Rešeršní činnost - Informační věda

Komentáře

Transkript

Rešeršní činnost - Informační věda
I N V E S T I C E
D O
R O Z V O J E
V Z D Ě L Á V Á N Í
Univerzita Karlova v Praze
Ústav informační studií a knihovnictví
Modul č. 2
Rešeršní činnost
Richard Papík
Určeno pro projekt:
Název: Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu
Reg. číslo: CZ.1.07/2.2.00/07.0284
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Oblast podpory. 2.2 Vysokoškolské vzdělávání
Realizace: Vysoká škola báňská - TU Ostrava, Ekonomická fakulta, pracoviště Obchodní akademie a
VOŠ Valašské Meziříčí
Rešeršní činnost (v kontextu znalostní společnosti a vývoje
elektronických informačních zdrojů)
Obsah:
1
2
Společnost orientovaná na informace a znalosti ........................................................3
1.1
Od industriální společnosti k informační - 3. vlna .....................................................5
1.2
Organizace znalostí, informační a znalostní management.......................................8
Vymezení problematiky vyhledávání informací v elektronických zdrojích.............12
2.1
Definice pojmu vyhledávání informací ....................................................................12
2.2
Definice pojmu elektronické zdroje informací .........................................................15
Oblasti (témata) výzkumu v oblasti vyhledávání informací .................................................17
2.3
3
Internet – nejdynamičtější elektronický zdroj informací ..........................................18
Subjekty v procesu vyhledávání informací................................................................20
3.1
Producenti a poskytovatelé informací a informačních služeb.................................21
3.2
Databáze poskytované databázovými centry .........................................................28
3.3
Uživatelé a zprostředkovatelé informací.................................................................34
1 SPOLEČNOST ORIENTOVANÁ NA INFORMACE A
ZNALOSTI
„ Země se stává elektronickou virtuální vesnicí“ [Naisbit.Megratends 2000]
Nicholas Negroponte, bývalý ředitel mediální laboratoře slavného MIT,
prohlásil při jedné příležitosti výstižně (cit. dle VLASÁK, 1995, s.2):
„Nehmotné, bezbarvé a bezrozměrné bity, tyto jedničky a nuly,
putující rychlostí světla, představují DNA společnosti online spojených lidí“.
V přemýšlení o trendech směřování vývoje společnosti k tzv. informační a či dnes již také
nazývané znalostní společnosti, není možné opomenout publikace světově významného
futurologa Alvina Tofflera 2. poloviny 20. století.
Tofflerova základní trilogie se tematicky i dekádou vlastního vydání stupňuje:
•
1970: Future Shock (Šok z budoucnosti),
•
1980: The Third Wave (Třetí vlna),
•
1990: Powershift (Přeměna moci).
Je symbolické vstoupit do problematiky informační společnosti a společnosti
řízení
znalostí právě díly A. Tofflera.
Monografie Powershift nese podtitul Vědomosti, bohatství a násilí na prahu 21.století.
A. Toffler je přesvědčen, že druhá polovina 20.století je naplněna změnou, za níž se skrývá
řídící síla: znalosti, vědomosti. Na začátku 21. století, v jeho první dekádě, lze hovořit o
faktu, že svět se dnes nejenom orientuje na znalostní a informační aspekt svého rozvoje, ale
že se i téma tzv. digitálního rozdělení (digital divide) stává tématem rozdělení světa.
Ze tří druhů „moci“ (moci síly, moci bohatství, moci vědění) to má být ta poslední, která
převáží. Publikaci Powershift uvádí třemi motty:
•
„moc vychází z dělové hlavně“
•
„peníze hovoří“
•
slovy Francise Bacona „knowledge is power“, „vědění (znalost) je moc (síla)“
Při stále prosazovaném „pozitivismu“ globalizace společnosti je vhodné si být vědom
varování romanopisců, vědců, filozofů, kteří poukazují i na odvrácenou stranu globalizačních
a síťových tendencí.
Negativem, rubem informační společnosti se může stát to, před čím varuje ve své práci
desítky let před Tofflerem jiný autor – romanopisec George Orwell v díle 1984, a to ve vizi
„Velký Bratr tě sleduje“. Jakákoliv totalitní společnost
sítěmi a disponující
propojená dnes elektronickými
vysoce rozvinutými technologickými, zejména digitálními a
telekomunikačními prostředky dovedenými k dokonalosti sledování pohybu osob a
záznamovými (paměťovými) médii se může stát velmi nebezpečnou pro svobodu a
demokracii současného světa.
George Orwell v inflacích z Wikipedie
Je jistě důležitá existence jiných nástrojů – pojistek: informační etiky, demokratických
principů
v informační společnosti, občanské svobody, kontroly úřadů a institucí, které
shromažďují data a informace o lidech.
I knihovny současnosti se svými digitálními technologiemi a na počátku tisíciletí téměř již
bezvýhradně automatizované z hlediska svých procesů mají o uživatelích mnoho informací,
a to právě v duchu „řekni mi, co čteš a já ti povím, kdo jsi“. Pročítáním seznamu uživateli
zapůjčených dokumentů nebo poskytnutých služeb je možno se dobrat celé řady informací,
které může uživatel sám považovat za osobní nebo u korporačního uživatele, např. firmy,
může jít o senzitivní obchodní údaje související např. se strategickými záměry společnosti.
Do velkých knihoven dorazila rovněž čipová technologie RFID, jejímž cílem je sice udržení
organizace primárního fondu knihoven, ale v každém případě tato čipová technologie má
v informační společnosti mít vymezené a legislativou kontrolované místo. Není cílem se zde
na tomto místě zabývat čipovými technologiemi implementovanými například pod kůži
člověka, ale v každém případě je nutná vícestupňová kontrola, a to nejen ze strany státu a
jeho legislativy (např. Úřad pro ochranu osobních údajů), ale i např. nevládními institucemi (v
České republice uveďme za všechny působící občanské sdružení Iuridicum Remedium,
http://www.iure.org), neboť údaje institucí v informační společnosti od zdravotních pojišťoven
až po úřady a státní instituce mají k dispozici velké množství dat a informací, které mohou
být zneužitelné.
1.1 Od industriální společnosti k informační - 3. vlna
Tofflerova „třetí vlna“ přichází v průběhu 50. let. Objevuje se v té době otázka:Co se děje
ve vyspělých průmyslových společnostech a čím je tento posun charakterizován? Práce
mnohých sociologů a ekonomů v 50. letech začaly zaznamenávat určitý pohyb ve
společnosti směrem od materiální výroby. Nebylo jasné, co se přesně odehrává a co je
podstatou problému, proto byla společnost nazývána postindustriální. Teprve později se
začal používat termín informační společnost.
Terciární a kvartérní sektor, informační průmysl, digitální
ekonomika a digitální rozdělení
Ekonomové se správně domnívali, že jde o začínající převahu terciárního sektoru – sektoru
služeb. V rámci sektoru služeb nabýval
na významu oblast informačního průmyslu.
Postupně informační průmysl a jeho služby začínají být součástí tzv. kvartérního sektoru
ekonomiky.
Statistiky, byť na začátku nedokonalé, začaly prokazovat charakteristiku této změny.
Z roku na rok narůstal počet lidí, kteří produkovali, zpracovávali a distribuovali informace a
neustále se zvyšoval podíl této činnosti na tvorbě hrubého domácího produktu. Již na
počátku 80.let vázal nově vznikající informační sektor v USA 45,8 % pracovní síly a
v dalších zemích se tato hodnota pohybovala mezi 30 až 40 % [MĚKUTOVÁ, 1990, s.98101]. Ve vyspělých zemích začala restrukturalizace společnosti. Běžně se začalo hovořit o
informačním základu a vyspělé společnosti se začali pomalu ztotožňovat s pojmem
informační společnost. Na trendy směřující k informační společnosti v československém
prostředí začaly rozpačitě a nesmělé upozorňovat i některé odborné studie a náznaky
v odborných publikacích v konci 80.let, a to ještě před rokem 1989. Rovněž jméno Alvina
Tofflera se začalo objevovat necenzurovaně. Alvin Toffler sám osobě je jako futurolog
zajímavou osobností se složitým filozofickým vývojem.Od konce 80. Let a zejména v první
polovině 90.let se začíná používat pojem digitální ekonomika a s ním související pojem
digitální rozdělení (digital divide). Svět je rozdělen jinak, než jako byl dříve např. ve stylu
Západ – Východ nebo Sever – Jih, a to na dvě části:
•
společnost, lidé, kteří mají přístup k informacím,
•
společnost, lidé, kteří nemají efektivní přístup k informacím.
Digitální rozdělení nemusí být chápáno jen jako rozdělení mezi národy a zeměmi, ale i
uvnitř daného státu nebo společenského uskupení.
„Pojem vyjadřující skutečnost, že svět je rozdělen na lidi, kteří mají přístup či možnost
používat moderní informační technologie včetně globálních informačních sítí (telefon, televizi
anebo internet), a lidi, kteří tento přístup či možnost nemají. Digitální rozdělení existuje
například mezi obyvateli měst a venkovských oblastí, mezi lidmi s vyšším a nižším
vzděláním, mezi různými ekonomickými třídami nebo mezi obyvateli různých zemí a částí
světa.“ [TDKIV]
Digitální rozdělení nemusí působit jen v rámci zemí či regionů světa, ale i v rámci např.
komunit jedné společnosti, jedné společenské skupiny, např. studentů [WAYCOTT, 2010, s.
1202-1211], kteří přirozeně využívají informačních dovedností v procesu vzdělávání a těch,
kteří nejsou sžiti s využíváním informačních a digitálních nástrojů. Svým způsobem přístup
k informacím a používání informačních a komunikačních technologií se stává konkurenční
výhodou, a to i v neziskově orientované sféře, např. ve vzdělávacím procesu. Používání
informačních a počítačových nástrojů při percepci informací a znalostí může tento proces
nejen zrychlovat, nebýt povrchním, ale naopak činit často efektivnějším a úplnějším.
O významu informací v ekonomických teoriích zase svědčí spojení tématu informace a
ekonomika. Když v roce 2001 získali
za svůj přínos k analýze trhů s asymetrickými
informacemi [SOJKA, 2002] prestižní "Cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické
vědy na památku Alfreda Nobela" (označovanou jako Nobelova cena za ekonomii) tři
významní američtí ekonomové: George Arthur Akerlof, Michael Andrew Spence a
Joseph Eugene Stiglitz. Tito autoři jsou často spojováni pak s oblastí zvanou informační
ekonomie, resp. také odvozeně a používaně informační ekonomika. (Pozn.: informační
ekonomika je mj. v současnosti vyučována jako na jedné z mála vysokých škol v České
republice také na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK.)
Pojem informační ekonomika, znalostní ekonomika (resp. na znalostech založená
ekonomika) mívá i ekvivalenty v termínech [VENTRESCA; ROSENBERG, 2008] nová
ekonomika, případně ekonomika založená na inovacích (information economy, knowledge
economy, new economy, innovation economy). Problematika informační či znalostní
ekonomiky je pak spjata úzce s problematikou tzv. duševního vlastnictví, které je velmi
vysoce hodnoceno v současné informační společnosti. Mj. právě v této oblasti se střetává
ve spolupráci informační věda a právní disciplíny. Všechny tyto koncepty mají vliv pak na
mikroekonomickou strukturu, tedy na podnikovou oblast.
V návaznosti na tzv. budapešťské Fórum o znalostní ekonomice v roce 2004 (historicky
první Fórum o znalostní ekonomice - Knowledge Economy Forum se konalo v roce 2002
v Paříži, v roce 2006 v Praze) prezentuje následně Světová banka principy znalostní
ekonomiky ve 4 základních pilířích [OČKO, 2006]:
•
Vzdělání a školení - vzdělání, vzdělávání, celoživotní učení a školení jsou
předpokladem k vytvoření, sdílení a používání znalostí.
•
Informační infrastruktura - dynamická informační infrastruktura je zapotřebí k tomu,
aby byla umožněna efektivní komunikace, šíření a zpracování informací.
•
Ekonomické pobídky a institucionální rámec - je zapotřebí vytvořit takové regulační
a ekonomické prostředí, které umožňuje volný tok znalostí, podporuje investice do
informačních a komunikačních technologií a stimuluje podnikatelskou sféru.
•
Inovační systém - síť výzkumných center, univerzit, výzkumných týmů, soukromých
podniků a občanských sdružení usnadní využití rostoucího množství globálních
znalostí a jejich přizpůsobení lokálním potřebám. V neposlední řadě se významně
podílí na vzniku nových znalostí.
Změny v řízení organizací, informační management, znalostní
management
V souvislosti s makroekonomickými změnami dochází k změnám názorů i v oblasti
mikroekonomické tj. v úrovní řízení podniků a organizací.
Klasické byrokratické hierarchie je nutno změnit a již se o tom nepochybuje. Pro nové
organizace nového typu existuje několik pojmenování. Peter DRUCKER ji nazývá „síťová
organizace“, Peter Senge vytvořil pojem „učící se organizace“, Davidow přichází
například s názvem „virtuální podnik“, Tom Peters „bláznivá organizace“, James Brian
QUINN „inteligentní podnik“ [TAPSCOTT, 1999]. V současnosti lze hovořit o konceptech
na znalostech založené společnosti a na znalostech založeného podniku (knowledgebased society a knowledge-based company). Budoucí konkurenceschopnost a konkurenční
výhoda se bude muset opírat o informační a znalostní základ [HAMEL; PRAHALAD, 1996].
Úspěšnost a schopnost obstát v konkurenci (která navíc může přijít odkudkoliv díky
digitalizovanému a síťovému prostředí) záleží především na dobrém managementu
organizací, který si je vědom strategické důležitosti informací a znalostí a věnuje jim
patřičnou pozornost. J. B. HARRELD [HARRELD, 1998, s.60-76] přisuzuje 3 důležité role
managementu v nové ekonomice (ačkoliv to není explicitně vysloveno, souvislost s tématy
informační vědy se nabízejí, jak je dokládáno příklady):
•
•
•
řídit informační toky
řídit inovace a tvorbu intelektuálního vlastnictví
řídit neustálé procesy učení
1.2 Organizace znalostí, informační a znalostní
management
Informačním managementem a zejména knowledge managementem se zabývá mnoho
autorů působících ve velkých korporacích a prestižních poradenských společnostech, stejně
tak na univerzitách nebo ve vědeckých centrech.
K pojmu znalostní management (knowledge management) a informační management
(information management) autoři přistupují různě:
•
tyto pojmy chápou jako dva odlišné pojmy,
•
tyto pojmy chápou více nebo méně synonymicky [např. WIDÉN-WULFF.; ALLEN;
MACEVICIUTE; PAPÍK; MORING; WILSON, 2005],
•
odmítají používat termínu knowledge management z důvodu, že termín information
management jim připadá přesnější,
•
používají sousloví information and knowledge management jako kompromis,
•
hovoří o transformaci dat do informací a informací do znalostí (data into information,
information into knowledge – „data - informace – znalosti“),
•
spojují s historickými stádii: na začátku 90.let se v literatuře i v odborných kruzích
používá stále pojmu informační management, ale v posledních letech se nahrazuje již
pojmem knowledge management.
Obor informační věda pojem znalostní management chápe často jako podmnožinu jedné
rozsáhlé oblasti informační vědy, která se nazývá organizace znalostí
(knowledge
organization). V některých případech bývá nadřazen pojmu knowledge management [např.
ROWLEY; FARROW, 2002].
Lze vytvořit pracovní definici a vymezení
takto:
„Managementy (informací a znalostí)
znamenají „cílevědomé zacházení se zdroji informací a znalostí, a to v souvislostech
s procesy tvorby, získání, zpracování, uložení, vyhledání a šíření informací a znalostí. Tyto
informace a znalosti jsou komunikovány a posléze aplikovány do dalších procesů.“
V každém případě je třeba zdůraznit, že oblast řízení znalostí není ryze technologickou
záležitostí, jak je mnohdy zužováno, ale oblast je ovlivňována složitými vztahy mezi zejména
informačními technologiemi, informačními zdroji (obsahy) a lidským faktorem.
Informační a funkční gramotnost
V současné době hovoříme o tzv. kvantitativním nárůstu informací (populárně
označováno jako informační exploze nebo informační krize), kdy schopnost
pracovat
s informacemi patří mezi základní předpoklady gramotnosti, dnes nazývané funkční
gramotností.
Funkční gramotnost je možno pracovně definovat např. podle J. TRUNEČKA [2000, s.11]
„ ... jako aktivní schopnost práce s informacemi. Řetězec - vyhledávat, třídit, znovu
dohledávat, kombinovat - vrcholí vytvořením vlastního názoru, který je nutno obhájit. Důraz
se klade na vlastní orientaci v mnohdy nepřehledné a složité množině informací ...“
Vytěžování informací a textů
K řízení znalostí je využívána celá řada technologických nástrojů a metod [HARRELD,
1998, s. 60-67], a to především:
•
vytěžování médií (media mining),
•
zdroje, „studnice“ znalostí (knowledge repositories),
•
nástroje spolupráce a součinnosti (collaborative tools).
Ve všech uvedených bodech je v citovaném zdroji naznačeno nebo dokonce podrobně
rozebíráno, že zmíněné nástroje jsou spojeny s metodami vytváření nových databází,
novou generací vyhledávácích prostředků (např. search engines, agents) a s novými
způsoby vytěžování zdrojů.
Metody, např. typu text mining se jeví jako velmi účelné a perspektivní, neboť dnes více než
80 % všech světových elektronických dat je uloženo v textové podobě. Respektive toto
není již přesné, když je v posledních letech zaznamenán monumentální nástup multimedií do
síťového prostředí (např. díky internetovému konceptu nazývaném Web 2.0) a jeho sdílení.
Bohatství každého slova nebo dalšího sdělení je zatím často nevyužito, ale to se mění.
Příkladem mohou být například elektronické – digitální systémy historického a kulturního
dědictví, kdy se dokumenty minulosti a současnosti digitalizují v paměťových institucích,
jako jsou knihovny, archívy, muzea nebo galerie.
Využití digitálních dat transformovaných do informací a znalostí není zatím vyhledávacími
prostředky tak efektivně činěno s ohledem na budoucnost. Nicméně právě v nových
digitalizačních nástrojích, následně pak v inteligentních vyhledávacích a analyzujících
prostředcích půjde o problematiku efektivnějšího vytěžení multimediálního světa. Pojmy jako
text mining, data mining nebo web mining nabývají na konkrétní představě. Lze to ukázat
na následujícím příkladu:
Příkladem aplikace takových technologií a postupů může být Francie, kde IBM pracuje
s jednou firmou zabývající se měřením a zkoumáním veřejného mínění v oblasti automobilů
na elektrický pohon a vizí dopravy budoucnosti. Firma analyzuje tisíce zpráv většího i
menšího charakteru ze síťového prostředí a aplikuje technologie text miningu na vytřídění
témat, vytipování nosných témat a trendů v názorech. Svým způsobem se tak mohou
zachytit zajímavé koncepty čekající na budoucí využití a firma může lépe zaměřit své
strategie.
Je zřejmé, jak informační věda spolu s jinými vědami zkoumajícími fenomén „informace“
má úzký vztah k vytěžování dat, informací a znalostí v době informační společnosti a
ekonomiky. Podobné postupy jsou možné už dnes i
s pomocí specializovaných
softwarových nástrojů vyšší generace. Dokonce některá databázová centra vědních
informací přicházejí s analytickými softwary budoucnosti.
Příkladem je databázové centrum STN International, jedno z největších a nejprestižnějších
center vědeckých a technických informací na světě (http://www.stn-international.de), které
uvedlo před několika lety k použití pro své uživatele – zákazníky software Anavist.
Analytický software Anavist pracuje dokonce s tzv. vizualizačními rešeršními (vyhledávacími)
nástroji.
Analytický nástroj s vizualizačními funkcemi Anavist databázového centra STN International
Je to příklad speciálních vytěžovacích postupů v práci s informacemi a znalostmi.
Nástroj pro analýzu a vizualizaci vědeckých a zejména patentových informací byl
představen v roce 2005. Prostřednictvím svých funkcí umožňuje odhalit trendy a vztahy
spojené s uživatelským dotazem analytickým a syntetickým způsobem. Přes svou
finanční náročnost se může stát důležitým nástrojem pro informační specialisty a odborníky
strategického rozhodování ve firmách, kteří se zabývají metodami konkurenčního
zpravodajství (Competitive Intelligence), např. zjišťováním patentové situace produktů,
vymýšlením nových aplikací na základě již existujících technologií a informací. Software jako
takový je zdarma pro vlastníky účtu – oprávnění vstupovat do databázového centra STN
International [Šerá, 2008, nebo STN Anavist].
Podobné a jiné vytěžovací nástroje informací a znalostí
ovlivní nejen vědecký a
výzkumný svět, ale prakticky i informační profesionály a informační instituce. Půjde o
informační služby s přidanou hodnotou, které poslouží např. rozvoji inovačního potenciálu a
lepšího tzv. transferu znalostí.
2 VYMEZENÍ PROBLEMATIKY VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ
V ELEKTRONICKÝCH ZDROJÍCH
2.1 Definice pojmu vyhledávání informací
Je vhodné uvést definice klíčových slovníků obecných i z oblasti informační vědy. Vycházím
ze dvou základních pohledů - Wikipedie, české Terminologické databáze knihovnictví a
informační vědy [TDKIV]. I další termíny vztahující se k vyhledávání jsou k dispozici coby
výkladový slovní v příloze.
Definice dle Wikipedie
Vyhledávání informací (information retrieval) je z pohledu Wikipedie chápán jako věda o
vyhledávání dokumentů, informací uložených v dokumentech, metadat o dokumentech,
stejně tak jako vyhledávání v relačních databázích a informací hledávání na webu.
Je zde významné překrývání pojmů vyhledávání dat, vyhledávání dokumentů, vyhledávání
informací a textové vyhledávání.
Vyhledávání informací je interdisciplinární problematika, která vychází z počítačové vědy,
matematiky, z informační a knihovní vědy, z oborů jako jsou informační architektura,
kognitivní psychologie, lingvistika, statistika atp. Automatizované systémy vyhledávání
informací se používají k eliminaci důsledků informační exploze, tedy informačního přehlcení
moderní doby. Mnoho univerzit a veřejných knihoven využívá aplikace z této vědní disciplíny
pro zajištění efektivního přístupu k informačním zdrojům, knihám, časopisům a dalším
dokumentům.
Definice dle TDKIV
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy definuje pojem „vyhledávání
informací jako činnost, jejímž cílem je identifikace relevantních dokumentů nebo informací
v informačních zdrojích (např. plnotextové nebo bibliografické databáze). Vyhledávání
informací probíhá obvykle na základě konkrétního požadavku uživatele za pomoci
dotazovacích a selekčních jazyků.”
Porozumění pojmům v oblasti vyhledání informací
Vyhledávání informací v elektronickém prostoru z hlediska terminologie širší a jednotlivé
termíny se mohou překrývat. Dokonce pro řadu stejných činností dějících se při vyhledávání
informací jsou použity rozdílné pojmy (information retrieval, information searching,
information seeking a information hunting).
Z hlediska informační a knihovní vědy je pro nejširší použití v procesu hledání informací
použit anglický termín information seeking. Ten odpovídá uživatelově informační potřebě a
informačnímu zájmu. Pojí se proto přirozeně k myšlenkovému procesu, je proto v tomto
kontextu možno hovořit o spjatosti s tzv. kognitivním modelem uživatele. Tím se zabývá
například mezioborová disciplína o vztahu člověka a počítače, kterou v českém jazyce
často již nepřekládáme a používáme termín human-computer interaction (HCI). Aplikačně v
počítačové a informační vědě, potažmo informačních online službách a systémech se tento
vztah pojí k tématu z hlediska vyhledávání informací nejbližšímu uživatelského rozhraní.
Následující schéma ukazuje vztah mezi information seeking a information retrieval.
Vztahy mezi klíčovými procesy vyhledávání informací [MARCHIONINI, 1998]
Z hlediska na uživatele orientovaných návrhů (user-centered, resp. human-centered)
uživatelských rozhraní a informačních systémů je termín information seeking výstižnější
než termín information retrieval. Je totiž spojen i s jakousi přirozenou schopností člověka
informace hledat a proces vyhledávání neplánovat ve stylu analytické strategie. Jde např. o
tzv. techniku prohlížení (browsing strategy).
Dle výše uvedeného schématu G. Marchioniniho se k pojmu information seeking váží
termíny analytical strategy a browsing strategy.
Prohlížecí strategie (browsing strategy) je intuitivní a na první pohled možná bezcílně
vypadající technika vyhledávání informací, ale poskytuje velký přehled a navíc je to
přirozená technika dětí, lidí bez informační a počítačové gramotnosti, uživatelů, kteří chtějí
vidět souvislosti a okolí výstupu z informačního systému. Rozhodující je, že člověk spouští
zároveň asociace s letmým přehlížením textu a obrazových informací a problém obsahově
zpracovává. Tato technika má uplatnění v dnešních hypertextových technologiích.
Tvůrci informačních systémů, multimédií, bází dat, kteří studují problematiku HCI, se na tento
způsob
rozhraní
zaměřují
tvorbou
speciálních
uživatelského
rozhraní.
Internetové
technologie ještě více podpořily tyto tendence přístupů do obsahu dokumentů.
Vyhledávání metodou prohlížení (browsingu) je stejně důležité jako jsou nástroje
analytického vyhledávání. Není účelné stavět proti sobě tyto styly vyhledávání informací.
Prohlížení (listování) je specifické pro určitý typ elektronických informačních zdrojů na jedné
straně (často dnes spojených s hypertextovými odkazy) a na druhé straně se pojí
k typickému uživatelskému chování vidět kontext prohledávaných informací, tedy ke kategorii
seznamujícího se uživatele a je z hlediska jeho kognitivního modelu velmi důležitá. Je možno
se v této souvislosti podívat na problematiku čtení textu v elektronických informačních
zdrojích. Je odtud krátká cesta k tzv. online čtení (online reading). Při čtení např. knihy v
elektronické podobě (e-book), pak převažující metody vyhledávání budou právě metody
zběžného prohlížení (browsingu), které umožní vidět souvislosti v globální představě i v
detailech, ale uživatel bude tento styl prostřídávat i analytickými metodami vyhledávání.
Tato kombinace čtení není často lineární, ale je nelineární. Techniky čtení s podporou
různých strategií vyhledávání mohou být nelineární stejně, jako je nelineární naše myšlení a
pohyb asociací při procházení textu strategií prohlížení (browsing strategy v kombinaci s
analytical strategy).
Termíny, které se používají v souvislosti s vyhledáváním informací jsou následující:
•
information seeking, překládáme jako hledání informací,
•
information retrieval, překládáme jako vyhledávání informací,
•
information acquiring, překládáme jako získávání informací,
•
online retrieval, překládáme jako dialogové vyhledávání, interaktivní vyhledávání nebo
online vyhledávání,
•
online searching, překládáme jako dialogové nebo online vyhledávání,
•
online hunting, používal se dříve u několika prací v anglickém jazyce, ale ne již nyní,
překlad do českého jazyka nevyzní,
•
information gathering, překládáme jako shromažďování informací.
Chápat hierarchicky tyto pojmy by bylo částečně správné, ale přes jisté rozdíly
terminologické neexistuje přísná hierarchie a mnozí autoři je chápou rozdílně a jiní autoři je
chápou i synonymicky.
Z hlediska zastřešující funkce či nejširšího termínu je to zřejmě
oblast information retrieval. Online retrieval a online searching jsou pak termíny pojící se
k online (dialogovým) službám. Stejně tak platí, že v posledních letech se již méně používá
termín dialogové nebo interaktivní vyhledávání, ale v českém jazyce již se usadil termín
online vyhledávání.
2.2 Definice pojmu elektronické zdroje informací
Současná informační společnost je mj. také charakteristická přístupem k elektronizaci a
digitalizaci dokumentů. Již asi dvě desítky let se používá ve vyspělých zemích termín
bezpapírová společnost (paperless society).
Informační zdroj, kterým je myšlen informační objekt a který obsahuje dostupné informace
odpovídající informačním potřebám uživatele, je v kontextu této práce chápán téměř
výhradně jako informační zdroj elektronický.
„Elektronický informační zdroj je informační zdroj, který je uchováván v elektronické podobě
a je dostupný prostřednictvím počítačových sítí nebo pomocí jiných technologií distribuce
digitálních dat (např. na discích CD-ROM)“ [TDKIV]. Elektronickým informačním zdrojem,
resp. elektronickým informačním pramenem, je míněno i širší pojetí nadřazené termínu
databáze.
Mezi elektronické informační zdroje (EIZ) můžeme zařadit jak zdroje volně dostupné na
internetu, tak specializované databáze, elektronické verze odborných periodik, digitální
knihovny či informace o patentech a normách nebo jiných elektronických dokumentech.
Přístup k EIZ je často zprostředkován nějakou institucí, např. knihovnou, vysokou školou,
podnikem, institucí státní správy či databázovým centrem [PILECKÁ; PAPÍK, 2008].
Klasifikace
elektronických
zdrojů
z
hlediska
přístupu
uživatele
Současné elektronické informační zdroje můžeme z hlediska cesty k nim všeobecně
rozčlenit:
•
přístupné přes profesionální dialogové (synonymicky interaktivní, on-line, online,
starším českým výrazem spřažené) systémy
•
přístupné neinteraktivně, tj. off-line (v tzv. dávkovém režimu)
•
přístupné na optických médiích (nejčastější typ databází je na CD-ROM),
•
přístupné výlučně na internetu (v tento dělící moment vyčleněno mimo jiné online
systémy, abychom oddělili internet od informačních služeb dialogových center, ale čím
dál více je nutné uvažovat v kontextu jedné kategorie – „celého online”, neboť vývoj k
tomu směřuje a hranice bude méně znatelnější),
•
přístupné v kombinacích různých způsobů (např. webového rozhraní a interaktivního
vstupu do profesionálního online systému, např. typu databázového centra,
kombinace databázových zdrojů na nosičích CD, DVD a dostupných na internetu,
instalace profesionálních komerčních zdrojů do prostředí intranetu a extranetu, a
dokonce i kombinace tištěných výstupů, které jsou nasnímány zařízením typu scanner
a vystaveny na některém zmíněném médiu).
Telekomunikační cesty k dialogovým systémům
Oblasti (témata) výzkumu v oblasti vyhledávání informací
SARACEVIC
[1997, s.175-190] se spoluautorem P. KANTOREM a spoluautorkami A.
CHAMIS, D. TRIVISON zmiňují několik směrů, kde se publikuje nejvíce a na základě
tohoto průzkumu zveřejňují oblasti, které můžeme uvažovat jako nosné pro problematiku
vyhledávání v nejširším smyslu slova:
•
interakce s informačními systémy [BELKIN, VICKERY),
•
informační potřeby a užití informací [DERVIN, NILES),
•
psychologický výzkum v oboru human-computer interaction [BORGMAN),
•
projektování systémů [SHNEIDERMAN).
•
online vyhledávání (zde míněn searching) v databázích [FENICHEL, BELLARDO)
Pro rešeršní praxi je důležité téma vytváření rešeršních strategií včetně speciálních
rešeršních postupů, znalost problematika koncového uživatele, zkoumání informačních
potřeb uživatele a zkoumání informačního chování uživatele.
2.3 Internet – nejdynamičtější elektronický zdroj informací
Hluboký a povrchový web
Hluboký web
Kromě veřejně přístupných a indexovatelných webových dokumentů síť internet umožňuje
přístup k obrovskému množství dalších informací, pro něž se vžil termín neviditelný
(invisible) nebo také hluboký web (deep web).
Pro vyhledávání v oblasti internetu je stěžejní, které vyhledávací nástroje s jakými
možnostmi využíváme – zda zahrnují pouze zdroje volně přístupné a snadno vyhledatelné
nebo naopak i zdroje vyhledatelné obtížně, tzn. zda se vyhledávací nástroje při indexování
webu zaměřují na oblast viditelného nebo neviditelného webu.
Povrchový web
Povrchový nebo také viditelný web (surface web, visible web) obsahuje dokumenty, které
jsou běžně volně přístupné a snadno vyhledatelné vyhledávacími stroji.
Pojem neviditelný web zahrnuje internetové informační zdroje, které jsou běžnými
vyhledávacími stroji obtížně vyhledatelné – tyto zdroje jsou pro ně totiž „neviditelné“. Může
se jednat o informace, které jsou uloženy v databázích a generují se dynamicky až na
základě interakce uživatele se systémem (např. online katalogy knihoven nebo bibliografické
báze dat, kalkulátory; cca 54 % deep webu) nebo o informace, ke kterým je přístup chráněn
heslem a jsou dostupné pouze autorizovaným uživatelům, často pouze na komerční bázi
(plné texty časopisů apod.), adresáře, specializované vyhledávače, dokumenty v jiných
formátech než HTML (např. PDF, PS, Macromedia Flesh – v těchto formátech se často
publikují výzkumné zprávy a studie, příspěvky z konferencí, oficiální zprávy a další
významné dokumenty) nebo stránky „samotáře“, ze kterých není odkaz na jiné a na které
není odkaz. Odhaduje se, že množství dokumentů v oblasti neviditelného webu je 500krát
větší než na webu viditelném.
Běžné vyhledávací stroje nemohou ve svých databázích registrovat informace z oblasti
hlubokého webu, buď pro technická omezení nebo proto, že je jejich robotům vstup do těchto
zdrojů zakázán. Vyhledávací služby sice poskytnou informaci o existenci podobného
informačního zdroje, ale nevyhledají informace, které jsou v něm obsaženy. Existují
specializované vyhledávací služby, které umožňují prohledávání neviditelného webu,
např. Complete Planet, Direct Search, Scirus [PILECKÁ; PAPÍK, 2008].
Typickým představitelem neviditelného webu jsou například databázová centra, komerční
databáze, profesionální poskytovatelé informací a agregátoři.
Do sféry neviditelného webu patří např. databázová centra, zde LexisNexis
Proces vyhledávání informací je úzce spjat se základními subjekty informačního průmyslu.
Pro výklad základních vztahů mezi těmito subjekty se většinou používá následující, základní
schéma se třemi následujícími prvky:
3 SUBJEKTY V PROCESU VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ
•
producenti a tvůrci informací a informačních systémů,
•
zprostředkovatelé a poskytovatelé informačních systémů,
•
uživatelé informací a informačních systémů.
Tyto 3 skupiny subjektů v podstatě naplňují tzv. architekturu informačního průmyslu.
Subjekty informačního průmyslu
V praxi jsou však vztahy mezi těmito subjekty mnohonásobně komplikovanější. Dnes je
velmi často producent informací zároveň i poskytovatelem, což je častý případ poskytování
databázových zdrojů v oblasti státní správy. Např. Národní lékařská knihovna USA (National
Library of Medicine) naplňuje i provozuje portál medicínských informací PUBMED, jehož
součástí je i prestižní profesionální (ale zdarma přístupná) databáze Medline.
Producent a provozovatel současně – U.S. National Library of Medicine, portál PubMed.
V praxi se často vyskytuje model, kdy zprostředkovatel informace je zároveň uživatelem –
s odpovědnosti za autorská práva. Tento zprostředkovatel provede akvizici informačního
zdroje, z finančního hlediska pro jednotlivého uživatele nedostupného, a tento zdroj fyzicky
nebo virtuálně zpřístupní svému registrovanému uživateli. Např. Národní knihovna ČR
zprostředkovává informační zdroje nakoupené prostřednictvím tzv. konsorcionálních licencí
svým registrovaným uživatelům.
3.1 Producenti a poskytovatelé informací a informačních
služeb
Mezi instituce, které produkují a poskytují elektronické informační zdroje, v praxi patří:
•
•
•
•
•
•
producenti a vydavatelé primárních dokumentů (česká a zahraniční
nakladatelství, producenti oborových informací, např. v chemii Chemical Abstracts
Service)
distributoři a prodejci (např. Amazon.com, EBSCO Information Services,),
služby dodávání dokumentů (British Library Document Supply Center, Infotrieve
Online, Virtuální polytechnická knihovna), databázová centra (Dialog, STN
International),
knihovny,
bibliografické, referátové a dokumentační služby,
archivy, muzea, galerie (např. Státní ústřední archiv v Praze)
•
•
instituce státní správy a samosprávy (např. Ministerstvo financí ČR, Úřad
průmyslového vlastnictví),
specializované informační instituce.
Poskytovatel největšího souborů desítek tisíc katalogů z celého světa WorldCat
Producent a poskytovatel chemických informací, také zprostředkovatel a člen databázové
sítě STN International – Chemical Abstracts Service, http://www.cas.org
Nejvýznamnější představitelé databázových služeb
Z hlediska vyhledávání informací jsou nejdůležitější skupinou provozovatelé databázových
služeb, kde nejznámějšími skupinami jsou databázová centra a tzv. agregátoři dat.
Databázové centra poskytují poměrně širokou škálu sofistikovaných nástrojů vyhledávání.
Příkladem může být databázové centrum Dialog, Lexis/Nexis. Agregátoři dat (angl.
agregator) jsou provozovatelé komplexních informačních systémů se spíše jednoduššími
nástroji vyhledávání. Typickou cílovou skupinou jsou koncoví uživatelé bez podrobnějších
znalostí vyhledávacích strategií. Příkladem může být EBSCO, ProQuest. Pro zjednodušení
lze pohlížet na agregátory jako na databázová centra, proto bude dále v textu přednostně
používán termín databázové centrum nikoliv agregátor.
Databázová centra, vznikala už v 60. letech 20. století, byla a stále jsou přístupná po
profesionálních sítích zcela nezávislých na internetu. V současnosti jsou využívány
telekomunikační cesty převážně cestou internetu.
Téměř vždy založená na profesionálních a komerčních základech, přičemž je nutné navázat
nejdříve smluvní vztahy a služby uhradit (model platby např. formou pay-as-you-go nebo
formou předplatného).
Databázová centra můžeme kategorizovat centra můžeme kategorizovat dle různých kritérií:
Podle počtu nabízených databází:
•
velká - obsahují stovky databází, např. centrum STN International
•
střední - obsahují desítky databází např. centrum DIMDI
•
malá - obsahují jednotky databází např. centrum OCLC
Podle oborového zaměření:
•
určené pro konkrétní obor – např. centrum DIMDI
•
polytematické (například pro inženýrské obory) – např. Engineering Village
•
univerzální – např. Dialog
Mezi významná databázová centra současné doby můžeme výběrově zařadit (řazení je
abecední):
•
DIMDI - Deutsches Institut für Medizinische Dokumentation und Information
•
Dialog
•
EBSCO
•
Factiva
•
Genios - GENIOS German Business Information
•
GBI-Genios Deutsche Wirtschaftsdatenbank GmbH
•
LexisNexis®
•
Questel
•
STN International
•
OCLC
•
ProQuest
Internet, databáze a databázová centra
Vývoj internetových technologií, které výrazně ovlivnily vztahy mezi producentem,
vystavovatelem a uživatelem, změnil oblast nazývanou „informační průmysl”, jehož oporou
byla vždy především velká a střední databázová centra.
V 80. letech a zejména v první polovině 90. let databázová centra a jiní poskytovatelé
dialogových služeb dostali velkého konkurenta v podobě producentů informačních zdrojů na
optických discích. V druhé polovině 90. let se situace kolem těchto optických disků změnila,
s komercionalizací internetu dochází ke spojení služeb databázových center a služeb
internetu.
Databázová centra začínají přicházet na tzv. základní uživatelská rozhraní snadného
vyhledávání založených na formulářových WWW rozhraní. Do té doby databázová centra
komunikovala výhradně přes tzv. dotazovací jazyky, případně přes ovládání prostřednictvím
řízených menu. Také mnozí producenti informačních zdrojů si uvědomili, že není potřeba
využívat služeb databázových center a začali své informační zdroje zpřístupňovat na svých
výkonných serverech. Pro databázová centra tak vznikla nepříjemná konkurence a to zvláště
na straně poskytovatelů dat a informací. Příkladem mohou být patentové informační
systémy, které začaly provozovat postupně všechny vyspělé země prostřednictvím svých
národních patentových úřadů. Pro databázová centra nebo jiné poskytovatele online služeb
to byl impuls v rámci konkurenční strategie, aby se vydala cestou tzv. informačních služeb
s přidanou hodnotou, služeb s vyšší kvalitou a intelektuálním vkladem. V současnosti a po
fúzi řady producentů a poskytovatelů informací došlo k jisté stabilizaci na informačním trhu a
databázová centra nezanikla, ale naopak, díky internetu a jeho uživatelské přívětivosti
utvrdila svou pozici na trhu a získala řadu zákazníků z řad tzv. koncových uživatelů. Dříve
byla nutná asistence informačního specialisty, znalého dotazovacího jazyka, nyní
koncový uživatel provádět rešerši samostatně.
může
Internet částečně a zpočátku (relativně) „zkomplikoval” databázovým centrům jejich situaci,
ale centra poměrně rychle využila výhod technologií internetu ve svůj prospěch a nabídla
zajímavé přístupy ke svým zdrojům v uživatelsky přívětivých prostředích. Příkladem může
být dynamický nástup WWW rozhraní. Dnes je internet nemyslitelnou součástí producentů
a poskytovatelů informačních systémů a informačního obsahu.
Uživatel má dnes přístup k několika tisícům titulů prestižních veřejně přístupných bází dat
(veřejně přístupný zdroj neznamená přístupný zadarmo) v několika desítkách velkých
světových databázových centrech. Další stovky databází se nacházejí přímo na serverech
producentů informačních zdrojů (poznámka: producent informačního zdroje nemusí být
provozovatelem zdroje, což je typický příklad vztahu výhodné spolupráce databázových
center a producentů informací nebo také informačního outsourcingu). Případně je možné
obojí, jak již bylo naznačeno - databáze se nacházejí jak na serverech u producentů
(například databáze MEDLINE Plus skrz vlastní rozhraní nebo komplexněji prostřednictvím
portálu PubMed (http://www.ncbi.nlm.nih.gov/sites/entrez, případně pro Medline Plus je
následující URL - http://www.nlm.nih.gov/medlineplus).
Přístup do databáze Medline se může dít přímo u producenta, stejně tak v některém z
databázových center a mnoha dalších poskytovatelů
Jiným příkladem je do americká bibliografická (a částečně i vybavená možnostmi přístupu do
plných textů) databáze pro pedagogické disciplíny ERIC dostupná jak na adrese
http://www.eric.ed.gov),
tak
přístupná
právě
i
v
mnoha
databázových
centrech.
V databázovém centru Dialog nese symbolické označení číslem 1. Její historický vznik je
zajímavý a spolu s několika dalšími databázemi se pojí k době po 4.říjnu 1957, která se
nesla ve znamení tzv. sputnikománie. Příběh kolem vzniku elektronických informačních
zdrojů se pojí totiž k období konfrontace v době tzv. studené války. Celý vznik informačního
průmyslu v USA byl tímto faktem ovlivněn.
V databázových centrech se vždy komunikovalo specifickými dotazovacími prostředky
(dotazovací jazyky), případně později menu systémy, ale WWW technologie umožnila
kombinaci konzervativních přístupů s novými formami, které jsou pro mnohé uživatele
přívětivější, byť pro jiné pomalejší a s menšími vyhledávacími možnostmi (např. booleovské
operátory webových verzí s formulářovým rozhraním versus pokročilejší způsoby
vyhledávání pomocí vzdálenostních operátorů a s dalšími výhodami pojícími se k
dotazovacím jazykům).
V databázových centrech bylo vždy nutné dodržovat určité zásady rešeršní strategie a
přístupu k informacím. Některé úkony lze pak dělat jen výhradně těmito postupy dodnes.
Někteří informační specialisté nemíní opustit klasické způsoby komunikace se zažitým
uživatelským rozhraním, protože by je nová často pomalejší rozhraní zdržovala a není to ani
nutné k jejich práci. Databázová centra jsou si velmi dobře vědoma poměrně velké skupiny
uživatelů z velkých korporací, kteří nechtějí měnit své rešeršní návyky. A databázová centra
usilují především o velké uživatele-zákazníky zejména z firemního prostředí. Zkušení
rešeršéři však stále rádi využívají klasické dotazovací jazyky, a to i proto, že novinky často
postrádají důvtip a kvalitu dřívějších prostředků. Navíc specializované rešerše jdou realizovat
je analytickým způsobem, a to umožňuje právě dotazovací jazyk se škálou stovek či desítek
příkazů.
Je také možno naimplementovat různá a pro nás výhodná uživatelská rozhraní na
protokol ssh či jiné protokoly používané pro bezpečnou práci ze vzdálených míst. U
centra STN International je to speciálně pro jejich uživatele vyvinutý komunikační software
STN Express. Jeho používání je výhodné pro práci s patentovými, chemickými a
farmaceutickými databázemi, které obsahují jednoduchou grafickou informaci v podobě
nákresů, chemických strukturních vzorců apod., dále z důvodu jednoduše nadefinovaného
automatického připojení se a automatického přihlášení do systému, které ovládáme přes tzv.
funkční klávesy.
Databázová centra však oslovila koncového uživatele aplikací WWW rozhraní, aby co
nejlehčeji vstupoval do jejich zdrojů. V tomto rozhraní jsme vedeni k výsledku, aniž bychom
museli dokonale znát dotazovací jazyk, někdy ani ne zásady rešeršní strategie. Nicméně
znalosti obojího jsou výhodou. WWW rozhraní pak obvykle pracují se základním („basic”)
režimem a pokročilým způsobem vyhledávání („advanced”). Pokročilý uživatel nemusí být
proto unavován pomalými nebo méně dokonalými postupy, které jsou určeny spíše
začátečníkům. V některých případech lze režimy prostřídat i při vyhledávání, ale není to vždy
praktické a u některých center to není z řady důvodů ani možné. Většinou tedy uživatel
zadává na začátku rešeršní práce, v jakém režimu se bude pohybovat.
Výstupy je pak možné obdržet ve více formátech, možný bývá výstup do textových, ale i
HTML a PDF formátů. Oproti výstupům do klasického TXT formátu, resp. někdy i do DBF
formátu (také do formátů pro pozdější tabulkové zpracování), dnes také do XML struktur
umožňující následné zpracování. Je také více možností získání příloh v grafických
formátech.
3.2 Databáze poskytované databázovými centry
Báze dat je možno kategorizovat z více či dokonce mnoha hledisek. Svým způsobem by
mohly být použity desítky náhledů na kategorizaci, ale pro potřeby této práce je možno
vystačit s následujícími kategoriemi databází.
Klasifikace z hlediska formy dokumentu:
•
textové
•
multimediální
•
hybridní (kombinace předešlých forem)
Klasifikace dle vztahu k získané cílové informaci:
•
referenční (odkazové) – odkazují na další zdroje informací, uživatel musí učinit další
kroky k získání primární informace
•
zdrojové – obsahují cílovou – primární informaci
Klasifikace dle podle typu poskytovaných informací:
•
bibliografické
•
faktografické
•
plnotextové
•
databáze typu rejstříků, adresářů a seznamů
Klasifikace podle oborového zaměření:
•
univerzální
•
víceoborové (polytematické)
•
oborově zaměřené
Klasifikace podle počtu záznamů:
•
velké (stovky tisíc záznamů, dokumentů)
•
střední (desítky tisíc. Záznamů, dokumentů)
•
malé (tisíce dokumentů)
Klasifikace dle přístupnosti:
•
volně a zdarma přístupné
•
placené
•
přístupné na základě registrace či členství
•
veřejně nepřístupné (přístupné jen v institucích, např. firmách)
Bibliografické databáze
Z bibliografických databází získáme zejména přesnou a úplnou citaci; většinou je k dispozici i
abstrakt, významná je i formalizovaná terminologie (např. deskriptory, klíčová slova,
kódovníky) pro naše případné další hledání v databázích i v jiných informačních zdrojích,
primární dokument zajišťujeme dodatečně (např. klasickou cestou přes knihovnu, ale stejně
tak i elektronicky cestou tzv. document delivery services, kde současný internet nabízí velké
možnosti - objednávku ze speciálních institucí k tomu určených, ale prostřednictvím
databázového centra).
Faktografické báze dat
Faktografické báze dat uvádějí konkrétní údaje např.
technické parametry, materiálové
parametry, chemické vlastnosti, toxikologické údaje, statistické údaje. Mohou mít textový
nebo numerický charakter (nebo kombinovaný). Většinou již není nutné dodávat primární
pramen. Význam faktografických bází dat narůstá, za jistých okolností je možné sem
zahrnout i většinu statistických informací.
Faktografickou bází dat je např. databáze nebezpečných látek HSDB systému TOXNET.
Obrázek 1 Ukázka výstupu z faktografické báze dat
Obrázek zobrazuje informace k chemickému prvku olovo (plumbum): v levé části jsou
strukturně uvedeny kategorie vlastností a parametrů např. kategorie zdravotní dopad olova
na lidské zdraví, v pravé části konkrétní údaje dané kategorie, tj. v tomto příkladu konkrétní
textová informace o dopadu olova na lidské zdraví.
Plnotextové databáze
Databáze plných textů (full text) jsou trendem posledních asi třiceti let. Na světě jsou dnes
tisíce hodnotných plnotextových databází, např. mezi ně je možno počítat všechny
plnotextové databáze novinářských informací nebo právní informační systémy. Většinou již
nepotřebujeme dohledávat primární dokument (pokud ovšem nevyžadujeme např. fotografie
a další složitější obrazové informace v originálním textu obsažené - současné velké
databázové systémy pracují totiž s grafickou informací omezeně a výběrově oproti zdrojům
např. na optických nosičích), je tu zajímavé doplnění s dalším trendem moderních
informačních služeb - primární dokument dopravit co nejkratší cestou k uživateli, je tedy
k dispozici plný text primárního dokumentu.
Příkladem plnotextové databáze je databáze Anopress, kdy ukázkově v levé časti obrazovky
je seznam nalezených článků ke klíčovým slovům „studená válka“, v pravé části zobrazen
plný text prvního z nalezených článků.
Databáze plných textů Anopress
Databáze typu rejstříků adresářů a seznamů
Pro čtvrtou kategorii se těžko hledá jednoznačné vyjádření. Ve světě se používá pojem
„registry“. V České republice se, vzhledem k dalším významům, termín raději rozepisuje
pomocí více slov, i když by bylo za jistých okolností možno považovat tento zdroj za
faktografický.
Databáze ARES Ministerstva financí ČR.
Databáze ARES - výpis z registru
Podmínky připojení a vstupu do bází dat
Je nutné navázat smluvní vztahy, pokud uživatel chce s databázovým centrem pracovat (je
ale možno zejména při jednorázovém využití zvolit službu informačního brokera, který
smlouvu už má navázánu, zná systém a provádí uživatelům-zákazníkům rešerše).
Informačním brokerem může být jednotlivec, firma, odborná knihovna, ale i jiná instituce,
která již smluvní vztahy s centrem má. Zprostředkování informačních služeb je výhodné
zejména tam, kde je frekvence využívání systému ze strany zákazníka malá nebo dokonce
jednorázová, případně laický a nezkušený vstup do systému je finančně rizikový (např.
plnotextové nebo faktografické databáze jsou typickým příkladem, kde chybný krok nás je
finančně postižen).
Po vyčlenění finančních prostředků (formou např. depozitního účtu), zvládnutí zásad
přístupu, případně i dotazovacího jazyka databázového centra, kterému se dává přednost
ze strany zkušených rešeršérů, je možné komunikovat se zdroji v centrech. Přístup je tedy
vázán na smlouvu a finanční úhradu za služby (přístupy a práci v centru). Struktura cen
se liší. Ceníky služeb jsou běžně udávány na domovských stranách databázových center
nebo institucí, které databázi provozují. Cena nebývá pro nás příznivá vzhledem ke kursu
koruny k cizím měnám vyspělých států. Na pozadí výzkumných nebo obchodních aktivit
může jít o zanedbatelnou částku.
3.3 Uživatelé a zprostředkovatelé informací
Středem celého problému vyhledávání informací je uživatel. Za uživatele je z hlediska
informační a knihovní vědy považován člověk komunikující
s informačním systémem či
informační službou, ale zároveň také člověk, který užívá získané informace V procesu
vyhledávání informací nemusí (a velmi často nebývá)
být uživatel, který pracuje s
informačním systémem a „uživatel“ informací ze systému získaných jednou osobou.
Uživatelem informací získaných ze systému je člověk, u kterého vznikla informační potřeba,
který se vydal informace hledat a který je také po jejich získání bude dále využívat.
Příkladem je vědec, student, výzkumný pracovník atd. Tohoto uživatele pro účely této práce
je možno nazývat koncovým uživatelem.
Koncovému uživateli často informace z daného informačního systému zprostředkovává
speciálně vzdělaný a vyškolený pracovník nazývaný rešeršér (online retrieval specialist,
online searching specialist), a nebo instituce, zaměřená na zprostředkování informací. Mezi
informačním systémem a zdrojem a koncovým uživatelem může existovat i několik tzv.
zprostředkovatelů.
R. VLASÁK [1999] rozebírá celkově 3 způsoby, jak koncový uživatel
participuje na
zpracování rešerše a jak může zasahovat do procesu vyhledávání informací a být součástí
interakce:
Uživatel zadá požadavek pouze verbálně, komunikuje při zadání se zpracovatelem a
realizátorem (firma, informační instituce, informační kancelář, knihovna) jeho požadavku
písemně nebo osobně, případně telefonicky,faxem, dnes i elektronickou poštou, ale není u
vlastního zpracování požadavku.
Konečný uživatel je přítomen s rešeršním specialistou u terminálu a rešeršní dotazy může
usměrňovat v průběhu vyhledávacího dialogu, aby realizovaná rešerše byla především
obsahově relevantní (pertinentní). Technologii komunikace provádí však informační
specialista a uživatel jí nemusí být zatěžován.
Uživatel si požadavek zpracovává samostatně bez asistence informačního experta, což mu
dnes v případě neznalosti dotazovacího jazyka umožňují systémy řízených menu, anebo
graficky orientovaná rozhraní, často dnes na bázi hypertextu, s prvky intuitivního ovládání,
s přístupy.
Zprostředkovatelé informací, informační brokering
V roli zprostředkovatele mohou být organizace - subjekty státní správy, neziskového i
ziskového sektoru.
Ze subjektů státní správy a neziskového sektoru se může jednat např. o knihovnu či
informační centrum. V České republice patří do této skupiny např. Národní knihovna ČR,
Úřad průmyslového vlastnictví a jeho informační služby, Ústav zemědělské ekonomiky a
informací atd. Ze subjektů pracujících na komerční bázi se může jednat např. o tzv.
informační firmy. V tomto případě se o službě zprostředkování informací hovoří jako o tzv.
informačním brokeringu (information brokering). Informační brokering může být typově
rozlišován, např. oborového zaměření, dle technologií (např. online specialista - rešeršér),
které jsou využívány, dle právní formy subjektů (firma, databázové centrum, knihovna,
informační středisko) i jinak.
Tématem informačního zprostředkování se zabývá ve světě řada strukturně zpracovaných
publikací a vychází i specializované časopisy, např. Information Services and Use.
V podstatě jde o jeden z klíčových aplikačních výstupů oboru informační a knihovní věda.
Za všechny prameny zabývající se informačním brokeringem je možno uvést např. publikaci
autorky S. RUGGEOVÉ [1995] sepsanou spolu s A.GLOSSBRENNEREM.
A.S. WARNER [1988, s. 20-24] považuje informační poradenství za zajímavý
podnikatelský obor. Konzultanti a malé konzultační firmy se staly součástí obchodního
podnikání v informačním průmyslu. Smyslem takového podnikání jako informačního poradce
je zprostředkovat efektivní využití dostupných informačních zdrojů nabízených světovými i
regionálními službami. Zejména dialogové služby pro konečného – nezkušeného a
neškoleného uživatele - tuto pomoc vyžadují (zejména pokud tyto služby se pojí k velkým
databázovým centrům, kde se komunikuje např. složitějšími dotazovacími jazyky) a nezmění
to ani fakt současné přátelskosti dialogových systémů via WWW rozhraní. I přes schopnost
ovládat komunikaci s centrem ze strany uživatele tu hraje roli celá řada jiných dovedností a
zkušeností, které koncový (resp. i konečný) uživatel nemohl většinou nikde nabýt, pokud
k systému přistupuje poprvé. Výběr databáze a hostitelského centra (hosta) na základě
zkušeností či speciálních metod výběru (např. prostřednictvím online nástrojů typu
DIALINDEX, STNIndex, CrossFile, DIALOG Company Name Finder, DIALOG Product Codes
Finder či DIALOG Journal Name Finder, příkazové funkce typu SELECT v STN International
či RANK v DIALOG Corporation umožňující jednoduché srovnání dle určitých kritérií nám
nápomocných v rozhodování, jaký zdroj je lépe využít, aj.) jsou jedny z nejpodstatnějších
postupů rešeršní strategie, což je považováno už za know-how informačního poradce
[podrobně v PAPÍK, 1998].
V praxi se informační brokering váže především k malým firmám či samostatně působícím
profesionálům tvz. informačním brokerům [O’LEARY, 1988, s. 24-30, taktéž 1993]. Malé
poradenské firmy tak, jak je popisuje A.S.WARNER [1988] nebo O’LEARY [1988] nacházejí
místo i u nás – v ČR – a nabízejí služby korporacím, které si nechtějí informační pracovníky
držet zaměstnanecky. Využití je také možné, když korporace – v roli konečného uživatele potřebuje řešit informační potřebu ve věcně jim vzdálených oblastech (např. patentové
zdroje a na ně vázané služby a další zdroje průmyslově právní ochrany vyžadují specialistu
s velkými zkušenostmi, zvláště pokud si chceme být jistí úplností informačních výstupů pro
případ soudních - arbitrážních jednání, anebo právě preventivně před nimi).
Jednou z výhod podnikání v této oblasti je, že mnoho jednou zpracovaných podkladů pro
konkrétní informační činnost může být několikanásobně informačními poradci využito.
Ovšem při dodržení etických zásad obchodních a informačních. Tento marketingový prvek
pak činí brokering informací podnikatelsky zajímavý.
V České republice je situace oproti ostatním zemím a regionům pro informační brokering
obtížnější, neboť lidé nejsou informováni o důležitosti informačních zdrojů, často nemají
základní informační dovednosti ve vztahu k externím zdrojům, nemají finanční prostředky a
navíc je trh relativně omezený. Nicméně prostor se vytváří v některých specializovaných
oblastech pro vznik malých firem informačního poradenství a brokeringu. Ve světě –
zejména v USA – je situace příznivější, i když konkurenčně vypjatější, neboť subjektů na trhu
je relativně mnoho.
Typickou organizací sdružující právě uvedené informační poradce může být Asociace
nezávislých informačních profesionálů (AIIP, URL: http://www.aiip.org). Zajímavým je
fakt, že tito lidé se sdružují kolem periodik zabývajících se vyhledáváním informací, novými
médii nebo informačním průmyslem, např. Computers in Libraries, CRM Magazine,
EContent, EventDV, Information Today, KMWorld, Link-Up/Link-Up Digital, MultiMedia
& [email protected], ONLINE Magazine,Searcher, Speech Technology,
Streaming
Media (blíže možno http://www.onlineinc.com) věnujících se problematice dialogového
vyhledávání a dialogových služeb. Z činnosti AIIP lze udělat závěr, že například v USA je
informační konzultantství, resp. informační brokering, dobrým příkladem malého, ale
svobodného podnikání.
AIIP je profesní organizací sdružující tzv. informační brokery, informační konzultanty.

Podobné dokumenty

Světové informační systémy a služby

Světové informační systémy a služby Informační služby je velmi široký pojem, jehož obsah se neustále vyvíjí. V době informačního boomu, Google generace a rozvoje informačních a komunikačních technologií zažíváme neustálou proměnu a v...

Více

Rešeršní!strategie!a!informační!systémy!

Rešeršní!strategie!a!informační!systémy! interaktivního vstupu do profesionálního online systému, např. typu databázového centra, kombinace databázových zdrojů na nosičích CD, DVD a dostupných na internetu, instalace profesionálních komer...

Více

Souvislosti a aspekty vztahu informační a kognitivní vědy

Souvislosti a aspekty vztahu informační a kognitivní vědy struktur. Je výsledkem aktivního učení se a porozumění informaci, je charakterizována schopností abstrakce a generalizace, je možné ji vysvětlit v kontextu jejího použití. Znalost je tvořena vzájem...

Více

Firebird™ Verze 1.5 Release Notes v.1.5

Firebird™ Verze 1.5 Release Notes v.1.5 Vývoj ve zdrojovém stromu Firebird 2 započal již v průběhu vývoje Firebirdu 1 převodem zdrojových textů Firebirdu 1 z jazyka C do C++ a prvním velkým „čištěním“ kódu. Firebird 1.5 je první veřejná ...

Více

Doporučený postup péče o nemocné s prediabetem

Doporučený postup péče o nemocné s prediabetem Prediabetickému období je nyní celosvětově věnována velká pozornost od té doby, kdy bylo definitivně prokázáno v řadě prospektivních i retrospektivních studiích, že prediabetes neznamená pouze zvýš...

Více

PDF /4,8 MB - Duha - Moravská zemská knihovna v Brně

PDF /4,8 MB - Duha - Moravská zemská knihovna v Brně tedy s časopisem Čtenář nejdéle vycházejícím knihovnickým periodikem. Duha je stále aktivní, stále má co říci knihovníkům ve veřejných i odborných knihovnách a  to je důvodem k  radosti. Redakce a ...

Více

Rovný přístup Standard Handicap Friendly

Rovný přístup Standard Handicap Friendly Pokud služby knihoven využívají lidé s daným typem postižení a knihovna jim nabízí své služby a poslouchá jejich potřeby, a to nejen směřované ke knihovně, může se zaregistrovat jako zájemce o získ...

Více