů je
společensky přijatelné, pro všechny posuzované scénáře je pro stávající zařízení splněna
podmínka přijatelnosti f < Fp .
Detailně jsou výsledky pro všechny zdroje rizika a representativní havarijní scénáře
uvedeny v příloze bezpečnostní zprávy „Hodnocení rizika v objektu Flaga s.r.o.
plnírna PB Praha-Satalice.
-85-
3.15 Popis opatření k nepřijatelným zdrojům rizik, plán jejich
realizace a systém kontroly plnění tohoto plánu
Z podrobné analýzy rizika vyplývá, že společenské riziko posuzovaných scénářů
závažné havárie je přijatelné.
3.16 Popis systému trvalého
pro omezování rizik
sledování
účinnosti
opatření
Systém trvalého sledování účinnosti opatření pro omezování rizik spočívá v trvalé
kontrole a vyhodnocování
1. Sledování technických opatření
 technických parametrů zařízení (teplota, tlak, stav naplnění zásobníků),
 kontrole funkce zařízení.
2. Sledování organizačních i personálních opatření
 provádění periodických školení z oblasti BOZP, PO, PZH a oblastí
speciálních (obsluha plynového zařízení, VZV a pod),
 trvalé obsazování jednotlivých pozic kvalifikovanými osobami.
3.17 Informace
o
provedeném
posouzení
přiměřenosti
bezpečnostních a ochranných opatření v souvislosti
s existujícími riziky
Vybraná zařízení byla při analýze rizika posuzována z hlediska technické
bezpečnosti, vybavení a funkce zabezpečovacích systémů při normálním provozu
a v případech vzniku provozních odchylek.
Vlastní technologické zařízení (skladovací zásobníky), ŽC na pozici stáčení a AC na
pozici plnění, potrubní a instrumentální rozvody byly analyzovány z konstrukčního
a materiálového hlediska ve vztahu k provoznímu zatížení, provozním podmínkám
a parametrům. Pozornost byla zaměřena také na bezpečnostní výstroj, na systémy
měření a regulace, na ovládací prvky apod. Posuzováno bylo působení chemických
vlivů (koroze, křehnutí, snižování odolnosti apod.).
Významnou předností z hlediska bezpečnosti je osazení skladovacích zásobníků
na vstupním i výstupním potrubí kapalné fáze a potrubí plynné fáze dálkově
ovládanými armaturami s automatickým uzavíráním (se současným vypnutím
čerpadla).
Všechna zavedená opatření mají vliv na snížení pravděpodobnosti vzniku havárie
a na omezení možných následků. Z hodnocení vyplývá, že riziko vybraných zařízení
(ZR) nepřekračuje stanovené kritérium přijatelnosti skupinového rizika.
Na zařízení se provádí pravidelné předepsané kontroly a zkoušky a revize podle
harmonogramu. Případné závady jsou odstraňovány v předepsaných termínech.
V objektu jsou prováděny předepsané preventivní požární prohlídky v předepsaných
termínech. Všichni zaměstnanci a zaměstnanci jiných zaměstnavatelů jsou
pravidelně a podle potřeby školeni z dodržování požadavků za zajištění bezpečnosti.
Bezpečnostní a ochranná opatření v objektu jsou úměrná a přiměřená riziku, které
objekt představuje pro okolí. Přiměřenost bezpečnostních a ochranných opatření je
posuzována i kontrolními orgán státní správy v rámci kontrol prováděných v objektu.
-86-
4. ČÁST IV. POPIS
HAVÁRIE
SYSTÉMU
PREVENCE
ZÁVAŽNÉ
4.1 Popis zásad, cílů a politiky prevence závažné havárie
ve struktuře a obsahu podle přílohy č. 2 část III.
4.2 Uvedení soustavy důkazních prostředků a postupů, jimiž
provozovatel prokazuje zavedení a funkčnost systému prevence
závažné havárie, včetně popisu systému řízení bezpečnosti
provedeného ve struktuře a obsahu podle přílohy č. 2 část IV.
Výše uvedené kapitoly jsou vypracovány jako samostatný dokument „Aktualizace
bezpečnostní zprávy objektu Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice, část IV. Popis
systému prevence závažné havárie“, který je součástí předkládané dokumentace.
-87-
5. ČÁST V. POPIS PREVENTIVNÍCH BEZPEČNOSTNÍCH
OPATŘENÍ
K
OMEZENÍ
MOŽNOSTI
VZNIKU
A NÁSLEDKŮ ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE
5.1 Přehled instalovaných technických bezpečnostních systémů
snižujících riziko závažné havárie
Hlavní činností společnosti Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice je nákup,
manipulace, skladování a distribuce zkapalněných uhlovodíkových plynů (P, B, PB)
k jednotlivým zákazníkům (v tlakových lahvích nebo autocisternách).
S ohledem na předmět realizované činnosti a charakter nebezpečných látek jsou
v objektu Plnírny PB – Praha Satalice instalovány odpovídající technické
bezpečnostní systému snižující riziko vzniku a následné šíření závažné havárie.
5.1.1 Automatické odstavovací systémy a automatické systémy blokování
zařízení
V objektu Plnírny PB – Praha Satalice jsou instalovány následující automatické
odstavovací systémy a automatické systémy blokování zařízení:
 havarijní automatické ventily (uzávěry) – pod zásobníky na LPG (2 x 1000 m 3 elektrické) i (3 x 1000 m3 - pneumatické),
 havarijní ventily – plnírna lahví PB,
 automatické odstavení technologie plnění tlakových lahví – plnírna lahví PB,
 automatické odstavení technologie (odstavení el. instalace – pohony čerpadel
a kompresorů, atd.) (+ na velínu),
 trhací spojky na potrubních rozvodech pro připojení ŽC (na obou pozicích
pro stáčení ŽC plynná i kapalná fáze) a AC (plynná i kapalná fáze),
 automatické odstavení el. instalace v provozní části objektu – čerpací stanice
ŽC a AC (pozice stáčení ŽC a plnící pozice AC),
 patní ventily na ŽC (ovládání kolejovými háky) – čerpací stanice ŽC (pozice
stáčení ŽC, kolejiště).
5.1.2 Detekční a poplachové systémy
V objektu Plnírny PB – Praha Satalice je instalována detekce úniku uhlovodíkových
plynů – plynová signalizace SIEGER. Mezi další detekční a poplachové systémy
v objektu lze uvažovat dálkové měření hladiny se signalizací max. povolené hladiny
v zásobnících na LPG.
Vzhledem k fyzikálně chemickým vlastnostem nebezpečných chemických látek
v objektu (P, B a PB) a provedení ploch v místech manipulace s těmito látkami
nejsou případné úniky do vody či půdy resp. horninového prostředí speciálně
monitorovány – pouze pochůzková činnost obsluhy.
Pro účely sledování povětrnostní situace v případě mimořádné události (únik P, B
nebo PB v objektu Plnírny PB – Praha Satalice) je v prostoru zásobníků 100 m3
umístěn větrný pytel.
-88-
Signalizace max. povolené hladiny v zásobnících o objemu 1000 m3
Každý ze zásobníků o objemu 1000 m3 je osazen dálkovým měřením hladiny
(hladinoměr radarový + plovák) se signalizací max. povolené hladiny na velín.
Při dosažení max. povolené hladiny je obsluha upozorněna opticky/zvukově.
Plynová signalizace SIEGER:
Plynová signalizace je napojena na jednu ze dvou ústředen:
 ústředna na velíně,
 ústředna na vrátnici.
Umístění, typ, počet a nastavení detektorů napojených na ústřednu je zřejmé
z následujících tabulek.
Tabulka 14: Umístění plynové detekce
Umístění
detektoru
kulové
zásobníky
3
2 x 1000 m
čerpací stanice
PB
(čerpadla,
kompresory pro
stáčení ŽC,
plnění AC, atd.)
válcové
zásobníky
3
3 x 100 m
Počet
1x
Nastavení
Akce – činnost
stupeň I
20% DMV
signalizace opticky – oranžovým světlem na ústřednách
+ na detektoru
signalizace opticky – červeným světlem + akusticky
na ústřednách + na detektoru,
pokud nedojde k poklesu koncentrace cca do 20 s. dojde
k automatickému uzavření havarijních ventilů a automatickému
odstavení el. instalace v provozní části objektu
+ na detektoru
+ na detektoru
k automatickému uzavření havarijních ventilů
+ na detektoru
k automatickému uzavření havarijních ventilů
+ na detektoru
odstavení technologie
+ na detektoru
stupeň II
50% DMV
stupeň I
20% DMV
2x
stupeň II
50% DMV
stupeň I
20% DMV
3x
stupeň II
50% DMV
stupeň I
20% DMV
pozice stáčení
ŽC
2x
stupeň II
50% DMV
stupeň I
20% DMV
pozice stáčení
AC
2x
stupeň II
50% DMV
stupeň I
20% DMV
plnírna lahví
LPG
2x
stupeň II
50% DMV
Detektory plynové signalizace SIEGER pracují automaticky bezobslužně. Seřizování
provádí dodavatelsky odborná firma (výrobce zařízení) 1x za rok (nebo v případě
-89-
pochybností o správné funkci zařízení) a vystavuje o tom doklad o kontrole
provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení.
5.1.3 Automatické systémy ochrany před požárem a výbuchem
V objektu plnírny PB – Praha Satalice jsou instalovány následující automatické
systémy ochrany před požárem a výbuchem:
 havarijní větrání v hale plnírny lahví PB,
 EPS,
 SHZ,
 STOP TLAČÍTKA – odstavení el. instalace.
Havarijní větrání v hale plnírny lahví PB
V hale plnírny lahví PB je instalováno havarijní větrání při identifikaci úniku
nebezpečné látky (P, B a PB). K automatické aktivaci nouzového havarijního větrání
dojde při dosažení stupně II na některém detektoru plynové signalizace SIEGER
v hale plnírny lahví PB.
EPS
Ve vybraných stavebních objektech Plnírny PB – Praha Satalice je instalována
elektrická požární signalizace (EPS). Použité hlásiče EPS jsou teplotní, optické
(plamenné).
Vlastní systém umožňuje v případě detekce požáru v objektu vyhlásit úsekové
poplachy pomocí akustických signalizátorů. EPS z celé společnosti je svedena na
vrátnici, kde jsou umístěna vyhodnocovací zařízení. V případě nebezpečí vyhodnotí
senzory vzniklou situaci a pokud je to nutné, vyhlásí akustické signalizátory požární
poplach. EPS má individuální adresaci tlačítek nebo hlásičů.
Vodní skrápění
Na kulových zásobnících 2 x 1000 m3, na válcových zásobnících 3 x 100 m3 a na
čerpací stanici je instalováno vodní skrápění, které je spuštěno automaticky při
vysokých teplotách na plášti zásobníku.
STOP TLAČÍTKA
Na vybraných pozicích objektu Plnírny PB – Praha Satalice jsou instalována STOP
TLAČÍTKA. Při aktivaci některého STOP TLAČÍTKA obsluhou dojde k odstavení el.
instalace v příslušné části objektu. Při odstavení el. instalace jsou však zachovány
havarijní systémy např. přetlakové větrání v hale plnírny lahví PB.
Rozvod el. energie v celém objektu Plnírny PB – Praha Satalice je také možno
vypnout pomocí tzv. havarijního tlačítka umístěného na velíně.
Detailní popis výše uvedených automatických systémů ochrany před požárem
a výbuchem je uveden ve vnitropodnikové dokumentaci společnosti Flaga s.r.o.
5.1.4 Automatické systémy ochrany před úniky nebezpečných toxických látek
V objektu Plnírny PB – Praha Satalice se nebezpečné toxické látky nevyskytují, proto
nejsou instalovány žádné automatické systémy ochrany před úniky tohoto typu látek.
-90-
5.1.5 Zvláštní opatření proti neoprávněnému vniknutí a manipulacím
Nepřetržitou ostrahu (nepřetržitě celých 24 hodin) objektu Plnírny PB – Praha
Satalice zabezpečuje externí firma C.I.D. service, spol. s r.o. Fyzická ostraha
představuje střežení objektu, budov a zařízení. Fyzická ochrana je vykonávaná
na pevném stanovišti – vrátnici a pochůzkovou činností.
Objekt Plnírny PB – Praha Satalice je oplocen. Hlavní vjezd do objektu je z ulice
Budovatelská přes uzamykatelnou bránu kolem vrátnice. V oplocení objektu je
uzamykatelná brána umožňující příjezd ŽC na pozice stáčení.
Cizí osoby se bez doprovodu pracovníků společnosti Flaga s.r.o. nesmějí po objektu
Plnírny PB – Praha Satalice pohybovat. Vrátný má právo tyto osoby bez doprovodu
vykázat z objektu a nevpustit do objektu osoby, pro které si doprovod nepřijde.
Podrobněji je systém opatření proti neoprávněnému vniknutí a manipulaci (včetně
pohybu zaměstnanců, zaměstnanců externích firem, návštěv, osobních vozidel
i vozidel externích firem – AC, atd.) popsán ve vnitropodnikové dokumentaci
5.1.6 Pulty integrované havarijní
ochranných systémů
ochrany
včetně
indikace
funkčnosti
V objektu Plnírny PB – Praha Satalice nejsou instalovány pulty integrované havarijní
ochrany.
-91-
5.2 Informace o provedeném posouzení přiměřenosti
bezpečnost-ních a ochranných opatření
Stávající bezpečnostní a ochranná opatření pro posuzované jednotky, byly
zhodnoceny v rámci hodnocení rizik. Podrobně jsou popsána v Bezpečnostní zprávě
část III. Analýza a hodnocení rizik závažné havárie.
V souvislosti se záměrem kontinuálního snižováním rizik v objektu společnosti
Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice byly přijaty následující cíle PZH.
1. Ověřit stav porostů v okolí zásobníků LPG.
Odpovědná osoba: bezpečnostní poradce
12/2014
2. Revidovat stav havarijních jímek.
12/2014
3. Analýza rizik při skladování PB ve skupině 3 válcových zásobnících,
ovlivnění bezpečnosti zásobníku záchytnou jímkou pod zásobníky,
12/2014
4. Ověřit stav podpor kulových zásobníků pod protipožární izolací.
12/2014
5. Ověřit stav ochranného nátěru kulových zásobníků, zjistit možný korozní
úbytek, obnovit ochranný nátěr kulových zásobníků.
12/2015
6. Aktualizovat technologickou výkresovou dokumentaci plnírny PB (potrubní
propojení zásobníků, cisteren, čerpadel, kompresorů atd.)
12/2015
7. Označení zásobníků a armatur na potrubních trasách.
12/2014
8. Provedení námětového cvičení ve spolupráci s HZS v objektu společnosti
Flaga s.r.o. Plnírna PB Praha Satalice
12/2014
9. Provedení školení všech zaměstnanců v objektu Plnírny PB – Praha Satalice
v oblasti skoronehod.
12/2014
10. Externí audit bezpečnosti
12/2015
11. Analýza spolehlivosti lidského činitele při plnění automobilních cisteren
12/2016
-92-
5.3 Popis vlastních ochranných a zásahových prostředků
sloužících ke zmírnění a omezení následků závažné havárie,
včetně disponibilních lidských zdrojů
5.3.1 Stabilní technické prostředky (např. stabilní hasicí zařízení, odvětrávací
systémy)
Na vybraných objektech (stáčení ŽC, plnění AC, čerpací stanice) je nainstalováno
stabilní hasicí zařízení.
5.3.2 Mobilní technické prostředky (např. čerpadla, ventilátory, výsuvné
plošiny, norné stěny)
V objektu Plnírny PB – Praha Satalice se nenachází žádné mobilní technické
prostředky ke zmírnění a omezení následků závažné havárie.
5.3.3 Dopravní prostředky a speciální mechanismy (např. zemní stroje,
automobilové cisterny, mobilní požární technika)
V objektu Plnírny PB – Praha Satalice je umístěno vozidlo CAS 25 Š 706 RTHP se
standardní výbavou a kropící lištou, s prostředky pro zásah (vodní dělo, …) v případě
nehody v objektu.
5.3.4 Zásahové a havarijní materiály
Požární hlídka je 4 členná, 1 + 3 z řad zaměstnanců a CID
- v pracovní době (1 osoba CID, 3 osoby Flaga),
- v mimopracovní době 2 osoby tedy 1 + 1, z řad CID.
Pro případ požáru je požární hlídka vybavena následující technikou:
 dva obleky OL2,
 pojízdné sněhové hasící přístroje S 2x30 – 5 ks,
 S 1x30 – 3 ks,
 přívěsný hasící přístroj S 4x30,
 hasící přístroj VP 200 – 1 ks,
 pojízdný práškový hasící přístroj 50 kg – 2 ks,
 zásoba pěnidla – 400 litrů Pyronilu
 hadice, žebříky,
 dýchací přístroje (4 ks).
Pro prvotní hasební zásah jsou v objektu Plnírny PB – Praha Satalice umístěny
přenosné a pojízdné hasicí přístroje. Celkem je v objektu rozmístěno 69
přenosných/pojízdných hasicích přístrojů. Rozmístění, počet a typ hasicích přístrojů
v objektu je zřejmý z následující tabulky.
-93-
Tabulka 15: Rozmístění, počet a typ hasicích přístrojů v objektu
Umístění hlásiče
(stavební objekt)
nákladová vrátnice
administrativní budova
garáže
regulační stanice plynu
kulový zásobník I.
kulový zásobník II.
propanové hospodářství
stáčení ŽC
stáčení AC1
stáčení AC2
velín
sklad PHM
dílny
plnění lahví 2 kg
sociální budova
tankoviště osobních aut
plnění sudů
malá údržba
rozvodna u malé údržby
kompresorovna u malé údržby
hlavní uzávěr plynu
zásobníky zbytků
provozní sklad
rozvodna NN
trafostanice
bytový dům v objektu
požární sklad
Typ hasicího přístroje
Počet
CO
práškový
CO
práškový
CO
práškový
CO
práškový
CO
práškový
CO
CO
CO
CO
CO
CO
práškový
CO
CO
práškový
CO
CO
CO
práškový
CO
CO
CO
CO
práškový
CO
práškový
CO
CO
CO
práškový
2
4
2
1
2
3
3
3
2
5
7
1
1
2
1
1
4
5
3
4
1
2
1
1
1
1
3
3
1
1
1
3
2
3
1
Zaměstnanci v objektu Plnírny PB – Praha Satalice mají k dispozici detektor úniku
plynu typu. Pro detekci netěsností na provozním zařízením se také používá
pěnotvorný roztok.
5.3.5 Osobní ochranné prostředky
Zaměstnanci v objektu Plnírny PB – Praha Satalice mají k dispozici následující
ochranné pracovní prostředky:
 pracovní oblek se sníženou hořlavostí,
 rukavice kožené,
 obuv pracovní, el. vodná bez kovových součástí,
 gumové holinky el. vodivé bez kovových částí,
 3/4 plášť pogumovaný,
-94-
 čepice plátěná,
 ochranný štít nebo brýle,
 3/4 kabát nebo oblek s oteplovací vložkou se sníženou hořlavostí,
 obuv pracovní plstěná el. vodivá bez kovových součástí,
 ušanka nebo teplá čepice,
 rukavice s teplou vložkou,
 spodní prádlo bez umělých vláken.
5.3.6 Personální zajištění (početní stavy pohotovostních zaměstnanců)
Havarijní komise (HK) zabezpečuje účinnou a bezodkladnou likvidaci příčin
a následků havárií, provozních nehod a poruch technických zařízení (dále havárií),
zpracovává nezbytné protokoly, hlášení a závěrečné zprávy.
HK je složena z předsedy, jeho zástupce (tajemníka) a dalších stálých členů.
Předseda havarijní komise má právo k práci v komisi přizvat další dočasné členy –
zaměstnance společnosti, v případě potřeby může být operativně rozšířena o další
externí odborníky. Při vyšetřování příčin havárie je komise rozšířena o jím
pověřeného pracovníka (zpravidla vedoucího likvidace havárie).
Příkaz ke svolání havarijní komise vydává její předseda, příp. jeho zástupce – ti také
určí, kdo vyrozumí další členy havarijní komise. Všichni členové komise se dostaví
vlastními prostředky.
Pro zajištění prvotního hasebního zásahu a evakuaci osob je v objektu Plnírny PB –
Praha Satalice jmenována preventivní požární hlídka z řad zaměstnanců. Požární
hlídka je 4 členná, 1 + 3 z řad zaměstnanců a CID:
- v pracovní době (1 osoba CID, 3 osoby Flaga),
- v mimopracovní době 2 osoby tedy 1 + 1, z řad CID.
Povinnosti preventivní požární hlídky:
1. Dohlížet na dodržování předpisů o požární ochraně.
2. Dbát na udržování pořádku na pracovišti, zejména pak na volné únikové
cesty, volné přístupy k hlavním uzávěrům energetických medií a technickým
prostředkům PO (přenosné hasicí přístroje, atd.).
3. Zajišťuje provedení prvotního zásahu v případě vzniku požáru, v případě
že nelze uhasit požár vlastními prostředky provádí nutná opatření – přivolání
jednotky HZS a zabezpečení evakuace osob.
-95-
5.4 Popisy smluvně zajištěných ochranných a zásahových
prostředků sloužících ke zmírnění a omezení následků závažné
havárie, včetně disponibilních lidských zdrojů
Použití zajištěných ochranných a zásahových prostředků (mobilní technické
prostředky, dopravní prostředky, zásahové a havarijní materiály a osobní ochranné
pomůcky) je popsáno v kapitole 5.3. Externí zásahové a ochranné prostředky
(smluvní pro likvidaci následků havárií a prostředky IZS) jsou popsány v následující
části.
5.4.1 Mobilní technické prostředky
V případě většího rozsahu havárie, kdy společnost Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha
Satalice není schopna vlastními silami a prostředky řešit havarijní situaci,
spolupracuje a žádá o pomoc Integrovaný záchranný systém (IZS).
Základními složkami IZS jsou:
 HZS,
 jednotky požární ochrany, začleněné do plošného pokrytí,
 zdravotnická záchranná služba,
 policie ČR.
Spojení na telefonní číslo: 112 nebo 150.
Tabulka 16: Předurčenost JPO k jednotlivým obcím se stupni požárního poplachu
I
II
III
Praha
Satalice
Pozn.: Vozidla jsou vybavená dle: Vyhlášky č. 53 ze dne 11. února 2010, kterou se mění vyhláška
č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky.
-96-
Tabulka 17: Vybavenost zasahujících jednotek HZS a počet členů
Počet členů
(hasičů)
Místo dislokace
Technika
I
1
2
3
4
II
1
2
3
4
5
6
III
1
2
3
4
5
Společnost Flaga s.r.o. má sjednanou dohodu o vzájemné spolupráci o oblasti
prevence závažných havárií s 24. základnou dopravního letectva VÚ 8407 Praha –
Kbely. Z této smlouvy vyplývá povinnost informovat o nenadálé události
a spolupracovat v rámci IZS při jejím řešení.
5.4.2 Dopravní prostředky a speciální mechanismy
automobilové cisterny, mobilní požární technika apod.)
(zemní
stroje,
Vybavení zásahových jednotek dopravními prostředky je uvedeno v tabulce 17.
5.4.3 Zásahové a havarijní materiály
Vybavení zásahových jednotek zásahovými a havarijními materiály je závislé
na konkrétní havarijní situaci.
5.4.4 Osobní ochranné prostředky
Vybavení zásahových jednotek osobními ochrannými prostředky je závislé
na konkrétní havarijní situaci.
5.4.5 Personální zajištění (početní stavy)
Personální zajištění zásahových jednotek je uvedeno v tabulce 17.
-97-
5.5
Informace k systémům vyrozumění a provádění zásahu
Postup vyrozumění a provádění zásahu při vzniku závažné havárie se řídí vnitřním
havarijním plánem a požárním evakuačním plánem společnosti Flaga s.r.o. Plnírna
PB – Praha Satalice.
5.5.1 Popis systému a způsob varování
Oznámení vzniku závažné havárie typu únik hořlavého plynu/požár/exploze a způsob
varování je zakotven v dokumentu „Požární evakuační plán závodu Plnírna PB –
Praha Satalice“.
Identifikace požáru nebo jiné odpovídající provozní havárie (vizuální kontrola
zaměstnanců, plynová signalizace SIEGER, EPS, atd.) je signalizována voláním
„HOŘÍ“ a následným oznámením na ohlašovnu požáru.
Varování zaměstnanců v objektu společnosti Plnírna PB – Praha Satalice
Ohlašovna požárů vyhlašuje poplach vzájemnou informací – voláním.
Signalizace v případě bezprostředního ohrožení občanů v sousedící bytové zástavbě
bude provedena pomocí složek IZS.
Způsob informování o ukončení ohrožení je prováděn na pokyn předsedy havarijní
komise, nebo ve spolupráci s velitelem zásahu IZS.
5.5.2 Popis systémů a způsobů vyrozumění příslušných subjektů v případě
vzniku závažné havárie
Všichni zaměstnanci objektu Plnírna PB – Praha Satalice mají povinnost nahlásit
mimořádnou situaci, a to nejbližšímu vedoucímu a na ohlašovnu požáru (kancelář
vedoucího závodu/výroby).
Ohlašování mimořádné události – vyrozumění příslušných subjektů je prováděno
podle Řádu ohlašovny požáru
Obecný postup:
Informaci o vzniku závažné havárie podává v souladu se zákonem č. 59/2006 Sb.
(zákon o prevenci závažných havárií v planém znění) předseda havarijní komise
krajskému úřadu a ČIŽP, zásahovým složkám a dotčeným orgánům.
Čísla tísňového volání jsou uvedena v následující tabulce.
-98-
Tabulka 18: Čísla tísňového volání
Integrovaný záchranný systém – tísňové volání
Hasičský záchranný sbor
Záchranná služba
Městská policie
Policie ČR
Operační Středisko krizového štábu města Prahy
RWE zemní plyn - poruchy
Obecní úřad Satalice
České dřevařské závody
Satalice
Ekotez, Satalice
žel. stanice Satalice
EZ Poruchy
Voda – poruchy
havarijní tel starostka Satalice
VÚ 8407 Kbely
Vela Satalice
112
150
155
156
158
222 022 200
222 022 201
1239
286 851 326
286 006 711
221 599 110
972 225 143
224 915 151
267 310 543
725 011 008
973 207 150
286 853 052
5.5.3 Popis postupů provádění zásahu vlastními silami a prostředky
Podrobný postup provádění zásahu v případě vzniku závažné havárie je uveden
v dokumentu „Požární evakuační plán závodu Plnírna PB – Praha Satalice“.
Obecný postup:
 Ohlašovna požáru vyhlašuje poplach vzájemnou informací – voláním.
Zaměstnanec na osobní vrátnici IHNED otevře vjezd do areálu společnosti.
Tímto prostorem na výzvu vedoucího výroby opustí areál URYCHLENĚ
všichni pracovníci (vyjma řidičů vozidel, členů HK, členů preventivní požární
hlídky a dalších určených zaměstnanců společnosti) a shromáždí
se v prostoru vně výjezdových vrat objektu. Všichni musí dbát,
aby nepřekáželi výjezdu potřebných vozidel a vjezdu zásahových vozidel
HZS. V případě rozhodnutí o akutním nebezpečí vydá člen HK řídící evakuaci
příkaz k opuštění objektu i řidičům a dalším osobám.
 Veškerá motorová vozidla vyjíždějící po vyhlášení poplachu hlavním výjezdem
u nákladové vrátnice, se organizovaně shromáždí před objektem společnosti
k případnému odvozu (evakuaci) zaměstnanců a dalších případných osob.
 Za evakuaci všech pracovníků a dopravních prostředků odpovídají vedoucí
pracovníci na všech stupních řízení. Pro výjezd vozidel přestává platit vnitřní
dopravní řád (včetně značení komunikací) a platí VÝHRADNĚ POKYNY
pověřených pracovníků společnosti. Odjezdy vozidel je nutné prostorově
koordinovat s příjezdy a výjezdy do areálu zásahových vozidel HZS
a zdravotní služby, případně dalších prostředků.
 V areálu společnosti zůstávají po vyhlášení poplachu jen potřební určení
zaměstnanci a členové havarijní komise (pokud se předpokládá řízená
a usměrňovaná likvidace havárie), kde jsou k dispozici přímo veliteli zásahu.
-99-
Tyto osoby podle předem určených pokynů zajistí a zkontrolují okamžité
vypnutí resp. uzavření hlavních uzávěrů a vypínačů medií a energií. Podle
potřeb a instrukcí velitele zásahu provedou další manipulaci s uzávěry
v objektech.
 Mimo výše určené zaměstnance NESMÍ na pracovištích a v objektech areálu
společnosti zůstat žádné další osoby!! Kontrolu počtu evakuovaných osob
zabezpečují příslušní vedoucí zaměstnanci jednotlivých pracovišť
a to i kontrolu osob cizích subjektů, s kterými bylo vedeno v areálu jednání
nebo kteří právě provádí dohodnuté práce v areálu. V případě vysokého
ohrožení organizují zároveň řízenou evakuaci co největšího počtu osob
dostupnými mobilními prostředky mimo nebezpečný dosah od areálu.
 Zraněné osoby budou ošetřeny na místě, pokud to dovolí havarijní situace,
v případech vyššího ohrožení budou ošetřeni vně objektu společnosti.
Případný potřebný odvoz zraněných k ošetření do lékařského zařízení
či nemocnice bude zabezpečen podle traumatologického plánu společnosti
Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice. První zdravotní pomoc postiženým
osobám (v případě akutních těžkých zranění) poskytne rychlá záchranná
služba, přivolaná při vyhlášení poplachu vrátnými, po zhodnocení situace
respektive zasahující v rámci aktivace IZS.
 S ohledem na potenciální nebezpečí s nutností perfektní a rychlé evakuace
v případě skutečné havárie, se provádí nacvičování evakuace 2x ročně
a podle vyhodnocení výsledků se podle potřeby operativně upravuje havarijní
dokumentace.
-100-
6. ČÁST VI. ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ
6.1 Základní informace o objektu společnosti Flaga s.r.o. Plnírna
PB – Praha Satalice
6.1.1 Popis objektu a předmět činnosti
Objekt společnosti Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice byl s ohledem
na množství skladovaných nebezpečných látek umístěných v objektu (viz. příloha
č. 1 zákona) zařazen podle § 6 zákona „o prevenci závažných havárií“ do skupiny
„B“. Provozovatel objektu zařazeného do skupiny „B“ je povinen zpracovat
bezpečnostní zprávu.
Předložená bezpečnostní zpráva je zpracována podle požadavků § 7 a 10 zákona
„o prevenci závažných havárií“ a přílohy č. 1 a 3 k vyhlášce č. 256/2006 Sb.
Společnost Flaga s.r.o. realizuje následující činnosti (podle výpisu z obchodního
rejstříku):
 výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského
zákona,
 montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny,
 montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny,
 výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, nepodléhající licenci
realizovaná ze zdrojů tepelné energie s instalovaným výkonem jednoho zdroje
nad 50 kW.
Aktuální výpis z obchodního rejstříku, ve kterém je uveden předmět podnikání
společnosti Flaga s.r.o., je uveden v příloze 1 tohoto dokumentu.
Plnírna PB – Praha Satalice je v současné době jedním z regionálních zastoupení
6.2
Selekce zdrojů rizik
Objekt společnosti Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice byl s ohledem
na množství nebezpečných látek zařazen podle § 6 zákona o prevenci závažných
havárií do skupiny „B“.
Hodnocení rizik závažné havárie v objektu Plnírny PB – Praha Satalice bylo
provedeno podle metodických pokynů MŽP. Postupnou aplikací doporučených
metod (metoda výběru podle CPR 18E, metoda HAZOP atd.) byly v posuzovaném
objektu identifikovány a hodnoceny zdroje rizika závažné havárie.
Pro identifikaci rizik závažné havárie v objektu Plnírny PB – Praha Satalice byla
nejprve použita metoda výběru podle CPR 18E pro selekci takových zdrojů rizika,
které svými následky přesahují hranice posuzovaného objektu a vyžadují
si kvantitativní analýzu.
Výsledkem postupné aplikace výše uvedených metod a postupů je odhad
společenského, a environmentálního rizika. Přínosem bezpečnostní dokumentace je
-101-
účast zaměstnanců společnosti Flaga s.r.o. na vlastním hodnocení jednotlivých
zdrojů rizika a to především při sběru informací, konzultacích a diskusi výsledků.
Výsledky jednotlivých studií byly presentovány managementu společnosti.
Po aplikaci metody výběru podle CPR 18E v objektu Plnírny PB – Praha Satalice
došlo k selekci takových zdrojů rizika, u kterých lze očekávat následky závažné
havárie za hranicemi posuzovaného objektu, a proto vyžadují kvantitativní posouzení
rizika.
Na základě postupné aplikace výše uvedených metod a postupů byly jako významné
zdroje rizika v objektu Plnírny PB – Praha Satalice identifikovány a analyzovány:
 kulový zásobník 1,
 kulový zásobník 2,
 železniční cisterny na pozici stáčení.
6.3
Hodnocení rizik
Zdroje rizika, které byly metodou výběru podle CPR 18E identifikovány jako možné
zdroje rizika závažné havárie, byly systematicky prověřeny metodou HAZOP. Pro
vybrané zdroje rizika byly uvažovány takové scénáře, které representují závažnost
posuzovaných zdrojů rizika.
Provedený soubor bezpečnostních studií a analýz rizika v objektu společnosti
Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice dokladuje úroveň rizik závažné havárie.
Posuzovaná rizika jsou pro všechny hodnocené zdroje rizik závažné havárie
klasifikována jako přijatelná. Úroveň bezpečnosti odpovídá soudobým požadavkům.
Ve všech posuzovaných případech je společenské riziko závažné havárie přijatelné,
nedojde k ohrožení hospodářských zvířat a nejsou očekávány vážné následky
na životním prostředí a nebudou ohroženy významné krajinné prvky.
Na základě zařazení objektu do skupiny „B“ byla pro objekt Plnírna PB – Praha
Satalice vypracována bezpečnostní dokumentace tj. bezpečnostní zpráva,
která obsahuje následující části:
 bezpečnostní zpráva část I. Základní informace o objektu nebo zařízení,
 bezpečnostní zpráva část II. Popisné, informační a datové části dokumentu
bezpečnostní zprávy,
 bezpečnostní zpráva část III. Analýza a hodnocení rizik závažné havárie
u objektu nebo zařízení zařazeného ve skupině B,
 bezpečnostní zpráva část IV. Popis sytému prevence závažné havárie –
samostatný dokument (AKTUALIZACE BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVY objektu
Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice, část IV. Popis systému prevence
závažné havárie),
 bezpečnostní zpráva část V. Popis preventivních bezpečnostních opatření
k omezení možnosti vzniku a následků závažné havárie,
 bezpečnostní zpráva část VI. Závěrečné shrnutí.
Přílohy k bezpečnostní zprávě:
-102-
 Selekce zdrojů rizika závažné havárie metodou výběru podle CPR 18E
v objektu Plnírna PB – Praha Satalice Flaga s.r.o., Brno, 2013.

Systematická bezpečnostní studie kulových zásobníků na LPG metodou
HAZOP, Flaga s.r.o.,plnírna PB – Praha, Satalice, Brno, 2013.
 Posouzení vlivu lidského činitele na zařízení a proces stáčení LPG
ze železničních cisteren v objektu Provozovna Praha Satalice, Flaga s.r.o.,
 Selekce a hodnocení zdrojů environmentálního rizika závažné havárie
v objektu společnosti Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha Satalice metoda
Environment-Accident Indexu, Brno, 2013.
 Posouzení DOMINO efektů v objektu společnosti Flaga s.r.o. Plnírna PB –
Praha Satalice, Brno, 2013.
6.4 Popis systému
pro omezování rizik
trvalého
sledování
účinnosti
opatření
Omezování existujícího rizika v objektu společnosti Flaga s.r.o. Plnírna PB – Praha
Satalice spočívá v soustavném plnění plánovaných úkolů v oblasti prevence závažné
havárie a trvalém sledování účinnosti přijatých a realizovaných preventivních
opatření a jejich zdokonalování. Vlastní proces řízení rizika je založen na:
 trvalém sledování a zavádění moderních trendů technického vývoje v oblasti
zabezpečovacích prvků z hlediska prevence vzniku poruch, které by mohly
znamenat vznik závažné havárie,
 systému důsledného zpracování a soustavného revidování pracovních
postupů a instrukcí pro provádění jednotlivých činností při manipulování
s nebezpečnými látkami a při činnosti, která bezprostředně s ní souvisí,
 systému soustavného školení a zdokonalování pracovníků provádějících
činnosti související s rizikem vzniku závažné havárie,
 výběru moderních prvků (částí) technologie a zařízení, zohledňující principy
vyšší bezpečnosti,
 vyhledávání a zavádění účinných metod pro monitorování správného
a bezpečného chodu a funkce zařízení s potenciálem vzniku závažné havárie.
Sledování účinnosti přijatých bezpečnostních opatření je realizováno systémem
kontrolní činnosti odpovědných pracovníků, systémem sledování a vyhodnocování
funkčnosti zařízení z hlediska poruchovosti, závad a nehod a systémem analýzy
jejich příčin.
V organizaci je zaveden Demingův cyklus neustálého zvyšování úrovně PZH. Trvalé
sledování účinnosti opatření pro omezování rizik je zajištěno důslednou kontrolou
přijatých cílů a politiky PZH. Každý stanovený cíl PZH viz kapitola 5.2 resp. 6.2
má nadefinovanou odpovědnou osobu a termín splnění. Kontrola plnění cílů je
prováděna při pravidelných hodnoceních účinnosti řízení prevence závažné havárie
vedením podniku (1 x ročně).
-103-
7. Literatura
1. Zákon č. 59 ze dne 2. února 2006 (v aktuálním znění) o prevenci
závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami
a chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti
s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon
o prevenci závažných havárií).
2. Vyhláška č. 256/2006 Sb., o podrobnostech systému prevence závažných havárií.
3. Council directive 96/82/EC on the control of major-accident hazards involving
dangerous substances (SEVESO II.), 1996.
4. Podniková dokumentace Flaga s.r.o.
5. Delvosalle, Ch.: A Methodology for the Identification and Evaluation of Domino
Effects, Faculté Polytechnique de Mons, Belgium, 1995.
6. Perry, R. H.: Chemical Engineers´ Handbook, Mc Graw Hill, 7. edice, London,
1999.
7. Committee for the Prevention of Disasters: Methods for the Calculation of
Physical Effects, Yellow Book ,CPR 14E, Third Edition, The Hague, 1997.
8. Committee for the Prevention of Disasters: Methods for Quantitative Risk
Assessment, Purple Book ,CPR 18E, First Edition, The Hague, 1999.
9. Committee for the Prevention of Disasters: Methods for determination of possible
damage, Green Book ,CPR 16E, First Edition, The Hague, 1992.
10. Manual TNO Safety Software EFFECTS GIS, Modelling the Effects od Accidental
Release of Hazardous Substances, Netherlands, 2003.
11. Reference Manual Bevi Risk Assessments, Module B General, verze 3.2., RIVM,
Netherlands, 2009
12. Crawley, F., Preston, M. and Tyler, B., HAZOP: Guide to best practice. Guidelines
to best practice for pro the process and chemical industries. European Process
Safety Centre, Chemical Industries Association & Institution of Chemical
Engineers, 1998.
13. NFPA 49, Guide to Hazardous Chemical Data, 1994 Edition, Amended 2001,
NFPA, Quincy, 13th Edition 2002, MA,USA.
14. NFPA 325, Guide to Fire Hazard Properties of Flammable Liquids, Gases and
Volatile Solids, 1994 Edition, Amended 2001, NFPA , 13th Edition 2002, Quincy,
MA,USA.
15. NFPA 491, Guide to Hazardous Chemical Reactions, 1997 Edition, NFPA , 13th
Edition 2002, Quincy, MA,USA.
16. Systém EFFECTS, version 7, TNO Built Environment and Geosciences,
Apeldoorn, Netherlands, 2006.
-104-
8. Přílohy Bezpečnostní zprávy
8.1
Příloha 1 – Výpis z obchodního rejstříku (ze dne 27. 08. 2012)
Výpis
z obchodního rejstříku, vedeného
Krajským soudem v Brně
oddíl C, vložka 10448
Datum zápisu:
28.dubna 1993
Obchodní firma:
Flaga s.r.o.
Sídlo:
Hustopeče, Nádražní 47, PSČ 693 01
Identifikační číslo:
479 17 091
Právní forma:
Společnost s ručením omezeným
Předmět podnikání:
- výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona
- montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny
- montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny
- výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, nepodléhající licenci realizovaná ze zdrojů tepelné energie s
instalovaným výkonem jednoho zdroje nad 50 kW
Statutární orgán:
jednatel:
Ing. Peter Polák, dat. nar. 11.08.1962
95144 Výčapy - Opatovce 493
Slovenská republika
den vzniku funkce: 18.ledna 2011
Způsob zastupování: Za společnost jedná a podepisuje jednatel.
Společníci:
Zentraleuropa LPG Holding GmbH
2100 Leobendorf, Flaga Straße 1
Rakouská republika
Vklad: 2 500 000,- Kč
Splaceno: 100 %
Obchodní podíl: 100 %
Základní kapitál:
2 500 000,- Kč
Ostatní skutečnosti:
- společnost se jako nástupnická společnost sloučila se společnostmi Český plyn, Satalice spol. s r.o., IČ: 497
10 231, se sídlem Praha 9, Satalice, Budovatelská 155, PSČ: 190 15
Na společnost jako právního nástupce, přešlo v důsledku sloučení jmění zaniklých společností Český plyn,
Satalice spol. s r.o., IČ: 497 10 231, se sídlem Praha 9, Satalice, Budovatelská 155, PSČ: 190 15 a Český Plyn
s.r.o., IČ: 496 79 317, se sídlem Praha 9, Satalice, Budovatelská 155, PSČ: 190 15.
-105-
8.2
Příloha 2 - Technické sítě, Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o.
-106-
obrázek 1/P2
Rozvod elektrické energie (červená barva) v areálu Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o.
-107-
obrázek 2/P2
Kanalizace (oranžová barva) v areálu Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o.
-108-
obrázek 3/P2
Rozvod plynu (zelená barva) v areálu Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o.
-109-
obrázek 4/P2
Vodovod (červená barva) v areálu Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o.
-110-
obrázek 5/P2
Rozvod vzduchu/teplovod (žlutá barva) v areálu Plnírna PB Satalice, Flaga s.r.o.
Přílohy v Elektronické podobě- Přílohy 11 Hodnocení rizik závažné havárie
-111-

Flaga sro Plnírna PB – Praha Satalice

Transkript

Podobné dokumenty