struktura ústní zkoušky
Transkript
struktura ústní zkoušky
Anna Karenina Výňatek Umělecký text Když vlak vjel do stanice, vystoupila Anna s hloučkem ostatních cestujících, a vyhýbajíc se jim jako malomocným, zůstala stát na nástupišti a usilovně vzpomínala, proč sem přijela a co chtěla udělat. Vše, co se jí dřív stálo možné, v té chvíli stěží chápala, zvlášť v hlučícím davu všech těch nestydatých lidí, kteří ji nenechávali na pokoji. Buď se k ní hnali nosiči, nabízející své služby, nebo tu chodili mladí muži, dupající po prknech nástupiště, hlasitě se bavili a prohlíželi si ji, anebo zas se jí nevyhnuli lidé, kteří šli proti ní. Vzpomněla si, že chtěla jet dál, nebude zde mít odpověď. Proto zastavila jednoho z nosičů a tázala se, zda tu není kočí s dopisem pro hraběte Vronského. „Hrabě Vronskij? Před chvilinkou tu byl jejich kočár. Jeli naproti kněžně Sorokinové a slečně dceři. A jak vypadá ten kočí?“ Zatímco Anna mluvila s nosičem, červený, veselý kočí Michajla v parádním modrém kabátě s řetízkem, zřejmě pyšný, jak dobře všecko vyřídil, přistoupil k ní a podal jí psaní. Otevřela je a srdce se jí sevřelo, ještě než dočetla. „Je mi velice líto, že mě dopis nezastihl. Vrátím se v deset hodin,” nedbalým písmem psal Vronskij. Tak! To se dalo čekat! Anna se zlostně ušklíbla. „Dobře, tedy jeď domů,” tiše pravila k Michajlovi. Mluvila tiše, poněvadž jí srdce tak prudce tlouklo, že nemohla dýchat. Ne, nedám se od tebe týrat, pomyslela si, ale hrozba neplatila jemu ani jí samé, nýbrž někomu neznámému, kdo jí působil muka. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Tolstého dílo do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Anna Karenina je podívaná hravá, neotřelá, ale časem vyprchá Zápletku neupravuje, ale její vypravěčské možnosti překvapivě obměňuje. Přitom by se řeklo, že na Anně Karenině už není co vymýšlet. Poprvé se předloha Lva Tolstého natočila roku 1910 a od té doby mnohokrát; krásku mezi dvěma muži hrály Greta Garbo i Sophie Marceau a není snad diváka, jenž by nevěděl, jak hrdinka skončí. Tak proč chodit do kina znovu? Protože novinka, jež právě vstupuje do Česka, nevšedním způsobem smiřuje tři světy: literatury, divadla, filmu. Nástup dočista ohromí odvážnou, ale účinnou metodou: všechno se odehrává na jevišti či v hledišti, všechno v plynulé akci. Doslova za pochodu se mění dekorace, situace i herci, v tempu určovaném tepem města i rytmem příběhu. Je to podívaná původní i půvabná, hravá, neotřelá; i ten dětský vláček uhánějící zimní krajinou se naprosto přirozeně přenese do reálné velikosti a prostředí. S některými tanečními výstupy čistě střihanými do přiléhavé hudby dostává film vyloženě muzikálový, lehce neskutečný nádech, skoro jako Moulin Rouge, jen místo pařížského retra nastupuje retro ruské. A v něm se líhne labužnické pochutnáníčko nápadů, jaké umí právě a pouze režisér Joe Wright. Nejde o zfilmované divadlo v duchu Odcházení, nýbrž o film povýšený darem divadelní představivosti. (Zdroj: http://kultura.idnes.cz/recenze-filmu-anna-karenina-dfu-/filmvideo.aspx?c=A121205_160311_filmvideo_jaz) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Bertold Brecht Matka Kuráž a její děti Výňatek Umělecký text SELKA Katrin Modli se, chudáčku, modli! Nemůžeme zabránit krveprolití. Když už neumíš mluvit, tak se aspoň modli. Jestli tě nikdo neuslyší, On tě uslyší. Pomůžu ti. Všichni pokleknou, Katrin za venkovany: Otče náš, jenž jsi na nebesích, vyslyš naši modlitbu a nedej zahynout městu se všemi, kteří v něm pobývají a nic netuší. Probuď je, aby vstali, vyšli na hradby a viděli, jak se uprostřed noci po svahu blíží nepřítel s kopími a kanóny. Obrácena ke Katrin. Ochraňuj matku a učiň, aby strážný nespal, ale vzbudil se dřív,než bude pozdě. I při našem švagru stůj, je tam se čtyřmi dětmi. Nedej jim zahynout, jsou nevinné a nevědí o ničem. Ke Katrin, která zasténá. Jednomu ještě nejsou dva roky, nejstaršímu je sedm. Katrin zděšeně vstane. Otče náš, vyslyš naše prosby! Jen ty můžeš pomoct, jinak zahyneme, poněvadž jsme slabí a nemáme kopí a nemůžeme se ničeho odvážit. Náš osud se vším naším dobytkem a s celým dvorem je v Tvých rukou, stejně jako je v Tvých rukou město, kde přemocný nepřítel stojí před hradbami. Katrin se nepozorovaně odplíží k vozu, něco z něho vyjme, strčí pod zástěru, a vylézá po žebříku na střechu chléva. SELKA Pomni dětí, jež jsou ohroženy, zvláště nejmenších, starců, kteří se nemůžou hnout, a vůbec všeho živého. SEDLÁK A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. Amen. Katrin usedne na střeše a začne tlouci do bubnu, který vytáhne zpod zástěry. SELKA Kristepane, co to dělá? SEDLÁK Pominula se! SELKA Vylez pro ni, rychle! Sedlák běží k žebříku, ale Katrin vytáhne žebřík na střechu. SELKA Uvrhne nás do neštěstí! SEDLÁK Okamžitě přestaň s tím bubnováním, mrzáku! SELKA Přivedeš na nás císařské! SEDLÁK hledá na zemi kameny Praštím po tobě! STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Brechtovo dílo do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text V roce 1644 byla ve městech Osnabrück a Münster ve Vestfálsku (severozápadní Německo) zahájena mírová jednání, proto se dohoda uzavřená v roce 1648 nazývá vestfálský mír. Kromě třicetileté války se jednání týkala také tzv. osmdesátileté války, sporu mezi Španělskem a Nizozemskými provinciemi. (Válka mezi Francií a Španělskem trvala až do roku 1659, kdy byl sepsán pyrenejský mír.) Vestfálský mír znamenal příklon k absolutismu a také striktní dodržování pravidla „cuius regio, eius religio“ („čí země, toho náboženství“). Ve většině zemí to znamenalo návrat ke katolickému náboženství. Třicetiletá válka byla posledním velkým náboženským konfliktem v Evropě. Během válečných let se začal prosazovat nový umělecký směr, baroko. V dějinách českých zemí bývá období třicetileté války a období poválečné označováno jako „doba temna“. Je to proto, že během války zahynula více než třetina obyvatel. Nastala doba rekatolizace, lidé byli pronásledováni kvůli náboženskému přesvědčen, mnoho z nich odešlo do vyhnanství. Jedním z nejvýznamnějších Čechů, kteří museli opustit svou vlast, byl Jan Amos Komenský. Během válečných let poklesl počet obyvatel Evropy v průměru o třicet procent, u mužů to bylo až o padesát procent. (Např. na území dnešního Braniborska klesl počet lidí o polovinu a v dnešním Pomořansku a na dalších místech až o dvě třetiny. Jedním z nejvíce poškozených měst byl Magdeburg, ve kterém po válce zůstalo z 25 000 obyvatel pouze 2 464. Některým oblastem se válka téměř vyhnula, v Dolním Sasku činil pokles obyvatel pouze deset procent.) Na území, které bylo nejvíce zasaženo válkou, tj. zejména v dnešním Německu a okolních zemích, propukaly během války i v době, kdy boje skončily, epidemie. Kroniky a dobové záznamy podávají informace o takzvané „uherské nemoci“( její pravá podstata není známa, snad šlo o úplavici nebo syfilis), propukaly však také epidemie tyfu, moru nebo kurdějí. (http://www.dejepis.com/ucebnice/tricetileta-valka/) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Stendhal Červený a černý Výňatek Umělecký text „Všechna ta řečnická nabubřelost státního návladního, ukradená Bossuetovi, vám jen prospěla,“ řekl obhájce. Vskutku, sotva obhájce mluvil pět minut, měly skoro všechny ženy v rukou kapesníky. Tím povzbuzen, dorážel energicky na porotce. Julián se chvěl. Stěží zadržoval slzy. „Pane Bože, co řeknou moji nepřátelé?“ Byl by málem svému pohnutí podlehl, když tu naštěstí postřehl drzý pohled pana barona de Valenod. „Tomu hrubci se oči jen lesknou,“ řekl si. „Jak jeho nízká duše triumfuje! kdyby byl můj zločin způsobil jenom toto, musil bych jej proklínat. Bůh ví, co poví o mně paní de Renal!“ Tato myšlenka potlačila všechno ostatní. Brzy poté byla Juliánova pozornost připoutána známkami souhlasu, jež projevovalo obecenstvo. Obhájce právě skončil svou řeč. Julián si vzpomněl, že bývá zvykem stisknout obhájci ruku. Čas rychle míjel. Obhájci i obžalovanému přinesli občerstvení. Teprve teď si Julián všiml, že ani jedna žena neopustila soudní síň a nešla domů k obědu. „Na mou věru, umírám hladem,“ řekl obhájce, „a vy?“ „Já také,“ odpověděl Julián. „Hleďte, paní prefektová také dostala večeři,“ řekl mu advokát a ukázal na malý balkón. „Jen se nebojte, všechno jde dobře.“ Přelíčení pokračovalo. Když předseda přednášel svůj závěr, odbíjela půlnoc. Musil svou řeč přerušit. Úzkostným tichem, jež se rozhostilo v síni, se nesly truchlivé zvuky zvonu. „Můj poslední den začíná,“ pomyslil si Julián. Tu jím prochvělo palčivé pomyšlení na jeho povinnost. Až dosud své pohnutí ovládal a zachovával své rozhodnutí, že nepromluví. Ale když se ho předseda poroty zeptal, chce-li něco dodat, povstal. Viděl před sebou oči paní Dervillové. Zdálo se mu, že se proti světlu velmi lesknou. „Pláče snad?“ pomyslil si. „Páni porotci, přání, abych neupadl v opovržení, jemuž, jak jsem se domníval, bych mohl vzdorovat i v okamžiku smrti, mě nutí, abych se ujal slova. Pánové, nemám čest náležeti k vaší společenské třídě, vidíte ve mně selského synka, který se vzbouřil proti nepřízni osudu… STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Stendhalovo dílo do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Advokátní kancelář v Praze působí nepřetržitě od roku 1993 a nabízí všestrannou a profesionální právní pomoc od právního poradenství po komplexní vyřízení složitých právních případů. Advokátní kancelář provozuje JUDr. Tatiana Poupová, advokát s dlouholetými zkušenostmi z generální právní praxe, vykonávané aktivně od absolvování právnické fakulty v roce 1983. Poskytujeme komplexní právní služby zejména v těchto právních oblastech : Občanské právo, vlastnictví, závazky, smluvní a sporná občansko-právní agenda Rodinné právo, opatrovnické věci, výživné, otcovství, rozvody, manželské smlouvy Dědické právo, nabývání dědictví, závěti, vydědění, spory o dědictví Medicínské právo, odpovědnost zdravotnických zařízení, náhrada škody na zdraví a životě Obchodní právo, právní servis pro firmy a družstva, obchodní smlouvy a spory Byty a nebytové prostory, převody, nájmy, podnájmy, výměny, výpovědi, vyklizení Nemovitosti, kupní smlouvy, darovací, směnné, budoucí aj. smlouvy, věcná břemena Zastoupení u soudů a jiných orgánů Poskytujeme právní služby v sídle advokátní kanceláře v Praze 4 a na pobočce Hořovice, okr. Beroun, efektivně, odborně a rychle s cílem dosáhnout v zájmu klientů co nejlepšího výsledku. V průběhu let advokátní kancelář získala důvěru stálé a spokojené klientely, která oceňuje jak profesionalitu, spolehlivost a diskrétnost, tak dostupnost potřebných právních služeb za přijatelné ceny. V případě potřeby je právní pomoc poskytnuta též v místě bydliště nebo v sídle klienta. (http://www.poupova.cz/) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Lion Feuchtwanger Židovka z Toleda Výňatek Umělecký text Krokem nikterak rychlým, leč s dychtivě pátrajícíma očima prosel četná schodiště i četné sály, komory, chodby i nádvoří. Byla to pustá, ohyzdná budova, spíše pevnost než palác. Její vnější vzhled nebyl zřejmě odlišný ani tenkrát, když zde bydleli Ibrahimovi předkové, Ibn Ezrové. Ale ti jistě zařídili vnitřek pohodlně po arabském způsobu a nádvoří bývala kdysi tichými zahradami. Bylo lákavé zbudovat znovu dům otců a z ohyzdného, sešlého Castilla de Castro vytvořit krásné, půvabné Castillo Ibn Ezra. Jaké to nesmyslné plány! V Seville byl králem kupců a na emírově dvoře byl rád vídán mezi básníky, umělci a učenci, které shromáždil emír kolem sebe z celého arabského světa. Cítil se tam z té duše dobře on i jeho milé děti, dívka Rejcha a hoch Achmed. Není to hřích a pošetilost, jestliže si třeba i jen pohrává s myšlenkou, že by zaměnil ušlechtilou, vznešenou Sevillu za barbarské Toledo? Nebyla to pošetilost a dojista to nebyl hřích. Rod Ibn Ezrů, nejhrdější ze všech židovských rodů poloostrova, prošel během posledních sto let mnoha převraty. Neštěstí, které Afričané způsobili židům svým vpádem do Andalusie, prožil i sám Ibrahim jako chlapec, tenkrát se ještě jmenoval Jehuda ibn Ezra. Stejně jako ostatní židé v tehdejším sevillském království uprchli tenkrát i Ibn Ezrové do severního, křesťanského Španělska. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Feuchtwangerovo dílo do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Ačkoli evropský středověk nevnímal muslimy výlučně jako krvavé nájezdníky, za partnery v kulturním dialogu je považoval jen zřídka. Ani v těchto výjimečných případech muslimové nehovořili sami za sebe, nýbrž naplňovali vlastní křesťanské představy o tom, jak by hovořit měli. Muslimský („pohanský“) filozof v Dialogu žida, křesťana a pohana, sepsaném Petrem Abelardem v první polovině 12. století, se stejně jako žid nakonec sklání před nepřemožitelnou logikou křesťanské věrouky. Středověcí teologové a právníci posuzovali islám v zásadě třemi způsoby: buď ho považovali za autonomní monoteistické náboženství (příbuzné v postavě Boha Otce judaismu a křesťanství), nebo za kacířskou sektu původně křesťanských nebo židovských odpadlíků (uctívajících Boha Otce, ale popírajících Svatou Trojici a Kristovo božství), či za obyčejné pohanské modlářství. Pojetí muslimů jako pohanů se v kanonickém právu prosadilo a upevnilo v době křížových výprav. O tom, jak vnímala islám vládnoucí vrstva západokřesťanské společnosti, nás však lépe než spisy teologů a kanonistů může poučit beletrie, především hrdinské eposy... Pokud se ptáme jak mocní evropského Západu vnímali arabsko-muslimskou společnost, máme právě v hrdinských eposech pozoruhodný pramen poznání. Nejprve je nutné předeslat, že ji vnímali především prizmatem svého světa rozděleného na ty, kdož se modlí, ty, kdož pracují, a ty, kdo předchozí stavy chrání. V hrdinských eposech se nesetkáme s muslimskými rolníky a jen velice zřídka s náboženskými vůdci nebo kněžími. Prostor kontaktů křesťanského světa s islámem určuje totiž v hrdinských eposech válka, lépe řečeno boj, jehož se účastní především rytíři a další ozbrojenci. (RYCHTEROVÁ Pavlína. Saracéni a machometáni. Vnímání islámu a Arabů ve středověké Evropě. Dějiny a současnost. 2004, č. 3. s. 15 – 17.) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE George Bernard Shaw Pygmalion Výňatek Umělecký text KVĚTINÁŘKA : Chudá holka nemá zastání! Život na draka, a eště ji votravujou a sekýrujou! PÁN (se opět obrátí k levici muţe se zápisníkem): Mohu se zeptat, jak to děláte? MUŽ SE ZÁPISNÍKEM: Pouhá fonetika. Věda o řeči. Moje profese a zároveň můj koníček. Šťastný člověk, kterému koníček vydělává na živobytí! Vy rozpoznáte Ira nebo řekněme Angličana ze severního hrabství podle jeho nářečí. Já dokážu zařadit kohokoliv s přesností šesti mil. V Londýně s přesností dvou mil. Někdy dvou ulic. KVĚTINÁŘKA: Že se nestydí, poseroutka! PÁN: A dá se z toho vyžít? MUŽ SE ZÁPISNÍKEM: Ale ovšem. Docela pohodlně. Žijeme v době zbohatlíků. Lidi začnou na periférii s ročním příjmem osmdesát liber, a skončí v centru se sto tisíci. Chtějí se periférie zbavit, jenţe ona se nezapře; stačí, když otevřou pusu. A já je naučím KVĚTINÁŘKA: Ať se stará vo sebe a nechá ubohou holku MUŽ SE ZÁPISNÍKEM ( vybuchne ): Ženská, okamžitě s tím ohavným skuhráním přestaňte, nebo si hledejte útočiště na jiné posvátné půdě! KVĚTINÁŘKA ( se chabě brání) : Já mám právo tady bejt zrovna jako vy. MUŽ SE ZÁPISNÍKEM Ženská, která vydává tak otravné a ohavné zvuky, nemá právo na nic - ani na život. Pomněte, že jste lidská bytost, v níž sídlí duše a božský dar artikulované mluvy; že vaše mateřština je jazykem Shakespeara, Miltona a bible, a nebublejte tu jako holub na báni! STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Shawovo dílo do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Přesná výslovnost samohlásek je jedním z nejnápadnějších rysů, které odlišují kultivovaný profesionální projev od nepečlivých nebo nespisovných projevů. Častým nedostatkem je krácení dlouhých samohlásek. Objevuje se zejména u samohlásek í, ú (např. ať vědi, mužete říci, začali si povidat, divám se po hodinách a vidim, v západnich Čechách, podle současnych prognóz, proti mezinárodnimu terorismu, Spojenym státum, estetickym nárokum spotřebitelu), často však také é, zejména v koncovkách -ého, -ému (např. vysiláni pražskeho rozhlasu, na počest Velkeho Října, Sovětskeho svazu, významnemu výroči, atd.). Krácení dlouhých samohlásek je jev velmi rozšířený v obecné češtině, jeho výskyt je výrazně diferencován (pokud jde o jednotlivé samohlásky, jejich umístění ve slabice i ve slově) a diferencováno je zřejmě i jeho působení na styl projevu (jak je ostatně zřejmé i z výše uvedených příkladů). Pro posluchače je však zkrácení samohlásky obvykle nápadnou odchylkou od standardní podoby slova a v projevech, u nichž se předpokládá jistý stupeň pečlivosti, jako je tomu v projevech rozhlasových, působí většinou negativně (jistou výjimkou jsou projevy mluvené velmi rychlým tempem, jako např. některé sportovní reportáže). Stylovou úroveň projevu výrazně snižuje protahování koncových krátkých samohlásek (obvykle před pauzou), které může působit až vulgárně. V rozhlasových pořadech se objevuje sice méně často než krácení, pro některé mluvčí je však součástí osobního úzu. (Např. … / v Hraci sme bylí / v Brně sme bylí … co si přectavujéš / nebo přectavujeté … dvě stě desét / dvě stě čtyřicét…). Stejně nevhodná je kvalitativní deformace samohlásek, zejména jejich příliš otevřená, široká výslovnost, při které se přibližuje samohláska i k e, u k o, případně e, o k a. Mluvčí si tuto chybu někdy přináší z oblastního úzu (zejm. z pražštiny, ale i z dalších oblastí), může však být i důsledkem nedbalé artikulace. (Zdena Palková, Výslovnost rozhlasových mluvčích, Naše řeč, ročník 65 (1982), číslo 4, časopis Ústavu pro jazyk český AVČR) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Ernest Hemingway Komu zvoní hrana Výňatek Umělecký text „Nepotřebuješ nic, inglés?“ Podívala se na něho a zavrtěla hlavou. „Ne,“ odpověděl a mluvil dál k Marii. „Tohle není žádné loučení, guapa, protože my nebudeme od sebe. Měj se v Gredosu dobře. Jdi už. Buď hodná a jdi. Ne,“ mluvil pořád klidně a rozvážně a Pilar zatím dívku odváděla. „Neotáčej se. Vlož nohu do třmene. Ano. Nohu do třmene. Pomoz jí do sedla,“ řekl Pilar. „Zvedni ji do sedla. Teď se vyhoupni.“ Celý zpocený otočil hlavu, podíval se dolů po stráni, pak se zase zahleděl tam, kde dívka seděla v sedle a Pilar stála vedle ní a za nimi Pablo. „Jeďte už,“ řekl. „Jeďte.“ Chtěla se ohlédnout. „Neohlížej se,“ řekl Robert Jordan. „Jeď.“ Pablo udeřil koně koženým poutem přes zadek a zdálo se, jako by se Maria pokoušela svézt ze sedla, ale Pilar s Pablem jeli těsně při ní, Pilar ji držela a všichni tři koně začali stoupat úžlabinou. Maria se otočila a zavolala: „Roberto! Dovol mi zůstat! Dovol mi zůstat!“ „Já jsem s tebou,“ zavolal Robert Jordan. „Já jsem s tebou. Jsme tam oba. Jeď!“ Pak mu zmizeli z očí za ohbím úžlabiny; Robert Jordan byl zalitý potem a nedíval se na nic. Vedle něho stál Agustín. „Nechceš, abych tě zastřelil, inglés?“ zeptal se, skláněje se až k němu. „Ouieres! Nic to není.“„No hace falta,“ řekl Robert Jordan. „Jen jeď. Je mi tady moc dobře.“ „Me cago en la leche que me han dado!“ řekl Agustín. Plakal, takže viděl Roberta Jordana jenom rozmazaně. „Salud, inglés.“ „Salud, kamaráde,“ řekl Robert Jordan. Díval se dolů po stráni. „Dobře se starej o tu ostříhanou hlavičku, ano?“ „Neměj strach,“ řekl Agustín. „Máš všecko, co potřebuješ?“ „Do téhle máquiny máme už málo nábojů, a tak si ji nechám,“ řekl Robert Jordan. „Nesehnal bys je už. Do té druhé a do té Pablovy se seženou.“ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Hemingwayovo dílo do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Institut Cervantes byl otevřen v roce 1991, jako oficiální instituce španělského státu podporuje výuku španělštiny a usiluje o šíření kultury Španělska a dalších španělsky hovořících zemí. Instituto Cervantes je přední institucí ve výuce španělštiny jako cizího jazyka. Poskytování vynikající výuky je jedním z jeho hlavních záměrů. Abychom tohoto cíle dosáhli, vycházíme z těchto základních bodů: Nabídka kurzů: Nabízíme různorodé spektrum kurzů zaměřených na širokou veřejnost (děti, mládež, dospělí, senioři). Tato nabídka pokrývá velkou škálu všech komunikačních potřeb v oblasti osobní, veřejné, pracovní i akademické. Nabídka kurzů je rozdělena na: - Všeobecné kurzy - Specializované kurzy - Individuální kurzy - Firemní kurzy - Kurzy češtiny pro cizince - Internetové kurzy Metodika: Komunikace, ať již ústní či písemná, je základem naší koncepce, naši studenti vstupují již od prvního dne do kontaktu se španělským jazykem ve velmi uvolněném prostředí. Během našich kurzů je španělština využívána jako jazyk, který slouží k udělování pokynů za účelem vykonávání různých aktivit spojených s komunikací. Abychom mohli takto postupovat, máme vlastní studijní plán, který vychází ze směrnic Společného evropského referenčního rámce pro výuku cizích jazyků (SERR) a ze Studijního plánu Institutu Cervantes. Jsme oprávněni tvrdit, že Institut Cervantes představuje nyní celosvětovou autoritu v otázce aktualizace metodologie a vzdělávání lektorů. (http://praga.cervantes.es/cz/kurzy_spanelstiny/kurzy_spanelstiny.htm) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Ernest Hemingway Pohyblivý svátek Výňatek Umělecký text Lehko si člověk zvykl stavět se navečer v rue de Fleurus 27 kvůli tomu teplu a těm skvělým obrazům a povídání. Slečna Steinová nemívala hosty nijak často a vždycky bývala přátelská, dlouho dokonce láskyplná. Když jsem se vracel z cest, které jsem musel podnikat za ty kanadské noviny a za tiskovou agenturu, pro kterou jsem taky pracoval, na různé politické konference, na Blízký východ nebo do Německa, pokaždé po mně chtěla, abych jí vyprávěl všecky zábavné podrobnosti. Nějaké humornější stránky se vždycky našly a jí se líbilo i to, čemu Němci říkají historky s šibeničním humorem. Chtěla v běhu světa znát tu veselejší stránku, nikdy ne tu skutečnou, tu zlou. Byl jsem mladý, nebýval jsem žádný škarohlíd a vždycky, i v té nejhorší době, se děly věci nezvyklé a komické a slečna Steinová to ráda poslouchala. To ostatní jsem jí nevykládal, to jsem si psal sám pro sebe. Když jsem se zrovna nevrátil z žádné cesty a stavěl se po práci v rue de Fleurus, snažíval jsem se někdy přimět slečnu Steinovou, aby povídala o knížkách. Když jsem psal, míval jsem zapotřebí po práci číst. Bylo zapotřebí mít nějaký tělocvik, unavit něčím tělo, a moc dobré bývalo milovat se s někým, koho člověk miloval. To bylo vůbec ze všeho nejlepší. Ale potom, když byl člověk vyprázdněný, bylo zapotřebí číst, aby člověk nemyslel na práci a nestaral se o ni, než se zas do ní pustí. Už jsem se naučil studnici svého psaní nikdy nevyčerpávat, pokaždé přestat, dokud ještě v hloubi studny něco zbývá, a nechat ji, aby se přes noc zase naplnila z pramenů, které ji napájely. Abych po práci na psaní nemyslel, četl jsem si někdy autory, co tehdy psali, jako Aldouse Huxleyho, D. H. Lawrence, anebo kohokoliv, kdo vydával knížky, jaké se daly vypůjčit v knihovně Sylvie Beachové anebo najít ve stánku na nábřeží. „Huxley je mrtvola,“ říkala slečna Steinová. „Nač chcete číst někoho, kdo je mrtvý? Copak nechápete, že to je mrtvý spisovatel?“ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Hemingwayovo dílo do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Gertrude Steinová, přítelkyně pana Picassa Až do poloviny ledna mají všichni milovníci Pabla Picassa, Henriho Matisse či Paula Cézanna možnost zhlédnout ve své podstatě unikátní expozici v pařížském Grand palais zahrnující sbírky této bohaté Američanky a spisovatelky, která se zamilovala do Paříže, a tak kupovala obrazy od slavných malířů a zvala je k sobě na intelektuální diskuse. Gertruda Steinová přijela se svým bratrem do Paříže na začátku minulého století a ze svého bytu na Rue de Fleurus udělala centrum společenského života. Gertrude Steinová odjela v roce 1903 do Paříže za svým bratrem Leem, významným výtvarným kritikem, a strávila zde většinu svého života. Kromě spisovatelských aktivit zde provozovala také vlastní salon na 27 Rue de Fleurus, jehož pravidelnými návštěvníky byli mimo jiné Pablo Picasso, Paul Cézanne, Henri Matisse a další významní umělci 20. století. Právě s Picassem ji pojilo velké celoživotní přátelství. "Gertruda Steinová byla silná autoritativní osobnost. S Picassem byla v kontaktu až do konce života, on ji měl opravdu hluboce rád," vypráví kurátorka výstavy Cécile Debrayová. (http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/155042-gertrude-steinova-pritelkyne-pana-picassa/) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Ernest Hemingway Sbohem, armádo Výňatek Umělecký text Viděli jsme jejich bílé uniformy mezi stromy a šli jsme k nim. Rinaldi zasalutoval. Zasalutoval jsem taky, ale trochu mírněji. „Dobrý večer,“ řekla slečna Barkleyová. „Vy nejste Ital, že ne?“ „Kdepak.“ Rinaldi mluvil s druhou ošetřovatelkou. Smáli se. „To je ale divné – že jste v italské armádě.“ „Nejsem vlastně v armádě. Jsem jen u sanity.“ „Stejně je to ale divné. Proč jste to udělal?“ „Nevím,“ řekl jsem. „Všechno nejde vždycky vysvětlit.“ „Že nejde? Mě vždycky učili, že jde.“ „To je rozkošné.“ „Musíme opravdu mluvit pořád takhle?“ „Ne,“ řekl jsem. „Člověku se hned uleví, že?“ „K čemu ta hůlka?“ zeptal jsem se. Slečna Barkleyová byla dost velká. Měla na sobě něco, co mi připadalo jako uniforma ošetřovatelky, byla to blondýna, měla osmahlou pleť a šedivé oči. Pomyslel jsem si, že je velice krásná. V ruce držela tenkou hůlku z rákosu, opletenou kůží, která vypadala jako jezdecký bičík pro děti. „Patřila jednomu chlapci, který loni padl.“ „Promiňte, prosím.“ „Byl to skvělý chlapec. Chtěl se se mnou oženit a padl na Sommě.“ „Tam to bylo peklo.“ „Vy jste tam byl?“ „Ne.“ „Slyšela jsem o tom,“ řekla. „Tady vlastně vůbec žádná taková válka není. Tuhle hůlčičku mi poslali. Jeho matka mi ji poslala. Vrátili ji s jeho věcmi.“ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Hemingwayovo dílo do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text První použití tanků v ostrém boji Když se řekne slovo armáda nebo válka, představí si mnoho lidí tank. Obrněné pásové vozidlo nesoucí věž s kanónem schopné překonávat relativně rychle i ten nejhorší terén. Tank se ve dvacátém století stal symbolem pro pozemní boje. Tato mocná zbraň poprvé na ostro střílela před 95 lety v bitvě na řece Sommě. První světová válka přinesla zcela nový způsob boje a nový náhled na vojenskou taktiku. Palebná síla i dostřel zbraní se na začátku 20. století výrazně zvyšovaly, jejich pohyblivost však více méně stagnovala. Tato nerovnováha velmi zvýhodňovala obránce, kteří se při použití stejně silných zbraní jako útočníci nepotřebovali hnout z místa. Spolu se zavedením nových protipěchotních prostředků jako miny nebo ostnatý drát to mělo za následek situace, v nichž útočící pěchota při sebevětší snaze nemohla dobýt dobře umístěný těžký kulomet. Logickým vyústěním tohoto stavu byla zákopová válka. Nekonečná nepohybující se fronta proti sobě zakopaných dobře opevněných obraných pozic, jež nedokázala ani jedna ze stran překonat. Pokusy o obejití obranných pozic způsobovaly jen další a další rozšiřování zákopové linie, až nakonec byly zákopy po celé frontě a válečný postup se zcela zastavil. V průběhu první světové války vedla například zákopová linie prakticky nepřetržitě od kanálu La Manche až k hranicím neutrálního Švýcarska. (http://www.novinky.cz/veda-skoly/historie/244274-prvni-pouziti-tanku-v-ostrem-boji.html) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Ernest Hemingway Stařec a moře Výňatek Umělecký text Nevím, co to bylo zač, co mi teď právě zabralo. Mohl to být marlin nebo žralok. Ani jsem to necítil. Musel jsem se toho zbavit moc nahonem. Nahlas řekl: „Kdyby tak tady byl chlapec!" Ale chlapec tady není, pomyslel si. Jsi tady jen ty sám a měl by ses radši dostat k poslední šňůře hned teď, tma netma, odříznout ji a navázat zásobní kotouče. A taky to provedl. Bylo to potmě těžké a ryba sebou jednou trhla tak prudce, že upadl na obličej a roztrhl si kůži pod okem. Krev mu stekla kousek po tváři, ale srazila se a uschla, než dosáhla brady, a on se doplazil zpátky na příď a odpočíval opřený o dřevo. Narovnal si pytel a posunul opatrně šňůru tak, že mu přišla na ramenou o kousek dál, a když si ji na ramenou zakotvil, opatrně zkusil, jak ryba táhne, a pak strčil ruku do vody, aby cítil, jak loďka pluje vpřed. Rád bych věděl, po čem se to tak vrhla, pomyslel si. Drát po tom velikém kopci jejího hřbetu určitě sklouzl. Ji hřbet jistě tak nebolí jako mne. Ale nemůže ten člun táhnout věčně, ať je jak chce veliká. Mám teď s krku všechno, co by mi mohlo překážet, a mám pořádnou zásobu šňůry; to je všechno, co může člověk chtít. „Rybo," oslovil ji tiše, „zůstanu s tebou, dokud nevypustím duši." Ona se mnou nejspíš zůstane taky, řekl si pak v duchu a čekal, až se rozední. Bylo teď v té chvíli před úsvitem chladno a stařec vrážel tělem do bednění, aby se zahřál. Dokážu to právě tak dlouho jako ona, myslel si. A v prvním úsvitu se šňůra začala rýsovat šikmo dolů do vody. Člun plul vytrvale a krajíček vycházejícího slunce se ukázal po starcově pravičce. „Nabírá si to na sever," řekl stařec. Proud nás asi zanesl daleko k východu, pomyslil si pak. Kdyby se tak stočila po proudu! To by znamenalo, že začíná být unavená. Když slunce vystoupilo výše, uvědomil si stařec, že ryba unavena není. Bylo tu jen jedno příznivé znamení. Úhel šňůry ukazoval, že pluje v menší hloubce. Neznamenalo to ještě nutně, že bude skákat. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Hemingwayovo dílo do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Rybářské uzly pro běžné použití: Několik základních uzlů Všichni rybáři by se měli naučit vázat základní spolehlivé uzly. Na montáži u prutu totiž budou vždy nejméně dva uzly (jeden uzel bude připojovat vlasec k navijáku a ten druhý bude spojovat háček s nástrahou) a každý uzel je potencionálním slabým místem. Před zatažením uzlu jej navlhčete vodou, abyste v něm zmenšili tření, které může poškodit vlasec. Volné konečky vlasce kolem uzlu zastříhněte (kuřáci používají i cigaretu na zatavení), aby se nezachytával v očkách prutu. Navazování háčku (karabinky) s očkem 1. Prostrčte volný konec vlasce očkem. Můžete i dvakrát. 2. Volný konec otočte zpět a podstrčte jej pod vlasec. 3. Otočte volný konec kolem vlasce a vytvořte tak smyčku. Pokračujte v otáčení volného konce vlasce a vytvořte tak asi čtyři otočky. 4. Volný konec vraťte zpět k očku a prostrčte jej mezi první otočkou vlasce, pro větší pevnost můžete protáhnout i velkým očkem. 5. Uzel pevně zatáhněte a zastříhněte konec. (http://www.nachytano.cz/clanky/uzly-a-uzlovani/41/rybarske-uzly-pro-bezne-pouziti/a/575/) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Gabriel Chevallier Zvonokosy Výňatek Umělecký text „Tak to tedy se, pane starosto, vracím k svému dřívějšímu návrhu, aby se zřídila obecní knihovna, v níž bychom měli výběr knih, schopných rozvíjeti ducha našeho obyvatelstva a zasadit poslední ránu starosvětskému fanatismu.“ ,,S touhletou otázkou obecní knihovny neztrácejme čas. Řekl jsem vám to již jednou: zvonokoští občané nebudou ty vaše knihy číst. Úplně jim stačí noviny. Snad si nemyslíte, že já sám čtu něco jiného? Tenhle váš plán by nám natropil mnoho zla a užitek by nepřinesl žádný. Potřebujeme něco, co by vzbudilo větší efekt a co by bylo v souladu s tak pokrokovou dobou, jako je naše. Nevíte opravdu nic kloudného?“ „Budu o tom přemýšlet, pane starosto... Ale bylo by ode mne příliš všetečné, kdybych se zeptal, zdali vy sám...“ „Ano, Kulíšku, já nápad mám... A už dlouho mi to leží v hlavě.“ ,,No jo, to jo!“ přizvukoval učitel. Ale nezeptal se, protože každý zvonokoský občan ztratí chuť k řeči, jakmile se ho začnete ptát. Kulíšek tedy nedal najevo ani nejmenší zvědavost. Jenom přisvědčil, jako že panu starostovi plně důvěřuje: „To tedy, když už máte nějaký nápad, by bylo zbytečnélámat si hlavu!“ A tu se Bartoloměj Pěšinka zastavil uprostřed rynku, poblíž staleté lípy, a ohlédl se letmo do hlavní ulice, aby se ubezpečil, že nikdo nejde. Potom si dlaní pohladil zátylek zdola nahoru, takže si klobouk srazil zase na oči. A pak tam tak zůstal stát, upíral oči na zem a zlehka si přitom masírovalmozeček. Konečně se rozhodl: „Povím vám to, Kulíšku, ten svůj nápad... Chci dát na obecní útraty něco postavit.“ „Z obecních peněz?“ podivil se učitel, neboť věděl, jak velice mohou výdaje z peněz získaných daněmi a dávkami ohrozit popularitu obecního představenstva. Ale nezeptal se, co chce starosta dát postavit, ani kolik by to stálo. Znal ho jako člověka velmi rozvážného, obezřelého a velmi obratného. A tak tedy starosta sám vysvětloval: „Tak jest, vystavět chci něco. Něco, co bude užitečné jak z hlediska hygieny, tak z hlediska mravnosti... No tak, ukažte, jak bystrý máte rozoumek, Kulíšku! Hádejte trochu...“ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Chevallierovo dílo do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Mobilní WC Nejjednodušším a nejrychlejším řešením, jak zajistit kvalitní hygienické podmínky kdekoliv pod širým nebem, jsou naše mobilní WC. Své uplatnění naleznou nejen na stavbách, ale i na krátkodobých a dlouhodobých akcích různého charakteru. Toalety dodáváme v několika provedeních a velikostech, od jednoduchých pisoárů až po luxusní karavany s veškerým komfortem. V nabídce naší firmy nechybí ani mobilní toalety pro tělesně postižené. Ke každé dodávce patří pravidelný a kvalitní servis zabezpečený personálem firmy TOI TOI. (www.toitoi.cz) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Fjodor Michajlovič Dostojevskij Idiot Výňatek Umělecký text „Kníže Myškin? Lev Nikolajevič? Neznám, prosím…“ „Samozřejmě,“ potvrdil hned mladík, „knížata Myškinové dnes už vůbec neexistují, až na mě, myslím, že jsem poslední. A co se týče mých otců a dědů, ti většinou hospodařili na menších usedlostech. Ale můj otec byl podporučík, odchovanec vojenské akademie. Ani vlastně nevím, jak se generálová Jepančinová dostala mezi Myškiny. Také je poslední svého druhu.“ „Hihihi! Poslední svého druhu! Vy jste tomu dal!“ zahihňal se úředník. Také mladík v kožiše se zasmál. Blondýn byl maličko udiven, že se mu povedla taková nevalná slovní hříčka. „Ujišťuji vás, vůbec jsem to tak nechtěl říci,“ omlouval se udiveně. „Však rozumíme, však rozumíme,“ vesele přisvědčil úředník. „A to jste tam, kníže, u toho profesora také studoval?“ zeptal se z ničeho nic brunet. „Ano… studoval…“ „To já nikdy nic nestudoval.“ „Já také jen sem tam něco,“dodal kníže, jako by se omlouval. „Pro nemoc mě neuznali za schopného soustavného studia.“ „Znáte Rogožinovy?“ Zeptal se chvatně brunet? „Ne, neznám, vůbec ne. Já přece v Rusku znám málokoho. Vy jste Rogožin?“ „Ano, jsem Parfen Rogožin.“ „Parfen? Snad ne z té rodiny Rogožinových…,“ naddhodil velmi důležitě úředník. „Ano, z té, právě z té,“ rychle a s nezdvořilou nedůtklivostí ho přerušil brunet; do této chvíle na uhorvitého úředníka ani jednou nepromluvil, obracel se výhradně ke knížeti. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Dostojevského dílo do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Nomen omen aneb krátká vzpomínka na osmašedesátý Je příznačné, když se ředitel Botanické zahrady jmenuje Větvička, když se mluvčí policie jmenuje Zatloukalová, televizní rosnička Mráčková a silně věřící katolička Pia Bůžková. Pak je vše jasné, nomen omen - jméno znamení, je naplněno a věci mají svůj řád. Ale ne vždy se to povede. Jméno nás svým způsobem určuje a vyjadřuje. Také ovlivňuje, jak na nás ostatní reagují. S úctou, obdivem, posměchem, nijak, podle toho, jaké jméno nosíme. Úplně chápu a respektuji, když někdo cítí potřebu změnit si jméno a udělá to. Narodila jsem se v padesátých letech a dostala jméno Nataša. Nataša je ruská podoba jména Natálie. Natálie pochází z latiny, ze slova natalis, rodný, narození. Nejdříve se toto jméno dávalo dívkám narozeným o Vánocích. Dies natalis, den narození, myslí se Christi natalia - Kristovo narození. Tím, že rodiče dali dítěti jméno Natalia, vyjadřovali radost nejen z narození dítěte, ale také z narození Krista. V raném křesťanství, kam se vznik jména datuje, zhruba na počátek 4. století n.l., se tím také zveřejňovalo přihlášení se k nové víře, křesťanství. Rodiče volbou jména svého dítěte dávali tedy najevo určitý ideový postoj. V Rusku bylo, a je dodnes, jméno Nataša tak rozšířené, že se stalo téměř synonymem pro označení ruské ženy či dívky. Mně moje jméno nesedělo. Moc jsem se v něm necítila, ale nevadilo mi, a to až do 21. srpna roku 1968, kdy do Československa vpadli Rusové. (Nataša Bartošová www.respekt.cz, 18. 8. 2013) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE James Joyce Dubliňané Výňatek Umělecký text Usnul jsem dost pozdě. I když jsem byl na starého Cottera dopálený, že mě pořád považuje za dítě, vrtalo mi hlavou, co vlastně těmi nedořečenými větami myslel. Ve tmě u sebe v pokoji jsem si představoval, že znovu vidím tu ztěžklou popelavou tvář člověka raněného mrtvicí. Přetáhl jsem si přikrývky přes hlavu a pokoušel se myslet na Vánoce. Popelavá tvář mě však pronásledovala dál. Něco si mumlala a já z toho vyrozuměl, že mi chce cosi svěřit. Cítil jsem, jak se v hloubi duše nořím do jakési příjemné a neřestné oblasti, kde na mě ta tvář opět čeká. Začala se mi mumlavým hlasem zpovídat, a mě napadlo, proč se vlastně ustavičně usmívá a proč má rty vlhké od slin. Jenže pak jsem se rozpomněl, že zemřela na mrtvici, a pocítil jsem, že se taky chabě usmívám, jako kdybych měl dát rozhřešení hříšnému svatokupčíkovi. Ráno po snídani jsem se šel k domku v Great Britain Street podívat. Sídlil tam nenápadný obchůdek označený mlhavým názvem Galanterie. Vedli hlavně botky pro děti a deštníky. Ve všední dny visíval v okně nápis: Potahujeme deštníky. Teď žádný nápis vidět nebylo, protože měli stažené žaluzie. Na klepátku domovních dveří visela smuteční kytice přivázaná stuhou. Dvě chuděry a poslíček od telegrafu zrovna luštili kartičku, která k ní byla přišpendlená. Taky jsem přistoupil blíž a četl: Dne 1. července 1895 zemřel ve věku 65 let Reverend James Flynn (dříve kostel svaté Kateřiny, Meath Street) R. I. P. Slova toho oznámení mi jeho smrt potvrdila, a následně mě rozrušilo zjištění, že se tím cítím zaskočený. Kdyby nezemřel, zašel bych do té tmavé místnůstky za obchodem, kde sedával v křesle u krbu, celý zachumlaný v zimníku. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Joyceovo dílo do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Pojeďte s námi za historií i zábavou do Dublinu, hlavního města Irské republiky. Eurovíkend v Dublinu ve Vás zanechá vzpomínky na krásné a živoucí město uprostřed drsné irské přírody. Ať už budete obdivovat zdejší pamětihodnosti, kterých je v Dublinu opravdu mnoho, nebo vyrazíte na výlet do blízkého okolí, eurovíkend v Dublinu rozhodně stojí za to. Hlavní město Irska, Dublin, se v minulých letech stal populárním místem pro strávení příjemného pobytu. Nabízí mnoho turistických atrakcí – kostely, historické budovy, muzea, knihovny a galerie, parky a zahrady. Mezi nejzajímavější místa patří Bank of Ireland z roku 1739, kostel Christ Church Cathedral v nejstarší části města, radnice v korintském stylu, hrad z roku 1208, národní galerie s 2 000 exponáty a mnoho dalších zajímavostí. Náročný den můžete zakončit v mnoha barech nebo pubs. Můžete se také vydat do krásného okolí Dublinu – pronájem auta rádi zajistíme. (http://www.natour.cz/eurovikendy/dublin/) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Charles Dickens Kronika Pickwickova klubu Výňatek Umělecký text Většina našich čtenářů se asi pamatuje, že ještě před několika málo lety byla ve zdi Fleetského vězení jakási železná klec, v níž stával člověk hladového vzezření, chvílemi chřestil pokladničkou a žalostným hlasem kvílel: „Pamatujte na chudé dlužníky, prosím, pamatujte na chudé dlužníky, prosím.“ Obsah pokladničky, bylo-li v ní něco, se rozděloval mezi nemajetné vězně, a muži z chudé strany se v této potupné službě střídali. Ačkoliv tento obyčej postihl zákaz a klec již dnes kryje bednění, strašlivé a zoufalé poměry těchto nešťastníků se nijak nezměnily. Netrpíme již, aby se u vězeňské brány dovolávali dobročinnosti a soucitu chodců, ale k ústě a obdivu příštích věků jsme ještě stále ze stránek zákoníku nevymazali spravedlivý a blahodárný zákon, který stanoví, že prohnaného podvodníka je dlužno živit a šatit, kdežto nemajetný dlužník se má ponechat smrti hladem a zimou. To není výmysl. Nemine ani týden, aby v každém z našich vězení dlužníků nehrozila některým z těchto lidí neodvratná smrt zdlouhavými mukami nouze a hladu, kdyby jim spoluvězňové nepomáhali. Pan Pickwick přemítal o všech těchto věcech, zatím co stoupal po úzkém schodišti, k jehož patě ho pan Roker dovedl, a ponenáhlu se vybičoval až k bodu varu; a úvahy o tom všem ho rozčilily takovou měrou, že vtrhl do pokoje, kam ho pan Roker poslal, dřív než si stačil v paměti přesně ujasnit, kde vlastně je a co tam chce. Celkový vzhled místnosti ho však naráz přivedl k sobě; ale sotva zavadil zrakem o postavu muže, který dumal u vyhaslého a zaprášeného krbu, pustil klobouk na zem, úžasem zkoprněl a strnul bez hnutí jako solný sloup. Ano! V rozedraných hadrech a bez kabátu, v obyčejné kalikové košili plesnivě žluté a jeden cár, s vlasy spadlými do obličeje a rysy utrpením ztrhanými a hlady vychrtlými tam seděl pan Alfred Jingle, podpíral si rukou bradu, zíral upřeně do krbu a celý jeho zjev mluvil o bídě a zoufalství. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Dickensovo dílo do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Počátky Londýna sahají až do doby starověkých Římanů, kteří v prvním století položili jeho základy. Jak stoupala sláva a význam celé země, město na řece Temži se stávalo čím dál mohutnější a kosmopolitnější. Díky své dlouhé tradici je dnes plné různorodých etnik a kultur a slouží jako obchodní, politické a kulturní středisko. Obývá jej téměř osm miliónů lidí a je zároveň největším městem celého království. Londýn vznikl z římské osady Londinium, založené roku 43. S rostoucí prosperitou a významem se zvyšoval i počet útoků, zejména ze strany Vikingů. Římané město opustili v pátém století, a tak připadlo původním anglosaským obyvatelům. Rozmach započal za vlády Alfréda Velikého v devátém století a od počátku nového tisíciletí, kdy v roce 1066 usedl na trůn Vilém Dobyvatel, se z Londýna stalo centrum středověkého světa, což ještě umocnil koloniální rozmach Británie ve druhé polovině tisíciletí. Nejtragičtějším obdobím metropole bylo sedmnácté století. Tehdy Londýn nejprve schvátila morová epidemie a posléze v roce 1666 rozsáhlý požár, jenž zničil převážnou část města. Po požáru však nastala obrovská vlna stavitelství, která značně ovlivnila dnešní vzhled Londýna. Během průmyslové revoluce v 18. a 19. století došlo k další vlně rozmachu, při které se nejen změnila tvář města, ale také se rozrostlo o desetitisíce nových obyvatel. Až do počátku 20. století byl Londýn největším městem na světě. Martin Kovář a kol. Londýn : kulturně-historický průvodce Martin Kovář a kol., Praha: Academia, 2011 STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Guy de Maupassant Kulička Výňatek Umělecký text Zpočátku se v ní všechno vzbouřilo spravedlivým hněvem a už otvírala ústa, aby jim pověděla, co si o nich myslí, a ulevila proudu nadávek, které se jí draly na jazyk; ale rozčilení jí tak sevřelo hrdlo, že se ani nezmohla na slovo. Nikdo se na ni nepodíval, nikdo si na ni ani nevzpomněl. Cítila, jak je bezmocná proti opovržení těch počestných hňupů, kteří ji napřed obětovali a pak odhodili jako nějakou nečistou věc, z níž už nekyne žádný užitek. Tu si připomněla, jak jí hltavě spolykali celý košík, plný dobrot, vzpomněla si na dvě pečená kuřátka, obalená lesklým rosolem, na paštiku, hrušky, čtyři láhve bordeauxského vína; a najednou v ní zuřivost opadla, jako když praskne příliš napjatá struna; ucítila, že má na krajíčku pláč. Ze všech sil se snažila přemoci, bránila se tomu, polykala slzy jako dítě, ale slzy se jí tlačily do očí stále víc a víc, zableskly se v koutku víček, zanedlouho jí skanuly z očí dvě veliké kapky a stékaly pomalu po tvářích dolů. Za nimi se už rychleji vyronily další, jako když voda prosakuje ze skály, a začaly pravidelně dopadat na vystouplou křivku jejích kyprých prsou. Seděla stále zpříma, s pohledem upřeným před sebe, tváří nepohnutou a bledou, a doufala, že ji nikdo neuvidí. Ale hraběnka si jí všimla a šťouchla nepozorovaně do svého muže. Ten jen pokrčil rameny, jako by chtěl říci: „Inu, já za to přece nemohu!“ Paní Loiseauová se pod vousy vítězoslavně usmála a zašeptala: „To pláče hanbou.“ Obě jeptišky se znovu pustily do modlení; předtím však zbývající salám pečlivě zabalily do papíru. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Maupassantovo dílo do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Definitivní konec 2. císařství znamenala válka s Pruskem 1870 – 1871. Vzájemné vztahy se začaly zhoršovat již po rakousko-pruské válce 1866, kdy Prusko značně mocensky posílilo. Prusko válku s Francií potřebovalo ke zlomení jejího vlivu na jihu Německa, a tím pádem i k odstranění poslední překážky sjednocení německých států. Záminkou se stala kandidatura pruských Hohenzollernů na uvolněný španělský trůn. Francie se obávala obklíčení Pruskem z obou stran, proto Napoleon III. proti pruské kandidatuře vystoupil a požádal, aby se Leopold, syn pruského krále, kandidatury vzdal. Odpovědí byla tzv. Emžská depeše, původně zdvořilé odmídnutí ze strany Pruska, které ale kancléř Bismarck upravil tak, aby vyznělo pro Francii urážlivě. Jako odpověď vyhlásil Napoleon III. Prusku 19. 7. 1870 válku. Již 2. 9. 1870 se obklíčený císař vzdal se svou stotisícovou armádou u Sedanu a byl Prusy zajat. 4. září téhož roku byla v Paříži vyhlášena 3. republika. V polovině září je již obklíčena Paříž, kde vznikají Národní gardy z dobrovolníků. Pařížané se ozbrojili a byli odhodláni se Prusům bránit. V říjnu se však v Metách vzdala druhá část francouzské armády a francouzská vláda začala s Bismarckem tajně vyjednávat, v lednu 1871 bylo uzavřeno příměří a začaly se vyjednávat mírové podmínky. V zrcadlové síni ve Versailles bylo 18. 1. 1871 vyhlášeno Německé císařství. Francie přišla o Alsasko a Lotrinsko. (Václav Němec, Jan Surý: Francie za druhého císařství) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Honoré de Balzac Lesk a bída kurtizán Výňatek Umělecký text „Opakuji vám, že jste byl podezřelý z účasti na vraždě otrávením, spáchané na slečně Ester; je dokázáno, že šlo o sebevraždu, čímž je všechno vyřízeno; ale byla přitom zcizena částka sedmi set padesáti tisíc franků, která patří k pozůstalosti, a vy jste dědic: bohužel tu jde o zločin a tento zločin byl spáchán, ještě než byla nalezena závěť. A tu se spravedlnost důvodně domnívá, že se tohoto zločinu dopustila ve vašem zájmu jistá osoba, která vás miluje tak, jako vás milovala slečna Ester. Nepřerušujte mě,“ řekl Camusot, gestem ukládaje Lucienovi, který chtěl něco říci, aby mlčel, „to není ještě výslech. Chci, abyste pochopil, jak se tato věc dotýká vaší cti. Odhoďte ten falešný, ten bezcenný názor, který navzájem víže spoluviníky, že je věcí cti nic na sebe neprozrazovat, a řekněte celou pravdu.“ Jistě si už čtenář všiml, jak svrchovaný je nepoměr zbraní v tomto zápase mezi vyšetřovanými a vyšetřujícím soudcem. Je sice pravda, že umí-li zločinec obratně zapírat, může mu jeho zapírání, které má výhodu v absolutnosti své formy, stačit k obhajobě; ale je to brnění, které ho rozdrtí, najde-li v něm vyšetřovací sonda spáru. Jakmile je zapírání proti zřejmým faktům nedostatečné, je vyšetřovaný úplně vydán soudci na milost a nemilost. A teď si představte takového poloviníka, jako byl Lucien, který by se mohl polepšit a stát se užitečným své vlasti, kdyby se zachránil z prvního ztroskotání své ctnosti: zahyne v osidlech vyšetřování. Soudce sepíše naprosto suchý protokol, věrnou analýzu otázek a odpovědí; ale z jeho obmyslně otcovských řečí, z jeho úskočného poučování, jakého jsme právě byli svědky, nezůstane nic. Soudcové vyšších instancí a porotci vidí výsledky, neznají však prostředky. Proto by bylo podle názoru některých bystrých hlav výtečné, kdyby vyšetřování vedla porota, jak tomu je v Anglii. I ve Francii platil po jistou dobu tento systém. Zákoník z brumairu roku IV nazýval tuto instituci porotou obžalovací, na rozdíl od poroty soudící. Kdybychom se vrátili k porotám obžalovacím, musil by být konečný proces přidělen královským soudním dvorům bez účasti porotců. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Balzacovo dílo do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text O podmínkách ve vazbě se ví už dlouho, teď je kolem toho hysterie, říká bývalý ministr Stížnosti Davida Ratha na podmínky vazby rozvířily diskusi o tom, jestli nejsou před zákonem stále nevinní lidé zbytečně vystavování příliš tvrdému zacházení. Odborníci si ale stěžují na to, že zatímco se o problému ví už dlouho, mluvit se o něm začíná až teď. „Veřejný ochránce práv podmínky výkonu vazby kritizoval již před dvěma lety. A neodpustím si povzdech nad tím, že se teprve za této situace o podmínkách, které nejsou ničím novým, začíná mluvit,“ zdůraznila Petra Zdražilová, která v úřadu ombudsmana vede oddělení dohledu nad omezováním osobní svobody. Podle bývalého ministra spravedlnosti Karla Čermáka se navíc k celé věci přistupuje nesystémově. „Musíme se nejdřív podívat jinam. Musíme se podívat do domovů důchodců, do LDN, do nejrůznějších ústavů, třeba psychiatrických. Mají tam lidé, kteří tam také nechodí dobrovolně, stejný komfort, jako měli předtím,“ poznamenal Čermák. Zdražilová připomněla, že ombudsman navštěvuje a dlouhodobě kritizuje podmínky i těchto zařízení. Zprávám se ale nikdo v současné době příliš nevěnuje. (http://m.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/o-podminkach-ve-vazbe-se-vi-uz-dlouho-ted-je-kolem-toho-hysterie-rika-byvaly-ministr-1076730) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Nikolaj Vasiljevič Gogol Mrtvé duše Výňatek Umělecký text Správce přišel. Byl to sotva čtyřicetiletý muž, jenž si holil vousy, chodil v kabátě a zřejmě žil velmi klidně, protože jeho obličej kypěl jakousi kyprou tloušťkou a nažloutlá barva kůže a malé oči svědčily, že věděl příliš dobře, co jsou prachové podušky a peřiny. Na první pohled bylo zřejmo, že udělal kariéru jako všichni panští správcové: byl nejdřív v domě chlapcem – písařem, pak se oženil s nějakou Agaškou, klíčnicí, již si paní oblíbila, sám se stal klíčníkem, a pak dokonce správcem. A když se stal správcem, vedl si ovšem jako všichni správcové: přátelil se a držel s těmi, kteří byli ve vsi nejbohatší, přidával roboty chudším; probudil se obvykle v devět hodin ráno, počkal, až mu přinesou samovar, a pil čaj. „Poslyš, milý, kolik nám zemřelo sedláků od té doby, co jsme podávali revizní seznam?” „Jak to, kolik? Mnoho jich zemřelo od té doby,” řekl správce a přitom škytl, lehce si zakryv ústa rukou jako štítkem. „Ano, přiznávám se, sám jsem tak myslil,” dodal Manilov, „opravdu, velmi mnoho jich umíralo!” Tu se obrátil k Čičikovu a dodal ještě: ”Skutečně, velmi mnoho.” „A kolik, na příklad, na počet?” zeptal se Čičikov. „Ano, jak asi mnoho?” přidal se Manilov. „Jak bych řekl – kolik? My přece nevíme, kolik jich umřelo: nikdo je nepočítal.” „Ano, opravdu,” řekl Manilov, obraceje se k Čičikovu, ”také jsem to předpokládal, byla velká úmrtnost; vůbec nevíme, kolik jich zemřelo.” „Prosím tě, sečti je,” řekl Čičikov, „a udělej podrobný seznam všech podle jmen.” „Ano, všechny podle jmen,” řekl Manilov. Správce pravil: „Prosím!” a odešel. „A k čemu to potřebujete?” zeptal se Manilov po správcově odchodu. Tato otázka, zdálo se, přivedla hosta do rozpaků; na jeho obličeji se objevil jakýsi napjatý výraz, že se dokonce začervenal – úsilí vyjádřit něco, čemu se dobře nechtělo na jazyk. A opravdu, Manilov konečně uslyšel takové podivné a neobyčejné věci, jaké ještě nikdy lidské uši neslyšely. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Gogolovo dílo do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text VZP odhalila 5000 mrtvých duší, peníze za ně ale nevrátí Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) odhalila za pět let v registru pojištěnců, který vede pro všechny tuzemské pojišťovny, přibližně 5000 tzv. mrtvých duší. Dvě tisícovky patřily mezi osoby, za které platil pojistné stát. Tyto peníze, které pojišťovna od státu získala, ale VZP vracet státu nebude. Právu to řekl v úterý ředitel odboru výběru pojistného VZP Tomáš Červinka. „VZP nemůže sama provádět změny v registru pojištěnců. Tyto údaje získává od matrik. Sama tedy nemá mnoho možností odhalit chyby, pokud jí matriky údaje nenahlásí,“ řekl Červinka. Přesto pojišťovna navrhuje, aby se taková situace neopakovala a nebo mrtvých duší bylo co nejméně, aby stát platil za své pojištěnce paušální částku. Dával by do systému peníze podle počtu osob, které sám eviduje, nebo by při zavedení tohoto způsobu platby určil pevnou částku, kterou by pak valorizoval. Odhalení bylo nečekané Celá kauza mrtvých duší v registru pojištěnců vznikla poté, co VZP poslala nový evropský průkaz pojištění i dívce, která před 18 lety zemřela krátce po narození. Její matka převzala v roce 1992 při vzniku VZP pro dívku průkaz zdravotního pojištění, ačkoli ta už nežila a nikde nic neoznámila, ani průkaz nevrátila. Učinila to až nyní při druhém průkazu. Matka se chce nyní obrátit na Nejvyšší kontrolní úřad, aby prošetřil, v jakém stavu je evidence pojištěnců VZP. Mluvčí VZP Jiří Suttner Právu řekl, že VZP dostala na tuto dívku 48 636 korun od státu, ale tyto peníze se státu vracet nebudou. Je totiž hodně případů, přibližně stejně tolik jako mrtvých duší, kdy stát zůstane pojišťovně za své pojištěnce dlužen. (http://www.novinky.cz/domaci/49984-vzp-odhalila-5000-mrtvych-dusi-penize-za-ne-ale-nevrati.html) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Charles Dickens Oliver Twist Výňatek Umělecký text Vyprávění o osudech těch, kteří v tomto příběhu vystupovali, dospělo téměř ke konci. Ono málo, co jejich kronikáři ještě zbývá dopovědět, lze říci hrstkou prostých slov. Než uplynuly tři měsíci, byli Róza Flemingová a Harry Maylie oddáni ve vesnickém kostele, který měl nadále být působištěm tohoto mladého duchovního, téhož dne se nastěhovali do nového a šťastného domova. Paní Maylieová se usídlila u syna a u snachy, kde se pak po celý pokojný zbytek života těšila největšímu blahu, jaké může věk a dobrota poznat – pohledu na štěstí těch, které nepřetržitě zahrnovala nejvřelejší láskou a nejněžnější starostlivostí svého nepromarněného života. Po zevrubném a pečlivém prozkoumání se ukázalo, že kdyby se trosky jmění, zbývající v opatrování Monksově (které nikdy nevzkvétalo ani v rukou jeho, ani v rukou jeho matky), rozdělily rovným dílem mezi něj a Olivera, připadlo by na každého něco málo přes tří tisíce liber. Podle ustanovení otcovy poslední vůle by byl Oliver měl právo na všechno, ale pan Brownlow, který nechtěl staršího syna připravit o možnost, aby své dřívější hanebnosti odčinil a nastoupil počestnou životní dráhu, takové rozdělení navrhl a jeho mladý chráněnec na to s radostí přistoupil. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Dickensovo dílo do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Zřeknutí se dědického práva Dosavadní právní úprava možnost zřeknutí se dědického práva nepřipoušti. Dědic musí po zůstavitelově smrti dědictví buď přijmout, nebo odmítnout. Pokud ale zůstavitel uzavře smlouvu o zřeknutí se dědického práva před 1. lednem 2014 a zemře až po 1. lednu 2014, bude se taková smlouva považovat za platnou (§ 3071), i když ji dosavadní pravní úprava nepřipouští. NOZ dědici umožní, aby se svého dědického práva zřekl ve smlouvě se zůstavitelem (§ 1484 odst. 1). Pro smlouvu o zřeknutí se dědického prava se vyžaduje forma veřejné listiny. Zřeknutí se dědického práva povede k vypořádání případných dědických sporů již za zůstavitelova života. Zůstavitel má tři syny a jednomu z nich za svého života daruje pozemek, aby si mohl postavit rodinný dům. Vzhledem k tomu, že ostatním dvěma synům nic za života nedaroval, chce je spravedlivě podělit a také předejít připadným sporům po své smrti. Může uzavřit s obdarovaným synem dohodu o zřeknutí se dědického práva. Zříci se dědického práva je možné jako celku, nebo se může zůstavitelův potomek zříci pouze práva na povinný díl. Pokud se zřekne pouze práva na povinný díl, může ještě dědit. (Dědické právo v novém občanském zákoníku, Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při MS ČR) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Honoré de Balzac Otec Goriot Výňatek Umělecký text Když přijel pohřební vůz, dal Evžen vynést rakev, otevřel ji a na prsa starochova položil obrázek z doby, kdy Delfína a Anastázie byly malé, svobodné a nevinné a nemudrovaly, jak o nich řekl ve výkřicích své agónie. Rastignac a Kryštof šli sami se dvěma pohřebními zřízenci za vozem, jenž odvážel ubožáka ke kostelu Saint-Etienne du Mont, jenž byl blízko ulice Neuve-Sainte-Geneviève. Když tam dojeli, bylo tělo uloženo v malé, nízké a ponuré kapli, kde student marně hledal obě dcery otce Goriota a jejich manžely. Byl sám s Kryštofem, který se cítil zavázán vzdát poslední poctu muži, protože mu dal několikrát vydělat dobré spropitné. Zatím co čekali na dva kněze, ministranta a kostelníka, stiskl Rastignac Kryštofovi ruku a nemohl ze sebe slova vyrazit. „Ano, pane Evžene,“ pravil Kryštof, „byl to hodný a poctivý člověk, neřekl nikdy křivého slova, nikomu neublížil a nic zlého neudělal.“ Přišli dva kněží, ministrant a kostelník a udělali všechno, co se může chtít za sedmdesát franků v době, kdy církev není dost bohatá, aby se mohla pomodlit zadarmo. Duchovní zazpívali žalm Litera a De Profundis. Obřad trval dvacet minut. Byl tam jen jeden smuteční povoz pro kněze a ministranta, kteří se uvolili svézt i Evžena a Kryštofa. „Průvod není,“ řekl kněz, „můžeme jet rychleji, abychom se nezdržovali, je půl šesté.“ Přece však v okamžiku, kdy rakev byla naložena do pohřebního vozu, objevily se dva kočáry s erbem, avšak prázdné. Kočár hraběte de Restaud a barona de Nucingen. V šest hodin bylo tělo otce Goriota spuštěno do hrobu, nad nímž stálo služebnictvo jeho dcer, jež zmizelo s duchovním, jakmile se za starocha odříkala krátká modlitbička za studentovy peníze. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Balzacovo dílo do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Pohřby bez obřadu jsou častější, Češi už nemají peníze na nebožtíky V Česku poslední dobou roste počet pohřbů bez obřadu. Lidé totiž na důstojné rozloučení s nebožtíkem nemají peníze a zesnulé pohřbívají bez obřadu. Pohřby do země pak někteří pozůstalí nahrazují levnější kremací. Ušetří tím až desetitisíce korun. Ceny pohřbů se rok od roku zvyšují kvůli pozvolnému zdražování používaných materiálů, květin či rostoucím cenám energií. Zdražování ale nekončí. Podle ekonomů po zvýšení daně z přidané hodnoty pohřby skokově zdraží o další tisíce. Lidé šetří a zbavují se výdajů, které pokládají za zbytné či bez kterých se mohou obejít, shodují se psychologové s ekonomy. Důvodem, proč lidé opouštějí tradiční životní rituály, jsou jednoznačně peníze, potvrzují i zaměstnanci pohřebních agentur. Že lidé nemají na mimořádné události peníze, potvrzuje i Český statistický úřad, podle kterého by pro 40 procent rodin představoval problém neočekávaný výdaj osmi tisíc korun. (http://www.novinky.cz/ekonomika/243447-pohrby-bez-obradu-jsou-castejsi-cesi-uz-nemaji-penize-na-neboztiky.html) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Gustav Flaubert Paní Bovaryová Výňatek Umělecký text Když nebyl Charles doma, často vytahovala ze skříně zpod složeného prádla doutníkové pouzdro ze zeleného hedvábí. Dívala se na ně, otevírala je, a dokonce voněla k podšívce, která byla cítit směsí tabáku a verbeny. Komu asi patřila? Vikomtovi. Třeba to byl dárek od milenky. Někdo jej vyšíval na rámu z palisandrového dřeva a skrýval tu roztomilou věc před všemi pohledy; práce na ní zabrala mnoho hodin a skláněly se nad ní měkké kadeře zamyšlené vyšívačky. Dírkami kanavy vanuly vzdechy lásky; každý steh jehly tu zachytil nějakou naději nebo vzpomínku a všechny ty propletené hedvábné nitky byly výrazem všeobjímající tiché vášně. A jednou ráno si vikomt pouzdro odnesl. O čem asi mluvili, když leželo na široké římse krbu mezi vázami s květinami a rokokovými hodinami? Ona je v Tostes. On je nyní v Paříži, ano, tam! Jaká je asi Paříž? Jaké nádherné jméno! Polohlasně si je pro radost opakovala, znělo jí v uších jako chrámový zvon, plálo jí před očima, zářilo dokonce na etiketách jejích kelímků s krémy. Probouzela se v noci, když pod jejími okny projížděli ve vozech prodavači ryb zpívající la Marjolaine; naslouchala dunění okovaných kol, která zněla tlumeněji, jakmile vjela na hliněnou cestu za vesnicí, a myslela si: „Zítra tam budou!“ A sledovala je v myšlenkách, jak jedou do kopce a z kopce, jak míjejí vesnice a ujíždějí po hlavní silnici za svitu hvězd. A kdesi v neurčité dálce bylo vždycky nějaké nejasné místo, kde se její sen rozplýval. Koupila si plán Paříže a konečkem prstu se na mapě pohybovala po hlavním městě. Chodila po bulvárech, zastavovala se na každém rohu mezi čárami ulic, před bílými čtverci, které představovaly domy. Nakonec cítila v očích únavu, zavírala víčka a ve tmě viděla plameny plynových svítilen, pokroucené větrem, a stupátka kočárů, spouštěná s rachotem před sloupořadím divadel. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Flaubertovo dílo do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text U nás není Paříž: Francouzské inspirace českých umělců v 19. století Rozdíly mezi Prahou a Paříží byly v prvních desetiletích 19. století patrné již na první pohled. Na jedné straně dynamicky se rozvíjející velkoměsto udávající tón celé Evropě, na straně druhé provinční město habsburské monarchie. Stejná propast zůstala mezi oběma městy po celé 19. století. Svůj sen o Paříži začala snít česká společnost ve třicátých a čtyřicátých letech 19. století, v době, kdy se v celé Evropě rodí ucelený obraz města jako literární topos. Případ Paříže v evropské literatuře je zřejmě nejznámější. Vždyť kdo by neznal Sueovu, Hugovu či Zolovu Paříž? Na samém počátku 19. století však vypadal obraz Francie velmi negativně. Prvním obrazem Francie, který se vryl hluboko do povědomí české společnosti, byl obraz Babylonu, starozákonního asyrského království, které musí být zničeno, neboť porušilo Boží řád. Taková představa se rozšířila v habsburské monarchii zejména po roce 1793. Její funkce byla jasná: za pomoci kázání na starozákonní motiv jasně definovat nepřítele, který ohrožuje Bohem ustavený řád na zemi. Vždyť co jiného než porušení Božího řádu na zemi představovala v očích dobové společnosti poprava francouzského krále? S největší pravděpodobností se mění pohled na Francii teprve ve třicátých letech. (http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2005/4/u-nas-neni-pariz-/) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Henryk Sienkiewicz Quo Vadis Výňatek Umělecký text Příští den za úsvitu kráčely po Appiově silnici k rovinám Kampanie dvě tmavé postavy. Jedna z nich byl Nazarius, druhá apoštol Petr, který opouštěl Řím a v něm své mučené souvěrce. Obloha na východě se už barvila lehounkým zelenavým odstínem, jehož spodní okraj se pomalu, ale stále zřetelněji zbarvoval nádechem šafránu. Stromy se stříbřitými listy, bílý mramor vil a oblouky vodovodů, táhnoucí se přes rovinu k městu, vystupovaly z temnoty. Zeleň oblohy se jasnila víc a více a přecházela do zlatova. Pak začal východ růžovět a rozzářil Albské vrchy, které se objevily zrakům nádherné, nafialovělé, jako by byly zbudovány ze samého jasu. Mlha se rozplývala a odhalovala širší a širší pohled na rovinu, na domy stojící na ní, na hřbitovy, městečka a hájky, v nichž se bělaly sloupy chrámů. Silnice byla liduprázdná. Venkované, kteří vozili do města zeleninu, zřejmě ještě nestačili zapřáhnout do svých vozíků. Od kamenných desek, jimiž byla silnice vydlážděna až k úpatí hor, odrážel se do ticha klapot dřevěných sandálů, které měli poutníci na nohou. Pak se v horském sedle objevilo slunce, ale v témže okamžiku zarazil apoštola podivný zjev. Zdálo se mu, že zlatisté kolo, místo aby stoupalo na obloze výš a výše, sestoupilo z hor a kutálí se po silnici. Petr se zastavil a řekl: „Vidíš tu záři, která se k nám blíží?“ „Nic nevidím,“ odpověděl Nazarius. Avšak Petr si zaclonil oči dlaní a ozval se znovu: „Nějaká postava k nám kráčí ve slunečním světle.“ K jejich sluchu však nedolehl sebemenší zvuk kroků. Kolem bylo naprosté ticho. Nazarius viděl jen, že se v dálce pohybují stromy, jako by jimi někdo třásl, a že světlo se rozlévá po rovině do větší a větší šíře. Zahleděl se udiveně na apoštola. „Rabbi! Co je ti?“ zvolal pln neklidu. Poutnická hůl vypadla Petrovi z ruky, jeho oči zíraly nehybně vpřed, ústa byla otevřena, v obličeji se zračil úžas, radost a vytržení. Pojednou se vrhl na kolena, ruce vztaženy před sebe, a z úst se mu vydral výkřik: „Kriste! Kriste!“ A sklonil hlavu k zemi, jako by líbal něčí nohy. Mlčení trvalo dlouho. Pak se tichem ozvala starcova slova, trhaná vzlykotem. „Quo vadis, Domine?“ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Sienkiewiczovo dílo do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Instrukce bytového družstva č. 6/2006 1. Kdo zjistí v objektu požár je povinen jej hasit všemi dostupnými prostředky. Nestačí-li na uhašení požáru svými silami a prostředky je povinen vyhlásit voláním "HOŘÍ" P O Ž Á R N Í P O P L A C H, požár okamžitě nahlásit nebo zabezpečit jeho nahlášení na ohlašovně požáru hasičského záchranného sboru, tel: 150, provést nutná opatření pro záchranu ohrožených osob, zabezpečit uzavření hlavního uzávěru plynu, vypnutí el. proudu a provést nutná opatření k zamezení šíření požáru. 2. V hlášení je nutné uvést kdo volá, kde hoří a co hoří. 3. Každý je povinen na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce poskytnout pomoc, jestliže mu v tom nebrání důležitá okolnost, nebo jestliže tím nevystaví vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké. 4. K hašení el.motorů, rozvodových desek, kabelů a podobných elektrických zařízení lze použít výhradně sněhových a práškových hasících přístrojů nebo písku. 5. Při ohlašování požáru a pro přivolání nutné pomoci, případné ohlášení poruchy jsou nejdůležitější tato telefonní čísla: Hasičský záchranný sbor, hlášení požárů ... Mezinárodní číslo tísňového volání …........... Policie ČR .................................................... Městská policie ........................................... Záchranná služba ....................................... STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar 150 112 158 156 155, 545538538 ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Erich Maria Remarque Tři kamarádi Výňatek Umělecký text Albertovi je zle. Odnesou ho a amputují. Vezmou mu celou nohu až nahoru. Teď už skoro nemluví. Jednou řekl, že se zastřelí, jak se jen zas dostane k svému revolveru. Přichází nový transport. Naše světnice dostane dva slepé. Jeden z nich je docela mladý muzikant. Sestry nemají nikdy u sebe nůž, když mu dávají jídlo; jednou už jim ho vytrhl. I přes tu opatrnost se něco stane. Večer při krmení je sestra odvolána od jeho postele a odloží prozatím talíř s vidličkou na stůl. Hmatá po vidličce, najde ji a vrazí šiji vší silou k srdci, pak chytí botu a tluče jí, co má síly, na rukojeť. Voláme o pomoc a je potřeba tří mužů, aby mu vidličku vzali. Tupé zuby vnikly už hodně hluboko. Nadává nám celou noc, že nikdo nemůže oka zamhouřit. K ránu dostane křeče a řve. Zase jsou volné postele. Dni míjejí za dny v bolestech a strachu, sténání a chroptění. Ani chcípárna už nepomáhá, je příliš malá, lidé umírají v noci i na naší světnici. Jde to zkrátka rychleji než si sestry rozmyslí. Ale jednoho dne se rozevřou dveře, dovnitř se vevalí plochý vozík a na něm sedí bledý, hubený, vzpřímený, triumfující Petr s rozcuchanými, černými, kudrnatými vlasy. Sestra Libertina ho strká se zářící tváří k jeho staré posteli. Vrací se z chcípárny. Měli jsme ho už dávno za mrtvého. Rozhlíží se: „Tak co tomu říkáte?" A i Josef musí přiznat, že takového něco ještě neviděl. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo E. M. Remarqua do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Pacienti, jimž hrozí amputace nohou, mají šanci díky kmenovým buňkám Pacientům s neléčitelnou nedokrevností dolních končetin, kterým hrozí amputace nohy, svítá naděje na úspěšnou léčbu. Česko se totiž už v říjnu zařadí mezi hrstku zemí, ve kterých lékaři dokážou pomocí aplikace kmenových buněk amputaci zamezit. Novou metodu zatím ojediněle provádějí nemocnice ve Spojených státech a v Asii, kde lékaři před amputací zachrání šedesát procent operovaných. Nyní se k nim přidá i Česká republika, konkrétně chirurgická klinika fakultní nemocnice v Plzni. Nedokrevností končetin dnes trpí statisíce Čechů, především kuřáci a cukrovkáři. „Vytipujeme nemocné, u kterých hrozí amputace ve stehně a u kterých jiná z metod nezabere. Takoví lidé k nám na kliniku chodí denně, zájem nebudeme moci pokrýt i z finančních důvodů,“ řekl Právu profesor a přednosta kliniky Vladislav Třeška. Cena jedné operace se pohybuje okolo sta tisíc korun. Protože se jedná o nevyzkoušenou a neověřenou metodu, pojišťovny ji zatím nehradí. Lékaři si proto budou muset pomáhat financemi z grantů a dotací, což je značně složitý a zdlouhavý proces. A jak samotná operace probíhá? Při zákroku lékaři aplikují kmenové buňky do nedokrevných nohou. „V těch by se poté měly vytvořit cévy, které budou končetinu prokrvovat. Pomocí speciálního přístroje k měření tlaku kyslíku v postižené tkáni zjistíme, jak se mění prokrvení končetiny po aplikaci kmenových buněk,“ vysvětluje Třeška. (http://www.novinky.cz/domaci/313438-pacienti-jimz-hrozi-amputace-nohou-maji-sanci-diky-kmenovym-bunkam.html) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Erich Maria Remarque Tři kamarádi Výňatek Umělecký text Za několik dní potom jsem pocítil píchání na prsoua kašlal jsem. Primář to slyšel, když šel chodbou, a nahlédl do mého pokoje. „Pojďte se mnou do ordinace.“ „To nic není,“ řekl jsem. „To je jedno,“ odvětil. „S takovým kašlem nesmíte vysedávat u slečny Hollmannové. Pojďte hned se mnou.“ Se zvláštním uspokojením jsem si v ordinaci svlékal košili. Tady nahoře připadalo člověku zdraví téměř jako neoprávněná výhoda. Připadal jsem si jako keťas a ulejvák. Primář na mne upřel zvláštní pohled. „Vypadáte, jako byste z toho měl ještě radost,“ řekl vraště čelo. Pak mě pečlivě prohlédl. Díval jsem se na lesklé věci na stěnách a dýchal zhluboka a pomalu a rychle a krátce, jak to vyžadoval. Přitom jsem zase cítil píchání a byl spokojen, že už nebudu mít před Pat takovou výhodu. „Jste nachlazen,“ řekl primář. „Lehněte si na den nebo dva do postele nebo alespoň zůstaňte ve svém pokoji. K slečně Hollmannové teď nesmíte. Ne kvůli sobě – ale kvůli slečně Hollmannové.“ „Mohu s ní mluvit skrze dveře?“ zeptal jsem se. „Nebo přes balkón ?“ „Přes balkón ano, ale jen pár minut, a dveřmi pro mne za mne taky, jestliže budete pečlivě kloktat. Jste nachlazen a kromě toho máte ještě kuřácký katar.“ „A plíce?“ Čekal jsem, že na nich bude alespoň nějaká maličkost v nepořádku. Měl bych tak vůči Pat lepší pocit. „Z vašich plic by se daly pořídit troje,“ prohlásil primář. „Jste nejzdravější člověk, jakého jsem za dlouhý čas viděl. Máte jen trochu ztvrdlá játra. Asi moc pijete.“ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo E. M. Remarqua do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Mnohem častěji se onemocnění TBC vyskytuje u mužů než u žen. Tato skutečnost je odrazem vyššího zastoupení mužů v různých rizikových skupinách (bezdomovci, vězni, HIV infikované osoby). V roce 2010 činil poměr muži:ženy za celý evropský region WHO (World Health Organization = Světová zdravotnická organizace) 2,1. Podobný výsledek byl i v zemích EU (poměr 1,8) a ve státech mimo EU (poměr 2,1). Nově zjištěných TBC bylo oznámeno 285 320, tj. 73 % z celkového počtu případů. Nejčastěji (37 %) byli noví pacienti registrováni ve věkové skupině 25–44 let. To platí nejen pro celý evropský region WHO, ale i pro země EU a nečlenské státy EU. Zastoupení uvedené věkové skupiny mezi novými případy TBC je u států mimo EU a skupiny 18 „vysoce prioritních“ zemí výraznější než u zemí EU (38 % k 31 %), naopak členské země EU evidují v porovnání se státy mimo EU/EEA vyšší podíl starších pacientů (65+). Z hlediska lokalizace se v roce 2010 ze všech hlášených případů tuberkulózy 83 % týkalo plic, což odpovídá podílu v minulých letech. V evropském regionu WHO tvořili cizinci (podle země narození nebo státní příslušnosti) 5,4 % nemocných TBC. Podíl cizinců byl v zemích EU 25 %, v nečlenských státech EU 1 %. Nízký podíl v zemích mimo EU je dán do značné míry tím, že některé státy pacienty podle země původu nesledují, popř. vykazují velké procento případů neznámého původu. Podíl osob s HIV na počtu hlášených případů TBC vzrostl z 3,4 % v roce 2008 na 5,5 % v roce 2010. Většina osob (86 %) s kombinovanou infekcí TBC/HIV pocházela z východní části evropského regionu. (Tuberkulóza v Evropě v roce 2010 na základě výsledků Tuberculosis surveillance and monitoring in Europe, Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2012) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Romain Rolland Petr a Lucie Výňatek Umělecký text Nebe zůstalo i na Velký pátek zataženo dlouhými šedivými závoji; ale vzduch byl vlahý a klidný. Na ulicích bylo vidět květiny, narcisy, fialy. Petr jich několik koupil a Lucie je nesla. Šli po tichém Zlatnickém nábřeží a prošli kolem čisté Matky boží. Půvab starého města zalitého tlumeným světlem obklopoval je svou velebnou lahodou. Na náměstí svatého Gervasia se před nimi rozlétl houf holubů. Dívali se za nimi, jak poletují kolem chrámového průčelí; jeden z nich usedl na hlavu kamenné sochy. Nahoře na průčelních schodech, když se již chystali vkročit do chrámu, Lucie se obrátila a spatřila ve vzdálenosti několika kroků mezi scházejícími se věřícími asi dvanáctiletou rusovlasou dívenku; opírala se, obě ruce majíc zdviženy nad hlavu, o průčelí a pohlížela na ni. Měla jemnou, poněkud archaickou tvářičku středověké sošky, s úsměvem záhadným, roztomilým, produševnělým a něžným. Také Lucie se na ni usmála a ukázala ji Petrovi. Ale dívenčin pohled se vznesl nad ni a náhle se zděsil. A děvčátko, zakryvši si tvář dlaněmi, zmizelo. „Co se jí stalo?" zeptala se Lucie. Ale Petr se nedíval. Vešli. Nad hlavami jim vrkal holub. Poslední zvuk zvenčí. Pařížský ruch pohasl. Širé nebe zmizelo. Velebné tóny varhan, mohutné klenby, kamenná a zvuková opona, to všechno je oddělilo od světa. Zastavili se v postranní lodi, vlevo od vchodu mezi druhou a třetí kapli. Usedli na schody ukryté před pohledy ostatních lidí a schoulili se k sobě ve výklenku pilíře. Seděli zády ke kruchtě, a když zdvihli oči, viděli horní část oltáře, kříž a barevná okna v poboční kapli. Krásné staré písně plakaly svým zbožným smutkem. Petr a Lucie, dva mladí pohané, drželi se za ruku před tím velikým Přítelem v truchlícím kostele. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo R. Rollanda do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text SLOUPY, SLOUPKY A PILÍŘE Sloupy a pilíře jsou svislé konstrukční prvky přenášející zatížení z nesených části stavby. Zároveň v mnoha případech plní i funkci zdobného architektonického prvku. Sloup je svislý konstrukční prvek sloužící primárně k přenosu zatížení, případně též dekorativní funkci. Může být proveden jako vyřezávaný nebo vysoustružený ze dřeva, vytesaný z kamenného bloku nebo vyzděný z kamenů či cihel. V případě menšího profilu můžeme hovořit rovněž o dřevěném sloupku, při větších průřezových rozměrech o kamenném nebo cihelném pilíři. V moderní architektuře je termínem pilíř chápán nosný prvek větší mohutnosti, například v případě mostů. Často se používá také termín „opěrný pilíř“, což je zpravidla blok zdiva podpírající například starší poškozenou zeď. (http://www.lidova-architektura.cz/prehled-seznam/encyklopedie/sloupy.htm) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Antoine de Saint-Exupéry Malý princ Výňatek Umělecký text „Kdo jsi?" zeptal se malý princ. „Jsi moc hezká..." „Jsem liška," řekla liška. „Pojď si se mnou hrát," navrhl jí malý princ. „Jsem tak smutný..." „Nemohu si s tebou hrát," namítla liška. „Nejsem ochočená." „Ó promiň," řekl malý princ. Chvíli přemýšlel a pak dodal: „Co to znamená ochočit?" „Ty nejsi zdejší," řekla liška, „co tu hledáš?" „Hledám přátele", řekl malý princ. "Co to znamená ochočit?" „Lidé," řekla liška, „mají pušky a loví zvířata. To je hrozně nepříjemné. Pěstují také slepice. Je to jejich jediný zájem. Hledáš slepice?" „Ne," řekl malý princ. "Hledám přátele. Co to znamená ochočit?" „Je to něco, na co se moc zapomíná," odpověděla liška. "Znamená to vytvořit pouta..." „Vytvořit pouta?" „Ovšem," řekla liška. "Ty jsi zatím pro mne jen malým chlapcem podobným statisícům malých chlapců. Nepotřebuji tě a ty mne taky nepotřebuješ. Jsem pro tebe jen liškou, podobnou statisícům lišek. Ale když si mě ochočíš, budeme potřebovat jeden druhého. Budeš pro mne jediným na světě a já zas pro tebe jedinou na světě..." „Začínám chápat," řekl malý princ. "Znám jednu květinu ... myslím si, že si mne ochočila..." „To je možné," dodala liška. "Na Zemi je vidět všelicos..." „Ó to není na Zemi," řekl malý princ. Zdálo se, že to probudilo v lišce velkou zvědavost: „Na jiné planetě?" STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Exupéryho dílo do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text V jihlavském útulku přes Vánoce přibylo osmnáct psů Pro mnoho psů nejsou Vánoce šťastným obdobím. Jihlavský psí útulek aktuálně ubytovává dvaačtyřicet psů. Běžně jich je přitom v útulku umístěno osmadvacet. Kolem Vánoc tu našlo domov osmnáct nalezených štěňat. Tak jako každoročně i ty uplynulé Vánoce spousty dětských očí rozzářil živý vánoční dárek v podobě štěněte. Po obrovské počáteční radosti ale často může pes záhy omrzet a pro rodinu se stává přítěží s nutností pravidelného venčení. V krajních případech pak takový pes končí na ulici, v lepším případě v útulku pro psy. Podle vedoucího útulku v jihlavském Pístově Vítězslava Vítkoviče se zatím nenašel nikdo, kdo by do útulku přivezl psa s tím, že šlo o nevhodný dárek. „Někteří lidé volají s dotazem, že mají štěně a potřebují se ho zbavit. Lidé nikdy neřeknou, že šlo o nevhodný dárek, častěji přijdou s tvrzením, že mají alergické děti nebo že se třeba budou stěhovat,“ popsal běžné argumenty lidí Vítkovič. Přesto je v útulku z předvánočního „boomu“ osmnáct nových štěňat, která útulek zaevidoval od šestnáctého prosince do Vánoc. „Až na výjimky nám v útulku zůstala, lidé si od nás brali spíše odrostlá štěňata, ta úplně maličká tady stále máme,“ dodal Vítkovič. (http://jihlava.idnes.cz/v-jihlavskem-utulku-pres-vanoce-pribylo-osmnact-psu-f9w-/jihlava-zpravy.aspx?c=A110106_1509980_jihlavazpravy_mav) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE John Steinbeck Hrozny hněvu Výňatek Umělecký text Paní Wainwrightová vstala a šla ke dveřím. „Hej!" zavolala tiše. „My se vodsaď tak brzo nedostanem." Ukázala do kouta, kde stála bednička od jablek. „To nejni dobrý, že to tu tak leží. Jenom to přináší žalost a mrzutostě. Nemohli byste to vy, mužský, vynýst a - a tak říkajíc - pochovat?" Muži mlčeli. Konečně řekl táta. „Máte praudu. To jen přináší žalost. Jenomže pochovat to - to je proti zákonu." „Je moc věcí, který jsou proti zákonu, a přeci si nemůžem pomoct a musíme je dělat." „Prauda." Al řekl: „Měli bysme vodtrhat ty postranice, dřív než voda moc vystoupí." Táta se obrátil k strýci Janovi. „Honzo, nechtěl bys to vzít a zahrabat? Já zatím pudu s Alem trhat ty prkna." Strýc Jan řekl nevrle: „Proč to mám dělat já? Proč ne některej z vás? Mně to nejni nijak příjemný." A potom znenadání: „Toť se ví, že to udělám. Toť se ví - tak mi to honem dejte - dejte mi to!" Jeho hlas začínal stoupat. „Tak mi to dejte - honem mi to dejte!" „Nebuďte je!" napomenula ho paní Wainwrightová. Přinesla bedničku ke dveřím a zabalila ji úhledně do pytle. „Lopata stojí za tebou," řekl táta. Strýc Jan vzal do ruky lopatu a sklouzl ze dveří do pomalu tekoucí vody; když dosáhl dna, sahala mu až k pasu. Obrátil se a vzal si bedničku pod paži druhé ruky. Táta řekl: „Tak pojď. Ale! Přinesem ty prkna." V šedém světíc rozbřesku se strýc Jan brodil vodou, obešel vagón, prošel kolem Joadova auta a vyšplhal se po kluzkém svahu na silnici. Kráčel po silnici podél písčiny, až došel k místu, kde vířící proud tekl blízko u silnice, kde rostly vrby u samého silničního náspu. Položil lopatu a sestupoval křovím, drže bedničku před sebou, až stál na kraji dravého toku. Chvíli tu stál a díval se, jak proud víří, jak zanechává žlutou pěnu mezi vrbovými kmeny. Bedničku tiskl k prsům. A potom se naklonil a položil bedničku opatrně do vody a podržel ji rukou. A promluvil divoce: „Tak plav a pověz jim to! Připlav do ulice, hnij tam a pověz jim to takle! To je jedinej způsob, jak můžeš mluvit. Ani nevím, jestlis byl hoch nebo děuče. A ani se nepodívám. Plav po proudu a připluj do ulice! Možná že to potom budou vědět." STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Steinbeckovo dílo do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Úspěchy v péči o novorozence s extrémně nízkou porodní hmotností vedly k dalšímu snížení hranice viability na dokončený 24. týden těhotenství. Znovu se projevil obdobný efekt jako v období 19901994 s prvotním zvýšením celkové časné novorozenecké úmrtnosti (ČNÚ) a s následným poklesem na 1,6 ‰ v roce 2000, kdy byla časná novorozenecká úmrtnost (ČNÚ) již pod hodnotou mrtvorozenosti charakteristické pro vyspělé země. Na tomto úspěchu se podílelo zejména: přístrojové dovybavení pracovišť z prostředků Národního perinatologického programu, vyškolení neonatologů v moderních postupech a ustavení perinatologických center (MZ, 1995). (Perinatální mortalita v České republice) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE John Steinbeck O myších a lidech Výňatek Umělecký text „Já se rád mazlím s hezkejma věcma. Jednou jsem viděl na trhu tyhlety králíky s dlouhou srstí. To vám byla krása! Když nemám nic lepšího, tak se někdy mazlím i s myšma…“Curleyova žena si od něho maličko poodsedla. „Vy asi máte o kolečko víc…“„Ba ne, nemám,“ vykládal Lennie vážně. „George říká, že nemám. Já rád jezdím prstama po hezkejch věcech, když jsou takový heboučký…“To ji trošku uklidnilo. „To každej. To dělá rád každej! Já omakávám ráda hedvábí a samet. Omakáváte rád samet?“ Lennie se blaženě zahihňal. „Jakpak by ne, a jak!“ vykřikl rozradovaně. „Ten já měl taky. Od jedný paní, a ta paní byla ... teta Klára. Schválně mi ho jednou přinesla - asi takhle velkej kousek. Škoda že ho už nemám…“ Obličej se mu zachmuřil. „Já ho ztratil. Už dávno…“ Curleyova žena se dala do smíchu. „Vy jste ale blázen! Ale takhle jste hodnej člověk. Jako takový velký děcko. Ale člověk vám vlastně dost rozumí. Když já se češu, já si taky kolikrát začnu hladit vlasy, protože jsou takový heboučký…“ Aby mu ukázala, jak to dělá, přejela si prsty po temeni hlavy. „Některý lidi mají vlasy hrubý,“ poznamenala samolibě, „třebas Curley. Ten vám má vlasy jako dráty. Ale moje jsou jemný a heboučký. To se ví, já si je taky hodně kartáčuju. To jim dává jemnost. Mákněte si - tuhle…“ Vzala jeho ruku a položila si ji na hlavu. „Jen si mákněte, jaký jsou heboučký…“ Lennieho ohromné prsty ji začaly hladit po vlasech. „Ale abyste mi je nerozcuchal…“ „Jé, to je hezký,“ liboval si a trochu víc přitlačil. „Jé, to je hezký!“ „Dejte přece pozor, vždyť mi je rozcucháte... A pak už rozzlobeně: „Nechte toho už, budu celá rozcuchaná!“ Uškubla hlavou na stranu, a Lennieho prsty se jí na vlasech sevřely a nechtěly pustit. „Pusťte! Tak už pusťte! Lennie se vyděsil. Obličej se mu zkroutil. Vtom zaječela, a jeho druhá ruka jí přikryla ústa a nos a sevřela se. „To ne, prosím vás,“ žadonil. „Nechte toho, prosím vás.“ George se bude zlobit… STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Steinbeckovo dílo do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text V sobotu 20. dubna 2013 opanovala zlínské Městské divadlo atmosféra o trochu svátečnější než v jiné soboty. V ten den se konala již čtvrtá letošní premiéra. Poprvé tak diváci měli možnost zhlédnou psychologické drama z pera Johna Steinbecka O myších a lidech v režii Ivo Krobota. Ti dva jsou opravdu nesourodá dvojka, silák s duší dítěte, prostý, ale věčně se radující Lennie a jeho opatrovník George, rozumný chlapík se sociálním cítěním, řečeno dnešní hantýrkou. Cestují společně po americkém Jihu, nechávají se najímat na práci na rančích. Námezdní dělníci na rančích, toť skvadra rozdílných a roztodivných týpků, což má za následek, že v noclehárně vzniká miš maš povah, osudů a událostí. Jedno je však dělníkům společné, a to touhy po lepším životě, po práci na svém vlastním kusu země, po vybudování si zázemí a rodiny. O tom sní i Lennie i George, jenže Lennieho síla a současně prostoduchost jsou příčinnou všemožných problémů a nemalých průšvihů. Síla příběhu tkví v intenzitě nesplněných a nesplnitelných snů a tužeb. A ač musí být Georgovi, Slimovi, Candymu i Carlsonovi jasné, že osud, jenž jim určil roli námezdního dělníka, nepřekonají, jako ti přísloveční tonoucí se stébla-svých snů chytají. George, Lennie i Candy dál snovají plány, dolaďují detaily společného soužití a vůbec si nepřipouští myšlenku, že vše je utopie. Divák se s postavami kromě snění o lepší budoucnosti užírá i osamělostí v přeplněné noclehárně, případně na ranči plném lidí. Téma tak nadčasové a aktuální i dnes. V hlavní roli George exceluje Radovan Král, který „tomu ochranitelskému správňákovi“ vdechl charisma. Díky hereckému umění Radovana Krále není George nemastná neslaná postava „klaďase“, který si právě pro své kladné charakterové vlastnosti získá okamžitě přízeň publika. Inscenace O myších a lidech potvrdila, že divadlo na východní výspě republiky má ve svém souboru Pana herce, jehož nominace na divadelní cenu Thálie byla opodstatněná. A je jen otázkou času, kdy Radovan Král nějakou divadelní cenu získá, troufám si prorokovat, že u jedné nezůstane. (http://www.kultura21.cz/divadlo/6517-o-mysich-a-lidech) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Anton Pavlovič Čechov Strýček Váňa Výňatek Umělecký text ASTROV: Eh! (Mávne rukou) Zůstaňte, prosím vás. Co chcete dělat? Před čím utíkáte? Kam půjdete? Nic jste neužila... co máte na světě? Dříve nebo později, stejně se jednou poddáte a budete hořet... Když to má být... než někde v Charkově nebo v Kursku... to raději tady... s celou poezií... vidíte ten zlatý podzim... Tady máme les, trávu... nebe... opuštěná hnízda... jako v Turgeněvovi... JELENA: Jak jste směšný, doktore. Zlobím se na vás. Ale budu na vás ráda vzpomínat. Jste zajímavý a jiný než všichni. Už vás nikdy neuvidím, proč bych tedy před vámi hrála? Trochu jste mi popletl hlavu. Trošičku. Nu, dejte sem svou ruku a rozejděme se jako dobří přátelé. Nevzpomínejte na mě ve zlém. ASTROV (tiskne jí ruku): Ano, jeďte si... (Zamyšlen) Nerozumím vám: jste dobrá a jemná, ale i kus kamení je ve vás. Přijeli jste sem, vy a váš muž, a všichni, kdo tu pracovali, lopotili se, něco vytvářeli, všeho museli nechat a celé léto se museli točit jen kolem vás a podagry vašeho muže. Nakazili jste je všecky svou zahálkou. On i vy. Taky jsem se dal strhnout. Nic jsem nedělal, celý měsíc mě to táhlo jen sem, lidi mi zatím stonali a na mých pasekách mužici pásli krávy. Tak je to: ať vstoupíte kamkoli, vy a váš muž, všude sijete zkázu. Žertuji, ano... Ale jsem jist, že kdybyste zůstala, statek by zpustl docela. I já... i já... A pro vás... Jeďte, jeďte... krásná. Finita la comedia! JELENA (bere z jeho stolu tužku): Na památku, smím? (Schová ji) ASTROV: Jak je to zvláštní! Tak blízko... a najednou... dálka. Nikdy se už neuvidíme. Jsme sami, než zas přijde strýček Váňa s kyticí, smím? Na rozloučenou. (Líbá ji) Milá, milá. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Čechovovo dílo do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Strýček Váňa v pasti Šéf činohry pražského Národního divadla Michal Dočekal se pustil do dalšího dramatu Antona Pavloviče Čechova. Po Rackovi vytvořil se stejným inscenačním týmem Strýčka Váňu. Přístupy ke známým dramatům ale zvolil odlišné. Zatímco u Racka ho zajímaly hlavně postavy, u Váni akcentuje především ústřední pocit zmaru. Jak je u Čechova obvyklé i Strýček Váňa se odehrává na jednom panství, kde se nachází velmi různorodá skupinka lidí. Všichni mají své touhy a sny, ale divák vidí především jejich strasti a problémy. Správce statku Ivan Vojnickij a jeho přítel doktor Astrov prožívají krizi středního věku, starý profesor Serebrjakov je nesnesitelně mrzoutský, jeho mladá žena Jelena se na vesnici nudí a profesorova dcera Soňa se zoufale snaží žít normální život. Jak jsem zmínil výše, Michal Dočekal vychází při inscenování Strýčka Váni z jiných premis, než tomu bylo před necelými dvěma roky v případě Racka.Ačkoliv k této povedené inscenaci, které je stále na repertoáru Národního divadla, jsou v novém kusu zřejmé scénické odkazy (poražený kmen stromu, železná stěna ve čtvrtém dějství). Jiný je ale výklad. V Rackovi Dočekal důsledně vykládal charaktery jednotlivých postav a rozvíjel vztahy mezi nimi. Ve Strýčku Váňovi jde spíš po tématu a atmosféře nenaplněných přání, pocitu zmarněného života a zbytečně uplynulého času. (http://www.i-divadlo.cz/recenze/strycek-vana/strycek-vana-v-pasti) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Lev Nikolajevič Tolstoj Vojna a mír Výňatek Umělecký text Od zprávy, že Francouzi opustili Moskvu, až do konce války směřovala veškerá Kutuzovova činnost jen k tomu, aby mocí, lstí nebo prosbami zabránil svým vojskům ve zbytečných útocích, manévrech a srážkách se zvolna hynoucím nepřítelem. Dochturov postupuje k Malojaroslavci, ale Kutuzov se svou armádou otálí a vydává rozkaz k evakuaci Kalugy, poněvadž nelze vyloučit, že v případě ústupu bude ponechána nepříteli. Kutuzov všude ustupuje, ale nepřítel bez ohledu na to utíká zpět opačným směrem. Napoleonovi dějepisci nám popisují jeho důmyslný manévr na Tarutino a Malojaroslavec a uvažují o tom, co by se bylo stalo, kdyby se bylo Napoleonovi podařilo proniknout do bohatých gubernií na jihu. Ale ponecháme-li stranou, že Napoleonovi nic nebránilo táhnout do těch jižních gubernií (protože ruská armáda mu nechávala volný průchod), tito dějepisci zapomínají, že Napoleonovu armádu nemohlo zachránit nic na světě, poněvadž už tehdy se u ní projevovaly příznaky nevyhnutelného konce. Proč by si táž armáda, která našla v Moskvě obrovské zásoby a zdupala je v prach, protože si je nedovedla uchovat, a která, když přišla do Smolenska, loupila potraviny, místo aby si je roztřídila, proč by si tato armáda měla zlepšit svou situaci v Kalužské gubernii, kde sídlili tíž Rusové jako v Moskvě a kde má oheň stejnou schopnost pohltit v plamenech všechno, co bylo podpáleno? STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Tolstého dílo do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Letošní vzpomínková akce proběhne ve dnech 30. listopadu – 1. prosince. Hlavními body programu budou sobotní bitevní ukázka pod Santonem (14:00) a nedělní pietní akt na Mohyle míru (10:30). Letošní bitevní ukázka v programu vzpomínkových akcí 208. výročí bitvy u Slavkova proběhne na tradičním místě pod Santonem u obce Tvarožná, 30. listopadu 2013 od 14 hodin. Zúčastní se jí na 900 „vojáků" v uniformách armád Francie, Varšavského vévodství, Rakouska, Ruska a Saska, na 60 koní a 15 děl. Účastníci přijedou kromě České republiky také ze Slovenska, Polska, Rakouska, Německa, Francie, Belgie, Itálie, Maďarska, Ruska a Rumunska.Průběh bitevní ukázky bude komentovat historik a autor literatury faktu, věnované mj. především období revolučních a napoleonských válek, Jiří Kovařík. Scénář ukázky je letos inspirován střetnutím na Starých Vinohradech, a to proto, že z francouzské strany jej zahajovala divize generála Vandamma, jehož neúspěšné vystoupení v další velké bitvě na našem území, bitvě u Chlumce ze srpna 1813, si připomeneme letos během 200. výročí. (informační portál města Brno) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Emile Zola Zabiják Výňatek Umělecký text Kobka byla odshora až dolů vycpaná, na zemi byly na sobě položené dvě slaměné rohože a v koutě ležela žíněná matrace a polštář, víc tam nebylo nic. A v té cele Coupeau poskakoval a řval. Vypadal jako maškara, jak tak házel rukama i nohama, kazajku měl roztrhanou na cáry. Ale ta maškara vůbec nebyla legrační, namouduši, tahle maškara tančila příšerný tanec, při kterém člověku vstávaly vlasy na hlavě. Maškara přestrojená za chlapa v posledním tažení. Hrom do škopku, tohle bylo ale taneční sólo! Vrážel do okna, ustupoval před ním pozpátku, mával pažemi do taktu a házel rukama, jako by si je chtěl vylomit a hodit je někomu do obličeje. Někdy potkáte v putyce lidi, kteří tohle napodobují, jenomže to napodobují špatně, to se musí vidět, jak tenhle dupák ochlastů teprve dostane říz, kdyţ se tancuje doopravdy. A ta písnička se taky nedá napodobit, nepřetržité hulákání jak o karnevalu, kdy dokořán otevřená huba vytrubuje celé hodiny pořád stejné tóny jako ochraptělý trombón. Coupeau, ten řval jako zvíře, kterému přejeli tlapu. A muziko spusť, jen do toho, a, pánové, roztáčejte dámy! „Prokrista, co mu je? Co mu to jenom je?“ opakovala Gervaisa, dostala najednou strach. Asistent, velký světlovlasý růţolící mladík v bílém plášti, klidně seděl a dělal si poznámky. Byl to zajímavý případ a mladý praktikant z pacienta nespouštěl oči. „Můžete tu chvilku zůstat,“ řekl pradleně, „ale musíte se chovat klidně... Zkuste na něho promluvit, nepozná vás.“ Zdálo se opravdu, že Coupeau svou ženu nevnímá. Když prve vešla, nemohla si ho pořádně prohlédnout, protože se pořád hýbal. Ale teď se mu podívala zblízka do obličeje a ruce jí leknutím klesly. Je to možné, prokristapána, že má takovýhle obličej, oči podlité krví a rty celé zkornatělé? Určitě by ho zblízka ani nepoznala. Především se strašlivě šklebil, bůhvíproč, hubu měl celou nakřivo, svraštěný nos a protáhlé tváře, úplně jako čumák nějakého zvířete. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Zolovo dílo do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Účinky alkoholu na organismus člověka, hlavně na centrální nervový systém, jsou prakticky všem známé. Jejich biologický podklad spočívá v tom, že alkohol narušuje a mění metabolismus neurotransmiterů (hlavně systém dopaminu, serotoninu a taurinu). Dále dochází k potlačení inhibičního účinku GABA systému atd. Duševní poruchy a poruchy chování, vyvolané užíváním alkoholu jsou klasifikovány podle MKN-10 (desátá revize Mezinárodní klasifikace nemocí). Velmi často se však také používá Jellinkova typologie, která rozlišuje pět typů závislosti na alkoholu: Typ alfa: tito lidé požívají alkohol jako sebemedikaci, aby odstranili špatnou náladu, úzkost či depresi, pro typ alfa je charakteristické, že většinou pijí o samotě. Typ beta: příležitostní požívání alkoholu, výrazné ovlivnění sociokulturně, tj. častým pitím ve společnosti, tito lidé mají často tělesné poškození Typ gama: také označován jako anglosaský typ, typický preferencí piva a destilátů, závislost na alkoholu, postupně roste tolerance k vypitému množství. Typ delta: také označován jako románský typ, typický preferencí vína. Je to trvalé udržování hladiny alkoholu v krvi, bez výraznějších projevů opilosti či ztráty kontroly. Typ epsilon: epizodické zneužívání alkoholu, období nadměrné konzumace, střídané abstinencí. Tento typ není příliš častý. (Vladimír Řehan, Adiktologie 1) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Fjodor Michajlovič Dostojevskij Zločin a trest Výňatek Umělecký text Záhadou bylo pro Raskolnikova i to, proč měli všichni tak rádi Soňu. Nedělala se před nimi nijak hezkou; vídali ji zřídka, obyčejně jen na pracovištích, kam za ním na chvilenku přicházívala. A přece už ji všichni znali a věděli i to, že sem přišla za ním, věděli, jak žije i kde bydlí. Peníze od ní nedostávali, ani jim neprokazovala mimořádné úsluhy. Jen jednou o Vánocích přinesla výslužku, pirohy a preclíky, pro celou věznici. Poznenáhlu se s ní však všichni sblížili, Soňa jim psala dopisy příbuzným a odnášela je na poštu. Jejich příbuzní, přijíždějící do města, k ní nosili věci, ba i peníze, které jim přivezli. Jejich ženy i milenky ji znaly a chodily za ní. A když přišla za Raskolnikovem na pracoviště nebo potkala skupinu trestanců jdoucích do práce, všichni smekali čepice a zdravili ji. „Drahá Sofjo Semjonovno, ty naše milá ochránkyně!" říkali drsní galejníci té malé útlounké bytůstce. Usmívala se na ně. Líbila se jim i její chůze, všichni se za ní ohlíželi, dívali se, jak jde, a chválili ji, vychvalovali ji dokonce za to, že je tak maličká, prostě už nevěděli, za co všecko ji pochválit. Chodili se k ní i léčit. Raskolnikov proležel v nemocnici celý konec půstu a celé Velikonoce. Když se uzdravoval, rozpomínal se na to, o čem třeštil v horečkách. Byl posedlý chorobnou vidinou, že celý svět je odsouzen k zániku na jakousi strašlivou, neslýchanou a nevídanou morovou ránu, která se valí z nitra Asie na Evropu. Všichni byli odsouzeni k jisté smrti, kromě hrstky vyvolených. Objevily se jakési nové mikroskopické trichiny, napadající lidské organismy. Ve skutečnosti to však byli duchové obdaření rozumem a vůlí. Lidé, kteří jimi byli napadeni, dostávali okamžitě záchvaty zuřivosti a šílenství. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Dostojevského dílo do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Alexandr Solženicyn je považován za prvního a nejvýznamnějšího představitele tzv. lágrové literatury. Světovou popularitu mu přinesla již jeho prvotina, novela Jeden den Ivana Děnisoviče (Odin děň Ivana Děnisoviča, 1962), v níž jako vůbec první ztvárnil realitu stalinských pracovních táborů. Témuž tématu Solženicyn věnoval i Souostroví Gulag (Archipelag GULag, 1973), nejrozsáhlejší literární svědectví o praktikách sovětského režimu, o stalinských represích a o systému pracovních táborů, které sovětský režim k těmto represím využíval. Toto monumentální dílo má téměř 1700 stran, je rozdělené do tří dílů a Solženicyn na něm v utajení pracoval deset let, od roku 1958 do roku 1968. Kniha vyšla nejdříve v Paříži v roce 1973, v SSSR mohla vyjít až roku 1990. O rok později se objevilo i první oficiální vydání v češtině. Kniha je založena jak na svědectví samotného Solženicyna, který byl roku 1945 na základě dopisu, v němž vyjadřoval pochybnosti o Stalinově politice, zatčen a odsouzen na 8 let nucených prací, tak na svědectví mnoha dalších vězňů a čerpá také z historických pramenů. Solženicyn popisuje nejen své zatčení, soud a každodenní život muklů, ale podrobně se zabývá také historií sovětského vězeňského systému a věnuje se i politické situaci v SSSR 50. let. Vyprávění tak doplňují mnohá fakta, reálie, politické, filozofické a náboženské úvahy a spíše než beletrií je kniha historickým dokumentem. Solženicyn ale v tomto případě neusiloval o výjimečné literární dílo, nýbrž o to, aby se jeho kniha stala co nejvěrnějším a nejpodrobnějším ztvárněním hrůz sovětského systému. (iliteratura.cz) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST Antonín Bajaja Zvlčení Výňatek Umělecký text Zatímco se ty dvě staraly o ohrožené buchty, zeptal se Tomáš sestry, co dělala s Helenou v dílně tak dlouho. Po malém zaváhání řekla, že jí dcera pomáhala vytahovat z pecí noční várku, že má rozdělanou zakázku pro vídeňskou výstavu, takovou kachlovou skládačku s panevropským motivem, ale to že je teď vedlejší, protože jí popraskala okrová glazura a… „Neříkej, že jste těch pár kachlí, co se ti vejde do vobou pecí, vyndávaly skoro hodinu,“ ukončil Tomáš předčasně Jitčino povídání a zahleděl se jí do tváře. „Tady nejsme v ordinaci,“ reagovala. „Záleží na tom?“ „No,“ řekla, nadechla se, vydechla a dodala: „To počká.“ „Jde vo Helenu, že?“ „Co si to tam špitáte?“ zeptala se Markéta. „Nic. Bráchovi je divný, že jsme byly s Helou v dílně tak dlouho.“ „Buchtám se nic nestalo,“ ohlásila Jadwiga, „jenom na spodním plechu se trochu připekly, ale to se spraví.“ – „Připečené dáme Donovi, on je zbožňuje,“ poznamenala Helena a hospodyně všechny vybídla, aby se šli posadit do pokoje: „Nesmíme se tu všeci motat. Tam se taky topí a my už to tu s Helenkou zvládnem samy.“ Markéta s Tomášem se uvelebili na pohovce, Olga zapadla do jednoho z křesel. Jitka nejdřív přisypala do litinových kamen zdobených smaragdovým smaltem a pamatujících slavné časy rothschildovského slévárenství trochu uhlí, zaharašila roštem a obsadila rozvrzanou, kůži potaženou židli. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo A. Bajaji do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Bernolákovština (slovensky bernolákovčina, též Bernolákova (spisovná) slovenčina, Bernolákova kodifikácia spisovnej slovenčiny, bernolákovská slovenčina, dříve pak bernoláčtina) byla první kodifikovaná forma (spisovné) slovenštiny s nárokem na celospolečenskou platnost, podrobně popsaná v normativních příručkách. V roce 1787 ji ustanovil Anton Bernolák na základě kulturní západoslovenštiny s určitými prvky středoslovenského nářečí a s fonologickým pravopisem. Období bernolákovské kodifikace spisovné slovenštiny souviselo s vystupňovaným národněuvědomovacím procesem v jednotlivých oblastech Rakouské monarchie. Zvláštní význam mělo zřízení semináře pro výchovu kněží na Bratislavském hradě, kteří měli v duchu reforem působit mezi slovenským lidem. Tento nově zřízený seminář se stal ideovou i organizační základnou bernolákovského hnutí. Jádrem tohoto hnutí byla skupina vlasteneckých filologů, jak se sami nazývali, kteří pochopili, že šířit vzdělání a osvětu mezi pospolitým lidem a středními vrstvami lze jen srozumitelným a kultivovaným jazykem. Z tohoto přesvědčení pak vznikla první spisovná forma slovenštiny – bernolákovština. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Bernol%C3%A1kov%C5%A1tina) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST Antoine de Saint-Exupéry Malý princ Výňatek Umělecký text Odpověděl mi: „To nevadí. Nakresli mi beránka.“ Poněvadž jsem nikdy nekreslil beránka, nakreslil jsem mu jednu z těch dvou kreseb, které jsem uměl. Obrázek zavřeného hroznýše. A užasl jsem, když jsem slyšel, jak mi ten človíček povídá: „Ale ne, já nechci slona v hroznýši. Hroznýš je moc nebezpečný a slon zabere hodně místa. U mne doma je všechno malinké. Potřebuji beránka. Nakresli mi beránka.“ Tak jsem tedy kreslil. Díval se pozorně a řekl: „Ne! Tenhle je už moc nemocný. Udělej mi jiného.“ Nakreslil jsem tento obrázek: Můj přítel se mile, shovívavě usmál: „Ale podívej se ... to není beránek, to je beran. Má rohy...“ Tak jsem kresbu znovu předělal. On ji však zase odmítl jako ty předcházející: „Ten je moc starý. Já chci takového, aby dlouho žil.“ A tu, protože jsem ztratil trpělivost a protože jsem spěchal, abych se co nejdřív pustil do rozebírání motoru, načmáral jsem tuhle kresbu: STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo A. de Saint-Exupéryho do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Letadlo je létající dopravní prostředek. Tomuto pojmu lze přisuzovat různě široké významy: Podle normy ČSN 310001 je letadlo: "Zařízení způsobilé létat v atmosféře nezávisle na zemském povrchu, nést na palubě osoby nebo jiný náklad, je schopné bezpečného vzletu a přistání a je alespoň částečně řiditelné." V běžné řeči se slovo letadlo nepřesně chápe v užším významu, jako synonymum pro slovo letoun, tzn. letadlo těžší vzduchu s pevnými křídly. V nejširším významu lze jako letadlo označit i libovolný jiný létající stroj; pokud se pohybuje mimo atmosféru, označuje se jako umělé kosmické těleso. Sem lze zařadit např. raketoplán. Pokud chceme „běžné letadlo“ rozlišit od kosmických, označuje se jako atmosférické letadlo. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Letadlo) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST Bohumil Hrabal Ostře sledované vlaky Výňatek Umělecký text "Výpravčí Hrma Miloš se zase hlásí ve službě!" povídám. A hned mi potřásali rukou a popleskávali mne, pan přednosta zaslzel. "Miloši, co jsem se vám naříkal? Abyste si dali pozor. Znovu vám říkám," pravil a otočil se a prstem ukázal na podpis vyhlášky, "sám tenhle říšský zmocněnec Danko prohlásil v Hradci, že nebude ani chvilinku váhat! Že dá odstřelit pár českých výpravčích!" kýval hlavou a jeden holoubek, který se batolil po perónu, zavrkal, a ke dveřím kanceláře se sletělo hejno polských rysů. Do stanice vjížděl nákladní vlak. Pan přednosta vyšel na perón a holubi vzlétli, usedali panu přednostovi na ramena, na hlavu, musel roztáhnout ruce a polští rysové na něho sedali jako na nějakou sochu na náměstí. A přednosta byl rád, že vlakvedoucí a jeho četa se na něho dívají, strojvedoucí si přestal čistit ruce pucvolí a taky se koukal na pana přednostu a přednosta kráčel a nesl na sobě to hejno, které pořád mávalo křídly, aby se udrželo. "Dali nám mizerný uhlí," řekl strojvedoucí, "už podruhý musíme dělat páru." "Tak co, pane strojvedoucí, pořád ještě malujete?" optal se výpravčí. "Pořád," přikývl strojvedoucí, "teďka maluju moře. Hergot, ten váš přednosta by mohl s těma holubama do cirkusu." "Bramborový divadýlko," řekl výpravčí, "ale do malování moře jste se dal?" A já jsem stál na perónu a díval jsem se na vlakvedoucího a jeho četu a topiče, a hned jsem viděl, že tady zastavili jen proto, aby si prohlédli výpravčího Hubičku, jestli je na něm vidět to, co se o něm vypravuje, jak o noční službě vyhrnul telegrafistce sukně a natiskl jí kolem zadnice staniční razítka. "Moře," povídá strojvedoucí a díval se dál očima plnýma obdivu na pana výpravčího, "podle pohlednice zvětšuju moře." STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo B. Hrabala do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Atentát (z lat. attentare – pokoušet se) je útok na život významné osoby provedený z politických důvodů. Často bývá používán anarchistickými, teroristickými či jinými extremistickými skupinami. Oslavu atentátu jakožto prostředku k dosažení vytyčených cílů nalezneme však i v teoretických dílech čínského vojevůdce Sun-c' či italského diplomata Niccolò Machiavelliho. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Atent%C3%A1t) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST Ernest Hemingway Stařec a moře Výňatek Umělecký text Všechno na něm bylo staré, až na jeho oči. Ty měly stejnou barvu jako moře a hleděly vesele a nezkrušeně. „Santiago,“ řekl mu chlapec, když šplhali na břeh, kam pak vytahovali loďku. „Mohl bych jezdit zase s vámi. Vydělali jsme nějaké peníze.“ Stařec kdysi naučil chlapce rybařit a chlapec ho miloval. „Ne,“ odpověděl stařec. „Jsi na šťastném člunu. Zůstaň s nimi!“ „Ale vzpomeňte si, jak jste jednou nezavadil o rybu sedmaosmdesát dní a pak jsme tři neděle chytali kapitální kusy den co den!“ „Vzpomínám,“ přisvědčil stařec. „Já vím, že jsi ode mne neodešel proto, že bys pochyboval.“ „To mi poručil táta. Jsem ještě kluk a musím ho poslouchat.“ „Já vím,“ odpověděl stařec. „To je docela přirozené.“ „Nemá zrovna moc víry.“ „Nemá,“ řekl stařec. „Ale my máme. Viď?“ „Máme,“ potvrdil chlapec. „Můžu vás pozvat na Terasu na pivo? Pak odneseme věci domů.“ „Proč ne?“ souhlasil stařec. „Jako rybář rybáře.“ Seděli na Terase a mnoho rybářů si dělalo ze starce legraci a on se nezlobil. Jiní, z těch starších, se na něho dívali a bylo jim smutno. Ale nedávali to najevo a hovořili zdvořile o proudu, o tom, v jaké hloubce za sebou dnes vláčeli šňůry, o stále pěkném počasí a o tom, co viděli. Rybáři, kteří měli toho dne štěstí, byli už zpátky, vyvrhli své mariny a odnesli je naložené v celé délce napříč přes dvě prkna, klopýtajíce dva a dva na koncích obou prken do rybárny, kde čekali na nákladní auto s ledem, aby je odvezlo na trh do Havany. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo E. Hemingwaye do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Kuba perla Karibiku Kuba je největším a zároveň nejzajímavějším ostrovem Karibiku. Má bohatou historii. Od doby, kdy byl ostrov objeven Kryštofem Kolumbem v roce 1492, byl středem zájmu všech velkých mocností. Není se čemu divit, po dlouhá staletí byla Kuba „bránou“ do Nového Světa. Na Kubě potkáte jedinečnou, barevnou, nesmírně živou, ale milou kulturu. Díky částečné izolaci v druhé polovině 20. století, i díky pohnuté historii se zde rodí jedni z nejlepších umělců. Kuba je matkou většiny latinsko-amerických tanců jako je son, rumba, cha-cha a salsa. Živou hudbu, kterou hraje skutečně kdejaký strejda, najdete na Kubě na každém rohu. (http://kuba.sedumroseum.cz/uvod/) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST Gustav Meyrink Golem Výňatek Umělecký text Křičel jsem do pusté ulice, která mi ozvěnou vracela: „Pomoc! Pomoc! Pomoc!“ Padl jsem k zemi a znovu jsem vstal. Nesměl jsem zemřít, prostě nesměl. Kvůli ní, jen kvůli ní. I kdybych měl ze svých kostí vykřesat jiskry, abych se zahřál. Náhle můj pohled padl na hadry ležící v rohu. Vrhl jsem se na ně a třesoucíma se rukama jsem si je přetáhl přes svůj oblek. Byl to rozedraný šat podivného, pradávného střihu, vyrobení z tlusté, tmavé látky. Vycházel z něj pach zatuchliny. Pak jsem se v protilehlém koutě schoulil do klubíčka a cítil jsem, jak se moje kůže zase pomalu, pomaličku zahřívá. Jen strašný pocit, že mám kosti z ledu, mě nechtěl pustit. Seděl jsem bez hnutí, zatímco můj pohled bloudil po místnosti: karta, kterou jsem spatřil jako první – onen pagát -, ležela stále ještě v pruhu světla uprostřed místnosti. Zdálo se, pokud jsem to dokázal rozeznat z té vzdálenosti, že ji vodovými barvami namalovala nešikovná dětská ruka a že představuje hebrejské písmeno aleph ve tvaru muže, oblečeného ve starofranckém stylu, s krátkou bradkou sestřiženou do špičky a se vztyčenou levou paží, zatímco jeho pravá ukazovala dolů. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo G. Meyrinka do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Gustav Meyrink, vlastním jménem Meyer (19. ledna 1868, Vídeň – 4. prosince 1932, Starnberg) byl německy píšící spisovatel ovlivněný atmosférou staré Prahy, především pak pražského ghetta. Narodil se ve Vídni jako nemanželský syn würtemberského ministra Karl von Varnbüler a bavorské dvorní herečky Marie Meyerové. Od roku 1884 žil v Praze, kde si z peněz odkázaných otcem otevřel bankovní dům. Scházel se s mladou generací pražských a německých umělců – novoromantiků. Roku 1891 spoluzaložil a předsedal lóži „U Modré hvězdy“ jejímiž členy následně byli napříkladKarel Weinfurter, Julius Zeyer a Emanuel z Lešehradu. Zajímal se o východní vědy, okultismus a historii tajných spolků, řádů a společenství. Roku 1904 pod vlivem nenávisti měštáků a policejního šikanování, zapříčiněné křivým nařčením z bankovního podvodu a také jeho povídkami plnými ironie, antimilitarismu a tajuplna, opustil Prahu natrvalo. Po zastávkách ve Vídni, Mnichově a Montreux se usadil a do konce svého života žil ve Starnbergu v Německu. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Gustav_Meyrink) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST George Orwell Farma zvířat Výňatek Umělecký text Čtyři podsvinčata v první řadě začala jedno přes druhé mluvit. Psi sedící kolem Napoleona však náhle hrozivě zavrčeli; podsvinčata zmlkla a zase se posadila. Ovce pak spustily „Čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné“ a bečely dobrých patnáct minut, takže další diskuse byla znemožněna. Pištík byl později vyslán, aby po farmě vysvětlil nové uspořádání. „Soudruzi,“ řekl, „jsem přesvědčen, že každé zvíře si jistě uvědomuje, jak velkou oběť na sebe vzal soudruh Napoleon, když přijal povinnost vést ostatní. Nemyslete si, soudruzi, že vést je snad nějaké potěšení! Naopak, je to hluboká a těžká odpovědnost. Nikdo si neuvědomuje lépe než soudruh Napoleon, že všechna zvířata si jsou rovna. Byl by šťasten, kdyby vás mohl nechat rozhodovat. Ale vy byste někdy mohli rozhodnout špatně! Soudruzi, a kam bychom se pak dostali? Představme si, že byste například rozhodli pro Kuliše, který – jak dnes víme – nebyl nic jiného než zločinec!“ „Ale v Bitvě u kravína bojoval statečně,“ řekl někdo. „Statečnost není všechno,“ řekl Pištík. „Důležitější jsou loajalita a poslušnost. A pokud jde o Bitvu u kravína, jsem přesvědčen, že přijde čas, kdy vyjde najevo, že Kulišovy zásluhy v této bitvě jsou značně přehnané. Disciplína, soudruzi, železná disciplína! To je heslo dneška. Jeden chybný krok a máme nepřítele v zádech. Soudruzi, jistě byste nechtěli, aby se Jones vrátil?“ A opět – na tento argument odpověď nebyla. Jistěže nikdo nechtěl, aby se Jones vrátil. Pokud měly nedělní schůze přispívat k jeho návratu, pak tedy rozhodně musely přestat. Boxer, který už si mohl všechno v klidu promyslet, vyjádřil všeobecnou náladu takto: „Když to říká soudruh Napoleon, musí to být pravda!“ A od té doby ke svému osobnímu mottu „Budu pracovat lépe a radostněji!“ přidal slogan „Napoleon má vždycky pravdu!“ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo G. Orwella do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Velmi známý román v nezapomenutelném kresleném podání. Zub času není prakticky znát a kreslená prasátka, slepice, koně a krávy si to s klidem rozdávají s nejnovějšími animáky a odcházejí vítězně, proč? Díky nadčasovosti tématu a výborným vykreslením zvířat uzavřených ve světě, kde se může každá "svině" postavit mimo zákon. Velmi dobře je zvolená především stopáž, která dává prostor pro vše důležité, ale zároveň zbytečně neprotahuje celý příběh do délky, kterou už by kreslené postavy nemuseli zvládnout. George Orwell by byl za takovéhle zfilmování svého díla nadšený. (www.csfd.cz) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST Charles Bukowski Ptáčku posměváčku, přej mi štěstí Výňatek Umělecký text Poslední dny mladého sebevraha už se vidím po všech těch sebevražedných dnech a nocích, jak mě vyváží z jednoho z těch sterilních domovů pro důchodce (samozřejmě jenom pokud budu slavný a budu mít to štěstí) duševně zaostalá a znuděná ošetřovatelka... sedím si vzpřímeně na vozíčku... skoro slepý, oči se mi protáčí do temné části lebky kde hledají milosrdenství smrti... „není dneska nádherně, pane Bukowski?“ „jo, jo, to je...“ děti chodí kolem a já ani neexistuju a krásné ženy chodí kolem s velkými žhavými boky a teplými zadky a těsným horkým vším touží být milovány a já ani neexistuju... „poprvé za 3 dny nám svítí sluníčko, pane Bukowski.“ „jo, jo, to jo.“ sedím si vzpřímeně na vozíčku, bělejší než tenhle list papíru, bezkrevný, mozek pryč, riziko pryč, já, Bukowski, pryč... STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo Ch. Bukowskiho do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Jack Kerouac [dʒæk ˈkɛɹəwæk] IPA, vlastním jménem Jean-Louis Lebris de Kerouac, (12. března 1922, Lowell, Massachusetts,USA - 21. října 1969, Saint Petersburg, Florida, USA) byl americký spisovatel, jeden z nejvýznamnějších představitelů beat generation. Proslavil se zejména svými autobiografickými romány, zejména pak dílem Na cestě. Předci Jacka Kerouaca pocházeli z Francie. Jeho děd, tesař Jean-Baptiste Kirouack se společně se svou ženou Clémentine Bernierovou přestěhovali z Francie do Nashui, města v amerického státu New Hampshire. Stalo se to v roce 1889 krátce poté, co se jim narodil syn Léon, budoucí Kerouacův otec. Léon se stal reportérem a obchodníkem a roku 1915 si vzal Gabrielle Lévesqueovou, budoucí Kerouacovu matku. Rok po svatbě se jim narodilo první dítě, syn Francis Gerard; roku 1918 pak dcera Caroline. Jako třetí a poslední dítě Gabrielle Kerouacové přišel na svět Jean-Louis. Doma mu říkali "Ti Jean", čili "Malý Jan". Teprve později, když se Jean-Luis začal stýkat s nefrancouzskými obyvateli, se z něj stal "Jack".[1] (http://cs.wikipedia.org/wiki/Jack_Kerouac) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST Isabel Allendeová Dům duchů Výňatek Umělecký text „Barrabás přicestoval do naší rodiny po moři,“ zaznamenala si malá Clara svým jemným krasopisem. Už tenkrát měla ve zvyku zapisovat si důležité věci a později, když oněměla, zapisovala si i bezvýznamnosti, aniž tušila, že o padesát let později mi její sešity pomohou oživit vzpomínky z minulosti a přežít můj vlastní děs. Ten den, kdy přišel Barrabás, byl Zelený čtvrtek. Přijel v bídné kleci, zhanoben blátem a vlastní močí, měl vytřeštěný pohled zuboženého, bezbranného vězně, ale už v té chvíli se podle jeho královského držení hlavy a rozměrů jeho kostry dalo předvídat, že to bude legendární obr, kterým se také později stal. Byl to nudný podzimní den, když Barrbás přišel. Nic nenasvědčovalo událostem, které malá Clara zapsala, aby se na ně nezapomnělo, a které se staly při mši o dvanácté hodině ve farním kostele svatého Šebestiána, o mši, jíž se Clara s celou svou rodinou zúčastnila. Na znamení smutku byli svatí přikryti tmavofialovou látkou, kterou jeptišky každý rok vytahovaly z velké skříně umístěné v sakristii. Pod smutečními hrubými pokrývkami vypadal nebeský soud jako změť nábytku před stěhováním a ani svíčky, ani kadidlo, ani sténání varhan nemohly ten žalostný dojem vyvážit. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo I. Allendeové do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Magický (Čarovný) realismus je literární směr, ve kterém se prolíná reálná skutečnost s iluzivními prvky (sny, halucinace, mýty). Často je spojován s boomem tohoto žánru vLatinské Americe v druhé polovině dvacátého století, a to především s knihou Sto roků samoty od Gabriela Garcíi Márqueze, která je považována za stěžejní dílo magického realismu. První knihou, která je označována coby první magickorealistický román je Pan prezident M. A. Asturiase, v němž se prolíná politická realita se světem mayských mýtů. Magický realismus je kulturně-historicky specifický směr a objevuje se v próze, poezii, malířství a dokonce i ve filmech. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Magick%C3%BD_realismus) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST Ivan Olbracht Nikola Šuhaj Loupežník Výňatek Umělecký text Les řval. Padla rána. A zarachotil jich celý řetěz. Radost z pohledu na utíkajícího tvora jest zděděna od prapředků. Skákající Nikola byl pronásledován nesmyslnou palbou gardistů a dobře mířenými ranami četníků. Viděli, jak zmizel v lese. „Dopředu! Za ním!“ křičel Lenard a potrhával řetízkem jako koňskou uzdou. Běželi, udýcháni a klopýtajíce ve sněhu. Ale náhle zazněl z lesa před nimi hlas. Jasný a strašlivě hněvivý: „Co mi chcete? Proč mě nenecháte s pokojem?“ „Stůj! Stůj! Stůj!" Po hlase poznali, že je na samém kraji lesa, skryt za některým ze starých buků. Pálili tam. V hluku nebylo slyšet, že také Nikola střílí. Aniž spatřili, jak se to stalo, ve sněhu leželi dva gardisté. Icko Šafar a Oleksa Chabal. Icko ležel naznak a z krku mu vysoko tryskal silný pramen krve. Padal nazpět do sněhu a barvil jej. Gardisté jako by v prvním okamžiku nechápali. Střelba chudla. Stříleli už jen četníci. A zřetelný, zuřivý hlas z lesa volal: „Běžte, nebo vás postřílím do jednoho!" Uposlechli toho rozkazu okamžitě. Hnali se sněhem zpět k lesu, klopýtajíce v stopách, které zde prve vyšlapali. Křik strážmistra Lenarda byl marný. A tak, vida tento zmatek, trhnutím řetízku si Petra Šuhaje obrátil, jeho záda přitiskl na záda svá, a půl ho nesa, půl vleka za sebou, ustupoval také. Petro, beze smyslů bolestí, křičel:„Střílej, Nikolo! Neboj se, střílej!" Nad otcovou hlavu vyčníval kousek hlavy Lenardovy. Nikola si dvakrát na ten malý kousek zamířil. Dvakrát zase pušku sklonil. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo I. Olbrachta do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Koločava (ukrajinsky Колочава; maďarsky Alsókalocsa) je vesnice na západní Ukrajině. Leží v Mižhirském rajónu Zakarpatské oblastina jižní hranici Siněvirského národního parku. Obcí protéká řeka Terebla. Proslula jako rodiště obávaného loupežníka a hrdiny literárního díla Ivana Olbrachta – Nikola Šuhaj loupežník. Ve vesnici je škola s muzeem a bustou Ivana Olbrachta. U dřevěného kostela sv. Ducha, ležícího u silnice směrem na Siněvir, se nachází hroby českých četníků, zabitých Nikolou Šuhajem. V tomto kostele bylo do nedávné doby umístěno Muzeum ateismu, založené v časech existence SSSR.[1] Na hřbitově blíže na náměstí se nachází hroby Eržiky a Nikoly. Za hřbitovem je muzeum československé školy a také nový skanzen. V současnosti zde žije okolo 5000 obyvatel. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolo%C4%8Dava) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST Julius Fučík Reportáž psaná na oprátce Výňatek Umělecký text První máj! V těchto hodinách jsme už vstávali na okrajinách měst a připravovali svoje prapory. V těchto hodinách už na ulicích Moskvy nastupovaly první oddíly k májové přehlídce. A teď v těchto hodinách milióny lidí bojují poslední bitvu za svobodu člověka a tisíce padají v tomto boji. Jsem jeden z nich. A být jedním z nich, jedním z bojovníku poslední bitvy, toť krásné. Ale umírání není krásné. Dusím se. Nemohu vydechnout. Slyším, jak to v hrdle chrčí, ještě probudím své spoluvězně. Snad kdybych to svlažil trochou vody... Ale všecka voda ve džbánku už je vypita. Tam, pouhých šest kroku ode mne, v záchodku v rohu cely, tam je vody dost. Budu mít však ještě sílu dostat se k ní? Plazím se po břiše, tiše, tichounce, jako by všecka sláva smrti byla v tom, abych nikoho neprobudil, doplazil jsem se a piju hltavě vodu ze dna záchodku. Nevím, jak dlouho to trvalo, nevím, jak dlouho jsem se plazil zpět. Vědomí už zase mizí. Hledám tepnu na své ruce. Nic necítím. Srdce vystoupilo vysoko do hrdla a teď prudce padá dolu. Padám s ním. Padám dlouho. Cestou slyším ještě Karlíkův hlas: - Otce, otce, slyšíš! Chudák, už dodělává. Dopoledne přišel lékař. Ale tohle všecko jsem se dověděl až mnohem později. Přišel, prohlédl a zavrtěl hlavou. Pak se vrátil na marodku, roztrhal úmrtní lístek, který večer už vyplnil mým jménem, a řekl s odborným uznáním: - Koňská nátura! STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo J. Fučíka do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Sakrální oběť Pravěcí Evropané často oběšením obětovali bohům. Tak Keltové věšeli na stromech oběti Esusovi, bohu větru, aby si je tak mohl náležitě pohoupat. Staří Germáni a Vikingovéoběšením vzdávali úctu bohu Ódinovi, který se podle legendy také sám oběsil na světovém stromě Yggdrasilu, aby tak dosáhl osvícení. Oběšení bylo také častým způsobem rituální sebevraždy vdov. U starých Achájů, Slovanů, u Germánů (Prokopios tento zvyk dosvědčuje u Herulů, usazených tehdy u na území ČR) až do novověku se tento zvyk zachoval v Číně. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Ob%C4%9B%C5%A1en%C3%AD) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST J. H. Krchovský Všechno je jako dřív Výňatek Umělecký text Bylo to nedávno, teprve před pár dny seděla opodál v příšeří vinárny furt na mě koukala, byla dost opilá řek jsem si, že by se snad ještě vzchopila Ve stavu, kdy už se pode mnou motá zem přisedl jsem si k ní (se slušným dotazem) a s pěnou u huby jak bych měl vzteklinu vjel jsem jí pod sukni dlaní až ke klínu Poněkud pasivní (i to mi přišlo vhod) lhostejná, se zrakem upřeným v jeden bod dělala jako že nic to s ní nedělá alespoň zpočátku, když ještě seděla …Zůstala pod stolem, punčochy u kolen vstal jsem a pil jsem dál (aspoň já ukojen) potom ji odnesli. A pořád čuměla! snad, v lepším případě, byla jen umělá… Hlídám své šílenství v únosných mezích střídavě pobývám na obou březích… co nejdál od břehů! Po proudu k jezu jak Charón v lodi své nocí tě vezu Lůžko se kolébá… Do rytmu, zvolna necháš se proudem nést ke všemu svolná všechno je lepší než nehybný močál… a z pádu neměj strach; ten pád už počal Teď už nic nebude stejné jak předtím za chvíli spočinem na břehu třetím poslední, devátá, úlevná vlna… spi… Zdrávas Maria… Čeho žes plná? Odešla… Inu co, lhal bych, že brečím… odešla s úsvitem (alespoň s něčím) po čtyřech odlezla k domovním dveřím… že prý mi nevěří (a tomu věřím) a že prý od včera (lež v jednom kuse!) neměla vůbec nic teplého v puse STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo J. H. Krchovského do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text J. H. Krchovský, vlastním jménem Jiří Hásek, (* 22. dubna 1960 Praha) je jeden z nejmladších českých samizdatových básníků. Žije střídavě v Praze a Brně-Komíně, na Ruském vrchu, pod pohřebištěm asi stovky vojáků Rudé armády (odtud údajně pochází jeho pseudonym "Krchovský"). V samizdatu publikuje od svých dvaceti let, jeho přeložené básně se objevily i v řadě zahraničních periodik.[1] Od roku 2007 hraje na kytaru a zpívá v kapele Krch-off band. 16. ledna 2009 kapela pokřtila své první CD Naposled.[1] Jeho texty byly zhudebněny různými dalšími interprety, např. Milanem Hlavsou (The Plastic People of the Universe) a Vladimírem Václavkem, kapelami Hudba Praha, Divoký srdce, Echt! nebo Nahoru po schodišti dolů band.[1] Vystupuje též na autorských čteních. Věnuje se i kreslení, sbírku Mladost - Radost... si J.H. Krchovský ilustroval sám. Autorovo dílo je po formální stránce velmi precizní (píše nejčastěji čtyřstopým daktylem), je charakteristické dekadentní stylizací, zálibou ve zobrazování smrti, děsu, erotiky.[2] Jeho báseň „Na samém konci“ zdobí fasádu domu v nizozemském městě Leiden (viz foto napravo). Probíhá zde projekt zaměřený na různé autory z celého světa, jejichž vybrané básně jsou namalovány na zdi domů.[3][4] (http://cs.wikipedia.org/wiki/J._H._Krchovsk%C3%BD) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST Jiří Kratochvíl Nesmrtelný příběh Výňatek Umělecký text Na opičákovi Flikovi, nádherném šimpanzím exempláři, chtěl původně strýc Gerhard demonstrovat tenkrát ještě velice pobuřující Darwinovu myšlenku o mezičláncích mezi světem zvířat a lidí a dále pak to, že soustavným, soustředěným a vytrvalým výcvikem můžeme z opičáka udělat tvora lišícího se od běžného a loajálního vídeňského daňového poplatníka jen větší obratností v lození po kandelábrech na Gingstrasse. Ale nic ze strýcových velkolepých zvířecích experimentů se nakonec neuskutečnilo. Jenom shromáždil na lanškrounském statku zvířata a připravil si půdu pro své zvířecí pokusnictví, jež mělo například prohloubit znalosti o soužití zvířat ve větších nesourodých skupinách, ale pak se bohužel zapletl s jednou svou nezletilou žačkou a na královéhradeckém gymnáziu propukl děsivý skandál, jaký posud gymnázia mocnářství nepamatovala, zvláště když strýc Gehard nakonec svou žačku unesl a kamsi s ní zmizel. Byl na něho vydán zatykač, ale slehla se po nich země. Říkalo se, že se uchýlil na Antarktidu a tam si se svou žačkou postavili iglú a žili tam šťastně až do smrti. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo J. Kratochvíla do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Uprostřed nocí zpěv Jiří Kratochvil: Uprostřed nocí zpěv, Druhé město, Brno 2010, 251 stran, ISBN 978-80-7227-299-0 V pořadí třetí kniha spisovatele Jiřího Kratochvíla Uprostřed nocí zpěv, která vyšla počátkem 90. let, se v roce 2010 dočkala druhého vydání. Románový příběh vyprávěný ve dvou částečně paralelních rovinách je zasazen do několika desetiletí, která následovala po „vítězství pracujícího lidu“. Autor konfrontuje syrovou realitu, do níž byly vrženy rodiny poúnorových emigrantů, s fikcí, která odkazuje k magickému realismu. S ohledem na reálie Kratochvílova života se v příběhu nabízejí autobiografické paralely, které jsou dále rozvíjeny s dětsky upřímnou hravostí i s chladnokrevným kalkulem. Obě vypravěčské roviny se postupem času sbližují stále více a v samotném závěru se dostávají na úroveň, která postaví čtenáře před nutnost interpretovat si pro sebe celý příběh, za což je odměněn katarzí díla. (http://www.iliteratura.cz/Clanek/27537/kratochvil-jiri-uprostred-noci-zpev) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST Jiří Kratochvíl Nesmrtelný příběh Výňatek Umělecký text Na opičákovi Flikovi, nádherném šimpanzím exempláři, chtěl původně strýc Gerhard demonstrovat tenkrát ještě velice pobuřující Darwinovu myšlenku o mezičláncích mezi světem zvířat a lidí a dále pak to, že soustavným, soustředěným a vytrvalým výcvikem můžeme z opičáka udělat tvora lišícího se od běžného a loajálního vídeňského daňového poplatníka jen větší obratností v lození po kandelábrech na Gingstrasse. Ale nic ze strýcových velkolepých zvířecích experimentů se nakonec neuskutečnilo. Jenom shromáždil na lanškrounském statku zvířata a připravil si půdu pro své zvířecí pokusnictví, jež mělo například prohloubit znalosti o soužití zvířat ve větších nesourodých skupinách, ale pak se bohužel zapletl s jednou svou nezletilou žačkou a na královéhradeckém gymnáziu propukl děsivý skandál, jaký posud gymnázia mocnářství nepamatovala, zvláště když strýc Gehard nakonec svou žačku unesl a kamsi s ní zmizel. Byl na něho vydán zatykač, ale slehla se po nich země. Říkalo se, že se uchýlil na Antarktidu a tam si se svou žačkou postavili iglú a žili tam šťastně až do smrti. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo J. Kratochvíla do kontextu české literatury ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST Jan Werich Fimfárum Výňatek Umělecký text Nejlakomější držgrešle ze všech byla Barka, farářova kuchařka, a to bylo každému známo. Nejenomže schraňovala šlupky od buřtů a šila z nich záclony, nejenomže se do zrcadla nepodívala, aby se neopotřebovalo, ale to byla ona, co tenkrát, když jela do Loun dostavníkem, místo jízdenky chtěla si nechat koleno vrtat, k čemuž nedošlo jen proto, když kočímu tu koleno ukázala, raději ji nechal jet zadarmo, než by zneuctil nebozez. A téhle Barce povídá farář: „Co kdybychom to druhé prase dali…“ „Ani pomyšlení…!“ „Počkejte, Barko! Myslil jsem na učitelovic, mají tolik dětí, a nám jeden čuník stačí.“ „Proč maj tolik dětí, to je jejich věc!“ „A co má ten člověk dělat? Z lakoty tu lidé ani děti nemají, a on, aby v té škole měl koho učit, musí být samozásobitel.“ „Tak mu dáme výslužku, když už musíte rozhazovat, velebný pane.“ „Říkejte si, co chcete, dva čuníci pro nás dva je moc,“ chabě trval farář na svém. Je zajímavé, že přibližně v téže chvíli učitel došel k podobnému závěru: „Já tu mám hladovejch krků jako píšťal u varhan, a na faráře jsou dva vepři a dva lidi.“ Načež se zamračil. Čím víc se mračil, tím usilovněji přemýšlel. Když se mu tvář vyjasnila, vzal do kapsy kladivo a hřeb a že prý se jde nadýchat trochu večerního kyslíku. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo J. Wericha do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Vážení zákazníci, dovolte, abychom vás přivítali na webu společnosti Jirout & Říha. Již více než 20 let se zabýváme speciálními službami ve stavebnictví zaměřenými na řezání stavebních materiálů. Využívání moderní diamantové techniky známých evropských značek skloubené se zárukou dobře odvedené práce nás zařadilo na přední místo ve východočeském regionu. Doufáme, že Vás naše nabídka osloví a těšíme se na spolupráci. Aleš Říha a Jiří Jirout majitelé společnosti (http://www.vrtani.cz/) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST Jeanette Winterson Tíha Výňatek Umělecký text „Kdo její jablka otrhá, bude jako bohové, bude znát minulost a budoucnost, jako by se odehrávaly dnes.“ „To by bylo pro lidstvo požehnáním.“ „Bylo by to prokletí,“ řekla Héra. „Lidstvo žije dál díky nevědomosti, protože vědění lidi ničí. Všechno, co člověk vynalezne, se brzy obrátí v jeho zkázu. Když tvůj bratr Prometheus ukradl oheň, jak lidé ten dar využili? Navzájem si pálí úrodu a domy. Cheiron vás naučil medicíně; co jste s těmi znalostmi udělali? Dokonce i ty, Atlante, ačkoli jsi napůl člověk a napůl bůh, jsi zničil nejkrásnější město na světě. Raději jsi své farmy viděl v troskách, než abys přihlížel, jak na nich sklízí někdo jiný. Raději jsi prorazil otvory do vlastních lodí a potopil je, než aby před tvýma očima padly do rukou nepřítele.“ „Bohové s námi válčili,“ připomněl Atlas. „Proto jste nám práci usnadnili a sami sebe zničili.“ „Proč takhle mluvíš?“ „Abych ti pomohla se rozhodnout.“ „Nemám na výběr.“ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo J. Wintersonové do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Lajka (rusky Лайка; 1954 – 3. listopadu 1957) byl pes, který se jako první živý tvor pocházející z planety Země dostal na oběžnou dráhu. Stalo se tak 3. listopadu 1957 na palubě sovětské družice Sputnik 2. V době přípravy jejího letu bylo o vlivu kosmického letu na živé organismy známo jen málo. Vyslání zvířat do vesmíru bylo proto nezbytným předpokladem letů lidí.[1] Lajka, potulný pes odchycený na jedné z moskevských ulic, se původně jmenovala Kudrjavka (rusky Кудрявка; doslova Kudrnka). Pro let na Sputniku 2 byla cvičena s dalšími dvěma psy. Technologie návratu kosmické lodi z oběžné dráhy na Zemi nebyly k dispozici, proto nebyl Lajčin návrat na Zem plánován. Třebaže se očekávalo, že prožije na oběžné dráze jeden týden, uhynula následkem stresu a přehřátí[2] už zhruba 5 až 7 hodin po startu. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Lajka) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar Výňatek Neumělecký text Uprostřed nocí zpěv Jiří Kratochvil: Uprostřed nocí zpěv, Druhé město, Brno 2010, 251 stran, ISBN 978-80-7227-299-0 V pořadí třetí kniha spisovatele Jiřího Kratochvíla Uprostřed nocí zpěv, která vyšla počátkem 90. let, se v roce 2010 dočkala druhého vydání. Románový příběh vyprávěný ve dvou částečně paralelních rovinách je zasazen do několika desetiletí, která následovala po „vítězství pracujícího lidu“. Autor konfrontuje syrovou realitu, do níž byly vrženy rodiny poúnorových emigrantů, s fikcí, která odkazuje k magickému realismu. S ohledem na reálie Kratochvílova života se v příběhu nabízejí autobiografické paralely, které jsou dále rozvíjeny s dětsky upřímnou hravostí i s chladnokrevným kalkulem. Obě vypravěčské roviny se postupem času sbližují stále více a v samotném závěru se dostávají na úroveň, která postaví čtenáře před nutnost interpretovat si pro sebe celý příběh, za což je odměněn katarzí díla. (http://www.iliteratura.cz/Clanek/27537/kratochvil-jiri-uprostred-noci-zpev) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST Jeanette Wintersonová Vášeň Výňatek Umělecký text „Jestli sis přece jen umanul, že budeš pást kozy, pak tě aspoň domů propustím s jedním opravdovým kumštem. V přestávkách mezi pastvou si můžeš stavět loďku a pak se v ní vozit po té vaší řece, jak jsi mi o ní vyprávěl, a vzpomínat na mě.“ „Kdybys chtěla, mohla bys jet se mnou.“ „Jenže já nechci. Co bych si tam počala, když by na obzoru nebyl jediný hrací stůl, jen samé pytle krtků?“ To vím taky, ale nemusela to takhle říkat. Veslování mi nebylo vlastní a párkrát jsem naklonil loďku takovým způsobem, že jsme z ní vypadli, a Villanella se mě chytila za límec a křičela, že se utopí. „Vždyť žiješ na vodě!“ bránil jsem se, když mě stahovala dolů a ječela, co jí hrdlo stačilo. „No právě! Žiju na vodě – ne pod ní!“ Byl to div, ale neuměla plavat. „Převozníci nemusejí umět plavat. Žádný z nich by se nepřevrhl. Nemůžeme domů, dokud neuschneme, smáli by se nám.“ Ani její nadšení mi nepomohlo osvojit si ten um, až večer popadla znovu vesla sama, vlasy stále ještě mokré, a řekla, že radši půjdeme do kasina. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo J. Wintersonové do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Aquapalace Lázně Praha je špičkové nestátní zdravotnické zařízení, které poskytuje služby v oblasti fyzioterapie a rehabilitace. Rehabilitační péči zajišťují lékaři a fyzioterapeuti. V Aquapalace Lázně Praha se provádí diagnostika, rekondiční cvičení, vodoléčba, masáže nebo speciální lázeňské procedury. Každá rehabilitace začíná důkladným vyšetřením rehabilitačním lékařem, který zhodnotí váš zdravotní stav a stanoví rehabilitační léčebný program. V případě, že jste si rehabilitační program vybrali sami, lékař provede jeho korekci či individuální doporučení. Na závěr bude provedeno výstupní lékařské vyšetření sloužící ke zhodnocení rehabilitace a k doporučení dalšího léčebného režimu. (http://www.aquapalace.cz/relax/rehabilitace) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar Neumělecký text JSME ATELIÉR POVĚTROŇ Máme vítr v zádech. Architektura je pro nás zábava, ale zároveň i zodpovědnost. Podstatou naší práce je hledání přirozenosti v architektuře, v prostoru kolem nás. Architekturu vnímáme jako kultivaci prostoru, neomezujeme ji jenom na domy a nevymezujeme ji jenom pro architekty, proto rádi spolupracujeme s jinými profesemi. Jsme přesvědčeni, že pokud chceme prostor kolem nás ovlivnit, musíme být aktivní. Z tohoto důvodu jsme spolu s výtvarníky založili občanské sdružení SUA - Sdružení Umělců a Architektů, díky němuž se snažíme zasahovat do veřejného prostoru. Ateliér Povětroň založili Michal Rouha, Jana Fischerová a Martin Chlanda. Naše spolupráce trvá od roku 2010. Povětroň vznikl v roce 2012, kdy se odštěpil od Mio architects. Projekty vzniklé do října roku 2012 jsme zpracovávali v rámci firmy Mio architects. (http://www.atelier-povetron.cz/atelier/) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST Karel Čapek Hordubal Výňatek Umělecký text „Statkář by prodal ty louky,“ podotýká Polana zamyšleně a počítá nahlas, co by stály; ale Hordubal neposlouchá, Hordubal myslí na pole žitná a bramborová, jež Polana prodala. Pravda, samý kámen, ale nebyl-liž tam kámen odjakživa? To už, kamaráde, patří k té práci. Dva roky předtím, než jsem odejel, jsem obrátil kus úhoru v pole – ech, co ty víš o selské robotě! Hafie se přikradla k Štěpánovi a opírá se mu loktem o rameno. „Strýčku Štěpáne,“ šeptá. „Co je?“ směje se Manya. Štěpán ji bere mezi kolena a kolébá jí: „Nu tak, Hafie, co jsi chtěla říci?“ Hafie mu šeptá do ucha: „Strýčku Štěpáne, já ti dnes viděla krásné štěňátko!“ „Ale jdi,“ diví se důležitě Manya. „A já jsem ti viděla zaječici s třemi mladými zajíčky.“ „Jé,“ užasne Hafie, „a kde?“ „V jeteli.“ „A budeš je na podzim střílet?“ Štěpán úkosem na Hordubala: „Nu, nevím.“ Hodný člověk, myslí si Juraj s úlevou, dítě ho má rádo; ke mně by tak nepřišla. Což, zvykne si dítě; ale že se ani nezmínila o těch obrázcích, co jsem jí dovezl z Ameriky. Měl bych něco dát Štěpánovi, napadá Hordubala, a hledá očima svůj dřevěný kufřík. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo K. Čapka do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text JSME ATELIÉR POVĚTROŇ Máme vítr v zádech. Architektura je pro nás zábava, ale zároveň i zodpovědnost. Podstatou naší práce je hledání přirozenosti v architektuře, v prostoru kolem nás. Architekturu vnímáme jako kultivaci prostoru, neomezujeme ji jenom na domy a nevymezujeme ji jenom pro architekty, proto rádi spolupracujeme s jinými profesemi. Jsme přesvědčeni, že pokud chceme prostor kolem nás ovlivnit, musíme být aktivní. Z tohoto důvodu jsme spolu s výtvarníky založili občanské sdružení SUA - Sdružení Umělců a Architektů, díky němuž se snažíme zasahovat do veřejného prostoru. Ateliér Povětroň založili Michal Rouha, Jana Fischerová a Martin Chlanda. Naše spolupráce trvá od roku 2010. Povětroň vznikl v roce 2012, kdy se odštěpil od Mio architects. Projekty vzniklé do října roku 2012 jsme zpracovávali v rámci firmy Mio architects. (http://www.atelier-povetron.cz/atelier/) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST Karel Toman Měsíce Výňatek Umělecký text ŘÍJEN Ty bože révy, který posíláš paprsky slunce na nalité hrozny, na zlaté hrozny, hrozny fialové, buď milostivý. Po teplých stráních vzpínají se k tobě vášnivé keře roztančeným gestem, zpívají, mluví, hovoří a prosí, bys dal jim oheň, aby rozdaly jej, bys vdech' jim radost, aby vzkvetla v očích zkalených trudem. Neb my jsme lidé mdlí a pro tvou slávu milujeme víno a s číší jen se naše srdce pomodlí. LISTOPAD Vy štědré stromy zahrad i vy podle cest, jež vztyčujete ramena k obloze šeré, k nebi beze hvězd v dnech dušičkových do mlh vždy nových, váš smutek žiji. Úroda vaše voní pod střechami, radostná těšitelka dětí. Jste se zemí a s nebem samy a jenom zřídka bludné ptáče sletí v koruny oddané a čekající. Zas přijde květ i plod. Však za vichřic hlas touhy jediné z vás vane: Vzplát na tvé hranici, ó Pane! STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo K. Tomana do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text A protože angličtina ráda přejímala slova od jinak vysmívaného souseda z opačného břehu kanálu La Manche, objevilo se slovo „bohém“ brzy i v tomto germánském jazyce. Tam se posunul význam ještě o kus dál – jako bohéma mohou Britové označit i tuláka, tedy člověka, který nemá trvalý domov a migruje z místa na místo. V angličtině proto může být cikánem i člověk, který k této etnické skupině sice nepřísluší, ale žije tak, jak staří cikáni žili, totiž kočuje z místa na místo. (http://procproto.cz/historie/bohem-%E2%80%93-umelec-tulak-nebo-cikan/) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST Louis de Berniéres Mandolína kapitána Corelliho Výňatek Umělecký text „Napadlo tě, že to dítě mohlo být nemanželské? Mohli mě znásilnit. Skoro k tomu došlo.“ „Napadlo mě to. Byli tu Němci, pak občanská válka…“ „A?“ „Vadilo by mi to. Tehdy jsme měli představy o zneuctění a poskvrnění… Přiznávám, že by mi to vadilo. Díkybohu už dneska nejsme tak hloupí. Něco se přece jen mění k lepšímu.“ „Ten člověk, co se mě snažil znásilnit… já ho postřelila.“ Překvapeně se na ni zadíval. „Vacca cane! Tys ho postřelila?“ „Nikdy jsem nebyla zneuctěna. Byl to můj snoubenec, ještě před tebou.“ „Nikdy jsi mi o žádném snoubenci neřekla.“ „Ty žárlíš.“ „Samozřejmě že žárlím. Myslel jsem, že jsem byl tvůj první.“ „Ne, to jsi nebyl. A nesnaž se mi namluvit, že já jsem byla tvoje první dívka.“ „Ta nejlepší.“ Začalo se ho zmocňovat až moc velké dojetí, a tak se snažil ovládnout. „Jsme nějací sentimentální. Dva sentimentální blázni. Podívej…“ Sáhl do kapsy a vytáhl cosi bílého v umělohmotné tašce. Rozbalil ji a vytáhl z ní starý kapesník a pak jím zamával, aby se rozprostřel. Na jeho látce bylo vidět pár tmavých, hnědých flíčků se žlutým okrajem. „Tvoje krev, Pelagie, vzpomínáš?...“ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo L. de Berniéra do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Mandolína kapitána Corelliho je film, po jehož shlédnutí vás okamžitě přepadne pocit, že jste zrovna shlédli film, který měl setsakramentsky navíc. Příběh o lásce italského důstojníka a venkovské řecké dívky na pozadí II. sv. války proměnil režisér John Madden v opulentní hollywoodskou podívanou, ve které vsadil vše na ústřední pár Cage, Cruzová, jejich vztah a na asi dvacetiminutovou válečnou sekvenci, která s jinak klidným filmem tvoří hodně ostrý kontrast. Vztah Cage s Cruzovou po pár minutách připomene jakýkoliv slaďáček a při sledování válečné bitvy o město člověka napadne, že kameraman John Toll se nechal inspirovat kamerovým nasnímáním Zachraňte vojína Ryana od Januzse Kaminského. Neschopnost režiséra vyvolat v divákovi alespoň nějaké emoce, je alespoň částečně vykompenzována hereckým uměním Nicolase Cage (kterému role překvapivě sekne) a Penelope Cruzové, která se zase ukázala, že umí doopravdy hrát. Ale nesmím opomenout další pilíře hereckého obsazení: vynikající úlohu místního lékaře Johna Hurta a partyzána Christiana Balea. Je celkem škoda, že tak slibný námět se roztavil v bezduchý filmový kus, který se za pár dnů po sledování vytratí z paměti. (8.11.2004) (http://www.csfd.cz/film/6320-mandolina-kapitana-corelliho/) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST Milan Kundera Žert Výňatek Umělecký text Seděl jsem tedy před třemi tykajícími vysokoškoláky, kteří mi položili první otázku: zda prý znám Markétu. Řekl jsem, že ji znám. Ptali se mne, jestli jsem si s ní dopisoval. Řekl jsem, že ano. Ptali se mne, jestli si nepamatuju, co jsem jí psal. Řekl jsem, že si to nepamatuju, avšak pohlednice s provokačním textem mi v té chvíli vytanula před očima a já jsem začal tušit, oč jde. Nemůžeš si vzpomenout? ptali se mne. Ne, říkal jsem. A co ti psala Markéta? Pokrčil jsem rameny, abych vzbudil dojem, že mi psala o intimních věcech, o nichž tu nemohu hovořit. Nepsala ti něco o školení? ptali se. Ano, psala, řekl jsem. Co ti o tom psala? Že se jí tam líbí, odpověděl jsem. A co dál? Že jsou dobré referáty a dobrý kolektiv, odpovídal jsem. Psala ti, že vládne na školení zdravý duch? Ano, řekl jsem, snad něco takového psala. Psala ti, že poznává, co je to síla optimismu? ptali se dál. Ano, řekl jsem. A co ty si myslíš o optimismu, zeptali se. O optimismu? Co bych si o něm měl myslet? ptal jsem se. Považuješ se sám za optimistu? ptali se dál. Považuju, řekl jsem nesměle. Mám rád legraci, jsem docela veselý člověk, snažil jsem se zlehčit tón výslechu. Veselý může být i nihilista, řekl jeden z nich, může se třeba smát lidem, kteří trpí. Veselý může být i cynik, pokračoval. Myslíš si, že se dá vybudovat socialismus bez optimismu? zeptal se jiný. Ne, řekl jsem. Tak ty tedy nejsi pro to, aby se u nás vybudoval socialismus, řekl třetí. Jak to? bránil jsem se. Protože optimismus je pro tebe opium lidstva, útočili. Jak to, opium lidstva? bránil jsem se stále. Nevykrucuj se, napsals to. Marx nazval opiem lidstva náboženství, ale pro tebe je opiem náš optimismus! Napsals to Markétě. Byl bych zvědav, co by na to řekli naši dělníci a úderníci, kteří překračují plány, kdyby se dověděli, že jejich optimismus je opium, navázal hned jiný. A třetí dodal: Pro trockistu je budovatelský optimismus vždycky jen opiem. A ty jsi trockista. Proboha, jak jste na to přišli? bránil jsem se. Napsals to nebo nenapsal? Snad jsem něco takového z legrace napsal, vždyť už jsou to dva měsíce, nepamatuji se na to. Můžeme ti to připomenout, řekli a četli mi mou pohlednici: Optimismus je opiem lidstva. Zdravý duch páchne blbostí! Ať žije Trockij! Ludvík. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo M. Kundery do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Ústavy marxismu-leninismu, případně dřívější katedry marxismu leninismu – to byly instituce, které tvořily neodmyslitelnou součást vysokoškolského studia v letech 1950-1989. Nerozhodovalo přitom, zda jste studovali archeologii, stomatologii nebo huťařinu: marxismus-leninismus vás dostihl všude. Jednoduše řečeno: povinné zkoušky z marxismu leninismu, to byla daň, kterou musel v letech 1950-1989 zaplatit každý student za vysokoškolský diplom. Zkoušky (a od poloviny 70. let i povinné státnice) z dějin mezinárodního dělnického hnutí (popřípadě dějin KSČ a KSSS), marxisticko-leninské filozofie, vědeckého komunismu, vědeckého ateismu a politické ekonomie museli povinně zvládnout všichni; a není divu, že si tato pracoviště vybudovala na akademické půdě neblahou pověst. Raději nevzpomínat, raději zapomenout, říká si většina z nás, dříve narozených. (http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/ustav-marxismu-leninismu-je-mou-celozivotnimurou/) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST Miloš Urban Hastrman Výňatek Umělecký text Náhle se pokojem mihla Kateřina a vzala to do rukou, jako se do náruče bere dítě. Za nabíraným rukávem jsem opravdu spatřil dětskou tvář – a také do široka roztáhlá ústa, zavřené oči a dřevěnou peřinku. Cípy povijanu vytvářely kolem hlavičky sluneční zář. Odradek. To poznání mnou otřáslo. Co tady dělá pohanská modla? Copak se nezjevuje jen mému svědomí? Copak si opět počínám chybně, proti svému určení a přirozenosti? „Pan baron promine,“ hlesla Kateřina. Nyní jsem v hlase zaslechl úzkost. „Zapomněla jsem to tu, když jsme včera s děvčaty chystaly maškary…“ Vymlouvala se, dobře jsem věděl, že se vesnické mládeže straní. Nezbylo mi než její slova přijmout, rozšafně se usmát a vtisknout pohár do uctivých rukou jejího otce. Ale nedalo mi to a zeptal jsem se jí: „Kdes to vzala?“ „Po vodě to připlavalo,“ odpověděla mi a vyšla s figurkou ven. „Prosím, omluvte ji,“ řekl Kolář, poté co si trochu nedůvěřivě prohlédl pohár a neodpustil si poznámku, že na víno si tu potrpí jen učitel. „Má teď hrozné trápení, však ráčíte vědět, byl jste na pohřbu. Chodí po domě jako tělo bez duše a tahá sem takovéhle krámy. Kdyby to viděl ctihodný pán, pošle na mě z Litoměřic inkvizici.“ „Dnes už těžko,“ řekl jsem. „No, náš nový velebníček je, jak jste už asi zjistil, trochu nevyzpytatelný,“ poznamenal smutně. „Holka je Vodnář a rozdala by se, jenom kdyby její dobrotu někdo správně nasměroval – on zrovna tohle nedokáže. Jako kněz své kvality má, všichni ho obdivují za to, že se o své vůli nastěhoval do staré školy a faru přenechal škole, ale moje holka se ho bojí jako čert kříže. Je v poslední době nějaká zmatená, jako ztracená v lese. A bloudí čím dál víc.“ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo M. Urbana do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Slovanské pohanství je tradičně užívané označení pro náboženství Slovanů před jejich přijetím křesťanství. Kult se, kromě božstev, soustředil především na uctívání přírodních objektů, jako jsou stromy nebo prameny, nadpřirozených bytostí jako jsou víly, předků a praktikování rituálů. Doba jeho vzniku je neznámá a zaniklo během středověku pod vlivem přicházejícího křesťanství. Mnoho pohanských zvyků se však zachovalo až do současnosti především v lidové kultuře a o obnovu tohoto náboženství se snaží novopohanské hnutí rodnověří. Vykazuje mnoho shodných rysů s ostatními indoevropskými náboženstvími a bylo ovlivněno i představami různých sousedních etnik. Z důvodů jisté kontroverznosti pojmu pohanství bývá někdy užíváno pojmu slovanské (archaické, předkřesťanské) náboženství. Nepřesně je také někdy používán pojem slovanská mytologie, který však označuje pouze část slovanského duchovního systému.[1] (http://cs.wikipedia.org/wiki/Slovansk%C3%A9_pohanstv%C3%AD) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST Oscar Wilde Obraz Doriana Graye Výňatek Umělecký text Když skončilo druhé dějství, propukla bouře syčení a lord Henry se zvedl ze židle a oblékl si plášť. „Je tuze krásná, Doriane,“ řekl, „ale hrát neumí. Pojďme.“ „Chci vidět celé představení,“ odvětil chlapec tvrdým, hořkým hlasem. „Je mi hrozně líto, že jste kvůli mně promarnil večer, Harry. Omlouvám se vám oběma.“ „Já myslím, milý Doriane, že slečně Vaneové dnes není dobře,“ přerušil ho Hallward. „Půjdeme sem některý jiný večer.“ „Kéž by jí nebylo dobře!“ odpověděl Dorian. „Ale mně se zdá, že je prostě studená a že nic necítí. Úplně se změnila. Včera večer to byla veliká umělkyně. Dnes je to jen obyčejná podprůměrná herečka.“ „Takhle nemluvte o nikom, koho milujete, Doriane. Láska je podivuhodnější než umění.“ „Obojí je jenom jistou formou napodobení,“ poznamenal lord Henry. „Ale pojďme, Doriane, tady už nesmíte zůstat. To neprospívá morálce, vidět špatný herecký výkon. Myslím ostatně, že si stejně nebudete přát, aby vaše žena zůstala u divadla. Tak co na tom, jestli hraje Julii jako dřevěná panenka? Je velmi roztomilá, a jestli ví o životě zrovna tak málo jako o herectví, bude to rozkošný zážitek. Jen dva druhy lidí jsou opravdu okouzlující – lidé, kteří vědí naprosto všechno, a lidé, kteří nevědí naprosto nic. Pane na nebi, netvařte se tak tragicky, milý hochu! Tajemství, jak zůstat mladý, záleží v tom, abychom nikdy nepodlehli vzrušení, které nám nesluší. Pojďte se mnou a s Basilem do klubu. Zakouříme si a budeme pít na krásu Sibyly Vaneové. Krásná je. Co více si můžete přát?“ „Jděte pryč, Harry,“ vykřikl chlapec. „Chci být sám. Basile, musíte jít pryč. Ach, copak nevidíte, že mi puká srdce?“ Oči se mi zalily horkými slzami. Rty se mu třásly. Vrhl se do kouta lóže, opřel se o zeď a zakryl si rukama tvář. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo O. Wilda do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Současné filmové adaptace her Oscara Wilda, jako například Ideální manžel nebo Jak je důležité míti Filipa, se většinou věrně drží originálu a odrážejí reálie viktoriánské Anglie 19. století. Režisér Mike Barker a scenárista Howard Himelstein však důvtipně přenesli stejnojmennou Wildovu hru do komunity Angličanů a Američanů žijících ve třicátých letech na italském pobřeží Amalfi. Mladá lady Windermerová, v podání Scarlett Johanssonové, podezřívá svého manžela z milostné aférky s nově příchozí, skandály opředenou paní Erlynnovou (Helen Huntová). Sama však není daleko od toho, hodit za hlavu předchozí život a pověst a podlehnout milostným návrhům lorda Darlingtona (Stephen Campbell Moore). Záhadná paní Erlynnová má ale dobrý důvod jí v takové pošetilosti zabránit. Atraktivní, sluncem projasněné a vtipné drama nabízí překvapivý pohled na Wildovu klasiku a těží ze skvělých hereckých výkonů, mimo jiné Toma Wilkinsona a Mileny Vukotidové. (oficiální text distributora) (http://www.csfd.cz/film/208111-vejir-lady-windermerove/) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST Paulo Coelho Alchymista Výňatek Umělecký text S tím srdcem byla potíž: dřív bylo pořád na odchodu, a teď chtělo stůj co stůj dojít. Někdy celé hodiny vyprávělo teskné příběhy, jindy je tak dojal východ slunce v poušti, že Santiago stěží potlačil slzy. To srdce tlouklo rychleji, když k němu promlouvalo o pokladu, a zase zpomalilo, když jeho oči bloudily na nekonečném pouštním obzoru. Nikdy však nemlčelo, ba ani když Alchymista s chlapcem nepronesli ani slovo. „Proč mám naslouchat svému srdci?“ zeptal se Santiago, když se toho dne utábořili. „Protože tam, kde bude tvé srdce, bude i tvůj poklad.“ „Moje srdce je neklidné,“ pokračoval Santiago. „Má sny, dojímá se a je zamilované do ženy z pouště. Pořád po mně něco chce a často mi v noci nedá spát, když na ni myslím.“ „Tak je to dobře. Tvoje srdce žije. Poslouchej dál, co ti chce povědět.“ V následujících třech dnech minuli několik bojovníků a další zahlédli na obzoru. Santiagovo srdce začalo mluvit o strachu. Vykládalo příběhy, které slyšelo od Duše světa, příběhy mužů, kteří se vypravili hledat svůj poklad a nikdy ho nenašli. Postrašilo ho pomyšlení, že i jemu by se to mohlo sát, nebo že by mohl zemřít v poušti. Podruhé mu tvrdilo, že už mu stačí láska a hodně zlaťáků. „Mám zrádné srdce,“ řekl Alchymistovi, když se zastavili, aby dopřáli koním chvilku odpočinku. „Nechce, abych jel dál.“ „To je dobře,“ odpověděl Alchymista. „Dokazuje to, že tvé srdce žije. Strach vyměnit vše, čeho jsme dosáhli, za pouhý sen, je docela přirozený.“ „Proč tedy mám svému srdci naslouchat?“ „Protože se ti nikdy nepodaří je umlčet. A i kdybys dělal, že neposloucháš, co ti říká, bude ti v prsou ustavičně opakovat, co si myslí o životě a o světě.“ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo P. Coelha do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Alchymista je nekuřácká, retro cukrárna – kavárna – čajovna na Letné. Sídlí v ulici Jana Zajíce 7/975, blízko stadionu Sparta. Účastníme se Prague Coffee festivalu - doprovodný program každý večer od pondělí do pátku od 20:00 u nás v cukrárně více info na Facebooku. Reportáž ČT z našich prostor. Cukrárna, čajovna a kafírna Alchymista byla otevřena v červenci roku 1998. Je vytvořena v retro stylu, který navazuje na prvorepublikové kavárny. Nabízí příjemné prostředí v dřevem obložených prostorách, které navrhl arch. Martin Stránský a realizovala jej firma Kuber. Prostoru dominuje nástropní malba Jana Kristoforiho, symbolizující alegorii alchymie. Tento významný český umělec se věnoval tématu alchymie i ve svých dalších malířských a grafických dílech. (http://www.alchymista.cz/) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST Tereza Boučková Indiánský běh Výňatek Umělecký text Nedokázala jsem projít okolo záchodu, aniž bych se do něho nevyzvracela. Na střední čáře břicha jsem při troše dobré vůle objevila pigmentové skvrny! Prsy se zvětšily, marně jsem však na nich hledala pajizévky. Pálení žáhy a zvýšené slinění nebylo zvláštností. Také močový měchýř nepojmul tolik moči, poněvadž jej tlačila zvětšená děloha. Nožní klenbu jsem měla oploštělou již od narození, avšak nervová dráždivost se znatelně zvýšila. Podle učebnice gynekologie, kterou jsem dostudovávala již několik let, jsem si vypočítala datum porodu a hlavou se mi honila jména a jména. Po čtrnácti dnech, kdy jsem snídala nakládané okurky, obědvala rybičky pokapané citrónem a večeřela střídavě krémžskou a plnotučnou hořčici, se na prádle objevila krev a já se v zoufalé naději nechala převézt do nemocnice, aby mi tam zachránili dítě, které jsem nečekala. Měla jsem pajizévky v mozku. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo T. Boučkové do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Po absolvování základní školy studovala na dvouleté ekonomické škole, brzy ale přestoupila na Akademické gymnázium ve Štěpánské ulici v Praze, kde v roce 1976 maturovala. Po maturitě podepsala Chartu 77 a pak pracovala mj. jako uklízečka, poštovní doručovatelka, domovnice nebo balička gramofonových desek. Další studium jí nebylo umožněno, ale vzdělávala se soukromě, složila státní zkoušku z angličtiny, navštěvovala přednášky tzv. bytových univerzit. Několikrát se neúspěšně pokoušela o přijetí na DAMU. Svůj herecký talent mohla uplatnit jen v disidentských představeních konaných v bytě Vlasty Chramostové, např. v roce 1978 spolu s ní, svým otcem Pavlem Kohoutem, Pavlem Landovským a Vlastou Třešňákem účinkovala v inscenaci Kohoutovy adaptace Shakespearova Macbetha (Play Macbeth). Od roku 2001 je členkou Českého centra Mezinárodního PEN klubu. Angažuje se v ochraně životního prostředí, podporuje mj. Hnutí DUHA, Děti Země. V Evropských volbách 2004 kandidovala za Stranu zelených.[1] (http://cs.wikipedia.org/wiki/Tereza_Bou%C4%8Dkov%C3%A1) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST Václav Hrabě Blues pro bláznivou holku Výňatek Umělecký text Láska je jako večernice plující černou oblohou Zavřete dveře na petlice! Zhasněte v domě všechny svíce a opevněte svoje těla vy kterým srdce zkameněla Láskaje jako krásná loď která ztratila kapitána námořníkům se třesou ruce a bojí se co bude zrána Láskaje bolest z probuzení a horké ruce hvězd které ti sypou oknem do vězení květiny ze svatebních cest Láska je jako večernice plující černou oblohou Náš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo V. Hraběte do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Vladimír Mišík je jednou z nejvýraznějších osobností české populární hudby již od 60. Let 20. století. Svou tvorbou ovlivnil celou řadu umělců ať už hudebního, výtvarného či literárního prostředí. Muzikanti pod značkou ETC však začali vystupovat v roce 1974. Vladimír Mišík s kapelou ETC přes mnohé personální změny a dvouletý zákaz činnosti v 80. letech koncertuje dodnes. Do roku 2007 vydal Vladimír Mišík & ETC… 10 řadových alb a několik dalších kompilací. (http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=630) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST Venědikt Jerofejev Moskva Petušky Výňatek Umělecký text „Kde jsou Petušky?“ zeptal jsem se, když jsem došel k čísi osvětlené verandě. Odkus se vzala tahle veranda? Možná, že to není žádná veranda, ale terasa, mezanin nebo mansarda, vždyť já se v tomhle vůbec nevyznám a věčně si to pletu. Zaklepal jsem a zeptal se: „Kde jsou Petušky? Je to ještě daleko do Petušků?“ Místo odpovědi se všichni, co na té verandě byli, všichni se rozchechtali a nic neřekli. Urazil jsem se a zaklepal jsem znova. Řev na verandě se obnovil. Zvláštní. A jako by to nestačilo, někdo mi řval smíchy i za zády. Ohlíd jsem se. Cestující vlaku Moskva – Petušky seděli na svejch místech a ohavně se usmívali. Tak takhle to je! Já teda ještě pořád jedu? „To nic, Jerofejeve, to nic! Ať se smějou, nevšímej si jich. Jak řekl Sádí: Jak cypřiš rovný, prostý buď, buď jako palma štědrý. Co s tím má co dělat palma, to nechápu. Ale dobrá, buď jako palma. Zůstala ti v kapse ta kubáňská? Zůstala. Tak jdi pěkně na plošinu a žahni ci. Žahni si, aby se ti tak nezdvíhal žaludek.“ Vyšel jsem na plošinu, oblkopen ze všehcn stran pevným sevřením připotomělejch úšklebků. Nepokoj stoupal ze samotnýho dna mý duše a nedalo se pochopit, co to je za nepokoj, odkud se bere a proč je tak nejasnej. „To přijíždíme do Usadu, jo?“ Lidi se shlukli kolem dveří a čekali na výstup. A jim jsem adresoval svou otázku: „To přijíždíme do Usadu?“ „Než klást v opici hloupý otázky, měl bys radši sedět doma,“ odpověděl mi nějakej stařeček. „Měl bys radši sedět doma a dělat úkoly. Že sis eště neudělal domácí úkoly na zejtra? Máma ti vynadá.“ A pak dodal: „U nosu to má eště nudli a už si to hraje na chytrýho.“ Zblbnul ten děda nebo co? Jaká máma, jaký úkoly, jaká nudle? Ale ne, možná že nezblbnul ted děda, že jsem zblbnul já. Protože teď se u mě zastavil druhej stařeček, s takovou tuze bílou tváří, kouknul mi zdola nahoru do očí a řekl: „A vůbec, kam bys jezdila. Na vdávání už je pro tebe pozdě, na krchov brzy. Kam bys jezdila, milá poutnice...“ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo V. Jerofejeva do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Moskva (rusky Москва [mɐˈskva]) je hlavní město Ruska o rozloze 2511 km². Má 11 979 529 obyvatel (2013). Je největší město v Evropě. Představuje politické, hospodářské a kulturní centrum země s asi 60 univerzitami a množstvím dalších vysokých škol, kostelů, divadel, muzeí a galerií. Sídlí zde všechna ministerstva, státní úřady i významné firmy a také patriarcha ruské pravoslavné církve. Historické centrum je staré stovky let, v jeho středu se rozkládá trojúhelníkový Kreml, prohlášený spolu s Rudým náměstím v roce 1990 za světové kulturní dědictví UNESCO. (wikiphttp://cs.wikipedia.org/wiki/Moskva) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST Vladimír Körner Údolí včel Výňatek Umělecký text Ondřej držel koníka a čekal; ani žízeň neměl, nevadilo mu ani slunce ani prach. Byl vděčný slunci, že ho otupilo a vyprahlo jako ty louky kolem cesty, mohlo je třebas spálit! „Ten písek si nesu z pouště před Akkonem … “ Sotva vnímal, co mu to říká Armin. Rozhazoval si plášť a pokropil i váček, který tam nosil. Hrst písku, co s tím? „Řádoví bratři ho nasytili svou krví! Pálí strašně, jako bych ho měl uvnitř v sobě. Strašlivá hřivna, té se nelze zbavit … “ K Ondřejovi dotíral praznámý zvuk místo Arminova vyznání, nedalo se to odehnat máchnutím řádového hávu. Bylo v něm k padnutí. Co to tu zabzučelo? Rozhlížel se otupenýma očima proti slunci a vzduch zlátnul bzukotem. „Bůh tomu chtěl, Ondřeji, abych přežil. Abych táhl na sever místo k Jeruzalému. Možná, abych se stal svatým … “ Včela! Odněkud létala včela a zabzučela nad pijícím Arminem, ležel u praménku, jako by se díval do země. Ondřej sepjal ruce a přivřel oči. Slunce oslňovalo. Lesy pro divoké včely jak doma na pasece. Sádek s ovocnými stromy a roubený chodník vede k nabílené zdi odlehlého statku a tam stojí kdosi před vraty. Jsou otevřená. Jakási žena v bílém, nevěsta a otec, otec … Ondřej spojil ruce, až mu zbělaly silou, a udeřil! Tady byl Akkon Armina von der Heide! Pijící tělo se napnulo při tom zákeřném úderu, chtělo se pozvednout, vzkřiknout, ale další a další rány spojených pěstí je přibily zpátky k oblázkům na zemi, dokud nepovolilo a rty nadobro neklesly do praménku vody. Barvily ji krví. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo V. Körnera do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Tak tomuhle říkám filmový zážitek. Obraz středověku podaný takovým způsobem jakým to uměl jen génius českého filmu František Vláčil. Atmosféra snímku je dokonale budovaná a za pomoci dokonalé černobílé kamery a famózní hudby Zdeňka Lišky jsem měl na 90 minut pocit, že jsem se opravdu ocitl ve středověku. O hereckých výkonech je zbytečné se dlouze rozepisovat. Tehdy začínající Petr Čepek mě dokonale odrovnal a Jan Kačer, který ztvárnil Armina von Heiden, zde nejspíš odehrál nejlepší výkon své kariéry. Těžko se věří faktu, že film vznikl pouze na popud filmového studia, aby se upotřebily kostýmy z Markéty Lazarové. Pro někoho možná těžko snesitelný snímek, ale jedná se o dokonalé filmové umění. (www.csfd.cz) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST Virginie Woolfová K majáku Výňatek Umělecký text Lily Briscoová to všechno vycítila. Seděla proti němu a téměř viděla, jako na rentgenovém snímku, žebra a stehenní kosti mladíkovy touhy zapůsobit, dřímající v mlze jeho těla – v té řídké mlze, kterou konvence nakládá na jeho žhavou touhu vpadnout do hovoru. Ale, pomyslela si a přimhouřila přitom ty své čínské oči, když si vzpomněla, jak pohrdá ženami – „neumějí malovat, neumějí psát“ -, proč bych mu měla pomáhat, aby se mu ulevilo? Existuje kodex chování, jehož sedmý článek (třeba) praví, že při těchto příležitostech náleží ženě, ať je její zaměstnání jakékoli, přijít na pomoc mladíkovi naproti, aby mohl odhalit a ukázat ty stehenní kosti, ta žebra své ješitnosti, své naléhavé touhy uplatnit se; a jejich povinností, uvažovala ve své staropanenské spravedlnosti, je pomoci nám, kdyby třeba v metru hořelo. Pak bych jistě od pana Tansleyho očekávala, že mě nějak dostane ven. Ale jak by to bylo, kdyby ani jeden z nás tyhle věci nedělal? Tak tam seděla a usmívala se. „Ty se nechystáš jet k majáku, že ne, Lily?“ zeptala se paní Ramsayová. „Vzpomeň si na chudáka pana Lengleyho; aspoň desetkrát jel kolem světa, ale řekl mi, že v životě netrpěl tak, jako když ho manžel vzal tam. Vy jste dobrý mořeplavec, pane Tansley?“ zeptala se. Pan Tansley zvedl kladivo: vysoko se jím rozmáchl, ale jak padalo, uvědomil si, že motýla nemůže rozplácnout takovým nástrojem, a řekl pouze, že jemu nikdy v životě špatně nebylo. Ale v té jedné větě bylo jako střelný prach nahuštěno, že jeho dědeček byl rybář, jeho otec drogista, že on se vypracoval úplně sám, že je na to hrdý, že je Charles Tansley – skutečnost, kterou si tam zřejmě nikdo neuvědomoval, ale jednou to bude vědět úplně každý! STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo V. Woolfové do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Jestliže budete chtít, aby se někdo seznámil dobrovolně a na vlastní čtenářskou kůži s pracemi anglické spisovatelky Virginie Adeline Woolfové, vyhněte se prosím doporučení odkazujícímu na feminismus, modernismus nebo proud vědomí. Představte jim tuhle subtilní ženu jako bravurního psychologa, který pozná neomylně, co se vám honí hlavou, když si přidáte sběračku polévky nebo se podíváte na fotografii bývalé přítelkyně, představte jim Virginii Woolfovou prostě a bez orací jako milovnici omnibusů. Ano, téměř v žádné své próze nezapomněla na omnibus čekat, někoho ze svých hrdinů do něj nastoupit, omnibus pouze nechala projet okolo. Je pro Angličanku viktoriánské společnosti vhodné, aby se zabývala něčím takovým? (http://www.h-aluze.cz/2009/09/27/215/) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST William Saroyan Tracyho tygr Výňatek Umělecký text Viděli, jak Tracy vzal Lauru za ruku, ale dřív než vyšli, obrátil se Tracy ke dveřím a otevřel je. Stačilo je jen zlehka pootevřít. Viděli, jak se ze dveří vynořil Tracyho tygr a postavil se k nohám Lauře Luthyové. Byl to černý panter s poraněnou pravou přední tlapou. Až na tu poraněnou tlapu to byl nejkrásnější černý panter, jakého kdo kdy spatřil. Viděli, jak Tracy a Laura Luthyová a Tracyho tygr odcházejí společně po Warrenově ulici. Viděli je, jak vstoupili do krámku, ve kterém byly na stěnách rozvěšeny obrazy zvířat. Za chvíli viděli, jak Tracy a Laura z krámku vyšli a vydali se směrem k dokům na konci Warrenovy ulice. A viděli, že tygr už s nimi není. Blyth a Huzinga seběhli dolů, vyběhli z domu na ulici, přeběhli ulici a vběhli do krámku. Splicer a Slew už tam stáli a čekali na ně. „Který z vás je Slew?“ zeptal se Blyth. „To jsem já, pane,“ řekl Blyth. „A teď mi podrobně vyličte, co jste viděl.“ „Viděl jsem mladého muže a mladou ženu, jak sem přišli, prohlédli si všechny obrazy, co visí na stěnách, a zase odešli,“ řekl Slew. „Nic jiného?“ zeptal se Blyth. „Ne.“ „Vy jste Splicer?“ obrátil se Blyth na druhého muže. „Řekněte mi přesně, co jste viděl vy.“ „To samé pane.“ „Nic jiného?“ „Ne.“ „Můžete se vrátit na stanici,“ vyzval je Blyth. Oba policisté vyšli z krámku. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo W. Saroyana do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Láska Manželé Georges (Jean-Louis Trintignant) a Anne (Emmanuelle Riva) jsou učitelé hudby. Jejich láska a pevné pouto, které se prohlubovaly roky společného života a vášní pro klasickou hudbu, je náhle vystaveno těžké zkoušce. Stáří si vybírá svou daň – Anne prodělá mozkovou mrtvici a její okolí se musí smířit s její proměnou. Nic není jako dřív ani pro jejich dceru Evu (Isabelle Huppert). Michael Haneke se ve svém nejnovějším filmu zaměřil na subtilní téma lásky bojující s nevyhnutelným. (oficiální text distributora) (http://www.csfd.cz/film/290921-laska/) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PRACOVNÍ LIST William Styron Sophiina volba Výňatek Umělecký text Toho léta jsem si všiml, že za určitých okolností dovedla Sophie v okamžicích Nathanových záhadných náladových zvratů uplatnit taková kouzla alchymie, že se téměř v okamžiku úplně proměnil – z velikášsky užvaněného hrubiána se stal rázem princ ze Šípkové Růženky. Evropanky své manžele často ovládají, ale s tak neodolatelnou jemností, jakou Američanky většinou vůbec nemají. Vtiskla mu na tvář lehounký polibek, a držíc jeho napřaženou ruku v konečcích prstů, zálibně sledovala, kterak to jeho hrozivě bledé cholerické rozvášnění, s nímž se na mě vrhal, začíná z jeho tváře pozvolna mizet. „Vraiment, je t’adore, chéri,“ řekla zjihle, a tahajíc ho za zápěstí, vyzpěvovala tím nejveselejším hlasem oné šťastné chvíle: „Jde se na pláž! Na pláž! Budeme stavět hrady z písku!“ A bouře byla zažehnána, bouřkové mraky uplynuly do dáli a slunečná nálada opět oživila pestré barvy pokoje, v němž se v náhlém závanu větru z praku pleskavě roztřepetaly záclony v oknech. A když jsme v trojici vycházeli z pokoje, Nathan – vypadal ve svém obleku trochu jako dandyovský karetní hráč z Jarmarku marnosti – mi ovinul paži kolem ramen a nabídl mi tak upřímnou a čestně míněnou omluvu, že jsem mu ty jeho potměšilé urážky a všechny další přečiny mohl jen odpustit. „Stingo, kamaráde, já jsem osel, já jsem osel.“ Hulákal mi do ucha tak hlasitě, že to nebylo zrovna nejpříjemnější. „Nechci být šmuk, já mám takový hloupý zvyk říkat lidem věci do očí, bez ohledu na to, jestli se dotknu jejich citů. Já vím, že to na Jihu takhle zlé není. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy a ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo W. Styrona do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Autor trojice povídek Radoslav Nenadál (nar. 1929) je čtenářské veřejnosti znám jako excelentní znalec a překladatel angloamerické literatury (T. Capote, E. Hemingway, E. Kazan, S. Lewis, I. Shaw, W. Styron, J. Thurber, J. Waine), ale i druhou oblastí své tvůrčí aktivity - vlastní prozaickou tvorbou. Prosadil se již prvotinou Rakvářova dcera a jiné prózy (1985), po ní následovala řada dalších knih povídek i románů (Dušinky, 1989, My, tě zazdíme Aido, 1991, Gaudeamus, 1994, Ovčáci, čtveráci, 1995, Berany, berany, 1997, Ó, jak jsme jiné, 2001, Hynku, Viléme, Kubelková, 2003, Nebaví, 2003, Vzhůru ke dnu, 2004). Jímavé vypravěčství a zájem o lidské osudy řadí R. Nenadála po bok českých klasiků J. Nerudy, K. Čapka, B. Hrabala či J. Škvoreckého. (http://www.kosmas.cz/knihy/184577/o-lidech-a-slepicich/) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Eduard Bass Cirkus Humberto Výňatek Umělecký text Kerholec se zastavil a vzal Karase za rameno. „Tuhle jsou dveře ke kasírce. Najdeš mě potom v manéži nebo ve stájích. Jenom to jsem ti chtěl ještě říci: tady vůbec všecko závisí na tom, abys měl to řemeslo rád. Lidi, zvířata, materiál, práci, všecko. Práce je tu moc a musí se dělat, co přijde pod ruku; ale máš-li vůli k dílu, vjede to do tebe a do smrti nebudeš chtít dělat nic jiného. Protože my jsme tu taková parta, od direktora až do koňáka, všici na sebe odkázaní, rozumíš jeden na druhého, všecko to musí hrát a klapat. Ale pak je to, chlapče, radost..“ O čtvrt hodiny později seděl Antonín Karas, zedník z Horní Sněžné, před paní majorkou von Hammerschmidt, která mu drobnými, obratnými stehy přešívala rukáv u livreje. Zrovna jí dopověděl svou historii o tom, jak pohřbil Márinku a jak s Vašíčkem uvázl bez zaměstnání v Hamburku. „To jste měl těžkou zkoušku, Anton, těžkou zkoušku, to vám věřím,“. pokyvovala tlustá paní Hammerschmidtová hlavou, na ní byly hnědé, trochu prošedivělé vlasy spleteny v mohutný vrkoč. „Ale teď už můžete být klidný, tady jste v dobrém podniku. Berwitzovi jsou hodní lidé, přísní na práci a na pořádek, to se ví, ale tomu vy přece vyhovíte, vždyť jste krajan, vždyť jste Čech. Božíčku, co jsem já znala Čechů, se všemi bylo dobré vyjití. Ten poslední burš mého nebožtíka pana majora von Hammerschmidt byl z Vysokého Mýta to je taky tam někde u vás, to byl člověk jak jiskra, nač se jednou podíval, všecko uměl. A s tím vaším hošíčkem si nelamte hlavu. Máme tu několik dětí ve spolku, taky Berwitzovi mají holčičku, Helenku, kolik že je tomu vašemu? Sedm let, nu, to je ten pravý věk, to už nedá žádnou paplačku a brzy se přizpůsobí. Ten tu bude nejšťastnější, Anton, pamatujte na má slova. Tak ty rukávy bychom měli, můžete si to vzít a dávejte na to pozor, to víte, je to naše jmění, které vám tu svěřujeme. Pan Berwitz má rád, aby všecko krásně vypadalo, jen musí mít naši lidé pro to cit, aby se nic zbytečně neničilo. Dost je, co potrhají zvířata. Toho chlapečka mi odpoledne přiveďte, ať ho poznám, já vám dám na něho pozor. Tuhle máte tři lístečky, pro něho a pro tu vaši hodnou kvartýrskou i s dcerkou, ať se odpoledne kouknou na představení. Zkuste si ten kabát, človíčku, ať se na vás kouknu... no, padne, padne, inu bylo to .šito ve Vídni, tam jsou krejčí, však jsou většinou Češi Vídeň, bože, Vídeň, to je město, Anton, to je město....“ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo E. Basse do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Výzva pro filmaře Na obrazovku se vrací jeden z našich nejvýpravnějších televizních seriálů. Román Eduarda Basse z cirkusového prostředí, který se mu stal předlohou, vzbudil hned po svém vydání v roce 1941 mimořádný čtenářský zájem. Byl přeloţen do mnoha jazyků a uţ tehdy se začalo uvaţovat o filmovém ztvárnění. Nedošlo však k němu pro přílišnou finanční a organizační náročnost projektu. Děj románu se odehrává v rozmezí téměř 100 let, od roku 1826 do roku 1924, a vypráví o šesti generacích cirkusáckého rodu. Pro filmovou realizaci to znamená sloţité problémy v hereckém obsazení, ve stárnutí postav, ve výpravě, stavbách, v hledání vhodných exteriérů a především v nastudování dobově vhodných artistických čísel. Navíc se děj odehrává v nejrůznějších koutech Evropy, na daleké Rusi, v Persii, tureckém Cařihradě apod. Dlouho zamýšlenou realizaci umoţnilo proto aţ koprodukční spojení tehdejší Československé televize a západoněmecké společnosti TV 2000. „Na začátku byl projekt natočit dvoudílný film,― říká scenárista Otto Zelenka. Měl ho reţírovat Oldřich Lipský, ten se však natáčení uţ nedočkal… V seriálu účinkuje 162 herců z řady zemí, několik desítek cirkusových artistů a drezérů, 6830 komparsistů, 422 hudebníků a samozřejmě i spousta cirkusových zvířat. Natáčení trvalo dva roky, kromě barrandovských ateliérů filmaři pracovali i na zámečcích Kozel a Luţany u Plzně, točili v praţském Divadle na Vinohradech, v Karlových Varech, v Berlíně, Výmaru, Rostocku a na několika místech v Polsku. Role režiséra O reţiséru Františku Filipovi se všichni herci bez rozdílu vyjadřovali s obdivem. Oceňovali zvláště příjemnou atmosféru, kterou dovede při natáčení vytvořit. On sám to trochu s úsměvem popírá: „Vůbec není pravda, že by všechno báječně fungovalo. To vím nejlépe já. Moje manželka by mohla potvrdit, že se po celou dobu natáčení se mnou nedalo téměř mluvit. Přiběhl jsem domů jenom se najíst a vyspat. I při večeři a snídani jsem myslel stále na natáčení. Nebyla to vždycky jenom pohoda, ale pravda je, že se snažím ji aspoň předstírat. Na lidech, kteří jdou před kameru, se totiž všechno hned projeví. Spíše tedy z profesionální rafinovanosti se snažím udělat lidem takové podmínky, aby zmizelo jejich napětí, jejich nejistoty. Myslím si, že režisér by měl herce co nejméně rušit a co nejméně je svazovat. Co nejméně jim dělat těžkou hlavu, aby mohli co nejpřirozeněji a nejvolněji dát průchod tomu dobrému, co v nich je.― http://www.ceskatelevize.cz/porady/898863-cirkus-humberto/5319-zajimavosti-o-serialu/ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Eduard Bass Klapzubova jedenáctka Výňatek Umělecký text „Starosti, které nás v našem vznešeném povolání stíhají, nejsou nikterak malé. Jak často si například myslívám, když přihlížím takovému zápasu, jako je dnešní, proč nebyla kopaná povýšena na oficiální projev zdravé síly tělesné i duševní? Je k ní třeba tolik sebeovládání, důvtipu, bystrosti, soudružnosti, sebeobětování, zkrátka tolik individuální práce ve prospěch celku, že je ze všech sportů nejlepším obrazem dobře rozvinutého života. Pročpak se například místo vydržování ohromných armád nevypěstuje v každém národě dokonalé footballové mužstvo? Kdyby došlo k sporu, jejž by se nepodařilo odkliditi smírnou cestou, nastoupilo by místo všech vojsk jedenáct hráčů s každé strany a ti by spornou otázku rozhodli.“ „Kdyby Pán Bůh dal,“ řekl starý Klapzuba dojatě, „to by bylo Československo velmoc!“ „No ne, pane Klapzubo, řekněte sám — nebylo by to lépe?“ „A jejich englický veličenstvo, pane král, řeknou oni — nestáli by Klapzubáci za spojenectví?“ „Uvažte jen potíže své země, řekněme s Německem. Jak by to dopadlo, kdybyste se vy se svými hochy postavil na hřišti na obranu země?“ „Jejich englický veličenstvo, pane král, poslušně hlásím, stodvaatřicet k nule. A možná, že něco přes, setsakragumová duše!“ „Nu tak vidíte, milý Klapzubo, vy jste rozený ministr války!“ „Pokud se při ní střílí kopačkou. Ale jinač — chraň mě Pán Bůh. To raděj zůstanu kaprálem u jedenácti Klapzubů.“ „Hm — poslyšte, pane Klapzubo, to vy jste si své hochy sám vychoval?“ „Sám, jejich englický veličenstvo, pane král, a jestli ti kluci dnes něco dovedou, je to asi proto, že se krev nezapře a jablíčka padají pod strom.“ „Nás to velice zajímá z jisté soukromé příčiny. Když totiž přicházely první zprávy o vašem mužstvu a noviny se předháněly v podrobnostech, našli jsme jednoho dne našeho syna, pana prince Waleského ve velkém zamyšlení. Ptali jsme se ho, co mu chybí a on řekl: ‚Královský otče, pročpak nemám i já deset bratří, abych mohl utvořiti jedenáctku, jako jsou Klapzubové?‘ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo E. Basse do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Fotbal (z anglického football, foot=noha, ball=míč), též kopaná, je kolektivní míčová hra, která je nejpopulárnějším kolektivním sportem na světě. Ve fotbale hrají dvě družstva po jedenácti hráčích na obdélníkovém, nejčastěji travnatém hřišti. Jejich cílem je dosáhnout více branek (tzv. gólů) než soupeř. Branky je dosaženo tehdy, když míč přejde brankovou čáru mezi tyčemi branky celým objemem. Hraje se hlavně nohama, ale hráči mohou k hraní míčem používat libovolné části těla kromě rukou a paží. Pouze brankář (tzn. jeden z hráčů, odlišený barvou dresu) může v blízkosti vlastní branky hrát i rukama. Oficiální pravidla Oficiální pravidla fotbalu (Laws of the Game) se používají ve všech soutěžních utkáních. Jsou rozdělena do sedmnácti částí: 1. Hrací plocha[editovat | editovat zdroj] Fotbal se hraje na hrací ploše tvaru obdélníku. Délka musí být v rozmezí 90–120 m, šířka 45–90 m (pro mezinárodní utkání 100–110 × 64–75 m). Hrací plocha je vyznačena (obvykle bílými) čárami (max. šířka čáry 12 cm): pomezní čáry vymezují delší hranu hrací plochy, kratší se nazývají brankové čáry. Hrací plocha je rozdělena na poloviny středovou čárou, v jejímž středu je vyznačena středová značka, kolem které je vyznačen středový kruh. Dále jsou na každé polovině hrací plochy u příslušné branky vyznačena pokutová území a menší branková území. Uvnitř každého pokutového území je vyznačena pokutová značka. Dále je vně pokutového území vyznačena část kruhového oblouku se středem v pokutové značce a poloměrem 9,15 m (10 yardů). V každém rohu hrací plochy je na ohebné tyči o výšce nejméně 1,5 m umístěn praporek. Stejné praporky se obvykle umísťují i uprostřed obou pomezních čar. Kolem každého rohového praporku se na hrací ploše vyznačí čtvrtkruh. Na brankových čárách se obvykle také krátkými značkami vyznačí vzdálenost 9,15 m od rohového praporku. Uprostřed obou brankových čar jsou umístěny branky, tvořené dvěma svislými brankovými tyčemi, které jsou nahoře spojeny břevnem. Všechny tyče musí být bílé a mají stejnou šířku (max. 12 cm), která musí být stejná jako je šířka brankové čáry. Vnitřní rozměry branky činí 7,32×2,44 m (8 yardů×8 stop). Na brankové konstrukci je připevněna síť, která musí být upevněna k tyčím, břevnům a k zemi tak, aby míč nemohl projít skrz. Síť je vypnuta dozadu tak, aby neomezovala v pohybu brankáře. http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotbal STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Karel Čapek Bílá nemoc Výňatek Umělecký text OTEC: …, jen mě tak napadlo – Když k tomu připočteš, že se nám teď vdá i dcera – ten její si přece jen našel místo – A kluk se dostane do úřadu, jen co udělá ty státnice – Víš, matko, já ti řeknu, jak to cítím: Zaplať pánbůh za to malomocenství! MATKA: Prosím tě! Jak můžeš takhle mluvit! OTEC: Vždyť je to pravda! Koukej se, nám to pomohlo a mnoha jiným lidem taky – Člověk musí být vděčný osudu, maminko. Nebýt té bílé nemoci, – tak já nevím; to by nám nebylo tak dobře jako teď. Tak je to. A teď proti tomu našli lék – Nám uţ se nemůže nic stát. Ale já jsem to ještě ani nedočetl. (Bere noviny.) Hele, já vždycky říkám: profesor Sigelius je kapacita. Zrovna na jeho klinice to našli. Byl tam náš maršál – to si musíš přečíst. Prý to byla nadlidská chvíle. To věřím. Já ho viděl jednou, když jel po ulici, jenom se mihnul – To je velký muž. Ohromný voják, matko. MATKA: A… válka bude? OTEC: To víš, že bude. To by byl zrovna hřích, maminko, aby nebyla, když máme tak skvělého vojevůdce. U nás, v Krügově koncernu, se teď pracuje na tři směny, samá munice – Ne abys to někomu řekla, ale teď jsme u nás začali dělat nový plyn – Prý to má být něco báječného. Baron staví šest nových továren – Nemysli si, teď se tam stát ředitelem účtárny, to je velká důvěra. Řeknu ti, já bych to na sebe ani nebral, kdyby to nebyla vlastenecká povinnost. Tak je to. MATKA: Já jen… aby náš hoch nemusel na vojnu. OTEC: Jen ať splní taky svou povinnost, matko! – (Pije.) Ostatně je na vojenskou službu slabý. Žádná starost, holenku: budoucí válka nepotrvá ani týden. To se nepřítel rozbije na padrť, dřív než se doví, že je válka. Tak se to dnes dělá, maminko; ale teď mě nech číst. (Ticho.) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo K. Čapka do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Fašismus (italsky fascismo) v užším a původním smyslu označuje italský fašismus, politické hnutí vedené Benitem Mussolinim, které ovládalo Itálii v letech 1922 až 1943. Již ve 20. letech 20. století se však označení rozšířilo na příbuzná politická hnutí, strany a státní režimy v jiných zemích, a stalo se tak označením typu politické ideologie. Typickými rysy fašistických ideologií jsou zejména rovnostářský kolektivismus, autoritativní a vůdcovský princip, vypjatý nacionalismus, militarismus, kult modernity, mládí a síly jakož i silná ekonomická role státu chápaného korporativisticky. Fašismus principiálně připouští soukromé vlastnictví, a to včetně soukromého vlastnictví výrobních prostředků; avšak pouze za předpokladu, že tyto výrobní prostředky budou sloužit kolektivnímu prospěchu. Konkurenční prostředí volného trhu bylo přípustné v mikroekonomice, avšak v makroekonomickém měřítku vládl korporativismus a často monopolismus. Řízení podniků probíhalo na principu tzv. "Tripartity", tedy zástupců majitele, pracujících (odborů) a státu (vůdce). V poválečné Evropě se nositeli fašistických idejí stali především bývalí frontoví vojáci. V roce 1919 vznikl Fašistický manifest, jehož autory byli Alceste De Ambris a Filippo Tommaso Marinetti, a Mussolini založil organizaci Fasci italiani di combattimento. Roku 1920 se sporného území Rijeky zmocnila bojůvka vedená básníkem Gabrielem d'Annunziem, který spolu s De Ambrisem pro svou dočasnou državu vytvořil takzvanou Ústavu Fiume, další vlivný dokument fašistického hnutí. Fašismus, který se brzy začal politicky posouvat doprava, se v Itálii stal významnou silou. V důsledku politické krize roku 1922, na jejímž rozpoutání se fašisté podstatnou měrou podíleli, se Mussolinimu podařilo strhnout na sebe moc a založit první stabilní fašistický režim světa. Německý nacionální socialismus čili nacismus rovněž vyrůstal z pravicově nacionalistických i levicově socialistických kořenů. „Levičácké“ elementy v rámci fašistického hnutí, jakými byly například SA v Německu či sorelovské revoluční syndikáty v Itálii, byly rychle odstaveny na vedlejší kolej, jakmile se fašistické strany chopily moci.[1] Vůdce nacistů Adolf Hitler hodlal uchopit moc zhruba ve stejné době jako Mussolini, puč roku 1923 však selhal a další příležitost nabídla až světová hospodářská krize roku 1933, kdy se Hitler dostal do čela státu a rychle si přisvojil diktátorské pravomoci. Již předtím uveřejnil hlavní ideologický dokument nacismu, knihu Můj boj (1925–1926). Oproti italskému fašismu kladli nacisté mnohem větší důraz na tzv. rasovou teorii a jejich rasismus je vedl ke genocidě Židů a dalších skupin obyvatelstva. Agresivní nacistická mezinárodní politika nesla hlavní vinu za rozpoutání druhé světové války a porážka Itálie i Německa roku 1945 vedla k zániku obou režimů a zničení fašismu jako významné politické síly. V řadě zemí včetně Česka je nyní fašistická propaganda postavena mimo zákon a i v zemích, kde tomu tak není, nemá čistý neofašismus rozhodující vliv. http://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse:Fa%C5%A1ismus STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Karel Čapek Povídky z jedné kapsy Výňatek Umělecký text Za dvacet minut vyběhne starý pošťák Uher a křičí: Pane vachmajstr, pane vachmajstr, tak už se našly ty dvě stovky, co scházely slečně Helence! Ta nová slečna je našla založené v jednom sazebníku! To je náhoda! Fotr, řekl jsem mu, tak běžte a všude říkejte, že se ty dvě stovky našly. Víte, aby každý věděl, že mrtvá Helenka nekradla. Zaplať pámbu! Tak to bylo první. Druhé bylo, .že jsem šel k starému velkostatkáři. Vy ho asi neznáte; je to hrabě, tak trochu blázen a moc hodný člověk. Pane hrabě, povídám mu, neptejte se mě na nic; ale jde tu o věc, ve které my lidé máme držet za jeden konec. Zavolejte si adjunkta Houdka a řekněte mu, že ještě dnes musí odjet na váš velkostatek na Moravě; kdyby nechtěl, že ho na hodinu propouštíte. Starý hrabě zvedl obočí a chvíli na mne kouká; pane, já jsem se nemusel nijak nutit, abych vypadal tak vážně, jak si jen kdo může představit. Nu dobrá, řekl hrabě, já se vás tedy nebudu na nic ptát. A dal si zavolat toho Houdka. Houdek přišel, a když mě viděl u hraběte, zbledl, ale stál jako svíce. Houdku, řekl hrabě, dejte zapřahat a pojedete k vlaku; dnes večer nastoupíte službu na mém statku u Hulína. Budu telegrafovat, aby vás tam čekali. Rozuměl jste? Ano, řekl tiše Houdek a upřel na mě oči; víte, takové oči jako zatracenec v pekle. Máte nějaké námitky? ptal se hrabě. Ne, řekl chraptivě Houdek a nespouštěl ze mne očí. Pane, mně bylo z těch očí ouzko. Tak můžete jít, skončil hrabě, a bylo to. Za chvíli jsem viděl, jak odvážejí Houdka v kočáře; seděl tam jako dřevěná loutka. Tak to je všechno. A. půjdete na poštu, všimněte si tam té bledé i slečny. Je zlá, zlá na všechny a dostává takové zlé a staré vrásky. Já nevím, sejde li se někdy s tím svým adjunktem; snad za ním někdy i jede, ale pak se vrací zlejší a palčivější. A já se na ni dívám a říkám si: Spravedlnost musí bejt. Já jsem jen četník, pane, ale tohle vám povím podle své zkušenosti: Je-li nějaký vševědoucí a všemohoucí Bůh, to já nevím; a kdyby byl, tak nám to není nic platno; ale já vám řeknu, musí bejt Někdo nejvýš spravedlivý. To zas jo, pane. My můžeme jenom trestat; ale musí bejt někdo, kdo by odpouštěl. Já vám řeknu, ta pravá a nejvyšší spravedlnost je něco tak divnýho jako láska.. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo K. Čapka do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Zločin na poště (TV film) Krimi Československo, 1980, 43 min Režie: Jaroslav Dudek Předloha: Karel Čapek (povídka) Scénář: Jaroslav Dietl Kamera: Jindřich Novotný Hrají: Vladimír Menšík, Milena Steinmasslová, Pavel Zedníček, Josef Abrhám, Jana Preissová, Jaromír Hanzlík, Zuzana Šavrdová, Vlasta Jelínková, Oldřich Velen, Vladimír Hlavatý, Ota Sklenčka, Lukáš Bech, Tereza PokornáHerzová V roce 1980 povídku „Zločin na poště" pro televizi natočil podle scénáře Jaroslava Dietla režisér Jaroslav Dudek. Pana strážmistra Brejchu mistrovsky ztvárnil Vladimír Menšík.(oficiální text distributora) http://www.csfd.cz/film/224161-zlocin-na-poste/ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Karel Čapek R.U.R. Výňatek Umělecký text Dějství první (…) HELENA: Alquiste, vy skutečně věříte? ALQUIST: Nevím; nejsem si tím tak docela jist. HELENA: A přece se modlíte? ALQUIST: Ano. Je to lepší než přemýšlet. HELENA: A to vám stačí? ALQUIST : Pro pokoj duše... to může stačit. HELENA: A kdybyste už viděl zkázu lidského pokolení ALQUIST: Já ji vidím. HELENA: - pak vylezete na lešení a budete klást cihly či co? ALQUIST: Pak budu klást cihly, modlit se a čekat na zázrak. Víc, paní Heleno, se dělat nedá. HELENA: Pro záchranu lidi? ALQUIST: Pro pokoj duše. HELENA: Alquiste, to je jistě ukrutně ctnostné, ale - ALQUIST: Ale? HELENA: - pro nás ostatní - a pro svět - jaksi neplodné. ALQUIST: Neplodnost, paní Heleno, se stává poslední vymožeností lidské rasy. HELENA: Oh, Alquiste - Řekněte, proč - proč ALQUIST: Nu? HELENA: (tiše) Proč přestaly ženy mít děti? ALQUIST: Protože toho není třeba. Protože jsme v ráji, rozumíte? HELENA: Nerozumím. ALQUIST: Protože není třeba lidské práce, protože není třeba bolesti, protože člověk už nemusí nic, nic, nic než požívat - Oh, zlořečený ráj, tohleto! (vyskočí) Heleno, nic není strašnějšího než dát lidem ráj na zemi! Proč ženy přestaly rodit? Protože se celý svět stal Dominovou Sodomou! (…) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo K. Čapka do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Karel Čapek: R.U.R. On-line do půlnoci 13. listopadu 2013 Hra, která obohatila náš slovník o slovo robot, záhy obletěla celý svět a byla přeložena do třiceti jazyků. Rozhlasovou inscenaci Čapkovy hry o vzpouře robotů a zániku lidské civilizace natočil režisér František Štěpánek v roce 1968. V blíže nespecifikované budoucnosti se vědci naučí stvořit téměř dokonalého umělého člověka, který by mohl lidstvo navždy osvobodit od fyzické práce. Výroby robotů, jak se umělým lidem začne říkat, se chopí podnikavá akciová společnost Rossum’s universal robots a zaplaví svět levnou pracovní silou, takže umělých bytostí je záhy víc než lidí. Je jen otázkou času, kdy se roboti vzbouří proti svým pánům a svrhnou zlenivělou lidskou rasu, jejíž civilizace nejspíš dospěla ke svému zániku. Divadelní drama se symbolickým koncem R.U.R. napsal Karel Čapek v roce 1920. Patří do linie tzv. utopistických děl, která dále pokračuje romány Továrna na absolutno, Krakatit nebo Válka s mloky a hrami Věc Makropulos a Bílá nemoc. Všem Čapkovým dílům s vědeckofantastickou tematikou je společná hluboká autorova skepse, s níž pohlížel na slepé vzývání vědeckého pokroku. Převratné vynálezy, které slibují osvobodit člověka a dát lidstvu dosud netušené možnosti, končí v Čapkových románech a hrách deziluzí nebo rovnou katastrofou. Tváří v tvář pokušením, která technický pokrok přináší, u Čapka selhávají sobečtí prospěcháři stejně jako ušlechtilí humanisté. Nejlépe naopak obstojí obyčejní, neokázalí, „malí“ lidé, kteří možná nemají velké životní ambice, zato se nezříkají svého lidského údělu. Osoby a obsazení: Harry Domin (Otakar Brousek), ing. Fabry (Vladimír Brabec), dr. Gall (Jaromír Spal), dr. Hallemeier (Josef Patočka), konsul Busman (Vladimír Krška), stavitel Alquist (Vladimír Hlavatý), Helena Gloryová (Jaroslava Adamová), Nána, její chůva (Marie Vášová), Marius, robot (Bořivoj Navrátil), Sulla, robotka (Marta Kučírková), Radius (Svatopluk Skládal), Damon (Karel Houska), Robot Primus (Jaromír Hanzlík), Robotka Helena (Růžena Merunková), roboti (Vlastimil Bičík, Vladimír Čech a Karel Fořt) Autor: Karel Čapek Rozhlasová úprava a dramaturgie: Dalibor Chalupa Hudba: Zdeněk Šikola Režie: František Štěpánek Natočeno v roce 1968. http://www.rozhlas.cz/vltava/stream/_zprava/karel-capek-rur-22--1277255 STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Karel Čapek Věc Makropulos Výňatek PRUS (vstane): Pánové, zvláštní… náhoda nám dala do rukou jisté tajemství. Jde tu patrně o prodloužení života. Řekněme, že je to možné. Nikdo z nás, doufám, toho nemíní zneužít pro sebe. VÍTEK: To právě říkám! Musíme prodloužit život všech! PRUS: Ne. Jenom život silných. Život nejschopnějších. Pro obyčejnou lidskou chamraď je i ten jepičí život příliš dobrý. VÍTEK: Oho, dovolte! PRUS: Prosím já se nechci hádat. Dovolte, obyčejný, malý, pitomý člověk vůbec neumírá; malý člověk je věčný i bez vaší pomoci; malost se plemení bez oddechu jako mouchy nebo myši. Jen velikost umírá. Jen síla a schopnost umírá, neboť se nenahradí. Snad je v našich rukou ji udržet. Můžeme založit aristokracii dlouhověkosti. VÍTEK: Aristokracii! Slyšíte to? Privilej na život! PRUS: Tak jest. Jen ti nejlepší jsou důležití pro život. Jen vůdčí, plemenní, výkonní muži. Nemluvím vůbec o ženách. Ale je na světě deset nebo dvacet nebo tisíc mužů, kteří jsou nenahraditelní. Můžeme je udržet. Můžeme je přivést k nadlidskému rozumu a nadpřirozené moci. Můžeme vypěstit deset nebo sto nebo tisíc nadlidských vládců a tvůrců. VÍTEK: Chov magnátů života! PRUS: Tak jest. Výběr těch, kteří mají právo na neomezený život. KOLENATÝ: A prosím vás, kdo by ty vyvolené jmenoval? Vlády? Plebiscit? Švédská akademie? PRUS: Žádné blbé hlasování! Z ruky do ruky by odevzdávali život nejsilnější nejsilnějším. Vládcové hmoty vládcům ducha. Vynálezci vojákům. Podnikatelé despotům. Byla by to dynastie pánů života. Dynastie nezávislá na jakékoliv civilizované luze. VÍTEK: Jen až by si ta luza přišla pro své právo na život! PRUS: Ne, ale pro jejich právo na život. Čas od času by jich pár zabila. Co na tom? Revoluce je právo otroků. Ale jediný možný pokrok světa je nahradit malé a slabé despoty silnými a velkými despoty. Privilegovaná dlouhověkost, to je despocie vyvolených. To je… vláda rozumu. Nadlidská autorita vědění a výkonnosti. Vláda nad lidmi. Dlouhověcí se stanou nespornými vladaři lidstva. Máte to v rukou, pánové. Můžete toho zneužít. Řekl jsem vše. (Usedne.) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo K. Čapka do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text VĚC MAKROPULOS Leoš Janáček Repríza 9.1.2013, 18:30 - Divadlo Antonína Dvořáka Jednu z nejhranějších Janáčkových oper v zahraničí jsme uvedli 13., 21. a 26. ledna 2012 - v koncertním provedení a v exluzivním obsazení. V roli Emilie Marty vystoupila ve světové premiéře sopranistka Eva Urbanová! V hlavní tenorové roli Alberta Gregora vystoupil Aleš Briscein, stálý host Národního divadla v Praze a řady evropských operních scén (Salcburk, Paříž). Advokáta dr. Kolenatého ztvárnil slovenský basista Peter Mikuláš, sólista Slovenského národního divadla, jenž se v této roli před několika lety představil v Metropolitní opeře v New Yorku. Roli Barona Jaroslava Pruse nastudoval, opět přímo pro Národní divadlo moravskoslezské, sólista pražského Národního divadla a trojnásobný držitel Ceny Thálie Ivan Kusnjer, který účinkoval na řadě operních scén a koncertních pódiích v Evropě, Americe i na Středním a Dálném východě. Z historie: Leoš Janáček vytvořil Věc Makropulos podle stejnojmenné komedie o touze po nesmrtelnosti i strachu z ní od Karla Čapka z roku 1922. Skladatel převzal od spisovatele základní dějová fakta, postavy a situace a snažil se vcítit do ústřední role ženy, slavné zpěvačky Emilie Marty. Ta i přes svůj cynismus, který získala ze zkušeností vlastního dlouhého života – žije již 337 let – touží po lásce, smyslu a životním naplnění. Opera vznikala v letech 1923 až 1925, tedy na sklonku Janáčkova života. Karel Čapek byl o šestatřicet let mladší než skladatel a vzhlížel k němu s úctou. Dal mu právo upravit svou divadelní hru bez nároků na jakékoliv schvalování výsledného textu libreta. To ovšem neznamenalo, že by o opeře neměl pochybnosti. Očekával, že Janáček změní vyznění jeho díla, což se také stalo. Zatímco Čapkovo drama je koncipováno jako komedie, Janáčkova opera vyznívá jako existenciální tragédie. Když nakonec Čapek jedno z představení opery navštívil, byl okouzlen a Janáčkovi řekl: „Jak skvěle a ušlechtile dopadla ve vaší úpravě ta věc, ke které jsem měl tu čest dát tak trochu podnět. Je to plný, velký úspěch.“ Projekt se koná za podpory Nadace Leoše Janáčka. http://www.ndm.cz/cz/opera/predstaveni/309-vec-makropulos/2013-01-09/3636/ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Josef Čapek, Karel Čapek Ze života hmyzu Výňatek Umělecký text CHROBAČKA: Jen aby ji někdo nenašel! CHROBÁK: Nene, tototo! Nemluv! Kdepak, ukrást nám ji! Naši kuličku! Naše zlato! Náš malý kulatý kapitálek! CHROBAČKA: Naše skvostné hovínko! Náš život! Naše celé pomyšlení! CHROBÁK: Počkej, zůstaň tady a hlídej – hlídej ji – pozor dávej – (Odbíhá.) CHROBAČKA: Kam zas letíš? CHROBÁK: Důlek hledat... dolíček... hluboký důl... zahrabat kuličku...miláčka... naše zlato... do bezpečí... (Zajde.) Pozor... CHROBAČKA: Chrobáku! Ale Chrobáčku, pojď sem! Počkej! Tamhle je...Ale Chrobáku! Už neslyší. A tamhle je takový dobry důlek! Chrobáku! Už je pryč. A tamhle je tak skvostný důlek! Ten vrták! Trulant! Pitomec! Kdybych se tam aspoň mohla podívat! Ne, já nejdu nikam, kuličko. Kdybych... jen mrknout... Kuličko, milounká kuličko, jen chvilku počkej, já hned, hned přijdu, jen mrknout, a budu tady... (Běží do pozadí, obrátí se.) Kuličko, hezky čekat, být hodná. Já hned, hnedlinko – (Sestupuje do Lumkovy díry.) KUKLA: Zrodit se! Zrodit! Nový svět! TULÁK (vstává). CIZÍ CHROBÁK (vyběhne z kulis, kde číhal): Pryč jsou. Můj okamžik. (Valí kouli dál.) TULÁK: Nono, neporazte mě. CIZÍ CHROBÁK: Z cesty, občane! TULÁK: Co si to valíte? CIZÍ CHROBÁK: Hahaha, kuličku, kapitál, zlato. TULÁK (couvá) : Smrdí to vaše zlato. CIZÍ CHROBÁK: Zlato nesmrdí. Hybaj, kuličko, val se! Toč se, majetku! Obíhej! Kdo má, ten má. Hahaha, panečku! TULÁK: Copak? CIZÍ CHROBÁK: Inu, je to pěkné něco mít. (Valí kouli vlevo.) Ty můj poklade! Ty krásné jměníčko! Můj klenote! Mé všechno! (Zachází.) Jen mít! Uloţit majeteček! Pěkně zahrabat! Po-po-pozor! (Zajde.) TULÁK: Něco mít? Proč ne? Kaţdý chce mít svou kuličku. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo bratří Čapků do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Chrobák lesní (Anoplotrupes stercorosus) je brouk z čeledi chrobákovitých. Je dlouhý 12-20 milimetrů, modročerné kovové barvy. Štít hladký, krovky podélně rýhované. Rozšířen po celé Evropě. Živí se výkaly, hnijícími houbami, připadně hnijícími mršinami. Samička klade zjara vajíčka do podzemních chodbiček, které zaplní trusem určeným k výživě larev. Larvální vývoj trvá celý rok. Larvy se zjara zakuklí. Nová generace se líhne v červnu Říše: živočichové (Animalia) Kmen:členovci (Arthropoda) Třída:hmyz (Insectica) Řád: brouci (Coleoptera) Podřád: všežraví (Polyphaga) Infrařád: Scarabaeiformia Nadčeleď: Scarabaeoidea Čeleď: chrobákovití (Geotrupidae) Rod: chrobák (Anoplotrupes) http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrob%C3%A1k_lesn%C3%AD STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Svatopluk Čech Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. st Výňatek Umělecký text Polomrtev byl dovlečen za křiku a lání davu ku pranýři na Staroměstském náměstí – lid snesl tam za chvilku hromadu polen salámy- práčata přivalila veliký sud, zaslechl ještě jako v mrákotách, že vyvalili sud ten z Pekla (pivovar ten byl nyní hoden svého jména), ozval se praskot dřev, vyšlehly rudé plameny a příšerně ozářily strakatý středověk, dav, jímž se prodrala hrbatá ohyzdná babice, čímsi nad hlavou máchajíc a zlobně spílajíc: „Dobře tak! Upalte zlého čarodějníka! Hle, tuto vrhám k němu na hranici pekelnou krabičku s kouzelnými slovy a ďábelské koření, kterým začaroval náš dům, že stal se příbytkem neštěstí. Jdi k satanu, ohavný kouzelní ku, jemuž jsi zapsal černou duši svou.“ - Nato podnikl pan Brouček ještě poslední marný zápas s Iítými katany, kteří ho svázaného vstrčili do sudu - naposled Zdálo se mu, že zahlédl v otevřeném okně domu Domšíkova smutnou tvář spanilé Kunky, pak objala jej tma, zabušily palice, vrážející nad ním víko v otvor sudu, sud začal se s ním valiti blíže k praskajícímu ohni. Mrákoty obestřely jeho mysl a jen jako vzdálená hvězda Zamihla se těmi chmurami ještě líbezná představa Domšíkovy dcery; zakalený duch upjal se k ní bláhově jako k poslední mu Zásvitu naděje a z prsou vydral se chroptivý, zoufalý hlas: ,,Kunko! Kunkol“ XIV. ,,Božínku, copak to tady kunká?" ozval se nad panem Broučkem povědomý hlas, a když hlavu povznesl, zočil ustrnulou tvář pana Würfla, nakloněnou k otevřenému sudu. „I pro všechny svaté - pan domácí!“ trnul hostinský, spráskaje ruce nad hlavou. „Můj ty spasiteli, jakpak se ráčili dostat do sudu?“ (Pan Würfel totiž někdy po starém, ctihodném způsobu ještě oniká.) Pan Brouček neodpovídal; díval se jen vyjeveně na něho, jako by se nemohl vzpamatovat, kde jest a co se s ním děje. ,,Líbějí přece vylézt, pane domácí; vždyť je tam plno neřesti,“ pobízel ho Starostlivý Würfel. Ale pan Brouček prozatím opatrně Vystrčil jen hlavu a rozhlédl se úzkostlivě kolem. Spatřil sice kus středověku, totiž okrouhlou romantickou věž Mihulku, ale jinak ničeho z těch děsných dávnověkých zjevů, které jej před chvilkou ještě obklopovaly. Shledal, že je sice v prázdném sudu, ale nikoli u pranýře a před hořící hranicí na středověkém Staroměstském náměstí, uprostřed hrozivých zástupů husitských, nýbrž na tichém dvorku útulné Vikárky. Oddechl si zhluboka, jako by se mu ohromný balvan s prsou svalil, a s pomocí Würflovou vylezl pracně ze sudu. Měl údy jako přelámané a v hlavě cítil mučivou tíhu. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo S.Čecha do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Dům U Kamenného zvonu Dům U Kamenného zvonu, stojící na velkolepém Staroměstském náměstí, je úžasnou ukázkou nádherné gotické architektury, kterou do Prahy přinesl Karel IV. Dům, pocházející ze 13. století, patří mezi nejstarší budovy v Praze a vypadá opravdu pozoruhodně. Podobu mu vrátila rozsáhlá rekonstrukce, dokončená v 80. letech 20. století – palác byl dříve přestavěn barokně a novobarokně. Původně údajně sloužil jako rezidence královny Elišky Přemyslovny a jejího syna Karla IV. Původní průčelí domu U Kamenného zvonu se považovalo za jednu z nejkrásnějších ukázek gotické architektury v Evropě 14. století díky svým vysokým úzkým oknům s lomenými oblouky a zdivu ze světlého kamene, jež mu náročná rekonstrukce opět navrátila. Název domu je podle pověsti odvozen od zvonu, který spadl z Týnského chrámu a poté byl v roce 1143 vsazen do nároží této gotické budovy. Galerie hlavního města Prahy v domě U Kamenného zvonu pořádá pravidelné výstavy současného výtvarného umění. http://cz.prague-stay.com/lifestyle/clanek/153-dum-u-kamenneho-zvonu/ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE František Ladislav Čelakovský Ohlas písní českých Výňatek Umělecký text XXIV kam se noha šine: Pocestný. sotva přejdeš jedny hory, hned se najdou jiné. Je to chůze po tom světě - Je to život na tom světě - v jedné hospodě na nocleh že by čio věk utek: pán nepán se sejdem. ještě nezažii jsi jeden, máš tu druhý smutek. Což je pánům! Ti na voze sedi pěkně v suše, ale chudý, ten za nimi v dešti, blátě kluše. Ej, co já dbám na té cestě na psoty a sloty jen když já mám zdravé nohy, k tomu dobré boty. – Však na pány v krytem voze taky někdy trhne: jednou se jim kolo zláme, jindy vůz se zvrhne. A krom toho - až své pouti přejedem a přejdem, STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo F. L. Čelakovského do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Divadelní soubor Čelakovský Strakonice vás vítá na svých stránkách, Dovolte nám trochu se Vám představit: Jsme občanské sdružení, ale v podstatě partička nadšenců pro divadlo všeho druhu. Hrajeme pro radost dospělákům i dětem. Naší domovskou scénou je Městský dům kultury ve Strakonicích. Zveme vás 12. ledna 2014 do Městského domu kultury ve Strakonicích na komedii Mandarinkový pokoj http://www.ds-celakovsky.cz/?strana=uvod STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Jaroslav Hašek Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války Výňatek Umělecký text Výraz tváře strážmistrovy nabyl trochu přísnosti a jeho zraky padly na mapu. „Můžete nám ukázat na mapě, kudy jste šel do těch Budějovic?.“ „Já si ta místa všechna nepamatuji a jenom na to se pamatuji, že jsem zde v Putimi byl už jednou.“ Celý personál četnické stanice podíval se na sebe pátravě a strážmistr pokračoval: „V Táboře jste byl tedy na nádraží. Máte něco u sebe? Vyndejte to.“ Když Švejka důkladně prošacovali a nenašli ničeho kromě dýmky a zápalek, otázal se strážmistr Švejka: „Řekněte mně, proč vůbec nic, ale prachnic u sebe nemáte?.“ „Poněvadž nic nepotřebuju.“ „Ach, můj bože, vzdychl strážmistr, je to s vámi trápení! Vy jste řekl, že jste byl v Putimi už jednou. Co jste zde tenkrát dělal?.“ „Šel jsem kolem Putimi do Budějovic.“ „Tak vidíte, jak se pletete. Vy sám říkáte, že jste šel do Budějovic, a teď, jak jsme vás jistě přesvědčili, jdete od Budějovic.“ „Patrně jsem musel udělat nějaký kruh.“ Strážmistr opět vyměnil s celým personálem stanice významný pohled. „Ty vaše kruhy, to mně připadá, že se potloukáte po okolí. Zdržel jste se dlouho v Táboře na nádraží?“ „Do odjezdu posledního vlaku do Budějovic.“ „A co jste tam dělal?“ „Rozmlouval s vojáky.“ Nový velice významný pohled četnického strážmistra na personál. „A o čem jste kupříkladu rozmlouval a na co jste se jich tázal?.“ „Ptal jsem se jich, od jakého jsou pluku a kam jedou.“ „Výborně. A neptal jste se jich, kolik mužstva má kupříkladu pluk a jak se rozděluje?. „To jsem se neptal, poněvadž to už dávno vím nazpaměť. „Vy jste tedy dokonale informován o složení našeho vojska?“ „Zajisté, pane strážmistře“ „A poslední trumf vyhodil strážmistr, vítězoslavně rozhlížeje na své četníky: „ Umíte rusky?“ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo J. Haška do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Dobrý voják Švejk (1956) Československo 108 minut Žánry Historický, Komedie, Válečný Motto: Komedie podle románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Kinematografií se už od dob němého filmu táhne pestrá nit pokusů o více či měně věrné adaptace tohoto Haškova slavného románu. Mezi nejznámější patří bezesporu Lamačův film z roku 1926 s Karlem Nollem v roli Švejka, Fričova adaptace se Sašou Rašilovem, natočená na počátku třicátých let či zdařilá animovaná verze Jiřího Trnky. V roce 1957 natočil dvoudílnou a Obsah dodnes neznámější adaptaci režisér Karel Steklý. Její první část (Dobrý voják Švejk) zpracovává první díl románu a vy se tedy můžete setkat Josefem Švejkem, pražským obchodníkem se psy a sledovat jeho osudy od chvíle, kdy je po sarajevském atentátu zatčen, vyšetřován a po čase přes diagnózu notorického blba povolán do armády. Dostává se do vězení, odkud je vyreklamován feldkurátem Katzem, jako jeho osobní sluha a když ten jej po čase prohraje v kartách, stává se neštěstím nadporučíka Lukáše. Režie Karel Steklý Scénář Karel Steklý Herci Rudolf Hrušínský, Eva Svobodová, Josef Hlinomaz, František Filipovský, Miloš Kopecký ... http://www.kinobox.cz/film/6602-dobry-vojak-svejk STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Karel Havlíček Borovský Král Lávra Výňatek Umělecký text Byl král irský Lávra, tuze zanevřel, povím zkrátka vám, dal se holit jenom jednou v roce, a já o tom králi dlouhé vlasy po krku široce pěknou píseň znám: nosil jak roj včel. nalej, stará, čerstvého do číše a vy, kluci, poslouchejte tiše, Horší ještě bylo: já ji zazpívám. vždy na letnice, jak očistil holič Posud krále Lávru královské líce, chválí irský lid, čekala jej podivná odplata, nebyl ani tyran, nic na stříbře, ale skrze kata, nebyl taky žid, to šibenice! nenabíjel cizím svoji kasu, rekrutýrkou nesužoval chasu, Divili se lidé, nedal chudé dřít. mrzela je dost na tom dobrém králi Jenom jednu slabost tahle ukrutnost; ten král dobrý měl, však co král chce, zdrávoť pro poddané, že jest na holiče tak po letech zvykli si Irčané na tu podivnost. špatné pohodlí, než co dělat? Nic jim nezbývalo, Jenom holičové leda trpět, neb jich bylo málo zvyknout nemohli, na rebelii. na šibenici je STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo K. Havlíčka Borovského do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text KRÁL LÁVRA Animovaný / Loutkový / Dobrodružný Československo, 1950, 30 min Režie: Karel Zeman Hudba: Zdeněk Liška Obsah zobrazit všechny obsahy Příběh podle námětu Karla Havlíčka Borovského vypráví o jednom irském králi, který byl velmi moudrý a svým lidem milovaný. Měl však také jednu zvláštnost - vždy jednou do roka si nechal ostříhat vlasy a oholit vousy a holiče pak nechal bez milosti popravit…(Zlín Film Festival) http://www.csfd.cz/film/10108-kral-lavra/ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Karel Havlíček Borovský Křest svatého Vladimíra Výňatek Umělecký text Vladimír cár na svůj svátek, šálek čekolády. - když seděl na trůnu, poslal drába s vyřízením Pan dráb přišel k Perunovic, k bohovi Perunu. zatloukl na vrata, děvečky se hnedle zeptal: Hřmi, Perune, na můj svátek Doma-li pantáta? místo kanonády, škoda prachu, dost ho padne Doma, doma, pane drábe, v bitvách u armády. ve veliké chatě, sedí s jehlou na pekýlku, Hřmi, Perune, na můj svátek zašívá si katě. místo kanonády, Vzkazuje vás, pantatínku, pak si přijdi se mnou vypít cár náš pozdravovat, máte prej mu k tomu svátku Zde za boha sloužit. drobet zabubnovat. Málo platu, služba těžká, Jak to přeslech tatík Perun, nikdy konec práce, hnedle čelo svraštil, ještě bych mu mil vyvádit skočil z kamen na lavici, ve svátek regrace? kaťmi o zem praštil: Tuhle při poslední bouřce, Raděj pásat husy ve vsi, Při té blýskavici, Po bahnách se ploužit Beztoho jsem se propálil Než u toho Vladimíra celou nohavici STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo K. Havlíčka Borovského do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Perun je slovanským bohem bouře, hromu a blesku. Ačkoliv písemné zprávy o tomto božstvu pochází až na výjimky z východoslovanského prostředí, tak byl pravděpodobně ctěn všemi Slovany. Po christianizaci Slovanů splynul jeho kult v pravoslavném prostředí s kultem proroka Elijáše. Analogicky nejbližším božstvem je baltský Perkunas, dále pak severský Thór, římský Mars, védský Indra a pravděpodobně i galský Taranis. Vzdálenější analogií je pak římský Jupiter, řecký Zeus a chetitský hromovládný bůh. Jménu Perun je tradičně přisuzován slovanský původ a jeho výklad vychází ze slovesa *perti "bíti, tlouci", které má být spojen s příponou *-unъ vyjadřující aktivního činitele děje. Podle této teorie znamená tedy jméno Perun "ten, kdo bije, pere". Může také přímo souviset s výrazem pro úder. Ačkoliv je takový výklad zcela logický a odpovídá funkci tohoto boha, tak existují souvislosti i s neslovanskými výrazy. Velmi podobná jsou jmény baltských hromovládců, litevské Perkūnas, lotyšské Pęrkûnis, Perkūnis, Perkons a pruské Perkuna, Perkunilacus a Percunis. Vychází z kořene *perkūnas, *perkūnis a blízké jsou jim výrazy pro dub jako latinské quercus, sanskrské parkāti "posvátný strom" a germánský kořen *ferchu-z "dub". Tato slova vychází z indoevropského kořene *perku "dub". Proto lze jméno Peruna vykládat v souvislosti s dubem. Podobnost vykazuje i chetitské perunaš (skála) a sanskrtské parvata "hora, horní oblak". Jméno Perun by tedy mohlo souviset také s indoevropským kořenem *perūnV ("hora"). Souvislost lze hledat také s albánským výrazem perëndi "bůh, nebe". To bývá někdy vykládáno jako výpůjčka ze slovanských jazyků, jindy jako slovo s Perunem vůbec nesouvisející. Podle chorvatského lingvisty Petara Skoka toto slovo dokazuje, že Perun byl původně slovansko-ilyrským božstvem. http://cs.wikipedia.org/wiki/Perun STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Alois Jirásek F. L. Věk Výňatek Umělecký text Od té návštěvy stalo se, že František častěji si zašel do sousedství, a čím dále tím jistěji a směleji. Někdy zůstal na zahrádce nebo u potoka pod olšemi, nebo u okénka, jež za parného léta Žalman otvíral, někdy také obešel stavení, a tmavou síní pěkně do světnice. Hochovi se to líbilo. Žalman, mělli pokdy nebo bylo-li mu po chuti, vypravoval, co hocha těšilo, nějakou povídačku divnou, pohádku, ledacos, aneb odpovídal na četné a divné otázky čiperného hošíka. Nad jednou se však zamračil a nic mu na ni neodpověděl. František totiž nezapomněl na onu tlustou knihu a její obrázky, jež byl zahledl. Pokaždé si na ni vzpomněl, když přišel k Žalmanovi, a po očku pátral, nezahlédne-li ji někde. Ptáti se přímo, toho se nemohl nijak odvážiti, nebo vzpomněl si pokaždé na matku, co mu řekla. Ale jednou zvídavost přece zvítězila. Zeptal se na tu tlustou knihu, vlastně se podřekl pro její obrázky. A tu již bylo pozdě, že si vzpomněl, že mu matka, kteréž tenkráte pověděl, jak viděl Žalmana čtoucího, nařídila, aby mlčel, aby se o knize té ani nezmiňoval. Tenkráte nevěděl proč a nerozuměl matce, že tak činí z útrpnosti se starým sousedem, aby nebyl uveden do nových nesnází a trampot, kterých už dost užil pro knihy. Jak se podřekl a na matku si vzpomněl, zarazil se, zarděl, ale již také Žalman upřel na něj zapadlé své oči, a nezbylo, nežli s pravdou ven. Hoch pověděl, že ho viděl u tlusté, staré knihy s obrázky. A cos více viděl!“ ptal se přísně Žalman. Nic, nic.“ Jak jsem ji schoval?“ Já nevím, já jsem od okna utekl.“ Jak jsem ji dával do truhly, viď, nezapírej,“ zkoumal staroch. Já nevím.“ Ale doma’s pověděl?“ vyslýchal dále Žalman. Mamince.“ Frantíkovi bylo nějak úzko. Žalman mlčel, hleděl zamyšlen, ak zase na něj oči upřel, chtěl něco říci, ale zamlčel se. Toho dne nejmladší Věků divně odcházel od starého Žalmana. Cítil, že je soused rozmrzen, že se stal z něho takový bubák, jaký byl k jiným. A také ani neřekl “přijď zas” jako jindy vždy říkával. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo A. Jiráska do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Bible kralická je česká tištěná bible, kterou z původních biblických jazyků (hebrejštiny, aramejštiny a řečtiny) přeložili překladatelé a teologové původní Jednoty bratrské. Svůj název dostala podle místa vytištění, kterým byly jihomoravské Kralice. Je to první český překlad bible z původních jazyků, nikoli z latinské Vulgáty. Bratři kladli od počátku své činnosti velký důraz na literární činnost svých členů, a proto ocenili význam knihtisku velmi záhy. Jejich tisky vynikají vysokou typografickou úrovní. Protože Jednota bratrská byla zakázaným náboženským uskupením, také jejich tiskárna působila tajně. Z důvodu utajení se ve vydaných knihách nepoužívalo označení místa tisku, jen krycí označení in insula hortensi pro své umístění v zahradách. Tajná bratrská tiskárna byla nejprve (od r. 1503) v Litomyšli, od roku 1518 v Mladé Boleslavi. Ve druhé polovině století (od r. 1562) pak v Ivančicích u Brna a od roku 1578 na tvrzi v Kralicích pod patronátem Jana ze Žerotína, který sídlil v blízké Náměšti. Ve dvou posledních místech působil významný bratrský tiskař Zachariáš Šolín Iniciátorem překladu byl bratrský biskup Jan Blahoslav, který jako první navázal na erasmovskou tradici a snahu přeložit Písmo z původních jazyků. Sám přeložil Nový zákon podle vydání Theodora Bezy, který byl opatřen i latinským překladem. Jan Blahoslav se řídil především Bezovým latinským textem, ale značně přihlížel i k řeckému originálu. Tento překlad Nového zákona vyšel celkem dvakrát: 1. Nový zákon (z jazyku řeckého) nově do češtiny přeložený Léta Páně 1564 v Ivančicích 2. Nový zákon nově do češtiny přeložený, secunda editio diligenter recognita anno 1568 (překlad latiny: „druhé vydání pečlivě přehlédnuté v roce 1568“). Jan Blahoslav začal také používat rozsáhlé komentáře, včetně odkazů na příbuzná biblická místa, překladových variant a někdy i přímo výklad exegetický. Sám Blahoslav měl v úmyslu přeložit i Starý zákon, ale než se tohoto úkolu stačil ujmout, zastihla ho smrt. http://cs.wikipedia.org/wiki/Kralick%C3%A1_bible STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Alois Jirásek Lucerna Výňatek Umělecký text 7. výstup ZAJÍČEK, HANIČKA ZAJÍČEK: (huda na housle vejde ze síně, zůstane u prahu a provází dál) HANIČKA: (Zpívá) Když potřetí ťali, dřevo promluvilo... (Náhle přestane, obrátí se po Zajíčkovi, vesele) To nám to šlo. ZAJÍČEK:(se blíží) Když jsem tě Haničko, venku Zaslechl, musil jsem přizvučet; hned housle pod bradu, jak by je tam někdo vtiskl, a šmytec do ruky. Zrovna se obveselím, když zpíváš. A i když jen tak mluvíš, jen bych tě poslouchal. Dornička taky říká, že máš milou řeč. Mně jevu tebe volno, jsem ti, věř mně, nějak smělejší a starost padá. Ty... ty jseš... (pohladí ji po rameni) bože, Haničko, jak bych řek... jako sestřička... milá jako kvítí... HANIČKA: Co o starosti povídáte, co vás souží… ZAJÍČEK: Ó, rozmilá Haničko, kdybys věděla! Počítej! Už na osmý rok jsem školním mládencem, už na osmý rok, a rád bych už byl za kantora obrácen, aby má ze všech nejmilejší Dornička už nemusila čekat, abysme se mohli už vzít. Osmý rok, Haničko, školním mládencem! Ročně na penězích skoro nic, jen co si vyhraju a vypřadu. A kdybych byl na jedné škole! Ale to na dvou. Běhat z jedné do druhé přes pole, přes vrchy, V dešti i vánici, mít nad sebou dva principály a co horšího nežli dva principálové, nežli déšť a hromobití, je, mít dvě principálky, jednu sekutnější nežli druhou. Jedné abych pořád dříví štípal, vodu nosil, druhé pořád děti choval. A na půdě spát a jíst po střídě u sedláků. To je, milá Haničko, očistec, očistec, ne-li peklo. Však jsem to všecko napsal, složil, v rytmech zkomponíroval. HANIČKA: A proč, pro koho? ' ZAJÍČEK: Vrchnosti, nové vrchností, paní kněžně, co panství zdědila. Jdu vám říct, že přijede. Poprvé sem přijede a s ní vrchní guberno. HANIČKA: Kdo je to? ZAJÍČEK: Její nejvyšší dvořan; povídají, že u ní mnoho zmůže. Vrchní chystá Slavné uvítání- a já... (tišeji, tajemně) muziku, kasací na zámku. Jak kněžna přijede, pěkně zahrajem, víš, já, Sejtko, Zima, Klásek. Klásek už u mne byl, ale mlč, prosím tě. HANIČKA: A to skládání - ta suplika... ZAJÍČEK: Tu po té kasací pěkně podám STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo A. Jiráska do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Alois Jirásek - Lucerna Lucerna takřka vánoční Divadlo Na Fidlovačce slaví desáté narozeniny. Jako dárek nejen sobě, ale především svým divákům nadělilo Lucernu, kterou režírující Tomáš Topfer pojal jako pohádku takřka vánoční. Na premiéře také nejedno oko nezůstalo suché…Bez ironie, prosím! Od premiéry Lucerny uběhlo více než sto let… Tomáš Topfer ji oprášil a společně s výtvarníkem Janem Duškem nechal v celé její kráse zazářit na velkém jevišti Fidlovačky. Každému herci se dostalo prostoru, aby mohl svým světlem vybarvit to své sklíčko v Lucerně. Kdo si třeba z dřívějších inscenací vzpomene na výstup Žána a komorné? Na Fidlovačce je to skvostná komická etuda Dalimila Klapky a Ivy Pazderkové. Inscenaci přirozeně vévodí Tereza Bebarová v roli opravdu mladé kněžny, která touží po lásce skutečného muže bez bázně a hany, jímž není nikdo jiný než mlynář v podání Petra Rychlého. Kněžna není rozmarná šlechtična, ale nešťastná mladá žena, které její postavení nedovolí prožít opravdovou lásku. Stejně tak mlynář není jen nezlomný mládenec, bojující za svá práva proti vrchnosti, ale i docela obyčejný venkovský chasník, který by snadno a možná i rád podlehl půvabům krásné kněžny, nebýt intriky jejích dvořanů… A samozřejmě Haničky, již Zuzana Vejvodová obdařila přirozeným dívčím půvabem, kterým dokáže zmámit i mladého hastrmana. Vodník Michal Davida Háka je zelený mužíček, doslova jako vystřižený z Ladových obrázků. A což teprve Miloš Vávra v roli starého vodníka Ivana, kterému chybí k dokonalosti už jenom ta vrba! Na první pohled nesourodou dvojici představují Václav Svoboda a Sandra Pogodová alias manželé Kláskovi. A přesto jim člověk uvěří, že patří k sobě a že jeden bez druhého nedají ránu. Šumaři Zima (Břetislav Slováček) a Sejtko (Matěj Kužel) jako by spolu s učitelským mládencem Zajíčkem (Ondřej Brousek) zabloudili do českých luhů a hájů ze Shakespearova Snu noci svatojánské. Jejich bloudění nočním lesem diváci odměnili potleskem na otevřené scéně stejně jako víceméně komické figury vrchního (Pavel Nečas) a pana France (Ladislav Trojan). Potlesk si zasloužila i Miriam Kantorková coby babička, a vůbec všichni herci. Na premiérové děkovačce se ostatně tleskalo dlouho a hlavně zaslouženě. Někteří diváci dokonce vestoje, jak tomu bylo v začátcích Fidlovačky. Jako by tím publikum chtělo dát najevo, že už má dost experimentů s klasikou. MP, 7. listopadu 2008, Tomáš Stanislavčík http://www.fidlovacka.cz STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Alois Jirásek Lucerna Výňatek Umělecký text 7. výstup ZAJÍČEK, HANIČKA ZAJÍČEK: (huda na housle vejde ze síně, zůstane u prahu a provází dál) HANIČKA: (Zpívá) Když potřetí ťali, dřevo promluvilo... (Náhle přestane, obrátí se po Zajíčkovi, vesele) To nám to šlo. ZAJÍČEK:(se blíží) Když jsem tě Haničko, venku Zaslechl, musil jsem přizvučet; hned housle pod bradu, jak by je tam někdo vtiskl, a šmytec do ruky. Zrovna se obveselím, když zpíváš. A i když jen tak mluvíš, jen bych tě poslouchal. Dornička taky říká, že máš milou řeč. Mně jevu tebe volno, jsem ti, věř mně, nějak smělejší a starost padá. Ty... ty jseš... (pohladí ji po rameni) bože, Haničko, jak bych řek... jako sestřička... milá jako kvítí... HANIČKA: Co o starosti povídáte, co vás souží… ZAJÍČEK: Ó, rozmilá Haničko, kdybys věděla! Počítej! Už na osmý rok jsem školním mládencem, už na osmý rok, a rád bych už byl za kantora obrácen, aby má ze všech nejmilejší Dornička už nemusila čekat, abysme se mohli už vzít. Osmý rok, Haničko, školním mládencem! Ročně na penězích skoro nic, jen co si vyhraju a vypřadu. A kdybych byl na jedné škole! Ale to na dvou. Běhat z jedné do druhé přes pole, přes vrchy, V dešti i vánici, mít nad sebou dva principály a co horšího nežli dva principálové, nežli déšť a hromobití, je, mít dvě principálky, jednu sekutnější nežli druhou. Jedné abych pořád dříví štípal, vodu nosil, druhé pořád děti choval. A na půdě spát a jíst po střídě u sedláků. To je, milá Haničko, očistec, očistec, ne-li peklo. Však jsem to všecko napsal, složil, v rytmech zkomponíroval. HANIČKA: A proč, pro koho? ' ZAJÍČEK: Vrchnosti, nové vrchností, paní kněžně, co panství zdědila. Jdu vám říct, že přijede. Poprvé sem přijede a s ní vrchní guberno. HANIČKA: Kdo je to? ZAJÍČEK: Její nejvyšší dvořan; povídají, že u ní mnoho zmůže. Vrchní chystá Slavné uvítání- a já... (tišeji, tajemně) muziku, kasací na zámku. Jak kněžna přijede, pěkně zahrajem, víš, já, Sejtko, Zima, Klásek. Klásek už u mne byl, ale mlč, prosím tě. HANIČKA: A to skládání - ta suplika... ZAJÍČEK: Tu po té kasací pěkně podám STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo A. Jiráska do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Alois Jirásek - Lucerna Lucerna takřka vánoční Divadlo Na Fidlovačce slaví desáté narozeniny. Jako dárek nejen sobě, ale především svým divákům nadělilo Lucernu, kterou režírující Tomáš Topfer pojal jako pohádku takřka vánoční. Na premiéře také nejedno oko nezůstalo suché…Bez ironie, prosím! Od premiéry Lucerny uběhlo více než sto let… Tomáš Topfer ji oprášil a společně s výtvarníkem Janem Duškem nechal v celé její kráse zazářit na velkém jevišti Fidlovačky. Každému herci se dostalo prostoru, aby mohl svým světlem vybarvit to své sklíčko v Lucerně. Kdo si třeba z dřívějších inscenací vzpomene na výstup Žána a komorné? Na Fidlovačce je to skvostná komická etuda Dalimila Klapky a Ivy Pazderkové. Inscenaci přirozeně vévodí Tereza Bebarová v roli opravdu mladé kněžny, která touží po lásce skutečného muže bez bázně a hany, jímž není nikdo jiný než mlynář v podání Petra Rychlého. Kněžna není rozmarná šlechtična, ale nešťastná mladá žena, které její postavení nedovolí prožít opravdovou lásku. Stejně tak mlynář není jen nezlomný mládenec, bojující za svá práva proti vrchnosti, ale i docela obyčejný venkovský chasník, který by snadno a možná i rád podlehl půvabům krásné kněžny, nebýt intriky jejích dvořanů… A samozřejmě Haničky, již Zuzana Vejvodová obdařila přirozeným dívčím půvabem, kterým dokáže zmámit i mladého hastrmana. Vodník Michal Davida Háka je zelený mužíček, doslova jako vystřižený z Ladových obrázků. A což teprve Miloš Vávra v roli starého vodníka Ivana, kterému chybí k dokonalosti už jenom ta vrba! Na první pohled nesourodou dvojici představují Václav Svoboda a Sandra Pogodová alias manželé Kláskovi. A přesto jim člověk uvěří, že patří k sobě a že jeden bez druhého nedají ránu. Šumaři Zima (Břetislav Slováček) a Sejtko (Matěj Kužel) jako by spolu s učitelským mládencem Zajíčkem (Ondřej Brousek) zabloudili do českých luhů a hájů ze Shakespearova Snu noci svatojánské. Jejich bloudění nočním lesem diváci odměnili potleskem na otevřené scéně stejně jako víceméně komické figury vrchního (Pavel Nečas) a pana France (Ladislav Trojan). Potlesk si zasloužila i Miriam Kantorková coby babička, a vůbec všichni herci. Na premiérové děkovačce se ostatně tleskalo dlouho a hlavně zaslouženě. Někteří diváci dokonce vestoje, jak tomu bylo v začátcích Fidlovačky. Jako by tím publikum chtělo dát najevo, že už má dost experimentů s klasikou. MP, 7. listopadu 2008, Tomáš Stanislavčík http://www.fidlovacka.cz STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Václav Kliment Klicpera Hadrián z Římsů Výňatek Umělecký text VÝJEV ŠESTÝ RYTÍŘ: (Vejde) Připravte se, dívky, již slézají z koní. Ruměno, ty bud' poněkud skromnější, a ty sestro, o něco bystřejší a přítulnější. Ty se k němu měj jako ostýchavá nevěsta a ty jako laskavá matka. RUMĚNA: Co asi řekne, otče, tomu, až mu povím, že jej nechci! RYTÍŘ: Jak - ? Co mu povíš? - Proč jsem pro něj poslal? RUMĚNA: Abych si jej prohlídla a vzala, bude-li se mně líbit. RYTÍŘ: Aby sis jej vzala a punktum. RUMĚNA: Nehněvej se, drahý otče, to už není možné RYTÍŘ: Proč? RUMĚNA: Protože jsem- RYTÍŘ: Protože jsi_ RUMĚNA: - volby tvé neznaje- RYTÍŘ: Mluv! RUMĚNA: - se již jinému zaslíbila RYTÍŘ: Hromy a blesk! Komus co připověděla? RUMĚNA: Jinochu skvělému co kvetoucí mák, že jej budu do své smrti milovat. RYTÍŘ: Miluj si mák kvetoucí až do svého záhrobí, pravici podáš Hadriánovi z Římsů LEPOHLAV: (Vkročí) Zbrojnoš cizího rytíře čeká v předsíni RYTÍŘ: Jen dál, jen sem! LEPOHLAV : (Odejde) RYTÍŘ: (Dupne) Ty si jej vezmeš, nebo tě ještě dnes pošlu do kláštera STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo V. K. Klicpery do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Hadrián z Římsů v Klicperově divadle boří mýty Michaela Hellerová | 12. listopad 2010, 10:00 Nová komedie v podání Vladimíra Morávka v Hradci Králové v Klicperově divadle boří mýty. Hadriánem z Římsů hradecké divadlo vzdalo hold městskému dramatikovi Václavu Klimentu Klicperovi, po kterém v roce 1885 město pojmenovalo vzniklé divadlo a letos tomu uplynulo rovných 125 let! Hudební komedie Hadrián z Římsů v Hradci dostala šmrnc. Starodávnou veselohru plnou zápletek, omylů, ale i čisté a upřímné lásky předvedli herci s absolutním nasazením a s radostnou vizí. Vladimír Morávek do této inscenace vložil i kousek hradecké historie, aby si diváci během představení mohli zavzpomínat na slavná jména, která v Hradci na jevišti hrála. „Kdyby ty stěny, kdyby ty stěny mohly mluvit.“ Ozývá se v každém přerušení hry, ale překvapivě nijak děj nepřetrhnou. Jako kdyby historie se starodávným tématem korespondovala. Shakespearovské vybavení a poodhalení herecké profese Monstrózní kulisy, shakespearovské kostýmy, výrazné líčení, náhlá přerušení, hudební doprovody, ale i vtipné dialogy, když si například herci sami ze sebe dělají legraci, inscenaci dodávají šmrnc a divadlu na divadle nic nechybí. Žoldnéř Srpoš si nenechá mluvit do svého řemesla a kolegovi z branže Soběborovi říká: „To je moje práce. Nepleť se mi do řemesla, já jsem tu za Hadriána!“ Divákovi tímto odhalí své řemeslo a na jevišti často dojde ke slovním hříčkám, například kolegyni Jenovefě Srpoš řekne: „Já nejsem opilej, já to jen hraju. Jen hraju!“ Celé představení se nese v komediálním duchu a na scéně se objevují další a další vtipné gagy a postavy, které diváky rozesmějí. Například sluhu Lepohlava bravurně hraje Ondřej Malý s typicky nezaujatým hlasem, kterému je všechno jedno! Komedie v Hradci nikdy neskončí Jako každá veselohra i Hadrián z Římsů dopadne šťastně. Komediální detektivka se třemi Hadriány v Hradci boří mýty. Vladimír Morávek do této hry vmísil část historie Klicperova divadla, a tím nastavil laťku hodně vysoko. „Kdyby ty stěny, kdyby ty stěny mohly promluvit a za pár let nám sdělit kousek historie divadla, kde byli na začátku 21. století herci jako Tomicová, Sklenář, Zapletal nebo Kociánová s velkým divadelním šéfem Ladislavem Zemanem…“ http://www.topzine.cz/hadrian-z-rimsu-v-klicperove-divadle-bori-myty STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Božena Němcová Babička Výňatek Umělecký text Na louce potkávala se babička s lidmi, kteří hned pozdravovali „Pochválen buď Ježíš Kristus“ aneb „Dej Pánbůh dobrý den“. Kteří se zastavili, zeptali se: „Kampak, babičko? Jak se máte? Co dělají vaši?“ a hned od nich se něčeho dověděla. Ale v zámku? Tam nebylo žádného pořízení! Tu běžel premovaný sloužící, tu komorná v hedvábí, tu pán, a každý nesl hlavu výše, než mu narostla, a vyšlapoval si jako ti pávi, co jedině právo měli na trávníku se procházet. Jestli některý babičku pozdravil, řekl jen zběžně „Guten Morgen nebo „ Bon jour” a babička nevěděla, má-li říci „Až na věky” nebo „Dejž to Pánbůh”. Vždy říkávala doma: „V tom zámku je pravý babylon. Před zámkem seděli dva premovaní sloužící, z každé strany dveří jeden; ten vlevo měl složené ruce na klín a chytal lelky, ten vpravo měl složené ruce přes prsa a zevloval pánubohu do oken. Když pan Prošek k nim došel, pozdravili ho po německu, každý jiným přízvukem. Předsíň byla vyložena bílými mramorovými dlaždicemi, uprostřed stál vkusně pracovaný kulečník. Okolo zdí stály na zelenomramorových podstavcích bílé sochy sádrové, představující mytologické osoby. Čtvero dveří vedlo do panských pokojů. U jedněch seděl v lenošce komorník v černém fraku; spal. - Do té síně vedl pan Prošek babičku s dětmi. Komorník, slyše šust, trhl sebou; vida ale pana Proška, pozdravil a ptal se, jaká záležitost pána do zámku přivádí. „Paní kněžna přála si, aby ji tchyně moje s dětmi dnes navštívila. Prosím, pane Leopolde, ohlaste je,“ pravil pan Prošek. Pan Leopold vyhrnul obočí, pokrčil rameny řka: „Nevím, budeli je chtít přijmout, je ve svém kabinetu, pracuje. Mohu je ale ohlásit. Vstal a volným krokem vešel do dveří, u nichž byl seděl. Za chvilku vrátil se, a nechav dvéře otevřené, pokynul milostivou tváří, aby vešli. Pan Prošek šel zpět a babička s dětmi vstoupila do skvostného salónu. V dětech se tajil dech, nožky se jim sklouzaly na podlaze hladké co led. Babička byla jako u vidění, rozmýšlela se, má-li šlápnout na ty protkávané koberce. „Je toho věčná škoda,“ povídala si. Než co dělat, ležely všude a pan komorník také po nich chodil. Vedl je skrze koncertní salón a knihovnu až ke kněžninu kabinetu, pak se vrátil do své lenošky, bruče si pod nos: „Ty vrchnosti mají divných libůstek; aby člověk byl k službě sprosté babě a dětem.“ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo B. Němcové do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Krev není voda. To si uvědomovala i autorka příběhu o nejslavnější české babičce. A možná si to uvědomovali i jiní. Třeba o tom spolu mluvili. Možná něco tušil spisovatel a básník Václav Čeněk Bendl, když Boženě Němcové adresoval svůj dopis takto: "Její Blahorodí paní, paní Dorothea Němcová, manželka c. k. vrchního finančního komisaře, Praha, Řeznická ulice 1360, 3. patro." Co tím chtěl Bendl napovědět, že ji takto tituloval? A proč ji přejmenoval na Dorotheu? Byla to narážka na nejmladší sestru vévodkyně Kateřiny Zaháňské Dorotheu? A proč právě na ni? Jak uvádí dr. Helena Sobková, autorka kniha o Tajemství Barunky Panklové, podobnost těch dvou žen, vévodkyně Dorothey a Boženy Němcové je až neskutečná. Jen ten, kdo nechce vidět, ji nevidí. "Malá Dorothea byla spíše zvláštní než přímo hezká se svýma (k obličejíčku nepoměrně) velkýma očima, které později způsobily tolik neštěstí," napsala o Dorothee jako dítěti její přítelkyně, Emilie von Binzerová, zatímco o něco málo později (podle výpovědi současníků) "byla už v patnácti Dorothea obdivuhodně krásná." Pro studium podob obou žen jsou k dispozici jednak malby, jednak (u Boženy Němcové) i několik fotografií. "Nejvýraznějším znakem, společným u Dorothey i u Boženy, jsou černé až modročerné vlasy, a velké, hluboké oči," píše se v knize dr. Heleny Sobkové Tajemství Barunky Panklové. http://jaroslaw.blog.cz/0912/toulky-ceskou-minulosti-nasledek-kongresu-videnskeho-nemanzelskedite-dorothey-zahanske STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Božena Němcová Divá Bára Výňatek Umělecký text Bára vidívala Ešku často zamyšlenou, smutnou a z toho hádala, že jí cosi na srdci leží; myslela si ale: Však se trefí doba, kde mi to poví. - Nemejlila se Bára. - Navzdory tomu, že sousedky Báru v špatném světle Elšce ukázat se snažily, rozpustilých jí spílajíce, přece Elška Báře vice věřila než jim a ji ráda měla jako kdy jindy. Před svatým Janem Křtitelem večír sešly se děvčata a Elška ptala se Báry: „Budeš házet zítra věneček?“ - „ Neházela bych sama, chcete-li ale, přijďte před sluncem východem k nám, půjdeme spolu“. - „Přijdu!“ Ráno před sluncem východem stála Eška již v pastýřovic sadu, Bára vedle ní; vázaly na obroučky z vrbových proutků bílé, modré a červené kvítí. Na koho bude myslet?” ptala se Elška Báry.- „ Milý bože, nemám na koho, ”vzdychlo si děvče. „ Hodím nazdařbůh věneček, popluje-li za vaším. Přála bych jen, až se vdáte, Elško, s vámi jít.“ Eška se zamlčela, ruměnec polil jí tvář; po chvíli povídala, podávajíc ruku Báře. „Tu je moje ruka, že zůstanem pohromadě, jestli ty se nevdáš; já se vdávat nebudu, doložila s povzdechem. Kterak to mluvíte, Eško, mne málokdo miluje, vás každý, - vy budete bohatá, já jsem chudá, vy jste krásná, já jsem nehezká, vy učená, já sprosté, hloupé děvče - a měla bych myslet na muže a vy ne? „Tetinka mi vždy říkala, že to přijde na libost, jednomu svědčí karafiát, druhému růže, třetímu fiala, každé kvítko najde svého obdivovatele, každé má svoji krásu.- Nesnižuj sebe, nepovyšuj mne, jsme si rovny. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo B. Němcové do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Příjmení Panklová (nebo německy Pankel) získala, až když si její matku Terezii Novotnou v létě roku 1820 vzal za manželku Johann Pankel, původem z Rakouska. Barboře bylo tehdy - podle ustáleného datování - půl roku. V roce 1821 se Panklovi přestěhovali do Ratibořic na panství vévodkyně Kateřiny Zaháňské. Tam se za nimi v roce 1825 nakrátko přistěhovala i její 55letá babička – Marie Magdaléna Novotná rozená Čudová (1770 Dobruška-Křovice – 1841 Vídeň) – která malou Barunku velmi ovlivnila; v dospělosti si Božena Němcová babičku velmi zidealizovala. Od roku 1826 do roku 1833 navštěvovala Barbora Panklová školu v České Skalici. V Praze začala Božena Němcová pod vlivem Václava Bolemíra Nebeského a Karla Jaromíra Erbena psát česky. Její první báseň Ženám českým byla na přímluvu Nebeského otištěna 5. dubna 1843 v Květech. S jemným a vzdělaným básníkem Václavem Bolemírem Nebeským se Němcová citově sblížila, ale Nebeský milenecký vztah záhy ukončil (jak o tom svědčí jeho korespondence) a odešel do Vídně dokončit svá studia medicíny. Němcová se později, po jeho odchodu těžce roznemohla a trápily ji vysoké horečky. Roku 1843 se s manželem odstěhovali do Domažlic, kde Němcová působila jako prakticky první národní buditel. Roku 1847 se opět odstěhovali z Domažlic. Roku 1848 byl Josef Němec obviněn ze spiknutí proti státu, došlo k nucenému stěhování z místa na místo a v roce 1850 jej přeložili až do Uher. Němcová se společně se čtyřmi dětmi přestěhovala do Prahy, kde okamžitě navázala styky s literárně činnými vlastenci. Živila se praním, úklidem a příležitostným psaním, často žila na dluh. http://cs.wikipedia.org STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Božena Němcová Karla Výňatek Umělecký text „Jak ti říkají?" ptala se malého děvčete selka. „Karla," odpovědělo děvče, pozdvihši k ní sivé, černě obrvené oči. „Prosím tebe, Markyto, jaké jsi jí to jméno dala? Co jsem na své nohy vstala, jsem takové neslyšela," ptala se s podivením rychtářka. „Jáť za to nemohu. To víš, že je u nás obyčej, aby neslo dítě jméno kmotry. Dala jsem na vůli kmotře, když se mne ptali. Kdopak by se toho nadál, že by se mohla jmenovat Karolina." „Hale jestli pak je teky v kalendáři to jméno?" ptala se rychtářka. „Musí přece být, vždyť pan farář ničeho proti tomu neměl." Selka kroutila hlavou, dala děvčeti kus koláče, pak je pohladila po hlavě, pravíc útrpným hlasem: „Ty tě tam, chudáku, pěkně pokřtili!" „A kde máš Petra?" ptala se Markyta, aby přišly na jiné myšlenky. „V Medákově ve škole. Podivíš se, kterak vyrostl; přes rok oráče zastane." „A od té doby vás nepřibylo?" „Nu, to znáš, osobo zlatá, kterak to bývá," pousmála se rychtářka. „Měla jsem jedno dívčí, pánbůh mi ji vzíl ha druhé mi zase nadělil. Rok je mu; běhá jako čamrda." „A kde je máš?" „Husopaska vzala je s sebú na mez. Ono se to tam rádo v trávě válí." „A jak se tvoje jmenuje?" ptala se Markyta. „Hana." „Hana se pěkně volá. Jsem tomu ráda, že máš děvče; děvče obveselí stavení, jako růže zahrádku. Budou si s Karlou družky. Za to tě ale prosím, abych si to tvoje dívčí taky vzala na starost; ty víš, že mám děti ráda," prosila Markyta. „Mileráda," odpověděla rychtářka; „beztoho když je pelno, neví člověk, kam s těmi dětmi, má-li je vzít na pole, nebo doma nechat. Ty, Markyto, budeš mi k ruce ha dohlídneš v chlívě, Hanči pak, starší děvku, budu posílat na pole s čeládkú ostatní." STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo B. Němcové do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Nenastoupení služby v ozbrojených silách § 269 1. Kdo na základě řádně mu doručeného povolávacího rozkazu nenastoupí službu v ozbrojených silách do 24 hodin po uplynutí lhůty stanovené v takovém povolávacím rozkaze, ač mu v tom nebránila žádná zákonem předpokládaná překážka, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta. 2. Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. http://trestnizakonik.cz/trestni-zakon/trestne-ciny-proti-brannosti.html STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Vítězslav Nezval Manon Lescaut Výňatek Umělecký text MANON: Víte, nejdu dobrovolně d o kláštera DES GRIEUX :Ukrutníci! Snad tam dobrovolně chodí málokterá. MANON: Žila jsem tak šťastně... Mě tam posílají rodiče. DES GRIEUX :Co si myslí vlastně? Doma jsem měla troje paklíče Chtěl bych jim to říci! pro případ, že bych chtěla večer z domu. MANON: Co si myslí, viďte... Nevíte, co je t o pro mne za pohromu, DES GRIEUX :Rodiče! Ach styďte, styďte se přec, styďte mít za hlídače místo Pierra nějakou představenou kláštera. Rodiče chtějí zachránit mou ctnost. Proč vlastně? Proč? Mám hroznou zlost ! Manon, Manon, jaký žal! Manon, co bych za to dal, kdybych vás byl potkal včera! Nevstupujte do kláštera! MANON: Vím to, budu plakat na klášterním loži. Nesmíte mě lákat, je to vůle boží... DES GRIEUX: Spolehněte se na mou čest a na něžnost, již vnukl a jste mi, že stihne spravedlivý trest každého člověka na t é t o zemi, jenž by vám přeložil stéblo přes cestu. Ó, ať se třeba stokrát v krvi brodím, nenechám vaše utrpení bez trestu, ach, Manon Lescaut, já vás vysvobodím! MANON: Ve vašem věku člověk nezklame. Ó, snad se ještě jednou setkáme. Kdybyste mi tak pomohl na svobodu, ač jsem jen prostá, z měšťanského rodu, byla bych vám navždy díkem povinna. DES GRIEUX: Manon! Krásná! Sladká ! Něžná ! Nevinná V maltézském řádu, jehož kříž nosím, já, mladý rytíř des Grieux, stanu se pro vás v soubojích křivonosým. Rytíř je rytíř. Tedy zabije ! MANON: ]sem ráda, jsem ráda, že j sem tak mladá. Snad se to všecko změní, když rytíř, když rytíř mně poklony skládá když rytíř našel ve mně zalíbení. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo V. Nezvala do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Manon Lescaut Jana Preissová a Petr Štěpánek v televizním zpracování slavné básnické hry Vítězslava Nezvala (1970). Dále hrají: J. Přeučil, V. Ráž, V. Preiss, Z. Řehoř, J. Pick, R. Merunková, J. Šulcová, J. Němeček, V. Jirsák, J. Patočka, V. Krška, L. Potměšil, J. Novotný, O. Vlach, J. Adamec a další. Kamera V. Opletal. Scénář a režie J. Henke Na dnešní den jsme zařadili televizní zpracování básnické divadelní hry Vítězslava Nezvala jako vzpomínku na tohoto významného autora, od jehož narození v těchto dnech (26. května) uplyne 110 let. Příběh lásky rytíře de Griex a hříšné světice Manon s mimořádným citem pro básnickou hodnotu pro televizní obrazovku inscenoval režisér Josef Henke v roce 1970. Poetické salony s množstvím zrcadel, dekorativní svícny, splývavé závěsy – to je dílo scénografa Ladislava Vychodila. V titulní roli uvidíme Janu Preissovou, rytíře de Grieux hraje Petr Štěpánek. http://www.ceskatelevize.cz/porady/133132-manon-lescaut/27031000027/ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Karel Poláček Muži v offsidu Výňatek Umělecký text 11. Eman má místo Nebuďte smutnej, pane Habásko, domlouval laskavě pan Načeradec Emanovi, jednou ty, jednou já, jednou naše Anka, jak se říká. Jak slyším, Viktorka se držela a vejsledek mohl bejt docela dobře naopak. Eman mávl rukou: Vo to! To je to nejmenší, šak my s váma ještě zaválíme bago. Já mám jiný starosti. Jaký vy, ujal se slova tlustý pán, jaký vy můžete mít starosti, mladej a svobodnej člověk. Když já jsem byl jako vy, o jé! Moje starosti máte mít, vám řečeno, moje starosti na vaši hlavu. Obchody nejdou, jak by měly jít, kunčafti jsou faul, tuhle se mně položila firma, kterou jsem zařizoval, já vám říkám, pane, je to k neuvěření, pane, ale kolikrát si tak myslím, pane, celý noci nespím, vy víte moc, pane, můj život není k žití, každej mi říká copak vy, pane Načeradec , ale já nejsem pro nikoho k mluvení, já vím co vím, mně se pohádky nebudou vypravovat Eman mu vysvětlil, jakého druhu jsou jeho starosti. Nemá místo a tatík mu dělá těžkou hlavu. Má povětšině pravdu, ale když je protivno ty řeči v jednom kuse poslouchat. Místo nemáte? povídal pan Načeradec a zamyslil se. Uplynula minuta. Tlustý pán vyjasnil čelo: Nemá místo! To Jsou řeči, že jste mi to neřek hned. Ale nic. Pudete ke mně. U mne je práce fůra. Lidí plnej krám, kdo to má vydržet? Já si taky můžu odpočinout, no já myslím Tak mluvil pan Načeradec a ponenáhlu se vemluvil do představy, že Eman musí být získán pro jeho závod, nemá-li tlustý pán předčasně klesnout v tmavý hrob přepracováním. Ve skutečnosti však toužil po tom, mít ve své blízkosti člověka, se kterým by mohl mluvit o sportu. Pan Načeradec byl v náruživosti pro fotbal ve své rodině osamocen. Celé příbuzenstvo, zejména lidi z její strany, mluvili o jeho vášni s hlubokým pohrdáním. Tak jsme se domluvili, pravil, podávaje Emanovi ruku, a dodal přísně: Zítra v sedm hodin ať jste v obchodě. Řeči se nevedou, nedochvilnost se netrpí, to víte, já... Eman odvětil, že je dobře, a poroučel se. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo K. Poláčka do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Muži v offsidu Komedie / Sportovní Československo, 1931, 95 min Režie: Svatopluk Innemann Předloha: Karel Poláček (kniha) Scénář: Josef Neuberg, František Tichý, Vladimír Rýpar Kamera: Václav Vích Hudba: Eman Fiala Hrají: Hugo Haas, Jožka Vanerová, Felix Kühne, Jindřich Plachta, Eman Fiala, Betty Kysilková, Theodor Pištěk, Ella Nollová, Jiřina Štěpničková, Jaroslav Vojta, Růžena Šlemrová, Josef Laufer, František Říha, Emanuel Trojan, Viktor Nejedlý st., Jaroslav Marvan, Jan Richter, F. X. Mlejnek, František Haller, Jaroslav Bráška, Jindřich Adolf, Emil Dlesk, Julius Vegricht, Slávka Holakovská, Václav Menger, Karel Šilhánek, Vladimír Smíchovský, Ladislav Kolda, Josef Oliak, Robert Ford, Marie Oliaková, Arnold Reimann, Mariana Hellerová, R. A. Dvorský Obsah Majitel obchodu s konfekcí, pan Richard Načeradec ze Žižkova, je nadšeným fandou S. K. Slavie a přes odpor své ženy chodí každou neděli na fotbal. Krejčí Emanuel Habásko žije osaměle s dospělým synem Emanem. Krejčího nekonečně uhání vdova Ouholičková, ale otec Habásko statečně odolává. Habáskové neuznávají jiný klub kromě S. K. Viktorie. Jednou na utkání Slavie - Viktorie se střetne Načeradec s Emanem. Jejich bouřlivou rozpravu ukončí až strážník a odsoudí oba k pořádkové pokutě. Eman, který je nezaměstnaný, nemá na pokutu peníze. Načeradec zaplatí i za něho a nabídne mu práci ve svém obchodě. V novém zaměstnání se Eman zamiluje do Emilky Šefelínové z Nuslí. Tuto známost chce otec Šefelín bez milosti ukončit. Ale oblíbí si otce Habáska pro jeho bodrou povahu. Proto může všechno skončit svatbou Emana s Emilkou v kostele svaté Ludmily.(oficiální text distributora) http://www.csfd.cz/film/4646-muzi-v-offsidu/ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE William Shakespeare Kupec benátský Výňatek Umělecký text Vystoupí BASSINIO a SHYLOCK. SHYLOCK: Tři tisíce dukátů. Aha. BASSANIO: Ano, pane. Na tři měsíce. I SHYLOCK: Na tři měsíce. Aha. BASSANIO: Ručitelem bude Antonio, jak jsem vám řek. Už se k tomu uvázal. SHYLOCK: Antonio se uvázal. Aha BASSANIO: Pomůžete mi? Vyhovíte mi? Dočkám se odpovědi? SHYLOCK: Tři tisíce dukátů na tři měsíce a ručitelem je Antonio. BASSANIO: Vaše odpověď? SHYLOCK: Antonio je dobrý. BASSANIO: Vy jste snad o něm někdy slyšel něco špatného? SHYLOCK: Oho, to ne, to ne. Když říkám, že je dobrý, myslím tím, že je solventní. Jeho majetek je ovšem nejistý. Jednu loď má na cestě do Tripolisu, druhou do Západní Indie. Na Rialtu jsem slyšel, že třetí směřuje k Mexiku, čtvrtá do Anglie a další zboží se mu toulá po všech koutech světa. Ale lodě jsou jenom z prken a námořníci jsou jenom lidi. A potom jsou tu krysy. Vodní krysy, chci říct piráti, suchozemské krysy, chci říct zloději. Pak moře, vichry, útesy. Nicméně solventní by byl. Tři tisíce dukátů. - Myslím, že mohu přijmout jeho úpis. BASSANIO: Buďte si jist, že můžete! SHYLOCK: Buďte si jist, že se pojistím, abych si mohl být jist. Rozvážím to. Mohl bych mluvit S Antoniem? BASSANIO Ráčil byste s námi poobědvat? SHYLOCK Aha, vepřovinu čichat, pojídat příbytek, do něhož váš prorok Ježíš Nazaretský zaklel ďábla! Budu od vás nakupovat, prodávat vám budu, mluvit s vámi budu, chodit s vámi budu, a tak dále, ale jíst, pit a modlit se s vámi nebudu. Co nového na Rialtu? A kdopak to přichází? Vystoupí ANTONIO STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo W. Shakespeara do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Ponte di Rialto je jedním ze čtyř benátských mostů (Ponte dell'Accademia, Ponte degli Scalzi, Ponte della Costituzione), které vedou přes Canal Grande Poprvé bylo možné překročit Canal Grande suchou nohou přes pontonový most, který postavil roku 1181 stavitel Nicolò Barattieri. Most byl znám pod názvem Ponte della Moneta, pravděpodobně proto, že v blízkosti stála mincovna. Vzhledem k tomu, že díky blízkému trhu, zvaném Rialto, tento most brzy nestačil, byl roku 1255 nahrazen mostem dřevěným. Stavba byla založena na dvou šikmých rampách a pohyblivém středu, který umožnil průplav vyšším lodím. Nakonec došlo ke spojení s přilehlým trhem a most podle něj dostal své dnešní jméno. Během první poloviny 15. století vznikly dvě řady obchodů po stranách mostu. Roku 1310, při vzpouře vedené Bejamonte Tiepolem, byl částečně spálen. Roku 1444 nevydržel nápor lidí sledujících průvod lodi a zřítil se. Myšlenka na stavbu mostu kamenného byla poprvé vznesena roku 1503. Současný most, jak ho známe dnes, navrhnul Antonio da Ponte a byl dokončen v roce 1591. http://cs.wikipedia.org/wiki/Ponte_di_Rialto STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE William Shakespeare Romeo a Julie Výňatek Umělecký text Scéna 5. V zahradě Kapuletů Vystoupí nahoře ROMEO a JULIE (s provazovým žebříkem) JULIE: Miláčku, nechoď. Ještě není ráno. Ten ptáček, co tě zpěvem vyplašil, to nebyl skřivan, to byl slavíček. Každou noc si tu venku na jabloni tak prozpěvuje. Slavík to byl, věř mi. ROMEO: Ne, byl to skřivan, posel svítání. Vidíš, jak závistivě východ zbledl a krajky světla potrhaly mraky? Noc vypálila svoje svíce. Den už schází po špičkách z vrcholků hor. Buď živý odejdu, nebo tu zemřu. JULIE: To není svítání. Já vím, že není. Spíš je to meteor či kometa, která ti svojí loučí posvítí a ukáže ti cestu do Mantovy. A proto zůstaň! Ještě máme čas! ROMEO: Ať si mě chytnou! Ať mě zabíjí! Mně je to jedno. Bude, jak si přeješ. Dobře, ten šedavý svit není úsvit, jen odlesk bledé záře měsíce a žádný skřivan zpěvem neudeřil do strmé klenby nebe nad námi. Neodejdu. Touha zůstat je větší. Přijď, smrti, přijď, když Julii to těší. Povídej něco, ještě není ráno. JULIE: Je ráno. Uteč! Honem! Na shledanou. To skřivan skřehotá tak rozladěně, vrže to, skřípe, až mi to rve uši. Prý jeho trylky duši rozveselí, mně naopak z nich srdce usedá. Jestli má žabí oči, jak se říká, proč nevyměnil s ropuchou i hlas, když jeho nelítostné kvákání jak poplach od sebe nás odhání. Jdi už! Světlo je čím dál jasnější. ROMEO: S tím světlem tma nám padá do duší. (vstoupí CHŮVA.) CHŮVA: Julie! JULIE: Chůvo? CHŮVA: Jde sem paní matka. Dejte si pozor, už je boží den! (Odejde) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo W. Shakespeara do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Romeo a Julie Proč musí ty největší lásky tak špatně končit? WILLIAM SHAKESPEARE (1564-1616) Romeo a Julie je novodobý mýtus o lásce. Před více než čtyřmi sty lety ho zpracoval tehdy začínající dramatik a básník William Shakespeare. Byla to jeho první velká tragédie, která se stala autorovou nejúspěšnější hrou vůbec. V počtu uvedení by jí dnes mohl konkurovat snad jedině Hamlet. Romeo a Julie je zároveň jednou z prvních Shakespearových her uvedených u nás. V roce 1617 ji z Polska na Moravu přivezla anglická kočující společnost principála Greena, která hru, či její adaptaci, uvedla nejprve v Olomouci a dalších několika moravských městech a posléze také v Praze u příležitosti korunovace arciknížete Ferdinanda Štýrského. První pokus inscenovat Romea a Julii v češtině se uskutečnil až v roce 1805, a to poněkud kuriózně. Úředník pražského magistrátu Hynek Ignác Šiessler přeložil německou úpravu Christiana Felixe Weisse, jemuž původní Shakespearova hra připadala příliš drsná, takže ji ukončil happyendem. Ovšem kritikům, jako např. F. B. Mikovcovi, jeho přístup připadal jako „hnusné předělání Shakespeara". Naše současná inscenace je moderní, citlivou interpretací Shakespearova textu v překladu Martina Hilského a úpravě a režii Zdeňka Černína, který do titulních rolí obsadil Magdu Tkačíkovou a Jakuba Šafránka. Snad nejslavnější tragédie o lásce všech dob. Shakespeare zasadil děj Romea a Julie do Verony, ve shodě se svými prameny zachoval základní zápletku, ale změnil některé podrobnosti. Milostné vzplanutí je zasazeno do bojů mezi Monteky a Kapulety, důvod na život a na smrt zuřícího konfliktu nikdy není objasněn. Shakespeare straní velkému lidskému citu. Nechává své hrdiny, aby se ve jménu lásky dopouštěli leckterých zapovězených skutků, ať už je to tajný sňatek proti vůli rodičů, protizákonná koupě jedu, či dokonce sebevražda a naopak ukazuje, jak fatální důsledky může mít lpění na zásadách rodové cti povýšených nad zákon. Ústřední dramatický konflikt, který se na různých rovinách projevuje rovněž jako střet mladých a starých, citu a rozumu, neodvratného osudu a svobodné volby, vrcholí poznáním o lidské nepoučitelnosti, jíž se v nerovném boji může vzepřít pouze milostný cit dvou mladých lidí jako hodnota ze všech nejvyšší. Text: Martin Dohnal http://www.ndbrno.cz/cinohra/romeo-a-julie STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE William Shakespeare Večer tříkrálový Výňatek Umělecký text Výjev čtvrtý Pokoj v paláci vévodově. Vstoupí VALENTIN a VIOLA v mužském obleku. Valentin. Bude-li vám vévoda stále tak přízniv, Cesario, můžete to daleko přivést: Zná vás teprve tři dni a již nejste cizincem. VIOLA: Vy se bud jeho vrtochů buď mé netečnosti bojíte, že o další jeho příchylností pochybujete. Cožpak není stálý ve své přízni? VALENTIN: Věřte mi, není. Vstoupí VÉVODA, KURIO a družina. VIOLA: Mé díky mějte. Tu jde hrabě. VÉVODA: Hej, kdo viděl Cesaria? VIOLA: Zde, pane, k vašim posluhám VÉVODA: Postůjte chvíli dál! - Cesario, již všechno víš; já tobě rozepnul i samu knihu tajné duše své: a protož, dobrý hochu, pospěš k ní, nedej se odpustit, stůj u dveří, a řekni jim, že nohy utkvělé tvé vrostou, až ti bude slyšení. VIOLA: Však jistě, pane vznešený, když tak své zanechána strasti, jak se dí, mne nikdy nepřipustí před sebe. VÉVODA: Vše dvorné meze přeskoč bouřlivý, než bys se vrátil s nepořízenou. VIOLA: Nuž, pane, kdybych mluvil s ní, což potom? VÉVODA: Ó pak jí rozviň strázeň lásky mé, ji zprávou překvap o mé věrnosti: žal tváře můj ti dobře bude slušet, líp bude pozor dávat při tvém mládí než při poslu, jenž hledu přísnějšího. VIOLA: To, pane, nemyslím. VÉVODA: Věř, milý hochu; neb ještě přelhává tvá blahá léta, kdo dí, že muž jsi.Hladší, rdělejší ret není Dianin; tvé hrdélko má dívčí hlásek, jasný, zvučivý a vše se hodí k ženské úloze. Vím, že tvá hvězda zcela způsobna k jednání tomu. - Asi čtyři, pět jej provoďte, či všichni, chcete-li; mně nejlíp, když jsem spolku daleký. – Pořiď to dobře, a máš vůli mít jak pán tvůj, nazvat jeho statek svým. VIOLA: Chci snažit se, vám slečnu namluvit. (stranou) Zlý spor, mu jinak na námluvy jít, když sama bych mu chtěla chotí být. Odejdou. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo W. Shakespeara do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text William Shakespeare, největší dramatik světové literatury. Neví se kdy přesně se narodil, odhaduje se 23. 4. 1564, jisté je však pouze to že byl pokřtěn 26. 4. 1564. Narodil se v Anglii ve Stratfordu nad Avonou. Jeho otec pracoval zřejmě jako rukavičkář a jeho matka Mary pocházela ze staré zemanské rodiny. Ve svém rodném městě (Stratford nad Avonou) vystudoval gymnázium (King Edward VI Grammar School). V 18 letech se oženil o osm let starší ženou Annou Hathawayovou (26let), která již tou dobou čekala dítě- Sussana se narodila půl roku po svatbě. Později měli ještě dvojčata Judithu a Hamneta. Hamnet v 11 letech zemřel, což jistě poznamenalo Shakespearovu tvorbu. Po narození dvojčat byl Shakespeare spatřen naposledy na křtu dětí pak na 7 let zmizel. Před rokem 1592 se Shakespeare připojil ke kočovným divadelníkům. Roku 1592 přišel do Londýna, kde hrál v různých divadelních společnostech. Stal se také spolumajitelem divadla. Ale v letech 1593 až 1594 byla londýnská divadla zavřena kvůli epidemii moru. Nedoložené zprávy o jeho životě vedly k dohadům, že pod jménem Shakespeare se kryje jiný autor. Shakespearovi se připisuje 37 děl, u některých je však jeho autorství sporné. Shakespeare vynikal jedinečnou představivostí. Do úst svých hrdinů vkládal úvahy o běžné životní skutečnosti i hluboké zamyšlení nad smyslem lidské existence. Také napsal hromadu básní a z toho většina byla určena mužům. Hrdinové jeho her jsou osoby heroické, tragické, směšné i vážné, zlí a odpuzující, žádný z nich však nepozbývá věrohodnosti. Dramatická tvorba Shakespeara přerůstá časový a společenský rámec své doby, zůstává živá a pochopitelná i dnešnímu divákovi. http://www.spisovatele.cz/ TRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Jiří Suchý Jonáš a tingl tangl Výňatek Umělecký text SUCHÝ: Dobrý večer. Dovolte, abych se vám představil: Jsem Jonáš. Příjmení jsem záhy zkompromitoval, proto od něj upouštím. Sem do New Yorku jsem přijel koňmo, hned vysvětlím proč. Ač postavou spíš účetní z čistírny, mám duši kovboje. Proto jsem volil cestu prérií. A cestou, co se mi nestalo. Tedy, chci samozřejmě říct, co se mi stalo. Jedu a najednou přímo proti mně jede kovboj, opravdovej kovboj, takovej, jak je známe z němejch filmů. Tak na něj volám: Pane kovboji, pane kovboji! - On se otočí a říká: Co je, jestli se mnou chcete mluvit, tak mě snad můžete oslovit jménem, jak je to v kraji zvykem? - Já říkám: Pardon, já neznám vaše ctěné jméno, já nejsem vocaď. - On říká: Á, to je jiná. Seskočil z koně a podal mi ruku. Já jsem Zabiják! Taky jsem mu podal ruku a říkám: Já jsem tady za divadlo! Jenomže to všechno jsme si říkali anglicky, takže to nebyla sranda. Tak jsme se zkrátka seznámili - vyměnili jsme si zkušenosti, jak se říká, a díky tomuto seznámení pochytil jsem nejednu americkou lidovou písničku. Jednu z té nejedné písničky vám zazpívám. Je to americká lidová balada o dívce jménem Klementajn Byla krásná Každej by chtěl A tak vznikla Junge Frauen Byla milá Klementajn Láska tajná Alter Wein Byla chytrá Jednou ráno Mezi ním a Jinak se mám Zkrátka fajn Přišel jeden Klementajn Celkem bídně Na zahrádce Napůl Ábel Když je radost Žij si blaze Něco ryla Napůl Kain Přijde smutek Klementajn Říkali jí Napůl peklo Zmizí vše co Do duše jí Klementajn Napůl Eden Bylo fajn Padla tíseň Kolik má prej Začal svádět Její darling Tak se vrhla Nápadníků Klementajn Od ní utek Na kokain O tom nemá Tělo rovný Zbyla sama A tím končí Nikdo šajn Měl jak lajna Klementajn Nejen píseň Podávaj si Nejrovnější Jednou přišel Ale taky U ní kliku Ze všech lajn Pozdrav z Vídně Klementajn STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo J. Suchého do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Jonáš a tingl-tangl kabaret Napsal: Jiří Suchý Hudba: Jiří Šlitr Texty písní: Jiří Suchý Režie: Karel Mareš Kostýmy: Běla Suchá Premiéra: 18. července 1962 Derniéra: 16. dubna 1967 Repríz: 242 Hráli: Jiří Suchý a Jiří Šlitr , Eva Pospíšilová nebo Zuzana Burianová nebo Milena Zahrynowská Vladimír Hrabánek (řekne jedinou větu „Jonáš, jeho život a dílo“) rytmická skupina divadla Semafor Děj: Kabaretiér Jonáš (J. Suchý v dvojroli vzpomínajícího i vzpomínaného) a pianista (zatím bezejmenný J. Šlitr) vzpomínají na svá vystoupení v různých městech světa (Vídeň, Londýn, Milán, Paříž, New York, Praha, Moskva, Berlín), děj tvoří prakticky jednotlivá vystoupení Jonáše, vyprávění anekdot, Šlitrovy variace na lidovku Šla Nanynka do zelí a vzpomínky. Písničky: Vyvěste fangle Chybí mi ta jistota Tak jak ten Adam Honky Tonky Blues Modré punčochy Klementajn Tulipán Lili Marlén Bar Honolulu Škrhola Píseň pro Petrušku Šišlala Koupil jsem si knot Tatar Motýlek http://www.semafor.cz/historie/hry/jonas-a-tingl-tangl_16 STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Fráňa Šrámek Měsíc nad řekou Výňatek Umělecký text (…) PANÍ HLUBINOVÁ (stále v rozpacích, zatéká očima, vsune zásuvku u stolu, která zůstala ještě otevřena, pak): A víš-li pak, že ta fotografie není k nalezení? Hledala jsem všude, ale jako by se země po ní slehla SLÁVKA: Která fotografie? PANÍ HLUBINOVÁ: No ta, co je na ní tatínek se svými spolužáky po maturitě SLÁVKA: A co? PANÍ HLUBINOVÁ: Sama jsem ji jednou schovala, aby ji neměl na očích, aby v něm nebudila vzpomínky...a teď je pryč, je pryč SLÁVKA (krčí rameny). PANÍ HLUBINOVÁ: Jistě ji nalezl, má ji, dívá se na ni občas s lítostí... abychom o tom nevěděly SLÁVKA: S lítostí? PANÍ HLUBINOVÁ: Jak by ne s lítostí... že ostatní to přivedli tak daleko... a on, premiant ve třídě — SLÁVKA (zazpívá): Hoj ty jeden študente, ty malý premiante PANÍ HLUBINOVÁ:(smutně vzrušena): Z toho není, Slávko, do zpěvu, že on tam teď za pultem v krámě SLÁVKA: (deklamuje): Papírnictví, obrazy, umělecké potřeby, pohlednice PANÍ HLUBINOVÁ: A to všechno jen kvůli mně, že jsem se neuměla vzdáti — (S bědňoučkou emfází) Že jsem se mu zavěsila na jeho mladá křídla — SLÁVKA: Mami, nemluv se mnou tak básnicky, víš, že na to nemám hlavu PANÍ HLUBINOVÁ: Ať to řeknu tak nebo onak, co říkám...je smutná pravda. SLÁVKA : (náhle) Co je, mami, k obědu? PANÍ HLUBINOVÁ: (dotčena) Takhle ty mne vždycky zarazíš SLÁVKA: Ale vždyť už všechno vím, co bys mi ještě řekla — (Vesele) A oběd, oběd, pamatuj! Tatínek dnes bude asi při chuti... vypadá skvěle, zpívá, dělá vtipy, vyhazuje dceru z krámu - STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo F. Šrámka do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Měsíc nad řekou Dana Medřická v hlavní roli filmového přepisu stejnojmenné divadelní hry Fráni Šrámka o konfliktu mládí a stáří, rozumu a citu (1953). Dále hrají: Z. Štěpánek, Z. Baldová, E. Cupák, B. Waleská, J. Plachý, V. Vydra st. a další. Kamera F. Pečenka. Scénář a režie Václav Krška Divadelní hra Fráni Šrámka Měsíc nad řekou vznikla v roce 1922 a ze všech dramatických prací Šrámkových nejlépe a nejplněji postihuje věčný konflikt mládí a stáří. V jednoduchém příběhu z malého městečka líčí tichou rezignaci Jana Hlubiny, kdysi nejlepšího studenta místního gymnázia, který však podlehl tlaku vnějších okolností, zklamal naděje v něj kladené a uvízl v městečku jako papírník. Na tyto zklamané naděje navazuje citový osud jeho dcery Slávky, vzdorující měšťácké představě o nutnosti sňatku, třebas bez lásky, jako jediném řešení života ženy. Její setkání s jinošským Vilíkem Roškotem pod vlivem křehkého kouzla měsíčního večera a hučící řeky vyvolává prudký konflikt rozumu a citu a vede k náhlému chlapcovu dozrání. V roce 1953 převedl režisér Václav Krška tuto divadelní hru do filmové podoby. Do hlavní role Slávky Hlubinové obsadil Danu Medřickou. Jak ve své studii napsal J. Černý: „Není to stárnoucí slečna s rysy jedovatosti a kyselé zlobivosti, ne vadnoucí sentimentální snílek. Je to věčná, energická, sebejistá, inteligentní, citově bohatá žena… Medřická zbavila postavu sentimentu, zrealističtila ji, a přesto je vroucnější, než bývaly Slávky minulé.“ Vedle D. Medřické podali výborné herecké výkony i Zdeněk Štěpánek, Zdeňka Baldová, Eduard Cupák, Jiří Plachý a další. http://www.ceskatelevize.cz/porady/16275-mesic-nad-rekou/29338362110/ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Josef Kajetán Tyl Strakonický dudák Výňatek Umělecký text DOROTKA: (za scénou) Pusťte mě, já S ním musím mluvit! ŠVANDA: Umučená hodino! To je Dorotka! ALENOROS: (nevrle) Co je to? DOROTKA: (vběhne, za ní Kalafuna) Kalafuno, tady je! Švando, je to pravda, co se venku povídá? Ty si budeš brát princeznu? ALENOROS: Tívka a táky z Češka? Kto to je? VOCILKA: Nešťastná osoba, královská milosti! My ji živíme z outrpnosti i s tímto člověkem - ale musíme je držet pod zámkem, protože mívají divoké nápady. DOROTKA: Švando! VOCILKA: Vidíte ji! Myslí si, že je zakletá princezna a chce si mého pána namluvit! ZULIKA: (šlehne bičem) Nikdy! VOCILKA: (ukazuje na Kalafunu) A tenhle dobrák si o sobě myslí, že je nejlepší muzikant pod sluncem! KALAFUNA: I ty darebáku! DOROTKA: Švando, a ty to trpíš? Ty necháš o mně tak mluvit? O mně, která z lásky k tobě sjezdila celý svět?! VOCILKA: Koukněte, jak jiskří očima! To je její zlá hodina! ALENOROS: Áže! Áže em! Oveďte y idi a lejte ktora! (Stráže! Stráže sem! Odveďte ty lidi a zavolejte jim doktora!) DOROTKA: Švando, pamatuj na tuto hodinu! (Stráže ji odvádí i s Kalafunou.) KALAFUNA: Kam mě to vlečete! Já jsem primáriusl STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo J. K. Tyla do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Dudy (také moldánky, na Moravě též gajdy, na Chodsku pukl) jsou prastarý lidový hudební nástroj, užívaný v podobě historicky známé už v antickém Řecku. Původně byly jednoduchým dechovým nástrojem, který pravděpodobně vznikl již před 4 000 lety v Egyptě a v přední Asii. Odtud se postupně šířily s pastýři, ale především s četnými arabsko-tureckými nájezdy do Evropy, kde nacházíme nejvíce jejich forem a druhů - mnoho evropských národů má pro ně nejen vlastní jméno, ale i své vlastní modifikace nástroje. Dudy jsou aerofon. Funkce nástroje je založena na pumpování vzduchu pomocí kovářského měchu umístěného v levém podpaždí hudebníka do zásobního koženého měchu pod pravou rukou, odkud vzduch proudí přes strojek (tzv. piskor) s plátkem (plátky) do píšťaly s otvory. Rozechvíváním plátku(ů) vzniká zvuk a tón je tvořen odkrytím vždy jednoho otvoru (tzv. uzavřený prstoklad) píšťaly prsty, podobně jak je tomu např. u zobcové flétny (tak pracují např. dudy české). Nejčastěji jsou laděny v tónině Es dur, jsou také často používané dudy v ladění C dur (více na Moravě). Na poněkud jiném principu pracují dudy skotské, kde se vzduch do měchu nástroje nevhání mechanicky, ale jen dofukuje ústy. Zvuk dud je mečivý a na přední píšťale (tzv. předničce) hrají české dudy pouze na osm tónů, což dodává jejich hře jednotvárnosti. Dalším zvláštním rysem je přítomnost jedné nebo více zadních píšťal - tzv. huk neboli bordun, které nepřetržitě hrajou stále jeden o dvě oktávy hlubší tón, který se kombinuje s proměnlivými tóny na přední píšťale. Dudy mají stále mnoho ctitelů. Nejvíce proslavili dudy čeští dudáci ze Strakonicka a Chodska. V Česku existuje několik kvalitních lidových souborů a ve Strakonicích se pořádá jednou za dva roky významný Mezinárodní dudácký festival. http://cs.wikipedia.org/wiki/Dudy STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Jiří Voskovec, Jan Werich Kat a blázen Výňatek Umělecký text ALMARA: Povídám, mám nápad. Mám zbraně připraveny. Máme zfanatizovanou mládež, máme vůči lidu těžké postavení. Provolejme hrdiny za diktátory. Bude to vděk národa a necháme je vládnout, ať si to vylížou za nás IBAYO No ale, to by nebyl triumvirát ALMARA: Jakpak ne? Ale anonymní. My budeme vládnout a oni si to odnesou. IBANE: To je skvostná myšlenka! Výhodné je jenom osvobozovat lid od jha. Když to jho není, musíme si je udělat. IBAYO: He, he, he, bude útisk, lid bude trpět, a až bude nejhůře, přijedeme my, svrhneme diktátory a bude vládnout zase naše mladistvá avantgarda. IBANE: Jenže co uděláme do té doby s mládeží? Ta je žhavá do boje. ALMARA: Výborně, z mládeže uděláme osobní gardu diktátorů. IBANE: Můj syn může být hlavním velitelem. A to jim dáme stejnokroje? ALMARA: Pro to bych nebyl. To by tlouklo do očí. IBANE: Co takhle košile? Není to stejnokroj, není to civil. ALMARA: Jenže se to špiní. IBAYO: Tmavé, pánové, hodně tmavé, na tom není vůbec žádná špína vidět. IBANE: Správně, nebude v partajích špinavé prádlo IBAYO: A kdy je provoláme? ALMARA: (k Ibayovi) Hned, ale maličkost, váš syn požádá o ruku mé neteře. IBAYO: Co s tím? ALMARA: Hleďte. On má za ženu Národní Matku. Vy si berete její dceru. Váš syn si vezme moji neteř, aby byl triumvirát v rodině (Všichni si podají ruce a udělají spiklenecké znamení) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo V+W do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Kat a blázen je divadelní hra autorů Jana Wericha a Jiřího Voskovce s hudbou Jaroslav Ježka, uvedená v Osvobozeném divadle v roce 1934. Hra získala podtitul satirická fantazie o deseti obrazech. Ve své předmluvě k této hře napsali Werich a Voskovec, že by radši psali pro své divadlo "divoké fantazie, bláznivé frašky a absurdní pohádky". Proč? Jelikož správné divadlo má diváky odvést na míle daleko od šedé skutečnosti do časoprostoru nereálného, absolutně vymyšleného a nesmyslného. Jenže jelikož se psal rok 1934 a skutečnost kolem nich nebyla šedá a obyčejná, ale stala se "strašlivou konkurentkou tohoto ideálního divadla", rozhodli se nezůstat k ní chladnými, ale naopak na ni reagovat. Od poetismu přešla tvorba Osvobozeného divadla k satirické, ostře společensky zaměřené tvorbě, která měla reagovat na to, co se právě děje: Adolf Hitler v Německu uchvátil moc a začal se zbavovat svých odpůrců těmi nejkrutějšími cestami. Nezaměstnanost rostla a ekonomická krize byla v plném květu. Proti hře protestovalo mexické velvyslanectví. Požadovalo, aby bylo vynecháno vše, co nějak souviselo s Mexikem. V důsledku toho se pozměnil i původní text mexické hymny. Představení byla často narušována útoky fašistů, kteří vytloukali okna a snažili se všelijak narušovat chod divadla. Čím dál tím více přítomných diváků si s nimi ale vědělo čím dál tím lépe rady. Osvobozené divadlo fungovalo dál. Gogolova slova, která použili i V+W v úvodu k této hře: "Zlobí se na zrcadlo, kdo má křivou hubu!" http://cs.wikipedia.org/wiki/Kat_a_bl%C3%A1zen STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Jiří Voskovec, Jan Werich Rub a líc Výňatek Umělecký text OBRAZ DRUHÝ HIGH LIFE 1934 Před oponou Krev a Mlíko vstoupí před oponu KREV: Nemyslete si, pane, že mně snad záleží na takovém jednom sporťáčku, při svém postavení si mohu dovolit třeba deset takových bouraček do měsíce, když na to přijde, víme? MLÍKO: Chcete snad nadhodit, že já si z toho něco dělám, že jste mi můj roadster svou nepříčetností zničil? Jde mi jen o to, že nerad ruším slovo, a slíbil jsem, že ještě dnes budu v Kitzbühelu. Mám tam totiž schůzku se Simpsonem Třetím. KREV: Ach, vy také jezdíte na wintersporty do auslandu? MLÍKO: Přece se nebudu otravovat v inlandu. KREV: Mne skutečně těší, že jsem měl tu nehodu s člověkem, který je mi sociálně roven. Poslyšte, ten Simpson Třetí, to je opravdu rozkošný člověk. Takový enfant terrible mezi námi aristokraty. MLÍKO: Mně se na něm líbí, že je, řekl bych, revolucionářem v našich kruzích. Podívejte se v té Vídni, jak při té revoluci rozstříleli Marxhof, on se na to přijel podívat... KREV: A s jakým klidem si zatknul do knoflíkové dírky rudý karafiát. MLÍKO: On ví, že se mu nemůže nic stát, ale on si ten karafiát vezme. — Nebo jak to nakreslil v Anglii vládě. Vezme si buřinku, dvouřadové sáčko, čistě občanský král — a jde mezi nezaměstnané, podívat se, jaká ta bída je. Vidí, že je veliká, že se s tím těžko dá něco dělat, tak s tím praští a jde od toho. KREV: A ta důslednost! Jak tu abdikaci provedl důkladně! Všeho se vzdá, koruny, trůnu, titulů, všechnu tu pompu pověsí na hřebík a fakticky si nechá jen to existenční minimum. MLÍKO: A poslyšte, pane, vy jste jel na svůj zámek nebo ze svého zámku? KREV: Totiž, to je tak: á{ jsem jel ze svého zámku na svůj zámek. MLÍKO: Ach tak; my také máme v rodině pro každý měsíc jeden zámek. Máte snad také hrad? KREV: Tajemný v Karpatech. Tam nám tak strašilo, že jsme museli se strašidly předků udělat takový gentleman agreement o výročním strašecím dnu. To se odstěhujeme a předkové mají valné strašení. MLÍKO: Zajímavé. U nás v rodu straší totálně. Tedy totalitní strašení. Jen zaručeně čistokrevní předkové mají privilej strašit na opyši, v hale a v kryptách. Poslední dobou si stěžují, že nemají co žrát, ale straší tím víc. (V orchestru se ozve táhlé zaskučení a zároveň se přitlumí světlo) KREV: Co to bylo? Nějak se smráká! MLÍKO: To je můj strýc Pšor, náš strašführer. Udeřila jeho hodina. KREV A MLÍKO (zpívají) Prabába mé prabáby STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo V+W do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Svět patří nám Slavná satirická komedie, ve které Jan Werich a Jiří Voskovec názorně předvedli, jak inteligentní humor překoná časoprostor (1937). Dále hrají: V. Šmeral, A. Mandlová, B. Záhorský, J. Průcha a další. Scénář Formen. Hudba J. Ježek. Kamera O. Heller. Režie Martin Frič V roce 1936 se politické nebe zatahovalo stále temnějšími mraky. Hrozba nacismu byla neodvratná. Tehdy Jiří Voskovec a Jan Werich uvedli na jevišti Osvobozeného divadla premiéru hry Rub a líc. Hudebním leitmotivem hry byl optimistický pochod Jaroslava Ježka Svět patří nám, který dal i název pozdějšímu filmu Martina Friče. Aktuální námět totiž přímo volal po zfilmování. Filmová specifika si vyžádala zhuštění děje, zasáhla však i cenzura Filmového poradního sboru. Ta si vyžádala změnit jména postav, připomínajících jména nacistických pohlavárů. Nařídila i změnu příliš průhledného úboru fašistů. V kinech se Fričův film objevil pouhého půl roku po divadelní premiéře. V roce 1939 nechali nacisté spálit všechny negativy a kopie filmů V+W, jejich duch a písničky však i přesto posilovaly český národ v nejtragičtějším období jeho historie. V roce 1947 byl film znovu uveden do kin v okleštěné podobě. I když dochovaná kopie nepodává úplný obraz o původních záměrech tvůrců, na mistrovských výstupech V+W to nic nezměnilo a dodnes těší diváky pamětnických filmů. http://www.ceskatelevize.cz/porady/16597-svet-patri-nam/29138360533/ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Vladislav Vančura Markéta Lazarová Výňatek Umělecký text Ti, kdož zůstali naživu, jsou již spoutáni, Mikolášovi lidé je svazují vždy po dvou a zády k sobě. Mikoláš si utírá meč a praví: „Náš pán mi dopřál, abych mohl splatiti svůj dluh, Lazare, jsme vyrovnáni. Avšak protože jsi tak snášenlivý a protože chceš býti mým věřitelem, dopřej mi jedné ze svých dcer. Dopřej mi té, kterou vidím nasazovati si klobouk.“ Řka to označí Mikoláš špičkou svého meče spanilou dívku. Je to Markéta, čtvrtá Lazarova dcera. Vidíte ji postoupiti o krok a třásti se hrůzou. Již ji odvlékají a nemůže dáti ani spánembohem svým sestřičkám. Po chvíli unášejí loupežníci Marketu k lesu svázanou v síť mezi dvěma hřebci. Lazar se potácí a hrozné dvojice pochodují na svých místech. Lazar se válí po zemi a s jeho lidmi je velmi zle. Až do soumraku trvala tato muka. Již vzcházela večernice, již bylo slyšeti dupot vracejícího se stáda, když spadla pouta z rukou dvou pacholků. Vzápětí byli všichni vysvobozeni. Není to pozdě? Nezemře Lazar od svých ran, ustanou paní v pláči? Za tohoto truchlivého postavení nemohly nešťastnice než plakati. Nemohly leč vypraviti posla pro vozy a s nářkem odjeti do Boleslavě. Mikoláš dojel ke Kozlíkovu táboru kolem půlnoci. V řeži s Lazarovými pozbyl jednoho ze svých vrahů a pyšné bláznovství jej mělo k lítosti nad touto ztrátou, nikoliv snad pro nesmrtelnou duši, která skanula rovnou do pekel, ale pro vojenskou škodu a pro smích loupežníků. Od chvíle, kdy vnikli do lesa, byla půda tak nerovná, že nemohli dva koně jíti vedle sebe, přiměli tedy Marketu, aby vsedla na hřebečka. Byla jim po vůli, činíc bez hlesu vše, co si přáli. Pokorná křesťanka nepřestane doufati v Boha. Ví, že není uniknutí z tohoto lesa, a všechnu naději skládá ve smrt. Snad se jí podaří nalézti pohozený nůž a vetknouti si jej do srdce, snad bude tento hrozný skutek na nebesích shovívavě posouzen. Loupežníci se zatím zařídili v lese podomácku. Kolem tábora již byly záseky. Uprostřed mýtinky stály dvě chýše vystlané klestím, rovněž na stropě a kolem zdí byla čečina. Rozehřívající se sníh, kterým poházeli střechu, po kapičkách stékal na obludné spáče; byli syti a nepostrádají míru. Kozlík se opřel o loket, aby vyslechl Mikolášovy zprávy. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo V. Vančury do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Popis filmu Markéta Lazarová I po letech, které uplynuly od vzniku snímku, okouzlí a strhne všechny, kdo jej mají možnost vidět. Vyhrála Marketa Lazarová. Dnes stejně jako svého času uchvacuje obrazovou imaginací, krásou slova i krutostí skutků, košatostí děje i bohatstvím myšlenek. Málokdy se v dějinách světové kultury přihodí, aby literární předloha byla předstižena filmovou adaptací, a tentokrát se to stalo. Práce na rozsáhlém projektu trvala téměř sedm let. Plné tři roky strávil režisér František Vláčil se scenáristou Františkem Pavlíčkem nad převodem jazykově náročného textu do scénáře, další tři roky trvalo natáčení v šumavských exteriérech, pak následoval náročný střih a dokončení. Při výběru herců pro klíčové postavy příběhu se režisér řídil spíše zevnějškem či mentalitou lidí. Titulní roli vytvořila mladá slovenská studentka Magda Vášáryová, roli loupeživého rytíře Kozlíka Josef Kemr, jeho syny František Velecký a Ivan Palúch, starého zemana Lazara Michal Kožúch, německého jinocha Kristiána Vlastimil Harapes a potulného žebravého mnicha Vladimír Menšík. Marketa Lazarová byla vysoce oceněna nejen u nás, ale i na mezinárodním fóru; například na MFF v Mar del Plata získala jednu z hlavních cen. Ambiciózní a mnohovrstevný velkofilm Františka Vláčila se odehrává ve středověku třináctého století uprostřed českých lesů a tematizuje přechod pohanství ke křesťanství na postavě pohanského bojovníka Mikoláše Kozlíka (František Velecký), který unese a brutálně znásilní titulní hrdinku (Magda Vašáryová), nevinnou, do kláštera se chystající dceru vůdce rodového klanu. Při prvním uvedení (po šesti letech natáčení) označil časopis Variety Markétu Lazarovou, téměř tříhodinový snímek vyprávějící temný středověký příběh s důrazem na symboliku a metafory, za "vynikající dílo, avšak nevhodné pro běžnou komerční distribuci“. V roce 1998 byl však tento černobílý mistrovský gotický opus – podle námětu předválečného avantgardního románu a vizuálně evokující snímky Carla Theodora Dreyera, Akiry Kurosawy či Ingmara Bergmana – zvolen tuzemskými kritiky a zástupci filmového průmyslu za nejlepší český film všech dob. Vláčil – proslavený svým poetickým lyrismem a historickými filmy (jeho ďáblova past z roku 1961 se odehrává v době protireformace a v Údolí včel z roku 1967 je český hrdina vychován členem Řádu německých rytířů) – neredukuje příběh na povrchní akční dobrodružství, nýbrž využívá skvělou kameru a dobové detaily k tomu, aby se ponořil do psychologického a duchovního rozpoložení svých dávných postav. Markéta Lazarová tak představuje snímek ztělesňující „atavistickou noční můru, filmovou báseň, kterou je obtížné zařadit ve smyslu žánru nebo vzbuzených obav“. http://programy.sms.cz STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar ČESKÝ JAZYK A LITERATURA PREZENTACE Julius Zeyer Radúz a Mahulena Výňatek Umělecký text RUNA: Slyš. Mahuleno, slovo jediné - pak jdi! MAHULENA: To slovo, matko? RUNA: Kletbu vrhám na tebe, kletbu těžkou, kletbu strašlivou MAHULENA: Matko! Matko! RUNA: Kletbu na tě vrhám nejmocnější, ta půjde za tebou a štvát tě bude, štvát do smrti, jak plachou laňku smečka vzteklých psů. Nebem proklínám tě, proklínám tě zemí! Ó, země, ty jsi matkou též, ty vyslyšíš mě, ty slyšet musíš mě, bud' zkáza tobě, zůstaneš-li hluchou? Má kletba silná jest jak vichr, oheň, moře! Jak slovo čarodějné, děsuplodné, jež trhá hvězdy z nebe! Mou kletbu nepřemůže ani osud! MAHULENA: Ó, zadrž, zadrž!... RADÚZ: Pojď, Mahuleno. (Táhne ji za sebou.) MAHULENA: Klesám, nemohu... RUNA: Ať srdce tvoje všechna muka pozná a všechnu úzkost duše tvoje, Mahuleno! Ty žiješ v něm, on v tobě? Nuž, lásku vaši tedy proklínám! Ať zapomene Radúz tebe, ať ani nezná tě, bud' cizí mu, jak cizí jsi teď mně! Ať touhou zmíráš, žalem hyneš, ať strádáš tak, že srdce tvoje, těžké jako kámen, tu jedinou jen touhu bude znát, by ponořilo se do tůně nepaměti! Až život tvůj a všechno myšlení se utrpením velkým zhroutí v neurčitou mdlobu, ať i v tom otupění strašlivém ti zbude jedno přece vědomí: tvá bolest! Žal bud tvým dechem, žal tvým chlebem, žal tvým živlem jediným! RADÚZ: Ó, Mahuleno, nermuť se a pojď! Je láska mocnější než nenávist, to uvidíš RUNA: Svůj omyl poznáš, Radúze! Má kletba padá tebe též jak na ni! Nemenší bude tvoje utrpení, ač bolestnou ti bude záhadou! Jakmile jiné ženy celující ret se dotkne tváře tvé, tu béře moje kletba počátek! V tom okamžení zapomeneš ji, a znát ji nebudeš, svou Mahulenu, bys na ni třeba neustále hleděl! O její jsoucnosti ni stopy nezůstane v tvé čarem jaté paměti! A rána, kterou chápat nebudeš, ti bude krváceti v srdci, krváceti, až rozum tvůj se zamží trudem tvým! Ó, kletba moje stojí jako Tatry pevně! Ty slyšelas ji, země, naše matko, ty slyšelas, tvé zachvění jsem ucítila! STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat hlavní postavy díla - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo J. Zeyera do kontextu české literatury Výňatek Neumělecký text Vysoké Tatry (polsky Tatry Wysokie, maďarsky Magas-Tátra) je nejvyšší pohoří na Slovensku i v Polsku. Jde o geomorfologický podcelek Východních Tater západně od Kopského sedla, které je odděluje od Belianských Tater. Na jihu hraničí s Podtatranskou kotlinou. Mají rozlohu 341 km² (260 km² na Slovensku a 81 km² v Polsku). Délka Vysokých Tater je zhruba 26 km a šířka 17 km. Od jihu je pohoří ohraničeno Podtatranskou kotlinou, na severu sousedí se Spišskou Magurou a západní hranici tvoří Kôprová dolina oddělující Vysoké Tatry od Tater Západních. Na východě jsou ohraničeny masivem Belianských Tater. Belianské Tatry jsou nižší než Vysoké Tatry (plocha 64 km², délka hřebene 14 km, nejvyšší vrchol Havran - 2142 m) Hlavní hřeben Vysokých Tater, který je ve svém středu podkovovitě prohnut k jihu, je 26 km dlouhý a jeho maximální šířka je 17 km. Vysoké Tatry se táhnou od Ľaliového sedla (1947 m) na západě ke Kopskému sedlu (1749 m) na východě. Jejich nejzápadnějším vrcholem je Svinica (2301 m), nejvýchodnějším Jahňací štít (2229 m). Hřeben téměř vůbec neklesá pod 2000 m a jeho nejvyšším vrcholem je Ľadový štít (2627 m). Odbočuje z něj pět hlavních hřbetů na jih s vrcholy (Kriváň, Končistá, Gerlachovský štít, Slavkovský štít, Lomnický štít,) čtyři na sever (Kozi Wierch, Opalony Wierch, Malé Rysy, Veľká Javorová veža). Nejvyšší vrchol Gerlachovský štít je zároveň nejvyšším vrcholem nejen Tater, ale celých Karpat http://cs.wikipedia.org/wiki/Vysok%C3%A9_Tatry STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Alan Marshall Už zase skáču přes kaluže Jak čas utíkal, berle ke mně už nerozlučně patřily. Paže se mi vyvinuly mnohem víc než ostatní tělo a podpaží jsem měl tuhá a tvrdá. Berle mne již nedřely a chodil jsem docela snadno. Naučil jsem se chodit na několik různých způsobů, které jsem si pojmenoval podle druhů koňské chůze. Dovedl jsem běhat, klusat a cválat. Padal jsem často a těžce, ale naučil jsem se dopadat tak, abych se neuhodil do „špatné nohy“. Své pády jsem si rozdělil do různých typů, a jakmile jsem viděl, že upadnu, věděl jsem přesně, bude-li to pád „dobrý“ či „špatný“. Jestliže mi uklouzly berle ve chvíli, kdy jsem už udělal krok dopředu, upadl jsem na záda a to byl nejhorší pád, protože jsem si často vyrazil dech nebo si zkroutil pod sebe „špatnou nohu“. Bolelo to až hrůza, a když jsem takhle upadl, najednou jsem bušil rukama do země, abych se nahlas nerozplakal. Když mi uklouzla jen jedna berle, nebo narazila na kámen či kořen, upadl jsem dopředu na ruce a nestalo se mi nikdy nic. Byl jsem pořád samý šrám, boule nebo škrábanec a večer co večer mi maminka ošetřovala nějaké zranění, které jsem toho dne utržil. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo A. Marshalla do kontextu světové literatury Hipoterapie je metoda fyzioterapie využívající přirozený pohyb koně v kroku jako stimul a rehabilitační prvek. Krok koně se promítá do trojrozměrného pohybu koňského hřbetu, který se stává pro terapii jedinečnou balanční plochou. Hipoterapie je léčebná metoda, která působí na klienta prostřednictvím pohybových impulzů, vznikajících při koňské chůzi. Přenosem těchto impulzů přes koňský hřbet na klienta, který na koni sedí či zaujímá jinou, jeho možnostem odpovídající polohu (vleže na břiše, s oporou o předloktí atd.), dochází k oslovení centrálního nervového systému – mozku. Ten musí nejen zpracovat vjemy o změnách, které nastávají při kontaktu s pohybujícím se koňským hřbetem, ale i vyslat adekvátní rozkazy k tomu, aby organizmus reagoval správně a v rámci rovnovážných reakcí. Díky tomu, že kůň má velice podobný pohybový stereotyp chůze jako člověk, nutíme tak centrální nervový systém pohybově znevýhodněného člověka zpracovávat a vysílat vjemy a příkazy, které by za normálních okolností vysílal při lidské chůzi. Je tak možno docílit pokroků právě v rehabilitaci pohybu u dětí i dospělých tam, kde je postižena koordinace, rovnováha a vývoj vzpřimování. Hipoterapie může také působit preventivně tam, kde z důvodu onemocnění dochází k degeneraci či přerušení nervových drah, řídících pohyb. Čím déle je možnost organizmu připomínat jeho správnou funkci, tím více se oddálí negativní vliv degenerativních onemocnění či následků úrazu na hybnost člověka. Zároveň se připravují vhodné podmínky pro aplikaci klasických fyzioterapeutických metod (např. Vojtova metoda), kterými má být vždy kvalitní hipoterapie doplněna. Je to metoda, která umožňuje dosáhnout velmi kvalitního léčebného efektu za téměř vždy nadšené spolupráce klienta. www.wikipedie.cz STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Jane Austenová Pýcha a předsudek Pan Bingley měl pohledný a ušlechtilý zjev, příjemnou tvář a přátelské, nestrojené vystupování. Jeho sestry byly půvabné a dělaly dojem dam velkého světa. Jeho přítel pan Darcy brzy vzbudil všeobecnou pozornost svou urostlou, vysokou postavou, čistými rysy, hrdým držením a zprávou, že má totiž jmění vynášející deset tisíc ročně. Pánové prohlašovali, že je to junák, dámy usoudily, že je mnohem větší fešák než pan Bingley, a polovinu večera k němu všichni vzhlíželi s vřelým obdivem. Společnost záhy shledala, že je pyšný, že mu nejsou dost vznešení a že se tu nebaví, a pak už ho ani rozlehlé statky v Derbyshiru nezachránily, aby neměl odpudivý, nepříjemný zevnějšek a aby svému příteli nedosahoval ani po kotníky. Pan Bingley se zakrátko seznámil s kdekým v sále, s chutí a živě se bavil, nevynechal ani jeden kousek, byl smutný, že ples už končí, a zmínil se o tom, že musí také uspořádat podobný večer v Netherfieldu. Pan Darcy si zatančil pouze jednou s paní Hurstovou a jednou se slečnou Bingleyovou, nepřál si být představen žádné jiné dámě. Byl to nejpyšnější, nejnepříjemnější člověk na světě a nikdo si nepřál, aby se tu ještě kdy ukázal. Nejvíce proti němu byla zaujata paní Bennetová, která nejen neschvalovala jeho celkové vystupování, ale navíc byla pobouřena tím, že se opovržlivě vyjádřil o jedné její dceři. Jelikož chyběli tanečníci, byla Elizabeth Bennetová nucena dva kousky prosedět, a během této doby stanul pan Darcy na chvíli poblíž, takže zaslechla rozhovor mezi ním a panem Bingleym. "Pojď, Darcy," pravil, "musím tě dostat do kola. Nelíbí se mi, že tu tak hloupě postáváš. Měl bys tančit." "Vyloučeno. Víš dobře, jak je mi to proti mysli, neznám-li dobře svou partnerku. V takovéhle společnosti by to bylo nesnesitelné. Tvoje sestry jsou zadány a vyzvat kteroukoli jinou by pro mne byl hotový trest." "Nedělal bych takové drahoty ani za širý svět!" zvolal Bingley. "Na mou věru, co jsem živ, neseznámil jsem se ještě s tolika příjemnými dívkami za jediný večer, několik je jich tu přece velmi hezkých." "S jediným hezkým děvčetem v celém sále tančíš ty," řekl pan Darcy a pohlédl na nejstarší slečnu Bennetovou. "Ach, to je nejkrásnější stvoření, jaké jsem kdy spatřil! Ale přímo za tebou sedí jedna z jejích sester a ta je také velmi půvabná a jistě i velmi milá. Dovol, ať ti ji má tanečnice představí." "Která to je?" ohlédl se a na okamžik se zadíval na Elizabeth, když se setkal s jejím pohledem, odvrátil se a chladně prohlásil: "Ušla by, ale není natolik hezká, aby mne uvedla v pokušení." STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku, charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo J. Austenové do kontextu světové literatury Emancipace Co je vlastně emancipace? Je definována jako osvobození, vyproštění, zrovnoprávnění a získání nezávislosti. v případě ţen jde o emancipaci od muţů a od společnosti, která je, ţeny, svazuje. Ţenská emancipace se vyvíjela kontinuálně s vývojem celé společnosti. Od doby, kdy ţena měla ve společnosti prakticky nulové postavení, aţ do doby dnešní, kdy je jiţ plně emancipována, uběhlo mnoho času a situace ţen se v kaţdém údobí lidského vývoje stále zlepšovala. Je to logické. S rozvojem občanských svobod a se zapojováním stále většího počtu lidí do rozhodování o běhu společnosti nemohla být tak neoddělitelná a početná část lidstva od tohoto procesu oddělena. Tendence k tomuto stavu se objevily v průběhu 19. století. Tehdy však ještě nebyl plně právně kodifikován; této kodifikace se dosáhlo aţ ve století následujícím. Přesto byly jiţ v té době přesně stanoveny sloţky emancipačního hnutí a cíle, kterých chtělo dosáhnout. Ukaţme si tedy, o jaké sloţky emancipačního hnutí šlo, a posuďme, zda v naší době bylo skutečně dosaţeno úplné emancipace. Hlavní sloţky ţenského emancipačního hnutí jsou: úsilí o individuální uvolnění a poţadavek prakticky neomezeného přístupu ke vzdělání; uvolnění sociální a etické, spojené s poţadavkem přístupu ke všem povoláním a oborům lidské činnosti a odstranění dvojí morálky, nuceného celibátu a prostituce; uvolnění politické, spojené s bojem za právo na svobodné sebeurčení ve státě, tedy za volební právo, a s úsilím o změnu některých zákonů znevýhodňujících ţeny; uvolnění rodinné, usilující o mravní a právní rovnost v rodině, hospodářskou nezávislost a omezení vlivu a moci rodičů. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Giovanni Boccaccio Dekameron Den sedmý - příběh čtvrtý V Arezzu žil kdysi boháč, který se jmenoval Tofano. Tomu byla dána za manželku překrásná žena, jež slula donna Ghita. … Paní ho začala prosit, aby jí pro lásku boží ráčil otevřít, ježto nepřichází odtud, odkud on se domnívá, neboť prý byla na procházce s jednou sousedkou, jelikož noci jsou dlouhé a ona nemůže pořád jen spát nebo potloukat se sama po domě. Prosby jí však nebyly nic platné, poněvadž se ten hlupák rozhodl, že se o její hanbě, o níž nikdy neměl potuchy, musí dovědět všichni aretinští občané. Paní vidouc, že prosbami nic nezmůže, uchýlila se k výhrůžkám a pravila: "Jestli mi neotevřeš, udělám z tebe nejnešťastnějšího člověka pod sluncem." Tofano jí na to odvětil: "A copak bys mi mohla udělat?" Paní, jejíž důvtip zbystřila svými radami láska, odpověděla: "Než bych strpěla hanbu, kterou mi chceš neprávem připravit, skočím tuhle do studny, co je nedaleko, a až mě tam najdou mrtvou, nikdo ti neuvěří, že jsi mě tam v opilosti nehodil ty; budeš potom muset prchnout, přijdeš o vše, co máš, a budeš muset žít ve vyhnanství nebo ti utnou hlavu jakožto mému vrahu, kterým se skutečně staneš!" Tato slova nikterak neodvrátila Tofana od jeho bláznivého nápadu, pročež paní pravila: "Nuže, nemohu už to tvé ukrutenství déle snášet. Bůh ti odpusť. Odnes jen mou přeslici, kterou tady zanechávám." To pravila, a protože byla noc tak temná, že by byl na ulici jeden druhého nepoznal, odebrala se paní k studni, vzala kámen, který tam ležel, vykřikla: "Bůh mi odpusť!" - a hodila kámen do studny. Jak spadl do vody, ozvalo se velké žbluňknutí, jež Tofano zaslechl a rázem byl skálopevně přesvědčen, že se jeho choť vrhla do studny: popadl proto vědro s provazem, rychle vyběhl z domu a utíkal k studni ženě na pomoc. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku, charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo G. Boccaccia do kontextu světové literatury Nový filmový Decameron slibuje nemravné jeptišky 19. září 2008 14:09 Ve stylu teenagerských komedií typu Prci prci prcičky se nese nejnovější adaptace klasického díla Giovanniho Boccaccia Dekameron. První diváci jí mohli pod názvem Virgin Territory vidět už loni. Hvězdně obsazený výběr ze stovky lechtivých příběhů v září zamířil do italských kin. Hlavní role v něm ztvárnili například Tim Roth nebo Hayden Christensen. "Boccaccio byl génius díky způsobu, jakým dokázal propojit sto různých příběhů Dekameronu do sebe. My jsme ale nechtěli, aby se film skládal z jednotlivých epizod," říká režisér David Leland. "Nové zpracování Dekameronu přináší témata, která zajímají dnešní mládež - lásku, sex a dobrodružství," řekl o filmu jeho slavný italský producent Dino De Laurentiis - produkoval snímky jako Hannibal, Duna, Tělo jako důkaz či Barbar Conan. Výpravný film vznikl v římských filmových studiích Cinecittá. Na kostýmech navíc spolupracoval známý italský módní návrhář Roberto Cavalli. "Prioritou bylo zachovat ducha Boccacciova díla," upozorňuje Leland a dodává, že v tomto případě nejde jen o kostýmy. Na dobovou autenticitu se soustředil i v případě výpravy, kulis a samozřejmě i dialogů. I přes hvězdné obsazení, slibující i italské krásky v rolích nemravných jeptišek, a opulentní historickou výpravu se ale zdá, že úspěch filmu nebude takový, jaký by si tvůrci představovali. Zatím nejúspěšnější filmové zpracování Dekameronu pochází z roku 1971 a vzniklo také v Itálii. Natočil ho enfant terrible tamní kinematografie Pier Paolo Pasolini. Zdroj: http://kultura.idnes.cz/novy-filmovy-decameron-slibuje-nemravne-jeptisky-fsi/filmvideo.aspx?c=A080826_113839_filmvideo_efl STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Karel Havlíček Borovský Křest svatého Vladimíra Zpěv druhý - Hospodářství Jedna hora vysoká je a druhá je nízká, kdo nemá své muzikanty, na hubu si píská. A když potom lidi vstanou, to je teprve správa! Někdy nevím samým křikem, kde mně stojí hlava. Když hýřili, stolovali u cárského dvoru, ten celý den byl bůh Perun v mrzutém humoru. Ten, kdo neměl nikdy v uchu vosy a brabence, neví, co je Perunova ranní audience. "Kdo jaktěživ bohem nebyl, zkusil ještě málo, není to tak lehký život, jako by se zdálo. To je křiku a modlení, až mne uši brní, ten zpívá, ten šepce, vzdychá, ten zas žalmy frní. Ráno vstane, do snídaně musí rosou kropit, měsíčka zavřít do chlívka, potom v slunci topit. A co všechno na mně chtějí, nelze vyjmenovat, zbláznil bych se, kdybych si to měl jen pamatovat. Dříve čerty, noční duchy strčit do pytlíka a hvězdičky puť-ťu-ťu-ťu svolat do kurníka. Ten chce zdraví, ta chce děti, ten nemá co jísti, ti zas, abych nedovolil ve fabrikách přísti. Každý ptáček, každý brouček, slon až do komára má hned ráno nasypáno z božího špejchara. Sám se žádný starat nechce, o všechno se modlí, jako by měl každý boha jen pro své pohodlí. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Borovského dílo do kontextu české literatury Neumělecký text Brixen je nejstarší město v Tyrolsku, zmiňovaný jako „Prihsna” bylo založeno v roce 901 našeho letopočtu udělením darovací listiny vydané králem Ludvíkem IV. Město se rozvíjelo v geograficky výhodné poloze v širokém údolí u soutoku řek Rienz/Rienza a Eisack/Isarco. V údolí Brixenu byly nalezeny zbytky různých prehistorických osad. Území dnešní městské části Stufels je označováno jako nejstarší. Rozvoj města jako církevního a duchovního centra se zastavil v roce 1803, kdy bylo knížectví zesvětštěno a připojeno k Rakousku. Za bavorské nadvlády byla krutovláda vedena proti církvi; navrácení rakouské vládě (1814) zlepšilo podmínky diecéze. Rozvoj turistického ruchu přišel s otevřením železnice Innsbruck – Verona v roce 1867 a ohlásil tak novou éru prosperity. Dnešní Brixen se stal centrem vzdělanosti díky fakultě Svobodné univerzity v Bozen/Bolzanu, teologické škole, oborům Univerzity Padova a díky dalším školám, které byly ve městě zřízeny. Třetí největší město Jižního Tyrolska sdílí diecézi s hlavním městem provincie Bolzano (diecéze Bozen – Brixen).Pro Čechy je Brixen spojen s nedobrovolným pobytem Karla Havlíčka Borovského, básníka a bojovníka za českou vlast. Brixen byl po několik let (1851 – 1855) jeho nuceným bydlištěm. První týdny svého vyhnanství strávil v hotelu Elephant. Poté pobýval v domě zvaném Kellerhäusl, který je v současnosti soukromým majetkem. Přesto jsou zde umístěny dvě pamětní desky, velká v italštině a češtině a malá v němčině. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Karel Čapek Továrna na Absolutno „Můj Perfect Carburator tím, že dokonale rozkládá hmotu, vyrábí vedlejší produkt: čisté, nevázané Absolutno. Boha v chemicky čisté podobě. Abych tak řekl, jedním koncem chrlí mechanickou energii a druhým koncem božskou podstatu. Docela jako když rozkládáš vodu na vodík a kyslík, jenže v ohromně větší míře." „Hm," udělal pan Bondy. „Jen dál!" „Já si myslím," pokračoval Marek opatrně, "že některé výjimečné osobnosti dovedou samy v sobě rozložit hmotnou a božskou substanci; víš, jaksi vybavit nebo vylisovat Absolutno ze své vlastní hmoty. Takhle Kristus, divotvorci, fakíři, média a proroci to dovedou nějakou psychickou silou. Můj Karburátor to dělá čistě strojově. Je to jaksi továrna na Absolutno." „Fakta," řekl G. H. Bondy. „Zůstaň při faktech." „Tady máš fakta. Já jsem sestrojil svůj Perfect Carburator zprvu jen teoreticky. Pak jsem udělal malý model, který neběžel. Teprve čtvrtý model se opravdu točil. Byl jen takhle velký, ale běžel docela krásně. A už když jsem pracoval s ním, v tak malém rozměru, cítil jsem zvláštní duševní účinky. Takové ti divné rozjaření a okouzlení. Ale já jsem myslel, že to je jenom radost z vynálezu, nebo snad přepracování. Tehdy poprvé jsem začal prorokovat a dělat zázraky." „Cože?" zvolal prezident Bondy. „Prorokovat a dělat zázraky," opakoval Marek zasmušile. "Měl jsem takové chvíle úžasného osvícení. Věděl jsem například docela jasně, co se stane v budoucnosti. I tvou návštěvu jsem předem prorokoval. A jednou jsem si na soustruhu utrhl nehet. Díval jsem se na poraněný prst, a vtom mně narostl nový nehet. Patrně jsem si to přál, ale je to zvláštní a - strašné. Nebo si představ, že jsem chodil vzduchem. Víš, tomu se říká levitace. Nikdy jsem takovým nesmyslům nevěřil. Pomysli si, jak jsem se zhrozil." „To věřím," řekl Bondy vážně. "To musí být trapné.': „Hrozně trapné. Myslel jsem, že to je něco od nervů, taková autosugesce či co. Zatím jsem postavil ve sklepě ten veliký Karburátor a uvedl jej v pohyb. Jak jsem ti řekl, běží to už šest neděl ve dne v noci. A tam teprve jsem poznal celý dosah věci. Za den byl sklep nabit Absolutnem k prasknutí a začalo se to rozlízat po celém domě. Víš, čisté Absolutno prostupuje každou hmotou, ale pevnými hmotami trochu pomaleji. Ve vzduchu se šíří tak rychle jako světlo. Když jsem tam vešel, popadlo mne to, člověče, jako nějaký záchvat. Křičel jsem nahlas. Nevím, kde jsem vzal sílu utéci. Tady nahoře jsem pak o celé věci přemýšlel; první myšlenka byla, že to je nějaký nový, opojný, rozjařující plyn, který se vyvinuje dokonalým spalováním. Proto jsem dal zvenčí připevnit ten ventilátor. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo K. Čapka do kontextu české literatury Karburátor slouží pro přípravu směsi benzínu se vzduchem (dále jen směs). Jeho úkolem je připravit směs se složením pokud možno konstantním v co nejširším rozsahu otáček a zatížení, a to při co nejmenším odporu kladenému proudícímu vzduchu, který by nepříznivě ovlivnil plnění válců, a tím výkon motoru a spotřebu paliva. Nasátý benzín by se měl v proudícím vzduchu rozprášit co nejvíce (vytvořit kapičky co nejmenší velikosti, téměř mlhu), pro krátkou dobu "pobytu" v difuzoru karburátoru nelze zajistit jeho odpaření (zplynování), tento úkol přebírá sací potrubí a kompresní zdvih ve válci. V režimech, kdy takto vyrobená směs neodpovídá potřebám motoru, nastupují přídavné systémy, které složení směsi patřičně upraví. Z tohoto pohledu rozdělujeme karburátor na několik částí, které podle své činnosti patří mezi hlavní nebo pomocné. Karburátor není dokonalým přístrojem, ale zase se vyznačuje jednoduchostí funkce a minimální poruchovostí, kterou má "na svědomí" minimum pohyblivých dílů. Pokud je palivo dostatečně čisté - aby nemohlo ucpávat kalibrované trysky - nemá se vlastně co na karburátoru pokazit. Příprava směsi karburátorem potřebuje nějakou energii, kterou odebírá z kinetické energie nasávaného vzduchu. Proto i sebelepší karburátor omezuje plnění motoru a snižuje výkon (i při plně otevřené škrticí klapce omezuje přívod vzduchu do motoru, a tím zhoršuje činitel plnění válců čerstvou směsí) za současného zvýšení měrné spotřeby paliva (zvyšuje zápornou práci sacího zdvihu). Proti systémům se vstřikováním jde o rozdíl okolo 10 – 15 %. Přesto se karburátor používal velmi dlouho, a to z důvodu nízké ceny. Teprve zpřísňující se emisní limity, které nebylo možné splnit i sebelépe vybaveným karburátorem, ukončily jeho kralování v automobilové technice. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Autor neznámý Dalimilova kronika O Libušině proroctví Libuše po krátké chvíli řekla: "Ač jste potupili mne i vše, co bylo dříve, myšlenky mé nejsou lstivé. Jenom duše zlá a podlá vlastní obci škodit hodlá. Vždyť jen v pospolitém svazku najde obec mír a lásku. Kdo ji zradí, dává v sázku život, krb i všechnu chásku, nenalezne klid a štěstí. Proto radit chci vám bez lsti. Soudit nebudu vás déle, když chcete mít muže v čele. Ženská ruka je však měkká, od mužské vás trýzeň čeká. To poznáte v chvíli jedné, až váš kníže za poledne k železnému stolu sedne. Nepřejte si cizozemce, ten váš národ zhubí lehce. Každý v cizině si stýská, a tak hledá srdce blízká. Každý k vládě zve si rádce, cizince jen hňup a zrádce. Cizák s cizáky se spojí, váš hlas před ním neobstojí, najde na vás na sta hříchů, dům vám vezme, skot i líchu. Neměň své za cizí právo, neskláněj se, česká hlavo, o to prosím naléhavě. V jednotě je cesta k slávě." STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - charakterizovat lyrický subjekt - analyzovat stěžejní motiv básně - určit rým, verš - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo do kontextu české literatury Svatopluk a jeho synové /převyprávěná původní pověst od Augusta Sedláčka/ Svatopluk, kníže velkomoravský, byl udatným panovníkem, který naháněl svým sousedům strach. Měl tři syny, a trápilo ho, že jednou po jeho smrti nebudou umět stát při sobě. Proto se rozhodl rozdělit svou říši na tři části tak, aby každému z nich připadlo jedno knížectví. Nejstarší syn se měl stát "velkým knížetem" a ostatní dva mu měli být podřízeni. Ještě než je se svým návrhem seznámil, řekl si, že jim dá nějaký názorný příklad, jak by se měli k sobě chovat. Nechal si proto přinést tři silné pruty a povolal syny. Pruty před nimi svázal dohromady a vybídl nejstaršího, aby se je pokusil zlomit. Ten, i když se snažil ze všech sil, to nedokázal, a neporušené pruty zahanbeně vrátil otci. Svatopluk pak vyzval druhého syna, aby s nimi udělal to samé - ale ani druhý syn nebyl úspěšný. Poslednímu štěstí také nepřálo; úkol se ukázal nad jeho síly. Svatopluk pak rozvázal pruty, každému ze synů podal jeden, a vyzval je, aby se nyní pokusili zlomit každý ten svůj. Teď už to bylo pro ně snadné - všechny tři pruty vzápětí ležely zlomené na zemi. Synům se od otce dostalo ponaučení: "každý z vás dostane z mého knížectví jednu třetinu. Pokud zůstanete spolu v lásce a svornosti, nic se vám a vašim knížectvím nestane, a vaši nepřátelé vás nikdy nepřemohou. Pokud ale budete odpírat poslušnost svému nejstaršímu bratrovi, a objeví se mezi vámi třenice a hádky, podlehnete nepřátelským sousedům, kteří vaše knížectví vyvrátí a zahubí. Bohužel, synové na jeho slova časem zapomněli, a s jejich knížectvími to dopadlo přesně tak, jak otec předvídal. www.brno-povesti-moravske.cz STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Daniel Defoe Robinson Crusoe Za prvních třináct dní jsem podnikl celkem jedenáct cest k lodi a po kaţdé jsem se vrátil s plným vorem. Kdyţ jsem se chystal k dvanácté plavbě za kořistí, zdvihal se značný vítr. Nepřekáţel mi však a proto jsem plul. Předtím jsem jiţ několikrát prohledal velkou kajutu, ale teprve nyní jsem objevil ve stěně velkou skříň. Bylo v ní několik břitev, velké nůţky, několik tuctů menších noţů a vidliček. V druhé zásuvce leţelo třicet šest liber šterlinků v bankovkách, několik jiných evropských mincí, brazilské peníze a zlaté i stříbrné piastry. Zabalil jsem toto jmění do plátna a jal se roubiti nový vor. Za těchto prací se vítr obrátil a dul silně od břehu. Vše mne nutilo ke spěchu, neboť s novým přílivem a větrem proti sobě jsem neměl naděje, ţe dopluji na ostrov. Vzdal jsem se i úmyslu dokončiti vor a skočil jsem do vody. Po velké námaze jsem přeplul úţinu mezi písečnou výspou a břehem. Poklad, který jsem si přivázal k tělu, jakoţ i silné vlnobití mi značně ztěţovaly návrat. Nicméně jsem se dovlékl na smrt unaven do stanu k svému bohatství a brzy jsem usnul tak tvrdě, ţe jsem neslyšel ani bouři, která se venku rozpoutala. Jistě nezuřila příliš silně, ale kdyţ jsem ráno otevřel oči a hledal vrak na písčině, nespatřil jsem tam zhola nic. Loď zmizela. Vzdal jsem se všech myšlenek na vrak i jeho obsah a věnoval všechnu pozornost věcem, které moře vyvrhovalo na břeh. Tak jsem zachránil nejednu bednu s cenným obsahem a několik jiných předmětů, ale vše bylo poškozeno vodou. Rozloučil jsem se tedy i s těmito věcmi a zaměstnával se pracemi, které by mne zabezpečily proti divochům, kdyby se tu náhodou ukázali. Přemýšlel jsem, jaké obydlí si postavím. Jeskyni v zemi? Anebo srub na povrchu? Rozhodl jsem se pro obojí. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo D. Defoa do kontextu světové literatury Člověk zručný (Homo habilis) je jedna z linií rodu Homo a hypotetický předchůdce dnešního člověka, který žil v době nejstaršího paleolitu před 2,3 - 1,4 miliony let na území východní Afriky. Jeho pojmenování vychází z dokladů, dle kterých na rozdíl od australopithéků dokázal nejen používat, ale i vyrábět primitivní nástroje. Homo habilis je spojován s kamennou industrií kultury oldovan. /Oldovan je archeologická kultura nejstaršího paleolitu známá pouze z kamenné industrie. Tato kultura byla rozšířena hlavně ve východní Africe podél zlomové propadliny mezi 2,7 a 0,5 milionem let. Název vznikl podle první lokality s typicky opracovanými kameny Olduvai v severní Tanzanii./ Člověk zručný byl původně považován za lovce a aktivního predátora. Oproti této do značné míry idealizované podobě vystoupily hypotézy, že člověk zručný se spíše živil likvidací zbytků úlovků velkých šelem té doby. V tom případě nástroje používal hlavně k porcování zdechlin. Určitě však je prokázáno, že patřil do jídelníčku velkých šelem jako např. Dinofelis barlowi - kočkovité šelmy podobné leopardovi. Bylo nalezeno několik lebek s typickými dvěma otvory v týlu, které vznikly, když šelma táhla svou kořist do bezpečí. Tato šelma měla ve zvyku se se svou kořistí před obtížnými mrchožrouty uchylovat do korun stromů a odtud někdy ohlodané kosti propadly skrze kořenový systém do podzemních jeskyň, kde byly po milionech let objeveny. Nadále pokračuje diskuse, jestli a do jaké míry dokázal ovládat oheň, jestli pohřbíval své mrtvé, jestli a jak fungovala spolupráce během lovu a v neposlední řadě, jestli užíval jazyk či dorozumívací gesta. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar . PREZENTACE Český jazyk a literatura Charles Dickens Oliver Twist Mnoho dní zůstal Oliver v židově světnici, pilně páral monogramy z kapesníků (jichž chlapci přinášel domů velký počet) a občas se účastnil hry již dříve popsané, kterou žid hrával s oběma hochy pravidelně každé ráno. Nakonec se mu začalo stýskat po čerstvém vzduchu, a tu pak mnohou úpěnlivou prosbou žadonil na starém pánovi, aby mu dovolil jít s oběma kamarády ven na práci. Oliverovu touhu po činorodém zaměstnání ještě zvyšovaly známky přísně mravního založení, které u starého pána viděl. Kdykoli se Lišák nebo Čódl Bates vrátili večer domů s prázdnou, vedl starý pán dlouhé a velmi vášnivé výklady o tom, jak hanebný je zlozvyk zahálky a lenosti, a vštěpoval jim nutnost pracovitého života tím, že je poslal spát bez večeře. Ba jednou se dokonce tak unáhlil, že oba hochy shodil ze schodů, to však v prosazování svých ctnostných zásad zašel vskutku neobvykle daleko. Jednou ráno konečně dostal Oliver dovolení, o které tak horlivě usiloval. Už několik dní nebyly doma žádné kapesníky, na kterých by mohl pracovat, a obědy byly hodně hubené. To snad byly důvody, proč starý pán dal svůj souhlas, ale ať už byly nebo nebyly, řekl Oliverovi, že smí jít, a svěřil ho společné ochraně Čódla Batese a jeho přítele Lišáka. Trojice tedy vyrazila, Lišák jako vždycky s rukávy u kabátu ohrnutými a s kloboukem posazeným na ucho, mladý pán Bates se loudal ulicí s rukama v kapsách a mezi nimi Oliver, plný zvědavosti, kam asi jdou a v jakém výrobním oboru se mu dostane prvního výcviku. Tempo, jakým se ubírali, bylo tak hrozně líné a podezřele loudavé, že v Oliverovi brzy vzbudilo dojem, že jeho společníci chtějí starého pána oklamat a vůbec do práce nejít. Lišák měl ještě navíc šeredný zlozvyk strhávat malým chlapcům z hlavy čepici a zahodit ji do některého hlubokého světlíku před domy, kdežto Čódl Bates zase osvědčoval jisté velmi volné názory po stránce vlastnického práva tím, že si ze stánků při okraji chodníku přisvojoval rozličná jablka a cibule a strkal si je do kapes, které byly tak úžasně prostorné, že se zdálo, jako by jim měl celý oblek podložený ze všech stran. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku, charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo Ch. Dickense do kontextu světové literatury Film REBELOVÉ Filipa Renče je zasazený do horkého léta roku 1968. Spíše než muzikál v pravém slova smyslu je to film se spoustou písniček, které hrají spolu se šesti mladými hrdiny jednu z hlavních rolí: dodávají příběhu důležitou a nezaměnitelnou atmosféru konce šedesátých let, atmosféru svobodného nadechnutí, která spolu s osudovým zauzlením soukromých a politických dějů tvoří tkanivo tohoto retromuzikálu. Malé město v českém pohraničí, tři maturantky a tři „rebelové“, kteří už s totalitním režimem nechtějí mít nic společného, okolnosti, za nichž se mladí hrdinové setkají, a co všechno z toho vyplyne, to jsou hlavní prvky příběhu o lásce, které dějiny nebyly právě příznivě nakloněny. A k tomu spousta nesmrtelných písniček v podobě barvitých choreografických čísel: Šššš, Pátá, Včera neděle byla, Náhrobní kámen, Oliver Twist, Hvězda na vrbě, Stín katedrál, Já budu chodit po špičkách, Řekni, kde ty kytky jsou… Film REBELOVÉ je o době, která bude pro mladé diváky možná objevem, pro ty starší zřejmě silnou vzpomínkou. Filmový muzikál Filipa Renče, zasazený do horkého léta roku 1968, plný lásky, tance a melodií, které nelze vymazat z paměti (2001). Hrají: Z. Norisová, J. Révai, T. Hanák, F. Němec, A. Veselá, A. Stanková, L. Kostolný, M. Kubačák, J. Nosek, O. Šípek, S. Norisová a další. Scénář F. Renč a Z. Zelenka. Kamera M. Šec Film získal Českého lva v roce 2001 za zvuk a kostýmy, hlavní cenu diváků Novoměstský hrnec smíchu a další. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Jan Drda Němá barikáda O sedmé večer pouliční rozhlas, jenž rozkřikoval jména těch, kdo byli toho dne zastřeleni pro schvalování atentátu, vyslovil hroznou jistotu: František Havelka, Karel Moučka, Vlastimil Ryšánek. *** "Také já... schvaluji atentát na Heydricha!" Cítil, že bylo vyřčeno všecko. Obrátil se proto ke katedře, usedl a začal zapisovat do třídní knihy. Ale sotva se dotkl perem stránky, ozval se z lavic povědomý hluk. Vyšší princip zvedl pomalu oči ke své třídě. Dvacet septimánů stálo před ním v pozoru, se zdviženými hlavami, s očima planoucíma. … „Pojď, svině!“ pobídnou ho štulcem. A tak jej vedou doprostřed ulice k mrtvé Helence. Před domovním vchodem leží stará. Uzlíček zpřerážených kostí v koženém pytli. Její syn ji překročí, jako by šel přes poražený strom. Bez zachvění, bez ohlédnutí. Úzkou, dlouhou lebku nese téměř v záklonu. Vysunuje bradu jak herec na jevišti. „Klekni! Polib tu krvavou zem!“ řve Martínek a srazí Waltra na kolena v prostředku ulice. Walter se pokouší vstát. „Klekni! Polib!“ A tu se zákeřník vzmohl na poslední gesto. Plivl mrtvému dítěti do krvavého obličeje. O dvě minuty později byl docela naměkko. Velké zbabělé zvíře, které koktalo krvavou hubou nesmyslné prosby o milost. „Žer zem!“ křičeli na něho a on poslušně žral. Plnou hubou se zalykal černou dlažební zemí, polykal její chuchvalce. Konečně měl jednou dosyta té české země, na niž se vždycky tak hladově třásli! Pak ho nakrmeného dali do rukou partyzánům. V jeho legitimaci bylo psáno: doktor lékařství. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku, charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Drdovo dílo do kontextu české literatury Jiří Krejčík Pražský rodák, nepochybně jedním z nejvýznamnějších režisérů a scenáristů české kinematografie. Po maturitě se věnoval studiu techniky a během druhé světové války pracoval v barrandovských ateliérech jako statista. Pronikl do světa filmu a brzy zatoužil po vlastní režijní práci. Začínal tvorbou krátkometrážních a reklamních snímků. Spolupracoval i s výtvarníkem Jiřím Trnkou na hrané části kresleného filmu Dárek. Mezi jeho nejznámější filmy patří například Vyšší princip, Svatba jako řemen, Pension pro svobodné pány či Božská Ema. Prvním Krejčíkovým hraným filmem byl nerudovský Týden v tichém domě, ale větší pozornost vzbudil až v roce 1960 protektorátním dramatem Vyšší princip. Krejčík se podílel i na oblíbené dvoudílné komedii Císařův pekař a Pekařův císař jako spoluautor scénáře a režisér, ale film nakonec režíroval Martin Frič. V pozdějších letech si vyzkoušel i herectví, když se objevil v menších rolích v Menzelových Slavnostech sněženek jako řezník, který "všechno sežere", nebo jako lékař v Hřebejkových Pelíšcích. Za svoji filmovou tvorbu obdržel několik ocenění. Kromě Českého lva z roku 1999 za dlouhodobý umělecký přínos českému filmu, převzal také například v roce 2001 medaili Za zásluhy a o dva roky později na karlovarském festivalu Křišťálový globus za mimořádný umělecký přínos světovému filmu. www.csfd.cz STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Alexandre Dumas Tři mušketýři Tento jediný moment postačil ď Artagnanovi, aby se rozhodl; byla to jedna z události jeho života, které rozhodují, byla to volba mezi králem a kardinálem; jednou podstoupena, musilo býti v ni vytrváno. Bíti se, znamenalo neuposlechnouti zákona, znamenalo dát! v sázku svou hlavu, znamenalo, učiniti se rázem nepřítelem ministra mocnějšího, než byl král sám. Ejhle, co vše postihl mladý muž a řekněme k jeho pochvale, on neváhal ani vteřiny. Obrátiv se k Athosovi a jeho přátelům, pravil: „Pánové, dovolíte-li, opravím něco z vašich slov. Pravili jste, že jste pouze tři, ale mně se zdá, že jsme čtyři“ „Ale vy nejste z našinců," pravil Porthos. „To je pravda," odpověděl ďArtagnan, „nemám šat váš, ale mám vaši duši. Moje srdce jest mušketýrské, to cítím dobře, pane, a to mne táhne k vám." „Vzdalte se, mladý muži," zvolal Jussac, který patrně podle gest a výrazu jeho obličeje uhodl úmysl ď Artagnanův. „Vy můžete ustoupiti, my vám to dovolujem. Zachraňte se, pospěšte si!" D' Artagnan se nehýbal. „Rozhodně, vy jste skvostný hoch," pravil Athos, tiskna ruku mladého muže. „Jen rychle, rychle, rozhodněte se," začal opět Jussac. „Je čas," pravili Porthos a Aramis, "aby se něco stalo. " „Pán jest opravdu generosní“, pravil Athos. Ale všichni tři pomýšleli na mládí ď Artagnanovo a obávali se jeho nezkušenosti. „Budeme jen tři, z nichž jeden poraněný, pak jeden dítě," začal Athos, "aspoň nemůže nikdo říci, že jsme byli čtyři." „Jak, couvnouti?" pravil Porthos. „To je těžké," řekl Athos. D' Artagnan chápal jejich nerozhodnost. „Pánové, zkuste to se mnou přece," pravil, „a já vám přísahám na svou čest, že nechci se odebrati odtud, budeme-li přemožení." „Jak se jmenujete, můj hrdino?" pravil Athos. „D' Artagnan, pane!" „Dobrá! Athose, Porthose, Aramise a ďArtagnane, v před!" velel Athos. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Dumasovo dílo do kontextu světové literatury Ludvík XIII. (1610-1643) byl teprve devítiletý: vládla za něj dosti hloupá, panovačná a rozmařilá matka Marie Medicejská se svými italskými oblíbenci, jako byl neschopný či všeho schopný Concini, jmenovaný markýzem d´Ancre: ten byl sice 1617 zavražděn z podnětu králova přítele Luynese a královna byla vypovězena do Blois, ale k obratu došlo až po Luynesově smrti (1621), kdy převzal řízení státu v roce v roce 1624 Jean Armand du Plessis, známý světu i nám jako kardinál Richelieu. Ten se snažil o upevnění neomezené centrální moci (královy i své): odňal hugenotům pevnosti dobyl La Rochelle, ale ponechal jim náboženské výsady; postupně omezil vliv šlechty na vládu, přičemž řada odbojných šlechticů byla vypovězena, popravena nebo uvězněna v Bastile (Chalais, Montmorency, Cinq-Mars, vypovězena byla i mladičká vdova po Luynesovi vévodkyně de Chevrouse). Povstání králova bratra Gastona bylo potlačeno, soudní dvory přišly o svou samostatnost Snažil se povznést Francii na první místo mezi evropskými mocnostmi: podporoval Nizozemce proti Španělům, a od 1635 vstoupil do třicetileté války na straně protestantů proti císaři. Jejího konce se však nedožil: zemřel roku 1642, rok před svým králem. Král ani Richelieu ovšem nebyli takoví, jak nám je předvádí románová literatura: Ludvík XIII. nebyl žádný slaboch, ale přísný vládce, který vyžadoval poslušnost a dovedl přistřihovat křídla: byl méně shovívavý k nepřátelům než Richelieu, ale v mnohém se podobali, potřebovali se - táhli za jeden provaz: měli řadu společných nepřátel. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Umberto Eco Jméno růže Chtěli jsme nahoru do skriptoria, předtím jsme ale zaskočili do kuchyně posilnit se, od rána jsme totiţ nejedli. Hrnek teplého mléka mi hned zlepšil náladu. Velké ohniště na jiţní straně jiţ ţhnulo jako kovárna, v peci se pekl chleba pro nastávající den. Dva pacholci tu právě skládali čtvrtky právě poraţené ovce. Mezi kuchaři jsem zahlédl Salvátora, usmál se na mne svou vlčí hubou. Všiml jsem si, ţe vzal z jednoho stolu zbytky drůbeţe od večeře a potají je dal pacholkům, kteří je se spokojeným úšklebkem ukryli ve svých koţených kazajkách. Vrchní kuchař si toho ale všiml a hned Salvátora napomenul: "Cellerarie, Cellerarie," řekl, "ty máš majetek opatství spravovat, a ne jím plýtvat!" "Filii Dei to jsou," řekl Salvátor. "Jeţíš řekl, pro mě děláte, co děláte pro tyto pueris!" "Bratříku podělaný, uprděný minorito!" rozkřikl se na něho vrchní kuchař. "Tady nejsi mezi těmi svými ţebravými mnichy! O almuţnu pro dítka se postará milosrdenství opatovo!" Salvátor se zachmuřil a velice rozhněvaně se na něho rozkřikl: "Já nejsem minoritský bratřík! Jsem mnich sancti Benedikti! Merde a toy, bogomile posraný!" "Bogomilka je děvka, které po nocích natrháváš prdel svým kacířským údem, prase jedno!" křičel na něho kuchař. Salvátor honem vyváděl pacholky z kuchyně a jak šel kolem nás, ustaraně se po nás ohlédl: "Bratře," řekl Vilémovi, "braň svůj řád, co není můj, řekni mu, ţe filios Francisi non hereticos esse!" Pak mi pošeptal do ucha: "Ille menteur, puah," a odplivl si na zem. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo U. Eca do kontextu světové literatury Dědici sv. Františka z Assisi Vznik a rozvoj řádu Řád menších bratří (latinsky Ordo Fratrum Minorum OFM) založil sv. František z Assisi a roku 1209 dosáhl jeho schválení papežem Inocencem III. Definitivní řehole byla potvrzena roku 1223. Řád vznikl v době rozkvětu měst, s nímž se objevila nová společenská vrstva měšťanů, bohatých obchodníků a podnikatelů a který s sebou přináší vládu peněz. Reakcí na vznikající konzumní společnost byl Františkův důraz na evangelijní chudobu. František vzal doslova Kristovu výzvu, aby „opravil jeho rozpadlý dům". Od benediktinů dostal darem kostelík Panny Marie Andělské, který nazval „Porciuncula" (malý dílek) a zřídil vedle něj dům, který se stal kmenovým klášterem františkánského řádu. Brzy se žebraví mniši objevili i v jiných zemích. Pro tento řád je typické stálé hledání nových forem prožívání evangelia a řehole sv. Františka. Františkáni, které poznáme podle hnědého hábitu s kapucí přepásaného bílým provazovým cingulem, byli pro svou prostotu a blízkost obyčejným lidem, vždy řádem oblíbeným. Františkánům, jejichž posláním jsou i misie, vděčíme za vznik a rozšíření zvyku stavět křížové cesty, na Vánoce jesličky a Boží hrob na Velikonoce. Do Čech uvedla řád menších bratří sv. Anežka Přemyslovna. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Edmond Rostand Cyrano z Bergeraku De Guiche zbledl hněvem. Kadeti se rázem rozkašlali, mnozí potlačovali smích, jiní mocněji bafali z dýmek. „Zdá se, pane Cyrano, že neznáte jeden důležitý válečnický pojem: Bojovou lest.“ „Možná,“ přijal Cyrano klidně výtku. „Ale já bych si pokládal za velkou čest, kdybych se stal terčem nepřátel.“ „Tlachy!“ mávl hrabě uraženě rukou. Jenže Cyrano ho zdrtil: „Dokonce kdybych tam byl a spatřil, jak odhazujete svou bílou šerpu, nasadil bych život, abych ji zvedl z prachu a připnul si ji místo vás.“ „Gaskoňský žvást!“ rozhorlil se hrabě. „Ovšem až když je dávno po nebezpečí!“ „Žvást, pane?“ naježil se Cyrano. „Půjčte mi svou šerpu a já ji ještě dnes ponesu do útoku na vlastní hrudi.“ „Snadné vychloubání,“ zasmál se hrabě nuceně, „když víte, že má šerpa leží někde mezi liniemi, prostřílená a probodaná.“ „Mýlíte se, pane hrabě. Zde je.“ A Cyrano sáhl do kapsy a vytáhl šerpu, o níž byla řeč. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo E. Rostanda do kontextu světové literatury Gaskoňsko zná téměř každý jako zemi dvou proslulých literárních postav, básníka a vojáka Cyrana z Bergeracu a mušketýra d'Artagnana. Na Dumasův román upomíná také bílý přístav a pevnost La Rochelle. Známá je také ostrovní pevnost Boyard a jistě není potřeba představovat skvělé víno Bordeaux a koňak. A oblast Gaskoňska a Akvitánie toho může nabídnout ještě víc: pláže na Stříbrném pobřeží, bělostné duny s borovými lesy - Landy, divoké vlny vhodné k provozování vodních sportů i poklidné a bezpečné moře kolem La Rochelle. A také krásná města, zámky a početné památky, což platí i o severněji položeném kraji Poitou-Charentes. Gaskoňsko a kraj Périgord jsou doslova zeleným rájem jihozápadní Francie. Kraj D´Artagnana, hrdiny ze Tří mušketýrů od A. Dumase. Zelené kopce, ospalé vísky, divoká údolí řek (Rocamadour), romantické meandry řek (Dordogne), nejkrásnější středověká architektura Francie (Moissac) a pohádková městečka (ST-Cirq-Lapopie) a několik vesnic s titulem nejkrásnější vesnice Francie, památky UNESCO (Sarlat-la Caneda) i národní parky a zahrady, nejvýznamnější pravěká naleziště (Lascaux), světoznámé trhy (Sarlat), jedinečná gastronomie (kozí sýry, kachní játra, lanýže) a víno (Cahors) a koňak (Armagnac). STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Eduard Petiška Staré řecké báje a pověsti Sisyfos Král Sisyfos stál na hradbách svého hradu a díval se do krajiny zalité sluncem. V poledním žáru žloutla tráva a na zemdlených stromech se nepohnul ani list. Krajina byla bez lidí, všichni odpočívali ve stínu svých příbytků. Jen král nevyhledával stín. Měl zlou předtuchu, že se blíží Diův trest. Tu spatřil, jak se prašnou cestou ubírá k hradu Smrt. Seběhl z hradeb do hradu, vyhledal dva silné provazy a postavil se ke dveřím. Nic netušící Smrt vstoupila do síně. Sisyfos přehodil přes ni provaz a utáhl jej, jiným provazem ji sešněroval a spoutanou zavřel do komory. Oddechl si. Teď mu nemohla Smrt ublížit. Sisyfos nezemřel a nikdo na světě neumíral. Smrt ležela spoutána na hradě. Bolesti a nemoci navštěvovaly lidské příbytky jako dřív a neměly konce. Lidé stárli a neumírali. I ptáci zasažení šípem letěli dál a divoká zvěř prchala s oštěpem v hřbetu do hloubi lesa. Dobytčata stárla a nikdo je nemohl zbavit života. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo E. Petišky do kontextu české literatury Český klub skeptiků Sisyfos je občanské sdružení, jehož základním cílem a posláním je šířit a obhajovat poznatky a výsledky současné vědy, podporovat racionální, kritické myšlení, seznamovat veřejnost s principy vědecké metody, vystupovat proti šíření paranormálních názorů a neověřených postupů, usilovat o to, aby se vysoké školy, vědecké společnosti a instituce aktivně hlásily k odpovědnosti za obhajobu vědy a kritického myšlení, zkoumat sporné jevy a tvrzení, poskytovat pomoc občanům v ochraně před podvodnými výrobky a neúčinnými nebo nebezpečnými metodami alternativní medicíny a léčiteli. Ve shodě s posláním a cíli klub odmítá zasahovat do oblasti náboženské, morální a politické. Vznikl na jaře 1995 a má asi 400 členů. Od roku 2000 je členem Rady vědeckých společností ČR. Mezi jeho přední členy patří astronom a popularizátor Jiří Grygar a spisovatelka a publicistka Věra Nosková. Název odkazující na mytologického Sisyfa symbolizuje přesvědčení zakladatelů, že je čeká sisyfovská práce. Klub se věnuje publicistice jak ve svém zpravodaji a na webu, tak v denním tisku, pořádá přednáškový cyklus Věda kontra iracionalita, připravil několik sborníků a knih a uděluje každoroční cenu Bludný balvan „pro zvýraznění přínosu jednotlivců i různých spolků k matení české veřejnosti a rozvoji blátivého způsobu myšlení“. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Egon Erwin Kisch Pražská dobrodružství Kající Magdalény Zavolal jsem do Útulku padlých dívek a zeptal se ředitelství, zda bych mohl přijít do ústavu a napsat článek. „Článek?“ „Ano, článek. Článek do novin.“ Viděl jsem telefonem, jak paní ředitelka zděšeně potřásla hlavou. „Zeptám se Její Excelence paní presidentky a dám vám zítra vědět.“ Pozítří ráno mě dámy zavolaly a sdělily, že smím přijít příští den v jedenáct hodin. V ústavu mě přijali s náležitými poctami. Domovník mi otevřel a otázal se mě vybraně: „Maj pasírku?“ Sotva jsem odpověděl záporně, už mi chtěl laskavě přirazit nádherná barokní vrata před nosem. Ještě že mě napadlo zabránit zapadnutí dveří duchapřítomným zvoláním: „Jsem ohlášen.“ Barokní vrata se opět otvírají a domovník udiveně praví: „Aha, voni sou ten pán vod novin.“ Kývl jsem, načež on dodal: „Dámy už na nich čekají.“ Myslil jsem, že mě očekávají padlé dívky, ale naopak, o „dívkách“, a dokonce o „padlých“ nemohlo být ani řeči. Byl to ústavní výbor. Nejprve se mi představil duchovní pastýř ústavu, který mě potom představil presidentce, jakožto i ostatním dámám. Nato mě vyzval, abych usedl, a měl ke mně řeč. Úvodem řekl, že je potěšitelné, že tak mladý muž, jako jsem já, již do té míry pochopil vážnost humanitních snah a chce napsat o ústavu článek. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo E. E. Kische do kontextu české literatury Lenka Reinerová V roce 2008 zemřela v Praze spisovatelka Lenka Reinerová. Byla poslední představitelkou pražských německy píšících autorů, k nimž patřil Max Brod nebo Egon Erwin Kisch. Lenka Reinerová se narodila 17. května 1916 v Karlíně. Navštěvovala německé gymnázium ve Štěpánské. Začínala jako komunistická novinářka, od r. 1936 pracovala jako novinářka v emigrantském časopise Arbeiter-Illustrierte-Zeitung. V roce 1939 utekla z republiky před nacisty přes Francii a Maroko do Mexika, kde působila na velvyslanectví československé exilové vlády. Pro Židovku zcela nezbytný útěk byl velmi dobrodružný, Reinerová byla internována v zajateckých táborech. V Mexiku úzce spolupracovala s Kischem. O svém pestrém životě řekla před dvěma lety v rozhovoru pro Právo: "Chytili jsme divné století. To je typické pro celou mou generaci. Narodili jsme se za první světové války a nezažili jsme něco jako bezstarostné mládí, protože se vzápětí přiblížila druhá světová válka a fašismus se všemi jeho strašlivými důsledky. Nevybrali jsme si to. Přišlo to samo a my v tom museli nějakým způsobem fungovat. " www.novinky.cz/kultura STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Emanuel Frynta Písničky bez muziky Kráva Holub se točí na báni, neboť má k tomu nadání; docela klidně se tam vrtí jakoby nic, a s jakou chutí! Lítá si, vrká na střeše, a ještě nosí depeše. Kráva se dívá na holuba závistí se jí třese huba. To si tak ale někdo žije! Vrká si – jaká poezie! Já jsem to měla doma říci a vyučit se holubicí. Co mám teď na tom světě? Nic. Jen ty dva rohy u čela. Slepice Člověk sice snese více, nežli by se zdálo, přece ale na slepice je to všechno málo. Doopravdy, pro člověka je to smutné velice, že nesnese to, co snese malá hloupá slepice. A nadechla se z plných plic a bučela a bučela. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat lyrický subjekt, analyzovat motiv básně - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu, tvrzení doložit, rým, funkci básně - posoudit aktuálnost vyznění díla, zasadit dílo E. Frynty do kontextu české literatury 2x101 knih pro děti a mládež Jak vybrat tu správnou knihu, která děti nebude nudit a zároveň jim nezničí vkus? Vedle školních učebnic a čítanek v českém prostředí v podstatě neexistuje teoretická práce, která by přehlédla dějiny psaní pro děti a mládež a vybrala z nich ty nejdůležitější, nejzajímavější a nejoblíbenější tituly. Čtrnáctičlenný tým českých odborníků v čele s editorem Pavlem Mandysem se o takovou encyklopedii pokusil a předkládá ji všem, kdo vybírají knihy pro své děti, anebo sami chtějí zavzpomínat. „Doufáme, že otevře-li mladý čtenář tento lexikon, najde v něm i své oblíbence. A povzbuzen tímto zjištěním odhodlá se vyzkoušet i další knihy, o nichž se tu píše,“ říká Pavel Mandys. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Emily Bronteová Na Větrné hůrce Už chvíli předtím jsem zjistila, že je tam pan Heathcliff s námi. Ohlédla jsem se, když se za námi tiše něco pohnulo, a zahlédla jsem ho, jak vstal z lavice a neslyšně se vykradl ven. Vyslechl všechno až do té chvíle, kdy Kateřina prohlásila, že by se znemožnila, kdyby se za něho provdala. To mu stačilo - dál už nechtěl nic slyšet. Kateřina seděla na zemi, takže přes lenoch lavice na Heathcliffa neviděla. Neměla tušení, že tam byl, a také nepostřehla, když odcházel. Já jsem sebou ale trhla a zarazila ji, aby byla zticha. "Proč?" ptala se a nejistě se rozhlédla kolem. "Josef už je tu. A Heathcliff sem asi přijde s ním. Skoro jako bych ho byla zaslechla za dveřmi." "Za dveřmi nemohl nic slyšet. Jděte připravit večeři, Nely, až ostatní přijdou, zavoláte mě a já budu večeřet s vámi. Neměla bych klid, dokud se neujistím, že Heathcliff o tom všem nemá ani zdání. Ten přece ani neví, co je to láska." "Tak? A pročpak - když vy to víte?" odpověděla jsem. "Co když vás miluje? Dovedete si představit, jaké by to pro něho bylo neštěstí? Jakmile z vás bude paní Lintonová, Heathcliff přijde o jediného přítele, kterého na světě má - zkrátka o všechno! Myslíte vůbec na to, jak snesete rozloučení a jak bude jemu, až ho opustíte a zůstane na světě sám a sám? "Já že opustím Heathcliffa? Co to povídáte?" vykřikla, a na hlase jí bylo znát pobouření. "Rozloučení - jako by nás někdo mohl rozloučit! Ne, co živa budu, od Heathcliffa se neodloučím, Eleno! - pro nikoho na světě. To se všichni Lintonové na světě dřív propadnou do vlastní nicoty, než se já dobrovolně zřeknu Heatcliffa. Něco takového mi ani na mysl nepřišlo - tak si to vůbec nepředstavuju. Za tu cenu by přece nestálo za to být paní Lintonovou. Nic se mezi námi nezmění, zůstane pro mě vždycky vším, čím byl odjakživa. Edgar k němu musí překonat odpor, alespoň trpět ho bude. Já vám už nerozumím, Nely. Vy si myslíte, že jsem jen prachobyčejný sobec. A to vás nenapadlo, že by z nás byli žebráci, kdybych si Heathcliffa vzala? STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo E. Bronteové do kontextu světové literatury Názvy ulic, tříd, nábřeží, náměstí, mostů, sadů, zahrad, alejí, kolonád 1.1 Obecné poučení Výrazy ulice, třída, náměstí, nábřeží, most, sady, alej, kolonáda, pokud označují veřejné prostranství, se píšou vţdy s malým písmenem, a to bez ohledu na to, zda stojí na prvním nebo na druhém místě (obecné výrazy ulice, třída se, zejména v adrese, často neuvádějí): Česká ulice, ulice Bratří Čapků, Národní třída, třída Míru, Mírové náměstí, náměstí Míru, Barrandovský most, most Legií, Vojanovy sady, sady Míru,Valdštejnská zahrada, zahrada Na Valech. Pokud názvy uvedených veřejných prostranství pojmenovávají stanici hromadné dopravy, píšou se výrazy ulice, náměstí, nábřeží, most atd. s velkým písmenem: v adrese: nám. Míru x stanice metra: Náměstí Míru. 1.2 Jednotlivé pojmenovací typy 1.2.1 Předložková spojení a) Po předloţce následuje podstatné jméno Předloţka i podstatné jméno se píšou s velkým písmenem: Do Luk, K Rybníčku, náměstí Mezi Zahrádkami, Na Můstku, Nad Vyhlídkou, Od Školy, náměstí Pod Kaštany, Pod Valem, Před Rybníkem, U Průhonu, V Zátiší, Za Potokem. b) Po předloţce následuje spojení podst. a příd. jména Předloţka i přídavné jméno se píšou vţdy s velkým písmenem, podstatné jméno se v převáţné většině píše s malým písmenem: K Lesnímu divadlu, Na Staré vinici, Pod Vodárenskou věží, U Horského pramene, U Panského dvora, Za Obecním úřadem. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Francis Scott Fitzgerald Velký Gatsby Kdyţ jsem byl mladší a všechno se mě hloub dotýkalo, dal mi otec jednu radu, která se mi od té doby pořád honí hlavou. "Vţdycky kdyţ dostaneš chuť někoho kritizovat," řekl mi, "vzpomeň si, ţe všichni lidé na tomhle světě neměli takové výhody jako ty." Víc neřekl, ale byli jsme k sobě vţdycky jistým zdrţenlivým způsobem neobyčejně sdílní a já pochopil, ţe měl na mysli daleko víc. Proto také bývám zdrţenlivý v úsudcích; ten zvyk mi otevřel mnoho podivuhodných povah a učinil mě rovněţ obětí hezké řádky notorických otravů. Vyskytne-li se totiţ podobná vlastnost u někoho normálního, abnormální mysl ji rychle objeví a přimkne se k ní, a tak se stalo, ţe jsem byl na univerzitě neprávem obţalován z politikaření, protoţe jsem byl zasvěcen do tajných bolů neznámých výstředních lidí. Být zdrţenlivý v úsudcích vyţaduje nekonečné naděje. Pořád se ještě trochu bojím, ţe o něco přijdu, zapomenu-li - jak otec snobsky poznamenal a já snobsky opakuji - ţe smysl pro základní pravidla slušnosti je novorozeňatům rozdělován nerovnoměrně. Kdyţ jsem se takto pochlubil svou snášenlivostí, musím přiznat, ţe má jisté meze. Základy chování mohou spočívat na tvrdé skále nebo na mokrých baţinách, ale kdyţ to dosáhne určité meze, je mi uţ jedno, na čem spočívají. Kdyţ jsem se loni na podzim vrátil z Východu, cítil jsem, ţe touţím, aby svět nosil uniformu a postavil se jednou provţdy do jakéhosi morálního pozoru; nestál jsem uţ o ţádné bouřlivé výlety, na nichţ by se mi dostalo privilegia nakouknout do lidského srdce. Jenom na člověka, který dává této knize jméno, jsem nereagoval tímto způsobem - na Gatsbyho, jenţ byl ztělesněním všeho, k čemu cítím nepředstírané opovrţení. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku, charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Fitzgeraldovo dílo do kontextu světové literatury Velký Gatsby Scénář a režie: Baz Luhrmann Hrají: Leonardo DiCaprio, Carey Mulligan, Tobey Maguire, Joel Edgerton, Isla Fisher Premiéra v ČR: 16.05.2013 Leonardo DiCaprio předvádí, proč je považován za jednoho z nejlepších herců své generace. Adaptace Baze Luhrmanna vyznívá nejpřesvědčivěji, když se od nablýskaného povrchu, jímž chtěl režisér diváka za každou cenu ohromit, vrátí zpět k samotnému příběhu. Baz Luhrmann do adaptace románu promítl své zkušenosti se společenskou smetánkou dneška, mezi níž se jako vyhledávaný reklamní (parfém Chanel Nº5), operní a filmový režisér pohybuje. Obsah románu přizpůsobuje svému osobitému audiovizuálnímu stylu, který je pro jedny strhující a pro druhé nesnesitelně manýristický. Jeho dynamický a okázalý koncept je přímo stvořen pro velké plátno, kde tento rej kostýmů, kulis a velkolepých tanečních a hudebních čísel nejlépe vynikne. V Luhrmannově světě je zkrátka vše, od hudby, přes kulisy, kostýmy, světla, výtvarné nápady a digitální efekty mámivé, ohromující a hyperstylizované. Připomíná to horskou dráhu, z níž se vám točí hlava, nebo máte rovnou závrať a režisér vás na ní přesto drží za ruku a ukazuje vám pyšně, jaké atrakce pro vás ještě připravil. Ti z vás, kteří tomuto jeho stylu uvykli nebo ho mají rádi a vyhledávají ho, budou nadšeni. Ocenil jsem i způsob, jakým pracuje s 3D formátem. Při zdi se nedrží ani hudební doprovod, který si vzal na starost Craig Armstrong. Kritici Luhrmannovi vyčítají, že teatrálnost a opulentnost večírků a s tím spojená křiklavá a přebujelá audiovizuální forma jejich zpodobnění dusí jak samotný příběh, tak emoce postav, které v něm vystupují. Domnívám se ale, že režisér a spoluscenárista v jedné osobě těmito párty jen kypří půdu pro rozehrání skutečného dramatu, který v sobě předloha nese. www.avmania.e15.cz/velky-gatsby-recenze STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Robert Fulghum Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce Moudrost mě nečekala na vrcholu hory zvané postgraduál, ale na pískovišti v nedělní škole. Tohle jsem se tam naučil: O všechno se rozděl. Hraj fér. Nikoho nebij. Vracej věci tam, kdes je našel. Uklízej po sobě. Neber si nic, co ti nepatří. Když někomu ublížíš, řekni, promiň. Před jídlem si umyj ruce. Splachuj. Teplé koláčky a studené mléko ti udělají dobře. Žij vyrovnaně – trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a zpívej a tancuj a hraj si a pracuj. Každý den odpoledne si zdřímni. Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě. A nikdy nezapomeň na dětské obrázkové knížky a první slovo, které ses naučil – největší slovo ze všech – DÍVEJ SE. "Všechno vypadá líp z dálky. Zvyknout se dá na všechno. Někdy je to opravdu tak hrozné, jak to vypadá. Neuškodí, když vždycky máte někoho, komu můžete dát pusu na dobrou noc." STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo R. Fulghuma do kontextu světové literatury Jak připravit dítě k zápisu do školy? Co by dítě mělo umět? U zápisu by každé děcko mělo zvládnout reprodukovat básničku nebo písničku, znát barvy, geometrické tvary, mělo by umět vyjmenovat číselnou řadu do 10 a orientovat se v číselné řadě do 5. Rozlišování předmětů: vyhledávání stejných předmětů (např. kostek mezi kuličkami), odlišování rozdílných věcí (najít, co do skupiny nepatří podle tvaru, barvy). Vyhledávání rozdílů na zdánlivě stejných obrázcích, vyhledání stejných obrazců z několika si podobných, odlišení rozdílného obrazce z řady stejných, vyhledávání "ukrytých" věcí na obrázku. Procházení obrázkovými bludišti, vyhledání a určení místa věcí v místnosti, na obrázku, hračce i v reálu s určováním změny jejich postavení v prostoru, vyhledání věcí na obrázku s pojmy dole/nahoře, vpravo/vlevo vzadu/vpředu/uprostřed, určení polohy na sobě a druhém člověku, popis cesty do obchodu, parku apod. s pojmy vpravo/vlevo. Dítě by mělo poznat první písmeno ve slově. Napodobit rytmus vytleskáváním. A zapamatovat si větu o osmi slovech a doslova ji zopakovat. Nelze zapomínat ani na sociální zralost, umět pracovat ve skupině, vykat dospělým, pozdravit při setkání, poprosit při žádosti o věc / pomoc, poděkovat. Mělo by se umět obléknout bez cizí pomoci, obout si boty a zavázat tkaničky na kličku. Dále je velmi důležité, aby budoucí prvňáček uměl správně držet tužku. Pokud tomu tak není a dítě nerado kreslí a vybarvuje, je vhodné vyhledat odborníka (speciálního pedagoga) a odstranit nesprávné držení psacího náčiní ještě před vstupem do první třídy. www.novinky.cz/zena STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Johann Wolfgang Goethe Faust FAUST (prudce se vzchopí, ale pak se ovládne a řekne sám sobě): Buď mužem! Bez formulky kouzelné! STAROST: Nechť mne ucho neslyšelo, Srdce mnou se rozdunělo. Měnlivá, mám tvarů sto, Pášu násilí a zlo. Na stezkách i vodní pláni Zneklidňuji bez ustání; Najde mne, kdo nehledal, Ať mi klel, ať se mnou hrál. Cožs nikdy Starost nepoznal? FAUST: Já světem jen se hnal a hnal, Chyt za vlasy, co rozkoší se zdálo, Odvrh, co nepostačovalo, A nesháněl, co uklouzlo. Já pouze dychtil a naplno vždy žil A znova práhl, a tak probouřil Svůj všechen život; zprvu mocně, divě, Však teď to moudře jde, rozvážlivě. Pozemský okruh sdostatek mi znám; K zásvětí zatarasen výhled nám. Bloud, kdo tam zírá mžouravými zraky, O lidech blouzně kdesi nad oblaky! Zde pevně stůj, zde znej se rozhlížet; Zdatnému není němý tento svět. Nač by mu bylo ve věčnu se topit! Co poznává, to rukou může chopit. Nevzrušen kráčej pozemským svým dnem; Přízrak-li straší, dál jdi v kroku svém; V té chůzi muž měj strast i slastný dík On, neukojen ani okamžik! STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - charakterizovat lyrický subjekt, analyzovat stěžejní motiv básně - určit rým, verš, charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Goethovo dílo do kontextu světové literatury . Faustův dům – aneb o třech Faustech a jednom mýtu Někdy jsou fámy a povídačky důvěryhodnější a víc přesvědčivé než pravda sama. V případě Faustova domu, osob s ním spojených a okolností provázejících jeho vznik, účel a historii to platí dvojnásob. Jen osoby v jejím příběhu účinkující a některé události zavánějí tajemstvími, mystikou a trochu páchnou peklem. Faustův dům, dříve Mladotovský palác, se nalézá v jižní části nynějšího Karlova náměstí č. p. 502 v Praze na Novém Městě Pražském. Původně měl, jako Slavošovský dům – malá tvrz, hájit jižní cíp královské cesty, a to již od doby založení Nového Města Karlem IV. Postupně se změnil na celkem honosné sídlo Opavských vévodů v gotickém stylu vzbuzujícím oprávněnou stavitelskou pozornost. Po Lipanech začali přibývat majitelé a správci a dům doznal stavebních i účelových změn. V renesančním období roku 1590 se stal prvním Faustem anglický mág Edward Talbot Kelly – alchymista, okultista a mystik. I když ho neodnesl ďábel, neskončil dobře a peklo si prožil spíš na zemi než pod ní. Zanechal po sobě mýtus čaroděje a spolek s ďáblem byl na světě. V 17. století prošel dům celkem nevýznamnými přestavbami různých majitelů. Věci se začaly dít v první polovině 18. století, kdy dům získali Mladotové ze Solopysk, především pak Ferdinand Antonín Mladota, proslulý svými bizarními pokusy ve fyzice, chemii, mechanice a optice. Jeho pohybující se figuríny vyvolávaly dojem umělých, myslících bytostí, odkud byl jen kousek k ďábelským praktikám a spolkům se satanem. Dům se příliš nezměnil, jeho pověst a především pověst jeho obyvatel však ano. Druhý doktor Faust byl na světě. V roce 1838 byl dům přestavěný a využívaný pro ústav hluchoněmých. Díky třetí postavě – správci domu dr. Karlovi Jaeningovi, kaplanu sv. Jana a správci Faustova domu, byl dokončen i mýtus o dr. Faustovi. Kaplan byl totiž posedlý záhrobím. Údajně se obklopoval vším, co smrt připomínalo. Spojení jeho pověsti s těmito symboly muselo nutně následovat, zrodil se třetí Faust a s ním i pekelný dům. Pověst byla definitivně na světě. www.praguecityline.cz STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu, určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Carlo Goldoni Sluha dvou pánů Truffaldino: "No není to paráda? Tolik sluhů hledá pána a já mám hnedka dva! Ale co si teď počnu? Sloužit dvěma pánům, to přeci nejde. Že ne? A proč ne? Nebyla by to krása, sloužit oběma, pobírat dva platy a dostávat dva obědy? Byla by to krása a ne, že ne, kdyby na to teda nepřišli. A i kdyby na to přišli, co se mě může stát? Nic. Když mě vyhodí jeden, zůstanu u toho druhého. Na mou duši, já to zkusím! A kdyby to jenom jeden den vydrželo, zkusím to! Už za tu zkušenost to stojí. A jde se na to, napřed pro poštu, pro oba dva!" … Pantalone: Milý pane doktore, s celou touhle vaší učeností… Doktor: Ó, co se týče věna, v té věci se dohodneme. O něco více nebo méně - nejsem tak malicherný. Pantalone: Tak zase od začátku: Pustíte mě ke slovu? Doktor: Mluvte! Pantalone: Povídám, že ta vaše učenost je moc krásná a moc hezká, ale v tomhle případě není nic platná. Doktor: Vy byste nechal k té svatbě dojít? Pantalone: Jednou jsem dal slovo a slovo brát zpátky nejde. Dcera s tím souhlasí, tak co nám překáží? Šel jsem hned za vámi nebo za panem Silviem, abych vám řekl, jak se věci mají. Je mi moc líto, ale nemohu si pomoc. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Goldoniho dílo do kontextu světové literatury Stále vyprodáno! Režie: Ivan Rajmont Scéna: Ivo Žídek ml. Kostýmy: Irena Greifová Hudba: Miki Jelínek Dramaturgie: Johana Kudláčková Sluha dvou pánů se odehrává v úzkém rodinném rámci, kde jsou hlavní událostí zásnuby, které komplikuje sluha Truffaldino, mazaný a přihlouplý zároveň. Rozehrává komedii záměn a nedorozumění, poháněn svým věčným hladem, skrze nečekané peripetie až ke šťastnému konci. Obklopují ho tradiční postavy – ustaraný tatík Pantalone, přemoudřelý doktor a jejich zamilované děti, dobrodružný pár milenců, hostinský Brighella, služka Smeraldina. Truffaldina u nás hraje Miroslav Donutil, který rozvíjí tradici hereckých improvizací k velké radosti mnoha diváků. Inscenace je na repertoáru už více než patnáct let let, v červnu 2010 oslavila neuvěřitelnou 450. reprízu a stále si nachází své početné publikum, které zcela zaplňuje hlediště Národního divadla. U příležitosti šedesátých narozenin Miroslava Donutila vydalo Národní divadlo na DVD nejnovější záznam legendární inscenace, včetně exkluzivních bonusových materiálů - například původní dokument režiséra Romana Proroka "Sluha jako fenomén". Dvojdiskové DVD je v prodeji v pokladnách Národního divadla. Fotografka inscenace: Hana Smejkalová Délka představení: 3 hodiny, 1 přestávka www.narodni-divadlo.cz STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Halina Pawlowská Strašná nádhera Jíst, meditovat, milovat Asi se zlobím sama na sebe! Vím totiž, že film Jíst, meditovat, milovat je plytký a klišovitý, že je to vlastně druh telenovely a červené knihovny dohromady, a že z nás žen ten film dělá opravdu stupidní nádoby s jedinou touhou: hezky se napapat, oháknout a nechat se hýčkat mužem… No jo, no, ale nejsme nakonec opravdu takové?! Cítím v kostech jaro! Taky chci meditovat a dobře se najíst a strašně chci, abych někoho milovala tak, jak jsem to dokázala před lety, a chci, aby mne taky tak někdo miloval, a chci někam jet a něco vidět a bavit se s jinými lidmi než s těmi, které kolem sebe vidím každý den… A co s tím udělám? No, nejdřív zavolám instalatéra, protože nám neteče teplá voda, pak půjdu do práce, protože jsem ve štábu, který chystá volbu miss, pak mámu odvezu na oční a pak budu doufat, že můj muž přijde brzo a že si uděláme bagety s lososem… A pak i pustím nějaký film! Ale meditovat moc nebudu, to bych si totiž taky mohla pustit plyn… STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo H. Pawlowské do kontextu české literatury Jíst, meditovat, milovat Udělejme si jasno hned na začátku. Pokud nechcete být tímto filmem zklamáni, nesmíte od něj nic očekávat. Fanoušci režiséra Ryana Murphyho: zapomeňte na trademarkovou nezařaditelnost jeho předchozích děl. Fanoušci Julie Roberts: zapomeňte na to, že se vám dostane další romantické komedie. Fanoušci tradičního Hollywoodu: zapomeňte na bezpečné žánrové mantinely. Pokud se na film podíváte střízlivým a očekáváními nezatíženým pohledem, je třeba říct, že byste neměli dát na celosvětový kritický a divácký názor. Ten film skutečně není tak strašný, jak se o něm píše. Jeho problémem je, že klame vzhledem. Vyprávěnka o tom, kterak jedna čtyřicítka byla nespokojená se svým životem, pročež se rozvedla a vyrazila do světa, aby se v Itálii naučila jíst (čti stát se gurmetkou), v Indii meditovat (čti porozumět sobě samé) a na Bali milovat (čti konečně přestat myslet jen sama na sebe a pochopit, že láska není jen o tom přijímat, ale stejnou, či dokonce větší měrou také dávat), by se totiž klidně mohla odehrávat v New Yorku (Londýně, Moskvě nebo Znojmě) mezi gaučem v obýváku a pohovkou u psychologa. Na vyznění by se nic neměnilo a rozpočet by byl desetkrát menší. Dalším sporným bodem je, pro koho je film vlastně určený. Pro muže určitě ne. Proč? Protože hlavní hrdinka je marnivá a zpovykaná, až má člověk chuť s ní zatřást, aby se vzpamatovala. Je to typický prototyp dnešní městské ženy, které nic není dobré, která si nedokáže vážit toho, co má, a neustále chce něco víc. Pokud jde o herce, těm není co vytknout. Julia Roberts vypadá krásně, když přemýšlí, i když se směje. James Franco je plakátově sexy. Z Javiera Bardema srší charizma stejnou intenzitou jako jiskry z rozbrušovačky. Takže pokud jste žena kolem třicítky, žijící v relativním luxusu, s příklonem k buddhismu, obdivovatelka Freuda, Junga, Kanta a Kafky, momentálně nespokojená se svým citovým životem a žijící v představě, že v zemích třetího světa jsou lidé šťastnější než v tom našem, je tenhle film přesně pro vás. A pokud do téhle skupiny nepatříte, zkuste prostě jiný film. filmserver.cz David Laňka STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Václav Havel Vernisáž (***) VĚRA To si přece nezasloužíme – při tom všem, co pro tebe děláme! MICHAL Pro koho myslíš, že Věra ty groombles celé odpoledne zapékala? VĚRA Pro koho myslíš, že Michal kupoval tu whisku? MICHAL Komu myslíš, že jsme chtěli ty desky přehrát a kvůli komu za ně vyhazuju valuty a vláčím je přes celou Evropu? VĚRA Proč myslíš, že jsem se oblékala, malovala, česala, voněla? MICHAL Nač myslíš, že jsme ten byt vlastně zařizovali? Pro koho myslíš, že to všechno děláme? Pro sebe? (Bedřich je už u dveří) BEDŘICH Nezlobte se, ale já fakt jdu – VĚRA (vzrušeně) Bedřichu! Přece nás tady nenecháš! To nám přece neuděláš! Nemůžeš nás přece opustit, chtěli jsme ti toho tolik ještě říct! Co si tu bez tebe počneme! Copak to nechápeš? Zůstaň! Prosím tě, zůstaň tu s námi! MICHAL Vždyť jsi ještě ani neviděl náš elektrický loupač mandlí! BEDŘICH Ahoj! A díky za groombles – (Bedřich odchází, než však stačí za sebou zavřít dveře, začne Věra hystericky plakat. Bedřich se zarazí a hledí rozpačitě na ni) VĚRA (plačíc) Jsi sobec! Hnusný, necitelný, nelidský sobec! Nevděčník! Ignorant! Zrádce! Nenávidím tě – já tě tak nenávidím – jdi pryč! Jdi pryč! (Věra běží ke kytici, kterou dostala od Bedřicha, vytrhne ji z vázy a vztekle ji hodí po Bedřichovi) MICHAL (k Bedřichovi) Vidíš, co děláš! Že se nestydíš! (Bedřich je chvilku v rozpacích, pak sebere kytici, odnese ji váhavě zpět do vázy, vrátí se zvolna ke svému fotelu a rozpačitě usedne. Věra a Michal jeho počínání napjatě sledují, a jakmile vidí, že opět usedl, začnou být náhle zase zcela normální a s úsměvem se také posadí. Krátká pauza) VĚRA Michale, nepustíme Bedřichovi nějakou hudbu? MICHAL To bychom mohli – (Michal jde ke gramofonu, a jakmile ho zapne, spustí ze všech reproduktorů naplno hudba: nejlépe nějaký světový hit v podání Karla Gotta, například „Sugar Baby Love“. Opona padá, hudba však naplno zní, pořád dokola, dokud poslední divák neopustí divadlo) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Havlovo dílo do kontextu české literatury Václav Havel se narodil 5. října 1936 v Praze. Vyrůstal v bohaté podnikatelské a kulturně založené rodině. Kvůli buržoaznímu původu nemohl po roce 1948 studovat humanitní obory. Vyučil se chemickým laborantem, absolvoval večerní gymnázium a poté studoval na Ekonomické fakultě ČVUT. Odtud se snažil přejít na AMU, kde byl odmítnut, a ČVUT už jej zpátky nepřijala. Havel dramatik Po vojně nastoupil v roce 1959 do pražského Divadla ABC jako jevištní technik. Během šedesátých let se mu podařilo dálkově vystudovat dramaturgii na DAMU. Od roku 1960 působil v Divadle Na zábradlí jako jevištní technik, později se vypracoval na dramaturga, asistenta režie i autora her. Jeho první nastudovanou hrou byla v roce 1964 Zahradní slavnost. Ve stejném roce se oženil s Olgou Šplíchalovou, která jej provázela i v jeho nejtěžších obdobích. Během následujících let napsal dalších 16 her a stal se významným představitelem absurdního dramatu. Jeho zatím poslední hra Odcházení o osudu vysloužilého politika vyšla v roce 2007. Její uvedení v Česku provázely spory; po neúspěšném jednání s Národním divadlem a s Divadlem na Vinohradech nakonec hru nastudoval režisér David Radok v Divadle Archa. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Jaroslav Havlíček Helimadoe „Vyrostl jsem do jeho podoby. Nemám druhů ani přátel, nejsem milován v žádném kroužku způsobných lidí. Horší než jsem já se nade mne vyšinuli, lepší než já o mně nevědí, poněvadž jsem se neucházel o jejich přízeň. Zůstal jsem sám. Nenaříkám si. Jen někdy, když mě zneklidní žalost poslední prohry, když mě prolíná nepříjemný pocit, že jsem se opět dal ošálit nějakým chytrákem, vzpříčí se ve mně vzdor a nakrátko se chystám, že těm druhým ukážu, co jsou zač a kým jsem já. Ale v takových chvílích přichází on, Hanzelín. Poulí na mne bezbarvé oči s uštěpačným úšklebkem, mračí se, ale hlava pokyvuje s porozuměním. Říká: „Hlavu vzhůru! Hlavu vzhůru! Není důležité, zda se nám podařilo to, za čím jsme šli, ale jakou cestou jsme se k tomu ubírali. Hola! Žádnou trpkost! Život nezměníme, to co máme v moci, je jenom naše vlastní nitro. Uveďme je do harmonie. Přemozme čerty v sobě. Nebe, které odměňuje je v nás. A i kdyby to, co v sobě postavíme, bylo sebeskvělejší, nezabráníme, aby se to jednou nesesunulo v popel. Přesto – marnost je vznešená. Buďme lékaři, jimž pacient nakonec vždycky přece jen umře. Buďme staviteli marnosti.“ *** „Toto je příběh odpočinku, který jsem dopsal v období mezi velkým zármutkem a velkou nadějí. Snad někomu připomenou jeho vlastní Hanzelíny, Dory, Emy, jasnovidky a kouzelníky. Kdo z nás neskrývá v hlubině svého nitra vzpomínku na prchlé dětství, slyšící na jméno složené ze jmen, sled nedosněného snu, malou princeznu Helimadoe, oblečenou do laciných šátečků, s obličejem smytým slzami? V chvílích obzvláště teskných ji vylovíme z veteše nastřádaných zklamání, hýčkáme ji a vroucně se jí díváme do tváře – do tváře sladké minulosti, která se nikdy nevrátí! STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Havlíčkovo dílo do kontextu české literatury Jména tajemství zbavená Každý z nás vlastní určité jméno a příjmení. Je to spolehlivá forma vlastnictví. V životě můžeme přijít o všechno, ale o jméno málokdy. Neznamená to ovšem, že je nemůžeme změnit. Jak jména vznikala? To je někdy hodně zajímavá otázka. U některých jmen je původ jasný, u jiných se musíme dohadovat. Málokomu se jeho křestní jméno líbí, většina lidí by si vybrala jiné a hudrá na rodiče, kteří jim při příchodu na svět vybrali právě tohle. Mezi nejzajímavější staročeská ženská jména patřila např: Sestřena, Bratřice, Bratruše, Modliboha, Ubyněha, Rochna, Vachna, Bušna, Dušna, Děvule Ve středověku se mezi oblíbená jména řadila: Markéta, Kateřina, Marie, Klára, Dorota, Anna. Jméno Anna je údajně nejrozšířenější na světě. Počet jeho nositelek se odhaduje na 95 milionů. Je hebrejského původu (Channách) a znamená „milá, líbezná, milostná“. Holanďané mají Antje, Angličané Ann, Maďaři Anniko, Francouzi Annette. www.jmena-tajemstvi-zbavena.cz STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Joseph Heller Hlava XXII "Dva," odpověděl Yossarian. "A kolik jich vidíte teď?" zeptal se doktor a ukázal dva prsty. "Dva, "řekl Yossarian. "A kolik teď?" ptal se lékař a neukázal ţádný. "Dva," pravil Yossarian. Lékařova tvář se svraštila úsměvem. "Namouduši, ten mladík nelţe, radoval se celý šťastný. "On opravdu vidí všechno dvakrát!" Poloţili Yossariana na vozíček a odvezli ho do pokoje, kde leţel ten první voják, který viděl všechno dvakrát, a na kaţdého, kdo byl s Yossarianem na oddělení, uvalili novou čtrnáctidenní karanténu. "Vidím všechno dvakrát!" volal voják, který viděl všechno dvakrát, kdyţ k němu Yossariana přivezli. "Vidím všechno dvakrát!" odpovídal mu Yossarian stejně hlasitým voláním a spiklenecky na něj mrkl. "Ty zdi! Ty zdi!" volal ten druhý voják. "Šoupněte je zpátky!" Jeden z lékařů se opřel o zeď a dělal, ţe ji tlačí zpátky. "Stačí?" Voják, který viděl všechno dvakrát, chabě přikývl a sklesl zpátky na polštář. Yossarian rovněţ chabě přikývl a prohlíţel si svého talentovaného kolegu s hlubokou úctou a obdivem. Uvědomoval si, ţe tu s ním leří mistr. Určitě bude stát za to, onoho nadaného spolupacienta studovat a snaţit seho napodobit. V průběhu noci však talentovaný spolupacient zemřel a Yossarian došel k názoru, ţe kaţdé napodobování má své meze. "Vidím všechno jednou!" zaječel bez okolků. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku, charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo J. Hellera do kontextu světové literatury Etymologie Z prabaltoslovanského galwā, přes praslovanské golva; slovinsky, srbochorvatsky a makedonsky glava; rusky a ukrajinsky голова (golova); slovensky hlava, polsky głowa. Vzhledem k blízké příbuznosti slovanských a baltských jazyků lze nalézt jistou podobnost i v litevském a lotyšském galva. Význam: 1. část těla oddělená od trupu krkem Má na hlavě osm očí. 2. (přeneseně) centrum myšlení Pracuje hlavou. 3. život Pokud to neudělá, přijde o hlavu. 4. žijící člověk jako statistická kategorie Kolik je HDP na hlavu? 5. člověk v čele organizace Je hlavou nadnárodní společnosti. 6. věc podobající se hlavě Hříbek měl velkou hlavu. 7. oddíl knihy Tento dokument má 22 hlav. 8. část spalovacího motoru 9. keř vinné révy na vinici STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Ernest Hemingway Sbohem, armádo Dolů jsme šli po schodech, místo abychom jeli výtahem. Koberec byl na schodech prošlapaný. Za večeři jsem zaplatil, když ji přinesli, a číšník, který s ní přišel, seděl na židli blízko vchodu. Vyskočil a poklonil se a já s ním zašel do přístěnku a zaplatil jsem účet za pokoj. Ředitel se na mě pamatoval jako na přítele a nechtěl platit předem, ale u dveří umístil číšníka, pro případ, že bych hodlal zmizet bez placení. Podle všeho se mu to stávalo; i s přáteli. Za války má člověk tolik přátel. Poručil jsem číšníkovi, aby nám sehnal kočár, a on mi vzal z ruky Catherinin balíček a odešel ven s deštníkem. Oknem jsme viděli, jak jde venku v dešti přes ulici. Stáli jsme v přístěnku a dívali jsme se z okna. „ Jak ti je, Cat?“ „ Jsem ospalá.“ „ Já mám dojem, že jsem dutý, a mám hlad.“ „ Vzal sis něco k jídlu?“ „ Ano, do brašny.“ Viděl jsem přijíždět kočár. Zastavil, kůň měl v dešti svěšenou hlavu, číšník vystoupil, otevřel deštník a vyrazil k hotelu. Setkali jsme se s ním ve vchodu a šli jsme po mokrém chodníku pod deštníkem ke kočáru u kraje jízdní dráhy. V kanále proudila voda. „ Balíček máte na sedadle,“ řekl číšník. Zůstal stát s deštníkem, dokud jsme nenastoupili a dokud ode mě nedostal spropitné. „ Uctivé díky. Příjemnou cestu přeji,“ řekl. Drožkář zatáhl za opratě a kůň se dal do kroku. Číšník se pod deštníkem otočil a šel k hotelu. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo E. Hemingwaye do kontextu světové literatury Film Láska a válka je tak trochu přeslazená romantika. Trochu předvídatelná, trochu naivní, bohužel ale ničím výjimečná, jak by možná divák u Richarda Attenborougha mohl očekávat. Neurazí, ani nezaujme. Příběh mladého Ernesta Hemingwaye nám možná odhalí něco z toho, co ho inspirovalo k napsání jeho slavného díla. A možná nám také ukazuje něco, z čeho se spisovatel nikdy nevzpamatoval. Tím je velká láska, která začala ve válce a která už v míru dál existovat nemohla. Richard Attenborough natočil typický americký příběh, kterému nic nechybí, kromě lásky a války v něm najdeme smrt, hrdinství i sebeobětování. Můžeme brečet a někdy se zasmát. A možná vás trochu překvapí závěr. Takže pokud se chcete podívat na povedený romanticko-válečný snímek, neměli byste tenhle minout. Na druhé straně se ale nedočkáme ničeho originálního. V téměř dvou hodinách nám Richard Attenborough nenabídne nic, co by jakkoli vybočovalo nad rámec sladkobolných romantických filmů, takže nebýt toho, že se jedná o částečnou spisovatelovu autobiografii, nad hladinu průměrnosti by snímek Láska a válka nevyplaval. A jestli jste čekali nějaké bonusy, bohužel budete zklamáni. A ani po technické stránce není tohle DVD ničím převratným. www.filmserver.cz STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Homér Odysseia ODYSSEŮV NÁVRAT NA RODNOU ITHAKU Tu Odysseus jasný se vzbudil ze spánku na milé půdě své otčiny, aniţ ji poznal, neboť byl předlouho vzdálen. Vţdyť Athéna, Diova dcera, rozlila hustou mlhu kol něho, aby mu všechno řekla a učinila ho neznámým, aby ho nikdo nepoznal z občanů v městě, ni z přátel, ni manţelka dříve, neţ by se plně pomstil všem ţenichům za jejich zpupnost. I tesknil po rodné zemi, vlekl se podél břehu, kde hlasitě hučelo moře, tonul v ţalostném nářku. Vtom přišla mu Athéna zblízka, mladému pastýři ovcí jsouc podobna postavou těla. Odysseus radosti pln ji spatřil a v ústrety vyšel, ozval se k bohyni takto a hovořil vzletnými slovy: "Také tohle mi pověz, a pravdivě, abych to věděl! Která to země a obec? A jací as lidé tu ţijí?" Athéna jiskrných zraků zas na to mu odpověděla: "Ovšemţe drsná to země a není pro koně sjízdná, není však přespříliš nuzná, ač rozsáhlá také zas není. Obilí nesmírné mnoţství v ní uzrává, zraje v ní víno, neboť přehojná rosa a déšť jí vţdy dodává vláhy. Výbornou pastvou je koz a dobytka. Všeliké druhy stromů tu jsou a stále dost vody je pro napajedla. Proto as, cizinče, došlo i do Tróje Ithaky jméno, třebas prý vzdálena velmi je Trója od řecké země!" Zaplesal po těchto slovech ten trpitel, Odysseus jasný, těšil se ze své vlasti a políbil ţírnou tu zemi. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Homérovo dílo do kontextu světové literatury Televizní Vinařská odyssea Zdeňka Trošky Každý pořad - film o víně se počítá. A když je z domácí produkce, tak tuplem. Nápad na Vinařskou odysseu prý vznikl až těžko uvěřitelným způsobem… Zdeněk Troška se prochází mezi moravskými vinohrady a hledá lokace pro natáčení nové pohádky, když tu potkává vinaře Miroslava Kovácse. Slovo dalo slovo a Zdeněk Troška, který do té doby vínu příliš nerozumí, zahajuje pouť po vinařstvích a rozhovory s vinaři, ve kterých se postupně dozví vše potřebné, aby byl schopen po pár týdnech vyznat se ve víně natolik, že dokáže vybrat 5 druhů vín k určitým příležitostem, a vyhrát tak sázku. Na jeho cestě ho provází především již zmíněný Miroslav Kovács, ale svá tajemství prozradí i vinařství Marcinčák, Znovín, Spielberg, Vinařství U Kapličky, Michlovský, Baloun, Kraus, Hort, Bohemia sekt, Mikrosvín a další. Celkem dvanáct epizod přiblíží, jak to funguje na vinici, výrobu vína ve sklepě, jeho skladování a servis, kategorizaci a čtení vinět… prostě úplné základy. Zní to docela hezky. A děsivě zároveň… Nápad je mi opravdu sympatický, seznámit vinného začátečníka nenásilně a řekněme i vtipně se všemi těmihle věcmi je nutno ocenit, nemuselo by jít o vyhozené peníze (mimo jiné z Vinařského fondu, tedy všech vinařů) a mohlo hezky nalákat spoustu lidí k návštěvě Moravy. I webové stránky jsou obsahově hodně dobře zpracované a návštěvníkovi poskytnou užitečné informacewww.jiznisvah.cz. K pořadu vyšla už v lednu kniha a v srpnu se objeví na DVD, především ale od 5. 3. pojede v televizi. A právě tady vidím kámen úrazu pro to, aby vše pořádně zafungovalo. Premiéra dílu v sobotu k obědu a repríza v úterý v jednu. Kdo se v tuhle dobu dívá ne televizi? A kolik z těch, co se dívají, má naladěno TV Barrandov? No pokusím se zvládnout alespoň první díl a udělat si názor nejen z ukázky. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Honore de Balzac Evženie Grandetová Když bylo odneseno se stolu a dveře pečlivě zavřeny, řekl Grandet Evženii: Dítě drahé, tys tedy dědičkou po své matce a my spolu musíme uspořádat některé věci. Není-liž pravda, Cruchote? Ano. Je nutné, abychom se tím, tatínku, obírali hned dnes? Ano, ano dcerunečko. Nemohu už déle zůstávat v nejistotě, ve které teď ţiji. Myslím, že mi jistě nechceš působit starosti. Ale tatínku... Tak to tedy musíme všechno uspořádat dnes večer. Co mám dělat? Ale dcerunečko, to se mě netýká. - Řekněte jí to, Cruchote. Slečno, váš pan otec nechtěl ani rozdělit, ani prodat své statky, ani platit nesmírné poplatky ze svých hotových peněz. Z té příčiny by bylo třeba upustit od soupisu celého majetku, který je dnes nerozdělen v rukou vašich a vašeho pana otce... Cruchote, jste si tím jist, abyste o tom takhle mohl mluvit před mou dcerou? Nechte mě mluvit, Grandete. Ano, ano příteli. Ani vy, ani dcera mě přece nechcete okrást. Viď, dcerunečko? Ale co mám dělat, pane Cruchote? zeptala se Evženie netrpělivě. Nuže, řekl notář, bylo by potřebí podepsat tuto listinu, jíž byste se vzdala dědictví po své paní matce a ponechala svému otci užívání vašeho společného jmění; on by vám zaručil prosté vlastnictví... Dejte mi listinu a řekněte mi, kde se mám podepsat. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku, charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Balzacovo dílo do kontextu světové literatury Sobectví Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstali stejní, jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky. Kdo byl věrný, je věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív. Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždy jen na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl dříve a vždycky. Kdo mění víru, neměl žádnou. Člověka nepředěláš, jenom se ti vybarví. Karel Čapek Bližní vedle bližního spíše couvají před hlubinami smutku, než před propastmi sobectví. Josef Čapek Být sobecký neznamená žít, jak se nám líbí, ale chtít na jiných, aby žili, jak nám to vyhovuje. Maxim Gorkij Čím víc se kdo zabývá vlastním prospěchem, tím méně je dobrým člověkem, ať už dělá cokoliv. Marcus Tullius Cicero Každá láska je vlastně velké sobectví. Dokladem toho sobectví je její tajemství a její žárlivost. Ferdinand Victor Eugène Delacroix Kdo dává, ten je opravdu bohatý. Nejchudší a nejopuštěnější na světě jsou sobci. Josef Klíma Kdyby se lidé chovali míň sobecky a snažili se dělat lidem kolem sebe víc radosti, tak by těch šťastných bylo kolem nás určitě mnohem víc. Zdeňka Žádníková-Volencová STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura František Hrubín Romance pro křídlovku DNES V NOCI (28. SRPNA 1930) Sedím v okně a bdím. Přes jedno rameno přelévají se mi teplé vůně kopřiv, druhé zamrzá v černých ledech světnice. Odjelas navečer ve žlutém voze se záclonkami. Dnes ráno jsi ke mně vztáhla dlaně ("Máte hezký ruce, Terino.") - na dvě bílá náměstí plynuly z tvého srdce zlatovlasé výzvy, spěchaly deseti úzkými uličkami, jež končí nad propastí ("Hezký? Co je na nich? Mají pět prstů jako každý jiný.") - s krví hrnuly se ty výzvy do tvého srdce, a kdybych byl tvé ruce nedržel ve svých, zlatovlasé výzvy by z konečků tvých prstů opadaly. Už nikdy se nesejdu s Tonkou, od včerejška večer leží a čeká v modřínech Obor, a navěky zkamenělá tam leží mezi ostatními balvany, čeká a ze starých metlic vystrkuje černý bok, tisíc let bude mě marně a marně čekat. Jsem k zbláznění živý, má křídla, zřasená v krvi žil a cév, šíleně tepají. (Když jsem se řízl břitvou, křídla vytryskla navrch rudým pírkem, tatínek trhl rukou a na prsty sesypal se mu popel.) STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - charakterizovat lyrický subjekt, analyzovat stěžejní motiv básně - určit rým, verš, charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Hrubínovo dílo do kontextu české literatury Křídlovky V této kategorii najdete kvalitní křídlovky především pro koncertní hráče. Křídlovky jsou vhodné pro dechovkové a folklorní uskupení, stejně jako pro klasickou hudbu i jazz. Křídlovky, které najdete v našem obchodu, jsou dodávány s minimálními časovými prodlevami, neboť většinu těchto nástrojů máme skladem. Křídlovky pochází pouze od renomovaných výrobců a jejich cena odpovídá kvalitě zvuku a celkovému zpracování nástroje. Vybere si náročnější i méně náročný hudebník. Typy nabízených křídlovek: cylindrové a pístové Informace o křídlovkách Křídlovky jsou žesťové nástroje a díky své podobě jsou často mylně nazývány trubkami. Křídlovky se však liší kóničtější a širší trubicí. Mimo pístových křídlovek a cylindrových křídlovek existují i baskřídlovky. Křídlovka je stejně jako většina trubek laděna zpravidla in B a obsahuje 3 hrací klapky, přičemž křídlovka může mít otočný či pístový ventil. Hlavní rozdíl mezi křídlovkami a trubkami je právě v nátrubku a ústnici, kdy trubka je má méně kónické. Tóny křídlovek jsou oproti ostatní podobným dechovým nástrojům spíše jemnější a plnější, avšak hra vyšších tónů je pro muzikanta náročnější. V případě potřeby nás neváhejte kontaktovat, poradíme při výběru. Kromě výše uvedených křídlovek nabízíme k prodeji také trubky, klarinety a saxofony. www.clarina.cz STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Charles Bukowski Všechny řitě světa i ta má Láska za $ 17,50 Robertovou největší touhou - kdyţ na takové věci pomyslel - bylo vklouznout do Muzea voskových figurín a milovat se s voskovými ţenami. To ale vypadalo dost nebezpečně. Ţil proto ve světě snění a svou touhou milovat se se sochami a figurínami omezil na sexuální fantazie. Jednoho dne, kdyţ zastavil na červenou, pohlédl do výkladní skříně. Byl to jeden z těch krámků, kde se prodává všechno moţné - desky, pohovky, knihy, všelijaká veteš. Uviděl ji, jak tam stojí v dlouhých červených šatech. Měla brýle bez obrouček a byla pěkně rostlá; důstojná a sexy, jak tak uţ bývají. Skutečně třída. Zaparkoval o blok dál a vrátil se ke krámu. Postavil se ke stojanu s novinami a hleděl na ni. Dokonce i oči vypadaly jako ţivé a ústa měla hodně impulsivní, trochu našpulená. Robert vešel a prohlíţel si regál s deskami. Dostal se tak blíţ a vrhal po ní pohledy. Ne, takhle je uţ dávno nedělají. Měla dokonce vysoké podpatky. Přistoupila k němu mladá prodavačka. "Mohu vám něčím poslouţit?" "Jen se tak koukám, slečno." Robert se přesunul k figuríně. Nebyla na ní cenovka. Pochyboval, ţe je na prodej. Vrátil se k regálu s deskami, vybral levné album a zaplatil. Kdyţ přišel do krámu příště, figurína tam ještě byla. Robert se trochu ochomýtal po krámě, koupil popelník ve tvaru svinutého hada a odešel. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo Ch. Bukowského do kontextu světové literatury CHARLES BUKOWSKI VYPOVÍDÁ – úplně první rozhovor Chicago Literary Times 1963 Kdy jste začal psát? Bukowski: Když mi bylo 35. Počítaje obyčejné šestnáctileté básnické začátky, tak 23. Proč nemáte rád lidi? B: A kdo má rád lidi? Ukažte mi ho a já vám ukážu, proč nemám rád lidi. Doba. Musím si dojít pro další pivo. Co si myslíte o homosexuálních básnících? B: Homosexuálové jsou citliví, no a citlivá poezie je špatná, Ginsberg vybočil tím, že udělal homosexuální poezii silnou poezií, téměř mužskou; ale z širšího hlediska, homosexuál zůstane homosexuálem a ne básníkem. Pane Bukowski, myslíte, že všichni brzy vyletíme do vzduchu? B: Ano, myslím, že vyletíme. Je to prostě věcí matematiky. Máte teorii a máte lidské mínění. Někde se to nakonec schyluje k průseru. Nějaký mocný šílenec se to tady všechno chystá vyhodit do vzduchu. To je vše, tak to vidím. Máte nutkání hledat odpovědi? B: Ne, samozřejmě ne. V širším smyslu máme jenom jednu věc. Víte... základní kámen, když máme štěstí; když ne, jsme pod drnem. Tak vše vzdáváme nebo tomu věříme? B: Proč taková klišé, proč takové otřepané fráze? No dobrá, chci říct ne. Nevzdáváme vše. Já říkám, ačkoli to může znít ohraně, že silou, duchem, střelbou, odvahou a riskem několika málo mužů a několika málo cestami se může zachránit zdechlé lidstvo od zadušení. Ale nic se nestane samo od sebe. Bojujme jako muži, ne jako krysy. Toť vše. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Charlotte Bronteová Jana Eyrová Zdál se mi pan Rochester pořád ještě ošklivý? Nikoli, čtenáři; pocit vděčnosti a vzpomínky na naše rozhovory, vesměs příjemné a družné, způsobily, že jsem s opravdovým zalíbením pozorovala jeho tvář a jeho přítomnost mě rozjařovala víc než nejzářivější oheň v krbu. Ale nezapomínala jsem přitom na jeho chyby - nebylo to ani možné, protože mi je sám často připomínal. Byl pyšný, jízlivý a příkře pánovitý v jednání s každým, kdo se mu nevyrovnal - v hloubi duše jsem byla přesvědčena, že jeho velmi laskavé chování ke mně je vyváženo až nespravedlivou přísností vůči mnohým jiným lidem. Byl náladový a nevypočitatelný, takřka nepřátelský. Ale byla jsem přesvědčena; že ta náladovost, ta příkrost a jeho dřívější nectnosti jsou jen následky nějakého krutého příkoří, jímž ho osud stihl. Věřila jsem, že má ušlechtilejší povahové sklony, vznešenější zásady a čistší záliby. Nemohu popřít, že jsem s ním měla soucit v jeho trápení. Ulehla jsem do postele, ale nemohla jsem usnout: pořád jsem před sebou viděla ten výraz v jeho obličeji, když se ve stromořadí najednou zastavil a řekl, jak se mu tam zjevil jeho osud a varoval ho, že nemůže být v Thornfieldu nikdy šťastný. "Proč asi?" ptala jsem se. "Co ho tady tak odpuzuje? Odjede zas brzy? Paní Fairfaxová říkala, že se tu jen málokdy zdrží déle než čtrnáct dní, a teď je tady už osm týdnů. Jestli odjede, bude mi tady smutno. A což kdyby se sem nevrátil ani na jaře, ani v létě, ani na podzim! Pak by mě už nic netěšilo, i kdyby bylo to nejkrásnější počasí a kdyby zářilo slunce!" Ani nevím, zda jsem při těch úvahách usnula či ne - ale najednou mě vyburcovalo nesrozumitelné mumlání, podivné a žalostné, které se ozývalo přímo nade mnou, jak se mi zdálo. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo Ch. Bronteové do kontextu světové literatury Obětavost - téma na první říjen V pondělí se, milé čtenářky, budeme bavit o obětavosti. Začne tak nepravidelný (nejspíš nekonečný) tematický seriál, který chceme věnovat lidským vlastnostem. Jak vnímáte obětavost vy? V pondělí se vrátím z dovolené a hned s vámi proberu jedno závažné téma, milé čtenářky, totiž obětavost. Doufám, že po prodlouženém víkendu mi k tématu pošlete spoustu zajímavých příspěvků! Téma dne 1. 10. 2012: Obětavost Jak vnímáte obětavost? Je to, podle vás, kladná vlastnost? Stal se ve vašem okolí nějaký případ extrémní obětavosti? Své příspěvky k tomuto tématu zasílejte nejpozději 1. 10. 2012 do 15.00 hodin a e-mailovou adresu redakce (viz níže). Pokud chcete, aby váš příspěvek měl větší šanci na uveřejnění a tím i na možné získání sladkého dárku, ať je dlouhý, alespoň jako tento odstavec textu, lépe delší. Tím sladkým dárkem bude tentokrát velké balení čokolády Merci. Redakční e-mail: [email protected] Heslo (předmět e-mailu): OBETAVOST STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura John Irving Svět podle Garpa Jenny řekla Garpovi, ţe jeho první literární pokusy jsou poněkud neskutečné, ale Garpa povzbuzoval jeho profesor angličtiny, křehký koktající muţ jménem Tinch, člověk, který měl na Steeringu nejblíţ k čemusi, jako je hostující spisovatel. Velice mu páchlo z úst a Garpovi jeho dech připomínal psí dech Tropa. Ale z Tinchových úst vycházela přes onen pach laskavá slova. Chválil Garpovu fantazii a vštěpoval Garpovi staré spolehlivé zásady gramatiky a lásku k přesnému jazyku. Tinchovi říkali chlapci na Steeringu Smrďoch a věčně mu někde nechávali vzkazy o jeho halitose. Na katedře mu nechávali lahvičky s ústní vodou. Školní poštou mu chodily kartáčky na zuby. Po jedné takové připomínce - byl to balíček mátových ústních pastilek přilepených lepicí páskou na literární mapu Anglie - se Tinch zeptal třídy, kterou měl na sloh, jestli se domnívají, ţe mu páchne z úst. "Řekl byste, Garpe, ţe mi páchne z úst?" Garp věděl, ţe vyhraje výroční cenu v tvůrčím psaní. Jediným posuzovatelem byl vţdycky Tinch. A kdyby se mu podařilo sloţit za třetí ročník zkoušku z matematiky, kterou dělal uţ podruhé, slušně by odmaturoval a matka by byla šťastná. "O-opravdu mi tak ne-nepříjemně pa-pa-páchne z úst, Gar-pe?" zeptal se Tinch. Jestli je něco nepříjemné nebo příjemné, to je otázka názoru, pane profesore," odpověděl Garp. "A podle vašeho názoru, Ga-Ga-Garpe?" řekl Tinch. "Podle mého názoru," odpověděl Garp, aniţ hnul brvou, "máte stejně dobrý dech jako kaţdý jiný učitel na téhle škole." A vrhl přes třídu neohroţený pohled na Bennyho Pottera z New Yorku - jenţ byl rozený moudrý pablb, s kterouţto charakteristikou souhlasil i Garp - a svým upřeným pohledem vymazal z Bennyho tváře úšklebek, protoţe mu očima sdělil, ţe jestli cekne, zlomí mu vaz. A Tinch řekl: "Děkuji vám, Garpe," a Garp skutečně v soutěţi tvůrčího psaní vyhrál, přestoţe ke své poslední písemné práci přiloţil lístek následujícího znění: Pane profesore, já jsem Vám před třídou lhal, protože Jsem nechtěl, aby se Vám ti idioti smáli. Ale měl byste, myslím, vědět, že skutečně nemáte zvlášť dobrý dech. T. S. Garp STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku, charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo J. Irvinga do kontextu světové literatury Lidská sexualita Lidská sexualita, fenomén, který zajímá lidstvo od nepaměti. Existuje v mnoha různých podobách, od sexuality, která slouţí k plození dětí, je projevem partnerské lásky, aţ po její spirituální dimenzi, ve které se propojují dvě bytosti v jednu. Sexualita je krásná a přirozená a patří k člověku naprosto neodmyslitelně. Biologický pohled Biologicky slouţí sexualita zejména k plození dětí. Její rozmnoţovací funkcí je zachování lidského rodu. Jiţ S. Freud přišel s myšlenkou, ţe hybnou silou lidského jednání jsou dva základní pudy a to pud sexuální a pud smrti. Sexualita má mnoho různých vnějších znaků, které přitahují druhé pohlaví jako magnet. Uspokojivá sexualita zlepšuje naši psychickou spokojenost i naše zdraví. Teologický pohled Podíváme-li se na sexualitu optikou křesťanské teologie, zjistíme, ţe ji řadí pouze a jedině do manţelství. Spirituální pohled Do tohoto úhlu pohledu bych ráda zařadila zejména pohled tantrický, i kdyţ různé pohledy na sexualitu najdeme i v jiných duchovních systémech. Sexualita je v tantře posvátná, je vnímána jako transcendentní, mystický akt, spojení dvou lidských bytostí v jednu a proţití mystické jednoty tohoto spojení, které není jen spojením dvou lidských bytostí, ale také spojení se s Bohem a celým vesmírem. www.sex-a-erotika-zdrave.cz STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Ivan Olbracht Biblické příběhy Vražda Kainova Když Adama a Eva odešli ze zahrady Edenu, obdělávali zemi, dobývajíce z ní v potu tváře chléb, jak Bůh rozkázal. Adam pojal Evu za manželku a ta mu povila syna, jehož jméno bylo Kain. A později se narodil jeho bratr Ábel. Když dospěli, byl Kain oráčem, Ábel pastýřem ovcí. Ábel byl jinoch spravedlivý, ale Kain nedobrý a hněvivý. Stalo se pak po mnohých dnech, že bratři vystavěli z kamení oltář, aby přinesli oběť zápalnou z prvorozených plodů, neboť ty náleží Hospodinovi. Kain obětoval z úrody zemské, Ábel z prvorozených beranů stáda a z jejich tuku. V oběti Ábelově našel Bůh zalíbení, ale na oběť Kainovu neshlédl. Proto rozlítil se Kain velice a hněvem zhubeněl v tváři. Řekl mu Hospodin: „Proč ses tak rozpálil hněvem? A proč opadala tvá tvář? Budeš-li činiti dobře, také ty mi budeš příjemný; nebudeš-li však, přede dveřmi čeká hřích a jen v tvé moci jest nepovoliti jeho žádosti a panovati nad ním.“ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Olbrachtovo dílo do kontextu české literatury Bible (z řec. τὰ βιβλíα ta biblia knihy, svitky) je soubor knih, které křesťanství a judaismus povaţuje za posvátné a inspirované Bohem. Bible je označována téţ jako Písmo svaté (lat. Scriptura sacra nebo Scriptura sancta) nebo krátce jen Písmo, některé církve jej označují také jako Boží slovo. Lze se také setkat s označením Kniha knih. První část Bible tvoří Starý zákon, který obsahuje soubor posvátných knih (tanach), který křesťané převzali z judaismu. Tato část spisů je oběma náboţenstvím společná, judaismus ji ovšem jako Bibli neoznačuje; v akademickém prostředí se spisy společné judaismu i křesťanství označují jako hebrejská bible.[1] Ve 3. století př. n. l. byl pořízen překlad hebrejské bible do helénistické řečtiny (koiné) zvaný podle počtu překladatelů Septuaginta, a tuto verzi většinou pouţívali první křesťané. Starý zákon byl původně převáţně napsaný v hebrejštině, malá část aramejsky. Některé jeho nejmladší části, tak zvané deuterokanonické spisy, jeţ však za součást kánonu neuznávají ţidé ani některé křesťanské církve, byly napsány nebo se dochovaly řecky. Druhá část Bible, Nový zákon, je specificky křesťanská a na Starý zákon navazuje; podle víry všech křesťanských církví je vlastní obsah Nového zákona, totiţ zpráva o Jeţíši Kristu, naplněním očekávání starozákonních spisů. Původním jazykem Nového zákona je helénistická řečtina koiné. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Jan Drda 2 Němá barikáda Oddechli si všichni, které to břímě minulo. Vyšší princip mlčky, soustředěně pozoroval klouby svých sepjatých rukou. Třídním septimy byl on. Jako kdyby bylo prázdno za těmi dveřmi s číslicí VII. Kde je to nepřestajné hučení včelího roje, jemuž byly ještě včera česnem. Kolega Vyšší princip otvírá dveře své třídy. Ale ti, kteří mu ze školních lavic vstávají vstříc, jsou docela jiní než včera. Jen po obrysech je matně rozlišuje, jen po navyklém zasedacím pořádku, který nosí v hlavě. Neboť té noci každý z nich přešel přes řeku Acheron, doprovázeje ty tři, jejichž místa jsou prázdná. Posadili se jako stroje, když on dosedl za katedru. Ne třída. Už ne společenství. Každý z nich sám, oddělen vlastní skořápkou strachu. Či nenávisti? „Žáci,“ řekl jim, ale hlas se mu zadrhl už na prvním slově. Nemohl ani vydechnout. Vstal, aby si uvolnil hrudník. V ubohém zmačkaném sáčku starého mládence, s kalhotami vyboulenými na kolenou, ošklivec zďobaný neštovicemi se postavil na samý okraj stupínku. „Žáci,“ vykoktal podruhé, škrtě se v límečku, „profesorský sbor mne pověřil, abych včerejší smutnou událost… uvedl… na pravou míru… Z hlediska… vyššího principu mravního…“ V tu chvíli se k němu zvedlo dvacet párů očí. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo J. Drdy do kontextu české literatury STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Jaroslav Durych Tři dukáty Ráno se vzbudila v jeho náruči, u jeho rtů; a ve dlani, kterou mu položila ve spánku na prsa, ucítila zlatý peníz, který byl již teplý teplem její dlaně. Políbila ho. Díval se na ni, jak se strojí, jak ho její oči hledají a jak se mu vyhýbají. Pak šel za ní. Šla zase do kanceláře, již neměla hladu, byla vesela. Před odchodem vstrčil zase starci hrst peněz do ruky, nepohlédnuv na něho. Bylo jí divno, že jde s ní. Nehodili se k sobě; měl kožich a ona jen chudou blůzu. Lidé se za nimi dívali. Nemluvil a šel s ní až před odpuzující vchod do uhelného skladiště. Potkávaly je dělnice odtamtud, ohlížely se a smály se. Lidušku to pálilo a přece byla ráda, že jde s ním. Zdálo se jí, že ji chce její milenec zostudit před lidmi, aby si na ni ukazovali, až sám zmizí. Ale co na tom! Až ji budou hanobit, budou jí jen připomínat její lásku a štěstí, které sice přišlo jen nakrátko, ale přišlo přece. Rozloučil se s ní a zmizela v temné chodbě, jako by byla zasypána v uhelném dole. Věřili jí, že byla nemocna. Byla tenkráte bledá, dnes byla svěží. Pak se rozneslo, jak ji směšně nastrojený muž provázel, a slyšela hrozné vtipy. Jí bylo horko i mrazilo ji, byla by rukama lapala po bláznivém štěstí. Divně jí bylo, když musila myslit na konec. Jednou konec přijde. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo J. Durycha do kontextu české literatury Česká katolická literatura (1918–1945) Arcibiskup Dominik Duka OP uvádí novou knihu Martina C. Putny středa 9. června 2010, 19:30 hodin barokní refektář dominikánského kláštera u Sv. Jiljí Centrum teologie a umění, Česká dominikánská provincie a revue Salve pořádají ve středu 9. června 2010 v 19:30 hodin v barokním refektáři dominikánského kláštera u Sv. Jiljí prezentaci knihy literárního historika Martina C. Putny Česká katolická literatura (1918–1945), kterou uvede pražský arcibiskup Mons. Dominik Duka OP. Martin C. Putna patří mezi nejvýraznější autory reflektující moderní katolickou kulturu v českých zemích, a to i v širokém mezinárodním kontextu. Kniha Česká katolická literatura (1918–1945) navazuje na jeho předchozí titul Česká katolická literatura (1848–1918) z roku 1998. V novém díle Putna mapuje v široké mezinárodní perspektivě utváření katolického prostředí v době po první světové válce, roli náboženství obecně v atmosféře nově vzniklé první republiky, vymezení katolického milieu kolem formativní postavy Jaroslava Durycha, prochází dobovou publicistiku, ale též historiografii, státovědu či ekonomické teorie. Těžištěm je ovšem hledání uměleckého literárního vyjádření, recepce zahraničních impulzů (čistá poezie, katolický román), kontakty katolických básníků a spisovatelů s ostatními umělci a jejich vzájemné ideové ovlivňování (katolicismus a marxismus) či rozumění celým literárním hnutím prizmatem náboženského sentimentu (např. ruralismus). To vše vede k novému chápání mnoha rysů nejen prvorepublikové (a nejen katolické) kultury, ale též literatury a publicistiky druhé republiky (pravicová orientace většiny katolických intelektuálů) a dává částečný klíč i k chování katolických intelektuálů po druhé světové válce. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Jindřiška Smetanová Domovní důvěrnosti Žena a technika v domácnosti Napadlo mě, že stojí za to zamyslet se nad soužitím ženy a techniky v oblasti domova. Je to z mé strany volba velice záměrná a uvážená, protože jsem se v žádné jiné vědeckotechnické sféře nedočkala tolika překvapení a mnohdy i debaklů. Mohu to dosvědčit plným sklepem důkazů a nejspíš se nebudu mýlit, když sama sebe označím za odstrašující příklad, který je do slova a do písmene k nezaplacení. Přitom na techniku v domácnosti rozhodně nežehrám a neohrnuji nad ní nos. Patřím naopak k typu, který na každý hit, slibující osvobození ženy od zbytečné dřiny, okamžitě naletí. Chyba je nejspíš ve mně. Nemám trpělivost čekat, až módní technickou novinku vyzkouší, s nadšením přijme anebo naopak odsune do sklepa někdo jiný. Nikdy jsem vlastně nedokázala včas a bezpečně odhadnout u některých mechanismů rychlost, u jiných pomalost a neskladnost, u většiny pak opodstatnění jejich existence v mém životě vůbec. Jsou samozřejmě vymoženosti, bez kterých se svůj hospodyňský úděl nedokážu představit. Je to automatická pračka, chladnička s mrazákem, vysavač a svým způsobem i auto. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo J. Smetanové do kontextu české literatury Pryč se stereotypy: ženy a muži v netradičních profesích Jak vyplývá z nedávných studií provedených ve Velké Británii, ženy by se měly více uplatňovat ve strojírenských profesích a muži naopak hledat práci v zařízeních pro péči o děti. Britská ekonomika trpí nedostatkem inženýrů a výzkumných pracovníků. Těmto profesím se věnuje velmi málo žen, přestože na školách dosahují dívky lepších výsledků v matematice, fyzice a technologických oborech než chlapci. Jak uvádí britské Národní fórum dovedností, školy by se měly více soustředit na úsilí přimět dívky, aby hledaly uplatnění v odvětvích, kde tradičně převládají muži. Ruku v ruce s tím by se naopak více mužů mělo ucházet o práci v zařízeních péče o děti, ve kterých výrazně převažují ženy. Proč? Britská Rada pro přípravu dětí na budoucí povolání zjistila, že 17 % dětí má se svým otcem kontakt méně než dvě hodiny týdně a 39 % méně než šest hodin týdně. Vyzvala proto muže, aby zvážili zapojení do výchovy dětí předškolního věku. Podle ní je pro děti do pěti let velmi důležité mít kontakt nejen s matkou, ale i s odpovědným dospělým mužem. Rada současně uvedla, že i když se tradičně soudí, že výchova dětí nepatří u mužů mezi atraktivní povolání, i pracovní kariéra v předškolních zařízeních jim může přinést významné uspokojení z dosažených pracovních výsledků. Mluvčí odborů Voice, které zastupují pečovatelky v jeslích a další personál v institucích péče o dítě ve Spojeném království, vyjádřil přesvědčení, že děti potřebují mužské i ženské vzory rolí. Současně však upozornil, že pokud se nezlepší odměňování, pracovní podmínky, odborný výcvik, perspektivy pro rozvoj kariéry a celkové postavení této skupiny pracovníků ve společnosti, stěží se dosáhne žádoucích výsledků při snaze získat více mužů pro práci v oblasti péče o dítě. Zdroj: World of Work, The Magazíne of the ILO, No. 65, April 2009, str. 35 STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Alois Jirásek F. L. Věk díl II. Posel, pantáta jakýs, bosý a v beranici, v platně a úzkých plátěnkách něco přes kolena, takţe mu bylo vidět nahá lýtka, přinesl F. Věkovi uměle sloţené psaní, zavřité malou pečetí červeného vosku. Na adrese bylo dosti vypsanou, ale třesoucí se rukou: "Monsieur, Monsieur Fr. Wiek à Dobruschka." V psaní četl mladý kupec: "Zaslechl jsem, ţe v Jejich prodárně kupujou staročeské knihy, ale ne jako starou popisnici na kornouty pro koření nebo chřípoprach, ale ţe jsou jejich milovník. To mne moc těší, nebo dnešního času i učení i knihovtipníci smějou se všemu starobylému jsouc jen utrháčkové a smějíc se obzvláště kaţdému, kdo naši řeč zanedbanou chtějí napraviti a očistiti od vypůjčených latinských a obzvláště německých slov a novými, českými jakoby ránoklady jí přikládati." Psaníčko končilo vyzváním, aby Věk, aţ by měl pokdy a přijel někdy na Opočen, neopominul pisatele navštívit, ţe ostává zrovna na "prostranově". Ţe byl také knihovtipníkem a sice "učencem smyslu latinského"; aţ oţeniv se stal se "spěšnovedem", ale sestrav a dětí nemaje ţe prodal rychlojezdku a ţe nyní doplňuje znamenitý, starý slovař český, a ţe by rád svůj poklad, ten slovař a jiné knihy staré, jemu, mladému vlastenci, ukázal a s ním také promluvil straniva těch českých slov, a ţe jsouc (jako Věk) hudebník, jak slyší, aby přemýšlel, jak by se řeklo po česku basa, on ("spěšnoved") ţe by myslil "bručka". STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Jiráskovo dílo do kontextu české literatury Tisková zpráva k Mezinárodnímu hudebnímu festivalu F. L. Věka / 21. 8. 2012 Mezinárodní hudební festival F. L. Věka uvede za podpory Ministerstva kultury špičkové sólisty i orchestrální a sborové projekty. Dobruška, Opočno, Nové Město nad Metují – II. ročník Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věk uvede za podpory Ministerstva kultury špičkové sólisty i orchestrální a sborové projekty. Projekt Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věk, loni zaloţeného v podhůří Orlických hor, vzbudil jiţ při svém startu zaslouţený respekt. Letos tento festival vstupuje do svého druhého ročníku, který se uskuteční v období 30. září aţ 25. listopadu 2012 ve třech městech – v Dobrušce, Opočně a Novém Městě nad Metují, v reţii Občanského sdruţení MAS POHODA venkova, ve spolupráci s Městem Dobruška, zúčastněnými městy a Dobrušskou klasikou. Program zahrnuje osm koncertů špičkových sólistů, komorních souborů, pěveckých sborů a orchestrů. Jejich soupis by přitom mohl leckterý z českých jiţ zaběhnutých festivalů jen závidět. Druhý ročník Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věk se koná pod záštitou Ministerstva kultury a získal i významnou podporu z jeho grantů. Na zahajovacím koncertě se 30. 9. od 19:30 představí vynikající houslista Ivan Ţenatý za doprovodu Talichovy komorní filharmonie a dirigenta Jana Talicha. V dobrušském kostelíku Svatého Ducha vystoupí 14. 10. nejmladší koncertní mistr v historii České filharmonie Josef Špaček (finalista prestiţní houslové soutěţe Královny Alţběty v Bruselu) a tamější nově zrekonstruované varhany rozezní diecézní organolog Václav Uhlíř. Jedním z vrcholů festivalu bude jistě strhující vystoupení italské sopranistky Raffaelly Milanesi, kterou v neděli 21. 10. v kostele sv. Václava doprovodí orchestr barokních nástrojů Collegium 1704 se svým šéfem Václavem Luksem. 28. 10. bude následovat komorní koncert v Synagoze, jeho protagonistou bude světově uznávaný hráč na klasickou kytaru Pavel Steidl. Největším projektem festivalu bude uvedení slavného Requiem Wolfganga Amadea Mozarta, 4. listopadu se tohoto úkolu ujme Český filharmonický sbor Brno a Komorní filharmonie Pardubice s dirigentem Petrem Fialou. V den zahajovacího koncertu 30. 9. 2012 uplyne přesně 50 let od slavnostního odhalení pomníku F. L. Věka na dobrušském náměstí (30. 9. 1962). Součástí zahajovacího koncertu v 19:30 bude i udělení Ceny MHF F. L. Věk za neobyčejný přínos regionu v oblasti kultury. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Alois Jirásek Filosofská historie Umělecký text Dne 13. června došly do Litomyšle hrozné zprávy, jež všechny pobouřily. „V Praze vypukla revoluce, staroslavné město vydáno všanc. V hrozném tom zmatku drancují a plení nevázané roty, všecko je na rub a není sdostatek prostředků a sil, jimiž by pořádek a kázeň byly navráceny!" Podobné zprávy, plné strašných podrobností, rozlétly se bleskem po celém městě. Na Bělidle sešel se valný počet měšťanstva, především gardisté a ostrostřelci. Doneseno, že z venkova přichází ohrožené Praze pomoc, a tu po delší debatě dohodli se také, že se vydají ku Praze. Předtím však vysláno několik předních měšťanů k nejbližší stanici železniční, vyzvědět, jak se věci mají a jde-li také z jiných míst Praze pomoc. Zvečera odjeli, záhy zrána se měli navrátit. Prve nežli se všechen dav z Bělidla rozešel, odebrali se odtud dva filozofové, když byli nejhlavnější, vyslechli. Šli spolu vážně rozmlouvajíce. Před domem slečny Elis si srdečně stiskli ruku. Vavřena zamířil k zámku, Frybort do bytu, kdež zastal slečnu ulekanou, postrašenou a s ní Márinku. Obě naléhaly na filozofa otázkami. Zarazilo je, že Frybort, ač nikterak sklíčený, přece jen byl vážnější než jindy. A když vše dopověděl, zbledla slečna Elis a Márinka zmlknuvši ohromená, dala se do pláče. Plakala chvíli a bylo slyšeti za pláče: „Vy mne nemáte rád – vy můžete jen tak odejít –" Frybort přivinuv ji k sobě, těšil ji, jak mohl, že to svatou jeho povinností, že tak Vavřenovi slíbil. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo A. Jiráska do kontextu české literatury Neumělecký text Od konce května však v Praze pobýval Alfred Windischgrätz, jenž plánoval vojenské potlačení revoluce. Rozmístil po Praze vojenské hlídky, což však veřejnost i revoluční vůdce poplašilo, a Michail Bakunin, pobývající v té době v Praze, a Josef Václav Frič dokonce začali připravovat povstání. 12. června se na pražském Koňském trhu konala slavnostní svatodušní mše, shromážděný dav se však po jejím skončení nerozešel, nýbrž se vydal do Celetné ulice, kde byl tvrdě napaden vojskem. Lidé v ulicích začali stavět barikády, avšak bez promyšlenějšího strategického plánu, takže vojsko ještě do večera téhož dne ovládla strategické objekty. Po bombardování pravobřežní Prahy se nakonec Pražané 17. června Windischgrätzovi vzdali. Zemský prezident Leopold Lev Thun-Hohenstein rozpustil Národní výbor a ministerský předseda Franz von Pillersdorf zakázal svolat český zemský sněm. Prahu postihla vlna zatýkání i omezení svobody tisku a shromažďování. http://cs.wikipedia.org/wiki/Revoluce_1848-1849_v_Rakouském_císařství STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Jiří Žáček Aprílová škola V restauraci Aprílová škola II Pozor! Pozor! Velký výběr vtipných kaší! Zvláště pro ty, kterým v hlavě straší! Co se učí v aprílové škole? Lhaní, zlobení a ještě kdesi cosi: Říkat v cizích řečech helevole, Dělat na rodiče dlouhé nosy. Velká příležitost! Žádná věda! Každý bezbolestně zmoudří u oběda! Že je cukr slaný a tma že je bílá, Nejtepleji že je na Vánoce… Tak to chodí jenom na apríla, Jenom na apríla – jenom jednou v roce. Když prší Když prší, kvetou paraplíčka. Když prší voda do ticha, poslouchej déšť a zavři víčka. Když prší, kvetou paraplíčka a každé někam pospíchá. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat lyrický subjekt, analyzovat motiv básně - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu, tvrzení doložit, rým, funkci básně - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo J. Žáčka do kontextu české literatury Jsem člověk hravý „Nejdobrodružnější cesta je pouť džunglí vlastní duše.“ Tohle motto má umístěné v záhlaví svých webových stránek Jiří Žáček, jeden z nejčtenějších a také nejplodnějších současných českých básníků. Jeho tvorba se dotýká srdcí čtenářů nejrůznějších věkových kategorií. Píše k zamyšlení i pro zasmání, sbírá i tvoří aforismy, dědeček tří vnoučat s duší chlapce. Zdá se, že představovat Jiřího Žáčka je zbytečné. Ale známe ho doopravdy? Je ta pouť také nejoblíbenější? Nemnoho básníků píše současně pro dospělé i pro děti. Zdá se vám tvorba pro děti těžší? Kolegové psavci obvykle tvrdí, že psát pro děti je obtížnější. Mně to převlékání do dětské duše, bez něhož se pro malé čtenáře psát nedá, vždycky připadalo snadné, protože jsem – ať chci nebo nechci – homo ludens neboli člověk hravý. Proto jsme doma se ženou řádku let vášnivě hráli scrabble; zúčastnili jsme se dokonce dvou ročníků mistrovství ČR v kategorii veteránů. Čím je vám Josef Lada, ke kterému se vracíváte? Patří k vůním vašeho dětství? Josef Lada je moje dětství. Vyrostl jsem na jeho říkadlech, bajkách a pohádkách, mí kamarádi nebyli jen Láďa, Vašek, Jirka a Standa z ulice, ale i kocour Mikeš, chytrá kmotra liška a všelijací bubáci a hastrmani. Jak vím od vlastních vnoučat, Ladu milují i dnešní dětí, aspoň v rodinách, kde čtou dětem pohádky. Kde rodiče odloží potomky před televizor, tam fandí televizním upírům a supermanům. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Jiří Žáček Vy mně taky! Balada o šejdířích Jak se vám líbí třeba sup? Šejdíř je také dítě boží, vzorně se stará o svůj lup a prachy se mu v kapse množí. V New Yorku jako v Záporoží rojí se hejna zlatých much. Pro šejdíře je všechno zboží, brzy nám budou prodávat i vzduch. Řeknou ti: Co chceš, to si kup! Sokolí křídla, kníry mroží, žraločí ploutve, tygří chrup… Z peněžních chrámů na nároží čpí mrtvolný a ztuchlý puch. Pro šejdíře je všechno zboží, brzy nám budou prodávat i vzduch. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat lyrický subjekt, analyzovat motiv básně - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu, tvrzení doložit, rým, funkci básně - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo J. Žáčka do kontextu české literatury Adolf Born jubilující Máte-li občas podezření, že ten neodbytný protiva čas letí čím dál rychleji, pak v případě výtvarníka, k jehož červnovému jubileu uspořádalo ArtForum retrospektivní výstavu, to platí zcela určitě. Uteklo celých deset let, co Adolf Born slavil neuvěřitelné sedmdesátiny. Jakou rychlostí asi musely uběhnout samotnému oslavenci při jeho pověstné tvůrčí aktivitě... Je všeobecně známé, že nejvíce si námětově zgustne na mentalitě jižních a východních národů, zvlášť turecké nebo řecké, kterou v grafikách vykresluje stejně barvitě jako Gerald Durrell v knížkách o své rodině a jiné zvířeně. Bornově jemné ironii neunikly ani význačné osobnosti českých i světových dějin, které s jistou dávkou poťouchlosti zachycuje v situacích, o nichž se jim ani nesnilo a na odborné suchary jdou při pohledu na ně mrákoty. Prokazuje tím ovšem spisovatelům, buditelům a otcům národa nejlepší službu, neboť se jim dostane báječného polidštění, které jim historici a pedagogové ve vší důstojnosti dávno odebrali, aby z nich zbyla jen nezáživná učební látka, kterou znudění žáčci přežvykují během výuky. I tady se znovu nabízí podoba s Durrellem, když se Adolf Born jmenuje do pozice stínového vyučujícího, třeba s Janem Nerudou vyžadujícím imunitu v harému, lyžařem Karlem Havlíčkem Borovským či vůbec nejlépe s výprask uštědřujícím Janem Ámosem Komenským. Ostatně na učení není nikdy pozdě, tak co si naše velikány nezapamatovat trochu jinak. Přes všechnu nadsázku mohou být v obráceném slova smyslu tyto veselé litografie i učební pomůckou, budete-li hledat právě rozdíly mezi realitou a autorem předestřenou fikcí. Co však Adolf Born ve svých grafikách důsledně dodržuje, jsou odpovídající dobové a místopisné reálie: oděvy, architektura, rostlinstvo, i když k nim přimíchá notně imaginace a pošle tam napříč časem na návštěvu postavy z jiné doby. A proto bavme se, poučme se a hlavně popřejme Adolfu Bornovi do dalších tvořivých let nekonečný zdroj nápadů, lehkou ruku a především hodně zdraví! Zuzana Ottová červen 2010 STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Josef Kajetán Tyl Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka (výjev sedmý: Mareš s Bětuškou zahrají a zazpívají píseň, která Fidlovačku a J. K. Tyla proslavila.) Mareš: hleď, abychom se někde usadili. Bětuška: Tamto je pěkný kámen. Pojďte! Já vedle vás postojím. (Vede ho kupředu.) Dráb: Nu, tak tedy, starej, měj se k tomu! Zadělej něco řádného! Mareš (posadiv se): Mnoho neumím – co ale dám, jde ze srdce. (Zpívá.) … … Sbor (Plný plesu, opakuje poslední řádky.) Dráb: Dobře tak, starej, dobře! (Oči si utírá.) Až mě to pod klapkama zašimralo. Já si tě vezmu do paměti! STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Tylovo dílo do kontextu české literatury Státní symboly Státní symboly jsou předměty, které si stát ústavou určil jako své oficiální nezaměnitelné označení. Symboly vycházejí z tradic státu a stát reprezentují. Velký státní znak - velký státní znak je tvořen štítem se čtyřmi poli. Jednotlivá pole symbolizují historická území České republiky - Čechy, Moravu a Slezsko, čtvrté pole pak republiku jako celek. V prvním a čtvrtém poli je vyobrazen stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí a zlatou korunou. Ve druhém poli je na modrém podkladu umístěna červeno-stříbrně šachovaná orlice se zlatou korunou. Ve třetím poli se na zlatém podkladu nachází černá orlice s červenou zbrojí a zlatou korunou, ozdobená stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými listy a uprostřed vybíhajícím křížkem. Malý státní znak Malý státní znak je tvořen jediným polem, na němž je umístěn na červeném podkladu stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí a zlatou korunou. Státní barvy - státní barvy jsou bílá, červená a modrá v uvedeném pořadí. Státní vlajka - státní vlajka se skládá z horního bílého pruhu a dolního červeného pruhu, do nichž je vsunut žerďový modrý klín. Poměr šířky k délce je 2:3. Modrý klín zasahuje do poloviny šířky vlajky. Visí-li vlajka svisle, pak je bílý pruh vlevo a červený vpravo, modrý je vždy nahoře. Užité barvy jsou národními barvami České republiky. Prezidentská standarta - vlajka prezidenta republiky je čtvercového tvaru. Na bílém podkladu, olemovaným okrajem z bílých, červených a modrých plaménků je umístěn velký státní znak, pod kterým je na červené stužce podložené žlutými lipovými ratolestmi bílý nápis PRAVDA VÍTĚZÍ. Státní pečeť - státní pečeť tvoří velký státní znak podložený lipovými ratolestmi. Okolo je vepsán nápis ČESKÁ REPUBLIKA. Státní hymna - hymnou České republiky je první sloka písně "Kde domov můj" z původní české hry Fidlovačka. Autorem textu je Josef Kajetán Tyl, autorem hudby František Škroup. www.hrad.cz STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Franz Kafka Zámek Ve výčepu, veliké, uprostřed docela prázdné místnosti, sedělo při zdech u sudů a na nich několik sedláků, kteří však vypadali jinak než lidé z K-ovy hospody. Byli oblečeni čistotněji a jednotněji do šedožlutavé hrubé látky, kazajky byly nabírané, kalhoty přiléhavé. Byli to drobní, na první pohled jeden druhému velmi podobní muži, s plochými, kostnatými, a přece zaoblenými tvářemi. Všichni byli klidní a skoro se nehýbali, jen pohledem sledovali příchozí, avšak pomalu a lhostejně. Přesto na K. jaksi zapůsobili, protože jich bylo tolik a protože bylo takové ticho. Opět uchopil Olgu za paži, aby tak těm lidem vysvětlil svou přítomnost. V jednom rohu vstal nějaký muž, Olžin známý, a chtěl k nim přistoupit, avšak K. ji rukou, jíž byl do ní zavěšen, otočil jiným směrem. Nikdo kromě ní si toho nemohl všimnout, strpěla to, dívajíc se s úsměvem stranou. Pivo čepovala mladá dívka jménem Frída, Nevzhledná, drobná, světlovlasá dívka se smutnýma očima a pohublými tvářemi, která však překvapovala svým pohledem, v němž byla zvláštní převaha. Když tento pohled padl na K., připadalo mu, že tento pohled již vyřídil záležitosti, jež se ho týkají a o jejichž existenci on sám ještě vůbec neví, o jejichž existenci ho však tento pohled přesvědčoval. K. nepřestával po Frídě pokukovat, ani když se už dala do řeči s Olgou. Nezdálo se, že by Olga byla s Frídou přítelkyně, prohodily jen pár chladných slov. K. chtěl přispět a zeptal se proto z ničeho nic: "Znáte pana Klamma?" Olga se zasmála. "Proč se směješ?" zeptal se K. pohněvaně. "Já se přece nesměju," řekla, ale smála se dál. "Olga je ještě úplné dítě," řekl K. a naklonil se daleko přes nálevní pult, aby znovu připoutal Frídin pohled. Ona však klopila oči a řekla tiše: "Chcete pana Klamma vidět?" K. o to požádal. Ukázala na dveře nalevo vedle sebe. "Tady je taková malá špehýrka, tudy se můžete podívat." - "A co ti lidé tady?" zeptal se K. Ohrnula spodní ret a neobyčejně měkkou rukou táhla K. ke dveřím. Malou špehýrkou, která tu byla vyvrtána zřejmě kvůli pozorování, přehlédl skoro celý vedlejší pokoj. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku, charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo F. Kafky do kontextu české literatury Franz Kafka a přátelé Kafka neměl moc přátel. Jeho největším přítelem byl Max Brod, se kterým se seznámil v roce 1905. Max Brod také psal a velmi Kafku obdivoval, jistě přispíval i k vydávání některých Kafkových drobnějších próz už za Kafkova života. Po Kafkově smrti se stal zachráncem a vydavatelem jeho velmi významných děl, především románů, a to i přes Kafkovo poslední přání, aby vše, co písemného po něm zbylo, bylo spáleno. Jeho dalšími přáteli byli Oskar Baum, Felix Weltsch, dále také Robert Klopstock, který se, spolu s Dorou Diamantovou, o Kafku staral na sklonku života. V neposlední řadě Kafku poznamenala jeho trojjedinost. Byl Žid, mluvící a píšící německy, žijící v Čechách. Se svým židovstvím se nikdy nedokázal plně smířit. Jedním z jeho povahových rysů bylo, že nechtěl být nápadný, chtěl se dokonale sžít s okolím. Ale přesto nemohl věřit tak, jako jeho otec, či jiní příbuzní. Pochybnosti, strach ze světa a mnoho dalších věcí mu to nedovolovalo. Toužil věřit, ale sám sebe nedokázal přesvědčit. A tak si celý život musel hledat svou vlastní cestu k židovství. Dokonce se několik let před smrtí začal učit hebrejštinu. Německy mluvil a psal, ale opravdovým Němcem se necítil. To už se více cítil Čechem. Češtinu miloval, rád s ní mluvil a někdy i psal. Nikdy však nenašel svou pravou "vlast", svou jistotu, o kterou by se mohl opřít a odrazit se od ní do života. Navždy zůstal vykořeněný, nezařazený a nezařaditelný. Také je zde důvod proč psal. Psaní bylo jeho bytostnou potřebou. Miloval ho, ale zároveň ho nenáviděl. Psaním se uvolňoval, očišťoval a naplňoval jím své probdělé noci, zapříčiněné chronickou nespavostí. Také ho velmi vysilovalo, někdy se až bál, co se to v jeho hlavě rodí za hrůzné příběhy. Přestat s psaním však bylo zhola nemožné. Při psaní mu vadil neklid, hlavně v rodinném bytě, celý život nesmírně trpěl hlukem. Jednou řekl, že nikde na světě není takový klid, jaký by on pro sebe a pro své psaní potřeboval. Také ho od psaní zdržovala jeho práce, které se věnoval s nechutí, ale o to s větším nasazením. Byl k sobě velmi kritický, často svá díla přepisoval, ještě častěji ničil. Max Brod a ostatní se museli velmi dlouho snažit a Kafku přesvědčovat, než se odhodlal vydat jen velmi malou část svých děl. Také o svém psaní velmi nerad mluvil a nikdy ho nenazýval literárním dílem, ale říkal mu jen psaní. www.knihovna.jic.cz STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Karel Čapek Devatero pohádek Pláteník byl mazaný a nelek se ani trochu. „A heleme,“ řekl vesele, „tak teda kolegáček. Já jsem totiž taky loupežník, a to Krvavý Čepelka z Kostelce. Jistě znáte, ne?“ „Nemám tu čest,“ omlouval se Lotrando rozpačitě, „jsem tu, pane kolego, dnes poprvé. Převzal jsem totiž závod svého pana otce.“ „Aha,“ řekl pláteník Čepelka, „starého Lotranda z Brend, že jo? To je stará, renomovaná firma loupežnická. Moc solidní závod, pane Lotrando. To vám gratuluju. Ale víte co, já jsem byl tuze veliký kamarád vašeho nebožtíka pantáty. Tuhle jsme se potkali, a on povídá: „Víš co, Krvavý Čepelko, jsme sousedi a kolegové, no, rozdělíme si to po dobrém; tahle silnice od Kostelce až do Trutnova bude tvá a na ní budeš loupit jenom ty.“ „Ach, prosím tisíckrát za odpuštění,“ omlouval se zdvořile mladý Lotrando, „opravdu jsem nevěděl, že tady je váš revír. Je mi neobyčejně líto, že jsem sem vložil nohu.“ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo K. Čapka do kontextu české literatury Lotrando a Zubejda si zaslouží Zlatého lva… Kdyby se uděloval bohuslavický Zlatý lev, divadelníci, kteří hráli v sobotu v Bohuslavicích, by ho dostali. Členové divadla Moravia z Vápenné sem přivezli orientální loupežníky a zahráli pohádku Lotrando a Zubejda. Bohuslavičtí jim už podruhé nadšeně aplaudovali. V živé paměti měli jejich loňský Divotvorný hrnec, a proto se na letošní pohádku hodně těšili. Znali ji už sice z knižní předlohy Loupežnická pohádka od Karla Čapka i z televizní verze Zdeňka Svěráka, ale byli zvědaví, jak si s nimi poradí amatéři. Neodcházeli zklamaní, protože divadelníci udrželi nastavenou laťku hodně vysoko. Soubor přitom nemá ani tolik členů, kolik bylo v inscenaci postav. „Někteří museli hrát i trojroli. Ze starého Lotranda byl nakonec velbloud, z loupežníka Vincka sultán Solimán, ale všechno šlo jako po másle,“ uvádí jeden z diváků. Mnozí diváci znali písničky od Jaroslava Uhlíře z této pohádky zpaměti, a když se velbloud, který vypadal jak živý, vydal na putování po sále, zpívalo skoro všech 250 návštěvníků. Potlesk na konci představení nebral konec a už teď se Bohuslavičtí těší na další návštěvu z Vápenné. Autor: Jitka Hrušková opavsky.denik.cz/kultura_region/lotrando-a-zubejda-si-zaslouzi-zlateho… STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Kateřina Tučková Žítkovské bohyně Nikdo si neumí představit ten pocit bezmoci, když člověk neví, kam se poděli jeho nejbližší. Surmena toho červnového dne roku 1974 odešla a už se nevrátila, pak odvedli Jakoubka, a nikdo, nikdo jí nechtěl podat jedinou podrobnější zprávu. Marně narážela na bariéru mlčení vychovatelek. Marně se pokoušela zoufalými dopisy donutit Baglárku, aby jí napsala, kde jsou. Nikdy jí neodepsala, nebo její odpovědi zabavili na internátní vrátnici. Nedivila by se tomu. Od začátku to bylo mnohem horší, než by si kdy vůbec uměla představit. Zavřeli ji do obrovské místnosti s holými, světle zelenými zdmi natřenými lesklým, omyvatelným nátěrem, s osmi železnými patrovými palandami, které rozviklanými nožkami brázdily kameninovou podlahu, a se šestnácti plechovými skříňkami v řadě, z nichž předposlední přidělili jí. Útlou skříňku se dvěma policemi nahoře a dvěma dole, s dvířky s loupajícím se nátěrem, na kterých visel malý zámek s klíčem. Do ní měla vtěsnat zbytky svého života. Na plechové dno položila jedinou tašku, kterou si sbalila pod uspěchaným dohledem policisty a sociální pracovnice. Dvířka za jejím ubohým majetkem zapadla s hlasitým skřípnutím, do jejích zad se v té chvíli upíralo patnáct studených párů očí. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo K. Tučkové do kontextu české literatury Knižní ceny Magnesia Litera vyhlašují vítěze v celkem deseti kategoriích. Propagace kvality Nejdůležitějším úkolem výročních knižních cen Magnesia Litera je propagovat kvalitní literaturu a dobré knihy. A to bez omezení a bez ohledu na žánry: stejnou pozornost si zaslouží spisovatelé, básníci, překladatelé, nakladatelé i vědci a teoretici. Proto bylo ocenění rozvrženo do devíti kategorií, které se snaží obsáhnout veškerou domácí knižní produkci. Porotu k jednotlivým kategoriím delegují oborově příslušné obce a organizace. Aby se předešlo příliš úzké specializaci, vítěze v kategoriích Litera pro objev roku a Magnesia Litera – Kniha roku vybírá 300 oslovených lidí z knižní branže: od univerzitních badatelů až po knihovníky a knihkupce. Poslání cen Posláním cen Magnesia Litera je podpora a popularizace kvalitních knih, původních i překladových. Chtěli bychom pomoci těm, kteří se o knihy zajímají, aby se zorientovali v současné početné knižní produkci, chtěli bychom probudit zájem těch, kteří knihy nečtou či přestávají číst. Za to, že se nám to daří, vděčíme finančním i mediálním partnerům, literárním odborníkům, spisovatelům a vědcům i dalším osobnostem. Součástí ocenění je i finanční prémie spojená s hlavní cenou: činí 200.000 Kč. Hlavním efektem cen je však násobné zvýšení prodeje oceněných knih. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Ivan Andrejevič Krylov Bajky Svině pod dubem Tak žaludů se přejedla pod starým dubem mlsná svině, že břicho sotva uzvedla a svalila se na zem líně. Když probrala se ze spaní, pod dubem rýt se začla v hlíně. Uviděli to havrani a krákorali: „Hej, ty dole, strom, který kořeny má holé, churaví, usychá a hyne.“ „Co na tom?“ svině zachrochtá a dál se v hlíně ryje zlostně, „mně na dubu tak nezáleží, jen když tu žaludů dost leží. Žaludy, to je dobrota, po které každá svině tloustne.“ A ryla zas jak posedlá. „S tebou je škoda hovořit,“ „Kdybys jen jednou nahoru od země rypák pozvedla, snad poznala bys pravdu prostou. mávl dub větví pohněvaně. Žaludy totiž na mně rostou.“ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - charakterizovat lyricko-epický subjekt, analyzovat stěžejní motiv díla - určit rým, verš, charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo I. A. Krylova do kontextu světové literatury 48 ponaučení do života od devadesátileté ženy Na oslavu stárnutí napsala devadesátiletá Regina Brett 48 ponaučení, která jí uštědřil ţivot. Např.: Život není spravedlivý, ale je pořád dobrý. Život je příliš krátký na to, abychom marnili čas nenávistí ke komukoliv. Tvoje práce se o tebe nepostará, když budeš nemocen. Tvoji přátelé a rodiče ano. Udržuj s nimi kontakt. Začni šetřit na důchod od první výplaty. Neporovnávej svůj život s jinými. Nemáš představu o tom, čím vším museli projít. Zhluboka se nadechni. Uklidňuje to mysl. Zbavte se všeho, co není užitečné, krásné nebo radostné. Co tě nezabije, to tě posílí. Když přijde k tomu, jít za tím, co v životě miluješ, neber ne jako odpověď. Nic si nešetři na slavnostní příležitost. Dnešek je slavnostní. Buď výstřední teď. Nečekej na stáří, abys oblékl purpur. Nejdůležitější pohlavní orgán je mozek. Vždycky zvol život. Co si o tobě myslí ostatní lidé, tě nemusí zajímat. Tvoje děti dostanou jenom jedno dětství. Závist je mrhání časem. To nejlepší teprve přijde. Bez ohledu na to jak se cítíš, vstaň, oblékni se a ukaž se. Dávej. Přátelé jsou rodina, které jsme si vybrali. www.clanky-48-ponauceni.cz STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Ladislav Fuks Spalovač mrtvol Po večeři pan Kopfrkingl nebeskou políbil a řekl: "Pojď, nevýslovná, dřív než se svlékneme, připravíme koupelnu." A vzal židli a šli, dívala se na ně kočka. "Je tu horko," řekl pan Kopfrkingl v koupelně a postavil židli pod ventilátor, "asi jsem to přehnal s topením. Otevři ten ventilátor, drahá." Když Lakmé vylezla na židli, pan Kopfrkingl jí pohladil lýtko, hodil jí smyčku na krk a s něžným úsměvem jí řekl: "Co abych tě, drahá, oběsil?" Usmála se na něho dolů, snad mu dobře nerozuměla, on se usmál též, kopl do židle a bylo to. V předsíni si vzal kabát, šel na německou kriminálku a do protokolu nadiktoval: "Udělala to zřejmě ze zoufalství. Měla židovskou krev a nesnesla žít po mém boku. Snad tušila, že se s ní dám rozvést, že se to nesrovnává s mou německou ctí." A sobě v duchu řekl: "Litoval jsem tě, drahá, litoval. Byla jsi skleslá, zamlklá, ovšem, jak by ne, ale já jsem tu oběť jako Němec přinést musil. Zachránil jsem tě, drahá, před utrpením, které by tě jinak čekalo. Jak bys byla, nebeská, s tou svou krví v tom novém šťastném, spravedlivém světě trpěla..." Lakmé byla zpopelněna v Chrudimi u Slatiňan... a pan Kopfrkingl byl po svatodušních svátcích jmenován ředitelem pražského krematoria. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo L. Fukse do kontextu české literatury Spalovač mrtvol byl sice natočen ještě v relativně svobodném roce 1968, ale jeho kvapná premiéra se odehrála až v březnu 1969, načež byl záhy stažen z českých kin a na dlouhá léta uložen do trezoru. Asi netřeba zdůrazňovat, že Spalovač mrtvol patří mezi to nejlepší, co bylo vůbec kdy natočeno, a existuje jen málo filmů, které s ním snesou přímé srovnání. Celý film se až na drobnosti velmi věrně točí kolem Kopfrkinglovy postavy, geniálně ztvárněné Rudolfem Hrušínským. A právě Hrušínského neustálá přítomnost, ne-li obrazem, tedy alespoň v jeho hlase, dává iluzi, že Spalovač mrtvol je jeho hereckou exhibicí, v níž ostatní hrají jen druhé housle, avšak zcela mimořádné kvality celého snímku jsou položeny v i rolích dalších, herecký výkon Vlasty Chramostové patří mezi herecké epopeje, kam ostatně patří i výkony Jany Stehnové, Jiřího Menzela, Ilji Prachaře, Vladimíra Menšíka či Eduarda Kohouta. Druhou zcela samostatnou kapitolou je velmi kvalitně vypracovaný scénář a dramaturgie, jež neztrácí nic z uhrančivé atmosféry své knižní předlohy, jež střídá hororové scény s takřka komediálními výstupy a zejména dokáže svého diváka vtáhnout do nitra Kopfrkinglova myšlení. Vzhledem ke svému zákazu pak Spalovač mrtvol stihl získat pouhá dvě filmová ocenění, FITES TRILOBIT v roce 1969 a SIRÉNA v roce 1972, v obou případech za kameru a režii. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Lenka Bezděková Říkali mi Leni Jenom má babička! Jenom má babička je dobrá víla. Zničehonic a jsou tu vytřené dlaždice a zničehonic a jsou tu oplatky a zničehonic – začíná vypravovat a jde tudy štíhlá, krásná Jarmila s tmavými vlasy, Jarmila v bílých letních šatech a s velikou brašnou z voskovaného plátna, nebo Jarmila s košíčkem jahod, nebo Jarmila v náručí s mou Ninou a za ní Vořech, hnědý, huňatý, medvědí pes rozšafného obličeje, mírně našlapující a dobrácky vrtící ocasem. Podává pac – jednu – druhou – jednu – druhou – je to smích, smích a smích! Je to radost, je to radost… Oni tu přede mnou křičí a tlučou se do prsou a „My a my! ...“ A já jsem to malé děvčátko, ale musím se trošinku smát. My? Kdo je to my? Raul s roztrhanou zadnicí, který tu pod okny tluče do bubnu? Maminka, která si vedle šeptá se strýcem Ottou? Nebo paní učitelka, ošklivá, tlustá, zlá sudička? STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo L. Bezděkové do kontextu české literatury Kukačka v temném lese Příběh české dívky dané na převýchovu do německé rodiny během 2. světové války 1984, Polsko - Česko Třináctiletá Emilie byla odvezena na převýchovu do Německa. Otce jí nacisti zastřelili, matku zavřeli. Po roce stráveném ve škole vedené jakýmsi řádem sester se Emilka dostává do rodiny vysoce postaveného lagerkommandanta Otto Kukucka. Na jedné straně krutý a bezcitný velitel koncentračního tábora, na druhé straně hrdý a milující otec "adoptované" dívky. Manželce Frídě, která nemůže mít děti a navíc je upoutaná na invalidním vozíku, je Emílie od prvního okamžiku trnem v oku. Záštiplná žena je proti mladé dívce zaujatá, klade na ni příliš vysoké požadavky a je zlá, když je nedokáže splnit. Ani ve škole, kam se Emílie chodí učit především němčinu, ji ostatní spolužáci nemají příliš rádi, protože se svou uzavřenou a citlivou duší vymyká z kolektivu. Jediný, kdo s Emilkou soucítí, je služebná Wanda. Blíží se konec války a s ním přicházejí nálety spojenců. Při jednom z nich je zasažen i Kukuckův dům a v něm je Frída těžce zraněna, takže se nemůže téměř ani pohnout. Komandant Kukuck nechává manželku svému osudu a utíká do amerického tábora, kde se vydává za jednoho z vězňů koncentračního tábora, aby se dostal pryč z Německa. Zradí ho ale to, že si kromě šperků vzal na cestu i nějaké své památeční fotografie, které jeden z lidí v táboře najde pod šperky. V okamžiku, kdy Kukuck vychází s propustkou v ruce, jej ostatní lidé v táboře zlynčují. Emilka se dostává šťastně domů, k mamince ležící v nemocnici. xfilms.cz/film/kukacka-v-temnem-lese STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Jarmila Loukotková Navzdory básník zpívá Hosté se stáhli kolem nich. Kdosi přistavil Gabriele židli. Znaveně se posadila. Také Františka přitlačili na sedadlo. Poháry přestaly cinkat, kostky harašit po hrubých deskách stolů. Nevěstky od Borové šišky utvořily půlkruh hříšných sudiček. Krčmářka Markétka se zvědavě přitočila a v zápalu nedočkavosti ani nepostřehla, že Colin Cayeux využil zmatku a snaží se ji obejmout. Ticho. Jen opilec dále blábolí u své číše: "Bylo mi s ní dobře, stála za hřích, ale za pantofel už mi nestojí. Říká se, že vznik života je zázrak, ale já myslím, uf, že zázrak je, když z toho ten život nevznikne. Každá ženská je jako kořenáč s mokrou hlínou, a když -" "Vidím světelný paprsek, a ten směřuje vzhůru, vzhůru až do věčnosti. Vychází ze srdce. Z tvého srdce. Je to cesta, která nemá návratu." Děvče upřeně zří do Františkova obličeje, jako by nebylo slepé, jako by chtělo číst v jeho tváři jako v otevřené knize. Náhle zděšeně vykřikne, obejme jeho hlavu, jako by ho chtělo chránit. "Slyším kněze, jak káže slovy, která pálí jako výheň, a z jeho úst se vymrští had a rovnou tobě na prsa. Bude usilovat o tvůj život a zasáhne tě! Střez se!" Villon si ji nedůvěřivě měří. Kdo by usiloval můj život? Jsem tak bezvýznamný a nikomu nestojím v cestě. Ach, Filip Charmoy! Ráno mi vyhrožoval, je kazatel - František zbystří pozornost. "Řekněte mi o tom něco bližšího." Gabriela učiní odmítavý posunek. "Vidím tě zcela jasně. Ale co nevidět se změníš. Vlasy pryč, svěžest tatam, víra mrtvá, jizva na ústech a kosti potažené kůží. Jen to srdce hoří dál, dál až do věčnosti. " Gabriela je netrpělivá, jako kdyby ji přerušovali, ale všichni naopak poslouchají se zatajeným dechem. Tak dlouho a důkladně nevěštila dosud nikomu. Student je zajisté tím, koho tak dlouho hledala. "Ale to hlavní si pamatuj: musíš svítit, je určeno, abys svítil, nedovol, aby tě nechali jen blikat. Slyším píseň, znějící do věčnosti. Navzdory budeš zpívat, jako když život třepe křídlama do času, syrový život a potom sníh, plno sněhových hvězd kolem, padají, třpytí se, žhnou, poletují, a potom už nic, potom už nic -!" Dívka zaúpí a utíká ke dveřím, nikdo se jí nestaví v cestu a ona vyběhne do pařížské tmy. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku, charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo J. Loukotkové do kontextu české literatury NEPŘIZPŮSOBENCI SOCIÁLNÍ Čteme-li Verlainovy texty, které on sám žánrově řadil ke studiím, s odstupem více než století, nezbývá než přitakat dvaašedesát let starému hodnocení Teigovu: nejde o víc než o dokument doby, o svěží a letmé teoretické náčrtky a kritické marginálie, o měkce a nuancovaně skicovaný soubor šesti básnických siluet. Vznícená básníkova dikce, jeho sebedojímavá a patosem nešetřící vyznání, která většinu prostoru přenechávají zajíkavě citovaným ukázkám z poezie těch, které si vyvolil jako své bližní v mizerii realismu sedmdesátých a osmdesátých let 19. století, dnes mají sotva takovou hodnotu jako klíče, které k tomuto Verlainovu opusu nabízejí předmluva F. X. Šaldy a zvláště doslov Karla Teiga. Šalda, který se debutní české edice Prokletých básníků již nedožil, je ve vydání ze šestačtyřicátého roku zastoupen uměle přiřazenou studií Několik „Prokletých básníků“, napsanou v roce 1930. V ní zkoumá a pronikavě pojmenovává přínos básnického díla Baudelairova, Lautréamontova, Corbirova, Verlainova, Rimbaudova – a rovněž se věnuje genezi pojmu prokletý básník. Tu klade do souvislosti s ostrou roztržkou, k níž došlo na přelomu 18. a 19. století mezi hrdinou ducha zrozeným romantismem a paralelně krystalizující figurou usedlého měšťáka, zaměřeného především na hmotný blahobyt. Zatímco dřívější časy znaly básníka stojícího životem mimo společnost, avšak svou tvorbou posvěcujícího její řád a chod, počínaje romantismem vstoupil na scénu básník-odbojce proti společnosti, čili takový živel, kterému bylo jakékoli docenění ze strany společnosti a priori zapovězeno, neboť se jak životem, tak dílem hrdě prohlašoval za toho, kdo se odloučil od průměru, od společenské užitkovosti a prostřednosti, jak píše Šalda. V kritikových očích pak Verlaine nemohl být nikým jiným než nepřizpůsobencem sociálním, jenž za svého patrona přijal prototyp prokletého básníka, necivilizovaného pěvce svobody z goticko-renesančního přelomu: Françoise Villona. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Marie Majerová Robinsonka Tato povídka patří k autorčiným dílům, které realisticky zobrazují ţivot dětského hrdiny. Líčí příběh čtrnáctileté Blaţeny, jeţ se vlivem tragické události proměnuje ze zhýčkaného jedináčka v samostatnou dívku. S porozuměním a lehkým humorem nahlíţí do dospívající dívčí duše, která je často plna zmatku, jednou radostí zpívá, podruhé umírá ţalem. Studentka Bláţa je odvolána z letního dívčího tábora na Sázavě. Doma se dozvídá o smrti matky a o narozeném bratříčkovi, který je prozatím ponechán v ústavní péči. Zůstává sama se svým otcem, taxikářem Borem. Musí přerušit studium, na jejich bedrech spočívá veškerá starost o domácnost. Teprve nyní si uvědomuje, kolik činností maminka denně vykonávala, jak ji i otce hýčkala a oni vše pokládali za samozřejmost. Snášela svůj úděl velmi těţce (neuměla ani nakoupit, uvařit, uklidit…), byt jí připadal jako pustý ostrov. Četba oblíbené knihy (Robinson Crusoe) jí pomohla přenést se do světa fantazie, stává sey. Nalézá i věrného Pátka, sousedku Toničku. S její pomocí zvládá kuchařské umění i další činnosti. I otec se snaţí povzbudit dcerku ze všech sil, s úsměvem přehlíţí domácí „katastrofy“, sám přikládá ruce k dílu. Radost jí přináší kamarádství s Jaroslavem Duchoněm, který Bláţe dává jasně najevo své sympatie a učí ji jezdit na kole. V ţivotě dívenky však opět vyšlo slunce. Tonička za Blaţenina nadšeného souhlasu přijímá Borovu nabídku k sňatku. Z ústavu se domů navrací i malý bratříček Péťa a Blaţena půjde opět studovat. Hlavní postavou románu Robinsonka je dívka Blažena. Poté, co při porodu bratříčka umírá maminka, se Blaženě najednou naprosto změní život. Nenastupuje do kvarty na gymnázium, ale přeruší školu a musí se začít starat o domácnost, což pro ni není nijak jednoduché, když doteď žila bezstarostný život. Blaženě přibude mnoho starostí, povinností, mnohokrát se zklame, ať už ve svém zápasení s domácností tak i v některých škodolibých lidech. Vypořádat se se vším jí nejdříve pomáhá její otec a také hodná sousedka, která Blaženu učí vařit a pečovat o domácnost. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo M. Majerové do kontextu české literatury STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Marie Pujmanová Předtucha „Jarmilo,“ začal Toufar tmavým vážným hlasem, který ji dvojnásob dojal po výsměchu, ale za který se děvčátko i stydí jako za něco strojeného. „My dva jsme přece kamarádi, že?“ A je to velký, strašný devatenáctiletý muž, který zná svět, a ona malá holka. „Jsme,“ hlesla poslušně. Toufar se na ni upřeně dívá takovýma očima, jakýma ji na večírku hypnotizoval při kartách. Držel jich vějíř tak, že do nich nemohla vidět, jen rub se vzorkem měnícím se jako v kaleidoskopu zahlédla v opálené ruce s velkými klouby. Druhou ji držel v zápěstí, tam, kde bije tepna; a všechno pohlcovaly neúprosné oči s číhající panenkou; Jarmile bylo tenkrát na omdlení. Toufar vyřkl třeba: „Srdcové eso,“ a pustil její ruku. A ruka, všechna slabá, trochu zatápala; potom vytáhla pokaždé tu kartu, kterou poručil. Se žádnou z ostatních dívek se to nedařilo. Jarmila se však ani jednou nezmýlila. Mládež na večírku je podezírala hlasitými vtipy, že jsou smluveni, jako na pouti. Jak smluveni, takoví dva cizinci! Takoví nepřátele; kdež kamarádi! „Řekněte sama, je na tom něco zlého, když se kamarád přijde podívat na kamaráda, jak se mu v lese hospodaří?“ „Není,“ odpověděla bez vůle. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo M. Pujmanové do kontextu české literatury Emoce - zná je z vlastní zkušenosti každý z nás. Hněv, radost, smutek, strach, ale i lítost - každodenní součást lidského života, zvláštní druh zážitků, jakési „pohnutí mysli“, které v nás vzbuzuje příjemné či nepříjemné pocity a dává nám určitou dávku (míru) vzrušení. Dalším charakteristickým znakem emocí je jejich osobitý zážitkový obsah (to, co prožíváme, když máme strach, radost, zlost apod.), který neumíme či lépe řečeno nemůžeme plně vyjádřit slovy. Vymysleli jsme si proto různá přirovnání jako „strachy se mi třásly kolena“, „hrůzou mi vstávaly vlasy na hlavě“, „skákal jsem radostí dva metry vysoko“ či „byl jsem v sedmém nebi“. I definice emocí se různí autor od autora. H. E. Jones kdysi výstižně prohlásil, „že každý ví, co to jsou emoce až do doby, kdy se emoce pokusí definovat.“ Další z definic zase uvádí, že „emoce jsou psychické procesy vyjadřující subjektivní vztah člověka k jeho vlastním projevům i okolním jevům a situacím“. I přesto, že neexistuje jednotná definice emocí, odborníci se shodují „alespoň“ v jejich následujících znacích: emoce jsou maximálně subjektivní (z osobního pohledu) záležitostí - dva totožné podněty mohou u různých jedinců vyvolat různé emoce (například nepřijetí na školu může u jednoho jedince vyvolat lítost a smutek, u druhého naopak vztek a zlobu) slovy jsou těžko vyjádřitelná jsou univerzální, doprovázejí všechny druhy duševní činnosti jsou aktualizovány konkrétní situací v daném okamžiku jsou neopakovatelné - vjem, který v nás emoci vyvolal, si můžeme znovu „přehrát“ (vybavit) ve vědomí, ale stejné city nikoliv, ty se s prožitým obsahem mění jsou podmíněné, setrvačné – například, když učitel znepříjemní žákovi nějaký předmět, může se prožívání nepříjemných citů objevovat v tomto předmětu i poté, kdy ho učí jiný učitel většina emocí jsou polární (protilehlé), například láska x nenávist, radost x smutek jsou smíšené (ambivalentní), například láska v nás vyvolává pocit radosti a štěstí, ale i strach o milovanou osobu, žárlivost a jiné vnímáme jej ve dvou protipólech - příjemné x nepříjemné jsou obtížné přístupné nestrannému (objektivnímu) rozboru STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Mario Puzo Kmotr Za chvíli zaslechl Bonasera, jak po úzké vozovce přijíždí těžká sanitka. Pak se ve dveřích objevil Clemenza a za ním dva muži s nosítky. A Bonaserovy nejhorší obavy se splnily. Na nosítkách ležela mrtvola zabalená do šedé deky, z níž čouhaly bosé žluté nohy. Clemenza kývl na nosiče, aby vešli do balzamovací místnosti. A potom vstoupil z temnoty dvora do osvětlené kanceláře další muž. Don Corleone. Během rekonvalescence don zhubl a pohyboval se s jakousi nepřirozenou toporností. Klobouk držel v rukách a vlasy pokrývající mohutnou lebku jako by prořídly. Vypadal starší, mnohem seschlejší, než když ho Bonasera viděl na svatbě, ale stále ještě z něho vyzařovala síla. S kloboukem přidržovaným na prsou oslovil Bonaseru: „Tak co, starý příteli, jste připraven prokázat mi tu službu?“ Bonasera přikývl. Don šel za nosítky do balzamovací místnosti a Bonasera ho váhavě následoval. Mrtvola ležela na jednom ze žlábkovaných stolů. Don Corleone nepatrně mávl kloboukem a všichni ostatní opustili místnost. „Co mám pro vás udělat?“ zašeptal Bonasera. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo M. Puza do kontextu světové literatury Zalehnout na matrace Rčení je útvar lidové slovesnosti. Je to krátká průpovídka, vyjadřující určitou životní zkušenost. Rčení úzce souvisí s pořekadlem. Rčení se liší od pořekadla především tím, že rčení lze volně časovat (házet perly sviním), zatímco pořekadlo jen v omezené míře nebo vůbec ne (chyba lávky; já nic, já muzikant). Specifickým typem rčení je přirovnání. Přirovnání charakterizuje vlastnost subjektu připodobněním k typické vlastnosti nějaké osoby, zvířete, předmětu apod. Nejčastěji bývá tvořeno pomocí částice jako, ale existuje i celá řada jiných forem přirovnání: za – má sílu za koně, komparativ + než - má se hůře než pes (popř. bezpředložkově – má se hůře psa), nad, přes – je chytrý nad lišku. Přirovnáním jsou také přímá metaforická označení, např. baba, tele, křeček. Podobným útvarem je také přísloví, které se však od rčení liší se v několika ohledech: Přísloví je vyjádřením nějaké životní moudrosti, rčení je produktem lidové fantazie. Smyslem přísloví je morální ponaučení, výstraha či pokárání. Smyslem rčení je pobavení, oživení jazykového projevu. Přísloví tvoří celé formalizované věty, které nelze rozdělit, přeformulovat, skloňovat či časovat. Rčení a pořekadla se stávají částmi vět, rčení lze časovat. www.wikipedia.org STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Markéta Baňková Straka v říši entropie Hrochovy slasti a strasti Byl to hroch velký až běda. Země se otřásala, když se každé ráno klusal vykoupat do jezera. Zvířata u vody se vždy hrozila, že se jezero vylije z břehů, až tam hroch vpluje. Ale hroch se ve vodě změnil! Jako by svůj tuk zapomněl na břehu a faldy se proměnily v ploutve a kormidla. Mrštně plaval, potápěl se a slastně převaloval ve vlnkách. Pakůň to sledoval zachmuřeně z pobřeží. „Nejde mi to na rozum, že se hroch pokaždé takhle změní,“ pravil své ženě. „Podívej, jaký těžký kus masa to je! Jak to, že se udrží ve vodě? Vždyť by měl klesnout ke dnu!“ „Zeptej se opice, ta ví leccos,“ povídá pakoňova žena. Šel tedy pakůň za opicí. „Opice, nevíš, proč hroch ve vodě neklesne ke dnu? Proč je na zemi tak neohrabaný a těžký, ale ve vodě jako by se proměnil v rybu?“ Kdyby byla bývala opice chodila do školy, dozvěděla by se o této vodní síle víc. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo M. Baňkové do kontextu české literatury Co to je entropie? Autor: Dalibor Skácel | Zdroj: Alternativní energie 1/2002 Mnozí z nás jsme se s tímto pojmem setkali ve fyzice v nauce o teple, kde má tato veličina své kořeny, a dále v průběhu času ve všech možných oblastech. Některým z nás není úplně jasné, co vlastně entropie popisuje, protože se jedná o jednu z nejnáročnějších fyzikálních veličin z hlediska pochopení jejího obsahu. Pojem entropie zavedl v roce 1865 německý fyzik Rudolf Clausius (1822-1888). Entropie je slovo pocházející z řeckého slova pro změnu formy, umožňuje sledovat míru nevratnosti děje. Pokud přijdou do styku dvě tělesa, jedno teplé a druhé studené, předají si teplo. Původní teplé zaznamená úbytek entropie a původní studené zaznamená nárůst entropie. Celková entropie obou těles však naroste, protože dojde k degradaci energie, klesne teplota. Lidé efektivně využívající svůj čas, neznající chaos, oplývají nízkou entropií a vysokou organizovaností. Mají pro každou věc své místo a stojí je minimum energie cokoli najít. Zmatkaři věčně něco hledající a chodící všude pozdě žijí vysoce entropický a namáhavý život plný stresu a únavy. Lidé s vysokou entropií jsou vždy ve spěchu a vše dělají na poslední chvíli. Entropie a její nárůst v přírodě, v uzavřeném systému našeho životního prostředí charakterizuje naši cestu k zániku a sebedestrukci. Z energetického pohledu je využívání neobnovitelných energetických zdrojů, jaderné energie a prostředků, které převyšují přirozenost přírody zatěžující naše životní prostředí. Toto zatížení neustále narůstá společně s entropií a chaosem v podobě hurikánů, nadměrného tepla, sucha nebo dešťů. Příroda sama o sobě nezná chaos, má svůj pevný řád a jen my jej společně s nárůstem entropie vytváříme, protože využíváme fyzikálních zákonitostí do krajních mezí, které nejsou k životu zapotřebí. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Ivan Martin Jirous Magor dětem Ptaly se nebe obláčky: Proč mají ptáci zobáčky? Ptal se paprsek sluníčka: proč mají ptáci peříčka? Ptala se mámy holčička: proč mají ptáci očička? Máma jí řekla za chvíli: aby se Františce líbili. Františka tiše zašeptá: a mě se nikdo nezeptá, proč mají myši kožíšky? Zeptej se na to Františky. Proč mají fousy kočičky? Zeptej se na to Františky. A Františka ti odpoví: Pán Bůh je chce mít takový. Pohádka pro Martu k svátku (a pro Františku taky) o tom, co dělají noční skřítci Každý večer, když holčičky usínají v postýlkách, ožívá noc, velká máma skřítků. Narodili se jí z černých paprsků tmy za nejtemnější místech. bezměsíčné noci. Jsou hodní a hezcí, mají průsvitná růžová ouška a zelená očička. Starají se, aby svět vypadal pěkně a aby byly hezké věci na hezkých místech. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat lyrický subjekt, analyzovat motiv básně - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu, tvrzení doložit, rým, funkci básně - posoudit aktuálnost vyznění díla, zasadit dílo I. Jirouse do kontextu české literatury Prdlé pohádky pokřtili jejich prdlí autoři Pondělí, 18. Listopad 2013 12:04 Tisková zpráva Tomáš Matonoha má problém s konci svých vyprávění, Ester Kočičková se strachuje, zda z ní příliš nevylezla vychovatelka, Lukáš Pavlásek je ostřílený autor, který vydal už několik knih, i když jen v rukopise. Pro někoho je hrdinou Knedlík, pro někoho zas princezna, která kradla zuby. Vycházejí z toho samé prdlé, ale především vtipné a chytré pohádky pro vtipné a chytré moderní děti. Autoři je pokřtili včera. Prdlé pohádky právě vycházejí v nakladatelství Hodná holka. Je to výpravná knížka deseti různorodých příběhů od deseti autorů, které spojuje improvizační pořad Na stojáka: jsou jimi Tomáš Matonoha, Lukáš Pavlásek, Ester Kočičková, Miloš Knor, Petr Vydra, Václav Neužil, Jakub Žáček, Marie Ludvíková, Lumír Tuček a Marek Cpin. Dohromady je dala nakladatelka, vystupující pod jménem svého nakladatelství Hodná holka, která hledala ty nejvtipnější autory. Po vysilující cestě na Kilimandžáro se svým tehdy třináctiletým synem totiž zjistila, že většina klasických pohádek se nehodí do extrémních podmínek, kdy dítě (i dospělý) potřebuje rozveselit a motivovat. „Vyprávím pohádky synovi, vždycky mi řekne osoby, které v tom mají vystupovat, a konec. Tentokrát jsem ale žádné zadání neměl, proto má taky moje pohádka konce tři, aby děti věděly, že v životě není nic jednoznačné a přímo nalinkované,“ říká Tomáš Matonoha, autor úvodní pohádky O drakovi a jeho třech koncích. Ester Kočičková má zase pochybnosti, jestli ve své veršované pohádce O princezně a vysavači příliš nepřehnala výchovné poučení, ke kterému má jako vychovatelka blízko. „Já sama totiž luxování nesnáším a nikdy to nedělám. Doma nemám ani koberce, abych nemusela vysávat,“ říká. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Michal Viewegh Krátké pohádky pro unavené rodiče Sára a Bára píší Ježíškovi Blížily se Vánoce. Ráno už býval na kalužích led a dny se zkracovaly. Jednou odpoledne maminka, Sára a Bára pekly společně cukroví. V celém bytě to vonělo, a kdykoli maminka otevřela troubu, horkem jí hezky zčervenaly tváře. „Tak,“ řekla maminka nakonec, „další cukroví máme upečené. A teď bychom mohly napsat Ježíškovi.“ Sára překvapeně otevřela pusu dokořán. „Hurá!“ zvolala. „Hulá!“ opakovala po ní Bára. „Běžte pro pastelky a já přinesu čistou čtvrtku,“ řekla maminka. Sklidily kuchyňský stůl, poprosily tatínka, aby se s novinami přesunul od stolu na gauč, a začaly psát Ježíškovi. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo M. Viewegha do kontextu české literatury Milí rodiče, na světě je bezpočet knížek pro děti, ale tuhle psal někdo, kdo myslel především na vás. Mnoho autorů pohádek totiž samolibě předpokládá, že unavený rodič večer po návratu z celodenního zaměstnání dětem ochotně přečte šestnáctistránkový text… Zažil jsem také dokonce vztek nad pohádkami, jimž dítě zbla nerozumí. Někdy mívám pochybnost, zda textu porozuměl sám autor… Podobným věcem jsem se snažil vyhnout. Všechny příběhy v této knížce lze přečíst do deseti minut. Texty psané modrou kurzívou jsou určeny výlučně vám, při čtení je jednoduše přeskočte. Váš Michal Viewegh STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Michal Viewegh Román pro ženy Kapitola IV Matčino trauma - Pažoutovy osudové tenisky - Zaručená dieta - Mona Lisa Ruzyně - I wish I could fly 1/ Takže teď moje máma. Do Chicaga odletěla za Američanem jménem Steven. Před ním chodila půl roku s Norem jménem Knut. Před ním s jakýmsi Francouzem (jméno mi vypadlo), kterému v Praze týden tlumočila. Proč samí cizinci? Určitě, milé dámy, víte, co jsou to traumata z dětství. V parku vás v deseti letech porazí rozdováděný dobrman - a vy se pak celý život úzkostlivě bojíte všech psů. Nebo vám v mládí dávají na kašel med s cibulí - a vy pak celý život nejíte vůbec nic, v čem je cibule. Moje máma má podobné trauma: v mládí chodila se dvěma Čechy - a od té doby Čechy nesnáší. Všechny. O tom prvním mluví zásadně jako o Pažoutovi (přičemž mi dlouho nebylo jasné, zda je to jeho příjmení, nebo pouze přezdívka; kdykoli o něm máma začala, tvářila se tak naštvaně, že jsem se jí bála zeptat). Ten druhý Čech byl můj táta. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo M. Viewegha do kontextu české literatury Etiketa společenského chování Všichni lidé by měli zvládnout alespoň základní etiketu společenského chování. Ke vzdělání přece nepatří jen znalosti cizích jazyků, počítačů a matematiky. Neméně důleţitá je také abeceda slušného chování, etiketa. Čím dříve se s ní dítě či mladý člověk seznámí, tím méně trapasů a těţkých chvil zaţijí ve škole, ve společnosti a později iv zaměstnání. Ale ani dospělým neškodí, jestliţe si průběţně pravidla slušného chování opakují. Slušnost někdy pomáhá Etiketa společenského chování sice nepatří k povinným předmětům ve školách, ale její zvládnutí mnohdy člověku usnadní i složité životní situace. Člověk znalý pravidel společenského chování můţe daleko snáze zvládnout například i těţkou zkoušku (konkurz, výběrové řízení, vstupní pohovor), při nichţ jeho „společensky neohrabaný― kolega shoří jako papír. Protoţe by se slušné chování v ţádném případě nemělo omezit jen na „salon―, je třeba jeho pravidla dodrţovat na kaţdém kroku. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Michal Viewegh Výchova dívek v Čechách „Promluvme si zcela konkrétně: Chodil byste sem čtyřikrát tejdně, od pondělka do čtvrtka, řekněme vždycky na takový dvě hodinky. Na víkend jezdíme pryč, takže pátky, soboty a neděle budete mít samozřejmě volný.“ „To je ale strašná spousta času – osm hodin týdně,“ řekl jsem váhavě, „zrovna teď mám na stole korektury románu a nevím jestli…“ „Dvě hodinky denně? Víte, kolik hodin denně dělám já? Dvanáct, taky patnáct. Nejde přece o žádný otravný doučování… Program záleží jenom na vás.“ Díval se na mě tak dlouho, dokud jsem nekývl. V ovzduší visela změna. „Čímž se dostáváme k platu,“ řekl Král, „kolik byste si představoval?“ Proti své vůli jsem nepatrně zrudl. Podle Nařízení vlády ČR o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací ze dne 22. 4. 1992 mi v té době přináležela hrubá měsíční mzda ve výši 3 680 korun a v žebříčku padesáti vybraných povolání, publikovaném v denním tisku, se platy učitelů řadily na 49. místo. „Máte nějakou představu?“ opakoval vlídně Král. „Ne.“ „Moje představa je osm tisíc měsíčně na ruku plus něco na způsob výkonnostních odměn.“ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo M. Viewegha do kontextu české literatury Výzkum Factum Invenio se na objednávku MŠMT v roce 2009 zaměřil na názory učitelů a studentů učitelství. Základní postoj Většina respondentů se pro učitelské povolání rozhodla relativně brzo, někdy uţ v dětském věku. Důvodem pro rozhodnutí byl u 80 % z nich zájem o práci s dětmi, dále potřeba svobody a tvořivosti, moţnost ţít mezi mladými lidmi a zůstat duševně mladý. 73 % pedagogů uvedlo, ţe jsou ve svém povolání spokojeni. 38 % by si ale po zkušenostech vybralo jiné povolání. Významným faktorem je i špatné finanční ohodnocení a malý rozdíl v ohodnocení špatné a dobré práce, dále nízká společenská prestiţ a nechuť jednat s rodiči, kteří nerespektují učitele. To všechno jsou podle mínění současných kantorů také důvody, proč mladí lidé nechtějí učit. Nízká prestiţ povolání je podle nich způsobena i tím, ţe učí i lidé bez kvalifikačních a osobnostních předpokladů. Jaká je příprava na povolání? Podle respondentů je na fakultách teoretická příprava kvalitní, ale fakulty nenaučí absolventy předcházet problémům (podle 73 %), zvládat neukázněné ţáky (70 %), nenaučí je, jak učivo efektivně podat (50 %), jak pracovat s rodiči a s ţáky s různými vzdělávacími potřebami. Finanční hodnocení by mělo být určováno kvalitou a mnoţstvím odvedené práce, s niţším finančním ohodnocením nemají problém ve smyslu, ţe by sniţovalo jejich prestiţ či autoritu, ale mají pocit, ţe plně neodpovídá jejich vynaloţenému úsilí. Z hodnoty indexu ochoty ke změně lze soudit, ţe učitelé jsou relativně ochotni realizovat různé změny, i kdyţ se nedá očekávat, ţe budou ze všech nadšeni. Celý text výzkumu Factum Invenio „Analýza předpokladů a vzdělávacích potřeb pedagogických pracovníků pro zkvalitňování jejich práce‖ (2009) najdete zde: http://www.msmt.cz/uploads/VKav_200/Analyza_191109/ZZ_ucitele_final.pdf STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Molière Misantrop ALCEST Je zcela zbytečné mi domlouvat. V tom směru nehodlám dbát žádných cizích rad. Věk, v kterém žijeme, je rájem zkaženosti. Nestojím o lidi. Mám styku s nimi dosti. Veškerá poctivost podléhá zrádné lsti. Úkladník nachází prostředky k vítězství. Moc jeho přetvářky, ze které čiší lstivost, naléhá na právo a zvrací spravedlivost. Utrápil bych se, žít dál v tom světě, pane! Pryč z toho pralesa, z té stepi na číhané! Žijete opravdu jak vlci vespolek – – a já, já jsem se vás, vy zrádci, navždy zřek’. Sprostý ničema se soudu nebojí. Smí páchat zločiny a dál žít v pokoji. Dalek možnosti si škodit na pověsti, spíš zítra povýší a upevní své štěstí. Přicházím o hodně snad. Mám však své dobré právo lát, být nesmiřitelný k té hnusné lidské rase a živit počestně své záští k ní. V tom zdá se zbytečné mi vnucovat svůj soud! Co byste mně též chtěl a mohl namítnout? Měl byste odvahu mi tvrdit bez zardění, že to, co děje se, nic konec konců není? FILINT Jsem s vámi zajedno a nesouhlasím s vším. Náš svět je ovládán, žel bohu, sobectvím. Dnes vítězí v něm lež, před kterou vše se klaní, a lidé měli by být lepší o poznání. ALCEST Zde, prosím, vidíte, co všechno láska může. Jste svědky slabosti a bezmocnosti muže. Ale to není vše a nezdá se tak zlým. Já zajdu ještě dál, a tím vás přesvědčím, že zcela neprávem se máme za mudrce a že je v každém z nás jen slabé lidské srdce. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Molierovo dílo do kontextu světové literatury Moliére Spisovatel Datum narození: / datum úmrtí: 15. 01. 1622 / 17. 02. 1673 Místo narození: Paříž, Francie Znamení: Kozoroh Životopis: Francouzský spisovatel Jaen- Baptiste Poquelin vystupující pod jménem Moliére se narodil v roce 1622. Od svých mladých let působil u kočovných společností jako herec a režisér. Zabýval se také psaním frašek a komedií. Poté získal místo ředitele královského divadla v Paříži. Stále vedl válku s církví a s královským dvorem. V jeho hrách se promítala soudobá mravní problematika, od postavení žen ve společnosti i v rodině, lakoty, náboženského pokrytectví až po úlisnost a snahu měšťanstva napodobovat šlechtu. Postavy jeho děl mají výrazné charakterové rysy. www.spisovatele.cz STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Moliere Lakomec Harpagon: … Nestůj tady jako tvrdý y a nečíhej, co se kde semele, aby ti z toho něco káplo. Já nechci mít pořád v patách špicla, křiváka s krysíma očima, co všude čmuchá a strká nos do všeho, co dělám, slídí, kde by co ukradl, a nejradši by sežral všecko, co mám. Štika: Jak hrome chcete, aby vás někdo okrad? Vás a okrást, to mě podržte, když všecko zamykáte na deset západů a ve dne v noci se od toho nehnete? Harpagon: Zamykat si budu, co chci, a hlídat si to, kdy a jak bude potřeba. – (Stranou) Není to jeden z těch čmuchalů, co špiclujou po domácnostech? Snad proboha neví, kde ty prachy mám. (Nahlas) Snad nejseš z těch, co o mně rozhlašujou, že doma schovávám bůhvíjaký prachy? Štika: Vy doma schováváte bůhvíjaký prachy? Harpagon: To jsem neřek, ty darebáku! (Stranou) Do prkýnka! … STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Molierovo dílo do kontextu světové literatury Klasicismus je umělecký směr, který se inspiruje hlavně starověkými vzory a zdůrazňuje střízlivý rozum, uměřenost a jasný, pravidelný řád. Vznikl ve Francii 17. století za vlády "krále slunce" Ludvíka XIV. jako reakce na citové aţ vášnivé baroko a odtud se rozšířil do celé Evropy. Tato první fáze klasicismu se někdy také nazývá barokní klasicismus, protoţe se zde barokní prvky mísí s prvky klasicistními. Historicky se toto období řadí ještě do kultury baroka. Následující rokoko se od klasicismu do značné míry odvrací. Nový nástup klasicismu (také louis-seize či sloh Ludvíka XVI.) přinesl osvícenský absolutismus (josefinismus), kdy se klasicismus stal slohem osvícenských panovnických dvorů, a Velká francouzská revoluce, kdy se klasicismus stal také slohem bohatých měšťanů. Pro další vlnu klasicismu, kterou přinesl Napoleon Bonaparte a Napoleonské války, se uţívá označení empír (z franc. empire, císařství). Ve druhé polovině 19. století se klasicistní architektura stala slohem běţné městské výstavby a ve 20. století se několikrát vrátila jako výraz pevnosti a síly i jako sloh diktátorských a totalitních reţimů. Pro toto období od poloviny 19. století se u nás obvykle pouţívá název neoklasicismus, který ovšem v anglické a francouzské literatuře často znamená totéţ co klasicismus. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Božena Němcová Karla Dni plynuly jako vlny, děvčata se ani nenadála a byly z nich děvky, od kterých matky již statečný kus práce požadovaly. Také když šly po vesnici, chlapci po nich se začínali ohlížet, a když byla řeč o rychtářovic, již se mnohdy přidalo: "Komupak se hasi Hana dostane?" Hana byla děvče boubelaté, modrooké, velmi libné. Povídali si lidé, že se vyrůstá do podoby máminy, a Milotová platila za nejhezčí selku v celé vsi. Karla nebyla tak libná jako Hana, ale kdo se jednou dobře do její "počerné" tváře podíval, tomu se jistě zalíbila. Postavu měla na svůj mladý věk velmi silnou, zdálo se, že bude mnohem vyšší i kostnatější než matka. Sivé, černě obrvené oči a silné obočí i havraní vlas měla také po matce, ale po otci pěkný prohnutý nos, v bradě důlek, jenže veliká ústa. Přece ji ale viděli rádi, když se zasmála a plničká ústa bílých zubů ukázala. Mrštná byla, svižná jako mník a vtipná ke vší práci, takže bylo jí třeba jen kouknutí a již věděla kudy do toho. Jí bylo příst jako tkát, vařit jako prát. Uměla košili ušít i fěrtuch vyšít. Trávy nasíkla srpem i kosou. Obratná byla při senoseči jako při žatvě a žádné děvče nevydrželo kleče tak dlouho žnút jako Karla. Orat a sít znala rovněž dobře jako Petr, ale on nedokázal po ní vyhoupnout se tak rychle na koně jako ona. Hana mohla kravám při dojení nejlepší mluvit, ony jí tak nestály, jako když si na ně Karla houkla. Zkrátka, byla statná děvka a Milotová často říkala, když ji při práci pozorovala: "Tuto sú Markytino živné ruce." Proto ani jí ani Milotovi nebylo proti mysli, když zpozorovali, že Petr o ni stojí. Takové děvče lepší než kus pole. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo B. Němcové do kontextu české literatury Kde se vzala nářečí Pro vznik největších rozdílů v mluvě na území českých zemí bylo zásadní, že se ve 12. století Morava stala do velké míry samostatnou správní jednotkou. Dodnes se proto čeština na východ od Vysočiny poněkud liší od té v české kotlině. Stala se ale ještě jedna podstatná věc. Zatímco na Moravě a ve Slezsku zůstaly výrazné nářeční oblasti ještě poměrně uchovány, na území Čech začalo ke stírání rozdílů docházet poměrně dávno. „Čechy byly odedávna územím pod silným vlivem Prahy coby jednoho hlavního kulturního, politického a správního centra. To se odrazilo i v jazyce,“ říká Stanislava Kloferová, která vyučuje dialektologii na Filozofické fakultě MU a v Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR patří k autorskému kolektivu Českého jazykového atlasu. Odkazuje přitom i na Karla Jaromíra Erbena, který už ve 40. letech 19. století předpovídal, že nářečí v Čechách dlouho nepřežijí. „Morava naproti tomu neměla dlouho jeden výraznější střed. Bylo tu Brno, Olomouc, Kroměříž a další centra, která si nenechala sáhnout na svoji suverenitu a neměla zájem se mezi sebou domluvit. Hranice správních celků tedy byly v těchto končinách poměrně ostré, tvořily zároveň komunikační předěly a podle toho se lišil i jazyk zdejších obyvatel. Tomu všemu je dnes konec a ústup dialektů pokračuje i na Moravě. Pomalu se ztrácejí s tím, jak umírají jejich nositelé, kteří nářečí užívali jako závazný komunikační prostředek. Pominuly důvody, proč nářečí původně vznikla, a nemá příliš smysl je udržovat uměle při životě. Cestuje se, lidé víc migrují za prací, jsou ovlivněni v podstatě stejnými médii. Nářečí přežívají díky soukromé komunikaci, zejména v kruhu blízké rodiny. Na jazyk se proto dnes lingvisté dívají spíše jako na živý organismus, kterému se nedá poroučet. Stejně jako ze života společnosti mizí některé předměty, profese a činnosti, ztrácejí se i jazykové jevy a s nimi i útvary. Jazyk se prostě vyvíjí se svými nositeli. www.veda.muni.cz STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Božena Němcová V zámku a podzámčí Co zatím ženy ve dvorci o Karáskové si povídaly, ubírala se ona s dětmi cestou na louku; pak se daly okolo sadu a u kříže si sedly do trávy. - Vojtěch byl již přestal plakat a jedl brambory, od matky mu podané. Byl to pěkný hoch, podoben k matce. - Na jeho tváři nebyl ale růžový nádech zdravoty, jejžto již drsná ruka bídy byla setřela, a ve velkých modrých očích nejevila se také ona bezstarostná dětská mysl, veselost, jarost, která nás, dívající se do očí dítěte, tak mile dojímá, mdlé byly a smutné, zvlášť když je na utrápenou tvář matčinu upřel; ale jevila se v nich velká dobrota a rozum, v tom stáří neobyčejný. - Dítě bohaté dlouho zůstává dítětem, ono užije blahé doby krásné mladosti v radosti; nezná jiných bolestí, leda když se mu hračka nedá nebo nepodaří, nebo pokárání rodičů, nezná jiných starostí, leda o své učení. - Slabé jsou to mráčky, co nebe jeho kalí. Chudé dítě nezná takových radostí. V nejútlejším věku již život se všemi trpkostmi a bolestmi se před ně staví v celé své nahotě. Chladným ostrým dechem setře z něžného květu dětské duše útlý pel i skvoucí barvitost, jako mráz kdy spálí sotva rozvité poupě. Vojtěch byl ještě mladičký hoch, a již musel bývat matčinou podporou - byl jejím jediným přítelem. Sotva byl s to chleba si ukrojit, a musel pomáhat již na něj si vydělávat. - Sám ještě dítě, musel, když matka pracovat ještě mohla, bratříčka opatrovat jako statná chůva. A Vojtěch dobře ho obstaral; nemoha ho nosit, sedl s ním před komoru na práh, hejčkal ho, zpíval mu, jak to od matky vídal i slýchal, tak dlouho, až chlapec usnul. Když se pak probudil, hrál s ním, těšil ho, že maminka hned si ho vezme, rozmlouval s ním, ač bledé, choré dítě nerozumělo, co mu povídá, přece oči po něm obracelo a na řeč poslouchalo. Vojtěch těšil i sám sebe vypravováním o tatínkovi a lepších časích. "Milý Jozífku," vypravoval dítěti, "kdyby tatínek živ byl, ten by nám často přinesl dalamánek, jablka a měli bychom se lépe. Holečku, tatínek nás měl tuze rád. Jednou mně koupil na jarmarku koně a trubku. Holečku - to mne posadil tatínek na koleno a houpal a já jsem troubil a zpíval mi 'Jede, jede poštovský pacholík. - Kdyby tatínek živ byl, to bychom nebyli v komoře. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku, charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo B. Němcové do kontextu české literatury Chudoba Koho lze nazvat chudým, resp. kdo se dnes za chudého považuje? Pojem chudoby prošel inflací nepřiměřených požadavků, a tak se jím „opájí“ řada lidí, z nichž naprostá většina netrpí nedostatkem. Nemožnost koupit si kávovar, dovolenou nebo každý rok nový mobil neznačí chudobu, ale prosté nesmíření se s okolnostmi, na což upozornil už Seneca: „Chudý není ten, kdo má málo, ale ten, kdo touží mít víc.“ Je nesporné, že dávné generace chápaly svůj úděl smířlivě. Selské vzpoury nevznikaly jako snaha vydobýt si něco nového, např. dotace na další pluh, ale jako přímá reakce na nestřídmé jho uvalené vrchností. Co se však zdá být dějinným skokem od poddanství ke svobodě, tvoří ze současné perspektivy postupný návrat k poddanství. Démokritos prohlašoval, že „snášet dobře chudobu, svědčí o rozumnosti“. Tyto hlasy dnes neslyšíme. Nikdo si je neodváží říct, i kdyby si to v koutku duše uvědomoval. Žijeme v době, kdy chudoba se stala zlem, proti kterému musíme bojovat. „Sestrou poctivé mysli je chudoba“ vyznával Petronius. Jak je možné, že se kdysi k chudobě uchylovala dobrovolně řada lidí? Jak je možné, že si v ještě ne tak dávných dobách lidé spojovali s chudobou pozitivní vlastnosti a větší potenciál k rozvoji než bohatství? Jak málo se objevuje těch, kteří nežádají více po jiných, ale po sobě. www.skutecnosti.cz STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Jan Neruda Písně kosmické Seděly žáby v kaluži Seděly žáby v kaluži, hleděly vzhůru k nebi, starý jim žabák učený odvíral tvrdé lebi. Rozmluvil se pak o Slunci - žáby jsou divem němy -, ze Slunce že by nastrouhal na tři sta tisíc Zemí. Vysvětloval jim oblohu, líčil ty světlé krtky, mluvil o pánech hvězdářích zove je "Světa krtky". … … Pravil, že jejich hvězdný zkum zvláštní je mírou veden, dvacet že milionů mil teprv jim loket jeden. Umlknul. Kolem horlivě šuškají posluchači. Žabák se ptá, zdaž o světech ještě cos zvědít ráčí. Tedy že, řekněm pro příklad - věříme-li v ty krtky -, k Neptunu třicet loket je, k Venuši jen tři čtvrtky. "Jen bychom rády věděly," vrch hlavy poulí zraky, "jsou-li tam tvoři jako my, jsou-li tam žáby taky!" STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - charakterizovat lyrický subjekt - analyzovat stěžejní motiv básně - určit rým, verš - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Nerudovo dílo do kontextu české literatury ŽÁBY Říše: Živočichové (Animalia), Kmen: Strunatci (Chordata), Podkmen: Obratlovci (Vertebrata), Třída: Obojživelníci (Amphibia), Podtřída: Lissamphibia, Nadřád: Žáby a ropuchy (Salientia), Řád: Žáby (Anura) CHARAKTERISTIKA A VÝSKYT Žáby jsou zvláštním, velmi různorodým typem obojživelníků, jedním z hlavních řádů této třídy. Řád Anura zahrnuje jak žáby, tak ropuchy, přičemž označení žába je užíván na formy s dlouhýma nohama a hladkou, hlenem pokrytou kůží, kdežto název ropucha se používá pro robustní, krátkonohé žáby s hrubou kůží. Oficiálně jsou ropuchy zahrnuty do čeledi ropuchovití (Bufonidae), která patří do řádu Anura (žáby). V současné době je uznáno 25 čeledí, které zahrnují více než 5000 jednotlivých druhů žab. Žáby se vyskytují téměř po celém světě, výjimkou jsou jen polární oblasti, velmi horké pouště a některé oceánské ostrovy. Nejrozmanitější druhy žab se vyskytují v tropických oblastech. ANATOMIE Žáby mají několik specifických anatomických rysů, které je odlišují od jiných obojživelníků. Název Anura znamená „bez ocasu“ – dospělé žáby nemají ocas. Jedinou výjimkou jsou žáby z rodu Ascaphus (ocasatky). POTRAVA Naprostá většina žab se živí hmyzem, jinými členovci, či červy, některé větší druhy však požírají i jiné žáby, nebo menší obratlovce – drobné hlodavce, malé hady, dokonce i menší želvy. ROZMNOŽOVÁNÍ Jakmile dosáhnou dospělé žáby pohlavní zralosti, shromáždí se v blízkosti vody. Tento pud nutí žáby k migraci i na velkou vzdálenost. Samotný akt páření probíhá mimotělně. Tento způsob páření je typický téměř pro všechny druhy žab, výjimkou jsou jen žáby z rodu Nymbaphrynoides, které jsou živorodé. Specifika žab: lebka je kostmi tvořena jen částečně, hlava je však i přesto z větší části pevná. Tělo mají krátké, oči vystouplé, čelist je bez zubů a jazyk bývá velmi dlouhý. Samci většiny druhů mívají vokální vaky, Pro žáby jsou specifické i jejich vnitřní žábry a nohy. Přestože jsou všechny žáby snadno rozpoznatelné, existují mezi jednotlivými druhy velké rozdíly z hlediska velikosti a stavby těla. DRUHY Řád Anura zahrnuje téměř 5000 druhů, rozčleněných do 33 rodů, z nichž nejpočetnější jsou rody Leptodactylidae, Hylidae a Ranidae. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Jan Neruda Zpěvy páteční Ecce homo Před skříní výkladní zde stojím v zadumání, a hlava má se bolně k prsoum sklání. Dva obrazy tu drţí zrak můj v poutu: Zde „Ecce homo―, tam zas v druhém koutu „Kdyţ na lid český padla persekuce―. Dva obrazy tak různé ve svém vidě, a klíčící přec v stejné lidstva muce! Zde bůh v své slávě — tam lid ve své bídě, zde rek a vítěz — v zoufalství tam hrdinové, zde oběť za všechny — tam oběti přec nové. Zde kazatel, jenţ velkým slovem učí, ţe v světě volni mají býti lidé kaţdí, tam jedni v svatém jeho jménu dravě vraţdí a druzí v témţe jménu bez vin umírají! Paprsky slunce po obrazech hrají — křeč prsa svírá mi a hlava hučí, ret chvějný zašepotal v divém strachu: A bude vţdy tak, boţský lidstva brachu?! STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - charakterizovat lyrický subjekt - analyzovat stěžejní motiv básně - určit rým, verš - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Nerudovo dílo do kontextu české literatury Jaroslav Vrchlický - vlastním jménem Emil Frída, byl básník, překladatel, dramatik, vůdčí osobnost lumírovců. Vystudoval filozofii, historii a románské jazyky. Pobýval rok v Itálii jako šlechtický vychovatel. Zde pronikl do italské a francouzské poezie, která se později projevovala v jeho vlastní tvorbě. Po návratu do Čech redigoval Jaroslav Vrchlický Světozor, byl divadelním referentem v časopisech Pokrok a Hlas národa. Rovněž pracoval jako tajemník České techniky, později jako tajemník České akademie věd a umění. V roce 1893 byl Jaroslav Vrchlický jmenován profesorem srovnávacích literatur na univerzitě. Byl členem několika zahraničních akademií, poslancem Panské sněmovny ve Vídni aj. Dílo Jaroslava Vrchlického je velmi rozsáhlé. Obsahuje přes 270 knih včetně překladů, přes osmdesát původních děl doplňují překlady z osmnácti jazyků. Z Vrchlického činnosti je kvantitativně nejbohatší jeho práce překladatelská. Autor si dal za cíl převést do češtiny nejznámější díla světové literatury a na tomto nadlidském úkolu pracoval s nejvyšším úsilím. Přeložil např. Dantovu Božskou komedii, Goethova Fausta, dále to byli např. F. Petrarca, E. Rostand, V. Hugo, A. France, F. Schiller, W. Shakespeare aj. Překládal i moderní francouzské básníky, Ch. Baudelaira, J. A. Rimbauda, P. Verlaina apod. Překlady doprovázel literárními studiemi a eseji. Vrchlický se svými překlady snažil veřejnost seznámit s dosud neznámými autory. Vrchlického dílo bylo zpočátku velice ceněno, byl nazýván knížetem české poezie. Snažil se o zviditelnění děl českých autorů. V devadesátých letech 19. století byl však kritizován ze strany mladé generace za nepůvodnost a malou originalitu. Až další básnická generace se opět k Vrchlickému hlásila a ocenila jeho snahu objevovat krásy světa a života - Neumann, Šrámek, Seifert. www.spisovatele.cz STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Vítězslav Nezval Sbohem a šáteček Sbohem a kdybychom se nikdy nesetkali bylo to překrásné a bylo toho dost Sbohem a kdybychom si spolu schůzku dali možná že nepřijdem že přijde jiný host Bylo to překrásné žel všecko má svůj konec Mlč umíráčku mlč ten smutek já už znám Polibek kapesník siréna lodní zvonec tři čtyři úsměvy a potom zůstat sám Sbohem a kdybychom si neřekli už více ať po nás zůstane maličká památka vzdušná jak kapesník prostší než pohlednice a trochu mámivá jak vůně pozlátka Sbohem a bylo-li to všecko naposledy tím hůře mé naděje nic vám už nezbude Chcem-li se setkati nelučme se radš tedy Sbohem a šáteček Vyplň se osude! A jestli viděl jsem co neviděli jiní tím lépe vlaštovko jež hledáš rodný chlév Ukázalas mi jih kde máš své hnízdo v skříni Tvým osudem je let mým osudem je zpěv STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - charakterizovat lyrický subjekt - analyzovat stěžejní motiv básně - určit rým, verš - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Nezvalovo dílo do kontextu české literatury Ručně malované hedvábné šátky Dnešní trh je přesycen nabídkou dárků, je stále obtížnější najít ten pravý dárek pro naše blízké. Stále častěji hledáme originální dárek, který by byl něčím zvláštní a více osobní. Právě takové dárky můžete nalézt v naší prodejní galerii. Můžete si být jisti, že dárek zakoupený u nás nikde jinde nenajdete. Vyplatí se také naše stránky pravidelně sledovat, protože nabídka je stále aktualizována. Šátky jsou velmi oblíbeným dárkem pro ženy každého věku. Ručně malované hedvábné šátky jsou jedním z nejvšestrannějších módních doplňků vůbec. Každý kus je originál, odstíny barev jsou ručně míchány i malovány a také vzory jsou originální. Jsou použity barvy na hedvábí Dye-na-flow od společnosti Jacquard. K barvení a malování šátků jsou používány různé techniky, např. kombinovaná, shibori pocházející z Japonska. Některé jsou staré několik staletí, některé jsou nové. Velikosti 86 x 86 cm, 90 x 90 cm. Okraje šátků jsou začištěny speciálním stehem upraveným na obšití hedvábí. Jsou zažehleny a při praní nepouštějí. Šátky jsou baleny v dárkové krabičce. Nepostradatelným módním doplňkem každé ženy je šátek od nás. www.fler.cz STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Norbert Frýd Krabice živých Neblázněte, hlásil někdo od dveří. Támhle vidím posta na věţi, zrovna si zapaluje ciaretu! A co má být! Ještě to neví. Snad se to dozví také teprve ráno? A kdo je vůbec takový post? Páté kolo u vozu. Vy myslíte, ţe by Kopitz a Deibel vyrozuměli napřed posty, neţ by sami uprchli? Ţe by jim slavnostně řekli: Jde se domů, projeli jsme to! Kdepak! Jestli fouknou, fouknou tajně. Odvlečou s sebou všecko, co nakradli, nechají posta klidně sedět na věţích... Švýcarský červený kříţ (nikdo ani na chvilku nepochyboval, ţe bude švýcarský) přijede s ohromnými zásobami věcí. Copak se o nás venku nevědělo? Dachov, hergot, na Dachov a jeho filiálky se Švýcarský červený kříţ půjde podívat hned první ráno příměří. A jakţe se jmenuje jejich známá čokoláda? Vilém Tell - ta je ovšem mléčná. Mají také Galapeter, hořkou, mnohem lepší. A já jsem ti jednou kouřil švýcarské cigarety značky Turmac, rozumíš, tur-mac, tureckomacedonské tabáky, ale jedna báseň. Kdo usnul, spal neklidně. A probudil se ošklivě, protoţe před pátou, ještě za tmy, zaznělo poplašné zvonění traverzy. Od kuchyně řvaly hlasy: "Kafé holééé!" A hned nato jiné: "Ţádný kafe! Blokouši mají nastoupit!" Z věţí zazářily reflektory, všecky najednou, jejich kuţele se shlukly na apeláku. Do prostoru osvětleného ostře jako cirkusová manéţ vběhl Deibel. Deibel sám. Poskakoval chvíli, udělal dva dřepy, hrábl levičkou do rozkroku a posunul si příliš těsné kalhoty do pohodlnější polohy. Byl netrpělivý, chtěl uţ něco dělat, řval: "Tak bude to, prominenti, verfluchte Scheissbande!" Ţabák vyskočil z písárny, klepal se zimou a mnul si oči. Pěkné nadělení. Deibel v táboře a Kopitz nikde. To znamená, ţe se na nás rapportführer vykašlal. Neposlali mu transport a on teď neví, koho rychle vyhnat na stavbu k Mollovi. Pustil tedy za dráty Deibela a dal mu volnou ruku - fuj!! STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo N. Frýda do kontextu české literatury Koncentrační tábor, v češtině hovorově také koncentrák nebo lágr (z něm. Lager = tábor), je místo sloužící k hromadné internaci nebo věznění lidí, kteří sem jsou umísťováni i bez řádného soudu nebo jiného právního důvodu. Označení koncentrační tábor bylo nejdříve používáno ve smyslu internačních táborů pro civilní obyvatelstvo v 19. století (např. v USA pro indiány, v jižní Africe v průběhu druhé búrské války). Později byly jako „koncentrační“ označeny tábory, v nichž německý nacistický režim zadržoval, vykořisťoval, mučil a zabíjel své skutečné či údajné nepřátele. Poté co byly nacistické koncentrační tábory v roce 1945 osvobozeny a byla odhalena jejich role v nacistické genocidě, stalo se označení koncentrační tábor synonymem nejhrubšího porušování lidských práv a postupně se přestalo používat jako oficiální označení existujících internačních táborů. Různá vězeňská a internační zařízení však jsou právě proto často popisována jako koncentrační tábory lidmi, kteří kritizují jejich existenci a způsob činnosti. Mezi lety 1933–1945 založili nacisté kolem 20 000 různých táborů, kde věznili milióny obětí. Tábory byly používány pro řadu účelů: byly to pracovní tábory, tranzitní (průchozí) tábory, kde lidé pouze čekali na další transport, a také tábory vyhlazovací určené výhradně pro hromadné vraždění. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Ota Pavel 2 Jak jsem potkal ryby Zahnul jsem do poslední zatáčky. Přede mnou se objevil samotný Záruba. Stál rozkročen uprostřed uličky jak černí gestapáci, kteří k nám občas jezdili na prohlídku. A v ruce držel tu krátkou hůl, která se podobala pendreku. Po obou stranách uličky čněly zdi, odnikud sem nebylo vidět. Podklesla se mi kolena. Chytil mě za ruku, čekal jsem ránu klackem, a tak jsem se skrčil. Ale nic se nedělo. Vzhlédl jsem k němu. Nařizoval mi důrazně: „Křič!“ Zprvu jsem nechápal. „Tak krucinál křič!“ Pochopil jsem. Musel jsem křičet pro Němce v zámeckých oknech a pro udavače. Křičel jsem, jako jsem jednou slyšet kvičet prase, když ho zabíjeli u dědečka Ferdinanda z browningu a ani první, ani druhou ranou ho pořádně netrefili. Ječel jsem už opravdově, tak jako jsem se dřív pokoušel důrazně běžet. Záruba stál u zdi a švihal vzduch tvrdou krátkou holí. Potom se mnou zacloumal a řekl: „To stačí.“ Stáli jsme teď proti sobě a prohlíželi jsme se. Byli jsme dva poslední v tomto městě. On poznamenaný bohem, já ocejchovaný nadlidmi. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo O. Pavla do kontextu české literatury STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Boris Leonidovič Pasternak Doktor Živago "Tenkrát v noci, když jsi ještě chodila do gymnázia a nosila kávovou studentskou uniformu, v přítmí, za přepážkou hotelového pokoje, byla jsi už docela stejná jako teď a právě tak překvapivě krásná. Později v životě jsem se často pokoušel definovat a pojmenovat to kouzelné světlo, které jsi ve mně tehdy roznítila, ten postupně blednoucí paprsek a doznívající zvuk, prostupující od té doby celý můj život. Staly se klíčem, který mi díky tobě odmykal na světě všechno ostatní. Když ses jako stín v studentském stejnokroji vynořila z temného výklenku hotelového pokoje, já chlapec, který o tobě nic nevěděl, jsem veškerou trýzní té síly, kterou jsi ve mně vyvolala, pochopil: tohle štíhlé, hubené děvčátko je vrchovatě - jako elektřinou - nabito veškerou ženskostí, jakou si lze na světě představit. Jestliže přistoupím až k ní nebo dotknu-li se jí prstem, jiskra ozáří místnost a buď mě na místě zabije, nebo mě na celý život zelektrizuje magneticky toužící, naříkající tíhou a smutkem. Byl jsem pojednou plný bludných slz, všechno ve mně jiskřilo a plakalo. K smrti mi bylo líto sebe, chlapce, a ještě víc mi bylo líto tebe, dívky. Celá má bytost žasla a ptala se: jestli je takhle bolestné milovat a pohlcovat elektřinu, oč bolestnější ještě asi je být ženou, být tou elektřinou a lásku vzbuzovat. Vidíš, nakonec jsem to přece vyslovil. Člověk by z toho zešílel. A já jsem toho plný." Larisa Fjodorovna ležela na okraji postele oblečená, necítila se ve své kůži. Schoulila se do klubíčka a přikryla vlněným šátkem. Jurij Andrejevič seděl na židli vedle ní a mluvil tiše, s dlouhými přestávkami. Chvílemi se Larisa Fjodorovna nadzvedla na lokti, podepřela si bradu do dlaní a hleděla na Jurije Andrejeviče s otevřenými ústy. Chvílemi se přitiskla k jeho rameni a tiše, aniž si toho byla vědoma, blaženě plakala. Nakonec se k němu natáhla, předklonila se přes okraj postele a radostně zašeptala: "Juročko! Ty jsi tak chytrý, Juročko! Ty všechno víš, všechno uhodneš. Ty jsi má opora, útočiště a spása. Juročko, ať mi Pánbůh odpustí, že se rouhám. Já jsem tak šťastná! STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku, charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Pasternakovo dílo do kontextu světové literatury Doktor Živago Film měl v amerických kinech premiéru 22. prosince 1965 a příští rok při udělování Cen akademie získal celkem pět Oscarů (nejlepší scénář podle předlohy, barevná kamera, barevná výprava, barevné kostýmy, hudba) a v dalších pěti kategoriích byl ještě nominován (nejlepší film, režie, herec ve vedlejší roli - Tom Courtenay, střih, zvuk). Oscarovým vítězem se však stal muzikál Za zvuků hudby se stejným počtem zlatých sošek, včetně té nejcennější za nejlepší film roku. Rozsáhlá stejnojmenná předloha ruského básníka a romanopisce Borise Pasternaka (1890-1960) obsahuje řadu autobiografických prvků. Autor ji dokončil v roce 1956, ale ve své vlasti ji nemohl uveřejnit. Rukopis se nejdřív dostal do Itálie a v roce 1958 byl s velkým úspěchem vydán v překladech do osmnácti jazyků. Téhož roku mu byla udělena Nobelova cena za literaturu, ale Pasternak ji musel na nátlak sovětských úřadů odmítnout (cenu přijal až básníkův syn Jevgenij v roce 1989). Poslední léta svého života strávil ve svém domě v Peredělkinu blízko Moskvy. Doktor Živago byl v Sovětském svazu vydán teprve v roce 1987. Klasik světové kinematografie, anglický režisér David Lean (1908-1991) se do dějin filmu zapsal jako čelný představitel britského civilismu (Pouto nejsilnější), skvělý tlumočník děl Charlese Dickense (Velké naděje, Oliver Twist) a především jako tvůrce výpravných velkofilmů, v nichž na rozdíl od běžných monumentálních podívaných dokázal přesvědčivě skloubit výtvarnou krásu obrazu a epické vypravěčství s přesvědčivým vykreslením pocitů a motivací svých nejednoznačných hrdinů (Most přes řeku Kwai, Lawrence z Arábie, za něž dostal Oscary, Doktor Živago, později už s menším úspěchem Ryanova dcera a Cesta do Indie). www.ceskatelevize.cz STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Ota Pavel Jak jsem potkal ryby Vrátil jsem se a našel maminku pořád u těch hříbků. Ruce měla zabořené v hromadě hřibů a po tváři jí tekly slzy. "Proč pláčeš, maminko?" "Kdyţ je hodně hub, bude válka!" "To je pověra, maminko." "Říkala to teta Karolína. Před první světovou válkou prý taky takhle rostly. Tisíce bílých hřibů. A pak byla brzy bída a nouze." Příští rok nás zabrali Němci. Člověk můţe říct, ţe slunce je často velký ţlutý prášek od nebeských psychiatrů a podává se, aby se zahnal smutek a nastala nálada. Moře je vůbec největší náměstí světa a ţivot je hlavně pod tím náměstím. Kolikrát jsem se uţ v ţivotě spletl. Ti nejskvělejší lidé jsou ti nejskromnější. To jenom hlupáci a uboţáci potřebují o sobě mluvit, aby sami ve svých očích vyrostli. Bráškové se vybouřili v mládí, oţenili se, jak uţ to bývá, a vrátili se k rybám, coţ taky bývá. Jako by si uvědomili čínské přísloví: Chceš-li být šťasten hodinu, tak se opij. Chceš-li být šťasten tři dny, tak se oţeň. Chceš-li být šťasten celý ţivot, staň se rybářem. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo O. Pavla do kontextu české literatury Rybníkářství První zprávy o zakládání rybníků jsou z roku 1115. Rybníky se u nás stavěly od velké kolonizace ve 13. století. V chovu ryb představovala naše země již od této doby velmoc a český kapr patřil tenkrát mezi exportní priority. Za Karla IV. bylo podporováno rybníkářství a lepší hospodaření s vodou i z královských prostředků. Pravá konjunktura se dostavila ve století 15. a 16. Šlechta při hledání peněz brzy postřehla, že přes poměrně vysoké investice poskytovalo rybníkářství rychlou návratnost investovaných peněz. Většina rybníků v jižních Čechách byla postavena v 15. a 16. století za vlády Rožmberků. Průkopníky rybníkářství byli Vilém z Pernštejna a Josef Štěpán Netolický. Jedinečným stavitelem rybníků byl Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, zvaný též jako Rybníkář Kuba. Krčín byl tvrdý k sobě a pověstně tvrdý k podřízeným tak, že tehdejší kronikář o něm poznamenal: ten člověk "nerudný a mračný jen na rybníky laskav byl". Dovršil dílo předků. Ve zlatém věku rybníkářství, v době působení Krčína, bylo u nás rybníků čtyřikrát více než dnes. Krčín vstoupil ve 26 letech do služeb Viléma z Rožmberka a záhy v roce 1569 ve 34 letech byl jmenován regentem všech rožmberských panství. Vedle rybníkářství se věnoval budování nových dvorů, mlýnů, ovčínů, cest, vysoušení mokřin podle zásady "Starými příjmy nehýbej, nové hledej". Geniální organizátor Krčín byl i výtečným geometrem, "měřičkou", jak se tehdy říkalo. Vedle jiných rybníků v jižních Čechách vynikla stavba dvou rybníků. Byl to rybník Svět (Krčín říkal Nevděk), odvážné dílo u Třeboně, výškově situované dokonce nad městem, a druhý rybník Rožmberk "jihočeské moře", který se stal největším rybníkem ve střední Evropě. V souvislosti s touto stavbou muselo být zřízeno 15 km dlouhé umělé koryto nazvané jako Nová řeka. Na obřím rybníku o tehdejší rozloze 1060 ha v letech 1584 - 1590 pracovaly desítky poddanských vesnic. Krčín stavěl podstatně mohutnější hráze, více kónické, a zesílené u paty, aby zabránil zničujícím průsakům. www.rybnikarstvi.cz STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura John Grisham Případ Pelikán Prolog Mladá studentka práv Derby Shawová má známost se svým profesorem Thomasem Callahanem. Dívka mu jednoho dne předá svou analýzu situace kolem smrti dvou soudců Nejvyššího soudu, kde vyslovuje odvážnou hypotézu, kdo za celým případem stojí. Callahan svěří dokument svému příteli od FBI Gavinovi. Informace o existenci dokumentu pronikne až do Bílého domu. Zanedlouho nato spolu chtějí Thomas a Darby nasednout do auta, ale dívka si to na poslední chvíli rozmyslí. Auto exploduje. Thomas je místě mrtev, zoufalá Darby prchá a skryje se v hotelu. Odtamtud se spojí s vynikajícím novinářem Granhamem pracujícím pro přední americký list a svěřuje se mu, protože ví, že mu Thomas důvěřoval. Mladík nabízí pomoc a s Darby se ochotně sejde. Společně se pak pouštějí do smrtelně nebezpečného pátrání. I jeho několikrát telefonicky kontaktoval muž, který si říkal Garcia a tvrdil, že zná pozadí vražd obou soudců... Nejvyšší soudci jsou ve Spojených státech jmenování do svých funkcí na doživotí. Má se tak předejít korupci a ovlivňování. Pro bohatou firmu však není nic snazšího, než najmout atentátníka a nechat několik neúplatných soudců zavraždit. Jak se zdá, do případu jsou zapletena nejvyšší politická místa. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo J. Grishama do kontextu světové literatury Central Intelligence Agency (CIA, Ústřední zpravodajská služba) je zpravodajská sluţba USA s vnějším polem působnosti (tj. špionáţním), mající zároveň za úkol provádět po celém světě operace ve prospěch USA. Vznikla 18. září 1947 na základě National Security Act (Zákona o národní bezpečnosti), který podepsal prezident Harry S. Truman. Stala se tak nástupcem OSS (Office of Strategic Services). Federální úřad pro vyšetřování (anglicky Federal Bureau of Investigation, zkráceně FBI) je vyšetřovací orgán amerického ministerstva spravedlnosti, který působí jak jako federální vyšetřovací úřad trestné činnosti, tak i jako kontrarozvědná sluţba. Ředitel FBI je jmenován prezidentem USA a potvrzen Senátem USA. Počátek FBI se datuje na 26. července 1908. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Petr Šabach Hovno hoří Opouštěli jsme Paříž. Nepohodlný autobus byl plný povykujících dětí. Sedel jsem u okénka, pozoroval ubíhající baráky a měl nostalgickou náladu - takovou, jaká se vás zmocní, když opouštíte Paříž. Všechny ty děti si odtud něco odvážejí, říkal jsem si. Jejich hlavičky jsou teď plné nezapomenutelných dojmů. Děvčata seděla vpravo, hoši vlevo. Sami si tak sedli, já jsem jim nic nenařizoval. Z dívčí sekce se ozývalo žvatlání. Půjčovaly si navzájem jakési plyšové zvířátko a pořád opakovaly: "Jééé, půjč mi ho ještě! Ten je sladkej! Mně ho taky podej! Panebože, ten je sladkej!" Plyšová potvora s připitomělým úsměvem putovala z náruče do náruče a vždy vyvolávala novou bouři nadšení. Takhle jim to vydrželo asi půl hodiny. Na sedadlech za mnou seděli dva obrýlení chlapci s vysokými čely. Jejich rozmluva trvala celou trasu Paříž-Praha. Zcela vážně a ze všech stran rozebírali problém, jestli hovno hoří. Dva světy rozdělené jen úzkou uličkou. Holkám ve třídě, až na výjimky, konečně narostla prsa. Zkoušel jsem to s všelijakými holkami, ale měl jsem strašnou smůlu nebo co. Jedna mi na všechno říkala: "Řekni pozpátku MACEK!", druhá mi všelijak lámala prsty, jen jsem na ni sáhl, třetí opakovala: "Já nevím." To jednoho nebaví, zvlášť když sám nic neví. Prožil jsem krátký románek s děvčetem ze střelnice. Ta romantika se mi hrozně líbila - maloval jsem si, jak spolu táhneme po rozpálené silnici široširým světem, ona vaří a já na schodech maringotky odlévám broky. Líbily se mi nekomplikované vztahy, které vládly u nich v rodině. Navíc na sebe nechávala klidně sahat, bohužel jen nahoře. Ale naučila mě aspoň líbat. To se vždycky hodí. Záviděl jsem "kabelkářům" - klukům, co nosili holkám kabelky. A jednou jsem potkal frajera s dvěma slečnami a se dvěma kabelkami, a to mě otrávilo na pár dní. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo P. Šabacha do kontextu české literatury Petr Šabach: „Jsou věci, který bych za života svých rodičů nevydal.“ Petr Šabach žije celý život v Dejvicích. Píše o svém dětství, o své rodině. Píše o Češích. Petr Jarchovský přetváří Šabachova vyprávění ve scénáře, Jan Hřebejk či Ondřej Trojan podle nich točí filmy. Kritika ráda označuje jejich tvorbu za typicky českou. Existuje podle Vás typicky český způsob psaní? Já nevím, existuje podle Vás typicky český způsob myšlení? Tohle se určitě dá říct třeba o Rusech. Tam máte někdy problém rozlišit jednoho od druhého. Ale heleďte, podle mě neexistuje ani typicky český humor. Víte, my jsme taková braktická voda, místo, kde se stýká slaná voda se sladkou. Západ s východem. My jsme limitovaní plochou. Probíhá zde takový komínový efekt. Tady se vše musí odehrávat směrem nahoru, ne do stran. Kdyby jel někdo dlouho na koni, tak je za chvíli na hranicích. Nebe je naše moře. V našich pohádkách jde většinou o to, přelstít čerta. Vy píšete často autobiograficky, nevadí Vám, že tento způsob psaní bývá považován za podřadnější, méně náročnou literaturu? Ze sebe přece vychází každý. Takhle bych na to ani nešel. Kdo to podle Vás takhle bere? Existuje vyšší a nižší patro literatury. Ale rozhodující pro kvalitu je téma, které si zvolíte. Téma pak určí úplně všechno, váš styl, váš jazyk. No a pak samozřejmě rozsah. Když si určíte cíl napsat román, tak stojíte před zatraceně těžkým problémem. To se musíte dopředu pořádně zamyslet. No a čím méně závažné téma si zvolíte, tím víc si můžete dovolit hrát. Já si žádná velká témata nevybírám. A téma si určíte dopředu, nebo čekáte, jaké z textu samo vyleze? Věřte mi nebo ne, já píšu z čiré radosti. Mně to prostě fakt baví. Takže potom vysvětlovat, proč a jak jsem něco napsal, by byla pro mě šílená dřina. Mně se to prostě chtělo napsat, jo? Já bych psal, i kdybych nevydával. Psal bych třeba svým vnoučatům pohádky. To bych ale chtěl udělat stejně, akorát se zdá, že než se k tomu dostanu, tak vyrostou. KATEŘINA NECHVÍLOVÁ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Publius Ovidius Naso Proměny Daidalos a Ikaros Minos zahradil vše, by cizinec nemohl prchnout: na křídlech odvážnou cestu našel si daidalos přec. Jakmile v Labyrint zavřel plod matčin, počatý hříšně, muže, jenž zpola byl býk, býka, jenž zpola byl muž. „Skonči mé vyhnanství,“ děl, „ó Minoe přespravedlivý, aby tak aspoň můj popel přijala otcovská zem.“ Dej, ať se chlapec vrátí, když starce si ceníš jen málo, nechceš-li ušetřit chlapce, starce bys šetřiti měl. Ovládá Minos i země a ovládá stejně i moře, takže pro útěk náš zavírá moře i souš. Zbývá jen vzdušná cesta, nuž zkusíme uniknout vzduchem. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo P. O. Nasa do kontextu světové literatury Významné vynálezy Kolo - objevilo se bezmála před šesti tisíci lety v Mezopotámii. Původce tohoto převratného technického vynálezu neznáme. Vynález kola ve spojitosti s průmyslovou revolucí v 19. století dal vzniknout zcela novým dopravním prostředkům. Písmo - poprvé se objevilo v Egyptě před šesti tisíci lety, v Mezopotámii vytvořili Sumerové písmo klínové ryté do hliněných destiček. Podobný styl převzali i Chetité, jejichţ abecedu rozluštil český vědec Bedřich Hrozný. Knihtisk - umění knihtisku se na evropské půdě ustálilo teprve v polovině 15. století. Podstata vynálezu Jana Gutenberga spočívala ve vytvoření odlitků pro jednotlivá písmena, která se dala vţdy pro potřeby konkrétní knihy zkombinovat. Kompas - bez nedocenitelného kompasu by se stěţí mohly podnikat daleké zámořské výpravy, které v mnoha případech přispěly k objevování nových kontinentů, nového bohatství k obchodování. Parní stroj - nejdůleţitějším objevem 18. a 19. století, byl vyuţíván téměř ve všech oblastech průmyslu i zemědělství a jeho význam poklesl aţ v minulém století, kdy byl ze scény vytlačen objevem spalovacího motoru. Ţárovka - bez vynálezu ţárovky bychom se patrně dodnes utápěli v temnotách. Noční ulice by byly osvětleny loučemi nebo syčícími plynovými lampami a domácnosti by po setmění zůstávaly potmě. Skutečně prvním objevitelem se stal Heinrich Göbel. Německý přistěhovalec do Ameriky osvětloval výkladní skříň svého hodinářství jiţ v polovině 19. století, kvůli své neznalosti angličtiny však patrně neuměl vyplnit přihlášku k patentování vynálezu. Teprve Edison vyuţil ţárovky k průmyslovému osvícení ulic, továren i domácností. Internet - předchůdcem dnešního internetu se stal v šedesátých letech minulého století tzv. Arpanet, obecné veřejnosti zůstal nepřístupný. Teprve s příchodem devadesátých let vznikl ve Švýcarsku World Wide Web, jehoţ duchovním otcem se stal Tim Berners Lee. www.historieweb.cz STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Erich Maria Remarque Čas žít, čas umírat Graeber stál na slunci. Za chvíli vyšel Josef ze dveří. Šel těsně kolem Graebera. "Všechno nej lepší!" zašeptal. "Všechno nejlepší." Graeber se vrátil. Křížová zahrada byla v tuto dobu prázdná. Dva žlutí motýl i s červenými tečkami na křídlech poletovali okolo keře s drobnými bílými květy. Keř stál u hrobu sídelního kanovníka Aloysia Blumera. Graeber přistoupil a prohlížel si jej. Tři hroby byly propadlé, ale Blumerův tak, že se zdálo, jako by pod trávník vedla díra. Bylo to dobré místo. Napsal na lístek, že je to popel katolického vězně z koncentračního tábora. Učinil to pro případ, že by někdo krabici objevil. Lístek vsunul pod hnědý papír. Potom vyřízl bajonetem kus trávníku a zvětšil opatrně proláklinu v zemi, až tam šlo krabici vsunout. Šlo to snadno. Zemí, kterou vyhrabal, zasypal znova díru a zakryl pak všechno drnem. Bernhard Kruse, byl-li to on, nalezl takto místo v posvěcené zemi, u nohou vysokého církevního hodnostáře. Graeber se vrátil a sedl si na zídku křížové chodby. Kameny byly teplé sluncem. Snad je to rouhání, pomyslil si. Snad taky jenom zbytečná sentimentalita. Bernhard Kruse byl katolík, a katolíkům byl pohřeb ohněm zapovězen; ale to bude musit církev zajisté vzhledem k zvláštním okolnostem přimhouřit oko. A není-li to v krabici vůbec Kluse, nýbrž popel různých obětí, možná i protestantů a orthodoxních židů, mohlo by jistě v tomhle případě projít i to, myslil si. Ani Jehova, ani Bůh protestantů anebo Bůh katolíků nebudou proti tomu celkem příliš namítat. Pohlédl na hrob, do něhož byla kradmo vložena krabice od doutníků jako kukaččí vejce do hnízda. Po celou cestu nepociťoval nic zvláštního; ale teď, když bylo po všem, cítil hlubokou a nekonečnou hořkost. Bylo to více než pouhá myšlenka na mrtvého. Byl v ní Pohlmann a Josef a veškerá bída, kterou viděl, válka, a také jeho vlastní osud. Vstal. V Paříži viděl hrob Neznámého vojína; nádherný, pod triumfálním obloukem, do něhož byly vtesány velké bitvy Francie. Zdálo se mu, že propadlý kus trávníku s náhrobkem kanovníka Bliimera a s krabicí od doutníků pod ním je něco podobného, a možná že dokonce ještě více - i bez duhového oblouku slávy a bitev. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Remarqueovo dílo do kontextu světové literatury Ekonomicky se Německo už od konce války potýkalo s vysokou inflací, což mu znemožňovalo uhradit válečné reparace. Německá vláda vyzvala občany v Porúří k uplatnění pasivní rezistence. Tím však uštědřila ránu do vazu německému hospodářství. V následujících měsících proto v zemi propukla hyperinflace neskutečných rozměrů. V tomto ovzduší ekonomické a politické nestability se v listopadu 1923 válečný hrdina Erich Ludendorff a vůdce nové extremně pravicové strany nacionálních socialistů (NSDAP), Adolf Hitler, neúspěšně pokusili provést v Mnichově převrat (Pivnicový puč). Krach na newyorkské burze v roce 1929 však znamenal počátek velké hospodářské krize, jejíž drtivý dopad pocítilo rovněž Německo. Hospodářská situace země rychle upadala. V zimě 1932-1933 činil počet nezaměstnaných více než 6 000 000. Vzrůstající vnitřní napětí připravilo živnou půdu pro rozmach různých extremistických hnutí, především komunistů (KPD) a nacionálních socialistů (NSDAP). V parlamentních volbách v červenci 1932 získala NSDAP 37,4 % hlasů, což z ní učinilo největší politickou sílu v zemi. Společně s KPD disponovali nyní nacisté v Reichstagu nadpoloviční většinou poslaneckých mandátů. NSDAP vděčila za svůj úspěch hlavně mladým lidem, kteří nebyli schopni nalézt pracovní uplatnění. Podporu nacistům projevovala rovněž nižší střední třída, jíž připravila hyperinflace ve 20. letech o úspory, venkovské obyvatelstvo a velká část z masy nezaměstnaných. V lednu 1933 vyvinuli pravicoví politici v čele s bývalým kancléřem Franzem von Papenem nátlak na Hindenburga, který následně 30. ledna 1933 jmenoval Adolfa Hitlera německým kancléřem. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Leo Calvin Rosten Pan Kaplan má stále třídu rád "Slečna Fanny Gidwitzová." "Zde." "Pan Matsukas." "Hmff." "Pan Nathan P. Nathan." "Ano prosím! Dobře naladěn, k práci připraven." Profesor Parkhill s úsměvem vzhlédl. Mladý muž jménem Nathan P. Nathan mu dělal radost. Rozhodně nebyl žádný jazykový zelenáč. Mluvil plynně, suverénně používal nejrůznější rčení a nešetřil hovorovými výrazy. Nelekal se nástrah mluveného jazyka, které byly pro tolik žáků v začátečnické třídě utrpením, ani domorodých zvláštností, kvůli nimž tolikrát propadali zoufalství. Všem spolužákům se líbil. Bylo mu něco málo přes dvacet, byl energický, rusovlasý, rozevlátých způsobů, mrštného jazyka. A pořád se smál. Vypadal jako nejšťastnější mladík na světě. A jeho smích byl nakažlivý. Dokonce i Hyman Kaplan, který zrovna nenosíval srdce na dlani, přizvukoval smíchu Nathana P. Nathana kamarádským pochechtáváním. Jediné, co profesora Parkhilla na mladém Nathanovi znepokojovalo, bylo to, že nikdy nevypracoval domácí úkol. Dnešního večera se už potřetí od začátku roku zabývali mluvním cvičením. "Byl to krásný projev," červenala se slečna Mitnicková, "i když není třeba říkat peřímo místo přímo a cepu místo cpu." "Kam jel ten flák?" vypískl Vincente Perez. "Jaký flák!" zeptala se slečna Schneidermanová. "Ten flák, co ste na něm narodil!" "Já nevím," zasmál se pan Nathan. "Vy nevité, kde ste narodil?!" zasténala paní Moskowitzová. "Nikdo vám neřek, jestli ste Turek, Žvýcar nebo Holanďák?" zeptal se pan Vinograd. "Nikdo to nevěděl," řehonil se Nathan P. Nathan, „my hrozně spěchali. Otec vlez do perevního vlaku, kam se rodina vešla." "V jakém státu?" naléhala slečna Gidwitzová. "V Kanadě." "Tak on neni Američan!" Zklamání slečny Goldbergové bylo veliké. "Tak on je Kanadyján!" zvolal pan Kaplan. "To si dám líbat!" Profesor Parkhill musel několikrát zabubnovat na stůl, aby rozvášněné fórum utišil. "Ať Natan Pé Natan žekne," vyjelo náhle z pana Kaplana, "co má v národním listu!" „V rodném listu, pane Kaplane -" „Uzavírám tuto diskusi!" oznámil pan profesor." STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Rostenovo dílo do kontextu světové literatury Učte se češtinu s profesionály z jazykového centra. Nabízíme kurzy češtiny pro všechny úrovně, individuální nebo skupinové (2-5 studentů) v naší škole, ve Vaší firmě či doma. Efektivní lekce vedené zábavnou formou profesionálními a přátelskými lektory. Máme dlouholeté zkušenosti s výukou češtiny. Učíme pouze češtinu jako cizí jazyk, máme bohatou knihovnu učebnic češtiny. Škola má výhodnou centrální polohu, krásné a klidné okolí. Učebny jsou vybaveny nejmodernější technikou, v kaţdé také PC s připojením k internetu. Naše kurzy probíhají celoročně, můţete tedy kdykoli pokračovat. Poskytneme Vám informace o zkouškách, které lze v ČR absolvovat a rádi Vás na ně připravíme. Při dlouhodobých kurzech pro studenty z Prahy nabízíme i platbu zpětně – platíte lekce, kdy jste skutečně absolvovali. Nabízíme mnoţství intensivních kurzů, pro studenty ze zahraničí doporučíme či zajistíme ubytování. Pokud si nevyberete z naší nabídky kurzů, zorganizujeme Vám kurz na míru. V ceně letních kurzů je společný oběd, výlet lodí a procházka v okolí školy. Občerstvení ve škole – káva, čaj, minerálka jsou zdarma. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Joanne Kathleen Rowlingová Harry Potter a Kámen mudrců V Zobí ulici takového člověka ještě nikdy neviděli. Byl vysoký, hubený a velice starý, soudě podle jeho stříbrných vlasů a vousů, dost dlouhých, aby si je mohl zastrčit za opasek. Na sobě měl dlouhý hábit, purpurový plášť, který vláčel po zemi, na nohou boty na vysokém podpatku a s přezkami. Modré oči za půlměsícovými brýlemi měl jasné a zářivé a svítily v nich malé jiskřičky, a nos měl velice dlouhý a křivý, jako by ho měl kdysi dvakrát zlomený. Jmenoval se Albus Brumbál. Albus Brumbál si zřejmě vůbec nepřipouštěl, že se právě ocitl v ulici, kde všechno od jeho jména až po jeho vysoké boty bylo nevítané. Přehraboval se v kapsách svého pláště, jako když něco hledá. Zřejmě si však uvědomil, že ho někdo pozoruje, poněvadž naráz zvedl hlavu a podíval se na kočku, která se na něj z opačného konce ulice ještě pořád upřeně dívala. Pohled na ni jako by ho z nějakého důvodu pobavil. Uchechtl se a zamumlal: "To jsem si mohl myslet." "To je ale náhoda, že jsme se tu sešli, profesorko McGonagallová." Otočil se k mourovaté kočce a chtěl se na ni usmát, ale nebyla tam už. Místo na kočku se usmíval na dost přísně vyhlížející ženu, která měla na nose hranaté brýle přesně téhož tvaru jako skvrny, jež zdobily kočku kolem očí. Měla na sobě také plášť, ale smaragdově zelený, a černé vlasy stažené do tuhého uzlu. Bylo na ní vidět, že je nazlobená. "Jak jste zjistil, že jsem to já?" zeptala se. "Milá paní profesorko, v životě jsem neviděl kočku, která by seděla tak strnule." STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo J. K. Rowlingové do kontextu světové literatury Kámen mudrců (latinsky lapis philosophorum, arabsky El Iksir) je hypotetická látka, která je schopná přeměnit téměř bezcenné kovy ve zlato. Rovněţ dokáţe vyrobit elixír ţivota, který má slouţit k omlazení a moţná i k dosaţení nesmrtelnosti. Nalezení této látky bylo jedním z hlavních cílů alchymie. Původ alchymie je ve starověkém Orientu, Řecku a v Indii, myšlenka omlazení však pochází z Číny a přeměna kovu na draţší látku (zlato nebo stříbro) je z arabské alchymie z 8. století. Jabir ibn Hayyan (latinsky Geber) analyzoval všechny prvky a určil čtyři základní vlastnosti horko, chlad, sucho a vlhko. Oheň je suchý a horký, země studená a suchá, voda studená a mokrá a vzduch horký a vlhký. Dále teoretizoval, ţe všechny kovy jsou kombinací těchto čtyř principů. Podle těchto předpokladů by přeměna jedné látky na jinou byla moţná přeskupením těchto vlastností. Tato změna by byla zprostředkována látkou, která je v arabštině zvaná al-iksir. Mimo to se více dozvíte v knize od Mathewa Reillyho - Posvátné kameny. Zdroj: Alchymie - kameny STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Joanne Kathleen Rowlingová Harry Potter a Kámen mudrců V Zobí ulici takového člověka ještě nikdy neviděli. Byl vysoký, hubený a velice starý, soudě podle jeho stříbrných vlasů a vousů, dost dlouhých, aby si je mohl zastrčit za opasek. Na sobě měl dlouhý hábit, purpurový plášť, který vláčel po zemi, na nohou boty na vysokém podpatku a s přezkami. Modré oči za půlměsícovými brýlemi měl jasné a zářivé a svítily v nich malé jiskřičky, a nos měl velice dlouhý a křivý, jako by ho měl kdysi dvakrát zlomený. Jmenoval se Albus Brumbál. Albus Brumbál si zřejmě vůbec nepřipouštěl, že se právě ocitl v ulici, kde všechno od jeho jména až po jeho vysoké boty bylo nevítané. Přehraboval se v kapsách svého pláště, jako když něco hledá. Zřejmě si však uvědomil, že ho někdo pozoruje, poněvadž naráz zvedl hlavu a podíval se na kočku, která se na něj z opačného konce ulice ještě pořád upřeně dívala. Pohled na ni jako by ho z nějakého důvodu pobavil. Uchechtl se a zamumlal: "To jsem si mohl myslet." "To je ale náhoda, že jsme se tu sešli, profesorko McGonagallová." Otočil se k mourovaté kočce a chtěl se na ni usmát, ale nebyla tam už. Místo na kočku se usmíval na dost přísně vyhlížející ženu, která měla na nose hranaté brýle přesně téhož tvaru jako skvrny, jež zdobily kočku kolem očí. Měla na sobě také plášť, ale smaragdově zelený, a černé vlasy stažené do tuhého uzlu. Bylo na ní vidět, že je nazlobená. "Jak jste zjistil, že jsem to já?" zeptala se. "Milá paní profesorko, v životě jsem neviděl kočku, která by seděla tak strnule." STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo J. K. Rowlingové do kontextu světové literatury Kámen mudrců (latinsky lapis philosophorum, arabsky El Iksir) je hypotetická látka, která je schopná přeměnit téměř bezcenné kovy ve zlato. Rovněţ dokáţe vyrobit elixír ţivota, který má slouţit k omlazení a moţná i k dosaţení nesmrtelnosti. Nalezení této látky bylo jedním z hlavních cílů alchymie. Původ alchymie je ve starověkém Orientu, Řecku a v Indii, myšlenka omlazení však pochází z Číny a přeměna kovu na draţší látku (zlato nebo stříbro) je z arabské alchymie z 8. století. Jabir ibn Hayyan (latinsky Geber) analyzoval všechny prvky a určil čtyři základní vlastnosti horko, chlad, sucho a vlhko. Oheň je suchý a horký, země studená a suchá, voda studená a mokrá a vzduch horký a vlhký. Dále teoretizoval, ţe všechny kovy jsou kombinací těchto čtyř principů. Podle těchto předpokladů by přeměna jedné látky na jinou byla moţná přeskupením těchto vlastností. Tato změna by byla zprostředkována látkou, která je v arabštině zvaná al-iksir. Mimo to se více dozvíte v knize od Mathewa Reillyho - Posvátné kameny. Zdroj: Alchymie - kameny STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura William Shakespeare Zkrocení zlé ženy Vystoupí Kateřina. PETRUCCIO: Dobrýtro Kačenko! Tak se prý jmenujete, jak jsem slyšel. KATEŘINA: To jste si seděl na uších. Kdo mluví o mně, říká Kateřina. PETRUCCIO: Kdež! Jenom Kačka! Kačka jako lusk, a někdy taky jedovatá Káča. Leč, Káčo Kačenko všech Kačenek, Kačenko z Káčic, Nad- a Velekáčo, Kačičko, kočičko, ty koketko, slyš, co ti povím, Kačenko mé touhy! Zvěst o tvé lahodě a dobrotě a kráse, hlaholící po všech vlastech ač proti skutečnosti chabá -, tak mnou pohnula, že tě chci za manželku. KATEŘINA: Když jste tak pohnut, pohněte se zas, a hybaj, pohyblivý svršku jeden! Jste dřevo, to je vidět. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku, charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Shakespearovo dílo do kontextu světové literatury Pavla Beretová: Někdy mám diváků dost, že bych křičela Pavla Beretová, herečka praţského Národního divadla a A studia Rubín, pochází z Ostravy a je to na ní poznat. Je milá, vstřícná a také neuvěřitelně přímá. Po premiéře inscenace Zkrocení zlé ženy jsem se setkala s názorem, že se na roli Kateřiny nehodíte, protože jste moc hodná. S touto teorií začal Dan Špinar uţ na škole. Říkal, ţe vţdycky budu hrát naivky a nic s tím nezmůţu, protoţe tak zkrátka vypadám. Byla jsem na něho hodně naštvaná. Ano, jsem malá, baculatá a mám velké modré oči, ovšem lidi, kteří mě opravdu znají, říkají, ţe to tak vůbec není. Nejste vůbec milá? Ale ano, jsem. Neznamená to ovšem, ţe bych nemohla hrát i jiné typy. Kateřina je pro mě opravdu protiúkol k rolím, které běţně dostávám v Národním divadle. Na DAMU mě Eva Salzmannová do ostřejších typů nutila, protoţe jsem byla ze spoluţaček ta „nejdrsnější―. Jak jste vnímala, když vám roli Kateřiny nabídli? Nejprve se mluvilo pouze o Lucii Ţáčkové. Pak jsem se dostala do alternace a pravděpodobně to bylo právě proto, ţe jsme úplně jiné. Tu zlou ţenu si kaţdá neseme jinak. Jsem za tuto příleţitost – nehrát pouze holčičky – moc vděčná. Je to opravdu moje první dospělá role. V Národním divadle je rozdělení na herecké typy dost silné, a proto jsem ráda, ţe jsem z toho vykročila. Na inscenaci nejsou nejlepší ohlasy, ale mně se v tom hraje výborně. A Igor Bareš je dobrý kolega i herec. Moţná by se předešlo několika nedorozuměním, kdyby se škrtlo v podtitulu slovo komedie. Reţisér Martin Čičvák toto Zkrocení zlé ţeny opravdu jako komedii nezamýšlel. Prostě připravil jinou koncepci, i kdyţ jsem si vědoma, ţe jsme ji úplně nenaplnili. www.divadelni-noviny.cz STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Sofokles Král Oidipus Výňatek Umělecký text NÁČELNÍK SBORU Já nevím, zda sis dobře poradil: Je lépe nežít, nežli slepý žít! OIDIPUS Ach již mi neraď, nepoučuj mne, že nejednal jsem takto nejlépe! Já nevím, kdybych zemřel maje zrak, jak na otce bych mohl pohlédnout Tam v podsvětí a na ubohou matku, dvě duše, na nichž jsem se prohřešil Tak zle, že provaz by byl mírný trest. Či dítky, zrozené už jakkoliv, snad ty by těšilo mě vídati? Ó nikdy! Já bych nemohl zřít jich, ni město, hradby, boží oltáře I svatyně, jichž nešťastník já sám, já, nejslavnější odchovanec Théb, se zbavil, sám všem vele o sobě, by bezbožníka hnali od prahu, když bohy nalezen byl nečistým a příslušníkem krve - Láiovy. A rozhlásiv tu skvrnu hanby své, já měl bych pevným zrakem hledět na lid? To nikoli. Ba kdyby sluchu zdroj se ucpati dal také, bez váhání své bídné tělo hned bych uzamkl, bych slepý byl i hluchý. Sladko je žít bez smyslů mimo dosah zla! Nuž rychle pryč už se mnou, při bozích, STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Sofoklovo dílo do kontextu světové literatury Výňatek Neumělecký text Spojení Oidipovský komplex je všeobecně známo. Obvykle si pod ním představíme určitý typ chlapů, jakési „maminčiny chlapečky“, kteří jsou na svou matku až příliš vázáni. Vznik komplexu vystihl Sigmund Freud a pro jeho pojmenování snad ani nemohl vybrat vhodnějšího názvu. Teorie Sigmunda Freuda Objasnění podstaty Oidipovského komplexu je součástí Freudovy vývojové teorie. Dle ní začnou chlapci ve věku 3-6 let pociťovat instinktivní náklonnost k matce a nenávist ke svému otci. Ten pro ně představuje soka. Později si však uvědomí, že otec by pro ně mohl znamenat hrozbu, chlapec svoji touhu po matce vytěsní do nevědomí a identifikuje se se svým otcem. Podobný proces probíhá s jistými specifiky též u dívek. S překonáním komplexu dochází k formování superega (jakéhosi nadjá) a k posílení identifikace s rodiči. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Stanislav Rudolf Metráček Při tělocviku nám Bohoušek oznámil, že vybere družstvo pro turnaj ve vybíjené. Srdce mi začalo prudčeji bít. Pochopila jsem, že teď, jedině teď mohu rozhodnout své příští dny. Musím ukázat, co jsem se naučila. Kluky poslal Bohoušek zvedat činky. Turnaj ve vybíjené hrála jen děvčata. Ta nejlepší z celé školy. To znamenalo, že z naší třídy budou vybrána nejvýše tři čtyři. Postavily jsme se do řady a začaly rozpočítávat. Na každé straně zůstalo devět hráček. Kapitánkou mého družstva byla zvolena Andula. Nina hrála proti mně! Ozvalo se písknutí. Začaly jsme. Zdržovala jsem se ve střední části hřiště. Nemusela jsem tolik přebíhat. „Podej! Přihraj!“ volala jsem na Milku, na Emču, ale žádná nepřihrála. Škoda míče, myslely si jistě. Musela jsem se postavit proti ráně sama. Přeběhla jsem si skoro až k půlicí čáře. Z téhle blízkosti mě musí každá ze soupeřek trefit. Uvědomovala jsem si, jakým jsem výhodným terčem. Konečně rána proti mně! Ztlumila jsem ji na prsou, jak jsem se to učila sama v kolně. Povedlo se. Vyslala jsem prudkou šupu! Na druhé straně odešla ze hřiště Majka. A znovu! Milena to dostala do nohy. „Dobře, Jitko!“ zaslechla jsem Bohouškův hlas. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo S. Rudolfa do kontextu české literatury Poslankyně a šéfka sněmovního školského výboru Anna Putnová: Chceme do škol hodinu tělocviku navíc. Co vás vlastně k takovému nápadu vyprovokovalo? Alarmující poznatky pediatrů, že se zvyšuje počet chorob jako bolesti zad nebo diabetes dokonce u předškolních dětí. Zároveň si učitelé stěžují, že dětem nechutná zdravá strava ve školních jídelnách a vracejí to na talířích. Pak si jdou koupit brambůrky a colu. Měly by se zakázat automaty na cukrovinky na chodbách škol? Nevím, kupovaly by si to jinde. Já prostě chci, aby děti měly víc pohybu a zdravě jedly. Jde mi o osvětu zdravé výživy. Já jsem zatím založila nadační fond Zdravé dětství. Druhá věc je dosáhnout hodiny tělocviku navíc. Jinak hrozí, že část populace bude invalidní. Nepřeháníte? Ne. Bez pohybu a zdravé výživy budou mít problémy s páteří, hrozí odvápnění kostí. Následné řešení je pro zdravotnictví nákladnější než dnes prosadit prevenci v podobě jediné hodiny tělocviku navíc. Dvě hodiny tělocviku měly i předchozí generace a invalidní nejsou. Co je dnes špatně? Změnil se zásadně způsob života. Děti tráví hodně času u televize, u počítačů. Ubylo přirozených ploch, kde by si mohly hrát, ubylo pocitu bezpečí pro volné hraní venku. To vše v součtu znamená, že se hýbají podstatně méně. Některé ani neumějí udělat obyčejný kotrmelec. Tělocvik je cesta, jak si oblíbit pohyb. V době puberty sportovní aktivita může odvést energii, aby se děti nevybíjely v patologických projevech, jako je šikana. Baví dnes děti vůbec tělocvik? Potíž je, že když dnes některé děti tělocvik nebaví, rodiče je v tom podporují. Napíšou jim omluvenku. Václav Dolejší, Mladá fronta DNES, 6. 5. 2011, Rubrika: Z domova, str. 3 STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Stanislav Rudolf To jsme, prosím, nebrali „Randák!“ Randák vstal, chňapl rukou po sešitu a vzpřímeně kráčel k tabuli, takže připomínal pochodující pravítko. Pár spolužáků se bezdůvodně uchichtlo. Byl oblečen jako obvykle v manšestrových kalhotách a kostkované košili, krk měl ovázaný šátkem. Položil poznámky před profesorku. „Co je to laktační křivka?“ otázala se Veselá a stále listovala v poznámkách a zápisech. Zkoušela každou hodinu, jako by chtěla podpořit moudrý výrok studenta Kopejska, který často provokativně prohlašoval, že hodina bez zkoušení je jako kolo bez řídítek. Profesorka Veselá zkoušela patrně ráda, i když se musela velice často nad neznalostmi žáků druhého ročníku pohoršovat. Randák se nad otázkou dlouze zamyslel, ale výsledkem jeho intelektuální námahy byl pouze slovní protichvat: „To jsme, prosím, nebrali!“ Třída jásavě zašuměla na souhlas. Profesorku však nemohli zmýlit. S převahou potvrdila: „Ale ano, laktační křivku jsme brali!“ Randák tedy jenom zdvihl ramena a zas je potom bezradně spustil. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo S. Rudolfa do kontextu české literatury Je mi líto učitelů, aneb Bejvávalo Přiznám se, že článek o tom, kterak si učitelé stěžují, že školství upadá, mne skutečně zaujal. Je to totiž nádherný příklad toho, jak se chodí okolo horké kaše a okecává to, co si nikdo nedovolí říct nahlas. Nejsem pedagog, a tudíž nemám právo hodnotit z učitelské perspektivy, avšak coby student před maturitou mohu poskytnout pár svých poznatků. "Jo, to když pan učitel přišel, to přišel zákon," vzpomínala moje prababička, ročník 1920. Bydlela na vesnici, kde v té době učitel byl nejváženější osobou společně se starostou a farářem. "Pan učitel nosíval pravítko, a když někdo zlobil, nastavil prsty a pořádně ho přes ně majznul! A pan farář na náboženství, ten nás nechával klečet na ostrém polenu. To si nikdo nic nedovolil." "A to si jako vaši rodiče ani nestěžovali?" opáčila jsem. "A na co vlastně?" zeptala se babička nechápavě. "No prostě na to, že oni vás takhle týrají!" Byl rok 2008, mně bylo právě dvanáct a na babiččina slova jsem vzpomínala s nostalgií. Po nástupu na druhý stupeň. Nároky slabé, výuka slabá, učitelka slabá. Proti tomu mladí tyrani vybaveni haldou práv, argumentů a rodiči v zádech. Dnešní společnost si zakládá na tom, že vše je relativní. Morálka je relativní a je společenskou dohodou, vzdělání je relativní a musí být uzpůsobeno potřebám žáků, respekt je relativní. Většina mých znalostí nepochází ze školy. Za výchovu dítěte je zodpovědná primárně rodina. Jako kdyby se rodiče domnívali, že etika, svědomí nebo vlastní úsudek se v dětech jen tak vyskytnou, že dítě přirozeně dospěje, přirozeně bude zodpovědné, přirozeně bude morální. Respekt, stud, bázeň - to všechno jsou pro děti cizí slova. Vyhovuje se jim, mohou se vyhýbat jakýmkoliv povinnostem, dohodám, slibům, tak nějak automaticky se jim vše odpouští. Tohle všechno jsou jen moje názory a dojmy. Zdroj: http://lucieamaliesulovska.blog.idnes.cz/c/362203/Je-mi-lito-ucitelu.html STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura John Steinbeck Na Plechárně Umělecký text Mack nikdy nenavštěvoval Medvěda jako zákazník. Bývalo by mu to připadalo tak trochu jako krvesmilstvo, Chodil do podniku u baseballového hřiště. Proto když přišel do výčepu U medvěda, každý se domníval, že chce pivo. Přistoupil k Alfrédovi: Je tu někde Dora?“ zeptal se, „Co vod ní chcete?" domáhal se Alfréd. „Potřebuju se s ní vo něčem poradit." „Vo co de?" „Do toho vám nic není, hergot!" rozehřál se Mack. „Dobře, ať je teda po vašem. Podívám se, jestli se vona bude chtít radit s váma." Za okamžik už vedl Macka do svatostánku. Dora seděla u psacího stolu se stahovací deskou. Oranžové vlasy se jí vršily v prstencích na hlavě a na čele měla zelené stínítko. Tupým perem dělala nejnovější zápisy do solidní, staré hlavní knihy, aby neměla v účetnictví resty. Měla na sobě úžasný růžový hedvábný župan s krajkami na zápěstí a u krku. Když Mack vešel, prudce se obrátila na otáčecí židli a podívala se na něho. Alfréd se zastavil u dveří a čekal. Mack stál, dokud Alfréd neodešel a nezavřel dveře. Dora si ho pátravě a podezřívavě prohlížela. „No - tak copak byste rád?" zeptala se konečně. „Víte, milostivá," řekl Mack – „no, konečně, jistě ste slyšela, co sme nedávno provedli u pana doktora." Dora si postrčila stínítko výš na hlavu a pero zasunula do staromódního držáku ze spirálové pružiny. „Jo," odpověděla, „to jsem slyšela." „Tak teda, milostivá, my sme to udělali pro pana doktora. Možná že tomu nebudete věřit, ale chtěli sme mu udělat mejdan. Jenomže von se nedostal domů včas a - no, zkrátka, vymklo se nám to z rukou." „To jsem slyšela," přitakala Dora. „No - a co mám jako dělat?“ „No," řekl Mack, „já a mládenci sme si mysleli, že se s váma poradíme. Víte přece, jak si pana doktora strašně vážíme. Prostě sme se s váma chtěli poradit, co si myslíte, že bysme pro něj mohli udělat, čím by sme mu to jako dokázali." Dora řekla: „Hm," zapadla těžce do otáčecí židle, přehodila nohu přes nohu a urovnala si župan na kolenou. Vyťukla z krabičky cigaretu, zapálila ji a uvažovala. „Udělali jste mu večírek, na který nepřišel. Proč byste mu tedy neudělali večírek, na který přijde?" „Panenko milosrdná," vydechl Mack později v rozmluvě s mládenci. „To je prostě fantastický, jak to bylo jednoduchý. Teda, to je senzační ženská. Není divu, že se z ní stala bordeldáma. Prostě senzační ženská."· STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Steinbeckovo dílo do kontextu světové literatury Neumělecký text Každý spisovatel má některá svá díla raději, některá méně a některá považuje i za nepovedená. Čtenáři i literární historie na to mívají jiný názor; v případě Steinbeckově se však, zdá se, shodují s míněním autora. Novely Na plechárně a Sladký čtvrtek se obecně pokládají za díla literárně zdařilá a čtenářsky vděčná. Steinbeck byl vždycky především zpodobitelem toho, co sám bezprostředně poznal, zažil, viděl; kde si jenom vymýšlel, nedopadlo to nikdy nejlépe. (O tom ostatně svědčí i autorovy politické názory posledních let.) Ty legrační i smutné, napínavé i tragikomické příhodičky novely Na Plechárně se však dějí v kraji, kde se spisovatel narodil - takže z nich přímo vydechuje neopotřebovaná pravost, ryzí autenticita, která zajistila novele neutuchající oblibu. To byl asi jeden z důvodů, proč se tvůrce za čas zmocnil pygmalionský pocit, který jej přiměl, aby napsal jakési pokračování: tím je rozsáhlá próza Sladký čtvrtek, která - už proto, že se v ní čtenář znovu shledá s postavami, které už důvěrně zná - u nás doufejme, zdomácní tak jako povídka Na Plechárně. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura William Styron Sophiina volba Jsou vzácné okamžiky v životě, kdy se intenzita našeho skrytého citu, jaký jsme vůči nějaké osobě chovali hluboko ve své hrudi – buď potlačená averze nebo nesmírná láska -, náhle vynoří nad práh našeho vědomí s bezprostřední jasností; někdy to dokonce působí jako tělesná smršť, zkušenost navždy nezapomenutelná. Sophie mi řekla, že ten okamžik, kdy náhle nazřela svou nenávist k otci a kdy ji ten pocit zalil až hrozivým horkem, nikdy nezapomene, nemohla prý ze sebe vypravit ani hlásku a myslela si, že omdlí a víckrát se neprobere... „Když jsem ti včera v noci,“ začala, „když jsem ti včera v noci, Stingo, řekla, co se stalo v Connecticutu, uvědomila jsem si poprvé jedno. Uvědomila jsem si, že jsem ráda, že mě nechal. Víš, opravdu, upřímně ráda. Já na něm byla naprosto závislá, chápej, a to nebylo zdravé. Bez něho jsem se neodvážila podniknout jediný krok. Nebyla jsem s to udělat to nejbezvýznamnější décision, aniž jsem nejdřív nepomyslela na Nathana. Hm, já vím, že mu tolik dlužím – vykonal pro mě hrozně moc – to já vím – ale to ode mě nebylo normální, když jsem dělala jen takové malé kotě na hraní. Na hraní a do postele -“ „Ale říkalas přece, že bral drogy,“ skočil jsem jí do řeči. Najednou jsem z nějakého podivného důvodu potřeboval říct něco na jeho obranu. „Totiž, není snad pravda, že se k tobě choval tak strašlivě, jenom když se dostal do těch svých nálad po drogách -?“ STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Styronovo dílo do kontextu světové literatury Mučení (též tortura, z lat. torquere – torze) je jednání, jímž je člověku úmyslně působena silná bolest nebo tělesné či duševní utrpení. Mučení je vymezeno jako jednání proti člověku, kterým mu je způsobována silná bolest a utrpení, a daná osoba má strach, že jí toto jednání ohrožuje na životě. Obecně mučení zakazuje mnoho právních předpisů, např. Všeobecná deklarace lidských práv, Ženevské úmluvy, Úmluva proti mučení OSN a další. Fyzické mučení je působení na tělo mechanickým, fyzikálním nebo chemickým způsobem. Psychické mučení je vytváření nepříjemných pocitů, strachu, úzkosti apod. Fyzické mučení – aktívní - není třeba dále rozepisovat . Fyzické mučení – pasívní - bolest je způsobována nepřímo. Jedná se zejména o fixaci do nepohodlných poloh, vystavení slunci, vodě, chladu, hmyzu apod. Další technikou jsou tzv. psychologické metody mučení. Jedná se o větší nebo menší nátlak na obviněného. V amerických policejních složkách se označují jako "třetí stupeň" výslechu. Nátlak mohl zahrnovat omezení spánku, působení silného světla a podobně. Dále je zejména v souvislosti s metodami používanými tajnými službami zmiňován tzv. brainwashing vymývání mozku. Jedná se o kompletní dezorientaci (která spočívá v zákazu spánku a odpočinku) doprovázenou např. monotónním zvukem – např. kapání vody nebo výsek jedné části melodie. Dále je osoba nucena poslouchat strážce, kdy nesplnění rozkazů je trestáno bitím. Postupem času dochází k stádiu tzv. superstresu, který přechází i ve zvláštní hypnoidní stav. Toho pak využívá vyšetřovatel nebo ještě lépe kombinace hodného a zlého vyšetřovatele. Osoba je schopna po úspěšné aplikaci brainwashingu žádat pro sebe největší trest i trest smrti. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura M. A. Šolochov Osud člověka V noci přišel takový liják, ţe jsme všichni promokli skrznaskrz. Báň smetl buď těţký granát, nebo přímý zásah z letadla, a celá střecha byla napadrť rozbitá střepinami, ani v presbytáři se nenašlo suché místečko. Tak jsme se celou noc v tom kostele motali jak ovce v tmavém chlívku. Vprostřed noci jsem ucítil, jak mě někdo tahá za ruku a ptá se: "Soudruhu, nejsi raněn?" Odpovídám mu: "A co bys rád, chlapče?" On na to: "Jsem vojenský lékař, nemohu ti něčím pomoct?" Postěţoval jsem si mu, ţe mi levé rameno lupe a otéká a ţe mě děsně bolí. Povídá tak nějak zostra: "Sundej si blůzu a košili." Stáhnul jsem to všechno ze sebe a on mi začal ruku v rameni prohmatávat svými jemnými prsty, ale tak, ţe se mi dělaly mţitky před očima. Skřípu zuby a povídám mu: "Ty jsi zřejmě zvěrolékař a ne doktor pro lidi. Proč mi tak mačkáš to bolavé místo ty mordýři?" Ale on prohmatává dál a hudruje: "Ty máš největší právo křičet. Mě budeš něco vykládat! Drţ se, teď tě to bude bolet ještě víc." A tak mi škubne rukou, ţe se mi v očích aţ rudě zajiskřilo. Kdyţ mi otrnulo, ptám se: "Co to děláš, ty fašisto nešťastná? Mám ruku rozbitou na hadry, a ty mě za ni tak rafneš." Slyším, jak se potichu zasmál, a povídá: "Já myslel, ţe mě pravačkou bacíš, ale ty jsi zřejmě kliďas. A ruku nemáš rozbitou, byla vykloubená, tak jsem ti ji napravil. No, co to teď dělá, ulevilo se ti?" A opravdu, cítil jsem, jak bolest polevuje. Poděkoval jsem mu upřímně a on šel dál v té tmě a potichoučku se ptal: "Jsou tu ranění?" To je tedy opravdu doktor, jak má být! I v zajetí, i potmě koná své velké dílo. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Šolochovo dílo do kontextu světové literatury Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt, jehoţ se zúčastnila většina států světa a jenţ se stal s více neţ 60 miliony obětí dosud největším a nejvíc zničujícím válečným střetnutím v dějinách lidstva. Příčiny války představovaly důsledky versailleské smlouvy, která prohloubila pocit poníţení v poraţených státech, zvláště v Německu, a velká hospodářská krize na přelomu dvacátých a třicátých let, jeţ zásadním způsobem oslabila velkou část států, čímţ umoţnila vzestup nacismu pod vedením Adolfa Hitlera a jiných totalitárních reţimů v celé Evropě. Obecně přijímaným datem začátku války v Evropě je 1. září 1939, kdy nacistické Německo napadlo Polsko. 17. září 1939, tedy šestnáct dní později, zahájil Sovětský svaz (SSSR) invazi do Polska z východu. Krátce poté se do konfliktu vloţily Francie, Velká Británie a státy Commonwealthu. Sovětský svaz nejprve uzavřel s Německem smlouvu o neútočení (tzv. Pakt RibbentropMolotov), podepsanou 24. srpna 1939 (avšak datovanou o jeden den dříve, tedy 23. srpna 1939). Tímto paktem si tyto dva státy - mimo jiných ustanovení - rozdělily sféry vlivu. V důsledku toho byl de facto uvolněn prostor pro vojenskou expanzi obou států. V dalším průběhu událostí byl však 22. června 1941 Sovětský svaz sám přepaden Německem a jeho spojenci (tzv. Operace Barbarossa). STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Vladislav Vančura Obrazy z dějin národa českého Kosmas V kapitulním domě, blízko pražského kostela, zůstávalo dvacet pět kanovníků. Jeden z nich se nazýval Kosmas. Nebyl ani velký, ani malý, a když seděl, dosahovaly mu lokty právě na stůl. Nemusil se tedy příliš natahovat, aby uchopil misku nebo psací náčiní. Tím se chce říci, že Kosmas byl obdařen znamenitou chutí k jídlu a že se stejnou ochotou zasedal k všelijakým spisům latinským. Jedl, co mu dali, ale pokud jde o čtení, byl vybíravý a měl zálibu jen v tom, co bylo naplněno nějakým zvláštním kouzlem. Spisy koktavé a otáčející se na jediném místě nemiloval. "To mi připomíná," pravil jednou nad podobným rukopisem, „psa, který si chňape po ocase. Namouduchu, nemám pražádnou chuť dívati se, jak se vrtí a jak jeho zuby klapou naprázdno. Známe to! Počíná si vždy stejně a mně je nanic, když vidím to marné úsilí." "Máš pravdu," odpovídala mu choť, která se jmenovala Božetěcha, "máš docela pravdu, neboť pročpak se člověk zabývá čtením příběhů? Není dost na tom, že se udály? Jakže, mohu se domnívat, že Bůh, který jest císařem všech příhod, strpí, aby je nějaký vychrtlý magister Bruno převracel a aby je omílal? Je to věc nepravá a ty, příteli, který jsi přišel dost záhy na svět a který jsi se stal dost pozdě kanovníkem a ještě později knězem, nemůžeš magistra v tom ohledu následovat. Do smrti nepochopím, co tě pudí, aby ses podobal hlupáckému opisovači a ležel celé dny v bláznivinách, které se buď jednou již přihodily, a potom jsou tytam, anebo které se nikdy nestaly. V případě druhém jde dozajista o ničemnou lež." STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Vančurovo dílo do kontextu české literatury Dějiny udatného českého národa je kreslený seriál pro děti o české historii. Autorkou pořadu byla Lucie Seifertová. Postavou vypravěče provázejícího seriálem je český lev, kterého namluvil Jiří Lábus. Seriál odvysílala Česká televize premiérově v letech 2010–2012. V roce 2009 soutěžil v Mezinárodní soutěži krátkých animovaných filmů pro děti na 49. ročníku Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež Zlín 2009 a na 8. mezinárodním festivalu animovaných filmů Anifest 2009 v Třeboni. Autorka pořadu Lucie Seifertová vytvořila v roce 2003 stejnojmennou knihu, která se později stala předlohou seriálu. Tato kniha získala cenu Magnesii Literu jako kniha roku 2003 pro děti a mládež, Zlatou stuhu za rok 2003 v kategorii Literatura faktu a populárně naučná literatura pro děti a cenu Zlatá pečeť za polygrafické zpracování. Celkem bylo vytvořeno a odvysíláno 111 dílů seriálu od Lovci mamutů až po Sametová revoluce. Jeden díl byl pojmenován Kosmas. … O jeho původu toho není příliš známo, prakticky veškeré informace, které o něm jsou známy, pocházejí z jeho kroniky a jsou zmíněny mimochodem v textu. Na rozdíl od řady autorů středověkých kronik je jeho jméno pravé. Tímto jménem jsou podepsány předmluvy a je uvedeno k připsání jeho smrti v jím psané kronice… STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Vladislav Vančura Obrazy z dějin národa českého Kosmas V kapitulním domě, blízko pražského kostela, zůstávalo dvacet pět kanovníků. Jeden z nich se nazýval Kosmas. Nebyl ani velký, ani malý, a když seděl, dosahovaly mu lokty právě na stůl. Nemusil se tedy příliš natahovat, aby uchopil misku nebo psací náčiní. Tím se chce říci, že Kosmas byl obdařen znamenitou chutí k jídlu a že se stejnou ochotou zasedal k všelijakým spisům latinským. Jedl, co mu dali, ale pokud jde o čtení, byl vybíravý a měl zálibu jen v tom, co bylo naplněno nějakým zvláštním kouzlem. Spisy koktavé a otáčející se na jediném místě nemiloval. "To mi připomíná," pravil jednou nad podobným rukopisem, „psa, který si chňape po ocase. Namouduchu, nemám pražádnou chuť dívati se, jak se vrtí a jak jeho zuby klapou naprázdno. Známe to! Počíná si vždy stejně a mně je nanic, když vidím to marné úsilí." "Máš pravdu," odpovídala mu choť, která se jmenovala Božetěcha, "máš docela pravdu, neboť pročpak se člověk zabývá čtením příběhů? Není dost na tom, že se udály? Jakže, mohu se domnívat, že Bůh, který jest císařem všech příhod, strpí, aby je nějaký vychrtlý magister Bruno převracel a aby je omílal? Je to věc nepravá a ty, příteli, který jsi přišel dost záhy na svět a který jsi se stal dost pozdě kanovníkem a ještě později knězem, nemůžeš magistra v tom ohledu následovat. Do smrti nepochopím, co tě pudí, aby ses podobal hlupáckému opisovači a ležel celé dny v bláznivinách, které se buď jednou již přihodily, a potom jsou tytam, anebo které se nikdy nestaly. V případě druhém jde dozajista o ničemnou lež." STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Vančurovo dílo do kontextu české literatury Dějiny udatného českého národa je kreslený seriál pro děti o české historii. Autorkou pořadu byla Lucie Seifertová. Postavou vypravěče provázejícího seriálem je český lev, kterého namluvil Jiří Lábus. Seriál odvysílala Česká televize premiérově v letech 2010–2012. V roce 2009 soutěžil v Mezinárodní soutěži krátkých animovaných filmů pro děti na 49. ročníku Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež Zlín 2009 a na 8. mezinárodním festivalu animovaných filmů Anifest 2009 v Třeboni. Autorka pořadu Lucie Seifertová vytvořila v roce 2003 stejnojmennou knihu, která se později stala předlohou seriálu. Tato kniha získala cenu Magnesii Literu jako kniha roku 2003 pro děti a mládež, Zlatou stuhu za rok 2003 v kategorii Literatura faktu a populárně naučná literatura pro děti a cenu Zlatá pečeť za polygrafické zpracování. Celkem bylo vytvořeno a odvysíláno 111 dílů seriálu od Lovci mamutů až po Sametová revoluce. Jeden díl byl pojmenován Kosmas. … O jeho původu toho není příliš známo, prakticky veškeré informace, které o něm jsou známy, pocházejí z jeho kroniky a jsou zmíněny mimochodem v textu. Na rozdíl od řady autorů středověkých kronik je jeho jméno pravé. Tímto jménem jsou podepsány předmluvy a je uvedeno k připsání jeho smrti v jím psané kronice… STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Vladimír Páral Válka s mnohozvířetem Po srážce s masitem jsme jeli už jen krokem. V nejníže položeném vnitřním městě na břehu řeky Labe hnědá chumelenice zeslábla. Objemné těžké vločky masitu po mnohatýdenním putování ve vzdušných proudech nad Evropou se tu začaly zabydlovat naplno – usadily se na střechách všech domů a z jejich tlustých pláství stékaly proudy světlého žlutohnědého rosolu, tuhly do tmavých krápníků a z lepkavých závějí na chodnících vyrůstaly jim vstříc jakoby révové kmeny téže masy, plazily se vzhůru po domovních zdech, obrůstaly je svými větvemi a dychtivě se spojovaly se svislými stalaktity krápníků do souvislých již těl… jakoby jednoho gigantického organismu? To není dosud exaktně doloženo, ale obecně se má za to, že masit vykazuje jistou primitivní inteligenci nebo přinejmenším instinkt úporného srůstání a expanze. Komplex budov krajské nemocnice se zdál obrostlý tunami mokré hnědé skloviny, zdi pokryty obludně vypouklými pohyblivými reliéfy, jež těžce kanuly po omítce i šplhaly vzhůru po okenních římsách. „No teda -,“ vydechla Leona, když vystoupila z auta, a podívala se na Stanislava Bimoně. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu) - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo V. Párala do kontextu české literatury UŽIVATEL vladislaus - 22. 4. 2013, 15:38 Už dlouho jsem nečetl knihu s tak naivním autorským nápadem. Popisovaná ekologická katastrofa je ve stavu, kdy by dnešní lidí dávno propukli panice, byl by nedostatek potravin, energií, vládl by chaos a anarchie. Autorovy postavy si žijí úplně normálně, dýchají hnědý smog bez roušek, dokonce pojídají hnědé cizopasníky na kůži. To už je vrchol! UŽIVATEL Vojtik69 - 7. 11. 2010, 15:27 První část knihy, kde je popisován boj s živoucí hmotou, je úchvatná a nemohl jsem se od ní odtrhnout. Druhá část, která je už spíše psychologickým románem, už pro mě tolik zajímavá nebyla, ale i tak jsem si v ní našel své. Kniha je velmi poučná. UŽIVATEL v3s - 26. 12. 2012, 16:02 Pro mne byla druhá část mnohem zajímavější, trošku zdlouhavé mi přišly jen pasáže s popisem technik AT, ale dostat se pod kůži jednotlivých hrdinů stálo za to. Celkově mě knížka bavila od začátku do konce, prožil jsem prvních dvacet let života v severních Čechách, kousek od Ústí a tento román tam sedí, jak se říká, "jak prdel na hrnec". Je to hodně přínosné čtení, pokud vás zajímá boj dobrých a špatných vlastností v každém z nás. Černý a bílý vlk jsou zde hnědé mnohozvíře a bílí AT lidé. www.cbdb.cz/kniha-valka-s-mnohozviretem Česká bibliografická databáze STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Jan Vodňanský Jak mi dupou králíci Jak mi dupou králíci Ptáš se, jak mi dupou králíci: skvěle - pojď si poslechnout, sevřeně v trojstupu obcházejí chalupu, smělý úsměv na líci - tak mi dupou králíci! Ptáš se, jak mi dupou králíci: skvěle - pojď si poslechnout, stejný krok, stejný vous, kaţdý láskou by tě kous', v očích ţár a pevný cíl - tak mi dupou králíci! Jejich uši moţná tuší více, neţli ti oči napoví, formaci svou neporuší, no zkrátka uţ jsou takoví, zoceleni jsou i v duši, ve své duši králičí, bubny zní a srdce buší, kroky duní v jehličí, kupředu levá a zpátky ani krok! STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - charakterizovat lyrický subjekt - analyzovat stěžejní motiv básně - určit rým, verš - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo J. Vodňanského do kontextu české literatury Petr Skoumal Petr Skoumal je český hudebník, který se narodil 7. března 1938 v Praze. Vytvořil hudbu k celé řadě českých filmů i ke známým tuzemským večerníčkům, jako je Maxipes Fík, Bob a Bobek nebo A je to. Studoval nejprve na Praţské konzervatoři, kde získal dirigentské vzdělání. Ve vysokoškolských studiích pokračoval na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, kterou absolvoval v roce 1962. Poté se věnoval psaní scénické hudby a externě spolupracoval s Československým rozhlasem. Od roku 1966 pracoval jako reţisér a hudební dramaturg v Činoherním klubu. Zde vyvrcholila jeho spolupráce s Janem Vodňanským, s nímţ v minulosti působil v divadle Reduta, v Ateliéru a v Divadle hudby. Vrcholem jejich společné umělecké tvorby se staly scénické koláţe parodických scének, básní a písniček. První z nich vznikla v roce 1969 pod názvem S úsměvem idiota. O rok později pak následovaly Hurá na Bastilu a S úsměvem Donkichota. Některé z textů reagovaly na tehdejší politickou situaci, a proto se jejich autoři dostali do přísného hledáčku komunistického reţimu. V období normalizace byly autorské počiny Petra Skoumala a Jana Vodňanského zakázány. Oba umělci museli z Činoherního klubu odejít. Nesměli účinkovat ani v televizi či v rozhlasovém vysílání. Mohli vystupovat pouze příleţitostně, a to na některých malých scénách, mezi které patřil například klub Eden. Začátkem 80. let se umělecké dráhy Petra Skoumala a Jana Vodňanského rozešly. Praţský rodák se začal plně věnovat samostatné tvorbě. Napsal mnoho písní pro dospělé i pro děti. Hranice mezi nimi ale není ostrá. Mnohé dětské písničky mají díky svému osobitému stylu ohlas i u dospělého publika. V listopadu 1989 sloţil monumentální píseň Svatý Václave. Několik let působil také jako člen kapely ETC Vladimíra Mišíka. Dlouhodobě spolupracoval například s Michalem Prokopem. www.pisnicky-akordy.cz STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Alena Vrbová V erbu lvice Zdislava se narodila ve vzorné rodině, její šlechtičtí rodiče pan Přibyslav z Křižanova a paní Sibyla ze Sicílie ji vychovali křesťansky. Pan Přibyslav byl královským purkrabím na hradě v Brně a Veveří u Brna. Mladší sourozenci Zdislavy byli Eufemie, Eliška, Petr a Libuška. Oba poslední brzy zemřeli. Dvě její mladší sestry založily šťastné rodiny. Mladičká Zdislava se provdala za šlechtice Havla Markvartice do severních Čech na hrad Lemberk. Měli spolu čtyři děti: Havla, Markétu, Jaroslava a Zdislavu. Manžel kolonizoval severní Čechy, byl ve službách krále Václava I. Manželé založili spolu klášter v Jalonném a v Turnově pro kazatelský řád svatého Dominika, který si paní Zdislava zvlášť zamilovala a horlivě s ním spolupracovala jako dominikánská laička. Apoštolského ducha čerpala od prvních slovanských synů a žáků svatého Dominika, kteří od něho přijali v Římě řádové roucho. Byl to první slovanský bratr kazatel, původem z českého království, blahoslavený Jindřich z Moravy, vynikající zbožností a učeností, a polští řádoví bratři svatý Hyacint a blahoslavený Česlav, kteří procházeli českým královstvím do Polska a na cestě kladli základy k novým klášterům ve velkých městech a získávali další dorost. Zdislava je jedna z prvních horlivých spolupracovnic Dominikových synů a dcer na celém světě. Vyčerpána rodinnými starostmi, mateřskou péčí o velkou rodinu všech pocestných, chudých, nemocných a postižených, budovatelskou a apoštolskou prací, strávena dokonalou láskou, zesnula v Pánu mladičká, v letech Kristových, na hradě Lemberku roku 1252. Její tělo bylo uloženo do hrobky dominikánského kláštera svatého Vavřince v Jablonném. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo A. Vrbové do kontextu české literatury Zdislava Zdislava, jíţ je věnován den v českém občanském kalendáři, má jiţ po staletí tradiční svátek 30. května. Toto jméno je slovanského původu a má ještě tvar Zdeslava. Význam slova je „zde slavná"" a jeho nejznámější nositelka takovou skutečně byla či, lépe řečeno, stále je. Zdislava, o které mluvíme, se narodila v rodině pana Přibyslava z Křiţanova a Sibyly ze Sicílie. Její otec byl královským purkrabím na hradech v Brně a Veveří u Brna. Zdislava měla ještě několik sourozenců a proţila s nimi velice hezké dětství. Kdyţ přišla do těch pravých let, provdala se za šlechtice Havla Markvartice do severních Čech na hrad Lemberk. Manţelé spolu měli čtyři děti: Havla, Markétu, Jaroslava a Zdislavu. Její manţel dosáhl brzy vysokého postavení a ve sluţbách krále Václava I. kolonizoval severní Čechy. Spolu se svou manţelkou zaloţil kláštery v Jablonném a v Turnově. Usídlil se zde kazatelský řád sv. Dominika, který paní Zdislava velice podporovala. Měla mezi dominikány plno přátel, s nimiţ se starala o nemocné a chudé, vedle toho pečovala i o svou rodinu. Lidé ji ctili jiţ za jejího ţivota. Její staletý kult potvrdil v roce 1907 papeţ Pius X. a zařadil ji mezi blahoslavené. Ke svatořečení došlo 21. května roku 1995 v Olomouci. Památku na Zdislavu šířili především členové šlechtického rodu Berků z Dubé, kteří postavili nad jejím hrobem v Jablonném překrásný barokní chrám zasvěcený sv. Vavřinci. O její svatořečení se pak nejvíce zaslouţil litoměřický biskup a později kardinál Štěpán Trochta, který roku 1949 zahájil diecézní kanonizační proces. Nesmíme však zapomenout ani na historika Zdeňka Kalistu, který o Zdislavě napsal vědecké studie a očistil její osobnost od barokních nánosů a nepravd. Stejně tak přínosná byla i práce P. Ambroţe Svatoše. Paní Zdislava vstoupila i do české beletristické tvorby a poezie. Jakub Deml ji oslavil Písní na blahoslavenou Zdislavu a literárním skvostem se stalo Durychovo Světíc v tmách. V 70. letech 20. století vyšel román Aleny Vrbové V erbu lvice, podle kterého vznikl také úspěšný film.Zdislava je dnes uctívána jako patronka rodin, kongregace sester dominikánek, ale také litoměřické diecéze a českého národa. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Oscar Wilde Strašidlo cantervillské Když vystoupili, paní Umneyová se každému z nich hluboce uklonila a řekla uhlazeně a starosvětsky: "Buďtež mi vítáni na zámek Canterville!" Kráčeli za ní a dvoranou v čistém tudorském slohu prošli do knihovny, dlouhé nízké komnaty, vykládané černým dubem, na jejímž konci bylo veliké okno z barevných skel. Zde bylo prostřeno k čaji, a když odložili pláště, usedli, a zatímco je paní Umneyová obsluhovala, začali se rozhlížet. Náhle zpozorovala paní Otisová na podlaze, zrovna u krbu, temně rudou skvrnu, a nemajíc ani tušení, co by to vlastně mohlo být, řekla paní Umneyové: "Tamhle se myslím něco rozlilo." "Ovšem, madam," odvětila tichým hlasem stará hospodyně. "Krev se na tom místě rozlila." "Ale to je hrozné!" zvolala paní Otisová. "Mám tuze nerada krvavé skvrny v pokoji. To se musí hned odstranit." Stará žena se usmála a odpověděla zase tím tichým, tajuplným hlasem: "Toje krev lady Eleonory de Canterville, kterou právě tady zavraždil roku 1575 její vlastní manžel sir Simon de Canterville. Přežil ji o devět let a pak za velmi tajuplných okolností náhle zmizel. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno, ale jeho hříšný duch dosud bloudí zámkem. Tu krvavou skvrnu velice obdivují turisti a vůbec všichni, a odstranit se nedá." "To je nesmysl," zvolal Washington Otis. "PINKERTONÚV ŠAMPIÓN V ODSTRAŇOVÁNí SKVRN A NEDOSTIŽNÝ CIDIČ to vyčistí co nevidět." A než tomu mohla poděšená hospodyně zabránit, padl na kolena a hbitě drhl podlahu jakousi malou tyčinkou, která vypadala jako černé líčidlo. V několika vteřinách nebylo po krvavé skvrně ani stopy. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku, charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo O. Wilda do kontextu světové literatury Strašidlo Strašidel je mnoho a vypadají různě. Kdo se chce ve strašidlech vyznat, musí ovládat strašidelný ţivočichopis neboli strašidlopis. Jistě vás bude zajímat, jak se ve strašidlopise rozdělují strašidla. Strašidla podobná člověku: - bílá paní, hejkal, polednice, klekánice, bubák, - bezhlaví rytíři - jejich tělo nemá hlavu, kostlivci - jsou jenom z kostí, to ostatní jim chybí. Strašidla nepodobná člověku: - obludy - drak, příšery, vlkodlaci, - bludičky - drobná světýlka. Strašidla neviditelná: - duchové. Podle velikostí jsou strašidla: Velká strašidla jsou: obludy, příšery, ohnivý kůň. Střední strašidla: hejkalové, vlkodlaci, bílé paní, polednice, bubáci, kostlivci, klekánice. Malá strašidla jsou: upíři a bludičky. Nestálá strašidla jsou: duchové a ohnivé čáry. V pohádkách je ještě mnoho dalších strašidel, jako například mrkadlo tříuché, zubatka vyjevená, dvouhlavník chechtavý, dutohlásek jekotavý, dupálník obronohý, skučilka mňoukoprskavá, plamenoplivatka kouřivá, škrták mnohoprstý a jiná. Ale to uţ je pro vyšší ročníky. Všechna strašidla straší jen v noci, začínají o půlnoci a končí při kohoutím zakokrhání. Kdyby některé strašidlo neposlechlo a strašilo po třetím kokrhání, zmizelo by a uţ víckrát by se na světě neobjevilo. Výjimku tvoří jenom klekánice, ta straší od setmění do půlnoci, a polednice, ta straší jen v pravé poledne. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Jiří Wolker Host do domu Host do domu Tvé vlastni srdce to bylo, co řeklo ti: Lazare, vstaň! a já s tebou vyšel jsem z kamenné světnice. Zaradovali jsme se oba velice, kdyţ jsme našli nové a dovedné ruce na svém těle, zemi jsme do nich uchopili převesele a země byla těţká jako práce modrookých havířů a země byla slavná jako rodinná kamna při večeři. Na kamenném chodníku poznáš svátek nejlépe. I my jsme jej poznali a proto půjdeme na pout k svatému světu. Však my uţ cestu docela dobře najdeme, vţdyť ne hvězda jediná, ale hvězd tisíce dobře nás povedou na všechny strany od bílého měsíce, protoţe se na všech stranách narodila pacholátka. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - charakterizovat lyrický subjekt - analyzovat stěžejní motiv básně - určit rým, verš - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Wolkerovo dílo do kontextu české literatury Základy etikety u návštěv Jakmile přijdou nějací hosté na návštěvu, měli by se přijmout srdečně. A nezáleží na tom, jestli byli dopředu ohlášení, nebo ne. Navštěvování probíhá mezi příbuznými, přáteli a známými z důvodu příjemně strávených chvil, projevení pozornosti nebo nějaké oslavy. Pozvání může být formální i neformální. Během pozvání je velice důležité hostovi oznámit, za jakým účelem je zván na návštěvu, kdy je očekáván a kde se bude návštěva konat, pokud se jedná o neobvyklejší místo. Pokud je to nutné, pak by mělo také být oznámeno, jaké oblečení si na sebe host má vzít, protože se může jednat o slavnostní večeři, ale také grilování v přítomnosti domácích zvířat, takže se od sebe mohou lišit požadavky na oblečení. Důležité je pozvat návštěvu včas, aby se v případě nutnosti mohl host omluvit. Pozvání na společenskou událost by se z hlediska etikety mělo při nejbližší vhodné příležitosti oplatit. Každý hostitel má určité povinnosti vůči svým hostům. Při přivítání se podává ruka a jako první by měla zdravit hostitelka příchozí ženu, poté muže a poté se s příchozí dvojicí zdraví také hostitel. Jestliže už jsou na návštěvě přítomní jiné hosté a neznají nově příchozí, musí hostitel hosty navzájem představit. Z pohledu hosta je nutné poznamenat, že ti se mohou posadit až potom, co se posadí hostitelka. Jestliže do místnosti přichází více hostů najednou, pak se dodržuje pořadí společenské významnosti. Hostitelka vchází do místnosti jako poslední z žen a hostitel přichází jako úplně poslední. Návštěvy by se neměly nutit do jídla či pití. Stačí je decentně pobídnout. Hostitelé by se měli starat o veškerou zábavu. Všichni hosté by měli dostat stejnou pozornost a péči. Domácí by měli mít dostatečný výběr nápojů a občerstvení. Dopředu byste také měli vědět, jestli nemají hosté nějaké speciální stravovací návyky. Pakliže pozvete hosty k jídelnímu stolu, měli byste ho zvládnout dobře prostřít a upravit. Při odchodu se hosté zbytečně nezdržují. V případě, že se naopak hosti k odchodu nemají, můžete jim taktně naznačit, že už je pozdní hodina a že máte ještě další program. S každým z hostů byste se měli při odchodu rozloučit zvlášť a doprovodit ho k východu. Povinnosti návštěvy si řekneme příště. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Zdena Salivarová Honzlová Někdo zaklepal, a ještě než jsem stačila stáhnout nohy ze stolu, rozletěly se dveře, málem vylítly z pantů, ve dveřích naducaná blondýnka s ondulací jako vypáraná vlna. Myslela jsem, že mám vlčí mlhu, podívala jsem se znovu, pořádně, ještě líp, ne, ano, je to tak. Fantice seniorka. "Čest práci, soudružko," zamávala telegramem, který dostala maximálně před hodinou, přistoupila ke mně, podala mi ho, ruce v bok, ve tváři úsměv pokořitele. Telegram na čtyři řádky, co slovo, to perla, to jedna finská valuta. "VAZENA SOUDRUZKO - UJMETE SE LASKAVE UKLIDU - PELIKANOVA ZEMRELA - HONZLOVA VAM PREDA NACINI A KLICE - FESTIVAL KRASNY přece nebudu brát peníze zadarmo a když nemáte ty klíče tak mi dejte svoje já sem budu chodit brzo ráno co bych tady dělala celej den vytopakzamknete..." Neposlouchala jsem ji. Mlela stále totéž, klíčeklíče, jájájá důležitá, já soudruh řiditel já Bořík říkal ty klíče ratatatetatotammete já moje dcera říkala žesinavásmámdátpozor... Bum! No dobrá. Když válčit, tak válčit. "Podívejte se, paní Fantová," nadechla jsem se zhluboka, "já si budu dávat pozor na vás, dokud nedostanu přímý pokyn od soudruha Kořána. Vždyť vlastně ani nevím, jestli jste paní Fantová. Vy mě taky můžete klamat, telegram není žádná pracovní smlouva. Mám to tady hlídat, než se vrátěj. Jestli si na mě chcete dávat pozor, tak si ho dávejte, já si na vás taky dám pozor, a proto vám ty klíče nedám, i kdybych jich měla padesát, a vůbec." Rozkřikla jsem se. "Já tu nejsem od toho, abych vás přijímala do zaměstnání!" STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo Z. Salivarové do kontextu české literatury Sedmikráska obecná, latinsky Bellis Perennis již po staletí věští lásku. Svojí křehkou krásou všem přináší potěšení a radost. Jméno sedmikráska označuje kvítek mnoha krás. Sedmikráska je také velmi dobře známa pod názvem „chudobka“. Pochází z Evropy a Malé Asie. Nejrozšířenější jsou bílé Pomponette Weiz s jednoduchými okvětními lístky. Růžové sedmikrásky Pomponette Rosa až po karmínově červené Pomponette Rot s hustými okvětními lístky vytvářejí kulovité květy. Nejvíce těmto kultivarům svědčí dobře prokypřená vlhká půda, bohatá na živiny. Jsou jedním z veselých pozdravů jara, ale to je však stále daleko. Ještě se mohou vyskytnout holomrazy, na které jsou sedmikrásky choulostivé. Proto je dobré, chránit je přikrývkou pilin. Nejvhodnější je pěstovat sedmikrásky jako dvouletky. Necháte-li je na záhonu déle, začnou zplaňovat, květy jsou pak nevýrazné a jednoduché. Množí se výsevem na záhony nebo do pařeniště v červenci. V bytě z nich můžeme vytvořit překrásné dekorace. Pokud znáte techniku decoupage, můžete si vytvořit sami pěkný květináč nebo dva s motivem chudobek a do květináčů pak vysadit živé purpurové sedmikrásky. Sedmikrásky budou příjemně působit i v květináčích pastelových barev. Jednoduchý tvar chudobek umožňuje kombinace s nejrůznějšími barevnými květinovými druhy. Stejně tak vás může okouzlit kompozice tří druhů sedmikrásek uložených do přírodní barvy košíčku vyloženého mechem. Barevné stužky laděné do stejných odstínů a provlečené proutím košíčků budou jejich skvělým doplňkem Často se dočteme, že sedmikrásky mají své využití i v lékařství. Čistí krev, pomáhají v boji s revmatismem a zabraňují tvorbě žlučníkových kamenů. Nejdůležitější je však jistě to, že pohled na ně potěší snad každou duši. www.magazinzahrada.cz STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Josef a Karel Čapkovi Ze života hmyzu CHROBÁK Hybaj, stará, už mám důlek! Kdepak jsi? Kde je má kulička? Kde je má žena? TULÁK Vaše paní? Není to taková stará důra? Taková tučná, šeredná, hubatá, vzteklá, špinavá plundra? CHROBÁK To je ona! A kde je má kulička? Kam dala mou drahou kuličku? TULÁK Tak tedy vaše polovička vás šla hledat. CHROBÁK A kde je má kulička? TULÁK Ta velká smradlavá koule? CHROBÁK Ano, ano, mé zlato! Můj majeteček! Mé všechno! Kde je má krásná koule? Vždyť jsem u ní nechal svou ženu! TULÁK On si ji tadyhle tudy odvalil jeden pán. Dělal, jako by byla jeho. CHROBÁK Cože, odvalil? Mou kuličku? Bože na nebi! Chyťte ho! Chyťte ho! Zloději! Vrahové! (Vrhne se na zem) Můj poctivý majeteček! Zabili mne! Spíš život dám než kuličku zlaté mrvy! (Vyskočí) Pomóc! Chyťte ho! Vra-ho-vé! (Řítí se vlevo). STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku - charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit dílo bratrů Čapkových do kontextu české literatury Chrobák, lat. Geotrupes Latr., rod brouků z čeledi listorohých (Scarabaeidae) a podčeledi chrobákovitých (Geotrupini), která vyznačuje se tykadly 11člennými, břichem 6členným a průduchy krovkami přikrytými. Chrobák má tykadla s vějířkem 3listým, bradu vpředu hluboce vykrojenou a oči postranním krajem hlavy rozdělené. Tělo vždy zavalité, neobratné, barvy černé nebo kovové a lesklé. Lítají na večer zvučně bručíce; živí se lejnem koňským i hovězím nebo starými houbami a vyhrabují pod trusem nebo houbou do země kolmé, as 30 cm hluboké roury, do kterých zatahují kousky trusu nebo houby, na nějž pak samička po 1 vajíčku snáší. Larvy nesoucí ráz larvám brouků listorohých společný živí se přidaným vajíčku trusem, na podzim pak mění se v přezimující kukly. Rozšířeni jsou po střední části Evropy a Sev. Ameriky, v Asii na Himálaji, v Jižní Americe v Chili a po sev. pobřeží africkém; v oblasti evropské žije 41 druhů, z nichž 6 jest českých. Nejobyčejnější jest chrobák obecný (G. stereorarius L.), as 20 mm dl., černý, vezpod fialově až zlatě zelený; na krovkách má po 14 tečkových proužcích s hladkými mezerami; zevní kraj čelistí jest rovný a konec 2krát vykrojený. Jemu podobný G. putridarius Er. má zevní kraj čelisti zaoblený a konec jednou vykrojený, a G. mutator Msh. má na krovkách po 18 proužcích tečkových. Chrobák lesní (G. silvaticus Pz.) má mezery mezi proužky svraskalé; žije v lesích, nejraději v houbách. Chrobák jarní (G. vernalis L.) má krovky hladké. Podrod Typhoeus, zastoupený u nás jediným a to dosti vzácným druhem G. typhoeus L., chrobák třírohý, vyznačuje se tím, že sameček má na štítu šíjovém tři ku předu namířené rohy, samička příčné žebro. Vyhledává nejraději trus ovčí. Ottův slovník naučný STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar PREZENTACE Český jazyk a literatura Julius Zeyer Radúz a Mahulena MAHULENA (za scénou) Radúz! Radúz! On volá mne! Já jdu! RADÚZ Tlukot mého srdce zastavuje se! Ó, radost nevýslovná! Je to možno? Je to klam? Ó, Mahuleno! MAHULENA (objeví se) Radúze, můj! Radúze! RADÚZ (trhá řetězem) Jsem spoután, přikován a k tobě nemohu, vší silou trhám pouta. Ó, prokletí, jsem sláb – (padne) MAHULENA (spěchá nahoru k němu) U nohou tvých, zde, zde, ó, moje duše! Ó, polož nohu svou na moji šíj a trestej mě, že tak tě trýznili! RADÚZ Kéž zemru, Mahuleno, v tomto okamžiku, než zase odejdeš – (drží ji křečovitě) MAHULENA Já spásu nesu ti a volnost! RADÚZ Ach, neklam mne! Co z tebe mluví, je pouhá útrpnost a vřelé přání! Co slibuješ, jak bys to vyplnila? MAHULENA Klíč pout tvých nesu, hleď. Já líbám jej. Jen ruka moje teď se příliš třese, sotva udržím jej. Přece. Teď v zámku je a skřípe, pouto padá tvé! Radúze, volný jsi, teď prchej, jdi, a nech mě zemřít! (padne na tvář) RADÚZ (táhne ji k sobě) Ty moje spáso! Duše přemilená, ty umíráš! Já střemhlav se skal vrhnu se. Neplač, Mahuleno! STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu): - určit dominantní slohový postup ve výňatku, určit literární útvar - zasadit výňatek do kontextu celého díla, tvrzení zdůvodnit - charakterizovat postavy ve výňatku, charakterizovat jazykové prostředky užité v textu - posoudit aktuálnost vyznění díla - zasadit Zeyerovo dílo do kontextu české literatury Řecká mytologie sestává z mýtů a legend starých Řeků, pojednávajících o bozích a hrdinech, povaze světa či vzniku a významu řeckého kultu a rituálů, které jsou součástí náboženství starověkého Řecka. Moderní badatelé studují mýty ve snaze zjistit více o náboženském a politickém zařízení starověkého Řecka – jeho civilizace – a pochopit samotnou povahu vytváření mýtů. Někteří teologové považují za možné, že staří Řekové vytvářeli mýty za účelem odpovědět na všechny otázky ohledně světa, aby, tak říkajíc, nezbývaly žádné nezodpovězené. Řecká mytologie je přímo ztělesněná rozsáhlou kolekcí příběhů. Snaží se vysvětlit původ světa a podrobně líčí životy a dobrodružství široké škály bohů, bohyň, hrdinů, hrdinek a jiných mytologických stvoření. Nejstarší známé řecké literární prameny, epické básně Ilias a Odysseia, se zaměřují na události okolo Trojské války. Mýty se také uchovaly v Homérských hymnech, zlomcích eposů "epického cyklu", lyrických básních, dílech tragédů pátého století př. n. l., spisech badatelů a básníků helénské doby a textech z dob Římské říše od spisovatelů, jako byli Plútarchos či Pausaniás. Archeologické nálezy poskytují důležitý zdroj podrobností ohledně řecké mytologie, s bohy a hrdiny objevujícími se hlavně coby dekorace mnoha artefaktů. Kresby na keramice z 8. století př. n. l. zobrazují výjevy z Trojské války, stejně jako dobrodružství Hérakla. Na keramice z následujícího archaického, klasického a helénistického období se objevují jak homérské, tak mnohé další mytologické výjevy, které takto doplňují existující literární doklady. Řecká mytologie měla obrovský vliv na kulturu, umění a literaturu západní civilizace a zůstává součástí západního jazykového dědictví. Básníci a umělci od dávných dob podnes čerpali z řecké mytologie inspiraci a nalézali přetrvávající význam a platnost v jejích tématech. STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY 2. charakteristika neuměleckého textu - posoudit souvislost obou výňatků - určit funkční styl, doložit znaky funkčního stylu - určit slohový útvar
Podobné dokumenty
Stáhnout materiál Obraz Doriana Graye
sám o sobe jistý druh prohnanosti a ruší harmonii každé tváfe. V okamžiku, kdy si člověk sedne a začne přemýšlet, je hned samý nos nebo samé čelo nebo prostě něco děsného. Jen se podívej na lidi, k...
Více