dokumenty UÀebnÃ

Transkript

dokumenty UÀebnÃ

MINISTERSTVO äKOLSTVÕ, ML¡DEéE A TÃLOV›CHOVY »ESK… REPUBLIKY
UËebnÌ
dokumenty
pro
GYMN¡ZIA
UËebnÌ pl·ny, uËebnÌ osnovy
(dennÌ studium, studium p¯i zamÏstn·nÌ)
Osmilet˝ studijnÌ cyklus
»ty¯let˝ studijnÌ cyklus
Schv·lilo Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy »R
s platnostÌ od 1. 9. 1999
NakladatelstvÌ Fortuna, Praha 1999
Za obsahovou a vÏcnou spr·vnost tÈto publikace odpovÌd· MäMT »R.
ISBN 80-7168-659-X
OBSAH
UËebnÌ dokumenty pro gymn·zia ....................................................................................... 7
UËebnÌ pl·ny pro gymn·zia ................................................................................................. 9
Generalizovan˝ uËebnÌ pl·n gymn·zia s osmilet˝m studijnÌm cyklem ............................... 10
UËebnÌ pl·n gymn·zia se Ëty¯let˝m studijnÌm cyklem ......................................................... 13
ZamÏ¯enÌ gymn·zia ............................................................................................................... 16
UËebnÌ pl·n gymn·zia pro studium p¯i zamÏstn·nÌ .............................................................. 20
UËebnÌ osnovy ...................................................................................................................... 25
»esk˝ jazyk a literatura ......................................................................................................... 26
CizÌ jazyky ............................................................................................................................. 40
Latina ..................................................................................................................................... 60
ObËansk· v˝chova ................................................................................................................ 63
Z·klady spoleËensk˝ch vÏd .................................................................................................. 70
DÏjepis ................................................................................................................................... 79
ZemÏpis ................................................................................................................................. 89
Matematika .......................................................................................................................... 103
DeskriptivnÌ geometrie ........................................................................................................ 115
Fyzika .................................................................................................................................. 119
Chemie ................................................................................................................................134
Biologie a geologie ............................................................................................................. 144
Informatika a v˝poËetnÌ technika ........................................................................................ 157
HudebnÌ v˝chova ................................................................................................................ 160
V˝tvarn· v˝chova ................................................................................................................ 172
TÏlesn· v˝chova .................................................................................................................. 185
U»EBNÕ DOKUMENTY
PRO GYMN¡ZIA
UËebnÌ pl·ny
ñ osmilet˝ studijnÌ cyklus
ñ Ëty¯let˝ studijnÌ cyklus
ñ studium p¯i zamÏstn·nÌ
UËebnÌ osnovy
ñ osmilet˝ studijnÌ cyklus
ñ Ëty¯let˝ studijnÌ cyklus
Informace k vyuûitÌ uËebnÌch pl·n˘ a uËebnÌch osnov
UËebnÌ dokumenty pro gymn·zia s osmilet˝m a Ëty¯let˝m studijnÌm cyklem (uËebnÌ pl·ny
dennÌho studia a studia p¯i zamÏstn·nÌ a uËebnÌ osnovy) vstupujÌ v platnost od 1.†9. 1999
a jsou urËeny pro obdobÌ, neû bude na z·kladÏ koncepce resortu ökolstvÌ zpracov·no novÈ
pojetÌ gymnazi·lnÌho vzdÏl·v·nÌ a jeho r·mcovÈ uËebnÌ dokumenty.
UËebnÌ pl·ny pro osmiletÈ a Ëty¯letÈ studium obsahujÌ vedle stanovenÈ minim·lnÌ hodinovÈ
dotace vyuËovacÌch p¯edmÏt˘ a z·vazn˝ch pozn·mek takÈ obecnÈ podmÌnky a poûadavky
pro jednotliv· zamÏ¯enÌ, kter· jsou v souËasnÈ dobÏ aktivnÌ a nÏkter· gymn·zia je v†praxi
realizujÌ.
Pro öestiletÈ studium se odvozuje uËebnÌ pl·n z uËebnÌho pl·nu osmiletÈho studia bez
1. a 2. roËnÌku.
Soukrom· a cÌrkevnÌ gymn·zia, kter· majÌ Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy
schv·leny vlastnÌ uËebnÌ dokumenty, mohou podle nich vyuËovat i nad·le.
UËebnÌ osnovy navazujÌ na uËebnÌ pl·ny, majÌ r·mcov˝ charakter, uËivo nenÌ ËlenÏno do
jednotliv˝ch roËnÌk˘ a nejsou v nich uvedeny povinnÈ hodinovÈ dotace pro jednotliv· tÈmata.
UËebnÌ osnovy p¯edpokl·dajÌ tvo¯iv˝ p¯Ìstup uËitel˘, poskytujÌ jim moûnost pruûnÏji reagovat
na aktu·lnÌ vzdÏl·vacÌ pot¯eby û·k˘ a organizaËnÌ moûnosti kaûdÈ ökoly. U uËebnÌch osnov
kaûdÈho vyuËovacÌho p¯edmÏtu je uvedeno jmÈno odbornÈho gestora V˝zkumnÈho ˙stavu
pedagogickÈho Praha.
UËebnÌ pl·ny Ë. j. 25 048/95-21-23, Ë. j. 25 049/95-21-23 (pro dennÌ studium), Ë. j. 14†125/
90-20 (pro studium p¯i zamÏstn·nÌ) a uËebnÌ osnovy Ëty¯letÈho gymn·zia Ë. j. 17†668/91-20,
Ë. j. 20 973/91-35 a Ë. j. 23 404/94-23 ztr·cejÌ platnost od 1. 9. 1999 poËÌnaje prvnÌm roËnÌkem.
7
U»EBNÕ PL¡NY
PRO GYMN¡ZIA
9
GENERALIZOVAN› U»EBNÕ PL¡N GYMN¡ZIA
S OSMILET›M STUDIJNÕM CYKLEM
⁄prava
Schv·lilo Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy »eskÈ republiky Ë. j. 20 594/99-22
dne 5. 5. 1999 s platnostÌ od 1. 9. 1999 poËÌnaje prvnÌm a p·t˝m roËnÌkem.
Generalizovan˝ uËebnÌ pl·n gymn·zia s osmilet˝m studijnÌm cyklem s platnostÌ od
1.†9. 1999 je koncipov·n tak, ûe navazuje na 5. roËnÌk z·kladnÌ ökoly.
Tento uËebnÌ pl·n z·vazn˝ pro dennÌ studium osmiletÈho cyklu studijnÌho oboru 79-02-5
GYMN¡ZIUM je urËen pro obdobÌ, neû bude v souladu se schv·len˝mi cÌli Koncepce resortu
Ministerstva ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy zpracov·no novÈ pojetÌ gymnazi·lnÌho vzdÏl·v·nÌ
a s nÌm souvisejÌcÌ r·mcovÈ uËebnÌ dokumenty.
UËebnÌ pl·n vstupuje v platnost 1. 9. 1999 poËÌnaje prvnÌm a p·t˝m roËnÌkem osmiletÈho
studia. ÿeditel ökoly m˘ûe rozhodnout o jeho vyuûitÌ i v ostatnÌch roËnÌcÌch.
Z tohoto uËebnÌho pl·nu se odvozuje takÈ uËebnÌ pl·n öestiletÈho studia, a to bez
1. a 2. roËnÌku.
UËebnÌ pl·n stanovuje minim·lnÌ hodinovou dotaci jednotliv˝ch vyuËovacÌch p¯edmÏt˘,
kterou nelze sniûovat.
SouË·stÌ uËebnÌho pl·nu jsou z·vaznÈ pozn·mky a takÈ r·mcovÈ podmÌnky a poûadavky
pro jednotliv·, v souËasnÈ dobÏ aktivnÌ, zamÏ¯enÌ studijnÌho oboru Gymn·zium.
Podle 5. ñ 8. roËnÌku tohoto uËebnÌho pl·nu m˘ûe b˝t realizov·na i v˝uka ve Ëty¯letÈm
studijnÌm cyklu, urËenÈm pro absolventy 9. roËnÌku z·kladnÌ ökoly.
UËebnÌ pl·n Ë. j. 25 048/95-21-23 ze dne 14. 11. 1995 ztr·cÌ platnost od 1. 9. 1999 poËÌnaje
prvnÌm roËnÌkem.
10
P¯edmÏt
RoËnÌk
Celkem
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
»esk˝ jazyk a literatura
5
4
4
3
3
3
3
3
CizÌ jazyk 1
4
3
3
3
3
3
3
3
25
CizÌ jazyk 2
Latina
ñ
ñ
R
ñ
R
ñ
R
R
3
R
3
R
3
R
3
R
12
R
ObËansk· v˝chova
Z·klady spoleËensk˝ch vÏd
1
ñ
1
ñ
1
ñ
1
ñ
ñ
1
ñ
1
ñ
2
ñ
2
4
6
DÏjepis
ZemÏpis
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
R
R
R
14
12
Matematika
DeskriptivnÌ geometrie
5
ñ
5
ñ
4
ñ
3
R
3
R
3
R
3
R
3
R
29
R
Fyzika
Chemie
2
ñ
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
R
R
14
12
28
Biologie/geologie
2
2
2
2
2
2
2
R
14
Informatika a v˝p. technika
Estetick· v˝chova
R
3
R
3
2
2
1
2
R
2
R
2
R
R
R
R
3
14
TÏlesn· v˝chova
Voliteln˝ p¯edmÏt 1
2
ñ
2
ñ
2
ñ
2
R
2
R
2
R
2
2
2
2
16
4
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
R
ñ
2
R
2
2
4
2
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
R
R
Celkem p¯edepsan˝ch hodin
28
28
28
25
27
27
28
22
213
DisponibilnÌ hodiny
2
2
3
6
4
4
3
9
33
Celkem
30
30
31
31
31
31
31
31
246
NepovinnÈ p¯edmÏty
Pozn·mky ke generalizovanÈmu uËebnÌmu pl·nu osmiletÈho gymn·zia
1. »asovÈ dotace uv·dÏnÈ uËebnÌm pl·nem jsou minim·lnÌ Ëasovou dotacÌ vyuËovacÌch p¯edmÏt˘, kterou nelze sniûovat; jejÌ zv˝öenÌ je vöak moûnÈ prost¯ednictvÌm disponibilnÌch hodin.
OznaËenÌ ÑRì
ñ o za¯azenÌ p¯edmÏtu do roËnÌku a jeho ËasovÈ dotaci rozhoduje ¯editel gymn·zia.
2. DisponibilnÌ hodiny jsou urËeny:
ñ pro Ëasovou dotaci vyuËovacÌch p¯edmÏt˘ zaveden˝ch v r·mci oznaËenÌ ÑRì,
ñ pro posÌlenÌ ËasovÈ dotace kterÈhokoliv vyuËovacÌho p¯edmÏtu nad r·mec ËasovÈ dotace p¯edmÏtu
uvedenÈ uËebnÌm pl·nem.
O rozdÏlenÌ disponibilnÌch hodin rozhoduje ¯editel gymn·zia tak, aby vyËerpal vöechny disponibilnÌ
hodiny, neboù celkov· t˝dennÌ Ëasov· dotace roËnÌku je z·vazn· (povinn·).
11
3. Ve vöech p¯edmÏtech se dÏlenÌ t¯Ìd na skupiny û·k˘ ¯ÌdÌ platn˝m pokynem MäMT a s p¯ihlÈdnutÌm
k n·sledn˝m pedagogick˝m a organizaËnÌm doporuËenÌm.
4. »esk˝ jazyk a literatura
ñ v kaûdÈm roËnÌku m˘ûe b˝t t¯Ìda dÏlena na skupiny alespoÚ v 1 vyuËovacÌ hodinÏ t˝dnÏ.
5. CizÌ jazyk 1
CizÌ jazyk 2
ñ v˝uka cizÌch jazyk˘ ( jazyk anglick˝, nÏmeck˝, francouzsk˝, rusk˝, öpanÏlsk˝, italsk˝) se zav·dÌ
podle z·jmu û·k˘ a podmÌnek ökoly,
ñ t¯Ìda m˘ûe b˝t dÏlena na skupiny ve vöech vyuËovacÌch hodin·ch.
6. Latina
ñ p¯i za¯azenÌ p¯edmÏtu do uËebnÌho pl·nu m˘ûe b˝t tento p¯edmÏt samostatn˝m p¯edmÏtem maturitnÌ
zkouöky p¯i splnÏnÌ podmÌnek Vyhl·öky MäMT Ë. 442/1991 Sb., o ukonËov·nÌ studia ve st¯ednÌch
ökol·ch a uËiliötÌch,
7. Matematika
ñ v kaûdÈm roËnÌku m˘ûe b˝t alespoÚ 1 vyuËovacÌ hodina vyËlenÏna pro cviËenÌ,
ñ p¯i cviËenÌ m˘ûe b˝t t¯Ìda dÏlena na skupiny.
8. DeskriptivnÌ geometrie
ñ p¯i za¯azenÌ p¯edmÏtu do uËebnÌho pl·nu m˘ûe b˝t tento p¯edmÏt samostatn˝m p¯edmÏtem
maturitnÌ zkouöky p¯i splnÏnÌ podmÌnek Vyhl·öky MäMT Ë. 442/1991 Sb., o ukonËov·nÌ studia ve
st¯ednÌch ökol·ch a uËiliötÌch.
9. Fyzika
Chemie
Biologie
ñ Ë·st danÈ ËasovÈ dotace p¯edmÏtu m˘ûe b˝t vyËlenÏna pro cviËenÌ v danÈm oboru,
10. Informatika a v˝poËetnÌ technika
ñ t¯Ìda m˘ûe b˝t dÏlena aû na 4 skupiny ve vöech vyuËovacÌch hodin·ch podle podmÌnek ökoly
a charakteru obsahu vyuËov·nÌ.
11. Estetick· v˝chova
ñ zahrnuje p¯edmÏty: hudebnÌ v˝chova, v˝tvarn· v˝chova,
ñ pro û·ka v 1.ñ4. roËnÌku jsou oba p¯edmÏty povinnÈ,
ñ v 5. a 6. roËnÌku si û·k zvolÌ jeden z uveden˝ch p¯edmÏt˘,
ñ t¯Ìda m˘ûe b˝t dÏlena na skupiny.
12. TÏlesn· v˝chova
ñ v r·mci v˝uky lze organizovat t˝dennÌ lyûa¯sk˝ kurz zpravidla ve 2. a 5. roËnÌku a t˝dennÌ sportovnÏ turistick˝ kurz zpravidla v 7. roËnÌku.
13. VolitelnÈ p¯edmÏty
ñ podle z·jmu û·k˘ a podle pedagogick˝ch z·mÏr˘ a podmÌnek gymn·zia je v kompetenci a plnÈ
odpovÏdnosti ¯editele gymn·zia nabÌdka voliteln˝ch p¯edmÏt˘, jejich zamÏ¯enÌ a obsah uËiva,
ñ volitelnÈ p¯edmÏty 1, 2, 3 zpravidla navazujÌ na nÏkter˝ povinn˝ p¯edmÏt (nebo skupinu p¯edmÏt˘), prohlubujÌ a funkËnÏ rozvÌjejÌ jeho vzdÏl·vacÌ obsah, a proto nejsou samostatn˝mi p¯edmÏty
maturitnÌ zkouöky,
ñ Ëasov· dotace volitelnÈho p¯edmÏtu 4 m˘ûe b˝t nejv˝öe 3 vyuËovacÌ hodiny.
14. NepovinnÈ p¯edmÏty
ñ p¯edmÏty se za¯azujÌ nad r·mec povinnÈ t˝dennÌ ËasovÈ dotace roËnÌku,
ñ v˝bÏr nepovinn˝ch p¯edmÏt˘, jejich obsah, Ëasov· dotace a organizace v˝uky je v kompetenci
a plnÈ odpovÏdnosti ¯editele gymn·zia.
12
U»EBNÕ PL¡N GYMN¡ZIA
SE »TYÿLET›M STUDIJNÕM CYKLEM
⁄prava
Schv·lilo Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy »eskÈ republiky
Ë. j. 20 595/99-22 dne 5. 5. 1999 s platnostÌ od 1. 9. 1999 poËÌnaje prvnÌm roËnÌkem.
UËebnÌ pl·n gymn·zia se Ëty¯let˝m studijnÌm cyklem s platnostÌ od 1. 9. 1999 je koncipov·n pro Ëty¯letÈ gymnazi·lnÌ studium urËenÈ absolvent˘m 9. roËnÌku z·kladnÌ ökoly.
Tento uËebnÌ pl·n z·vazn˝ pro dennÌ studium Ëty¯letÈho cyklu studijnÌho oboru 79-02-5
GYMN¡ZIUM je urËen pro obdobÌ, neû bude v souladu se schv·len˝mi cÌli Koncepce resortu
Ministerstva ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy zpracov·no novÈ pojetÌ gymnazi·lnÌho vzdÏl·v·nÌ a s†nÌm souvisejÌcÌ r·mcovÈ uËebnÌ dokumenty.
UËebnÌ pl·n vstupuje v platnost 1. 9. 1999 poËÌnaje prvnÌm roËnÌkem. ÿeditel gymn·zia
m˘ûe rozhodnout o jeho vyuûitÌ i v ostatnÌch roËnÌcÌch.
UËebnÌ pl·n stanovuje minim·lnÌ hodinovou dotaci jednotliv˝ch vyuËovacÌch p¯edmÏt˘,
kterou nelze sniûovat.
SouË·stÌ uËebnÌho pl·nu jsou z·vaznÈ pozn·mky a takÈ r·mcovÈ podmÌnky a poûadavky
pro jednotliv· zamÏ¯enÌ studijnÌho oboru Gymn·zium, kter· se v souËasnÈ dobÏ v†nÏkter˝ch
gymn·ziÌch realizujÌ.
UËebnÌ pl·n Ë. j. 25 049/95-21-23 ze dne 14. 11. 1995 ztr·cÌ platnost od 1. 9. 1999 poËÌnaje
prvnÌm roËnÌkem.
13
P¯edmÏt
RoËnÌk
Celkem
I. roËnÌk
II. roËnÌk
III. roËnÌk
IV. roËnÌk
CizÌ jazyk 1
3
3
3
3
3
3
3
3
12
12
CizÌ jazyk 2
Latina
3
R
3
R
3
R
3
R
12
R
1
1
2
2
6
DÏjepis
ZemÏpis
2
2
2
2
2
R
R
R
6
4
Matematika
DeskriptivnÌ geometrie
3
R
3
R
2
R
2
R
10
R
Fyzika
Chemie
2
2
2
2
2
2
R
R
6
6
Biologie/geologie
Informatika a v˝p. technika
2
2
2
R
2
R
R
R
6
2
Estetick· v˝chova
TÏlesn· v˝chova
2
2
2
2
R
2
R
2
4
8
R
ñ
R
R
2
2
2
2
4
4
ñ
ñ
R
2
2
ñ
ñ
ñ
R
R
Celkem p¯edepsan˝ch hodin
29
27
27
21
104
DisponibilnÌ hodiny
2
4
4
10
20
Celkem
31
31
31
31
124
Pozn·mky k uËebnÌmu pl·nu Ëty¯letÈho gymn·zia
1. »asovÈ dotace uv·dÏnÈ uËebnÌm pl·nem jsou minim·lnÌ Ëasovou dotacÌ vyuËovacÌch p¯edmÏt˘, kterou nelze sniûovat; jejÌ zv˝öenÌ je vöak moûnÈ prost¯ednictvÌm disponibilnÌch hodin.
OznaËenÌ ÑRì
ñ o za¯azenÌ p¯edmÏtu do roËnÌku a jeho ËasovÈ dotaci rozhoduje ¯editel gymn·zia.
2. DisponibilnÌ hodiny jsou urËeny:
ñ pro Ëasovou dotaci vyuËovacÌch p¯edmÏt˘ zaveden˝ch v r·mci oznaËenÌ ÑRì,
ñ pro posÌlenÌ ËasovÈ dotace kterÈhokoliv vyuËovacÌho p¯edmÏtu nad r·mec ËasovÈ dotace p¯edmÏtu
uvedenÈ uËebnÌm pl·nem.
O rozdÏlenÌ disponibilnÌch hodin rozhoduje ¯editel gymn·zia tak, aby vyËerpal vöechny disponibilnÌ
hodiny, neboù celkov· t˝dennÌ Ëasov· dotace roËnÌku je z·vazn· (povinn·).
3. Ve vöech p¯edmÏtech se dÏlenÌ t¯Ìd na skupiny û·k˘ ¯ÌdÌ platn˝m pokynem MäMT a s p¯ihlÈdnutÌm
k n·sledn˝m pedagogick˝m a organizaËnÌm doporuËenÌm.
14
4. »esk˝ jazyk a literatura
ñ v kaûdÈm roËnÌku m˘ûe b˝t t¯Ìda dÏlena na skupiny alespoÚ v 1 vyuËovacÌ hodinÏ t˝dnÏ.
5. CizÌ jazyk 1
CizÌ jazyk 2
ñ v˝uka cizÌch jazyk˘ (jazyk anglick˝, nÏmeck˝, francouzsk˝, rusk˝, öpanÏlsk˝, italsk˝) se zav·dÌ
podle z·jmu û·k˘ a podmÌnek ökoly,
6. Latina
ñ p¯i za¯azenÌ p¯edmÏtu do uËebnÌho pl·nu m˘ûe b˝t tento p¯edmÏt samostatn˝m p¯edmÏtem maturitnÌ zkouöky p¯i splnÏnÌ podmÌnek Vyhl·öky MäMT Ë. 442/1991 Sb., o ukonËov·nÌ studia ve st¯ednÌch ökol·ch a uËiliötÌch,
7. Matematika
ñ v kaûdÈm roËnÌku m˘ûe b˝t alespoÚ 1 vyuËovacÌ hodina vyËlenÏna pro cviËenÌ,
8. DeskriptivnÌ geometrie
ñ p¯i za¯azenÌ p¯edmÏtu do uËebnÌho pl·nu m˘ûe b˝t tento p¯edmÏt samostatn˝m p¯edmÏtem maturitnÌ zkouöky p¯i splnÏnÌ podmÌnek Vyhl·öky MäMT Ë.442/1991 Sb., o ukonËov·nÌ studia ve st¯ednÌch ökol·ch a uËiliötÌch.
9. Fyzika
Chemie
Biologie
ñ Ë·st danÈ ËasovÈ dotace p¯edmÏtu m˘ûe b˝t vyËlenÏna pro cviËenÌ v danÈm oboru,
10. Informatika a v˝poËetnÌ technika
ñ t¯Ìda m˘ûe b˝t dÏlena aû na 4 skupiny ve vöech vyuËovacÌch hodin·ch podle podmÌnek ökoly
a charakteru obsahu vyuËov·nÌ.
11. Estetick· v˝chova
ñ zahrnuje p¯edmÏty: hudebnÌ v˝chova, v˝tvarn· v˝chova,
ñ v 1. a 2. roËnÌku si û·k zvolÌ jeden z uveden˝ch p¯edmÏt˘,
ñ t¯Ìda m˘ûe b˝t dÏlena na skupiny.
12. TÏlesn· v˝chova
ñ v r·mci v˝uky lze organizovat t˝dennÌ lyûa¯sk˝ kurz zpravidla v 1. roËnÌku a t˝dennÌ sportovnÏ
turistick˝ kurz zpravidla ve 3. roËnÌku.
13. VolitelnÈ p¯edmÏty
ñ podle z·jmu û·k˘ a podle pedagogick˝ch z·mÏr˘ a podmÌnek gymn·zia je v kompetenci a plnÈ
odpovÏdnosti ¯editele gymn·zia nabÌdka voliteln˝ch p¯edmÏt˘, jejich zamÏ¯enÌ a obsah uËiva,
ñ volitelnÈ p¯edmÏty 1, 2, 3 zpravidla navazujÌ na nÏkter˝ povinn˝ p¯edmÏt (nebo skupinu p¯edmÏt˘),
prohlubujÌ a funkËnÏ rozvÌjejÌ jeho vzdÏl·vacÌ obsah, a proto nejsou samostatn˝mi p¯edmÏty maturitnÌ zkouöky,
ñ Ëasov· dotace volitelnÈho p¯edmÏtu 4 m˘ûe b˝t nejv˝öe 3 vyuËovacÌ hodiny.
ñ p¯edmÏty se za¯azujÌ nad r·mec povinnÈ t˝dennÌ ËasovÈ dotace roËnÌku,
ñ v˝bÏr nepovinn˝ch p¯edmÏt˘, jejich obsah, Ëasov· dotace a organizace v˝uky je v kompetenci
a plnÈ odpovÏdnosti ¯editele gymn·zia.
15
ZamÏ¯enÌ gymn·zia
79-02-5/ 00 ... vöeobecnÈ
79-02-5/ 01 ... matematika
79-02-5/ 02 ... matematika a fyzika
79-02-5/ 19 ... p¯ÌrodovÏdnÈ p¯edmÏty
79-02-5/ 38 ... programov·nÌ
79-02-5/ 72 ... estetickov˝chovnÈ p¯edmÏty
79-02-5/ 73 ... ûivÈ jazyky
79-02-5/ 74 ... klasickÈ jazyky
79-02-5/ 75 ... vybranÈ p¯edmÏty v cizÌm jazyce
(dvojjazyËnÈ t¯Ìdy)
79-02-5/ 79 ... humanitnÌ p¯edmÏty
79-02-5/ 76 ... tÏlesn· v˝chova
79-02-5/ 76 ... sportovnÌ p¯Ìprava
Studium na gymn·ziu lze realizovat v 1. ñ 4. roËnÌku Ëty¯letÈho gymn·zia a v 5. ñ 8.
roËnÌku osmiletÈho gymn·zia i prost¯ednictvÌm v˝uky se zamÏ¯enÌm na nÏkterou vzdÏl·vacÌ oblast podle uvedenÈho kÛdu. (KÛd zamÏ¯enÌ studijnÌho oboru je uv·dÏn podle dosavadnÌho platnÈho p¯edpisu a platÌ aû do vyd·nÌ novÈ soustavy kÛd˘ studijnÌch obor˘.) Takov·
v˝uka vöak vyûaduje naplnÏnÌ nÏkter˝ch pedagogick˝ch a organizaËnÌch podmÌnek, kterÈ
jsou p¯edpokladem pro dosaûenÌ kvalitativnÏ vyööÌ ˙rovnÏ vzdÏl·v·nÌ ve vybran˝ch ñ profilujÌcÌch p¯edmÏtech a kterÈ se dot˝kajÌ:
ñ uËebnÌho pl·nu a profilujÌcÌch vyuËovacÌch p¯edmÏt˘,
ñ obsahu vzdÏl·v·nÌ a uËebnÌch osnov,
ñ person·lnÌch a materi·lnÌch podmÌnek ökoly.
Pro zvolenÈ zamÏ¯enÌ gymn·zium zpracov·v· vlastnÌ uËebnÌ pl·n, kter˝ splÚuje n·sledujÌcÌ obecnÈ poûadavky a p¯edkl·d· ho MäMT ke schv·lenÌ (kromÏ zamÏ¯enÌ 79-02-5/ 75
a 79-02-5/ 76 ñ sportovnÌ p¯Ìprava, kter· podlÈhajÌ zvl·ötnÌmu reûimu a jsou p¯Ìmo ¯Ìzena MäMT):
ñ z·kladem uËebnÌho pl·nu gymn·zia se zamÏ¯enÌm je uËebnÌ pl·n pro osmiletÈ gymn·zium
nebo Ëty¯letÈ gymn·zium Ë.j. 20 594 / 99 ñ 22 a Ë.j. 20 595 / 99 ñ 22 ze dne 5. 5. l999
s platnostÌ od 1. 9. l999;
ñ celkov· Ëasov· dotace vymezen· pro celÈ obdobÌ studia a celkov· Ëasov· dotace pro jednotlivÈ roËnÌky je z·vazn· i pro jednotliv· zamÏ¯enÌ studia na gymn·ziu;
ñ uËebnÌ pl·n obsahuje vöechny vyuËovacÌ p¯edmÏty uvedenÈ v z·kladnÌm uËebnÌm pl·nu
gymn·zia a zachov·v· jejich minim·lnÌ Ëasovou dotaci;
ñ jednotliv· zamÏ¯enÌ v uËebnÌch pl·nech vymezujÌ profilujÌcÌ p¯edmÏty na z·kladÏ uveden˝ch specifick˝ch doporuËenÌ (viz d·le);
ñ pro pot¯ebnÈ nav˝öenÌ ËasovÈ dotace profilujÌcÌch p¯edmÏt˘ lze v plnÈ öÌ¯i vyuûÌt disponibilnÌch hodin, p¯ÌpadnÏ Ëasovou dotaci urËenou voliteln˝m p¯edmÏt˘m;
ñ vzhledem k volbÏ zamÏ¯enÌ nab˝vajÌ volitelnÈ p¯edmÏty specifickÈho v˝znamu a postavenÌ
v uËebnÌm pl·nu gymn·zia a lze:
a) za¯adit do uËebnÌho pl·nu volitelnÈ p¯edmÏty tak, aby doplÚovaly profilujÌcÌ p¯edmÏty,
b) nezav·dÏt v uËebnÌm pl·nu volitelnÈ p¯edmÏty (nebo jen omezenÏ) a Ëasovou rezervu
vyuûÌt p¯ev·ûnÏ pro profilujÌcÌ p¯edmÏty danÈho zamÏ¯enÌ.
V˝uka na gymn·ziu se zamÏ¯enÌm vych·zÌ z uËebnÌch osnov pro 1. ñ 4. roËnÌk Ëty¯letÈho
gymn·zia a 5. ñ 8. roËnÌk osmiletÈho gymn·zia Ë.j. 20 596 / 99 ñ 22 ze dne 5. 5. l999 s platnostÌ
od 1. 9. l999. V profilujÌcÌch p¯edmÏtech se vyuûÌv· osnovami doporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo
a doporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ tematickÈ celky. Je vöak v kompetenci a plnÈ odpovÏdnosti ¯editele
gymn·zia umoûnit v˝uku v profilujÌcÌch p¯edmÏtech na z·kladÏ uËebnÌch osnov dopracova16
n˝ch podle pedagogick˝ch z·mÏr˘ ökoly p¯i zajiötÏnÌ z·kladnÌch poûadavk˘ Standardu vzdÏl·v·nÌ ve Ëty¯letÈm gymn·ziu.
79-02-5/ 00 ... vöeobecnÈ
ñ profilujÌcÌ p¯edmÏty se nevymezujÌ
ñ v˝uka se realizuje podle z·kladnÌho uËebnÌho pl·nu osmiletÈho nebo Ëty¯letÈho gymn·zia
Ë.j. 20 594/99-22 a Ë.j. 20 595/99-22 ze dne 5. 5. 1999 s platnostÌ od 1. 9. l999
79-02-5/ 01 ... matematika
A ñ profilujÌcÌ p¯edmÏty: matematika
informatika a v˝poËetnÌ technika
deskriptivnÌ geometrie
jazyk anglick˝
B ñ k jednotliv˝m profilujÌcÌm p¯edmÏt˘m a k organizaci v˝uky:
● matematika je za¯azena do vöech roËnÌk˘ s minim·lnÌ Ëasovou dotacÌ 4 hodiny t˝dnÏ
● informatika a v˝poËetnÌ technika je p¯edmÏtem povinn˝m ve vöech roËnÌcÌch s minim·lnÌ Ëasovou dotacÌ 2 hodiny t˝dnÏ
● deskriptivnÌ geometrie je za¯azena s celkovou minim·lnÌ Ëasovou dotacÌ 4 hodiny
● podle podmÌnek ökoly lze ËasovÏ posÌlit v˝uku fyziky, zavÈst semin·¯ z matematiky,
semin·¯ z fyziky, p¯ÌpadnÏ v˝uku technickÈho kreslenÌ
● ve v˝uce anglickÈho jazyka jako cizÌho jazyka 1 se doplnÌ obsah uËiva ve vazbÏ na
informatiku a v˝poËetnÌ techniku
C ñ doporuËenÈ materi·lnÌ podmÌnky:
● vybavenÌ poËÌtaËovÈ uËebny, kvalitnÌ poËÌtaËov· sÌù, p¯Ìstup û·k˘ na Internet; technick˝ asistent k poËÌtaËovÈ sÌti
79-02-5/ 02 ... matematika a fyzika
A ñ profilujÌcÌ p¯edmÏty: matematika
fyzika
● fyzika je za¯azena do vöech roËnÌk˘ s minim·lnÌ Ëasovou dotacÌ 3 hodiny t˝dnÏ
● podle podmÌnek ökoly jsou p¯edmÏty chemie a biologie za¯azeny do vöech roËnÌk˘
● speci·lnÌ uËebna a laborato¯ pro fyziku s odpovÌdajÌcÌm p¯Ìstrojov˝m vybavenÌm
● vybaven· poËÌtaËov· uËebna, poËÌtaËov· sÌù, p¯Ìstup na Internet
79-02-5/ 19 ... p¯ÌrodovÏdnÈ p¯edmÏty
A ñ profilujÌcÌ p¯edmÏty: biologie
chemie
fyzika
zemÏpis
● profilujÌcÌ p¯edmÏty jsou za¯azeny do vöech roËnÌk˘ s minim·lnÌ celkovou Ëasovou
dotacÌ: biologie 10 hodin, fyzika 8 hodin, chemie 8 hodin, zemÏpis 8 hodin
● volitelnÈ p¯edmÏty smÏrovat k danÈmu zamÏ¯enÌ formou cviËenÌ, semin·¯˘, laborato¯Ì
● speci·lnÌ uËebna a laborato¯e pro p¯ÌrodovÏdnÈ p¯edmÏty s odpovÌdajÌcÌm p¯Ìstrojov˝m vybavenÌm
● vybaven· poËÌtaËov· uËebna, poËÌtaËov· sÌù, p¯Ìstup na Internet
17
79-02-5/ 38 ... programov·nÌ
A ñ profilujÌcÌ p¯edmÏty: informatika a v˝poËetnÌ technika
matematika
fyzika
anglick˝ jazyk
● informatika, programov·nÌ a v˝poËetnÌ technika jsou za¯azeny do vöech roËnÌk˘ s minim·lnÌ Ëasovou dotacÌ 3 hodiny t˝dnÏ
● fyzika je za¯azena do vöech roËnÌk˘ s minim·lnÌ Ëasovou dotacÌ 2 hodiny t˝dnÏ
● ve v˝uce anglickÈho jazyka jako cizÌho jazyka 1 se doplnÌ obsah uËiva ve vazbÏ na
pot¯eby programovacÌho jazyka
● speci·lnÌ odborn· uËebna s optim·lnÌm vybavenÌm p¯Ìstrojovou technikou, kvalitnÌ
poËÌtaËov· sÌù, p¯Ìstup na Internet, moûnost obnovov·nÌ hardwaru a softwaru; technick˝ asistent k poËÌtaËovÈ sÌti
79-02-5/ 72 ... estetickov˝chovnÈ p¯edmÏty
A ñ profilujÌcÌ p¯edmÏt: hudebnÌ v˝chova
v˝tvarn· v˝chova
● profilujÌcÌ p¯edmÏt je za¯azen do vöech roËnÌk˘ s minim·lnÌ Ëasovou dotacÌ 2 hodiny t˝dnÏ
● hudebnÌ v˝chova jako profilujÌcÌ p¯edmÏt je doplÚov·na voliteln˝mi p¯edmÏty, nap¯.
sborov˝ zpÏv, instrument·lnÌ soubor
● podle podmÌnek ökoly se doporuËuje za¯adit dramatickou v˝chovu mezi volitelnÈ
p¯edmÏty
● speci·lnÌ odborn· uËebna, n·strojovÈ vybavenÌ pro hudebnÌ v˝chovu, dalöÌ specifickÈ
materi·lnÌ hudebnÌ vybavenÌ a pom˘cky, audiotechnika, fonotÈka
● speci·lnÌ odborn· pracovna ñ ateliÈr
79-02-5/ 73 ... ûivÈ jazyky
ZamÏ¯enÌ lze realizovat jen p¯i plnÈ aprobovanosti vyuËujÌcÌch jazyk˘.
A ñ profilujÌcÌ p¯edmÏty: cizÌ jazyk 1 a 2
(jazyk anglick˝, nÏmeck˝, francouzsk˝, rusk˝, öpanÏlsk˝, italsk˝)
● v˝uka jazyka je doplÚov·na prost¯ednictvÌm voliteln˝ch p¯edmÏt˘ koncipovan˝ch jako
konverzace v cizÌm jazyce.
● ve vyööÌch roËnÌcÌch, a to minim·lnÏ ve dvou, lze vyuËovat nÏkterÈ p¯edmÏty, p¯ÌpadnÏ tematickÈ celky, v cizÌm jazyce, nap¯. dÏjepis, zemÏpis; v tom p¯ÌpadÏ lze p¯esunout
hodinovÈ dotace uveden˝ch p¯edmÏt˘ do vyööÌch roËnÌk˘
● doporuËuje se organizovat zahraniËnÌ v˝mÏnu student˘
● speci·lnÌ uËebna pro v˝uku cizÌho jazyka s odpovÌdajÌcÌm technick˝m a odborn˝m
jazykov˝m vybavenÌm
79-02-5/ 74 ... klasickÈ jazyky
ZamÏ¯enÌ lze realizovat jen p¯i plnÈ aprobovanosti vyuËujÌcÌch jazyk˘.
18
A ñ profilujÌcÌ p¯edmÏty: jazyk latinsk˝, p¯ÌpadnÏ jazyk ¯eck˝
dÏjepis
● jazyk latinsk˝ je za¯azen do vöech roËnÌk˘ s minim·lnÌ celkovou Ëasovou dotacÌ
12 hodin
● v p¯ÌpadÏ v˝uky jazyka ¯eckÈho platÌ obdobnÈ
● v obsahu dÏjepisu je posÌleno uËivo o starovÏku ve vztahu ke klasick˝m jazyk˘m
● odborn· literatura, vybaven· knihovna
79-02-5/ 75 ... vybranÈ p¯edmÏty v cizÌm jazyce (dvojjazyËnÈ t¯Ìdy)
T¯Ìdy s v˝ukou vybran˝ch p¯edmÏt˘ v cizÌm jazyce podlÈhajÌ zvl·ötnÌmu reûimu, jsou p¯Ìmo ¯Ìzeny
MäMT, ¯ÌdÌ se vlastnÌmi uËebnÌmi pl·ny. SpolurozhodujÌ i zahraniËnÌ z¯izovatelÈ tÏchto ökol.
79-02-5/ 79 ... humanitnÌ p¯edmÏty
A ñ profilujÌcÌ p¯edmÏty: dÏjepis
z·klady spoleËensk˝ch vÏd
Ëesk˝ jazyk a literatura
● dÏjepis je za¯azen do vöech roËnÌk˘ s minim·lnÌ Ëasovou dotacÌ 2 hodiny t˝dnÏ
● z·klady spoleËensk˝ch vÏd jsou za¯azeny do vöech roËnÌk˘ s minim·lnÌ Ëasovou
dotacÌ 2 hodiny t˝dnÏ
● Ëesk˝ jazyk a literaturu lze ËasovÏ posÌlit v poslednÌch roËnÌcÌch
● v r·mci voliteln˝ch p¯edmÏt˘ realizovat semin·¯e zamÏ¯enÈ na jednotlivÈ vÏdnÌ obory
(nap¯. psychologii, sociologii, politologii, logiku aj.)
79-02-5/ 76 ... tÏlesn· v˝chova
A ñ profilujÌcÌ p¯edmÏty: tÏlesn· v˝chova
biologie
● tÏlesn· v˝chova je za¯azena do vöech roËnÌk˘ s minim·lnÌ Ëasovou dotacÌ 4 hodiny t˝dnÏ
● biologie je za¯azena do vöech roËnÌk˘
● doporuËuje se organizovat vedle z·kladnÌch kurz˘ (lyûa¯sk˝ a sportovnÏ turistick˝
kurz) i dalöÌ kurzy podle sportovnÌ specializace a podmÌnek ökoly
● prostorovÈ vybavenÌ: krytÈ i venkovnÌ prostory s vhodn˝m z·zemÌm odpovÌdajÌcÌ
bezpeËnÈ Ëinnosti û·k˘
● vybavenÌ n·¯adÌm a n·ËinÌm pro z·kladnÌ tÏlesnou v˝chovu i p¯Ìsluönou sportovnÌ
specializaci
79-02-5/ 76 ... sportovnÌ p¯Ìprava
T¯Ìdy se sportovnÌ p¯Ìpravou podlÈhajÌ zvl·ötnÌmu reûimu, jsou p¯Ìmo ¯Ìzeny MäMT a pracujÌ
na z·kladÏ uËebnÌch pl·n˘ se specifick˝m systÈmem v˝uky a sportovnÌ p¯Ìpravy.
19
U»EBNÕ PL¡N GYMN¡ZIA
PRO STUDIUM PÿI ZAMÃSTN¡NÕ
⁄prava
UËebnÌ pl·ny gymn·zia pro d·lkovÈ a veËernÌ studium p¯i zamÏstn·nÌ s platnostÌ od
1.†9. 1999 jsou koncipov·ny pro Ëty¯letÈ studium urËenÈ absolvent˘m z·kladnÌ ökoly. Studium p¯i zamÏstn·nÌ v gymn·ziu se organizuje jako veËernÌ, d·lkovÈ nebo externÌ.
Oba uËebnÌ pl·ny (pro veËernÌ studium a d·lkovÈ studium) respektujÌ podmÌnky uvedenÈ
vyhl·ökou MäMT »R Ë. 354/91Sb., o st¯ednÌch ökol·ch, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘.
UËebnÌ pl·ny vstupujÌ v platnost od 1. 9. 1999 poËÌnaje prvnÌm roËnÌkem. ÿeditel gymn·zia m˘ûe rozhodnout o jejich vyuûitÌ i v ostatnÌch roËnÌcÌch p¯ÌsluönÈ formy studia p¯i zamÏstn·nÌ.
SouË·stÌ obou uËebnÌch pl·n˘ jsou z·vaznÈ pozn·mky a p¯Ìklady rozpracov·nÌ tÏchto r·mcov˝ch uËebnÌch pl·n˘.
UËebnÌ pl·ny studia p¯i zamÏstn·nÌ, Ë. j. 14 125/90-20 ze dne 14. 5. 1990 ztr·cejÌ platnost
od 1. 9. 1999 poËÌnaje prvnÌm roËnÌkem.
20
UËebnÌ pl·n studia p¯i zamÏstn·nÌ na gymn·ziu ñ veËernÌ studium s platnostÌ od l. 9. l999 poËÌnaje
l. roËnÌkem
P¯edmÏt
CizÌ jazyk
DÏjepis
ZemÏpis
Matematika
Fyzika
Chemie
Biologie
Informatika a v˝poËetnÌ technika
Celkov˝ poËet hodin v l. ñ 4. roËnÌku
12
14
2
5
3
11
6
5
5
2
65
Pozn·mky:
1. UËebnÌ pl·n uv·dÌ povinnÈ vyuËovacÌ p¯edmÏty a jejich celkovou Ëasovou dotaci pro cel˝ Ëty¯let˝
studijnÌ cyklus.
2. Celkov˝ poËet hodin v jednotliv˝ch roËnÌcÌch se pohybuje v rozmezÌ l5 ñ l8 hodin, ale tak, aby byl
naplnÏn souhrnn˝ poËet 65 hodin.
3. Za¯azenÌ jednotliv˝ch p¯edmÏt˘ do roËnÌku a jejich Ëasov· dotace je v plnÈ kompetenci a odpovÏdnosti ¯editele ökoly.
4. CizÌ jazyk
● zpravidla se organizuje v˝uka v jazyce anglickÈm, nÏmeckÈm, francouzskÈm, öpanÏlskÈm nebo
ruskÈm podle podmÌnek ökoly a z·jmu û·k˘.
5. Z·klady spoleËensk˝ch vÏd
● obsahem p¯edmÏtu jsou tematickÈ okruhy vymezenÈ Standardem vzdÏl·v·nÌ ve Ëty¯letÈm gymn·ziu pro spoleËenskovÏdnÌ oblast.
6. DÏjepis
● Ë·st obsahu vzdÏl·v·nÌ vymezen· Standardem vzdÏl·v·nÌ ve Ëty¯letÈm gymn·ziu pro estetickov˝chovnou oblast je dÌlËÌm zp˘sobem souË·stÌ p¯edmÏtu a smÏ¯uje k pozn·nÌ z·klad˘ evropskÈ
kultury (umÏnÌ, hudba, divadlo, film, kulturnÌ pam·tky atd.).
● p¯edmÏty se za¯azujÌ nad r·mec povinnÈ ËasovÈ dotace,
● nabÌdka nepovinn˝ch p¯edmÏt˘, jejich obsah, Ëasov· dotace a organizace v˝uky je v kompetenci
a plnÈ odpovÏdnosti ¯editele gymn·zia,
● doporuËuje se, aby nepovinnÈ p¯edmÏty prohlubovaly a funkËnÏ rozvÌjely vzdÏl·vacÌ obsah
povinn˝ch vyuËovacÌch p¯edmÏt˘.
8. V˝chodiskem pro pr·ci vyuËujÌcÌch jsou uËebnÌ osnovy pro Ëty¯let· gymn·zia Ë.j. 20 596 / 99 ñ 22
ze dne 5. 5. 1999 s platnostÌ od 1. 9. 1999 poËÌnaje 1. roËnÌkem.
21
9. P¯Ìklad zp˘sobu rozpracov·nÌ obecnÈho modelu uËebnÌho pl·nu
P¯edmÏt
PoËet hodin
I. roËnÌk
II. roËnÌk
III. roËnÌk
IV. roËnÌk
Celkem
CizÌ jazyk
DÏjepis
ZemÏpis
Matematika
Fyzika
Chemie
Biologie
3
4
2
3
2
2
3
3
1
3
2
2
2
-
3
3
1
1
2
2
1
2
1
-
3
4
1
1
1
3
1
1
2
-
12
14
2
5
3
11
6
5
5
2
T˝dennÌ poËet hodin
16
16
16
17
65
UËebnÌ pl·n studia p¯i zamÏstn·nÌ na gymn·ziu ñ d·lkovÈ studium s platnostÌ od l. 9. l999 poËÌnaje
l. roËnÌkem
P¯edmÏt
CizÌ jazyk
DÏjepis
ZemÏpis
Matematika
Fyzika
Chemie
Biologie
Celkov˝ poËet konzultaËnÌch hodin v l.ñ 4. roËnÌku
20
22
4
8
5
16
9
7
7
4
(5)
(5,5)
(1)
(2)
(1,25)
(4)
(2,25)
(1,75)
(1,75)
(1)
102
(25,5)
*)
*) »ÌselnÈ ˙daje v z·vorce oznaËujÌ poËet konzultaËnÌch hodin pro t˝dennÌ pracovnÌ ˙vazek vyuËujÌcÌch.
Pozn·mky:
1. UËebnÌ pl·n uv·dÌ povinnÈ vyuËovacÌ p¯edmÏty a jejich celkovou Ëasovou dotaci pro cel˝ Ëty¯let˝
studijnÌ cyklus.
2. Celkov˝ poËet konzultaËnÌch hodin v jednotliv˝ch roËnÌcÌch se pohybuje v rozmezÌ 24 ñ 28 hodin, ale
tak, aby byl naplnÏn souhrnn˝ poËet 102 hodin.
3. Za¯azenÌ jednotliv˝ch p¯edmÏt˘ do roËnÌku a jejich Ëasov· dotace je v plnÈ kompetenci a odpovÏdnosti ¯editele ökoly.
22
4. CizÌ jazyk
● zpravidla se organizuje v˝uka v jazyce anglickÈm, nÏmeckÈm, francouzskÈm nebo ruskÈm podle
podmÌnek ökoly a z·jmu û·k˘. Vzhledem ke konzultaËnÌ formÏ studia je û·doucÌ za¯adit ten jazyk,
kter˝ û·ci jiû d¯Ìve studovali.
5. Z·klady spoleËensk˝ch vÏd
● obsahem p¯edmÏtu jsou tematickÈ okruhy vymezenÈ Standardem vzdÏl·v·nÌ ve Ëty¯letÈm gymn·ziu pro spoleËenskovÏdnÌ oblast.
6. DÏjepis
● Ë·st obsahu vzdÏl·v·nÌ vymezen· Standardem vzdÏl·v·nÌ ve Ëty¯letÈm gymn·ziu pro estetickov˝chovnou oblast je dÌlËÌm zp˘sobem souË·stÌ p¯edmÏtu a smÏ¯uje k pozn·nÌ z·klad˘ evropskÈ
kultury (umÏnÌ, hudba, divadlo, film, kulturnÌ pam·tky atd.).
● p¯edmÏty se za¯azujÌ nad r·mec povinnÈ ËasovÈ dotace
● nabÌdka nepovinn˝ch p¯edmÏt˘, jejich obsah, Ëasov· dotace a organizace v˝uky je v kompetenci
a plnÈ odpovÏdnosti ¯editele gymn·zia
● doporuËuje se, aby nepovinnÈ p¯edmÏty prohlubovaly a funkËnÏ rozvÌjely vzdÏl·vacÌ obsah povinn˝ch vyuËovacÌch p¯edmÏt˘.
8. V˝chodiskem pro pr·ci vyuËujÌcÌch jsou uËebnÌ osnovy pro Ëty¯let· gymn·zia Ë.j. 20 596 / 99 ñ 22
ze dne 5. 5. l999 s platnostÌ od l. 9. l999 poËÌnaje l. roËnÌkem.
9. P¯Ìklad zp˘sobu rozpracov·nÌ obecnÈho modelu uËebnÌho pl·nu
P¯edmÏt
CizÌ jazyk
DÏjepis
ZemÏpis
Matematika
Fyzika
Chemie
Biologie
T˝dennÌ poËet hodin
PoËet hodin
I. roËnÌk
II. roËnÌk
III. roËnÌk
IV. roËnÌk
6 (1,5)
6 (1,5)
ñ
2 (0,5)
ñ
4 (1)
3 (0,75)
ñ
ñ
4 (1)
4 (1)
6 (1,5)
ñ
2 (0,5)
ñ
4 (1)
2 (0,5)
3 (0,75)
3 (0,75)
ñ
4 (1)
4 (1)
2 (0,5)
2 (0,5)
3 (0,75)
4 (1)
2 (0,5)
2 (0,5)
2 (0,5)
ñ
6 (1,5)
6 (1,5)
2 (0,5)
2 (0,5)
2 (0,5)
4 (1)
2 (0,5)
2 (0,5)
2 (0,5)
ñ
25 (6,25)
24 (6)
25 (6,25)
28 (7)
Celkem
20 (5)
22 (5,5)
4 (1)
8 (2)
5 (1,25)
16 (4)
9 (2,25)
7 (1,75)
7 (1,75)
4 (1)
102 (25,5)
23
U»EBNÕ OSNOVY
GYMN¡ZIA
Osmilet˝ studijnÌ cyklus
»ty¯let˝ studijnÌ cyklus
⁄vodem k uËebnÌm osnov·m
P¯edkl·danÈ uËebnÌ osnovy pro vÌcelet· a Ëty¯let· gymn·zia jsou urËeny pro obdobÌ, neû
bude v souladu s novou koncepcÌ resortu ökolstvÌ a p¯ipravovan˝m nov˝m ökolsk˝m z·konem zpracov·no novÈ pojetÌ gymnazi·lnÌho vzdÏl·v·nÌ a jeho r·mcovÈ uËebnÌ dokumenty.
Na tuto p¯echodnou dobu vypracoval V˝zkumn˝ ˙stav pedagogick˝ uËebnÌ osnovy pro
1. ñ 4. roËnÌk vÌceletÈho gymn·zia a uËebnÌ osnovy pro 5. ñ 8. roËnÌk vÌceletÈho a 1. ñ 4.
roËnÌk Ëty¯letÈho gymn·zia.
Pro pot¯eby Ëty¯let˝ch gymn·ziÌ a 5. ñ 8. roËnÌku vÌcelet˝ch gymn·ziÌ tyto osnovy obsah
uËiva vzhledem k doposud platn˝m osnov·m z†roku 1991 Ë·steËnÏ revidujÌ a upravujÌ. Jejich
revize sledovala, aby v obsahu uËiva byl zohlednÏn Standard vzdÏl·v·nÌ ve Ëty¯letÈm gymn·ziu, vypracovan˝ v roce 1996 (schv·leno Ë. j. 27 532/95-2), aby osnovy odpovÌdaly souËasn˝m platn˝m legislativnÌm dokument˘m (uËebnÌ pl·ny, kterÈ nap¯. jiû neobsahujÌ dÏlenÌ na
vÏtve) a aby pokyny pro vyuËujÌcÌ odpovÌdaly aktu·lnÌm pot¯eb·m ökol. SouË·stÌ uËebnÌch
osnov jsou takÈ doporuËenÌ pro uËitele, jak u jednotliv˝ch vyuËovacÌch p¯edmÏt˘ p¯istupovat
k obsahu a organizaci v˝uky.
Pro pot¯eby 1. ñ 4. roËnÌku vÌcelet˝ch gymn·ziÌ byly sestaveny modelovÈ uËebnÌ osnovy
zaloûenÈ na respektov·nÌ Standardu z·kladnÌho vzdÏl·v·nÌ a souËasnÈ existenci platn˝ch vzdÏl·vacÌch program˘ pro z·kladnÌ ökolu. Z·roveÚ vöak byla vzata v ˙vahu skuteËnost, ûe
v gymn·ziÌch uËitelÈ pracujÌ s vybran˝mi û·ky, a proto mohou postupovat ve v˝uce rychleji
a uËivo vÌce prohlubovat. UËitel˘m je d·na moûnost diferenciace obsahu i rozsahu v˝uky tak,
aby bylo moûnÈ k v˝chovÏ a v˝uce talentovan˝ch û·k˘ vyuûÌt po splnÏnÌ povinnÈ Ë·sti osnov
i doporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo.
UËebnÌ osnovy navazujÌ na pojetÌ uËebnÌho pl·nu, v nÏmû disponibilnÌ hodiny a volitelnÈ
p¯edmÏty (o jejichû za¯azenÌ rozhoduje ¯editel gymn·zia) umoûÚujÌ jeho variabilnost ve vyuûÌv·nÌ moûnÈ ËasovÈ dotace. Osnovy majÌ proto r·mcov˝ charakter, uËivo nenÌ ËlenÏno do
roËnÌk˘, nejsou uvedeny hodinovÈ dotace pro jednotliv· tÈmata apod. R·mcov˝ charakter
uËebnÌch osnov tak umoûÚuje ökol·m pruûnÏji reagovat na aktu·lnÌ vzdÏl·vacÌ pot¯eby
a poskytuje moûnosti k dopracov·nÌ vlastnÌch model˘ vzdÏl·v·nÌ vzhledem k podmÌnk·m
jednotliv˝ch ökol. R·mcovÏ pojatÈ uËebnÌ osnovy takÈ p¯edpokl·dajÌ, ûe vyuËujÌcÌ bude vych·zet z vlastnÌho tematickÈho pl·nu, vypracuje vlastnÌ posloupnost v ¯azenÌ tematick˝ch
okruh˘ nebo celk˘ a na z·kladÏ zvolenÈho didaktickÈho p¯Ìstupu k obsahu uËiva a vlastnÌch
pedagogick˝ch z·mÏr˘ upravÌ i ËasovÈ rozvrûenÌ v˝uky danÈho p¯edmÏtu.
UËebnÌ osnovy vstupujÌ v platnost od 1. 9. 1999 poËÌnaje 1. roËnÌkem. Vzhledem k jejich
r·mcovÈmu pojetÌ m˘ûe ¯editel ökoly rozhodnout o jejich vyuûitÌ i v ostatnÌch roËnÌcÌch.
25
»ESK› JAZYK A LITERATURA
1. ñ 4. roËnÌk osmiletÈho gymn·zia
I. Charakteristika a cÌle p¯edmÏtu
Kvalita jazykovÈho vzdÏl·nÌ pat¯Ì k urËujÌcÌm znak˘m vöeobecnÈ kulturnosti a†vyspÏlosti
ËlovÏka. OsvojenÌ a uûÌv·nÌ mate¯skÈho jazyka v mluvenÈ i pÌsemnÈ podobÏ otevÌr· cestu†k pozn·nÌ a pochopenÌ p¯ÌrodnÌ a spoleËenskÈ skuteËnosti, duchovnÌho bohatstvÌ,†je podmÌnkou ˙rovnÏ dorozumÌv·nÌ s lidmi a komunikace v r˘zn˝ch sfÈr·ch ûivota. Schopnost vyjad¯ov·nÌ je tÏsnÏ spjata s celkov˝m intelektov˝m rozvojem û·k˘.
J·drem jazykovÈho vyuËov·nÌ je cÌlevÏdomÈ pÏstov·nÌ jazykov˝ch a stylizaËnÌch dovednostÌ a†n·vyk˘; jeho smyslem je †zdokonalit ˙stnÌ i pÌsemnÈ vyjad¯ov·nÌ û·k˘ natolik, aby
byli schopni samostatnÏ ¯eöit sloûitÏjöÌ jazykovÈ a stylistickÈ ˙koly, pohotovÏ, jasnÏ, jazykovÏ i†vÏcnÏ spr·vnÏ se vyjad¯ovat a smysluplnÏ komunikovat. V pr˘bÏhu vzdÏl·v·nÌ se û·ci
uËÌ postupnÏ†pracovat s n·roËnÏjöÌmi odborn˝mi i umÏleck˝mi texty, aby pozn·vali bohatstvÌ a kr·su jazyka a jeho schopnost popsat a vyj·d¯it i sloûitÈ jevy a skuteËnosti. Pr˘bÏûnÏ se
û·ci seznamujÌ †i s r˘zn˝mi jazykov˝mi †pom˘ckami, uËÌ se s nimi pracovat a vyuûÌvat jich.
P¯i†vyuËov·nÌ†literatu¯e†si†û·ci†osvojujÌ†öiröÌ†z·klady†liter·rnÌ†kultury,†kterÈ†jsou p¯edpokladem jejich celoûivotnÌho Ëten·¯stvÌ i dalöÌho vzdÏl·v·nÌ. V˝uka literatury prohlubuje,
upevÚuje a rozvÌjÌ dovednosti a schopnosti û·k˘ (percepËnÌ, Ëten·¯skÈ, intelektu·lnÌ, vyjad¯ovacÌ,†tvo¯ivÈ†schopnosti a empatie)†a vede je k objektivnÌmu†hodnocenÌ liter·rnÌch dÏl
a k pochopenÌ v˝znamu literatury a umÏnÌ pro ûivot ËlovÏka.
II. Obsah uËiva
P¯ehled tematick˝ch celk˘
A. KomunikaËnÌ v˝chova
1. V˝cvik v mluven˝ch a psan˝ch projevech ( pr˘bÏûnÏ)
2. Postoj mluvËÌho ke sdÏlovanÈmu obsahu a zp˘soby jeho vyjad¯ov·nÌ
3. ManipulativnÌ komunikace
4. Pr·ce s odborn˝m textem
5. SlohotvornÌ ËinitelÈ
6. SlohovÈ postupy a ˙tvary
7. Neverb·lnÌ komunikace
B.
1.
2.
3.
4.
5.
26
Jazykov· v˝chova
ObecnÈ pouËenÌ o jazyce
Zvukov· str·nka jazyka
Nauka o slovnÌ z·sobÏ; v˝znamovÈ souvislosti slov
Nauka o tvo¯enÌ slov
TvaroslovÌ
6. Skladba
7. Pravopis fonologick˝, morfologick˝
8. Pravopis syntaktick˝, interpunkce
C. Literatura
1. Literatura, liter·rnÌ druhy a û·nry
2. Epika
3. Lyricko-epickÈ û·nry
4. Lyrika
5. Drama
6. Informatika
7. Pr·ce s textem
Obsah tematick˝ch celk˘
A. KomunikaËnÌ v˝chova
1. V˝cvik v mluven˝ch a psan˝ch projevech
MluvnÌ cviËenÌ ñ samostatn· vystoupenÌ (s moûn˝m vyuûitÌm prvk˘ dramatizace).
Z·sady spisovnÈ v˝slovnosti. Zvukov· podoba vÏty (melodie, pauza, vÏtn˝ p¯Ìzvuk, zabarvenÌ hlasu, tempo ¯eËi, rytmus).
2. Postoj mluvËÌho ke sdÏlovanÈmu obsahu a zp˘soby jeho vyjad¯ov·nÌ
Vytv·¯enÌ textu s t˝mû obsahem, ale s r˘zn˝mi postoji (nezaujat˝m, pozitivnÌm, negativnÏ
ladÏn˝m). Vyhled·v·nÌ p¯imÏ¯en˝ch jazykov˝ch prost¯edk˘.
3. ManipulativnÌ komunikace
AsertivnÌ komunikace. Vyhled·v·nÌ argument˘ a jejich vyvracenÌ. Tolerance k odliön˝m
n·zor˘m. KultivovanÈ vyjad¯ov·nÌ vlastnÌch proûitk˘.
4. Pr·ce s odborn˝m textem
Pozn·mky a v˝pisky. Typy rejst¯Ìk˘.
Z·pis z jedn·nÌ. Postup Ëinnosti.
5. SlohotvornÌ ËinitelÈ
FunkËnÌ styly ñ hovorov˝, odborn˝, administrativnÌ, publicistick˝, umÏleck˝.
6. SlohovÈ postupy a ˙tvary
a) Vypravov·nÌ ˙stnÌ i pÌsemnÈ (hry, filmy, z·ûitky aj.).
††††Osnova, kompozice. JazykovÈ prost¯edky.
b) ⁄tvary oznamovacÌ ñ jejich specifika.
Telefonick˝ rozhovor, vzkaz na z·znamnÌk.
StÌûnost. é·dost. Omluvenka. Objedn·vka. Inzer·t. Pozv·nka.
Dopis, pohlednice, adresa.
c) Tiskopisy ñ sloûenka, pr˘vodka, telegram ñ jejich spr·vnÈ vyplÚov·nÌ.
d) Popis a jeho r˘znÈ druhy.
Charakteristika osoby, liter·rnÌ postavy.
e) Vypr·vÏnÌ s popisem.
f) Refer·t. ⁄vaha. Jednoduch˝ v˝klad.
g) éivotopis.
h) Report·û.
7. Neverb·lnÌ komunikace
R˘znÈ druhy neverb·lnÌ komunikace ñ grafickÈ prost¯edky, prost¯edky pohybovÈ (kinetickÈ) ñ v†bÏûnÈm spoleËenskÈm styku; jejich uplatnÏnÌ p¯i spoleËensk˝ch hr·ch.
27
B. Jazykov· v˝chova
1. ObecnÈ pouËenÌ o ¯eËi a jazyce
RozvrstvenÌ n·rodnÌho jazyka, n·¯eËÌ, obecn· Ëeötina, spisovn· Ëeötina. SlovanskÈ jazyky.
V˝voj jazyka. JazykovÏda. Jazykov· kultura.
Pr·ce s jazykov˝mi p¯ÌruËkami: StruËn· mluvnice Ëesk· (srovn·vacÌ mluvnice, historick·
mluvnice).
DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo
Funkce ¯eËi. Ortoepie. Ortografie. Slang, argot. Uk·zky n·¯eËÌ v literatu¯e. Hr·tky
s†Ëeötinou. Stylistika kolem n·s. Jazykov· v˝chova v praxi.
2. Zvukov· str·nka jazyka
Hl·sky, spodoba znÏlosti, slova neslabiËn·, p¯Ìzvuk, vÏtn· melodie.
Hlasov· hygiena. Kultivovan˝ p¯ednes. Recitace. Kultivovan· mluva v projevu.
Spojov·nÌ slov ve vÏtÏ.†
3. Nauka o slovnÌ z·sobÏ; v˝znamovÈ souvislosti slov
Slovo a souslovÌ, rozvoj slovnÌ z·soby; j·dro slovnÌ z·soby, odbornÈ n·zvy, v˝znam slov,
synonyma a homonyma, antonyma, slova citovÏ zabarven·, v˝znam slovnÌho z·kladu, p¯echylov·nÌ, slova dom·cÌ, slova mezin·rodnÌ, p¯irovn·nÌ, rËenÌ. Archaismy a neologismy.
Pr·ce se slovnÌky†(vÏcn˝m, etymologick˝m, frazeologick˝m, idiomatick˝m, cizÌch slov).
St¯Ìd·nÌ hl·sek p¯i tvo¯enÌ slov. ZpodstatnÏl· p¯Ìdavn· jmÈna. ObraznÈ pojmenov·nÌ. Slova argotick·; slang; n·¯eËÌ. FrekvenËnÌ slovnÌk. CizÌ vlastnÌ jmÈna. CizojazyËnÈ cit·ty.
P¯ejÌm·nÌ cizÌch slov a jejich problematika. Slova Ñtabuov·ì.
4. Nauka o tvo¯enÌ slov
Ko¯en slova, p¯edpona, p¯Ìpona, koncovka, slovnÌ ËeleÔ.
Tvo¯enÌ slov ñ odvozov·nÌm, skl·d·nÌm, zkracov·nÌm; souslovÌ.
JmÈna p¯ech˝len·.
NejËastÏjöÌ p¯edpony v ËeskÈm jazyce. NejËastÏjöÌ p¯Ìpony v ËeskÈm jazyce.
Tvo¯enÌ slovnÌch ËeledÌ.
Terminologie r˘zn˝ch obor˘.
Slovotvorn˝ rozbor.
Pravidla ËeskÈho pravopisu. StruËn· mluvnice Ëesk·. Etymologick˝ slovnÌk.
Odvozov·nÌ smÌöenÈ. Sloûeniny vlastnÌ. V˝znamovÈ skupiny sloves z podstatn˝ch jmen,
p¯Ìdavn˝ch jmen, sloves a citoslovcÌ.
Slova prvotnÌ. JmÈna Ëinitelsk·. JmÈna zveliËel·. P˘vod p¯ÌjmenÌ.
Jednoslovn· pojmenov·nÌ.
5. TvaroslovÌ
SlovnÌ druhy; podstatn· jmÈna konkrÈtnÌ, abstraktnÌ, pomnoûn·, hromadn·, l·tkov·, obecn·,
vlastnÌ, jmÈna osobnÌ a mÌstnÌ, jejich skloÚov·nÌ; jmennÈ tvary p¯Ìdavn˝ch jmen, stupÚov·nÌ
p¯Ìdavn˝ch jmen; druhy z·jmen a jejich skloÚov·nÌ; druhy ËÌslovek; podmiÚovacÌ zp˘sob
sloves, vid;†slova neohebn·, druhy a stupÚov·nÌ p¯ÌslovcÌ, druhy p¯edloûek, pouûÌv·nÌ spojek, druhy spojek; mluvnickÈ v˝znamy jmen, sloves; tvary podstatn˝ch jmen typu lidÈ, brat¯i, rodiËe, konÏ, den; skloÚov·nÌ podstatn˝ch jmen ruce, nohy, uöi, oËi, kolena, ramena,
prsa; kr·cenÌ kmenovÈ samohl·sky p¯i skloÚov·nÌ podstatn˝ch jmen; skloÚov·nÌ †Ëesk˝ch
rodn˝ch (k¯estnÌch) jmen a p¯ÌjmenÌ; jmÈna mÌstnÌ (Pravidla ËeskÈho pravopisu).
MÌstnÌ n·zvy ulic; jmÈna v˝znaËn˝ch osobnostÌ†minulosti, souËasnosti; region·lnÌ zvl·öt28
nosti; p¯Ìdavn· jmÈna v odbornÈm textu; ˙skalÌ pravopisu p¯Ìdavn˝ch jmen p¯ivlastÚovacÌch; ËÌslovka dva, oba; p¯edloûky neslabiËnÈ, vÌceslabiËnÈ; spojky pravÈ a†nepravÈ; jazykovÈ rozbory textu z r˘zn˝ch z·jmov˝ch oblastÌ û·k˘. P¯echodnÌky.
6. Skladba
Vyj·d¯enÌ podmÏtu a p¯Ìsudku r˘zn˝mi druhy slov. VÏty podle postoje mluvËÌho. Mluvnick˝
z·por. VÏta †jednoduch·, souvÏtÌ. SkladebnÌ dvojice. Shoda, ¯Ìzenost, p¯imyk·nÌ. VÏty dvojËlennÈ, vÏty jednoËlennÈ, sponov· †slovesa.† P¯Ìvlastek tÏsn˝ a voln˝, doplnÏk. VÏta hlavnÌ a
vedlejöÌ, vÏta ¯ÌdÌcÌ a z·visl·. SouvÏtÌ sou¯adnÈ, souvÏtÌ pod¯adnÈ, druhy vedlejöÌch vÏt. Druhy
v˝znamovÈho pomÏru mezi sou¯adnÏ spojen˝mi vÏtami nebo vÏtn˝mi Ëleny. SloûitÈ souvÏtÌ.
ÿeË p¯Ìm· a nep¯Ìm·. Samostatn˝ vÏtn˝ Ëlen. Po¯·dek slov. VyöinutÌ z vÏtnÈ vazby.
Typy jednoËlenn˝ch vÏt. Funkce plnov˝znamov˝ch sloves. P¯Ìklady nÏkolikan·sobn˝ch
podmÏt˘ ve vÏtÏ. PouûitÌ jednoho slova (nebo spojenÌ) ve funkci r˘zn˝ch vÏtn˝ch Ëlen˘.
VÏta hlavnÌ s vÌce vedlejöÌmi vÏtami. VÏta vedlejöÌ v roli vÏty ¯ÌdÌcÌ.
SouvÏtÌ s nÏkolika vedlejöÌmi vÏtami. Sloûit· souvÏtÌ v literatu¯e, v dennÌm tisku. ÿeË
p¯Ìm· v kr·snÈ literatu¯e. Samostatn˝ vÏtn˝ Ëlen v mluvenÈm projevu. Po¯·dek slov
v ËeskÈm jazyce ve srovn·nÌ s jazykem nÏmeck˝m a†anglick˝m.
7. Pravopis fonologick˝, morfologick˝
i ñ y po obojetn˝ch souhl·sk·ch; p¯edpony z ñ, s ñ , vzñ ; p¯edloûky z, s; u, ˙, ˘ v Ëesk˝ch
a p¯ejat˝ch slovech; pravopis hl·skov˝ch skupin v p¯Ìdavn˝ch jmÈnech; †zdvojenÈ souhl·sky; -i , ñ y v 1. , 4., 7. p·dÏ mn. Ë. podstatn˝ch jmen rodu muûskÈho, st¯ednÌho; ñ ovi,
ñ ovy u†p¯Ìdavn˝ch jmen p¯ivlastÚovacÌch; ûivotnÈ koncovky neûivotn˝ch podstatn˝ch
jmen ve vztahu k p¯Ìdavn˝ch jmÈn˘m (p¯. papÌrovÌ draci); bÏ/bje, pÏ, vÏ/vje, mÏ/mnÏ
v r˘zn˝ch slovech.
Velk· pÌsmena v n·zvech ulic, institucÌ, liter·rnÌch dÏl apod. (Pravidla ËeskÈho pravopisu).
Slova p¯ejat·, psanÌ hl·sek v/w, k/g, j/dû, s/z, q/kv, t/th (SlovnÌk cizÌch slov).
DÈlka samohl·sek v dom·cÌch slovech.
Slova, v nichû se Ëasto chybuje. Odliönost psanÌ a v˝slovnosti u-˙-˘.
Velk· pÌsmena ñ procviËov·nÌ s ohledem na region·lnÌ specifiku. Spisovn· v˝slovnost
a n·¯eËÌ.
Projev n·boûenskÈ ˙cty v pravopisu ( Duch svat˝, Svat˝ otec apod.).
8. Pravopis syntaktick˝
i ñ y v p¯Ìsudku / shoda p¯Ìsudku s podmÏtem, i ñ y v doplÚku, i ñ y v p¯Ìvlastku.
Interpunkce ve vÏtÏ jednoduchÈ. Interpunkce v souvÏtÌ. ÿeË p¯Ìm·, polop¯Ìm·, nep¯Ìm·.
Pravopis shody p¯Ìsudku s†podmÏtem.
Pravidla ËeskÈho pravopisu. StruËn· mluvnice Ëesk·.
MnoûnÈ ËÌslo podmiÚovacÌho zp˘sobu p¯ÌtomnÈho a minulÈho. P¯Ìklady na shodu p¯Ìsudku s†podstatn˝mi jmÈny s ûivotnou koncovkou (uzen·Ëi, ber·nci, pan·ci).
Tvary oËi, uöi, dÏti a shoda p¯Ìsudku s podmÏtem. P¯ednost rod˘ a pravopis p¯Ìsudku.
SloûitÈ souvÏtÌ a interpunkce.
C. Literatura
1. Literatura, liter·rnÌ druhy a û·nry
Literatura a skuteËnost (fikce a realita).
Literatura kr·sn· a vÏcn·.
Smysl pozn·v·nÌ liter·rnÌho dÌla (anal˝za, v˝klad, interpretace).
Tematick· a û·nrov· pestrost literatury.
29
Z·kladnÌ liter·rnÌ druhy a û·nry: lyrika, epika, drama (poezie, prÛza, drama), jejich ††††††
charakteristickÈ znaky.
2. Epika
DÏj, motivy, prost¯edÌ dÏje, vypravov·nÌ v 3. a 1. osobÏ, postavy ñ ¯eË postav a autora, charakteristickÈ jazykovÈ, syntaktickÈ a stylistickÈ prost¯edky. Epika veröovan· a psan· prÛzou.
VybranÈ epickÈ û·nry:
poh·dka: druhy poh·dek, slavnÌ ËeötÌ a svÏtovÌ poh·dk·¯i
bajka: veröovan· a v prÛze, klasick· a modernÌ
povÏst a b·je: povÏsti a b·je region·lnÌ, n·rodnÌ, ostatnÌch n·rod˘
m˝tus a epos: m˝ty a eposy ¯eckÈ, ¯ÌmskÈ, v˝znamnÈ m˝ty evropskÈ a mimoevropskÈ;
bible (Star˝ a Nov˝ z·kon)
legenda a jejÌ hrdinovÈ
povÌdka, novela, romaneto: r˘znÈ typy povÌdek a novel (kup¯. dobrodruûnÈ, historickÈ,
sci-fi a†dalöÌ)
rom·n: r˘znÈ typy rom·n˘ (kup¯. historick˝, psychologick˝, dobrodruûn˝, ûivotopisn˝ aj.)
v˝znamn· dÌla a auto¯i ËeskÈho a svÏtovÈho rom·nu
vÏcn· literatura: kronika, cestopis, fejeton apod.
drobn· epika: anekdota, kreslen˝ seri·l
3. Lyricko-epickÈ û·nry
balada: epick˝ p˘dorys balady, lyrickÈ lÌËenÌ prost¯edÌ; st¯edovÏk· balada,†balada v dobÏ
romantismu, modernÌ soci·lnÌ balada, novodobÈ pÌsÚovÈ adaptace
romance: pojetÌ konfliktu, srovn·nÌ romance s baladou, specifika ËeskÈ romance
modernÌ epos: subjektivnÌ a reflexivnÌ prvky, subjekt b·snÌka
poema
4. Lyrika
Druhy lyriky; lyrick˝ subjekt.
Verö, strofa, r˝m, rytmus, metrum.
Jazyk b·snÏ, b·snickÈ figury (stylistickÈ, zvukovÈ), charakteristickÈ prvky kompozice.
StaroËesk· lyrika, lidov· tvorba, lyrika modernÌ a postmodernÌ.
LyrickÈ û·nry a formy (pÌseÚ, song, öanson, epigram, epitaf, elegie, Ûda, sonet ad.).
5. Drama
†† Kompozice dramatu, monolog, dialog, dramatickÈ postavy;
v˝voj divadla ve svÏtÏ, v EvropÏ a u n·s (zejmÈna antickÈ drama a divadlo, renesanËnÌ
drama, drama 19. a 20. stoletÌ).
DramatickÈ û·nry: tragÈdie, komedie, Ëinohra, melodram, muzik·l; loutkov· hra a jejÌ
tradice u†n·s; pantomima; autorskÈ divadlo; absurdnÌ drama.
TeleviznÌ a filmov· tvorba: adaptace liter·rnÌch dÏl, seri·ly pro ml·deû a dospÏlÈ, rozdÌlnost liter·rnÌ a filmovÈ (televiznÌ) poetiky.
Rozhlasov· hra; video; zvukovÈ nosiËe.
6. Informatika
VydavatelstvÌ knih a Ëasopis˘.
Knihovny (katalogy, bibliografie); internetov· knihovna.
Liter·rnÌ Ëasopisy, sbornÌky, encyklopedie.
Liter·rnÌ v˝stavy, muzea.
7. Pr·ce s textem
Interpretace ËÌtankov˝ch uk·zek.
Besedy o individu·lnÌ ËetbÏ, inscenacÌch a p¯edstavenÌch.
Dramatizace, liter·rnÌ p·sma, audiovizu·lnÌ po¯ady.
KniûnÌ ilustrace a jejÌ v˝znam.
30
III. P¯Ìstupy k obsahu a organizaci v˝uky
Z·kladem v˝uky ËeskÈho jazyka a literatury z˘st·v· induktivnÌ postup a vyuûÌv·nÌ konkrÈtnÌch operaËnÌch postup˘. V˝uka se nezamÏ¯uje pouze na racion·lnÌ pozn·v·nÌ jazyka, na
rozvoj komunikaËnÌch dovednostÌ, ale tÈû na rozvoj mravnÌch, citov˝ch a volnÌch str·nek
û·k˘ tam, kde to l·tka ËeskÈho jazyka a literatury nabÌzÌ. UËitel vede û·ky k tomu, aby se uËili
uûÌvat r˘zn˝ch vyjad¯ovacÌch prost¯edk˘, aby umÏli zvolit neutr·lnÌ Ëi vhodnÈ stylovÏ p¯ÌznakovÈ prost¯edky, aby dok·zali odliöit vhodnost spisovn˝ch a nespisovn˝ch v˝raz˘ nejen
v pÌsemnÈm, ale i†v†˙stnÌm projevu. V kaûdÈ vyuËovacÌ hodinÏ uËitel db· na jazykovou
kulturu û·k˘.
é·ci soustavnÏ pracujÌ s dostupn˝mi jazykov˝mi p¯ÌruËkami, p¯edevöÌm s Pravidly ËeskÈho pravopisu, StruËnou mluvnicÌ Ëeskou, s r˘zn˝mi typy slovnÌk˘, s encyklopediemi, uËebnicemi ËeskÈho jazyka a ËÌtankami. UËitel vyuûÌv· nejen r˘zn˝ch uËebnic a dalöÌch materi·l˘,
ale i publikacÌ vÏcnÈ a kr·snÈ literatury a v neposlednÌ ¯adÏ liter·rnÌch a odborn˝ch Ëasopis˘.
UpozorÚuje û·ky na rozhlasovÈ a televiznÌ po¯ady, jejichû nabÌdky m˘ûe vyuûÌt jak v†hodin·ch
literatury, tak v hodin·ch slohu Ëi ËeskÈho jazyka. Je d˘leûitÈ, aby se vedle v˝kladu uËitele p¯i
vöech p¯Ìleûitostech uplatÚovala aktivita û·k˘, kterou uËitel trvale podporuje.
V pr˘bÏhu vzdÏl·v·nÌ se majÌ û·ci nauËit v˝stiûnÏ, jednoznaËnÏ, öÌ¯eji Ëi struËnÏji vyjad¯ovat nejen v komunikaci s uËitelem (uËiteli), ale zejmÈna sami mezi sebou v bÏûn˝ch ûivotnÌch
situacÌch. Osvojov·nÌ tÏchto dovednostÌ by se mÏlo vûdy opÌrat o pozitivnÌ motivaci. Radost
z ˙stnÌho projevu, ze schopnosti hovo¯it o r˘zn˝ch tÈmatech, na z·kladÏ vyuûÌv·nÌ vhodn˝ch
jazykov˝ch prost¯edk˘, by mÏla napom·hat tomu, aby projev û·k˘ byl nejen vÏcnÏ spr·vn˝,
ale i p˘sobiv˝ a†p¯esvÏdËiv˝. V samostatn˝ch kratöÌch vystoupenÌch, v rÈtorick˝ch cviËenÌch
jsou û·ci vedeni k†tomu, aby se nauËili zaujÌmat vlastnÌ postoj k vÏcem, jev˘m, situacÌm
i problÈm˘m apod., umÏli jej vyj·d¯it, aù uû se jedn· o postoj pozitivnÌ, Ëi negativnÌ.
U slohov˝ch pracÌ je d˘leûitÈ, aby se û·ci nauËili na kratöÌch slohov˝ch ˙tvarech sestavit
osnovu, aby dovedli Ëlenit text do odstavc˘ dle osnovy, aby umÏli zvolit konkrÈtnÌ n·zev
jednotliv˝ch slohov˝ch ˙tvar˘. Zhruba dvakr·t roËnÏ by mÏli û·ci na vÏtöÌch pÌsemn˝ch celcÌch prok·zat, jak dovedou uplatnit poznatky z hodin† slohu a jazykovÈho vyuËov·nÌ, zda
umÏjÌ odliöit charakteristickÈ znaky pro urËit˝ slohov˝ styl. Popisy je moûno opat¯it takÈ
r˘zn˝mi pl·nky a†n·kresy, vyuûÌt prost¯edk˘ obrazov˝ch spolu s verb·lnÌmi. KritÈriem ˙spÏönosti û·k˘ ve v˝uce psan˝ch projev˘ je funkËnost jejich vyj·d¯enÌ, p¯imÏ¯enost, osobitost,
obratnost apod.
P¯i vyuËov·nÌ literatu¯e uËitel v nejöiröÌm slova smyslu p¯ihlÌûÌ k v˝chovnÈ hodnotÏ uk·zek liter·rnÌch dÏl, vyuûÌv· poznatk˘ ze spoleËnÈ i individu·lnÌ Ëetby û·k˘ a z†rozhlasov˝ch
Ëi televiznÌch po¯ad˘. Liter·rnÏvÏdnÈ poznatky si û·ci osvojujÌ r˘zn˝mi zp˘soby, prost¯ednictvÌm Ëetby, uËitelova v˝kladu, pr·ce s encyklopediemi, pr·ce se slovnÌky a p¯i interpretov·nÌ
konkrÈtnÌch liter·rnÌch dÏl. Volba titul˘ mimoËÌtankovÈ Ëetby by mÏla respektovat v˝chovnÈ
cÌle uËitele i z·jmy û·k˘. UËitel podnÏcuje û·ky rovnÏû k tomu, aby se seznamovali s r˘zn˝mi
ilustracemi, pozn·vali na z·kladÏ vlastnÌ Ëetby r˘znÈ ilustr·tory a r˘zn· vyd·nÌ knih. UËitel
i û·ci vyuûÌvajÌ ökolnÌ û·kovskou knihovnu, seznamujÌ se s mÌstnÌ Ëi mÏstskou knihovnou,
p¯ÌpadnÏ pouûÌvajÌ internetovou knihovnu (dle moûnosti ökoly, regionu). Videoprogramy rovnÏû usnadÚujÌ uËiteli p¯iblÌûit û·k˘m urËitou liter·rnÌ uk·zku, liter·rnÌ û·nr, napom·hajÌ pochopit û·k˘m odliönosti konkrÈtnÌho liter·rnÌho dÌla a†jeho r˘zn˝ch adaptacÌ.
Odborn˝ gestor V⁄P: Mgr. Jindra äindlarov·
31
»ESK› JAZYK A LITERATURA
1. - 4. roËnÌk Ëty¯letÈho gymn·zia
5. - 8. roËnÌk osmiletÈho gymn·zia
»ESK› JAZYK
I. Charakteristika a cÌle p¯edmÏtu Ëesk˝ jazyk
VyuËov·nÌ ËeskÈmu jazyku na gymn·ziu vede û·ky k dokonalejöÌmu ovl·d·nÌ spisovnÈho
jazyka, k rozvÌjenÌ mluvenÈho a psanÈho vyjad¯ov·nÌ, p¯ispÌv· sv˝m zamÏ¯enÌm i sv˝m obsahem k vytv·¯enÌ citlivÈho osobnÌho vztahu k jazyku jako d˘leûitÈ sloûce n·rodnÌ kultury,
k†pozn·v·nÌ bohatÈho rozvoje souËasnÈho jazyka a jeho spojenÌ s dÏjinami n·roda, vychov·v· û·ky k vlastenectvÌ, humanitÏ a demokracii.
J·drem vyuËov·nÌ ËeskÈmu jazyku je aktivnÌ rozvoj vyjad¯ov·nÌ û·k˘, kter˝ je zaloûen na
ËastÈm stylizaËnÌm v˝cviku projevu, opÌr· se o nezbytnÈ stylizaËnÌ poznatky a obecnÏjöÌ pozn·nÌ systÈmu jazyka.
CÌle vyuËovacÌho p¯edmÏtu Ëesk˝ jazyk a literatura lze dos·hnout p¯i tÏsnÈm propojenÌ
jeho jazykovÈ a liter·rnÌ sloûky. V cÌli jazykovÈho vyuËov·nÌ se zd˘razÚuje komunikativnÌ
funkce jazyka. JazykovÈ vyuËov·nÌ plnÌ ˙lohu integraËnÌho Ëinitele vöech uËebnÌch p¯edmÏt˘
gymn·zia.
⁄kolem jazykovÈho vyuËov·nÌ na gymn·ziu je:
prohloubit v souhrnnÈm p¯ehledu znalosti ËeskÈho pravopisu se z¯etelem k jejich zdokonalenÌ a upevnÏnÌ;
● vÈst û·ky k hluböÌmu pochopenÌ tvaroslovnÈho systÈmu a v˝vojov˝ch tendencÌ souËasnÈ
ËeskÈ morfologie a tÌm p¯ispÏt k rozvoji jejich jazykovÈho povÏdomÌ po str·nce gramatickÈ a stylovÈ;
● zvyöovat jazykovou kulturu û·k˘ na z·kladÏ pozn·nÌ zvukov˝ch prost¯edk˘ a ortoepick˝ch norem jazyka, z·konitostÌ tvo¯enÌ slov a stylovÈho rozvrstvenÌ slovnÌ z·soby i na
z·kladÏ uvÏdomÏlÈho pozn·nÌ a praktickÈho uûÌv·nÌ funkËnÌch styl˘;
● prohloubit pozn·nÌ ËeskÈ syntaxe uplatnÏnÌm sÈmantickÈho a komunikativnÌho z¯etele
a†principu valenËnÌ syntaxe p¯i anal˝ze a tvorbÏ v˝povÏdi a schopnost vyuûÌvat tohoto
pozn·nÌ ve vlastnÌ jazykovÈ praxi;
● rozvÌjet schopnosti û·k˘ pozorovat jevy a v˝stiûnÏ je pojmenov·vat, vyjad¯ovat se
o†odbornÈ problematice s vyuûitÌm popisn˝ch, v˝kladov˝ch a ˙vahov˝ch postup˘;
● rozvÌjet schopnost û·k˘ hodnotit text bÏûnÏ komunikativnÌ, publicistick˝ i umÏleck˝
z†hlediska jazykovÈ kultury;
● nauËit û·ky samostatnÏ tvo¯it souvislÈ mluvenÈ i pÌsemnÈ projevy prostÏ sdÏlovacÌ, prakticky odbornÈ, administrativnÌ, publicistickÈ i ¯eËnickÈ a sezn·mit je s podstatou vyjad¯ov·nÌ umÏleckÈho, umoûnit talent˘m uplatnÏnÌ individu·lnÌch slohov˝ch prvk˘;
● d·t û·k˘m praktickÈ z·klady metody racion·lnÌho studia a samostatnÈho sebevzdÏl·v·nÌ
a†vytvo¯it trval˝ n·vyk pouûÌvat p¯itom normativnÌch jazykov˝ch p¯ÌruËek i p¯ÌruËek jin˝ch;
● rozvÌjet schopnost diskutovat a vÈst dialog.
●
32
II. Obsah uËiva
1. ⁄vod do problematiky ËeskÈho jazyka a do metod jeho studia
2. ⁄vod do stylistiky
3. Zvukov· a grafick· str·nka jazyka
4. BÏûn· jazykov· komunikace
5. TvaroslovÌ
6. Odborn˝ styl I
(Odborn˝ popis, popis pracovnÌho postupu, refer·t)
7. Popis subjektivnÏ zabarven˝
8. SlovnÌ z·soba a tvo¯enÌ slov
9. AdministrativnÌ styl
10. Praktick˝ ¯eËnick˝ v˝cvik
11. Skladba
12. ⁄vaha
13. Publicistick˝ styl
(PublicistickÈ û·nry a ˙tvary)
14. Odborn˝ styl II
(V˝klad, mluven˝ odborn˝ refer·t)
15. UmÏleck˝ styl
16. Systemizace obecn˝ch v˝klad˘ o jazyce
1. ⁄vod do problematiky ËeskÈho jazyka a do metod jeho studia
»eötina ñ n·rodnÌ jazyk »ech˘; jazyk spisovn˝ a ˙tvary nespisovnÈ.
Norma a kodifikace.
O v˝voji ËeskÈho jazyka. Jazyky indoevropskÈ. SlovanskÈ jazyky a jejich t¯ÌdÏnÌ.
Slovenötina a Ëeötina.
Racion·lnÌ studium textu, jeho technika a metody. Orientace v textu.
Zpracov·nÌ informacÌ: z·znam, osnova, v˝pisky, v˝tah (konspekt), teze, anotace, resumÈ.
Pr·ce se slovnÌky a encyklopediemi. Sezn·menÌ s informaËnÌmi institucemi.
2. ⁄vod do stylistiky
Jazyk, ¯eË, styl, stylistika. FunkËnÌ styly a stylovÈ rozvrstvenÌ jazykov˝ch prost¯edk˘.
SlohovÈ†postupy a slohovÈ ˙tvary, jejich vz·jemnÈ vztahy. Produkov·nÌ a p¯ijÌm·nÌ textu.
3. Zvukov· a grafick· str·nka jazyka
Zvukov· str·nka jazyka: Spisovn· v˝slovnost; v˝slovnostnÌ styly; hlavnÌ rysy spisovnÈ
v˝slovnosti; nejËastÏjöÌ odchylky od spisovnÈ v˝slovnosti; pauzy, takt, fr·zov·nÌ, melodie
a tempo.
Grafick· str·nka jazyka: Vztah mezi zvukovou a grafickou str·nkou jazyka.
HlavnÌ principy ËeskÈho pravopisu se z¯etelem k zvukovÈ str·nce Ëeötiny.
Pravopis lexik·lnÌ, tvaroslovn˝, slovotvorn˝, syntaktick˝.
ZdokonalenÌ v uûÌv·nÌ Pravidel ËeskÈho pravopisu se zvl·ötnÌm z¯etelem k jejich ˙vodnÌ
Ë·sti. Pravopisn· cviËenÌ.
4. BÏûn· jazykov· komunikace
Obecn· informace o ˙loze jazykovÈ komunikace v ûivotÏ spoleËnosti. Z·kladnÌ znaky
informaËnÌch slohov˝ch ˙tvar˘. Neutr·lnost nebo stylov· p¯Ìznakovost jazykov˝ch
33
prost¯edk˘. Stylizace kr·tk˝ch informaËnÌch ˙tvar˘ (nap¯. telegramu, inzer·tu, pozv·nky,
ozn·menÌ, zpr·vy, poû·d·nÌ o informaci, poskytnutÌ informace a pÏstov·nÌ dalöÌch forem
spoleËenskÈho styku).
5. TvaroslovÌ
Principy t¯ÌdÏnÌ slov na slovnÌ†druhy.
Mluvnick· kategorie jmen a sloves, jejich komunikativnÌ funkce a stylovÈ vyuûitÌ jejich
forem.
Tvaroslovn˝ systÈm Ëeötiny a jeho souËasnÈ v˝vojovÈ tendence.
6. Odborn˝ styl I
Stylizace a kompozice odbornÈho projevu.
Popis odborn˝; popis pracovnÌho postupu; refer·t.
7. Popis subjektivnÏ zabarven˝
8. SlovnÌ z·soba a tvo¯enÌ slov
SlovnÌ z·soba a jejÌ bohatstvÌ, druhy pojmenov·nÌ.
V˝znam slova a jeho sloûky.
ZmÏny slovnÌho v˝znamu; metafora, metonymie, ˙ûenÌ, rozöi¯ov·nÌ.
Slova mnohoznaËn·; homonyma; synonyma.
SystÈm a rozvrstvenÌ slovnÌ z·soby. Prost¯edky spisovnÈ a nespisovnÈ.
Obohacov·nÌ slovnÌ z·soby. Spojov·nÌ slov v souslovÌ, multiverbizace, univerbizace.
Tvo¯enÌ slov (odvozov·nÌ, skl·d·nÌ, zkracov·nÌ).
P¯ejÌm·nÌ slov. Slova p¯ejat·, jejich v˝slovnost, pravopis, skloÚov·nÌ, uûÌv·nÌ.
Tendence v†souËasnÈ slovnÌ z·sobÏ. Neologizace slovnÌ z·soby.
9. AdministrativnÌ styl
é·dost, ûivotopis, ˙¯ednÌ korespondence, drobnÈ administrativnÌ ˙tvary (ust·lenost jejich
formy, jejich p¯ehlednost a ˙hlednost), z·znam z jedn·nÌ.
10. Praktick˝ ¯eËnick˝ v˝cvik
Z·kladnÌ druhy ¯eËnick˝ch ˙tvar˘.
P¯edpoklady a poûadavky ˙spÏönÈho ¯eËnickÈho projevu; kompozice; jazyk ¯eËnickÈho
projevu; kvalita p¯ednesu. Praktick· rÈtorika se zamÏ¯enÌm na kr·tkÈ ˙vahovÈ formy.
RozvÌjenÌ vypravÏËskÈho umÏnÌ.
ÿeËnick· cviËenÌ, pÌsemn· p¯Ìprava projevu ve formÏ podrobnÈ osnovy a v˝pisk˘, p¯ednes p¯ipraven˝ch i nep¯ipraven˝ch projev˘ r˘znÈho druhu, jejich hodnocenÌ.
11. Skladba
V˝povÏÔ a jejÌ formy.
Funkce, obsah, zvukov· a grafick· str·nka v˝povÏdi a vÏty.
Aktu·lnÌ ËlenÏnÌ v˝povÏdi.
VÏta, jejÌ struktura, vÏtnÈ vztahy, vyj·d¯enÌ tÏchto vztah˘; vÏtnÈ Ëleny, rozdÌl mezi vÏtn˝m Ëlenem a slovnÌm druhem.
Tvo¯enÌ vÏty (slovesn˝ predik·t a jeho valence).
VÏtnÈ schÈma a jeho obmÏny.
SouvÏtÌ.
V˝stavba textu a jeho ËlenÏnÌ.
NejËastÏjöÌ stylovÈ nedostatky.
12. ⁄vaha a ˙vahov˝ postup
⁄vaha ñ jazyk a kompozice. Druhy ˙vah: odborn·, publicistick·, umÏleck·, prost·.
ÿeËnick· ot·zka.
13. Publicistick˝ styl
PublicistickÈ û·nry a ˙tvary.
Podstata publicistiky.
34
Z·kladnÌ slohovÈ kompoziËnÌ a stylizaËnÌ prost¯edky publicistickÈho stylu.
PublicistickÈ slohovÈ ˙tvary: kritika, report·û, interview, fejeton, esej, refer·ty, recenze.
SlovnÌ h¯ÌËky.
14. Odborn˝ styl II
CharakteristickÈ rysy odbornÈho stylu.
SlohovÈ ˙tvary a postupy uûÌvanÈ v odbornÈm stylu.
V˝klad a v˝kladov˝ postup.
Podstata v˝kladovÈho slohovÈho postupu po str·nce vÏcnÈ.
Kompozice v˝kladu, stylizace v˝kladovÈho postupu ve srovn·nÌ s popisn˝m.
Mluven˝ odborn˝ refer·t. Jeho z·kladnÌ rysy (jazyk a kompozice, navazov·nÌ kontaktu
s†posluchaËi).
15. PÏstov·nÌ prvk˘ individu·lnÌho stylu na z·kladÏ vyuûitÌ znalostÌ rys˘ stylu umÏleckÈho
ShrnutÌ a aplikace poznatk˘ a dosud zÌskan˝ch zkuöenostÌ z jazykovÈ a liter·rnÌ sloûky
p¯edmÏtu ve vlastnÌ slohovÈ tvorbÏ.
Jazyk a kompozice beletristickÈho vypravov·nÌ.
ÿeËnickÈ ˙tvary - zvukovÈ prost¯edky, mimika, gesta. Proslov, p¯edn·öka.
V˝stavba ¯eËnickÈho projevu (oslovenÌ, vyvracenÌ nespr·vn˝ch n·zor˘). Historie ¯eËnictvÌ.
Kombinace vypr·vÏcÌch, popisn˝ch a ˙vahov˝ch prvk˘ v jazykovÈm projevu umÏleckÈm
a v jazykovÈm projevu û·kovskÈm.
16. ObecnÈ v˝klady o jazyce
Jazyk a jazykov· komunikace. MyölenÌ a jazyk.
V˝vojovÈ tendence v souËasnÈ ËeötinÏ.
Porovn·nÌ z·kladnÌch jev˘ Ëeötiny a cizÌch jazyk˘, kterÈ û·ci studujÌ.
Jazykov· kultura. Internacionalizace jazyka.
P¯ehled v˝voje naöÌ jazykovÏdy.
LITERATURA
I. Charakteristika a cÌle vyuËov·nÌ literatu¯e
Literatura sv˝m zamÏ¯enÌm a sv˝m obsahem je p¯edmÏtem vöeobecnÏ vzdÏl·vacÌm s v˝raznou funkcÌ estetickov˝chovnou.
CÌlem vyuËov·nÌ literatu¯e je, aby si û·ci gymn·zia osvojili takovÈ z·klady liter·rnÌ kultury,
kterÈ by se staly v˝chodiskem jak pro jejich dalöÌ vzdÏl·v·nÌ a sebevzdÏl·v·nÌ, tak pro jejich
aktivnÌ celoûivotnÌ Ëten·¯stvÌ. Z·kladnÌm prost¯edkem realizace tohoto cÌle je liter·rnÌ dÌlo
a†jeho interpretace.
II. Obsah uËiva
Obsah literatury tvo¯Ì:
● Soubor vybran˝ch dÏl a uk·zek z ËeskÈ a svÏtovÈ literatury, jeû û·ci pozn·vajÌ zejmÈna
Ëetbou Ëi poslechem a jeû si p¯ev·ûnÏ osvojujÌ jejich interpretacÌ.
● SystÈm liter·rnÏvÏdn˝ch, tj. liter·rnÏteoretick˝ch, historick˝ch a kritick˝ch poznatk˘ pot¯ebn˝ch
a) k pozn·v·nÌ a pochopenÌ struktury, v˝znam˘ a funkcÌ liter·rnÌho dÌla, jeho geneze
a†recepce;
35
b)
k pozn·v·nÌ a pochopenÌ podstaty a funkcÌ literatury, z·konitostÌ jejÌho v˝voje
a princip˘ liter·rnÏ estetickÈ komunikace.
SystÈm ËinnostÌ (percepËnÌch, Ëten·¯sk˝ch, intelektu·lnÌch, tvo¯iv˝ch a dalöÌch) pot¯ebn˝ch k osvojov·nÌ liter·rnÌch umÏleck˝ch dÏl a liter·rnÏvÏdn˝ch poznatk˘.
●
1. SlovesnÈ umÏnÌ a jinÈ druhy umÏnÌ
2. NeevropskÈ (orient·lnÌ) literatury
3. Antick· literatura
4. St¯edovÏk· literatura
5. Husitsk· literatura
6. RenesanËnÌ literatura evropsk·
7. RenesanËnÌ humanismus a baroko v ËeskÈ literatu¯e
8. Klasicismus a osvÌcenstvÌ
9. Preromantismus
10. Obrozeneck· literatura
11. Z literatury 19. a poË·tku 20. stoletÌ
12. Z literatury mezi dvÏma svÏtov˝mi v·lkami a z doby okupace
13. Z literatury po roce 1945
14. Ze souËasnÈ literatury
15. Ze souËasnÈho divadla
16. Informatick· v˝chova
1. SlovesnÈ umÏnÌ a jinÈ druhy umÏnÌ
Literatura kr·sn· a vÏcn·. Funkce literatury. Sloûky liter·rnÌ struktury. Liter·rnÌ û·nry.
PrÛza a poezie.
2. NeevropskÈ (orient·lnÌ) literatury (ËÌnskÈ, indickÈ, perskÈ)
Literatury P¯ednÌho v˝chodu. Bible. Star˝ z·kon. Nov˝ z·kon.
3. Antick· literatura
HomÈrskÈ eposy. Lyrika. ÿeck· tragÈdie a komedie. OrientaËnÏ - dÏjepisectvÌ a ¯eËnictvÌ
starÈho ÿecka, ¯eck· filozofie. Satira. ÿÌmsk· literatura doby klasickÈ i cÌsa¯skÈ. ÿÌmskÈ
divadlo. Satirick· prÛza.
4. St¯edovÏk· literatura
St¯edovÏkÈ pohledy na svÏt a st¯edovÏk· kultura. N·boûenskÈ hry.
Literatura v cÌrkevnÌm prost¯edÌ. Evropsk· hrdinsk· a rytÌ¯sk· epika. Dvorsk· lyrika.
StaroslovÏnskÈ pÌsemnictvÌ, latinskÈ pÌsemnictvÌ. PoË·tky literatury v Ëesk˝ch zemÌch.
PoË·tky Ëesky psanÈ literatury.
Literatura mÏstskÈho typu v EvropÏ a v Ëesk˝ch zemÌch. Komedie a fraöky.
Maysk· literatura po öpanÏlskÈ conquistÏ; lidovÈ b·je. Africk· Ëernoösk· literatura pouze
orientaËnÏ.
5. Husitsk· literatura
Funkce a formy husitskÈ literatury. Husovo dÌlo. Literatura husitskÈho a polipanskÈho
obdobÌ.
6. RenesanËnÌ literatura evropsk·
Italsk·, francouzsk·, öpanÏlsk· a anglick· renesance. Mist¯i renesanËnÌho rom·nu.
Odborn· prÛza. Divadlo.
36
7. RenesanËnÌ humanismus a baroko v ËeskÈ literatu¯e
VzdÏlavatelsk˝ r·z ËeskÈho humanismu. Latinsky a Ëesky pÌöÌcÌ humanistÈ.
DÌlo KomenskÈho. Ofici·lnÌ, lidov· a pololidov· tvorba doby baroknÌ.
8. Klasicismus a osvÌcenstvÌ
Rozvoj tragÈdie, komedie a satiry. EncyklopedistÈ. Rusk˝ klasicismus.
9. Preromantismus
Francouzsk˝ a anglick˝ preromantismus. NÏmeckÈ hnutÌ Sturm und Drang.
10. Obrozeneck· literatura
Vznik ËeskÈho n·rodnÌho hnutÌ. Obrozeneck· vÏda. PoË·tky obrozeneckÈ poezie
a†dramatu. Tyl. Inspirace folklorem.
PoË·tky slovenskÈho n·rodnÌho obrozenÌ.
11. Z literatury 19. a poË·tku 20. stoletÌ
ñ V˝voj ËeskÈ literatury v souvislostech s v˝vojem literatury svÏtovÈ
ñ Poezie
Romantismus ve svÏtovÈ poezii (auto¯i a dÌla podle v˝bÏru uËitele).
Zakladatelsk˝ v˝znam M·chova dÌla pro rozvoj modernÌ ËeskÈ poezie.
Romantismus generace ät˙rovc˘.†Satira.
Jednota intimnÌho a obËanskÈho v b·snickÈ tvorbÏ. B·snick· tvorba m·jovc˘.
Mezi domovem a svÏtem: b·snickÈ programy generace 70. a 80. let.
PodnÏty ze svÏtovÈ poezie a poË·tky ËeskÈ a slovenskÈ modernÌ poezie
(prokletÌ b·snÌci, symbolismus, dekadence, impresionismus). Experimenty se slovy.
ñ PrÛza
Romantismus a realismus ve svÏtovÈ prÛze (auto¯i a dÌlo podle v˝bÏru uËitele).
Mezi†romantismem a realismem: prÛza generace m·jovc˘.
Realistick· povÌdka, realistick˝ rom·n v ËeskÈ a slovenskÈ prÛze 2. poloviny 19. stoletÌ.
Realismus v historickÈ prÛze. NovÈ umÏleckÈ smÏry a jejich vliv na rozvoj prÛzy konce 19. a poË·tku 20. stoletÌ (naturalismus, impresionismus).
ñ Drama a divadelnictvÌ
PodnÏty svÏtovÈ dramatiky. V˝voj ËeskÈho dramatu v 19. stoletÌ.
N·rodnÌ divadlo. »eskÈ drama poË·tku 20. stoletÌ.
ñ KritickÈ boje v literatu¯e 19. stoletÌ
Osobnost F. X. äaldy.
12. Z literatury mezi dvÏma svÏtov˝mi v·lkami a z doby okupace
ñ V˝voj ËeskÈ a slovenskÈ meziv·leËnÈ literatury v souvislosti s v˝vojem literatury svÏtovÈ
Kultura a umÏnÌ mezi dvÏma svÏtov˝mi v·lkami.
ñ Poezie
a) SmÏry, v˝znamnÈ osobnosti a dÌla svÏtovÈho b·snictvÌ (futurismus, expresionismus, dadaismus, surrealismus, anglo-americk· moderna). (Auto¯i a dÌla podle v˝bÏru uËitele.)
b) Z ËeskÈ poezie meziv·leËnÈ
Proûitek v·lky, soci·lnÌ tematika,†avantgarda, reflexivnÌ a meditativnÌ lyrika, poezie
duchovnÌ orientace.
c) B·snick· tvorba z let nacistickÈ okupace
ñ PrÛza
a) Z prÛzy svÏtov˝ch autor˘ (z·ûitek v·lky, soci·lnÏkritick· prÛza, obraz ûivota sovÏtskÈho Ruska, reakce na nebezpeËÌ faöismu; vrcholy svÏtovÈho realismu). (Auto¯i
a dÌla podle v˝bÏru uËitele.)
37
13.
14.
15.
16.
38
b) Z ËeskÈ prÛzy meziv·leËnÈ
TÈma v·lky (legion·¯sk· literatura). Soci·lnÏ-kritick· prÛza. Obrana ËlovÏka, lidskosti a†demokracie. Venkovsk· prÛza, ruralismus. Experiment·lnÌ prÛza. Psychologick˝ rom·n. Katolick· prÛza.
c) PrÛza v dobÏ nacistickÈ okupace
V˝znamn· dÌla a v˝znamnÈ osobnosti svÏtovÈ dramatickÈ tvorby (auto¯i a dÌlo podle
v˝bÏru†uËitele).†Meziv·leËnÈ†ËeskÈ†drama†a†divadlo†(OsvobozenÈ divadlo, D 34-41).
Hra s jazykem.
ñ Z ËeskÈho myölenÌ o literatu¯e a umÏnÌ (podle v˝bÏru uËitele pr˘bÏûnÏ v souvislosti
s analyzovan˝mi texty)
ñ Ze slovenskÈ literatury
Nadrealismus, soci·lnÏkritick· prÛza, lyrizovan· prÛza.
ñ Specifikace filmovÈho umÏnÌ; film a literatura
Z literatury po roce 1945
ñ V˝voj ËeskÈ a slovenskÈ literatury po roce 1945 v souvislostech s v˝vojem literatury
svÏtovÈ. Kultura a umÏnÌ 2. poloviny 20. stoletÌ
ñ Ze svÏtovÈ poezie a prÛzy
Reflexe v·lky, existencialismus, neorealismus, nov˝ rom·n, rozhnÏvanÌ mladÌ muûi,
beatnÌci, magick˝ realismus, postmodernismus. Obraz ûivota ËlovÏka v pov·leËnÈm
svÏtÏ, v totalitnÌ spoleËnosti (auto¯i a dÌla podle v˝bÏru uËitele).
ñ »esk· poezie
Proûitek okupace, v·lky a osvobozenÌ.
Schematismus 50. let (v souvislosti s tÌm problematika poezie konformnÌ s vl·dnoucÌ
ideologiÌ) a reakce v˘Ëi nÏmu.
Vrcholy ËeskÈ pov·leËnÈ poezie. Z tvorby b·snickÈ generace 60. let.
Z poezie 70. a 80. let (podle v˝bÏru uËitele). Poezie na nov˝ch cest·ch: experiment·lnÌ
poezie, underground, pÌsniËk·¯i (auto¯i a dÌla podle v˝bÏru uËitele). KonkrÈtnÌ poezie.
ñ »esk· prÛza
TÈma okupace, v·lky a osvobozenÌ v pov·leËnÈ prÛze.
PrÛza socialistickÈho realismu, v souvislosti s tÌm problematika pov·leËnÈ prÛzy konformnÌ s vl·dnoucÌ ideologiÌ. Historick· prÛza. Kritick· reflexe ûivota spoleËnosti
v†prÛze 60. let. OkouzlenÌ ûivotem a p¯ÌbÏhem. Z prÛzy 70. a 80. let. Nov˝ esej
a fejeton, literatura faktu (auto¯i a dÌla podle v˝bÏru uËitele).
V˝znamn· dÌla a v˝znamnÈ osobnosti svÏtovÈ dramatickÈ tvorby (podle v˝bÏru uËitele).
Pov·leËnÈ ËeskÈ drama a divadlo (drama 50. let, divadlo protestu proti ofici·lnÌ ideologii, netradiËnÌ divadelnÌ formy).
ñ Z ËeskÈho myölenÌ o literatu¯e a umÏnÌ (podle v˝bÏru uËitele pr˘bÏûnÏ v souvislosti
s analyzovan˝mi texty)
ñ Ze svÏtovÈ literatury (nositelÈ Nobelovy ceny; Pulitzerova cena americk˝ch autor˘)
ñ Exilov· literatura. Samizdatov· literatura
ñ Uk·zky ze souËasnÈ liter·rnÌ kritiky. Problematika k˝Ëe
Ze souËasnÈ literatury
Ze souËasnÈho divadla
Informatick· v˝chova
Pr·ce û·ka v knihovnÏ. Vöeobecn· a speci·lnÌ bibliografie. VybranÈ liter·rnÌ publikace:
antologie, v˝bor z dÌla, monografie apod.
V hodin·ch ËeskÈho jazyka a literatury nebudou v˝raznÈ hranice mezi uËivem mluvnice,
slohovÈho v˝cviku a literatury. V˝uka je vedena tak, aby si û·ci uvÏdomili propojenost jazykovÈ, komunikaËnÌ i liter·rnÌ v˝chovy. Vyjad¯ovacÌ schopnosti a dovednosti û·k˘ je t¯eba
neust·le ve vöech hodin·ch zdokonalovat. UËitel db· na jazykovou kulturu v†kaûdÈ vyuËovacÌ hodinÏ nejen v pÌsemnÈm projevu, ale db· na Ëistotu jazyka v kaûdÈm mluvenÈm projevu.
é·ci soustavnÏ pracujÌ s†dostupn˝mi jazykov˝mi p¯ÌruËkami: Pravidly ËeskÈho pravopisu,
StruËnou mluvnicÌ Ëeskou, p¯ÌleûitostnÏ pracujÌ s r˘zn˝mi typy slovnÌk˘, p¯edevöÌm se SlovnÌkem spisovnÈ Ëeötiny, SlovnÌkem cizÌch slov a dalöÌmi.
P¯i zad·v·nÌ slohov˝ch pracÌ se pÌöÌ obvykle dvÏ slohovÈ pr·ce za ökolnÌ rok. é·ky je t¯eba
vÈst k tomu, aby jasnÏ vyjad¯ovali sled dÏj˘ a ud·lostÌ i p¯ÌËinnÈ souvislosti mezi nimi. DoporuËuje se zpracovat jednu kontrolnÌ slohovou pr·ci ve slohovÈm ˙tvaru probÌranÈm v†danÈm
roËnÌku a p¯ipravit ji cviËn˝mi slohov˝mi pracemi. V kaûdÈm roËnÌku se doporuËuje nabÌdnout jedno rozs·hlejöÌ tÈma, kterÈ by zahrnulo jak vöechny typy komunikativnÌch dovednostÌ,
tak vazbu komunikaËnÌ v˝chovy na dalöÌ p¯edmÏty. TÈmata mohou b˝t zvolena z†r˘zn˝ch
z·jmov˝ch oblastÌ û·k˘, mohou vyuûÌvat mezip¯edmÏtovÈ vztahy a Ëerpat z†r˘zn˝ch p¯edmÏt˘, kup¯. spoleËensk˝ch vÏd, p¯ÌrodnÌch vÏd, ale i estetickÈ Ëi tÏlesnÈ v˝chovy, aby û·ci
mohli projevit vlastnÌ postoj k tomu , co se jich dot˝k·, s ËÌm majÌ problÈmy, pop¯ÌpadÏ jak je
¯eöÌ. V poslednÌch roËnÌcÌch Ëty¯letÈho Ëi osmiletÈho gymn·zia se pÌöe jedna kontrolnÌ slohov· pr·ce v 1. pololetÌ ve† slohovÈm ˙tvaru, kter˝ û·ci probÌrali v†nÏkterÈm z p¯edeöl˝ch
roËnÌk˘ gymn·zia. KomunikaËnÌ v˝chova by mÏla b˝t diferencov·na ve vyööÌch roËnÌcÌch
i†podle profesnÌ orientace û·k˘. Ke kultivov·nÌ pÌsemnÈho vyjad¯ov·nÌ û·k˘ m˘ûe slouûit
˙prava chyb v†psanÈm textu, p¯edloûenÌ text˘ jak s jazykov˝mi chybami, tak nevhodnÏ volen˝m pojmenov·nÌm, za¯azenÌm slovosledu aj.
Z·klad obsahu literatury tvo¯Ì vybran· dÌla ËeskÈ a svÏtovÈ literatury, p¯i pr·ci s nimi si
û·ci osvojujÌ vybranÈ liter·rnÏvÏdnÈ poznatky, pojmy a fakta. Do centra pozornosti se dost·v·
liter·rnÌ text, jeho sÈmantick· a strukturnÌ str·nka. Metody liter·rnÌ v˝chovy majÌ smÏ¯ovat
ke kultivaci smyslovÈho vnÌm·nÌ, emocion·lnÌho proûitku a empatie û·k˘. Liter·rnÏvÏdnÈ
poznatky si û·ci osvojujÌ prost¯ednictvÌm uËitelova v˝kladu, samostatn˝m studiem, p¯i interpretov·nÌ konkrÈtnÌch liter·rnÌch dÏl. Smyslem osvojov·nÌ liter·rnÏvÏdn˝ch poznatk˘ je vybavit û·ky takov˝mi znalostmi a dovednostmi, kterÈ by jim umoûÚovaly liter·rnÌ text analyzovat, hodnotit a sv· stanoviska opÌrat o objektivnÏ platn· fakta a poznatky.
V˝znamn˝m faktorem jsou Ëten·¯skÈ zkuöenosti û·k˘, proto by mÏla b˝t volba titul˘ liter·rnÌch dÏl volena tak, aby respektovala z·jmy û·k˘ a z·roveÚ se vyvarovala ËtenÌ liter·rnÌho
braku.
Odborn˝ gestor V⁄P: Mgr. Jindra äindlarov·
39
CIZÕ JAZYKY
UËebnÌ osnovy gymn·zia s†n·vaznostÌ na z·kladnÌ ökolu a niûöÌ roËnÌky vÌcelet˝ch gymn·ziÌ, schv·lenÈ MäMT »R dne 21. Ëervence 1995, Ë. j. 19 539/95-21, s platnostÌ od 1. 9.
1995, se nemÏnÌ.
V 1. aû 4. roËnÌku osmilet˝ch gymn·zÌ se vyuËujÌ cizÌ jazyky podle uËebnÌch osnov nÏkterÈho ze schv·len˝ch vzdÏl·vacÌch program˘ pro z·kladnÌ vzdÏl·v·nÌ ñ Z·kladnÌ ökola ñ Ë. j.
16†847/96-2, s platnostÌ od 1. 9. 1996; Obecn· ökola ñ Ë. j. 12 035/97-20, s platnostÌ od
1. 9. 1997; N·rodnÌ ökola ñ Ë. j. 15 724/97-20, s platnostÌ od 1. 9. 1997.
Odborn˝ gestor V⁄P: PaedDr. Dagmar Kova¯ovicov·, CSc.
PhDr. Ji¯ina Masa¯Ìkov·
PrvnÌ cizÌ jazyk
(jazyk anglick˝, francouzsk˝, nÏmeck˝, rusk˝, öpanÏlsk˝)
CÌl v˝uky
CÌlem v˝uky cizÌch jazyk˘ ve Ëty¯letÈm gymn·ziu navazujÌcÌm na z·kladnÌ ökolu, niûöÌ roËnÌky vÌceletÈho gymn·zia je vytvo¯it u û·k˘ p¯edpoklady pro mezikulturnÌ komunikaci
v r·mci Evropy i svÏta, nauËit je uûÌvat jazyk k ch·p·nÌ a objevov·nÌ skuteËnostÌ, kterÈ p¯esahujÌ oblast zkuöenostÌ zprost¯edkovan˝ch mate¯sk˝m jazykem. V˝uka budovan· na poznatkovÈ i hodnotovÈ b·zi vytvo¯enÈ p¯edchozÌ Ëty¯letou aû öestiletou v˝ukou tÈhoû jazyka v
z·kladnÌ ökole/niûöÌch roËnÌcÌch vÌceletÈho gymn·zia je tedy zacÌlena na dalöÌ
ñ rozvoj komunikativnÌ kompetence, ˙stnÌ i pÌsemnÈ,
ñ rozöÌ¯enÌ celkovÈho kulturnÌho obzoru,
ñ rozvoj intelektu·lnÌ, etickÈ, emocion·lnÌ a estetickÈ sloûky osobnosti û·k˘,
ñ rozvÌjenÌ uËebnÌch strategiÌ jednotliv˝ch û·k˘,
a to v souladu
ñ s cÌli a zamÏ¯enÌm danÈ ökoly a t¯Ìdy,
ñ se souËasn˝mi i p¯edpokl·dan˝mi komunikativnÌmi pot¯ebami û·k˘,
ñ s jejich vÏkov˝mi zvl·ötnostmi a z·jmy,
ñ s celkov˝m stupnÏm jejich intelektu·lnÌho rozvoje.
Rozsah v˝uky
Tyto uËebnÌ osnovy jsou platnÈ pro v˝uku navazujÌcÌ p¯ibliûnÏ na v˝uku danÈho cizÌho
jazyka v rozsahu 400 vyuËovacÌch hodin v z·kladnÌ ökole nebo v niûöÌch roËnÌcÌch vÌceletÈho
gymn·zia (event. v jejich kombinaci) a pro t¯Ìhodinovou t˝dennÌ dotaci v n·vaznÈm studiu
40
ve Ëty¯letÈm gymn·ziu, tj. v celkovÈm rozsahu p¯edpokl·dan˝ch 350 ñ 400 vyuËovacÌch hodin
bÏhem 4 let. V˝stupnÌ poûadavky jsou tedy formulov·ny pro ˙roveÚ, jÌû m· b˝t dosaûeno
v˝ukou v rozsahu p¯ibliûnÏ 800 vyuËovacÌch hodin doplnÏnou samostatn˝m studiem.
Varianty vyvolanÈ odliönou vstupnÌ ˙rovnÌ, nebo odliönou t˝dennÌ hodinovou dotacÌ odvozuje vyuËujÌcÌ od tÏchto osnov na z·kladÏ znalosti p¯ÌsluönÈ skupiny û·k˘ a podmÌnek
ökoly a t¯Ìdy s p¯ihlÈdnutÌm k jejich zamÏ¯enÌ.
II. Obsah uËiva
Charakteristika obsahu v˝uky
Jak vypl˝v· z formulace cÌl˘ v˝uky cizÌm jazyk˘m na p¯ÌsluönÈm typu ökoly, cizÌ jazyk je
ch·p·n jako prost¯edek dorozumÏnÌ a p¯edpoklad vz·jemnÈho porozumÏnÌ, jako zprost¯edkovatel kulturnÌho bohatstvÌ jazykov˝ch oblastÌ p¯esahujÌcÌch oblast û·kova mate¯skÈho jazyka
i jako p¯edmÏt st¯edoökolskÈho jazykovÈho studia, slouûÌcÌ i k rozvoji û·kova myölenÌ a formov·nÌ jeho osobnosti vËetnÏ mezilidsk˝ch vztah˘.
RozvÌjenÌ ¯eËov˝ch dovednostÌ tvo¯Ì hlavnÌ sloûku obsahu v˝uky cizÌho jazyka, na
jejÌmû z·kladÏ si û·k prohlubuje
ñ kompetenci lingvistickou (progrese v uûÌv·nÌ sloûitÏjöÌch mluvnick˝ch struktur a jev˘
a v obohacov·nÌ slovnÌ z·soby vËetnÏ slovnÌch spojenÌ a frazeologie, zkvalitÚov·nÌ v˝slovnosti a pasivnÌ pozn·v·nÌ jejich variant),
ñ kompetenci sociolingvistickou (schopnost komunikovat v r˘zn˝ch spoleËensk˝ch rolÌch
na z·kladÏ pochopenÌ a posouzenÌ danÈ komunikativnÌ situace a uûÌvat jazykov˝ch prost¯edk˘ adekv·tnÌch tÈto situaci),
ñ kompetenci sociokulturnÌ (schopnost vyuûÌvat rozöi¯ujÌcÌch se poznatk˘ z re·liÌ zemÌ p¯Ìsluön˝ch jazykov˝ch oblastÌ vËetnÏ osvojenÌ v˝znamn˝ch a typick˝ch soci·lnÌch konvencÌ),
ñ kompetenci studijnÌ odpovÌdajÌcÌ danÈ ˙rovni osvojenÌ jazyka, respektujÌcÌ osobnostnÌ
rysy a pozitivnÌ zkuöenosti û·ka a vedoucÌ k û·doucÌ mÌ¯e autonomie v r·mci vyuËovacÌho
i uËebnÌho procesu.
VlastnÌ n·plÚ v˝uky a z·kladnÌ vyuËovacÌ metody, jakoû i specifika jednotliv˝ch jazyk˘
jsou p¯edmÏtem dalöÌch kapitol.
VstupnÌ ˙roveÚ
Charakteristika û·ka a poûadovanÈ minimum jeho cizojazyËn˝ch znalostÌ odpovÌdajÌcÌ v˝uce v z·kladnÌ ökole nebo v niûöÌch roËnÌcÌch vÌceletÈho gymn·zia (event. v jejich kombinaci)
v rozsahu 400 vyuËovacÌch hodin.
é·k dos·hl v ¯eËov˝ch dovednostech n·sledujÌcÌ ˙rovnÏ:
ñ ProduktivnÌ dovednosti ñ Vede rozhovor i souvisle hovo¯Ì na podkladÏ auditivnÌch stimul˘ (p¯Ìm˝ kontakt s ˙ËastnÌkem rozhovoru i nahr·vka) i stimul˘ vizu·lnÌch (text, obraz
Ëi jin· n·zorn· pom˘cka), neomezuje se jen na odpovÏdi na ot·zky, n˝brû prokazuje
i schopnost navazovat a udrûovat kontakt. Reaguje jazykovÏ spr·vnÏ a bez velkÈho v·h·nÌ. Z hlediska v˝slovnosti jeho ˙stnÌ projev odpovÌd· normÏ Ëi se jÌ blÌûÌ.
V pÌsemnÈm vyjad¯ov·nÌ prokazuje p¯edevöÌm schopnost zformulovat nejbÏûnÏjöÌ typy
sdÏlenÌ s respektov·nÌm z·kladnÌch pravopisn˝ch pravidel.
ñ ReceptivnÌ dovednosti ñ RozumÌ projev˘m pron·öen˝m v norm·lnÌm hovorovÈm tempu
se srozumitelnou artikulacÌ a jednoduch˝m text˘m obsahujÌcÌm i nÌzkÈ procento (cca 3%)
nezn·m˝ch prvk˘, jejichû v˝znam lze snadno odhadnout z kontextu Ëi situace.
41
é·k prokazuje tuto schopnost komunikativnÌho jedn·nÌ v r·mci osnovami vymezen˝ch:
ñ bÏûn˝ch situacÌ kaûdodennÌho ûivota p¯imÏ¯en˝ch jeho vÏku
(seznamov·nÌ, p¯edstavov·nÌ, zÌsk·v·nÌ a poskytov·nÌ mÌstnÌch, Ëasov˝ch a jin˝ch bÏûn˝ch informacÌ, sjedn·nÌ sch˘zky, spoleËnÈho programu, telefonov·nÌ, n·kupy bÏûn˝ch
druh˘ zboûÌ, jÌzdenek, vstupenek, cestov·nÌ r˘zn˝mi dopravnÌmi prost¯edky, n·vötÏva
v rodinÏ, n·vötÏva u lÈka¯e, pod·nÌ dopisu, telegramu, balÌku, vyplÚov·nÌ jednoduch˝ch
formul·¯˘ apod.),
ñ nejfrekventovanÏjöÌch uzu·lnÌch obrat˘ pojÌcÌch se k z·kladnÌm komunikativnÌm akt˘m
(oslovenÌ, pozdravy, podÏkov·nÌ, vyj·d¯enÌ souhlasu/nesouhlasu, svolenÌ/odmÌtnutÌ, pozv·nÌ, omluvy, radosti, lÌtosti, prosby, û·dosti, n·vrhu, doporuËenÌ, ˙divu, p¯ekvapenÌ, bolesti, soucitu, nerozhodnosti, nejistoty, pochybnosti apod.),
ñ tematick˝ch okruh˘ (rodina, ökola, domov, voln˝ Ëas a z·jmov· Ëinnost, mÏsto, venkov,
p¯Ìroda, cestov·nÌ a turistika, ËlovÏk a spoleËnost, oblÈk·nÌ, pÈËe o zdravÌ, vzdÏl·v·nÌ a
kulturnÌ ûivot, zemÏ p¯ÌsluönÈ jazykovÈ oblasti a »esk· republika, Evropa a svÏt),
ñ jazykov˝ch prost¯edk˘ nezbytn˝ch pro reagov·nÌ ve v˝öe uveden˝ch komunikativnÌch
situacÌch a pro vyjad¯ov·nÌ v r·mci vymezen˝ch tematick˝ch okruh˘,
ñ (z·kladnÌ segment·lnÌ a suprasegment·lnÌ sloûky zvukovÈ podoby p¯ÌsluönÈho cizÌho jazyka a pravopis produktivnÏ osvojen˝ch lexik·lnÌch jednotek a mluvnick˝ch tvar˘ a struktur, z·kladnÌ vztahy mezi mluvenou a psanou podobou jazyka,
ñ produktivnÌ ovl·d·nÌ 1700 ñ 1800 lexik·lnÌch jednotek,
ñ produktivnÌ ovl·d·nÌ z·kladnÌch syntaktick˝ch struktur vÏt oznamovacÌch, t·zacÌch a
rozkazovacÌch, jakoû i konstrukcÌ vyjad¯ujÌcÌch z·por, z·kladnÌ ˙daje ËasovÈ a prostorovÈ, kvantitativnÌ a kvalitativnÌ).
é·k m· z·kladnÌ vÏcnÈ znalosti z re·liÌ »R a zemÌ p¯ÌsluönÈ jazykovÈ oblasti (z·kladnÌ
zemÏpisnÈ ˙daje, nejv˝znamnÏjöÌ historickÈ ud·losti, nejzn·mÏjöÌ historickÈ a kulturnÌ pam·tky, nejv˝znamnÏjöÌ p¯edstavitelÈ umÏnÌ, vÏdy, event. souËasnÈho politickÈho ûivota, nejbÏûnÏjöÌ zvyky a konvence).
é·k si osvojil ˙ËinnÈ pracovnÌ n·vyky vedoucÌ ke kvalitnÌmu a trvalÈmu osvojenÌ uËiva.
V˝stupnÌ ˙roveÚ
Poûadavky p¯edpokl·dajÌcÌ n·vaznou v˝uku v rozsahu 350 ñ 400 vyuËovacÌch hodin rozloûen˝ch do Ëty¯ roËnÌk˘.
JazykovÈ a komunikativnÌ dovednosti
V z·vÏru svÈho studia na gymn·ziu je û·k schopen uûÌvat cizÌho jazyka v jeho mluvenÈ
i psanÈ podobÏ, a to
ñ v öirokÈm okruhu r˘znÏ z¯etÏzen˝ch Ëi propojen˝ch komunikativnÌch situacÌ, kterÈ
jsou pro uûÌv·nÌ cizÌho jazyka frekventovanÈ a typickÈ jak v dom·cÌm prost¯edÌ, tak i p¯i
pobytu v zahraniËÌ,
ñ jako prost¯edku vlastnÌho intelektu·lnÌho a estetickÈho obohacov·nÌ a rozöi¯ov·nÌ celkovÈho obzoru.
⁄roveÚ osvojenÌ ¯eËov˝ch dovednostÌ prokazuje û·k v kombinacÌch tÏchto dovednostÌ
bÏûn˝ch v autentickÈ jazykovÈ komunikaci, tj. zpravidla v propojenÌ receptivnÌ dovednosti
s dovednostÌ produktivnÌ.
42
ReceptivnÌ dovednosti
é·k ch·pe slyöen˝ cizojazyËn˝ projev i Ëten˝ text jak z hlediska obsahu, tak i z hlediska
komunikaËnÌho z·mÏru mluvËÌho nebo pisatele, p¯iËemû
ñ vyslechnut˝ projev se neomezuje pouze na projev vnÌman˝ v p¯ÌmÈm kontaktu s jednÌm Ëi
s vÌce mluvËÌmi, n˝brû zahrnuje i poslech nahr·vky, rozhlasovÈ zpr·vy, report·ûe, diskuse,
interviewu, sledov·nÌ videoz·znamu, filmu apod.,
ñ ˙ËastnÌkem komunikace je nejen rodil˝ mluvËÌ, ale i cizinec, kter˝ mluvÌ p¯Ìsluön˝m cizÌm
jazykem, vyjad¯uje se ve stylu spisovnÈm i hovorovÈm (vËetnÏ mÈnÏ obtÌûn˝ch region·lnÌch
variant), je zvykl˝ Ëi mÈnÏ zvykl˝ jednat s cizinci, artikuluje s vÏtöÌ Ëi menöÌ mÌrou p¯esnosti,
ñ cizojazyËnÈ texty urËenÈ ke ËtenÌ s porozumÏnÌm jsou r˘znorodÈ, vöeobecnÏ Ëi popul·rnÏ
vÏdecky orientovanÈ, jsou to i mÈnÏ obtÌûnÈ umÏleckÈ texty, texty vztahujÌcÌ se k tematice
jin˝ch vyuËovacÌch p¯edmÏt˘, event. jednoduchÈ odbornÈ texty souvisejÌcÌ se zamÏ¯enÌm
Ëi budoucÌm studiem û·ka, nebo odpovÌdajÌcÌ jeho z·jmu.
é·k si osvojil r˘znÈ techniky ËtenÌ (orientaËnÌ, informativnÌ, studijnÌ) v souladu s charakterem textu a ˙Ëelem ËtenÌ, event. s formou jeho dalöÌho vyuûitÌ; umÌ vyuûÌvat logickÈho odhadu nezn·m˝ch slov, slovnÌch spojenÌ Ëi gramatick˝ch tvar˘ na z·kladÏ kontextu, znalosti struktury jazyka a z·kladnÌch slovotvorn˝ch proces˘; umÌ ˙ËelnÏ a pohotovÏ uûÌvat r˘znÈ druhy
slovnÌk˘, encyklopedie a dalöÌ dostupnou informativnÌ literaturu.
ProduktivnÌ dovednosti
V r·mci produktivnÌch dovednostÌ û·k
ñ umÌ pohotovÏ, jazykovÏ spr·vnÏ a p¯irozenÏ reagovat na postupnÏ se rozvÌjejÌcÌ bÏûnÈ
ûivotnÌ situace; ovl·d· i z·kladnÌ komunikativnÌ strategie pot¯ebnÈ pro p¯ekon·v·nÌ jazykov˝ch potÌûÌ p¯i komunikaci (perifr·ze, kondenzace apod.),
ñ ovl·d· a pouûÌv· z·kladnÌ jazykovÈ prost¯edky umoûÚujÌcÌ diskutovat, zd˘vodÚovat, p¯esvÏdËovat, dotazovat se, vÈst interview, prov·dÏt anketu, ¯Ìdit besedu,
ñ je schopen p¯ednÈst refer·t na danÈ nebo zvolenÈ tÈma (s p¯Ìp. pouûitÌm pozn·mek v bodech Ëi osnovy),
ñ umÌ ˙stnÏ i pÌsemnÏ reprodukovat a shrnout obsah vyslechnutÈho cizojazyËnÈho projevu
nebo p¯eËtenÈho cizojazyËnÈho textu v cizÌm i v mate¯skÈm jazyce s d˘razem na porozumÏnÌ a kulturnÌ vyjad¯ov·nÌ,
ñ umÌ zachytit a v bodech zaznamenat podstatnÈ myölenky a ˙daje z delöÌho vyslechnutÈho
cizojazyËnÈho projevu, vyhledat pot¯ebnÈ informace Ëi myölenky v delöÌm cizojazyËnÈm
textu Ëi souboru dokument˘, zaznamenat je a d·le s nimi pracovat,
ñ umÌ zformulovat osnovu, rÈsumÈ (a to i s p¯esnÏ vymezen˝m rozsahem), vypracovat anotaci nezn·mÈho cizojazyËnÈho textu, popsat jednoduch˝ pracovnÌ postup, vyhotovit z·pis
z jedn·nÌ,
ñ umÌ spr·vnÏ a stylisticky vhodnÏ pÌsemnÏ zformulovat vlastnÌ myölenky a n·zory ve formÏ vypr·vÏnÌ, sloûitÏjöÌho popisu, r˘zn˝ch typ˘ sdÏlenÌ s uplatnÏnÌm n·roËnÏjöÌch struktur a s respektov·nÌm z·kladnÌch odliönostÌ dan˝ch charakterem vytv·¯enÈho textu (nap¯.
soukrom˝ a ˙¯ednÌ dopis, novinov˝ Ël·nek apod.),
ñ je schopen samostatnÏ zpracovat rozs·hlejöÌ pÌsemnou pr·ci (projekt, semin·rnÌ pr·ce) na
z·kladÏ reöeröe a studia cizojazyËn˝ch materi·l˘.
43
JazykovÈ prost¯edky
é·k produktivnÏ ovl·d· zvukovou podobu danÈho cizÌho jazyka, tj. nejen artikulaci jednotliv˝ch hl·sek, ale i suprasegment·lnÌ sloûky (p¯Ìzvuk slovnÌ i vÏtn˝, rytmus, intonace a
melodie) u sloûitÏjöÌch vÏtn˝ch ˙tvar˘ jak v mluvenÈm projevu, tak p¯i hlasitÈm ËtenÌ psanÈho
textu vËetnÏ jednoduchÈho textu umÏleckÈho (prÛza i b·seÚ).
ReceptivnÏ je schopen rozumÏt i z·kladnÌm v˝slovnostnÌm variant·m danÈho cizÌho jazyka.
SlovnÌ z·soba
é·k si produktivnÏ osvojil dalöÌch cca 3000 lexik·lnÌch jednotek t˝kajÌcÌch se vybran˝ch
tematick˝ch okruh˘ a p¯Ìsluön˝ch komunikativnÌch situacÌ.
Zvl·dl z·kladnÌ zp˘soby a produktivnÌ prost¯edky obohacov·nÌ slovnÌ z·soby p¯ÌsluönÈho
cizÌho jazyka (odvozov·nÌ, skl·d·nÌ apod., vËetnÏ z·kladnÌch tendencÌ p¯ejÌm·nÌ cizÌch slov
v souËasnÈm jazyce).
V oblasti internacionalism˘ ch·pe v˝znamovÈ, v˝slovnostnÌ, pravopisnÈ i gramatickÈ rozdÌly ve srovn·nÌ s Ëeötinou.
Osvojil si z·kladnÌ znalosti o stylistickÈm rozvrstvenÌ jazykov˝ch prost¯edk˘ danÈho cizÌho jazyka, lexik·lnÌch i frazeologick˝ch.
⁄ËelnÏ a pohotovÏ pouûÌv· p¯ekladov˝ch a nejbÏûnÏjöÌch v˝kladov˝ch slovnÌk˘.
ReceptivnÏ se sezn·mil s teritori·lnÌmi rozdÌly ve slovnÌ z·sobÏ danÈho cizÌho jazyka.
Mluvnice
V n·vaznosti na uËivo z·kladnÌ ökoly/niûöÌch roËnÌk˘ vÌceletÈho gymn·zia (event. v jejich
kombinaci) û·k adekv·tnÏ vyuûÌv· osvojen˝ch jazykov˝ch prost¯edk˘ v mluven˝ch i psan˝ch projevech r˘zn˝ch funkËnÌch styl˘.
Osvojil si dalöÌ v˝razovÈ prost¯edky, a to zejmÈna v oblasti tvo¯enÌ sloûitÏjöÌch syntaktick˝ch ˙tvar˘, ve srovn·nÌ s mate¯sk˝m jazykem tam, kde je to ˙ËelnÈ.
Zvl·dl z·kladnÌ prost¯edky nadvÏtnÈ syntaxe (konektory, kontextualiz·tory, kondenzory,
vÏtnÈ modifik·tory).
ReceptivnÏ se sezn·mil se z·kladnÌmi teritori·lnÌmi rozdÌly v reperto·ru gramatick˝ch
prost¯edk˘ danÈho cizÌho jazyka.
Grafick· str·nka a pravopis
é·k si v n·vaznosti na zvl·d·nÌ sloûitÏjöÌch syntaktick˝ch struktur a textov˝ch typ˘ prohloubil uËivo z·kladnÌ ökoly/niûöÌch roËnÌk˘ vÌceletÈho gymn·zia, zejmÈna v oblasti interpunkce, psanÌ velk˝ch pÌsmen a novÈ slovnÌ z·soby.
Zvl·dl grafickou ˙pravu z·kladnÌch form·lnÌch text˘ danÈho cizÌho jazyka (osobnÌ dopis,
˙¯ednÌ, p¯Ìp. obchodnÌ dopis, strukturovan˝ ûivotopis, dotaznÌk apod.).
Te m a t i c k È z a m Ï ¯ e n Ì
Situace a funkce
é·k si osvojil r˘znÈ jazykovÈ varianty ¯eöenÌ cyklicky rozvÌjen˝ch a r˘znÏ propojen˝ch
¯eËov˝ch situacÌ Ëerpan˝ch z bÏûnÈho ûivota (viz kapitola VstupnÌ ˙roveÚ); uûÌv· i sloûitÏjöÌch struktur a produktivnÏ osvojenÈ slovnÌ z·soby, vËetnÏ uzu·lnÌch obrat˘, v pot¯ebnÈ öÌ¯i,
variabilitÏ a bohatosti.
44
TematickÈ okruhy
é·k prokazuje dosaûenou ˙roveÚ sv˝ch jazykov˝ch a komunikativnÌch dovednostÌ v r·mci
tematick˝ch okruh˘ stanoven˝ch pro v˝uku v z·kladnÌ ökole/v niûöÌch roËnÌcÌch vÌceletÈho
gymn·zia. Tyto okruhy se cyklicky rozöi¯ujÌ a diferencujÌ v souladu se specifikou p¯ÌsluönÈho
cizÌho jazyka i danÈ ökoly/skupiny û·k˘.
D˘raz je poloûen na tematiku t˝kajÌcÌ se
ñ mezilidsk˝ch vztah˘ (vz·jemnost, tolerance, hodnotov˝ systÈm, mor·lka, odpovÏdnost,
konvence),
ñ ûivotnÌho prost¯edÌ (ËlovÏk ve vztahu k technickÈmu pokroku, k p¯ÌrodÏ),
ñ sociokulturnÌch aspekt˘ r˘zn˝ch jazykov˝ch oblastÌ vËetnÏ »R (historie a nejv˝znamnÏjöÌ osobnosti »R/zemÏ danÈ jazykovÈ oblasti; filozofie, kultura, politika, vÏda, ekonomika, technika), postavenÌ »R/zemÏ danÈ jazykovÈ oblasti ve svÏtovÈm spoleËenstvÌ vËetnÏ znalosti posl·nÌ z·kladnÌch mezin·rodnÌch institucÌ (OSN, UNESCO, Evropsk· unie,
Rada Evropy aj.),
ñ specifick˝ch tÈmat dan˝ch z·jmem, zamÏ¯enÌm a budoucÌmi pot¯ebami û·k˘ p¯ÌsluönÈ
ökoly/skupiny (tematika liter·rnÌ, filozofick·, soci·lnÌ, n·boûensk·, politick·, ekonomick·, p¯ÌrodovÏdn·, technick· aj.) a pojÌman˝ch v öiröÌch souvislostech.
Rozpis jazykov˝ch prost¯edk˘ jednotliv˝ch jazyk˘
CÌl v˝uky vyuËovacÌho p¯edmÏtu ÑcizÌ jazykì je spoleËn˝ vöem ûiv˝m jazyk˘m, jimû se
v gymn·ziu vyuËuje. Tohoto cÌle, vymezenÈho v obecnÈ Ë·sti tÏchto uËebnÌch osnov v˝stupnÌmi poûadavky na ˙rovni ¯eËov˝ch dovednostÌ, tematicko-funkËnÌm zamÏ¯enÌm obsahu a obecn˝mi pokyny pro ¯ÌzenÌ v˝uky, dosahujÌ jednotlivÈ jazyky pouûitÌm r˘zn˝ch jazykov˝ch prost¯edk˘ vypl˝vajÌcÌch z typologick˝ch zvl·ötnostÌ jednotliv˝ch jazyk˘ a zd˘raznÏnÌm jev˘
plynoucÌch z konfrontace p¯ÌsluönÈho jazyka s jazykem mate¯sk˝m.
Problematice jednotliv˝ch jazyk˘ je vÏnov·na n·sledujÌcÌ specifick· Ë·st uËebnÌch osnov.
Anglick˝ jazyk
V n·vaznosti na konkrÈtnÌ podmÌnky, moûnosti Ëi pot¯eby ökoly vyuËujÌcÌ volÌ jako z·kladnÌ jednu ze dvou variant anglickÈho jazyka ñ britskou nebo americkou. BÏhem studia je
vhodnÈ, aby û·ci byli postupnÏ receptivnÏ seznamov·ni ve vöech jazykov˝ch pl·nech
s variantou druhou.
ñ
ñ
ñ
ñ
dalöÌ rozvoj v˝slovnostnÌch n·vyk˘ v oblasti segment˘ a suprasegment˘
slovnÌ p¯Ìzvuk a jeho variabilita
rytmus a intonace (staûenÈ tvary, tzv. weak forms, asimilace, v·z·nÌ)
vÏtn˝ p¯Ìzvuk
SlovnÌ z·soba
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
tvo¯enÌ slov (p¯edponami, p¯Ìponami, skl·d·nÌm)
antonyma, homonyma, synonyma, homofona, akronyma
ust·len· slovnÌ spojenÌ
tzv. ìfalse friendsî (actual x aktu·lnÌ)
konverze
fr·zov· slovesa
idiomy
45
Mluvnice
Syntax
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
vÏty hlavnÌ a vedlejöÌ
souvÏtÌ sou¯adnÈ a pod¯adnÈ
typy vedlejöÌch vÏt, jejich v˝znam a zp˘sob p¯i¯azenÌ k vÏtÏ ¯ÌdÌcÌ
slovosled ve vÏtÏ jednoduchÈ
nep¯Ìm· ¯eË a souslednost Ëas˘
vyjad¯ov·nÌ z·poru
anglickÈ protÏjöky Ëesk˝ch jednoËlenn˝ch vÏt
vazby 1. p·du s infinitivem
vazby 4. p·du s infinitivem
funkce neurËit˝ch tvar˘ slovesn˝ch ve vÏtÏ (podmÏt, p¯edmÏt, doplnÏk apod.), vÏtn· kondenze
ñ funkce p¯Ìdavn˝ch jmen a p¯ÌslovcÌ ve vÏtÏ (p¯Ìvlastek, Ë·st p¯Ìsudku, doplnÏnÌ slovesa
apod.
Morfologie
Slovesa
ñ Ëas p¯Ìtomn˝, p¯edp¯Ìtomn˝, minul˝, p¯edminul˝, budoucÌ a p¯edbudoucÌ v prostÈm i pr˘bÏhovÈm tvaru u sloves pravideln˝ch a nepravideln˝ch
ñ vyjad¯ov·nÌ opakovanÈho dÏje (used to, would apod.)
ñ trpn˝ rod, jeho forma a vyuûitÌ
ñ pomocn· slovesa a jejich vyuûitÌ (ot·zka, z·por, t·zacÌ dovÏtky; jako pro-forma v p¯itak·nÌ, atd.)
ñ mod·lnÌ slovesa s p¯Ìtomn˝m i minul˝m infinitivem, jejich v˝znamy a funkce ve vÏtnÈm
kontextu
ñ infinitiv bez to
ñ vöechny typy podmiÚovacÌho zp˘sobu, jeho tvo¯enÌ a uûitÌ, zbytky konjunktivu
ñ gerundium x infinitiv
ñ fr·zov· slovesa a jejich problematika
ñ slovesa zmÏny stavu a zp˘sob jejich doplnÏnÌ
Podstatn· jmÈna
ñ Ëleny, bezËlennost
ñ poËÌtatelnost a nepoËÌtatelnost (d˘sledky pro tvar a v˝znam podstatn˝ch jmen)
ñ gerundium ve funkci podstatnÈho jmÈna
ñ z·stupnÈ one, that
ñ nepravidelnosti ve tvo¯enÌ mnoûnÈho ËÌsla
ñ tvary genitivu (p¯ivlastÚovacÌ, p¯edloûkov˝, jeho v˝znam a pouûitÌ)
ñ analogie Ëesk˝ch p·d˘
ñ rod podstatn˝ch jmen ve srovn·nÌ s Ëeötinou
P¯Ìdavn· jmÈna a p¯Ìslovce
ñ stupÚov·nÌ pravidelnÈ i nepravidelnÈ
ñ v˝razy very, quite, rather, too apod. p¯ed p¯Ìdavn˝mi jmÈny a p¯Ìslovci
ñ tvo¯enÌ a stupÚov·nÌ p¯ÌslovcÌ a jejich v˝znam
ñ v˝znamovÈ rozliöenÌ p¯ÌslovcÌ typu hard x hardly
Z·jmena a ËÌslovky
ñ frekventovan· z·jmena neurËit·
ñ z·jmena zd˘razÚovacÌ a zvratn·
46
ñ typy ËÌslovek a jejich zvl·ötnosti v angliËtinÏ
ñ vyjad¯ov·nÌ mnoûstvÌ
DalöÌ rozvÌjenÌ znalostÌ ze z·kladnÌ ökoly a niûöÌch t¯Ìd vÌceletÈho gymn·zia
ñ vztah mezi v˝slovnostÌ a pravopisem
ñ zdvojov·nÌ souhl·sek
ñ vynech·v·nÌ nÏmÈho e
ñ homofona
ñ dvojice slov, kter· jsou zamÏÚov·na (nap¯. except x accept)
ñ interpunkce
Francouzsk˝ jazyk
ñ rytmickÈ ËlenÏnÌ francouzskÈ v˝povÏdi na ˙rovni slabiky, mluvnÌho taktu a soutaktÌ, vÏty
i nadvÏtn˝ch celk˘; slovnÌ a vÏtn˝ p¯Ìzvuk, navazov·nÌ a v·z·nÌ (povinnÈ, nep¯ÌpustnÈ,
nepovinnÈ), intonace a melodie vÏty (vÏty oznamovacÌ, t·zacÌ, û·dacÌ, rozkazovacÌ, p¯acÌ,
zvolacÌ, vsuvky, v˝Ëty), pauza, mluvnÌ tempo
ñ artikulace samohl·sek, zejmÈna protiklad˘ [i]: [¸], [.̂]:[e.], [e.]:[ ] s d˘razem na jejich napjatost a p¯esnÈ rozliöov·nÌ zav¯en˝ch a otev¯en˝ch samohl·sek, zaokrouhlen˝ch a nezaokrouhlen˝ch samohl·sek, nosov˝ch a ˙stnÌch samohl·sek; v˝slovnost temnÈho (nest·lÈho) [ ] a jeho realizace v poË·teËnÌ, vnit¯nÌ a koncovÈ slabice slova a mluvnÌho taktu;
rozliöov·nÌ znÏl˝ch a neznÏl˝ch souhl·sek ve fin·lnÌ pozici; rozliöov·nÌ otev¯en˝ch a zav¯en˝ch slabik a jejich vliv na v˝slovnost samohl·sek a na uûÌv·nÌ rozliöovacÌch znamÈnek v pravopise nad pÌsmenem Ñeì (È, è, ê)
ñ identifikace fonologick˝ch jev˘ i v promluvÏ realizovanÈ v rychlÈm tempu, s mÈnÏ peËlivou v˝slovnostÌ Ëi s region·lnÌmi variantami
e
e
SlovnÌ z·soba
ñ osvojenÌ produktivnÌch slovotvorn˝ch proces˘, nejbÏûnÏjöÌ p¯Ìpady odvozov·nÌ p¯edponami a p¯Ìponami; substantivnÌ, adjektivnÌ a verb·lnÌ kompozita; zkratky a zkratkov· slova; konverze, spojovatelnost
ñ z·kladnÌ poznatky z v˝znamoslovÌ (synonyma, antonyma, homonyma, mnohoznaËnost
atd.)
ñ mezin·rodnÏ uûÌvan· slova a jejich v˝znam s d˘razem na tzv. faux amis
ñ anglicismy a amerikanismy v souËasnÈ francouzötinÏ
ñ porozumÏnÌ nejbÏûnÏjöÌm v˝raz˘m z niûöÌch stylov˝ch rovin a region·lnÌch variant
Mluvnice
Syntax
ñ stavba francouzskÈ vÏty; zd˘razÚovacÌ konstrukce; inverze
ñ vztahy mezi vÏtn˝mi Ëleny; kongruence vÏtn˝ch Ëlen˘ a ¯Ìzenost
ñ vztahy mezi vÏtami v souvÏtÌ
ñ sou¯adnÈm ñ vztahy: sluËovacÌ (et, ni ... ni, puis, ensuite), odporovacÌ (mais, cependant, en revanche, au contraire, pourtant), stupÚovacÌ (non seulement ... mais aussi/encore), vyluËovacÌ (ou, ou bien, soit ... soit, sinon, trantÙt .. tantÙt), vysvÏtlovacÌ
(car, en effet, donc, ainsi, alors, aussi, par consÈquent)
47
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ pod¯adnÈm ñ vÏty podmÏtnÈ a p¯edmÏtnÈ (que, de ce que, à ce que), vztaûnÈ (qui,
que, quoi, dont. lequel, où), p¯ÌsloveËnÈ ËasovÈ (quand, lorsque, pendant que,
tant que, avant que, après que, au moment où, en attendant que, jusquíà ce
que, comme), p¯ÌËinnÈ (parce que, puisque, comme), ˙ËelovÈ (pour que, afin que,
de peur que, de crainte que), podmÌnkovÈ (si, au cas où, en cas que, à condition
que, supposÈ que, pour peu que, à moins que, pourvu que), ˙ËinkovÈ (de faÁon
que, de (telle) manière que, de (telle) sorte que, si bien que, odporovacÌ (tandis
que, pendant que, alors que, au lieu que, (bien) loin que), p¯ÌpustkovÈ (quoique,
bien que, même si), zp˘sobovÈ (sans que), p¯irovn·vacÌ (comme, comme si, ainsi
que, de même que)
Pozn·mka: spojky jsou osvojov·ny pr˘bÏûnÏ dle v˝skytu v textech, mÈnÏ frekventovanÈ
pouze receptivÏ.
polovÏtnÈ konstrukce podmÏtovÈ, p¯edmÏtovÈ, ËasovÈ, ˙ËelovÈ, zp˘sobovÈ aj. (v souladu
s probran˝mi typy souvÏtÌ)
slovesnÈ opisy vyjad¯ujÌcÌ modalitu (devoir, pouvoir, savoir, vouloir + infinitif, avoir à
+ infinitif), Ëas (aller + infinitif, venir de + infinitif, être sur le point de + infinitif),
poË·tek dÏje (commencer à + infinitif, se mettre à + infinitif), pokraËov·nÌ dÏje (continuer à + infinitif), konec dÏje (finir de + infinitif), terminativnÌ vazby (ne pas arriver à
+ infinitif, rÈussir à + infinitif), p¯eruöenÌ dÏje (cesser de + infinitif, arrêter de + infinitiv), trv·nÌ, pr˘bÏh, pomal˝ postup dÏje (être en train de + infinitif, être occupÈ à +
infinitif, rester à + infinitif), obvyklost dÏje (avoir l¥habitude de + infinitif), faktitivnÌ
slovesn˝ opis (faire + infinitif)
nejbÏûnÏjöÌ verbonomin·lnÌ a verboadverbi·lnÌ konstrukce
souslednost Ëas˘ v indikativu a v subjunktivu (vyj·d¯enÌ souËasnosti, p¯edËasnosti i n·slednosti)
p¯Ìm· a nep¯Ìm· ¯eË a ot·zka
elipsa
Morfologie
Slovesa
ñ slovesa pravideln·, frekventovan· nepravideln·; slovesa se zmÏnami kmenov˝ch hl·sek
a s pravopisn˝mi zvl·ötnostmi
ñ tvo¯enÌ a uûÌv·nÌ slovesn˝ch Ëas˘ a zp˘sob˘;
ñ oznamovacÌ zp˘sob; p¯Ìtomn˝ Ëas ñ prÈsent de l¥indicatif, jednoduch˝ budoucÌ Ëas ñ
futur simple, minul˝ Ëas sloûen˝ ñ passÈ composÈ, imperfektum ñ imparfait, p¯edminul˝ Ëas ñ plus-que-parfait, p¯edbudoucÌ Ëas ñ futur antÈrieur; receptivnÌ znalost
jednoduchÈho minulÈho Ëasu ñ passÈ simple, passÈ antÈrieur, event. dvojitÏ sloûen˝ch Ëas˘
ñ podmiÚovacÌ zp˘sob; podmiÚovacÌ zp˘sob p¯Ìtomn˝ ñ conditionnel prÈsent, podmiÚovacÌ zp˘sob minul˝ ñ conditionnel passÈ
ñ spojovacÌ zp˘sob; subjunktiv p¯Ìtomn˝ ñ prÈsent du subjonctif, subjunktiv minul˝ ñ
passÈ du subjonctif; receptivnÏ imparfait du subjonctif, plus-que-parfait du subjonctif
ñ rozkazovacÌ zp˘sob
ñ nefinitnÌ tvary slovesnÈ a jejich funkce; infinitiv (p¯Ìtomn˝ i minul˝) ñ infinitif, p¯ÌËestÌ
minulÈ ñ participe passÈ, p¯ÌËestÌ p¯ÌtomnÈ ñ participe prÈsent, p¯echodnÌk ñ gÈrondif
ñ trpn˝ rod
ñ neosobnÌ slovesa; zvratn· slovesa; polopomocn· a pomocn· slovesa
48
»len
ñ Ëleny a jinÈ determinanty substantiv
ñ vynech·v·nÌ Ëlen˘
Podstatn· jmÈna
ñ dvojËlenn˝ protiklad rodu; protiklad ËÌsla
ñ systÈm prost¯edk˘ pro vyjad¯ov·nÌ Ëesk˝ch p·dov˝ch vztah˘
ñ vlastnÌ jmÈna (osobnÌ, zemÏpisn· atd.) vËetnÏ uûÌv·nÌ p¯edloûek a Ëlen˘ ve spojenÌ s nimi
P¯Ìdavn· jmÈna
ñ rod a ËÌslo adjektiv (vËetnÏ frekventovan˝ch nepravideln˝ch tvar˘)
ñ korelace postavenÌ a v˝znamu
ñ stupÚov·nÌ a srovn·v·nÌ
Z·jmena
ñ existence a funkce samostatn˝ch a nesamostatn˝ch tvar˘ z·jmen
ñ nesamostatn· z·jmena ukazovacÌ, p¯ivlastÚovacÌ, t·zacÌ a neurËit· ve funkci determinant˘
ñ zvl·ötnosti v uûÌv·nÌ z·jmen ve srovn·nÌ s Ëeötinou
ñ z·jmenn· p¯Ìslovce en, y
»Ìslovky
ñ ËÌslovky z·kladnÌ, ¯adovÈ, nejuûÌvanÏjöÌ n·sobnÈ a hromadnÈ
ñ z·kladnÌ poËetnÌ ˙lohy
ñ ËtenÌ zlomk˘ a desetinn˝ch ËÌsel
ñ ËÌseln· p¯Ìslovce
P¯Ìslovce, p¯ÌsloveËn· souslovÌ
ñ tvo¯enÌ a postavenÌ p¯ÌslovcÌ a p¯ÌsloveËn˝ch souslovÌ, zvl·ötnosti v jejich uûÌv·nÌ
ñ stupÚov·nÌ p¯ÌslovcÌ ñ pravidelnÈ i nepravidelnÈ
ñ v˝plÚkovÈ Ñneì ñ Ñneì explÈtif
P¯edloûky, p¯edloûkov· souslovÌ
ñ p¯edloûky a p¯edloûkov· souslovÌ vyjad¯ujÌcÌ z·kladnÌ mÌstnÌ, ËasovÈ aj. vztahy
ñ polyfunkËnost p¯edloûek a p¯edloûkov˝ch souslovÌ
Spojky a spojkov· souslovÌ
ñ sou¯adicÌ a pod¯adicÌ spojky vyjad¯ujÌcÌ vztahy uvedenÈ v oddÌlu Syntax
»·stice, uv·dÏcÌ v˝razy
ñ que, est-ce, n¥est-ce pas, comme, si, puisque, bien, ci, là aj.
ñ prezentativa voici, voilà, il y a, kniûnÌ il est, c¥est, ce sont (vËetnÏ souslednosti ËasovÈ v
minulosti a rozliöenÌ prÈzentu a imperfekta z hlediska kontextu)
Citoslovce a citosloveËn· spojenÌ
ñ produktivnÌ osvojenÌ nejbÏûnÏjöÌch citoslovcÌ a citosloveËn˝ch spojenÌ, receptivnÌ osvojenÌ öiröÌho rejst¯Ìku
ñ ch·p·nÌ vztah˘ mezi fonÈmy a grafÈmy
ñ osvojenÌ pravopisn˝ch n·vyk˘, funkËnÌ uûÌv·nÌ pravopisn˝ch znamÈnek (accent, cÈdille,
trÈma, apostrophe, trait d¥union) a rozdÏlovacÌch znamÈnek (zejmÈna Ë·rka, dvojteËka,
uvozovky)
ñ dÏlenÌ slov na slabiky, rozdÏlov·nÌ slov
ñ velk· pÌsmena, zkratky a znaËky
ñ z·klady transliterace
49
NÏmeck˝ jazyk
ñ vÏtn˝ rytmus nÏmËiny zaloûen˝ na p¯ÌzvuËnÈm principu a s tÌm souvisejÌcÌ odliön· realizace p¯ÌzvuËn˝ch a nep¯ÌzvuËn˝ch slabik (redukce)
ñ z·kladnÌ intonaËnÌ vzorce nÏmeckÈ vÏty
ñ bohatöÌ vokalick˝ systÈm nÏmËiny (zaokrouhlenÈ samohl·sky, dvojhl·sky, zav¯enÈ e/o,
ich/ach-Laut, v˝slovnost Ñngì, p¯Ìdech, napjatost), vokalizace -vñ r·z
SlovnÌ z·soba
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
tvo¯enÌ slov, slovotvornÈ prost¯edky
substantivnÌ a adjektivnÌ kompozita, zkratky a zkratkov· slova
nejd˘leûitÏjöÌ lexik·lnÌ odliönosti rakouskÈ, resp. öv˝carskÈ nÏmËiny
internacionalismy, anglicismy, amerikanismy
rozvÌjenÌ jazykovÈho citu pro odpovÌdajÌcÌ vyjad¯ov·nÌ v r·mci jednotliv˝ch jazykov˝ch
rejst¯Ìk˘
Mluvnice
Syntax
ñ stavba nÏmeckÈ vÏty hlavnÌ a vedlejöÌ, pevnÈ postavenÌ urËit˝ch tvar˘ slovesn˝ch, r·mcov· konstrukce a jejÌ uvolÚov·nÌ, postavenÌ podmÏtu a jin˝ch vÏtn˝ch Ëlen˘ (vËetnÏ rozvitÈho p¯Ìvlastku a p¯Ìstavku), postavenÌ p¯Ìklonky sich, aktu·lnÌ ËlenÏnÌ a po¯·dek slov
ñ vztahy mezi vÏtami v souvÏtÌ
ñ sou¯adnÈm: sluËovacÌm (dann, ferner, einerseits-anderseits, teils-teils), odporovacÌm (aber, sondern, trotzdem), vyluËovacÌm (oder, sonst, entweder-oder), d˘vodovÈm (n‰mlich, doch, ja), d˘sledkovÈm (darum, deswegen, also) a vÏty p¯acÌ
ñ pod¯adnÈm: ve vÏt·ch podmÏtn˝ch, p¯edmÏtn˝ch, p¯Ìvlastkov˝ch, p¯ÌsloveËn˝ch ñ Ëasov˝ch (als, wenn, sooft, solange, seitdem, w‰hrend, nachdem, sobald, sowie, bis,
bevor, ehe), zp˘sobov˝ch (wie, als, je-desto/je-um so, als ob/als wenn, so-dafl, zuals dafl, soviel, dadurch-dafl, ohne dafl, statt dafl), d˘vodov˝ch (weil, da), ˙Ëelov˝ch (damit), podmÌnkov˝ch vyjad¯ujÌcÌch podmÌnku uskuteËnitelnou a neuskuteËnitelnou, p¯Ìpustkov˝ch (obwohl, obgleich, trotzdem) vËetnÏ vÏt zevöeobecÚovacÌch
(Wohin er auch kam, ¸berall war er willkommen, Koste es, was es wolle... (Soll)
Mag das kosten, was es wolle...)
ñ nep¯Ìm· ¯eË
ñ prost˝ a z·visl˝ infinitiv, polovÏtnÈ vazby infinitivnÌ a participi·lnÌ
ñ vyjad¯ov·nÌ modality, nap¯. skromnÈ mÌnÏnÌ (Er wird es gemacht haben.), subjektivnÌ
dohad (Wer mag das sein?), od˘vodnÏn˝ p¯edpoklad (Er muflte sie schon einmal gesehen haben.), povinnost, opr·vnÏnÌ (Sie hat mit dir etwas zu besprechen.), cizÌ mÌnÏnÌ
(Er soll krank sein.), p¯·nÌ (K‰me er doch! Mˆchte er doch hier sein!)
ñ z·por a zvl·ötnosti jeho uûÌv·nÌ
Morfologie
Slovesa
ñ p¯Ìtomn˝ Ëas, prÈteritum, perfektum dalöÌch sloves a plusquamperfektum sloves pravideln˝ch, pomocn˝ch, zp˘sobov˝ch, nepravideln˝ch
50
ñ slovesn˝ zp˘sob oznamovacÌ a rozkazovacÌ, konjunktiv prÈterita a plusquamperfekta, konjunktiv p¯Ìtomn˝ a perfekta, w¸rde + infinitiv
ñ slovesn˝ rod ñ trpn˝ rod p¯ÌtomnÈho Ëasu, prÈterita a perfekta, zvratn· slovesa v ËeötinÏ
a nÏmËinÏ
ñ pr˘bÏhovÈ a stavovÈ pasivum
ñ neurËitÈ tvary slovesnÈ: infinitiv Ëinn˝ p¯Ìtomn˝ (sagen) a Ëinn˝ minul˝ (gesagt haben)
a infinitiv trpn˝ p¯Ìtomn˝ (gesagt werden) a trpn˝ minul˝ (gesagt worden sein)
ñ z·kladnÌ slovesnÈ vazby (Funktionsverbgef¸ge), (nap¯. in Betrieb setzen)
Podstatn· jmÈna
ñ kategorie urËenosti substantiv, z·kladnÌ pravidla uûitÌ Ëlen˘
ñ ËÌslo ñ poËitatelnost, tvo¯enÌ plur·lu
ñ vyjad¯ov·nÌ Ëesk˝ch p·d˘ (flexÌ, p¯edloûkami, skl·d·nÌm), p¯ivlastÚovacÌ p·d
ñ zpodstatnÏlÈ slovnÌ druhy
P¯Ìdavn· jmÈna
ñ vztah p¯ÌdavnÈ jmÈno ñ p¯Ìslovce, pravidelnÈ a nepravidelnÈ stupÚov·nÌ p¯Ìdavn˝ch jmen
ñ p¯Ìdavn· jmÈna zemÏpisn·
Z·jmena
ñ z·jmena p¯ivlastÚovacÌ a jejich pouûitÌ
ñ z·jmeno es a jeho funkce
»Ìslovky
ñ uûÌv·nÌ z·kladnÌch a ¯adov˝ch ËÌslovek p¯i vyjad¯ov·nÌ data, letopoËtu a p¯i ud·v·nÌ Ëasu,
mÌry, v·hy a mÏny; zlomky; desetinn· ËÌsla
P¯Ìslovce
ñ pravidelnÈ a nepravidelnÈ stupÚov·nÌ p¯ÌslovcÌ
P¯edloûky
ñ osvojov·nÌ p¯edloûek v r·mci odliönÈho systÈmu vyjad¯ov·nÌ Ëasov˝ch, prostorov˝ch a
dalöÌch vztah˘
Spojky
ñ spojky fungujÌcÌ v jinÈm v˝znamu jako odliön˝ slovnÌ druh (w‰hrend, da, bis, seit), dalöÌ
spojky viz odd. skladba
»·stice a citoslovce
ñ Ë·stice a citoslovce, jejich pouûitÌ
ñ psanÌ velk˝ch pÌsmen v nÏmËinÏ, p¯ehl·sky, vyjad¯ov·nÌ dÈlky/kr·tkosti slabik v pÌsmu,
psanÌ ss, odliönosti v interpunkci, dÏlenÌ slov
ñ psanÌ cizÌch slov v nÏmËinÏ
Rusk˝ jazyk
Navazuje se na osvojenÈ z·klady zvukovÈ podoby jazyka, z·kladnÌ mluvnickÈ jevy ze
skladby a tvaroslovÌ danÈ osnovami z·kladnÌ ökoly a niûöÌch t¯Ìd vÌceletÈho gymn·zia, kterÈ
se opakujÌ, upevÚujÌ a v n·sledujÌcÌch oblastech rozöi¯ujÌ.
a) UpevnÏnÌ a rozöÌ¯enÌ poznatk˘ o zvukovÈ podobÏ ruskÈho jazyka v souvislosti s osvojov·nÌm novÈ slovnÌ z·soby, a to zejmÈna:
51
ñ v˝slovnost jednotliv˝ch rusk˝ch hl·sek (s d˘razem na v˝slovnost mÏkk˝ch a tvrd˝ch souhl·sek)
ñ slovnÌ p¯Ìzvuk
ñ redukce samohl·sek
ñ intonace a rytmus vÏty oznamovacÌ, t·zacÌ, rozkazovacÌ
b) OsvojenÌ
ñ v˝slovnosti slov p¯ejat˝ch
ñ intonaËnÌho vyj·d¯enÌ r˘zn˝ch emocion·lnÌch stav˘ (nap¯. ˙div, pochybnost, lÌtost, radost)
ñ intonace a rytmu nadvÏtn˝ch ˙tvar˘
SlovnÌ z·soba
ProduktivnÏ:
ñ slovnÌ z·soba v rozsahu minim·lnÏ 2000 lexik·lnÌch jednotek z probÌran˝ch tematick˝ch
okruh˘ a komunikativnÌch situacÌ
ñ nejfrekventovanÏjöÌ zp˘soby obohacov·nÌ slovnÌ z·soby (odvozov·nÌ, skl·d·nÌ, tvo¯enÌ
vÌceslovn˝ch pojmenov·nÌ, zkracov·nÌ, p¯ejÌm·nÌ slov z cizÌch jazyk˘ s d˘razem na souËasnÈ tendence v ruötinÏ)
ñ z·kladnÌ poznatky o v˝znamovÈ str·nce jazyka (mnohoznaËnost, synonyma, antonyma,
homonyma atd.)
ReceptivnÏ:
ñ p¯imÏ¯en˝ poËet dalöÌch lexik·lnÌch jednotek na z·kladÏ Ëetby r˘znorod˝ch text˘ vöeobecnÏ nebo popul·rnÏ orientovan˝ch, umÏleck˝ch, jednoduch˝ch odborn˝ch atd.
P¯i osvojov·nÌ v˝öe uveden˝ch jev˘ d˘slednÏ uplatÚovat z¯etel k mate¯ötinÏ, vyuûÌvat skuteËnosti, ûe ruötina je blÌzce p¯Ìbuzn˝ jazyk.
Mluvnice
Syntax
ProduktivnÏ
ñ frekventovanÈ slovesnÈ vazby a adjektivnÌ vazby odliönÈ od Ëeötiny: gjplhfdkznm rjuj
c xtv, ,kfujlfhbnm rjuj pf xnj, bynthtcjdfnmcz xtv, ;tybnmcz yf rjv, ljdjkty xtv atd.
ñ infinitivnÌ vÏty, p¯edevöÌm: Nt,t ,s jnlj[yenm! Vyt t[fnm d Ghfue. Xnj vyt ntgthm
ltkfnm? Yt gjpdjybnm kb tve?
ñ vÏtn˝ a Ëlensk˝ z·por
ñ jednoËlennÈ vÏty typu: Vtyz pyj,bn. Vyt yt cgbncz. Pltcm ujdjhzn gj-heccrb. Tuj yt
e,tlbim! Tcnm j x=v ujdjhbnm!
ñ vyjad¯ov·nÌ sou¯adn˝ch vztah˘ spojkami: f, b, yj, yb - yb, yt njkmrj - yj b, bkb - bkb,
gj njve
ñ vyjad¯ov·nÌ pod¯adn˝ch vztah˘ spojovacÌmi v˝razy a spojkami: rjnjhsq, rfrjq, xtq,
gjnjve xnj, nfr rfr, xnj,s, rjukf, tckb, tckb ,s, kb, xtv, [jnz
ReceptivnÏ:
ñ p¯echodnÌkovÈ a participi·lnÌ vazby (p¯eklad do Ëeötiny)
ε
Morfologie
Slovesa
ñ funkËnÌ pouûÌv·nÌ sloves pohybu
ñ nepravidelnÈ tvo¯enÌ minulÈho Ëasu: evth, pfv=hp, k=u
ñ vyjad¯ov·nÌ pasiva v ruötinÏ v porovn·nÌ s Ëeötinou
ñ lexik·lnÏ p¯echodnÌky a p¯Ìdavn· jmÈna slovesn·
52
Podstatn· jmÈna
ñ 7. p·d j. Ë. a 2. p·d mn. Ë. podstatn˝ch jmen muûskÈho rodu zakonËen˝ch na: -;, -i, -x,
-o, -w
ñ frekventovanÈ neproduktivnÌ tvary podstatn˝ch jmen:
ñ 6. p·d, j. Ë. podstatn˝ch jmen muûskÈho rodu na -y pro p¯edloûk·ch d, yf, (yf ,thtue,
d ktce, d rhf/, yf vjcne atd.)
ñ 1. p·d mn. Ë. -a (ljrnjhf, gjtplf, ,thtuf atd.), -mz, (lhepmz, ,hfnmz, atd.)
ñ skloÚov·nÌ podstatn˝ch jmen typu: nhfvdfq, cnfnmz
ñ vybran· frekventovan· singularia tantum a pluralia tantum v porovn·nÌ s Ëeötinou
ñ skloÚov·nÌ podstatn˝ch jmen osobnÌch na -jd, -td, -by
ñ rozdÌly v rodÏ frekventovan˝ch p¯ijat˝ch podstatn˝ch jmen
P¯Ìdavn· jmÈna
ñ skloÚov·nÌ p¯Ìdavn˝ch jmen p¯ivlastÚovacÌch tytu: djkxbq, vfvbby, jnwjd
ñ stupÚov·nÌ p¯Ìdavn˝ch jmen, jednoduchÈ a sloûenÈ tvary 2. a 3. stupnÏ
Z·jmena
ñ skloÚov·nÌ z·jmen osobnÌch, ukazovacÌch, p¯ivlastÚovacÌch a t·zacÌch
ñ tvo¯enÌ a funkËnÌ pouûÌv·nÌ z·jmen neurËit˝ch a z·porn˝ch
»Ìslovky
ñ skloÚov·nÌ ËÌslovek z·kladnÌch
ñ ËÌslovky neurËitÈ a n·sobnÈ
ñ spojenÌ ËÌslovek s podstatn˝mi a p¯Ìdavn˝mi jmÈny
ñ ËtenÌ poËetnÌch ˙kon˘, zlomk˘, procent atd.
P¯edloûky
ñ vyjad¯ov·nÌ mÌstnÌch, Ëasov˝ch a p¯ÌËinn˝ch vztah˘ v porovn·v·nÌ s Ëeötinou (gj, jrjkj,
e, vt;le, chtlb, ghjnbd, d, yf, bp, c, bp - pf, pf - lj, xthtp, - gjckt, xthtp, pf atd.)
ñ
ñ
ñ
ñ
pravopis novÏ osvojenÈ slovnÌ z·soby
grafickÈ vyj·d¯enÌ mÏkkosti a tvrdosti p·rov˝ch souhl·sek
funkËnÌ uûitÌ mÏkkÈho a tvrdÈho znaku
psanÌ zdvojen˝ch souhl·sek ve slovech rusk˝ch a ve frekventovan˝ch p¯ejat˝ch slovech
(v souvislosti s tvo¯enÌm slov, d˘raz na -yy-)
ñ fonetick˝ zp˘sob psanÌ hfc-/hfp-, ,tc-/,tp, bc-/bp- atd.
ñ psanÌ velk˝ch pÌsmen (n·zv˘ st·t˘, d˘leûit˝ch zemÏpisn˝ch n·zv˘, v˝znamn˝ch mezin·rodnÌch organizacÌ atd.) v porovn·nÌ s mate¯sk˝ch jazykem
Zvl·dnout grafickou ˙pravu osobnÌho a ˙¯ednÌho dopisu, psanÌ û·dosti, na p¯·nÌ data v
dopisech, oslovenÌ v dopisech, zakonËenÌ osobnÌho a ˙¯ednÌho dopisu atd.
äpanÏlsk˝ jazyk
é·k umÌ p¯imÏ¯enÏ rytmicky Ëlenit öpanÏlskou v˝povÏÔ, a to jak na ˙rovni hl·sek (frikativnÌ
a okluzivnÌ varianty psanÈho b, d, g, jednoslabiËn· realizace dvojhl·sek), tak na ˙rovni vyööÌch celk˘ (v·z·nÌ, realizace rytmick˝ch jednotek, specifika intonace vÏt oznamovacÌch, t·zacÌch a zvolacÌch).
ReceptivnÏ je schopen porozumÏt z·kladnÌm region·lnÌm hovorov˝m variant·m v˝slovnosti
öpanÏlötiny, v nichû mluvËÌ neodliöujÌ vyslovovanÈ [θ] a [s], aspirujÌ ñ s na konci slabiky
a slova, smÏöujÌ ve v˝slovnosti [lí] a [j], p¯ÌpadnÏ mÌsto tÏchto hl·sek vyslovujÌ [û].
53
SlovnÌ z·soba
é·k si osvojil:
a) produktivnÏ:
ñ nejbÏûnÏjöÌ zp˘soby tvo¯enÌ denominativnÌch adjektiv p¯Ìponami, tvo¯enÌ absolutnÌho superlativu p¯Ìponou -Ìsimo
ñ tvo¯enÌ abstraktnÌch substantiv, diminutiv a augmentativ
ñ tvo¯enÌ jmen obyvatelsk˝ch (öpanÏlsky mluvÌcÌ zemÏ i Evropa)
ñ z·kladnÌ prost¯edky tvo¯enÌ antonym (p¯edpony a-, des-, i(n)-)
ñ anglicismy a amerikanismy v souËasnÈ öpanÏlötinÏ
ñ internacionalismy, zejmÈna z hlediska v˝znamov˝ch rozdÌl˘ oproti ËeötinÏ
b) receptivnÏ:
ñ z·kladnÌ rozdÌly ve slovnÌ z·sobÏ mezi evropskou a latinskoamerickou öpanÏlötinou (tvo¯enÌ diminutiv, v˝znam slov a jejich uûitÌ)
Mluvnice
Syntax
ñ pravidla pro stavbu vÏty jednoduchÈ vËetnÏ vyt˝kacÌch konstrukcÌ a pleonastickÈho uûitÌ
osobnÌch z·jmen; sponov· slovesa ser a estar, existenci·lnÌ v˝raz hay
ñ vyjad¯ov·nÌ vztahu mezi vÏtami v souvÏtÌ:
ñ sou¯adnÈm (pomÏr sluËovacÌ, odporovacÌ, vyluËovacÌ, p¯ÌËinn˝ a d˘sledkov˝)
ñ pod¯adnÈm: vÏty obsahovÈ (p¯Ìm· a nep¯Ìm· ¯eË, uûitÌ indikativu, subjunktivu a kondicion·lu ve vÏtÏ vedlejöÌ, souslednost Ëas˘); vÏty p¯ÌsloveËnÈ (podmÌnkovÈ, p¯ÌpustkovÈ, zp˘sobovÈ, ËasovÈ, mÌstnÌ, uûÌv·nÌ slovesn˝ch tvar˘ a polovÏtn˝ch vazeb s infinitivem a gerundiem); vÏty vztaûnÈ (restriktivnÌ i nerestriktivnÌ, uûÌv·nÌ indikativu a subjunktivu)
ñ vyjad¯ov·nÌ v˝znamov˝ch vztah˘ mezi v˝povÏÔmi a v˝povÏdnÌmi celky v textu (v˝razy
typu en efecto, si acaso, mejor dicho, o sea, en consecuencia, por supuesto), odkazov·nÌ pomocÌ Ëlenu, ukazovacÌch, osobnÌch a p¯ivlastÚovacÌch z·jmen
Morfologie
a) produktivnÏ:
é·k si osvojil:
Podstatn· jmÈna
ñ rod a ËÌslo (zejmÈna u novÈ slovnÌ z·soby);
ñ urËit˝ a neurËit˝ Ëlen (s d˘razem na uûitÌ v öiröÌch celcÌch z hlediska vyjad¯ov·nÌ textovÈ
koheze); vynech·v·nÌ Ëlenu
P¯Ìdavn· jmÈna
ñ postavenÌ p¯Ìdavn˝ch jmen, v˝znamovÈ rozdÌly
Z·jmena
ñ osobnÌ: zejmÈna ve vztahu ke zp˘sob˘m oslovov·nÌ (tyk·nÌ, vyk·nÌ) a pleonastickÈmu
uûitÌ osobnÌch z·jmen p¯i vyjad¯ov·nÌ d˘razu
ñ ukazovacÌ: v˝znamovÈ odliönosti od Ëeötiny, vztah ke Ëlenu
ñ p¯ivlastÚovacÌ: v˝znamovÈ odliönosti od Ëeötiny, vztah ke Ëlenu, vztah ke zp˘sob˘m oslovov·nÌ
ñ t·zacÌ: s d˘razem na nep¯Ìmou ot·zku
ñ vztaûn·: s d˘razem na odliöov·nÌ restriktivnÌch a nerestriktivnÌch vztaûn˝ch vÏt
ñ neurËit· a z·porn·: s d˘razem na vyjad¯ov·nÌ z·poru ve öpanÏlskÈ vÏtÏ
54
»Ìslovky
ñ ËÌslovky z·kladnÌ i ¯adovÈ
Slovesa
ñ tvo¯enÌ a uûitÌ slovesn˝ch Ëas˘ indikativu (indicativo), p¯Ìtomn˝ Ëas (presente), jednoduchÈ perfektum (pretÈrito perfecto simple), sloûenÈ perfektum (pretÈrito perfecto compuesto), imperfektum (imperfecto), plusquamperfektum (prÈterito pluscuamperfecto),
futurum jednoduchÈ (futuro imperfecto) pravideln˝ch i bÏûnÏ uûÌvan˝ch nepravideln˝ch
sloves
ñ tvo¯enÌ a uûitÌ tvar˘ subjunktivu: prÈzens (presente de subjuntivo), plusquamperfektum
(pluscuamperfecto de subjuntivo) pravideln˝ch i bÏûnÏ uûÌvan˝ch nepravideln˝ch sloves
ñ tvo¯enÌ a uûitÌ tvar˘ podmiÚovacÌho zp˘sobu (condicional) jednoduchÈho i sloûenÈho pravideln˝ch i bÏûnÏ uûÌvan˝ch nepravideln˝ch sloves
ñ tvo¯enÌ a uûitÌ tvar˘ imperativu (kladnÈho i z·pornÈho, tyk·nÌ a vyk·nÌ), vËetnÏ postavenÌ
nep¯ÌzvuËn˝ch tvar˘ osobnÌch z·jmen
ñ tvo¯enÌ a uûitÌ slovesn˝ch perifr·zÌ s infinitivem, gerundiem a participiem
ñ tvo¯enÌ a uûitÌ opisnÈho i zvratnÈho pasiva
ñ tvo¯enÌ a uûitÌ infinitivu (jednoduchÈho i sloûenÈho), gerundia (jednoduchÈho i sloûenÈho)
a participia pravideln˝ch i bÏûnÏ uûÌvan˝ch nepravideln˝ch sloves
ñ pravidla o souslednosti Ëas˘ a jejich aplikaci
P¯Ìslovce a p¯ÌsloveËnÈ v˝razy
ñ rozöÌ¯enÌ reperto·ru p¯ÌsloveËn˝ch v˝raz˘ o konstrukce typu de forma, de manera ... +
adjektivum
Spojky
ñ rozöi¯ov·nÌ reperto·ru spojovacÌch v˝raz˘ z hlediska v˝stavby sloûitÏjöÌch v˝povÏdÌ a
vyjad¯ov·nÌ mezivÏtn˝ch vztah˘ v souvÏtÌ (viz kapitolu Syntax)
ReceptivnÏ:
ñ futurum sloûenÈ (futuro perfecto), p¯edminul˝ Ëas z·visl˝ (pretÈrito anterior), neosobnÌ pasivum
ñ teritori·lnÌ rozdÌly ve zp˘sobech oslovov·nÌ s d˘sledky pro reperto·r osobnÌch a p¯ivlastÚovacÌch z·jmen a slovesn˝ch tvar˘ (voseo, rozdÌly v uûÌv·nÌ tvar˘ vosotros a ustedes,
d˘sledky zejmÈna pro vyjad¯ov·nÌ rozkazu a p¯·nÌ)
ñ teritori·lnÌ rozdÌly v uûÌv·nÌ jednoduchÈho a sloûenÈho perfekta a tvar˘ subjunktivu imperfekta a plusquamperfekta na -ra, -se
Grafick· str·nka jazyka
é·k zvl·dl grafickou str·nku osvojenÈ slovnÌ z·soby i gramatickÈho uËiva, zejmÈna s d˘razem na psanÌ velk˝ch pÌsmen, internacionalismy a pravopisnÈ zmÏny v morfologii.
V n·vaznosti na uËivo syntaxe a stylistiky si osvojil z·kladnÌ pravidla pro interpunkci
souvÏtÌ a grafickÈ uspo¯·d·nÌ jazykov˝ch projev˘ (oslovenÌ v dopisech, rozdÌly v grafickÈm
uspo¯·d·nÌ adresy ve äpanÏlsku a v LatinskÈ Americe, v˝Ëty v odborn˝ch textech atd.).
Pozn·mky k pojetÌ a ¯ÌzenÌ v˝uky
Tyto uËebnÌ osnovy vymezujÌ r·mcovÈ poûadavky na v˝uku prvnÌho cizÌho jazyka ve
Ëty¯letÈm gymn·ziu nebo v poslednÌch Ëty¯ech roËnÌcÌch vÌceletÈho gymn·zia. JejÌ obsah
55
a rozsah jsme uvedli v p¯edch·zejÌcÌch kapitol·ch. I kdyû se je snaûÌme definovat jasnÏ, je
t¯eba br·t v ˙vahu skuteËnost, ûe jde o r·mec obecn˝, nezp¯esniteln˝, neboù nem˘ûe postihnout nesmÌrnou variabilitu podmÌnek, v nÌû v˝uka probÌh·. Je proto nezbytnÈ, aby kaûd˝
vyuËujÌcÌ provedl pot¯ebnÈ modifikace a up¯esnil v˝stupnÌ ˙roveÚ tÈto n·vaznÈ v˝uky ñ
a poslÈze uv·ûlivÏ rozvrhl uËivo do jednotliv˝ch roËnÌk˘ ñ maje na z¯eteli
ñ obecnÈ cÌle a orientaci ökoly a t¯Ìdy, event. speci·lnÌ z·mÏry ve v˝uce cizÌm jazyk˘m,
ñ znalost podmÌnek, v nichû se uskuteËÚuje v˝uka cizÌm jazyk˘m v danÈ ökole, vËetnÏ hodinovÈ dotace v jednotliv˝ch roËnÌcÌch,
ñ zjiötÏnou vstupnÌ ˙roveÚ skupiny û·k˘, jejÌ charakter a specifickÈ z·jmy jednotlivc˘,
ñ d˘leûitost vhodnÈ volby z·kladnÌ uËebnice a dalöÌch didaktick˝ch materi·l˘ s p¯ihlÈdnutÌm k v˝öe uveden˝m faktor˘m.
V r·mci tÈto pomÏrnÏ znaËnÈ volnosti je vöak t¯eba dodrûovat z·kladnÌ obecnÏ platnÈ
didaktickÈ principy a respektovat pokyny, z nichû nejz·vaûnÏjöÌ d·le rozv·dÌme.
ñ V prvnÌm roËnÌku Ëty¯letÈho gymn·zia navazuje vyuËujÌcÌ na Ëty¯ aû öestiletou v˝uku
¯ÌdÌcÌ se z·sadami pomÏrnÏ podrobnÏ rozveden˝mi v uËebnÌch osnov·ch cizÌch jazyk˘ pro
obËanskou ökolu. Tento dokument je t¯eba peËlivÏ prostudovat a respektovat pak nejen
jeho pojetÌ, v z·kladnÌch rysech i nad·le platnÈ, ale i pracovnÌ n·vyky û·k˘.
ñ VstupnÌ ˙roveÚ cizojazyËn˝ch znalostÌ û·k˘ je nutno ovÏ¯it. R˘znorodost podmÌnek
v˝uky, zejmÈna pouûÌvan˝ch z·kladnÌch uËebnic a doplÚkov˝ch materi·l˘, povede k diferencÌm patrn˝m p¯edevöÌm v oblasti aktivnÏ osvojenÈho lexika.
ñ Z·vÏry z tohoto ovÏ¯ov·nÌ, kterÈ by mÏlo b˝t co nejkomplexnÏjöÌ, nelze vyvozovat jen na
z·kladÏ pÌsemn˝ch pracÌ û·k˘, tÌm mÈnÏ z test˘ zjiöùujÌcÌch pouze znalost jazykov˝ch prost¯edk˘, neboù, jak plyne z osnov, v˝uka cizÌm jazyk˘m v prvnÌ etapÏ preferuje rozvoj ¯eËov˝ch dovednostÌ s prioritnÌm postavenÌm poslechu s porozumÏnÌm a ˙stnÌho vyjad¯ov·nÌ.
ñ ZjiötÏnou vstupnÌ ˙roveÚ û·k˘ je t¯eba co nejp¯esnÏji definovat, p¯ÌpadnÈ rozdÌly bÏhem
individu·lnÏ stanovenÈ doby vyrovnat; tam, kde je to moûnÈ, je û·doucÌ vytv·¯et homogennÌ
skupiny û·k˘ s diferencovan˝mi n·roky.
I v gymn·ziu z˘st·v· z·kladnÌm znakem v pojetÌ v˝uky cizÌm jazyk˘m komunikativnÌ
orientace; jazykovÈ uËivo se vyvozuje z funkcÌ v situaËnÌm kontextu a z rolÌ ˙ËastnÌk˘ komunikace. ReceptivnÌ i produktivnÌ ¯eËovÈ dovednosti se rozvÌjejÌ ve vyv·ûenÈm vztahu
a v kombinacÌch, kterÈ odpovÌdajÌ bÏûn˝m ûivotnÌm situacÌm a budoucÌm pot¯eb·m û·k˘
(nap¯. diskuse o rozhlasovÈm Ëi televiznÌm vysÌl·nÌ, debaty nad liter·rnÌmi a jin˝mi umÏleck˝mi dÌly, refer·t na z·kladÏ vyslechnut˝ch i Ëten˝ch dokument˘, vedenÌ ankety Ëi interviewu, zpr·va z jedn·nÌ, z·znam p¯edn·öky, nejr˘znÏjöÌ formy sdÏlenÌ vËetnÏ pÌsemnÈ komunikace prost¯ednictvÌm modernÌ techniky-fax, e-mail, jestliûe to podmÌnky ökoly dovolujÌ).
Zvyöuje se n·roËnost poûadavk˘ zejmÈna na samostatn˝ ˙stnÌ a pÌsemn˝ projev. V˝chozÌ
studijnÌ materi·ly jsou cizojazyËnÈ i ËeskÈ, jejich rozsah postupnÏ vzr˘st·. Formy n·cviku
se rozöi¯ujÌ o jednoduch· tlumoËnick· cviËenÌ, v uv·ûlivÈ mÌ¯e se pouûÌv· i p¯ekladu,
zejmÈna p¯ekladu souvisl˝ch text˘ z cizÌho do mate¯skÈho jazyka, p¯iËemû je peËlivÏ
db·no, aby tento p¯eklad prokazoval nejen û·kovo pochopenÌ obsahu, ale z·roveÚ i jeho schopnost vyjad¯ovat se v ËeötinÏ p¯esnÏ, jasnÏ, stylisticky obratnÏ a vyt¯ÌbenÏ.
Z·kladnÌ metodick˝ p¯Ìstup spoËÌv· v integraci pozitivnÌch a osvÏdËen˝ch prvk˘ lingvodidaktick˝ch smÏr˘ a koncepcÌ cizojazyËnÈ v˝uky obohacenÈ funkËnÌmi inovaËnÌmi
impulsy. KomunikativnÏ funkËnÌ a tematicko-situaËnÌ hledisko se propojuje s hlediskem systÈmov˝m, spojen˝m s uvÏdomÏl˝m pozn·v·nÌm jazykov˝ch z·konitostÌ a vztah˘ ve vztahu
k jazyku mate¯skÈmu.
VyuËujÌcÌ promyölenÏ usiluje o vzbuzenÌ a udrûenÌ pozitivnÌho vztahu û·k˘ k uËenÌ se
cizÌmu jazyku a o jejich aktivnÌ ˙Ëast v hodin·ch. P¯i respektov·nÌ cÌl˘ a r·mce uËeb56
nÌch osnov pl·nuje v˝uku spoleËnÏ s û·ky, neboù jejich spolu˙Ëast a spolurozhodov·nÌ p¯i
tvorbÏ programu je zdrojem nejen z·jmu o p¯ÌsluönÈ Ëinnosti, ale i pocitu spoluodpovÏdnosti
za v˝sledky vyuËovacÌho a uËebnÌho procesu. Aby umoûnil vöem û·k˘m ˙spÏönÏ, byù i dÌlËÌm
v˝konem, se uplatnit, p¯iblÌûit se jejich individu·lnÌm zvl·ötnostem a p¯edpoklad˘m, zapojuje
do v˝uky r˘znÈ didaktickÈ postupy a formy (samostatn· pr·ce, pr·ce ve dvojicÌch, skupinovÈ vyuËov·nÌ, pr·ce v plÈnu, front·lnÌ vyuËov·nÌ), nikoli vöak nahodile, n˝brû v souladu
s cÌlem a obsahem v˝uky; pouûÌv·nÌ r˘zn˝ch mÈdiÌ (videoz·znam, poËÌtaË apod.) umoûnÌ
vnÌm·nÌ informacÌ r˘zn˝mi smysly, coû zv˝öÌ nejen ˙Ëinnost pedagogickÈho procesu, ale i jeho
atraktivnost.
N·vazn· v˝uka cizÌm jazyk˘m v gymn·ziu se propojuje v˝raznÏji, neû tomu bylo na
p¯edchozÌm stupni ökoly, s jin˝mi vyuËovacÌmi p¯edmÏty, humanitnÌmi, p¯ÌrodovÏdn˝mi
i technick˝mi, vËetnÏ p¯edmÏt˘ fakultativnÌch (nap¯. v˝bÏrovÈ estetickov˝chovnÈ semin·¯e,
semin·¯e p¯ipravujÌcÌ k vysokoökolskÈmu studiu), i s mimoökolnÌmi zdroji informacÌ (rozhlas, tisk, televize i p¯Ìm˝ kontakt s p¯ÌsluönÌky r˘zn˝ch jazykov˝ch oblastÌ) a aktivitami
û·k˘, v˝raznÏji respektuje jejich z·jmy a osobnostÌ rysy. é·ci jsou vedeni k tomu, aby znalosti p¯ÌsluönÈho jazyka co nejvÌce vyuûÌvali nejen k vlastnÌmu myölenkovÈmu obohacov·nÌ
a k zÌsk·v·nÌ podklad˘ v r·mci p¯Ìpravy hodin cizÌho jazyka, ale i k opat¯ov·nÌ informacÌ
z cizojazyËn˝ch zdroj˘ pro jinÈ vyuËovacÌ p¯edmÏty. Net¯eba zd˘razÚovat, ûe takovÈto
pojetÌ cizojazyËnÈ v˝uky, kterÈ p¯ekraËuje r·mec p¯edmÏtu a umoûÚuje ch·pat jevy komplexnÏji a ve vz·jemn˝ch vztazÌch, vyûaduje ˙zkou spolupr·ci vöech vyuËujÌcÌch jednotliv˝ch
p¯edmÏt˘ p¯ÌsluönÈ ökoly.
Z·kladnÌ tematicko-funkËnÌ zamÏ¯enÌ v˝uky je naznaËeno v˝Ëtem situacÌ, funkcÌ a tematick˝ch okruh˘ v uËebnÌch osnov·ch obËanskÈ ökoly; tyto situace a okruhy se cyklicky
rozöi¯ujÌ a obohacujÌ. SmÏr jejich rozvÌjenÌ je naznaËen v kapitole TematickÈ okruhy (nap¯. od
tÈmatu rodina, ökola p¯ech·zÌme k mezilidsk˝m vztah˘m v öiröÌm pojetÌ, od tÈmatu domov,
mÏsto, venkov k ûivotnÌmu prost¯edÌ).
NedÌlnou souË·st v˝uky cizÌm jazyk˘m tvo¯Ì re·lie; ch·peme je v nejöiröÌm pojetÌ jakoûto zemÏvÏdnÈ poznatky z nejr˘znÏjöÌch oblastÌ kulturnÌho a politickÈho ûivota, souËasnÈho i minulÈho; v souladu s v˝chovou û·ka, budoucÌho obËana schopnÈho ch·pat kulturnÌ
bohatstvÌ a tradice i jin˝ch jazykov˝ch oblastÌ a p¯ijÌmat jejich r˘znorodost, orientujeme tyto
poznatky nejen na zemÏ studovanÈho jazyka, ale i na zemÏ dalöÌ, zejmÈna ty, s nimiû lze
navazovat kontakty. NeopomÌjÌme ovöem ani kulturu vlastnÌ zemÏ, kterou se û·k uËÌ hloubÏji ch·pat a oceÚovat pr·vÏ v konfrontaci s pozn·v·nÌm kultur cizÌch.
V r·mci v˝uky re·liÌm je t¯eba zvl·ötnÌ pozornost vÏnovat nejen pr·ci s autentick˝mi texty
informativnÌho charakteru, ale i pr·ci s texty umÏleck˝mi. I tato Ëinnost p¯ispÌv· k rozvÌjenÌ
jazykovÈ kompetence û·k˘, uËÌ je vnÌmat zvl·ötnÌ stylistickÈ roviny studovanÈho jazyka
s v˝raznÏ individu·lnÌmi rysy dan˝mi tv˘rËÌm autorsk˝m p¯Ìstupem k jazyku, seznamuje je
s typologiÌ obraznÈho myölenÌ a navÌc zprost¯edkuje cennÈ estetickÈ a filozofickÈ hodnoty.
é·nry, obsah a rozsah umÏleck˝ch text˘ volÌ vyuËujÌcÌ p¯imÏ¯enÏ k vÏku û·k˘, k ˙rovni jejich
jazykov˝ch znalostÌ, k jejich celkovÈ vyspÏlosti a z·jm˘m, maje na z¯eteli, ûe tato sloûka m·
p¯ispÌvat i k v˝chovÏ dobrÈho Ëten·¯e a k vytvo¯enÌ dovednosti samostatnÏ a s porozumÏnÌm
ËÌst i umÏleckou prÛzu a b·snÏ, jakoû i sledovat dramatickÈ umÏnÌ, obohacujÌcÌ citov˝ ûivot
ËlovÏka a rozvÌjejÌcÌ smysl pro vyööÌ hodnoty a kr·su.
Soustavn· pÈËe o kvalitu projevu û·ka si trvale vynucuje jist˝ prostor pro upevÚov·nÌ
a rozöi¯ov·nÌ znalostÌ z oblasti jazykov˝ch prost¯edk˘.
ñ UpevÚov·nÌ n·vyk˘ spr·vnÈ v˝slovnosti (s jejich p¯Ìpadnou korekcÌ), s aplikacÌ na novÈ
jevy a struktury, prolÌn· vöemi f·zemi pokroËilosti v˝uky, stejnÏ tak jako prohlubov·nÌ
vazby mezi zvukovou a grafickou str·nkou jazyka.
57
ñ MluvnickÈ uËivo, kterÈ se postupnÏ a v adekv·tnÌ mÌ¯e obohacuje o novÈ prvky, rovnÏû
vyûaduje systematickÈ opakov·nÌ v nov˝ch spojenÌch a kontextech; pozornost se vÏnuje jednak syntaxi a (dle povahy jazyka) morfologii, jednak systematizaci a t¯ÌdÏnÌ jev˘,
a to zejmÈna z hlediska komunikativnÏ funkËnÌho (nap¯. shrnutÌ zp˘sob˘ vyj·d¯enÌ Ëasov˝ch vztah˘, vyj·d¯enÌ pravdÏpodobnosti, nejistoty, pochybnosti, podmÌnky apod.) a tam,
kde je to funkËnÌ a ˙ËelnÈ, i v konfrontaci s p¯Ìsluön˝mi jevy mluvnickÈho systÈmu mate¯skÈho jazyka û·ka.
ñ SlovnÌ a frazeologickou z·sobu, kterou lze na tÈto ˙rovni jiû obtÌûnÏ kvantifikovat, rozvÌjÌme velmi uv·ûlivÏ, a to zejmÈna v jejÌ aktivnÌ sloûce. Vzhledem k jejÌmu öiröÌmu rozsahu umoûÚujÌcÌmu zobecÚujÌcÌ pohled lze, zejmÈna ve vyööÌch roËnÌcÌch, û·ky hloubÏji
seznamovat s produktivnÌmi zp˘soby tvo¯enÌ slov, vöÌmat si typologick˝ch zvl·ötnostÌ danÈho jazyka, mnohoznaËnosti slov a z·konitostÌ ¯ÌdÌcÌch jejich spojovatelnost, funkËnÏ
vyuûÌvat synonym, antonym apod., s ËÌmû bylo moûno û·ky z·kladnÌ ökoly/niûöÌch roËnÌk˘ gymn·zia seznamovat jen v n·znacÌch. D˘leûit· je pr·ce s kontextovÏ zapojen˝m jazykov˝m materi·lem.
Usilujeme-li o co nejlepöÌ v˝sledky svÈho pedagogickÈho p˘sobenÌ, je t¯eba svou p¯Ìpravu
vyuËovacÌch hodin propojit s poûadavky na promyölenou dom·cÌ p¯Ìpravu û·k˘, ˙stnÌ
i pÌsemnou, jejÌû plnÏnÌ a kvalitu pr˘bÏûnÏ kontrolujeme a hodnotÌme. Tato p¯Ìprava by mÏla
b˝t pravideln·, r˘znorod·, p¯imÏ¯en· Ëasovou i obsahovou n·roËnostÌ, mÏla by utvrzovat
a rozvÌjet osvojenÈ uËivo i p¯ipravovat uvedenÌ uËiva novÈho a mÏla by reflektovat individu·lnÌ z·jmy a moûnosti û·k˘. KromÏ bÏûn˝ch kr·tkodob˝ch ˙loh zad·v· vyuËujÌcÌ i sloûitÏjöÌ
t˝movÈ pr·ce a postupnÏ rozs·hlejöÌ dlouhodobÈ pÌsemnÈ pr·ce diferencovanÈ n·roËnostÌ,
formou i tematikou a vyûadujÌcÌ vyhled·v·nÌ, t¯ÌdÏnÌ a hodnocenÌ pot¯ebn˝ch materi·l˘.
V˝sledky vyuËovacÌho a uËebnÌho procesu hodnotÌ vyuËujÌcÌ pr˘bÏûnÏ, a to ˙stnÏ i pÌsemnÏ, neboù pouze na z·kladÏ tÏchto zpÏtnovazebnÌch poznatk˘ m˘ûe ˙spÏönÏ a racion·lnÏ ¯Ìdit
sv˘j dalöÌ postup. Rozs·hlejöÌ kontrolnÌ pÌsemnÈ pr·ce, obsahovÏ i û·nrovÏ co nejpest¯ejöÌ, se
stupÚujÌcÌm se rozsahem i n·roËnostÌ, za¯azuje po adekv·tnÌ p¯ÌpravÏ jednou za pololetÌ.
Kaûd· tato pr·ce by mÏla mÌt zpravidla dvÏ samostatnÈ Ë·sti (jeû je moûno s jist˝m Ëasov˝m odstupem zadat oddÏlenÏ), a to:
ñ test ovÏ¯ujÌcÌ znalost jazykov˝ch prost¯edk˘ (gramatickÈ uËivo, slovnÌ z·soba) a ˙roveÚ receptivnÌch dovednostÌ (porozumÏnÌ vyslechnutÈmu projevu a ËtenÈmu textu)
ñ samostatn˝ pÌsemn˝ projev stimulovan˝ nap¯.:
ñ poslechem (zvukov˝ z·znam, text Ëten˝ vyuËujÌcÌm),
ñ sledov·nÌm videoz·znamu,
ñ textem Ëi souborem dokument˘ prezentovan˝m v grafickÈ podobÏ,
ñ obrazov˝m materi·lem, schÈmatem, statistick˝mi ˙daji v tabulce, doplnÏn˝ pokyny
zp¯esÚujÌcÌmi obsah, rozsah a formu pr·ce.
»asov˝ prostor vyhrazen˝ tÏmto pracÌm ËinÌ v 1. ñ 2. roËnÌku 60 minut, ve 3. ñ 4. roËnÌku
90 minut.
V souladu s poûadavky na receptivnÌ a produktivnÌ ¯eËovÈ dovednosti (viz vstupnÌ poûadavky ñ ˙roveÚ ¯eËov˝ch dovednostÌ) û·ci texty reprodukujÌ, shrnujÌ, interpretujÌ, hodnotÌ,
zachycujÌ a zaznamen·vajÌ z nich hlavnÌ informace Ëi myölenky, z rozs·hlejöÌch soubor˘ text˘
vytv·¯ejÌ syntÈzu, umÏleckÈ texty analyzujÌ Ëi komentujÌ, sestavujÌ sloûitÏjöÌ popisy, vypr·vÏnÌ, sdÏlenÌ, ËasopiseckÈ Ël·nky apod.
RovnÏû ˙stnÌ zkouöky by mÏly b˝t obdobnÏ stimulov·ny a mÏly by odr·ûet pestrost
a vyv·ûenost vyuËovacÌch postup˘.
KontrolnÌ pr·ce je nutno pojÌmat jako dlouhodobou a promyölenou p¯Ìpravu na maturitnÌ
zkouöku.
58
Z·kladnÌ uËebnice volÌ vyuËujÌcÌ z öirokÈ nabÌdky naöÌ i zahraniËnÌ produkce v souladu
s cÌli, zamÏ¯enÌm ökoly a podmÌnkami v˝uky. Podle pot¯eby je aktualizuje, uv·ûlivÏ doplÚuje a obohacuje dalöÌmi zvukov˝mi a vizu·lnÌmi pom˘ckami, zejmÈna autentick˝mi materi·ly. S vÏdomÌm svÈ odpovÏdnosti z nich vytv·¯Ì homogennÌ celek, kter˝ v˝uce ud·v· didakticky ujasnÏn˝ z·kladnÌ smÏr, rytmus a charakter.
D˘leûit˝m p¯edpokladem efektivnosti v˝uky cizÌmu jazyku v gymn·ziu je p˘sobenÌ aprobovan˝ch vyuËujÌcÌch, spolehlivÏ ovl·dajÌcÌch dan˝ cizÌ jazyk po str·nce teoretickÈ i praktickÈ, jakoû i teorii vyuËov·nÌ cizÌm jazyk˘m obecnÏ a danÈmu cizÌmu jazyku zvl·ötÏ. P¯edpokl·d·me i z·jem vyuËujÌcÌch d·le se soustavnÏ vzdÏl·vat, a to jak vlastnÌm studiem odbornÈ
literatury kniûnÌ a ËasopiseckÈ, tak i opakovanou ˙ËastÌ na dom·cÌch i zahraniËnÌch st·ûÌch.
Proto takÈ tato kapitola o pojetÌ v˝uky a jejÌm ¯ÌzenÌ obsahuje jen struËnÈ pozn·mky k obecnÏ
platn˝m a v souËasnÈ dobÏ bÏûnÏ aplikovan˝m didaktick˝m a metodick˝m postup˘m, p¯iËemû se omezuje pouze na ty pas·ûe osnov, kterÈ vyûadujÌ zp¯esnÏnÌ a jeû majÌ p¯ispÏt k ˙ËelnÈ
koordinaci cizojazyËnÈ v˝uky, aniû tÌm vyluËujÌ û·doucÌ tv˘rËÌ, z·roveÚ vöak vysoce odpovÏdn˝ p¯Ìstup kaûdÈho vyuËujÌcÌho.
Tyto uËebnÌ osnovy zpravovala pracovnÌ skupina ve sloûenÌ:
VedoucÌ pracovnÌ skupiny: PhDr. Jitka Taiölov·, CSc.
Tajemnice pracovnÌ skupiny: PaedDr. Dagmar ävermov·
Anglick˝ jazyk:
Mgr. Michaela »aÚkov·, Doc. PhDr. Alena Lenochov·, CSc., PhDr. Irena Maökov·,
Mgr. NadÏûda Mokrejöov·, PhDr. Michaela PÌöov·
Francouzsk˝ jazyk: PhDr. Jitka Taiölov·, CSc., Mgr. Jana Kolmanov·
NÏmeck˝ jazyk:
PhDr. Eva Berglov·, Mgr. Milan ChtÏborsk˝, Doc. PhDr. Marie Marouökov·, CSc.,
PhDr. Olga NerandûiËov·, Mgr. Elke RusÌnov·, PeadDr. Dagmar ävermov·,
PhDr. Margit TrunÌkov·
Rusk˝ jazyk:
PhDr. Radka H¯Ìbkov·, CSc., PeadDr. Libuöe HavlÌkov·, PeadDr. Dagmar Kova¯ovicov·, CSc., Mgr. Marie Pihrtov·, PhDr. Hana Urb·nkov·
äpanÏlsk˝ jazyk: Doc. PhDr. Jana Kr·lov·, CSc., Dr. Anita PavlÌËkov·, Ph.D.
Recenzenti:
Doc. PhDr. Josef Hendrich, CSc., Mgr. Jitka Kov·Ëov·, Doc. PhDr. Jarmila MothejzÌkov·, CSc., PhDr. Libuöe Sp·Ëilov·, PhDr. Hana éofkov·, CSc.
59
LATINA
1. ñ 4. roËnÌk Ëty¯letÈho gymn·zia
CÌlem vyuËov·nÌ latinskÈmu jazyku je zprost¯edkovat û·k˘m obecnÏjöÌ poznatky o systÈmu jazyka, kterÈ mohou uplatnit jak v mate¯skÈm jazyce, tak p¯i studiu cizÌch jazyk˘. Znalost
latinskÈ slovnÌ z·soby vede ke snazöÌmu porozumÏnÌ terminologii vÏdnÌch obor˘, kter· je
zaloûena na latinÏ. P¯ednost latinskÈho jazyka ve srovn·nÌ s jin˝mi vyuËovacÌmi p¯edmÏty
spoËÌv· v tom, ûe rozvÌjÌ oba typy logickÈho myölenÌ, a to jak konvergentnÌho (p¯i aplikaci
latinskÈ paradigmatiky), tak divergentnÌho (zvl·ötÏ v oblasti syntaxe a p¯i p¯ekl·d·nÌ). P¯eklad
latinskÈho textu vede z·roveÚ ke kultivaci ˙stnÌho i pÌsemnÈho projevu v mate¯skÈm jazyce.
V˝uka latinskÈho jazyka d·le p¯ispÌv· k integraci poznatk˘ z dalöÌch obor˘ (historie, liter·rnÌ historie, liter·rnÌ teorie, filozofie, dÏjin n·boûenstvÌ, v˝tvarnÈho umÏnÌ apod.) a vede
k vytv·¯enÌ pracovnÌch n·vyk˘ i postup˘ pot¯ebn˝ch pro dalöÌ studium. P¯edmÏt z·roveÚ
umoûÚuje i lepöÌ pochopenÌ v˝znamu vzdÏlanosti a spoleËn˝ch ko¯en˘ evropskÈ civilizace,
posiluje vÏdomÌ evropskÈ soun·leûitosti, p¯in·öÌ vhodnÈ podnÏty pro utv·¯enÌ mravnÌho vÏdomÌ a posÌlenÌ obËanskÈ odpovÏdnosti.
CÌlem v˝uky latinskÈho jazyka na gymn·ziu je:
● porozumÏnÌ smyslu latinskÈho textu v dobovÈm kontextu i jeho nadËasovÈ platnosti,
● zÌsk·nÌ z·kladnÌch znalostÌ o dÏjin·ch ¯ÌmskÈ literatury, jejÌch û·nrech a jejÌch nejv˝znamnÏjöÌch osobnostech,
●
doplnÏnÌ a prohloubenÌ znalostÌ o starovÏk˝ch dÏjin·ch a antickÈ kultu¯e zÌskan˝ch v jin˝ch p¯edmÏtech,
●
osvojenÌ latinskÈ slovnÌ z·soby akcentujÌcÌ v˝znam internacionalism˘ a terminologie d˘leûit˝ch vÏdnÌch obor˘,
●
pÏstov·nÌ pozitivnÌho vztahu ke kulturnÌm tradicÌm a vzdÏl·nÌ,
●
rozvÌjenÌ estetickÈho vnÌm·nÌ a upevÚov·nÌ etick˝ch i obËansk˝ch postoj˘,
●
kultivace vyjad¯ov·nÌ.
II. Obsah uËiva
Obsah uËiva latinskÈho jazyka se realizuje ve t¯ech v˝ukov˝ch etap·ch.
1. v˝ukov· etapa
»etba latinskÈho textu se spr·vnou v˝slovnostÌ, p¯Ìzvukem a n·leûit˝m ËlenÏnÌm vÏty,
z·klady tvaroslovÌ, stavba jednoduchÈ vÏty. P¯eklad jednoduch˝ch samostatn˝ch vÏt Ëi jednoduch˝ch souvÏtÌ a nen·roËn˝ch text˘ v rozsahu, kter˝ umoûÚuje osvojen· slovnÌ z·soba,
s†d˘razem na volbu spr·vn˝ch Ëesk˝ch ekvivalent˘ a spr·vnÈho slovosledu v mate¯skÈm
jazyce. TÈmata text˘ p¯ÌpadnÏ doplÚujÌcÌ Ñûiv· slovaì umoûÚujÌ sezn·menÌ se s antickou mytologiÌ a†s v˝znamn˝mi p¯edstaviteli ¯eckÈ kultury.
60
ñ Charakteristika jazyka, jeho typ a vztah k ostatnÌm indoevropsk˝m jazyk˘m,
ñ latinsk· abeceda, v˝slovnost (v˝slovnostnÌ norma podle naöÌ tradice, pouËenÌ o restituovanÈ v˝slovnosti, dÈlka slabik a p¯Ìzvuk),
ñ substantiva, skloÚov·nÌ vöech deklinacÌ,
ñ adjektiva, skloÚov·nÌ obou deklinaËnÌch typ˘,
ñ adverbia, zejmÈna adverbia tvo¯en· od adjektiv,
ñ z·jmena, postupnÈ osvojov·nÌ z·jmen osobnÌch, p¯ivlastÚovacÌch, t·zacÌch a vztaûn˝ch,
ukazovacÌch (nÏkter· pouze lexik·lnÏ),
ñ ËÌslovky z·kladnÌ a ¯adovÈ 1 ñ 10, vËetnÏ skloÚov·nÌ, ¯ÌmskÈ ËÌslice, ¯eckÈ ËÌslovky, kterÈ
jsou souË·stÌ odborn˝ch termÌn˘,
ñ slovesa, 1. ñ 4. konjugace vËetnÏ deponentnÌch sloves a slovesa esse,
ñ kmen prÈzentnÌ, indikativ prÈzentu akt. i pas., infinitiv akt. i pas., imperativ, indikativ
imperfekta a futura I. akt. i pas., participium prÈzenta,
ñ kmen perfektnÌ, indikativ perfekta aktiva,
ñ kmen supinov˝, participium perfekta a indikativ perfekta pas.,
ñ p¯edloûky, frekventovanÈ p¯edloûky, z·kladnÌ p¯edpony, jejich v˝znam v latinsk˝ch slovech i ve slovech p¯ejat˝ch do Ëeötiny,
ñ vazba mÌstnÌch jmen,
ñ stavba jednoduchÈ vÏty,
ñ ot·zky p¯ÌmÈ,
ñ ablativ Ëasov˝, dativ p¯ivlastÚovacÌ, genitiv p¯ivlastÚovacÌ,
ñ aktivnÌ slovnÌ z·soba v rozsahu 400 slov a slovnÌch spojenÌ s ohledem na v˝znamovÈ
vztahy mezi slovy,
ñ Ëetba umÏl˝ch a upraven˝ch text˘ zamÏ¯en˝ch k antickÈ mytologii a antick˝m exempl˘m
(s†ohledem k jejich uplatnÏnÌ v evropskÈ literatu¯e a antickÈm v˝tvarnÈm umÏnÌ),
ñ uvedenÌ do antickÈ mytologie,
ñ z·kladnÌ pouËenÌ o ¯eckÈ kultu¯e a o jejÌch v˝znamn˝ch p¯edstavitelÌch.
2. v˝ukov· etapa
Opakov·nÌ, prohloubenÌ a rozöÌ¯enÌ znalostÌ morfologie, funkce konjunktivu ve srovn·nÌ
s†ostatnÌmi slovesn˝mi zp˘soby, polovÏtnÈ vazby infinitivnÌ a participi·lnÌ, jednoduööÌ souvÏtnÈ celky, rozöi¯ov·nÌ slovnÌ z·soby, Ëetba a p¯eklad upraven˝ch text˘ zamÏ¯en˝ch k antickÈ historii a†re·liÌm ve¯ejnÈho ûivota, p¯ehled o v˝voji literatury v ÿÌmÏ (do konce doby
Augustovy).
ñ StupÚov·nÌ adjektiv a adverbiÌ vËetnÏ stupÚov·nÌ nepravidelnÈho,
ñ ablativ srovn·vacÌ a prost¯edku, genitiv partitivnÌ,
ñ z·jmena, p¯ehled skloÚov·nÌ a z·jmenn· adjektiva,
ñ ËÌslovky, z·kladnÌ 11 ñ 1000, ¯adovÈ 1 ñ 10, ¯ÌmskÈ ËÌslice, event. lexik·lnÏ dalöÌ ËÌslovky,
ñ dalöÌ slovesnÈ tvary, funkce konjunktivu prÈzentu a imperfekta v jednoduch˝ch vÏt·ch a
ve vedlejöÌch vÏt·ch ˙Ëelov˝ch a snahov˝ch, participium futura a opisnÈ Ëasov·nÌ ËinnÈ,
p¯ehled infinitiv˘ a infinitivnÌ vazby, ablativ absolutnÌ, konjunktiv plusquamperfekta, vÏty
podmÌnkovÈ, cum historicum, indikativ plusquamperfekta a futurum II., vyj·d¯enÌ Ëasov˝ch vztah˘ v†souvÏtÌch, konjunktiv perfekta, souslednost Ëasov·, nep¯ÌmÈ ot·zky, gerundium, gerundivum, frekventovan· nepravideln· slovesa,
ñ rozöÌ¯enÌ aktivnÌ slovnÌ z·soby o dalöÌch 400 slov a slovnÌch spojenÌ, s ohledem na v˝znamovÏ receptivnÏ p¯imÏ¯en˝ poËet dalöÌch lexik·lnÌch jednotek na z·kladÏ pr·ce s textem,
ñ Ëetba umÏl˝ch a upraven˝ch text˘ zamÏ¯en˝ch zejmÈna k historii a re·liÌm,
ñ struËn˝ p¯ehled liter·rnÌho v˝voje v republik·nskÈm ÿÌmÏ doplnÏn˝ Ëetbou liter·rnÌch dÏl
v†p¯ekladu.
61
3. v˝ukov· etapa
Opakov·nÌ a prohloubenÌ gramatickÈho uËiva p¯edchozÌch roËnÌk˘, zejmÈna prohlubov·nÌ
znalostÌ o latinskÈm souvÏtÌ v konfrontaci s mate¯sk˝m jazykem. ShrnutÌ poznatk˘ o lexiku,
tvorbÏ slov a jejich struktu¯e ve spojenÌ s principy tvo¯enÌ odbornÈ terminologie, Ëetba a interpretace vybran˝ch origin·lnÌch text˘, z·kladnÌ pouËenÌ o versifikaËnÌm systÈmu, struËn˝ p¯ehled o†liter·rnÌm v˝voji v cÌsa¯skÈ dobÏ (doplnÏn˝ i Ëetbou p¯eklad˘) a o p˘sobenÌ ¯ÌmskÈ, resp.
antickÈ literatury v dalöÌm v˝voji evropskÈ kultury, z·kladnÌ pouËenÌ o st¯edovÏkÈ latinÏ.
ñ Ëetba a interpretace origin·lnÌch text˘, vybranÈ uk·zky z dÌla autor˘ s ohledem na zastoupenÌ r˘zn˝ch û·nr˘, Caesar, Cicero, Nepos, Catullus, Vergilius, Ovidius, Martialis, p¯Ìp.
dalöÌ auto¯i v†souladu s rozsahem v˝uky,
ñ z·kladnÌ pouËenÌ o ËasomÏrnÈm versifikaËnÌm systÈmu,
ñ struËn˝ p¯ehled liter·rnÌho v˝voje v cÌsa¯skÈ dobÏ doplnÏn˝ Ëetbou liter·rnÌch dÏl v origin·le i†p¯ekladech,
ñ z·kladnÌ pouËenÌ o st¯edovÏkÈ latinÏ doloûenÈ jednoduch˝mi uk·zkami st¯edovÏk˝ch text˘,
ñ upevnÏnÌ a prohloubenÌ poznatk˘ o syntaktick˝ch jevech, polovÏtnÈ vazby, souvÏtÌ sou¯adnÈ a†pod¯adnÈ, dalöÌ typy vedlejöÌch vÏt,
ñ struktura slova, odvozov·nÌ a skl·d·nÌ slov,
ñ principy tvo¯enÌ odbornÈ terminologie na z·kladÏ latiny a ¯eËtiny,
ñ rozöÌ¯enÌ aktivnÌ slovnÌ z·soby o dalöÌch 300 slov a slovnÌch spojenÌ,
ñ receptivnÏ p¯imÏ¯en˝ poËet dalöÌch lexik·lnÌch jednotek na z·kladÏ pr·ce s textem.
P¯edmÏt latinsk˝ jazyk je v uËebnÌm pl·nu oznaËen ÑRì ñ tj. jeho za¯azenÌ do roËnÌku
a†jeho Ëasov· dotace je v plnÈ kompetenci ¯editele ökoly. DoporuËuje se koncipovat v˝uku
alespoÚ jako t¯Ìlet˝ kurz (2 hodiny t˝dnÏ).
VyuËujÌcÌ si vypracov·v· vlastnÌ ËasovÈ a tematickÈ rozvrûenÌ v˝uky s ohledem na podmÌnky ökoly, z·jem a pot¯eby û·k˘. Jestliûe se jazyku vyuËuje po delöÌ dobu neû 3 roky,
doporuËuje se vÏnovat vyööÌ poËet vyuËovacÌch hodin tÈmat˘m 2. etapy ñ morfologie a syntax
ñ a ve 3. etapÏ tÈmat˘m zamÏ¯en˝m na st¯edovÏkÈ latinskÈ texty a n·pisy, s nimiû se û·ci
bezprost¯ednÏ setk·vajÌ (nap¯. prost¯ednictvÌm kulturnÌch pam·tek, latinskÈ n·pisy v chr·mech aj.). UËebnÌ osnovy latinskÈho jazyka jsou koncipov·ny tak, aby umoûÚovaly diferenciaci v obsahu i rozsahu v˝uky. ZvolenÈ metodickÈ postupy by mÏly povzbuzovat z·jem û·k˘
a d·vat jim vÏdomÌ uûiteËnosti zÌsk·van˝ch poznatk˘ a dovednostÌ. MÏly by seznamovat û·ky
s ûiv˝m odkazem latiny a antiky, jak se s nÌm setk·vajÌ v dennÌm ûivotÏ (nap¯. slova p¯ejat· do
Ëeötiny z latiny, jazykovÈ internacionalismy, odborn· terminologie, latinskÈ n·pisy na r˘zn˝ch pam·tk·ch, liter·rnÌ a v˝tvarnÈ umÏnÌ inspirovanÈ antikou, novÏ vyd·vanÈ knihy vztahujÌcÌ se k antice.
Mluvnick˝ v˝klad by mÏl uËitel spojovat vûdy s p¯ekladem do latiny. VÈst û·ky k obsahovÏ jasnÈmu a jazykovÏ spr·vnÈmu p¯ekladu. Pokud zad· p¯eklad jako samostatnou nebo kontrolnÌ pr·ci po probr·nÌ tematickÈho celku, promÌt· se preciznost p¯ekladu v hodnocenÌ p¯ÌsluönÈ pr·ce.
I p¯i dvouhodinovÈ dotaci, kter· je vzhledem k n·roËnosti latiny nevelk·, musÌ uËitel pravidelnÏ gramatickÈ uËivo se û·ky opakovat a procviËovat.
Odborn˝ gestor: Mgr. VÏra ZahradnÌËkov·
62
OB»ANSK¡ V›CHOVA
P¯edmÏt obËansk· v˝chova na gymn·ziu smÏ¯uje k postupnÈmu formov·nÌ a rozvÌjenÌ
osobnostnÌho a obËanskÈho profilu û·k˘. V n·vaznosti na uËivo dalöÌch p¯edmÏt˘ orientuje
û·ky ve v˝znamn˝ch okolnostech spoleËenskÈho ûivota a†seznamuje je s postavenÌm jednotlivc˘ ve struktu¯e spoleËensk˝ch vztah˘. Integruje poznatky, dovednosti a zkuöenosti z v˝uky
a osobnÌho ûivota û·k˘ s informacemi z dalöÌch zdroj˘, dÌlËÌ podnÏty hloubÏji objasÚuje, zd˘vodÚuje a d·le rozöi¯uje. Pom·h· utv·¯et vztahy û·k˘ ke skuteËnosti, formuje jejich vnit¯nÌ
postoje k d˘leûit˝m oblastem lidskÈho ûivota, pozitivnÌ hodnotovÈ orientace a û·doucÌ modely chov·nÌ. Utv·¯Ì a rozvÌjÌ zp˘sobilost û·k˘ k mravnÏ odpovÏdnÈmu jedn·nÌ, formuje u nich
vÏdomÌ odpovÏdnosti za vlastnÌ ûivot a dalöÌ ûivotnÌ dr·hu, za d˘sledky svÈho rozhodov·nÌ,
za kvalitu svÏ¯enÈ pr·ce, mezilidsk˝ch vztah˘ a ûivotnÌho prost¯edÌ. OtevÌr· cestu k sebepozn·v·nÌ a k p¯ijÌm·nÌ pozitivnÌch ûivotnÌch hodnot.
VyuËov·nÌ se orientuje zejmÈna na to, aby û·ci:
utvo¯ili si ucelenou p¯edstavu o mravnÌch a pr·vnÌch p¯edpokladech mezilidskÈho a spoleËenskÈho souûitÌ, o hospod·¯skÈm ûivotÏ spoleËnosti, demokratick˝ch postupech p¯i ¯ÌzenÌ st·tu a skupinovÈm rozhodov·nÌ, o lok·lnÌch i glob·lnÌch problÈmech souËasnÈ spoleËnosti a o zp˘sobech jejich ¯eöenÌ na n·rodnÌ i mezin·rodnÌ ˙rovni,
● nauËili se orientovat v d˘leûit˝ch pr·vnÌch ot·zk·ch, poznali cesty, jak se projevovat jako
odpovÏdn˝ a aktivnÌ obËan demokratickÈ spoleËnosti, pochopili v˝znam uv·ûlivÈho p¯Ìstupu p¯i navazov·nÌ partnersk˝ch vztah˘ v souvislosti s perspektivnÌm p¯evzetÌm rodiËovskÈ role a dok·zali se vyvarovat rizikov˝ch forem sexu·lnÌho chov·nÌ,
● zÌskali schopnost bezpeËnÏ se orientovat v z·kladnÌch ot·zk·ch zdravÈho ûivotnÌho stylu a
prevence zneuûÌv·nÌ n·vykov˝ch l·tek, dok·zali k nim zaujÌmat û·doucÌ postoje, organizovat sv˘j dennÌ reûim v souladu se z·sadami zdravÈho ûivotnÌho stylu, volit spr·vn· rozhodnutÌ ve prospÏch zdravÌ a odmÌtat postupy poökozujÌcÌ zdravÌ,
● nauËili se orientovat v z·kladnÌch ûivotnÌch hodnot·ch a rozmanit˝ch ûivotnÌch situacÌch,
p¯edvÌdat situace konfliktnÌ a krizovÈ, ˙ËinnÏ jim p¯edch·zet, p¯ÌpadnÏ na nÏ adekv·tnÏ
reagovat, vytv·¯et uspokojivÈ vztahy k druh˝m lidem a ke spoleËenstvÌm, v nichû budou
proûÌvat dospÏlost a rozhodovat se pro spoleËensky vhodnÈ zp˘soby chov·nÌ,
● osvojili si dovednost p¯imÏ¯enÈ mezilidskÈ komunikace a spoleËenskÈho styku, schopnost
vyjad¯ovat, obhajovat a korigovat svÈ n·zory, stanoviska a p¯esvÏdËenÌ a diskutovat
o nich, vÏcnÏ argumentovat, ovÏ¯ovat si zÌskanÈ poznatky, kriticky vnÌmat ve¯ejnÈ z·leûitosti, jedn·nÌ druh˝ch lidÌ i svÈ vlastnÌ projevy a respektovat pr·va a n·zory druh˝ch.
●
63
II. Obsah uËiva
1. Naöe ökola, naöe obec
2. N·ö region, naöe vlast
3. éivot ve spoleËnosti
4. KulturnÌ dÏdictvÌ
5. Majetek a hospoda¯enÌ
6. Planet·rnÌ problÈmy
7. éivotnÌ styl a zdravÌ
8. Mor·lka a mravnost
9. Lidsk· pr·va
10. ObdobÌ dospÌv·nÌ
11. Citov˝ ûivot ËlovÏka
12. éivot v rodinÏ
13. »lovÏk jako obËan
14. Pr·vnÌ z·klady st·tu
15. N·rodnÌ hospod·¯stvÌ
16. Nadn·rodnÌ spoleËenstvÌ
1. Naöe ökola, naöe obec
ñ ûivot v naöÌ ökole, ökolnÌ ¯·d, reûim ökoly, tradice ökoly, û·kovsk· samospr·va; vklad z·kladnÌ ökoly pro ûivot, v˝znam vzdÏl·nÌ;
ñ reûim dne, z·sady zdravÈ ûivotospr·vy a racion·lnÌ p¯Ìpravy na vyuËov·nÌ; vyuûÌv·nÌ volnÈho Ëasu, p¯Ìleûitosti k z·jmovÈ Ëinnosti;
ñ naöe obec v minulosti a p¯Ìtomnosti, v˝znamn· mÌsta a pam·tky, v˝znamnÌ rod·ci, v˝znamnÈ ud·losti, mÌstnÌ povÏsti a tradice; kulturnÌ a ve¯ejn˝ ûivot obce;
ñ spr·vnÌ org·ny obce, jejich funkce a ˙koly, z·leûitosti obecnÌho z·jmu; demokratickÈ prvky p¯i ¯ÌzenÌ ûivota obce
2. N·ö region, naöe vlast
ñ n·ö region v minulosti a v p¯Ìtomnosti, v˝znamn· mÌsta a pam·tky regionu, v˝znamnÈ
osobnosti, v˝znamnÈ ud·losti; region·lnÌ tradice, zvyklosti a zvl·ötnosti;
ñ pojem vlasti, vztah k vlasti, vlast a cizina; povÏsti o poË·tcÌch n·roda, slavnÌ p¯edkovÈ,
v˝znamn· mÌsta a ud·losti; co n·s proslavilo, n·rodnÌ hrdost;
ñ n·rodnÌ bohatstvÌ: p¯ÌrodnÌ zdroje, kulturnÌ pam·tky, lidov· tvo¯ivost aj.; n·rodnÌ zvyklosti a obyËeje v pr˘bÏhu roku, d˘leûitÈ st·tnÌ sv·tky;
ñ tradice a symboly ËeskÈ st·tnosti, d˘leûitÈ st·tnÌ instituce; st·tnÌ spr·va, prezident, parlament, vl·da, volby; charakteristika n·rodnostnÌch menöin v »R
3. éivot ve spoleËnosti
ñ ËlovÏk a jeho zaËleÚov·nÌ do spoleËnosti, typy soci·lnÌch ˙tvar˘; skupiny, v†nichû ûijeme, soci·lnÌ role ËlovÏka a jejich projevy v bÏûn˝ch ûivotnÌch situacÌch;
ñ spoleËenskÈ hodnoty a normy, soci·lnÌ vzorce chov·nÌ, soci·lnÌ kontrola; z·sady spoleËenskÈho styku, pravidla kulturnÌho chov·nÌ v kaûdodennÌm ûivotÏ;
ñ mezilidskÈ vztahy, jejich projevy a druhy, v˝znam lidskÈ spolupr·ce; verb·lnÌ a neverb·lnÌ
komunikace, empatie, asertivita; problÈmy v mezilidsk˝ch vztazÌch;
ñ konflikty mezi lidmi, jejich moûnÈ p¯ÌËiny a efektivnÌ zp˘soby ¯eöenÌ; respekt k n·rodnostnÌm menöin·m a jejich kulturnÌ svÈbytnosti, p¯edpoklady tolerance
64
4. KulturnÌ dÏdictvÌ
ñ pojem kultury, jejÌ projevy v ûivotÏ jednotlivc˘, skupin i celÈ spoleËnosti, vliv kultury na
lidsk˝ ûivot; kultura hmotn· a duchovnÌ, jejich souË·sti, kultura chov·nÌ;
ñ hmotnÈ a duchovnÌ bohatstvÌ n·roda, kulturnÌ pam·tky, kulturnÌ tradice, obyËeje a zvyklosti, kulturnÌ soun·leûitost lidÌ; tvorba a ochrana kulturnÌch hodnot;
ñ kulturnÌ instituce v obci, v r·mci regionu a st·tu, jejich v˝znam, ˙koly, n·plÚ Ëinnosti;
p¯Ìnos kulturnÌch institucÌ pro rozvoj obce, regionu;
ñ masov· kultura, masmÈdia, jejich p¯Ìnos a moûn· nebezpeËÌ; z·bavnÌ kultura, kulturnÌ
pr˘mysl, vyspÏl· technika, jejich klady a z·pory
ñ v˝znamnÈ vÏdeckÈ, umÏleckÈ, sportovnÌ aj. instituce v obci, regionu, jejich p¯Ìnos;
ñ v˝znamnÈ postavy vÏdy, kultury, techniky a sportu (z hlediska obce, regionu, st·tu);
ñ v˝znamnÈ n·boûenskÈ instituce v obci, regionu;
ñ rozmanitost a rovnocennost kultur, vz·jemnÈ obohacov·nÌ kultur
5. Majetek a hospoda¯enÌ
ñ penÌze a majetek v ûivotÏ ËlovÏka, zp˘soby zÌsk·v·nÌ†penÏz a vytv·¯enÌ majetku (pr·ce,
zisk, dÏdictvÌ, v˝hra, dar); penÌze a ûivotnÌ hodnoty ËlovÏka;
ñ osobnÌ, rodinn˝, obecnÌ a st·tnÌ majetek, majetek soukrom˝ a ve¯ejn˝, zach·zenÌ s majetkem, pÈËe o majetek; pojem vlastnictvÌ, vlastnickÈ pr·vo, jeho ochrana;
ñ osobnÌ, rodinn˝ a obecnÌ rozpoËet; kapesnÈ, p¯Ìjmy a v˝daje, p˘jËky, ˙spory, vklady; racion·lnÌ hospoda¯enÌ s rozpoËtem, zp˘soby vyrovn·v·nÌ rozpoËtu;
ñ p¯ÌËiny a d˘sledky majetkovÈ nerovnosti, pomoc pot¯ebn˝m lidem, v˝znam lidskÈ solidarity a ochoty pom·hat druh˝m; z·chytn· soci·lnÌ sÌù
ñ neËestnÈ zp˘soby zÌsk·v·nÌ majetku, jejich prevence;
ñ podnikov˝ majetek, podnikov˝ rozpoËet, hlavnÌ p¯Ìjmy a v˝daje podnik˘;
ñ racion·lnÌ hospoda¯enÌ s Ëasem, penÏzi, vlastnÌmi silami, p¯ÌrodnÌmi zdroji apod.;
ñ problÈmy hospoda¯enÌ s rozpoËtem u vÌcegeneraËnÌ rodiny, novomanûel˘ apod.
ñ planeta ZemÏ ñ n·ö nejöiröÌ domov; dÏjinn· odpovÏdnost za osud naöÌ planety, ochrana
planet·rnÌho bohatstvÌ; p¯ehled v˝znamn˝ch planet·rnÌch problÈm˘ a jejich p¯ÌËin;
ñ vztah p¯Ìrody a kultury, d˘sledky lidsk˝ch z·sah˘ do p¯Ìrody, problÈmy spojenÈ s osidlov·nÌm planety a industrializacÌ mÏst; ˙cta k ûivotnÌmu prost¯edÌ, pÈËe o nÏj;
ñ orientace modernÌ spoleËnosti na konzum, problÈmy konzumnÌho ûivotnÌho stylu (civilizaËnÌ choroby, jin· rizika); vliv reklamy na konzumnÌ chov·nÌ lidÌ;
ñ projevy rasovÈ, n·rodnostnÌ, n·boûenskÈ a ideologickÈ nesn·öenlivosti, xenofobie, extrÈmismu, jejich p¯ÌËiny, moûnÈ d˘sledky a zp˘soby prevence
ñ demografickÈ problÈmy lidstva (nebezpeËÌ p¯elidnÏnÌ, hladomor˘ apod.);
ñ prohlubov·nÌ rozdÌl˘ v ûivotnÌ ˙rovni vyspÏl˝ch a m·lo rozvinut˝ch st·t˘ naöÌ planety;
ñ problÈmy p¯etechnizovanÈ spoleËnosti (n·roky na energii, zranitelnost techniky)
7. éivotnÌ styl a zdravÌ
ñ pojem ûivotnÌho stylu; biorytmy, dennÌ reûim, ûivotospr·va, duöevnÌ hygiena, relaxace,
aktivnÌ pohyb; vliv ûivotnÌch podmÌnek a ûivotnÌho stylu na zdravÌ;
ñ rizika zneuûÌv·nÌ n·vykov˝ch l·tek, propagace n·vykov˝ch l·tek formou reklamy; rizika
hazardnÌch her; centra odbornÈ pomoci, linky d˘vÏry;
65
ñ rizikovÈ chov·nÌ v kontaktu s druh˝mi lidmi, asoci·lnÌ chov·nÌ a ˙Ëinn· obrana proti nÏmu,
chov·nÌ v krizov˝ch situacÌch, zp˘soby pomoci ohroûen˝m;
ñ rozvoj osobnosti, n·cvik soci·lnÌch dovednostÌ (zdravÈ projevy sebevÏdomÌ a sebeprosazenÌ, sebe˙cta; empatie, asertivita, odmÌt·nÌ n·vykov˝ch l·tek aj.)
ñ souËasnÈ ûivotnÌ styly ml·deûe, rizikovÈ ûivotnÌ styly;
ñ promÏny ûivotnÌho stylu v d˘sledku rozvoje civilizace;
ñ efektivnÌ zp˘soby duöevnÌ relaxace p¯i zv˝öenÈ z·tÏûi a ˙navÏ;
ñ delikvence a kriminalita ml·deûe ve volnÈm Ëase;
ñ v˝znam sebereflexe a sebepozn·v·nÌ pro rozvoj osobnosti
8. Mor·lka a mravnost
ñ pojem mor·lky, jejÌ ko¯eny, mravnÌ vÏdomÌ, vöelidskÈ mravnÌ hodnoty; z·kladnÌ principy
mravnosti, mravnÌ povinnosti ËlovÏka, mravnÌ odpovÏdnost, solidarita;
ñ svoboda ËlovÏka a mravnÌ rozhodov·nÌ, svoboda vnÏjöÌ a vnit¯nÌ, osobnÌ k·zeÚ; svÏdomÌ
v ûivotÏ ËlovÏka, svÏdomÌ p¯ed jedn·nÌm a po jedn·nÌ, pÈËe o svÏdomÌ;
ñ jedn·nÌ podle svÏdomÌ a podle pr·va, ˙mysl p¯i jedn·nÌ, rozdÌl mezi mravnÌm a pr·vnÌm
postihem neû·doucÌho lidskÈho jedn·nÌ; pokryteck· mor·lka, moralizov·nÌ;
ñ uplatÚov·nÌ mor·lnÌch z·sad v kaûdodennÌm ûivotÏ; mravnÌ profil ËlovÏka, mravnÌ r˘st a
mravnÌ sebezdokonalov·nÌ v pÈËi o blaho druh˝ch
ñ vzory mravnÌho chov·nÌ, mravnÌ ctnosti, mravnÌ ide·l;
ñ v˝znam osobnÌ k·znÏ, sebekontroly a sebeovl·d·nÌ v soukromÈm a ve¯ejnÈm ûivotÏ;
ñ v˝znam sebev˝chovy pro utv·¯enÌ mravnÌho profilu ËlovÏka;
ñ zp˘soby mravnÌho zdokonalov·nÌ v rodinÏ, p¯i rozmanit˝ch Ëinnostech apod.
9. Lidsk· pr·va
ñ vztahy ve skupinÏ, autorita; d˘stojnost ËlovÏka, rovnost vöech lidÌ v lidskÈ d˘stojnosti,
˙cta k d˘stojnosti druhÈho ËlovÏka; poökozov·nÌ lidskÈ d˘stojnosti, diskriminace;
ñ rovnost a nerovnost lidÌ, p¯ÌËiny nerovnosti, pot¯ebnÌ lidÈ ve spoleËnosti; lidsk· pr·va vöeobecn· a specifick· (pr·va dÏtÌ, postiûen˝ch, star˝ch lidÌ, menöin, ûen aj.);
ñ konkrÈtnÌ ˙prava lidsk˝ch pr·v v dokumentech (Vöeobecn· deklarace lidsk˝ch pr·v, ⁄stavnÌ
listina pr·v a svobod, ⁄mluva o pr·vech dÌtÏte);
ñ souËasnÈ problÈmy v oblasti lidsk˝ch pr·v a svobod, prost¯edky pouûÌvanÈ na ochranu
lidsk˝ch pr·v; instituce h·jÌcÌ lidsk· pr·va jednotlivc˘
ñ podmÌnky pÈËe o lidsk· pr·va; pÈËe o postiûenÈ obËany v obci, regionu; zp˘soby pomoci
postiûenÈmu spoluû·kovi, spoluobËanovi;
ñ respektov·nÌ lidsk˝ch pr·v a svobod jako z·kladnÌ p¯edpoklad moûnÈho zaËlenÏnÌ st·tu do
mezin·rodnÌch struktur;
ñ v˝znam obËansk˝ch iniciativ a mezin·rodnÌch hnutÌ p¯i ochranÏ lidsk˝ch pr·v a svobod
(Charta 77, HelsinskÈ hnutÌ aj.)
10. ObdobÌ dospÌv·nÌ
ñ tÏlesnÈ, duöevnÌ a soci·lnÌ promÏny ËlovÏka v pr˘bÏhu ûivota, d˘leûitÈ zmÏny v obdobÌ
dospÌv·nÌ; znaky a rozdÌly tÏlesnÈ, duöevnÌ, citovÈ a soci·lnÌ zralosti;
ñ osobnÌ vlastnosti, dovednosti a schopnosti ËlovÏka; pozn·nÌ vlastnÌch schopnostÌ, zp˘soby
rozvÌjenÌ p¯ednostÌ a p¯ekon·v·nÌ nedostatk˘, v˝znam sebev˝chovy;
ñ charakter ËlovÏka, kladnÈ a z·pornÈ charakterovÈ vlastnosti, volnÌ vlastnosti, seberegulace; faktory ovlivÚujÌcÌ utv·¯enÌ charakteru, v˝znam pÏstov·nÌ v˘le;
66
ñ pr·ce a voln˝ Ëas, vhodnÈ a nevhodnÈ zp˘soby vyuûÌv·nÌ volnÈho Ëasu; spr·vn· ûivotospr·va v obdobÌ dospÌv·nÌ, pÏstov·nÌ aktivnÌho ûivotnÌho stylu;
ñ n·roËnÈ ûivotnÌ situace; stres, stresov· situace, z·kladnÌ zp˘soby a techniky ˙spÏönÈho se
vyrovn·v·nÌ se stresem, v˝znam pozitivnÌho myölenÌ
ñ identita, osobnostnÌ integrita, sebepojetÌ; vlastnosti kladnÈho sebepojetÌ; p¯edpoklady realistickÈho sebehodnocenÌ, faktory ovlivÚujÌcÌ sebehodnocenÌ;
ñ efektivnÌ zp˘soby posilov·nÌ kladn˝ch charakterov˝ch vlastnostÌ;
ñ problÈmy mladistv˝ch spojenÈ s jejich vstupem do samostatnÈho ûivota; zp˘soby p¯ekon·v·nÌ specifick˝ch problÈm˘ dospÌvajÌcÌch;
ñ pozitivnÌ myölenÌ jako ˙Ëinn˝ prost¯edek odol·v·nÌ v˘Ëi stres˘m;
ñ z·kladnÌ stresory v rozmanit˝ch ˙dobÌch lidskÈho ûivota
11. Citov˝ ûivot ËlovÏka
ñ vnit¯nÌ ûivot ËlovÏka, odliönost lidÌ v†proûÌv·nÌ ûivotnÌch situacÌ; vnÏjöÌ projevy cit˘, individu·lnÌ zvl·ötnosti lidsk˝ch cit˘; citovÈ vlastnosti ËlovÏka;
ñ citovÈ stavy a n·lady, jejich vliv na chov·nÌ a jedn·nÌ ËlovÏka; p¯ÌËiny citov˝ch v˝kyv˘
dospÌvajÌcÌch, proûÌv·nÌ tÏlesnÈho, citovÈho a soci·lnÌho zr·nÌ;
ñ citovÈ vztahy dospÌvajÌcÌch, p¯·telstvÌ vhodnÈ a nevhodnÈ; milostnÈ vztahy, romantick·
a zral· l·ska, zklam·nÌ; zp˘soby ¯eöenÌ citov˝ch problÈm˘;
ñ l·ska a lidsk· sexualita, etick· str·nka sexuality; pohlavnÌ zdrûenlivost, rizikovÈ formy
sexu·lnÌho chov·nÌ; v˝znam partnerskÈ vÏrnosti pro stabilitu vztahu;
ñ vyööÌ city, jejich podoby; postoje, hodnoty a ide·ly, svÏtov˝ n·zor; v˝znam mravnÌch
a†soci·lnÌch cit˘ ËlovÏka, zp˘soby jejich rozvÌjenÌ a upevÚov·nÌ
ñ hodnota p¯·telsk˝ch vztah˘, zp˘soby jejich upevÚov·nÌ; p¯edpoklady nekonfliktnÌ mezilidskÈ komunikace, projevy zral˝ch lidsk˝ch vztah˘;
ñ pot¯eby, motivy a z·jmy v citovÈm ûivotÏ ËlovÏka, konflikty pot¯eb a z·jm˘;
ñ postoje k sexualitÏ a sexu·lnÌmu chov·nÌ (pohlavnÌ orientace, promiskuita, prostituce, pornografie aj.), sexualita a n·boûenstvÌ, sexualita a sdÏlovacÌ prost¯edky;
ñ rozhodov·nÌ v oblasti sexu·lnÌho chov·nÌ (odklad startu do pohlavnÌho ûivota aj.)
12. éivot v rodinÏ
ñ volba ûivotnÌho partnera, vztahy mezi partnery, partnerskÈ souûitÌ, manûelstvÌ, odpovÏdnÈ
rodiËovstvÌ, v˝znam pl·nov·nÌ rodiËovstvÌ; funkce rodiny;
ñ p¯edpoklady pro uzav¯enÌ manûelstvÌ, ekonomickÈ, mravnÌ a pr·vnÌ aspekty rodinnÈho
ûivota; mravnÌ a pr·vnÌ ochrana manûelstvÌ a rodiËovstvÌ;
ñ vztah rodiË˘ k dÌtÏti, pr·va dÌtÏte v rodinÏ, mravnÌ a pr·vnÌ odpovÏdnost rodiË˘ za pÈËi
o dÏti a jejich v˝chovu; v˝chova dÌtÏte v rodinÏ, n·hradnÌ v˝chovn· pÈËe;
ñ etika vztah˘ mezi Ëleny rodiny, konflikty v rodinn˝ch vztazÌch, produktivnÌ a neproduktivnÌ zp˘soby ¯eöenÌ neshod a†konflikt˘ v rodinÏ (vztahu);
ñ p¯ÌËiny rozvodovosti, mravnÌ a pr·vnÌ n·sledky rozvodu, faktory ovlivÚujÌcÌ stabilitu rodiny; vliv rodinnÈho prost¯edÌ a kvality vztah˘ mezi rodiËi na dÌtÏ
ñ p¯edpoklady harmonickÈho manûelskÈho (partnerskÈho) souûitÌ;
ñ p¯edËasn· tÏhotenstvÌ, ekonomickÈ, mravnÌ a pr·vnÌ problÈmy nezralÈ rodiny;
ñ poruöov·nÌ pr·v dÌtÏte rodiËi, p¯Ìbuzn˝mi, p¯ÌpadnÏ jin˝mi lidmi (t˝r·nÌ a zneuûÌv·nÌ dÏtÌ,
zanedb·v·nÌ pÈËe, vyko¯isùov·nÌ apod.);
ñ mezigeneraËnÌ vztahy v rodinÏ, v˝vojovÈ a generaËnÌ problÈmy adolescenta v rodinÏ;
67
ñ funkce a n·plÚ Ëinnosti institucÌ rodinnÈho a manûelskÈho poradenstvÌ, jejich v˝znam p¯i
¯eöenÌ rodinn˝ch a partnersk˝ch problÈm˘;
ñ org·ny soci·lnÌ pÈËe o matku a dÌtÏ; poradenskÈ sluûby pro rodiËe s dÏtmi
13. »lovÏk jako obËan
ñ pojem pr·va a pr·vnÌ normy, ˙loha pr·va v ûivotÏ spoleËnosti, pr·vnÌ ¯·d, charakteristika
pr·vnÌho ¯·du »R; vztah pr·va a z·konnosti, pr·vnÌ st·t;
ñ pojem st·tnÌho obËanstvÌ, zp˘soby jeho nab˝v·nÌ a pozb˝v·nÌ; rovnost obËan˘ p¯ed z·konem, pr·va a povinnosti obËan˘, neoddÏlitelnost pr·v a povinnostÌ;
ñ v˝znam znalosti obËansk˝ch pr·v a povinnostÌ, hlavnÌ formy uplatÚov·nÌ obËansk˝ch pr·v
v kaûdodennÌm ûivotÏ; vztah obËansk˝ch a lidsk˝ch pr·v;
ñ poökozov·nÌ obËansk˝ch pr·v, pÈËe o obËansk· pr·va, org·ny pr·vnÌ ochrany obËan˘;
˙koly a Ëinnost policie, st·tnÌch zastupitelstvÌ, soud˘, advokacie, not·¯stvÌ;
ñ poruöov·nÌ pr·vnÌch norem, druhy provinÏnÌ, jejich postihy; vÏkov· hranice a podmÌnky
trestnÌ odpovÏdnosti, postihy trestnÈ Ëinnosti mladistv˝ch
ñ souËinnost org·n˘ pr·vnÌ ochrany obËan˘ v obËanskopr·vnÌm a trestnÌm ¯ÌzenÌ;
ñ nejz·vaûnÏjöÌ protispoleËenskÈ Ëiny, jejich hlavnÌ p¯ÌËiny, projevy a postihy;
ñ opat¯enÌ a z·kony souvisejÌcÌ s pod·v·nÌm alkoholick˝ch n·poj˘ dÏtem a mladistv˝m,
legislativa vztahujÌcÌ se k n·kupu, drûenÌ a v˝robÏ drog;
ñ z·kon a sexualita, sexu·lnÏ motivovan· kriminalita
14. Pr·vnÌ z·klady st·tu
ñ pojem st·tu, znaky st·tu, symboly suverenity st·tu, vnÏjöÌ a vnit¯nÌ ochrana st·tu; vznik
st·tu, typy st·t˘, jejich znaky, charakteristika autokracie a demokracie;
ñ vztah mezi st·tem a pr·vem, pr·vnÌ p¯edpisy z·kladnÌ a prov·dÏcÌ, ˙stava jako nejvyööÌ
z·kon st·tu, jejÌ v˝znam; ⁄stava »R, jejÌ struktura a z·kladnÌ ustanovenÌ;
ñ rozdÏlenÌ st·tnÌ moci, org·ny st·tnÌ moci, jejich ˙rovnÏ, funkce, pravomoci a vz·jemnÈ
vztahy; org·ny st·tnÌ spr·vy, jejich vz·jemn· souËinnost;
ñ znaky demokratickÈho st·tu, uplatÚov·nÌ demokracie v praktickÈm ûivotÏ, demokracie
p¯Ìm· a nep¯Ìm·, demokratickÈ volby; volebnÌ pr·vo aktivnÌ a pasivnÌ;
ñ pojem politiky, v˝znam plurality politickÈho ûivota, politickÈ spektrum »eskÈ republiky;
politickÈ strany a jejich programy, politick· koalice a opozice
ñ n·rody a n·rodnosti ve st·tÏ, n·rodnostnÌ menöiny v »R;
ñ problÈmy souûitÌ n·rod˘ ve vÌcen·rodnostnÌch st·tech;
ñ komun·lnÌ, sen·tnÌ a parlamentnÌ volby, jejich odliönosti a v˝znam;
ñ volebnÌ procedury, p¯edvolebnÌ kampaÚ, politick· kultura;
ñ demokratickÈ prvky v ¯ÌzenÌ menöÌch spoleËensk˝ch ˙tvar˘
15. N·rodnÌ hospod·¯stvÌ
ñ lidskÈ pot¯eby, spot¯eba, druhy spot¯eby; smÏna zboûÌ, v˝znam a funkce penÏz, pojem
hodnoty; dÏlba pr·ce, v˝roba a sluûby, velkov˝roba, malov˝roba, podnik·nÌ;
ñ trûnÌ vztahy, nabÌdka a popt·vka, trûnÌ mechanismy; typy trhu, jejich struËn· charakteristika; trh pr·ce v obci, regionu, nabÌdka pracovnÌch mÌst, mÌra nezamÏstnanosti;
ñ struktura n·rodnÌho hospod·¯stvÌ z hlediska vlastnictvÌ a ËlenÏnÌ na odvÏtvÌ, typy hospod·¯sk˝ch sektor˘, jejich funkce (na p¯Ìkladech reprezentativnÌch odvÏtvÌ);
ñ hospod·¯sk· politika st·tu, jejÌ cÌle a n·stroje; st·tnÌ rozpoËet, charakteristika st·tnÌch p¯Ìjm˘ a v˝daj˘; n·rodnÌ d˘chod, jeho sloûky, daÚov˝ systÈm, v˝znam danÌ;
ñ soci·lnÌ politika st·tu, jejÌ v˝znam; soci·lnÌ pÈËe, z·chytn· soci·lnÌ sÌù pro rozmanitÈ skupiny obyvatel, pÈËe o nezamÏstnanÈ, politika zamÏstnanosti
68
ñ cena zboûÌ, v˝robnÌ n·klady, investice, zisk;
ñ neziskovÈ organizace, zp˘soby jejich financov·nÌ;
ñ pr˘zkum trhu, ˙Ëel a v˝znam reklamy;
ñ bankovnickÈ a spo¯itelnÌ sluûby pro obËany;
ñ mÏnov· a penÏûnÌ politika st·tu; mÏna dom·cÌ a cizÌ;
ñ postavenÌ ËeskÈho hospod·¯stvÌ ve svÏtovÈ ekonomice
16. Nadn·rodnÌ spoleËenstvÌ
ñ d˘vody z·jmu st·t˘ o vz·jemnou spolupr·ci; zahraniËnÌ obchod jako forma mezin·rodnÌ
spolupr·ce, v˝hody mezin·rodnÌch zÛn volnÈho obchodu, jejich p¯Ìklady;
ñ formy hospod·¯skÈ, bezpeËnostnÌ, politickÈ a kulturnÌ spolupr·ce mezi zemÏmi Evropy;
p¯Ìklady evropsk˝ch ekonomick˝ch seskupenÌ, v˝znam ekonomickÈ integrace;
ñ Evropsk· unie: charakteristika EU, vznik a v˝voj EU, zav·dÏnÌ jednotnÈ evropskÈ mÏny;
hlavnÌ org·ny EU, evropsk· vlajka; v˝hody a podmÌnky ËlenstvÌ v EU;
ñ p¯Ìklady mezin·rodnÌ spolupr·ce ve svÏtÏ na ˙rovni vl·dnÌch a nevl·dnÌch organizacÌ,
p¯Ìklady nejv˝znamnÏjöÌch mezin·rodnÌch organizacÌ a spoleËenstvÌ;
ñ ot·zky kolektivnÌ bezpeËnosti, v˝znam OSN a NATO p¯i zajiöùov·nÌ kolektivnÌ bezpeËnosti; hlavnÌ zp˘soby p¯ekon·v·nÌ napÏtÌ a konflikt˘ ve svÏtÏ
ñ v˝znam zahraniËnÌho obchodu pro »eskou republiku, aktu·lnÌ stav dovozu a v˝vozu;
ñ rozöi¯ov·nÌ EvropskÈ unie, aktu·lnÌ stav jedn·nÌ o ËlenstvÌ »R v EvropskÈ unii;
ñ interetnickÈ konflikty a jejich podoby, v˝znamn· ohniska interetnick˝ch konflikt˘
UËebnÌ osnovy p¯edstavujÌ modelov˝ r·mec, kter˝ m˘ûe uËitel vyuûÌvat, p¯etv·¯et a doplÚovat podle vlastnÌch zkuöenostÌ a podmÌnek ökoly. V r·mci jednotliv˝ch tematick˝ch okruh˘
je uËivo d·le ËlenÏno do orientaËnÌch blok˘ z·kladnÌho a rozöi¯ujÌcÌho uËiva. Obsah vymezen˝ v bloku z·kladnÌho uËiva nabÌzÌ vyuËujÌcÌ p¯ednostnÏ; bloky rozöi¯ujÌcÌho uËiva vyuûÌv·
k doplnÏnÌ z·kladnÌho uËiva o dalöÌ prvky. Posloupnost tematick˝ch okruh˘ nenÌ pro vyuËujÌcÌho z·vazn·. Vzhledem k postupnÈmu psychosoci·lnÌmu vyzr·v·nÌ û·k˘ a k rozvÌjenÌ jejich
pozn·vacÌch moûnostÌ se vöak doporuËuje ¯adit tÈmata podle uvedenÈho schÈmatu. V r·mci
v˝uky je vhodnÈ nÏkter· tÈmata se spoleËn˝mi prvky propojovat, uËivo obohacovat o vlastnÌ
n·mÏty a vyuûÌvat rozmanitÈ didaktickÈ materi·ly a informaËnÌ zdroje.
P¯i v˝bÏru uËiva a rovnÏû p¯i jeho prezentaci û·k˘m vych·zÌ uËitel z praktick˝ch p¯Ìklad˘
a z osobnÌch zkuöenostÌ û·k˘, zajiöùuje vyv·ûenost informativnÌ a formativnÌ str·nky v˝uky
a p¯ihlÌûÌ k intelektu·lnÌ ˙rovni, vzdÏl·vacÌm pot¯eb·m a z·jmu û·k˘ i k dostupn˝m informaËnÌm zdroj˘m. Rozsah a hloubku v˝kladu zv·ûÌ s ohledem na aktu·lnÌ podmÌnky v˝uky
i†moment·lnÌ situaci ve t¯ÌdÏ. Ve vyuËov·nÌ uplatÚuje r˘znÈ metodickÈ postupy a volÌ vhodnÈ
formy pr·ce (nap¯. dialog a diskusi se û·ky, brainstorming, rozmanitÈ situaËnÌ hry, samostatnou a t˝movou pr·ci, pr·ci na projektech, exkurze, n·vötÏvy kulturnÌch za¯ÌzenÌ, besedy s odbornÌky apod.). CÌlenou volbou a variabilnÌ skladbou metod by mÏl û·ky podnÏcovat k tvo¯ivosti, samostatnosti a iniciativnosti a podporovat jejich aktivnÌ zapojenÌ do v˝uky.
Odborn˝ gestor V⁄P: PhDr. Viola Horsk·
69
Z¡KLADY SPOLE»ENSK›CH VÃD
P¯edmÏt z·klady spoleËensk˝ch vÏd v n·vaznosti na poznatky zÌskanÈ na z·kladnÌ ökole
i na z·kladÏ osobnÌ zkuöenosti a samostatnÈho vzdÏl·v·nÌ û·ky hloubÏji a komplexnÏji seznamuje se spoleËensk˝mi, hospod·¯sk˝mi, politick˝mi a kulturnÌmi aspekty souËasnÈho ûivota
a s psychologick˝mi, etick˝mi a pr·vnÌmi kontexty mezilidskÈho styku. P¯ipravuje û·ky k odpovÏdnÈmu p¯evzetÌ soci·lnÌch rolÌ, rozvÌjÌ jejich zp˘sobilost k mravnÏ odpovÏdnÈmu jedn·nÌ a k lepöÌmu pozn·v·nÌ sebe i druh˝ch, pÏstuje u nich û·doucÌ mÌru sebereflexe a seberegulace. TÌm smÏ¯uje ke kultivaci intelektu·lnÌho, osobnostnÌho a obËanskÈho profilu û·k˘
a k rozvÌjenÌ a upevÚov·nÌ jejich mravnÌho a pr·vnÌho vÏdomÌ.
P¯edmÏt se v˝znamnÏ podÌlÌ na formov·nÌ ucelenÈ soustavy diferencovan˝ch vztah˘ û·k˘
ke skuteËnosti a jejich postoj˘ k d˘leûit˝m oblastem lidskÈho ûivota. é·ci se uËÌ posuzovat
r˘znÈ p¯Ìstupy k ¯eöenÌ problÈm˘ kaûdodennÌ praxe a kriticky je reflektovat, zvaûovat r˘znÈ
alternativy ¯eöenÌ a odpovÏdnÏ mezi nimi volit, seznamujÌ se s r˘zn˝mi zp˘soby uvaûov·nÌ
a dorozumÌv·nÌ i s r˘zn˝mi zp˘soby v˝kladu lidskÈ zkuöenosti. OsvojujÌ si rovnÏû rozmanit·
schÈmata spoleËenskovÏdnÌho pozn·v·nÌ a integrace spoleËenskovÏdnÌch poznatk˘ i poznatk˘ z ostatnÌch vzdÏl·vacÌch oblastÌ. VzdÏl·v·nÌ vy˙sùuje ve vytvo¯enÌ soustavy û·doucÌch
motivaËnÌch hodnot a soci·lnÌch kompetencÌ û·k˘, ve zformov·nÌ jejich p¯edpoklad˘ k vysokoökolskÈmu studiu i k samostatnÈmu ûivotu v dospÏlosti.
Proces vzdÏl·v·nÌ smÏ¯uje k tomu, aby û·ci:
zÌskali ucelenou p¯edstavu o d˘leûit˝ch kontextech lidskÈho ûivota, pochopili jejich podstatu a byli schopni zÌskanÈ poznatky vyuûÌvat ve svÈ ûivotnÌ praxi,
● osvojili si z·kladnÌ poznatky vybran˝ch spoleËensk˝ch vÏd, kterÈ by jim umoûnily porozumÏt d˘leûit˝m problÈm˘m charakteristick˝m pro jednotlivÈ spoleËenskovÏdnÌ obory,
● podrobnÏji se sezn·mili s cÌli, principy, zp˘soby ¯ÌzenÌ a mechanismy fungov·nÌ demokratick˝ch spoleËenstvÌ a pochopili d˘vody mezin·rodnÌ spolupr·ce mezi zemÏmi,
● prohloubili si p¯edstavu o v˝znamu lidsk˝ch pr·v, obËansk˝ch rolÌ, pr·v a povinnostÌ
a o p¯edpokladech vlastnÌho zaËlenÏnÌ do rozmanit˝ch oblastÌ ûivota spoleËnosti,
● dok·zali se bezpeËnÏ orientovat v etick˝ch a pr·vnÌch ot·zk·ch, zaujÌmat û·doucÌ postoje
k vybran˝m situacÌm a problÈm˘m a uplatÚovat û·doucÌ soci·lnÌ n·vyky a vzorce chov·nÌ,
● umÏli se orientovat v hlavnÌch problÈmech souËasnÈho svÏta a v z·kladnÌch filozofick˝ch
ot·zk·ch a byli schopni je ch·pat jako prost¯edky utv·¯enÌ vlastnÌho ûivotnÌho n·zoru,
● poznali r˘znÈ systÈmy abstrakce, osvojili si principy exaktnÌho pozn·v·nÌ a kontextu·lnÌho myölenÌ, dovedli se spr·vnÏ t·zat, vÏcnÏ argumentovat a vyvozovat logickÈ z·vÏry,
● prohloubili si schopnost posuzovat spoleËenskÈ jevy a procesy a zasazovat je do öiröÌch sociokulturnÌch, politick˝ch, ekonomick˝ch, p¯ÌpadnÏ psychologick˝ch souvislostÌ,
● byli schopni kriticky vnÌmat a hodnotit ve¯ejnÈ z·leûitosti a problÈmy, jedn·nÌ druh˝ch lidÌ
i svÈ vlastnÌ, umÏli vhodnÏ korigovat svÈ n·zory, postoje, chov·nÌ a jedn·nÌ,
●
70
●
●
dovedli hledat a nalÈzat adekv·tnÌ zp˘soby ¯eöenÌ rozmanit˝ch ûivotnÌch situacÌ, dok·zali
utv·¯et pozitivnÌ vztahy k druh˝m lidem i k öiröÌmu spoleËenskÈmu prost¯edÌ,
dovedli p¯imÏ¯enÏ vyjad¯ovat, zd˘vodÚovat a obhajovat vlastnÌ n·zory a prosazovat svÈ
opr·vnÏnÈ z·jmy s ohledem na pot¯eby, n·zory, z·jmy a pr·va druh˝ch lidÌ.
II. Obsah uËiva
1. ⁄vod do studia p¯edmÏtu
2. Z·klady psychologie
3. Z·klady sociologie
4. Z·klady politologie
5. Z·klady pr·va
6. Z·klady ekonomie
7. Mezin·rodnÌ vztahy
9. Z·klady etiky
10. Z·klady neform·lnÌ logiky
11. Z·klady teorie vÏdy
12. Z·klady filozofie
1. ⁄vod do studia p¯edmÏtu
ñ zvl·ötnosti studia na gymn·ziu, z·sady a metody jeho racion·lnÌ organizace, reûim dne,
z·sady zdravÈ ûivotospr·vy; efektivnÌ zp˘soby pr·ce s odbornou literaturou a ostatnÌmi
informaËnÌmi zdroji; efektivnÌ postup p¯i ¯eöenÌ problÈmu;
ñ v˝znam a obsah p¯edmÏtu z·klady spoleËensk˝ch vÏd; orientace ve spoleËensk˝ch vÏd·ch
jako z·klad ¯eöenÌ d˘leûit˝ch ûivotnÌch situacÌ; p¯edmÏt a ˙koly d˘leûit˝ch spoleËenskovÏdnÌch disciplÌn, moûnosti vyuûitÌ jejich poznatk˘ v kaûdodennÌm ûivotÏ
2. Z·klady psychologie
ñ podstata lidskÈ psychiky, duöevnÌ ûivot ËlovÏka, vÏdomÌ, proûÌv·nÌ, chov·nÌ a jedn·nÌ;
biosoci·lnÌ podmÌnÏnost lidskÈ psychiky, vztah tÏlesnÈ a duöevnÌ str·nky;
ñ psychologick˝ pojem Ëinnosti, hlavnÌ druhy lidskÈ Ëinnosti, Ëinnost vnÏjöÌ a vnit¯nÌ; f·ze
lidskÈ Ëinnosti, jejich charakteristika;
ñ ËlovÏk jako osobnost: pojem osobnosti ËlovÏka, jejÌ projevy v Ëinnosti a ûivotnÌch situacÌch; psychickÈ vlastnosti osobnosti, struktura osobnosti; typologie osobnosti;
ñ osobnost ve v˝voji: dÏdiËnÈ vlohy, rozvinutÈ dispozice, zÌskanÈ vlastnosti; kterÈ faktory se
na v˝voji osobnosti podÌlejÌ; rozvoj a tvorba osobnosti;
ñ psychickÈ jevy: t¯ÌdÏnÌ psychick˝ch jev˘, jejich charakteristika a z·kladnÌ znaky; psychickÈ procesy a stavy, psychickÈ vlastnosti;
ñ pozn·vacÌ procesy: ËitÌ, vnÌm·nÌ, p¯edstavivost, myölenÌ; znaky, formy a druhy myölenÌ,
vlastnosti myölenÌ, myölenÌ a ¯eË, druhy ¯eËi; pozornost;
ñ procesy pamÏti: pojem pamÏti, vlastnosti pamÏti, druhy a typy pamÏti; uËenÌ, f·ze uËenÌ,
ËinitelÈ ovlivÚujÌcÌ ˙spÏönost uËenÌ, zapomÌn·nÌ; metody uËenÌ;
ñ motivaËnÌ procesy: city, jejich znaky a vlastnosti, druhy cit˘, vnÏjöÌ v˝raz cit˘; citovÈ
reakce, stavy, vztahy a vlastnosti; volnÌ procesy, v˘le a rozhodov·nÌ;
71
ñ jedinec v soci·lnÌch vztazÌch: mezilidskÈ vztahy,†soci·lnÌ interakce a komunikace, soci·lnÌ percepce; soci·lnÌ vlivy p˘sobÌcÌ na osobnost, soci·lnÌ uËenÌ, socializace;
ñ podmÌnky a z·sady efektivnÌ komunikace, empatie, asertivita; vznik konfliktnÌch situacÌ,
druhy konflikt˘, p¯Ìstupy k ¯eöenÌ konfliktu, p¯edch·zenÌ konflikt˘m;
ñ duöevnÌ zdravÌ: zdroje duöevnÌho zdravÌ, p¯edpoklady zdravÈho duöevnÌho v˝voje, poruchy duöevnÌho zdravÌ; duöevnÌ hygiena, jejÌ sloûky; relaxaËnÌ techniky;
ñ vyuûitÌ poznatk˘ psychologie v kaûdodennÌm ûivotÏ (pozn·v·nÌ druh˝ch, sebepozn·nÌ,
v˝bÏr partnera, volba povol·nÌ, orientace v n·roËn˝ch ûivotnÌch situacÌch apod.)
ñ v˝bÏrovost vnÌm·nÌ, zrakovÈ klamy p¯i vnÌm·nÌ, proË k nim doch·zÌ;
ñ r˘znÈ stavy vÏdomÌ a jejich ovlivÚov·nÌ, psychoaktivnÌ l·tky a jejich ˙Ëinky na vÏdomÌ
ËlovÏka; ovlivÚov·nÌ vÏdomÌ pomocÌ psychickÈ manipulace, ˙Ëinn· obrana proti nÌ;
ñ snÏnÌ, v˝klad sn˘, archetypy, proces individuace (C. G. Jung);
ñ myölenÌ a ¯eöenÌ problÈm˘, myölenkovÈ operace; ment·lnÌ stereotypy;
ñ porovn·nÌ pamÏti u lidÌ a ûivoËich˘ (nap¯. vËel, pt·k˘, ps˘ apod.);
ñ biologick· a soci·lnÌ podmÌnÏnost osobnosti ËlovÏka; vliv r˘zn˝ch faktor˘ na osobnost
v pr˘bÏhu lidskÈho ûivota, vlivy pozitivnÌ a negativnÌ;
ñ formov·nÌ osobnosti v n·roËn˝ch ûivotnÌch situacÌch;
ñ moûnosti ovlivÚov·nÌ v˝voje osobnosti, metody rozvoje osobnosti, techniky ˙spÏönÈho se
vyrovn·v·nÌ se stresem a konfliktnÌ situacÌ;
ñ interindividu·lnÌ rozdÌly mezi lidmi, intraindividu·lnÌ rozdÌly osobnosti v jednotliv˝ch
etap·ch lidskÈho ûivota; v˝znam ûivotnÌ zkuöenosti;
ñ p¯ehled z·kladnÌch psychologick˝ch disciplÌn a smÏr˘;
ñ vybranÈ ot·zky psychologie ûivotnÌho prost¯edÌ;
ñ vybranÈ ot·zky psychologie umÏnÌ
3. Z·klady sociologie
ñ ËlovÏk jako individu·lnÌ osobnost a jako bytost soci·lnÌ; spoleËnost, kultura a civilizace
jako vztahovÈ r·mce lidskÈho ûivota, v˝znam ûivota lidÌ ve spoleËnosti;
ñ soci·lnÌ ˙tvary a seskupenÌ, skupinov· struktura spoleËnosti, pojem skupiny, typy soci·lnÌch skupin, jejich charakteristika a znaky; v˝znam plurality skupin;
ñ soci·lnÌ vztahy, soci·lnÌ pozice a role, konflikt rolÌ; soci·lnÌ vzorce chov·nÌ, skupinovÈ
normy, systÈm sankcÌ; autorita, j·dro skupiny, form·lnÌ a neform·lnÌ vztahy;
ñ diferenciace spoleËnosti, problÈm soci·lnÌ nerovnosti, soci·lnÌ distance; typy soci·lnÌ
struktury, principy soci·lnÌ stratifikace, soci·lnÌ status, soci·lnÌ mobilita;
ñ soci·lnÌ organizace spoleËnosti, soci·lnÌ instituce, jejich funkce a ˙koly; ¯·d ve spoleËnosti, spoleËenskÈ hodnoty a normy, soci·lnÌ kontrola; soci·lnÌ ritu·ly;
ñ vlivy a funkce p¯ÌrodnÌch faktor˘ ve v˝voji spoleËnosti; lidsk· Ëinnost, vytv·¯enÌ ÑdruhÈ
p¯Ìrodyì, materi·lnÌ z·klady ûivotnÌho prost¯edÌ, soci·lnÌ prost¯edÌ;
ñ kultura: obsah pojmu, jeho v˝znamy; znaky kultury, odliönost kultury od p¯Ìrody; kultura
hmotn· a duchovnÌ, normativnÌ kultura; masov· kultura, masmÈdia;
ñ soci·lnÌ deviace, soci·lnÏ patologickÈ jevy (vandalismus, kriminalita, extrÈmismus, rasismus, prostituce, toxikom·nie aj.), jejich p¯ÌËiny a moûnosti prevence
ñ problÈmy ml·deûe (subkultura ml·deûe, kou¯enÌ, alkohol, drogy, sex);
ñ problÈmy volnÈho Ëasu, zp˘sob ûivota a ûivotnÌ styl souËasnÈ spoleËnosti;
ñ ûivotnÌ cyklus: ûivotnÌ dr·ha, etapy ûivotnÌho cyklu, rodina, ökola, profesnÌ dr·ha; ritu·ly
p¯echod˘, problÈmy adaptace na p¯echodovÈ situace;
ñ rodina, jejÌ funkce ve spoleËnosti, problÈmy rodiny, krize rodiny; sociologie ûeny;
72
ñ problÈmy souûitÌ generacÌ, mezigeneraËnÌ vztahy, mezigeneraËnÌ dialog;
ñ vliv masmÈdiÌ a v˝razn˝ch osobnostÌ na formov·nÌ ve¯ejnÈho mÌnÏnÌ;
ñ funkce kultury vzhledem k jedinci a ke spoleËnosti, vliv kulturnÌch vzorc˘ na stabilitu
soci·lnÌ skupiny; rozmanitost a odliönosti kultur, kulturnÌ dÏdictvÌ, kulturnÌ dif˙ze;
ñ soci·lnÌ aspekty ûivotnÌho prost¯edÌ a urbanistiky;
ñ soci·lnÌ aspekty mÛdy (odÌv·nÌ, bydlenÌ, stravov·nÌ, vzorce chov·nÌ apod.);
ñ soci·lnÌ aspekty n·boûenstvÌ; cÌrkve a n·boûenskÈ instituce, n·boûenskÈ ritu·ly a ob¯ady,
jejich psychologick˝ a soci·lnÌ v˝znam;
ñ psychologickÈ a soci·lnÌ problÈmy p˘sobenÌ n·boûensk˝ch sekt na dospÌvajÌcÌ;
ñ n·rod, n·rodnostnÌ menöiny, n·rodnostnÌ souûitÌ a rozpory; problÈmy rasovÈ a n·rodnostnÌ
nesn·öenlivosti, rasov· diskriminace; d˘vody p¯edsudk˘ v˘Ëi cizinc˘m;
ñ deviantnÌ chov·nÌ, deviantnÌ ûivotnÌ dr·ha, krimin·lnÌ chov·nÌ;
ñ teorie spoleËenskÈ zmÏny: spoleËensk˝ pohyb, adaptace na zmÏny; p¯ÌËiny zmÏn, idea
pokroku, teorie konfliktu; spoleËnost tradiËnÌ a modernÌ;
ñ p¯ehled hlavnÌch sociologick˝ch teoriÌ a smÏr˘; paradigmata sociologickÈho myölenÌ;
ñ sociologickÈ systÈmy a ökoly, velkÈ osobnosti ËeskÈ a svÏtovÈ sociologie;
ñ p¯ehled sociologick˝ch disciplÌn, jejich vz·jemnÈ porovn·nÌ;
ñ metody sociologickÈho v˝zkumu, jejich vyuûitÌ v praktickÈm ûivotÏ
4. Z·klady politologie
ñ v˝znam politologie pro ¯eöenÌ praktick˝ch ûivotnÌch situacÌ na ˙rovni spoleËnosti i soci·lnÌch skupin; p¯edmÏt politologie, jejÌ vztah k psychologii a sociologii;
ñ pojem st·tu, podstata st·tu, ˙Ëel a funkce st·tu, vznik a v˝voj st·tu; znaky a typy st·tu,
formy ¯ÌzenÌ st·tu, pr·vnÌ st·t; ot·zky lidsk˝ch pr·v (v˝znamnÈ dokumenty aj.);
ñ pr·vnÌ z·klady st·tu, ˙stava jako nejvyööÌ z·kon st·tu; vznik a v˝voj ⁄stavy »eskÈ republiky, jejÌ struktura; st·tnÌ suverenita, idea a symboly ËeskÈ st·tnosti;
ñ principy dÏlby st·tnÌ moci, nejd˘leûitÏjöÌ sloûky st·tnÌ moci, jejich funkce a ˙koly; d˘leûitÈ org·ny st·tnÌ moci »R (parlament, vl·da, soudy), jejich struktura;
ñ demokracie, jejÌ vymezenÌ; principy demokracie jako formy vl·dy a zp˘sobu rozhodov·nÌ; p¯Ìm· a zastupitelsk· demokracie, jejich historickÈ a souËasnÈ formy;
ñ politika, politickÈ vztahy, politick˝ program, politick˝ systÈm, politick˝ reûim; politickÈ
subjekty, politick˝ pluralismus, politickÈ strany; koalice, opozice, lobby;
ñ formy participace obËan˘ v politickÈm ûivotÏ; parlamentnÌ, sen·tnÌ a komun·lnÌ volby,
aktivnÌ a pasivnÌ volebnÌ pr·vo; pomÏrn˝ a vÏtöinov˝ volebnÌ systÈm;
ñ obec jako z·kladnÌ samospr·vn· jednotka st·tu, d˘leûitÈ org·ny st·tnÌ spr·vy a samospr·vy v obcÌch (mÏstech), podÌl obËan˘ na mÌstnÌ spr·vÏ a samospr·vÏ
ñ okolnosti vzniku prvnÌch ˙stav;
ñ porovn·nÌ ˙stavy »R s ˙stavami USA, VelkÈ Brit·nie a Francie, p¯Ìp. jin˝ch st·t˘;
ñ pravomoci prezidenta »eskÈ republiky; porovn·nÌ pravomocÌ hlav st·t˘ v prezidentskÈ
a parlamentnÌ republice (na p¯Ìkladech typick˝ch a zn·m˝ch reprezentant˘);
ñ v˝znam, funkce a odliönosti voleb do zastupitelstev;
ñ hlavnÌ zp˘soby a formy demokratickÈ kontroly st·tnÌ moci;
ñ porovn·nÌ d˘leûit˝ch forem p¯ÌmÈ demokracie - referenda a plebiscitu (jejich ˙Ëel, kdy se
pouûÌvajÌ, jak˝ vliv m· tento typ ve¯ejnÈho rozhodov·nÌ na politiku st·tu);
ñ principy tvorby z·kon˘ (od vzniku n·vrhu z·kona), proces schvalov·nÌ z·kon˘;
ñ porovn·nÌ program˘ jednotliv˝ch politick˝ch stran v »eskÈ republice;
ñ faktory ovlivÚujÌcÌ pr˘bÏh politickÈ socializace jedince a v˝voj politick˝ch preferencÌ voliË˘ (na p¯Ìkladech pr˘zkum˘ ve¯ejnÈho mÌnÏnÌ a v˝sledk˘ voleb v »R);
ñ orientaËnÌ rozbor v˝znamn˝ch politick˝ch doktrÌn a ideologiÌ
73
5. Z·klady pr·va
ñ v˝znam pr·vnÌ regulace mezilidskÈho styku; pr·vnÌ ¯·d st·tu, t¯ÌdÏnÌ pr·vnÌch norem, uspo¯·d·nÌ pr·vnÌho ¯·du »R; ˙Ëel a typy pr·vnÌch p¯edpis˘, zp˘sob jejich uve¯ejÚov·nÌ; uspo¯·d·nÌ p¯edpis˘ ve SbÌrce, jejich form·lnÌ n·leûitosti;
ñ pr·vnÌ vztahy, subjekty pr·vnÌch vztah˘ (pojem fyzickÈ a pr·vnickÈ osoby), pr·vnÌ subjektivita, zp˘sobilost k pr·vnÌm ˙kon˘m; systÈm pr·va, pojem, prameny a funkce d˘leûit˝ch pr·vnÌch odvÏtvÌ, pr·vo ve¯ejnÈ a soukromÈ; pr·vnickÈ profese;
ñ obËanskÈ pr·vo: pr·va vÏcn· a z·vazkov·; pr·vnÌ pojetÌ vÏcÌ a majetku, p¯ehled vÏcn˝ch
pr·v; z·vazkovÈ pr·vo, d˘leûitÈ typy obËanskopr·vnÌch smluv, zp˘soby a postupy p¯i
uplatÚov·nÌ n·rok˘ vznikl˝ch ze smluv (zejmÈna reklamace);
ñ rodinnÈ pr·vo: pr·vnÌ podmÌnky vzniku manûelstvÌ, okolnosti vyluËujÌcÌ platnost manûelstvÌ, z·nik manûelstvÌ; pr·vnÌ ˙prava vztah˘ mezi manûely a mezi rodiËi a dÏtmi, vz·jemnÈ povinnosti; formy n·hradnÌ rodinnÈ v˝chovy, ˙stavnÌ v˝chova dÏtÌ;
ñ pracovnÌ pr·vo: ˙ËastnÌci pracovnÏpr·vnÌch vztah˘, jejich vz·jemn· pr·va a povinnosti;
podmÌnky vzniku, zmÏny a z·niku pracovnÌho pomÏru, pracovnÌ doba, pracovnÌ ¯·d; formy odmÏÚov·nÌ pr·ce, bezpeËnost a ochrana zdravÌ p¯i pr·ci;
ñ trestnÌ pr·vo: znaky trestnÈho Ëinu, trestnÌ odpovÏdnost, pr·vnÌ n·sledky trestnÈho Ëinu,
z·kladnÌ typy trest˘; org·ny ËinnÈ v trestnÌm ¯ÌzenÌ (policie, st·tnÌ zastupitelstvÌ, advokacie, soudy), jejich ˙koly; subjekty a pr˘bÏh trestnÌho ¯ÌzenÌ;
ñ spr·vnÌ pr·vo: ve¯ejn· spr·va, ˙zemnÌ samospr·va; systÈm ËeskÈ ve¯ejnÈ spr·vy, org·ny
st·tnÌ spr·vy, jejich p˘sobnost; obce, jejich hospoda¯enÌ a p˘sobnost; org·ny obce, jejich
˙koly a funkce; soustava okres˘, p˘sobnost okresnÌch ˙¯ad˘
ñ rozdÌly mezi mor·lnÌmi a pr·vnÌmi normami, z·konnost a pr·vnÌ vÏdomÌ;
ñ zvykovÈ pr·vo, kodifikovanÈ pr·vo;
ñ porovn·nÌ rozdÌl˘ mezi obËansk˝m soudnÌm ¯ÌzenÌm a trestnÌm ¯ÌzenÌm;
ñ pracovnÌ pr·vo: pracovnÌ prost¯edÌ, pracovnÌ podmÌnky, pÈËe o zamÏstnance;
ñ pracovnÌ pr·vo: typy a v˝poËet mzdy, v˝konov· norma, mzdov˝ tarif;
ñ finanËnÌ pr·vo: danÏ, daÚov· p¯izn·nÌ;
ñ obchodnÌ pr·vo: formy podnik·nÌ, podnikatelskÈ subjekty, obchodnÌ tajemstvÌ;
ñ ûivnostenskÈ pr·vo: druhy ûivnostÌ, ûivnostenskÈ opr·vnÏnÌ, neopr·vnÏnÈ podnik·nÌ
6. Z·klady ekonomie
ñ pojmy ekonomie, ekonomika; podstata hospod·¯skÈho ûivota spoleËnosti, uspokojov·nÌ
lidsk˝ch pot¯eb, statky, sluûby, v˝roba, spot¯eba, druhy spot¯eby;
ñ z·kladnÌ ekonomick· ot·zka; ekonomika zvykov·, p¯Ìkazov· a trûnÌ; ekonomickÈ subjekty, jejich typy a charakteristika, ekonomickÈ sektory, jejich funkce a ˙koly;
ñ trh: charakteristika trhu, nabÌdka, popt·vka, smÏna; subjekty trhu, typy trhu; z·konitosti
fungov·nÌ trhu, trûnÌ mechanismus, konkurence, d˘sledky cenov˝ch zmÏn;
ñ penÌze: vznik a v˝voj penÏz, podstata penÏz, formy obÏhu penÏz; n·rodnÌ mÏna, valuty,
konvertibilita mÏny, mÏnov˝ kurz; inflace, jejÌ negativnÌ d˘sledky;
ñ bankovnÌ soustava »R, typy bankovnÌch sluûeb a operacÌ; ˙vÏr, ˙rok, typy vklad˘, formy
platebnÌho styku; druhy cenn˝ch papÌr˘, jejich ˙Ëel, burzy, RM-SystÈm;
ñ pr·vnÌ subjekty v trûnÌ ekonomice, pr·vnÌ ˙prava podnik·nÌ, ûivnosti, obchodnÌ spoleËnosti, druûstva; z·kladnÌ jmÏnÌ, kapit·l, zisk a jeho formy;
ñ ˙loha st·tu v trûnÌ ekonomice, n·stroje hospod·¯skÈ politiky st·tu, daÚov· soustava, typy
danÌ; charakteristika st·tnÌho rozpoËtu »R, p¯Ìjmy a v˝daje st·tnÌho rozpoËtu;
ñ ekonomika »R: d˘vody p¯echodu na trûnÌ ekonomiku, podstata procesu transformace ËeskÈ ekonomiky, privatizace; v˝konnost ËeskÈ ekonomiky, hrub˝ dom·cÌ produkt;
74
ñ postavenÌ ËeskÈ ekonomiky ve svÏtovÈ ekonomice, orientace vnÏjöÌch hospod·¯sk˝ch vztah˘, zahraniËnÌ obchod; mezin·rodnÌ mÏnov˝ systÈm
ñ zkratky nejd˘leûitÏjöÌch zahraniËnÌch mÏn (EUR, CHF, USD, JPY aj.);
ñ p¯Ìklady plnÏ konvertibilnÌch zahraniËnÌch mÏn;
ñ v˝znam a ˙koly Mezin·rodnÌho mÏnovÈho fondu a SvÏtovÈ banky;
ñ nejv˝znamnÏjöÌ mezin·rodnÌ hospod·¯skÈ organizace, koncerny apod.;
ñ monopolnÌ a protimonopolnÌ tlaky a opat¯enÌ;
ñ postup p¯i exportu zboûÌ z »R a importu zboûÌ do »R;
ñ v˝znam protiinflaËnÌch opat¯enÌ st·tu pro udrûenÌ hospod·¯skÈ stability;
ñ p¯ÌËiny ekonomickÈ nerovnov·hy ve svÏtÏ (problÈm ÑSever - Jihì);
ñ pr·ce a pracovnÌ sÌla, know-how, kvalifikace; nezamÏstnanost, politika zamÏstnanosti;
ñ vz·jemn· z·vislost ekonomie a ekologie;
ñ soudobÈ proudy ekonomick˝ch teoriÌ, jejich vyuûitÌ v praxi;
ñ p¯ÌËiny a d˘sledky deficitu st·tnÌho rozpoËtu, st·tnÌ dluh
7. Mezin·rodnÌ vztahy
ñ mezin·rodnÌ prost¯edÌ, subjekty mezin·rodnÌch vztah˘, d˘leûitÈ mezin·rodnÌ organizace
(Rada Evropy; NATO; OSN); systÈm OSN, funkce d˘leûit˝ch org·n˘ OSN, ˙Ëel a ˙koly
odborn˝ch organizacÌ OSN (WHO, ILO, FAO, UNESCO, UNICEF);
ñ mezin·rodnÌ politika, diplomacie, v˝znam diplomatick˝ch styk˘ mezi zemÏmi; n·stroje
mezin·rodnÌ politiky (ekonomickÈ, politickÈ, vojenskÈ); mezin·rodnÌ terorismus, jeho ˙Ëel
a d˘sledky, boj proti mezin·rodnÌmu terorismu;
ñ mezin·rodnÌ ekonomick· spolupr·ce, p¯ek·ûky mezin·rodnÌho obchodu, ochran·¯sk· politika st·tu, ˙Ëel dovoznÌch cel; odstraÚov·nÌ bariÈr mezin·rodnÌho obchodu, vytv·¯enÌ
zÛn volnÈho obchodu; procesy evropskÈ ekonomickÈ integrace;
ñ motivy evropskÈ ekonomickÈ, politickÈ a bezpeËnostnÌ integrace, d˘vody vzniku EvropskÈ unie; p¯edch˘dci EU, souËasnÈ ËlenskÈ st·ty EU, podmÌnky ËlenstvÌ v EU; d˘leûitÈ
org·ny EU, jejich funkce; problÈmy zaËleÚov·nÌ »R do EvropskÈ unie;
ñ d˘vody vytvo¯enÌ EvropskÈ mÏnovÈ unie (EMU), spoleËn· mÏna Ëlensk˝ch st·t˘ EvropskÈ unie - EURO, v˝hody jednotnÈ evropskÈ mÏny, v˝znam spoleËnÈ evropskÈ mÏny pro
stabilitu EU; problÈmy spojenÈ se zav·dÏnÌm jednotnÈ evropskÈ mÏny;
ñ systÈm kolektivnÌ sebeobrany (NATO) a kolektivnÌ bezpeËnosti (RB OSN), jejich ˙Ëel;
v˝znam RB OSN p¯i mÌrov˝ch ¯eöenÌch konflikt˘ a urovn·v·nÌ mezin·rodnÌch spor˘; formy nejËastÏji uplatÚovan˝ch opat¯enÌ p¯i ohroûenÌ Ëi poruöenÌ mÌru
ñ nejd˘leûitÏjöÌ diplomatickÈ hodnosti a jim odpovÌdajÌcÌ ˙koly;
ñ v˝voj mezin·rodnÌch vztah˘ od 2. svÏtovÈ v·lky do souËasnosti;
ñ v˝znamn· ohniska mezin·rodnÌho napÏtÌ
ñ vztah lok·lnÌch a glob·lnÌch problÈm˘, p¯ehled v˝znamn˝ch planet·rnÌch problÈm˘ a hlavnÌch zp˘sob˘ jejich ¯eöenÌ na n·rodnÌ i mezin·rodnÌ ˙rovni;
ñ krize vz·jemnÈho vztahu p¯Ìrody a kultury, d˘sledky necitlivÈ expanze evropskÈ civilizace, problÈmy ûivotnÌho prost¯edÌ; ekologick· hnutÌ, n·znaky ÑzelenÈ diktaturyì;
ñ demografickÈ problÈmy lidstva, hrozba p¯elidnÏnÌ, hladomory, problÈm zdravÌ a v˝ûivy,
ot·zky hygieny a zdravotnÌ pÈËe; nezbytnost planet·rnÌ solidarity;
ñ orientace modernÌ spoleËnosti na konzum a rozvoj pot¯eb, konzumnÌ ûivotnÌ styl (zdravotnÌ a jin· rizika); alternativnÌ p¯Ìstupy k modelov·nÌ zdravÈho ûivotnÌho stylu;
75
ñ problÈm masovÈ kultury a masovÈ produkce z·bavnÌho pr˘myslu, komerËnÌ reklama, ot·zky
medializace (spoleËensk˝ch ud·lostÌ, v˝znamn˝ch osobnostÌ apod.);
ñ soci·lnÌ problÈmy: n·vykovÈ l·tky, gamblerstvÌ, graffiti, kriminalita, pornografie, prostituce, zneuûÌv·nÌ internetu a jin˝ch zdroj˘ informacÌ apod.;
ñ problÈmy rasovÈ, n·rodnostnÌ, n·boûenskÈ aj. nesn·öenlivosti; d˘sledky xenofobie, netolerance a extrÈmismu pro souûitÌ lidÌ a uplatÚov·nÌ jejich lidsk˝ch pr·v;
ñ nebezpeËÌ spojen· s p˘sobenÌm nacionalistick˝ch, fundamentalistick˝ch a extrÈmistick˝ch
ideologiÌ a doktrÌn a s existencÌ mezin·rodnÌho terorismu
ñ v˝znam mezin·rodnÌch organizacÌ v prevenci planet·rnÌch problÈm˘;
ñ d˘vody vzniku feministick˝ch hnutÌ, postavenÌ ûen v tradiËnÌ a modernÌ spoleËnosti;
ñ etnick·, n·boûensk· aj. diskriminace jako moûn˝ zdroj mezin·rodnÌho napÏtÌ;
ñ problÈmy a moûn· nebezpeËÌ p˘sobenÌ n·boûensk˝ch sekt ve svÏtÏ
9. Z·klady etiky
ñ etika jako teorie mravnosti a mor·lky; z·kladnÌ etickÈ pojmy (dobro, zlo, lidsk· d˘stojnost, spravedlnost aj.), problÈm jejich konkrÈtnÏ historick˝ch a soci·lnÌch obsah˘;
ñ pojem mor·lky, ko¯eny a pilÌ¯e mor·lky, v˝voj mor·lky; mravnÌ hodnoty a normy, z·vaznost mravnÌch norem, mravnÌ rozhodov·nÌ, mravnÌ odpovÏdnost;
ñ svoboda v˘le, vnÏjöÌ a vnit¯nÌ svoboda; autonomie svÏdomÌ, svÏdomÌ p¯ed jedn·nÌm a po
nÏm, mravnÌ apriori, mor·lnÌ z·vazek; rozdÌl pocitu a pojmu viny;
ñ normativnÌ a nenormativnÌ etika, problÈm volby absolutnÌho a neabsolutnÌho v˝chodiska
mravnÌho rozhodov·nÌ; univerz·lnÌ a relativnÌ etickÈ hodnoty;
ñ z·kladnÌ etickÈ hodnoty: sluönost, poctivost, dodrûov·nÌ slibu, ËestnÈ jedn·nÌ, solidarita
s pot¯ebn˝mi, vz·jemn· pomoc v bÏûnÈm ûivotÏ i ve vypjat˝ch situacÌch aj.;
ñ etika kaûdodennÌho ûivota: jedinec v rodinÏ a soci·lnÌ skupinÏ, vz·jemn· pr·va a povinnosti generacÌ, vztah k nemocn˝m a postiûen˝m; profesnÌ etika;
ñ glob·lnÌ problÈmy jako problÈmy etickÈ: v·lka a mÌr, mezin·rodnÌ dorozumÏnÌ a spolupr·ce, ochrana ûivotnÌho prost¯edÌ, mor·lnÌ stav spoleËnosti
ñ specifickÈ etickÈ ot·zky (trest smrti, interrupce, eutan·zie apod.);
ñ v˝znamnÈ etickÈ teorie a smÏry (empiristick·, utilitaristick·, soci·lnÌ aj.);
ñ porovn·nÌ v˝chodisek ûidovsko-k¯esùanskÈ, isl·mskÈ a buddhistickÈ etiky;
ñ problÈm smyslu lidskÈho ûivota, jeho n·boûensk· a nen·boûensk· ¯eöenÌ
10. Z·klady neform·lnÌ logiky
ñ myölenÌ a jazyk, jazykovÈ vyjad¯ov·nÌ myölenek; psychologickÈ studium myölenÌ a logickÈ studium nÏkter˝ch jazykov˝ch forem myölenÌ; form·lnÌ a neform·lnÌ chyby myölenÌ; rozdÌly mezi form·lnÌ a neform·lnÌ logikou;
ñ v˝razy: interpretace v˝raz˘, vÌceznaËnost, v·gnost, nejasnost a zbyteËn· sloûitost v˝raz˘;
v˝znam (smysl) v˝razu, objasÚov·nÌ a zp¯esÚov·nÌ v˝raz˘; definice a chyby p¯i definov·nÌ, klasifikace a chybnÈ klasifikov·nÌ;
ñ usuzov·nÌ: ˙sudek a usuzov·nÌ, ˙sudky vÏcnÏ (obsahovÏ) a form·lnÏ nespr·vnÈ; ˙sudky
deduktivnÌ a induktivnÌ, jejich zvl·ötnosti a struktura; z·sady spr·vnÈho usuzov·nÌ a p¯esnÈho formulov·nÌ myölenek;
ñ teorie argumentace: argumentace jako souË·st mezilidskÈ komunikace, z·kladnÌ druhy argumentace; form·lnÌ a neform·lnÌ chyby argumentace, znaky klamnÈ a manipulativnÌ argumentace; z·sady spr·vnÈ a etickÈ argumentace v dialogu
76
ñ psychologick·, rÈtorick·, lingvistick·, logick· a etick· problematika argumentace;
ñ logick· struktura argumentu (vypl˝v·nÌ z premis, logick· pravdivost v˝roku);
ñ ˙loha argumentace v dialogu a n·zorovÈm p˘sobenÌ ve spoleËenskÈm ûivotÏ;
ñ p¯esvÏdËivost argumentu, p¯Ìklady taktick˝ch postup˘ p¯i vedenÌ argumentace;
ñ pot¯eba orientace v propagandÏ, vytvo¯enÌ myölenkov˝ch z·bran proti manipulaci;
ñ psychologickÈ a neform·lnÏ logickÈ p¯edpoklady objektivity a tolerance
11. Z·klady teorie vÏdy
ñ kumulace lidskÈho pozn·nÌ v pr˘bÏhu dÏjinnÈho v˝voje, mÌsto vÏdy v pozn·v·nÌ svÏta,
jejÌ v˝znam z perspektivy praktickÈho ûivota (medicÌna, pr˘mysl, vojenstvÌ apod.);
ñ vznik vÏdy, promÏny jejÌho postavenÌ v pr˘bÏhu dÏjin, vztah vÏdy a cÌrkve; diferenciace
vÏdnÌch disciplÌn, souËasnÈ t¯ÌdÏnÌ vÏdnÌch disciplÌn, jejich vz·jemnÈ vztahy;
ñ jazyk vÏdy, vÏdeck· abstrakce, metodick· redukce vÏdy; dedukce a indukce jako metody
vÏdeckÈho pozn·nÌ, porovn·nÌ jejich v˝chodisek p¯i zkoum·nÌ jev˘ a proces˘;
ñ srovn·nÌ p¯Ìstup˘ p¯ÌrodnÌch a spoleËensk˝ch vÏd ke zkoum·nÌ svÏta; konzervativnost vÏdy,
v˝znam v˝zkumu a nov˝ch technologiÌ v promÏn·ch vÏdeckÈho pozn·nÌ;
ñ srovn·nÌ p¯Ìstup˘ spoleËensk˝ch vÏd ke zkoum·nÌ ËlovÏka a spoleËnosti, p¯Ìnos spoleËensk˝ch vÏd pro rozvoj ËlovÏka a spoleËnosti i pro prevenci technokratismu
ñ vztah vÏdy a ostatnÌch sloûek duchovnÌ kultury (zejmÈna etiky a pr·va);
ñ teorie vÏdeck˝ch paradigmat; jak vznikajÌ novÈ vÏdeckÈ teorie
12. Z·klady filozofie
ñ p¯edmÏt filozofie, mÌsto filozofie v lidskÈ zkuöenosti, vztah filozofie k jin˝m form·m vÏdÏnÌ o svÏtÏ (m˝tus, n·boûenstvÌ, vÏda, umÏnÌ); v˝znam filozofickÈ zkuöenosti;
ñ povaha a podstata filozofickÈho t·z·nÌ, hlavnÌ filozofickÈ problÈmy, historickÈ promÏny
p¯Ìstupu k tÏmto problÈm˘m a jejich ¯eöenÌ; hlavnÌ filozofickÈ disciplÌny;
ñ poË·tky filozofie: ËasovÈ vymezenÌ a tÈmata; p¯edpoklady vzniku filozofie v antickÈm
ÿecku, rysy nejstaröÌ filozofie; hlavnÌ smÏry antickÈ filozofie;
ñ filozofie ve st¯edovÏku: uzlovÈ filozofickÈ problÈmy, vznik a poË·teËnÌ v˝voj k¯esùanstvÌ,
k¯esùansk· filozofie, patristika, scholastika; st¯edovÏkÈ univerzity;
ñ renesanËnÌ filozofie, jejÌ rysy a uzlovÈ problÈmy, rozvoj p¯ÌrodnÌ vÏdy; metafyzika, filozofie st·tu a pr·va, filozofie n·boûenstvÌ; filozofick· reforma vÏd;
ñ filozofie mezi renesancÌ a osvÌcenstvÌm; osvÌcensk· filozofie v Anglii, Francii a NÏmecku;
empirick· filozofie, racionalismus, idealismus; reformace;
ñ filozofie 19. a 20. stoletÌ: nÏmeck· klasick· filozofie, poklasick· filozofie; fenomenologie,
filozofie bytÌ, filozofie existence, hermeneutika; postmoderna;
ñ hlavnÌ smÏry souËasnÈ filozofie; historick˝ p¯ehled ËeskÈ filozofie
ñ pravidla vedenÌ filozofickÈho dialogu, kladenÌ ot·zek; filozofick· argumentace;
ñ vybranÈ ot·zky filozofickÈ antropologie (ËlovÏk jako tÈma speci·lnÌ vÏdy a filozofie; tÏlesnost, niternost, dÏjinnost, vztaûenost ke svÏtu a druh˝m lidem, Ëinnost);
ñ problÈm svobody a nutnosti v lidskÈm jedn·nÌ, historickÈ promÏny v jeho ¯eöenÌ;
ñ vybranÈ ot·zky filozofie bytÌ (substance a akcident, l·tka a forma, moûnost a uskuteËnÏnÌ,
entelechie; historickÈ promÏny v ¯eöenÌ z·kladnÌho urËenÌ jsoucna);
ñ vybranÈ ot·zky filozofie p¯Ìrody (rozdÌl mezi tÏlesem a ûiv˝m jsoucnem, vz·jemn· odliönost ûivotnÌch forem a jejich vlastnostÌ; stupnÏ bytÌ, vrstvy jsoucna);
77
ñ pohyb, prostor, Ëas (konfrontace filozofickÈho p¯Ìstupu s fyzik·lnÌmi a kosmologick˝mi
teoriemi hmoty; v˝voj n·hled˘ na tyto fenomÈny);
ñ vybranÈ ot·zky filozofie pozn·nÌ (smyslov· niternost, odliönost smyslovÈho a duchovnÌho pozn·nÌ, vÏdomÌ; jazykov˝ charakter pozn·nÌ, pojmovost; vÏdeckÈ pozn·nÌ);
ñ pravda jako filozofick˝ problÈm, historickÈ promÏny v ¯eöenÌ tohoto problÈmu;
ñ vybranÈ ot·zky filozofie jazyka (jazykov˝ obraz svÏta, spoleËenskÈ a dÏjinnÈ urËenÌ jazyka; jazyk a pozn·nÌ, p¯irozen˝ jazyk a jazyk vÏdy);
ñ vybranÈ ot·zky filozofie hodnot; problÈmy v˝kladu lidskÈ zkuöenosti
Z·kladem vyv·ûenosti informativnÌ a formativnÌ str·nky uËiva je odpovÏdn˝, v˝bÏrov˝
a tvo¯iv˝ p¯Ìstup vyuËujÌcÌho k uËebnÌm osnov·m, p¯ihlÌûejÌcÌ k intelektu·lnÌ ˙rovni a z·jm˘m
student˘ a k dostupn˝m informaËnÌm zdroj˘m. Z tÏchto hledisek si uËitel upravuje proporce
uËiva uvnit¯ jednotliv˝ch tematick˝ch okruh˘ i bÏhem ökolnÌho roku. Znamen· to, ûe nÏkterÈ
partie uËiva jsou probÌr·ny d˘kladnÏji, jinÈ v menöÌm rozsahu nebo vyuËujÌcÌ pouze upozornÌ
na existenci urËitÈ problematiky a na doplÚkovÈ informace o nÌ. ObsahovÈ prvky je t¯eba
vz·jemnÏ propojovat, ut¯iÔovat v logick˝ systÈm a zaËleÚovat do öiröÌch vztah˘ a souvislostÌ.
Tento p¯Ìstup je zvl·öù v˝znamn˝ pro syntÈzu poznatk˘ uvnit¯ jednotliv˝ch tematick˝ch okruh˘ i v p¯edmÏtu jako celku a p¯ispÌv· k osvojov·nÌ technik duöevnÌ pr·ce.
P¯i prezentaci vzdÏl·vacÌch obsah˘ je vhodnÈ vych·zet z rozbor˘ konkrÈtnÌch p¯Ìklad˘
v r·mci p¯ÌsluönÈ problematiky, odliöovat skuteËnosti a fakta od n·zor˘ a teoriÌ, hodnotit spolehlivost informacÌ a jejich podstatnost. K tomu ve velkÈ mÌ¯e p¯ispÌv· vedenÌ diskusÌ se
studenty, kladenÌ obsahovÏ a logicky spr·vn˝ch ot·zek, za¯azov·nÌ r˘zn˝ch forem samostatnÈ i t˝movÈ pr·ce student˘ (refer·ty, dlouhodobÏji zad·vanÈ pÌsemnÈ pr·ce, skupinovÈ projekty aj.) a vyuûÌv·nÌ rozmanit˝ch zdroj˘ informacÌ. VyuËujÌcÌ uplatÚuje aktivizaËnÌ metody
a formy pr·ce, co nejvÌce zapojuje studenty do v˝uky a upozorÚuje je na zajÌmavÈ p¯edn·öky
Ëi spoleËenskÈ ud·losti, podle moûnostÌ organizuje n·vötÏvy kulturnÌch za¯ÌzenÌ, spr·vnÌch
institucÌ, ˙¯ad˘ a podnik˘, za¯azuje besedy s odbornÌky a pracovnÌky z praxe apod.
Odborn˝ gestor V⁄P: PhDr. Viola Horsk·
78
DÃJEPIS
HlavnÌm posl·nÌm v˝uky dÏjepisu na niûöÌm stupni osmiletÈho gymn·zia je p¯ispÏt
k†poloûenÌ z·klad˘ odpovÏdnÈho a kultivovanÈho obËanstvÌ mladÈho ËlovÏka. Obsah p¯edmÏtu je koncipov·n a stratifikov·n tak, aby vynikly dominantnÌ komponenty v˝voje naöÌ civilizace. PojetÌ ökolnÌho dÏjepisu klade v†souladu se soudob˝mi trendy d˘raz na pochopenÌ
p¯edevöÌm tÏch dÏjinn˝ch aspekt˘, jejichû odraz v†re·lnÈm Ëase stimuluje pot¯ebu hled·nÌ
aktualizaËnÌch paralel a genetick˝ch kÛd˘ st·vajÌcÌ spoleËnosti. Jako motiv filozofickÈ integrace, Ëi nosnou osu ÑdÏjinnÈho p¯ÌbÏhuì doporuËuje tento koncept ideu Ñhled·nÌ lidskÈ d˘stojnostiì, kter· prolÌn· cel˝m dÏjinn˝m Ëasem a v†naöem vÏku nab˝v· podoby kodexu lidsk˝ch a obËansk˝ch pr·v. Ke specifick˝m moûnostem v˝uky dÏjepisu pat¯Ì i programov·
kultivace hodnotov˝ch postoj˘, jak˝mi jsou ˙cta ke kulturnÌmu dÏdictvÌ lidstva a vlastnÌho
n·roda, smysl pro toleranci ve vztahu k†odliön˝m civilizaËnÌm soustav·m, Ëi nalÈz·nÌ k¯ehkÈ
rovnov·hy mezi fenomÈnem vlastenectvÌ a modernÌho obËanstvÌ. AËkoliv je d˘leûit˝m cÌlem
p¯edmÏtu sezn·menÌ û·k˘ se z·kladnÌ faktografiÌ a problematikou, invenuje dÏjepis komunikativnÌ dovednosti, p¯edevöÌm schopnost zaujÌm·nÌ vlastnÌho n·zorovÈho stanoviska, schopnost racion·lnÌ argumentace, Ëi vedenÌ konstruktivnÌho dialogu.
II. Obsah uËiva
1.
2.
3.
4.
5.
6.
⁄vod do dÏjepisu
PravÏk
StarovÏk
St¯edovÏk
NovovÏk
ModernÌ doba
1.
ñ
ñ
ñ
ñ
⁄vod do dÏjepisu
v˝znam historie a dÏjepisu, jejich obsah a smysl,
odkaz minul˝ch vÏk˘, pam·tky, myölenky a poznatky,
hmotnÈ a pÌsemnÈ prameny, archivy, muzea, galerie, knihovny,
vnÌm·nÌ historickÈho Ëasu, periodizace dÏjin
2. PravÏk
ñ vnit¯nÌ chronologickÈ ËlenÏnÌ,
ñ archeologie a nejv˝znamnÏjöÌ archeologick· naleziötÏ,
79
ñ n·lezovÈ artefakty a pr·ce s†nimi,
ñ antropologick· geneze,
ñ staröÌ doba kamenn·, klimatick˝ v˝voj, zp˘sob obûivy, charakter industrie, poË·tky osÌdlenÌ,
ñ zp˘soby poh¯bÌv·nÌ, n·boûenstvÌ, nejstaröÌ umÏleckÈ projevy,
ñ st¯ednÌ a mladöÌ doba kamenn·, p¯echod k†usedlÈmu zp˘sobu ûivota, vznik zemÏdÏlstvÌ,
ñ pÏstov·nÌ obilnin, chov dobytka, lov, sbÏraËstvÌ,
ñ projevy hmotnÈ a duchovnÌ kultury,
ñ pozdnÌ doba kamenn·, technick˝ pokrok v†zemÏdÏlstvÌ,
ñ soci·lnÌ diferenciace spoleËnosti, sÌdelnÌ fortifikace, zpracov·nÌ kov˘, rozvoj ¯emesel,
ñ ˙cta k†zem¯el˝m, vyööÌ formy n·boûensk˝ch p¯edstav, v˝znamnÈ kulturnÌ okruhy,
ñ doba bronzov·, novÈ technologie v˝roby a zpracov·nÌ kov˘, vznik d·lkovÈho obchodu,
ñ utv·¯enÌ nejstaröÌch etnik, zmÏny ve vnit¯nÌm uspo¯·d·nÌ spoleËnosti,
ñ doba ûelezn·, vymezenÌ pojm˘ halötat, latÈn,
ñ v˝znam technologie zpracov·nÌ ûeleza, ¯emesla, obchod, doprava,
ñ KeltovÈ a jejich civilizace,
ñ naöe zemÏ v†obdobÌ ¯ÌmskÈm, germ·nskÈm a v†dobÏ ÑstÏhov·nÌ n·rod˘ì
3.
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
80
StarovÏk
Mezopot·mie, vznik mÏstsk˝ch st·t˘, SumerovÈ, As˝rie, BabylÛnie,
zemÏdÏlstvÌ, obchod, ¯emeslo, n·boûenstvÌ, vÏda, pÌsmo a literatura, umÏnÌ, architektura,
Egypt, archaick·, star·, st¯ednÌ a nov· ¯Ìöe, vp·d mo¯sk˝ch n·rod˘,
ztr·ta politickÈ suverenity, Egypt pod ¯eckou, ¯Ìmskou a perskou svrchovanostÌ,
zemÏdÏlstvÌ, obchod, ¯emeslo, n·boûenstvÌ, vÏda, pÌsmo a literatura, umÏnÌ, architektura,
civilizace P¯ednÌho v˝chodu, ChetitÈ a FoiniËanÈ,
hebrejsk· ¯Ìöe a jejÌ kulturnÌ specifika, judaismus jako pramen evropskÈ kulturnÌ tradice,
kultury starovÏkÈ Indie a »Ìny, jejich politick·, hospod·¯sk· a kulturnÌ specifika
zrod antickÈ civilizace, mÌnÛjsk· kultura, mykÈnsk· kultura, ÑhomÈrskÈ obdobÌì,
archaickÈ obdobÌ, vznik mÏstsk˝ch st·t˘, ¯eck· kolonizace, ran· ¯eck· tyranis,
oligarchie versus demokracie, soupe¯enÌ Sparty s†AthÈnami,
klasickÈ obdobÌ, ¯ecko-perskÈ v·lky,
athÈnsk˝ n·mo¯nÌ spolek, Periklovy reformy, peloponÈsk· v·lka,
n·stup makedonskÈ moci, vznik a p·d makedonskÈ ¯Ìöe, helÈnismus,
kultura a vzdÏlanost ve starovÏkÈm ÿecku, n·boûenstvÌ, malÌ¯stvÌ, socha¯stvÌ, architektura,
vÏda, pÌsmo a literatura, epos, divadlo, sport a hry
prehistorickÈ osÌdlenÌ It·lie, EtruskovÈ a jejich kultura,
poË·tky ÿÌma a zrod jeho kulturnÌch, politick˝ch a hospod·¯sk˝ch fenomÈn˘,
doba kr·lovsk·, reformy Servia Tullia,
ran· ¯Ìmsk· republika, konflikt plebejc˘ s†patricii, ovl·dnutÌ ApeninskÈho poloostrova,
cesta k†¯ÌmskÈ hegemonii ve St¯edomo¯Ì, punskÈ v·lky, dobytÌ Makedonie a ÿecka,
krize republiky, pokusy o vnitropolitickou reformu, povst·nÌ otrok˘, z·nik republiky,
obËansk· v·lka, prvnÌ triumvir·t, CÈsar a poË·tky samovl·dnÈ moci,
druh˝ triumvir·t, Augustus a vznik princip·tu,
ranÈ cÌsa¯stvÌ za vl·dy Tiberiovc˘ a Flaviovc˘, mocenskÈ vzepÏtÌ cÌsa¯skÈho ÿÌma,
kolon·t, v·lky s Ñbarbarsk˝miì n·rody, poË·tky vnitropolitickÈ krize impÈria,
pozdnÌ ÿÌm, n·stup k¯esùanstvÌ a jeho promÏna ve st·tnÌ n·boûenstvÌ,
rozpad ¯Ìöe, stÏhov·nÌ n·rod˘, z·nik ¯Ìöe z·pado¯ÌmskÈ,
charakteristika ¯ÌmskÈ kultury, architektura, literatura, vÏda, v˝tvarnÈ umÏnÌ, divadlo
4.
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
St¯edovÏk
vznik Ñbarbarsk˝chì st·t˘, z·rodky feud·lnÌch princip˘ a jejich fungov·nÌ,
franck· ¯Ìöe, p¯ijetÌ k¯esùanstvÌ, Karel Velik˝ a kultura karolinskÈ doby, Verdunsk· smlouva,
byzantsk· ¯Ìöe, obËansk˝ z·konÌk, cÈsaropapismus, mocenskÈ a kulturnÌ vzepÏtÌ,
k¯esùanstvÌ v†ûivotÏ st¯edovÏkÈho ËlovÏka, organizace k¯esùanskÈ cÌrkve, cÌrkevnÌ rozkol,
ArabovÈ a jejich v˝boje, vznik isl·mu a jeho konfrontace s†k¯esùanskou Evropou,
p¯Ìchod Slovan˘, slovansk· hradiötÏ, S·mova ¯Ìöe, poË·tky dÏjin Ëesk˝ch zemÌ,
st·ty v˝chodnÌch a jiûnÌch Slovan˘, Kyjevsk· Rus, Bulharsko, Srbsko a Chorvatsko,
v˝chodofransk· ¯Ìöe, vznik SvatÈ ¯Ìöe ¯ÌmskÈ, otonsk· dynastie,
vznik velkomoravskÈ ¯Ìöe, cyrilometodÏjsk· misie, rozkvÏt a p·d VelkÈ Moravy,
koËovnÈ n·rody, MaÔa¯i a zrod uherskÈho st·tu,
prameny ËeskÈ st·tnosti, prvnÌ P¯emyslovci, kristianizace, praûskÈ biskupstvÌ,
vztah ËeskÈho st·tu k†¯ÌmskÈ ¯Ìöi a jeho v˝voj do konce 12. stoletÌ,
rom·nsk· kultura v†EvropÏ a jejÌ nejv˝znamnÏjöÌ projevy v†naöich zemÌch,
promÏna st¯edovÏkÈ krajiny, nov· podoba vesnice a novÈ postupy v†zemÏdÏlstvÌ,
vnit¯nÌ a vnÏjöÌ kolonizace, zakl·d·nÌ mÏst, mÏstsk· pr·va, uspo¯·d·nÌ mÏstskÈ spoleËnosti,
éidÈ a jejich ûivot ve st¯edovÏkÈ spoleËnosti,
k¯ÌûovÈ v˝pravy jako mocenskÈ i kulturnÌ setk·nÌ k¯esùanskÈho a isl·mskÈho svÏta,
v˝voj nejv˝znamnÏjöÌch evropsk˝ch st·t˘ ve 13.-15. stoletÌ,
soupe¯enÌ Anglie s†FranciÌ, Ñstolet· v·lkaì a jejÌ d˘sledky,
mongolsk· expanze, v˝voj v†Polsku a Rusku, osmanötÌ Turci, p·d Byzance,
reconquista a vznik öpanÏlskÈho kr·lovstvÌ,
Ëesk˝ st·t dÏdiËn˝m kr·lovstvÌm, mocenskÈ ambice poslednÌch P¯emyslovc˘,
n·stup Lucemburk˘, Karel IV., vznik zemÌ Koruny ËeskÈ a jejich vöestrann˝ rozkvÏt,
V·clav IV., prohlubov·nÌ krizov˝ch jev˘, »echy na prahu husitskÈ revoluce,
reformnÌ hnutÌ, Jan Hus, poË·tek husitskÈ revoluce,
program revoluËnÌch sil, v˝znamnÈ osobnosti, husitskÈ v·leËnictvÌ, destabilizace zemÏ,
v˝sledky revoluce, kompakt·ta, kultura husitskÈ epochy,
Ëesk˝ st·t v†obdobÌ podÏbradskÈm a jagellonskÈm,
gotick· kultura v†EvropÏ a v†»ech·ch, architektura, socha¯stvÌ, malÌ¯stvÌ, pÌsemnictvÌ
5. NovovÏk
ñ z·mo¯skÈ objevy a jejich d˘sledky, hospod·¯skÈ a spoleËenskÈ zmÏny v†EvropÏ 15.-16.
stoletÌ,
ñ mimoevropskÈ civilizace a jejich konfrontace s†evropskou kulturou,
ñ vznik humanismu a renesance v†It·lii, novÈ pojetÌ svÏta a ËlovÏka,
ñ reformace, jejÌ podoby a öÌ¯enÌ v†evropskÈm prostoru,
ñ nÏmeck· reformace a vnitropolitick· krize v†¯Ìöi,
ñ stabilizace a n·stup katolicismu, äpanÏlsko za Karla V. a Filipa II.,
ñ poË·tky n·boûensk˝ch v·lek, boj NizozemÌ za svobodu,
ñ poË·tky absolutistickÈ monarchie v†Anglii a ve Francii,
ñ vznik nez·vislÈho ruskÈho st·tu, samodÏrûavÌ, pravoslavÌ, diferenciace evropskÈho v˝voje,
ñ v˝voj v†Polsku, övÈdskÈ a tureckÈ v·lky,
ñ ËeskÈ zemÏ souË·stÌ habsburskÈho soust·tÌ,
ñ Ëesk· stavovsk· spoleËnost a poË·tky protihabsburskÈho odboje, n·boûenskÈ pomÏry,
ñ Rudolf II. a jeho doba, charakteristika p¯edbÏlohorskÈ kultury,
ñ ËeskÈ stavovskÈ povst·nÌ a t¯icetilet· v·lka,
ñ v˝sledky t¯icetiletÈ v·lky a jejÌ d˘sledky pro Evropu i ËeskÈ zemÏ,
ñ obËansk· v·lka v†Anglii, francouzsk˝ absolutismus LudvÌka XIV.,
81
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
cesta Ruska a Pruska k†velmocenskÈmu postavenÌ,
v˝voj habsburskÈ monarchie po t¯icetiletÈ v·lce a postavenÌ Ëesk˝ch zemÌ,
baroknÌ kultura, myölenkov˝ obsah, architektura, malÌ¯stvÌ, socha¯stvÌ, hudba, divadlo,
ËeskÈ zemÏ v†dobÏ osvÌcenskÈho absolutismu Marie Terezie a Josefa II.,
mimoevropsk˝ svÏt v 17. a 18. stoletÌ, evropsk˝ kolonialismus a rozvoj svÏtovÈho trhu,
boj anglick˝ch osad za nez·vislost, vznik Spojen˝ch st·t˘ americk˝ch,
francouzsk· revoluce a napoleonskÈ v·lky,
vznik rakouskÈho cÌsa¯stvÌ a VÌdeÚsk˝ kongres,
pr˘myslov· revoluce a jejÌ spoleËenskÈ d˘sledky v†EvropÏ a v†»ech·ch,
n·rodnÏosvobozeneck· hnutÌ, liberalismus, nacionalismus, koncepty ¯eöenÌ soci·lnÌ ot·zky,
formov·nÌ obËanskÈ spoleËnosti, ËeskÈ zemÏ v†dobÏ p¯edb¯eznovÈ,
vznik novodob˝ch n·rod˘, ËeskÈ n·rodnÌ obrozenÌ a jeho f·ze,
revoluËnÌ rok 1848, ud·losti ve Francii, It·lii, NÏmecku, Rakousku a v†»ech·ch,
klasicismus, romantismus, biedermeier, kultura a vÏda v prvnÌ polovinÏ 19. stoletÌ,
sjednocenÌ It·lie a NÏmecka, Francie republikou,
rozklad osmanskÈ ¯Ìöe, krymsk· v·lka, carskÈ Rusko na cestÏ reforem,
obËansk· v·lka ve Spojen˝ch st·tech americk˝ch,
neoabsolutismus, podnikatelsk· Èra, prusko-rakousk˝ konflikt, dualismus a jeho n·sledky,
kulturnÌ v˝voj v†Ëesk˝ch zemÌch v 50. a 60. letech,
technicko-vÏdeck˝ rozvoj a jeho odraz v†hospod·¯skÈ i soci·lnÌ oblasti,
politika imperi·lnÌch mocnostÌ, koloni·lnÌ v˝boje, Ñv˝chodnÌ ot·zkaì, BerlÌnsk˝ kongres,
v˝voj parlamentnÌho systÈmu a obËanskÈho ûivota v†monarchii,
politika ËeskÈho mÏöùanstva, pokus o ËeskÈ vyrovn·nÌ, koncepce pasivnÌ politiky,
soci·lnÌ ot·zka, pokusy o jejÌ teoretickÈ a praktickÈ ¯eöenÌ,
zmÏny v†charakteru v˝roby a podnik·nÌ na p¯elomu 19. a 20. stoletÌ,
p¯echod k†ËeskÈ aktivnÌ politice, punktace, diferenciace ËeskÈho politickÈho ûivota,
vnitropolitick˝ v˝voj imperi·lnÌch mocnostÌ, z·kladnÌ rysy evropskÈ a svÏtovÈ politiky,
cesta k†prvnÌ svÏtovÈ v·lce, pr˘bÏh v·lky, rusk· revoluce, rozvrat a krize tradiËnÌch hodnot,
p¯ehled kulturnÌho v˝voje a myölenÌ na p¯elomu stoletÌ
6.
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ModernÌ doba
Versaillesk· mÌrov· smlouva a pov·leËnÈ uspo¯·d·nÌ svÏta, Washingtonsk· konference,
z·kladnÌ v˝vojovÈ tendence mezin·rodnÌch vztah˘ ve 20. letech,
n·stup totalitnÌch reûim˘ v†evropsk˝ch zemÌch,
svÏtov· hospod·¯sk· krize a jejÌ odraz ve vnitropolitickÈm v˝voji nejv˝znamnÏjöÌch st·t˘,
v·leËn· ohniska, blok faöistick˝ch st·t˘, systÈm kolektivnÌ bezpeËnosti, Mnichov,
vznik »SR, T.G.Masaryk, postavenÌ a charakteristika novÈho st·tu,
hospod·¯sk· krize, hled·nÌ v˝chodisek, polarizace spoleËnosti, ohroûenÌ demokracie,
sudetonÏmeck· ot·zka, eskalace vnitropolitickÈho napÏtÌ, cesta k†Mnichovu,
p¯ehled v˝voje svÏtovÈ a ËeskÈ kultury ve 20. a 30. letech,
p¯ÌËiny 2. svÏtovÈ v·lky, n·stup nÏmeckÈ agrese, por·ûka Francie, bitva o Brit·nii,
st¯etnutÌ dvou totalitnÌch reûim˘, rozhodujÌcÌ zlom, globalizace v·leËnÈho konfliktu,
otev¯enÌ druhÈ fronty, jedn·nÌ o pov·leËnÈm uspo¯·d·nÌ svÏta,
v·lka a civilnÌ obyvatelstvo, holocaust, krize duchovnÌch z·klad˘ evropskÈ civilizace,
por·ûka NÏmecka a Japonska, ustavujÌcÌ zased·nÌ OSN, Postupimsk· konference,
bilance 2. svÏtovÈ v·lky, devastace materi·lnÌch, kulturnÌch a mor·lnÌch hodnot,
d˘sledky Mnichova, »esko-Slovensk· republika, jejÌ charakter, rozklad a z·nik,
Protektor·t »echy a Morava, dom·cÌ a zahraniËnÌ odboj, perzekuce obyvatelstva,
p¯edstavy o pov·leËnÈm v˝voji, kvÏtnovÈ povst·nÌ, osvobozenÌ a obnova st·tnosti
82
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
poË·tek konfrontace mezi V˝chodem a Z·padem, vznik supervelmocÌ a jejich blok˘,
rozklad koloni·lnÌho systÈmu, konflikt na St¯ednÌm a BlÌzkÈm v˝chodÏ,
vznik OSN, lidsk· pr·va, Norimbersk˝ soudnÌ tribun·l, mÌrovÈ smlouvy,
Trumanova doktrÌna, zaloûenÌ Informbyra, Marshall˘v pl·n hospod·¯skÈ obnovy,
studen· v·lka, nÏmeck· ot·zka, berlÌnsk· krize, vznik SRN a NDR,
roztrûka s†Jugosl·viÌ, NATO a Varöavsk· smlouva, korejsk· v·lka, Pa¯ÌûskÈ dohody,
sovÏtsk˝ blok za studenÈ v·lky, n·stup konzervatismu a liberalismu v†z·padnÌm svÏtÏ,
dekolonizace, hospod·¯skÈ a soci·lnÌ problÈmy rozvojov˝ch zemÌ,
ohniska nov˝ch konflikt˘, ûidovsko-arabsk˝ spor, IndoËÌna, Vietnam, karibsk· krize,
nov˝ kurz sovÏtskÈ politiky, uvolÚov·nÌ mezin·rodnÌho napÏtÌ, duch koexistence,
komunistick˝ blok po StalinovÏ smrti, prohlubov·nÌ procesu z·padoevropskÈ integrace,
jedn·nÌ o omezenÌ strategick˝ch zbranÌ, Konference o bezpeËnosti a spolupr·ci v†EvropÏ,
thatcherizmus, koncepce strategickÈ iniciativy R. Reagana, zost¯enÌ mezin·rodnÌho napÏtÌ,
Ñglasnost a perestrojkaì, reformy v SSSR, p·d totalitnÌch reûim˘ a rozklad sovÏtskÈho
st·tu,
sjednocenÌ NÏmecka, konec studenÈ v·lky, integrace demokratickÈho svÏta,
pov·leËn· obnova »SR, z·pas demokratick˝ch sil s†komunistickou mocÌ,
odmÌtnutÌ Marshallova pl·nu, ofenzÌva totalitnÌch sil, ˙norov˝ p¯evrat,
teror jako prost¯edek p¯emÏny spoleËnosti, politickÈ procesy, socialistick· ekonomika,
vznik »SSR a pokus o reformu socialismu v†»eskoslovensku v†roce 1968,
sovÏtsk· okupace a obdobÌ normalizace, poË·tky disentu a jeho boj o vÏdomÌ n·roda,
ÑnÏûn· revoluceì, p·d komunismu, problÈmy n·vratu naöÌ zemÏ do svÏta demokracie,
glob·lnÌ problÈmy lidstva, kulturnÌ v˝voj ve druhÈ polovinÏ 20. stoletÌ
III. P¯Ìstupy k†obsahu a organizaci v˝uky
Vymezen˝ obsah uËiva vych·zÌ ze Standardu z·kladnÌho vzdÏl·v·nÌ a akceptuje Ëasovou
dotaci p¯edepsanou uËebnÌm pl·nem. V souladu s v˝öe jmenovan˝m dokumentem kladou
osnovy d˘raz na propojenost souvislostÌ svÏtov˝ch a n·rodnÌch dÏjin, akcentujÌ vz·jemnÈ
prolÌn·nÌ r˘zn˝ch rovin spoleËenskÈho pohybu a v†neposlednÌ ¯adÏ vybÌzejÌ k hled·nÌ odraz˘
obecn˝ch dÏjinn˝ch proces˘ v†region·lnÌ oblasti. Z·sadnÌ ˙lohu sehr·v· v koncepËnÌm pojetÌ
p¯edmÏtu z·jmovÏ motivaËnÌ faktor, jin˝mi slovy, podchycenÌ a programovÈ kultivov·nÌ pot¯eby mladÈho ËlovÏka hledat vlastnÌ identitu ve v˝slednici historickÈho Ëasu. P¯i koncipov·nÌ ËasovÏ tematickÈho pl·nu pro jednotlivÈ roËnÌky lze doporuËit n·sledujÌcÌ model obsahovÈ
strukturace:
ñ ˙vod do dÏjepisu, pravÏk, starovÏk,
ñ st¯edovÏk, ran˝ novovÏk (doba baroka),
ñ novovÏk (doba osvÌcenstvÌ), doba Ñbelle epoqueì,
ñ modernÌ doba
Odborn˝ gestor V⁄P: PhDr. Pavel Ji¯iËko
83
DÃJEPIS
I. Charakteristika p¯edmÏtu
HlavnÌm posl·nÌm v˝uky dÏjepisu na Ëty¯letÈm gymn·ziu je p¯ispÏt k†poloûenÌ z·klad˘
odpovÏdnÈho a kultivovanÈho obËanstvÌ mladÈho ËlovÏka. Obsah p¯edmÏtu je koncipov·n a
stratifikov·n tak, aby vynikly dominantnÌ komponenty v˝voje naöÌ civilizace. PojetÌ ökolnÌho
dÏjepisu klade v†souladu se soudob˝mi trendy d˘raz na pochopenÌ p¯edevöÌm tÏch dÏjinn˝ch
aspekt˘, jejichû odraz v†re·lnÈm Ëase stimuluje pot¯ebu hled·nÌ aktualizaËnÌch paralel a genetick˝ch kÛd˘ st·vajÌcÌ spoleËnosti. Jako motiv filozofickÈ integrace, Ëi nosnou osu ÑdÏjinnÈho p¯ÌbÏhuì, doporuËuje tento koncept ideu Ñhled·nÌ lidskÈ d˘stojnostiì, kter· prolÌn· cel˝m dÏjinn˝m Ëasem a v†naöem vÏku nab˝v· podoby kodexu lidsk˝ch a obËansk˝ch pr·v. Ke
specifick˝m moûnostem v˝uky dÏjepisu pat¯Ì i programov· kultivace hodnotov˝ch postoj˘,
jak˝mi jsou ˙cta ke kulturnÌmu dÏdictvÌ lidstva a vlastnÌho n·roda, smysl pro toleranci ve
vztahu k†odliön˝m civilizaËnÌm soustav·m, Ëi nalÈz·nÌ k¯ehkÈ rovnov·hy mezi fenomÈnem
vlastenectvÌ a modernÌho obËanstvÌ. AËkoliv je d˘leûit˝m cÌlem p¯edmÏtu sezn·menÌ student˘ se z·kladnÌ faktografiÌ a problematikou, invenuje dÏjepis komunikativnÌ dovednosti, p¯edevöÌm schopnost zaujÌm·nÌ vlastnÌho n·zorovÈho stanoviska, schopnost racion·lnÌ argumentace, Ëi vedenÌ konstruktivnÌho dialogu.
II. Obsah uËiva
1.
2.
3.
4.
5.
6.
⁄vod do dÏjepisu
PravÏk
StarovÏk
St¯edovÏk
NovovÏk
ModernÌ doba
1.
ñ
ñ
ñ
ñ
⁄vod do dÏjepisu
historie a dÏjepisectvÌ, jejich pojetÌ v†minulosti a v˝znam dÏjepisu pro modernÌho ËlovÏka,
druhy historick˝ch pramen˘ a metody historikovy pr·ce,
spoleËenskÈ instituce uchov·vajÌcÌ dÏdictvÌ minulosti, archivy, muzea, galerie, knihovny,
vnÌm·nÌ historickÈho Ëasu a periodizace dÏjin
2. PravÏk
ñ antropologick· geneze ËlovÏka, ˙loha archeologie, interpretace n·lezov˝ch artefakt˘,
ñ paleotit a jeho vnit¯nÌ ËlenÏnÌ, homo erektus, homo sapiens, homo sapiens sapiens,
84
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
mezolit, z·sadnÌ klimatickÈ zmÏny,
neolit, usedl˝ zp˘sob ûivota, poË·tky zemÏdÏlstvÌ, zrod kultovnÌch p¯edstav,
eneolit, metalurgie a zpracov·nÌ kov˘, patriarch·t, nejv˝znamnÏjöÌ kulturnÌ okruhy,
doba bronzov·, kultura ˙nÏtick·, mohylov·, kultura popelnicov˝ch polÌ,
doba ûelezn·, halötat, latÈn, KeltovÈ v†naöich zemÌch, SkythovÈ a Thr·kovÈ,
doba ¯Ìmsk·, kulturnÌ vliv ¯ÌmskÈho impÈria, Germ·ni, stÏhov·nÌ n·rod˘
3.
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
StarovÏk
poË·tky mezopot·mskÈ civilizace, Sumer, Akkad, As˝rie, BabylÛnie,
zemÏdÏlstvÌ, ¯emesla, obchod, n·boûenstvÌ, literatura a vÏda, architektura, socha¯stvÌ,
poË·tky egyptsk˝ch dÏjin, star·, st¯ednÌ a nov· ¯Ìöe, obdobÌ ztr·ty politickÈ svrchovanosti,
spr·va egyptskÈho st·tu, soci·lnÌ rozvrstvenÌ obyvatelstva, zemÏdÏlstvÌ a obchod,
n·boûenstvÌ, hieroglyfy, liter·rnÌ pam·tky, architektura, socha¯stvÌ a malÌ¯stvÌ,
civilizace P¯ednÌho v˝chodu, ChetitÈ, FoiniËanÈ, FrygovÈ, L˝dovÈ, persk· ¯Ìöe,
vznik a rozkvÏt hebrejskÈho st·tu, judaismus jako pramen evropskÈ kulturnÌ tradice,
starovÏk· Indie, br·hmanstvÌ, buddhismus, hinduismus, literatura, vÏda a umÏnÌ,
starovÏk· »Ìna, taoismus, konfucianismus, literatura, vÏda a umÏnÌ
zrod antickÈ civilizace, egejsk· oblast, mÌnÛjsk· kultura, mykÈnsk· kultura,
obdobÌ Ñtemn˝ch staletÌì, tzv. homÈrsk· spoleËnost, patriarch·lnÌ otroctvÌ,
archaickÈ obdobÌ, vznik polis, velk· ¯eck· kolonizace a jejÌ d˘sledky,
soci·lnÌ problÈmy mÏstsk˝ch st·t˘, ran· tyranis, n·boûenstvÌ, sportovnÌ hry,
aristokratickÈ z¯ÌzenÌ v†AthÈn·ch, SolÛnovy reformy, Kleisthenovy reformy,
st·tnÌ z¯ÌzenÌ ve SpartÏ, soci·lnÌ rozvrstvenÌ, messÈnskÈ v·lky, peloponÈsk˝ spolek,
umÏnÌ a myölenÌ archaickÈ doby, ¯eckÈ m˝ty, poË·tky filozofie, architektura a umÏnÌ,
klasickÈ obdobÌ, ¯ecko-perskÈ v·lky, athÈnsk· demokracie, Perikles, peloponÈsk· v·lka,
kultura klasickÈho ÿecka, divadlo, filozofie, dÏjepisectvÌ, v˝tvarnÈ umÏnÌ, architektura,
obdobÌ makedonskÈ hegemonie, Alexandrova ¯Ìöe, helÈnistickÈ st·ty a jejich kultura,
p¯Ìchod italick˝ch kmen˘, EtruskovÈ a jejich kultura, ÿÌm v†dobÏ kr·lovskÈ,
ran· ¯Ìmsk· republika, ¯ÌmskÈ republik·nskÈ instituce, boj plebej˘ s†patricii,
vrcholn˝ rozkvÏt ¯ÌmskÈ republiky, punskÈ v·lky, expanze ve v˝chodnÌm St¯edomo¯Ì,
poË·tky ¯ÌmskÈho umÏnÌ a literatury, vliv ¯eckÈ vzdÏlanosti,
krize ¯ÌmskÈ republiky, vnitropolitickÈ reformy, optim·ti a popul·rovÈ, Sullova diktatura,
povst·nÌ otrok˘, I. triumvir·t, obËansk· v·lka a CÈsarova diktatura, cesta k†samovl·dÏ,
II. triumvir·t, legalizace Augustovy moci, stabilizace ¯Ìöe, kultura Augustovy doby,
princip·t, rozmach impÈria v 1. a 2. stoletÌ, budov·nÌ impÈria a jeho spr·va, romanizace,
kultura a n·boûenstvÌ v†dobÏ princip·tu,
politick· a hospod·¯sk· krize impÈria, n·por Ñbarbarsk˝ch kmen˘ì,
k¯esùanstvÌ a jeho öÌ¯enÌ, pron·sledov·nÌ k¯esùan˘ v†ÿÌmÏ, Nov˝ z·kon a jeho v˝znam,
domin·t a z·nik antickÈho svÏta, spoleËenskÈ a hospod·¯skÈ pomÏry, rozdÏlenÌ ¯Ìöe,
kultura pozdnÌ antiky, pr˘nik antick˝ch a k¯esùansk˝ch tradic
4.
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
St¯edovÏk
barbarskÈ st·ty, Langobardi, OstrogÛti, VizigÛti, zrod feud·lnÌch princip˘ spoleËnosti,
franck· ¯Ìöe, majordomovÈ, Karel Velik˝, karolinsk· renesance, Verdunsk· smlouva,
vznik Francie, normanskÈ n·jezdy, Kapetovci, clunyjsk· reforma,
v˝voj v†It·lii, Burgundsko, Ben·tky, papeûsk˝ st·t,
Svat· ¯Ìöe ¯Ìmsk·, maÔarskÈ n·jezdy, renovatio imperii, boj o investituru,
severnÌ a st¯ednÌ Evropa v†ranÈm st¯edovÏku,
st¯edovÏkÈ zemÏdÏlstvÌ, technologie v˝roby, osevnÌ systÈmy, vznik kulturnÌ krajiny,
85
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
byzantsk· ¯Ìöe, mocensk˝ vzestup, cÈsaropapismus, ortodoxnÌ cÌrkev, byzantsk· kultura,
Kyjevsk· Rus, VarjagovÈ, p¯ijetÌ k¯esùanstvÌ, Bulha¯i, PeËenÏhovÈ, Tata¯i,
arabsk· spoleËnost, Mohamed, sunnitÈ a öÌitÈ, soci·lnÏ ekonomick˝ v˝voj, kultura,
éidÈ a jejich ûivot ve st¯edovÏkÈ spoleËnosti,
S·mova ¯Ìöe, vzestup a p·d VelkÈ Moravy, poË·tky ËeskÈ st·tnosti,
Ëesk˝ st·t v†dobÏ knÌûecÌ, senior·t, krize p¯emyslovskÈ dynastie,
vzdÏlanost, umÏnÌ a ûivotnÌ styl v†dobÏ ranÈho st¯edovÏku, rom·nsk· kultura,
k¯ÌûovÈ v˝pravy, konfrontace k¯esùanskÈho svÏta s†isl·mem,
mocenskÈ soupe¯enÌ mezi AngliÌ a FranciÌ, Velk· listina svobod, Ñstolet· v·lkaì,
Svat· ¯Ìöe ¯Ìmsk· za Lucemburk˘ a prvnÌch Habsburk˘,
vznik mÏst, mÏstsk· pr·va, ¯emesla, obchod, soci·lnÌ sloûenÌ mÏstskÈho obyvatelstva,
LatinskÈ cÌsa¯stvÌ a z·nik byzantskÈ ¯Ìöe, tureckÈ v˝boje a osmansk· ¯Ìöe,
mocenskÈ ambice ËeskÈho st·tu za poslednÌch P¯emyslovc˘ a jejich zhroucenÌ,
»echy v†dobÏ lucemburskÈ, politick˝, hospod·¯sk˝ a kulturnÌ rozmÏr Karlovy vl·dy,
konec ËeskÈ prosperity, v·ûnÈ poruchy ve fungov·nÌ spoleËnosti, zrod husitskÈ ideje,
husitstvÌ, vzestup a p·d revoluËnÌ vlny, v˝sledky a d˘sledky ËeskÈ reformace,
konsolidace »ech v†dobÏ podÏbradskÈ a jagellonskÈ, cesta ke stavovskÈ monarchii,
vzdÏlanost, umÏnÌ a ûivotnÌ styl v†dobÏ vrcholnÈho st¯edovÏku, gotick· kultura
5.
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
NovovÏk
z·mo¯skÈ objevy, vznik a rozmach koloni·lnÌch ¯ÌöÌ, konstituov·nÌ svÏtovÈho trhu,
setk·nÌ k¯esùanskÈho svÏta s†mimoevropsk˝mi kulturami Asie, Afriky a Ameriky,
renesance a humanismus jako novÈ pojetÌ svÏta i ËlovÏka,
spor konciliarismu s†papalismem, nÏmeck· reformace a jejÌ öÌ¯enÌ v†EvropÏ,
francouzsko-habsburskÈ soupe¯enÌ o hegemonii v EvropÏ, boj NizozemÌ za nez·vislost,
hospod·¯sk˝ a politick˝ n·stup alûbÏtinskÈ Anglie, proces utv·¯enÌ ruskÈho st·tu,
n·stup nov˝ch prvk˘ v†evropskÈ ekonomice 16. stoletÌ,
ËeskÈ zemÏ po n·stupu Habsburk˘, konflikt absolutismu se stavovstvÌm,
z·pas o n·boûenskou a politickou svobodu, protireformace, »esk· konfese, Majest·t,
humanismus a renesance v†naöich zemÌch,
prohlubov·nÌ n·boûensk˝ch, hospod·¯sk˝ch i politick˝ch konflikt˘ mezi velmocemi,
vznik mocensk˝ch seskupenÌ, t¯icetilet· v·lka, jejÌ charakter, v˝sledky a d˘sledky,
anglick· cesta k†parlamentnÌ demokracii,
diferenciace evropskÈho v˝voje, st¯et·v·nÌ absolutismu s†parlamentarismem,
mezin·rodnÌ vztahy ve znamenÌ francouzskÈ hegemonie,
p¯emÏny ve v˝chodnÌ a st¯ednÌ EvropÏ, politick˝ vzestup Ruska a Pruska,
hospod·¯stvÌ a ûivot spoleËnosti v 16. a 17. stoletÌ,
konec stavovskÈ monarchie, ËeskÈ stavovskÈ povst·nÌ a jeho d˘sledky,
t¯icetilet· v·lka a st·topr·vnÌ integrace ËeskÈho st·tu v†habsburskÈm soust·tÌ,
p¯ekon·nÌ n·sledk˘ t¯icetiletÈ v·lky, refeudalizace ËeskÈho venkova, poË·tky manufaktur,
baroknÌ kultura, architektura, v˝tvarnÈ umÏnÌ, literatura, hudba, ûivotnÌ styl,
svÏt v†dobÏ n·stupu britskÈ koloni·lnÌ velmoci, globalizace politiky a ekonomiky,
osvÌcenstvÌ jako duchovnÌ vize obËanskÈ spoleËnosti,
boj anglick˝ch osad za nez·vislost, vznik Spojen˝ch st·t˘ americk˝ch,
Velk· francouzsk· revoluce, jejÌ p¯ÌËiny, pr˘bÏh a d˘sledky, mezin·rodnÌ ohlas,
vl·da direktoria, Napoleon Bonaparte, napoleonskÈ v·lky, VÌdeÚsk˝ kongres,
obdobÌ restaurace a rovnov·hy sil (1815-1848),
romantismus, biedermeier, zrod kultury obËanskÈ spoleËnosti,
nÏmeckÈ n·rodnÌ hnutÌ, revoluËnÌ ud·losti v†It·lii, äpanÏlsku, Rusku a ve Francii,
86
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
zrozenÌ industri·lnÌ spoleËnosti, pr˘myslov· revoluce a jejÌ d˘sledky,
liberalismus, nacionalismus, soci·lnÌ ot·zka a koncepty jejÌho ¯eöenÌ,
revoluËnÌ rok 1848 v†EvropÏ a varianty jeho politick˝ch vy˙stÏnÌ,
osvÌcensk˝ absolutismus Marie Terezie a Josefa II., zruöenÌ nevolnictvÌ, toleranËnÌ patent,
ËeskÈ zemÏ v†dobÏ p¯edb¯eznovÈ, n·rodnÌ obrozenÌ, metternichovsk˝ absolutismus,
revoluËnÌ rok 1848 v†»ech·ch, formulov·nÌ n·rodnÌho programu,
Velk· Brit·nie jako svÏtov· velmoc, pluralitnÌ vnitropolitick˝ systÈm, soci·lnÌ reformy,
sjednocenÌ It·lie a NÏmecka, Francie mezi cÌsa¯stvÌm a republikou, Pa¯Ìûsk· komuna,
reformy v†carskÈm Rusku, krymsk· v·lka, BerlÌnsk˝ kongres, obËansk· v·lka v†USA,
technicko-vÏdeck· revoluce, jejÌ hospod·¯skÈ a spoleËenskÈ d˘sledky,
˙stup klasick˝ch koloni·lnÌch velmocÌ, velmocensk˝ vzestup NÏmecka a USA,
mezin·rodnÌ vztahy v†p¯edveËer 1. svÏtovÈ v·lky, vznik velmocensk˝ch seskupenÌ,
1. svÏtov· v·lka, rusk· revoluce, rozvrat a krize tradiËnÌch hodnot,
p¯ehled kulturnÌho v˝voje ve druhÈ polovinÏ 19. stoletÌ, zmÏny ûivotnÌho stylu,
poË·tky parlamentarismu v†naöich zemÌch, rozvoj ËeskÈho spoleËenskÈho ûivota,
rakousko-uhersk˝ dualismus, boj o ËeskÈ st·tnÌ pr·vo, fundament·lnÌ Ël·nky,
ÑdrobeËkov·ì politika, postup politickÈ diferenciace ËeskÈ spoleËnosti, realistÈ,
krize habsburskÈ monarchie, st¯et nacionalismu a ideje obËanskÈ spoleËnosti,
odraz technickÈho p¯evratu v†ekonomice Ëesk˝ch zemÌ, Ëesk· kultura p¯elomu stoletÌ,
Ëesk· spoleËnost a svÏtov· v·lka, zahraniËnÌ akce, zhroucenÌ Rakousko-Uherska
6.
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ModernÌ doba
Versaillesk· mÌrov· smlouva a pov·leËnÈ uspo¯·d·nÌ svÏta, Washingtonsk· konference,
hlavnÌ trendy v˝voje mezin·rodnÌch vztah˘ v†obdobÌ pov·leËnÈ obnovy,
vznik totalitnÌch idejÌ, zrod faöismu v†It·lii, nÏmeck˝ nacismus, cesty sovÏtskÈ moci,
n·rodnÏosvobozeneck· hnutÌ a r˘st politickÈ role koloni·lnÌch zemÌ,
hlavnÌ trendy v˝voje mezin·rodnÌch vztah˘ ve druhÈ polovinÏ 20. let,
svÏtov· hospod·¯sk· krize, odraz ve vnitropolitickÈm v˝voji nejv˝znamnÏjöÌch zemÌ,
n·stup nacismu k†moci, charakter reûimu, nacistick· ideologie, NorimberskÈ z·kony,
Stalinova diktatura, industrializace a kolektivizace, teror sovÏtskÈ moci,
vznik v·leËn˝ch ohnisek, zformov·nÌ bloku faöistick˝ch st·t˘, politika appeasementu,
systÈm kolektivnÌ bezpeËnosti, anölus Rakouska, Mnichovsk· dohoda, cesta k v·lce,
vznik »SR, osobnost T. G. M., hospod·¯stvÌ, zahraniËnÌ politika, n·rodnostnÌ sloûenÌ,
vnitropolitick˝ systÈm, konfrontace st·totvorn˝ch a opoziËnÌch sil, ˙spÏön· stabilizace,
hospod·¯sk· krize, hled·nÌ v˝chodisek, polarizace spoleËnosti, ohroûenÌ demokracie,
sudetonÏmeck· ot·zka, eskalace vnitropolitickÈho napÏtÌ, cesta k†Mnichovu,
p¯ehled v˝voje svÏtovÈ a ËeskÈ kultury ve 20. a 30. letech,
p¯ÌËiny svÏtovÈ v·lky, n·stup nÏmeckÈ agrese, por·ûka Francie, bitva o Brit·nii,
st¯etnutÌ dvou totalitnÌch reûim˘, rozhodujÌcÌ zlom, globalizace v·leËnÈho konfliktu,
otev¯enÌ druhÈ fronty, jedn·nÌ o pov·leËnÈm uspo¯·d·nÌ svÏta,
v·lka a civilnÌ obyvatelstvo, holocaust, krize duchovnÌch z·klad˘ evropskÈ civilizace,
por·ûka NÏmecka a Japonska, ustavujÌcÌ zased·nÌ OSN, Postupimsk· konference,
bilance druhÈ svÏtovÈ v·lky, devastace materi·lnÌch, kulturnÌch a mor·lnÌch hodnot,
d˘sledky Mnichova, »esko-Slovensk· republika, jejÌ charakter, rozklad a z·nik,
Protektor·t »echy a Morava, dom·cÌ a zahraniËnÌ odboj, persekuce obyvatelstva,
p¯edstavy o pov·leËnÈm v˝voji, kvÏtnovÈ povst·nÌ, osvobozenÌ a obnova st·tnosti,
poË·tek konfrontace mezi V˝chodem a Z·padem, vznik supervelmocÌ a jejich blok˘,
rozklad koloni·lnÌho systÈmu, konflikt na St¯ednÌm a BlÌzkÈm v˝chodÏ,
vznik OSN, lidsk· pr·va, Norimbersk˝ soudnÌ tribun·l, mÌrovÈ smlouvy,
87
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
ñ
Trumanova doktrÌna, zaloûenÌ Informbyra, Marshall˘v pl·n hospod·¯skÈ obnovy,
obdobÌ studenÈ v·lky, nÏmeck· ot·zka, berlÌnsk· krize, vznik SRN a NDR,
roztrûka s†Jugosl·viÌ, NATO a Varöavsk· smlouva, korejsk· v·lka, Pa¯ÌûskÈ dohody,
sovÏtsk˝ blok za studenÈ v·lky, n·stup konzervatismu a liberalismu v z·padnÌm svÏtÏ,
proces dekolonizace, politickÈ, hospod·¯skÈ a soci·lnÌ problÈmy rozvojov˝ch zemÌ,
ohniska nov˝ch konflikt˘, ûidovsko-arabsk˝ spor, IndoËÌna, Vietnam, karibsk· krize,
nov˝ kurz sovÏtskÈ politiky, uvolÚov·nÌ mezin·rodnÌho napÏtÌ, duch koexistence,
komunistick˝ blok po StalinovÏ smrti, prohlubov·nÌ procesu z·padoevropskÈ integrace,
jedn·nÌ o omezenÌ strategick˝ch zbranÌ, Konference o bezpeËnosti a spolupr·ci v†EvropÏ,
thatcherismus, koncepce strategickÈ iniciativy R. Reagana, zost¯enÌ mezin·rodnÌho napÏtÌ,
Ñglasnost a perestrojkaì, reformy v†SSSR, p·d totalitnÌch reûim˘ a rozklad sovÏtskÈ moci,
sjednocenÌ NÏmecka, konec studenÈ v·lky, integrace demokratickÈho svÏta,
pov·leËn· obnova »SR, z·pas demokratick˝ch sil s†komunismem, nÏmeck˝ odsun,
odmÌtnutÌ Marshallova pl·nu, ofenziva totalitnÌch sil, ˙norov˝ p¯evrat,
teror jako prost¯edek p¯emÏny spoleËnosti, politickÈ procesy, socialistick· ekonomika,
vznik »SSR a pokus o reformu socialismu v†»eskoslovensku v roce 1968,
sovÏtsk· okupace a obdobÌ normalizace, poË·tky disentu a jeho boj o vÏdomÌ n·roda,
ÑnÏûn· revoluceì, p·d komunismu, n·vrat naöÌ zemÏ do svÏta demokracie,
glob·lnÌ problÈmy lidstva, p¯ehled kulturnÌho v˝voje ve druhÈ polovinÏ 20. stoletÌ
UËebnÌ pl·n 1. aû 3. roËnÌku Ëty¯letÈho gymn·zia vymezuje pro v˝uku dÏjepisu pevnou
Ëasovou dotaci. Ve ËtvrtÈm roËnÌku gymn·zia je p¯edmÏt v†uËebnÌm pl·nu oznaËen ÑRì, coû
znamen·, ûe o jeho za¯azenÌ rozhoduje ¯editel ökoly. KoncepËnÌ rozvrûenÌ l·tky do jednotliv˝ch roËnÌk˘ prov·dÌ vyuËujÌcÌ na z·kladÏ tohoto rozhodnutÌ tak, aby v†obou moûn˝ch variant·ch (1.- 3., 1.- 4.) zvl·dl obsah p¯edepsanÈho uËiva v†plnÈm rozsahu. StejnÈ ustanovenÌ
platÌ i pro gymn·zium osmiletÈ, kde je pevn· Ëasov· dotace stanovena pro 5. aû 7. roËnÌk
s†disponibilnÌ dotacÌ v†roËnÌku osmÈm.
Specifick˝m aspektem v˝uky dÏjepisu na Ëty¯letÈm a vyööÌm osmiletÈm gymn·ziu je programovÏ cÌlen˝ d˘raz na problÈmovou v˝uku, kter· nabÌzÌ velkÈ moûnosti rozvoje tv˘rËÌch
aspiracÌ student˘, d·v· ide·lnÌ prostor k rozvinutÌ jejich analytick˝ch i generalizaËnÌch schopnostÌ, a v neposlednÌ ¯adÏ umoûÚuje tematick˝ exkurz do oblastÌ vymezen˝ch specifick˝m
zamÏ¯enÌm ökoly. Jelikoû lze u student˘ p¯edpokl·dat solidnÌ vybavenost z·kladnÌ faktografiÌ
i jistou pr˘pravu myölenÌ, je velmi vhodnÈ prokl·dat line·rnÌ osu v˝kladu prvky pluralitnÌch
pohled˘ a odliön˝ch koncepËnÌch p¯Ìstup˘. P¯edevöÌm ve vyööÌch roËnÌcÌch gymn·zia lze vyuûÌt bohat˝ch moûnostÌ mezip¯edmÏtov˝ch vztah˘, jejichû systÈmovÈ aplikov·nÌ plnÏ koresponduje s principem modernÌ vÏdy, zaloûenÈ na rozvoji meznÌch Ëi interdisciplin·rnÌch
obor˘.
Odborn˝ garant V⁄P: PhDr. Pavel Ji¯iËko
88
ZEMÃPIS
Ve vyuËovacÌm p¯edmÏtu zemÏpis si û·ci osvojujÌ urËit˝ systÈm vybran˝ch poznatk˘
z r˘zn˝ch geografick˝ch obor˘. V˝uka zemÏpisu obohacuje v n·vaznosti na prvouku a na
vlastivÏdu celkov˝ vzdÏlanostnÌ rozhled û·k˘ uvedenÌm do hlavnÌch p¯ÌrodnÌch, soci·lnÌch,
a do hospod·¯sk˝ch podmÌnek a faktor˘ ûivota lidÌ v blÌzkÈm ˙zemÌ mÌstnÌ krajiny, mÌstnÌ
oblasti (regionu), na ˙zemÌ »eskÈ republiky, v EvropÏ a v dalöÌch svÏtadÌlech. UmoûÚuje
û·k˘m orientovat se v souËasnÈm svÏtÏ a v problÈmech souËasnÈho lidstva, uvÏdomovat si
civilizaËnÌ rizika a perspektivy budoucnosti lidstva i vlastnÌ spoluzodpovÏdnost za kvalitu
ûivota na Zemi a vztah˘ lidÌ k p¯ÌrodnÌmu i spoleËenskÈmu prost¯edÌ.
V˝uka je cÌlevÏdomÏ ¯Ìzena tak, aby û·ci vzhledem ke Standardu z·kladnÌho vzdÏl·v·nÌ:
●
zÌskali z·kladnÌ vÏdomosti o Zemi jako vesmÌrnÈm tÏlese, o krajinnÈ sfÈ¯e a o jejÌch hlavnÌch sloûk·ch a aby si uvÏdomovali v˝znam p¯ÌrodnÌch podmÌnek pro existenci lidskÈ
spoleËnosti,
●
zÌskali p¯edstavu o jedineËnosti nÏkter˝ch geografick˝ch objekt˘, jev˘ a proces˘ v krajinnÈ sfÈ¯e i o jejich urËit˝ch pravidelnostech, z·konitostech a vz·jemn˝ch podmÌnÏnostech
a souvislostech,
●
byli schopni orientovat se v zemÏpise svÏtadÌl˘, ve zvl·ötnostech jejich obyvatelstva a aby
zÌskali informace o v˝znamn˝ch st·tech, jejich politickÈm z¯ÌzenÌ, hospod·¯skÈm a kulturnÌm v˝znamu,
●
zÌskali ucelen˝ obraz p¯ÌrodnÌch, hospod·¯sk˝ch a soci·lnÌch pomÏr˘ v naöÌ vlasti
a v jednotliv˝ch jejÌch oblastech a v souvislosti s tÌm si uvÏdomovali postavenÌ naöÌ zemÏ
v EvropÏ a ve svÏtÏ,
●
dovedli samostatnÏ pracovat s r˘zn˝mi druhy map, s grafy, se statistick˝mi materi·ly,
vysvÏtlovat ˙daje v nich obsaûenÈ, spojovat poznatky z v˝uky s dalöÌmi informacemi zÌskan˝mi v tisku, rozhlasov˝ch a televiznÌch relacÌch, v popul·rnÏ nauËn˝ch Ëasopisech
a z·roveÚ i pouûÌvat zÌskanÈ vÏdomosti v praktick˝ch situacÌch,
●
dovedli posuzovat a srovn·vat soci·lnÌ a hospod·¯skÈ jevy ve vlastnÌ zemi s obdobn˝mi
Ëi odliön˝mi jevy v evropskÈm a celosvÏtovÈm mÏ¯Ìtku, ch·pat kulturnÌ i ment·lnÌ zvl·ötnosti r˘zn˝ch lidsk˝ch ras, n·rod˘ a kultur, v·ûit si jejich p¯Ìnosu pro vöelidsk˝ myölenkov˝, mravnÌ i hospod·¯sk˝ rozvoj lidskÈ spoleËnosti,
●
zÌskali smysl pro jedineËnost a kr·su p¯ÌrodnÌch objekt˘ a jev˘ i lidsk˝ch v˝tvor˘, trval˝
z·jem o pozn·v·nÌ r˘zn˝ch zemÌ a region˘, ûivota, tradic, zvyk˘ jejich obyvatel.
St·lou souË·stÌ v˝uky geografie by mÏl b˝t, tak jako u ostatnÌch p¯ÌrodovÏdn˝ch p¯edmÏt˘, soustavn˝ n·cvik spr·vnÈho pouûÌv·nÌ pojm˘, hled·nÌ p¯ÌËinn˝ch souvislostÌ a ¯eöenÌ problÈm˘ souvisejÌcÌch s pozn·v·nÌm p¯Ìrody a s praktick˝m ûivotem.
89
II. Obsah uËiva
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Planeta ZemÏ
GlÛbus a mapa
P¯ÌrodnÌ obraz ZemÏ
ZemÏpis svÏtadÌl˘ a oce·n˘
PolitickÈ rozdÏlenÌ svÏta
SpoleËenskÈ a hospod·¯skÈ sloûky krajiny
Krajina a ûivotnÌ prost¯edÌ
»esk· republika
Praktick˝ zemÏpis
1. Planeta ZemÏ
ZemÏ jako vesmÌrnÈ tÏleso.
Tvar a rozmÏry ZemÏ.
Pohyby ZemÏ.
D·lkov˝ v˝zkum ZemÏ.
2. GlÛbus a mapa
GlÛbus. MÏ¯Ìtko glÛbusu.
PolednÌky a rovnobÏûky. ZemÏpisn· sÌù.
Trv·nÌ dne a noci.
Orientace na planetÏ Zemi. UrËov·nÌ zemÏpisnÈ polohy. ZemÏpisnÈ sou¯adnice. ZemÏpisn·
dÈlka a zemÏpisn· öÌ¯ka.
MÌstnÌ a svÏtov˝ Ëas. Datov· mez. »asov· p·sma na Zemi.
Mapa. Geometrick· podstata a mÏ¯Ìtko map.
Pl·ny. Geometrick· podstata a mÏ¯Ìtko pl·n˘.
Obsah map. Zn·zornÏnÌ polohopisu a v˝ökopisu na map·ch.
Nadmo¯sk· v˝öka a v˝ökovÈ rozdÌly v krajinÏ.
Druhy map.
ZemÏpisnÈ atlasy.
NejstaröÌ mapy.
3. P¯ÌrodnÌ obraz ZemÏ
Geografick· (krajinn·) sfÈra a jejÌ sloûky
P¯ÌrodnÌ sfÈra a jejÌ sloûky jako systÈm.
LitosfÈra
Stavba ZemÏ. ZemskÈ j·dro. Zemsk˝ pl·öù. LitosfÈra. LitosfÈrickÈ desky.
Zemsk· k˘ra. Dno oce·n˘.
ZemÏt¯esenÌ. SopeËn· Ëinnost. Vznik poho¯Ì.
VnÏjöÌ ËinitelÈ p˘sobÌcÌ na zemsk˝ povrch. ZvÏtr·v·nÌ. P˘sobenÌ tekoucÌ vody.
»innost vÏtru. P˘sobenÌ ledovc˘ a ledu.
Spolup˘sobenÌ p¯ÌrodnÌch Ëinitel˘ na zemsk˝ povrch.
Vliv lidsk˝ch ËinnostÌ na utv·¯enÌ zemskÈho povrchu.
90
AtmosfÈra
SloûenÌ a vrstvy atmosfÈry.
PoËasÌ. Celkov˝ obÏh vzduchu v atmosfÈ¯e.
Pas·ty. Monzuny. VÏtrnÈ smrötÏ. TropickÈ bou¯e (tropickÈ cyklony).
PodnebÌ. PodnebnÈ p·sy. V˝ökov· zonalita podnebÌ.
HydrosfÈra
RozloûenÌ a obÏh vody na Zemi.
Oce·ny a mo¯e. Vlastnosti a pohyby mo¯skÈ vody.
Voda na pevninÏ. VodnÌ toky. Ledovce. Jezera, baûiny a vodnÌ n·drûe.
Podpovrchov· voda. BezodtokovÈ oblasti.
PedosfÈra
V˝znam p˘d. Vznik p˘d. P˘dnÌ typy.
RozmÌstÏnÌ p˘d na Zemi.
Vlivy lidskÈ spoleËnosti na pedosfÈru.
BiosfÈra
éivotnÌ prost¯edÌ a zon·lnÌ rozöÌ¯enÌ organism˘ na Zemi.
Geografick· öÌ¯kov· p·sma a v˝ökovÈ stupnÏ organism˘.
éivot v oce·nu.
éivot v jednotliv˝ch geografick˝ch öÌ¯kov˝ch p·smech a v˝ökov˝ch stupnÌch: tropickÈ lesy,
savany, pouötÏ a polopouötÏ, stepi a lesostepi, lesy mÌrnÈho p·su, tundra a lesotundra, pol·rnÌ
pustiny.
Vliv lidskÈ spoleËnosti na biosfÈru a p¯ÌrodnÌ sfÈru.
Deskov· tektonika. Pohyb litosfÈrick˝ch desek.
Vznik krasu. KrasovÈ oblasti.
KlimatickÈ zmÏny v souËasnÈm svÏtÏ.
P¯ÌrodnÌ pomÏry malÈho mÌstnÌho regionu.
4. ZemÏpis svÏtadÌl˘ a oce·n˘
SvÏtadÌly a oce·ny
»lenÏnÌ pevniny na svÏtadÌly.
SvÏtov˝ oce·n a jeho Ë·sti.
Pol·rnÌ oblasti. Arktida. Antarktida.
Afrika
Geografick· poloha.
P¯ÌrodnÌ pomÏry.
Osvojov·nÌ Afriky lidmi, obyvatelstvo.
Hospod·¯stvÌ.
Oblasti. V˝znamnÈ st·ty.
V˝znamn· mÏsta.
Austr·lie a Oce·nie
Osvojov·nÌ Austr·lie a Oce·nie lidmi, obyvatelstvo.
Australsk˝ svaz.
Tichomo¯Ì.
SevernÌ Amerika
91
Osvojov·nÌ SevernÌ Ameriky lidmi, obyvatelstvo.
Kanada. SpojenÈ st·ty americkÈ.
Mexiko. St¯edoamerickÈ st·ty.
JiûnÌ Amerika
Osvojov·nÌ LatinskÈ Ameriky lidmi, obyvatelstvo.
KaribskÈ st·ty. BrazÌlie.
AndskÈ st·ty. LaplatskÈ st·ty.
Asie
Osvojov·nÌ Asie lidmi, obyvatelstvo.
Oblasti Asie. Monzunov· v˝chodnÌ, jihov˝chodnÌ a jiûnÌ Asie, v˝znamnÈ st·ty.
Jihoz·padnÌ Asie, st¯ednÌ Asie, severnÌ Asie, v˝znamnÈ st·ty.
Evropa
Obyvatelstvo. Hospod·¯stvÌ.
Oblasti Evropy. ⁄zemnÌ a hospod·¯skÈ rozdÌly, spolupr·ce a integrace.
Z·padnÌ Evropa. St¯ednÌ Evropa. SevernÌ Evropa. JiûnÌ Evropa. Jihov˝chodnÌ Evropa. V˝chodnÌ Evropa. V˝znamnÈ st·ty. V˝znamnÈ regiony. V˝znamn· mÏsta.
HlavnÌ geografickÈ v˝zkumnÈ objevy, cesty, objevitelÈ a cestovatelÈ v jednotliv˝ch svÏtadÌlech.
HlavnÌ svÏtovÈ civilizaËnÌ (kulturnÌ) oblasti svÏta od minulosti do p¯Ìtomnosti.
HlavnÌ environment·lnÌ problÈmy region˘ svÏta.
Evropsk· unie jako z·klad integrovanÈ Evropy.
5. PolitickÈ rozdÏlenÌ svÏta
Politick· mapa souËasnÈho svÏta.
St·ty na Zemi.
SpoleËnÈ a odliönÈ znaky st·t˘: poloha, rozloha, lidnatost, st·tnÌ hranice, st·tnÌ z¯ÌzenÌ, spr·vnÌ ËlenÏnÌ, zp˘sob vl·dy, stupeÚ rozvoje.
Mezin·rodnÌ politickÈ organizace a seskupenÌ. V˝znam a ˙loha OSN.
Aktu·lnÌ ohniska neklidu v souËasnÈm svÏtÏ.
NovÈ st·ty na mapÏ svÏta.
6. SpoleËenskÈ a hospod·¯skÈ sloûky krajiny
LidÈ na Zemi
Obyvatelstvo svÏta a jeho poËetnÌ r˘st.
RozmÌstÏnÌ a ˙zemnÌ pohyb obyvatelstva.
LidskÈ rasy, n·rody, jazyky. RozöÌ¯enÌ n·boûenstvÌ ve svÏtÏ.
Struktura obyvatelstva.
Venkovsk· sÌdla. Proces urbanizace. MÏstsk· sÌdla.
⁄zemnÌ struktura mÏst. Funkce mÏst. MÏsta a jejich z·zemÌ.
SvÏtovÈ hospod·¯stvÌ
J·drovÈ a perifernÌ oblasti svÏta.
Hospod·¯skÈ sektory. Sektorov· a odvÏtvov· struktura svÏtovÈho hospod·¯stvÌ.
92
SvÏtovÈ zemÏdÏlstvÌ. PÏstov·nÌ uûitkov˝ch plodin. Chov hospod·¯sk˝ch zvÌ¯at.
Rybolov a lesnÌ hospod·¯stvÌ.
SvÏtov˝ pr˘mysl. TÏûba surovinov˝ch zdroj˘. Energetika a tÏûk˝ pr˘mysl. Spot¯ebnÌ pr˘mysl.
Doprava a spoje. éelezniËnÌ, silniËnÌ a potrubnÌ doprava. VodnÌ a leteck· doprava. P¯enos
zpr·v a informacÌ.
Sluûby obyvatelstvu. CestovnÌ ruch. HlavnÌ oblasti cestovnÌho ruchu ve svÏtÏ.
Mezin·rodnÌ obchod. HlavnÌ mezin·rodnÌ hospod·¯skÈ organizace.
Aktu·lnÌ trendy a perspektiva demografickÈho v˝voje svÏta.
Problematika nucenÈ migrace pod vlivem politick˝ch, n·boûensk˝ch, etnick˝ch a v·leËn˝ch
p¯ÌËin (migrace uprchlÌk˘).
Aktu·lnÌ celospoleËenskÈ problÈmy (rasismus, drogov· problematika, nacionalismus, öovinismus, xenofobie, civilizaËnÌ nemoci, naruöenÈ ûivotnÌ prost¯edÌ a vztahy mezi lidmi).
Globalizace svÏta pohledem geografa.
Aktu·lnÌ v˝vojovÈ tendence svÏtovÈho hospod·¯stvÌ.
7. Krajina a ûivotnÌ prost¯edÌ
Krajina, p¯Ìroda a ûivotnÌ prost¯edÌ
KrajinotvornÌ ËinitelÈ a krajinotvornÈ procesy.
P¯ÌrodnÌ krajiny. KulturnÌ krajiny.
éivotnÌ prost¯edÌ organism˘. Populace, spoleËenstva, ekosystÈmy.
éivotnÌ prost¯edÌ lidskÈ spoleËnosti.
Vlivy lidskÈ spoleËnosti na krajinu a na ûivotnÌ prost¯edÌ
Naruöov·nÌ a ovlivÚov·nÌ p¯ÌrodnÌ sfÈry a jejÌch sloûek ËinnostÌ lidskÈ spoleËnosti.
P˘sobenÌ ûivotnÌho prost¯edÌ na ËlovÏka a na lidskou spoleËnost
Vliv prost¯edÌ na lidskÈ osÌdlenÌ. Ekumena.
SpoleËenskÈ prost¯edÌ.
SvÏtovÈ (glob·lnÌ) ekologickÈ problÈmy.
⁄silÌ o ochranu a rozvoj ûivotnÌho prost¯edÌ
Trvale udrûiteln˝ rozvoj. N·stroje k ochranÏ a rozvoji ûivotnÌho prost¯edÌ.
ModernÌ ochrana p¯Ìrody.
EkologickÈ p¯Ìstupy a chov·nÌ.
EkologickÈ technologie.
DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo:
Ekologie, environmentalistika a geografie. ⁄koly krajinnÈ ekologie.
Glob·lnÌ civilizaËnÌ rizika v p¯Ìtomnosti i v budoucnosti.
Geografie hlavnÌch exotick˝ch a civilizaËnÌch nemocÌ.
8. »esk· republika
Geografick· poloha a rozloha
Geografick· poloha, postavenÌ »eskÈ republiky v EvropÏ a ve svÏtÏ.
P¯ÌrodnÌ pomÏry »eskÈ republiky
Geologick˝ v˝voj. NerostnÈ zdroje.
Povrch. PodnebÌ. Vodstvo. P˘dy. éiv· p¯Ìroda.
Obyvatelstvo a sÌdla
Demografick˝ v˝voj, rozmÌstÏnÌ, ˙zemnÌ pohyb obyvatelstva.
Struktura obyvatelstva.
Menöiny v »eskÈ republice.
Venkovsk· sÌdla. Proces urbanizace. MÏstsk· sÌdla. Funkce mÏst. Struktura mÏst. Revitalizace venkova.
93
Hospod·¯stvÌ »eskÈ republiky
V˝voj, aktu·lnÌ stav, tendence. ⁄zemnÌ rozmÌstÏnÌ.
ZemÏdÏlstvÌ, lesnÌ a vodnÌ hospod·¯stvÌ.
Pr˘mysl. Doprava, spoje, sluûby.
CestovnÌ ruch. ZahraniËnÌ obchod.
Oblasti »eskÈ republiky
V˝znamnÈ regiony a mÏsta. Specifika region˘, srovn·vacÌ ˙daje.
KomplexnÌ geografie mÌstnÌho regionu.
V˝voj st·tnÌho ˙zemÌ.
V˝voj krajskÈ organizace na ˙zemÌ »eskÈ republiky od minulosti do souËasnosti.
9. Praktick˝ zemÏpis
CviËenÌ a pozorov·nÌ v terÈnu, zemÏpisnÈ exkurze
Orientace v krajinÏ.
Z·klady praktickÈ topografie.
Z·sady a bezpeËnost p¯i pohybu a pobytu v p¯ÌrodÏ.
P¯ÌrodnÌ pomÏry v malÈm regionu. SpoleËensk· a kulturnÌ specifikace regionu.
SÌdelnÌ a hospod·¯sk· organizace malÈho regionu. éivotnÌ prost¯edÌ v malÈm regionu.
ZemÏpis pro ûivot
PraktickÈ Ëinnosti s mapami a atlasy.
PraktickÈ Ëinnosti s jÌzdnÌmi ¯·dy a cestovnÌmi dokumenty.
Geografick· literatura, informaËnÌ mÈdia a dalöÌ prameny.
äkolnÌ geografickÈ hry a projekty.
P¯Ìprava, organizace a realizace cest a v˝let˘.
V˝stroj, v˝zbroj a dorozumÌvacÌ technika p¯i pobytu ve volnÈ p¯ÌrodÏ.
Z·sady bezpeËnosti a p¯eûitÌ ve volnÈ p¯ÌrodÏ.
III. P¯Ìstupy k obsahu a k organizaci v˝uky
UËebnÌ osnovy zemÏpisu jsou koncipov·ny tak, aby umoûÚovaly diferenciaci v obsahu
i v rozsahu v˝uky. VymezenÌ a posloupnost v ¯azenÌ tematick˝ch okruh˘, tematick˝ch
celk˘, jakoû i ¯azenÌ osnovn˝ch hesel v nich nejsou pro vyuËujÌcÌho z·vaznÈ. Netvo¯Ì
chronologicky uspo¯·dan˝ systÈm uËiva, ale jen vÏcnÏ a logicky ut¯ÌdÏn˝ a koncentrovan˝ obsah uËiva. Jedn· se pouze o doporuËen˝ n·vrh, kter˝ reflektuje jedno z moûn˝ch
uspo¯·d·nÌ obsahu uËiva. VyuËujÌcÌ m˘ûe, uzn·-li to za vhodnÈ, uspo¯·dat obsah uËiva podle
svÈ ˙vahy s p¯ihlÈdnutÌm ke konkrÈtnÌm moûnostem v˝uky ve ökole. MÏl by ovöem respektovat, aby nebyly naruöeny logickÈ vazby nejen v uËivu zemÏpisu, ale i mezip¯edmÏtovÈ vazby
s uËivem dalöÌch p¯edmÏt˘.
P¯edpokl·d· se, ûe si vyuËujÌcÌ vypracuje vlastnÌ ËasovÏ tematick˝ pl·n v˝uky zemÏpisu s ohledem na mÌstnÌ podmÌnky svÈ ökoly.
DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo probÌr· vyuËujÌcÌ se û·ky teprve aû po ¯·dnÈm splnÏnÌ povinnÈ Ë·sti osnov. Nutno zd˘raznit, ûe v˝Ëet doporuËenÈho rozöi¯ujÌcÌho uËiva uv·dÏnÈho
v tÏchto osnov·ch tvo¯Ì pouze n·mÏty, kterÈ vyuËujÌcÌ nemusÌ nutnÏ vöechny vyuûÌt. Povaûuje-li to za pot¯ebnÈ, m˘ûe si obsah doporuËenÈho rozöi¯ujÌcÌho uËiva upravit podle vlastnÌch
p¯edstav Ëi podmÌnek ve ökole.
94
Pokud vyuËujÌcÌ splnÌ povinnou Ë·st osnov v kratöÌ dobÏ, neû odpovÌd· povinn˝m hodin·m v uËebnÌm pl·nu 1. - 4. roËnÌku osmiletÈho gymn·zia, m˘ûe, uzn·-li to za pot¯ebnÈ,
probrat i urËitÈ Ë·sti uËiva z osnov zemÏpisu pro 5. - 8. roËnÌk osmiletÈho gymn·zia.
V systÈmu v˝uky gymnazi·lnÌho zemÏpisu se doporuËuje uskuteËÚovat zemÏpisn· cviËenÌ a pozorov·nÌ v terÈnu ve vöech roËnÌcÌch a ve vöech obdobÌch ökolnÌho roku s p¯ihlÈdnutÌm k tematice v˝uky a k provoznÌm a technick˝m podmÌnk·m na ökol·ch. CelodennÌ zemÏpisnÈ exkurze lze doporuËit na z·vÏr kaûdÈho ökolnÌho roku. M˘ûe to b˝t exkurze se speci·lnÌm nebo komplexnÌm zemÏpisn˝m zamÏ¯enÌm. Speci·lnÌmi tÈmaty mohou b˝t r˘zn· zamÏ¯enÌ na fyzickogeografickou nebo socioekonomickou problematiku mÌstnÌho regionu. KomplexnÌ exkurze lze realizovat i ve spojenÌ s ostatnÌmi p¯ÌrodovÏdn˝mi p¯edmÏty, zejmÈna
s ohledem na environment·lnÌ problematiku mÌstnÌho regionu, ale takÈ s dÏjepisem a obËanskou v˝chovou ve vztahu ke komplexnÌmu soci·lnÌmu a kulturnÌmu obrazu mÌstnÌho regionu.
äkolnÌmi geografick˝mi hrami a projekty se v doporuËenÈm rozöi¯ujÌcÌm uËivu praktickÈho zemÏpisu rozumÌ takovÈ praktickÈ Ëinnosti û·k˘ pod vedenÌm vyuËujÌcÌho, kde jsou û·ci
postaveni p¯ed ¯eöenÌ urËitÈho ˙kolu v mÌstÏ bydliötÏ Ëi ökoly, kter˝ skuteËnÏ existuje nebo by
mohl existovat. K ¯eöenÌ Ëi vy¯eöenÌ ˙kol˘ pot¯ebujÌ û·ci soubor vÏdomostÌ a dovednostÌ ze
zemÏpisu i z dalöÌch souvisejÌcÌch p¯edmÏt˘. Z·roveÚ jsou nuceni prakticky jednat ñ navrhovat ¯eöenÌ, rozhodovat se pro urËit˝ alternativnÌ postup a sv· rozhodnutÌ zd˘vodÚovat, samostatnÏ zpracov·vat sv˘j vlastnÌ n·vrh a obhajovat ho. é·ci p¯i realizaci geografickÈho projektu pozn·vajÌ, jak˝ v˝znam majÌ geografickÈ vÏdomosti a dovednosti v praxi r˘zn˝ch profesÌ
a funkcÌ (starosta, ˙¯ednÌk, pl·novaË, architekt, ekolog, stavitel, obchodnÌk).
Osvojov·nÌ urËitÈho svÏtadÌlu lidmi vyjad¯uje v jednotliv˝ch heslech tematickÈho okruhu
4. ZemÏpis svÏtadÌl˘ a oce·n˘ souhrnn˝ proces objevov·nÌ, pozn·v·nÌ, osÌdlov·nÌ a hospod·¯skÈho vyuûÌv·nÌ konkrÈtnÌho svÏtadÌlu (regionu).
Odborn˝ gestor V⁄P: RNDr. Josef Herink
95
ZEMÃPIS
ModernÌ geografie je soubor vÏdnÌch disciplÌn, studujÌcÌch krajinnou sfÈru a jejÌ vazbu na
lidskou spoleËnost v konkrÈtnÌm prost¯edÌ a v danÈm Ëase. ⁄loha ökolnÌho zemÏpisu jako
specifickÈ modifikace geografick˝ch disciplÌn je nezastupiteln· v objasÚov·nÌ sloûit˝ch vazeb mezi p¯Ìrodou a lidskou spoleËnostÌ (integraËnÌ a integrujÌcÌ ˙loha ökolnÌho zemÏpisu
v systÈmu vyuËovacÌch p¯edmÏt˘).
Ve vyuËovacÌm p¯edmÏtu zemÏpis si û·ci na gymn·ziu osvojujÌ urËit˝ integrovan˝ systÈm
vybran˝ch poznatk˘ z r˘zn˝ch obor˘ souËasnÈ geografie.
Proces geografickÈho vzdÏl·v·nÌ smÏ¯uje vzhledem ke Standardu vzdÏl·v·nÌ ve Ëty¯letÈm
gymn·ziu k tomu, aby (se, si) û·ci postupnÏ:
● zÌskali geografickÈ vÏdomosti, dovednosti a n·vyky s ohledem na svÈ zapojenÌ do obËanskÈho ûivota a prost¯edÌ, kterÈ je obklopuje;
● osvojili a rozöÌ¯ili z·kladnÌ geografickÈ poznatky uvedenÈ v okruzÌch kmenovÈho uËiva
a specifickÈ geografickÈ p¯Ìstupy, metody, techniky a dovednosti ve vztahu k prost¯edÌ na
Zemi, kterÈ smÏ¯ujÌ k pochopenÌ ˙zemnÌch rozdÌl˘, zvl·ötnostÌ, jedineËnostÌ, ale i pravidelnostÌ a z·konitostÌ v prostorovÈm rozmÌstÏnÌ geografick˝ch objekt˘, jev˘ a proces˘;
● vytvo¯ili mezip¯edmÏtovÈ a kompetenËnÌ vztahy mezi geografiÌ a ostatnÌmi vÏdnÌmi obory, kterÈ se spolu s nÌ zab˝vajÌ v˝zkumem postavenÌ ZemÏ ve vesmÌru, p¯ÌrodnÌ, spoleËenskÈ a hospod·¯skÈ sfÈry, z nichû mnohÈ se na gymn·ziÌch samostatnÏ nevyuËujÌ a s nimiû
v˝uka geografie vytv·¯Ì interdisciplin·rnÌ program o Zemi, o lidskÈ spoleËnosti a o ûivotnÌm prost¯edÌ;
● nauËili kl·st geografickÈ ot·zky: kde je to umÌstÏno, jakÈ to je, proË je to tam, jak to vzniklo, jak˝ to m· vliv na prost¯edÌ, co je na tÈto poloze v˝znaËnÈ, jak˝ m· tato poloha vztah
k umÌstÏnÌ ostatnÌch geografick˝ch objekt˘, lidÌ, mÌst a prost¯edÌ, jak by to mÏlo b˝t uzp˘sobeno ke vz·jemnÈmu uûitku lidÌ a p¯Ìrody; identifikovat geografickÈ ot·zky, rozliöovat
mezi geografick˝mi a negeografick˝mi ot·zkami;
● osvojili schopnost zÌsk·vat geografickÈ informace: pouûÌvat r˘znÈ dovednosti p¯i vyhled·v·nÌ a shromaûÔov·nÌ geografick˝ch dat; pouûÌvat mapy, grafy, diagramy, kartodiagramy, kartogramy a statistick˝ materi·l p¯i shromaûÔov·nÌ nebo sestavov·nÌ geografick˝ch
informacÌ; systematicky vyhled·vat, shromaûÔovat a zpracov·vat geografickÈ informace
z r˘zn˝ch prim·rnÌch a sekund·rnÌch zdroj˘; systematicky pozorovat a zaznamen·vat fyzickÈ a antropogennÌ rysy a vlastnosti pozorovan˝ch geografick˝ch objekt˘, jev˘ a proces˘ v terÈnu;
● dok·zali zpracov·vat a hodnotit geografickÈ informace: pouûÌvat r˘znÈ prost¯edky p¯i zpracov·nÌ a t¯ÌdÏnÌ souhrn˘ geografick˝ch informacÌ; sjednocovat r˘znÈ druhy materi·l˘ p¯i
t¯ÌdÏnÌ geografick˝ch informacÌ; p¯ipravovat, sestavovat, vybÌrat a navrhovat vhodnÈ druhy map, grafy, tabulky a schÈmata na vysvÏtlenÌ, v˝klad a t¯ÌdÏnÌ geografick˝ch informacÌ; systematicky urËovat hodnotu a pouûitÌ geografick˝ch informacÌ;
96
●
●
●
●
●
●
rozvÌjeli dovednosti navazujÌcÌ na anal˝zu geografickÈ informace: pouûÌvat mapy, tabulky, grafy, texty, fotografie a dalöÌ dokumenty p¯i pozorov·nÌ a interpretaci geografick˝ch
vztah˘, tendencÌ a souvislostÌ;
dovedli odpovÌdat na geografickÈ ot·zky: p¯edkl·dat geografickÈ informace ve formÏ ˙stnÌch i pÌsemn˝ch zpr·v, doplnÏn˝ch mapami a n·kresy; formulovat platnÈ z·vÏry z v˝sledk˘ geografickÈho öet¯enÌ r˘znÈho typu; hodnotit odpovÏdi na geografickÈ dotazy, vyvodit vöeobecnÈ z·vÏry a odhadnout jejich platnost;
dok·zali pomocÌ geografick˝ch p¯Ìstup˘ rozvÌjet kritickÈ myölenÌ: posuzovat a porovn·vat ˙zemnÌ zmÏny, soci·lnÌ a hospod·¯skÈ jevy a procesy v prostoru mÌstnÌ krajiny, mÌstnÌ
oblasti a vlastnÌ zemÏ ve srovn·nÌ s obdobn˝mi Ëi odliön˝mi jevy a procesy v evropskÈm
a celosvÏtovÈm mÏ¯Ìtku;
nauËili ch·pat kulturnÌ i ment·lnÌ zvl·ötnosti r˘zn˝ch lidsk˝ch ras, n·rod˘ a kultur, v·ûit si
jejich p¯Ìnosu pro rozvoj lidskÈ spoleËnosti, uvÏdomit si v˝znam tolerance pro dorozumÏnÌ a uplatÚov·nÌ pravidel mezin·rodnÌho souûitÌ;
zÌskali smysl pro jedineËnost a kr·su p¯ÌrodnÌch objekt˘ a lidsk˝ch v˝tvor˘ a trval˝ z·jem
o cestov·nÌ a pozn·v·nÌ vlasti a region˘ svÏta jako souË·st ûivotnÌho zp˘sobu modernÌho
ËlovÏka;
nauËili prokazovat svÈ individu·lnÌ schopnosti, pracovat tvo¯ivÏ a samostatnÏ, prov·dÏt
pozorov·nÌ v terÈnu a vyhodnocovat je s vyuûitÌm zÌskan˝ch vÏdomostÌ.
St·lou souË·stÌ v˝uky zemÏpisu by mÏl b˝t, tak jako u ostatnÌch p¯ÌrodovÏdn˝ch p¯edmÏt˘, soustavn˝ n·cvik spr·vnÈho pouûÌv·nÌ pojm˘, hled·nÌ p¯ÌËinn˝ch souvislostÌ a ¯eöenÌ problÈm˘ souvisejÌcÌch s pozn·v·nÌm p¯Ìrody a s praktick˝m ûivotem.
II. Obsah uËiva
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
⁄vod do geografie
ZemÏ jako vesmÌrnÈ tÏleso
Zn·zorÚov·nÌ ZemÏ na map·ch
P¯ÌrodnÌ obraz ZemÏ
LidÈ na Zemi
Krajina a ûivotnÌ prost¯edÌ
EvropskÈ regiony
MimoevropskÈ regiony svÏta
»esk· republika
Praktick· geografie, cviËenÌ a pozorov·nÌ v terÈnu, geografickÈ exkurze
1. ⁄vod do geografie
V˝voj geografie.
SouËasnÈ postavenÌ geografie v systÈmu vÏdnÌch obor˘.
ProË je pot¯ebnÈ uËit se geografii.
Objekt geografie - krajinn· sfÈra.
»lenÏnÌ geografie na jednotlivÈ disciplÌny.
Z·kladnÌ metody geografie.
97
2. ZemÏ jako vesmÌrnÈ tÏleso
V˝voj poznatk˘ o Zemi.
Nov˝ pohled na Zemi v d·lkovÈm pr˘zkumu.
Planeta ZemÏ jako souË·st vesmÌru.
Tvar a velikost ZemÏ.
Pohyby ZemÏ a jejich d˘sledky.
SkuteËn˝ tvar ZemÏ, geometrickÈ modely, geoid.
3. Zn·zorÚov·nÌ ZemÏ na map·ch
Geometrick· podstata map. ZemÏpisnÈ sou¯adnice.
HlavnÌ kartografick· zobrazenÌ.
MÏ¯Ìtko map.
Obsah map. Druhy map podle rozliöovacÌch kritÈriÌ.
Mapov·nÌ, vznik mapy.
SouËasnÈ tematickÈ mapy.
Ment·lnÌ mapy.
SouËasnÈ atlasy.
NejstaröÌ mapy »ech, Moravy a ËeskÈho Slezska.
SouËasnÈ mapy »eskÈ republiky.
KartografickÈ techniky: metoda lokalizovan˝ch diagram˘, metoda kartogramu, metoda kartodiagramu, teËkov· metoda, plastickÈ mapy, ment·lnÌ mapy.
4. P¯ÌrodnÌ obraz ZemÏ
Fyzickogeografick· (p¯ÌrodnÌ) sfÈra
Fyzickogeografick· sfÈra a jejÌ sloûky jako objekt v˝zkumu fyzickÈ geografie.
Fyzickogeografick· sfÈra jako systÈm.
SloûenÌ pevnÈho zemskÈho tÏlesa: zemskÈ j·dro, zemsk˝ pl·öù, zemsk· k˘ra.
AtmosfÈra
AtmosfÈra jako sloûka zemskÈho klimatickÈho systÈmu.
PoËasÌ. PodnebÌ. PodnebnÈ p·sy ZemÏ.
HydrosfÈra
ObÏh vody na Zemi.
RozloûenÌ vody na zemskÈm povrchu.
Voda na pevninÏ.
Voda v oce·nech a v mo¯Ìch. Vlastnosti mo¯skÈ vody. Pohyby mo¯skÈ vody.
KryosfÈra.
LitosfÈra
LitosfÈrickÈ desky. Z·klady deskovÈ tektoniky, teorie a mechanismus pohybu litosfÈrick˝ch
desek.
Povrch litosfÈry. Pevniny a oce·ny.
Planet·rnÌ ËlenÏnÌ zemskÈ k˘ry. Pevninsk· zemsk· k˘ra. Oce·nsk· zemsk· k˘ra.
GeoreliÈf. Pevninsk˝ georeliÈf. Podmo¯sk˝ georeliÈf.
MorfografickÈ typy pevninskÈho georeliÈfu.
Vnit¯nÌ a vnÏjöÌ geomorfologickÈ sÌly, jejich mechanismus a projevy. ZvÏtr·v·nÌ hornin.
Vlivy lidsk˝ch ËinnostÌ na georeliÈf.
DetailnÌ ËlenÏnÌ georeliÈfu v menöÌch ˙zemÌch.
98
PedosfÈra
V˝znam p˘d pro ûivot na Zemi.
Vznik p˘d. P˘dotvornÌ ËinitelÈ a p˘dotvornÈ pochody. P˘dnÌ typy.
Planet·rnÌ (zon·lnÌ) rozmÌstÏnÌ pedosfÈry. äÌ¯kov· p·smovitost a v˝ökov· stupÚovitost p˘d.
Azon·lnÌ vlivy na rozmÌstÏnÌ p˘d.
Vlivy lidskÈ spoleËnosti na pedosfÈru.
BiosfÈra
Organismy na Zemi a jejich ûivotnÌ prost¯edÌ.
Zon·lnÌ vlivy na rozmÌstÏnÌ a rozöÌ¯enÌ organism˘. Geografick· zonalita, öÌ¯kov· p·smovitost
a v˝ökov· stupÚovitost. Planet·rnÌ ËlenÏnÌ biosfÈry.
P¯ehled p¯ÌrodnÌch zÛn ZemÏ.
AntropogennÌ vlivy na biosfÈru.
Charakteristiky a reûim vodnÌch tok˘.
PovodÚovÈ stavy na tocÌch v »eskÈ republice, p¯ÌËiny, problematika, perspektivy.
Vznik a z·nik zemskÈ k˘ry. RiftovÈ zÛny, st¯edooce·nskÈ h¯bety.
ExogennÌ geomorfologickÈ pochody v podmÌnk·ch mÌstnÌho regionu.
5. LidÈ na Zemi
Soci·lnÌ a hospod·¯sk· sfÈra
Soci·lnÌ a hospod·¯sk· sfÈra jako objekt v˝zkumu hum·nnÌ (socioekonomickÈ) geografie.
Obyvatelstvo svÏta
⁄zemnÌ rozmÌstÏnÌ. SvÏtov· ekumena.
V˝voj a perspektivy svÏtovÈ populace.
Struktura svÏtovÈ populace. Rasy, jazyky, n·rody, n·boûenstvÌ.
⁄zemnÌ pohyb obyvatelstva.
StÏhov·nÌ a pohyb za pracÌ.
OsÌdlenÌ. RozmÌstÏnÌ a charakteristika sÌdel. Venkovsk· sÌdla. MÏstsk· sÌdla.
Proces urbanizace. SvÏtovÈ sÌdelnÌ systÈmy. SvÏtov· velkomÏsta a jejich struktura.
SvÏtovÈ hospod·¯stvÌ
V˝voj a souËasnÈ tendence svÏtovÈho hospod·¯stvÌ. HlavnÌ hospod·¯skÈ problÈmy souËasnÈho svÏta.
Sektorov· a odvÏtvov· struktura a charakteristika svÏtovÈho hospod·¯stvÌ, lokalizaËnÌ faktory
a ˙zemnÌ dynamika: zemÏdÏlstvÌ, vodnÌ a lesnÌ hospod·¯stvÌ, pr˘mysl, doprava, p¯enos zpr·v
a informacÌ, sluûby obyvatelstvu, cestovnÌ ruch, svÏtov˝ obchod.
J·drovÈ a perifernÌ hospod·¯skÈ oblasti svÏta. Mezin·rodnÌ hospod·¯skÈ organizace a integrace.
Z·klady politickÈ geografie
St·ty svÏta. SpoleËn· a odliöovacÌ kritÈria st·t˘.
V˝voj politickÈho rozdÏlenÌ svÏta.
Aktu·lnÌ zmÏny na mapÏ svÏta.
Nadst·tnÌ organizace. ⁄loha a aktivity OSN.
Skupiny st·t˘ svÏta podle souËasnÈho stupnÏ rozvoje.
SouËasnÈ v˝zkumy a cÌle hum·nnÌ geografie.
Revitalizace souËasn˝ch mÏstsk˝ch center.
Revitalizace venkovskÈ krajiny.
Renesance geopolitiky a politickÈ geografie.
Problematika hlavnÌch region˘ svÏtovÈho hospod·¯stvÌ.
99
6. Krajina a ûivotnÌ prost¯edÌ
Ekologie, environmentalistika a geografie. Interdisciplin·rnÌ program krajinnÈ ekologie.
Krajina: vlastnosti, krajinotvornÌ ËinitelÈ a procesy. Typy krajiny. Funkce kulturnÌch krajin.
éivotnÌ prost¯edÌ organism˘.
éivotnÌ prost¯edÌ lidstva.
Sloûky krajiny a ûivotnÌho prost¯edÌ.
Vlivy antropogennÌch ËinnostÌ na krajinu a na ûivotnÌ prost¯edÌ.
SvÏtovÈ (glob·lnÌ) ekologickÈ problÈmy. P¯ÌrodnÌ a civilizaËnÌ rizika.
Ochrana a rozvoj ûivotnÌho prost¯edÌ.
Trvale udrûiteln˝ rozvoj lidskÈ spoleËnosti.
St·tnÌ ekologick· politika.
SystÈm ochrany a rozvoje ûivotnÌho prost¯edÌ v »eskÈ republice.
Mezin·rodnÌ aktivity a z·vazky »eskÈ republiky v ochranÏ a rozvoji ûivotnÌho prost¯edÌ.
7. EvropskÈ regiony
PostavenÌ Evropy v souËasnÈm svÏtÏ.
Geografick· poloha evropsk˝ch region˘.
StupeÚ rozvoje evropsk˝ch region˘.
P¯ÌrodnÌ prost¯edÌ.
Z·padoevropsk· integrace. Evropsk· unie.
OstatnÌ evropskÈ regiony, j·drovÈ a perifernÌ oblasti.
VybranÈ st·ty. V˝vojovÈ politickÈ a hospod·¯skÈ tendence.
HlavnÌ instituce a org·ny EvropskÈ unie a jejich funkce.
Rozöi¯ov·nÌ EvropskÈ unie a »esk· republika.
Evropa, evropanstvÌ a »esk· republika (integraËnÌ a odst¯edivÈ tendence).
8. MimoevropskÈ regiony svÏta
V˝znam region·lnÏ geografick˝ch poznatk˘.
Srovn·vacÌ charakteristiky mimoevropsk˝ch region˘ podle geografickÈ polohy a rozlohy,
p¯ÌrodnÌho prost¯edÌ a stupnÏ spoleËenskÈho rozvoje.
Srovn·vacÌ hospod·¯skÈ a politickÈ informace.
J·drovÈ a perifernÌ oblasti.
V˝znamnÈ st·ty, oblasti st·t˘, mÏsta.
HlavnÌ svÏtovÈ civilizaËnÌ a kulturnÌ oblasti a objekty.
HlavnÌ geografickÈ v˝zkumnÈ objevy v jednotliv˝ch svÏtadÌlech.
9. »esk· republika
⁄zemnÌ v˝voj st·tu.
Geografick· poloha a rozloha.
PostavenÌ st·tu v EvropÏ a ve svÏtÏ podle geografickÈ polohy a stupnÏ spoleËenskÈho rozvoje.
P¯ÌrodnÌ prost¯edÌ.
Obyvatelstvo a sÌdla.
Hospod·¯stvÌ.
VybranÈ oblasti - regiony.
V˝znamn· mÏsta a kulturnÌ objekty.
KomplexnÌ geografie mÌstnÌho regionu: p¯Ìroda, spoleËnost a kultura.
100
PodrobnÏjöÌ geologick˝ a geomorfologick˝ v˝voj ˙zemÌ »eskÈ republiky.
P¯ehled hospod·¯skÈho v˝voje ˙zemÌ »eskÈ republiky.
10. Praktick· geografie, cviËenÌ a pozorov·nÌ v terÈnu, geografickÈ exkurze
Orientace v krajinÏ.
Z·klady praktickÈ topografie.
Praxe s mapami, s vybran˝mi atlasy, statistick˝mi materi·ly a s geografick˝mi informaËnÌmi
prameny a literaturou.
Z·sady pohybu, pobytu, bezpeËnosti a p¯eûitÌ ve volnÈ p¯ÌrodÏ.
PraktickÈ Ëinnosti p¯i p¯ÌpravÏ, organizaci a realizaci v˝let˘, cest, pobyt˘ a exkurzÌ.
äkolnÌ geografickÈ projekty s region·lnÌ tematikou zamÏ¯enÈ na ochranu a rozvoj ûivotnÌho
prost¯edÌ, na hospod·¯skou tematiku a na problematiku obsluûnÈ sfÈry.
StanovenÌ cÌl˘, motivace, rozbor ˙kol˘, moûnosti ¯eöenÌ, pl·n ËinnostÌ.
Zpracov·nÌ projektu, prezentace v˝sledk˘, diskuse, n·vrhy ¯eöenÌ, konkrÈtnÌ vyuûitÌ projektu.
Aplikovan· geografie: region·lnÌ politika a region·lnÌ rozvoj.
GeografickÈ informaËnÌ systÈmy, socioekonomick· regionalizace, globalizace svÏta, modely
v˝voje svÏta.
III. P¯Ìstupy k obsahu a k organizaci v˝uky
UËivo zemÏpisu v 1. - 4. roËnÌku Ëty¯letÈho gymn·zia a v 5. - 8. roËnÌku osmiletÈho
gymn·zia p¯edstavuje druh˝ cyklus uËiva, kterÈ si osvojili û·ci v z·kladnÌ ökole, respektive
v 1. - 4. roËnÌku osmiletÈho gymn·zia. I kdyû se tematika uËiva ve Ëty¯letÈm gymn·ziu
a 5. - 8. roËnÌku osmiletÈho gymn·zia v podstatÏ opakuje, p¯edstavuje kvalitativnÏ zcela novou a vyööÌ ˙roveÚ, kter· se projevuje jak v celkovÈ prezentaci uËiva a v rozöÌ¯enÌ pojmovÈ
oblasti, tak p¯edevöÌm v pouûit˝ch metod·ch a ve form·ch procesu uËenÌ. Ty odpovÌdajÌ vÏkovÈ a intelektu·lnÌ ˙rovni û·k˘ jmenovanÈho stupnÏ gymn·zia. V˝uka zemÏpisu zde p¯ispÌv·
k postupnÈmu rozvoji rozumov˝ch schopnostÌ û·k˘ p¯i p¯echodu od p¯ev·ûnÏ n·zornÈho zp˘sobu pozn·v·nÌ do poznatkovÈ ˙rovnÏ, ve kterÈ se jiû zaËÌnajÌ objevovat prvky uvaûov·nÌ
a p¯Ìstup˘, a takÈ asociace, kterÈ jsou jiû vlastnÌ vÏdeckÈmu myölenÌ a postup˘m.
UËebnÌ osnovy zemÏpisu jsou koncipov·ny tak, aby umoûÚovaly diferenciaci v obsahu
i v rozsahu v˝uky. VymezenÌ a posloupnost v ¯azenÌ tematick˝ch okruh˘, tematick˝ch
celk˘, jakoû i ¯azenÌ osnovn˝ch hesel v nich nejsou pro vyuËujÌcÌho z·vaznÈ. Netvo¯Ì
chronologicky uspo¯·dan˝ systÈm uËiva, ale jen vÏcnÏ a logicky ut¯ÌdÏn˝ a koncentrovan˝ obsah uËiva. Jedn· se pouze o doporuËen˝ n·vrh, kter˝ reflektuje jedno z moûn˝ch
uspo¯·d·nÌ obsahu uËiva. VyuËujÌcÌ m˘ûe, uzn·-li to za vhodnÈ, uspo¯·dat obsah uËiva podle
svÈ ˙vahy s p¯ihlÈdnutÌm ke konkrÈtnÌm moûnostem v˝uky ve ökole. MÏl by ovöem respektovat, aby nebyly naruöeny logickÈ vazby nejen v uËivu zemÏpisu, ale i mezip¯edmÏtovÈ vazby
s uËivem dalöÌch p¯edmÏt˘.
P¯edpokl·d· se, ûe si vyuËujÌcÌ vypracuje vlastnÌ ËasovÏ tematick˝ pl·n v˝uky zemÏpisu s ohledem na mÌstnÌ podmÌnky svÈ ökoly.
DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo probÌr· vyuËujÌcÌ se û·ky teprve aû po ¯·dnÈm splnÏnÌ povinnÈ Ë·sti osnov. Nutno zd˘raznit, ûe v˝Ëet doporuËenÈho rozöi¯ujÌcÌho uËiva uv·dÏnÈho
v tÏchto osnov·ch tvo¯Ì pouze n·mÏty, kterÈ vyuËujÌcÌ nemusÌ nutnÏ vöechny vyuûÌt. Povaûuje-li to za pot¯ebnÈ, m˘ûe si obsah doporuËenÈho rozöi¯ujÌcÌho uËiva upravit podle vlastnÌch
p¯edstav Ëi podmÌnek ve ökole.
101
V systÈmu v˝uky gymnazi·lnÌho zemÏpisu se doporuËuje uskuteËÚovat zemÏpisn· cviËenÌ a pozorov·nÌ v terÈnu ve vöech roËnÌcÌch a ve vöech obdobÌch ökolnÌho roku s p¯ihlÈdnutÌm k tematice v˝uky a k provoznÌm a technick˝m podmÌnk·m na ökol·ch. CelodennÌ zemÏpisnÈ exkurze lze doporuËit na z·vÏr kaûdÈho ökolnÌho roku. M˘ûe to b˝t exkurze se speci·lnÌm nebo komplexnÌm zemÏpisn˝m zamÏ¯enÌm. Speci·lnÌmi tÈmaty mohou b˝t r˘zn· zamÏ¯enÌ na fyzickogeografickou nebo socioekonomickou problematiku mÌstnÌho regionu. KomplexnÌ exkurze lze realizovat i ve spojenÌ s ostatnÌmi p¯ÌrodovÏdn˝mi p¯edmÏty, zejmÈna
s ohledem na environment·lnÌ problematiku mÌstnÌho regionu, ale takÈ s dÏjepisem a obËanskou v˝chovou ve vztahu ke komplexnÌmu soci·lnÌmu a kulturnÌmu obrazu mÌstnÌho regionu.
Odborn˝ gestor V⁄P: RNDr. Josef Herink
102
MATEMATIKA
Matematika v n·vaznosti na prvnÌ stupeÚ Zä vytv·¯Ì prost¯ednictvÌm postupnÈho osvojov·nÌ matematick˝ch pojm˘, ˙tvar˘, operacÌ a znak˘ p¯edpoklady pro porozumÏnÌ kvantitativnÌm a prostorov˝m vztah˘m. V˝uka matematiky v˝raznÏ ovlivÚuje rozvoj abstraktnÌho
a exaktnÌho myölenÌ û·k˘, uËÌ logickÈmu a kritickÈmu usuzov·nÌ; vede k ËlenitÏjöÌmu pohledu na skuteËnost a ke k·zni ve vyjad¯ov·nÌ. Specifick˝m zp˘sobem p¯ispÌv· k formov·nÌ
volnÌch a charakterov˝ch rys˘ osobnosti, jako je p¯esnost, vytrvalost, d˘slednost a vytv·¯Ì tak
p¯edpoklady pro porozumÏnÌ a ¯eöenÌ praktick˝ch situacÌ i pro dalöÌ studium.
Proces vzdÏl·v·nÌ smÏ¯uje k tomu, aby û·ci
● v n·vaznosti na prvnÌ stupeÚ Zä zÌskali z·kladnÌ vÏdomosti a dovednosti v aritmetice,
algeb¯e a geometrii,
● ch·pali kvantitativnÌ vztahy v p¯ÌrodnÌch a spoleËensk˝ch procesech,
● porozumÏli funkËnÌm vztah˘m a souvislostem mezi kvantitativnÏ mÏ¯iteln˝mi jevy,
● byli schopni aplikovat zÌskanÈ vÏdomosti a dovednosti,
● dovedli ¯eöit p¯imÏ¯enÏ obtÌûnÈ ˙koly problÈmovÈho charakteru a zÌskali schopnost
racion·lnÏ vyuûÌvat kapesnÌ kalkul·tor a dalöÌ v˝poËetnÌ techniku,
● dovedli ¯eöit ˙koly vyûadujÌcÌ geometrickou a zejmÈna prostorovou p¯edstavivost,
● umÏli zÌsk·vat a t¯Ìdit informace, ËÌst a rozumÏt ˙daj˘m sestaven˝m do tabulek a graf˘
a interpretovat je v praxi,
● byli p¯ipraveni na intelektu·lnÌ a volnÌ n·roky dalöÌho studia.
II. Obsah uËiva
Aritmetika
1. DÏlitelnost p¯irozen˝ch ËÌsel
2. Cel· ËÌsla
3. Desetinn· ËÌsla
4. Zlomky
5. Racion·lnÌ ËÌsla
6. PomÏr, p¯Ìm· a nep¯Ìm· ˙mÏrnost, procenta, ˙rok
7. Druh· mocnina a odmocnina
8. Mocniny s p¯irozen˝m a cel˝m mocnitelem
Planimetrie
1. ⁄hly a jejich velikosti
2. Shodn· zobrazenÌ
103
3. Troj˙helnÌky
4. RovnobÏûnÌky a Ëty¯˙helnÌky
5. Pythagorova vÏta
6. Kruûnice, kruh
7. KonstrukËnÌ ˙lohy
8. Podobnost, goniometrickÈ funkce v pravo˙hlÈm troj˙helnÌku
Stereometrie
1. Krychle, kv·dr
2. Hranol
3. V·lec
4. Jehlan, kuûel, koule
Algebra
1. PromÏnnÈ, v˝razy, mnohoËleny
2. Line·rnÌ rovnice a nerovnice
3. LomenÈ v˝razy, line·rnÌ rovnice s nezn·mou ve jmenovateli
4. Soustavy dvou line·rnÌch rovnic
5. Funkce
Z·klady statistiky a finanËnÌ matematiky
Aritmetika
1. DÏlitelnost p¯irozen˝ch ËÌsel
N·sobek, dÏlitel, znaky dÏlitelnosti 10, 5, 2, 3, 9. PrvoËÌsla a ËÌsla sloûen·, rozklad ËÌsla na
souËin prvoËÌsel. SpoleËn˝ dÏlitel, nejvÏtöÌ spoleËn˝ dÏlitel. SoudÏln· a nesoudÏln· ËÌsla. SpoleËn˝ n·sobek, nejmenöÌ spoleËn˝ n·sobek.
2. Cel· ËÌsla
»Ìsla kladn·, nula, ËÌsla z·porn·. »Ìsla navz·jem opaËn·. Porovn·v·nÌ cel˝ch ËÌsel, uspo¯·d·nÌ cel˝ch ËÌsel, zobrazenÌ na ËÌselnÈ ose. AbsolutnÌ hodnota. Operace s cel˝mi ËÌsly.
3. Desetinn· ËÌsla
Desetinn· ËÌsla, porovn·v·nÌ, zn·zornÏnÌ na ËÌselnÈ ose. SËÌt·nÌ a odËÌt·nÌ desetinn˝ch ËÌsel.
N·sobenÌ a dÏlenÌ desetinnÈho ËÌsla 10, 100, 1 000, 0,1, 0,01, 0,001. N·sobenÌ a dÏlenÌ
desetinn˝ch ËÌsel. PÌsemnÈ algoritmy. P¯ev·dÏnÌ jednotek dÈlky, obsahu, objemu a hmotnosti.
Odhady a zaokrouhlov·nÌ v˝sledk˘. SlovnÌ ˙lohy. Vlastnosti poËetnÌch v˝kon˘ s desetinn˝mi ËÌsly. UûitÌ kalkul·toru s pamÏtÌ.
4. Zlomky
Zlomek a jeho z·kladnÌ tvar. SmÌöenÈ ËÌslo. Rozöi¯ov·nÌ a kr·cenÌ zlomk˘, porovn·v·nÌ a
rovnost zlomk˘. Zn·zornÏnÌ na ËÌselnÈ ose, desetinnÈ zlomky. Operace se zlomky, spoleËn˝
jmenovatel. P¯evr·cenÈ ËÌslo. Sloûen˝ zlomek.
5. Racion·lnÌ ËÌsla
Racion·lnÌ ËÌsla, operace s racion·lnÌmi ËÌsly, zlomky a desetinn· ËÌsla. Vyj·d¯enÌ racion·lnÌho ËÌsla desetinn˝m rozvojem. Desetinn˝ periodick˝ rozvoj ËÌsla, perioda.
6. PomÏr, p¯Ìm· a nep¯Ìm· ˙mÏrnost, procenta, ˙rok
PomÏr, p¯evr·cen˝ pomÏr, kr·cenÌ a rozöi¯ov·nÌ pomÏru, zvÏtöov·nÌ a zmenöov·nÌ v danÈm
pomÏru. Postupn˝ pomÏr. MÏ¯Ìtko pl·n˘ a map.
104
Soustava sou¯adnic v rovinÏ, osy sou¯adnic. P¯Ìm· ˙mÏrnost, graf. Nep¯Ìm· ˙mÏrnost, graf.
⁄mÏra, trojËlenka. SlovnÌ ˙lohy.
Procento, procentov˝ z·klad, procentov· Ë·st, poËet procent. Promile. ⁄rok, jednoduchÈ ˙rokov·nÌ. ⁄lohy z praxe.
N·roËnÏjöÌ ˙lohy na trojËlenku.
7. Druh· mocnina a odmocnina
Pojem a v˝poËet druhÈ mocniny a odmocniny. UûitÌ tabulek a kalkul·toru. Iracion·lnÌ ËÌslo
a osa re·ln˝ch ËÌsel (intuitivnÏ). UûitÌ druhÈ mocniny a odmocniny.
8. Mocniny s p¯irozen˝m a cel˝m mocnitelem
V˝poËet mocniny s p¯irozen˝m mocnitelem. Operace s mocninami s p¯irozen˝m mocnitelem.
Mocnitel nula.
V˝poËet mocniny s cel˝m mocnitelem. Operace s mocninami s cel˝m mocnitelem. Z·pis ËÌsla
v desÌtkovÈ soustavÏ pomocÌ mocnin deseti, z·pis ËÌsla ve tvaru a. 10n , 1 ≤ a < 10, n celÈ. ÿ·d
ËÌsla, zobrazenÌ ËÌsla na displeji kalkul·toru.
Planimetrie
1. ⁄hly a jejich velikosti
Pojem ˙hlu, jeho velikost (stupeÚ, minuta, vte¯ina, ˙hlomÏr). R˝sov·nÌ ˙hlu danÈ velikosti.
P¯en·öenÌ ˙hlu a konstrukce osy ˙hlu. P¯Ìm˝, ostr˝, prav˝, tup˝, nulov˝, pln˝ ˙hel. VedlejöÌ
a vrcholovÈ ˙hly, souhlasnÈ a st¯ÌdavÈ ˙hly. SËÌt·nÌ a odËÌt·nÌ ˙hl˘, n·sobenÌ ˙hlu p¯irozen˝m
ËÌslem graficky a poËetnÏ, dÏlenÌ ˙hlu dvÏma graficky a poËetnÏ. Konstrukce ˙hl˘ velikosti
90∞, 60∞, 45∞, 30∞, 15∞, 120∞ kruûÌtkem.
2. Shodn· zobrazenÌ
Shodnost ˙tvar˘ v rovinÏ (ovÏ¯ov·nÌ p¯ekr˝v·nÌm). Osov· soumÏrnost, osa soumÏrnosti, samodruûnÈ body, samodruûnÈ p¯Ìmky, konstrukce obrazu. OsovÏ soumÏrnÈ ˙tvary, osa ˙seËky, poËet os soumÏrnosti rovinnÈho ˙tvaru.
St¯edov· soumÏrnost, st¯ed soumÏrnosti, samodruûn˝ bod, samodruûnÈ p¯Ìmky, konstrukce
obrazu. St¯edovÏ soumÏrnÈ ˙tvary.
PosunutÌ a otoËenÌ. Osov· a st¯edov· soumÏrnost v soustavÏ sou¯adnic. PosunutÌ a otoËenÌ
o celoËÌselnÈ n·sobky 90∞ v soustavÏ sou¯adnic, kladn˝ a z·porn˝ smysl ot·ËenÌ. KonstrukËnÌ
˙lohy ¯eöenÈ pomocÌ shodn˝ch zobrazenÌ.
Rovinov· soumÏrnost v prostoru, rovina soumÏrnosti, obraz bodu v rovinovÈ soumÏrnosti,
demonstrace v krychli.
3. Troj˙helnÌky
Vnit¯nÌ a vnÏjöÌ ˙hly troj˙helnÌku. Ostro˙hl˝, pravo˙hl˝ a tupo˙hl˝ troj˙helnÌk. Rovnoramenn˝ a rovnostrann˝ troj˙helnÌk. Shodnost troj˙helnÌk˘ (vÏty sss, sus, usu), uûitÌ vÏt o
shodnosti troj˙helnÌk˘.
V˝öky a tÏûnice troj˙helnÌku, tÏûiötÏ. Kruûnice vepsan· a opsan· troj˙helnÌku. St¯ednÌ p¯ÌËka
troj˙helnÌku. Obsah troj˙helnÌku.
Konstrukce troj˙helnÌku podle vÏt sss, sus, usu. Troj˙helnÌkov· nerovnost.
VÏta Ssu o shodnosti troj˙helnÌku, uûitÌ, konstrukce troj˙helnÌku podle vÏty Ssu; konstrukce
troj˙helnÌku, je-li d·no a, b, α . D˘kazovÈ ˙lohy pomocÌ vÏt o shodnosti troj˙helnÌk˘.
105
4. RovnobÏûnÌky a Ëty¯˙helnÌky
RovnobÏûnÌk a jeho vlastnosti. ⁄hlop¯ÌËky a v˝öky rovnobÏûnÌku. KosodÈlnÌk a kosoËtverec. Obsah a obvod rovnobÏûnÌku. Konstrukce rovnobÏûnÌku. UûitÌ st¯edovÈ soumÏrnosti.
LichobÏûnÌk, vlastnosti lichobÏûnÌku, obvod a obsah, konstrukce. Deltoid a jeho obsah. Obsah libovolnÈho Ëty¯˙helnÌku. SlovnÌ ˙lohy.
D˘kazovÈ ˙lohy o rovnobÏûnÌcÌch pomocÌ vÏt o shodnosti troj˙helnÌk˘. Konstrukce lichobÏûnÌku ze Ëty¯ stran, ze z·kladen a ˙hlop¯ÌËek. Mnoho˙helnÌk, obvod a obsah mnoho˙helnÌku.
PravidelnÈ mnoho˙helnÌky. KonvexnÌ ˙tvar.
5. Pythagorova vÏta
Pythagorova vÏta a vÏta k nÌ obr·cen·. V˝poËty pomocÌ Pythagorovy vÏty v pravo˙hlÈm
troj˙helnÌku. UûitÌ Pythagorovy vÏty a obr·cenÈ vÏty k vÏtÏ PythagorovÏ. V˝poËet dÈlky tÏlesovÈ ˙hlop¯ÌËky krychle a kv·dru.
SloûitÏjöÌ ˙lohy na Pythagorovu vÏtu. Vyj·d¯enÌ dÈlky ˙seËky pomocÌ druhÈ odmocniny. Konstrukce dÈlek ˙seËek urËen˝ch druhou odmocninou. PomÏry dÈlek stran v pravo˙hl˝ch troj˙helnÌcÌch s vnit¯nÌm ˙hlem velikosti 45∞ nebo 30∞, uûitÌ. PythagorejskÈ troj˙helnÌky.
6. Kruûnice, kruh
Kruûnice, kruh, vz·jemn· poloha p¯Ìmky a kruûnice. TeËna, tÏtiva, vlastnosti. Oblouk kruûnice, kruhov· v˝seË a ˙seË.
Vz·jemn· poloha dvou kruûnic, st¯edn·. Soust¯ednÈ kruûnice, mezikruûÌ. Thaletova vÏta.
Obsah kruhu, dÈlka kruûnice, ËÌslo π. DÈlka oblouku kruûnice. Obsah kruhovÈ v˝seËe, obsah
mezikruûÌ.
7. KonstrukËnÌ ˙lohy
Mnoûiny vöech bod˘ danÈ vlastnosti, z·kladnÌ mnoûiny vöech bod˘ danÈ vlastnosti (osa ˙seËky,
osa ˙hlu, Thaletova kruûnice apod). Konstrukce ˙tvar˘ dan˝ch vlastnostÌ. Rozbor ˙lohy, z·pis konstrukce, konstrukce, d˘kaz, diskuse.
Konstrukce teËny z bodu ke kruûnici.
SloûitÏjöÌ konstrukce troj˙helnÌk˘ a Ëty¯˙helnÌk˘. KonstrukËnÌ ˙lohy ¯eöenÈ pomocÌ shodn˝ch zobrazenÌ.
8. Podobnost, goniometrickÈ funkce v pravo˙hlÈm troj˙helnÌku
Podobnost, pomÏr podobnosti. Podobnost troj˙helnÌk˘, vÏty o podobnosti troj˙helnÌk˘, uûitÌ.
MÏ¯Ìtko pl·nu a mapy.
Funkce sinus, kosinus, tangens, kotangens v pravo˙hlÈm troj˙helnÌku. Grafy funkcÌ, tabulky
a kalkul·tor, uûitÌ. ⁄lohy z praxe. UûitÌ goniometrick˝ch funkcÌ ve stereometrii.
N·roËnÏjöÌ ˙lohy na podobnost. Objem a povrch komolÈho jehlanu a kuûele. Stejnolehlost,
obraz ˙tvaru ve stejnolehlosti, koeficient stejnolehlosti. Vztahy mezi goniometrick˝mi funkcemi v pravo˙hlÈm troj˙helnÌku.
Stereometrie
1. Krychle, kv·dr
ZobrazenÌ krychle a kv·dru ve volnÈm rovnobÏûnÈm promÌt·nÌ. Objem a povrch tÏlesa
v krychlovÈ sÌti. Jednotky objemu a jejich p¯evody. SÌù krychle a kv·dru. V˝poËet povrchu
a objemu krychle a kv·dru. StÏnovÈ a tÏlesovÈ ˙hlop¯ÌËky.
106
2. Hranol
Hranol, zobrazenÌ hranolu, sÌù hranolu. Kolm˝ hranol. Objem a povrch kolmÈho hranolu.
»ty¯bokÈ a trojbokÈ hranoly, sÌtÏ.
3. V·lec
V·lec, sÌù v·lce, podstavy a pl·öù v·lce. Objem a povrch v·lce.
4. Jehlan, kuûel, koule
Jehlan, zobrazenÌ jehlanu, podstava a v˝öka jehlanu, pl·öù jehlanu, sÌù jehlanu, povrch
a objem jehlanu.
Kuûel, podstava a v˝öka kuûele, pl·öù kuûele, sÌù kuûele, povrch a objem kuûele.
Koule, povrch a objem.
Algebra
1. PromÏnnÈ, v˝razy, mnohoËleny
»Ìseln˝ v˝raz a jeho hodnota. PromÏnn·, v˝raz s promÏnnou. Celistv˝ v˝raz (jednoËlen),
operace s jednoËleny. MnohoËlen, sËÌt·nÌ, odËÌt·nÌ, n·sobenÌ a dÏlenÌ mnohoËlen˘. Vzorce
pro druhou mocninu dvojËlenu a pro rozdÌl druh˝ch mocnin. SlovnÌ ˙lohy na sestavov·nÌ a
˙pravy v˝raz˘.
Rozklad kvadratickÈho trojËlenu v oboru cel˝ch ËÌsel.
2. Line·rnÌ rovnice a nerovnice
Rovnost, rovnice. Line·rnÌ rovnice s jednou nezn·mou, ko¯en rovnice, ekvivalentnÌ ˙pravy,
zkouöka. Diskuse ¯eöitelnosti line·rnÌ rovnice. SlovnÌ ˙lohy. V˝poËet nezn·mÈ ze vzorce.
Nerovnost, nerovnice. Line·rnÌ nerovnice s jednou nezn·mou, jejÌ ¯eöenÌ, mnoûina vöech ¯eöenÌ. Intervaly. Soustava line·rnÌch nerovnic s jednou nezn·mou. ⁄lohy z praxe.
3. LomenÈ v˝razy, line·rnÌ rovnice s nezn·mou ve jmenovateli
Lomen˝ v˝raz, definiËnÌ obor, operace s lomen˝mi v˝razy. Sloûen˝ lomen˝ v˝raz. Line·rnÌ
rovnice s nezn·mou ve jmenovateli.
Diskuse ¯eöitelnosti. SlovnÌ ˙lohy. TypovÈ ˙lohy o pohybu, o spoleËnÈ pr·ci, o smÏsÌch, sloûitÏjöÌ ˙lohy na procenta.
4. Soustavy dvou line·rnÌch rovnic
ÿeöenÌ soustavy dvou line·rnÌch rovnic se dvÏma nezn·m˝mi, metoda sËÌtacÌ a dosazovacÌ.
Diskuse ¯eöitelnosti. SlovnÌ ˙lohy.
5. Funkce
Funkce, definiËnÌ obor a obor hodnot. Line·rnÌ funkce, vlastnosti, graf. P¯Ìm· ˙mÏrnost jako
zvl·ötnÌ p¯Ìpad line·rnÌ funkce. GrafickÈ ¯eöenÌ soustavy dvou line·rnÌch rovnic se dvÏma
nezn·m˝mi. Funkce nep¯Ìm· ˙mÏrnost. RostoucÌ a klesajÌcÌ funkce. KonstantnÌ funkce. Funkce
y = ax2, vlastnosti, graf. Funkce y = x, graf. ⁄lohy z praxe.
P¯Ìklady dalöÌch element·rnÌch funkcÌ, nap¯. funkce druh· odmocnina.
Z·klady statistiky a finanËnÌ matematiky
Statistick˝ soubor, statistickÈ öet¯enÌ. ShromaûÔov·nÌ a t¯ÌdÏnÌ statistick˝ch ˙daj˘. Jednotka,
znak, Ëetnost, vyj·d¯enÌ Ëetnosti v procentech. Aritmetick˝ pr˘mÏr. Modus a medi·n. Sloupkov˝ a kruhov˝ diagram.
107
⁄rok, jistina, ˙rokov· doba, ˙rokovacÌ obdobÌ, ˙rokov· mÌra. JednoduchÈ ˙rokov·nÌ. SloûenÈ
˙rokov·nÌ. DaÚ z ˙roku. ⁄lohy z praxe.
Valuty, devizy, p¯evody mÏn. ÿeöenÌ jednoduch˝ch ˙loh kombinovanÈho ˙rokov·nÌ.
Histogram, vyöet¯ov·nÌ vÌce poËetn˝ch statistick˝ch soubor˘, smÏrodatn· odchylka, rozptyl.
Obsah uËiva matematiky je vymezen tematick˝mi celky a osnovn˝mi hesly, jejichû posloupnost a dalöÌ obsahovÈ a ËasovÈ rozvrûenÌ je v plnÈ kompetenci vyuËujÌcÌho.
VyuËujÌcÌm se doporuËuje vypracovat ËasovÏ tematick˝ pl·n v˝uky matematiky s ohledem
na podmÌnky na ökole a vlastnÌ metodickÈ a didaktickÈ p¯Ìstupy k obsahu uËiva tak, aby zvolen· stavba uËiva neporuöovala logickÈ a didaktickÈ z·sady a mezip¯edmÏtovÈ vazby.
Na z·kladÏ vlastnÌch metodick˝ch a pedagogick˝ch z·mÏr˘ p¯i v˝uce vyuËujÌcÌ rozhoduje
o zp˘sobu ¯azenÌ jednotliv˝ch tematick˝ch celk˘, tj. zda vyuËovat pr˘bÏûnÏ po tÈmatech nebo
uËit v t˝dnu st¯ÌdavÏ aritmetiku a algebru spolu s geometriÌ.
VyuËujÌcÌm se doporuËuje za¯azovat na poË·tku kaûdÈho ökolnÌho roku opakov·nÌ uËiva
a provÈst z·vÏrem vÏtöÌch tematick˝ch celk˘ shrnutÌ a systemizaci uËiva.
V kompetenci vyuËujÌcÌho je volba doporuËenÈho rozöi¯ujÌcÌho uËiva, kterÈ vyuûije podle
vlastnÌch p¯edstav, pedagogick˝ch z·mÏr˘ a podmÌnek na ökole. Toto uËivo m˘ûe vyuËujÌcÌ
obsahovÏ upravit nebo doplnit; jeho prezentace ve vyuËov·nÌ nenÌ z·vazn·.
Na z·kladÏ konkrÈtnÌch podmÌnek a moûnostÌ ve v˝uce na ökole, vzdÏlanostnÌ ˙rovnÏ
û·k˘ a za p¯edpokladu splnÏnÌ Standardu z·kladnÌho vzdÏl·v·nÌ lze nÏkterÈ uËivo (nap¯. kvadratickÈ rovnice) urËenÈ pro 5. - 8. roËnÌk osmiletÈho gymn·zia realizovat jiû v niûöÌm ñ
4. roËnÌku.
Odborn˝ gestor V⁄P: RNDr. Jan Houska, CSc.
108
MATEMATIKA
Matematika rozvÌjÌ logickÈ a abstraktnÌ myölenÌ û·k˘, vede je k myölenkovÈ samostatnosti
a p¯ispÌv· k jejich celkovÈmu intelektu·lnÌmu rozvoji. TÏûiötÏ v˝uky spoËÌv· v aktivnÌm osvojov·nÌ strategie ¯eöenÌ ˙loh a problÈm˘, v pÏstov·nÌ schopnosti aplikace.
é·ci zÌsk·vajÌ dovednost efektivnÏ prov·dÏt operace s ËÌsly (vËetnÏ vyuûitÌ kapesnÌho kalkul·toru), pozn·vajÌ d˘vody pro rozöi¯ov·nÌ ËÌseln˝ch obor˘, uËÌ se korektnÏ a obratnÏ upravovat ËÌselnÈ i algebraickÈ v˝razy, ¯eöit line·rnÌ a kvadratickÈ rovnice a nerovnice a jejich
soustavy vËetnÏ prov·dÏnÌ diskusÌ jednoduööÌch ˙loh s parametrem.
V˝znamnou ˙lohu ve studiu matematiky hraje prohlubov·nÌ pojmu promÏnnÈ, utv·¯enÌ
funkËnÌho, kombinatorickÈho a pravdÏpodobnostnÌho myölenÌ, st·le d˘leûitÏjöÌ se jevÌ v˝uka
element˘ statistiky, zejmÈna schopnost spr·vnÈ interpretace statistick˝ch dat.
NezastupitelnÈ mÌsto ve studiu matematiky na gymn·ziu m· planimetrie a stereometrie,
kter· vede û·ky k rozvÌjenÌ geometrickÈ p¯edstavivosti, posiluje schopnost deduktivnÌch ˙vah,
rozvÌjÌ dovednost p¯esnÈho a estetickÈho r˝sov·nÌ. V analytickÈ geometrii se utv·¯Ì a prohlubuje pochopenÌ vztahu geometrie a na druhÈ stranÏ aritmetiky a algebry.
Matematika vede û·ky k intuitivnÌmu porozumÏnÌ rozdÌlu mezi ÑkoneËn˝mì a ÑnekoneËn˝mì p¯i zav·dÏnÌ ËÌseln˝ch obor˘, v geometrii, p¯i v˝uce o posloupnostech a pojmu limity.
Ve v˝uce se v˝znamnÏ uplatÚuje vztah k p¯ÌrodovÏdn˝m p¯edmÏt˘m, vztah matematiky,
informatiky a v˝poËetnÌ techniky, geometrie a deskriptivnÌ geometrie.
Proces vzdÏl·nÌ smÏ¯uje k tomu, aby û·ci
zÌskali vÏdomosti a dovednosti z tematick˝ch celk˘ uveden˝ch v uËebnÌch osnov·ch
a rozvinuli na z·kladÏ obsahu a metod matematiky svÈ abstraktnÌ a logickÈ myölenÌ,
● nauËili se samostatnÏ analyzovat texty ˙loh a ¯eöit je, odhadovat, hodnotit a zd˘vodÚovat
v˝sledky, vyhodnocovat r˘znÈ zp˘soby ¯eöenÌ,
● ovl·dli jazyk matematiky a matematickou symboliku, nauËili se p¯esnÏ vyjad¯ovat,
● rozvinuli geometrickou a zejmÈna prostorovou p¯edstavivost, zdokonalili grafick˝ projev,
● pochopili roli induktivnÌch a deduktivnÌch postup˘, zÌskali schopnost uûÌt logickou stavbu
matematiky, osvojili si nÏkterÈ metody vÏdeckÈho myölenÌ,
● porozumÏli vz·jemn˝m vztah˘m mezi jednotliv˝mi tematick˝mi celky, umÏli matematizovat re·lnÈ situace a aplikovat svÈ znalosti a dovednosti i mimo matematiku,
● nauËili se vyhled·vat, sdÏlovat a vyuûÌvat informace z oblasti matematiky,
● v souvislosti s uplatÚov·nÌm mezip¯edmÏtov˝ch vztah˘ a aplikacÌ, p¯ipomenutÌm v˝znamn˝ch osobnostÌ a element˘ historie vÏdy akceptovali matematiku jako souË·st kultury,
● spolu s p¯edch·zejÌcÌmi cÌli zÌskali nebo posÌlili pozitivnÌ rysy svÈ osobnosti (pracovitost,
p¯esnost, d˘slednost, sebekontrolu a odpovÏdnost, vytrvalost a schopnost p¯ekon·vat
p¯ek·ûky).
●
109
II. Obsah uËiva
1. Z·kladnÌ poznatky z matematiky, ËÌselnÈ obory
2. Algebra
3. Planimetrie
4. Funkce
5. Goniometrie a trigonometrie
6. Stereometrie
7. Kombinatorika, pravdÏpodobnost, statistika
8. Posloupnosti
9. Analytick· geometrie v rovinÏ
DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ tematickÈ celky
10. KomplexnÌ ËÌsla
11. Analytick· geometrie v prostoru
12. Z·klady diferenci·lnÌho a integr·lnÌho poËtu
1. Z·kladnÌ poznatky z matematiky, ËÌselnÈ obory
Z·kladnÌ mnoûinovÈ pojmy a vztahy, operace s mnoûinami. V˝rok a jeho pravdivostnÌ hodnota, v˝roky o poËtu prvk˘, obecn˝ a existenËnÌ kvantifik·tor, operace s v˝roky ñ negace, konjunkce, disjunkce, implikace, ekvivalence.
Axiom, definice, vÏta, obr·cen· vÏta. P¯Ìm˝ d˘kaz, d˘kaz sporem.
Obor ËÌsel p¯irozen˝ch, cel˝ch, racion·lnÌch a re·ln˝ch. Iracion·lnÌ ËÌsla. Vlastnosti rovnosti
a nerovnosti. Operace v ËÌseln˝ch oborech.
ZobrazenÌ, prostÈ zobrazenÌ. »Ìseln· osa. AbsolutnÌ hodnota, intervaly, operace s intervaly.
Druh· a t¯etÌ odmocnina, jednoduchÈ operace s odmocninami. Mocniny s p¯irozen˝m a cel˝m
mocnitelem. Operace s mocninami.
Pr·ce s kalkul·torem. Odhady a zaokrouhlov·nÌ v˝sledk˘.
N·sobek a dÏlitel. Znaky dÏlitelnosti. NejvÏtöÌ spoleËn˝ dÏlitel, nejmenöÌ spoleËn˝ n·sobek.
PrvoËÌsla a ËÌsla sloûen·. Z·kladnÌ vÏta aritmetiky.
Pozn·mka: Pro û·ky osmilet˝ch gymn·ziÌ je heslo Mocniny s p¯irozen˝m a cel˝m mocnitelem opakov·nÌm. V tomto p¯ÌpadÏ se doporuËuje rozöÌ¯it tuto tÈmatiku o hesla: Definice n-tÈ
odmocniny, mocniny s racion·lnÌm exponentem (p¯Ìp. uvÈst mocninu s re·ln˝m exponentem), operace s mocninami a odmocninami, ˙pravy ËÌseln˝ch v˝raz˘ s mocninami a odmocninami.
KartÈzsk˝ souËin, relace.
V˝rokov˝ poËet, tabulky pravdivostnÌch hodnot, mnoûinov· algebra, Vennovy diagramy, ¯eöenÌ ˙loh o poËtu prvk˘ mnoûin.
Eratosthenovo sÌto, Euklid˘v algoritmus, diofantovskÈ rovnice.
2. Algebra
PromÏnn·, v˝raz. MnohoËleny a operace s nimi. Lomen˝ v˝raz a v˝raz s odmocninou, definiËnÌ obor v˝razu. Vzorce (a + b)2, a2 ñ b2, (a + b )3, a3 ñ b3. Rozklad mnohoËlenu na souËin
vyt˝k·nÌm a uûitÌm vzorc˘. Vyj·d¯enÌ nezn·mÈ ze vzorce.
ÿeöenÌ line·rnÌch rovnic. ÿeöenÌ line·rnÌch nerovnic s jednou nezn·mou a jejich soustav.
110
Line·rnÌ rovnice a nerovnice s absolutnÌ hodnotou. ÿeöenÌ rovnic a nerovnic v souËinovÈm
a podÌlovÈm tvaru. Soustavy line·rnÌch rovnic se dvÏma a t¯emi nezn·m˝mi. GrafickÈ ¯eöenÌ
soustavy dvou line·rnÌch rovnic.
ÿeöenÌ kvadratickÈ rovnice. Ryze kvadratick· rovnice, kvadratick· rovnice bez absolutnÌho
Ëlenu. Diskriminant. Rozklad kvadratickÈho trojËlenu. Vztahy mezi ko¯eny a koeficienty kvadratickÈ rovnice. ÿeöenÌ rovnic s nezn·mou pod odmocninou. JednoduchÈ line·rnÌ a kvadratickÈ rovnice s jednÌm parametrem. KvadratickÈ nerovnice, geometrick· interpretace. ÿeöenÌ
rovnic a nerovnic s nezn·mou ve jmenovateli. SlovnÌ ˙lohy. EkvivalentnÌ ˙pravy rovnic
a nerovnic, zkouöka ¯eöenÌ, ovÏ¯enÌ ¯eöenÌ nerovnice.
ÿeöenÌ soustavy t¯Ì line·rnÌch rovnic se t¯emi nezn·m˝mi, maticov˝ z·pis a diskuse ¯eöitelnosti. ÿeöenÌ n·roËnÏjöÌch rovnic, nerovnic a jejich soustav s parametry.
3. Planimetrie
P¯Ìmka, polop¯Ìmka, ˙seËka. Vz·jemn· poloha p¯Ìmek. Polorovina. ⁄hel. Dvojice ˙hl˘. Odchylka dvou p¯Ìmek, vzd·lenost bodu od p¯Ìmky, vzd·lenost rovnobÏûek.
Troj˙helnÌk, vÏty o shodnosti troj˙helnÌk˘, v˝znamnÈ prvky a vztahy v troj˙helnÌku.
RovnobÏûnÌk. LichobÏûnÌk, Ëty¯˙helnÌk, mnoho˙helnÌk, pravideln˝ mnoho˙helnÌk. KonvexnÌ ˙tvary.
Kruûnice, kruh, jejich Ë·sti. St¯edov˝ a obvodov˝ ˙hel. Vz·jemn· poloha p¯Ìmky a kruûnice,
dvou kruûnic.
Obvody a obsahy rovinn˝ch obrazc˘.
Podobnost troj˙helnÌk˘. Euklidovy vÏty, Pythagorova vÏta a vÏta obr·cen·. PomÏry dÈlek
stran v pravo˙hl˝ch troj˙helnÌcÌch s vnit¯nÌmi ˙hly velikosti 30∞ nebo 45∞. KonstrukËnÌ
a v˝poËetnÌ ˙lohy.
Mnoûiny vöech bod˘ danÈ vlastnosti, uûitÌ.
Shodn· zobrazenÌ ñ osov· a st¯edov· soumÏrnost, posunutÌ, otoËenÌ. Stejnolehlost. KonstrukËnÌ
˙lohy.
Konstrukce dÈlek ˙seËek dan˝ch algebraick˝m v˝razem. DalöÌ polohovÈ a metrickÈ vztahy
v troj˙helnÌku a ve Ëty¯˙helnÌku. TeËnov˝ a tÏtivov˝ Ëty¯˙helnÌk. Mocnost bodu ke kruûnici.
Skl·d·nÌ shodn˝ch zobrazenÌ. DÏlicÌ pomÏr. Apolloniova kruûnice.
4. Funkce
Pojem funkce, definiËnÌ obor a obor hodnot funkce, graf funkce. KonstantnÌ funkce, line·rnÌ
funkce, p¯Ìm· ˙mÏrnost. Funkce s absolutnÌmi hodnotami. Kvadratick· funkce a jejÌ uûitÌ p¯i
¯eöenÌ kvadratick˝ch rovnic a nerovnic. Rovnost funkcÌ. Funkce monotÛnnÌ, funkce prost·,
funkce omezen·, funkce sud· a lich·, maximum a minimum funkce. Periodick· funkce. Sloûen· funkce.
Line·rnÌ lomen· funkce, nep¯Ìm· ˙mÏrnost. MocninnÈ funkce s p¯irozen˝m a cel˝m mocnitelem. InverznÌ funkce. Funkce druh· a t¯etÌ odmocnina.
Definice n-tÈ odmocniny. Operace s odmocninami. Mocniny s racion·lnÌm a re·ln˝m exponentem. ⁄pravy algebraick˝ch v˝raz˘ s mocninami a odmocninami.
Exponenci·lnÌ a logaritmick· funkce. Logaritmus, vÏty o logaritmech. Logaritmy o r˘zn˝ch
z·kladech, p¯irozen˝ logaritmus. JednoduchÈ exponenci·lnÌ a logaritmickÈ rovnice a nerovnice.
Konstrukce grafu funkce y = a . f(bx + c) + d, y = f(x),y = f(x) z grafu funkce y = f(x).
ParametrickÈ systÈmy funkcÌ. Polynomick· a racion·lnÌ funkce, mocninnÈ funkce
s racion·lnÌm mocnitelem.
SloûitÏjöÌ exponenci·lnÌ a logaritmickÈ rovnice a nerovnice a jejich soustavy.
111
5. Goniometrie a trigonometrie
Velikost ˙hlu v mÌ¯e stupÚovÈ a v mÌ¯e obloukovÈ. Orientovan˝ ˙hel. Funkce sinus, kosinus,
tangens a kotangens. Vztahy mezi goniometrick˝mi funkcemi. Graf sloûenÈ funkce typu
y = a. sin (bx + c) + d . SouËtovÈ vzorce, vzorce pro dvojn·sobn˝ a poloviËnÌ argument.
⁄pravy goniometrick˝ch v˝raz˘. JednoduchÈ goniometrickÈ rovnice a nerovnice.
Sinov· a kosinov· vÏta. ÿeöenÌ obecnÈho troj˙helnÌku, aplikace.
SloûitÏjöÌ goniometrickÈ rovnice a nerovnice a jejich soustavy. CyklometrickÈ funkce.
6. Stereometrie
Z·kladnÌ pojmy ñ bod, p¯Ìmka, rovina. PolohovÈ vlastnosti bod˘, p¯Ìmek a rovin v prostoru.
Vz·jemn· poloha dvou p¯Ìmek, p¯Ìmky a roviny, dvou a t¯Ì rovin. RovnobÏûnost p¯Ìmek
a rovin. VolnÈ rovnobÏûnÈ promÌt·nÌ. RovinnÈ ¯ezy hranolu a jehlanu. Pr˘nik p¯Ìmky s tÏlesem.
MetrickÈ vztahy v prostoru. Kolmost p¯Ìmek a rovin. Vzd·lenosti a odchylky. Objemy a povrchy tÏles ñ hranol, v·lec, jehlan, kuûel, komol˝ jehlan a komol˝ kuûel, koule a jejÌ Ë·sti.
AplikaËnÌ ˙lohy.
Eulerova vÏta o mnohostÏnech. PravidelnÈ mnohostÏny. N·roËnÏjöÌ konstrukËnÌ a v˝poËetnÌ
˙lohy. Shodn· zobrazenÌ v prostoru. Stejnolehlost v prostoru.
7. Kombinatorika, pravdÏpodobnost, statistika
Z·kladnÌ kombinatorick· pravidla. Variace s opakov·nÌm a bez opakov·nÌ, permutace, kombinace bez opakov·nÌ. Faktori·l. KombinaËnÌ ËÌsla a jejich vlastnosti. Pascal˘v troj˙helnÌk.
Binomick· vÏta.
N·hodnÈ pokusy, mnoûina vöech moûn˝ch v˝sledk˘. N·hodn˝ jev a jeho pravdÏpodobnost.
PravdÏpodobnost sjednocenÌ dvou n·hodn˝ch jev˘. Nez·vislÈ jevy.
Statistick˝ soubor, jednotka, znak. AbsolutnÌ a relativnÌ Ëetnost. RozdÏlenÌ ËetnostÌ, grafickÈ
zn·zornÏnÌ. Charakteristiky polohy a variability. Aritmetick˝, geometrick˝, harmonick˝ a v·ûen˝ pr˘mÏr, modus, medi·n, rozptyl, smÏrodatn· odchylka.
Permutace a kombinace s opakov·nÌm. BinomickÈ rozdÏlenÌ. OvÏ¯ov·nÌ hypotÈz. PodmÌnÏn·
pravdÏpodobnost. Vztah relativnÌ Ëetnosti a pravdÏpodobnosti.
ProhloubenÌ uËiva ze statistiky. VariaËnÌ koeficient. Statistick· z·vislost znak˘, koeficient
korelace.
8. Posloupnosti
Posloupnost, jejÌ urËenÌ, vzorec pro n-t˝ Ëlen, rekurentnÌ vztah, souËet prvnÌch n Ëlen˘ posloupnosti. Graf posloupnosti. Vlastnosti posloupnostÌ. Aritmetick· a geometrick· posloupnost, aplikace.
Matematick· indukce.
Limita posloupnosti. VÏty o limit·ch. UûitÌ limit posloupnostÌ. NevlastnÌ limita. KonvergentnÌ
a divergentnÌ posloupnost. NekoneËn· geometrick· ¯ada. »Ìslo π a ËÌslo e jako limita posloupnosti racion·lnÌch ËÌsel.
9. Analytick· geometrie v rovinÏ
Soustava sou¯adnic v rovinÏ. Vzd·lenost bod˘, st¯ed ˙seËky. Orientovan· ˙seËka a vektor,
sou¯adnice vektoru, velikost vektoru. PosunutÌ soustavy sou¯adnic. SËÌt·nÌ vektor˘ a n·sobenÌ vektoru re·ln˝m ËÌslem. Line·rnÌ z·vislost a nez·vislost vektor˘. Skal·rnÌ souËin vektor˘.
112
ParametrickÈ vyj·d¯enÌ p¯Ìmky. Obecn· rovnice p¯Ìmky. SmÏrnicov˝ tvar rovnice p¯Ìmky.
Vz·jemn· poloha p¯Ìmek, odchylka p¯Ìmek, vzd·lenost bodu od p¯Ìmky.
AnalytickÈ vyj·d¯enÌ kruûnice, vz·jemn· poloha p¯Ìmky a kruûnice, teËna. Elipsa, parabola,
hyperbola, jejich z·kladnÌ vlastnosti, konstrukce. Vrcholov· rovnice paraboly, osov· rovnice
elipsy a hyperboly. UrËenÌ kuûeloseËky z jejÌho analytickÈho vyj·d¯enÌ. Vz·jemn· poloha
p¯Ìmky a kuûeloseËky, teËny.
⁄sekov˝ tvar rovnice p¯Ìmky. AnalytickÈ vyj·d¯enÌ polop¯Ìmky a ˙seËky, vz·jemnÈ polohy.
AnalytickÈ vyöet¯ov·nÌ mnoûin bod˘ danÈ vlastnosti. ParametrickÈ vyj·d¯enÌ kuûeloseËek.
Transformace soustavy sou¯adnic otoËenÌm. TechnickÈ k¯ivky.
10. KomplexnÌ ËÌsla
Obor komplexnÌch ËÌsel, Gaussova rovina. Algebraick˝ tvar komplexnÌho ËÌsla, operace
s komplexnÌmi ËÌsly. AbsolutnÌ hodnota a argument. Goniometrick˝ tvar komplexnÌho ËÌsla.
Moivreova vÏta a jejÌ uûitÌ. ÿeöenÌ kvadratickÈ rovnice v oboru komplexnÌch ËÌsel. BinomickÈ rovnice.
11. Analytick· geometrie v prostoru
Soustava sou¯adnic v prostoru, sou¯adnice bodu a vektoru, vzd·lenost bod˘, velikost vektoru.
Operace s vektory v prostoru, line·rnÌ kombinace vektor˘, vektorov˝ souËin.
ParametrickÈ vyj·d¯enÌ p¯Ìmky a roviny v prostoru. Obecn· rovnice roviny. Vz·jemn· poloha
bod˘, p¯Ìmek a rovin. Vzd·lenosti a odchylky.
Kulov· plocha.
12. Z·klady diferenci·lnÌho a integr·lnÌho poËtu
Element·rnÌ funkce, vlastnosti, grafy. OkolÌ bodu. Spojitost funkce v bodÏ a intervalu. Limita funkce v bodÏ. Limita funkce v nevlastnÌm bodÏ. VÏty o limit·ch. Derivace funkce,
geometrick˝ a fyzik·lnÌ v˝znam. Derivace element·rnÌch funkcÌ. Derivace souËtu, souËinu
a podÌlu funkcÌ. Derivace sloûenÈ funkce. Druh· derivace. Pr˘bÏh funkcÌ. UûitÌ diferenci·lnÌho poËtu.
PrimitivnÌ funkce. PrimitivnÌ funkce k z·kladnÌm funkcÌm. UrËit˝ integr·l. V˝poËet obsahu
obrazce. Objem rotaËnÌho tÏlesa. Fyzik·lnÌ aplikace urËitÈho integr·lu.
Obsah uËiva matematiky je vymezen tematick˝mi celky a osnovn˝mi hesly, jejichû posloupnost a dalöÌ obsahovÈ a ËasovÈ ¯azenÌ je v plnÈ kompetenci vyuËujÌcÌho. Povinn˝ obsah
uËiva odpovÌd· minim·lnÌ ËasovÈ dotaci danÈ uËebnÌm pl·nem. P¯Ìpadnou vyööÌ Ëasovou dotaci vyuûije vyuËujÌcÌ ke zv˝öenÌ n·roËnosti v ˙rovni ˙loh a k obsahovÈmu rozöÌ¯enÌ uËiva
s vyuûitÌm n·mÏt˘ doporuËenÈho rozöi¯ujÌcÌho uËiva.
Uspo¯·d·nÌ danÈ v˝Ëtem v obsahu uËiva nemusÌ vyuËujÌcÌ p¯esnÏ dodrûovat, m˘ûe provÈst
zmÏny tak, aby dodrûel logickÈ a didaktickÈ z·sady v˝uky a mezip¯edmÏtovÈ vazby s uËivem
jin˝ch p¯edmÏt˘.
VyuËujÌcÌm se doporuËuje vypracovat vlastnÌ ËasovÏ tematick˝ pl·n v˝uky matematiky,
v nÏmû zohlednÌ
ñ podmÌnky v˝uky matematiky na ökole,
ñ vlastnÌ metodickÈ a didaktickÈ p¯Ìstupy k obsahu uËiva a celkovÈ pedagogickÈ z·mÏry,
113
ñ poûadavky na pr˘bÏûnÈ opakov·nÌ uËiva, shrnutÌ a systemizaci po vÏtöÌch tematick˝ch
celcÌch,
ñ vlastnÌ ¯azenÌ tematick˝ch celk˘, p¯ÌpadnÏ paralelnÌ v˝uku algebry a planimetrie nebo
tematickÈho celku Funkce spolu s goniometriÌ, trigonometriÌ a stereometriÌ,
ñ p¯Ìpravu k maturitnÌ zkouöce.
TematickÈ celky KomplexnÌ ËÌsla, hesla doporuËenÈho rozöi¯ujÌcÌho uËiva tematickÈho
celku Posloupnosti (limita posloupnosti, vÏty o limit·ch, uûitÌ limit posloupnostÌ, nevlastnÌ
limita, konvergentnÌ a divergentnÌ posloupnost, nekoneËn· geometrick· ¯ada) a Z·klady diferenci·lnÌho a integr·lnÌho poËtu se doporuËuje za¯adit do obsahu uËiva pro p¯Ìpravu û·k˘ na
vysokoökolskÈ studium matematicko-p¯ÌrodovÏdn˝ch, technick˝ch, ekonomick˝ch a dalöÌch
smÏr˘, v nichû se dobr· p¯ipravenost û·k˘ v matematice poûaduje.
114
DESKRIPTIVNÕ GEOMETRIE
P¯ednÌm ˙kolem deskriptivnÌ geometrie na gymn·ziu je p¯ipravit û·ky na vysokoökolskÈ
studium tÏch obor˘, kde budou pot¯ebovat dobrou prostorovou p¯edstavivost a z·klady zobrazovacÌch metod, zejmÈna p¯i studiu technick˝ch a umÏleck˝ch obor˘. Pot¯ebnost tÏchto dovednostÌ je d˘leûit· i v jin˝ch oblastech, nap¯. v oblasti pr˘myslovÈho designu nebo v lÈka¯skÈ
anatomii.
CÌlem v˝uky deskriptivnÌ geometrie na gymn·ziu je nauËit û·ky z·kladnÌm zobrazovacÌm
metod·m ñ pravo˙hlÈmu promÌt·nÌ na dvÏ pr˘mÏtny (Mongeovo promÌt·nÌ) a pravo˙hlÈ axonometrii a vyuûÌvat je pro ¯eöenÌ planimetrick˝ch a stereometrick˝ch problÈm˘. V souvislosti
s tÌmto cÌlem v˝uka deskriptivnÌ geometrie buduje a rozvÌjÌ prostorovou p¯edstavivost jako
p¯edpoklad pro ¯eöenÌ z·kladnÌch ˙loh, kterÈ se t˝kajÌ zobrazov·nÌ uveden˝mi metodami,
a schopnost aplikace tÏchto metod.
V n·vaznosti na vyuËov·nÌ matematice vyuûÌv· v˝uka deskriptivnÌ geometrie poznatk˘
z planimetrie, analytickÈ geometrie a zejmÈna stereometrie, vede k rozvoji logickÈho myölenÌ
a k p¯esnÈmu vyjad¯ov·nÌ.
V r·mci v˝uky p¯edmÏtu û·ci zÌsk·vajÌ dovednosti a n·vyky v r˝sov·nÌ, uËÌ se naËrt·vat
tÏlesa, technickÈ souË·sti a dalöÌ objekty. Je t¯eba mÌt na z¯eteli, ûe n·Ërt z˘stane v oblasti
technickÈho n·vrhu vûdy prvnÌm vyj·d¯enÌm inspirace p¯ed dalöÌm podrobn˝m, nap¯. poËÌtaËov˝m zpracov·nÌm. P¯esnÈ a estetickÈ r˝sov·nÌ vyuËujÌcÌ poûaduje, ale nedriluje; û·ci majÌ
pracovat s vÏdomÌm, ûe moûnosti poËÌtaËovÈ grafiky jsou zatÌm mÈnÏ dostupnÈ, ale jsou p¯esnÏjöÌ, kvalitnÏjöÌ a rychlejöÌ.
Na poË·tku studia se û·ci seznamujÌ s pravo˙hl˝m promÌt·nÌm na jednu pr˘mÏtnu (kÛtovan˝m promÌt·nÌm), kterÈ je pr˘pravou k Mongeovu promÌt·nÌ. Mongeovo promÌt·nÌ û·ci
aplikujÌ na hranat· i obl· tÏlesa; z·roveÚ si rozöi¯ujÌ svÈ poznatky z geometrick˝ch zobrazenÌ
a prohlubujÌ si znalosti o kuûeloseËk·ch, zejmÈna o pot¯ebnÈ konstrukce kuûeloseËek. V z·vÏreËnÈ f·zi se û·ci seznamujÌ s metodou pravo˙hlÈ axonometrie, kterou opÏt vyuûijÌ p¯i zobrazov·nÌ tÏles.
NetradiËnÌ tÈma PoËÌtaËov· grafika m· uk·zat moûnosti tohoto oboru pro pot¯eby deskriptivnÌ geometrie. Tento tematick˝ celek navazuje na znalosti a dovednosti û·k˘ z informatiky
a v˝poËetnÌ techniky (p¯ÌpadnÏ programov·nÌ), zË·sti na v˝uku analytickÈ geometrie
v matematice. TakÈ zde vynik· aplikaËnÌ str·nka p¯edmÏtu, rozklad objektu na element·rnÌ
tÏlesa, konstruov·nÌ a zobrazov·nÌ prostorov˝ch objekt˘ pomocÌ grafickÈho softwaru a v˝znam
tÏchto postup˘ v technice.
115
II. Obsah uËiva
1. ⁄vod
2. KÛtovanÈ promÌt·nÌ
3. Mongeovo promÌt·nÌ ñ I. Ë·st
4. PoËÌtaËov· grafika
5. KuûeloseËky
6. Mongeovo promÌt·nÌ ñ II. Ë·st
7. Pravo˙hl· axonometrie
8. Opakov·nÌ
9. Koso˙hlÈ promÌt·nÌ
10. Z·klady perspektivy
11. Z·klady technickÈho kreslenÌ
12. Technick· isometrie a jejÌ uûitÌ v praxi
13. Konstrukce n·zornÈho pr˘mÏtu Eckhartovou metodou
1. ⁄vod
VolnÈ rovnobÏûnÈ promÌt·nÌ, z·klady stereometrie. St¯edovÈ a rovnobÏûnÈ promÌt·nÌ, z·kladnÌ vlastnosti pravo˙hlÈho promÌt·nÌ.
2. KÛtovanÈ promÌt·nÌ
KÛta bodu, zavedenÌ sou¯adnic, zobrazenÌ bodu. ZobrazenÌ p¯Ìmky a ˙seËky, stopnÌk p¯Ìmky,
skuteËn· velikost ˙seËky, odchylka p¯Ìmky od pr˘mÏtny. Vz·jemn· poloha dvou p¯Ìmek.
ZobrazenÌ roviny, stopa roviny, hlavnÌ a sp·dovÈ p¯Ìmky roviny, odchylka roviny od pr˘mÏtny. P¯Ìmka a bod leûÌcÌ v rovinÏ.
Vz·jemn· poloha dvou rovin, pr˘seËnice dvou rovin. Vz·jemn· poloha p¯Ìmky a roviny, pr˘seËÌk p¯Ìmky s rovinou. Kolmost p¯Ìmky a roviny.
Ot·ËenÌ roviny do pr˘mÏtny, ˙tvar leûÌcÌ v obecnÈ rovinÏ, osov· afinita. KonstrukËnÌ ˙lohy ñ
zobrazenÌ hranatÈho tÏlesa.
TeoretickÈ ¯eöenÌ st¯ech.
3. Mongeovo promÌt·nÌ ñ I. Ë·st
SdruûenÈ pr˘mÏty bodu a p¯Ìmky, ˙lohy o p¯Ìmce. Vz·jemn· poloha dvou p¯Ìmek. ZobrazenÌ
roviny, ˙lohy o rovinÏ, konstrukce v obecnÈ rovinÏ, osov· afinita.
Vz·jemn· poloha dvou rovin, pr˘seËnice dvou rovin. Vz·jemn· poloha p¯Ìmky a roviny, pr˘seËÌk p¯Ìmky s rovinou. Kolmost p¯Ìmky a roviny, vzd·lenost bodu od roviny a od p¯Ìmky.
KonstrukËnÌ ˙lohy ñ zobrazenÌ hranatÈho tÏlesa.
ZobrazenÌ hranolu, bod na povrchu hranolu, pr˘nik hranolu s rovinou (kolmou k pr˘mÏtnÏ
i v obecnÈ poloze vzhledem k pr˘mÏtn·m). Pr˘nik hranolu s p¯Ìmkou. SÌù hranolu. ZavedenÌ
a uûitÌ t¯etÌ pr˘mÏtny.
ZobrazenÌ jehlanu, bod na povrchu jehlanu, pr˘nik jehlanu s rovinou (kolmou k pr˘mÏtnÏ
i v obecnÈ poloze vzhledem k pr˘mÏtn·m). Pr˘nik jehlanu s p¯Ìmkou. SÌù jehlanu.
OsvÏtlenÌ rovinn˝ch ˙tvar˘ a hranat˝ch tÏles. Pr˘niky hranat˝ch tÏles.
116
4. PoËÌtaËov· grafika
Za¯ÌzenÌ pro poËÌtaËovou grafiku, v˝znam a moûnosti poËÌtaËovÈ grafiky. Uk·zky v˝kres˘
pomocÌ PC. UûitÌ grafickÈho editoru ñ CAD, MODELER apod.
5. KuûeloseËky
Elipsa, hyperbola, parabola ñ ohniskovÈ definice, z·kladnÌ konstrukce. SdruûenÈ pr˘mÏry
elipsy. OskulaËnÌ kruûnice. TeËna kuûeloseËky, vrcholov· a ¯ÌdÌcÌ kruûnice elipsy a hyperboly.
Vrcholov· teËna a ¯ÌdÌcÌ p¯Ìmka paraboly. Konstrukce kuûeloseËek.
TechnickÈ k¯ivky, nap¯. cykloida, epicykloida, ¯etÏzovka, Archimedova a logaritmick· spir·la.
6. Mongeovo promÌt·nÌ ñ II. Ë·st
SdruûenÈ pr˘mÏty kruûnice. Koule, kulov· plocha, bod na kulovÈ ploöe, teËn· rovina kulovÈ
plochy. ZobrazenÌ kulovÈ plochy, pr˘nik kulovÈ plochy s rovinou (kolmou k pr˘mÏtnÏ i v obecnÈ
poloze vzhledem k pr˘mÏtn·m). Pr˘nik kulovÈ plochy s p¯Ìmkou.
V·lec a v·lcov· plocha, bod na povrchu v·lce, teËn· rovina v·lce. ZobrazenÌ v·lce (p¯edevöÌm
rotaËnÌho), pr˘nik v·lce s rovinou (kolmou k pr˘mÏtnÏ i v obecnÈ poloze vzhledem
k pr˘mÏtn·m). QuÈteletova ñ Dandelinova vÏta. Pr˘nik v·lce s p¯Ìmkou. SÌù v·lce.
Kuûel, kuûelov· plocha, bod na povrchu kuûele, teËn· rovina kuûele. ZobrazenÌ kuûele (p¯edevöÌm rotaËnÌho). Klasifikace ¯ez˘ na kuûelovÈ ploöe, pr˘nik kuûele s rovinou (kolmou
k pr˘mÏtnÏ), QuÈteletova ñ Dandelinova vÏta. Pr˘nik kuûele s p¯Ìmkou. SÌù kuûele.
OsvÏtlenÌ obl˝ch tÏles. Pr˘niky obl˝ch tÏles.
7. Pravo˙hl· axonometrie
Princip zobrazenÌ, ot·ËenÌ pomocn˝ch pr˘mÏten, zobrazenÌ bodu. ZobrazenÌ tÏles (hranat˝ch
i obl˝ch). ZobrazenÌ roviny a p¯Ìmky, p¯Ìmka a bod v rovinÏ. Pr˘seËnice dvou rovin, pr˘seËÌk
p¯Ìmky s rovinou. ÿezy hranat˝ch i obl˝ch tÏles rovinou kolmou k nÏkterÈ pomocnÈ pr˘mÏtnÏ.
8. ShrnutÌ a systemizace uËiva
KomplexnÌ ¯eöenÌ ˙loh ve vöech typech promÌt·nÌ, zobrazov·nÌ technick˝ch souË·stÌ a architektonick˝ch prvk˘. VyuûitÌ poËÌtaËovÈ grafiky.
P¯edmÏt deskriptivnÌ geometrie je v uËebnÌm pl·nu oznaËen ÑRì ñ tj. jeho za¯azenÌ do
roËnÌku a jeho Ëasov· dotace je v plnÈ kompetenci ¯editele ökoly. DoporuËuje se koncipovat
deskriptivnÌ geometrii jako dvoulet˝ kurz (2 hodiny t˝dnÏ). Jelikoû v˝uka deskriptivnÌ geometrie m· navazovat na tematick˝ celek Stereometrie v matematice, je vhodnÈ jejÌ za¯azenÌ ve
3. a 4. roËnÌku Ëty¯letÈho gymn·zia a v 7. a 8. roËnÌku osmiletÈho gymn·zia. VyuËujÌcÌ si
vypracuje tematick˝ pl·n s Ëasov˝m rozvrûenÌm uËiva, v nÏmû si vymezÌ tematickou posloupnost uËiva podle z·sad logickÈ a pedagogickÈ n·vaznosti uËiva.
VyuËujÌcÌ vede û·ky k pochopenÌ v˝znamu deskriptivnÌ geometrie v praxi, poukazuje na
vztahy tohoto p¯edmÏtu s matematikou, technick˝m kreslenÌm a dalöÌmi p¯edmÏty p¯ÌrodovÏdnÈho a technickÈho charakteru i s estetickou v˝chovou.
P¯i v˝uce, zejmÈna ve vöech form·ch samostatnÈ pr·ce, uplatÚuje vyuËujÌcÌ individu·lnÌ
p¯Ìstup k û·k˘m, postupuje podle z·sad p¯imÏ¯enosti a diferencovanosti v poûadavcÌch s p¯ihlÈdnutÌm k jejich studijnÌmu a profesion·lnÌmu zamÏ¯enÌ; pro talentovanÈ û·ky za¯azuje rozöi¯ujÌcÌ uËivo.
117
Formy v˝uky volÌ uËitel tak, aby uplatnil ËinnostnÌ charakter p¯edmÏtu, posiluje prostorovou p¯edstavivost û·k˘ modelov·nÌm z·kladnÌch tvar˘ a jejich vz·jemn˝ch poloh v prostoru,
vyuûÌv· n·zorn˝ch pom˘cek, model˘ tÏles a technick˝ch souË·stek, p¯ÌpadnÏ vhodn˝ch audiovizu·lnÌch prost¯edk˘; vede û·ky ke zd˘vodÚov·nÌ konstrukcÌ, prov·dÏnÌ diskuse ¯eöitelnosti
i zp˘sob˘ ¯eöenÌ.
TÏûiötÏm v˝uky jsou grafickÈ pr·ce û·k˘, kterÈ û·ci r˝sujÌ a naËrt·vajÌ tuûkou. DoporuËuje
se, aby û·k˘m byly zad·v·ny samostatnÈ pr·ce p¯i vyuËov·nÌ i v r·mci dom·cÌ p¯Ìpravy.
SamostatnÈ pr·ce û·ci r˝sujÌ nebo naËrt·vajÌ na volnÈ listy papÌru; jejich souË·stÌ je vypracov·nÌ rys˘.
TematickÈmu celku PoËÌtaËov· grafika nenÌ nutnÈ vyuËovat souvisle. Podle moûnostÌ ökoly a podle uv·ûenÌ uËitele lze za¯azovat hesla tohoto celku do v˝uky pr˘bÏûnÏ bÏhem celÈho
kurzu deskriptivnÌ geometrie. Pokud podmÌnky ökoly neumoûÚujÌ vyuËovat prvky poËÌtaËovÈ
grafiky, vÏnuje uËitel tento Ëas cviËenÌm klasick˝mi zp˘soby.
118
FYZIKA
V p¯edmÏtu fyzika si û·ci osvojujÌ urËit˝ systÈm vybran˝ch poznatk˘ z r˘zn˝ch obor˘ souËasnÈ fyziky. Tyto poznatky si osvojujÌ p¯edevöÌm na z·kladÏ pozorov·nÌ, mÏ¯enÌ a experimentov·nÌ. Fyzika ale souËasnÏ p¯ispÌv· i k postupnÈmu rozvoji rozumov˝ch schopnostÌ û·k˘,
tedy k p¯echodu od p¯ev·ûnÏ n·zornÈho pozn·v·nÌ k pozn·v·nÌ, v nÏmû se jiû zaËÌnajÌ objevovat prvky vÏdeckÈho uvaûov·nÌ a zkoum·nÌ. Ve fyzice se tÈû rozvÌjejÌ specifickÈ z·jmy
û·k˘ a seznamujÌ se v nÌ s konkrÈtnÌmi moûnostmi vyuûitÌ fyzik·lnÌch poznatk˘ v nÏkter˝ch
oblastech techniky, resp. technologie.
V˝uka fyziky se orientuje p¯edevöÌm na to:
● aby si û·ci aktivnÏ osvojili poznatky z okruh˘ uËiva, kterÈ jsou d·le vymezeny;
● aby si û·ci osvojili prvky z·kladnÌch metod pr·ce, kterÈ fyzika pouûÌv· p¯i pozn·v·nÌ
fyzik·lnÌch objekt˘, proces˘ a vlastnostÌ, tedy fyzik·lnÌch fakt˘ (systematickÈ pozorov·nÌ,
mÏ¯enÌ veliËin, experimentov·nÌ, zpracov·nÌ a hodnocenÌ zÌskan˝ch ˙daj˘, vyvozov·nÌ
z·vÏr˘ z tÏchto ˙daj˘);
● aby û·ci zÌsk·vali dovednost vyuûÌvat osvojen˝ch poznatk˘ a dovednostÌ p¯i ¯eöenÌ fyzik·lnÌch problÈm˘ a ˙loh, p¯i vysvÏtlov·nÌ fyzik·lnÌch jev˘ vyskytujÌcÌch se v p¯ÌrodÏ,
v bÏûnÈm ûivotÏ i v oblasti technologiÌ, p¯i samostatnÈm prov·dÏnÌ jednoduch˝ch pokus˘;
● aby si û·ci rozvÌjeli svÈ logickÈ uvaûov·nÌ, uËili se zp¯esÚovat v˝znam fyzik·lnÌch pojm˘,
kriticky hodnotit p¯edloûenÈ informace a z r˘zn˝ch hledisek je ovÏ¯ovat, uËili se hledat
souvislosti mezi fakty;
● aby si û·ci uvÏdomovali hodnotu fyzik·lnÌho pozn·v·nÌ pro dalöÌ p¯ÌrodovÏdnÈ obory
a technologii i pro lidskou spoleËnost a ch·pali d˘leûitost lidskÈho faktoru v rozvoji fyziky;
● aby si û·ci osvojovali z·kladnÌ pravidla bezpeËnosti a hygieny pr·ce p¯i pozorov·nÌ, mÏ¯enÌ
a experimentov·nÌ.
II. Obsah uËiva
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
L·tka a tÏleso. MÏ¯enÌ fyzik·lnÌch veliËin
Pohyby a vz·jemnÈ p˘sobenÌ tÏles
MechanickÈ vlastnosti kapalin a plyn˘
Pr·ce a energie
ElektromagnetickÈ jevy
ZvukovÈ jevy
SvÏtelnÈ jevy
J·dro atomu. Jadern· energie
VesmÌr
119
1. L·tka a tÏleso. MÏ¯enÌ fyzik·lnÌch veliËin
L·tky pevnÈ, kapalnÈ a plynnÈ. Vz·jemnÈ p˘sobenÌ tÏles. »·sticov· stavba l·tek. Atomy
a molekuly. »·sticovÈ sloûenÌ kapalin a vlastnosti kapalin. Neust·l˝ neuspo¯·dan˝ pohyb
molekul kapaliny, Brown˘v pohyb, difuze. »·sticovÈ sloûenÌ plyn˘ a jejich vlastnosti. ShodnÈ a odliönÈ vlastnosti kapalin a plyn˘. PevnÈ krystalickÈ l·tky, krystalov· m¯Ìûka, pohyb
Ë·stic v krystalovÈ m¯Ìûce, vlastnosti krystalick˝ch l·tek. L·tky amorfnÌ.
P¯Ìklady fyzik·lnÌch veliËin, ËÌseln· hodnota a jednotka fyzik·lnÌ veliËiny. DÈlka, objem
a hmotnost tÏles, jejich jednotky a mÏ¯enÌ. Hustota l·tky, jejÌ jednotka a mÏ¯enÌ.
ZmÏna objemu tÏlesa p¯i jeho zah¯Ìv·nÌ Ëi ochlazov·nÌ. Teplota tÏlesa, jejÌ jednotka a mÏ¯enÌ.
Mezin·rodnÌ soustava jednotek (SI).
2. Pohyby a vz·jemnÈ p˘sobenÌ tÏles
Pohyb tÏlesa
Klid a pohyb tÏlesa, jejich relativnost. Dr·ha. »as, jeho jednotka a mÏ¯enÌ. Pohyby p¯ÌmoËarÈ
a k¯ivoËarÈ, rovnomÏrnÈ a nerovnomÏrnÈ. Rychlost rovnomÏrnÈho pohybu, jejÌ jednotka
a mÏ¯enÌ. Pr˘mÏrn· rychlost nerovnomÏrnÈho pohybu.
SÌla a jejÌ ˙Ëinky
SÌla, jejÌ zn·zornÏnÌ, jednotka a mÏ¯enÌ. SilomÏr. GravitaËnÌ sÌla, p¯Ìm· ˙mÏrnost hmotnosti
tÏlesa a gravitaËnÌ sÌly p˘sobÌcÌ na tÏleso, gravitaËnÌ pole.
Skl·d·nÌ dvou sil, jejich v˝slednice. Rovnov·ha dvou sil. TÏûiötÏ tÏlesa.
PosuvnÈ ˙Ëinky sÌly, ˙Ëinky urychlujÌcÌ a brzdnÈ. Z·kon setrvaËnosti. Z·kon vz·jemnÈho
p˘sobenÌ tÏles.
Ot·ËivÈ ˙Ëinky sÌly na tÏleso, moment sÌly a jeho jednotka. P·ka a jejÌ rovnov·ûn· poloha,
uûitÌ p·ky. Kladka pevn· a voln·, jejich uûitÌ.
DeformaËnÌ ˙Ëinky sÌly, tlakov· sÌla. Tlak a jeho jednotka.
T¯ecÌ sÌla a jejÌ mÏ¯enÌ. Souvislost velikosti t¯ecÌ sÌly s tlakovou silou, drsnostÌ styËn˝ch ploch
a jejich ploön˝m obsahem (kvalitativnÏ). V˝znam t¯enÌ v bÏûnÈm ûivotÏ a technickÈ praxi.
Okamûit· rychlost tÏlesa.
Skl·d·nÌ vÌce neû dvou sil.
Rozklad sÌly na sloûky.
SouËinitel (smykovÈho) t¯enÌ. Valiv˝ odpor.
Kladkostroj.
NaklonÏn· rovina.
3. MechanickÈ vlastnosti kapalin a plyn˘
MechanickÈ vlastnosti kapalin
⁄Ëinky vnÏjöÌ tlakovÈ sÌly na kapalinu v klidu, Pascal˘v z·kon, hydraulick· za¯ÌzenÌ. ⁄Ëinky
gravitaËnÌ sÌly na kapalinu v klidu, hydrostatick˝ tlak, spojenÈ n·doby.
Vztlakov· sÌla, Archimed˘v z·kon. PodmÌnky pot·pÏnÌ, plov·nÌ a vzn·öenÌ se tÏles v klidnÈ
kapalinÏ.
MechanickÈ vlastnosti plyn˘
AtmosfÈra ZemÏ, atmosfÈrick˝ tlak a jeho mÏ¯enÌ, tlakomÏr. ZmÏny atmosfÈrickÈho tlaku.
Vztlakov· sÌla p˘sobÌcÌ na tÏleso v atmosfÈ¯e, balony.
Tlak plynu v uzav¯enÈ n·dobÏ, podtlak a p¯etlak, jejich mÏ¯enÌ. Manometr.
HustomÏry a jejich vyuûitÌ.
Princip Ëerpadla, kompresoru a v˝vÏvy.
120
4. Pr·ce a energie
Pr·ce a v˝kon. Pohybov· a polohov· energie
Pr·ce st·lÈ sÌly p¯i p¯emÌstÏnÌ tÏlesa ve stejnÈm nebo opaËnÈm smÏru neû je smÏr sÌly. Jednotka pr·ce. V˝kon a jeho jednotka.
Pohybov· energie tÏlesa, jejÌ souvislost s hmotnostÌ a rychlostÌ tÏlesa (kvalitativnÏ). Polohov·
energie tÏlesa vzhledem k Zemi, jejÌ souvislost s hmotnostÌ tÏlesa, v˝ökou nad zemÌ a gravitaËnÌm polem. Vz·jemn· p¯emÏna pohybovÈ a polohovÈ energie tÏlesa.
Vnit¯nÌ energie. Teplo
Vnit¯nÌ energie tÏlesa. ZmÏna vnit¯nÌ energie p¯i kon·nÌ pr·ce a tepelnÈ v˝mÏnÏ. Teplo a jeho
jednotka.
Teplo p¯ijatÈ a odevzdanÈ tÏlesem. MÏrn· tepeln· kapacita a jejÌ jednotka. Kalorimetr.
ZmÏna vnit¯nÌ energie tÏlesa p¯i tepelnÈm z·¯enÌ. VyuûitÌ sluneËnÌho z·¯enÌ.
ZmÏny skupenstvÌ l·tek
T·nÌ a tuhnutÌ krystalickÈ l·tky. Teplota t·nÌ. SkupenskÈ teplo t·nÌ, jeho souvislost s hmotnostÌ tÏlesa a druhem l·tky tvo¯ÌcÌ tÏleso.
Vypa¯ov·nÌ a var kapaliny. SkupenskÈ teplo varu. Teplota varu a jejÌ souvislost s atmosfÈrick˝m tlakem. KapalnÏnÌ.
TepelnÈ motory.
⁄Ëinnost.
MÏrnÈ skupenskÈ teplo t·nÌ.
Anom·lie vody.
Tepeln· v˝mÏna vedenÌm a proudÏnÌm.
Sublimace.
Z·klady meteorologie.
5. ElektromagnetickÈ jevy
Elektrick˝ n·boj, elektrickÈ pole
Elektricky nabitÈ tÏleso. Elektrick˝ n·boj a jeho jednotka. Element·rnÌ elektrick˝ n·boj.
ElektrickÈ pole nabitÈho tÏlesa, elektrick· sÌla, siloË·ra elektrickÈho pole. VodiË a izolant
v elektrickÈm poli. Elektrostatick· indukce.
Elektrick˝ obvod. VedenÌ elektrickÈho proudu v kovech
PodmÌnky vzniku elektrickÈho proudu v elektrickÈm obvodu. Elektrick˝ zdroj. ElektrickÈ
napÏtÌ, jeho jednotka a mÏ¯enÌ. Elektrick˝ proud jako veliËina, jeho jednotka a mÏ¯enÌ. Voltmetr a ampÈrmetr.
Mechanismus vedenÌ elektrickÈho proudu v kovech. SmÏr proudu ve vodiËi, stejnosmÏrn˝ proud.
Ohm˘v z·kon. Elektrick˝ odpor, jeho jednotka a mÏ¯enÌ. Rezistor. Souvislost odporu kovovÈho vodiËe s jeho dÈlkou, obsahem pr˘¯ezu, materi·lem a teplotou.
TepelnÈ ˙Ëinky elektrickÈho proudu, tepelnÈ spot¯ebiËe, pojistka.
Spojov·nÌ rezistor˘ za sebou a vedle sebe, v˝sledn˝ odpor rezistor˘ spojen˝ch za sebou
a vedle sebe. Reostat.
Elektrick· pr·ce, elektrick˝ v˝kon, elektrick· energie.
VedenÌ elektrickÈho proudu v polovodiËÌch, kapalin·ch a plynech
Mechanismus vedenÌ elektrickÈho proudu v polovodiËÌch, polovodiË typu P a typu N. P¯echod PN. PolovodiËov· dioda a jejÌ usmÏrÚovacÌ ˙Ëinek.
Mechanismus vedenÌ elektrickÈho proudu v kapalin·ch. Elektrol˝za.
Mechanismus vedenÌ elektrickÈho proudu v plynech. Elektrick˝ v˝boj.
121
MagnetickÈ pole
Magnety p¯ÌrodnÌ a umÏlÈ, magnetickÈ pÛly, magnetickÈ pole, magnetick· sÌla. IndukËnÌ Ë·ra,
stejnorodÈ a nestejnorodÈ magnetickÈ pole.
MagnetickÈ pole cÌvky s proudem. Elektromagnet.
Ot·Ëiv˝ ˙Ëinek magnetickÈho pole na cÌvku s proudem. StejnosmÏrn˝ elektromotor.
Elektromagnetick· indukce, vznik indukovanÈho napÏtÌ a proudu.
St¯Ìdav˝ proud
Vznik st¯ÌdavÈho napÏtÌ a proudu. »asov˝ pr˘bÏh harmonickÈho st¯ÌdavÈho proudu, resp.
napÏtÌ. KmitoËet st¯ÌdavÈho proudu, resp. napÏtÌ. EfektivnÌ hodnoty proudu a napÏtÌ. Jednof·zov˝ altern·tor.
Transform·tor. Elektrick· rozvodn· sÌù, elektr·rna. Vlivy Ëinnosti elektr·ren na ûivotnÌ prost¯edÌ a moûnosti omezenÌ tÏchto vliv˘.
Pravidla bezpeËnosti p¯i pr·ci s elektrick˝mi za¯ÌzenÌmi.
DÏliË napÏtÌ.
Trojf·zov˝ gener·tor a trojf·zov˝ proud.
Trojf·zov˝ elektromotor.
Termistor, fotodioda, fotorezistor.
Tranzistor.
6. ZvukovÈ jevy
PodmÌnky vzniku zvuku, zdroje zvuku. äÌ¯enÌ zvuku v r˘zn˝ch prost¯edÌch, rychlost zvuku
a jejÌ souvislost s druhem prost¯edÌ, v nÏmû se zvuk öÌ¯Ì, a s teplotou prost¯edÌ.
TÛn, jeho kmitoËet, v˝öka tÛnu. Hlasitost zvuku. Hluk. NegativnÌ vliv zvuku o nadmÏrnÈ
hlasitosti na zdravÌ ËlovÏka.
Odraz zvuku na p¯ek·ûce, ozvÏna. Pohlcov·nÌ zvuku r˘zn˝mi prost¯edÌmi.
NucenÈ chvÏnÌ, rezonance.
Vznik tÛn˘ v hudebnÌch n·strojÌch. Barva tÛnu.
Ultrazvuk a jeho vyuûitÌ v praxi.
7. SvÏtelnÈ jevy
Zdroje svÏtla, bodov˝ a ploön˝ zdroj svÏtla.
äÌ¯enÌ svÏtla v r˘zn˝ch prost¯edÌch, rychlost svÏtla a jejÌ souvislost s prost¯edÌm, v nÏmû se
svÏtlo öÌ¯Ì. Prost¯edÌ opticky hustöÌ a opticky ¯idöÌ.
Clona, rozbÌhav˝ a rovnobÏûn˝ svazek svÏtla, svÏteln˝ paprsek. StÌn a jeho vznik. ZatmÏnÌ
Slunce a MÏsÌce.
Odraz svÏtla na rozhranÌ dvou r˘zn˝ch prost¯edÌ. RovinnÈ zrcadlo a kulovÈ zrcadlo (dutÈ
a vypuklÈ), princip zobrazenÌ p¯edmÏt˘ tÏmito zrcadly. Ohnisko a ohniskov· vzd·lenost kulovÈho zrcadla. Zrcadla v praxi.
Lom svÏtla na rozhranÌ dvou r˘zn˝ch prost¯edÌ, lom ke kolmici a od kolmice. Spojn· a rozptyln· ËoËka, princip zobrazov·nÌ (tenkou) ËoËkou. OptickÈ vlastnosti oËnÌ ËoËky, kr·tkozrakost a dalekozrakost. Zorn˝ ˙hel. Lupa.
Rozklad bÌlÈho svÏtla optick˝m hranolem, spektrum, barva svÏtla.
⁄hlovÈ zvÏtöenÌ p¯i optickÈm zobrazov·nÌ.
Princip mikroskopu, dalekohledu, fotografickÈho p¯Ìstroje.
Principy promÌtacÌch p¯Ìstroj˘ (zpÏtnÈho projektoru, diaprojektoru, filmovÈho projektoru).
PouûitÌ laserovÈho svÏtla.
Skl·d·nÌ barev.
122
8. J·dro atomu. Jadern· energie
Stavba j·dra atomu, protony a neutrony. JadernÈ sÌly. Isotopy prvk˘, nuklidy. P¯irozen· radioaktivnÌ p¯emÏna prvk˘. UmÏl· p¯emÏna prvk˘.
UvolÚov·nÌ jadernÈ energie p¯i ötÏpenÌ jader atom˘, ¯etÏzov· reakce. Jadern˝ reaktor, jadern·
elektr·rna. Radionuklidy, vyuûitÌ radionuklid˘ v praxi, ochrana ËlovÏka a jeho ûivotnÌho prost¯edÌ p¯ed ökodliv˝mi ˙Ëinky jadernÈho z·¯enÌ. NiËivÈ ˙Ëinky jadern˝ch zbranÌ, moûnosti
ochrany p¯ed nimi.
Termonukle·rnÌ reakce.
PoloËas p¯emÏny.
9. VesmÌr
P¯ehled o sluneËnÌ soustavÏ: Slunce, planety, mÏsÌce, planetky, komety, meteory. KvalitativnÌ
popis pohybu planet ve sluneËnÌ soustavÏ, obÏûn· doba planety. MÏsÌc a jeho f·ze.
HvÏzdy, podstata jejich sloûenÌ a vyza¯ov·nÌ. SouhvÏzdÌ.
Orientace na obloze podle v˝znaËn˝ch nebesk˝ch objekt˘.
DoporuËenÈ a rozöi¯ujÌcÌ uËivo
Z·kladnÌ kvalitativnÌ p¯edstavy o struktu¯e vesmÌru a jeho v˝voji.
VysÌl·nÌ umÏl˝ch tÏles do vesmÌru.
Navrhovan· posloupnost tematick˝ch celk˘ i posloupnost hesel v nich, nenÌ pro vyuËujÌcÌho z·vazn·. Jedn· se pouze o jedno z moûn˝ch uspo¯·d·nÌ obsahu. VyuËujÌcÌ m˘ûe, pokud
to uzn· za vhodnÈ, uspo¯·dat obsah podle svÈho vlastnÌho uv·ûenÌ s p¯ihlÈdnutÌm
k podmÌnk·m na ökole. MÏl by ovöem p¯ihlÌûet k tomu, aby nebyly poruöeny logickÈ vazby
v uËivu samotnÈ fyziky, ani logickÈ vazby s uËivem dalöÌch p¯edmÏt˘, p¯edevöÌm s uËivem
matematiky.
Pokud uËitel splnÌ povinnou Ë·st osnov v kratöÌ dobÏ neû odpovÌd· povinn˝m hodin·m
v uËebnÌm pl·nu 1. ñ 4. roËnÌku osmiletÈho gymn·zia, m˘ûe, uzn·-li to za pot¯ebnÈ, probrat
i urËitÈ Ë·sti uËiva z osnov fyziky pro 5. ñ 8. roËnÌk gymn·zia (nap¯. uËivo z mechaniky ap.).
Vöude, kde je to ve v˝uce moûnÈ, prov·dÌ vyuËujÌcÌ se û·ky front·lnÌ pr·ce, p¯edevöÌm pak
front·lnÌ pokusy, kterÈ by mÏly tvo¯it i jistou propedeutickou p¯Ìpravu û·k˘ na laboratornÌ
pr·ce.
V osnov·ch se nevymezuje pevnÏ obsah laboratornÌch pracÌ. Ten je zapot¯ebÌ na kaûdÈ
ökole p¯izp˘sobit vybavenÌ ökoly uËebnÌmi pom˘ckami, pouûÌvan˝m uËebnicÌm ap. V z·vÏru
osnov proto uv·dÌme jen soubor n·mÏt˘ laboratornÌch pracÌ k povinnÈmu uËivu, z nichû si
vyuËujÌcÌ m˘ûe vybrat. Pokud jde o poËty laboratornÌch pracÌ, mÏly by se bÏhem 1. roËnÌku
osmiletÈho gymn·zia provÈst minim·lnÏ t¯i laboratornÌ pr·ce a ve 2. aû 4. roËnÌku minim·lnÏ
Ëty¯i laboratornÌ pr·ce v kaûdÈm z poslednÏ uveden˝ch roËnÌk˘.
DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo probÌr· vyuËujÌcÌ se û·ky teprve aû po ¯·dnÈm splnÏnÌ povinnÈ Ë·sti osnov. P¯itom v˝Ëet doporuËenÈho uËiva uv·dÏnÈho v tÏchto osnov·ch tvo¯Ì pouze
n·mÏty, kterÈ vyuËujÌcÌ nemusÌ nutnÏ vöechny vyuûÌt. Povaûuje-li to za pot¯ebnÈ, m˘ûe si
obsah doporuËenÈho rozöi¯ujÌcÌho uËiva upravit podle sv˝ch vlastnÌch p¯edstav Ëi podle
podmÌnek ve t¯ÌdÏ. P¯irozenÏ, ûe i v r·mci doporuËenÈho rozöi¯ujÌcÌho uËiva lze prov·dÏt
laboratornÌ pr·ce.
123
N·mÏty laboratornÌch pracÌ
1. MÏ¯enÌ hmotnosti pevn˝ch a kapaln˝ch tÏles na rovnoramenn˝ch vah·ch.
2. UrËenÌ hustoty pevnÈ Ëi kapalnÈ l·tky z namÏ¯enÈ hmotnosti a objemu.
3. MÏ¯enÌ zmÏn teploty v pr˘bÏhu Ëasu.
4. UrËenÌ pr˘mÏrnÈ rychlosti nerovnomÏrnÈho pohybu z namÏ¯enÈ dr·hy a odpovÌdajÌcÌho
Ëasu.
5. Experiment·lnÌ ovÏ¯enÌ podmÌnky rovnov·hy na p·ce, pop¯. na kladce.
6. MÏ¯enÌ t¯ecÌ sÌly.
7. UrËenÌ objemu pevnÈho tÏlesa uûitÌm Archimedova z·kona.
8. OvÏ¯enÌ podmÌnky plov·nÌ tÏles, mÏ¯enÌ hustoty hustomÏrem.
9. UrËenÌ p¯ijatÈho (odevzdanÈho) tepla tÏlesem.
10. UrËenÌ teploty t·nÌ krystalickÈ l·tky.
11. UrËenÌ skupenskÈho tepla t·nÌ ledu.
12. MÏ¯enÌ elektrickÈho proudu a napÏtÌ v obvodu.
13. UrËenÌ elektrickÈho odporu rezistoru z Ohmova z·kona.
14. UûitÌ reostatu k regulaci proudu v obvodu.
15. OvÏ¯enÌ indukovanÈho proudu v obvodu s cÌvkou.
16. OvÏ¯enÌ funkce transform·toru.
17. ZobrazenÌ p¯edmÏtu dvÏma rovinn˝mi zrcadly.
18. ZobrazenÌ p¯edmÏtu spojkou.
Odborn˝ gestor V⁄P: RNDr. Jan Marö·k, CSc.
124
FYZIKA
Fyzika jako vÏda je z·kladem vöech ostatnÌch p¯ÌrodovÏdn˝ch, technologick˝ch, ale i soci·lnÌch disciplÌn (aniû by se ovöem tyto disciplÌny na fyziku redukovaly). Uveden· skuteËnost vypl˝v· z toho, ûe kaûd˝ hmotn˝ objekt m· vûdy jistÈ fyzik·lnÌ vlastnosti a podlÈh·
urËit˝m fyzik·lnÌm z·konitostem. Proto je fyzika nezbytn· jak pro ˙pln˝ popis vöech druh˘
hmotn˝ch objekt˘, tak i pro vysvÏtlov·nÌ mechanismu vzniku Ëi chov·nÌ tÏch objekt˘, kterÈ
nemajÌ pouze fyzik·lnÌ vlastnosti, ale i vlastnosti dalöÌ (chemickÈ, biologickÈ, soci·lnÌ Ëi technologickÈ).
Fyzika je vöak pro ostatnÌ vÏdnÌ a technologickÈ disciplÌny nepostradateln· i proto, ûe
û·dn· z nich se dnes neobejde bez p¯esn˝ch pozn·vacÌch metod, kterÈ byly vypracov·ny
fyzikou a jsou zaloûeny na fyzikou odhalen˝ch z·konitostech. Cel· vÏdeck· metodologie se
do znaËnÈ mÌry opÌrala o metodologii fyzik·lnÌho pozn·v·nÌ, kter· je dodnes pro ostatnÌ vÏdeckÈ disciplÌny st·le urËit˝m vzorem a cÌlem (pouûÌv·nÌ matematiky, p¯esnÈho mÏ¯enÌ, experimentu ap.).
ZmÌnÏnÈ skuteËnosti majÌ p¯irozenÏ sv˘j odraz i v didaktickÈm systÈmu vyuËovacÌch p¯edmÏt˘. Bez v˝uky fyziky nenÌ principi·lnÏ moûnÈ, aby û·ci pronikli hloubÏji nejen do podstaty
fyzik·lnÌch jev˘, ale ani jev˘ nefyzik·lnÌ povahy.
Proces vzdÏl·v·nÌ v p¯edmÏtu fyzika by mÏl smÏ¯ovat p¯edevöÌm k tomu, aby (si) û·ci:
vytvo¯ili z·klady systÈmu racion·lnÏ uspo¯·dan˝ch vÏdomostÌ, kter˝ spoËÌv· na aktivnÌm
osvojenÌ si pojm˘, z·kon˘, fyzik·lnÌch model˘ a teoriÌ, jejichû rozsah a obsah je d·le
naznaËen;
● osvojili a umÏli pouûÌvat symboliku, terminologii a adekv·tnÌ matematickÈ i grafickÈ prost¯edky vyjad¯ov·nÌ fyzik·lnÌch vztah˘ a z·kon˘;
● v n·vaznosti na niûöÌ stupeÚ vzdÏl·v·nÌ prohloubili osvojenÌ empirick˝ch postup˘ fyzik·lnÌho pozn·v·nÌ, dovednost tyto postupy pl·novat, uskuteËÚovat, analyzovat, hodnotit jejich pr˘bÏh, zpracov·vat a hodnotit zÌskanÈ v˝sledky a vyvozovat z nich z·vÏry;
● prohloubili dovednost analyzovat pr˘bÏh fyzik·lnÌch dÏj˘ i dovednost zpracov·vat v˝sledky tÈto anal˝zy matematick˝mi prost¯edky i grafick˝m vyjad¯ov·nÌm funkËnÌch z·vislostÌ veliËin;
● v n·vaznosti na p¯edchozÌ vzdÏl·v·nÌ zdokonalovali vyuûÌv·nÌ z·kladnÌch myölenkov˝ch
operacÌ (indukce, dedukce, hypotetizov·nÌ, zobecÚov·nÌ, anal˝za, syntÈza, modelov·nÌ),
rozvÌjeli schopnosti hledat a nach·zet souvislosti mezi fakty;
● osvojenÈ vÏdomosti a dovednosti umÏli tvo¯ivÏ vyuûÌvat p¯i ¯eöenÌ ˙loh (p¯edevöÌm ˙loh
s praktick˝mi aplikacemi), p¯i ¯eöenÌ problÈmov˝ch situacÌ, p¯i vlastnÌch pozorov·nÌch,
mÏ¯enÌch a experimentech;
● umÏli ˙stnÏ i pÌsemnÏ formulovat svÈ myölenky, zÌsk·vat pot¯ebnÈ informace z r˘zn˝ch
zdroj˘, zaznamen·vat je, kriticky je hodnotit a diskutovat o nich;
●
125
●
●
●
●
●
pouûÌvali fyzik·lnÌ vÏdomosti a dovednosti i v ostatnÌch, p¯edevöÌm p¯ÌrodovÏdn˝ch, p¯edmÏtech a naopak vyuûÌvali vÏdomosti a dovednosti z tÏchto p¯edmÏt˘ ve fyzice;
uvÏdomovali p¯Ìnos fyzik·lnÌho pozn·v·nÌ pro rozvoj modernÌch technologiÌ, ochranu ûivotnÌho prost¯edÌ, pro praktick˝ ûivot, pro pravdivÈ a objektivnÌ pozn·v·nÌ svÏta i pro
filozofii;
uvÏdomovali, ûe fyzika je otev¯en˝m systÈmem pozn·nÌ, kter˝ se neust·le prohlubuje
i rozöi¯uje a ovlivÚuje jinÈ obory lidskÈho pozn·nÌ nebo je jimi s·m ovlivÚov·n;
uvÏdomovali, ûe fyzik·lnÌ pozn·nÌ je vûdy v˝sledkem systematickÈ pr·ce konkrÈtnÌch lidÌ
a jejich spolupr·ce;
p¯i svÈm fyzik·lnÌm vzdÏl·v·nÌ rozvÌjeli schopnost spolupracovat se sv˝mi spoluû·ky p¯i
¯eöenÌ nejr˘znÏjöÌch problÈm˘.
II. Obsah uËiva
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Fyzik·lnÌ veliËiny a jejich mÏ¯enÌ
Mechanika
Molekulov· fyzika a termika
Elekt¯ina a magnetismus
Optika
Speci·lnÌ teorie relativity
Fyzika mikrosvÏta
Astrofyzika
Fyzika v öiröÌch souvislostech
1. Fyzik·lnÌ veliËiny a jejich mÏ¯enÌ
Fyzik·lnÌ veliËiny a jejich jednotky1), mezin·rodnÌ soustava jednotek (SI), z·konnÈ jednotky.
Z·kladnÌ metody mÏ¯enÌ fyzik·lnÌch veliËin, chyby mÏ¯enÌ, absolutnÌ a relativnÌ odchylka
mÏ¯enÌ. Zaokrouhlov·nÌ ËÌseln˝ch hodnot fyzik·lnÌch veliËin. Skal·rnÌ a vektorovÈ veliËiny.
UrËov·nÌ absolutnÌch a relativnÌch odchylek mÏ¯enÌ u souËtu, rozdÌlu, souËinu a podÌlu veliËin.
2. Mechanika
Mechanika hmotnÈho bodu a soustavy hmotn˝ch bod˘
TÏleso a hmotn˝ bod. Poloha hmotnÈho bodu, vztaûn· soustava, relativnost polohy vzhledem
ke vztaûnÈ soustavÏ. Mechanick˝ pohyb, relativnost pohybu vzhledem ke vztaûnÈ soustavÏ.
Trajektorie a dr·ha hmotnÈho bodu. Klasifikace pohyb˘ podle tvaru trajektorie, pohyby p¯ÌmoËarÈ a k¯ivoËarÈ.
Pohyby rovnomÏrnÈ a nerovnomÏrnÈ. Pr˘mÏrn· a okamûit· rychlost.
RovnomÏrnÏ zrychlen˝ a rovnomÏrnÏ zpomalen˝ p¯ÌmoËar˝ pohyb, zrychlenÌ. Voln˝ p·d,
zrychlenÌ volnÈho p·du.
1)
D˘vod pro psanÌ nÏkter˝ch hesel kurzÌvou viz tuËnÏ vytiötÏn˝ odstavec v Ë·sti III P¯Ìstupy k obsahu
a organizaci v˝uky na str. 132.
126
RovnomÏrn˝ pohyb hmotnÈho bodu po kruûnici, jeho perioda a frekvence. ⁄hlov· rychlost,
vztah mezi okamûitou rychlostÌ a ˙hlovou rychlostÌ. Dost¯edivÈ zrychlenÌ.
SÌla a jejÌ zn·zornÏnÌ, p¯Ìklady r˘zn˝ch druh˘ sil. T¯ecÌ sÌla, souËinitel smykovÈho t¯enÌ. SÌla
pruûnosti, tuhost pruûiny. V˝slednice sil p˘sobÌcÌch na hmotn˝ bod.
PrvnÌ Newton˘v pohybov˝ z·kon, inerci·lnÌ vztaûn· soustava. Druh˝ Newton˘v pohybov˝
z·kon, setrvaËn· hmotnost. Dost¯ediv· sÌla. T¯etÌ Newton˘v pohybov˝ z·kon.
Hybnost hmotnÈho bodu a soustavy hmotn˝ch bod˘. Z·kon zachov·nÌ hybnosti.
Neinerci·lnÌ vztaûn· soustava, setrvaËn· sÌla.
OhraniËen· platnost z·kon˘ klasickÈ mechaniky.
Mechanick· pr·ce a mechanick· energie
Mechanick· pr·ce st·lÈ sÌly pro obecn˝ smÏr sÌly a posunutÌ tÏlesa. V˝kon. Kinetick· energie
hmotnÈho bodu. Potenci·lnÌ tÌhov· energie. Mechanick· energie. Z·kon zachov·nÌ mechanickÈ energie. P¯Ìkon, ˙Ëinnost.
GravitaËnÌ pole
GravitaËnÌ sÌla, gravitaËnÌ pole, gravitaËnÌ pole homogennÌ a nehomogennÌ. Newton˘v gravitaËnÌ z·kon. GravitaËnÌ zrychlenÌ. TÌhov· sÌla, tÌhovÈ pole, tÌhovÈ zrychlenÌ. Pohyb tÏles
v homogennÌm tÌhovÈm poli.
Mechanika tuhÈho tÏlesa
TuhÈ tÏleso, jeho posuvn˝ pohyb a ot·Ëiv˝ pohyb kolem pevnÈ osy. Moment sÌly, v˝slednice
moment˘ sil, momentov· vÏta. Skl·d·nÌ sil p˘sobÌcÌch v r˘zn˝ch bodech tuhÈho tÏlesa, dvojice sil. TÏûiötÏ tÏlesa. Rozklad sÌly na dvÏ sloûky.
Mechanika kapalin a plyn˘
Z·kladnÌ vlastnosti tekutin. Ide·lnÌ kapalina. Tlak v kapalinÏ zp˘soben˝ vnÏjöÌ tlakovou silou,
Pascal˘v z·kon. Hydrostatick˝ tlak. AtmosfÈrick˝ tlak.
Vztlakov· sÌla, Archimed˘v z·kon, podmÌnky kles·nÌ, stoup·nÌ a vzn·öenÌ se tÏles v tekutinÏ.
Ust·lenÈ proudÏnÌ ide·lnÌ kapaliny, rovnice kontinuity.
Kmit·nÌ mechanickÈho oscil·toru
Kmitav˝ pohyb, jeho perioda a frekvence. Mechanick˝ oscil·tor, harmonick˝ kmitav˝ pohyb.
Kinematika harmonickÈho kmitavÈho pohybu: okamûit· v˝chylka, amplituda v˝chylky, rychlost, zrychlenÌ, ˙hlov· frekvence a f·ze. »asov˝ diagram harmonickÈho pohybu.
Dynamika vlastnÌho kmit·nÌ mechanickÈho oscil·toru. P¯emÏny energie v mechanickÈm oscil·toru. TlumenÈ kmit·nÌ.
NucenÈ kmit·nÌ mechanickÈho oscil·toru, rezonance.
MechanickÈ vlnÏnÌ. Zvuk
MechanickÈ vlnÏnÌ v pruûnÈm prost¯edÌ. PostupnÈ p¯ÌËnÈ a podÈlnÈ mechanickÈ vlnÏnÌ, vlnov· dÈlka, frekvence, f·zov· rychlost.
Interference vlnÏnÌ. Odraz vlnÏnÌ v ¯adÏ bod˘. StojatÈ vlnÏnÌ. ChvÏnÌ mechanick˝ch soustav.
VlnÏnÌ v isotropnÌm prost¯edÌ, Huygens˘v princip, vlnoplocha, paprsek. Odraz vlnÏnÌ na rozhranÌ dvou prost¯edÌ. Zvuk jako mechanickÈ vlnÏnÌ, zdroje zvuku. Rychlost zvuku a jejÌ souvislost s prost¯edÌm v nÏmû se zvuk öÌ¯Ì, z·vislost rychlosti zvuku na teplotÏ prost¯edÌ. Frekvence (kmitoËet) zvuku. Akustick· intenzita. Hlasitost zvuku. Pohlcov·nÌ zvuku r˘zn˝mi prost¯edÌmi. Infrazvuk a ultrazvuk.
Polohov˝ vektor hmotnÈho bodu a jeho pravo˙hlÈ sou¯adnice.
Z·kladnÌ operace s vektory (sËÌt·nÌ a odËÌt·nÌ vektor˘, n·sobenÌ a dÏlenÌ vektoru skal·rem)
a jejich sou¯adnicemi.
Galileiho princip relativity.
Potenci·lnÌ energie pruûnosti.
127
Pohyby tÏles v radi·lnÌm gravitaËnÌm poli. Keplerovy z·kony.
Energie ot·ËivÈho pohybu tuhÈho tÏlesa.
Moment setrvaËnosti hmotnÈho bodu a moment setrvaËnosti tuhÈho tÏlesa vzhledem k ose
ot·ËenÌ.
PodmÌnky rovnov·hy tuhÈho tÏlesa.
Bernoulliho rovnice. ProudÏnÌ skuteËnÈ kapaliny, vnit¯nÌ t¯enÌ v kapalinÏ. Odpor prost¯edÌ.
ObtÈk·nÌ tÏles skuteËnou kapalinou, z·klady fyziky letu.
SloûenÈ kmit·nÌ.
Rovnice postupnÈ harmonickÈ vlny.
Lom a ohyb vlnÏnÌ.
Vznik zvuku v hudebnÌch n·strojÌch.
Doppler˘v princip.
3. Molekulov· fyzika a termika
Z·kladnÌ poznatky molekulovÈ fyziky a termiky
Z·klady kinetickÈ teorie stavby l·tek a jejÌ experiment·lnÌ potvrzenÌ (difuze, Brown˘v pohyb,
tlak plynu). RelativnÌ atomov· a molekulov· hmotnost. L·tkovÈ mnoûstvÌ, Avogadrova konstanta, mol·rnÌ hmotnost a objem.
Modely struktur l·tek v r˘zn˝ch skupenstvÌch.
Termodynamick· soustava, stavovÈ veliËiny, rovnov·ûn˝ stav a dÏj, izolovan· soustava. Termodynamick· teplota.
Vnit¯nÌ energie, pr·ce a teplo
Vnit¯nÌ energie tÏlesa a soustavy tÏles. ZmÏna vnit¯nÌ energie p¯i kon·nÌ pr·ce a tepelnÈ v˝mÏnÏ. Teplo. Tepeln· a mÏrn· tepeln· kapacita. Kalorimetrick· rovnice. PrvnÌ termodynamick˝
z·kon.
Struktura a vlastnosti plyn˘, pevn˝ch l·tek a kapalin
Ide·lnÌ plyn. Stavov· rovnice ide·lnÌho plynu pro konstantnÌ hmotnost plynu. Speci·lnÌ p¯Ìpady stavovÈ rovnice pro: dÏj izotermick˝, dÏj izobarick˝ a dÏj izochorick˝. Adiabatick˝ dÏj.
Plyn p¯i nÌzkÈm a vysokÈm tlaku.
Pr·ce plynu p¯i st·lÈm a promÏnnÈm tlaku. Kruhov˝ dÏj a jeho ˙Ëinnost. Druh˝ termodynamick˝ z·kon. TepelnÈ motory.
KrystalickÈ a amorfnÌ l·tky. Krystalov· m¯Ìûka.
Deformace pevnÈho tÏlesa. Norm·lovÈ napÏtÌ, relativnÌ prodlouûenÌ. Hook˘v z·kon. Mez
pevnosti.
TeplotnÌ roztaûnost pevn˝ch tÏles, souËinitel teplotnÌ dÈlkovÈ a objemovÈ roztaûnosti pevn˝ch l·tek.
Povrchov· vrstva kapaliny. Povrchov· sÌla a povrchovÈ napÏtÌ. Kapilarita.
TeplotnÌ objemov· roztaûnost kapalin, anom·lie vody.
ZmÏny skupenstvÌ l·tek
T·nÌ a tuhnutÌ. SkupenskÈ a mÏrnÈ skupenskÈ teplo t·nÌ a tuhnutÌ.
Vypa¯ov·nÌ a var. SkupenskÈ a mÏrnÈ skupenskÈ teplo vypa¯ov·nÌ a kondenzace. Syt· a p¯eh¯·t· p·ra.
Sublimace a desublimace.
VodnÌ p·ra v atmosfÈ¯e.
Rovnov·ûn˝ stav jako stav s nejvÏtöÌ pravdÏpodobnostÌ.
RozdÏlenÌ molekul ide·lnÌho plynu podle rychlostÌ, st¯ednÌ kvadratick· rychlost molekul.
Z·kladnÌ rovnice pro tlak ide·lnÌho plynu.
128
Obecn· stavov· rovnice pro ide·lnÌ plyn, mol·rnÌ plynov· konstanta. StavovÈ zmÏny ide·lnÌho plynu z energetickÈho hlediska. Poisson˘v z·kon.
Kritick˝ stav l·tky.
VedenÌ tepla.
Styk kapaliny se stÏnou n·doby. Kapil·rnÌ tlak.
4. Elekt¯ina a magnetismus
Elektrick˝ n·boj a elektrickÈ pole
Elektrick˝ n·boj a jeho vlastnosti. Coulomb˘v z·kon. Permitivita vakua, relativnÌ permitivita.
ElektrickÈ pole, intenzita elektrickÈho pole, elektrick· siloË·ra. HomogennÌ a nehomogennÌ
elektrickÈ pole. Pr·ce sil elektrickÈho pole. ElektrickÈ napÏtÌ. Elektrick˝ potenci·l.
VodiËe a izolanty v elektrickÈm poli, elektrostatick· indukce.
Kapacita vodiËe, kondenz·tor.
Elektrick˝ proud v l·tk·ch
PodmÌnky vzniku elektrickÈho proudu. Elektrick˝ proud jako dÏj a jako veliËina.
Elektrick˝ zdroj, elektromotorickÈ napÏtÌ zdroje.
Mechanismus vedenÌ elektrickÈho proudu v kovech. Ohm˘v z·kon pro Ë·st obvodu. Elektrick˝
odpor vodiËe, rezistivita. Rezistor a jeho voltampÈrov· charakteristika. Odpor kovu jako funkce
teploty, supravodivost.
Spojov·nÌ vodiË˘ (rezistor˘) za sebou a vedle sebe, v˝sledn˝ odpor vodiË˘ spojen˝ch za sebou
a vedle sebe. Ohm˘v z·kon pro uzav¯en˝ obvod. Vnit¯nÌ odpor zdroje, svorkovÈ napÏtÌ.
Elektrick· pr·ce a elektrick˝ v˝kon v obvodech stejnosmÏrnÈho proudu. Elektrick· energie.
Pojem polovodiËe, odpor polovodiËe jako funkce teploty, termistor. Fotorezistor. Mechanismus vedenÌ elektrickÈho proudu v polovodiËÌch. VlastnÌ a p¯ÌmÏsovÈ polovodiËe. Fotodioda.
PolovodiËe typu P a typu N. PN p¯echod. PolovodiËov· dioda a jejÌ voltampÈrov· charakteristika. Tranzistor (kvalitativnÏ).
Mechanismus vedenÌ elektrickÈho proudu v kapalin·ch. Elektrol˝za, praktickÈ vyuûitÌ elektrol˝zy.
Mechanismus vedenÌ elektrickÈho proudu v plynech. Samostatn˝ a nesamostatn˝ v˝boj.
Emise elektron˘, obrazovka.
MagnetickÈ pole
MagnetickÈ pole vodiË˘ s proudem. IndukËnÌ Ë·ra. Vz·jemnÈ silovÈ p˘sobenÌ mezi vodiËem
s proudem a magnetem. Magnetick· indukce. Vz·jemnÈ silovÈ p˘sobenÌ mezi vodiËi s proudem, permeabilita.
»·stice s n·bojem v magnetickÈm poli.
L·tky v magnetickÈm poli. MagnetickÈ materi·ly v technologickÈ praxi.
Magnetick˝ indukËnÌ tok. Elektromagnetick· indukce, indukovanÈ elektromotorickÈ napÏtÌ.
Faraday˘v z·kon elektromagnetickÈ indukce. Lenz˘v z·kon.
VlastnÌ indukce, indukËnost.
St¯Ìdav˝ proud
Vznik st¯ÌdavÈho napÏtÌ a proudu. »asov˝ pr˘bÏh harmonickÈho st¯ÌdavÈho proudu, resp. napÏtÌ. Frekvence (kmitoËet) st¯ÌdavÈho proudu, resp. napÏtÌ.
Obvody st¯ÌdavÈho proudu s R, obvody st¯ÌdavÈho proudu s L a obvody st¯ÌdavÈho proudu
s C. Impedance obvodu st¯ÌdavÈho proudu.
V˝kon st¯ÌdavÈho proudu, efektivnÌ hodnoty napÏtÌ a proudu.
Gener·tor st¯ÌdavÈho napÏtÌ. Elektromotor. Transform·tor. Elektrick· rozvodn· sÌù, p¯enosov·
soustava energetiky, elektr·rna.
ElektromagnetickÈ kmit·nÌ a vlnÏnÌ
OscilaËnÌ obvod a jeho parametry. VlastnÌ kmit·nÌ elektromagnetickÈho oscil·toru, Thomson˘v vztah.
129
NucenÈ elektromagnetickÈ kmit·nÌ. Rezonance.
Vznik elektromagnetickÈho vlnÏnÌ, elektromagnetick· vlna, jejÌ elektrick· a magnetick· sloûka, vlnov· dÈlka. Polarizace, interference, odraz a ohyb elektromagnetickÈho vlnÏnÌ. äÌ¯enÌ
elektromagnetickÈho vlnÏnÌ a jeho rychlost, vliv prost¯edÌ na rychlost elektromagnetickÈho
vlnÏnÌ. VysÌlaË, p¯ijÌmaË.
Polarizace dielektrika.
Spojov·nÌ kondenz·tor˘ za sebou a vedle sebe.
PrvnÌ a druh˝ Kirchhoff˘v z·kon.
Faradayovy z·kony elektrol˝zy.
Hall˘v jev.
F·zory.
Obvody s RLC v sÈrii.
Trojf·zov· soustava st¯ÌdavÈho napÏtÌ, asynchronnÌ elektromotor.
UsmÏrÚovaË s polovodiËovou diodou.
LuminiscenËnÌ dioda.
Tranzistorov˝ zesilovaË. IntegrovanÈ obvody.
Elektromagnetick˝ dipÛl. ElektromagnetickÈ pole. Elektromagnetick· interakce.
Elektromagnetick˝ sign·l, p¯enosov· soustava sdÏlovacÌ techniky. ElektroakustickÈ mÏniËe,
mikrofon, reproduktor.
Modulace a demodulace elektromagnetickÈho sign·lu, princip rozhlasovÈho a televiznÌho
vysÌl·nÌ a p¯Ìjmu.
5. Optika
VlnovÈ vlastnosti svÏtla
äÌ¯enÌ svÏtla v r˘zn˝ch prost¯edÌch, optickÈ prost¯edÌ. Rychlost svÏtla, jeho frekvence a vlnov·
dÈlka. SvÏteln˝ paprsek.
Odraz a lom svÏtla na rozhranÌ dvou r˘zn˝ch prost¯edÌ, index lomu. Rozklad svÏtla hranolem,
optickÈ spektrum, barva svÏtla.
Interference, ohyb a polarizace svÏtla.
Zobrazov·nÌ optick˝mi soustavami
Principy paprskovÈ optiky. Optick· soustava a optickÈ zobrazenÌ. ZobrazenÌ odrazem na rovinnÈm a kulovÈm zrcadle. ZobrazovacÌ rovnice kulovÈho zrcadla. ZobrazenÌ lomem na (tenk˝ch) ËoËk·ch. ZobrazovacÌ rovnice tenkÈ ËoËky. Zorn˝ ˙hel. Lupa. OptickÈ vlastnosti oËnÌ
ËoËky, kr·tkozrakost a dalekozrakost.
ElektromagnetickÈ z·¯enÌ
P¯ehled druh˘ elektromagnetickÈho z·¯enÌ. TepelnÈ z·¯enÌ. InfraËervenÈ a ultrafialovÈ z·¯enÌ.
RentgenovÈ z·¯enÌ.
Koherence svÏtelnÈho vlnÏnÌ, optick· dr·ha. Interference svÏtla na tenkÈ vrstvÏ. Interference
svÏtla p¯i ohybu na optickÈ m¯Ìûce.
Holografie.
P¯ÌËnÈ a ˙hlovÈ zvÏtöenÌ p¯i optickÈm zobrazov·nÌ.
ZobrazenÌ nÏkter˝mi dalöÌmi optick˝mi soustavami (mikroskopem, dalekohledem, r˘zn˝mi
druhy projektor˘).
Optick· vl·kna a jejich pouûitÌ.
Energie elektromagnetickÈho z·¯enÌ. Z·¯iv˝ a svÏteln˝ tok. Intenzita vyza¯ov·nÌ. SvÌtivost.
Z·kony z·¯enÌ ËernÈho tÏlesa.
130
6. Speci·lnÌ teorie relativity
Z·kladnÌ principy speci·lnÌ teorie relativity. Relativnost souËasnosti, dilatace Ëasu a kontrakce dÈlek. Relativistick˝ vztah pro skl·d·nÌ rychlostÌ.
Relativistick· hmotnost. Vztah mezi energiÌ a hmotnostÌ tÏlesa ve speci·lnÌ teorii relativity.
Z·kony zachov·nÌ energie a hybnosti ve speci·lnÌ teorii relativity.
7. Fyzika mikrosvÏta
Z·kladnÌ poznatky kvantovÈ fyziky
Fotoelektrick˝ jev, Einsteinova teorie tohoto jevu. Foton, energie fotonu.
VlnovÈ vlastnosti mikroË·stic a jejich experiment·lnÌ ovÏ¯enÌ. Korpuskul·rnÌ a vlnov· povaha z·¯enÌ a Ë·stic.
Fyzika elektronovÈho obalu
Elektronov˝ obal, kvantov·nÌ energie atomu. »·rovÈ spektrum atomu vodÌku.
Emise a absorbce svÏtla atomem, emisnÌ a absorpËnÌ spektra.
Stimulovan· emise z·¯enÌ, laser.
Jadern· fyzika
Metody detekce Ë·stic, urychlovaËe Ë·stic, jadernÈ z·¯enÌ.
Stavba j·dra atomu. Isotopy prvk˘, nuklidy.
HmotnostnÌ ˙bytek a vazebnÌ energie j·dra. JadernÈ sÌly. SyntÈza a ötÏpenÌ jader. Termonukle·rnÌ syntÈza. ÿetÏzov· reakce, jadern˝ reaktor, jadern· elektr·rna.
P¯irozen· radioaktivnÌ p¯emÏna prvk˘, umÏl· p¯emÏna prvk˘, poloËas p¯emÏny. Radionuklidy, vyuûitÌ radionuklid˘ v praxi, ochrana ËlovÏka a jeho ûivotnÌho prost¯edÌ p¯ed ökodliv˝mi
˙Ëinky jadernÈho z·¯enÌ.
Struktura subnukle·rnÌch Ë·stic, kvarky.
KvantovÏ mechanick˝ model atomu vodÌku, kvantov· ËÌsla, orbital. Chemick· vazba.
»asov˝ pr˘bÏh radioaktivnÌ p¯emÏny.
Absorpce jadernÈho z·¯enÌ.
JadernÈ procesy a z·kony zachov·nÌ.
8. Astrofyzika
Z·kladnÌ stavba vesmÌru: hvÏzdy a jejich planety, galaxie a soustavy galaxiÌ, kosmick· fyzik·lnÌ pole a z·¯enÌ, dalöÌ hmotnÈ objekty.
Zdroje energie ve hvÏzd·ch, v˝voj hvÏzd.
RozpÌn·nÌ a v˝voj vesmÌru.
Lety umÏl˝ch tÏles do vesmÌru.
Z·¯ivÈ v˝kony a povrchovÈ teploty hvÏzd.
»ernÈ dÌry, kvazary, neutronovÈ hvÏzdy.
Hubble˘v vztah.
9. Fyzika v öiröÌch souvislostech
V˝voj fyzik·lnÌho obrazu svÏta. Fyzika a jejÌ vztah k ostatnÌm p¯ÌrodnÌm vÏd·m a k filozofii.
Fyzika a rozvoj modernÌch technologiÌ. Fyzika a ochrana ûivotnÌho prost¯edÌ.
131
NavrûenÈ uspo¯·d·nÌ uËiva, jak je zde uvedeno, nenÌ pro vyuËujÌcÌho z·vaznÈ. Ten m˘ûe,
pokud to uzn· za vhodnÈ, pop¯. pokud to lÈpe odpovÌd· podmÌnk·m ökoly, zvolit i jinÈ uspo¯·d·nÌ. MÏl by vöak p¯itom db·t, aby neporuöil z·kladnÌ logickÈ vazby v uËivu samotnÈ fyziky, pop¯. ani logickÈ n·vaznosti s ostatnÌmi p¯edmÏty, p¯edevöÌm s matematikou.
Hesla vyznaËen· v povinnÈ Ë·sti osnov kurzÌvou, jsou ta hesla, kter· se vyskytujÌ
i v povinnÈ Ë·sti osnov niûöÌho stupnÏ vzdÏl·v·nÌ. Na vyööÌm stupni gymnazi·lnÌho vzdÏl·v·nÌ se pak p¯edpokl·d·, ûe tato hesla jsou ve v˝uce odpovÌdajÌcÌm zp˘sobem v˝znamovÏ prohlubov·na Ëi rozöi¯ov·na (prost¯ednictvÌm ¯eöenÌ sloûitÏjöÌch ˙loh, zp¯esÚov·nÌm jejich obsahu, kvantifikacÌ, prov·dÏnÌm p¯esnÏjöÌch pozorov·nÌ, mÏ¯enÌ a experiment˘, uv·dÏnÌm öiröÌch souvislostÌ ap.).
Osnovy nevymezujÌ konkrÈtnÏ obsah laboratornÌch pracÌ. P¯edpokl·d· se, ûe ten si stanovÌ kaûd· ökola sama podle sv˝ch vlastnÌch materi·lnÌch podmÌnek. Co se t˝Ëe poËtu
laboratornÌch pracÌ, mÏly by se v 5. ñ 7. roËnÌku osmiletÈho gymn·zia, resp. v 1. ñ 3. roËnÌku Ëty¯letÈho gymn·zia, provÈst minim·lnÏ Ëty¯i laboratornÌ pr·ce v kaûdÈm z uveden˝ch
roËnÌk˘ (uvaûov·no pro nejniûöÌ moûn˝ poËet povinn˝ch hodin fyziky a jeho strukturu, jak
jsou d·ny generalizovan˝m uËebnÌm pl·nem gymn·zia). V z·vÏru osnov je uveden pouze
soubor n·mÏt˘ laboratornÌch pracÌ k povinnÈmu uËivu, z nichû si vyuËujÌcÌ m˘ûe podle
podmÌnek na ökole vybrat.
DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo je moûno probÌrat aû potom, kdy si û·ci dostateËnÏ osvojÌ
uËivo z povinnÈ Ë·sti osnov. P¯itom osnovn· hesla tvo¯ÌcÌ doporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo je
nutno ch·pat pouze jako n·mÏty pro vyuËujÌcÌho. Ten je nemusÌ nutnÏ vyuûÌt vöechny a dokonce si m˘ûe obsah doporuËenÈho rozöi¯ujÌcÌho uËiva upravit podle podmÌnek ve ökole Ëi
t¯ÌdÏ. V r·mci doporuËenÈho uËiva lze tÈû prov·dÏt laboratornÌ pr·ce.
N·mÏty laboratornÌch pracÌ
1. UrËenÌ hustoty pevnÈ nebo kapalnÈ l·tky z namÏ¯enÈ hmotnosti a objemu.
2. Experiment·lnÌ studium rovnomÏrnÏ zrychlenÈho pohybu tÏlesa.
3. MÏ¯enÌ smykovÈ t¯ecÌ sÌly a valivÈho odporu.
4. Experiment·lnÌ studium vz·jemn˝ch p¯emÏn mechanick˝ch forem energie.
5. UrËenÌ tÌhovÈho zrychlenÌ.
6. MÏ¯enÌ hustoty kapaliny s vyuûitÌm Archimedova z·kona.
7. P¯ibliûnÈ urËenÌ pr˘mÏru molekuly kyseliny olejovÈ.
8. UrËenÌ mÏrnÈ tepelnÈ kapacity smÏöovacÌm nebo elektrick˝m kalorimetrem.
9. UrËenÌ teploty tÏlesa nep¯Ìmou metodou s pouûitÌm kalorimetru.
10. UrËenÌ povrchovÈho napÏtÌ.
11. OvÏ¯enÌ Hookova z·kona.
12. UrËenÌ mÏrnÈho skupenskÈho tepla t·nÌ ledu Ëi varu vody.
13. UrËenÌ hmotnosti tÏlesa mechanick˝m oscil·torem.
14. OvÏ¯enÌ vztahu pro periodu matematickÈho kyvadla.
15. MÏ¯enÌ rychlosti zvuku otev¯en˝m rezon·torem.
16. MÏ¯enÌ proudu a napÏtÌ.
17. MÏ¯enÌ odporu rezistoru r˘zn˝mi metodami.
18. UrËenÌ voltampÈrovÈ charakteristiky û·rovky.
19. UrËov·nÌ z·vislosti odporu kovovÈho vodiËe na teplotÏ pro r˘znÈ l·tky.
20. Z·vislost svorkovÈho napÏtÌ zdroje na elektrickÈm proudu v obvodu, urËenÌ elektromotorickÈho napÏtÌ.
132
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
MÏ¯enÌ rezistivity kovovÈho vodiËe.
UrËenÌ indukËnosti cÌvky pomocÌ st¯ÌdavÈho proudu.
UrËenÌ voltampÈrovÈ charakteristiky polovodiËovÈ diody.
UrËenÌ p¯evodnÌ charakteristiky tranzistoru.
MÏ¯enÌ ohniskovÈ vzd·lenosti ËoËky.
MÏ¯enÌ vlnovÈ dÈlky svÏtla.
MÏ¯enÌ indexu lomu.
Studium vlastnostÌ jadernÈho z·¯enÌ (nap¯. pomocÌ soupravy GAMABETA).
Odborn˝ gestor V⁄P: RNDr. Jan Marö·k, CSc.
133
CHEMIE
VyuËov·nÌ chemie vede û·ky k pozn·v·nÌ vybran˝ch jednoduööÌch chemick˝ch l·tek
a reakcÌ, kterÈ jsou p¯edevöÌm souË·stÌ p¯Ìrody a bÏûnÈho ûivota lidÌ. Z·roveÚ zÌsk·vajÌ informace o bezpeËnÈm, ˙ËelnÈm a ekonomickÈm zach·zenÌ s chemick˝mi l·tkami a jsou vedeni
k ochranÏ p¯Ìrody a vlastnÌho zdravÌ.
V˝uka je cÌlevÏdomÏ ¯Ìzena tak, aby û·ci postupnÏ:
● zÌsk·vali z·kladnÌ poznatky z obecnÈ, anorganickÈ a organickÈ chemie;
● osvojovali si element·rnÌ dovednosti spojenÈ s pozorov·nÌm vlastnostÌ l·tek a jednoduch˝ch chemick˝ch reakcÌ, s prov·dÏnÌm jednoduch˝ch pokus˘ a uËili se nach·zet vysvÏtlenÌ chemick˝ch jev˘, zd˘vodÚovat (na element·rnÌ ˙rovni) vyvozenÈ z·vÏry a uv·dÏt je
do öiröÌch souvislostÌ s praktick˝m vyuûitÌm;
● pozn·vali z·sady bezpeËnÈ pr·ce s chemik·liemi (zejmÈna s bÏûnÏ prod·van˝mi ho¯lavinami, ûÌravinami, zdravÌ ökodliv˝mi a jedovat˝mi l·tkami) a umÏli poskytnout prvnÌ pomoc p¯i ˙razech zp˘soben˝ch tÏmito l·tkami;
VyuËovacÌ p¯edmÏt chemie m· poskytovat û·k˘m co nejvÌce p¯ÌleûitostÌ k tomu, aby
zaËali ch·pat, ûe bez z·kladnÌch znalostÌ o chemick˝ch l·tk·ch a jejich reakcÌ se dnes ËlovÏk neobejde tÈmÏ¯ v û·dnÈ oblasti svÈ Ëinnosti, a aby poznali nezbytnost ochrany ûivotnÌho prost¯edÌ i vlastnÌho zdravÌ.
St·lou souË·stÌ v˝uky chemie (tak jako ostatnÌch p¯ÌrodovÏdn˝ch p¯edmÏt˘) by mÏlo b˝t
pr˘bÏûnÈ osvojov·nÌ spr·vnÈho pouûÌv·nÌ pojm˘, experiment·lnÌch ËinnostÌ a vysvÏtlov·nÌ
pozorovan˝ch jev˘, hled·nÌ p¯ÌËinn˝ch souvislostÌ a ¯eöenÌ problÈm˘ souvisejÌcÌch s pozn·v·nÌm p¯Ìrody a s praktick˝m ûivotem.
II. Obsah uËiva
1. ⁄vod
2. SmÏsi
3. Voda a vzduch
4. SloûenÌ l·tek a chemick· vazba
5. ChemickÈ prvky
6. ChemickÈ reakce
7. DvouprvkovÈ slouËeniny
8. Kyseliny a hydroxidy
9. Soli
10. RedoxnÌ reakce
11. UhlovodÌky
12. Deriv·ty uhlovodÌk˘
13. Chemie ve spoleËnosti
134
1. ⁄vod
Chemie ñ jejÌ charakteristika a v˝znam pro spoleËnost. P¯Ìklady v˝robk˘ chemickÈho pr˘myslu.
L·tky a tÏlesa.
Pozorov·nÌ, mÏ¯enÌ, pokus.
Pravidla bezpeËnÈ pr·ce p¯i ökolnÌch pokusech. Z·znam chemickÈho pokusu.
Historie chemie (alchymie).
MÏ¯enÌ teploty varu a teploty t·nÌ.
2. SmÏsi
SmÏsi v p¯ÌrodÏ a kaûdodennÌm ûivotÏ.
R˘znorodÈ smÏsi (suspenze, emulze, pÏna).
StejnorodÈ smÏsi ñ roztoky. KoncentrovanÏjöÌ a z¯edÏnÏjöÌ roztok, nasycen˝ roztok.
HmotnostnÌ zlomek sloûky roztoku.
OddÏlov·nÌ sloûek smÏsÌ (usazov·nÌ, odst¯eÔov·nÌ, filtrace, krystalizace, destilace, sublimace, extrakce).
Aerosoly.
Rozpustnost.
Rektifikace, chromatografie.
Destilace za snÌûenÈho tlaku, destilace s vodnÌ p·rou.
Objemov˝ zlomek.
3. Voda a vzduch
ObÏh vody v p¯ÌrodÏ.
Voda (destilovan·, stolnÌ, pitn·, uûitkov·, odpadnÌ). ⁄prava vody ve vod·rnÏ.
Vzduch (sloûenÌ, vlastnosti). Zdroje zneËiöùov·nÌ vzduchu. TeplotnÌ inverze. Smog.
Plamen, teplota vznÌcenÌ, ho¯lavina, oheÚ, poû·r, haöenÌ plamene.
MÏkk· a tvrd· voda.
»iötÏnÌ odpadnÌch vod.
Destilace vzduchu.
4. SloûenÌ l·tek a chemick· vazba
DÏlitelnost l·tek.
Protony, neutrony, elektrony.
J·dro atomu, elektronov˝ obal (elektronovÈ vrstvy, valenËnÌ elektrony). ProtonovÈ ËÌslo.
Elektronegativita. Chemick· vazba pol·rnÌ, nepol·rnÌ.
Molekula, ion, kation, anion.
ChemickÈ prvky (vybranÈ n·zvy a znaËky).
ChemickÈ slouËeniny, vzorce.
NukleonovÈ ËÌslo, nuklidy, isotopy.
5. ChemickÈ prvky
Kovy ñ ûelezo (litina, ocel), hlinÌk, mÏÔ, zinek, st¯Ìbro, zlato, alkalickÈ kovy (lithium, sodÌk,
draslÌk). Slitiny kov˘ ñ bronz, mosaz.
Nekovy ñ vodÌk, kyslÌk, halogeny, sÌra, uhlÌk, fosfor, vz·cnÈ plyny.
Periodick· soustava chemick˝ch prvk˘, periody, skupiny.
Periodick˝ z·kon.
135
Kovy ñ olovo, cÌn, rtuù.
Slitiny kov˘ ñ p·jka, dural.
Polokovy ñ k¯emÌk, germanium.
6. ChemickÈ reakce
ChemickÈ reakce, v˝chozÌ l·tky (reaktanty) a vzniklÈ chemickÈ l·tky (produkty).
ChemickÈ rovnice.
Z·kon zachov·nÌ hmotnosti.
L·tkovÈ mnoûstvÌ, mol.
Mol·rnÌ hmotnost.
V˝poËty z chemick˝ch rovnic.
ExotermickÈ a endotermickÈ reakce.
Mol·rnÌ objem.
V˝poËty z chemick˝ch vzorc˘.
SloûitÏjöÌ v˝poËty s vyuûitÌm chemick˝ch rovnic.
RelativnÌ atomov· hmotnost, relativnÌ molekulov· hmotnost.
Faktory ovlivÚujÌcÌ pr˘bÏh chemick˝ch reakcÌ.
Katalyz·tory.
L·tkov· koncentrace.
Rychlost chemickÈ reakce.
AktivaËnÌ energie.
Z·pisy sloûitÏjöÌch chemick˝ch reakcÌ chemick˝mi rovnicemi.
7. DvouprvkovÈ slouËeniny
Oxidy (oxid si¯iËit˝, oxid dusnat˝, oxid dusiËit˝, oxid v·penat˝, oxid uhelnat˝, oxid uhliËit˝,
oxid k¯emiËit˝).
SklenÌkov˝ efekt. Sklo.
OxidaËnÌ ËÌslo. N·zvoslovÌ oxid˘.
Halogenidy (chlorid sodn˝, chlorid draseln˝).
N·zvoslovÌ halogenid˘.
Oxid hlinit˝ (rubÌny, safÌry).
Bromid st¯Ìbrn˝ (ËernobÌl· fotografie).
Fluorid v·penat˝.
Sulfidy (galenit, sfalerit). Sulfan.
N·zvoslovÌ sulfid˘.
Iontov˝ z·pis chemickÈ reakce (iontov· rovnice). Sr·ûecÌ reakce.
8. Kyseliny a hydroxidy
Kyselina chlorovodÌkov·.
Kyseliny sÌrov·, dusiËn·, fosforeËn·.
N·zvoslovÌ bezkyslÌkat˝ch kyselin a kyslÌkat˝ch kyselin s centr·lnÌm atomem
v oxidaËnÌm ËÌsle IV, V, VI.
KyselÈ deötÏ.
Hydroxidy sodn˝, draseln˝, v·penat˝.
Amoniak. Hydroxid amonn˝.
N·zvoslovÌ hydroxid˘.
pH, indik·tory pH.
136
ätÏpenÌ kyselin a hydroxid˘ ve vodn˝ch roztocÌch.
PrvnÌ pomoc p¯i zasaûenÌ pokoûky nebo oËÌ silnou kyselinou nebo hydroxidem.
KyselinotvornÈ a z·sadotvornÈ oxidy.
N·zvoslovÌ dalöÌch kyslÌkat˝ch kyselin.
SilnÈ, st¯ednÏ silnÈ a slabÈ kyseliny.
V˝roba kyselin chlorovodÌkovÈ, sÌrovÈ, dusiËnÈ.
V˝roba hydroxidu v·penatÈho.
9. Soli
Neutralizace. VyuûitÌ neutralizace v bÏûnÈm ûivotÏ.
Soli.
P¯Ìprava solÌ (neutralizacÌ, reakcÌ kovu s nekovem a reakcÌ kovu s kyselinou).
Vlastnosti a pouûitÌ vybran˝ch solÌ.
N·zvoslovÌ solÌ odvozen˝ch od kyslÌkat˝ch kyselin s centr·lnÌm atomem
v oxidaËnÌm ËÌsle IV, V, VI.
Pr˘myslov· hnojiva, stavebnÌ pojiva (s·dra, cement), keramika.
N·zvoslovÌ solÌ odvozen˝ch od dalöÌch kyselin.
Hydrogensoli.
Hydr·ty solÌ.
10. RedoxnÌ reakce
RedoxnÌ reakce (oxidace, redukce).
V˝roba surovÈho ûeleza a oceli.
Elektrol˝za.
Galvanick˝ Ël·nek. Akumul·tor.
Koroze.
ÿada reaktivity kov˘.
GalvanickÈ pokovov·nÌ.
Such˝ Ël·nek.
V˝roba hlinÌku, chloru, vodÌku, hydroxidu sodnÈho elektrol˝zou.
OxidaËnÌ a redukËnÌ Ëinidlo.
11. UhlovodÌky
Alkany (methan, ethan, propan, butan).
Alkeny (ethylen, propylen).
Alkiny (acetylen).
Areny (benzen, naftalen).
UhlÌ, ropa a jejÌ frakce, zemnÌ plyn.
FosilnÌ paliva, vyr·bÏn· paliva, v˝h¯evnost paliv.
Z·klady n·zvoslovÌ alkan˘, alken˘, alkin˘.
Styren.
Dieny (butadien).
Karbonizace uhlÌ.
Krakov·nÌ.
OktanovÈ ËÌslo benzin˘.
SyntÈznÌ plyn, bioplyn.
137
TermochemickÈ rovnice; mol·rnÌ teplo reakce.
RadioaktivnÌ isotopy, ötÏpenÌ jader, jadernÈ z·¯enÌ.
Termonukle·rnÌ (jadernÈ) reakce, jadern· energie, jadern· elektr·rna, atomov· puma.
12. Deriv·ty uhlovodÌk˘
UhlovodÌkov˝ zbytek, charakteristick· skupina, deriv·t uhlovodÌku.
Alkoholy (methanol, ethanol, glycerol).
Kyseliny (mravenËÌ, octov·).
Esterifikace (ethylester kyseliny octovÈ).
Sacharidy (glukosa, sacharosa, glykogen, ökrob, celulosa). FotosyntÈza.
Tuky (sloûenÌ, v˝skyt, vlastnosti, ztuûov·nÌ), m˝dla, sapon·ty.
BÌlkoviny (v˝skyt, vlastnosti).
HlavnÌ sloûky potravy pro zdravou v˝ûivu.
Halogenderiv·ty uhlovodÌk˘ (chlorethan, tetrachlormethan, freony, tetrafluorethylen, vinylchlorid.
Ethylenglykol. Fenol.
KarbonylovÈ slouËeniny ñ aldehydy (formaldehyd, acetaldehyd) a ketony (aceton).
Kyseliny palmitov·, stearov·, olejov·.
Aminokyseliny (kyselina aminooctov·).
Enzymy, vitaminy, hormony. Biokatalyz·tory.
NukleovÈ kyseliny.
V˝roba sacharosy, ökrobu, buniËiny a papÌru.
Biotechnologie a jejich souËasn˝ v˝znam (v˝roba piva).
13. Chemie ve spoleËnosti
Chemizace, chemickÈ v˝robky, suroviny, druhotnÈ suroviny, chemick· v˝roba, chemick˝ pr˘mysl v »R.
Plasty (polyethylen, polyvinylchlorid, polystyren), syntetick· vl·kna (silon, polyestery).
OtravnÈ a jedovatÈ l·tky.
Drogy.
Potraviny, konzervace potravin.
Emise, imise, ochrana ûivotnÌho prost¯edÌ.
KauËuk, v˝roba pneumatik.
Polyamidov· vl·kna.
F·ze chemick˝ch v˝rob, automatizace, bezodpadovÈ technologie.
LÈËiva.
Pesticidy.
UËebnÌ osnovy jsou koncipov·ny tak, aby umoûÚovaly diferenciaci obsahu i rozsahu v˝uky.
Lze podle nich splnit Standard z·kladnÌho vzdÏl·v·nÌ buÔ ve t¯ech letech (v sekundÏ aû kvartÏ)
a nebo ve dvou letech (v sekundÏ a tercii). Pokud se podle tÏchto uËebnÌch osnov bude plnit
Standard z·kladnÌho vzdÏl·v·nÌ ve t¯ech letech, je moûno za¯adit i dalöÌ uËivo, kterÈ nenÌ uvedeno v oddÌlech DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo. Pokud se Standard z·kladnÌho vzdÏl·v·nÌ splnÌ uû
na konci tercie, lze v kvartÏ za¯adit urËitÈ Ë·sti uËiva z osnov chemie pro 5. aû 8. roËnÌk.
138
Posloupnost uËiva nenÌ v uËebnÌch osnov·ch z·vazn·. DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo
probÌr· vyuËujÌcÌ teprve aû po splnÏnÌ a d˘kladnÈm procviËenÌ uËiva z povinnÈ Ë·sti osnov.
Obsah rozöi¯ujÌcÌho uËiva si vyuËujÌcÌ m˘ûe upravit podle vlastnÌho uv·ûenÌ. P¯itom vöak
respektuje jeho logickÈ vazby, mezip¯edmÏtovÈ vztahy a db· na p¯imÏ¯enost obsahu i rozsahu
uËiva vÏku û·k˘.
P¯ed zaË·tkem v˝uky chemie (v sekundÏ) se doporuËuje pro kaûdou t¯Ìdu vypracovat
ËasovÏ tematick˝ pl·n aû do kvarty.
P¯i v˝uce se klade d˘raz na experiment·lnÌ Ëinnosti a p¯edevöÌm na ¯eöenÌ problÈmov˝ch
˙loh, kterÈ majÌ vztah k praxi nebo dÏj˘m, kterÈ n·s obklopujÌ. é·doucÌ je takÈ (i ve spojenÌ
s ostatnÌmi p¯ÌrodovÏdn˝mi p¯edmÏty) po¯·dat exkurze do provozoven v okolÌ ökoly.
V uËebnÌch osnov·ch nenÌ specifikov·n obsah laboratornÌch pracÌ. KonkrÈtnÌ ˙koly pro
laboratornÌ pr·ce (cca 5 za rok) si zvolÌ vyuËujÌcÌ v souladu s uûÌvanou uËebnicÌ, vybavenÌm
ökoly a s ohledem na zruËnost û·k˘.
Odborn˝ gestor V⁄P: PhDr. V·clav Pumpr, CSc.
139
CHEMIE
V˝uka chemie na gymn·ziu smÏ¯uje k pochopenÌ z·klad˘ chemie a k pozn·v·nÌ modernÌch technologiÌ, s vyuûitÌm poznatk˘ a dovednostÌ z biologie a fyziky. é·ci se seznamujÌ na
vyööÌ ˙rovni se z·klady obecnÈ, anorganickÈ a organickÈ chemie, biochemie, s vybran˝mi
poznatky chemie makromolekul·rnÌch l·tek a s metodami zkoum·nÌ chemick˝ch l·tek. Vede
û·ky k ovl·dnutÌ z·kladnÌch pracovnÌch dovednostÌ, metod, postup˘ a technik, zejmÈna
z hlediska jejich praktickÈho vyuûitÌ.
Vedle podÌlu v˝uky chemie na formov·nÌ logickÈho myölenÌ rozvÌjÌ v˝uka chemie schopnosti a dovednosti û·k˘ k experiment·lnÌ pr·ci, ale i schopnosti ekologickÈho myölenÌ.
II. Obsah uËiva
1. ⁄vod do studia chemie
2. SloûenÌ a struktura chemick˝ch l·tek
3. KvalitativnÌ a kvantitativnÌ str·nka chemick˝ch reakcÌ
4. Z·klady anorganickÈ chemie
5. Z·klady chemickÈ anal˝zy
6. Z·klady organickÈ chemie
7. HeterocyklickÈ slouËeniny
8. Chemie p¯ÌrodnÌch l·tek
9. Organick· chemie v praxi
10. Z·klady biochemie
11. Z·konitosti p¯emÏn v˝chozÌch chemick˝ch l·tek na produkty
12. Periodick˝ z·kon jako sjednocujÌcÌ Ëinitel pozn·nÌ vztahu mezi strukturou a vlastnostmi
vybran˝ch typ˘ anorganick˝ch slouËenin
13. Chemie a ûivotnÌ prost¯edÌ
1. ⁄vod do studia chemie
P¯edmÏt studia chemie. V˝voj a historie chemie. Klasifikace l·tek.
Prvky a slouËeniny. OxidaËnÌ ËÌslo. N·zvoslovÌ anorganick˝ch slouËenin. Hmotnost atom˘
a molekul.
L·tkovÈ mnoûstvÌ.
2. SloûenÌ a struktura chemick˝ch l·tek
SloûenÌ a struktura atomu. J·dro atomu. ProtonovÈ a nukleonovÈ ËÌslo. Isotopy a nuklidy.
140
Radioaktivita. Elektronov˝ obal atom˘. Orbital. Typy orbital˘ (s-, p-, d-, f-). Periodick· soustava prvk˘ a periodick˝ z·kon. Periodick· tabulka. ValenËnÌ elektrony. Pravidla o zaplÚov·nÌ elektronov˝ch obal˘. TypickÈ vlastnosti prvk˘ na z·kladÏ postavenÌ v PSP. Klasifikace
prvk˘.
Chemick· vazba. Vaznost. Vznik chemickÈ vazby. Elektronegativita a polarita chemickÈ vazby. SlabÈ vazebnÈ interakce.
Struktura a vlastnosti kovalentnÌch a iontov˝ch slouËenin. Vlastnosti kov˘.
3. KvalitativnÌ a kvantitativnÌ str·nka chemick˝ch reakcÌ
N·zvoslovÌ anorganick˝ch slouËenin.
ChemickÈ reakce a chemickÈ rovnice. Klasifikace chemick˝ch reakcÌ. Pr˘bÏh chemick˝ch
reakcÌ.
Z·klady termochemie, kinetiky a chemick˝ch rovnov·h. Enthalpie.
Z·kladnÌ v˝poËty z chemick˝ch rovnic. P¯edvÌd·nÌ pr˘bÏhu chemick˝ch reakcÌ.
V˝poËty z chemick˝ch rovnic (acidobasickÈ reakce, redoxnÌ reakce, sr·ûecÌ reakce) a chemick˝ch rovnov·ch.
4. Z·klady anorganickÈ chemie
VodÌk, kyslÌk, voda a roztoky
Vlastnosti vodÌku, kyslÌku a jejich slouËenin. Voda a peroxid vodÌku. Struktura vody a jejÌ
vlastnosti. Tvrdost vody.
V˝znam vody pro ûivot a v˝robu. Ochrana vod. Voda jako rozpouötÏdlo. Druhy roztok˘
a jejich sloûenÌ.
Vyjad¯ov·nÌ sloûenÌ roztok˘. Disociace. IontovÈ rovnice. Protolytick· reakce. KyselÈ, z·saditÈ a neutr·lnÌ roztoky. Hydrol˝za soli.
Chemie p-prvk˘ (nekovy)
Vlastnosti p-prvk˘ a jejich slouËenin. Klasifikace p-prvk˘. Vz·cnÈ plyny. Halogeny. Chalkogeny. Prvky skupiny dusÌku. Prvky skupiny uhlÌku. Prvky skupiny boru.
Chemie p-prvk˘ s kovov˝m charakterem
Za¯azenÌ v periodickÈ soustavÏ chemick˝ch prvk˘. CharakteristickÈ fyzik·lnÌ a chemickÈ vlastnosti hlinÌku, cÌnu, olova a jejich slouËenin.
Chemie s-prvk˘
Charakteristika prvk˘ I.A a II.A skupiny periodickÈ soustavy. Vlastnosti sodÌku, draslÌku,
ho¯ËÌku, v·pnÌku a jejich slouËenin.
Chemie d- a f-prvk˘
Obecn· charakteristika d- a f-prvk˘, n·zvoslovÌ koordinaËnÌch slouËenin.
Prvky skupiny chromu a manganu a jejich slouËeniny.
Prvky tri·dy ûeleza a jejich slouËeniny.
Prvky skupiny mÏdi a zinku a jejich slouËeniny.
Chemie f-prvk˘ (z·kladnÌ poznatky).
V˝poËty ze vzorc˘ a chemick˝ch rovnic.
5. Z·klady chemickÈ anal˝zy
Metody analytickÈ chemie.
Typy chemick˝ch reakcÌ pouûÌvan˝ch v analytickÈ chemii, z·kladnÌ chemickÈ v˝poËty.
ChemickÈ v˝poËty v analytickÈ chemii.
141
6. Z·klady organickÈ chemie
⁄vod do organickÈ chemie, jejÌ historie a v˝znam. Vlastnosti atomu uhlÌku. Isomerie. Typy
vzorc˘. Klasifikace organick˝ch slouËenin a z·kladnÌ principy n·zvoslovÌ organick˝ch slouËenin.
UhlovodÌky
Alkany a cykloalkany. Alkeny a alkadieny. Alkiny.
AromatickÈ uhlovodÌky.
SurovinovÈ zdroje organick˝ch slouËenin.
ChemickÈ zpracov·nÌ uhlÌ, ropy a zemnÌho plynu.
Deriv·ty uhlovodÌk˘
Halogenderiv·ty.
DusÌkatÈ deriv·ty.
Alkoholy, fenoly, ethery a jejich sirnÈ podoby.
Aldehydy a ketony.
KarboxylovÈ kyseliny.
SubstituËnÌ a funkËnÌ deriv·ty karboxylov˝ch kyselin.
OrganickÈ deriv·ty kyseliny uhliËitÈ.
OrganokovovÈ slouËeniny.
V˝poËtovÈ ˙lohy v organickÈ chemii.
7. HeterocyklickÈ slouËeniny
P¯Ìklady heterocyklick˝ch slouËenin, jejich n·zvoslovÌ a v˝znam.
8. Chemie p¯ÌrodnÌch l·tek
Alkaloidy.
Isoprenoidy.
Lipidy.
Sacharidy.
BÌlkoviny.
NukleovÈ kyseliny.
P¯enos genetickÈ informace.
9. Organick· chemie v praxi
SyntetickÈ makromolekul·rnÌ l·tky.
Barviva a pigmenty.
LÈËiva.
Pesticidy.
10. Z·klady biochemie
V˝znamnÈ prvky a slouËeniny ûiv˝ch soustav.
Fyzik·lnÏ chemickÈ procesy v ûiv˝ch soustav·ch.
Enzymy. Vitaminy. Hormony.
Metabolismus sacharid˘.
Metabolismus lipid˘.
Metabolismus bÌlkovin.
Vz·jemnÈ souvislosti metabolismu ûivin.
Z·klady biotechnologie.
FotosyntÈza.
142
Energetika biochemick˝ch dÏj˘.
ChemickÈ a biochemickÈ ch·p·nÌ svÏta ûiv˝ch systÈm˘.
SyntÈza ATP.
11. Z·konitosti p¯emÏn v˝chozÌch l·tek na produkty
ObecnÈ z·konitosti p¯emÏn v˝chozÌch l·tek na produkty.
Z·klady elektrochemie.
12. Periodick˝ z·kon jako sjednocujÌcÌ Ëinitel pozn·nÌ vztahu mezi strukturou a vlastnostmi vybran˝ch typ˘ anorganick˝ch slouËenin
Z·konitosti ve struktu¯e a vlastnostech prvk˘ a jejich slouËenin ve skupin·ch a period·ch.
Prognostick˝ v˝znam periodickÈho z·kona.
13. Chemie a ûivotnÌ prost¯edÌ
Chemick· v˝roba a ûivotnÌ prost¯edÌ.
ZneËiöùujÌcÌ l·tky ve vodÏ, v p˘dÏ a v ovzduöÌ.
ModernÌ technologie a ochrana ûivotnÌho prost¯edÌ.
UËebnÌ osnovy jsou koncipov·ny tak, aby umoûÚovaly diferenciaci obsahu i rozsahu v˝uky. P¯i v˝uce je d˘raz kladen na teoretickÈ znalosti, na experiment·lnÌ Ëinnosti a na ¯eöenÌ
problÈmov˝ch ˙loh se vztahem ke kaûdodennÌ praxi.
Vzhledem k tomu, ûe standard z·kladnÌho vzdÏl·v·nÌ neobsahuje v˝kladovÈ uËivo n·zvoslovÌ kyselin, hydroxid˘, solÌ a v˝poËt˘, je nutno, zvl·ötÏ ve 4-letÈm gymn·ziu, toto uËivo
vyloûit a nikoliv jen opakovat.
Posloupnost uËiva nenÌ v uËebnÌch osnov·ch z·vazn·. Pokud bude v˝uka realizov·na
ve t¯Ìd·ch s p¯ÌrodovÏdn˝m zamÏ¯enÌm, je moûno za¯adit doporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo.
V uËebnÌch osnov·ch nenÌ specifikov·n obsah praktick˝ch laboratornÌch cviËenÌ. KonkrÈtnÌ ˙koly pro tato laboratornÌ cviËenÌ (cca 5 - 7 cviËenÌ v pr˘bÏhu roku) si zvolÌ vyuËujÌcÌ
podle podmÌnek vybavenÌ ökoly a s ohledem na praktickÈ dovednosti û·k˘.
Odborn˝ gestor V⁄P: RNDr. Josef Nov·k, CSc.
143
BIOLOGIE A GEOLOGIE
Obsah uËiva biologie a geologie je vybr·n a strukturov·n tak, aby si v pr˘bÏhu vzdÏl·v·nÌ
û·ci postupnÏ dotv·¯eli ucelenou p¯edstavu o vztazÌch mezi ûivou a neûivou p¯Ìrodou, sezn·mili se s mnohotv·rn˝mi formami ûivota na Zemi a nauËili se spr·vnÏ ch·pat sepÏtÌ ËlovÏka
a jeho ûivota s p¯Ìrodou a jejÌmi z·konitostmi. Obsah v˝uky navazuje na vÏdomosti û·k˘
z p¯ÌrodovÏdy a vyuûÌv· jejich zkuöenostÌ z pozorov·nÌ re·lnÈho svÏta, ale i zÌskan˝ch informacÌ z Ëetby a sdÏlovacÌch prost¯edk˘.
SpojenÌm uËenÌ se zkuöenostmi a dovednostmi zÌskan˝mi p¯i pozorov·nÌ p¯Ìrody i p¯i prov·dÏnÌ ökolnÌch pokus˘ jsou vytv·¯eny p¯edpoklady pro to, aby û·ci v pr˘bÏhu vzdÏl·v·nÌ:
● zÌskali p¯ehled o vzniku a v˝voji ZemÏ i ûivota, o podmÌnÏnÈm p¯izp˘sobov·nÌ organism˘
vnÏjöÌm podmÌnk·m a o jejich vz·jemn˝ch vztazÌch;
● zÌskali z·kladnÌ poznatky o nerostech, hornin·ch, o vesmÌru, Zemi a o stavbÏ tÏl a ûivotÏ
vybran˝ch organism˘, vËetnÏ ËlovÏka;
● uvÏdomili si v˝znam biologie ËlovÏka jako integrujÌcÌ pohled hlediska biologickÈho i soci·lnÌho a jistÈ zavröenÌ Ñp¯ÌrodovÏdnÈho obrazu svÏtaî;
● dovedli vyuûÌvat poznatk˘ a metod pozn·v·nÌ ûivÈ a neûivÈ p¯Ìrody v dennÌm ûivotÏ;
● zÌskali pozitivnÌ vztah k p¯ÌrodÏ, uvÏdomili si, ûe zdrav˝ ûivotnÌ styl vych·zÌ z biologick˝ch
pot¯eb ËlovÏka a nauËili se omezovat negativnÌ vlivy niËÌcÌ ûivotnÌ prost¯edÌ a tÌm ohroûujÌcÌ
zdrav˝ tÏlesn˝ i duöevnÌ v˝voj lidÌ v r·mci trvale udrûitelnÈho rozvoje spoleËnosti.
K dosaûenÌ tÏchto cÌl˘ je t¯eba, aby (se) û·ci:
● uËili pozorovat pouh˝m okem, lupou, mikroskopem p¯Ìrodniny a jejich vlastnosti v laboratornÌm i p¯irozenÈm prost¯edÌ, pozorovat vztahy a jevy v p¯ÌrodÏ a zaznamen·vat v˝sledky pozorov·nÌ a pokus˘, vyhodnocovat je s vyuûitÌm znalostÌ osvojen˝ch studiem dostupnÈ literatury;
● dovedli rozpozn·vat p¯ÌËiny a n·sledky p¯ÌrodnÌch jev˘, posuzovat souvislosti mezi nimi;
● uvÏdomili si v˝znam biologie pro ûivot ËlovÏka, aby dovedli porozumÏt z·konitostem
a vztah˘m v p¯ÌrodÏ, ch·pali i chr·nili p¯Ìrodu, ale takÈ v˝znam pro spoleËnost (nap¯.
vyuûÌv·nÌ bioetiky, biotechnologiÌ, aplikovanÈ biologie);
● zformovali si ˙ctu k ûivotu a k p¯ÌrodÏ jako celku.
144
II. Obsah uËiva
1. éivot na Zemi
2. Z·kladnÌ struktura ûivota
3. Bakterie, viry, houby
4. V˝voj a biologie rostlin
5. V˝voj a biologie ûivoËich˘
6. »lovÏk a jeho zdravÌ
7. DÏdiËnost a promÏnlivost organism˘
8. Neûiv· p¯Ìroda jako p¯edpoklad ûivota
9. Z·klady ekologie a zkoum·nÌ p¯Ìrody
10. Jednota ûivÈ a neûivÈ p¯Ìrody
1. éivot na Zemi
éiv· a neûiv· p¯Ìroda.
éivot ñ jeho vznik, podmÌnky existence, z·kladnÌ projevy ûivota.
L·tky ˙strojnÈ a ne˙strojnÈ, zp˘soby jejich vzniku, vz·jemnÈ p¯emÏny, element·rnÌ princip
fotosyntÈzy.
OzonosfÈra a jejÌ v˝znam pro ûivot, atmosfÈra, hydrosfÈra, v˝znam Slunce, vody, kyslÌku
a oxidu uhliËitÈho pro ûivot na Zemi.
2. Z·kladnÌ struktura ûivota
Mikroskop a jeho vyuûitÌ v biologii.
BuÚka jako z·kladnÌ stavebnÌ i funkËnÌ jednotka.
BuÚka rostlinn· a ûivoËiön· ñ popis a srovn·nÌ.
RozdÌl mezi autotrofnÌ a heterotrofnÌ v˝ûivou bunÏk.
Organismy jednobunÏËnÈ a mnohobunÏËnÈ.
Pletiva, tk·nÏ, org·ny, org·novÈ soustavy, organismus.
V˝znam a z·sady t¯ÌdÏnÌ organism˘.
V˝znam bÌlkovin, cukr˘ a tuk˘ v buÚce, eukaryotickÈ buÚky, prokaryotickÈ buÚky, fagocytosa, producent, reducent, konzument.
3. Bakterie, viry, houby
Stavba, funkce, v˝skyt, v˝znam, ochrana p¯ed chorobami.
Viry.
Bakterie.
Sinice.
Houby.
ñ kvasinky ñ houby jednobunÏËnÈ; mnohobunÏËnÈ bez plodnic, s plodnicemi, jedovatÈ a jedlÈ,
ñ liöejnÌky, symbiÛza hub a ¯as nebo sinic.
Destruenti, hlÌzkovitÈ bakterie, houbovÈ choroby rostlin i ûivoËich˘, liöejnÌky jako bioindik·tory zneËiötÏnÌ prost¯edÌ.
145
4. V˝voj a biologie rostlin
NiûöÌ rostliny ñ jednobunÏËnÈ ¯asy, mnohobunÏËnÈ ¯asy.
P¯echod rostlin na souö.
Mechorosty.
PlavunÏ, p¯esliËky a kapradiny.
Stavba cÈvnat˝ch rostlin.
»·sti rostlinnÈho tÏla ñ ko¯en, stonek, list, kvÏt, kvÏtenstvÌ.
OpylenÌ a oplozenÌ, semena a plody, jejich rozöi¯ov·nÌ, typy rozmnoûov·nÌ rostlin, pohyby
rostlin, fotosyntÈza, d˝ch·nÌ.
SemennÈ rostliny
ñ nahosemennÈ, z·stupci jehliËnan˘, druhy les˘ a jejich v˝znam, poökozenÌ, pozn·v·nÌ,
urËov·nÌ z·kladnÌch z·stupc˘,
ñ krytosemennÈ ñ listnatÈ stromy a ke¯e:
ñ dvoudÏloûnÈ ñ z·stupci ËeledÌ ñ prysky¯nÌkovitÈ, m·kovitÈ, brukvovitÈ, r˘ûovitÈ,
bobovitÈ, mi¯ÌkovitÈ, brutn·kovitÈ, hluchavkovitÈ, lilkovitÈ, hvÏzdnicovitÈ,
ñ jednodÏloûnÈ ñ liliovitÈ, amarylkovitÈ, lipnicovitÈ,
vstavaËovitÈ.
DalöÌ zemÏdÏlsky v˝znamnÈ rostliny.
Rostliny a prost¯edÌ ñ rostlinn· spoleËenstva.
Rostliny a lidÈ ñ cizokrajnÈ ovoce, ko¯enÌ, lÈËivÈ rostliny.
Ochrana p¯Ìrody, chr·nÏn· ˙zemÌ, chr·nÏnÈ druhy rostlin a fytocenosy.
PÏstov·nÌ rostlin v zemÏdÏlstvÌ, pÈËe o pokojovÈ rostliny, rostliny okrasnÈ, kvÏtiny v bytÏ,
rostliny naöich zahrad a park˘, skalniËky, kaktusy.
5. V˝voj a biologie ûivoËich˘
éivoËiön· buÚka.
Prvoci ñ jednobunÏËnÌ ûivoËichovÈ ñ pozn·v·nÌ z·stupc˘ skupin prvok˘. Stavba a funkce
jednotliv˝ch Ë·stÌ buÚky. Rozmnoûov·nÌ, v˝znam.
éahavci ñ polypovci, med˙zovci, kor·lnatci.
PloötÏnci ñ ploötÏnky, motolice, tasemnice.
HlÌsti.
MÏkk˝öi ñ plûi, mlûi, hlavonoûci.
Krouûkovci.
»lenovci
ñ trilobiti,
ñ klepÌtkatci ñ ötÌ¯i, pavouci, roztoËi, sek·Ëi,
ñ kor˝öi,
ñ vzduönicovci
ñ mnohonoûky, stonoûky,
ñ hmyz
ñ s promÏnou nedokonalou ñ jepice, v·ûky, öv·bi, ökvo¯i, rovnok¯ÌdlÌ, stejnok¯ÌdlÌ,
ploötice,
ñ s promÏnou dokonalou ñ sÌùok¯ÌdlÌ, chrostÌci, mot˝li, dvouk¯ÌdlÌ, blanok¯ÌdlÌ, brouci.
Ostnokoûci
Strunatci
ñ bezlebeËnÌ,
ñ obratlovci ñ popis, z·stupci, v˝znam,
ñ kruho˙stÌ, paryby, ryby ñ sladkovodnÌ, mo¯skÈ;
146
ñ obojûivelnÌci,
ñ ocasatÌ,
ñ bezocasÌ ñ û·by;
ñ plazi ñ ûelvy, krokod˝li, öupinatÌ ñ jeötÏ¯i a hadi, pravÏcÌ jeötÏ¯i;
ñ pt·ci ñ v˝skyt, chov·nÌ a jÌdelnÌËek; bÏûci, tuËÚ·ci, pot·pky, vrubozubÌ, dravci, hrabavÌ, kr·tkok¯ÌdlÌ, dlouhok¯ÌdlÌ, mÏkkozobÌ, papouöci, kukaËky, sovy, öplhavci, pÏvci;
ñ savci ñ nejv˝znamnÏjöÌ ¯·dy ñ ptako¯itnÌ, vaËnatci, hmyzoûravci, letouni, prim·ti, hlodavci, öelmy, chobotnatci, lichokopytnÌci, sudokopytnÌci, kytovci;
Srovn·nÌ ûivoËich˘ z hlediska v˝voje.
Z·klady etologie ñ vrozenÈ a nauËenÈ chov·nÌ podmÌnÏnÈ l·tkovou v˝mÏnou, obrannÈ
a ochrannÈ a soci·lnÌ chov·nÌ a dorozumÌv·nÌ, vyuûitÌ etologick˝ch poznatk˘.
éivoËichovÈ a prost¯edÌ.
éivoËichovÈ a lidÈ.
VÌ¯nÌci, ötÌrci, û·bronoûky, chvostoskoci, kudlanky, straöilky, zajÌmavosti ze ûivota bezobratl˝ch.
Pl·ötÏnci, znaky jednotliv˝ch ¯·d˘ savc˘. OhroûenÈ druhy a jejich ochrana. Exotick· zvÌ¯ata
v zoo i chovan· v dom·cnostech.
6. »lovÏk a jeho zdravÌ
P˘vod a v˝voj ËlovÏka, lidskÈ rasy.
Biologie ËlovÏka.
Soustava opÏrn· ñ lebka, p·te¯, hrudnÌk, kostra konËetin. Stavba kostÌ, prvnÌ pomoc p¯i zlomenin·ch.
Soustava pohybov· ñ rozdÏlenÌ sval˘ a v˝znam. PÈËe o zdravou kostru a svaly.
TÏlnÌ tekutiny ñ tk·Úov˝ mok, mÌza, krev, krevnÌ skupiny, transfuze.
Soustava obÏhov· ñ srdce ñ popis, Ëinnost. KrevnÌ obÏh, cÈvy, krevnÌ tlak. PrvnÌ pomoc p¯i
krv·cenÌ, prevence a prvnÌ pomoc p¯i z·stavÏ srdce.
NakaûlivÈ nemoci ñ ochrana organismu p¯ed infekcÌ, epidemie, karantÈna.
Soustava d˝chacÌ ñ stavba a Ëinnost, onemocnÏnÌ.
Soustava tr·vicÌ ñ stavba a Ëinnost, p¯emÏna l·tek a energiÌ, spr·vn· v˝ûiva, hygiena potravy,
racion·lnÌ v˝ûiva, zdrav˝ ûivotnÌ styl.
Soustava vyluËovacÌ ñ ledviny, k˘ûe ñ pÈËe o k˘ûi.
Soustava nervov· ñ mozek, mÌcha, reflexy, ûl·zy s vnit¯nÌm vymÏöov·nÌm, hygiena duöevnÌ
Ëinnosti.
Toxikomanie ñ n·vykovÈ l·tky, vznik z·vislosti, prvnÌ pomoc p¯i otravÏ alkoholem
a drogami, odmÌt·nÌ n·vykov˝ch l·tek, bezpeËnost v dopravÏ, linky d˘vÏry.
Smyslov· ˙strojÌ ñ zraku, sluchu, chuti, Ëichu, hmatu, polohy a rovnov·hy (popis, v˝znam,
poökozenÌ, vady).
V˝vin a v˝voj lidskÈho jedince ñ pohlavnÌ soustava muûsk· a ûensk·, princip oplozenÌ,
nitrodÏloûnÌ v˝vin jedince, v˝voj jedince po narozenÌ ñ pÈËe o dÌtÏ, intimnÌ hygiena, pohlavnÌ
choroby, antikoncepËnÌ metody, umÏl˝ potrat, manûelstvÌ a rodiËovstvÌ, pl·novanÈ rodiËovstvÌ, sexu·lnÌ zneuûÌv·nÌ, rizikovÈ sexu·lnÌ chov·nÌ.
7. Z·klady genetiky a jejÌ v˝znam
ShrnutÌ ñ pohlavnÌ a nepohlavnÌ rozmnoûov·nÌ, geny a genetika, promÏnlivost a dÏdiËnost,
k¯ÌûenÌ, v˝bÏr, ölechtitelstvÌ a chovatelstvÌ, v˝znam pohlavnÌ aktivity a etologie.
Mendelovy z·kony. Genofond, genovÈ inûen˝rstvÌ, biotechnologie a jejich v˝znam.
147
8. Neûiv· p¯Ìroda jako p¯edpoklad ûivota
Stavba a v˝voj ZemÏ ñ postavenÌ ZemÏ ve vesmÌru, planety, hvÏzdy, Slunce, sluneËnÌ soustava, z·kladnÌ dÏje ve sluneËnÌ soustavÏ a ve vesmÌru.
Mineralogie ñ fyzik·lnÌ a chemickÈ vlastnosti nerost˘ a jejich t¯ÌdÏnÌ.
Petrografie ñ dÏlenÌ hornin, jejich vznik a p¯emÏna, sopeËn· Ëinnost, zvÏtr·v·nÌ.
Vnit¯nÌ a vnÏjöÌ geologickÈ dÏje ñ zemÏt¯esenÌ, vliv gravitace, vody, ledovc˘, mikroorganism˘, chemickÈ zvÏtr·v·nÌ, krasovÈ jevy, pohyby kontinent˘, vznik a z·nik zemskÈ k˘ry, zlomy, vr·snÏnÌ, poklesy.
Pedologie ñ vznik, typy a v˝znam p˘d a p˘dnÌch organism˘.
Geologick· stavba »eskÈ republiky (»esk˝ masiv, Karpatsk· soustava), suroviny (v˝znam
a tÏûba), ekologickÈ d˘sledky tÏûby.
GeologickÈ Èry ñ charakteristika, vznik ûivota, v˝voj organism˘ ñ shrnutÌ.
NeûivÈ faktory ûivotnÌho prost¯edÌ. Krystalografie. GeologickÈ sloûenÌ regionu.
9. Z·klady ekologie a zkoum·nÌ p¯Ìrody
VodnÌ ekosystÈmy jako celek ñ potravnÌ ¯etÏzce a pyramidy.
SuchozemskÈ ekosystÈmy jako celek ñ p¯ÌrodnÌ rovnov·ha a p¯Ìklady jejÌho naruöenÌ
(zejmÈna lesnÌ ekosystÈmy), obecnÈ a specifickÈ charakteristiky, typickÈ populace,
vztahy mezi nimi.
P¯Ìklady p¯ÌrodnÌho spoleËenstva jinÈho podnebnÈho p·su (tropick˝ prales, oce·ny).
SpoleËenstva lidsk˝ch sÌdel a jejich okolÌ.
EkosystÈmy vytv·¯enÈ ËlovÏkem ñ spoleËenstva luk a polÌ, rostliny a ûivoËichovÈ v tÏchto
spoleËenstvech, v˝bÏr druh˘ a skupin typick˝ch nebo v˝znamn˝ch pro objasnÏnÌ klÌËov˝ch
vztah˘.
Vliv ËlovÏka na ekosystÈmy tohoto druhu (zemÏdÏlsk· Ëinnost).
SpoleËenstva zahrad, sad˘, park˘, sÌdliöù.
OdvozenÌ struktury spoleËenstev, vztahy mezi organismy, vliv ËlovÏka a naopak p˘sobenÌ
ËlovÏka v ekosystÈmu.
Organismy v˝znamnÈ pro ËlovÏka z hlediska zdravotnÌho ñ cizopasnÌci, p¯enaöeËi a p˘vodci
nemocÌ, organismy ËlovÏkem pÏstovanÈ a chovanÈ.
DalöÌ cizokrajnÈ ekosystÈmy.
Z·kladnÌ poznatky o rozöÌ¯enÌ hlavnÌch skupin organism˘ v r˘zn˝ch typech ekosystÈm˘.
P¯ÌrodnÌ dÏje, podnebÌ a poËasÌ.
Vztah ûivÈ a neûivÈ p¯Ìrody.
P¯ÌrodnÌ aspekty glob·lnÌch problÈm˘ lidstva a moûnosti jejich ¯eöenÌ (Ëerp·nÌ p¯ÌrodnÌch
zdroj˘, zabezpeËenÌ v˝ûivy, populaËnÌ exploze, trvale udrûiteln˝ rozvoj).
Rozmanitost naöÌ p¯Ìrody, region·lnÌ zvl·ötnosti.
Chr·nÏn· ˙zemÌ a jejich v˝znam.
Interdisciplin·rnÌ aspekty ekologie.
10. Jednota ûivÈ a neûivÈ p¯Ìrody
Tok l·tek a energiÌ.
PodmÌnÏnost organismu prost¯edÌ.
148
Posloupnost v ¯azenÌ tematick˝ch okruh˘, tematick˝ch celk˘, jakoû i ¯azenÌ osnovn˝ch
hesel v nich, nejsou pro vyuËujÌcÌho z·vaznÈ. Osnovn· hesla vymezujÌ uËivo r·mcovÏ, coû
umoûÚuje, aby uËitel p¯istupoval k jeho v˝kladu diferencovanÏ, a to s p¯ihlÈdnutÌm ke schopnostem û·k˘ a jejich z·jmu. SouË·stÌ vzdÏl·vacÌho procesu a pr·ce s obsahem uËiva v kaûdÈm
roËnÌku je opakov·nÌ a systematizace uËiva. DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo tvo¯Ì pouze n·mÏty, kterÈ si vyuËujÌcÌ m˘ûe upravit nebo doplnit.
P¯edpokl·d· se vöak, ûe si vyuËujÌcÌ vypracuje vlastnÌ ËasovÏ tematick˝ pl·n v˝uky biologie
a geologie s ohledem na podmÌnky ökoly, v kterÈm uplatnÌ svÈ pedagogickÈ z·mÏry ve v˝uce
a didakticko-metodickÈ p¯Ìstupy k obsahu uËiva. Tam, kde je to moûnÈ, vych·zÌ obsah uËiva
z vlastnÌho pozorov·nÌ a zkuöenostÌ û·k˘, vyuûÌvajÌ se ekologickÈ hry, samostatnÏ zaloûenÈ
pokusy, ekologickÈ projekty naöe i mezin·rodnÌ, vych·zky do p¯Ìrody. DoporuËuje se pr·ce
s atlasy, urËovacÌmi klÌËi, popul·rnÏ vÏdeck˝mi Ëasopisy, knihami a televiznÌmi Ëi rozhlasov˝mi
po¯ady, n·vötÏvy muzeÌ, v˝stav, exkurze do terÈnu, botanickÈ a zoologickÈ zahrady.
V r·mci v˝uky je nutnÈ zajistit individu·lnÌ pr·ci û·k˘ v pÏti laboratornÌch cviËenÌch bÏhem ökolnÌho roku; obsah laboratornÌch pracÌ je v kompetenci vyuËujÌcÌho. Vûdy je t¯eba db·t
z·sad hygieny a bezpeËnosti pr·ce, z·sad ochrany p¯Ìrody a p¯imÏ¯enosti schopnostem û·k˘
p¯i diferencovanÈm p¯Ìstupu k zad·v·nÌ ˙kol˘ nebo n·roËnosti jejich provedenÌ.
V˝uku biologie a geologie v 1.- 4. roËnÌku osmiletÈho gymn·zia lze realizovat i podle
uËebnÌch osnov p¯Ìrodopisu s v˝razn˝m ekologick˝m zamÏ¯enÌm, schv·len˝ch MäMT »R
dne 27. 5. 1992 pod Ëj. 18 357/92-21, s platnostÌ od 1. 9. 1993 jako alternativnÌ osnovy p¯Ìrodopisu na 2. stupni z·kladnÌ ökoly a v 1.- 4. roËnÌku osmilet˝ch gymn·ziÌ.
Odborn˝ gestor V⁄P: RNDr. Alena K˘lov·
149
BIOLOGIE
1. ñ 4. roËnÌk Ëty¯let˝ch gymn·ziÌ
5. ñ 8. roËnÌk osmilet˝ch gymn·ziÌ
Biologie jako jedna z p¯ÌrodnÌch vÏd vych·zÌ z pozn·v·nÌ ûivÈ p¯Ìrody a zab˝v· se studiem
ûiv˝ch soustav. »lovÏk je souË·stÌ p¯Ìrody, je na nÌ existenËnÏ z·visl˝, mÏl by se snaûit jÌ
porozumÏt, pochopit z·kladnÌ p¯ÌrodnÌ z·kony a respektovat je. To vöe vyûaduje odpovÌdajÌcÌ
znalosti p¯ÌrodnÌch jev˘, organism˘, jejich vlastnostÌ a vztah˘.
Proces vzdÏl·nÌ proto smÏ¯uje k tomu, aby (si) û·ci:
osvojili obsah z·kladnÌch biologick˝ch pojm˘, jev˘ a z·konitostÌ jako systÈm s jeho p¯irozen˝mi, p¯edevöÌm v˝vojov˝mi souvislostmi;
● zÌskali z·kladnÌ poznatky o stavbÏ biologick˝ch systÈm˘ vËetnÏ systÈmu lidskÈho tÏla;
● zÌskali znalosti o z·konitostech, jimiû se ¯ÌdÌ systÈmy ûiv˝ch organism˘ od nejjednoduööÌch forem aû po sloûitÈ makrosystÈmy populace organism˘;
● zÌskali schopnost tvo¯ivÈho myölenÌ p¯i osvojov·nÌ poznatk˘, dovednostÌ a n·vyk˘ a byli
je schopni vyuûÌvat v praxi dennÌho ûivota hlavnÏ v oblasti zdravÈho zp˘sobu ûivota
i hygieny, spr·vnÈ v˝ûivy a aktivnÌ odpovÏdnosti za ûivotnÌ prost¯edÌ v r·mci udrûitelnÈho
rozvoje spoleËnosti;
● zÌsk·vali dovednosti k prokazov·nÌ sv˝ch individu·lnÌch schopnostÌ, uËili se pracovat tvo¯ivÏ a samostatnÏ, spolupracovat i v t˝mech;
● osvojili prov·dÏt pozorov·nÌ a pokusy a s vyuûitÌm zÌskan˝ch vÏdomostÌ je vyhodnocovat;
● nauËili se vyhled·vat, zpracov·vat a samostatnÏ hodnotit informace z literatury, dovedli
sdÏlovat a obhajovat v˝sledky svÈ pr·ce, analyzovat a ¯eöit problÈmy s biologickou i ekologickou tematikou;
● sezn·mili se s historiÌ v˝voje biologie jako jednÈ z cest pozn·v·nÌ ûivota a tÌm i s vlivem
na rozvoj filozofickÈho pozn·nÌ.
●
II. Obsah uËiva
1. éivot a jeho pozn·v·nÌ
2. Biologie vir˘
3. Biologie prokaryotnÌch organism˘
4. Biologie eukaryotnÌch organism˘
5. Biologie hub
6. Stavba a funkce rostlin
7. SystÈm a evoluce rostlin
8. Rostliny, houby a prost¯edÌ
9. ⁄vod do biologie ûivoËich˘
150
10. SystÈm a evoluce ûivoËich˘
11. Chov·nÌ ûivoËich˘
12. éivoËichovÈ a prost¯edÌ
13. Biologie ËlovÏka
14. Vznik a v˝voj ûiv˝ch soustav, bunÏËn· biologie
15. Z·kladnÌ dÏje na bunÏËnÈ ˙rovni
16. DÏdiËnost a promÏnlivost
17. Ekologie
18. Biologie a spoleËnost
1. éivot a jeho pozn·v·nÌ
P¯ÌrodnÌ vÏdy a jejich vznik.
V˝voj biologickÈho pozn·v·nÌ. HlavnÌ smÏry biologie. Metody pr·ce v biologii. V˝znam
biologie.
ObecnÈ vlastnosti organism˘.
Rozmanitost, organizovanost, r˘st, rozmnoûov·nÌ.
Z·kladnÌ chemickÈ sloûenÌ a dÏje, schopnost v˝voje, schopnost samoregulace, dr·ûdivost,
pohyb.
2. Biologie vir˘
Struktura a ûivotnÌ cykly vir˘, rozdÏlenÌ na bakteri·lnÌ, ûivoËiönÈ, rostlinnÈ.
Vztah k hostitelskÈ buÚce ñ charakter z·vislosti na ûivÈ buÚce.
Virov· onemocnÏnÌ, bakteriof·gy, nebezpeËÌ pandemie AIDS.
DoporuËnÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo
Viroidy, priony, ˙loha vir˘ v evoluci ostatnÌch organism˘, vyuûitÌ vir˘ p¯i genov˝ch manipulacÌch. Metody ochrany p¯ed virov˝m onemocnÏnÌm a modernÌ pojetÌ virologie.
3. Biologie prokaryotnÌch organism˘
Obecn· charakteristika prokaryot.
ProkaryotnÌ buÚka
ñ Protoplasma a metabolismus, sloûenÌ protoplasmy, v˝znam bÌlkovin.
ñ Bakteri·lnÌ chromosom a jeho funkce.
ñ Plasmatick· membr·na ñ sloûenÌ, vlastnosti, propustnost.
ñ BunÏËn· stÏna ñ sloûenÌ, vlastnosti, mechanick· a osmotick· funkce.
ñ DÏlenÌ prokaryotnÌ buÚky; rychlost rozmnoûov·nÌ.
Bakterie ñ buÚky skupiny Archebakterie a Eubakterie; zp˘sob ûivota a metabolismus; p˘vod,
v˝skyt a v˝znam v p¯ÌrodÏ; bakteri·lnÌ choroby, zneökodÚov·nÌ bakteriÌ, vyuûitÌ v pr˘myslu.
Sinice ñ vlastnosti, zp˘sob ûivota; v˝skyt a v˝znam v p¯ÌrodÏ.
RozdÏlenÌ bakteriÌ, jejich pohlavnÌ rozmnoûov·nÌ, riketsie, mykoplasmata, plasmidy.V˝znam
enzym˘, metabolismus ñ anabolismus ñ katabolismus, d˝ch·nÌ, fotosyntÈza, biosyntÈza nukleovÈ kyseliny ñ schopnost replikace, z·klady mechanismu proteosyntÈzy u Prokaryot.
Saprofyti, symbionti, paraziti, modelovÈ organismy.
4. EukaryotnÌ organismy
EukaryotnÌ buÚky
ñ J·dro; jadern˝ obal, stavba chromosom˘.
ñ Membr·novÈ organely a jejich funkce. EndoplasmatickÈ retikulum, Golgiho komplex, sekreËnÌ granula, lysosomy; mitochondrie a plastidy.
151
ñ Cytoskelet. Vl·knitÈ bÌlkovinnÈ struktury s mechanickou funkcÌ.
ñ Mitosa. Pr˘bÏh a v˝znam; ploidie, meiosa, v˝znam pro rozmnoûov·nÌ.
ñ Rostlinn·, houbov· a ûivoËiön· buÚka. Z·kladnÌ rozdÌly: chloroplasty, bunÏËn· stÏna,
vakuola.
ñ EvoluËnÌ v˝znam eukaryotnÌ organizace.
Endosymbiotick· teorie p˘vodu organel.
5. Biologie hub
Charakteristika ¯Ìöe hub.
Klasifikace hub, evoluce.
Zp˘sob ûivota a rozmnoûov·nÌ.
V˝znam hub v p¯ÌrodÏ a pro ËlovÏka (houbovÈ choroby, trûnÌ a jedovatÈ houby).
LiöejnÌky.
éivotnÌ cykly z·stupc˘ hub zvl·ötÏ parazitick˝ch, mykorrhiza a symbiÛza.
6. Stavba a funkce rostlin
Rostlinn· pletiva ñ vznik, typy, funkce.
RostlinnÈ org·ny (vegetativnÌ ñ ko¯en, stonek, list, generativnÌ ñ kvÏt, plod, semeno); vnÏjöÌ
a vnit¯nÌ stavba, funkce, hospod·¯sk˝ v˝znam, metamorfÛzy.
Miner·lnÌ v˝ûiva ñ biogennÌ prvky, zdroje, v˝znam; pohyb vody v rostlinÏ.
L·tkov˝ a energetick˝ metabolismus rostlin.
ñ FotosyntÈza ñ autotrofie,
ñ heterotrofie: saprofytismus, parazitismus.
ñ D˝ch·nÌ.
ñ MasoûravÈ rostliny.
Regulace v rostlinnÈm tÏle; rostlinnÈ hormony.
Pohyby rostlin ñ rozdÏlenÌ a dr·ûdivost.
Rozmnoûov·nÌ, r˘st, v˝voj ñ jejich ¯ÌzenÌ; opylenÌ, samospraönost, oplozenÌ, vznik semena
a plodu, rostliny jednodomÈ a dvoudomÈ.
Tok l·tek a energie v buÚce i p¯ÌrodÏ.
Cukry ñ metabolicky v˝znamnÈ l·tky a prim·rnÌ zdroj energie. Korelace, polarita.
7. SystÈm a evoluce rostlin
Klasifikace rostlin ñ systÈmy, n·zvoslovÌ, kategorie.
P¯ehled fylogenetickÈho systÈmu, charakteristika, stavba tÏla, ûivotnÌ cyklus, v˝znam
rostlin v p¯ÌrodÏ a pro ËlovÏka, evoluËnÌ vztahy.
ÿasy ñ typy stÈlek, oddÏlenÌ,
ñ ruduchy,
ñ hnÏdÈ ¯asy (rozsivky, chaluhy, zlativky),
ñ kr·snooËka,
ñ zelenÈ ¯asy (zelenivky, sp·jivky, paroûnatky, trubicovky),
ñ SCP proteiny, biotechnologie.
Ryniofyty.
Mechorosty ñ j·trovky, mechy.
PlavunÏ, p¯esliËky, kapradiny.
SemennÈ rostliny ñ charakteristika,
ñ Rostliny lyginodendrovÈ,
152
ñ
ñ
ñ
ñ
Cykasy,
Jinany,
JehliËnany.
Rostliny krytosemennÈ
ñ dvoudÏloûnÈ: Ëeledi leknÌnovitÈ, prysky¯nÌkovitÈ, bukovitÈ, b¯ÌzovitÈ, hvozdÌkovitÈ,
vrbovitÈ, brukvovitÈ, r˘ûovitÈ, bobovitÈ, mi¯ÌkovitÈ, merlÌkovitÈ, m·kovitÈ, lilkovitÈ,
hluchavkovitÈ, hvÏzdnicovitÈ, dalöÌ v˝znamnÈ druhy;
ñ jednodÏloûnÈ: Ëeledi liliovitÈ, vstavaËovitÈ, lipnicovitÈ, kosatcovitÈ, ö·chorovitÈ, amarylkovitÈ.
VraneËky.
DalöÌ hospod·¯sky v˝znamnÈ druhy jednodÏloûn˝ch a dvoudÏloûn˝ch rostlin.
8. Rostliny, houby a prost¯edÌ
Vztahy mezi rostlinami, houbami a prost¯edÌm; ekologickÈ pojmy: naleziötÏ, stanoviötÏ,
spoleËenstvo, biocenosa, ekosystÈm, populace, rozöÌ¯enÌ rostlin, ochrana rostlin.
9. ⁄vod do biologie ûivoËich˘
éivoËiön· buÚka (srovn·nÌ s rostlinnou), tk·nÏ.
Obecn· charakteristika stavby a z·kladnÌch ûivotnÌch funkcÌ ûivoËich˘ ñ srovn·nÌ s rostlinami.
P¯Ìstupy ke studiu ûivoËich˘ ñ systematika, anatomie a morfologie, histologie, fyziologie,
ekologie, zoogeografie, etologie.
10. SystÈm a evoluce ûivoËich˘
Principy v˝stavby ûivoËiönÈho systÈmu ñ l·tkov˝ a energetick˝ metabolismus ûivoËich˘.
P¯ehled z·kladnÌch skupin ñ jednobunÏËnÌ
ñ Prvoci (Protozoa) ñ charakteristika, ûivotnÌ projevy, rozdÏlenÌ, z·stupci, v˝znam, tvorba
koloniÌ.
ñ MnohobunÏËnÌ (Metazoa) ñ znaky, rozmnoûov·nÌ, v˝voj (gametogeneze, spermie, vajÌËko, oplozenÌ, r˝hov·nÌ, vznik z·rodeËn˝ch list˘, p˘vod org·nov˝ch z·klad˘ z nich).
ñ Diblastica ñ dva z·rodeËnÈ listy
ñ Houby,
ñ éahavci.
ñ Triblastica ñ t¯i z·rodeËnÈ listy, vznik mezodermu a coelomu, soumÏrnost
ñ Schizocoella ñ ploötÏnci,
ñ Pseudocoella ñ hlÌsti,
ñ Coelomata ñ mÏkk˝öi, krouûkovci, Ëlenovci,
ñ EnderocoelnÌ coelomata ñ ostnokoûci, polostrunatci, strunatci ñ pl·ötÏnci a kopinatci, bezËelistnatci, Ëelistnatci, bezblannÌ (Anamnia) ñ paryby, ryby, obojûivelnÌci,
blanatÌ (Amniota) ñ plazi, pt·ci, savci.
Historick˝ p¯ehled o v˝voji ûivoËiönÈ ¯Ìöe, evoluce org·n˘ a org·nov˝ch soustav.
P¯ehled ûivotnÌch funkcÌ ûivoËich˘:
a) funkce souvisejÌcÌ s metabolismem,
b) nervov·, hormon·lnÌ funkce, pohyb.
11. Chov·nÌ ûivoËich˘
Z·klady fyziologie nervovÈ soustavy a hormon·lnÌ regulace. »idla a jejich fyziologie.
Z·kladnÌ pojmy (instinkt, pud, klÌËov˝ podnÏt), vrozenÈ a zÌskanÈ chov·nÌ, biologickÈ rytmy.
DalöÌ v˝znamnÈ ûivoËiönÈ kmeny ve fylogenezi. Hospod·¯sky vyuûitelnÌ z·stupci ûivoËich˘.
Sezn·menÌ s ohroûen˝mi ûivoËichy a moûnostÌ jejich z·chrany na naöÌ planetÏ.
153
12. éivoËichovÈ a prost¯edÌ
RozöÌ¯enÌ ûivoËich˘ na Zemi, z·kladnÌ pojmy (lokalita, nika, are·l, stanoviötÏ, kosmopoliti,
endemiti, ubiquisti, relikty, autochtonnÌ, allochtonnÌ, synantropie), ûivoËiön· spoleËenstva,
populaËnÌ ekologie a ekologie rozmnoûov·nÌ, zoogeografickÈ oblasti.
Strategie d˝ch·nÌ, vyluËov·nÌ a osmoregulace u ûivoËich˘ jako adaptace na r˘zn· prost¯edÌ;
studenokrevnost, teplokrevnost, morfologick· a biologick· adaptace.
Ochrana ûivoËich˘.
13. Biologie ËlovÏka
P¯ÌrodovÏdnÈ p¯edstavy o p˘vodu a v˝voji ËlovÏka. V˝vojovÈ f·ze ËlovÏka.
Anatomie a fyziologie lidskÈho organismu
ñ OpÏrn· a pohybov· soustava ËlovÏka. Kostra ËlovÏka, svaly ñ stavba a funkce.
ñ TÏlesnÈ tekutiny, zevnÌ a vnit¯nÌ prost¯edÌ, homeost·za. Krev a jejÌ funkce, p¯enos kyslÌku
a oxidu uhliËitÈho, p¯enos ûivin a hormon˘. Obrana organismu p¯ed infekcÌ, imunita. Sr·ûenÌ krve a krevnÌ skupiny.
ñ ObÏhov· soustava. Srdce ñ stavba a funkce. CÈvnÌ systÈm, obÏh krve, ¯ÌzenÌ obÏhu, krevnÌ
tlak. CÈvnÌ a srdeËnÌ choroby. MÌza a mÌznÌ obÏh.
ñ D˝chacÌ soustava. V˝znam kyslÌku pro organismus, stavba plic, plicnÌ ventilace a jejÌ ¯ÌzenÌ. OnemocnÏnÌ d˝chacÌch org·n˘, prevence chorob.
ñ Tr·vicÌ soustava. Anatomie tr·vicÌ soustavy. Pr˘bÏh tr·venÌ a jeho v˝znam. HydrolytickÈ
ötÏpenÌ ûivin, vst¯eb·v·nÌ, osud vst¯eb·van˝ch ûivin. ÿÌzenÌ Ëinnosti tr·vicÌ soustavy. OnemocnÏnÌ tr·vicÌ soustavy.
ñ Metabolismus. V˝ûiva, pot¯eba ûivin, hygiena v˝ûivy. Z·sobnÌ l·tky ûivoËiönÈho organismu, intenzita metabolismu za r˘zn˝ch fyziologick˝ch stav˘. Poruchy metabolismu.
ñ TÏlesn· teplota a jejÌ ¯ÌzenÌ, adaptace na prost¯edÌ.
ñ VyluËovacÌ soustava. Stavba vyluËovacÌ soustavy. Z·kladnÌ jednotka ledviny ñ nefron.
Tvorba moËi a jejÌ ¯ÌzenÌ. Stavba a funkce k˘ûe tÏla.
ñ Stavba a funkce nervovÈ soustavy. Neuron a jeho funkce. ReflexnÌ oblouk a reflexy. Nervov· soustava ËlovÏka, funkce mÌchy a mozku. ÿÌzenÌ Ëinnosti kosternÌho svalstva. ÿÌzenÌ
Ëinnosti vnit¯nÌch org·n˘. VyööÌ funkce nervovÈ soustavy.
ñ Hormon·lnÌ regulace. Soustava endokrinnÌch ûl·z, funkce jednotliv˝ch hormon˘. Regulace vyluËov·nÌ hormon˘. Tk·ÚovÈ hormony. PeptidovÈ hormony, nervov· a hormon·lnÌ
integrace.
ñ SmyslovÈ org·ny. SmyslovÈ org·ny zaloûenÈ na mechanoreceptorech, fotoreceptorech
a chemoreceptorech.
ñ Rozmnoûov·nÌ. RozmnoûovacÌ soustava ûeny a muûe. OplozenÌ. BioetickÈ problÈmy umÏlÈho oplodnÏnÌ a embryotransferu.
ñ V˝voj jedince ñ nitrodÏloûnÌ v˝voj, ûena v tÏhotenstvÌ, pÈËe o novorozence; umÏlÈ p¯eruöenÌ tÏhotenstvÌ; antikoncepce; neplodnost.
ñ ObdobÌ ûivota ËlovÏka ñ dÏtstvÌ, dospÌv·nÌ, dospÏlost, (manûelstvÌ a rodiËovstvÌ), st·¯Ì a
vztah ke star˝m lidem.
ñ ZdravÌ ËlovÏka. éivotnÌ reûim a jeho sloûky. V˝znam pohybovÈ aktivity pro ËlovÏka. Toxikom·nie, alkoholismus, prevence zneuûÌv·nÌ n·vykov˝ch l·tek, pohlavnÏ p¯enosnÈ choroby, nebezpeËÌ AIDS a prevence. Mor·lka a zdravÌ. Vliv vnÏjöÌho prost¯edÌ na zdravÌ
ËlovÏka, z·klady duöevnÌ hygieny. DÏdiËnÏ v·zanÈ a civilizaËnÌ choroby.
14. Vznik a v˝voj ûiv˝ch soustav, bunÏËn· biologie
P¯ÌrodovÏdnÈ p¯edstavy o p˘vodu a v˝voji ûivota na Zemi, hypotÈzy o vzniku ûivota,
v˝znam obecn˝ch vlastnostÌ organism˘.
154
Fyzik·lnÌ a chemick· evoluce.
Biologick· evoluce, mechanismy, v˝voj druh˘ a souËasnÈ p¯edstavy o jeho mechanismech,
doklady z r˘zn˝ch obor˘ biologie a dalöÌch vÏd.
Z·kladnÌ dÏje na bunÏËnÈ ˙rovni.
BuÚka jako z·kladnÌ struktur·lnÌ a funkËnÌ jednotka ñ srovn·nÌ prokaryotnÌch a eukaryotnÌch
bunÏk.
ñ Mitosa, pr˘bÏh a v˝znam, bunÏËn˝ cyklus, meiosa, regulace rozmnoûov·nÌ bunÏk, malignÌ bujenÌ.
EvoluËnÌ v˝znam eukaryotnÌ organizace.
ñ Rozmanitost a vztah k mnohobunÏËn˝m.
ñ Tk·ÚovÈ buÚky mnohobunÏËn˝ch, buÚky rostlin, hub a ûivoËich˘; diferenciace v ontogenezi a jejÌ mechanismy, bunÏËnÈ z·klady pohybu, dr·ûdivosti, sekrece, tvorby protil·tek,
mechanismy hormon·lnÌ regulace bunÏËn˝ch dÏj˘.
ñ Viry a buÚka.
15. Z·kladnÌ dÏje na bunÏËnÈ ˙rovni
ProvoznÌ dÏje v buÚce.
ñ Metabolismus jako soubor enzymatick˝ch reakcÌ; biologicky v˝znamnÈ vlastnosti bÌlkovin, enzymy.
ñ Bioenergetika: zÌsk·v·nÌ energie katabolismem, kvaöenÌ, d˝ch·nÌ, anabolismus, fotosyntÈza, v˝znam ATP.
ñ FotosyntÈza ñ fotosyntetick˝ tok elektron˘ a soustava p¯enaöeË˘ v membr·nÏ thylakoid˘,
reduktivnÌ asimilace CO2.
NukleovÈ kyseliny, replikace. BiosyntÈza protein˘, genetick˝ kÛd, mechanismus syntÈzy,
v˝znam m-RNA a ribosom˘. V˝znam replikace DNA pro rozmnoûov·nÌ bunÏk prokaryotnÌch
i eukaryotnÌch.
16. DÏdiËnost a promÏnlivost
Pr˘bÏh a v˝znam meiosy, gameta, zygota ñ oplozenÌ, mitosa.
Klasick· genetika
ñ DÏdiËnost kvalitativnÌch znak˘. Hybridizace a ötÏpenÌ v dalöÌch generacÌch, z·kladnÌ pojmy dÏdiËnosti, ˙pln· a ne˙pln· dominance, recesivita, vazba gen˘ ñ chromosomy, genovÈ
interakce.
ñ GenetickÈ urËenÌ pohlavÌ, heterochromosomy a pohlavÌ, znaky v·zanÈ na pohlavÌ.
ñ DÏdiËnost kvantitativnÌch znak˘, geny malÈho ˙Ëinku, variabilita fenotypu.
ñ Genetika ËlovÏka. SpecifickÈ problÈmy a metody, dÏdiËnÈ choroby.
ñ Z·klady populaËnÌ genetiky.
Molekul·rnÌ genetika
ñ Molekul·rnÌ biologick· podstata genu. Mechanismus dominance a recesivity.
ñ Mutace. Z·kladnÌ typy a p¯Ìklady, cytologick· a molekul·rnÌ ñ biologick· podstata, v˝znam v patologii a evoluci.
ñ Variabilita jedinc˘ v r·mci druhu, modifikace.
ñ Molekul·rnÌ evoluce.
ñ GenovÈ inûen˝rstvÌ a klonov·nÌ ñ vyuûitÌ v ölechtitelstvÌ a plemenitbÏ, genov· terapie,
polyplodie, mezidruhovÈ k¯ÌûenÌ.
17. Ekologie
V˝voj, dÏlenÌ, vztahy a v˝znam ekologie.
Planeta ZemÏ. BiosfÈra jako jedna ze sfÈr ZemÏ, energetika biosfÈry. BiochemickÈ cykly ñ
C, N, P, Ca.......
155
Opakov·nÌ ñ rostlinn· a ûivoËiön· populace. Jedinec, populace, druh ñ nika, biotop, cenosa.
Ekologick· valence a abiotickÈ faktory, z·kladnÌ charakteristiky (hustota, r˘st, mnoûivost
populace, ˙mrtnost, stÏhov·nÌ, zmÏny v Ëase, vz·jemnÈ vztahy mezi populacemi).
Srovn·nÌ rostlinn˝ch a ûivoËiön˝ch spoleËenstev. SloûenÌ, druhov· rozmanitost, p·smovitost,
stupÚovitost, charakteristika, ekologickÈ faktory abiotickÈ a biotickÈ, meznÌ ËinitelÈ, ekologickÈ dominanty.
PostavenÌ jednotliv˝ch spoleËenstev v r·mci r˘zn˝ch ekosystÈm˘.
P¯Ìklady, struktura, tok hmoty a energie (producenti, konzumenti, destruenti), potravnÌ ¯etÏzce, ˙rovnÏ, ekologickÈ pyramidy, homeost·ze a v˝voj ekosystÈmu, sukcese.
BiosfÈra a ËlovÏk. EkologickÈ problÈmy v r·mci udrûitelnÈho rozvoje spoleËnosti.
BiologickÈ aspekty ochrany ûivotnÌho prost¯edÌ, Agenda 21 ñ program pro 21. stoletÌ,
ukazujÌcÌ cestu k udrûitelnÈmu rozvoji na naöÌ planetÏ, p¯ijat˝ na konferenci OSN o ûivotnÌm
prost¯edÌ a rozvoji v roce 1992, obnovitelnÈ a neobnovitelnÈ zdroje.
18. Biologie a spoleËnost
V˝hled, budoucnost biologick˝ch vÏd.
V˝znam biologie pro modernÌ spoleËnost, n·vaznost biologie na ostatnÌ p¯ÌrodnÌ vÏdy,
v˝sledky v˝zkumu jako argumenty proti pavÏd·m a povÏr·m.
UËebnÌ osnovy biologie jsou koncipov·ny tak, aby umoûÚovaly diferenciaci v obsahu
i rozsahu v˝uky v n·vaznosti na pevnou Ëasovou dotaci, vymezenou p¯edmÏtu uËebnÌm pl·nem, na moûnosti za¯azenÌ p¯edmÏtu do roËnÌku p¯i oznaËenÌ ÑRì a ve vyûitÌ disponibilnÌch
hodin pro nav˝öenÌ z·kladnÌ ËasovÈ dotace.
Posloupnost a ¯azenÌ tematick˝ch okruh˘ a celk˘, stejnÏ tak i ¯azenÌ osnovn˝ch hesel, m·
pro vyuËujÌcÌho doporuËujÌcÌ charakter. VyuËujÌcÌ pracuje volnÏ i s doporuËen˝m rozöi¯ujÌcÌm
uËivem.
VymezenÌ obsahu uËiva, jeho metodicko-didaktickÈ uspo¯·d·nÌ, je p¯edmÏtem ËasovÏ tematickÈho pl·nu, kter˝ si vyuËujÌcÌ zpracov·v· s ohledem na podmÌnky ökoly a svÈ pedagogickÈ z·mÏry ve v˝uce biologie. V tomto pl·nu se doporuËuje zohlednit opakov·nÌ a systematizaci uËiva botaniky a zoologie, ve vyööÌch roËnÌcÌch pak p¯Ìpravu k maturitnÌ zkouöce.
Z·vaznou souË·stÌ v˝uky biologie jsou laboratornÌ cviËenÌ ñ minim·lnÏ 5x v pr˘bÏhu ökolnÌho roku.
Odborn˝ gestor V⁄P: RNDr. Alena K˘lov·
156
INFORMATIKA A V›PO»ETNÕ TECHNIKA
CÌlem p¯edmÏtu Informatika a v˝poËetnÌ technika je sezn·menÌ û·k˘ se z·kladnÌmi pojmy
informatiky a v˝poËetnÌ techniky a poskytnutÌ teoretick˝ch znalostÌ a praktick˝ch dovednostÌ
nezbytn˝ch p¯i pr·ci s†informacemi a za¯ÌzenÌmi v˝poËetnÌ techniky.
é·ci se seznamujÌ s p¯enosem, uchov·nÌm, zpracov·nÌm, sdÏlov·nÌm a vyuûÌv·nÌm informacÌ, nauËÌ se orientovat ve st·le rostoucÌm mnoûstvÌ informacÌ a informaËnÌch zdroj˘.
Vedle rozöi¯ov·nÌ a prohlubov·nÌ gramotnosti û·k˘ v†tÈto oblasti smÏ¯uje p¯edmÏt sv˝m
obsahem zamÏ¯en˝m k praxi, k†rozvÌjenÌ jejich algoritmickÈho myölenÌ a vede je k systematickÈmu p¯Ìstupu p¯i ¯eöenÌ problÈm˘. é·ci se majÌ nauËit vyhled·vat v†klasick˝ch
i elektronick˝ch zdrojÌch a vyuûÌvat informace a v˝poËetnÌ techniku p¯i ¯eöenÌ praktick˝ch
˙loh a problÈm˘.
CÌlem je nauËit û·ky pracovat i s†Internetem, nejen jako se zdrojem informacÌ, ale i jako
s†prost¯edkem pro prezentaci v˝sledk˘ Ëinnosti jedince i instituce.
é·ci by si mÏli na z·kladÏ zÌskan˝ch poznatk˘ a dovednostÌ uvÏdomovat moûnosti informatiky p¯i vlastnÌm celoûivotnÌm vzdÏl·v·nÌ a tÏchto moûnostÌ cÌlevÏdomÏ vyuûÌvat.
II. Obsah uËiva
1. Informatika. Informace
2. PoËÌtaË jako n·stroj pro pr·ci s†informacemi
3. Internet. Komunikace. PoËÌtaËovÈ sÌtÏ
4. TextovÈ editory. Zpracov·nÌ textu
5. PrezentaËnÌ technologie
6. TabulkovÈ kalkul·tory
7. Datab·zovÈ systÈmy
8. ZajÌmavosti z†oboru
9. Z·klady algoritmizace
10. KreslenÌ pomocÌ poËÌtaËe
11. Tvorba WWW str·nek
157
1. Informatika. Informace
Co je informace. SpoleËensk˝ v˝znam informatiky. InformaËnÌ soustavy, systÈmy a instituce
(St·tnÌ informaËnÌ systÈm). Vznik, zÌsk·v·nÌ, zpracov·nÌ, p¯enos, distribuce, uchov·nÌ informacÌ. Bibliografick˝ popis dokumentu. Citov·nÌ.
AutorskÈ pr·vo. InformaËnÌ etika.
2. PoËÌtaË jako n·stroj pr·ce s†informacemi
Z·kladnÌ poznatky o stavbÏ poËÌtaËe a o principu jeho Ëinnosti. Hardware (vstupnÌ, v˝stupnÌ
za¯ÌzenÌ, z·kladnÌ jednotka, pamÏù, pevn˝ disk, disketa, CD-ROM).
Software. Program. Organizace informacÌ na pamÏùovÈm mÈdiu (soubor, adres·¯). Druhy soubor˘. Viry. AntivirovÈ programy. Freeware, shareware. OperaËnÌ systÈmy (MS-DOS, UNIX,
Windows).
Manaûery OS (NC). HELPy (formulov·nÌ dotazu ñ nalezenÌ spr·vnÈ odpovÏdi).
3. Internet. Komunikace. PoËÌtaËovÈ sÌtÏ
Historie vzniku Internetu.
InternetovÈ adresy (IP, domÈnov·, e-mailov·, URL). Normy, form·ty pro tvorbu dokumentu,
str·nky (ISO apod.).
Elektronick· poöta. Elektronick· konference.
WWW, hypertext, Telnet. P¯enos soubor˘ a obr·zk˘.
Architektura sÌtÏ (klient/server, optick· vl·kna).
Vyhled·v·nÌ. Vyhled·vacÌ stroje. Logick· pravidla pro zad·v·nÌ poûadavk˘ na vyhled·v·nÌ.
VyuûÌv·nÌ freeware a shareware. NauËit se rozhodovat, kdy je vhodnÈ pouûÌt editor a kdy je
(ËasovÏ, ekonomicky) v˝hodnÏjöÌ vytvo¯it text Ñmanu·lnÏì.
VyuûÌv·nÌ Internetu v†jednotliv˝ch p¯edmÏtech. Vyhled·v·nÌ ve fondech knihovny u n·s
i v zahraniËÌ. Dos·hnout internetovÈho spojenÌ se ökolou ve mÏstÏ, republice, v†cizinÏ spolupracovat na mezin·rodnÌch projektech (GLOBE apod.).
4. TextovÈ editory. Zpracov·nÌ textu
PsanÌ, ˙prava textu, vkl·d·nÌ obr·zk˘ apod.
Pr·ce s†editory v†jednotliv˝ch p¯edmÏtech (psanÌ refer·t˘, ûivotopisu, dopisu, p¯Ìprava ökolnÌho v˝letu s†vyuûitÌm informacÌ z†Internetu a encyklopediÌ na CD-ROM).
5. PrezentaËnÌ technologie
PsychologickÈ aspekty p˘sobenÌ prezentace (rozsah, forma, efekty, mnoûstvÌ informacÌ).
DoplÚujÌcÌ koment·¯ k†prezentaci. VyuûitÌ komerËnÌho software (nap¯. PowerPoint).
Pokusit se o struËnou prezentaci lekce z†nÏkterÈho z†p¯edmÏt˘.
6. TabulkovÈ kalkul·tory
Princip tabulkovÈho kalkul·toru ñ zad·nÌ, ˙prava, v˝poËty, grafy, t¯ÌdÏnÌ, logick· pravidla
pro zad·nÌ podmÌnek. StandardnÌ funkce.
Makra. TabulkovÈ kalkul·tory (nap¯. Excel, QuatroPro, Lotus).
VyuûitÌ tabulkovÈho procesoru ke statistick˝m a matematick˝m v˝poËt˘m v†matematice, fyzice, ekonomice apod.
7. Datab·zovÈ systÈmy
Pojem a definice relaËnÌ datab·ze. Povaha dat v†relaËnÌ datab·zi. StandardnÌ datab·zovÈ
operace (aktualizace, t¯ÌdÏnÌ, v˝bÏry). Z·klady pr·ce v†relaËnÌ datab·zi.
PraktickÈ vyuûitÌ databanky (datab·ze Ëetby, shlÈdnut˝ch film˘ apod.).
158
8. ZajÌmavosti z oboru
Sezn·menÌ se ökolnÌm softwarem, CD-ROM. V˝ukovÈ programy apod.
Sezn·menÌ s†funkcÌ ökolnÌ knihovny, mediatÈky. Zdroje informacÌ ve ökolnÌ mediatÈce.
9. Z·klady algoritmizace
Algoritmus, vlastnosti algoritmu, z·pis algoritmu.
Anal˝za problÈmu (vstup, vstupnÌ podmÌnky, v˝stup, v˝stupnÌ podmÌnky, testovacÌ data).
⁄vod do vyööÌho programovacÌho jazyka.
Vytvo¯it jednoduch˝ algoritmus pro ¯eöenÌ ˙lohy z†nÏkterÈho p¯edmÏtu (sËÌt·nÌ, n·sobenÌ,
frekvence lexik·lnÌch jednotek v†textu apod.).
10. KreslenÌ pomocÌ poËÌtaËe
AplikaËnÌ programy pro kreslenÌ. Z·klady kreslenÌ, r˝sov·nÌ, modelov·nÌ.
Tvorba vizitky, plak·tu apod.
11. Tvorba WWW str·nek
Obsah a form·lnÌ struktura internetovÈ str·nky. Z·klady jazyka HTML.
Vyhledat text z†urËitÈho p¯edmÏtu na Internetu, doprovodit ho obr·zkem, vlastnÌ kresbou,
uloûit ho v†nÏjakÈm editoru a vytisknout.
P¯edmÏt Informatika a v˝poËetnÌ technika je za¯azen do 3. a 4. roËnÌku osmiletÈho gymn·zia a 1. roËnÌku Ëty¯letÈho gymn·zia s†pevnou Ëasovou dotacÌ. V†dalöÌch roËnÌcÌch je p¯edmÏt v†uËebnÌm pl·nu oznaËen ÑRì ñ tj. jeho za¯azenÌ do roËnÌku a jeho Ëasov· dotace je
v†plnÈ kompetenci ¯editele ökoly. UËebnÌ osnovy jsou koncipov·ny tak, aby umoûÚovaly
diferenciaci v†obsahu i rozsahu v˝uky a reflektovaly materi·lnÌ vybavenÌ ökoly.
P¯edpokl·d· se, ûe si vyuËujÌcÌ vypracuje vlastnÌ ËasovÏ tematick˝ pl·n v˝uky Informatiky a
v˝poËetnÌ techniky s†ohledem na podmÌnky ökoly s†tÌm, ûe
ñ m˘ûe modifikovat jednotlivÈ tematickÈ celky v†souladu s†technick˝m vybavenÌm ökoly,
˙rovnÌ znalostÌ û·k˘ a s†jejich aktu·lnÌmi pot¯ebami,
ñ p¯edevöÌm v†roËnÌcÌch osmiletÈho gymn·zia se zd˘raznÌ spojenÌ dovednostÌ a znalostÌ
pr·ce s†poËÌtaËem s†ostatnÌmi p¯edmÏty a zd˘raznÌ se orientace na ¯eöenÌ ˙loh a problÈm˘
z†praxe,
ñ d˘raz je kladen na praktickÈ dovednosti û·k˘ (ovl·d·nÌ poËÌtaËe i perifernÌch za¯ÌzenÌ aû
po spr·vnÈ p¯Ìstupy v†p¯ÌpadÏ kolapsu poËÌtaËe).
DoporuËuje se pracovat se û·ky ve skupin·ch podle ˙rovnÏ znalostÌ a zkuöenostÌ z†danÈ
oblasti, vyuËovacÌ hodiny realizovat formou cviËenÌ a pro optim·lnÌ v˝uku postupnÏ zajistit,
aby kaûd˝ û·k mÏl k†dispozici sv˘j poËÌtaË.
D˘leûit˝m pedagogick˝m cÌlem je orientace û·k˘ k†¯eöenÌ ˙kol˘ ve spolupr·ci s†t˝mem.
K†tomuto cÌli m˘ûe poskytnout motiv spolupr·ce na projektech (celoökolsk˝ch, republikov˝ch i mezin·rodnÌch). P¯i pr·ci s†Internetem je moûnÈ i napojenÌ na mezin·rodnÌ projekty,
jejichû cÌlem je v˝mÏna informacÌ mezi ökolami. Z†Internetu je moûnÈ zÌsk·vat i dostupn˝
shareware a freeware.
Odborn˝ gestor V⁄P: PhDr. ZdenÏk Jon·k
159
HUDEBNÕ V›CHOVA
HudebnÌ v˝chova v 1. ñ 4. roËnÌku osmiletÈho gymn·zia navazuje na p¯edmÏt hudebnÌ
v˝chova na 1. stupni z·kladnÌ ökoly. RozvÌjÌ, kultivuje a prohlubuje to, co û·k jiû zÌskal na
prvnÌm stupni z·kladnÌ ökoly a soustavou pÏveck˝ch, poslechov˝ch, instrument·lnÌch a hudebnÏ pohybov˝ch ËinnostÌ vede û·ka k aktivnÌ percepci, reprodukci a Ë·steËnÏ i produkci
hudby a k pochopenÌ z·kladnÌch pojm˘ z hudebnÌ teorie.
HudebnÌ v˝chova se realizuje v Ëinnostech pÏveck˝ch, poslechov˝ch, instrument·lnÌch
a hudebnÏ pohybov˝ch. CÌlem hudebnÌ v˝chovy na niûöÌm stupni osmiletÈho gymn·zia je
rozvoj hudebnÌch schopnostÌ a dovednostÌ û·k˘, jejich hlasovÈ kultury, melodickÈho a harmonickÈho cÌtÏnÌ, smyslu pro rytmus, formu, rozvoj hudebnÌ pamÏti, p¯edstavivosti a fantazie.
é·ci prost¯ednictvÌm hudebnÌch ËinnostÌ rozvÌjejÌ receptivnÌ, reprodukËnÌ a produkËnÌ schopnosti a dovednosti, zÌsk·vajÌ vhled do hudebnÌ kultury naöÌ a svÏtovÈ, jejich prost¯ednictvÌm
se uËÌ rozumÏt hudebnÏ vyjad¯ovacÌm prost¯edk˘m a spoleËensk˝m funkcÌm hudby jednotliv˝ch umÏleck˝ch epoch, zÌsk·vajÌ orientaci v jejÌm slohovÈm a stylovÈm rozvrstvenÌ.
II. Obsah uËiva
1. PÏveckÈ, instrument·lnÌ a hudebnÏ pohybovÈ Ëinnosti
2. Lidsk˝ hlas
3. Stupnice, intervaly, akord, harmonizace
4. HudebnÌ materi·l, hudebnÏ v˝razovÈ prost¯edky
5. Hudba lidov· a umÏl·, lidov˝ tanec
6. Hudba spojen· s jin˝mi druhy umÏnÌ
7. HudebnÌ n·stroje a jejich vyuûitÌ v hudbÏ, hudebnÌ tÏlesa
8. HudebnÌ forma
9. »lovÏk a hudebnÌ dÌlo
10. »esk· a svÏtov· hudba
11. ModernÌ hudba
12. Hudba a technika
Obsah tematick˝ch celk˘:
Hlasov· v˝chova
Rozvoj spr·vn˝ch pÏveck˝ch n·vyk˘ ñ spr·vn˝ postoj; d˝ch·nÌ, dechov· opora, st¯Ìdav˝ dech;
tvorba tÛnu, hlavov· rezonance, zvÏtöov·nÌ hlasovÈho rozsahu, spr·vn· artikulace, hlasov·
hygiena; zpÏv dvojhlasu pop¯ÌpadÏ trojhlasu, lidov˝ dvojhlas, prodleva, k·non.
160
Intonace
Intonace jednoduch˝ch melodiÌ v dur i moll, rozvoj intonaËnÌch dovednostÌ (opÏrnÈ pÌsnÏ,
ton·lnÌ metoda intonace interval˘ apod.). ZpÏv v lidovÈm dvojhlasu, Ë·steËnÏ trojhlas. Sluchov· anal˝za z·kladnÌch interval˘. Melodick˝ dikt·t.
Rytmus
Rozöi¯ov·nÌ rytmick˝ch znalostÌ a dovednostÌ; dvoudob˝, t¯Ìdob˝ a Ëty¯dob˝ takt, kresba z·kladnÌch taktovacÌch gest, rytmick˝ dikt·t.
Instrument·lnÌ a hudebnÏ pohybovÈ Ëinnosti
Hra instrument·lnÌch doprovod˘ k vok·lnÌm projev˘m, improvizace p¯edeher, meziher a doher, vyuûitÌ n·strojovÈ hry û·k˘ hrajÌcÌch na klasickÈ hudebnÌ n·stroje. HudebnÏ pohybov˝
projev v·zan˝ na tance; lidovÈ tance jako polka, salonnÌ tance nap¯. valËÌk, modernÌ tance,
country tance apod.
PoslechovÈ Ëinnosti
AktivnÌ p¯Ìstup k poslechu; zpÏv a hra motiv˘ i tÈmat skladeb, hudebnÌ rozbor skladeb obsahov˝ i form·lnÌ (podle stupnÏ hudebnÌ vyspÏlosti û·k˘).
2. Lidsk˝ hlas
Lidsk˝ hlas z hlediska funkce; ˙strojÌ, podÌlejÌcÌ se na vzniku hlasu; hlasov· hygiena; druhy
lidskÈho hlasu a zpÏvnÌ hlasy.
PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. tenorovÈ ·rie v pod·nÌ L. Pavarottiho, B. Smetana ñ Prodan·
nevÏsta ñ ·rie Vaöka, duet JenÌka a Kecala, duet Ma¯enky a JenÌka, A. Dvo¯·k ñ Rusalka ñ ·rie
Rusalky, Prince, Jeûibaby,VodnÌka, dÏtskÈ sbory ñ nap¯. B. Foerster ñ PÌseÚ apod.
3. Stupnice, intervaly, akord, harmonizace
Stupnice dur a moll melodick·, harmonick· a aiolsk·, cÌrkevnÌ mody; intervaly z·kladnÌ
a odvozenÈ, sluchov· anal˝za interval˘, jejich intonov·nÌ (opÏrnÈ pÌsnÏ); akord, terciov· stavba,
obraty, dominantnÌ septakord, sluchov· anal˝za kvintakordu dur a moll a jejich obrat˘, jejich
intonov·nÌ, zmenöen˝ a zvÏtöen˝ kvintakord; harmonizace jednoduch˝ch melodiÌ pomocÌ
akord˘ T,S,D pop¯ÌpadÏ vedlejöÌch stupÚ˘ (bluesov· dvan·ctka T/T/T/T7/S/S/T/T/D7/S7/T/T,
houpaËka T/VI./S/D/).
4. HudebnÌ materi·l, hudebnÏ v˝razovÈ prost¯edky
TÛn, vlastnosti tÛnu, nota; melodie, rytmus, harmonie, dynamika, barva; kontrast a gradace;
polyfonie a homofonie.
PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. F. M. Bartholdy ñ Koncert pro housle a orchestr e moll, I. Stravinskij ñ SvÏcenÌ jara, K. Penderecki ñ Jit¯nÌ, J. S. Bach ñ UmÏnÌ fugy, B. Smetana ñ Vyöehrad,
M. P. Musorgskij ñ Obr·zky z v˝stavy, G. F. H‰ndel ñ Alleluja apod.
5. Hudba lidov· a umÏl·, lidov˝ tanec
Lidov· hudba vok·lnÌ a instrument·lnÌ, hudebnÌ regiony, lidov· hudba v okolnÌch zemÌch,
lidov˝ tanec (polka, matenÌk, mazurka aj.), lidovÈ hudebnÌ n·stroje, hudebnÌ skladby ovlivnÏnÈ lidovou hudbou; umÏl· hudba, pÌseÚ umÏl· a zlidovÏl·.
PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. V. Nov·k ñ JihoËesk· svita, A. Dvo¯·k ñ MoravskÈ dvojzpÏvy,
pÌsnÏ FanÛöa MikuleckÈho, B. Martin˘ ñ OtvÌr·nÌ stud·nek, F. Schubert ñ Pstruh, pÌsnÏ H. a P.
Ulrychov˝ch, Hradiöùan, lidov· poezie ve skladb·ch naöich hudebnÌch skladatel˘ ñ L. Jan·Ëek, P. Eben, Z. Luk·ö apod.
6. Hudba spojen· s jin˝mi druhy umÏnÌ
Hudba a tanec ñ balet, v˝razov˝ tanec, modernÌ tanec; hudba a slovo ñ melodram, recitace
spojen· s hudbou; hudba na jeviöti ñ opera, opereta, muzik·l; filmov· hudba, hudba v multimÈdiÌch.
161
PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. S. Prokofjev ñ Julie dÏvË·tko, A. ChaËaturjan ñ äavlov˝ tanec,
uk·zky modernÌch tanc˘ ñ disco tance, hiphop, techno, J. A. Benda ñ Ariadna na Naxu,
Z. Fibich ñ VodnÌk, J. Suk ñ Poh·dka, G. Verdi ñ sbor éid˘, J. Offenbach ñ Kank·n, O. Nedbal
ñ Jsem jeden z diplomat˘, pÌsnÏ z muzik·l˘ West Side story, Jesus Christ Superstar, Hair,
Starci na chmelu, Kdyby tisÌc klarinet˘ apod., soundtracky z film˘ DobytÌ r·je, Titanic apod.
7. HudebnÌ n·stroje a jejich vyuûitÌ v hudbÏ, hudebnÌ tÏlesa
StrunnÈ n·stroje, dechovÈ n·stroje, n·stroje bicÌ (samozvuËnÈ a blanozvuËnÈ); akustickÈ, elektricky zesÌlenÈ a elektrofonickÈ; smyËcov˝ orchestr, symfonick˝ orchestr; sÛlo, duo, trio, kvarteto, kvinteto atp., sbor dÏtsk˝, muûsk˝, ûensk˝, smÌöen˝.
PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. V. Trojan ñ SlavÌk˘v koncert, Star˝ ûab·k, J. K. Krumholz ñ Koncert pro harfu a orchestr B dur, L. Jan·Ëek ñ Symfonietta, J. Haydn ñ Symfonie Ë. 94
ÑS ˙derem kotl˘ì, B. Britten ñ Pr˘vodce mladÈho ËlovÏka orchestrem, M. Ravel ñ Bolero,
B. Smetana ñ Z domoviny, A. Dvo¯·k ñ MoravskÈ dvojzpÏvy, A. Dvo¯·k ñ II. Tercet,
B. Smetana ñ Z mÈho ûivota, Dobr˝ veËer kvintet, K. H. Stockhausen ñ elektronickÈ kompozice,
B. Martin˘ ñ OtvÌr·nÌ stud·nek, B. Smetana ñ M· hvÏzda, C. Orff ñ Carmina Burana apod.
8. HudebnÌ forma
Perioda; mal· a velk· pÌsÚov· forma, pÌseÚ strofick· a prokomponovan·, variace, son·ta
a symfonie, fuga, koncert, kant·ta a oratorium.
PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. F. Schubert ñ Pstruh, Kr·l duch˘, W. A. Mozart ñ Menuet
z Haffnerovy symfonie, L. van Beethoven ñ Variace na tÈma opery W. A. Mozarta Don Giovanni, L. van Beethoven ñ Symfonie Ë. 5 c moll Osudov· a Symfonie Ë. 9 d moll s ”dou na
radost, J. S. Bach ñ UmÏnÌ fugy, J. S. Bach ñ Koncert d moll pro dvoje housle a orchestr,
G. F. H‰ndel ñ Mesi·ö, S. Prokofjev ñ Alexandr NÏvsk˝ apod.
9. »lovÏk a hudebnÌ dÌlo
Skladatel, interpret, posluchaË, partitura, slavnÈ hudebnÌ osobnosti, hudebnÌ kulisa, hudba a
neövary spojenÈ s nÌ (drogy, alkohol).
PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. W. A. Mozart ñ Son·ta pro cemballo a housle F dur KV 30 (skladba
osmiletÈho autora), Beatles ñ Yesterday (origin·lnÌ interpretace a dalöÌ moûnÌ interpreti),
B. Smetana ñ Vltava ñ uk·zka partitury, Jim Morrison a Jimmi Hendrix (obÏti drog), skladby
slavn˝ch svÏtov˝ch a Ëesk˝ch interpret˘, skladatel˘ apod.
10. »esk· a svÏtov· hudba
NejstaröÌ hudebnÌ pam·tky; k¯esùansk˝ zpÏv; hudba v dobÏ gotiky; husitsk˝ chor·l; renesance
jako vrchol vok·lnÌ polyfonie; J. S. Bach, G. F. H‰ndel, A. Vivaldi; ËeskÈ baroko;
J. Haydn, W. A. Mozart, L. van Beethoven; naöi umÏlci v dobÏ klasicismu, J. MysliveËek;
romantismus a n·rodnÌ ökoly; M. I. Glinka, Mocn· hrstka, F. Chopin, J. Brahms, F. Lizt,
G. Verdi, R. Wagner, H. Berlioz, P. I »ajkovskij; ËeötÌ romantici, B. Smetana, A. Dvo¯·k,
Z. Fibich; impresionismus, M. Ravel, C. Debussy; hudba 20. stoletÌ, Pa¯Ìûsk· öestka, B. Martin˘, J. Suk, L. Jan·Ëek, I. Stravinskij, P. Hindemith, B. Britten, A. Schˆnberg a jeho dodekafonie, A. H·ba a jeho ËtvrttÛnov˝ systÈm, dalöÌ smÏry 20. stoletÌ (seri·lnÌ hudba a O. Messiaen, P. Boulez, elektronick· hudba a K. Stockhausen, aleatornÌ hudba a J. Cage, W. Lutoslawski, postmodernismus a syntÈzy ...).
PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. Seikilova pÌseÚ, gregori·nsk˝ chor·l, Hospodine, pomiluj ny, Svat˝
V·clave, G. de Machaut ñ Jestliûe ûal mne suûuje, Moniot z Arrasu ñ Byl vlah˝ m·j, Ktoû js˙
boûÌ bojovnÌci, G. P. da Palestrina ñ Missa papae Marcelli, K. Harant ñ Missa quinis voncibus,
J. S. Bach ñ Toccata a fuga d moll, G. F. H‰ndel ñ Hudba ke kr·lovskÈmu ohÚostroji, A. Vivaldi
ñ »tvero roËnÌch dob, A. Michna z Otradovic ñ Loutna Ëesk·, P. J. Vejvanovsk˝ ñ Intr·dy,
W. A. Mozart ñ Kouzeln· flÈtna ñ ·rie Kr·lovny noci, J. Haydn ñ Koncert pro trubku a orchestr
162
Es dur, L. van Beethoven ñ 9. Symfonie s ”dou na radost, J. MysliveËek ñ
Il Bellerofonte ñ z·vÏreËn˝ sbor, P. Vranick˝ ñ p¯edehra ke zpÏvoh¯e Oberon, J. L. DusÌk ñ
Sonatina G dur, M. I. Glinka ñ Kamarinskaja, M. P. Musorgskij ñ Obr·zky z v˝stavy,
N. Rimskij-Korsakov ñ äeherez·da, P. I. »ajkovskij ñ KlavÌrnÌ koncert b moll, H. Berlioz ñ
Fantastick· symfonie, R. Wagner ñ ·rie VeËernice, G. Verdi ñ sbor éid˘, F. Chopin ñ Mazurka
a moll, J. Brahms ñ UherskÈ tance, B. Smetana ñ M· vlast, A. Dvo¯·k ñ Symfonie Ë. 9 e moll,
Z. Fibich ñ selanka V podveËer, M. Ravel ñ Bolero, C. Debussy ñ Faunovo odpoledne,
A. Schˆnberg ñ MojûÌö a Aron, P. Hindemith ñ Ludus Tonalis, B. Martin˘ ñ La Bagarre,
OtvÌr·nÌ stud·nek, L. Jan·Ëek ñ Symfonietta,V mlh·ch, Po zarostlÈm chodnÌËku, J. Suk ñ
Poh·dka, Asrael, V. Nov·k ñ Slov·ck· suita, B. Britten ñ Pr˘vodce mladÈho ËlovÏka orchestrem, A. H·ba ñ Fantazie pro ËtvrttÛnov˝ klavÌr, O. Messiaen ñ Les Offrandes oubliÈes, P. Boulez ñ Kladivo bez p·na, K. Stockhausen ñ Kontakty, W. Lutoslawski ñ Ben·tskÈ hry apod.
11. ModernÌ hudba
Nonartifici·lnÌ hudba; spiritu·l, ragtime, blues, boogie woogie; jazz a swing; trampsk· pÌseÚ;
country and western; rock and roll; bigbeat; dalöÌ smÏry modernÌ popul·rnÌ a rockovÈ hudby
(hard rock a art rock, punk, nov· vlna, reggae, heavy metal, disco, rap a hiphop, techno); folk
music apod.
PoslechovÈ Ëinnosti: ËernoöskÈ spiritu·ly a blues, S. Joplin ñ Maple Leaf Read, uk·zky jazzovÈ hudby v pod·nÌ L. Armstronga, uk·zky swingovÈ hudby v pod·nÌ orchestr˘ Bennyho
Goodmana a Glenna Millera, pÌsnÏ J. Jeûka, R. A. DvorskÈho, trampskÈ pÌsnÏ v pod·nÌ K.T.O.
apod., pÌsnÏ F. Sinatry, H. Wiliams ñ Jambalaya, B. Haleyñ Rock around the Clock, P. Anka ñ
Daj·na, E. Presley ñ Love me tender aj., pÌsnÏ dvojice Such˝ ñ älitr (Semafor), pÌsnÏ Beatles
a Rolling Stones, Olympic ñ éelva, Pt·k Rosom·k, Letadlo aj., pÌsnÏ M. Volka, Pink Floyd ñ
pÌsnÏ z alba The Wall aj., Led Zeppelin ñ v˝bÏr pÌsnÌ, Abba ñ Fernando, Voulez vous aj.,
Queen ñ pÌsnÏ z alba Queen jazz album aj., pÌsnÏ Boba Dylana, Bruce Springsteena, Boba
Marlyho, skupiny The Police a Stinga, R.E.M., pÌsnÏ naöich skupin (Abraxas, Praûsk˝ v˝bÏr,
apod.), pÌsnÏ folkov˝ch a countryov˝ch skupin naöich i zahraniËnÌch, G. Gershwin ñ Porgy
and Bess, Rhapsody in blue, skladby Chica Corey, Franka Zappy a dalöÌ.
12. Hudba a technika
Audiotechnika, historick˝ v˝voj, hudebnÌ nosiËe, nahr·vacÌ studio, poËÌtaËe a multimÈdia apod.
HudebnÌ v˝chova v prvnÌm aû ËtvrtÈm roËnÌku osmiletÈho gymn·zia se uskuteËÚuje prost¯ednictvÌm pÏveck˝ch, instrument·lnÌch, poslechov˝ch a hudebnÏ pohybov˝ch ËinnostÌ. Tyto
Ëinnosti jsou organickou souË·stÌ kaûdÈ hodiny a kaûdÈho probÌranÈho tÈmatu s tÌm, ûe v jednotliv˝ch hodin·ch podle charakteru probÌranÈho tÈmatu mohou nÏkterÈ Ëinnosti p¯evaûovat.
Obsahem ËinnostÌ je hlasov· v˝chova, rozvoj rytmick˝ch a intonaËnÌch dovednostÌ, jednohlas˝ i vÌcehlas˝ zpÏv s doprovodem i bez doprovodu (a cappella), hra na orffovskÈ n·stroje, pop¯ÌpadÏ i na jinÈ n·stroje (keyboardy, flÈtny, kytary, klasickÈ n·stroje apod. ñ vyuûÌv·me
û·k˘ z·kladnÌch umÏleck˝ch ökol) s n·sledn˝m vyuûitÌm v p¯edehr·ch, mezihr·ch a dohr·ch,
pop¯ÌpadÏ ke h¯e jednoduch˝ch doprovod˘ k taneËnÌm pÌsnÌm.
Ve v˝uce se pracuje s hudebnÌm materi·lem, hudebnÏ v˝razov˝mi prost¯edky, hudebnÌmi
formami, pozornost je vÏnov·na horizont·lnÌ i vertik·lnÌ organizaci hudby. Ze znÏjÌcÌ hudby
jsou vyvozov·ny hudebnÌ pojmy a hudebnÏ naukovÈ poznatky. Prost¯ednictvÌm n·vötÏv v˝chovn˝ch koncert˘, besed a dalöÌch hudebnÌch aktivit se û·k uËÌ o hudbÏ hovo¯it a pokouöÌ se
tak vytv·¯et samostatnÈ soudy.
Odborn˝ gestor V⁄P: Mgr. Alexandros Charalambidis, Mgr. Dalibor Matoöka
163
HUDEBNÕ V›CHOVA
HudebnÌ v˝chova na Ëty¯letÈm gymn·ziu je logick˝m pokraËov·nÌm p¯edmÏtu hudebnÌ
v˝chova na z·kladnÌ ökole, v p·tÈm aû osmÈm roËnÌku gymn·zia osmiletÈho pak p¯edmÏtem
organicky navazujÌcÌm na hudebnÌ v˝chovu na niûöÌm stupni. V prvnÌm a druhÈm roËnÌku
Ëty¯letÈho gymn·zia a p·tÈm a öestÈm roËnÌku osmiletÈho gymn·zia je hudebnÌ v˝chova
p¯edmÏtem povinn˝m.
Ve svÈm ËinnostnÌm p¯Ìstupu rozvÌjÌ, kultivuje a prohlubuje to, co û·k jiû zÌskal na niûöÌm
stupni. Soustavou pÏveck˝ch, poslechov˝ch, instrument·lnÌch a hudebnÏ pohybov˝ch ËinnostÌ vede û·ka k aktivnÌ percepci, reprodukci a†produkci hudby.
HudebnÌ v˝chova se realizuje v Ëinnostech pÏveck˝ch, poslechov˝ch, instrument·lnÌch
a hudebnÏ pohybov˝ch. DÌky tÏmto Ëinnostem je hudebnÌ materi·l a hudebnÌ teorie (hudebnÌ
skladby, lidovÈ a umÏlÈ pÌsnÏ apod.) na pozadÌ umÏleckÈho slohu Ëi û·nru osvojov·n
a z·roveÚ konfrontov·n s umÏleck˝mi dÌly dalöÌch druh˘ umÏnÌ. ZÌskanÈ poznatky, dovednosti a†zkuöenosti pak û·kovi umoûÚujÌ hudebnÌ dÌlo jednak proûÌvat, jednak za¯azovat je do
umÏleckÈho obdobÌ, pozn·vat jeho formu, urËovat styl, û·nr dÌla, vytv·¯et hodnotÌcÌ stanoviska. NavÌc tyto poznatky p¯ispÌvajÌ i k hluböÌm vhled˘m do dalöÌch druh˘ umÏnÌ.
II. Obsah uËiva
1. a 2. roËnÌk Ëty¯letÈho a 5. a 6. roËnÌk osmiletÈho gymn·zia
1.
2.
3.
4.
PÏveckÈ, instrument·lnÌ a hudebnÏ pohybovÈ Ëinnosti
Vok·lnÌ a instrument·lnÌ hudba (jejÌ v˝voj v jednotliv˝ch hudebnÌch epoch·ch)
Pr˘niky a syntÈzy, hled·nÌ nov˝ch cest
Popul·rnÌ hudba, jejÌ deriv·ty
Hlasov· v˝chova
PÏveckÈ n·vyky ñ postoj, d˝ch·nÌ, tvorba tÛnu, hlavov· rezonance, hlasov· hygiena atp. Rozvoj hlasovÈ techniky ñ pohyblivost a nosnost tÛn˘, dynamika, spr·vn· dikce. éiv· a p¯irozen·
pÏveck· interpretace. Prost¯edky v˝razovÈho p¯ednesu ñ legato, staccato, p¯Ìzvuky, dynamika, vnÏjöÌ projev p¯i interpretaci apod. Rozöi¯ov·nÌ hlasovÈho rejst¯Ìku. Hlasov· hygiena.
Intonace
Intonace jednoduch˝ch melodiÌ v dur i moll, rozvoj intonaËnÌch dovednostÌ, zpÏv v lidovÈm
dvojhlasu, trojhlasu i Ëty¯hlasu. UpevÚov·nÌ intonace Ëist˝ch, velk˝ch a mal˝ch interval˘.
Rozvoj harmonickÈho cÌtÏnÌ û·k˘.
164
Rytmus
Rytmus, metrum, dvoudob˝ a t¯Ìdob˝ metrick˝ pulz. Takt 2/4, 3/4 a 4/4; hodnoty celÈ, p˘lovÈ,
ËtvrùovÈ, osminovÈ a öestn·ctinovÈ. Z·klady taktovacÌ techniky u tÏchto takt˘. Rytmy v taktech osminov˝ch (3/8, 6/8, 9/8, 12/8), p˘lov˝ch (2/2, 3/2, 4/2) a charakteristickÈ rytmickÈ
˙tvary v souvislosti s probÌran˝m uËivem ñ hudebnÌm materi·lem (nap¯. synkopa u hudby
jazzovÈ oblasti). Rozöi¯ov·nÌ rytmick˝ch znalostÌ a dovednostÌ (osminovÈ takty, synkopa,
triolovÈ rytmy apod.). Posilov·nÌ dovednostÌ û·k˘ v ¯ÌzenÌ zpÌvajÌcÌho kolektivu (taktovacÌ
technika n·stup˘, kresba taktovacÌch gest v r˘zn˝ch tempech, dynamika).
Instrument·lnÌ a hudebnÏ pohybovÈ Ëinnosti
Hra instrument·lnÌch doprovod˘ k vok·lnÌm projev˘m û·k˘, improvizace p¯edeher, meziher
a doher, vyuûitÌ n·strojovÈ hry û·k˘ hrajÌcÌch na klasickÈ hudebnÌ n·stroje.
HudebnÏ pohybov˝ projev ñ dobovÈ tance.
PoslechovÈ Ëinnosti
AktivnÌ uchopenÌ poslechov˝ch ËinnostÌ; zpÏv a hra motiv˘ i tÈmat skladeb, jejich melodick˝,
rytmick˝ a Ë·steËnÏ i harmonick˝ rozbor. HudebnÌ forma. Dynamick˝ p˘dorys skladby, dominujÌcÌ v˝razov˝ prost¯edek skladby apod.
HudebnÌ teorie
Prohlubov·nÌ z·kladnÌch poznatk˘ a dovednostÌ z hudebnÌ nauky na z·kladÏ hudebnÌch ËinnostÌ; notopis, hudebnÌ†n·zvoslovÌ, oznaËenÌ dynamiky a tempa, nejbÏûnÏjöÌ v˝razy a znaËky
vyskytujÌcÌ se v pÌsnÌch a v n·strojov˝ch skladb·ch.
2. Vok·lnÌ hudba
Lidov· pÌseÚ ñ jejÌ spoleËenskÈ funkce d¯Ìve a dnes; typy podle charakteru, n·mÏtu, region·lnÌho p˘vodu; lidov· pÌseÚ a tanec; vazba mezi lidovou pÌsnÌ a folkem.
CÌrkevnÌ a svÏtsk˝ jednohlas˝ zpÏv; gregori·nsk˝ chor·l ñ jeho souËasn· renesance ñ
nap¯. na evropsk˝ch sborov˝ch festivalech. Francouzsk˝ a nÏmeck˝ rytÌ¯sk˝ zpÏv ñ Ëetnost
a mnohostrannost souËasnÈ interpretace. Husitsk˝ chor·l ñ aktu·lnost historick˝ch hodnot
pro dneöek.
PoslechovÈ a pÏveckÈ Ëinnosti: lidov· pÌseÚ, gregori·nsk˝ chor·l, rytÌ¯sk· pÌseÚ ñ nap¯.
v provedenÌ souboru Chorea bohemica.
GotickÈ umÏnÌ ñ slohovÈ principy a dobovÈ filozofickÈ myölenÌ (z·kladnÌ pohled).
Vznik gotiky ve Francii. Gotick· architektura u n·s (nap¯. Praha, Olomouc, Kutn· Hora a region·lnÌ pam·tky). P¯Ìklady gotickÈho malÌ¯stvÌ a socha¯stvÌ. KniûnÌ †malba ñ v˝zdoba chor·lnÌch knih s uk·zkami notace (chor·lnÌ notace, menzur·lnÌ notace). Tanec (nap¯. basse dance). Liter·rnÌ uk·zky. DuchovnÌ i svÏtsk· pÌseÚ.
Vznik a rozvoj vÌcehlasÈho zpÏvu; vok·lnÌ polyfonie; Orlando Lasso a Giovanni Palestrina.
R˘znÈ druhy polyfonnÌch forem. Moteto, madrigal, oratorium. Soudob· interpretace vok·lnÌ
polyfonie.
PoslechovÈ a pÏveckÈ Ëinnosti: nap¯. Palestrina ñ PÌseÚ pÌsnÌ; Orlando Lasso ñ madrigal Mattona mia cara, k·nony apod.
RenesanËnÌ umÏnÌ ñ slohovÈ principy a dobovÈ filozofickÈ myölenÌ (z·kladnÌ pohled).
UmÏnÌ†italskÈ†renesance. »esk·†renesance. RenesanËnÌ architektura u n·s (nap¯. TelË a region·lnÌ pam·tky). P¯Ìklady renesanËnÌho†malÌ¯stvÌ†a socha¯stvÌ. Man˝rismus. Tanec (nap¯.
pavana). Liter·rnÌ uk·zky. VÌcehlas a jeho principy.
Opera ñ vztah hudby†a slova. SpojenÌ†projevu†divadelnÌho, hudebnÌho, v˝tvarnÈho a taneËnÌho. Florentsk· camer·ta a zrod opery. BaroknÌ opera (Claudio Monteverdi, Georg Friedrich H‰ndel); nÏmeck˝ singspiell a Mozartovy opery.
N·rodnÌ opernÌ ökoly†19. stoletÌ ñ italsk·†opera (Gioacchino Rossini, Giuseppe Verdi), nÏmeck· opera ñ hudebnÌ drama (Richard†Wagner), Ëesk·†opera†(Bed¯ich Smetana, AntonÌn
165
Dvo¯·k), rusk· opera (Petr IljiË »ajkovskij, Modest PetroviË Musorgskij); opernÌ realismus
Leoöe Jan·Ëka, rozvoj slovenskÈ opery ñ Eugen SuchoÚ, J·n Cikker.
PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. diafon SvÏtov· opera.
Opereta ñ specifickÈ rysy; hlavnÌ typy. SociologickÈ p¯edpoklady obliby operety. (NÏkterÈ
skladatelskÈ osobnosti ñ nap¯. Johann Strauss, Jacques Offenbach, Oskar Nedbal.)
PoslechovÈ a pÏveckÈ Ëinnosti: nap¯. diafon Opereta, muzik·l, revue; vybranÈ uk·zky z†operetnÌ
tvorby.
Mnohotv·rnost vok·lnÌ hudby 20. stoletÌ: Vok·lnÌ hudba 20. stoletÌ a promÏny hudebnÌch
v˝razov˝ch prost¯edk˘. Hled·nÌ nov˝ch forem umÏleckÈ v˝povÏdi (n·vrat k jednoaktovÈ ope¯e,
opera pro rozhlas, dÏtsk· opera, jazzov· opera, kant·ta, oratorium). Vztah hudby a slova.
SpojenÌ umÏleck˝ch druh˘.
PoslechovÈ a pÏveckÈ Ëinnosti: nap¯. Claude Debussy ñ PellÈas a Melisanda, Leoö Jan·Ëek ñ
Liöka Bystrouöka, Bohuslav Martin˘ ñ Veselohra na mostÏ, V·clav Trojan ñ KolotoË, George
Gershwin ñ Porgy and Bess, Arthur Honegger ñ V·noËnÌ kant·ta, Karol Szymanowski ñ Stabat Mater; nap¯. lidovÈ pÌsnÏ v ˙pravÏ VÌtÏzslava Nov·ka, Leoöe Jan·Ëka, Ilji HurnÌka, Petra
Ebena; esteticky a didakticky vhodnÈ pÌsnÏ jazzovÈ oblasti.
3. Instrument·lnÌ hudba
PoË·tky svÈbytnÈ instrument·lnÌ hudby: Rozmach instrument·lnÌ hudby ve vrcholnÈm
baroku a klasicismu; concerto grosso, son·ta, sÛlov˝ koncert. Rozvoj n·strojovÈ virtuozity
(Antonio Vivaldi, Johann Sebastian Bach, Niccolo Paganini, Fryderyk Chopin, Franz Liszt).
PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. Johann Sebastian Bach ñ Temperovan˝ klavÌr, Niccolo Paganini ñ
Fantazie na G strunÏ.
BaroknÌ umÏnÌ ñ slohovÈ principy a dobovÈ filozofickÈ myölenÌ (z·kladnÌ pohled). Italsk˝
barok. »esk˝ barok. DynamizujÌcÌ a statickÈ tendence v architektu¯e, socha¯stvÌ a malÌ¯stvÌ.
Iluzionismus. Tanec (nap¯. courante). Liter·rnÌ uk·zky. VyhranÏnÌ rozdÌl˘ mezi vok·lnÌ
a instrument·lnÌ hudbou, prosazenÌ dur ñ mollovÈho systÈmu.
Klasicismus ñ slohovÈ principy a filozofickÈ myölenÌ (z·kladnÌ pohled). P¯Ìklady klasicistnÌho malÌ¯stvÌ, socha¯stvÌ a architektury. EmpÌr ñ sloh Napoleonova cÌsa¯stvÌ a jeho odraz ve
v˝tvarnÈm umÏnÌ. Tanec (nap¯. gavota). Liter·rnÌ uk·zky. V hudbÏ charakteristick· p¯ehledn·
melodika, nejËastÏji smÏ¯ujÌcÌ k periodicitÏ.
Symfonie ñ jako ust·len˝ i dynamicky se rozvÌjejÌcÌ hudebnÌ druh a jako jeden z ideovÏ a
umÏlecky nejz·vaûnÏjöÌch hudebnÌch û·nr˘. Charakteristika symfonie v obdobÌ vrcholnÈho
klasicismu a tendence dalöÌho v˝voje.
PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. Wolfgang Amadeus Mozart ñ symfonie C dur Jupiter nebo uk·zka
z nÏkterÈ ze symfoniÌ Ludwiga van Beethovena Ëi Josefa Haydna.
ProgramnÌ symfonie ñ Hector Berlioz ñ vztah obsahu a formy.
Symfonick· b·seÚ ñ Franz Liszt ñ charakteristick· programnÌm zamÏ¯enÌm a volbou mimohudebnÌho n·mÏtu (liter·rnÌho, v˝tvarnÈho).
HudebnÌ drama ñ Richard Wagner ñ syntÈza vöech z˙ËastnÏn˝ch umÏnÌ: hudebnÌho, dramatickÈho, v˝tvarnÈho, taneËnÌho.
PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. Hector Berlioz ñ Faustovo prokletÌ. Franz Liszt ñ Tasso, VÌtÏzslav
Nov·k ñ V Tatr·ch, Richard Wagner ñ Tristan a Isolda.
Romantismus ñ znaky romantickÈho malÌ¯stvÌ, socha¯stvÌ a architektury ve Francii, NÏmecku a u n·s. N·rodnÌ divadlo. Tanec (nap¯. Ëtverylka). Liter·rnÌ uk·zky. Demokratizace hudby,
vztahy mezi hudebnÌ tvorbou a ostatnÌmi umÏleck˝mi obory i mimoumÏleckou skuteËnostÌ.
Rozmach vok·lnÌ hudby a opery. VyuûitÌ melodick˝ch, rytmick˝ch a harmonick˝ch prvk˘
typick˝ch pro lidovou hudbu jednotliv˝ch n·rod˘ v Ñn·rodnÌch ökol·chì.
Rozpornost 20. stoletÌ: UmÏleckÈ smÏry (impresionismus, expresionismus, neoklasicismus,
166
neobaroko). Hled·nÌ nov˝ch vyjad¯ovacÌch prost¯edk˘. HistorickÈ a spoleËenskÈ souvislosti
(srovn·vat, za¯azovat a hodnotit).
Mnohotv·rnost instrument·lnÌ hudby 20. stoletÌ: Skladba pro sÛlov˝ n·stroj, pro sÛlov˝
n·stroj s doprovodem orchestru, orchestr·lnÌ koncert, komornÌ hudba, baletnÌ hudba, scÈnick·
hudba.
Impresionismus ñ znaky impresionismu ve v˝tvarnÈm umÏnÌ. Francouzsk˝ a Ëesk˝ impresionismus v malÌ¯stvÌ. V˝razov˝ tanec. V˝razovÈ prost¯edky vrcholnÈho hudebnÌho impresionismu ñ melodika, rytmika, uvolÚov·nÌ ton·lnÌch vztah˘, hled·nÌ a promÏny v oblasti hudebnÌch forem.
Expresionismus ñ znaky expresionismu ve v˝tvarnÈm umÏnÌ. VystupÚov·nÌ romantickÈ v˝razovosti do exaltace. CÌlevÏdom· destrukce tradiËnÌch umÏleck˝ch norem. V˝razovÈ prost¯edky v hudbÏ ñ melodika, rytmika, akordika a dalöÌ.
Neoklasicismus (a neobaroko) ñ hled·nÌ v˝chodisek v odkazu minul˝ch umÏleck˝ch epoch,
jejich p¯ehodnocenÌ a vyuûitÌ v souËasnÈ hudebnÌ tvorbÏ.
PoslechovÈ a pÏveckÈ Ëinnosti: nap¯. Maurice Ravel ñ Pavana za mrtvou infantku nebo Bolero, VÌtÏzslav Nov·k ñ Pan, Eric Satie ñ Parado, Leoö Jan·Ëek ñ Ml·dÌ, BÈla BartÛk ñ Podivuhodn˝ mandarin, Igor Stravinskij ñ SvÏcenÌ jara, Dmitrij äostakoviË ñ Koncert pro trubku,
klavÌr a smyËcov˝ orchestr, Paul Hindemith ñ Ludus tonalis; lidovÈ pÌsnÏ v ˙pravÏ souËasnÈho skladatele ñ Ilji HurnÌka, ZdeÚka Luk·öe atd.
4. Pr˘niky a syntÈzy, hled·nÌ nov˝ch cest
Skladatel v·ûnÈ hudby inspirovan˝ folklorem (nap¯. Leoö Jan·Ëek, Bohuslav Martin˘), jazzem (nap¯. pa¯Ìûsk· äestka, Bohuslav Martin˘ atd.), mimoevropsk˝mi kulturami (nap¯.
u G. Pucciniho ñ japonskou, C. Debussyho ñ jav·nskou, O. Messiaena ñ indickou).
ñ pokusy o rozöÌ¯enÌ palety v˝razov˝ch prost¯edk˘ (nap¯. Sergej Prokofjev ñ Sarkasmy);
ñ ËtvrttÛnov· hudba (nap¯. Alois H·ba ñ Matka);
ñ hudba t¯etÌho proudu (nap¯. Pavel Blatn˝);
ñ bitonalita, polytonalita.
5. Popul·rnÌ hudba
SpoleËenskÈ funkce popul·rnÌ hudby; estetick·, sociologick· a komerËnÌ hlediska.
PÌseÚ a tanec jako v˝raz doby
ñ pÌseÚ n·rodnÌho obrozenÌ;
ñ lidov· pÌseÚ, lidovka, kabaretnÌ pÌsniËka a öanson;
ñ lidov· pÌseÚ a folklor ÑdruhotnÈ existenceì;
ñ protest song, Ñbudovatelsk·ì pÌseÚ, folkov· pÌsniËka.
Charakteristika jednotliv˝ch pÌsÚov˝ch druh˘. Melodick·, harmonick·, instrument·lnÌ a textov· sloûka. ÑNep¯ekroËitelnostì jednoduch˝ch formov˝ch typ˘ (vych·zejÌcÌ z principu tzv.
zodpovÏdnÈ vazby).
PoslechovÈ a pÏveckÈ Ëinnosti: typickÈ uk·zky jednotliv˝ch pÌsÚov˝ch druh˘.
Jazz
ñ ko¯eny jazzu (spiritu·l, work song, blues, ragtime, evropskÈ vlivy);
ñ tradiËnÌ jazz (instrument·lnÌ a vok·lnÌ projev, improvizace);
ñ swing (metrorytmika, scat, role skladatele a aranûÈra; evergreen);
ñ poswingov˝ v˝voj (be bop, cool jazz, west coast, soul, jazzrock, free jazz).
PoslechovÈ a pÏveckÈ Ëinnosti: typickÈ uk·zky jednotliv˝ch styl˘; osvojenÌ pÌsnÌ ovlivnÏn˝ch dixilandem a swingovou hudbou.
Muzik·l ñ specifickÈ rysy, souvislost s v˝vojem popul·rnÌ hudby. Revue.
PoslechovÈ a pÏveckÈ Ëinnosti: nap¯. diafon ñ Opereta, muzik·l, revue; uk·zky z muzik·l˘;
167
osvojenÌ pÌsniËky Jaroslava Jeûka, Ji¯Ìho Voskovce a Jana Wericha, Ji¯Ìho SuchÈho a Ji¯Ìho
älitra a dalöÌch.
Rockov· hudba a dalöÌ stylovÏ-û·nrovÈ druhy a typy
ñ rhythm and blues;
ñ rock (rock and roll, v˝voj od Beatles po souËasnost);
ñ country and western;
ñ Ñst¯ednÌ proudì, diskotÈkov· hudba a tanec;
ñ punk, nov· vlna, reggae, neorock, world music...;
ñ rap a hiphop;
ñ techno, taneËnÌ hudba 90. let.
PoslechovÈ a pÏveckÈ Ëinnosti: typickÈ uk·zky jednotliv˝ch druh˘ rockovÈ hudby; osvojenÌ
vhodnÈ rockovÈ a country pÌsnÏ.
UmÏnÌ a technika (hudba Ñvyr·bÏn· ve studiuì, hudba Ñkomponovan·ì poËÌtaËem). TextovÈ
a obrazovÈ uk·zky.
Obsah a forma. ÿ·d a nahodilost. ObecnÈ a jedineËnÈ. Normy v umÏnÌ. Hodnoty v umÏnÌ
a v ûivotÏ. Konvence a novÈ myölenÌ. SvÏt a jeho promÏny. éivotnÌ styl.
P¯ehled doporuËen˝ch tematick˝ch celk˘
(HudebnÌ v˝chova ÑRì ñ 3. a 4. roËnÌk Ëty¯letÈho gymn·zia,
7. a 8. roËnÌk osmiletÈho gymn·zia)
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
PÏveckÈ, instrument·lnÌ a hudebnÏ pohybovÈ Ëinnosti
UmÏlec ñ tv˘rce umÏleckÈho dÌla
UmÏleckÈ dÌlo
Interpret
PosluchaË umÏleckÈho dÌla
Evropsk· hudba ñ hudba mnoha kultur
Hudba a jinÈ druhy umÏnÌ
Slohov· a stylov· anal˝za
KritickÈ hodnocenÌ
PÏveckÈ, instrument·lnÌ a hudebnÏ pohybovÈ Ëinnosti jsou organickou souË·stÌ kaûdÈ vyuËovacÌ jednotky. Ve shodÏ s profesnÌ orientacÌ û·k˘ vÏnujeme p¯imÏ¯enou pozornost aktivnÌmu
projevu û·k˘
2. UmÏlec ñ tv˘rce umÏleckÈho dÌla
Nad·nÌ, dÏdiËnost (nap¯. rodina Bach˘, rodina J. Bendy), Ñz·zraËnÈ dÏtiì (nap¯. W. A. Mozart); talent ñ jeho v˝chova.
Vznik hudebnÌ skladby ñ proces vzniku, inspirace ñ nap¯. lidovou hudbou, lidovou slovesnostÌ, obrazem nebo jin˝m umÏleck˝m dÌlem. Objedn·vka umÏleckÈho dÌla.
Originalita umÏleckÈho dÌla, individu·lnÌ styl, skladatel syntetik (Ñklasikì), man˝ra, epigonstvÌ a eklekticismus.
PÏveckÈ a poslechovÈ Ëinnosti: nap¯. skladby inspirovanÈ jin˝m druhem umÏnÌ (M. P. Musorgskij ñ Obr·zky z v˝stavy apod.).
3. UmÏleckÈ dÌlo
Forma hudebnÌ skladby, obsah hudebnÌho dÌla.
PÌsÚov· forma, variace, rondo, suita. Son·tov· forma v r·mci jedinÈ vÏty, son·tovÈ rondo,
168
cyklick· son·tov· forma. NeimitaËnÌ a imitaËnÌ technika. Fuga ñ vrcholn˝ typ evropskÈ imitaËnÌ formy, jejÌ uûitÌ v hudebnÌ tvorbÏ vöech hudebnÌch epoch aû po souËasnost.
PÏveckÈ Ëinnosti: nap¯. zpÏv lidov˝ch a umÏl˝ch pÌsnÌ s urËov·nÌm jejich formy; k·non.
PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. V. Nov·k ñ Slov·ck· suita, A. Berg ñ Lyrick· suita pro smyËcov˝
kvartet, J. S. Bach ñ UmÏnÌ fugy, uûitÌ fugy v tvorbÏ skladatel˘ 19. a 20. stol. ñ nap¯.
B. Smetana ñ Z Ëesk˝ch luh˘ a h·j˘ apod.
4. Interpret
SÛlista, duo, trio, kvarteto, orchestr, sbor atp. N·roky technickÈho a tv˘rËÌho interpretaËnÌho
uchopenÌ dÌla. Stylov· interpretace, virtuozita. Skladatel a interpret v jednÈ osobÏ ñ nap¯.
L. van Beethoven, B. BartÛk, I. Stravinskij, I. HurnÌk apod. Psychick· a fyzick· n·roËnost
hudebnÌ interpretace. Dirigent a hudebnÌ tÏleso. V˝chova k schopnosti hodnotit iterpretaËnÌ
v˝kon. PÏveckÈ interpretaËnÌ umÏnÌ ñ pÏveckÈ techniky a intonaËnÌ systÈmy.
UmÏleckÈ ökolstvÌ. V˝chova skladatel˘ a interpret˘ na umÏleck˝ch ökol·ch; muzikologie.
Studium hudebnÌ v˝chovy na pedagogickÈ fakultÏ. V˝znamnÈ interpretaËnÌ soutÏûe u n·s
i v zahraniËÌ nap¯. PraûskÈ jaro, Mlad· Smetanova Litomyöl, Sv·tky pÌsnÌ v Olomouci apod.
SlavnÌ interpreti u n·s i v zahraniËÌ.
PÏveckÈ Ëinnosti: spojit s kapitolou o pÏveck˝ch technik·ch a intonaËnÌch systÈmech (u rozsahu
uËiva p¯ihlÈdnout k profesnÌ orientaci û·k˘).
PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. S. Richter, J. Panenka, D. Oistrach, J. Suk apod. ñ srovnat interpretaËnÌ p¯Ìstup ke stejn˝m skladb·m (nap¯. klavÌrnÌ son·ty, houslovÈ son·ty apod.).
5. PosluchaË umÏleckÈho dÌla
V˝chova aktivnÌm a pasivnÌm stykem s hodnotnou umÏleckou hudbou. HudebnÌ vkus ñ souvislost s rozvojem hudebnosti. EstetickÈ hodnocenÌ ñ atributy dobrÈ hudby x dÌlo technicky,
nedokonalÈ, k˝ËovitÈ, podbÌzivost, napodobenina.
PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. srovnat ˙pravu lidovÈ pÌsnÏ urËenou pro folklornÌ soubor s ˙pravou tÈûe pÌsnÏ pro dechov˝ orchestr, jazzovou Ëi rockovou skupinu; klasik a epigon v operetÏ;
v·ûn· hudba a jejÌ transformace do jin˝ch û·nrov˝ch poloh.
Z·jem a aktivnÌ snaha sledovat hudbu ñ v·ûn· hudba a prost¯edÌ koncertnÌ sÌnÏ. Popul·rnÌ
hudba a prost¯edÌ jejÌ produkce. Publikum a jeho projevy p¯i klasickÈ a modernÌ hudbÏ. VlastnÌ fonotÈka, reprodukËnÌ technika.
KoncertnÌ ûivot u n·s (region, mÏsto, st·t). HudebnÌ ml·deû, »esk· hudebnÌ spoleËnost a dalöÌ
organiz·to¯i koncertnÌho ûivota.
PÏveckÈ Ëinnosti: podle profesnÌ orientace û·k˘.
PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯Ìklad vystoupenÌ nÏkterÈho z interpret˘ z mÌsta naöeho p˘sobiötÏ.
6. Evropsk· hudba ñ hudba mnoha kultur
SpoleËnÈ mÌsto r˘zn˝ch n·rodnÌch kultur v souËasnÈm svÏtÏ, jejich mÌsenÌ a vz·jemnÈ vlivy.
Evropsk· hudebnÌ kultura: nap¯. p¯edklasicismus (vliv ËeskÈ hudebnÌ emigrace na evropskou
hudbu). Vliv ruskÈ hudby v z·padnÌ EvropÏ na poË·tku 20. stol. Prvky asijsk˝ch hudebnÌch
kultur v tvorbÏ evropsk˝ch skladatel˘; vp·d afroamerickÈho folkloru do Evropy. Vz·jemnÈ
ovlivÚov·nÌ mezi jednotliv˝mi druhy a û·nry evropskÈ hudby. RozdÌly a posuny v systÈmu
estetick˝ch hodnot.
»esk˝ hudebnÌ skladatel v·ûnÈ hudby a evropsk· hudba. PostavenÌ ËeskÈ popul·rnÌ hudby
v evropskÈm a svÏtovÈm kontextu.
PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. uk·zky hudby odliön˝ch tÛnov˝ch systÈm˘; srovn·nÌ hudby angloamerickÈ a ËeskÈ v jejÌm z·kladnÌm û·nrovÈm dÏlenÌ.
169
Instrument·lnÌ Ëinnosti: interpretace doprovod˘ pÌsnÌ i doprovody improvizovanÈ. Tvo¯ivÈ
vytv·¯enÌ jednoduch˝ch formov˝ch typ˘.
HudebnÏ pohybovÈ Ëinnosti v n·vaznosti na uËivo a podmÌnky ve t¯ÌdÏ.
7. Hudba a jinÈ druhy umÏnÌ
Hudba a poezie (literatura jako inspirativnÌ zdroj, r˘znÈ moûnosti a zp˘soby ztv·rnÏnÌ atp.)
nap¯. sborov· tvorba ñ lidov· poezie, zhudebnÏnÌ b·snÏ ñ nap¯. u J. B. Foerstra a P. Ebena.;
jazz and poetry ñ nap¯. L. Hulan, J. Kainar; J. Seifert ñ Mozartiana; V. HrabÏ a hudba jeho
generace.
Hudba a ¯eË (nap¯. L. Jan·Ëek ñ n·pÏvkov· teorie); rytmizace a melodizace textu, p¯Ìzvuk
v ¯eËi a hudbÏ, jazykovÈ prost¯edky v ope¯e a popul·rnÌ hudbÏ.
Hudba a v˝tvarnÈ umÏnÌ (vz·jemnÈ vlivy ve vöech historick˝ch epoch·ch).
Hudba a film, dalöÌ moûnosti uplatnÏnÌ hudby ve filmu (nap¯. hudba k loutkovÈmu filmu ñ
J. Trnka). HudebnÌ filmy muzik·lovÈho typu (Kdyby tisÌc klarinet˘ apod.).
Hudba a pohyb ñ balet, v˝razov˝ tanec, hudba a pantomima apod. (pr·ce s filmem Ëi videoz·znamem ñ nap¯. P. I. »ajkovskij ñ LabutÌ jezero apod.).
Hudba a rozhlas ñ hudba k rozhlasov˝m hr·m a dalöÌm po¯ad˘m, hudba jako zvukov· kulisa,
vzdÏl·vacÌ po¯ady o hudbÏ.
Hudba a divadlo (v Ëinoh¯e, revui, muzik·lu).
HudebnÌ drama (nap¯. opery R. Wagnera).
SouËasnÈ trendy ñ snahy o novou syntÈzu mezi jednotliv˝mi druhy umÏnÌ (nap¯. M. Koc·b ñ
Odysseus).
8. Slohov· a stylov· anal˝za
Pokusy o anal˝zu z·kladnÌch dobov˝ch sloh˘ na vybran˝ch skladb·ch.
ñ formovÈ zmÏny,
ñ v˝razovÈ prost¯edky (melodika, harmonie, instrumentace ñ nap¯. skladby Orlanda di Lassa, J. S. Bacha, W. A. Mozarta, H. Berlioze, M. Ravela, B. Martin˘ atp.).
Pokusy o charakteristiku skladatelskÈho typu v oblasti nonartifici·lnÌ hudby (nap¯. J. Jeûek,
J. älitr apod.).
9. KritickÈ hodnocenÌ
Metody kritickÈho hodnocenÌ ñ konkrÈtnÏ na vybran˝ch skladb·ch.
Kritick· hodnocenÌ hudebnÌ skladby.
KritickÈ hodnocenÌ interpretace (nap¯. koncertnÌho vystoupenÌ apod.).
HudebnÌ publicista, hudebnÌ kritik, hudebnÌ vÏdec.
Instrument·lnÌ a hudebnÏ pohybovÈ Ëinnosti: v n·vaznosti na uËivo a podmÌnky ve t¯ÌdÏ.
P¯edmÏt hudebnÌ v˝chova m· v uËebnÌm pl·nu vymezenou pevnou Ëasovou dotaci pro
1. a 2. roËnÌk Ëty¯letÈho gymn·zia a pro 5. a 6. roËnÌk osmiletÈho gymn·zia. V r·mci estetickÈ v˝chovy se vyuËuje v alternaci s v˝tvarnou v˝chovou a pro û·ky se st·v· p¯edmÏtem
povinn˝m.
HudebnÌ v˝chova v prvnÌm a druhÈm roËnÌku Ëty¯letÈho gymn·zia a p·tÈm a öestÈm roËnÌku gymn·zia osmiletÈho je zamÏ¯ena na v˝voj evropskÈ hudby od prvopoË·tk˘ hudebnÌ kultury aû po 20. stoletÌ jak v rovinÏ hudby artifici·lnÌ, tak nonartifici·lnÌ. St¯Ìd·nÌ umÏleck˝ch
170
epoch je ve vazbÏ na dalöÌ umÏleckÈ druhy osvÏtlov·no prost¯ednictvÌm hudebnÌho materi·lu.
P¯i osvojov·nÌ a porovn·v·nÌ r˘zn˝ch druh˘ a û·nr˘ hudby, a to jak v oblasti artifici·lnÌ
(umÏleckÈ), tak i nonartifici·lnÌ (popul·rnÌ), a hled·nÌ paralel s ostatnÌmi druhy umÏnÌ û·ci
dospÌvajÌ k pokus˘m hodnotit hudebnÌ dÌla p¯edevöÌm z estetickÈho hlediska.
P¯edmÏt estetick· v˝chova, kter˝ zahrnuje hudebnÌ a v˝tvarnou v˝chovu, je v uËebnÌm
pl·nu oznaËen ÑRì pro 3. a 4. roËnÌk Ëty¯letÈho gymn·zia a 7. a 8. roËnÌk osmiletÈho gymn·zia. Za¯azenÌ p¯edmÏtu hudebnÌ v˝chova do tÏchto roËnÌk˘ a jeho Ëasov· dotace je v plnÈ
kompetenci ¯editele gymn·zia. P¯i rozhodov·nÌ o za¯azenÌ p¯edmÏtu do uËebnÌho pl·nu by
mÏl ¯editel gymn·zia zohlednit z·jmy û·k˘ v tÈto vzdÏl·vacÌ oblasti.
Ve t¯etÌm a ËtvrtÈm roËnÌku gymn·zia Ëty¯letÈho stejnÏ jako v sedmÈm a osmÈm roËnÌku
gymn·zia osmiletÈho doch·zÌ na z·kladÏ osvojen˝ch poznatk˘ z roËnÌk˘ niûöÌch k hluböÌ
anal˝ze hudebnÌho dÌla a kvalitativnÏ vyööÌ pr·ci s hudebnÌm materi·lem. é·ci se seznamujÌ
s takov˝mi estetick˝mi kategoriemi jako umÏlec, interpret, posluchaË, umÏleckÈ a neumÏleckÈ dÌlo apod. Jelikoû p¯edmÏt hudebnÌ v˝chova v tÏchto roËnÌcÌch navötÏvujÌ p¯edevöÌm û·ci,
kte¯Ì cÌlÌ k povol·nÌ, jeû souvisÌ s hudbou, p¯edpokl·d· se i aktivnÏjöÌ p¯Ìstup k nabÌzenÈmu
hudebnÌmu materi·lu ñ stylov· interpretace dÌla ñ pÏveck·, instrument·lnÌ, slohov· a stylov·
anal˝za, kritick· hodnocenÌ. é·ci se jednak zamÏ¯ujÌ na hudbu jim zn·mou z niûöÌch roËnÌk˘,
jednak na hudbu zcela novou. PronikajÌ do problematiky, kterou s sebou p¯in·öÌ slohov· syntÈza, hudba a multimedi·lnÌ tvorba, vz·jemnÈ st¯ety a pr˘niky artifici·lnÌ a nonartifici·lnÌ
hudby apod. V˝uku lze realizovat podle doporuËen˝ch tematick˝ch celk˘.
Odborn˝ gestor V⁄P: Mgr. Alexandros Charalambidis, Mgr. Dalibor Matoöka
171
V›TVARN¡ V›CHOVA
V˝tvarn· v˝chova poskytuje û·k˘m moûnost vlastnÌ tvorby vych·zejÌcÌ z jejich individu·lnÌho v˝razovÈho projevu. RozvÌjÌ tvo¯ivost, zejmÈna zrakovou p¯edstavivost, pamÏù, fantazii
a†kultivuje smyslovÈ vnÌm·nÌ. Obohacuje schopnost symbolickÈho vyjad¯ov·nÌ a†komunikace.
Poskytuje û·k˘m prost¯edky (zejmÈna v˝tvarnÈ) k objevov·nÌ komplexnÌch hodnot, jako je harmonie, umÏ¯enost, integrita. Vytv·¯Ì podmÌnky pro psychosoci·lnÌ pozn·v·nÌ a†sebepozn·v·nÌ,
motivuje k objevov·nÌ a zkvalitÚov·nÌ hodnotn˝ch vztah˘ k lidem, sobÏ samÈmu, p¯ÌrodÏ, umÏnÌ a vÏcem.†Aktivizuje a rozvÌjÌ z·jem o umÏnÌ, zvl·ötÏ v˝tvarnÈ, a†prohlubuje kulturnÌ rozhled.
V˝tvarn· v˝chova vych·zÌ ze Ëty¯ princip˘: v˝razovÈho, tvo¯ivÈho, z·ûitkovÈho, dialogickÈho. Ty je zapot¯ebÌ uplatÚovat p¯i stanovov·nÌ konkrÈtnÌch n·mÏt˘, v˝tvarnÏ v˝razov˝ch
prost¯edk˘ i kritÈriÌ hodnocenÌ.
1. V˝razov˝ princip je zaloûen na individu·lnÌch v˝razov˝ch moûnostech û·k˘. Respektuje
a†posiluje jeho jedineËnost a osobitost, podporuje jeho sebeobjevov·nÌ. Vych·zÌ z jeho
z·jm˘, postoj˘ a hodnot, na kterÈ navazuje a rozvÌjÌ je. Charakteristick˝m v˝razov˝m prost¯edkem je spont·nnÌ expresivnÌ tvorba.
2. Tvo¯iv˝ princip je zaloûen na snaze o promÏny a rozmanitost vidÏnÌ, hodnocenÌ a†tvorby.
UplatÚuje se ve vst¯ÌcnÈ soci·lnÌ atmosfÈ¯e. CharakteristickÈ je zde propojenÌ spont·nnÌ
tvorby s uvÏdomÏlou anal˝zou a v˝bÏrem nejlepöÌho ¯eöenÌ.
3. Z·ûitkov˝ princip je zaloûen na pot¯ebÏ û·k˘ proûÌvat v˝tvarnÈ situace a b˝t pro nÏ †plnÏ
zaujat. OpÌr· se bezprost¯ednÏ o zkuöenosti a proûÌv·nÌ smyslovÈho vnÌm·nÌ. Charakteristick˝mi podnÏty pro z·ûitky je ozvl·ötÚov·nÌ vÏcÌ a†ud·lostÌ (nap¯. zmÏna kontextu, stylizace) a vstupov·nÌ û·k˘ do akce (akËnÌ tvorba, dramatizace).
4. Dialogick˝ princip je zaloûen na respektov·nÌ individu·lnÌch zkuöenostÌ û·k˘. SmÏ¯uje
k†pochopenÌ opodstatnÏnosti rozmanit˝ch pohled˘, p¯Ìstup˘ i hodnot, ke srovn·v·nÌ r˘zn˝ch hledisek a ke vz·jemnÈmu obohacov·nÌ. P¯edpokladem k tomu je dialog mezi û·ky,
op¯en˝ o†z·ûitky z†vlastnÌ i umÏleckÈ v˝tvarnÈ tvorby, a dialog mezi û·ky a†vyuËujÌcÌm.
VyuËujÌcÌ vstupuje do jejich dialogu, napom·h· mu a p¯ispÌv· k nÏmu sv˝mi znalostmi.
V˝tvarn· v˝chova se zamÏ¯uje zejmÈna na tyto cÌle:
Rozvoj v˝tvarn˝ch dispozic û·k˘:
V˝tvarnÈ citlivosti (senzibility) ñ schopnosti odhalit v˝tvarnÈ hodnoty a jemnÏ mezi nimi
rozliöovat.
V˝tvarnÈ p¯edstavivosti a fantazie ñ schopnosti pamÏti ukl·dat, uchov·vat, p¯etv·¯et nebo
konstruovat v˝tvarnÈ formy spjatÈ s racion·lnÌmi nebo emocion·lnÌmi obsahy.
V˝tvarnÈho myölenÌ ñ jako p¯edpokladu k ¯eöenÌ tv˘rËÌch problÈm˘ a sdÏlnÈmu posuzov·nÌ v˝tvarn˝ch hodnot.
● Rozvoj schopnosti porozumÏt pojm˘m a obraz˘m:
Schopnost rozpoznat, vybavit si a pojmenovat urËit˝ fakt a vËlenit jej do souvislostÌ. Schopnost p¯edstavit si konkrÈtnÌ v˝tvarnÈ dÌlo, v˝tvarnou techniku, materi·l, postup a zn·t informace, kterÈ se k nÏmu vztahujÌ.
●
172
●
●
●
●
Rozvoj tv˘rËÌch a explorativnÌch dovednostÌ:
Dovednost realizovat v˝tvarnÈ p¯edstavy nebo explorativnÌ manipulace s v˝tvarn˝mi objekty. P¯edpokladem je praktickÈ osvojenÌ technik (¯emesla).
Rozvoj hodnotÌcÌch schopnostÌ:
Schopnost rozliöovat vhodnost pouûitÌ v˝tvarnÈ formy v n·vaznosti na obsahy vych·zejÌcÌ
z†proûitk˘. Schopnost hodnotit a dovednost uspo¯·dat v˝tvarnÈ objekty, vyslovovat †soudy o†kvalitÏ v˝tvarn˝ch pracÌ vlastnÌch i ostatnÌch.
Rozvoj komunikativnÌch dovednostÌ:
Schopnost slovnÌho popisu v˝tvarn˝ch jev˘ a uplatÚov·nÌ hodnotÌcÌho stanoviska. ††
Schopnost sdÌlenÌ zkuöenostÌ a vz·jemnÈho obohacov·nÌ.
Rozvoj soci·lnÏ psychick˝ch p¯edpoklad˘:
Schopnost spoluvytv·¯et kladnÈ soci·lnÌ klima a prostor pro tvorbu.†
Schopnost b˝t citliv˝ k hodnot·m vytvo¯en˝m druh˝mi lidmi.
II. Obsah uËiva
Obsah uËiva je vymezen t¯emi z·kladnÌmi okruhy: 1. tvorba, 2. recepce, 3. setk·v·nÌ
s†umÏnÌm.
Tvorba a recepce se prolÌnajÌ. é·ci pozn·vajÌ podstatnÈ vlastnosti a funkce v˝tvarnÈho projevu, uËÌ se jim rozumÏt a vyuûÌvat k†sebeobohacov·nÌ na z·kladÏ vlastnÌch zkuöenostÌ s v˝tvarnou tvorbou.†V kaûdÈm z tÏchto okruh˘ se uplatÚujÌ 3 hlediska: v˝raz, komunikace, forma.
Z hlediska v˝razu je zd˘raznÏn proûitek a spontaneita tvorby. Z hlediska komunikace je zd˘raznÏna snaha o porozumÏnÌ v˝tvarnÈmu projevu a o jeho v˝klad (interpretaci). Z†hlediska formy
jsou zd˘raznÏny estetickÈ a technickÈ (¯emeslnÈ) str·nky v˝tvarnÈho projevu.
Setk·v·nÌ s umÏnÌm tÏsnÏ navazuje na zkuöenosti z vlastnÌ tvorby û·k˘ a†z jejÌ recepce.
D·v· û·k˘m p¯imÏ¯enÈ pouËenÌ o estetick˝ch, umÏleck˝ch a†kulturnÏ-historick˝ch souvislostech umÏleck˝ch dÏl. é·ci se uËÌ na z·kladÏ vnÌm·nÌ konkrÈtnÌch v˝tvarn˝ch dÏl porozumÏt nejz·vaûnÏjöÌm tendencÌm v˝voje v˝tvarnÈ kultury, zejmÈna pak tvorby 19. a 20. stoletÌ.
Hlediska se uplatÚujÌ v konkrÈtnÌch n·mÏtech uspo¯·dan˝ch do n·sledujÌcÌch tematick˝ch
celk˘.
P¯ehled tematick˝ch celk˘:
TVORBA A RECEPCE
V˝raz (propojenÌ 1. a 2. okruhu)
ExpresivnÌ a fantazijnÌ tvorba
Racion·lnÌ a smyslov· tvorba
»lovÏk a jeho sebevyj·d¯enÌ
»lovÏk a jeho vidÏnÌ svÏta
Komunikace (propojenÌ 1. a 2. okruhu)
SdÏlnost a srozumitelnost v r˘zn˝ch typech exprese
Symbolika v˝tvarnÈho projevu
Soci·lnÌ skuteËnost jako z·klad porozumÏnÌ
Forma (propojenÌ 1. a 2. okruhu)
Vztah mezi formou a ûivotnÌm prost¯edÌm
Vztah formy a obsahu
SETK¡V¡NÕ S UMÃNÕM (3. okruh v n·vaznosti na 1. a 2.)
UmÏnÌ 19. stoletÌ
173
UmÏnÌ 1. poloviny 20. stoletÌ
UmÏnÌ 2. poloviny 20. stoletÌ
Postmoderna
Obsah tematick˝ch celk˘:
TVORBA A RECEPCE
V˝raz
V˝raz jako poË·tek kaûdÈho mezilidskÈho setk·v·nÌ.†Tvorba smÏ¯ujÌcÌ z vnit¯nÌho svÏta ËlovÏka do svÏta vnÏjöÌho. Spontaneita, up¯Ìmnost a osobitost sebevyj·d¯enÌ ve v˝tvarnÈ formÏ.
Tvorba a recepce:
ExpresivnÌ a fantazijnÌ tvorba
ñ exprese, fantazie, smysly, konstrukce, srovn·nÌ v˝razov˝ch protipoloh ñ expresivnÌ (Munch),
fantazijnÌ (DalÌ) oproti smyslovÈ (Courbet) a konstruktivnÌ (Mondrian),
ñ pocity tÏlesnosti (doteky, dalöÌ smyslovÈ podnÏty, haptick˝ kontakt s materi·lem),
ñ surrealistickÈ tendence ñ sen a fantazie v tvorbÏ.
Racion·lnÌ a smyslov· tvorba
ñ realismus a naturalismus (okouzlenÌ realitou, nap¯. ob¯Ì detail),
ñ pozorov·nÌ ñ hled·nÌ ¯·du v realitÏ, objevov·nÌ k·nonu,
ñ vÏdom· racion·lnÌ abstrakce ñ logick· konstrukce formy.
»lovÏk a jeho sebevyj·d¯enÌ
ñ umÏleckÈ dÌlo jako zpovÏÔ umÏlce,
ñ kreativnÌ interpretace v˝tvarnÈho dÌla (Ñoûiven˝ obrazì),
ñ analytickÈ zpracov·nÌ vlastnÌch v˝tvarn˝ch projev˘ (vypr·vÏnÌ, parafr·ze, umÏleckÈ kritiky apod.).
»lovÏk a jeho vidÏnÌ svÏta
ñ vztah: umÏlec ñ skuteËnost ñ umÏleckÈ dÌlo,
ñ v˝voj a promÏny v˝razov˝ch forem v r˘zn˝ch kulturnÌch epoch·ch, hled·nÌ jejich odliönostÌ.
Komunikace
V˝tvarn˝ projev jako prost¯edek komunikace. ÑSkryt·ì symbolika expresivnÌho projevu, jejÌ
metaforiËnost, r˘znÈ varianty v˝znam˘. Pocity, p¯·nÌ, n·lady ve vlastnÌm v˝razovÈm (nejen
v˝tvarnÈm) projevu i†v†projevech dalöÌch lidÌ.
Tvorba a recepce:
SdÏlnost a srozumitelnost
ñ vyj·d¯enÌ okolnÌho svÏta (volnÈ subjektivnÌ stylizace, optick˝ realismus),
ñ hled·nÌ v˝tvarnÈ symboliky, metafory,
ñ hled·nÌ r˘zn˝ch v˝tvarn˝ch forem.
Symbolika v˝tvarnÈho projevu
ñ hled·nÌ a nalÈz·nÌ Ñskryt˝chì v˝znam˘ rozliËn˝ch v˝tvarn˝ch projev˘ (voln· malba, kresba, plastika, architektura, design, reklama),
ñ hled·nÌ metafor jako v˝chodiska pro vlastnÌ tvorbu nejen v˝tvarnou (hudebnÌ, slovesnou,
pohybovou.).
Soci·lnÌ skuteËnost jako z·klad porozumÏnÌ
ñ hled·nÌ bezdÏËnÈho a z·mÏrnÈho sdÏlov·nÌ (nap¯. v reklamÏ),
ñ pokusy o interpretaci v˝znamu v˝tvarnÈho projevu (nalÈz·nÌ shod a odliönostÌ).
Forma
V˝tvarn˝ projev jako jedna z moûn˝ch forem nositele v˝povÏdi. Vztah obsahu a formy.
174
Tvorba a recepce:
Vztah mezi formou a ûivotnÌm prost¯edÌm
ñ p¯edmÏtn˝ svÏt: uûitÈ umÏnÌ, odÏvnÌ tvorba, design, architektura, fotografie, multimÈdia,
ñ hled·nÌ vztahu: obsah ñ forma ñ ˙Ëel,
ñ subjektivnÌ vztah k p¯edmÏtnÈmu svÏtu (j· a moje vÏci, p¯·telstvÌ, l·ska, lhostejnost).
Vztah formy a obsahu
ñ v˝razovÈ vlastnosti a moûnosti liniÌ, barev, tvaru, prostoru, objemu, struktury, svÏtla,
ñ jednoduchost a sloûitost umÏleckÈ formy.
SETK¡V¡NÕ S UMÃNÕM
UmÏnÌ 19. stoletÌ: romantismus, realismus, impresionismus, postimpresionismus (CÈzanne,
Seurat, Gogh, Gauguin), symbolismus, secese.
UmÏnÌ 1. poloviny 20. stoletÌ:†fauvismus, kubismus, futurismus, expresionismus, dadaismus, surrealismus.
UmÏnÌ 2. poloviny 20. stoletÌ: geometrick· abstrakce, op art, kinetickÈ umÏnÌ, radik·lnÌ abstrakce, neokonstruktivismus, minimalismus, akËnÌ malba, inform·lnÌ malba, nov· figurace,
neodada, pop art, umÏnÌ akce, tÏlovÈ umÏnÌ, zemnÌ umÏnÌ, konceptu·lnÌ umÏnÌ, umÏnÌ instalace, poËÌtaËov· grafika, video umÏnÌ.
Postmoderna: typickÈ znaky postmoderny a jejich odraz v souËasnÈm v˝tvarnÈm umÏnÌ.
P¯edmÏt v˝tvarn· v˝chova m· v uËebnÌm pl·nu vymezenou pevnou Ëasovu dotaci pro
1.†aû 4. roËnÌk osmiletÈho gymn·zia.
VymezenÈ okruhy (tvorba, recepce, setk·v·nÌ s umÏnÌm) a z nich odvozenÈ tematickÈ
celky, v kter˝ch se uplatÚujÌ 3 hlediska (v˝raz, komunikace, forma), slouûÌ p¯edevöÌm pro
orientaci v˝tvarnÈho pedagoga. Ten m· zejmÈna vych·zet ze skuteËn˝ch z·jm˘ sv˝ch û·k˘
a†z†re·ln˝ch podmÌnek pro v˝uku tak, aby si nalÈzal svÈ vlastnÌ pojetÌ p¯edmÏtu.
P¯i sestavov·nÌ konkrÈtnÌch n·mÏt˘ a v˝tvarn˝ch ¯eöenÌ (˙kol˘) pro û·ky doporuËujeme vych·zet z koncept˘ ñ velk˝ch tÈmat, kter· se v ûivotÏ jednotlivc˘, skupin i v historii kultury
neust·le vracejÌ v r˘zn˝ch obmÏn·ch. P¯Ìklady doporuËen˝ch koncept˘: Pohyb, Prostor, »as,
Rychlost, SÌla, PromÏna,†Tvar, Harmonie ñ Kontrast, SvÏtlo, Struktura, Hmota, Symbol,†éivot
ñ Smrt, L·ska, Moc ñ Bezmoc, Aktivita, Hrdina, Tvor ñ Netvor, Dobro ñ Zlo,†J·, Muû,
éena, DÌtÏ, Rodina, V˝chova, Cesta.
D˘leûit˝m inspiraËnÌm zdrojem pro vlastnÌ v˝tvarnou tvorbu û·k˘ m· b˝t souËasnÈ v˝tvarnÈ umÏnÌ, n·vötÏvy st·l˝ch expozic, v˝stav soudobÈho umÏnÌ, programy galeriÌ a muzeÌ,
n·vötÏvy zajÌmav˝ch umÏleck˝ch pam·tek.
Podle konkrÈtnÌch podmÌnek m˘ûe uËitel pracovat formou dlouhodob˝ch projekt˘, kterÈ
v hluböÌ mÌ¯e odkr˝vajÌ obsahy v˝öe uveden˝ch tematick˝ch celk˘.
KonkrÈtnÌ v˝tvarnÈ techniky a postupy by mÏly vûdy vych·zet z obsah˘ jednotliv˝ch n·mÏt˘. Za¯azov·ny by mÏly b˝t tradiËnÌ i netradiËnÌ v˝tvarnÈ techniky a postupy (grafickÈ techniky,
malba, kresba, prostorov· tvorba, experimenty s materi·ly, vyuûitÌ poËÌtaË˘, multimÈdiÌ apod.).
V tematickÈm celku V˝raz je t¯eba kl·st d˘raz p¯edevöÌm na z·ûitek a proûitek, autentiËnost
a individualitu v˝razovÈho projevu. V tematickÈm celku Komunikace zd˘raznit obsahovou
kvalitu z·ûitk˘, jejich sdÏlnost, toleranci k vyj·d¯enÌ obsahu r˘zn˝mi formami. V†tematickÈm
celku Forma kultivovat v˝tvarnou formu, hledat a porovn·vat r˘znÈ varianty ¯eöenÌ, propojov·nÌ formy a†obsahu.V†tematickÈm celku Setk·v·nÌ s umÏnÌm je pak d˘leûitÈ propojovat
v˝tvarnÈ umÏnÌ s†dalöÌmi druhy umÏnÌ (hudba, film, divadlo, multimÈdia).
Odborn˝ gestor V⁄P: PaedDr. MarkÈta Pastorov·
175
V›TVARN¡ V›CHOVA
Charakteristika a cÌle p¯edmÏtu jsou vyj·d¯eny t¯emi z·kladnÌmi okruhy: 1. tvorba, 2. recepce, 3. setk·v·nÌ s umÏnÌm. Ty p¯edstavujÌ t¯i odliönÈ roviny pozn·nÌ a z·roveÚ t¯i r˘znÈ
p¯Ìstupy vedoucÌ k pochopenÌ v˝tvarnÈ kultury a vlastnÌ v˝tvarnÈ tvorby. NedÌlnou souË·stÌ
vöech okruh˘ je nejen v˝tvarn· tvorba, ale i v˝tvarn· recepce ñ tedy pouËenÈ a ntenzivnÏ
proûÌvanÈ vnÌm·nÌ v˝tvarn˝ch dÏl, aù jiû tvorby umÏleckÈ nebo vlastnÌ.
UvedenÈ t¯i z·kladnÌ okruhy jsou vz·jemnÏ spjatÈ, doplÚujÌ se a podporujÌ. VyuËujÌcÌm
d·vajÌ z·kladnÌ orientaci p¯i dalöÌm moûnÈm ËlenÏnÌ obsahu uËiva, kter˝ je blÌûe vyj·d¯en
tematick˝mi celky.
Okruh tvorby se t˝k· vlastnÌ v˝tvarnÈ Ëinnosti û·k˘. Zahrnuje öirokou ök·lu p¯Ìstup˘
vych·zejÌcÌch z kontext˘ souËasnÈho v˝tvarnÈho umÏnÌ. P¯in·öÌ soubor poznatk˘ a†zkuöenostÌ
s vyuûÌv·nÌm nejen tradiËnÌch technik a postup˘, ale i souËasn˝ch technologiÌ†(novÈ materi·ly, multimÈdia, zvuk, PC, digit·lnÌ zpracov·nÌ obrazu a zvuku, video), zejmÈna na z·kladÏ
prezentace dÏl souËasnÈho umÏnÌ. Orientace student˘ v†öirokÈ ök·le v˝tvarnÈ tvorby tvo¯Ì
p¯edpoklad pro samostatn˝ v˝bÏr nejvhodnÏjöÌch v˝tvarn˝ch prost¯edk˘ pro vlastnÌ tvorbu
i pro dalöÌ†setk·v·nÌ s v˝tvarnou kulturou. Okruh rozvÌjÌ a prohlubuje z·ûitky a†zkuöenosti
û·k˘ z v˝tvarnÈ v˝chovy na z·kladnÌ ökole i†niûöÌch roËnÌcÌch vÌcelet˝ch gymn·ziÌ. Na rozdÌl
od nich je vöak vÏtöÌ d˘raz kladen na uvÏdomÏl˝ p¯Ìstup k tvorbÏ a s nÌm spjat˝ rozvoj v˝tvarnÈho vyjad¯ov·nÌ, v˝tvarnÈ citlivosti a†slovnÌ komunikace.†
CÌlem okruhu je vytvo¯it u û·k˘ bohatÈ zkuöenosti s r˘zn˝mi podobami v˝tvarnÈ tvorby
vych·zejÌcÌ z vlastnÌho proûitku a z vlastnÌ v˝tvarnÈ Ëinnosti. Pochopit v˝tvarn˝ projev jako
prost¯edek komunikace (sdÏlov·nÌ a sdÌlenÌ), jako projev svÈbytnÈho Ñjazykaì, kter˝ je odliön˝ od jazyka slov.
Okruh recepce je tvo¯en systÈmem poznatk˘ o historicky relativnÏ nemÏnn˝ch funkcÌch
umÏnÌ v†lidskÈ kultu¯e a ve vztahu k jednotlivci. V jeho r·mci û·ci na podkladÏ v˝tvarn˝ch
z·ûitk˘ a proûitk˘ (zÌskan˝ch v pr˘bÏhu vlastnÌ tvorby a p¯i setk·v·nÌ s†umÏleck˝m dÌlem)
pozn·vajÌ principy procesu tvorby a jeho v˝sledk˘. UËÌ se tak uvaûovat nad v˝tvarnou tvorbou
na podkladÏ vlastnÌ tv˘rËÌ a receptivnÌ zkuöenosti. Zde doch·zÌ k propojenÌ tv˘rËÌch a†receptivnÌch
v˝tvarn˝ch ËinnostÌ na z·kladÏ dialogu mezi studenty a mezi û·ky a vyuËujÌcÌmi.
CÌlem okruhu je v procesu Ñhled·nÌ ËlovÏka za obrazemì rozvÌjet u û·k˘ citlivost k†vnÌm·nÌ
v˝tvarnÈho umÏnÌ a nalÈz·nÌ jeho obsah˘ vych·zejÌcÌch z bohat˝ch proûitk˘. Prohloubit pozn·nÌ a hodnotÌcÌ orientaci v oblasti volnÈ i uûitÈ tvorby p¯edevöÌm 20. stoletÌ. Pochopit kontinuitu kulturnÌho v˝voje lidskÈ civilizace i ˙lohy, kterou v nÌ hraje umÏnÌ.
Okruh setk·v·nÌ s umÏnÌm je koncipov·n jako ucelen˝ soubor z·kladnÌch informacÌ
o v˝vojov˝ch promÏn·ch v˝tvarnÈho umÏnÌ v pr˘bÏhu historie od poË·tk˘ v˝tvarnÈ kultury aû po souËasnost.TradiËnÌ ËlenÏnÌ na slohov· obdobÌ je zp¯ehlednÏno rozdÏlenÌm na ËasovÏ
rozs·hlejöÌ v˝vojovÈ etapy-epochy, jejichû jednota je d·na p¯edevöÌm p¯Ìstupem k†jevovÈmu
176
svÏtu a k†postavenÌ ËlovÏka v nÏm. NejvÏtöÌ d˘raz je kladen na souËasnÈ (nejen v˝tvarnÈ)
umÏnÌ, se kter˝m se û·ci mohou bezprost¯ednÏ setk·vat.
CÌlem okruhu je dovÈst û·ky k pochopenÌ podstatn˝ch tendencÌ v˝voje v˝tvarnÈ kultury
a†k pochopenÌ p¯ÌËinn˝ch souvislostÌ historickÈho v˝voje v˝tvarnÈho umÏnÌ. K zÌsk·nÌ poznatk˘, kterÈ umoûnÌ samostatnou orientaci ve svÏtÏ umÏnÌ.
P¯irozenou a nutnou sloûkou vöech okruh˘ jsou spoleËnÈ n·vötÏvy st·l˝ch expozic, v˝stav
soudobÈho umÏnÌ, vzdÏl·vacÌch program˘ galeriÌ a muzeÌ, v˝znamn˝ch†umÏleck˝ch pam·tek, film˘, po¯ad˘ o umÏnÌ a besed s†v˝tvarn˝mi umÏlci.
II. Obsah uËiva
A UmÏnÌ jako v˝raz, komunikace, forma (propojenÌ 1. a 2. okruhu)
UmÏnÌ jako v˝raz
UmÏnÌ jako komunikace
UmÏnÌ jako forma
B PromÏny tvaru a prostoru (propojenÌ 1. a 2. okruhu)
Stopa linie a barvy
Stopa v hmotÏ
Mezi umÏnÌm a technikou
ObjetÌ prostoru
»as a jeho plynutÌ
C UmÏnÌ jako obraz svÈ doby (3. okruh v n·vaznosti na 1. a 2.)
M˝tus, vÌra a oslava (epocha zemÏdÏlsk˝ch civilizacÌ)
D˘vÏra ve smysly a rozum (epocha konfrontace feud·lnÌ a mÏöùanskÈ spoleËnosti)
† Nov· syntÈza (epocha n·stupu obËanskÈ spoleËnosti)
Hled·nÌ I ( epocha moderny do 2. sv. v·lky)
† Hled·nÌ II (epocha moderny po 2. sv. v·lce)††††††
Pluralita (geneze epochy postmoderny)
A UmÏnÌ jako v˝raz, komunikace, forma
UmÏnÌ jako v˝raz
V˝tvarn˝ projev jako v˝raz, jako jeden ze zp˘sob˘ vyj·d¯enÌ lidskÈ psychiky, lidskÈho proûÌv·nÌ svÏta a seberealizace ËlovÏka.
Recepce
Tvorba
ProhloubenÌ proûitku z v˝tvarnÈ Ëinnosti po- Soubor poznatk˘ (pojm˘), kterÈ se uplatÚujÌ
ËÌnaje maxim·lnÌ expresivitou a†spontanei- p¯i komunikaci nad pr˘bÏhem a†v˝sledky
tou p¯es volnÈ fantazijnÌ kreace aû po objev- vlastnÌ tvorby a†nad zvolen˝mi p¯Ìklady
n˝ z·ûitek z v˝tvarnÈho ¯·du. Polarita Ñcito- umÏleck˝ch dÏl.
vÈhoì (expresivnÌho) a†ÑrozumovÈhoì (racion·lnÌho) p¯Ìstupu k†tvorbÏ a moment seberealizace.
177
Obsah:
ñ† konfrontace†r˘zn˝ch†typ˘†v˝razu:†
†† expresivnÌ††abstrakce††(tÏlesnost a doteky, kontakt s†materi·lem) surrealistick· tendence (sen a fantazie), optick˝ realismus a naturalismus (okouzlenÌ realitou),
racion·lnÏ konstruktivnÌ realismus (k·non), racion·lnÌ abstrakce (logick·, racion·lnÌ konstrukce formy)
ñ vyj·d¯enÌ pocit˘ a stav˘, hled·nÌ rozdÌl˘
a†shod
ñ† malov·nÌ p¯i hudbÏ, asociativnÌ malba
ñ† v˝tvarnÈ akce, hled·nÌ vlastnÌho v˝razu,
spoleËnÈ akce (performance, events, happening)
Obsah:
ñ† umÏleckÈ dÌlo jako osobnÌ zpovÏÔ umÏlce a jako v˝povÏÔ doby (subjektivnÌ a objektivnÌ faktory vstupujÌcÌ mezi umÏlce a
skuteËnost)
ñ umÏlec jako osobnost, dÌlo jako v˝povÏÔ
ñ v˝tvarn˝ projev jako proces (od proûitku
k tvorbÏ)
ñ† vztah: umÏlec ñ skuteËnost ñ umÏleckÈ dÌlo
ñ prostor, Ëas a pohyb v umÏnÌ a ve vÏdÏ
ñ† umÏleckÈ vyj·d¯enÌ promÏn vztahu ËlovÏka ke svÏtu
Uk·zky umÏleck˝ch dÏl:
V˝bÏr ze vöech epoch, zd˘raznÏnÌ expresivnÌho a racion·lnÌho pÛlu tvorby, hled·nÌ
obecn˝ch, skupinov˝ch a individu·lnÌch
rys˘ tvorby.
UmÏnÌ jako komunikace
V˝tvarn˝ projev jako prost¯edek komunikace (sdÏlov·nÌ a†sdÌlenÌ), jako projev svÈbytnÈho
Ñjazykaì, kter˝ je odliön˝ od jazyka slov. Porovn·nÌ Ñjazykaì v˝tvarnÈho umÏnÌ s jin˝mi
umÏleck˝mi druhy (p¯edevöÌm s hudbou) i slovnÌm projevem. Vztahy mezi r˘zn˝mi druhy
umÏnÌ i mezi umÏnÌm a vÏdou.
Tvorba
ProûitkovÏ emocion·lnÌ a racion·lnÌ obsahy sdÏlnÏ vyjad¯ovat v˝tvarn˝mi prost¯edky.
Recepce
Specifick˝ Ñjazykì umÏnÌ jako prost¯edek
komunikace mezi umÏlcem a div·kem (uk·zky p¯Ìklad˘).
Obsah:
ñ† kontrast mezi optickou podobou skuteËnosti a jejÌ maxim·lnÌ abstrakcÌ
ñ r˘znÈ mÌry zprost¯edkovanosti znakovÈho systÈmu: form·lnÌ konstrukce, optick˝ realismus, voln· exprese, geometrick˝ ¯·d, Ñozvl·ötnÏnÌì vÏcÌ (neodada), vizu·lnÌ informace (pop art), Ëist· forma
(minimal art), p¯Ìroda (land art), akce (performance, happening, events), vyuûitÌ
nov˝ch mÈdiÌ a multimÈdiÌ
ñ doteky, gesta, imaginace ñ porozumÏnÌ
prost¯ednictvÌm vyuûitÌ v˝tvarnÈho projevu
Obsah:
ñ Ñjazykì vöednÌho dne a Ñjazykì umÏnÌ
ñ umÏleck˝ symbol a metafora v†umÏnÌ
a†mimo umÏnÌ
ñ tvaroslovÌ umÏleckÈho jazyka (nap¯.
v konfrontaci s hudbou)
ñ† tvar a prostor v architektu¯e, socha¯stvÌ a
malÌ¯stvÌ s d˘razem na jejich v˝vojovÈ
promÏny (tvar a Ëas v hudbÏ)
ñ† kompozice (v konfrontaci s hudebnÌ formou) v dynamice v˝voje
ñ† realita (a jejÌ historickÈ a soci·lnÌ aspekty) jako v˝chodisko, vztahy mezi lidmi
jako p¯edpoklad pozn·nÌ a jeho umÏleckÈho vyj·d¯enÌ
ñ† umÏnÌ jako moûnÈ v˝chodisko pozn·v·nÌ a sebepozn·v·nÌ ËlovÏka a spoleËnosti
v kontextu doby
Uk·zky umÏleck˝ch dÏl
V˝bÏr ze vöech epoch, zd˘raznÏnÌ skrytÈho
178
poselstvÌ; symbolika v˝tvarnÈho projevu
(nap¯.: k¯esùanstvÌ, japonskÈ zahrady).
SpoleËnÈ n·vötÏvy v˝stav souËasnÈho umÏnÌ, po¯ad˘ o v˝tvarnÈm umÏnÌ, film˘ apod.
UmÏnÌ jako forma
V˝tvarn˝ projev jako forma smÏ¯ujÌcÌ k dokonalosti. Vztah obsahu a formy jako vztah touhy
vyj·d¯it se a†hled·nÌ nej˙ËinnÏjöÌch prost¯edk˘ k jeho vyj·d¯enÌ.
Tvorba
Recepce
Hled·nÌ optim·lnÌho souladu mezi vlastnÌ ⁄loha formy v umÏleckÈm v˝tvarnÈm vyj·subjektivitou, formou a obsahem na z·kladÏ d¯enÌ a jejÌ vztah k obsahu (na uk·zk·ch deuv·ûenÈho v˝bÏru z p¯imÏ¯enÈho poËtu vlast- monstrovat protikladnÈ pÛly umÏleckÈho
nÌch v˝tvarn˝ch n·vrh˘.
pojetÌ vztahu formy a obsahu).
Obsah:
ñ† hled·nÌ r˘zn˝ch form·lnÌch prost¯edk˘
a†forem, jejich komunikaËnÌch rovin
ñ hled·nÌ vazeb obsahu a formy, z·mÏrnÈ
oddÏlov·nÌ formy od obsahu
ñ promÏny formy ve vztahu k obsahu
ñ v˝vojovÈ promÏny formy
ñ forma ve vztahu k ˙Ëelu
n·vrhy v˝tvarnÈho ¯eöenÌ z oblasti uûitÈho umÏnÌ (pÌsmo, plak·t, odÏvnÌ tvorba,
design, architektura)
ñ podobnost a odliönost formy v r·mci rozliËn˝ch kultur
ñ† uvÏdomov·nÌ si specifick˝ch vlastnostÌ
r˘zn˝ch v˝tvarn˝ch vyjad¯ovacÌch prost¯edk˘ (nap¯.: kresba, malba, grafika,
multimÈdia, socha¯stvÌ, fotografie)
ñ† forma jako zobrazenÌ vztahu ke svÏtu (kultura, subkultura)
Obsah:
ñ forma jako prost¯edek sdÏlenÌ
ñ forma a ˙Ëel (odÏvnÌ tvorba, uûitÈ umÏnÌ,
design, architektura)
ñ† forma jako prost¯edek setk·v·nÌ umÏlce
a vnÌmatele, srozumitelnost formy a jejÌ
podmÌnÏnost zp˘sobem myölenÌ danÈ
doby
ñ jednoduchost a sloûitost umÏleckÈ formy
ñ† forma a jejÌ promÏny ve vztahu k promÏn·m myölenÌ a v˝voje spoleËnosti
ñ polarita ÑsymbolickÈì formy (formy pod¯ÌzenÈ obsahu) a ÑËistÈì formy (formy
ÑoproötÏnÈì od obsahu)
Uk·zky umÏleck˝ch dÏl
V˝bÏr ze vöech epoch, voln· a†uûit· tvorba.
Demonstrace region·lnÌch a†Ëasov˝ch rozdÌl˘ (Evropa ñ Orient, st¯edovÏk ñ novovÏk),
n·vaznostÌ a shod. Polarita ÑsymbolickÈì
a ÑËistÈì formy.
B PromÏny tvaru a prostoru
Stopa linie a barvy
Tvorba
PraktickÈ zvl·d·nÌ öirokÈho spektra kreslÌ¯sk˝ch, grafick˝ch a†malÌ¯sk˝ch technik. Vyjad¯ov·nÌ a†ch·p·nÌ abstrakce,†stylizace tvaru, objemu, struktury, svÏtla, barvy, prostoru
a Ëasu.
Obsah:
ñ kresba hlÌnou, kamenem, tÏlem, svÏtlem
ñ otisk ruky, rytÌ do r˘zn˝ch materi·l˘
ñ† grafickÈ techniky (tradiËnÌ i netradiËnÌ
Recepce
Orientace ve volnÈ tvorbÏ (kresba, malba,
grafika) p¯edevöÌm ve 20. stoletÌ.
Obsah:
ñ pouûÌv·nÌ pojm˘ k vyj·d¯enÌ specifick˝ch
vlastnostÌ v˝tvarn˝ch technik tradiËnÌch i
netradiËnÌch, dvojrozmÏrnÈho vyj·d¯enÌ
179
vËetnÏ poËÌtaËovÈ grafiky a nov˝ch technologiÌ)
ñ† fyzik·lnÌ†a†psychologickÈ moûnosti barvy
ñ malÌ¯skÈ technologie,
novÈ zp˘soby pr·ce s barvou, vlastnÌ malÌ¯skÈ ¯eöenÌ problÈm˘
ñ gestick· malba
ñ z·mÏrnÈ vyj·d¯enÌ obsah˘
Stopa v hmotÏ
Tvorba
Zvl·d·nÌ z·kladnÌch technik plastickÈ, skulptivnÌ a konstrukËnÌ volnÈ tvorby. Vyj·d¯enÌ
objemu a prostoru.
Obsah:
ñ bezdÏËnÈ a vÏdomÈ zanech·nÌ stopy
ñ odlitky, voln· tvorba
ñ kresba jako v˝chodisko pro hled·nÌ tvaru
a†objemu
ñ konstrukce plastickÈ a psychologickÈ
ñ† realizace vlastnÌch prostorov˝ch ¯eöenÌ
v†plastick˝ch materi·lech p¯ÌrodnÌch
i†umÏl˝ch (hlÌna, d¯evo, k·men, modelo†††vacÌ, licÌ a odlÈvacÌ hmoty, papÌrovÈ hmoty, kov, molitan, polystyrÈn)
(specifickÈ techniky akËnÌ malby, informelu, novÈ figurativnÌ tvorby)
ñ† rozliöov·nÌ jednotliv˝ch technik na origin·lech i reprodukcÌch
ñ informace o sbÏratelstvÌ a zp˘sobech
vhodnÈ prezentace v˝tvarn˝ch dÏl, zvl·ötÏ kresby a grafiky
Recepce
UmÏleck· socha¯sk· tvorba zejmÈna 20. stol.
(vËetnÏ netradiËnÌch technik a nejaktu·lnÏjöÌch tendencÌ).
Obsah:
ñ vztah hmoty a prostoru v socha¯stvÌ
†††(pasivnÌ, aktivnÌ)
ñ† odliönosti plastiky, skulptury, objektu, environmentu a instalace
ñ otvor jako vnit¯nÌ prostor sochy
ñ† monument·lnÌ plastika ñ hled·nÌ optim·lnÌho zaËlenÏnÌ Ñsochyì v prostoru a prost¯edÌ
Mezi umÏnÌm a technikou
Tvorba
Zvl·d·nÌ z·kladnÌch technik konstrukËnÌ
a†plastickÈ tvorby, poznatky o funkci vÏcÌ,
o souladu mezi funkcÌ, materi·lem, tvarem
a dekorem uûitn˝ch prostorov˝ch objekt˘.
Recepce
Orientace v oblasti designu a uûitÈ prostorovÈ tvorby (p¯edevöÌm ve 20. stoletÌ).
Odkaz na rusk˝ konstruktivismus ñ produktivismus a progresivnÌ tendence Bauhausu.
Obsah:
ñ konstrukce jednoduch˝ch mobil˘
ñ† hra s jejich promÏnami
ñ pokusy o vlastnÌ zajÌmavÈ v˝tvarnÈ ¯eöenÌ designu†a†uûitÈ†tvorby
ñ hra s nesouladem funkce a materi·lu
ñ hra se z·mÏrn˝m pop¯enÌm a zmÏnou
funkce
ñ vyuûÌv·nÌ klasick˝ch a nov˝ch technologiÌ
Obsah:
ñ† vztah tvaru a funkce
ñ† vztah materi·lu a funkce
ñ vztah dekoru a funkce
ñ Ñz·mÏrnÈì popÌr·nÌ funkËnosti
†††a†zmÏna vztah˘ v postmodernÌ tvorbÏ†
ñ novÈ technologie
180
ObjetÌ prostoru
Tvorba
⁄Ëely a ˙Ëinky lidskÈ dimenze architektury
a urbanismu. PraktickÈ sezn·menÌ se z·klady architektonickÈ konstrukce.
Recepce
Architektura a urbanismus p¯edevöÌm 20. stoletÌ. PromÏny vztahu a prostoru.
VyuûÌv·nÌ nov˝ch materi·l˘ a technik v modernÌ architektu¯e, jejich vliv na novÈ moûnosti prostorov˝ch vztah˘.
Obsah:
ñ Ñarchitekturaì obalu
ñ moûnosti konstrukce r˘zn˝ch materi·l˘
ñ objevov·nÌ architektonick˝ch prvk˘ a jejich zaËlenÏnÌ do krajiny
ñ novÏ se podÌvat na mÌsto, kde ûiji
Obsah:
ñ† vztah formy a funkce v urbanismu 19.
a†20. stoletÌ
ñ ˙loha a vliv technologiÌ na architektonickou formu
ñ problematika urbanismu a vztahu k ûivotnÌmu prost¯edÌ
»as a jeho plynutÌ
Tvorba
Moûnosti mÈdiÌ v zachycenÌ ÑvlastnÌ akceì
(fotografie, film, video, zvuk, poËÌtaËov·
animace). »as a†jeho role v lidsk˝ch ud·lostech.
Recepce
Filmov· a divadelnÌ tvorba, jejÌ v˝tvarnÈ
str·nky (osvÏtlenÌ, kamera, scÈnografie atd.).
Vztah mezi re·ln˝m a umÏleck˝m Ëasem ve
v˝tvarnÈ akci.
Obsah:
ñ† filmov˝ nebo divadelnÌ scÈn·¯ se z¯etelem k obrazu
ñ† z·znam akce, dokumentace tvorby vlastnÌ i†jin˝ch
ñ spoty, videoetudy, jednoduchÈ animace
Obsah:
ñ† konkrÈtnÌ p¯Ìklady multimedi·lnÌch tendencÌ spojujÌcÌch v˝razovÈ prost¯edky v˝tvarnÈho umÏnÌ, divadla, hudby, tance
(events,†performance)
SpoleËnÈ n·vötÏvy film˘, divadelnÌch p¯edstavenÌ, v˝tvarn˝ch akcÌ, v˝stav souËasnÈho
umÏnÌ,†po¯ad˘†o†v˝tvarnÈm†umÏnÌ.
C UmÏnÌ jako obraz svÈ doby
M˝tus, vÌra a oslava (epocha zemÏdÏlsk˝ch civilizacÌ)
UmÏnÌ zemÏdÏlsk˝ch civilizacÌ zaloûenÈ na metafyzickÈm p¯Ìstupu k jevovÈmu svÏtu
a†postavenÌ ËlovÏka v†nÏm. N·stup antiky jako kontrastnÌho principu v˝vojovÈho procesu
a†z·rodku krystalizace systÈmu n·sledujÌcÌho.
SpoleËensko-historickÈ ko¯eny a filozofick· v˝chodiska umÏnÌ n·boûensk˝ch civilizacÌ
ñ promÏny v˝tvarnÈ interpretace skuteËnosti a jejich spoleËensko-historickÈ p¯ÌËiny;
ñ pravÏk: prameny umÏleckÈ tvorby, prvnÌ otisky ËlovÏka do svÏta a svÏta do ËlovÏka; promÏna funkce umÏnÌ v souvislosti se zp˘sobem obûivy (od lovu k zemÏdÏlstvÌ a pastevectvÌ) a†organizace spoleËnosti;
ñ orient·lnÌ despocie: vliv spoleËenskÈ hierarchie a zmÏny myölenÌ na v˝tvarn˝ projev (organizace obrazovÈ plochy a egyptsk˝ k·non);
ñ antika: ÿecko: antick· spoleËnost a umÏnÌ v kontrastu se zemÏdÏlsk˝mi civilizacemi starovÏku;
ÿÌm: posÌlenÌ vlivu V˝chodu, poË·tky k¯esùanstvÌ a jeho vliv na promÏnu umÏleckÈho
v˝tvarnÈho projevu;
181
ñ st¯edovÏk: geneze specifiËnosti evropskÈ civilizace a kultury. Postupn· syntÈza z·padnÌ a
v˝chodnÌ kultury (hled·nÌ a nalÈz·nÌ rovnov·hy;†promÏny vztahu k jevovÈmu svÏtu
v souvislosti s promÏnami myölenÌ);
Obsah a forma v umÏnÌ n·boûensk˝ch civilizacÌ
ñ promÏny symbolickÈ funkce a jejÌ form·lnÌ interpretace od pravÏku do konce vrcholnÈho
st¯edovÏku ñ ikonografie a ikonologie (zobrazenÈ zvÌ¯e a ËlovÏk jako dvojnÌk);
D˘vÏra ve smysly a rozum (epocha konfrontace feud·lnÌ a mÏöùanskÈ spoleËnosti)
Polarita nizozemskÈho mÏöùanskÈho realismu a ranÈ italskÈ renesance jako d˘sledek kvalitativnÌho p¯ehodnocenÌ p¯Ìstupu k jevovÈmu svÏtu a postavenÌ ËlovÏka v nÏm. Vliv antiky
a p¯edchozÌho v˝voje na umÏnÌ renesance.
Polarita geneze novÈ epochy
ñ d˘vÏra ve smysly: nizozemsk˝ mÏöùansk˝ realismus; d˘raz na p¯esnÈ vystiûenÌ kvality
materi·lu ñ vliv specifickÈho zamÏ¯enÌ nizozemskÈho mÏöùanstva;
ñ d˘vÏra v rozum: ran· italsk· renesance; d˘raz na p¯Ìsn˝ ¯·d, line·rnÌ perspektiva, proporËnÌ systÈm, konstrukce obrazovÈho prostoru ñ vliv specifickÈho zamÏ¯enÌ italskÈho mÏöùanstva, n·vrat k antickÈmu ide·lu kr·sy;
ZpochybÚov·nÌ a nov· v˝chodiska
ñ vrcholn· renesance a man˝rismus a jejich reakce na ranou renesanci;
ñ sloûitost spoleËensko-historickÈ situace 17. a 18. stoletÌ;
ñ reformace a protireformace jako odraz boje dvou spoleËensk˝ch sil: mÏöùan˘ a ölechty; n·stup racionalismu ve Francii;
ñ slohovÈ proudy umÏnÌ 17. a 18. stoletÌ jako odraz spoleËensko-historickÈ situace ñ nov·
v˝chodiska: radik·lnÌ barok, baroknÌ klasicismus, baroknÌ realismus;
Nov· syntÈza (epocha n·stupu obËanskÈ spoleËnosti)
Polarita racion·lnÏ objektivnÌho (neoklasicismus) a†emocion·lnÏ subjektivnÌho (romantismus) umÏleckÈho p¯Ìstupu ke skuteËnosti. Konflikt spoleËensk˝ch sil a jeho vy˙stÏnÌ v umÏnÌ
2. poloviny 19. stoletÌ (impresionismus).
Polarita racion·lnÏ objektivnÌho a emocion·lnÏ subjektivnÌho p¯Ìstupu ke skuteËnosti jako
d˘sledek spoleËensko-historickÈ reality konce 18. a 1. poloviny 19. stoletÌ
ñ Velk· francouzsk· revoluce a jejÌ odraz v p¯Ìstupu ke†svÏtu a postavenÌ ËlovÏka v nÏm;
ñ† iluze a desiluze: ide·ly francouzskÈ revoluce a jejich vy˙stÏnÌ po r. 1815 ñ d˘sledky
v umÏnÌ;
ñ† polarita neoklasicismu a romantismu (konfrontace s hudbou a literaturou);
Pozitivismus a realismus
ñ† kvalitativnÌ zmÏna p¯Ìstupu k jevovÈmu svÏtu a postavenÌ ËlovÏka v nÏm;
ñ† vliv pozitivismu na tematickou i form·lnÌ promÏnu v zobrazenÌ skuteËnosti ñ realismus
a†impresionismus;
ñ† impresionismus jako v˝vojov˝ meznÌk mezi Ñstar˝mì a Ñnov˝mì umÏnÌm;
Hled·nÌ I (epocha moderny do 2. sv. v·lky)
Sev¯enost v˝vojovÈho procesu umÏnÌ 1. poloviny 20. stoletÌ, klÌËovÈ body jednotliv˝ch v˝vojov˝ch etap.
P¯echodnÈ obdobÌ
ñ† impresionismus jako v˝vojov˝ meznÌk;
ñ† postimpresionismus jako k¯iûovatka modernÌho umÏnÌ a p¯edehra n·stupu avantgardy:
racion·lnÏ formovan˝ proud (CÈzanne, Seurat)
182
v˝razovÏ symbolick˝ proud (Gogh, Gauguin)
ñ† p¯ehodnocenÌ obsahovÈ a form·lnÌ sloûky v symbolismu a secesi;
N·stup umÏleckÈ avantgardy (1905-1914)
ñ radik·lnÌ kvalitativnÌ promÏna v technice, vÏdÏ i umÏnÌ na poË·tku 20. stoletÌ;
ñ† umÏleck· avantgarda jako charakteristick˝ rys umÏnÌ 20. stoletÌ;
ñ† uzlovÈ body v˝vojovÈho procesu 1. etapy avantgardnÌho umÏnÌ 20. stoletÌ:
radik·lnÌ p¯ehodnocenÌ figurativnÌho systÈmu (kubismus)
p¯echod od figurativnÌho systÈmu k nefigurativnÌmu (abstrakce);
ObdobÌ mezi dvÏma svÏtov˝mi v·lkami (1914-1945)
ñ polarita hlavnÌch v˝vojov˝ch tendencÌ obdobÌ mezi dvÏma svÏtov˝mi v·lkami:
dadaismus (desiluze, destrukce) a pozitivnÌ program surrealismu
geometrick· abstrakce a konstruktivismus jako protipÛl meziv·leËnÈho v˝voje;
Hled·nÌ II (epocha moderny po 2. svÏtovÈ v·lce)
Dynamika v˝vojovÈho procesu, konfrontace v˝razovÏ existenci·lnÌho a racion·lnÌho v˝vojovÈho proudu, v˝raznÈ promÏny form·lnÌch prost¯edk˘ a technik umÏleckÈho dÌla.
V˝razovÏ existenci·lnÌ proud
ñ abstraktnÌ umÏnÌ po 2. sv. v·lce:
akËnÌ malba, inform·lnÌ malba, inform·lnÌ a akËnÌ malba v ËeskÈm v˝tvarnÈm umÏnÌ;
ñ† figurativnÌ tendence po 2. sv. v·lce:
nov· figurace, neodada, pop art;
ñ umÏnÌ akce:
events, performance, body art;
Racion·lnÌ proud
ñ v EvropÏ: op art, kinetickÈ umÏnÌ, neokonstruktivismus;
ñ v USA: radik·lnÌ abstrakce, minimal art;
Mezi proudy
ñ land art;
ñ konceptu·lnÌ umÏnÌ;
ñ instalace;
ñ poËÌtaËov· grafika, videoart, multimÈdia;
Pluralita (geneze epochy postmoderny)
TypickÈ znaky postmoderny (pluralita, zmÏna postoje k minulosti, citace atd.) jako d˘sledek
konfrontace postmoderny s modernou.
ñ neoexpresionismus;
ñ realismus v Americe;
ñ postmodernismus a neoklasicismus;
ñ umÏnÌ rasov˝ch a sexu·lnÌch minorit;
P¯edmÏt v˝tvarn· v˝chova m· v uËebnÌm pl·nu vymezenou pevnou Ëasovou dotaci pro
1. a 2. roËnÌk Ëty¯letÈho gymn·zia a pro 5. a 6. roËnÌk osmiletÈho gymn·zia. V r·mci estetickÈ v˝chovy se vyuËuje v alternaci s hudebnÌ v˝chovou a pro û·ky se st·v· p¯edmÏtem
povinn˝m.
Osnovy d·vajÌ v˝tvarnÈmu padagogovi myölenkovÈ v˝chodisko pro vytv·¯enÌ vlastnÌho
pojetÌ p¯edmÏtu jak v okruhu tvorby, tak recepce. Ten pak volÌ konkrÈtnÌ n·mÏty a ˙koly tak,
183
aby û·k˘m umoûnil vnÌmat, proûÌvat a na z·kladÏ vlastnÌ tvorby pochopit nejz·kladnÏjöÌ principy procesu umÏleckÈ tvorby, zejmÈna v oblasti v˝tvarnÈho umÏnÌ.V souladu s tÌm m˘ûe pak
vyuËujÌcÌ na z·kladÏ svÈho zamÏ¯enÌ kl·st vÏtöÌ d˘raz na nÏkterÈ z nabÌzen˝ch z·kladnÌch†okruh˘†a†s nimi spojen˝ch tematick˝ch†celk˘.
V okruhu Tvorby doporuËujeme hledat inspiraci p¯edevöÌm v souËasnÈm ËeskÈm
a†svÏtovÈm v˝tvarn˝m umÏnÌm. P¯i v˝bÏru nejen z tradiËnÌch technik a postup˘, ale i ze
souËasn˝ch technologiÌ se zamÏ¯it na ty, o kterÈ majÌ z·jem û·ci a pro kterÈ jsou vhodnÈ
podmÌnky ve ökole. Na vytv·¯enÌ materi·lovÈho z·zemÌ pro v˝tvarnou v˝chovu by se mÏl
uËitel systematicky podÌlet a iniciovat ho.
V okruhu Recepce doporuËujeme co moûn· nejuûöÌ propojenÌ v˝tvarnÈ tvorby a†recepce,
jeû by mÏlo vÈst k uvÏdomov·nÌ si ˙lohy umÏnÌ. Na z·kladÏ pochopenÌ tvaroslovÌ a†tektoniky
se nauËit ÑËÌstì informace p¯Ìmo z umÏleckÈho dÌla. Tyto schopnosti uplatÚovat v†dialogu
mezi uËitelem a û·ky a mezi û·ky navz·jem, samostatnÏ hledat inspirace pro vlastnÌ tvorbu.
V okruhu Setk·v·nÌ s umÏnÌm je d˘leûitÈ propojovat v˝tvarnÈ umÏnÌ s dalöÌmi druhy umÏnÌ (hudba, film, divadlo, multimÈdia). P¯itom je d˘leûitÈ nelpÏt na holÈ faktografii dÏjin v˝tvarnÈho umÏnÌ, ale hledat klÌËovÈ souvislosti s promÏnami spoleËenskÈho kontextu. D˘raz je
pot¯ebnÈ kl·st na modernÌ a postmodernÌ umÏnÌ.
Reprodukce nikdy nem˘ûe nahradit origin·l, a proto je nutnÈ vhodnÏ za¯azovat spoleËnÈ
n·vötÏvy st·l˝ch expozic, v˝stav soudobÈho umÏnÌ, galeriÌ, muzeÌ, umÏleck˝ch pam·tek.†Je
pot¯ebnÈ vych·zet z re·ln˝ch podmÌnek a moûnostÌ regionu.
Osnovy nevymezujÌ rozöi¯ujÌcÌ uËivo, neboù poskytujÌ dostatek prostoru pro vlastnÌ invenci uËitele. DoporuËujeme vych·zet z nabÌzen˝ch tematick˝ch celk˘ a formou dlouhodob˝ch
projekt˘, kterÈ si na z·kladÏ konkrÈtnÌch podmÌnek volÌ vyuËujÌcÌ, umoûnit û·k˘m hluböÌ
pozn·nÌ a†proûitÌ danÈ problematiky, kter· by mÏla vy˙stit ve vlastnÌ origin·lnÌ a novÈ p¯Ìstupy k obsahu a jeho netradiËnÌmu v˝tvarnÈmu ¯eöenÌ.
P¯edmÏt estetick· v˝chova, kter˝ zahrnuje v˝tvarnou a hudebnÌ v˝chovu, je v uËebnÌm
pl·nu oznaËen ÑRì pro 3. a 4. roËnÌk Ëty¯letÈho gymn·zia a 7. a 8. roËnÌk osmiletÈho gymn·zia. Za¯azenÌ p¯edmÏtu v˝tvarn· v˝chova do tÏchto roËnÌk˘ a jeho Ëasov· dotace je v†plnÈ
kompetenci ¯editele gymn·zia. P¯i rozhodov·nÌ o za¯azenÌ p¯edmÏtu do uËebnÌho pl·nu by
mÏl ¯editel gymn·zia zohlednit z·jmy û·k˘ v tÈto vzdÏl·vacÌ oblasti.
U prvnÌch dvou tematick˝ch celk˘ m˘ûe vyuËujÌcÌ v 1. a 2. roËnÌku jak z obsahu tvorby,
tak recepce vybrat nÏkterÈ z uveden˝ch p¯Ìklad˘ ËinnostÌ. Z·kladnÌ poznatky uvedenÈ v tematickÈm celku C je nutnÈ zÌskat v 1. a 2. roËnÌku.
Ve 3. a 4. roËnÌku, je-li v˝tvarn· v˝chova za¯azena, se uËitel opÏt vracÌ k tematick˝m
celk˘m A, B a C p¯ev·ûnÏ formou projekt˘ tak, aby umoûnil û·k˘m hluböÌ pozn·nÌ a†pochopenÌ
danÈ problematiky.
Odborn˝ gestor V⁄P: PaedDr. MarkÈta Pastorov·
184
TÃLESN¡ V›CHOVA
P¯edmÏt tÏlesn· v˝chova je souË·stÌ povinnÈho vzdÏl·v·nÌ na vÌcelet˝ch i Ëty¯let˝ch gymn·ziÌch a p¯edstavuje nejd˘leûitÏjöÌ formu pohybovÈho uËenÌ û·k˘. Je hlavnÌm zdrojem poznatk˘, organizaËnÌch n·vyk˘, pohybov˝ch ËinnostÌ a dalöÌch n·mÏt˘ pro zdravotnÏ zamÏ¯enÈ, rekreaËnÌ i sportovnÌ vyuûitÌ pohybu v reûimu ökoly i mimo ökolu.
V tÏlesnÈ v˝chovÏ û·ci nach·zejÌ prostor k osvojov·nÌ nov˝ch pohybov˝ch dovednostÌ,
k†ovl·dnutÌ (vyuûÌv·nÌ) r˘znÈho sportovnÌho n·ËinÌ (n·¯adÌ), k sezn·menÌ s n·vody pro pohybovou prevenci, korekci jednostrannÈho zatÌûenÌ nebo zdravotnÌho oslabenÌ i pro rozvoj zdravotnÏ orientovanÈ tÏlesnÈ zdatnosti a v˝konnosti. UËÌ se vyuûÌvat pohybovÈ Ëinnosti v†r˘znÈm
prost¯edÌ a s r˘zn˝mi ˙Ëinky, zvykajÌ si na r˘znÈ soci·lnÌ role, kterÈ vyûadujÌ spolupr·ci a
odpovÏdnost za zdravÌ svÈ i spoluû·k˘. V˝znamnÈ je propojov·nÌ pohybov˝ch ËinnostÌ s dalöÌmi oblastmi vzdÏl·v·nÌ, jako jsou v˝chova ke zdravÌ, hudebnÌ v˝chova, estetika, ekologie,
etick· a pr·vnÌ v˝chova, dopravnÌ v˝chova atd.
P¯edevöÌm vöak tÏlesn· v˝chova umoûÚuje û·k˘m pozn·vat vlastnÌ pohybovÈ moûnosti
(p¯edpoklady) i zdravotnÌ a pohybov· omezenÌ, rozumÏt jim, respektovat je u sebe i jin˝ch
a†aktivnÏ je vyuûÌvat i cÌlenÏ ovlivÚovat. Takto ch·pan˝ vztah k pohybov˝m aktivit·m lze
rozvÌjet jen v atmosfÈ¯e d˘vÏry, spolupr·ce a radostnÈho proûitku z pohybovÈho v˝konu, kter˝
vych·zÌ z aktu·lnÌ pohybovÈ ˙rovnÏ jednotlivc˘, z konkrÈtnÌch splniteln˝ch cÌl˘, ze zmÏny
kaûdÈho û·ka a z hodnocenÌ vzhledem k tÏmto zmÏn·m.
V souladu s v˝vojov˝mi p¯edpoklady a s individu·lnÌmi zvl·ötnostmi û·k˘ smÏ¯uje vyuËovacÌ ˙silÌ uËitele a uËebnÌ Ëinnost û·k˘ v tÏlesnÈ v˝chovÏ k tÏmto cÌl˘m:
●
osvojit si novÈ pohybovÈ dovednosti, kultivovat sv˘j pohybov˝ projev a spr·vnÈ drûenÌ
tÏla, usilovat o optim·lnÌ rozvoj zdravotnÏ orientovanÈ tÏlesnÈ zdatnosti v pravidelnÏ
prov·dÏn˝ch pohybov˝ch aktivit·ch
1. ñ 4. roËnÌk osmiletÈho G
●
●
osvojit si v n·vaznosti na 1. stupeÚ Zä co
nejöiröÌ spektrum pohybov˝ch dovednostÌ
usilovat o spr·vnÈ drûenÌ tÏla a o optim·lnÌ ˙roveÚ zdravotnÏ orientovanÈ tÏlesnÈ
zdatnosti na z·kladÏ pozn·nÌ, pochopenÌ
a z·mÏrnÈho ovlivÚov·nÌ dan˝ch tÏlesn˝ch vztah˘ a pohybov˝ch p¯edpoklad˘ ñ
za pomoci uËitele
a 1. ñ 4. roËnÌk Ëty¯letÈho G
●
●
●
osvojit si dalöÌ pohybovÈ dovednosti se
snahou o†prohloubenÌ (specializaci) v Ëinnosti(tech) vedoucÌ(Ìch) k†pravidelnÈ pohybovÈ seberealizaci
usilovat o spr·vnÈ drûenÌ tÏla a o optim·lnÌ ˙roveÚ zdravotnÏ orientovanÈ tÏlesnÈ
zdatnosti s p¯evaûujÌcÌm podÌlem samostatnÈ regulace pohybov˝ch ËinnostÌ
aktivnÏ vyhled·vat p¯Ìleûitosti ke zdravotnÏ vhodn˝m pohybov˝m aktivit·m
185
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
orientovat se v z·kladnÌch ot·zk·ch vlivu pohybov˝ch aktivit na tÏlesnÈ a duöevnÌ zdravÌ
orientovat se v ukazatelÌch tÏlesnÈ zdat- ● zvl·dat zjiöùov·nÌ z·kladnÌch parametr˘
nosti a jejich mÏ¯enÌ i v†moûnostech
tÏlesnÈ zdatnosti i korekci vlastnÌho poovlivnÏnÌ vlastnÌho pohybovÈho reûimu
hybovÈho reûimu ve shodÏ se zjiötÏn˝mi
ñ s†v˝raznou pomocÌ uËitele a†vhodnÈho
˙daji ñ p¯ev·ûnÏ samostatnÏ
pohybovÈho reûimu ökoly
●
osvojit si z·kladnÌ zp˘soby zjiöùov·nÌ svaosvojit si z·kladnÌ soubory cviËenÌ s komlov˝ch dysbalancÌ a vyuûÌvat kompenzaËpenzaËnÌmi, relaxaËnÌmi a vyrovn·vacÌnÌ, relaxaËnÌ a†vyrovn·vacÌ cviËenÌ cÌlemi ˙Ëinky a vyuûÌvat je v†pohybovÈm
nÏ, s ohledem na vlastnÌ oslabenÌ, p¯evareûimu ñ za pomoci uËitele a rodiË˘
ûujÌcÌ zp˘sob ûivota a†charakter pracovnÌ z·tÏûe (aktu·lnÏ i†perspektivnÏ)
zvl·dnout z·kladnÌ organizaËnÌ, hygienickÈ a bezpeËnostnÌ z·sady pro prov·dÏnÌ zdravotnÏ vhodnÈ a†bezpeËnÈ pohybovÈ Ëinnosti
zvl·dnout organizaËnÌ, hygienickÈ a bez- ● zvl·dnout organizaËnÌ, hygienickÈ a bezpeËnostnÌ n·vyky p¯i pohybov˝ch ËinnospeËnostnÌ n·vyky p¯i pohybov˝ch Ëinnostech, p¯ev·ûnÏ ve zn·mÈm i mÈnÏ zn·mÈm
tech i v nezn·mÈm prost¯edÌ
prost¯edÌ ñ za pomoci uËitele
●
zvl·dnout z·kladnÌ prvnÌ pomoc p¯i stazvl·dnout prvnÌ pomoc p¯i drobn˝ch i z·vech ohroûujÌcÌch ûivot, a to i†v improvivaûnÏjöÌch poranÏnÌch
zovan˝ch podmÌnk·ch
kladnÏ proûÌvat pohybovou Ëinnost a vyuûÌvat ji k p¯ekon·v·nÌ aktu·lnÌch negativnÌch
tÏlesn˝ch a duöevnÌch stav˘ i jako prost¯edek dlouhodobÏjöÌ zdravotnÌ prevence
pociùovat radost ze zvl·dnutÈho pohybu ● kladnÏ proûÌvat pohybovÈ Ëinnosti, p¯ea ch·pat ho jako vhodnou n·plÚ volnÈho
devöÌm ty, kterÈ si û·k zvolÌ jako praviËasu a v˝znamnou prevenci zneuûÌv·nÌ
delnou souË·st svÈho pohybovÈho reûimu
n·vykov˝ch l·tek ñ za v˝raznÈ podpory ● ch·pat pohyb jako prost¯edek duöevnÌ hyuËitel˘ a rodiË˘
gieny, zp˘sob p¯ekon·v·nÌ r˘zn˝ch aktu·lnÌch negativnÌch stav˘ a jako v˝znamnou alternativu moûn˝ch z·vislostÌ u sebe
i jin˝ch
ch·pat soci·lnÌ vztahy a role ve sportu a jin˝ch pohybov˝ch aktivit·ch a vyuûÌvat je
k†vytv·¯enÌ hodnotn˝ch meziosobnÌch vztah˘
pozn·vat z·kladnÌ vztahy a role ve sportu ● samostatnÏ vstupovat do r˘zn˝ch rolÌ
a jin˝ch pohybov˝ch aktivit·ch, vych·zea vztah˘ (hr·Ë, z·vodnÌk, spoluhr·Ë, projÌcÌ z pravidel her a†soutÏûÌ, vyuûÌvat je
tihr·Ë, rozhodËÌ, organiz·tor, div·k)
v duchu fair play pro vhodnÈ vztahy mezi
a upevÚovat vztahy v duchu fair play ñ
vrstevnÌky
i s p¯esahem do ûivota ökoly, rodiny atd.
NaznaËenÈ cÌle by mÏly na v˝stupu z gymn·zia ˙stit do:
pozitivnÌho vztahu k pravideln˝m pohybov˝m aktivit·m ve vlastnÌm dennÌm reûimu jako
k†p¯irozenÈ a†nezbytnÈ souË·sti zdravÈho ûivotnÌho stylu modernÌho ËlovÏka.
186
II. Obsah uËiva
1. Poznatky z tÏlesnÈ v˝chovy a sportu, komunikace p¯i pohybov˝ch Ëinnostech, organizace, hygiena a bezpeËnost v tÏlesnÈ v˝chovÏ a sportu
2. Pr˘pravn·, kondiËnÌ, koordinaËnÌ, kompenzaËnÌ, relaxaËnÌ, vyrovn·vacÌ, tvo¯iv· a†jin·
cviËenÌ
3. Gymnastika, tanec a jinÈ pohybovÈ Ëinnosti s†rytmick˝m a hudebnÌm doprovodem
4. ⁄poly
5. Atletika
6. PohybovÈ hry
7. SportovnÌ hry
8. Sporty vyûadujÌcÌ zvl·ötnÌ klimatickÈ, prostorovÈ nebo materi·lnÌ podmÌnky a†netradiËnÌ
sporty
9. MotorickÈ testy a testy svalovÈ nerovnov·hy
10. V˝bÏrovÈ uËivo
1. Poznatky z tÏlesnÈ v˝chovy a sportu, komunikace p¯i pohybov˝ch Ëinnostech, organizace, hygiena a bezpeËnost v tÏlesnÈ v˝chovÏ a sportu
a 1.ñ 4. roËnÌk Ëty¯letÈho G
Poznatky (vÏtöinou v aplikovanÈ podobÏ a v n·vaznosti na uËivo dalöÌch p¯edmÏt˘)
terminologie osvojovan˝ch pohybov˝ch ËinnostÌ; komunikace v tÏlesnÈ v˝chovÏ a†sportu
● praktick˝ v˝znam pojm˘ aktivnÌ zdravÌ, zdrav˝ ûivotnÌ styl, zdravotnÏ orientovan· tÏlesn·
zdatnost, pohybov˝ reûim (ve spojenÌ s†konkrÈtnÌmi pohybov˝mi Ëinnostmi)
● r˘znÈ funkce a zamÏ¯enÌ pohybu ve zdra● sloûky zdravotnÏ orientovanÈ tÏlesnÈ zdatvÈm ûivotnÌm stylu (z·klady rozvoje tÏnosti (kardiovaskul·rnÌ zdatnost, svalov·
lesnÈ zdatnosti, z·kladnÌ prost¯edky regezdatnost, pohyblivost, mnoûstvÌ podkoûnerace sil,†kompenzace jednostrannÈho
nÌho tuku); z·sady rozvoje aerobnÌ a svazatÌûenÌ a vyrovn·v·nÌ zdravotnÌho oslalovÈ zdatnosti, vytrvalosti a†pohyblivosti
benÌ)
(v˝bÏr pohybov˝ch ËinnostÌ, zatÏûov·nÌ,
● z·kladnÌ pohybovÈ Ëinnosti rozvÌjejÌcÌ
odpoËinek)
rychlostnÌ, silovÈ, vytrvalostnÌ a pohybo- ● v˝znam hodnot srdeËnÌ frekvence
vÈ p¯edpoklady
a†jin˝ch tÏlesn˝ch a fyziologick˝ch parametr˘ p¯i TV a sportu a p¯i ˙pravÏ pohybovÈ z·tÏûe
● pohybovÈ Ëinnosti a dalöÌ zdravotnÏ vhodnÈ n·vyky (stravov·nÌ, pitn˝ reûim, zp˘soby
odpoËinku ap.)
● vhodnÈ a nevhodnÈ prost¯edÌ pro TV a sport; vhodnÈ a nevhodnÈ pohybovÈ Ëinnosti; zdravotnÏ vhodnÈ a†nevhodnÈ vybavenÌ (obleËenÌ) pro†tÏlesnou v˝chovu a sport; z·sady korekce pohybovÈ Ëinnosti v n·vaznosti na konkrÈtnÌ stupeÚ zneËiötÏnÌ ovzduöÌ
● hygiena a bezpeËnost p¯i osvojovan˝ch pohybov˝ch Ëinnostech v r˘znÈm prost¯edÌ a r˘zn˝ch podmÌnk·ch (klimatick˝ch, ekologick˝ch atd.)
●
187
●
●
●
●
●
●
●
●
z·sady prvnÌ pomoci p¯i drobn˝ch a z·vaûnÏjöÌch poranÏnÌch ve zn·mÈm i mÈnÏ
zn·mÈm prost¯edÌ
prvnÌ pomoc p¯i z·vaûn˝ch a ûivot ohroûujÌcÌch ˙razech v improvizovan˝ch podmÌnk·ch tÏlesnÈ v˝chovy a sportu i v nezn·mÈm prost¯edÌ (horsk· turistika atd.)
ökodliv˝ vliv alkoholu, tab·ku a drog na pohybovou v˝konnost a tÏlesnou zdatnost
z·kladnÌ pravidla osvojovan˝ch sport˘ a soutÏûÌ
sport a ekologie; sportov·nÌ v p¯ÌrodÏ, ochrana p¯Ìrody p¯i sportovnÌch Ëinnostech a†pobytu
v†p¯ÌrodÏ
fair play jedn·nÌ; sportovnÌ div·ctvÌ
●
estetika a etika tÏlesnÈ v˝chovy a sportu;
rozdÌly mezi TV a sportem dÌvek a chlapnegativnÌ jevy ve sportu
c˘, mlad˝ch a star˝ch, zdrav˝ch a oslabe- ● rozdÌly mezi rekreaËnÌm, v˝konnostnÌm
n˝ch
a†vrcholov˝m (profesion·lnÌm) sportem
●
handicapovanÌ sportovci mezi n·mi
aktu·lnÌ informace z tÏlesnÈ v˝chovy a†sportu ve ökole, obci, regionu atd.
z·kladnÌ zdroje informacÌ o TV a sportu
●
N·vyky a dovednosti
postupnÈ p¯ebÌr·nÌ nÏkter˝ch organizaËnÌch a hodnotÌcÌch ˙kol˘ od uËitele (v souvislosti
s didaktick˝mi styly)
● sestavov·nÌ vlastnÌho pohybovÈho reûimu a†jeho dodrûov·nÌ
● mÏ¯enÌ z·kladnÌch tÏlesn˝ch parametr˘;
●
mÏ¯enÌ srdeËnÌ frekvence p¯i pohybov˝ch
mÏ¯enÌ pohybov˝ch v˝kon˘
v˝konech
●
evidence a hodnocenÌ namÏ¯en˝ch hodnot; ˙prava pohybovÈho reûimu podle
namÏ¯en˝ch hodnot
● vystupov·nÌ a jedn·nÌ v roli soupe¯e, rozhodËÌho, zapisovatele, ËasomÏ¯iËe, organiz·tora,
div·ka atd.;
● smluven· gesta, sign·ly, znaËky u osvojovan˝ch ËinnostÌ
● organizace jednoduch˝ch sportovnÌch akcÌ; ¯ÌzenÌ utk·nÌ, rozhodov·nÌ soutÏûÌ, po¯izov·nÌ
z·pis˘ o utk·nÌ
● z·kladnÌ ˙drûba cviËiöù, pÈËe o n·¯adÌ a n·ËinÌ, vlastnÌ v˝stroj a v˝zbroj; p¯Ìprava a ˙klid
n·¯adÌ
● oöet¯enÌ drobn˝ch i z·vaûnÏjöÌch poranÏ●
oöet¯enÌ z·vaûn˝ch a ûivot ohroûujÌcÌch
nÌ ve zn·m˝ch podmÌnk·ch ñ s pomocÌ
poranÏnÌ i†v†nezn·m˝ch podmÌnk·ch
uËitele i v mÈnÏ zn·m˝ch podmÌnk·ch
a s improvizovan˝mi prost¯edky
●
PohybovÈ Ëinnosti
● n·stupovÈ a pochodovÈ tvary; p¯esuny v pochodovÈm tvaru (ch˘zÌ, klusem); obraty na
mÌstÏ a za pohybu; Ëinnosti na konkrÈtnÌ povely a sign·ly
● organizovanÈ p¯esuny a bezpeËn˝ pohyb p¯i Ëinnostech v p¯ÌrodÏ a mimo ökolu (p¯i konkrÈtnÌch Ëinnostech)
DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo (i ve formÏ samostatnÈ Ëinnosti û·k˘ ñ roËnÌkov˝ch a jin˝ch pracÌ)
sledov·nÌ, porovn·v·nÌ, vyhodnocov·nÌ nÏkterÈho jevu (tÏlesnÈ zdatnosti, vybranÈ pohybovÈ dovednosti, pohybovÈho reûimu ap.) u sebe, spoluû·k˘, rodinn˝ch p¯ÌsluönÌk˘
o sbÏr a t¯ÌdÏnÌ urËit˝ch informacÌ o tÏlesnÈ v˝chovÏ a sportu (sportovnÌ v˝sledky, rekordy,
statistiky o ˙Ëasti v†tÏlesnÈ v˝chovÏ a sportu, postoje ap.); zpracov·nÌ dat z osobnÌ (ökolnÌ) pohybovÈ Ëinnosti pomocÌ v˝poËetnÌ techniky
o historie TV a sportu ve ökole, obci, regionu, v†»R, ve svÏtÏ
o
188
o
o
o
o
z·sady sportovnÌho trÈninku
˙razovÈ pojiötÏnÌ p¯i sportovnÌ Ëinnosti
sport jako souË·st ûivotnÌ kultury; mezin·rodnÌ ˙mluvy o tÏlesnÈ v˝chovÏ a sportu
propagace a reklama ve sportu
2. Pr˘pravn·, kondiËnÌ, koordinaËnÌ, kompenzaËnÌ, relaxaËnÌ, vyrovn·vacÌ, tvo¯iv·
a†jin· cviËenÌ
SpecifickÈ poznatky, n·vyky
z·kladnÌ v˝znam jednotliv˝ch druh˘ cviËenÌ v†dennÌm reûimu; konkrÈtnÌ ˙Ëinky cvik˘
● z·sady p¯Ìpravy organismu p¯ed pohybovou ËinnostÌ (zah¯·tÌ, protaûenÌ); ukonËenÌ pohybovÈ Ëinnosti (protaûenÌ, relaxace)
● ˙nava; z·tÏû a odpoËinek; jednostrann·
● zp˘soby odstraÚov·nÌ negativnÌch vliv˘
z·tÏû; svalov· nerovnov·ha ñ p¯ÌËiny
z·tÏûe p¯i konkrÈtnÌch druzÌch zamÏstn·(v n·vaznosti na poznatky z†jin˝ch p¯ednÌ a p¯i p¯etÏûov·nÌ (nezatÏûov·nÌ) konmÏt˘)
krÈtnÌch svalov˝ch skupin
● z·kladnÌ technika jednotliv˝ch druh˘ cviËenÌ; vhodnÈ podmÌnky pro jednotliv· cviËenÌ;
cviËenÌ v dom·cÌch podmÌnk·ch, ve ökole, na pracoviöti
● spr·vnÈ drûenÌ tÏla ve stoji, v†sedu, p¯i
● vhodnÈ n·ËinÌ a n·¯adÌ pro zv˝öenÌ ˙Ëinzved·nÌ b¯emen atd.
nosti cviËenÌ
● nevhodn· cviËenÌ vzhledem k vÏku, pohlavÌ, ochranÏ pohybovÈho apar·tu ap.
●
PohybovÈ dovednosti
● cviËenÌ pro p¯Ìpravu organismu p¯ed pohybovou ËinnostÌ (zah¯·tÌ sval˘, streËink a jinÈ
druhy napÌnacÌch a†protahovacÌch cviËenÌ)
● rychlostnÏ silov· cviËenÌ prov·dÏn· v anaerobnÌ alakt·tovÈ zÛnÏ metabolickÈho krytÌ
(5 ñ 15 s) maxim·lnÌ intenzitou
● vytrvalostnÌ cviËenÌ prov·dÏn· v aerobnÌ zÛnÏ metabolickÈho krytÌ (nad 15 minut) mÌrnou
intenzitou
● cviËenÌ pro rozvoj kloubnÌ pohyblivosti
● cviËenÌ pro spr·vnÈ drûenÌ tÏla v r˘zn˝ch poloh·ch; cviËenÌ vöestrannÏ zamÏ¯en· ñ Ñpro
kaûd˝ denî
● cviËenÌ pro vyrovn·v·nÌ svalovÈ nerovnov·hy; kompenzaËnÌ cviËenÌ po statickÈ
a†jednostrannÈ z·tÏûi vsedÏ, vstoje (vyuûiteln· v hodin·ch jin˝ch p¯edmÏt˘, v dennÌm
reûimu)
● vyrovn·vacÌ a zdravotnÏ zamÏ¯en· cviËenÌ pro p¯edch·zenÌ a vyrovn·v·nÌ svalov˝ch
a†jin˝ch oslabenÌ
● dechov· cviËenÌ
● speci·lnÌ cviËenÌ pro vyrovn·v·nÌ pracovnÌ z·tÏûe v†p¯ÌpravÏ na povol·nÌ (duöevnÌ, tÏlesnÈ)
● cviËenÌ motivaËnÌ, tvo¯iv·, psychomotorick·, relaxaËnÌ s†r˘zn˝m vhodn˝m n·ËinÌm
● individu·lnÌ soubory cviËenÌ pro rozvoj zdatnosti nebo korekci svalov˝ch oslabenÌ
189
o aplikovan· jÛgov· cviËenÌ, cviËenÌ jin˝ch zdravotnÏ pohybov˝ch systÈm˘ (jen v p¯ÌpadÏ
dokonalÈho zvl·dnutÌ cvik˘ uËitelem)
o z·kladnÌ principy saunov·nÌ
o relaxaËnÌ techniky, z·kladnÌ postupy mas·ûe a automas·ûe (jen v p¯ÌpadÏ odpovÌdajÌcÌ
kvalifikace uËitele)
o vyuûitÌ audiovizu·lnÌ techniky p¯i cviËenÌ; cviËenÌ podle obr·zk˘ a grafickÈho z·znamu
o v˝bÏr vhodnÈ hudby pro nÏkter· cviËenÌ (relaxaËnÌ cviËenÌ, kondiËnÌ cviËenÌ ap.)
o posilov·nÌ na posilovacÌch strojÌch
NevhodnÈ Ëinnosti
protahovacÌ cviËenÌ prov·dÏn· aû do prahu bolesti; övihov· cviËenÌ bez p¯edchozÌho zah¯·tÌ a protaûenÌ sval˘ a†svalov˝ch ˙pon˘; rychlostnÏ silov· a koordinaËnÏ i†fyziologicky
n·roËn· cviËenÌ bez dostateËnÈ p¯Ìpravy organismu; opakovan· vytrvalostnÌ cviËenÌ dlouhodobÈho charakteru v ËasovÏ kr·tkÈm sledu bez dostateËnÈ regenerace organismu; Ëinnosti v nevhodn˝ch poloh·ch zatÏûujÌcÌ klouby a p·te¯, podporujÌcÌ svalovou nerovnov·hu
ap.; cviËenÌ s†n·ËinÌm nad 15†% hmotnosti û·ka; n·roËnÏjöÌ izometrick· cviËenÌ (p¯edevöÌm se zadrûen˝m dechem); jÛgov· a jin· specifick· cviËenÌ n·roËn· na p¯esnÈ provedenÌ
neodbornÏ veden· pedagogem, kter˝ tato cviËenÌ s·m bezpeËnÏ prakticky neovl·d·; cviËenÌ v nevhodn˝ch hygienick˝ch, klimatick˝ch a ekologick˝ch podmÌnk·ch; cviËenÌ neodpovÌdajÌcÌ konkrÈtnÌmu zdravotnÌmu stavu nebo v†podmÌnk·ch odporujÌcÌm tomuto stavu
(p¯i dlouhodobÈ zmÏnÏ zdravotnÌho stavu, p¯i†rekonvalescenci); nevhodnÈ uplatnÏnÌ mas·ûe a automas·ûe ap.
●
3. Gymnastika, tanec a jinÈ pohybovÈ Ëinnosti s†rytmick˝m a hudebnÌm doprovodem
Z·klady sportovnÌ gymnastiky
● technika a estetika gymnastickÈho cviËenÌ
● z·chrana a dopomoc p¯i sportovnÌ gymnastice
PohybovÈ Ëinnosti
Akrobacie
●
●
●
●
●
●
kotouly ñ vp¯ed, vzad, letmo
●
kotouly do z·övihu, do stoje na rukou
stoj na rukou, stoj na lopatk·ch
p¯emet stranou
rovnov·ûnÈ polohy v postojÌch
skoky na mÌstÏ a z†mÌsta (p¯edevöÌm D)
vazby a sestavy z osvojen˝ch cviËebnÌch tvar˘
akrobatick· cviËenÌ ve dvojicÌch a ve skupin·ch
p¯eövihy skrËmo a odboËmo ve vzporu leûmo; kola ˙noûmo (CH)
o p¯emet vp¯ed, p¯emet vzad
o salto vp¯ed (na vhodnÈ podloûce a po zvl·dnutÌ salta odrazem z m˘stku nebo trampolÌnky)
o
o
190
P¯eskoky, skoky na trampolÌnce
●
●
●
skoky odrazem na trampolÌnce ñ prost˝,
prohnutÏ, se skrËenÌm p¯ednoûmo, s cel˝m obratem
roznoûka p¯es kozu naöÌ¯ i nadÈl
skrËka p¯es kozu a bednu naöÌ¯ i s odd·len˝m odrazem (v˝öka n·¯adÌ a vzd·lenost
m˘stku podle vyspÏlosti û·ka)
●
skoky na trampolÌnce ñ s p¯ednoûenÌm,
s†vÌcen·sobn˝mi obraty
●
roznoûka p¯es bednu, konÏ nadÈl (p¯edevöÌm CH)
skrËka p¯es kozu (D), bednu (CH) nadÈl
●
odboËka p¯es bednu (konÏ, st˘l) naöÌ¯ (p¯edevöÌm CH)
salto vp¯ed odrazem z trampolÌnky ñ sbalenÏ (prohnutÏ)
o p¯emet vp¯ed p¯es bednu naöÌ¯
o
o
äplh ñ na lanÏ, na tyËi
●
öplh s p¯Ìrazem, kliËkou
●
öplh bez p¯Ìrazu (CH)
Hrazda ñ po Ëelo, po ramena, dosaûn·, doskoËn·
●
●
●
●
n·skok do†vzporu ñ z·kmihem seskok,
seöin
n·skok do†vzporu ñ p¯eövihy ˙noûmo
v˝myk ze svisu stojmo odrazem jednonoû
a obounoû
podmet
●
●
●
toË jÌzdmo vp¯ed a vzad
v˝myk tahem (p¯edevöÌm CH)
toË vp¯ed a vzad
vzep¯enÌ vzklopmo
komÌh·nÌ ve visu (CH)
o
o
Kladina ñ v˝öka 1†m (p¯edevöÌm D)
●
n·skoky, seskoky (na vhodnou podloûku)
●
●
ch˘ze s†doprovodn˝mi pohyby paûÌ
s obraty
rovnov·ûnÈ postoje a polohy
klus, poskoky
vazby a sestavy s osvojen˝ch prvk˘ (D)
●
●
●
●
●
n·skok p¯eövihem ˙noûmo do vzporu
jÌzdmo
rytmizovan· ch˘ze a obraty s doprovodn˝mi pohyby paûÌ
rovnov·ûnÈ postoje (v n·roËnÏjöÌch
poloh·ch)
o p¯edskok do d¯epu tÏsnÏ p¯edkroËnÈho; skok s†prohnutÌm a v˝mÏnou nohou (D)
o stoj na rukou; p¯emet stranou; p¯emet vp¯ed ñ s†dopomocÌ
Bradla (p¯edevöÌm CH) ñ jen tam, kde je n·¯adÌ k dispozici
o vyuûitÌ jako posilovacÌ n·¯adÌ; ruËkov·nÌ ve vzporu
o komÌh·nÌ ve vzporu, v podporu na p¯edloktÌch
o p¯ednoûka, z·noûka (i s obraty)
o z v˝sedu roznoûmo kotoul
o stoj na ramenou (z·kmihem, tahem)
Kruhy (po hlavu, dosaûnÈ, doskoËnÈ) ñ jen tam, kde je n·¯adÌ k dispozici
o svis stojmo ñ svis vznesmo, svis stojmo vzadu a zpÏt
o houp·nÌ odrazem st¯Ìdnonoû ñ p¯i z·hupu seskok
191
o
o
o
o
houp·nÌ odrazem st¯Ìdnonoû ñ p¯i p¯edhupu shyb, p¯i z·hupu svis (p¯i z·hupu a†p¯edhupu
obrat)
svis stojmo ñ svis st¯emhlav a zpÏt
komÌh·nÌ ve svisu, p¯i z·kmihu seskok (CH)
vzep¯enÌ tahem souruË (CH)
Rytmick· gymnastika (D), tanec a jinÈ pohybovÈ Ëinnosti s†hudebnÌm a rytmick˝m
doprovodem
r˘znÈ druhy pohybu z hudebnÌm a rytmick˝m doprovodem
● v˝znam jednotliv˝ch pohybov˝ch ËinnostÌ pro spr·vnÈ drûenÌ tÏla, estetiku pohybu, spoleËensk˝ kontakt, pohybovÈ vyûitÌ ñ odpoËinek
● technika rytmickÈho cviËenÌ s r˘zn˝mi druhy n·ËinÌ, specifika bezpeËnosti cviËenÌ s r˘zn˝m n·ËinÌm
● technika r˘zn˝ch forem aerobnÌho pohybu s hudebnÌm a rytmick˝m doprovodem; fyziologick· n·roËnost aerobnÌch forem cviËenÌ; zdravotnÌ aspekty aerobnÌho cviËenÌ
● druhy tanc˘ (lidovÈ, spoleËenskÈ, disko, country aj.); postavenÌ p¯i tancÌch (p·rovÈ, kolovÈ, individu·lnÌ aj.); drûenÌ p¯i tanci; obleËenÌ pro r˘znÈ druhy tanc˘
●
technika jazzovÈho pohybu
o z·klady tvorby jednoduch˝ch pohybov˝ch skladeb ñ v˝bÏr hudebnÌho doprovodu
o z·klady tvorby jednoduch˝ch pohybov˝ch skladeb ñ pohybov· kompozice, choreografie
o
PohybovÈ Ëinnosti
Rytmick· gymnastika (D)
ch˘ze, klus, skoky, obraty, doprovodnÈ
pohyby paûÌ
● cviËenÌ s†nÏkter˝m z†n·ËinÌ ñ övihadlo,
●
cviËenÌ s†dalöÌmi druhy n·ËinÌ
stuha, ö·tek, mÌË
● jednoduchÈ pohybovÈ etudy
● vlastnÌ pohybov· improvizace bez n·ËinÌ a s n·ËinÌm (s hudebnÌm nebo rytmick˝m doprovodem)
o vlastnÌ pohybovÈ skladby
●
Tanec
●
●
●
drûenÌ v†taneËnÌm p·ru
z·kladnÌ taneËnÌ kroky polky, valËÌku
nÏkterÈ lidovÈ tance danÈho regionu
●
nÏkterÈ konkrÈtnÌ tance ze skupin tanc˘
ñ lidovÈ, spoleËenskÈ, country, disko,
rokenrol aj.
Aerobik
●
●
●
z·kladnÌ kroky; pohyby paûÌ a nohou
cviËenÌ v r˘zn˝ch poloh·ch
aerobnÌ cviËenÌ bez n·ËinÌ
aerobnÌ cviËenÌ s n·ËinÌm ñ step aerobik (bed˝nky), ropico (övihadla), fitbal (mÌËe), rubberband (gumovÈ prouûky) aerobik s Ëinkami apod.
o
192
Jazzgymnastika
o
o
z·kladnÌ prvky jazzovÈho pohybu
jednoduchÈ sestavy z†jazzgymnastickÈho cviËenÌ
4. ⁄poly
v˝znam ˙polov˝ch sport˘ pro sebeobranu a brannost
● z·kladnÌ filozofie sebeobrann˝ch ËinnostÌ, pr·vnÌ aspekty vyuûitÌ a zneuûitÌ bojov˝ch prvk˘
● z·kladnÌ zpevÚov·nÌ a uvolÚov·nÌ tÏla; uvÏdomov·nÌ si tÏûiötÏ; spr·vnÈ d˝ch·nÌ a†p¯enos
energie
● specifika bezpeËnosti p¯i ˙polech
●
PohybovÈ Ëinnosti
Pr˘pravnÈ ˙poly
●
●
p¯etahy, p¯etlaky, ˙polovÈ odpory
st¯ehovÈ postoje, drûenÌ a pohyb v†postojÌch, odpory v†nich, sledov·nÌ soupe¯e, pohyb
reagujÌcÌ na pohyb soupe¯e
Sebeobrana
●
●
●
drûenÌ soupe¯e na zemi
obrana proti objetÌ zp¯edu
obrana proti ökrcenÌ
●
boj o ˙nik z drûenÌ na zemi (CH)
●
obrana proti p¯ÌmÈmu ˙deru
obrana proti seku shora
●
o dalöÌ vhodnÈ sebeobrannÈ Ëinnosti
DûudÛ
●
●
drûenÌ kasegatame
poraz Ûgoöi
AikidÛ
●
p¯idrûenÌ paûe, z·pÏstÌ (v˝kruty, vytoËenÌ z·pÏstÌ)
KaratedÛ
o
o
o
p¯Ìm˝ ˙der stejnostrann˝
hornÌ, spodnÌ, vnÏjöÌ kryt
kop vp¯ed (jen p¯i vhodn˝ch podmÌnk·ch a zajiötÏnÌ maxim·lnÌ bezpeËnosti a odpovÏdnosti
û·k˘)
193
5. Atletika
z·kladnÌ pravidla soutÏûÌ, rozhodov·nÌ o umÌstÏnÌ ve skocÌch, hodech atd.
● technika osvojovan˝ch disciplÌn
●
PohybovÈ Ëinnosti
BÏhy
●
●
●
●
●
●
speci·lnÌ bÏûeck· cviËenÌ
bÏûeckÈ starty
sprint ñ bÏh na 60 m
●
sprint ñ bÏh na 100 m
vytrvalostnÌ bÏh ñ bÏhy do 2000 m (D) a 3000 m (CH) na dr·ze; bÏhy od 6 do 20 minut
v terÈnu
bÏh v†zat·Ëce, ötafetov· p¯ed·vka
●
ötafetov˝ bÏh
p¯ek·ûkov˝ bÏh p¯es improvizovanÈ p¯ek·ûky ● p¯ek·ûkov˝ bÏh p¯es standardnÌ p¯ek·ûky s v˝ökou podle vyspÏlosti û·k˘
Skoky
●
●
skok do d·lky (z rozbÏhu)
skok do v˝öky ñ flop (p¯i vhodn˝ch podmÌnk·ch), p¯ÌpadnÏ jinÈ skokanskÈ styly podle
podmÌnek ökoly
trojskok
o
Hody
●
●
●
hod mÌËkem z rozbÏhu (na d·lku)
●
hod gran·tem z rozbÏhu (na d·lku)
koula¯sk· abeceda, vrh z†mÌsta, sun ñ vrh ● vrh koulÌ 4 kg (D), 6 kg (CH)
koulÌ 3 kg (D), 5 kg (CH)
z·klady p¯Ìm˝ch a rotaËnÌch hod˘ s improvizovan˝m n·ËinÌm jako pr˘prava pro hody
oötÏpem a diskem
hod oötÏpem, hod diskem (p¯i vhodn˝ch prostorov˝ch podmÌnk·ch a zajiötÏnÌ bezpeËnosti)
o
6. PohybovÈ hry
˙koly vypl˝vajÌcÌ z hernÌch funkcÌ a rolÌ; pravidla her (vlastnÌ varianty pravidel); ¯ÌzenÌ
a†rozhodov·nÌ v†pohybov˝ch hr·ch, radost ze hry, proûitek, vz·jemn· pomoc ñ nejvyööÌ
˙Ëel pohybov˝ch her
● specifika bezpeËnosti p¯i pohybov˝ch hr·ch, p¯edevöÌm v†p¯ÌrodnÌm prost¯edÌ
●
samostatnÏ navrûenÈ a vyrobenÈ (upravenÈ) n·ËinÌ
o
194
PohybovÈ Ëinnosti
● pohybovÈ hry pro zdokonalov·nÌ nov˝ch pohybov˝ch dovednostÌ; pro ovl·d·nÌ n·ËinÌ
● pohybovÈ hry pro rozvoj kondiËnÌch a koordinaËnÌch p¯edpoklad˘ (schopnostÌ)
● pohybovÈ hry soutÏûivÈ a bojovÈ
● pohybovÈ hry psychomotorickÈ (kontaktnÌ, motivaËnÌ), dobrodruûnÈ (new games) aj., jejichû cÌlem je spolupr·ce, pomoc, splnÏnÌ spoleËnÈho ˙kolu
● pohybovÈ hry pro rozvoj pohybovÈ p¯edstavivosti, tvo¯ivosti a fantazie
7. SportovnÌ hry
technika osvojovan˝ch dovednostÌ; taktika hry
● hernÌ role a funkce ve sportovnÌch hr·ch
● z·kladnÌ pravidla a smluven· gesta rozhodËÌch u osvojovan˝ch sportovnÌch her; samostatnÈ ¯ÌzenÌ hry; sledov·nÌ v˝kon˘
●
PohybovÈ Ëinnosti
(DoporuËuje se za¯adit alespoÚ dvÏ z nÌûe uveden˝ch sportovnÌch her podle podmÌnek ökoly
a z·jmu û·k˘ a†vyuËovat je minim·lnÏ v jednolet˝ch nebo dvoulet˝ch cyklech. P¯i nevhodn˝ch
prostorov˝ch podmÌnk·ch je moûnÈ za¯adit pouze z·kladnÌ hernÌ dovednosti z†tÏchto doporuËen˝ch sportovnÌch her a soust¯edit se na jinÈ sportovnÌ hry.)
H·zen·
utk·nÌ: jako z·klad diagnostiky hernÌho v˝konu a aplikace hernÌch prvk˘ ve h¯e ñ podle
upraven˝ch a†zjednoduöen˝ch pravidel (vzhledem k podmÌnk·m ökoly a ˙rovni û·k˘);
utk·nÌ s menöÌm poËtem hr·Ë˘ a na menöÌm h¯iöti; utk·nÌ podle ofici·lnÌch pravidel pro
danou vÏkovou kategorii
● z·klady hernÌch systÈm˘:
● rozestavenÌ kolem hr·Ëe s†mÌËem, p¯echod z†obrany do ˙toku a z†˙toku do obrany
● postupn˝ ˙tok proti osobnÌ obranÏ, postupn˝ ˙tok s†jednÌm pivotem
● rychl˝ proti˙tok
● ˙zemnÌ obrana 0:6
● osobnÌ obrana po celÈm h¯iöti
● hernÌ kombinace:
● ˙toËnÈ kombinace zaloûenÈ na p¯ihr·v·nÌ a p¯ebÌh·nÌ
● obrannÈ kombinace zaloûenÈ na†zajiöùov·nÌ, proklouz·v·nÌ
● hernÌ Ëinnosti jednotlivce:
● uvolÚov·nÌ bez mÌËe, s†mÌËem, driblinkem
● obsazov·nÌ hr·Ëe s†mÌËem a bez mÌËe
● vrchnÌ p¯ihr·vka jednoruË ze†zemÏ
● p¯ihr·vka zadem
● st¯elba vrchnÌ jednoruË ze zemÏ
● st¯elba vrchnÌ jednoruË z†n·skoku (ve v˝skoku, p·du)
● trestn˝ hod
● postoj brank·¯e, chyt·nÌ a vyr·ûenÌ st¯el
● chyt·nÌ a vyr·ûenÌ mÌËe brank·¯em v p·du
●
Basketbal
● utk·nÌ: jako z·klad diagnostiky hernÌho v˝konu a aplikace hernÌch prvk˘ ve h¯e ñ podle
195
● ˙toËn˝ systÈm zaloûen˝ na rozestavenÌ
hr·Ë˘ bez mÌËe kolem hr·Ëe s†mÌËem, p¯echod
z†obrany do ˙toku a z†˙toku do obrany
● osobnÌ obrann˝ systÈm na vlastnÌ polovinÏ
●
osobnÌ obrann˝ systÈm po celÈm h¯iöti
● postupn˝ ˙tok proti osobnÌ obranÏ
●
zÛnov· obrana
hernÌ kombinace:
● ˙toËn· kombinace zaloûen· na poËetnÌ
●
˙toËn· kombinace zaloûen· na†clonÏnÌ,
p¯evaze ˙toËnÌk˘, na akci ÑhoÔ a bÏûî
na ¯eöenÌ situace 2 ñ 2
● obrann· kombinace zaloûen· na zajiöùov·nÌ a†proklouz·v·nÌ
● uvolÚov·nÌ bez mÌËe, s†mÌËem, driblinkem
● obsazov·nÌ hr·Ëe s†mÌËem a bez mÌËe
● p¯ihr·vka obouruË a†jednoruË
●
p¯ihr·vka ve v˝skoku
● st¯elba vrchnÌ jednoruË i obouruË z mÌsta
●
st¯elba vrchnÌ jednoruË ze st¯ednÌ vzd·lenosti
a po pohybu
●
st¯elba po pohybu, st¯elba ve†v˝skoku a
p¯es hlavu
●
doskakov·nÌ odraûen˝ch mÌË˘ (obrannÈ,
˙toËnÈ)
● trestn˝ hod
● rozskok
streetball
o
Fotbal (CH)
● rozestavenÌ kolem hr·Ëe s mÌËem; p¯echod
z obrany do ˙toku a zpÏt
● postupn˝ ˙tok
● ˙zemnÌ obrana
●
systÈm osobnÌ obrany v blÌzkosti branky
●
systÈm osobnÌ obrany od p˘lÌcÌ Ë·ry
● ˙toËn· kombinace zaloûen· na p¯ihr·v·nÌ
● ˙toËn· kombinace zaloûen· na Ñp¯ihraj
●
˙toËn· kombinace zaloûen· na p¯eËÌslenÌ
a bÏûì
obrany
● obrann· kombinace zaloûen· na zajiöùov·nÌ a†p¯ebÌr·nÌ do öÌ¯ky a hloubky
● v˝bÏr mÌsta (uvolÚov·nÌ, nabÌh·nÌ), obsazov·nÌ prostoru bez mÌËe a s mÌËem
●
196
●
●
●
●
●
●
zpracov·nÌ mÌËe (p¯evzetÌ, tlumenÌ),
● stahov·nÌ a tlumenÌ mÌËe nohou, hlavou,
vedenÌ mÌËe
tÏlem (dalöÌ zp˘soby)
obhazov·nÌ soupe¯e; ¯eöenÌ situace jeden proti jednomu; odebÌr·nÌ mÌËe
p¯ihr·vka po zemi vnit¯nÌm a†p¯Ìm˝m
● p¯ihr·vka obloukem na st¯ednÌ a dlouhou
n·rtem; p¯ihr·vka hlavou na mÌstÏ
vzd·lenost; p¯ihr·vka hlavou ve v˝skoku
vhazov·nÌ mÌËe
st¯elba z mÌsta po vedenÌ mÌËe
● st¯elba prvnÌm dotykem
● st¯elba v†pohybu po vedenÌ mÌËe; st¯elba
ze st¯ednÌ vzd·lenosti; st¯elba hlavou
Ëinnost brank·¯e ñ chyt·nÌ a vyr·ûenÌ p¯Ì● Ëinnost brank·¯e ñ p¯ihr·v·nÌ nohou; vyzemnÌch a†polovysok˝ch st¯el; v˝kop ze
kop·v·nÌ z†ruky
zemÏ; p¯ihr·vka rukou
Ëinnost brank·¯e ñ chyt·nÌ st¯el ve v˝skoku a v p·du (s vybran˝mi û·ky na†bezpeËnÈm
terÈnu)
o
Volejbal (nejlÈpe od 3. roËnÌku osmiletÈho G)
upraven˝ch a†zjednoduöen˝ch pravidel, s menöÌm poËtem hr·Ë˘ a na zmenöenÈm h¯iöti (vzhledem k podmÌnk·m ökoly a†˙rovni û·k˘); utk·nÌ podle ofici·lnÌch pravidel pro danou vÏkovou kategorii
● hr·Ë, kter˝ nep¯ijÌm· je nahr·vaËem (2:2);
● systÈm kaûd˝ v zÛnÏ II nahr·vaËem,
st¯ednÌ u†sÌtÏ nahr·vaËem (3:3) ñ (6:6)
systÈm s†vbÌhajÌcÌm nahr·vaËem ze
zÛny I
● kombinace s nahr·vaËem v zÛnÏ III
● kombinace s nahr·vaËem v zÛnÏ II
● odbÌjenÌ obouruË vrchem a spodem (p¯ed
● odbÌjenÌ obouruË vrchem za sebe;
sebe, pod ˙hlem)
odbÌjenÌ mÌËe v†p·du
● nahr·vka podÈl sÌtÏ
● odbÌjenÌ jednoruË vrchem (lob) a spodem
● odbÌjenÌ jednoruË vrchem (smeË, ulitÌ)
● spodnÌ a†vrchnÌ pod·nÌ v ËelnÈm postoji
● spodnÌ a vrchnÌ pod·nÌ v boËnÈm postoji
● p¯Ìjem pod·nÌ ñ p¯ihr·vka do zÛny III
● p¯ihr·vka do zÛny II
● jednoblok v zÛnÏ III
● dvojblok
o hernÌ kombinace s vbÌhajÌcÌm nahr·vaËem
o nahr·vka proti nabÌhajÌcÌmu smeËa¯i od sÌtÏ
o vrchnÌ ËelnÈ pod·nÌ ve v˝skoku (CH)
Z dalöÌch sportovnÌch her je moûnÈ uplatnit softbal, florbal, korfbal, ringo, lednÌ hokej,
ringet, stolnÌ tenis, tenis, badminton, ragby, sguash aj. (p¯i zachov·nÌ z·sad bezpeËnosti
a†povinnÈho ochrannÈho vybavenÌ u†nÏkter˝ch sportovnÌch her).
197
8. Sporty vyûadujÌcÌ zvl·ötnÌ klimatickÈ, prostorovÈ nebo materi·lnÌ podmÌnky
a†netradiËnÌ sporty
Plav·nÌ
v˝znam plav·nÌ pro rozvoj zdatnosti, pro prevenci a korekci svalov˝ch a jin˝ch oslabenÌ
● z·kladnÌ plaveckÈ disciplÌny
●
z·kladnÌ pravidla plaveck˝ch z·vod˘
● z·chrana tonoucÌho; dopomoc unavenÈmu plavci
● specifika bezpeËnosti a hygieny p¯i plav·nÌ
●
PohybovÈ Ëinnosti
adaptace na vodnÌ prost¯edÌ ñ d˝ch·nÌ
do vody, spl˝v·nÌ
● n·cvik techniky jednoho plaveckÈho
zp˘sobu (v˝bÏr ñ kraul, znak, prsa)
● jednoduch· obr·tka
● startovnÌ skok z bloku
● plav·nÌ ˙sek˘ od 10 m do 50 m (na rychlost a†rychlostnÌ vytrvalost)
● plav·nÌ ˙sek˘ do 500 m (na vytrvalost)
●
●
pot·pÏnÌ, lovenÌ p¯edmÏt˘ (do 2 m, do 10 s)
●
n·cvik dalöÌho plaveckÈho zp˘sobu
●
skok z l m prkna
plav·nÌ ˙sek˘ do 100 m (na rychlost
a rychlostnÌ vytrvalost)
plav·nÌ ˙sek˘ do 1000 m (na vytrvalost)
ötafetovÈ plav·nÌ
●
●
●
o kotoulov· obr·tka
Speci·lnÌ dovednosti
ölap·nÌ vody
●
●
zmÏny smÏru plav·nÌ
●
●
taûenÌ a nesenÌ p¯edmÏt˘; pomoc unavenÈmu plavci
plav·nÌ pod vodou do 25 m; skok do ìnezn·mÈ vodyî (kombinace ËinnostÌ)
prvky synchronizovanÈho plav·nÌ
z·klady vodnÌho pÛla
o
o
Lyûov·nÌ (zpravidla ve formÏ kurzu ve 2. a 5. roËnÌku osmiletÈho G a v 1. roËnÌku Ëty¯letÈho G)
lyûa¯sk· v˝stroj a v˝zbroj, druhy lyûÌ a jejich souËasnÈ konstrukce; ˙drûba lyûÌ, maz·nÌ
lyûÌ; z·sady pro n·kup lyûa¯skÈ v˝stroje, v˝zbroje a vosk˘
● z·kladnÌ techniky sjezdovÈho a bÏûeckÈho lyûov·nÌ
● z·sady bezpeËnosti a orientace v zimnÌ krajinÏ; smluvenÈ orientaËnÌ a v˝straûnÈ znaËky
a†tabule; p¯ivol·nÌ pomoci; prvnÌ pomoc v improvizovan˝ch podmÌnk·ch zimnÌ krajiny
● p¯Ìprava horskÈ t˙ry na lyûÌch
● z·sady chov·nÌ na bÏûeck˝ch a sjezdov˝ch tratÌch; chov·nÌ na lanovce, vleku
●
198
o historie lyûov·nÌ
o souËasnÈ techniky sjezda¯skÈho a bÏûeckÈho lyûov·nÌ
o snowboarding
o akrobatickÈ lyûov·nÌ
o pravidla lyûa¯sk˝ch z·vod˘
PohybovÈ Ëinnosti
noöenÌ lyûÌ; p¯ipÌn·nÌ a odepÌn·nÌ lyûÌ;
z·kladnÌ postoj na lyûÌch
● obraty ñ p¯ednoûenÌm, zanoûenÌm,
p¯ekrokem, v˝skokem
● odölapov·nÌ; bruslenÌ
● brzdÏnÌ a zastavov·nÌ
● v˝stupy ñ p¯Ìmo, öikmo svahem,
jednostrann˝m a†oboustrann˝m odvratem
●
●
obraty na prudkÈm svahu
●
bruslenÌ v terÈnu
●
bÏh soupaûn˝ jednodob˝
jÌzda v bÏûeckÈ stopÏ ñ D 5 km,
CH 8km
jÌzda ve st¯ednÏ n·roËnÈm terÈnu
(do 30 km) ñ podle vyspÏlosti û·k˘
p¯ejÌûdÏnÌ terÈnnÌch nerovnostÌ
BÏûeck˝ v˝cvik
●
●
●
●
●
p¯en·öenÌ hmotnosti z lyûe na lyûi
v ch˘zi, v†prodlouûenÈm skluzu
bruslenÌ z mÌrnÈho kopce, po rovinÏ, do
mÌrnÈho svahu; zastavenÌ smykem
bÏh st¯Ìdav˝ dvoudob˝ a jednodob˝
jÌzda v bÏûeckÈ stopÏ (zp˘sob pohybu a chov·nÌ v†bÏûeckÈ stopÏ) ñ D 3 km, CH 5 km
jÌzda ve st¯ednÏ n·roËnÈm terÈnu
(do 25 km) ñ podle vyspÏlosti û·k˘
●
●
●
o orientaËnÌ bÏh na lyûÌch (v p¯ehlednÈ krajinÏ)
Sjezdov˝ v˝cvik
●
●
●
●
●
●
●
●
●
z·kladnÌ sjezdov˝ postoj
jÌzda öikmo svahem; odölapov·nÌ
p¯en·öenÌ hmotnosti z lyûe na lyûi p¯i jÌzdÏ
z mÌrnÈho svahu (do protisvahu)
vlnovka (mÌrn·, zv˝raznÏn·)
z·kladnÌ oblouk (otev¯en˝); navazovanÈ
● z·kladnÌ oblouk (zav¯en˝); modifikovaoblouky
nÈ snoûnÈ oblouky; kr·tk˝ oblouk
regulace rychlosti jÌzdy (na svahu podle vyspÏlosti û·k˘)
projÌûdÏnÌ slalomovÈ tratÏ, jÌzda v brank·ch (na svahu podle vyspÏlosti û·k˘)
jÌzda na lyûa¯skÈm vleku
jÌzda na sjezdovÈ trati (organizace pohybu na sjezdovce)
z·klady sjezdu (v bezpeËnÈm a p¯ehlednÈm terÈnu bez p¯ek·ûek)
sjÌûdÏnÌ oblouky v n·roËn˝ch snÏhov˝ch a terÈnnÌch podmÌnk·ch
o skok ze snÏhovÈho m˘stku
o z·klady jÌzdy na snowboardu
o z·klady carvingovÈho lyûov·nÌ
o
o
199
BruslenÌ (podle podmÌnek v mÌstÏ ökoly)
● brusla¯sk· v˝stroj a v˝zbroj, pÈËe o brusle
● specifika hygieny a bezpeËnosti p¯i pohybov˝ch Ëinnostech na ledÏ, prvnÌ pomoc v improvizovan˝ch podmÌnk·ch p¯ÌrodnÌch ledov˝ch ploch
PohybovÈ Ëinnosti
jÌzda vp¯ed ñ dvouoporov·, jednooporov·,
bez opory
● zastavenÌ ñ jednostrann˝m, oboustrann˝m
p¯Ìvratem
● odölapov·nÌ vp¯ed
● zat·ËenÌ na obou bruslÌch; p¯ekl·d·nÌm
vp¯ed
● jÌzda vzad s oporou
● zmÏna smÏru jÌzdy (z jÌzdy vp¯ed do
jÌzdy vzad)
● jÌzda na vytrvalost do 800 m ñ 1000 m
● rytmizace jÌzdy podle hudebnÌho doprovodu
●
●
zastavenÌ snoûmo s p˘lobratem
(hokejovÈ)
●
zat·ËenÌ p¯ekl·d·nÌm vzad; p¯ekl·d·nÌ
vp¯ed a vzad do osmiËky
jÌzda vzad bez opory
zmÏna smÏru jÌzdy (z jÌzdy vzad do
jÌzdy vp¯ed)
jÌzda na vytrvalost do 1200 m ñ 1500 m
jÌzda v p·ru; jednoduchÈ taneËnÌ kroky
v p·ru (valËÌk, waltz aj.)
●
●
●
●
o jednoduch˝ skok (kadet)
o obraty (trojkov˝ snoûmo, p¯estoupenÌm ñ mÏsÌcov˝)
o voln· pohybov· improvizace na hudebnÌ doprovod
Turistika a pobyt v p¯ÌrodÏ
z·kladnÌ druhy turistiky ñ pÏöÌ, vodnÌ, cyklo, horsk· aj.
● orientace v terÈnu podle buzoly a mapy i podle p¯ÌrodnÌch ˙kaz˘
● turistickÈ znaËenÌ; dopravnÌ znaËenÌ;
bezpeËnost p¯i p¯esunech
● z·sady p¯Ìpravy turistickÈ akce
●
p¯Ìprava turistickÈ akce; dokumentace
turistickÈ akce
● ochrana porost˘ a zdroj˘ pitnÈ vody
● poznatky spojenÈ s t·bo¯enÌm ñ stavba stan˘, improvizovanÈho p¯Ìst¯eöku; p¯Ìprava
jednoduchÈho jÌdla; zakl·d·nÌ a ruöenÌ t·bo¯iötÏ a ohniötÏ
● z·sady jÌzdy na kole na ve¯ejnÈ komu●
z·sady jÌzdy na lodi (pramici, k·noi);
nikaci a†v†terÈnu; ochrannÈ pom˘cky
ochrannÈ pom˘cky pro jÌzdu na lodi;
pro jÌzdu na kole; z·kladnÌ ˙drûba
z·kladnÌ ˙drûba lodi
jÌzdnÌho kola (horskÈho kola)
● specifika bezpeËnosti p¯i pobytu v p¯ÌrodÏ; prvnÌ pomoc v improvizovan˝ch podmÌnk·ch p¯Ìrody; transport ranÏnÈho
● aplikovanÈ poznatky z jin˝ch vzdÏl·vacÌch oblastÌ v p¯ÌrodnÌm prost¯edÌ
●
z·sady bezpeËnosti a organizace skupiny p¯i vysokohorskÈ turistice
o
PohybovÈ Ëinnosti
ch˘ze v terÈnu i se z·tÏûÌ do 20 ñ 25 km
za den
●
200
●
ch˘ze v terÈnu i se z·tÏûÌ do 25 ñ 30 km
za den
●
●
●
●
●
●
ch˘ze a bÏh v terÈnu s p¯ekon·v·nÌm p¯ÌrodnÌch p¯ek·ûek a ve spojenÌ s pohybov˝mi
hrami v p¯ÌrodÏ a†s†jin˝mi kondiËnÌmi a koordinaËnÌmi pohybov˝mi Ëinnostmi
ch˘ze (bÏh) v terÈnu podle turistickÈho
znaËenÌ, podle mapy a buzoly
z·klady orientaËnÌho bÏhu (do 30 min)
pohybovÈ hry s vyuûitÌm p¯ÌrodnÌho terÈnu a p¯Ìrodnin
p¯Ìprava a likvidace t·bo¯iötÏ (stan˘, ohniötÏ, pokrm˘, WC atd.)
oöet¯enÌ poranÏnÌ (podle znalostÌ û·k˘) v improvizovan˝ch podmÌnk·ch p¯ÌrodnÌ akce
orientaËnÌ bÏh ñ soutÏûe jednotlivc˘, skupin, ötafet
o p¯ekon·v·nÌ n·roËnÏjöÌch p¯ÌrodnÌch p¯ek·ûek pomocÌ lana, tyËe atd.
o vysokohorsk· t˙ra ñ technika ch˘ze ve strmÈm a†n·roËnÈm terÈnu; z·klady lezenÌ, p¯ekon·v·nÌ sedel, vodnÌch tok˘; vz·jemnÈ jiötÏnÌ (lanem, skobami, maËkami, karabinami ap.)
o jÌzda na kole ñ jÌzda za sebou, ve skupinÏ ñ po ve¯ejnÈ komunikaci, v†nen·roËnÈm terÈnu
(do 30 km za den)
o jÌzda na horskÈm kole i ve ztÌûen˝ch terÈnnÌch podmÌnk·ch
o jÌzda na lodi ñ nased·nÌ, vysed·nÌ; z·kladnÌ z·bÏry; jÌzda na lodi vp¯ed, udrûov·nÌ smÏru
jÌzdy; zmÏny smÏru jÌzdy, brzdÏnÌ; jÌzda vzad, ot·ËenÌ, p¯ist·v·nÌ
o jÌzda na toku s obtÌûnostÌ odpovÌdajÌcÌ ˙rovni û·k˘ do 15 aû 25 km za den
o cviËenÌ obratnosti p¯i jÌzdÏ na kole; zat·ËenÌ, brzdÏnÌ, p¯edjÌûdÏnÌ, vyh˝b·nÌ se p¯ÌrodnÌm
p¯ek·ûk·m, odboËov·nÌ
o zimnÌ turistika; modifikace orientaËnÌho bÏhu na bÏûeck˝ch lyûÌch (viz tÈma Lyûov·nÌ)
o
NetradiËnÌ sporty
Podle podmÌnek ökoly a z·jmu û·k˘ lze za¯adit teorii a praxi dalöÌch sport˘ ñ lezenÌ na
umÏl˝ch horolezeck˝ch stÏn·ch, jÌzda na skateboardu, jÌzda na koleËkov˝ch bruslÌch, jÌzda
na serfu ap. U vöech tÏchto sport˘ je kladen zv˝öen˝ d˘raz na bezpeËnost, na p¯ipravenost
pedagoga, na odpovÌdajÌcÌ vybavenÌ a ochrannÈ bezpeËnostnÌ pom˘cky. Obsah se ¯ÌdÌ odpovÌdajÌcÌmi p¯edpisy sportovnÌch svaz˘ pro danou vÏkovou kategorii.
o
9. MotorickÈ testy a testy svalovÈ nerovnov·hy
SpecifickÈ poznatky, n·vyky (v n·vaznosti na 1. tematick˝ okruh)
v˝znam a pouûitÌ motorick˝ch test˘, test˘ flexibility a test˘ svalov˝ch dysbalancÌ
pro†pr˘bÏûnÈ sledov·nÌ tÏlesnÈ zdatnosti, pohyblivosti a stavu pohybovÈho apar·tu
● z·kladnÌ soubory test˘ pro bÏûnÈ pouûitÌ ve ökolnÌch podmÌnk·ch, doma
● sledov·nÌ a vyhodnocov·nÌ v˝sledk˘ test˘
●
PohybovÈ Ëinnosti
● EUROTEST, FITTEST aj. a jejich modifikace pro dan˝ vÏk
● testy svalov˝ch dysbalancÌ
● testy flexibility
10. V˝bÏrovÈ uËivo
V˝bÏrovÈ uËivo m˘ûe b˝t kaûdÈ uËivo tÏchto uËebnÌch osnov, kterÈ rozöi¯uje nebo upevÚuje
aktu·lnÏ dosaûenou ˙roveÚ pohybov˝ch dovednostÌ a schopnostÌ û·k˘. Ale takÈ jinÈ pohybo201
vÈ aktivity za¯azenÈ uËitelem tÏlesnÈ v˝chovy a schv·lenÈ ¯editelem ökoly (vyööÌm ökolsk˝m
pracovnÌkem), kterÈ odpovÌdajÌ vÏkov˝m pot¯eb·m a†moûnostem û·k˘ a jsou organizov·ny
v souladu s bezpeËnostnÌmi p¯edpisy pro dan˝ sport (aktivitu).
TÏlesn· v˝chova je v uËebnÌm pl·nu osmilet˝ch a Ëty¯let˝ch gymn·ziÌ za¯azov·na v†rozsahu
2 vyuËovacÌch hodin v t˝dnu. PosÌlenÌ dotace p¯edmÏtu je v pravomoci ¯editele (v†r·mci disponibilnÌch hodin). Vzhledem ke zdravotnÌmu a relaxaËnÌmu v˝znamu pohybov˝ch aktivit je
vhodnÈ o rozöÌ¯enÌ v˝uky TV usilovat na vöech ökol·ch, kterÈ k†tomu majÌ vhodnÈ podmÌnky.
Z hlediska v˝voje û·k˘, jejich motorickÈho rozvoje, konkrÈtnÌ pohybovÈ ˙rovnÏ a z·jm˘,
z†hlediska organizace ökoly atd. je uËivo tÏlesnÈ v˝chovy v tÏchto osnov·ch ËlenÏno do dvou
samostatn˝ch na sebe navazujÌcÌch etap (1. etapa = 1. ñ 4. roËnÌk osmiletÈho gymn·zia, 2.†etapa
= 5. ñ 8. roËnÌk osmiletÈho gymn·zia a 1. ñ 4. roËnÌk Ëty¯letÈho gymn·zia).
PrvnÌ etapu lze charakterizovat n·stupem puberty, vyhraÚov·nÌm pohybov˝ch z·jm˘ dÌvek a†chlapc˘, zvyöujÌcÌ se ˙rovnÌ silov˝ch a vytrvalostnÌch p¯edpoklad˘ (CH) a†estetick˝mi
z·jmy (D), zv˝öenou soutÏûivostÌ, samostatnostÌ atd.
Druhou etapu pak charakterizuje dospÌv·nÌ, vyhranÏnÏjöÌ vztah ke konkrÈtnÌm pohybov˝m aktivit·m a vÏtöÌ individualizace z·jm˘ o pohybovÈ Ëinnosti (vËetnÏ v˝konnostnÌho sportu),
vÏtöÌ z·jem o vlastnÌ tÏlo a vzhled atd.
Obsah p¯edmÏtu je koncipov·n v n·vaznosti na obsah 1. stupnÏ Zä do deseti tematick˝ch
okruh˘, v jejich r·mci je pak uËivo ËlenÏno na poznatky, pot¯ebnÈ n·vyky a pohybovÈ Ëinnosti.
Obsah uËiva je prost¯edkem pro dosaûenÌ cÌl˘ jednotliv˝ch etap vzdÏl·v·nÌ. Proto nenÌ
uËivo ËlenÏno do roËnÌk˘, ale uËitel ho vybÌr· v souladu s celkovou koncepcÌ danÈho p¯edmÏtu,
s konkrÈtnÌmi podmÌnkami ökoly (prostorovÈ, materi·lnÌ), konkrÈtnÌ ˙rovnÌ û·k˘ (skupin, jednotlivc˘), jejich p¯evaûujÌcÌmi pohybov˝mi z·jmy i vzhledem ke svÈmu p¯ÌpadnÈmu speci·lnÌmu pohybovÈmu zamÏ¯enÌ.
Z·kladnÌ uËivo, kterÈ by mÏlo b˝t nabÌdnuto k osvojenÌ vöem û·k˘m, vych·zÌ ze standardu
vzdÏl·v·nÌ (Standard z·kladnÌho vzdÏl·v·nÌ a Standard vzdÏl·vanÌ ve Ëty¯letÈm gymn·ziu)
a†je v†osnov·ch oznaËeno Ëernou odr·ûkou (●). UËitel by ho mÏl nabÌdnout vöem û·k˘m
k†osvojenÌ. KonkrÈtnÌ ˙roveÚ osvojenÌ z·visÌ p¯edevöÌm na individu·lnÌch p¯edpokladech
û·k˘. Ve zd˘vodnÏn˝ch p¯Ìpadech (nevhodnÈ prostorovÈ podmÌnky a nedostateËnÈ vybavenÌ)
je moûnÈ do jistÈ mÌry omezit i z·kladnÌ uËivo (viz d·le). Z·kladnÌ uËivo je zvl·öù osnov·no
pro 1. a 2. etapu vzdÏl·v·nÌ. Tam, kde jde o uËivo obecnÏjöÌho charakteru, souvisejÌcÌ
s†pohybov˝mi Ëinnostmi obou etap nebo opakovanÏ uplatÚovanÈ v†souladu s†pohybov˝m
a†intelektu·lnÌm rozvojem û·k˘, je uËivo osnov·no spoleËnÏ pro obÏ etapy.
Pro uspokojenÌ z·jmu, dovednostÌ i pohybovÈho nad·nÌ jednotlivc˘, skupin, p¯ÌpadnÏ
celÈ t¯Ìdy slouûÌ uËivo rozöi¯ujÌcÌ. Pro niûöÌ etapu je rozöi¯ujÌcÌm uËivem uËivo vyööÌ etapy,
pro vyööÌ etapu (u nadan˝ch û·k˘ i pro niûöÌ etapu) je rozöi¯ujÌcÌ uËivo vymezeno samostatnÏ v†Ë·stech ìDoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivoî a je uvozeno odr·ûkou (∞). Toto uËivo je nez·vaznÈ. UËitel ve vyööÌ etapÏ vzdÏl·v·nÌ se musÌ p¯i realizaci jednotliv˝ch tÈmat p¯esvÏdËit,
do jakÈ mÌry si û·ci osvojili uËivo niûöÌ etapy, a v p¯ÌpadÏ pot¯eby se k nÏmu vr·tit nebo ho
vyuûÌt k†opakov·nÌ a upevÚov·nÌ pohybov˝ch dovednostÌ, k rozvoji pohybov˝ch schopnostÌ atd.
Z v˝öe naznaËenÈho vypl˝v·, ûe za¯azenÌ rozöi¯ujÌcÌho uËiva nebo vypuötÏnÌ nÏkterÈho
n·mÏtu (tÈmatu) z·kladnÌho uËiva je v†kompetenci uËitele (¯editele), kte¯Ì nejlÈpe znajÌ p¯edpoklady û·k˘ a konkrÈtnÌ podmÌnky ökoly. Proto zd˘vodnÏnÈ za¯azenÌ obtÌûnÏjöÌho uËiva (p¯i
202
odpovÌdajÌcÌ ˙rovni û·k˘) nebo zd˘vodnÏnÈ vypuötÏnÌ nÏkterÈho z·kladnÌho uËiva (p¯i nedostateËn˝ch podmÌnk·ch a niûöÌ ˙rovni û·k˘) je v†souladu s pr·vnÌmi a bezpeËnostnÌmi p¯edpisy v˝uky. RozhodujÌcÌ pro vzdÏl·v·nÌ je smÏ¯ov·nÌ k dÌlËÌm a celkov˝m cÌl˘m a†respektov·nÌ
individu·lnÌch p¯edpoklad˘ û·k˘.
Proto i hodnocenÌ û·k˘ vych·zÌ z diagnostiky û·k˘, z pozn·nÌ jejich p¯edpoklad˘, aktu·lnÌch moûnostÌ, zdravotnÌho stavu a pohybov˝ch z·jm˘. RozhodujÌcÌ pro hodnocenÌ û·k˘ je
p¯Ìstup k p¯edmÏtu, aktivita p¯i jednotliv˝ch Ëinnostech a individu·lnÌ zmÏny (dovednostnÌ,
v˝konovÈ, postojovÈ).
K jednotliv˝m tematick˝m celk˘m:
Poznatky (tÈma 1.) jsou p¯ev·ûnÏ aplikacÌ poznatk˘ z jin˝ch p¯edmÏt˘ ñ p¯Ìrodopis, rodinn· v˝chova, biologie atd. ñ v†pohybovÈm uËenÌ a p¯i propojenÌ pohybov˝ch ËinnostÌ s†ot·zkami
dennÌho reûimu a zdravÌ. Jen v˝jimeËnÏ jde o samostatnÈ teoretickÈ hodiny (p¯i t¯ÌhodinovÈ
variantÏ p¯edmÏtu, v r·mci kurz˘ atd.). Z·mÏrem je schopnost aplikovat poznatky
v†pohybov˝ch Ëinnostech, v dennÌm pohybovÈm reûimu a p¯i utv·¯enÌ postoje ke zdravÈmu
ûivotnÌmu stylu.
Obsah 2. tÈmatu tvo¯Ì podstatu rozvoje tÏlesn˝ch a zdravotnÌch p¯edpoklad˘ û·k˘ pro realizaci dovednostÌ jednotliv˝ch sport˘ a pohybov˝ch ËinnostÌ. Proto je jejich koncepËnÌ za¯azov·nÌ do jednotliv˝ch hodin tÏlesnÈ v˝chovy i do celÈho pohybovÈho reûimu ökoly z·kladnÌm
p¯edpokladem ˙spÏchu v danÈ vzdÏl·vacÌ oblasti. PohybovÈ Ëinnosti je moûnÈ prov·dÏt podle
zamÏ¯enÌ, zam˝ölenÈho ˙Ëinku, v˝ukov˝ch i individu·lnÌch pot¯eb jako: cviËenÌ jednotlivc˘,
dvojic, skupin; na mÌstÏ, z mÌsta; bez n·ËinÌ, s n·ËinÌm, na n·¯adÌ (laviËky, ûeb¯iny, lana a tyËe
na öplh atd.); ve standardnÌch podmÌnk·ch sportovnÌch za¯ÌzenÌ, v†p¯ÌrodnÌm prost¯edÌ; podle
vlastnÌho tempa, rytmizovanÏ, s†hudbou atd. PohybovÈ Ëinnosti jsou za¯azov·ny do kaûdÈ
vyuËovacÌ jednotky podle konkrÈtnÌho cÌle a zamÏ¯enÌ v˝uky. Vytv·¯ejÌ se i podmÌnky pro
jejich uplatnÏnÌ v dennÌm reûimu. SouË·stÌ tohoto tÈmatu je i†r·mcov˝ v˝Ëet nevhodn˝ch
(nevhodnÏ realizovan˝ch) pohybov˝ch ËinnostÌ, kter˝ je platn˝ pro celou v˝uku tÏlesnÈ v˝chovy i dalöÌ pohybovÈ aktivity v reûimu ökoly. PodobnÏ je vhodnÈ vyuûÌvat ËinnostÌ z†tÈmatu
PohybovÈ hry (tÈma 6.).
V gymnastice (tÈma 3.) je za¯azenÌ cviËenÌ na bradlech a na kruzÌch z·vislÈ na vybavenÌ
ökol, a proto je za¯azeno pouze jako rozöi¯ujÌcÌ. CviËenÌ na kladinÏ a rytmick· gymnastika je
p¯ev·ûnÏ koncipov·na pro dÌvky. RovnÏû z†obsahu tanc˘ a†dalöÌch pohybov˝ch ËinnostÌ
s†hudbou a rytmick˝m doprovodem je vhodnÈ vybÌrat jen modelovÈ Ëinnosti, p¯edevöÌm podle z·jmu û·kyÚ a zamÏ¯enÌ vyuËujÌcÌch. NÏkterÈ pohybovÈ Ëinnosti s†hudebnÌm a rytmick˝m
doprovodem je vhodnÈ za¯azovat i do v˝uky chlapc˘.
V ˙polech (tÈma 4.) je pro nÏkterÈ pohybovÈ n·mÏty d˘leûitÈ z·kladnÌ vybavenÌ (ûÌnÏnky,
koberce, tatami), odpovÌdajÌcÌ pr˘prava vyuËujÌcÌho a dodrûov·nÌ bezpeËnostnÌch podmÌnek,
vych·zejÌcÌch ze z·kladnÌ filozofie ˙polov˝ch sport˘ (ne˙toËenÌ) a†maxim·lnÌ ohleduplnosti
k†partnerovi.
U atletiky (tÈma 5.) jsou problÈmovÈ vÏtöinou skoky, pokud nenÌ odpovÌdajÌcÌ vybavenÌ
doskoËiöù. Ve zvl·öù nevyhovujÌcÌch podmÌnk·ch je moûnÈ realizovat jen jeden ze skok˘, p¯ÌpadnÏ za¯azovat pr˘pravnÈ Ëinnosti.
Ze sportovnÌch her (tÈma 7.) se zpravidla za¯azujÌ dvÏ sportovnÌ hry ve dvouletÈm (Ëi Ëty¯letÈm) cyklu ñ volejbal se doporuËuje ¯adit aû od 3. roËnÌku osmiletÈho gymn·zia. Pokud by
ökola volila jinÈ sportovnÌ hry neû basketbal, h·zenou, fotbal a volejbal, je û·doucÌ, aby se
souË·stÌ tÈmat sportovnÌch her staly z·kladnÌ dovednosti tÏchto her (p¯ihr·vky ñ rukou, nohou, st¯elba na koö a na branku, odbÌjenÌ mÌËe, driblink).
V tÈmatu 8. se plav·nÌ organizuje v n·vaznosti na 1. stupeÚ Zä jako zdokonalovacÌ v˝uka
(ale mohou b˝t mezi û·ky i zaË·teËnÌci ñ neplavci), p¯ev·ûnÏ ve formÏ kurzu nebo soust¯edÏ203
nÈ v˝uky. Lyûov·nÌ se organizuje zpravidla ve formÏ kurzu nebo soust¯edÏnÈ v˝uky ve 2. a 5.
roËnÌku osmiletÈho gymn·zia a v 1. roËnÌku Ëty¯letÈho gymn·zia v souladu s konkrÈtnÌ ˙rovnÌ
û·k˘. Turistika je zpravidla souË·stÌ sportovnÏ turistickÈho kurzu v 7. roËnÌku osmiletÈho
gymn·zia a ve 3. roËnÌku Ëty¯letÈho gymn·zia. ìZpravidlaî znamen·, ûe je v†pravomoci ¯editele posunout kon·nÌ kurz˘ do jin˝ch roËnÌk˘ (p¯ev·ûnÏ o rok nÌûe). P¯i dohodÏ se ä⁄ o†p¯ÌpadnÈ
finanËnÌ dotaci je t¯eba vËas ä⁄ o z·mÏrech ökoly informovat a zd˘vodnit zam˝ölenÈ p¯esuny
v†uËebnÌm pl·nu. V†prvÈ etapÏ vzdÏl·v·nÌ se organizujÌ i Ëinnosti v†p¯ÌrodÏ jako forma spojenÌ turistick˝ch a dalöÌch vhodn˝ch pohybov˝ch ËinnostÌ s†Ëinnostmi jin˝ch p¯edmÏt˘
v†p¯ÌrodnÌm prost¯edÌ. »innosti v†p¯ÌrodÏ se organizujÌ podle podmÌnek ökoly zpravidla
v†rozsahu 4 ñ 6 hodin (souvisle) v kaûdÈm pololetÌ.
TÈma 9. je ch·p·no jako sezn·menÌ û·k˘ s motorick˝mi testy a testy svalovÈ nerovnov·hy
a†s jejich vyuûitÌm v ûivotÏ û·k˘. NauËit je z·kladnÌmu ohodnocenÌ svÈ ˙rovnÏ. Pro ˙Ëely
hodnocenÌ a klasifikace se doporuËuje vyuûÌt test˘ pouze v n·vaznosti na individu·lnÏ stanovenÈ dÌlËÌ uËebnÌ cÌle a jako podklad pro informaci o individu·lnÌ zmÏnÏ û·ka!
V˝bÏrovÈ uËivo (tÈma 10.) m· slouûit k prohloubenÏjöÌ v˝uce nÏkter˝ch tÈmat, o nÏû majÌ
û·ci z·jem, p¯ÌpadnÏ pro kterÈ jsou na ökole velmi dobrÈ podmÌnky a ökola je tradiËnÏ rozvÌjÌ.
K za¯azenÌ sport˘, kterÈ nejsou v osnov·ch podrobnÏ rozvedeny, je moûnÈ vyuûÌt schv·lenÈ
metodickÈ n·vody pro danou vÏkovou kategorii (platnÈ v oblasti ökolnÌho nebo svazovÈho
sportu).
Obsah 1., 2. a 6. tÈmatu je v obou etap·ch vzdÏl·v·nÌ ¯azen do v˝uky tÏlesnÈ v˝chovy
pr˘bÏûnÏ podle pot¯eb û·k˘ a†vzdÏl·vacÌch cÌl˘. OstatnÌ tÈmata se v 1. etapÏ vzdÏl·v·nÌ doporuËujÌ zaËleÚovat v rozsahu: 3. tÈma (gymnastika, tanec a jinÈ pohybovÈ Ëinnosti s†rytmick˝m
a hudebnÌm doprovodem) 30 % D ñ 20 % CH, 5. tÈma (atletika) 20 % D i CH, 7.†tÈma
sportovnÌ hry 20 % D, 25 % CH, tÈmata 4. (˙poly), 8. (sporty vyûadujÌcÌ zvl·ötnÌ podmÌnky
a netradiËnÌ sporty) a 9. (testy) dohromady 15 % a tÈma 10. (v˝bÏrovÈ uËivo) v†rozsahu 15 %.
Ve 2. etapÏ se doporuËuje zaËleÚovat tÈmata v p¯ibliûnÏ stejnÈm rozsahu nebo postupnÏ posilovat v˝bÏrovÈ uËivo z 15 % v 5. (respektive 1.) roËnÌku aû na 40 % v†8.†(respektive 4.)
roËnÌku p¯i ˙mÏrnÈm zkr·cenÌ ostatnÌch tÈmat nebo tÈmatu, kterÈ bude v˝bÏrov˝m uËivem
posÌleno (nahrazeno). äkola m· moûnost upravit navrhovanÈ dotace aû v†rozsahu 40†% (danÈho tÈmatu) nebo p¯i zcela nevyhovujÌcÌch podmÌnk·ch nÏkterÈ tÈma vypustit p¯i ˙mÏrnÈm
posÌlenÌ ostatnÌch tÈmat. DÌlËÌ prvky, kterÈ lze z danÈho tÈmatu realizovat, je vhodnÈ za¯azovat do v˝uky v r·mci jin˝ch tÈmat.
Ve dvou hodin·ch tÏlesnÈ v˝chovy nenÌ moûnÈ v˝raznÏ ovlivnit pohybovÈ p¯edpoklady
a†celkovou tÏlesnou zdatnost û·k˘, proto je povinn˝ p¯edmÏt ch·p·n p¯edevöÌm jako n·vod
pro Ëinnosti v dalöÌch form·ch pohybovÈho reûimu û·k˘ i pro Ëinnosti mimo ökolu. Pro naplnÏnÌ z·kladnÌch cÌl˘ a realizaci TV je proto ˙kolem (povinnostÌ) ökoly:
● vytv·¯et (prostorovÈ, materi·lnÌ a person·lnÌ) podmÌnky pro efektivnÌ v˝uku tÏlesnÈ v˝chovy v jejÌ z·kladnÌ formÏ i jin˝ch navrhovan˝ch form·ch;
● vytv·¯et podmÌnky pro soustavnÈ sledov·nÌ û·k˘ a odhalov·nÌ jejich individu·lnÌch pohybov˝ch p¯edpoklad˘, v˝konnostnÌch moûnostÌ a osobnÌch z·jm˘;
● vytv·¯et podmÌnky pro co nejvÏtöÌ podÌl pohybov˝ch aktivit v reûimu ökoly a ve spolupr·ci s†rodiËi a jin˝mi partnery i mimo ökolu ñ celot˝dennÌ pohybov˝ program s cÌlen˝mi
aktivitami pro tÏlesn˝ rozvoj, kompenzaci tÏlesnÈho a†duöevnÌho zatÌûenÌ a uspokojov·nÌ
pohybov˝ch z·jm˘ û·k˘ (cviËenÌ v hodin·ch jin˝ch p¯edmÏt˘, pohybovÏ rekreaËnÌ p¯est·vky, ökolnÌ sportovnÌ kluby, z·jmovÈ sportovnÌ krouûky atd.);
● zabezpeËit preventivnÌ ochranu zdravÌ û·k˘ p¯i pohybov˝ch Ëinnostech a minimalizovat
moûnÈ poökozenÌ jejich zdravÌ;
● vÏnovat zv˝öenou pÈËi pohybovÏ a zdravotnÏ znev˝hodnÏn˝m û·k˘m;
204
●
●
●
●
vytv·¯et podmÌnky pro vztah û·k˘ ke sportovnÌm tradicÌm ökoly, obce, regionu a†vÈst
û·ky k†pravidelnÈmu vyuûÌv·nÌ dostupn˝ch sportoviöù v danÈ oblasti (i perspektivnÏ);
vytv·¯et podmÌnky pro propojov·nÌ poznatk˘, dovednostÌ a zkuöenostÌ z tÏlesnÈ v˝chovy
do jin˝ch vzdÏl·vacÌch oblastÌ a naopak;
vytv·¯et podmÌnky pro spojov·nÌ pohybov˝ch aktivit s dalöÌmi zdravotnÏ preventivnÌmi
Ëinnostmi v reûimu û·k˘ ñ stravov·nÌ, pitn˝ reûim, hygiena, nestresujÌcÌ klima, ochrana
proti ökodlivin·m atd.;
zajistit vöestrannou informovanost û·k˘, jejich rodiË˘ a ostatnÌch pedagog˘ o v˝znamu
pohybov˝ch aktivit pro zdravÌ û·k˘.
Odborn˝ gestor V⁄P: PaedDr. Jan Tup˝
205
MINISTERSTVO äKOLSTVÕ, ML¡DEéE A TÃLOV›CHOVY »ESK… REPUBLIKY
Vydalo MäMT »R roku 1999 v nakladatelstvÌ uËebnic Fortuna,
JUDr. Frantiöek Tali·n, Jungmannova 7, 110 00 Praha 1
PoËet stran 208
PrvnÌ vyd·nÌ
Vytiskla Tisk·rna Dr. E. GrÈgr a syn,
s. r. o., H·lkova 2, Praha 2
ISBN 80-7168-659-X
176-040/2-99
U » E B N I C E = F O RT U N A l F O RT U N A = U » E B N I C E
Naöe uËebnice si m˘ûete objednat na v˝öe uvedenÈ adrese nakladatelstvÌ,
na e-mailovÈ adrese odbyt @ fortuna.cz,
nebo zakoupit p¯Ìmo v naöich prodejn·ch
Velkoprodejna OstrovnÌ 30, 110 00 Praha 1, tel./fax 02-24 23 45 15
(uËebnice pro vöechny typy z·kladnÌch a st¯ednÌch ökol)
N·rodnÌ t¯. 16, 110 00 Praha 1, tel. 02-24 91 14 09
(uËebnice pro vöechny typy st¯ednÌch ökol, pr·vnick· literatura,
p¯ÌruËky a tiskopisy vöeho druhu pro podnikatele)
FORTUNA ñ expediËnÌ st¯edisko, 251 70 »estlice 108,
tel. 02-90 05 33 34, tel./fax 02-90 05 33 35
DalöÌ informace zÌsk·te i na internetu: http://www.fortuna.cz

dokumenty UÀebnÃ

Transkript

Podobné dokumenty

Daniel J. Cargola - Richard J. A. Albert, Dějiny římské říše

CZECH POINT - od listopadu tak

kapitola

prospekt Huskystar E10