Řešení práce - Studijní informační systém

Transkript

POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY V PRAZE
Kriminalistické problémy při identifikaci osob a věcí
v případech hromadných nehod – využití DVI (Disaster
Victim Identification) týmů.
Disertační práce
ŠKOLITEL:
AUTOR PRÁCE:
doc. JUDr. Miroslav Němec, Ph.D.
Mgr. Petr Bendl
PRAHA
2014
POLICE ACADEMY OF THE CZECH REPUBLIC IN PRAGUE
The criminalistics problems in identification of Disaster
victims and objects – using DVI teams
Dissertation
SUPERVISOR:
AUTHOR:
assoc. prof. dr. Miroslav Němec, Ph.D.
Petr Bendl
PRAGUE
2014
2
ABSTRAKT:
V několika posledních letech přibývá událostí, při nichž dochází k usmrcení
většího počtu osob. Tyto události mohou být zapříčiněny přírodními živly (povodně, vichřice, tsunami, zemětřesení apod.), teroristickými útoky nebo dopravními haváriemi (pády dopravních letadel, potopení lodí, autonehody apod.). Ve
všech případech může být společný faktor – velký počet obětí, které je třeba jednoznačně identifikovat. Identifikace obětí hromadných neštěstí je potřebná nejen
z právních důvodů, ale také z důvodů humanitních nebo náboženských. Proto
nelze problematiku identifikace většího počtu obětí podceňovat. V České republice dosud neexistoval ucelený materiál, který by se tomuto úkolu věnoval, stejně
tak jako postupy a procesy v případě hromadných neštěstí.
Tato disertační práce na základě analýzy stavu, komparace získaných poznatků a implementace do českého prostředí přináší souhrnný přehled problematiky identifikace obětí hromadných neštěstí na území České republiky. Součástí
textu je i navržený model identifikačního týmu, jeho působnost a spolupráce
s ostatními složkami Integrovaného záchranného systému.
Disertační práce splnila všechny stanovené cíle a dle autora přináší nový
materiál, který se detailně zabývá organizací a procesy při identifikaci obětí hromadných neštěstí.
KLÍČOVÁ SLOVA:
DVI * identifikace obětí hromadného neštěstí * Identifikace * hromadné neštěstí *
Interpol * Policie České republiky
ABSTRACT:
The events in which have occurred a larger number of deaths have increased in a few last years. These accidents can be caused by natural forces (disasters, elements, phenomena) (such as floods, gales, tsunami, earthquake, etc.),
terrorist attacks, traffic accidents (falls of airplanes, the sinking of a ship, car crash,
etc.). In all cases, a large number of victims can have a common phenomenon - a
great number of victims to be unambiguously identified. The identification of mass
3
disaster victims is needed not only for legal reasons, but also for humanitarian or
religious reasons. Therefore, it is impossible to underrate issues related to the
identification of a larger number of victims. To date, there has been no comprehensive material dealing with this issue, similarly, no procedures and processes in
case of mass disasters in the Czech Republic.
This thesis brings a complex overview of issues concerning mass disaster
victim identification on the territory of the Czech Republic based on the gap analysis, the comparison of obtained knowledge and its implementation into Czech
environment. The text includes also a proposed model of the identification team,
its scope of powers and cooperation with other components of the Integrated Rescue Service.
The thesis has met all defined goals, and according to the author, it presents a new material that addresses in detail the organization and procedures in
mass disaster victim identification.
KEYWORDS:
DVI * Disaster Victim Identification * Identification * Disaster victim * Mass disaster
4
Prohlášení
Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, který jsem
vypracoval samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem čerpal, v
práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury.
V Praze, dne 18. března 2014
………………………
Mgr. Petr BENDL
Beru na vědomí, že tato disertační práce je majetkem Policejní akademie ČR
v Praze a že bez jejího souhlasu nesmí být nic z obsahu práce publikováno.
V Praze, dne 18. března 2014
………………………
Mgr. Petr BENDL
5
Poděkování:
Autor děkuje všem, kteří přispěli pro realizaci této disertační práce.
Zejména pak spolupracovníkům projektu bezpečnostního výzkumu MV ČR v letech 2006 – 2009. Dále patří poděkování vedoucímu práce, doc. JUDr. Miroslavu
Němcovi, PhD za jeho vedení a podporu při realizaci práce. Ne menší poděkování
patří rodině za trpělivost, kolegům z Kriminalistického ústavu Praha za spolupráci
a korekci novátorských myšlenek. Samozřejmostí je poděkování zahraničním přátelům a kolegům – Beatu Winigerovi a Markusi Gostelimu (FEDPOL – Švýcarsko),
Carlosu Escibanovi (Civil Guardia - Španělsko), Monice Baeza Lorente (Spanish
Police – Španělsko), Jurrienovi Bijholdovi (NFI – Nizozemsko), Lynn Aspinal (BKA
– SRN) a dalším.
6
Obsah
Úvod ............................................................................................................................ 11
1.
Cíl práce................................................................................................................ 13
2.
Metody práce ........................................................................................................ 16
3. Rešerše literatury a stavu identifikace obětí hromadných neštěstí v České republice
a ve světě ..................................................................................................................... 17
3.1
Úvod .............................................................................................................. 17
3.2
Rešerše literatury ........................................................................................... 19
3.3
Situace v České republice .............................................................................. 19
3.4
Situace v Evropě ............................................................................................ 23
Belgie ....................................................................................................................... 23
Finsko ....................................................................................................................... 24
Francie ..................................................................................................................... 25
Itálie .......................................................................................................................... 27
Německo .................................................................................................................. 28
Nizozemí .................................................................................................................. 30
Rakousko ................................................................................................................. 32
Slovinsko .................................................................................................................. 34
Španělsko ................................................................................................................. 35
Švýcarsko a Lichtenštejnské knížectví ...................................................................... 38
Turecko .................................................................................................................... 39
Velká Británie ........................................................................................................... 40
3.5
Situace v Asii ................................................................................................. 41
Spojené arabské emiráty .......................................................................................... 41
Kuvajt ....................................................................................................................... 41
Írán ........................................................................................................................... 42
Indonésie .................................................................................................................. 42
3.6
Situace v Severní Americe ............................................................................. 43
Kanada ..................................................................................................................... 43
USA .......................................................................................................................... 43
3.7
Situace v Jižní Americe .................................................................................. 44
Brazílie ..................................................................................................................... 44
3.8
Situace v Austrálii a Oceánii ........................................................................... 45
Austrálie ................................................................................................................... 45
4.
Kritické zhodnocení zkušeností a poznatků ........................................................... 49
7
4.1
Úvod .............................................................................................................. 49
4.2
BKA – SRN .................................................................................................... 52
4.2.1
Zařazení DVI týmu ...................................................................................... 52
4.2.2
Organizační model týmu ............................................................................. 53
4.2.3
Odborné složení týmu................................................................................. 56
4.2.4
Materiální zabezpečení týmu ...................................................................... 57
4.3
4.3.1
4.3.2
Organizační model...................................................................................... 59
4.3.3
4.3.4
4.4
Slovinsko........................................................................................................ 63
4.4.1
4.4.2
4.4.3
4.4.4
4.5
Španělsko ...................................................................................................... 66
4.5.1
Zařazení týmu............................................................................................. 66
4.5.2
4.5.3
4.5.4
4.6
Švýcarsko ...................................................................................................... 71
4.6.1
4.6.2
4.6.3
4.6.4
4.7
5
Nizozemí ........................................................................................................ 58
Závěr - shrnutí................................................................................................ 77
4.7.1
Zařazení týmu............................................................................................. 78
4.7.2
4.7.3
4.7.4
Návrh koncepce českého identifikačního týmu ...................................................... 81
5.1
Úvod .............................................................................................................. 81
5.2
Potřebuje Česká republika DVI tým? .............................................................. 82
5.3
Zásady a doporučení pro budování DVI týmu v ČR........................................ 89
8
Úkoly a způsoby řešení hromadného neštěstí ................................................ 95
5.4
Úvod ........................................................................................................... 95
5.4.1
5.4.2
Základní vymezení pojmů: ...................................................................... 95
5.4.3
Zúčastněné jednotky a jejich základní úkoly: ........................................... 97
5.4.4
Způsoby řešení ..................................................................................... 101
Návrh modelu českého identifikačního DVI týmu ................................................. 108
6
6.1
Úvod ............................................................................................................ 108
6.2
Struktura českého DVI týmu ......................................................................... 109
Doporučení Interpolu ................................................................................ 109
6.2.1
6.3
Pracovní skupiny identifikačního DVI týmu ČR ............................................. 110
6.4
Post – mortem skupina (PM skupina) ........................................................... 113
6.5
Ante - mortem skupina (AM skupina) ........................................................... 122
6.5.1
Úkoly AM skupiny ..................................................................................... 122
6.5.2
Složení AM skupiny .................................................................................. 123
6.5.3
Materiálně - technické zabezpečení AM skupiny ...................................... 125
Totožnost ustanovující skupina (TU skupina) ............................................... 125
6.6
Úkoly a složení totožnost ustanovující skupiny ......................................... 125
6.6.1
7 Kriminalistická dokumentace místa hromadného neštěstí a Post Mortem a Ante
Mortem dokumentace................................................................................................. 128
7.1
Úvod do kapitoly........................................................................................... 128
7.2
Topografická dokumentace pomocí GPS ..................................................... 129
7.3
Fotografické dokumentace na místě hromadného neštěstí .......................... 133
7.4
Číslování předmětů na místě hromadného neštěstí ..................................... 135
7.5
Stomatologická RTG dokumentace .............................................................. 142
7.6
Formuláře pro práci DVI týmu ...................................................................... 144
7.6.1
Druhy formulářů ........................................................................................ 145
7.6.2
Post mortem formuláře podle Sokola ........................................................ 146
7.6.3
Post mortem formuláře Interpolu............................................................... 147
7.6.4
Ante mortem formuláře Interpolu .............................................................. 149
7.6.5
Vyhodnocovací formuláře ......................................................................... 150
Praktické ověření identifikačních formulářů ...................................................... 151
8
8.1
Úvod ............................................................................................................ 151
8.2
Hřešihlavy .................................................................................................... 152
8.2.1
Místo, čas a cíl testů ............................................................................. 152
8.2.2
Metody testů ......................................................................................... 152
9
8.2.3
Námět testu a výběr respondentů ......................................................... 153
8.2.4
Průběh a výsledek 1. fáze testů ............................................................ 154
8.2.5
Průběh a výsledek 2. fáze testů - 4. prosince 2007 ............................... 158
8.2.6
Vyhodnocení testů ................................................................................ 160
8.2.6.1
Použití formulářů - shrnutí ................................................................. 160
8.2.6.2
Odbornost a složení skupin - shrnutí ................................................. 162
8.3
Cvičení „Letiště 2007“ - Doupov ................................................................... 162
8.3.1
Cíl cvičení ............................................................................................. 162
8.3.2
Fáze cvičení .......................................................................................... 163
8.3.3
Námět cvičení ....................................................................................... 163
8.3.4
Průběh 1. fáze testů .............................................................................. 165
8.3.5
Druhá fáze testů - vyhodnocení............................................................. 168
8.4
Branně bezpečnostní cvičení Kriminalistického ústavu Praha, Balková 2010 169
8.4.1
Cíl cvičení ............................................................................................. 169
8.4.2
Námět cvičení, místo a složení skupin .................................................. 170
8.4.3
8.4.4
8.4.5
Vyhodnocení testů ................................................................................ 173
8.4.5.1
9
Odbornost a složení skupin - shrnutí ................................................. 174
Diskuse ............................................................................................................... 175
10
Závěr ............................................................................................................... 178
11
Použitá literatura .............................................................................................. 182
10
Úvod
„When the work of the Rescue Team is done, the sad job of identifying
the bodies begins“ („Když skončí práce záchranných týmu, začíná smutná práce
identifikace těl“).1 Motto, které používá několik identifikačních týmů v Evropě je
smutně pravdivé a vyjadřuje, co všechno obnáší práce identifikačních týmů - DVI.
Autor této práce si tuto myšlenku vzal jako základní motto celé této práce.
Tragické události s velkým počtem obětí v posledních několika letech v různých zemích světa vyvolaly potřebu vzniku týmů expertů pro identifikaci obětí. Připomínám sled událostí zapříčiněných teroristickými útoky (New York, Londýn,
Madrid), přírodními jevy (tsunami v jihovýchodní Asii, hurikán Katrina v New Orleans), tragickými dopravními nehodami (havárie trajektů Belgie - Velká Británie
[Herald of Free Enterprise], Estonsko - Finsko [Estonia], havárie velkých dopravních letadel – Lockerby, PanAm do Švýcarska, Concorde v Paříži).
Identifikace obětí katastrof v těchto případech je často velmi obtížný úkol,
vyžadující vysokou odbornou úroveň pracovníků, kteří identifikaci provádějí,
zejména tehdy, když k neštěstí došlo v cizí zemi a je při tom nezbytná spolupráce
expertů z více zemí. Zpravidla se nejedná pouze o policejní specialisty, ale také o
další odborníky z řad soudních lékařů, stomatologů, praktických lékařů, biologů,
psychologů, duchovních a pracovníků dalších profesí, kteří mohou nějakým způsobem přispět k identifikaci obětí a likvidace následků hromadných neštěstí.
Většina zemí Evropy pro potřeby identifikace obětí v minulosti začala vytvářet týmy specialistů. Tyto aktivity sahají do osmdesátých let minulého století.
V České republice (resp. v Československu) nebyla problematika vytváření týmů
zaměřených na identifikaci vůbec řešena. Identifikace obětí hromadných neštěstí
byla vždy řešena vytvářením pracovních skupin a týmu ad hoc. Nikdy nebyla předem vytvářena organizovaná struktura se zaměřením na identifikaci velkého počtu
obětí s cíleným tréninkovým programem. Přestože doporučení Interpolu, jehož je
Definition and genesis. In: [online]. Bern, 2012 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://www.interpol.int/INTERPOL-expertise/Forensics/DVI-Pages/Forms
1
11
Česká republika členem, jasně hovoří o nutnosti vybudování národního identifikačního DVI týmu,2 do současné doby tak nebylo učiněno (28. února 2013). Dosud
proběhlo několik iniciativ k vybudování týmu odborníků na identifikaci.
První iniciativou vybudovat koncepční identifikační tým v České republice
bylo vyslání znalců Kriminalistického ústavu Praha za účelem identifikace českých
obětí přírodní katastrofy způsobené Tsunami v Thajsku na Vánoce 2004. Původní
záměr vyslání mnohačlenného týmu odborníků na identifikaci se změnil na vyslání
pouze dvou expertů na identifikaci pomocí genetického zkoumání. Iniciativa však
postupem času s různými obtížemi za přispění různých vysokých funkcionářů Policie ČR (ať již pozitivně nebo negativně) dostala konkrétní podobu. Výsledkem je
mimo jiné i tato disertační práce, která je předkládána v této podobě.
Disaster Victim Identification Guide. In: Interpol [online]. Lyon, 2011 [cit. 2013-01-29]. Dostupné
z: http:www.interpol.int/Public/DisasterVictim/Guide.aspwww.interpol.org
2
12
1. Cíl práce
Cílem disertační práce bylo provést analýzu poznání stavu problematiky
identifikačních týmů ve světě a v České republice a vytvořit, na základě vědeckých
poznatků, návrh modelu DVI týmu České republiky.
Autor si vytýčil tyto dílčí úkoly:
1. Analyzovat stav problematiky identifikačních týmů v ČR a ve světě. Popsat
současný stav problematiky DVI týmů v Evropě, ve vybraných státech mimo
Evropu a dále pak v České republice.
2. Vyhodnotit zkušenosti a znalosti ze stáží v zahraničí
3. Stanovit koncepci a zásady pro ustanovení DVI týmů
4. Stanovit postupy práce jednotlivých specialistů DVI týmů na místě činu
5. Vytvořit model českého DVI týmu ČR složeného z pracovníků Policie ČR a
soudních lékařů se zaměřením na identifikaci osob a věcí v případech nehod s velkým počtem obětí.
6. Zpracovat metodiku postupu DVI týmů na místě události v součinnosti se
složkami IZS zejména s důrazem na vedení a zpracování kriminalistické
dokumentace na místě hromadného neštěstí a Post Mortem a Ante Mortem
dokumentace s přihlédnutím ke směrnicím Interpolu s důrazem na následné využití při identifikaci osob a věcí.
7. Doporučit řešení dokumentace nálezů (těl, částí těl a věcí v blízkosti těl),
pro potřeby českého DVI týmu. Zejména realizovat způsob popisu nálezu
stopy dle standardů Interpolu, dokumentace dle specifik a zvyklostí české
policie a její lokalizace pomocí GPS.
Při stanovení cílů této disertační práce vycházel autor z vědecké činnosti
na projektu bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra České republiky s názvem „Vytvoření struktury týmu pro identifikaci obětí hromadného neštěstí (DVI)
v České republice jako nástroje řešení kriminalistických a soudně-lékařských problémů při identifikaci osob a věcí v případech hromadných nehod“ (projekt č. 26313
5 - identifikační kód projektu VD20062008B07), jehož byl hlavním řešitelem. Projekt probíhal v letech 2006 – 2008 a byl zaměřen na zpracování metodik nasazení
identifikačních DVI týmů3, jejich legislativní zakotvení v právním řádu ČR a využitelnost dosažených výsledků v praxi pro další rozvoj v této oblasti. Dne 30. dubna
2009 byl projekt s vynikajícím výsledkem obhájen před hodnotící komisí Ministerstva vnitra ČR4.
Dalším významným podkladem pro vznik této disertační práce byly přípravné práce a realizace projektu švýcarsko – české spolupráce při budování českého DVI týmu „Police of the Czech Republic DVI (Disaster Victim Identification)
team – theoretical and practical training and technical equipment - DVI tým české
policie – teoretická a praktická příprava a technické zabezpečení“, který je financován především z podpory Swiss Agency for Development and Cooperation
SDP. Projekt byl připravován od roku 2009. V roce 2010 byl pozastaven zásahem
vyšší moci.5 V únoru 2011 byl projekt obnoven a v červenci byl schválen. V současné době probíhá realizace projektu, především je připravován tréninkový program pro český DVI tým. Veškeré aktivity v projektu vycházely z projektu bezpečnostního výzkumu MV ČR.
Stejně tak jako některé činnosti policejních orgánů na místech hromadných
nehod nejsou v současné době nijak komplexně vymezeny a popsány. Existuje
literatura, která však neakceptuje současné moderní metody identifikace (např.
DNA), dokumentace (např. GPS) apod. Smyslem této disertační práce je mezeru
v této problematice vyplnit, především se zaměřením na metodické postupy při
identifikaci obětí hromadných neštěstí v České republice a jejich specifika, které
aplikují doporučení mezinárodní policejní organizace – Interpolu pro své členské
země. Z těchto důvodů byl jedním z hlavních cílů návrh modelu identifikačního
týmu České republiky, doporučení v oblastech, které se vzhledem k rozsahu a
následkům se vymykají běžným postupům, jak co do zpracování dokumentace,
tak i nasazením a využitím speciální techniky.
DVI – Disaster Victim Identification – česky „Identifikace obětí hromadného neštěstí“
vedeno pod čj:KÚP-205-6/ČJ-2009
5 Tehdejší vedení Policie ČR usoudilo, že finance na spoluúčast (15% celkového rozpočtu – cca
3,5 mil. Kč) budou použity na jiný projekt.
3
4
14
V rámci návrhu modelu koncepce DVI týmů byl stanoven postup při ohledání obětí, vytvořeny speciální postupy při značení nalezených těl, jejich částí,
věcí a předmětů. K tomu účelu slouží formuláře Interpolu pro identifikaci obětí,
které byly přeloženy do českého jazyka a přizpůsobeny českým podmínkám. Navržené postupy byly několikrát ověřeny při praktických cvičeních – simulovaných
akcích složek Integrovaného záchranného systému na místech leteckých a železničních katastrof apod.
Návrh modelu identifikačního týmu České republiky pro identifikaci obětí
hromadného neštěstí, který umožní efektivním a odpovědným způsobem reagovat
v extrémních situacích s velkým počtem obětí (teroristický útok, živelná pohroma,
letecká havárie apod.). Tento tým vytvoří základ pro systémovou spolupráci organizací participujících na řešení těchto mimořádných situací. Stejně tak přináší
nové postupy při výchově členů týmu, ať již z řad Policie České republiky nebo i
mimo ni s důrazem na jejich psychickou odolnost při identifikaci obětí hromadných
neštěstí.
15
2. Metody práce
Metody zkoumání a shromažďování poznatků a postupů se podřídily vymezenému cíli při psaní této disertační práce. Základní metodou se stala analýza a
syntéza vědeckých poznatků, komparace literatury, rozsáhlé rešerše a řízený rozhovor s odborníky kriminalistické teorie a praxe. Mezi vědecké metody, které byly
využity při sepsání této disertační práce, patřily i metody empirické a logické.
V první fázi realizace této disertační práce autor provedl zmapování a vyhodnocení dostupných informací o DVI týmech. Mapování a vyhodnocení bylo
provedeno na základě informací získaných stážemi na jednotlivých pracovištích
(SRN, Španělsko, Slovinsko, Nizozemí), z Interpolu (od bývalého vedoucího
sekce identifikace – Olafa Worbse), z mezinárodních konferencí (např. IAFS
2007), z konzultací s jednotlivými členy DVI týmů (např. Švýcarsko, Rakousko
apod.) nebo z veřejně dostupných zdrojů (Internet). V této fázi realizace práce byly
využity zejména metody řízeného rozhovoru a kritické analýzy. Využity byly i metody empirické.
V dalších fázích realizace bylo, pomocí normativního přístupu k analyzovanému stavu problematiky budování identifikačních týmů, přistoupeno k deduktivním procesům, zejména při realizaci návrhu struktury českého DVI týmu s využitím
empirických zkušeností v prostředí české policie. Strukturalizace však byla provedena za zachování tzv. holistického přístupu, tedy chápání navrženého systému
v souvislostech nejen prostředí české policie, ale především v systému všech zúčastněných v procesu činností po vzniku děje s následným velkým počtem obětí.
Lze konstatovat, že v některých případech mohlo být využito analogie s podobnou činností v rámci běžné kriminalisticko-praktické činnosti, avšak toto
mnohdy naráželo na upřesňující doporučení mezinárodních organizací (např. Interpolu). Stejně tak jako analogie i dedukce, jako způsob myšlení, při němž od
obecných závěrů, tvrzení a soudů přecházíme k méně známým a zvláštním, byla
jednou ze základních metod realizace této disertační práce. Autor vycházel ze
známých, ověřených a obecně platných postupů kriminalisticko-technické činnosti
a aplikoval je na jednotlivé nové informace získané především ze zahraničí.
16
3. Rešerše literatury a stavu identifikace obětí hromadných neštěstí v České republice a ve světě
3.1
Úvod
Události, které ve světě proběhly za posledních třicet let, si vyžádaly potřebu vytvářet specializované týmy pro identifikaci obětí hromadných neštěstí. Nebyly to pouze události z 11. září 2001 ani tsunami v jihovýchodní Asii z Vánoc
2004. Ty pouze přispěly k větším celosvětovým aktivitám na vytváření týmu odborníků na identifikaci zemřelých. Potřeba vytvořit specializované týmy pro identifikaci a jejich následné mezinárodní propojení vznikla již koncem 70. let minulého
století, kdy došlo v Evropě k několika závažným neštěstím. Nehody (resp.
neštěstí) s velkým počtem obětí bývají zpravidla „nadnárodní“ a při identifikaci dochází nutně k mezinárodní spolupráci odborníků různých profesí (soudních lékařů,
policistů, atd.).6
Koordinační a metodickou činnost při identifikaci většího počtu obětí zastřešila mezinárodní policejní organizace - Interpol, která v roce 1984 založila poradní
skupinu pro koordinaci identifikačních týmů. Skupina se skládá ze zástupců členských států Interpolu a ze šesti stálých pracovníků, kteří jsou na dobu tří (v případě
prodloužení závazku – čtyř) let zaměstnanci Interpolu. V čele „dobrovolného“ shromáždění členských států je od roku 2012 vedoucí jihoafrického DVI týmu Helen
Rass. Toto shromáždění se pravidelně jednou za rok sejde v Lyonu a řeší koncepční otázky práce identifikačních týmů. V současné době jsou jedny ze zásadních aktivit shromáždění změny v identifikačních formulářích – zejména jejich zjednodušení. Stálí pracovníci Interpolu jsou sdruženy v sekci identifikace, v jehož čele
stojí Simon Djiozdorski. Sekce identifikace řeší koordinační úkoly identifikačních
týmů zejména při nadnárodním nasazení.
V době, kdy Interpol zakládal poradní skupinu, si již několik států Evropy
vytvořilo vlastní identifikační týmy (např. Nizozemí – 1982, SRN - 70. léta 20.
století apod.). Mnohé státy tak reagovaly na situace, kdy bylo třeba identifikovat
větší počet obětí katastrof. Například Německo reagovalo na leteckou havárii
BENDL, Petr a Alexander PILIN. DVI týmy v Evropě. Kriminalistický sborník. 2007, roč. 51, č. 2,
42 - 45.
6
17
v Tenerife z 3. 12. 1972, kdy v troskách dvou letadel zahynulo 155 osob, převážně
německé národnosti (viz. příloha č. 1). Následně po této události začal BKA koncepčně řešit vytvoření identifikační skupiny.
Interpol pro činnost identifikačních týmů připravil nejen doporučený postup
- Disaster Victim Identification Guide,7 ale také začal používat zažité označení –
„DVI team“ (Disaster Victim Identification). V českém překladu lze použít označení
„Tým určený pro identifikaci obětí hromadných neštěstí“. Autor se domnívá, že
tento název je příliš složitý, a pro praxi je lépe používat označení DVI tým,8 přestože některé státy si zachovaly vlastní označení (např. Nizozemí používá označení
RIT9).
Mezinárodní spolupráci v případě leteckých nehod nekoordinuje pouze Interpol, ale zejména Mezinárodní organizaci civilního letectví ICAO, se sídlem v
kanadském Montrealu. Tato organizace jako jeden ze svých úkolů zjišťuje příčiny
leteckých nehod, za účelem preventivních opatření. Československo bylo jedním
z 52 zakládajících států této organizace. Dne 18. dubna 1945 ve Washingtonu
byla podepsána Úmluva o mezinárodním civilním letectví. Úmluva byla v Československu publikována pod č. 147/1947 Sb., čímž se stala součástí našeho právního řádu. Vzhledem k tomu, že Česká republika se nemohla stát následníkem
Československa v ICAO na základě sukcese, je datováno členství České republiky v ICAO od 3. 4. 1993. V souladu s Úmluvou je prováděno odborné zjišťování
příčin leteckých nehod státní správou ČR. Od devadesátých let minulého století
problematiku zjišťování příčin leteckých nehod je v kompetenci Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (novela zákona č. 49/1997 Sb. s platností
od 1. 7. 1997). Zpracováním příloh úmluvy (tzv. Annexů) k Úmluvě vznikají národní
předpisy tzv. řady L, které vydává Ministerstvo dopravy ČR. 10
Disaster Victim Identification Guide. In: Interpol [online]. Lyon, 2011 [cit. 2013-01-29]. Dostupné
z: http:www.interpol.int/Public/DisasterVictim/Guide.aspwww.interpol.org
8 V současné době se toto označení rozšířilo a běžně se začíná používat i v České republice
9 nizozemsky „Rampen Identificiate Team“ – česky „Tým pro identifikaci obětí hromadného
neštěstí“
10 Historie ÚZPLN. In: ÚZPLN [online]. Praha, 2010 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z:
http://www.uzpln.cz/historie/histori.htm
7
18
3.2
Rešerše literatury
Vzhledem k tomu, že problematika budování identifikačních DVI týmu je
v České republice poměrně nová a do současné doby se nikdo systematicky této
problematice nevěnoval, vycházel autor této práce především z empirických zkušeností, stáží a jiných poznatků ostatních DVI týmů v Evropě a ve světě.
V současné době existuje pouze několik knih a publikací, které se věnují
problematice DVI týmu, avšak na těchto publikacích spolupracoval autor a většina
textů z publikací je uvedena i v této práci. Z tohoto důvodu autor se rozhodl provést širší rešerši stavu problematiky na základě uvedených poznatků, kde literatura nebyla stěžejním zdrojem informací. Zdrojem byly především osobní zkušenosti ze stáží, řízené rozhovory s vybranými pracovníky národních identifikačních
týmů a dále elektronické zdroje (především internet). Mimo jiné byly využity i informace získané ze seminářů, konferencí a workshopů, kterých se autor osobně zúčastnil.
Bylo by možné provést rešerši literatury věnované identifikaci a identifikačním úkonům, avšak hlavním cílem je vytvořit model DVI týmu a ne se věnovat
známým identifikačním metodám běžně užívaných v kriminalistice. Cílem je zapojení identifikačních metod do celku zvaného proces identifikace obětí hromadných
neštěstí v podmínkách České republiky.
3.3
Situace v České republice
Československo přestože patřilo v roce 1923 k zakládajícím členům Interpolu, se do prvních aktivit v oblasti budování DVI týmu nezapojilo. Vlivem politické
situace v tehdejším Československu v 50. letech 20. století odstoupilo od členství
v Interpolu. Opětovným členem se stala Česká republika až v roce 1993.11
Československo a následně Česko nezažilo ve své moderní historii mnoho
událostí, při kterých zemřelo více lidí najednou. Jako příklad lze zmínit důlní
neštěstí v Karviné ze 7. července 1961, při kterém zahynulo 108 horníků. Další
Národní ústředna Interpolu. In: Policie ČR [online]. Praha, 2010 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z:
http://www.policie.cz/clanek/narodni-ustredna-interpolu-praha.aspx
11
19
nehody s větším počtem obětí na území České republiky nebo Československa
byly nehody dopravní:
-
železniční nehoda u Šarakvice z 24. 12. 1953, při které zahynulo 103
osob,
-
železniční nehoda u Stéblové z 11. 11. 1960, zde zahynulo 118 osob,
-
železniční nehoda u Spálova z 25. 8. 1990 – 14 obětí,
-
železniční nehoda u Krouna z 24. 6. 1995 – 19 obětí,
-
železniční nehoda ve Studénce z 8. 8. 2008 – 8 obětí,
-
nehoda autobusu u Nažidel z 8. 3. 2003 - 17 obětí,
-
letecká nehoda v Praze – Suchdole z 30. 10. 1975 – 77 obětí,
-
letecká nehoda v Bratislavě z 28. 7. 1976 – 77 obětí.
Tyto události byly zpravidla pro účely identifikace obětí řešeny pouze
v rámci běžných činností Policie ČR (resp. Veřejné bezpečnosti Sboru národní
bezpečnosti ČSR nebo Federální Správy VB ČSSR) týmy, ustanovenými ad hoc.
Identifikační týmy byly v Československu vytvářeny vždy až následně a v podstatě
nikdy nebyla systematická příprava odborníků na identifikaci zemřelých na jejich
možné nasazení při nějaké katastrofě s velkým počtem obětí na území tehdejšího
Československa. Bylo-li potřeba (jako v pražském Suchdolu), byl tým vytvořen ad
hoc.
Ani mezinárodní spolupráce nebo koordinace s Interpolem nebyla z hlediska identifikace případných hromadných neštěstí realizována (viz. předchozí
text). Spolupráce probíhala zpravidla pouze na úrovni států tzv. východního bloku.
Československá republika byla vázáná pouze předpisy a normami, které vycházely z členství v mezinárodní organizaci civilního letectví ICAO. Tyto předpisy byly
zejména k odbornému šetření leteckých nehod uvedené v ANEX 13 Úmluvy o
mezinárodním civilním letectví.12
Pozn. ANNEX 13 byl několikrát revidován, poslední znění je platné od 20. 7. 2009 – zdroj: CATALOGUE OF ICAO PUBLICATIONS — 2009–2010 EDITION, [online], Montreal, 2010, [cit.
2010-8-25] dostupné z www <http://www.icao.int/icao/en/sales/cat_2009_2010_sup04_en.pdf>
12
20
Obr. 1 – Situace na místě poslední „velké“ letecké nehody na území České republiky ze dne
30. října 1975 v Praze - Suchdole
Vrátíme-li se k předchozímu krátkému výčtu událostí s větším počtem obětí,
tak musíme konstatovat, že poslední událostí s větším počtem zemřelých byla na
území České republiky letecká nehoda dopravního letadla DC – 9 jugoslávské
letecké společnosti Inex - Adria Aviopromet, které se v říjnu 1975 vracelo od Jadranského moře. Na palubě pravidelné linky č. JP 450 Tivat – Praha bylo 115 československých státních příslušníků, kteří se vraceli z dovolené v Jugoslávii.13 Na
palubě bylo dále 5 členů posádky jugoslávské národnosti. Na místě zahynulo celkem 75 osob, 2 osoby zemřely na následky svých zranění následně. V tomto případě byly vytvořeny znalecké komise pro zkoumání příčin havárie letadla a dále
komise pro identifikaci.14
Znalecký posudek Kriminalistického ústavu Praha k případu katastrofy dopravního letadla typu
DC-9 im. značky YU-AJO ze dne 30. října 1975 u obce Suchdol – I. část – vedené pod čj:VSČVS-24/210-75 ze dne 11. 11. 1975
14 Pozn. vzhledem k tomu, že procesní úkony ve věci havárie dopravního letadla byly prováděny
vyšetřovatele Správy vyšetřování Státní bezpečnosti Praha, nebylo možné dohledat písemné materiály, které by více popisovaly postup při ohledání. K dispozici byl pouze uvedený znalecký posudek Kriminalistického ústavu Praha.
13
21
Mimořádná situace s povoláním expertů na identifikaci nastala i v prosinci
2004. 26. prosince 2004 udeřila v jihovýchodní Asii mohutná vlna tsunami, která
pohřbila více než 220 000 obětí.15 (Pozn. přesný počet obětí nebyl nikdy publikován.
Některé zdroje uvádějí přesný počet, avšak tyto zdroje se navzájem liší). Při této živelné
katastrofě zahynulo mimo jiných i 8 občanů české státní příslušnosti. V Kriminalistickém ústavu Praha byla ad hoc ustanovena skupinu expertů na identifikaci.
V prvním okamžiku mělo vedení KÚP záměr vyslat do Thajska skupinu, která by
pracovalo přímo na místě neštěstí a zapojila se do mezinárodní struktury TTVIIMC16, kterou koordinoval Interpol. Nedostatek financí na vyslání specialistů do
Thajska změnil plány. Do Thajska odletěli pouze dva specialisté na identifikaci
pomocí genetické expertízy a 10 specialistů na identifikaci pracovalo v České republice. I přes finanční obtíže bylo společnou prací členů týmu identifikováno
všech 8 českých občanů.
V případě tsunami z roku 2004, byla aktivita vedení Kriminalistického ústavu Praha prvním přínosem při budování identifikačního DVI týmu České republiky. Konkrétní podobu dostal až v průběhu již zmíněného projektu bezpečnostního
výzkumu. Avšak i během řešení projektu řešitelé i přes informační osvětu naráželi
na neznalost problematiky odborné veřejnosti při identifikaci většího počtu obětí.
Příkladem může být vlakové neštěstí ve Studénce ze srpna 2008. Ve vlaku, který
narazil do spadlého mostu, tehdy zahynulo 8 osob.17 Vzhledem k tomu, že se jednalo o mezinárodní rychlík, dalo se předpokládat, že oběťmi budou také občané
Polska. Při tomto mezinárodním aspektu je úloha identifikačního DVI týmu nezastupitelná a opodstatněná. Policejní orgánové, kteří prováděli procesní úkony
v případě havárie, nevyužili možného potenciálu rodícího se DVI týmu České republiky a zajišťovali identifikaci prostřednictvím vlastních sil za cenu časové náročnosti a pravděpodobnosti nedostatku potřebných informací.
15
2004 Indian Ocean earthquake and tsunami. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San
Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2012 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/2004_Indian_Ocean_earthquake_and_tsunami
16 TTVI – IMC – tj. Thai Tsunami Victim Identification – Information Management Centre
17 Železniční nehoda ve Studénce. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco
(CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_nehoda_ve_Stud%C3%A9nce
22
3.4
Situace v Evropě
Belgie
Vznik:
Základy DVI týmu byly položeny v r. 1978 po explozi cisternového nákladního vozu ve španělském kempu "Los Alfaques", kde zahynulo 38 Belgičanů. V
takových případech s tragickými konci je DVI tým nasazen jako podpora. Identifikace obětí je náročná a jsou pro ni zapotřebí odborníci se specializovaným výcvikem: stomatologové, patologové, antropologové atd. V roce 1986 vznikl belgický
DVI tým.
Složení týmu:
Belgický DVI tým není stálý útvar, členové týmu jsou příslušníci různých
policejních jednotek v celé Belgii, shromažďují se podle potřeby. Tým je tvořen
dobrovolníky - v současnosti 70 osob z celé Belgie.
Organizačně se skládá ze čtyř jednotek:
1. řídící,
2. logistické,
3. skupiny pro sběr dat o obětech z doby před smrtí skupiny (Ante Mortem
skupina) - skupina shromažďuje údaje od osob blízkých, stomatologů, praktických lékařů,
4. skupina shromažďující identifikační údaje o obětech po smrti (PM skupina)
- skupina shromažďuje údaje o obětech – osobní věci, šperky, oblečení,
pitevní nález stomatologický nález, vzorky pro DNA analýzu. Závěrečná
fáze je porovnání Ante Mortem a Post Mortem údajů.
23
Nasazení týmu:
Belgický DVI tým může být pověřen i menšími úkoly jako např. v případech
běžného vyšetřování, nebo menších nehod, anebo pokud musí pátrat po zemřelých (takový DVI tým je nazván "Necro Search") a má pomocnou funkci s určitými
úkoly pro místní policejní jednotky. Tato jednotka má vysoce specializované vybavení pro splnění takových úkolů.
Poznámka:
DVI tým má též "Speleo tým" se 4 osobami, specializovanými pro speleologickou práci v dolech, jeskyních, kanalizaci. DVI týmy se účastní i úkolů přidělených z Mezinárodního válečného tribunálu, někteří z členů pracovali v Kosovu při
odhalování hromadných hrobů a vyšetřování příčin smrti v nich nalezených
obětí.18
Finsko
Vznik
DVI tým byl ustanoven rozhodnutím Vrchního policejního ředitelství 19 při
NBI.20
Složení týmu:
Většina 25 členného týmu jsou policejní důstojníci NBI. Řídící skupina DVI
týmu složená z policistů obsahuje také profesora soudního lékařství z Helsinské
univerzity a forenzního stomatologa. K DVI týmu je přiřazen i pitevní laborant z
oddělení soudního lékařství a jeden ze soudních lékařů z oddělení soudního lékařství pro oblast Jižního Finska.
Belgian DVI team. In: Belgian Police [online]. Brussels, 2007 [cit. 2007-02-15]. Dostupné z:
http://www.belgian-patches.be/DVI.htm
19 Police High Command
20 NBI: National Bureau of Investigation – Národní úřad pro vyšetřování
18
24
Nasazení týmu:
Z hlediska soudního lékařství má DVI tým operační schopnost a vybavení
pro případy nehod jak vnitrostátních tak i mimo území Finska. DVI tým se podílel
na identifikaci oběti havárie námořního trajektu "Estonia" v roce 1994, při kterém
bylo 93 utopených pitváno v Ústavu soudního lékařství Univerzity v Helsinkách.
Od roku 1996 DVI jednotka Ústavu soudního lékařství spolupracuje při vyšetřování
a identifikaci obětí války v bývalé Jugoslávii.21
Francie
Vznik:
V roce 1991 byla příkazem vedoucího "Section technique d’investigation
criminelle de la gendarmerie" ustanovena jednotka pro činnosti související s identifikací ve spolupráci s vyšetřovateli, magistrátem (státní správy) a soudními lékaři,
schopná přemístit se na místa katastrof. Po letecké nehodě Airbusu A320 na východě Francie 20. února 1992, jehož vyšetřování trvalo dlouho, bylo rozhodnuto
vytvořit specializovaný tým s odborníky, s materiálním vybavením a metodami
práce přizpůsobenými situaci. V listopadu 2000 se tato jednotka přejmenovala na
UGIVC22. UGIVC je součást začleněná do IRCGN23. Jedním z hlavních poslání
IRCGN je poskytování technické pomoci vyšetřovatelům v případech zločinů či
katastrof.
Složení týmu:
Jednotka je složena zejména z vojenských specialistů národního četnictva
nebo zdravotnické služby armády a je k dispozici 24 hodin. Jádro UGIVC tvoří 15
osob z oddělení entomologie a oddělení thanatologie-antropologie-stomatologie:
soudní lékař, antropolog, stomatolog. Podle potřeby a povahy případu je oddíl do-
21
Department Forensic Medice. In: Forensic Medice [online]. Helsinky, 2006 [cit. 2011-10-25].
Dostupné z: http://www.oll.helsinki.fi/content_english.asp?route=1846.1871.2583
22 L’unité gendarmerie d'identification des victimes de catastrophes
23 Institut de recherche criminelle de la gendarmerie nationale
25
plněn dalšími osobami např. při autonehodách specialisty na autonehody, případně specialisty na daktyloskopii. Poslání UGIVC při identifikaci spočívá v začlenění se k ostatním skupinám vyšetřovatelů, soudních lékařů již přítomných na
místě nehody a provádějících úkoly související s identifikací, a poskytnout své
zkušenosti a technickou pomoc.
Nehoda s velkým počtem obětí vyvolá nasazení a přítomnost mnoha zasahujících složek: záchranářů, vyšetřovatelů, pro udržení veřejného pořádku, veřejných prací, tisk, dopravy, pohřební služby atd. Při nehodě mají přednost záchranné práce, po jejich zakončení začíná vyšetřování.
Identifikační jednotka pracuje ve dvou týmech:
1. Ante Mortem jednotka má za úkol kontaktovat rodiny a osoby blízké obětem pohřešovaným v souvislosti s nehodou. Techničtí pracovníci této skupiny mají shromáždit co největší počet údajů o osobě (vlasy, oči, jizvy, tetování atp.), oblečení, šperky, zavazadla. Zároveň získávají osobní údaje,
adresy a komunikační údaje o lékařích a stomatolozích proto, aby i od
těchto osob mohly být získány informace o předpokládané pohřešované
osobě.
2. Post Mortem skupina shromažďuje údaje, týkající se obětí, zabývá se sběrem těl a jejich analýzou. Všechny údaje jsou zaznamenány do Post Mortem spisu, který má své číslo přidělené při sběru. Všechny postupy při pitvě
jsou prováděny za přítomnosti policejního důstojníka, kriminalisty – pátrače
a kriminalistického technika, který provádí fotografickou a verbální asistenci
při pitvě. Nakonec jsou úředně zapečetěny věci, nalezené u těla (šperky,
osobní doklady).
Přiřazení informací Post Mortem k údajům Ante Mortem umožňuje komparativní syntézu a formální ustanovení totožnosti oběti. Jakmile bylo potvrzeno, že
není možné antropologické rozpoznání těla, je nezbytné provést genetické potvrzení. Předpokládá se použití vzorků z osobních věcí a členů rodiny, odebraných
pro porovnání. Úřední identifikace je prováděna identifikační komisí, skládající se
ze soudních lékařů, expertů UGIVC a vyšetřovatelů. Když je potvrzena totožnost
26
zemřelého, je vystaven úmrtní list osobami ustanovenými orgány státní správy.
Následně je tělo předáno se souhlasem orgánu státní správy rodině.
Nasazení týmu:
Jednotka zasahuje na požádání důstojníka kriminální policie nebo magistrátu (prokurátor nebo soudce, který se případem zabývá). Hlavní ředitelství národního četnictva rozhoduje o nasazení UGIVC. V případě potřeby může být tým
nasazen během 1 - 2 hodin. Oddíl má speciální vybavení, které není používáno
pro jiné účely. Materiálně-technické vybavení je doplňováno a vylepšováno podle
různých, oddílem uskutečněných nasazení. Vybavení je v zavazadlech, speciálně
upravených pro letecký transport.24
Itálie
V souvislosti se zkušenostmi získanými v Thajsku byl dekretem z dubna
2006 ustanoven speciální DVI tým při "Forensic Science Police Service". Integrovaný tým se skládá ze specialistů na různé postupy při identifikaci: daktyloskopů,
patologů, hygieniků, biologů, fotografů, odborníků na informační technologie, databázových specialistů. Tým provádí pravidelná školení o práci při katastrofách a
hromadných nehodách a mezinárodních DVI postupech.25
V současné době je, stejně jako ve Francii a Španělsku, v Itálii více identifikačních týmů. Struktura policejních sborů Itálie je velmi podobná francouzské
struktuře – státní policie a vojenská (Carabinieri). Stejně tak je vybudován identifikační tým vojenské policie a státní. Takže v současné době jsou týmy v Itálii dva.
24
Identification des victimes de catrastrophes. In: Police [online]. Paris, 2006 [cit. 2009-06-25].
Dostupné z: http://www.defense.gouv.fr/sites/gendarmerie/decouverte/missions/police_judiciaire/ircgn/identification_des_victimes_de_catastrophes
25 DVI Italy. In: Interpol [online]. Lyon, 2006 [cit. 2009-06-25]. Dostupné z: http://www.interpol.int/Public/Forensic/fingerprints/Conference/May2006/presentations/1LorenzoRinaldi.pdf#search=%22DVI%20Italy%22
27
Německo
Vznik:
Podnětem pro vznik DVI týmu byl neustále rostoucí proud hromadné turistiky od poloviny 60. let, který způsobil nejen dopravní problémy, ale přinesl i nové,
před tím neočekávané úkoly pro kriminální policii Spolkové republiky v souvislosti
s katastrofami v jiných zemích, ve kterých žije velký počet německých občanů.
Dojmy a zkušenosti získané důstojníky odeslaných do Tenerife v r. 1972 pro identifikaci obětí letecké dopravní nehody v Santa Cruz vedly k vytvoření The Disaster
Victim Identification Team (DVI týmu) při Bundeskriminalamtu26 jako ústřední
agentury kriminální policie Spolkové republiky Německo. Od té doby DVI tým vykonal 25 úkolů doma i v zahraniční, z nichž 16 byly letecké dopravní nehody. DVI
tým vyšetřil 1406 obětí, z nichž 1325 bylo pozitivně identifikováno (bez statistiky
vyšetření a identifikace obětí tsunami v prosinci 2004 v jihovýchodní Asii). Úkolem
DVI týmu je provést identifikaci obětí při hromadných neštěstích, ať už se jedná o
neštěstí na území Německa nebo v zahraničí. Nasazení týmu v zahraničí je na
základě mezinárodní spolupráce, zejména jedná-li se o oběti německé státní příslušnosti.
Složení týmu:
Současná podoba a dislokace týmu na okraji Wiesbadenu je od podzimu
2006. V současné době tým čítá 7 stálých zaměstnanců (1 vedoucí, 1 logista a 5
pracovníků), kteří spadají pod 37. komisariát BKA. Členy týmu jsou také ostatní
specialisté z oboru kriminalistické daktyloskopie, DNA analýzy, zubních lékařů,
soudních lékařů, fotografů a jiných pomocných osob (např. pátrači apod.). Vždy
se jedná o přibližně 20 osob z každého oboru z různých spolkových republik Německa (LKA27), kteří pracují pod vedením stálého DVI týmu BKA. Celkem se jedná
o 130 specialistů – policistů z BKA a LKA a dále 45 externích spolupracovníků.
Každý povolaný specialista má k dispozici několik asistentů (např. daktyloskop má
BKA: Spolkový kriminální úřad SRN
LKA – Landeskriminalamt - Republikový kriminální úřad - Landeskriminalamt. In: Wikipedia: the
free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2013-02-09].
Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Landeskriminalamt
26
27
28
k dispozici 3 asistenty). DVI tým se skládá ze skupiny pro shromažďování Ante
Mortem dat – daktyloskopické otisky, biologický materiál, fotografie zajištěné např.
v místě bydliště. Další skupinou jsou specialisté pro zajištění Post Mortem informací. Nejprve je vše řádně zadokumentováno (popsáno a vyfotografováno) a následně jsou prováděny identifikační úkony. Těla jsou po daktyloskopování vyšetřena soudními lékaři za účelem detailního tělesného popisu, zvláštních rysů a pro
sestavení stavu chrupu a též pro odebrání vzorků pro DNA analýzu.
Nasazení týmu:
Tým je vyžádán místním ředitelstvím policie podle místa hromadné nehody.
Nikde není zakotveno, kdo a kdy je oprávněn vyžádat spolupráci DVI týmu při
identifikaci obětí. Vždy záleží na okolnostech případu. V případech zahraničních
misí je vyžádán tým na základě požadavku ze strany vlády státu, kde došlo
k neštěstí. DVI tým je zpravidla vyžadován při různých hromadných nehodách.
Dobře známá je železniční dopravní nehoda vlaku "Wilhelm-Konrad-Röntgen" v
Eschede 3. 6. 1988. Při nehodě zahynulo 101 osob. DVI tým pozitivně identifikoval
všech 96 obětí, které před tím nebyly identifikovány poznáním příbuznými. Většina
identifikace byla provedena porovnání otisků prstů a stomatologických záznamů.
V jednom případě byla možná identifikace pouze DNA analýzou.
Dalším známým případem činnosti DVI týmu je identifikace obětí při leteckém neštěstí u Bodamského jezera blízko Überlingen v červenci 2002. Specialisté
z BKA identifikovali 71 obětí neštěstí, při kterém se osobní letadlo srazilo s nákladním letadlem.
Nejrozsáhlejší a nejdéle trvající byla mise DVI týmu ve spojení s tsunami
na severozápadě Sumatry v Indonésii po Vánocích v roce 2004. Ve spolupráci s
jinými DVI týmy bylo identifikováno 2900 obětí, včetně 537 osob pohřešovaných v
Německu. Mise, která trvala 14 měsíců, se zúčastnilo 630 specialistů z BKA a
policie spolkových zemí a soudních lékařů.
29
Poznámky:
Při plnění poslání DVI tým provádí úkoly nezávisle, ale ve spolupráci s místními zodpovědnými úřady, do kterých je DVI tým začleněn pro splnění úkolu. Od
samého začátku byly v DVI týmech nastaveny velmi přísné standardy, což se odrazilo ve všeobecně mezinárodně uznávané pověsti, jako např. ve vyžádání německého DVI týmu v případu havárie letadla Lauda Air v Thajsku v r. 1991, kam
byl tým pozván, aby identifikoval oběti. Členové DVI týmu patří do mezinárodní
pracovní skupiny, která se každoročně schází při Generálním sekretariátu Interpolu v Lyonu za účelem koordinace identifikačních metod a zlepšení mezinárodní
spolupráce při identifikaci obětí velkých neštěstí.28
Nizozemí
Vznik:
Nizozemský DVI tým byl sestaven v roce 1983 pod názvem RIT29. DVI tým
byl vytvořen po několika neštěstích z let minulých a na základě potřeby identifikace
obětí hromadných neštěstí, které v Nizozemí v minulosti nastaly. DVI tým je konstituován na základě tzv. kompetenčního předpisu, kterým je upravena činnost
jednotlivých složek policie v Nizozemí. Hlavním cílem DVI týmu je identifikace
obětí hromadných neštěstí, případně identifikace obětí jiných událostí.
Složení týmu:
Tým je koncipován jako „dobrovolná“ složka policie s tím, že členové jsou
jmenováni na základě rozhodnutí ředitele nizozemské policie. Výcvik člena týmu
trvá cca 2 roky. Hlavními předpoklady jsou týmová práce, psychická odolnost a
profesionalita. Na těchto principech je tento tým budován.
zdroj: stáž na pracovišti DVI týmu ve dnech 27. 11. 2006 - 1. 12. 2006 a DVI BKA. In: BKA [online]. Wiesbaden, 2006 [cit. 2006-12-28]. Dostupné z: http://www.bka.de/profil/faq/dvi.html
29 RIT: Rampen Identificiate Team – Tým pro identifikaci obětí hromadného neštěstí (jinak DVI
tým)
28
30
Tým se skládá z jednoho vedoucího (placená funkce vedoucí je služebně
zařazen pod ředitelství policie Nizozemí) a cca 40 členů týmů z 25 regionů Nizozemí. V čele týmu stojí v současné době Charles Lemans, který koordinuje práci
týmu a také jediný je oprávněn tým na vyžádání svolat. Tým je složen především
z pracovníků regionální policie (25 regionů), státní policie (ředitelství policie), forenzních specialistů na identifikaci (pracovníků NFI30 – soudní lékař, antropolog,
apod.), vojenské policie (pro případy identifikace obětí – vojáků) a dalších externích spolupracovníků. Logistickou podporu zajišťují celkem 3 pracovníci ředitelství
policie. Logistická část týmu zajišťuje pouze ochranné pomůcky členů týmu, pitevní nástroje, přepravní vaky pro těla a přepravní boxy pro ostatní materiál. Další
vybavení (např. fotografické vybavení, daktyloskopické pomůcky a pomůcky pro
sběr biologických materiálů) si sebou přináší každý člen týmu ze svého pracoviště.
Dalšími členy týmu jsou kněz a psycholog.
Tým se dělí na tři skupiny:
1. skupina záchranná – úkolem této skupiny je zajištění místa nehody a
pro účely této skupiny jsou k dispozici příslušníci pořádkových sil nizozemské policie. Tato skupina vyhledává a zajišťuje vše, co je potřeba na
místě nehody – osoby, věci, zajišťuje stopy a další potřebný materiál nejen pro identifikaci.
2. skupina technická – provádí identifikaci osob a věcí zajištěných na místě
nehody (Post Mortem identifikace). Osoby a věci jsou nejprve vyfotografovány a následně jsou na nich prováděny identifikační úkony – snímání
daktyloskopických stop, sběr genetických materiálů, zajištění chrupu
oběti.
3. skupina taktická – provádí pátrání po osobách a zejména vyhledání stop
potencionálních obětí nehod (shromažďuje Ante Mortem identifikační
data). Zajišťuje biologický materiál pro případ analýzy DNA, otisk prstů,
30
NFI: Nederlands Forensisch Instituut
31
shromažďuje zubní dokumentaci apod. Tato skupina provádí porovnání
a následné vyhodnocení Ante Mortem a Post Mortem dat.
Nasazení týmu:
DVI tým je povoláván na základě potřeby jakékoliv složky nizozemské policie, která uzná za vhodné využití tohoto týmu pro případ identifikace. Může se
jednat i o identifikace pouze jedné oběti, je-li toto zapotřebí (Haarlem 2006 – identifikace oběti železniční nehody). Tým lze využít i v zahraničí, kdy je povoláván na
základě mezinárodní žádosti o pomoc při identifikaci např. nizozemských občanů
(Tsunami 2004). V takovém případě DVI tým vyžaduje ministerstvo pro mezinárodní spolupráci. Tým využívá i nizozemská armáda při vojenských nehodách (Afganistan 2006). V těchto případech jsou začleněny do týmu také vojenští specialisté.31
Rakousko
Vznik:
Vznik rakouského DVI týmu předcházelo několik vážných nehod, při kterých
zahynul větší počet osob. Za zmínku stojí potřeba identifikace 223 obětí rakouského letadla Boeing 767-300 rakouské letecké společnosti Lauda Air. Letadlo
krátce po vzletu havarovalo dne 26. 5. 1991 nedaleko Bangkoku. Další významnou havárii z pohledu nutnosti vybudovat národní identifikační tým byly tři po sobě
jdoucí nehody. K první ze série nehod došlo 23. února 1999 okolo 16:00 hod., kdy
velká lavina z nadmořské výšky 2700 m smetla vše, co jí stálo v cestě. Smutným
výsledkem bylo 38 obětí. Druhou tragédií se stala nehoda 4 automobilů v Tauerntském tunelu. Následný požár usmrtil 12 osob. Třetí nehodou byl opět požár, avšak
kabiny lanovky v tunelu nedaleko Kaprunu. Při požáru zahynulo celkem 155 osob.
Tyto nehody urychlily vznik rakouského DVI týmu. Snahy o vytvoření avšak sahají
již do poloviny šedesátých let minulého století, kdy 29. února 1964 nedaleko Inn-
31
Zdroj: stáž na pracovišti RIT ve dnech 11. – 14. 12. 2006
32
sbrucku narazilo do hory vysoké 2800 m britské letadlo G-AOVO. Na palubě zahynulo celkem 86 cestujících. Konkrétní kroky k budování týmu byly započaty
v roce 2002. Na přelomu roku 2002 a 2003 bylo vytvořeno jádro týmu, které tvořili
4 pracovníci rakouské policie. V roce 2003 bylo jádro týmu rozšířeno na celkem
18 pracovníků, z toho i 3 soudní lékaři. V této době se již začal vytvářet první
tréninkový program. Oficiální datum pro vznik rakouský DVI tým uvádí - leden
2004. V srpnu 2004 byl tým rozšířen o soudní lékaře – dentisty. Nábor byl prováděn v rakouském odborném časopise Dentist Journal. 32
První akcí rakouského DVI týmu bylo vyslání specialistů do Thajska a na
Srí Lanku 28. prosince 2004.
Složení týmu:
Rakouský DVI tým je organizován na principu vojensky organizované struktury nestálého charakteru. Strategické vedení je na Ministerstvu vnitra Rakouska,
kde jsou vyčleněni dva pracovníci. Jádrem týmu je 9 policejních důstojníků, 3
soudní lékaři a 2 odontologové. Celkový počet členů rakouského DVI týmu je 160
specialistů policejních důstojníků, 10 soudních lékařů, 27 odontologů, 5 specialistů
na daktyloskopii a 13 psychologů (pomoc pro DVI tým). Tým má ještě dva členy v
tzv. Standing Committee Interpolu. Rozložení členů týmu je rovnoměrně na 9 krajských ředitelství rakouské policie (tzv. LKA33) z celkového počtu 10 spolkových
zemí Rakouska.34
Nasazení týmu:
Rakouský DVI tým je nasazován podle konkrétní vzniklé potřeby, kdy velitel je určen vždy až při konkrétní akci. Dojde-li k události v lokalitě místně příslušného LKA a není třeba většího personálního obsazení, je využita kapacita členů
32
HUNDERPFOUND, Christopher. The Austrian DVI Team: Forensic Disaster Victim and Object
Identification: Theory and Practice of DVI Identification Teams Activities. Praha, 2011.
33 LKA – Landes Kriminal Amt – zemské ředitelství kriminální policie
34 HUNDERPFOUND, Christopher. The Austrian DVI Team: Forensic Disaster Victim and Object
Identification: Theory and Practice of DVI Identification Teams Activities. Praha, 2011.
33
z tohoto LKA. V případě mezinárodních operací je využíván tzv. „GO team“,
který je vyslán do zahraničí a jeho vyslání zajišťuje Ministerstvo vnitra Rakouska.
Slovinsko
Vznik:
Slovinský DVI tým vznikl dne 10. 6. 2005 na základě výnosu policejního
ředitele, který jmenoval členy DVI týmu. V současné době jsou ve Slovinsku ustaveny dva DVI týmy.
Složení týmu:
Ve Slovinsku existují dva DVI týmy – policejní a soudně-lékařský. První policejní, který je jmenován na základě uvedeného výnosu a členy jsou převážně
pracovníci Forensic Science Center v Lublani35. Druhý tým je složen ze soudních
lékařů.
Policejní DVI tým je podřízen řediteli Forensic Science Centre v Lublani.
Tento tým je složen z 5 pracovníků FSC Lublani a 3 policistů z Ústředny kriminální
policie Generálního ředitelství policie Slovinska. Členy týmu jsou zejména experti
z oboru daktyloskopie, genetiky a dokumentace.
Nasazení týmu:
Policejní DVI tým Slovinska je nasazován na základě požadavku člena
krizového štábu Slovinské republiky, operativního štábu Generálního ředitelství
policie nebo operativního štábu policie s předchozím souhlasem generálního ředitele policie. Tým je využíván pro účely hromadné identifikace, organizování identifikace osob, spolupráce s Institutem soudního lékařství při identifikaci osob, spolupráce s ostatními institucemi, spolupráce s kriminalisticko-technickými skupinami na regionální úrovni. Tým je aktivován zejména v případech identifikace zemřelých osob hromadných nehod – dopravních, železničních nebo leteckých. Dále
35
Forensic Science Centre Ljubljana
34
pak v případech živelných katastrof - zemětřesení, záplavy, požáry a také v případech teroristických útoků.
Soudně-lékařský DVI tým úzce spolupracuje s policejním DVI týmem a
veškeré postupy jsou s tímto týmem koordinovány. Úkolem tohoto týmu jsou
soudně-lékařské úkony při identifikaci osob, které následují po kriminalistických
identifikačních úkonech. (dokumentace, daktyloskopování a sběr DNA vzorků).
Jejich prvořadým úkolem je provedení pitev zemřelých a úkony spojené s identifikací pomocí chrupu zemřelých. Lékaři těchto týmů zpracovávají PM dotazníky Interpolu pro další využití při identifikaci. Pro svoji práci využívají mobilní pitevnu
(speciální kontejner), která je plně vybavena pro využití na místě nehody a může
být kdykoliv pomocí automobilu přemístěna na místo nehody kdekoliv ve Slovinsku.
Tyto týmy jsou na centrální úrovni nasazovány při více než 10 obětech.
V případech menšího počtu obětí se problematika identifikace řeší na regionální
úrovni.36
Španělsko
Vznik:
Ve Španělsku jsou ustanoveny celkem 3 DVI týmy. Samostatný DVI tým je
ustaven v Katalánsku (Barcelona) a dva jsou v Madridu. Z těchto dvou týmů je
jeden organizačně začleněn pod státní policii a druhý pod civilní gardu (Civil Guardia). DVI tým Civil Guardia (CG) vznikl v roce 1992 a do současné doby prováděl
identifikaci obětí ve více než 14 případech hromadných neštěstí. DVI tým CG provádí identifikaci obětí nejen na území Španělska, ale také identifikaci obětí vojenských misí v zahraničí. První případ, kdy byla prováděna identifikace, se stal
v únoru 1996. DVI tým CG mimo jiné asistoval při identifikaci bombového útoku
na madridském nádraží, kde zahynulo 192 osob. V roce 2007 prováděl např. identifikaci obětí letecké havárie vrtulníku španělské armády na území Afganistanu.
36
Zdroj: stáž na pracovišti FSC Ljubljana, Slovinsko, ve dnech 3. - 6. 12. 2006
35
DVI tým španělské policie pracuje na podobných principech jako DVI tým
CG s tím, že využívá odborných znalostí, kapacit a materiálního vybavení madridského policejního forenzního institutu. Pouze ve své působnosti je jeho rozsah
menší než u DVI týmu španělské Civil Guardii. Policejní tým nepůsobí při identifikaci vojenských obětí nebo účastníků vojenských misí v zahraničí.
Katalánský DVI tým je podobného složení jako policejní madridský. Opět je
tu rozdíl v působnosti. Katalánský tým má působnost v souvislosti s právními akty
katalánské policie. Sídlí v Barceloně a využívá barcelonský forenzní policejní institut.
Královským dekretem č. 32/2009, ze dne 16. ledna 2009, se ve Španělsku
schvaluje Národní akční protokol soudního lékařství a forenzní vědy na akcích s
více obětmi.37 Španělsko do roku 2009 nemělo oficiální protokol pro koordinované
činnosti forenzních týmů a bezpečnostních sil. Dokument vychází z doporučení
Rady Evropy č. R (99) 3, které podporuje harmonizaci procesů soudních pitev za
účelem identifikace obětí hromadných neštěstí v členských zemích.
Účelem akčního národního protokolu soudního lékařství a soudní vědy v
případech hromadných nehod a událostí je regulovat technickou pomoc pro
soudce a soudy určené subjekty, a určit příčiny a okolnosti úmrtí u těchto situací.
To vše v rámci ustanovení ústavního zákona 6/1985 ze dne 1. června 1985, soudnictví, který v čl. 479.2 stanoví technickou pomoc lékaři v soukromých ústavech
soudního lékařství a Národního institutu toxikologie a forenzních věd, a článek 480
stanoví pomocnou činnost Národního ústavu toxikologie a forenzních věd. Královským dekretem byl vytvořen Národní technický výbor pro události s velkým počtem
obětí (La Comisión Técnica Nacional para Sucesos con Víctimas Múltiples)38. Národní technický výbor pro události s velkým počtem obětí je kolegiální orgán v
rámci ministerstva spravedlnosti a přidělen do generálního ředitelství pro správu
spravedlnosti a jedná s plnou autonomií při výkonu svých funkcí a má následující
složení:
a) prezident a viceprezident,
BOLETÍN OFICIAL DEL ESTADO. Boletín oficial del estado. 2009, č. 32. ISSN 0212-033x.
BOLETÍN OFICIAL DEL ESTADO. Boletín oficial del estado. 2009, č. 32, 12631 - 12633. ISSN
0212-033x.
37
38
36
b) členové:
1. zástupce jmenovaný každým regionem,
2. zástupce z každé autonomní regionální policie,
3. ředitel Národního ústavu toxikologie a forenzních věd,
4. patolog jmenován ministrem spravedlnosti,
5. dva úředníci ministerstva spravedlnosti,
6. dva úředníci ministerstva vnitra,
7. dále se mohou zúčastnit manažeři Národní technické komise institutů soudního lékařství pod gescí Ministerstva spravedlnosti nebo
autonomního společenství,
c) tajemník, pozice, která je vykonávána v úředním dvouletém období.
Složení týmu:
Pro potřeby této práce bude představeno složení DVI týmu španělské Civil
Guardii. V současné době má DVI tým Civil Guardii celkem 12 členů. Složení týmu
je následující: velitel, zástupce velitele, 2 dokumentaristé - fotografové, 4 experti
pro Ante Mortem sběr dat a 4 experti pro Post Mortem sběr dat. Mezi experty pro
Post Mortem jsou dva externí spolupracovníci – soudní lékaři.
Nasazení týmu:
O nasazení DVI týmu rozhoduje vždy dožadující orgán. Ten se rozhoduje,
který z týmů povolá nebo zda povolá všechny (jako v případě bombového útoku
v Madridu - 2004). V případě, že je katastrofa většího rozsahu, dochází k součinnosti nejprve mezi madridskými DVI týmy a případně je přizván katalánský DVI
tým. Pouze v případech obětí z řad španělské armády identifikuje oběti DVI tým
CG. Pro potřeby DVI týmu CG je vytvořen logistický sklad, který se nachází cca
20 km od Madridu v prostorách policejní školy ve Valdemoro. DVI tým má k dispozici pojízdnou laboratoř, která je umístěna jako nástavba kamiónu. Nástavba je
37
rozčleněna na tři části – sklad, komunikační centrum a laboratoř. Součástí mobilní
výbavy kamionu je také přenosný rentgen.39
Švýcarsko a Lichtenštejnské knížectví
Vznik:
Během 90. let na základě doporučení Interpolu vytvořili policejní velitelé
švýcarských kantonů pracovní skupiny pro ustanovení DVI týmu. V roce 2000, na
konferenci policejních velitelů, byl schválen projekt a DVI tým byl ustanoven ve
stávající podobě od 1. února 2001. Přidruženým členem švýcarského DVI týmu je
od roku 2002 Lichtenštejnské knížectví a přispívá a užívá výhod z činnosti DVI
týmu.40
Složení týmu:
DVI specialisté jsou při různých národních jednotkách policie (jednak 26
kantonů, tak federální policie FEDPOL) a několika univerzit (např. Univerzita
v Lausanne). V případě nasazení DVI týmu jsou k dosažení na dobrovolném principu. K 16 členům základního týmu (podřízených FEDPOL) je k dispozici 200 specialistů od policie a soudního lékařství. Zázemí DVI týmu (back - office) je během
krizového řízení vytvořeno v Komunikačním centru policie kantonu Bern. Mnohé
kantony mají k dispozici jak materiál pro zvládnutí katastrof, tak některý materiál
pro DVI tým. Federální policie (FEDPOL) disponuje velkým výběrem materiálu pro
použití v jiných zemích, kromě toho každý člen DVI týmu má své osobní vybavení.
Nasazení týmu:
Požadavky na nasazení DVI jsou adresovány "Emergency Operations Centre" policie kantonu Appenzell, přímo strategickému vedoucímu švýcarského DVI
Zdroj: stáž na pracovišti CG Madrid ve dnech 21. - 24. 5. 2007
Pracovníci kantonské policie prováděli identifikaci a úkony DVI týmu již před oficiálním vznikem
švýcarského DVI týmu – blíže Příloha č. 2 – Aktivity švýcarského DVI týmu.
39
40
38
týmu. Na příkaz policejního velitele pohotovostní operační středisko zavolá operačního vedoucího, nebo jeho zástupce. Jsou kontaktování velitelé kantonální policie, aby povolili okamžité zapojení členů hlavního týmu. Operační vedoucí DVI
týmu převezme příkaz, rozhodne o složení hlavního týmu, organizuje záložní
(back-up division) a pracovní (front division) skupinu a ustanoví tak tým. Členové
pracovní skupiny se přesunou na místo nehody a je organizováno spojení DVI
týmu s místními úřady příslušného kantonu. Záložní tým je zřízen v komunikačním
centru policie kantonu Bern, odkud je společně s pracovní skupinou koordinována
mobilizace DVI týmu, transport materiálu a úkoly specialistů.41
Od roku 1994 byl DVI tým Švýcarska nasazen celkem na 14 akcích, kde
bylo potřeba identifikovat občany Švýcarska nebo byla vyžadována jejich součinnost. Nasazení bylo jak ve Švýcarsku, tak ve světě (blíže příloha č. 2 – Přehled
aktivit švýcarského DVI týmu).
Turecko
Vznik:
Turecký DVI tým vznikl v roce 2005 na základě finanční podpory Evropské
unie na zřízení tohoto týmu v Turecku.
Složení týmu:
Turecký DVI tým byl vyškolen pracovníky DVI týmu BKA Německa. Tým se
skládá z odborníků turecké státní policie, tureckého četnictva, soudních lékařů,
univerzitních profesorů a dalšího pomocného personálu. Rozsah kompetencí tohoto týmu není v současné době zřetelný, stejně tak není známé, kdy je tým v praxi
nasazován. Největší nevýhodou je různorodé složení pracovníků tureckého DVI
týmu a jejich neschopnost koordinované práce.42
Zdroj: stáž na pracovištích KAPO Zurich a Aarau ve dnech 19. – 22. 11. 2008 a DVI. In: FEDPOL [online]. Bern, 2010 [cit. 2010-12-05]. Dostupné z: http://www.dvi.ch/
42 Zdroj: stáž na pracovišti DVI týmu ve dnech 27. 11. 2006 - 1. 12. 2006, které provádělo zaškolení a metodicky turecký tým řídí
41
39
Velká Británie
Vznik:
Většina velkých nehod je ve Velké Británii zvládnuta primárně na místní
úrovni pohotovostními službami, místními orgány a poskytovateli služeb. Nehoda,
mající za následek velké množství obětí, si však vyžádá speciální organizaci na
místní, oblastní a národní úrovni, v závislosti na rozsahu a složitosti nehody. V
únoru 2004 ministerstvo vnitra ustanovilo oddělení pro vedení Cross-Government
Mass Fatalities Workstream. To je částí Cabinet Office Capabilities Programme.
Pokud to je zapotřebí, oddělení hromadných nehod přesune prostředky pro pomoc
místním orgánům a službám pro zvládnutí krizových situací. Spolu s "Association
of Chief Police Officers (ACPO)" byl ustanoven DVI tým.
Složení týmu:
DVI tým ve Velké Británii je policií vedený virtuální tým zkušených a vycvičených policistů a civilních soudních znalců. Na základě dohody jsou členové DVI
týmu vysláni na místo nehody s velkým počtem obětí. Jejich úkolem je doplnit, ne
však nahradit, činnost místních orgánů. DVI tým Velké Británie je řízen ACPO a je
schopen pracovat ve Spojeném Království a v zahraničí, na základě požadavku
ministerstva zahraničí.
V minulosti byla uzavřena smlouva se společností KBR Ltd. o poskytnutí
"National Emergency Mortuary Arrangements (NEMA)" (vybudování pohotovostní
márnice). Kontrakt byl podepsán na dodání, uspořádání, uskladnění, rozmístění a
výstavbu uskupení dočasných struktur pro zabezpečení práce pohotovostní márnice. Bylo zakoupeno všeobecné a RTG vybavení pro použití v pohotovostní pitevně, které zahrnuje vybavení tak, aby se prázdné prostory přeměnily ve funkční
pitevnu. Zásoby hlavního vybavení obsahují dostatek prostředků pro prvních 48
hodin činnosti.43
43
Responding to a terorist accident. In: Home Office [online]. London, 2011 [cit. 2011-05-12]. Dostupné z: http://www.homeoffice.gov.uk/counter-terrorism/responding-to-an-incident/
40
3.5
Situace v Asii
Spojené arabské emiráty
Identifikační tým Spojených arabských emirátů byl založen dne 28. srpna
2009 na základě požadavku na sjednocený proces identifikace většího počtu
obětí. Zejména bylo přihlédnuto při budování týmu na politický požadavek, humanitární pozadí a zejména náboženský požadavek.
DVI tým – resp. útvar pro identifikaci obětí hromadných neštěstí se skládá
ze 6 oddělení. Oddělení jsou rozděleny podle specializace. Činnost na místě
neštěstí je koncipována na základě doporučení Interpolu s tím, že jednotlivé činnosti jsou následně rozděleny do oddělení podle specializace (např. oddělení pro
PM, oddělení pro AM). Útvar je stálý orgán, který spolupracuje při identifikaci neznámých mrtvol. Vedení identifikačního týmu Spojených arabských emirátů dbá
zejména na důsledný nácvik – trénink všech činností. Trénink členů je zaměřen
na činnost před incidentem, při incidentu a po něm. Identifikační tým Spojených
arabských emirátů dosud nemusel být povolán k identifikaci většího počtu zemřelých.44
Kuvajt
Již více než deset let slouží kuvajtský identifikační tým pro potřeby kuvajtské policie. Tým je složen ze tří částí podle odborností. Současným primárním
úkolem kuvajtského identifikačního týmu je identifikace vojáků, kteří zahynuli během irácké okupace Kuvajtu před více než dvaceti lety. Dodnes jsou nacházeny
pozůstatky války. Tým však provádí identifikaci i v případech, kdy došlo k události
s velkým počtem obětí jako například v roce 2011 při rozsáhlém požáru stanu
uprostřed Kuvajtu. Při požáru zahynulo 56 osob a jednalo se o největší katastrofu
od války v Perském zálivu.45
44
AL DALA, Mohamed. DVI in United Arabic Emirates. In: 23rd meeting of the Interpol Standing
Committee on Distaster Victim Identification. Lyon: Interpol, 2012, 1 - 5.
45 AL HAMMAMMADE. DVI methods. In: 23rd meeting of the Interpol Standing Committee on
Distaster Victim Identification. Lyon: Interpol, 2012, 6 - 8.
41
Írán
Íránský identifikační tým je součástí íránské police, hlavní sídlo má v Teheránu a spadá pod úřad – Strategy in Crisis.46 Členy íránského DVI týmu jsou
kriminalističtí fotografové, kriminalističtí daktyloskopové, kriminalističtí chemici,
soudní lékaři, kriminalističtí biologové a odontologové.
Primárními metodami pro identifikaci jsou v Íránu:
-
antropometrie,
-
fotografie,
-
daktyloskopie,
-
odontologie
-
DNA,
-
soudní lékařství.
Identifikační tým íránské policie pracuje podle standardů Interpolu.
Zejména pro činnost na regionální úrovni íránské policie je standardizace identifikačních metod potřebná.47
Indonésie
Identifikační tým je stejně jako v jiných státech součástí indonéské policie.
Pro svoji činnost využívá DVI Interpol Guide a Indonesia Police Medical Guide.
Tým je tvořen na centrální úrovni a úzce spolupracuje se stálým výborem Interpolu. Indonéský identifikační tým je složen z forenzních patologů, forenzních odontologů, odborníků na analýzu DNA, expertů na kriminalistiku a z technického personálu. Samozřejmostí identifikačního týmu je tiskový mluvčí.
Hlavními identifikačními metodami jsou:
-
daktyloskopie,
-
odontologie,
-
DNA.
Jako pomocné metody jsou v Indonésii využívány:
Srovnatelné s odbory (odděleními) krizového řízení Policie ČR
SADJADIAN, A. DVI in Iran, In: 23rd meeting of the Interpol Standing Committee on Distaster
Victim Identification. Lyon: Interpol, 2012, 13 - 18.
46
47
42
-
soudní lékařství,
-
popis věcí,
-
fotografie.
Pro svoji činnost využívají v Indonésii mobilní márnice a pitevny. Vzhledem
ke klimatickým podmínkám, které v Indonésii panují je pro tým nutností využívat
chlazené kontejnery pro uskladnění těl.48
3.6
Situace v Severní Americe
Kanada
Kanadská královská jízdní policie (RCMP) má 277 specializovaných policistů - Forensic Identification Specialists, kteří poskytují technické a vyšetřovací
služby na místě činu, neštěstí a katastrof. Tito policisté procházejí čtyřletým výcvikem v metodách forenzní identifikace, který je každé dva roky obnovován. Tito
policisté jsou součástí policejních služeb RCMP. Pro identifikaci jsou nejdůležitější
tělesný vzhled, otisky prstů, stomatologické záznamy, DNA analýza. 49
USA
Aby mohly být splněny úkoly identifikace obětí hromadných neštěstí, byly
vytvořeny tzv. DMORT50. DMORT se skládají ze soukromých osob, z nichž každá
je zaměřená na určitou oblast expertízy. Jsou přivoláni v případě neštěstí. DMORT
členové mají příslušné diplomy a licenci pro práci v jejich oboru. Pokud jsou členové aktivováni, jejich licence jsou uznávány všemi státy (tj. v USA) a členové
týmu jsou odměňováni za práci Federální vládou jako dočasní federální zaměstnanci. Během pohotovosti DMORT pracuje pod vedením místních úřadů a poskytuje technickou pomoc a osoby pro obnovení stavu, identifikaci a další postupy se
48
CASTILANI, Anton. DVI Operation, In: 23rd meeting of the Interpol Standing Committee on
Distaster Victim Identification. Lyon: Interpol, 2012, 9 - 12.
49 Organisational Strukture. In: Canadian Police [online]. Otava, 2011 [cit. 2011-12-29]. Dostupné
z: http://www.rcmp-grc.gc.ca/about-ausujet/organi-eng.htm
50 DMORT - Disaster Mortuary Operational Response Team
43
zemřelými oběťmi. DMORT je řízen NMDS51. Týmy jsou složeny s pracovníků pohřební služby, soudních lékařů, koronerů, patologů, forenzních antropologů, zapisovatelů lékařské dokumentace, psychologů, počítačových odborníků, administrativních pracovníků, pracovníků bezpečnosti a vyšetřovatelů.
The Department of Homeland Security (DHS), Federal Emergency Management Agency (FEMA), Response Division (RD) v souvislosti s podporováním
činnosti DMORT programu vlastní dvě mobilní márnice (DPMU)52, které jsou uloženy v logistických centrech FEMA, jedna v Rockvillu (Maryland) a druhá v San
Jose (v Kalifornii). DPMU představuje úložiště vybavení a zásob pro přesun na
místo neštěstí. Obsahuje kompletní márnici s příslušnými pracovními místy s odpovídajícími nástroji.
V USA jsou různé skupiny, které se problematikou DVI zabývají, jedná se
například o:
-
FEMA,53
-
NDMS,54
-
DHS.55
3.7
Situace v Jižní Americe
Brazílie
První aktivity brazilského národního identifikačního týmu byly zaznamenány v roce 2004, kdy tým spolupracoval při identifikaci více než 500 obětí v paraguajském obchodním centru. V následujících letech byla vytvořena stálá skupina - DVI tým Brazílie, který disponuje svým stálým rozpočtem. Tým je koncipován v rámci federální policie Brazílie a řídí se národním standardem (Federal Police DVI Guide).56 Struktura národního identifikačního týmu respektuje doporučení
51
NDMS - National Disaster Medical System
DPMU – Department Portable Morgue Unit
53 Federal Emergency Management Agency [online], Washington, 2011, [cit. 2011-06-08] dostupné
z www < http://www.fema.gov>
54 National Disaster Medical System [online], Washington, 2011, [cit. 2011-06-08] dostupné
z www <http://www.hhs.gov/asl/testify/2010/07/t20100722a.html>
55 Department of Homeland Security [online], Washington, 2011, [cit. 2011-06-08] dostupné z www
<http://www.dhs.gov/index.shtm>
56 PALHARES, C.E.M., DVI development in Brasil, 23rd meeting of the Interpol Standing Committee on Distaster Victim Identification, Lyno, Francie, 22. – 24. května 2012
52
44
Interpolu a je tvořena podobně jako v Německu, stálým výborem a jednotlivými
specialisty v rámci celé federace. Pro svoji činnost využívá národní genetickou
databázi CODIS a využívá aplikaci Plass Data. Naposledy se tým zapojil do identifikace více než 900 obětí požáru „slamu“ v Rio de Janeru v roce 2011. Jinak
mimo jiné spolupracoval s francouzským identifikačním týmem v průběhu první
fáze činností po havárii Airbusu na trase z Rio de Janera do Paříže v červenci
2009, kde na palubě zahynulo 228 osob. V současné době se tým připravuje na
sled mimořádných událostí, které v nejbližších letech bude Brazílie pořádat – 2013
Světový pohár ve fotbale, 2014 - Mistroství světa ve fotbale, 2016 – Olympijské
hry.
3.8
Situace v Austrálii a Oceánii
Austrálie
DVI se v australském pojetí rozumí postupy použité k pozitivní identifikaci
zemřelých obětí neštěstí s výskytem velkého počtu zemřelých. Velkou výzvou je
identifikace zemřelých, aby byly splněny požadavky koronera. Pozitivní identifikace není jen právním požadavkem, ale je též důležitá pro pozůstalé pro uzavření
případu. Ve všech státech Austrálie koroner vykonává dohled nad lidskými pozůstatky.
DVI tým pracuje pod řízením koronera, který má významnou odpovědnost,
spojenou s pomocí při vyšetřovacích procesech. DVI tým dále spolupracuje s
ostatními zodpovědnými orgány, což může být značně stresující a náročné. Identifikační proces zahrnuje tým lidí s různými dovednostmi. Počet členů týmu závisí
na rozsahu jednotlivého případu.
Personální složení DVI týmu zahrnuje:
-
koronera a jeho tým,
-
velitele DVI týmu,
-
vyšetřovatele místa činu,
-
fotografy,
-
daktyloskopy,
-
členy oddělení pátrání po osobách,
45
-
experty lékaře a stomatology včetně soudních lékařů a forenzních stomatologů,
-
skupiny pro podporu obětí,
-
technické vyšetřovatele,
-
podpůrný personál jako Červený kříž, Armádu spásy, pohřební službu.
Je důležité, aby personál DVI týmu byl příslušným způsobem vycvičen pro
úspěšné zvládnutí identifikace obětí. Výcvik je zaměřen na zvládnutí individuálních
úkolů, je nezbytně nutné aby zúčastnění rozuměli problematice v celé šíři procesu
a aby všichni spolupracovali jako tým. Australský DVI tým pracuje podle doporučení a metodik Interpolu. Ve své činnosti kooperuje s Novým Zélandem.
Velitel australského DVI týmu po přijetí oznámení z policejního komunikačního centra o nehodě s velkým počtem obětí ustanoví, které postupy DVI týmu
mají být použity. V tomto případě uvědomí příslušné vedoucí oddělení. Následně
ustanoví skupinu prvotního nasazení (initial response team) pro odjezd na místo
nehody. Upřesnění činností a počtu osob DVI týmu je provedeno podle rozsahu
události a podle personálu v prvním stupni činnosti. Dále jmenuje koordinátory pro
činnost na místě nehody, koordinátora pro práci v márnici, koordinátora pro Ante
Mortem činnost a koordinátora pro porovnávání identifikačních dat. Velitel rozhodne o přibrání dalších útvarů a jejich personálu pro druhý stupeň činnosti. Ve
své činnosti jedná se státním koronerem (nebo ekvivalentem), vedením policie,
oddělením daktyloskopie a jiných příslušných útvarů a oddělení. Na požádání velitel DVI týmu informuje Support Departments and Managers57 jiných agentur o
počtu požadovaných osob a upřesní příslušný počet kriminalistických expertů.
Podle situace dále doporučí odpovídající psychologickou jednotku. Na doporučení
koordinátora pro činnost márnice ustanoví požadovaný počet osob pro druhý stupeň činnosti. Stanoví také místo a zdroje pro třetí stupeň činností. Samozřejmě
dohlíží na všechny stupně činnosti. Při své práci DVI tým vydává, po konzultacích
se státním koronerem a velitelem policejních činností, prohlášení pro tisk.58
Support Departments and Managers – Oddělení podpory a řízení
Emergency Management in Australia [online], Cambera, 2011, [cit. 2011-06-08] dostupné
z www <http://www.ema.gov.au/>
57
58
46
Práce australského DVI týmu se skládá z 5 etap činnosti:
První etapa. Jakékoliv místo události je považováno za místo závažného trestného činu a lidské pozůstatky jsou ponechány, tak jak jsou, do doby příjezdu DVI
týmů. Místo nehody je fotografováno a je zaznamenána poloha lidských pozůstatků. Lidské pozůstatky jsou označeny, zaznamenány a převezeny do márnice.
Předměty (osobního vlastnictví a jiné) nalezené na místě jsou označeny a je zaznamenána poloha kde byly nalezeny.
Druhá etapa. V márnici jsou zaznamenány detaily o lidských pozůstatcích a tyto
jsou uloženy na bezpečné chlazené místo. Potom je provedeno podrobné vyšetření lidských pozůstatků. Použijí se metody vizuální, fotografické, RTG, stomatologické a pitva. Šperky a osobní předměty jsou vyfotografovány v původním stavu,
následně shromážděny, prohlédnuty, vyčištěny, znovu fotografovány a uschovány. Po ukončení jsou lidské pozůstatky vráceny do skladu až do doby formální
identifikace a uvolnění státním koronerem.
Třetí etapa zahrnuje shromáždění informací o možných obětech nehody a doplnění seznamu pohřešovaných osob. Informace obsahují údaje o osobních věcech,
oblečení, špercích, stomatologické záznamy, lékařské záznamy, RTG snímky, fotografie, DNA vzorky.
Čtvrtou etapou je posouzení shodnosti dat. Jsou porovnány údaje Ante Mortem
a Post Mortem tak, aby byla ustanovena pozitivní totožnost zemřelého. O výsledku
je informován koroner, a pokud je spokojen, vydá pokyn k předání pozůstatků pozůstalým.
Pátá etapa – vyhodnocení. Vyhodnocení činností je provedeno na závěr práce
DVI týmu zejména pro účely posouzení efektivnosti činnosti a pro bezpečnost a
zdraví. Závěry pak poslouží jako doporučení, které mohou zlepšit práci DVI týmu
při případném dalším nasazení.
Australský DVI tým si klade za cíl především:
-
rozvíjet, zlepšovat, koordinovat a dohodnotit řízení kvality a mezinárodní
praxi v Australasijském a Novo-Zélandském DVI týmu,
-
rozvíjet, koordinovat a vést vzdělávání a profesionální rozvoj programů
DVI týmu,
47
-
poskytovat rady a pomoc pro připravenost a koordinaci DVI týmu,
-
rozvíjet kapacitu a schopnost DVI týmu být připraven k nasazení při teroristických útocích,
-
59
propagovat činnost DVI týmu na vládní, komunální a policejní úrovni.59
BENDL, P. - PILIN A. DVI týmy v Evropě. Kriminalistický sborník, 2007, roč. 51, č. 2, s. 42 - 47
48
4. Kritické zhodnocení zkušeností a poznatků
4.1
Úvod
Hlavním úkolem této práce je vytvoření modelu identifikačního týmu České
republiky. Navržený model by měl obsahovat funkční strukturu vytvořenou na základě vědeckého poznání stavu a organizace jiných již fungujících identifikačních
týmů ze světa. Dále pak tyto poznatky implementovat do českého prostředí za
využití poznatků z běžné policejní práce.
Vědecký základ a informace o stavu a organizaci jiných DVI týmů probíhalo
kritickou analýzu poznání a řízenými rozhovory. Metody práce byly již popsány
v druhé kapitole. Základním zdrojem informací byly stáže autora na pracovištích
v Evropě, dále jeho účasti na mezinárodních vědeckých konferencích, seminářích
a workshopech. Nemalou zkušeností byla realizace projektu bezpečnostního výzkumu a příprava projektu švýcarsko – české spolupráce při budování DVI týmu
České republiky.
Jako základní informace byly využity poznatky ze stáží v Spolkové republice Německo – v DVI týmu německého BKA.60 Dalším zdrojem byly informace a
poznatky ze stáže na pracovišti RIT - DVI v Nizozemí.61 Neméně důležité byly
stáže ve Španělsku a Slovinsku, dále pak ve Švýcarsku. Ze všech těchto stáží
bude v následující části této práce provedeno kritické zhodnocení zkušeností.
Využity byly také informace z identifikační skupiny Interpolu (konference a
semináře) a dále informace z řízených rozhovorů s pracovníky DVI týmu Rakouska a Francie. Zužující výběr zdrojů není z důvodů nedostatku informací.
V předchozí kapitole je mnoho zajímavých a použitelných informací, ale jejich využití je limitováno několika faktory.
BKA – Bundeskriminalamt - Federal Criminal Police Office (Germany). In: Wikipedia: the free
encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Federal_Criminal_Police_Office_(Germany)
61 Rampen Identificatie Team. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://nl.wikipedia.org/wiki/Rampen_Identificatie_Team
60
49
Na otázku proč budou využity zkušenosti a informace pouze z evropských
zemí, si lze odpověď následujícím krátkým rozborem:
1. státní a politický systém států mimo Evropu:
-
státní systém USA apeluje na zapojení privátních společností a agentur
do všech činností (viz. str. 43). V tomto autor spatřuje rozdíl mezi Evropou a USA.62 Výjimkou může být Kanada, kde je znát vliv francouzského
systému. Důraz na zapojení soukromého sektoru do činností (identifikace zemřelých osob), je v rozporu s běžnou praxí v Evropě, kde tuto
činnost provádějí státní instituce (policie – státní nebo vojenská).
-
státní systémy asijských zemí, jsou na rozdíl od Evropy, převážně vojenské nebo autoritativní. V tomto se také liší od evropských státních
systémů a filozofie organizace bezpečnostních sborů, které jsou založeny na demokratických principech a organizačních strukturách.
2. právní systémy
-
rozdělení právních systémů je dáno historickým vývojem civilizace a
značně se liší v různých částech světa. 63 Může se zdát, že tento faktor
nemá vliv na budování identifikačního týmu České republiky. Ale i tato
zdánlivá maličkost má vliv na implementaci do českého právního systému. Z tohoto důvodu autor přihlédl k tomuto faktoru, aby následně při
realizaci nedošlo ke komplikacím při vytváření právních dokumentů
k činnosti českého identifikačního týmu. Z tohoto důvodu byly pro analýzu zvoleny státy, kde platí kontinentální evropské právo 64.
3. zapojení do mezinárodních struktur:
-
Česká republika jako člen Evropské unie je mimo jiné zapojena do evropských mezinárodních bezpečnostních struktur – Europol65, MEPA
ZOUBEK, Vladimír. Právověda a státověda: úvod do právního a státovědního myšlení. Plzeň:
Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010, 392 - 410. ISBN 978-80-7380-239-4.
63 HENDRYCH, Dušan. Právnický slovník. 3., podstatně rozš. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009,
xxii, 1459 s. Beckovy odborné slovníky. ISBN 978-80-7400-059-1.
64 Kontinentální evropské právo. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco
(CA): Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kontinent%C3%A1ln%C3%AD_evropsk%C3%A9_pr%C3%A1vo
65 Europol: Mandate [online]. 2013 [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: https://www.europol.europa.eu/content/page/mandate-119
62
50
(Mitteleuropäische Polizeiakademie)66, ENFSI (European Network Forensic Science Institutes)67 atd.
-
dále k vyjmenovaným organizacím lze připojit účast na tzv. Prümské
dohodě68, která řeší automatizovanou elektronickou výměnu identifikačních informací (genetika a daktyloskopie) v rámci členských zemí Evropské unie. V současné době je kontaktním místem pro Českou republiku Kriminalistický ústav Praha.69
-
nelze opomenout členství ve sdružení Eurodac.70 Organizace v rámci
zemí Evropské unie provádějící výměnu daktyloskopických otisků při řešení především ilegální imigrace osob zemí mimo Evropskou unii.
Ovšem i této spolupráce – výměny dat, lze využít pro identifikaci osob
ze třetích zemí.
-
členství v Interpolu.71 V analýze nelze přejít i tuto světovou policejní organizaci, jejímž členem je i Česká republika. V současné době se jedná
o koordinátora mezinárodních aktivit nejen v oblasti identifikace obětí
hromadných neštěstí. Význam, přínos a také vliv na český identifikační
tým bude v textu dále zmíněn.
-
na závěr lze konstatovat, že většina důležitých organizací (s výjimkou
Interpol), které mohou mít vliv na mezinárodní výměnu identifikačních
informací je v Evropě. Tento fakt je dalším argumentem pro zúžení cíle
analýzy stavu v jiných zemích.
Z předchozího vyplývá, proč budou využity pouze informace a zkušenosti
z uvedených států pro kritickou analýzu a návrh funkčního modelu českého identifikačního týmu.
MEPA [online]. 2007 [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://www.mepa.net/Deutsch/Seiten/default.aspx
67 ENFSI: About ENFSI [online]. 2012 [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://www.enfsi.eu/aboutenfsi
68 Evropská unie. Prümská dohoda: Posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu. In: Úřední věstník Evrospké unie. Brussel, 2007, CE125E/120. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2008:125E:0120:0141:CS:PDF
69 Policie České republiky – Kriminalistický ústav Praha: Spolupráce. Policie ČR [online]. 2010
[cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/ostatni-cinnost-kup-spoluprace.aspx?q=Y2hudW09Mw%3d%3d
70 Eurodac. European Data Protection Supervisor [online]. 2012 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z:
http://www.edps.europa.eu/EDPSWEB/edps/Supervision/Eurodac
71 Interpol [online]. 2013 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://interpol.org/
66
51
Kritická analýza bude provedena strukturovaně s ohledem na dílčí cíle této
práce. Okruhy, kterými se autor zabýval, jsou rozděleny takto:
1. zařazení DVI týmu v rámci státních nebo privátních struktur
2. organizační model DVI týmu
3. odborné složení DVI týmu
4. materiální zabezpečení týmu.
Pro analýzu bude použita metoda SWOT. Ve všech uvedených kritériích
budou posuzovány silné a slabé stránky dané oblasti s možnostmi využití v českých podmínkách (příležitosti) s nástinem možných hrozeb.72
4.2
BKA – SRN
Stáž na pracovišti spolkového kriminálního úřadu Spolkové republiky Německo proběhla ve dnech 27. listopadu - 1. prosince 2006. Poznání detailního
procesu identifikace v případech hromadných neštěstí bylo získáno na prezentací
činnosti komisariátu ZD 37 a dále na základě řízených rozhovorů s členy německého DVI týmu, především s vedoucí skupiny Lynn Aspinal a dále s Petrou Krumm
a Attilou Höhnem. Dále byly provedeny řízené rozhovory v rámci prezentací členů
DVI týmu SRN pány Heunem (expert oboru daktyloskopie) a dr. Bastischem (expert oboru genetická zkoumání).
4.2.1 Zařazení DVI týmu
Německý DVI tým je zařazen ve strukturách Spolkového kriminálního
úřadu, který sídlí ve Wiesbadenu. Úzce spolupracuje s ostatními republikovými
kriminálními úřady. Je začleněn jako samostatný komisariát (ZD 37) a řeší i koordinaci pátrání po neznámých osobách a mrtvolách. Skládá se ze 7 stálých pracovníků BKA, cca 135 odborníků – policistů v rámci celé německé policie a dále z cca
72
CHAPMEN, Alan. SWOT Analysis. In: BusinnessBalls [online]. 2012. vyd. 2012 [cit. 2013-0121]. Dostupné z: http://www.businessballs.com/swotanalysisfreetemplate.htm
52
45 externích spolupracovníků (soudní lékaři, odontologové apod.). Od roku 1972
německý DVI tým prováděl v 33 misích buď samostatně, nebo ve spolupráci s jinými DVI týmy a organizacemi, identifikaci celkem 1.983 obětí z celkového počtu
3.082 obětí.73
Silné stránky:
-
je zařazen ve státních strukturách
-
je relativně samostatný a jeho vedení (7 pracovníků) jsou policisté nebo
zaměstnanci německé policie
-
je důsledně dodržován spolkový systém a činnost všech členů (i ze spolkových úřadů) je koordinována ze silného centra (BKA)
-
komunikace se zahraničím přímou cestou (mají jako federální úřad
zmocnění) nebo cestou Divise IK BKA (International Co-ordination) – viz
obr. 2.
Slabé stránky:
-
i přesto, že 7 stálých pracovníků jsou policisté, je ekonomicky nákladné
platit mzdu těmto stálým pracovníkům, kteří „čekají“ na mise nebo případně na jiné činnosti spojené s identifikací osob. Pro tyto pracovníky
je třeba neustále „vymýšlet“ jejich využití, což mlže být v dlouhodobém
horizontu problém.
-
dislokace zázemí DVI týmu ve Wiesbadenu, dle sdělení pracovníků DVI
týmu Německa pravidelně dojíždějí do centrálních úřadů v Berlíně (570
km).
4.2.2 Organizační model týmu
Bylo již napsáno, že DVI tým Německa se skládá ze 7 stálých pracovníků
při BKA, 135 pracovníků policie po celém Německu a dále 45 externích spolupracovníků. Vedoucí týmu je pracovnice stálé skupiny při BKA, ta svolává tým a
73
Previous missions of the DVI Team of the German Federal Criminal Police Office (BKA). BUDNESKRIMINALAMT. BKA [online]. 2013 [cit. 2013-02-15]. Dostupné z:
http://www.bka.de/nn_225442/EN/SubjectsAZ/DisasterVictimIdentificationTeam/Missions/dviTeamMissions__node.html?__nnn=true
53
její spolupracovníci komunikují s ostatními členy týmu. Celkem je připraveno
okolo 190 odborníků na identifikaci.
Začlenění týmu je pod Division ZD (Central CID Service) – 37 komisariát
(Central Federal Suport Group) - viz obr. 2 a 3. Jeho struktura je částečně nepravidelná a členové jsou svoláváni podle potřeby vedoucím DVI týmu. Se zahraničím komunikuje tým cestou vedení týmu ve Wiesbadenu.
Obr. 2 – organizační schéma BKA SRN
54
Obr. 3 – organizační schéma Divize ZD BKA SRN
Silné stránky:
-
začlenění ve struktuře BKA s jasným vedením
-
stálá skupina při BKA – vyčleněno 7 stálých pracovníků
-
spolupráce mezi ostatními komisariáty a divizemi napřímo v rámci BKA
-
BKA jako federální úřad má určité pravomoci ovlivňovat činnost spolkových úřadů LKA (např. v procesu identifikace při hromadných neštěstí)74
Německé právní prostředí. Německé právo [online]. 2012 [cit. 2013-02-16]. Dostupné z:
http://www.nemeckepravo.cz/3/18-pravni-prostredi/27-otazky-a-odpovedi.html
74
55
Slabé stránky:
-
možné reorganizace a přehodnocení prospěšnosti a účelnosti stálé skupiny při BKA
4.2.3 Odborné složení týmu
Německý DVI se skládá:
-
stálí členové – pracovníci BKA (7 pracovníků):
o management
o logistika
o řidič
o odborník na tréninkové programy
o odborník na databázový program PlassData
-
nestálí členové – mohou být obměňováni (135 pracovníků německé policie):
o experti v oboru daktyloskopie
o experti v oboru genetického zkoumání
o dokumentaristé
o experti v oboru antropologie
o policisté - experti na pátrání
o atd.
-
externí spolupracovníci (35 odborníků):75
o soudní lékaři
o toxikologové
o antropologové
o odontologové
o atd.
75
Information for the next of kin of disaster victims. BUDNESKRIMINALAMT. BKA [online]. 2013
[cit. 2013-02-15]. Dostupné z: http://www.bka.de/EN/SubjectsAZ/DisasterVictimIdentificationTeam/Info/dviTeamInfo__node.html?__nnn=true
56
Silné stránky:
-
v týmu jsou začleněny všechny potřebné profese pro činnost na místě
hromadného neštěstí s velkým počtem obětí
-
odborné složení respektuje doporučení Interpolu76
Slabé stránky:
-
neidentifikovány
4.2.4 Materiální zabezpečení týmu
Sklad materiálního zabezpečení se nachází v prostorách stálé skupiny ve
Wiesbadenu. Zde je uloženo kompletní vybavení, s výjimkou osobních ochranných pomůcek členů týmu, které má každý u sebe. Je zde uloženo i vybavení pro
dokumentaci (foto a video), včetně baterií do kamer a fotoaparátů. Na dotaz kdo
kontroluje životnost a kapacitu, bylo autorovi sděleno, že pracovník – logistik. Ve
Wiesbadenu se nachází i automobilové vybavení týmu. Dle sdělení pracovníků
stálé skupiny lze využít i některé komponenty z vybavení spolkových LKA.
Silné stránky:
-
využívá materiálního zabezpečení německé policie, jak po stránce finanční tak logistické
-
vybavení členů a logistické zabezpečení na jednom místě – sklad DVI
týmu ve Wiesbadenu
Slabé stránky:
-
vybavení DVI týmu ve Wiesbadenu, do některých částí Německa je to
daleko
-
vybavení (vč. baterií do přístrojů) je uloženo bez dalšího využití ve
skladu ve Wiesbadenu
76
Disaster Victim Identification Guide. In: Interpol [online]. Lyon, 2011 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http:www.interpol.int/Public/DisasterVictim/Guide.aspwww.interpol.org
57
4.3
Nizozemí
Informace a podklady pro tuto část disertační práce byly zajištěny jednak
stáží na pracovišti Nizozemského forenzního institutu (v roce 2007 a 2008), dále
pak stáží u nizozemského identifikačního týmu (2006). Jak v průběhu stáží, tak i
následně probíhaly řízené rozhovory a konzultace s pracovníky nizozemského
DVI týmu - pány Pietrem Wiersingou (bývalým vedoucím DVI týmu), Hansem Koenderingem (pracovník haagského velitelství pro krizové situace), Rinus Jeremiasse (pracovník driebergenského velitelství – člen DVI týmu) a dále konzultacemi a řízeným rozhovorem se současným vedoucím nizozemské DVI týmu panem Charlesem Lamensem.77
Nizozemský DVI tým není pravidelný policejní útvar. Jedná se o jednotku,
která je svolávána pouze v krizových situacích na základě vyžádání ostatních
útvarů nizozemské policie. Jednotka je zařazena ve struktuře nizozemské policie,
která spadá pod ministerstvo bezpečnosti a spravedlnosti. Ministerstvo vzniklo
v roce 2011 sloučením ministerstva vnitra a spravedlnosti.78 Jako jediné z evropských států mělo Nizozemí před sloučením ministerstev organizačně zařazeno forenzní pracoviště (NFI - Netherland Forensic Institute) pod ministerstvo spravedlnosti. Sloučením ministerstev došlo k zefektivnění spolupráce mezi NFI a útvary
nizozemské policie.
Tým je vytvořen na základě kompetenčního zákona, který určuje úlohy jednotlivých útvarů policie. Vyžádat jej mohou na základě mezinárodní pomoci (tsunami) nebo na základě požadavku regionální policie nebo armáda. Tým provádí
dvakrát za rok velké námětové cvičení ve spolupráci s ostatními záchranáři.
rozhovor proběhl na jednání pracovní skupiny pro DVI při Interpolu v květnu 2012
Ministry of Security and Justice. Goverment of the Netherlands [online]. 2012 [cit. 2013-02-16].
Dostupné z: http://www.government.nl/ministries/venj
77
78
58
Nizozemský DVI tým využívá spolupráci s ostatními složkami v rámci státních struktur, zejména s armádou a vojenskou policii. Dále spolupracuje s externími spolupracovníky. Avšak jádro týmu a řízení, jak již bylo napsáno, je v gesci
Ministerstva bezpečnosti a spravedlnosti.
Jádro nizozemského DVI týmu skládá ze 40 pracovníků ze všech 25 územních pracovišť nizozemské policie, kteří se střídají v non-stop pohotovosti a mohou
kdykoliv být nasazeni do akce. Dále nizozemský DVI tým úzce spolupracuje s Nizozemským forenzním institutem, kde jako jediné pracoviště v Evropě je oddělení
soudního lékařství.
Silné stránky:
-
-
využívá nezbytně nutného počtu pracovníků, což je ekonomicky výhodné (tréninky apod.)
-
využívá Nizozemského forenzního institutu jako svého blízkého partnera v rámci jednoho resortu
-
komunikace se zahraničím přímou cestou z haagského velitelství policie.
Slabé stránky:
-
nenalezeny
4.3.2 Organizační model
Organizační struktura nizozemského DVI týmu je tvořena třemi pracovními skupinami:
1. skupina záchranná – úkolem této pracovní skupiny je zajištění místa
hromadné nehody. Pro účely této skupiny jsou k dispozici příslušníci
pořádkových sil nizozemské policie. Skupina vyhledává a zajišťuje
vše, co je potřeba pro identifikaci obětí na místě nehody – osoby, věci,
zajišťuje stopy a další potřebný materiál nejen pro identifikaci.
59
2. skupina pro technickou identifikaci – provádí identifikaci osob a
věcí zajištěných na místě nehody (Post Mortem identifikace). Činnosti
provádí na pitevně.
3. skupina pro taktickou identifikaci – provádí pátrání po osobách a
zejména vyhledání stop potencionálních obětí nehod (shromažďuje
Ante Mortem identifikační data). Zajišťuje biologický materiál pro případ analýzy DNA, otisk prstů, shromažďuje zubní dokumentaci apod.
Tato skupina provádí porovnání a následné vyhodnocení Ante Mortem
a Post Mortem dat.
Pro každý oddíl je určeno cca 15 pracovníků z celého Nizozemí, kteří jsou
vyškoleni pro práci v tomto týmu.
Silné stránky:
-
struktura respektuje doporučení Interpolu
Slabé stránky:
-
vzhledem k tomu, že pracovníci DVI týmu jsou z různých regionů Nizozemí, může docházet ke kompetenčním sporům v rámci dvojího velení
nad členy – v Nizozemí není vytvořen národní policejní úřad, který by
zastřešoval regionální ředitelství – pouze ředitelství policie Nizozemí
s omezenými pravomocemi.
Odborné složení týmu je podle doporučení Interpolu a skládá se:
-
stálí členové – pracovníci nizozemské policie a NFI
o management
o logistika
o policisté provádějící ohledání místa činu
o experti v oboru daktyloskopie
o experti v oboru genetické zkoumání
60
o dokumentaristé
o experti v oboru antropologie
o soudní lékaři
o policisté - experti na pátrání
o atd.
-
externí spolupracovníci:
o vojenští policisté (pro případ identifikace vojáků, např. v zahraničí)
o toxikologové
o odontologové
o atd.
Silné stránky:
-
-
Slabé stránky:
-
neidentifikovány
Hlavní velín týmu je v Driebergenu, nedaleko Utrechtu v centrální části Nizozemí. Logistický sklad nizozemského DVI týmu se nachází v Bunniku, což je
nedaleko Driesbergenu. Ve skladu se nachází základní vybavení pro činnost na
místě nehody – ochranné pomůcky pro členy týmu. Ve skladu se dále nacházejí
dva přívěsy za nákladní automobil, na kterých jsou pojízdné kontejnery jeden jako
zázemí pro činnost pracovníků na místě a druhý pro skladování nalezených a zadokumentovaných mrtvých těl. Dále jsou ve skladu uloženy přepravní bedny s pitevními nástroji, různý drobný spotřební materiál pro sběr stop a odběr vzorků
79
61
(daktyloskopie, genetika apod.). Dále se ve skladišti nachází cca 500 ks neprodyšných speciálních vaků na mrtvá těla. Ostatní vybavení pro dokumentaristy,
daktyloskopy a jiné odborníky na identifikaci si každý člen přináší ze svého domovského útvaru.
Vzhledem k tomu, že ve skladu je uloženo další vybavení územního pracoviště v Driesbergenu, je pod neustálým dohledem pracovníků logistického zabezpečení tohoto policejního útvaru.
Obr. 4 – přepravní kufry ve skladu v Bunniku
Silné stránky:
-
sklad se nachází v centrální části Nizozemí a je dostupný odkudkoliv v
Nizozemí do cca 1 hod.
-
ve skladu je uloženo pouze vybavení, které nepodléhá zkáze – není
třeba hlídat expirační dobu a případně materiál vyměňovat
-
sklad se nachází cca 5 km od hlavního štábu nizozemské policie pro
krizové stavy,
62
-
sklad se nachází v blízkosti dálnice, což urychluje transport kontejnerů
a materiálu na místo nehody
Slabé stránky:
-
4.4
neidentifikovány
Slovinsko
Pro potřeby této kapitoly bylo vyžito stáže na pracovišti Lublaňského forenzního vědecké laboratoře, na Ministerstvu vnitra Slovinska a v Institutu za
sodno medicino v Ljubljani, kde byly poskytnuty všechny potřebné informace. Při
pracovní cestě do Slovinska proběhly řízené rozhovory s tehdejším ředitelem Forenzní vědecké laboratoře panem Janezem Goljou, Matějem Trapečarem, odpovědnou osobou za identifikaci obětí hromadných neštěstí, dále pak s Brankem
Sekoranjou (Ministerstvo vnitra Slovinska) a prof. Jožem Baladičem (Soudní institut v Lublani). Autor dále využil informací od pracovníka Forenzní vědecké laboratoře pana Tomaže Prijanoviče, dlouholetého člena pracovní skupiny ENFSI –
DIWG.
Ve Slovinsku je problematika DVI týmů chápána ze širšího pohledu, a proto
je tato problematika rozdělena do tří částí. Dvě části jsou v gesci Ministerstva vnitra Slovinska a jedna v gesci Ústavu soudního lékařství v Lublani. Sekce plánování
obrany a ochrany ředitelství policie Ministerstva vnitra Slovinska metodicky řídí
identifikační tým Slovinska. Zpracovává operační plány a připravuje cvičení. Odbornou část garantuje a personálně obsazuje Forenzní vědecká laboratoř v Lublani. Ústav soudního lékařství zajišťuje účast soudních lékařů na identifikaci obětí
hromadných nehod. Stručně lze slovinský model charakterizovat jako dvojkolejný,
kdy jedna část je v gesci ministerstva vnitra a druhá v gesci ministerstva zdravotnictví. Obě části pracují zdánlivě samostatně, avšak bližším studiem lze zjistit, že
ani jedna část nemůže bez druhé provést kompletní identifikační proces.
63
Silné stránky:
-
u tohoto modelu nenalezeny
Slabé stránky:
-
dvojkolejnost a odpovědnost dvěma různým resortům – Ministerstvo
vnitra a Ministerstvo zdravotnictví
-
DVI tým nemá společné vedení
-
každý část týmu je odpovědná pouze za svoji odbornou působnost
V předchozím textu bylo napsáno, že ve Slovinsku existují dvě skupiny DVI
týmu – policejní a soudně-lékařský. První skupina - policejní, která je ustanovena
na základě výnosu policejního ředitele z roku 2005. Členy jsou převážně pracovníci Forenzní vědecké laboratoře v Lublani. Tato skupina je podřízena řediteli laboratoře. Druhá skupina - soudně-lékařská část týmu provádí soudně lékařské
úkony a koordinuje všechny postupy s policejní částí týmu.
Struktura slovinského DVI týmu je neformální. Nikde není zakotveno jeho
organizační složení, pouze ředitel Forenzní vědecké laboratoře jmenovitě určuje,
kdo je jeho členem a jakou odbornou část identifikace provádí. V případě soudnělékařské části nejsou tito jmenovitě určeni, u nich lze konstatovat, že to jsou lékaři
z Ústavu soudního lékařství v Lublani.
Silné stránky:
-
nenalezeny
Slabé stránky:
-
stejně jako u předchozího – dvojkolejnost týmu
-
absence pevné organizační struktury s vymezením pravomocí a odpovědností jednotlivým funkcím
64
Policejní část DVI týmu Slovinska se skládá z 5 pracovníků Forenzní vědecké laboratoře v Lublani a 3 policistů z Ústředny kriminální policie Generálního
ředitelství policie Slovinska. Členy týmu jsou zejména experti z oboru daktyloskopie, genetiky a dokumentace.
Soudně- lékařská část týmu je složena ze soudních lékařů a odontologů.
Silné stránky:
-
odborné složení v minimální míře respektuje doporučení Interpolu.
Slabé stránky:
-
ve složitějších případech může být odborné složení nedostatečné, např.
chybí antropolog.
-
pro případ rozsáhlého neštěstí je počet odborností velmi malý a může
způsobit komplikace
-
není zaručena zastupitelnost pro případ onemocnění člena nebo čerpání dovolené
Policejní část týmu využívá vybavení svého domovského útvaru. Soudně
lékařská část má k dispozici kamion s mobilní pitevnou, kde může provádět
soudně lékařské pitvy. Jinak DVI tým Slovinska nemá k dispozici žádné speciální
vybavení určené pro případ hromadného neštěstí.
Silné stránky:
-
mobilní pitevna využitelná kdekoliv v rámci Slovinska
Slabé stránky:
-
nejsou v dostatečné míře zajištěny odběrové soupravy (např. na genetický materiál, antropologický materiál, odběr daktyloskopických otisků
apod.)
65
-
není vybudován sklad pro uložení některých potřebných pomůcek pro
členy týmu
4.5
Španělsko
Při hodnocení španělského identifikačního týmu autor vycházel jednak ze
zkušeností a vědomostí nabytých během stáže na pracovišti Civil Guardia (španělská civilní garda) v Madridu. Během stáže měl autor možnost seznámit se s logistickým zabezpečením týmu, metodami, procesy a zejména vést rozhovory
s pracovníky DVI týmu. Nejdůležitější byl řízený rozhovor s vedoucím identifikačního týmu panem Nicomedesem Expósito. Vyhodnocení bylo dále provedeno na
základě řízených rozhovorů s bývalou pracovnicí policejního DVI týmu v Madridu
slečnou Monikou Lorente, členkou pracovní skupiny ENFSI – DIWG, forenzní dokumentaristkou. Pro účely rozboru budou použity převážně informace a poznatky
z identifikačního týmu civilní gardy. Jako doplňující budou použity informace o
týmu policejním.
4.5.1 Zařazení týmu
Ve Španělsku jsou tři identifikační týmy. Všechny týmy jsou zařazeny ve
státních strukturách ministerstva vnitra. První je začleněn v civilní gardě (sídlo
v Madridu), druhý spadá pod národní policii (sídlo také v Madridu) a třetí spadá
pod policii autonomní oblasti Katalánsko (sídlí v Barceloně).
Z uvedeného je jasné, že všechny týmy mohou spolupracovat na bázi spolupráce mezi jednotlivými segmenty ministerstva vnitra. Tak tomu také bylo v případě bombových útoků na madridském nádraží, kdy hlavní část identifikace prováděl policejní DVI tým, a ostatní dva týmy pomáhaly s identifikací 192 obětí teroristického činu.
Problematiku identifikace, zejména organizační zařazení a členění řeší
královský dekret č. 32/2009, ze dne 16. ledna 2009.80 Na základě tohoto dekretu
80
BOLETÍN OFICIAL DEL ESTADO. Boletín oficial del estado. 2009, č. 32. ISSN 0212-033x.
66
se podchycuje spolupráce forenzních laboratoří – policejních i civilních a soudních lékařství. Na základě královského dekretu vznikl ve Španělsku Národní
technický výbor pro události s velkým počtem obětí jako kolegiální orgán v rámci
ministerstva spravedlnosti s působností i do dalších ministerstev – vnitra a zdravotnictví.
Silné stránky:
-
zařazení ve státních strukturách
-
na základě dekretu vznikl úřad, který koordinuje činnost všech zainteresovaných do činnosti identifikačního týmu
-
v Národním technickém výboru je zástupce z každého regionu - vzhledem k velikosti a autonomním problémům (Katalánie, Baskicko atd.)
Španělska, je toto velmi výhodné
-
zásadním způsobem nedopadá na činnost krize soukromého sektoru
-
spolupráce tří DVI týmů v rámci jednoho resortu – když už jsou ve
Španělsku tři týmy, tak je výhodné, že jsou v jednom resortu - ministerstvu vnitra.
Slabé stránky:
-
tři DVI týmy, které si mohou navzájem konkurovat
-
vyšší náklady na činnost tří týmů
Budeme-li analyzovat tým civilní gardy, pak organizační model je velmi jednoduchý a souvisí i se složením identifikačního týmu. Tým je zařazen pod vědeckou laboratoří civilní gardy. Vedoucí týmu je vedoucím odboru kriminalistické identifikace, který zahrnuje oddělení daktyloskopie, genetického zkoumání a antropologie. Na činnosti se podílejí i jiná oddělení forenzní laboratoře. Za činnost týmu je
jeho vedoucí odpovědný řediteli forenzní laboratoře civilní gardy. Tým koná podle
kompetencí španělské civilní gardy. Jednou z nich je i provádění forenzního zkoumání – identifikace neznámé mrtvoly a identifikace zabitých vojáků jak na území
67
Španělska, tak i mimo něj. Součástí týmu jsou však i jiní externí specialisté soudní lékaři. Tito jsou na základě smluvního vztahu s jejich pracovišti využíváni
v případech identifikace obětí. Španělský DVI tým civilní gardy nemá jasnou strukturu. Je jmenován vedoucí týmu a jeho zástupce. Identifikace probíhá podobně
jako znalecké zkoumání v případech identifikace neznámých mrtvol. Částečně
jsou využívány protokoly Interpolu, avšak v modifikované španělské verzi. Výsledkem je protokol o forenzním zkoumání neznámé mrtvoly.
Silné stránky:
-
jasně vymezen odpovědnosti a kompetence
-
smluvní vztah se soudními lékaři
-
členové týmu jsou výhradně pracovníky civilní gardy (až na soudní lékaře)
Slabé stránky:
-
nejasná struktura
Identifikační tým civilní gardy se skládá z těchto odborníků:
-
velitel,
-
zástupce velitele,
-
dokumentaristé - 2 fotografové,
-
experti pro Ante Mortem sběr dat - 4
-
experti pro Post Mortem sběr dat – 4
-
externí spolupracovníci – 2 soudní lékaři.
Silné stránky:
-
experti nejsou jmenováni, je vždy využito konkrétní pracoviště a konkrétní „volný“ expert, který může provádět identifikaci
68
-
organizace není vázána na konkrétní jména (až na velitele a jeho zástupce), ale pouze na profese a ještě podle konkrétní situace.
Slabé stránky:
-
malý počet expertů, může mít vliv na rychlost a efektivitu procesu identifikace.
-
nemožnost improvizace, zejména při zahraničních misích
Španělský identifikační tým civilní gardy využívá materiální vybavení forenzní laboratoře. Dále využívá skladu pro identifikační tým v areálu policejní školy
ve městě Valdemoro, nedaleko Madridu. Ve skladu se nachází především pojízdná laboratoř – kamión s nástavbou (obr. 5), ve které jsou dvě samostatné laboratoře a část, kde jsou uloženy osobní ochranné pomůcky členů identifikačního
týmu. V laboratořích je připraveno vybavení na zkoumání stop a vzorků kdekoliv
kam automobil dojede. Dále jsou ve skladu připraveny pomůcky pro číslování nálezů na místě hromadné nehody – tabulky s čísly, kužele a označovací výtyčky.
Ve skladu je připraven i „mobilní“ rentgen.81 Samozřejmostí jsou jednorázové
ochranné obleky pro případné další pracovníky. Základní vybavení si každý člen
týmu bere ze svého pracoviště, např. dokumentaristé použijí běžně užívanou fotografickou techniku, o kterou se sami starají celoročně.
Silné stránky:
-
speciální sklad v chráněném objektu policejní školy nedaleko Madridu
v centrální části Španělska,
-
dostatek spotřebního materiálu – čísla, jednorázové ochranné obleky
apod.
-
kamión vybavení přesně podle potřeby identifikačního týmu
Během projektu bezpečnostního výzkumu byl zakoupen a testován mobilní rentgen zn. Nomad,
který byl velikosti ruční hobby vrtačky. Španělský „mobilní“ rentgen je velikosti zubní vrtačky.
81
69
-
základní vybavení si každý bere svoje služební, nevzniká problém
s akumulátory, expirační dobou materiálu apod.
Slabé stránky:
-
malá využitelnost kamionu
-
velikost kamionu – velká tonáž a velké rozměry bez možnosti sejmutí
nástavby jako kontejneru.
Obr. 5 – kamion Civilní gardy upravený pro španělský identifikační tým
70
4.6
Švýcarsko
Švýcarský identifikační tým bude hodnocen na základě dvou stáží na pracovištích švýcarské policie a na základě řízených rozhovorů s členy švýcarského
týmu. Především rozhovory, konzultace a další výměny informací vedené s Beatem Winigerem (bývalým vedoucím švýcarského národního DVI týmu), Christianem Zinngem (strategickým vedoucím švýcarského DVI týmu), Thomasem
Muersatem (vedoucím DVI týmu kantonu Aarau) a dalšími členy švýcarského
týmu, byly základem pro tuto část disertační práce. Intenzivní spolupráce byla navázána i v průběhu přípravy švýcarsko – českého projektu spolupráce při budování českého DVI týmu, kdy se FEDPOL82 stal hlavním partnerem české policie v
projektu.
Švýcarsko bylo autorem vybráno záměrně pro své bohaté zkušenosti
s identifikací obětí hromadných neštěstí, s kterou má dlouholeté bohaté zkušenosti. Významnou roli sehrál švýcarský tým i při identifikaci obětí tsunami v roce
2005, kdy byl Beat Winiger odpovědný za identifikaci jedné části Thajska. Počet
misí a případů identifikace obětí hromadných neštěstí na území Švýcarska a ve
světě je uveden v příloze č. 2.
DVI tým Švýcarska je organizačně začleněn do švýcarské státní policie.
Vedení DVI týmu je zařazeno na oddělení krizových situací federální policie Švýcarska FEDPOL (obr. 6), se sídlem v Bernu. Součástí je i tzv. „back office“, což je
kancelář pro technickou pomoc a mezinárodní spolupráci. Její pracovníci připravují ve spolupráci s určenými pracovníky kantonské policie vzdělávací programy
pro nové členy týmu a obnovovací kurzy pro stávající členy. Vedoucím týmu je
pracovník FEDPOLu – Matthias Herter. Tým se skládá z cca 200 pracovníků švýcarské policie, kdy každá kantonská policie má k dispozici určený počet specialistů
na identifikaci. Počet se liší podle velikosti kantonu. Ve Švýcarsku je celkem 26
Federal Office of Police [online]. 2011 [cit. 2012-11-02]. Dostupné z: http://www.fedpol.admin.ch/fedpol/en/home.html
82
71
různě velikých kantonů s různým počtem obyvatel (a tedy i policistů).83 Tým je tedy
zařazen ve státních strukturách s tím, že některé specializace (soudní lékaři
apod.) jsou přibráni na základě smlouvy.
Silné stránky:
-
-
je důsledně dodržován spolkový systém (kantony) a činnost všech členů
(i z kantonských policií) je koordinována ze silného centra (FEDPOL)
-
komunikace se zahraničím přímou cestou (mají jako federální úřad
zmocnění).
-
pracovníci FEDPOL nemají na starosti pouze činnost DVI týmu, ale také
jiné úkoly v rámci mezinárodních operací Švýcarska v zahraničí (pátrání
po nezvěstných švýcarských občanech ve světě apod.)
Slabé stránky:
-
dislokace „back office“ v Bernu může být překážkou, avšak toto není
zásadní problém,
Švýcarský DVI tým se skládá z cca 200 pracovníků švýcarské policie.
Každý kanton se na počtu členů podílí různě podle velikosti kantonu. Z tohoto
důvodu nelze popsat přesnou strukturu týmu. Základní řídící struktury jsou však
stejné. Vedením národního týmu je pověřen FEDPOL. V rámci FEDPOL je začleněn „back office“. Každý kanton má v rámci své kriminální policie vytvořenu skupinu, která je řízena vedoucím v rámci kantonu. V případě mezinárodních operací
jsou přednostně vybíráni členové z velkých kantonů (Curych, Bern, Ženeva).
Švýcarský kanton. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2011, 26.2.2013 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0v%C3%BDcarsk%C3%BD_kanton
83
72
Organizační struktura v rámci FEDPOL je znázorněna na obr. č. 6. Struktura v rámci jednotlivých kantonů je různá. Jedná se zpravidla o nestálou skupinu
odborníků na identifikaci a práci na místě činu (kriminalističtí technici).
Obr. 6 – struktura FEDPOL a začlenění vedení švýcarského DVI týmu
73
Obr. 7 – struktura švýcarského DVI týmu
Silné stránky:
-
struktura respektuje doporučení Interpolu
Slabé stránky:
-
vzhledem k tomu, že pracovníci DVI týmu jsou z různých regionů Švýcarska, může docházet ke kompetenčním sporům v rámci dvojího velení
nad členy – FEDPOL a kantonské vedení policie.
74
Odborné složení týmu je podle doporučení Interpolu a skládá se z:
-
vedení národního DVI týmu:
o vedoucí týmu
o zástupce vedoucího
-
„back office“
o vedoucí „back office“
o členové – podpora týmu
-
kantonská část národního týmu
o vedoucí
o zástupce vedoucího
o členové
-

kriminalističtí technici

odborníci na daktyloskopii

odborníci na genetické zkoumání

ostatní odborníci na identifikaci
externí spolupracovníci
o soudní lékaři
o odontologové
o antropologové
o ostatní experti na identifikaci
Silné stránky:
-
-
Slabé stránky:
-
neidentifikovány
84
75
Tým je zabezpečen jak z centrálních zdrojů (FEDPOL), tak ze zdrojů kantonských policii. Z centra je zabezpečen tým po stránce spolupráce se zahraničím,
zejména v oblasti toku informací, dále v oblasti informačních technologii (např.
provoz databáze PlassData) apod. Každá kantonská policie vybavuje svoje členy
podle svých možností. Jako základní vybavení využívají přidělenou techniku. Pro
zahraniční mise je připraven sklad s vybavením v Bernu – spravuje bernská kantonská policie. Příklad vybavení je znázorněn na obr. č. 8 – vybavení pro soudní
lékaře uložené v Bernu.
Zvláštností švýcarského týmu je možnost využití privátních dodavatelských
firem na dodávku některých komponentů a věcí potřebných pro činnost DVI týmu.
Například vybavení výpočetní a spojovací technikou je řešeno až v případě nastalé situace dodávkou od vybrané firmy za finanční prostředky určené pro mimořádné situace.85
Silné stránky:
-
každý kanton si spravuje svoje vybavení, FEDPOL spolupracuje s vedením kantonské policie v Bernu ohledně vybavení pro mezinárodní
mise
-
možnost využití privátních firem na okamžité dovybavení týmu (do 24
hod.)
Slabé stránky:
-
různorodost vybavení jednotlivých kantonů.
Podobný model je ve Velké Británii, kde možnost využití privátních firem pro logistické vybavení má velký význam – příkladem je vybudování identifikačního centra v centru Londýna po teroristických útocích v londýnském metru (7. 7. 2005) soukromou agenturou za státní peníze za
cca 24 hodin od útoku.
85
76
Obr. 8 – mobilní vybavení pro švýcarské soudní lékaře kantonu Bern
4.7
Závěr - shrnutí
Za využití všech předložených dostupných informací o jednotlivých národních identifikačních týmech dojdeme k závěru, že každý tým je modifikován podle
národního prostředí, podle státní struktury, dále podle ekonomických možností.
Každý stát si vytváří DVI především podle doporučení Interpolu. Především je respektováno doporučení struktury a odborného složení týmu. Všechny vyhodnocené informace jsou využity v následujících kapitolách o zásadách budování českého DVI týmu, dále v doporučené organizační struktuře a zařazení týmu v rámci
integrovaného záchranného systému České republiky. V shrnutí autor v krátkosti
nastíní, kudy se ubíraly teoretické úvahy o modelu českého identifikačního týmu a
zejména, co bylo bráno jako základ pro vytvoření českého modelu. Na základě
shrnutí byly vytvořeny následující kapitoly (zejména kap. 5., 6. a 7.), které navržený model popisují.
77
4.7.1 Zařazení týmu
Všechny hodnocené národní týmu jsou zařazeny ve státních strukturách, a
to konkrétně ve strukturách státní policie. Ve všech popisovaných případech jde o
nestálou strukturu, s výjimkou německého identifikačního týmu, kde je vedení a
logistika stálou strukturou. Vzhledem k ekonomické situaci se jako nejvhodnější
jeví vytvoření nestálé struktury uvnitř české policie, která je organizační jednotkou
Ministerstva vnitra České republiky. Ve struktuře Ministerstva vnitra České republiky je Integrovaný záchranný systém, s kterým musí český identifikační tým úzce
spolupracovat. Jeho využití a činnost je dále rozebrána v následujících kapitolách.
Stejně jako v případě Nizozemí může český tým spolupracovat s ostatními resorty
(např. Ministerstvem obrany, Ministerstvem zdravotnictví).
Ve všech popisovaných případech je organizaci týmu různorodá. Nikde
není totožný organizační model a pokaždé je struktura upravena podle potřeby. I
z tohoto důvodu bude navržený český model respektovat především národní prostředí (jako u všech ostatních týmů) a dále odbornou způsobilost a příslušnost
potřebnou pro činnost českého DVI týmu. Dále je třeba vycházet z ekonomických
podmínek našeho státu a organizace, kde bude tým začleněn – Policie České republiky. V současné době je česká policie rozdělena na 14 samostatných krajských ředitelství policie a Policejní prezidium. Tato struktura vyvolává některé
obavy, které byly vyhodnoceny mezi slabými stránkami v organizační struktuře
týmu – dvojkolejnost a kompetenční spory. Z tohoto důvodu je logickým východiskem vytvoření jednoho národního týmu tvořeného pracovníky Kriminalistického
ústavu Praha a Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezídia
s možností zapojení pracovníků Služby kriminální policie a vyšetřování jednotlivých krajských ředitelství policie. Do tohoto modelu by lépe byli zařazeni pracovníci soudního lékařství spadající do resortu Ministerstva obrany (Ústřední vojenská nemocnice v Praze) a do resortu Ministerstva zdravotnictví na základě meziresortních smluv. V takovém případě je reálné vytvořit model neformálního týmu
78
s pevnou organizační strukturou, tak jako v případě kantonské policie ve Švýcarsku nebo španělské Civilní gardy.
Odborné složení národních týmů ve všech případech respektuje doporučení Interpolu. I v případě českého modelu je třeba vycházet z tohoto doporučení.
Žádná z hodnocených zemí nevytváří vlastní model odborného složení. Modifikace jsou pouze ve využití vlastních sil a externích specialistů. Některé národní
týmy, resp. jejich domovská organizace (policie) disponuje některými specializacemi, které v jiných zemích jsou využívány externě. Jde například o Nizozemí, kde
ve struktuře Netherland Forensic Institute je zařazeno soudní lékařství. V jiných
zemích (včetně České republiky) je třeba využít externí ústavy soudního lékařství
pro soudně lékařské identifikační úkony.
V případě českého týmu by odborné složení vycházelo z personální základny znaleckých pracovišť policie – na centrální úrovni z Kriminalistického ústavu Praha a využívali by se pouze externí spolupracovníci – soudní lékaři a jejich
zařízení (ústavy soudního lékařství, pitevny atd.).
V hodnocených týmech bylo různě zajištěno materiální vybavení týmů.
Opět toto záleželo na způsobu řešení – buď na centrální úrovni (jeden sklad a
vybavení pro celý tým) nebo po jednotlivých segmentech (např. po kantonech).
Jako vysoce neefektivní se jeví německý model centrálního zabezpečení včetně
skladování spotřebního materiálu. Opět se zde projevuje ekonomická různorodost
domovských organizací. Což může být pravda, ale také nemusí. Např. „bohaté“
Švýcarsko si může dovolit velké skladové zásoby vybavení pro svůj tým (stejně
jako SRN). Avšak ekonomičtější pro ně je, zajištění externí firmy, která do 24 hod.
dodá potřebné vybavení (stejný případ je ve Velké Británii).
79
Pro české poměry vychází jako jednoznačný, i s ohledem na předchozí,
model využití vybavení stávajících pracovišť (Kriminalistický ústav Praha, případně Odbory kriminalistické techniky a expertíz krajských ředitelství policie ČR)
a dovybavení pracovníků základním vybavením a vybavením pro zázemí na místě
události (např. logistický stan, elektrocentrály). Každý pracovník českého DVI
týmu by měl být vybaven osobními ochrannými pomůckami a dále již bude využívat svoje pracovní vybavení (fotografické přístroje, daktyloskopické soupravy
apod.). Jde především o dokumentaristy, kteří tuto činnost provádí při své běžném
pracovním nasazení – výjezdy na místo činu apod. Další možné vybavení je
popsáno v následujících kapitolách, které vycházely z provedeného vyhodnocení
vybraných národních týmů.
80
5 Návrh koncepce českého identifikačního týmu
5.1
Úvod
Na základě předchozího textu je navržena koncepce českého identifikač-
ního DVI týmu. Tento návrh vychází z analýzy stavu některých evropských států,
dále z předchozí výzkumné činnosti autora. Nejen v materiálech k výzkumnému
projektu, ale i z předchozího textu vyplývá doporučení, aby koncepce vycházela
především ze zkušeností ze zahraničí.86 V České republice dosud nebyly žádné
zkušenosti s organizováním specializovaného identifikačního týmu s dlouhodobým a koncepčním výhledem. Předchozí rešerše organizace národních DVI týmů
světa je zatím jediným uceleným materiálem, který se v české odborné literatuře
nalézá. Na druhou stranu je jasné, že rešerše nemůže být nadčasová, přestože
byla během několika let průběžně doplňována. Zejména situace v jihovýchodní
Asii se každým rokem mění. Největší posun nastal po ničivé vlně tsunami v roce
2004. Nejen preventivním opatřením a systémem včasného varování se zabývají
postižené země, kterým je jasné, že v této geologicky nestabilní části zeměkoule
může dojít kdykoliv k dalším katastrofám. Asijské země se zaměřily také na činnost identifikační v případě vzniku neštěstí s větším počtem obětí. Poslední událostí, která změnila pohled na přínos identifikačních DVI týmů, bylo zemětřesení
v březnu 2011 v Japonsku. Nejen následná vlna tsunami, ale také jaderná katastrofa po havárii jaderné elektrárny Fukušima, přiměly japonskou vládu konat a
změnit náhled na činnost identifikačního DVI týmu. Při japonské souhře náhod
zahynulo více než deset tisíc obyvatel Japonska. Tato katastrofa byla jasným signálem, že je třeba ještě mnoho zlepšovat v činnosti DVI týmů.
Snahy na restrukturalizaci a změnu organizace práce jsou nejvíce cítit na
každoročním jednání stálé komise pro identifikaci při Interpolu (Standing Committee). Na zasedání v červnu 2011 byly ze strany asijských zemí mimo jiné vzneseny
Závěrečná zpráva projektu s názvem „Vytvoření struktury týmu pro identifikaci obětí hromadného neštěstí (DVI) v České republice jako nástroje řešení kriminalistických a soudně-lékařských
problémů při identifikaci osob a věci v případech hromadných nehod“ (projekt MV ČR č. 263-5 identifikační kód projektu VD20062008B07 – uloženo v Kriminalistickém ústavu Praha pod
čj.KUP-205-3/ČJ-2009, str. 17
86
81
požadavky na změnu identifikačních formulářů Interpolu, které jsou stěžejním dokumentačním prostředkem identifikačních týmů. Tyto snahy jsou vedeny požadavkem na zefektivnění činností DVI týmů. Veškeré náklady v případě identifikace
nesou vlády zemí, které tyto týmy mají. Finanční náklady na organizaci a provoz
nejsou zrovna malé a hlavně nikdy nejsou hmotně vráceny do státního systému.
Příkladem může být bohaté Německo, které poslední dva roky provádí systémové
změny v koncepci národního DVI týmu.
Při úvahách o modelu českého identifikačního týmu je třeba konstatovat, že
nejen zahraniční zkušenosti organizace a struktury identifikačních DVI týmů jsou
prioritní, na zřeteli musíme mít i otázku finanční87 a dále otázku národního prostředí, do kterého bude struktura implementována. Zejména je třeba se zaměřit
na základní otázku, která zní: „potřebuje Česká republika národní identifikační
tým?“ Jestliže ano, nastávají další otázky: „kde a jak bude organizován a v jakém
rozsahu?“. Stejně tak otázka udržitelnosti v současné ekonomické krizi není zanedbatelná.
5.2
Potřebuje Česká republika DVI tým?
Snahou je nalézt odpověď na tuto primární otázku, zda Česká republika
vůbec potřebuje vybudovat speciální identifikační DVI tým? Již při řešení projektu
bezpečnostního výzkumu MV ČR s názvem „Vytvoření struktury týmu pro identifikaci obětí hromadného neštěstí (DVI) v České republice jako nástroje řešení kriminalistických a soudně-lékařských problémů při identifikaci osob a věcí v případech hromadných nehod“ (projekt č. 263-5 - identifikační kód projektu
VD20062008B07) byla tato otázka několikrát položena s jednoznačným pozitivním
závěrem88 Stejně tak závěrečná zpráva, která byla kladně posouzena všemi oponenty, vyhodnotila potřebnost tohoto týmu pro Českou republiku. Příslušné orgány
Pozn. autor této práce nemá ambice provádět finanční rozvahu činnosti DVI týmu, ani to není
cílem této práce. Avšak za zmínku stojí jeho aktivní účast na přípravě švýcarsko - českého projektu spolupráce při budování českého DVI týmu, kde byly prováděny i finanční rozbory pro vznik
a udržitelnost českého DVI týmu a z toho pohledu získal praktické znalosti.
88 Úvodní studie projektu (Kriminalistický ústav Praha, vedená pod čj.:KÚP-71-2/K-2007)
87
82
pak vyslovily závěr o potřebnosti českého identifikačního DVI týmu.89 Kladná odpověď na tuto otázku je podpořena zejména těmito argumenty:
-
připravenost na možné hromadné nehody – terorismus, rostoucí
doprava atd. Česká republika musí být připravena jak materiálně, tak
personálně na možnou vzniklou událost, při které bude usmrcen
větší počet osob. V poslední době se i Česká republika stala zájmovou oblastí pro různé teroristické skupiny, které mohou vyvíjet aktivity zaměřené proti civilním cílům. Příkladem může být umístění nástražného výbušného systému do supermarketu IKEA v Praze – Zličíně v září 2011. Je nejen národní ctí provést okamžitou a spolehlivou identifikaci obětí hromadného neštěstí, ale také požadavek na
mezinárodní kooperaci je velmi důležitý i v případě identifikace.
Do současnosti dochází v České republice ke vzniku identifikačních
skupin za účelem identifikaci většího počtu obětí až po nastalé události. Tento přístup není koncepční a mezinárodní spolupráce při
identifikaci cizích státních příslušníků probíhá pouze na základě přeshraničních dohod a spolupráci. Příkladem může být železniční
neštěstí ve Studénce ze srpna 2009, kde došlo k usmrcení 8 osob90.
Z tohoto počtu byli dvě osoby polské národnosti a jeden občan Ukrajiny.
-
požadavek Interpolu na mezinárodní kooperaci s ostatními národními identifikačními týmy a dalšími mezinárodními orgány
(EU, NATO, Europol, atd.). Interpol ve svých doporučeních vyžaduje
kooperaci s ostatními národními týmy.91 V mnoha případech mohou
důsledky katastrofy přerůst národní rámec a tato spolupráce při identifikaci je potřebná. Pro tyto účely se jeví jako vhodné využití sítě
problémů při identifikaci osob a věci v případech hromadných nehod“ (projekt MV ČR č. 263-5 identifikační kód projektu VD20062008B07 – uloženo v Kriminalistickém ústavu Praha pod
čj.KUP-205-3/ČJ-2009
90 Na místě bylo usmrceno šest osob, následně zemřeli další dvě v nemocnici
91 International Coordination [online], Lyon, 2011, [cit. 2011-11-25] dostupné z www
<http://www.interpol.int/INTERPOL-expertise/Forensics/DVI>
89
83
mezinárodních forenzních laboratoří v oblasti identifikačních úkonů
(daktyloskopických otisků prstů a genetických identifikačních údajů).
Jednak lze využít databází provozovaných samotným Interpolem
nebo národních databází, jejichž státy přistoupily k tzv. Prümmské
dohodě.92 Dále je pro potřeby mezinárodní spolupráce při identifikaci
obětí hromadného neštěstí s mezinárodním aspektem v rámci stálých struktur Interpolu vytvořen speciální zásahový tým.93 Klasickým
příkladem pro mezinárodní spolupráci byla přírodní katastrofa tsunami v jihovýchodní Asii z prosince 2004. Při identifikaci obětí této
ničivé vlny spolupracovalo v rámci mezinárodní operace TTIV (Thai
Tsunami Victim Identification) celkem 33 zemí celého světa.94
-
požadavek IZS na součinnost s odborným týmem schopným řešit velké počty ztrát. Složky IZS nejsou v současné době připraveny řešit identifikaci velkého počtu obětí. V předchozím textu bylo
napsáno, jak byly v ČR (resp. ČSSR) řešeny předchozí katastrofy.
Potřeba součinnosti identifikačního týmu na místě neštěstí eliminuje
některé chyby a nedostatky při dokumentaci a manipulaci s ostatky,
které mohou v konečném důsledku znamenat až nemožnost provedení identifikace obětí.
Jednotky IZS pravidelně nacvičují řešení velkých nehod nebo katastrof, ale málokdy je řešena činnost identifikačního týmu. Zpravidla
se jedná pouze o cvičení součinnosti jednotek IZS při prvotním zásahu na místě události. Úkony směřující k identifikaci se zpravidla
necvičí. Prvotním krokem, který byl učiněn za účelem koordinace
činností IZS na místě událostí s velkým počtem obětí bylo vytvoření
tzv. katalogového souboru – typová činnost složek IZS při společném zásahu STČ 09/IZS s názvem „Typová činnost složek IZS při
Úřední věstník Evropské unie [online], Brusel, 2011, [cit. 2011-11-25] dostupné z www <
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2008:125E:0120:0141:CS:PDF>
93 Pozn. Jedná se o tzv. IRT (Incident Response Team), který v případě hromadných neštěstí koordinuje a směřuje pomoc do míst, kde k události došlo. První akcí, kde IRT poprvé operoval,
byly teroristické útoky v Bali, kde v říjnu 2002 spolupracovalo 60 mezinárodních týmů napříč celým světem – zdroj Incident Response Team [online], Lyon, 2011, [cit. 2011-11-25] dostupné
z www < http://www.interpol.int/INTERPOL-expertise/Response-teams>
94 Lynn Aspinal, BKA, SRN
92
84
společném zásahu u mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí“.95 Materiál vznikl v letech 2007 – 2008 činností meziresortní komisi, jejímž členem byl i autor. Na katalogovém souboru
mělo podíl Ministerstvo zdravotnictví ČR, Ministerstvo vnitra ČR a
Ministerstva obrany ČR. Tento ucelený dokument obsahuje celkem
17 samostatných materiálů:
-
Titulní list katalogového souboru typové činnosti STČ 09/IZS
(počet stran 1)
-
Redakční a orientační list katalogového souboru typové činnosti STČ 09/IZS (počet stran 2)
-
Změnový list katalogového souboru typové činnosti STČ
09/IZS
(počet stran 1)
-
Společný list složek integrovaného záchranného systému
(počet stran 4)
-
Příloha společného listu č. 1 – Stanoviště pro shromáždění
a třídění raněných (počet stran 2)
-
Příloha společného listu č. 2 – metoda START (počet stran 4)
-
Příloha společného listu č. 3 – Vyšetřování příčiny MU orgány činnými v trestním řízení (počet stran 2)
-
List operačních středisek složek integrovaného záchranného systému (počet stran 4)
-
Příloha listu OS – Princip informačního centra (počet stran 1)
-
List velitele zásahu složek integrovaného záchranného systému
(počet stran 3)
-
List zdravotnické záchranné služby
(počet stran 4)
-
List jednotek požární ochrany
(počet stran 2)
-
List Policie České republiky
Dokumentace IZS [online], Praha, 2011, [cit. 2011-11-25] dostupné z www
<http://www.hzscr.cz/clanek/dokumentace-izs-587832.aspx>
95
85
(počet stran 1)
-
List cílových zdravotnických zařízení a součinnostní dokumenty (počet stran 3)
-
Příloha listu cílových zdravotnických zařízení - Identifikační
a třídící karta (počet stran 2)
-
List soudního lékařství (počet stran 1)
-
Přehled vybraných souvisejících předpisů a literatury (počet
stran 2).
Z hlediska této práce je nejdůležitější Příloha společného listu č. 3 –
kde je poprvé zakotvena činnost identifikačního DVI týmu České republiky: cit. „Identifikace obětí. Pro provádění identifikace zvlášť
velkého počtu obětí se vytváří týmy identifikace obětí mimořádné
události tzv. DVI týmy (Disaster Victim Identification) sestavené
z pracovníků znaleckých pracovišť Policie ČR, pracovníků Služby
kriminální policie a vyšetřování Policie ČR a soudních lékařů, kteří
se řídí ověřenými postupy a doporučeními vydanými Interpolem. Dodržení mezinárodně stanovených postupů je důležité zejména v případě nutnosti mezinárodní spolupráce při identifikaci obětí.“96
-
požadavek na rychlou a kvalitně provedenou identifikaci obětí
s případnou repatriací cizích státních příslušníků. V předchozím
textu byla zmíněna potřeba mezinárodní spolupráce při účasti cizích
státních příslušníků. Do spolupráce je třeba ještě zahrnout možné
mezinárodně politické, psychologické a sociální důsledky možného
selhání při identifikaci cizích státních příslušníků a neúměrného prodlužování doby vydání těl cizích státních příslušníků jejich domovskému státu.
K problematice identifikace zahraničních obětí lze zmínit i prvek současné globalizace a multikulturnosti společnosti. Propojení národností, náboženského vyznaní a politického přesvědčení může způsobit problémy nejen při identifikaci, ale také z hlediska zahraniční
Dokumentace IZS [online], Praha, 2011, [cit. 2011-11-25] dostupné z www
96
86
politiky. Příkladem může být havárie polského vládního letadla z 10.
dubna 2010, při které zahynulo kromě polského prezidenta Lecha
Kaczyńského také 95 polských občanů. K havárii došlo nedaleko
Smolenska na území Ruské federace. Objasňování příčin prováděla
ruská strana a na identifikaci byla přizvána také polská strana. Vše
probíhalo relativně v poklidu. Avšak ani rok po katastrofě nebyly
trosky letadla vydány do Polska a tento fakt dodnes přináší mnoho
nezodpovězeného, včetně zjevně urychlené identifikace obětí.
-
rychlost reakce týmu vyškolených odborníků, kteří pravidelně
cvičí a jsou kdykoliv připraveni k nasazení. I tento argument dokládá
potřebu vytvoření specializovaného, dobře vycvičeného, materiálně
zabezpečeného a odborně erudovaného týmu odborníků, kteří mohou kdykoliv a kdekoliv v rámci České republiky (resp. v zahraničí)
provádět úkony směřují k identifikaci velkého počtu obětí hromadného neštěstí.97
Identifikační tým by měl být skutečným společenstvím odborníků,
kteří vhodně reagují na vzniklé situace a umí si vždy poradit jak
dobře vycvičený a připravený tým a je schopen zvládnout náročný
úkol identifikace českých občanů (zejména pak v zahraničí). Jazyková bariéra může způsobit značné problémy v ostatních zemích (až
na výjimku na Slovensku a v Polsku). I na tuto skutečnost musí být
tým připraven a musí umět komunikovat i v jiných částech světa. Tomuto musí být všichni členové týmu naučeni v tréninkových kurzech.
Např. švýcarský model tréninku je rozdělen na tři části. První část je
zaměřena obecně na vědomosti o činnosti týmu, druhá je úzce specializovaná podle odborností a třetí část kurzu je zaměřená právě na
týmovou spolupráci všech členů. Tento model bude využit i v projektu švýcarsko – české spolupráce při budování českého DVI týmu.
BENDL, P. Potřebuje Česká republika pro identifikaci obětí hromadného neštěstí DVI tým? In
Pokroky v kriminalistice 2010 [CD/ROM]. Praha: PA ČR, 2010 [cit. 2010-12-13]. ISBN 978-807251-332-1
97
87
K výčtu základních principů a argumentů je samozřejmě možné doplnit i
některé další, avšak během výzkumné činnosti nebyly ostatní argumenty vyhodnoceny jako zásadní a důležité.
Potřeba, vznik a akceschopnost národních DVI týmů a zejména problematika identifikace obětí hromadných neštěstí se jeví v mnohých zemích jako „denní
chléb“ některých složek policie (např. Čína, Thajsko, Barma). Nelze argumentovat
potřebou vybudování struktury a organizace DVI týmu České republiky pouze nutností následovat některé země světa. Naproti tomu si musíme uvědomit, že Česká
republika takové týmy nemá a nelze si namlouvat, že poslední letecká katastrofa
se odehrála v České republice před více než třiceti lety, a že se nás může jakákoliv
katastrofa vyhnout. Příkladem pro nás může být Slovensko, které bylo nuceno
v nedávné době provést identifikaci zemřelých vlastních občanů (např. havárie
vojenského letadla se slovenskými vojáky v Maďarsku – 19. ledna 2006 – 42 obětí;
výbuch muničního skladu nedaleko Nováků – 3. března 2007 – 6 obětí). Dalším
příkladem může být nová aktivita Polska, které ještě donedávna nevědělo kam
DVI tým začlenit (justice, policie nebo armáda). Po nehodě polského Boeningu
767, který 1. listopadu 2011 přistál na varšavském letišti bez podvozku. Polská
policie začala intenzivně spolupracovat s francouzskou Gendermarii při realizaci
polského DVI týmu.
I v České republice musejí být připraveny postupy a organizace pro případ
identifikace většího počtu obětí. V současné době není v České republice pevná
struktura identifikačního DVI týmu. V případě události s větším počtem obětí (více
než 10 obětí) by mohlo, při organizování identifikace obětí, dojít k jevům, které
nejsou v souladu s uvedenými zásadami. Uvedené zásady jsou obecně zažité
v zemích, kde jsou DVI týmy již vybudovány.
Shrneme-li všechny relevantní uvedené argumenty, musíme logicky dojít k
jednoznačné odpovědi, že Česká republika musí být připravena na událost, při
níž může dojít k usmrcení velkého počtu osob, musíme k dispozici národní identifikační DVI tým a tento tým musí být pravidelně cvičen. Všechna tato činnost
musí být koncepční s výhledem na mnoho let dopředu. Všechny argumenty byly
zohledněny při tvorbě usnesení vlády České republiky ze dne 16. listopadu 2010
č. 826 o Aktuálním seznamu priorit v boji proti terorismu pro léta 2010 až 2012,
88
které obsahuje mimo jiné i potřebu vybudování identifikačního DVI týmu České
republiky. 98
Zásady a doporučení pro budování DVI týmu v ČR
5.3
Základem pro vytvoření návrhu struktury a organizace identifikačního DVI
týmu České republiky musí být jednak akceptace zkušeností ze zahraniční, znalost místních poměrů, do kterých bude struktura implementována, znalost identifikačních metod a postupů dle českých zvyklostí ale především vymezení základních východisek a zásad pro vznik českého národního týmu.
Na základě zjištěných informací vyplývá, že struktura DVI týmů ve světě se
odvíjí zejména od počtu obyvatel, četnosti událostí (nejen těch, které se staly, ale
i takových, které by se mohly stát a které by si nasazení týmu vyžádaly), a v neposlední řadě zeměpisná poloha či vnitro-politického a zahraničně-politického zaměření toho kterého státu. V posledních letech se k těmto aspektům se připojilo i
ekonomické hledisko. Ekonomická krize zasáhla i do oblasti činnosti DVI týmů. Na
druhou stranu nelze jednoznačně konstatovat, že zásadní vliv má ekonomické bohatství země, příkladem mohou být některé „chudé“ asijské státy (Barma, Thajsko,
Indonésie apod.), které si uvědomují přímou souvislost se zisky z turismu.
Z rozboru možných situací a stavů vyplynula doporučení, která se jeví jako
reálná a proveditelná:
1. doporučení - DVI tým by měl být ustanoven při Ministerstvu vnitra České
republiky.
-
Ustanovení DVI týmu v rámci MV ČR má své opodstatnění z hlediska
práce dalších složek, které se podílejí na likvidaci hromadné nehody,
zejména Hasičského záchranného sboru, který provádí fyzickou likvidaci hromadné nehody a pod jehož velení organizace práce při hromadné nehodě spadá. Jednou ze základních činností útvarů ministerstva vnitra jsou úkony a činnosti při hromadných událostech, mezi které
Dokumenty vlády ČR 2010-11-16 [online], Praha, 2010, [cit. 2011-06-21] dostupné z www
<http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/web/cs?Open&2010&11-16>
98
89
se řadí i událost s větším počtem obětí. Zejména pak činnosti složek
Integrovaného záchranného systému.99
-
zákon č. 372/2011 o zdravotních službách, § 81, odst. 1:
„Mimořádná událost s hromadným úmrtím je událost, při níž zemře zpravidla více než 10 osob“. Identifikace osob je podle tohoto zákona v kompetenci Policie České republiky.
-
Zahraniční zkušenosti toto doporučení jasně podporují. Ve všech státech Evropy jsou identifikační DVI týmy organizačně začleněny pod Ministerstvo vnitra. Tam kde je ve velké míře rozšířena vojenská policie
vedle policie státní (Itálie, Francie, Španělsko), jsou zpravidla týmy dva
(státní policie a vojenské policie).
-
Začlenění pod MV ČR má své opodstatnění i v tom, že nastalou krizovou situaci je třeba řešit mimořádnými prostředky a bezprostředně se
dotýká občanů České republiky. Dále, vyšetřování hromadné nehody
přísluší Policii ČR, neboť se může jednat o trestný čin.
-
Činnost DVI týmu musí být vždy koordinována s ostatními složkami IZS.
Z tohoto důvodu by měl být DVI tým začleněn do Ústředního poplachového plánu IZS (ÚPP IZS) s předurčením nasazení jak v tuzemských,
tak v mezinárodních záchranných operacích, při nichž jsou pravděpodobnými oběťmi občané České republiky. Vyrozumívání a zpohotovění
DVI týmu by mělo být úkolem operačního střediska IZS a především
Operačního střediska Policejního prezídia ČR, do jehož organizační
struktury by měl být DVI tým začleněn.
-
Stát v tomto případě nemusí platit některé činnosti, které vykonává ze
zákona nebo na základě jiných předpisů a využívá běžně vykonávaných
služeb (např. činnost znaleckých pracovišť policie). Finanční nárůst
bude v tomto případě pouze u některých položek, které nejsou čerpány
nebo ve větším rozsahu při běžném výkonu činnosti Ministerstva vnitra
ČR (např. ochranné pomůcky členů DVI týmu).
Blíže zákon č. 239/2000 Sb., zejména § 4 odst. 1 – základní složky integrovaného záchranného systému
99
90
Proti uvedenému stojí jako jedna z nejvíce se nabízejících variant začlenění
identifikačního týmu České republiky do privátního sektoru. Tato myšlenka však
nemůže být přijata z několika jasných důvodů:
1. privátní společnost nemá a nemůže mít přístup do policejních identifikačních evidencí (např. AFIS – BIS, CODIS, InfoDNA). Dokud budou spravovány identifikační databáze Policií ČR, není možné jejich
využití mimo okruh tzv. oprávněných osob za dodržení pravidel
ochrany osobních údajů.
2. nelze zavazovat privátní společnost interními akty řízení v rámci složek IZS, tedy Ministerstva vnitra České republiky. Spolupráce
s ostatními složkami IZS by mohla probíhat pouze na základě smluvního vztahu mezi jednotlivými zasahujícími složkami.100
3. nedostatek finančních prostředků na finanční refundace ze strany
státu vůči privátní společnosti. Nejasnosti kolem placení služeb privátní společnosti. V současné době neproplácejí zdravotní pojišťovny ani úkony v souvislosti se zdravotní nebo soudní pitvou.
4. Žádný ze států Evropy, který již DVI tým má, nevyužívá pro účely
identifikace privátního sektoru. Pro logistické zabezpečení jsou
běžně využívány např. nevládní organizace – agentury (např. při vybudování rozsáhlého komplexu pro identifikaci při bombovém útoku
v Londýně privátní firmou avšak na státním pozemku školního kriketového hřiště v centru Londýna). Pro potřeby proplácení těchto logistických a back officových služeb je k týmu povolán ekonom, který
přezkoumává finanční požadavky a dává rozhodnutí o proplacení
poskytnutých služeb.
Toto platí i pro externí soudní lékaře, kteří se činnosti DVI týmu účastní na základě přibrání ke
znalecké činnosti.
100
91
2. doporučení - DVI tým musí respektovat doporučení Interpolu v oblasti týkající se této činnosti a převádí je do podmínek České republiky.
-
Členem Interpolu je Česká republika prostřednictvím Policie České republiky.101 Toto vychází ze stanov Interpolu.
-
Doporučení Interpolu pro všechny členské státy.102 Je jasné, že se jedná
pouze o doporučení, avšak s apelem na možnou spolupráci a koordinaci
možných operací je nejvýše vhodné toto doporučení realizovat.
-
Řídící a koordinační centrum (CCC´s) zajišťuje nepřetržitou podporu
všem 190 členským zemím.103 Podpora se již několikrát ověřila při velkých událostech, kde činnost identifikačních skupin koordinoval Interpol
(např. TTVI při tsunami v letech 2004 – 2005).
-
Interpol zajišťuje pro členské státy kooperaci při řešení událostí s velkým
počtem obětí nejen prostřednictvím CCC´s, ale také prostřednictvím
stálé skupiny pro identifikaci (Identification Branch of Interpol), která v letech 2002 – 2010 koordinovala identifikaci pří 51 událostí na celém
světě.104
-
Interpol vysílá na místo neštěstí svůj „Incident response team“. O jeho
využití je již napsáno v jiné části této práce.
-
Stálý výbor pro DVI, který se každoročně schází na půdě Interpolu (Meeting of the Standing Committee on Disaster Victim Identification) a vydává doporučení pro všechny členské státy v problematice identifikace
obětí hromadných neštěstí.105
Nelze rozporovat toto doporučení. Jedinou světovou organizací zastřešující
všechny činnosti na místě neštěstí s velkým počtem obětí je pouze Interpol. Jiná
Czech Republic [online], Lyon, 2011, [cit. 2011-11-22] dostupné z www <http://www.interpol.org>
102 Disaster Victim Identification Guide Metodika DVI týmů [online], Lyon, 2011, [cit. 2011-06-08]
dostupné z www <http://www.interpol.int/Public/DisasterVictim/Guide/Guide.pdf>
103 The Command and Co-ordination Centre [online], Lyon, 2011, [cit. 2011-06-08] dostupné
z www <http://www.interpol.int/Public/CCC/default.asp>
104 Interpol Response Teams [online], Lyon, 2011, [cit. 2011-06-08] dostupné z www
<http://www.interpol.int/Public/IRT/default.asp>
105 ICPO – INTERPOL, Ref. No:2011/182/OS/FTD/IDDV/JK/eo ze dne 5. května 2011
101
92
světová organizace nemá takový záběr jako Interpol, který zahrnuje všechny profese potřebné pro identifikaci obětí. Např. International Academy of Legal Medicine106 řeší pouze problematiku činnosti soudních lékařů.
3. doporučení - DVI tým při práci bude spolupracovat se složkami Integrovaného záchranného systému České republiky (IZS), státním zastupitelstvím a případně jinými státními organizacemi, zřizovanými resortními
ministerstvy.
-
Spolupráci rámcově vymezuje a v některých případech specifikuje zákon č. 239/2000 Sb. o Integrovaném záchranném systému České republiky. V předchozí kapitole byl popsán Katalog činností STČ č. 9/IZS,
který vymezuje spolupráci na místě neštěstí s velkým počtem obětí mezi
jednotkami IZS.
-
Lze aplikovat i jiné zákonné normy jako např. z. č. 273/2008 Sb. o Policii
České republiky, Trestní zákon.
4. doporučení - metodickým a organizačním jádrem DVI týmu by měla být
Policie České republiky, resp. Kriminalistický ústav Praha (KÚP) a Úřad
služby kriminální policie a vyšetřování (ÚSKPV).
-
Autor vychází z úvah o současné personální kapacitě a současném materiálního vybavení nejvyššího znaleckého pracoviště Policie ČR, které
jako jediné disponuje některými vysoce odbornými pracovišti pro identifikaci osob (např. oddělení antropologie a biologie, genetickou laboratoří), a je dále správcem centrálních národních identifikačních sbírek
(CODIS, InfoDNA, AFIS-BIS) a její pracovníci jsou na činnosti na místě
hromadných neštěstí průběžně trénováni a cvičeni.107
International Academy of Legal Medicine. IALM [online]. 2012 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z:
http://www.ialm.info/-home-.html
107 Např. Branně bezpečnostní cvičení Kriminalistického ústavu Praha v červenci a srpnu 2010 v
Balkové
106
93
-
Jedním z prioritních úkolů od roku 2011 je vybudování DVI týmu s účastí
pracovníků Kriminalistického ústavu Praha.108
-
ÚSKPV má jako metodické pracoviště Služby kriminální policie a vyšetřování gesci nad ostatními územními útvary SKPV a organizuje pátrání
po osobách a věcech v rámci celé České republiky.
-
Modifikací doporučení řešitelského týmu bezpečnostního projektu je využití pracovníků krajských ředitelství zařazených ve Službě kriminální
policie a vyšetřování.109
5. doporučení - DVI tým nutně musí spolupracovat s Českou společností
soudního lékařství a soudní toxikologie České lékařské společnosti Jana
Evangelisty Purkyně, která je reprezentantem soudních lékařů v České
republice.
-
Soudní lékařství je obor, který zajišťuje provedení pitev obětí hromadných nehod, během pitev jsou prováděny odběry vzorků pro další laboratorní vyšetření. Odbornost práce soudních lékařů je garantována jejich profesní společností a jmenováním soudními znalci.
-
Spolupráce byla ověřena již během projektu bezpečnostního výzkumu
„DVI“, kdy do tréninkových programů byli začleněni někteří pracovníci
ústavů soudního lékařství.110
Priority KÚP pro rok 2011 – čj:KUP-575/ČJ-2011-009KKR
Rozhodnutím policejního prezidenta ze dne 12. ledna 2012 (vedené pod čj.PPR-294-1/J-201299KS) hlavním garantem Kriminalistický ústav Praha bez účasti Úřadu služby kriminální policie a
vyšetřování Policejního prezídia ČR. Jeho činnost nahradí pracovníci Služby kriminální policie a
vyšetřování krajských ředitelství policie. Pro tréninkový program v rámci projektu švýcarské –
české spolupráce se počítá se zapojením pracovníků krajského ředitelství policie hl. m. Prahy.
110 Závěrečná zpráva projektu s názvem „Vytvoření struktury týmu pro identifikaci obětí hromadného neštěstí (DVI) v České republice jako nástroje řešení kriminalistických a soudně-lékařských
problémů při identifikaci osob a věci v případech hromadných nehod“ (projekt MV ČR č. 263-5 identifikační kód projektu VD20062008B07 – uloženo v Kriminalistickém ústavu Praha pod čj.KUP205-3/ČJ-2009
108
109
94
5.4
Úkoly a způsoby řešení hromadného neštěstí
5.4.1 Úvod
Při návrhu a rozboru jednotlivých úkolů při řešení události s velkým počtem
obětí s důrazem na identifikaci obětí je nutné si uvědomit, kdo všechno se účastní
činností na místě takto významné události (s ohledem na počet obětí) a jakým
způsobem je situace řešena. Zúčastněných subjektů na řešení situace je mnoho
a bez jejich objektivního vymezení nelze dojít k jednotlivým úkolům a způsobům
řešení. Z tohoto důvodu je následující text věnován jednak základnímu vymezení
pojmů, a dále souhrnu všech zúčastněných subjektů na řešení události s velkým
počtem obětí.
5.4.2 Základní vymezení pojmů:
-
mimořádná událost - škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností
člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.111
-
hromadné neštěstí – událost, při které je usmrceno větší počet lidských
obětí. Dosud nebyla určena hranice pro definici většího počtu obětí. Odborná literatura uvádí více než 10 zemřelých.112 Za hromadné neštěstí
může být také považována událost, jejíž likvidace přesahuje možnosti
oblasti, ve které se stala. Řešení hromadného neštěstí překračuje regionální možnosti. Příčiny neštěstí mohou být různé. Zpravidla se jedná o
neštěstí v souvislosti s dopravou (letecká, námořní, automobilová atd.),
s přírodní katastrofou (záplavy, tsunami, zemětřesení atd.), s teroristickou akcí – útokem, s kriminálním skutkem (hromadné vražda atd.), případně s jiným druhem činnosti.
Zákon č. 239/2000 Sb. - § 2
SOKOL, M., BENDL, P., PILIN, A., HORÁK, V., Koncepce DVI při řešení mimořádných událostí s větším počtem zemřelých v ČR. Kriminalistický sborník. roč. 55, 2011, č. 4, s. 36-40
111
112
95
-
identifikace osoby - určení jedince jako neopakovatelné lidské bytosti.
Neopakovatelnost jedince je dána souborem vrozených a získaných tělesných a duševních znaků. Vrozené znaky mají základ v genetické výbavě osoby tzv. genomu. Genom podmiňuje vývoj a růst jedince, projevující se vzhledem tzv. fenotypem, který může být zevními vlivy pozměňován. To se projeví různorodostí utváření tělesné stavby, duševních
schopností a projevů. S výjimkou jednovaječných dvojčat nejsou dva jedinci, kteří by byli shodní, ale i tito se liší vlastnostmi duševními.
113
Existence osoby je dána narozením, průběhem života a smrtí. Právě
tato tři časem vymezená období jsou zásadní z hlediska určení totožnosti. Narození, kromě vlastního biologického jevu tj. porodu lidského
plodu, je určeno administrativně a v naší zemi je každé nově narozené
osobě přiděleno rodné číslo, jméno a příjmení. Rodné číslo z hlediska
úředního jednoznačně určuje osobu a provází ji všemi významnějšími
životními situacemi, ve kterých je zaznamenáno. Jméno a příjmení jsou
z hlediska identifikace důležité (lidé nazývají své známé jmény či příjmením, nikoli rodným číslem) pro rychlou orientaci, ne však rozhodující.
V průběhu života dochází k celé řadě změn, které různě výjimečně určují
osobu. Je to např. výška, tělesná hmotnost, celkový vzhled, zdravotní
stav, poúrazové změny, způsob řeči, chování, chůze atp. I když tyto projevy nebývají administrativně zaznamenávány, často je možné se o nich
dovědět z nejrůznějších zdrojů jako např. ze sdělení osoby blízké, známých či ze zdravotnické dokumentace. Existence jedince je pak ukončena smrtí, z biologického hlediska nevratnou zástavou všech životních
dějů jak na úrovni buněčné, tak orgánové. Z administrativního hlediska
je ukončení lidského života zaznamenáno úmrtním listem.114
Identifikace osoby je proces, spočívající v přiřazení souboru tělesných
či duševních znaků osobě, určené např. jménem, příjmením, ale hlavně
ČÍŽEK, R., PILIN, A. Ztotožňování neznámých mrtvol a některé problémy, vyskytující se na
tomto úseku pátrání. Kriminalistický sborník. roč. 28, 1984, č. 9, s. 573-575
114 vyhláška č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a pohřebnictví, ve znění zákona č. 256/2001 Sb.
113
96
rodným číslem. Výsledkem procesu identifikace je ustanovení totožnosti. Proces identifikace se může týkat jak osob živých, tak osob mrtvých. Ustanovení totožnosti je nezbytně nutné pro celou řadu úkonů,
souvisejících s existencí osoby (např. uzavření nebo neuzavření výplat
sociálního pojištění, nemocenských dávek, soudního řízení, dědického
řízení, peněžních závazků atd.). Nelze rovněž opomenout etická hlediska, ve kterých se zobrazují např. vztahy mezi rodinnými příslušníky
či dalšími osobami.
5.4.3 Zúčastněné jednotky a jejich základní úkoly:
-
Jednotky IZS – Integrovaný záchranný systém – zřízen na základě zákona č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně
některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona
se rozumí integrovaným záchranným systémem koordinovaný postup
jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Integrovaný záchranný systém se použije v
přípravě na vznik mimořádné události a při potřebě provádět současně
záchranné a likvidační práce dvěma anebo více složkami integrovaného
záchranného systému. Složky integrovaného záchranného systému
dělíme podle zákona o IZS na:
o Základní složky integrovaného záchranného systému - Hasičský záchranný sbor České republiky, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a Policie České republiky.
o Ostatní složky integrovaného záchranného systému - vyčleněné
síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní
sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví,
havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní
ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít
k záchranným a likvidačním pracím. Tyto ostatní složky integrovaného záchranného systému poskytují při záchranných a likvidačních
pracích plánovanou pomoc na vyžádání.
97
o dále se v době krizových stavů ostatními složkami integrovaného záchranného systému stávají také odborná zdravotnická zařízení na
úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované péče
obyvatelstvu.
Základní složky integrovaného záchranného systému zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události,
její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za
tímto účelem rozmísťují své síly a prostředky po celém území České
republiky.
-
Policie ČR – je ze zákona o Policii České republiky odpovědná za některé činnosti spojené se vzniklou situací. Například uzavírá oblast, kde
k mimořádné události došlo. Provádí nejen ostrahu, ale také odklání dopravu v místě události. Policie vykonává úkony vedoucí ke zjištění příčin
vzniku mimořádné události (ve spolupráci s ostatními orgány – např.
ÚZPLN, Drážní inspekce) organizováním činnosti výjezdové skupiny
SKPV.115 Za účelem zjištění totožnosti obětí organizuje činnost DVI
týmu České republiky.
-
DVI tým – tým složený z odborníků na identifikaci osob. Je neustále
školen a zpravidla bývá složen z odborníků na soudní lékařství, daktyloskopii, genetiku, antropologii, fotografování, případně dalších odborníků. Cílem práce DVI týmu je navrátit osobám zahynulým při nehodě
jejich totožnost a rodinným příslušníkům tak odstranit stresující pochybnosti o ztrátě jejich blízkého. 116 Za tímto účelem je zřízen, školen a aktivován DVI tým. Interpol doporučuje všem členským státům vytvořit jeden nebo více národních DVI týmů. Podle jejich doporučení nejsou ur-
Závazný pokyn policejního prezidenta č. 30/2009, o plnění úkolů v trestním řízení
BENDL, P. PILIN A. SOKOL, M. Identifikace obětí hromadného neštěstí – DVI týmy. In Pokroky
v kriminalistice, PA ČR, Praha 24. – 25. 9. 2008. Sborník [CD/ROM]. 2008 [cit. 2011-06-05]
ISBN 978-80-7251-290-4
115
116
98
čeny pouze pro přímé nasazování, ale také pro školení ostatního personálu, přípravě možných adeptů do tohoto týmu. DVI tým se skládá ze
tří pracovních skupin:
o PM skupina – skupina pro sběr a vyhodnocení Post Mortem dat,
tedy všech dostupných informací, které lze zjistit na místě nehody
nebo následně na pitevně pitvou zemřelé osoby a laboratorními
vyšetřeními.
o AM skupina – skupina pro sběr a vyhodnocení Ante Mortem dat,
tedy všech dostupných informací a srovnávacích vzorků k pohřešované osobě získaných v místě bydliště, v místě jeho posledního výskytu, od osob blízkých, z rodinných archívů, v lékařských
zařízeních ze zdravotnické dokumentace apod.
o Totožnost ustanovující skupina – odborná komise složená za
účelem vyhodnocení PM a AM dat a k vyslovení závěrů procesu
identifikace oběti.117
-
ÚZPLN - Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod – zřízen
na základě zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví ve znění pozdějších
předpisů. ÚZPLN shromažďuje a analyzuje informace o leteckých nehodách a incidentech, určuje jejich příčiny a vypracovává závěry a bezpečnostní doporučení k jejich předcházení. Úkolem tohoto orgánu je
dále shromažďovat, zpracovávat, vyhodnocovat a uchovávat údaje o
hlášených událostech. Zjišťování stavu a jeho závěry, bezpečnostní doporučení, ani hlášení událostí se nesmějí zabývat hodnocením či posuzováním viny nebo odpovědnosti. Inspektoři ÚZPLN mají právo volného
přístupu na místo nehody, k letadlu a jeho obsahu a k troskám letadla,
zajištění okamžitého vypracování seznamu důkazů a kontroly odstraňování trosek letadla pro účely zkoumání. Dále mají právo na okamžitý
přístup a využití letových zapisovačů a k veškerým ostatním záznamům,
CHMELÍK, Jan, et al. Dopravní nehody. 1. vydání Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. Charakteristika a
činnost DVI týmů, s. 494 – 496. ISBN978-80-7380-211-0
117
99
přístupu k výsledkům pitvy těl obětí nebo testům provedeným na vzorcích odebraných z těl obětí, okamžitému přístupu k výsledkům výslechů
leteckého personálu, okamžitému přístupu k výsledkům testů provedených na vzorcích odebraných z tkání leteckého personálu, vyžadování
vysvětlení od osob, volnému přístupu k veškerým informacím týkajícím
se letecké nehody nebo incidentu u vlastníka či provozovatele letadla
nebo výrobce letadla a u orgánů odpovídajících za provoz civilního letectví nebo letiště.
Při své činnosti ÚZPLN spolupracuje se stálými orgány pro koordinaci
složek integrovaného záchranného systému při zjišťování příčin leteckých nehod a odstraňování jejich následků. V místě letecké nehody inspektoři ÚZPLN spolupracují s velitelem zásahu v průběhu provádění
záchranných a likvidačních prací.118
-
Orgány Drážní inspekce – správní úřad podřízený Ministerstvu dopravy - zřízený na základě zákona č. 266/1994 Sb. o drahách. Drážní
inspekce provádí zjišťování příčin a okolností vzniku závažných nehod
v drážní dopravě a nehod a ohrožení. Při zjišťování příčin a okolností
vzniku mimořádných událostí Drážní inspekce postupuje tak, aby provozování dráhy a drážní dopravy bylo obnoveno co nejdříve. Fyzické a
právnické osoby dotčené mimořádnou událostí jsou oprávněny vyžadovat informace o zahájení a průběhu šetření mimořádné události a vyjadřovat se k jeho závěrům. Výsledky šetření příčin a okolností vzniku mimořádné události projedná Drážní inspekce s provozovatelem dráhy a
dopravcem zúčastněnými na mimořádné události a s Drážním úřadem
a vyrozumí o nich fyzické a právnické osoby dotčené mimořádnou událostí. Šetření podle tohoto odstavce nenahrazuje řízení podle trestního
řádu (z. č. 141/1961 Sb.) a probíhá nezávisle na něm.
Při zjišťování příčin a okolností mimořádných událostí jsou inspektoři
Drážní inspekce oprávněni vstoupit na místo mimořádné události, na
CHMELÍK, Jan, et al. Dopravní nehody. 1. vydání Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. Reakce a postupy
při oznámení letecké nehody nebo incidentu, s. 449 – 455. ISBN978-80-7380-211-0
118
100
související prostor dráhy a do drážního vozidla zúčastněného na mimořádné události, zajišťovat důkazy související s vyšetřováním příčin a
okolností vzniku mimořádné události včetně výstupů ze záznamových
zařízení umístěných v drážním vozidle zúčastněném na mimořádné
události a kontrolovat odstraňování trosek drážního vozidla a pevných
zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy pro účely zkoumání. Drážní inspektoři jsou oprávněni vyžádat si
okamžitý přístup k výsledkům ohledání ostatků obětí závažné nehody
nebo nehody a k výsledkům vyšetřování zaměstnanců dopravce zúčastněných na mimořádné události, vyžadovat podání vysvětlení od zaměstnanců dopravce zúčastněných na mimořádné události a od dalších
svědků mimořádné události.
-
na místě mimořádné události s velkým počtem obětí mohou spolupracovat ještě další složky a orgány (Záchranná služba, jednotky dobrovolných hasičů apod.). Pro účely této práce nepovažuje autor za nutné
blíže specifikovat tyto jednotky. Pro účely identifikace považuje za dostačující výše uvedená specifikace.
5.4.4 Způsoby řešení
Neštěstí s velkým počtem obětí je vždy mimořádnou a velmi zásadní událostí. Vzhledem k velmi malé četnosti výskytu takových událostí musí být management na takovou událost velmi dobře připraven. Každá složka zasahující na
místě neštěstí má jasně definované úkoly a nelze je v průběhu zásahu měnit.
Stejně tak je důležité, které složky a jednotky se zásahu na místě neštěstí zúčastní. Podle druhu nehody bude odpovědná osoba vyrozumívat různé odborné
složky (např. letecká nehoda – ÚZPLN, železniční neštěstí – Drážní inspekce).
Z tohoto důvodu je předloženo pro rychlou orientaci stručné vymezení úkolů jednotlivých složek:
101
-
Hasičský záchranný sbor – provádí veškeré práce v souvislosti s likvidací neštěstí a jejich následků, tj. např. hašení, vyprošťování živých
osob z různých trosek apod.119
-
Záchranná služba – poskytuje první a následnou pomoc zraněným
osobám.120
-
Policie ČR (resp. Obecní policie) provádí různé typy činností. Například
tzv. vnější (pořádková) služba Policie ČR provádí zabezpečení prostoru
(uzávěru), dále pátrá po osobách a věcech a s tím spojené činnosti,
SKPV provádí ohledání místa události atd.121
-
DVI tým – provádí ohledání a úkony vedoucí k identifikaci obětí (lidských) neštěstí. Při činnosti spolupracuje zejména s pracovníky SKPV
PČR a dalšími orgány (např. ÚZPLN, Drážní inspekce atd.).122
-
ÚZPLN – provádí šetření na místě leteckých nehod za účelem zjištění
příčin letecké nehody.123
-
Drážní inspekce – provádí šetření mimořádných událostí v souvislosti
se železniční dopravou.124
Mezi zúčastněnými složkami musí na místě neštěstí probíhat vždy velmi
dobrá koordinace a spolupráce (obr. 9 – rozmístění jednotlivých složek během
likvidace následků havárie letadla). Všem zúčastněným musí být jasná struktura
a řízení (management) organizace zásahu na místě neštěstí.
Zákon č. 239/2000 Sb. - § 7 odst. 3
Zákon č. 239/2000 Sb. - § 8
121 Zákon č. 273/2008 Sb.
122 Zákonná norma je v přípravě v gesci Kriminalistického ústavu Praha
123 Zákon č. 49/1997 Sb. o civilním letectví. In: Sbírka zákonů. 1997.
124 Zákon č. 266/1994 Sb. o drahách. In: Sbírka zákonů. 1994.
119
120
102
Velitel zásahu
Velitel záchranných operací
Velitel komunikace
Vedoucí DVI týmu
Koordinátor místa
neštěstí
Vedoucí týmů
Bezpečnost
Pátrání
Zboží a věci
První pomoc
Doprava
Evakuace
Foto
kordón
přeživší
vyhledání
přeživší
nezranění
Rehab. centrum
místo
vstup/výstup
z kordonu
těla
zajištění
osoby
zranění
GPS
těla
plány
osoby
stopy
věci
těla
záznamy
stopy
Obr. 9 - Schéma záchranných operací na místě hromadného neštěstí
103
Obr. 10 – Návrh rozmístění jednotlivých složek na místě neštěstí (upraveno podle Interpolu)
Legenda k obr. 10:
1 – transportní tým
2 – chráněná brána pro vstup
a výstup z místa neštěstí
3 – ostatní personál
4 – pracovna AM skupiny
5 – Public Relation skupina
6 – ochrana osob
7 – občerstvení
8 – logistika
9 – velitelský stan
10 – první pomoc
11 – pracovna PM skupiny
12 – prohlídka těl (pro osoby blízké)
13 – úložiště rakví a vaků
14 – stomatologická vyšetřovna
15 - pitevna
16 – sklad těl
17 – fotoateliér a daktyloskopie
18 – zázemí
19 – příjem těl
104
Všechny složky jsou přímo podřízeny veliteli zásahu, což podle § 19 zákona
o IZS je zpravidla velitel jednotky požární ochrany. V případě mimořádné události
si velitel zásahu může ustanovit řídící štáb, ve kterém mohou být zastoupeny velitelé jednotlivých na místě zasahujících složek, případně další potřebné osoby.
První součinnostní opatření však provádějí operační střediska Integrovaného záchranného systému České republiky. 125
Mezi první činnosti v případě mimořádné události patří tyto:
-
zaktivování potřebných složek IZS pro mimořádné události (Záchranná
služba, Hasičský záchranný sbor, Policie ČR, ÚZPLN, Drážní inspekce
atd.),
-
uzavření a ochrana místa neštěstí Policii ČR, případně obecní policii
nebo Armádou ČR,
-
zajištění koordinace všech zúčastněných jednotek pod jednotným velením,
-
okamžitá analýza situace a přijmutí vhodných opatření na místě
neštěstí,
-
zahájení činností jednotlivých složek na místě neštěstí (Záchranná
služba, Hasičský záchranný sbor, DVI týmy, ÚZPLN atd.),
-
dobrá následná koordinace v případě identifikace obětí (převoz těl do
pitevny apod.).
Na místě musí být v první řadě provedena tato opatření:
-
poskytnuta první pomoc zraněným,
-
opatření k ochraně místa události (uzavření prostoru před nežádoucími
osobami),
STČ 09/IZS: Typová činnost složek IZS při společném zásahu při mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí. In: Hasičský záchranný sbor ČR [online]. 2011. vyd. Praha, 2011
[cit. 2011-04-01]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/dokumentace-izs-587832.aspx
125
105
-
opatření k zajištění bezpečnosti zasahujících, okolního obyvatelstva a
ochraně životního prostředí (likvidace požáru, zamezení a likvidace
úniku nebezpečných látek apod.).
V případě neštěstí s větším počtem obětí nezjištěné totožnosti musí být velitelem zásahu nebo pověřeným členem řídícího štábu vyrozuměn podle stanových postupů odpovědný (kontaktní) pracovník DVI týmu. Zpravidla se toto vyrozumění provádí cestou Operačního střediska Policejního prezídia ČR, které vyrozumí kontaktní osobu DVI týmu (koordinátora).
Koordinátor DVI týmu provádí v prvním sledu tyto činnosti:
-
vyrozumí vedoucího DVI týmu,
-
vyrozumí potřebný počet členů DVI týmu (včetně příslušných soudních
lékařů),
-
zajistí přepravu DVI týmu na místo neštěstí (např. Leteckou službou Policie ČR),
-
zajistí potřebnou kapacitu ve spádovém Ústavu soudního lékařství,
-
koordinuje dále činnost DVI týmu a podle potřeby povolá další členy DVI
týmu,
-
koordinuje další činnosti v procesu identifikace – všechny činnosti po
opuštění místa události,
-
koordinuje další spolupráci mezi ostatními složkami Policie ČR IZS pro
předávání potřebných informací.
Na tom jak koordinátor zareaguje v prvním okamžiku, bude záviset následný úspěch identifikačního DVI týmu. Stejně důležitá je i spolupráce koordinátora DVI týmu s koordinátory a veliteli ostatních složek.
Schéma spolupráce mezi jednotlivými složkami nalezneme na obr. č. 11.
Toto schéma bylo vytvořeno na základě doporučení Interpolu. Vzhledem k tomu,
že každá situace může být co do rozsahu rozdílná a není třeba využít služeb všech
jednotek, lze tuto strukturu modifikovat.
106
Velitel zásahu
Velitel komunikace
Velitel záchranných operací
Koordinátor místa
neštěstí
Vedoucí týmu
spojovatelů
Vedoucí DVI
týmu
PM skupina na
místě neštěstí
AM skupina
TU skupina
Vedoucí PM skupiny
Vedoucí AM skupiny
Vedoucí TU skupiny
Vedoucí týmu
Uzávěra místa
neštěstí
Záchranáři
Telefon, radio, fax, počítače, dispečink,
atd.
Public relation
Nezranění
státní zástupce
policejní orgán
Věci
Stopy
Obr. 11 – Začlenění DVI týmu do struktur IZS a vazby na ostatní složky IZS
Interpolem navrhovaná struktura byla modifikována na české poměry a
ověřena na simulovaném leteckém neštěstí – „Letiště 2007“, které proběhlo v Doupově, okres Karlovy Vary, v říjnu 2007.126 Námětem cvičení byla zkouška součinnosti jednotlivých složek IZS na místě leteckého neštěstí. Cvičení se zúčastnilo
kromě Policie ČR, také několik dalších složek IZS (Armáda ČR, HZS ČR,
ÚZPLN).127
Blíže kap. 8.3
problémů při identifikaci osob a věci v případech hromadných nehod“ (projekt MV ČR č. 263-5 identifikační kód projektu VD20062008B07 – uloženo v Kriminalistickém ústavu Praha pod čj.KUP205-3/ČJ-2009
126
127
107
6 Návrh modelu českého identifikačního DVI týmu
Úvod
6.1
Pro identifikaci je vždy třeba získat údaje, které jsou vlastní identifikované
osobě. Tyto údaje se nazývají markanty.128
Markanty (určité znaky, změny) se dělí na:
-
hlavní
-
vedlejší.
Hlavní jsou ty, u nichž již nemůže nastat návrat kvantity ani kvality ke stavu
před jejich vznikem.
Vedlejší jsou takové, jejichž kvantita i kvalita se může změnit. Například:
zubní kaz je defekt tvrdých zubních tkání (je to markanta hlavní), který se již nemůže obnovit, ale může být opraven výplní, jejíž velikost či materiál se může časem změnit (je to markanta vedlejší); vyoperování např. žlučníku vede k trvalé
ztrátě tohoto orgánu (nový již nenaroste – je to tedy markanta hlavní), ale zanechá
pooperační jizvu, která může měnit vzhled (je to tedy markanta vedlejší).
Základní pravidlo: čím zvláštnější, výjimečnější je markanta, tím má pro
identifikaci větší význam. Kromě rozdělení na hlavní a vedlejší markanty, tyto rozlišujeme na:
-
přímé
-
nepřímé.
Přímé jsou takové, které osobu identifikují jednoznačně a lze je objektivními
postupy ověřit – DNA profil, otisk prstu, stav chrupu.
Nepřímé jsou takové, které totožnost pouze podporují – sdělení o nějakém
osobním znaku, osobní věci, poznání osoby.
Takové rozdělení je důležité z toho hlediska, že nepřímé markanty mohou
být ať úmyslně či neúmyslně nesprávně uvedeny.
128
ČÍŽEK, R. – PILIN, A. Ztotožňování neznámých mrtvol a některé problémy, vyskytující se na
tomto úseku pátrání. Kriminalistický sborník, roč. 28, 1984, č. 9, s. 573-575
108
Studiem tělesných a duševních vlastností pro identifikaci a automatizovaným vyhodnocováním se zabývá vědní obor forenzní biometrika. Obor se dělí na
biometriku fyziologickou a behaviorální. Fyziologická biometrika se zabývá hodnocením takových fyzických znaků osoby jako otisk prstu, tvar obličeje, struktura
duhovky (iridoskopie) a sítnice (retinoskopie). Zatímco daktyloskopie a obličejová
rekognice jsou metody použitelné jak na mrtvých, tak i na živých, použití iridoskopie a retinoskopie na mrtvých dosud nebylo popsáno. Behaviorální biometrika vyhodnocuje znaky vycházející z duševní činnosti člověka - vyhodnocení rukou napsaných dokumentů, hlasových záznamů; tyto metody nacházejí uplatnění hlavně
při identifikaci živých, i když teoreticky by mohlo zkoumání ručního písma být uplatněno při prohlídce písemností, nalezených u těla oběti hromadné nehody.
Třemi základními identifikačními metodami jsou DNA analýza, daktyloskopie a forenzní stomatologie.129 Tyto metody mají stejnou váhu a každá z nich může
o totožnosti osoby rozhodnout samostatně.
6.2
Struktura českého DVI týmu
6.2.1 Doporučení Interpolu
Interpol doporučuje ve svých metodických příručkách130 rozdělení činností
do tří částí:
-
post mortem činnost – ohledání obětí krátce po události a následné identifikační úkony v rámci ohledání soudními lékaři na pitevnách ústavů soudního lékařství případně jinde). Pro dokumentaci slouží růžové formuláře Interpolu, které jsou strukturované a procesně vedou jejich zpracovatele.
-
ante mortem činnost – shromažďování dostupných informací o potenciální oběti. Shromažďují se především identifikační informace z místa výskytu vytipované osoby – trichologický materiál, daktyloskopické otisky
osoby, fotografie atd. Pro dokumentaci slouží žluté formuláře Interpolu.
129
Fiala, B.: Identifikace osob podle chrupu (forenzní stomatologie). Státní zdravotnické nakladatelství, Praha 1968, str. 162-163.
130
DVI guide [online], Lyon, 2011, [cit. 2011-12-5] dostupné z www <http://www.interpol.int/INTERPOL-expertise/Forensics/ DVI-page/Disaster-victim-recovery-form >
109
-
vyhodnocovací činnost – porovnání všech zjištěných informací post mortem činností a ante - mortem činností a vyslovení závěru identifikačního
procesu. Pro tyto účely jsou vytvořeny bílé formuláře Interpolu.
Příručka Interpolu pro práci DVI týmů navrhuje pouze hrubou strukturu iden-
tifikačních týmů. Je na každé členské zemi, jak si strukturu přizpůsobí místním
podmínkám. Řešitelé projektu bezpečnostního výzkumu jako základy si vzali tyto
tři části procesu identifikace a základní strukturu přizpůsobili těmto procesů s tím,
že proces post – mortem ještě rozdělili na dvě části:
-
činnost na místě události – provádí dokumentační úkony na místě události ještě před transportem těla a věcí z jeho okolí na vyhrazené místa a
následně na pitevnu. Činnost výhradně směřuje k dokumentačním úkonům
za účelem identifikace oběti.
-
činnost na pitevně – provádějí se další úkony, které nelze provádět na
místě události. Odebírají se vzorky pro znalecká zkoumání za účelem identifikace oběti. Obecně platí, že se provádějí všechny zbývající úkony, které
nebyly provedeny na místě nálezu, případně již provedené se doplňují nebo
upřesňují.
Pracovní skupiny identifikačního DVI týmu ČR
6.3
Z rozdělení identifikačních metod na kriminalisticko-technické a kriminalisticko-taktické vyplývá i rozdělení činností identifikačního DVI týmu na tři hlavní
skupiny.
První skupinou je Post Mortem skupina (dále jen „PM skupina“), druhou
Ante Mortem skupina (dále jen „AM skupina“) a třetí totožnost ustanovující skupina (dále jen „TU skupina“). Zkratky AM a PM jsou mezinárodně dohodnuté a
všeobecně používané, pro totožnost ustanovující tým se v cizině používá název
"reconciliation team" 131, ale není pro něj vžitá žádná zkratka.
Reconciliation má v češtině více významů a pro potřeby identifikace nejspíše odpovídá sladění
a to proto, že v tomto týmu se porovnávají výsledky jednotlivých identifikačních metod a slaďují se
AM a PM nálezy osoby vytypované a identifikované. Zákon č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky hovoří o zjištění totožnosti. Autor se domnívá, že tento výraz je širší a více specifikuje činnost
celého DVI týmu. Z tohoto důvodu bude i dále využívat označení totožnost ustanovující skupina.
131
110
Pro lepší základní orientaci v textu autor považuje za důležité zdůraznit některé základní činnosti výše vyjmenovaných skupin, přestože se důkladnému rozboru věnuje v dalších kapitolách.
PM skupina DVI týmu svojí činnost dělí na dvě fáze:
1.
fáze probíhá při ohledání těla oběti na místě nehody. Zde není nutná
účast některých expertů (např. daktyloskop, genetik apod.) Poloha těla se
zadokumentuje (foto a video) a zaměření pomocí profesionálního GPS přijímače (s chybou měření pod 60 cm).132 Soudní lékař provede základní obhlídku a spolu s policejním orgánem tělo (nebo jeho část) označí a určí
místo, kde bude tělo uloženo.
2.
fáze probíhá na pitevně. Nemusí se vždy jednat o pitevnu klasickou (nemocnice, ústavy soudního lékařství apod.) Pitevna může být zřízena v polních podmínkách. Pro tyto účely se jeví jako vhodné letecké hangáry, velké
haly, kde je zabráněn přístup nepovolaných osob (např. novinářů). Stejně
tak vhodné jsou různé polní stany.133 Avšak v těchto případech mohou být
klimatické podmínky na obtíž. V této fázi je nejprve třeba zvážit jaké identifikační metody a v jakém pořadí budou na ostatcích oběti použity. Zejména
půjde o metody genetické identifikace, daktyloskopie, stomatologické vyšetření apod.
AM skupina DVI týmu vyhledává veškeré dostupné informace o zemřelém, případně pohřešovaném. Policejní pátrači vytipují osoby, které mohly být
v havarovaném dopravním prostředku nebo jinde (např. na základě seznamu ces-
Vyšší chyba měření (> 1 m) popírá smysl použití GPS přijímače na místě neštěstí za účelem
přesného zaměření nálezu (osoby, věcí) – blíže např. BENDL, P. GPS. Odborná sdělení KÚ
Praha, 1998, roč. 27, č. 1, s. 10 – 14
133
V podmínkách České republiky bude mimo jiné přihlíženo i k finanční otázce. Dosud není vyřešeno, z jakých prostředků by byla realizace mobilních jednotek hrazena. V zahraničí jsou tato
mobilní centra budována nestátními firmami a následně hrazeny ze státních rozpočtů – např. vybudování identifikačního centra v Londýně po pumových útocích 7. 7. 2005
132
111
tujících havarovaného letadla - v případě leteckých katastrof existují seznamy pasažérů, což silně zjednodušuje jejich práci). 134 Tato činnost začíná v době po provedení základních úkonů PM skupiny – ohledání místa nehody.
TU skupina provádí v závěrečné etapě procesu identifikace, po shromáždění všech dostupných informací, porovnání všech relevantních a verifikovaných
dat. Na závěr je konstatováno, zda tělo je identifikace pozitivní či negativní. TU
skupina úzce spolupracuje se státním zástupcem a policejním orgánem.
Vedoucí DVI
týmu
státní zástupce
policejní orgán
PM skupina
AM skupina
TU skupina
Vedoucí PM
skupiny pro
práci na místě
neštěstí
PM skupina pro
práci na pitevně
Vedoucí AM
skupiny
Vedoucí TU skupiny
Obr. 12 – Doporučená základní struktura českého DVI týmu
Kromě těchto tří skupin je to dále tým technické a logistické podpory (tzv.
TLP tým), zajišťující zejména vytvoření lokální počítačové sítě, komunikaci mezi
skupinami, materiálně - technické vybavení, dopravu a další logistická podpora
týmu.
134
CHMELÍK, J. et al. Letecké nehody. 1. vyd. Praha: Themis, 2007, s. 84 – 85, ISBN 80-7312033-4
112
6.4
Post – mortem skupina (PM skupina)
6.4.1 Úkoly PM skupiny - obecně
Úkolem PM skupiny je provést prohlídku těl na místě nehody a pitvu se
zaměřením na identifikaci. Z toho je zřejmé, že v rámci PM skupiny jsou dvě různé
podskupiny, lišící se postupem prací a materiálně technickým zabezpečením.
Jsou to skupiny pracující na místě neštěstí a skupiny pracující v pitevně. Obě jsou
řízeny vedoucím PM týmu. Jde o relativně samostatné skupiny, avšak navzájem
závislé. Na práci PM skupiny pro práci na místě neštěstí je závislá druhá skupina
– PM skupina pro práci na pitevně. Úkolem skupin je získat nejvíce informací –
markant. Někteří členové PM skupiny pro práci na místě neštěstí mohou následně
pracovat ve skupině určené pro práci na pitevně (soudní lékaři, fotografové apod.).
6.4.2 PM skupina pro práci na místě neštěstí
V terénu pracuje několik PM pracovních skupinyn pro práci na místě
neštěstí. Každá skupina má jednoho vedoucího, který přijímá informace od vedoucího všech PM skupin o nálezech v terénu. Úkolem tohoto týmu je provést prohlídku těl nebo částí těl a jiných stop biologického původu a také předmětů na
místě události, které mohou mít souvislost s nehodou a mohou pomoci při identifikaci jedince. Součástí prohlídky je provedení dokumentace (písemné, fotografické, topografické či videodokumentace).135
Úkolem této skupiny je pouze provést prohlídku těla (resp. jeho části), nálezy zapsat do formulářů tištěných, nebo elektronicky do notebooku, provést fotodokumentaci, zaměřit polohu nálezu pomocí profesionálního GPS přijímače (s
chybou max. 60 cm).136 Zaměření nalezených těl a předmětů pomocí GPS přijímače se provádí pouze u nálezů v exteriéru. V součinnosti se jinými složkami IZS
následně zajistí transport nálezu na místo dočasného shromaždiště zemřelých
(viz. obr. č. 13).
analogie s čl. 17 – 46 Závazného pokynu policejního prezidenta č. 100 ze dne 7. prosince
2001 ke kriminalistickotechnické činnosti Policie České republiky
136 BENDL, P. GPS. Odborná sdělení KÚ Praha, 1998, roč. 27, č. 1, s. 10 - 14
135
113
Velitel zásahu a jeho personál
Velitel záchranných
jednotek
Vedoucí DVI týmu
Vedoucí oddělení PR
a komunikace
Koordinátor záchranných jednotek
Koordinátor DVI
týmu
velitelské stanoviště
místo neštěstí
Vedoucí PM
skupiny
Vedoucí PM skupiny pro
práci na místě neštěstí
GPS
zapisovatel
fotograf
Vedoucí PM skupiny pro
práci na pitevně
soudní lékař
prohlídka těla
transport těla
dočasné uložení
pitevna
Obr. 13 – Začlenění PM skupiny na místě události do jednotek IZS
Nálezy na místě jsou zaznamenány na předepsané formuláře (blíže kap.
7.6). Nesnímatelné, nebo z těla obtížně sejmutelné předměty (náramky, hodinky,
prsteny) se ponechají na těle, snadno snímatelné předměty se sejmou a dají do
obalového materiálu řádně označeného identifikačním číslem a vše je zaznačeno
114
do protokolu. Následně se všechny předměty zajistí cestou vedoucího DVI týmu
nebo jím pověřenou osobou na bezpečném místě za účelem dalších úkonů.
6.4.2.1
Složení PM skupiny pro práci na místě neštěstí
Složení PM skupiny na místě neštěstí:
-
vedoucí skupiny – koordinuje činnost skupiny, je ve spojení s koordinátorem, od kterého přebírá informace o nalezených objektech ohledání. Stejně tak koordinátorovi předává informace o provedených úkonech. Je odpovědný za činnost PM skupiny na místě neštěstí.
-
policejní orgán – osoba procesně způsobilá podle § 12 zákona č.
141/1961 Sb. (trestní řád) a vykonává činnosti podle Závazného pokynu
policejního prezidenta č. 13O/2007, tj. odpovídá za procesní stránku činnosti skupiny.
-
soudní lékař – provádí základní úkony prohlídky těla zemřelého. Je
podřízen vedoucímu skupiny.
-
fotograf – provádí fotografickou dokumentaci místa nálezu. Fotograf je
policista (znalec KÚP, OKTE, příp. technik SKT), který vlastní potřebné
oprávnění pro dokumentaci místa činu dle Závazného pokynu policejního prezidenta č. 77/2010 - příloha č. 2, písmeno j) a k), tyto činnosti
provádí v souladu se Závazným pokynem Policejního prezidenta č.
100/2001. Je podřízen vedoucímu skupiny. V případě, že není ve skupině pracovník vyčleněn pro zaměření místa nálezu pomocí systému
GPS a je-li vybaven profesionálním GPS přijímačem, provádí také tuto
činnost.
-
zapisovatel – provádí zápis do tištěných nebo elektronických formulářů.
Zapisovatel je proškolená osoba v oblasti vyplňování potřebných formulářů a umí využívat potřebnou výpočetní techniku. Je odpovědný za
správnost vyplnění formulářů. Je podřízen vedoucímu skupiny.
-
řidič – provádí transport skupiny na místo neštěstí.
115
-
pracovník s GPS přijímačem – osoba vybavená profesionálním GPS
přijímačem137 a proškolená k zaměřování polohy objektu ohledání. Je
podřízen vedoucímu skupiny.
Členy PM skupiny pro práci na místě neštěstí mohou být i někteří další specialisté, pokud je jejich přítomnost na místě žádoucí. Může se jednat například o
videodokumentaristu, který může provádět videodokumentaci na místě neštěstí (v
žádném případě, však tato videodokumentace nenahrazuje fotografickou dokumentaci).
Vedoucí PM skupiny
Vedoucí PM skupiny pracují na místě neštěstí
-
- soudní lékař
- policejní orgán
- soudní lékař poli- fotograf
cejní orgán
zapisovatel
soudní- lékař
- fotograf
- orgán
GPS
policejní
- zapisovatel
- řidič
fotograf
- GPS
zapisovatel
- řidič
GPS
řidič
Úložiště PM formulářů
Podatelna vzorků
PM skupina pracující na pitevně
- 2 soudní lékaři
skupina
- PM
zubní
lékař pracující na pitevně
- 2 soudní lékaři
- fotograf
- zubní
lékař pracující na pitevně
- zapisovatel
PM skupina
fotograf
- antropolog - 2 soudní lékaři
- zapisovatel
- daktyloskop
- zubní lékař
antropolog
- genetik
- fotograf
- daktyloskop
- pitevní
asistent
- zapisovatel
- genetik
- antropolog
- pitevní
- asistent
daktyloskop
- genetik
- pitevní asistent
Obr. 14 – Struktura PM skupiny v minimálním složení
BENDL, P. GPS ve službách kriminalistiky. In Junior Forensic Science 09 [CD/ROM].
Brno:VÚT, 2009 [cit. 2009-12-12].
137
116
6.4.2.2 Materiálně – technické vybavení PM skupiny pro
práci na místě neštěstí
PM skupina pro práci na místě neštěstí vykonává především dokumentační
činnost. Z tohoto důvodu musí být vybavena dokumentačními prostředky. Jedná
se především o potřebné DVI formuláře pro práci na místě neštěstí, případně DVI
PM formuláře. Formuláře mohou být buď v tištěné, nebo elektronické podobě.
V případě využití elektronických formulářů musí být skupina vybavena přenosným
počítačem (notebookem, případně notebookem s funkcí Tablet PC nebo s podobnou funkcí – dotykovou obrazovkou) a dále potřebným vybavením pro zálohu elektronických dat (USB disky, tzv. flash disky, CD, DVD apod.), anebo vybaven zařízením pro přenos dat (např. Wi-Fi).
Skupina musí být dále vybavena vhodnou fotografickou technikou pro vytvoření fotografické dokumentace místa nálezu (digitální fotografický přístroj nebo
fotografický přístroj na kinofilm). Fotografická dokumentace se provádí zásadně
barevně. Fotograf dále musí být také vybaven potřebnou další fotografickou technikou (stativ, makro objektiv, zábleskové zařízení apod.) a samozřejmě musí mít
u sebe potřebný počet náhradních elektrických zdrojů, filmů, případně paměťových karet.138
Soudní lékař provádějící zevní prohlídku zemřelého musí být především vybaven ochrannými pomůckami.
Na místě nálezu musí být provedeno zaměření místa nálezu objektu (těla
nebo věcí). Za tímto účelem je tým vybaven profesionálním GPS přijímačem. Není
přípustné používat amatérské GPS přijímače. U těchto přijímačů není garantována chyba měření. V případě nálezu těl nebo předmětů uvnitř přepravního prostředku (např. vlaku) není potřebné zaměřovat pozici těl pomocí GPS přijímače
(neměří v interiéru).139 V takovém případě se provede zaměření klasickými topografickými metodami a prostředky a pomocí GPS se zaměří výchozí bod měření
(tzv. VBM).
NĚMEC, M. et al. Kriminalistická dokumentace. 1. vyd. Praha: Policejní akademie ČR, 2009,
ISBN 978-80-7251-307-9
139 BENDL, P. Zločin, GPS a trest – Využití GPS v policejní praxi. Geoinfo, 2000, č. 4
138
117
Skupina musí být vybavena potřebným počtem čísel, které slouží k označení těl a věcí a dalšími pomůckami (provázky, nůžky apod.).
PM skupina se na místo neštěstí dopravuje služebními dopravními prostředky (služební automobil, případně služební letadlo, vrtulník). Za účelem rychlého nalezení místa je vhodné využít satelitní automobilovou navigaci GPS. Vedoucí skupiny musí být dále vybaven vhodnými telekomunikačními prostředky
(mobilní telefon, radiostanice, satelitní telefon apod.).
PM skupina na místě neštěstí musí mít odpovídající zázemí. V případě, že
jsou v okolí budovy, musí být ze strany vedoucích celého zásahu přidělena odpovídající prostor (místnost) pro činnost skupiny. Je třeba zajistit dostatečné osvětlení místnosti a přívod elektrického proudu. V případě, že podmínky neumožňují
zajistit místnost pro činnost skupiny, je toto řešeno například stavbou stanu pro
DVI tým. Součástí uzavřeného a nepromokavého stanu musí být elektrocentrála
pro výrobu elektrické energie. Hlavním požadavkem na tuto elektrocentrálu je dostatečný výkon (min. 3 kW) a stabilita vyráběného proudu (s ochranou pro PC).
Stan musí být vybaven dostatečným osvětlením a v případě chladného počasí i
vhodným tepelným vytápěním. Dále musí být vybaven několika skládacími stoly a
židlemi pro zázemí týmu (práci i odpočinek). V současné době je Kriminalistický
ústav Praha vybaven stanem pro tuto činnost včetně popsaného vybavení).
6.4.3 PM skupina pro práci na pitevně
6.4.3.1 Úkoly PM skupina pro práci na pitevně
Nejdůležitější činnosti, směřující k objasnění totožnosti se provádějí při
pitvě zemřelých nebo částí těl. Pitvy osob zemřelých při hromadných katastrofách
se provádějí na ústavech nebo odděleních soudního lékařství. 140 Tato práce je
prováděna výhradně soudními lékaři případně ve spolupráci se stomatology, antropology, znalci z oboru daktyloskopie a genetika.
Metodická příručka soudního lékařství pro postup při hromadných neštěstích, Praha [online].
2013 [cit. 2013-02-15]. Dostupné z: http://www.uvn.cz/pracoviste/soudni_lekarstvi
140
118
6.4.3.2 Složení PM skupiny pro práci na pitevně
Složení PM skupiny pro práci na pitevně:
-
vedoucí skupiny – koordinuje činnost skupiny, je ve spojení s koordinátorem. Stejně tak koordinátorovi předává informace o provedených
úkonech. Je odpovědný za činnost PM skupiny na místě neštěstí.
-
2 soudní lékaři - provádějí soudní pitvu.141
-
odontolog,
-
znalec v oboru antropolog - provádí odběr potřebných vzorků pro následné antropologické zkoumání.
-
znalec v oboru daktyloskopie - je vybaven potřebnou technikou pro
odběr daktyloskopických tisků pitvané osoby a toto také provádí za účel
porovnání otisků v národní sbírce (AFIS – BIS), případně porovnání se
jinak zajištěnými otisky,
-
znalec v oboru genetika - dohlíží nebo sám provádí odběr vzorků pro
následné genetické zkoumání za účelem zjištění genetického profilu
pitvané osoby,
-
fotograf - provádí fotografickou dokumentaci místa nálezu. Fotograf je
policista (znalec KÚP, OKTE, příp. technik SKT), který vlastní potřebné
oprávnění pro dokumentaci místa činu dle Závazného pokynu policejního prezidenta č. 77/2010 - příloha č. 2, písmeno j) a k), tyto činnosti
provádí v souladu se Závazným pokynem Policejního prezidenta č.
100/2001.
-
zapisovatel – provádí zápis do tištěných nebo elektronických formulářů.
Zapisovatel je proškolená osoba v oblasti vyplňování potřebných formulářů a umí využívat potřebnou výpočetní techniku. Je odpovědný za
správnost vyplnění formulářů.
-
141
pitevní asistent.
§ 110 zákona č. 141/1961 Sb., o trestní řízení soudním (trestní řád)
119
Před zahájením pitvy je provedena kompletace Identifikačních karet z místa
nehody s DVI PM formuláři a fotografie těla či nálezu. Pitvy jsou prováděny obvyklým způsobem se zaměřením na identifikační markanty a je proveden záznam obvyklým způsobem – vypracuje se pitevní protokol, který má dvě čísla jednací: pořadové číslo soudně-lékařského zařízení tj. číslo pitevního protokolu, a číslo nálezu z místa nehody. Číslem nálezu z místa nehody jsou značeny vzorky, jejichž
odběr provádí pitvající lékař, a které jsou odesílány na laboratorní vyšetření.
Vzorky z pitevny jsou, kromě čísel z místa, opatřeny kódem vzorku dle zvyklostí
příslušné laboratoře. Souběžně s diktátem pitevního protokolu zapisovatel zaznamenává údaje do DVI PM formulářů (papírových nebo elektronických). Kopie pitevního protokolu může být součástí PM formuláře. Pitva je provedena dvěma
soudními lékaři.142
Závěr pitvy tvoří diagnóza příčiny smrti, základního onemocnění a úrazových změn a přehled identifikačních markant. Závěr o příčině smrti se zaznamená
na list o prohlídce mrtvého.143 Znalec v oboru daktyloskopie snímá otisky prstů,
znalec v oboru genetického zkoumání ve spolupráci se soudním lékařem provádí
odběr vzorků pro genetickou expertízu. Pitevní asistent vykonává běžné práce
související s pitvou, pomáhá při zajišťování vzorků, jejich značení a vypisování
průvodek na laboratorní vyšetření. Odebrané vzorky jsou předány vedoucímu PM
týmu, který vede evidenci vzorků, zajistí jejich předání do laboratoře a zpětně zaznamená výsledky do DVI PM formulářů.
Vyplněné formuláře jsou předány vedoucímu PM týmu, který zajistí jejich
umístění do úložiště DVI PM formulářů v elektronické podobě. Jeden ze soudních
lékařů se pak podílí na práci při porovnávání nálezů v týmu ustanovujícím totožnost.
142
143
§ 110 zákona č. 141/1961 Sb., o trestní řízení soudním (trestní řád)
úřední dokument SEVT kód: 14105005
120
6.4.3.3 Materiálně – technické vybavení PM skupiny pro
práci na pitevně
Pro splnění úkolů směřujících k objasnění totožnosti jsou pro práci na pitevně zapotřebí dokumentační prostředky DVI týmu, různé další pitevní nástroje,
pomůcky pro odběr vzorků, pomůcky pro zajištění daktyloskopických otisků apod.
Dokumentační prostředky - skupina musí být vybavena dostatečným počtem DVI PM formulářů pro činnost PM skupiny. Tyto formuláře jsou buď v tištěné,
nebo elektronické podobě (PM formuláře – příloha č. 4). Pro elektronické formuláře je třeba využít stolní počítač, notebook, notebook s dotykovou obrazovkou
nebo tzv. tablet. Pro zálohu dat musí být skupina vybavena potřebnou techniku
pro zálohování elektronických dat, případně pro jejich přenos do centra (USB
disky, tzv. Flash disky, záznamová média – CD, DVD, apod.).
Kromě písemné dokumentace se provádí ještě dokumentace fotografická.
Za tímto účelem je fotograf skupiny vybaven fotografickým přístrojem (digitálním
nebo přístrojem na tzv. kinofilm). Dokumentace se zhotovuje vždy barevně. Kromě
fotografického přístroje je fotograf vybaven vhodným zábleskovým zařízením, objektivy pro makro fotografii (pro zhotovení detailů), případně další potřebnou technikou (stativ, mezikroužky, dálkovou spoušť atd.). Pro dokumentaci je dále
vhodné, aby skupina byla vybavena diktafonem pro diktát pitevního protokolu
soudním lékařem, nebo je pitevní nález diktován přímo na pitevně zapisovatelce.
Skupina pracující na pitevně může být dále vybavena přenosným RTG zařízením
pro provádění RTG snímků - např. zubů. V současné době používá Kriminalistický
ústav Praha RTG přenosné zařízení NOMAD.
Nástroje a pomůcky – PM skupina musí být na pitevně vybavena potřebným množstvím pitevních a stomatologických nástrojů, prostředky na odběr
vzorků (např. zkumavky). Daktyloskop pracující na pitevně musí být vybaven potřebných materiálem pro sběr daktyloskopických otisků, zejména neživé osoby.
Ochranné pomůcky – skupina musí být vybavena potřebnými ochrannými
pomůckami pro práci na pitevně.
121
Vybavení skupiny musí být vždy připraveno před možným nasazením. Doporučuje se využít logistického zabezpečení jednotlivých členů týmu (např. Kriminalistického ústavu Praha, Ústavu soudního lékařství).
6.5
Ante - mortem skupina (AM skupina)
6.5.1 Úkoly AM skupiny
Úkolem AM skupiny je shromáždit identifikační údaje – markanty o osobě
či osobách vytypovaných. Zdroje identifikačních údajů (markant) jsou četné, ale
ne všechny mají stejnou průkazní hodnotu. Zdroje markant jsou:
-
Zdravotnická dokumentace - od praktického lékaře, ze zdravotnických
zařízení, od zubního lékaře. Zde může dojít ke komplikacím. V České
republice neexistuje zákonná norma pro vydávání originální lékařské
dokumentace třetím osobám (např. Slovinsko má toto právně ošetřeno).
-
Sdělení osoby blízké - o vzhledu, nápadných viditelných změnách na
těle např. tetování, operace.
-
Rodinné archivy - fotografií, videozáznamů, filmy, rukou psané dokumenty, v případě identifikace živé osoby i hlasové záznamy.
-
Osobní věci - průkazy totožnosti, řidičský průkaz, pas, platební karty –
na některých bývá fotografie, předměty denní potřeby.
-
Archivy policie, soudů, nápravně-výchovných zařízení, státní správy.
Vyhledávání údajů ze zdrojů markant náleží kriminalistům – pátračům, kteří
jsou pro tuto činnost vyškoleni. Protože mezi markanty patří i stopy (např. otisky
prstů, vzorky DNA, vlasy, vlákna) je nezbytně nutné, aby součástí týmu byl i kriminalistický technik se znalostmi zajišťování stop. Zejména shromažďování vzorků
DNA je důležité a vztahuje se nejen na osoby blízké (provedením bukálních stěrů),
ale i na předměty denní potřeby (hřeben, kartáček na zuby, prádlo, holení atd.).
AM skupina se tedy minimálně skládá z kriminalisty, kriminalistického technika a
řidiče. Úkolem skupiny je spojit se s osobami blízkými a získat co největší množství údajů. Ve skupině má každý člen své úkoly. Úkolem kriminalisty je vyslechnout
osoby blízké a zjištěné údaje zaznamenat na žluté DVI AM formuláře (příloha
122
č. 5). Ty jsou sestaveny tak, že vedou kriminalistu při vytěžování osoby, aby nebyla opomenuta žádná informace. Kriminalistický technik provádí sběr stop a vytváří jejich seznam. Úkolem řidiče je zabezpečování přepravy týmu a pomoc při
manipulaci s materiálem. Při činnosti AM týmu platí jedna důležitá zásada: k jedné
osobě se shromažďují údaje vždy a pouze v jedné AM skupině (jedna AM skupina
ale může řešit více osob). To znamená, že pokud se tým dozví např. od osoby
blízké o dalších zdrojích markant na jiných místech, provede jejich vytěžení. Pro
takový úkol může být do týmu přidělen další pracovník. Tím je zabezpečeno shromáždění údajů o jedné osobě na jednom místě. Vyplněné žluté DVI AM formuláře
vzorky jsou shromažďovány u vedoucího AM skupiny.
6.5.2 Složení AM skupiny
Množství AM skupin a počet jejich pracovníků závisí na rozsahu nehody a
počtu obětí. Těžko lze předvídat rozsah nehody a počet obětí, proto uvedené
schéma je základní a může být rozšířeno, ne však omezeno. Pro účely práce DVI
týmu je třeba určit a proškolit více AM skupin na lokální úrovni (například s využitím
pracovníků Krajských ředitelství policie ČR), tak aby v případě potřeby tito pracovníci byli k dispozici a věděli, jak a co mají dělat. Školení a metodické vedení členů
AM skupin však musí zabezpečovat vedení DVI týmu centrálně na úrovni celé
republiky.
Složení a činnosti jednotlivých členů skupiny:
-
vedoucí skupiny – řídí činnost AM skupiny, je ve spojení s vedoucím
DVI týmu, od kterého přebírá informace o pohřešovaných osobách, u
kterých je třeba provést vyhledání markant, případně dohledat ostatní
potřebné informace. Stejně tak vedoucímu předává informace o provedených úkonech a získaných markantech.
-
kriminalista - policejní orgán – osoba procesně způsobilá podle § 12
zákona č. 141/1961 Sb. (trestní řád). Jde o zkušeného policistu zařazeného ve Službě kriminální policie a vyšetřování (SKPV), který vykonává
pátrání po osobách a věcech, je podřízen vedoucímu skupiny.
123
-
kriminalistický technik – policista (technik SKT, znalec KÚP nebo
OKTE), který vlastní potřebné oprávnění pro tyto úkony dle Závazného
pokynu policejního prezidenta č. 135/2001 a tyto činnosti provádí v souladu se Závazným pokynem Policejního prezidenta č. 100/2001. Je náležitě materiálně vybaven a je řádně proškolen pro tyto činnosti.
AM skupina
Kriminalista
Technik
AM skupina
Zdroj (e)
markant
zapisovatel
Kriminalista
Technik
Řidič
Úložiště AM formulářů
Zdroj (e)
markant
Zdroj (e)
markant
Vedoucí AM skupin
a jeho skupina
Zdroj (e)
markant
Zdroj (e)
markant
Podatelna laboratoří
AM skupina
Kriminalista
AM skupina
Zdroj (e)
markant
Technik
Kriminalista
Technik
Obr. 15 – Struktura AM skupin v minimálním složení
Další osoby, které mohou být členy AM skupiny:
-
zapisovatel – provádí zápis do tištěných nebo elektronických DVI AM
formulářů (žluté). Zapisovatel je proškolená osoba v oblasti vyplňování
potřebných formulářů a umí využívat potřebnou výpočetní techniku. Je
odpovědný za správnost vyplnění formulářů. Je podřízen vedoucímu
skupiny.
-
řidič – provádí transport skupiny.
Skupina může být podle potřeby doplněna o další specialisty – např. znalce – genetika nebo daktyloskopa nebo odborníka na zajišťování mikroskop.
124
6.5.3 Materiálně - technické zabezpečení AM skupiny
Základním nástrojem pro shromažďování údajů jsou DVI AM formuláře. Mohou být vyplňovány buď v tištěné verzi, nebo přímo v elektronické podobě na notebooku nebo PC tabletu. Pokud jsou vyplňovány v elektronické podobě, po ukončení práce s formulářem musí být zálohovány na vhodné médium (CD, DVD, Flash
disk apod.).
Další, neméně důležitou výbavou, je základní vybavení jednotlivých odborníků. Kriminalistický technik (nebo znalec KÚP nebo OKTE) musí být řádně vybaven pro činnosti AM skupiny. Jeho vybavení je totožné jako pro práci na místě
činu.144 Technik musí mít k dispozici potřebné materiály pro sběr vzorků, např.
musí být vybaven soupravou pro bukální stěry, obalovým materiálem, prostředky
pro zajištění daktyloskopických stop, sáčky a zkumavkami na vzorky.
Pro přepravu AM skupin se využívá služebních dopravních prostředků (automobil, případně je-li to žádoucí služební letadlo, vrtulník). Je vhodné pro rychlejší
transport skupiny využít navigační GPS systém.
Vedoucí skupiny musí být vybaven telekomunikačními prostředky (telefon,
radiostanice, satelitní telefon apod.).
6.6
Totožnost ustanovující skupina (TU skupina)
6.6.1 Úkoly a složení totožnost ustanovující skupiny
Hlavním úkolem týmu ustanovujícího totožnost je provést porovnání AM a
PM nálezů. Tato činnost se provádí po ukončení činnosti jednotlivých PM a AM
skupin. Teprve poté může zahájit svoji činnost totožnost ustanovující skupina. 145
144
Závazný pokyn policejního prezidenta č. 100/2001 ke kriminalistickotechnické činnosti Policie
České republiky.
145 SOKOL, Miloš, Alexander PILIN, Petr BENDL a Pavel ZIKMUND. Mimořádné události s větším
počtem zemřelých a koncepce DVI v ČR. Soudní lékařství. 2010, roč. 55, č. 3, 28 - 31.
125
Činnost této skupiny řídí vedoucí. Hlavními články této skupiny jsou státní
zástupce a policejní orgán. Jedině státní zástupce může procesně potvrdit totožnost osoby.
Avšak hlavní identifikační činnost provádějí především soudní lékař, forenzní stomatolog, genetik a daktyloskop. Princip ustanovení totožnosti vychází z
porovnání pitevního a laboratorního nálezu o osobě identifikované s nálezy ze
zdrojů údajů a laboratorních nálezech osoby vytypované. Pro tyto účely jsou vyhodnoceny PM a AM DVI formuláře, vyplněné na základě předchozí činnosti již
zmíněných PM a AM skupin.
Státní zástupce
Vedoucí totožnost ustanovující skupiny
Policejní orgán
Vedoucí AM skupin
Vedoucí PM skupiny
Zástupci PM skupiny:
- soudní lékař
- genetik
- daktyloskop
- jiné laboratorní
metody
Obr. 16 – Struktura „Totožnost ustanovující skupiny“
Hlavními identifikačními metodami jsou DNA analýza, forenzní stomatologie a daktyloskopie. Tyto tři metody mají stejnou váhu a každá jednotlivě může
totožnost prokázat. Jako doplňující metoda může sloužit například analýza obrazu
(porovnání fotografií zemřelého a pohřešovaného) nebo antropologické zkoumání
(superprojekční porovnání fotografie pohřešovaného a obrazového záznamu
lebky zemřelého). Pro účely porovnání totožnosti a výroku o ustanovení totožnosti
slouží DVI ID formulář (příloha č. 6). Vedoucí TU týmu spolu s vedoucím AM, PM
126
týmu a zástupci PM týmů vypracují srovnávací protokol, ve kterém se vyjádří, do
jaké míry je totožnost osoby identifikované s osobou vytypovanou možná. Pokud
je totožnost potvrzena, je vypracován protokol o identifikaci oběti, který stvrdí
státní zástupce a vedoucí TU týmu.
Vedoucí DVI
týmu
státní zástupce
policejní orgán
PM skupina
AM skupina
TU skupina
Vedoucí PM
skupiny pro
práci na místě
neštěstí
PM skupina pro
práci na pitevně
Vedoucí AM
skupiny
2 soudní lékaři
policejní orgán
fotograf
policejní orgán
fotograf
Vedoucí TU skupiny
Vedoucí PM skupiny
krim. technik
soudní lékař
genetik
řidič
fotograf
daktyloskop
soudní lékař
genetik
GPS
antropolog
daktyloskop
zapisovatel
zapisovatel
laboratoř
řidič
pitevní asistent
Vedoucí AM skupiny
Obr. 17 – Navržená struktura celého DVI týmu České republiky
127
7 Kriminalistická
dokumentace
místa
hromadného
neštěstí a Post Mortem a Ante Mortem dokumentace
7.1
Úvod do kapitoly
Dokumentace místa hromadného neštěstí je jednou z nejdůležitějších ne-
odkladných a neopakovatelných úkonů práce vyšetřovacích týmů (výjezdové skupiny policie a DVI týmu). Tuto činnost nelze opomenout, protože informace získané na místě nálezu zemřelých nelze ničím jiným nahradit. Zejména informace o
poloze těla, stavu těla, oděvních svršků, osobních předmětů jsou velmi důležité
pro pozdější identifikaci nalezené zemřelé oběti. Poslouží nám nejen pro rozptýlení možných pochybností a nepřesností během procesu identifikace, ale také
v procesu zjištění příčin neštěstí.
Interpol ve svých doporučeních zásadně požaduje provedení dokumentace
a zejména pak využívání mezinárodních formulářů DVI týmů, do kterých se zapisují všechny potřebné informace. České právní předpisy (i interní – policejní) vyžadují zadokumentování jakéhokoliv místa události trestného činu (i v případě hromadného neštěstí zpravidla dochází ke spáchání trestného činu) běžnými dokumentačními postupy. Shrneme-li doporučení Interpolu a českých právních norem,
výsledkem bude kvalitně provedená dokumentace místa události – v případě činnosti DVI týmu místa nálezu zemřelého. Dokumentace musí být vždy provedena
podle nejnovějších poznatků a nejmodernější technikou.
V průběhu řešení projektu bezpečnostního výzkumu autor jako jeden z prioritních úkolů řešil problematiku využití identifikačních formulářů Interpolu v českých podmínkách. Formuláře pro práci DVI týmů byly na zakázku firmou Software
602 převedeny do elektronické formy XML datových formulářů. Byly přeloženy
z anglického do českého jazyka.
V průběhu řešení projektu byly autorem řešeny také další okruhy dokumentace. Zejména kriminalistické – fotografické a topografické. Na místě hromadné
nehody musí být vždy prováděna fotografická a topografická dokumentace místa
nálezu oběti, části oběti nebo věcí a stop (viz. Závazný pokyn policejního prezidenta č. 100/2001 ke kriminalistickotechnické činnosti Policie České republiky).
128
Na základě praktických zkušeností řešitelů bezpečnostního projektu a konzultací,
případně stážemi na jiných odborných pracovištích, byla tato problematika zaměřena především na využití GPS systémů a dále moderních dokumentačních prostředků (Spheron, 3D modelování apod.). Při řešení projektu byla prakticky odzkoušena možnost využití několika druhů GPS přijímačů, s tím, že jako nejvhodnější se jeví profesionální GPS přijímače, které garantují max. chybu naměřených
dat do 60 cm.146 Ostatní (turistické, automobilové atd.) přijímače hodnověrně negarantují přesnost měření a vnáší do naměřených dat neúmyslnou chybu. Tyto
přijímače jsou vhodné jako navigační prostředek pro dopravu na místo hromadného neštěstí. Stejně tak bylo prakticky odzkoušeno využití sférické kamery
(Spheron VR) na místě události s velkým počtem obětí (železniční neštěstí ve
Studénce – 9. srpna 2008). V tomto případě bylo vyhodnoceno využití této sférické
kamery během záchranných prací jako neúčelné.147
7.2
Topografická dokumentace pomocí GPS
Bezmála 19 let je v policejní praxi využíván navigační systém GPS (Global
Position System). Jediným pracovištěm, které se zabývá přesnou dokumentací
místa činu pomocí systému GPS, je Kriminalistický ústav Praha, který již od roku
1994 tuto dnes běžně dostupnou techniku využívá pro zaměřování stop, předmětů
a jiných zájmových bodů na místech závažné trestné činnosti. V minulosti byla
mnohokrát řešena problematika topografické dokumentace rozsáhlých míst události. Vytvoření topografického plánku rozsáhlého místa události běžnými prostředky a metodami, tak aby byla zachována přesnost, není jednoduchá věc. V
klasické geodézii se v 70. až 80. letech hojně využívaly elektronické univerzální
teodolity "totální stanice" ve spojení s elektronickými dálkoměry. Teorie kriminalistické techniky hovoří o metodách pravoúhlých souřadnic, polárních souřadnic a
metodě protínání. Všechny tyto metody ať již geodetické, či kriminalistické nepočítají s faktem, že není všude ideálně rovný terén a dále není na všechny potřebné
prakticky odzkoušeno během námětového cvičení „Letiště 2007“ – Doupov
viz. dopis ředitele KÚP zástupci ředitele Správy severomoravského kraje PČR – č.j.:KÚP967/ČJ-2008)
146
147
129
skutečnosti vidět. Toto částečně řeší letecká fotogrammetrie, která je náročná a
také nákladná.148
Rozvojem kosmonautiky a kosmické geodézie byl tento fatální problém vyřešen pomocí tzv. metody GPS - Globální polohový systém (Global Position System).
I přes relativně dlouho dobu, po kterou je tento systém v kriminalistice využíván, se mnohdy vyskytují nejasnosti o možném využití systému GPS, případně
jiných podobných navigačních systémů pro potřeby praktické kriminalistiky.
Princip GPS
Globální polohový systém (GPS) je satelitní polohový systém vybudovaný
a provozovaný ministerstvem obrany Spojených států. Kompletní systém poskytuje 24 hodin denně na kterémkoliv místě na zeměkouli a za jakéhokoliv počasí
informace o poloze a čase v jednotném referenčním systému.
Takto je většinou definován systém GPS jeho provozovatelem. Jedná se
tedy o družicový navigační systém, zpočátku určený výlučně pro potřeby americké
armády. V roce 1993 byl původně čistě vojenský systém otevřen pro ostatní uživatele. Využití systému GPS pro civilní potřeby dnes již bereme jako samozřejmost.
Musíme si však uvědomit, že v období od odtajnění do roku 2000 pracoval
systém s úmyslnou chybou okolo 100 m. Teprve 1. května 2000 byl výnosem amerického prezidenta Billa Clintona systém GPS „zpřesněn“ a od té doby pracuje
systém s maximální chybou 5 metrů. Čtenáři se může zdát chyba nereálná. Je
třeba si uvědomit, že tato chyba je pouze v případě použití pro základní navigační
využití s amatérskými GPS přijímači.
K tomu, aby chyba měření nebyla tak velká, je třeba měření zpřesnit. Ke
zpřesnění se využívá tzv. korekční GPS (nebo také diferenční GPS – DGPS). Do
tří segmentů systému GPS přistupuje ještě čtvrtý segment – zdroj korekčních dat.
NĚMEC, Miroslav. Kriminalistická dokumentace. Vyd. 1. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2009, 139 s. ISBN 978-80-7251-307-9.
148
130
Korekce lze pomocí moderních profesionálních přijímačů přijímat buď z pozemních referenčních stanic, nebo přímo ze specializovaného satelitu (např. v České
republice ze satelitu Omnistar). Tato služba je však zpoplatněna a její využívání
není volně dostupné pro všechny uživatele. V případě využití korekčního signálu
je měření zpřesněno a chyba měření dosahuje mezní hodnoty cca 50 cm.
Nejen kvalitou dostupných GPS dat je podmíněna přesnost měření. Bylo již
zmíněno, že profesionální GPS přijímače mohou on-line zpracovávat DGPS signál
(korekce). Technické vybavení uživatele (přijímač a zpracovatelský software) je
další podmínkou pro přesné měření. Mohutným nástupem navigačních systémů
na počátku 21. století byl komerční trh zasycen velkým množstvím GPS přijímačů.
Tyto přijímače jsou charakterizovány zejména nízkou cenou. Uživateli poskytují
službu ve formě určení jeho polohy, navigace z bodu A do bodu B a využití některé
z komerční verze topografických map. Pro běžného uživatele (motoristu, turistu
apod.) je tato kategorie přijímačů naprosto dostatečná. Chyba měření okolo 5 m
nemůže způsobit následně jakékoliv problémy, které by mohly vzniknout například
při zaměření soustavy kriminalistických stop na místě trestného činu nebo v případě geodetického zaměření hranic pozemků.
Profesionální GPS přijímače se vyznačují především přesností měření,
kontrolou a garancí chyby měření a dále možností následně zpracovávat naměřená data. Stejně tak jako v amatérské třídě se neustále objevují nové a kvalitně
profesionální GPS přijímače. V současné době existuje několik specializovaných
firem, které vyvíjejí a vyrábějí profesionální přijímače (např. Trimble, Leica apod.).
Tyto firmy nabízejí uživateli stále lepší uživatelský komfort. Nástupem bezdrátových komunikačních technologií, které jsou výrobci hojně využívány, je možné například přímo z terénu zasílat data do zpracovatelských středisek. Stejně tak neustále se vylepšují ovládací prvky přijímačů. Miniaturní přenosné počítače jsou
schopny ihned zpracovávat naměřená data.
131
GPS v Policii České republiky
V úvodu kapitoly bylo napsáno, že Kriminalistický ústav Praha využívá GPS
systém již od roku 1994. V současné době je již několik let k dispozici druhý profesionální přijímač nové generace PathFinder ProXRS (Trimble), který umí přijímat
korekce ze satelitu Omnistar, a tím může měřit s vysokou přesností (chyba do 50
cm). Před třemi lety byla u tohoto přijímače vyměněna ovládací jednotka, která
nově umožňuje některé rozšířené funkce přijímače. Například on-line přístup k internetu, wi-fi, bluetoth apod. Toto v současné době umožnuje využívat službu
Trimble VBS (Virtual Basic Station), která poskytuje pokrytí signálem referenčních
stanic po celé České republice přes GSM signál.
Pracovníci Kriminalistického ústavu Praha vyjíždějí na místa závažné
trestné činnosti po celé České republice a v jednom případě byli dokonce mimo
území ČR (na území Bosny a Hercegoviny). Systém GPS je v jejich případě využíván pro zaměření kriminalistických stop a předmětů na rozsáhlých místech činu,
kde nelze provést zaměření pomocí klasických topografických metod. Za zmínku
stojí případ tzv. „Orlických vrahů“ z roku 1995. Vzhledem k situaci, která byla na
místě nálezu tří těl zavražděných osob, nebylo možné použít na místě dostupnou
měřičskou technikou. V úvahu připadalo pouze spojení fotogrammetrických metod
se systémem GPS. Při vyzvednutí sudu bylo provedeno zaměření místa výlovu na
hladině Vltavy pomocí přijímače GPS. Takto byly zaměřeny všechny tři vylovené
sudy. Výsledná data (souřadnice bodů) byla exportována do vyhotoveného plánku
okolí mostu zhotoveného leteckou fotogrammetrií. Výsledkem měření byla přesná
topografická dokumentace okolí místa nálezu uvedených sudů s lidskými ostatky.
V patnáctileté historii využití systému GPS v kriminalisticko-technické praxi
lze najít mnoho zajímavých případů. Mnohdy bylo prováděno nejen zaměření stop
na místě činu, ale také zaměření trasy pachatele nebo obnovení polohy stop na
místě činu. Do současné doby bylo provedeno zaměření místa události pomocí
systému GPS na více než 300 případech závažné trestné činnosti. Nutno dodat,
že systém GPS se v dnešní době využívá nejvíce ve spojení s fotogrammetrickým
systémem FOTODO, který pro tvorbu topografických plánků místa činu vyvinul
Kriminalistický ústav Praha a také ve spojení se systémem pro digitální kriminalistickou dokumentaci – Spheron.
132
Kriminalistický ústav Praha měl také možnost vyzkoušet nasazení GPS
systému při námětových cvičení simulovaných leteckých nehod (např. cvičení „Letiště 2007“ v Doupově, okres Karlovy Vary). Pracovník vybavený profesionálním
GPS přijímačem byl členem DVI týmu Kriminalistického ústavu Praha a jeho úkolem bylo zaměření nálezu ostatků simulované letecké nehody ve volném terénu.
V tomto směru se ukázal systém GPS jako nepostradatelný pomocník.
Provedení kvalitního zaměření místa nálezu hromadného neštěstí a využití
systému GPS je naprostou samozřejmostí kvalitně provedené dokumentace místa
události. Znalost vzájemných vztahů nalezených předmětů a stop, je důležitá pro
objektivní znalost situace na místě nálezu. Na závěr této kapitoly je nutno podotknout, že zaměření GPS přijímačem a vytvoření topografické dokumentace
musí být provedeno za dodržení přesnosti měření s chybou v poloze max. 60 cm,
v opačném případě ztrácí smysl provedení zaměření pomocí satelitních systémů.
7.3
Fotografické dokumentace na místě hromadného
neštěstí
Fotografická dokumentace místa nálezu obětí hromadného neštěstí, resp.
fotodokumentace oběti hromadného neštěstí slouží k zachycení místa nálezu těla
a věcí, jejich stavu a jejich poloze. Výsledek fotografické dokumentace slouží jako
názorná představa o objektech ohledání osobám, které se tohoto procesního
úkonu nezúčastnili. Doplňuje identifikační formuláře, které v tomto případě nahrazují, resp. mají stejnou váhu jako protokol o ohledání.
Jediná interní norma, která upravuje postup pracovníků provádějících kriminalistickou fotografickou dokumentaci je Závazný pokyn č. 100/2001 ve znění
pozdějších úprav. V části druhé v článcích 34 – 40 upravuje postup při provádění
kriminalistické fotografické dokumentaci místa činu. Podle tohoto předpisu se fotografická dokumentace provádí v průběhu jednotlivých fází ohledání. V případě
133
fotodokumentace nálezu zemřelých při hromadném neštěstí nelze hovořit o jednotlivých fázích ohledání. Uvědomíme-li si rozsah a počet zemřelých skládá se
ohledání pouze z těchto fází:
-
vyhledání těla (provádí pořádkové jednotky policie
-
zadokumentování místa nálezu – provádí dokumentarista (fotograf) DVI
týmu – fotografování, zaměření polohy pomocí GPS, případná videodokumentace
-
ohledání těla zemřelého soudním lékařem
-
zadokumentování osobních věcí zemřelého
-
odvoz zemřelého na dočasné místo uložení.
Z výčtu je jasné, že fotograf provádí fotodokumentaci pouze ve dvou fázích, a
to před zahájením ohledání zemřelého soudním lékařem a poté po vyhledání
osobních věcí. Takže to, o čem hovoří kriminalistická literatura a stejně tak Závazný pokyn policejního prezidenta č. 100/2001 o prováděné fotodokumentaci během ohledání lze redukovat na:
-
celkovou situační fotografii – myšleno na místo nálezu těla s okolními objekty. Celková situační fotografie zobrazuje původní situaci před zahájením
ohledání. Nejprve se provede několik záběrů z různých směrů tak, aby byly
zřetelné všechny předměty, které se na místě ohledání nacházejí. Pokud
se toto místo nalézá ve více uzavřených prostorech, pořídí se situační fotografie každého prostoru.
-
polodetailní fotografii – tělo a případně předměty v nebližším okolí. Polodetailní fotografie zobrazuje nejvýznamnější úseky místa ohledání, soubory
předmětů a stop a jejich vzájemnou polohu. Z jednotlivých fotografií musí
být patrné, ve které části místa se předměty či stopy nalézaly.
-
detailní fotografie – obličej, markanty (tetování, pearcing, naušnice, prsteny
apod.), znaky na oděvu apod. jiné důležité markanty, které mohou vést k
identifikaci zemřelého. Předměty se fotografují vždy s přiloženým fotografickým číslem a s přiloženým fotografickým měřítkem. Provádí se před i po
ohledání.
134
Obr. 18 – ilustrační foto fotografování místa nálezu
Mnohdy lze pro dokumentaci místa hromadného neštěstí využít i vrtulníku
Letecké služby Policie ČR. Avšak tuto dokumentaci neprovádí člen DVI týmu, ale
pracovník provádějící ohledání místa události za účelem zjištění příčin neštěstí.
Tato dokumentace se dá využít následně pro označení polohy těl na větším prostoru pro jeho lepší názornost.
7.4
Číslování předmětů na místě hromadného neštěstí
Každé tělo, část těla nebo věc musí být řádně očíslována, zejména v pří-
padech tak rozsáhlých jakým místo hromadného neštěstí je. Na základě zkušeností zahraničních DVI týmů a zkušeností pracovníků oddělení kriminalistické dokumentace KÚP byl vytvořen doporučený postup značení těl, částí těl a předmětů
na místě hromadného neštěstí. V minulosti byl Interpolem preferován německý
systém číslování podle sektorů. Místo události bylo rozděleno do sektorů x, y, a
135
každý čtverec sektoru byl indexován xy1 (1 značí číslo stopy). V doporučení byl
zohledně systém španělský, kde je rozlišeno o jaký nález se jedná, zda o tělo (M
– morte – červená tabulka), část těla (P – part – bílá tabulka) a osobní věcí (O –
object – žlutá tabulka).
Obr. 19 – španělská tabulka pro číslování částí těl hromadného neštěstí
Stejně tak byla pro činnost DVI týmu vytvořena speciální sada čísel, která
je vytištěna ve dvojím vyhotovení. Jedna část čísla je pevně připevněna (např.
plastovou páskou na plomby) k tělu a druhou částí je označen přepravní vak s tělem oběti. V případě části těl nebo věcí je jedna část čísla (pokud to bude možné)
připevněna k předmětu a druhá je připevněna k obalovému materiálu, ve kterém
je věc zabalena. Těla se číslují sadou čísel označenou M1 – MX (žlutá sada), části
těl P1 – PX (červená) a věci O1 – OX (bílá). Vyskytuje-li se na místě neštěstí větší
počet PM skupin, každá skupina používá přidělenou číselnou sadu. Číslo nálezu
se prostřednictvím vedoucího jednotlivé skupiny hlásí vedoucímu DVI týmu, který
tuto skutečnost poznamená a případně rozhodne o přidělení další sady čísel.
136
V praxi to znamená, že PM skupina č. 1 bude číslovat např. od 1 do 20, PM skupina č. 2 od 21 do 40, PM skupina č. 3 od 41 do 60 atd.
Obr. 20 – tabulka s číslem dle projektu bezpečnostního výzkumu – označující část nalezeného
těla (Part)
Během testů DVI XML formulářů a námětového cvičení „Letiště 2007“ bylo
mimo jiné odzkoušeno i navržené číslování nálezů. Každé tělo, část těla či věc
bylo vždy řádně označeno. Pro lepší viditelnost byly použity tyče o výšce
cca 2,5 m na konci označené praporkem. Tyče byly v těsné blízkosti nálezu pátrací
skupinou zabodnuty do země. PM skupina pro práci na místě neštěstí následně
lehce vyhledala místo nálezu.
Podobně jako na Doupově i během cvičení BBC 2009 (blíže kap. 8.4) byl
použit model značení těl a předmětů z Metodiky českého identifikačního týmu (viz.
obr. 20 a 32).
V poslední době však došlo ke změně politiky Interpolu a jejich členských
zemí (resp. hlavních členů DVI stálé skupiny, kam několik let Česká republika ne-
137
patřila – konkrétně 2006 – 2011) v případě značení těl a objektů v případě hromadných neštěstí. Mezinárodní standardizace nastavila značení objektů a těl do
mezinárodní úrovně i v případech lokálních neštěstí.
Již druhým rokem je Interpolem plně doporučován systém značení stop
v mezinárodním v mezinárodním formátu. Systém je určen pouze pro hromadné
katastrofy a má logickou strukturu.
PM-420-0001-A
První znaky jsou vždy písmena PM nebo AM, které vyjadřují, zda se jedná
o post mortem objekty nebo ante mortem objekty. Nejčastěji užívané budou písmena PM.
Dalším znakem za pomlčkou jsou číslice vyjadřující stát (resp. národní
identifikační tým), který číslování prováděl. Toto má zásadní vliv především v mezinárodních operacích, kdy na místě hromadného neštěstí pracuje více týmů. Doporučuje se využití formátu s označením státu pomocí telefonní předvolby. Problémem jsou však státy, které využívají stejnou předvolbu (např. USA a Kanada –
01, Rusko a Kazachstán – 07). Z tohoto důvodu se u sporných států navrhuje
použití písmene za číslo. Naštěstí těchto států není tolik. V případě České republiky se využije národní formát 420 a pro Slovenskou republiku by to bylo 421.
Následuje čtyřmístné označení objektu číslicemi. Toto je stejné jako v případě číslování při běžné práci na místě činu, tak jak uvádí Závazný pokyn policejního prezidenta č. 100/2001. Při rozdělování čísel je nutné přihlédnout k počtu PM
skupin na místě neštěstí a přidělit určitý rozsah čísel dopředu před zahájením ohledání, případně během ohledání místa hromadného neštěstí operativně nastalou
situaci řešit.
Dalším číslem může být u PM objektů další znak. Při zkoumání v laboratoři
může být za celý soubor znaků a čísel přidán i specifický znak podle problematiky
– např. vzorek 1.
138
Tento systém již využívá několik DVI týmů, např. Rakousko, Švýcarsko,
Velká Británie, Izrael149 a další. Ve své podstatě není zásadně odlišný od systému,
který byl navržen v Metodice činnosti české identifikačního týmu. V případě novely
této metodiky bude zcela jistě tento model přijat.
V současné době existuje několik způsobu jak logisticky zajistit dostatek
čísel na místě hromadného neštěstí. Izraelský zástupce ve stálém výboru DVI při
Interpolu představil dopředu připravenou (vytištěnou) sadu čísel na samolepícím
podkladu. Tým má v tomto případě dopředu připravené sady čísel, které následně
použije. Tento model využívá i Švýcarsko a Španělsko.
Obr. 21 Izraelská tabulka s číslem podle Interpolu (972 – mezinárodní telefonní volba Izraele)
Rakousko přišlo v roce 2011 s možností tisku čísel na místě hromadného
neštěstí pomocí termosublimačních tiskáren připojených na počítač. Tisk probíhá
přímo na místě podle potřeby DVI týmu.150
Rakouský systém se zdá vhodný pro nenadálé události, avšak systém je
nákladný a vezmeme-li do úvahy počet událostí, není třeba mít takovýto systém
ARGAMAN, Uri – Numbering in Israel, 23rd meeting of the Interpol Standing Committee on
Distaster Victim Identification, Lyon, Francie, 22. – 24. května 2012
150 Hunderpfound, Ch., The Austrian DVI Team, Forensic Disaster Victim and Object Identification:
Theory and Practice of DVI Identification Teams Activities", 12. – 13. října 2011, Praha
149
139
připraven ve skladu. Technické vybavení časem zestárne a bude za pár let nepoužitelné. Z tohoto důvodu je jeví jako vhodnější mít dopředu připraveny sady s čísly
a tyto pak následně použít.
Obr. 22 rakouská tabulka s číslem podle Interpolu (43 – mezinárodní telefonní volba Rakouska)
vyrobená na termosublimační tiskárně (obr. 23 a 24)
140
Obr. 23 a 24 Mobilní vybavení rakouského systému značení objektů
141
7.5
Stomatologická RTG dokumentace
Jednou z významných oblastí vedení dokumentace je získávání a zazna-
menávání informací o zdravotním stavu, který je cenným zdrojem identifikačních
markant. Mimořádně velký význam má popis chrupu, který pro skladbu zubů, které
dlouho odolávají vlivům zevního prostředí, je identifikační metodou rovnocennou
daktyloskopii či DNA profilaci. Stav chrup je velmi často v AM dokumentaci doplněn RTG snímky. Pro porovnání je pak důležité mít i RTG snímek osoby identifikované. Běžný mobilní (klinický) RTG přístroj se pro snímkování chrupu nehodí a
obvyklé dentální RTG je nesnadné instalovat na pitevně. Při likvidaci obětí hurikánu Katrina v Louisianě, USA, v roce 2005, byl s úspěchem používán při forenzně-stomatologické identifikaci přenosný RTG přístroj Nomad od firmy Aribex.
S ohledem na zkušenosti a doporučení byl pro DVI tým tento mobilní RTG přístroj
zakoupen. Všestranné použití je obohaceno o radioviziografii, tj. postup, kdy se
nepoužívá obvyklý RTG film, který se vyvolává tzv. mokrou cestou, ale místo něho
je použit elektronický senzor, který rovnou digitalizuje RTG snímek a převádí do
notebooku, kde je zpracováván v softwaru "CDR Dicom for Windows" a "Photoshop". Přímá digitalizace RTG je velkou výhodou, protože při práci v ústech mrtvoly může snadno dojít k posunu klasického filmu mimo sledovanou krajinu, takže
by se rentgenovaná oblast zobrazila nesprávně a bylo by nutné expozici opakovat;
což značí opakovanou expozici pracovníka RTG záření, nový film, nové zpracování mokrou cestou a to vše představuje zvýšení nákladů a zdravotních rizik, při
větším počtu snímkování. Výhodou přístroje jsou malé rozměry a malá hmotnost,
takže lze s přístrojem pracovat tak, že se drží pouze v ruce, nebo je možné jej
zavěsit na popruh, či umístit ho na mobilní stojan. Lze tak s malou pracností zhotovit tzv. RTG status chrupu, který je cenným doplněk vyšetření chrupu.
142
Obr. 25 Mobilní RTG zařízení Aribex
Obr. 26 Výsledek snímání mobilním RTG zařízením Aribex
143
Formuláře pro práci DVI týmu
7.6
Základem každé činnosti DVI týmů jsou vhodné dokumentační prostředky
a postupy. Při řešení této problematiky využili řešitelé zkušeností a příkladu jak
z okolních států, které DVI týmy mají již konstituovány, tak z doporučení Interpolu.
Základem dokumentace nálezů a následného identifikačního procesu jsou vhodné
formuláře, do kterých se zapisují všechna zjištění během identifikačního procesu.
Jako vhodný prostředek byly využity DVI formuláře (PM, AM a Identifikační) Interpolu. Tyto formuláře byly přeloženy do českého jazyka. Struktura a obsah formulářů nebyly s ohledem na předpokládanou kompatibilitu s ostatními státy měněny.
Následně byla řešena možnost využití elektronických dat a digitalizace informací během identifikačního procesu. Evropské státy většinou využívají dánský
databázový program PLASS DATA stejnojmenné dánské společnost, který byl vyvinut pro potřeby DVI týmu, případně je využíván pro pátrání po pohřešovaných
osobách během běžných policejních činností (např. BKA – SRN). Vzhledem k vysokým pořizovacím nákladům a nemožnosti jiného využití tohoto programu byla
možnost využití programu PLASS DATA ze strany řešitelů odmítnuta. Jako alternativní řešení byl navržen převod DVI formulářů do XML datové podoby. V současné době mnoho státních institucí přechází na tuto datovou platformu (např. MF
ČR – daňové formuláře apod.). Ve spolupráci s českou firmou Software 602 a.s.
byly DVI formuláře převedeny do XML datové podoby s možností vyplňování
těchto formulářů pomocí výpočetní techniky. DVI XML formuláře byly následně
otestovány a vyzkoušeny v praxi. Testy DVI XML formulářů proběhly na podzim
roku 2007 za účasti nezávislých respondentů (Testy elektronických DVI formulářů
– vyhodnocení, Kriminalistický ústav Praha čj.:KÚP-71-17/K-2007). Dále byly vyzkoušeny na námětovém cvičení „Letiště 2007“, které se konalo v Doupově, okres
Karlovy Vary, kde se cvičení zúčastnil i DVI tým složený z odborníků z KÚP a ÚSL
a následně v navazujícím školení ve Vojenském ústavu soudního lékařství.
Pro účely vedení dokumentace českého DVI týmu bylo provedeno a v praxi
vyzkoušeno (blíže kap. 8):
-
testování elektronických DVI XML formulářů – 2007,
-
námětové cvičení „Letiště 2007“ – Doupov,
144
-
práce s DVI formuláři na pitevně – VÚSL ÚVN,
-
představení DVI XML formulářů soudním lékařům spojené se školením
z různých pracovišť, konané ve VFN dne 2. 12. 2008,
-
značení (číslování) osob, částí osob a věcí nalezených na HN,
-
Branně bezpečnostní cvičení pracovníků Kriminalistického ústavu
Praha v červenci a září 2010 v Balkové.
7.6.1 Druhy formulářů
V současné době můžeme formuláře rozdělit podle jejich formy na:
-
papírové (tištěná podoba),
-
elektronické (XML, PLASS DATA atd.).
Další dělení lze nalézt v druhu formuláře. Existuje oficiální verze formulářů,
která je doporučena Interpolem:
-
PM formulář Interpolu (růžové formuláře pro práci na místě hromadného neštěstí a pro práci na pitevně),
-
AM formuláře Interpolu (žluté formuláře pro sběr ante mortem dat),
-
Vyhodnocovací formulář Interpolu (bílé formuláře pro vyhodnocení a
porovnání zjištěných dat a informací).
-
tzv. „Sokolův“ formulář pro místo události (formulář, který byl vytvořen během projektu bezpečnostního výzkumu a slouží pro činnost na
místě události)151
Interpol pro jasné rozdělení a hlavně možnou zaměnitelnost důsledně používá barevné dělení formulářů. Pro formuláře post mortem je používána růžová
barva, pro ante mortem formuláře se využívá barva žlutá. Pro vyhodnocovací formulář je využíváno barvy bílé. V současné době jsou oficiálně používány formuláře
v šesti jazykových verzích – anglicky, francouzsky, německy, arabsky, španělsky,
rusky.
Formulář vznikl na základě zkušeností plk. MUDr. Miloše Sokola, Ph.D, přednosty Vojenského
ústavu soudního lékařství Ústřední vojenské nemocnice v Praze
151
145
Jednotlivé identifikační týmy využívají i speciální formuláře, které jsou odvozeninou od formulářů Interpolu a respektují národní zvyklosti a právní stav. Mezi
tyto formuláře patří i tzv. PM formulář podle Sokola, který se začal využívat
v České republice v průběhu řešení projektu bezpečnostního výzkumu. Tento formulář vychází z praktických zkušeností při ohledávání těl při leteckých nehodách,
které MUDr. Sokol provádí. Formulář respektuje datová pole podle Interpolu a
zjednodušuje sběr informací na místě události. Samozřejmě není jediný, který je
určitou upravenou verzí formulářů Interpolu. Španělská Civil Guardia několik let
používá vlastní formuláře.
Na 23. jednání stálé skupiny pro DVI při Interpolu, které proběhlo v květnu
2012, španělská delegátka prof. Aurela Valenzuala – Garach z Ústavu soudního
lékařství v Madridu představila využití formulářů v mobilních zařízeních firmy Apple. Jednalo se o aplikace pro iPhone, iPod a iBook. Elektronická verze formulářů
byla přizpůsobena pro operační systém firmy Apple, s tím, že formuláře byly strukturované přesně podle Interpolu. PM data z místa události je možné z aplikace
ihned po jejich zpracování odeslat do centra, kde může být zahájena práce na
identifikaci. Aplikace je ve stavu vývoje a předpokládá se, že po jejím dokončení
bude nabídnuta pro širší využití v rámci činnosti národních identifikačních týmů.
Prezentace ukázala, jakým směrem se bude další vývoj formulářů a jejich využití
ubírat v krátké budoucnosti.
7.6.2 Post mortem formuláře podle Sokola
Jak již bylo napsáno v úvodu kapitoly o formulářích, tento formulář vznikl
na základě dlouholetých zkušeností MUDr. Miloše Sokola, Ph.D, primáře Vojenského ústavu soudního lékařství Ústřední vojenské nemocnice v Praze a Vojenské
fakultní nemocnice. MUDr. Sokol byl členem řešitelského týmu projektu bezpečnostního výzkum, který se v letech 2006 – 2009 zabýval problematikou budování
DVI týmu v České republice. Během tohoto projektu bylo přistoupeno k upravení
PM formuláře Interpolu pro podmínky České republiky. Do formuláře jsou zapisována pouze základní informace a data zjištěná na místě události s velkým počtem
146
obětí v průběhu ohledání těla zemřelého a osobních věcí v blízkém okolí zemřelého. Struktura formuláře respektuje strukturu první šesti stran PM formuláře Interpolu. V případě potřeby je možné PM formulář Interpolu použít jako doplnění tam,
kde by informace zapsaná na tzv. Sokolův formulář byla neúplná. Formulář byl
připraven i v elektronické podobě. Jeho využití bylo otestováno během několika
testů – viz. kap. 8. Na základě těchto testů došlo k nepatrným úpravám. V současné době je formulář využíván pracovníky Vojenského ústavu soudního lékařství Ústřední vojenské nemocnice v Praze při ohledání zemřelých v důsledku leteckých nehod.
Na formulář je v první řadě zaznamenána poloha nálezu těla (obligatorně
se udává zeměpisná souřadnice – předpokládá se využití systému GPS), dále
základní popis oblečení a předmětů, které zemřelý měl u sebe nebo v bezprostřední blízkosti. Samozřejmostí je zápis cenných předmětů (šperků, hodinek
apod.) jednak pro potřeby identifikace zemřelého podle osobních předmětů a dále
pro případ možné ztráty nebo následného zcizení. Dále je na formulář zaznamenán rozsah poškození. Na závěr se uvede, kdo provedl ohledání, zda byla vytvořena fotodokumentace, případně videodokumetnace. Vedoucí PM skupiny na
místě události se podepíše a dále se podepíše osoba, která provádí transport těla
zemřelého na určené stanoviště.
Formulář se po vyplnění předá vedoucímu DVI týmu k dalšímu využití v
procesu identifikace. Data a informace se mohou buď přepsat do formuláře Interpolu, nebo se následně využije celý formulář.
7.6.3 Post mortem formuláře Interpolu
Post mortem formuláře (příloha č. 4) shromažďují veškeré informace a data
z průběhu ohledání zemřelé osoby. To znamená, že se formulář použije nejprve
na místě hromadného neštěstí a v jeho vyplňování se bude pokračovat na pitevně
během soudní pitvy. Jak se píše v návodu na využívání těchto formulářů, žádné
tělo by mělo být přesunuto, dokud není jeho poloha zaznamenána do formuláře.
Z tohoto vyplývá doba, kdy se začíná používat PM formulář.
147
Formulář má celkem 19 listů, které jsou rozděleny do 6 částí:
-
První část (označena „B“) obsahuje základní informace o události, o
sumář prováděných úkonů a dále popis kompletnosti a stavu těla.
-
Druhá část (označena „C“) obsahuje popis vnějších znaků nalezené
oběti – oděv, oděvní doplňky, hodinky, zlato apod. První dvě části se
vyplňují na místě události.
-
Třetí část (označena „D“), která se vyplňuje (stejně jako další části) na
pitevně a obsahuje popis těla (jeho fyzické znaky). Obsahuje i listy, kde
je doporučeno zakreslit rozsah poškození těla, chybějící části těla apod.
Dále obsahuje informace o provedeném daktyloskopování oběti se zakreslením ze kterých částí těla byly otisky odebrány.
-
Čtvrtá část (označena „E“) je určena pro soudní lékaře, kteří během
pitvy vyplňují tuto část formulářů.
-
Pátá část (označena „F“) je určena pro odborníky na odontologii. Zde
jsou zaznamenány všechny potřebné informace o chrupu nalezené
oběti.152
-
Poslední šestá část (označena „G“) je určena pro další zápisy a záznamy důležité pro identifikaci oběti.
Všechny kapitoly jsou řazeny podle činnosti jednotlivých odborníků v určitém časovém sledu. Není nutné dodržovat pořadí jednotlivých činností, protože
úvodní list je tzv. kontrolní, kde se zaznamenají všechny již provedené činnosti.
Téměř všechny listy umožňují výběr z několika možností. Pracovník provádějící záznam nemusí vymýšlet nová slova a pouze využívá předepsaných možností. V případě, že možnost neexistuje, může doplnit další variantu. Vzhledem k
mezinárodnímu využití formulářů je struktura všech polí stejná. Stejné pořadí použili i řešitelé projektu bezpečnostního výzkumu, během něhož byly formuláře přeloženy do českého jazyka (příloha č. 4, 5, 6).
Uvedená část je velmi významná, zejména s ohledem na prováděné identifikace obětí tsunami z roku 2004, kde bylo pomocí odontologie identifikováno téměř 70% obětí. V České republice může být využit tzv. dentální kříž kolektivu řešitelů projektu bezpečnostního výzkumu MV ČR
2010 – 2015 - Dentál – vedoucí řešitel MUDr. Dostálové – FN Motol, Praha
152
148
7.6.4 Ante mortem formuláře Interpolu
Ante Mortem formulář (příloha č. 5) se využívá pro sběr dat a informací o
pohřešované osobě153 v době jejího života. To znamená, že Ante Mortem skupina
jej využije pro zápis během ohledání místa bydliště nebo prokazatelného výskytu
pohřešovaného. Sbírají se především osobní věci, na kterých může být zanechán
DNA profil, daktyloskopické stopy, fotografie atd. Dále se shromažďují zdravotní
záznamy o pohřešované osobě. Tady policie zpravidla naráží na problém, kdy
platná legislativa neumožňuje vydání originální zdravotní dokumentace. Zejména
zubní záznamy jsou pro identifikaci velmi cenné a je nutné je získat. Ante Mortem
formulář Interpolu má celkem 18 listů, které jsou rozděleny stejně jako PM formuláře do 6 kapitol:
-
První část (označena „A“) obsahuje základní informace o události, o
sumář prováděných úkonů, tzv. check list. Na rozdíl od PM formuláře
obsahuje položky pro bližší informace o osobě (stav, zaměstnání, víra
atd.), dále se uvádějí informace o nejbližších příbuzných pohřešované
osoby (děti, rodiče). Stejně tak se uvádějí dostupné informace o ošetřujících lékařích. V této části se potvrzuje doložení získaných lékařských
záznamů k osobě.
-
Druhá část (označena „C“) obsahuje popis vnějších znaků pohřešované osoby, zejména předměty, oděv, oděvní doplňky, hodinky, zlato,
které osoba v posledním zjištěném výskytu měla na sobě.
-
Třetí část (označena „D“) obsahuje fyzický popis osoby. Popis se vyplňuje na základě informací získaných od nejbližších pohřešovaného. Důležité jsou zejména informace o fyzickém poškození těla, fyzických vadách, úrazech a jejich následků, zvláštní znamení (pearcing, tetování
apod.).
-
Čtvrtá část (označena „E“) je určena pro zdravotní dokumentaci. Zde
se podrobněji vypisuje zdravotní stav pohřešované osoby. V případě, že
Záměrně je zde uvedeno označení pohřešovaná osoba. K vytipované osobě nemusí být vedeno řízení jako k pohřešované osobě, pouze může být předpoklad, že se stala obětí hromadného neštěstí.
153
149
byl zajištěn genetický profil příbuzných pohřešované, v této části se zaznamená. Stejně tak se zde uvede profil pohřešované osoby, je-li v národní genetické databázi.
-
Pátá část (označena „F“) je určena pro odborníky stomatologické záznamy pohřešované osoby.
-
Poslední šestá část (označena „G“) je určena pro další zápisy a záznamy důležité pro identifikaci oběti.
7.6.5 Vyhodnocovací formuláře
Tento formulář se nazývá ID formulář (příloha č. 6) Interpolu a je určen
pro vyhodnocení srovnávaných informací a dat zaznamenaných na Post Mortem
a Ante Mortem formuláři. Vyplňuje se až v závěrečné fázi identifikace pohřešované osoby, až po vyplnění předchozích formulářů. Formulář není členěn na
části a má pouze 4 strany:
-
první strana obsahuje informace o pohřešované osobě – jméno, příjmení, číslo, číslo mrtvoly.
-
druhá strana obsahuje srovnávací protokol o pohřešované osobě.
Nejprve je zde informace o nalezené mrtvole, místě nálezu atd. Dále
pak informace o pohřešované osobě, která byla vytipována. Následně
obsahuje závěry policejního orgánu, soudního lékaře a stomatologa –
odontologa. Nejdůležitější informace je zde o pozitivní nebo negativní
identifikaci, kterou podá každý ze tří uvedených zástupců.
-
třetí strana obsahuje informace o místech, kde byly informace vedoucí k identifikaci zjištěny – bydliště pohřešovaného, zdravotnické zařízení, Ústav soudního lékařství apod. Ve druhé polovině tohoto listu je
potvrzení o pozitivní totožnosti, které vystavuje policejní orgán a stvrzuje jej státní zástupce.
-
čtvrtá strana obsahuje grafický popis základních znaků identifikované
osoby.
150
Vyhodnocovací formulář je, z pohledu závěrů identifikace nejdůležitější,
přestože se jeví jako nejstručnější. Lze jej považovat za protokol závěru identifikačního procesu s jednoznačným závěrem identifikace, případně s nejednoznačným negativním závěrem a ve své podstatě zjištěním, že proces identifikace bude
pokračovat dále.
Důležité je také stvrzení tohoto protokolu podpis zúčastněných osob. Toto
stvrzení může následně odstranit pochybnosti o věrohodnosti identifikace,
zejména po zpopelnění nebo pohřbení zemřelé osoby.
8 Praktické ověření identifikačních formulářů
8.1
Úvod
Praktické ověření použití identifikačních formulářů bylo provedeno během
výzkumu a dále i po něm několikrát. Nejprve byly organizovány cvičné testy ve
Školícím a rehabilitačním centru Hřešihlavy za účasti vybraného vzorku 8 respondentů. Respondenti byli vybráni ať již cíleně tak náhodně. Respondenti byli vybráni
ze dvou skupin – pracovníci policie (různě zařazení) a soudní lékaři (provádějící
ohledání zemřelých osob. Dále byla funkce identifikačních formulářů v praxi vyzkoušena na námětovém cvičení Letiště 2007 ve vojenském prostoru Doupov.
Toto cvičení organizovalo Krajské ředitelství policie západočeského kraje v Plzni.
Cvičení se zúčastnilo mimo jiných pracovníků Police České republiky a dalších
složek IZS i vybraných 10 respondentů – členů PM skupiny pro práci na místě
neštěstí, ve složení 4 soudních lékařů a 6 policistů.
Další ověření využití PM formulářů proběhlo v průběhu Branně bezpečnostního cvičení pracovníků Kriminalistického ústavu Praha, které proběhlo ve dnech
1. - 3. 7. 2010 a 30. 8. – 1. 9. 2010 nedaleko obce Balková, okres Karlovy Vary.
V tomto případě nebyli speciálně vybíráni respondenti podle kritérií, ale každý
účastník Branně bezpečnostního cvičení měl za úkol vyplnit PM formulář (část
ohledání nálezu mrtvé osoby) na místě inscenované letecké nehody.
151
Hřešihlavy
8.2
8.2.1 Místo, čas a cíl testů
Testy proběhly v ŠRC Hřešihlavy ve dnech 16. 10. 2007, 17. 10. 2007 a 4.
12. 2012 a jejich úkolem bylo:
-
Ověřit použitelnost XML datových formulářů pro práci DVI týmu.
Zejména se jednalo o testování formuláře určeného pro práci na místě
neštěstí (PM formulář).
-
S ohledem na odbornou různorodost respondentů nalézt specifika zvolených skupin, jejich požadavků na techniku a odborného zaměření pro
další využití při konstituování českého DVI týmu.
-
odhalit případné nedostatky v technickém provedení formulářů nebo
v jejich překladu z anglického do českého jazyka.
-
Specifikovat, která data jsou následně potřebná pro další práci DVI
týmu.
8.2.2 Metody testů
Ověření využitelnosti elektronických formulářů bude provedeno ve dvou
fázích:
1.
fáze byla provedena v terénu formou ohledání fiktivního místa nehody.
Respondenti prováděli zajištění a popis jedné osoby a dále několika
předmětů majících vztah k fiktivní nehodě. Test byl proveden v klubovně
ŠRC Hřešihlavy.
2.
fáze byla provedena ve spolupráci s ÚVN v Praze ve Vojenském ústavu
soudního lékařství v Praze (primář VÚSL plk. MUDr. Sokol je spoluřešitelem projektu). Respondenti během pitvy prováděli identifikační úkony
(popis apod.) – vyplňovali elektronické formulář DVI.
152
8.2.3 Námět testu a výběr respondentů
V místě testů bylo vytvořeno fiktivní místo nálezu mrtvoly neznámé totožnosti, která se stala obětí hromadného neštěstí. Na těle mrtvoly byly nasimulovány
různé druhy zranění. Dále kolem mrtvoly byly rozloženy různé předměty a stopy
(např. průkaz totožnosti, platební karta apod.). Respondenti byli na místo nálezu
přivoláni jako součást DVI týmu provádějícího ohledání místa hromadného
neštěstí. Jejich cílem bylo ohledání nalezené mrtvoly pro účely její identifikace.
Součástí ohledání byly všechny kriminalisticko-technické postupy potřebné pro
identifikaci neznámé mrtvoly – označení (očíslování), zadokumentování (fotografické) atd. Současně byla provedena prohlídka mrtvoly soudním lékařem. Celý
úkon byl zapsán do DVI PM formuláře Interpolu (elektronický XML formulář – vytištěný a vyplněná – příloha č. 4) a do protokolu navrženého MUDr. Sokolem (příloha č. 7). Tyto formuláře se liší především rozsahem. Sokolův formulář je jednodušší, kratší a je určen zejména pro zápis na místě události.
Dalším úkolem bylo popsání a zajištění ostatních předmětů nalezených
v okolí mrtvoly a dále osobních věcí zemřelé osoby.
Na základě námětu testů byli respondenti vybráni ze dvou profesních skupin – soudní lékaři a policisté. S tím, že policisté byli vybráni podle různých problematik. Jednak to byli pracovníci Kriminalistického ústavu Praha – daktyloskop,
antropolog, pracovník oddělení technických expertíz, genetik, fotograf. Dalším respondentem byl vybrán zástupce ředitele pro trestní řízení z OŘ PČR Kutná Hora
s dlouholetou zkušeností na postu vyšetřovatele násilné trestné činnost.
Druhá fáze testů byla koncipována jako činnost DVI týmu při provádění ohledání mrtvoly neznámé totožnosti pro účely její identifikace na pitevně soudního
lékařství (resp. oddělení patologie). Pro tyto účely byla vybrána pitevna Vojenského soudního lékařství Ústřední vojenské nemocnice v Praze 6 (pozn. prim. plk.
MUDr. Sokol, PhD. je spoluředitelem projektu).
Ve spolupráci s pitvajícími soudními lékaři byly postupně prováděny úkony
kriminalistickotechnické (fotografování, úkony daktyloskopie), dále zevní prohlídka
(podrobný popis oděvních součástek a těla zemřelého), stomatologický záznam,
153
poté vnitřní prohlídka (pitva), odběr biologického materiálu včetně vzorků na molekulárně biologickou expertízu a balení vzorků k transportu. Celý úkon byl zapisován do DVI PM formulářů (elektronických i papírových).
8.2.4 Průběh a výsledek 1. fáze testů
1. den - 15. října 2007
V úvodu prvního dne se přítomní seznámili s řešeným projektem bezpečnostního výzkumu. Řešitelé celý projekt představili, předvedli dosavadní výsledky
projektu. Dále se přítomní seznámili se základními principy činností DVI týmů ve
světě.
Zástupci firmy Software 602 a.s. objasnili principy XML formulářů a jejich
možnostmi dalšího zpracování.
Na závěr prvního zaměstnání bylo vytvořeno fiktivní místo nálezu neznámé
mrtvoly. MUDr. Sokol s Mgr. Šimkovou zúčastněným názorně předvedli, co se od
nich očekává. Na mrtvole - figurantovi provedli ohledání za využití DVI XML formulářů a dále za využití jednoduchých papírových formulářů pro prvotní úkony na
místě události.
Závěrem prvního dne proběhla diskuse k testovaným formulářům.
154
Obr. 27 Závěr prvního dne testů v Hřešihlavech – diskuse k vyplnění elektronických formulářů
2. den - 16. října 2007
Respondenti byli rozděleni na 4 dvojice. Ve třech dvojicích byl vždy členem
soudní lékař, který prováděl ohledání. Rozložení dvojic:
1. skupina
soudní lékař (SL) – znalec KÚP – neidentifikační obor (ZNO)
2. skupina
soudní lékař (SL) – znalec KÚP – antropolog (ZIO)
3. skupina
soudní lékař (SL) – znalec KÚP – daktyloskop (ZIO)
4. skupina
policejní orgán (PO) – logistik KÚP (LOG)
Respondenti měli možnost vybrat si jeden ze dvou přenosných počítačů
(Fujitsu Siemens P1610 nebo HP Compaq tc 4400 Tablet PC). Oba dva počítače
jsou vybaveny technologií Windows Tablet PC, která umožňuje provádět zápis
pomocí speciálního pera na obrazovce přístroje.
Cílem dvojice bylo vyplnit (popsat osobu a věci) elektronický formulář DVI
XML PM na základě ohledání namaskovaného figuranta a jejího osobních věcí.
Vyplněny byly listy DVI XML formulářů: B0, B, C1, C2, C3. Dále pak dvojice vyplnila tzv. Sokolův formulář pro základní identifikaci na místě události. Dvojice ne-
155
prováděla další úkony ohledání. Fotografování pro potřeby dvojice prováděl pracovník oddělení kriminalistické dokumentace Kriminalistického ústavu Praha plk.
MgA. Jaroslav Tichý. Úkon byl snímán videokamerou pro potřeby následného vyhodnocení testů.
Během testů byla sledována tyto kritéria:
-
čas vyplnění formuláře DVI XML (elektronický) „FE“ (v minutách),
-
čas vyplnění formuláře „Sokola“ „FS“ (v minutách),
-
přesnost vyplnění „PV“ (známka: 1 – 5, 1 - nejlepší),
-
práce s technikou „PT“ (známka: 1 – 5, 1 – nejlepší).
Výsledky jednotlivých skupin:
Skupina č.
FE
FS
PV
PT
1.
SL – ZNO
25
13
1
1
2.
SL – ZIO
25
9
1
1
3.
SL – ZIO
14
13
1
1
4.
PO – LOG
13
10
2
1
průměrný výsledek
19,25
11,25
Nejlepší čas při vyplňování elektronického DVI XML byl 13 minut.
Nejlepší čas při vyplňování formuláře „Sokola“ byl 10 minut.
Nejhorší čas při vyplňování elektronického DVI XML byl 25 minut.
Nejhorší čas při vyplňování formuláře „Sokola“ byl 13 minut.
Průměrný čas při vyplňování elektronického DVI XML byl 19,25 minut
Průměrný čas při vyplňování formuláře „Sokola“ byl 11,25 minut.
156
(Pozn. Je patrný rozdíl mezi časem potřebným, k vyplnění formuláře FE a
FS, což je dáno tím, že FE obsahuje více položek, je obsáhlejší, zatímco FS je
stručnější.)
Obr. 28 – ohledání fiktivní mrtvoly během testů v Hřešihlavech
Respondenti nemli zásadní připomínky k provedení formulářů. Při vyhodnocení bylo zaznamenáno pouze několik poznámek a výhrad:
-
v případě určení zemřelého není vhodné používat PLEMENO. Bude nadále nahrazeno slovem RASA,
-
do papírového formuláře „Sokola“ bude přidána položka MIKINA, která koresponduje s kódem 24 – 0299 DVI formuláře a blíže bude specifikována
v typu oděvu,
-
při otvírání letopočtu jako první zobrazit aktuální rok,
157
-
grafická úprava papírového formuláře „Sokola“ by měla být upravena, aby
byl využit celý formát listu. Toto bude řešeno v roce 2008.
Obr. 29 – Vyplňování elektronických XML formulářů za účasti zástupce dodavatelské firmy Software 602
8.2.5 Průběh a výsledek 2. fáze testů - 4. prosince 2007
Na pitevně VÚSL byly v rámci soudní pitvy provedeny identifikační úkony
zemřelého. Po provedení zevního popisu soudním lékařem byly zemřelému sejmuty otisky prstů a otisky dlaní – pplk. Ing. Havel, kpt. Mgr. Kocourková pro účely
identifikace zemřelého. Následně proběhla soudní pitva, kterou vykonali soudní
lékaři ÚVN VÚSDL – plk. MUDr. Sokol a MUDr. Horák.
Během prováděné identifikace byly všechny údaje zapisovány do DVI formuláře. Pro zápis byly zvoleny dva druhy formulářů:
1. Elektronický DVI XML PM formulář - zápis prováděl plk. Mgr. Bendl
2. DVI PM ENG formulář (klasický papírový) - zápis prováděli MUDr. Kůdela
a pplk. Mgr. Šimková.
158
Vyplněny byly listy DVI PM formulářů: BO, Dl, D2, D3, D4, E1, E2, E3, E4,
F1 a F2. Pro účely testů bylo naprosto dostatečné vyplnění jednoho DVI XML formuláře a dále vyplnění papírových DVI formulářů.
Obr. 30 – činnost daktyloskopů a soudního lékaře na pitevně během druhé fáze testů
Celý úkon byl fotografován, včetně fotografování pro potřeby ohledání a
identifikace.
Úkony expertů provádějících ohledání těla zemřelého a pitvy byly náročnější
než zápis do formulářů. Každá část identifikační úkonu trvala různě dlouho a nebyla ovlivněna vyplňováním formuláře, ale činností jednotlivých expertů. Z uvedeného je patrné, že čas vyplnění formuláře není závislý na typu (elektronický nebo
papírový) formuláře, ale na náročnosti prováděného úkonu. Vzhledem k dostatečnému času pro zápis do DVI PM formulářů nebylo prováděno měření času.
Na závěr dílčích úkonů byla vždy provedena kontrola vyplnění jednotlivých
formulářů.
159
Vzhledem k tomu, že formuláře byly vyplňovány na základě pokynů a ohledání jednotlivých expertu a soudních lékařů, nebyly shledány žádné rozpory ve vyplněných datech. Rozpory nebyly shledány ani přesto, že formuláře byly ve dvojím
jazykovém provedení - česky a anglicky.
Během této etapy testů nebyly zaznamenány žádné problémy, připomínky, nedostatky, které by narušily průběh testů. Testy byly provedeny přesně podle stanoveného harmonogramu.
8.2.6 Vyhodnocení testů
Během testů (1. i 2. fáze) se nevyskytly žádné negativní okolnosti, které
by mohly průběh testů narušit. Testy probíhali podle předem schváleného harmonogramu a plánu. Všichni účastnicí prováděli předepsané úkony na vysoce
profesionální úrovni a potvrdili opodstatněnost jejich nominace k provádění
testů.
Materiální zabezpečení a ostatní podpora pro průběh testů byla na vysoké
úrovni a měla mimo jiné zásadní vliv na hladké provedení testů. Zejména Vojenský
ústav soudního lékařství Ústřední vojenské nemocnice v Praze v čele s primářem
plk. MUDr. Milošem Sokolem, PhD, byl na průběh 2. fáze testů velmi dobře připraven.
Formuláře byly vyvinuty pro zobrazení aplikaci 602XML FILLER firmy Software 602, a.s., která je volně šiřitelná a je typově registrována SITK MV ČR pro
užívání v Policii České republiky.
8.2.6.1 Použití formulářů - shrnutí
Jednotlivé úkony s elektronickými DVI XML formuláři byly nejprve prezentovány, s tím, že každý účastník si mohl během prezentace odzkoušet všechny
jejich funkce.
Po skončení 1. etapy testů proběhla diskuse všech zúčastněných k celkovému provedení DVI XML formulářů. Jeden okruh připomínek byl ke grafickému a
160
schematickému provedení formulářů. Vzhledem k tomu, že grafická úprava a rozložení formulářů je standardem Interpolu a není vhodné ji měnit, nemohly být tyto
připomínky akceptovány. Druhým okruhem připomínek byly drobné technické nedostatky.
Všechny připomínky a náměty byly předány zástupcům dodavatelské firmy
Software 602 a.s., s tím že budou zapracovány do finální verze formulářů.
Elektronické DVI XML PM formuláře byly použity v obou etapách testů. Při
vyhodnocení první fáze testů bylo konstatováno, že na místo události je vhodnější
jednoduchý formulář "Sokol", který obsahuje zjednodušenou podobu listů DVI
XML PM formulářů: BO, B, CI, C2 a C3. (Pozn. v současné době je tento formulář
v papírové podobě s plastovou popisovatelnou fólií. Během testů byla využívána
tato varianta formulářů).
Elektronické DVI XML formuláře se jeví jako vhodný prostředek pro práci
DVI týmů v terénu nebo v kanceláři (resp. na pitevně apod.). Obsluha (zápis do
formulářů) nevyžaduje žádné speciální znalosti problematiky. Proškolený pracovník dokáže bez hlubších znalostí podle pokynů expertů vyplnit tyto formuláře. Po
zapracování připomínek navrhujeme jejich využití pro potřeby identifikačních
skupin (DVI týmů) v České republice.
Během testů specifikováno, která data jsou zaznamenány do formulářů během ohledání na místě nehody a která jsou zaznamenány během pitvy. Během
ohledání jsou vyplněny listy DVI PM formulářů: BO, B, CI, C2, C3. Položky těchto
listů je třeba obligatorně ve formulářích vyplnit. Jedná se o základní informace z
místa události. Z údajů uvedených v těchto listech lze sestavit Protokol o ohledání
místa činu (události). Policejní orgán pověřený sepsání tohoto protokolu může čerpat ze zaznamenaných údajů.
V průběhu testů byla ověřena i využitelnost formuláře "Sokola", který je
zkrácenou verzí uvedených listů formulářů DVI PM. V případě velkého počtu obětí
je možné tyto formuláře využít a následně provést zápis do formulářů DVI PM. Na
základě testů je doporučen převod formulářů "Sokola" do elektronické podoby
(XML) s možností následného exportu do DVI XML PM formuláře.
V průběhu pitvy byly vyplněny ostatní listy DVI PM formulářů. Tyto listy jsou
161
určeny pouze pro práci na pitevně. Do této části se vyplňují vysoce odborné informace, které mohou vyplňovat pouze odborníci daných oborů (soudní lékař, daktyloskop, genetik apod.). Respektive je může vyplňovat proškolená osoba na základě informací sdělených tímto odborníkem.
8.2.6.2 Odbornost a složení skupin - shrnutí
Skupiny respondentů byly ve třech případech složeny kombinací soudní lékař - policista (skupina č. 1 - 3). V jednom případě se jednalo o policistu a bývalého
policistu (skupina č. 4). Během testů byla ověřena spolupráce těchto různých profesních skupin. Ve všech čtyřech případech byla práce na vysoké odborné úrovni.
V případě skupiny č. 5 (policista - bývalý policista, resp. zaměstnanec KÚP) byla
znát dobrá odborná policejní praxe, avšak v prvopočátku ohledání a vyplňování
byl znát handicap v odborné soudně - lékařské terminologii, čímž docházelo při
vyplňování k drobným nepřesnostem.
Na základě uvedeného lze konstatovat, že ohledání musí vždy provádět
soudní lékař, případně vysoce odborně způsobilá osoba (antropolog apod.), zápis
může provádět jakákoliv proškolená osoba s určitou praxí.
Cvičení „Letiště 2007“ - Doupov
8.3
8.3.1 Cíl cvičení
Testy proběhly v průběhu námětového cvičení ve vojenském prostoru Doupov, dne 5. listopadu 2007 měly za úkol:
-
Ověřit použitelnost „Sokolových PM formulářů“ na místě reálné nehody dopravního letadla s větším počtem zemřelých osob.
-
Ověřit složení PM skupiny pro práci na místě neštěstí. S ohledem
na testy, které proběhly v Hřešihlavech zkvalitnit složení skupiny a potvrdit složení a počet členů skupiny.
-
Specifikovat, která data jsou následně potřebná pro další práci DVI
týmu.
162
8.3.2 Fáze cvičení
Ověření využitelnosti elektronických formulářů bude provedeno ve dvou fázích:
1. fáze byla provedena v terénu formou ohledání fiktivního místa nehody.
2. fáze bylo vyhodnocení kolektivem řešitelů (plk. Mgr. Petr Bendl, plk.
MUDr. Miloš Sokol, PhD, doc. MUDr. Alexander Pilin, CSc.) na pracovišti Kriminalistického ústavu Praha
8.3.3 Námět cvičení
Námětové cvičení se skládalo z několika částí. První část cvičení se týkala
nácviku zásahových jednotek na letišti Karlovy Vary proti ozbrojeným únoscům
letadla. Druhá část byla věnována nálezu havarovaného dopravního letadla a
úkonů s tím spojených. Na místě cvičení bylo vytvořeno rozsáhlé fiktivní místo
havárie dopravního letadla. Po okolí byly rozmístěny figuríny mrtvých těl a nasimulována různá zranění. Stejně tak byly okolo rozmístěny osobní předměty (např.
průkaz totožnosti, platební karta, klíče, peníze apod.). Místo se rozkládalo na
ploše cca 3 x 1,5 km ve vojenském prostoru Doupov, okres Karlovy Vary.
163
Obr. 31 – Mapa místa nálezu havarovaného letadla s vyznačením místa nálezu obětí
neštěstí - cvičení Letiště 2007 – Doupov
164
8.3.4 Průběh 1. fáze testů
Na místo fiktivní nehody byla povolána pořádková jednotka Krajského ředitelství policie ČR karlovarského kraje. Dále byla povolána výjezdová skupina
služby kriminální policie a vyšetřování krajského ředitelství. Nehoda byla nahlášena na Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod, který je odpovědný
za zjištění příčin pádu letadla. Zároveň byla nehoda nahlášena odpovědnému důstojníkovi Kriminalistického ústavu Praha k povolání identifikačního týmu Kriminalistického ústavu Praha.
Kriminalistický ústav Praha vyslal na místo nehody PM skupinu pro místo
nehody ve složení:
-
soudní lékaři:
o plk. MUDr. Sokol, PhD a MUDr. Horák - ´Vojenský ústav soudního lékařství Ústřední vojenské nemocnice v Praze
o doc. MUDr. Pilin, CSc. a MUDr. Kúdela – Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. lékařské fakultní nemocnice v Praze
-
policisté:
o plk. Mgr. Bendl, plk. MgA. Tichý, plk. Ing. Zikmund, pplk. Mgr.
Vomáčka, pplk. Ing. Havel, kpt. Bc. Švarc – Kriminalistický ústav
Praha.
PM skupina pracovala ve složení:
-
vedoucí skupiny:
o plk. Mgr. Bendl – řídil činnost pracovních skupin v terénu při ohledání místa neštěstí
-
koordinátor:
o plk. Ing. Zikmund – koordinátor – koordinoval ohledání ze štábu
cvičení
-
1. pracovní PM skupina:
o plk. MgA. Tichý – fotograf a GPS zaměřovač,
o pplk. Ing. Havel - zapisovatel
o plk. MUDr. Sokol a MUDr. Horák – soudní lékaři
165
-
2. pracovní PM skupina:
o kpt. Bc. Švarc - fotograf a GPS zaměřovač,
o pplk. Mgr. Vomáčka - zapisovatel
o doc. MUDr. Pilin a MUDr. Kúdela – soudní lékaři.
Obr. 32 – fiktivní mrtvola nalezená během první fáze cvičení – Letiště 2007
166
Obr. 33 – „Sokolův“ formulář vyplněný během cvičení Letiště 2007
167
Po nalezení těla oběti pátrací skupinou – pořádková jednotka Krajského
ředitelství, byla dána cestou koordinátora zpráva vedoucímu PM skupiny a ten
vyslal na místo nálezu pracovní skupinu. Pracovní skupina provedla všechny kriminalisticko-technické postupy potřebné pro identifikaci neznámé mrtvoly – označení (očíslování), zadokumentování (fotografické a GPS zaměření). Současně
byla provedena prohlídka mrtvoly soudním lékařem. Celý úkon byl zapsán do „Sokolova“ PM formuláře. Po provedení všech úkonů bylo tělo jednotkami Armády ČR
odvezeno na určené místo dočasného uskladnění. Vzhledem ke klimatickým podmínkám (+ 3° C, oblačno) bylo za nejvhodnější místo na počátku cvičení vybráno
místo poblíž parkoviště vozidel.
Místo bylo ohraničeno páskou policie a hlídáno. (Pozn. následně by byla
těla odvezena pohřební službou do určeného ústavu soudního lékařství).
8.3.5 Druhá fáze testů - vyhodnocení
V závěru cvičení proběhlo ze strany organizátorů krátké vyhodnocení, kde
se mohli všichni velitelé zúčastněných složek vyjádřit k průběhu cvičení. Na dotaz
vedoucího skupiny kriminalistických techniků bylo již v této fázi objasněno vedoucím DVI týmu (plk. Bendlem) nasazení PM formulářů. Kriminalistický technik se
domníval, že PM formulář neobsahuje všechny relevantní informace, které jsou
nutné z procesního důvodu zaznamenávat do Protokolu o ohledání místa činu.
V tomto případě, bylo objasněno, že PM formulář obsahuje strukturovaně všechny
potřebné informace a že je plně k dispozici všech zasahujícím jednotkám (v případě, že neobsahuje citlivá osobní data). V celkovém kontextu byla účast pracovníků DVI týmu hodnocena kladně a jejich činnost v žádném případě nenarušovala
průběh cvičení.
Následující den proběhlo vyhodnocení řešitelským týmem projektu bezpečnostního výzkumu na pracovišti Kriminalistického ústavu Praha. Bylo shromážděno všech 13 PM formulářů podle Sokola (příloha č. 7). Následně byl proveden
převod do elektronického PM XML formuláře. Po převodu bylo konstatováno, že
168
všechna data byla správně zapsaná – vizuální a formální kontrolou. Dále bylo konstatováno, že data lze dále použít pro další činnost na pitevně a dále v procesu
vyhodnocení identifikace – porovnání PM a AM dat.
Následovalo vyhodnocení činnosti jednotlivých členů DVI týmu v průběhu
cvičení. V průběhu cvičení operovali dvě PM skupiny ve složení – 2 soudní lékaři,
fotograf (včetně GPS zaměření polohy těla) a zapisovatel. S ohledem na toto složení bylo konstatováno, že je dostatečné zapojení pouze 1 soudního lékaře do
každé PM skupiny. Dále bylo konstatováno, že zapisovatelem může být jakákoliv
proškolená osoba, která zná terminologii formulářů. K pozici fotografa nebylo žádných připomínek. Všechny tyto připomínky byly následně zapracovány do metodik
k činnosti českého DVI týmu.
Účast na námětovém cvičení Letiště 2007 byla vyhodnocena jako užitečná
pro další etapy budování DVI týmu České republiky. V průběhu testů se nevyskytly
žádné negativní okolnosti, které by mohly průběh testů narušit. Testy probíhali
podle předem schváleného harmonogramu a plánu. Všichni účastnicí prováděli
předepsané úkony na vysoce profesionální úrovni a potvrdili opodstatněnost
jejich nominace k provádění testů.
8.4
Branně bezpečnostní cvičení Kriminalistického ústavu
Praha, Balková 2010
8.4.1 Cíl cvičení
Třetím testem, kde autor této práce, měl možnost ověřit využití formulářů
Interpolu, bylo Branně bezpečnostní cvičení pracovníků Kriminalistického ústavu
Praha, které se konalo ve dnech 1. – 3. 7. 2010 a 30. 8. – 1. 9. 2010 nedaleko
obce Balková, okres Plzeň - sever. Každoročně pořádané cvičení pro všechny
pracovníky Kriminalistického ústavu Praha (včetně civilních zaměstnanců) mělo
v roce 2010 jeden z dílčích úkolů seznámit potenciální členy českého DVI týmu
s činnostmi na místě události hromadného neštěstí. Z tohoto požadavku vycházelo
169
i možné otestování PM formulářů. Za tuto část cvičení byl odpovědný autor práce,
který si stanovil tyto cíle:
-
Ověřit použitelnost PM formulářů na místě nálezu většího počtu zemřelých osob.
-
Vyhodnotit zápis do PM formulářů provedený větším počtem respondentů - laiků
8.4.2 Námět cvičení, místo a složení skupin
Námětem této praktické části cvičení bylo nález většího počtu zemřelých v neznámém terénu a všechny kriminalisticko – technické postupy pro práci na místě
mimořádné události154, tj. ohledání zemřelých osob za využití PM formulářů a dále
provedení fotografické a topografické dokumentace za využití doporučeného značení nálezů155.
Místem cvičení byla vybrána louka mezi lesním porostem o rozloze cca 300
x 300 m. Po terénu se nacházely velké balíky slámy a dále elektrické vedení. Na
louku bylo rozmístěno 5 figurín, které představovaly zemřelé osoby (včetně jednoho kojence). Na těle mrtvol byly nasimulovány různé druhy zranění. Dále bylo
v okolí zemřelých osob rozmístěno několik osobních předmětů.
Skupiny pro toto cvičení byly rozlosovány první den pro všechna ostatní
zaměstnání již první den. Počet osob ve skupině byl od 15 do 20 pracovníků Kriminalistického ústavu Praha. Cvičení (v obou termínech) se zúčastnilo celkem 8
skupin. Účastníci cvičení byli na pravděpodobné místo nálezu přivoláni jako součást DVI týmu provádějícího ohledání místa hromadného neštěstí. Jejich cílem
bylo ohledání nalezené mrtvoly pro účely její identifikace.
Účastníci cvičení byli v cca 2 hodinové prezentaci seznámeni s problematikou DVI týmů. Dále jim byly představeny formuláře Interpolu a formuláře podle
154
155
ZP PP č. 100/2001
Metodika činnosti českého identifikačního DVI týmu
170
Sokola, které většina viděla poprvé. Následně jim byl vysvětlen program a požadavky na jejich činnost. Vzhledem k tomu, že jeden odbor ze tří odborů Kriminalistického ústavu Praha se věnuje znalecké činnosti identifikace osob a věcí, byl
zde předpoklad, že prováděli v minulosti některé činnosti na místě činu a jsou
obeznámeni s identifikačními úkony. Stejně tak byl předpoklad, že zástupci ostatních odborů byli v minulosti na místě činu a zúčastnili se jeho ohledání. Na závěr
proběhla diskuse k připravované druhé fázi testů.
Obr. 34 – zaměření nálezu na místě fiktivní nehody – BBC 2010
171
Skupina ve vytýčeném prostoru nejprve propátrala terén. Každý nález byl
označen zelenou tyčí s praporkem. Po celkovém propátrání byly nalezeny celkem
4 těla (včetně novorozence). Každá skupina se rozdělila na tři až čtyři podskupiny.
Členové následně provedli zadokumentování místa nálezu (fotograficky), nálezy
označili čísly a provedli zápis do PM formulářů. Za tímto účelem byli vybaveni formulářem podle Sokola, který byl zataven do průhledné fólie.
Obr. 35 – ilustrační pohled ohledávanou mrtvolu – BBC 2010
Použití fólie se v případě jednoho cvičení ukázalo jako nevhodné. V době
172
cvičení bylo deštivo a fólii po dopadu kapek vody nebylo možné popisovat (popisovače se rozpíjely a na mokré fólii nedržely). Po provedení zadokumentováníohledání nalezených osob a předmětů v jejich bezprostřední blízkosti (okolo každé
figuríny byly rozmístěny různé osobní i neosobní předměty) byl dán vedoucím skupiny pokyn pro transport zemřelých na určené stanoviště. Následně skončila část
zaměstnání v terénu a skupiny pokračovali na další stanoviště. V odpoledních hodinách se všechny týmy shromáždily v přednáškové místnosti, kde provedli přepis
vyplněných formulářů podle Sokola (příloha č. 7) do PM formulářů Interpolu (příloha č. 4).
8.4.5 Vyhodnocení testů
Druhý den zaměstnání byly vyhodnoceny předložené formuláře (Sokolův
formulář a PM formulář Interpolu). Ve vyplněných formulářích nebylo doznáno
zásadních rozdílů. Úroveň byla u všech respondentů stejná. V některých případech byla znát neochota a nezájem některých pracovníků na úplné splnění zadání. Tyto formuláře byly vyřazeny (celkem se jednalo o 6% z celkového počtu
formulářů). Vzhledem k celkovému počtu 127 odevzdaných formulářů je toto číslo
zanedbatelné.
Na závěr bylo konstatováno, že i po krátkém proškolení mohou částečně
znalí pracovníci provést zadokumentování nálezů. Na závěr vyhodnocení byli respondenti vyzváni k případným připomínkám. Nebyly zaznamenány žádné.
Během testu - cvičení se nevyskytly žádné negativní okolnosti, které by
mohly průběh testů narušit. Testy probíhali podle předem schváleného harmonogramu a plánu. Všichni účastnicí (výjimka 6% respondentů) prováděli předepsané úkony na vysoce profesionální úrovni a potvrdili opodstatněnost jejich
nominace k provádění testů.
Materiální zabezpečení a ostatní podpora pro průběh testů byla na vysoké
úrovni a měla mimo jiné zásadní vliv na hladké provedení testů.
173
1. Cíl testu – Ověření použitelnosti PM formulářů na místě nálezu většího počtu zemřelých osob – splněno. Problém nastal při deštivém počasí u formulářů zatavených do průhledné fólie.
2. Cíl testu - Vyhodnotit zápis do PM formulářů provedený větším počtem re-
spondentů – laiků – splněno. Pouze 6% respondentů vyplňování nevěnovalo potřebnou pozornost, která se odrazila v různých absurdních datech.
Vzhledem k tomu, že výběr respondentů nebyl cílený a byla vybrána celá
množina pracovníků, kteří se zúčastnili zaměstnání Kriminalistického ústavu Praha, je toto číslo zanedbatelné.
8.4.5.1 Odbornost a složení skupin - shrnutí
Skupiny respondentů nelze hodnotit na základě jejich odborností z důvodů
náhodného výběru skupin a dále z důvodů velkého počtu osob v jednotlivých skupinách. Z tohoto důvodu nebylo hodnocení provedeno.
174
9 Diskuse
Rozborem stavu v evropských i zámořských zemích bylo především zjištěno, že neexistuje jednotná struktura a organizace DVI týmů. Jednotícím a metodickým vodítkem je sice instrukce Interpolu, ale každá země si vytváří týmy podle
vlastních potřeb a možností. Je zřejmé, že významnou roli zde hraje stát, který
týmy podporuje jak finančně, tak i lidskými zdroji. Oběti hromadných nehod jsou
občané v krizové situaci a stát se musí postarat o jejich bezpečnost či likvidaci
hromadné nehody včetně ustanovení totožnosti obětí.
Základní informací pro vybudování národního identifikačního týmu, který by
prováděl identifikaci obětí hromadných neštěstí jak v České republice, tak v zahraničí je zhodnocení stavu. Pro tyto účely vznikla rozsáhlá rešerše stavu fungování identifikačních týmů nejen okolních evropských států, ale také některých
vzdálených států. Rešerše přináší obsáhlý základ informací pro vytvoření modelu
českého identifikačního týmu. U rešerše můžeme polemizovat, zda jsou přínosem
informace z některých „exotických“ zemí s rozdílnou kulturou, politickým systémem a ekonomikou. Autor se domníval, že jakákoliv informace může přispět, ať
již pozitivně nebo negativně, k vytvoření modelu českého identifikačního týmu.
Rešerše stavu ve světě je následně rozšířena o praktické zkušenosti ze stáží u
zahraničních DVI týmů, které mají již získané praktické zkušenosti z aktivit při
identifikaci obětí hromadných neštěstí. Následné zhodnocení metodou SWOP
zcela jistě obohatilo tuto práci. Autor předpokládal, že tato metoda je vhodná i pro
vyhodnocení pozitivních i negativních stránek jednotlivých modelů a organizací
zahraničních identifikačních týmů, které jsou zde předloženy. Komparace s možnostmi národního prostředí je přínosná zejména pro laickou veřejnost, která může
namítat, zda vůbec je třeba speciální národní identifikační tým.
Při sestavování této disertační práce byly vyhodnocení a rešerše základem
pro vytváření návrhu modelu českého identifikačního týmu. S ohledem na předchozí text je možné si odpověď na základní otázku, kterou není, jak by měl být tým
složen, ale především zda Česká republika potřebuje národní identifikační tým.
Autor v úvodu kapitoly návrhu modelu identifikačního týmu rozebírá všechna
známá pozitiva a negativa pro vytváření identifikačního týmu.
175
Česká republika v novodobých dějinách dosud neměla možnost si prakticky
ověřit absenci speciálního identifikačního týmu při hromadném neštěstí s velkým
počtem obětí. Náznakem činnosti identifikačního týmu (resp. AM skupiny) byla
činnost Kriminalistického ústavu Praha v roce 2006 při sběru dat potřebných pro
identifikaci českých občanů, kteří zahynuli při ničivém tsunami v jihovýchodní Asii
na Vánoce 2005.
Návrh modelu českého národního týmu byl v současné době akceptován a
je uváděn do praxe, zejména při realizace projektu švýcarské spolupráce k budování českého DVI týmu. Při realizaci je možné ještě diskutovat nad některými spornými otázkami, které vyvstanou, avšak základní principy byly akceptovány policejním prezidentem ČR i odborem bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra ČR.
Součinnost navržené struktury DVI týmu, vyšetřovacích orgánů (Policie ČR,
odborných komisí, soudních lékařů) a Integrovaného záchranného systému byla
ověřena nejen při cvičení Letiště 2007. Poslední praktickou zkušeností byl tréninkový program realizovaný Švýcarským policejním institutem pro první skupinu připravovaného českého DVI týmu, který proběhl v říjnu 2013. Tréninku se zúčastnili
jak pracovníci Kriminalistického ústavu Prah, dále pak pracovníci SKPV krajského
ředitelství policie hl. města Prahy, soudní lékaři a psycholog Ministerstva vnitra
ČR. Trénink byl zaměřen na praktické dovednosti budoucích členů českého identifikačního týmu. Byla respektována doporučení Interpolu a zejména byly využity
dokumentační prostředky Interpolu – Post Mortem a Ante Mortem formuláře. Tréninkový program byl nejen v souladu s doporučeními Interpolu, praktickými zkušenostmi švýcarského DVI týmu, ale také v souladu s metodikou činnosti českého
DVI týmu. Během desetidenního intenzivního tréninku byl ověřen navržený model
českého DVI týmu. Absolventi kurzu mohli konfrontovat navrženou strukturu českého týmu a již realizovanou strukturu švýcarského týmu. Ani ze strany švýcarských lektorů nezazněly zásadní rozpory. Je jasné, že implementace je ovlivněna
národním prostředím, zejména národním právem a dále národní strukturou policie, I přes tyto rozdíly mezi Švýcarskou konfederací a Českou republikou nejsou
zásadní koncepční rozdíly.
Další z otázek, která je v současné době diskutována, je otázka nasazení
DVI týmu ČR v případě hromadného neštěstí. Otázkou zůstává nutný počet obětí
176
a rozsah neštěstí (větším počtem se obvykle rozumí 10 a více obětí). V praxi může
nastat situace, kdy bude DVI tým využit i při menším počtu obětí, zejména s ohledem na jeho efektivní identifikační postupy (např. 5 a více). Kriminalistický ústav
Praha dostal za úkol vytvoření interního aktu řízení pro nasazení týmu specialistů
při hromadné nehodě. Pro praxi je připraven návrh nasazení DVI týmu, který bude
aktivován z centra – Policejního prezidia ČR na základě požadavku krajského ředitelství Policie ČR. V podstatě na místo bude přivolán tým osob, teoreticky vysoce
fundovaný v oblasti identifikace i prakticky připravený a secvičený, který bude doplněn místními orgány Policie ČR a soudními lékaři. Tím bude lépe koordinována
spolupráce s IZS i vyšetřujícími orgány.
K diskusi může být předložen model tréninkového programu. Autor se domnívá, že je možné využít praktických zkušeností z již proběhlých testů a tréninků
během projektu bezpečnostního výzkumu. Stejně tak lze využít, po analýze a modifikaci na české prostředí, absolvovaný švýcarský trénink. Vzhledem k tomu, že
v České republice dosud žádný kurz ani trénink neproběhl, je otázkou zavedení
průběžných kurzů a tréninků dalšího vývoje.
Řešená problematika dokumentace nálezů obětí hromadných neštěstí je v
souladu s doporučením Interpolu a také v souladu s národní tradicí. 156 Novinkou
je zavedení speciální sady čísel pro oběti a věci. Toto bylo již navrženo do novely
pokynu policejního prezidenta ke kriminalistickotechnické činnosti policie. Stejně
tak využívání formulářů Interpolu pro písemnou dokumentaci při identifikaci obětí
hromadných neštěstí.
156
Závazný pokyn policejního prezidenta č. 100/2001
177
10 Závěr
Rozborem stavu v evropských i zámořských zemích bylo zjištěno, že není
jednotná struktura a organizace DVI týmů. Jednotícím a metodickým vodítkem je
instrukce Interpolu. Každá země si takové týmy vytváří podle svých potřeb a možností. Je však zřejmé, že významnou roli zde hraje stát, který podporuje jak finančně, tak i lidskými zdroji práci DVI týmů. To je správné, protože oběťmi hromadného neštěstí jsou občané v krizové situaci a stát se musí postarat o jejich
bezpečnost či likvidaci hromadného neštěstí včetně ustanovení totožnosti obětí,
které nelze identifikovat.
Na základě zkušeností z činnosti DVI týmů v zahraničí a aplikací na poměry České republiky byla vytvořena koncepce českého DVI týmu. V koncepci je
zohledněno doporučené zakomponování DVI týmu do struktur IZS v případě hromadného neštěstí. Autor vycházel při organizačním začlenění jak z mezinárodních
zkušeností, kdy DVI týmy jsou začleněny v policejní struktuře, tak ale zejména
z doporučení Interpolu, který činnost národních DVI týmů zastřešuje. V českých
poměrech půjde o organizační začlenění v Policii České republiky využívajíc personálního a materiálního vybavení zejména KÚP a SKPV s využitím externích
spolupracovníků (např. soudních lékařů ÚSL). Struktura DVI týmu české policie
byla i následně, na základě současných zkušeností modifikována. Upravená struktura je již zahrnuta do této disertační práce. Jedná se zejména o postoj ÚSKPV
k problematice hromadných neštěstí a identifikaci jejich obětí.
V metodických pokynech Interpolu nejsou specifikovány některé konkrétní
postupy, např. logistické zajištění. Jako příklad lze uvést skladování těl zemřelých
při hromadném neštěstí. Technická řešení jsou ponechána na národní úrovni,
která je značně nestejnorodá (důvody finanční, etnické, náboženské atd.). Velký
počet zemřelých při hromadném neštěstí musí být vhodným způsobem uskladněn
tak, aby mohly být provedeny potřebné identifikační úkony. Vzorem toho může být
způsob, jak taková situace byla řešena ve Velké Británii po pumovém útoku na
londýnské metro. Zde byl v krátké době vystaven mobilní komplement složený z
jednotek pro příjem těl, pitevny, pracoviště specializovaných expertů (stomatolog,
178
antropolog), RTG pracoviště atd. Obdobný způsob řešení je vhodný i pro podmínky v České republice, kde v každém kraji by měly být vytipovány vhodné lokality pro umístění mobilních komplementů. K zamyšlení je vytvořit a otestovat
vlastní mobilní chladící zařízení pro uložení těl zemřelých, které by bylo k dispozici
pro případ využití pro všechny územní pracoviště soudního lékařství v ČR. Technickým řešením by mohly být např. nafukovací haly s klimatizací, umělé ledové
plochy atp.
Kromě samotného procesu likvidace hromadné nehody a identifikace jsou
to v neposlední míře etické aspekty, které by bylo vhodné řešit psychologickou
pomocí příbuzným např. při sběru Ante Mortem dat, či při odběru bukálních stěrů
od osob blízkých157– zapojením církve, Červeného kříže či občanských sdružení.
V současné době nově budovaný český DVI tým úzce spolupracuje s psychologem Ministerstva vnitra ČR.
Výzkumný projekt, z kterého vychází i tato disertační práce, řešil dokumentaci práce DVI týmu zavedením souboru šesti formulářů, z nichž tři vycházejí
z těch, které uvádí Interpol (PM, AM a Identifikační formulář). Tři další formuláře
jsou zkrácenou verzí prvních stran DVI formulářů Interpolu a byly vytvořeny pro
vyplňování na místě hromadného neštěstí (Identifikační karty M, P a O). DVI formuláře Interpolu byly přeloženy do českého jazyka, aby v případě potřeby byly
snadno a kýmkoliv použitelné. Formuláře jsou velmi podrobné a mohlo by se zdát,
že místy až příliš. Je třeba si však uvědomit, že zejména při sběru Ante Mortem
dat může každý detail být cenným vodítkem k identifikaci. Formuláře jsou koncipovány tak, aby při rozhovoru s osobou blízkou, byly krok po kroku zjištěny potřebné údaje.
Obdobně podrobné jsou i PM formuláře, kde však v některých místech
mohou být údaje jen velmi stručné nahrazeny přiloženým pitevním protokolem
nebo digitální fotodokumentací. Jak AM, tak i PM formuláře byly obohaceny o
možnost přímého elektronického vkládání obrazových či textových souborů. Lze
si snadno představit, že přiložení digitální fotografie z rodinného alba podstatně
přispěje k identifikaci např. poznáním osoby. Tato inovace je autorským přínosem
STČ-04/IZS – Typová činnost složek IZS při společném zásahu při mimořádné události způsobené leteckou nehodou
157
179
a v doposud známé dokumentaci nebyla použita. PM formulář obsahuje všechny
obligatorní údaje o nálezu těla, části těla či předmětů, které mají být uvedeny v
Protokolu o ohledání místa činu. V případě vyplnění PM formuláře na místě události s velkým počtem obětí je vhodné kopii formuláře přiložit do spisového materiálu, který vede Policie ČR při šetření hromadného neštěstí. PM formulář může
nahradit některé části Protokolu o ohledání místa činu. Z těchto důvodů není třeba
činnost PM skupiny na místě dublovat další skupinou policistů, vykonávajících činnosti spojených s ohledáním místa činu (výjezdové skupiny). Velmi podrobný je
Identifikační protokol, který se v procesu identifikace zpracovává jako závěrečný.
Vyplnění provádí skupina DVI týmu - TUT.158 V TUT jsou fyzicky přítomní i odborníci z laboratoří, vyhodnocující otisky prstů a DNA profil. Policejní orgán jako jeden
z členů, vyjadřujících se k totožnosti, zastupuje procesní stránku identifikace, a i
když pravděpodobně nebude do detailů obeznámen s podrobnostmi laboratorních
postupů, kde se mohou vyskytnout potíže, ručí za interpretaci výsledků. Výrok o
ustanovení totožnosti ztvrzuje v České republice státní zástupce.
Nové je zavedení identifikačních karet, které jsou určeny pro práci v terénu
při ohledání těl (M), částí těl (P) a předmětů (O). Tyto karty vycházejí ze zkušenosti, že není vhodné pracovat v terénu s celou složkou PM formuláře. Všechny
tři karty jsou zhotoveny tak, aby je bylo možné použít jak v tištěné verzi, nebo při
použití PC (notebooku). Jsou rovněž vybaveny možností přímého vložení obrazových či textových souborů. Číselné kódy polí karet odpovídají kódům PM formuláře, takže je snadné je z tištěných dokumentů převést do elektronických. Otázkou
do budoucna je zavedení rakouského systému značení, což se zatím nepředpokládá. Ostatně neměl by být technický problém přejít na tento systém značení.
V průběhu řešení projektu řešitelský tým nejen vypracoval dvě metodiky,
obsahující návrhy činností pracovníků DVI týmu – kriminalistů a soudních lékařů
a vycházející z ověření těchto činností při akcích, pořádaných v terénu, ale
zejména ověřil postupy podle těchto metodik. Byly ověřeny postupy při značení
nálezů v terénu, zapisování do identifikačních karet a PM formulářů. Bylo prokázáno, že v terénu a pitevně je vhodným způsobem použití jak tištěných, tak i elektronických formulářů. V pitevně zapisovatel do formulářů zaznamenává rovnou
158
TUT – Tým ustanovující totožnost
180
údaje tak, jak je pitvající lékař diktuje do pitevního protokolu. S ukončením pitvy je
pak hotov i PM formulář. DVI metodika dostatečně podrobně popisuje postupy
prací a materiálně technické vybavení DVI týmu.
Testování a školení probíhá i nadále při běžných činnostech české policie,
což bylo popsáno v kapitole věnované ověření postupů a dokumentace obětí hromadného neštěstí. Schválený projekt švýcarsko – české spolupráce při budování
českého DVI týmu vychází ze všech popsaných zkušeností a akceptuje i popsané
stavy a procesy z této disertační práce.
V průběhu řešení problematiky českého DVI týmu bylo také provedeno
testování ostatních dokumentačních prostředků. Jedním z nejdůležitějších dokumentačních prostředků pro místo hromadného neštěstí jsou GPS přijímače, určené k zaměření nálezů na místě události. Na základě výsledků testů bylo konstatováno, že jako nejvhodnější pro zaměření nálezů v exteriéru se jeví profesionální
GPS přijímače, které vykazují prokazatelnou chybu měření do 60 cm. GPS přijímače bez garance chyby nebo s chybou větší než 60 cm jsou vhodné pouze pro
navigaci týmu na místo hromadného neštěstí. Dalším testovaným dokumentačním
prostředkem, zejména pro činnost na pitevně, bylo mobilní RTG zařízení. Výsledky testů těchto zařízení potvrdily oprávněnost výběru a jejich využití v procesu
identifikace obětí hromadného neštěstí.
Za zmínku stojí i to, že autor disertační práce měl možnost pracovat v meziresortní komisi, která měla za úkol vytvoření nového Souboru typových činností
IZS přijatého pod označením STČ č. 9/IZC - třídění zraněných a nakládaní
s ostatky obětí při mimořádné události se zvlášť závažnými důsledky pro životy a
zdraví. V příloze č. 3, uvedeného dokumentu, k metodickému listu police je
popsána činnost DVI týmu. A v neposlední řadě je třeba zmínit odpovědnost autora za problematiku DVI týmu Police ČR svěřenou policejním prezidentem a ředitelem Kriminalistického ústavu Praha.
181
11 Použitá literatura
Monografie:
[1] BENDL, Petr. Zvláštnosti fotografické a topografické dokumentace místa letecké nehody. CHMELÍK, Jan et al. Letecké nehody. Praha: Themis, 2008, 70- 79,
ISBN 80-7312-033-4.
[2] BENDL, Petr. Charakteristika činnost tzv. "DVI týmů". CHMELÍK, Jan. Letecké
nehody. Praha: Themis, 2008, 84 - 88. ISBN 80-7312-033-4.
[3] BENDL, Petr. Topografická dokumentace. HLAVÁČEK, Jan et al. Praktická kriminalistika. 2006. vyd. Praha: Kriminalistický ústav Praha, 2006, 17 - 23.
[4] BRADÁČ, Albert, Soudní inženýrství. Brno: CERM, 1999, 222 – 223 s. ISBN
80-7204-133-9.
[5] BRADÁČ, Albert, Viktor PORADA a Jiří STRAUS. Soudní inženýrství. Vyd. 1.
Praha: Policejní akademie České republiky, 2001, 172 s. ISBN 80-725-1059-2.
[6] ČÍRTKOVÁ, Ludmila. Kriminální psychologie. Vyd. 1. Praha: Eurounion, 1998,
255 s. ISBN 80-858-5870-3.
[7] ČÍRTKOVÁ, Ludmila. Policejní psychologie. Vyd. 3. Praha: Portál, 2000, 254
s. ISBN 80-717-8475-3.
[8] ČÍRTKOVÁ, Ludmila. Moderní psychologie pro právníky: [domácí násilí, stal-
king, predikce násilí]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 150 s. Psyché (Grada). ISBN
978-802-4722-078.
[9] ČÍRTKOVÁ, Ludmila. Forenzní psychologie. 3. upr. vyd. Plzeň: Vydavatelství
a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, 445 s. ISBN 978-807-3804-619.
182
[10] ČÍRTKOVÁ, Ludmila. Viktimologie pro forenzní praxi. Vyd. 1. Praha: Portál,
2014, 158 s. ISBN 978-802-6205-821.
[11] DAVID, Davis. GIS pro každého: Vytváření map na počítači. Vyd. 1. Praha:
Computer Press, 2000, 112 s. ISBN 80-722-6389-7.
[12] GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 2. rozš. vyd. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 2001,
299 s. Právnické učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 80-864-7304-X.
[13] HAJN, Václav et al. Antropologie I. Vyd. 1. Olomouc: Univerzita Palackého,
1994, 217 s. ISBN 80-706-7392-3.
[14] HENDRYCH, Dušan. Právnický slovník. 3., podstatně rozš. vyd. V Praze:
C.H. Beck, 2009, XXII, 1459 s. Beckovy odborné slovníky. ISBN 978-80-7400059-1.
[15] HYHLÍK, R. a M. NEKONEČNÝ. Malá encyklopedie současné psychologie.
Praha: SPN, 1972.
[16] HUBER, Johannes, Hademar BANKHOFER a Elisabeth HEWSON. 30 způsobů jak se zbavit stresu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 117 s. Psychologie pro
každého. ISBN 978-80-247-2486-7.
[17] HUNGR, Pavel a Věra KALVODOVÁ. Afroasijské právní kultury. Vyd. 1. Brno:
Masarykova univerzita, 2002, 118 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy
univerzity v Brně, č. 310. ISBN 80-210-3010-0.
[18] HUNGR, Pavel. Právní filozofie: (vybrané problémy pro IX. semestr). 1. vyd.
Brno: Masarykova univerzita, 1993, 123 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 56. ISBN 80-210-0615-3.
[19] HUNTINGTON, Samuel P. Střet civilizací: boj kultur a proměna světového
řádu. Vyd. 1. Praha: Rybka, 2001, 447 s. ISBN 80-861-8249-5.
183
[20] CHMELÍK, Jan. Ohledání místa činu. Praha: MV ČR, 1995.
[21] CHMELÍK, Jan et al. Letecké nehody. Praha: Themis, 2008, 156 s. ISBN 80731-2033-4.
[22] CHMELÍK, Jan et al. Dopravní nehody. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství
Aleš Čeněk, 2009, 540 s. ISBN 978-80-7380-211-0.
[23] CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky. Plzeň: Aleš Čeněk, 2005.
[24] CHMELÍK, Jan a Viktor PORADA. Kriminalistická taktika. Praha: PA ČR,
2000.
[25] CHMELÍK, Jan et al. Místo činu a znalecké dokazování. Plzeň: Aleš Čeněk,
2006.
[26] KONRÁD, Zdeněk et al. Metodika vyšetřování jednotlivých druhů trestných
činů. Praha: PA ČR, 1995.
[27] KOVERDYNSKÝ, Bohdan. Protiprávní činy v československém civilním letectví 1945 - 1992. Praha: odbor bezpečnostní politiky MV ČR, 2010.
[28] MONMONIER, Mark. Proč mapy lžou. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2000,
221 s. ISBN 80-722-6238-6.
[29] MUSIL, Jan, Zdeněk KONRÁD a Jaroslav SUCHÁNEK. Kriminalistika. Praha:
C.H.Beck, 2001.
[30] NAKONEČNÝ, Milan. Psychologie osobnosti. Vyd. 2., rozš. a přeprac. Praha:
Academia, 2009, 620 s. ISBN 978-80-200-1680-5.
184
[31] NĚMEC, Miroslav et al. Kriminalistická dokumentace. Vyd. 1. Praha: Policejní
akademie České republiky v Praze, 2009, 139 s. ISBN 978-80-7251-307-9.
[32] NĚMEC, Miroslav et al. Ohledání a práce na místě činu. Vyd. 1. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2010, 130 s. ISBN 978-80-7251-337-6.
[33] NĚMEC, Miroslav. Organizovaný zločin: aktuální problémy organizované kriminality a boje proti ní. Vyd. 1. Praha: Naše vojsko, 1995, 219 s. ISBN 80-2060472-3.
[34] PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia,
2011, 472 s. ISBN 978-80-200-1499-3.
[35] POLÁŠEK, Miloš. 7x10", aneb, Klasická fotografie v digitálním věku. Moravská Ostrava: En Face, c2012, 93 s. ISBN 978-80-87264-12-6.
[36] PORADA, Viktor. Kriminalistika: stopy a identifikace. 1. vyd. Brno: Vysoké
učení technické, 1988, 93 s.
[37] PROTIVINSKÝ, Miroslav a Mircea TIPLICA. Teorie a praxe dokazování v
trestním řízení znovupoznáním osob a věcí. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova,
1986, 108 s. Acta Universitatis Carolinae, No. XLVI - 1986.
[38] PROTIVINSKÝ, Miroslav a Karel KLVAŇA. Základy kriminalistiky. 2. vyd.
Praha: Armex, 2007, 159 s. ISBN 978-80-86795-50-8.
[39] PROTIVINSKÝ, Miroslav. Kriminalistická stopa: studie o metodologických základech kriminalistické nauky o stopách. Vyd. 1. Praha: Universita Karlova, 1976,
94 s. Acta Universitatis Carolinae, XXIII, 1975.
185
[40] RENO, Janet, Daniel MARCUS, Laurie ROBINSON, Noël BRENNEN a Jeremy TREVIS. Crime Scene Investigation. Washington: Department of Justice Response Centre, 2000
[41] STRAUS, Jiří et al. Kriminalistika, kriminalistická technika: (pro kvalifikační
kurz kriminalistických expertů). Vyd. 2., upr. Praha: Policejní akademie České republiky, 2006, 301 s. ISBN 80-725-1216-1.
[42] ŠPATENKOVÁ, Naděžda et al. Krizová intervence pro praxi. Vyd. 1. Praha:
Grada, 2004, 197 s. Psyché (Grada). ISBN 80-247-0586-9.
[43] ŠPATENKOVÁ, Naděžda. Poradenství pro pozůstalé. Praha: Grada Publishing, 2008.
[44] ŠTĚTINA, Jiří. Medicína katastrof a hromadných neštěstí. 1. vyd. Praha:
Grada Publishing, 2000, 429 s. ISBN 80-716-9688-9.
[45] TUČEK, Ján. Geografické informační systémy: principy a praxe. 1. vyd. Brno:
Computer Press, 1998, 424 s. CAD. ISBN 80-722-6091-X.
[46] ZOUBEK, Vladimír. Právověda a státověda: úvod do právního a státovědního
myšlení. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010, 700 s. ISBN 978807-3802-394.
Články:
[47] BACHMANN, Viktor, Jan HLAVÁČEK, Petr BENDL a Jaroslav TICHÝ. Dokumentace místa události s využitím metody blízké fotogrammetrie. Odborná sdělení
Kriminalistického ústavu Praha. 1993, roč. 22, 3 - 4, 3 - 4.
[48] BARRY, Robert J. – BARRY, Ronald J. Identification Through Dental Evidence. Police Chief. 1988, roč. 55, č. 8, 69 - 78.
186
[49] BARSLEY, Robert. Identification Via Dental Remains: Pan American Flight
759. Journal of Forensic Science. 1985, roč. 30, č. 1, 128 - 136.
[50] BARSLEY, R. a J. MAC GIEUNEY. A Methods for Mathemacalyy Documenting Bitmarks. Journal of Forensic Science. 1999, roč. 44, č. 1, 185 - 186.
[51] BENDL, Petr. Informace o systému dokumentace Spheron R2S Crime. Krimi-
nalistika: časopis pro kriminalistickou teorii a praxi. Praha: Odbor vydavatelství a
tisku MV ČR, 2007, roč. 40, č. 3, 198 - 203. ISSN 1210-9150.
[52] BENDL, Petr a Alexander PILIN. DVI týmy v Evropě. Kriminalistický sborník.
2007, roč. 51, č. 2, 42 - 47.
[53] BENDL, Petr. Zločin, GPS a trest: Využití GPS v policejní praxi. GEOinfo:
Specializovaný čtvrtletník pro geoinformační technologie. Brno: Computer Press,
2000, č. 4. ISSN 1212-4311.
[54] BENDL, Petr. Šíření korekcí DGPS a jejich praktické využití. Odborná sdělení
Kriminalistického ústavu Praha. 1999, roč. 28, č. 3, 14 - 16.
[55] BENDL, Petr a Jan HLAVÁČEK. Školení obsluh DMU a co bude dál?. Odborná sdělení Kriminalistického ústavu Praha. 1999, roč. 28, č. 1, 26 - 27.
[56] BENDL, Petr. DMU. Odborná sdělení Kriminalistického ústavu Praha. 1998,
roč. 27, č. 1, 2 - 9.
[57] BENDL, Petr. GPS. Odborná sdělení Kriminalistického ústavu Praha. 1998,
roč. 27, č. 1, 10 - 14.
[58] BERAN, Jiří a Milan SRCH. Soudně - lékařská expertiza a identifikace usmrcených při železniční nehodě u Stéblové. Kriminalistický sborník. 1961, roč. 6, č.
11, 166 - 174.
187
[59] BRANNON, R. B. a H. P. KESSLER. Problems in Mass-Dissaster Dental Identification: A Retrospective Review. Journal of Forensic Science. 1999, roč. 44, č.
1, 123 - 127.
[60] BUQUET, Alain. Identification Using Photogrphic Techniques and Image Processing. Interpol: Int. Crim. Police Rev. 1992, roč. 47, 7 - 10, 45 - 49.
[61] ČÍRTKOVÁ, Ludmila a Viktor PORADA. Paměťovíé stopy v kriminalistické teorii a forenzně psychologických aplikacích. Soudní inženýrství. 2005, č. 3.
[62] ČÍŽEK, Rudolf a Alexander PILIN. Ztotožňování neznámých mrtvol - využívání stomatologického identifikačního záznamu. Kriminalistický sborník. 1984,
roč. 28, č. 9, 747 - 752.
[63] ČÍŽEK, Rudolf a Alexander PILIN. Ztotožňování neznámých mrtvol a některé problémy, vyskytující se na tomto úseku pátrání. Kriminalistický sborník.
1984, roč. 28, č. 9, 573 - 575.
[64] DACÍK, Tomáš. Otázka tělesné výšky v soudní antropologii. Kriminalistická
společnost. 1997, roč. 8, č. 3, 4 - 6.
[65] DORION, R. Patric. Photographic Superimposition. Journal of Forensic
Science. 1983, roč. 28, č. 3, 724 - 734.
[66] DVOŘÁK, Daniel a Hana ELIÁŠOVÁ. Nová metoda superprojekce. Odborná
sdělení Kriminalistického ústavu. 1999, roč. 28, č. 4, 2 - 5.
[67] EVISON, M.P. a M.A. GREEN. Presenting Three-Dimensional Forensic Facial
Simulations on the Internet Using VRML. Journal of Forensic Science. 1999, roč.
44, č. 6, 1219 - 1223.
188
[68] FERÁK, Vladimír a Ĺudovit KADÁSI. Využitie analýzy ĺudskej DNA pri identifikácii osob. Kriminalistický sborník. 1993, roč. 37, č. 1, 30 - 34.
[69] HENDRYCH, Tomáš. Opatření při úmrtí osob v oblasti zasažené havárií. 112:
odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany
obyvatelstva. Praha: MV-generální ředitelství HZS ČR, 2003, roč. 2, č. 4, 18 - 19.
ISSN 1213-7057.
[70] HOLUBEC, Josef. Rozšíření identifikačních možností u neznámých mrtvol.
Kriminalistický sborník. 1989, roč. 33, č. 10, 465 - 466.
[71] HOLUBEC, Josef a Jan HLAVÁČEK. AFIS pro 21. století. Odborná sdělení
Kriminalistického ústavu Praha. 1995, roč. 24, č. 1, 1 - 5.
[72] HOLUBEC, Josef. AFIS 2000 v současné době a jeho další perspektivy. Kriminalistický sborník. 2000, roč. 44, č. 1, 67 - 68.
[73] HRBEK, Jiří. DNA - budoucnost v kriminalistice a soudním lékařství. Kriminalistická společnost. 1991, roč. 2, č. 6, 8 - 9.
[74] JANČA, Stanislav. Obtížnost identifikace osob, které zahynuly při požáru. Kriminalistický sborník. 1970, roč. 14, č. 11, 665 - 672.
[75] JIROTKA, Antonín. Genetický otisk prstu. Policista. 2000, roč. 2000, č. 4, 2 5.
[76] JONES, Gerald F. A Simply Overlay System for Data Comparisen in Dental
Identification. Journal of Forensic Science. 1988, roč. 33, č. 1, 254 - 259.
[77] JOZEFEK, Augustín. K některým problémům daktyloskopické identifikace.
Československá kriminalistika: Časopis pro kriminalistickou teorii a praxi. Praha
(113 66 Praha 1, Vladislavova 26): Magnet-Press, 1968-1992, roč. 5, č. 1, 72 -77.
ISSN 0862-1969.
189
[78] KAHANA, T., M. FREUND a J. HISS. Suicidal Terrorist Bombings in Israel:
Identification of Human Remains. Journal of Forensic Science. 1997, roč. 42, č. 2,
260 - 264.
[79] KANABLE, Rebecca. Fingerprint and palmprint identification. Law Enforcement Technology. 2002, roč. 29, č. 10, 60 - 66.
[80] KANABLE, Rebecca. Fingerprints making the case. Law Enforcement Technology. 2003, roč. 30, č. 3, 48 - 53.
[81] KASANICKÝ, Gustav a Viktor PORADA. Současné a perspektivní možnosti
aplikace výpočetní techniky při řešení identifikačních úkonů v kriminalistice a
soudním inženýrstvím. Znalectvo. 1993, č. 3.
[82] KEISER - NIELSEN, S. Digitalization of Dental Recording. Forensic Science
International. 1982, roč. 20, č. 2, 153 -161.
[83] LABER, Terry L., James T. IVERSON, James A. LIBERTY a Staci A. GIESE.
The Evaluation and Implementation of Match Criteria for Forensic Analysis of
DNA. Journal of Forensic Science. 1995, roč. 40, č. 6, 1058 -1064.
[84] LAUPY, Milan a Přemysl LIŠKA. Vybrané otázky dalšího rozvoje kriminalistické biologie. Československá kriminalistika: Časopis pro kriminalistickou teorii a
praxi. Praha (113 66 Praha 1, Vladislavova 26): Magnet-Press, 1968-1992, roč.
20, č. 2, 113 - 123. ISSN 0862-1969.
[85] LEVINSON, Jay a Elie SHMELTZER. The Crash of Bus 405. Interpol: Int.
Crim. Police Rev. 1992, roč. 1992, 7 - 10, 21 - 22.
[86] LECOMTE, D., J.F. MERCIER a J. P. CAMPANA. The Crash of the DC 10
Aircraft in Niger. Interpol: Int. Crim. Police Rev. 1992, roč. 1992, 7 - 10, 33 - 37.
190
[87] LORTON, Lewis a William H. LANGLEY. Decision Making Concepts in Postmortem Identification. Journal of Forensic Science. 1986, roč. 31, č. 1, 190 - 196.
[88] LORTON, Lewis a William H. LANGLEY. Desing and Use of a Computer:
Assisted Postmortem Identification System (CAMPI). Journal of Forensic Science.
1986, roč. 31, č. 3, 972 - 981.
[89] LUDES, Bertrand. The Airbus A 320 Disaster. Interpol: Int. Crim. Police Rev.
1992, roč. 47, 7 - 10, 38 - 42.
[90] MACKERLE, Slavomil. Zjišťování identity RTG vyšetřením kostí. Soudní lékařství. 1959, roč. 4, č. 4, 58 - 59.
[91] MALÝ, Karel. Pátrání po totožnosti nalezené mrtvoly, části lidského těla nebo
kosterního nálezu. Kriminalistický sborník. 2000, roč. 44, č. 3, s. 72.
[92] NĚMEC, Miroslav. Obecné problémy ohledání. Kriminalistický sborník. 1993,
roč. 37, č. 3, 128 - 130.
[93] PILIN, A., F. PUDIL, J. HOŘEJŠ a J. BRANNÝ. The determination of the size
of a foreign body in orbit using image analysis of its roentgenogram. Journal of
Forensic Sciences. 1999, roč. 44, č. 3, 212 - 217.
[94] PORADA, Viktor a Jaroslav SUCHÁNEK. Kriminalistické stopy. Soudní inženýrství. 1997, 7 - 8.
[95] SOKOL, Miloš. Soudně-lékařské vyšetřování leteckých nehod. Letectví a
kosmonautika. 1999, č. 9, s. 32.
[96] SOKOL, Miloš, Alexander PILIN, Petr BENDL a Pavel ZIKMUND. Mimořádné události s větším počtem zemřelých a koncepce DVI v ČR. Soudní lékařství. 2010, roč. 55, č. 3, 28 - 31.
191
[97] SOKOL, Miloš, Petr BENDL, Alexander PILIN a Václav HORÁK. Koncepce
DVI při řešení mimořádných událostí s větším počtem zemřelých v ČR. Kriminalistický sborník. 2011, roč. 55, č. 4, 36 - 40.
Konferenční příspěvky:
[98] AL DALA, Mohamed. DVI in United Arabic Emirates. In: 23rd meeting of the
Interpol Standing Committee on Distaster Victim Identification. Lyon: Interpol,
2012, 1 - 5.
[99] AL HAMMAMMADE. DVI methods. In: 23rd meeting of the Interpol Standing
[100] ARGAMAN, Uri – Numbering in Israel, 23rd meeting of the Interpol Standing Committee on Distaster Victim Identification, Lyon, Francie, 22. – 24. května
2012
[101] BENDL, Petr. DVI tým ČR – Minulost, přítomnost a budoucnost. In: Pokroky
v kriminalistice 2012. 2012. vyd. Praha: PA ČR, 2012, 5 - 8.
[102] BENDL, Petr. Potřebuje Česká republika pro identifikaci obětí hromadného
neštěstí DVI tým? In: Pokroky v kriminalistice 2010 [CD]. Praha: PA ČR, 2010
ISBN 978-80-7251-332-1.
[103] BENDL, Petr. GPS ve službách kriminalistiky. In: Junior Forensic Science
09 [CD]. Brno: VÚT, 2009
[104] BENDL, Petr, Alexander PILIN a Miloš SOKOL. Identifikace obětí hromadného neštěstí – DVI týmy. In: Konference Pokroky v kriminalistice sborník příspěvků z mezinárodní konference konané 24. - 25. září 2008. Vyd. 1. Praha: Policejní akademie České republiky, 2008. ISBN 978-80-7251-290-4.
192
[105] BENDL, Petr, Miloš SOKOL, Alexander PILIN a Pavel ZIKMUND. Mass Disaster Victim Identification – The Dvi Teams. In: Security and Safety Management
and Public Administration: proceedings of conference ... Pub. 1st. Praha: Police
Academy of the Czech Republic, 2008. ISBN 978-80-7251-289-8.
[106] CASTILANI, Anton. DVI Operation, In: 23rd meeting of the Interpol Standing Committee on Distaster Victim Identification. Lyon: Interpol, 2012, 9 - 12.
[107] HUNDERPFOUND, Christopher. The Austrian DVI Team: Forensic Disaster Victim and Object Identification: Theory and Practice of DVI Identification Teams Activities. Praha, 2011.
[108] PALHARES, C.E.M., DVI development in Brasil, 23rd meeting of the Interpol Standing Committee on Distaster Victim Identification, Lyno, Francie, 22. –
24. května 2012
[109] SADJADIAN, A. DVI in Iran, In: 23rd meeting of the Interpol Standing
Zákonná úprava a IAŘ:
[110] BOLETÍN OFICIAL DEL ESTADO. Boletín oficial del estado. 2009, č. 32.
ISSN 0212-033x.
[111] ICPO – INTERPOL, Ref. No:2011/182/OS/FTD/IDDV/JK/eo ze dne 5.
května 2011
[112] Zákon č. 266/1994 Sb. o drahách. In: Sbírka zákonů. 1994.
193
[113] Zákon č. 49/1997 Sb. o civilním letectví. In: Sbírka zákonů. 1997.
[114] Zákon č. 239/2000 Sb. O integrovaném záchranném systému
[115] Zákon č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky. In: Sbírka zákonů. 2008
[116] Závazný pokyn policejního prezidenta č. 100/2001 ke kriminalistickotechnické činnosti Policie České republiky
Webové stránky a elektronické zdroje:
[117] 2004 Indian Ocean earthquake and tsunami. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2012 [cit.
2013-01-29]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/2004_Indian_Ocean_earthquake_and_tsunami
[118] Belgian DVI team. In: Belgian Police [online]. Brussels, 2007 [cit. 2007-0215]. Dostupné z: http://www.belgian-patches.be/DVI.htm
[119] BKA – Bundeskriminalamt - Federal Criminal Police Office (Germany). In:
Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Federal_Criminal_Police_Office_(Germany)
[120] Czech Republic [online], Lyon, 2011, [cit. 2011-11-22] dostupné z www
<http://www.interpol.org>
[121] Department Forensic Medice. In: Forensic Medice [online]. Helsinky, 2006
[cit. 2011-10-25]. Dostupné z: http://www.oll.helsinki.fi/content_english.asp?route=1846.1871.2583
194
[122] Department of Homeland Security [online], Washington, 2011, [cit. 2011-0608] dostupné z www <http://www.dhs.gov/index.shtm>
[123] Disaster Victim Identification Guide Metodika DVI týmů [online], Lyon,
2011, [cit. 2011-06-08] dostupné z www <http://www.interpol.int/Public/DisasterVictim/Guide/Guide.pdf>
[124] Disaster Victim Identification Guide. In: Interpol [online]. Lyon, 2011 [cit.
2013-01-29]. Dostupné z: http:www.interpol.int/Public/DisasterVictim/Guide.aspwww.interpol.org
[125] Disaster Victim Identification Guide. In: Interpol [online]. Lyon, 2011 [cit.
2013-01-29]. Dostupné z: http:www.interpol.int/Public/DisasterVictim/Guide.aspwww.interpol.org
[126] Dokumentace IZS [online], Praha, 2011, [cit. 2011-11-25] dostupné z www
[127] Dokumenty vlády ČR 2010-11-16 [online], Praha, 2010, [cit. 2011-06-21]
dostupné z www <http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/web/cs?Open&2010&11-16>
[128] DVI Italy. In: Interpol [online]. Lyon, 2006 [cit. 2009-06-25]. Dostupné z:
http://www.interpol.int/Public/Forensic/fingerprints/Conference/May2006/presentations/1LorenzoRinaldi.pdf#search=%22DVI%20Italy%22
[129] Emergency Management in Australia [online], Cambera, 2011, [cit. 201106-08] dostupné z www <http://www.ema.gov.au/>
[130] ENFSI: About ENFSI [online]. 2012 [cit. 2013-01-13]. Dostupné z:
http://www.enfsi.eu/about-enfsi
195
[131] Europol: Mandate [online]. 2013 [cit. 2013-01-13]. Dostupné z:
https://www.europol.europa.eu/content/page/mandate-119
[132] Eurodac. European Data Protection Supervisor [online]. 2012 [cit. 2013-0214]. Dostupné z: http://www.edps.europa.eu/EDPSWEB/edps/Supervision/Eurodac
[133] Evropská unie. Prümská dohoda: Posílení přeshraniční spolupráce,
zejména v boji proti terorismu. In: Úřední věstník Evrospké unie. Brussel, 2007,
CE125E/120. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2008:125E:0120:0141:CS:PDF
[134] Federal Emergency Management Agency [online], Washington, 2011, [cit.
2011-06-08] dostupné z www < http://www.fema.gov>
[135] Federal Office of Police [online]. 2011 [cit. 2012-11-02]. Dostupné z:
http://www.fedpol.admin.ch/fedpol/en/home.html
[136] Fiala, B.: Identifikace osob podle chrupu (forenzní stomatologie). Státní zdravotnické nakladatelství, Praha 1968, str. 162-163.
[137] DVI guide [online], Lyon, 2011, [cit. 2011-12-5] dostupné z www
http://www.interpol.int/INTERPOL-expertise/Forensics/ DVI-page/Disaster-victimrecovery-form
[138] CHAPMEN, Alan. SWOT Analysis. In: BusinnessBalls [online]. 2012. vyd.
2012 [cit. 2013-01-21]. Dostupné z: http://www.businessballs.com/swotanalysisfreetemplate.htm
[139] Identification des victimes de catrastrophes. In: Police [online]. Paris, 2006
[cit. 2009-06-25]. Dostupné z: http://www.defense.gouv.fr/sites/gendarmerie/decouverte/missions/police_judiciaire/ircgn/identification_des_victimes_de_catastrophes
196
[140] Information for the next of kin of disaster victims. BUDNESKRIMINALAMT.
BKA [online]. 2013 [cit. 2013-02-15]. Dostupné z: http://www.bka.de/EN/SubjectsAZ/DisasterVictimIdentificationTeam/Info/dviTeamInfo__node.html?__nnn=true
[141] Interpol [online]. 2013 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://interpol.org/
[142] Interpol Response Teams [online], Lyon, 2011, [cit. 2011-06-08] dostupné
z www <http://www.interpol.int/Public/IRT/default.asp>
[143] International Coordination [online], Lyon, 2011, [cit. 2011-11-25] dostupné
z www <http://www.interpol.int/INTERPOL-expertise/Forensics/DVI>
[144] International Academy of Legal Medicine. IALM [online]. 2012 [cit. 2013-0425]. Dostupné z: http://www.ialm.info/-home-.html
Kontinentální evropské právo. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San
Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kontinent%C3%A1ln%C3%AD_evropsk%C3%A9_pr%C3%A1vo
[145] MEPA [online]. 2007 [cit. 2013-01-13]. Dostupné z:
http://www.mepa.net/Deutsch/Seiten/default.aspx
[146] Ministry of Security and Justice. Goverment of the Netherlands [online].
2012 [cit. 2013-02-16]. Dostupné z: http://www.government.nl/ministries/venj
[147] Národní ústředna Interpolu. In: Policie ČR [online]. Praha, 2010 [cit. 201301-29]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/narodni-ustredna-interpolupraha.aspx
[148] National Disaster Medical System [online], Washington, 2011, [cit. 201106-08] dostupné z www
<http://www.hhs.gov/asl/testify/2010/07/t20100722a.html>
197
[149] Německé právní prostředí. Německé právo [online]. 2012 [cit. 2013-02-16].
Dostupné z: http://www.nemeckepravo.cz/3/18-pravni-prostredi/27-otazky-a-odpovedi.html
[150] Organisational Strukture. In: Canadian Police [online]. Otava, 2011 [cit.
2011-12-29].
Dostupné
z:
http://www.rcmp-grc.gc.ca/about-ausujet/organi-
eng.htm
[151] Policie České republiky – Kriminalistický ústav Praha: Spolupráce. Policie
ČR [online]. 2010 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/ostatni-cinnost-kup-spoluprace.aspx?q=Y2hudW09Mw%3d%3d
[152] Previous missions of the DVI Team of the German Federal Criminal Police
Office (BKA). BUDNESKRIMINALAMT. BKA [online]. 2013 [cit. 2013-02-15]. Dostupné z: http://www.bka.de/nn_225442/EN/SubjectsAZ/DisasterVictimIdentificationTeam/Missions/dviTeamMissions__node.html?__nnn=true
[153] Rampen Identificatie Team. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online].
San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2013-02-09]. Dostupné z:
http://nl.wikipedia.org/wiki/Rampen_Identificatie_Team
[154] Responding to a terorist accident. In: Home Office [online]. London, 2011
[cit. 2011-05-12]. Dostupné z: http://www.homeoffice.gov.uk/counter-terrorism/responding-to-an-incident/
[155] STČ 09/IZS: Typová činnost složek IZS při společném zásahu při mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí. In: Hasičský záchanný sbor
ČR [online]. 2011. vyd. Praha, 2011 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z:
http://www.hzscr.cz/clanek/dokumentace-izs-587832.aspx
198
[156] Švýcarský kanton. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2011, 26.2.2013 [cit. 2013-03-02]. Dostupné
z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0v%C3%BDcarsk%C3%BD_kanton
[157] Úřední věstník Evropské unie [online], Brusel, 2011, [cit. 2011-11-25] dostupné z www < http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2008:125E:0120:0141:CS:PDF>
[158] The Command and Co-ordination Centre [online], Lyon, 2011, [cit. 201106-08] dostupné z www <http://www.interpol.int/Public/CCC/default.asp>
[159] Železniční nehoda ve Studénce. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_nehoda_ve_Stud%C3%A9nce
199

Řešení práce - Studijní informační systém

Transkript

Podobné dokumenty

Standardy kvality EVVO

Sedlacek_ATOS

duben 2006

Humanitární pomoc a rozvojová spolupráce v

Atypické sportovní hry - Inovace studijních oborů na PdF UHK

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

okrkr

Portfolio CZ/EN 2010

Plné znění závěrečné zprávy si přečtěte ZDE!