Zemědělská technika a biomasa 2004

Transkript

Zemědělská technika a biomasa 2004
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha
Zemìdìlská technika
a biomasa 2004
(Sborník pøednášek)
Listopad 2004
©
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Praha
Spoluvydavatelem sborníku je Ministerstvo zemìdìlství Èeské republiky
2004
ISBN 80-86884-00-7
OBSAH
Úvodní slovo k semináøi „Význam biomasy v kontextu trvalého zásobování
energiemi a rozvoje venkovského prostoru“ ....................................................................................... 7
Ing. Oldøich Jeníèek
Ministerstvo zemìdìlství, Odbor rozvoje venkova a ekologie
EKONOMIKA A KONKURENCESCHOPNOST BIOPALIV ........................................................... 9
Z. Abrham, M. Kováøová, T. Kuncová
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha
ANALÝZA SOUÈASNÉHO STAVU A PERSPEKTIVY VYUŽÍVÁNÍ BIOMASY PRO
ENERGETICKÉ ÚÈELY V ÈESKÉ REPUBLICE .......................................................................... 14
J. Kára1),2), R. Adamovský2)
1)
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha
2)
Technická fakulta, Èeská zemìdìlská univerzita, Praha
PILOTNÍ PROJEKT SBÌRU BIOLOGICKÉHO ODPADU V OBCI BØEZNÍK ........................... 18
V. Altman1), P. Plíva2)
Èeská Zemìdìlská Univerzita, Praze
2)
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha
1)
ZUŠLECHTÌNÁ OBILNÁ SLÁMA VE VÝSTAVBÌ RODINNÝCH DOMÙ V ÈR ........................ 21
J. Bareš
EKODESKY STRAMIT spol. s r.o.
VÝZKUM SPONTÁNNÍCH ÚHORÙ V SOUVISLOSTI S PÌSTOVÁNÍM TRAV PRO
ENERGETICKÉ ÚÈELY A NA SEMENO ....................................................................................... 23
J. Frydrych 1), D. Andert 2),
1)
OSEVA PRO s.r.o. Výzkumná stanice travináøská Rožnov
2)
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Praha
ENERGETICKÝ POTENCIÁL PRODUKÈNE NEVYUŽÍVANÝCH PLÔCH TRVALÝCH
TRÁVNYCH PORASTOV (TTP) V HORSKÝCH OBLASTIACH SLOVENSKA ....................... 27
¼. Gonda(1), B. Valihora(1), M. Kunský(1), J. Gaduš(2)
Výskumný ústav trávnych porastov a horského po¾nohospodárstva, Banská Bystrica
(2)
Slovenská po¾nohospodárska univerzita, Nitra
(1)
ENERGETICKÉ PLODINY – MOŽNOSTI A VARIANTY SKLIZNÌ ........................................... 32
P. Hutla
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha
PRÁVNÍ ASPEKTY VYUŽÍVÁNÍ BIOMASY K ENERGETICKÝM ÚÈELÙM ......................... 39
L. Ètvrtníková,
EKOBEST s.r.o.
MONITOROVÁNÍ PRÙBÌHU KOMPOSTOVACÍHO PROCESU ............................................... 41
A. Jelínek, M. Kollárová
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha
PODPORY ZEMÌDÌLSTVÍ A VENKOVA PO VSTUPU ÈESKÉ REPUBLIKY
DO EVROPSKÉ UNIE ..................................................................................................................... 46
A. Juøica
Výzkumný ústav zemìdìlské ekonomiky, Praha
TECHNOLOGIE PRO ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÉ BIOMASY ............................................ 50
J. Kára, Z. Abrhám, P. Hutla.
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha
ENERGETICKÉ PLODINY – POSKLIZÒOVÉ ZPRACOVÁNÍ.................................................... 54
J. Mazancová, P. Hutla.
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha
BIOPLYN V ZEMÌDÌLSTVÍ .......................................................................................................... 58
Z. Pastorek
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Praha
VYUŽITÍ TECHNICKÉHO KONOPÍ PRO ENERGETICKÉ ÚÈELY ................................................... 62
D. Plíštil
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha
METODA MATEMATICKÉHO MODELOVÁNÍ TEPELNÝCH TRANSFORMÁTORÙ ............ 65
S. I. Pastušenko(1), V. S. Šebanin(1), V. A. Dubrovin(2)
Státní zemìdìlský ústav Nikolajev
(2)
Národní zemìdìlská univerzita Kyjev
(1)
ØÍZENÍ PRACOVNÍCH PROCESÙ EKOLOGICKÉ TECHNIKY ................................................. 71
V. A. Dubrovin, V. G. Mironenko
Národní zemìdìlská univerzita Kyjev
PALIVÁØSKÉ VLASTNOSTI METYLESTERU ØEPKOVÉHO OLEJE ..................................... 76
M. Polák
Èeská zemìdìlská universita v Praze
KONOPÍ, EKONOMIKA A PERSPEKTIVA PÌSTOVÁNÍ V ÈR ................................................ 80
V. Sladký
KPS Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha
BIOENERGETICKÉ SUROVINY – LOGISTIKA A VÝROBNÍ TECHNOLOGIE ....................... 86
J. Souèek
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha
VLIV STANOVIŠTÌ, HNOJENÍ DUSÍKEM A TERMÍNU SKLIZNÌ
NA VÝNOSY FYTOMASY, OBSAH VODY A OBSAH ŽIVIN U VYBRANÝCH
ENERGETICKÝCH PLODIN .......................................................................................................... 90
Z. Strašil
Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha
KONCEPCIA VYUŽITIA BIOMASY V REZORTE PÔDOHOSPODÁRSTVA SR ...................... 94
F. Zacharda, Š. Pepich
Technický a skúšobný ústav pôdohospodársky, Rovinka, SR
KOMPLEXNÍ SYSTÉM ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ BIOMASY - LINKA
NA ZPRACOVÁNÍ BIOMASY ........................................................................................................ 97
V. Žák1), O. Mužík2)
1)
Ekologie, s.r.o.
2)
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha
REOLOGIE POPÍLKÙ PØI SPALOVÁNÍ SMÌSI UHLÍ - BIOMASA ......................................... 103
J. Andertová(1), D. Andert(2) , J. Frydrych(3)
VŠCHT, Ústav skla a keramiky Praha
(2)
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Praha
(3)
OSEVA PRO s.r.o. Výzkumná stanice travináøská Rožnov
(1)
KOTELNY NA BIOMASU A VÝROBA EL. ENERGIE ............................................................... 106
D. Andert 1),J. Frydrych 2)
1)
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Praha
2)
OSEVA PRO s.r.o. Výzkumná stanice travináøská Rožnov
STAV A PERSPEKTIVY VÝROBY BIOETHANOLOVÉHO PALIVA V ÈESKÉ
REPUBLICE A DALŠÍCH ZEMÍCH .............................................................................................. 110
P. Jeviè1),3), T. Václavek2), Z. Šedivá1), M. Pøikryl3)
1)
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Praha
2)
Chemoprojekt, a.s. Praha
3)
Èeská zemìdìlská univerzita Praha
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Význam biomasy v kontextu trvalého zásobování energiemi
a rozvoje venkovského prostoru
je však potøeba urychlenì iniciovat i zpracovatelský sektor, který by nabídnutou produkci biomasy dokázal zpracovat a zastøešit ji energetickým efektem.
Podporu MZe pro cílené pìstování plodin k energetickému využití mùžeme rozdìlit do ètyø základních oblastí:
Dle informací vyplývajících ze zprávy Asociací pro využívání obnovitelných zdrojù je v souèasné dobì v Èeské
republice k dispozici 9 037 tis. tun dostupné biomasy a dále
je odhadováno, že využitelné biomasy je 13 693 tis. tun.
To jsou údaje, které jasnì formulují vysoký energetický
potenciál biomasy v Èeské republice a dávají základ k vytváøejí dostateènì velkého prostoru pro její uplatnìní.
V souèasné dobì je v Èeské republice jednak cca 0,5 mil.
ha nevyužité pùdy a dále znaèný prostor orné pùdy, který
je v souèasnosti využíván ještì pro produkci potravin, ale
výhledovì je poèítáno, že bude využit k pìstování biomasy vhodné pro energetické využití. V horizontu do 30 let
lze uvažovat o využití ploch pro pìstování biomasy
v rozsahu až 1,5 mil. ha zemìdìlské pùdy. To pøedstavuje
cca 35 % zemìdìlské pùdy v Èeské republice.
§
§
Ministerstvo zemìdìlství není již dlouhou dobu jen
státním orgánem zastøešujícím zemìdìlskou produkci potravin v ÈR, ale zaujímá daleko širší platformu a to v oblasti
rozvoje venkova a péèe o krajinu. A v tomto prostoru øízené èinnosti má pak i využití osevních ploch pro pìstování biomasy a vlastní využití biomasy jiný rozmìr, širší
spoleèenský význam, výrazný ekonomický potenciál a
v neposlední øadì nezastupitelnou úlohu v oblasti ochrany
životního prostøedí a ochrany krajiny.
S pøijetím ÈR do Evropské unie se i Èeská republika
zaøazuje nejen do systému spoleèné zemìdìlské politiky,
ale i do pomìrnì citlivých struktur naplòování zásad ochrany ovzduší, ochrany životního prostøedí a rozvoje využívání obnovitelných zdrojù energií. Ze základních dokumentù je to napøíklad Kjótský protokol k rámcové úmluvì
OSN z roku 1997, který stanoví snížení emisí CO2 do roku
2012 o 5,2 % a pro evropské zemì vèetnì ÈR o 8 %. Je to
Bílá kniha z roku 2000, která stanoví indikaèní cíl pro rok
2010 zajistit 12 % podílu obnovitelných zdrojù energie na
celkovém trhu s energie. Velkým problémem zùstává doprava, a tak EU vydala Smìrnici 2003/30/EC z roku 2003,
ve které stanoví pro èlenské zemì indikaèní cíl náhrady
fosilních paliv v dopravì biopalivy a to v roce 2005 2 % a
v roce 2010 5,75 %. Jsou to cíle sice ekonomicky a organizaènì nároèné pro každý stát, ale dávají nový prostor nejen pro další rozvoj zemìdìlství a rozvoj venkova, ale
pøedevším další prostor pro uplatnìní pracovních sil a oživování ekonomiky v zemìdìlských podnicích i zpracovatelských subjektech.
Produkce a zpracování hustì setých obilovin pro
výrobu bioetanolu, jako dílèí náhrada motorových
benzínù. Intenzivním jednáním se podaøilo MZe ve
vládì projednat záruku programu výroby 2 mil. hektolitrù bioetanolu pro uplatnìní v dopravì. Toto
pøedstavuje zpracování obilovin cca ze 130 tis. ha.
V souèasné dobì se rozbíhá realizace výstavby lihovarù a cílem je využít jejich produkci bioetanolu
v plném rozsahu od roku 2007.
Produkce a zpracování semene øepky olejné pro výrobu metylesteru øepkového oleje a jeho uplatnìní
jako dílèí náhrady motorové nafty. Tento program
je podporován MZe od roku 1999. Pøímá podpora
výroby metylesteru øepkového oleje pro výrobu
smìsného paliva s motorovou naftou byla notifikována v EU a je pøedložena ve formì Návrhu naøízení vlády k projednání ve vládì. Je pøedpokládáno
podpoøit výrobu 100 tis. tun metylesteru øepkového
oleje, což pøedstavuje zpracování cca 280 tis. tun
øepky z plochy cca 100 tis. ha.
Výše uvedené programy využití biomasy pro náhradu
fosilních paliv v dopravì by mìly být plnì realizovány od
roku 2007 v systému sortimentního pøimíchávání biopaliv do benzínù a motorové nafty dle evropských norem
(pøevážnì do 5 % obsahu biopaliva). Realizace tìchto programù je legislativnì dotváøena v novele zákona è. 86/2002
Sb., o ochranì ovzduší, kde se specifikují podmínky pro
uplatnìní biopaliv v ÈR. - § 3, odst. 10 zákona è. 92/2004
Sb.
§
-
-
K této problematice iniciativnì pøistupuje i ministerstvo zemìdìlství, které ve svém Resortním programu úspor
energií a využívání obnovitelných zdrojù energií vytváøí
pomìrnì široký rámec pro poskytování podpor v této oblasti. Ty by mìly nasmìrovat jednak zemìdìlské prvovýrobce k pøehodnocení svých podnikatelských struktur a
využití osevních ploch nepotøebných pro potravináøské
využití na pìstování energetických plodin. Soubìžnì s tím
§
7
Produkce a zpracování bylin a rychlerostoucích
døevin pìstovaných na energetické využití. MZe tuto
oblast øeší pøímými podporami pro pìstitele a to:
Podpora pìstování bylin na orné pùdì pro energe
tické využití. Podpora je zajišována pro rok 2004
prostøednictvím PGRLF a od roku 2005 by mìla
být podpora zajišována MZe z národních podpor.
Rozsah podpory je 2000 Kè.ha-1 pìstované byliny.
Podpora rychlerostoucích døevin. Podpora je realizována v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova. Podporováno je založení porostu a to èástkou
75 000 Kè.ha-1 u reprodukèních porostù a 60 000
Kè.ha-1 u produkèních porostù. V prùbìhu produkèních let se již jiná podpora neposkytuje.
Produkce ostatní biomasy. MZe vyhlásilo pøedevším
v rámci environmentálních opatøení øadu programù,
které naplòují specifický úèel šetrné péèe o životní
prostøedí a krajinu. Pøi tìchto programech je produ
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
kováno znaèné množství biomasy, které se hodí
k energetickému využití zejména v bioplynových
stanicích.
Výrazným zdrojem biomasy jsou i vedlejší produkty,
které vznikají pøi zpracování plodin èi další zemìdìlské
èinnosti. Je to napøíklad sláma, rostlinné zbytky, zelená
hmota, exkrementy zvíøat, odpady ze zpracování zemìdìlských produktù. Ty je nutno také zpracovat a efektivnìji
využít než doposud. Právì jejich využití pro energetické
úèely je dalším ekonomickým pøínosem pro pìstitele. Nemalým zdrojem biomasy je lesní produkce. I zde je relativnì nízké využití zdrojù.
Soubìžnì s restrukturalizací zemìdìlské výroby a jejím
pøechodem na pìstování biomasy pro energetické využití
je nutné zajistit podporu podnikatelských aktivit pøi rozvoji nových zpracovatelských kapacit na biomasu. MZe se
snaží tuto oblast aktivizovat v Operaèním programu MZe.
Jde zejména o programy:
-
Prohloubení diverzifikace zemìdìlských èinností,
výroba a zpracován biomasy pocházející z vlastní
zemìdìlské èinnosti a její uvádìní na trh.
Diverzifikace zemìdìlských aktivit a aktivit blízkých zemìdìlství - využití alternativních zdrojù
energie – max. do 5 MW.
Jedná se o podporu investièních projektù. Podpora je
øešena jako pøímá nenávratná podpora a forma podpory je
podílové financování. Výše podpory je do 50 % pøijatelných výdajù.
Rozšiøující se plochy pìstování biomasy dávají velký
prostor pro uplatnìní nových sklizòových technologií, které již pøinášejí potøebnou efektivitu v procesu zpracování.
Dostupnost moderních strojù a technologických linek využívání biomasy znaènì urychlí.
Ing. Oldøich Jeníèek
Ministerstvo zemìdìlství ÈR Praha – odbor rozvoje venkova a ekologie
8
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
EKONOMIKA A KONKURENCESCHOPNOST BIOPALIV
Z. Abrham, M. Kováøová, T. Kuncová
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha
Po vstupu ÈR do EU lze oèekávat, že se ještì výraznìji
než dosud projeví pøebytek zemìdìlské pùdy, která nebude uplatnitelná pro produkci potravin a postupnì bude docházet k nárùstu ploch prùmyslových a energetických plodin a pøedevším k dalšímu výraznému rozšíøení ploch trvalých travních porostù.
Jedním z hlavních dùvodù pomalého rozvoje energetického využití biomasy je nepøíznivá ekonomika pìstování,
zpracování a využití biopaliv a tvrdá konkurence ostatních
fosilních zdrojù energie.
V roce 2004 jsme analyzovali ekonomiku pìstování a
skliznì vybraných energetických plodin a jejich využití pro
transformaci na tepelnou energii. Cílem bylo posoudit celkovou ekonomiku výroby biopaliv, zhodnotit vliv dotací
na jejich cenu a konkurenceschopnost na trhu paliv.
Metoda
Výbìr plodin
Pro hodnocení byly vybrány následující energetické plodiny:
a) víceleté plodiny - šovík Uteuša (novì vyšlechtìná
odrùda vhodná pro energetické úèely), køídlatka Bohemica, chrastice rákosovitá
b) jednoleté plodiny - pšenice ozimá (využití celé produkce pro energetické úèely), èirok
c) využití zbytkové biomasy (slámy) po tržní realizaci
zrna
§ tritikale (energetické využití slámy po tržní realizaci zrna)
§ kukuøice (energetické využití zbytkové biomasy
po sklizni na zrno)
Dotace
Vstupem do EU se od roku 2004 systém dotací výraznì
zmìnil. Vedle nárokù na èerpání podpor, které vycházejí
z èlenství v EU, bylo možno zachovat i národní podpory,
které nejsou v rozporu s pravidly Spoleèné zemìdìlské
politiky. Pro pìstování energetických a prùmyslových plodin lze tedy v roce 2004 využít následující dotace:
§
§
§
jednotná platba na plochu (SAPS) - pro rok 2004 stanovena ve výši 57 EUR na hektar zemìdìlské pùdy
doplòková pøímá platba (TOP UP) - pro rok 2004 stanovena ve výši do 2500 Kè na hektar orné pùdy, skuteèná výše podpory však byla pouze 1477 Kè na hektar orné pùdy
podpora podle dotaèního titulu „Založení a údržba porostù bylin pro energetické využití pìstovaných na orné
pùdì“ (PGRLF) - pro rok 2004 byla výše podpory stanovena na 2000 Kè na ha orné pùdy využívané pro
pìstování vybraných druhù energetických bylin (z vybraných energetických plodin se tato podpora vztahuje
na šovík krmný a chrastici rákosovitou).
Pro tritikale a kukuøici, kde se uvažuje energetické využití slámy po tržní realizaci zrna, je kalkulována dotace na
slámu ve výši 15 % celkové dotace na plodinu. U køídlatky
jsou zatím možnosti rozšíøení pìstebních ploch omezeny
trvajícím sporem, zda se jedná o vhodnou energetickou
plodinu nebo invazivní plevel. Z tìchto dùvodù nejsou u
køídlatky ve výpoètech uvažovány žádné dotace.
Náklady na pìstování
Základem kalkulace nákladù pro plodiny pìstované
k energetickým úèelùm byly modelové technologické postupy. Èlenìní technologických postupù podle technologických operací dává možnost u nich podrobnì zjišovat
náklady a snadnìji analyzovat vliv jednotlivých faktorù a
možnost provést kalkulace nákladù pro odlišné místní podmínky. Pøi výpoètech ekonomiky pìstování jednotlivých
energetických plodin se vychází ze základního èlenìní nákladù na variabilní a fixní. Ekonomické výpoèty jsou zpracovány pro výrobní oblasti ve kterých je pìstování dané
energetické plodiny vhodné. Všechny kalkulace vycházejí
z prùmìrných údajù a cenových relací roku 2004.
Výsledky jsou zpracovány do následující struktury údajù:
§ materiálové náklady (organická, prùmyslová a vápenatá hnojiva, osivo a sadba, chemické pøípravky) vycházejí z údajù modelových technologických postupù,
§ náklady na mechanizované práce – vycházejí z doporuèených strojových souprav a rozsahu využití souprav v modelových technologických postupech.
Jako doplòkové údaje se uvádìjí spotøeba paliva a potøeba práce obsluhy strojù, variabilní náklady celkem
(souèet materiálových nákladù a nákladù na mechanizované práce),
§ variabilní náklady celkem,
§ fixní náklady – obsahují nájemné pùdy, danì, odpisy
a opravy staveb, úroky z úvìrù, výrobní a správní režii.
Fixní náklady byly stanoveny metodou odborného odhadu podle dostupných informací ze statistických sledování a ze sledování v zemìdìlských podnicích.
Náklady na zpracování produktu
Pro výpoèty byly zvoleny následující formy zpracování
energetického produktu:
9
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
§
§
øezanka, lisované balíky - zpracování produktu do formy øezanky nebo do velkoobjemových balíkù je zahrnuto v technologických postupech a tedy i náklady jsou
již zahrnuty v nákladech na pìstování a sklizeò plodiny.
brikety, pelety - náklady na briketování a peletování
vychází z podkladù získaných od výrobcù, jejich velikost závisí pøedevším na výkonnosti linky a dále na kvalitì, stavu a vlhkosti zpracovávané suroviny. Podle dostupných informací od výrobcù se pohybují u briketovacích linek cca od 600 do 1200 Kè.t-1, u peletovacích
linek od 500 do 1000 Kè.t-1. Vzhledem k nižším
požadavkùm na dosoušení suroviny jsou uvažovány prùmìrné náklady na briketování ve výši 800 Kè.t-1 a prùmìrné náklady na peletování ve výši 700 Kè.t-1.
Náklady na jednotku energetické produkce
Výnos energetického produktu je udáván pøi standardním obsahu 85% sušiny. Poèítá se s uskladnìním sklizeného produktu ve stávajících velkokapacitních senících, kde
se materiál nechá dosušit a udržovat na 85% sušiny. To
umožní dosáhnout nižší náklady na briketování a peletování.
Výhøevnost je udávána pro øezanku a balíky pøi 15 %
vlhkosti, pro brikety a pelety pøi 12 % vlhkosti. Výsledným ekonomickým ukazatelem jsou tedy náklady na jednotku energie v dané formì rostlinného produktu pøipraveného ke spalování v Kè.GJ-1.
Výhøevnost je udávána u balíkù a øezanky pøi vlhkosti
15%, u briket a pelet pøi vlhkosti 12%. Výsledným ekonomickým ukazatelem jsou tedy náklady na jednotku hmotnosti biopaliva (Kè.t-1) a dále na jednotku energie v dané
formì biopaliva pøipraveného ke spalování (Kè.GJ-1).
Výsledky a diskuse
Výsledky modelování ekonomiky vybraných energetických plodin a jejich následného zpracování do rùzných
forem vhodných pro spalování jsou uvedeny v tabulce 1 a
vycházejí z následující struktury údajù:
Náklady na jednotku základního energetického produktu z biomasy (øezanka, lisované balíky) zámìrnì pìstovaných energetických plodin se bez dotací pohybují cca od
1000 do 1600 Kè.t-1 (výjimkou je èirok s náklady pøes 2000
Kè.t-1, který se jeví jako ekonomicky nevhodná energetická plodina). Pøi využití dotací se celkové náklady na jednotku energetického produktu sníží na cca 520 až 1200
Kè.t-1. Ekonomicky výhodné se jeví využití zbytkové biomasy po sklizni a tržním využití hlavního produktu (tritikale, kukuøice), kde náklady na jednotku energetického produktu se pohybují cca od 470 do 790 Kè.t-1.
Pøi uplatnìní tohoto paliva na trhu jsou hlavním konkurentem piliny a netøídìné hnìdé uhlí. V grafu na obr. 1 jsou
náklady na produkty z biomasy uvedeny v porovnání s cenou tìchto konkurentù. Z grafu je zøejmé, že bez dotací
jsou ekonomicky výhodné jen energetické produkty ze zbytkové biomasy (tritikale, kukuøice), ostatní nejsou na sou-
èasném trhu paliv ekonomicky konkurenceschopné. Pøi
využitím stávajících dotací se konkurenceschopnost tìchto plodin výraznì zlepší.
Vzhledem k tomu, že energetické produkty z biomasy
nemají shodnou výhøevnost s porovnávanými palivy, je
vhodné posuzovat i výsledné náklady na jednotku energie
v palivu. Konkurenceschopnost energetických produktù
z biomasy se v tomto ukazateli mírnì zhoršuje. Náklady
na jednotku energie v palivu jsou uvedeny na obr.2.
Energetický produkt ve formì øezanky nebo lisovaných
balíkù je však úèelné spalovat pøedevším v místì vzniku,
doprava na vìtší vzdálenosti výraznì zhoršuje ekonomiku.
Technologicky je pak vhodný pro velké teplárny a elektrárny pøípadnì pro kotelny místního dálkového vytápìní.
Pro vytvoøení plošného trhu s biopalivy a jejich využívání pro lokální vytápìní rodinných domkù je vhodnìjší
biomasa ve formì briket nebo pelet. Porovnání ekonomiky briket a pelet z biomasy ve srovnání s hlavním konkurentem na trhu paliv je uvedeno ve vztahu na jednotku
hmotnosti na obr. 4 a ve vztahu na jednotku energie na
obr. 5. Pro srovnání se využívá cena paliv u výrobce a bez
danì.
Závìr
V oblasti rostlinné biomasy se jeví výhodné využití zbytkové biomasy po sklizni a tržním využití hlavního produktu. Zámìrnì pìstované energetické plodiny se budou
z hlediska výsledné ekonomiky na trhu paliv bez dotací
jen obtížnì prosazovat. S využitím dotací se ekonomika
energetických plodin a jejich konkurenceschopnost na trhu
paliv výraznì zlepší. Pøi pøípravì a realizaci podnikatelského zámìru na delší èasové období zùstává urèitým problémem jistota a výše dotaèních podpor. Ekonomicky pøíznivìjší se jeví víceleté energetické plodiny.
Kromì tohoto úzkého pohledu na ekonomiku energetických plodin je však tøeba konstatovat, že jejich pøínos a
význam je i v dalších oblastech, napø.:
§
racionální využití zemìdìlské pùdy, snížení zaplevelenosti
§
vytvoøení nových pracovních pøíležitostí
§
zvýšení ekonomické stability zemìdìlských podnikù
§
úspora neobnovitelných zdrojù energie
§
pøíznivý vliv na životní prostøedí.
V oblasti produkce a využití rostlinné biomasy
k energetickým úèelùm èeká výzkum ještì mnoho práce a
objasnìní nedoøešených otázek. K tìm nejvýznamnìjším
patøí:
§
hledání vhodných energetických plodin a úsporných
technologií jejich pìstování, skliznì a zpracování
§
významným prvkem pro plošné zvýšení využití biomasy je dosud nedoøešená standardizace biopaliv
§
doøešena není logistika a distribuce biopaliv ke koneènému spotøebiteli a ta mùže pøedstavovat významnou položku v koneèné cenì biopaliva (v souèasné dobì jsou tedy výhodné pøedevším varianty,
10
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
náklady na energetickou øezanku (Kè.t-1))
2500
2000
1500
Døevìné piliny
1000
Hnìdé uhlí
500
0
chrastice
šovík
køídlatka
tritikale
bez dotací
èirok
pšenice
kukuøice
s využitím dotací
Obr.1. Porovnání nákladù na biopaliva ve formì øezanky s hlavními konkurenty na trhu
náklady na energetickou øezanku (Kè.t-1))
2500
2000
1500
Døevìné piliny
1000
Hnìdé uhlí
500
0
chrastice
šovík
køídlatka
tritikale
bez dotací
èirok
pšenice
kukuøice
s využitím dotací
Obr.2. Porovnání ceny energie biopaliv ve formì øezanky s hlavními konkurenty na trhu
11
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
3500
-1
biopaliva brikety - náklady (Kè.t )
3000
2500
2000
Hnìdouhelné brikety
1500
1000
500
0
chrastice
šovík
køídlatka
tritikale
Bez dotací
èirok
pšenice
kukuøice
S využitím dotací
Obr.3. Porovnání nákladù na biopaliva ve formì briket s hlavními konkurenty na trhu
250
biopaliva brikety - náklady (Kè.Gj-1)
200
150
Hnìdouhelné brikety
100
50
0
chrastice
šovík
køídlatka
tritikale
Bez dotací
èirok
pšenice
S využitím dotací
Obr.4. Porovnání ceny energie biopaliv ve formì briket s hlavními konkurenty na trhu
12
kukuøice
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
§
kdy výrobce biomasy je zároveò výrobcem energie
a jejím hlavním spotøebitelem).
pozornost je tøeba vìnovat ovìøování a vývoji nových technologií transformace biomasy na energii,
jejich ekonomice a vlivu emisí na životní prostøedí.
Literatura:
1. ABRHAM Z. a kol.,1998. Náklady na provoz zemìdìlských strojù. IVVZ MZe ÈR, Praha, 56 s.
2. ABRHAM, Z., JEVIÈ, P., KOVÁØOVÁ, M.: Prùmyslové a energetické využití slámy a stébelnaté fytomasy, Praha, Agromagazin è. 10/2002, roè.3, s. 45-48, ISSN 12126667
3. EUROPEAN COMMISSION, 1997. Energy for the
future - Renewable sources of energy, White paper for a
Community Strategy and Action Plan. COM (97) 599 final
(26/11/1997)
4. KÁRA, J., STRAŠIL, Z., HUTLA, P. a kol.: Technologické systémy pro využití biopaliv z energetických plodin, VÚZT Praha, 2003, výzkumná zpráva Z-2427
5. SLADKÝ V., DVOØÁK J., ANDERT D., 2002. Obnovitelné zdroje energie – fytopaliva, Praha, VÚZT, è. 2/
2002, ISBN80-238-9952-X
6. PELLETIA s.r.o.. http://www.pelletia.cz
7. BRIKLIS spol s.r.o.. http://www.briklis.cz
8. MOSTECKÁ UHELNÁ SPOLEÈNOST, a.s.. http://
www.mus.cz/mus/produkty/cenik.html
9. SOKOLOVSKÁ UHELNÁ, a.s. http://www.suas.cz/
index.php?menu=26
Kontaktní adresa:
Ing. Zdenìk Abrham, CSc.
VÚZT Praha
Drnovská 507, 161 01 Praha 6 – Ruzynì
tel.: 233022399
e-mail: [email protected]
13
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
ANALÝZA SOUÈASNÉHO STAVU A PERSPEKTIVY VYUŽÍVÁNÍ BIOMASY PRO
ENERGETICKÉ ÚÈELY V ÈESKÉ REPUBLICE
J. Kára1),2), R. Adamovský2)
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha
2)
Technická fakulta, Èeská zemìdìlská univerzita, Praha
1)
1. Úvod
Biomasa je nejstarší formou paliva, které lidstvo využívá od doby objevení ohnì. Snahy o využívání biomasy
pro generování energie vyplývají v posledních 10 letech
v Èeské republice zejména z enviromentálních, spoleèenských, ekonomických a politických tlakù, které usilují o
snížení spotøeby fosilních paliv využitím obnovitelných
zdrojù energie. Z hlediska jednotlivých druhù, jejich potenciálu a budoucího vývoje má právì biomasa prioritní
postavení mezi obnovitelnými zdroji energie a rozhodující
podíl na celkové produkci energie.
V souèasné dobì je z biomasy v Èeské republice produkována energie v hodnotì 17 930 TJ·r-1, což reprezentuje 2,53 % celkové spotøeby energie. Technický potenciál
využitelný souèasnými technologiemi je 61 770 TJ·r-1 a
ekonomický potenciál limitovaný dobou návratnosti 8 let
je 50 960 TJ·r-1.
Z celé øady zpùsobù využití biomasy k energetickým
úèelùm pøevládá v praxi ze suchých procesù (obsah sušiny
je vìtší než 50 %) spalování biomasy, z mokrých procesù
výroba bioplynu anaerobní fermentací. Z ostatních zpùsobù dominuje výroba metylesteru kyselin bioolejù získaných
v surovém stavu ze semen olejnatých rostlin.
Tab.1. Bioplynové stanice v zemìdìlských provozech Èeské republiky
Bioplynová
stanice
Zahájení
provozu
Tøeboò
1973
Kromìøíž
1985
Kladruby
1989
Objem
fermentorù
3
[m ]
Produkce
bioplynu
3
-1
[m ·den ]
Teplota ve
fermentoru
[°C]
Využití bioplynu
Investièní
náklady
6
[10 Kè]
kejda prasat 200
3 200
èistírenský kal 40
kejda prasat 180
2 800
2 x 9 802
4000
až
6000
39 - 41
výroba tepla a
elektrické
energie
42,0
3 800
35 -40
výroba tepla
X
2 x 1 200
2 200
39 -41
Zpracovaný materiál
3
-1
-1
[m ·den , t·den *]
èistírenský kal 100
kejda prasat
100
chlévská mrva
3 500
výroba tepla a
elektrické
energie
výroba tepla a
elektrické
energie
výroba tepla a
elektrické
energie
výroba tepla a
elektrické
energie
výroba tepla a
elektrické
energie
výroba tepla a
elektrické
energie
36,0
Plevnice
1991
kejda prasat 80
2 x 1 100
1 700
39 - 41
Mimoò
1994
kejda prasat 120
2 x 1 800
3 500
42 - 45
Šebetov
1993
kejda prasat 120
2 x 2 000
2 000
39 – 41
700
1 000
42 - 44
21*
6 x 85
600
35 - 40
11*
8 x 180
350
35 - 40
výroba tepla
3,5
44*
chlévská mrva
kejda skotu
170*
kejda prasat
8 x 170
1 200
35 – 40
výroba tepla
8,5
2 160
2 700
37
výroba tepla
48,0
Trhový
Štìpánov
1994
Jindøichov
1989
Výšovice
1987
Hustopeèe
1986
Skalice
1993
kejda prasat 10
kejda skotu 10
slamnatý hnùj
chlévská mrva
slamnatý hnùj
chlévská mrva
slamnatý hnùj
14
14,0
X
X
17,8
5,5
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
2.
Souèasné a perspektivní zpùsoby využití
biomasy k energetickým úèelùm
2.1 Výroba bioplynu
Anaerobní fermentace zemìdìlských organických materiálù majících nízkou sušinu se jeví velmi efektivní, protože øeší tøi základní problémy zemìdìlské prvovýroby:
ochranu životního prostøedí v okolí stájových objektù,
výrobu kvalitních organických hnojiv,
výrobu energie.
Bioplynové stanice v Èeské republice zpracovávající
exkrementy z velkochovù hospodáøských zvíøat byly realizovány s významnou státní finanèní podporou v rámci
státních cílových programù a výzkumných projektù v letech
1982 – 1992. Základní údaje o bioplynových stanicích, které
zpracovávají zemìdìlské tuhé i tekuté odpady v Èeské republice jsou uvedeny v tab. 1.
Perspektivní potøeba bioplynových stanic zamìøených na
likvidaci odpadù ze živoèišné výroby je øádovì 200 – 300.
Pøedpokládá se však, že tyto bioplynové stanice budou
zpracovávat rovnìž biologicky rozložitelné materiály
z komunální sféry a odpady z potravináøského prùmyslu.
V komunální sféøe se v souèasné dobì, èasto
v kombinaci s výstavbou bioplynových stanic, uskuteèòuje rekonstrukce a výstavba èistíren odpadních vod ve venkovských oblastech. Na tyto projekty je možné pøi splnìní
podmínek získat finanèní podporu z Ministerstva životního prostøedí. Rovnìž v komunálních skládkách tuhých domovních odpadù jsou v souèasné dobì instalovány systémy pro získání a využití bioplynu.
§
§
§
2. 2 Bionafta pro vznìtové motory
V prùbìhu realizace projektu zpracování øepky olejné na
motorové alternativní palivo pro vznìtové motory se v roce
1991 ustoupilo pod tlakem technických a ekonomických
podmínek od pùvodního zámìru používat èistý metylester
øepkového oleje k využívání smìsného paliva s obsahem
30 – 36 hmotnostních % metylesteru øepkového oleje
s ropnými produkty tak, aby smìsné palivo splnilo podmínku biologické rozložitelnosti na 90 % za 21 dní.
Metylester kyselin øepkového oleje (dále MEØO) se liší
chemickým složením od ropných produktù, ale jeho mìrná
hmotnost, viskozita, výhøevnost i prùbìh spalování se témìø shodují s motorovou naftou. MEØO se ve srovnání
s motorovou naftou vyznaèuje lepšími pozitivními vlivy na
životní prostøedí, vykazuje lepší parametry v emisích CO2,
SO2 a kouøivosti. Vyšší jsou emise NOx, což lze eliminovat
seøízením motoru. Praktické využití usnadòuje neomezená
mísitelnost metylesteru s motorovou naftou.
Urèitým problémem pøi využití smìsného paliva je zkrácení intervalù výmìny motorového oleje vyvolané jeho
zøedìním. Pøi teplotách pod 5°C se ukázaly problémy
s dopravou paliva z nádrží k motoru a pøi startování stude-
ného motoru. Tyto problémy byly odstranìny snížením
obsahu metylesteru øepkového oleje ve smìsném palivu na
31 hmotnostních %. Tato smìs se chová prakticky jako
motorová nafta.
V souèasné dobì je v Èeské republice v provozu pøibližnì 15 výroben MEØO, které mají výrobní kapacitu 150
000 t roènì. Výrobní kapacity však nejsou plnì využity,
v roce 2002 bylo vyrobeno 104 000 t. Pøi celkové roèní
spotøebì motorové nafty 2,66.106 t tvoøil podíl smìsného
paliva na této spotøebì 8,9 %.
2.3 Bioetanol pro zážehové motory
Roèní spotøeba automobilových benzinù se v Èeské republice pohybuje okolo 2 · milionù tun. Benziny se vyrábìjí bezolovnaté a více než polovinu spotøeby tvoøí benziny typu Natural.
Ovìøovány byly dva zpùsoby využití bioetanolu pro zážehové motory, pøimíchávání 5 % bezvodého etanolu nebo
15 % etyl-terc-butyléteru (dále ETBE) do automobilového
benzinu. Z hlediska zpracovatelù v petrochemickém prùmyslu i prodejcù se ukázalo provoznì výhodnìjší použití
ETBE, pøesto nelze vylouèit pøímé míchání bioetanolu pro
nižší celkové náklady.
Pøibližnì 90 % lihu se vyrábí z cukrové øepy. Nové trendy užití paliváøského bioetanolu vyžadují intenzifikovat
stávající výrobu lihu a realizovat výstavbu dalších moderních provozù pøedevším na zpracování obilí. Obilní výpalky z lihovarù mohou být využity jako velmi kvalitní bílkovinný komponent krmných smìsí. Novì postavené i rekonstruované provozy lihovarù by mìly dokázat zpracovat jak
obilí, tak i cukrovou øepu.
V souèasné dobì se pøedpokládá zajistit výrobu paliváøského bioetanolu z jedné poloviny z obilí a z druhé
z cukrovky. Nadìjné jsou výzkumné práce výroby etanolu
pomocí hydrolýzní technologie výroby cukrù pro alkoholové kvašení z celulózních materiálù.
Nutnou podmínkou pro realizaci programu využití bioetanolu v zážehových motorech je nezdanìní podílu bioetanolu v motorovém palivu. Dále pak státní dotace rozdílu
ceny paliva získaného z fosilního a obnovitelného zdroje,
tj. bioetanolu.
V souèasné dobì se program využití bioetanolu jako
komponentu paliv zážehových motorù realizuje v Èeské
republice velmi pomalu. Postupná modernizace stávajících
a výstavba nových provozù výroby bioetanolu i výše uvedená státní podpora mùže proces urychlit.
2.4 Spalování biomasy
Energetický potenciál spalitelných materiálù biologického pùvodu je v Èeské republice znaèný. Jejich spoleèným
znakem je rozptýlenost po území republiky a zároveò relativní blízkost a využitelnost v rámci venkovského osídlení
i zemìdìlských podnikù. Odhaduje se, že tyto zdroje by
mohly pokrýt 40 – 50 % spotøeby tepla pro vytápìní domù
na venkovì a veškeré sušárenské potøeby tepla
15
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Tab. 2. Ceny tepla pøi 40 % státní finanèní dotaci a bez dotace v závislosti na instalovaném
výkonu zdroje tepla
Instalovaný výkon zdroje
Mìrné investièní náklady
tepla
-1
[Kè.kW ]
[kW]
500
13 678
1 000
10 994
1 500
9 565
2 000
8 374
v zemìdìlství. V souèasné dobì zùstává v dùsledku vysokého podílu pìstovaných obilovin, bezstelivového ustájení dobytka i omezení jeho chovu, èást produkce slámy ve
stozích, kde podléhá zkáze. Rovnìž v lesích dosud leží
nevyužito mnoho døevního odpadu,který je zdrojem nemocí
a škùdcù lesa. Obecnì tedy zatím není v Èeské republice
spalování biomasy rozšíøené tak, jak by odpovídalo pøírodním podmínkám a technologickým možnostem výrobcù.
V souèasné dobì se pro spalování biomasy vyrábí
v Èeské republice pomìrnì široký sortiment zaøízení
s dobrou technickou úrovní. Jsou to lokální topidla, krbová kamna, kotle pro ústøední vytápìní s výkonem do 500
kW a rovnìž velká spalovací zaøízení pro blokové kotelny
a centrální výtopny o výkonech øádovì nìkolik megawattù. Odhaduje se, že v Èeské republice je v provozu asi 40 ·
103 kotlù na døevo pro vytápìní rodinných domkù o výkonu 25 – 75 kW. Pøibližnì 60 kotlù do výkonu 500 kW a 27
kotlù o výkonu pøes 1 MW je využíváno pro spalování biomasy v centralizovaných soustavách zásobování teplem
obcí. Technologické zdroje tepla pro spalování biomasy o
výkonech pøes 200 kW jsou realizovány asi ve 45 výrobních provozech. Hlavními palivy je døevo, døevní odpady
a ve vìtších zdrojích sláma obilovin, pøípadnì øepky olejné.
Døevo je považováno za palivo místního významu, ale
do místa spotøeby se dováží z relativnì velkých vzdáleností
15 – 60 km. Cena lesní štìpky se pohybuje po zpracování
okolo 1 000 Kè.t-1 a po skladování a další dopravì 1 150 –
1 300 Kè.t-1. Slámu považujeme za palivo produkované
v místì spotøeby a pøepravované na vzdálenost maximálnì
5 km. Cena slámy po sklizni a dopravì do skladu se blíží
600 Kè.t-1, po skladování a další dopravì asi 800 – 1 100
Kè.t-1. Uvedené ceny jsou reálné pøi spalování biomasy
v kotlích ústøedního vytápìní domù, resp. menších provozù. Jiná situace je u centrálních výtopen, kde je nutné do
ceny tepla zapoèítat náklady na kotel a kotelnu, ale i náklady na rozvody tepla a pøedávací stanice.
Z analýzy provozu již vybudovaných centralizovaných
soustav zásobování teplem obcí, jednotlivých mìrných investièních nákladù a ceny slámy 850 Kè.t-1 jsou v tabulce 2
zpracovány ceny vyrobeného tepla pøi 40 % finanèní dotaci státu a bez dotace v závislosti na instalovaném výkonu
zdroje tepla. Doba ekonomické životnosti investice je uvažována 12 let.
s dotací 40 %
-1
[Kè.GJ ]
397
288
257
245
Cena tepla
bez dotace
-1
[Kè.GJ ]
512
365
325
307
Uvedená analýza se týká výstavby nových centrálních
zdrojù tepla pro rodinné domy a terciální sféru menších
obcí.
Z pohledu investora, tedy obvykle Obecního úøadu je finanèní øešení investice reálné. Investor mùže požádat o
podporu ze Státního fondu životního prostøedí Èeské republiky. Za pøedpokladu, že mu podpora bude pøiznána,
mùže získat až 80 % investièních nákladù, pøièemž 40 % je
státní dotace a zbývajících 40 % je bezúroèná pùjèka. To
znamená, že investor musí mít k dispozici jen 20 % investièních prostøedkù, což se jeví velice výhodné. Situace je
však mnohem složitìjší. Z hlediska odbìratele je v souèasné
dobì v Èeské republice akceptovatelná cena tepla 300
Kè.GJ-1. To znamená, jak vyplývá z tabulky 2, že i pøes
relativnì vysokou státní podporu nejsou pøi stávajících cenových relacích energie a investièních nákladech efektivní
zdroje tepla o instalovaném výkonu nižším než 1 000 kW.
Nezíská-li investor státní finanèní dotaci, pak na hranici
efektivnosti jsou i zdroje o instalovaném výkonu 2 000 kW.
Podmínky pro efektivní využívání energetických systémù spalování biomasy se v Èeské republice zaèínají vytváøet. Budují se ústøední zdroje tepla pro spalování døevní
štìpky, polen a døevních briket do výkonu 500 kW.
V centralizovaných soustavách zásobování teplem se uvažuje zejména se spalováním slámy ve zdrojích o tepelném
výkonu 1 000 – 2 000 kW, nikoliv vyšším.
3.
Závìr
Souèasné období je oznaèované jako období stagnující
ekonomiky i investic a nepøívìtivého trhu. Je tedy velmi
obtížné prosadit nové projekty, které se týkají oboru obnovitelných zdrojù energie, jehož souèástí je využití biomasy. Obtížnost je dána zejména nedostatky kapitálu potøebného k nastartování a úspìšnému chodu projektù.
Pøi plošném využívání biomasy je nutné pøekonávat nìkteré obtíže, které se pokusíme shrnout do následujících
bodù:
1. Nedostatky technologií – je øada technologií, které by
dokázaly zvýšit efektivnost využívání biomasy napø.
kogeneraèní výroba elektrické a tepelné energie, multipalivové elektrárny, levnìjší produkce rostlin, atd.
16
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
2. Nedostatky ve výrobì a zásobování biomasou – pìstitelé a výrobci biomasy nemají jistotu odbytu produkce.
Totéž platí o výrobcích energie z biomasy, riziko získání biomasy v požadovaném množství, kvalitì a garantovaných cenách je výraznì vyšší než u zaøízení, která
využívají klasická fosilní paliva.
3. Nedostatky v informovanosti – odborníci tradièního
energetického sektoru nedùvìøují technologiím využití
biomasy pro energetické úèely. Také je v podvìdomí
považují za technologie konkurenèní. Zemìdìlci mají
malé zkušenosti s pìstováním, zpracováním a pøepravou biomasy urèené k energetickým úèelùm.
kých investorù a velké naftaøské a energetické spoleènosti
zvyšují kapitál investovaný do obnovitelných zdrojù.
Ve svìtì, zejména pak v USA se však ukazuje, že situace
ve využívání obnovitelných zdrojù energie se mùže velmi
rychle zmìnit. Podle pøedních expertù z oboru financí a
energetiky má trh s obnovitelnými zdroji energie vysoký
potenciál stát se jednou z nejlepších investic v tomto desetiletí. Energetiètí experti v USA zaznamenávají narùstající
zájem o alternativní energii z øad tradièních technologic-
2. KÁRA, J., ADAMOVSKÝ, R. Využití biomasy pro
výrobu tepla. 1. vyd. Praha: Èeská komise autorizovaných
inženýrù a technikù, 1998, 20 s.
Pøíspìvek vznikl na základì øešení projektù NAZV
è. QD1209 a QD 1360.
Literatura
1. ADAMOVSKÝ, R. KÁRA, J. Aplikovaná termomechanika. 1. vyd. Praha: Technická fakulta VŠZ Praha, 1994,
107 s.
3. ADAMOVSKÝ, R. KÁRA, J. Technická zaøízení pro
spalování biomasy. 1. vyd. Praha: Èeská komise autorizovaných inženýrù a technikù, 1998, 17 s.
Kontaktní adresy:
Ing. Jaroslav Kára, CSc.
prof. Ing. Radomír Adamovský, DrSc.
Technická fakulta
Èeská zemìdìlská univerzita v Praze
Kamýcká 129
Praha 6 – Suchdol
Èeská republika
email: [email protected]
17
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
PILOTNÍ PROJEKT SBÌRU BIOLOGICKÉHO ODPADU V OBCI BØEZNÍK
V. Altman1), P. Plíva2)
Èeská Zemìdìlská Univerzita, Praze
2)
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha
1)
1)
Úvod
Koncept svozu biologického odpadu (BRKO) ze zahrad
a domácností
Pøedpoklad:
• Likvidace BRKO pálením je zakázáno vyhláškou
• Povoleným zpùsobem likvidace BRKO je domácí (komunitní) kompostování, odevzdání odpadu ve sbìr
ném dvoøe nebo pøedání odpadu povìøené (oprávnìné)
svozové spoleènosti
• Tam, kde je separace BRKO zavedena, je definováno,
co mùže být souèástí smìsného odpadu. Dodržování je
kontrolováno a pøi neplnìní postihováno(1).
Systémy oddìleného sbìru by postupnì mìly pokrýt minimálnì 74% obyvatel ÈR v obcích nad 2000 obyvatel.
V tìchto 627 obcích by mìl být dominantním zpùsobem
nakládání s BRKO jejich oddìlený sbìr
a využití na
kompostárnì èi bioplynové stanici. Komunitní kompostování zde bude praktikováno jako prostøedek odlehèení systémù – snížení dopravních nákladù, kapacity sbìrných nádob apod.(2).
V obcích do 2000 obyvatel (5631 obcí) by bylo vhodné
zavádìt spíše komunitní zpùsob nakládání
s bioodpadem(2). V regionální koncepci posuzujeme obec
jako celek a návrh praktikujeme na region jako celek.
2)
Komunitní kompostování
V ÈR je rozšíøené domovní kompostování na zahradách.
Toto kompostování není obvykle podporováno ze strany
obce, èi jiného subjektu. S rozvojem okrasných zahrad se
však èetnost zahradních kompostù snižuje a v okolí nìkterých obcí vznikají èerné skládky, složené pøevážnì ze
zahradních odpadù.
Komunitní kompostování se v ÈR vyskytuje vìtšinou
jako spoleèné kompostování, nejèastìji v zahrádkáøských
koloniích a pouze v nìkolika pøípadech jako podpora obce
kompostování v domácnostech (Olomouc, Liberec, …).
Podpora komunitního kompostování má mnoho zpùsobù. V poèátcích je velmi významné poskytování informací
a výmìna zkušeností (letáky, webové stránky, brožury, semináøe, praktická školení, …). Další z podpor je pomoc
pøi zakládání domovních kompostù, finanèní spoluúèast pøi
koupi kompostérù, poskytnutí materiálu
a návodu na
zhotovení kompostéru, nebo vybudování a následné pro-
vozování vìtších komunitních èi obecných kompostérù,
kompostoviš, nebo sbìrných dvorù.
V prùbìhu kompostování je velmi úèinné pùjèování drtièky pro nadrcení vìtví, nebo poradenský servis.
3)
Koncept separovaného sbìru ze zahrad
a domácností
Varianta A „od prahu“ – extenzivní
- kompostovací biodegradabilní pytle
Varianta B „od prahu“ – intenzivní
- samostatné sbìrné nádoby na bioodpad
Rodinné domy
V RD se do každé domácnosti umístí 7 – 10 l nádoby, do
kterých se ukládá BRKO. Ten je poté vysypáván do vlastních nádob 70 – 240 l, pøípadnì do biodegradabilních pytlù (sáèky, tašky, pytle). Zkušenosti ukazují, že lze tímto
zpùsobem sebrat na domácnost cca 0,5 kg odpadu za den.
Biodegradabilní pytle lze sbírat pouze systémem “od prahu“, pøípadnì je lze donášet do sbìrných nádob, umístìných ve sbìrných dvorech od 1. stupnì (volnì pøístupné
nádoby).
Nevýhoda sbìru pomocí biodegradabilních pytlù je ta,
že je vhodný pro sbìr kuchyòských odpadù, ale nevhodný
pro sbìr zahradních odpadù.
4)
Aktuální stav a vývoj
Pøi kompletní aktualizaci systému hospodaøení s KO
(sbìr, tøídìní, odvoz) je nutné vycházet ze základního principu (3):
- Množství odpadu se v rámci urèitého èasového období
(roku) nemìní. Proto je tøeba logistiku sbìru a odvozu
organizovat tak, aby ho zvládla dosavadní vozidla pøi
stejných provozních nákladech. Tomu pomùže systém
støídavých odvozù.
- Systémy v ÈR se blíží systémùm organizovaným na západ od našich hranic, kde je sbìr BRKO organizován
plošnì (pro celé regiony nebo sdružení obcí). Zbytkový odpad je poté odvážen 1x za 4 týdny, což je vyhovující jak z hygienických dùvodù, tak pøi správnì zvolené velikosti zbytkové nádoby (vìtšinou 240 l) i kapacitnì.
18
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
-
BRKO jsou z hygienických dùvodù odváženy 1 x za 2
týdny. Tento cyklus umožòují specielní nádoby, které
podporují start aerobní pøemìny hmoty a odpad
v nádobì nezapáchá. Zbývající týdny 1 x nebo 2 x za
mìsíc papír, 1 x za mìsíc plasty. V každém pøípadì
pøijíždí vozidlo pouze 1 x týdnì, vždy pro jinou frak
ci.
pokrytí obyvatelstva systémem oddìleného sbìru biologického odpadu lze z KO vytøídit dle studií 30 až 70% BRKO.
Výhledovì je v ÈR oèekáváno navýšení celkové produkce KO a podíl BRKO stoupne na 60 % hmotnosti, jako je
tomu v ostatních státech EU.
5)
Nádoby mohou být rozmisovány plošnì podle pøedem
vypracované mapy, nebo cílenì, napø. na základì žádosti
od obyvatel.
Kvalita a množství sebraných BRKO bývají v menších
obcích, nebo v okrajových èástech mìst vyšší a pohybují se až 100 kg na obyvatele a rok. V hustì zalidnìných
èástech je to kolem 30 kg na obyvatele a rok. Pøi úplném
Výpoèet pro obec Bøezník
Obec Bøezník má podle posledního sèítání obyvatelstva
cca 650 obyvatel. Celkový poèet domù je 243, z toho 233
RD a 10 bytových domù. Vìtšina domù používá jako energii pro vytápìní plyn. Pøesné hodnoty
o situaci v obci
a složení komunálního odpadu jsou uvedeny v tab. 1.
Tab.1: Vstupní hodnoty obce a složení komunálního odpadu
OBEC
Poèet
obyv.
Domy
celkem
Bøezník
652
243
Z toho
RD
233
uhlí
P
12
BD
10
Energie v RD / Typ zástavby
døevo elektr.
plyn
ostat.
V
V
C
V
8
9
203
1
Energie v BD
plyn
C
10
Pokraèování tab.1
Celkový
poèet
obyvatel
Poèet osob v zástavbì
∅ poèet obyv. na
jednu bytovou
jednmotku
RD
BD
2,64
3,60
C
572
V
48
P
32
Mìrné množství odpadu v zástavbì
C
V
P
t
74,37
652
t
14,98
t
13,65
Pokraèování tab.1
∑
t
103
KO celkem
∅ na os. ∅ na os.
a rok
a týd.
kg
kg
158
3,03
Papír
%
∑
13,6
t
13,96
∅ na
os.rok
kg
21,42
∅ na
os.týd.
kg
0,41
Plast
%
∑
6,1
t
6,264
∅ na
os.rok
kg
9,61
∅ na
os.týd.
kg
0,18
Pokraèování tab.1
Sklo
%
∑
9,0
t
9,242
∅ na
os.rok
kg
14,17
∅ na
os.týd.
kg
0,27
%
∑
15,3
t
15,76
BIO
∅ na
os.rok
kg
24,17
∅ na
os.týd.
kg
0,46
Nebez. odpad
∑
∅ na
os.rok
t
kg
0,308
0,47
∅ na
os.týd.
kg
0,009
%
∑
3,3
t
3,389
Fe
∅ na
os.rok
kg
5,2
∅ na
os.týd.
kg
0,1
ostatní
∅ na
os.rok
t
kg
50,52
77,49
∅ na
os.týd.
kg
1,49
Pokraèování tab.1
%
3,2
Textil
∅ na
os.rok
t
kg
3,286
5,04
∑
∅ na
os.týd.
kg
0,1
%
0,3
Prognóza množství KO a BRKO pro obec Bøezník je naznaèena v tab. 2.
19
%
49,2
∑
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Tab.2: Prognóza množství KO a BRKO pro obec Bøezník
Rok
2004
2010
2013
2020
Celkové množství KO
103 t
125 t
130 t
140 t
Z toho celkové množství BRKO
15 t
30 t
52 t
84 t
Hodnoty ukazují, že mùžeme pøi vypracování projektu
poèítat s množstvím BRKO do cca 50 kg na obyvatele a
rok. Tato hodnota je publikována i v literatuøe a je údajem
pro návrhy systémù sbìru BRKO. Údaje z tab. 2 jsou maximálním množstvím BRKO vyprodukovaným v obci.
Výpoèet celkového množství BRO v obci pro následující roky z hodnot 50 – 60 kg na osobu a rok:
celkové množství
50 kg
32,6 t
60 kg
39,1 t
V blízké budoucnosti je tedy pøedpoklad výskytu 30 – 40 t
BRKO v celé obci.
Toto množství znamená, že je nutno nainstalovat pro sbìr
nádoby o objemu:
150 000 litrù
200 000 litrù / za rok
Pøi uvažovaném kontejneru na sbìr BRO o velikosti 120
litrù je nutno pøistavit celkem 1250 – 1650 nádob za rok,
které jsou zaplnìny ze 100%.
Pøi odvozu 1 x za 2 týdny se jedná o 26 odvozù roènì
bude potøeba 48 – 65 nádob pøi 100% zaplnìní. To je ovšem
skoro nereálné a mùžeme tedy poèítat se zaplnìností ze 70
%, z které vychází poèet nádob 68 – 93. Hmotnost odváženého odpadu v jedné nádobì bude kolem 20 – 25 kg.
Kontrola poètu nádob pomocí jiného zpùsobu výpoètu
uvádí, že jedna nádoba bude sloužit pro cca
10 obyvatel, což jsou cca 4 RD. Z tohoto výpoètu nám vychází údaj
65 – 70 nádob, což je údaj srovnatelný s pøedešlým výpoètem.
Pøi zavedení sbìru do nádob o jiném objemu je nutno
údaje adekvátnì pøizpùsobit. To znamená napø. nádoby
s objemem 240 litrù Þ údaje o poètu nádob budou polovièní, hmotnost odpadu v nádobì naopak dvojnásobná.
Velikost nádob a z toho vyplývající poèet je nejlépe stanovit podle místních podmínek.
6)
Náklady systému pro obec Bøezník
Investièní náklady
Pøedpokládané investièní náklady oddìleného sbìru
BRKO dìlíme na náklady na poøízení sbìrných nádob a na
náklady svozových vozidel.
sbìrné nádoby jednotková cena poèet
náklady (103Kè)
(dle poètu)
120 litrù
890 Kè bez DPH 70 – 90 cca 75 – 100
140 litrù
1020 Kè „“
65 – 85 cca 80 – 105
240 litrù
1250 Kè „“ 45 – 50 cca 70 – 75
vozidla
text)
BRKO v kg na osobu a rok
23 kg
46 kg
80 kg
128 kg
=
pøi vyøešení systému svozu (viz kap.4 silný
0 Kè
Provozní náklady
V literatuøe je uvádìn údaj 1 100 Kè na 1 tunu BRKO,
což èiní pro obec maximálnì 44 000 Kè v dalších letech,
v souèasné dobì cca 20 000 Kè.
Pøi používání biodegradabilních sáèkù se uvažuje o cenì
cca 3 Kè na kus. Sáèek je na cca 7kg BRKO, to znamená
že každá domácnost bude používat v prùmìru 1 sáèek na
týden. To je dostateèné množství jak z pohledu množství
BRKO, tak z pohledu hygienické nezávadnosti sbíraných
odpadù. Pøi souèasném poètu domù v obci a z toho odpovídajícího poètu rodin se jedná asi o 13 tisíc sáèkù za rok,
tzn. cca 40 000 Kè.
7)
Závìr
Obci Bøezník v rámci regionu a pøi vìdomí stále vìtšího
poètu obcí zapojených do systému sbìru BRKO lze doporuèit systém oddìleného sbìru BRKO.
Sbìr by mìl být nádobový s celkovým poètem cca 70
speciálních nádob na sbìr BRKO, které lze po domluvì
s firmou splatit až po vyhodnocení testù, které jsou zamìøeny na zkoušení metod rozmístìní nádob, rytmu odvozù
apod., v závislosti na tom, jak budou obèané postupnì navržený systém pøijímat.
Systém by mìl být doplnìn sbìrem BRKO pøímo
v domácnostech do biodegradabilních sáèkù, které budou
obèané donášet do pøistavených speciálních nádob
v blízkosti svých domù.
Navržený systém svou kapacitou by mìl být dostateèný
jak pro BRKO vyprodukovaný v jednotlivých domácnostech, tak pro BRKO získaný z údržby ploch v majetku obce
( parky, høištì, høbitov apod.).
Poznatky uvedené v tomto èlánku byly získány pøi øešení projektu QF 3148 „Pøemìna zbytkové biomasy zejména z oblasti zemìdìlství na naturální bezzátìžové produkty, využitelné v pøírodním prostøedí ve smyslu programu
harmonizace legislativy ÈR a EU“, který je podporovaný
Národní agenturou pro zemìdìlský výzkum.
Literatura:
1. http://www.hbabio.cz/myweb/data/Konceptsbo.htm
2. SLEJŠKA, A.: Sbìr a komunitní kompostování domovních bioodpadù v ÈR. Biom.cz, 25.2.2002, http://biom.cz/index.shtml?x=71651
3. NÌMEC,J.: Nìkolik poznámek k problematice ekonomie
oddìleného sbìru a tøídìní bioodpadù
(z komunálních odpadù). Biom.cz, 21.1.
4. 2003, http://biom.cz/index.shtml?x=116843
20
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
ZUŠLECHTÌNÁ OBILNÁ SLÁMA VE VÝSTAVBÌ RODINNÝCH DOMÙ V ÈR
J. Bareš
EKODESKY STRAMIT spol. s r.o.
Od roku 1999 byla zahájena výroba slamìných desek –
ekopanelù podle více jak 50 let starého principu, který pochází ze Švédska a Anglie. Firma Ing. Jana Bareše – AGROTREND vyvinula, vyzkoušela a vyrobila unikátní technologickou linku na výrobu ekopanelù s využitím informací
od firmy STRAMIT INTERNATIONAL.
Souèasná situace je taková, že firma EKODESKY STRAMIT spol. s r.o. Jedousov vyrábí ekopanely o tloušce 58
mm, šíøce 1200 mm a o maximální délce 3200 mm v objemu
cca 200 000 m2 ekopanelù roènì, pøièemž cca 50% produkce je urèeno pro ÈR.
Pro aplikaci ekopanelù ve výstavbì rodinných domù a
jiných staveb bylo v ÈR množství všemožných zkoušek a
zajištìny potøebné certifikáty tak, aby ekopanely mohly být
ve výstavbì používány. Pøevážná vìtšina zkoušek byla provádìna podle evropských norem, zásadní zkoušky požární
odolnosti vnitøní pøíèky se v øíjnu a listopadu podle evropských norem v pøíslušné slovenské zkušebnì zkouší. Pro
pøehled uvádím, které zkoušky jsou u ekopanelù provedeny:
-
stanovení tepelné vodivosti dle Bocka – ÈSN 72
7010
modul pružnosti v ohybu smìr y
modul pružnosti v ohybu smìr x
pevnost v tahu za ohybu, podélný
pevnost v tahu za ohybu, pøíèný
pevnost v prostém tlaku
mìøení zvukovì izolaèních vlastností staveb a stav.
konstrukcí ÈSN 73 0514
mìøení požární odolnosti ÈSN 73 0851
únosnost tøívrstvých panelù – tlak vzpìrem
únosnost panelu – tlak vzpìrem
index šíøení plamene po povrchu dle ÈSN 73 0863
stupeò hoølavosti ÈSN 73 0862
posouzení zdravotní nezávadnosti
nenosná vnitøní pøíèka EKOPANEL VPO1 s požární
odolností EI 30 D3, EW 30 D3
požárnì odolná nenosná obvodová stìna s døevìnou
nosnou kostrou a opláštìním z ekopanelù
požární odolnost stropní nosné konstrukce dle ÈSN
EN 13501-2: 2003
rozšíøená aplikace pro využití opláštìných vnitøních
a vnìjších nosných konstrukcí
vnitøní nenosná pøíèka s povrchovou úpravou – požární odolnost STN EN 1364-1
vnitøní nenosná pøíèka bez povrchové úpravy - požární odolnost STN EN 1364-1
Pøed nasazením ekopanelù do plošné výstavby v ÈE bylo
pøistoupeno k spolupráci s týmem Doc. RNDr. Ing. Stanislava Šastníka, CSc. z Masarykovy university Brno, který
vypracoval následující posudky:
-
prototyp RD za použití ekopanelù typ STRAMIT
o
výpoètové posouzení tepelnì izolaèní schop
nosti objektu
o
energetická nároènost prototypového objektu
o
úèinnost konstrukèních úprav pro snížení
energetické nároènosti
o
úèinky vlhkosti na stavební materiál ekopanel typ STRAMIT
o
experimentální sledování teplotních prùbìhù ve vybraných bodech obvodové konstrukce prototypu RD
o
posouzení tepelnì technických vlastností
prototypu RD
stanovení prostupu vodních par ekopanelu typ
STRAMIT
stanovení souèinitele tepelné vodivosti materiálu
(ekopanelu) v ustáleném stavu
Je faktem, že slámodesky – ekopanely vyrábìné firmou
EKODESKY STRAMIT spol. s r.o. Jedousov se
s úspìchem na èeském stavebním trhu uplatòují. U ekopanelù je cenìna zejména pevnost – samonosnost, tepelnì a
zvukovì izolaèní vlastnosti, vysoká požární odolnost, jednoduchá montហa jednoduchá úprava povrchù. Cenìno je
i universální použití ekopanelù na výstavbu RD, pùdních
vestaveb, chat, zahradních domkù, skladù, pøístìnkù, samonosných pøíèek, podhledù, obložení stìn, mobilních pøíèek aj.
Pokud se týèe výstavby RD, tak se na tuto výstavbu specializuje nìkolik stavebních firem, jejichž hlavním programem je výstavba z ekopanelù. Základním prvkem tìchto
staveb je nosná døevìná konstrukce opláštìná z vnitøní a
vnìjší strany ekopanely. Tato kombinace se vyhýbá ve velké vìtšinì tepelným mostùm a pøi použití izolace tloušky
120 mm napø. z kamenné vlny se dociluje tepelný odpor R
vìtší než 4,3 m2 K/W a souèinitel prostupu tepla 0,23 W/
m2K.
Vlastní stavbu RD tvoøí základové betonové pasy
s podkladní železobetonovou deskou. Do základové desky je ukotvená døevìná nosná konstrukce, která splòuje statické podmínky pro danou oblast podle použitých materiálu a úèelu využití. Montហcelé nosné konstrukce je provádìna na stavbì. Po položení pojistné podstøešní folie je
možno již provádìt vnìjší opláštìní, montហobvodových
21
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
venkovních ekopanelù souèasnì s montáží støešní krytiny.
Po montáži stropních ekopanelù a jednostranném opláštìní vnitøních nosných pøíèek jsou provedeny elektroinstalaèní rozvody vèetnì rozvodù vodovodních a kanalizaèních. Pøed montáží vnitøního opláštìní je aplikována dodateèná tepelná minerální izolace. Povrchové úpravy se provádìjí po penetraci ekopanelù. Podkladem pro vnìjší povrchovou úpravu je výztužná sí vlepená do stìrkového
tmelu. Venkovní povrchové úpravy jsou zatøené vrchní
omítky. Pro vnitøní povrchovou úpravu lze použít všechny
druhy tapet, štukové pøípadnì sádrové stìrky s aplikací
výztužné sítì. Topení se vìtšinou používá radiátorové, zdroj
tepla plyn nebo elektøina, možnost je i využití krbù nebo
kotlù na døevo. Do staveb RD se vìtšinou montují okna a
dveøe døevìná, ale je možné použít i jiné ekvivalenty.
Firma EKODESKY STRAMIT spol. s r.o. Jedousov od
roku 2005 pøistupuje k dodavatelské výstavbì RD. Bude
se jednat o sídlištì cca 30 samostatných RD a bude zvole-
na taková konstrukce, aby se jednalo o nízkoenergetické
RD s využitím maxima vhodných zkušeností pøi výstavbì
s použitím rostlinných vláken ve svìtì (Nìmecko, Rakousko, Dánsko, Anglie). K projekci bude pøizváno nìkolik
významných architektù se zkušenostmi v tomto typu výstavby. Jako dodateèná izolace obvodových stìn, stropù a
støech bude v kombinaci s ekopanely použita obilná sláma, konopí, ovèí vlna a podobné obnovitelné materiály.
V ÈR je již postaveno nebo rozestavìno nìkolik desítek
RD. Samozøejmì zákazníci se zajímají o kvality tìchto
domù. Pokud se týèe nízkých energetických nárokù a bytové pohody nemají dosud postavené RD mnoho konkurentù. Zákazníky také uspokojuje rychlost výstavby (do 4
mìsícù), zajímají se o životnost a požární odolnost a jsou
pøekvapeni zkušenostmi ze svìta. Slogan – rodinný dùm
v cenì bytu je pøi výstavbì z ekopanelù a døeva skuteèností.
Kontaktní adresa:
Ing. Jan Bareš
øeditel a jednatel spoleènosti
EKODESKY STRAMIT spol. s r.o.
Jedousov, 535 01 Pøelouè
mob. tel. 736 481 163
22
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
VÝZKUM SPONTÁNNÍCH ÚHORÙ V SOUVISLOSTI S PÌSTOVÁNÍM TRAV PRO
ENERGETICKÉ ÚÈELY A NA SEMENO
1)
J. Frydrych 1), D. Andert 2),
OSEVA PRO s.r.o. Výzkumná stanice travináøská Rožnov
2)
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Praha
Úvod
Využití trav pro energetické úèely bylo øešeno
v souvislosti s ladem ležící pùdou v marginální oblasti
Beskyd. Spontánní úhory vzniklé na ladem ležící pùdì jsou
negativním jevem z hlediska krajináøského a zemìdìlského. Byly ovìøovány výnosy sušiny navržených druhù trav
a proveden rozbor na hodnotu spalného tepla a výhøevnosti s možností využití trav jako energetických plodin.
Z hlediska výsledkù výzkumu se jeví nejvhodnìjší pro energetické úèely psineèek veliký, kostøava rákosovitá a ovsík
vyvýšený. Výzkum energetických trav je v souèasnosti zamìøen na ovìøení skliznì trav v rùzných sklizòových fázích a vliv tìchto fází na chemické složení, obsah sušiny,
výhøevnost a spalné teplo. Ve spolupráci s Výzkumným
ústavem zemìdìlské techniky Praha a Vysokou školou báòskou – Technickou univerzitou Ostrava probíhá výzkum
živy, bez hnojení a s minimální dávkou živin v minerálních
hnojivech. Plodiny byly rozborovány na spalné teplo a výhøevnost.
Výsledky sledování úhorù byly srovnány s výsledky kulturních plodin navržených 3 skupin trav. Byly vytipovány
plodiny s nejvyšší produkcí biomasy pøi dané úrovni výživy s nejvyššími ukazateli tepelných hodnot produkce spalného tepla a výhøevnosti a nejvhodnìjší z hlediska ekonomického pro pìstování jako náhrada spontánních úhorù
v marginálních oblastech. Plodiny byly posouzeny ze tøí
hledisek, a to ekonomického, ekologického i krajináøského.
Sledování spontánních úhorù.
Spontánní úhory byly vyhodnoceny z hlediska botanického podle metody Braun – Blanqueta. Bylo vyhodnoceno
Tab.1: Ovìøované skupiny trav
Kulturní trávy
Okrajovì využívané trávy
Planì rostoucí druhy trav
Kostøava rákosovitá
Ovsík vyvýšený
Psineèek veliký
Kostøavice bezbranná
Lesknice rákosovitá
Ozdobnice èínská
Lesknice kanárská
Proso seté
Tøtina køovištní
Rákos obecný
Sveøep vzpøímený
Bezkolenec rákosovitý
možnosti spalování trav v energetických zaøízeních. Úhory jsou zdrojem plevelù pøinášejících znaènou ekonomickou ztrátu ve všech zemìdìlských technologiích. Pøi cíleném pìstování vhodné plodiny na stanovišti je negativní
vliv spontánních úhorù na zemìdìlskou pùdu eliminován a
pùda je opìt ekonomicky zhodnocena
Festuca arundinacea
Arrhenatherum elatius
Agrotis gigantea
Bromopsis inermis
Phalaris arundinacea
Miscanthus sinensis
Phalaris canariensis
Panicum miliaceum
Calamagrostis epigeios
Phragmites australis
Bromus erectus
Molinia arundinacea
6 spontánních úhorù v prùbìhu øešení výzkumu na bývalé
orné pùdì a loukách a pastvinách. Z jednotlivých úhorù
byly odebrány vzorky biomasy rostlin pro zjištìní výnosového potenciálu úhorù a pro rozbor na spalné teplo a výhøevnost rostlinné biomasy úhorù.
Trávy byly metodicky srovnány ve dvou variantách vý-
23
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Tab.2: Agrochemický rozbor pùdy stanovištì spontánních úhorù
Zkouška
Døíve kul
pH/KCl
P /M3/
mg/kg
K /M3/
mg/kg
Mg /M3/ mg/kg
Ca /M3/ mg/kg
1
2
3
4
5
6
7
Orná p. Pastvina Orná p. Orná p. Pastvina Pastvina Stanice
4,9
4,0
5,0
5,6
4,0
4,4
5,9
73
10
23
108
12
42
92
310
62
121
220
228
99
146
168
104
119
86
146
66
79
1590
685
1470
1360
1380
1360
1285
P – nízký obsah
K – nízký obsah
Mg – nízký obsah
pod 25 mg/kg TTP
pod 50 mg/kg orná
do 80 mg/kg TTP
do 85 mg/kg TTP
Hodnota pH na spontánních úhorech je v rozmezí od 4
do 5,6. Hodnota pH u této ladem ležící pùdy je extrémnì
kyselá až slabì kyselá. Z ostatních hodnocených prvkù je
u spontánních úhorù nejnižší obsah fosforu.
V souèasné dobì ochrana proti plevelùm v pìstitelské
technologii trav pìstovaných na semeno patøí mezi rozhodující technologická opatøení smìøující k zajištìní odpovídajícího výnosu, ale také potøebné kvality produkce travních semen. Ve spolupráci s pìstiteli travních semen a semenáøskými organizacemi provádí výzkumná stanice travináøská monitoring výskytu plevelù v travosemenných
porostech i pøírodním osivu trav pìstovaných na semeno.
Tento monitoring je základem pro orientaci rostlinolékaøského výzkumu v pìstitelské technologii trav na semeno.
Nejvìtší zastoupení nejnebezpeènìjších plevelù šovíkù,
pcháèù a pýru v semenných porostech trav na orné pùdì
dokazuje negativum spontánních úhorù, které jsou pro tyto
plevele zásobárnou a pro zemìdìlské hospodaøení negativním aspektem.
Negativní jevy na spontánních úhorech se promítají zejména do ekonomiky pìstování rostlin a hospodaøení na
pùdì. V prùbìhu let existence výzkumu byla provedena
bonitace jak døíve intenzivnì využívané orné pùdy, tak i
luk a pastvin. Hodnocení z hlediska botanického jsme provedli metodou Braun – Blanqueta. Na jednotlivých stanovištích bylo zjištìno v prùmìru 30 – 50 rostlin. Nejvìtší
zastoupení na všech úhorech mají ze zemìdìlského hlediska nejnebezpeènìjší plevele a to pýr plazivý, pcháè oset a
šovíky / kadeøavý, tupolistý a klubkatý/. Právì boj proti
tìmto plevelùm vyžaduje v zemìdìlské výrobì nejvíce
nákladù koncentrovaných do ochrany rostlin ve spojení
s agrotechnickými zpùsoby eliminace plevelù. Plevele pøinášejí ztrátu ve výnose u všech plodin a problémy
v agrotechnice a sklizni. Je tøeba si uvìdomit, že tyto plevele jsou na spontánních úhorech dominantní a úhory jsou
jejich zásobárnou. Urèitì dùležité je hledisko snížení pùdní úrodnosti odèerpáváním živin tìmito plevely. Z hlediska
krajiny a hospodaøení je nutno si uvìdomit i sousedství
spontánních úhorù s pùdou zemìdìlsky využívanou a ne-
- 2 stanovištì /2+5/
- 1 stanovištì/3/
- 1 stanovištì /2/
- 1 stanovištì /6/
bezpeèím pøenosu. Nároèná je agrotechnika a rostlinolékaøská práce pøi hubení tìchto plevelù v jednotlivých plodinách. Lze pøedpokládat i zvýšené náklady pøi pøevodu
ploch spontánních úhorù do bìžné zemìdìlské výroby na
použití herbicidù na plochy zaplevelené. Otázkou zùstává
i vliv zaplevelení tìmito úpornými plevely na pùdní úrodnost a zásobenost živinami.
Pøestože existuje více zpùsobù využití biomasy k energetickým úèelùm, v praxi pøevládá ze suchých procesù spalování biomasy [ANDERT,2003], z mokrých procesù alkoholové kvašení a výroba bioplynu anaerobní fermentací.
Z ostatních zpùsobù dominuje výroba metylesteru kyselin
bioolejù získávaných v surovém stavu ze semen olejnatých
rostlin.
Problematika racionálního využití produkce z trvalých
travních porostù (luk a pastvin) nabyla v posledních letech
znaèného významu a to pøedevším z tìchto dùvodù:
- výmìra trvalých luk se zvýšila ze 486 tis. ha v roce 1990
na 657 tis.ha v roce 2002 (nárùst o 35 %)
- výmìra pastvin se za stejné období zvýšila z 218 tis.ha
na 284 tis.ha (nárùst o 30 %)
- výrazný pokles objemu živoèišné výroby (u skotu na cca
50%)
- pokles zájmu zbývající kapacity živoèišné výroby o vy
užití produkce z trvalých travních porostù pro krmení.
Na základì výsledkù výzkumu a zejména sledovaných
znakù se v souèasné dobì jeví nejvhodnìjší pro energetické úèely psineèek veliký, kostøava rákosovitá a ovsík vyvýšený. V souèasnosti chce stanice výzkumná stanice travináøská ovìøit vliv rùzných rùstových stádii trav na obsah
sušiny a spalné teplo a výhøevnost. Do pokusu jsou zaøazeny i nìkteré nové druhy trav jako je sveøep horský.
Pøi cíleném pìstování vhodné kultury na stanovišti je
negativní vliv spontánních úhorù na zemìdìlskou pùdu eliminován. V souèasné dobì zejména pìstitelé trav na semeno v mnoha smìrech uvažují zejména o využití vymlácené
travièkové slámy pro energetické úèely. V mnoha pøípa-
24
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Tab.3: Zpùsoby využití biomasy k energetickým úèelùm
Typ konverze
biomasy
Termochemická
konverze (suché
procesy)
Biochemická
konverze (mokré
procesy)
Fyzikálnì-chemická
konverze
Odpadní materiál
nebo druhotná
suroviny
spalování
teplo vázané na nosiè popeloviny
dehtový olej uhlíkaté
zplynování
generátorový plyn
palivo
dehtový olej pevné
pyrolýza
generátorový plyn
hoølavé zbytky
anaerobní fermentace bioplyn
fermentovaný substrát
aerobní fermentace
teplo vázané na nosiè fermentovaný substrát
alkoholová
etanol, metanol
vykvašený substrát
fermentace
Zpùsob konverze
biomasy
esterifikace bioolejù
Energetický výstup
metylester bioleje
dech se jedná zejména o snahu využít tuto biomasu pro
vytápìní vlastních støedisek a zaøízení (správní budovy,
popø. dílny) a pøípadnì èásteènì využít tuto energii i pro
dosoušení zemìdìlských komodit.
V souèasnosti je zámìr o využití biomasy z vymlácených
porostù trav na semeno v kombinaci s jinou energetickou
plodinou. Vedle tohoto aspektu vznikl i zájem zejména z øad
zemìdìlcù o spalování luèního sena a to opìt v souvislosti
s vytápìním vlastních støedisek a zaøízení zemìdìlské firmy.
Z doposud provedených prací vyplývá nìkolik dùležitých poznatkù:
-
-
-
pøi spalování trav v energetických blocích
s nedostateèným pøívodem kyslíku se dostavují nepøí
jemné nálepy na stìnách kotle
zajištìní vhodné granulometrie trav pøed jejich energe
tickým využití sebou nese vysoké energetické nároky
pro zajištìní optimální míry využívání energetických
trav je nutno namíchat vhodné „receptury“, jedná se o
glycerin
stanovení podílù jednotlivých druhù, s ohledem na mi
nimalizaci dopadù produkovaných vedlejších produktù (pevných i plynných)
zdá se, že pro traviny bude vhodná výkonová øada za
èínající nìkde na 50 kW (a výše)
ukazuje se, že koncentrace nìkterých prvkù v travách
je silnì závislá na místì „skliznì“ trav, následnì je tøe
ba tuto skuteènost zohlednit pøi pøípravì trav pro jejich
energetické využití
pøi dodržení nìkolika základní kritérií (zajištìní granulometrie, kontinuálního dávkování, vhodného pomìru
jednotlivých druhù trav a dalších paliv), lze dosáhnout
splnìní emisních limitù pøi energetickém využívání trav
V souèasné dobì jsou provádìny detailní analýzy trav
z hlediska chemicko-mechanického a mìøení na pilotních
a reálných spalovací zaøízeních za úèelem maximalizace
energetického zisku z paliva – TRAV. Získané poznatky
z provádìných analýz dávají vysoký pøedpoklad budoucího vysokého podílu jejich využití [KOPPE,2002].
Obr.1: Porost psineèku velikého
25
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Obr.2: Porost ovsíku vyvýšeného
Závìr
Výzkum trav pro energetické úèely je novým smìrem
travináøského výzkumu a rozšíøením možnosti pro využívání potenciálu trav jako prùmyslových rostlin. Zájem o
využití trav pro energetické úèely projevuje zejména zemìdìlská praxe. V prùbìhu dalších výzkumných prací bude
nutno vytypovat vhodné konstrukce energetických zaøízení a stanovit optimální výkonové øady pro využívání tìchto paliv. Souèástí výzkumných prací bude i optimalizace
formy trav jako paliva (granulometrie, pomìrù, složení, aj.)
a optimalizace boby skliznì. V souèasnosti je v oblasti výzkumu energetických trav aktuální zejména realizace spalování trav v energetických zaøízeních a využití trav pro
výrobu bioplynu.
Pøíloha
Publikace je realizována na základì výzkumného projektu
NAZV ÈR è. QF4179 Využití trav pro energetické úèely.
Literatura:
1. KOPPE, K., JUCHELKOVÁ, D., RACLAVSKÁ, H.:
Zkušenosti z energetického využívání biomasy. In: Acta
Mechanica Slovaca, Roèník 6, 2/2002, Košice 2002, ISSN
1335-2393, str. 179-182.
2. ANDERT,D. ANDERTOVÁ, J. Spalování biomasy
s pøídavkem uhlí. In Zemìdìlská technika a biomasa 2/2003
Praha ISBN 80-903271-1-7, s.50-51
Kontaktní adresa
Ing. Jan Frydrych OSEVA PRO s.r.o.
Výzkumná stanice travináøská Rožnov –
Zubøí Hamerská 698 756 54 Zubøí
Tel: 571 658195 Fax: 571 658197
email: [email protected]
Ing. David Andert,CSc.,
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky,
Drnovská 507, 161 00 Praha 6, Tel.: 233022225,
Fax.:233312507, , e-mail: [email protected]
26
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
ENERGETICKÝ POTENCIÁL PRODUKÈNE NEVYUŽÍVANÝCH PLÔCH TRVALÝCH
TRÁVNYCH PORASTOV (TTP) V HORSKÝCH OBLASTIACH SLOVENSKA
(1)
¼. Gonda(1), B. Valihora(1), M. Kunský(1) J. Gaduš(2)
Výskumný ústav trávnych porastov a horského po¾nohospodárstva, Banská Bystrica
(2)
Slovenská po¾nohospodárska univerzita, Nitra
1. Úvod
2. Ennergetické využitie biomasy
z hospodársky nevyužívaných plôch ttp
Zabezpeèenie energetických zdrojov sa stáva globálnym,
celosvetovým problémom. Preto sa ve¾ká pozornos venuje novým zdrojom energie so súèasným h¾adaním možností znižovania jej spotreby vo výrobnej , ale aj
v nevýrobnej spotrebe..
Okrem využívania vodnej, veternej a geotermálnej energie sa ako perspektívne potvrdzujú biologický obnovite¾né zdroje energie , ktoré sa tvoria rastom a vytváraním
biomasy. Za biomasu je považovaná organická hmota rastlinného pôvodu získaná fotosyntetickou konverziou solárnej energie. V súèasnom období , keï znaèná èas pôdy je
po¾nohospodársky nevyužívaná, pestovanie energetickej
biomasy (vàba rýchlorastúca, energetické trávy) je jednou
z možností hospodárskeho využitia pôdy. Prednosou pri
využívaní drevnej a trávnej hmoty na energetické úèely
z h¾adiska ekológie je, že neobsahuje síru a spa¾ovanie je
možné riadi tak , že aj obsah CO 2 je v porovnaní
s ostatnými zdrojmi porovnate¾ný.
Bioplynový energetický potenciál tráv tvorí ïalšiu
možnos pri h¾adaní energetického zdroja s možnosou
širšieho využitia .Výroba bioplynu z trávnej hmoty má nieko¾ko predností (redukcia skleníkových plynov, možnos
skladovania bioplynu, odstránenie potreby sušenia hmoty,
výroba kvalitného hnojiva a iné) oproti priamemu spa¾ovaniu.
Následkom obmedzenia rozsahu po¾nohospodárskej
výroby znížením stavov polygastrických zvierat ako hlavných konzumentov biomasy trvalých trávnych porastov, sú
v súèasnosti ve¾ké výmery týchto plôch po¾nohospodársky nevyužívané a postupne zarastajú drevitým samonáletom a menej hodnotnými trávnymi druhmi. To spôsobuje
narušenie celkovej stability ekosystému s následným negatívnym dopadom na životné prostredie.
Pri dodržiavaní agro - environmentálnych opatrení je
potrebné nielen komplexne rieši otázku využívania týchto území, ale aj problematiku zhodnotenia biomasy produkovanej na nevyužívaných plochách trvalých trávnych porastov. Progresívnym riešením je jej využitie na energetické úèely.
V rámci Slovenskej republiky sa vzh¾adom na zmeny
súvisiace s verifikáciou po¾nohospodárskej pôdy otvára
možnos perspektívneho využitia biomasy pochádzajúcej
z nevyužívaných plôch trvalých trávnych porastov.
Tab. 1
PODNIK
ÈÍSLO
ŠTRUKTÚRA PÔDNEHO FONDU
[ ha ]
p.p.
z toho TTP
[%]
ZORNENIA
o.p.
PRODUKÈNE
NEVYUŽÍVANÉ
PLOCHY TTP
[ha]
[% z p.p]
1.
4 546
2 352
2 194
48,3
515
11,3
2.
1 438
956
482
33,5
340
23,6
3.
871
546
325
37,3
226
25,9
4.
2 566
1 225
1 331
51,9
222
8,7
5.
1 558
1 507
51
3,3
212
13,6
Spolu:
10 979
6 586
4 383
39,9
1 515
13,8
27
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Produkène nevyužívané plochy TTP sú dôsledkom extenzívneho hospodárenia , ktoré spôsobuje zarastanie trávnych porastov nelesnou drevinovou vegetáciou
a spoloèenstvami expanzívne sa šíriacich druhov vysokých
tráv a bylín. Rozšírenie po¾nohospodársky nevyu•ívaných
plôch je najmarkantnejšie na vzdialených a svahovitých
lokalitách , ktoré dosahujú z výmery TTP a• 23 % na sledovaných podnikoch.
3.
Úroda a botanické zloženie energeticky
využite¾nej trávnej biomasy
Zmeny v spôsobe využívania a obhospodarovania trávnych porastov spôsobujú ich zarastanie nelesnými drevinami a expanzívnymi bylinnými druhmi. Údaje o úrode
trávnej biomasy z produkène nevyužívaných plôch a jej
základnom botanickom zložení sú zo sledovaných po¾nohospodárskych podnikov sumarizované v tabu¾ke è. 2
Tab. 2
PODNIK
ÈÍSLO
ÚRODA
SUŠINY
-1
(t.ha )
Botanické zloženie na trvalých trávnych porastoch a ich
úrodu ovplyvòuje viacero faktorov. K najdôležitejším patria nadmorská výška, množstvo zrážok , svahovitos
a vlhkos pôdy.
3a.
Výsledky experimentu energetického využitia
miešanej živoèíšnej a rastlinnej biomasy
Bolo použité zariadenie na výrobu bioplynu inštalované
vo Vysokoškolskom po¾nohospodárskom podniku SPU
Nitra v Kolíòanoch. Je navrhnuté s kontinuálnym mokrým
procesom a naležato uloženým oce¾ovým fermentorom
s objemom 100 m3. Funkèná schéma experimentálneho
zariadenia je znázornená na obrázku 1.
Tráva pre experimenty bola pokosená bežnou technológiou v lokalite Panská ho¾a (podnik è. 5). Dåžka pokosených stebiel upravená sekaním na cca. 50 mm
a vzduchotesne uzavretá v 50 litrových kontajneroch. Botanické zloženie trávy je uvedené v tabu¾ke 3.
BOTANICKÉ ZLOŽENIE TRÁVNEHO PORASTU
(%)
trávy
bôbovité
Byliny
Prázdne
miesta
ZBEROVÁ
SUŠINA
-1
(g.kg )
1
4,02 - 4,27
54 - 68
5 -13
18 - 34
5-7
225 - 365
2
2,21-5,65
41 - 55
14 -29
30 - 31
0
257 - 295
3
1,56 - 2,18
52 - 57
4 - 12
27 - 33
6-8
325 - 335
4
3,58 - 5,94
35 - 50
18 - 19
30 - 46
1
163 - 270
5
4,48 - 4,94
51 - 53
6 - 15
33 - 38
1-3
280 - 380
analýza
bioplynu
CK
elektrina
PK/ KGJ
teplo
P
plynojem1
EM
D
plynojem2
skladovacia
nádrž
fermentor
M
cerstvý
substrát
C2
HN2
spracovaný
substrát
sn ímacT
ohrev
fermentora
C1
HN1
Obr. 1: Funkèná schéma experimentálneho zariadenia na výrobu bioplynu v Kolíòanoch
28
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Tab. 3
Skupina / druh
Zastúpenie (%)
trávy (lipnicovité + sitinovité)
94
bôbovité
-
ostatné byliny
6
prázdne miesta
+
Štatistické priemery meraných parametrov
Tab. 4
mg/l
kg O2/m3.d %
%
%S
mg/l
mg/l mg/l
CHSK
OZF
S
SŽ
SŽ
Ncelk SO22- NH4+
45 508
3,19
7,2
3,6
69,5
1 284,8 191,3 161,3
tráva+hnojovica 70 478
4,23
7,5
4,0
53,5
108,8
°C
m3/m3.h
%
ppm
%
CH4
H2 S
CO2
hnojovica
mg/l
mg/l
NMK kys. octová pH teplota šp. prod. BP
hnojovica
tráva+hnojovica
1 089
1 633
77,2 621,8
7,1 37,5
0,055
54,23
169 39,04
7,5 37,5
0,029
57,13
380 44,56
Ako vidie v tab. 3 prevažnou zložkou rastlinnej biomasy boli trávy lipnicovité
a sitinovité – z ktorých prevažovala metlica trsovitá (Deschampsia caespitosa) až 86 %.
Táto húževnatá trsovitá tráva temer nepoužite¾ná pre krmovinárske a pasienkárske úèely spôsobuje vážne problémy najmä na horských pasienkoch nad 1000 m n.m. (podnik è. 5)
Poèas experimentov sa sledovala denná produkcia bioplynu a dvakrát denne bol automaticky realizovaný rozbor
bioplynu (CH4, CO2, O2 a H2S) analyzérom Schmack SSM
6000. V chemickom laboratóriu sa pravidelne, trikrát za
týždeò analyzovali vzorky vstupného substrátu (chemická
spotreba kyslíka, SO42-, Ncelk.) a vzorky substrátu odoberané zo samotného fermentora (% sušiny, strata žíhaním,
NH 4+ , Fe 2+, nenasýtené mastné kyseliny), a takisto
sa zaznamenávali aj procesné podmienky anaeróbneho rozkladu (pH, teplota, organické zaaženie fermentora OZF).
Namerané údaje sa štatisticky vyhodnotili v tabu¾ke 4.
Výsledky experimentu s anaeróbnym rozkladom èistej
hnojovice slúžia hlavne ako referenèné údaje. Z h¾adiska
hodnotenia energetického zisku možno konštatova, že
pridávaním senáže sa zatia¾ znížil celkový energetický výkon zariadenia na výrobu bioplynu takmer o 50%, ale to
môže by spôsobené skutoènosou, že adaptácia procesu
a mikroklímy vo fermentore pri aplikácii trávy ako kofermentátu môže trva od 60 do 90 dní. Zloženie vyrobeného
bioplynu sa výrazne nezmenilo, mierne sa zvýšil obsah
metánu (CH4 = 57,13%) v bioplyne.
Doterajšie výsledky experimentu teda preukázali, že po
vhodnej úprave a konzervácii je možné trávy využi ako
kofermentát do hnojovice a využi ich na výrobu „èistej“
energie. Komplexnejšie zhodnotenie experimentu bude
možné realizova až po minimálne 2 mesaènej prevádzke
fermentora s týmto druhom kofermentátu, teda po úplnej
stabilizácii procesu.
Na základe získaných údajov o produkcii a zložení vyrobeného bioplynu sa pod¾a normy ISO 6976 urèili vlastnosti bioplynu a prepoèty energetického zisku
z anaeróbneho rozkladu pre každý použitý substrát. Najdôležitejšie vypoèítané údaje sú uvedené v tabu¾ke 5.
29
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Energetický zisk z vyprodukovaného bioplynu
Tab. 5
1
2
1 2
1
2
3
Výhrevnos MJ/m
kWh
kWh/d
20,90 21,81 5,81 6,06 38,15 20,27
0/0
Spalné
teplo
0/0
MJ/m3
kWh
kWh/d
23,40 24,26 6,50 6,74 42,71 22,54
1 - hnojovica
2 - tráva + hnojovica
denná produkcia bioplynu,
m3/d
1
2
6,57
3,345
0 °C
špec. produkcia bioplynu
hnojovica
tráva+hnojovica
0,1
0,08
0,06
0,04
0,02
0
0
5
10
15
20
25
30
Obr. 2: Porovnanie špecifickej produkcie bioplynu (m3/m3.h) pri použití èistej hnojovice a pri
kofermentácii hnojovice s trávou
3b. Úroda a botanické zloženie drevnej biomasy
Drevná biomasa bola spájaná s palivovým drevom
z lesa , ktoré bolo odpadom pri ažbe na priemyselné spracovanie. V súèasnom období je potrebné rieši problém
rozsiahleho výskytu nelesnej drevnej vegetácie na plochách
TTP, ktoré tvoria podstatnú èas produkène nevyužívaných
trvalých trávnych porastov. Zloženie a množstvo nelesnej
drevnej vegetácie na plochách TTP produkène nevyužívaných je závislé od nasledovných faktorov:
a) doba extenzívneho využívania
b) nadmorská výška
c) množstvo zrážok
d) svahovitos a ïalšie faktory ovplyvòujúce jej výskyt
v menšej miere.
Pre nevyužívané plochy TTP vo Zvolenskej kotline je
charakteristický výskyt trnky obyèajnej /Prunus spinosa
L./, vàby rakyty /Salix caprea L./, ruže šípovej /Rosa canina L./,
hlohu jednosemenného /Crataegus calycina
Peterm./, ostružiny ožiny /Rubus caesius L./
a ïalšie
kríkové a stromové formy drevitého náletu.
Na podnikoch v Liptovskej kotline je charakteristický výskyt Borovice lesnej – sosny, Smreka obyèajného
a ïalších zväèša na klimatické a pôdne podmienky nenároèných kríkov a stromov .
4. Predpokladané možnosti energetického
využitia produkène nevyužívaných plóch ttp
Spôsoby využitia biomasy sú do znaènej miery predurèené fyzikálnymi a chemickými vlastnosami . Dôležitým parametrom je obsah sušiny v biomase. Pre trávnu
biomasu so zberovou sušinou do 50 % (èerstvá hmota ,
silហ) je vhodné využitie na výrobu bioplynu, anaeróbnou
fermentáciou. Tento proces ekologického spracovania
nadprodukcie biomasy zabezpeèuje využitie odpadu
z výroby bioplynu na organické hnojenie. Pre drevnú biomasu v súèasnom období prevláda technológia spalovania pred splynovaním, alebo pyrolýzou..
Z hodnotenia 1 515 ha produkène nevyužívaných plôch je
ich predpokladané energetické využitie nasledovné
30
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Tab. 6
PODNIK È.
FYTOMASA
Výmera
[ ha]
( 18 % SUŠINA)
Produkcia [t]
DENDROMASA ( 50 % SUŠINA)
3
Bioplyn [m ]
Výmera [ha]
Produkcia [t]
Výhrevnos
[GJ]
1
412
9 476
900 220
103
20 600
168 920
2
255
5 559
528 105
85
17 850
146 370
3
192
2 458
233 472
34
5 100
41 820
4
167
4 409
418 855
55
9 900
81 180
5
190
4 978
472 910
22
5 280
43 296
Spolu:
1 216
26 880
2 553 562
299
58 730
481 586
Dosiahnutá úroda biomasy je výsledkom dlhodobého nevyužívania plôch TTP a jej výška je ovplyvnená rozkladom nezberanej úrody trávnej hmoty .
5. Záver
Využitie produkcie z plôch TTP na energetické úèely má z dlhodobého h¾adiska ve¾ký význam nielen pri výrobe energie , ale aj pri udržaní kultúrneho rázu krajiny.
Preto bude potrebné v najbližšom období h¾ada možnosti
pre èo najefektívnejšie formy využitia úrod trávnej
a drevnej biomasy z plôch TTP na celoroènú výrobu energie.
Literatúra
1. http://www.fns.uniba.sk/zp/fond/2002/biomasa/biomasa.html
2. ORAVEC, M. Komplexné využitie drevnej biomasy
na Slovensku Výskumná správa, Zvolen : LVÚ, 2002, 70
s.
3. GONDA,¼. et al.: Energetické zdroje na produkène
navyužívaných trvalých trávnych porastoch, Výskumná
správa, Banská Bystrica :VUTPHP, 2004.
4. Biogas in der Landwirtschaft, www.biogas.org
Abstrakt
Následkom nedostatoèných spôsobov hospodárenia na TTP dochádza k viacerým negatívnym javom vo vývoji vegetácie a krajiny. Postupné zarastanie plôch nelesnou drevitou vegetáciou a spoloèenstvami vysokých druhov tráv a bylín krmovinársky málo hodnotných, spôsobuje hlavne na plochách so svahovitosou nad 18° erózne a lavínové ohrozenie. Progresívnym riešením hospodárenia na produkène nevyužívaných plochách je využitie vyprodukovanej biomasy na energetické úèely.
V príspevku uvádzame výsledky monitorovania hospodársky nevyužívaných plôch TTP v horských oblastiach Slovenska. Množstvo a druhové zloženie nelesnej drevitej a trávnej biomasy sme sledovali na po¾nohospodárskych podnikoch
Zvolenskej kotliny, Liptovskej kotliny a v Nízkych Tatrách . Sledované územie na piatich po¾nohospodárskych podnikoch
má rozlohu 10 979 ha p.p. Z toho produkène nevyužívané plochy tvoria 1 515 ha z celkovej výmery TTP 6 586 ha to
predstavuje 23,0 %.Pokrytie nevyužívaných plôch TTP drevným náletom je v rozsahu 10 až 22 % v závislosti na dobe ich
nevyužívania. Rozsah úrod sušiny trávnej biomasy v roku 2004 bol v rozsahu 1,56 – 5,94 t.ha-1 s predpokladanou produkciou 2 553 562 m3 bioplynu. Drevná biomasa s úrodou 15 až 24 kg.m-2 (299 ha) umožní po spracovaní na štiepku získa
481 586 GJ tepla.
Abstract
Insufficient management of permanent grassland (PG) results in a range of negative phenomena in development of the
vegetation and the landscape. Non-forest woody vegetation as well as plant associations comprising tall grasses and herbs
of poor forage value are continually overgrowing PG areas and bringing erosion and avalanche hazards especially on
slopes of more than 18 %. The biomass produced at sites non-utilised by farming could be processed as an energy resource.
Results are presented of monitoring the PG sites non-utilised for production in the mountain regions of Slovakia.
A research was carried out to determine the amount of biomass and botanical composition of the non-forest woody vegetation and grassland. The research area was 10,979 ha of agricultural land at five farms in the Zvolenská kotlina and
Liptovská kotlina basins as well as in the Nízke Tatry mountain range. The total PG area was 6,586 ha, of that the nonutilised PG was 1,515 ha (23 %). The recorded area of non-utilised PG covered by non-forest woody vegetation was 10 to
22 %, depending on the period of time without utilisation. In the year 2004, grassland dry matter (DM) yield ranged
between 1.56 and 5.94 t ha-1 and hence the presumed production of bio-gas would be 2,553,562 m3. The wood biomass
yielding 15 – 24 kg m2 (299 ha) processed as wood chips would produce 481,586 GJ of heat.
Kontaktní adresy:
Doc. Ing. ¼ubomír Gonda, CSc.,
Ing. Marian Kunský,
Výskumný ústav trávnych porastov a horského po¾nohospodárstva, Banská Bystrica
e-mail: [email protected] ; [email protected]
31
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
ENERGETICKÉ PLODINY – MOŽNOSTI A VARIANTY SKLIZNÌ
P. Hutla
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha
1. Úvod
Energetické plodiny jsou v souèasnosti jediným obnovitelným zdrojem, který mùže být v nejbližší budoucnosti
využit pro splnìní cílù využití obnovitelných zdrojù energie, které má ÈR pro rok 2010. Jedná se o dosažení 6 %
podílu obnovitelných energetických zdrojù na celkové spotøebì energie a souèasnì 8 % výroby el. energie z tìchto
zdrojù. Z celého seznamu rostlin, na nìž jsou dle výnosu
MZe ÈR pro rok 2004 poskytovány dotace, lze
v souèasnosti doporuèit pro praktické pìstování pouze energetický šovík. Pro tuto plodinu je zajištìna dodávka osiva, jsou ovìøeny pìstební a zpracovatelské postupy a její
výnos je dostateènì vysoký pro její smysluplné využívání.
Vedle toho je možno uvažovat i o pìstování chrastice rákosovité, mužáku a køídlatky. Pro praktické využití tìchto
tøí rostlin však nejsou v souèasné dobì vhodné podmínky.
Na základì tohoto stavu jsme v rámci øešení výzkumných
projektù soustøedili pøedevším na uvedený energetický šovík.
Jednou z otázek praxe je možnost skliznì. Obecnì platí, že pøi sklizni stébelnaté biomasy urèené pro energetické
využití je dodržení správného termínu skliznì a vèasná
transformace suroviny do skladovatelného stavu základním pøedpokladem úspìšné produkce. V souèasné dobì
existuje pomìrnì široká škála zpùsobù skliznì biomasy rostlinného pùvodu. Všechny technologické postupy vycházejí z klasických postupù skliznì a úprav plodin pro potravináøské, krmiváøské nebo prùmyslové úèely. Použití kon-
krétní sklizòové technologie je dáno vlastnostmi zpracovávané suroviny, požadavky na výstupní surovinu a je limitováno dostupností a finanèní nároèností na provozování využitelných zaøízení.
Na obr. 1 je znázornìno komplexní schéma ovìøených
postupù pøi sklizni stébelnaté biomasy k energetickým úèelùm. Pøi jednofázové sklizni s využitím sklízecí øezaèky je
porost pokosen, naøezán na požadovanou délku a dopraven pomocí metaèe pøímo do dopravního prostøedku. Dopravní prostøedek odveze takto vytvoøenou øezanku na místo
skladování (pøípadnì dosoušení). Pøi vícefázové sklizni je
porost v první fázi posekán žacím strojem a materiál je uložen na pozemku v øádcích. Po usušení a shrnutí je pak
materiál sebrán sklízecí øezaèkou se sbìracím adaptérem
nebo sbìracím návìsem a dále je zpracován stejnì jako
v pøípadì jednofázové skliznì, tedy naøezán na požadovanou délku a dopraven pomocí metaèe pøímo do dopravního prostøedku a na místo skladování. Pøi vícefázové sklizni s využitím sklízecích lisù je porost v první fázi posekán
žacím maèkaèem nebo rotaèní sekaèkou. Materiál je po
této první fázi skliznì uložen na pozemku v øádcích. Vytvoøené øádky jsou následnì sklízeny balíkovacími lisy a
vytvoøené balíky pak dopravovány na místo skladování.
Hodnoty výkonnosti a spotøeby paliva pøi sklizni pícnin
a slámy jsou uvádìny v literatuøe (2). Nìkteré hodnoty uvádíme v tab. 1.
s k líz e c í ø e z a è k a
d o p ra v a øe z a n k y
s k líz e c í øe z e è k a
žací m aèkaè
se k a è k a ro ta è n í
s k la d o v á n í
u lo ž e n í n a øá d k u
sh rn o v a è
b a lík o v a c í lis
závìsn ý
m a n ip u la c e
d o p ra v a b a lík ù
Obr. 1: Ovìøené technologické postupy skliznì stébelnaté biomasy
32
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Tab.1: Technické parametry skliznì pícnin
Operace
Sklizeò kukuøice na siláž
Výkonnost
Souprava
-1
Sklízecí øezaèka
Samojízdná
Sklizeò pícnin
Sklízecí øezaèka
na zeleno
Samojízdná
Pokos pícnin
Traktor 4x4, 70-79 kW
Rotaèní žací stroj – záb. 3,2 m
Sbìr zavadlé píce
Sklízecí øezaèka
samojízdná
Obracení a shrnování pícnin
Traktor 4x2, 40-49 kW
Obraceè-shrnovaè – zábìr 6,7 m
Sbìr sena (slámy) sbìracími
Traktor 4x2, 40-49 kW
návìsy
Sbìrací návìs – objem 36 m
Lisování sena (slámy)
Traktor 4x4, 80-99 kW
3
Vysokotlaký lis – velké balíky
Traktor 4x4, 60-69 kW
Svinovací lis-bal. 120x150 cm
Traktor 4x4, 60-69 kW
Svinovací lis-bal. 120x120 cm
2. Výsledky
Zásadní otázkou skliznì je možnost použití existující
sklizòové techniky, která je bìžnì dostupná v zemìdìlských
provozech. K tomuto úèelu byly ve spolupráci s firmou
Fitmin a.s. shromáždìny technické prostøedky a tyto použity pro sklizeò porostu energetického šovíku na pozemcích této firmy v obci Helvíkovice. Porost byl založen
v r. 2002. Sklizeò byla provádìna v r. 2003 a 2004. První
termín skliznì byl 17.7.2003, poèasí bylo na jaøe 2003 velmi suché, výnos biomasy byl proto podprùmìrný, èinil
cca 6 t/ha (suché hmoty). Pozemky se nacházejí
v nadmoøské výšce cca 500 m/n.m.. Porost byl sklízen nìkolika zpùsoby, se zámìrem ovìøení rùzné strojové techniky. Jednak byl porost posekán a dosušen na øádcích, jednak sklizen pøímo ve formì øezanky. Druhý termín skliznì
byl 5. a 7.8.2004. Poèasí v r. 2004 bylo pomìrnì pøíznivé,
výnos biomasy byl cca 10 t/ha. Pøi této sklizni byly zjišovány hodnoty výkonnosti strojové techniky a energetická nároènost.
Pro seèení porostu energetického šovíku byla použita
3 bubnová rotaèní sekaèka ŽTR 210 (Obr. 2) s pracovním
zábìrem 2,15 m. Poseèený porost byl následnì shrnován
obraceèem KUHN GA 4121 GM Masterdrive do øádkù o
meziøádkové vzdálenosti 10 m (obr. 3). Další variantou
Spotøeba paliva
-1
(ha.h )
(l.ha )
1,1
36,7
1,6
25,3
2,0
5,1
1,3
31,1
4,2
1,5
1,2
5,3
1,8
7,0
1,6
6,1
1,3
7,8
bylo poseèení porostu žacím maèkaèem Fortschritt
s žacím válem 512 (Obr. 4). Zábìr stroje je 5 m. Obsah
vody v porostu byl 23,8 %. Takto vlhký porost nelze pøímo slisovat do balíkù, byl proto na øádcích dosušen do
obsahu vody cca 12 % (zmìøeno 11,8 %). Následnì byl
materiál sklizen svinovacím lisem na kulaté balíky CLAAS
Variant 180 rotocut (Obr. 5) o šíøce 120 cm a prùmìru 150
cm. Hmotnost každého balíku je cca 6 q. Druhou variantou skliznì bylo použití pístového lisu CLAAS Quadrant
1200 (Obr. 7) na hranolovité balíky 125 x 70 x 160 cm.
33
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Obr. 2 Sekaèka ŽTR 210
Obr. 3 Obraceè KUHN GA 4121 GM Masterdrive
34
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Obr. 4 Žací maèkaè Fortschritt E 303
Obr. 5 Sklizeò energetického šovíku lisem CLAAS Variant 180 rotocut
35
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Obr. 6 Sklizeò energetického šovíku lisem CLAAS Quadrant 1200
Tab. 2: Namìøené a vypoètené parametry sklízecích lisù pøi vícefázové sklizni energetického šo
víku s výnosem 6 t suché hmoty z ha
Ovìøovaný stroj
Výkonnost
Hmotnost balíku
-1
-3
Hustota balíku (kg.m )
(ha.h )
(kg)
CLAAS Quadrant 1200
0,8
160
115,4
CLAAS Variant 180
1,2
616
290,7
V prùbìhu ovìøování byla sledována schopnost lisovat
surovinu do formy balíkù, pojezdová rychlost, výkonnost
lisu a vybrané parametry produkovaných balíkù. Mìrná
spotøeba motorové nafty sklízecích lisù v této druhé fázi
skliznì se pohybovala v rozmezí 7 – 8 l.ha-1. Zjištìné parametry jsou shrnuty v tabulce 2.
Provozní ovìøování prokázalo možnost skliznì energetického šovíku vícefázovou sklizní do lisované formy. Svinovací lis CLAAS Variant 180 vykazoval v prùbìhu ovìøování vyšší výkonnost a vytvoøené balíky mají vyšší hustotu v porovnání s lisem CLAAS Quadrant 1200. V pøípadì
omezeného prostoru pro skladování a pøi manipulaci však
lze pøedpokládat výhody hranatých balíkù.
Další variantou je pøímá sklizeò sklízecí øezaèkou. Pro
toto byla použita øezaèka CLAAS Jaguar 820 (Obr. 7) vybavená standardním lištovým žacím adaptérem s pracovním
zábìrem 4,6 m. Nastavení øezacího ústrojí bylo pro øezanku 8 – 10 mm, avšak s polovièním poètem nožù. Délka
øezanky by tak mìla být 40 – 50 mm. Její skuteèná struktura je uvedena v tab. 3. Pøevážná èást hmoty je ve velikosti
menší než 10 mm. Tento rozdíl oproti jmenovité velikosti
øezanky je zøejmì zpùsoben lámavostí a drobivostí materiálu pøi øezu v dùsledku relativnì nízké hodnoty obsahu vody
v dobì skliznì. Zjištìný obsah vody ve sklízeném materiálu byl 23,8 %. Zjištìná hustota volnì sypaného materiálu
byla 86,36 kg/m3. Takto sklizený materiál je možno krátkodobì skladovat, pro dlouhodobé skladování a pro další
zpracování je však tøeba snížit obsah vody pod 15 %. Jako
dopravní prostøedek na pøepravu øezanky do místa skladování byl využit nákladní automobil LIAZ s nástavbou pro
pøepravu materiálù s nízkou sypnou hmotností.
V prùbìhu ovìøování byla sledována pojezdová rychlost a výkonnost øezaèky. Výsledná zjištìná hodnota výkonnosti stroje je 2,89 ha/h. Pøitom nebyly shledány závažné nedostatky jednofázového zpùsobu skliznì
s využitím sklízecí øezaèky. Výhodou tohoto zpùsobu je
nízká èasová a personální nároènost. Nevýhodou je vysoké strništì po sklizni a absence èasového prostoru na samovolné dosýchání pøi sklizni surovin s vyšším obsahem
vody.
36
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Obr. 7 Sklizeò energetického šovíku øezaèkou CLAAS Jaguar 820
Tab. 3: Struktura šovíkové øezanky sklizené øezaèkou (v % hmotnosti)
Velikost èástic
Pomìrná hmotnost
> 40 mm
6,5 %
25 – 40 mm
7,8 %
20 – 25 mm
8,5 %
15 – 20 mm
12,9 %
10 – 15 mm
13,5 %
< 10 mm
50,8 %
Tab. 4: Zjištìná výkonnost strojù pøi dvoufázové sklizni energetického šovíku s výnosem 6 t suché hmoty z ha
Stroj
Výkonnost
-1
(ha.h )
FORTSCHRITT E303
1,68
KHÜN GA 4121
3,14
CLASS Jaguar 820
2,1
Použití sklízecí øezaèky bylo rovnìž ovìøeno pøi dvoufázové sklizni. Materiál v øádcích o meziøádkové vzdálenosti 9 m vytvoøených shrnovacím obraceèem KUHN byl
sebrán sklízecí øezaèkou se sbìracím adaptérem, naøezán a
dopraven na místo skladování. Mìrná spotøeba motorové
nafty sklízecí øezaèky ve druhé fázi skliznì se pohybovala
v rozmezí 10 – 11 l.ha-1. V prùbìhu ovìøování byla sledována pojezdová rychlost a výkonnost. Zjištìné parametry
jsou uvedeny v tabulce 4.
Provozní ovìøování prokázalo možnost skliznì energetického šovíku vícefázovou sklizní. Jako ménì vhodné se
ukázalo využití bubnového žacího stroje. Stroj se v prùbìhu
ovìøování nìkolikrát zahltil pøi vyšší pojezdové rychlosti.
Parametry skliznì byly rovnìž ovìøovány v roce 2004.
Byly zjišovány celkové hodnoty výkonnosti a spotøeby
nafty pro pøímou sklizeò øezaèkou CLASS Jaguar 850
s adapterem na kukuøici Camper (zábìr 4,5 m). Dále byly
pro seèení použity žací maèkaèe Fortschritt E303 se zábìrem 5 m. Pro balíkování byl použit lis Heston 4800 vytváøející hranaté balíky o rozmìrech 120 x 120 x 200 cm. Zjištìné hodnoty jsou uvedeny v tab. 5.
37
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Tab. 5: Parametry skliznì energetického šovíku v roce 2004
Operace
Použitá technika
Poèet strojù
Pøímá sklizeò Claas Jaguar 850
Výmìra
Výkonnost
Spotøeba
pozemku
stroje
nafty
-1
l.ha
-1
ha
ha.h
1
12
1,71
15
øezaèkou
Sekání
Fortschritt E 303
3
47
1,31
4
Lisování
Heston 4800
1
6
0,43
13,5
3. Závìr
Zjištìné parametry skliznì v r. 2003 i 2004 jsou
v souladu s hodnotami uvádìnými pro pícniny a slámu.
Jelikož v r. 2004 byl výnos plodiny podstatnì vyšší, odpovídá tomu i vyšší spotøeba nafty a nižší výkonnost strojù,
vztaženo na 1 ha pìstební plochy.
Vícefázový zpùsob skliznì rostlinné biomasy je èasovì a personálnì nároènìjší a zahrnuje vìtší poèet operací,
které nutnì znamenají vìtší poèet pøejezdù po pozemku.
Výhodou je možnost oddìlené skliznì semen a možnost
samovolného dosýchání suroviny na pozemku mezi jednotlivými fázemi skliznì.
Využití vícefázového zpùsobu skliznì rostlinné biomasy
lze perspektivnì pøedpokládat u plodin pìstovaných pro
produkci semen i zbytkové biomasy (obilniny, olejniny atd.)
a u rostlin, které mají v okamžiku skliznì zvýšený obsah
vody (traviny, rychlerostoucí døeviny).
Podìkování
Tyto výsledky jsou souèástí øešení výzkumného projektu
NAZV MZe ÈR è. QD 1208 ,,Systémové využití energetické biomasy v podmínkách ÈR“.
Literatura:
1. SYROVÝ O. A KOL. (1997): Orientaèní hodnoty mìrné spotøeby paliv a energie v zemìdìlství. Praha, ÚZPI,
1997, 48 s.
2. www.vuzt.cz
Kontaktní adresa:
Ing. Petr Hutla, CSc.
VÚZT Praha
Drnovská 507, 161 01 Praha 6 – Ruzynì
tel.: 233022238
e-mail: [email protected]
38
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
PRÁVNÍ ASPEKTY VYUŽÍVÁNÍ BIOMASY K ENERGETICKÝM ÚÈELÙM
L. Ètvrtníková,
EKOBEST s.r.o.
V souèasné dobì jsou dle legislativních expertù témìø
„na spadnutí“ novelizace zákona è. 86/2002 Sb., o ochranì
ovzduší a jeho provádìcích pøedpisù, které budou mimo
jiné upravovat problematiku alternativních paliv a to jak
jejich specifikaci, omezení pro jejich využívání, ale i podporu jejich využívání.
Biomasa pøedstavuje levný a z pohledu emisí skleníkových plynù neutrální zdroj energie, který mùže pokrýt 15%
poptávky energie v prùmyslových zemích do roku 2020
oproti souèasnému 1% poptávky. Biomasa mùže dodávat
elektøinu do 100 milionù domácností a její reálný potenciál je ekvivalentní 400 velkých elektráren. Velkou výhodou, kterou biomasa pøedstavuje oproti jiným obnovitelným zdrojùm energie, jako jsou vítr èi fotovoltaika, je to,
že mùže být skladována a využívána, když je jí zapotøebí.
Biomasa mùže zajistit konstantní, nekolísající dodávky
elektøiny. Zveøejnìná zpráva AEBIOM (skupina národních asociací pro biomasu) dále ukazuje, že podstatné zvýšení využívání biomasy pro èistou produkci elektøiny bude
vyžadovat více než 2% pùdy prùmyslových zemí a nebude
konkurovat výrobì potravin a ochranì pøírody.
Využívání bioenergie závisí na nabídce a poptávce. Mùže
jít o palivo zpracované z odpadního døíví, o palivo upravené z odpadù ze zemìdìlství, z døevozpracujícího prùmyslu, upravené kaly z BÈOV èi odpadní døevo ze staveb.
Mùže jít rovnìž o primární surovinu, jako jsou rychlerostoucí døeviny èi energetické byliny. Poptávka závisí zejména
na cenì a užitné hodnotì. Cena bude z èásti výsledkem
politických rozhodnutí, jako jsou ekologické danì, obchod s emisními kvótami, apod. Z toho vyplývá, že vývoj
bioenergetiky je spojen s politickým rozhodováním.
Dne 5.1istopadu 2004 byla hladce, po poèáteèních velkých emocích, schválena pravidla obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynù. Pokud návrh vèas
schválí Senát a podepíše prezident, od ledna roku 2005
zaène v Èeské republice stejnì jako v celé EU fungovat trh
s tìmito povolenkami.
Ministerstva prùmyslu a životního prostøedí se dohodla
na tom, že stát rozdá 450 zdrojùm zneèištìní zdarma povolenky na vypouštìní témìø 108 milionù tun emisí. Takzvaný alokaèní plán musí být ještì schválen Evropskou
komisí. „Až alokaèní plán schválí Evropská komise, podnikùm se podle nìj pøidìlí povolenky na emise skleníkových plynù. Pokud firmy povolenky nebudou potøebovat,
protože modernizují svùj provoz a dojde k úsporám emisí,
tak s nimi mohou obchodovat na evropském trhu,“ øekl novináøùm ministr životního prostøedí Libor Ambrozek.
K pøijetí pravidel pøispìl kompromis, na který ministr
životního prostøedí pøistoupil. I s jeho souhlasem snìmovna rozhodla, aby se na pøípravì a pøedložení pøíštího
alokaèního plánu pro léta 2007 až 2009 do vlády podílelo
spolu s jeho resortem také ministerstvo prùmyslu a obchodu. Obì ministerstva budou také spoleènì vydávat žadatelùm povolenky na vypouštìní skleníkových plynù do
ovzduší.
Dalším ústupkem ministra životního prostøedí bylo upuštìní od požadavku, podle nìhož by firmy musely peníze
získané prodejem povolenek povinnì vrátit do ekologizace provozu. Každá investice do provozu podle ministra v
souèasné dobì znamená technologii šetrnìjší k životnímu prostøedí, a tak by zákonem daná povinnost byla nadbyteèná.
Cílem evropského systému obchodování s povolenkami
je dosáhnout snížení emisí skleníkových plynù. Ministr životního prostøedí pøedpokládá, že asi polovinu poètu povolenek získají v Èeské republice energetické podniky, ale
trh s povolenkami se významnì dotkne i oceláøského, chemického, cementáøského èi skláøského prùmyslu.
Jednání s Evropskou komisí o množství emisí oxidu
uhlièitého za Èeskou republiku nebude jednoduché. Øada
státù musela své alokaèní plány omezit. Napøíklad Slovensku již Evropská komise jeho pùvodní zámìry snížila asi
o 15 milionù tun emisí.
Certifikace paliva – jediná cesta pro uvedení
paliva na trh
V souèasné dobì využití alternativních paliv znamená pro
spoleènosti využívající tato paliva období zkoušení. Kromì ekonomických úspor za nákup alternativního paliva
neplyne pro provozovatele jiná výhoda.
Proces výroby alternativního paliva a jeho následného
využívání zejména v energetických zdrojích je v Èeské republice zatím v plenkách. Oèekávané pøijetí zákona o obchodování s emisemi tyto snahy výrobcù alternativních paliv a provozovatele zdrojù tyto paliva využívající zvýhodní a tudíž bude znamenat významný posun v ochranì životního prostøedí.
Palivo, které je v §3 odst.2 g) vyhlášky è. 357/2002 Sb.,
kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska
ochrany ovzduší, definováno jako alternativní palivo, musí
splòovat požadavky této vyhlášky. A tedy dokladem o kvalitì paliv, který musí dokládat výrobce je dle § 7 Osvìdèení o kvalitì paliv – platný certifikát.
Pro výrobce alternativního paliva vyplývá z jeho uplatnìní v energetice nebo prùmyslu øada krokù, než mùže dojít
k provozu zdroje na využití paliv.
Pro názornost dále uvedu postup prací pøi výrobì paliva
EKOBIOPAL vyrábìného spoleèností EKOLOGIE s.r.o.
Lány.
39
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
1.
krok – realizace výroby alternativního paliva EKOBIOPAL
O tomto kroku Vás detailnì seznámí pan ing. Vilém Žák
ze spoleènosti EKOLOGIE s.r.o., který má na toto téma
samostatnou pøednášku.
2.
krok - elementární analýza paliva
Pro stanovení teoretického množství emisí, které mohou
vzniknout pøi spalování tuhého alternativního paliva EKOBIOPAL bylo nutné nechat udìlat elementární analýzu vyrábìného paliva. Pøi odbìru vzorku je nutností odebrat skuteènì representativní vzorek a tento vzorek odebrat
v souladu s ÈSN 44 1304 Tuhá paliva -metody odbìru a
úpravy vzorkù pro laboratorní zkoušení. Elementární analýza tohoto vzorku byla provedena akreditovanou laboratoøí, aby pozdìji nemohlo dojít ke zpochybnìní kvality
paliva.
3.
krok – výpoèet teoretických emisí
Z protokolu o výsledcích elementární analýzy byly odpovìdnou osobou vyèísleny teoretické emise vznikající
pouze pøi spalování paliva EKOBIOPAL. Takto vyèíslené
emise paliva EKOBIPAL pøekraèovali emisí limity dané
naøízením vlády è. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojù zneèišování ovzduší. Z tohoto dùvodu
muselo dojít k dalšímu testování paliva – kroku 4. Pro nìkterá paliva mùže být výpoèet teoretických emisí posledním krokem pøed zažádáním o certifikaci paliva.
4.
krok – spalovací zkouška
Na konkrétním zdroji (kotli Valimatic spoleènosti ENES
s.r.o.), kde provozovatel zdroje chce využívat alternativní
palivo a zároveò provozovaná technologie umožòuje
toto spalování i souèasnì kontrolované dávkování alternativního paliva do spalovacího procesu. Vzhledem ke skuteènosti, že souèasná platná legislativa nepopisuje taxativnì postup spalovacích zkoušek, byla zahájena jednání
s Èeskou inspekcí životního prostøedí v Praze. Na základì
dohody byl zpracován projekt spalovací zkoušky na konkrétním zdroji. Tento projekt byl spoleènì s oznámením o
datu provedení spalovací zkoušky zaslán na ÈIŽP cca 14
dní pøed datem mìøení. Bìhem spalovací zkoušky bylo
provádìno autorizované mìøení emisí v rozsahu definovaném projektem spalovací zkoušky.
5.
krok - certifikace paliva
Certifikaci paliva EKOBIOPAL provedl Výzkumný ústav
lehkého prùmyslu v Èeských Budìjovicích. Pro certifikaci
byly doloženy výsledky všech zkoušek popsané
v pøedcházejících odstavcích (Protokol o elementární analýze provedený akreditovanou laboratoøí spoleènosti Sokolovská uhelná a.s., Výpoèet teoretických emisí
z Výzkumného ústavu paliv v Praze – Bìchovicích, Protokol o autorizovaném mìøení emisí bìhem spalovací zkoušky zhotovený autorizovanou spoleèností INPEK spol. s r.o.,
Praha). Na základì pøedložených dokladù bylo palivo
EKOBIOPAL certifikováno pro daný typ kotle.
Na základì tohoto certifikátu muže provozovatel kotle
Valimatic spalovat spoleènì s hnìdým uhlím tuhé alternativní palivo EKOBIOPAL za podmínek, které byly pøi prùbìhu spalovací zkoušky.
Kontaktní adresa:
Ing. Lenka Ètvrtníková
Palackého 106
544 01 Dvùr Králové n.L.
IÈO: 25 95 90 85
tel.: 499 620 118
40
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
MONITOROVÁNÍ PRÙBÌHU KOMPOSTOVACÍHO PROCESU
A. Jelínek, M. Kollárová
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha
1. Úvod
urèit termín pøekopávek, a tak øídit prùbìh kompostovacího procesu.
Pro zajištìní správného prùbìhu kompostovacího procesu a tím i vyrobení kvalitního kompostu je nezbytné jeho
systematické a pravidelné monitorování.
Monitorování kompostovacího procesu není možné zanedbat ani pøi technologii øízeného aerobního kontrolovaného mikrobiálního kompostování na malých hromadach.
Øízení kompostovacího procesu (pøekopávání, úprava vlhkosti, pøíp. inokulace mikroorganismù) se uskuteèòuje na
základì sledování základních velièin popisujících kompostovaní proces.
Kontrolovanými velièinami kompostovacího procesu jsou:
Jestliže po založení kompostu a první (homogenizaèní)
pøekopávce teplota nestoupá, nebo po pøedchozím vzestupu nastává její výrazný pokles, signalizuje to závadu
v kompostovacím procesu. Pøíèina mùže být ve špatném
surovinovém složení zakládky, v nedostateèném zpracování
nebo v nevhodné vlhkosti vstupních surovin. Kterákoliv
z uvedených pøíèin znamená zhoršení podmínek pro mikrobiální aktivitu a tím zpomalení, nebo až zastavení kompostovacího procesu.
Ø
Ø
Ø
Ø
Ø
Ø
Ø
Metodika mìøení teploty kompostu
a)
teplota kompostu
vlhkost kompostu
obsah kyslíku v hromadì kompostu
test fytotoxicity (øeøichový test)
mikrobiální hodnocení kompostu
agrochemické hodnocení kompostu
monitorování plynných emisí
Mìøící pøístroj
Teplota kompostu je zjišována teplomìrem, v dnešní
dobì pøevážnì elektronickým, s digitálním, nebo analogovým ukazatelem, u nìkterých typù s možností datového
výstupu.
2. Teplota kompostu
Teplota zakládky kompostu je základným mìøitelným
ukazatelem zrání kompostu, který koresponduje s intenzitou
èinnosti mikroorganismù.
Na základì sledování prùbìhu teplot kompostu je možné
Teplomìr musí být vybaven dostateènì dlouhou a pevnou tyèovou zapichovací sondou, kterou je možné zapíchnout do hromady kompostu alespoò do hloubky 1 m pod
povrch hromady. Tím je zajištìno zmìøení teploty v celém
prùøezu hromady.
V tab.1 jsou uvedeny teplomìry nabízené na našem trhu.
Tab.1: Pøístroje pro mìøení teploty kompostu
Rozmìry
pøístroje (mm)
délka sondy
(mm)
Cena
bez DPH
(Kè)
1050
362x120x1522
1500
867,-
150
106x67x30
800
5000,-
-
1500
15500,-
-
141x71x27
na objednávku
1000)
2400,-
Výrobce
Oznaèení
teplomìru
Mìøici
rozsah
Možnost
elek.výst.
Pøesnost mìøení
Hmotnost
(g)
METRA BLANSKO a.s.
Technický teplomìr
vpichovací
0 až +200°C
Ne
+2% z roz.stupnice
SANDBERGER GmBh.
Digitální teplomìr
sekundový
-50 až
+1150°C
Ne
TESTO s.r.o
Praha 5
Zapichovací sonda
s datalogerem
testostor 175
-35°C až
+120°C
Ano
Comet systém s.r.o
Rožnov pod R.
Vpichovací
sonda+teplomìr
S021
-50°C až
550°C
Ano
Zemìdìlský tyèový
teplomìr
0 až +150°C
Ne
-70°C až
300°C
Ne
DRAMIÒSKI
Elektronics in
Agriculture
AHLBORN
Mìøící a regulaèní
technika s.r.o.
Sekundový teplomìr
ALMEMO
2020+èidlo T 12316+kabel
-20až +550°C
<1%
+550°C až 920°C
<1,5%
do 50°C+0,5°C
nad 50°C 1,2%
0,4°C
-50až +100°C
+1°C v celém
rozsahu
do 200°C 1K
od 200°C 2K
od 400°c 0,5% z
mìø.h.
41
-
1500 (alternativnì
2250, 3000)
6700,(sonda
1,5m)
150
60x150x26mm
7 900,-
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
b)
Metoda mìøení teplot zapichovacím teplomìrem
Nejèastìji je teplota kompostu zjišována zapichovacím
teplomìrem. Pøi mìøení je potøeba dodržovat základní zásady:
•
•
•
Vpich sondou vést kolmo k povrchu hromady tak,
aby míøil do jejího støedu podle jejího pøíèného tvaru
(trojúhelníkový nebo lichobìžníkový profil)
Po definovaném úseku (je urèen z celkové výšky
hromady) od povrchu hromady vpich zastavit a odeèíst ustálenou teplotu, s vedením vpichu pokraèovat až do støedu hromady.
Vzdálenosti jednotlivých vpichù po horizontále jsou
závislé na celkové délce hromady.
Jednotlivá mìøicí místa na jednotlivých hromadách
je nutno oznaèit a toto oznaèení používat po celou
dobu jedné zakládky.
Pokud mìøicí pøístroj nemá elektronický výstup, je
nutno hodnoty namìøené teploty zapisovat podle
oznaèených mìøicích míst do tabulky 2. Pøi opakovaných mìøení je nutné vždy namìøené hodnoty ze
stejného místa zaznamenávat pod stejným oznaèením.
Prùbìh teplot kompostu pro lepší názornost uvádíme graficky (Obr.1).
•
•
•
Tab. 2: Prùbìh teplot – hromada è. …
Datum
Mìøící místo
1
2
3
Teplota venkovní
Pøekopáno
Kompostárna VÚZT
prùbìh teplot kompostu -hromada 1
teplota kompostu
teplota venkovní
60
50
teploty
40
30
20
10
0
5.IX 15.IX 22.IX 29.IX
6.X
14.X 22.X 31.X 11.XI
datum
Obr.1 :Zapichovací teplomìry
c)
•
Obr.2: Graf prùbìhu teplot kompotu
Èasové intervaly mìøení teploty bìhem jedné zakládky
do 10. dne každodennì – v tomto období jsou teploty
nejvyšší a je tedy tøeba kontrolovat optimální prùbìh
kompostovacího procesu a zda teploty nepøevyšují již
zmínìných 65°C.
3. Vlhkost kompostu
Mikroorganismy obsažené v kompostu potøebuji pro svùj
život vodu, proto vlhkost patøí mezi parametry, které velkou mìrou ovlivòují zdárný prùbìh kompostovacího procesu.
Pøi nadbyteèné vlhkosti dochází k nežádoucím hnilobným procesùm. Optimální vlhkost je taková, pøi níž je 70
% pórovitosti faremního kompostu zaplnìno vodou.
Po této dobì postupnì teplota klesá a pro dodržení hygienizaci je nutné dodržet teplotu celkem 21 dnù nad 51°C.
• Od 11. dne do ukonèení kompostovacího procesu
1x za 3 ÷ 4 dny
Pro zakládání kompostu je lepší volit nižší vlhkost vstupních surovin, kterou v pøípadì potøeby upravíme závlahovou vodou. Pøevlhèenost kompostu se upravuje obtížnìji.
Metody urèování vlhkosti
a)
42
Gravimetrická metoda stanovení vlhkosti
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Je to laboratorní metoda urèování vlhkosti. Využívá se i
pøi kalibraci jiných vlhkomìrù, které pracují na rùzných
fyzikálních principech.
Jde o pøímé mìøení, podstatou je oddìlení vody od pevné fáze.
Obsah vlhkosti (x) v % se vypoèítá podle vztahu:
x=
kde:
m 1 .100
m
m1 = úbytek na hmotnosti vzorku sušením (g)
m = hmotnost vzorku pøed sušením (g).
b) Mìøení vlhkosti surovin pøenosnými vlhkomìry
Všechny pøenosné vlhkomìry mìøí vlhkost surovin nepøímo, nebo k jejímu urèení využívají nìkterou z celé øady
vlastností vody obsažené v surovinách a mìøením tìchto
vlastností (napø. vodivost, kapacita) pak usuzují na obsah
vody v daných surovinách.
Výhodou tìchto metod je okamžitá znalost výsledku,
možnost nedestruktivního mìøení a mobilnost pøístroje,
naopak mezi nevýhody patøí zejména menší pøesnost mìøení a nutnost kalibrace pøístroje.
Vlhkomìr pracující na principu mìøení elektrické vodivosti od firmy Testo je znázornìn na obrázku 3. V souèasné
dobì probíhá na našem pracovišti jeho kalibrace.
c) Orientaèní zkouška vlhkosti
Pro informativní zjištìní vlhkosti zrajícího kompostu je
možné použít orientaèní zkoušku vlhkosti. Kompostovanou surovinu je nutno vzít do ruky a pevnì zmáèknout. Pøi
optimální vlhkosti by se nemìla mezi prsty objevit voda.
Pøi nedostateèné vlhkosti se surovina pøi otevøení pìsti rozpadne. Pøi nadbytku vlhkosti se pøi zmáèknutí objeví mezi
prsty voda.
Obr.3: Vlhkomìr firmy Testo pracující na principu mìøení elektrické vodivosti
4. Obsah kyslíku v kompostu
Dùležitým ukazatelem správného prùbìhu kompostovacího procesu mimo teploty a vlhkosti je obsah kyslíku
v mezerách kompostu. Pøi nedostatku kyslíku klesá mikrobiální aktivita, nìkteré mikroorganizmy vymírají, jiné
pøecházejí do anabiózy, nebo do anaeróbních metabolických drah. Dochází k zpomalení, nìkdy až k zastavení
kompostovacího procesu, k tvorbì nežádoucích látek a
uvolòování amoniaku a metanu.
Mìøení obsahu kyslíku je dùležité také pro zjišování míry
biologické stability biologicky rozložitelných odpadù, která se hodnotí pomoci dynamického respiraèního indexu
(DRI).
Pøehled nìkterých typù oximetrù uvádí tabulka 2.
Tab.3: Pøístroje pro mìøení obsahu kyslíku
Výrobce
Pøístroj
Mìøící
rozsah
Výstup displey
Pøesnost
Hmotnost
Cena
(Kè)
ASEKO s.r.o
Elektrochemický
analyzátor kyslíku
0-21%
Ano
displey LED
+0,1%
1 kg
19 200,-
SANDBERGER
Testoryt
0-21%
Ne
GREISNER
elektronic GmbH
GMH 3690GL
0-100%
Ano
Displey LCD
43
17 890,V rozsahu 0-2%
+0,1%
V rozsahu 2,1100% +0,5%
315g
10 440,-
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Obr.4: Pøístroje pro mìøení obsahu kyslíku
nocení intenzity rozkladu, kdy nepøítomnost fytotoxinù (
IK kolem 100%) je ukazatelem zralého kompostu.
5. Test fytotoxicity (øeøichový test)
Øeøichový test resp. test fytotoxicity je metoda vyhodnocování intenzity rozkladu organických materiálù a zralosti výsledného kompostu, která byla vypracována ve
VÚRV pro použití v kompostáøské praxi.
Jde o biologickou metodu hodnocení fytotoxicity výluhu vzorku indexem klíèivosti citlivé rostliny (øeøichy seté).
Velikost fytotoxicity , která je pøímým odrazem obsahu
toxických meziproduktù vznikajících pøi aerobním rozkladu organických odpadù, umožòuje kvalitativní ohod-
6. Mikrobiologické hodnocení kompostu
Kromì uvedených znakù organického hnojiva- kompostu
je pro podmínky praxe nutné znát i jeho kvalitu- stanovit
indikátorové mikroorganismy.
Pøípustné množství indikátorových mikroorganismù nesmí
pøekroèit kriteria daná ÈSN 46 5735 Prùmyslové komposty (Tab. 4)
Tab.4: Mikrobiologická kriteria- jakostní znaky kompostu
Pøípustné množství KTJ -1
Kompost
Kompost volnì ložený
Kompost balený
v 1 gramu faremního kompostu
Termotolerantní
Enterokoky
koliformní bakterie
3
3
< 10
< 10
2
2
10
10
7. Agrochemické hodnocení kompostu
Pøi laboratorních rozborech kompostu se postupuje dle
ÈSN 46 5735 „Prùmyslové komposty“. Tab. 5 obsahuje
Salmonella
nestanovuje se
negativní nález
pøehled jakostních znakù kompostù, které požaduje ÈSN
Prùmyslové komposty a jakostní znaky faremního kompostu vyrobeného na farmì Hucul (Vítkovice v Krkonoších)
stanovené Zkušební laboratoøí ÚKZUS Praha.
Tab.5: Agrochemické hodnocení kompostu (Zkušební laboratoø ÚKZUS)
ZNAK JAKOSTI
HODNOTA PODLE
ÈSN 46 5735
40 - 60
min. 25
min. 0,6
min. 1
min. 1
6 - 8,5
max. 30
max. 2
max. 2
Vlhkost (%)
Spalitelné látky ve vysuš. vzorku (%)
Celkový dusík jako N pøep. na vysuš. vzorek (%)
Celkový fosfor jako P2O5 ve vysuš. vzorku (%)
Draslík jako K2O ve vysuš. vzorku
Hodnota pH
C:N
Obsah èástic nad 20 mm (%)
Obsah èástic nad 31,5 mm (%)
44
ZJIŠTÌNÁ
HODNOTA
50,0
42,2
1,6
1,2
1,1
7,2
10
0,0
0,0
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
8. Monitorování plynných emisí
Pøi procesu zrání kompostu unikají do ovzduší plynné
emise. Jedná se o emise N2O, NO, NH3, CH4, CO, CO2,
H2S. Obsah plynných emisí se mìní podle jednotlivých
surovin použitých do zakládky kompostu a podle stadia
kompostovacího procesu. Na obr. 5 je mìøící pøístroj
Brüll&Kjaer , který je na našem pracovišti využíván nejen
na mìøení emisí ze zemìdìlské èinnosti, ale i na mìøení
emisí z kompostovacího procesu.
Pomocí pøístroje lze monitorovat emise NH3, CH4 CO2,
H2S a obsah vodní páry.
Pøi experimentech bylo zjištìno, že na 1 t sušiny kompostu je pøi klasickém zpùsobu kompostování (doba kompostování cca 12 mìsícù, 2x pøekopávka) vyprodukováno
6 kg metanu za rok.
Pøi rychlokompostování, pøi kterém je kompost vyroben
za 8 - 12 týdnù a provedeno cca 8 pøekopávek, se množství
vyprodukovaného metanu sníží o polovinu, tj. na 3 kg za
rok.
Obr. 5: Pøístroj pro mìøení emisí
Obr.6: Mìøení emisí z biofiltru
(experimentální kompostárna VÚZT)
9. Závìr
Kompostování je nejstarší a ekonomicky nejpøijatelnìjší technologie promìny zbytkové biomasy na kvalitní organické hnojivo- kompost. Pro dodržení všech legislativních podmínek kompostování a pro výrobu kvalitního produktu je nevyhnutelné, aby byl kompostovaní proces procesem øízeným. Øízení kompostovacího procesu není možné bez jeho pravidelného a systematického monitorování.
V bìžné praxi se jedná hlavnì o monitorování teploty,
vlhkosti a o agrochemické a chemické hodnocení kompostu podle požadavkù ÈSN 46 5735 Prùmyslové komposty.
Na základì vzrùstajícího trendu hodnocení biologické
stability biologicky rozložitelných odpadù podle DRI (dynamický respiraèní index) lze oèekávat zvýšení potøeby
monitorovat i obsah kyslíku v kompostì.
Mikrobiální øízené kompostování je také jednou z možností, jak výraznì snížit nepøíznivý vliv organické zbytkové biomasy na životní prostøedí. Proces mikrobiálního øízeného kompostování je však hlavnì v první èásti provázen vznikem zátìžových a skleníkových plynù. Snížení
úniku tìchto plynù do atmosféry dává pøedpoklad k širšímu rozšíøení této technologie.
Poznatky uvedené v tomto èlánku byly získány pøi øešení projektu QF 3148 “Pøemìna zbytkové biomasy zejména z oblasti zemìdìlství na naturální bezzátìžové produkty, využitelné v pøírodním prostøedí ve smyslu programu
harmonizace legislativy ÈR a EU “ a QD 0008 „Výzkum
technologií chovu prasat a drùbeže snižujících emise amo-
niaku negativnì ovlivòujících životní prostøedí“ a QF 3140
„Omezení emisí skleníkových plynù a amoniaku do ovzduší
ze zemìdìlské èinnosti“, který jsou podporovaný Národní
agenturou pro zemìdìlský výzkum.
LITERATURA
1. JELÍNEK, A. a kolektiv autorù: Faremní kompost vyrobený kontrolovaným mikrobiálním procesem. Realizaèní pomùcka pro zpracování podnikové normy, Praha 2002,
ISBN: 80-238-8539-1
2. PLÍVA P, JELÍNEK A.: Výzkum snížení emisí zátìžových plynù procesem øízeného mikrobiálního kompostování. Biom.cz, 7.7.2003, http://biom.cz/index.shtml?x=139831
3. ADANI, F. HABART,J.: Biologická stabilita, dynamický respiraèní index a jeho uplatnìní v odpadové hospodáøství. Biom.cz, 1.9.2003, http://biom.cz/index.shtml?x=144850
Kontaktní adresa:
Ing. Antonín Jelínek, CSc
Ing. Mária Kollárová
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky
Drnovská 507, 161 01 Praha 6
Telefon 233022398, e-mail [email protected]
Telefon 233022457, e-mail [email protected]
45
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
PODPORY ZEMÌDÌLSTVÍ A VENKOVA PO VSTUPU ÈESKÉ REPUBLIKY DO
EVROPSKÉ UNIE
A. Juøica
Výzkumný ústav zemìdìlské ekonomiky, Praha
1. Úvod
Systém podpor poskytovaných do rozvoje zemìdìlství a
venkova v ÈR po vstupu do EU vychází ze základních podmínek, které vymezil Kodaòský summit EU a to v oblasti
produkèních limitù, minimální výše pøímých podpor ze
zdrojù EU (u vìtšiny komodit na poèáteèní úrovni 25%
podpor stávajících zemí EU) a celkové výše zdrojù na strukturální podpory (Horizontální plán rozvoje venkova a Ope-
raèní program - Zemìdìlství). U pøímých podpor byla vyjednána možnost jejich navýšení z národních zdrojù do
dohodnuté úrovnì (u vìtšiny komodit na poèáteèní úroveò
55% podpor stávajících zemí EU).
Nový systém podpor od roku 2004 po vstupu ÈR do EU
vychází rovnìž ze schválené Koncepce agrární politiky
Èeské republiky pro období po vstupu do Evropské unie
(2004-2013). Základní údaje z této koncepce jsou zøejmé
z následující tabulky.
Tab. 1 - Podpory agrá rního se ktoru ÈR 2004 - 2006 (m ld. Kè)
prùm ì r
2001-2 2004
Ka te gorie podpor
2005
2006
Ce lke m podpory
19,9
29,9
32,2
34,7
- národní zdroje
19,9
13,5
13,8
14,1
- zdroje EU
0,0
16,4
18,4
20,6
Z toho
Pøím é pla tby
2,9
11,6
12,7
13,9
- národní zdroje
2,9
5,2
5,2
5,2
- zdroje EU
0,0
6,4
7,5
8,7
Strukturá lní podpory HRDP
3,0
6,6
7,1
7,7
- národní zdroje
3,0
1,3
1,4
1,5
- zdroje EU
0,0
5,3
5,7
6,2
Strukturá lní podpory OP ze m ìdì lství
3,1
1,9
2,6
3,4
- národní zdroje
3,1
0,6
0,8
1,0
- zdroje EU
0,0
1,3
1,8
2,3
Ná rodní podpory (sta te aid)
8,9
6,3
6,3
6,3
- národní zdroje
8,9
6,3
6,3
6,3
- zdroje EU
0,0
0,0
0,0
0,0
Podpory ce n
2,1
3,4
3,4
3,4
- národní zdroje
2,1
0,0
0,0
0,0
- zdroje EU
0,0
3,4
3,4
3,4
Fin.obálka pro pøímé platby EU (mil.eur)
0,00 198,94 227,90 265,70
Fin.obálka pro pøímé platby EU (mil.Kè)
0,00
6446
7156
8290
Pøíspìvek EU na HRDP (mil. eur)
0,00 163,30 182,00 197,50
Pøíspìvek EU na HRDP (mil. Kè)
0,00
5291
5715
6162
Pøíspìvek EU na OP Zem. (mil. eur)
0,00 40,53 58,05 75,31
Pøíspìvek EU na OP Zem. (mil. Kè)
0,00
1313
1823
2350
Pramen: Koncepce agrární politiky ÈR pro období po vstupu do EU
46
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
2.
Charakteristika systému podpor po
vstupu ÈR do EU
Dnem vstupu Èeské republiky do EU (1.kvìten 2004)
vstoupil v platnost nový systém a nová struktura podpor
zemìdìlství a venkova.
Tato struktura je zøejmá z následujícího pøehledu :
A. Podpory ze zdrojù EU:
Podpory v rámci Spoleèné zemìdìlské politiky (SZP):
1. Tržní opatøení v rámci Spoleèné zemìdìlské politiky
2. Pøímé platby (jednotné platby na plochu SAPS)
Podpory v rámci Spoleèné politiky rozvoje venkova
(Strukturální politika):
3. Operaèní program „Rozvoj venkova a multifunkèní
zemìdìlství“ (OP Zemìdìlství)
4. Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP)
B. Podpory ze zdrojù státního rozpoètu ÈR :
1. Národní komplementární platby pøed vstupem do EU
(Top up jen rok 2004)
2. Národní komplementární platby po vstupu do EU (Top
up )
3. Státní pomoc - národní podpory po vstupu do EU (State
aid)
Ad A. Podpory ze zdrojù EU :
A.1.
Tržní opatøení v rámci Spoleèné zemìdìlské politiky (SZP)
Realizaci tržních opatøení v rámci SZP EU komplexnì
zajišuje v ÈR Státní zemìdìlský intervenèní fond (SZIF),
vèetnì èinnosti Platební agentury, která zprostøedkovává a
kontroluje veškeré finanèní toky mezi EU a Agrokomplexem ÈR.
Tržními opatøeními, které realizuje SZIF v rámci SZP
jsou zejména:
- intervenèní nákupy vybraných zemìdìlských výrobkù
a potravin, vèetnì jejich skladování a pøípadného zpracování,
- prodeje a pøevody intervenènì nakoupených zemìdìlských výrobkù a potravin,
- podpora soukromého skladování,
- produkèní kvóty (mléko, cukr, bramborový škrob a pøípadnì další vybrané komodity),
- uvádìní pùdy do klidu a nepotravináøské užití vybrané
produkce z této pùdy,
- tarifní opatøení v rámci agrárního zahranièního obchodu
EU,
- exportní a importní licence,
- exportní subvence,
- speciální prémie u vybraných komodit,
- uplatòování systému záruk pro zemìdìlské výrobky a
potraviny,
- podpora spotøeby mléka u školní mládeže.
A.2.
Pøímé platby - Systém jednotné platby na plochu (SAPS)
Pro èerpání finanèních prostøedkù z EU bude ÈR uplatòovat namísto standardního systému prostøednictvím IACS
zjednodušený systém pøímých plateb nazývaný režim jednotné platby na plochu (SAPS) pøi zachování vymezených
kontrolních funkcí IACS.
Celková výše kalkulované národní obálky ÈR pro deklarovanou užitou zemìdìlskou plochu (3 525 355 ha) èiní
podle výsledkù z Kodanì v roce 2004 198,94 mil. EUR
(tj. 6,4 mld. Kè).
Minimální výmìra zemìdìlské pùdy v zemìdìlském podniku, na kterou lze platbu získat, je pro ÈR 1 ha.
Pro èerpání plateb je nutné splnit i podmínku provedení
registrace pùdních blokù.
Systém jednotné platby na plochu pøinese zemìdìlcùm :
- zjednodušení systému a kontrol,
- podstatnì se sníží nebezpeèí nevyèerpání nìkterých plateb,
- nebude povinnost uvádìt 10% pùdy do klidu,
- celkový vìtší objem penìz,
- snazší pøechod na reformovanou zemìdìlskou politiku,
tj. èásteèné odpoutání plateb od produkce (tzv. de
coupling).
A.3.
Operaèní program „Rozvoj venkova a multifunkèní zemìdìlství“ (OP Zemìdìlství)
Operaèní program je programový dokument, který pøedstavuje základní koncepèní rámec MZe ÈR pro poskytování projektových podpor pro èeské zemìdìlství a venkov
po vstupu do EU. OP Zemìdìlství navazuje na opatøení
pøedvstupního programu SAPARD.
Cílem OP zemìdìlství je zvýšení HDP a zamìstnanosti
v ÈR, zachování životního prostøedí, zajištìní trvale udržitelného polyfunkèního rozvoje venkova založeného na trvale udržitelném zemìdìlství, lesním a vodním hospodáøství v integraci s kvalitním zpracováním zemìdìlských produktù.
Priorita I. - Podpora zemìdìlství, zpracování zemìdìlských výrobkù a lesnímu hospodáøství
Pøehled opatøení priority I. :
1. Investice do zemìdìlského majetku zemìdìlských
podnikù
Investice do zemìdìlského majetku (vèetnì podpory zaèínajících mladých zemìdìlcù a podpory diverzifikace zemìdìlských èinností) jsou zamìøeny pøedevším na snížení
výrobních nákladù, zlepšení pracovních podmínek, zvýšení produktivity práce, konkurenceschopnosti a kvality produktù. Cílem projektù je dále snižování a odstraòování
negativních vlivù zemìdìlské produkce na životní prostøedí a rekonstrukce a modernizace zemìdìlských staveb.
V pøípadì prohlubování diverzifikace zemìdìlských èinností se jedná zejména o zpracování a pøímý marketing
47
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
zemìdìlských produktù, výrobu netradièních potravin a
regionálních produktù, péèi o krajinu, ochranu životního
prostøedí, alternativní využití stávajících staveb a výrobu
èi zpracování biomasy vyprodukované vlastní zemìdìlskou èinností.
2. Zlepšení zpracování zemìdìlských výrobkù a jejich
marketing
Toto opatøení je orientováno na zabezpeèení transferu
nových technologií a inovací do zpracování zemìdìlských
produktù a dalších aktivit.
3. Lesní hospodáøství
Jedná se o podporu obnovy lesního potenciálu po pøírodních kalamitách, vè. prevence, investice do lesù, podporu sdružování majitelù lesa a podporu zalesòování zemìdìlsky nevyužívaných pùd.
Priorita II. - Rozvoj venkova, rybáøství a odborné vzdìlávání
Pøehled opatøení priority II.:
Ad B: Podpory ze zdrojù státního rozpoètu ÈR
B.1.
Národní komplementární platby pøed vstupem
ÈR do EU(Top up jen pro rok 2004)
Platba je zamìøena na ty sektory, které se v pøípadì nedostateèné podpory pøi vyplácení jednotných plateb ze
zdrojù EU (SAPS) jeví jako nejvíce ohrožené, pøièemž
suma dorovnání pro urèitý sektor nesmí pøekroèit povolenou výši.
Proto byly z celkové èástky, uvažované pro komplementární platby vyèlenìny finanèní prostøedky na podporu vybraných komodit rostlinné a živoèišné výroby. Zbytek byl
rozdìlen na ornou pùdu. Dorovnání bylo realizováno u
následujících sektorù - chmelnic, osiva pícnin a lnu, bahnic a koz, krav bez tržní produkce mléka a skotu.
B.2.
Národní komplementární platby po vstupu do
EU (Top up)
Konkrétní podmínky plateb budou pravdìpodobnì obdobné jako u plateb - Top up pøed vstupem.
1. Posílení pøizpùsobivosti a rozvoje venkovských ob
lastí
B.3.
Opatøení je zamìøeno na pozemkové úpravy, obnovu
potenciálu a zachování zemìdìlské krajiny, øízení a zajištìní funkènosti zemìdìlských vodních zdrojù, rozvoj venkova a diverzifikaci zemìdìlských aktivit a aktivit blízkých
zemìdìlství.
Státní pomoc nesmí narušit zásady spoleèného trhu a
podléhá notifikaci ze strany Evropské komise. Platby nejsou nárokové.
Jednotlivé programy státní pomoci v roce 2004 jsou pøevážnì pokraèováním podpor v pøedchozím období.
2. Odborné vzdìlávání
Je zamìøeno na vzdìlávání subjektù v sektoru zemìdìlství a v lesním hospodáøství za úèelem zvýšení efektivity
práce.
3. Chov ryb a èinnosti provádìné odborníky v rybáø
ství
Uvedené opatøení se týká zpracování ryb a propagaci
výrobkù z ryb, chovu vodních živoèichù, akvakultury a èinností provádìných odborníky v rybáøství.
Priorita III. - Technická pomoc
Opatøení je zamìøeno na financování úkolù, které jsou
spojeny s realizaci operací souvisejících s øízením, implementací, monitorováním a kontrolou podpor podle operaèního programu.
A.4.
Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP)
3.
Státní pomoc - národní podpory po vstupu do
EU (State aid)
Prùbìh èerpání podpor v novém systému
po vstupu ÈR do EU
Veškeré podpory a dotace pro zemìdìlce a potravináøe
v novém systému, kromì státní pomoci (State aid), procházejí Platební agenturou zøízenou pøi Státním zemìdìlském intervenèním fondu (SZIF).
Nový systém podpor je nejen velmi nároèný (z hlediska
dokládání žádostí, termínù, apod.), ale znamená i nový systém kontrol.
Pøesto však spojení zdrojù podpor z finanèních prostøedkù EU a státního rozpoètu ÈR znamená již od roku 2004
podstatný nárùst celkového objemu podpor v zemìdìlství.
Aktuální pøehled o èerpání tìchto finanèních prostøedkù
podle hlavních kategorií podpor je zøejmý z následující
tabulky.
Cílem HRDP je zmenšit rozdíly v rentabilitì podnikù v
ménì pøíznivých oblastech pro zemìdìlství, které vyplývají z odlišných pøírodních podmínek, zlepšit nepøíznivou
vìkovou strukturu zemìdìlcù, snížit zornìní pùdy, zabránit erozi pùdy a v dostateèném rozsahu zajistit obhospodaøování zemìdìlské pùdy v souladu se Zásadami správné
zemìdìlské praxe.
48
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Tab.2 - Pøehled o èerpání podpor v novém systému v roce 2004 podle hlavních kategorií
(Stav ve 3.ètvrtletí roku 2004.)
Kategorie podpor
Stav èerpání podpor ve 3. ètvrtletí 2004 1)
Druh
Pøímé platby
Strukturální
HRDP
Poznámka
mil.Kè
Národní komplementární platby pøed vstupem 5 203
ÈR do EU (TOP UP)
Byly
vyplaceny
1.5.2004
Jednotné platby na plochu (SAPS)
5 810
Podle sumy žádostí a
pøihlášených ploch. Budou
vyplaceny do konce roku
2004.
Pøedpoklad
vyèerpání celé èástky 6466
mil.Kè
podpory LFA a oblasti s environmentálními omezeními
2 829
Podle sumy žádostí a
pøihlášených ploch. Budou
vyplaceny do konce roku
2004.
3 165
Podle
sumy
žádostí.
Budou vyplaceny do konce
roku 2004.
Agro-environmentální opatøení
.
Není k dispozici
program
.
Není k dispozici
Tržní opatøení v rámci
SZP
.
Není k dispozici
Ostatní podpory HRDP
Operaèní
Zemìdìlství
Státní
aid)
pomoc
pøed
(State Jednotlivé dotaèní tituly, vèetnì pøídìlu 1 159
PGRLF, Vinaøskému fondu, podpor podle
Lesního zákona, apod.
1) Jedná se o finanèní prostøedky již vyplacené (napø. TOP UP), pøiznané pøed vyplacením nebo pøedpokládané
ze sumarizace žádostí.
Nový systém podpor zemìdìlství v ÈR má zásadní význam pro efektivnost a konkurenceschopnost zemìdìlských
podnikù. Pøitom jeho uplatnìní bude zcela jistì mít také
rùzné dopady v rùzných výrobních podmínkách, v rùzných
regionech, v rùzných podnikatelských formách, v odlišném
výrobním zamìøení, apod.
Bude proto velmi žádoucí na základì podrobné analýzy
vyhodnotit a také dále modifikovat systém podpor se zøetelem na tyto aspekty a s cílem naplòovat programy a opatøení agrární politiky ÈR.
Kontaktní adresa:
Ing. Alois Juøica, Csc.
Výzkumný ústav zemìdìlské ekonomiky
Mánesova 75
Praha 6, 120 58
49
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
TECHNOLOGIE PRO ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÉ BIOMASY
J. Kára, Z. Abrhám, P. Hutla.
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha
1.Úvod
4. Metodika výpoètu nákladù
Jako palivo lze využít tyto druhy biomasy:
- zbytky døeva z lesnictví a døevaøského prùmyslu (vìt
ve, kùra, odpady z výroby –odøezky, piliny, hobliny,
tøísky),
- zbytky ze zemìdìlské a potravináøské výroby (sláma,
zvíøecí exkrementy, odpady z potravináøské výroby),
- zámìrnì pìstované plodiny na zemìdìlské pùdì (rychle rostoucí døeviny, lignocelulózní plodiny, cukernaté
a škrobnaté plodiny, olejniny).
a) Náklady na pìstování a sklizeò plodin
Základem kalkulace nákladù pro plodiny pìstované k
energetickým úèelùm jsou modelové technologické postupy, tj. doporuèený sled operací (hnojení a pøíprava pùdy,
setí, popø. sázení, ošetøování v dobì vegetace, ochrana rostlin proti chorobám a škùdcùm, sklizeò a odvoz produkce).
Zpracováním biomasy lze získat tyto druhy biopaliv:
- pevná paliva (palivové døevo, døevní štìpka, pelety, brikety, kùra, piliny).
- kapalná paliva (metanol, etanol, oleje, pyrolýzní oleje).
- plynná paliva (bioplyn – CH4, døevoplyn – CO, CH4,
pyrolýzní plyn, syntézní plyn – CO, H2).
2. Použitelné energetické rostliny
Je zøejmé, že je možné z hlediska energetického obsahu
využít témìø všechny druhy kulturních rostlin. V praxi lze
však zatím využít jen nìkolik druhù rostlin. Dùležitý je
pøedevším výnos, pìstební náklady, náklady na úpravu produktu pro paliváøské úèely, logistika dopravy hotových biopaliv ke spotøebiteli atd. To je technická stránka pouhé
výroby a distribuce jakési substance biologického pùvodu, která byla vyrobena v dobré víøe, „že bude hoøet“. Ona
také vìtšinou hoøí, ale ne tak, jak bychom chtìli a potøebovali (ale nìkdy skuteènì nehoøí vùbec). Vìtšina „èistých“
biopaliv má napø. nízký bod mìknutí, tání a teèení popela
(obilní sláma) nebo velkou produkci emisí CO (napø. krmný šovík Uteuša a vìtšina travin), èi velký obsah popelovin, kolem 5 % (skoro všechna). To jsou nepøíznivé vlastnosti, které napøíklad døevo nemá. J edinou možností, jak
zjednat jakousi nápravu, je vytvoøit z energetických plodin a pøípadných dalších komponentù smìs o urèitém pomìru, která bude všechny nevýhody snižovat na minimum.
Další možností je úprava spalovacího zaøízení (jiný typ
hoøáku, tvar a velikost spalovacího prostoru, oklepávání
nebo ofukování hoøáku pro odstranìní nadmìrného podílu
popela, úprava regulaèního a øídicího systému atd.). Co se
týèe vývoje, sledují se všechny možnosti.
3. Náklady na biopaliva
Ekonomika je vždy závislá na podmínkách urèitého období, tj. na konkrétní cenì vstupù, zejména pohonných
hmot, nákladù na stroje a lidskou práci. Proto v následujícím
odstavci uvádíme pouze struènou metodiku výpoètu nákladù a nìkteré výsledky platné pro konec roku 2003.
Technologické postupy
Pøi zpracování modelových technologických postupù se
vychází z prùmìrných podmínek oblastí pìstování a prùmìrné intenzity výroby. Èlenìní technologických postupù
podle technologických operací dává možnost podrobnì u
nich zjišovat náklady a snadnìji analyzovat vliv jednotlivých faktorù na náklady a rovnìž možnost propoèítávat
náklady ve vztahu k odlišným místním podmínkám. Modelové technologické postupy pro jednotlivé vybrané energetické plodiny obsahují: m èasový sled technologických
operací (název, agrotechnická lhùta), m opakovatelnost
operace – vyjadøuje rozsah operace na 1 ha (mùže být i
menší než 1, napø. pøi pìstování energetických plodin deset let na pozemku u operací souvisejících se založením
porostu je opakovatelnost 0,10), m materiálové vstupy (hnojiva, osiva, sadba, chemické prostøedky) a produkci – název, mìrná jednotka a množství na 1 ha.
Celkové náklady na pìstování a sklizeò plodiny
Pøi výpoètech ekonomiky pìstování jednotlivých energetických plodin se vychází ze základního èlenìní nákladù
na variabilní a fixní. Ekonomické výpoèty jsou zpracovány pro výrobní oblasti, ve kterých je pìstování dané energetické plodiny vhodné. Všechny kalkulace vycházejí z prùmìrných statistických údajù a cenových relací roku 2003.
Dále je ve výpoètech uvažováno zajištìní všech operací
vlastními mechanizaèními prostøedky.
Výsledky jsou zpracovány do této struktury údajù:
- materiálové náklady (organická, prùmyslová a vápenatá
hnojiva, osivo a sadba, chemické pøípravky) vycházejí z
údajù modelových technologických postupù;
- náklady na mechanizované práce – vycházejí z doporu
èených strojových souprav a rozsahu využití souprav v
modelových technologických postupech. Doplòkovými
údaji je spotøeba paliva a potøeba práce obsluhy strojù,
variabilní náklady celkem (souèet materiálových nákla
dù a nákladù na mechanizované práce);
- variabilní náklady celkem;
- fixní náklady – obsahují nájemné pùdy, danì, odpisy a
opravy staveb, úroky z úvìrù, výrobní a správní režii.
Fixní náklady byly stanoveny metodou odborného odha
du podle dostupných informací ze statistických sledová
ní a ze sledování v zemìdìlských podnicích.
50
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Tab. 1: Cena energetické štìpky (Kè·t-1) pøi dopravì na vzdálenost do 15 km
Tab. 2: Cena energetické slámy (obøí hranaté balíky pøi dopravì na
vzdálenost do 10 km)
b) náklady na zpracování produktu
Zpracování produktu do podoby øezanky nebo do velkobjemových balíkù je zahrnuto v technologických postupech, a tedy i tyto náklady jsou již zahrnuty v nákladech
na pìstování a sklizeò plodiny. Pøíklad nákladù na zpracování lesních tìžebních zbytkù uvádíme v tab. 1. Dalším
pøíkladem je zpracování slámy obilovin do podoby velkobjemových hranatých balíkù tab. 2.
Náklady na peletování a briketování
Náklady na tyto postupy vycházejí z podkladù získaných
od výrobcù a pohybují se podle výkonnosti linky v rozmezí od 612 do 690 Kè·t–1 u briketování a od 430 do 635
Kè·t–1 u peletování. V pøípadì dosoušení vstupního materiálu se tyto náklady zvýší o pøibližnì 60 až 100 Kè·t–1. Podrobnìjší údaje ohlednì peletování jsou uvedeny v tab. 3,
ohlednì briketování v tab. 4.
c) náklady na jednotku produkce energetické produkce
Celkové náklady na energetický produkt tvoøí náklady
na vypìstování a sklizeò, u briket a pelet jsou navíc pøipoèítány náklady na jejich výrobu. Výnos energetického produktu je udáván pøi standardním obsahu 85 % sušiny. Poèítá se s uskladnìním sklizeného produktu v dosavadních velkokapacitních senících, kde se materiál nechá dosušit a lze
ho udržovat na 85 % sušiny. Výhodou budou nižší náklady
na briketování a peletování – materiál již nebude nutné
dosoušet. Výhøevnost je udávána pøi 15% vlhkosti balíkù a
øezanky a 12% vlhkosti briket a pelet.
Výsledným ekonomickým ukazatelem tedy jsou náklady
na jednotku energie (Kè.GJ–1) v dané podobì rostlinného
produktu pøipraveného ke spalování.
51
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Tab. 3: Struktura nákladù na peletování
Tab. 4: Struktura nákladù na briketování
52
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Tab. 5: Celkové náklady na palivo (Kè·t-1)
5. Shrnutí
Výpoèty jsou zpracovány podle jednotlivých plodin a obsahují:
m charakteristiku plodiny,
m technologii pìstování a skliznì,
m náklady a výslednou ekonomiku produktu.
Výsledky ekonomiky vybraných plodin a variant produkce
jsou shrnuty v tab. 5
– porovnání nákladù na palivo (Kè·t–1) a v tab. 6 – porovnání nákladù na jednotku energie v palivu (Kè·GJ–1).
Pøíspìvek vznikl na základì øešení grantu NAZV è QD1209.
Tab. 6: Náklady na jednotku energie v palivu (Kè·GJ-1)
Literatura
1. SLADKÝ, V.: Pøíprava paliva z biomasy, 3/95 UVTIZ
Praha, 1996, 50 s.
2. KÁRA, J. ,ŠRÁMEK, V.,HUTLA, P.,STEJSKAL,
F.,KOPNICKÁ, A.: Využití biomasy pro energetické úèely. ÈEA Praha, 1997, 157 s.
3. KÁRA, J., HUTLA, P.,STRAŠIL, Z.: Technologické
systémy pro využití biopaliv z energetických plodin. Z2427, VÚZT Praha, 2003, 44 s.
4. HUTLA, P.: Systémové využití energetické biomasy.
Periodická zpráva za rok 2003 o postupu prací na projektu
QD 1208. Praha, VÚZT 2003, Z - 2423, 78 s.+ pøílohy
5. PASTOREK Z., KÁRA, J.,JEVIÈ, P.: Biomasa obnovitelný zdroj energie Vydavatelství FCC UBLIC s.r.o. 288
stran, 159 obrázku, 105 tabulek ISBN 80-86534-06-5
Kontaktní adresa:
Ing. Jaroslav Kára
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky,
Drnovská 507, 161 01 Praha 6
Telefon 233022334, e-mail [email protected]
53
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
ENERGETICKÉ PLODINY – POSKLIZÒOVÉ ZPRACOVÁNÍ
J. Mazancová, P. Hutla.
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha
Tato práce je výsledkem øešení projektu è. QD 1208, který
je financován Národní agenturou pro zemìdìlský výzkum
MZe ÈR.
Pìstování a následné zpracování energetic-kých plodin
se stává stále více aktuální. Tomuto stavu napomáhá závazek Èeské republiky, kterým by v roce 2010 mìla dosáhnout zajištìní 6% podílu obnovitelných energetických zdrojù na primární spotøebì energie. Energie z biomasy má pøitom v Èeské republice nejvyšší využitelný potenciál a pøi
plnìní závazku t edy i nejdùležitìjší roli (Váòa, 2003).
Pìstování energetických bylin je ve srovnání s pìstováním
rychle rostoucích døevin (topolù a vrb) ménì pracné a levnìjší (Váòa, 2003). Bylin pìstovaných pro energetické úèely
je celá øada (jednoleté, dvouleté, víceleté èi vytrvalé).
Nicménì, jako nejvíce perspektivní se jeví vytrvalé byliny: energetický šovík (Rumex tianschanicus x Rumex patientia) a chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea).
Energetický šovík, odrùda Rumex OK-2, je vytrvalá bylina s vysokým výnosovým potenciálem. Pro jeho pìstování lze použít veškerou bìžnou mechanizaci a to jak pøi zakládání porostù, tak i pøi jejich ošetøování bìhem vegetace
i pøi sklizni (Petøíková, 2003).
V souèasné dobì (rok 2004) lze na pìstování energetických bylin kromì plošné podpory (dle systému SAPS) získat i dotaci ve výši 2000 Kè/ha v rámci Zásad pro poskytování finanèní podpory na založení a údržbu porostù bylin
pro energetické využití pìstovaných na orné pùdì vyhlášenou Podpùrným a garanèním rolnickým a lesnickým fondem ve spolupráci s Ministerstvem zemìdìlství ÈR (Petøíková, 2004). Dotace pro následující roky jsou v jednání.
Energetický šovík lze sklízet bìžnou sklizòo-vou mechanizací. Sklizený materiál mùže být ve formì balíkù (hranatých, kulatých) èi øezanky. Materiál urèený k balíkování
musí vykazovat vlhkost pod 15%. Sklízí se tedy vícefázovì a materiál je sušen pøímo na poli. Hranaté balíky (obr.1)
jsou vhodné zejména z hlediska snadnosti následných logistických operací pøi využívání ve velkých výtopnách. Je
však nutné je skladovat v zastøešených prostorách. Výhoda kulatých balíkù ( obr. 2) èásteènì obalených folií spoèívá v jejich dlouhodobé skladovatelnosti na poli. Nevýhodou je obtížná manipulace a èasto i problémy
s rozdružováním.
Pro získání materiálu ve formì øezanky (obr. 3) je možné použít dvou- i jednofázovou sklizeò. Pøi dvoufázové
sklizni je porost poseèen, usušen na pozemku a následnì
sebrán sklízecí øezaèkou. Takto získaný materiál vykazuje
bìžnì vlhkost pod 15% umožòující dlouhodobé skladování a rùzné zpùsoby zpracování. Pøi bìžné jednofázové sklizni sklízecí øezaèkou je produktem øezanka o vlhkosti cca
25% a je tedy nutné ji dosoušet. Krátkodobì lze takto vlhkou øezanku zakrytou folií skladovat na volné ploše.
Obr. 1 Energetický šovík sklizený ve formì
hranatých balíkù
Obr. 2 Energetický šovík sklizený ve formì
kulatých balíkù
Obr. 3 Energetický šovík – øezanka
54
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Zpùsob skliznì a forma sklizeného materiálu má významný vliv na následné logistické operace. Dùležitými vlastnostmi jsou manipulovatelnost a potøeba skladovacího prostoru. Snadná manipulace materiálem slisovaným do balíkù je ovšem vyvážena nutností jejich rozdružení pøi koneèném použití. Potøebu skladovacího prostoru je možno
charakterizovat mìrnou hmotností materiálu. V tab. 1 je
uveden tento parametr pro hranaté a kulaté balíky a pro
dva druhy øezanky, jejichž struktura je uvedena v tab. 2.
Velikost èástic je zde výsledkem zpùsobu nastavení nožù
v øezacím ústrojí sklízecí øezaèky. Pro možnost srovnání je
v tab. 1 uveden i pøepoèet mìrné hmotnosti øezanky na
materiál se stejnou vlhkostí jako je u slisovaného materiálu.
Tab.1: Mìrná hmotnost sklizeného materiálu (energetický šovík) v rùzných formách a s rùznou vlhkostí
Forma
Vlhkost (%)
Mìrná hmotnost
3
(kg/m )
Mìrná hmotnost
pøepoètená na vlhkost
14%, bez zmìny objemu
3
(kg/m )
Hranatý balík (1,25x0,70x1,60 m)
14
115
115
Kulatý balík (prùmìr 1,5m; šíøka 1,2m)
14
291
291
Øezanka I
24
86
76
Øezanka II
6
112
122
Tab. 2: Struktura sklizené øezanky energetického šovíku
% hmotnosti
Velikost (mm)
3
Øezanka I (86 kg/m )
3
Øezanka II (112 kg/m )
> 40
6,5
2,3
25 – 40
7,8
4,8
20 – 25
8,5
5,4
15 – 20
12,9
8,6
10 - 15
13,5
21,3
< 10
50,8
57,6
sušení pøi minimální spotøebì elektrické energie. Obdobné systémy, speciálnì vybudované pro sušení energetické
štìpky se uvádìjí v literatuøe (Oberhuber, 1999).
Øízení sušících procesù je v principu podobné jako pøi
sušení pícnin, pro jejichž skladování jsou velkokapacitní
seníky urèeny. Jedná se o typický provoz s rozhodovacím
øídícím procesem. Ventilátory jsou zapnuty v dobì, kdy je
relativní vlhkost vhánìného vzduchu do píce dostateènì
nízká pro efektivní prùbìh sušícího procesu, což je dáno
známými fyzikálními závislostmi (Sladký, 1985).
Pro sušení øezanky energetických bylin je nutné, aby
naskladnìná vrstva mìla srovnatelné hydraulické ztráty
vzduchu se senem, aby bylo možné použít stávající ventilátory. Rozsah tlakových ztrát sušícího vzduchu pøi prùniku pící o vlhkosti 35 – 40% v seníku je uveden v tab. 3.
Z tab. 1 vyplývá, že struktura øezanky má znaèný vliv na
její sypnou mìrnou hmotnost, a tedy i na skladovací prostor. Jemná øezanka má vyšší mìrnou hmotnost než materiál slisovaný do hranatých balíkù.
Pøi jednofázové sklizni sklízecí øezaèkou je nezbytné u
sklizené øezanky snížit obsah vody pod 15%. Vhodným
øešením je dosoušení ve velkokapacitních roštových skladech. Výhodou tohoto øešení je možnost použití stávající
technologie, tj. roštù, sušících ventilátorù a manipulaèních
jeøábù. Tato technologie vyžaduje pomìrnì nenároènou
úpravu. Rošty a drapák jeøábu je tøeba pøizpùsobit malým
rozmìrùm øezanky, aby nedocházelo k jejímu propadávání
pøi manipulaci a pøi skladování na roštech. Provoz ventilátorù je nutno optimalizovat, aby docházelo k efektivnímu
Tab.3: Rozsah tlakových ztrát sušícího vzduchu pøi prùniku pící sušenou v seníku o vlhkosti
35 až 40 % v závislosti na druhu píce v pøepoètu na 1 m výšky porostu (Sladký, 1986)
Druh a stav pícniny
Hydraulická ztráta vzduchu
(Pa/m)
Poznámka
Mladá tráva
60 – 100
øezaná
Starší stébelnatá tráva
30 – 60
neøezaná
Mladá vojtìška
40 – 80
øezaná
Starší stébelnatá vojtìška
20 - 50
neøezaná
55
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
nou sluneèném poèasí.
Pøi sušení energetických plodin dochází, oproti sušení
pícnin, k nìkterým odlišnostem. Pro sušení píce je typické, že je tøeba ji provìtrávat i z dùvodù snižování teploty.
Rovnìž dobu usušení je tøeba minimalizovat, aby nedocházelo ke zbyteèným ztrátám živin. Ventilátory jsou proto v èinnosti nejen za nepøíznivého poèasí, ale i v noci, kdy
nedochází k sušení. U energetických rostlin, zvláštì u typù,
které jsou sklízeny s pomìrnì nízkým obsahem vody, což
je pøípad energetického šovíku, je situace odlišná. U tìchto
plodin není nebezpeèí extremních zvýšení teplot v dùsledku
probíhajících procesù a krátkodobì pøi èasovém odložení
sušícího procesu. Sušení lze tedy provozovat pouze pøi
extremnìÄ výhodných podmínkách, tedy pøi nízkých hodnotách relativní vlhkosti vzduchu, tj. bìhem dne, pøi vìtši-
Tlakové ztráty pøi prùchodu vzduchu a parametry sušícího procesu byly zjiš•ovány u øezanky I (tab. 2)
energetického š•ovíku ve velkokapacitním seníku a porovnávány s parametry sena za stejných podmínek. Pro
zjiš•ování tlakových ztrát bylo pou•ito speciální zaøízení
vyvinuté ve VÚZT v rámci øešení výzkumných projektù
(Hutla, Mazancová, 2004). Tlakové ztráty byly mìøeny pøi
prùchodu vzduchu vrstvou øezanky I o výšce 1 metr. Závislost tlakových ztrát na rychlosti proudìní vzduchu je znázornìna na obr. 4. V grafu na obr. 4 je uvedena závislost
∆p = ∆p (wo) pro pøepoètenou rychlost proudìní v profilu
válce mìøícího zaøízení. Závislost je rovnì• uvedena
v analytickém vyjádøení, pro které je pou•ito mocninné
funkce.
160
y = 1,010.6x1,5584
140
120
• p [Pa]
100
80
60
40
20
0
0
0,05
0,1
0,15
0,2
0,25
0,3
0,35
w o [m/s]
Obr. 4: Závislost tlakové ztráty (Dp) vrstvy šovíkové øezanky 1 m na rychlosti proudìní vzduchu (w o)
Z grafu na obr. 4 je zøejmé, že tlakové ztráty sušícího
vzduchu pøi prùchodu vrstvou øezanky energetického šovíku jsou srovnatelné s tlakovými ztrátami sušícího vzduchu procházejícího vrstvou pícnin (tab. 3). Aplikace toho-
to zjištìní spoèívá v možnosti použití shodného uspoøádání sušícího systému vèetnì stejných ventilátorù, kterých se
používá pro sušení píce, nebo tlakové ztráty tìchto materiálù jsou obdobné.
30
Režim 1
25
Režim 2
Režim 3
Režim 1
Obsah vody (%)
20
Režim 2
Režim 3
15
10
5
0
0
5
10
15
20
25
30
35
40
Poèet hodin (od 28.7. do 1.8.)
Obr. 5: Èasová závislost prùbìhu sušení šovíkové øezanky
56
45
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Pøi zjišování prùbìhu sušícího procesu byla øezanka I o
vlhkosti 24% naskladnìna na roštovém vážícím zaøízení
experimentálního seníku do výše 1m. Ventilátory byly nastaveny na automatické zapínaní ve tøech režimech lišících
se vlhkostí vhánìného vzduchu. Pøi režimu 1 byly ventilátory zapnuty po dobu 8 hodin, a to v dobì 8:30 – 16:30 h
(SEÈ). Èas spínání ventilátorù pøi režimu 2 odpovídal èasu
režimu 1 limitovaném spínáním závislém na hodnotì relativní vlhkosti venkovního vzduchu tj. vstupního sušícího
vzduchu (öe < 65 %). Doba provozu ventilátorù pøi režimu
3 byla oproti dobì v režimech 1 a 2 ještì navíc limitována
spínáním v závislosti na hodnotì relativní vlhkosti vzduchu vystupujícího z materiálu (öi > öe + 2 %).
Bìhem sušícího procesu v jednotlivých režimech byla
hodinovì mìøena hodnota obsahu vody v sušeném materiálu. Ze získaných hodnot je sestaven graf na obr. 5. Sušení
probíhalo na pøelomu èervence a srpna v r. 2003, poèasí
lze charakterizovat první a druhý den jako èásteènì deštivé, tøetí až pátý den jako velmi teplé. Z grafu je zøejmý
velmi podobný prùbìh snižování obsahu vody v sušeném
materiálu nezávisející na režimech spínání ventilátorù. K
výraznému snížení obsahu vody v materiálu došlo bìhem
druhého a tøetího dne, kdy bylo sluneèné poèasí s nízkými
hodnotami relativní vlhkosti vzduchu. Obsah vody
v materiálu se bìhem této doby, kdy byly ventilátory
v provozu, dle øídících režimù, od 12,2 do 16 h, snížil z cca
23 % pod 14 %.
Na závìr lze konstatovat, že v existujících senících lze
dosoušet øezanku energetických bylin s vyšším obsahem
vody než je skladovací hodnota. Snížení 24 % obsahu vody
v øezance na 15% lze v tìchto senících pøi vhodném poèasí dosáhnout bìhem cca 20 hodin a usušenou øezanku tam
i nadále skladovat.
Literatura
1. PETØÍKOVÁ V. (2004): Podpora pìstování energetických bylin v souvislosti s ekologickým významem využívání biomasy, www.tzb-info.cz
2. PETØÍKOVÁ V. (2003): Pìstování energetických rostlin a jejich využití. Alternativní energie, (5): 24-26
3. SLADKÝ V. (1986): Výroba sena v halových senících. Metodiky pro zavádìní výsledkù výzkumu do zemìdìlské praxe. ÚVTIZ 16/1984, s. 74
4. SLADKÝ V. et. al. (1985): Manipulaèní a automatizaèní zaøízení pro halové seníky. Výzkumná zpráva. Praha, VÚZT 1985, s. 72
5. VÁÒA J. (2003): Energie z biomasy – nejdùležitìjší
segment obnovitelných energií v ÈR. Alternativní energie,
(5):27-39
6. OBERHUBER B., SIMADER G. (1999) Solargetrocknete Hackschnitzel. Erneubare Energie, 2, s. 26-27
7. HUTLA P., MAZANCOVÁ J. (2004): Post-drying of
energy sorrel in a grate stock. Res. Agr. Eng., 50, 2004 (1),
s. 15-22
Kontaktní adresa:
Ing. Jana Mazancová
Telefon 233022476, e-mail [email protected]
Ing. Petr Hutla, CSc.
Telefon 233022238, e-mail [email protected]
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky
Drnovská 507, 161 01 Praha 6
57
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
BIOPLYN V ZEMÌDÌLSTVÍ
Z. Pastorek
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Praha
Zemìdìlství je jedno z mála odvìtví silnì zasahujících
do kolobìhu dìjù v pøírodì. Zvláštní postavení v tìchto
dìjích mají organické slouèeniny syntetizované pøevážnì
živými organizmy z pouze nìkolika prvkù (vodík H2, kys-
lík O2, uhlík C, dusík N2, fosfor P, síra S, doplnìných stopovými prvky). Pokud se zamìøíme na dìje, pøi kterých
dochází ke konverzi biomasy využívané k energetickým
úèelùm, mùžeme tyto procesy rozdìlit do tøí skupin:
Tab. 1: Zpùsoby využití biomasy k energetickým úèelùm
Typ konverze
biomasy
termochemická
konverze
(suché procesy)
biochemická
konverze
(mokré procesy)
fyzikálnì-chemická
konverze
Zpùsob konverze
biomasy
Energetický výstup
spalování
teplo vázané na nosiè
zplyòování
generátorový plyn
pyrolýza
generátorový plyn
anaerobní fermentace
bioplyn
Odpadní materiál
nebo
druhotná surovina
popeloviny
dehtový olej,
uhlíkaté palivo
dehtový olej, pevné hoølavé
zbytky
fermentovaný substrát
aerobní fermentace
teplo vázané na nosiè
fermentovaný substrát
esterifikace
bioolejù
metylester
biooleje
glycerin
V zemìdìlských provozech jsou vedle energetického
hlediska (získání doplòkového zdroje energie) dùležité pro
rozhodování o investicích i další dva argumenty, a to získání stabilizovaného fermentovaného substrátu pro hnojiváøské úèely a zlepšení pracovního a životního prostøedí,
které bude vyhovovat stále tvrdším environmentálním požadavkùm. Z uvedených tøí pohledù vychází anaerobní fermentace vlhkých organických materiálù jako nejpøíznivìjší øešení zpracování vlhké biomasy.
Anaerobní fermentace organických materiálù v ÈR
a v evropských zemích
Pohled do historie výroby a využití bioplynu v ès. a èeském zemìdìlství ukazuje poèátek poloprovozních experimentù v roce 1956 a intenzívní státní podporu realizace
referenèních zemìdìlských bioplynových stanic u již stávajících velkochovù v devadesátých letech minulého století, jakož i legislativní podporu formou vládního naøízení
a rozhodování Energetického regulaèního úøadu. Ukazuje
však i mezidobí, kdy se vytváøely bariéry, které zpùsobily
zaostávání technického a technologického vývoje bioplynových stanic v èeském zemìdìlství a èásteènì i komunální sféøe.
Co urèuje souèasný potenciál výroby bioplynu v èeském
zemìdìlství
Technické podmínky:
Dostupný sortiment strojù a zaøízení umožòuje realizovat bioplynové stanice podle lokálních požadavkù. Problém
spoèívá v absenci referenèních objektù, jelikož øada starších pilotních projektù je za zenitem své životnosti a nejsou z rùzných dùvodù dále provozovány. Výjimky mezi
nìž patøí i provoz v Tøeboni tuto skuteènost pouze potvrzují.
Životnost technických zaøízení bioplynových stanic je
u jednotlivých stavebních a technologických souborù rùzná, nicménì zkušenosti z tøeboòského provozu na zpracování tekutých materiálù a jindøichovského provozu na zpracování vysokosušinových materiálù jsou pøíznivìjší než se
pùvodnì oèekávalo a mohou být dobrým vodítkem pro projektanty tìchto zaøízení. Tato by zdaøilá øešení bioplynových stanic je nutné doplnit o další nové typy fermentaèních zaøízení na zpracování smìsných materiálù, zaøízení
kontaktního typu s recirkulací procesní kapaliny, využití
fyzikálních procesù pro dosažení vysokého stupnì destrukce
materiálu pøed fermentací a jeho hygienizace odpovídající
pùvodu a kategorizaci materiálù.
Technologické podmínky:
Snaha stabilizovat výrobní programy zemìdìlských
podnikù a farem umožòuje efektivnì investovat do nepotravináøských aktivit zámìrnì pìstované biomasy na orné
pùdì, do úèelného využití odpadní biologicky rozložitelné
biomasy ze zemìdìlské, potravináøské a komunální sféry
vytváøí pøíznivé podnikatelské prostøedí pro realizaci bioplynových stanic.
Zcela opaèný vliv mají nedoøešené nebo nestabilní vlastnické vztahy, výrobní programy i vnìjší podnikatelské vlivy.
58
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Ekonomické podmínky:
Dosavadní ekonomická situace zemìdìlských podnikù
a farem a nutná obnova základního strojového parku brzdila radikálnì zájem o technologii anaerobního zpracování biomasy v zemìdìlských podnicích.
Stanovení minimální výkupní ceny elektrické energie
získané z obnovitelných zdrojù významnì zlepšilo návratnost finanèních prostøedkù nikoliv však do té míry, aby bylo
možno bez dotaèní podpory konkurovat alternativnì konvenèním zdrojùm energie.
Legislativní podmínky:
Pøi realizaci bioplynových stanic je tøeba respektovat
právní normy a technické pøedpisy z oboru živnostenského, stavebního, energetického, plynárenského, odpadového hospodáøství, produkce organominerálních hnojiv,
ochrany životního prostøedí, zemìdìlského pùdního fondu, z oboru veterinárního, vodohospodáøského atd.
Od 1. kvìtna 2004 po vstupu ÈR do EU platí na celém
území ÈR pøimìøenì právní soustava zemí EU, a to i v tom
pøípadì, kdy právní norma EU nebyla z rùzných dùvodù
implementována do právního systému ÈR. Pøíkladem mùže
být Naøízení Rady a EP è. 1774 z roku 2002 týkající se
vedlejších živoèišných materiálù nevstupujících do potravního øetìzce.
Podmínky vytváøené státní správou:
Ze strany zemìdìlského resortu byla ingerence státní
správy týkající se realizace bioplynových stanic velmi nepatrná. Situace se mírnì zlepšila s pøechodem na nové druhy podpor a programù v souvislosti se vstupem ÈR do EU.
Vstøícnìjší zpùsob jednání se projevil i pøi posuzování žádostí o podporu ze SFŽP.
Formální podpora rozvoji obnovitelných zdrojù energie je deklarována i v „energetických programech“ státních, regionálních, podnikových.
Významnou motivací k podpoøe rozvoje obnovitelných
zdrojù energie jsou mezinárodní závazky ÈR na jejich rozšíøení.
Konkrétní podporu státní správy je vidìt v rozhodnutí
Energetického regulaèního úøadu o minimálních výkupních
cenách elektrické energie z obnovitelných zdrojù, jakož i
v pøipravovaném zákonu o obnovitelných zdrojích energie.
Za negativní aspekt je tøeba oznaèit to, že se nepodaøilo vytvoøit podnikatelské podmínky pro souèasné energetické „monopoly“ tak, aby mìly zájem na podpoøe rozvoje
OZE.
Reálné hodnocení rizikovosti souèasných energetických
systémù vede ke zvýšení zájmu o OZE.
Z uvedených faktù vyplývá, že nejvìtší bariéry bránící
rozšiøování technologie výroby a využití bioplynu v èeském
zemìdìlství jsou v jednotlivých oblastech v tomto poøadí:
1.
ekonomické,
2.
legislativní,
3.
správní.
4.
technologické,
5.
technické.
Následující graf a tabulka obsahuje výsledek vyhodnocení potenciálu výroby bioplynu v èeském zemìdìlství
zpracovaný pracovníky VÚZT Praha, a to s výhledem do
roku 2010.
Teoretický potenciál je technicky nedosažitelné maximum
produkce bioplynu. Technický potenciál vyjadøuje skuteènou možnou produkci bioplynu za pøedpokladu, že bude
dostatek finanèních prostøedkù na realizaci nových, rekonstrukci nebo modernizaci stávajících provozù. Tuto situaci
však nelze oèekávat a proto reálnou produkci bioplynu
mùžeme stanovit pouze na základì výpoètu ekonomického potenciálu, který se mùže v optimálním pøípadì blížit
technickému potenciálu. Reálnost tìchto prognóz a míru
optimismu mùže provìøit jen èas.
Tab. 2: Pøehled potenciálu bioplynu v ÈR
Potenciál využití BP
teoretický
potenciál
živoèišný
odpad
materiál (tis.t)
3
bioplyn (tis. m )
energie (PJ)
dostupný
potenciál
materiál (tis.t)
3
bioplyn (tis.m )
energie (PJ)
ekonomický
potenciál
materiál (tis.t)
3
bioplyn (tis.m )
energie (PJ)
* zkratky znamenají po øádcích:
[2]
CN
PM
VEE
biomasa
BRKO +
BRPO
celkem
CN / PM /
VEE *
30 000
6 000
2 806
38 806
45 200
780 000
450 000
280 600
1 510 600
36 300
17
10
6
33
1 650
10 000
3 000
1 403
14 403
17 000
260 000
225 000
140 300
625 300
20 600
5,7
5
3
14
690
2 100
1 500
250
3 850
4 000
61 000
90 000
25 000
176 000
6 100
1,3
2,0
0,6
3,9
220
– celkové náklady (mil.Kè),
– poèet pracovních míst,
- výroba el.energie (GWh/rok)
59
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
35 000
31 394
30 000
20 167
20 000
TJ.r
-1
25 000
15 000
11 227
10 000
6 590
5 000
1 318
0
cz-zemìdìlství
(celková spotøeba
energie)
cz-zemìdìlství
(motorová nafta)
cz-zemìdìlství (ostatní
energie)
bioplyn
(ŽV+kofermentace)
bioplyn ŽV
Obr. 1: Pøehled potenciálu bioplynu v èeském zemìdìlství (výhled do roku 2010)
[2]
Tab. 3: Potenciál biomasy pro výrobu bioplynu v 15 zemích EU
Exkrementy zvíøat
Rakousko
Belgie
Dánsko
Finsko
Francie
Nìmecko
Øecko
Irsko
Itálie
Lucembursko
Holandsko
Portugalsko
Španìlsko
Švédsko
Velká
Británie
Celkem EU
[1]
Mìstské odpady
Hovìzí
hnùj
celkem
Praseèí
hnùj
celkem
Hnùj
celkem
Obyvatelstvo
(1993)
(1993)
(1993)
(1993)
mil. t
25
35
22
14
211
167
6
66
80
2
48
14
53
19
mil. t
8
14
22
3
26
51
3
3
15
0,2
28
6
37
5
mil. t
32
49
44
17
238
218
9
69
95
2
77
20
89
24
125
16
887
237
Odpady
celkem
Organické
odpady
celkem
mil. t
7,7
9,9
5,1
5,1
56,5
62,7
10
3,5
57,6
0,4
14,9
10,3
38,9
8,6
(450 kg/1
obyv.)
mil.t
3,5
4,5
2,3
3,1
25,5
28,2
4,7
1,6
25,9
0,2
6,7
3,4
17,5
3,9
(30 %
z celku)
mil. t
1
1,3
0,7
0,7
7,6
8,5
1,4
0,5
7,8
0,02
2,0
1,0
5,3
1,2
141
57,3
25,8
1 124
348,5
156,8
V posledních letech bylo v zemích EU dosaženo významného pokroku ve výrobì a využívání bioplynu. Platí to pøe-
Prùmyslové
organické
Tekuté
odpady
odpady
komunální fermentovatelné
< 35 % sušiny
(1990)
(100 kg/1 obyv.)
mil. t
2,3
0,7
1,3
0,1
0,6
1,8
0,6
3,4
0,02
0,3
10
0,2
mil.t
0,8
1
0,5
0,5
5,7
6,3
1
0,4
5,8
0,04
1,5
1
3,9
0,9
7,7
1
5,7
46,9
22,32
35,04
devším o Dánsku, Rakousku, Nìmecku, Švýcarsku, Švédsku, Itálii, Velké Británii.
60
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Tab. 4: Odhadovaný potenciál výroby energie z bioplynu do roku 2020 v 15 zemích EU
Rakousko
Belgie
Dánsko
Finsko
Francie
Nìmecko
Øecko
Irsko
Itálie
Lucembursko
Holandsko
Portugalsko
Španìlsko
Švédsko
Velká Británie
Celkem EU
Celkové množství
biomasy
mil. t
36,1
52,0
52,5
18,5
251,9
234,6
11,4
70,5
112,0
2,08
80,8
22,0
108,2
26,3
155,4
1 234,3
Hlavní strategie další podpory rozšiøování výroby a
využití bioplynu a pøekonávání bariér se v zásadì neliší
v ÈR i ostatních zemích EU a obsahuje:
- zpracování programu recyklace organických odpadù
s obsahem sušiny menším než 35 %,
- harmonizaci požadavkù na skladování a manipulaci
chlévské mrvy,
- limitované hnojení dusíkatými a fosforeènými hnojivy,
- zlepšování souèasných technologií,
- snižování nákladù na poøizování pokrokových techno
logií,
- zamìøení na vývoj systémù vhodné velikosti,
- výzkum a vývoj malých zaøízení,
- podporu výroby elektrické energie a tepla z obnovitelných zdrojù,
- vypracování BAT založených na výrobì a využití bio*
plynu z organických odpadù,
- výzkum bioplynu jako zdroje vodíku H2 pro pohon mobilních energetických prostøedkù a pro palivové èlánky.
Celková energie
z bioplynu
TWh/rok
6,1
8,8
8,9
3,1
42,7
39,8
1,9
11,9
19,0
0,4
13,7
3,7
18,3
4,4
26,3
209,0
[1]
Celková energie bioplynu
PJ
22,0
31,7
32,0
11,3
153,7
143,2
7,0
43,0
68,3
1,3
49,3
13,4
66,0
16,0
94,8
753,0
Závìr
Zemìdìlství a komunální sféra disponuje nejvìtším potenciálem pro výrobu a využití bioplynu vyrábìného
z vlhkých organických materiálù. To platí pro všechny evropské zemì vèetnì ÈR. Energetickému využití bioplynu
z biomasy je prognózovaný rozvoj v nejbližších desetiletích.
Literatura
1. J. BO HOLM-NIELSEN, T. AL SEADI: Biogas in
Europe a general overview. AEBiom (www.ecop.ucl.ac.be/
aebiom/main.html) Dánsko 2004
2. PASTOREK, Z.: Teoretický, technický a ekonomický
potenciál výroby bioplynu v ÈR. Sborník z konference
„Možnosti výroby a využití bioplynu v ÈR po vstupu do
EU“. Tøeboò 2004, str. 29-31, ISBN 80-239-3713-8
3. PASTOREK, Z., KÁRA, J., JEVIÈ, P.: Biomasa – obnovitelný zdroj energie. FCC Public, Praha 2004
Kontaktní adresa:
Ing. Zdenìk Pastorek, CSc.
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Praha
Drnovská 507, 161 01 Praha 6 – Ruzynì
Telefon: 233 022 274, e-mail: [email protected]
61
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
VYUŽITÍ TECHNICKÉHO KONOPÍ PRO ENERGETICKÉ ÚÈELY
D. Plíštil
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha
1. Úvod
Technické konopí – Canabis sativa je jednoletá rostlina, používaná v prùmyslové výrobì. Je povoleno pìstovat
odrùdy s THC pod 0,3 %. Pro energetické úèely se využívá
z této rostliny pazdeøí, které zbývá po prùmyslovém zpracování jako odpadní produkt. Z toho se lisují brikety a pelety pro využití v kotlích malých výkonù.
Technologie briketování využívá mechanických a chemických vlastností materiálù, které se použitím vysokotlakého lisování zhutòují do kompaktních tvarù bez pøídavku
pojiva.
Na mechanické vlastnosti briket má znaèný vliv:
1.
2.
3.
2. Metoda
Cílem výzkumu bylo zjištìní, na jakou frakci je tøeba
pøipravit vstupní fytomasu, aby se daly lisovat pelety a brikety. U pelet se musí vstupní frakce pøipravit na rozmìr
max. 8 mm délky. To je dáno velikostí produkovaných peletek, jejichž prùmìr bývá obvykle 60 mm. Tato velikost je
dána požadavky na dopravní cesty ze skladovacího prostoru do hoøáku kotle. U briket postaèuje vstupní frakce ve
velikosti èástic 100 mm.
Dùležitou vlastností briket je jejich soudržnost a odolnost proti nárazu, která udává odolnost pøi dopravì. Druhým parametrem je mìrná hmotnost, což je koncentrace
energie v prostoru.
Vstupní vlhkost konopného pazdeøí je 8,6 %.
4.
èistota materiálu: tím se rozumí materiál bez ne
èistot, kterými u fytomasy je zemina,
velikost vstupní frakce: pro peletky je potøeba des
integrovat vstupní fytomasu na rozmìr max. 8 mm,
pro úèely lisování peletek o prùmìru 6 mm. U bri
ket je potøeba mít fytomasu max. v délce 200 mm.
vlhkost fytomasy: pokud fytomasa obsahuje více
jak 20 % vody, tak brikety nelze lisovat, protože se
rozpadají. U peletek nezávisí až tak na vlhkosti,
protože než se rozdružená fytomasa dostane do pe
letovacího lisu, tak se musí vlhèit. Z navlhèených
peletek se ve stroji kondenzuje vlhkost a ony po
stupnì uschnou.
lisovací tlak: pøi zvyšujícím se tlaku roste hustota
briket.
V závislosti na lisovacím tlaku byly zjištìny hodnoty hustoty a pevnosti briket.
Briketa o prùmìru 65 mm je zobrazena na obr. 1.
Briketovací lis HLS od firmy Briklis spol. s r.o. je zobrazen na obr. 2.
Síla na porušení briket se provádí tak, že se briketa upevní
do univerzálního trhacího zaøízení na bok a zatìžuje se silou do destrukce brikety.
Obr 1 Briketa z konopného pazdeøí, briketa má prùmìr 65 mm.
62
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Obr 2 Briketovací lis
3. Výsledky
Mechanické vlastnosti, kterými je hustota briket a síla,
která je potøebná na porušení briket jsou zobrazeny
v grafech 1 a 2.
1000
hustota briket
[kg.m-3 ]
980
960
940
920
900
880
860
840
820
800
36
37
38
39
40
41
lisovací tlak pD [MPa]
Øada1
technické konopí-øezanka
Graf 1. Závislost hustoty briket na velikosti lisovacího tlaku.
63
42
43
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
síla na porušení briket F [N]
100
95
90
85
80
75
36
37
38
39
40
41
42
43
lisovací tlak pD [MPa]
Øada1
technické konopí-øezanka
Graf 2. Závislost síly, která je potøebná na porušení briket v závislosti na velikosti lisovacího tlaku.
Se zvyšujícím se lisovacím tlakem roste hustota briket a
síla na jejich porušení. Použité lisovací tlaky se pohybují
v rozmezí od 37 do 42 MPa. Hustota briket se pohybuje
v rozmezí 850 do 960 kg.m-3. Síla na porušení se pohybuje
v rozmezí 82 do 96 N.
4. Diskuze
Jak se dá pøedpokládat, se zvyšujícím se tlakem roste
hustota a zároveò síla na porušení briket. Mìøili jsme i standardní prodávané døevìné brikety, které mají mechanické
parametry podobné jako je pazdeøí z technického konopí.
5. Závìr
Z pazdeøí lze lisovat topné brikety, jejichž mechanické
vlastnosti se vyrovnají použitým døevìným briketám.
Tento pøíspìvek vznikl za finanèní podpory grantu è. QF
3153 s názvem: Energetické využití odpadù z agrárního
sektoru ve formì standardizovaných paliv,
Literatura
1. BROŽEK M.: Briketování nekovového odpadu. In.:
Sborník mezinárodní konference XIV Diamatech 2001,
Univerzita Radom 2001. s. 84 – 87. ISBN 83-7204-221-7.
2. PL͊TIL, D., 2003: Mechanické zpracování pevných
odpadù. Odpady, ISSN 1210-4922, roèník XIII, (èíslo 7 8), strana 23.
3.PL͊TIL, D., NOVÁKOVÁ, A., 2003: Zmenšování objemu odpadù. V. mezinárodní vìdecká konference mladých
2003. Praha, ÈZU, ISBN 80-213-1054-5. s. 167 - 172.
4. PL͊TIL, D., 2003: Briketování biomasy. Zemìdìlská technika a biomasa. Praha, VÜZT, ISBN 80-9032711-7, s. 71 - 72.
Kontaktní adresa:
Ing. David Plíštil
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, odbor využití biomasy,
Krnovská 507, 161 01, Praha 6
Telefon 233022241, e-mail [email protected]
64
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
METODA MATEMATICKÉHO MODELOVÁNÍ TEPELNÝCH TRANSFORMÁTORÙ
S. I. Pastušenko(1), V. S. Šebanin(1), V. A. Dubrovin(2)
(1)
Státní zemìdìlský ústav Nikolajev
(2)
Národní zemìdìlská univerzita Kyjev
Velké úspory organických paliv lze v zemìdìlství dosáhnout zavedením tepelných transformátorù. Jednou z cest
øešení tohoto problému je využití tepla vodních nádrží nebo
hloubkových vrstev zemì. Její energie mùže za pomoci
tepelného èerpadla zvýšit teplotní úroveò zdroje tepla do
hodnoty, která je zajímavá pro technické úèely.
Na tomto principu je pod vedením profesora J. T. Abolinše vybudováno vytápìní budov obce v Litvì.
V Zaporožské oblasti se pod vedením J. N. Pèelkina využívalo zemské teploty pro vytápìní s pøipojením k síti zabezpeèení teplem pomocí tepelného èerpadla.
a
II
1
2 b
III
3 IV 4
Efektivita tìchto systémù je velmi vysoká, protože
v tomto pøípadì zdrojem energie je obnovitelný zdroj energie nebo odpadní teplo nìkterého technologického procesu.
Tepelná èerpadla se dìlí na tøi druhy: kompresní, sorpèní a teploelektrická. Sorpèní se rozdìlují na absorpèní a
adsorpèní.
Na obr. 1 je zdrojem nízkopotenciální energie sluneèní záøení.
V
VII 7
g
c I
VIII
X
8
9
e
d
5
VI
f
h
IX
i
Obr. 1: Schéma kompresního tepelného transformátoru
Ve sluneèním kolektoru a se voda pùsobením pøicházejících sluneèních paprskù zahøívá na 40 – 55 oC. Za pomoci pumpy heliobvodu c zahøátý nosiè tepla postupuje do
akumulátoru b. Pøítomnost tepelného akumulátoru dovoluje využívat zaøízení i bez sluneèní radiace, napø. v noèní
dobì. Pumpou g sekundárního obvodu se ohøátá voda dostává do výparníku b, kde pøedává svou teplotu vodì, která
cirkuluje po obvodu. V kompresoru f se teplota média zvyšuje na požadovanou hodnotu. V kondenzátoru h se uskuteèòuje ohøev vody nebo vzduchu obíhajícího v systému
vytápìní budovy nebo farmy. Komplex: výparník b, škrtící
orgán e, kondenzátor h a kompresor f patøí do kompresního tepelného èerpadla, které zajišuje zvýšení teploty nízkopotenciálního zdroje (v daném pøípadì sluneèní radiace) na požadovanou hodnotu v souladu s podmínkami fungování daného systému.
Pøi uskuteènìní systémové analýzy tepelných transformátorù se obrátíme na metodiku teorie grafù. Technologické schéma systému je možné zobrazit jako graf toku G
(A, Ã), kde vrcholy odpovídají prvkùm schématu a oblouky fyzickým tokùm (termodynamické parametry, toky hmoty, teploty, energie) mezi prvky [1, 2].
Pro energetické hodnocení sledovaného systému se budeme zabývat parametrickými (PPG) a exergetickými
(EPG) grafy toku.
Parametrický graf toku je topologickým modelem systému. Pøi sestavení PPG se vytváøí informaèní blok – schéma v souladu s technologickým schématem systému a
dále se pøedává v èíselné podobì. Pøi èíselném zapisování se zvýrazní matice incidence, která
reflektuje
65
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
topologický systém informaèního blok–schématu a dovoluje pøenést tyto struktury do jazyku algebry a teorie množin.
Exergetický graf toku ukazuje na energetické ztráty
v systému a stejnì jako PPG se mùže pøedstavit ve tvaru
matice.
4
3
Na obr. 2 je uveden parametrický graf toku pro analyzované schéma termotransformátoru a odpovídající matice incidence.
IV
V
III
5
2
10
VI
II
6
1
VII
7
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
1
-1
1
2
-1
1
I
VIII
3
-1
1
11
8
IX
9
5
6
4
-1
1
X
7
8
9
10
1
11
-1
-1
1
-1
1
-1
1
-1
1
1
-1
1
1
Obr. 2: Parametrický graf toku a matice incidence pro schéma termotransformátoru na obr. 1
Exergetický graf a matice incidence analyzovaného systému transformátoru jsou pøedstaveny na obr. 3.
Pøi skenování matice incidence pro PPG a stanovení
booleovské pøemìny poèítaè automaticky vykalkuluje veškerá nezbytná data a nachází hodnoty hledaných parametrù v daném hlavním bodì celého procesního cyklu. Stejnì
Å12
Å1
Å2
I
Å3
Å4
II
Å5
III
tak matice incidence energetického grafu toku dovoluje
stanovit ztráty energie na každém úseku systému a hodnotu exergetické úèinnosti systému vcelku. Mimoto je nutné
zpøesnit úseky s maximální ztrátou, a proto vypracovat pro
nì opatøení na zvýšení energetické efektivity termotransformátoru.
IV
Å6
Å10
V
Å7
VI
Å8
VII
Å9
Å11
66
VIII
Å13
IX
X
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
1
-1
1
2
-1
1
3
-1
1
4
-1
1
5
6
7
8
9
10
1
11
12
1
13
-1
-1
1
-1
1
-1
1
-1
1
-1
1
1
-1
-1
Obr. 3: Exergetický graf toku a matice incidence analyzovaného termotransformátoru
uvedeného na obr. 1
Pro analýzu termotransformátoru sorpèního typu budeme vycházet z jednostupòového termotransformátoru s
deflegmátorem (viz obr. 4).
Obr. 4: Schéma jednostupòového absorpèního termotransformátoru a její náhradní obvod
Složitost matematického modelování termotransformátorù, které se skládá z øady pøístrojù a jednotlivých procesù, nutí používat pro jejich analýzu metodu ekvivalentu
pùvodního zaøízení. Za tímto úèelem je na obr. 4 pøedstaven náhradní obvod.
Jako v pøípadì analýzy kompresního transformátoru sestavíme parametrický graf toku s maticí incidence (viz obr.
5). Upozoròujeme, že tento graf je orientovaný, koneèný,
bez mezních obloukù. Zmínìné vyplývá z principu práce
absorpèního systému.
67
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
1
-1
1
2
3
-1
1
-1
1
4
-1
1
5
6
7
8
9
10
11
12
1
13
1
-1
1
-1
1
-1
1
-1
1
-1
1
-1
14
-1
1
-1
1
-1
-1
Obr. 5: Parametrický graf toku a odpovídající matice incidence
Na obr. 6 je znázornìn exergetický graf toku sestavený
pro analyzovaný termotransformátor a jeho matici incidence.
Úkol optimalizace termotransformátoru jako otázku
diskrétního programování je možné pøesnì vyjádøit následujícím zpùsobem: urèit hodnotu N promìnných, které
minimalizují nebo maximalizují kritérium optimalizace [5].
Z =
Z
( X, U, K,Ã ) ,
/1/
kde Z – nelineární funkce kritéria efektivity; X – vektor
vstupních vnitøních parametrù systému; U – vektor vstupních vnìjších parametrù systému; K – vektor konstruktivních parametrù prvkù systému; Ö technologická topologie systému.
68
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Å3
E15
3
Å1
Å2
Å14
ÏI
ÏII
ÏIII
ÏIV
ÏV
Å12
1
2
14
4 Å18
12 Å16
Å17
Å13
Å4
ÏXII
ÏVI
11 Å22
Å10 10
13
Å20 Å5
Å11
Å9
Å8
Å7
Å6
5 Å19
ÏXI
ÏX
ÏIX
ÏVIII
ÏVII
9
8
7
6
Å23
Å21
1
-1
I
1
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23
1
1
-1
-1
1
-1
-1
1
1
-1
-1
1
1
-1
1
1
-1
1
-1
1
-1
1
1
-1
1
1
-1
-1
1
-1
1
1
-1
-1
-1
Obr. 6: Exergetický graf toku a patøièná matice incidence
Pro tento pøípad proces optimalizace poèítá s omezeními:
gi ( X, U, K, Ã ) { ≤ , = , ≥ } bi , i = 1, 2, ..., m
X ∈ Gj ; U ∈ GK ; K ∈ Gl ;Ã ∈ Gp
/2/
j = 1, 2, ... J; k = 1, 2, ... K;;
l = 1, 2, ... L;
p = 1, 2, ... P;
kde Gj, Gk, Gl, Gp jsou koneèné nebo kumulativní množiny
v N-rozmìrném reálném prostoru, jehož prvky jsou uspoøádané soubory N – reálných èísel.
Pøi tom je nutné poèítat s tím, že pokud:
množiny G jsou koneèné nebo spoèetné, úkol /1/ /2/ je úplnì diskrétní;
nìkteré G jsou kontinuální, úkol je èásteènì diskrétní.
Úkoly typu /1/ - /2/ patøí k celoèíselnému programování. Jak vyplývá z výše uvedeného, mùžeme definovat úkol
optimalizace termotransformátoru následujícím zpùsobem;
najít z množství pøípustných øešení vyhovujících podmínkám /1/ - /2/ optimální øešení úkolu diskrétního (nebo èásteènì diskrétního) programování typu /1/ - /2/ jako úkol
s celoèíselnými a booleovskými promìnnými.
Za kritérium optimalizace mohou být vybrány technicko-ekonomické ukazatelé (uvedené výdaje, vlastní náklady) nebo energetické ukazatelé (napø. exergetická úèinnost).
Pøi dvoukriteriálním øešení na první etapì optimalizace má smysl pøijímat jedno z technologických nebo energetických kritérií a jako druhé – jedno z ekonomických.
69
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Literatura
1. ORE, O.: Teorie grafù. – M. Nauka, 1968. – 318 s.
2. CHARARI, F.: Teorie grafù. M.: Mir, 1973. – 300 s.
3. KAFAROV, V. V., MEŠALKIN, V. P., GUREVA L.
V.: Optimalizace teplovýmìnných procesù a systémù. – M.:
Atomizdat, 1998. – 192 s.
4. CLARK, P. A., HESTERBERG A.M.: Optimization
for desing problems having move than one objective. Comput. and che. Eng. - +983. – 7. – p. 259 – 278
5. MOROZJUK, T. V.: Obvodové metody zvýšení efektivity energetických zaøízení cestou jejich zapojení do sestavy absorpèních teplotransformátorù. Autoreferát disertace k získání vìdeckého stupnì. – 1994. Odìsa, - 16 s.
Àí í îòàöè ÿ: Ìåòîä ì àòåì àòè ÷åñêîãî ì îäåëè ðîâàí è ÿ òåïëîòðàí ñôîðì àòîðîâ
 ñòàòüå èçëàãàåòñÿ ìåòîäèêà àíàëèçà è îïòèìèçàöèè òåðìîòðàíñôîðìàòîðîâ
ïðèìåíÿåìûõ â ñåëüñêîõîçÿéñòâåííîì ïðîèçâîäñòâå, íà îñíîâå ìåòîäîâ òåîðèè ãðàôîâ.
Summary: Method of thermal transformotors mathematical modeling
The article is devoted to analysis and optimization methods of thermotransformers used in agriculture, on the basis of
graph’s theory methods.
Anotace
V èlánku se pøedkládá metodika analýzy a optimalizace teplotransformátorù používaných v zemìdìlské výrobì na základì
metodiky teorie grafù.
Kontaktní adresa:
Ing. Sergej Ivanoviè Pastušenko, DSc.
Státní zemìdìlský ústav Nikolajev, ul. Parizkoj komuni, 9,
54010, Nikolajev
tel.: 380 512 341082, e-mail: [email protected]
70
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
ØÍZENÍ PRACOVNÍCH PROCESÙ EKOLOGICKÉ TECHNIKY
V. A. Dubrovin, V. G. Mironenko
Národní zemìdìlská univerzita Kyjev
V souèasném zemìdìlství se více aktualizují problémy
ekonomického a ekologického smìru. Jen za posledních
100 let se obsah humusu v pùdì zmenšil v prùmìru z 4,2
na 3 %. Množství energie, které se vkládá do pùdì pøi výrobì rostlinných produktù, se zvýšilo více než 20krát a již
pøevyšuje energetický práh devastace pùdy (viz obr. 1).
Skoro tøetina orné pùdy Ukrajiny je vystavena vìtrné a
vodní erozi, na jejich znaèné èásti roèní ztráty orné pùdy
stokrát pøevyšují pøípustné ztráty (2 t.ha-1). Koeficient efektivity využití úrodnosti pùdy se celkem zmenšil ze 4 na 1,5
– 2krát.
Pro následující zvýšení efektivity zemìdìlství má zvláštní
význam racionální využití mechanizaèních prostøedkù technologických procesù a rovnìž i øešení výše uvedených problémù.
5
4,5
4
3,5
3
2,5
2
1,5
1
0,5
0
g, kPa .100
j, %
w 10, q/hà
1900 1920 1940 1960 1980 roky
Obr. 1: Ukazatele efektivity zemìdìlství za posledních 100 let
Analýza stavu problému
Jedním z hlavních ukazatelù úèinnosti techniky
v rostlinné výrobì je výkonnost strojnì-traktorového agregátu (MTA). Bohužel další rùst výkonnosti základních výkonnostních složek MTA se zdržuje øadou jak objektivních, tak subjektivních pøíèin.
Zvýšení šíøky pracovního zábìru bylo dlouhou dobu
nejvíce atraktivním smìrem zvýšení výkonnosti. Pracovní
zábìr se zvyšoval (dosahuje více než 24 m) hlavnì díky
nárùstu výkonu agregátu a snížení mìrného odporu pracovních orgánù.
Hlavními dùvody toho, proè další zvýšení jednotkového výkonu zemìdìlského traktoru je neefektivní, jsou:
•
•
•
•
pøekroèený pøípustný tlak pojízdných systémù na
pùdu (0,3 – 1,9 kg/cm2) pro pùdy s rùznou poèáteèní hutností a vlhkostí více než 18 %);
71
pøekroèený (viz obr. 2) pøípustný koeficient složitosti výkonu práce, který se podle údajù [1] rovná
0,31;
snižuje se spolehlivost uskuteènìní technických
operací v optimálních termínech kvùli možnému
selhání vysoce výkonné techniky ve srovnání s ménì
výkonnou, ale kvantita neznamená více. Tomu nasvìdèuje i technické zabezpeèení zemìdìlské výroby ve vyspìlých zemích na konci 20. století (viz
obr. 3);
rùst ceny nové techniky pøevyšuje rùst jejího výkonu více než 2,3krát [2].
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Známé cesty snížení mìrného odporu – vytvoøení nových pracovních orgánù s optimálními délkovými a uzlovými rozmìry, využití nových materiálù a povrchù, využití
vibrací a kmitù, pøenos na pracovní orgány maziva a elektrického pole – výraznou efektivitou se neliší.
0,32
0,31
0,3
0,29
0,28
0,27
0,26
0,25
0,24
40
80
120
160
ê.ñ.
Obr. 2: Závislost koeficientu složitosti provedení práce na výkonu traktoru
Jak vyplývá z výše zmínìného a také proto, že zbyteèné
zvìtšení pracovní šíøky vede k narušení procesu kopírování povrchu pole, ztížení práce, servisu a dopravy, další zvýšení pracovní šíøky zemìdìlských strojù je možné považovat za neefektivní.
Rychlost pohybu zemìdìlského agregátu se omezuje
dynamikou svislých pohybù pracovních orgánù strojù (pøevyšují pøípustné hranice pøi pohybu agregátu po poli
s rychlostí 12 km.hod-1) a zvýšení hmotnosti agregátu.
Hlavními zpùsoby zvýšení pracovní doby stroje je zvýšení doby trvání pracovní smìny, snížení ztrát na technickou obsluhu agregátu a pøejezdy naprázdno, zvýšení spo-
lehlivosti techniky. Zvýšení doby trvání smìny se omezuje
zákoníkem práce a fyzickými možnostmi mechanizátora.
Náklady na zvýšení spolehlivosti techniky pøi dosažení
urèité úrovnì (orientaènì pøi koeficientu spolehlivosti
0,975) se prudce zvyšují. Podle údajù [2] rùst ceny dominuje nad patøièným zvýšením støedního napracování za
nefunkènost zemìdìlské techniky 7,4krát.
Touto cestou tradièní technické faktory zvýšení efektivity rostlinné výroby jsou prakticky vyèerpány a zátìž mechanizátora v mnohých pøípadech je na hranici jeho psychických a fyzických možností
1 20
80
p rùm ìrný vý ko n trak toru (k)
prùmìrná výmìra na 1 traktor (ha)
90
70
60
50
40
30
20
10
0
Anglie
Nìmecko
Obr. 3:
Francie
1 00
80
60
40
20
0
Ukrajina
An glie
Ukazatelé využití zemìdìlské techniky
a)
zátìž jednoho fyzického traktoru
b)
støední výkon motoru
72
Nìm eck o
Francie
Uk rajin a
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Cíl výzkumu:
Zvýšení efektivity zemìdìlství pomocí kvalitního prùbìhu mechanizovaných procesù na základì operativního
øízení práce strojù.
Výsledky výzkumu:
Hlavní faktory technologických procesù a jejich možný
vliv na efektivitu rostlinné výroby pro zajištìní kvalitního
splnìní hlavních pracovních procesù jsou pøedstaveny v tab.
1. Analýza uvedených údajù ukazuje na to, že pro zvýšení
kvality práce strojù v rostlinné výrobì je nutné øešit tøi hlavní problémy:
•
zajistit operativní kontrolu technického stavu a pracovních procesù strojù;
•
øešit otázky pøesnosti øízení mobilních agregátù;
•
zajistit operativní øízení pracovních orgánù strojù
podle racionálního algoritmu.
Výsledky dokonèeného výzkumu a zavedení studie kontroly a øízení pracovními procesy zemìdìlských strojù
v praxi jsou v tab. 2.
Tabulka 1: Hlavní faktory možného zvýšení efektivity rostlinné výroby
Technologický
proces,
Ukazatelé kvality
hmot. koeficient
Aplikace hnojiv aplikaèní norma
homogenita
0,09
aplikace
Orba
Setí
0,07
0,2
Aplikace
tekutých
chemikálií
0,09
Sklizeò úrody
0,22
hloubka orby
zapracování
rostlinných reziduí
hloubka setí
norma setí
pøímost øádkù
aplikaèní norma
stejnomìrnost
aplikace
Vliv kvality
provedení
na úrodu
poloha dávkovaèe
0,37
smìr pohybu agregátu
0,32
èetnost otáèení pracovních
0,31
orgánù, atd.
poloha pracovního orgánu
0,51
Hlavní faktory øízeného
pùsobení na kvalitu
smìr pohybu agregátu
0,23
poloha secího orgánu
poloha dávkovaèe
smìr pohybu agregátu
selhání a poruchy
poloha dávkovaèe
smìr pohybu agregátu
selhání a poruchy
0,24
0,45
ztráty a poškození selhání a poruchy
smìr pohybu kombajnu
Uskuteènìný výzkum dovolil urèit základní požadavky
pro prostøedky operativní kontroly a øízení pracovními postupy zemìdìlských strojù, stanovit možnou elementární
bázi pro praktické øešení stanoveného úkolu a vyslovit následující pøedpoklady ohlednì vývoje vytèeného smìru:
•
pøi nasycení technikou problém zvýšení úrovnì me
chanizace se nahrazuje problémem zvýšení úrovnì
mechanizace a automatizace pracovních procesù;
•
rychlý vývoj mikroprocesorové techniky a její zavedení do rùzných oblastí výroby pøivede k vytvoøení nízkonákladových a výkonných místních systémù operativní kontroly a øízení pracovními procesy zemìdìlských strojù a zaøízení;
•
objektivní inertnost (odolnost) vývoje zemìdìlství
a složitost stanovení zákonù øízení výkonnosti každého konkrétního úseku pole nedovoluje v nejbližší
dobì udìlat velké zrychlení zavedení lokálnì dáv-
0,22
0,37
0,32
0,31
0,73
0,08
Potenciálnì
možný
úèinek
snížení
spotøeby
hnojiv na
50 – 70 %
snížení
spotøeby
paliva
do 20 %
zvýšení
úrody
do 15 %
snížení
celkových
nákladù o
10 – 30 %
snížení
ztrát obilí
do 20 %
kovacích systémù zemìdìlství, ale tento proces bude
stále postupným.
Závìry
•
•
•
73
Energetický výkon zemìdìlství se snížil za poslední století skoro 2krát.
Rozpracované prostøedky operaèní kontroly a øízení pracovními postupy strojù dovolují zabezpeèit
zvýšení pracovní výkonnosti do 20 %, snížit spoøebu paliva a technologických materiálù na 15 –
20 % a získat technologický efekt do 30 USD/ha.
Vybavení MTA prostøedky operativní kontroly a øízení dovoluje zvýšit kvalitu technologických operací a snížit škodlivý antropogenní vliv techniky na
životní prostøedí.
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Tabulka 2: Výsledky dokonèených výzkumù a zavedení prostøedkù operativní kontroly a øízení
pracovními procesy strojù
è.
Název zpracování
1. Systém základní
kultivace pùdy
spirálovitì
2. Systém kontroly setí
semen obilovin SAK-V
3. Komplet zaøízení pro
dávkovanou aplikaci
umìlých hnojiv
4. Systém stabilizace
postøikovacího rámu
5. Systém kontroly ztrát
obilí bìhem skliznì
6. Ukazatel vlhkosti obilí
7. Zaøízení na prevenci
havarijního vypouštìní
oleje z hydraulickém
systému kombajnu
8. Prostøedky øízení
energetickými režimy
práce agregátu stroje a
traktorù
Novost
Úroveò a místo zavedení
øešení
patent RF výrobní zkouška GSKTB
2032297 PO „Odesskij závod s-ch.
mašinostrojenija“
patent UA pøijímací zkoušky, OAO
25890A
„Závod Fregat“ mìsto
Pervomajsk
patent UA státní zkoušky, NPO
26861
„Chimavtomatika“
Severodoneck
výrobní pøezkoumání
Úèinek zavedení
zvýšení výkonnosti
do 20 %
1000 karb. (ceny
r.1992) na jeden
systém za sezónu
16470 tis. karb. (ceny
r. 1994) na jednu sadu
za sezónu
do 10 tis. høiven
za sezónu
patent UA výrobní zkouška, pokusní snížení ztrát obilovin
291184
farma IMESCH
na 0,25 %
„Marjanovka“
výroba malých sérií,
1200 høiven
Mironovskij institut obilí (cena r. 1999) na
V.M.Remesla a jiné
jeden pøístroj roènì
výrobní zkouška,
nebyl stanovován
NNC „IMESCH“
A.S.SSSR
1463536,
1583005
patent UA
49986
9. Unifikované èidla úrovnì technologických
materiálù
10. Systém sestrojení
patent UA
kartogramù úrodnosti
49932A,
pole a místnì dávkované patent UA
55667A
obdìlávání
výrobní zkouška,
APCH „Okabrskij“
Kijevskaja oblast
snížení ztrát paliva
15 – 20 %
výrobní zkouška,
PO „AutomatikaAnalitpribor“ Sverdlovsk
výrobní zkouška
APCH „Promyò“
Kijevskaja oblast
nebyl stanovován
Literatura
1. LINEVIÈ, V. V.: Tarifikace práce zemìdìlských
podnikù. M.Kolos, 1987, 143 s.
2. ÈEREPANOV, S. S., CHALFIN, A. M.: Problémy
zvýšení technické úrovnì a spolehlivost zemìdìlské techniky. Technika v zemìdìlství – 1990, è. 6 – s. 3 - 5
74
152,6 høiven/ha
(ceny r. 1997)
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Àííîòàöèÿ: Óïðàâëåíèå ðàáî÷èìè ïðîöåññàìè ýêîëîãè÷åñêîé òåõíèêè
Ðàññìîòðåíà âîçìîæíîñòü ðîñòà ýôôåêòèâíîñòè ìåõàíèçèðîâàííîãî çåìëåäåëèÿ
çà ñ÷åò ïîâûøåíèÿ êà÷åñòâà âûïîëíåíèÿ òåõíîëîãè÷åñêèõ ïðîöåññîâ íà îñíîâå
îïåðàòèâíîãî óïðàâëåíèÿ ðàáî÷èìè ïðîöåññàìè ìàøèí
Summary: Management of working processes of ecological technology
Possibility of growth of efficiency of the mechanized agriculture is considered due to upgrading implementation of technological processes on the basis of operative working processes control.
Anotace
Zkoumá se možnost efektivity mechanizovaného zemìdìlství pøi zvýšení kvality uskuteènìní technologických procesù na
základì operaèního øízení pracovními procesy strojù.
Kontaktní adresa:
Prof. Valerij Aleksandroviè Dubrovin, DSc.
Národní zemìdìlská univerzita Kyjev, ul. Geroiv Oborony 15, 03041, Kyjev
tel.: 38044 2678562, e-mail: [email protected]
75
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
PALIVÁØSKÉ VLASTNOSTI METYLESTERU ØEPKOVÉHO OLEJE
M. Polák
Èeská zemìdìlská universita v Praze
1. Úvod
Z obnovitelných zdrojù mohou, coby náhrada klasických
ropných paliv pro spalovací motory, být využity rostlinné
oleje. Èisté, neupravované oleje však není možné, díky jejich vlastnostem, použít. Jako nejvhodnìjší úprava se jeví
esterifikace nebo esterifikace + míšení s ropnou naftou.
Esterifikace je konverzní proces založený na reakci rostlinného oleje s methanolem za pøítomnosti katalyzátoru.
Výslednými produkty jsou glycerin a bionafta (chemicky
methyl ester). Toto palivo se nazývá „bionafta 0. generace”. Vlastnosti takto upraveného oleje umožòují jeho použití v konvenèních spalovacích motorech s minimálními
úpravami, nutnými zvláštì v palivovém systému. Avšak i
zde existuje øada problémù s nedokonalým spalováním a
s polymerizací, jež zabraòují jeho širšímu využití.
Další cestou pro vyžití rostlinného oleje je míšení methylesteru (v našem pøípadì øepkového oleje - MEØO)
s ropnou naftou. Vlastnosti takovéhoto paliva jsou již velice blízké vlastnostem komerèní nafty. Smìs se skládá z 30
– 36% methylesteru øepkového oleje a zbytek tvoøí pøíslušná ropná frakce a ostatní additiva dle ÈSN 65 6508.
Toto palivo se nazývá “bionafta II. generace” a splòuje paliváøské a ekologiké požadavky, napø. biologickou rozložitelnost.
Využívání bionafty ve standardních vznìtových motorech pøináší snížení množství emisí oxidu uhelnatého, nespálených uhlovodíkù (kyslík obsažený v palivu umožòuje dokonalejší spalování), množství nespálených uhlovodíkù a oxidù síry (bionafta obsahuje ménì než 24 ppm síry).
Emise oxidù dusíku jsou nìkdy nižší, nìkdy vyšší,
v závislosti na motoru a jeho provozu.
2. Material a metody
Zkoušky byly provádìny na neupravovaných motorech
AVIA 712.18 a ZETOR 7701 podle metodiky 13 bodového testu EHK R49 (ÈSN EN ISO 8178-4). Tento zkušební
cyklus je používán u tìžkých vznìtových motorù, napø. traktorových. V prùbìhu zkoušky jsou ovìøovány parametry v
5 rùzných zatìžovacích režimech pøi støedních a jmenovitých otáèkách vèetnì 3 volnobìžných režimù.
Pro mìøení bylo použito následujících mìøících pøístrojù a zaøízení:
Výkonové brzdy: Elektrický víøivý dynamometr
Dodávky paliva: Hmotnostní automatické palivomìry
s možností pøepínání 0-50g a 0-100 g.
Kouøivost: Opacimetr HARTRIGE MK3
Plynné emise: Ètyøkomponentní analyzátor NDIR INFRALYT 4000 s rozsahy:
CO 0-10%, CO2 0-20%, HC 0-5000ppm, O2 0-21%
Emise NOx: URAS 2T, plynový analyzátor NDIR : 05000ppm
Motory:
AVIA 712.18, zdvihový objem:VM = 3.595 dm3
ZETOR Z-7701, zdvihový objem: VM = 3.922 dm3
Seøizovací parametry motoru jako napø. vstøikovací tlak,
úhel pøedvstøiku, odpovídaly základnímu nastavení od výrobce.
Pro zkoušky byly vybrány palivové smìsi s rùzným obsahem alkoholu. jako základní a porovnávací palivo byla
použita bionafta NATURDIESEL dle ÈSN 65 6508. Popis
a složení jednotlivých smìsí je v tab. 1.
Mìøení byla provádìna v laboratoøi Katedry automobilù
a traktorù, Technické fakulty ÈZU v Praze. Pøed zahájení
provozních zkoušek byly provedeny detailní analýzy všech
zkoušených vzorkù paliv. Analýzy provedl Prof. Ing. Jiøí
Kováø, Csc. na Katedøe chemie, Agronomické fakulty ÈZU
v Praze. Na základì elementární analýzy vzorkù je možné urèit výhøevnost palivové smìsi. Další dùležité parametry jako je hustota, viskozita, destilaèní køivka, apod. byly
rovnìž provedeny. Výsledky tìchto analýz jsou v tab. 1.
Výsledky mìøení
Hodnocení paliváøských vlastností
Základní palivo NATURDIESEL (0% alkoholu) plnì odpovídá ÈSN 65 6508, obsah MEØO je podle zákonného
pøedpisu vyšší než 30%. Rovnìž tak chemické a fyzikální
vlastnosti (C.F.P.P. – bod zákalu) jsou v normì. Lze øíci, že
toto palivo pøedstavuje kvalitní bionaftu.
Vyšší obsah ethanolu znamená snížení výhøevnosti (výhøevnost ethanolu je pouze 27 332 kJ/kg), nižší poèátek
destilace a vyšší obsah vody. Chladové vlastnosti (zvláštì
C.F.P.P.) jsou v normì
Hodnocení motoráøských a emisnich vlastností
Výsledky zkoušek vybraných výkonových a emisních
parametrù motorù jsou znázornìny jako grafické závislosti jednotlivých parametrù na obsahu alkoholu. Všechny hodnoty jsou pøepoèítány na standardní atmosférické podmínky.
76
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Tab.1.: Vybrané parametry palivových smìsí
Parametr
Hustota pøi 15°C
Palivová smìs / obsah ethanolu (%)
Unit
kg/m
3
2
0%
1%
2%
4%
6%
8%
832,15
834,2
831,47
829,97
831,2
830,2
Viskosita pøi 40°C
mm /s
2,747
2,627
2,593
2,47
2,522
2,392
Výhøevnost
kJ/kg
42 134
41 955
41 780
41 444
41 125
40 822
Destilaèní køivka
poèátek destilace
°C
187
79
80
76
79
79
10% bod
°C
210
198
201
191
190
190
50% bod
°C
283
269
271
270
270
295
95% bod
°C
385
345
354
339
344
343
Anilinový bod
°C
71
72
65
62
73
74
54,3
58,5
57,3
59,8
61,7
59,4
Cetanové èíslo (dle ASTM D 4737)
45,919
50,52
48,135
51,431
53,34
51,16
Èíslo zmýdelnìní (mg KOH/g)
61,720
57,063
55,677
52,964
54,981
52,332
Esterové èíslo
61,442
56,796
55,280
52,7156
54,687
52,038
32,47
-
29,21
27,86
-
27,5
0,278
0,294
0,278
0,249
0,294
0,294
ppm
267
379
267
278
1200
1600
°C
-15
-15
-17
-19
-18
-24
Bod tuhnutí
°C
-31
-34
-34
-34
-36
-38
Bod vzplanutí (dle P.M.)
°C
61
53
58
55
51
49
Dieselùv index
Obsah MEØO
%
Èíslo kyselosti (mg KOH/g)
Obsah vody (dle. Carl-Fischera)
Chladová kriteria
C.F.P.P. (ztráta filtrovatelnosti)
Výkonové parametry
Emisní parametry
Redukovaný výkon: ani u jednoho z motorù nebyly zaznamenány významné zmìny v celkovém výkonu motoru
v závislosti na obsahu ethanolu ve smìsi.
Kouøivost: vzhledem k velkému rozptylu namìøených
hodnot nelze zcela jednoznaènì urèit trend této složky. V
zásadì lze øíci, že kouøivost klesá se vzrùstajícím podílem
alkoholu (obr. 1). A to zøejmì díky nižší viskozitì, která
zapøíèiòuje lepší rozprášení vstøikovaného paliva. Obecnì
je však kouøivost u motoru ZETOR zhruba polovièní
v porovnání s motorem AVIA, patrnì díky vyšší teplotì spalovacího prostoru a tím i lepšího spalování
Mìrná spotøeba paliva: Byl zaznamenán pouze nepatrný nárùst mìrné spotøeby paliva se vzrùstajícím podílem
alkoholu ve smìsi, což je zapøíèinìno nižší výhøevností a
nižší viskozitou smìsi s alkoholem.
Teplota výfukových plynù: Se zvyšujícím se podílem ethanolu ve smìsi teplota spalin mírnì klesala. Dùvodem je
zøejmì vysoké výparné teplo ethanolu, které odvádí teplo
ze spalovacího prostoru.
77
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Emise CO - vážený prùmìr
Kouøivost - vážený prùmìr
18,00
14,0
AVIA
AVIA
Zetor
10,0
Zetor
16,00
CO (g/kWh)
Kouøivost (H.S.U.)
12,0
8,0
6,0
4,0
14,00
12,00
2,0
10,00
0,0
0%
1%
2%
4%
6%
0%
8%
1%
Obr. 1: Kouøivost
4%
6%
8%
Obr. 2. Celkové množství CO
Emise NOx
Emise HC - vážený prùmìr
0,40
8,00
AVIA
0,30
Zetor
NOx (g/kWh)
HC (g/kWh)
2%
Koncentrace ethanolu
Koncentrace ethanolu
0,20
0,10
AVIA
6,00
Zetor
4,00
2,00
0,00
0,00
0%
1%
2%
4%
6%
0%
8%
1%
2%
4%
6%
8%
Koncentrace ethanolu
Koncentrace ethanolu
Obr. 3. Celkové množství HC
Obr. 4. Celkové množství NOx
Emise CO: V obou pøípadech byl zaznamenán nárùst
množství CO se vzrùstající koncentrací ethanolu ve smìsi
(obr.2). Obecnì je u motoru ZETOR množství CO vyšší
než u motoru AVIA.
snížení ještì významnìjší (až 50%! v porovnání s bionaftou
bez pøídavku alkoholu). Avšak s dalším zvyšování podílu
ethanolu ve smìsi narùstá i množství NOx. (obr. 4)
Emise HC: Nespálené uhlovodíky vznikají podobným
mechanismem jako CO. Kromì negativního vlivu na životní prostøedí však znamenají energetickou ztrátu. Spálením tìchto uhlovodíkù by se totiž zvýšilo množství tepla
pøivedeného do obìhu.
3. Diskuse
Oba motory vykázaly vyšší množství nespálených uhlovodíkù se zvyšujícím se podílem alkoholu ve smìsi. Patrnì
v dùsledku ochlazování spalovacího prostoru výparným
teplem ethanolu (obr. 3)
Emise NOx: Oxidy dusíku vznikají jako produkt oxidace
vzdušného kyslíku ve spalovacím prostoru. Oxidace probíhá za zvýšených teplot a je endotermická.
Výsledky mìøení této složky emisí jsou velmi zajímavé.
Podstatný pokles (80% v porovnání s 0% paliv. smìsí) byl
zjištìn u motoru ZETOR. Kdežto u motoru AVIA bylo toto
Výsledky experimentu jsou shrnuty a prezentovány
v podobì grafických závislostí množství emise na koncentraci alkoholu v palivové smìsi. Vzhledem k velkému poètu namìøených hodnot byla celková množství emisí sumarizována pøepoètem pomocí váhových koeficientù dle
metodiky EHK R49. Cílem experimentu bylo ovìøit vliv
pøídavku ethanolu do bionafty. Na základì pøedchozích
experimentù bylo možno oèekávat, že optimální množství
je mezi 0% a 10% ethanolu v bionaftì. Mìøení byla provádìna s palivy obsahujícími 0, 2, 4, 6 a 8% ethanolu.
V prùbìhu zkoušek se však ukázalo, že k významnému
snížení emisí dochází již pøi malé obsahu ethanolu. Z tohoto
dùvodu bylo provedeno dodateèné mìøení s 1% smìsí.
78
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Problémem palivových smìsí je jejich stabilita z hlediska
mísitelnosti jednotlivých složek. Voda obsažená v ethanolu
totiž zapøíèiòuje, že alkohol pøestává být s bionaftou mísitelný. Z tohoto dùvodu je nutné do smìsi pøidávat tzv. kosolvent, který stabilitu zajistí. V experimentu byl jako kosolvent použit terciální butanol (TBA). Avšak cena této látky
je pomìrnì vysoká, takže její narùstající množství zvyšuje
cenu palivové smìsi.
Bioethanol pro potravináøské úèely je z dùvodu odstranìní vyšších alkoholù nároèným zpùsobem rafinován. Požadavky na palivový líh však nejsou tak pøísné, takže by
bylo možno pøi výrobì tuto operaci odstranit a ušetøit tak
èást výrobních nákladù.
4.Závìr
Na základì výše uvedených výsledkù lze øíci, že nevhodnìjší palivovou smìsí je bionafta + 2% ethanolu. Toto množství ethanolu významnì snižuje množství emisí NOx. U
motoru AVIA na 50% hodnoty namìøené s bionaftou bez
pøídavku ethanolu. U motoru ZETOR je to 80% pùvodní
hodnoty. Rovnìž v pøípadì kouøivosti je situace pøíznivá.
Výkonové parametry jsou témìø konstantní. Nebyl zaznamenán významný nárùst mìrné spotøeby paliva. Avšak byla
namìøena vyšší koncentrace nespálených uhlovodíkù se
zvyšujícím se podílem ethanolu ve smìs. Z tohoto dùvodu
jsou výhodnìjší smìsi s menším obsahem ethanolu, což
opìt odpovídá bionaftì s 2% ethanolu. Vyšší obsah není
žádoucí ani z hlediska paliváøského ani z hlediska ekonomického, protože vyšší obsah ethanolu ve smìsi znamená
nárùst ceny paliva v dùsledku nutnosti pøídavku kosolventu.
V porovnání s komerènì dostupnou ropnou naftou je celkové množství emisí u tìchto palivových smìsí (zvláštì
s nižším obsahem ethanolu) ve všech pøípadech nižší. Tímto
zpùsobem lze docílit splnìní emisních limitù i u starších
typù motorù.
ABSTRAKT: Èlánek shrnuje výsledky provozních zkoušek palivových smìsí bionafty s rùznými pøídavky kvasného lihu.
Provozní zkoušky byly provádìny na motorech AVIA 712.18 a ZETOR 7701. Jako výchozí a porovnávací palivo byla
použita bionafta NATURDIESEL dle ÈSN 65 6508 s obsahem 30% methylesteru øepkového oleje (MEØO).
Z výsledkù experimentu vyplývá, že nejvhodnìjší palivovou smìsí je bionafta s pøídavkem 2% ethanolu. Tento pøídavek
významnì snižuje množství emisí NOx. U motoru AVIA na 54% a u motoru ZETOR na 88% celkového množství namìøeného s èistou bionaftou. Pøíznivých výsledkù bylo dosaženo rovnìž v pøípadì kouøivosti. Rozdíl mezi výkonovými parametry motorù u jednotlivých smìsí nebyl zaznamenán. Rovnìž nebyl zaznamenán významný nárùst mìrné spotøeby paliva.
Vyšší podíl ethanolu ve smìsi však znamenal vyšší množství oxidu uhelnatého a nespálených uhlovodíkù v kouøových
plynech. Z tohoto hlediska jsou výhodnìjší smìsi s menším obsahem alkoholu, což opìt odpovídá bionaftì s 2% ethanolu.
Kontaktní adresa:
Ing. Martin Polák
Èeská zemìdìlská univerzita, Technická fakulta
Katedra mechaniky a strojníctví
Kamýcká 129, Praha 6
e-mail: [email protected]
79
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
KONOPÍ, EKONOMIKA A PERSPEKTIVA PÌSTOVÁNÍ V ÈR
V. Sladký
KPS Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha
Omezený rozsah pìstování konopí v ÈR (v souèasnosti
jen na nìkolika stech hektarech v øadì podnikù), nedává
mnoho možností k solidnímu stanovení nákladovosti
a ekonomické výhodnosti. Urèitou pøedstavu o problému
mùže však dát kalkulace pøevzatá z Nìmecka, kde se konopí pìstuje v rozsahu kolem 4 000 ha a kterou uvádí Ing.
Bednáø, øeditel VÚLV, Šumperk. Pro praktické použití tìchto informací u nás je nutno uvedené údaje upravit, protože
vìtšinou nákladové položky jsou v ÈR podstatnì levnìjší. Tabulka T l pøepoèítává nìmecké pìstební a výrobní
náklady v EURech na Kè kursem 1 : 31,2. Vstupem do
EU se však postupnì rozdíly v nákladovosti budou urèitì
vyrovnávat. Údaje získané v zahranièí doplòuje i teoretická kalkulace výrobních nákladù vypracovaná ve VÚZT Praha Ruzynì, údaje o cenì konopného vlákna nakupovaného z Holandska pro výrobnu interiérù automobilù firmou
Borgers, a.s., Rokycany. Ekonomiku ovlivòuje i cena pazdeøí jako paliva nebo steliva
Údaje ze SRN pro tabulku T 1 pøi výnosu 6 t stonkù
konopí na ha pøi 31,2 Kè/EUR:
Investice na zpracovatelský
závod…………3, 555 mil EUR ……………110,9 mil Kè
Výkonnost tovární
zpracovatelské linky….1,8 t/h…(.7 200 t/rok) z 1 200 ha
Prùmìrný výnos suchých, vyrosených konopných stonkù 6t/ha ve SRN dává:
èistého vlákna….….1 500 kg/ha po 0,51 EUR……765,EUR/ha…….23 868,- Kè/ha
èistého pazdeøí a)…3 300 kg/ha po 0,051 EUR…..168,EUR/ha……. 5 242,- Kè/ha
nebo
baleného pazdeøí b)..3 300 kg/ha po 0,229 EUR….756,EUR/ha…….23 578,- Kè/ha
b) pazdeøí jako
stelivo….. 1 521,- EUR/ha………47 455,- Kè/ha
Paradoxnì tak o efektivitì pìstování a zpracování konopí ve SRN rozhoduje zpùsob zpracování a využití konopného pazdeøí, které dosahuje v našich cenách 1,6 Kè/
kg jako surovina pro papírny nebo palivo, nebo až 7,- i
více Kè/kg jako podestýlka pro domácí zvíøata v rùznì
velkém balení.
Z údajù vyplývá, že se ze 6 tun sklizených stonkù konopí vyrobí 4,8 t užitných výrobkù a mìlo by zbývat 1,2 t
doplòkovì využitelných odpadù. Z vìtší èásti se však tady
jedná o blíže nespecifikované ztráty pøi zpracování a odrol.
Zpùsob jejich využití, na pøíklad jako paliva, se neuvádí.
Podrobnìjší pøehled nákladovosti výroby konopí
v Nìmecku uvádí tabulka T l.
Z tabulky 1 vyplývá, že v Nìmecku jsou náklady na pìstování a sklizeò konopí na jedné stranì a na jeho zpracování v tírnì na stranì druhé pøibližnì stejné. To bude smìrodatné i pro naše výpoèty, protože pøesnìjší ekonomiku
tírenského zpracování u nás pro nedostatek podkladù
nebylo možno vypracovat. Tírna v Kácovì zatím konopí
nezpracovává.
Ekonomika pìstování konopí v Èeské republice
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, odbor technologie a ekonomiky Praha – Ruzynì, vypracoval vzorové technologické postupy a ekonomiku pìstování a skliznì prùmyslových a energetických rostlin a z nich uvádím tabulku T 2 s výsledky ekonomické analýzy nákladovosti pìstování konopí v ÈR pøi uvažovaném výnosu suchých, vyrosených stonkù 10 t/ha, (prùmìrná výnosnost konopí na
pozemcích sledovaných podnikem AGRITEC, s.r.o, Šumperk byla v posledních létech kolem 12 tun suché hmoty
po hektaru).
(Cena l kg vlákna z tírny ve SRN ….. 0,51 EUR/kg
…….15,9 Kè/kg)
Hrubý finanèní výnos z hektaru konopí podle zpùsobu
využití pazdeøí:
a) pazdeøí jako
palivo …… 933 EUR/ha……….29 110,- Kè/ha
80
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Tab. 1:
Výrobní náklady konopí a konopného vlákna v Nìmecku v roce 2000
Výrobní operace
Náklady ( EUR/ha)
Prostý pøepoèet
I. Pìstování a sklizeò
Osivo
162,4
Pøíprava pùdy, setí
125,-
5 067,3 900,-
Hnojivo a hnojení
110,-
3 432,-
Seèení, krácení a obracení stonkù
125,-
3 900,-
Sbìr a lisování stonkù, odvoz
120,-
3 744,-
Pachtovné
125,-
3 900,-
Uskladnìní
60,-
1 872,-
Celkem pìstebnì-výrobní náklady
945,-
29 484,-
II. Zpracování v závodì- tírnì
Mzdy a ostatní osobní náklady
300,-
9 360,-
Všeobecná režie
90,-
2 808,-
Odpisy tírenské linky
275,-
8 580,-
Elektrická energie
75,-
2 340,-
Úroky z úvìrù
65,-
2 028,-
Vedlejší náklady
90,-
2 808,-
Expedice
65,960,-
2 028,29 952,-
Celkem zpracovatelské náklady
III. Celkové výrobní náklady na
vlákno a pazdeøí a tržby
1 905,-
59 436,-
Tržba za jakostní vlákno (prùmìr)
765,-
23 868,-
Tržba za balené pazdeøí (prùmìr)
582,1 343,-
18 158,42 026,-
663,-
20 686,-
Náklady celkem
Tržby celkem
+ Dotace na výrobu i zpracování
IV.Celkové pøíjmy
V.Spoleèný hrubý zisk pro pìstitele i
zpracovatele pøi dotaci
VI. Spoleèná ztráta pro pìstitele i
zpracovatele pøi absenci dotace
2 006,-
62 712,-
101,-
3 275,-
562,-
81
17 410,-
(Kè/ha)
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Tab.2: Orientaèní pìstebnì-výrobní náklady stonkù konopí v Èeské republice
UKAZATEL
JEDNOTKA
NÁKLADY
Organická hnojiva
Kè/ha
765,-
Prùmyslová hnojiva a vápno
Kè/ha
2 796,-
Osivo
Kè/ha
6 600,-
Chemické pøípravky
Kè/ha
-
Pøímý materiál celkem
Kè/ha
10 161,-
Mechanizované práce, traktory, náøadí
Kè/ha
4 281,-
Ostatní variabilní náklady
Kè/ha
428,-
Variabilní náklady celkem
Kè/ha
14 872,-
Nájemné za pùdu
Kè/ha
350,-
Danì
Kè/ha
410,-
Odpisy strojù
Kè/ha
1 999,-
Odpisy a opravy staveb
Kè/ha
670,-
Úroky z úvìrù
Kè/ha
600,-
Podniková režie
Kè/ha
638,-
Fixní náklady celkem
Kè/ha
4 667,-
Celkové pøímé pìstebnì - výrobní náklady
(bez dotace)
Kè/ha
19 539,-
Výnos vyrosených stonkù
t/ha
10
Potøeba lidské práce
h/ha
7,3
Náklad na jednotku výroby
Kè/t
1 954,-
Komentáø k tabulce 2 :
Pøi výnosu 10 t/ha èiní pìstebnì výrobní nálady necelé
2 000 Kè/t, pøi stejném výnosu by èinily tyto náklady v
Nìmecku cca 4 100 Kè/t, tedy asi dvojnásobek. Ve stejné
relaci zùstávají i zpracovatelské náklady, které budou ÈR
èinit také asi 2 000 Kè/t. Pøi pøedpokládaných dotacích ve
výši 4 000 Kè/ha se pìstebnì výrobní náklady snižují na
cca 15 000 Kè/ha a na 1 500 Kè/tunu. Pøídavné dopravní náklady do tírny a urèitý nezbytný zisk a danì mohou o
zvýšit tuto pìstitelsko - výrobní cenu, ale zpracovatelský
podnik LENKA, s.r.o. v Kácovì byl ochoten vykupovat
dobøe vyrosené konopí za cenu až do 2 000,- Kè/t, což
pro zemìdìlský podnik by mohla být cena již celkem rentabilní, zvl᚝ pokud bude mít èasem k dispozici levnìjší
osivo, vhodnou mechanizaci na sklizeò a dostateèný rozsah pìstování pro její využití ve svém podniku, pøípadnì v
okolí.
Z 10 tun vyroseného konopí lze vyrobit:
2,5 tuny jednotného vlákna v hodnotì až 37 500 Kè/ha
pøi 15 Kè/kg, ale spíš jen v hodnotì 30 000 Kè/ha pøi
cenì 12,- Kè/kg a
6,5 tuny pazdeøí pøi cenì 1,5 Kè/kg od 9 750 Kè/ha
v hodnotì paliva až do 33 000 Kè/ha pøi cenì 6,- Kè/kg
baleného pazdeøí. 2 tuny zbývající hmoty pøedstavují urèité ztráty, ale nejménì 1 tunu spalitelného materiálu
v hodnotì 1 000 Kè/ha.
Závìry k pìstování a zpracování konopí na vlákno
v ÈR:
Pøi výnosu 10 tun suchých, vyrosených stonkù z hektaru
budou èinit pìstebnì –výrobní náklady pøibližnì 20 000,
Kè/ha a pøibližnì stejnì tak i zpracovatelské náklady, (nebo prùmyslová tírna je zaøízení zatím velice nákladné).
Celkem pøibližnì 40 000 Kè/ha, tj. 4 000 Kè/tunu. Otázkou je, zda z tohoto množství bude možno 2,5 t takto vyrobeného vlákna prodat za cenu kolem 15 000 Kè/t, jak
je obvyklé v cizinì, zda bude odpovídat jakostním požadavkùm vzhledem k malým zkušenostem s pìstováním a
zpracováním konopí. Spíše je tøeba uvažovat s cenou kolem 12 000 Kè/tunu použitelného, jednotného (neuspoøádaného) vlákna.
82
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Podnik BORGES, a.s. Rokycany zatím pro výrobu interiérù pro osobní automobily dováží holandské konopné
vlákno za cenu kolem 18 000 Kè/t, ale dostává nabídky
z Litvy na dodávky lnìného vlákna se stejnou použitelností v cenì kolem 12 000 Kè/t. Názory odborníkù se shodují na tom, že cena konopného vlákna k technickému využití by mìla být obdobná, tj. nižší než je cena èeského lnìného vlákna, která se pohybuje kolem 15 000 Kè/t.
Pøi cenì l2 000 Kè/t vlákna a 1 500 Kè/t pazdeøí by se
potom výnos 10 tun vyrosených stonkù z hektaru zhodnotil pøibližnì následovnì:
2,5 tuny vlákna………….….30 000,- Kè/ha
6,5 tuny pazdeø텅………. 9 750,- Kè/ha
1,- tuna spalitelný odpad….. 1 000,- Kè/ha
10,- tun celkem…………….40 750,- Kè/ha
Ze zhodnocení vyplývá, že bez dotace je pìstování konopí i pøi relativnì vysokém výnosu 10 tun suchých konopných stonkù z hektaru (v roce 2003 byl prùmìrný výnos Nìmecku 6 t/ha) je pìstování konopí v ÈR na samé
hranici ztrátovosti, nebo v pøedchozích výpoètech nebyly uvažovány nìkteré náklady charakteru režií, nìkteré
rizikové faktory a nutnost dosažení nezbytného zisku. (Farmáø Ing. Benedikt, Kladno uvádí celkovou ztrátu 30 000,Kè v roce 2003 pøi 10 ha rozsahu pìstování, tj. 3 000 Kè/
ha ).
Èerného Petra však u konopí tak drží pazdeøí, které pøi
výhodném zpùsobu zpenìžení mùže zajistit pøi pìstování a
zpracování konopí dostateènou rentabilitu. Navíc jsou tu
ještì možnosti v pøíštích létech získat dotace z rozpoètu
ÈR i z fondù EU, se kterými se dá poèítat v pøibližné výši
asi 4 000 Kè/ha.
Ekonomika pìstování konopí na semeno
Pìstování konopí na semeno (sklizeò v záøí) je dvojího druhu:
l. na uznané semeno k setí u pìstitelù, (cena až 40
Kè/kg pro monopol AGRITEC),
2. na zrno jako krmivo nebo k prùmyslovému zpracování (cena do 20 Kè/kg).
Pro bìžnou zemìdìlskou praxi pøichází v úvahu vìtšinou jen druhá možnost s realizaèní cenou 20 000 Kè/tunu
konopného zrna. Uznané osivo zajišuje u vybraných pìstitelù jen výsadní prodejce Agritec, s.r.o. Šumperk. Výnosy zrna se však pohybují zpravidla v rozmezí 350 kg/ha (
v roce 2003) do 600 až 800 kg/ha (v roce 2002). S ohledem
na zpùsob skliznì zrna sklízecí mlátièkou, která probíhá
zpravidla od poloviny záøí, dochází ke ztrátám na zbylých stoncích ve výši až 30%, nehledì na to, že kvalita
stonkù tím i vlákna je nižší než pøi optimální sklizni stonkù
na vlákno v polovinì srpna. Problémy nastávají zejména
se sušením stonkù na øádcích po vyrosení, které se vzhledem k poèasí opožïuje, což má vliv nejen na kvalitu stonkù, ale i na ztráty ze zdržení následných polních prací. Sta-
lo se, že se stonky po sklizni semene ani nestaèily sklidit a
musely se po rozdrcení zaorat.
Pøi pìstování a sklizni konopí na semeno se sice snižuje asi na polovinu náklad na osivo o cca 3 300 Kè/ha,
(seje se na širší øádky), ale snižuje se i výnos stonkù nižší
hustotou setí a vlivem klimatických pomìrù na 4 až 6 tun
z hektaru. Zároveò nelze oèekávat stejný výnos kvalitního
vlákna za cenu kolem 15 Kè/kg. Naopak pøibude náklad
na kombajnovou sklizeò ve výši kolem 2 100 Kè/ha, pøípadnì i náklad na desikaci, která se osvìdèila. Náklad na
odvoz zrna je v daném kontextu opomenutelný, nebo se
jedná o množství, které najednou snadno odveze z 10 ha
jeden nákladní automobil. Náklady na následnou sklizeò
stonkù zùstanou asi pøibližnì stejné jako pøi sklizni na vlákno, i když se zdá, že by mohly být nižší.
Pìstebnì-výrobní náklady se sníží z cca 19 500 Kè/ha
o cca 3 300 Kè/ha (osivo) na cca 16 200 Kè/ha, ale zvýší o
cca 2 l00 Kè/ha za kombajnovou sklizeò na cca 17 300
Kè/ha.
Pøi tržbì za semeno v rozsahu od 7 000 Kè/ha ( 0,35 t/
ha x 20 000 Kè/t) až do 12 000 Kè/ha ( 0,6t/ha x 20 000
Kè/t) a tržbì za stonky v cenì od 6 000 Kè/ha (4t/ha x
1500 Kè/t) do 9 000 Kè/ha (6 t/ha x 1500 Kè/t) se pøíjem
z jednoho hektaru konopí pìstovaného na semeno
s doplòkovým prodejem stonkù bude pohybovat v rozmezí
od 13 000 Kè/ha (7 000 + 6 000 Kè) do max. možných
asi 21 000 Kè/ha ( 12 000 + 9 000 Kè/ha). Pøedpokládá
se nižší cena za stonky sklízené v záøí v porovnání s cenou
za stonky sklízené v srpnu.
Pìstování konopí na semeno bude pro vìtšinu podnikù v ÈR rizikovou záležitostí z pìstebního i ekonomického hlediska a bude tudíž omezeno jen na jižnìjší oblasti
zaruèující vysoký výnos semene a dostateènì vhodné podmínky pro sklizeò stonkù v požadované kvalitì i v záøí.
Lepší situace bude pøi pìstování semene jako osiva.
Možnosti zlepšení ekonomického efektu pìstování konopí
Pøi sklizni konopí na vlákno v dobì jeho nejvìtšího
biologického vývinu (polovina srpna) je možné oddìlit
vrcholovou èást stonkù samostatným sklízeèem nebo první lištou sklízeèe stonkù se soustavou žacích lišt zvl᚝
do vedle jedoucího vozu a zpenìžit ji podstatnì výhodnìji
v prùmyslu léèivých rostlin nebo nápojù.
Pro výrobu netkaných textilií používaných
v automobilovém prùmyslu a pro papírenský prùmysl bude
možno snížit zpracovatelské náklady použitím jednodušších a levnìjších separátorù vláken a pazdeøí, než jsou
nákladné bìžné tírenské stroje nezbytné pro pøípravu vlákna pro textilní výrobu. Vyvíjí a zkouší se funkèní model
separátoru z Jihoèeských strojíren, Èeské Budìjovice –
Homole podle konstrukce Hévra a Benedikta. Toto zaøízení by mìlo pracovat v mobilním provedení pøímo u pìstitelù stejnì jako balièky pazdeøí pro podestýlku domácích
zvíøat. Bude tak možno lépe využít volných objektù na
83
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
zemìdìlských závodech s nižšími odpisovými sazbami pøímo u skladù pìstitelù, snížit dopravní náklady, zvýšit zamìstnanost na venkovì atd.
Hlavním ekonomickým faktorem je však zajištìní
vysokého výnosu stonkù výbìrem nejvhodnìjších pozemkù, intenzifikací pìstování, dostateèným hnojením, pøípadnì
závlahami (i napø.hnojivovým stabilizovaným fugátem
z bioplynových stanic) a použitím kvalitního, pøípadnì i
novì vyšlechtìného a levnìjšího osiva v ÈR). Také by se
mìla øešit dnešní vysoká cena osiva.
V oblasti sklizòové techniky dojde urèitì ke dokonèení vývoje sklizòových strojù, a to s vlastnostmi, které
v prvé øadì zajistí pokládat nakrácené stonky konopí
v optimálním stavu pro rosení, sušení, obracení a sbìr. Zda
jednou bude požadováno i dlouhé, rovnané konopné vlákno je otázka. Kdyby k tomu došlo, muselo by dojít k vývoji nového, speciálního sklizòového stroje (snopkovaèe)
a navazující technologie zpracování, která by se mohla
v nìkterých pøípadech pøenést z pole „pod støechu“. To
by umožnilo zpracovat stonky v tírnì na cennìjší „dlouhé“ vlákno požadované pro textilní zpracování. Také lze
oèekávat, že biologicko-chemický výzkum pøispìje ke zlepšení a urychlení procesu rosení stonkù. Potøebné akce se
neobejdou bez nìkterého zpùsobu finanèní pomoci v rámci
grantù a strukturálních fondù s ohledem na souèasnou finanèní nedostateènost zemìdìlských podnikù.
Dostane-li pìstování v ÈR zelenou, což záleží nejen od
politické vùle vlády (MZE, MMR a MPO), ale hlavnì od
trvalého zájmu potenciálních odbìratelù, mùže konopí
hrát èasem významnou roli v oblasti náhrady nadbyteèné
výroby potravin na zemìdìlské pùdì, rozvoje zamìstnanosti na venkovì, v prùmyslu a energetice i v oblasti výzkumu a vývoje. Tomuto vývoji a výzkumu by mohly pomoci urèité dotace z rozpoètu ÈR a èasem i od Evropské
Unie v rámci mezinárodní spolupráce.
bulka T 3.
Prognóza rozsahu pìstování konopí Èeské republice po
roce 2004
Formálnì z hlediska právních a rostlinolékaøských
pøedpisù ani z hlediska ochrany pøírody nestojí rozvoji
pìstování konopí u nás v uvedeném rozsahu nic v cestì.
Jediným omezením mùže být pouze nezájem potenciálních odbìratelù, kteøí v souèasné dobì využívají pro urèité druhy výroby naše lnìné, nebo spíše dovážené lnìné a
konopné vlákno a i do budoucna tento import budou nebo
nebudou ochotni naším konopným vláknem nahrazovat.
Rozhodování budou jistì ovlivòovat problémy technologického i ekonomického charakteru, to znamená nutnost
uskuteènìní urèitých zmìn v technologii zpracování a porovnávání cen našeho konopného vlákna s vláknem lnìným a cenou dovážené suroviny. Znaènou pøekážkou potøebného rozvoje v souèasné dobì je jednak vysoká cena
osiva, jednak absence vhodné mechanizace na sklizeò a
zpracování, nehledì na obecný negativní názor na konopí
vùbec.
V souvislosti s „krystalizací“ názorù na využívání konopného vlákna (zejména v oblasti prùmyslu,) se vytváøí
nìkolik center, která by mohla zpracovávat podle posledních odhadù 5 000 až 7 400 tun konopného vlákna roènì,
pøedevším ve formì koudele (jednotného vlákna) pro netkané materiály a kvalitní papír, pøípadnì i 2 000 až 2 600 tun
dlouhého vlákna pro textilní využití, pokud se vhodné vlákno u nás podaøí vyrobit. Poslednì uvedené množství tohoto vlákna by mohlo nahradit asi 50 % dosud dováženého
lnìného vlákna. O tom svìdèí následující tabulka T 3 uvádìjící prognózu výroby a užití konopného vlákna v ÈR.
Konopné pazdeøí i když je s pøedpokládanými 20 000 až
29 600 tunami za rok je sice objemovì závažnìjší než vlákno, tolik starostí nevytváøí, nebo v krajním pøípadì se spotøebuje jako stelivo nebo palivo za slušnou cenu bez vìtších problémù.
Øádovì se mùže v Èeské republice jednat o výmìru (ale
dobré) zemìdìlské pùdy v rozsahu od 5 000 až do 10 000
ha, na kterých by se konopí mohlo pìstovat, jak uvádí ta-
Tab. 3: Prognoza spotøeby konopných vláken a pìstebních ploch konopí v ÈR po roce 2004
Potenciální
zpracovatel
Výrobek
Borgers, Rokycany
Faurecia
Tábor
Interiéry aut
Lecotex, Interiéry aut
Množství
vlákna
(t/r)
Plochy pìstování (ha)
podle výnosu vlákna
(2,- t/ha)
(1,2 t/ha)
Region pro
pìstování
600 - 1000
500
až
830
Západní Èechy
300 - 500
150
až
430
Jižní Èechy
Reiter CZ Choceò
Interiéry aut
300 - 500
150
až
430
Východní Èechy
Juta,Technolen
Turnov,Olomouc
Pytlovina,lana
plachty
500 - 800
250
až
670
Východní Èechy
Olšanské papírny
Cigaret. papír
3000-5000
1 500
až
4 170
Vysoèina,Morava
Lenka-Kácov Pøádelny Jednotné vlákno, 2000-2600
pøíze
1 000
až
2 170
Støední Èechy,
Morava
3 550
až
8 700
Èeská republika
Celkem
6700
10400
až
84
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Poznámka:
Prvních pìt zpracovatelù mùže využívat jednotné vlákno (koudel), pøádelny (zpravidla
døíve jen dlouhé, („rovnané“) vlákno, nové
technologie však zpracují i rouno - jednotné
vlákno metodou „kotonizace“.
Obr.1: Porost konopí „BENIKO“ v okolí Telèe,
pìstitelka Kudrnáèová
Oblasti pìstování konopí by mìly být soustøedìny
v blízkosti zpracovatelských závodù, kterých, jak uvádí
tabulka 3 by mìlo být nejménì 5 až 6. Kapacity tìchto
podnikù budou zpøesnìny v budoucnosti, pøedpokládá se
však, že nejménì ètyøi by mohly být zøízeny v zemìdìlské
oblasti v centru pìstování a mìly by konopné, vyrosené
stonky vypìstované v blízkém okolí zpracovávat na krátké
vlákno – koudel a rùznì využitelné pazdeøí.
Obr.2: Èeská „farmáøskᓠtírna vyroseného konopí
systém Benedikt – Hévr.
Obr.3: Ideové schéma „farmáøské“ tírny vyroseného konopí ze SRN
Literatura:
1. KOVÁØOVÁ M. a kol.: Ekonomika pìstování a využití nepotravináøských plodin. VÚZT 5/2002.
2. BEDNÁØ M.: Perspektiva lýkových vláken v ÈR. Semináø MPO Trutnov 2003.
3. SLADKÝ V.: Konopí, šance pro zemìdìlství a prùmysl. ÚZPI 1/2004.
Kontaktní adresa:
Ing. Václav Sladký, CSc,
KPS Výzkumný ústav zemìdìlské techniky,
Drnovská 507, 161 01 Praha 6
Telefon 233022275
85
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
BIOENERGETICKÉ SUROVINY – LOGISTIKA A VÝROBNÍ TECHNOLOGIE
J. Souèek
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha
Zemìdìlství má dnes z celospoleèenského hlediska
v Èeské republice, bohužel, nízkou prestiž. Èinnosti a vìdní
obory s ním související jsou vìtšinou podceòované, avšak
implementace teoretických poznatkù v zemìdìlství patøí
mezi nejobtížnìji øešitelné úkoly. Oblast logistiky nevyjímaje.
Bioenergetické suroviny rostlinného pùvodu (dále jen
BES), které lze využít jako biopaliv, nelze ve vìtší míøe
používat v surovém stavu. Tyto suroviny nelze dlouhodobì skladovat pro vysoký obsah vody, místa získávání surovin (pole, les, odpadní suroviny ze zpracovatelských závodù) se vìtšinou neschodují s místy zpracování ani s místy
využívání, což má za následek nutnost pøepravy. V surovém
stavu mají nevhodné manipulaèní a dopravní vlastnosti,
protože jsou znaènì nehomogenní, nestejnomìrné z hlediska velikosti èástic a mají nízkou energetickou hustotu.
Z tìchto dùvodù vyplývá, že produkce bioenergetických
surovin je nároèná na organizaci v èasové rovinì i
v prostorovém uspoøádání øetìzcù od zdroje na místo spotøeby.
1. Úvod
Správné logistické zabezpeèení procesu je základní podmínkou správné funkce celého systému. To platí ve všech
oblastech kde je potøeba sladit prostorové uspoøádání a tok
materiálu (pøípadnì informací) v èase.
Pøi letmém pohledu do historie lze lehce vyjmenovat
nìkolik událostí, kdy mìlo špatné logistické øešení negativní, nebo pøímo katastrofální následky pro toho, kdo logistiku podcenil. Zdecimování Napoleonovy armády pøi
tažení do Ruska. Nedostateèné, nebo témìø nulové zásobování potravinami, obleèením a pící mìlo za následek, že
z 200 000 Napoleonových vojákù se z Ruska vrátilo asi 15
000. Bitva u Stalingradu. Odøíznutí nožnosti pozemního
zásobování Nìmeckých armád. Letecké zásobování nestaèilo. Ze souèasnosti jmenujme situaci kdy se armáda USA
zastavila na 24 hodin v postupu na Bagdád, protože vázla
dodávka paliva!
Logistika v Èeském zemìdìlství je vìtšinou øešena jako
souèást problematiky dopravy, manipulace (Trnobranský,
2003; Syrový a kol., 1983; Syrový, 2003; Strouhal, 1982)
nebo skladování (Dašek, 1972;). Logistika jako samostatný vìdní obor je v odborné literatuøe vztahována k jiným
oblastem (systémy skladování a zásobování, sítì prodejcù
a servisù výpoèetní techniky, automobilù, strojù a zaøízení,
dopravní systémy atd.). V tìchto oborech lze dobøe definovat vlastnosti produktù a možnosti výrobních,
dopravních, manipulaèních a zpracovatelských technologií. Znalost tìchto vlastností je základní podmínkou správného logistického øešení. V pøíspìvku se pokusím definovat možné alternativy øetìzcù pøi zpracování bioenergetických surovin do formy pevných biopaliv a nìkteré dùležité
faktory, které jsou pro tento obor specifické.
2. Podklady pro sestavování logistických
øetìzcù - technologické postupy skliznì a
produkce BES
K produkci pevných biopaliv se jako suroviny používají
stébelniny a døeviny. Stébelnatá biomasa se u nás pìstuje
ve všech výrobních oblastech, V jednotlivých oblastech
jsou rozdílné klimatické i pùdní podmínky a to ovlivòuje
dobu i zpùsob skliznì (Neubauer, 1989).
Ke sklizni stébelnaté biomasy jsou k dispozici rùzné
postupy. Výhodou sestavování technologických linek pro
energetickoprùmyslové využití stébelnaté biomasy je možnost využití standardní techniky. Technologie skliznì, zpracování, konzervace a skladování je známá z jiných produkèních oblastí zemìdìlské výroby. Zavedení stébelnatých plodin do systému distribuce nosièù energie naráží na
potøebu manipulace s velkými objemy biomasy na jednotku energie. Èasto využívanou formou úpravy je proto lisování. Zhutnìní biomasy se jeví jako klíè k usnadnìní manipulace, dopravy, skladování i finálního využití. Navíc pøedstavuje urèitou cestu pro zavádìní pevných biopaliv s jednotnými vlastnostmi, které jsou pøíznivé pro jejich normalizaci a tím i dodržení potøebné kvality. Vedle lisování stébelnin do balíkù je alternativa lisování stébelnin do formy
briket, paketù nebo pelet. Technické a logistické pøednosti
lisovaných materiálù jsou zøejmé, jejich výroba je ale spojena se zvýšenými energetickými a materiálovými vklady.
Pro sklizeò stébelnin v suchém stavu, je nejèastìji užívaná
alternativa s využitím balíkovacích lisù na hraholovité pøípadnì válcové balíky ve druhé fázi skliznì. V první fázi
skliznì jsou oddìlena semena nebo celé vrchní èásti rostlin. První fáze skliznì je zpravidla provedena sklízecí mlátièkou se zvednutým žacím válem nebo pomocí stripperù.
Lis pak sbírá materiál ze øádku.
Další alternativa skliznì je využití sklízecí øezaèky nebo
sklízecího lisu. Pøi této alternativì lze materiál sbírat ze
øádku nebo sklízet nastojato pomocí žacích adaptérù.
Výstupní materiál je v pøípadì využití sklízecí øezaèky
dopravován do dopravních prostøedkù s velkoobjemovými
ložnými plochami a odvážen ve formì øezanky na místo
skladování.
86
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
V pøípadì využití sklízecích lisù má výstupní materiál
nejèastìji formu velkoobjemových balíkù. Lisované balíky padají na pozemek odkud jsou pak pomocí nakladaèe,
manipulátoru nebo hydraulické ruky naloženy na dopravní prostøedek a odvezeny na místo skladování. Velké samojízdné sklízecí lisy mohou být vybaveny pøívìsem na
pøibližování balíkù. Balíky pak nepadají na zem ale jsou
pøibližovány na kraj pozemku. Ménì èasto má výstupní
materiál formu malých balíkù, paketù, briket nebo pelet.
V tìchto pøípadech je nakládán slisovaný materiál pøímo
na dopravní prostøedek a odvážen na místo skladování. Pøi
využití sklízecích øezaèek nebo lisù lze provádìt sklizeò
jednofázovì.
Vlastní sklizeò zaèíná pøi dosažení tzv. technologické
zralosti (Neubauer, 1989). Vhodný obsah vody pøi sklizni
je pøibližnì 17 %. Tato hodnota je vhodná pro skladování
a následné úpravy (sbìr, lisování, rozmìlòování, rozdružování, možnost dosoušení). Zároveò jsou vytvoøeny pøíznivé pøedpoklady pro energetické zhodnocení s vysokou
úèinností pøi nízkém zatížení životního prostøedí škodlivými polutanty. Z tìchto dùvodù urèuje obsah vlhkosti, pokud to poèasí dovoluje, èasový okamžik skliznì. V pøípadì
zvýšeného obsahu vlhkosti je tøeba materiál dosušit. Dosoušení materiálu lze realizovat:
-
uložením pokosu na øádku s pøípadným obracením
a shrnováním
ve skladu s aktivním provzdušòováním
v sušárnì
kombinací více zpùsobù
Všechny tyto alternativy pøedstavují energetické a materiální vstupy. Naopak manipulace s nadmìrnì vysušeným
materiálem znamená vyšší ztráty odrolem.
Stébelnaté materiály mají nízkou mìrnou hmotnost. Jejich pøeprava je v porovnání napøíklad se stavebními materiály ménì efektivní a nákladnìjší, protože velikost ložného prostoru dopravních prostøedkù je omezena pøedpisy o provozu na pozemních komunikacích. Dopravní prostøedky jezdí pøi dopravì stébelnatých materiálù vytížené
na 20-50%. Pøi dopravì zhutnìných materiálù dochází k
zefektivnìní zvýšením mìrné hmotnosti.
Pro úèely skladování lze využít standardní zaøízení pro
skladování zemìdìlských produktù napø. zastøešené zpevnìné plochy. Výhodná alternativa je skladování s možností
aktivního provzdušòování.
Využívání døevnaté biomasy k energetickoprùmyslovým
úèelùm je tradièní zpùsob zhodnocení pøírodních surovinových zdrojù. Díky stále se zvyšující potøebì se vyvíjí i
technika a technologie potøebná pro její sklizeò (tìžbu) a
následné zpracování.
Technologické postupy skliznì se liší podle zpùsobu
pìstování døevin a pøípadnì s ohledem na jiný zpùsob využití èástí rostlin.
Pro sklizeò rychlerostoucích døevin jsou vhodné zimní
mìsíce, kdy je nejvyšší obsah sušiny v rostlinách (cca 50
%) a mechanizaèní prostøedky ani lidské zdroje nejsou plnì
vázány v jiných oblastech zemìdìlské výroby. Technika a
technologie skliznì døevnatých BES je ménì propracovaná než v pøípadì skliznì stébelnaté biomasy.
Pøi sklizni porostù s dlouhou dobu rotace lze využít stejný zpùsob tìžby jako pøi mýtní tìžbì v lesním hospodáøství, tj. pomocí motorové pily, pøípadnì hydraulických nebo
pneumatických nùžek. Tyto nástroje lze integrovat na sklizòové mechanizaèní prostøedky, harvestory, používané
v lesnictví. Nìkteré modifikace harvestorù umožòují odøíznutí (odstøihnutí) sklízené èásti rostliny od paøízku, odvìtvování, krácení a pøibližování suroviny vèetnì manipulaèních operací. Oproti pìstování døeva v lese mají topolové plantáže výhodu ve vyšší roèní produkci sušiny, kratší
obmýtní dobì a v možnosti nechat paøízky od vytìžených
rostlin opìt obrùst (3x až 4x). Døeviny vhodné pro pìstování na energetických plantážích (topol, vrba) produkují
døevo, které nedosahuje kvality døevin standardnì produkovaných v rámci lesního hospodáøství (smrk, borovice,
buk). Døevo sklízené z energetických plantáží se vìtšinou
používá pro pøímou energetickou konverzi.
Pokácený materiál lze dále zpracovat pøímo na pozemku
pomocí mobilních štìpkovaèù. Takto sklizený a upravený
materiál je dopravován na místo skladování nebo následného využití.
Další alternativou skliznì plantáží s dlouhou dobou rotace je odvoz pokáceného materiálu a následné štìpkování
pomocí semimobilního nebo stacionárního štìpkovaèe na
jednom místì. Tento postup lze doplnit o dosýchání materiálu pøi venkovním nebo vnitøním doèasném skladování.
Pøi sklizni porostù s krátkou dobou rotace (do tloušky
kmínku rostlin 100 mm) lze vedle zpùsobù skliznì aplikovaných pøi sklizni porostù s dlouhou dobou rotace využít
pøímý zpùsob skliznì pomocí sklízecího štìpkovaèe. Tento zpùsob skliznì se však v ÈR neuplatòuje.
Pro zefektivnìní využívání pøepravních a skladovacích
kapacit lze technologický postup doplnit o lisování do paketù (pøíp. vázání do otepí). Pøi tomto technologickém
postupu je však vhodné zøídit pøekladištì, protože lisování
do paketù umožòuje efektivnìjší využití pøepravní kapacity pøi následné pøepravì na delší vzdálenosti. Sbìr paketù
ze sklizené plantáže není vhodný z dùvodu poškození paøízkù pojíždìním. Technologické zaøízení pøekladištì však
vyžaduje další vstupy pøi manipulaci.
Døevní štìpka je pøed dlouhodobým skladováním nebo
v jeho prùbìhu dosušena na požadovaný obah sušiny, který zaruèuje odolnost skladovaného materiálu proti degradabilním procesùm
Logistické øešení vyžaduje dùležité vlastnosti zboží definovat a registrovat. Na oplátku nabízí možnost kontroly
jakosti. To je jeden z dùvodù zavádìní standardizovaných
forem pevných biopaliv.
Nìkteré formy úprav probíhají v prùbìhu skliznì, jiné
jsou do technologických linek vèlenìny jako samostatné
operace. Schematické znázornìní alternativ øetìzcù je na
obrázku 1
87
88
sekaèka
sklízecí mlátièka
paketování
sklízecí øezaèka
sklízecí lis
uložení na øádku
uložení na øádku
samojízdná øezeèka
závìsný
balíkovací lis
samojízdný
balíkovací lis
LISOVÁNÍ
vyvážecí souprava
pøívìs
s nakladaèem
èelní nakladaè
manipulátor
NAKLÁDKA
mobilní drtiè
mobilní štìpkovaè
HRUBÁ
DESINTEGRACE
ULOŽENÍ NA POLI
manipulace
uložení
na
pøekladišti
PØIBLIŽOVÁNÍ MEZISKLADOVÁNÍ
HRUBÁ
DESINTEGRACE
mobilní štìpkovaè
vyvážecí souprava
se štìpkovaèem
HRUBÁ
DESINTEGRACE
VYUŽÍVÁNÍ
DRUHOTNÝCH SUROVIN
SKLIZEÒ
sklízecí štìpkovaè
vyvážecí souprava
s harvestorovou hlavicí
harvesor
ruèní sklizeò
VYUŽÍVÁNÍ
DRUHOTNÝCH SUROVIN
SKLIZEÒ
stoh
VENKOVNÍ
SKLADOVÁNÍ
doprava
návìs
doprava
traktor + sbìrací vùz
doprava balíkù
traktor + pøívìs
DOPRAVA
uskladnìní
s provzdušòováním
MEZISKLAD
doprava balíkù
návìs
doprava balíkù
nákl. automobil + pøívìs
doprava balíkù
nákladní automobil
doprava
nákl. automobil + pøívìs
doprava
nákladní automobil
doprava
traktor + pøívìs
DOPRAVA
uskladnìní
s provzdušòováním
MEZISKLAD
sušení v sušárnì
SUŠENÍ
sušení v sušárnì
SUŠENÍ
LISOVÁNÍ
jemná desintegrace
kladívkuvý šrotovník
briketovací lis
peletovací lis
LISOVÁNÍ
briketovací lis
peletovací lis
JEMNÁ
DESINTEGRACE
jemná desintegrace
kladívkuvý šrotovník
JEMNÁ
DESINTEGRACE
sklad
SKLAD
sklad
SKLAD
ENERGETICKOPRRÙMYSLOVÉ
VYUŽITÍ
ENERGETICKOPRRÙMYSLOVÉ
VYUŽITÍ
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Zatímco v pøípadì techniky a technologie používané ke
sklizni byly nìkteré výrazné odlišnosti mezi sklizní stébelnaté a døevnaté biomasy, pro následné zpracování se používá pro obì skupiny surovin technika a technologie stejná, nebo velice podobná.
Protože sklizeò zemìdìlských surovin rostlinného pùvodu je sezónní záležitost a místa produkce nejsou shodná
s místy využití, je nutnou souèástí každého technologického postupu doprava a skladování.
V pøípadì pøímého využívání štìpky, øezanky nebo balíkù je dùležité zajištìní bezpeèného skladování. Základní
podmínkou pro bezpeèné skladování je zabránìní pøítomnosti biodegradabilních procesù v uskladnìném materiálu
snížením obsahu vody na bezpeènou hodnotu. Ke snižování obsahu vody dochází samovolnì v prùbìhu sklizòových
operací (pøi uložení materiálu na øádku nebo na pøekladišti, pøi štìpkování nebo øezání a pøi manipulaci), nebo následnì provzdušòováním.
Èasto používaná forma BES jsou již zmiòované výlisky.
Vyrábìjí se na briketovacích nebo peletovacích lisech.
Dùležitým parametrem pøi lisování je opìt požadovaný
obsah vody ve vstupní surovinì. Toho lze dosáhnout opìt
v prùbìhu skliznì, provzdušòováním, nebo sušením
v sušárnì. Velikost vstupních èástic se upravuje pomocí
desintegrace na vhodném desintegraèním zaøízení. Do
technologické linky mùže být vèlenìn tøídiè, pomocí kterého jsou z frakce oddìleny èástice nevhodných velikostí.
3. Pøedpokládaný význam logistiky v oblasti
BES
Význam a smysl produkce BES je pøímoúmìrný možnostem jejich uplatnìní na trhu. Dobøe vyøešená logistika,
jako souèást marketingového mixu, je jednou z podmínek
uplatnìní výrobku na trhu a zároveò prostøedkem pro dodržení jakosti a optimalizaci nákladù spojených s produkcí,
dopravou, manipulací a skladováním.
Vhodným øešením logistických øetìzcù a správnou volbou odpovídajících technologií lze snížit ztráty vznikající
vlivem znehodnocení surovin špatným skladováním, ztráty vzniklé špatnou volbou pøepravních tras, nevhodnou
volbou dopravních a manipulaèních prostøedkù a
v neposlední øadì i ztráty vzniklé pøedimenzováním kapacity zaøízení.
Negativními stránkami zavádìní logistiky v oblasti produkce BES je sezónní a biologický charakter zemìdìlské
výroby, která je závislá na faktorech, které zatím nedokážeme ovlivnit (poèasí). Sezónní charakter spotøeby BES
(topná sezóna se neshoduje s èasem vhodným pro sklizeò
a produkci BES v zemìdìlství).
Podìkování
Poznatky zveøejnìné v tomto èlánku byly získány v rámci
prvního roku øešení projektu QF 4079 Logistika Bioenergetických surovin.
Literatura
1. TRNOBRANSKÝ, K.: Ekonomie dopravy døevní
hmoty. Projektování 1/2003
2. SYROVÝ.O. a kol: Jak uštøit na dopravì. Mechanizace zemìdìlství, 5/2003
3. SYROVÝ.O. a kol: racionalizace manipulace
s materiálem v zemìdìlství. SZN, Praha, 1983
4. STROUHAL, E.: Racionalizace zemìdìlské dopravy, Zemìdìlská technika, 28, 7/1982
5. DAŠEK, M.: Kilogramová cena výrobku a pøimìøené dopravní vzdálenosti, Manipulace, skladování , balení,
5/1972
6. NEUBAUER, K. a kol.: Stroje pro rostlinnou výrobu, SZN, Praha, 1989
7….SOUÈEK, J.: Ménì tradièní zpùsoby získávání døeva jako náhrady bìžnì používaných surovin, Nový venkov, è. 11/2000
Kontaktní adresa:
Ing. Jiøí Souèek
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky,
Drnovská 507, 161 01 Praha 6
Telefon 233022214, e-mail [email protected]
89
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
VLIV STANOVIŠTÌ, HNOJENÍ DUSÍKEM A TERMÍNU SKLIZNÌ NA VÝNOSY
FYTOMASY, OBSAH VODY A OBSAH ŽIVIN U VYBRANÝCH ENERGETICKÝCH
PLODIN
Z. Strašil
Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha
Úvod
Jednou z možností eliminace fosilních paliv je využití alternativních, nejlépe obnovitelných zdrojù energie. Evropská unie si dala velmi ambiciózní cíl, dosáhnout do roku
2010 podílu obnovitelných zdrojù 12% z celkové energetické bilance, pøièemž biomasa má být hlavním obnovitelným zdrojem. Kromì palivového døeva a odpadù
z døevozpracujícího prùmyslu a zemìdìlství je dosud využívána v omezené míøe sláma obilnin pøípadnì øepky. Do
budoucna se také uvažuje o pìstování a využití nových
netradièních plodin. Proto se ve svìtì i u nás se ovìøuje
øada druhù rostlin více èi ménì vhodných pro energetické
využití. Ovìøováním nìkterých vybraných plodin urèených
pro energetické využití se zabýváme také ve VÚRV PrahaRuzynì.
Cíl a metody
Polní pokusy s jednoletými (èirok, saflor) nebo vytrvalými (køídlatka èeská, chrastice rákosovitá, kostøava rákosovitá, ozdobnice èínská) plodinami urèenými pro energetické využití probíhaly na tøech rùzných stanovištích
(Ruzynì, Lukavec, Chomutov), tøech rùzných dávkách dusíku (chrastice, kostøava, saflor - 0, 40, 80 kg.ha-1, ozdobnice, køídlatka, èirok – 0, 50, 100 kg.ha-1), a tøech termínech skliznì v dobì nejvìtšího nárùstu fytomasy, na podzim a na jaøe. V referátu jsou uvedeny výsledky z let 2001
až 2003 z již plnì zapojených porostù vytrvalých plodin
založených v letech 1995 až 1996. Sledoval se vliv stanovištì a hnojení N na výnosy nadzemní fytomasy (u safloru
slámy). Sledoval se vliv termínu skliznì na obsah vody
ve sklizeném materiálu, ztráty fytomasy pøes zimní obdo-
bí, obsah základních živin v rostlinách.
Výsledky
Stanovištní podmínky pokusných míst jsou uvedeny
v tab. 1. Vliv stanovištì a hnojení N na výnosy fytomasy
sledovaných plodin jsou uvedeny v tab. 2. V tab. 2 jsou
uvedeny výnosy sušiny fytomasy z druhého termínu skliznì (u safloru v plné zralosti semen, u vytrvalých na podzim pøevážnì v listopadu) na daných stanovištích. Jsou
zde uvedeny prùmìrné hodnoty za období let 2001-2003.
Obecnì lze konstatovat, že kolísání výnosù bylo znaèné
jak v jednotlivých letech, tak i pøi porovnání výnosù na
jednotlivých stanovištích. Z výsledkù také vyplývá, že nìkteré plodiny je vhodnìjší pìstovat pouze na nìkterých
stanovištích (napø. teplomilnìjší ozdobnici nebo èirok není
ideální pìstovat v Lukavci), jiným se naopak daøí ve vìtšinì pùdnì-klimatických podmínek, jako napø. chrastici rákosovité nebo køídlatce.
V prùmìru let byly zjištìny nejvyšší výnosy sušiny
fytomasy u ozdobnice èínské (24,064 t.ha-1) na stanovišti
v Ruzyni a køídlatky (22,596 t.ha-1) v Chomutovì (tab.
2). Výnosu nad 12 t.ha-1 sušiny, který považujeme
v souèasné dobì obecnì pro pìstování plodin na energetické využití za hranici rentability (bez dotací) dlouhodobì
dosahovaly ze sledovaných plodin na všech sledovaných
stanovištích køídlatka, ozdobnice a prùmìru za stanovištì
také èirok. Èirok je však ze všech sledovaných plodin nejménì vhodný pro spalování, protože i v jarním termínu
skliznì má vysoký obsah vody ve fytomase (v prùmìru 42
%) a vysoké ztráty hmoty pøes zimní období (tab. 3).
Tab. 1. Stanovištní podmínky pokusných míst
Ukazatel
Zemìpisná šíøka
Zemìpisná délka
Nadmoøská výška (m n.m.)
Pùdní druh
Pùdní typ
Prùmìrná roèní teplota vzduchu (oC)
Prùmìrný roèní úhrn srážek (mm)
Agrochemické vlastnosti ornièní vrstvy:
Obsah humusu (%)
pH (KCl)
obsah P (Mehlich III, mg.kg-1 pùdy)
Praha – Ruzynì
50o04´
Pokusné místo
Lukavec
o
49 37´
Chomutov
o
49 37´
14o26´
350
jílovito-hlinitá
hnìdozem
8,2
15 03´
o
13 23´
620
písèito-hlinitá
kambizem
6,9
363
písèito-hlinitá
kambizem
7,6
477
657
514
3,04
3,03
3,79
6,62
129,1
5,43
127,5
5,02
64,8
362,0
249,0
190,0
obsah K (Mehlich III, mg.kg-1 pùdy)
90
o
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Tab. 2 Vliv stanovištì a hnojení N na výnosy fytomasy daných plodin pøepoètené na sušinu (podzimní
termín skliznì - prùmìr let 2001-2003)
Plodina
Stanovištì
Èirok
Ruzynì
Lukavec
Chomutov
Prùmìr
Ruzynì
Lukavec
Chomutov
Prùmìr
Ruzynì
Lukavec
Chomutov
Prùmìr
Ruzynì
Lukavec
Chomutov
Prùmìr
Ruzynì
Lukavec
Chomutov
Prùmìr
Ruzynì
Lukavec
Chomutov
Prùmìr
Saflor - sláma
Køídlatka „èeská“
Chrastice rákosovitá
Kostøava rákosovitá
Ozdobnice èínská
Hnojení
N0
dusíkem
N1
10,244
7,570
12,340
10,051
5,923
5,807
4,089
5,273
11,880
16,340
13,826
6,191
9,692
5,570
7,151
6,210
6,215
5,700
6,042
20,693
11,224
15,958
11,776
11,050
14,390
12,404
5,949
5,130
4,853
5,311
17,324
18,738
17,023
10,519
10,600
10,180
10,433
6,330
9,215
5,858
7,134
26,219
12,215
19,218
N2
13,154
12,300
16,090
13,846
6,076
5,821
4,934
5,610
20,358
32,750
25,507
9,405
12,768
7,760
9,978
8,940
11,486
7,103
9,176
25,279
15,697
20,488
Prùmìr
11,725
10,310
14,260
12,095
5,983
5,586
4,625
5,398
15,601
16,521
22,593
17,718
8,705
11,020
7,840
9,471
7,160
8,972
6,220
7,451
24,064
13,046
18,555
Tab. 3 Úbytek fytomasy a obsahu vody daných energetických plodin v rùzných termínech skliznì
(prùmìrné hodnoty ze období 1999-2003)
Plodina
Èirok
Saflor (sláma)*
Køídlatka „Èeská“
Chrastice rákosovitá
Kostøava rákosovitá
Ozdobnice èínská
Podzimní termín skliznì
Vlhkost
Výnos sušiny
-1
(%)
fytomasy (t.ha )
66
9,215
50
5,572
62
23,059
50
7,214
48
7,252
50
15,568
Jarní termín skliznì
Vlhkost
Výnos sušiny
-1
(%)
fytomasy (t.ha )
42
5,756
32
5,372
20
14,955
19
5,217
19
5,153
27
12,105
Zjištìný rozdíl
Úbytek
Úbytek
vlhkosti (%)
výnosu (%)
24
37,5
18
6,9
42
35,1
31
27,3
29
28,9
23
22,3
Poznámky: * - první termín skliznì v dobì nejvìtšího nárùstu fytomasy, druhý termín skliznì v dobì plné zralosti
semene
podzimní sklizeò ostatních plodin probíhala od poloviny øíjna do konce listopadu,
jarní sklizeò probíhala od tøetí dekády do druhé dekády bøezna
91
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Z vytrvalých trav byla z hlediska výnosù i dalších
hledisek výkonnìjší a vhodnìjší chrastice rákosovitá oproti kostøavì rákosovité. I když uvedené trávy nedosahují takových výnosù fytomasy (jako napø. køídlatka nebo ozdobnice) mají jiné pøednosti, pro které je doporuèujeme pìstovat pro energetické využití, zvláštì pak chrastici. Chrastice dosahovala na stanovišti v Lukavci v prùmìru pøi vyšších dávkách dusíku 12,768 t.ha-1 (tab. 2). Z naších výsledkù lze konstatovat, že se ji dobøe daøí ve vlhèích podmínkách, a že dobøe reaguje v chudších pùdních podmínkách na hnojení dusíkem.
Vliv stupòovaných dávek dusíku na zvyšování výnosù fytomasy byl u vìtšiny sledovaných plodin nejpatrnìjší
na stanovištích s nižší pùdní úrodnosti v Lukavci nebo
v Chomutovì (tab. 2). Ze sledovaných plodin reagovaly v
prùmìru nejlépe na rostoucí dávky dusíku èirok, kostøava
a také køídlatka.
Na stanovišti s dobrou pùdní úrodností v Ruzyni postaèily
k dosažení nejvyšších výnosù u vìtšiny plodin støední použité dávky dusíku (40-50 kg.ha-1).
Dále byl sledován vliv termínu skliznì na výnosy,
obsah vody a obsah živin ve fytomase. První termín skliznì byl v období tvorby nejvìtšího množství fytomasy.
V této dobì u vìtšiny plodin byl obsah vody ve fytomase
v rozmezí 60 až 70 %. Takto vlhká fytomasa se dá pøímo
využít pouze na výrobu bioplynu. Pokud by se mìla používat pro úèely spalování pøímo v kotlích nebo na výrobu
pelet nebo briket je tøeba ji dosoušet, za pøíznivého poèasí
pøímo na poli nebo dosoušet umìle v sušárnách. V tìchto
pøípadech je tøeba poèítat s dalšími náklady, které nejsou
hlavnì v pøípadì dosoušení temperovaným nebo horkým
vzduchem nejlevnìjší.
Pøi podzimním termínu skliznì je u vìtšiny sledovaných plodin obsah vlhkosti vìtšinou i nadále relativnì vysoký a dosahuje hodnot 50 až 70 % (tab. 3). I zde je tøeba
poèítat s dosoušením posekané fytomasy. V tomto pozdním termínu skliznì již nemùžeme poèítat s pøirozeným dosoušením na poli, ale pouze s umìlým dosoušením
studeným nebo temperovaným vzduchem.
Proto je u vìtšiny vytrvalých plodin urèených pro
energetické využití výhodnìjší z hlediska obsahu vody zimní nebo spíše jarní termín skliznì, kdy pøes zimu mráz
rostliny vysuší. Všechny plodiny kromì èiroku a slámy safloru pøi jarním termínu skliznì mìly obsah vody pod 30
% (tab. 3). Takto vlhký materiál lze již bez vìtších potíží
skladovat nebo z nìj pøímo vyrábìt pelety nebo brikety.
Dùležitou otázkou je, o jaké množství fytomasy se
sníží výnosy fytomasy pøes zimu olomem, opadem listù
apod. Prùmìrné hodnoty ztrát hmotnosti sledovaných vytrvalých plodin pøes zimní období jsou uvedeny v tab. 3.
Nejvìtší ztráty fytomasy pøes zimní období jsme zaznamenali u èiroku (37,5 %) a køídlatky (35,1 %). Relativnì nízké ztráty byly naopak u ozdobnice (22,3 %), chrastice (27,3
%) a kostøavy (28,9 %). Nejnižší ztráty fytomasy u safloru
jsou dány tím, že byl sklízen v dobì dozrání semen a nebyl
tedy ponechán na poli pøes zimní období. Zahranièní prameny uvádìjí, že ztráty fytomasy nesmí obecnì pøekroèit
50 %, jinak je pìstování nerentabilní.
Zmìny obsahu základních živin u sledovaných plodin v rùzných termínech skliznì uvádí tab. 4. Z tabulky lze
také odvodit, kolik jednotlivé plodiny odebírají živin sklizní. Z výsledkù je zøejmé, že pøi pozdìjších termínech skliznì (jaro) byl u vìtšiny plodin zjištìn ve fytomase sledovaných plodin snížený obsah dusíku, fosforu, draslíku, vápníku a hoøèíku oproti ranným termínùm skliznì. Výjimku
èinil èirok, kde jsme zjistili po dva roky vyšší obsahy N a P
pøi jarním termínu skliznì. Snížený obsah prvkù ve fytomase pøi pozdním termínu skliznì zvyšuje kvalitu paliva
jak z hlediska technického tak z hlediska tvorby emisí.
Sledovali jsme dále, jak zvyšující se dávky dusíku
ovlivòují obsah základních živin u sledovaných plodin. Rostoucí dávky N v prùmìru zvyšovaly obsah dusíku
v rostlinách a naopak snižovaly obsah fosforu a vápníku.
Pro úèely spalování je dùležité znát obsah dusíku z hlediska
tvorby Nox pøi spalování. Èím je obsah dusíku v palivu
menší tím je palivo z hlediska tvorby Nox výhodnìjší.
Obecnì se dá konstatovat, že obsah dusíku v rostlinách
klesá se stáøím rostliny a termínem skliznì.
Tab. 4 Zmìna obsahu základních živin u sledovaných plodin v rùzných
termínech skliznì (prùmìrné hodnoty ze období 2001-2003)
Obsah základních živin v % sušiny
Plodina
Termín skliznì
Kostøava
podzim
0,87
0,23
0,56
0,51
0,13
Kostøava
jaro
0,73
0,16
0,44
0,50
0,08
Lesknice
podzim
0,92
0,18
0,49
0,36
0,10
Lesknice
jaro
0,72
0,16
0,12
0,17
0,06
Ozdobnice
podzim
1,33
0,11
0,78
0,46
0,13
N
P
K
Ca
Mg
Ozdobnice
jaro
1,13
0,08
0,35
0,28
0,08
Saflor
konec kvetení
1,22
0,09
0,94
0,79
0,08
Saflor
plná zralost semen
0,62
0,07
0,73
0,77
0,04
Èirok
podzim
1,42
0,07
1,20
0,58
0,15
Èirok
jaro
1,84
0,12
0,73
0,40
0,10
Køídlatka
podzim
1,06
0,09
0,43
2,06
021
Køídlatka
jaro
0,84
0,06
0,18
1,54
0,13
92
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Závìry
Produkce fytomasy všech sledovaných plodin je statisticky prùkaznì závislá na prùbìhu klimatických podmínek v jednotlivých letech a na daných stanovištích.
Z hlediska výnosù fytomasy i z dalších sledovaných ukazatelù se pro energetické úèely (spalování) jsou ze sledovaných plodin nejvhodnìjší ozdobnice èínská, chrastice
rákosovitá, køídlatka èeská.
Fytomasa daných plodin není ani koncem listopadu
vhodná pro okamžité spalování nebo uskladnìní, což je
hlavnì zapøíèinìno vysokým obsahem vody. Jarní termín
je vhodnìjší. Snížení výnosù fytomasy v porovnání
s podzimním termínem skliznì je vyváženo zvýšenou kvalitou paliva (z hlediska technického a tvorby emisí). Odpadne také dosoušení, které je ekonomicky relativnì nákladné.
Vedle uvedených plodin lze také využívat slámu obilnin nebo nìkterých olejnin, která jako vedlejší produkt zatím není tak drahá. Vìtší èást slámy by však mìla zùstat na
poli, nebo je dùležitou složkou tvorby humusu. Vedle uvedených ukazatelù je velmi dùležité také ekonomické hledisko pìstování, skliznì a posklizòové úpravy, na které se
nesmí také zapomínat.
Podìkování
Tento pøíspìvek byl realizován za finanèní podpory
Národní agentury pro zemìdìlský výzkum (projekt reg. è.
QD 1209).
Abstract
In the paper are presented results from field experiments from three different sites through period 2001-2003 aimed at
observation of influence of site, N fertilization and term of harvest on yields of phytomass, water content and nutrient
content of annual plants (sorghum, safflower) and perennial plants (knotweed, reed canary grass, tall fescue, china gigant
reed) considered as raw material for energy utilization (combustion).
Kontaktní adresa:
Ing. Zdenìk Strašil, CSc.
Výzkumný ústav rostlinné výroby
Drnovská 507, Praha 6
e-mail: [email protected]
93
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
KONCEPCIA VYUŽITIA BIOMASY V REZORTE PÔDOHOSPODÁRSTVA SR
F. Zacharda, Š. Pepich
Technický a skúšobný ústav pôdohospodársky, Rovinka, SR
Snaha štátov EÚ o podporu využívania obnovite¾ných
zdrojov energie (OZE) je jasne formulovaná v Bielej knihe OZE z 26. 11. 1997, v ktorej je stanovený 12 % podiel
OZE z celkovej spotreby energie v cie¾ovom roku 2010.
K dosiahnutiu tohto cie¾a smeruje celý rad èiastkových
krokov v rôznych sektoroch.
SR ako nový èlen EÚ sa zaoberá otázkou podpory využívania OZE na národnej úrovni. Vláda cíti spoloènú zodpovednos s krajinami EÚ pri riešení problémov ochrany
ovzdušia, ozónovej vrstvy Zeme a klimatických zmien
a bude podporova zvyšovanie podielu obnovite¾ných
zdrojov energie a kontrolu technológií.
V súèasnosti sa žiadny obnovite¾ný zdroj energie nevyužíva v dostatoènej miere a z celkovej spotreby priamych
energetických zdrojov pokrývajú obnovite¾né zdroje energie len 1,6 %.
Národná stratégia trvalo udržate¾ného rozvoja SR je programovým dokumentom pre všetky rezorty, ktorý priamo
vyzýva k postupnej náhrade neobnovite¾ných zdrojov za
obnovite¾né, ktorých potenciál je na území Slovenska znaèný – najmä biomasa, geotermálna energia, vodná energia,
slneèná energia a veterná energia. V dokumente sa poukazuje na významný podiel pôdohospodárstva pri riešení tejto problematiky formou využívania netradièných zdrojov
energie, ako sú bionafta, bioplyn, slama a drevoštiepky.
Rezort pôdohospodárstva spotrebováva cca 3,3 %
z celoštátnej spotreby energie, pritom však je producentom biomasy, ktorá má najväèší podiel energetického potenciálu, až 42 % všetkých OZE v SR.
Teoreticky je možné v slovenskom po¾nohospodárstve
vyrobi až 46,5 PJ energie z po¾nohospodárskej biomasy
bez toho, aby jej energetické využívanie negatívne vplývalo na živoèíšnu výrobu (podstielanie, kàmenie) alebo výživu pôdy. Táto hodnota až pänásobne prevyšuje súèasnú
spotrebu energie v po¾nohospodárstve, ktorá sa pohybuje
okolo 9,4 PJ.
Z bilancovania zdrojov biomasy vyprodukovanej
v rezorte po¾nohospodárstva je zrejmé, že jej energetický
potenciál vysoko prevyšuje súèasnú spotrebu energie
v po¾nohospodárstve. Perspektívne predpokladáme, že na
využívanie energie v po¾nohospodárstve vyrobenej
z biomasy bude postaèova približne 50 % vyprodukovanej biomasy na výrobu tepla, to je asi 1 mil. ton, èo predstavuje energetický ekvivalent cca 14 PJ.
Zostávajúca vyprodukovaná biomasa rastlinného pôvodu, urèená na výrobu tepla môže by dodávaná na vytvárajúci sa trh s biomasou. Do tejto skupiny patrí 50 % biomasy na výrobu tepla, asi 1 mil. ton, èas biomasy zo živoèíšnej výroby na výrobu 277 mil. m3 bioplynu a celá produk-
cia energetických plodín na výrobu 100 tis. ton MERO.
Celkom na trh s biomasou môžeme doda v súèasnej dobe
produkciu po¾nohospodárskej biomasy s energetickým
ekvivalentom asi 32 PJ.
Napriek týmto údajom o energetickom potenciáli po¾nohospodárskej biomasy, realizácia projektov na jej praktické využitie zatia¾ nedosiahla želate¾nú úroveò. Širokému uplatòovaniu využitia biomasy bránia:
1. technické bariéry:
nedostatok technického, strojového a technologického vybavenia domácej výroby
vysoká investièná nároènos dovážaných zariadení
na niektoré pracovné operácie nie sú vyvinuté vhod
né strojno-technologické zariadenia, napríklad na
spracovanie drevného odpadu zo sadov a vinohradov, zariadenia so zvýšenou svahovou dostupnosou pre likvidáciu stromového náletu na trvalých
trávnych porastoch v horských a podhorských oblastiach, tiež zariadenia na spa¾ovanie niektorých
druhov biomasy
nízka úroveò, príprava a spracovanie projektov na
využívanie pôdohospodárskej biomasy ako zdroja
energie, èo platí všeobecne aj pre ostatné obnovite¾né zdroje energie najmä slneènú, veternú a geotermálnu energiu
absencia systematického domáceho výskumu
v oblasti obnovite¾ných zdrojov energie a zvl᚝
energetického zhodnotenia biomasy v rezorte pôdohospodárstva.
2. ekonomické bariéry:
nestabilné podnikate¾ské prostredie
nedostatok vo¾ného kapitálu u po¾nohospodárskych
subjektov
nezáujem komerèných bánk o financovanie projektov využívania pôdohospodárskej biomasy na energetické úèely
nedostatoèná štátna podpora projektov na využívanie biomasy
nevýhodná výkupná cena energií do rozvodných
sietí
nejednotné kritériá pre poskytovanie licencií
a povolení, meniace sa pod¾a inštitúcie zodpovednej za podporný program
investièné náklady do energeticky efektívnych
technológií sú èasto negatívne porovnávané s konvenènými bez toho, aby sa zvážili prevádzkové náklady, dopad na životné prostredie a úroveò zamestnanosti
94
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
3. legislatívne bariéry:
súèasná legislatíva nerieši problematiku obnovite¾
ných zdrojov energie komplexne príslušnou práv
nou úpravou formou samostatného zákona. Tým aj
nedostatoène motivuje a podporuje využívanie po¾
nohospodárskej biomasy na energetické úèely.
K otázkam obnovite¾ných zdrojov energie sa okrajovo
zmieòujú len niektoré zákony.
Legislatívne bariéry sa javia ako hlavné príèiny zaostávania SR vo zvyšovaní podielu výrobu energie z OZE.
Okrem týchto prekážok, je vážnym nedostatkom rozširovania využitia biomasy na energetické úèely, nedostatoèná príprava odborníkov pre oblas OZE a nedostatoèná
úroveò periodického vzdelávania pre vedúcich pracovníkov.
Na zlepšenie tohoto stavu bola v SR prijatá koncepcia
využívania biomasy na energetické využitie v rezorte pôdohospodárstva.
Pri návrhu koncepcie sa vychádza zo súèasných programových dokumentov ako napr.: Strednodobá koncepcia
politiky rezortu pôdohospodárstva na roky 2004 až 2006,
Koncepcia využívania obnovite¾ných zdrojov energie,
v súlade s dokumentmi EÚ smernicou 2003/30/ES, smernicou 2001/77ES a s cie¾om naplni zámery EÚ rozpracované v Zelenej knihe Európskej komisie a SR vo využívaní OZE do roka 2010.
Návrhy koncepcie využitie energetického potenciálu pôdohospodárskej biomasy smerujeme do dvoch oblastí:
A – Využívanie pôdohospodárskej biomasy v rezorte pôdohospodárstva
B – Využívanie pôdohospodárskej biomasy na trhu
s biomasou
A. Využívanie pôdohospodárskej biomasy v rezorte pôdohospodárstva
Z bilancie zdrojov po¾nohospodárskej biomasy predpokladáme, že na priame využitie v po¾nohospodárskych podnikoch na energetické úèely bude postaèova produkcia
asi 1 mil. ton roène, èo predstavuje energetický potenciál
asi 14 PJ. Využitie tohoto množstva biomasy predstavuje
hodnotu okolo 384 mil. m3 zemného plynu, èo v prepoète
na Sk je viac ako 3,8 miliardy Sk. Z dostupných výsledkov
experimentálnych prác môžeme konštatova, že náhradou
zemného plynu biomasou sa dosiahne úspora nákladov na
energiu pri sušení 35 až 40 %. Investièné náklady na strojno-technologickú linku na výrobu tepla o strednej kapacite 400 kW sú orientaène asi 3 mil. Sk. Ak uvažujeme
s možnosou realizácie asi 100 prevádzok v rokoch 2005
– 2007, budú celkové investièné náklady v hodnote 300
mil. Sk.
Na realizáciu koncepcie využívania pôdohospodárskej
biomasy v rezorte pôdohospodárstva boli navrhnuté tieto
programy:
Program na využitie po¾nohospodárskej biomasy na výrobu tepla
Cie¾: Úspora energie z klasických zdrojov na výrobu tepla.
Predmet: Zmena palivovej základne v po¾nohospodárskej
prvovýrobe, objekty živoèíšnej výroby.
Subjekt: Právnická alebo fyzická osoba, ktorá podniká
v oblasti po¾nohospodárskej prvovýrobe, napr. chov hydina, odchov odstavèiat, dojárne a pod.
Program na využívanie po¾nohospodárskej biomasy ako
zdroja energie v sušiarenstve.
Cie¾: Zníži spotrebu energie na sušenie po¾nohospodárskych produktov.
Predmet: Zmena palivovej základne pre nízkoteplotné sušiarne, nové alebo rekonštruované, na dosúšanie zrnín,
ovocia, lieèivých rastlín a koreninovej zeleniny.
Subjekt: Právnická alebo fyzická osoba, ktorá podniká
v po¾nohospodárskej prvovýrobe, pri výrobe zrnín, ovocia, koreninovej zeleniny a iných plodín. Podnikanie vo
výrobe surovín pre potravinárske spracovanie.
Program na podporu vedy a výskumu
V rámci programov MP SR na podporu vedy a výskumu
poskytnú finanèné prostriedky na riešenie nasledovných
úloh formou štátnych objednávok:
podpora vývoja techniky a technológií spracovania
a energetického využívania cie¾avedome pestovanej biomasy k energetickým úèelom,
podpora vývoja techniky a výskumu technológií
spracovania a energetického využitia odpadovej biomasy využite¾nej k energetickým úèelom,
podpora výskumu a vývoja výroby bioplynu a jeho
využite, so zameraním na ekonomicky reálne pestovanie po¾nohospodárskych plodín na ornej pôde,
vhodných ako komponenty pre výrobu bioplynu,
podpora výskumu a vývoja problematiky štandardizácie biomasy ako jedného z predpokladov pre otvorenie obchodu s týmito komoditami,
Programy na podporu poradenstva
Zabezpeèi poradenstvo pre producentov pôdohospodárskej biomasy o možnostiach jej využitia na energetické
úèely prostredníctvom poradenských organizácií rezortu
a ústavov, ktoré sa touto problematikou zaoberajú. Èinnos
zabezpeèova poskytovaním odborného poradenstva pri
projektoch, vydávaním informaèných a propagaèných materiálov a organizovaním odborných seminárov.
B. Využitie pôdohospodárskej biomasy na trhu s biomasou
Rezort pôdohospodárstva ako významný producent po¾nohospodárskej biomasy môže ponúknu z bilancovaných
zdrojov:
95
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
-
èas biomasy na spa¾ovanie v objeme asi 1 mil. ton,
s energetickým ekvivalentom 14 PJ
èas biomasy zo živoèíšnej výroby na výrobu bioplynu v objeme do 277 mil. m3 bioplynu, s energetickým ekvivalentom 6,9 PJ,
produkcia energetických plodín na výrobu 100 tis.
ton bionafty, s energetickým ekvivalentom 11 PJ.
Výhodou tejto ponuky je skutoènos, že roèná produkcia po¾nohospodárskej biomasy je prakticky nemenná a je
okamžite pripravená na spracovanie a využitie. Aktuálna
ponuka po¾nohospodárskej biomasy predstavuje hodnotu
energetického ekvivalentu 31,9 PJ tepla alebo 8,8 TWh.
V budúcnosti bude možné poèíta aj s výmerou 100 000
ha ornej pôdy na pestovanie energetických plodín
s produkciou biomasy asi 1 500 000 ton, s energetickým
potenciálom až 22 PJ tepla alebo 6,1 TWh.
Celková ponuka po¾nohospodárskej biomasy na trh tak
môže dosiahnu takmer 54 PJ tepla alebo až 15 TWh.
Vzh¾adom na rôznorodos zdrojov biomasy sú reálne
spôsoby jej ïalšieho využitia ako zdroja tepla na vykurovanie objektov v komunálnej sfére, zdroja bioplynu na výrobu elektrickej energie, zdroja biopalív použitých ako prímes do motorovej nafty, prípadne ïalšie využitie, napr. slamy v stavebníctve, chemickom priemysle a pod.
Tab. 1: Celkový energetický potenciál biomasy v rezorte pôdohospodárstva
Druh biomasy
Energetický ekvivalent
TWh
PJ
Po¾nohospodárska biomasa
12,89
46,5
Lesná biomasa
4,69
16,9
7,36
26,5
24,94
89,9
Odpad
priemyslu
Spolu
z drevospracujúceho
K širokému uplatneniu využitia biomasy na výrobu elektrickej energie alebo plynu do rozvodných sietí bráni celý
rad ekonomických a legislatívnych prekážok. Najvhodnejšou formou odstránenia týchto prekážok bude prijatie samostatnej legislatívnej normy v podobe zákona o využívaní
obnovite¾ných zdrojov energie, ktorý by riešil komplexne
otázky týkajúce sa využívania OZE na výrobu, rozvod, využívanie a obchodovanie s energiou z týchto zdrojov.
Využívanie OZE má ve¾ký význam nielen v oblasti ochrany životného prostredia, ale aj v oblasti ekonomickej
a strategickej, hlavne možnosou zníženia importnej závislosti SR od energetických nosièov, ktoré predstavujú
v súèasnosti takmer 90 % celkovej potreby.
Dôležitú úlohu môže zohra využívanie OZE aj v oblasti
sociálnej vytváraním nových pracovných miest. Aby OZE
mohli spåòa ciele, ktoré sú do nich vkladané, je potrebné:
vypracova regionálne energetické koncepcie využívania OZE na úrovni vyšších územných celkov,
vytvori poradenské centrum pre biomasu, ktoré
bude sprostredkováva technickú pomoc pri tvorbe
projektov využívania biomasy,
realizova osvetu medzi producentmi biomasy smerovanú na jej energetické zhodnotenie,
urýchlene zavies na univerzitách a stredných školách systematickú prípravu odborníkov pre oblas
OZE,
podporova domácich producentov potrebnej technológie,
širšie využívanie biomasy na produkciu energie cestou splyòovania a následnej trigenerácie,
širšie zhodnocovanie biomasy v kombinovaných
kotloch,
systematické pestovanie energetických plodín.
Medzi riziká rozvoja využitia obnovite¾ných zdrojov
energie je možno zaradi:
nedostatok disponibilného kapitálu
u podnikate¾ských subjektov,
nedostatoèná previazanos a de¾ba práce všetkých
inštitúcií vedecko-výskumnej základne (štátne, súkromné, univerzity) pre riešenie komplexných projektov reagujúcich na aktuálne problémy v oblasti
OZE,
pomalý proces reštrukturalizácie a modernizácie
energetických technológií,
pomalá substitúcia neefektívnych technológií zvyšujúcich náklady na výrobu,
obmedzovanie finanènej podpory štátu pre aplikovaný výskum.
Skúsenosti zo zahranièia však jasne ukazujú, že bez aktívnej podpory štátu nie je možný rozvoj využívania obnovite¾ných zdrojov energie a zvyšovanie ich podielu na výrobe energie. Záverom možno konštatova, že produkcia
pôdohospodárskej biomasy aj jej využívanie na energetické úèely môže znaènou mierou prispie k splneniu záväzku SR po vstupe do EÚ, že do roku 2010 bude 12 % výroby energie zabezpeèované obnovite¾nými zdrojmi.
-Kontaktní adresa:
Ing. František Zacharda, CSc., Ing. Štefan Pepich
Technický a skúšobný ústav pôdohospodársky
Štátná zkušobna SKTC - 106
Rovinka, 900 41
SK
96
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
KOMPLEXNÍ SYSTÉM ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ BIOMASY - LINKA NA
ZPRACOVÁNÍ BIOMASY
V. Žák1), O. Mužík2)
1)
Ekologie, s.r.o.
2)
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha
1. Úvod
Spoleènost EKOLOGIE, s.r.o. pùsobí na trhu s odpady
od roku 1994. Mimo jiných aktivit patøí mezi provozovatele skládky skupiny S-OO, která se svojí potenciální kapacitou øadí mezi nejvìtší skládky v ÈR.
Snahou vedení spoleènosti je nejen naplòovat všechny
legislativní pøedpisy upravující daný pøedmìt podnikání,
ale také vèas reagovat na trendy v této oblasti. Jedním
z pøedpisù, který se pøímo dotýká problematiky skládkování je Smìrnice Rady EU 99/31/EC o snižování množství
biologicky rozložitelných odpadù ukládaných na skládky.
Dalším dùvodem pro využití biomasy v naší spoleènosti je
pøetrvávající problematická situace v nakládání s kaly
z èistíren odpadních vod, kdy nabídka èistírenských kalù
na trhu s odpady dlouhodobì pøevyšuje poptávku. Naše
úvahy o využití biomasy v neposlední øadì ovlivnily také
rostoucí ceny pohonných hmot a energií.
Po vyhodnocení všech výše uvedených kritérií a
s pøihlédnutím k faktu, že v tìlese skládky je k dispozici
energeticky využitelný plyn, bylo pøistoupeno k realizaci
projektu, na jehož konci stojí linka na zpracování biomasy.
2. Zpracovávané odpady
Provozovatel linky má zajištìn pøísun èerstvé biomasy
v množství 12 000 t roènì a èistírenských kalù v množství
5 000 t roènì. Èerstvou biomasu tvoøí pøedevším bioodpady z komunální sféry, lesního hospodáøství a zemìdìlství,
konkrétnì se jedná o oddìlenì sbíraný bioodpad z parkù a
zahrad, odpady z údržby krajiny, slámu a odpady z tìžby a
zpracování døeva.
Složení a hmotnostní toky vstupních materiálù:
èistírenský kal
2 000 kg.hod-1
komunální bioodpad
1 000 kg.hod-1
døevní štìpka
8 00 kg.hod-1
piliny, sláma
200 kg.hod-1
Pomìr èerstvé biomasy k èistírenským kalùm na vstupu
je tedy v hmotnostním vyjádøení pøibližnì 1:1 a
v objemovém asi 3:1. Mìrná hmotnost smìsného materiálu po nadrcení a homogenizaci se pohybuje v rozmezí cca
400 – 500 kg.m-3.
3. Linka na zpracování biomasy
Pøedstavovaná linka na zpracování biomasy vychází
z faktu, že její provozovatel má trvale zajištìn pøísun èerstvé biomasy. Technologická linka je konstruována tak, aby
energeticky nejménì nároèným a tím i nejlevnìjším zpùsobem došlo ke zvýšení sušiny vstupujícího materiálu.
Èerstvá biomasa je na zaèátku procesu drtièem CARAVAGGI BIO 600 (viz obr. 1) upravena na potøebnou granulometrii - velikost frakce maximálnì 40 mm. Takto vzniklá hmota je pomocí èelního kolového nakladaèe, nebo drapáku dávkována do míchacího zaøízení (obr. 2) na zaèátku
linky. Sem se také v pøesném pomìru dávkují èistírenské
kaly. Míchací zaøízení je adaptované rozmetadlo chlévské
mrvy, v kterém dochází k homogenizaci vstupních surovin.
Výkonnost mísícího a øezacího zaøízení:
- projektovaný
3 t.hod-1
- maximální
5 t.hod-1
Homogenizace probíhá také pøi transportu nadrceného
materiálu pomocí šnekových dopravníkù do jednoho ze
dvou fermentorù.
Základní èást linky tvoøí dva paralelnì umístìné válcové
rotaèní fermentory (obr. 3). Každý fermentor je ocelový
tubus o prùmìru 3,4 m a délce 20 m, uložený na elektricky
pohánìných valivých rolnách. Fermentor pojme 25 t substrátu. Vnitøní konstrukce fermentoru je øešena tak, aby pøi
rotaèním pohybu docházelo k rovnomìrnému posunování
materiálu. K tomu úèelu slouží lamely, které jsou dvojího
druhu - pevné a pohyblivé. Pohyblivé lamely se mohou
ruènì nastavovat zvenèí fermentoru a jejich pomocí lze
ovlivòovat nejen rychlost prùchodu materiálu fermentorem,
ale také koneènou mocnost vrstvy substrátu.
Substrát ve fermentoru zùstává maximálnì 72 hodin. Za
tuto dobu dojde díky probíhající fermentaci ke zvýšení teploty substrátu až na 60 °C. Teplota v substrátu zaèíná stoupat již po nìkolika hodinách od naskladnìní. Prostor fermentoru je z dùvodu odvodu vlhkosti po celou dobu fermentace odvìtráván mimo prostor haly. V prùbìhu fermentace je substrát 2 – 3 krát „pøekopán“. Proces pøekopání
probíhá prostým otoèením fermentoru. Maximální množství biomasy ve válcovém fermentoru (s ohledem na množství èistírenských kalù v substrátu - zvýšená lepivost na stìny
fermentoru) je cca 25 t, což odpovídá osmihodinové kapacitì mísícího a øezacího zaøízení. Nárùst sušiny po fermentaci se pohybuje v rozsahu 10 -15 %. Zahøátí substrátu je
žádoucí nejen z hlediska snížení vlhkosti, ale také z hlediska
hygienizace pro pøípad jeho materiálového využití.
Po fermentaci je substrát rotaèním pohybem vynášen na
reverzní dopravník umístìný za fermentory. Podle smìru
97
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
otáèení dopravníku mùže být nedosušený substrát dopravován buï pøímo ven z haly do pøistaveného kontejneru,
což pøípadnì umožní využití fermentorù pro výrobu zahradnických èi rekultivaèních substrátù, nebo do pásové
sušárny k dosušení. Dosušený substrát je urèen k distribuci jako biopalivo.
Pásová sušárna zpracovává 1 t vlhkého substrátu za hodinu s koneènou sušinou v rozmezí 95 – 97 %. Mìrná hmotnost vysušeného materiálu poklesne z pùvodních pøibližnì
400 kg.m-3 po fermentaci na cca 300 kg.m-3. Jako topné
medium slouží vzduch o teplotì 100 – 115 °C. K ohøevu
vzduchu se využívá skládkový plyn spalovaný v hoøáku a
dále odpadní teplo z kogeneraèní jednotky (obr. 4) vzniklé
pøi výrobì elektrické energie. Po prùchodu substrátu sušárnou je hotové biopalivo pomocí šnekových dopravníkù
vyskladnìno do pøistaveného kontejneru a odtud je expedováno pøímo k zákazníkovi.
Výkonnost celé linky je pøi jednosmìnném provozu cca
11 t.den-1 a tedy pøi 255 pracovních dnech v roce pøibližnì
2805 t.rok-1. Schéma linky na zpracování biomasy je znázornìno na obrázku 5.
Pro úèely linky na zpracování biomasy bylo 10 pasivních plynových studen v tìlese skládky pøevedeno na aktivní, tzn. že byly osazeny speciálním zhlavím a byly pøipojeny pøes plynovod na èerpací stanici. Sací potrubí má
kapacitu až 300 m3.hod-1 plynu. S ohledem na technicky
využitelné množství skládkového plynu podle prognózy
zpracované ÚVP Brno, byla použita základní technologická jednotka èerpací stanice o výkonu 1 x 500 m3.hod-1,
umístìná v kontejneru 6 x 3 m, s vestavìnou pøepážkou pro
umístìní MaR.
Plynová èerpací stanice zajišuje sání a transport plynu
ze skládky a distribuci do kogeneraèní jednotky, kde dochází k energetickému využití plynu za souèasné výroby
Tab. 1: Základní technické parametry èerpací stanice skládkového plynu
1 x 500 m3.hod-1
12 – 15 kPa
30 – 65 % obj
DN 80 (nerez)
2 x ventilátor SKG 385 – 2 (jeden jako rezerva)
Výkon stanice
Tlakový spád
Skládkový plyn – obsah CH4
Svìtlost dopravní trasy
Tlakový agregát
Tab. 2: Základní technické parametry kogeneraèní jednotky TEDOM CENTO 100 SP BIO
TYP
CENTO
100 SP BIO
El.výkon
Tepelný
výkon
Spotøeba
skl.plynu
(kW)
105
(kW)
158
(m3.hod-1)
64,0
4. Vlastnosti biopaliva
Základní vlastnosti výsledného biopaliva zjištìné
Úèinnost
elektrická
tepelná
(%)
(%)
34,8
52,6
v laboratoøi
bulka 3.
Využití
paliva
(%)
87,4
VÚZT a pøi spalovací zkoušce shrnuje ta-
Tab. 3: Základní vlastnosti biopaliva
Sledované vlastnosti paliva
Základní
parametry
Tavitelnost
popela
Voda veškerá
Popel pùvodní
Popel bezvodý
Síra veškerá pùvodní
Výhøevnost pùvodní
Spalné teplo hoølaviny
Prchavá hoølavina v hoølavinì
Teplota mìknutí
Teplota tání
Teplota teèení
98
Jednotky
Výsledky
% hm.
% hm.
% hm.
% hm.
-1
MJ.kg
-1
MJ.kg
% hm.
°C
°C
°C
3,3
26,39
27,29
0,52
13,49
20,74
80,20
1070
1175
1245
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Obr. 1: Drtiè bioodpadù CARAVAGGI BIO 600
Obr. 3: Válcové rotaèní fermentory
Obr. 2: Míchací a øezacího zaøízení
Obr. 4: Kogeneraèní jednotka TEDOM
CENTO 100 SP BIO
99
Obr. 5: Schéma linky na zpracování biomasy
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
100
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Tab. 4: Souhrnné výsledky mìøení emisí firmou INPEK
Druh emise
Rozmìr
Støední
hodnota
Emisní limit
211,6
250
Tuhé zneèišující látky
- hmotnostní koncentrace
[ mg.m -3 ] pøi n.p.
- hmotnostní tok
[ g.h-1 ]
85,5
- emisní faktor
[ g.t-1 paliva ]
1382,0
[ mg.m -3 ] pøi n.p.
526,3
[ g.h-1 ]
226,8
3664,1
Oxid uhelnatý ( CO )
- hmotnostní koncentrace
- hmotnostní tok
- emisní faktor
[ g.t-1 paliva ]
650
Oxidy dusíku ( jako NO2 )
- hmotnostní koncentrace
- hmotnostní tok
- emisní faktor
[ mg.m -3 ] pøi n.p.
357,2
[ g.h-1 ]
[ g.t-1 paliva ]
151,2
2443,2
[ mg.m -3 ] pøi n.p.
2192,4
650
Oxid siøièitý ( SO2 )
- hmotnostní koncentrace
-1
[ g.h ]
- hmotnostní tok
- emisní faktor
2500
934,3
-1
15095,3
[ g.t paliva ]
Organický uhlík ( TOC )
- hmotnostní koncentrace
- hmotnostní tok
- emisní faktor
[ mg.m -3 ] pøi n.p.
6,7
[ g.h-1 ]
2,9
46,5
[ g.t-1 paliva ]
nestanoven
Plynné slouèeniny chloru ( vyjádøené jako Cl )
- hmotnostní koncentrace
[ mg.m -3 ] pøi n.p.
30,4
- hmotnostní tok
[ g.h-1 ]
17,4
- emisní faktor
[ g.t-1 paliva ]
281,5
50
Poznámky:
1) Hmotnostní koncentrace zneèišujících látek jsou uvedeny v suchém plynu pøi n.p.
a pøepoèteny na referenèní obsah kyslíku : O 2 ref. = 6 % obj.
2) Hmotnostní koncentrace plynných slouèenin chloru je uvedena ve vlhkém plynu pøi n.p.
bez pøepoètu na referenèní obsah kyslíku .
101
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Dále bylo firmou INPEK provedeno autorizované mìøení emisí na kotli VARIMATIK 300 /K1/. Odbìrová místa
pro mìøení emisí, velièin stavu a objemového toku spalin
byla na mìøeném zaøízení pøipravena dle ÈSN ISO 9096
za jednoduchým mechanickým odluèovaèem (cyklonem)
a spalinovým ventilátorem pøed vstupem do zdìného komínového traktu, ve svislé èásti kouøovodu o prùmìru 0,25
m. Bìhem doby odbìru vzorkù byl provoz kotle ustálený a
rovnomìrný. Zaøízení bylo po dobu mìøení provozováno
pøi jmenovitém výkonu.
Nastavení výkonu kotle:
- doba chodu roštu
- doba stání roštu
- otáèky spalinového ventilátoru
0,5 s
50 s
60 %
V rámci mìøení byla spalována smìs hnìdého uhlí oøech 2
a biopaliva v pomìru 1:1.
Parametry spalované smìsi:
- obsah vody
Wtr
- obsah popela
Atr
15,80 [ % hm. ]
12,78 [ % hm. ]
- obsah síry
- výhøevnost
0,97 [ % hm. ]
19,63 [ MJ.kg-1 ]
Str
Qir
5. Závìr
Jak již bylo øeèeno v úvodu, Smìrnice Rady 99/31/EC
o skládkování odpadu pøevzatá Plánem odpadového hospodáøství ÈR stanovuje postupné snižování skládkování
biologicky rozložitelných odpadù do roku 2020, kdy bude
možné ukládat na skládky maximálnì 35% hm. tohoto odpadu vyprodukovaného v roce 1995. V pøístupovém protokolu k EU z Atén se ÈR navíc zavázala do roku 2010
zajistit podíl obnovitelných zdrojù energie (OZE) na energetické bilanci 6 %. Biomasa má v ÈR ze všech OZE výraznì nejvyšší potenciál. Aby došlo k naplnìní výše zmínìných mezinárodních závazkù ÈR s pozitivními dopady
na naše životní prostøedí, bude nezbytnì nutné výraznì
zvýšit energetické využívání biomasy.
Tento pøíspìvek pøedstavuje jednu z možností, jak lze
ekonomicky efektivnì využívat zbytkovou biomasu, a tím
pøispívat k naplnìní našich dlouhodobých cílù.
Podìkování
Tyto výsledky jsou souèástí øešení výzkumného projektu NAZV MZe ÈR è. Qf 3153 ,,Energetické využití odpadù z agrárního sektoru ve formì standardizovaných
paliv “.
Výsledky spalovací zkoušky shrnuje tabulka 4.
Kontaktní adresa
Ing. Vilém Žák
Ekologie s.r.o.
Školní 418.270 61 Lány
Tel: 602383418
email: [email protected]
Ing. Oldøich Mužík
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky,
Drnovská 507, 161 00 Praha 6,
Tel.: 233022386, Fax.:233312507, , e-mail: [email protected]
102
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
REOLOGIE POPÍLKÙ PØI SPALOVÁNÍ SMÌSI UHLÍ - BIOMASA
J. Andertová(1), D. Andert(2) , J. Frydrych(3)
(1)
VŠCHT, Ústav skla a keramiky Praha
(2)
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Praha
(3)
OSEVA PRO s.r.o. Výzkumná stanice travináøská Rožnov
1 Úvod
Pro zpracování popílkù v kapalné fázi pro jejich manipulaci a dopravu je pøíznivé snížení hodnoty zdánlivé viskozity, respektive zvýšení tekutosti disperzního systému
voda-popílek. S ohledem na zámìr spalovat s uhlím i biomasu ve vìtších objemech, nastal problém s chováním ztekucených popílkù.Pokud disperzní systém obsahuje èástice o velikosti cca 1 ìm a menší, lze stabilitu systému ovlivnit na základì øízení mezièásticových interakcí v tomto disperzním, koloidním systému [7], [6], [3].
Pod pojmem koloidní systém se rozumí heterogenní disperzní systém, kde se velikost èástic pohybuje v intervalu
10-3 – 1 µm, mezi èásticemi a disperzním médiem existuje
velké mezifázové rozhraní.
2. Mechanismus stabilizace disperzních
systémù
Stability disperzí lze dosáhnout vytvoøením silového pole
kolem èástic tak, aby se èástice nepøiblížily na vzdálenost,
kdy místo odpudivých sil pøevládnou síly pøitažlivé. Vzá-
jemná kombinace mezièásticových interakcí rozhoduje o
stabilitì daného systému. Základní typy mezièásticových
interakcí lze rozdìlit do následujících skupin:
(1) elektrostatická stabilizace - (DLVO teorie) - založena na pøedpokladu, že silové pùsobení mezi èásticemi je
dáno souètem pøitažlivých sil a odpudivých sil elektrické
dvojvrstvy [4].
(2) stéricka stabilizace – mechanismus je založen na
adsorpci polymeru na povrch dispergovaných látek (elastický popø. osmotický efekt.
(3) Kombinace (1) + (2) – kdy se elektrostatická složka
sèítá se stérickým efektem adsorbovaného polymeru.
(4) Využití strukturních sil.
Vzájemná kombinace jednotlivých sil rozhoduje o charakteru suspenze. Souèasným pùsobením elektrické dvojvrstvy u povrchù s naadsorbovaným polymerem, jenž se
mùže chovat i jako polyelektrolyt, je celkové odpuzování
spíše elektrostérické než jen stérické. Elektrostérické odpuzování závisí stejnì jako stérické, na velikostech a koncentraci adsorbovaných látek a mùže být rovnìž ovlivnìno
regulací pH a iontové síly suspenze [5].
Obr.1. Vzájemné mezièásticové
pùsobení – DLVO teorie
Celkovou interakci èástic vystihuje závislost interakèní
energie na jejich vzdálenosti. Je–li výška maxima >25 kT,
je suspenze stabilní. Tato bariéra nedovolí pohybujícím se
èásticím vzájemné pøiblížení. Je-li hodnota maxima <5
kT, suspenze koaguluje – viz obr.1 a obr. 2. Sekundární
minimum zpùsobuje rovnìž koagulaci, pøi níž èástice zùstávají v relativnì velkých rovnovážných vzdálenostech.
Jeho pøítomností lze vysvìtlit i vznik gelù [4 ] [5 ]
Obr.2. Kombinace van der Waalsových
a stérických sil
Na základì uvedených mechanismù flokulace a deflokulace lze objasnit základní procesy øízení tokového chování
disperzních systému vhodnì volenými aditivy. Stabilní systémy s øízenými reologickými vlastnostmi lze potom využít pøi zpracování –míchání, dopravì a pod. – s nižšími
ekonomickými náklady.
103
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
3. Materiál a metody mìøení
gradientu deformace ã. [6 - 8]. Z namìøené tokové køivky
byla odeètena hodnota zdánlivé viskozity ç50 jako pomìr
hodnoty smykového napìtí ô a gradientu deformace ã= 50
s -1. Pro takto vypoètené hodnoty zdánlivé viskozity byla
vyjádøena závislost hodnoty zdánlivé viskozity na hmotnostním obsahu pøidaného aditiva v disperzním systému.
Optimálnímu množství pøidaného aditiva odpovídá minimum na køivce závislosti zdánlivé viskozity na hmotnostním pøídavku aditiva, tj. ç50 = f(hm.% aditiva).Výsledné
stanovené závislosti pro oba typy studovaných aditiv jsou
uvedeny na obr.3 a obr.4. Na základì graficky vyjádøených
závislostí lze konstatovat, že aditivum na bázi amorfní soli
polykarboxylové kyseliny výraznì neovlivòuje viskozitu
systému, aditivum na bázi polykarboxylové kyseliny
v hmotnostním obsahu cca 0,5 % hm.výraznì snižuje viskozitu systému, pøispívá tedy ke zvýšení jeho tekutosti. U
takto upraveného systému lze zvýšit i hmotnostní obsah
sušiny, tj. systém lze zpracovávat pøi vyšším hmotnostním
zastoupení pevné fáze pøi zachování pùvodních parametrù
procesu.
Pro studium modifikace tokových vlastností disperzního
systému popílek-voda byly použit disperze popílkù ve vodì
-20 % objemových. Popílek je ze spalování smìsy 50%
HU + 50% døevní pelety (energetický obsah).
Byly testovány dva typy aditiv na bázi organických kyselin: è.1- polykarboxylová kyselina a è.2- amorfní sùl polykarboxylové kyseliny.
Reologické chování bylo studováno na viskozimetru RV1
(ThermoHaake, Karlsruhe) za použití cylindrického senzoru Z31.
4. VÝSLEDKY MÌØENÍ
Do pøipravovaných disperzí studovaných popílkù bylo
pøidáváno zvolené aditivum v rozsahu 0 hm.% až 1 hm.%
(poèítáno na sušinu popílku). Po dolití potøebného množství vody byly disperze míchány a homogenizovány. U pøipravených systémù bylo mìøeno reologické chování a stanovena toková køivka , tj. závislost smykového napìtí ô na
Polykarboxylová kyselina
zdánlivá viskozita [Pas]
0,4
0,35
0,3
0,25
0,2
Y
0,15
0,1
0,05
0
0
0,1
0,2
0,3
0,4
0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
1
Hmotnostní pøídavek aditiva[%]
Obr.3: Vyjádøení závislosti hodnoty zdánlivé viskozity systému na hmotnostním pøídavku aditiva è.1.
zdánlivá viskozita
Na-sùl polykarboxylové kyseliny
0,45
0,425
0,4
0,375
0,35
0
0,1
0,2
0,3
0,4
0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
hmotnostní pøídavek [%]
Obr.4: Vyjádøení závislosti hodnoty zdánlivé viskozity systému na hmotnostním pøídavku aditiva è.2.
104
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Zdánlivá viskozita [Pas]
Stálost suspenze
0,3
0,25
0,2
0,15
0,1
0,05
0
0
0,5
1
1,5
2
2,5
3
3,5
Doba stání suspenze [hod.]
Obr. 5: Studium èasové stability disperzního systému s pøidaným stanoveným optimálním
pøídavkem aditiva è.1.
Studium tokového chování disperzního systému popílek
+ voda + 0,5 % hm. aditiva (polykarboxylová kyselina)
bylo doplnìno stanovením stability systému, tj. studiem
èasové závislosti hodnoty zdánlivé viskozity modifikovaného systému. Namìøené výsledky jsou uvedeny na obr.5.
Z vyjádøené grafické závislosti hodnoty zdánlivé viskozity lze konstatovat, že systém zùstává stabilní (tj. hodnota
zdánlivé viskozity konstantní) po dobu cca. 1 hodiny. Poté
hodnota zdánlivé viskozity narùstá a na svoji pùvodní hodnotu, tj. hodnotu zdánlivé viskozity systému bez pøidaného aditiva, se dostává zhruba po 3 hodinách.
5. Závìr
Na základì studia vodných disperzních systémù popílkù
modifikovaných volenými aditivy na báyi polykarboxylových kyselin lze konstatovat, že aditivum na bázi amorfní
soli polykarboxylové kyseliny výraznì pozitivnì ovlivòuje tokové chování systému, snižuje jeho zdánlivou viskozitu, zlepšuje jeho konsistenci. Takto modifikovaný systém zùstává stabilní cca 1 hodinu, po tuto dobu by mìlo
tedy probíhat jeho zpracování. Systémy s takto upraveným
tokovým chováním umožòují efektivnìjší zpracování (snížení energetické nároènosti pøi zpracování pùvodního systému), popøípadì zlepšení ekonomiky procesu (možnost
zpracování vìtšího množství pevné fáze pøi stávající energetické bilanci systému). Toto je zvláštì významné pøi rozšiøování spalování biomasy ve velkých zaøízeních o výkonu do 100 MW.
mares, Portugal, pp.104, 2003.
3. ANDERTOVÁ J.,HAVRDA J.,SARRAF H.: Study of
rheological behaviour of aqueous suspensions for preparation of ATZ ceramic by slip casting method, in:Programme
& Abstract AERC 2003,Guimares, Portugal, pp.86, 2003.
4. ANDERTOVÁ J.,HAVRDA J.,ANDERT
D.:Modelové øešení extruze pro øízení mikrostruktury keramických tìles, Sborník a program CHISA 2003, str. 147,
nakladatelství J.Novosad, Praha 2003, ISBN: 80-8605936-7.
5. ANDERTOVÁ J.,TRÈKOVÁ J.,HAVRDA
J.,ANDERT D.: Stanovení reologického chování koncentrovaných polydisperzních suspenzí oxidových smìsí, Sborník a program CHISA 2003, str. 148, nakladatelství
J.Novosad, Praha 2003, ISBN: 80-86059-36-7.
6. ANDERTOVÁ J.: Reologie v technologických procesech, v: Zemìdìlská technika a biomasa, sborník (ed.
D.Andert), str.77-78,Praha 2003, ISBN 80-903271-1-7.
7. ANDERT D.,ANDERTOVÁ J.: Spalování biomasy s
pøídavkem uhlí, v:Zemìdìlská technika a biomasa, sborník (ed. D.Andert), str.50-51, Praha 2003, ISBN 80903271-1-7.
Kontaktní adresa
Ing. Jana Andertová,CSc.,
VŠCHT, Ústav skla a keramiky,
Technická 5 , 160 00 Praha 6,
e-mail: [email protected]
Ing. David Andert,CSc.,
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky,
Drnovská 507, 161 00 Praha 6,
Tel.: 233022225, Fax.:233312507,
, e-mail: [email protected]
Ing. Jan Frydrych OSEVA PRO s.r.o.
Výzkumná stanice travináøská Rožnov –
Zubøí Hamerská 698 756 54 Zubøí
Tel: 571 658195 Fax: 571 658197
email: [email protected]
Literatura
1. ANDERTOVÁ, J., TRÈKOVÁ J., HAVRDA, J., HERBIG, R. Study of Colloidal Rheology of Zirconia and Zirconia-Alumina Mixed Suspensions. Proceeding of the 2nd
International Conference on Shaping of Advanced Ceramics. Gent, VITO, 2002, s 19-24.
2. ANDERTOVÁ J.,HUDEÈEK J.,HAVRDA
J.,ANDERT D. : Rheometry of concentrated polydispersed systems, in:Programme & Abstract AERC 2003, Gui-
105
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
KOTELNY NA BIOMASU A VÝROBA EL. ENERGIE
D. Andert 1),J. Frydrych 2)
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Praha
2)
OSEVA PRO s.r.o. Výzkumná stanice travináøská Rožnov
1)
Úvod
Od roku 2003 , kdy platí výmìr energetického regulaèní
úøadu kterým se zvedla výkupní cena el. energie vyrábìné
z biomasy, vzrostl zájem o kogeneraèní zaøízení menších
výkonù pro kombinovanou výrobu tepla a el. energie.
V souèasné dobì je biomasa využívána pøevážnì pro výrobu tepla spalováním a to jak v malých kotlích urèených
k vytápìní rodinných domkù tak v obecních kotelnách o
výkonu 500 kW- 2MW.
Kombinovaná výroba a využití tepla a elektrické energie (nazývaná také „kogenerace“) je výroba elektrické energie a souèasné využití tepla (technologie, vytápìní, teplá
užitková voda), z fosilních paliv (uhlí, zemní plyn, topný
olej), z biomasy nebo bioplynu. Pro kogeneraèní výrobu
tepla a el. energie hovoøí v první øadì vyšší využití primární energie obsažené v palivu.. Porovnání oddìlené výroby elektøiny a tepla s malou kogenerací (cca 300 kWel) je
následující. Elektrárna s úèinností 36% na 1 kWhel spotøebuje 10 GJ v palivu. A kotelna s úèinností 80% na 9 GJ
spotøebuje 11,2 GJ v palivu. Celková využití primární
energie je 59 %. Malá kogeneraèní jednotka napø. s parnim pístovým motorem na 1 kWhel spotøebuje 19
GJ v palivu a pøitom se využije ještì 9 GJ v teple.
Celkové
využití primární energie je 66%.
Cílem tohoto pøíspìvku je porovnání rùzných technicky
reálných zpùsobù výroby el. energie pøi souèasném využití
tepla.
Podle platného cenové rozhodnutí ERÚ è. 26/2003 jsou
minimální výkupní ceny z obnovitelných zdrojù:
V pøípadì, že elektøina vyrobená v obnovitelných zdrojích není dodána do regionální distribuèní soustavy a je
spotøebována stejnou právnickou osobou nebo prodána jiné
právnické osobì bez použití regionální distribuèní soustavy, jsou minimální výkupní ceny sníženy o cenu 1 000 Kè/
MWh.
PØÍKLADY KOGENERACÍ
Kombinované výroby tepla a elektrické energie je možno dosáhnout za pomoci nìkolika typù zaøízení lišících se
zpùsobem i stupnìm pøemìny primárního paliva na obì
sledované složky (elektrická energie, teplo). Jedná se o tzv.
parní a plynovou kogeneraci, pøípadnì o tzv. palivové èlánky
12345678-
palivový èlánek+turbína
palivový èlánek
paroplynový cyklus
plynový motor
parní pístový ašroubový motor
Stirlingùv motor
ORC okruh
turbína na vodní páru
Obr 1: Schema dosahovaných úèinnosti
106
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Parní kombinovaná výroba je výroba elektrické energie a tepla prostøednictvím páry vyrobené v parním kotli
spalujícím pro kotel vhodné palivo (fosilní i nefosilní - napø.
biomasu). Pára je pøivádìna do parního motoru pístového
èi šroubového, nebo protitlaké odbìrové parní turbíny. Tyto
parní stroje pohánìjí generátor elektrické energie. Z výfuku parního stroje, z protitlaku nebo odbìru parní turbiny je
dodávána požadovaná tepelná energie ve formì páry (o požadované teplotní úrovni tepelné energie).
ORC cyklus má turbínu pohánìnou parami organických
uhlovodíkù.
Plynová kombinovaná výroba je výroba elektøiny a
tepla pøímým spalováním plynu (zemního, bioplynu nebo
procesního - napø. koksárenského) ve spalovacím motoru
nebo spalovací turbínì, které pohání elektrický generátor.
Teplo z chlazení motoru a teplo ze spalin za motorem nebo
plynovou turbínou se využívá jako zdroj využitelného tepla.
Kombinovaná výroba palivovými èlánky je založena
na principu chemické reakce plynu v èlánku s vhodnými
elektrodami a elektrolytem. V èlánku dochází k pøímé transformaci chemicky vázané energie v plynu na elektrickou
energii. Pøi této pøemìnì se uvolòuje využitelné teplo.
PARNÍ KOGENERACE
Pro nižší elektrické výkony (cca 500 až 15 000 KwEl) se
používají soustrojí s protitlakými turbínami axiálními nebo
radiálními (pro vyšší výkony pouze s turbínami axiálními)
pohánìjícími pøes pøevodovku alternátor. Z hlediska dosahované termo dynamické úèinnosti jsou výhodné moderní
rychlobìžné radiální turbíny jednostupòové nebo dvoustupòové s malou mìrnou hmotností a krátkou dobou najíždìní. Turbíny axiální i radiální jsou v uvedeném výkonovém
rozsahu konstruovány pro tlak páry vstupní1-6,5MPa a
výstupní 0,1- 0,7 MPa pøi teplotì páry 200 - 450 °C.
Náklady u okruhu s turbínou o malých výkonech dosahují až 50 000 Kè/kW el. výkonu. Proto se mohou nahradit
levnìjším pístovým parním motorem. Parní stroj má stoletou tradici, pøesto moderní stroj je jen jeden v ÈR a pracuje již 7 let. Jedná se o manipulaèní sklad s odkoròováním.
Roèní produkce cca 4000 t kùry se spaluje v kotli s podsuvným roštem má následující parametry
Max. trvalý parní výkony: 2600 kg/h
Max. trvalý tepelný výkon: 2000 kW
Schválený tlak kotle: 3,0 MPa
Provozní tlak kotle: 2,5 MPa
Teplota pøehøáté páry na výstupu pøehøívaèe: 380° C
Teplota napájecí vody na eko-výstupu: 103° C
Nasycená pára z kotle se vede pøes pøehøívaè a opustí ho
s øízenou teplotou 380° C a tlakem na výstupu pøehøívaèe
2,2 MPa. Po výstupu kouøových plynù z kotle s pøehøátou
párou se tyto plyny vedou pøed pøedehøívaè napájecí vody
a s teplotou cca 190° C se odvádìjí pøes zaøízení na odprašnìní kouøových plynù a sací ventilátor do komína. Pøehøátá pára se nyní pøivede do stroje na výrobu elektrické
energie, který je koncipován jako protitlaké zaøízení. Jedná se o Spillingùv parní motor. Motor dosahuje pøi 2.600
kg/h páry elektrického výkonu na generátoru 280 kWel.
Vysokotlaká pára v parním motoru expanduje na protitlak
50 kPa. U nainstalovaného parního motoru se jedná o dvouválcový agregát se jmenovitými otáèkami 1.000 min-1.
Trojfázový synchronní generátor je spojen pøímo s motorem. Odpadní teplo vznikající za strojem èiní ve výpoètovém bodì 1.625 kW a využívá se ve výmìníku tepla (topný kondenzátor) na ohøev otopné vody (95° C) a pøivádí se
k tepelným spotøebièùm. Ty pøedstavují zásobování dálkovým teplem a výrobní zaøízení (zaøízení na sušení døeva)
na pile. Kondenzát vznikající za výmìníkem tepla (topný
kondenzátor) se sbírá v nádrži kondenzátu a pomocí èerpadla pøivádí pøes odplyòovaè s vodním zkrápìním do nádrže napájecí vody. Z nádrže napájecí vody se provádí napájení pomocí napájecího èerpadla kotle pøes ekonomizér
(pøedehøívaè napájecí vody) v èásti parního kotle s nasycenou párou.
Jako novinka se zaèíná uplatòovat parní motor šroubový. Oproti pístovému je jednoduší, s menšími nároky na
údržbu, není citlivý na zkondenzovanou vodu, mùže pracovat s mokrou až pøehøátou párou o tlaku 0,6-1,6 MPa a
teplotì 150-3000C a smnožstvím 0,2-25 t/h.
Obr.2: Základní parní okruh
107
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Obr 4: Rotaèní písty šroubového parního motoru
Obr. 3: Øez parním motorem
Obr. 5: Schema ORC okruhu
ORGANICKÝ RANKINÚV CYKLUS
Snaha zjednodušit kotel a odstranit problémy párou pøi
rùzných provozních stavech vedla ke stavbì kogeneraèních
jednotek, kde v parním okruhu není voda, ale nejèastìji
silikonový olej resp. organické uhlovodíky. V okruhu mezi
kotlem výparníku obíhá termoolej s teplotou 3000C. Stavba tohoto zaøízení se již v ÈR pøipravuje v Hranicích.
Obr 6: Znázornìní ORC okruhu v T-s diagramu
108
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
PLYNOVÁKOGENERACE
Kogeneraèní jednotka se spalovacím motorem o
elektrickém výkonu v rozsahu od 20 do 5000 kW se
skládá ze zážehového spalovacího motoru pohánìjícího pøímo generátor vyrábìjící elektrickou energii a
výmìníkù pro využití odpadního tepla z chlazení motoru a
výfukových plynù. Obvykle jsou kogeneraèní jednotky
koncipovány pro dodávku tepla do teplovodního systému
90/70 °C, ménì již do systému 110/85 °C. V poslední
dobì se zaèínají prosazovat mikroturbíny s podstatnì
menšími nároky na údržbu než spalovací motory.
Závìr
Zvýhodnìná výkupní cena je velký stimul pro spalování
biomasy k výrobì el. energie. Je to vidìt i na postupu ÈEZ.
V roce 2003 vyrobil ÈEZ ze spalované biomasy 8,6 GWhel
, letos již 95 GWhel . Podíl takto vyrobené elektøiny by mìl
v následujících letech výraznì narùstat. Pøíští rok má ÈEZ
již spalováním biomasy vyrobit zhruba 150 GWh a do pìti
let by mìlo jít o 450 GWh elektrické energie.
Kontaktní adresa
Ing. David Andert,CSc.,
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky,
Drnovská 507, 161 00 Praha 6,
Tel.: 233022225, Fax.:233312507,
e-mail: [email protected]
Ing. Jan Frydrych OSEVA PRO s.r.o.
Výzkumná stanice travináøská Rožnov –
Zubøí Hamerská 698 756 54 Zubøí
Tel: 571 658195 Fax: 571 658197
email: [email protected]
109
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
STAV A PERSPEKTIVY VÝROBY BIOETHANOLOVÉHO PALIVA V ÈESKÉ
REPUBLICE A DALŠÍCH ZEMÍCH
P. Jeviè1),3), T. Václavek2), Z. Šedivá1), M. Pøikryl3)
1)
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Praha
2)
Chemoprojekt, a.s. Praha
3)
Èeská zemìdìlská univerzita Praha
1. Úvod
V souèasné dobì je završováno schvalování legislativních dokumentù, které s ohledem na již pøijatou legislativu
stanovují podmínky uplatòování biopaliv nebo jiných paliv z obnovitelných zdrojù v sortimentu motorových paliv,
benzínù a motorové nafty. Pøehled tìchto souvisejících legislativních dokumentù uvádí literatura [1 – 7] a jakostních požadavkù na biopaliva a smìsi biopaliv s klasickými
palivy - schválené normy [8 – 12]. V návaznosti na usnesení vlády Èeské republiky se navrhuje schválit minimální
kvótu výroby bioethanolu urèeného výhradnì pro palivové
úèely v dopravì na trhu Èeské republiky v režimu zákona
è. 353/2003 Sb., o spotøebních daních v platném znìní pro
období od 1.6.2006 do 31.5.2013 ve výši 2 mil. hl roènì a
zásady rozdìlování této kvóty do roku 2013.
Základním rozhodujícím dílèím cílem je proto realizace nového zpracovatelského odvìtví pro výrobu palivového bioethanolu. Ministerstvo životního prostøedí koordinuje výbìrové øízení na dodavatele bioethanolu, vyrobeného z hustì setých obilovin vhodných odrùd z osiva certifikovaného v Èeské republice. Mezi vybrané uchazeèe
bude zadavatelem rozdìlena formou licencí roèní kvóta 2
mil. hl, tj. pro každého uchazeèe maximálnì jedna licence
na výrobu 400 000 hl bioethanolu pro období 1.6.2006 do
31.5.2013. Výbìrového øízení se mohou zúèastnit všechny
fyzické nebo právnické osoby z Èeské republiky a èlenských státù Evropské unie. Výrobní jednotky musí být
umístìny na území Èeské republiky [13].
Tím se vytváøí pozitivní investièní klima. Souèasnì fakt,
že bioethanol mùže být vyrábìn za výraznì nižší náklady
v jiných èástech svìta než v Evropì, nelze ignorovat. Tento pøíspìvek je proto zamìøen na výchozí technologické
aspekty a analýzu nákladù na výrobu bioethanolu jako složky motorových paliv v USA, Brazílii a Nìmecku.
2. Výchozí základní øešení technologie
závodu pro výrobu obilního bioethanolu
pro podmínky Èeské republiky
V lihovaru pro zpracování obilovin, pøedevším pšenice,
se pøedpokládá v základní variantì použití technologie fermentace pøi produkci sušených lihovarských výpalkù a
bezvodého ethanolu. Pøedpokládaná kapacita takového lihovaru v Èeské republice bude okolo 400 000 hl.rok-1 bezvodého ethanolu. V pøípadì použití obilí (pšenice) lze vycházet z prùmìrné sušiny 87 % a prùmìrné škrobnatosti
kolem 58 % (obsah škrobu v sušinì se pohybuje v rozmezí
60 - 73 %). Teoretická výtìžnost ethanolu je 0,7197 m3 e.
(568,2 kg e.)/tunu škrobu. To po korekci na prùmìrné ztráty škrobu a ethanolu, které èiní okolo 11 %, dává praktickou výtìžnost surového lihu 0,64 m3 etanolu/t škrobu. Dále
pøi velmi dobré výtìžnosti destilace a rektifikace kolem 92
% se získává 0,60 m3 etanolu/t škrobu.
Pøíjem a skladování základních surovin
Obilí se skladuje v silech s øízenou atmosférou, kde lze
využít zaplynování CO2 – pøedejde se tak možnosti samozahøívání (závisí na vlhkosti obilí), ztrátám prodýcháním,
znehodnocení škùdci a vede ke snížení požárního rizika
pøi manipulaci s obilím. (Poznámka: sypná hmotnost závisí na druhu obilí, pro pšenici je 720 - 850 kg/m3).
Doprava surovin ke zpracování
Obilí není nutné pøed zpracováním speciálnì upravovat.
Doprava se provádí rùznými typy dopravníkù (šnekové
dopravníky, kapsové výtahy, pneumaticky). Pøedúprava
obilí pøed vlastním zpracováním zahrnuje pouze odstranìní mechanických neèistot.
Izolace lepku (glutenu)
Lepek je možné získat z obalových vrstev zrna pøi šetrném omílání (obrušování) obilky metodou „debraningu“,
které pøedchází vlastnímu mletí zrna. Z tìchto obalových
vrstev bohatých na bílkoviny se i lepek extrahuje a dále
šetrnì suší. Odbyt lepku je však problematický. Z tohoto
dùvodu bìžnì navržená technologie se získáváním lepku
nepoèítá a také tato èást technologie by pøípadnou investici prodražovala.
Mletí
Pro obilí je vhodný kladivový mlýn umožòující tzv. suché mletí. Je jednodušší a osvìdèený. Obilná dr pak prochází vibraèním tøídièem dále do procesu hydrolýzy.
Pøíprava zápary
Pomìr obilného šrotu a dodané vody se pohybuje kolem hodnoty 1 : 3, pøíp. i více. Koncentrovanìjší zápary
mají vyšší viskozitu, tendenci ulpívat na teplosmìnných
plochách (pøipékání pøi ohøevu ap.), pomaleji zcukøují a
kvasí. Pøídavkem vody nebo tekutého podílu øídkých výpalkù se pøipraví zápara o požadovaném pomìru zrno:tekutina, upraví se pH (pøídavek vápna) a do smìsi se
pøímo aplikuje termostabilní a-amylasa. Smìs se poté vyhøívá pøímou parou na teplotu 65 °C a následnì pak pro-
110
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
chází trubkovým reaktorem, v nìmž dochází k mazovatìní
a ztekucování škrobu. Po ochlazení smìsi na teplotu kolem 50 - 60 °C se upraví pH a dávkují se další zcukøující
enzymy. Smìs prochází trubkovým reaktorem, v nìmž probíhá zcukøení, èímž se získává tzv. sladká zápara, která se
zchladí na cca 30 °C. Enzymy se dávkují podle doporuèení
výrobce a podle obsahu škrobu.
Fermentace
Zákvasem se rozumí alikvotní èást (cca 6 – 8 %) sladké
zápary, která obsahuje zkvasitelné cukry, živiny a kvasinky.
Úèelem pøípravy zákvasu je pøipravit nebo pøizpùsobit
potøebné množství kvasinek pro vlastní kvasný proces [14].
Vzhledem k objemu zkvašované sladké zápary si lihovar
bude vést a propagovat vlastní kulturu lihovarských kvasinek Saccharomyces cerevisiae. Propagaèní stanice bude
vybavena fermentaèními tanky se zvyšujícím se objemem
v pomìru 1:5 až 1:10, z posledního tanku se kvasinky dávkují do fermentaèních tankù. Propagaèní stanice pracuje
kontinuálnì. Propagaèní tanky jsou vybaveny pøívodem
vzduchu a chlazením. Množení kultury probíhá za sterilních podmínek. Vzduch je pøivádìn do propagaèních tankù turbodmychadlem pøes filtr. Jako výživa pro kvasinky
je do propagaèní stanice jednak zavedena malá èást sladké
zápary, jednak jsou do propagaèních tankù dávkovány roztoky síranu amonného a fosforeènanu amonného. Kvašení
jako proces je možné pøibližnì rozdìlit na fázi rozkvašovací, fázi hlavního kvašení a fázi dokvašování. Fermentaèní stanice pracuje jako semikontinuální proces, kdy jednotlivé fermentaèní tanky pracují diskontinuálnì, pøitom
se nacházejí v rùzné fázi kvašení, jsou tedy navzájem èasovì posunuty. Teplota kvašení se chlazením reguluje tak,
aby v prùbìhu kvašení nepøesáhla 33 oC. Chlazením se
odvádí teplo, které se pøi kvašení uvolòuje. Poèáteèní pH
se volí 5,2 až 5,4. Koncentrace ethanolu v prokvašené, tzv.
zralé zápaøe, dosahuje 6 až 8,5 % obj. Pøi kvašení souèasnì vzniká oxid uhlièitý, který se z fermentaèních tankù
odvádí a dále zpracovává na kapalný. Kvasné tanky jsou
vedle chlazení vybaveny i míchadly. Do tankù je dávkován
prostøedek pro omezení pìnìní (anti-foaming).
Destilace
Pro výrobu palivového bioethanolu je postaèující jednodušší destilace a rektifikace. Meziproduktem je vodnatý
bioethanol s lihovitostí minimálnì 85 % obj. Tzv. dokapové složky, což jsou zejména vyšší alkoholy ve formì pøiboudliny, se oddìlují jako dokap. Prokvašená (zralá) zápara se po pøedehøátí vede na záparovou kolonu, kde dochází
k vyvaøování lihu ze zápary a z vaøáku kolony jsou odvádìny øídké lihovarské výpalky. Lihové páry ze záparové
kolony jsou vedeny do rektifikaèní kolony. Z vaøáku rektifikaèní kolony se odvádí lutrová voda, která se z èásti použije jako recykl vody pro pøípravu zápary, zbylá èást je
odvádìna na ÈOV. Zakoncentrovaný ethanol se dále vede
na odvodnìní a to v podobì lihových par. Pro úèely od-
vodnìní lihu pracují obì kolony za zvýšeného tlaku. Obì
kolony jsou topeny parou. Cca 10 % z objemu zralé zápary tvoøí surový líh, výpalky a lutrová voda tvoøí zbylých
cca 90 %.
Odvodòování lihu
Líh je odvodòován pomocí molekulových sít (sorbentù
vody nejèastìji na bázi syntetických zeolitù) na hodnotu
min. 99,5 % obj. Z lihových par se sorbuje voda, odvodnìné lihové páry pak ochlazením kondenzují a získává se tak
bezvodý líh. Systém je tvoøen dvìmi kolonami, jedna pracuje, druhá se regeneruje. K regeneraci se používá malá
èást odvodnìných lihových par a probíhá za vakua. Zaøízení regenerace proto zahrnuje jednak kondenzátory, jednak vakuový systém tvoøený vodokružnými vývìvami a
praèkou odplynù. Vzniklý kondenzát obsahující líh se recykluje do destilace – do rektifikaèní kolony.
Denaturace lihu
Podle zpùsobu dalšího zpracování do paliv se denaturace (v souladu s [10]) provádí benzinem Natural – 95., a to
v množství 2 % na bezvodý líh. Zaøízení zahrnuje manipulaèní nádrže a mísiè. Po denaturaci se odvádí líh do skladových zásobníkù.
Zpracování výpalkù
Z øídkých výpalkù, které jsou odvádìny ze záparové kolony, se nejprve oddìlí pevný (suspendovaný) podíl. Toto
je vhodné provést dvoustupòovì. Na kontinuálním filtru se
nejprve oddìlí vìtšina pevného podílu, ve druhém stupni
pak se z kapalného podílu odseparuje jemnìjší èástice na
dekantaèních odstøedivkách. Oba pevné podíly se pak spoleènì suší. Asi 50 % tekuté frakce výpalkù se recykluje a
použije se k pøípravì zápary, zbytek se zahušuje na vícestupòové odparce, pøièemž se dosáhne zahuštìní z cca 5 %
na 60 – 80 % sušiny. Kondenzát z brýdových par se kompletnì recykluje do pøípravy zápary. Sušení pevného podílu se rovnìž provádí dvoustupòovì. Po 1. stupni se pevný
podíl smíchává se zahuštìnou frakcí výpalkù z odparky a
spoleènì se dosušují. Celkovì se tak podíl sušiny zvýší z cca
25 % na 95 % sušiny. Touto technikou se získávají tzv.
DDGS (Dry Distillery Grain Solids), které slouží jako vysoce hodnotné bílkovinné krmivo. Po vysušení se výpalky
dopravují do skladu.
Zkapalòování oxidu uhlièitého (CO2)
Vlastnímu zkapalòování CO2 pøedchází praní kvasných
plynù èistou vodou v prací kolonì, èímž se odstraní z CO2
zbytky lihu. Vzniklý vodný roztok se spojuje se zralou záparou z fermentace a spoleènì se vedou do destilace. Provozní soubor pro zkapalòování CO2, pokud je na nìj tržní
odbyt, mùže být pøirozenì souèástí technologie bioethanolového závodu.
111
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
3. Náklady na výrobu bioethanolu v USA
Pøíklad provozu na výrobu ethanolu v USA je situován
v Jižní Dakotì a má roèní kapacitu 14 mil. galonù (0,53
mil. hl). Pro toto množství alkoholu je nutné 5,3 mil. bušlù
(170 000 tun) zrna jako suroviny. Výrobna ethanolu je situována v blízkosti objektu, který skladuje zásoby zrna.
Zrno je nakupováno za 2,10 USD za 1 bušl, což se rovná
67 EUR za 1 tunu. Uvnitø provozovny zaèíná proces suchým mletím zrna a konèí dehydratací a následnou denatu-
rací palivového alkoholu. Následující analýza nákladù je
založena na pomìru USD a EUR. Je velice dùležité si uvìdomit tento fakt, nebo kurz se významnì zmìnil v nedávné
dobì. Co se týká fixních nákladù, údaje v této analýze jsou
založeny na metodice finanèního úèetnictví. Uvedené náklady se všechny vztahují na 1 hl bezvodého ethanolu. Pøedpokládané odpisy jsou 20 let na stavby a 10 let na provoz
pøi úroku 5 %.
Tab.1: Výrobní náklady na bioethanol v USA [15]
Položka
Velikost závodu
Výchozí surovina
Stavby
Stroje a zaøízení
Celkové investice
Pracovní náklady
Pojištìní, poplatky, opravy
Surovina
Další provozní náklady
Hrubé výrobní náklady = 100 %
Prodej vedlejších produktù
Státní a federální podpory
Èisté výrobní náklady
Absolutní hodnota
Relativní hodnota
(EUR.hl-1)
(%)
14 mil. galonù = 530 000 hl bioethanolu za rok
(cca 41 923 t bioethanolu za rok)
170 000 tun kukuøièného zrna
0,39
1,0
3,40
8,6
3,79
9,6
2,83
7,2
0,61
1,6
20,93
53,0
11,31
28,6
39,48
100,0
-6,71
-17,0
-7,93
-20,1
24,84
62,9
Poznámka: Mìnový kurz 1,20 USD.EUR-1
Tab. 1 ukazuje, že výdaj vztahující se na stavby a konstrukce èiní 1 % výrobních nákladù na 1 hl. Celkovì se
stroji a zaøízením pøedstavuje celková mìrná investice 10
% celkových nákladù na 1 hl ethanolu. V absolutním vyjádøení celková investice èiní 16,5 mil. EUR. Navíc kombinované výdaje za pojištìní, poplatky a opravy èiní 1,6 %
hrubých výrobních nákladù. Ovšem nejvìtší procento pøedstavuje surovinové zrno, které pøi 53 % pøedstavuje více
než polovinu celkových výrobních nákladù.
Souhrnem všech tìchto nákladù èiní hrubé výrobní náklady 39,5 EUR za 1 hl (100 %). Dále hodnotu výsledného
vedlejšího produktu z výroby obilního ethanolu – DDGS je tøeba vzít do úvahy. DDGS mùže být prodáno blízkým
farmáøùm v nesušené formì jako bílkovinný koncentrát.
Vèetnì poplatkù za skladování za max. 3 dny snižuje takový prodej hrubé náklady výroby o 17 %. Jelikož vláda ve
Washingtonu a v každém státì podporuje výrobu ethanolu
subvencemi, èiní èisté výrobní náklady pouze 24,84 EUR.hl1
a pøedstavují pouze asi 63 % hrubých výrobních nákladù.
Podpùrný systém v USA je velice dobrý, nebo nepøímo
podporuje každý galon smíchaný s 10% ethanolem èástku
5,2 USD centu cestou výjimky ze spotøební danì. To je
inteligentní podnìcující program pro používání ethanolu
k výrobì palivových smìsí.
V r. 2002 byla prodejní cena ethanolu okolo 1,20 USD
za 1 galon (31,5 EUR za 1 hl). Tudíž, co se týká výrobních
nákladù, je zøejmé, že pouze státní subvence umožòují tuto
prodejní cenu, která zajišuje vytváøení zisku. Bez této
podpory by byly hrubé výrobní náklady kolem 35 EUR/hl.
Pøi životnosti strojních investic 10 let a za pøedpokladu
prodejní ceny bioethanolu 31,5 EUR/hl, èiní kapitalizovaná hodnota investice 27 mil. EUR. Srovnáním této èástky
s množstvím, které musí být investováno, tj. 16,5 mil. EUR,
je zøejmé, že investice je vysoce zisková. Podle tìchto èísel je vnitøní výnosové procento (IRR) okolo 32 %. Tento
údaj musí být srovnán s pøedpokládanou slevou asi 5 % na
termínovaném vkladu nebo bankovním úètu. Není tudíž
pøekvapující, že doba splatnosti je pouze 4 roky. To znamená, že vysoký zisk je již vytvoøen v prùbìhu 5. roku po
pùvodní investici.
4. Náklady na výrobu bioethanolu v Brazílii
V období 2002/03 bylo dodáno do brazilských cukrovarù a lihovarù okolo 317 mil. tun cukrové tøtiny. Z toho 267
mil. tun pøišlo z centrálních a jižních oblastí a zbytek 50
mil. tun ze severovýchodu. Je tøeba zmínit, že ve státì Sao
112
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Paulo samotném bylo sklizeno 192 mil. tun. Zpracování
cukrové tøtiny je rovnomìrnì rozdìleno mezi cukr a alkohol (viz obr. 1). Z 23,8 mil. vyrobeného cukru bylo exportováno 14,2 mil. tun. Brazílie je tudíž nejvìtším vývozcem
cukru na svìtì, následována EU, Thajskem a Austrálií. Ze
zbývající cukrové tøtiny bylo vyrobeno 70 mil. hl bezvodého a 55 mil. hl ethanolu obsahujícího vodu, ale pouze
7,7 mil. hl bylo vyvezeno. Ve skuteènosti exportní potenciál je mnohem vyšší nejen z dùvodu zmìn legislativy EU.
Souèasné vysoké ceny ropy znamenají, že ethanol mùže
být pokládán nejen jako volba pro ochranu klimatu, ale
mùže být uvažován i z ekonomických dùvodù.
50 : 50
Cukr
23,8 mil. t
spotøeba 9,6 mil. t
Alkohol
125 mil. hl
export 14,2 mil. t
s vodou 55 mil. hl
bezvodý 70 mil. hl
svìtový trh
èistý ethanol
22% smìsi
Budoucnost: úplnì flexibilní motory
Obr. 1: Produkce cukrové tøtiny a výroba cukru, alkoholu a jejich využití v Brazílii [16]
Kalkulace nákladù pøedpokládaly použití 1 tuny cukrové tøtiny na výrobu 85 litrù ethanolu, což je pøibližnì prùmìr pro stát Sao Paulo. Tudíž cena cukrové tøtiny na 1 hl
alkoholu èiní 11,76 USD/hl (tab. 2 ukazuje snížení nákladù v relativním a absolutním vyjádøení). Jelikož vìtšina
továren vyrábí jak cukr, tak i alkohol, lze pøedpokládat urèitý pøínos z tohoto uspoøádání. Pro výrobu ethanolu jsou
použity B-melasa a zøedìná šáva. Tedy cukr o nízké rozpustnosti je dávkován do fermentace namísto toho, aby byl
znovu získáván za vyšší cenu.
Následující pøíklad je založen na továrním zpracování
1,3 mil. tun tøtiny za rok. Z tohoto množství je 650 000 tun
použito na výrobu alkoholu. Náklady na výstavbu lihovaru
s kapacitou 550000 hl bezvodého ethanolu/rok èinily 6,4
mil. USD. Tato položka je rozložena 20% na stavby
s ekonomickou životností 20 let a 80% na stroje, používané po dobu 10 let. To znamená podíl investièních nákladù
1,63 USD/hl pøi pøedpokládané úrokové sazbì 10 % za 1
rok. Tento podíl nákladù by se zvýšil, kdyby byly investièní náklady na rafinaci cukru proporcionálnì zaplaceny na
výrobu ethanolu. Na druhé stranì je tøeba si uvìdomit, že
z vìtší èásti je toto zaøízení v praxi využíváno po významnì delší dobu, než je výše uvedeno.
Výrobna této velikosti zamìstnává asi 300 lidí, z èehož
polovina je vyèlenìna na výrobu ethanolu s pracovními
náklady 0,34 USD/hl. Výdaje na pojištìní, opravy a poplatky pøispívají dalšími 0,58 USD/ha k celkovým nákladùm.
Další náklady 2,78 USD/hl jsou vyèlenìny pro operaèní
vstupy vèetnì páry a energie. Je zøejmé, že jako výsledek
spalování bagasy jsou provozní náklady velice nízké ve
srovnání s výrobnami ethanolu založenými na cukrové øepì
nebo obilí, které mají vyšší úroveò výdajù na páru.
V Brazílii spaluje bagasu (vylisovaná cukrová tøtina)
vìtšina provozù proto, aby splnily svoje vlastní energetické požadavky. Jako výsledek nízkých prodejních cen okolo 3,3 centù/kWh jsou investice do výkonnìjších, avšak
také dražších kogeneraèních systémù sotva ziskové.
V souèasné dobì spalují nízkotlaké parní systémy veškerou bagasu, kterou vyrobí. V budoucnu budou plynové turbíny, které pracují pøi 82 bar a vyšších teplotách, životaschopné tehdy, jestliže bude navíc spalován výsledný odpad.
Dalším vedlejším produktem z výroby ethanolu je vinase, kterého je vyrobeno 1300 l z 1 hl ethanolu. Výpoètem
náhradní hodnoty N, P2O5 a K2O obsahu ve vinase docházíme k hodnotì pøibližnì 1 USD/hl ethanolu. V této souvislosti je tøeba vzít do úvahy vyšší aplikaèní náklady ve
srovnání s minerálním hnojivem. Podle opakovaného úøedního prohlášení nejsou pro výrobu ethanolu v Brazílii poskytovány žádné pøímé finanèní podpory, tudíž èisté výrobní náklady v tomto pøípadì èiní 16,37 USD/hl.
Aèkoliv zde neexistují žádné pøímé finanèní podpory, je
tøeba zmínit jiné mechanismy, které nepøímo pomáhají ethanolovému prùmyslu. Za prvé existuje povinnost míchání
naftaøských spoleèností, které musejí pøidávat 22 % (E 22)
113
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Tab.2: Výrobní náklady na bioethanol v Brazílii [16]
Absolutní hodnota
Relativní hodnota
(%)
(USD.hl-1)
550 000 hl bioethanolu za rok
(cca 43 395 t bioethanolu za rok)
650 000 t cukrové tøtiny
0,25
1,4
1,38
7,9
1,63
9,4
0,62
3,6
0,58
3,3
11,76
67,7
2,78
16,0
17,37
100,0
Položka
Velikost závodu
Výchozí surovina
Stavby (odpisy)
Stroje a zaøízení (odpisy)
Celkem investice (odpisovì)
Pracovní náklady
Pojištìní, poplatky, údržba a opravy
Surovina
Ostatní provozní náklady
Celkem výrobní náklady
vylisovaná cukrová
Dobropis vedlejší
tøtina
produkce
vinase
Státní a federální podpora
Èisté výrobní náklady
Exportní cena (fob Sao Paulo)
pro energetické potøeby
1,00
0,00
16,37
18,37
23,37
19,48
Importní cena (cif Rotterdam)
Tarif (celní, dovozní) pro
nedenaturovaný ethanol
Doprava (do Nìmecka)
Celkové náklady pro jeho využití jako
míchacího komponentu (rafinerie ev.
další licenzované firmy)
5,8
0,0
94,2
105,8
134,5
19,20
1,00
39,68
Poznámka: Mìnový kurz 3 Rs/USD; 1,20 USD.EUR-1, 1 EUR = 32,- Kè
ethanolu do fosilního benzínu v závislosti na situaci na
trhu s alkoholem. To znamená, že požadavek na ethanol je
kontrolován vládou. Za druhé celková DPH, daò z benzínu
a ostatní danì na ethanol tvoøí pouze okolo poloviny z daní
uvalených na benzín. V roce 2003 èinily celkové federální
a státní danì na benzín obsahující 22 % ethanolu okolo
0,30 USD/litr a pouze pøibližnì 0,17 USD na alkohol obsahující vodu. Za tøetí daò na motorová vozidla pro automobily pohánìné ethanolem je mírnì nižší než na jejich
benzínem pohánìný ekvivalent.
Náklady na èistou produkci 16,37 USD/hl musí být srovnány s tržní cenou za bezvodý ethanol v Brazílii, která èinila pouze okolo 15 USD/hl v kvìtnu 2004, což ukazuje,
že tato komodita byla v nadbytku. Tudíž se zdá, že vyšší
poptávka, která vznikla díky bionaftovým programùm
v jiných zemích, by mohla být potencionálním užitkem pro
brazilské výrobce.
Pøipoètením dalších 2 USD/hl za dopravu do pøístavu
odeslání mohla by Brazílie vyvážet bioethanol ze Sao Pau-
la za pøibližnì 18 – 19 USD/hl bez ziskové pøirážky, která
by musela být pøidána ve výši okolo 5 USD/hl za dopravu
do Evropy. Z dùvodu rozvoje èínských dovozních požadavkù zvýšily se znaènì dovozní náklady v minulých letech. Takže výsledkem je importní cena v Rotterdamu okolo
23 – 24 USD/hl. Pøi kurzu 1,20 USD/1 EUR by cena èinila
okolo 19,5 EUR/hl.
Za pøedpokladu, že pouze nedenaturovaný alkohol bude
povolen jako biopalivo, musí být pøipoèítán importní poplatek 19,2 EUR/hl. V tomto pøípadì by byl alkohol dopraven do rafinérie EU nákladní lodí za cenu pøibližnì 1
EUR/hl. Hypoteticky to znamená, že vèetnì všech nákladù
by byl brazilský ethanol dopraven za asi 40 EUR/hl.
Pro Brazílii Evropa obecnì a Nìmecko a Švédsko zvl᚝
by mohly být atraktivními trhy, aèkoliv existují další slibné
exportní pøíležitosti, vèetnì Japonska, USA a Èíny. Navíc
je tøeba pøipomenout, že snížení danì se liší v rámci EU,
napø. ve Francii je snížení pouze na 37 EUR/hl.
Další aspekt, který je tøeba vzít do úvahy, je souèasná
114
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
nízká svìtová cena cukru, což znamená, že snaha vyrábìt
alkohol by se mohla zvýšit, nebo domácí a mezinárodní
poptávka se bude zvyšovat. Koneènì pøi souèasných vyjednáváních EU-Mercosur je projednávána realizace preferenèních dovozních kvót pro Brazílii ve výši 1 mil. tun
ethanolu (12,7 mil. hl), což by pøedstavovalo okolo 10 %
z 5,75 % cílového požadavku na EU-15. Pøi realizaci tohoto importního potenciálu není žádným pøekvapením, že
napø. nìmecké ministerstvo zemìdìlství požadovalo pøechodné období, aby se minimalizovalo riziko domácích
investic do bioethanolových kapacit, které jsou finanènì
podporovány státem.
Na druhé stranì flexibilní vozidla, která jsou na brazilském trhu více jak 1 rok, mají nemalý úspìch. Tyto automobily mohou jezdit na jakoukoliv smìs vodného nebo
bezvodého ethanolu a benzínu a budou stimulovat poptávku po ethanolu v Brazílii. Naopak riziko velkých dovozù
ethanolu z USA je mnohem menší. Protože domácí daòový stimul na výrobu ethanolu není podporován pro export
a ceny obilí jsou dnes okolo 3 USD/bušl, bude se importní
cena US alkoholu vèetnì poplatkù rovnat nákladùm na výrobu v EU. Dále z dùvodu zmìn v legislativì a vysokých
cen benzínu u èerpacích stanic je v souèasné dobì poptávka po domácím ethanolovém palivu ponìkud vyšší.
5. Výrobní náklady na bioethanol v Nìmecku
Výroba ethanolu v Nìmecku je novì vytváøený prùmysl. Proto i následující kalkulace pro výrobnu 0,5 mil. a 2
mil. hl [15] je modelová. Pøedpokládá se výroba 64 % ethanolu z pšenice a 36 % z cukrové øepy pøi bilanci surovin
0,264 tun pšenice nebo pøesnì 1 tuna cukrové øepy pro
výrobu 1 hl ethanolu.
Bere-li se do úvahy hrubý zisk (vèetnì nákladù na práci
na základì standardních sazeb) za konkurenèní plodiny
v øepných oblastech severního Nìmecka, zdá se být cena
øepy 32,7 EUR.t-1 (vèetnì 9 % DPH) a cena pšenice 109
EUR.t-1 pøimìøená pro následující výpoèty. Po celou dobu,
kdy jsou øepa a pšenice pìstovány jako nepotravináøské
plodiny na neobdìlávané pùdì, je hrubý zisk srovnatelný
se ziskem z úhoru. To by mìlo být reprezentováno platbou
348 EUR.ha-1 s menším vynaložením práce a pøímými náklady.
V tab. 3 jsou uvedeny údaje použité pro výrobní náklady v souladu s kapacitou výroby a s použitou surovinou.
Výrobna byla postavena jako prototyp pro využívání cukrové øepy i pšenice. Prùmìrné investièní náklady na 1 hl
jsou shodné pro oba výrobní procesy. Potvrzuje se, že zdvojnásobení kapacity zvyšuje investièní náklady o 60 %. Ètyønásobné zvýšení kapacity snižuje podíl investièních nákladù o jednu tøetinu. Nicménì tyto náklady jsou dvojnásobné proti USA pro stejnou výrobní kapacitu. To by mohlo
být zpùsobeno skuteèností, že nìmecký provoz potøebuje
vybavení pro zpracování pšenice i øepy. Co je jasné, je to,
že postupy pro podporu stavební licence v zalidnìných
oblastech Nìmecka jsou ponìkud komplikovanìjší než na
støedozápadì USA.
Tab.3: Modelová kalkulace výrobních nákladù na bioethanol v Nìmecku [15]
Položka
500 000 hl
500 000 hl
2 000 000 hl 2 000 000 hl
Surovina
pšenice
cukrová øepa
pšenice
cukrová øepa
Jednotky
EUR/hl % EUR/hl % EUR/hl % EUR/hl
%
Stavby
1,28
2,1
1,28
1,8
0,82
1,5 0,82
1,4
Stroje a zaøízení
8,28 13,4
8,28 12,5
5,30
9,6 5,30
8,9
Celková investice
9,56 15,5
9,56 14,4
6,12 11,1 6,12 10,3
Pracovní náklady
4,26
6,9
4,26
6,4
1,40
2,5 1,40
2,3
Pojištìní, poplatky, opravy
1,60
2,6
1,60
2,4
1,02
1,9 1,02
1,7
Surovina (vè. dopravy)
27,75 44,9 35,10 52,8 27,75 50,5 35,10 58,9
Ostatní provozní náklady
18,68 30,2 15,93 24,9 18,68
34,0 15,93 26,7
Hrubé provozní náklady=100% 61,85 100,0 66,45 100,0 54,96 100,0 59,57 100,0
Prodej vedlejších produktù
-6,80 -11,0 -7,20 -10,8 -6,80 -12,4 -7,20 -12,1
(pšenice DDGS, cukr.øízky)
Èisté výrobní náklady
55,05 89,0 59,25 89,2 48,16
87,6 52,37 87,9
Prùmìrné náklady (64 %
56,56
49,68
pšenice, 36 % øepa – EUR/hl)
115
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Co se týèe pracovních nákladù, jsou úspory
z velkokapacitní výroby výraznìjší. Požadavky na lidskou
práci se zvyšují pouze z 37 na 50 pracovníkù (+35 %), pøièemž kapacita je 4x vyšší a procento pøedstavované pracovními náklady se sníží z témìø 7 na 2,5 %.
Protože cena suroviny zùstane podle pøedpokladu stejná a
nezávislá na kapacitì, její relativní podíl se zvýší o 6 %.
Velké cenové rozdíly mezi specifickými skupinami jsou
výsledkem enormních nákladù na dopravu cukrové øepy.
Jelikož se odhaduje, že prùmìrná vzdálenost z pole do výrobny je 50 km, èiní náklady na dopravu kolem 5,1 EUR.t1
, a to jak pro øepu, tak i pro pšenici. S pøihlédnutím k tomu,
že na výrobu 1 hl ethanolu je požadováno ménì pšenice, je
také celkové množství dopravované pšenice nižší než je
tomu u cukrovky.
Pohled na hrubé výrobní náklady odhaluje znaèné úspory z velkovýroby. Ovšem s výjimkou kapacity je zøejmé,
že hrubé výrobní náklady na ethanol vyrobený z cukrové
øepy jsou o asi 5 EUR vyšší na 1 hl, než je tomu u pšenice.
Tržní cena DDGS z pšenièného ethanolu je kolem 85
EUR.t-1, pøièemž zbývající øízky z cukrové øepy jsou prodány jako granulované krmivo za cenu 90 EUR.t-1. Po odeètení pøíjmu odvozeného z prodeje vedlejších produktù jsou
èisté produkèní náklady asi o 7 EUR.hl-1 nižší než hrubé
náklady a èiní pøibližnì 50 EUR.hl-1 v pøípadì 2 mil. hl
zpracovaných výrobnou jak z pšenice, tak i z cukrové øepy.
Nicménì èisté výrobní náklady na ethanol z pšenice jsou
pøibližnì o 4 EUR.hl-1 nižší. Tudíž maximální cena za cukrovou øepu by nemìla pøesáhnout 26 EUR.t-1. Je-li tato cena
vyšší, mìla by být pšenice zpracována jako jediná surovina.
Jelikož skuteèné výrobní náklady zatím nejsou
k dispozici, v tab. 4 a 5 jsou uvedeny: hodnoty kapitálu,
míra návratnosti (IRR) a doba splatnosti pro rùzné prodejní ceny a kapacity. Z tab. 4 vyplývá, že podnik není ziskový pøi prodejní cenì 55 EUR.hl-1 a pøi výrobní kapacitì
500 000 hl. Na rozdíl od této varianty vìtší provoz má lepší efektivitu nákladù, pøedpokládáme-li prodejní cenu 55
EUR.hl-1.
Tab. 4: Hodnota kapitálu investic ve vztahu k prodejním cenám ethanolu a kapacitì [15]
Cena ethanolu
EUR.hl-1
55
60
65
70
500 000 hl
-6 037 098
13 267 227
32 571 552
51 875 877
Hodnota kapitálu (EUR)
2 000 000 hl
82 148 893
159 366 193
236 583 493
313 800 793
Tab.5: Vnitøní výnosové procento (IRR) a doba splatnosti [15]
Cena ethanolu
EUR.hl-1
55
60
65
70
Vnitøní výnosové procento (%)
500 000 hl
2 000 000 hl
2
27
11
37
19
48
26
58
Podle výpoètu uvedených v tab. 3, je IRR pro nejmenší
provozy a pro scénáø s nejnižšími cenami menší než 5 %,
které by mìly být pro tvorbu výnosu uloženy v bance.
Všechny ostatní kombinace cena/kapacita mají za následek návratnost mnohem vyšší než 5 %. V dùsledku toho je
doba splatnosti pro malé provozy spojené s nejnižší pøedpokládanou cenou delší než specifikované období.
Pøi cenì ethanolu 65 EUR.hl-1 je výroba s kapacitou 2
mil. hl amortizována již v prùbìhu prvních 2 let. Tato prodejní cena se mùže zdát ponìkud nereálná, ale je tøeba poznamenat, že v Nìmecku je prùmìrná cena benzínu více
než 100 EUR.hl-1 daná souèasnou daní na minerální oleje.
Úspìch bioethanolu jako náhrady paliva závisí tudíž na
Doba splatnosti (roky)
500 000 hl
2 000 000 hl
15
4
8
3
6
2
4
2
fiskální politice, zejména na dani za minerální olej. Avšak,
když jsou danì za ethanol nízké, existuje riziko levných
dovozù ethanolu. V dùsledku toho má adekvátní daò na
dovoz ethanolu stejnou dùležitost.
6. Diskuze a závìr
Co se týká evropského zemìdìlství, využití pùdy pro biopaliva je pro farmáøe jistì efektivnìjší, než ji ponechat
ležet ladem a dále je pro farmáøe rozumné rozšiøovat výrobu surovin i pro výrobu motorových alternativních paliv
(viz tab. 6) a stát se producentem energie. Zøejmì pouze
zkušenost ukáže cenu, kterou bude trh ochoten platit za
každou surovinu. Dále existuje konkurence mezi polní a
116
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
surovinovou produktivitou. Farmáø je zainteresován na
vysokém hrubém zisku z hektaru, což je mìøítkem, které
používá pro svoji produkci. Tudíž mohl by dát pøednost
pìstování cukrové øepy, jestliže výše uvedená cena je na-
bídnuta. Na druhé stranì zpracovatel chce používat surovinu s vyšší úrovní výnosu alkoholu. Takže bude dávat pøednost pšenici.
Tab.6: Použití bioethanolu v sektoru pohonných hmot, surovina a cenové relace ve vybraných
zemích v roce 2004 [15, 16, 17], mìnový kurz: 1 EUR = 32 Kè; 1,20 USD.EUR-1
Položka
Francie
Španìlsko
Zpùsob
použití
15% ETBE
do benzínu
ETBE do
benzínu
Švédsko
Brazílie
E22 (22% smìs
E5 (5% smìs
E10 (10% smìs
v benzínu)
do benzínu)
v benzínu)
E100 (èistý
E100 (èistý
E85 *) (až 85%
s aditivy)
s aditivy) ve
v benzínu)
E85 (až 85 %
zkušební flotile
v nevelkém
v benzínu)
veøejné dopravy poètu vozidel
rozšiøuje se
cca 75 %
cukrová øepa
žito a
témìø 100 %
a cca 25 %
pšenice
pšenice
pšenice
Cena
cca 400 – 450 cca 400 – 450 cca 550 – 650
bioethanolu EUR.m-3
EUR.m-3
EUR.m-3
Surovina
pro
výrobu
*)
USA
témìø 100 %
kukuøice
cukrová tøtina
cca 250 – 330
USD.m-3
cca 184 – 250
EUR.m-3
Flexible Fuel Vehicles – vozidla na promìnné palivo
Jak je patrné z kalkulace nákladù na bioethanol
v Nìmecku [15, 16, 17], pohybují se výrobní náklady kolem 50 EUR.hl-1 v závislosti na konfiguraci výrobny a cenách surovin. To je hodnota, která musí být porovnána
s dlouhodobou prodejní cenou motorového benzínu pohybující se kolem 25 EUR.hl-1. Ovšem je tøeba pøipomenout,
že tato cena je v souèasné dobì významnì vyšší z dùvodu
zvýšené ceny ropy. Spolkovému snìmu byla pøedložena
k projednání výjimka pro plné oddanìní bioethanolu jako
složka motorových paliv (spotøební daò na motorový benzin èiní 65,45 EUR.hl-1). Následnì probìhla i notifikace u
EK pro hospodáøskou soutìž. V tomto schvalovacím dokumentu stanovila komise výrobní náklady na bioethanol
ve výši 69 EUR.hl-1. Z dùvodu nižší energetické hustoty
bioethanolu (pouze 64 % benzínu) èiní tak pøepoètené výrobní náklady cca 108 EUR.hl-1. Cena 1 l motorového benzinu u èerpací stanice vèetnì DPH a benzínové danì se
pohybuje kolem této hodnoty. Jedním z dùležitých dùvodù
podtrhujících daòovou výjimku pro biopaliva je pøedpoklad, že tato paliva budou pùvodem z EU, a tudíž pøidaná
hodnota bude prospìšná pro zemìdìlce, farmáøe a zpracovatele tohoto spoleèenství.
Potenciální zisková pøirážka (min. 20 EUR.hl-1) pøi cenách motorového benzinu kolem 110 EUR.hl-1 u èerpacích
stanic a cenách bioethanolu mezi 40 – 70 EUR.hl-1 by mohla
být i vyšší, pokud by byl používán brazilský bioethanol.
Výrobní náklady na brazilský bioethanol jsou nejen výraznì nižší než v EU, ale jsou také nižší než prùmìrná dlouhodobá cena benzinu.
Jak tedy mohou být náklady sníženy? Prvotní rozdíly jsou
v nákladech na surovinu. Ovšem je jasné, že investièní ná-
klady jsou nižší, jestliže jsou zpracovány pouze obilniny a
vybavení pro zpracování cukrové øepy není potøebné. Tudíž výrobna s dvojí surovinou by mìla být uvažována tehdy, jestliže zde již existuje vytvoøená výroba cukrové øepy
se svojí infrastrukturou a jestliže mohou vzniknout úspory
z velkovýroby. Jelikož není reálné oèekávat, že cena za
pšenici bude vyšší než 100 EUR za t, musí být cena za
cukrovou øepu okolo 26 EUR za t, aby byla konkurenceschopná.
Dalším dùležitým bodem jsou enormní náklady na dopravu, které musí být udržovány na co nejnižší úrovni výstavbou výrobny v centru zásobovací oblasti.
S pøihlédnutím k souèasné dopravní politice není dùvod
pøedpokládat, že doprava bude v blízké budoucnosti levnìjší.
Je možné øíci, že potenciál pro vytvoøení ziskového bioethanolového prùmyslu je reálný za pøedpokladu odpovídajícího daòového podnìtu. Pohled za oceán na alkoholovou politiku by mìl pomoci nalézt nejlepší zpùsob, jak zajistit využití ethanolu. Systém pøímých výrobních dotací,
dovozní tarify a podnìty pro výrobce smìsí zajišuje, že
cílové skupiny mají prospìch z výroby ethanolu.
Je samozøejmì nutné minimalizovat ztráty pro rozpoèty èlenských státù redukcí daní na biopaliva. Na druhé stranì
i bioethanol slibuje ohromný potenciál hodnoty vstupující
do zemìdìlského a zpracovatelského sektoru. V zájmu rostoucího evropského bioethanolového prùmyslu, který je
stále na zaèátku své cesty, by mìly být vytvoøeny optimální podmínky.
117
Zemìdìlská technika a biomasa 2004
Práce obsahuje dílèí výsledky øešení výzkumného zámìru MZe ÈR 0002703101 – etapy 6 „Výzkum nových možností efektivního využití zemìdìlských produktù
k nepotravináøským úèelùm“.
Literatura
1. Directive 2003/30/ec of the European parliament
and of the council of 8 may 2003 on the promotion of the
use of biofuels or other renewable fuels for transport. Official Journal of the European Union. L 123/42 – L 123/46,
17.5.2003
2. Council Directive 2003/96/EC of 27 October 2003
restructuring the Community framework for the taxation
of energy products and electricity, s. L 283/51 – L 283/70
3. Zákon è. 92/2004 Sb. z 29.1.2004, kterým se mìní
zákon è. 86/2004 Sb., o ochranì ovzduší a o zmìnì nìkterých dalších zákonù, ve znìní zákona è. 521/2002 Sb.
4. Vyhláška è. 229 ze dne 29. dubna 2004, kterou se
stanoví požadavky na pohonné hmoty pro provoz vozidel
na pozemních komunikacích a zpùsob sledování a monitorování jejich jakosti. Sbírka zákonù è. 204/2004, str. 4178
5. Návrh naøízení vlády ze dne .......2004 o podmínkách uplatòování biopaliv nebo jiných paliv
z obnovitelných zdrojù v sortimentu motorových benzínù
a motorové nafty na vnitøním trhu. MŽP a MZe ÈR, 2004,
s. 3
6. Naøízení vlády ze dne ........2004 o stanovení podmínek pro poskytování dotace na nepotravináøské užití semene øepky olejné pro výrobu methylesteru øepkového oleje
MZe ÈR, 2004, s. 4
7. Státní podpora N206/2004 – Èeská republika – Státní podpora za úèelem podpory biopaliv – 30.06.2004
C(2004)2203 fin.
Abstrakt:
8. ÈSN EN 228: Motorová paliva – Bezolovnaté automobilové benziny – Technické požadavky a metody zkoušení, Èeský normalizaèní institut, Praha, leden 2001, s. 16
9. ÈSN 65 6508: Motorová paliva – Smìsné motorové nafty (obsahující methylestery øepkového oleje) – Technické požadavky a metody zkoušení, Èeský normalizaèní
institut, Praha, únor 2003, s. 8
10. ÈSN 65 6511 Kvasný líh denaturovaný, urèený
k použití do automobilových benzínù - Technické požadavky a metody zkoušení, ÈNI, Praha, únor 2004
11. ÈSN EN 590: Motorová paliva – Motorové nafty –
Technické požadavky a metody zkoušení, Èeský normalizaèní institut, Praha, èerven 2004, s. 20
12. ÈSN EN 14214: Motorová paliva – Methylestery
mastných kyselin (FAME) pro vznìtové motory – Technické požadavky a metody zkoušení, Èeský normalizaèní
institut, Praha, èerven 2004, s 20
13. Informace: Výbìrové øízení na bioethanol, Odpady
– odborný èasopis pro nakládání s odpady a životní prostøedí, mìsíèník hospodáøských novin, 10 – 2004, s. 2
14. EXNAR, P. et al.: Lihovarnická pøíruèka. Agrospoj,
Praha, 1998, s. 217
15. HENNINGES, O., ZEDDIES, J.: Fuel Ethanol Production in the USA and Germany – a cost comparsion.
F.O.Lichts – World Ethanol and Biofuels Report. Ratzeburg – Germany. Vol. 1, No. 11, February 11, 2003, s. 204
– 208
16. HENNIGES, O., ZEDDIES, J.: Competitiveness of
Brazilian bioethanol in the EU. F.O.Lichts - World Ethanol
and Biofuels Report. Ratzeburg – Germany. Vol. 2, No.
20, June 22, 2004, s. 373 – 378
17. SCHMITZ, N.: Biethanol in Deutschland. Fachagentur Nachwachsende Rohstoffe e.v., Landwirtschaftsverlag GmbH, Münster, 2003, s. 355
S ohledem na další rozvoj biopaliv v EU a podmínky uplatòování biopaliv nebo jiných paliv z obnovitelných zdrojù
v sortimentu motorových benzinù a motorové nafty na vnitøním trhu Èeské republiky se také pøedpokládá výroba min. 2
mil. hl palivového bioethanolu. Popisuje se základní øešení technologie závodu pro výrobu obilního bioethanolu. Analyzují
se výrobní náklady na bioethanol v USA, Brazílii a Nìmecku. Pøi prùmìrných výrobních nákladech ve výši kolem 0,5
EUR.l-1 bioethanolu v EU je tato hodnota dvojnásobná oproti nákladùm v Brazílii. Uvádí se daòové a podpùrné podmínky
pro uplatnìní bioethanolových paliv na trhu a pøedpoklady efektivnosti realizovaných závodù pro jejich produkci
Abstract:
With regard to further development of biofuels in EU and conditions of biofuels application or other fuels from the renewable
sources in the assortment of motor gasoline and diesel on internal market of CR is also assumed production at least 2 mil.
of fuel bioethanol. Description of basic solution for plant technology of corn bioethanol production. Analysis of production
costs for bioethanol in USA, Brazil and Germany. At average production costs about 0,5 EUR.l-1 of bioethanol in EU this
value is doubled in comparison with costs in Brazil. Presented is tax and support condition for bioethanol fuels application
on market and presumptions of realized plants effectiveness for their production.
Kontaktní adresa:
Ing. Petr Jeviè, CSc.
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky
Drnovská 507, 161 01 Praha 6 – Ruzynì
tel.: 233022302, e-mail: [email protected]
Ing. TomᚠVáclavek
Chemoprojekt, a.s.
Tøebohostická 14, 100 31 Praha 10
tel.: 261305424, e-mail: [email protected]
118

Podobné dokumenty

Zemědělská technika a biomasa 2005

Zemědělská technika a biomasa 2005 ministerstvo zemědělství, které ve svém resortním programu úspor energií a využívání obnovitelných zdrojů energií vytváří poměrně široký rámec pro poskytování podpor v této oblasti. Ty by měly nasm...

Více

červen 2007

červen 2007 kvality èištìní. Vše ji podle našich informací úspìšnì prošlo pøísnými kontrolami, co pro obec bude znamenat, e dostane do svého rozpoètu více ne dva miliony korun, nebo taková byla finanèní p...

Více

3/2016 - Městský Obvod Michálkovice

3/2016 - Městský Obvod Michálkovice Poradnu pøi finanèní tísni, o.p.s, kterou naleznete na adrese Vítkovická 1 (budova ÚAN), Moravská Ostrava (tel.: 595 532 740; zelená linka 800 722 722 – v provozu každé pracovní pondìlí od 8:30 h d...

Více

rydlo vzor konec

rydlo vzor konec sloupcovém termostatu a dokonale chránìna pøed vlivy prostøedí. Pracuje na tøíelektrodovém principu. Jako standard se používá zlatá elektroda. Podle potøeby mùže detektor pracovat v DC modu, snímac...

Více

zde

zde Leibniz Institute for Agricultural Engineering Potsdam-Bornim,

Více

Příručka 2003/2

Příručka 2003/2 ZEMĚDĚLSKÁ TECHNIKA A BIOMASA Sborník přednášek Červen 2003

Více

27 - ÚZPI

27 - ÚZPI 8. Letošní úroda obilovin na Ukrajinì je nejnižší od roku 1940 Produkce obilovin na Ukrajinì v roce 2000 klesne na nejnižší úroveò od roku 1940. Škody na rostlinné výrobì zpùsobené letošním nepøízn...

Více

rydlo vzor konec

rydlo vzor konec Betain je pøirozenì vyskytující se složka, pøítomná ve vìtšinì organismù, která jako krmný doplnìk nabízí rùzné výhody. Odborníci na výživu zmiòují zejména jeho úlohu v šetøení methioninu jako dono...

Více

zemědělské aktuality ze světa - Nastavit jako titulní stránku

zemědělské aktuality ze světa - Nastavit jako titulní stránku Spoleènost Campbell Soup, Camden, N.J. rozšíøila øadu svých nejvýznamnìjších znaèkových produktù Franco-American o nový výrobek nazvaný SpaghettiOs. Jedná se o špagety obohacené vápníkem, s tomatov...

Více