Handout 7 - Jingjixue

3.12.2015
Obsah přednášky
• Data o reálném obchodu
– Gravitační model
– Intra-industry trade (vnitroodvětvová směna)
Mezinárodní obchod
• Alternativní předpoklady
– Rostoucí výnosy z rozsahu
– Nedokonalá konkurence
• Monopolistická konkurence
Lecture 7
Současné (moderní) teorie MO
Nedokonalá konkurence
Krugmanův model
• Kempův model
• Krugmanův model
– Odvození zjednodušené verze
– Krugmanův model a realita
Renata Mudrová
• Dopady evropské integrace
• Fůze a akvizice
• Další vývoj
Tradiční teorie a empirická data
• Tradiční teorie (Ricardo, Heckscher-Ohlin)
– Hledá motivaci k obchodu v rozdílech mezi ekonomikami
• Rozdíly v používaných technologiích nebo ve vybavenosti
výrobními faktory
• Velmi podobné země by měly mít relativně malou motivaci
obchodovat
Proč vůbec potřebujeme další modely?
– Vede k obchodu založenému na specializaci
• Nemělo by se stávat, že země vyváží a současně dováží stejný
typ výrobku
– Možná vysvětlení: velikost zemí
• Empirická data: konflikt s čistou tradiční teorií
– Podobné země spolu ve skutečnosti obchodují (a velmi intenzivně)
– Situace, kdy země vyváží a současně dováží stejné či velmi
podobné komodity, jsou velmi časté
• Např.: ČR a automobily
– Home market effect: existuje vztah mezi velikostí trhu a exporty
Co s tím?
• Potřebujeme:
– Empirické přístupy jak analyzovat rozsah
podobného typu obchodních vztahů
– Teoretické a empirické modely schopné s tímto
typem obchodních vztahů pracovat a vysvětlit jej.
Vývoj teorie mez. obchodu
• Do 70. let 20. století:
–
–
–
–
Neoklasické modely
Dokonalá konkurence
Konstantní výnosy z rozsahu (CRS)
Podstata: obchod založen na rozdílech (v technologiích nebo ve
vybavenosti výrobními faktory)
• Konec 70. a 80. léta – revoluce (new trade theory)
– Modely založené na modelech „industrial organization“ (IO) a teorii her,
ale stále ještě homogenní firmy
– Nedokonalá konkurence
– Rostoucí výnosy z rozsahu
– Častým výsledkem je intra-industry trade
• Po roce 2000 – nová změna („new“ new trade theory)
– Modely s heterogenními firmami
– Melitz (2003) – model, ve kterém se jen vybrané velmi efektivní firmy
pouští do zahraničního obchodu
1
3.12.2015
České vývozy v roce 2012
Čína, 1.1%
Teritoriální struktura obchodu:
gravitační model
USA, 2.2%
Německo,
31.4%
Slovensko,
8.9%
Francie
Velká Británie
, 4.8%
Gravitační vztah
a teritoriální struktura obchodu
• I. Newton:
– Gravitační síla roste s hmotností těles a klesá s jejich
vzájemnou vzdáleností
• Objem vzájemného obchodu
– Roste s velikostí a vyspělostí ekonomik a klesá s jejich
vzdáleností
– Jak chápat vzdálenost?
• Geografická vzdálenost
• Kulturní, jazyková, historická spřízněnost
– Další vlivy:
• Změny obchodní politiky
• Změny kurzu
Mikrozáklady gravitace
• Původně žádné, nyní snad až příliš mnoho…
• Možnosti
– Heckscher-Ohlin
– Modely s rostoucími výnosy z rozsahu
– Ricardovské modely
• Anderson (1979)
– Odvozuje gravitační model z výdajového systému
(expenditure system)
Polsko, 6.1%
Germany
Slovakia
Poland
France
United Kingdom
Austria
Russian Federation
Italy
Netherlands
Belgium
United States of America
Hungary
Spain
Switzerland
Sweden
Romania
Ukraine
Turkey
China (Peoples Republic of)
Denmark
Norway
Israel
Zdroj dat: ČSÚ - STAZO
Metodologie gravitačních modelů
• Stručná historie:
– Původně empirický vztah
• Ravenstein (1885), Isard (1954), Tinbergen & Linneman (1962)
– Od 90. let má již i slušné teoretické základy
• Anderson & van Wincoop (2003) (první pokusy ale již Anderson
(1979))
• Využití:
– Odhad významu existujících překážek zahraničního obchodu
• Obchodní politika, dopravní náklady/kvalita infrastruktury, kurzové
riziko/měnová integrace
– Odhad odchylky skutečně pozorovaného obchodu od
obchodu předpovídaného modelem
Gravitace a obchod
• Tento vztah funguje ze statistického hlediska
velmi dobře
• Problém – není přímo ukotven ve standardní
teorii MO (i když existují modernější modely,
které k podobnému vztahu vedou)
• Co z odhadu gravitačního modelu získáme?
– Odhad jakéhosi průměrného či typické vztahu, což
pak můžeme dále použít k analýze faktorů působících
odchylky od průměru
2
3.12.2015
Vnitroodvětvová směna
Co si tyto země směňují?
• Intra-industry trade (IIT)
• Na rozdíl od tradičního obchod založeného na
specializaci je čím dál tím více obchodu ve
formě směny velmi podobným výrobků
– Tj. nikoliv víno (Portugalsko) za sukno (Británie)
– Ale např. auta (ČR) za auta (Německo)
Typy IIT a diferenciace výrobků
• Horizontální – podobné výrobky ve stejné
kvalitativní a cenové třídě
• Vertikální – podobné výrobky, které se ale liší
kvalitou a cenou
• Příklady?
Empirická analýza vnitro-odvětvové směny
• Grubell & Lloydův index
• Založen na podrobných datech o struktuře
obchodu
• Jednoduchá verze pro 1 sektor:
I = 1−
Xi − Mi
Xi + Mi
• Verze zahrnující podrobnější data o více
n
podsektorech
X ij − M ij
Ii
– Sektor i
– Podsektory j (1 až k)
Problémy Grubel-Lloydových indexů?
• Závisí na agregaci
• Ovliněn existencí přebytků/deficitů obchodní
bilance
• Dvojí kategorizace obchodu s jednou
komoditou?
Řešení: Fontagne & Freudenberg (1997)
∑ (X
n
∑ (X
n
k =1
k =1
IIT
k
IIT
k
)
j =1
n
j =1
ij
+ M ij )
Problémy Grubel-Lloydových indexů?
• Závisí na agregaci
• Ovliněn existencí přebytků/deficitů obchodní
bilance
• Dvojí kategorizace obchodu s jednou
komoditou?
min( X i , M i )
> 10%
max( X i , M i )
+ M kIIT
(
)
+ M kIIT + ∑i =1 X lST + M lST
l
∑
∑ (X
Řešení: Fontagne & Freudenberg (1997)
min( X i , M i )
> 10%
max( X i , M i )
FF =
= 1−
∑ (X
n
)
FF =
∑ (X
n
k =1
k =1
IIT
k
IIT
k
)
+ M kIIT
(
)
+ M kIIT + ∑i =1 X lST + M lST
l
)
3
3.12.2015
Grubel-Lloyd Index
Český obchod s SRN, 2012
ČR – Vliv agregace dat
Celkový výsledek pro HS4 data: 0.59
• Janda a Munich pro český zahraniční obchod v
roce 2000:
Zdroj: Chong Sup Kim presentation
Zdroj: Fontagné, Freudenberg, and Gaulier (2006)
Vnitroodvětvový obchod
• Hraje velmi významnou roli v ZO vyspělých ekonomik
• Možné důvody pro existenci IIT:
– Diferenciace výrobků
– Stupeň agregace a podrobnost definice výrobků ve
statistikách
– Dopravní náklady, role geografických faktorů
– Inovace a dynamické komparativní výhody
– Rozdíly v příjmech a rozdělení příjmu
Rostoucí výnosy z rozsahu a
nedokonalá konkurence
• Empirická analýza (Balassa 1986):
– Rozsah IIT pozitivně koreluje s výškou důchodu na
obyvatele, výškou národního důchodu, otevřeností
ekonomiky a s existencí společné hranice mezi danými
obchodními partnery
– Rozsah IIT negativně koreluje se vzdáleností daných
obchodních partnerů (tj. s dopravními náklady)
4
3.12.2015
Dokonalá vs. nedokonalá konkurence
Typy nedokonalé konkurence
• Strana nabídky:
– Monopol
• Dokonalá konkurence
• Jen 1 nabízející na celém trhu
– Homogenní, zcela identické výrobky
– Dostatečně velké množství hráčů, každý z nichž
věří, že nemůže přímo ovlivnit rovnováhu na trhu
• Nedokonalá konkurence
– Některý ze zmíněných předpokladů neplatí
• Buď se jedná o trh s diferencovanými výrobky
• Nebo na tomto trhu je příliš málo hráčů
– Oligopol
• Několik málo nabízejících, popř. 1 dominantní nabízející
– Monopolistic
Monopolistická
ká konkurence
• Mnoho nabízejících
• Diferencovaný produkt
• Nejbližší dokonalé konkurenci
• Strana poptávky:
– Monopson
• 1 poptávající na celý trh, „monopol na straně poptávky“
– Oligopson atd.
Základní model monopolu
Monopol vs. dokonalá konkurence
Cena,
náklady
• Dokonalá konkurence
– P = MR = MC
– Nulový ekonomický zisk (P = AC)
MC
• Monopol
P
Zisk
– P > MR = MC
– Pozitivní ekonomický zisk, monopolní renta
AC
• Jaké jsou dopady tohoto rozdílu na ‘blahobyt’?
AC
– Monopolní firma vyrábí méně a prodává za vyšší cenu
Poptávka
MR
Q
Výnosy z rozsahu
Produkční funkce & mezní produkt
•
•
Mezní produkt popisuje, jak se celková produkce změní se zvýšení jednoho
vstupu o jednotku (přičemž ostatní vstupy se nemění)
Zákon klesajícího mezního produktu
Celková
produkce
Celkový fyzický produkt (TPP)
∆TPP4
∆TPP3
∆TPP2
∆TPP1
MPP =
∆TPP
∆input
MPP(L ) =
APP =
dTPP(L )
dL
TPP
input
• Zákon klesajících mezních výnosů se týká toho, co se
děje při změně objemu využití jednoho z výrobních
faktorů
• Ale co když měníme využití všech z nich současně?
– Konstantní výnosy z rozsahu (CRS)
• 2x vstupy ⇒ 2x objem produkce
– Klesající výnosy z rozsahu (DRS)
• 2x vstupy ⇒ nový objem produkce ≤ 2x původní úroveň
– Rostoucí výnosy z rozsahu (IRS)
• 2x vstupy ⇒ nový objem produkce ≥ 2x původní úroveň
Mezní fyzický produkt
Vstup
5
3.12.2015
Rostoucí výnosy z rozsahu a průměrné náklady
Celkové náklady a výnosy z rozsahu
TC
TC
Cena,
náklady
TC
AC
Q
Q
C
A
Množství
B
Q
IRS a vznik monopolu
Cena,
náklady
Monopolistická konkurence
• Speciální typ nedokonalé konkurence s mnoha
nabízejícími (výrobci) a volným vstupem do
odvětví
• Každý z výrobců nabízí svoji vlastní verzi
výrobku (služby)
AC
– V krátkém období je jeho pozice podobná
monopolu
– V dlouhém období zde však jsou vždy konkurenti,
kteří vyrábějí podobný výrobek a tlačí ceny dolů –
podobné dokonalé konkurenci
Poptávka
Množství
Monopolistická konkurence – krátké období
Monopolistická konkurence – dlouhé období
Ceny
Náklady
Ceny
náklady
MC
MC
AC
P = AC
P
AC
AC
Individuální poptávka
MR
Individuální poptávka
MR
Q
Q
6
3.12.2015
Porovnání typů konkurence
Dokonalá
konkurence
Monopol
Oligopol
Monopolistická
konkurence
Velmi mnoho
Jeden
Několik
Mnoho
Homogenní
Hom./Difer.
Hom./Difer.
Diferencovaný
Bariéry vstupu
do odvětví
Ne
Velké
Existují
Přímý vliv na
cenu
Ne
Významný
Významný
Omezený
MR = MC
MR = MC
MR = MC
MR = MC
P = MC
P > MC
P > MC
P > MC
Počet firem
Produkt
Podmínka
optima
výrobce
Cena a mezní
náklady
Ne
(Dlouhé období)
Rostoucí výnosy, nedokonalá
konkurence a modely mezinárodního
obchodu
V čem je problém?
• CRS (konstantní výnosy z rozsahu)
– Kompatibilní s dokonalou konkurencí
– Efektivita výroby nezávisí na počtu a velikosti firem (pokud je
zachována dokonalá konkurence)
• IRS – interní
Krugmanův model
– Velikost firmy ovlivňuje efektivitu výroby
– PPF ekonomiky závisí na struktuře ekonomiky (počet firem,
jejich velikost)
– Konflikt s předpokladem dokonalé konkurence, modely nelze tak
elegantně „škálovat“
• IRS – externí
– Efektivita firmy záleží nikoliv na velikosti firmy, ale na velikosti
odvětví
– Jednotlivé firmy samotné mohou stále fungovat s CRS a chovat
se jako v dokonalé konkurenci
Krugmanovy modely
• Monopolistická konkurence (diferencované výrobky)
• Výnosy z rozsahu (interní)
• Články (a modely):
– “Increasing Returns, Monopolistic Competition, and
International Trade,” Journal of International Economics 9
(1979), pp. 469-479.
• Variabilní elasticita poptávky
– “Scale Economies, Product Differentiation, and the Pattern
of Trade,” American Economic Review 70 (1980), pp. 950-959.
• CES preference
• Model s preferencí pro variabilitu, model s “neměnnými firmami”
(žádné dopady obchodu na objem produkce jednotlivých firem)
– “Intraindustry Specialization and the Gains from Trade,”
Journal of Political Economy 91 (1981).
• “Závislost obchodu na podobnosti“
Jednoduchý “Krugmanův” model
• Základní rys:
– Monopolistická konkurence
• Konkrétní předpoklady týkající se konkurence
– Mnoho firem
– Snadný vstup do odvětví a odchod z něj
• Nulový ekonomický zisk v dlouhém období
– Diferencované výrobky (horizontální diferenciace)
– Každá z firem pokládá cenu svých konkurentů za
danou
– Firmy jsou homogenní/symetrické (identická
poptávka a nákladové funkce)
7
3.12.2015
Krugmanův model – jednoduchá verze
CC: Průměrné náklady a počet firem
• Výnosy z rozsahu (interní)
Li = α + β ⋅ Qi
Ci = F + c ⋅ Qi
• Každá z firem se setkává
1

Q = S ⋅  − b ⋅ (P − P )
s touto poptávkou:
n

• CC – vztah mezi počtem firem na trhu (n) a
průměrnými náklady typické firmy
– Pokud všechny firmy účtují stejnou cenu:
– Pak:
AC =
• Podrobnosti o této formě poptávky: Salop (1979)
• Spotřebitelé mají rozdílné preference
• Firmy nabízejí variety šité na míru jednotlivým
segmentům trhu
PP: Množství firem a cena
F
F
+ c = n⋅ + c
Q
S
PP: Množství firem a cena
• Poptávku můžeme přepsat takto:
• Chová-li se firma optimálně: MR = MC
• Přičemž:
∂C
=c
∂Q
∂ (P ⋅ Q ) ∂P
1
1
MR =
=
⋅Q + P =
⋅Q + P =
⋅Q + P
∂
Q
∂Q
∂Q
− S ⋅b
∂P
MC =
MR = MC ⇒ P −
S
n
– CC:
CC: AC jsou rostoucí funkcí n
• “Pomocný” předpoklad: celková poptávka na
trhu nezávisí na průměrné ceně
S

Q =  + S ⋅b⋅ P  − S ⋅b⋅ P
n

Q=
• Dosadíme Q = S/n:
• PP:
P =c+
P = c+
Q
1
=c+
S ⋅b
b⋅n
1
b⋅n
• Cena je klesající funkcí n
• Logika
– Vyšší n znamená vyšší konkurenci (a nižší cenu)
Q
=c
S ⋅b
Trh s monopolistickou konkurencí - rovnováha
Tržní rovnováha
• Rovnováha:
P
AC
– Dlouhodobá rovnováha implikuje nulový
ekonomický zisk, tj. AC = P
– Graficky: rovnováha = průsečík CC a PP
CC : AC = n ⋅
F
+c
S
PP : P = c +
1
b⋅n
P = AC
PP
CC
n
Počet firem a variet výrobku
Počet firem (n)
8
3.12.2015
Co se stane, pokud se trh rozšíří?
Rovnováha: matematické řešení
• Rovnováha:
P
AC
– Dlouhodobá rovnováha implikuje nulový
ekonomický zisk, tj. AC = P
F
1
+c = P =c+
S
b⋅n
F
1
n⋅ + c = c +
S
b⋅n
CC : AC = n ⋅
F
+c
S
PP : P = c +
1
b⋅n
AC = n ⋅
P = AC
P’
CC
PP
CC’
S
n=
b⋅ F
n
• Závislost počtu firem na velikosti trhu:
0<
Počet firem (n)
Počátek volného obchodu dvou zemí
jako rozšíření trhu?
Komparativní statika
∂n
1
=
⋅
∂S 2 ⋅ b ⋅ F
n'
1
1
=
2
⋅
b
⋅
F ⋅n
S
b⋅F
∂n
<1
∂S
Výsledný společný trh
P
AC
CC : AC = n ⋅
F
+c
S
PP : P = c +
1
b⋅n
Co se stane při rozšíření?
• Klesnou ceny
• Na trhu se udrží více firem, než bylo dříve na
každém z obou trhů samostatně (ale méně, než
by odpovídalo prostému součtu původních počtů
firem)
– V důsledku toho:
8
• Na trhu je větší konkurence
• Každá z přeživších firem je větší než bývala
PP
CC
• Co nevíme?
– Které z firem rozšíření přežijí
10
n
9
3.12.2015
Vývoj počtu firem při rozšíření:
P
AC
Welfare analýza
• Dopad rozšíření trhu na spotřebitele
CC
– Nižší ceny
– Větší množství variet výrobku = větší výběr
CC’
• Závěr: obchod by měl mít pozitivní dopad na
spotřebitele
• Zajímavá okolnost: relativní přínos pro
spotřebitele bude tím menší, čím byl původní
trh větší
P
P’
P’’
PP
n
n'
n‘’
Počet firem (n)
Dopad omezení konkurence formou kartelů:
Možné reakce státu/firem
• Domácí vláda:
– Může se snažit pomoci domácím firmám přežít (např.
pomocí dotací)
P
AC
CC
• Firmy
CC’
– Mohou anticipovat zintenzivnění konkurence a připravit
se na něj:
• Fůze a akvizice
• Tvorba kartelů
• Závěr:
P
P’
P’’
– Pokud mají být realizovány všechny možné pozitivní
přínosy rozšíření trhu, je nutné přijmout pravidla týkající
se:
• Regulace státní pomoci firmám (stejné podmínky pro všechny)
• Politika na ochranu hospodářské soutěže
Krugmanův model: závěry
• Pro:
• Vnitroodvětvový obchod!
• Interakce mezi počtem firem (a výběrem) a velikostí trhu
• Zajímavé závěry pro analýzu integračních procesů
• Proti:
• Předpokládá monopolistickou konkurenci, mnoho sektorů
má však spíše oligopolní strukturu
• V této verzi jsme se zabývali jen jedním sektorem, tradiční
přístupy vždy popisovaly celkový zahraniční obchod
analyzované ekonomiky
• Nejistota ohledně selekce firem, které přežijí!
PP
n
n'
n‘’
Počet firem (n)
Evropská integrace a Krugmanův model
• Instituce ES/EU počítali s pozitivním dopadem
prohlubování integrace na konkurenci a ceny
– Např. predikce dopadu SEA: Cecchini Report (1988)
• EU klade velký důraz na pravidla státní pomoci
firmám a na ochranu hospodářské soutěže
– Sledování fůzí, zákaz tvorby kartelů a cenových
dohod
• V průběhu prohlubování evropské integrace se
skutečně zvýšil výskyt fůzí a akvizic
10
3.12.2015
Další směr vývoje?
• Krugman, Fujita, Venables – přispěli ke vzniku
moderní ekonomické geografie
– NEG (New Economic Geography) modely
• Podobné předpoklady (nedokonalá konkurence), ale jiný
předmět zájmu:
– Rozmístění výroby v prostoru
• Hlavní směr vývoje teorie MO: modely s
heterogenními firmami (Melitz) a inovacemi
Reference
• Brakman et al. (2006): Cross-Border Mergers &
Acquisitions: The Facts as a Guide for
International Economics
• Fontagné, Freudenberg, and Gaulier (2006): A
Systematic Decomposition of World Trade into
Horizontal and Vertical IIT. Review of World
Economics, 2006, Vol 142 (3)
• Feenstra: Advanced International Trade
• Krugman & Obstfeld: International Economics
• Appleyard & Field: International Economics
Děkuji za pozornost
11