Transformace brněnského kina Scala: Scala jako

Transkript

Masarykova univerzita
Filozofická fakulta
Ústav hudební vědy
Management v kultuře
Bc. Alena Vítková
Transformace brněnského kina Scala:
Scala jako kino, Scala jako prostor
magisterská diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Viktor Pantůček
2014
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím
uvedených pramenů a literatury.
V Brně dne 14. května 2014
………………………………….
Podpis autora práce
PODĚKOVÁNÍ
Zde bych chtěla poděkovat vedoucímu práce Mgr. Viktoru Pantůčkovi
za podnětné připomínky, konzultace a vstřícný přístup. Velké poděkování patří
také Radkovi Pernicovi za cenné informace a možnost pracovat s interními
materiály kina. Za poskytnutí informací děkuji rovněž Mgr. Petru Dimitrovi,
Ivu Andrlemu a Evě Petlákové. V neposlední řadě děkuji celému kolektivu
kina Scala.
OBSAH
Poděkování..........................................................................................................3
Úvod....................................................................................................................6
1.
Deskriptivní část..........................................................................................8
1. 1. Kino Scala ...............................................................................................9
1. 2 Scala jako městské kino ...........................................................................9
1. 2. 1 Nabídka ..........................................................................................10
1. 2. 2 Úsporná opatření a ukončení provozu 2011...................................12
1. 2. 3 Iniciativa za zachování kina Scala .................................................14
1. 3 Scala jako univerzitní kino.....................................................................16
1. 3. 1 Kino Scala v pronájmu univerzity..................................................17
1. 3. 2 Časový rozvh..................................................................................18
1. 3. 3 Náplň univerzitního času................................................................20
1. 4. Scala jako sestra pražských kin.............................................................27
1. 4. 1. Analýza programové skladby........................................................30
1. 4. 2 Profil kina.......................................................................................39
1. 5. prostorová specifikace objektu..............................................................40
1. 6. Shrnutí teoretické části..........................................................................42
2.
Analytická část ..........................................................................................45
2. 1 Návštěvnost ............................................................................................45
2. 2 SWOT analýza .......................................................................................46
3. NÁVRHOVÁ ČÁST.....................................................................................58
3. 1. Stanovení cíle ........................................................................................58
3. 2 Scala jako prostor...................................................................................59
3. 2. 1. Kino + ...........................................................................................59
3. 2. 2 MUNI .............................................................................................65
3. 2. 3 Vstup externistů .............................................................................67
3. 2. 4. Aero & Muni .................................................................................68
3. 2. 5 Stagnace .........................................................................................70
Závěr .................................................................................................................71
Resumé..............................................................................................................74
Summary ...........................................................................................................76
Resumen............................................................................................................78
Seznam pramenů a použité literatury................................................................80
ÚVOD
Brněnské kino Scala, předmět zkoumání této diplomové práce, patřilo
v poslední době v prostředí veřejného kulturního života k živě diskutovaným
tématům. Osmdesát čtyři let staré tradiční kino v srdci města mělo ke konci
roku 2011, do té doby spravované městem jako příspěvková organizace, pro
svou ekonomickou neudržitelnost definitivně ukončit svůj provoz. Po hlasité
vlně protestů, vyvolané obyvateli města a aktivitou pedagogů Masarykovy
univerzity, však budoucnost tohoto městského kina nabrala jiný směr.
V pondělí 14. října 2013 bylo kino znovu otevřeno divákům a stalo se tak
prvním univerzitním kinem u nás. Po téměř dvouleté pauze je tak dnes kino,
pod patronátem Masarykovy univerzity, znovu v provozu a medializace jeho
osudu mu přitáhla pozornost veřejnosti, jak odborné, tak laické.
Prvním cílem, který si tato práce klade, je kritická reflexe transformace
dříve městského kina na kino univerzitní: Scala jako kino. Práce však
rozhodně nechce zůstat pouze u hodnocení současného stavu. Druhý úkol,
který před sebe staví, je otevření diskuze o dalším vývoji kina a jeho širším
působení v rámci brněnské kulturní sféry. Bude nás proto zajímat transformace
potenciální, která sahá dále než po základní provoz kina: Scala jako prostor.
Pro provozování veřejného kina navázala Masarykova univerzita
partnerství se soukromou firmou Aeropolis. Za touto společností stojí
provozovatelé progresivně se rozvíjejících kin (pražská kina Aero, Světozor,
Bio Oko a kino Bio Central v Hradci Králové), jejichž koncept dlouhodobě
spěje k vytváření programů s přidanou hodnotou. Tato skutečnost, spolu
s účastní univerzity, je pro nás vodítkem k vytvoření hypotézy o možné
přeměně kina Scala na unikátní kulturní prostor. Těžištěm práce je tedy
uvažování o proměně Scaly v měřítku, jehož hranice nekončí za zavřenými
dveřmi kinosálu.
Práce je členěna na deskriptivní, analytickou a návrhovou část. První část
uvádí čtenáře do problematiky zániku kina pod správou Turistického
6
informačního centra města Brna, rozvádí okolnosti jeho znovuvzkříšení a vznik
Univerzitního kino Scala. Podstatou této části je formulace nového profilu
kina, ale také proniknutí do charakteru vztahu dvou stran, které zde působí,
tedy
společnosti
Aeropolis
a Masarykovy
univerzity.
Za
významné
považujeme definovat jejich vize, role, práva, vzájemnou koordinaci a aktivity,
kterými přispívají k naplnění kina. Popisnou část práce uzavírá kapitola
věnovaná charakterizaci prostoru jako takového. Deskriptivní část se tedy
ponejvíce zabývá Scalou jako kinem. Navazující analytická a návrhová část
pohlížejí na Scalu obecněji jako na multifunkční prostor.
Pilířem analytické části je SWOT analýza, která je koncipována s ohledem
na hypotézu práce. Její výsledky mohou naznačit možné směry, kterými by se
Scala mohla coby nový kulturní prostor ubírat. Na tomto místě bychom rádi
objasnili, v jakých intencích na slovní spojení „kulturní prostor“ používaný
v této práci nahlížíme. Tento pojem v souvislosti se Scalou používáme,
abychom zdůraznili, že prostor této instituce má potenciál pro programové
přesahy za hranice filmové produkce. Protože si ale uvědomujeme, že se
primárně jedná o instituci kina, nemůžeme Scalu stavět na funkční úroveň
kulturních domů a kreativních center.
Závěrečná návrhová část na základě získaných poznatků předkládá možné
scénáře toho, jak by Scala mohla být jako kulturní prostor naplňována. Tuto
část práce proto považujme za teoretický příspěvek k diskuzi, kam Univerzitní
kino Scala chce a případně, po vzoru svých spřízněných kin, může směřovat.
Zájem, který autorku přivedl ke zkoumání potenciálu Scaly, vychází ze
skutečnosti, že v kině od začátku jeho znovuotevření působí jako jeden z jeho
zaměstnanců. Některá stanoviska v této práci jsou proto založena na přímé
zkušenosti z praktického fungování kina.
7
1. DESKRIPTIVNÍ ČÁST
První, deskriptivní část práce se věnuje událostem předcházejícím vzniku
Univerzitního kina Scala. Představuje kino v rukou předchozího provozovatele
a poukazuje na řadu proměn, které se odehrály před jeho znovuotevřením
v říjnu 2013. Pro záměr naší práce považujeme za důležité popsat, jak si Scala
vedla těsně před transformací na Univerzitní kino, a tedy i jak mohla být ještě
nedávno vnímána z pohledu veřejnosti. Komplexní vývoj kina Scala
nepovažujeme pro cíl naší práce za relevantní, proto se historií kina od jeho
vzniku věnovat nebudeme. Příspěvky k tomuto tématu lze najít v práci jiných
autorů 1 , případně v textu shrnujícím historii a proměny Scaly přímo na
webových stránkách kina.2
V rámci podkapitol teoretické části se soustředíme na vznik nové Scaly
a na účast zainteresovaných stran – Masarykovy univerzity jako nového
vlastníka a společnosti Aeropolis, provozovatele veřejného kina. Kromě jejich
vlivu na fungování kina konfrontujeme jejich vize a v případě Aeropolis
reflektujeme provázanost se sítí pražských kin. V úvodu jsme si jako jeden
z cílů práce vytyčili obsáhnout transformaci, kterou Scala prošla. Teoretická
část přináší odpovědi na to, jak se Scala přeměňuje (což je proces, který stále
trvá) z hlediska povahy, programu, strategie a image. Analýza na základě
deskripce čtenáři představuje nový profil kina Scala.
Vedle toho výstup deskriptivní části směřuje k pochopení vnitřních
mechanismů, shrnuje oblasti vlivu participujících společností a je doplněn
o technickou a prostorovou specifikaci objektu. Závěry stanovené v této části
práce poslouží jako nezbytné podklady pro další uvažování o vývoji Scaly
1
K historii kina např. VLČKOVÁ, Lenka. Marketingová strategie a marketingový mix pro
kino Scala: magisterská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2011. Vedoucí práce
doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D.
2
Kino Scala. Místo mnoha jmen a proměn. [online] 2013 [cit. 2014-24-3]. Dostupné
z <http://www.kinoscala.cz/cz/historie>.
8
jakožto novém kulturním prostoru a jako východiska pro koncepty v klíčové,
návrhové části práce.
1. 1. KINO SCALA
V kulturních dějinách Brna zaujímá Scala pozici tradičního jednosálového
kina s dlouhou historií a atraktivní pozicí v samém centru města. Přednosti,
které kdysi dělaly kinu jméno – velikost, kapacita a vybavenost – však časem
buď pozbyly svou platnost, či přestaly z hlediska provozu být pro kino
výhodou. Provoz kdysi slavného premiérového kina, sídlícího v historické
budově, s enormní kapacitou téměř pětiset míst 3 , se tak v uplynulých letech
stával pro svého zřizovatele čím dál obtížnějším, a to především pro nutné
investice.
1. 2 SCALA JAKO MĚSTSKÉ KINO
Chceme-li se věnovat té etapě, která v rámci bohaté historie a proměn kina
předcházela rozhodnutí o definitivním ukončení jeho provozu na sklonku roku
2011, upřeme svou pozornost na provozování Scaly coby městského kina pod
správou Turistického informačního centra města Brna. Záměrně se na tomto
místě dopouštíme nepřesnosti, neboť Turistické informační centrum (dále TIC)
jako takové vzniklo teprve v polovině roku 2011 přeměnou ze stávajícího
Brněnského kulturního centra (dále BKC). Této nepřesnosti se dopouštíme
proto, abychom zdůraznili vliv dané transformace na změnu vnitřního
uspořádání a poslání zřizující organizace, a poukázali tak na její nové
směřování. Před svým zánikem tedy byla Scala spravována příspěvkovou
3
V historii kina proběhlo několik zásahů do diváckého hlediště, jeho současný stav čítá 475
míst. Tento počet dalece převyšuje číslo, které bychom dostali sečtením kapacity ostatních
dvou brněnských klasických kin. Pro porovnání: kino Art má kapacitu 150 míst, kino Lucerna
disponuje kapacitou 202 míst. Viz Turistické informační centrum města Brna. Kino Art – malý
a velký sál. [online] [cit. 2014-24-3]. Dostupné z <http://www.kultura-brno.cz/cs/kratkodobepronajmy/kina-art-scala>, Kino Lucerna Brno. [online] [cit. 2014-24-3] Dostupné
z <http://www.kultura-brno.cz/cs/kratkodobe-pronajmy/kina-art-scala>.
9
organizací BKC (později TIC), konkrétně úsekem městských kin. Organizace
měla ve správě současně i další instituce podobného charakteru, jako artově
orientované kino Art a Sál Břetislava Bakaly, využívaný jako multifunkční
prostor. Scala tedy byla opravdu „městským kinem“ i v tom smyslu, že jejím
zřizovatelem bylo statutární město Brno.
1. 2. 1 NABÍDKA
Kino Scala pod správou příspěvkové organizace (ať již BKC, TIC) mělo
tendence se profilovat jako městské mainstreamové kino přístupné běžnému
divákovi, upřednostňujícímu prostředí, dramaturgii a cenu jednosálového kina
před multiplexem.4 Chtělo se tak odlišit od svého bratrského kina Art, které
svou dramaturgií cílilo na potřeby náročnějšího diváka.5 Tehdejší programové
skladbě kina Scala se ve své diplomové práci podrobně věnuje Lenka Vlčková.
Problém, na který poukazuje, je nevyužití práce s cílovými skupinami publika
při sestavování programu. 6 Dramaturgie kina pak byla ostře kritizována
i v kauze o záchranu Scaly Ústavem filmu a audiovizuální kultury, Filozofické
fakulty Masarykovy univerzity.
Kromě filmové nabídky z mainstreamové distribuce bylo kino zavázáno
odehrát určité procento filmů z evropské produkce díky svému zapojení do sítě
kin Europa Cinemas z projektu MEDIA. 7 Nabídku rozšiřovalo pořádáním
4
Viz BRNĚNSKÉ KULTURNÍ CENTRUM. Zpráva o činnosti za rok 2010 [online] [cit.
2014-04-01]. Dostupné z: <
http://www.ticbrno.cz/tic/media/content/dokuenty_organizace_tic/Zprava_o_cinnosti_BKC_20
10.pdf>.
5
Viz MAGISTRÁT MĚSTA BRNA. O kino ve Scale není mezi veřejností zájem. Tisková
zpráva. [online] 6. 10. 2011 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: <http://www.brno.cz/brnoaktualne/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/o-kino-ve-scale-neni-mezi-verejnosti-zajem/>.
6
VLČKOVÁ, Lenka. Marketingová strategie a marketingový mix pro kino Scala: magisterská
diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2011. Vedoucí práce doc. PhDr. Mikuláš Bek,
Ph.D., s. 10.
7
Projekt Europa Cinemas finančně podporuje kina promítající evropskou kinematografii,
minimální požadované zastoupení evropské kinematografie činí 15% v poměru k ostatní
produkci. Viz MEDIA DESK. Financování. [online] [cit. 2014-04-03]. Dostupné z:
<http://www.mediadeskcz.eu/cz/financovani/vyzvy/zobrazit/35-europa-cinemas/0>.
10
cyklů a hostováním filmových festivalů. Mezi nejvýznamnější z nich, které
nabídlo kino svým návštěvníkům v posledním roce svého působení, patří:8
•
Projekt 100 (17. – 22. 1. 2011)
•
Febiofest (11. – 14. 4. 2011)
•
European Film Awards (17. – 19. 10. 2011)
•
4 x Aki Kaurismäki (9. – 12. 10. 2011), přehlídka režisérovy tvorby
•
Muži a ženy Nové vlny, cyklus režisérských minimedailonků
v kontextu jejich tvorby
•
Velké filmy na velkém plátně (3. – 6. 11. 2011), klasika českého
filmu9
Vlčková upozorňuje, že další kulturní a vzdělávací program v kině byl
realizován externími organizacemi, kterým kino poskytovalo svůj prostor
k pronájmu.10 Jejich počet se však v poměru k předchozímu roku v roce 2011
snižoval.11
8
Viz TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM MĚSTA BRNA. Zpráva o činnosti za rok
2010. [online] [cit. 2014-04-01]. Dostupné z:
<http://www.ticbrno.cz/tic/media/content/dokuenty_organizace_tic/zprava_o_cinnosti_TICmB
_2011.pdf>, s. 25 – 27.
9
Cyklus realizovaný v závěru roku 2011 jako rozloučení s kinem Scala, zahrnoval projekce
snímků: Markéta Lazarová, Spalovač Mrtvol, Všichni dobří rodáci, Žert. Viz Událost na
sociální síti Facebook.
10
V roce 2010 proběhla ve Scale např. Kouzelná školka Michala Nesvadby, vzdělávací cyklus
Planeta Země 3000, projekce dokumentu o československých legionářích pro Československou
obec legionářskou, společenské shromáždění TCV Borotice, Diashow – multiprojekce
cestopisných diapozitivů Agentura Qak. Viz VLČKOVÁ, Lenka. Marketingová strategie
a marketingový mix pro kino Scala: magisterská diplomová práce. Brno: Masarykova
univerzita, 2011. Vedoucí práce doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D.
11
TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM MĚSTA BRNA. Zpráva o činnosti za rok 2010.
[online] [cit. 2014-04-01].
11
1. 2. 2 ÚSPORNÁ OPATŘENÍ A UKONČENÍ PROVOZU 2011
Ukončení provozu kina Scala k 31. prosinci 2011 bylo odhlasováno na
schůzi Rady města Brna dne 5. října 2011. 12 Toto rozhodnutí dejme do
souvislosti s přeměnou stávajícího Brněnského kulturního centra na Turistické
informační centrum s účinností od 1. srpna 2011.13 S transformací organizace
došlo podle Kamily Dufkové, která ve své diplomové práci mapuje vývoj TIC,
ke změnám na 1) personální úrovni 2) v poslání organizace 3) ve formálním
fungování organizace.14 S druhým bodem změn korespondovalo přeorientování
se na podporu rozvoje cestovního ruchu na úkor odvětví kultury. Kromě
restrukturalizace se TIC muselo vypořádat s úspornou finanční politikou
Magistrátu města Brna, jež si stanovila za cíl dorovnat schodek rozpočtu za rok
2010. 15 Jedním z kroků pro dosažení tohoto cíle bylo krácení rozpočtů
příspěvkových organizací města. Jak uvádí Dufková, pro TIC to znamenalo
„sestavovat rozpočet na rok 2012 s vidinou snížení dotací na provoz o 20%“16,
což organizaci vedlo k zaměření se především na finančně soběstačné akce.
Kino Scala se tak v polovině roku 2011 ocitlo v situaci, kdy za poslední
čtyři roky svého provozu vykazovalo záporné hospodářské výsledky
17
a zároveň mělo přijít o významnou část svých finančních zdrojů. Ztrátový
provoz, dle slov ředitelky příspěvkové organizace Petry Kačírkové v rozhovoru
pro Českou televizi, znamenal dotování až poloviny nákladů z vlastních
12
STATUTUTÁRNÍ MĚSTO BRNO. Zápis schůze Rady města Brna č. R6/040 konané dne 5.
října 2011. [online] [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: <http://www.brno.cz/spravamesta/dokumenty-mesta/zapisy-z-rady-mestabrna/?cislo=2431&rok=2011&dokument=2&platnost=1>.
13
MAGISTRÁT MĚSTA BRNA. Zřizovací listina Turistické informační centrum města Brna,
příspěvková organizace. [online]. 29. 6. 2011. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: <
http://www.ticbrno.cz/tic/media/content/dokuenty_organizace_tic/zrizovaci_listina_tic_mesta_
brna_01-08-2011.pdf >
14
DUFKOVÁ, Kamila. Minulost, přítomnost a budoucnost Turistického informačního centra
města Brna, příspěvkové organizace: magisterská diplomová práce. Brno: Masarykova
univerzita, 2012. Vedoucí práce Ing. František Svoboda, Ph.D., s. 74.
15
Tamtéž, s. 79
16
Tamtéž, s. 80
17
BRNĚNSKÉ KULTURNÍ CENTRUM. Zpráva o činnosti v prvním pol. 2011 [online] [cit.
2014-04-01]. Dostupné z: <
http://www.ticbrno.cz/tic/media/content/dokuenty_organizace_tic/zprava_o_cinnosti_organiza
ce_1pol_2011.pdf >, s. 33.
12
provozních nákladů TIC.18 V době snižování rozpočtu zřizovatele byla navíc
čím dál zřetelnější nevyhnutelnost investic do zázemí, technologického
vybavení a v první řadě do digitalizace kina. Ve stavu, kdy průměrná
návštěvnost 37 diváků na představení představovala sotva deset procent
kapacity sálu 19, to však tehdy ještě BKC hodnotilo jako ekonomicky nereálné:
„Kino SCALA vyžaduje investice do stavebních úprav, které vyplývají ze
zvýšeného požárního rizika (sál je pod úrovní terénu). (…) Nemalé investice si
vyžádá digitalizace kina. S ohledem na spory, které se týkají samotné budovy
paláce SCALA, jsou investice ze strany BKC zbytečné. Při průměrné
návštěvnosti našich představení není možné provádět rekonstrukce ze zdrojů
generovaných provozem kina a je třeba zvážit ukončení provozu v kině
SCALA. 20 “ S transformací na Turistické informační centrum padl finální
verdikt o ukončení provozu kina. Příspěvková organizace se tak zbavila svého
těžkého břemene a město začalo uvažovat o pronajmutí prostor soukromému
subjektu. V rozhovoru pro Brněnský deník pak uvedl náměstek primátora
Oliver Pospíšil, že ještě v témže roce bude vypsáno výběrové řízení na nového
nájemce, přičemž hlavní akcent kritéria výběru bude záměr zájemce. Dodal, že
radnice si představuje, že by se v prostoru objektu měla nadále nějakým
způsobem provozovat kultura.21
18
ČESKÁ TELEVIZE. Kino Scala letos promítne poslední filmy. [online]. 7. 10. 2011. [cit.
2014-04-01]. Dostupné z: <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/138764-kino-scala-letospromitne-posledni-filmy/>.
19
Vývoji návštěvnosti v letech 2006 a 2010 se věnuje Lenka Vlčková. Ačkoliv 37 diváků na
představení se pohybuje blízko celorepublikového průměru, vzhledem k enormní kapacitě není
výsledek příliš uspokojující.
20
2014-04-01]. Dostupné z: <
http://www.ticbrno.cz/tic/media/content/dokuenty_organizace_tic/zprava_o_cinnosti_organiza
ce_1pol_2011.pdf >, s. 10.
21
SPĚŠNÝ, Jan. Scala končí. Brno kino pronajme. Brněnský deník [online] 6. 10. 2011 [cit.
2014-04-13]. Dostupné z: <http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/scala-konci-brno-kinopronajme20111005.html>
13
1. 2. 3 INICIATIVA ZA ZACHOVÁNÍ KINA SCALA
Na rozhodnutí Rady města rychle reagovala laická i odborná veřejnost
nesouhlasem se zánikem legendárního kina a obavou o možné komerční
využití prostor. Na internetovém serveru www.zmenpolitiku.cz vznikla petice
za zachování kina a v listopadu se k protestům svým hlasem přidala také
akademická obec. Do kauzy vstoupili akademici z řad Ústavu filmu
a audiovizuální kultury Masarykovy univerzity zasláním otevřeného dopisu
primátorovi města Brna: „Dejte Scale šanci“. 22 Kritizovali nadhodnocení
nákladů pro rekonstrukci a digitalizaci kina a z příčiny nízké návštěvnosti vinili
provozovatele, tedy TIC. „Nezřetelná rozvojová strategie a marketing,
stereotypní dramaturgie, časté technické nedostatky během projekcí (…)
a celkový nedbalý přístup personálu“23, to byly dle autorů dopisu příčiny, které
pod „viditelně nekompetentní“ správou současného provozovatele tlačily Scalu
k úpadku.
Dopis, pod kterým bylo podepsáno čtrnáct filmových odborníků v čele
s vedoucím katedry Doc. PhDr. Jiřím Voráčem, Ph.D., apeloval na zachování
kina a jeho původního poslání. Na vzoru mj. pražských kin Aera, Světozoru
a Oka poukazoval na dobré příklady spolupráce města s provozovatelem
zařízení s využitím vícezdrojového financování. Kromě výměny názorů
prostřednictvím tisku zorganizoval Voráč veřejnou besedu o osudu kina Scala
se zástupci města a současnými provozovateli Scaly.24 Město v prvotní reakci
vzalo hozenou rukavici a přišlo s prohlášením směrem k akademikům, že tedy
za symbolickou korunu pronajme kino Masarykově univerzitě, aby ukázala, jak
dělat kino lépe.25 V ostře sledované kauze se tak otevřel dialog mezi městem
22
Viz VORÁČ, Jiří a spol. Dejte Scale šanci – otevřený dopis primátorovi města Brna ke
kauze uzavření městského kina Scala. [online] [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:
<http://www.phil.muni.cz/wufv/home/News/Dejte%20Scale%20sanci.pdf>.
23
Tamtéž.
24
Viz Pozvánka k veřejné besedě k problematice kina Scala. [online] [cit. 2014-04-13]. Ke
stáhnutí z: <http://www.phil.muni.cz/wufv/home/News/Scala%20%20verejna%20beseda%207.12.%20pozv.doc>.
25
Viz ČESKÁ TELEVIZE. Kino Scala letos promítne poslední filmy. [online]. 7. 10. 2011.
[cit. 2014-04-14]. Dostupné z: <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/138764-kino-scalaletos-promitne-posledni-filmy/>.
14
a univerzita přistupila k výzvě vážně. Přemýšlela o využití Scaly jako
multifunkčního velkokapacitního sálu pro svou akademickou činnost. Po téměř
ročním vyjednávání mezi městem a univerzitou nalezla MU strategického
partnera pro provozování kina, skupinu lidí působících ve výše zmiňovaných
pražských kinech, a předložila Radě města návrh na využití Scaly. 15. října
2012 Akademický senát MU schválil záměr získat kino do pronájmu.26
Po dalším vyjednávání pak 17. dubna 2013 podepsala univerzita s městem
smlouvu o nájmu objektu na dobu dvaceti let, tedy k datu 31. 12. 2033. 27
A ačkoliv nakonec město Brno uhnulo od původní nabídky symbolického
nájmu, po dlouhých jednáních společně s MU došlo k nalezení konstruktivního
řešení problému nutné digitalizace a rekonstrukce Scaly. Výše nájemného byla
nakonec stanovena na 1.830.000, – Kč za rok, s tím, že se město bude finančně
podílet na rekonstrukci částkou z vybraného nájemného. Jako účel pronájmu
definovala smlouva výkon „akademické, vzdělávací a kulturní činnosti
nájemce, provozování kina, přednáškové a další výukové činnosti nájemce,
akademických obřadů a navazující činnosti nájemce.“28
Kromě klíčové digitalizace mělo dojít v kině ke stavebním úpravám, které
se univerzita ve smlouvě s městem zavázala provést ve dvou etapách.
V současnosti (k 15. 4. 2014) má za sebou kino první fázi. V rámci
nejnutnějších zásahů pro znovuobnovení chodu kina byly provedeny
bezpečnostní úpravy podle protipožárních předpisů, instalována nová
vzduchotechnika a byla upravena elektroinstalace. Další změny proběhly v sále
vybudováním nového pódia, sedačky byly vyčištěny či přečalouněny a byl
instalován nový koberec a opona. Kromě technických úprav byly provedeny
zásahy do interiéru foyer a kavárny v rámci nového konceptu vizuálního stylu.
Do plánované druhé etapy rekonstrukce mají být zahrnuty úpravy
26
POVOLNÝ, David. Akademický senát podpořil záměr pronajmout Scalu. Online.muni.cz.
Zpravodajský portál Masarykovy univerzity. [online] 16. 12. 2012 [cit. 2014-04-13]. Dostupné
z: <http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/scala-konci-brno-kino-pronajme20111005.html>.
27
STATUTUTÁRNÍ MĚSTO BRNO. Zápis schůze Rady města Brna č. R6/100 konané dne
17. dubna 2013, [online] [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: <http://www.brno.cz/spravamesta/dokumenty-mesta/zapisy-ze-zastupitelstva-mestabrna/?cislo=2621&rok=2013&dokument=2&platnost=1>, s. 39.
28
Tamtéž.
15
jako „provedení sanace vlhkosti, rekonstrukce rozvodů kanalizace a vody,
vybudovaní bezbariérového přístupu, rekonstrukce sociálních zařízení, úpravy
a repase
podlah,
řešeni
akustické
izolace“.
29
Téměř po dvou letech vyjednávání a následných investic tak v říjnu 2013
došlo ke vzniku Univerzitního kina a ke znovuotevření Scaly veřejnosti.
1.3 SCALA JAKO UNIVERZITNÍ KINO
„Není to tak, že by si univerzita pořizovala sál pro to, aby provozovala
kino, je to tak, že si univerzita pořizuje kino, aby získala sál.“30 Tak shrnoval
rektor Mikuláš Bek jednání Masarykovy univerzity. Musíme však konstatovat,
že se během dlouhého jednání o využitelnosti Scaly univerzitou původně
spekulovalo i o záměru, že by provoz kina pro veřejnost zajišťovala sama
univerzita, konkrétně Ústav filmu a audiovizuální kultury v čele s vedoucím
ústavu Jiřím Voráčem: „Pokud dostane univerzita kino do nájmu, sestavíme
manažerský tým. Jeho součástí bude ekonom či dramaturg. Já budu
pravděpodobně dohlížet právě nad dramaturgií.“31
Provoz kina však nakonec univerzita předala formou podnájmu do rukou
zkušeným provozovatelům pražských kin Aero, Světozor a Oko. V srpnu 2013
založili zastřešující společnost s ručením omezeným Aeropolis. Ředitelem kina
se stal Radek Pernica, dlouhou dobu působící v boskovickém kině Panorama.
Mediální obraz a název Univerzitního kina Scala však dodnes, po půl roce
provozu, dle vlastního pozorování autorky práce vytváří v řadě návštěvníků
29
MAGISTRÁT MĚSTA BRNA. Město pronajme Scalu Masarykově univerzitě. Tisková
zpráva. [online] 17. 4. 2013 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: <http://www.brno.cz/brnoaktualne/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/mesto-pronajme-scalu-masarykove-univerzite/>.
30
Viz POVOLNÝ, David. Akademický senát podpořil záměr pronajmout Scalu.
Online.muni.cz. Zpravodajský portál Masarykovy univerzity. [online] 16. 12. 2012 [cit. 201404-13]. Dostupné z: <http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/scala-konci-brno-kinopronajme20111005.html>.
31
HORÁKOVÁ, Veronika. Masarykova univerzita: Chceme kino Scala. Brněnský deník.
[online] 7. 12. 2011 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:
<http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/masarykova-univerzita-chceme-kinoscala20111207.html>.
16
domněnku, že za programem veřejných projekcí stojí univerzita. Autorka se
nejednou setkala i s dotazem, zda program vytváří nějaká univerzitní oborová
rada. Toto nevědomí patrně vyplývá z téměř dva roky trvající medializace
univerzitního zájmu o Scalu. Původ dezinformace některých diváků vidíme
v problematickém zařazení Scaly mezi ostatní kina, které jim ztěžuje orientaci.
V době, kdy je struktura trhu vcelku přehledně diferenciovaná na multiplexy
a klasická kina, ať už komerční nebo artová, na něj vstupuje subjekt, který se
minimálně názvem prezentuje jako univerzitní kino. Předpoklad diváka, jenom
zběžně sledujícího vývoj celé kauzy, že dramaturgie kina je diktována
univerzitou, se tak jeví jako přirozený. Tyto nejasnosti dle našeho názoru
rozostřují image kina jakožto kulturní instituce, a proto je považujeme za
hodné toho, aby s nimi bylo dále pracováno, jak naznačíme v návrhové části.
V deskriptivní části předně věnujeme prostor k definování role univerzity vůči
kinu Scala, tak jak se v současnosti skutečně ustálila.
1. 3. 1 KINO SCALA V PRONÁJMU UNIVERZITY
Pronájmem kina sleduje univerzita dva cíle. První, čistě pragmatický,
spočívá podle vyjádření rektora Mikuláše Beka v získání velkokapacitního
sálu. Ten kromě širokého využití akademickou obcí, fakultami a pracovišti
rozšiřuje vzdělávací možnosti studentů. Konkrétněji se nabízí využitelnost pro
praktickou výuku humanitních oborů, ústavu filmové vědy apod. Kromě toho
podle Beka obnovením provozu Scaly plní univerzita svou kulturněspolečenskou roli ve městě 32 nebo jinak, slovy prorektora Jiřího Němce,
kultivuje prostředí svého působení. 33 Důležitý bod pronájmu Scaly městem
univerzitě tvoří podmínka zachování provozu kina pro veřejnost, za který tedy
MU předává zodpovědnost jiné, spolupracující organizaci. „Aeropolis je
32
33
MASARYKOVA UNIVERZITA. Masarykova univerzita spustila darovací web na podporu
Scaly. Tisková zpráva. [online] 14. 10. 2013 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:
<http://www.muni.cz/events/calendar/44163042 >.
17
podnájemce nájemce, takže MU má pronajatou Scalu a protože chce, aby se
tady provozovalo kino, a primárně to není její poslání, neumí to a v té velké
smlouvě mezi univerzitou a městem je klauzule o tom, že tady musí být provoz
kina, tak si našla společnost, která kino umí dělat“ 34 , komentuje vztah
univerzity se společností Aeropolis ředitel kina Radek Pernica.
1. 3. 2 ČASOVÝ ROZVH
Smlouva ošetřující právní vztah mezi MU a společností Aeropolis definuje
časové rozložení využitelnosti objektu mezi tyto dvě instituce. Ten je dělen
takřka rovným dílem s tím, že Aeropolis, jako provozovatel celoročních
projekcí kina, využívá především dobu večerní a noční. V době vymezené pro
univerzitu pak může Masarykova univerzita realizovat v kině jakékoliv své
aktivity.
Nárok MU na využití prostor stanovuje smlouva následovně: v pondělí až
středu od 8:00 do 16:30, ve čtvrtek od 8:00 do 10:00 a od 12:00 do 16:30,
v pátek až neděli od 8:00 do 14:00. Mimo tento standardní čas může pětkrát
měsíčně vstoupit do času vyhrazeného společnosti Aeropolis. Výjimky, kdy
vstupuje Aeropolis do harmonogramu MU, vznikají spíše raritně na základě
závazků společnosti s třetími stranami, jako jsou např. festivaly nebo přímé
přenosy
Metropolitní
opery
New
York
apod.
Přehledné
zobrazení
standardizovaného časového harmonogramu se zaznamenáním pravidelných
cyklů poskytuje následující tabulka:
34
Rozhovor autorky práce s ředitelem kina Scala Radkem Pernicou ze dne 18. 3. 2014.
18
Tab. 1.: Časový harmonogram rozložení využitelnosti kina mezi MU
a Aeropolis
8:00
10:00
12:00
14:00
15:00 16:30
18:00
20:30
22:30 – až
?
Pondělí
MU
Úterý
Aero.
(1)
(2)
Aero.
Aero.
(1)
(2)
Aero.
Aero.
(1)
(2)
Aero.
Aero.
(2)
(3)
Aero.
Aero.
Aero.
(1)
(2)
(3)
Aero.
Aero.
Aero.
(1)
(2)
(3)
Aero.
Aero.
Aero.
(1)
(2)
(3)
MU
Středa
Čtvrtek
Aero.
MU
MU
Aero.
MU
(1)
Baby Bio
Pátek
MU
Bio Senior
Sobota
MU
Neděle
(zpracovala
MU
autorka
textu
na
základě
podkladů
poskytnutých
ředitelem
kina)
Pozn.: Přehled zpracovává běžný týden, kdy se v kině nekonají mimořádné akce, ať již ze
strany univerzity nebo provozovatele kina. Zkratka Aero. (1/2/3) – číslo značí pořadí projekce
realizované společností Aeropolis v rámci konkrétního dne.
19
1. 3. 3 NÁPLŇ UNIVERZITNÍHO ČASU
Sledujeme-li program realizovaný v čase vyhrazeném pro univerzitu,
vnímáme jeho narůstající pestrost a plnění původního záměru MU. V jeho
rámci bylo cílem učinit ze sálu Scaly místo pro konání konferencí, kongresů,
výuky a ceremoniálů, ať již imatrikulačních nebo promočních. 35 Již od
znovuotevření kina probíhá v sále pravidelná výuka s projekcí, přičemž další
kurzy stále přibývají. Do kinosálu Scaly jsou taktéž přesunuty přednášky
Univerzity třetího věku, což byl jeden z původních úmyslů, avizovaný
prorektorem Jiřím Němcem.
36
Na základě dat z provozního kalendáře,
zpřístupněného ředitelem kina, a informací získaných od Petra Dimitrova,
který v kině působí od začátku března 2014 jako manažer univerzitního
programu a pronájmů, rozdělujeme okruh aktivit Masarykovy univerzity v kině
Scala do tří hlavních kategorií: (a) výuka, (b) odborné aktivity typu konferencí
apod., (c) akademické obřady. Doplňující, ale důležitou kategorii dle
Dimitrova představují pronájmy objektu Scaly externím subjektům. Následující
reprezentativní příklady, zastupující tyto kategorie, zahrnují akce již proběhlé,
nebo teprve plánované:
Výuka
Výukovou činnost hodnotí Dimitrov z pohledu Masarykovy univerzity jako
stěžejní. Výhledově se má z kina stát autonomní univerzitní pracoviště.
Kino je pravidelně využíváno řadou fakult pro účely projekcemi
obohacených přednášek. Tyto projekce mohou být jednorázové povahy
(např. Projekce snímku Směr: válečná zóna pro studenty lékařské fakulty,
projekce snímku Finanční krize pro studenty ekonomicko-správní
35
36
HORÁKOVÁ, Veronika. Masarykova univerzita: Chceme kino Scala. Brněnský deník.
[online] 7. 12. 2011 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:
20
fakulty 37 ), nebo se jedná o trvalé přesunutí výuky některých kurzů do
kinosálu Scaly; jmenujme např.:
•
Provoz kina
– kurz, který svou povahou ani jinde realizován být
nemůže, věnovat se mu budeme v samostatné podkapitole.
•
Základy filmové kultury – jeden z kurzů Univerzity třetího věku
(U3V)38
•
Spiritualita ve filmu – přednášky a filmové projekce, často využívá
projekcí z 35 mm pásu.
•
Skandinávský film – přednášky a filmové projekce, rovněž pro U3V
•
Digitální kinematografie – cyklus tří odborných přednášek s projekcí
•
Uměnovědný biograf – projekce filmů a záznamů provedení hudebních
děl (koncert, opera, balet, film, dokument) s odborným komentářem.
•
Teorie a dějiny rockové hudby a Kapitoly z dějin jazzové hudby přednášky s audio a video ukázkami.
Jiný způsob, jakým univerzita otevírá Scalu studentům, představuje poskytnutí
objektu jejich aktivitám. Studenti tak například využili prostor kina pro
natáčení krátkometrážního filmu. Jednodenní výstava Archeologie v obrazech
ve foyer Scaly byla spojená s prezentací archeologické karetní hry a kinosál byl
poskytnut také studentům pedagogiky pro realizaci workshopu pro střední
školy Dramatická výchova v profesi sociálního pedagoga.39
37
Obě projekce se uskutečnily 10. 12. 2013. Projekce nového dokumentárního filmu Lékařů
bez hranic, pro studenty LF MU byla realizována jako akce v rámci Světového dne lidských
práv. Obě projekce byly pro studenty zdarma. Na projekci pro ESF bylo nutné se registrovat.
38
Kurz je modulován jako přednáška s hostem, kterou doplňují filmové v korespondenci
s tématem hodiny, jako je např. režie, střih, zvuk apod.
39
Zpracováno na základě rozhovoru autorky práce s manažerem univerzitního programu
Petrem Dimitrovem ze dne 2. 5. 2014.
21
Odborné aktivity
Mezi odborné aktivity realizované na půdě kina lze zařadit konference,
sympozia apod. Tyto konference často organizují nebo spolupořádají
jednotlivé fakulty Masarykovy univerzity.
•
Symposium o skolióze (LF)
•
Konference Muniss (ESF)
•
Metabolický syndrom (FSpS)
•
Cyberspace (FSS, PrF)
•
Konference: "Terapie z rukou odborníků znamená luxus pro všechny
smysly", mezinárodní konference Katedry speciální pedagogiky (PedF)
•
Cirkus vědy – konference pro středoškolské pedagogy (rektorát)
•
Konference časopisu Smart cities (komerční pronájem)
•
Střední Evropa včera a dnes: proměny koncepcí (jazyk – literatura –
kultura – politika – filozofie), mezinárodní konference (FF)40
Akademické obřady
Znovuotevření Scaly 14. října 2013 bylo spojeno se slavnostním
zahájením
akademického
roku.
Mezi
dalšími
akademickými
ceremoniály konajícími se na půdě Scaly dominují imatrikulace
a promoce. Vedle toho v kině proběhlo např. zahájení Orientačního
týdne pro zahraniční studenty MU. Do kina se rovněž přesouvá letošní
ročník slavnostního předávání zlatých medailí MU a cen rektora MU
Dies academicus. Zejména v měsíci červenci pak bude dopolední
provoz Scaly plně vytížen promocemi. Ty se však, jak upozorňuje
Dimitrov, zřejmě nebudou do kina přesouvat natrvalo. Univerzita našla
ve velkokapacitním sále pouze přechodné řešení pro dobu, kdy se
40
Přehled konferencí byl autorce poskytnut Petrem Dimitrovem.
22
rekonstruuje aula právnické fakulty, tedy místo jejich obvyklého
konání.
Je patrné, že výše popsané akce jsou přirozeně před zrakem běžných
návštěvníků skryty. V rámci hypotézy naší práce, ve které chceme na Scalu
nahlížet jako na nový kulturní prostor, nás tudíž nejvíce zajímají univerzitní
akce v prostorách Scaly, které jsou přístupné veřejnosti. Výše uvedený přehled
aktivit MU proto uvádíme pro představu o využití objektu a pro lepší přiblížení
onoho „univerzitního“ přívlastku v názvu kina. Akcí určených pro veřejné
publikum v režii MU prozatím neproběhlo mnoho a je otázkou, do jaké míry
by na jejich vlastní produkci měla univerzita mít zájem. Jedna z akcí
vznikajících na akademické půdě je však dle našeho názoru v rámci komplexní
dramaturgie Scaly zcela zásadní, a tou je projekt Studentské kino.
Studentské kino
Projekt Studentské kino přináší slibovaný podíl studentů na tvorbě
programu kina pro veřejnost. Je realizován studenty oboru Teorie a dějin filmu
a audiovizuální kultury v rámci semestrálního kurzu Provoz kina. Studenti se
svými vypracovanými návrhy jsou do projektu vybíráni formou soutěže.
Vítězný realizační tým získává od kina prostor pro několik 41 pravidelných
projekcí, které musí zajistit jak po stránce dramaturgické, organizační,
propagační, tak administrativní. 42 Důraz při hodnocení projektu je přitom
kladen na přidanou hodnotu k projekcím, např. formou moderovaných debat
apod.
Od znovuotevření Scaly divákům aktuálně probíhá druhý cyklus
Studentského kina. Jak první projekt 3x3 Scala, tak nynější Audiovize, nabízejí
41
V případě prvního projektu 3x3 Scala proběhlo 9 projekcí, v druhém projektu Audiovize
bude uskutečněno projekcí celkem 12.
42
Viz Informace o předmětu: INFORMAČNÍ SYSTÉM MASARYKOVY UNIVERZITY.
Kurz FAV266 Provoz kina. [online] [cit. 2014-04-25]. Dostupné z:
<https://is.muni.cz/auth/predmet/phil/jaro2014/FAV266?zobrazmatob=1>.
23
návštěvníkům kina snímky, které se určitým způsobem vymykají běžné
distribuci, nebo jejich projekci obohacují novým rozměrem. Dramaturgové
prvního projektu (podzim 2013) přišli s cílem prodloužení diváckého zážitku
a v rámci motta Film jako událost přesunovali doprovodný program i do foyer
kina, které pravidelně oživovali tematickými expozicemi. Zorganizovali tak
např. swingový večírek s tanečními lektory, vánoční pohoštění anebo
ochutnávku skotské whisky, poněkud paradoxně přesunutou z prostoru Scaly
do nedalekého pohostinství Veselá Vačice.
Koncept aktuálně probíhajícího projektu Audiovize (jaro 2014) rozšiřuje
hranice tradičního chápání filmu. Ve svém dramaturgickém plánu se soustředí
na originální propojení obrazu, zvuku a hudby a to nejen ve filmu jako
takovém.43 Ve třech komponovaných večerech nabízí na plátně kina divákům
ke zhlédnutí obsah multimediálního charakteru: videoklip, videoart a VJ-ing.
Oproti spíše zábavně-edukačnímu prvnímu projektu má doprovodný program
v produkci Audiovize více odborný ráz. Na každou projekci navazuje debata
s hostem. Finální projekci, zmiňovaný večer VJ-ingu, plánuje tým studentů
o den později rozšířit následným přesunutím ze Scaly do klubu Kabinet Múz,
kde bude volně navazovat závěrečný večírek.
Ačkoliv je vidět, že Scala může nabídnout prostředí pro jiný než filmový
program, svými možnostmi je do jisté míry limitovaná. Nemůže z hlediska
vybavenosti, nabídky a prostředí konkurovat právě například zavedenému
a cílovou skupinou oblíbenému Kabinetu. Slavnostní ukončení projektu pod
taktovkou Audiovize by pravděpodobně ve Scale mělo odlišný charakter. Akce
ve foyer kina však nepovažujeme za nereálné, několik úspěšných večírků ve
Scale již proběhlo.44 Přesunutí večírku jinam z našeho pohledu Scale ubírá na
možnosti ukotvit se v brněnském prostředí jako nový kulturní prostor.
Pomineme-li
ale
výše
zmiňované
problematické
odsouvání
částí
doprovodného programu ze Scaly do jiných prostor, hodnotíme právě cyklus
43
Viz oficiální stránky projektu: AUDIOVIZE. [online] [cit. 2014-04-25]. Dostupné z:
<http://audiovize.kinoscala.cz>.
44
Např. Koncert kapely Ukulele Orchestra jako Brno, které navázalo na projekci filmu Attila
Marcel (28. 3. 2014) nebo večírek spojený s festivalem Mezipatra.
24
Studentské kino jako jeden ze stěžejních faktorů pozvedávající Scalu do vyšší
kulturní sféry.
Univerzita veřejnosti
Otázkou k zamyšlení je, zdali by akce tohoto typu univerzitou ve Scale
byla nakonec chtěná. Jinými slovy, je pro univerzitní kino žádoucí podporovat
tuto formu zábavy? To nás vrací zpátky k nejzákladnější otázce – co je to „to“
univerzitní,
a k problému
stanovení
hranic.
Měly
by
mít
události
v univerzitním kině akademický charakter, nebo postačí povaha studentských
akcí, byť ne přímo akademická či vzdělávací? Na zodpovězení této otázky se
jistě názory mohou různit.
Problém stanovení hranic je o to složitější, že doba provozu kina je časově
rozdělena mezi dvě instituce. Petr Dimitrov například poznamenává, že
prozatím není nikterak striktně v daném harmonogramu nastaveno využití
horního foyer, které náleží univerzitě. Prakticky to znamená, že kavárně
nevyplývá automatický nárok na rozšíření své kapacity do tohoto prostoru.
Jeho další využití je tedy záležitostí vzájemné domluvy.
Kromě Studentského kina se prozatím nevyskytlo mnoho příležitostí,
během kterých by MU nějakým způsobem vytvářela program pro veřejnost.
Kromě toho, že to není její primární cíl, manažer univerzitního programu
Dimitrov vidí problém v synchronizaci s provozem kina: „Na kulturu se
obecně chodí spíše ve večerních časech. A právě ty jsou samozřejmě věnovány
provozu kina. Tento fakt tedy organizaci kulturních událostí pro širší veřejnost
komplikuje.“45
Oblast, ve které se kino pravděpodobně do budoucna bude angažovat, je
výstavní činnost. S velkými ohlasy se setkala putovní výstava Budoucnost
začíná teď,46 instalovaná do prostoru celého dolního foyer ke konci roku 2013.
45
Rozhovor autorky práce s manažerem univerzitního programu Petrem Dimitrovem ze dne 2.
5. 2014.
46
Jednalo se o výstava zachycující české vědce. Výstava vznikla k 50. výročí Meteoru,
vědecko-populárnímu pořadu Českého rozhlasu.
25
V březnu se Scala stala hostitelem části doprovodného programu Týdne
výtvarné kultury, realizovaného Katedrou výtvarné výchovy Pedagogické
fakulty MU. Součástí akce byla mj. výstava studentské tvorby Film plakát
(plagát) 3x4x5, která zdobila panely horního i dolního foyer celý měsíc.
Vzhledem k rozlehlým dispozicím objektu by byla škoda nevyužít tuto
možnost, jak do Scaly přilákat návštěvníky i mimo provozní dobu kina.
Pokud právě neprobíhají intervence do prostoru výstavních ploch, bývá
součástí interiéru horního podlaží výstava mapující historii kina. Dle Dimitrova
se však začíná objevovat ze strany MU snaha častěji obměňovat i tento prostor.
V podobě prozatím spíše zkušebního provozu by měla na podzim Scalu
zpestřit velká výstava filmových plakátů, včetně důležitých prací Aleše
Najbrta. Výstava bude součástí mezinárodního bienále grafického designu
Bienále Brno 2014. Do prestižní akce, která letos oslaví 26. ročník, bude Scala
zapojena i v područí Moravské galerie, která si prostor kina pronajme pro
sympozium s účastí světových tvůrců a teoretiků designu.47
Univerzita údajně do budoucna plánuje více akcí kulturního charakteru.
Kromě výstavní činnosti ve foyer kina se má jednat o jednorázové akce,
nejčastěji ve spolupráci nebo v podnájmu externích subjektů. Příkladem budiž
spolupráce s Moravskou galerií, Národním divadlem Brno, Filharmonií Brno
nebo Českou televizí. V rámci konkrétních projektů, které už se rýsují, by měly
ve Scale proběhnout akce z programu Expozice nové hudby a festivalu Janáček
Brno 2014. Za události vzešlé z interního prostředí univerzity, kterým se
dostane možnosti uskutečnit se v kině, lze prozatím jmenovat např. divadelní
vystoupení studentského PROfiDIVADLA, divadla Fakulty informatiky MU.
Koordinátor aktivit MU Dimitrov již teď hodnotí široké spektrum aktivit
jako zdárný krok k formování Scaly coby multifunkčního kulturního
a vzdělávacího centra a příležitosti k setkávání. Pozitivně přijímá ideu mísení
návštěvníků různých intencí s účastníky konferencí a studenty. Sledujeme, že
47
Rozhovor autorky práce s manažerem univerzitního programu Petrem Dimitrovem ze dne 2.
5. 2014.
26
v průběhu dne kino díky univerzitě řada lidí navštíví, v nejvyšší míře pak
studenti. Za to, aby se vrátili i večer, už ale odpovídá společnost Aeropolis.
1. 4. SCALA JAKO SESTRA PRAŽSKÝCH KIN
Tým lidí stojících za společností Aeropolis, která byla Masarykovou
univerzitou pověřena k zajištění provozu schopného kina pro veřejnost, má na
svědomí nejenom několik úspěšných kin, ale i mnoho dalších projektů.
Posláním Aeropolis v Brně, jak je vidí současný ředitel Scaly, je udržení kina
v „ekonomickém, organizačním a technologickém chodu“
48
. Dodává, že
v aktuální situaci by bez společnosti Aeropolis nebyla Scala veřejným kinem.
Nutno však kriticky dodat, že bez univerzity by kino nemuselo být vůbec.
Aeropolis je soukromou firmou, právní formou společnost s ručením
omezeným a její vznik zapsáním do obchodního rejstříku je datován ke dni 28.
8. 2013.49
Kořeny, ze kterých společnost vyrůstá, sahají do roku 1998, kdy v Praze
došlo k vytvoření občanského sdružení Pro-Aero, Společnosti pro obnovu
a rozvoj Aera. Toto sdružení se svým konceptem vyhrálo veřejnou soutěž
o provoz kina Aero a položilo tak základy možného směřování klasických
biografů alternativním směrem. Od svého založení tým vytvořený kolem Aera
vstoupil do dalších kin a rozšířil okruh svých aktivit. Chronologicky to byl
v roce 2003 vstup do královohradeckého kina Bio Centrál, v rámci Prahy pak
v roce 2004 do kina Světozor a v roce 2007 do kina Bio Oko. Nyní tedy svým
podílem na provozu Scaly vstupuje i na Moravu. Vývoj expanze provozovatelů
Aera do dalších kin přehledně zpracovává ve své bakalářské práci Hana
Širalová.50
48
Tamtéž.
50
ŠIRALOVÁ, Hana. Novodobá historie kina Aero: Od nadšenectví k budování
regionální sítě: bakalářská práce. Praha: Karlova univerzita, 2012. Vedoucí práce: Mgr. et
MgA. Tereza Czesany Dvořáková, Ph. D.
49
27
Mezníkem v činnosti provozovatelů kin Aero a Světozor bylo společné
založení distribuční společnosti Aerofilms v roce 2005. Cíl, který si společnost
určila při svém vzniku, byla dle její tiskové zprávy distribuce atraktivních
snímků, ať hraných či dokumentárních, a to nejenom do kin, ale i do
televizního vysílání a ve formě DVD nosičů. 51 Kromě distribuce předmět
svého podnikání, tak jak jej uvádí v obchodním rejstříku, mj. rozšířila
o provozování kulturních a kulturně vzdělávacích zařízení, pořádání kulturních
produkcí, zábav a provozování zařízení sloužících zábavě, pořádání výstav,
veletrhů,
přehlídek
a obdobných
akcí.
Vznik
společnosti
znamenal
oboustrannou výhodu. Do provázaných kin se snadno dostávají hodnotné
snímky, které by jinak byly obtížně získatelné. Druhé pozitivum spatřuje Ivo
Andrle, jeden ze zakládajících členů společnosti v tom, že má Aerofilms jako
distributor k dispozici „alespoň minimální stabilní základnu pro promítání
filmů“.52
Přehled rozrůstajících se oblastí činnosti týmu provozovatelů zmiňovaných
kin a distribuční společnosti Aerofilms je dostupný na webové doméně
s hlavičkou Aeropolis. 53 Není to však tak, že by společnost Aeropolis s.r.o.
působící v kině Scala tyto aktivity formálně zastřešovala. Problém duplicity
názvu, na který jsme během psaní této práce narazili, vysvětluje Ivo Andrle
jako shodu náhod. Mapa aktivit na internetových stránkách vznikla dříve, než
byla kvůli provozu Scaly založena společnost Aeropolis s.r.o. jako právnická
osoba.54
51
AEROFILMS. Vznik nové distribuční společnosti Aerofilms. Tisková zpráva. [online] [cit.
2014-04-17]. Dostupné z: <http://www.aerofilms.cz/soubory/TZ_zalozeni_Aerofilms.pdf>
52
BEDNAŘÍK, Pavel. Aerofilms. A2, kulturní čtrnáctideník. 2006, č.4. [online] [cit. 2014-0417]. Dostupné z: <http://www.advojka.cz/archiv/2006/4/aerofilms>
53
AEROPOLIS. Webová stránka. [online] [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:
54
Společnost Aeropolis s.r.o. vlastní šest právnických osob, vyjma ředitele kina Pernicy, mají
všichni, jak upozorňuje Andrle, rozhodovací pravomoci také při provozu pražských kin Aero,
Světozor, Bio Oko a kina Bio Central v Hradci Králové. Konkrétně jsou to, mimo Radka
Pernicy a Ivo Andrleho, Petr Jirásek, Jiří Šebesta, Pavel Rajčan, Petr Vítek a Radim Habartík.
28
Uvedený okruh těchto činností, dělený do dílčích kategorií, se tedy
neodehrává pod hlavičkou Aeropolis, ale pod jménem jednotlivých kin nebo
Aerofilms55:
a. kina (Aero, Světozor, Bio Oko, Bio Central, Scala)
b. festivaly (např. Festival otrlého diváka, La Película, Ozvěny MFFKV,
Pražské filmové léto)
c. distribuce (Aerofilms, přímé přenosy – NT Live, MET, Balet v kině aj.)
d. vzdělávání (Aeroškola, Aertěk, Nové kino aj.)
e. soutěže (Aerokraťas)
f. galerie a obchod (Terryho ponožky)
g. site specific (Cinema Royal)
h. filmový online portál (Aerovod).
Do každé kategorie spadá široký okruh projektů, které se podílejí na
formování obsahu provozovaných kin. Ta spojuje společná centrální supervize
a personální provázanost, profil každého kina je však formován s přihlédnutím
k jeho
specifikům
a lokálním
podmínkám.
Know-how,
které
získali
provozovatelé kin s těmito projekty, a jeho vzájemné předávání může být
cennou výhodou i pro kino Scala.
Cílem, se kterým vstupuje Aeropolis na brněnskou půdu, je dle slov
ředitele kina „přinést do Brna moderní fungující kino pro 21. století. Kino,
který by se dalo nazvat jako artové, i když ho tak nenazýváme.“ 56 Jak mezi
spřízněnými kiny působí Scala jako nováček a které fungující postupy
a projekty přebírá od zkušenějších kolegů, budeme reflektovat v rámci dalších
částí práce.
55
Viz AEROPOLIS. Webová stránka. [online] [Op. cit. 2014-04-15].
56
29
1. 4. 1 ANALÝZA PROGRAMOVÉ SKLADBY
Úkol Scaly coby veřejného kina je pro ředitele kina Radka Pernicu jasný –
servírováním filmů na velké plátno vzdělávat a bavit lidi.57 Koncept, který chce
kino uplatňovat v dramaturgii, je ohraničen pomyslnými mantinely dobrého
vkusu a mířením na poptávku „chytrého“ diváka. Ačkoliv studenti tvoří
bezesporu zajímavou a početnou cílovou skupinu návštěvníků, není to tak, že
by Scala jako univerzitní kino cílila primárně tímto směrem. Vstřícný krok
provozovatelů směrem k této skupině probíhá formou nabídky slev na filmová
představení. Snížením vstupného se snaží nalákat například i důchodce. Svou
hlavní, tj. večerní nabídkou se nevymezuje vůči konkrétním cílovým skupinám,
orientuje se na vnímavého diváka. Práce s cílovými skupinami se projevuje
spíše v přizpůsobení času projekcí a cen vstupného v rámci konkrétních cyklů.
Model programování
Hlavní know-how přejímá vedení Scaly od pražských kin. To v podstatě
znamená převzetí (a) části dramaturgie, (b) strategie, (c) formátů. V mezích
hranic vkusu, za které kino nezachází, programují brněnští obsahovou náplň
svých
projekcí
v interakci
s Ivem
Andrlem,
supervizorem
a hlavním
dramaturgem Aera.
Typickou strategií, kterou kino kopíruje od pražských kin, je snaha
o udržení filmu v programu co nejdelší dobu. To prakticky znamená
rozmanitější program v kratším časovém úseku: „Vyhýbáme se tomu, abychom
hráli dva dny po sobě stejný film, nebo stejný film dvakrát denně. Snažíme se
udržet film v programu třeba dva měsíce, což je dnes už nezvyklé,“58 komentuje
57
58
Tamtéž.
30
Pernica tento přístup. Touto strategií se liší především od multiplexů.
Konkurenční klasické brněnské kinematografy Art a Lucerna pracují v tomto
směru podobným způsobem jako Scala. Ta však netradičně uvádí reprízy
některých snímků i dlouho po premiéře. Příkladem budiž např. film Velká
nádhera, která měla v kině předpremiéru 23. října 2013 a do programu –
protože je to film, který na velké plátno patří, 59 se opakovaně vracela,
naposledy 7. května 2014.
Dalším charakteristickým rysem programového modelu Scaly je jeho
rozfázování do čtrnáctidenních bloků. Na rozdíl od ostatních kin, kde diváci
mají možnost seznámit se dopředu s programem na celý kalendářní měsíc, tak
zůstává dlouhodobější obsahová náplň Scaly publiku skryta. Obsah programu
můžeme kategoricky rozdělit na (a) běžnou produkci o standardní ceně
vstupenky (základní 110,– / 80,– student, důchodce), (b) cykly, (c) festivaly,
(d) alternativní obsah o zvláštní ceně.
Cykly
Kromě pražského programového modelu vytváří Scala obdobně jako
spřízněná kina cykly projekcí, přizpůsobené specifickým cílovým skupinám.
Jedná se o cyklus Baby Bio, Bio Senior a Pro rodiče s dětmi. První dva
ze jmenovaných umožňují divákům zhlédnout nejnovější filmy, které by ve
standardní večerní době promítání nemusely být těmto cílovým skupinám
dostupné z časového hlediska.
Projekcím v rámci Baby Bio je pravidelně vyhrazen dopolední čas vždy ve
čtvrtek v 10:00 hodin a se svým sloganem: Nechceme po rodičích, aby své děti
odkládali v předsálí kina, láká do kina diváky s malými dětmi. Těm
přizpůsobuje podmínky v sále: projekce probíhá při částečném osvětlení a se
sníženou hladinou zvuku. Pro zabavení dětí jsou v sále připraveny hračky
a v případě potřeby je možné použít přebalovací pult.
59
31
Je markantní, že přizpůsobování projekcí na míru určitým segmentům trhu
začíná využívat čím dál více kin. V brněnském prostředí tento formát, tzv.
MIMIkiNO, zavedlo 4. 9. 2013 i kino Art.60 Oproti Scale však tento program
vkládá do hodin odpoledních, konkrétně na 16. hodinu každou středu,
a vstupné oproti Scale snižuje o dvacet korun, tedy na 60,– Kč za vstupenku.
Navíc se Art v rámci svých marketingových strategií snaží své návštěvníky
interaktivně zapojit do tvorby programu, a to formou filmového jukeboxu, ve
kterém jim poskytuje možnost formou hlasování ovlivnit výběr filmu, který se
bude v rámci cyklu promítat.
Cyklus Bio Senior stejně jako Baby Bio v kině Scala nabízí aktuální
snímky z distribuce za zlevněnou cenu 60,- Kč a v pro seniory příznivějším
odpoledním čase, každý pátek ve 14:00 hodin. Obdobný koncept nabízí také
Art, každé úterý v 15:00 hodin, taktéž za 60,– Kč. Od léta 2013 jsou navíc
projekce v kině Art obohacovány odborným úvodem.61
Zavádění speciálních projekcí a segmentace publika na dílčí cílové skupiny
se
ukazuje
jako
jeden
z trendů
směřování
moderních
kin
a jejich
marketingových strategií. Třetí z brněnských klasických kin, Lucerna, místo
zavádění cyklů sází na trvalou slevovou politiku a některé dny v týdnu nabízí
zvýhodněné základní vstupné nebo speciální slevy pro důchodce, studenty
a děti. 62 Autorkou práce bylo vypozorováno, že část publika zmiňovaných
cyklů v kině Scala, je tvořena i jiným vzorkem zákazníků, než kterým je cyklus
primárně určen. A to přesto, že vybrané tituly běží většinou v delším časovém
horizontu několikrát i v hlavním večerním čase. Za nejpravděpodobnější důvod
návštěvy kina v rámci speciální projekce proto považujeme snížené vstupné,
což příkladně ilustruje ekonomickou teorii ceny jako základního faktoru
60
TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM MĚSTA BRNA. MIMIkiNO – projekce pro
rodiče s malými dětmi v kině Art. [online] 2013 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z:
<http://www.kultura-brno.cz/cs/film/mimikino-projekce-pro-rodice-s-malymi-detmi-v-kine-art
>.
61
TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM MĚSTA BRNA. Zpráva o činnosti za rok 2013
[online] [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: <
http://www.ticbrno.cz/tic/media/content/dokuenty_organizace_tic/zprava_o_cinnosti_ticmb_20
13.pdf >, s. 35.
62
Viz KINO LUCERNA. [online] [cit. 2014-04-03]. Dostupné z:
<http://www.kinolucerna.info/index.php/slevnena-predstaveni>.
32
ovlivňujícího poptávku. 63 V tomto boji o návštěvníky využitím slevových
pobídek je logické, že TIC, spravující kino Art, rozšiřuje, poté co přišlo o Scalu
jakožto mainstreamové kino, programovou nabídku svého původně artově
zaměřeného kina.
Posledním
z formátů
vyhraněných
pro
určitou
cílovou
skupinu
v dramatugii Scaly je cyklus zvaný Pro rodiče s dětmi. Přináší rodinám
alternativu pro strávení sobotního víkendového odpoledne. Skládá se ze dvou
částí, první z nich tvoří hodinová projekce pásma krátkých animovaných
pohádek.
Většinou
se
jedná
o starší
díly
večerníčků
a převážně
československou produkci, přičemž se velmi často hraje ze 35 mm kopií. Na
promítání navazuje kreativní workshop pro děti, které pod vedením lektorů
různorodými tvořivými metodami rozvíjejí témata z předcházejícího filmového
zážitku. Rodiče se mohou účastnit, anebo naopak mohou nechat děti pod
dohledem lektorů a využít tento čas pro sebe. Identický model nabízí opět kino
Art. Už v roce 2012 zařadilo do svého programu pohádková pásma a na
podzim 2013 přidalo ve spolupráci s Mateřským centrem Loučka výtvarné
dílny. Centrum od července sídlí v budově kina
64
a kromě workshopů
poskytuje službu hlídání dětí během filmu i mimo film a další zájmové
aktivity. Domníváme se, že v případě stereotypního chování zákazníků tak Art
získává konkurenční výhodu. Rodiče si na spotřebování těchto služeb jako
produktu „pod jednou střechou“ mohou navyknout a zákazníci Loučky mohou
upřednostnit nabídku dětského kina lokalizovanou v dobře známém prostředí.
Pomineme-li nepřímou konkurenci a substituty na trhu, je právě shodná
nabídka kina Art pro Scalu největším konkurentem a naopak. Obě tato kina
mají nakročeno stejným směrem. Není to totiž pouze Scala, která prochází
výraznou transformací. Po tom, co se Art stal výhradním subjektem ve správě
TIC v oblasti zajištění filmového institucionalizovaného zážitku, došlo
63
JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění: [art marketing v praxi]. 1. vyd.
Praha: Grada, 2008, s. 19.
64
13.pdf >, s. 35.
33
k hloubkovému přehodnocení jeho postavení a konceptu. V polovině roku
2012 obměnil dramaturgické vedení65 a postupně podnikal kroky ke změnám
vlastního provozu. Cíl, který si v definoval v Plánu činnosti organizace na rok
2013, zní následovně: „[…] zavést určitý úzus – kino se svojí značkou, jasnou
atmosférou a koncepcí, na kterou si diváci postupně zvyknou a budou vybízení
se na dění v kině sami podílet.“ Prostředky, které vedou k tomuto cíli, lze
pozorovat jak v rovině koncepční, tak i propagační, a v oblasti komunikace
s veřejností. Vývoj v dramaturgii se netýká pouze zavádění nových cyklů,
objevuje se snaha o její oživení a širší rozpětí. Kino se účelně začíná více
otevírat většinovému divákovi a snaží se plnit funkci městského kina. Do
budoucna plánuje Art zůstat u dramaturgie kvalitního artového kina a zároveň
„městského kina orientovaného na širší skupinu diváků, respektive na více
i odlišných cílových skupin“. 66 S tím souvisí např. i zařazení komerčních
blockbusterů do programové skladby kina. Kromě zvýšení návštěvnosti
a oslovení nových vrstev publika se jedná i o zjevný ekonomický tah. Ve
Zprávě organizace za rok 2012 tak byly tyto projekce označeny jako zásadní
z hlediska rostoucích tržeb kina.67
Rychlý vývoj kina Art plynoucí ze zřejmé nutnosti reagovat na potřeby
publika doprovází dobře cílené marketingové plánování. Jako dosti
pravděpodobné se jeví, že se zřizovatel, potažmo vedení kina, po odpadnutí
problémů spojených s kinem Scala rychle snaží o upevnění své pozice
a „zaháčkování“ publika ze všech diváckých vrstev ještě dříve, než bude
ohrožen nástupem nové konkurence na trh právě v podobě Scaly. V rozšíření
působnosti provozovatelů „Aero sítě“, kteří mají s úspěšným programováním
cyklů dlouholetou zkušenost, do brněnského kulturního prostředí, lze spatřovat
nový impuls pro kino Art. Oproti minulosti, kdy měla kina Scala, Art
65
Tamtéž, s. 38.
TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM MĚSTA BRNA. Plán činnosti organizace na
rok 2013 [online] [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: <
http://www.ticbrno.cz/tic/media/content/dokuenty_organizace_tic/plan_cinnosti_ticmb_v_roce
_2013_u.pdf >, s. 19.
67
12.pdf >, s. 32.
66
34
a Lucerna, tedy jediná tři kamenná kina ve městě, mezi sebe rozdělenou
klientelu,68 se tak zásadně změnily vnější podmínky jejich existence.
Alternativní obsah a nové formáty
Pod nálepkou alternativního obsahu, tak jak je dnes běžně chápán v praxi
filmových distributorů, se skrývají audiovizuální projekce nefilmového
odvětví. Jejich cesta na plátno kin může vést skrze satelitní vysílání (přímý
přenos), nebo prostřednictvím projekcí filmové kopie záznamu (DCP,
BlueRay, DVD). 69 Mezi nejtypičtější programy alternativního obsahu patří
přímé přenosy divadelních, operních a baletních představení, koncertů,
případně sportovních utkání. Tento nový rozměr diváckého zážitku s sebou
přinesla digitalizace kin a v českém prostředí se poprvé objevuje v souvislosti
se společností Aerofilms. Cestu společnosti k alternativnímu obsahu shrnujeme
podle Kamily Dohnalové, která se tomuto tématu věnuje ve své bakalářské
práci:
Distribuční společnost se v roce 2007 připojila k celosvětovému projektu
přímých přenosů Metropolitní opery v New Yorku. Po úspěšné odezvě publika
postupně přidala další přímé přenosy. V roce 2009 to byl Balet Pařížské opery
a Bolšoj balet, o rok později pod značkou NT Live přenosy inscenací
Národního
divadla
v Londýně.
Dalším,
komerčnějším
produktem
alternativního obsahu, ke kterým Aerofilms zakupuje práva, jsou pak přenosy
koncertní
vystoupení
světových
hudebníků.
68
V současnosti
disponuje
Z rozhovorů Barbory Appelové s dramaturgy brněnského kina Art a Lucerna,
uskutečněných v roce 2013 v rámci magisterské diplomové práce, vyplývá, že tato kina, jak
mezi sebou, tak s kinem Scala, nepociťují konkurenci v oslovování cílových skupin. Srov.:
APPELOVÁ, Barbora. Dramaturgie kina a její využívání v současném Brně. Případová studie
čtyř kin: magisterská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2013. Vedoucí práce
Mgr. Viktor Pantůček, s. 61, s. 66.
69
Viz ALEPHANT DIGITAL CINEMA. Alternativní obsah pro kina. [online] [cit. 2014-0425]. Dostupné z:
<http://www.dcinema4k.cz/Novinky/Entries/2011/12/2_Alternativni_obsah.html>.
35
společnost licencí pro operní přenosy MET in HD ve střední a východní
Evropě.70
Opora ve společnosti Aerofilms znamená pro vedení Scaly ideální výchozí
bod pro nasazení těchto alternativních obsahů do svého kina. Navíc je zřejmé,
že poptávka po tomto druhu zážitku v Brně existuje. Od roku 2008 ve městě
zprostředkovává přímé přenosy Metropolitní opery NY Národní divadlo Brno71
a tradičně se setkává s vysokou návštěvností. Příklad přímého přenosu
Rusalky, které uvedlo i kino Scala v rámci cyklu Metropolitan Opera: Live
in HD, ilustruje velký potenciál tohoto formátu. Představení bylo jak v Redutě,
tak ve Scale okamžitě vyprodáno.
Kromě operních přenosů nabízí kino formou přímých přenosů nebo
záznamů cyklus baletních představení Královského baletu v Londýně – Balet
v kině a cyklus NT Live, činoherní a muzikálová představení Národního
divadla v Londýně.
Scala naslepo
V rámci alternativní dramaturgie kin nabízí brněnské kino ještě jeden
divácky přitažlivý formát, a tím je projekce zvaná Scala naslepo. Divák předem
netuší, jaký film bude kino promítat, a vstupné platí až po projekci. Dle míry
vlastní spokojenosti s výběrem snímku přispívá libovolnou částkou. Tento
formát přebralo kino Scala od pražských kin, ve kterých se tento koncept
dlouhodobě osvědčil. Kapacita sálu Scaly je v rámci tohoto cyklu pravidelně
70
DOHNALOVÁ, Kamila. Metropolitan Opera: Live in HD v kině Aero. Deskripce
a vyhodnocení úspěšností marketingových aktivit během prvních dvou sezon. Praha: Karlova
univerzita, 2011. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Jan Halada, CSc.
71
Viz NÁRODNÍ DIVADLO BRNO. Zpráva o činnosti a výsledcích Národního divadla Brno,
příspěvková organizace za rok 2008. [online] vyt. 18. 6. 2010, změn. 7. 10. 2013 [cit. 2014-0430]. Dostupné z: http://www.ndbrno.cz/file/869, s. 44. Zpočátku probíhaly přenosy MET na
dvou scénách NDB – Mahenova divadla a Reduty. Od roku 2011 už pouze na scéně Reduty.
Viz STULÍROVÁ, Markéta. Dvořákova Rusalka: poprvé v přímém přenosu
z Metropolitní opery. Brněnský deník. [online] 4. 10. 2014 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z:
<http://brnensky.denik.cz/kultura_region/dvorakova-rusalka-poprve-v-primem-prenosu-zmetropolitni-opery-20131004.html>.
36
zaplněna a nezřídka se stává, že přijde více diváků, než je sál schopen pojmout.
Po každé projekci Scala naslepo následuje ve foyer hudební produkce s DJ.
37
Festivaly
„Pomalu se k nám stahují všechny velké festivaly,“ komentuje v rozhovoru
s autorkou práce ředitel kina poslední, neméně důležitou složku oživující
dramaturgickou nabídku Scaly. Nástup festivalů na půdu Scaly je opravdu
masivní. Několikrát se stalo, že se ve Scale prostřídalo více festivalů během
jediného měsíce. Během půl roku svého provozu hostilo kino následující
festivaly:
•
Mezipatra (13. – 20. 11. 2013)
•
Festival francouzského filmu (21. – 27. 11. 2013)
•
La Película (20. – 23. 2. 2014)
•
Cinema Mundi (26. – 6. 3. 2014)
•
Týden výtvarné kultury (10. – 16. 3. 2014)
•
Festival otrlého diváka (13. – 14. 3. 2014)
•
Jeden svět (17. – 25. 3. 2014)
•
Dny evropského filmu (18. – 22. 4. 2014)
Festivaly se svou specifickou povahou a doprovodným programem
považujeme za jeden z kulturotvorných elementů v kontextu kina jako místa
pro kulturní život. Mnohé z nich totiž nepřinášejí do kina pouze filmová díla,
ale současně dotvářejí atmosféru v jeho prostoru, ať již třeba instalací výstavy
(časosběrná fotografická výstava Tomáše Škody v kavárně Scaly72), dekorací
prostoru (Festival otrlého diváka) nebo prostřednictvím večírků (zahajovací
party festivalu Mezipatra). Festivalový návštěvník navíc nemusí být identický
s klasickým návštěvníkem Scaly. Tematické festivaly s sebou často přivádějí
zájmově specifickou skupinu zákazníků, čímž mohou kinu napomáhat
v rozšiřování okruhu potenciální divácké obce.
72
MEZIPATRA. Výstava: Dva. [online] [cit. 2014-05-01]. Dostupné z:
<http://www.mezipatra.cz/program/doprovodne-akce/dva>.
38
1. 4. 2 PROFIL KINA
Nejen skladbou programu je definován profil kina. Na následujících
řádcích bychom pro úplnost rádi rozšířili jeho charakterizaci o několik dalších
typických rysů. Z předcházejících kapitol vyplývá, že se kino snaží otevírat
širokému spektru návštěvníků. Otevřenou a přátelskou atmosféru buduje
i dalšími prostředky – předně chce svým divákům vycházet vstříc a ne je
podrobovat omezujícím zákazům.73
Nový provozovatel Scale vrací tvář premiérového brněnského kina. 74
Mimořádnou událostí byla slavnostní předpremiéra prvního dílu nového filmu
Larse von Triera Nymfomanka, kterou do Scaly protlačili diváci svým
hlasováním v soutěži na vyhrajpremieru.cz. 75 Premiéra se uskutečnila 28.
prosince 2013, tedy teprve zhruba dva měsíce po znovuotevření kina. Obrovská
mediální podpora projektu způsobila, že následné uvedení titulu bylo
několikrát vyprodáno. Svým dílem tak tyto projekce výrazně přispěly
k umístění Scaly na první místo v návštěvnosti moravských kin a v rámci celé
ČR na místo páté v prvním kvartálu roku 2014.76 Premiérově, ve slavnostním
duchu s delegací, rautem nebo hudebním doprovodem ve Scale proběhlo
uvedení snímků Dobrý řidič Smetana, Vesmírná odysea, Attila Marcel, ale také
například filmu Dědictví, který však již následně v kině reprízován nebyl.
V očích ředitele kina přesahuje Scala od začátku svého provozu rámec
běžného kina ve smyslu jejího širokého využití – dopoledne je kupříkladu sál
zaplněn za účelem promoce, večer se v něm odehrává projekce. Další prostor
pro rozvoj mimo kinosál spatřuje v kavárně, která je od února 2014 vybavena
73
Všechny pochutiny a nápoje z baru si mohou diváci vzít s sebou do sálu. Popcorn, spojený
s kulturou multiplexů, v kině však samozřejmě nenajdeme. Dalším vstřícným krokem ze stran
vedení kina je pouštění diváků se psy do kinosálu.
74
Zlatou éru premiérového kina zažívá naposled Scala, pod názvem Moskva, v 80. letech. Viz
VLČKOVÁ, Lenka. Marketingová strategie a marketingový mix pro kino Scala: magisterská
diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2011. Vedoucí práce doc. PhDr. Mikuláš Bek,
Ph.D., s. 10.
75
S celkovým počtem 2031 hlasů získala prvenství a náskok před druhým místem o 450 hlasů.
Přehled celkového umístění je dostupný stránce: VYHRAJ PREMIÉRU. Nymfomanka.
[online] [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: <http://www.vyhrajpremieru.cz/kina/>.
76
Interní informace poskytnutá ředitelem kina, 29. 4. 2014.
39
vlastním projekčním plátnem, kde by mohla vzniknout „Malá scéna“. Prozatím
tato scéna ožívá pouze výstavami československých filmových plakátů, které
pro kavárnu připravuje obchod Terryho ponožky; a dvakrát do měsíce se zde
koná cyklus cestovatelských přednášek.77
1. 5. PROSTOROVÁ SPECIFIKACE OBJEKTU
Závěrem teoretické části práce věnujme pozornost provozním otázkám,
charakteristice kina a jeho přidružených prostor. Podrobná specifikace dispozic
Scaly, včetně jejich úskalí, nám později bude vodítkem k vytváření obsahu
úměrnému jejímu prostoru a možnostem.
Dostupnost kina
Kino se nachází na atraktivní adrese v centru města – na Moravském
náměstí 3/127, 602 00 Brno, nedaleko významného dopravního uzlu.
Protilehlým sousedem je mu Místodržitelský palác Moravské galerie, v jehož
prostorách ještě donedávna fungovala jazzová kavárna Podobrazy, která
souběžně s vlastním provozem produkovala výrazné kulturní akce a aktivity.78
V současné době probíhá v tomto prostoru rekonstrukce, po jejímž dokončení
bude na místě otevřena kavárna nová. Ne Scale jako kino, ale Scale jako
kulturnímu prostor tak brzy může vyrůst potencionální konkurence.
Přístupnost kina návštěvníkům se povětšinu času odvíjí od otevírací doby
kavárny, tj. každý den od 14:00 do půlnoci, případně do konce poslední
77
Cestovatelské přednášky ve Scala Baru organizuje společnost Aeropolis. Od původní
myšlenky představovat profesionální cestovatele přednášky cyklus postupně ustupuje a začíná
se zaměřovat na cestovatele amatérské. Projekt si našel své publikum a kapacita sálu kavárny
bývá pravidelně plně obsazena.
78
Hned vedle Scaly se tedy nacházel zajímavý kulturní prostor, který může být pro náš projekt
inspirativní. Kromě tradičního letního festivalu na nádvoří Místodržitelského paláce kavárna
pravidelně věnovala prostor k prezentaci širokému okruhu umění – výtvarné, hudba, film
i literatura. Po zrušení kavárny se spekulovalo o přesunutí její kulturní produkce do prostoru
Scaly, jednání však nakonec žádný výsledek nepřineslo. Viz ŠŤÁVA, Jan. Podobrazy – aneb
za kulturou z galerie do kina! MUSICOLOGICA, internetový měsíčník Ústavu hudební vědy
Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. [online] 20. 10. 2013 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z:
<http://www.musicologica.cz/glosarium/191-podobrazy>.
40
projekce. Během této doby se mohou návštěvníci pohybovat v horním foyer.
Zpřístupnění dolního foyer je odvislé od projekcí v kinosále, ačkoliv přístup do
těchto prostor není nepřekonatelně znemožněn. Pokladna kina se otevírá
hodinu před projekcí. Na programu kina jsou obvykle dvě projekce ve všední
den (v 18:00 a 20:30) a tři během víkendu (v 15:00, 18:00 a 20:30). Přidaná
představení tvoří projekce v rámci cyklu Babybio, každý čtvrtek v 10:00, a Bio
Senior každý pátek ve 14:00. V dopoledních časech, vymezených aktivitám
Masarykovy univerzity, se s pohybem návštěvníků po Scale nepočítá.
Prostor
Jak již bylo zmíněno dříve, kapacita sálu kina je jedním z jeho největších
specifik. Celkových 475 míst se dělí mezi hlavní sál a balkon. Název kina
Scala je odvozen od jeho velkého počtu schodů, 79 což prakticky znamená
problematický přístup pro některé zdravotně omezené cílové skupiny
návštěvníků. 80 Kromě velkého sálu disponuje Scala dalšími prostornými
interiéry. Kromě rozsáhlého vlastního zázemí na úrovni každého patra jsou to
veřejně přístupné plochy dvou velkých foyer, dvou šaten na úrovni vstupu do
hlavního sálu a široký prostor mezi pokladnami a vstupem do objektu. Horní
foyer vybavené posezením je využíváno jako součást kavárny, jejíž vlastní
zázemí má kapacitu cca 40 míst. Od zbytku foyer je možné tento prostor
oddělit posuvnými skleněnými dveřmi. Provozovatelem je společnost
Aeropolis. Jako problém provozu kavárny v části horního foyer na základě
vlastní zkušenosti vidíme špatnou zvukovou izolaci vstupu na balkon. Při
hlučnější atmosféře v předsálí tak mohou být rušeni diváci sedící na balkoně.
Scala je jedním z nejstarších brněnských kin a právě to s sebou přináší
světlé i záporné stránky. Staré dřevěné obložení a absence větších intervencí do
79
Scalae – schod, latinsky. Tento prvek se dokonce stává součástí loga.
V měsíci dubnu kino testuje schodolez a vozík zapůjčený od Ligy vozíčkářů. V případě
zvýšené návštěvnosti ze strany diváků na vozíčku se bude po uplynutí zkušební doby uvažovat
o jejich trvalém pořízení. Tito návštěvníci tak mají možnost zúčastnit se projekce z balkonu.
Kino by tak částečně mohlo směřovat k bezbariérovému přístupu. Otázka bezbariérového
sanitárního zařízení je však další překážkou a v současnosti neřešitelným problémem.
80
41
dobového charakteru interiéru vytváří silný genius loci. Zároveň však
v některých ohledech ubírá na uživatelském komfortu; vzpomenout můžeme
sedačky v sále, které prošly alespoň přečalouněním, či zastaralé sanitární
zařízení, které volá po rozsáhlejší rekonstrukci. Podstatným rysem přinášejícím
další úskalí je umístění kinosálu v podzemí, kvůli němuž se kino řadí do 2.
třídy rizikovosti vzniku požáru. Z tohoto důvodu je zcela nezbytné dbát
zvláštních protipožárních opatření, což se pak odráží také na nutnosti
ohlašování mimořádných akcí.
1. 6. SHRNUTÍ TEORETICKÉ ČÁSTI
Teoretická část představila Scalu jako dynamicky se rozvíjející instituci. Je
zřejmé, že se kino nachází na počátku procesu sebepoznávání a zkoumání
svého obsahu a hranic. V této fázi vývinu se profiluje jako moderní kino pro
široké publikum. Své si ve Scale najde náročný divák, student, důchodce, rodič
s dětmi, výjimečně ale i divák většinový. Tendence učinit ze Scaly
multidimenzionální kulturně-společenský prostor mají obě instituce ve Scale
působící a shodují se na tom, že tento proces již probíhá. Ony samy však
nejsou vždy jeho iniciátory, jak jsme mohli vidět na příkladu festivalových
programů nebo pronajímání objektu třetím stranám.
Při sbírání faktů jsme narazili na množství otázek, na které lze dosti obtížně
hledat odpovědi, přičemž názory na jejich zodpovězení se mohou lišit poměrně
značnou měrou. Nejpalčivější z nich je otázka, co vůbec znamená slovní
spojení univerzitní kino a jak by se mělo chovat, chce-li své označení naplnit.
Administrativně Scala spadá pod Odbor vnějších vztahů a marketingu
rektorátu, který zodpovídá za jeho reprezentaci navenek, rozhoduje ale např.
i o zásazích do interiéru, a to i v minimálním rozsahu (výlep plakátů apod.).
V rámci koncipování plánu pro kulturní akce v prostoru kina v další části práce
se proto nutně budeme muset zamýšlet nad vztahem MU a Aeropolis a nad tím,
co je pro kterou instituci žádoucí.
42
Stanovení problému
Co se týče kinosálu Scaly, cílem společnosti Aeropolis je primárně provoz
kina a zásahy do této činnosti pro ni nejsou vítané. Na druhé straně
Masarykova univerzita působí jako činitel, který do tohoto provozu kina může
právoplatně vstoupit pětkrát do měsíce. V roli poskytovatele takového
kulturního programu pro široké publikum, který by nebyl pouze doplňkem
filmové projekce, tedy koncertu, divadelního představení apod., si proto
dovedeme představit spíše výhradně univerzitu. Jako strůjce takových akcí by
měla pětkrát měsíčně k dispozici velký sál a to už z hlediska četnosti akcí není
rozhodně málo. Tato vize nás přivádí k postupnému vnímání MU a Aeropolis
jak spolupracujících, tak vedle sebe stojících subjektů.
Leč cílem této práce je pracovat s celým prostorem Scaly, neomezujeme se
pouze na využití kinosálu. Na základě teoretických podkladů docházíme
k závěru, že prostory Scaly vyzývají ke svému užívání. Docházíme však
k jistému skepticismu k prvotní vizí, že by kulturní program ve Scale probíhal
kontinuálně a rozsahem by byl podobný programu bývalé kavárny Podobrazy.
Kromě limitů finančních a personálních jsou největším problémem specifika
vyplývající ze závazných právních vztahů.
Případný přidaný program naráží na dvě úskalí. Prvním z nich je vlastní
dramaturgie, která nemusí být v souladu s vizemi univerzity. Ta totiž jako
vlastník disponuje právem veta nepovolit akci, která se neslučuje s jejími
představami o využití univerzitního kina. Tento problém však může být naopak
výzvou a prostorem pro dialog. Jako složitější problém vidíme časové omezení
plynoucí z nároků dvou provozovatelů kina, MU a Aeropolis. Ryze praktický
je pak problém, jak jiné kulturní akce včlenit do už tak nabitého programu.
Rozsáhlé prostory mimo kinosál se nabízejí k využití, nelze je však technicky
a prostorově oddělit natolik, aby se program v nich realizovaný stal na
projekcích, probíhajících v sále, plně nezávislým. Souběžné využití sálu
i předsálí redukuje okruh činností a druh akcí, které tu lze realizovat.
Limitovány jsou večerním promítáním kina a během dne činností univerzity,
která má natolik rozličný charakter a průběh, že lze stěží najít řešení, které by
43
se dalo unifikovat. Třetím subjektem, jenž stejně tak doplňuje tuto rovnici
prioritního práva na užití prostředí Scaly, je kavárna Café Bar Scala.
S vědomím, že z ekonomického hlediska je jedním ze základních zdrojů příjmů
Aeropolis, je třeba brát v potaz i její primární funkci, tedy generování zisku.
44
2. ANALYTICKÁ ČÁST
Před vlastní návrhovou části považujeme za důležité sesbíraná fakta
podrobit hlubší analýze a zohlednit některé okolnosti, které mohou mít vliv na
potenciální fungování tohoto kulturního prostoru. Pro dokreslení současné
situace také krátce věnujeme pozornost návštěvnosti. Už chápeme myšlení
kina, protože známe jeho profil. Ten nyní dáme do souvislosti s dalšími faktory
prostřednictvím SWOT analýzy. Předpokládáme, že její výsledky zviditelní
vhodné strategie pro budoucí rozvoj Scaly.
2. 1 NÁVŠTĚVNOST
V předcházející části textu jsme zmínili, že kino Scala bylo během prvních
tří měsíců roku 2014 nejnavštěvovanějším kinem na Moravě a skvělé výsledky
mělo i v rámci průměru celorepublikového. Následující tabulka ilustruje
průměrnou návštěvnost na představení během prvního půl roku provozu Scaly:
Tab. 1: Průměrná návštěvnost jednoho představení
Průměrná návštěvnost na představení
Univerzitního kina Scala
140
128
120
100
82
80
60
77
64
82
49
40
20
0
říjen
listopad
prosinec
leden
únor
počet diváků
45
březen
Kino Scala však působí na trhu krátce, a proto bychom prognózy jejího
dalšího vývoje považovali spíše za spekulace. Proto otázka, kterou jsme se
v této kapitole chtěli zabývat, zněla: jaký je poměr studentů k ostatním
návštěvníkům kina. Bohužel se však ukázalo, že pro sledování tohoto faktoru,
neexistují v archivu kina vhodné podklady. Pokladní systém Scaly totiž
nerozlišuje mezi kategoriemi „student“ a „důchodce“, vstupenky pro obě tyto
kategorie prodává za stejnou cenu a eviduje v rámci jedné položky. Z tohoto
důvodu nemohl být výzkum uskutečněn. Doporučujeme však provozovateli
kina, aby tyto kategorie začal evidovat odděleně. Jemu samotnému by zjištěná
čísla mohla posloužit jako východiska pro marketingové strategii. Jelikož nám
otázka, nakolik tvoří publikum univerzitního kina právě studenti, přijde jako
velice zajímavá, doufáme, že zlepšením vnitřního systému kina, na ni jednou
bude moci být odpovězeno.
2. 2 SWOT ANALÝZA
SWOT analýza je jedním z nejpoužívanějších nástrojů strategického
plánování.
Skládá
se
ze
dvou
částí:
z analýzy vnitřního
prostředí
(mikroprostředí), která hodnotí silné a slabé stránky organizace, a z analýzy
vnějšího prostředí (makroprostředí), ve které analyzujeme její příležitosti
a hrozby.
81
V marketingové praxi je SWOT analýze připisována role
východiska pro formulaci strategie organizace,82 protože nejen že ukazuje její
současnou pozici, ale podtrhnutím klíčových faktorů má schopnost ukázat, na
co by se firma měla zaměřit.83
Následující SWOT analýza je koncipována tak, aby co nejlépe mohla
poskytnout východiska pro naše další uvažování o Scale jako o potenciálním
kulturním prostoru. Na Scalu zde nahlížíme jako na jeden celek, tudíž
reflektujeme obě složky působící zde současně. Při sestavování SWOT analýzy
81
ŠKARABELOVÁ, Simona. Marketing ve veřejném sektoru, distanční studijní opora. Brno:
Masarykova univerzita, ESF, 2005, s. 36.
82
SEDLÁČKOVÁ, Helena, BUCHTA Karel. Strategická analýza. 2. přeprac.a dopl. vyd.
Praha: C. H. Beck, 2006, s. 91.
83
KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, s. 97.
46
jsme vycházeli z rozhovorů s vrcholovými zaměstnanci Scaly a z autentických
zkušeností získaných na základě autorčiny vlastní účasti v provozu kina.
Silné stránky (Strenghts):

(S1) Výhodná poloha v centru města – snadná dostupnost, v blízkosti
městské hromadné dopravy, ulehčuje orientaci mimobrněnským
návštěvníkům.

(S2) Divácký zájem – jako znovuotevřený podnik se může těšit vysoké
návštěvnosti, divácké zvědavosti a fanouškovství, neboť sami obyvatelé
města dali peticí najevo, že o kino stojí.

(S3) Zázemí kavárny – představuje doplňkovou službu pro návštěvníky
kina. Kavárna je ale přístupná i zákazníkům, kteří do Scaly primárně
nemíří kvůli filmovému zážitku. Vytváří část příjmů společnosti
Aeropolis.

(S4) Velké plochy a prostory – prostorné plochy lze využít pro výstavní
činnost, prostorné členité interiéry objektu pojmou velké množství
návštěvníků.

(S5) Know-how zkušených provozovatelů kin – díky zázemí úspěšných
kin Scala mj. získává i osvědčené postupy, zkušenosti a kontakty.

(S6)
Záštita
silné
instituce
Masarykovy univerzity
–
kromě
významného postavení, které kinu MUNI jako vzdělávací instituce
přináší, mohou být pozitivem jednak její personální zdroje, tj. široká
základna odborníků, a také široká základna potenciálních návštěvníků,
tj. téměř 35 tisíc84 vlastních studentů.

(S7) Špičková technická vybavenost sálu – po technické stránce Scala,
díky investicím do promítací techniky a zvukové aparatury, dokáže
84
Počet studentů Masarykovy univerzity je k datu 10. 5. 2014 celkem 34 872. Viz
MASARYKOVA UNIVERZITA. Podrobné statistické údaje. [online] 10. 5. 2014 [cit. 201405-10]. Dostupné z: <http://www.muni.cz/general/statistics?lang=cs>.
47
divákům zprostředkovat vysoce kvalitní zážitek z návštěvy kina. Ten
ještě umocňuje osmnáct metrů široké plátno.85

(S8) Silné nástroje pro propagaci – Scala využívá několik kanálů pro
šíření reklamy. Kromě tištěných programových letáků v nákladu 4 tis./2
týdny, využívá prezentaci na plátně kina před začátkem projekce,
v internetovém prostředí komunikuje skrz vlastní web, stránky MUNI
či weby podpůrných projektů jako je darujmuni.cz. K divákům se snaží
dostat blíže i výraznou aktivitou na sociálních sítích. Navíc funguje
vzájemná propagace mezi spřízněnými kiny. Neméně podstatné jsou
i druhotné kanály spojené s univerzitou – např. studentský portál
Lemur. Z médií jsou Scale partnery časopis Metropolis, Rádio Petrov,
Rádio Kiss, Hit Rádio magic.86

(S9) Multifunkční využití – rozmanitost vzdělávacích a kulturních
aktivit představuje pro návštěvníka možnost se do Scaly za různým
účelem navracet. Navíc dochází k plnému využití sálu.

(S10) Genius loci, tradice – Atmosféra vzešlá z propojení moderního
a tradičního může oslovit nejen diváky, které přiláká do kina nostalgie.
Slabé stránky

(W1) Nedostatečný fundraising – Masarykova univerzita a společnost
Aeropolis ve Scale operují každá s vlastním rozpočtem. Zatímco MUNI
využívá pro získání financí fundraising v rámci projektu Daruj Scale
a Adoptuj sedačku 87 , příjmy společnosti Aeropolis v tuto chvíli tvoří
pouze tržba ze vstupného a z kavárny.

(W2) Nedostatek personálu – v současné organizační struktuře firmy
Aeropolis chybí pozice specializovaná na dramaturgii a realizaci
85
2014-04-01]. Dostupné z:
<http://www.ticbrno.cz/tic/media/content/dokuenty_organizace_tic/zprava_o_cinnosti_organiz
ace_1pol_2011.pdf >, s. 19.
86
Rozhovor autorky práce s Evou Petlákovou, PR pracovnicí kina Scala ze dne 7. 4. 2014.
87
Daruj Scale! umožňuje přispěvateli věnovat kinu 100 – 50 000 Kč, v rámci projektu Adoptuj
sedačku nabízí univerzita za částku 2000,- nebo 5000,- Kč označení sedačky v sále dárcovým
jménem a další benefity.
48
doprovodných kulturních programů. V struktuře MU je tato funkce
částečně zastoupena osobou Petra Dimitrova, ale pouze v rovině
organizační.

(W3) Zastaralý stav sociálního zařízení – nemoderní, poruchový stav
může některé návštěvníky odradit od opakované návštěvy kina.

(W4) Nízká návštěvnost kavárny – v silně kavárenském městě není
aktuální nabídka kavárny příliš atraktivní. Mimo časy projekcí se
kavárna často potýká se sníženým zájmem, tento problém je patrný
zejména o víkendech.

(W5) Špatná zvuková izolace balkónu – při hlasité produkci ve foyer
kina dochází k narušení projekce v kinosále.

(W6) Absence externí zvukové aparatury, problematický zvuk, patrný
především u hudebních filmů a projekcí – přenosy z MET.
Příležitosti

(O1) Rozvoj programu v kavárně – využívání projekčního plátna pro
různorodě alternativní program.

(O2) Spolupráce se studenty MUNI – zapojení studentů do tvorby
kulturního nebo vzdělávacího programu. Rozšíření spolupráce se
studenty z dalších oborů, nikoliv pouze z filmové vědy.

(O3) Spolupráce s jinými institucemi nebo organizacemi – participace
na realizaci kulturních akcí různým způsobem, případně poskytnutí
prostoru těmto třetím stranám.

(O4) Oslovení širokého spektra cílových skupin – díky multifunkčnosti
prostoru zavítá do Scaly rozmanitá skupina návštěvníků. Příležitostí je
rozvoj práce s jednotlivými segmenty trhu, oslovení nových cílových
skupin, např. cizinců nebo propojení odborníků a veřejnosti.

(O5) Využití vícezdrojového financování – rozšířit okruh svých příjmů
je do budoucna pro kino výzvou, nabízí se využití grantového systému.
Dále by mohlo být rozvíjeno sponzorství a partnerství.
49

(O6) Budování sdílení identity se studentskou obcí – ačkoliv se kino
staví odmítavě k profilaci sebe sama jako studentského kina, mělo by
zvážit, jakým způsobem lze budovat vztahy s touto početnou klientelou
v univerzitním městě, kterým Brno je.
Hrozby

(T1) Střet zájmů – potenciální konflikt mezi Masarykovou univerzitou
a společností Aeropolis může nastat nejpravděpodobněji v rovině
ideové (náplň a směřování Scaly, doprovodného programu), časové
(křížení aktivit), finanční (kdo co bude platit).

(T2) Letní sezóna – pokles diváckého zájmů, oslabení početné cílové
skupiny studentů.

(T3) Přímá a nepřímá konkurence – znamená pro kino ohrožení vlastní
návštěvnosti. Přímá konkurence v podobě kin, např. podobně se
profilující kino Art. Nepřímá konkurence je pro kino nabídka, která
uspokojuje podobné potřeby zákazníka, avšak skrze jiné produkty.
Případný doplňkový kulturní program má v Brně díky velkému
množství kulturních zařízení konkurenci značnou.

(T4) Snižování návštěvnosti – pokles zájmu veřejnosti v důsledku
ekonomické situace a změny preferencí.

(T5) Ušlé zisky kavárny – možnost snížení tržeb v případě navýšení
počtu událostí, během kterých není poptávka po konzumaci, či
v případě, kdy je tato možnost snížena okolními podmínkami (např. tma
při projekci v kavárně).
50
Tab. 2: SWOT analýza
Zdroj: vlastní zpracování.
51
(S) Silné stránky
(W) Slabé stránky
S1 – výhodná poloha v centru
W1 – nedostatečný fundraising
S2 – divácký zájem, zvědavost
W2 – nedostatek personálu
S3 – zázemí kavárny s projekčním plátnem
W3 – zastaralý stav sociálního zařízení
S4 – velké plochy a prostory
W4 – nízká návštěvnost kavárny
S5 – know-how zkušených provozovatelů kin
W5 – špatná zvuková izolace balkónu
S6 – záštita MUNI
S7 – špičková technická vybavenost sálu
S8 – silné nástroje pro propagaci
S9 – multifunkční využití
S10 – genius loci místa, tradice
(O) Příležitosti
(T) Hrozby
O1 – rozvoj programu v kavárně
T1 – střet zájmů
O2 – spolupráce se studenty MUNI
T2 – slabá letní sezóna
O3 – spolupráce s jinými institucemi nebo
T3 – přímá a nepřímá konkurence
organizacemi
T4 – snižování návštěvnosti
O4 – Oslovení širokého spektra cílových skupin
T5 – ušlé zisky kavárny
O5 – využití vícezdrojového financování
O6 – budování sdílené identity se studentskou
obcí
Plus minus matice SWOT
52
Pro získání podrobnějších výsledků SWOT analýzy nyní použijeme Plus
minus matici. Tato metoda porovnáním vzájemných vazeb mezi složkami
mikroprostředí a makroprostředí organizace určuje klíčové body uspořádané
dle důležitosti. Její výsledky lze využít při tvorbě strategického plánování.
Vzájemný vztah je označen následovně: (++) silně oboustranně pozitivní
vazba, (+) slabší pozitivní vazba, (--) silně oboustranně negativní vazba, (-)
slabě negativní vazba, (0) žádný vzájemný vztah.88
88
ŠKARABELOVÁ, Simona. Marketing ve veřejném sektoru, distanční studijní opora. Brno:
Masarykova univerzita, ESF, 2005, s. 37.
53
Tab. 3.: Plus minus matice SWOT
SWOT
O1
O2
O3
O4
O5
O6
T1
T2
T3
T4
T5
∑
pořadí
S1
+
+
+
++
0
+
0
-
+
0
0
6
7.
S2
++
+
+
++
+
+
0
+
+
0
0
10
2.-3.
S3
++
++
++
++
0
0
0
0
+
0
-
8
6.
S4
0
++
++
0
0
0
--
0
0
0
0
2
8.-10.
S5
+
+
+
+
++
0
0
+
+
+
0
9
4.-5.
S6
+
++
+
+
++
++
0
0
+
+
0
11
1.
S7
0
0
0
0
0
0
0
0
++
0
0
2
8.-10.
S8
++
0
+
++
+
+
-
+
+
+
0
9
4.-5.
S9
++
++
++
+
++
++
--
+
+
+
--
10
2.-3.
S10
0
0
0
0
+
0
0
0
+
0
0
2
8.-10.
W1
--
0
0
-
-
0
-
-
--
0
0
-8
1.
W2
--
-
-
-
0
0
0
0
--
0
0
-7
2.-3.
W3
0
0
0
0
0
0
0
0
-
0
0
-1
5.
W4
-
0
0
0
0
0
-
--
-
--
0
-7
2.-3.
W5
-
0
0
0
0
0
-
0
0
0
0
-2
4.
∑
5
10
10
9
8
7
-8
0
4
2
-3
pořadí
6.
1.-2.
1.-2.
3.
4.
5.
1.
3.
7.
8.
2.
Zdroj: vlastní zpracování.
54
Stručné shrnutí výsledků (první tři jevy z hlediska důležitosti):
Silné stránky: 1. zaštítění univerzitou (S6), 2. divácký zájem (S2);
multifunkční využití (S9), 3. know-how zkušených provozovatelů kin (S5);
silné nástroje pro propagaci (S9).
Slabé stránky: 1. nedostatečný fundraising (W1), 2. nedostatek personálu
(W2); nízká návštěvnost kavárny (W4), 3. špatná zvuková izolace balkónu
(W5).
Příležitosti: 1. spolupráce se studenty MUNI (O2); spolupráce s jinými
institucemi nebo organizacemi (O3), 2. oslovení širokého spektra cílových
skupin (O4), 3. využití vícezdrojového financování (O5).
Hrozby: 1. střet zájmů (T1), 2. ušlé zisky kavárny (T5), 3. slabá letní sezóna
(T2).
Hodnocení výsledků SWOT analýzy:
Plus minus matice SWOT ukázala jako nejsilnější stránku Scaly její
postavení univerzitního kina a zaštítění univerzitou, a to nejenom díky silnému
jménu univerzity, ale především kvůli těm, kdo univerzitu tvoří –
akademickým pracovníkům a studentům. Výsledky analýzy vnějšího prostředí
poukazují právě na výhodnou příležitost zapojení studentů Masarykovy
univerzity do aktivní tvorby kulturního či vzdělávacího programu, jenž by
doplňoval základní nabídku kina a oživoval Scalu jako multifunkční prostor.
To, že má Scala potenciál fungovat tímto způsobem, tedy nezaměřovat se
pouze na filmové projekce, je její druhou nejsilnější stránkou; současně je její
srovnatelně silnou stránkou upoutání diváckého zájmu, což souvisí s její
„neokoukaností“
a opakovanou
medializací,
která
však
může
časem
zeslábnout. Proto by měla o rozvoj diváckého zájmu vytrvale pečovat. Možná
řešení nabízejí další dva zásadní výsledky analýzy příležitostí. Za prvé je to
rozvoj spolupráce s externími organizacemi, který se ukázal hodnotově
srovnatelný se spoluprací navázanou se studenty. Druhou strategii představuje
důsledná práce s cílovými skupinami. S tím souvisí rozšíření o dosud
55
neoslovené kategorie, např. cizince studující či pracující v Brně, nebo syntéza
dvou dosud separovaných skupin v rámci jedné akce, např. odborná přednáška
pro laickou veřejnost, důchodce apod.
Současná nejslabší stránka je připisována spíše straně veřejného
provozovatele kina, společnosti Aeropolis. Je jí nedostatečné financování,
neboť firma má pouhé dva zdroje svých příjmů, v obou případech vlastní tržbu,
a nevyužívá dotačního a grantového systému. Pokud však bude nadále
vykazovat dobré výsledky a přispívat svou nabídkou k rozvoji brněnského
kulturního života, neměl by být pro provozovatele problém dosáhnout na
finanční podporu z veřejných rozpočtů. To už samozřejmě předpokládá
vytvoření konceptu či projektu, na který bude příspěvek použit. Předpokládáme
uplatnění know-how pražského vedení, které dotační systém pravidelně
využívá pro získání prostředků pro všechna tři pražská kina. Na druhém místě
slabých stránek se umístil problém absence kvalifikovaného pracovníka, jehož
hlavní pracovní náplní by byla produkce kulturních aktivit v zájmu společnosti
Aeropolis. Pokud by mělo být využito příležitostí a silných stránek, které
analýza odhalila, bylo by vhodné takové pracovní místo vytvořit. Kromě
realizace alternativní nabídky k programu kina by měl být takový pracovník
schopný zajistit prostředky nebo alespoň navrhnout varianty financování těchto
projektů. O druhou příčku zjištěných slabin se tento problém dělí s nízkou
návštěvností kavárny.
V kombinaci posledního jmenovaného problému s hrozbou, která je
ohodnocena druhým stupněm závažnosti, může pro provozovatele nastat
poměrně nepříznivá situace. Tato hrozba byla identifikována jako ušlé zisky
v důsledku konání událostí v prostředí kavárny, které však tlumí potřebu anebo
možnost přítomných konzumovat pohoštění, jež kavárna nabízí. Je tedy na
dohodě organizátora s vedením kavárny, jak tuto situaci řešit, případně
kompenzovat. V případě Cestovatelských přednášek, prozatím jediné akce,
která v prostředí kavárny probíhá opakovaně, byl provozovatelem vznesen
56
požadavek krátké přestávky. Ačkoliv tato pauza neplní vždy svůj účel, ukázala
se jako osvěžující, zlehčující prvek.89
Vrátíme-li se k hrozbám, z výsledků jako nejkritičtější faktor vystupuje
eventuální střet zájmů dvou složek, které dávají kinu tvář, tedy Masarykovy
univerzity a Aeropolis. Je úkolem jejich vzájemné komunikace, aby tomuto
bylo předejito. Třetí místo na žebříčku hrozeb zaujímá nejistá letní sezóna
a s ní související pokles zájmu o návštěvu kina.
89
Vypozorováno autorkou práce, která se pravidelně účastní a vlastním dílem angažuje na
všech cestovatelských přednáškách v kavárně probíhajících.
57
3. NÁVRHOVÁ ČÁST
„Bez cíle totiž strategie ztrácí jakýkoli smysl.“90
3. 1. STANOVENÍ CÍLE
Jak upozorňuje výše citovaný Michael Kaiser, cíl tvoří základní předpoklad
pro tvorbu strategie. Ten má být dle teorie odborné literatury managementu
vždy SMART, tedy chytrý. Znamená to, že splňuje následující podmínky: je
specifický (S), měřitelný (M), akceptovaný a akceptovatelný (A), realistický
(R) a termínovaný (T).91 Pro definování cíle je dobré si pomoci zodpovězením
několika otázek, např. „Čeho chceme dosáhnout? Jaké to bude mít vedlejší
důsledky? Existují pro tyto cíle nějaká měřítka? Jak je měřit?“92 Finální část
této diplomové práce spěje k stejnému cíli, jaký vyplynul z rozhovorů se
zástupci jak společnosti Aeropolis, tak Masarykovy univerzity. Kdyby se
definoval podle výše uvedených kritérií, zněl by zhruba takto: Navrhované
strategie a jednotlivé projekty přispějí k vytvoření kulturně živého
prostředí v objektu kina Scala, čímž přispějí k rozvoji pozitivních vazeb
(měřeno mírou spoluúčasti třetích stran) a zvýšení divácké atraktivity
(měřeno návštěvností), čímž budou pozitivně ovlivňovat image instituce
(měřeno zpětnou vazbou). Uvedení jednotlivých návrhů v praxi se odvíjí
od jejich organizační, časové a finanční náročnosti. Šířením kvalitní
dramaturgie přispěje Scala k příznivé kultivaci prostředí města, kterého
je součástí.
90
KAISER, Michael M. Strategické plánování v umění: Praktický průvodce. Praha: Institut
umění,
2009. s. 17
91
HOSPODÁŘOVÁ, Ivana. Kreativní management v praxi. 1.vyd. Praha: Grada, 2008, s. 25.
92
JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění: [art marketing v praxi]. 1. vyd.
Praha: Grada, 2008, s. 262.
58
3. 2 SCALA JAKO PROSTOR
Na základě dílčích závěrů deskriptivní a analytické části předkládáme
k diskuzi několik možných variant budoucího vývoje Scaly jako kulturněspolečenského prostoru.
3. 2. 1 KINO +
První scénář de facto kopíruje strategie ostatních spřízněných kin.
Znaménko „plus“ v názvu této varianty značí „přidanou hodnotu“ oproti
klasickým projekcím kina. Kino jako nový kulturní prostor, budující si svou
značku nejenom programem filmové nabídky, ale i dalšími alternativními
přesahy, nakonec nevnímáme pouze jako nový trend, ale jako dobrý příklad
pro udržení si divácké pozornosti. Obohacujícími přesahy jsou z našeho
pohledu už i specifické formáty projekcí (Scala naslepo, alternativní obsah,
festivaly a přehlídky) a na ně navazující komplementy (afterparty, debata,
výstava), prohlubující divácký zážitek z návštěvy kina. Přidaná hodnota však
nemusí souviset pouze s jeho hlavním programem. Způsoby, jak může kino,
respektive společnost Aeropolis, návštěvníkům zprostředkovat přidanou
hodnotu, rozvádíme dále v dílčích kategoriích:
a) pravidelné uvádění netradičních formátů: do této kategorie spadají výše
zmiňované druhy projekcí, jež se v kině ujaly hned od počátku, pravidelně se
opakují a své publikum si našly poměrně rychle.
b) pravidelné projekce + bonus: podstatou akcí tohoto charakteru je
obohacení filmové projekce o, požijeme-li termín marketingu, další produkt.
Ten s projekcí může, ale nemusí přímo souviset. V případě Scaly se jedná
o afterparty s DJem po každé projekci Scala naslepo, tedy zhruba dvakrát do
měsíce, a doprovodný program k projekcím Studentského kina. Pro rozšíření
této nabídky by se vedení kina mohlo inspirovat u svých spřízněných kin.
Výhodou v tomto směru by pro Scalu byl snadný přístup ke zkušenostem
a know-how organizátorů.
59
Čerstvá
novinka
CinemaCuisine,
letošního
pracuje
roku
kina
s prohloubením
Aero
a Bio
filmového
Oko,
cyklus
zážitku
diváka
v maximální možné míře. Projekt je postaven na konceptu „pop-up restaurace,
která propojuje kulinářské umění s uměním filmu“ 93 a má status exkluzivní
události. Podtitul chutě a vůně filmu na talíři předznamenává, že si návštěvník
v kině vychutná nejenom film, ale následně i tematicky laděnou večeři přímo
ve foyer kina, které je pro tuto příležitost ostatním návštěvníkům zcela
uzavřeno. Filmová atmosféra se skrze dekoraci interiéru, vizáž obsluhy
a doprovodný program přenáší z plátna do interiéru kina.94 Je otázkou, nakolik
by tento kulturně-gastronomický večer zapadal do měřítek pro posuzování
Scaly jako kulturního prostoru. Takovou akci lze ovšem vnímat jako nevšední
příležitost
v příjemné
atmosféře
sdílet
dojmy
z kulturního
zážitku.
Předpokládáme, že by si tento nadstandartní formát našel pro svou jedinečnost
své publikum i v Brně. Navíc má Scala pro jeho realizaci dobré předpoklady;
dostatečně velké zázemí kavárny a foyer. Daná akce by navíc nemusela ohrozit
zisky kavárny, naopak by je zřejmě zvýšila.
c) jednorázové mimořádné akce: do této kategorie lze zařadit široké
spektrum událostí. Akce by nebyly opakovány v pravidelných cyklech, ale
vznikaly by v reakci na vhodné podněty a příležitosti (sezónní, událostní,
v neposlední řadě i filmové aj.). Zásadním předpokladem pro jejich
uskutečnění je však existence pracovníka, který by je inicioval a podílel se na
procesu jejich realizace. Nabízí-li to promítaný film, mohl by tento dramaturg
doprovodného programu reagovat např. uspořádáním navazujícího večera
v prostranství foyer s hudebním doprovodem, speciální nabídkou kavárny,
moderovanou diskuzí nebo kreativněji např. soutěžemi a hrami, jednorázovou
výstavou, kostýmovým večírkem, divadelní scénkou, happeningem; zkrátka
93
Viz BIO OKO, KINO AERO. Jak chutná film, zjistí diváci během večerů Cinema Cuisine –
zbrusu nového kulinářského pop-up konceptu kin Bio Oko a Aero. Tisková zpráva. [online] 22.
2. 2012 [cit. 2014-05-05]. Ke stažení:
<http://www.mistnikultura.cz/files/cinema_cuisine_jak_chutna_film.doc>.
94
Prozatím se uskutečnily dvě edice Cinema Cuisine. První proběhla v kině Bio Oko (film Cizí
oběd), druhá v Aeru (film Grandhotel Budapešť). Cena vstupenky činí v obou případech 1000,Kč.
60
způsoby, který by jednou za čas ozvláštnily atmosféru kina. Pro lepší ilustraci
nabízíme konkrétní příklad v souvislosti s již odehranými snímky:
Př. 7. 5. 2014: Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1. projekce)
Na projekci kultovního snímku by mohla navázat tematická
hudební party odkazující na Tarantinovu režisérskou tvorbu, bar
Scaly by mohl podávat vanilkový shake, který ve filmu pila
Uma Thurman.
Př. 2.: 7. 11. 2013: Muse v Římě 2013 (záznam koncertu)
Po skončení projekce by dramaturg mohl udržet diváky v kině
delší dobu pomocí reprodukované hudby ve foyer. Večerní
projekci navštívilo 117 diváků 95 a ta část z nich, která během
projekce tančila před pódiem v sále, by takové pokračování
mohla ocenit.
Př. 3.: prosinec 2013: Hobit: Šmakova dračí poušť
Doprovodný program pro fanoušky knih J. R. R. Tolkiena by
mohl být koncipován jako kvízová soutěž, předčítání z knih,
setkání příznivců apod. V tomto případě bychom ho doporučili
realizovat před filmem (možnost využít kavárnu nebo rozsáhlý
prostor před pokladnami, horní a dolní foyer), a to jednak kvůli
délce filmu, trvajícímu téměř tři hodiny, a také kvůli
předpokládané účasti spíše mladších diváků.
Jako další podněty jsme zmínili sezónu a události. V této souvislosti si
umíme představit pružnou reakci dramaturga na společensko-historické
události a změny. Kino, jako jeden z tvůrců veřejného kulturně-společenského
života, by dle našeho názoru do něj mělo zároveň aktivně vstupovat. Pro
ilustraci opět uvedeme příklad:
95
Zdroj: Statistické údaje kina Scala.
61
Př. 12. 3. 2014: Úmrtí velké dámy českého filmu Věry
Chytilové:
okamžitou reakcí kina by mohlo být uspořádání projekce její
tvorby, přičemž by pro tyto účely nemusel nutně být (v tomto
případě by to ale bylo vhodné) narušen program hlavního sálu.
Uctění její památky by mohlo proběhnout v prostředí kavárny
s využitím menšího projekčního plátna a dalším doprovodným
programem.
Kulturní akce odvozené od právě probíhající sezóny mohou mít různou
podobu. V kině Aero touto dobou v rámci cyklu „sousedských akcí na dvorku“
probíhá např. Jarní blešák.96 Jaro také reflektovalo Bio Oko oslavou prvního
máje, a to spoluúčastí na projektu Františkovy lásky, která se také nesla
v duchu sousedské slavnosti. Před kinem 1. května vznikl multifunkční živý
prostor.97 I brněnské kino by se podobným způsobem mohlo zaměřit na rozvoj
lokálního života kolem Scaly. Dobrá dostupnost je pro něj významným plusem,
čím ale strádá, je absence venkovních prostor. Tuto nevýhodu by však snad
mohl kompenzovat rozlehlý vnitřní prostor za vstupem do budovy. Moravské
náměstí, na kterém dům Scala stojí, je stále vyhledávanější veřejnou zónou
nejen pro odpočinek kolemjdoucích, ale stává se z něj i místo pro společenské
a kulturní události (jmenujme např. oslavu Dne tance). Proto by vedení kina
mělo využít příležitosti a přemýšlet, jakým způsobem se na tento prostor
napojit.
d) Malá scéna
96
KINO AERO. Dvorek žije. [online] [cit. 2014-05-05]. Dostupné z:
<http://www.kinoaero.cz/cz/cykly-festivaly/217/Dvorek-zije/>.
97
BIO OKO. Františkovy lásky 2014 – 1. světová láska. [online] [cit. 2014-04-12].
<http://www.biooko.net/cz/udalost/299/Frantiskovy-lasky-2014-1-svetova-laska/>.
62
O kavárně (nebo také baru, jak se prostor sám prezentuje) se častokrát
zmiňoval ředitel kina jako o „Malé scéně“ Scaly. Ta v objektu působí jako
samostatná jednotka, spadá však pod provoz firmy Aeropolis. V analytické
části práce jsme upozornili na problém její nízké návštěvnosti. Jako každá nová
kavárna v Brně, tedy městě se silnou kavárenskou tradicí, na sobě musí
vytrvale pracovat, aby dokázala přilákat zákazníky. Potenciální zákazníci však
přicházejí sami – jsou jimi ti, kdo si koupí lístek do kina a nutně tedy musí
kavárnou, nebo alespoň kolem, projít. Už na základě pouhého pozorování však
musíme konstatovat, že její nabídka ve srovnání s konkurencí není pro
kavárnami zhýčkané Brňany příliš atraktivní. Naopak silnou stránkou kavárny
je atmosféra a genius loci celého objektu. Zvolením optimálního kulturního
programu, jenž by její zisky neomezoval, by dle našeho názoru mohla růst
nejenom jako kulturní scéna, ale i jako podnikatelský subjekt. Mohla by si totiž
vychovávat svoje publikum, tím pádem i zákazníky.
Největší úskalí, na které jsme narazili při sestavování možných konceptů,
plyne z nepřetržitého provozu kavárny a zvýšené vytíženosti personálu před
začátkem filmových představení. To prakticky znamená zesílenou produkci
hluku kolem baru s přesahem do části kavárny. Zvuková izolace není možná,
proto je pro program s převahou mluveného slova nutné použití mikrofonu.
Hlavním zájmem by však pravděpodobně mělo být využití projekčního plátna.
Ve stručnosti předkládáme několik příkladů pro obsah programu „Malé scény“:
Př. 1. Projekce audiovizuální studentské tvorby (cyklus,
pravidelně)
Cyklus by umožnil studentům uměleckých oborů prezentaci
vlastní tvorby, případně studentům teoretikům vyzkoušet si roli
dramaturga – v rámci kompilace krátkých studentských snímků.
Akce by měla oslovit zejména mladší cílové skupiny
a návštěvnost
by
měla
být
zajištěna
i díky
vzájemné
propojenosti účinkujících a publika jako jedné komunity.
63
Př. 2. Projekce dokumentární / animované či jiné minoritní
filmové tvorby (cyklus, pravidelně)
V porovnání s běžnou distribucí není o uvedenou tvorbu tak
vysoký zájem. Kapacita kavárny by proto měla být dostačující.
Pro úspěch je nutná dobrá příprava a kvalitní koncept. Cyklus
by mohl získat pravidelné návštěvníky (podobně jako cyklus
Cestovatelských přednášek).
Př. 3. Mini studentská verze Pecha-kucha Night
Studenti
můžou
prezentovat
své
projekty,
výsledky
diplomových prací, pracovních stáží a podobně v přátelském,
nesterilním prostředí. Cílové publikum by se nemuselo
omezovat pouze na studenty.
Př. 4. Přednášky
Obsahem přednáškové činnosti může být samozřejmě celá řada
témat. Závisí na práci dramaturga, kterým směrem se bude chtít
ubírat a které cílové skupiny bude chtít oslovit. Jak jsme
upozorňovali ve SWOT analýze, zaměřit by se mohl na cizince
a spojení laické a odborné veřejnosti. Vzhledem k lidskému
kapitálu MU by mohla část přednášek být koncipována ve
vzájemné spolupráci.
Náklady na realizaci jednotlivých projektů v rámci načrtnutých kategorií se
samozřejmě budou značně lišit. Potřeba zkušeného fundraisera a rozšíření
zdrojů již vyplynula z předchozích kapitol a na příkladu výše navrhovaných
akcí se jen zdůrazňuje. Provozovateli bychom také na základě výsledků
předchozí analytické části práce doporučili strategicky zužitkovávat vlastní
64
nekapitálové zdroje (lidské zdroje, know-how, kontakty) a zapojit do tvorby
kulturních programů studentskou obec. Nezaměřuje-li se primárně kino na
studenty jako na svou primární cílovou skupinu, doplňkový kulturní program
může být právě tou sférou, ve které se na práci se studentskou klientelou může
zaměřit. V rámci Malé scény doporučujeme zprostředkovat návštěvníkům kina
možnost se na obsahu kina podílet a soustavně vytvářet kontakty a platformu
pro spolupráci.
3. 2. 2 MUNI
Druhý scénář staví do role iniciátora kulturního programu Masarykovu
univerzitu. Její aktivní podíl na vytváření kulturního prostoru představuje
výstavní činnost, která je však prozatím víceméně v zárodku. Expandovat by
ovšem mohla i mimo prostor horního foyer. Dovedeme si představit např.
expozici zaměřenou na brněnský filmový život a historii. Na její realizaci by se
mohl podílet Ústav filmu a audiovizuální kultury a prezentovat by se mohla mj.
činnost a výsledky projektu Filmové Brno. 98 Opodstatnění takové výstavy
v prostoru Scaly vidíme i v souvislosti s její vlastní historií a statutem kina,
které jako jedno z mála tradičních brněnských biografů dokázalo přežít vstup
do 21. století. S tímto konceptem by výstava mohla oslovit širší než lokální
publikum, v létě by se mohla stát vyhledávaným cílem turistů. Intervence do
interiéru Scaly by mohly probíhat i dalšími způsoby. Nabízí se mimo zimní
sezónu nevyužívané prostory šaten v dolní úrovni vstupu do sálu. Ty by mohly
jednou za čas ožívat svébytnými speciálními instalacemi. Například by tu
mohlo být umístěno několik obrazovek či starých televizorů, které by
návštěvníky kina seznamovaly s fenoménem videoartu.
98
Projekt se věnuje historickému výzkumu filmové kultury Brna do roku 1945. Pro léta 1918 –
1945 sestavuje dokumentaci uváděných filmů a diváckých preferencí. Více viz FILMOVÉ
BRNO. O projektu. [online] [cit. 2014-04-28]. Dostupné z:
<http://www.phil.muni.cz/filmovebrno/?id=103>.
65
Další programové vstupy univerzity vzhledem k časovým omezením
a jejímu primárnímu cíli považujeme spíše za výjimečné. K tomuto názoru
docházíme i na základě faktu, že ve smlouvě o pronájmu Scaly je městem
stanoven požadavek fungujícího kina, a tento stav by proto neměl být
narušován. V praxi provoz veřejného kina, tedy v prostoru hlavního sálu, ani
více než pětkrát měsíčně narušován být nemůže. Kromě iniciační funkce se
bude, dle našeho názoru, univerzita přibližovat roli zprostředkovatele. To
znamená, že bude příležitostně umožňovat využití prostoru Scaly pro kulturněvzdělávací programy, a to jak svým pracovištím a fakultám, tak institucím
vnějším. Příkladem prvního budiž např. již zmiňované divadlo Fakulty
informatiky. Příkladům vstupů z vnějšku čili externím organizacím věnujeme
samostatnou podkapitolu.
Role Masarykovy univerzity je v provozu Scaly nezanedbatelná, za
institucí navíc stojí velké množství kvalitních lidských zdrojů. Chtěla-li by do
budoucna univerzita častěji vstupovat na půdu Scaly jako aktivátor kulturněspolečenských zážitků i pro veřejné publikum, tzn., neomezovala by se pouze
na činnosti spojené s akademickou obcí, které blíže popisuje deskriptivní část
práce, měla by využít právě této svojí silné stránky. Jinými slovy, přidaná
hodnota, kterou by v kině produkovala k jeho standartní nabídce, by měla
vzdělávací charakter, neboť pro tento druh programu disponuje univerzita
nejlepšími prostředky. V této souvislosti navrhujeme cyklus odborných
přednášek (viz podkapitola Malá scéna) a rozvoj filmového vzdělávání pro
střední a základní školy. Spojení výuky s projekcí je nejenom způsob
vychovávání budoucího publika, ale také možný zdroj finančního zisku. Školní
projekce nejsou ničím nezvyklým, jako podpůrný prostředek vzdělání je
využívá ve spolupráci s kiny řada škol. Typickým modelem je projekt Film
a škola99 Asociace českých filmových klubů. Vzhledem k tomu, že ve Scale
jsou dopolední a odpolední časy vymezeny aktivitám MU, je tedy na univerzitě
spíše než na firmě Aeropolis (ačkoliv spolupráci nevylučujeme), využije-li této
99
FILMOVÁ VÝCHOVA. [online] [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: <
http://www.filmovavychova.cz//>.
66
příležitosti. Domníváme se, že edukační filmové projekce pro ZŠ a SŠ jsou
oblast, do které by univerzita měla rozhodně pokusit vstoupit. Jako vzdělávací
instituce, zahrnující obor specializující se na audiovizuální tvorbu, může MU
školám nabídnout kvalitní služby. Navíc, vzhledem k velké kapacitě sálu, touto
činností může zajímavě zvýšit své příjmy.
3. 2. 3 VSTUP EXTERNISTŮ
Poskytnutí prostoru Scaly (ať už kinosálu, foyer atd.) třetí straně k realizaci
události kulturního charakteru může provozovateli prokázat službu. Bude-li
navíc externí organizace platit Scale poplatek za pronájem, získá tak
Masarykova univerzita touto metodou dvojí užitek. Jednak dojde k navýšení
jejích příjmů, za druhé k zvýšení povědomí o Scale a akce přispěje k budování
žádané image kina coby pro-kulturního prostoru, a to bez nutnosti vlastních
investic. Podmínkou pro rozvoj této kategorie je udržování dobrých vztahů
s vnějším okolím a kvalitní PR (Public relations).
Do této kategorie však spadá nejenom pronájem prostoru, ale také
partnerství a jiné formy spolupráce, jež spějí k zaplnění programu netradičním
obsahem. V současné době má za účelem projektové spolupráce kino Scala
navázáno partnerství s těmito subjekty: Českou televizí Brno, ČRo Brno,
Filharmonií Brno, Národním divadlem Brno, BritishCouncil, Divadlem Husa
na provázku, Senior pasem a s dalšími organizacemi menšího rozsahu. Eva
Petláková, zaměstnaná společností Aeropolis jako PR pracovník kina, nastiňuje
tendence Scaly zapojovat se do lokálních projektů, jako je např. Týden
města. Posláním této konkrétní akce je proměnit na čas veřejný prostor v místo
pro sdílení, kulturu a zábavu. Za cíl si organizátoři projektu kladou probuzení
zájmu obyvatel o své město a dění v něm.100 Letošní ročník proběhne v Brně
v týdnu od 12. do 18. května 2014, Scala v programu však v tomto roce
participovat nebude. Zapojení do příštího ročníku klade před Scalu výzvu.
100
TÝDEN MĚSTA. O projektu. [online] [cit. 2014-04-29]. Dostupné z:
<http://www.tydenmesta.cz/o-projektu/>.
67
Řešení, které si dovolujeme navrhnout na základě poznatků získaných v rámci
této diplomové práce, se vztahuje k multifunkčnímu zužitkování rozměrných
vnitřních ploch objektu kina:
Př. Kino Scala v programu projektu Týden města 2015
Prostor kolem vstupu do objektu (schody u hlavního vstupu
a plocha před pokladnami) se příležitostně otevřou a promění na
oázu odpočinku. Do této zóny bude rozšířen provoz kavárny,
která v rámci události sestaví speciální nápojovou nabídku
(souvislost s filmem, pití filmových hvězd, proslavené filmové
„drinky“). Interiér bude vybaven alternativní formou posezení
(např. polštáře). Na zdi budou ukotvena plátna, na která se bude
nepřetržitě
promítat
krátkometrážní
audiovizuální
tvorba
(videoart, pohádky, seriály, videoklipy, různé další formáty).
S trochou invence mohou být plátna nainstalovaná i zvenku na
vstupní dveře a události tak dodají další rozměr. Během doby
konání akce může být s filmovým médiem pracováno i přímo.
Na akci by mohl být přítomen kameraman a výstupem akce by
tak mohl být filmový záznam. Přítomní návštěvníci by se mohli
aktivně zapojit např. tak, že by mohli do kamery říci svůj
oblíbený filmový výrok. Videonahrávky by byly následně
důmyslně sestříhány tak, aby vznikl příběh a vyvrcholením akce
by byla projekce tohoto snímku před večerní projekcí
v kinosále.
3. 2. 4 AERO & MUNI
Jeden z problémů Univerzitního kina Scala, který jsme museli uvést hned
na začátku této práce spolu s poznámkou, že se k němu později navrátíme, je
zkreslené povědomí některých návštěvníků o jeho chodu. Upozorňovali jsme,
že znovuotevřené kino a jeho název často vyvolává domněnku, že filmovou
68
produkci pro veřejnost obstarává univerzita. „Univerzitní“ je nicméně kino
z toho důvodu, že je univerzita jeho novým vlastníkem, ne proto, že by
rozhodovala o programu veřejného kina. V tomto směru jeho obsah nepřímo
ovlivnila pouze momentem, kdy si k partnerství vybrala provozovatele
pražských kin, a tudíž si zároveň zvolila koncept, v rámci něhož se kino bude
obecně profilovat.
Netvrdíme, že by se měla zvýrazňovat oddělenost těchto dvou subjektů.
Určité objasnění by však dle našeho názoru proběhnout mělo. Pro tento případ
navrhujeme projekt s názvem Týden univerzitního kina, jenž by měl nejenom
návštěvníkům ulehčit orientaci, ale měl by celou řadu dalších cílů a příznivých
efektů.
Týden univerzitního kina
Předkládaný projekt by měl být realizován v měsíci říjnu, tedy v období
začátku nového školního roku, byl by tudíž propojen se zahájením semestru.
Vznikal by ve spolupráci obou subjektů, MUNI a Aeropolis, a určen by byl jak
pro akademickou obec, tak pro širokou veřejnost. Primárním cílem projektu by
bylo upozornit na existenci kina a komplexně představit okruh jeho činností,
realizovaných jak univerzitou, tak provozovatelem veřejného kina.
V kině by proběhly akademické obřady spojené se začátkem nového
školního roku. Noví studenti by mohli být v rámci budování divácké základny
blíže seznámeni s provozem kina, symbolicky jako dárek na přivítanou by pro
ně mohla být vyhrazena jedna filmová projekce zdarma. Během celého týdne
by měl být prostor co nejvíce využíván a oživován. Vedle představování
univerzitních akcí by měli mít studenti a kteříkoliv další návštěvníci možnost
nahlédnout do praktického fungování kina. Společnost Aeropolis by v tomto
čase měla svůj večerní program uzpůsobený takovou formou, aby co
nejpestřeji prezentoval všechny formáty z její dramaturgie a další klíčové
aktivity. Tuto sebeprezentaci by mohly doplňovat debaty s lidmi ve Scale
přímo působícími a vhodná by byla i účast zástupců pražských kin. Kino by tak
69
bylo představováno jako součást sítě těchto artových kin, otevřena by byla
debata o jejich budoucnosti. Na přípravě tohoto projektu by se mohly velkou
měrou podílet starší ročníky studentů Masarykovy univerzity. Kupříkladu
studenti Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty připravením
workshopů, filmových dílen nebo vlastními performancemi. Uvažovat by se
samozřejmě dalo i o dalším doprovodném programu – ten by mohl vzniknout
kombinací různých akcí popsaných v předchozích kapitolách.
Jelikož by se navrhovaná akce mohla časově překrývat s výročím
znovuotevření Scaly, byla by zároveň výbornou příležitostí pro bilancování.
Formou výstavy, moderovaných diskuzí, přednášek, exkurzí apod. by proběhla
reflexe jejího dosavadního vývoje a otevřel by se prostor pro diskuzi o jejím
vývoji budoucím.
Svým konceptem by akce naplňovala vizi obou institucí – z kina by se stal
multifunkční kulturní prostor. Medializace projektu by kinu pak mohla přinést
šance na oslovení nových partnerů, pomoci v budování vnitřních i vnějších
vztahů a v neposlední řadě by z hlediska marketingu mohla posloužit jako
výborná reklama.
3. 2. 5 STAGNACE
Varianty možného vývoje Scaly jako nového kulturního prostoru uzavírá
podkapitola, která další vývoj popírá. Za jeden z reálných scénářů totiž
považujeme i možnost, že kino už svou nabídku dále (případně prozatím)
rozšiřovat nebude a spokojí se s nynějším stavem. Tedy, ponechá si ty
sekundární aktivity, které jsme blíže představili v první části práce, jako
výstavní činnost, cestovatelské přednášky, after party Scaly naslepo, ze
vzdělávacích programů občasné aktivity MU, a dále se s přípravou jiných
kulturních akcí spolehne na externí subjekty.
Tato varianta zohledňuje limity a úskalí, tak jak byly popsány
v předcházejících kapitolách práce. Pro zopakování: malá míra volného
časového prostoru, kolize s harmonogramem kina, nedostatečné finanční
70
zdroje,
absence
lidského
kapitálu.
ZÁVĚR
Název této práce, Transformace brněnského kina Scala: Scala jako kino,
Scala jako prostor, odkazuje ke dvěma cílům, které si autorka práce vytyčila.
První z nich si kladl za úkol vystihnout transformaci kina Scala, která započala
na podzim 2013 se změnou jeho provozovatele. Do té doby náleželo kino pod
správu
příspěvkové
organizace
města
Brna,
konkrétně
Turistického
informačního centra. Vleklé ekonomické problémy, nedostatečné vybavení
a chybějící digitalizace kina však v roce 2011 vyústily v rozhodnutí zřizovatele
ukončit jeho provoz. Výsledek následné kauzy o záchranu Scaly přinesl kinu
nového provozovatele, a to Masarykovu univerzitu, která se o jeho zachování
značně zasloužila. Ta do provozování veřejného kina přizvala společnost
Aeropolis a my tak dnes máme možnost sledovat dynamický rozvoj dříve
skomírajícího kina.
První část této práce přinesla shrnující pohled na změny, kterými kino
prošlo, a na jejich základě vytvořila jeho nový profil. V deskriptivní části jsme
čtenáři přiblížili, jakým způsobem kino funguje. Během dopoledních hodin je
poměrně striktně vyhrazeno univerzitním akcím, večer v něm společnost
Aeropolis naplňuje poslání veřejného kina. Otázka, kterou jsme si opakovaně
museli pokládat, souvisela s rozšířením názvu kina o přízvisko „Univerzitní“.
Ptali jsme se, co znamená pro univerzitu vlastnictví „univerzitního kina“ a jak
se tento fakt projevuje navenek. Zjistili jsme, že s podobnými otázkami se
potýká i veřejnost, která kino navštěvuje. Komplexní reflexí činnosti, kterou
univerzita na půdě Scaly vykonává, jsme se přiblížili lepšímu pochopení toho,
co tedy kino dělá „univerzitním“. Při pohledu zvenčí není ale běžnému
divákovi zřejmá interní struktura kina a tudíž pro něj může být role univerzity
v rámci fungování této kulturní instituce obtížně uchopitelná. Proto se nám jeví
jako žádoucí, aby byl v budoucnu kladen větší důraz na objasnění vztahů obou
71
subjektů, které v provozu kina Scala figurují, a na definování zřetelné identity
tohoto kulturního prostoru.
Druhý cíl práce se odvíjel od stanovené hypotézy, podle které by ve Scale
mohly být vhodné podmínky pro vznik nového kulturního prostoru. Tato
hypotéza byla potvrzena již na základě závěrů deskriptivní části a navíc se
ukázalo, že obě instituce mají zájem, aby kino směřovalo k podobě
multifunkčního kulturně-vzdělávacího prostoru. V rámci navazující analytické
a návrhové části jsme se proto zaměřili na stanovení možností přesahů, které
by doplňovaly a ozvláštňovaly základní nabídku kina nebo také na události, jež
by zde mohly být realizovány bez nutných vazeb na jeho program.
Ze SWOT analýzy provedené v druhé části práce jednoznačně vyplynulo,
že by se provozovatelé kina měli zaměřit na rozvíjení multifunkčnosti prostoru
Scaly a pro tyto účely navázat spolupráci s třetími stranami. Velkou příležitostí
se ukázalo potenciální zapojení studentů do tvorby kulturních akcí a také
poskytnutí prostoru objektu Scaly externím organizacím formou pronájmu.
Mezi slabé stránky, na kterých by mělo vedení kina pracovat, patří
nedostatečné personální a finanční zajištění. Pro rozšíření aktivit kina se tak
ukázalo jako nezbytné vytvoření nového pracovního místa, z jehož pozice by
doprovodné programy byly obstarávány. Druhé nutné opatření představuje
rozvoj fundraisingu. Instituce by se měla pokusit rozšířit své zdroje např.
využitím grantových a dotačních systémů, což ale samozřejmě obnáší nutnost
vypracování projektů na jejich využití. Jako největší hrozba byl identifikován
případný střed zájmů Masarykovy univerzity a společnosti Aeropolis. Obdobný
problém představuje nutnost vytvořit přidaný program tak, aby neomezoval
činnost a zisky kavárny. Mezi dalšími významnými limity je třeba zmínit
nedostatečnou zvukovou izolaci foyer od sálu.
V návrhové část této diplomové práce jsme koncipovali několik scénářů
možného vývoje Scaly jako kulturního prostoru. V něm by klíčovou roli mohla
hrát kavárna, kterou je možné využít jako alternativní prostor pro projekce
a další návazné aktivity. Pro rozšíření aktivit společnosti Aeropolis jsme
navrhli příklady doprovodných akcí k filmovým projekcím a akce jednorázové,
72
jejichž podstatou by byla pružná reakce na mimořádné situace. Pro rozšíření
aktivit Masarykovy univerzity navrhujeme např. Organizaci filmových
edukativních projekcí pro střední a základní školy, a to proto, že by tato činnost
jednak zvýšila její příjmy, a po tom – kvůli tomu, že jako vzdělávací instituce
má ty nejlepší předpoklady zprostředkovávat tyto služby kvalitním způsobem.
Potenciál lidských zdrojů univerzity a jeho využitelnost při realizaci
doprovodných akcí, je jeden z klíčových faktorů, na který tato práce
upozorňuje.
Z výčtu navržených scénářů jsme nevyloučili variantu, že kroky k dalšímu
rozvoji kulturního programu ve Scale v blízké době podniknuty nebudou, a to
vzhledem k limitujícím faktorům, na které tato práce upozorňuje. Dospěli jsme
však k názoru, že již stávající nabídka Scalu pomalu posunuje nad rámec
běžného kina.
Závěrem musíme konstatovat, že potenciál Scaly jako nového kulturního
prostoru rozhodně není a nebude uzavřenou otázkou. Teprve její provoz jí
zpětně nastavuje zrcadlo a odkrývá úskalí a výzvy. Univerzitní kino jako
takové je ještě ve vývinu a zkoumání směrů, kterými se může posouvat, je
určováno invencí lidského kapitálu, který do Scaly vstupuje jako činorodý
prvek. Pokud se této práci podaří otevřít diskuzi o obsahu, kterým by mělo
(a nebo naopak nemělo) Univerzitní kino Scala být oživováno, budeme poslání
považovat za naplněné.
73
RESUMÉ
Předmětem zkoumání této diplomové práce je znovuotevřené brněnské
kino Scala, kterému ke konci roku 2011 hrozil definitivní zánik. Protestní
reakce obyvatel města a kritika ze strany akademiků Masarykovy univerzity
iniciovala proces jeho záchrany, který vyústil ve vznik Univerzitního kina
Scala. Od října 2014 je kino znovu v provozu, jeho novým vlastníkem je
Masarykova univerzita a filmovou produkci pro veřejnost zajišťuje soukromá
společnost Aeropolis.
Tato práce si za svůj úkol klade dva cíle – za prvé kriticky reflektovat
transformaci dříve městského kina na kino univerzitní. V rámci cíle druhého si
pokládá otázku, zda má Scala potenciál stát se novým kulturním prostorem
a hledá způsoby, jak tuto hypotézu naplnit. Těmto cílům je přizpůsobena
struktura práce, která je členěná do tří částí: deskriptivní, analytické
a návrhové.
Úvodní deskriptivní část představuje čtenáři nový profil kina Scala. Kromě
programové nabídky definuje okruh činností, časový harmonogram, role
a pravomoci Masarykovy univerzity a společnosti Aeropolis. Věnuje se také
specifikaci prostoru objektu a upozorňuje na některé jeho nedostatky. Poznatky
deskriptivní části zajišťují podklady pro návrhovou část a potvrzují hypotézu,
že Scala má ambice nabízet svým návštěvníkům více než jen filmový zážitek.
Těžištěm analytické části je SWOT analýza. Její výsledky odhalují
strategie, které by kino ve svém dalším vývoji mohlo uplatnit. Ukazuje se, že
multifunkční využitelnost kina je jeho silnou stránkou. Jako klíčová příležitost
je stanoveno zapojení studentů do tvorby doprovodného kulturního programu
a využití lidských zdrojů Masarykovy univerzity. Překážky, které mohou
ohrozit realizaci kulturních akcí, jsou definovány jako nedostatek financí, střet
74
zájmů, kolize s pravidelným programem kina a absence pracovníka, který by
tyto akce zajišťoval.
Na základě deskriptivní a analytické části navrhuje autorka práce několik
možných variant pro budoucí rozvoj kulturního a vzdělávacího programu
v prostředí Scaly. Návrhy jsou doplněny konkrétními příklady. Univerzitní
kino Scala se pomalu transformuje na moderní, činorodé kino a místo, které
nemusí být vždy navštíveno jen kvůli filmu. Práce ukazuje, že pro zachování
atraktivnosti kina a pro rozvoj doprovodného programu by kino mělo
investovat do lidských zdrojů a vytvářet příznivé podmínky pro spolupráci
s vnějším okolím.
75
SUMMARY
The topic of my Diploma Thesis is the newly reopened Scala cinema in
Brno, which was almost shut down at the end of 2011. A critical response both
from Brno inhabitants and Masaryk University academicians, initiated
a rescuing process which led to the birth of the University Cinema Scala. The
cinema was reopened in October 2014 by its new owner – the Masaryk
University. The public movie production is provided by Aeropolis Company.
There are two aims of my thesis – firstly to critically reflect the
transformation of a former town cinema into a university cinema. Secondly,
my thesis raises a question whether Scala has the potential to become a new
cultural space and it also seeks ways how to fulfill this hypothesis. The
structure of the thesis is adjusted to reach these aims; therefore it has been
divided into three parts – descriptive, analytic and proposal.
The first – descriptive part of the thesis – introduces new profile of the
cinema. Except for the program itself it also defines whole range of activities,
time schedule, the roles and competences of Masaryk University and Aeropolis
Company. It also specifies the object and points out its imperfections. The
findings of the descriptive part of my thesis offer material for the proposal part
and confirm the hypothesis that the ambition of Scala is to offer more than
a cinematic experience to its visitors.
The focus of the analytical part of my thesis is a SWOT analysis. The
results from this analysis show various strategies which the cinema could apply
in its next development. The multifunctional utility of the cinema seems to be
its strongest aspect. Also the fact that students and human resources of the
Masaryk University can participate on the accompanying cultural production
proved to be a key opportunity. The obstructions, which could possibly
threaten the realization of cultural events, are defined in this thesis as: money
insufficiency, battle of concerns, collision with regular program of the cinema
and the absence of staff who would organize these events.
76
Based on the descriptive and analytical part of the thesis I propose several
possible versions for future development of cultural and educational program
in Scala. Specific examples have been added to the proposals as well. The
University Cinema Scala is slowly transforming itself into a modern,
constructive cinema and a place, where people do not necessarily go to see
a movie. To keep up its attractiveness and to evolve its supporting program, the
cinema should invest into human resources and create friendly environment for
cooperation with its surroundings.
77
RESUMEN
El objeto de estudio de esta tesina es el reabierto cine Scala en Brno que
estaba en peligro de extinción a finales del año 2011. Las reacciones de
protesta de los habitantes de la ciudad y la crítica por parte de los académicos
de la universidad Masaryk iniciaron el proceso del rescate que condujo
a creación del Cine universitario Scala. Desde octubre 2014 el cine funciona de
nuevo, su propietario es la Universidad Masaryk y la empresa privada
Aeropolis garantiza la producción audiovisual.
La tesina tiene dos propósitos, primero, reaccionar críticamente a la
transformación de cine municipal a cine universitario. Dentro del marco de
segundo propósito, pregunta si el cine Scala tiene el potencial para convertirse
en nuevo espacio cultural e investiga cómo cumplir esta hipotesis. La
estructura de la tesina es adaptada a estos propósitos y por lo tanto, está
dividida en tres partes: la parte descriptiva, analítica y la parte de las
propuestas.
La parte descriptiva de introducción presenta el perfil nuevo del cine Scala.
Aparte de programación de las películas, esta parte define el ámbito de
actividad del cine, su calendario y las competencias de la Universidad Masaryk
y de la empresa Aeropolis. También se dedica a la especificación del edificio y
advierte algunos imperfecciones. Los conocimientos de la parte descriptiva son
un material importante para la parte de las propuestas y confirman la hipótesis
que el cine Scala tiene ambiciones ofrecer a sus espectadores algo más que
solamente experiencia cinematográfica.
La SWOT analisis es esencial para la parte analítica. Los resultados del
analisis revelan estrategias que el cine podría emplear en su desarrollo futuro.
Es evidente que el uso multifuncional del cine es su punto fuerte. Participación
de los estudiantes en la creación del programa de acompañamiento cultural y
empleo de los resursos humanos de la Universidad Masaryk son las
oportunidades cruciales. Los obstáculos posibles de la realización de los
eventos culturales se definen como la falta de fondos, conflicto de intereses,
78
colisión con el programa regular del cine y falta de trabajador que organizara
estos eventos.
A base de la parte descriptiva y analítica, la autora sugiere las variantes
posibles para el futuro desarrollo cultural y el programa educativo en el cine
Scala. Estas propuestas son complementadas por ejemplos concretos. Scala, el
cine universitario, va reorganizando en un cine moderno y activo y también en
un lugar que se visita no solo para ver películas. Es necesario invertir en los
recursos humanos y establecer las condiciones favorables para la cooperación
con otras instituciones culturales.
79
SEZNAM PRAMENŮ A POUŽITÉ LITERATURY
PRAMENY
AEROFILMS. Vznik nové distribuční společnosti Aerofilms. Tisková
zpráva.
[online]
[cit.
2014-04-17].
Dostupné
z:
<http://www.aerofilms.cz/soubory/TZ_
zalozeni_Aerofilms.pdf>
BRNĚNSKÉ KULTURNÍ CENTRUM. Zpráva o činnosti v prvním pol.
2011
[online]
[cit.
2014-04-01].
Dostupné
z:
<http://www.ticbrno.cz/tic/media/content/
dokuenty_organizace_tic/zprava_o_cinnosti_organizace_1pol_2011.pdf >.
BRNĚNSKÉ KULTURNÍ CENTRUM. Zpráva o činnosti za rok 2010
[online]
[cit.
2014-04-01].
Dostupné
z:
<http://www.ticbrno.cz/tic/media/content/
dokuenty_organizace_tic/Zprava_o_cinnosti_BKC_2010.pdf>.
MAGISTRÁT MĚSTA BRNA. Zřizovací listina Turistické informační
centrum města Brna, příspěvková organizace. [online]. 29. 6. 2011. [cit. 201405-04]. Dostupné z: <http://www.ticbrno.cz/tic/media/content/dokuenty_
organizace_tic/zrizovaci_listina_tic_mesta_brna_01-08-2011.pdf>.
80
81
MASARYKOVA UNIVERZITA. Podrobné statistické údaje. [online] 10.
5. 2014 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: <http://www.muni.cz/general/statistics?
lang=cs>.
Rozhovor autorky práce s Evou Petlákovou, PR pracovnicí kina Scala, ze
dne 7. 4. 2014.
Rozhovor autorky práce s Petrem Dimitrovem, manažerem univerzitního
programu, ze dne 2. 5. 2014.
Rozhovor autorky práce s Radkem Pernicou, ředitelem kina Scala, ze dne
18. 3. 2014.
TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM MĚSTA BRNA. Plán činnosti
organizace
na
rok
2013
[online]
[cit.
2014-04-20].
Dostupné
z:
<http://www.ticbrno.cz/tic/media/content/dokuenty_organizace_tic/plan_cinno
sti_ticmb_v_roce_2013_u.pdf >.
TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM MĚSTA BRNA. Zpráva
o činnosti
za
rok
2010
[online]
[cit.
2014-04-01].
Dostupné
z:
<http://www.ticbrno.cz/tic/media/content/dokuenty_organizace_tic/zprava_o_c
innosti_TICmB_2011.pdf>.
o činnosti
za
rok
2012
[online]
[cit.
2014-04-22].
Dostupné
z:
innosti_ticmb_2012.pdf >.
82
o činnosti
za
rok
2013
[online]
[cit.
2014-04-20].
Dostupné
z:
innosti_ticmb_2013.pdf >.
STATUTUTÁRNÍ MĚSTO BRNO. Zápis schůze Rady města Brna č.
R6/040 konané dne 5. října 2011. [online] [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:
<http://www.brno.cz/sprava-mesta/dokumenty-mesta/zapisy-z-rady-mestabrna/?cislo=2431&rok=2011&dokument=2&platnost=1>.
STATUTUTÁRNÍ MĚSTO BRNO. Zápis schůze Rady města Brna č.
R6/100 konané dne 17. dubna 2013, [online] [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:
<http://www.brno.cz/sprava-mesta/dokumenty-mesta/zapisy-ze-zastupitelstvamesta-brna/?cislo=2621&rok=2013&dokument=2&platnost=1>.
LITERATURA
APPELOVÁ, Barbora. Dramaturgie kina a její využívání v současném
Brně. Případová studie čtyř kin: magisterská diplomová práce. Brno:
Masarykova univerzita, 2013. Vedoucí práce Mgr. Viktor Pantůček.
DOHNALOVÁ, Kamila. Metropolitan Opera: Live in HD v kině Aero.
Deskripce a vyhodnocení úspěšností marketingových aktivit během prvních
dvou sezon. Praha: Karlova univerzita, 2011. Vedoucí diplomové práce Doc.
PhDr. Jan Halada, CSc.
DUFKOVÁ, Kamila. Minulost, přítomnost a budoucnost Turistického
informačního centra města Brna, příspěvkové organizace: magisterská
83
diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2012. Vedoucí práce Ing.
František Svoboda, Ph.D.
HOSPODÁŘOVÁ, Ivana. Kreativní management v praxi. 1.vyd. Praha:
Grada, 2008.
JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění: [art marketing
v praxi]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008.
KAISER, Michael M. Strategické plánování v umění: Praktický průvodce.
Praha: Institut umění, 2009.
KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha:
Grada, 2007.
SEDLÁČKOVÁ, Helena, BUCHTA Karel. Strategická analýza. 2.
přeprac.a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006.
ŠKARABELOVÁ, Simona. Marketing ve veřejném sektoru, distanční
studijní opora. Brno: Masarykova univerzita, ESF, 2005.
ŠIRALOVÁ, Hana. Novodobá historie kina Aero: Od nadšenectví
k budování
regionální sítě: bakalářská práce. Praha: Karlova univerzita, 2012. Vedoucí
práce: Mgr. et MgA. Tereza Czesany Dvořáková, Ph. D.
84
VLČKOVÁ, Lenka. Marketingová strategie a marketingový mix pro kino
Scala: magisterská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2011.
Vedoucí práce doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D.
INTERNETOVÉ ZDROJE
AEROPOLIS. Webová stránka. [online] [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:
ALEPHANT DIGITAL CINEMA. Alternativní obsah pro kina. [online]
[cit.
2014-04-25].
Dostupné
z:
<http://www.dcinema4k.cz/Novinky/Entries/2011/
12/2_Alternativni_obsah.html>.
AUDIOVIZE.
[online]
[cit.
2014-04-25].
Dostupné
z:
<http://audiovize.kinoscala.cz>.
BEDNAŘÍK, Pavel. Aerofilms. A2 kulturní čtrnáctideník. 2006, č. 4.
[online] [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: <http://www.advojka.cz/archiv/2006/4/
aerofilms>.
BIO OKO. Františkovy lásky 2014 – 1. světová láska. [online] [cit. 201404-12].
<http://www.biooko.net/cz/udalost/299/Frantiskovy-lasky-2014-1-
svetova-laska/>.
85
BIO OKO, KINO AERO. Jak chutná film, zjistí diváci během večerů
Cinema Cuisine – zbrusu nového kulinářského pop-up konceptu kin Bio Oko
a Aero. Tisková zpráva. [online] 22. 2. 2012 [cit. 2014-05-05]. Ke stažení:
<http://www.mistnikultura.cz/files/cinema_cuisine_jak_chutna_film.doc>.
ČESKÁ TELEVIZE. Kino Scala letos promítne poslední filmy. [online]. 7.
10. 2011. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/
regiony/138764-kino-scala-letos-promitne-posledni-filmy/>.
ČESKÁ TELEVIZE. Masarykova univerzita zvažuje provozování kina
Scala.
[online].
7.
12.
2011.
[cit.
2014-04-01].
Dostupné
z:
<http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/138764-kino-scala-letos-promitneposledni-filmy/>.
FILMOVÁ VÝCHOVA. [online]
[cit. 2014-04-28]. Dostupné z:
<http://www.filmovavychova.cz//>.
HORÁKOVÁ, Veronika. Masarykova univerzita: Chceme kino Scala.
Brněnský deník. [online] 7. 12. 2011 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:
INFORMAČNÍ SYSTÉM MASARYKOVY UNIVERZITY. Kurz FAV266
Provoz kina. [online] [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: <https://is.muni.cz/auth/
predmet/phil/jaro2014/FAV266?zobrazmatob=1>.
FILMOVÉ BRNO. O projektu. [online] [cit. 2014-04-28]. Dostupné z:
<http://www.phil.muni.cz/filmovebrno/?id=103>.
86
KINO AERO. Dvorek žije. [online] [cit. 2014-05-05]. Dostupné z:
<http://www.kinoaero.cz/cz/cykly-festivaly/217/Dvorek-zije/>.
KINO LUCERNA. Slevněná představení. [online] [cit. 2014-04-03].
Dostupné z: <http://www.kinolucerna.info/index.php/slevnena-predstaveni>.
KINO LUCERNA BRNO. Kino Art – Malý a velký sál. [online] [cit. 201424-3]. Dostupné z: <http://www.kultura-brno.cz/cs/kratkodobe-pronajmy/kinaart-scala>.
KINO SCALA. Místo mnoha jmen a proměn. [online] 2013 [cit. 2014-0324]. Dostupné z: <http://www.kinoscala.cz/cz/historie>.
MAGISTRÁT MĚSTA BRNA. Město pronajme Scalu Masarykově
univerzitě. Tisková zpráva. [online] 17. 4. 2013 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:
<http://www.brno.cz/brno-aktualne/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/mestopronajme-scalu-masarykove-univerzite/ >.
MAGISTRÁT MĚSTA BRNA. O kino ve Scale není mezi veřejností zájem.
Tisková zpráva. [online] 6. 10. 2011 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z:
<http://www.brno.cz/brno-aktualne/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/o-kino-vescale-neni-mezi-verejnosti-zajem/>.
MASARYKOVA UNIVERZITA. Masarykova univerzita spustila darovací
web na podporu Scaly. Tisková zpráva. [online] 14. 10. 2013 [cit. 2014-04-15].
Dostupné z: < http://www.muni.cz/events/calendar/44163042 >.
87
MASARYKOVA UNIVERZITA. Masarykova univerzita vrací život do
kina Scala. Tisková zpráva. [online] 16. 9. 2013 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:
<http://www.brno.cz/sprava-mesta/dokumenty-mesta/zapisy-ze-zastupitelstvamesta-brna/?cislo=2621&rok=2013&dokument=2&platnost=1>.
MEDIA DESK. Financování. [online] [cit. 2014-04-03]. Dostupné z:
<http://www.mediadeskcz.eu/cz/financovani/vyzvy/zobrazit/35-europacinemas/0>.
MEZIPATRA. Výstava: Dva. [online] [cit. 2014-05-01]. Dostupné z:
<http://www.mezipatra.cz/program/doprovodne-akce/dva>.
NÁRODNÍ DIVADLO BRNO. Zpráva o činnosti a výsledcích Národního
divadla Brno, příspěvková organizace za rok 2008. [online] vyt. 18. 6. 2010,
změn.
7.
10.
2013
[cit.
2014-04-30].
Dostupné
z:
<http://www.ndbrno.cz/file/869>.
OFICIÁLNÍ WEB STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA. O kino ve Scale
není mezi veřejností zájem. [online] 2011 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z:
<http://www.brno.cz/brno-aktualne/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/o-kino-vescale-neni-mezi-verejnosti-zajem/>.
POVOLNÝ, David. Akademický senát podpořil záměr pronajmout Scalu.
Online.muni.cz. Zpravodajský portál Masarykovy univerzity. [online] 16. 12.
2012 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: <http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/
scala-konci-brno-kino-pronajme20111005.html>.
88
POZVÁNKA
SCALA.
K VEŘEJNÉ
[online]
[cit.
BESEDĚ
K PROBLEMATICE
2014-04-13].
Ke
KINA
stáhnutí
z:
<http://www.phil.muni.cz/wufv/
home/News/Scala%20-%20verejna%20beseda%207.12.%20pozv.doc>.
SPĚŠNÝ, Jan. Scala končí. Brno kino pronajme. Brněnský deník. [online]
6. 10. 2011 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: <http://brnensky.denik.cz/zpravy_
region/scala-konci-brno-kino-pronajme20111005.html>.
STULÍROVÁ, Markéta. Dvořákova Rusalka: poprvé v přímém přenosu
z Metropolitní opery. Brněnský deník. [online] 4. 10. 2014 [cit. 2014-05-01].
Dostupné
z:
<http://brnensky.denik.cz/kultura_region/dvorakova-rusalka-
poprve-v-primem-prenosu-z-metropolitni-opery-20131004.html>.
ŠŤÁVA, Jan. Podobrazy – aneb za kulturou z galerie do kina!
MUSICOLOGICA, internetový měsíčník Ústavu hudební vědy Filozofické
fakulty Masarykovy univerzity. [online] 20. 10. 2013 [cit. 2014-05-03].
Dostupné z: <http://www.musicologica.cz/glosarium/191-podobrazy>.
TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM MĚSTA BRNA. Kino Art –
malý a velký sál. [online] [cit. 2014-24-03]. Dostupné z: <http://www.kulturabrno.cz/cs/kratkodobe-pronajmy/kina-art-scala>.
TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM MĚSTA BRNA. MIMIkiNO –
projekce pro rodiče s malými dětmi v kině Art. [online] 2013 [cit. 2014-04-20].
Dostupné z: < http://www.kultura-brno.cz/cs/film/mimikino-projekce-prorodice-s-malymi-detmi-v-kine-art >.
89
TÝDEN MĚSTA. O projektu. [online] [cit. 2014-04-29]. Dostupné z:
<http://www.tydenmesta.cz/o-projektu/>.
VORÁČ, Jiří a spol. Dejte Scale šanci – otevřený dopis primátorovi města
Brna ke kauze uzavření městského kina Scala. [online] [cit. 2014-04-13].
Dostupné
z:
<http://www.phil.muni.cz/wufv/home/News/Dejte%20Scale%20sanci.pdf>.
VYHRAJ PREMIÉRU. Nymfomanka. [online] [cit. 2014-05-01]. Dostupné
z: <http://www.vyhrajpremieru.cz/kina/>.
90

Transformace brněnského kina Scala: Scala jako

Transkript

Podobné dokumenty

Slam poetry - Nový Prostor

07/2012 - Kulturní noviny

Film v Praze

zpravodaj02.

otevřít časopis - Absolventi

otevřít časopis - Absolventi

01-2016 - VLAK-SITE

Zpráva o činnosti BKC 2008 - Turistické informační centrum města

Největší obchodní dům podlahových krytin na jihu

Anesta sro REFERENČNÍ ANALÝZA ZPĚTNÉ VAZBY, HODNOCENÍ

2014 - 3 - Infolisty Zrnka

Proměny české krajiny

Zázračná otázka

AS 4-2008 - Novinky

Kamélie - rájecký fenomén

MITSUBISHI 910 / 420 (2)