Zákony a jejich dopad na obyčejného člověka Elton W. Fay, J.D.

Zákony a jejich dopad na oby ejného lov ka
Elton W. Fay, J.D.
Praha, eská Republika 3. íjna, 2006
Od po átku lidského života na této planet byla pot eba po ádku v lidských spole enstvích nezbytným
komponentem úsp chu dané komunity. Udržování po ádku ve velkých skupinách lidí zahrnovalo
zavád ní pravidel nebo zákon k ízení inností komunity. Zda zákony pochází od lov ka nebo od
Boha je otázka ,o které lidé debatovali od po átku lidské historie. P ijetí a implementace zákon
odrážely hodnoty a p esv d ení spole nosti. Rámec zákon , jejich aplikace a vykonávání
spravedlnosti má p ímý vztah k úsp chu nebo neúsp chu skupiny lidí nazývané zde spole ností i
kulturou.
Mnoho z t ch ranných právních zákoník se vyvinulo ve starobylých kulturách v Mezopotámii.
Následující jsou p íklady n kterých známn jších zákoník :
1.
2.
3.
4.
Sumerské zákony Ur-Nammu (zakladatel/vládce t etí dynastie z 21. století p ed Kristem).1
Hurrinan v zákon v Nuzi (polovina druhého tisíciletí p ed Kristem)2
Chamurapiho zákoník z Babylonie (po átek 18. století p ed Kristem)3
Mojžíš v zákon4
Chamurapiho zákoník napsaný šestým králem první dynastie Babylónu je možná nejznámn jší
starobylý Mezopotámský zákoník, a koli není obecn p ijímán jako p vodní zdroj zákon , ale spíše
jako kompilace r zných vzor zákon z rann jší mezopotámských kultur. Zákoník nep edepisoval
zákony pro každý den, ale byl ve své povaze spíš obecný, široký rámec pro zp sob života lidí
v Babylonu žitý pod vládou Chamurapiho.5 Mojžíš v zákon obsahuje jedine ný požadavek
pocházející od Stvo itele celého vesmíru. Mnoho zákoník se odkazuje k boh m, ale židovský
zákoník tvrdí, že je od jediného pravého Boha/Stvo itele vesmíru. A koli Mojžíš v zákon pocházel od
Boha, izraelský lid se rozhodl ignorovat svého Boha i když byl zákon dán Mojžíšovi na ho e Sinaj, a
tak nastolil otázku zda lov k/lidé bez Boha mohou udržovat nebo dodržovat zákon z morálního
hlediska.6
Zatímco ranné zákony se v n kterých ohledech lišily, mnoho z nich nalezených ve starobylých
kulturách vykazovalo podobnosti jako rodinné zákony týkající se d tí, adopce a zákon pojednávající
o d dictví otcova majetku. Základní historický stavební kámen úsp šných komunit byla rodinná
struktura, ast ji mezi mužem a jednou nebo více ženami, ale obvykle s první ženou tvo ící základní
rodinnou jednotku. Dispropor ní rozd lení otcova majetku favorizující „prvorozené“ a semeno od
první manželky bylo také b žné v t ch ranných komunitách.
Další spole nou charakteristikou v t ch ranných zákonících zahrnovaly zákony p íslušející k „ právn
závazným dohodám“ mezi jednotlivci dále „smlouvy“. Smlouvy asto zahrnovaly takové v ci jako
vlastnictví p dy, otroky, podnikání a obchod se zbožím nebo službami. Zp sob, jak byly smlouvy
dokumentovány, asto zahrnoval pe e nebo místop ísežné prohlášení, které se staly symbolem
závazné povahy dohody mezi jednotlivými stranami smlouvy. Dohoda mezi lov kem a Bohem je
nazýván úmluva/smlouva.7
Existence formy vlády je nezbytná k udržení zdání po ádku skrze zavedení zákon . Špatná vláda je
nad azená bezvládí kde, v atmosfé e bez zákon a ádu p evládá anarchie. Diskuze, že špatná vláda je
nad azená bezvládí m že pohltit mnoho stránek rozpravy, avšak stejn jak je základní požadavek mít
vládu, tak je nezbytný respekt k vlád ze strany ob an . Jedno z vyu ování lov ka p ed 2000 let,
Ježíšovo, bylo, že respekt k vlád je nezbytný pro všechny lidi8. Zkoumání kultur, které vykazují
špetku úsp chu mají jednu spole nou charakteristiku, že jejich zákony poskytují oby ejnému lov ku,
níže definovaného jako ob ana té kultury, aby žili své životy pod vládou zákona v d v e ve
spravedlivé uplat ování práva.
Protože zákony jsou tvo eny a vynucovány lidmi, osobní hodnoty a p esv d ení ovliv ují zavedení a
p ijetí zákon , které vytvá ejí spole nost. Je d ležité uznat univerzální volbu p ijetí nebo odmítnutí
Stvo itele jednotlivci. Každý lov k, který kdy žil na této zemi uznal existenci „stvo ení“ a p emýšlel,
Kdo jsem ?
Pro jsem tady ?
A kam jdu ?
Krom t chto základních otázek pokládaných každým lov kem v ur itém bod lidského života, jsme
všichni jati hr zou majestátem a krásou našeho okolí a pohledem na detaily, které umož ují všem
biologickým systém m na zemi pracovat ve vzájemném souladu. Myšlenka existence vyšší bytosti
nebo Stvo itele p ichází na mysl každého lov ka b hem jeho života.9 Každý lov k pak bu uznává
Stvo itele a rozhoduje se ho následovat nebo hledat Stvo itele nebo se rozhoduje žít život v odmítnutí
uznání Stvo itele. Tato volba je základním p íkladem lásky vyjád ené Stvo itelem vesmíru stvo eným
jedinc m. Mít možnost volby p ijmout i odmítnout Stvo itele vesmíru je svoboda, kterou každý
lov k má a je jedine ná pro existenci lidské rasy. V tomto kontextu individuální svobody, zákony
jsou p ijímány vládami, které jsou bu konzistentní v podporování lásky, po ádku a svobody mezi
lidmi nebo p stování svár a nenávisti. P edkládám, že „dobré zákony“ pochází od „Stvo itele“ a , že
mnoho „špatných zákon “ a všechny „podlé zákony“ pochází od lov ka.
Zákon(y) pro ú ely této práce jsou definovány jako pravidla, bu statutární nebo pokud podléháte pod
anglickou tradici práva tzv. „common law“ zvykové právo, tzn. p ípadové právo – p ípad , které byly
rozhodnuty, které ídí tvorbu struktury spole nosti. Existují spole né p íklady zákon , které mohou
být nazvány jako „dobré“, „špatné“ a „podlé“. Je také hodn variací, které se mohou za adit mezi tyto
t i kategorie. A už zdroje zákon v t chto kategoriích zde diskutovaných pocházejí od lov ka nebo
od Boha, n kdy též nazývaného Stvo itel je hlavním bodem této diskuze. Jestli kone ný dopad zákon
podporuje lásku nebo neshody/záš mezi ob any, tím nám dává tušit zdroje zákon .
P ijetí t ch ranných zákon bylo založeno na motivech, které jsou základní v každé kultu e. Studium
p ijetí zákon dává historik m vhled do kultury národa. Peníze a materiální bohatství byly a jsou stále
jedn mi z hlavních sil podn cující p ijetí zákon . Rodinná struktura jako základní kámen kultury je
další spole ný d vod p ijetí zákon . Jak se kultury vyvíjejí, tvo ení více zákon reflektující sociální
problémy spole nosti je p idáno jako pokus zareagovat na r zné problémy, které se vyno ují tím, jak
kultury zrají od po átku do konce ur ité kultury nebo spole nosti.
„Dobré zákony“ mají tendenci udržovat svobody života srovnáváním h išt mezi lidmi, takže mohou
žít své životy bez vm šování nebo zastrašování ze strany dalších jednotlivc . Zákony, které zakazují
vzít život dalšímu lov ku zahrnují kategorii „dobrých zákon “. Tato kategorie se rozší ila od vraždy
k zákon m zakazujícím fyzické zran ní druhých lidí jiným lov kem. Druhá kategorie zahrnuje
zákony, které zakazují brát majetek druhého lov ka. Další kategorie zahrnuje zákony, které zakazují
falešn sv d it (lhát) proti druhému lov ku. Koncept spravedlnosti vychází vždy a nejprve
z požadavku pravdivého sv dectví sv dk . Poslední kategorie zahrnuje zákony, které chrání zdraví a
bezpe í ob an . Dobré zákony p inášejí po ádek do života lidí s minimálním vm šováním dalších
lidí, kte í jsou b žnými ob any.10
„Dobré zákony“ umož ují svobodnou volbu každému jednotlivci bez vm šování druhých lidí. P ijetí
zákon v tšinou ob an dané kultury ovliv uje jejich ú innost. Dobré zákony jsou uznávány
nej ast ji jednotlivci, protože jim umož ují žít své životy beze strachu.
„Dobré zákony“ mohou být shrnuty do t í základních kategorií:
1. Zákony, které chrání úctu k lidskému životu.
2. Zákony, které umož ují lidem žít ádné životy svobodn beze strachu a zastrašování a
3. Zákony, které budují obecné blaho spole nosti osvobozené od otroctví.
Takové zákony mají sv j smysl a d vod k p ijetí ve spole nosti. P idání zákon , které nemají žádný
d vod k existenci práva nespadají do kategorie „dobrý zákon“.
Každá vláda by m la mít jako ídící princip výzvu, že pokud zákon i pravidlo neslouží žádnému
smyslu, poté by m ly být zrušeny. Je mnohem snadn jší vytvá et nové zákony, avšak potom je nutné
odstranit ty, které by nem ly být sou ástí „práva“. Akumulace zbyte ných zákon ve spole nosti
m že být znamením stá í dané spole nosti nebo obvykle odrazem základní neochoty vlád zrušit
zákony, které nemají smysl. Nahromad ní zákon , které nemají smysl, mate životy ob an . P íkladem
takového zákona je ten, který byl sou ástí novelizovaných zákon státu Missouri v USA, který z stal
platný mnoho let, který zakazoval majiteli kon umožnit pá it se h ebci s kobylou ve vzdálenosti 100
stop od silnice.11 Takový zákon bylo nemožné vynucovat a nem l žádný opravdový smysl. I když se
m žeme smát jasné neužite nosti tohoto zákona, nep íjemnou pravdou je, že podobné typy zákon ,
které matou životy ob an mohou být nalezeny skoro v každé sbírce zákon . Takové zákony bez
d vodu pro jejich existenci nezapadají do kategorie „dobrých zákon “.
Druhá kategorie zákon , kterou nazývám „špatnými zákony“ nebo „lidskými zákony“. Takové
zákony existovaly dokonce ve starov kých Aténách, jak ukazuje následující pasáž v Aténské ústav , 1
ást zdá se nazna ovat: „Peníze a materiální bohatství je asto motivem k vytvo ení zákona. asto
zákon je produktem bohatých a jejich pokus udržet si své bohatství a tak je neodmysliteln
poznamenaný lidskou nedostate ností.“12
Další zajímavé prohlášení z Vizigótova zákoníku (forum judicum) : „Zákony jsou tvo eny z d vod ,
tak aby mohlo být zabrán no lidské zkaženosti skrze strach z jejich uplatn ní; tak aby životy
nevinných lidí mohly být chrán ny p ed zlo inci a pokušením spáchat zlo strachem z trestu.“13
Tyto a další motivy navyšují množství zákon a složitost zákoníku. Jen z ídka p ijatý zákon dojde
doby, kdy p estane existovat nebo „zapadne“, kdy už neplatí nebo, když musí být znovu p ijat, aby
z stal „zákonem“. Jak se po et zákon zvyšuje, objem zákon má sklon mást životy ob an . Krátce,
spole nosti se stávají více a více advokátskými, pokud vlády z stavají u moci po delší dobu.
Jiným výsledkem „špatných zákon “ jsou zákony, které zotro ují jednotlivce tak, že chamtivost jedné
skupiny využívá životy jiné skupiny pro své vlastní obohacení. Takové zákony ústí v nelibost a
nakonec živí revolu ní touhy k oprav nebo eliminaci vlády, která vynucuje takové zákony.
Následující otázky by pomohly vládám v omezování a snižování p ijímání zákon , které ústí
v akumulaci „špatných zákon “:
Je tento zákon nezbytný?
Up ednost uje tento zákon jednoho lov ka nebo skupinu na úkor nebo v neprosp ch jiné osoby nebo
skupiny?
Omezuje tento zákon svobodu jednotlivce?
P ekra uje p edpokládaná pot eba zákona náklady na vynucování zákona?
Chrání ten zákon svobodu ob an d lat svá vlastní rozhodnutí?
Pokud by takové otázky byly poctiv položeny zákonodárc m, „špatné zákony“ by nikdy nebyly
p ijaty a životy jednotlivých ob an by byly svobodné od necht ných a zbyte ných obt žování t chto
zákon .
T etí kategorie „ošklivých zákon “ jsou zákony, které v tšina lidí považuje za „ošklivé“ nebo „zlé“.
P íklady takových zákon zahrnují eliminaci velkých skupin lidí, genocidu nebo etnické istky
vydaných pod ochrannou rukou vlády, která povoluje takové chování nebo omlouvá nebo podporuje.
Nenávist jedné skupiny proti druhé skupin lidí b hem období, kdy jsou tyto zákony p ijaty, je
pozd ji nazíráno jako temné období v historii lidstva. Studium tohoto období, kdy je takovéto chování
omlouváno, asto ukazuje skrytý motiv nenávisti nebo zla k takovému chování. Když se toto chování
stane ohavným pro spole nost, pak výsledkem je asto odstran ní nebo nahrazení této vlády nebo
skupiny podporující „ošklivý zákon“.
P íklady takových špatných zákon se nalézají v kulturách od minulosti do sou asnosti. V ranných
dobách uctívání boha Baala, boha plodnosti, zahrnoval praktiky ob tování d tí jako akt uctívání.14
Dalším p íkladem bylo pronásledování k es an . ímská vláda dovolila použít k es any jako lidské
pochodn , aby osv tlily ulice.15 N mecké vyhlazení žid v holokaustu je skoro univerzáln dnes
odsuzováno, ale b hem období od 1939 do 1945 n mecké zákony dovolovaly vyhlazení milión
mentáln nemocných lidí, žid a dalších nežádoucích osob, aby uspokojily cíl vytvo ení panské
rasy.16 Pozd ji SSSR zabíjel lidi v Ma arsku v roce 1956.17 ína zabíjela lidi po masakru na nám stí
Tianmen v roce 1989.18 V sou asnosti ína zabíjí Falun Gong v ín , aby eliminovala skupinu
z populace íny.19 A od roku 1973 do dnešního dne ve Spojených státech vláda p imhou ila o i nad
zabitím 42 282 923 ob an jako výsledek rozhodnutí nejvyššího soudu umož ující vyhlazení
nenarozených.20 Pokud by po et úmrtí vzhledem k zabíjení nenarozených d tí z dalších národ po
sv t byl spo ten, po et úmrtí by byl závratný.
Sou asný „holokaust nenarozených“ je nejkrvav jší v historii a už potvrdil nejv tší po et ob tí, kdy
zabitých jako výsledek p ijetí „ošklivých zákon “ vládami po celém sv t . Jak dlouho to bude trvat
než se hr za z toho, co bylo u in no našim nejzraniteln jším ob an m bude uznána a lidé povstanou,
aby zastavili toto krveprolití? Toto je otázka, která ješt musí být zodpov zena.
Argument, že mén než celý termín dít je pouze „kapi ka po etí“ nebo „materiál“, který by mohl být
„eliminován“, je ten , který je asto u in n k ospravedln ní sou asné praxe potrat . Pro mne realita
jak „ošklivý“ se tento argument m že stát, když se zavede do praxe, se stal po adopci dít te do naší
rodiny, které se narodilo m síc p ed termínem jeho biologické matce. Vnímal jsem kapi ku po etí
ležící v její postýlce pouze osm m síc a šest dn po po etí a pochopil jsem, že je opravdu osobou a
že není mén lov kem, pokud by bývala z stala v l nu své biologické matky celé t hotenství.
P edstava, že by mohla být eliminována naším „ošklivým zákonem“ ve Spojených státech zm nila
m j názor a dovolila mi p estat být neutrální k hr ze toho, co se d je b hem tohoto historického
období. Nyní ve v ku 18 let je tato kapi ka po etí velmi bystrá a nádherná mladá dáma, (obrázky na
požádání).
„Ošklivé zákony“ jsou v protikladu k „dobrým zákon m“. Koncept, že zákony mohou být nahlíženy
ve spektru od dobrého ke zlému, by m lo být zákonodárci zvažováno, když p ijímají zákony k ízení
lidí. Zákony které podporují svobodu, lásku, úctu a spravedlnost ob an m každé kultury a vlády
odrážejí charakter Stvo itele vesmíru. Proti takovým zákon m by nem lo existovat žádné omezení
v jejich zavád ní.
Ob ané si zasluhují vybrat osoby do pozic zákonodárc , kte í si pokládají tyto otázky:
Je zde d vod k takovému zákonu?
Je zákon nezbytný pro obecné dobro a bezpe í?
Pokud bude zákon p ijat bude chránit nebo omezovat svobodu všech ob an ?
Budou ty nejzraniteln jší ob ané chrán ni?
Vlády od 20. století v N mecku, v bývalém SSSR, ve Spojených státech, v Africe v sou asnosti
v Súdánu a sou asná ínská vláda nám ukazují pošetilost umožn ní existence vlád, které mají jako
sv j cíl rozvoj spole ností, kde existence Stvo itele vesmíru je ignorována a vylou ena ze struktury
spole nosti. A koli líbivé teorie mohou být p inášeny k podpo ení zákon inspirovaných lov kem,
dopady a následky jejich p ijetí ukazují nedokonalou povahu lov ka. Kontrast mezi „dobrými
zákony“ a „ošklivými zákony“ ilustruje, že lov k bez Boha nem že bránit nebo udržet zákony
z morálního hlediska.
Komunismus je jedním z p íklad n kolika základních dobrých myšlenek, ale pokud jsou zavedeny
vládami bez Boha, selhávají.
Jako lidé stvo eni milujícím Stvo itelem, žijme své životy k p inesení spravedlnosti, dobrých zákon a
nad ji pro každého lov ka zde na zemi. Nakonec pravý pokoj je nalezen skrze poznání Knížete míru
a následováním Ho.21 Služba druhým je tou, která povzbuzuje dobré zákony, omezuje špatné zákony a
eliminuje ošklivé zákony. Každý lov k má hodnotu a vláda je pouze tak dobrá jako lidé, kte í jsou
ochotni být sou ástí procesu tvo ení zákon .
Odkazy:
1
2
3
4
5
6
“Hurrians.” Wikipedia Encyclopedia. 2006. Encyclopedia Wikipedia Online. July
2006. http://en.wikipedia.org/wiki/Hurrians.
“Hurrians.” Wikipedia Encyclopedia. 2006. Encyclopedia Wikipedia Online. July
2006. http://en.wikipedia.org/wiki/Hurrians.
“Code of Hammurabi.” Wikipedia Encyclopedia. 2006. Encyclopedia Wikipedia Online. July
2006. http://en.wikipedia.org/wiki/Code_of_hammurabi.
“Code of Hammurabi.” http://www.abu.nb.ca/ecm/topics/arch2.htm
“Code of Hammurabi.” Wikipedia Encyclopedia. 2006. Encyclopedia Wikipedia Online. July
2006. http://en.wikipedia.org/wiki/Code_of_hammurabi.
Exodus 32:1-9. NIV Archaeological Study Bible. Published by Zondervan 2005
7
Genesis 9:9;Exodus 24:8;Matthew 26:28;Hebrews 8:9-13. NIV Archaeological Study
Bible. Published by Zondervan 2005
8
Mattthew17:24-27;22:15-22, Titus 3:1-8. NIV Archaeological Study Bible. Published by
Zondervan 2005
9
Romans 1:20. NIV Archaeological Study Bible. Published by Zondervan 2005
10
11
12
Matthew 15:19. NIV Archaeological Study Bible. Published by Zondervan 2005
Revised Statutes of Missouri governing livestock and horses now repealed.
Aristotle. “The Athenian Constitution.”
http://classics.mit.edu/Aristotle/athenian_const.1.1.html.
13
“Visigothic Code.” http://libro.uca.edu/vcode/visigoths.htm.
14
“Baal.” Encyclopedia Mythica. 2006. Encyclopedia Mythica Online. 13 Jul. 2006.
http://www.pantheon.org/articles/b/baal.html.
15
Jackson, Wayne. “Nero Caesar and the Christian Faith.” Christian Courier Publications
March 2003.
http://www.christiancourier.com/articles/read/nero_caesar_and_the_christian_faith
16
“Nazi Extermination of People with Mental Disabilities.” Florida Center for Instructional
Technology 2005. http://fcit.usf.edu/HOLOCAUST/resource/document/DocEuth.htm.
17
“1956 Hungarian Revolution.” Wikipedia Encyclopedia. 2006. Encyclopedia Wikipedia
Online. July 2006. http://en.wikipedia.org/wiki/1956_Hungarian_Revolution.
18
“Tiananmen Square Protests of 1989.” Wikipedia Encyclopedia. 2006. Encyclopedia
Wikipedia Online. July 2006.
http://en.wikipedia.org/wiki/Tiananmen_Square_protests_of_1989.
19
.“A Summary of the Persecution of Falun Dafa Practitioners in the Changshou District,
Chongquing.” July 2006. http://www.clearwisdom.net/emh/articles/2006/7/9/75240.html.
20
“Abortion in the United States: Statistics and Trends.” National Right to Life Committee
2006.
21
http://www.nrlc.org/abortion/facts/abortionstats.html.
Matthew 22:37-40; John 14:6. NIV Archaeological Study Bible. Published by Zondervan
2005