Japonština 1. semestr, L1 to 9

1
Základní struktura věty, sloveso být
I. Syntaktické vzorce a gramatika
S1 wa S2 desu
Wataši wa gakusei desu.
Kore wa kuruma desu.
S1 je S2
Jsem student.
Tohle je auto.
S1 wa S2 de wa arimasen
Wataši wa gakusei de wa arimasen.
Kore wa kuruma de wa arimasen.
S1 není S2
Nejsem student.
Tohle není auto.
S1 mo S2 desu
Jan san mo gakusei desu.
Kore mo kuruma desu.
S1 je také S2
Jan je také student.
Tohle je také auto.
S1 mo S2 de wa arimasen
Tanaka san mo gakusei de wa arimasen.
Kore mo kuruma de wa arimasen.
ani S1 není S2
Ani pan Tanaka není student.
Ani tohle není auto.
S1 wa S2 no S3 desu/de wa arimasen
Kore wa Nihon no kuruma desu.
Jan-san wa wataši no tomodači desu.
S1 je/není nějaké/něčí něco
Tohle je japonské auto.
Jan je můj přítel.
S1 wa S2 to S3 desu
Wataši no hon wa kore to kore desu.
Gakusei wa wataši to Jan san desu.
S1 je S2 a S3
Moje knihy jsou tahle a tahle.
Studenty jsme já a Jan.
S1 wa S2 desu ka
Jamada san wa sensei desu ka.
Kore wa kuruma desu ka.
S1 je S2?
Je pan Jamada učitel?
Je tohle auto?
(S1 wa) S2 desu ka, S3 desu ka
Hana san wa Čekodžin desu ka,
Surobakiadžin desu ka.
Pen desu ka, enpicu desu ka.
Je S1 S2 nebo S3?
Je Hanka Češka nebo Slovenka?
S de wa arimasen ka
Hai, S de wa arimasen
Iie, S desu
Není to S?
Ne, není.
Ano, je (to S).
Je to pero nebo tužka?
1
ZÁKLADNÍ STRUKTURA VĚTY
téma (známá či předvídatelná informace) + réma (nová informace)
Téma je druh větného členu, který je tvořen jménem nebo nominální frází a kontextovou partikulí wa,
případně mo ad. Pokud není jeho explicitní vyjádření nutné pro porozumění dané výpovědi, zůstává
obvykle nevyjádřeno.
(wataši wa)
gakusei desu.
(téma)
nová informace
SLOVESO “BÝT”
V japonštině odpovídají českému slovesu být tři ekvivalenty: spona da se používá ve významu
“identifikačním”, tj. být něčím, být nějaký. Slovesa aru / iru se používají ve významu “existenčním”,
tj. existovat / nacházet se někde, viz L3.
Časování spony da / desu:
přítomný klad (je, jsou)
přítomný zápor (není, nejsou)
přítomný zápor (stažený
hovorový tvar)
tvary důvěrné
tvary zdvořilé
da
desu
de wa nai
de wa arimasen
dža nai
dža arimasen
UKAZOVACÍ A TÁZACÍ ZÁJMENA
V japonštině rozlišujeme samostatná a nesamostatná ukazovací a tázací zájmena.
samostatná ukazovací:
kore – sore – are
tázací: dore
nesamostatná ukazovací:
kono – sono – ano
tázací: dono
ZÁKLADY KO, SO, A
Obecně řečeno základ ko (kore, kono, konna, koko, kočira atd.) označuje objekty, které jsou
mluvčímu blízké, jsou v jeho dosahu, popř. se jich může dotknout. V rozhovoru pak označuje objekty
bližší mluvčímu než posluchači. So (sore, sono, sonna, soko, sočira atd.) používáme pro objekty
relativně blízké, které ovšem nejsou v našem bezprostředním dosahu. Při rozhovoru označuje objekty
bližší posluchači než mluvčímu. A (are, ano, anna, asoko, ačira atd.) označuje objekty vzdálené
mluvčímu i posluchači.
DERIVACE: jména státních příslušníků, názvy cizích jazyků
Sufix -džin (člověk) připojený za název státu označuje jeho příslušníka:
nihon (Japonsko)
+ džin → nihondžin (Japonec / Japonka)
čeko (Česko)
+ džin → čekodžin (Čech / Češka)
surobakia (Slovensko) + džin → surobakiadžin (Slovák / Slovenka)
Sufix -go (jazyk) připojený za název státu označuje daný jazyk:
nihon
čeko
surobakia
+ go → nihongo (japonština)
+ go → čekogo (čeština)
+ go → surobakiago (slovenština)
2
II.
Text
A.
ヤ：
ハジメマシテ。ヤンデラデス。
ス：
スズキデス。ドウゾ ヨロシク。 ワタシハ ニホンゴノ キョウシデス。
ヤ：
アア、ニホンゴノ
ス：
ヤンデラサンハ チェコジンデスカ。
ヤ：
ハイ、チェコジンデス。
ス：
ノバークサンモ チェコジンデスカ。
ヤ：
イイエ、スロバキアジンデス。
B.
センセイデスカ。ワタシハ ガクセイデス。
アノカタハ
ドナタデスカ。
アノカタハ
フランスジンノ
コノカタハ
ドナタデスカ。
ソノカタハ
ドイツジンノ
アノヒトハ
ダレデスカ。
シャルルサンデス。
フランツサンデス。
アノオンナノヒトハ ポーランドノ
クリスティーナサンデス。
アノオトコノヒトハ ドナタデスカ。
アノカタモ
ポーランドジンデス。
ヘンリクサンデス。
アノカタハ
ナニジンデスカ。
アノカタハ
チェコジンデハアリマセン。ドイツジンデス。
アノコドモハ オトコノコデスカ。
イイエ、オトコノコデハ アリマセン。オンナノコデス。
アノコモ オンナノコデスカ。
ハイ、アノコモ オンナノコデス。
C.
コレハ ツクエデス。 ソレハ イスデス。アレハ
デンキデス。
コレハ ナンデスカ。 ソレハ ホンデス。
ソレハ ナンデスカ。 コレハ エンピツデス
アレハ ナンデスカ。 アレハ シンブンデス。
アレハ トケイデスカ。 ハイ、アレハ トケイデス。
コレモ トケイデスカ。 ハイ、ソレモ トケイデス。
ソレハ ヘヤノ カギデスカ、クルマノ カギデスカ。
コレハ ヘヤノ カギデス。
クルマノ カギデハアリマセン。
3
コレハ アナタノ
カメラデス。ドウゾ。
ドウモ アリガトウ ゴザイマス。
コレハ ダレノ カサデスカ。
ソレハ ヤンデラサンノ カサデス。 ヘンリクサンノ カサハ ドレデスカ。
ヘンリクサンノ カサハ アレデス。コレハ ワタシノ カサデス。
アレハ チェコノ
ジテンシャデスカ、スロバキアノ
アレハ スロバキアノ ジテンシャデス。チェコノ
ジテンシャデスカ。
ジテンシャハ
コレデス。
アナタノ レコードハ ドレデスカ。
ワタシノ レコードハ コレト コレデス。
III.
Cvičení
1. Doplňte vhodné partikule:
a)
Ano kata ___ Jandera san desu ka. Hai, Jandera san desu. Kono onna no hito ___ Jandera san
desu.
b)
Jandera san wa sensei desu ka. Iie, wataši ___ gakusei desu.
c)
Suzuki san mo nihondžin desu ka. Hai, Suzuki san ___ nihondžin desu.
d)
Henriku san mo gakusei desu ka. Iie, Henriku san ___ gakusei de wa arimasen.
e)
Minasan ___ surobakiadžin desu ka. Iie, surobakiadžin de wa arimasen.
Surobakiadžin wa kono hito ___ kono hito desu. Ano hito ___ surobakiadžin desu.
f)
Tereza san wa čekodžin desu ___, surobakiadžin desu ___. Wataši wa čekodžin desu.
g)
Tereza san ___ sensei de wa arimasen. Wataši ___ sensei de wa arimasen.
2. Popřete následující tvrzení:
a) ワタシハ ガクセイデス。
b) アナタハ ニホンジンデス。
c) コノカタハ ポーランドジンデス。
d) アノカタハ ニホンゴノ
センセイデス。
e) コノヒトハ ドイツジンダ。
f) ヤンデラサンハ チェコジンデハアリマセン。
g) コレモ ワタシノ ボールペンデハナイ。
4
3. Ptejte se na vyobrazené předměty a odpovídejte!
Příklad 1:
A: Kore wa nan desu ka.
B: (Sore wa) kasa desu.
Příklad 2:
A: Kasa wa dore desu ka.
Příklad 3:
A: Kore wa/mo kasa desu ka.
B: (Kasa wa) kore desu.
B: Hai, só desu./Iie, čigaimasu. Kasa wa… apod.
4. Podle obrázků z předchozího cvičení se ptejte a odpovídejte, komu co patří!
Příklad:
A: Kono kasa wa dare no desu ka.
B: (Sono kasa wa) Jana san no desu.
5. Ptejte se a odpovídejte!
Příklad:
B: Čekogo desu.
A: Dobrý den wa nanigo desu ka.
Dobrý den!
Buenos dias!
Gutten Tag!
Dobryj děň!
Bonjour!
Hello!
こんにちは
Szervusz!
Dzieñ dobry!
God dag!
Buon giorno!
Dobar dan!
6. Přeložte:
1. Tohle je pan Jandera. 2. Je to Čech. 3. Je to můj přítel. 4. Je učitel japonštiny. 5. Tamten pán je pan
Suzuki. 6. Je to japonský přítel pana Jandery. 7. Je to student? Ne, není. 8. Co je tohle? 9. To je moje
kniha. Která kniha je vaše? 10. Moje kniha je tamhleta. 11. Co je to? To je klíč od mého stolu.
12. Tohle nejsou japonské noviny. 13. Ani Petr ani Pavel nejsou Češi. Jsou Slováci. 14. Moje
ponožky jsou tyhle a tyhle. A také tamty. 15. Je tohle tužka nebo propiska? 16. Není to váš deštník?
Ne, není.
5
IV.
Doplňující poznámky
OSLOVOVÁNÍ A ODKAZOVÁNÍ K OSOBÁM
Osobní zájmena
Japonština disponuje velkým množstvím osobních zájmen. Volba konkrétního zájmena závisí na
pohlaví, věku a společenském postavení nejen osoby, ke které referuje, ale i samotného mluvčího.
Důležitou roli hraje i otázka identity a daný situační kontext. Mezi nejběžnější zájmena vyjadřující
první osobu vedle spíše neutrálního wataši patří watakuši (skromné, používá se ve zdvořilé řeči),
ataši (silně femininní), boku (maskulinní) a ore (silně maskulinní). Mezi zájmena 2. osoby patří:
anata (vůči osobě, jejíž jméno neznáme nebo se kterou nemáme blízký vztah 1 ), kimi/omae
(maskulinní vůči níže postavené a/nebo mladší osobě). Pro třetí osobu se mimo jiné používá kare
(on) a kanodžo (ona). Pokud je z kontextu patrné, ke komu je odkazováno, zůstane zájmeno
nevyjádřené. Zejména při oslovování starší či společensky výše postavené osoby nebo při
odkazování k ní se použití zájmena vyhýbáme. V japonštině se častěji než pomocí zájmen oslovuje
příjmením/jménem s vhodným přídomkem nebo jen názvem funkce příslušné osoby bez
příjmení/jména dané osoby (např. šačó, sensei atp.).
Přídomky
Mezi nejběžnější přídomky patří -san (ve významu pan, paní, slečna), -kun (především pro muže),
-čan (pro osoby blízké, především děti a mladé dívky). Dalším způsobem je oslovení pomocí výrazů
vyjadřujících společenské postavení či pracovní pozici, jako např. sensei (pro oslovení učitelů,
lékařů, poslanců, spisovatelů aj.), šačó (ředitel firmy) apod.
Zdvořilostní předpony o-/goVe zdvořilé řeči upřednostňujeme vůči posluchači místo používání přivlastňovacích zájmen
připojení zdvořilostního prefixu o-/go- k danému objektu, např. onamae (o + namae, Vaše jméno),
odenwa (o + denwa, Váš telefon / telefonní hovor pro vás). Vedle vyjadřování zdvořilosti vůči
určité osobě tyto sufixy vyjadřují i obecnou zdvořilost, tj. slouží ke zdvořilejšímu vyznění dané
promluvy, např. okane (o + kane, peníze), oišasan (o + iša + san, lékař).
PŘEPIS VLASTNÍCH JMEN
Česká vlastní jména, podobně jako i ostatní slova přejímaná z cizích jazyků, se přepisují katakanou,
přičemž je určující výslovnost, nikoliv pravopis původního jazyka. V důsledku omezených
fonetických možností japonštiny dochází často ke zkreslení původního slova či jména, pro přepis však
platí určitá pravidla.
dlouhé samohlásky - v přepisu se znázorní čarou za danou slabikou katakany (podle způsobu
psaní vodorovnou či svislou):
Máša マーシャ
Bára バーラ
Haná ハナー
Janů ヤヌー
shluky souhlásek se rozepisují do slabik (výjimkou je nosové n), přičemž vkládanou
samohláskou bývá většinou u, které v japonštině často devokalizuje; pokud kombinace
souhláska + u není možná (např. po t, d, h), použije se samohláska o:
Hanka ハンカ
Robert ロベルト
Brno ブルノ
Trnka トルンカ / トゥルンカ
Zájmeno anata taktéž používají ženy vůči svým manželům. V tomto případě se ale jedná o familiární oslovení,
které můžeme přeložit jako „miláčku“ nebo „drahý“ apod.
1
6
souhláska l se přepisuje řadou ra:
Lída リーダ
Louny ロウニ
Lenka レンカ
Milan ミラン
pro přepis hlásek č, š, ž se používají spřežky slabik či, ši, dži:
Žižka ジシュカ
Růžena ルージェナ
Šárka シャールカ
Číčov チーチョフ
Čenda チェンダ
Rožnov ロジュノフ
Špilberk シュピルベルク
souhláska v, která v japonštině neexistuje, se přepisuje buď znělou řadou ba, nebo spřežkami
ヴァ、ヴィ、 ヴ、ヴェ、ヴォ, v ustálených výrazech někdy i bez nigori:
Nováková ノバーコバー / ノヴァーコヴァー
Viktor ビクトル / ヴィクトル
Vamberk バンベルク / バムベルク/ヴァンベルク/ヴァムベルク
Vltava ブルタバ / ヴルタヴァ / モルダウ
Vídeň (Wien) ウィーン
Benátky (Venezia) ヴェネツィア / ヴェネチア / ベネチア
souhláska ř se přepisuje kombinací slabiky ru a spřežky dži, nebo pouze spřežkou dži, popř. ši:
Říčany ジーチャニ
Řež ジェシュ
Kroměříž クロムニェジーシュ
Heřmanovice ヘジュマノヴィツェ
Přemysl Oráč プシェミスル・オラーチ
/
/
Dvořák ドボルジャーク ドヴォジャーク ドボルザーク / ドヴォルザーク
slabiky dě, tě, ně: ジェ / デ、チェ / テ、ニェ / ネ; di, ti, ni: ジ / ディ、チ / ティ、ニ:
Děvín ジェヴィーン / デヴィーン
Těptín チェプチーン / テプティーン
Bělá ビェラー Vítězslav ヴィーチェスラフ / ヴィーテスラフ Bechyně ベヒニェ /
ベヒネ
mě se v současnosti přepisuje jako ムニェ, ale setkáme se i se staršími variantami メ nebo ミェ:
Mělník ムニェルニーク / メルニーク / ミェルニーク
město ムニェスト / メスト / ミェスト
Sudoměřice スドムニェジツェ / スドメジツェ / スドミェジツェ
7
K1
「ハジメマシテ、ヤンデラ デス。」
I. Procvičení čtení a gramatiky
1.
Sledujte svého učitele, čtěte jednotlivé grafémy katakany a odpovídejte na jeho otázku
「コレハ ナン デスカ」。
Př.:
センセイ：「コレハ ナン デスカ。」
ガクセイ：「ソレハ『ギャ』デス。」
センセイ：「イイエ、『ギャ』デハア
リマセン。ナン デスカ。」
ガクセイ：「『ギョ』デス。」
センセイ：「ハイ、『ギョ』デス。」
2.
Čtěte následující slova a zkuste odvodit jejich význam.
スポーツ、アナウンサー、リポーター、コーヒー、ジュース、ソーダ、チョコレート、
タイム、コメント、デート、エコノミー、クレジット・カード、スタイル、
レディー・ファースト、バランス、インターネット、プラン、プロジェクト、レビュー、
モーニング・コール、ドア、ドラマ、マニュアル、トップ、ショッピング・センター、
オーケストラ、シルエット、スーパースター、トイレット・ペーパー、リターン・エース、
ビデオ・カメラ、パイナップル、バナナ、オープニング、ホテル、バス、カラメル、
キャラメル、チアガール、ショー、ハンバーグ、ハンバーガー、サイクリング、スピード・
スケート、マネージャー（マネジャー）、アイドル、ファストフード、メール、ゲーム、
ジャージ、セーター、スカート、シャツ、ココア、ジーンズ、ミーティング、メタノール、
エタノール、カルシウム、エアコン、クーラー、パン、フランス、シャンペン（シャンパ
ン）、キャンペーン、パリ、ロンドン、ブリュッセル、バルセロナ、ロサンゼルス、ローマ、
ドレスデン、ページ、アルコール、ドリンク、クリーニング、セールス、ユニーク、ベビー、
ユーモア、サイズ、ギフト、プレゼント、ケーキ、バッグ、ケース、スーツケース、ピアノ、
バイオリン、デザイン、スカーフ、マフラー、ハンカチ、ラブストーリー、シグナル、
8
コミュニケーション、ワールドカップ、ライバル、ホテル、サマリー、レジュメ、グリル、
バーベキュー、トースト、オーブン、ロースト、オリジナル、ニックネーム、タイトル、
トレンド、ダイエット、コンサート、アドレス
3.
Utvořte dvojice, rozhlédněte se po učebně a tvořte dialogy o věcech kolem sebe.
Ptejte se 「コレ（ソレ／アレ）ハナンデスカ。」a odpovídejte.
Př.:
ヤン：ソレハ ナン デスカ。
ヤクブ：コレハ ノート デス。
4.
Ve dvojici se ptejte na detaily o věcech kolem sebe. Nejprve si však přečtěte příkladový
rozhovor.
ヤン：ニホンゴ ノ ノート デスカ。
ヤクブ：イイエ、ニホンゴ ノ ノート デハアリマセン。スペインゴ ノ ノート デス。
ヤン：ヤクブサン ノ ノート デスカ。
ヤクブ：ハイ、ワタシ ノ ノート デス。
ヤン：ソノノート モ ヤクブサン ノ ノート デスカ。
ヤクブ：イイエ、チガイマス。コノ ノートハ トモダチ ノ ノート デス。
ヤン：トモダチ ノ ノートハ スペインゴ ノ ノート デスカ。ドイツゴ ノ ノート デ
スカ。
ヤクブ：トモダチ ノ ノートモ スペインゴ ノ ノート デス。
5.
Určete a řekněte, kdo je jaké národnosti. Ve dvojici v jednoduchých větách nad národností
dané osoby diskutujte. Nejprve si přečtěte vzor.
ヤクブ： アノ カタハ ナニジン デスカ。
ヤン： ドノ カタ デスカ。
ヤクブ： フランツサン デス。
ヤン： アア、フランツサン デスカ。ドイツジン デス。
ヤクブ： フランツサンハ ドイツジン デハアリマセン。オーストリアジン デス。
ヤン： ソウデスカ。
ヤン サン、ハンス サン、キム サン、シュンスケ クン、ジョンソン サン、リー サ
ン、ホルスト サン、モモコ チャン、イヴァン クン、シャルロット サン、ニールセ
ン サン、リン チャン、ピーター サン
9
Frazeologie
Představování
Vzájemné představování doplňuje zejména při oficiálních
příležitostech výměna vizitek (meiši), kde je ve znacích
nebo v případě cizinců v katakaně uvedeno jméno,
bydliště či adresa firmy, telefonní a faxové spojení,
emailová adresa atd. Pokud není k dispozici vizitka, není
nezdvořilé zeptat se na znaky, kterými se jméno
představované osoby píše.
Vizitky mohou být oboustranné – vzhledem ke
komplikovanosti japonských adres lze na zadní straně
někdy nalézt plánek, jak se na dané místo dostat,
např. od nejbližší stanice, nebo jsou zde údaje z přední
strany přeložené do angličtiny.
Představení někoho:
Kono kata / Kočira wa Jandera san desu.
To je pan Jandera.
Představení sebe sama (džiko šókai):
Džiko šókai se uplatňuje hlavně v kolektivu, jehož členové se navzájem ještě neznají a je třeba, aby se
jeden o druhém dozvěděli alespoň základní údaje. Pokud Vás již někdo ostatním představil, je vhodné
zareagovat alespoň níže uvedenými frázemi. Představování bývá provázeno lehkou úklonou
zúčastněných osob, které se seznamují.
Hadžimemašite.
Těší mě. / Jsem rád, že Vás poznávám.
(Wataši wa) Jandera to móšimasu.
Jmenuji se Jandera.
(Wataši wa) Jandera desu.
(Já) jsem Jandera. (méně formální)
Dózo jorošiku o-negai šimasu. / Dózo jorošiku.
Prosím o Vaši přízeň.
Ptáme se na jméno:
Chcete-li někoho oslovit, ale nevíte, jak se jmenuje, můžete se dané osoby na její jméno zeptat
následovně:
Sumimasen ga, o-namae wa nan desu ka.
Promiňte, jak se jmenujete?
Sumimasen ga, dočira sama desu ka.
Promiňte, jak se jmenujete?
(formálnější)
Reakce – poděkování, přitakání, popření
Dózo.
Prosím. (když něco podáváme, nabízíme
nebo k něčemu vybízíme).
(Dómo) arigató gozaimasu. / (Dómo) arigató
gozaimašita.
Děkuji vám.
10
Iie. / Dó itašimašite. / Iie, dó itašimašite.
Není zač. / Vůbec není zač.
Hai, só desu.
Ano (je to tak).
Iie, čigaimasu. / Iie, só de wa arimasen. /
Iie, só dža nai.
Ne (tak to není)
Ne (tak to není)
formální
důvěrné/neformální
1. Přečtěte následující představování a seznamte se s postavami naší učebnice.
ハジメマシテ。ヤンデラ ト モウシマス。チェコジン デス。ニホ
ンゴ ノ ガクセイ デス。ドウゾ ヨロシク オネガイ シマス。
ハジメマシテ。ワタシ ハ スズキ ト モウシマス。ニホンジン デ
ス。ニホンゴ ノ キョウシ デス。ヨロシク オネガイシマス。
ハジメマシテ。ユレチコヴァート モウシマス。チェコジン
デス。ドウゾ ヨロシク オネガイ シマス。
2. Utvořte dvojice a navzájem se představte. Povězte své jméno, svou národnost a co děláte (jaký
obor studujete). Nezapomeňte na fráze.
3. Utvořte trojice a každý si vymyslete, kým budete. Jméno zvolené osoby si napište na papírek a
položte si ho před sebe. Jeden z trojice následně danou osobu představí svému kolegovi (sdělí její
jméno, národnost, povolání) a kolega i představovaná osoba vhodně zareagují. Ve trojici se
vystřídejte.
Př.
ヤン：ヤクブサン、コノ カタ ハ マドンナ サン デス。アメリカジンノ カシュ デス。
ヤクブ：ハジメマシテ。ウィリアムデス。イギリスジン デス。ドウゾヨロシクオネガイ
シマス。
トマーシュ（マドンナ）：ハジメマシテ。
11
Nové výrazy
ア行
iie
ne
ie
dům, domov
uči
domov
eigo
angličtina
okane
peníze
otoko
muž
onna
žena
カ行
kagi
klíče
kasa
deštník
kata
člověk (zdvořile)
kanodžo
ona
kaban
taška
kamera
fotoaparát
kare
on
kjókašo
učebnice
kjóšicu
učebna
kucušita
ponožky
kuruma
auto
ko, kodomo
dítě
サ行
džišo
slovník
CD (シーディー)
džitenša
CD
šinbun
noviny
ズボン
kalhoty
jízdní kolo
タ行
dare
kdo?
tokei
hodinky
donata
kdo? (zdvořile)
tomodači
kamarád
dore
který?
ナ行
co, jaký, který?
nani, nan
12
namae
jméno
nihongo
japonština
Nihondžin
Japonec
ハ行
hai
ano
ハンドバッグ
hito
kabelka
ビル
heja
budova
bóši
čepice
hon
kniha
člověk
pokoj
マ行
minasan
všichni
megane
brýle
ラ行
nahrávka
レコード
Názvy států
アルゼンチン
Argentina
イギリス
Anglie
イタリア
Itálie
インド
Indie
ウクライナ
Ukrajina
エジプト
Egypt
オーストラリア
Austrálie
オーストリア
Rakousko
オランダ
Holandsko
カナダ
Kankoku
Kanada
Kita čósen
Severní Korea
ギリシャ
Řecko
クロアチア
Chorvatsko
ケニア
Keňa
スイス
Švýcarsko
スペイン
Španělsko
スロバキア
Slovensko
スロベニア
Slovinsko
Jižní Korea
13
スウェーデン
Švédsko
チリ
Čúgoku
Chile
チェコ
Česko (Česká republika)
デンマーク
Dánsko
ドイツ
Nihon, Nippon
Německo
ノルウェー
Norsko
ハンガリー
Maďarsko
フィンランド
Finsko
ブラジル
Brazílie
フランス
Francie
ブルガリア
Bulharsko
ベトナム
Vietnam
ベルギー
Belgie
ポーランド
Polsko
ポルトガル
Portugalsko
メキシコ
Mexiko
ルーマニア
Rumunsko
ロシア
Rusko
Čína
Japonsko
Povolání
untenšu, ドライバー
(o)iša(san)
řidič
kaišain
zaměstnanec firmy
gakusei
student
kašu
zpěvák/zpěvačka
kangofu
zdravotní sestra
kjóši
učitel (zejm. v 1. os.)
keisacukan
policista
sakka
spisovatel
šačó
ředitel firmy
šóbóši
hasič
šinbun kiša
novinář
スポーツ senšu
seidžika
sportovec
(sengjó) šufu
žena v domácnosti
sensei
učitel
ten´in
prodavač
haijú / džojú
herec, herečka
lékař
politik
14
bengoši
advokát
honjakuša
překladatel
Studijní obory
engeki eiga gaku
divadelní a filmová věda
ongakugaku
muzikologie
gengogaku
jazykověda
keizaigaku
ekonomie
šakaigaku
sociologie
ジャーナリズム
šinrigaku
žurnalistika
seidžigaku
politologie
tecugaku
filozofie
bidžucuši
dějiny umění
psychologie
Vybavení pokoje
isu
židle
cukue
stůl
テーブル
stůl
テレビ
denki
televize
denwa
telefon
ラジオ
rádio
lampa
Papírnické zboží
enpicu
tužka
enpicu kezuri
ořezávátko
keši gomu
guma
シャープペン
džógi
mikrotužka
nóto
poznámky, sešit
ペン
pero
ペンケース
penál
ボールペン
mannenhicu
kuličkové pero
pravítko
plnící pero
15
2
I.
Adjektiva typu -i, číslovky
Syntaktické vzorce a gramatika
A-i S da / desu
Adj. S
Kore wa čísai kuruma da.
Kore wa omoširoi hon desu.
Toto je malé auto.
Toto je zajímavá kniha.
S wa A-i / A-i desu
Kono kuruma wa čísai.
Kono hon wa omoširoi desu.
S je Adj.
S wa A-kute A-i (desu)
Kono kuruma wa čísakute hajai.
Kono džúsu wa cumetakute oišii desu.
S je Adj. a Adj.
Koko wa doko (desu ka)?
Kde to jsme?
Kore wa ikura (desu ka)?
Kolik to stojí?
Nandži (desu ka)?
Kolik je hodin?
Tohle auto je malé.
Tahle kniha je zajímavá.
Tohle auto je malé a rychlé.
Tenhle džus je studený a dobrý.
ADJEKTIVA TYPU -i (časovatelná)
Na rozdíl od češtiny mohou stát japonská adjektiva končící na -i, příp. -šii, samostatně i na pozici
predikátu, kde plní funkci kvalitativního slovesa. Takai tedy znamená nejen vysoký, ale také být
vysoký, je vysoký, jsou vysoké aj. Osoba, rod ani číslo se nerozlišují. Utvořit můžeme tvar minulý a
zápor.
tvary důvěrné
tvary zdvořilé
přítomný
kladný
A-i
takai (je vysoký)
A-i desu
takai desu (je vysoký)
přítomný
záporný
A-ku nai
takakunai
(není vysoký)
A-ku arimasen / A-ku nai desu
takaku arimasen, takakunai desu
(není vysoký)
minulý
kladný
A-katta
takakatta (byl vysoký)
A-katta desu
takakatta desu (byl vysoký)
minulý
záporný
A-ku nakatta
takakunakatta
(nebyl vysoký)
A-ku arimasen dešita / A-ku nakatta desu
takaku arimasen dešita, takaku nakatta desu
(nebyl vysoký)
Spona desu u zdvořilého přítomného tvaru (takai desu) zde neplní funkci spony, nýbrž pouze funkci
zdvořilostní. Důvěrný tvar je tedy takai, nikoliv takai da. (!)
Minulé tvary spony da / desu, kterou jsme poznali v 1. lekci:
minulý klad
byl/a, byli/y
minulý zápor
nebyl/a, nebyli/y
tvary důvěrné
datta
de wa nakatta
1
tvary zdvořilé
dešita
de wa arimasen dešita
Spojování adjektiv
Partikule to ve významu spojky a se užívá pouze pro spojování podstatných jmen a zájmen (hon to
enpicu, wataši to anata,…). Chceme-li obdobně spojit přídavná jména, je třeba použít přechodníkový
tvar, tj. ke kmeni A-i adjektiva připojíme sufix -kute: hiroi → hiro- → hirokute, omoširoi →
omoširo- → omoširokute.
Kono kuruma wa čísai desu.
Kono kuruma wa hajai desu.
→ Kono kuruma wa čísakute hajai desu.
Ten vůz je malý.
Ten vůz je rychlý.
Tento vůz je malý a rychlý
Stejným způsobem vytváříme souřadná souvětí, resp. spojujeme slovesa (podrobnější vysvětlení
k přechodníku sloves viz L7). Ze sloves zatím známe jen sponu da / desu, od níž je přechodníkový
tvar de.
Kono kata wa Tanaka san desu.
Tento pán je pan Tanaka
Kono kata wa wataši no sensei desu.
Tento pán je můj učitel.
→ Kono kata wa Tanaka san de wataši no sensei desu. Tento pán je pan Tanaka a je to můj
učitel.
ČÍSLOVKY
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
zero / rei
iči
ni
san
ši / jon / jo
go
roku
šiči / nana
hači
kjú / ku
džú
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
30
džúiči
džúni
džúsan
džúši / džújon
džúgo
džúroku
džúšiči / džúnana
džúhači
džúkjú / džúku
nidžú
sandžú
40
50
60
70
80
90
100
1.000
10.000
100.000
1.000.000
jondžú
godžú
rokudžú
nanadžú
hačidžú
kjúdžú
hjaku
sen
ičiman
džúman
hjakuman
Při spojení číslovky s dalším slovem dochází někdy k fonetickým změnám. Povšimněte si, u kterých
číslovek jsou změny nejčastější:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
?
stovky ヒャク
tisíce セン
hodiny ジ
minuty フン
jeny エン
hjaku
nihjaku
sanbjaku
jonhjaku
gohjaku
roppjaku
nanahjaku
happjaku
kjúhjaku
―
―
nanbjaku?
sen
nisen
sanzen
jonsen
gosen
rokusen
nanasen
hassen
kjúsen
―
―
nanzen?
ičidži
nidži
sandži
jodži
godži
rokudži
šičidži
hačidži
kudži
džúdži
džúičidži
nandži?
ippun
nifun
sanpun
jonpun
gofun
roppun
nanafun
happun, hačifun
kjúfun
džuppun, džippun
džúippun
nanpun?
ičien
nien
san'en
joen
goen
rokuen
nanaen
hačien
kjúen
džúen
džúičien
ikura?
Desetinná čárka se čte ten. Číslice po desetinné čárce se čtou každá zvlášť, tj. např. 2,10 se
čte jako ni ten iči zero. 0,5 se čte jako rei ten go, nikoli zero ten go. Pozor na fonetické
změny v případě číslice 1  1,5 (ittengo). Desetinná čárka se v japonštině píše jako tečka.
2
TELEFONNÍ ČÍSLA
Delší telefonní čísla se v Japonsku rozdělují do menších skupin o dvou až čtyřech číslicích, většinou
se připojuje i předčíslí pro meziměstské volání. Při čtení se obvykle mezi jednotlivé skupiny pro lepší
srozumitelnost vkládá partikule no. Zápis a čtení tokijského čísla pak vypadají většinou následovně:
0
3
―
3
8
8
2
―
1
9
3
5
zero
san
no
san
hači
hači
ni
no
iči
kjú
san
go
Pozn. V praxi se číslovky 2 a 5 v telefonním čísle čtou s dlouhou samohláskou – 2 jako [ní] a 5 jako
[gó]. V praxi se také setkáte se způsobem čtení, kdy mezi předčíslím a samotným telefonním číslem
není vloženo no, ale pouze krátká pauza, mezi skupinami samotného čísla pak no vkládáno je (např.
011 – 211 4567 se běžně čte: zero/rei – iči – iči – pauza – ní – iči – iči – no – jon – gó – roku – nana).
II. Text
A.
ココハ ワタシノ
ヘヤデス。 ヒロイデス。 ソシテ、 アカルイデス。
ココハ ドコデスカ。
ココハ ヒロバデス。
ココハ ジムシツデスカ、トショシツデスカ。
ココハ ジムシツデス。トショシツハ アソコデス。
ビョウインハ ドコデスカ。
ビョウインハ アソコデス。アノ オオキイ タテモノデス。
ヤンデラサンノ クルマハ
ドコデスカ。
ヤンデラサンノ クルマハ
アソコデス。
アタラシクテ シロイクルマデス。
アノタテモノハ タイイクカンデスカ。
アノ
アタラシイ
タテモノデスカ。 アレハ タイイクカンデハ
アリマセン。
レストランデス。
コレハ ニホンゴデ ナンデスカ。
ソレハ サカナデス。
サカナハ タカイデスカ。
イイエ、 タカク
アリマセン。 ヤスイデス。 ギュウニュウモ ジュースモ ヤ
スイデス。
コノパンハ
イクラデスカ。
160 円デス。
3
1 ユーロハ イクラデスカ。
155 円デス。
リョウノ ヘヤハ
ヒロイデスカ、
リョウノ ヘヤハ
ヒロク
イマ
ナンジデスカ。
セマイデスカ。
アリマセン。
セマイデス。
4 ジハンデス。
9 ジ 39 フンデス。
5 ジスギデス。
B.
ユレチコヴァーサント
ユ：コンニチハ。
ナカヤマサンノ カイワ
ハジメマシテ。
ナ：ア、 ハジメマシテ。
ユ：ワタシハ ユレチコヴァーデス。 ドウゾ ヨロシク オネガイ シマス。
ナ：コチラコソ ヨロシク
オネガイ シマス。 スミマセン オナマエヲ
イチド…。
ユ：ユ・レ・チ・コ・ヴァー
デス。
ナ：ユレチコヴァーサン。
ユ：ソウデス。 アノウ、
オナマエハ？
ナ：ワタシハ ナカヤマデス。
ユ：ナ・カ？
ナ：ナカヤマ。 メイシデス。 ドウゾ。
ユ：ア、 ドウモ。 ナカヤマサンデスネ。
ナ：エエ、
C.
ヨロシク。
ナ：ユレチコヴァーサン、
オクニハ？
ユ：オクニ？ オクニ… ナンデスカ？
ナ：アノウ、 オクニハ アメリカデスカ。 フランスデスカ。
ユ：アア、
チェコデス。
ナ：ソウデスカ。
チェコノ
ユ：イイエ、 プラハデハ
ナ：アア、
D.
ドコデスカ。 …プラハ？
アリマセン。
プロスチェヨフデス。
プロスチェヨフデスカ？
ナ：ユレチコヴァーサン、
オシゴトハ？
ユ：シゴトハ……engineer デス。Engineer ハ ニホンゴデ ナンデスカ。
ナ：エンジニアデスネ。
4
モウ
ユ：エ・ン・ジ・ニ・ア。エンジニアデス。ナカヤマサンノ
オシゴトハ
ナンデスカ。
ナ：シゴトハ イシャデス。
ユ：アア、
オイシャサンデスカ。
III. Cvičení
1. Odpovězte na otázky:
1)
ダイガクハ オオキイデスカ。
2)
ガッコウノ ナカニワハ ヒロイデスカ。
3)
スズキサンノ オクニハ ドコデスカ。
4)
オウチハ ドコデスカ。
5)
1 コルナハ ナン円デスカ。
6)
イマ ナンジデスカ。
7)
オヘヤハ アカルイデスカ。
8)
アナタノ リョウハ トオイデスカ。
9)
ビールハ イクラデスカ。
10) ニホンゴノ ガクセイハ オオイデスカ、スクナイデスカ。
2. Tvořte všechny tvary přídavných jmen a zapojte je do vět:
アカルイ
✘
クライ
オオキイ ✘ チイサイ
アカイ
オイシイ
ハヤイ
✘
オソイ
タカイ
✘ ヒクイ
キイロイ
シロイ
フルイ
✘
アタラシイ
タカイ
✘ ヤスイ
アオイ
ツメタイ
セマイ
✘
ヒロイ
ナガイ
✘ ミジカイ
3. Obměňujte věty podle příkladu, nahrazujte důvěrné tvary zdvořilými a naopak:
コレハ ムズカシイ
スポーツデス。
⇒ コノ
スポーツハ ムズカシイデス。
⇒ コノ
スポーツハ ムズカシイ。
1)
コレハ アカイ カミデハ
アリマセン。
⇒
2)
コレハ オオキイ
3)
コレハ タカイ コンピューターデハ アリマセン。
4)
ソレハ ツメタイ
ビールダッタ。
5)
コレハ チイサイ
イスデハ
クルマダ。 ⇒
⇒
ナイ。 ⇒
5
⇒
6)
ソレハ ヤスイ トケイデハ
アリマセンデシタ。
7)
アレハ アタラシイ ホテルデハ ナイ。 ⇒
8)
ソレハ タカイ ホンデシタ。 ⇒
9)
ソレハ ナガイ ナマエデハ
10)
コレハ タカイ テーブルダ。 ⇒
ナカッタ。
⇒
⇒
4. Spojujte věty podle příkladu:
オオキイ
ビールハ
⇒オオキイ
ヤンデラサンノ
ビールハ
デス。 チイサイ
ビールハ
スズキサンノ
デス。
デ、 チイサイ
ビールハ
スズキサンノ
デス。
ヤンデラサンノ
1)
タカイ カメラハ
ヘレナサンノ デス。
2)
ミジカイ カサハ
オンナノヒトノ
ヤスイ
デス。 ナガイ
カメラハ ミランサンノデス。
カサハ オトコノヒトノ デ
ス。
3)
オオキイ ボウシハ センセイノ デス。
4)
ナガイ
5)
ヒロイ アパートハ アメリカノデス。 セマイ アパートハ ニホンノデス。
6)
フルイ クルマハ
エンピツハ
オトウトノデス。
チイサイ
ミジカイ
ボウシハ コドモノデス。
エンピツハ
イモウトノ
デス。
タカハシサンノ
デス。 アタラシイ クルマハ ワタシノ デ
ツメタイ ミルクハ トモコサンノ
デス。
デス。 ツメタイ ジュースハ ミチコサンノ
ス。
7)
5.
Přečtěte telefonní čísla:
585-604-769, 602-997-174, 224-068-465, 773-920-411, 568-144-726, 223-000-011
6. Procvičujte čtení číslovek:
47, 379, 81 euro; 1.593, 4.952 korun; 8.760, 10.904, 13.007 jenů; 35.999, 70.008, 109.650 korun;
111.656, 650.800 jenů; 1.097.080 euro; 3.588.344 dolarů; 4.885.322, 9.019.734, 6.904.087.
7. Překládejte, kolik je hodin:
ゴゴ 1 ジデス。
14 ジ 5 フンデス。
11 ジ 7 フンデス。
13 ジ 55 フンデス。
8 ジ 15 フンデス。
ゴゼン 3 ジハンデス。
2 ジ 59 フンデス。
12 ジ 16 プンデス。
ゴゼンレイジ 16 プンデス。
4 ジ 40 プンデス。
7 ジデス。
9 ジ 9 フンデス。
6
půl osmé a pět minut, tři čtvrtě na čtyři ráno, deset minut po půlnoci, patnáct hodin dvacet šest minut,
půl páté, dvě po obědě, sedmnáct hodin deset minut, půl jedné odpoledne, tři ráno, něco po sedmé, za
pět minut dvanáct, čtvrt na deset, půl jedenácté večer.
8. Přeložte:
1. Kolik stojí ten chleba? Není drahý. Stojí 110 jenů. 2. Je ten počítač starý nebo nový? 3. Není ten
vysoký dům pana Jamady? Ne, to je dům pana Jamašity. 4. Jak se řekne japonsky tahle dlouhá ryba?
5. To malé pivo stojí 2 eura. Je drahé a není dobré. 6. Jak se jmenujete? Moje jméno se japonsky
řekne …. 7. Ten sport není těžký. 8. Moje telefonní číslo je …. 9. Kolik je teď hodin? Je za pět minut
půl deváté. 10. Ta vysoká budova tamhle jsou naše koleje. 11. Ta restaurace nebyla drahá. Polévka
stála 550 jenů a pivo 230. 12. Tohle je moje kancelář a tamta je paní Tanakové.
IV. Doplňující poznámky
PŘEPIS CIZÍCH SLOV
V japonštině se běžně používají slova přejatá z cizích jazyků, především z angličtiny. Při jejich
transkripci katakanou se aplikují stejná pravidla jako pro přepis cizích jmen (viz lekce 1), mimoto
existují i další zásady:
 krátká samohláska nebo zdvojená souhláska – pro zachování krátké výslovnosti se pomocí malého
“cu“ zdvojuje celá slabika:
cut カット
book ブック
hot ホット
black ブラック
 anglické “r“ se přepisuje buď prodloužením samohlásky, nebo přidáním samohlásky “a“:
work ワーク
door ドア
morning モーニング
bar バー
 pro přepis slabik řady “f“ se obvykle používají spřežky tvořené slabikou “fu“ a malým “a, i, u, e,
o”:
film フィルム
Ford フォード
fencing フェンシング
file ファイル
 slabika “si“ se přepisuje japonskou slabikou “ši“:
Sydney シドニー
classic クラシック
penicilin ペニシリン
 anglické “th“ se jako neznělé přepisuje řadou “sa“, jako znělé pak řadou “za“:
bathroom バスルーム
the (člen) ザ
leather レザー
 grafém “x“ se podle výslovnosti realizuje slabikou “ki“ a řadou “sa“:
expert エキスパート
text テキスト
expansion エキスパンション
 široké anglické “e“ se přepisuje samohláskou “a“ nebo slabikou se samohláskou “a“, diftong “ei“
se obvykle přepisuje jako dlouhé “e“:
bag バッグ
ham ハム
rate レート
parade パレード
 slabika “ca“ se někdy přepisuje jako “kja“, zejména ve slovech dříve přejímaných, někdy jako
“ka“ ve slovech přejímaných nově:
camp キャンプ
camera カメラ
cash キャッシュ
cabbage キャベツ
 anglická koncovka “-ing“ se standardně přepisuje “ingu“:
dancing ダンシング
marketing マーケティング
7
casting キャスティング
 koncovka “-tion“ se přepisuje “šon“:
inflation インフレーション
automation オートメーション
lotion ローション
 “H“ a “ch“ se, zejména pro potřebu zachování české a ruské výslovnosti, přepisuje řadou “ha“:
Chabarovsk ハバロフスク
Ochotsk オホーツク
hooligan フーリガン
 existují četné výjimky v přepise cizích slov, hlavně jedná-li se o slova přejímaná na samém
počátku infiltrace cizích slov do japonštiny:
shirt シャツ
cup コップ
Deutsch ドイツ
jupon (kalhoty, fr.) ズボン
 dlouhá slova nebo víceslovné výrazy se mnohdy zkracují:
platform ホーム（プラットホーム）
demonstration
デモ（デモンストレーション）
personal computer パソコン（パーソナル・コンピューター）
inflation インフレ （インフレーション）
general strike
ゼネスト（ゼネラル・ストライキ）
Los Angeles ロス（ロサンゼルス）
instrument panel インパネ（インストルメント・パネル）
sexual harassment
セクハラ（セクシャル・ハラスメント）
software ソフト（ソフトウエア）
pocket monster ポケモン（ポケット・モンスター）
land cruiser
ランクル（ランド・クルーザー）
Identifikujte cizí slova / přepište cizí slova katakanou:
カップル、クッキー、トップ、オーソリティー、ゲーム、アーケード、ヌード、ハーフ、ス
クリーン、ニュース、コピー、ロード、ソーセージ、ビーフ、マウス、クーポン、スピード、
ガーデン、エラー、シンプル、マスク、オリエンタル、ゲーム、ショー、デジカメ、ダブル
クリック、ワンルームマンション
head, football, robot, olympic, pet, etiquette, approach, apple, truck, locker, necktie, back, narration,
culture, inspiration, brake, date, image, salary, leader, speed, group, sir, golf, knife, instant, melody,
marionette, CD, local terminal, point, server, idea, silver seat, noodle, fiber, museum shop.
8
K2
「スズキセンセイ ノ イエハ イマ ナニイロ
デスカ。」「ナンジ デスカ。」
I. Procvičení gramatiky
1. Sledujte svého učitele a čtěte číslice, které ukazuje.
2. Sledujte hodiny a odpovídejte, kolik je hodin.
Př.:
センセイ：「イマナンジデスカ。」
ガクセイ：「3 ジ 15 フンデス。」
センセイ：「ゴゴデスカ。ゴゼンデスカ。」
ガクセイ：「ゴゴ 3 ジ 15 フンデス。」
3. Ve dvojici se ptejte na detaily o věcech na obrázcích. Říkejte, jaká daná věc je (není), a také,
jaká byla (nebyla).
Př.1: カリン：スズキセンセイ ノ イエ ハ イマ ナニイロ デスカ。
ヤナ：センセイ ノ イエ ハ キイロイ デス。
カリン：デモ、モトモトハ キイロクアリマセンデシタ。アオカッタデス。
ヤナ：ソウデスネ。イマハ モウ アオクナイデス。
Př.2:
ハナ：コノ チョコアイス、オイシイ？
ユイ：オイシイ。デモ キノウ ノ バニラアイスハ オイシクナカッタ。
9
4. Ve dvojici se ptejte na cenu věcí na obrázku. Vždy po jednom obrázku se vystřídejte. Cenu si
nezapomeňte zaznamenat.
ヤンデラ：コノホンハ イクラ デスカ。
テンイン：ソノホン デスカ。
ヤンデラ：ハイ。
テンイン：千三百円 デス。
10
5. Napište, jaké uvedené věci jsou (nebo nejsou), případně jaké byly (nebo nebyly).
Př.: ワタシノヘヤハセマクアリマセン。ヒロイデス。
1. ワタシノ ダイガク ハ_______________________________________________________。
2. オトウサン ノ クルマハ ____________________________________________________。
3. ワタシ ノ ウチハ___________________________________________________________。
（ヒロイ＋アカルイ）
4. チェコ ノ ビールハ_________________________________________________________。
5. __________________________________________________________________________。
II. Frazeologie
Pozdravy
ohajó (gozaimasu)
konniči wa
konban wa
ojasumi (nasai)
sajónara / sajonara
dobré ráno
dobrý den
dobrý večer
dobrou noc
na shledanou
11
Tyto pozdravy se způsobem a frekvencí používání úplně neshodují s pozdravy českými. Například
potkáme-li ráno na chodbě učitele, česky ho pozdravíme podle osobní preference buď dobré ráno,
nebo dobrý den. V japonštině volíme jedině ohajó gozaimasu. Konniči wa by znělo nepřirozeně.
Sajónara se v japonštině neříká tak často jako české na shledanou. Při běžném loučení se používají
jiné fráze.
Vedle výše uvedených pozdravů existuje řada dalších běžně používaných pozdravů
(viz lekce 3, 4).
Dočasné loučení
Itte kimasu! / Itte mairimasu!
Itte raššai! / Itte iraššai!
Tadaima!
Okaeri nasai! / Okaeri nasaimase!
Říká ten, kdo z domova/pracoviště odchází.
Říká ten, kdo zůstává doma/na pracovišti.
Říká ten, kdo se vrací domů/na pracoviště.
Říká ten, kdo ho vítá zpět.
Obecná čeština redukuje překlad výše uvedených pozdravů na prosté ahoj, příp. (Tak) zatím!.
Doslovný překlad by zněl přibližně takto: „Jdu a přijdu.“, „Tak běž!“, „Tak už jsem tu!“, „Vítej
zpátky!“
Ostatní pozdravy
U dveří soukromého domu, zvláště v případě tradičních obydlí, kde není zvonek, nebo při vstupu do
malého obchůdku, ve kterém není momentálně přítomna žádná obsluha, můžeme ve významu Je tu
někdo? Jste doma? zavolat gomen kudasai.
Personál v obchodech a restauracích nás vítá slůvkem iraššaimase.
III. Poslech
1. Zapisujte čísla, která slyšíte. Dávejte pozor, zda se jedná o telefonní číslo, obyčejné číslo, čas
atp.
2. Piště na papír číslice, které Vám učitel diktuje.
3. Zaznamenejte, o čem mluvčí hovořil a jaká/čí daná věc je nebo byla. Dělejte si poznámky.
4. Zaznamenejte si, kolik co stojí.
5. Dávejte pozor a označte časové údaje, které mluvčí neřekl.
12:23 8:07 23:15
8:11 18:21
18:10
4:53
4:06
9:13
13:53
12
33::1199 16:23
14:18
21:36
7:05
Nové výrazy
ア行
アパート
アメリカ
ikura
byt
Amerika
kolik (o ceně)
ičido
jednou
ima
エンジニア
teď
inženýr
カ行
kaiwa
gakkó
kami
kinó
kuni
gogo
gozen
コンピューター
konverzace
škola
papír
včera
země, stát
odpoledne
dopoledne
počítač
サ行
šigoto
džimušicu
sugi
スポーツ
sošite
povolání, zaměstnání
kancelář
po
sport
a, potom
タ行
vysoká škola
tělocvična
budova
telefonní číslo
knihovna (místnost)
daigaku
taiikukan
tatemono
denwa bangó
tošošicu
ナ行
dvůr, nádvoří
nakaniwa
ハ行
han
bjóin
hiroba
ホテル
polovina
nemocnice
náměstí
hotel
マ行
meiši
mó
motomoto
vizitka
už
původně
13
ラ行
レストラン
rjó
restaurace
studentská kolej, internát
Rodinní přílušníci
ani / onísan
ane / onésan
imóto
odži / odžisan
otóto
oba / obasan
sofu / odžísan
sobo / obásan
čiči / otósan
haha / okásan
starší bratr
starší sestra
mladší sestra
strýc
mladší bratr
teta
můj dědeček / dědeček
moje babička / babička
můj tatínek / otec
moje maminka / matka
Jídlo a pití
アイス(クリーム)
カレーライス
gjúnjú
ケーキ
ココア
コーヒー
コーラ
sakana
サンドイッチ
ジュース
スパゲティー
スープ
ソーダ
チョコ~
チョコレート
バニラ
パン
ハンバーガー
ピザ
ビール
ミルク
ラーメン
zmrzlina (zmrzka)
rýže s kari omáčkou
mléko
dort, dortík
kakao
káva
cola
ryba
sendvič
džus
špagety
polévka
soda, sodovka
čokoládový ~
čokoláda
vanilka (vanilkový)
chléb
hamburger
pizza
pivo
mléko
nudlová polévka rámen
Barvy
modrý
červený
barva
žlutý
černý
bílý
aoi
akai
iro
kiiroi
kuroi
široi
14
jaká barva?
nani iro
Adjektiva
světlý
teplý
nový
horký
sladký
krásný, nádherný
chutný
hodně, mnoho
velký
pomalý, pozdní
těžký (váha)
zajímavý
tvrdý
ostrý, pálivý, slaný
lehký (váha)
špinavý
tmavý
úzký, těsný, malý
málo
drahý, vysoký
blízký
malý
nudný
studený, chladný
daleký, vzdálený
dlouhý
rychlý, brzký, časný
nízký
široký
starý
krátký
těžký, obtížný
hodný, laskavý; snadný
levný
měkký
akarui
atatakai
atarašii
acui
amai
ucukušii
oišii
ói
ókii
osoi
omoi
omoširoi
katai
karai
karui
kitanai
kurai
semai
sukunai
takai
čikai
čísai
cumaranai
cumetai
tói
nagai
hajai
hikui
hiroi
furui
midžikai
muzukašii
jasašii
jasui
jawarakai
Oblečení
džíny
kabátek, sako
košile
tričko
šátek
látkový kapesník
šála
šaty
ジーパン / ジーンズ
ジャケット
シャツ
T シャツ
スカーフ
ハンカチ
マフラー
ワンピース
15
Měna
インド・ルピー
ウォン
エン
gen
コルナ
スイス・フラン
ドル
フォリント
ポンド
ユーロ
ルーブル
indická rupie
won (Korea)
jen
(čínský) jüan
koruna (Kč)
švýcarský frank
dolar
forint
libra
euro
rubl
円
16
3
I.
Existenční slovesa aru, iru, adjektiva
Syntaktické vzorce a gramatikatypu -na
EXISTENČNÍ SLOVESA ARU, IRU
S1 (no ...) ni S2 ga aru / nai
Kjóšicu ni terebi ga aru.
Reizóko no naka ni gjúnjú ga arimasu.
Někde něco je (nachází se) / není
Ve třídě je televize.
V lednici je mléko.
S1 (no ...) ni S2 ga iru / inai
Tošokan ni sensei ga imasu.
Gakkó no mae ni tomodači ga iru.
Někde někdo je (nachází se) / není
V knihovně je učitel.
Před školou jsou přátelé.
S1 to S2 to S3 ga aru / iru
Niwa ni wa inu to neko to tori ga imasu.
S1 a S2 a S3 jsou (nacházejí se)
Na zahradě jsou pes, kočka a ptáci.
S1 ja S2 ja ... Sx nado ga aru / iru
Reizóko no naka ni gjúnjú ja džúsu nado ga
arimasu.
Kono daigaku ni wa Amerikadžin ja
Nihondžin nado ga imasu.
S1, S2 ... Sx jsou (nacházejí se)
V lednici je mléko a džus (a jiné
potraviny).
Na této škole jsou Američané a Japonci
(a jiní studenti).
S1 (ni) wa S2 ga aru / iru
Wataši ni wa ani ga imasu.
Uči ni wa terebi ga arimasen.
S1 má (vlastní) S2
Mám (staršího) bratra.
Doma nemáme televizi.
Českému slovesu být ve významu existovat, někde se nacházet odpovídají v japonštině slovesa aru
pro neživotné objekty a iru pro životné.
Srovnej:
Wataši wa gakusei desu.
Jsem student.
(Wataši wa) kjóšicu ni imasu. Jsem ve třídě.
Slovesa aru a iru se používají taktéž pro vyjádření vlastnictví. Aru ve významu mít lze použít i pro
životná substantiva (Otóto ga aru – mám bratra), avšak užití iru je mnohem frekventovanější (Otóto
ga iru). S použitím slovesa aru u životných substantiv se můžete setkat hlavně v knižním stylu.
Časování sloves aru, iru
tvary důvěrné
přítomný klad
je, jsou
přítomný zápor
není, nejsou
minulý klad
byl/a, byli/y
minulý zápor
nebyl/a, nebyli/y
tvary zdvořilé
tvary důvěrné
tvary zdvořilé
aru
arimasu
iru
imasu
nai
arimasen
inai
imasen
atta
arimašita
ita
imašita
nakatta
arimasen dešita
inakatta
imasen dešita
1
ADJEKTIVA TYPU -na
A-na S da / de wa nai
Nara wa šizuka na mači desu.
Šóta kun wa genki na kodomo de wa nai.
Adj. S
Nara je poklidné město.
Šóta není čilé dítě.
Adjektiva typu -na (nečasovatelná) nabírají na pozici přívlastku částici na (popř. no), na pozici
predikátu se k nim připojuje spona da / desu, jejímiž tvary se vyjádří i zápor a minulost. Na rozdíl od
časovatelných adjektiv (viz L2) zde spona nemá pouze zdvořilostní význam, je tedy nutné ji použít i
v důvěrném tvaru (kirei da, kirei datta).
Adjektivum typu -na spojíme s jiným adjektivem přes přechodníkový tvar spony da:
Otera no tatemono wa rippa desu. + Otera no tatemono wa ucukušii desu.
→ Otera no tatemono wa rippa de ucukušii desu.
S1 má / nemá Adj. S2
S1 wa S2 ga A da / de wa nai
A-i / kunai
Ano hito wa me ga kirei da.
Kono heja wa mado ga ókii.
Ten člověk má pěkné oči.
V této místnosti jsou velká okna
(Tato místnost má velká okna).
Větná konstrukce S1 wa S2 ga A-i / A da (dosl. Co se týče S1, S2 je nějaké) slouží k popisu vzhledu,
vlastností a stavů určitého objektu či osoby. V češtině často odpovídá konstrukci „S1 má nějaké S2“.
Příklady:
Zó wa hana ga nagai.
Petr kun wa atama ga ii.
Ano resutoran wa sutéki ga oišii.
Slon má dlouhý chobot.
Petr je chytrý (dosl. má dobrou hlavu).
V té restauraci mají dobré steaky.
Pomocí této vazby vyjádříme taktéž záliby a schopnosti:
Miki wa ongaku ga suki da.
Wataši wa miruku ga kirai da.
Jandera san wa nihongo ga džózu desu.
Miki má ráda hudbu.
Nesnáším mléko.
Pan Jandera umí dobře japonsky.
Srovnej:
Japonské víno je drahé.
Víno je v Japonsku drahé.
V Japonsku je víno drahé.
Nihon no wain wa takai.
Nihon wa wain ga takai.
JAPONSKÉ ČÍSLOVKY
Číslovky mají dvojí čtení – sinojaponské, které jsme si představili v minulé lekci, a pro číslovky 1-10
také japonské. Při počítání různých objektů se číslovky pojí s pomocnými číselnými jmény, tzv.
numerativy (více viz L6). Spojením japonských číslovek se sufixem -cu (-ccu), který můžeme chápat
jako univerzální numerativ, vznikají měrové jednotky, které lze běžně používat k počítání neživých
objektů:
1
ヒトツ
3
ミッツ
5
イツツ
7
ナナツ
9
ココノツ
2
フタツ
4
ヨッツ
6
ムッツ
8
ヤッツ
10
トオ
2
Tento způsob počítání se používá v běžné mluvě a je používán taktéž v případech, kdy pro počítané
předměty jiný numerativ neexistuje, nepatří mezi běžně používané, nebo si jeho volbou není mluvčí
jistý. Odpovídající tázací výraz je ikucu – kolik?
Příklady:
Ringo wa ikucu arimasu ka. Futacu arimasu.
Kolik máte jablek? Mám dvě.
Ringo ga futacu arimasu.
Mám dvě jablka. / Jsou (zde/tam) dvě jablka.
(podrobněji o zapojování číslovek do věty viz L6)
ZÁJMENA NANI – DARE – ICU – DOKO
-mo [ni-]
(se záporem)
nanimo nic
daremo nikdo
icumo
vždy*
dokomo nikde
-ka [ně-]
nani
dare
icu
doko
co
kdo
kdy
kde
nanika
dareka
icuka
dokoka
něco
někdo
někdy
někde
-demo [-koliv]
nandemo
daredemo
icudemo
dokodemo
cokoliv, všechno
kdokoliv, každý
kdykoliv, vždy
kdekoliv, všude
*České zájmeno nikdy nemá v japonštině jednoslovný ekvivalent. Pro vyjádření nikdy se nestalo,
nikdy jsem něco neudělal, nedělám apod. užívá japonština jiné způsoby vyjádření. Zájmeno icumo
se používá v kladných větách ve významu vždy.
II.
A.
Text
ソコニ 何ガ アリマスカ。
ココニ 日本ノ テレビガ
ソノキョウシツニ 何ガ
アリマス。
アリマスカ。
イスヤ 大キイ ツクエヤ
クロイ
コクバンナドガ
アリマス。
ツクエノ上ニ 何ガ アリマスカ。
本ト エンピツト
デンワガ
ツクエノ上ニ パソコンモ
アリマス。
アリマスカ。
イイエ、 パソコンハ アリマセン。
ダイドコロニ シロイ レイゾウコガ アリマス。
ソノレイゾウコノ中ニ 何ガ
アリマスカ。
ヤサイヤ サラミヤ ギュウニュウナドガ
アリマス。
レイゾウコノ上ニ 何ガ アリマスカ。
コップガ アリマス。 レイゾウコノソバニ トダナガ アリマス。
キョウシツノ中ニ ダレカ
イマスカ。
学セイガ イマス。 センセイモ イマス。 ／ 学セイト
オトウトサンガ イマスカ。
3
センセイガ イマス。
イイエ、 私ニハ
B.
オトウトハ イマセン。
イモウトガ
イマス。
コノヘヤハ ダレノ ヘヤデスカ。
コレハ
ノソバニ
私ノヘヤデス。コノヘヤニハ
ベッドガ
タイプライターヤ
左ニ
本ダナモ
フルイ
本モ
大キイ
アリマス。テーブルモ
コンピューターヤ
二ツ アリマス。
アリマス。ソノ上ニ
シロイ
アリマス。ソノ本ダナニ
マドガ
カミヤ
アタラシイ
アリマス。ベッドノムコウニ
フルイ
デンワヤ
日本ゴノ本ナドガ
本ガ
ステレオモ
タクサン
ソノマド
アリマス。
アリマス。
アリマス。私ノヘヤニハ
テレビガ アリマセン。
C.
アノリッパナ タテモノハ
何デスカ。
アレハ アタラシイ アパートデス。
ソノ中ニ ダレカ
イマスカ。
イイエ、マダ ダレモ イマセン。
D. アノ ミドリイロノ
大キナ
アレハ パラツキー大学ノ
タテモノハ
何デスカ。
トショカンデス。本ガ
タクサン アリマス。
日本ゴノ 本モ アリマスカ。
ハイ、タクサン アリマス。イツモ
学セイガ 大ゼイ イマス。
日本ゴノ 学セイモ イマスカ。
ハイ マジメナ 学セイハ
イツモ
トショカンノ マエノ タテモノモ
トショカンニ
イマス。
パラツキー大学ノ タテモノデスカ。
ハイ、ソウデス。私タチノ
日本ゴノ キョウシツモ
アノ中ニ アリマス。
大学ノ マエニ 学セイガ
イマス。アノ人ハ ダレデスカ。
アノ人ハ 学セイデハ アリマセン。センセイデス。
センセイデスカ。ワカイ センセイデスネ。
E.
コノタベモノハ 何デスカ。
ゼンゼン オイシクアリマセン。
イイエ、チガイマス。チェコリョウリデス。私ノテリョウリデス。
F.
日本ゴハ ドウデスカ。ムズカシイデスカ。
ソウデスネ。カンタンナ コトバデハアリマセン。
4
日本リョウリデスカ。
G.
ドンナスポーツガ スキデスカ。
スキート サッカーガ 大スキデス。
ソウデスカ。スキーハ オモシロイデスネ。私ハ ゴルフガ
ヘタデス。
スキデス。デモ
マダ
III. Cvičení
1. Přečtěte text C znovu, všechna slovesa a adjektiva dejte do důvěrného tvaru.
2.
Nakreslete obrázek podle následujícího popisu:
エノマン中ニ
車ノマエニ
ウチガ
オカアサンガ
大学ノマエニ
ノマエニ
私ノ
イヌガ
イケガ
アル。ウチノ左ニ
大学ガ
イル。オカアサンノ左ニ
イル。大学ノ左ニ
アル。ソノイケノ中ニ
ニワガ
女ノ子ト
イル。大学ト
タカイ 山ガ 三ツアル。ソノ山ノ上ニ トリガ イル。
5
車ガ アル。
オトコノ子ガ
アル。ソノニワニ
サカナガ
3. Říkejte podle plánku, kde co je:
アル。ウチノ右ニ
キガ
ウチノ
イル。
アル。ニワ
ウシロニ
4. Tvořte různé tvary adjektiv, spojujte je s vhodnými substantivy a zapojujte do vět:
カンタン
リッパ
チャイロ
シズカ
ハイイロ ミドリ
イロイロ
キレイ
ムラサキ
ユタカ
ゲンキ
トクイ
ベンリ
ニガテ
5.
Přeložte:
1)
コノアパートハイリグチガセマイ。
2)
オロモウツハ日本人ガスクナイ。
3)
コノヘヤハデンキガクライ。
4)
アノ子ハカミガナガイ。
5)
スロバキアハ山ガオオイ。
6)
ソノレストランハビールガタカイ。
6.
Říkejte, co máte/nemáte rádi, umíte či neumíte:
モダン・ダンス
日本ゴ
ピアノ
ゴルフ
テニス
カンジ
ヤサイ
ハナ
バドミントン
ウタ
日本リョウリ
スキー
車ノウンテン
タッキュウ
オンガク
フランスゴ
エイゴ
パーティー
7. Kde je třeba, doplňte:
1)
テーブル___デンワ___アリマス。
2)
田中サン___シンセン___サカナ___スキ___デス。
3)
私___イヌ___ドコ___イマスカ。
4)
マド___ソバ___ベッド___アリマセン。
5)
トナリ___ギンゴウ___アリマスカ。トナリ___ギンコウ___ユウビンキョク___アリマセ
ン。 デパート___アリマス。
6)
ウチ___ヤンデラサン___ヤンデラサン___子ドモ___ヤンデラサン___イモウト___イマ
ス。
7)
コノ___車___アメリカ___デス___、ドイツ___デス___。
8)
ビョウイン___人___タクサン___イマシタ。オイシャサン___カンゴフサンナド___イマ
シタ。
9)
私___リョウ___、シロイ___カベノヘヤ___チャイロ___カベノヘヤ___アリマス。
10)
ヒキダシ___中___何___アリマセン。
11)
コノ___レストラン___何（ナン）___ オイシイデス。
8.
Odpovězte na otázky:
1)
オトモダチハ 日本ゴガ ジョウズデスカ。
2)
テレビハ ドコカニ アリマスカ。
3)
トナリノヘヤハ ダレノヘヤデスカ。
6
4)
オロモウツノエキマエニハ
何ガ アリマスカ。
5)
カイモノガ スキデスカ。
6)
オカアサンハ リョウリガ
7)
ドンナ スポーツガ ニガテデスカ。
8)
何ゴガ トクイデスカ。
9)
ヤンデラサンハ キョウシツニ イマスカ。
スキデスカ。
10) コノヘヤノ カベハ 何イロデスカ。
11) スキナ ハイユウハ ダレデスカ。
12) ヨーロッパノ ドコガ スキデスカ。
Přeložte do japonštiny:
1. Není tady někdo? Ne, nikdo tu není. 2. Pod stolem je židle a pod židlí je kočka. 3. Nenávidím
červené záclony a pozdní večírky. 4. Golf mi ještě příliš nejde. 5. V té tmavé místnosti nikdo nebyl.
6. Přineste mi rybu a bramborový salát. 7. Kolik stál ten nový prostorný byt? Stál 54.188.000 jenů.
8. Pražské číslo pana Hašimota je 293-511-738. 9. Můj oblíbený učitel je učitel japonštiny. Je skvělý.
10. Co máte dobrého? Dobré je všechno. 11. Na bílé zdi je zelená tabule. 12. Kde máme auto? Je
naproti vchodu do domu. 13. Je tu paní Tanaková? Paní Tanaková je někde v budově. 14. Napravo
od nádraží je nová krásná restaurace. 15. Na náměstí je mimo jiné i kostel, pošta a radnice. 16. To
auto má zelenou barvu. 17. V Čechách je dobré pivo. 18. A: „Včera byla na poště ta dívka.“ B: „Ta
dívka má zajímavé oči.“
IV. Doplňující poznámky
KOŘENY KO, SO, A – ODKAZOVÁNÍ V RÁMCI JAZYKOVÉHO KONTEXTU
V 1. lekci jsme se seznámili s používáním deiktických výrazů se základy ko, so, a v situacích, kdy
mluvčí referuje k objektu nacházejícímu se v situačním kontextu promluvy, tedy v dohledu mluvčího a
posluchače (mohou na něj ukázat). Při odkazování k objektu, který se nachází mimo situační kontext
dané promluvy, závisí volba deiktického prostředku na tom, zda je daný objekt znám oběma
účastníkům komunikace. Pokud ano, mluvčí k němu odkazuje deiktickými prostředky se základem a
(are/ano/asoko aj.). V případě, že je znám pouze jednomu z účastníků promluvy, odkazuje k němu
mluvčí pomocí výrazů se základem so (sore/sono/soko).
A: Gekidžó ni ano džojú ga imašita.
V divadle byla ta herečka. (kterou oba známe)
B: Ano džojú wa totemo kirei desu ne.
Ta herečka je moc hezká, že?
A: Reizóko ni ano sarami ga arimasu.
V lednici je ten salám. (který oba známe, už jsme jedli)
B: Ano sarami wa oišii desu.
Ten salám je moc dobrý.
A: Soko wa donna mači desu ka.
Jaká je ta čtvrť? (já ji neznám)
B: Šizuka de totemo kirei na mači desu.
Je poklidná a moc pěkná.
7
K3
「ヤンデラサンハ
メ
ガ オオキイデス。」
「テーブル ノ 下 ニ ネコ ガ イマス。」
I. Procvičení čtení a gramatiky
1. Sledujte svého učitele, čtěte grafémy hiragany a odpovídejte na jeho otázku
「コレ ハ 何 デスカ」。
Př.:
センセイ：「コレ ハ 何 デスカ。」
学セイ：「ソレ ハ 『しょ』 デス。」
センセイ：「イイエ、『しょ』 デハ アリマセ
ン。何 デスカ。」
学セイ：「『じゃ』デス。」
センセイ：「ハイ、ソウ デス。」
2. Odpovídejte na otázku učitele, jestli v učebně daná věc je nebo není. Pokud se v učebně daná
věc nachází, popište, kde.
Př.:
センセイ：「コノ キョウシツ ニハ テレビガ アリマスカ。」
学セイ：「ハイ、コノ キョウシツ ニハ テレビガ アリマス。」
センセイ：「ドコニアリマスカ。」
学セイ：「ドア ノ 右 ニ アリマス。」
8
3. Dívejte se na obrázek a naučte se japonsky popsat fyziognomii lidského obličeje.
9
4. Dívejte se na obrázky a popište jednotlivé osoby. Řekněte, jaký mají nos, oči, ústa, vlasy, nohy
atp. Tvořte i jednoduchá slučovací souvětí typu. Používejte slovní zásobu z předchozího cvičení.
「田中 サン ハ メ ガ 大キクテ ハナ ガ 小サイ デス。」
10
5. Dívejte se na obrázek a popište, kde se co nachází.
6. Ve dvojici si rozdělte dva obrázky (jeden bude sledovat horní obrázek a druhý bude sledovat
spodní obrázek) a zjistěte od svého kolegy, co se nachází na pěti vynechaných místech Vašeho
obrázku. Při odpovídání danou věc konkretizujte popisem jejího tvaru, barvy atp.
11
12
7. Přečtěte nahlas následující text. Popište japonsky svůj pokoj doma, pokoj na koleji, jídelnu
v menze.
「私 ノ ヘヤ」
私 ノ アパート ハ、大学 ノ チカク ニ アリマス。
ヘヤ ニ ツクエ ト ベッド ガ アリマス。ツクエ ハ マド ノ チカク ニ アリマス。
大キクテ フルイ ツクエ デス。ツクエ ノ 上 ニ シャシン ガ アリマス。カゾク ノ シャシン デ
ス。本ダナ ニ エイゴ ノ ザッシ ト 日本ゴ ノ 本 ガ アリマス。
私 ノ ヘヤ ニハ、イロイロナ モノ ガ タクサン アリマス。私 ハ コノ ヘヤ ガ トテモ スキ デ
ス。
II. Frazeologie
Další pozdravy
Jako pozdrav se v japonštině často používají konverzační obraty vztahující se k předešlému setkání
(např. poděkování za pohoštění, námahu či prokázané služby, omluvy, apod.) nebo vztahující se k
počasí. Stejně tak při loučení jsou běžnější fráze jiného typu než prosté sbohem. Při používání těchto
pozdravů je vždy třeba mít na mysli, vůči komu daný pozdrav používáme, a je důležité zvolit
z hlediska formálnosti a zdvořilosti vhodnou variantu. Níže uvedené příklady představují jen některé z
možných variant a modifikací a jejich překlad do češtiny není jednoznačný, ale vždy záleží na
kontextu. Reakce na uvedené fráze jsou velmi závislé na kontextu. Zde uvedené reakce jsou pouze
možnou variantou.
Při setkání:
Hisašiburi desu ne! /
Ohisašiburi desu.
To jsme se dlouho neviděli! (když se s někým
sejdete po dlouhé době, vůči níže i výše
postavené osobě)
Šibaraku desu ne!
To jsme se dlouho neviděli! (méně zdvořilé, spíše
mezi lidmi, kteří se znají – kolegové, níže
postavené osoby)
Gobusata šite imasu.
Promiňte, že jsem se (tak) dlouho neozval./
Promiňte, že jsem se na tak dlouho odmlčel.
(zdvořilé, v písemném stylu)
→ Ie ie, kočira koso gobusata šite imasu.
→ Kočira koso gobusata šite imasu.
→ To nic, i já se omlouvám, že jsem se
dlouho neozval.
→ Ani já jsem se dlouho neozval.
Sendžicu wa šicurei šimašita!
Promiňte, že jsem posledně obtěžoval!
→ Ie ie, zenzen ki ni šinaide kudasai. /
O-ki ni nasarazu ni. (zdvořilejší)
→ Ie ie, zenzen.
→ Ale kdepak, to nic nebylo.
Nedělejte si s tím starosti.
→ To nic nebylo.
Sendžicu wa dómo!
Ještě jednou díky za minule!
→ Kočira koso, arigató gozaimašita.
(podle kontextu!)
→ Já děkuji Vám.
13
Kono mae wa gočisósama dešita!
Děkuji za pohoštění minule!
Ii tenki desu ne!
To máme ale pěkné počasí!
→ Só desu ne.
→ To tedy je.
Acui desu ne!
→ Só desu ne. Acui desu ne.
To je ale horko!
→ To ano. Je opravdu horko.
Ostatní:
Kromě poděkování, omluv a frází o počasí můžeme započít rozhovor i otázkami na zdraví:
Ogenki desu ka?
Jak se máte? Jste zdrávi?
Okawari arimasen ka?
Vše v pořádku? Něco nového?
(používají spíše starší osoby, zdvořilé)
Minasan okawari arimasen ka?
Jsou všichni u Vás v pořádku?
→ (Okagesama de,) genki desu.
→ (Okagesama de,) minna genki ni
šite imasu.
→ (Děkuji za optání,) mám se dobře.
→(Děkuji za optání,) máme se dobře. /
Jsme v pořádku.
V obchodě, restauraci:
Sumimasen…
Promiňte (upoutání pozornosti, žádost)
Omatase šimašita / itašimašita.
Omlouvám se za zdržení / Omlouvám se, že jsem
Vás nechal(a) čekat.
… kudasai.
Chci …, Dejte mi …
… wa čotto…
… teď zrovna… (= nemáme)
Tabemono (wa) okimari desu ka?
Onomimono wa jorošii desu ka?
Máte vybráno?
Dáte si něco k pití?
… onegai šimasu.
Rád bych …, Dejte mi, prosím, …
Ostatní:
Éto…
(citoslovce) když si mluvčí dává čas na rozmyšlenou, než něco řekne/odpoví
III. ロールプレイ
1. Utvořte dvojice a nacvičte krátkou scénku setkání dvou kamarádů, kteří se dlouho neviděli.
V rozhovoru nezapomeňte odkázat na minulé společné setkání.
2. Přečtěte nahlas následující rozhovory. Následně utvořte dvojice a nacvičte rozhovor
prodavačky se zákazníkem v obchodě nebo v restauraci. Zkuste využít co nejvíce shora
uvedených frází, japonské číslovky, adjektiva.
ヤンデラサン ト テンイン ノ カイワ
ヤ： アノウ、テレホンカード、
ヤ：
アリマスカ。
14
アノウ、テレホンカード、アリマスカ。
テ： ハイ、コチラ デス。
テ：
テレホンカード ハ チョット・・・
ヤ： デハ、コレ、クダサイ。
ヤ：
ソウデスカ。ドウモ。
オミセ
レストラン
テ：イラッシャイマセ。
ヤ：スミマセン。
ヤ：アノウ、スミマセン。
ウ：ハイ、オマタセシマシタ。タベモノハ
セッケン ハ ドコ デスカ。
テ：エエト、アチラ デス。
※ウ＝ウェイトレス
オ
キマリデスカ。
ヤ：トモダチニハ、エビグラタン ト サラダ、
ヤ：スミマセン、アチラ ノ ドコ デス
クダサイ。ソレト、コレ ハ 何 デスカ。
カ？
(ukazuje do jídelníčku)
テ：イリグチ ノ チカク ニ アリマス。
ウ：ビーフカレー デス。
ヤ：ソレデハ、私ニハ、ソレ、オネガイシ
マス。
ヤ：イリグチ ノ チカク デスネ。
ドウモ。
3.
ウ：オノミモノ ハ ヨロシイ デスカ。
ヤ：エエト、コーラ ２ツ クダサイ。
Dívejte se na obrázky a vzájemně si řekněte, co p. Janderovi, p. Jurečkové a p. Suzukimu
jde a co jim nejde.
ヤンデラ サン
15
ユレチコヴァー サン
スズキ サン
4. Ve dvojici se zeptejte na své oblíbené jídlo/pití a také na to, jaký sport vám jde atp. Zaměřte
se na správnou formulaci otázky a na to, abychom se neptali na věci, na které se není vhodné
ptát, abychom se neptali příliš přímo atp.
Př.: ～ハ 何ガ スキ デスカ。Co máš rád z …? (např. タベモノハ 何ガ スキ デスカ。Jaké jídla
máš rád?), ドンナ スポーツガ トクイ デスカ。Jaké sporty vám jdou? atp.
IV. Poslech
1. Pozorně naslouchejte popisu mluvčího a zkuste nakreslit, jak dané místo vypadá, kde se co
nachází, a také si zaznamenat, jaké/čí co je.
16
Nové výrazy
ア行
ii
ikucu
ike
icu
inu
iriguči
iroiro (na)
ue
ウェイター
ウェイトレス
uširo
uta
unten
eiga
eigakan
eki
ebi guratan
óki (na)
ózei
(o)tera
ongaku
dobrý
kolik?
rybník
kdy?
pes
vchod
různý
nahoře, na, nad
číšník
číšnice
vzadu, za
píseň
řízení
film
kino
nádraží
zapečené krevety
velký
mnoho (lidí)
buddhistický chrám
hudba
上
大キ
大ゼイ
カ行
nákupy
rodina
zeď, stěna
znaky
jednoduchý, snadný
strom
houby
kostel
krásný, čistý
banka
lékárna
divadlo
zdravý, čilý
tabule
sklenice
jazyk, slovo
golf
kaimono
kazoku
kabe
kandži
kantan (na)
ki
kinoko
kjókai
kirei (na)
ginkó
kusurija
gekidžó
genki (na)
kokuban
コップ
kotoba
ゴルフ
サ行
サッカー
サラダ
サラミ
šizuka (na)
šašin
fotbal
salát
salám
klidný, poklidný, tichý
fotografie
17
šósecu
džózu (na)
román
být šikovný, dovedný, dobře
umět
čerstvý
mít rád, oblíbený
lyže, lyžování
steak, biftek
stereo, (hi-fi) věž
skvělý, vynikající
mýdlo
úplně, vůbec
slon
vedle, blízko
takže
a ještě
šinsen (na)
suki (na)
スキー
ステーキ
ステレオ
subarašii
sekken
zenzen
zó
soba
sore de wa
sore to
タ行
daikirai (na)
taišikan
daisuki (na)
daidokoro
タイプライター
takusan
takkjú
tabemono
čairo
テニス
デパート
terjóri
テレホンカード
tokui (na)
tošokan
todana
totemo
tonari
tori
donna
大キライ
大シカン
大スキ
nenávidět, nenáviděný
velvyslanectví
milovat, milovaný
kuchyně
psací stroj
hodně, mnoho, dost
stolní tenis
jídlo
hnědá barva
tenis
obchodní dům
jídlo – vlastní výroba
telefonní karta
být šikovný, dobře umět
knihovna (budova)
uzavíratelná skříň, skříňka
velmi
vedle, v sousedství
pták
jaký
中
uvnitř, vnitřek, v
neumět, být nešikovný
zahrada
kočka
pití
ナ行
naka
nigate (na)
niwa
neko
nomimono
ハ行
šedá barva
muzeum
haiiro
hakubucukan
18
バス tei
パーティー
バドミントン
ピアノ
hikidaši
hidari
ビーフカレー
heta (na)
ベッド
ポテト
benri (na)
hondana
hon´ja
autobusová zastávka
párty, večírek
badminton
klavír
zásuvka (u stolu)
vlevo
hovězí na kari (s rýží)
neumět, být nešikovný,
neschopný
postel
brambory
vhodný, pohodlný
knihovna, polička na knihy
knihkupectví
左
本ダナ
本ヤ
マ行
mae
mada
mači
madžime (na)
mado
mannaka
migi
midori(iro)
mukó
murasaki
モダン・ダンス
před
ještě, stále, teprve
město, městská čtvrť (centrum)
pilný
okno
uprostřed
vpravo
zelená barva
protější strana
fialová barva
moderní tance
マン中
右
ヤ行
jakušo
jasai
jama
jutaka (na)
júbinkjoku
jorošii
ヨーロッパ
úřad (obecně)
zelenina
hora
bohatý, hojný
pošta
dobrý (zdvořilý výraz)
Evropa
山
ラ行
skvělý, vynikající
jídlo, vaření
jablko
lednice
rippa (na)
rjóri
ringo
reizóko
ワ行
ワイン
wakai
watašitači
víno
mladý
my
私タチ
19
Tvář, tělo
aši
atama
ude
kao
kami (no ke)
kuči
kubi
senaka, se
te
hana
hitai
maju, majuge
me
jubi
noha
hlava
paže
obličej, tvář
vlas(y)
ústa
krk
záda
ruka
nos
čelo
obočí
oči
prst(y)
Tvary
trojúhelníkový
hranatý
úzký, tenký
podlouhlý
tlustý, silný
kulatý
sankakukei
šikakui
hosoi
hosonagai
futoi
marui
Předměty v místnosti
obraz, obrázek
záclona
kalendář
plyšový medvídek
odpadkový koš
koberec
gauč
komoda
lampa na pracovní stůl
lampička
osobní počítač
květina
polštář
budík
skříň na oblečení
školní aktovka
e
カーテン
カレンダー
kuma no nuigurumi
gomibako
džútan
ソファー
tansu
デスクスタンド
テーブルスタンド
パソコン
hana
makura
mezamašidokei
jófukudansu
randoseru
20
4
I.

Slovesa
Syntaktické vzorce a gramatika
S ga V-ux
Tomodači ga kuru.
Partikule ga označuje 1. pád.

S o V-ux
Hon o jomu
Partikule o (psáno を) označuje přímý předmět.
Číst knihu.

S de V-ux
Partikule de označuje ① místo děje, činnosti,
② nástroj děje, činnosti (7. pád).
Pracovat v továrně.
Napsat perem.
Kódžó de hataraku.
Pen de kaku.

S ni V-ux
Uči ni iru.
Gakkó ni iku.
Tomodači ni tegami o kaku.

S e V-ux
Mači e iku.
S kara V-ux
Gakkó kara kaeru.
Asa kara macu.


Přítel přijde.
Partikule ni označuje ① místo existence, výskytu (v,
na), ② cíl děje, činnosti („do“), ○
3 nepřímý předmět
Být doma.
Jít do školy.
Napsat dopis příteli.
Partikule e (psáno he) označuje směr děje, činnosti
(do, k).
Jít do města.
Partikule kara označuje výchozí bod děje, činnosti –
čas nebo místo (z, od).
Vrátit se ze školy.
Čekat od rána.
Eki made aruku.
Joru made hataraku.
Partikule made označuje cílový bod děje, činnosti –
čas nebo místo (do, až do, až k).
Jít pěšky až na nádraží.
Pracovat do večera.
S to V-ux
Tomodači to gakkó ni iku.
Partikule to odpovídá české předložce s.
Jít s kamarádem do školy.
S made V-ux
 V-ux zastupuje všechny další slovesné tvary (zápor, minulý čas) a styly (důvěrný a zdvořilý).
 Základní tvar slovesa může vyjadřovat jak pravidelnou či opakovanou činnost (zvyk), tak
budoucí čas. Konkrétní význam z hlediska času určují např. adverbia a kontext:
Icumo pen de kaku.
Kono tegami o pen de kaku.
Vždy píšu perem.
Napíšu ten dopis perem.
 Partikule o se dále používá ve spojení se slovesy pohybu pro označení místa, na kterém daný
pohyb probíhá: hiroba o aruku (jít po náměstí), sora o tobu (letět po obloze), kóen o sanpo
suru (procházet se po parku) aj.
DĚLENÍ SLOVES:
Slovesa lze dělit podle nejrůznějších kritérií. Z hlediska syntakticko-sémantického rozlišujeme mezi
slovesy plnovýznamovými a pomocnými, plnovýznamová dále dělíme na činnostní a stavová (určitý
slovesný tvar má jinou funkci a význam v závislosti na typu slovesa). U činnostních sloves je dále
třeba rozlišovat podmětná a předmětná slovesa (např. acumaru – acumeru). Z hlediska konjugace je
pro nás důležité dělení podle slovesných základů.
Podle slovesných základů rozlišujeme slovesa:
souhlásková
polosamohlásková
samohlásková
nepravidelná
Souhlásková slovesa – vzory a příklady:
macu
dasu
toru
kaku
kogu
sumu
tobu
šinu
mocu, tacu
hanasu, nokosu
horu, nokoru, suwaru, cukuru, noru, wakaru
aruku, kiku, hataraku
isogu, ojogu
jomu, nusumu, jasumu, nomu
jobu, asobu
Polosamohlásková slovesa – vzory a příklady:
kau
jou, nuu, iu, morau, au
Samohlásková slovesa - vzory a příklady:
miru
taberu
okiru, očiru, kariru
kangaeru, wasureru, oboeru, ošieru, neru
 Existuje omezená skupina sloves, která formálně vypadají jako samohlásková (končí na -eru, iru), nicméně všech pět slovesných základů vytvářejí stejně jako slovesa souhlásková. Patří
mezi ně heru (ubývat), kiru (řezat), kaeru (vrátit se), suberu (klouzat), šaberu (povídat),
nigiru (uchopit, držet), haširu (běžet), širu (znát), hairu (vstoupit), iru (potřebovat) a některá
další. Sloveso heru tak vytváří základy hera-, heri-, heru, here, heró a minulý čas hetta (viz
dále).
Stejně se chovají i další slovesa této skupiny, která si je třeba jednotlivě zapamatovat.
Nepravidelná slovesa:
suru, kuru, iku, aru, iru
Slovesné základy:
1. Souhlásková slovesa
1. základ (A-tvar)
2. základ (I-tvar)
3. základ (koncový)
4. základ (E-tvar)
5. základ (O-tvar)
minulý čas (důvěrný)
matamačimacu
mate
mató
matta
dasadašidasu
dase
dasó
dašita
toratoritoru
tore
toró
totta
kakakakikaku
kake
kakó
kaita
kogakogikogu
koge
kogó
koida
2. Polosamohlásková slovesa
1. základ (A-tvar)
2. základ (I-tvar)
3. základ (koncový)
4. základ (E-tvar)
5. základ (O-tvar)
minulý čas (důvěrný)
kawakaikau
kae
kaó
katta
sumasumisumu
sume
sumó
sunda
tobatobitobu
tobe
tobó
tonda
šinašinišinu
šine
šinó
šinda
3. Samohlásková slovesa
iwaiiiu
ie
ió
itta
tabetabetaberu
taberetabejó
tabeta
mimimiru
miremijó
mita
4. Nepravidelná slovesa
1. základ (A-tvar)
2. základ (I-tvar)
3. základ (koncový)
4. základ (E-tvar)
5. základ (O-tvar)
minulý čas (důvěrný)
ši-/ se- / sašisuru
sure-/ sejo / širo
šijó
šita
kokikuru
kure- / koi
kojó
kita
ikaikiiku
ike
ikó
itta
iiiru
ire
ijó
ita
ariaru
are
atta
※ Povšimněte si, že slovesa různých vzorů mohou mít totožnou koncovku minulého času
v důvěrném stylu. Pokud v takovém případě není význam slovesa patrný ze znakového zápisu
nebo z kontextu, anebo pokud jeho význam neznáme, je třeba dohledat ve slovníku všechny
možnosti. Např. tvar jotta může být teoreticky minulým časem sloves joru i jou, podobně
jonda může být minulým tvarem sloves jomu i jobu, nebo kita nepravidelného kuru i
samohláskového kiru.
Slovesné tvary:
Třetí slovesný základ funguje jako základní slovesný tvar v důvěrném, popř. neutrálním stylu, a
najdeme ho také ve slovnících. Další tvary utvoříme pomocí slovesných základů a sufixů následovně:
tvary důvěrné
přítomný klad
psát, píšu, píšeš,...
přítomný zápor
nepíšu, nepíše,...
minulý klad
psal, psali,...
minulý zápor
nepsal, nepsali,...
tvary zdvořilé
způsob tvoření
příklad
způsob tvoření
příklad
slovníkový tvar
kaku
2. základ + masu
kakimasu
1. základ + nai
kakanai
2. základ + masen
kakimasen
viz tabulka
slovesných základů
kaita
2. základ + mašita
kakimašita
2. základ +
masen dešita
kakimasen
dešita
1. základ + nakatta
kakanakatta
Ostatní slovesné základy buď samy nesou specifický význam, nebo slouží k vytváření dalších
slovesných tvarů, s nimiž se seznámíme později.
DNY V TÝDNU
月よう日
火よう日
水よう日
木よう日
金よう日
土よう日
日よう日
-jóbi
gecujóbi
kajóbi
suijóbi
mokujóbi
kinjóbi
dojóbi
ničijóbi
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
Otázka na den zní:
今日は 何よう日 ですか。
Kjó wa nanjóbi desu ka.
Zkrácené výrazy:
doniči ni
土日に
gessuikin ni
月水金に
v sobotu a v neděli
v pondělí, ve středu
a v pátek
DALŠÍ ČASOVÁ URČENÍ
2 před
1 před
aktuální
1 po
2 po
každý
II.
den
おととい
ototoi
předevčírem
きのう
kinó
včera
今日
kjó
dnes
あした
ašita
zítra
あさって
asatte
pozítří
まい日
mainiči
každý den
týden
せんせんしゅう
sensenšú
předminulý týden
せんしゅう
senšú
minulý týden
今しゅう
konšú
tento týden
らいしゅう
raišú
příští týden
さらいしゅう
saraišú
přespříští týden
まいしゅう
maišú
každý týden
Text
A. 日よう日に どこかへ いきますか。
はい、いきます。
どこへ いきますか。
きょうとへ りょこうに いきます。
B. 土よう日に 何を しますか。
私は 土よう日に うんどうや さんぽを します。
どんな うんどうを しますか。
バドミントンや たっきゅうを します。
C. おかあさんは 金よう日に 何を しますか。
へやの そうじや せんたくや かいものを します。
měsíc
せんせん月
sensengecu
předminulý měsíc
せん月
sengecu
minulý měsíc
今月
kongecu
tento měsíc
らい月
raigecu
příští měsíc
さらい月
saraigecu
přespříští měsíc
まい月
maicuki
každý měsíc
rok
おととし
ototoši
předloni
きょ年
kjonen
minulý rok
今年
kotoši
tento rok
らい年
rainen
příští rok
さらい年
sarainen
přespříští rok
まい年
maitoši / mainen
každý rok
いつ やすみますか。
日よう日に やすみます。本も よみます。スポーツも します。
D. いつ ラジオを ききますか。
いつ テレビを みますか。
ピアノを ひきますか。
まいあさ 何を しますか。
E. 私は まいあさ はやく おきます。６じはんに ラジオたいそうが はじまります。６じはん
から ７じまで たいそうをします。それから あさごはんを たべます。私のいえは こうが
いに あります。大学まで あるきません。でん車で 大学へ いきます。そのでん車は いつ
も たいへん こみます。大学の べんきょうは おもしろいです。らいしゅうは どうきゅう
せいの みんなと プラハに いきます。大学の やすみは 土よう日と 日よう日です。やすみ
の 日に ゆっくりやすみます。本を よみます。さんぽも します。ＣＤも ききます。とき
どき ともだちと でかけます。
F. きのうカルリークさんは日本人のどうりょうと いっしょに ひるごはんを たべました。エ
レベーターまで ろうかを あるきました｡ それから エレベーターに のりました。ちゅうか
りょうりやで ラーメンを たべました。そして、ちかの きっさてんでコーヒーを のみま
した｡ きっさてんの いり口に じどうはんばいきが あります。そこで たばこを かいまし
た。そして また エレベーターに のりました。かいしゃに かえりました。１じに ごごの
しごとが はじまります。
III.
Cvičení
1. Převeďte všechny slovesné tvary v textu do neutrálního způsobu.
2. Převeďte část textu G do přítomného, respektive budoucího času. Pozor na příslovce!
3. Převeďte do záporu – důvěrného i zdvořilého:
1)
わたしは きょう テニスを します。
2)
あした 本を よみます。
3)
まいあさ ラジオを ききます。
4)
きっさてんで コーヒーを のみます。
5)
まいしゅう ぎんこうへ いきます。
6)
ヤンデラさんを こうえんで まちます。
7)
あさ はやく おきます。
8)
らいしゅう プラハに いきます。
9)
あのみせで いろいろなものを かいます。
4. Převeďte předcházející cvičení do minulosti (záporné minulosti) a změňte vhodně příslovce,
kde je to nutné.
5. Sestavte správné věty a doplňte partikule, kde je třeba:
きのう
きょう
まい日
まいあさ
私
すずきさん
こども
ヤンデラさん
でんしゃ
タクシー
ともだち
レストラン
ごはん
ブルノ
てがみ
しごと
いきました
かきました
たべます
かよいます
6. Doplňte partikule:
1） 大学（
）としょかん（
2） こんばん（
3） 日本（
）本（
）よみました。
）うち（
）日本ご（
）べんきょうします。
）ともだち（
）日本ご（
）てがみ（
4） 私たち（
）きょうしつ（
）日本ご（
）はなす。
5） 中むら先生（
）私たち（
）えいご（
）先生だ。
6） ブルノ大学（
）日本ごの学生（
7） パラツキー大学（
）たてもの（
）かく。
）すくない。
）ふるいです。
7. Doplňte slovesa:
1） としょかんに 本が たくさん＿＿＿＿＿＿＿＿。
2） 私たちは きょうしつに＿＿＿＿＿＿＿＿。
3） としょかんの まえで ともだちを＿＿＿＿＿＿＿＿。
4） きっさてんで コーヒーを＿＿＿＿＿＿＿。
5） 手で いろいろな ものを＿＿＿＿＿＿＿＿。
6） ゆっくり ひろばを＿＿＿＿＿＿＿＿。
7） レストランで カレーライスを＿＿＿＿＿＿＿。
8. Tvořte otázky na jednotlivé větné členy:
1） 私の ともだちは まい日 きょうしつで 日本ごを べんきょうします。
2） きょう おかあさんが せんたくをします。
3） マルチンさんは まいあさ大学まで あるきます。
4） きのう おもしろい 本を よみました。
5） エレベーターまで ろうかを あるきました。
6） 私のいえは こうがいに あります。
9. Přeložte:
1. Co koupíte v obchodě? 2. Kde počkáte na přítele? 3. Včera nic nezbylo. 4. Díváte se každý den na
televizi? 5. Půjčujete si knihy v knihovně? 6. Pražské tramvaje jsou vždy plné lidí. 7. Od pondělí do
pátku chodíme do školy. 8. V sobotu a v neděli do školy nechodíme. Máme volno. 9. Ve třídě
mluvíme s učitelem japonsky. 10. Každý týden uklízíme. 11. Minulý pátek jsem uklidil kuchyň. 12.
Příští měsíc jedu s přáteli do Chorvatska. 13. Tenhle autobus jede z Olomouce do Břeclavi. 14. Jel
jsem taxíkem až do Prostějova. 15. Kdy napíšete panu Nakamurovi dopis? 16. Dítě pana Uedy
kouřilo na chodbě v suterénu. 17. Do loňska jsem bydlel s rodiči v malém bytě v Rožnově.
10. U předchozího cvičení změňte vhodně určení času a věty v čase přítomném převeďte do
minulosti a naopak.
IV.
Doplňující poznámky
OTÁZKA V DŮVĚRNÉM TVARU
Ve zdvořilém stylu tvoříme otázku připojením větné partikule ka za sloveso (viz L1). Otázka
vytvořená připojením partikule ka za důvěrný tvar slovesa by však zněla příliš důrazně, proto ji raději
vytvoříme pouze intonací.
Nandži ni gakkó ni ikimasu ka.
Nandži gakkó ni iku?
V kolik jdete do školy?
V kolik jdeš do školy?
Kinó wa gakkó ni ikimašita ka.
Kinó wa gakkó ni itta?
Byl jste včera ve škole?
Byl jsi včera ve škole?
VĚTNÉ PARTIKULE JO A NE
Větné partikule jo a ne stojí stejně jako partikule ka na konci věty, za slovesem. Partikule jo se
používá při sdělování informace, která není posluchači známa, zdůrazňuje a dotvrzuje stanovisko
mluvčího. Často ji překládáme pouze důraznější intonací výpovědi. Partikule ne se používá k ověření,
zda posluchač vnímá danou informaci stejně jako mluvčí. Vybízí partnera ke schválení výpovědi,
k pokračování hovoru. V reakci na určitou výpověď zase signalizuje, že mluvčí souhlasí
s posluchačem. Často překládáme českým dovětkem ..., že? Prodloužení slabiky ne → né dodává
výroku emotivní ráz věty zvolací, mluvčí vyjadřuje své překvapení, nadšení, apod.
A: Ano resutoran no rjóri wa oišii desu ka.
B: Hai, oišii desu jo.
A: Vaří v té restauraci dobře?
B: Ano, dobře.
Mó gecujóbi desu jo.
Kjonen no rjokó wa takakatta jo.
Už je pondělí!
Loňské cestování bylo dost drahé.
Samui desu ne.
Kore wa sugoi desu né.
To je zima, že?
To je ale něco! To je úžasné!
A: Mó gecujóbi desu ne.
B: Só desu ne.
A: Už je pondělí, že?
B: Ano, je.
A: Kóhí onegai šimasu.
A: Kávu, prosím.
B: Kóhí desu ne.
B: Zajisté.
A: Kore wa Čeko no čizu desu ne.
B: Iie, Surobakia no čizu desu jo.
A: Tohle je mapa Česka, že?
B: Ne, to je mapa Slovenska.
PARTIKULE WA × GA
Tyto dvě partikule mají na první pohled stejnou funkci, avšak je třeba mezi nimi rozlišovat. Wa coby
kontextovou partikuli užíváme tehdy, když je téma hovoru již známo a my o něm podáváme další
výpověď. Wa zdůrazňuje ve větě predikát (pokud jde o ..., tak ...), a odpovídá tak v češtině
nedůraznému slovosledu. Často se objevuje v záporných větách, kde může zdůrazňovat zápor, nebo
při uvádění protikladů či srovnávání.
Oproti tomu pádová partikule ga se užívá při uvedení nové informace do hovoru. Ve vazbách wa-ga
(viz L3) tato partikule označuje podmět, popř. předmět. V češtině mnohdy odpovídá důraznému
slovosledu. Tázací zájmena a některá slovesa (např. wakaru) se pojí s partikulí ga, nikoli wa.
Používání obou partikulí se řídí i dalšími pravidly, s nimiž se budeme seznamovat postupně.
Jandera san wa gakkó ni kimašita.
Jandera san ga gakkó ni kimašita.
Dare ga kimašita ka.
Kono resutoran wa nani ga oišii desu ka.
Ebi guratan ga oišii desu.
Ebi guratan wa oišii desu.
Nihongo ga wakarimasu ka.
Erebétá ni norimasen.
Erebétá wa norimasen.
Bíru o nomimasu.
Bíru wa nomimasu. Wain wa nomimasen.
Bíru wa nomimasu.
Wataši wa kinó gakkó ni ikimasen dešita.
Wataši wa kinó wa gakkó ni ikimasen dešita.
Wataši wa kinó gakkó ni wa ikimasen dešita.
Pan Jandera přišel do školy. (pokud jde o pana
Janderu, tak přišel do školy)
Do školy přišel pan Jandera. (ne pan Suzuki)
Kdo přišel?
Co mají v téhle restauraci dobrého?
Dobré jsou zapékané krevety.
Zapékané krevety jsou dobré. (ale ostatní jídla
nejspíš ne) / Nebo též jako odpověď na otázku:
Ebi guratan wa oišii desu ka.
Umíte / rozumíte japonsky?
Nepojedu výtahem.
Výtahy nepoužívám.
Budu pít pivo. / Dám si pivo.
Pivo piju, víno ne.
Pivo můžu. / Pivo si dám. / Piju pivo (a ostatní
věci ne).
Včera jsem nebyl ve škole.
(Zrovna) včera jsem ve škole nebyl. (jindy ano)
Do školy jsem včera nešel. (ale byl jsem jinde)
K4
「ヤンデラさんはまいあさ６じにおきます。」
I. Procvičení gramatiky
1. Odpovídejte na otázky.
・今日はあさごはんに何をたべましたか。
・金よう日は何じにおきますか。
・今日は何じにおきましたか。
・なつ休みにどこにいきますか。
・あした、何をしますか。
・きょ年のふゆ休みはどこにいきましたか。
・きのうワインをのみましたか。
・まいあさ何じにおきますか。
・今日はだれと学こうにきましたか。
・おみせで何をかいましたか。
・きのうも学こうにいましたか。
・おととしのなつ休みはどこですごしました
か。
・あしたは何じにおきますか。
・らい年のふゆ休みはどこにいきますか。
・きのうのばんごはんは何をたべました
・どの本をよみましたか。
か。
・先生はこくばんに何をかきましたか。
・きのうのランチはどこでたべましたか。
2. Podle obrázku řekněte, kdo co bude v následujících dnech dělat. U předchozích dnů popište,
co a kdy jednotlivé osoby dělaly. Zkuste do věty zapojovat i vhodná adjektiva.
3. Napište text o tom, jak vypadá váš běžný den. Své vyprávění si nachystejte pro ústní přednes.
私の一日 (Můj den)
なまえ：‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗
私
の
一
日
4. Každé z následujících slov zapojte do smysluplné věty. V každé větě zkuste užít co nejvíce
větných členů. Nemusíte se omezovat na níže uvedená slova, do věty můžete přidat i jiná slova
(různé slovní druhy).
こうえん、てがみ、ともだち、ビール、あさ、あたらしい、ながい、ペン、かく、がっこう、
としょかん、ひるごはん、まいにち、おいしい、せんせい、あるく、
じてんしゃ、のむ、いく、きょねん、なつ休み、コーヒー、べんきょうする、よむ、しんぶ
ん、あに、ねこ、あそぶ、こども、おきる、よる、チョコレート、しろい
II. Frazeologie
OMLUVY
Omluvy jsou v japonštině častější než v češtině a v některých případech představují spíše jakýsi
formální pozdrav, vyjádření respektu, sloužící k podpoře harmonického vztahu s komunikačním
partnerem, než skutečnou omluvu. Omlouvat se můžeme za způsobené potíže, pozdní příchod,
vyrušení, dlouhou odmlku, při odchodu, popř. za to, že jsme někoho požádali o pomoc a tím ho
vlastně obtěžovali. Omluvy se vyznačují poměrně vysokou mírou pokory, a pokud je budeme chápat
doslova, aniž bychom si uvědomili jejich skutečnou úlohu v dané komunikační situaci, mohou nám
v některých případech připadat až neupřímné.
ごめん/ ごめんなさい。
Promiň. / Promiňte.
もうしわけありません。
Promiňte. (silnější a zdvořilejší omluva)
おじゃまします。/おじゃまいたします。
(Promiňte,) dovolím si Vás vyrušit.
おじゃましました。/おじゃまいたしました。
Promiňte, že jsem Vás vyrušil.
おてすうをかけました。
(Promiňte,) přidělal jsem Vám práci.
ごめんどうをかけました。
(Promiňte,) byl jsem na obtíž.
ごめいわくをかけました。
(Promiňte,) způsobil jsem Vám potíže /
starosti.
ごぶさたしています。/ごぶさたしております。
(Promiňte,) dlouho jsem se neozval.
(viz též 3.lekce)
おそくなりました。
(Promiňte,) přišel jsem pozdě.
そろそろしつれいします/いたします。
(Promiňte,) už se budu muset rozloučit.
おさきにしつれいします/いたします。
Promiňte, že odejdu dříve (než Vy).
REAKCE (Níže uvedené reakce jsou jen jednou z možných variant. Vždy je potřeba mít na
paměti daný situační kontext a uvědomit si vzájemný vztah mluvčích.)
いいえ。
To nic. / To je v pořádku.
いいんです。
To je v pořádku. / Nic se nestalo.
とんでもないです。
Nestojí to za řeč.
こちらこそ。
My také (děkujeme nebo se omlouváme).
ぜんぜんかまいません。
To vůbec nevadí.
III. ロールプレイ
1. Ve dvojicích utvořte dialogy k následujícím obrázkům. Zkuste použít co nejvíce dosud
osvojených frází.
2. Přečtěte nahlas a přeložte následující rozhovor.
ヤンデラさんとすず木さんのかいわ
す：あっ、こんにちは。しばらくですね。おげんきですか。
ヤ：はい。おかげさまで 。すず木さんも おげんきですか。
す：はい。げんきです。ヤンデラさんは よく このこうえんに きますか。
ヤ：ええ。じゅぎょうは ３じに おわります。いつも すこし さんぽします。
どうですか。すず木さんも いっしょに さんぽしませんか。
す：もうしわけないですが、まだ ようじが あります。またこんど。
ヤ：そうですか。ではまた。
3. インタビュー1 Ptejte se ve dvojici, co a kdy (od kolika do kolika hodin) včera Váš kolega
dělal. Dělejte si poznámky a vyznačte časové rozmezí jeho aktivit do obrázku. Prezentujte
ostatním, co jste se dozvěděli.
Př.:) ～じにおきました。～じから～じまで．．．．。・・・～じにねました。
________________さんの一日
メモ
4. インタビュー2 Ptejte se ve trojici na fakta v tabulce. U posledních dvou bodů zkuste zjistit
co možná nejvíce detailů. Sepište o vás třech text, ve kterém shrnete zjištěné informace.
メモ
私
しゅっしんち
せんこう
しゅみ
さん
さん
好きなたべもの
せんしゅうの土よう日
らいしゅうの日よう日
なまえ：‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗
イ
ン
タ
ビュ
ー
の
まと
め
5. インタビュー3 Pracujte ve dvojici. Nejprve si tipněte odpověď svého kolegy, následně se ho
zeptejte (utvořte z uvedených vět otázku) a vyznačte jeho odpověď.
můj tip
skutečnost
おにいさんがいます。
おねえさんがいません。
トマトがすきです。
テニスがとくいです。
サッカーがすきです。
あしたじゅぎょうがあります。
今日のあさごはんにパンをたべました。
コーヒーをのみません。
どうぶつが大すきです。
きのうは学こうにいきませんでした。
たくさんの本をよみました。
IV. Poslech
1. Pozorně naslouchejte konverzaci a zaznamenejte si, co kdo dělal/nedělal a co bude dělat.
Nezapomeňte si poznamenat i detaily (s kým, kde, jak, v kolik hodin atp.).
Nové výrazy1
ア行
あさ
あるく
いく
いっしょに
うみ
うんどう する
エレベーター
おかわりする
おきる
ráno
jít pěšky, kráčet
jít (N)
spolu s
moře
cvičit, sportovat
výtah
přidat si (jídlo, pití)
vstát, vzbudit se
カ行
かいしゃ
かう
かえる
かよう
から
きく
きっさてん
こうえん
こうじょう
こうがい
こむ
firma
koupit
vrátit se (S)
dojíždět
z, od
slyšet, zeptat se
kavárna
park
továrna
předměstí
být plný (lidí)
サ行
さむい
さんぽ する
じどうはんばいき
じゅぎょう
しゅっしんち
しゅみ
すごい
すごす
すてき (な)
スプーン
する
せんこう
せんたく する
そうじ する
そら
それから
chladné (počasí)
jít na procházku
prodejní automat
vyučování
rodiště (rodné město)
koníček, hobby
strašný, otřesný; skvělý
strávit (čas)
hezký
lžička, lžíce
dělat (N)
obor, specializace
prát
uklízet
nebe, obloha
potom
タ行
たいそう する
cvičit
(N) označuje, že se jedná o nepravidelné sloveso. (S) označuje ta souhlásková slovesa, která by mohla být
chybně identifikována jako samohlásková.
1
たいへん (な)
タクシー
タバコ
たべる
ちか
ちず
ちゅうかりょうりや
でかける
てがみ
でんしゃ
どうきゅうせい
どうぶつ
どうりょう
ときどき
ち下
手がみ
でん車
náročný, obtížný
taxík
cigarety
jíst
podzemí, suterén
mapa
čínská restaurace
vyrazit, vyjít
dopis
vlak
spolužák
zvíře
kolega
občas
ナ行
なつやすみ
のむ
のる
なつ休み
letní prázdniny
pít
nastoupit, jet
ハ行
~はいかがですか
はじまる
はやく
ばん
ひく
ふゆやすみ
べんきょう
ホワイトボード
ふゆ休み
Nedáte si ~?
začínat (se)
brzy, rychle
večer
hrát na hudební nástroj
zimní prázdniny
studium
bílá tabule
マ行
každý (prefix)
a, opět, také
do, po
shrnutí
obchod
vidět
všichni
poznámky
まい
また
まで
まとめ
みせ
みる
みんな
メモ
ヤ行
やすみ
やすむ
ゆっくり
よむ
よる
休み
休む
přestávka, volno
chybět, odpočívat
pomalu
číst
večer, noc
ラ行
ラジオたいそう
りょこう
ろうか
ろう下
rádiové cvičení
výlet
chodba
Každodenní činnosti, oblékání
かおをあらう
かみをとかす
きがえをする
くつしたをはく
くつをはく
くつをぬぐ
T シャツをきる
シャワーをあびる
スカートをはく
ズボンをはく
セーターをきる
はをみがく
ふくをきる
ふくをねぐ
ペットにえさをやる
ベッドをととのえる
ぼうしをかぶる
Potraviny a jídlo
あさごはん
おちゃ
オレンジ
くだもの
ごはん
じゃかいも
トマト
にく
にんじん
パスタ
バナナ
ばんごはん
ひるごはん
ほうれんそう
みかん
ヨーグルト (をのむ)
umýt si obličej
učesat se
převléknout se
obléknout si ponožky
obout se
zout se
obléknout si tričko
osprchovat se
obléct si sukni
obléknout si kalhoty
obléknout si svetr
vyčistit si zuby
obléknout se
svléknout se
nakrmit domácího mazlíčka
ustlat postel
nasadit si klobouk/čepici
snídaně
čaj
pomeranč
ovoce
jídlo, vařená rýže
brambory
rajčata
maso
mrkev
těstoviny
banán
večeře
oběd
špenát
mandarinka
jogurt (jíst jogurt)
Slovesa k procvičování konjugace
あう
あそぶ
いう
いそぐ
いる
おしえる
おちる
おぼえる
およぐ
かく
かりる
かんがえる
きる
きる
くる
こぐ
しぬ
しゃべる
しる
すう
すべる
すむ
すわる
だす
たつ
つくる
とぶ
とる
にぎる
ぬう
ぬすむ
ねる
のこす
のこる
はいる
はしる
はたらく
はなす
へる
ほる
まつ
もつ
もらう
よう
よぶ
わかる
わすれる
potkat
hrát si, bavit se
říkat
spěchat
potřebovat (S)
vyučovat
padat
pamatovat si
plavat
psát
půjčit si
přemýšlet
obléknout se
řezat (S)
přijít (N)
veslovat
zemřít
povídat (S)
znát (S)
sát, kouřit
klouzat se (S)
bydlet
sedět
vyjmout
stát
vyrábět, tvořit
létat
brát
uchopit (S)
šít
krást
spát
nechat
zbýt, zůstat
vstoupit (S)
běžet (S)
pracovat
mluvit
ubývat
(vy)kopat
čekat
držet
dostat
být opilý
volat, zvát
rozumět
zapomenout
1-4
Doplňující cvičení
I. Texty
1.
Přeložte:
A.
1) かおには、目やはながあります。口や耳もあります。
2）私たちは目でものをみます。本やざっしをよみます。私の目はくろいです。ヤナさんの目はあ
おいです。ペトルくんの目はみどりいろです。
3）口でごはんやいろいろなものをたべます。水やお茶やコーヒーものみます。ほかに口で何をし
ますか。はなします。
4）私たちは耳やはなで何をしますか。耳でおとをききます。はなでにおいをかぎます。日本人は
はなが低いです。チェコ人ははなが高いです。
5）手や足で何をしますか。手でいろいろなものをとります。足であるきます。いぬやねこにも足
はあります。しかし手はありません。魚には手も足もありません。
B.
ヤ：おはようございます。
田中：おはようございます。きのうはどこへいきましたか。
ヤ：ぎんざのデパートにいきました。
田中：でん車でいきましたか。
ヤ：いいえ、さいとうさんの車でいきました。
田中：何をかいましたか。
ヤ：ドイツのペンをかいました。
C.
すず木：ヤンデラさん、こんにちは。
ヤ：やあ、すず木さん、いつ日本からかえりましたか。
すず木：先しゅうです。
ヤ：そうですか。日本では何をしましたか。
すず木：ゆうめいなふじ山にのぼりました。それから、とうきょうでは、こうきょ1と、とうきょ
うタワーにいきました。そのあと、高いビルの上のレストランでしょくじをしました。
ヤ：へえ、たのしかったですか。
すず木：ええ、とってもたのしかったです。
1
こうきょ
císařský palác
II. Cvičení
2.
Tvořte otázky podle vzoru:
これは私のかさです。→ それは だれの／どなたの かさですか。
1)
それはマリエさんのぼうしです。
2)
これは私の足です。
3)
これはあの男の子のつくえです。
4)
これはペトルくんのお茶です。
5)
これは先生のペンです。
6)
それは私のくつです。
3.
Opakujte a překládejte:
1)
あれは 日本の じどう車ですか、チェコの じどう車ですか。
2)
ますみさんは 男の 学生ですか、女の 学生ですか。
3)
ヤンデラさんは 日本ごの 先生ですか、えいごの 先生ですか。
4)
これは日本のお茶ですか、インドのお茶ですか。
5)
これは 日本ごの 新ぶんですか、中ごくごの 新ぶんですか。
6)
パラツキー大学は新しいですか、古いですか。
7)
これはうみの魚ですか、川の魚ですか。
8)
このテレビは高かったですか、安かったですか。
9)
ハナさんはかみが長いですか、短いですか。
10) オロモウツはきょうかいが多いですか、少ないですか。
4.
Odpovídejte na otázky podle nápovědy:
1)
これはハナさんの花ですか。
はい、＿＿＿＿＿＿＿。
2)
魚はすきですか。
いいえ、＿＿＿＿＿＿＿＿。
3)
このきょうしつは暗くありませんか。
いいえ、＿＿＿＿＿＿＿＿。
4)
これもあなたの ぼうしですか。
いいえ、＿＿＿＿＿＿＿＿。
5)
この川はエルベ川ですか。
いいえ、＿＿＿＿＿＿＿＿。
6)
今年はゆきが多かったですか。
いいえ、＿＿＿＿＿＿＿＿。
7)
先生のネクタイは それですか。
はい、＿＿＿＿＿＿＿。
8)
あれは大学のとしょかんですか。
いいえ、＿＿＿＿＿＿＿＿。
5.
Rychle překládejte:
1)
ここはどこですか。ここは とうきょうです。
2)
どこにいますか。私はびょういんにいます。
3)
このまちのなまえは何ですか。大さかです。
4)
このたてものは 何ですか。これは学校です。
5)
何じにおきましたか。あさ６じにおきました。
6)
今日は何をしましたか。日本ごのべんきょうをしました。
7)
今日は何よう日ですか。月よう日です。
8)
だれが日本ごをおしえますか。田中先生です。
9)
いつ日本にいきますか。らい年です。
6.
Odpovídejte a používejte slova v závorkách:
1)
えきは どこですか。
（あそこ）
2)
ゆうびんきょくは どこですか。
（えき）
3)
学校は どこですか。
（あの川）
4)
としょかんはどこにありますか。
（大学）
5)
あなたの うちは どこですか。
（あの山）
6)
花やさんはどこにありますか。
（小学校）
7.
Odpovídejte na otázky podle skutečnosti:
1)
おなまえは 何ですか。
2)
これは だれの めがね ですか。
3)
あの子は女の子 ですか、男の子 ですか。
4)
これはどこのちずですか。
5)
魚りょうりはすきですか。
6)
モラヴァ川はどこにながれますか。
7)
チェコは休日が多いですか。
8)
だれが せが 低いですか。
8.
Uveďte adjektiva opačného významu:
暗い
せまい
むずかしい
かるい
小さい
低い
おもしろい
あたたかい
あつい
つめたい
ふとい
くろい
きたない
とおい
まずい
わるい
少ない
短い
安い
古い
9.
Převeďte nejprve do záporu a poté do minulého času:
1)
その かいしゃは 大きいです。
2)
あの こうえんは ひろいです。
3)
その えは 高いです。
4)
あの アパートは せまいです。
5)
この テレビは 高いです。
6)
このはなしは短いです。
7)
その えいがは つまらないです。
8)
よるのまちは暗いです。
9)
その男の人は耳がいいです。
10) このきょうかしょは古いです。
10. Modifikujte věty z předchozího cvičení podle následujícího vzoru:
その かいしゃは 大きいです。→それは 大きい かいしゃです。
11. Převeďte do minulého času, důvěrného i zdvořilého:
1)
その お茶は あつい。
2)
その 手がみは 長い。
3)
あの 人は おもしろい。
4)
この セーターは 安い。
5)
あの ズボンは あおい。
6)
そのきょうしつは暗い。
7)
かんじが多い。
8)
そのかべはしろい。
9)
あのビールはおいしい。
10) しゅうまつは人が少ない。
12. Vytvořte věty a napište je:
小さい かいしゃ
わるい 人
しろい 花
長い えいが
安い テレビ
くろい いぬ
せまい うち
やさしい チェコ人
新しい車
古い まち
暗いへや
低いこえ
13. Přeložte:
1)
大きい さむい うち
2)
新しい むずかしい かんじ
3)
大きくて やさしい 人
4)
古い おもしろい まち
5)
ともだちの おもしろい 手がみ
6)
おもしろい テレビの ニュース
7)
新しい ジャズの レコード
8)
大きい がいこくの じどう車
9)
やさしい 先生の 子ども
10) うつくしい 新しい きもの
14. Tvořte věty s použitím partikulí は a が, a překládejte:
1)
ともだち
せ
高い
2)
男の人
手
大きい。
3)
がいこく人
はな
高い。
4)
このかた
たっきゅう
つよい。
5)
ハナさん
あたま
いい。
6)
パヴェルくん
目
小さい。
7)
おじいさん
耳
わるい。
8)
先生
せ
低い。
15. Transponujte tak, aby se ve větě vyskytovala partikule は i が:
1)
うみの 水は あおいです。
2)
今日の てんきは いいです。
3)
がい人の はなは 高いです。
4)
あの人の かみはくろいです。
5)
あの 子の 手は きたないです。
6)
チェコのビールはおいしいです。
7)
日本ごのぶんぽうはむずかしいです。
8)
きゅうしゅうのなつはあついです。
9)
チェコのみちはわるい。
10) このいぬの 足は 短いです。
16. Říkejte, co kdo vlastní či nevlastní:
私
｜
ちち／おとうさん
｜
ヤンデラさん
｜
はは／おかあさん
｜
さいとうさん
｜
あに／おにいさん
｜
ともだち
｜
あね／おねえさん
｜
あのチェコじん
｜
おとうと／いもうと
｜ います－いません
そのかた
｜
おばあさん／おじいさん
｜ いる－いない
17. Odlište významové rozdíly mezi větami a přeložte:
① コノ車ハ ハヤイ。
ハヤイ 車ガ アル。
コレハ ハヤイ 車ダ。
コレガ ハヤイ 車ダ。
ハヤイ 車ハ ココニ アル。
ハヤイ 車ガ ココニ アル。
② ベンリナ アパートダ。
コノアパートハ ベンリダ。
③ コレハ クロイ ネコダ。
ソコニ クロイ ネコガ イル。
ベンリナ アパートガ アル。
コノアパートガ ベンリダ。
コレガ クロイ ネコダ。
クロイ ネコハ ソコニ イル。
18. Rozdělte následující pravidelná slovesa na samohlásková a souhlásková. I když třeba
neznáte jejich významy, připojte správně sufixy –masu, -nai, -masen, -ta, -mašita,
-nakatta, -masendešita.
のべる、かよう、なくす、かまう、かこむ、こたえる、のばす、うたう、わらう、
つたえる、うごかす、なおる、なおす、まねく、ほめる、ころす、むすぶ、たたかう、
あやまる、あつめる、はじめる、もらう、かりる、わかる、ながれる、やめる、
かむ、おぼえる、おしえる、おわる、うえる、のぞく、わすれる、はく、おりる
19. Rozvíjejte následující minimální větné fráze dalšími větnými členy do smysluplných vět. Používejte
všechny slovesné tvary, které znáte! Věty napište:
1)
えきで ともだちを まつ。
2)
花をそだてる。
3)
ひきだしから かみを だす。
4)
手がみを だす。
5)
川で魚をつる。
6)
その人と えいごで はなす。
7)
たべものを さらに のこす。
8)
いり口で りょう金を とる。
9)
むずかしい しごとを やる。
10) ひげを そる。
11) すなばで あなを ほる。
12) きょうしつに のこる。
13) ペンで 手がみを かく。
14) こうえんを こい人と あるく。
15) 古いえいがをみる。
16) となりの ドアを たたく。
17) 先生の はなしを きく。
18) 安いものをたべる。
19) 学校へ いそぐ。
20) うみで およぐ。
21) 新しい アパートに すむ。
22) きっ手を あつめる。
23) でん車が こむ。
24) とけいを ぬすむ。
25) そらを とぶ。
26) おいしゃさんを よぶ。
27) すなばで 子どもと あそぶ。
28) 人が しぬ。
29) 先生に きく。
30) さけに よう。
31) 子どもに プレゼントを かう。
32) りょうしんから お金を もらう。
33) ともだちに あう。
34) ちょうしょくを とる。
35) たばこを すう。
36) あさ はやく おきる。
37) きれいな きものを きる。
38) やさいを にる。
39) パンを たべる。
40) 何かを かんがえる。
41) こうえんをはしる。
42) 日本ごを べんきょうする。
43) 学校に（へ） くる／いく。
44) じてん車でくる／いく。
45) つくえの 上に ある。
46) 耳をひっぱる。
47) いすの下におく。
48) 目をみる。
Nové výrazy
ア行
chytrý
sbírat
jáma, díra
omluvit se
zasadit, pěstovat
dát do pohybu, pohnout
zpívat
dát, položit
alkohol
zvuk
vystoupit
skončit
あたま が いい
あつめる
あな
あやまる
うえる
うごかす
うたう
おく
(お)さけ
おと
おりる
おわる
カ行
がいこく
がいこくじん
がいじん
かぐ
かこむ
かまう
かむ
かわ
きって
きもの
きゅうじつ
くつ
こいびと
こたえる
ころす
川
きっ手
休日
zahraniční země
cizinec (zdvořile)
cizinec
cítit (pach, vůni)
obklíčit
starat se, pečovat
kousat
řeka
poštovní známka
kimono
dny volna, svátky
boty
milenec
odpovědět
zabít
サ行
ざっし
さら
しかし
じどうしゃ
ジャズ
しゅうまつ
しょうがっこう
しょくじ
すなば
せ が たかい
せ が ひくい
セーター
そだてる
そのあと
じどう車
小学校
せが高い
せが低い
časopis
talíř
ale
auto
jazz
víkend
1. stupeň základní školy
jídlo
pískoviště
být vysoký (člověk)
být malý (člověk)
svetr
vychovat, vypěstovat
potom
タ行
たたかう
たたく
たのしい
タワー
ちょうしょく
つたえる
つよい
つる
てがみ を だす
てんき
手がみをだす
bojovat, utkat se
poklepat, udeřit, bouchnout
zábavný
věž
snídaně
oznámit, předat, sdělit
být v něčem dobrý, zručný
rybařit, lovit
poslat dopis
počasí
ナ行
opravit, vyléčit
napravit se, vyléčit se
téct
ztratit, odstranit
léto
vůně
zprávy
vařit
kravata
vykouknout, nahlédnout
prodloužit
vyjádřit
なおす
なおる
ながれる
なくす
なつ
におい
ニュース
にる
ネクタイ
のぞく
のばす
のべる
ハ行
はく
はじめる
はなし
はなやさん
ひげ (を そる)
ひっぱる
プレゼント
ぶんぽう
ほかに
ほめる
花やさん
mít oblečené (spodní část těla)
začít, zahájit
příběh, rozhovor
květinářství
vousy (oholit se)
tahat
dárek
gramatika
kromě, navíc
pochválit
マ行
まずい
まねく
みず
みみ
むすぶ
もの
水
耳
nechutný
pozvat
voda
uši
zavázat, spojit
konkrétní věc
ヤ行
やめる
やる
ゆき
ukončit, přestat
dělat
sníh
známý, slavný
ゆうめい (な)
ラ行
りょうきん
りょうしん
りょう金
vstupné
rodiče
ワ行
わらう
わるい
smát se
špatný
5
I.
Změna stavu, vyjadřování času
Syntaktické vzorce a gramatika
ZMĚNA STAVU
 N1 wa/ga N2 o A-ku suru
Wataši wa niwa o hiroku šimasu.
Sensei wa tesuto o sukoši muzukašiku šimašita.
 N1 wa/ga N2 o A ni suru
Wataši wa heja o kirei ni šimasu.
 N1 wa/ga A-ku naru
Tenki ga waruku narimašita.
Mata tabako no nedan ga takaku natta.
 N1 wa/ga A ni naru
Kjóšicu ga kjú ni šizuka ni natta.
změna stavu: tvoříme od A-i adj.
Rozšířím zahradu.
Učitel udělal ten test trochu těžší.
změna stavu: tvoříme od A-na adj.
Uklidím pokoj.
změna stavu: tvoříme od A-i adj.
Počasí se zhoršilo.
Cigarety opět podražily.
změna stavu: tvoříme od A-na adj.
Třída náhle ztichla.
POUŽITÍ PŘÍČINNÝCH SPOJEK KARA A NODE
 VV kara VH
Sono keitai wa takakatta kara kawanakatta.
Kjó wa haha no tandžóbi desu kara, hajaku
kaerimasu.
VV node VH
Sono keitai wa takakatta node kawanakatta.
Kjó wa haha no tandžóbi na node, hajaku
kaerimasu.
VH protože VV
Protože byl ten mobil drahý, nekoupil
jsem si ho.
Dnes odcházím (jdu domů) brzy, protože
maminka má narozeniny.
VH protože VV
Protože byl ten mobil drahý, nekoupil
jsem si ho.
Dnes odcházím (jdu domů) brzy, protože
maminka má narozeniny.
Příčinné souvětí má v japonštině ustálenou a poměrně pevnou konstrukci: 1. vedlejší věta, která
vyjadřuje důvod, příčinu, 2. spojka (kara, node), po níž může následovat čárka, 3. hlavní věta, jež
vyjadřuje následek, výsledek.
Sloveso předcházející spojce kara může být i v důvěrném i zdvořilém tvaru. V případě spojky node
budeme používat tvar důvěrný. Předchází-li spojce node spona da, mění se na na.
Příklady:
Kinó wa atama ga itakatta kara, dokonimo
ikanakatta.
Sono eiga wa cumaranakatta kara
nemuku narimašita.
Kjó wa ame da kara, basu de iku.
Kjó wa dojóbi na node, džugjó ga arimasen.
Včera jsem nikam nešla, protože mě bolela
hlava.
Ten film byl nudný, a tak se mi začalo chtít
spát.
Dneska pojedu autobusem, protože prší.
Dnes nemáme vyučování, protože je sobota.
Pozoruj:
Kjó wa dóšite hajaku kaeru n desu ka.
Haha no tandžóbi da kara desu.
(hov.) Haha no tandžóbi desu kara.
Proč dnes odcházíte brzy?
Protože má maminka narozeniny.
Spojky kara a node lze často zaměňovat. Nicméně v některých výpovědích a určitých kontextech,
zejména těch, které jsou založené na hodnocení situace mluvčím z jeho subjektivního pohledu, je
přirozenější užít spojku kara. Naopak spojka node se používá spíše u výpovědí, které mají racionální
anebo objektivní základ. Existují i další kritéria (hovorové vs. zdvořilé vyjádření, citově zabarvené vs.
prostě konstatující vyjádření atp.), podle kterých volíme tu kterou spojku, ale s těmi se blíže
seznámíme později.
Srovnej:
Abunai kara / *node ačči ni wa iku na.
Nechoď tam, protože je to nebezpečné. (mluvčí
uvažuje o nebezpečnosti na základě vlastních měřítek)
Školní výlet byl zrušen, protože se k nám přibližuje
tajfun. (důvodem je objektivní skutečnost, kterou
vnímají všichni stejně)
Taifú ga čikazuite kita node / *kara,
ensoku wa čúši ni natta.
Nechci domů dorazit pozdě, tak už jdu. (důrazné
tvrzení)
Nechci domů dorazit pozdě, tak už jdu. (vyjádření se
zmírněnou důrazností)
Osoku naru kara kaerimasu.
Osoku naru node kaerimasu.
VYJADŘOVÁNÍ ČASU:
間 kan
vyjadřuje dobu trvání
Ičidži desu.
Ičidžikan desu. / Ičidžikan kakarimasu.
Nandži desu ka.
Nandžikan kakarimasu ka.
Je jedna (hodina).
Je to 1 hodina. / Trvá to 1 hodinu.
Kolik je hodin?
Jak dlouho (kolik hodin) to trvá?
※ Při vyjadřování času v minutách a vteřinách se používá 間 jen v případě zdůraznění.
Eki made nanpun kakarimasu ka.
Sanpun kakarimasu./ Sanpun gurai desu.
Nanpun(kan) supíči o šimasu ka.
Nifun(kan) desu.
Jak dlouho (kolik minut) je to na nádraží?
Jsou to 3 minuty.
Jak dlouho (kolik minut) budete mluvit?
2 minuty.
※ Povšimněte si, že za výrazy trvání nenásleduje (na rozdíl od časových údajů) partikule ni:
Nandži ni okimašita ka.
Šičidži ni okimašita.
Nandžikan nemašita ka.
Hačidžikan nemašita.
ごろ （に）goro (ni)
V kolik hodin jste vstával?
Vstal jsem v 7.
Kolik hodin jste spal?
Spal jsem 8 hodin.
přibližně, asi (klade se za časový údaj)
Icu goro Tókjó ni ikimasu ka.
Ašita nandži goro gakkó ni kimasu ka.
Kudži goro kimasu.
Džúičidži goro ni nemašita.
ぐらい（に）gurai (ni)
Kdy asi pojedete do Tokia?
V kolik hodin asi přijdeš zítra do školy?
Asi v devět.
Šel jsem spát kolem jedenácté.
přibližně, asi (neomezuje se na časové údaje)
(též くらい)
Nandži gurai ni eki ni ikimasu ka.
Šičidži gurai ni ikimasu.
Uči kara eki made dono kurai/gurai
kakarimasu ka.
Džuppun gurai kakarimasu.
V kolik asi půjdeš na nádraží?
Asi v sedm.
Kolik to asi trvá z domu na nádraží?
Asi 10 minut.
Eiga wa nandžikan gurai desu ka.
Nidžikan gurai desu.
Sono terebi wa ikura gurai dešita ka.
Džúrokuman en gurai dešita.
Nankiro gurai haširimasu ka.
Jak dlouho (asi) trvá ten film?
Asi dvě hodiny.
Kolik tak stála ta televize?
Asi 160 000 jenů.
Kolik asi kilometrů poběžíme?
すぎ （に）sugi (ni)
více než, po, přes (klade se za časový údaj)
前 （に）mae (ni)
před (klade se za časový údaj)
po třetí hodině
před čtvrtou
Kolik je hodin?
Něco po čtvrté. / Budou čtyři.
V kolik hodin jste šli včera spát?
Něco po půlnoci.
Chvíli před půlnocí.
sandži sugi ni
jodži mae ni
Ima nandži desu ka.
Jodži sugi desu. / Jodži mae desu.
Kinó, nandži ni nemašita ka.
Džúnidži sugi ni nemašita.
Džúnidži mae ni nemašita.
ちょうど（に）čódo (ni)
přesně, zrovna (klade se před nebo za časový údaj)
Ima 12dži čódo desu.
Ima čódo 12dži desu.
Gakkó wa kudži čódo ni hadžimaru.
Čódo nidžikan mačimašita.
II.
Je právě 12 hodin.
Škola začíná přesně v devět.
Čekal jsem přesně dvě hodiny.
Text
A. 今何時ですか。 今 9 時ちょうどです。
今何時ですか。 今 7 時半です。
今何時ですか。 今 4 時 10 分前です。 今 4 時 10 分すぎです。
今何時ですか。 今 9 時 3 分です。
今何時ですか。 今 6 時 57 分です。
今 9 時すぎです。
今 7 時ちょっと前です。
B. ヤンデラさんとすず木さんのかいわ
ヤ：すず木さんは朝はやくおきますか。
す：はい。私は 毎朝ジョギングするので はやくおきます。5 時半ごろおきます。
ヤ：昼ねむくありませんか。
す：いいえ、ぜんぜんねむくありません。もうなれました。
ヤ：では、夜ははやくねますか。
す：いいえ。私は毎晩 12 時すぎに ねます。へい日はあまりねません。でも、週まつは
おそくまでねますから、げんきです。
C. しごとは何時ごろはじまりますか。
何時ごろおわりますか。
いつも 午前 8 時にはじまります。
午後 4 時におわります。
昼休みは何時間ですか。
昼休みは 1 時間です。
D. もう、午後 4 時になりましたか。
いいえ、まだです。今 4 時５分前です。
学生はもうみんなかえりましたか。
いいえ、まだ みんなきょうしつにいます。
E. ヤンデラさんとすず木さんのかいわ
す：ヤンデラさんのうちから学校までバスでどのぐらいかかりますか。
ヤ：私のうちから学校までバスで 15 分か 20 分ぐらいかかります。
いつも朝 7 時半ぐらいにうちをでます。
す：うちから学校まであるいてどのぐらいかかりますか。
ヤ：あるいて 30 分かかります。
F. ヤンデラさんの 毎日
ヤンデラさんは 毎朝 6 時におきます。そして､7 時ごろ朝ごはんをたべます。朝ごはんは
パンです。コーヒーは飲まないので、こう茶かホットミルクをのみます。ヤンデラさん
は毎日大学へいきます。大学のこうぎはだいたい 8 時半にはじまりますから、7 時半にう
ちをでます。こうぎはとてもおもしろいです。えいごのじゅぎょうは月曜日と水曜日に
あります。えいごはやさしいですが、日本ごは大へんむずかしいです。ヤンデラさんの
日本ごの先生は田中先生です。この先生はきょ年チェコにきましたから、まだチェコご
がじょうずではありません。日本ごでじゅぎょうをおこないます。先生の日本ごはむず
かしくありません。田中先生はとてもしんせつです。ヤンデラさんはもうたくさんかん
字もおぼえました。月曜日と火曜日のじゅぎょうは午後 3 時におわるので、ヤンデラさ
んは 4 時ごろうちにかえります。ほかの日は 5 時ごろかえります。ヤンデラさんのうちは
オロモウツのこうがいにあります。オロモウツのこうがいはきれいです。ヤンデラさん
はよくうちのしごとを手つだいます。だいどころでさらをあらいます。それから、そう
じもします。ヤンデラさんはいつも 11 時ごろねます。
III.
Cvičení
1. Odpovězte na otázky k textu F:
1） ヤンデラさんは何時におきますか。
2） 朝ごはんは 何をたべますか。
3） 何時にうちをでますか。どうしてですか。
4） ヤンデラさんのうちから大学までどれぐらいかかりますか。
5） ヤンデラさんのうちはどこにありますか。
6） 大学のべんきょうはどうですか。
7） 田中先生はどんな 先生ですか。
8） じゅぎょうは 何時におわりますか。
9） ヤンデラさんはうちで何を手つだいますか。
2. Zvolte si jeden den v týdnu a řekněte, co děláte v následujících hodinách:
6:15
7:30
10:30 12:00 15:45 18:20 20:30 22:30
3. Doplňte správné partikule:
1） 私はいつもボールペン（
）手がみをかきます。
2） 毎日７時（
）かえります。
）いえ（
3） よくテレビ（
）みます。あまりラジオ（
4） ときどきラジオ（
5） 私（
）かいしゃ（
こうべ（
7） バス（
8） 私（
）ききます。
）とうきょう（
）あります。
）かいしゃのしてんがあります。私はよくこうべ（
うきょう（
6） 私（
）おんがく（
）ききません。
）おおさか（
）日曜日（
）大学（
）新かんせん（
）いきます。
）あまりべんきょうしません。
）いきません。あるいていきます。
）お昼ごはん（
）大学（
）しょくどう（
）
たべます。
9） 日本（
10） ちち（
）ともだち（
）ラジオ（
）手がみ（
）テレビ（
）えいご（
）かく。
）すきではありません。
4. Na obecné tvrzení odpovězte časovým údajem a slovesem v minulém čase:
vzor: 私は 毎朝 はやくおきます。～ 私は今朝６時におきました。
1） 私は毎日べんきょうします。
2） 私は 毎朝うんどうします。
3） 私は 毎晩そうじします。
4） 私は 毎日せんたくします。
5） 私は 毎週りょうしんにでんわします。
6） 私は 毎晩そとでジョギングします。
7） 私は 毎日いぬのさんぽをします。
）いきます。と
5. Vytvořte věty s použitím slovesa なる nebo する:
1） へや～きれい
5)
まち～にぎやか
9)
かばん～古い
2） くつ～小さい
6)
かみ～長い
10)
へや～暗い
3） 手～きたない
7)
りんご～安い
11) 体～じょうぶ
4） 子ども～げんき
8)
きょうしつ～しずか
12)
まち～さびしい
6. Vytvořte příčinná souvětí pomocí partikule から nebo ので:
Příklad:
タクシーでいきます。時間がありません。
→ 時間がありませんから、タクシーでいきます。
1） りょこうへいきません。ようじがあります。
2） タイプライターで手がみをかきます。字がへたです。
3） えいがが好きです。毎晩みます。
4） ヤンさんはテニスをしません。スポーツがきらいです。
5） らい月中ごくへいきます。中ごくのガイドブックをかいました。
6） きのうテレビをみませんでした。しごとがたくさんありました。
7） つまのたん生日です。花をかいます。
7. Použijte věty z předcházejícího cvičení a vytvářejte otázky s použitím どうして.
8. Utvořte věty podle uvedeného příkladu:
Příklad:
毎日れんしゅうしました・日本ごがじょうずです
→ 毎日れんしゅうしましたから、日本ごがじょうずになりました。
1） あまいものをたくさんたべました・はがわるいです
2） いっしょうけんめいはたらきました・今月からマネージャーです
3） かいしゃをやめました・ひまです
4） 週まつうちで休みました・げんきです
5） スポーツをしませんでした・体がよわいです
6） れきしのじゅぎょうはおもしろくなかったです・ねむいです
9. Doplňte za pomoci přídavných jmen:
1） このスカートは長いので、5 センチぐらい（
2） 私のへやはきたないから、（
3） この字はとても大きいので、少し（
）します。
）する。
）します。
4） 子どももたべますから、カレーライスは（
5） へやがさむいですから、（
）しません。
）します。
10. Přeložte:
1. Každý den vstávám brzy. 2. Snídám chléb a kávu. 3. Do školy mi to trvá tramvají 20 minut. Pěšky
asi hodinu. 4. Obědvám ve školní jídelně. 5. Po polední přestávce vždycky naberu síly. 6. Vracím se
domů kolem páté odpoledne. 7. Doma občas pomáhám. 8. Každý den nakupuji. 9. Večer se dívám na
televizi. 10. Občas si čtu. 11. Také poslouchám rádio. 12. Asi 30 minut cvičím. 13. Chodím spát po
jedenácté večer. 14. Příští měsíc ten počítač zlevní. 15. Ten projev je moc dlouhý. Trochu ho zkrátíme.
16. Pan Tanaka sem přišel přesně v sedm. 17. Pan Jandera o všem až moc přemýšlí. 18. Protože je
pondělí, vezmu si nové boty. 19. Voda v jezírku zezelenala. 20. Začalo se mi chtít spát.
11. Utvořte ke každé z následujících vět co nejvíce otázek:
1） 毎週月曜日に山本さんのともだちが学校にくる。
2） 田中さんは大学ですう学をまじめにべんきょうします。
3） ラジオたいそうは朝はやくはじまります。
4） 私は 先週どうきゅう生と山へえんそくにいきました。
5） この新しいたてものの中にはやいエレベーターがある。
6） 毎日でん車で学校にいきます。
7） 休みは土曜日と日曜日です。
8） 私のおとうとはアメリカのざっしをよくよみます。
9） たかしくんはこうえんでおとうさんとあそびました。
10） ときどきレストランでお昼ごはんをたべます。
12. Utvořte otázky z následujících výrazů:
1） いつ
としょかん
大学
2） こうえん
しずかな
3） へやの中
この
4） この人
5） 毎日
じむしつ
朝
何
6） お昼ごはん
7） プール
10） 学生
いる
何
よむ
ラジオ
午後
ともだち
おいしゃさん
いつも
先生
午後
何
です
だれ
レストラン
8） おかあさん
9） でん車
どこ
いく
きく
きく
たべる
およぐ
いつ
こむ
よぶ
IV.
Doplňující poznámky
-SUGI DA
Použití sufixu sugi se neomezuje pouze na časové údaje. Můžeme ho připojit i za 2. slovesný základ
(I-kmen), méně často i za kmen adjektiv, vždy s významem přes míru:
Rumi wa fuku ni okane o cukaisugi desu.
Maiban tabesugi desu.
Mainiči acusugi da.
Nihondžin wa hatarakisugi desu.
Ano komento wa omoširosugi da.
Rumi utrácí za oblečení až moc.
Každý večer se přejídám.
Každý den je strašné vedro.
Japonci pracují až příliš.
Ten komentář je nadmíru zajímavý. / Ten
komentář mě děsně pobavil.
TAKUSAN
Povšimněte si, že výraz takusan („mnoho“) může mít v japonštině charakter jak přídavného jména,
tak příslovce. Podle slovního druhu se liší i jeho zapojení do věty:
Džikan (okane) ga takusan arimasu.
Wataši ni wa ii tomodači ga takusan imasu.
Nihondžin wa osake o takusan nomimasu.
Mó takusan da.
Hon ni takusan no okane o cukaimasu.
Uči ni wa takusan no bideo tépu ga arimasu.
Takusan no hito ga uči ni kita.
Jandera kun wa takusan okane ga aru.
Pátý de takusan osake o nonda.
Kinó takusan hito ga kimašita.
Mám spoustu času (peněz).
Mám mnoho dobrých přátel.
Japonci pijí hodně alkoholu.
To už stačí./Už toho mám dost.
Utrácím hodně peněz za knihy.
Mám doma hodně videokazet.
Přišlo k nám hodně lidí.
Jandera má spoustu peněz.
Na večírku jsem vypil hodně alkoholu.
Včera přišlo hodně lidí.
K5
「ヤンデラさんは７じごろあさごはんを
たべます」
I. Procvičení čtení a gramatiky
1. Odpovídejte na otázky.
・何時間ぐらいねましたか。
・今日は何時に学校にきましたか。
・きのうの 3 時すぎに何をしましたか。
・今何時ですか。
・12 時ちょうどにどこにいましたか。
・朝 8 時前に何をしましたか。
・きのう何時にねましたか。
・きのう何時ごろうちにかえりましたか。
・オロモウツえきから大学までトラムで何分ぐらいかかりますか。
・ブルノからオロモウツまででん車でどのぐらいかかりますか。
・大学からひろばまであるいてどのぐらいかかりますか。
2. Následující časové údaje pojmenujte pomocí mae ni, sugi ni, čódo, goro ni, gurai (ni). U
uvedených časových rozpětí označte dobu trvání.
8:12
13:12
9:57
22:56
11:00
12:12~13:12 18:38
14:17
21:00
16:18~16:29 9:01
3. U každého ročního období řekněte podle nápovědy, k čemu dochází/došlo. Další změny si
vymyslete.
Př.: はるになったので、あたたかくなりました。／はるがきたから、あたたかくなりました。
はる →
あたたかい、花がおおい、みちがきたない
なつ →
むしあつい、おとうとはかみのけが短い、学生は毎日ひまだ
あき →
木のはがきいろい、木のはがあかい、かぜがつめたい
ふゆ →
さむい、日が短い
4. Dívejte se na obrázky a řekněte, co se za 30 let změnilo.
Př.: 人が多くなりました。
30 年前はどうでしたか。今はどうですか。
〈30 年前〉
↓
↓
↓
〈今〉
II. Frazeologie
 PODĚKOVÁNÍ, VYJÁDŘENÍ VDĚČNOSTI
Důležitou součástí japonské etikety a komunikace je vyjadřování vděčnosti (kanša). Stejně jako u frází
vyjadřujících omluvu i zde platí, že je ne vždy chápeme doslovně, ale rozlišujeme mezi skutečným
poděkováním za něco, co jsme pro druhého udělali, a konverzačním obratem, který má úlohu
zdvořilostní. Poděkování jako Sendžicu wa taihen osewa ni narimašita (podle kontextu např. „Děkuji,
že jste se mi minule tak věnoval.“), Sendžicu wa šicurei šimašita („Promiňte, že jsem posledně
obtěžoval.“), Sendžicu wa dómo („Ještě jednou díky za minule.“) jsou připomenutím společné
minulosti a pomáhají k navození dobré atmosféry, která je pro Japonce při komunikaci velmi důležitá.
Japonská slušnost navíc velí se o závazku zmínit i při dalším setkání, jelikož tak člověk dá najevo, že
na něj nezapomněl.
どうもありがとうございます。
どうもありがとう。
ありがとう。
(Velice/mnohokrát vám) děkuji.
(zdvořilost uvedených výrazů směrem dolů klesá)
どうも。
おせわになりました。
Děkuji za vaši péči / pomoc / starost.
かんしゃいたします。
Jsem vám vděčný. / Dovolte mi, abych
vám poděkoval.
Děkuji za vaši námahu. (méně zdvořilé,
nelze použít vůči osobě výše postavené)
Děkuji za vaši námahu. (zdvořilejší výraz)
ごくろうさまでした。
おつかれさまでした。
III. ロールプレイ
1. かいわのれんしゅう Ve dvojici si navzájem řekněte, jak jste se vy nebo vaše okolí za
posledních deset let změnili. Při odpovídání důsledně rozlišujte, zda byla daná změna samovolná
nebo jste ji učinili sami. Kde to půjde, uveďte důvod.
Př.:)
二年前かみのけを短くしました。かおがまるくなりました。
2. Ve dvojici podle obrázků dokončete následující věty.
Př.: こどもはすぐ大きくなります。
1. なつは朝 5 時半ごろ__________________________________________。
2. あきです。少し________________________________________________。
3. かの女はかみのけを____________________________________________。
4. ねつが下がりました。____________________________________________。
5. 毎日れんしゅうしたので、________________________________________。
6. かれは新ぶんきしゃ____________________________________________。
7. ______________________________________から、学校を休みます。
3. Dokončete ve dvojici následující věty. Jeden přečte a druhý dokončí. Vystřídejte se.
1. おかしをたくさんたべたから、___________________________________________。
2. おとうさんはさいきんいそがしいから、___________________________________。
3. _______________________________________________から時間がありません。
4. 川の水がきたなくなったので、___________________________________________。
5. 毎日れんしゅうしたので、_______________________________________________。
6. かれは足がはやいので、_________________________________________________。
7. おとうとはどうぶつがすきだから、_______________________________________。
8. ___________________________________________ので朝ごはんをたべません。
9. さいきんちょっとふとりましたから、_____________________________________。
10. _______________________________ので毎日 2 時間ぐらいべんきょうします。
11. あついから、_______________________________________。
Nové výrazy
ア行
あき
あまり
あめ
あらう
あるいて
いたい
いっしょうけんめい
えんそく
おかし
おかねをつかう
おこなう
お金をつかう
podzim
skoro vůbec ne, příliš ne
déšť
mýt
pěšky
bolestivý
ze všech sil
výlet (školní)
sladkosti
utratit peníze, vynaložit peníze
uspořádat, provádět
カ行
ガイドブック
かかる
かぐ
かぜ
からだ
きゅうに
キロ
くうき
けいたい
こうぎ
こうちゃ
このは
コメント
体
こう茶
木のは
cestovní příručka
trvat, vyžadovat (čas/úsilí atd.)
nábytek
vítr
tělo
náhle
kilometr, kilogram
vzduch
mobilní telefon
přednáška
černý čaj
listy stromů
komentář
サ行
さがる
さびしい
さみしい
じ
じかん
してん
しんかんせん
しんせつ（な）
じょうぶ（な）
ジョギングする
しょくどう
すうがく
スカート
すぐ
すこし
スピーチ
センチ
そと
下がる
字
じかん
新かんせん
すう学
少し
snížit se, klesnout
smutný, opuštěný, osamělý
smutný, opuštěný, osamělý
znak, písmo
čas
pobočka
šinkansen
laskavý, vlídný
silný, zdatný, zdravý
běhat
jídelna
matematika
sukně
hned
málo, trochu
projev, proslov
centimetr
venku
タ行
だいたい
たんじょうび
ちょっと
つかう
つま
テスト
てつだう
でる
でんかせいひん
でんわする
たん生日
手つだう
většinou, přibližně
narozeniny
trochu
používat
manželka
test
pomoct, pomáhat
jít ven, vyjít, objevit se
el. spotřebiče, elektronika
telefonovat
ナ行
なれる
にぎやか（な）
ねだん
ねつ
ねむい
zvyknout si
rušný
cena
teplota, horečka
ospalý
ハ行
は
はたけ
はる
バス
ひま（な）
びょうき（の）
ひるやすみ
ビデオテープ
ふく
ふとる
プール
ふゆ
へいじつ
ほかの
昼休み
へい日
zub
pole
jaro
autobus
mající čas/volno
nemocný
pauza na oběd, polední
přestávka
videokazeta
oblečení
ztloustnout
bazén
zima
všední den
ostatní, jiný
マ行
マネージャー
みち
みつける
むしあつい
manažer
cesta
nalézt, objevit
dusné horko
ヤ行
ようじ
よわい
záležitosti k řešení
slabý
ラ行
れきし
れんしゅうする
historie, dějiny
procvičovat
6
I.
Počítání a měření
Syntaktické vzorce a gramatika
2 způsoby zapojení číslovky + numerativu do věty

v pozici za pádovou partikulí:
Enpicu o ni-hon kaimašita.
Tomodači ga san-nin uči ni kimašita.
Mikan o hito-hako moraimašita.
Iši o miccu hiroimašita.

Koupil jsem dvě tužky.
Přišli ke mně domů tři kamarádi.
Dostal jsem bedýnku mandarinek.
Sebral jsem tři kameny.
v přívlastku:
Ni-hon no enpicu o kaimašita.
San-nin no tomodači ga uči ni kimašita.
Hito-hako no mikan o moraimašita.
Miccu no iši o hiroimašita.
Koupil jsem dvě tužky.
Přišli ke mně domů tři kamarádi.
Dostal jsem bedýnku mandarinek.
Sebral jsem tři kameny.
POČÍTÁNÍ OBJEKTŮ - NUMERATIVY
Při počítání různých objektů se číslovky pojí s pomocnými číselnými jmény, tzv. numerativy.
Sinojaponské čtení číslovek se uplatňuje ve spojení se sinojaponskými numerativy, kterých je většina,
zatímco japonské čtení se uplatňuje ve spojení s japonskými numerativy. Ve spojení s některými
číslovkami dochází k nepravidelné výslovnosti (viz níže). Některé numerativy vyjadřují např.
životnost (lidé, malá či velká zvířata), jiné zase tvar (např. podlouhlý, plochý) nebo funkci.
Otázku na počet tvoříme připojením numerativu používaného pro objekt, na jehož počet se dotazujeme,
k tázacímu zájmenu 何 (nani/nan).
Počet existujících numerativů několikanásobně převyšuje počet těch, které jsou běžně používány. Zde
uvádíme jen ty nejzákladnější.
Numerativy připojující se k sinojaponským číslovkám: nepravidelnosti ve výslovnosti
Životné objekty:
人
nin
匹
hiki
頭
羽
tó
wa
lidé (i některé nadpřirozené bytosti) → hitori, futari, sannin, jonin,…
šiččin/nananin,…džúnin,…
malá zvířata → ippiki, nihiki, sanbiki, jonhiki,…roppiki, …, happiki,…,
džuppiki…
velká zvířata → ittó, nitó, …nanató, …džuttó…
ptáci, (i králíci) → ippa/ičiwa, niwa, sanba, jonwa,…džuppa/džúwa…
Neživotné objekty:
個
本
枚
杯
円
ko
hon
mai
hai
en
kousky → ikko, niko,…rokko,…hakko, …, džukko…
podlouhlé předměty → ippon, nihon, sanbon,… roppon,… happon,… džuppon…
ploché předměty, list papíru apod. → ičimai,…jonmai…
číše → ippai, nihai, sanbai,… roppai,…happai,… džuppai…
jeny → ičien,…joen,…, kjúen, džúen…
冊
sacu
軒
ken
階
kai
階だて
通
cú
台
dai
足
soku
knihy, svazky → issacu,…sansacu,… hassacu,… džussacu….
domy → ikken,… sanken/sangen,… rokken,…džukken….
poschodí → ikkai,…sankai/sangai,… rokkai,…džukkai…
několikapatrový → ikkaidate, nikaidate….džukkaidate…
dopisy, e-maily → iccú,… haccú,… džuccú…
vozidla, přístroje → ičidai, … jondai, …, džúdai…
páry (týkající se nohou) → issoku,… sanzoku,… hassoku,… džussoku…
Numerativy připojující se k japonským číslovkám (avšak pouze 1-3, dále sinojaponské čtení):
箱
hako krabice, krabička → hitohako, futahako, sanpako (mihako), jonhako, gohako…
組
kumi páry → hitokumi, futakumi, sankumi (mikumi), jonkumi, gokumi…
MĚROVÉ JEDNOTKY A DALŠÍ POMOCNÉ ČÍSELNÉ VÝRAZY
メートル
センチメートル
ミリメートル
キロメートル
m
cm
mm
km
グラム
リットル
デシリットル
シーシー
g
l
dl
cc (1cc = 1ml)
平方
立方
heihó
rippó
čtvereční
krychlový
パーセント
分
倍
回
度
歳 （才）
pásento
bun
bai
kai
do
sai
procenta
1% = iči pásento / ippásento
zlomky
三分の一 (třetina) 五分の二 (dvě pětiny)
-krát, násobek (porovnáváme-li velikost či objem)
-krát, vyjadřujeme-li opakovanost děje/počet opakování
stupeň, násobek
věk (nepravidelné čtení: issai, … jonsai, …nanasai, hassai, kjúsai,
džussai, …hatači = 20 歳）
平方メートル = m2
立方メートル = m3
ZVLÁŠTNÍ POMOCNÁ SLOVA
両
rjó
oba, obojí
両手 (obě ruce), 両足 (obě nohy)
片
kata
jeden z páru
片手 (jedna ruka), 片足 (jedna noha)
ずつ zucu
vyjadřování počtu různého druhu zboží, „po“ ４個ずつ (po 4 kusech)
おき oki
objeden, obdva např. dny
一日おき (obden)
DALŠÍ POUŽÍVANÉ NUMERATIVY:
切れ
kire
着
čaku
泊
haku
りょう rjó
1
kousky (dortu), plátky (ryby1 aj.) → hitokire, futakire, sankire (mikire), jonkire,
gokire …
obleky → iččaku,… haččaku,… džuččaku …
nocleh → ippaku, sanpaku, roppaku, happaku, kjúhaku, džuppaku …
vagóny → ičirjó, nirjó …
u plátků ryb lze použít i mai
畳
機
そう
隻
割
džó
ki
só
seki
wari
tatami, plocha místnosti → sandžó, jodžó …
letadla → ikki, rokki, hakki, džukki …
malé lodě → issó, hassó, džussó …
velké lodě → isseki, hasseki, džusseki …
10, používá se se sinojaponskou číslovkou → ičiwari …
V Japonsku se plocha místnosti tradičně udává v počtu rohoží
tatami 畳 (džó). Velikost 1 畳 je cca 1,65m2 (nagojský standard).
Nejčastější rozměry místností jsou: 4 畳半, 6 畳 a 8 畳.
LETOPOČET, DATUM
Století: 世紀 (seiki)
Rok:
21 世紀
1987 年, 千九百八十七年, 一九八七年 (zkráceně)
年 (nen)
V Japonsku se letopočet přepočítává na éry, které značí vládu daného císaře. Poslední rok jedné éry je
zároveň prvním rokem nové éry. Např. éra Heisei 平成 započala v roce 1989, tudíž rok 2012 je 24.
rokem éry Heisei (平成 24 年).
Pomůcka pro přepočet: rok, který přepočítáváme – 1. rok dané éry + 1
2012 – 1989 + 1 = 24. rok éry Heisei
Éry:
明治
Meidži (1868 – 1912)
昭和
Šówa (1926 – 1989)
大正
Taišó (1912 – 1926)
平成
Heisei (1989 – )
Měsíce:
一月
二月
三月
四月
五月
六月
ičigacu
nigacu
sangacu
šigacu
gogacu
rokugacu
leden
únor
březen
duben
květen
červen
七月 šičigacu
八月 hačigacu
九月 kugacu
十月 džúgacu
十一月 džúičigacu
十二月 džúnigacu
červenec
srpen
září
říjen
listopad
prosinec
Dny v měsíci:
一日
二日
三日
四日
五日
六日
七日
cuitači
fucuka
mikka
jokka
icuka
muika
nanoka
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
八日 jóka
九日 kokonoka
十日 tóka
十一日 džúičiniči
十四日 džújokka
二十日 hacuka
8.
9.
10.
11.
14.
20.
Datum: rok / měsíc / den  2012 年 11 月 11 日、平成 24 年 1 月 31 日
VYJADŘOVÁNÍ TRVÁNÍ
Pro vyjádření trvání v hodinách (případně minutách) používáme sufix 間, který připojujeme za číselný
údaj (viz L5). Totéž platí pro vyjádření trvání ve dnech. Naproti tomu pro vyjádření trvání v měsících
vkládáme do názvu daného měsíce か (dříve ヶ) a připojení sufixu 間 je fakultativní.
Dny (1 den, 2 dny, 3 dny ad.)
1 日間 ičiničikan, 2 日間 fucukakan, 3 日間 mikkakan, …10 日間 tókakan,
11 日間 džúičiničikan, 12 日間 džúniničikan, …
Měsíce (1 měsíc, 2 měsíce, 3 měsíce ad.)
sinojap. číslovka  vkladné ka  gecu 月 (+ -kan 間 )
一か月 ikkagecu, 二か月 nikagecu, 三か月 sankagecu, 四か月 jonkagecu
五か月 gokagecu, 六か月 rokkagecu, 七か月 nanakagecu, 八か月 hakkagecu
九か月 kjúkagecu, 十か月 džukkagecu/džikkagecu
VYJADŘOVÁNÍ ČASOVÉHO „PŘED“ A „ZA“
前（に）
後（に）
ぶり（に）
před
za
po
一年前（に） před rokem
× 一年の前
二年後（に） za dva roky
× 二年の後
三年ぶり（に） (opět) po třech letech
×一年間前
×二年間後
VYJADŘOVÁNÍ NEURČITÝCH ČÍSLOVEK:
1. pomocí prefixu sú 数  súnin 数人 (několik lidí), súdžicu (súniči) 数日 (několik dní)
2. pomocí vyjádření přibližného počtu: nisannin, gorokunin, …
ŘADOVÉ ČÍSLOVKY:
Řadové číslovky lze vytvořit několika způsoby. Pokud stojí řadová číslovka v přívlastku, připojujeme
za ni partikuli NO.
1. číslovka + numerativ + 目(me)
2. sj. číslovka + 番目(banme)
3. prefix 第 (dai) + sj.číslovka
4. jap. číslovka + 目(me)




三通目の手がみ (třetí dopis)
3 番目の手がみ (třetí dopis)
第三の手がみ (třetí dopis)
三つ目の手がみ (třetí dopis)
V některých případech se používá i následující vazba: prefix 第 (dai) + sj.číslovka + 番目(banme) 
第三番目の (třetí)
Slovní obrat objekt č. X vyjádříme jako sj. číslovka + 番の
Př. 2 番のトラム (tramvaj č. 2), 104 番のいえ (dům č. 104)
II. Text
A.
つくえの上に本が二冊とえんぴつが二本あります。
ポケットの中からきっぷを一枚だしました。
B.
このえの右の方に一軒のいえがあります。いえのそばに木が二本あります。いえのち
かくで子どもがあそんでいます2。子どもの数は何人ですか。
五人です。
むこうから一台のじどう車がきます。むこうはうみです。かいがんに人がいます。何
人の人がいますか。
七人います。
C.
これは私のさいふです。この中にお金があります。いくらありますか。わかりません。
さいふをあけます。お金を数えます。これは百円です。これは十円です。百円の十倍
は千円です。千円の十倍は一万円です。一万円の半分はいくらですか。五千円です。
これは五百円だまです。これは十円だまです。さいふの中に五百円だまが三個、十円
だまが四つあります。ぜんぶでいくらですか。千五百四十円です。そのお金で何をか
いますか。くだものやはがきなどをかいます。
D.
日本のひろさはだいたい三十七万平方キロメートルです。これはインドの九分の一、
アメリカの二十五分の一、ロシアの四十六分の一です。チェコとスロバキアの大きさ
はどのぐらいですか。日本の何分の一ですか。日本の人口は一億二千万人ぐらいです。
人口みつ度は一平方キロメートルに二百八十人ぐらいです。では、チェコやスロバキ
アの人口は何人ですか。人口みつ度はどのぐらいですか。
III. Cvičení
1. Počítejte pomocí japonských číslovek a potom tvořte věty:
たまご、茶わん、つくえ、いす、りんご
2. Počítejte pomocí sinojaponských číslovek a numerativů:
1) 枚：かみ、ふうとう、切手、さら、ハンカチ、シャツ、はがき
2) 台：じどう車、じてん車、テレビ、カメラ、トラック
3) 冊：本、ノート、ざっし、じしょ
2
あそんでいます je tvar průběhového času slovesa あそぶ. Podrobně ji viz L7.
4) 本：ペン、えんぴつ、かさ、木、びん、バナナ、タバコ
5) 足：くつ、くつ下、スリッパ、サンダル
6) 匹：いぬ、魚、ねこ、むし
7) 羽：とり、にわとり、すずめ、うさぎ
8) 頭：うし、うま、ぞう、きりん、ライオン
9) 杯：コーヒー、ビール、ワイン、お茶、こう茶
3. Pokračujte v započatém vyprávění a tvořte věty podle vzoru, u všech počítaných věcí
používejte správné numerativy:
ヤンデラさんはまちですず木さんにあいました。すず木さんはえん足について
はなしました。ヤンデラさんはきのうのかいものについてはなしました。
1)
すず木さんはどうぶつえんで（
）を（
）みました。
きりん、はくちょう、ぞう、らくだ、さる、きつね、たぬき
2)
すず木さんはレストランで（
）を（
）たべました／のみました。
コーヒー、ケーキ、ハンバーガー、ビール、お茶、こう茶
3)
ヤンデラさんはタバコやさんで（
）を（
ヤンデラさんは本やさんで（
箱、個、冊
）を（
）かいました。
川ばたやす成の小せつ、日本ごのきょうかしょ、じしょ
5)
ヤンデラさんはぶんぼうぐやさんで（
）を（
冊
）かいました。
えはがき、切手、えんぴつ、ボールペン
6)
ヤンデラさんはデパートで（
）を（
枚、本
）かいました。
手ぶくろ、かさ、ずぼん、くつ
7)
ヤンデラさんはやおやさんで（
杯、個
）かいました。
タバコ、ざっし、ライター
4)
頭、匹、羽
足、本、組
）を（
）かいました。
もも、レモン、リンゴ、みかん、ピーマン、 にんじん、大こん
本、個
4. Přepište znaky a kanou a přeložte:
1) Ima saifu ni ikura arimasu ka.
2) Ano biru wa nankaidate desu ka.
3) Purahadžó-juki no toramu wa nanban desu ka.
4) Mainiči nandžikan benkjó šimasu ka.
5) Gakkó kara eki made nanpun desu ka.
6) Sono ehagaki wa ikura desu ka.
7) Kono radžio wa ikura šimašita ka.
8) Ima oikucu desuka.
9) Ano kodomo wa ikucu desu ka.
Nisenhappjakuen arimasu.
Sangaidate desu.
Nidžúban desu.
Sandžikan gurai desu.
Happun desu.
Ičimai rokudžúen desu.
Ičimanjonsen’en šimašita.
Hatači desu.
Mada hitocu desu.
5. Odpovězte podle čísel v závorkách:
1)
きのうビールを何杯のみましたか。（6）
2)
みかんをいくつかいましたか。（12）
3)
あのビルは何階だてですか。（34）
4)
きょうしつに学生は何人いますか。（12）
5)
お子さんは何人ですか。（1）
6)
毎日かいしゃで何時間はたらきますか。（8）
7)
オロモウツからブルノまで車で何時間ぐらいかかりますか。（3）
8)
うちからえきまであるいて何分ぐらいですか。（6）
9)
一週間に何回日本ごのじゅぎょうがありますか。（4）
10) 毎日何回しょくじをしますか。（3）
6. Napište správně odpověď celou větou:
1)
そのタバコは一箱いくらですか。（340 円）
2)
このえんぴつはいくらですか。（一本 50 円）
3)
かぶきのきっぷはいくらでしたか。（5000 円）
4)
そのテレビはいくらしましたか。（180 000 円）
5)
そのあかちゃんは何か月ですか。（5）
6)
今おいくつですか。（20）
7)
ヤンデラさんは何歳ですか。（28）
8)
2007 年は何世紀ですか。（21）
7. Utvořte otázku na číselný údaj – otázku napište:
1)
私のうちからうみまで 30 分です。
2)
花子さんは二十歳です。
3)
ひろ子ちゃんは 5 か月です。
4)
きょうとまで 1 時間半かかります。
5)
このセーターは一枚 3000 円です。
6)
えいがのきっぷを 2 枚かいました。
7)
あのうちには車が 3 台あります。
8)
オロモウツには日本人が 10 人ぐらいいます。
9)
ジュースとビールを 5 本ずつください。
10) きょ年３回日本にかえりました。
11) プラハからとうきょうまでひこう機で 11 時間かかります。
12) 今のきおんは、だいたい 15 度です。
8. Řekněte správně:
čtvrtina, 3 pětiny,
1)
desetina,
2)
73%,
3)
100 m2,
1 m2,
4)
500 ml,
3 l, 55 kg,
2 třetiny,
7 setin vteřiny,
2 desetiny vteřiny
50%, 10%, 99%, 0%
10 km2,
10 m3,
176 cm
6 dl, 10 cc
9. Přeložte:
1. Který den v týdnu je 28.? 2. Zimní prázdniny jsou od 23. prosince do 2. ledna. 3. Mladí lidé mají
dovolenou 21 dní. 4. Bydlím ve čtvrtém patře. 5. V Praze jsou i 15poschoďové budovy. 6. Japonština
je v pondělí, ve středu a v pátek. 7. Koupil jsem 3 láhve mléka a 5 lahví piva. 8. Babička s dědečkem
mají 2 psy, 3 kočky, 1 krávu, 20 králíků a asi 50 slepic. 9. Napsal jsem 5 dopisů. 10. Kolik knih máte
doma v knihovně. 11. Pět okolních budov je desetipatrových. 12. Praha má 1,189,828 obyvatel. 13. Je
to 110 obyvatel ČR. 14. Praha má trojnásobek obyvatel Brna. 15. Každý den je v Praze okolo
padesáti, šedesáti tisíc turistů.
IV. Doplňující poznámky
ROZŠÍŘENÉ PARTIKULE
Rozšířené partikule jsou tvořeny partikulí a přechodníkem slovesa (viz L7). Tyto partikule si obvykle
ponechávají význam slovesa, ze kterého vznikly. V této lekci si představíme první dvě, další potom
v L16.
NI CUITE – významem odpovídá české předložce o
Nihon ni cuite kjómi ga arimasu.
Ašita no šiken ni cuite šicumon ga arimasu ka.
Čeko ni cuite no hon
Mám zájem o Japonsko.
Máte nějaké otázky o zítřejším testu?
kniha o Česku
TO ŠITE – jako, jakožto (vzniklo z vazby to suru – mít něco za něco)
Kotoši no nacu ni nihon no kaiša de cújaku
to šite hatarakimasu.
Aidea to šite wa omoširoi desu ga džicugen wa
muzukašii desu ne.
Letos v létě budu pracovat v japonské firmě
jako tlumočník.
Jako nápad je to zajímavé, ale uskutečnit ho
bude těžké.
K6
「ヤンデラさんのへやには子どもが 5 人います。」
I. Procvičení gramatiky
1. Odpovídejte na otázky.
・オロモウツの人口はどのくらいで
すか。
・ちきゅうには車が何台ぐらいあります
か。
・毎日水を何リットルのみますか。
・つくえの高さは何センチぐらいですか。
・たこは足が何本ありますか。
・バッグの中には何がありますか。
・いかは足が何本ありますか。
・きょうしつには今学生が何人いますか。
・オロモウツのどうぶつえんにはきりんが何頭いますか。
・おうちの本だなには日本語の本が何冊ありますか。
・明日のこう水かくりつは何パーセン
トですか。
・えき前のホテルは何階だてですか。
・チェコのいっぱんしょうひぜいは何パーセントですか。
2. Přečtěte nahlas následující číselné výrazy.
2/4 200cc 1328km2 381cm3 20x 17. 11. 1989 97kg 2,3t
80dl 3/8 69% 8. 24h 2 měsíce 1200000,4mm
3. Přečtěte nahlas a přeložte následující text.
カルリークさんとてんいんのかいわ
カ: すみません、えはがきありますか。
て: はい、ありますよ。とうきょうのえはがきですか。
カ:
ええ 、と うき ょう のぎ んざ か、 あさ くさ か、 めい じじ んぐ うの えは がき をくだ
さい。
て: はいどうぞ。五しゅるいあります。
カ: 一枚 いくらですか。
て:
60 円です。切手はいかがですか。
カ: はあ、切手もいりますね。チェコまでの切手はいくらですか。
て: ヨーロッパですから、一枚 170 円です。
カ: じゃあ、えはがきと切手を五枚ずつください。ぜんぶでいくらですか。
て:
1150 円です。千円さつ二枚おあずかりします。おまたせしました。850 円のおかえしで
す。どうもありがとうございました。
4. Dívejte se na obrázky a popište, kolik je na nich osob (žen, mužů), dětí (dívek, chlapců),
jednotlivých předmětů.
Př.: ヤンデラさんのへやには子どもが 5 人います。
〈ヤンデラさんのいえ〉
〈すず木さんのいえ〉
5. Říkejte, kdy jste se narodili, od kdy do kdy jsou prázdniny, zkoušky atd.
II. Frazeologie
 VYJÁDŘENÍ SYMPATIÍ DRUHÉ OSOBĚ
která vykonává/vykonala něco namáhavého:
大へんですね／でしたね。
おつかれさまです／でした。
ごくろうさまです。
がんばってください。
To je/bylo namáhavé, že?
To je/bylo únavné. (i vůči nadřízeným)
To bylo náročné. (nikdy vůči nadřízeným)
Vytrvejte! Jen tak dál! (nikdy vůči nadřízeným)
Pozn. U všech výše uvedených výrazů je doslovný převod do češtiny obtížný, jejich překlad je silně
závislý na situačním kontextu. Výrazy „ごくろうさまです“ a „がんばってください“ se neužívají
vůči výše postaveným osobám / nadřízeným.
kterou potkalo něco nepříjemného:
それはいけませんね。
To máte těžké. To se nemělo stát.
大へんでしたね。
ざんねんでしたね。
それはごしんぱいですね／でしょうね。
それはおこまりでしょう。
To bylo strašné.
To byla škoda.
To jste měl/máte ale starost, že?
To Vám způsobuje nepříjemnosti. Z toho máte
jistě těžkosti/starosti, že?
 NABÍDNUTÍ
pomoci:
お手つだいさせてください。
よかったら手つだいます／手つだうよ。
よろしかったら／よろしければお手つだいします。
Dovolte, abych vám pomohl.
Jestli chceš, pomůžu ti (mezi přáteli).
Smím-li, pomohu vám (zdvořilé).
dárků:
ほんのおしるしですが、～。
こころばかりのものですが、～。
つまらないもの（ありきたりのもの）ですが、～。
～、どうぞおうけとりください。(bez předmětu)
Je to jen taková pozornost…
Je to jen pozornost…
Není to nic speciálního, ale prosím…
… přijměte, prosím.
pohoštění:
Jezte, prosím.
Mohu vám nabídnout ještě trochu?
Mohu vám ještě přidat rýži?
どうぞめしあがってください。
もう少しいかがですか。
ごはんのおかわりはいかがですか。
 PŘIJETÍ
pomoci (reakce na nabídku poskytnutí pomoci):
Děkuji, to budete laskav.
すみませんがおねがいします。
dárku:
このようなものはいただくわけにはいきません。
おきもちだけありがたくちょうだいいたします。
ありがたくちょうだいします。
ありがとうございます。
To nemohu přijmout. Ale vážím si
Vaší štědrosti.
S vděčností/radostí přijímám.
Děkuji. (neformální)
Pozn. Při formálních situacích je v Japonsku zvykem se při přijímání dárku zpočátku s díky zdráhat,
nicméně nakonec je běžné dar s vděkem přijmout. V neformálních situacích (mezi kamarády, v rodině)
není nutné se při přijetí dárku zdráhat.
jídla:
いただきます。
ごちそうさまでした。
dosl. Vezmu si. (na zahájení stolování místo
přání dobré chuti)
Děkuji, bylo to dobré. (poděkování hostitelce
na závěr stolování)
Děkuji, už mi stačilo.
Už jsem plný. (dosl. Mám plné břicho.)
もうけっこうです。
おなかがいっぱいです。
III. ロールプレイ
1. かいわのれんしゅう Sehrajte scénku v obchodě (např. zelinářství, v obchodě s oblečením).
Jeden bude prodavač a jeden zákazník. Zákazník řekne, co si chce koupit, následně se zeptá,
kolik stojí jeden kus a pak prodavači sdělí, jaké množství si koupí. Užívejte patřičné numerativy.
2. Utvořte skupiny po 5 a vzájemně se vyptejte, kdy má kdo narozeniny a kolik mu je letos let.
Odpovědi kolegů si pečlivě poznamenejte.
Př.: おたん生日はいつですか。
私
月
日
歳
さん
月
日
歳
さん
月
日
歳
さん
月
日
歳
さん
月
日
歳
IV. Poslech
1. Poslouchejte a zaznamenejte správné datum.
例
7月2日
7 月 20 日
1
1月3日
1月6日
2
2月4日
2月8日
3
5月5日
5 月 10 日
4
1月7日
7月7日
5
11 月 9 日
11 月 5 日
6
12 月 1 日
12 月 11 日
7
10 月 10 日
10 月 8 日
8
4 月 17 日
4 月 11 日
✓
2. Poslouchejte a zaznamenejte dobu trvání jednotlivých událostí.
テスト：______7 月 21 日
～
7 月 24 日____________
夏休み：_________________________________________
ぶんかさい
文化祭 ：_________________________________________
キャンプ：_______________________________________
Nové výrazy
ア行
アイデア
あかちゃん
あける
いか
いし
いっぱんしょうひぜい
うさぎ
うし
うま
えはがき
おあずかりします
おおきさ
おかえし
おきゃくさん
おく
おこさん
大きさ
お子さん
myšlenka, nápad
miminko
otevřít
sépie
kámen
spotřební daň
králík, zajíc
kráva
kůň
pohlednice
Převezmu si (od vás).
velikost
drobné nazpět
zákazník, host
sto miliónů
vaše dítě
カ行
かいがん
かず
かぞえる
きおん
きつね
きっぷ
キャンプ
きょうみ
きりん
グラス
こうすいかくりつ
数
数える
こう水かくりつ
pobřeží
číslo, počet
počítat
teplota vzduchu
liška
lístek
tábor
zájem
žirafa
sklenice
pravděpodobnost dešťových
srážek
サ行
さいふ
さる
サンダル
しけん
じつげん
しつもん
しゅるい
じんぐう
じんこう
じんこうみつど
すずめ
スリッパ
ぜんぶ
人口
人口みつ度
peněženka
opice
sandály
zkouška, test
uskutečnění, realizace
otázka
typ, druh
šintoistická svatyně
obyvatelstvo
hustota obyvatelstva
vrabec
domácí pantofle
vše, celek
pohovka, gauč
ソファー
タ行
たかさ
たこ
たぬき
タバコや（さん）
たま （だま）
たまご
ちきゅう
ちゃわん
つうやく
てぶくろ
どうぶつえん
トラック
トラム
高さ
茶わん
手ぶくろ
výška
chobotnice
psík mývalovitý
trafika
mince
vejce
Země, zeměkoule
miska na rýži nebo čaj
tlumočník
rukavice
zoologická zahrada
nákladní automobil
tramvaj
ナ行
nůž
slepice, kohout
ナイフ
にわとり
ハ行
はがき
はくちょう
バッグ
はんぶん
ひこうき
ひろう
ひろさ
びん
ふうとう
プラハじょう
ぶんかさい
ぶんぼうぐや｛さん｝
ほう
ポスター
半分
ひこう機
方
korespondenční lístek
labuť
taška
polovina
letadlo
sebrat (ze země)
rozloha
láhev
obálka (na dopisy)
Pražský hrad
kulturní festival
papírnictví
strana, směr
plakát
マ行
まんが
みつど
むし
みつ度
manga
hustota
hmyz
ヤ行
やおや（さん）
zelinářství
ラ行
ライオン
ライター
lev
zapalovač
らくだ
Zelenina
かぼちゃ
キャベツ
キュウリ
だいこん
たまねぎ
なす
にんにく
ピーマン
Ovoce
いちご
ナシ
ぶどう
プラム
もも
ヨウナシ
レモン
velbloud
大こん
dýně
zelí
okurka
bílá ředkev
cibule
lilek
česnek
paprika
jahoda
naši (jap. hruška)
hroznové víno
švestka
broskev
hruška (evr. typu)
citrón
7
Přechodníkový tvar
I. Syntaktické vzorce a gramatika
V1-te … V2
Kasa o motte uči o deta.
průvodní okolnost hlavního děje
S deštníkem vyšel z domu.
V1-te … V2
Gohan o tabete gakkó e dekaketa.
časová následnost
Snědl jídlo a pak odešel do školy.
V1-te … V2
Jódži ga atte pátý ni ikanakatta.
příčinnost
Měl jsem něco na práci, a proto jsem na
ten večírek nešel.
V-te iru
Ima hon o sagašite iru.
Júbe wa benkjó šite ita.
průběhový čas
Právě hledám knihu.
Včera večer jsem se učil.
V-te kudasai / V-naide kudasai
Tabete kudasai.
Tabenaide kudasai.
rozkazovací způsob (prosím)
Jezte, prosím.
Nejezte, prosím.
V-te mo / V-nakute mo
Eigo de hanašite mo wakarimasen.
Hatarakanakute mo okane ga takusan arimasu.
přípustka (i když, ačkoli)
I když mluvíte anglicky, nerozumím.
I když nepracuje, má spoustu peněz.
Přechodníkový tvar, zjednodušeně označovaný jako tzv. „-te tvar“ (podle typu slovesa i -de), má
v japonštině celou řadu funkcí. Používá se jako samostatný slovesný tvar ke spojování vět v souvětí,
přičemž může vyjadřovat hned několik typů vztahu: 1) může specifikovat okolnosti děje hlavní věty,
2) vyjadřovat časovou následnost dějů nebo 3) příčinnost. V takovýchto případech je časově
neurčený a výsledný překlad se řídí koncovým slovesem v souvětí.
Přechodníkový tvar dále slouží k tvoření nejrůznějších slovesných tvarů. Ve spojení s pomocným
slovesem iru vytváří průběhový čas, který vyjadřuje děj právě probíhající nebo trvající delší dobu,
např. v minulosti. Ve spojení se slovesem aru zase tvoří opisný pasivní tvar (viz L19). Používá se též
k tvoření rozkazovacího způsobu či přípustky. V těsném spojení s předchozí partikulí tvoří tzv.
rozšířené partikule (viz L16).
Tvoření kladného přechodníkového tvaru
slovesa: viz tvoření důvěrného minulého času sloves, přechodníkový tvar je zakončený na -e.
hanasu
iu
taberu
→
→
→
hanašita
itta
tabeta
→
→
→
hanašite
itte
tabete
kvalitativní slovesa: sufix -te se připojuje ke tvaru zakončenému na -ku.
akai
→
akaku →
akakute
přechodník spony: de
sensei da/desu →
genki da/desu →
sensei de
genki de
Tvoření záporného přechodníkového tvaru
slovesa: 1) přechodník spony se připojuje na důvěrný záporný tvar
hanasanai
tabenai
→
→
hanasanaide
tabenaide
2) sufix -te se připojuje na důvěrný záporný tvar končící na -ku
hanasanai
tabenai
→
→
hanasanaku
tabenaku
→
→
hanasanakute
tabenakute
Tyto dva způsoby tvoření záporného přechodníkového tvaru nelze volně zaměňovat – každý má svá
specifická použití. Zatímco první způsob (-naide) se používá např. jakožto větný spojovací tvar či
k vytváření záporného rozkazovacího způsobu, k vytvoření přípustky je nutné použít tvar -nakute.
kvalitativní slovesa: sufix -te se připojuje na neutrální záporný tvar končící na -ku
akakunai
spona:
→
akakunaku
→
akakunakute
sufix -te se připojuje na neutrální záporný tvar spony končící na -ku
sensei de wa nai →
genki de wa nai →
sensei de wa naku
genki de wa naku
→
→
II. Text
A.
ヤンデラさんと中山さんのかい話
ヤ：ユレチコヴァーさんは今何をしていますか。
中：へ屋でしごとをしています。
ヤ：ユレチコヴァーさんのむす子さんは？
中：あの子はそとであそんでいます。
ヤ：おたくのお子さんはどこですか。
sensei de wa nakute
genki de wa nakute
中：うちの子はそとであそんでいません。まだねています。
数年前のヤンデラさんと中山さんのかい話
B.
中：ヤンデラさんは何をしていますか。
ヤ：チェコのぎん行につとめています。
中：ああ、そうですか。ぎん行までは 車で行きますか。
ヤ：いいえ、でん車にのって行きます。えきからぎん行までは、あるいて行きます。雨の
日はタクシーで行きます。
中：ご飯はどうしていますか。
ヤ：おべんとうを買って、ぎん行で食べています。
ユレチコヴァーさんと中山さんのかい話
C.
ユ：すず木さんはどんなしごとをしていますか。
中：すず木さんですか。その人は、しりません。
ユ：日本から来ていていつもカメラを持ってしゃしんをたくさんとっています。
中：どこにすんでいますか。
ユ：あの新しいパノラマホテルに泊まっています。
中：ああ、あの人ですか。わかりました。あの人は今、語学学校で日本語を教えて いま
す。
カルリークさんとパンやのてんいんのかい話
D.
カ：すみません。
て：はい、何でしょう。
カ：くろパンをください。
て：すみません。今、くろパンはありません。フランスパンはどうですか。
カ：じゃあ、フランスパンをください。ふくろはいりません。かばんにいれます。
III.
Cvičení
1. Vytvářejte věty za použití následujících sloves:
1）持って行く
持って来る
2) つれて行く
つれて来る
3）のって行く
のって来る
4）わすれて行く
わすれて来る
5）のって帰る
あるいて帰る
Použijte rovněž tato podstatná jména:
ぼう子、子ども、お金、本、ともだち、うち、タクシー、バス、カメラ、かさ、
おきゃくさん、おみやげ、きっぷ
2. Vytvářejte souvětí pomocí přechodníku:
1）今朝はやくおきる
さんぽする。
2）晩ご飯を食べる
えいがを見る。
3）朝学校に来る
と書かんでべんきょうする。
4）うちに帰る
晩ご飯を食べる。
5）スーパーに行く
ビールをたくさん買う。
6）えきまであるく
でん車にのる。
7）学校に行く
先生にあう。
8）ご飯を食べる
くすりを飲む。
9）じてん車にのる
プラハに行く。
10）夕方うちに帰る
ラジオを聞く
本を読む
ねる。
3. Nahraďte podtrženou část následujícími výrazy:
1）ラジオを聞いてえい語のべんきょうをします。
テレビを見る じ書をひく
イギリス人と話す
アメリカの新聞を読む
アメリカのえいがを見る
2）たくさんのしごとをしてつかれました。
べんきょうをする
たくさん泳ぐ たくさんはたらく
うんどうをする
りょ行に行く
4. Říkejte, co právě teď děláte:
ラジオを聞く、ピアノをひく、うたをうたう、日本語で話す、テレビを見る、
しゃしんをとる、川で泳ぐ、ボールであそぶ、本を読む、バスを待つ
中国語をべんきょうする、手がみを書く、ビールを飲む、チェコ語を教える
5. Překládejte rychle.
1）マッチをください。
2）でん話をかしてください。
3）それを見せてください。
4）手がみを書いてください。
5）おきゃくさんをつれて来てください。
6）えきの前で待っていてください。
7）でん話番号を教えてください。
8）このことばをおぼえてください。
9）くすりを飲んでください。
10）えい語の本を買ってください。
11）お金を持って来てください。
12）かさを持って行ってください。
13）ち下てつにのって帰ってください。
14）タクシーをよんでください。
15）タバコをすわないでください。
16）日本語で話してください。
17）この本を持っていてください。
18）この川で泳がないでください。
19）教しつでおさけを飲まないでください。
6. Odpovězte.
1）あなたは何時におきて、何時にうちをでますか。
2）学校は何時にはじまって、何時におわりますか。
3）朝おきて何をしますか。
4）デパートへ行って何を買いますか。
5）タクシーにのってどこへ行きましたか。
6）学校にはあるいて来ますか、バスにのって来ますか。
7. Přeložte.
1）ちちは雨がふっても、毎日かならずさんぽします。
2）明日は、はれてもはれなくても、えん足に行きます。
3）あの人はこたえがわかっていてもこたえません。
4）今日は学校に行ってもだれもいません。
5）私はおさけをたくさん飲んでもよいません。
8. Přeložte.
Tohle je školní knihovna. Ajumi si přišla vypůjčit knihy.
A: Promiňte, kde jsou učebnice matematiky? Ukažte mi je, prosím.
B: Podívejte se na horní polici.
A: Dobře, děkuji. Půjčte mi, prosím, tuhle učebnici.
B: Ano, posaďte se na židli a chvíli počkejte. Sem napište své jméno.
A: Kam jej mám napsat? Řekněte mi to ještě jednou, prosím.
B: Nahoru napište své jméno a dolů napište název knihy a číslo. Sem nic nepište.
A: Stačí to takhle?
B: Ukažte mi to! Ano, takto to stačí. Vraťte tu knihu za tři týdny. Nikomu ji nepůjčujte!
A neušpiňte ji!
Ajumi si půjčila učebnici a vrátila se domů.
IV. Doplňující poznámky
VAZBA V-TE KARA
(po tom, když)
Tato vazba se používá k vyjádření následnosti dějů: poté, co proběhne děj věty první,
proběhne děj věty druhé. Ve srovnání se spojením vět pomocí přechodníku je v tomto případě
následnost vyjádřena explicitněji.
Gohan o tabete kara gakkó ni ikimašita.
Uči ni kaette kara haha ni denwa šimašita.
Najedl se a šel do školy.
Když jsem se vrátil domů, zavolal jsem
mamince.
Pokud hlavní věta nevyjadřuje explicitně vůli mluvčího (např. rozkaz, výzvu, apod.), lze partikuli
kara vypustit, aniž by se význam souvětí změnil.
VAZBA 2. SL. Z. + NI IKU
(jít + sloveso)
Tato vazba odpovídá české vazbě jít něco udělat.
Mi ni iku
Ohirugohan o tabe ni ikimasu.
Kucu o kai ni ikimasu.
Bíru o nomi ni ikimasen ka.
Wasuremono o tori ni kjóšicu ni modorimašita.
Jít se podívat.
Jdu na oběd.
Jdu si koupit boty
Nechcete jít na pivo?
Vrátil se do třídy pro zapomenutou věc.
Jak je vidět na posledním příkladu, vedle nejčastěji užívaného slovesa iku se v této vazbě mohou
uplatnit i některá další slovesa pohybu – kuru (přijít), modoru (vrátit se), kaeru (vrátit se domů),
hairu (vstoupit) nebo deru (vyjít, odejít).
Pokud chceme vyjádřit, že jdeme něco udělat a hned se zase vrátíme, např. že jdeme pro něco,
preferujeme vazbu V-te kuru (podrobněji viz L18).
Oča o irete kimasu.
Pan o katte kuru.
Itte kimasu!
Jdu uvařit čaj. (Jen uvařím čaj a jsem zpátky.)
Skočím pro chleba.
pozdrav při loučení (viz K2)
K7
「きのうのパーティーでヤンデラさんはずっと
おどっていました。」
I. Procvičení gramatiky
1. Reagujte.
・手を上げてください。
・目をとじてください。
・ボールペンをつくえにおいてください。
・立ってください。
・「DNES」を日本語にやくしてください。
・じ分のな前をいってください。
・ホワイトボードにじ分のな前を書いてください。
・まどをあけてください。
・まどをしめてください。
・口を大きくあけてください。
・ノートを見せてください。
2. Utvořte dvojice. Jeden z dvojice řekne, co daná osoba dělá a druhý najde danou osobu na
nižším obrázku a poznamená si její jméno. Prostřídejte se.
3. Utvořte dvojice. Podívejte se na různé situace na obrázcích a tvořte k dané dvojici situací
rozkaz. Vystřídejte se.
II. Frazeologie
 O NĚCO ŽÁDÁME
ちょっとおねがいがあるのですが。 Měl bych k vám prosbu.
よろしくおねがいします。
Prosím, buďte tak laskav.
おてすうをおかけしますが、よろしくおねがいします。
Mrzí mě, že vám přidělávám práci, ale buďte prosím tak laskav / moc vás prosím.
 SOUHLASÍME S TÍM, CO PARTNER ŘÍKÁ
いいですね。
To je dobré. / To si mi líbí.
さんせいです。
Souhlasím.
そのとおりです。
Je to tak, jak říkáte.
 NESOUHLASÍME S TÍM, CO PARTNER ŘÍKÁ
それはどうでしょう（か）。
To se mi nějak nezdá. / Těžko říct.
それはちょっとむりでしょう。
To nejspíš nepůjde.
ざんねんですが、どういいたしかねます。 Je mi líto, ale nemohu souhlasit. (formální)
 MUSÍME NĚJAKOU ŽÁDOST ODMÍTNOUT
一おうやってはみますが……
Samozřejmě to provedu (ale úspěch nezaručuji).
できるだけのことは（いた）しますが…… Udělám, co budu moci, ale…
あいにくつごうがつきませんので……
Momentálně mi to bohužel příliš nevyhovuje...
Pozn. Je dobré mít na paměti, že nesouhlas se v japonštině vyjadřuje velice opatrně, vždy volíme
mírnou formu. To platí i pro odmítnutí.
III. ロールプレイ
1. HRA 「私は誰でしょう」 Napište jména známé osoby na lísteček a předejte ho svému
kolegovi. Kolega se na jméno osoby nepodívá a přichytí si lísteček na čelo. Pokládáním
základních otázek, na které mu ostatní odpovídají pouze ano, nebo ne, se pokusí odhalit, kým je.
Snažte se na lísteček napsat takovou osobnost, kterou nebude těžké uhodnout.
Př. otázek: 女の人ですか。男の人ですか。大人ですか。子どもですか。チェコ人ですか。か
しゅですか。
Odpovědi: はい、そうです。／いいえ、そうではありません。
2. Písemně si nachystejte vyprávění o své rodině, které na příštím vyučování přednesete svým
kolegům. Své vyprávění můžete doplnit rodinnou fotografií. Sdělte o jednotlivých členech své
rodiny například následující informace: kdo je kdo, kolik má let, co má rád, co mu jde, co dělá,
kde pracuje/co studuje atp.
Nové výrazy
ア行
（アイス）スケート
アイスホッケー
あげる
あげる
あめがふる
あむ
えきいん
おかねもち
おくる
おたく
おとしより
おとな
おどる
おちゃをいれる
おべんとう
おみやげ
上げる
雨がふる
お金持ち
お年より
大人
お茶をいれる
bruslení na ledě
lední hokej
zvednout
dát
pršet
plést
železničář
boháč
poslat
u vás doma, váš domov
senior
dospělý člověk
tancovat
uvařit čaj
svačina
dárek z cest (pro někoho),
suvenýr
カ行
かす
カードゲームをする
かならず
かめ
かんごし
キスをする
ぎんこういん
くすり
くすりをのむ
くも
くろパン
けさ
ゲームをする
こいぬ
ごがくがっこう
こたえ
これでいいです。
これでけっこうです。
コンサート
ぎん行いん
くすりを飲む
今朝
小いぬ
語学学校
půjčit (někomu)
hrát karty
určitě
želva
zdravotní sestra, zdravotník
políbit
zaměstnanec banky
léky
užívat léky
mrak
černý chleba
dnes ráno
hrát hry
štěně
jazyková škola
odpověď
To je dobré.
To stačí.
koncert
サ行
さがす
じしょをひく
じぶんの
しめる
じ書をひく
じ分の
hledat
hledat ve slovníku
svůj, vlastní
zavřít
しゃしんをとる
すうねんまえ
ずっと
スーパー
数年前
fotografovat
před několika lety
stále, velmi
supermarket
タ行
だいとうりょう
ちかてつ
つかれる
つとめる
つれる
テレビばんぐみ
でんきをつける
とじる
とまる
とめる
大とうりょう
ち下てつ
テレビ番組
泊まる
prezident
metro
unavit se
být zaměstnán, pracovat
vzít (někoho) s sebou
televizní pořad
rozsvítit světlo
zavřít
přenocovat, přespat
zastavit
ナ行
にもつ
zavazadlo
ハ行
バスケットボール
はなたば
ハムスター
バレー
バレーボール
はれる
パンや
ふくろ
フランスパン
ペットをかう
ボール
花たば
パン屋
basketbal
kytice
křeček
balet
volejbal
vyjasnit se, vyčasit se
pekařství
pytel, sáček
francouzský chleba
chovat domácího mazlíčka
balón
マ行
マッチ
みせる
むすこ（さん）
もどる
見せる
むす子（さん）
sirky
ukázat
syn
vrátit se
ヤ行
やきゅう
やくす
ゆうべ
ゆうがた
夕べ
夕方
baseball
překládat, přeložit
večer, včerejší večer
podvečer
ワ行
わすれもの
zapomenutá věc
8
I.
Srovnávání
Syntaktické vzorce a gramatika
SROVNÁVÁNÍ DVOU OBJEKTŮ
S1 wa S2 jori A-i/A/V
Ken wa Šóta jori wakai.
Ken wa Šóta jori joku hataraku.
S1 je Adj. (2.st.) než S2
Ken je mladší než Šóta.
Ken pracuje pilněji než Šóta.
S1 no hó ga (S2 jori) A-i/A/V
Ken no hó ga Šóta jori wakai.
Ken no hó ga wakai.
S1 je Adj. (2.st.) (než S2)
Ken je mladší než Šóta.
Ken je mladší.
S1 to S2 to dočira (no hó) ga A-i/A/V ka
Ken to Šóta to dočira ga wakai desu ka.
Který je Adj. (2.st.) – A nebo B?
Kdo je mladší, Ken nebo Šóta?
Ke srovnávání míry vlastností nebo intenzity činností slouží v japonštině srovnávací partikule jori
(než) a pomocné jméno hó, které se obvykle pojí s partikulí ga. Partikule jori se připojuje přímo ke
jménu nebo ke slovesu v důvěrném tvaru, zatímco hó se coby jméno logicky váže k jinému jménu
prostřednictvím partikule no (ke slovesu bez no). Partikule jori se připojuje ke členu, se kterým
srovnáváme. Míru zdůraznění určuje pořadí jednotlivých členů.
Srovnej:
Šóta jori Ken no hó ga wakai.
Ken wa Šóta jori wakai.
Ken no hó ga Šóta jori wakai.
Ken no hó ga wakai.
V otázce používáme tázací zájmeno dočira (hov. dočči):
A: Baré to basuketto to dočira ga omoširoi
desu ka.
B: Baré no hó ga omoširoi desu. (Baré desu.)
Který sport je zajímavější – volejbal nebo
basketbal?
Zajímavější je volejbal.
Pokud nelze odpovědět ve prospěch jednoho či druhého srovnávaného objektu, můžeme v odpovědi
použít výrazy jako dočira mo, rjóhó (oba), onadži gurai (zhruba stejně):
A: Baré to basuketto to dočira ga omoširoi desu ka.
B: Dočira mo omoširoi desu.
Oba jsou zajímavé.
Pozoruj možné variace partikulí v otázce:
Ringo to banana to dočira ga suki desu ka.
Ósaka to Puraha to de wa dočira ga ókii desu ka.
Makku to Kentakkí de wa dočči ga suki?
Koko kara wa Šindžuku eki to Jojogi eki no dočira ga čikai desu ka.
SROVNÁVÁNÍ TŘÍ A VÍCE OBJEKTŮ
S wa (M no naka de) mottomoičiban Ai/A/V
Ken wa kjódai no naka de ičiban wakai.
S je nej-Adj. (mezi M)
S1 to S2 to S3 (no naka) de dorenanidare
doko ga ičiban A-i/A/V ka
Šóta to Ken to Ajumi no naka de dare ga
ičiban wakai desu ka.
Kdoco je nej-Adj. z …?
Ken je nejmladší ze sourozenců.
Kdo je nejmladší, Šóta, Ken nebo Ajumi?
Srovnej:
Baré to basuketto to DOČIRA ga omoširoi desu ka.
Baré to basuketto to tenisu to DORE ga ičiban omoširoi desu ka.
Podobně jako v případě, kdy srovnáváme dva objekty, i zde můžeme v otázce volit z různých
možností kombinací partikulí: to – to – to, to – to – (to) de (wa), (to – to) – no naka de. Dále podle
povahy srovnávaných objektů volíme mezi dore (který z konkrétního výčtu), nani (co z určité skupiny),
dare (kdo), doko (kde, které místo):
Ringo to banana to mikan (to) de wa DORE ga ičiban
suki desu ka.
Kudamono no naka de NANI ga ičiban suki desu ka.
Ósaka to Kjóto to Kóbe no naka de DOKO ga ičiban
šizuka desu ka.
Gakusei no naka de DARE ga ičiban wakai desu ka.
Co máš nejraději – jablko, banán
nebo mandarinku?
Které ovoce máš nejraději?
Které město je nejklidnější – Ósaka,
Kjóto nebo Kóbe?
Který ze studentů je nejmladší?
Pozoruj:
Kareru daigaku wa Čeko de ičiban furui daigaku desu.
Univerzita Karlova je nejstarší univerzitou v ČR.
Paracukí daigaku wa Čeko de nibanme ni furui daigaku desu.
Univerzita Palackého je druhou nejstarší univerzitou v ČR.
Význam nej můžeme vyjádřit i jinými způsoby než výrazy ičiban či mottomo, např. pomocí výrazů
dare jori mo (víc než kdokoli jiný), nani jori mo (víc než cokoli jiného) apod.:
Kare wa dare jori mo nihon no koto o joku šitte imasu.
On ví o Japonsku víc než kdokoliv jiný.
DALŠÍ VAZBY POUŽÍVANÉ PŘI SROVNÁVÁNÍ
S1 wa S2 to onadži da.
Kono bin wa ano bin to onadži desu.
S1 je stejné jako S2
Tahle láhev je stejná jako tamta.
S1 wa S2 hodo Adj.-zápor
Kono ki wa ano ki hodo takakunai.
S1 není tak Adj. jako S2
Tento strom není tak vysoký jako tamten.
S wa motto Adj.
Ken wa motto wakai.
S je (ještě) Adj. (2.st.)
Ken je ještě mladší.
jori mó sukoši Adj. S
Jori takai pen…
Mó sukoši ókii koe de hanašite kudasai.
(trochu) Adj. (2.st.) S
Dražší pero…
Mluvte trošku hlasitěji.
II.
A.
Text
ヤンデラさんとすずきさんと中山さんのかい話
す：日本語と中国語ではどちらがむずかしいですか。
中山：中国語のほうが日本語よりむずかしいです。中国語ははつおんがむずかしくて、それ
に漢字の数も多いからです。
す：ヤンデラさんはどうですか。
ヤ：はつおんは日本語のほうがやさしいです。しかし文法は日本語のほうが中国語よりむ
ずかしいです。すず木さんはどうおもいますか。
す：どちらもむずかしいです。
B.
漢字のほうがひらがなよりむずかしいです。
ぶた肉のほうが牛肉より安いです。
ペンのほうがえんぴつより高いです。
富士山（ふじさん）はエベレストほど高くないです。
かたかなは漢字ほどむずかしくないです。
スポーツではサッカーが一番好きです。
東京（とうきょう）ではこの病院が一番いいです。
C.
車でも電車でも時間はおなじぐらいかかります。
あの山はこの山とおなじぐらい高いです。
私はコーヒーがこう茶ほど好きではありません。
弟は妹ほどべんきょうしません。
ヤンデラさんは日本へのりゅう学を何よりもきぼうしています。
D.
日本で一番高い山は富士山（ふじさん）です。そのつぎは白根北岳（しらねきただけ）です。
日本のみずうみの中では、琵琶湖（びわこ）が一番広いです。二番目の霞ヶ浦（かすみがう
ら）は三番目のサロマ湖（さろまこ）とだいたいおなじぐらいの広さです。
信濃川（しなのがわ）のほうが利根川（とねがわ）より長くて日本では一番長い川です。
III.
Cvičení
1. S použitím následujících údajů tvořte srovnávací otázky a odpovídejte:
日本のしま
日本の山
本州（ほんしゅう）
227 414 km2
富士山（ふじさん）
3 776 m
北海道（ほっかいどう） 78 073 km2
白根北岳（しらねきただけ）3 192 m
九州（きゅうしゅう）
36 554 km2
奥穂高岳（おくほたかだけ）3 190 m
四国（しこく）
18 256 km2
槍ヶ岳（やりがたけ）
日本の川
3 180 m
日本のみずうみ
信濃川（しなのがわ）
367 km
琵琶湖（びわこ）
673,8 km2
利根川（とねがわ）
322 km
霞ヶ浦（かすみがうら）
167,7 km2
石狩川（いしかりがわ）
268 km
サロマ湖（さろまこ）
151,7 km2
天塩川（てしおがわ）
256 km
猪苗代湖（いなわしろこ） 103,9 km2
大都市（だいとし）の人口（2010 年）
ＪＲのえき（一日につかう人の数）
東京（とうきょう） 895 万人
新宿（しんじゅく）
652 643 人
横浜（よこはま）
369 万人
池袋（いけぶくろ）
446 537 人
大阪（おおさか）
267 万人
東京（とうきょう）
379 622 人
名古屋（なごや）
226 万人
渋谷（しぶや）
326 615 人
札幌（さっぽろ）
191 万人
大阪（おおさか）
318 710 人
神戸（こうべ）
154 万人
京都（きょうと）
147 万人
福岡（ふくおか）
146 万人
川崎（かわさき）
143 万人
広島（ひろしま）
117 万人
さいたま
122 万人
Odpovězte na následující otázky a dále porovnávejte sami:
1) 神戸（こうべ）はどのまちより大きいですか。
2) 横浜（よこはま）より大きいまちはどこですか。
3) 一番広いみずうみはどのみずうみですか。
4) どの山が白根北岳（しらねきただけ）とおなじぐらい高いですか。
2. Sestavte věty z následujících slov: použijte srovnání
1) ワイン
2) 今日
3) 日本語
ビール
きのう
おいしい
すずしい
チェコ語
4) このワンピース
5) プラハのふゆ
6) たっきゅう
ドイツ語
どれ
あのワンピース
むずかしい
安い
東京（とうきょう）のふゆ
スキー
さむい
好きです
3. Obměňujte základní věty:
1) 中国語のほうが日本語よりむずかしいです。
ドイツ語 × 英語
やさしい
漢字 × ひらがな むずかしい
テニス × たっきゅう 好きだ
ピアノ × ギター 上手だ
馬 × 牛 はやい
魚 × 肉 好きだ
母 × 父 年上だ
車 × 電車 はやい
2) 富士山（ふじさん）はエベレストほど高くありません。
ぞう × くじら 大きい
カタカナ × 漢字 むずかしい
日本のじどう車 × アメリカのじどう車 高い
私の部屋 × あの人の部屋 広い
私 × 姉 頭がいい
3) スポーツではサッカーが一番好きです。
くだもの りんご
おいしい
どうぶつ くじら
飲みもの ビール
好きだ
日本 やきゅう さかんだ
私の兄弟 兄 せが低い
大きい
ヤンデラさんのうち お父さん やさしい
4. Odpovídejte na otázky:
1) ラジオとテレビとではどちらがねだんが高いですか。
2) あなたの国と日本ではどちらが人口が多いですか。
3) あなたの国ではどんなスポーツが一番さかんですか。
4) このまちではどこの病院が一番いいですか。
5) ボヘミアとモラビアではどちらが広いですか。
6) プラハとブルノでは、どちらがとおいですか。
7) チェコのえいがの中で、どのえいがが一番好きですか。
8) いぬとねこと小鳥の中で、どれが一番好きですか。
9) お米のご飯とパンでは、どちらをよく食べますか。
5. Ptejte se podle vzoru:
漢字のほうがひらがなよりむずかしいです。
→漢字とひらがなとではどちらがむずかしいですか。
1) 魚のほうが牛肉より安いです。
2) りんごのほうがみかんよりおいしいです。
3) はつおんは日本語のほうが中国語よりやさしいです。
4) 文法は日本語より中国語のほうがやさしいです。
5) ビールのほうが水より安いです。
6) 大阪（おおさか）のほうが横浜（よこはま）より人口が少ないです。
6. Odpovězte:
1) オロモウツで一番高いビルはどこにありますか。
2) チェコで一番あつい月は何月ですか。
3) チェコで一番古い大学はどこにありますか。
4) チェコで一番ゆうめいな人はだれですか。
5) プラハで一番ゆうめいなげきじょうはどこですか。
7. Tvořte otázky, odpovídejte na ně písemně:
1) あなた、妹、弟
せが高い
2) 日本語、ドイツ語、英語
やさしい
3) チェコ、スロバキア、日本、中国
大きい
4) タトラ、アルプス、日本アルプス
高い
5) プラハ、ブルノ、オロモウツ
好き
8. Tvořte věty s použitím záporu a hodo. Věty napište:
1) ひ行機
じどう車
2) 今年のなつ
きょ年のなつ
3) 今日のしゅくだい
4) この部屋
5) 私の足
べんり
あつい
きのうのしゅくだい
あの部屋
パベルくんの足
さむい
短い
むずかしい
6) チェコのお米
日本のお米
おいしい
9. Použijte jori pro tvoření vět:
1) 母
みんな
2) 姉
兄
はやく
おきる
せが高い
3) シュニェシュカ
4) 月曜日
富士山（ふじさん）
いつも
5) ヤンデラさん
はやく
英語
6) その学校
べんきょう
7) 父
鳥
馬
8) コーヒー
低い
でかける
フランス語
よくできます
スポーツ
ゆうめいです
好きです
コーラ
よく
飲む
10. Použijte hó pro tvoření vět:
1) あき
はる
好き
2) はたらく
休む
3) おぼえる
わすれる
4) ない
ある
5) 午前中
いそがしい
一回見る
7) そんなことをする
8) バスで行く
はやい
いい
午後
6) 百回聞く
多い
よい
しない
電車で行く
9) つまらない本を読む
12) このゲーム
べんりです
うんどうする
10) 井上（いのうえ）さん
11) 水野（みずの）さん
よい
英語
フランス語
日本
一人でする
よい
アメリカ
みんなでする
上手です
ゆうめいです
おもしろい
11. Přeložte:
1) Brno nemá tolik obyvatel jako Praha.
2) Šinkansen je pomalejší než letadlo.
3) Tokijská věž je vyšší než Eiffelova věž v Paříži.
4) Kdo je z vaší rodiny nejmladší?
5) V Praze není v létě tak teplo jako v Tokiu.
6) Tenhle a tamten stoleček jsou úplně stejné.
7) Pan Jandera studuje lépe než pan Tanaka, ale pan Tanaka mluví lépe anglicky.
K8
I.
「コーヒーとお茶ではどちらが好きですか。」
Procvičení gramatiky
1. Odpovídejte na otázky.
・プラハとオロモウツではどちらが人口が多いですか。
・フィンランドのふゆとチェコのふゆではどちらがさむいですか。
・日本のなつとスロバキアのなつではどちらがあついですか。
・きりんと牛ではどちらがしっぽが長いですか。
・ラーメンとうどんではどちらの方が好きですか。
・電車と車のどちらがはやいですか。
・牛にゅうとジュースとではどちらが好きですか。
・ヨーロッパの中でどの国が一番好きですか。
・チェコりょうりの中で何が一番おすすめですか。
・オロモウツでもっともにんきのカフェはどこですか。
・クラスの中でだれが一番せが高いですか。
2. Porovnejte následující položky v jednotlivých sloupcích z různých hledisek (velikosti, ceny,
oblíbenosti, tvaru atp.).
パリ
メロン
にんじん
サッカー
日本語
ベルリン
りんご
大こん
アイスホッケー
中国語
プラハ
バナナ
なす
やきゅう
英語
3. Podívejte se na obrázek a popište, co na něm vidíte. Porovnejte jednotlivé objekty z hlediska
jejich vlastností (velikosti atp.).
II.
ロールプレイ
1. かいわのれんしゅう Nejprve doplňte otázky v tabulce a vyplňte do tabulky odpověď na
tyto otázky za sebe. Následně utvořte trojice a zeptejte se na tyto otázky svých kolegů. Jejich
odpovědi si také poznamenejte do tabulky.
私
さん
さん
_______と________どちらが________ですか。
_______と________どちらが________ですか。
_______で________が一番__________か。
_______で________が一番__________か。
2. Utvořte dvojice a zjistěte názor svého kolegy ohledně následujících položek.
Př.: しきの中でどのきせつが一番好きですか。
Př.: やさいの中で何がにがてですか。
好き・きらい？
むずかしい・かんたん？ とくい・にがて？
きせつ、くだもの、食べもの、飲みもの、スポーツ、どうぶつ、かじ（そうじ・せんたく・
りょうり）、やさい、学校のかもく、外国語、日本語のはつおん・文法、文学・れきし・数
学・体いく・か学・ぶつり
3. Diskutujte s kolegou na téma „Olomouc vs. mé rodné město“. Sdělte si navzájem, v čem se obě
města liší, které je větší, menší, starší, kde žije více lidí, které máte raději atp.
III.
Frazeologie
 NÁVŠTĚVA
host:
（ちょっと）おじゃまします／しつれいします。
Dovolím si vás vyrušit.
おじゃまいたします／しつれいいたします。
(zdvořilejší)
ちょっとこのへんまで来ましたので。
Šel jsem zrovna okolo…
おいそがしいところをもうしわけございません。
Promiňte, že ruším (, když máte tolik
práce).
hostitel:
ようこそいらっしゃいました。
Vítáme vás!
どうぞおはいりください／お上がりください。
Pojďte dál.
host:
そろそろしつれいします。
Už budu muset jít.
たいへんおじゃま（いた）しました。
Velice jsem vás zdržel.
ごちそうさまでした。
Děkuji za pohoštění, bylo to dobré.
hostitel:
まだよろしいではありませんか。
Vždyť je ještě dost času.
どうぞごゆっくり。
Zůstaňte ještě.
ぜひまたおいでください。
Přijďte zase.
Při vstupu do obchodu:
ごめんください。どなたかいらっしゃいますか。
Dobrý den (při vstupu), je tu někdo?
Pozn. Používá se zejména při vstupu do malých obchůdků, kde často majitel/živnostník i bydlí (v zadní
části domu), abychom ho přivolali.
いらっしゃいませ。
Dobrý den, vítejte. (reakce
prodavače/majitele).
Nové výrazy
ア行
うどん
うるさい
エッフェルとう
おこめ
おすすめ
おなじ
おもう
お米
udon (pšeničné nudle)
hlučný, otravný
Eifellova věž
rýže
doporučení, tip
stejný
myslet si
カ行
かがく
かじ
かなしい
カフェ
かもく
きせつ
ギター
きぼうする
ぎゅうにく
きょうだい
くじら
ごぜんちゅう
ことり
か学
牛肉
兄弟
午前中
小鳥
chemie
domácí práce
smutný, zarmoucený
kavárna
školní předmět
roční období
kytara
přát si, doufat
hovězí maso
sourozenci
velryba
během dopoledne
ptáček
サ行
さかん（な）
しき
しっぽ
しま
しゅくだい
すずしい
せいぶつがく
四き
生ぶつ学
populární, být v oblibě
4 roční období
ocas
ostrov
domácí úkol
chladivý, příjemně studený
biologie
タ行
たいいく
だいとし
ちり
つぎ（の）
できる
としうえ
年上
tělocvik, tělesná výchova
metropole
zeměpis
další
umět, dokázat
starší (věkem)
人き
popularita, oblíbenost
体いく
大とし
ナ行
にんき
ハ行
はつおん
びんぼう（な）
ぶたにく
ぶつり
ぶんがく
ぶた肉
文学
výslovnost
chudý
vepřové maso
fyzika
literatura
マ行
みずうみ
メロン
もっとも
jezero
meloun
nejvíce
ヤ行
být hubený
dobrý
dobře, často
やせている
よい
よく
ラ行
りゅうがく
りゅう学
studium v zahraničí
9
I.
Rozvitý přívlastek, pomocná jména koto/mono/no
Syntaktické vzorce a gramatika
ROZVITÝ PŘÍVLASTEK
S1 ga/no A-i /-kunai, -katta, -kunakatta/ S2
me ga/no aoi kodomo
nedan ga/no takakunai hon
S2, který má/nemá/měl/neměl Adj. S1
dítě s modrýma očima / dítě, které má…
kniha, která není drahá…
S1 ga/no A-na /de wa nai, datta, de wa nakatta/ S2
mizu ga/no kirei na mizuumi
te ga kirei datta onna
S2, který má/nemá/měl/neměl Adj. S1
jezero s čistou vodou
žena, která měla krásné ruce
…V-u /-nai,-ta,-nakatta/ S
basu o matte iru hito
wataši ga sono koto o kiita hito
S, který V …
člověk, který čeká na autobus
člověk, kterého jsem se na to zeptal
Zapojení rozvitého přívlastku do věty
Partikule wa nemůže stát ve vedlejší větě, a proto v rozvitém přívlastku musíme použít partikuli ga.
Pozoruj:
Suzuki san wa šinbun ni kókoku o dašimašita. Pan Suzuki dal do novin inzerát.
→ Jandera san wa Suzuki san ga šinbun ni dašita kókoku o jomimašita ka.
Četl pan Jandera inzerát, který dal pan Suzuki do novin?
NĚKOLIKANÁSOBNÉ PŘÍVLASTKY
kodomo ga asonde iru semai miči
úzká cesta, na které si hrají děti
kesa gakkó ni kita Tókjó no sensei
učitel z Tokia, který dnes přišel do školy
V některých případech lze bez kontextu jen stěží určit, k čemu se část rozvitého přívlastku vztahuje:
wataši ga šitte iru gakkó no sensei
učitel ze školy, kterou znám
wataši ga šitte iru gakkó no sensei
učitel ze školy, kterého znám
tomodači kara moratta ringo no džamu
jablečná marmeláda, kterou jsem dostal od kamaráda
tomodači kara moratta ringo no džamu
marmeláda z jablek, která jsem dostal od kamaráda
Následující spojení jsou dvojznačná jak v japonštině, tak v češtině:
ano gakkó de ošiete iru Jamamoto san no odžisan
1) ano gakkó de ošiete iru Jamamoto san no odžisan
2) ano gakkó de ošiete iru Jamamoto san no odžisan
strýček pana Jamamota, který učí v té škole
(Učí ve škole strýček, nebo pan Jamamoto?)
strýček pana Jamamota, který (pan
Jamamoto) učí v té škole
strýček pana Jamamota, který (strýček) učí
v té škole
78
wataši ga matte ita Inoue san no tomodači
1) wataši ga matte ita Inoue san no tomodači
2) wataši ga matte ita Inoue san no tomodači
přítel pana Inoueho, na kterého jsem čekal
(Čekal jsem na Inoueho, nebo na přítele?)
přítel pana Inoueho, na kterého (pana
Inoueho) jsem čekal
přítel pana Inoueho, na kterého (přítele) jsem
čekal
Jednoznačného vyznění věty lze v mluvené podobě dosáhnout vhodným frázováním a v psané podobě
použitím čárek.
POMOCNÁ JMÉNA KOTO, MONO, NO
Koto referuje k abstraktním věcem, mono ke konkrétním:
Kore wa omoširoi koto da.
To je zajímavá věc (událost, zpráva, téma aj.).
Kore wa omoširoi mono da.
To je zajímavá věc (kniha, cokoli hmotného).
Šúmacu ni kau mono o kjó kimemašita.
Kjó džugjó de naratta koto o uči de
joku fukušú šite kudasai.
Dnes jsem se rozhodl, co koupím o víkendu.
To, co jste se dnes naučili, doma dobře
prostudujte.
Pomocná jména koto a no slouží k nominalizaci slovesné fráze, kterou lze poté jako větný člen
(podmět, předmět) zapojit do větné konstrukce:
Wataši no šumi wa hon o jomu koto desu.
Wataši wa kurašikku ongaku o kiku koto/no to
hon o jomu koto/no ga suki desu.
Mým koníčkem je čtení knih.
Nejraději poslouchám klasickou hudbu
a čtu knihy.
Pomocné jméno koto se používá v řadě idiomatických spojení:
V-u koto ga aru
Kono tokei wa susumu koto ga aru.
občas se stává
Tyhle hodinky se občas předbíhají.
V-ta koto ga aru / arimasu ka
V-ta koto ga nai
Hokkaidó e itta koto ga arimasu ka.
Iie, (itta koto wa) arimasen.
už jsem někdy / už jste někdy?
ještě nikdy …
Už jste byl někdy na Hokkaidu?
Ne, ještě nikdy jsem tam nebyl.
V-u koto ni suru
Mó ičinen nihon ni iru koto ni šimašita.
rozhodnout se
Rozhodl jsem se zůstat v Japonsku ještě rok.
V-u koto ni naru
Mó ičinen nihon ni iru koto ni narimašita.
dopadnout tak, že
Dopadlo to tak, že zůstanu ještě rok
v Japonsku.
V-u koto ga dekiru
Nihon e iku koto ga dekiru.
Kare wa piano o hiku koto ga dekimasen.
moci, umět / nemoci, neumět
Mohu jet do Japonska.
Neumí hrát na klavír.
Pomocné jméno no lze použít k zdůraznění určitého větného členu:
Kare wa kjonen Indo e ikimašita.
→Kjonen Indo e itta no wa kare desu.
→Kare ga Indo e itta no wa kjonen desu.
Vloni jel do Indie.
Do Indie jel vloni on.
Jel do Indie vloni.
Watašitači ga tomatta no wa Ogawa san no
odžisan no uči desu.
To, kde jsme přespali, bylo u strýčka
pana Ogawy.
79
II. Text
A.
カルリークさんはチェコで友達から日本のすばらしさについていろいろ聞いていて、二年
前に日本にはじめて来ました。その時おどろいたのは、どこへ行っても人がたくさんいるこ
とです。今でも朝のバスに乗ることができなくて、タクシーでしごとへ行くこともあります。
タクシーがなかなか来なくて困ったこともあります。
毎年多くの外国人がかんこうやしごとで日本に来ます。その中には日本に数年間たいざい
する人たちもいます。大しかんや日本の会社につとめている人も多いですが、けんきゅうで
日本に来る人々も少なくありません。カルリークさんもりゅう学生として日本に来ました。
今は会社ではたらいています。日本語がまだあまり上手ではないので、どうりょうの日本語
のせつ明が分からないことがあります。
い前カルリークさんは日本語がまったくできませんでした。ですからはじめの半年は外国
人に日本語を教えている東京（とうきょう）の日本語学校で毎日日本語を勉強しました。新
宿（しんじゅく）にあるこの学校で日本語をならう外国人の中には、日本語の文法をぜんぜ
んしらない人たちや、日本で日本語の勉強をはじめる人たちがいるので、この学校で教える
先生はとても大へんです。
III.
Cvičení
1. Přeložte do češtiny
1) 昨日読んだ本はおもしろかった。
2) ねていた妹をおこしました。
3) かぜのつよい日はあまり外に行きません。
4) 田中さんはにわが広い家に住んでいます。
5) 私は母が作るケーキが大好きです。
6) これは本とうに頭の痛いもんだいです。
7) 京都（きょうと）ですごした一週間はたのしかった。
8) まだ漢字の多い本を読んだことがありません。
9) バスをおりたところにポストがあります。
10) まだうごいている電車からおりないでください。
80
11) 勉強があまりいそがしくない日には時々えいがを見に行きます。
12) 昨日は日本語学校のおなじクラスで日本語を勉強している人たちが小川先生の家にあそ
びに行きました。
2. Doplňujte koto nebo no a příslušné partikule:
1) かさをわすれた __________ だれですか。
2) さいふがおちている __________ 見つけました。
3) あの人はあるく __________ 好きです。
4) 一番たのしかった __________ 何ですか。
5) それを友達に話す __________ わすれました。
6) 電車が来ている __________ しりませんでした。
3. Tvořte věty:
1) おふろに入る
好きです。
2) 朝はやくさんぽする
けんこうにいいです。
3) 泳ぐ
とくいです。
4) えきで電車をおりる
わすれました。
5) 車をうんてんする
にが手です。
6) じてん車に乗る
きらいです。
4. Ze dvou vět nebo sousloví sestavujte souvětí:
Vzor: さとうさんは車を買いました。その車はニッサンです。
→さとうさんの／が買った車はニッサンです。
1) あの人はやくそくをしました。
そのやくそくをかならずまもります。
2) そばに人がすわっていました。
その人といろいろ話しました。
3) 私はアパートに住んでいます。
そのアパートから海が見えます。
4) ひ行機に百人乗っていました。
そのひ行機は海におちました。
5) 新聞がそこにおちています。
その新聞をテーブルの上においてください。
6) 私は新宿（しんじゅく）に住んでいます。
とてもにぎやかなところです。
7) その本のカバーはあおいです。
その本を見せてください。
8) 私は日本語が下手です。
何も分かりませんでした。
9) 今朝まちで女の子に会いました。
目がきれいでした。
10) 森さんでも分かりませんでした。
森さんは先生です。
81
5. Spojujte do souvětí pomocí pomocného jména koto nebo no:
Vzor: 来週しけんがあります。私はそれをしりませんでした。
→私は来週しけんがあることをしりませんでした。
1) 昨日じしんがありました。
私はそれを新聞でしりました。
2) 今度京都（きょうと）で大きなてんらん会があります。それをしっていますか。
3) 来月からタバコのねだんが上がります。 それは本とうですか。
4) 今日はじゅぎょうがありません。
私はそれを学校に来てからしりました。
5) 昨日電車がおくれた。
私はそれをラジオのニュースでしった。
6. Zdůrazněte podtržený větný člen:
Vzor: 昨日そこへ行きました。→そこへ行ったのは昨日です。
1) 今朝 6 時におきました。
2) 一年前に日本に来ました。
3) そのしつもんに先生がこたえました。
4) 私の友達がこの本を書きました。
5) 私がそれをこわしました。
6) おじいさんは北海道に住んでいます。
7) 毎日さんぽすることが大切です。
8) 何が一番ほしいですか。
9) 今度から田中先生が私たちを教えます。
10) 私はパラツキー大学にかよっています。
7. Přepište následující věty za použití vazby suru koto ga aru:
1) 今でも時々その人をおもいだします。
2) 今でも時々ふるさとのゆめを見ます。
3) 今でも時々友達から手がみが来ます。
4) 今でも時々友達に電話をかけます。
5) 今でも時々しゅくだいをわすれます。
8. Ptejte se a odpovídejte s použitím vazby šita koto ga aru:
1) 日本の家ていをほうもんする
一度も
2) 会ぎにおくれる
一度だけ
82
3) ひ行機に乗る
一度も
4) 着物を着る
何度も
5) 北海道へ行く
一回も
6) 日本人に会う
二度だけ
7) 日本のサラリーマンと話す
三度ほど
9. Vyjádřete v českém překladu rozdíl mezi větami:
1) 毎朝日本語を勉強することにしました。
毎朝日本語を勉強することになりました。
2) 来月国に帰ることにしました。
来月国に帰ることになりました。
3) お酒を飲まないことにしました。
お酒を飲まないことになりました。
4) タバコをすわないことにしました。
タバコをすわないことになりました。
5) 彼女と会わないことにしました。
彼女と会わないことになりました。
10. Odpovězte pomocí vazby suru koto ga dekiru, suru koto/no ga suki desu:
1) ご家ぞくはみんな日本語ができますか。
2) お友達はみんなゴルフが好きですか。
3) 買い物が上手ですか。
4) 一番とくいなりょうりは何ですか。
5) タイプをうつことができますか。
6) 漢字を書くことができますか。
7) コンピューターをつかっていますか。
11. Přeložte :
1) Ta kniha, kterou jsem včera koupil, je dárek pro bratra.
2) Na Karlově univerzitě, která je velmi starobylá, studuje mnoho zahraničních studentů.
3) Starší sestra, která často chodí do knihovny, je středoškolská učitelka.
4) Včera jsem se koupal v bazénu, kde byla velmi čistá voda.
5) Nemám rád lidi, kteří nemají rádi hudbu.
83
6) Viděl jsem, jak pan Tanaka vstupuje do učebny.
7) Čekám na jeho příchod.
8) Zapomněl jsem zavřít dveře.
9) Rozhodl jsem se studovat čínštinu.
10) Rád se ráno procházím tichým parkem.
12. Přepište za použití znaků a kany:
1) きのう かった パンを きょう たべました。
2) にほんから かえってきた ひに ともだちの てがみが きました。
3) まえの ちゅうしゃじょうに ある くるまを つかってください。
4) ともだちから きた てがみに きれいな きってが はって ありました。
5) はつおんが にがてな ひとは まいにち てーぷを きいてください。
6) これは ほんとうに あたまの いたい もんだいです。
7) うちのこは ほんとうに こまった こです。
8) ちぇこに かけた でんわの りょうきんは とても たかかった。
13. Pozor na nepravá přídavná jména v konstrukcích s no. Přeložte a vytvořte podobné věty:
1) その人がゆうめいなのをしりませんでした。
2) その人がまじめなのはよく分かりました。
3) あの人が学しゃなのはすぐ分かりました。
84
K9
I.
「日本のドラマを見るのが好きです。」
Procvičení gramatiky
1. Celou větou odpovídejte na otázky.
・昨日、晩ご飯に食べたものを教えてください。
・中国語を話すことができますか。
・やきゅうのしあいを見たことがありますか。
・毎日トラムで学校にかよっている学生はいますか。
・日本に行ったことがありますか。
・モラヴァ川で泳いだことがありますか。
・車をうんてんすることができます
か。
・外国語で電話することが好きですか。
・いかを食べたことがありますか。
・レストランでバイトをしたことがありますか。
・うたをうたうのがとくいですか。
・着物を着たことがありますか。
・ゆうめい人に会ったことがあります
か。
・おやにないしょでしたことがありますか。
・きょ年のなつ休みにりょ行したところを教えてください。
・りょうりするのはにが手ですか。
・泳ぐことができますか。
・今一番たのしみにしていることは何
ですか。
・アフリカに行ったことがありますか。
2. Ve dvojicích se ptejte a podle obrázku odpovídejte, jaké mají osoby koníčky.
Př.: ヤン：しゅみは何ですか。
エヴァ：えいがを見ることです。
ヤン：どんなえいがを見ますか。
エヴァ：チェコのえいがをよく見ます。
ヤン：そうですか。
85
3. Utvořte dvojice a podle vzoru se ptejte, kdo je kdo.
Př.: ヤン：あの方はどなたですか。
エヴァ：どの人ですか。
ヤン：パソコンでしごとをしている男せいです。
エヴァ：ああ、さとうさんですよ。
II.
Frazeologie
 PŘÍLEŽITOSTNÁ BLAHOPŘÁNÍ
k novému roku:
・blahopřání k novému roku
明けましておめでとうございます。
Toto přání se objevuje na novoročenkách, ústně se užívá při prvním
setkání v novém roce. Je třeba mít na paměti, že je použitelné jen prvních
pár dnů v lednu.
・poděkování za pomoc/přízeň v minulém roce
昨年中（さくねんちゅう）／旧年中（きゅうねんちゅう）はいろいろとおせわに
なりました。
・prosba o stejnou pomoc/podporu/přízeň jako v minulém roce
本年（ほんねん）／今年もよろしくおねがいします。
・přání, aby měli dobrý nový rok
よいお年を（おむかえください）。
Používá se při posledním setkání ve starém roce.
86
k sňatku:
・ごけっこん、おめでとうございます。
・すえながくおしあわせに。
Všechno nejlepší k Vašemu sňatku.
Buďte spolu dlouho šťastní.
k narozeninám:
・おたん生日、おめでとうございます。
・たん生日、おめでとう。
Všechno nejlepší k narozeninám!
neformální verze
III.
ロールプレイ
1. 会話のれんしゅう Utvořte dvojice a sehrajte scénku rozloučení s kolegy na konci roku a
prvního setkání v novém roce. Nezapomeňte užít potřebné fráze.
2. ゲーム Utvořte dvě skupiny a zahrajte si hru známou jako „kufr“. V rámci skupiny se
vystřídejte. Za každou uhodnutou položku získává tým jeden bod. Vyhrává ten tým, který bude
mít nejvíce bodů.
Tým A:
Tým B:
大学、さいふ、食どう、じてん車、病院、じ書、先生、コップ、ナイフ、日曜日
台どころ、えんぴつ、スーパー、はさみ、バスてい、時けい、いしゃ、
昼休み、病院、かばん
3. Připravte si povídání o sobě a svých blízkých. Řekněte, jaké máte končíky, co rádi děláte, co
umíte atp. Své vyprávění předneste na následující vyučovací hodině, kde si všichni ostatní budou
dělat poznámky, které poté využijí při sepsání krátké eseje o koníčcích svých kolegů.
Př.:
私は本を読むのが好きです。私の母も読書が好きです。い前日本の小せつを読んだことが
あります。むらかみはるきの小せつでした。とてもおもしろかったです。姉はえいがを見る
のが好きです。フランスえいがを一番よく見ます。私はフランスえいがよりアメリカえいが
のほうが好きです。でも姉にはそのことをいっていません。父は車をうんてんするのが大好
きです。毎日うんてんします。三年前、父と車でフランスまで行ったことがあります。とて
もたのしかったです。私も母も車をうんてんすることができません。
87
IV. Nové výrazy
ア行
あがる
あそびにいく
アフリカ
アルバイト（バイト）
いぜん
いちども
うごく
えをかく
おくれる
おこす
おどろく
おふろ
おふろにはいる
おもいだす
おや
上がる
あそびに行く
い前
一度も
zvýšit se, vzrůst
jít na návštěvu, jít se někam
bavit
Afrika
brigáda
dříve
nikdy (v záporné větě)
hýbat se, pohybovat se
kreslit obraz
opozdit se
vzbudit (někoho)
být překvapený, divit se
koupel
vykoupat se (ve vaně)
vzpomenout si
rodiče
カ行
かいぎ
がくしゃ
かてい
カバー
かんこう
きめる
クラッシクおんがく
けんきゅう
けんこう
こうこう
こうこく
コピーする
こまる
こわす
こんど
会ぎ
学しゃ
家てい
高校
困る
今度
schůze, konference
vědec, vzdělanec
domácnost
obal
turismus
rozhodnout se, určit
klasická hudba
výzkum
zdraví
vyšší střední škola
inzerát, reklama
kopírovat
mít potíže
zničit, rozbít
příště, v blízké době
サ行
サラリーマン
しあい
じしん
ジャム
しょるい
（とけいが）すすむ
すばらしさ
せつめいする
（時けいが）すすむ
せつ明する
zaměstnanec firmy (pracující v
kanceláři)
zápas
zemětřesení
marmeláda
dokumenty
předbíhat se (hodiny)
báječnost, senzace
vysvětlit
88
タ行
たいざいする
たいせつ（な）
タイプをうつ
だけ
～ をたのしみにする
だんせい
ちゅうしゃじょう
つよい
（カセット）テープ
てんらんかい
でんわをかける
とうちゃくする
どくしょ
ドラマ
大切（な）
男せい
ちゅう車じょう
てんらん会
電話をかける
とう着する
読書
pobývat
důležitý
psát na stroji
jen, jenom
těšit se na ...
muž
parkoviště
silný
kazeta, nahrávka
výstava
telefonovat, zavolat
dorazit
knihy, četba
televizní seriál
ナ行
nějak (se záporem)
učit se (od někoho)
tajně před ...
なかなか
ならう
～にないしょで
ハ行
はさみ
はじめ（の）
はじめて
はる
ふくしゅうする
ふるさと
ほうもんする
ポスト
ほんとう
ほんとうに
本とう
本とうに
nůžky
počátek (počáteční)
poprvé
nalepit
opakovat si
rodiště
navštívit
poštovní schránka
pravda, skutečnost
opravdu, skutečně
マ行
まったく
まもる
みえる
もんだい
見える
opravdu, zcela, úplně
dodržet, chránit
být vidět (kdo co)
problém, úkol
ヤ行
やくそく
ゆうめいじん
ゆめ
ゆめをみる
ゆうめい人
ゆめを見る
slib
celebrita, známá osobnost
sen
snít
ラ行
89
りゅうがくせい
りょうきん
りゅう学生
りょう金
zahraniční student
poplatek
90