CaoNews0602

H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e v e r o c e s k eh o r e g i o n u c . 0 7 9
HTTP://CAO-NEWS.WEBPARK.CZ
Rocnık
8, cıslo 079
PROC
VYD
A VA
HOROLEZECK Y
KLUB
-- Since 1999 --
CAO DE
C IN
WWW.VRCHOLKY.CZ
U nor
2006
L E Z E T E?
TOMO
C ESEN
č Proc lezu? Protoze se mi
to lıbı. V ostatnıch sportech
jsi stary uz v petadvaceti
nebo triceti letech.
V horolezectvınejsi stary
nikdy. Pokud hodne
trš nujes, muzes
uskutec novat extrš mnı
veci, i kdyz je ti c tyricet
nebo padesat“
V tomto c ısle
v
Co nove ho v CAO Dˇcın?
v
Sperlonga 2005
v
Tatry v pa tek
v
Hreben Krus ny ch hor
v
Sloupek zaslouzile ho
Quakera70
v
Boje o Hora m zdar! 2006
v
Manin pulnocnı bˇh
v
Kdyz jes tˇ nebyly umˇle
stˇny
v
Krest nove ho pruvodce
v
Strıpky
v
v
Nˇco pro Jona s e
a mnohe dalsıě
Sokolı vˇz, Ra jec. Foto – 2006 Petr S kala
CAO News 1
Co nove ho v CAO Dˇcı n?
SPERLONGA 2005
Informace z klubove ho dá nı.
Za vá r lon ske ho roku v Ita lii
JirıChose S tastny
JirıHouba Chara
Horoklub Chomutov
Predseda CAO Dˇcın
N e j v e t sı
radost na m vsem
zpusobil na vrat Honzy Jorda ka zpe t
do nasich rad po va z núm ňrazu
v za ve ru lonskúho roku. U norova
schuzka byla hned veselejsı
.
Horsıuz bylo, z e se v restauraci Na
Kocande prestavuje, a tak na m
rezervovali pouhych 12 mı
st. Museli
jsme se rozprostrı
t po celú mı
stnosti i
k dalsı
m stolum. Doufejme, z e to
stihnou do prı
stıschuze dostave t..
Program unorovesch˚ zky:
C lenskepr˚ kazy C HS na rok 2006. Kdo vcas zaplatil,
tomu Petr Jıcha predal novou prukazku.
- Zmč na nominacı a vyhodnocenı. Na vrh na zme nu
vyhodnocova nı vykonu za uplynuly rok predloz il Petr
Koc ka. Me l by lúpe a co moz na nejobjektivne ji posoudit
jednotlivú vykony, pricemz progresivne ji by byly bodovanú
lezeckú ňspe chy. Systúm je pome rne na rocny na prı
pravu,
ale vlastnıvyhodnocenıby me lo byt naopak jednodussı
.
Novou nelezeckou disciplı
nou by me l byt be h na be z ka ch,
nezapomente si evidovat ujetú km uz teČ !
- Nejblizsı sportovnı akce. Blı
z ı se horolezecka 24
hodinovka na be z ka ch (CM vrchovina), Jizersky clove k
2006 a taky be h na Sne z ku (Alpinia da). U Alpinia dy je
novinka financnı odme na pro vı
te ze, ma lo se ale lı
bı
zme ny, kterú Cerv do soute z e prosadil. Mala konkurence
k me renısil nikoho nemotivuje a penı
ze to asi nezachra nı
.
- R˚ zne
. Novy pruvodce na Dubskú ska ly; pruvodce na
Velkou ska lu u Lukova; pruvodce na Maly Sne z nı
k; na vrh
Toma se a Ta ni Hraba novych na presun ne kterych
“chlastacı
chó akcı do Lesnú; info o “Hora m zdarechó;
fotografie z akcıatd..
Tvrdú klubovú ja dro pak vyckalo zavı
racky v druz nú debate ..
-
o n s k y zpusob tra venıva noc a
Silvestra na proslune nú pla z i
v Italskú Sperlonze na s natolik zaujal,
z e jsme se rozhodli si ho jeste jednou
zopakovat. Vzhledem k pome rne
neprı
znivú predpove di ale necha va me
konecnú rozhodnutıaz na poslednı
chvı
li. Nakonec se preci jen
rozhodujeme to risknout, zamlouva me
u Alfreda apartma n pro osm lidıa
22.12.2005 v pozdnı
ch vecernı
ch
hodina ch vyra z ı
me z Chomutova
sme r Cheb ve sloz enı
: Jı
ra, Maruska, Pepı
no a Evka (nası
m
autem) a Tonda, Lucka, Pivetka a Kendy Tondovo “Bublinouó.
L
Kolem pulnoci jsme na hranicı
ch a za chvı
li zacı
na
monotonnıjı
zda po da lnici sme r Rakousko. Tady na s pone kud
brzdıhustú sne z enı
, ale to nic nenıproti za cpa m, kterú na s
cekajıv Ita lii. Zda se, z e krome na s chce na jih i cela severnı
Ita lie. Namı
sto pla novanych 16-ti hodin jı
zdy dora z ı
me
k Alfredovi v pul druhú ra no po 26-ti hodina ch, stra venych na
ceste . Vybalujeme jen za kladnıve ci a jdeme spa t.
Pohoda na pla zi … 24. prosince 2005ú
Ra no na s budına dherne jasna obloha a tak prı
lis dlouho
neva ha me a jedeme lúzt na pla z . Na to, z e je dnes ste dry den, je
pocasıopravdu ba jecnú. Lúzt se da jen v kraŘasech a tricku a
slunce prı
jemne pa lı
. Kdyz uz ma me vsichni prolezenú prsty,
balı
me ve ci a jdeme nachystat va nocnı tabuli. Ne kterı to
nepodcenili a privezli si dokonce i rybu, ve tsina si vystacila
s rı
zky ci kloba sou. A k tomu samozrejme vybornú mı
stnı
Lambrusco.
Hora m 2006 zdar!
..a pohoda u s tˇdrovecernı tabule..
CAO News 2
Dalsıdny uz si jsou podobnú jako vejce vejci, ra no na s budı
zamracena obloha, dopoledne se jeste da lúzt, ale kolem
poledne pricha zı dúsŘ. Vsta va me proto kaz dy den drı
ve,
abychom toho stihli do obe da vylúzt co nejvı
ce. Pomalu, ale
jiste podlúha me trudomyslnosti. Jeste z e ma me s sebou alespon
ten Scrabble a z e tu majıto skve lú Lambrusco. Po ne kolika
proprsenych odpolednı
ch se rozhodujeme pro zpestrenı
navstı
vit pizzerii v Gaete . Za slusnúho lija ku vystupujeme
z auta a hleda me pizzerii La Rette, kterou jsme tady vloni
objevili a moc se na m v nılı
bilo. Nasli jsme jıa ope t na s
nezklamala. Tak dobrou pizzu uz jsem dlouho neme l. A i
obsluha je sta le stejne prı
jemna .
Takto se mezi desŘovymi
preha nkami prolúza me
az do ctvrtka, kdy pro
zme nu prsıuz od ra na.
To uz je i na me moc a
tak se domlouva me, z e to
tu sbalı
me a prejedeme
do Arca, tam prespı
me,
dalsıden omrkneme
obchody a Silvestra
muz eme oslavit doma.
Vsichni souhlası
. Balı
me
ve ci, presouva me je
z naseho “igluó zpa tky
do aut a po poledni se
loucı
me s Alfredem a
vyra z ı
me na zpa tecnı
cestu. (Na snımku leze
Tatry v pa tek
Jak jsme jezdili v pa tek do Tater...
JirıPetrıni Petrık
Praha
n e j v e t sıc h oddı
lovych
akcıbyvaly vz dy za jezdy do
Tater. V LOKO De cı
n me l volnú
jı
zdenky na vlak vz dy pod palcem
(jako pokladnı
k) Honza Bı
lek. Kdyz
se sehnaly, tak se v pa tek v 18. 45
hod jelo.
Z
Jednou jsme takhle vyrazili
s Mı
rou Michlı
kem na Slezsky dum.
S sebou jsme pribalili, tenkra t teprve
sestna ctiletúho Jindru Hudecka (byl
brezen a psal se rok 1980). V U stıpristoupila jako vz dy mı
stnı
galerka vedena Mama nkem, Lojzou, ci jinym be sem.. A
v sobotu jsme uz sondovali situaci na Sleza ku.
Bylo samozrejme obsazeno, jako ostatne vsude v celych
Tatra ch, ale vz dycky jsme se ne kde uchytili. AŘ uz to byli
Neratovica ci nebo ne kdo z Varu, zase na s ne kdo vzal na pokoj.
Ra no jsme na bluetu uvarili a pred sedmou vypadli - sme r
Gerlachovska vez a Š Prostrednız lab klasifikace V. Pe kne jsme
to naprali a Jindra na m kupodivu stacil.
Pivetka 6a.)
U Rı
ma dokonce sne z ı
, z cehoz jsou mı
stnıridici znacne
prekvapenı
. V Arcu je slusna kosa a snı
h pokryva i listy palem.
Je to opravdu zvla stnıpohled. Po chvilce hleda nınacha zı
me
otevrenou Pizzerii na na me stı
, kde se zahrı
va me kafem a
pizzou. Ale ta v Gaete byla lepsı
. Jelikoz nenacha zı
me z a dnú
ubytova nı
, nakonec se rozhodujeme pro prespa nı v autech.
Nenıto sice nic pohodlnúho, ale tu jednu noc to prez ijeme.
Gerlachovska veza … Prostrednı zlab. Spodnı s ipka oznacuje na stup,
hornı mısto bivaku..
Ra no je obloha jak vymetena a pe kne mrzne. Fotı
me
vychod slunce nad horami a zahrı
va me auto i sebe. Po snı
dani
bereme lezeckú obchody ňtokem a obdivujeme prı
jemne nı
zkú
ceny. Po poledni uz ma me nakupova nı plnú zuby a tak
vyra z ı
me na cestu domu. Na hranicı
ch se nase dva vozy
rozde lujı
. Tondovo auto jede domu, zatı
mco nase osa dka se
rozhodla stra vit Silvestra se Svincou na chate u Chebu.
Co dodat? Pocasına m letos moc nepra lo, ale zase to bylo
lepsı
, nez sede t doma za pecı
. Treba na m bude prı
stırok vı
ce
naklone no–
Odpoledne jsme byli uz nejmúne 300 m vysoko, kdyz me
zastavil tzv. 2. pra h. Nemohl jsem se zaboha v macka ch dostat
pres poslednımaly prevı
sek. Nebyl cas, a tak Mı
ra pujcil dole
Hudymu svoje ledovcovú kladivo, ten dolezl ke mne , ja ho
z dobrú skoby vystrcil nahoru a on to ve starych pohorka ch
prema kl. Za okamz ik uz slysı
m ra ny, jak nahore na standu
mla tısvoji prvnıskobu.
Potom se shora privalila mlha, ale to uz jsme pod ve z ı
pripravovali bivak. V noci jsme sede li na “bublinka chó
(karimatky jeste nebyly) ve z Č a ra ku, Hudy uprostred. Mı
ra
nosı
val slonınohu, ale nevı
m uz , jestli ji tenkra t me l s sebou.
Hudy me l stoprocentne jen júgra ky, tepla ky a susŘa ky.
CAO News 3
Posvı
tı
m jen tak
celovkou na Hudyho ňplne
promocenú boty Š na obou
me l vepredu z raloka!
Mı
ra povı
da : “Az si
dole sunda s macky, tak ti
upadnou podra z ky!ó
Nebylo ale vı
c jak
mı
nus dva. Pohoda.
K ra nu jsme sez vykali
ne jakú za soby a jak zacalo
byt vide t, uz jsme makali
pres 3. pra h nahoru.
Poslednıtretina na vrchol
je nejkra sne jsıdopoledne,
sne hy a ledy kra sne nesou,
clove k se neborı
.
Na legenda rnım snımku leze Jindra Hudy Hudecek cestu Svˇtlo me ho
zivota IXb v Laba ku na C ihadlo. I tady v tehdejs ı typicke vy stroji vytahany svetr, tepla ky a backory. A take to s loú
Dole v oza renúm kotli (CWM) na s jiste turistú pozorovali
jako malú cernú tecky, dokud se vrchol neschoval do mlhy.
Pri sestupu jsme nezava hali a kdyz uz bylo jistú, z e jsme
opravdu v Kracmara ku (jako z labu), tak jsme ho sjeli po
prdelı
ch.
Mıra Michlık hlasuje PRO..
Na Sleza ku bylo co oslavovat!! Zaprvú: sepsulo se pocası
,
zadruhú: Hudyho prvnı cesta v Tatra ch, navı
c zimnı
,
s bivakem, skoro az na vrchol tatranskúho Everestu. Potom
odjezd do civilizace atd.
Tenkra t mi, nevı
m uz kdo, dal klı
c od pudy (byl to tzv.
dozica k). Hned jsem se tam sel podı
vat. Vzadu, nahore, na
konci schodiste , byly zamcenú te z kú, z eleznú dvere. Odemkl
jsem je tı
m klı
cem. Otevrel, rozsvı
til vypı
nacem z a rovku a
zı
ral jsem prekvapenı
m! Bylo tam na skva re asi osm
senzacnı
ch pelechu. Prekliz ky, starú skrı
nky, papı
rovú kartony,
mnoho molitanu pro V.I.P., no naprosta senzace.
Hned mi bylo jasnú, z e se v lúte urcite vra tı
m (Batizovsky
stı
t, Gerlach.. takovych moz nostı
!).
Tak jsme potom chodili vecer na pudu. Prozradı
m jen, z e
tam spala i Jindriska.
Klı
c uz dneska da vno nema m. Podle tradice jsem ho
predal dalsı
m lezcum–
Hreben Krus ny ch hor
Lyz arska vyzva
Jaroslav Sinecky
HK Dˇcın
P o m n o h o let, co z iji
v De cı
ne , pokaz dú kdyz napadne
snı
h a vytahuji be z ky, si
uve domı
m tu vyzvu dlouhú bı
lú
trasy po hrebenu Krusnych hor.
Mnoho jsem slysel od kamara du
i o generaci starsı
ch o pokusech,
jen ma lokdy ňspe snych, hreben
v celú jeho dúlce prekonat. Slo o
pokusy nate z ko se stanem
v batohu na za dech a ve velkú
skupine , i o pokusy nalehko,
osame le s pouhym batuz kem,
s predpokladem, z e tam, kam za
tmy dorazı
m, vyz ebra m nocleh, treba v zacouzenúm loka le, az
poslednıstamgast dopije svú pivo. Skupiny obvykle ztroskotaly
na svú nesourodosti a pomalosti, osame lıjedinci pak na
neprosla pnutú stope a dohromady na nedokonalosti
socialistickych map, nevhodnosti znacenych turistickych cest a
hranicnı
m pa smu, v neda vnú minulosti takú na pohrome
krusnohorskych lesu, kdy krajina na hrebenu se zme nila v zime
v nekonecnú bı
lú pla ne bez jedinúho orientacnı
ho bodu, kde
vı
tr okamz ite zava l stopu projı
z de jı
cı
ho lyz are.
Cas trhnul oponou a mnohú se zme nilo. Na hrebenu na m
dorustajı lesy, v horskych vesnicı
ch a na samota ch na m
vyrostly penziony a hotylky, otevrela se rada lyz arskych
prechodu, kterú umoz nujıoptima lnıvedenıtrasy prı
mo po
hrebenu, pohyb be z karu zesı
lil, takz e stopa casto byva
optima lnı
.
Tato situace nahra va osame lúmu lyz ari s malym batuz kem s
na hradnı
mi rukavicemi a ve trovkou prekonat hreben za tri dny,
nebo nabı
zısportovne zaloz enú rodince pohodovou tydennı
dovolenou plnou pohybu.
Dle zeme pisnych ňdaju me rıhreben Krusnych hor 130 km,
avsak rozhodnete-li se, z e vyjedete z Kraslic na za pade a cı
l si
da te v De cı
ne na vychode , kam se za prume rnych sne hovych
podmı
nek panujı
cı
ch v lednu ci ňnoru az da dojet na lyz ı
ch,
natocı
te lehce 210 km, pokud nebudete prı
lis bloudit. Budete-li
mı
t ste stı
, pojedete na lyz ı
ch obvykle i pe knou stopou nejmúne
205 km. Zapomente na prelidne nú a znicenú Jizerky, kde
klickujete v obe ma sme ry proudı
cı
m davem a podı
vejte se
mı
sto toho, jak na m po 15 letech pookra ly Krusnú hory, kde i o
vı
kendu si uz ijete samoty a na dhernych vyhledu do lesnatú
zasne z enú krajiny.
Zde je tedy na vod! Z De cı
na rychlı
kem v 15.55 do
Sokolova, prestup na soukromou loka lku do Kraslic, kde jsme
kolem pul deva tú vecer. Prespı
me v ne kterúm z penzionu ve
me ste a ra no vcas vyrazı
me, po modrú znacce na Bublavu
(byva vz dy stopa), vyra z ı
me-li jeste za tmy, je praktickú jı
t na
Bublavu pe sky po silnici (cca 4 km). Na silnici narazı
me na
cervenou znacku, ktera na s dovede na rozcestıse z lutou, kde je
znacen hranicnı prechod pro pe sı
. Silnicka k prechodu je
obvykle zasne z ena , obujeme lyz e. Bohuz el z a dnú oznacenı
“Krusnohorska lyz arska magistra laó. Po ceskú strane to
nezkousejte, na hrebenu nebyva stopa a spodnıca st cesty je
rozjez de na skňtry a rozryta pe sa ky. Za prechodem jdeme
doprava pe sky po silnici asi 1 km, u hotelu Waldgut uhneme do
CAO News 4
leva na vypluz enou silnicku spolu se zelenou znackou, jiz na
lyz ı
ch sta le do kopce (zelena uhne po 1 km doleva) avsak my
sledujeme silnicku ve sme ru k chate Aschberg. Po dalsı
m
kilometru narazı
me na super strojovou stopu.
Upraveny lyz arsky okruh obcas kriz uje jinú okruhy nebo
de la “ouskaó do vnitrozemı
. Nenecha me se zma st, sledujeme
sta le sta tnı hranici a hreben, ne mectı turistú-lyz ari urcite
narovnali “ouskaó presne podle hranice, stopa prekvapive me nı
na ne kterych kriz ovatka ch sme r o túme r 180 , avsak jedeme
sta le doprava, mineme lyz arsky prechod Jelenı
/Wildental a
necha va me se vúst ohromnymi oranz ovymi ukazateli
“Krusnohorska lyz arska magistra laó pres chatu Henneberg
(jedina moz nost obcerstvenıv tomto ňseku) az na prechod
Korce/Henneberg, kde skutecne hned po prejezdu do Ceska
narazı
me na skve le znacenou a upravenou Krusnohorskou
magistra lu. Pri pozornúm sledova nısme ru Boz ıDar na mnoha
dobre znacenych kriz ovatka ch urcite nezabloudı
me, jedeme
jako vı
tr a ma me cas mudrovat nad tı
m, co jsme cestou vide li:
proc ne mectıpe sa ci v Ne mecku respektujıznacenınevstupovat
do lyz arskú stopy a v Cecha ch kaz dou lyz arskou stopu
rozhamtaj, proc buclatıa ruz olı
cıcestıpohranicnıpolicistú
v cernych kombinúza ch va s sledujı z auta, mı
sto aby na
be z ka ch v bı
lych kombinúza ch se proha ne li podúl hranice,
vylepsovali si kondici, setrili benzı
n, zlepsovali ceskou
statistiku ňmrtnosti na kardiovaskula rnıchoroby a prı
padne
jeste vylepsili stopu, mı
sto aby ji rozjezdili.
Hospodu v HornıBlatnú vynecha me, je to zajı
z Č ka. Na
Boz ı
m Daru budeme asi v pozdnı
m odpoledni, doplnı
me
tekutiny a kalorie a spe cha me po cervenú znacce podúl
lyz arskúho vleku, k hornı
m stanicı
m lyz arskych vleku area lu
Na Neklidu, sta le po cervenú a po tycovúm znacenıaz k silnici
vedoucına vrchol Klı
novce, cca 200 m podúl silnice a pres
silnici po zasne z enú vozovú ceste , ktera sleduje vrstevnici
(byva stopa), pretneme zhruba v polovine svahu vsechny
sjezdovky area lu Klı
novec-Sever a poslednımodrou Da mskou
se spustı
me dolu k silnici. Od spodnıstanice podle silnicnı
ho
ukazatele Me de nec 12 km po zasne z enú silnici, obvykle
s vybornou lyz arskou stopou a stopami marnych pokusu o
ňdrz bu sjı
zdnosti, do HornıHalz e, odtud po hlavnısilnici dle
situace na lyz ı
ch nebo pe sky, nebo po stope podúl silnice 2 km
do Me de nce. Ma me v noha ch cca 70 km. Sem dojedeme
pravde podobne za tmy a takú se na m ne kde ztratı
Krusnohorska magistra la, kterou znovu objevı
me az druhy den
vecer.
V Me de nci si predem mobilem pripravı
me nocleh
v ne kterúm z mı
stnı
ch penzionu, drsna ci mohou prespat ve
z Č a ra ku na opuste núm na draz ı
, po osve z enıve skve lú hospode .
Ra no vstaneme brzy, ceka na s problematicky ňsek kolem
Prı
secnickú prehrady az do Novú Vsi, obvykle zde stopa
nebyva , alespon jsem ji nikdy nenasel. Cervena znacka vede
dlouho po silnici a teprve potom po lesnıceste , ktera byva
protaz ena jen ne kdy, jinak jsou zde za plavy sne hu. Zde se jevı
praktickú drz et se dra hy z Me de nce do Novú Vsi. Hned
v Me de nci u prejezdu se da me vpravo. Ne kdy zde byva vyjeta
stopa, ktera vsak asi po dvou kilometrech od dra hy uhyba . Po
cca trech km se dra ha pribliz uje u opuste nú stanice Rusova
cervenú znacce, zde znova ove rı
me, nenı
-li pouz itelna .
Musı
me-li zustat na dra ze, da se s velkou da vkou opatrnosti jet
mezi kolejemi, kde je snı
h udusany a jde to rychleji. Vlak jede
v intervalech cca 2 hod kra tce po sobe v obou sme rech,
ove rı
me si v Me de nci jı
zdnıra d!
Za Novou Vsına hlavnısilnici a kra tce po nıdoleva do
Hory svatúho Sebestia na, v malúm lidovúm bufa ci na na me stı
prı
p. v sousednı cukra rne (v okolnı za plave podniku pro
Ne mcı
ky) se posı
lı
me, doplnı
me za soby a vyrazı
me na
krajinove i lyz arsky nejhezcıňsek. Po prirozenú, obvykle dobre
projetú stope , uha nı
me lidupra zdnou romantickou lesnı
krajinou do Za koutı
, zde na otevrenú louce moz na chvı
li
budeme hledat zava tou stopu (zabocuje doleva nad chalupami
u plotu lesnıskolky doleva do lesa) a pak ope t uha nı
me po
cervenú znacce a skve lú stope az do Svahovú, asi 200 m doleva
po silnici a cervena znacka se zanoruje znovu do lesa, vpravo
od silnice asi 30 m soube z ne se silnicı (za sera a mlhy
orientacne obtı
z nú mı
sto). Skve lymi serpentinkami sjedeme do
ňdolıa ta hlym stoupa nı
m sta le po cervenú dosa hneme lesnı
silnicky a da le vrcholu u radiotelekomunikacnı
ch zarı
zenı
v Lesnú. Zabocujeme doleva sta le po cervenú. Vpravo cca 800
m necha va me Hotel Lesna , neboŘje jeste brzo. Jsme-li vsak na
pokraji sil, nenajdeme na celúm 210 km ňseku lepsıňtulek pro
znavenú poutnı
ky (skve la svı
ckova s brusinkami)! Pod Liscı
m
vrchem stopa vsak odbocuje z cervenú doprava na lesnıcestu
mı
rne klesajı
cık lesnızasne z enú silnicce, po nıdoleva, kra tce
po zelenú, znova narazı
me na cervenou a do Mikulova
(orientacnıbod Š ve trna elektra rna). Uz ijeme si zde skve lú
stopy, rovinek i ta hlych sjezdu. Nenı
-li na m lı
to lyz ı
, nebo
silnica ri nebyli prı
lis bde lı
, sjedeme po silnici Novou Vsı
v hora ch na rozcestı
, kde se prekvapive objevuje znovu
Krusnohorska magistra la. Odbocı
me doprava.
Zde se musı
me rozhodnout: poslednımoz ny nocleh v asi
prı
lis dokonalúm hotelu Sebastian! Asi je jeste sve tlo a zı
tra
na m cas muz e chybe t! Riskneme to, pustı
me se po Magistra le
dublovanú cervenym turistickym znacenı
m. Obvykle dobra
stopa lesem, po projetına louku vede stopa k vrcholu louky
s vyraznym krı
z em a roubenym refugiem. Zde za ve tru stopa
casto mizıa nejsou-li za mlhy ci tmy v dohledu sve tla nebo
chalupy Mnı
sku a nema me-li kompas, muz eme v terúnu opsat
i obrovity kruh nez se trefı
me do Mnı
sku (pomuz e vedenı
vysokúho nape tınebo silnice vlevo od na s).
“Kostelnıcestuó znacenou na mape a na ukazateli jako
Magistra lu jsem ne kdy nenasel (ne vz dy je stopa), ale stopa
casto vede po prekrocenısilnice vpravo podle lesa a dorazı
k silnici (do Klı
nu), na rozcestı s modrou a na odbocku
Magistra ly na hreben, kde po odbocenıcca po 800 m narazı
me
na kriz ovatku s Kostelnıcestou. Je-li tzv. “Magistra laó da le
k hrebenu silne prosla pnuta , pustı
me se na ni s celovkou i
vecer, zvla ste ma me-li v Ceskúm Jiretı
ne zajiste n nocleh. Nenı
li, je lúpe zkusit najı
t nocleh v Klı
nech ci prı
padne az
v Litvı
nove . Muz e se na m sta t, z e silne prosla pnuta stopa na
hrebenu zahne do Ne mec a do Jiretı
na je neprojeto, to je
zvla ste v noci neprı
jemnú, protoz e snı
h je hluboky a znacka se
velmi te z ko hleda i ve dne, nevede z a dnym jasnym prusekem.
V Jiretı
ne budeme mı
t v noha ch jiz 140 km.
Z Ceskúho Jiretı
na ra no, ne prı
lis brzy, protoz e ma me
na skok, prebe hneme prechod pro pe sıdo Ne mec a vychutna me
si strojovou stopu na ne meckú strane hranic, ktera na s podúl
hranic, pe kne v za ve trılesa, dovede na prechod v Moldave .
Stopa na ceskú strane vede preva z ne otevrenym terúnem, je
zava ta a obvykle je i neprı
jemne ve trno. U na drz ıv Moldave
(bezvadna hospoda) najdeme skve lou stopu, ktera na s navede
na Skla rskou cestu a pozde ji kousek pred Cı
novcem na
cervenou znacku na hrebenu. Ra no cesta skve le ubı
ha (ma me
na skok a do De cı
na je to jednak kousek a jednak uz to
notoricky zna me) a sta le po cervenú hrebenovce se skve lou
stopou. Pred Cı
novcem mı
jı
me opuste ny hotel na Cı
novci
(bezvadnú obcerstvenıv pumpe Shell u hranicnı
ho prechodu),
Koma rıHurka, Adolfov. Te sne pred Adolfovem na rozcestnı
ku
CAO News 5
zrekapitulujeme kilometra z (ukazatel zpe t 100 km Me de nec,
ukazatel vpred 39 km De cı
n).
Asi neuz ijeme k doplne nı tekutin hotel Adolfov - ope t
mimo provoz, a tak za hotelem doprava, kra tce po okruhu (200
m) a pak po cervenú do lesa. Dobre projeta stopa na cervenú
znacce na s zacı
na u chatovú osady u Strı
brna ku trochu ma st,
protoz e se rozbe hne do chat. Neztratı
me-li nervy a sta le
sledujeme cervenou, za rybnı
ckem Strı
bna k se stopa ope t
vzchopıa dovede na s do Panenskú.
Za skupinou bara cku v Panenskú projedeme lesı
kem, nenı
li stopa, pridrz ujeme se cervenú, ktera obcha zı zprava
vojensky prostor, jedeme tudy az k rybnı
ku Cihla k v Tisú.
Budeme-li mı
t ste stıbude projeta optima lnıtrasa po louce
doleva mı
rnym sjezdem pres potok na okraji lesa a lesnı
m
prusekem k Cihla ku, podúl sloupu el. vedenıdo Tisú, chvı
li
s lyz emi v ruce po silnici obcıa nejkratsıcestou po projetú
stope pod skalami nad obcık Turistickú chate .
Takú jeste alternativne , ma me-li sta le roupy, aby to bylo
sta le jen na lyz ı
ch, od Cihla ku k za padnı
mu okraji Tisú (po
vojenskú silnicce), u motorestu prekrocı
me hlavnısilnici a
pustı
me se dle okraje lesa (asi tu bude stopa) ve sme ru
Petrovice a u druhúho vystupujı
cı
ho remı
zku z okraje lesa,
doprava. V lese odkryjeme lyz arskou da lnici sme rujı
cık “U
krı
z kuó na kriz ovatce na zasne z enou neudrz ovanou silnici do
Ra jce, po nıkra tce bruslenı
m k penzionu V Za tisıv Ra jci (sta le
mimo provoz) a po z lutú k Turistickú chate v Tisú. Tyto
kudrlinky si jiz muz eme dovolit, protoz e i kdyby byla pulnoc,
do De cı
na jiz k plnú vane a plnú lednici vz dycky dojedeme. Od
Turistickú chaty vzhuru, na rozcestıdoprava po 100 m znovu
doprava a lesnı
m prusekem k silnici do Sne z nı
ku, prekrocı
me
silnici a znovu lesem ke kaplicce v obci Sne z nı
k. Prekrocı
me
hlavnı silnici a po vypluz enú silnicce bruslenı
m k hotelu
Horizont. Za nı
m doprava dolu sta le na lyz ı
ch. Pri dobrych
sne hovych podmı
nka ch sjedeme na lyz ı
ch ne kolik km dlouhym
sjezdem az nad De cı
n. Za prvnı
mi chalupami asi po 300 m
doleva do lesa a ta hlym sjezdem lesnıcestou a po louka ch az
ke stanici autobusu c.12 s poetickym na zvem “Na smeŘa kuó v
De cı
ne 10, Be lú.
Ve vane si zrekapitulujeme, jak na m to vyslo! Pokud jsme
me li ste stı
, nezabloudili a dobrú sne hovú podmı
nky, zjistı
me,
z e jsme za tri dny ujeli na lyz ı
ch dobre 205 km a s lyz emi
v ruce naslapali snad jen 5 km. A takovych tras v Cesku zas
tolik nenı
!
SLOUPEK ZASLOUZ ILŘHO QUAKERA..
Zde je tretı pokracova nı sloupku zaslouzile ho quakera. Protentokra t va s
zavedeme do neprostupny ch hous tin Bermudske ho trojň helnıka mezi
Ostrovem, Snˇznıkem a Maxickami. Tady, az u same hranice
s by valy m DDR, lze pri tros e trpˇlivosti a s tˇstı nale zt dva quakerske
objekty prvnı kategorie - Ve z Spornř ho potoka a Ste nu Spornř ho
potoka..
Krom lezecek, buzoly, macety a svaciny sebou tentokrat pr ibalte i
lano a par karabin. Mimo dostatku lehkych cest na solıcka se tady
najdou i delsı cesty s kruhem. Toz vyraz ımeö
Ve z a Ste na Spornúho potoka
Lezecky stars ı je Vˇz Sporne ho potoka; Starou cestu zdolali
zrejmˇ lezci z Nˇmecka uz nˇkdy pred rokem 1988. V cervnu
1996 pris li J¨rg Hempelt, Albrecht Kittler a Cornelius Zippe,
kterı prelezli vˇts inu cest, zbytek dodˇlal Karel Be lina
s Michalem S vajglem.
Stˇnˇ Sporne ho potoka je dokonce jen s est let, takovy skalnı
prvna cek. V cervenci 2000 o nı zakopl Heinz Kittner a zustalo
tu po nˇm devˇt s ra mu (cest).
Vrcholova kniha je na obou skala ch, slanovacı kruh ma jen Vˇz,
ale pokud nema te lano, da se v pohodˇ sle zt. Vloni se vpravo
od SV spa ry objevil kruh se smyckou a byly tım zrejmˇ
vycerpa ny logicke moznosti prvovy stupu. Na nizs ı, ale
rozlozitˇjs ı Stˇnu by se jes tˇ nˇco mozna ves lo.
Jak bylo jiz receno (napsa no), jsou to echtovnı kvaky. Presto se
Nˇmci (berou ty vˇze hodnˇ za vlastnı) docela cinnı, aby jim
nikdo nevyfoukl kazdorocnı Berg heil! Vyra zı vˇts inou uz
v lednu, casto v pocetne m houfu. 2.1.2004 jim musel Jir ı Chara
pripomenout, ze ska la patrı na m. Jak to vypada s BH letos
nevıme. Pavel Pavouk C erny sice koncem ledna vylezl az ke
slana ku, ale pod mnozstvım snˇhu a ledu vrcholovou knihu
prostˇ nenas el..
Mapovú pomucky:
Krusnú hory - lyz arska mapa (za padnıca st), Shocart 2001
Krusnú hory - Chomutovsko a Mostecko, c.5 Edice KC T 1999
Krusnú hory - Teplicko c.6, Edice KC T 1999
Ostatnıpomucky:
BaŘuz ek, celovka, ve trovka, windstoperka, termoska, penı
ze, pas,
telefonnıcı
sla penzionu na trase, mobil, pro vsechny prı
pady z Č a ra k.
Ve z Spornř ho potoka, severovy chodnı stˇna. Vpravo od vy razne
spa ry je mozna vidˇt modra smycka v rozdˇlane cestˇ...
CAO News 6
Ve z Spornř ho potoka
Stara cesta I; pred rokem 1988. Od JV koutem pres bloky do
sedla a stˇnou na vrchol.
Jihovychodnı cesta II; 23.7.2000, Heinz Kittner. Ve stredu J
stˇny spa rkou na vrchol.
Ute cesta III; 23.7.2000, Heinz Kittner. 3 m vpravo od ''Stare
cesty'' koutkem, vy s e trhlinami na vrchol.
Vychodnı hrana III; 5.6.1996, Jorg Hempelt. V hranou, pode l
jemne ho zebra na vrchol.
Jihovychodnı ste na III; 5.6.1996, Jorg Hempelt. Vlevo v JV
stˇnˇ prımo na vrchol.
Dobry umysl VIIb; 9.1.1998, Matthias GroŠer, U.Goiski,
A.Kittler. Stredem J stˇny pres kruh prımo na vrchol.
U dolnı hrana VII; 21.5.2001, Karel Bˇlina, M.Svajgl. Pravou
ň dolnı hranou pres kruh prımo na vrchol.
U dolnı spara III; 5.6.1996, Albrecht Kittler, C.Zippe, J.Hempelt.
Od Z dvojspa rou a koutem na vrchol.
Severnı hrana III; 5.6.1996, Jorg Hempelt. S hranou, vy s e pri
spa re na vrchol.
Severovychodnı spara III; 5.6.1996, Jorg Hempelt. Spa rou ve
stredu SV stˇny na vrchol.
Rezava ste nka III; 6.5.2001, Karel Bˇlina, M.Svajgl. Vlevo od
''Severovy chodnı spa ry'' stˇnou prımo na vrchol.
Vychodnı spara II; 5.6.1996, Albrecht Kittler, C.Zippe. Vpravo
od ''Stare cesty'' spa rou ve V stˇnˇ na vrchol.
Boule V; 21.5.2001, Karel Bˇlina, M.Svajgl. Previslou hranou
vpravo od ''Stare cesty'' pres kruh na vrchol.
Pˇkny pla nek alternativnıho prıstupu na m nakreslil Michal S vajgl
Pr ıstup do oblasti: Z Dˇcına pres Maxicky smˇrem na
Dˇcınsky Snˇznık. U poslednı odbocky doprava pred
krizovatkou na Rosental je mozno zaparkovat a po cestˇ
pokracovat az na s iroky prusek pod elektrovodem. Pode l nˇj
doprava az zacne prudce klesat ke Sporne mu potoku. Proti
toku asi 300 m stojı vˇz. Stˇna je dals ıch 400 m proti toku da l.
Nejvyznamne jsı ve z : Vˇz Sporne ho potoka.
Moz nosti prvovystup˚: Jsou uz z vˇts ı ca sti vycerpa ny. Nˇco
se mozna vejde na Stˇnu.
Osve z ovny v okolı: Nic moc na Snˇznıku, o hodnˇ leps ı
v Jaluvcı a daleko nenı ani Ostrov nebo Kos„a.
Zajımavosti a lezenı v okolı: Nejblıze je Snˇznık, Maly
Snˇznık, Ostrov, Tisa , Ra jec, Laba k, Bielatalú Stacı?
Pr˚vodce: Vˇze nejsou uvedeny v za dne m tis tˇne m pruvodci,
pouze na www.vrcholky.cz.
Boje o HORA M ZDAR 2006!
Nahle dnutıdo za kulisıletosnıch boju o vrcholy.
Velekrute mrazy nezvykle
trvajıcı nepretrzitˇ cely leden
i zaca tek ň nora, bohata
pokry vka snˇhu a na mrazy a
pod tım vs ım skelny led: to
vs e poslalo ň spˇs nˇ “k ledu°
choutky vs ech netrpˇlivy ch
lezcu na Hora m zdar! Co se
nestihlo v prvnım lednove m
ty dnu, nenı.
Ste na Spornř ho potoka - nızka , zames ena a zarostla , zapomenuta
v neproniknutelny ch hous tina ch na konci svˇta. Prıkladny vzor
excelentnıho quaku...
Ste na Spornř ho potoka (polove z )
Stara cesta I; 23.7.2000, Heinz Kittner, R.Haken, H.Gliniorz.
Vlevo v J stˇnˇ spa rkou na blok a vpravo polozenou stˇnou na
vrchol.
Jiz nı komın III; 23.7.2000, Heinz Kittner. V JZ stˇnˇ komınem,
vy s e stˇnou na vrchol.
Prozatımnı prehled:
U dolnı komın II; 23.7.2000, Heinz Kittner. Vpravo v ň dolnı
stˇnˇ zarostly m zlabem na vrchol.
Sem tam nˇco: Dˇvınske
polesı, Tisa , Levy breh Labe,
Ra jec, Bielatal, Schmilka,
Jizerske hory..
Severnı hrana IV; 23.7.2000, Heinz Kittner. Stˇnou pri S hranˇ
na balkťn, vy s e stˇnou na vrchol.
Severnı spara IV; 23.7.2000, Heinz Kittner. Spa rou v SV stˇnˇ
prımo na vrchol.
Hodnˇ az vˇts ina: Pravy breh Labe, Bˇla ..
Cesta Radebergera Hakena II; 23.7.2000, Heinz Kittner.
Vpravo od na hornı hrany stˇnou, vy s e s ikmo vpravo po rımse
na vrchol.
Tuboze, Mala Velenska vˇz..
Prut IV; 23.7.2000, Heinz Kittner. Stˇnou pri na hornı hranˇ
prımo na vrchol.
Hotovo nebo te mˇr hotovo: Tas ov, Studeny masiv, Ska ly u
Zatım se moc nevı: Ostrov, Jetrichovice, Vysoka Lıpa, Kyjov,
Hrensko, Bandstein, Vrabinec (chybı knızky), C ima, Roklice,
Boren, Hornı ska ly..
CAO News 7
Foto č 2006 Petr Ska la (na snımku Michal Zavrel a panıZima..)
MANIN P˚ LNOC NI BE H
S T R IP K Y . .
Za vod pro nonkonformnıextre misty
SevernıstŮnou Eigeru v zimŮ
30 let od prvnıho ceskoslovenske ho zimnıho vystupu
Dne 19. ň nora roku 1976 nastupuje do oba vane severnı stˇny
Eigeru s esticlenne druzstvo z tehdejs ıho C eskoslovenska:
Ostrava ci Petr Gr ibek (1943-1988), Leos Horka (1943-1988),
Jan Martınek (1950), Milan Motycka (1941), Martin Novak
(1950) a Vladimır Starcala (1943-1997). Nastoupil s nimi jes tˇ
Brna k Pavel Koubek, ale po zranˇnı padajıcım kamenem
musel po zhruba polovinˇ vy stupu sestoupit.
Triumfem uhersko hradsky ch lezcu skoncil v sobotu 28. ledna
2006 jiz II. rocnık extre mnıho za vodu s na zvem Manin bˇh Pulnocnı za vod. Z 26 statecny ch za vodnıku z nˇkolika
horolezecky ch oddılu obsadil prvnı mısto bravurnım vy konem
Michal Roz ek, tretı skoncil Jara Blatny (oba Horolezecky klub
Uherske Hradis tˇ). Ovs em, podle prvnıch zpra v, ani lezci
z jiny ch klubu nezustali zahanbeni, zejme na za vodnıci z
Breclavi zanechali v zň castnˇny ch hluboky dojem..
Po ctrna cti dramaticky ch dnech stanuli 5.3.1976 na vrcholu.
Dramaticke uda losti tım vs ak jes tˇ neskoncily. Na sestupu
Martin Nova k uklouzl a na sledoval nˇkolikasetmetrovy pa d
za padnı stˇnou..
Japonska direttissima ma obtıznost VI A3e, 55-70Ú led a
zahrnuje 83 lanovy ch de lek. Jednalo se o teprve ctvrte
opakova nı te to cesty a druhe zimnı, ale prvnı lehky m alpsky m
stylem! Na dherna , tvrda lekce prave ho alpske ho horolezectvı
s minimem technicky ch vymozenostı.
Absolutnı vıtˇz Manina pulnocnıho bˇhu Michal Roz ek spokojenˇ
prebıra jednu z hodnotny ch cen. Pres nepochybnˇ extre mnı vypˇtı
bˇhem obou disciplın vypada velice svˇze..
Manin pulnocnı bˇh je tvrdy dvouetapovy za vod pro skutecne
extre misty na ba zi za vodu sdruzena ru, pouze s tım rozdılem, ze
obvykle sdruzena rske skoky na lyzıch jsou zde nahrazeny
mnohem drsnˇjs ı disciplınou - pozıva nım alkoholicky ch na poju.
Start za vodu byl v 18.00 ve Chribech v motorestu Samota
(Bumba lka). Za vodnıci mˇli dvˇ hodiny na bodovanou
konzumaci piva, pana ku nebo dvojek vına - za kazdou
zkonzumovanou jednotku jim bylo z na sledne ho bˇzecke ho
casu, odecteno 10 minut.
Druha disciplına na sledovala bezprostrednˇ po ukoncenı te
prvnı, tedy ve 20:00 hod. Bˇhem nı se za vodnıci pokous eli
bˇzet na bˇzka ch z Bumba lky na Bunc, coz je cca 10 - 11 km.
Cıl byl u stolu casomˇricu v prostorech mıstnıho stylove ho
hostince. Za vod se samozrejmˇ pora da za kazde ho pocası - ve
va nici, v des ti, v bahnˇ...
Severnı stˇna Eigeru
Z s estice horolezcu zbyli uz jen tri. Petr Gr ibek a Leos Horka
zahynuli 18. rıjna 1988 na hore Tilicho Peak (7134 m n.m.),
Vladimır Starcala zemrel v roce 1997.
A neleze ani Martin Novak, ktery na Eigeru prezil onen
hruzostras ny pa d. V jednom interview predcasem uvedl:
“Lezenı má prestalo zajımat. Asi tak pred deseti lety jsem se
zacal ba t - hlavná na pısku. Postupná se dostavilo zjistá nı, z e
muj strach je silná jsınez samotna touha le zt. Trochu jsem se za
to stydá l, ale pak jsem si rıkal, z e k tomu nenı duvod.
Horolezecky jsem norma lná vyhasl. Ztratil jsem poz itek z lezenı,
a proto jsem s nım skoncil. Nahradil jsem ho pada kovym
le ta nım. Paragliding je taky adrenalinov y, strachu si tam
opravdu uz ijes hodná . Ale je to jiny strach nez pri lezenı..ú
Da se predpokla dat, ze rostoucı popularita netradicnıho
za vodu, prila ka na start eventua lnıho tretıho rocnıku jes tˇ vıce
odva zlivcu. Kazdopa dnˇ tˇm letos nım patrı velka gratulace..
Foto archiv CNs
Foto č 2006 www.manarikala.cz
U spˇs nı mladı muzi v objetı puvabny ch dam. I proto se vyplatı porvat
se s na strahami extre mnıho kla nı. Zleva Michal Roz ek a Jara Blatny,
oba z HK Uherske Hradis tˇ..
CAO News 8
Forget about life for a while
Prece jınenechame Charovi!
Bˇhem ledna se RosÁovi S tefankovi z Dˇcına podarilo ve
Frankenjure prvnı zopakova nı boulderu Forget about life for a
while klasifikace 8B+. Jako prvnı cestu, vedoucı stropem
mohutne ho previsu, prelezl Nˇmec Fabian Christof. Ros„a
stra vil nacvicova nım 4 dny a je sta le, kromˇ autorstvı nejtˇzs ıho
boulderu a cesty, i jediny m C echem, ktere mu se klasifikaci 8B+
zatım podarilo prele zt. Dobra pra ce..
Koho, co? No prece
Herma neckou vˇz (foto).
Herma neckou vˇz ma me za
nas ı oddılovou chalupou uz
pres 10 let. Skoro kazdy rok
jsme si na nı alespon jednou
vylezli, nˇkdy i v poctu hojne m.
Byli jsme te mˇr jedinı, kdo na
nı pravidelnˇ zavıtal a tak jsme
i nˇkolikra t mˇli Hora m zdar.
Nˇkdy se na nas ı osamˇle , ale
kra sne vˇzi na Kokorınske m
kopecku objevilo Hora m zdar
uz v breznu, jiny rok az
v kvˇtnu nebo i pozdˇji.
Az loni! Hora m zdar - 8.1.2005, pod tım nakreslena nˇjaka
pras ivka a podpis Jirı Houba Cha ra. Uz pa r let z povzda lı
sleduji boje o Hora m zdar, ale ze dojde i na nas ı vˇzicku, to mˇ
nenapadlo.
Vzhledem k tomu, ze jsme na chalupˇ slavili Silvestr, nedalo mi
moc pra ce premluvit nas eho oddılove ho predsedu a jeho zenu
k akci. 1.1.2006 v 8.00 vyra zıme s kos „a tkem a matros em.
Peclivˇ ometa m hrebınek, ktery se neda moc odjistit, nˇkolikra t
mˇ premrzajı ruce a docela se u toho vybojım, ale nakonec ho
prece jen ma me.
Fabian Christof pri prelezu cesty Forget about life for a while 8B+
tak, jak ho zachytila Mona Sondheimer..
Tak buüte vıta ni v nas em zapomenute m koutˇ, ale Hora m zdar
2006 na Herma neckou jsme va m uz vyfoukli.
Dobry lezecky rok pr ejı
Mikanova Olga, Sé astnıAbbe a Lada, HO Alpin 1, Praha
Prima rozjezd..
Jir ı Prcas Slavık (na snımku)
jezdı za zimnım tre ninkem
hlavnˇ na Panteon. Koncem
ledna tam zavıtal spolecnˇ
s Pavlem Pavoukem C ernym
a “trochu°potre noval … jednu
desıtku za druhou (a rozhodnˇ
nenı reco pivu)!!
O sve m oblıbene m Pan„a ku
Prcas rıka : “Pres zimu jezdım
tre novat predevsım na
Panteon. Ná kdo si muz e rıct,
co tam ten Slavık pora d dá la .
Ale pro má je dulez ity, z e jsem
v prırodá , zima mi nevadıa
hlavná se tam setka m s partickou lidı, ktere ra d vidım..ú
..a RosÁa S tefanek v krızove m pres ahu v te ze cestˇ.
Foto Mona Sondheimer a www.hudy.cz
Zachyceno u hospodskeho stolu..
Lezou dva prekliz ka ri svou prvnı tá z kou severnı stá nu ve
Vysokych Tatra ch. V poslednıde lce, v asi 500 metrove kolme
stá ná , majıpod klıcovym mıstem jen smá sne jistá nıa standujı
pouze o neveliky lokr. Nic jine ho tam nenı.
Prvolezec se nejistá , opatrná sune nahoru a hned zas dolu,
zkousıto a premyslıjak da l. Nechce se mu spadnout a strhnout
sebou i spolulezce. Vı, z e jde do tuhe ho, navıc se uz stmıva a
oba toho majı jako buchet. Sle zt se neda , to by byla
sebevraz da, musıjediná vzhuru.
Dalsı pokus a znova ta nejistota, strach. Pot reboval by
povzbudit a dodat odvahy, sıly kvapem ubyvajı. Situace je
va z na , navıc ani pomoc nemohou privolat, protoz e z a dna chata
nenına dohled a cela dolina je bez signa lu.
Jestá jeden nesmá ly neďspá sny pokus na hranici pa du a v tom
zakricıten druhy od standu:
“Tak alespon tecuj!ú..
Foto č Jitka Ska lova
Nove kruhy v Dubsky ch skalach
Lubos Martınek umıstil 2. stˇnovy kruh na nedostatecnˇ
odjis tˇnou cestu Kocourı mls (Kokorınsky Dul, vˇz Kocour),
tote z na cestˇ Pres bivak na Pustou vˇz na Raci (obojı predem
projedna no ve VK), Otto Cihelna st. provedl vy mˇnu 2
slanovacıch kruhu, Vladislav Strnad umıstil vrcholovou knihu
na Skubovu vˇz a osadil vrchol Micky slanovacım kruhem; V.
Kral dodal slana k a knızku na masiv Sion; J. Hnilica vy mˇnil 3
stˇnove kruhy na Kotlove vˇzi (Rac) a vymˇnil i slanovacı kruh
na Ma jove vˇzi (take Rac).
Pro prvovy stupce trva i po vyda nı nove ho pruvodce nutnost
odevzda vat k evidenci popisy novy ch provˇreny ch prvovy stupu
Ottovi Cihelnovi.
-rm-
CAO News 9
Kdyz jes tŮ nebyly umŮle stŮny
Dnes jsou ruznˇ kvalitnı a rozmˇrne umˇle lezecke stˇny snad
v kazde m mˇstˇ, s kole, tˇlocvicnˇ. Ale nenı to tak da vno, kdy
lezenı chtivy m potres tˇncum musely stacit k odpolednımu vybitı
a tre ninku jen nejruznˇjs ı budovy, komıny, zdiú Lezlo se vs ak
stejnˇ zarputile ac v kopacka ch s urezany mi s punty, doma
s ity ch seda cıch a s cervenou statikou s dvˇma bıly mi
kontrolkami (jedine dostupne lano na trhu bylo ve trech
barva ch: bıle tvrde jako ocel, modre o nˇco me nˇ tvrde a
nedostatkove cervene , jes tˇ o nˇco mˇkcı, sta le vs ak, proti
dnes nım nejbˇznˇjs ım lanum, spıs e pripomınajıcı kabel..).
V Teplicıch byla stredem lezecke ho za jmu stara opˇrna zeü
v Mly nske ulici z tvrdy ch cerveny ch cihel. Bylo to para dnı mısto,
kam se sjızdˇli horolezci ze s iroke ho okolı, aby mimodˇk
predva dˇli cestujıcım v trolejbusech, vracejıcım se z dopolednı
smˇny, nevıdana divade lka.
Odpocinek po lezecke m tre ninku. Zleva Roman Lapi Goltsch, Libor
Buka a Vladislav Hynek Panc. Mozna je k rozezna nı i dzba nek plny
lahodne ho ion„a ku s pˇnou. C epovali ho hned naproti..
Prvnı cesty byly snadne (VII-VIIb), ale s prıchodem Petra
Laciny se objevila i prvnı VIIIa a pozdˇji vysekal i ukrutnou
oba vanou prstovku. Jes tˇ tˇzs ı cesty se nacha zely v Krupce na
komınˇ s rouba rny. Hodnˇ tu ra dil treba Standa Kysilka.
Komın s rouba rny v Krupce. Po skruzıch se vylezlo nahoru, do smycky
se dalo lano a pak se lezlo TR. Bez dotyku skruze asi VIIIc.
Kromˇ Srouba rny v Krupce a Mly nske ulice se jezdilo na
viadukt za Barboru, na most do Bohosudova i jinam, ale st ˇna
v Mly nske byla nejleps ı, protoze zde visela cedulka SKAJP!
Kde se tam vzala vzpomına Lukas Chalupecky: “Myslım, z e ji
tenkra t vypa lil Petr La ca Lacina. Dá lali jsme tam jednou ohen
a vtom prijela policie - jako ostatná castokra t. No a on si jen tak
sponta nná “malovalú na prkynko rozz havenym z elezem. Ale
mohlo to byt i ďplná jinak...ú
Stra nka z lezecke ho Canca ku, rok 1987 … stˇna v Mly nske ulici..
Nevzdavej to
Luky, vydrz !
Jeste
kousıcek!
Vyborne , to
je krasa..
SKAJP
K lezenı bylo nezbytnˇ nutne mıt i obcansky prukaz, nebo„
podobne vy strednosti nemohly uniknout pozornosti Ve rejne
bezpecnosti. Prudili zde hodnˇ casto, ale nevˇdˇli si s tım moc
rady, tak se lezlo vesele da l.
Nˇkdy v roce 1988 osadil nejleps ı stˇnove linie borha ky Lukas
Chalupecky a Petr Laca Lacina. Dalo se uz i vyva dˇt..
Stˇna v Mly nske . Pokud si myslıte, ze ti dva ve stˇnˇ soulozı, tak se
pletete. To jenom Karolına lezla sťlo a Luka s s lanem shora. Ona se
pak ale zacala ba t a skoncila mu takhle v na rucı. On lezl chvilku da l :-))
CAO News 10
Foto 1987-1989 č Vladislav Panc, Jir ıCha ra, Luka s Chalupecky
Jean-Christophe Lafaille nezvŮstny
Krest noveho pruvodce
V pa tek 20. ledna 2006 se v sıdle firmy
Vod-ka, v ulici Hornı Dubina
v Litomˇricıch uskutecnil dustojny krest
nove ho pruvodce “Dubske ska ly
Kokorınsko a prilehle oblasti°. Dlouho
oceka vany pruvodce vys el, po
mnohy ch slozity ch peripetiıch, dne
15.12.2005.
Jean-Christophe Lafaille (na snımcıch) zrejmˇ zahynul pri
pokusu o prvnı zimnı sťlovy stup na Makalu.
Poslednı spojenı s nım nava zala jeho zena v BC, kdyz se 31.
ledna 2006 chystal zhruba z vy s ky 7.600 m zaň tocit na vrchol.
Lafaille byl mimora dny m himala jsky m lezcem. Da se rıci, ze
svy mi vy stupy vzdy o kousek posouval hranice lidsk y ch
moznostı.
Zde je strucny prehled jeho hlavnıch vy stupu:
1989 Sťlo prelezenı cesty Privelege du Serpent 7c+ v Ce’se
1990 Sťlovy prvovy stup cestou “Divine Providence°na Grand
Pilier dľ
Angle
Vydavatele pruvodce, jmenovitˇ Karel
Macas a Lude k S ıma, sezvali vs echny
autory, spolupracovnıky a cleny VK
Dubske ska ly, aby v prıjemne m
prostredı spolecnˇ pokrtili publikaci a vza jemnˇ se sezna mili.
U vodnı slovo na sebe vzal
Otto Cihelna, privıtal
prıtomne , dal nˇkolik
technicky ch pokynu a predal
slovo postupnˇ obˇma
vydavatelum a Radku
Mikulasi. Po kra tky ch
slavnostnıch projevech byl
v prilehle prostore s lezeckou
stˇnou vykona n samotny akt pokrtˇnı s umivy m vınemú
1991 Dva extre mnı sťlo prvovy stupy z italske strany Mont Blanc
1992 Zimnı prvovy stup “Le Chemin des Etoiles°v severnı stˇnˇ
Grandes Jorasses
1992 Spolecnˇ s Pierre Beghinem vystoupil jiznı stˇnou
Annapurny do vy s e 8091m.
1993 Cestou “Polonaise°zdola va Cho-Oyu
1994 Sťlovy vy stup novou cestou v severnı stˇnˇ na Shisha
pangmu
1995 V dubnu uskutecnil svou “Grand Voyage°. Bˇhem 15ti dnı
vystoupil na 10 nejvy znamnˇjs ıch vrcholu v oblasti Oberlandu,
Wallisu a Mont Blancu, vcetnˇ trilogie severnıch stˇn na Eiger,
Matterhorn a Grandes Jorasses. Presunoval se pouze na
lyzıch. Ujel 140 km, prelezl vıce jak 20.000 vy s kovy ch metru
1996 Sťlo vylezl bˇhem pouhy ch 4 dnı na Gasherbrum I a II
1996 Sťlovy prvovy stup na dosud neslezeny vrchol 6250 m (na
pocest sve dcery pojmenovany “Mari Ri°)
1997 Vy stup za padnı stˇnou na Lhotce
Nech„se pruvodce lıbı, nech„prina s ı lidem radost, nech„jim dlouho a
kvalitnˇ slouzı..
1998 Vy stup na Aconcaguu
Kmotri zleva: Lude k S ıma, Otto Cihelna a Karel Macas
1999 V dubnu sťlovy prvovy stup severnı stˇnou Sperone Croz
2000 Prvnı sťlovy vy stup severnı stˇnou Manaslu
2001 Zimnı sťlovy prvovy stup za padnı stˇnou Drus bˇhem 9ti
dnı; vy stup na K2
2003 Bˇhem dvou mˇsıcu tri osmitisıcovky - Nanga Parbat
(prvovy stup), Dhaulagiri (sťlovy stup) a Broad Peak
..a tak podobne .
Pote byly preda ny autorske vy tisky clenum VK Dubske ska ly a
byl zaha jen prodej za rezijnı cenu 310.- Kc. Nechybˇlo male
obcerstvenı jako pozornost vydavatele. Nutno rıci, ze pruvodce
je velmi vydareny a obsahuje 1221 (!!) masivu a vˇzı, prehledne
mapky jednotlivy ch oblastı a nechybı ani vˇts ı mnozstvı
cernobıly ch i barevny ch fotografiı. Nenı divu, ze netrvalo dlouho
a uz se listovalo, podtrha valo, pla novalo a lezlo.. Tak a teü uz
jen aby na m brzy slezl snıh, ska ly oschly a dˇj mohl zacıtú
Celkem mˇl na sve m kontˇ 11 ze 14-ti osmitisıcovek. Makalu
mˇla by t dvana ctou..
Kdyz v le tˇ roku 2001 Lafaille ň spˇs nˇ zdolal K2, musel pri
sestupu projıt tˇsnˇ kolem tˇla korejske ho horolezce, ktery se
chvıli predtım zrıtil. V BC, na ota zku jake jsou jeho dals ı pla ny,
otreseny Lafaille odpovˇdˇl:
“TeÚ budu jıst, budu se svou
z enou, budu jen tak sedá t na sve
zahradá . A pak slunce a ska ly.
Hlavná uz z a dny led a kamenyě ú
C est jeho pama tceú
Foto č www.jclafaille.com
CAO News 11
Foto č 2006 Jir ıHouba Cha ra, Slavomil Krob
Vodaci ve skalach
NestarnoucıZanolla
Michal Zavr el (pa dluje za Kajak Dˇcın, clen CAO Dˇcın) a Petr
S kala (pa dluje za Duklu Praha) moc casu pri studiu FTVS
nemajı. Pravidelnˇ lezou jen v Praze na umˇle stˇnˇ a obcas
v Dˇcınˇ, protoze jejich hlavnı sport, ktery dˇlajı na velmi dobre
ň rovni, je kanoistika. Letos v lednu, v mrazive m ale suche m
pocası, si odskocili do osirely ch skal v Ra jci, aby zde spolecnˇ
s Luckou Urxovou a Romanem Vodickou vycoudili mıstnım
lezcum nˇjake to Hora m zdar!
Jmenuje se sice Maurizzio
Zanolla (na snımku), ale lezecky
svˇt ho zna spıs e pod prezdıvkou
Manolo, kterou pouzıva on i me dia
castˇji, jak sve prave jme no.
Narodil se 16. ň nora 1958
v mˇstecku Feltre a prıs tı ty den
tedy oslavı jiz 48. narozeniny.
Do letos nıho roku vstoupil na svuj
vˇk vcelku impozantnˇ … nejprve
prelezenım cesty Diabloluna 8c v
oblasti Fonzaso na severu Ita lie a
3.2. senzacnım opakova nım
zna me ho pra sku Bain de Sang
8c+/9a v Saint Loup ve Svy carsku!! Vıce nez presvˇdcivˇ tak
dokazuje pravdivost slov Tomo C esena, ktera jsme pouzili
v ň vodnıku tohoto cısla CAO News a sice, ze dobre le zt je
mozne v kazde m vˇku.
Zanolla je vysoky 178 cm a va zı 72 kg. Zije ve mˇstˇ
Transacqua a zivı se jako horsky vudce. Do historie
sportovnıho lezenı se uz nˇkolikra t zapsal svy mi cestami, ktere
jsou dodnes povazova ny za milnıky ve vy voji te to disciplıny.
Vloni prodˇlal operaci kolena, ale zda se, ze “Manolo°je zpˇt
v plne sıle...
Foto č 2006 Roman Vodic ka, Petr Ska la
Pozdrav z Japonska
Ze Zemˇ vycha zejıcıho slunce se ozval Filip Zahradnık. Kra tky
textık, o to vy mluvnˇjs ı fotografie:
Toz, vsechno nejlepsık narozenina m!
Teplicaci se chystajına Vajoletky
Kra sny cıl pro letos nı
lezeckou sezťnu si zvolili
horolezci z HO LOKO Teplice
- za jezd na Vajoletky. Tri, na
Dolomity nezvykle s tıhle , vˇze
Torre Stabeler (2.805 m),
Torre Winkler (2.800 m) a
nejnizs ı Torre Delago (2.790
m) nabızı lezcum mnoho
kra sny ch klasicky ch i pa r
modernıch cest. Formu na
cervencovy za jezd hodlajı
doladit ty den predtım, ve
stˇna ch Colodri ci Mt. Coltu
v Arcu.
Moc hezky si to napla novaliú
Hasta La vista..
Foto č 2005 Milos
Felipe del sur & Yoko-san Zahradnikovi
Alpiniada 2006
Prvnıletos nıMONTANA
Jste-li abonenti nebo koupıte-li
si Montanu c. 2006/1 mimo jine
si zde budete moci precıst
naprıklad cla nek “Welcom to
Jordan!° autoru
Tomase
Sobotky, Ondr eje Benese a
Michala Roseckř ho, na chvıli
se ocitnete “V zajetı boha
Wanniho°, prelezete si “Salathe
Free°, David Michovsky va m
prozradı ktera je “Nejlehcı
s estka° nebo se vzdˇla te nad
sloupkem
“Lezcuv
slovnık
poucny °od Vilř ma Pavelky.
Dals ı cla nky:
Canmore aneb Na skok v Kanadˇ, Climbing on the Trekking Peaks in
Nepal, Skalkarenı na Jiznım Ostrovˇ, Tian Shan - Nebeske hory,
Kanadska lezenice 2, Ocenˇne sportovnı vy kony roku 2005, Prvnı
pomoc na lanˇ … laviny, Vy rocnı zpra va oblastnı vrcholove komise
Vysocina, info z C HS, Tatry - VeŽky Kostol..
Soutˇzıte jako jednotlivci nebo
ctyrclenna druzstva, muzi i zeny. Jsou
4 vıkendove soutˇze v prubˇhu roku.
V druzstvech se pocıta v kazde
soutˇzi vy kon nejleps ıch 3 clenu
druzstva. Tradicnˇ prvnı soutˇzı je 11.
brezna Za vod na Snˇzku, z 1000 m
n.m. s mackami a cepınem na vrchol.
Potom na sleduje Rocking, 10 cest
tentokra t ve Vysoky ch Tatra ch v
polovinˇ cervna. Tretı soutˇzı je
Drymixtooling, podzimnı brous enı
zbranı na mokre ska le. Cela kvadra la koncı v Krkonos ıch
prejezdem hlavnıho hrebene jako Nordwalking Rallye s
ca stecny m bivakem. Letos jsou k dispozici i finan cnı odmˇny
pro vıtˇze (muzi 2000,-; zeny 1500,-; druzstva muzi 1000,- a
zeny 500,- Kc). Startovne : muzi jednotlivci 100,- zeny
jednotlivkynˇ 50,- Kc. Je pravdˇpodobne , ze odmˇny se v
prubˇhu roku jes tˇ navy s ı ň castı sponzoru.
Za jemci hlaste se na 774 851 850 nebo [email protected].
CAO News 12
Buildering na DŮcınsku
POZVANKA
NA
6. MIRASÍ V S VIH
VZPOMINKA NA KAMADADA EFU
JARNIVYJIZDKA, SETKANIBIKERŘ
A HOROLEZCŘ
USKUTEC NISE 25. BREZNA 2006,
SRAZ 9.00 hod NA NAMESTI
V BENESOVE
MOTO: Jenom sr....
jsou doma
TRAT A (asi 90 km): Benes ov, Frantis kov, Hornı Police, Velka
Javorska , Kozly, Holany (piva nko), Vlhos „, Husı cesta, C ap,
Skalka, Blızevedly, Kravare … U Dous u (pivko), Valterice, Stary
Sachov, Benes ov
TRAT B: Stejna jako A, ale muzete kdykoli otocit nejle pe
v Holanech
TRAT C: Prijeüte alespon vecer do Benes ova (kytara,
pohoda..)
D˚lez itř : JEDE SE ZA KAZD HO POC ASI!
POZOR: nejedna se o za vody
Co nas ceka? Vzpomınka na kamara da ve Frantis kovˇ, Velka
Javorska - technicky vy jezd bez s la pnutı o rızecek pro prvnıho,
kra sne vy hledy, prvnı pivko v Holanech a k tomu jızda zrucnosti
(kdo da l po prednım nebo rads i po zadnım), super bajkovky po
Roverka ch.
Co jeste ? Budou mapy.
Buildering, neboli lezenı
po budova ch, potazmo po
vs ech vy tvorech lidsky ch
rukou, je na Dˇcınsku
spıs e vy jimecny ,
vzhledem k nepreberny m
moznostem lezenı po
skala ch. Presto i tady
existuje. Do nˇktere ho
z prıs tıch cısel CAO News
pripravujeme takovou
malou prehlıdku tˇch
nejoblıbenˇjs ıch objektu..
Lezenı po oblouku Tyrs ova mostu pres Labe je spıs e kategorie
“VHT° a pokud se necha te odchytit, muze va s vyjıt i hodnˇ
draho, presto patrı mezi nejstars ı lezecke kratochvıle.
“Zkratkou°pres oblouk s oblibou chodıvali uz starı klasici pred
desıtkami let a nechybˇly ani pokusy o prejezd na koleú
Foto č 2005 Sponge
Jubilea v mŮsıci …noru
Nejvıc kulate 50. narozeniny oslavı tento mˇsıc na s Nˇmecky
spolulezec Hans Nesheida.
Po nˇm pak Petr Pıtrs Kocka z CAO Dˇcın bude mıt rok ve
znamenı dvou ctyrek a Radek Fabera oslavı 35. narozeniny.
Na vsechny se tůsım M y s a k
Vsem pr ejeme mnoho kra sny ch okamziku
a sé astny ch Č smůvu na tva r i...
Redakce CNs
Magnesium? ANO, ale s rozmyslem..
Nu, a jes tŮ nŮco pro Jonas e :o)
Velice rozumny pohled na ota zku pouzıva nı magnesia vyja dril
neda vno vynikajıcı lezec Pavel Alberto Hruby v rozhovoru na
webovy ch stra nka ch HUDY sportu:
“Co se tyce magnesia, kdyby se lezci u
na s chovali zodpová dná ji, tak by ty
vztahy nebyly tak vyhrocen y.
Je casty, z e mlady prijdou z umá le stá ny
na ska lu, nejdrıv strcıruce do pytlıku a
pote teprve premyslı o cestá . Cesty,
ktere byly udá la ny pred padesa ti lety
a borci je lezli v backora ch nebo na
konopa ku jsou obıleny. Ná kdy na to ani dnesnı lezci nemajı,
presto do tá ch cest vlezou, dolezou k prvn ısmycce nebo kruhu,
obılıcestu a vycouvajızpá t. Byla by potreba trocha ďcty k tá mto
cesta m a treba by ani tolik konflikt u nevznikalo.
Naopak starsılezci, by si má li zkusit le zt pá tkra t v tydnu tá z ke
cesty, s malymi chyty a vidá lo by se, jak dlouho by to vydr z eli a
jestli vubec. Drıve se dá laly cesty nezajistá ne , odva z ne a navıc
se spatnym materia lem, proto se padat moc nemohlo. Obdivuji
ty lezce, ale byla to jina doba. Nynıse dá lajıdaleko tá z sıcesty,
posunujıse lezecke hranice, vıc se pada , vse je rychlejsıě ú
Nove clenske prukazy C HS
Kdo vcas uhradil clenske poplatky
C HS ve vy s i 300,- Kc plus pos tovne ,
ma jiz pro tento rok platny prukaz,
tentokra t v “zelenkave °(navy) barvˇ.
Platnost lonske ho prukazu skoncila
31.1.2006.
Pozor! Bez platne ho clenske ho
prukazu je az na vy jimky lezenı v C R
ze za kona zaka zane ..
Vybrali a vhodnost posoudili kamara di z oddılu..
CAO News 13
VY
ROC I
C AO N e w s
U NOR 2006
H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e v e r o c e s k eh o r e g i o n u
2.2. Jir ıKasa k, HO TJ Doprava Dá cın
7.2. Julius C ert Andůl, Labska Stra n
9.2. Petr Pıtrs Lastovic ka, Hudy sport
18.2. Roman Vodouch Vodic ka, CAO Dá cın
18.2. Vladislav Hynek Panc, Teplice
21.2. Hans Nesheida, Ná mecko
24.2. Lenka Souc kova , Dá cın
24.2. Petr Pıtrs Koc ka, CAO Dá cın
24.2. Petr Hora c Hora k, CAO Dá cın
27.2. Jindr ich Hudy Hudec ek, Hudy sport
28.2. Radek Fa bera, Dá cın
28.2. Arnold Bernd, Ná mecko
Telegraficky:
-
Dan H¨lzl, Ivana Kubesova, Filip Papous Kr ivinka a spol.
opˇt pracujı na nove tajne lezecke oblasti. Moc se toho
zatım nevı, ale snad by mohlo jıt o podobny rozsah a
materia l jako je Tas ov. Hmmm..
-
V za vˇru lonske ho roku si s partickou lezcu “odskocila°
Simona Ulmonova do boulderingove ho ra je Fontainebleau,
kde se jı podarilo prele zt boulder Iceberg assis 7b+..
-
Otvıranı Skalaku se uskutecnı v sobotu 22. dubna 2006.
Sraz v 9.00 hod na koupalis ti v Sedmihorka ch. Zbytek bude
vcas upresnˇn.
-is-
-
Tvrda prıprava Ivana Nahlıka na jeho prvnı osmitisıcovku.
Jak zna mo, Ivan se chysta opˇt na kopec a tentokra t rovnou
na osmitisıcovku! Prıpravu bere hodnˇ va znˇ … mrazive
pocası vyuzıva k brous enı techniky lezenı na ledu a jak na m
potvrdil VlaĚ a Prcek Nehasil, jde mu to znamenitˇ..
Nenı dulezite vyhrat
ale zčcastnit se...
-
Jarda Uher si mezi le ta nım, lyzova nım a lezenım na stˇnˇ
v Bˇle nas el cas na nove ho konıcka … vy pocetnı techniku!
Zakoupil nove PC, tiska rnu, vypalovacku, flashku a dals ı
vy dobytky modernı civilizace a kamara dy teü ohromuje
slovy jako Photoshop, Zoner, Thunderbird a restart ú
Vsem oslavencu m blahopr ejeme a pr ejeme vsechno
nejlepsıň
C
EKA
NA S.
K A L E N D AR A K C I C A O D E C IN
unor
Rysakovo zimnı tabor enı. XXII. rocnık. Zatım bez blizs ıch
informacı. Pora da Petr Vra nek.
25.2.
Jizersky clove k 2006. 8:00 hod Oldrichovske sedlo - setka nı
HO LOKO LBC a jeho prıznivcu u Kozy zna me jako Jizersky
clovˇk. Jedna se nonkonformnı dvojboj v lezenı a kulturnı
ca sti. Pora da HO LOKO Liberec.
18.3.
Maskarnı bal. Beseda Bˇla , lıstky prımo na mıstˇ, vstupne
cca 70-100,- Kc. Prımo v Besedˇ (dˇtske centrum Bˇla sek)
lze i zapujcit masky. Prijüte se pobavit, vloni to nemˇlo chybu.
25.3.
Miras˚v svih. VI. rocnık vzpomınkove vyjızüky na kolech.
Start a cıl v Benes ovˇ nad Ploucnicı, je mozno absolvovat i
krats ı trasu. Na za vˇr posezenı s obcerstvenım a hudbou.
Pora da KUR sport, info Mys ıkova , Uher
26.3.
Vıtanı letnıho casu. Spolecensko-kulturnı akce k oslavˇ
prıchodu LC . Zaca tek v 18.00 hod, mısto bude upresnˇno.
Kytary a dobrou na ladu sebou.
Heslo na tento me sıc:
V mrazivř m pocası vas nic nezahr eje na te le i na dusi
tak, jako CAO News...
(Kalendar akcı ma pouze informativnı charakter. Redakce nem˚z e
rucit za jejich konanı ani termıny. Je tedy v osobnım zajmu
kaz dř ho zajemce o ucast kontaktovat por adatele a domluvit se na
podrobnostech pr ımo s nım.)
S astne na vraty preje za celou redakci CAO News
Jir ı Houba Chara
UPOZORNE
V prıs tım cısle CAO News
-
Pracujeme na avizovane m portre tu Jirıho Cika na Nova ka
A take na cla nku Nejtˇzs ı cesta v Polsku
Chysta me nove zpra vy o Hora m zdarech!
Nˇco pripravıme pro zaslouzile Quakery
Nebudou chybˇt pravidelne rubriky
a samozrejmˇ mnoho dals ıhoú
PRO C LENY
C LENSKA SCHŘZE
NI
C A O D E C IN
PROBEHNE VE STREDU 1. BREZNA
OD 18.00 HODIN, V RESTAURACI NA KOCANDE V
2006
INE III...
NA PROGRAMU BUDE:
LEZENI, LEZENIA ZASE LEZENI..
TES
Nezapomen!
DEC
IM SE NA SETKANIS VAMI!
Prıstıcıslo CAO News vycha zıjiz 8.3.2006!
CAO News … Horolezecky casopis severoceske ho regionu … Vyda va HK CAO De cın … Pouze pro vnitrnı potrebu oddılu … Sıdlo redakce: CAO
News, Velka Velen 68, Dˇcın XXX, 405 02, Czech republic, s e fredaktor Jirı Cha ra, tel.: 604 759 484, E-mail: [email protected], webove
stra nky: http://www.vrcholky.cz/, - Sazba: OpenOffice 2.01 - Sponzorske dary: 151510921/0600
CAO News 14