[mfd-budejovice - 16] mfd/budejovice/vyroba 21.01.12
Transkript
[mfd-budejovice - 16] mfd/budejovice/vyroba 21.01.12
4 B jižní čechy gastro SOBOTA 21. LEDNA 2012 WWW.IDNES.CZ Naklepnout, vylít, zatřást. Kolotoč denně zpracuje na 70 tisíc vajec » Putování s Petrem RECEPTY Stupkou: Jihočeský šéfkuchař se v dalším díle gastronomického seriálu MF DNES zajímal o výrobu majonéz v českobudějovickém podniku Záruba M&K. Dnes už nepočítáme vejce na kopy či tucty, ale na plata či nosiče s půl tucty, desítkou nebo třicítkou vajec. Vím však o jednom místě, kde za jeden jediný den napočítají běžně 70 tisíc vajec a za rok je to kolem 25 milionů kusů. Asi si stejně jako já nedovedete představit dotčené množství. Při vojenské službě jsem občas v časném ránu vyklepával nějakých 500 možná 600 vajec, a tak mě zajímalo, jak se dá zvládnout mnohonásobně vyšší množství. Vezměme to ale pěkně po pořádku. Dnešním tématem je studená omáčka, kterou většina zná pod názvem majonéza. Je to původně francouzský vynález a o jeho původu jsou dvě verze vztahující se k pojmenování samotné omáčky. V prvním případě je pojmenování „mayonaise“ podle francouzského šlechtice, druhé pojetí uvádí název podle přístavu Mahon a původní jméno „mahonaise“. V obou případech je však stejný kuchař, který na oslavu ukončení válečného běsnění chtěl připravit k pečenému kuřeti studenou omáčku z vajec a smetany. Jenomže všechnu smetanu vypilo vojsko, a tak kuchaři nezbylo, než zašlehat do žloutků olivový olej, a aby to nebylo mdlé, přidal trochu soli, octa a citronové šťávy. Jeho vyšlehaná omáčka měla okamžitě velký úspěch. To bylo pravděpodobně v roce 1756 – od té doby věhlas jemné emulze oleje a žloutků zasáhl a zasahuje globalizovanou část naší planety. A protože jsem Jihočech, nedám dopustit na naši Zárubovu majonézu. Proto jsem se vydal do českobudějovické společnosti Záruba M&K. „Do roku 1992 tady byly drůbežářské závody vaječná výroba. Procesem privatizace došlo ke změně majitele, ale provoz byl v podstatě zachován,“ uvádí mě do firemní historie ředitel Petr Hrdlička a dodává s úsměvem: „Letos oslavíme 20 let.“ Ani nemusím klást otázky a dozvídám se, že všechna vejce jsou česká. Valná většina pochází z jižních Čech, konkrétně ze Strakonicka a Jindřichohradecka. Nejenom vejce coby základní surovina, ale všechny procesy jsou komplexně a důsledně kontrolovány a vlastní Domácí majonéza pokaždé jinak Nad majonézou Petr Stupka (vlevo) se setkal s ředitelem společnosti Záruba M&K Petrem Hrdličkou. laboratoř vyhodnocuje každou výrobní šarži. Ostatně, vysoký standard kvality, který ředitel zdůrazňuje, dokládá i samotný provoz – dokonalá čistota, klimatizované prostory, a hlavně v celé vaječné výrobě není vejce vidět. Jenom naleštěné potrubí z nerezu a větší či menší nádoby a válce ze stejného materiálu. Jediné místo, kde uvidíte vejce Dlouhou chodbou se dostáváme na místo, které mě zajímá ze všeho nejvíc. Tři ženy tu v podstatě zvládají vytlouci už zmiňované desítky tisíc vajec za směnu. Je nabíledni, že nesedí u mísy, o jejíž okraj by naklepávaly skořápku. Vše za ně koná důmyslné soukolí, jakýsi kolotoč, do kterého na jedné straně vklouznou z dopravníku vejce, vzápětí jsou odspodu naklepnuty, žloutek zachytí malá mistička, bílek steče dolů, vše se trochu zatřese, aby ve skořápce nic nezůstalo a žloutek byl čistý. A to je vlastně jediné místo, kde v provozu uvidíte vejce. Na druhé straně cvakajícího kolotoče vám žloutky a bílky zmizí v kovovém trychtýři. „Potrubím se odtud vejce nebo odděleně bílky a žloutky vedou do tanků a z nich na pasterizaci čili pozvolné, mírné zahřívání. Tím jsou zdravotně ošetřeny,“ vysvětluje vedoucí výroby Jan Kunst. FAKTA Problém salmonela V dřívějších dobách se stávalo, že při přípravě majonézy ze syrových žloutků mohla být omáčka kontaminována salmonelou. Dnes průmyslová výroba tento problém stejně jako rychlou kazivost majonézy zcela odstranila. Pro domácí přípravu majonézy z čerstvých vajec můžete vejce upravit tepelně – míchejte je ve vodní lázni a zahřejte na teplotu 65 stupňů po dobu dvou nebo tří minut a následně nezapomeňte do majonézy přišlehat ocet. Ten sám o sobě salmonelu v majonéze zničí. Společně procházíme spletí trubek a válců do dalších prostor, kde jsou zařízení, která zvládají připravit 100 kilogramů majonézy najednou. „Používáme pouze kvalitní řepkový olej a jako málokdo z výrobců děláme naši značkovou majonézu pouze z vajec, tedy žloutků a oleje. Poměr oleje a vajec je pro kvalitu výrobku rozhodující, u nás je to 70 procent oleje,“ říká s patrným akcentem hrdosti vedoucí výroby a ředitel Hrdlička jen pokyvuje hlavou. Když začnu jmenovat všeobecně známé konkurenční výrobky Foto: Ladislav Němec, MF DNES a vyptávat se na jejich složení, oba pánové shodně odmítají cokoli komentovat. Přesto se nakonec dozvídám, že Záruba je snad jediný, kdo používá k výrobě syrová vejce, zatímco většina producentů míchá majonézy z vajec sušených. Raději už oba muže neobtěžuji nepříjemnými otázkami a vyrážíme do obrovského skladu, kde veškeré zboží z výroby končí, a než se vydá k zákazníkům, ještě čeká na výsledné dobrozdání laboratoře a oddělení kvality. Při čtyřech stupních teploty si s ředitelem povídáme o recepturách na tatarskou a další omáčky, které zde vyrábějí, a snažíme se přitom pro kolegu fotografa zaujmout co možná nejvhodnější postoj a výraz. Po chvíli začínáme tuhnout jako majonéza ve sklenicích a vaničkách, až se mi venkovní fujavice s poletujícím mokrým sněhem nezdá být až tak nepřátelská. Spěšně se loučíme a já cestou domů přemýšlím, jakou omáčku si z darované majonézy připravím. Nejspíš do ní přidám trochu rajčatového protlaku, citronovou šťávu, nebo v ní rozmíchám jenom trochu sardelky a cibulové natě. Nakonec úvahu uzavírám zcela prozaicky. K porci zvolna vařeného kapra si dám jen čistou lžičku majonézy od Záruby. Petr Stupka (55 let) Kuchař, gastronomický specialista a odborný poradce v oboru pohostinství, hotelnictví a cestovního ruchu. Po absolvování hotelové školy v Mariánských Lázních pracoval přes třicet roků v gastronomii, hotelnictví a odborném školství, působí v rozhlase, televizi, publikuje v časopisech, napsal dvě knihy Kuchařského čarování, propaguje tradiční kuchyni a místní přirozené zdroje, zvláště pak konzumaci tuzemských ryb. V Českém rozhlase České Budějovice vysílá každý pátek od 9.30 hodin pořad Kuchařské čarování Petra Stupky. Příště čtěte Grand restaurant festival 55. díl seriálu vyjde: v sobotu 28. ledna Základní recept 2 žloutky, 250 ml kvalitního oleje, špetka soli, lžička octa. Tradiční příprava postupným zašleháváním oleje do žloutků se dnes většinou nahrazuje intenzivním rozmixováním všech surovin. Důležité je, aby žloutky i olej měly stejnou (pokojovou) teplotu. Základ studených omáček Majonéza se stala základem pro celou řadu zajímavých omáček. Zde je několik námětů: Mušelín Majonézu lehce promíchejte s ušlehanou smetanou a citronovou šťávou. Švédská Majonézou spojená strouhaná jablka pozvolna předtím podušená v troše bílého vína. Španělská Majonéza s rajčatovým protlakem a hořčicí, pepřem a drobně sekanou šunkou. Ruská Majonéza zlehčená kysanou smetanou a ochucená trochou hořčice a nakládaným křenem. Sardelková Majonéza, bílý jogurt, citronová šťáva a drobně nasekané sardelky. Bulharská Majonéza, jemně strouhaný celer podušený či osmahnutý v oleji a rajčatový protlak. Tatarská omáčka Název by mohl napovídat, že patří omáčce pocházející z dob tatarů, prostě odněkud z Východu, ale Asijci s tím nemají nic společného ani takové omáčky nepřipravují. Za tatarskou omáčku mohou Francouzi. Připravili ji na bázi majonézy se šalotkou, kyselými okurkami, vinným octem, bílým vínem a sekanými kapary a podávali k sekanému syrovému masu, tedy tatarskému bifteku. Stalo se to velmi populárním, a tak vznikla tatarská omáčka. Posléze se vymanila ze spojení s tartarem – tak se totiž správně gastronomicky náš „tatarák“ pojmenovává. Jojonéza – jogurtová majonéza Vřele doporučuji všem, kdo rádi majonézu a neradi kalorie a rádi sami sebe. Potřebujete jenom kvalitní bílý jogurt, olivový olej, sůl a ocet. Celý fígl spočívá v tom, že je třeba jogurt nejprve ztužit. Sítko vyložte plátnem a vyklopte do něho jogurt, dejte do misky a nechte několik hodin či do druhého dne v lednici vykapat nadměrnou tekutinu. Následně zahoustlý jogurt prošlehejte s olivovým olejem, ochuťte a podávejte nebo použijte na výrobu salátů. Množství oleje záleží na vaší chuti. INZERCE na š eho u ejl re g i on epší z n www.znasehoregionu.cz Čas pro zeleninové saláty Ačkoliv jsme si navykli spojovat je spíše s letními parními dny, správný čas pro lehké zeleninové saláty přichází již nyní. Chuť čerstvé zeleniny nám vedle olivového oleje, citrónové šťávy a špetky koření zpestří třeba jogurtová majonéza, tatarské omáčky s příchutí či majonézové dresinky. Jejich použití v teplé a především ve studené kuchyni zvyšuje pestrost a rozmanitost chutí a barev. Společně se sýry či těstovinami dodávají salátům esprit a energii, takže jimi snadno nahradíme i hlavní jídlo. V dnešní době si hotové zálivky můžeme domů přinést s čerstvou zeleninou rovnou ze supermarketu. Nebo si je doma snadno a rychle připravíte podle vlastní chuti či našich receptů ze základních surovin, majonézy či jogurtu. Obě nejproslulejší studené omáčky – majonéza a tatarská omáčka – mají své kořeny ve francouzské kuchyni. Brzy si získaly západní a jižní Evropu a zdomácněly i u nás. Moderní hospodyňky se dočkaly řady racionálních a odlehčených variant, například přídavkem jogurtu. O oblibě svědčí fakt, že ročně se u nás prodají tisíce tun studených omáček. Nejznámější jihočeský producent, českobudějovická firma Záruba M&K, a. s., získala za své lehké majonézy s jogurtem, určené pro racionální studenou kuchyni, řadu ocenění v regionální soutěži CHUTNÁ HEZKY. Jihočesky. Společně s dalšími kvalitními jihočeskými potravinami je najdete v supermarketu Terno České Budějovice, které vychází vstříc domácím jihočeským výrobcům a programově nabízí regionální a místní potraviny. Ve vyhlášeném oddělení zeleniny nakoupíte vše potřebné pro chutnou a lehkou veče- ři plnou vitamínů. Třeba pro jednoduchý jihočeský rybí salát s jogurtovou majonézou jen a pouze z jihočeských ingrediencí, jehož recept pro inspiraci přinášíme na www.terno.cz. A kdybyste potřebovali opravdu ušetřit čas, k dispozici tu máte oceňovanou řadu hotových lehkých salátů z Vltavotýnských lahůdek.