váha vlastní a cizí

VÁHA VLASTNÍ A CIZÍ
aneb porovnání klasické kalisteniky s tradičním posilováním
Autor:
Milan Vančura
Praha 2015
Anotace
Práce se zabývá rozborem rozdílnosti přínosností kalisteniky a posilováním s
volnými vahami. Pojednává o pohledu do historie, vývoji a současnosti, tak, aby čtenář
mohl po přečtení práce jasně vyjádřit svůj názor na obojí.
Poděkování
Děkuji za své prvotní kroky směrem ke kalistenice paní Mgr. Jaroslavě Hrdinkové,
své bývalé učitelce tělesné výchovy na střední škole.
Děkuji rodičům za posouzení a korekturu této práce a ženě, že měla nervy mé
neustálé psaní vydržet.
OBSAH
OBSAH
ÚVOD ................................................................................................................................................... 7
1 KALISTENIKA ................................................................................................................................... 10
1.1 HISTORIE ................................................................................................................................ 10
1.2 VÝVOJ .................................................................................................................................... 14
1.3 MENTALITA ............................................................................................................................. 23
2 TRADIČNÍ POSILOVÁNÍ S CIZÍMI VAHAMI ............................................................................................... 28
2.1 HISTORIE ................................................................................................................................ 29
2.2 VÝVOJ .................................................................................................................................... 34
2.3 MENTALITA ............................................................................................................................ 38
3 POROVNÁNÍ POSTUPU VÝVOJE ........................................................................................................... 41
4 POROVNÁNÍ SOUČASNÉ SITUACE ........................................................................................................ 42
5 IDEÁL TĚLA VYTVOŘENÉHO KALISTENIKOU ............................................................................................ 46
6 IDEÁL TĚLA VYTVOŘENÉHO ZDVIHÁNÍM VAH ......................................................................................... 47
7 SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ........................................................................................................................ 48
7.1 TĚLO...................................................................................................................................... 48
7.2 MENTALITA ............................................................................................................................ 49
7.3 POZITIVA A NEGATIVA V INDIVIDUÁLNÍM HODNOCENÍ .................................................................... 50
7.4 PRAKTIČNOST .......................................................................................................................... 51
7.5 POZITIVA A NEGATIVA VE SPOLEČENSKÉM HODNOCENÍ ................................................................... 51
7.6 VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ ............................................................................................................. 53
8 ZÁVĚR............................................................................................................................................ 54
SEZNAM LITERATURY ............................................................................................................................. 55
SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................................................ 56
PŘÍLOHA Č. 1 .......................................................................................................................................... I
PŘÍLOHA Č. 2 ......................................................................................................................................... II
PŘÍLOHA Č. 3 ........................................................................................................................................ IV
PŘÍLOHA Č. 4 ........................................................................................................................................ VI
PŘÍLOHA Č. 5 ......................................................................................................................................... X
ÚVOD
ÚVOD
Snaha člověka sílit a mohutnět je známá od dávnověku. Pomineme-li doby, kdy se od
fyzické kondice přímo odvíjela schopnost přežít, dostáváme se postupně do fantastického
světa čerstvě vznikající aktivity zvané sport.
V původní myšlence se sport objevuje především u prvních organizovaných armád,
kdy různé hry a soutěže měly zajišťovat neustálé zlepšování mužstva na základě zdravého
zápolení, kdy s postupným časem nabýval sport i ryze rituálních a obřadných charakterů,
do kterých můžeme řadit především řecké olympijské hry (okrajově také mayské obřadní
míčové hry).
„Muž se má vyznati ve hrách. Pravý muž nezná přec větší slávy než z vítězství
vlastních paží a nohou.“1
Ve světě, který ještě neznal výdobytek pohodlí a čerstvě se učil chovu a zemědělství
zajišťoval stravu stále ještě lov a bezpečí stále ještě elementární boj se zvířaty, či jinými
lidmi. Být malým a slabým se v této době nevyplácelo mnohem více, než je tomu dnes.
Právě proto veškeré techniky a procesy zvyšující fyzickou kondici a aktivní tělesnou váhu
získávaly na důležitosti. Stejně tak jako se soustředil na vývoj zbraní pro boj, se člověk
soustředil na výrobu pomůcek pro posilování. S válečnou taktikou a strategií lovu
vymýšlel nové cviky a nové soutěže. Fyzická zdatnost byla předpokladem k snadnějšímu
životu. Navíc dle své užitečnosti okolí člověk šplhal po společenském žebříčku své
komunity.
A aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám na životech, nechtěným zraněním
vynikajících atletů, začalo vzájemné zápolení dostávat pravidla. „Skupinový charakter
podporoval závodivé měření sil, což vedlo k dalšímu rozvoji řady dovedností a kultů a
nakonec ke vzniku soutěží.“2
Na sochách, džbánech a talířích, v dobových spisech a básních, v celé počáteční
kultuře se jako zlatá nit táhne sport, jako středobod antického ideálu krásy a tělesné
dokonalosti.
1
HOMÉROS,. Odysseia. Vyd. 4., V Academii 1. Překlad Vladimír Šrámek. Praha: Academia, 2012, 479 s.
Europa (Academia). ISBN 978-80-200-2187-8
2
Tělesná výchova v počátcích lidské civilizace. Vybrané kapitoly z dějin tělesné kultury [online]. 2002 [cit.
2014-04-03]. Dostupné z: http://eamos.pf.jcu.cz/amos/kat_tv/modules/low/kurz_obsah.php?identifik=
kat_tv_9025_t&id_kurz=&id_kap=1&id_teach=&kod_kurzu=kat_tv_9025&id_kap=1&id_set_test=&search
=&kat=
7
ÚVOD
Obrázek 1: Repliky řeckých dobových sošek muže a ženy
Tento tělesný ideál se v různých obdobích člověku neustále vracel do povědomí a ani
středověké církevní zakazování sportu, ani druhoválečné zákazy sportovat, ani současné
epidemie bigerexie a anorexie tento prazákladní náhled na lidské tělo nedokázali zastřít.
Staré Řecko také dalo vzniknout pojmu kalokagathia – ve volném překladu ve
významu “krásné a dobré“. Silná vzdělaná mysl a silné cvičené tělo. Slavný Pythagoras ze
Samu jako osmnáctiletý dokonce zvítězil na 48. olympijských hrách v pankrationu
(ekvivalent dnešního MMA). Významných úspěchů dosáhl i tragéd Euripides.
S postupem času a tedy i vývojem celého sportu začíná docházet k různým separacím
různých sportovních odvětví, pohybové specializaci a různosti pravidel při daných
soutěžích a zápasech. Vznikají zcela nové sporty individuální, zcela nové sporty kolektivní
a veskrze všechny mají jednu věc společnou – sportovec musí být sice tělesně
specializovaný pro svůj sport, ale stále musí být především atletem, s vynikající tělesnou
schránkou, pro vynikající výsledky.
8
ÚVOD
A právě cílené posilování je tím, co z průměrného člověka dělá atleta a dále
z průměrného atleta vítěze.
V dnešních dobách je tento princip zastupován dvěma hlavními směry. Tradičním
posilováním s volnými vahami, pod všeobecným názvem fitness; a od starých Řeků nám
dobře známé posilování s vlastní vahou, pod všeobecným názvem kalistenika.
A já se ptám – co z těchto obou odvětví je přínosnější? Co zdravější? Co má rychlejší
výsledky a co výsledky trvalejší? Je pro člověka výhodnější pohybovat prostorem kolem
sebe – nebo sebou v prostoru? Uvidíme.
9
Část první
Komunita
9
1 KALISTENIKA
1 KALISTENIKA
Jak již bylo řečeno, kalistenika je souhrnné posilování s vlastní vahou. Kromě typických
cviků, jako jsou kliky, dipy (kliky na bradlech), dřepy, výpady, sed lehy, přednožování ve
visu, kolíbky, mosty, shyby a přítahy můžeme do kalisteniky řadit ještě různé techniky z
gymnastiky, atletiky, různé izometrické pozice z jógy či tance.
Rozsah možností jak posílit tělo jen za pomoci jeho vlastní váhy v různých pozicích při
odporu gravitaci je obrovský a přímo se odvíjí pouze od představivosti cvičence, jeho
osobních predispozic a využití genetických vkladů.
Vedle svalové síly, rychlosti a vytrvalosti podporuje kalistenika také celkovou
flexibilitu, orientaci v prostoru, schopnost procítění svalů a motorickou inteligenci (potažmo
svalové sebeuvědomění).
Komunitní je tento způsob cvičení především kvůli charakterovému typu lidí, které
přitahuje. Otevřenost jednání a větší extroverze je u zarytých cvičenců přímo nasnadě, protože
většina těchto trénuje na venkovních hřištích, po parcích a na přizpůsobených městských
plochách (skrze celou historii). Přístupnost cvičiště, otevřenost vstupu a přidání se motivuje
každého kolemjdoucího k sdílení pohybu, což přímo navazuje na lepší schopnosti socializace
a komunikace.
V neposlední řadě musíme uvažovat ještě směrem kolektivního působení na
procházející a na členy samotné. Většina z těchto lidí netrpí svalovou nadváhou nebo
výraznou tělesnou anabolizací. Zdravě vypadající postavy v průměrné váze osmdesáti kil jsou
mnohem více „bezpečně vypadající“, než je tomu u fitness příznivců (a jejich seskupeních). A
nevypadá-li každý jednotlivě jako ohrožení, ale jako princip zdraví („Muž o hmotnosti 70 kg
má přibližně 25-35 kilogramů kosterních svalů.“3), spíše dochází ke komunikaci s okolím a
tak dále.
1.1 HISTORIE
Již jsme naznačili, že kalistenika má vývoj historicky dlouhý, sahající po ose času
hluboko před náš letopočet. Je tedy nasnadě tuto cestu pozorovat od jejích prvopočátků až do
současnosti, abychom plně pochopili nejen jak mohla kalistenika, jako cvičební způsob, přežít
více jak dva tisíce let, ale i jak sbírá síly k zasahování do dnešní sportovní scény.
3
VELLA, Mark. Anatomie pro trénink svalové síly a vytrvalosti. 1. vyd. Překlad Veronika Němcová. Ilustrace
James Berrangé. Praha: Mladá fronta, c2007, 144 s. ISBN 978-802-0416-469.
10
1 KALISTENIKA
Sport se jako sociálně-kulturní jev mění v závislosti místa a času. Základní rys
kalisteniky přežívá již více než dva tisíce let a to jí činí neobyčejně specifickou.
Historie kalisteniky začíná spolu s řecko-římskou gymnastikou. Ta měla dokonale
napodobovat funkční pohyby pro efektivní válečnou logistiku a úspěšné překonání válečných
strastí (odtud také prvopočátky gymnastického náčiní – kůň).
Spolu se snahou mít co nejsilnější a nejvytrvalejší válečníky působila kombinace těchto
cviků s během a cvičným soubojem nejen velice efektivně, na zkvalitňování dané armády
(vždyť římská armáda byla první profesionální armádou historie), ale celý proces byl
neuvěřitelně praktický, protože ve výsledku nebylo potřeba žádných cvičebních pomůcek, což
bylo na dlouhých cestách po cizích zemích nebo při rychlých přesunech silně žádoucí.
Ještě před tím však, v roce 776 před naším letopočtem, proběhlo konání prvních
olympijských her. I když se jednalo především o běžecký závod, stal se tento rituál mezníkem
i pro kalisteniku, protože v hrách následujících, s přibývajícími sporty, přibývalo i nutnosti se
připravovat nejen technicky, ale především tělesně.
K těmto přípravám začaly sloužit speciální místa, tak zvané palestry (paleistry). I když
byly v šestém století před naším letopočtem stále ještě určeny především k vojenskému
výcviku, začínáme se zde již pohybovat v prvních oficiálních cvičištích orientovaných
primárně na rozvoj těla a jeho přípravu před závodem. (Mohli bychom je nazvat prvním
workoutovým hřištěm, nebo specializovaným gymem obecně.)
Na přelomu pátého století před naším letopočtem již byla palestra běžným výchovným
místem a tak se začala přibližovat gymnasionu. (Za zmínku rovněž stojí, že hlavním bohem
palester byl Hermés.)
Nicméně se až díky Spartské výchově achoií, v roce 576 před naším letopočtem,
dostáváme k prvnímu specializovanému tréninku pod vedením starších a zkušenějších mužů –
prvních trenérů.
Připomeňme si situaci kolem Thermopyl a příběh o tom, jak perští zvědové při prvním
pohledu na tři stovky odvážných jen nevěřícně strnuli, když viděli Sparťany před zahájením
boje cvičit. A necvičili v skalní rozsedlině nic jiného, než kalisteniku.
Pokud jsme ji jako samostatný cvičební systém doposud viděli jen neohraničeně v mlze,
nejistě a neforemně, nyní, díky Spartě a jejímu systému válečnictví, můžeme o kalistenice
mluvit jako o již definovaném směru tělesného rozvoje. Zde již můžeme s jistotou říci ano,
zde je jistý a především jasný počátek kalisteniky jako cvičebního systému, nikoli jen souboru
náročných pohybových vzorců.
11
1 KALISTENIKA
Díky nastupující éře Římské Říše (S.P.Q.R.) se dále náš předmět zájmu drží v popředí a
napomáhá cvičeným borcům obsadit bez mála celou Evropu.
„Následoval výcvik ve zbrani - nováček obdržel cvičný dřevěný meč (rudis) o váze
skutečného gladia, cvičný štít vyrobený z vrbového proutí a učil se zasazovat rány do kůlu
výšky člověka, vetknutého do země cvičiště. Na stejný kůl se pak učil házet kopím. Pokud
nováček ovládal dobře zmíněné dovednosti, musel si zvyknout na bitevní vřavu - proto se
pořádaly cvičná střetnutí ve kterých byla používána kopí bez ostrých hrotů a meče v
pochvách, aby se předešlo zbytečným zraněním.“4
Při jejím postupném úpadku ale začíná upadat i zájem o sport. Na olympijské hry se
pomalu zapomíná díky hrám gladiátorským (kdy v organizovaných ludech, dostávají
trénovaní otroci pozornosti především z ohledu technického, nikoli přímo tělesného) a
s rozšiřujícím se křesťanstvím začíná upadat zájem o věci pozemské – tělesné.
(Oproti modernímu pochopení tělesnosti gladiátora byli skuteční gladiátoři oplácaní,
plnotuční zápasníci. Rána utržená do tukové tkáně krvácí, ale neohrožuje na životě…)
Nositelem myšlenky hrdého sportu se i nadále stávají v těchto temnějších dobách
válečníci. Postupně se vyvíjející rytířské řády (ať již řád templářský nebo řád německých
rytířů) řadí do svých ctností, vedle hraní šachů a skládání básní, zápas, plavání, jízdu na koni,
šerm, lukostřelbu (lov) a tak dále.
Pořádání rytířských klání bylo vždy velikou akcí jak pro zúčastněné, tak pro přihlížející
a divácká vděčnost byla na vysoké míře. Závodící museli být dobře připravení jak po fyzické,
tak i po technické a taktické stránce. Důležitost kvality výbavy již začala hrát rovněž vysokou
roli. Pokud vše nebylo dostatečné, mohla nepřipravenému hrozit mnohá zranění, zmrzačení
nebo i smrt.
Nicméně sport jako takový v obecném měřítku je v těžkém úpadku, ze kterého jej
vyvléká až nastupující období renesance a její opětovný zájem o antický ideál kalokagathie.
První zdokumentované odchylky od sportovního účelu přípravy na válku nalézáme
v renesanční Itálii, v Calcio Fiorentino. Pravidla tohoto sportu nápadně připomínají ragby,
potažmo fotbal. Zde se sport začíná v roce 1580 stávat činností zábavnou a potěšující, nikoli
jen přípravnou a tělo-budující.
Zde a právě zde zachytáváme zmínky o prvotní tělesné výchove při školách. Stáváme se
svědky stále hlubšího zájmu o poznání lidského těla a rozšíření povědomí o anatomii, z které
nadále vychází kineziologie, fyziologie a další.
4
Římská armáda - Členění, taktika a výcvik vojska. In: TŮMA, Radek a Ladislav TOMIČ. Antika [online]. 2004
[cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1739
12
1 KALISTENIKA
Postupem času, s rozvojem efektivnějšího válečnictví především díky lepšímu
využívání potenciálu střelného prachu, postupně opadá nutnost silně nadprůměrné postavy a
tělesný um začíná ustupovat umu technickému. Obnovují se olympijské hry.
Jakmile není tělesná námaha nutně spojována s potřebou přežít, stává se sport
v devatenáctém století zájmem vyšších vrstev. Objevuje se například tenis, fotbal, pálkové
hry a další.
V období první světové války můžeme být svědky toho, jak na obou frontách vzájemně
válčí lidé, které bychom dnes souhrnně nazvali hubenými. I když k tělesným tréninkům
samozřejmě docházelo, jejich specializace byla primárně na rychlostní a vytrvalostní
vlastnosti jedinců, a to především kvůli stylu vedení války.
Poučeni zkušenostmi z bojů na bajonety v zákopech jsou již druhováleční vojáci
mnohem pečlivěji trénováni.
Na obou stranách linie se začali formovat muži, jejichž
průměrná váha se pohybovala okolo osmdesáti kilogramů (opomeneme-li součty lidí
povolaných v Německu při vyhlášení totální války Hitlerem, tedy starce a děti).
V současné době je průměrný voják devadesáti až stokilový atlet s vynikajícími silověvytrvalostními schopnostmi. A stejně jako na dávnověkých bojištích i dnes platí, že na složité
cvičební pomůcky není místo.
(S tím souvisí vývoj armádního posilovacího popruhu, který díky dobrému marketinku
pronikl do civilní oblasti jako dobře známý systém TRX.)
Díky bumu činek a posilovacích strojů (především díky Schwarzeneggerovým a
Stallonevým filmům) zažila kalistenika v sedmdesátých a osmdesátých letech téměř vyhynutí,
kdy se držela především na okraji společnosti – ve věznicích a nápravných zařízeních.
Devadesátá léta postupně pomalu a opatrně vypouští kalisteniku opět mezi obecnou
populaci. U nás k tomu došlo především díky pádu železné opony a přívalu zahraničních
filmů legend posilování s vlastní vahou (Bruce Lee, Chuck Noris a podobně) – je jasné, že se
přímo pojila s tréninkem bojových sportů a umění.
„V současnosti se ovšem původní termín kalisthenika uchytil v povědomí nejvíc díky
internetovým videím, která se rozšířila bezmála před deseti lety z newyorkského Bronxu.
V současnosti je tento typ cvičení také velmi populární na Ukrajině a v Rusku. Tady všude se
kalisthenice (přezdívané také jako free workout nebo ghetto workout) začali věnovat sociálně
slabší skupiny lidí, především černoši, kteří neměli peníze na to chodit do fitness center.“5
5
Kalistenika. In: TOMIČ, a . Fitnessmag [online]. 2015 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: Římská armáda Členění, taktika a výcvik vojska. In: TŮMA, Radek a Ladislav TOMIČ. Antika [online]. 2004 [cit. 2015-05-22].
Dostupné z: http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1739
13
1 KALISTENIKA
Je logické, že zde dochází k silnému prolínání s rapovou subkulturou, čímž se dotýkáme
mimo jiné i moderních forem tance a podobně.
Na rozdíl od původní americké scény, kde máme nepřímé návaznosti na sociálně
patologické skupiny a kriminalitu, se česká scéna začíná točit kolem mladých prominentních
studentů. Většina lidí se dostala ke kalistenice díky jedinému rapperovi: Revoltovi.
Osobně jsem měl tu čest sledovat jeho růst od prvopočátků, kdy jsem na něj při svých
studiích kalisteniky narazil, až doposud.
Jistým způsobem kontroverzní ideový přístup Revoltova pojetí sportu zapříčinil mnoho
odpůrců ve vnějších i vnitřních řadách následovníků a pozorovatelů, faktem ovšem zůstává
jeho nepopiratelná zásluha o znovuobrození kalisteniky na našem území a především její
popularizace v širším povědomí obecné společnosti.
(Tomuto fenoménu se věnuji v jiné práci.)
Závěrem k historii kalisteniky lze tedy říci, že procházela skrze celé období
zdokumentované lidské historie, někdy silná a masově využívaná, jindy na pokraji vyhynutí,
držena při životě jen ve věznicích a ghettech.
Tak jako tak je její vliv na tělesnou kulturu člověka nepopiratelný, definovala tělesný
ideál, který je neměnný po více než dva tisíce let (!) a nepřímo ovlivnila svým působením na
starověká vojska směr ubírání se lidských dějin.
1.2 VÝVOJ
Vývoj kalisteniky je asi nejhůře zdokumentovaná kapitola, na kterou může člověk při
studiu sportu narazit.
Většinu svých cvičebních postupů si původní armády úzkostlivě střežily pro sebe a
přecházely z vůdce na vůdce, aby konkurenční síly byly vždy o krok pozadu za onou armádou
cvičenou.
Stejně tak vývoj před starověkým Řeckem je dokumentovaný jen sporadicky. Jediné, co
z té doby víme je, že ve staré Číně sloužil sport spíše k estetickému působení a jen v Persii a
Řecku k válečným účelům.
Od starověkého Řecka již začínáme mít první potuchy o přímém formování obsahu
kalisteniky:
Trénink probíhal primárně brzy ráno, nebo v podvečer. Těžké horké podnební
podmínky nedovolovaly provádět těžší trénink kdykoli jindy dostatečně kvalitně, navíc
s připočtením nutnosti povinností nebyl ani čas.
14
1 KALISTENIKA
Původní cviky připomínaly především manuální práci. Jednalo se o funkční pohyby
přemisťování prostoru kolem sebe a nebo (a to je pro nás důležité) přemisťování sebe sama
v prostoru.
S pochopením výhod cíleného tréninku – totiž opakováním pohybu člověk sílí a pohyb
se stává efektivnějším (lze ho provést s vyšším odporem), se dostáváme do sfér cíleného
cyklického trénování za účelem zlepšení se.
V šestém století před naším letopočtem (!) se objevuje příklad, který následní, nebojme
se říct, trenéři, užívají pro objasnění situace všem jejich žákům.
Pověst o Milónu z Krotónu hovoří o chlapci, který byl nucen každý den nosit tele na trh.
Jak postupně tele rostlo, chlapec sílil, až nakonec dospělého býka nesl dospělý atlet.
(Z dochovaných záznamů víme, že Milón byl šestinásobným olympijským vítězem,
k tomu mnohonásobným vítězem v méně důležitých hrách. Téměř čtvrt století nebyl nikým
poražen. Milón byl nejspíše nejsilnějším člověkem své doby a veškeré historky, které o něm
máme, pochází především od Diodóra Sicilského, Strabóna, Plinia staršího nebo Hérodota.)
Obrázek 2: Zobrazení Milóna z Krotónu s býkem v ose času
A právě v této době se dostáváme ke kalistenice samotné.
Sparťané začínají vyvíjet specializované cviky přímo za účelem posilování. Většina
cviků má v různé intenzitě (postavení k zemskému povrchu) simulovat pohyby potřebné
k boji.
15
1 KALISTENIKA
Uvědomme si například, že nejstarší a nejznámější z kalistenických cviků, (který se již
lišil od funkčních pohybů a můžeme jej tedy považovat za skutečnou tréninkovou techniku –)
klik – simuluje odstrčení.
Toto odstrčení napomáhalo rázu odražení štítem, napomáhalo síle úderu nebo
průraznosti kopí.
Oproti tomu specializované cviky typu shyb, které se objevily až později, simulující
přitažení, se již přímo nepojili s válečnými nutnostmi, jako spíše s praktickými schopnostmi.
Můžeme tedy uvažovat tím směrem, že většina prvních specializovaných cviků, většina
cviků nově vznikající kalisteniky, byla především tlačného/odstrkovacího rázu, vzhledem
k distančním způsobům tehdejšího boje.
A jak se s postupujícím časem stále více projevoval pozitivní výsledek tohoto cíleného
cvičení, začali trenéři přemýšlet nad předcházejícími funkčními pohyby – a jak by je šlo
převést z chlapských siláckých her na písek cvičiště tak, aby byly o to efektivnější a podstatně
nenáročnější na pomůcky.
Ze zvedání břemen ze země se vyvíjí dřep, ze šplhu na strom shyb a výmyk, z tlačení
pluhu tahání zátěže a výpady, a tak dále.
Všechny funkční pohyby se postupně formují v kalistenické cviky a ty poté ve cviky
s dopomocnou vahou nebo odporem.
Tyto cviky jsou desítky až stovky let na to pilovány k technické dokonalosti provedení
formou pokusů a omylů. Mnoho mužů bylo v průběhu těchto let svou tréninkovou snahou
vyloženě zmrzačeno, než trenéři přišli na ucházející pozice a polohy – a než pochopili plné
potenciály správného provádění pohybových vzorců.
Po pádu římského impéria a nástupu dob nejistoty a všeobecného válčení, než se
zformovala středověká Evropa, se o tréninkových metodách tehdejších válečníků ví jen velice
málo.
To, co můžeme říct s jistotou je, že došlo k opětovnému návratu k tréninku funkčních
pohybů a místo specializovaného klikování a podobně, válečníci opět do úmoru bili větví o
strom nikoli kvůli zlepšení si technického umu, ale kvůli tréninku síly a průraznosti úderu.
Z těchto se naštěstí začíná vyvíjet opět zapomenuté, navíc s mnohými pomůckami
navrch k tomu. Středověcí družníci v těžkých kyrysech a na těžkých koních začínají chápat
výhodu rychlého pohybu po bojišti a nutnosti statné postavy, pokud má být obrněna tolika
kilogramy kovu.
16
1 KALISTENIKA
Opět tedy dochází k tréninku zaměřenému na dané partie za daným účelem. Opět se
začíná toto umění rozvíjet ale nyní s jedním zásadním rozdílem – postupy a principy se
začínají zaznamenávat a především prolínat.
Sedm rytířských ctností je považováno za maximum lidských schopností, což nám silně
připomíná starořeckou ideu kalokagathie. Kromě mnoha knih dopodrobna popisující výsledky
těchto snah v symetrii existuje i mnoho zmínek o lidech, kteří těchto ideálů dosahovali
(namátkou například král Artuš).
Díky vlivu církve ale není mnoho dochovaných spisů o tom, jak tohoto stavu dosáhnout,
protože to, co je tělesné, není božské, a musíme si tedy na skutečné studie počkat až do
renesance, ale i to málo, co se nám dochovalo, hovoří jasně:
„Výcvik začínal již ve velmi útlém věku, některé zdroje uvádí, že již před sedmým
rokem. Chlapci byli vystavováni soustavnému výcviku a otužování, které mělo zajistit, že
budou v budoucnu snášet námahu, nepohodlí, nedostatek a rytířská tažení. K fyzické přípravě
chlapců patřil i všestranný tělesný výcvik, o jehož náplni máme řadu dobových informací.
Chlapci museli běhat, skákat a šplhat. Pro posílení paží házeli velkými kusy kamene. Učili se
plavat, a to nejprve na nafouklých hovězích měších, později i bez této pomoci. Museli umět
házet kopím, střílet z luku a zápasit druh s druhem.“6
Obrázek 3: Dobové vyobrazení rytířských her.
6
OLIVOVÁ, Věra. Lidé a hry: historická geneze sportu. 1. vyd. Praha: Olympia, 1979, 173 s.
17
1 KALISTENIKA
A i když již nebylo Olympijských her, bylo rytířských turnajů: „Vedle toho byly na
knížecích dvorech pořádány rytířské hry, při nichž se stupňovala a vyzrávala fyzická síla,
zručnost a obratnost mladíků.“7.
Zmiňme se ještě o tom, že se zde objevuje pro něžné pohlaví u dvorů povinnosti hraní
míčových her a tance (o jejichž návaznosti na kalisteniku jsme mluvili v úvodu).
Pomalým krokem se tedy dostáváme zpět k původní definici sportování jako takového –
a to i přes doktrínu (anorektické) askeze církve.
V nastalém období renesance se systém kalisteniky pomalu transformuje už do své
téměř finální podoby.
V patnáctém a především šestnáctém století dochází díky rozvoji “umění o člověku“
k studii lidského těla do té doby dosud nebývalým způsobem: pitvami a odbornými studiemi
učenců celé Evropy.
Tyto poznatky jsou pečlivě zdokumentovány v dílech především italských pedagogů.
Nemusíme chodit daleko, abychom pochopili mentalitu přístupu ke sportu, která se v tomto
období začíná silně rozvíjet: „Tělo nechť každodenní své hýbání má.“ Jan Amos Komenský.
Na přelomu čtrnáctého se sice již objevil Pietro Vergerio jako první propagátor tělesné
výchovy pro masy, skutečnému sluchu se ale dostane až lékaři Hieronymu Mercurialimu
(1530-1606), „který napsal dílo De arte gymnastica libri sex (O umění gymnastickém knihy
šestery). Poprvé vyšlo r. 1573 a během jednoho století vyšlo ještě pětkrát, což bylo tehdy
výjimečné.“8
Na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století vystupuje Tomasso Campanella
s myšlenkou, že každý má právo na tělesnou výchovu. (Mnozí ze současných dítek by jej měli
číst!) Tím zavdáváme již prvopočátku snahy o zdravou a především produktivní společnost –
v globálním hledisku. (Vzpomeňme, že všichni zmiňovaní učenci vidí za tělesnou výchovou
provádění gymnastiky, tedy kalisteniky doplněné o funkční a estetické pohyby!)
„Do českých zemí pronikal humanismus oproti ostatní Evropě s jistým zpožděním. Bylo
to způsobeno na jedné straně náboženským vzepětím doby Husovy a na druhé straně
následujícími husitskými válkami. Návrat k hluboké víře byl v rozporu s humanistickým
pojetím světa a života. Proto k nám humanismus pronikal tak pomalu ještě dlouho i po
skončení husitských válek. I pak byl zájem o tělesnou výchovu v dílech českých humanistů
vždy spíše literární než praktický. Účinněji působily překlady odborných prací z oboru
7
OLIVOVÁ, Věra. Lidé a hry: historická geneze sportu. 1. vyd. Praha: Olympia, 1979, 604 s.
Humanismus a tělesná výchova. Vybrané kapitoly z dějin tělesné kultury [online]. 2002 [cit. 2015-05-23].
Dostupné z: http://eamos.pf.jcu.cz/amos/kat_tv/modules/low/kurz_text.php?id_kap=9&kod_kurzu=kat_tv_9025
8
18
1 KALISTENIKA
lékařství (Řehoř Hrubý z Jelení) a překlady tzv. regimentů zdraví, tj. návodů jak si udržet
zdraví a prodloužit život.“ 9
Kalistenika se tedy začíná stávat středobodem všeho sportování této doby a zůstává na
této pozici v jistých směrech do dnes. Tato doba zavdala pravidelným specializovaným
tréninkům armád všech zemí, zařazením pravidelného trénování kalisteniky do škol a
gymnázií, začaly vznikat první učebnice o specifických sportech (Nejspíše první učebnicí
konkrétního sportu byla učebnice plavání od Nicolase Wynmanna roku 1538.).
Organizace a především odbornost zde dostává do popředí již téměř zapomenuté antické
cviky – kliky. Od této doby se technika jejich provádění již nemění, tedy pět set let historie
provádí sportovci jeden a ten samý cvik prakticky beze změny.
I když třicetiletá válka mírně přibrzdila celý vývoj kalisteniky směrem odborným,
rozšířila ji masově při povinných branných cvičeních armád a žoldnéřů.
„Koncem 18. a na počátku 19. století se v prostředí anglických středních a vysokých
škol postupně formoval moderní sport. Bylo to právě školské prostředí, které přetvářelo do
nové podoby dědictví lidových her a zábav a šlechtických tělesných cvičení. Zde se formoval
tzv. gentlemanský sport, jenž je základem amatérského sportu.“ 10
Obrázek 4: Dobové vyobrazení šlechtického sportování.
9
Humanismus a tělesná výchova. Vybrané kapitoly z dějin tělesné kultury [online]. 2002 [cit. 2015-05-23].
Dostupné z: http://eamos.pf.jcu.cz/amos/kat_tv/modules/low/kurz_text.php?id_kap=9&kod_kurzu=kat_tv_9025
10
Humanismus a tělesná výchova. Vybrané kapitoly z dějin tělesné kultury [online]. 2002 [cit. 2015-05-23].
Dostupné z: http://eamos.pf.jcu.cz/amos/kat_tv/modules/low/kurz_text.php?id_kap=9&kod_kurzu=kat_tv_9025
19
1 KALISTENIKA
Celý tento varný kotel nadšení a profesionálního přístupu v kombinaci s postupně
nastupující globalizací a navazováním mezinárodních vztahů roku 1894 dává vzniknout
mezinárodního olympijskému výboru a roku 1896 vzniku moderních olympijských her.
(Téměř po patnácti stoletích.)
Kromě obnovení olympijských her se Piere de Coubertin zapříčinil ještě o jedno: Roku
1926 vyhlásil právo na sport za základní lidské právo.
Tento mezník si zmiňujeme především kvůli tomu, že jsme se během této i předchozí
kapitoly mohli přesvědčit, že ne vždy bylo lidem umožněno starat se o své tělo, ne vždy to
bylo podporováno a vyžadováno.
Základním principem kalisteniky je učinit tělo silnějším, rychlejším, vytrvalejším –
dokonalejším. Od zmiňovaného roku se naše dokonalé já stává naším nepopiratelným
právem.
V této době se také stáváme svědky oficiálního přijetí kalistenických cviků do
repertoáru tělesného tréninku všech armádních sborů světa, čehož se začíná v rámci první
světové války hojně využívat. Skutečný důraz však systém tělesné přípravy dostane až
s válkou druhou.
Obrázek 5: Fotografie armádního specializovaného tréninku kalisteniky, jaro 1943, Utah.
20
1 KALISTENIKA
Zde vývoj kalisteniky končí na svých původních kořenech. Všimněme si nápadné
podobnosti tělesných struktur těchto mužů – a spartských válečníků před více než dvěma
tisíci lety. Nemusíme hledat podobnosti dlouho – jsou naprosto shodní.
Ideál tělesného výkonu je definován nikoli vysokou vahou a maximální silou, ale
vyrovnaností vytrvalosti, síly, rychlosti a flexibility. Všichni tito muži jsou schopni vylézt na
strom. Jejich váha nezlomí žádnou silnou větev a jejich ruce a záda jsou schopny utáhnout
zbylou váhu těla.
Sto dvaceti kiloví borci, pokud by se nahoru vytáhli, by strom dostatečně poškodili na
to, aby každý věděl, že jsou na něm/by s ulomenou větví letěli opět rychle k zemi. Pro boj
zásadně neefektivní.
Tento ideál byl v období druhé světové války definován následovně:
Obrázek 6: Obrázek ideálu muže z knihy Figure Drawing for All It's Worth Hardcover, napsal Andrew
Loomis, 1949
Vedle tohoto obrázku obsahuje zmiňovaná učebnice i další ilustrace, například o
ženském těle, a podrobné popisy všeho potřebného k pochopení těchto definovaných ideálů,
21
1 KALISTENIKA
jak kreslit reálně vypadající svalové soustavy a kosti a vše zbývající potřebné k dokonalému
osvojení si malby člověka.
Tím se postupně dostáváme do současných dob, kdy se do kalisteniky opět (jako
v porenesančních a humanistických dobách) dostává silná příměs gymnastiky a akrobacie.
Moderní atleti kalisteniky jsou většinou schopni provádět kliky ve stojce na bradlech,
kombinovat výmyk do přehmatu a následného přítahu jednou rukou a tak dále.
Zde mnohé poví materiály na internetu, především videa na youtube.com, kde se
komunita navzájem podporuje stále k dalšímu a dalšímu posouvání hranic, motivuje
k dalšímu tréninku a přeposílá si v různých tutoriálech poznatky a tipy jak na jaký cvik, nebo
obecně jak začít. Mezi vzdělanějšími cvičenci panuje mentalita, kterou lze dokonale popsat
následujícím obrázkem, vytvořeným jednou z největších kalistenických skupin, čímž i
zakončíme tuto podkapitolu:
Obrázek 7: Náborový plakát kalistenické skupiny BarStarzz z nedávných let.
Viz Příloha č.1.
22
1 KALISTENIKA
1.3
MENTALITA
Původní mentalita kalisteniky se tedy odvíjela od armádního smýšlení. Cvičení ve
skupinách je tedy s kalistenikou od jejích prvopočátků. (V kapitole 3 pochopíme důležitost
tohoto faktu.)
Její provozování se úzce pojilo s přípravou na boj a tak předpokládejme, že staří Řekové
cvičili s velikým nasazením, mnohdy do selhání. To, že na jejich fyzické aktivitě záviselo
jejich přežití umocňovalo jejich snahu natolik, že jsou jejich těla předlohami všem současným
cvičencům. Není řeckého či římského hrdiny, zobrazeného sochou či obrazem, který by neměl
monumentální postavu, statná ramena a pevný hrudník.
S prolínáním sportu mimo armádu, a tedy i rozvojem her, především těch olympijských,
se stává tělesná kondice i nástrojem sociálně-kulturního postavení, možností získání si slávy a
jména. Neopomeňme samozřejmě ani hmotné odměny.
Zájem tedy nadále roste a celé provozování kalisteniky se začíná organizovat i
v civilním životě (viz zmiňované palestry). Začíná se rozvíjet pojem kalokagathia.
Na vrcholu rozkvětu této civilizace se stáváme svědky majoritního postavení mladých
vzdělaných a především statných lidí. (Odtud také Moore čerpal inspiraci pro svou Utopii.)
První shrnutí je tedy potřebné udělat zde. Typický cvičenec kalisteniky v této době je
tedy zásadně muž. Jeho tělesná váha se pohybuje kolem sedmdesáti kilogramů. (V přepočtu
na současnou průměrnou výšku by to značilo něco mezi osmdesáti až devadesáti kily.) Vše
z převážné části ve svalové hmotě, především kvůli dennímu tréninku a středomořské
jednoduché stravě.
Na všech dobových záznamech můžeme být svědky šlachovitých, ale silných rukou,
širokých ramen a statných hrudníků. Břišní svalstvo stále pokrývá tuk, ale i tak mírně prosvítá
ven. Nohy jsou pevné s mírným rýsováním kvadricepsových hlav.
Zajímavý je krk, který je naprosto průměrný, stejně tak předloktí a mnohdy i záda.
Pokud totiž pozorujeme záda všech antických soch a nákresů hrdinů a bohů, ihned si
všimneme dvou věcí – zaprvé, nejsou vůbec široká. Nejedná se o pověstná „křídla“, ale drží
trup v mírném V tvaru. Zadruhé – hloubka propracování je neuvěřitelná.
Můžeme se tedy domnívat, že v této době ještě není kladen tak silný důraz na shyby a
přítahy, jako spíše na zvedání, předklony a podobně. (Pozůstatek funkčních pohybů.)
Jak pokračujeme dále, dostáváme se k rytířským řádům a společenstvím, které chápeme
jako další důležité pokračovatele kalisteniky.
23
1 KALISTENIKA
Zde se již k cvičení s vlastní vahou přidává váha cizí, ale především se začíná masově
využívat náčiní, které bychom dnes nazvali gymnastickým, potažmo tréninkovým (ve smyslu
bojových umění).
Vedle toho všeho se cvičenec učil plavat, jezdit na koni a bojovat. Účelnost tohoto
postupu dala vzniknout elitním válečníkům, jejichž všestrannost na bojovém poli v kombinaci
s nejmodernější výbavou té doby byla noční můrou jakéhokoliv potenciálního protivníka.
Zde je na místě druhé shrnutí. Ženy stále mezi cvičence kalisteniky nepatří. (Stejně jako
v antických dobách je jejich pohyb prezentován především tancem a míčovými hry, jsou-li
z lepších rodin.) Muži tedy trénují stále do úmoru. Kromě existencionálních potřeb k přežití
v boji měl nyní trénink i připravovat na pohyb v těžké zbroji s těžkou zbraní. I když se
současní znalci období rytířů dušují, že tehdejší křižácká výbava je o několik kil lehčí, než
výbava současných vojáků v Afganistánu, musíme si uvědomit následující – lidé měli
mnohem horší životosprávu (od spánku v polosedě po stravu) a mnohem méně urostlejší
anatomii (nenechme se splést současnými historickými filmy a moderními cvičenci
v brněních). Navíc pohybovat se v dobové výbavě chvíli - a válčit v ní několik dnů je rovněž
rozdíl – a právě proto se tito cvičenci začali na svůj budoucí život připravovat tvrdým
tréninkem již od sedmi let.
Kombinací posilování s vlastní vahou a posilování s vahou volnou (cizí) dosahujeme
statných, silných postav, určených především k pohybu po zemi (velcí, těžcí, pohybově
těžkopádní, ale bojově obratní muži).
S postupujícími úspěchy a s postupujícím věkem se v závislosti na hmotném zajištění a
zázemí daném panovníkem vykrmovali a vše následující je již předpokládatelné – trénovali
své nástupce z důvodu vlastní neschopnosti.
(Mnohdy se udává, že životnost jednoho rytíře se pohybovala kolem deseti let aktivního
válčení.)
Kvůli církevnímu zákazu blíže studovat cokoli tělesného se povědomí o tom co je
vhodné a co nevhodné jíst pro nabývání svalové nebo tukové tkáně výrazně ztrácelo a tak
jediné, co bylo zachováno tak, jak bylo potřeba, byl právě systém tréninku.
Poskočíme-li ve vývoji událostí o dalších několik století, ocitneme se ve zlaté době
renesance a období následujících.
Větší zájem o člověka byl odměněn mnohým; pro náš účel byly přínosné především
poznání biomechaniky, vitálních bodů, objasnění metabolických procesů a především
dokonalé prostudování pohybového aparátu.
24
1 KALISTENIKA
Cviky se dostávají do ideálních pozic, čímž se minimalizuje jejich negativní následek
pro klouby a vazy a jejich dlouhodobý přínos je pečlivě zkoumán a zaznamenáván.
Učenci, již téměř plně chápající přínosnost kalisteniky a dopomocných systémů,
začínají sport propagovat doslovně všude. Jejich snahou se sport dostává z armádního
prostředí do prostředí školního.
Shrneme-li tedy situaci po temném období ve středověku, člověku v tématu
zainteresovaném se mimovolně začne na tvář vtírat úsměv.
Ženy stále nesportují. Nyní to však již není vírou v to, že by z toho neměly žádný
přínos, ale především z šířící se myšlenky toho, že pot je na ženách nedůstojný a statná ženská
postava znechucující. (Oboje připomíná nižší stavy a manuální práci.)
Muži se začínají opět organizovat i mimo zdi kasáren. Vedle různých zájmových spolků
(například kuželkáři) můžeme pozorovat prvopočátky venkovních cvičení kalisteniky. Vyšší
vrstvy obecně propagují pohyb, ale nijak to s ním nepřehánějí – raději se věnují správnému
jídlu a pohyb je pro ně jen zevrubnou nutností, potažmo společenskou událostí. (Přisuzuji to
především tehdejšímu bontonu a etickému smýšlení.) Místo cíleného posilovacího tréninku se
tedy začíná obecná populace chápat různých pohybových her.
Prostý lid, stále silně manuálně pracující, nemá na výběr ani v otázce pohybu, ani
v otázce stravy, avšak středostavovská třída kalisteniku provozuje. Kombinace možnosti
investice volného času a finanční možnosti lepší stravy mají za následek první oživovatele
antického ideálu. Stále se drží zájem o šerm, avšak místo klasického jeden a půl ručního meče
se šermuje s kordy a flerety.
Střední třída, jak bychom je nazvali dnes, propaguje kombinovanou kalisteniku
dostatečně dlouho, dokud v osmnáctém a především devatenáctém století (v kombinaci
s průmyslovou revolucí) sportování za účelem zesílení (a tedy ne jen zábavy a uvolnění)
neprosákne jak výš, tak i níže na společenském žebříčku.
Na školách se stává součástí povinné výchovy, začíná se provozovat při jiných sportech
jako doplňující cvičení, zvyšující v daném sportu výkonnost.
Mentalita se zde začíná rozvíjet směrem k menší grácii – a vyšším přírůstkům. V těchto
dobách se objevují první známí siláci, trhající řetězy, vrhající balvany do neskutečné dálky a
zdvihající domácí zvířata, potažmo několik lidí.
V této době se rovněž poprvé začíná koketovat s činkami a tréninkem s důrazem na cizí
váhy.
Konec devatenáctého století a začátek dvacátého, především kombinací kalisteniky a
tréninkem s volnými váhami, je nejbohatším obdobím na největší siláky všech dob. Jsou
25
1 KALISTENIKA
zdokumentovány (nafoceny a dokonce později i natočeny!) neskutečné výkony – zvedání
slůňat, dřep s trámem na zádech, na němž sedí sedm dělníků, roztrhání řetězu uvázaného
kolem hrudníku pouhým nadechnutím se, trhání mincí, gymnastické mosty s pianem a
hrajícím pianistou na kolenech a kyčlích, zdvihání tehdejších aut nad hlavu, potažmo
přejíždění autem přes krk bez jakéhokoliv poškození siláka.
Každý člověk by pokládal tyto výkony za pohádku a výmysly, potažmo cirkusové triky,
proto jsem dal několik daných obrázků do přílohy (viz Viz Příloha č.2).
Začátkem dvacátého století se od kalisteniky a kombinované kalisteniky odtrhává
samostatný systém cvičení, který se začal nazývat physical culture ( později body building,
jinak řečeno kulturistika; power lifting; fitness.)
S dalšími nadcházejícími léty se začínají objevovat první ženy, které podlehly
pravidelnému posilování. Protože na ně společnost ještě nebyla plně připravena, mohou se
ukazovat primárně jen v cirkusech a obdobných zábavních průmyslech.
Jejich výsledky jsou ale i tak vyloženě neuvěřitelné (viz Příloha č.3). Tím se oficiálně
dostáváme do období tréninku kalisteniky a kombinované kalisteniky bez rozdílu pohlaví
v masovém měřítku (po téměř dvou tisících létech od jejího vzniku). Ženám je doporučováno
pravidelně cvičit již nejen balanční cvičení (kladina, kužely a podobně) a volné sestavy
s lehkou gymnastikou, ale již i tvrdé posilovací techniky.
Pozitivní přínos tohoto se projevil primárně ve druhé světové válce, kdy ženy prakticky
tvořily státní ekonomiku, když muži válčili.
Předposlední ohlédnutí ve vývoji posilování s vlastní vahou je vhodné právě zde.
Trénink s vlastní vahou je populaci nejdostupnější systém cvičení těla obecně. Všude na
člověka útočí vědecké studie, doporučování odborníků, zájmové spolky a dobrovolnické
kruhy. V některých statistikách se uvádí, že mezi válkami se nějakému sportu věnovala více
jak polovina tehdejší populace v produktivním věku (!), v poválečném období, v zemí
nezasažených přímo válkou, téměř procent šedesát.
S moderní dobou ale přichází i moderní způsoby využití lidského nadšení pro zdraví a
kondici – totiž marketing, masmediální kultura a podobné.
V šedesátých létech, když už ekonomika většiny zemí světa dosáhla příslovečného
poválečného zklidnění, se můžeme stát svědky nebývalého nárůstu všech možných různých
strojů na posilování, zaručených návodů na rychlé a snadné výsledky, a co je horší, sto
procentně fungujících diet a systému (ne)stravování se.
26
1 KALISTENIKA
Kalistenika, brána jako naprostá všeobecná jistota sportovního úsilí, není nikým
propagována. Postupně její jméno přehluší mediální a především reklamní masáž, která stále
více začíná našeptávat směrem k posilování s cizími vahami.
S prvními filmy Steva Reevese a nastupujících hvězd typu Arnolda Schwarzeneggra se
kalistenika definitivně dostává do sfér skalních přívrženců a především bojových umění a
sportů.
Poslední z největších siláků staré školy kalisteniky je Burce Lee. Jeho výkony mluví
samy za sebe: ze vzdálenosti dvou a půl centimetrů dokázal jediným úderem katapultovat
chlapa, vážícího 107 kilogramů, čtyři a půl metru dozadu (počin natočen), svým bočním
kopem dopravil 136 kilogramový boxovací pytel ke stropu (řada očitých svědků na jedné
z jeho lekcí), dokázal 25 shybů podhmatem – na jedné paži, je všeobecně známé, že při točení
jeho filmů museli filmaři některé záběry jeho útoků zpomalovat, aby byly vůbec vidět (!),
ukopnul žárovku ve výšce bezmála dvou metrů při saltu vzad (uvědomme si že sám byl
malým Asiatem, ne vyšším 170ti centimetrů) ve filmu Marlowe, 1969 - a mnoho dalšího.
Od smrti tohoto posledního velikána před téměř půl stoletím svět dál čeká na dalšího
siláka kalistenického typu – schopného neuvěřitelných výkonů, s tělem antických bohů (nikoli
imitujícím oholeného medvěda), který by nadále dokázal masám kalisteniku zase o trochu
přiblížit.
Mentalita kalisteniky devadesátých let byla komunitní více, než kdy jindy před tím – a
soudobá komunitnost je taková dodnes.
Dá se definovat čistým štítem. Žádný z hlavních představitelů kalisteniky nebyl nikdy
nařčen z dopingu nebo podvádění při demonstracích a závodech. Většina lidí je společenská a
nápomocná ostatním cvičencům i v osobních životech. Při vzájemném sportování rozvíjí
přátelské vztahy a menší skupiny.
Není třeba věšet hlavu, že nemáme žádnou současnou legendu tehdejších kvalit, protože
v současné době již, naštěstí, rozvíjí mladí cvičenci dostačující úrodné prostředí pro takovéto
legendy.
Kalistenika, především kombinovaná s gymnastikou, se od devadesátých let začíná
znovu objevovat (jak již bylo řečeno v podkapitole historie) díky americkému undergroundu.
Import do Evropy a zemí bývalého sovětského svazu ji ale přeorientoval ze sociálně
patologického jevu na vyloženě morální sport.
Na Ukrajině před krymskou krizí fungovala (a věřím, že po ní i nadále fungovat bude)
skupina mladíků, cvičících kalisteniku a propagujících odmítání drog, tabáku a alkoholu.
27
2 TRADIČNÍ POSILOVÁNÍ S CIZÍMI VAHAMI
V našich podmínkách je kalistenika současně propagována s vegetariánstvím (s čímž
z výživových důvodů nesouhlasím), což rovněž dostatečně demonstruje mentalitu moderního
„osvícení“.
Nejlépe u nás tuto mentalitu definuje sám iniciátor, Revolta, souhrnným označením
mentality „pokojného válečníka“. Do přílohy jsem si vypůjčil několik jeho stěžejních textů,
pro lepší pochopení mentality současné české kalisteniky.
Protože „Revolťáci“ tvoří na našem území kalistenickou většinu, a protože i přes
nedávné silné vnitřní rozbroje dále funguje a tedy i nejspíše ještě dlouho fungovat budou, je
nasnadě jejich kázání pochopit, abychom věděli, o čem budeme mluvit v této studii dále (viz
Příloha č.4).
2 TRADIČNÍ POSILOVÁNÍ S CIZÍMI VAHAMI
„Jedná se o cvičení ve fitness centrech, jehož náplní je cvičení s volnými činkami a
cvičení na trenažerech, doplněné o aktivity aerobního charakteru na speciálních strojích,
dodržování určitého dietního režimu včetně použití doplňků výživy a o celkový životní styl,
jehož cílem je rozvoj celkové zdatnosti, zlepšení držení těla, zlepšení postavy při současném
působení na upevňování zdraví a rozvoj síly.“11
„Fitness je pohybová činnost, která se vyznačuje úsilím o co nejvyšší tělesný výkon,
vítězství nad soupeřem. Jeho součástí je sportovní trénink.“12
Mohli bychom hodiny a hodiny mluvit o tom, co je fitness, jaký je jeho rozdíl od
kulturistiky a power liftingu, jak se vše liší od cross fitu a tak dále.
Pro tuto práci jsem proto zvolil mnohem pracovně snazší název – tradiční posilování
s cizími vahami. Chápejme tak ty cvičební systémy, které kladou největší důraz na činky a
volné váhy, rozvíjení svalové hmoty, jež je třeba cvičit ve specializovaných prostorech
(posilovnách) za účelem co nejsilnější a mohutné postavy.
Samozřejmě, že lze posilovat s činkami i pro zdraví, ale celková složitost tohoto
posilování je nad síly obyčejného člověka a mnohem jednodušší a bezpečnější cestou je pro
tyto cvičence kalistenika.
11
KOLOUCH, Vladimír. Cvičení ve fitcentrech-posilování. 1. vyd. Olomouc : Vydavatelství University
Palackého v Olomouci, 1994. 190 s. ISBN 80-7067-36912
CHARVÁT, Michal. Sociální aspekty sportovních aktivit. Brno: Paido, 2002, 52 s. ISBN 80-7315029-8.
28
2 TRADIČNÍ POSILOVÁNÍ S CIZÍMI VAHAMI
(Proto tak často vídáme v posilovnách i lidi, co se činek a strojů vůbec za tréninkovou
jednotku nedotknou a jsou celou dobu na žíněnce – volné váhy jsou jeden
z nejnebezpečnějších systémů cvičení, zvláště pro lidi bez znalostí a zkušeností s ním.)
Nebudeme se zde sáhodlouze rozepisovat ani o moderních odnožích tohoto posilování
typu cross fit (cheatingové a švihové provádění pohybů), power lifting (zvednout co nejvyšší
váhu bez ohledu na cokoli, včetně estetiky postavy), kulturistiky (stará škola v důrazu na
estetiku postavy, nová škola v důrazu na nadmaximální objemy svaloviny) a podobné – vše
stačí stručně a jednoduše.
Odrazíme se od antického doplňování kalisteniky zdviháním, házením a tlačením
břemen a budeme postupovat směrem k současnosti.
Ještě před ponořením se hlouběji do problému je třeba uvědomit si následující:
Většina systémů zvedání cizích vah je ryze individuálním a individualistickým
přizpůsobením si původních funkčních pohybů, které postupem věku transformovaly čistě
v účelové cviky, jež se od původních pohybů v reálném životě ve finální podobě značně liší.
A většina skalních vyznavatelů tohoto způsobu cvičení je introvertního osobnostního
charakteru, z čehož se nadále odvíjí i prezentace a demonstrace této části sportování.
2.1
HISTORIE
Stejně jako v předchozí kapitole tedy začínáme v antickém Řecku. Volné váhy se
využívají k doplňování kalistenických cvičení. Stejně jako u prvopočátků cviků s vlastní
vahou i cviky s vahou cizí simulují čistě funkční pohyby.
Válečníkům došlo, že budou-li na cvičišti mávat zbytečně tlustým a těžkým kopím,
jejich svaly budou na skutečnou bitvu, s kopím lehkým a o to více smrtícím, připraveny.
Stejně tak u mečů, štítů a zbroje.
Tlačily či tahaly se ploché balvany po písečných drahách, vrhalo se jimi různými
variantami vrhu a zvedaly se nad hlavu.
Z těchto se ve vrcholné Antice vyvíjí první kamenné činky – haltéres.
Někteří historici uvažují, zda se již touto dobou začalo jako tréninková pomůcka
využívat lano. (Současná tréninková lana jsou tlustá jako mužské zápěstí – byli antičtí Řekové
schopní výroby takto silných lan v masovém měřítku?)
I když jsou dnes tyto prvky tréninku považovány za silácké disciplíny, nikdy se
neobjevily na olympijských hrách, do příchodu moderních her a regulérních činek.
K předvedení svého „chlapáctví“ mužům sloužil primárně pankration a zápas.
29
2 TRADIČNÍ POSILOVÁNÍ S CIZÍMI VAHAMI
Zdvihání břemen jako systém doplňující kalisteniku bylo chápáno tímto způsobem až
do raného středověku. Za tu dobu prakticky neprošlo žádným vývojem. Jednoduše – kdo
zvednul větší břemeno, ten byl obecně považován za silnějšího muže.
Technický parametr byl s postupujícími lety blíže k současnosti stále více zanedbávaný.
Při nástupu doby temna se již mezi lidmi předávaly jen základní rady ohledně funkčních
pohybů potřebných k zemědělství a řemeslnostem.
S rytířskými řády se začíná postupně obnovovat starých antických metod přetížených
tréninkových zbraní a zároveň se začíná aktivně pracovat i na technickém parametru
využívání oněch lehčích, skutečných.
Vedle čistě silově-vytrvalostního tréninku, který se skládal primárně ze základní
kalisteniky, nácviku souboje se zbraní a zbrojí a zdvihání/nošení břemen, se ještě hledělo na
složku čistě vytrvalostní – běh v kombinaci s plaváním a jízdou na koni.
Středověký elitní válečník, v porovnání s antickým elitním válečníkem, je tedy mnohem
více obrněn, tělesně uzpůsoben k dlouhodobé zátěži, avšak s hlavním tím rozdílem, že rytíř
v oblasti dlouhého nošení zbroje, kdežto pretorián ve schopnosti násobného opakování
výpadů (útoků).
Obrázek 8: Srovnání výzbroje a výstroje antického a středověkého elitního válečníka. Kůže a bronz na
jedné, a masivní kov a drátěné košile na druhé straně.
30
2 TRADIČNÍ POSILOVÁNÍ S CIZÍMI VAHAMI
Z tohoto taktického přístupu tedy můžeme usuzovat, že středověký rytíř si mohl dovolit
mnohem vyšší tělesnou váhu a rychlostní prvek v nácvicích nijak zvláště nepřeceňoval.
S postupujícím věkem se poté začala pomalu vytrácet i vytrvalostní složka, protože tu
za těžkooděnce vykonával z větší části kůň.
Poté zažívá samostatné posilování s těžkými vahami úpadek. S nástupem renesance je
zdvihání balvanů a zvířat příliš barbarské a necivilizované. Postavy vyloženě mohutné a
svalnaté se většinou připisují dělníkům, kameníkům a dřevorubcům – tedy manuálně
pracujícím (vyšší třída by řekla primitivům).
Postavy šlachovité, s jistou dávkou vyrýsování a flexibility jsou stavěny mnohem výše
oproti předchozímu, jako zdravý ideál, předpokládány především za tělesné schránky vyšších
spolupodílníků společnosti.
(Přeci jen – renesance stavěla na vyšší oblíbenosti antiky nad nedávným středověkem –
a to i u tělesné typologie.)
Jak roky plynou, procházíme barokem (také jinak obdobím posedlém módním
výstřelkem obtloustlosti – asi jako v naší době kult vychrtlosti), a dostáváme se do období
devatenáctého století.
Zde začíná skutečný vývoj posilování s cizími vahami:
„V roce 1865 vyšla kniha Manly exercises, popisující způsoby tréninku pro tělesnou
zdatnost. Kromě instrukcí o šermu, jízdě na koni a běhu se zabývala prostnými, točení s
dřevěnými kužely a primitivními cviky s lehkými jednoručkami.“13
Největší oblíbenosti se v té době těšily kužely. Britští kolonizátoři je dovezli
z indického poloostrova a obecná populace za jejich pomoci rozvíjela především svalstvo
trupu a paží.
13
O vývoji cviků a kulturistického náčiní. Muscle-fitness [online]. 2010 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z:
http://www.muscle-fitness.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=10229:-sp-29125&catid=276:sp-404&Itemid=175&lang=cz
31
2 TRADIČNÍ POSILOVÁNÍ S CIZÍMI VAHAMI
Obrázek 9: Ilustrace v dobové publikaci o efektivním cvičení s kuželem.
I když tehdejší mistři s kuželi předváděli neuvěřitelná zvěrstva, která by se dnešní
člověk učil roky tak, aby se nepraštil a vše bylo korektní, neudržely se kužely na výsluní
dlouho.
Dr. Dudley A. Sargent (1849-1924) vynalezl v roce 1880 ve své publikaci cviky na
kladkách, které měly napodobovat pohyby každodenního života – veslování, zatloukání,
sekání a podobně. Souhrnně je nazýval mimetickými cviky.
32
2 TRADIČNÍ POSILOVÁNÍ S CIZÍMI VAHAMI
Obrázek 10: Obrázek jednoho z dobových posilovacích přístrojů.
Zde již můžeme tedy nalézt první neprimitivní posilovací stroje. Odtud je to již jen krok
k rozšíření posilování s volnými vahami mezi lidi.
To se stává bezprostředně kolem první světové války. Do druhé světové války již jdou
vojáci
všech
zemí
dokonale
připraveni
kombinovaným
kalistenickým
tréninkem.
(Kombinovaným se základními cviky s cizími vahami a boxem.)
Po druhé světové válce dochází k marketingovému bumu, který rozšiřuje všechny
možné (i nemožné) stroje, cvičební pomůcky, což je na jednu stranu pro kalisteniku vyložená
pohroma, na stranu druhou pro posilování s cizími vahami vyložený ráj.
Po řadě pokusů a omylů a množství slepých uliček a utracených peněz se
vykrystalizovalo vybavení posiloven, které se v základě do dnes prakticky nemění a systém
tréninku, který, ač prochází jistým vývojem neustále – a v posledních letech můžeme
vlastníma očima onen vývoj sledovat, zůstává v hlavních principech neměnný.
33
2 TRADIČNÍ POSILOVÁNÍ S CIZÍMI VAHAMI
2.2
VÝVOJ
Vývoj u posilování s cizí vahou ve skutečnosti začal až před dvěma sty lety.
Předchozích několik desítek století, vzhledem k tomu, že bylo zdvihání břemen pouze
doplňující, nikoli hlavní, cvičení, nebylo příliš poznatkově přínosných.
I přesto věnujeme několik málo odstavců antice a středověku, abychom se alespoň
orientovali v historických zajímavostech:
Jak jsem se již zmínil, první kamenné činky, vzniklé v antickém Řecku (haltéres), jsou
praktickými zakladateli specializovaným posilováním s cizí vahou. Tyto opracované kameny
můžeme vidět na vyobrazeních na různých amforách, stejně tak se mnohým archeologům
podařilo některé z nich ve zřícených palestrách nalézt:
Obrázek 11: Vykopané haltéres a vyobrazení řeckého atleta při tréninku s nimi.
Jak je vidno, původní činky měly s těmi dnešními sice pramálo co dočinění, ale leccos
se dá usuzovat z jejich tvarů. Hmotnost se mohla pohybovat od několika málo kil, po několik
desítek kil. Malé podle všeho sloužili k nacvičování švihově-útočných pohybů (tvar
ergonomické rukojeti, způsob držení shodný s držením nože/meče). Velké oproti tomu snažně
připomínají současné cestovní kufry – sloužily tedy nejspíše k tréninku přenášení břemen a
tréninku nohou a trupu (transport raněných, zásob).
Je až s podivem, jak málo se nám dochovalo, co se tréninkových pomůcek středověkých
cvičenců týče – a jak mnoho tehdejší kronikáři zdokumentovali mučicích nástrojů a technik.
Jediné, co můžeme s jistotou říci, je, že k původním nácvikům soubojů bylo užíváno (stejně
jako za starého Říma) dřevěných mečů, kopí bez špicí a podobně. Cvičenci byli nabaleni
34
2 TRADIČNÍ POSILOVÁNÍ S CIZÍMI VAHAMI
v prošívaných, tlustých hábitech, aby se minimalizovaly ztráty (všimněte si – neříkám
zranění) a boje probíhaly, dokud jeden mohl, nebo se druhý nevzdal.
Ke zdvihání se užívalo nejspíše věcí, co byly po ruce. Avšak v tomto období se nejspíše
poprvé objevuje jedna silácká pomůcka, která se jisté oblibě těší doposud – kláda.
Obrázek 12: Fotografie moderní strongmanské klády. (Středověké bez přidaných os pro kotouče.).
Tato všemi oblíbená pomůcka se v jistých mutacích objevuje samozřejmě již před
středověkem, například ve skotském vrhání klády, nebo vikingském vršení špalků, ale
upravení kmene stromu k cvičební pomůcce se začalo rozmáhat až v tomto období a postupně
pohltila celou Evropu.
(Doposud nejtěžší kláda, přemístěná ze země nad hlavu, vážila přes dvě stě kilo.)
Několik následujících dlouhých staletí se poté opět dostáváme do jistého období
utlumení zdvihání břemen, ve prospěch kalisteniky.
Avšak společně s postupným rozvojem profesionalizace přístupu, zálibou v technicky
nových a neokoukaných strojích a především přizpůsobením náčiní obecné populaci na sebe
s růstem obdivu nenechá dlouho čekat.
V těsném seskupení se objevuje několik siláků – vizionářů a začínají celé umění
zdvihání břemen obracet naruby – směrem k slabým a průměrným lidem.
Ernst Bohlig, syn lékárníka, narozen v roce 1846, aniž bychom dnes tušili, jak se ke
světu siláků vůbec dostal, začíná sám sebe nazývat nejsilnějším mužem světa a cestuje po
Evropě, aby se ukázal a předvedl. V roce 1875 cestuje i do Ameriky, kde navazuje spolupráci
35
2 TRADIČNÍ POSILOVÁNÍ S CIZÍMI VAHAMI
s Německo-americkou gymnastickou asociací. Prakticky ihned nabývá netušené popularity a
získává mnoho ocenění.
Roku 1880 se vrací zpátky již s takovým renomé, že o něm píší i noviny. (Článek
popisoval, jak před věrohodnými svědky předvádí své silově-vytrvalostí schopnosti.) Nabízel
1000 franků tomu, kdo jeho vystoupení zopakuje. (Ernst zůstal bohatý…)
Své umění dokonce předvedl i císaři Franzovi Josefovi s ženou a syny! Upoutal je
takovou měrou, že od nich obdržel diplom! (I když se to dnes tak nezdá, v tehdejší době
nebylo vyšší možné pocty pro obyčejného člověka – a popularita již nemohla stoupat výš.)
Proč se o tomto muži zmiňujeme? Jeho činky jako jediné na světě už nebyly typicky
s kulovitým profilem, nýbrž s disky a závitem na obou stranách. Toto nenápadné, ale razantní
vylepšení umožňovalo lepší manipulaci s nimi, snadnější převoz a jednodušší změnu
hmotnosti. (Již jen v řádu minut – žádné dosypávání dutých koulí mokrým pískem či
olověnou drtí, které se musely vozit zvlášť a složitě vyvažovat v obou koulích činky.)
Pokud bych to měl přirovnat k něčemu nesiláckému, byl jeho vynález kotoučových
disků srovnatelný s vynálezem křesadla – neobyčejným způsobem se vše ulehčilo a otevřelo
se mnoho nových dveří.
Obrázek 13: Ernst Bohling v roce 1880. Vlevo kulovité činky z jednoho masivu. Vpravo kotoučová činka.
(Snímek jeho originálních činek nedochován.)
Siegmund Klein (1902-1987) měl nebývalou schopnost předání svých zkušeností a
znalostí veřejnosti prostřednictvím psaného slova. Tento silák sepsal stovky článků do všech
možných publikací a ve své tělocvičně propagoval ryze své způsoby cvičení (viz Příloha č.5).
Je důležitý, protože i když Enrst Bohling již vynalezl činky s přidávaným závažím,
nedošlo k plnému docenění siláckou společností a stále se posilovalo s činkami z jednoho
36
2 TRADIČNÍ POSILOVÁNÍ S CIZÍMI VAHAMI
masivu. Kleina napadlo k zátěžovým koulím udělat závitnice – a ne pouze z jednoho směru,
čímž se nám rodí nové cvičební pomůcky a značným způsobem modernizují ty staré.
Obrázek 14: Siegmund Klein a jeho systém výměnných os. Všimněme si rovněž koule s uchem – dnes
všude populárního kettlebellu, přisuzovaného Ruskému dědictví.
Odtud je to již krůček k propojení obou myšlenek a vytvoření činek takových, jaké je
známe dnes – s osou, maticovým závitem, volnými kotouči.
K tomu také do deseti let dochází a po importu do Ameriky obsazují moderní činky celý
silácký svět.
„Jak tvrdí historik David Chapman, ještě v roce 1930 patřil sport svalů k rozsáhlé
směsici aktivit, směrů a filozofií se společným názvem physical culture. Cvičenci, kteří se
tenkrát zajímali o formování a tvarování postavy, logicky přebírali cviky od vzpěračů; místo k
měření síly je však užívali k tréninku. Sem patří mrtvý tah, soupažné i jednoruční tlaky,
bicepsový zdvih, upažování a předpažování s bulinami, tlaky v leže na podlaze nebo v
zápasnickém mostu atd.“14
Je potvrzené, že v roce 1910 již byly známé cviky, jako jsou pullover, kroužení rameny,
tlaky za krkem, tlaky nohama s činkou na chodidlech (předchůdce leg pressu), sed-lehy, kliky
na bradlech, shyby s cizí vahou navíc, dřepy na špičkách (o těch se dnes zase ví, že ničí
kolena) a podobně. (Mrtvý tah je znám od dávnověku, formu s činkou ovšem dostává již
v roce 1890.)
14
O vývoji cviků a kulturistického náčiní. Muscle-fitness [online]. 2010 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z:
http://www.muscle-fitness.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=10229:-sp-29125&catid=276:sp-404&Itemid=175&lang=cz
37
2 TRADIČNÍ POSILOVÁNÍ S CIZÍMI VAHAMI
Rakouská škola vnáší do kulturistiky posilování s lehkými jednoručkami a vynalézá
rozpažování vleže (cca. 1930).
První Pec-deck se objevuje v San Diegu v posilovně Leo Sterna začátkem 50. let.
Primitivních kladek se využívá již řadu let – nyní dostávají své konečné (dnešní) formy.
I když byly pásy známé již od roku 1875, kde se používaly při výrobě v továrnách,
teprve v roce 1952 napadlo dr. Roberta Bruce z University of Washington využívat pohyblivý
pás na zátěžové testy sportovců. Do několika málo let je v posilovnách jako stěžejní bod
kardiozóny.
Všechny gymy po světě od sebe navzájem začínají kopírovat dobré i špatné nápady a
mezi majiteli těch nejlepších (a nejvykrádanějších) posiloven je mnoho zlé krve. Přirozeně –
většina lavic a strojů nebyla patentována a vznikala geniální myšlenkou a garážovou výrobou.
Nositeli drtivé většiny pokroku ve zvedání břemen byli Němci – německá a rakouská
škola. Před druhou válkou hojně emigrují do Ameriky a své know how berou s sebou.
Amerika se tak na několik desítek let stává nositelem vývoje zdvihání cizích vah (jak nám
předchozí výčet jednoznačně potvrdil).
Tuto kapitolu dokonale zakončí poslední odstavec vypůjčený od Josefa Švuba v jeho
studii vývoje sportovního náčiní a cviků ve fitness:
„Jen málo kulturistů ze 40. a 50. let by uvěřilo tomu, že koncem století bude
bodybuilding & weight training koníčkem miliónů lidí. Ještě méně sportovců z té doby by bylo
ochotno připustit, že od 80. let žádný špičkový atlet nemůže uspět bez posilování. A už vůbec
nikdo by nepopřel fakt, že významný vliv na tyto změny měla geneze tréninkového vybavení.“
2.3 MENTALITA
Stejně jako v každém shrnutí se nejedná o absolutní hodnoty, je nutno si ale před
započetím pročítání této podkapitoly přiznat, že až na několik výjimek je tento popis na
drtivou většinu sedící.
Bavíme se nyní o čistém zvedání cizích vah, bez dopomocných okolních sportů,
popřípadě bez záměru podpořit svou výkonnost v jiném sportu.
Lidé, kteří zvedají cizí váhy čistě za účelem být co největší a být co nejsilnější obvykle
v minulosti mají více či méně skrytý bod, kde k tomuto rozhodnutí došli. Někteří současní
vrcholoví kulturisté otevřeně mluví o šikaně na školách, nebo přepadeních. Vše se pojí
s pocitem bezmoci a ponížení, silové a tělesné nedostatečnosti. (Jinak by vše nehonili tak do
extrému.)
38
2 TRADIČNÍ POSILOVÁNÍ S CIZÍMI VAHAMI
Instinktivním řešením tohoto niterního rozpolcení se stávají tři cesty – stanu se
ozbrojeným až po uši, stanu se bojácným a nikdy nepůjdu v noci do neosvícené uličky, byť
bych měl sebelepší důvod a, finálně, stanu se větším a silnějším, aby už k dané situaci nikdy
nedošlo jen díky mému vzezření.
Tato mentalita se poté pojí s bigerexií, anabolickými steroidy a tak dále, o čemž budeme
mluvit později.
Druhým, velmi často společným charakterovým rysem ortodoxních vzpěračů, je
vrozená introverze. Mnozí s ní pracují (aby vůbec mohli cvičit mezi jinými lidmi a někdy dál
možná i pózovat), ta hrstka, která nikoli, se poté obvykle ani neúčastní soutěží a přehlídek a
není o nich vědět.
Z těchto dvou vlastností následně vyplývá “kult tkáně“. Introverze se přímo pojí na
zatvrzelost a vytrvalost v přístupu (stabilita) a negativní zkušenost z minulosti je motivačním
faktorem.
Pozitivní pocity má nadále cvičenec nejenom z rychlé změny tělesné struktury směrem
ven, do prostoru, ale také zpětnou vazbou okolí, které – především v začátcích – veskrze
pociťuje údiv a překvapení.
Podíváme-li se nyní na širokou základnu ledovce, ne jen na jeho pouhou špičku,
zjistíme, že lidé, kteří se v celé krátké historii zdvihání cizích vah věnovali tomuto systému
tréninku, patří do několika málo kategorií:
Vysoké a především rychlé a lépe viditelné výsledky lákají především mladé, útlé, nebo
nezkušené čerstvé cvičence. Snadno je člověk rozezná dle toho, že bez většího přemýšlení
jdou bezhlavě do všeho, co by mohlo znamenat svalovou hmotu a sílu. Většinou u těchto
s postupem času v krátkých intervalech dochází k různým zraněním z přetížení, nebo špatné
techniky, a pokud nevchází do sportovní kariéry s chronickým zraněním, končí se sportem
dříve, než doopravdy začnou.
Vývoj západní kultury směrem nahoru (na rozdíl od východního směrem dolů) dal
vzniknout neskutečnému počtu hrudníkářů. Tato skupina je specifická především silným
trupem ve tvaru V, velkými vyrýsovanými pažemi – a průměrností v dolních končetinách a
spodních zad. Mezi kulturistickou komunitou jsou obecně vnímáni jako lidé „pro efekt“ –
nemají cíl ve faktické použitelnosti těla, chtějí jen dobře vypadat v tričku. Nedostačující nohy
překryjí kalhoty… (Takovýmto představitelem je například herec Hugh Jackman, který
ztvárnil postavu Wolverina v populární sérii X-man.)
Protože posilování z cizími vahami již dávno není tak komplexní, jak by mělo být,
stáváme se svědky čím dál častěji těl s uměle vytvořenými disbalancemi. Vzhledem k tomu,
39
2 TRADIČNÍ POSILOVÁNÍ S CIZÍMI VAHAMI
že dříve nebo později si cvičenec najde řadu oblíbených (a neoblíbených) cviků, začne
postupně preferovat ony před ostatními, čímž získá povětšinou to, co od počátku chtěl
(například silné bicepsy), ale vedle toho nic jiného, co by ony silné stránky zapojilo do
pohybového procesu, možná ještě nějaký problém (na slabých ramenou sebevětší ruce nic
nezmůžou).
Tato skupina má navíc dvě kategorie. V první kategorii jsou lidé, kteří se z větší části
bojí sáhnout na činky a tak se pohybují jen na strojích (což je ta horší možnost). V druhé
kategorii jsou lidí trénující jen velké svalové skupiny a zanedbávají ty malé. (To je ta lepší
možnost.)
Jen v rychlosti, abychom neodbíhali od tématu práce, stroje jsou horší možností
především proto, že jsou uměle dělané na zatížení pouze jediného svalu z celé skupiny, velice
vzácně skupiny z celého aparátu. (Kdy z několika aparátů stává se tělo.)
I při posilování velkých partií činkami sekundárně posilujeme ty malé. U strojů se
stabilizovanými trajektoriemi pohybů, upravenými lavičkami a podložkami, k tomu
jednoduše nedochází. Tedy neprocvičujeme ani to málo vedle, a při faktu, že tělo funguje jako
systém aparátů, je několik esteticky naposilovaných svalů – spíše ke škodě…
Kdybychom měli jednoduše shrnout největší myšlenku zdvihání cizích vah, kolem které
se vše ostatní nabaluje a odehrává, chtě nechtě bychom celý systém museli rozdělit na starou
a novou školu.
Stará škola, prezentovaná především obrozením kolem roku 1900 až do druhé války,
dbala na vývoj tělesné dokonalosti především silou a i když byla hmota nadměrečná
(nadprůměrná, nikoli nadmaximální), stále byla vysoce efektivní - viz dosud nepřekonané
silácké výkony (říkám dosud nepřekonané, protože tehdy nebyl doping).
Nová škola je prezentována především Arnoldem Schwarzeneggerem. Cíl je jasný –
estetika postavy. Široký hrudník, mocná ramena a bicepsy jako dělové koule. Snaha dosažení
maximální hmoty, na její faktickou využitelnost není dbán až takový zřetel.
Ze staré školy se postupně vyvinulo power lifterství a strong manství – kterému se
steroidová kultura bohužel rovněž nevyhnula, a tak většina ze vzpěračů má image oholených
medvědů. Z nové školy poté různé mutace shrnutelné jako bikiny fitness a podobně (kde se
vlastně již jen jedná o váhové kategorie u různých pohlaví).
40
3 POROVNÁNÍ POSTUPU VÝVOJE
3 POROVNÁNÍ POSTUPU VÝVOJE
Je složité porovnávat dva tisíce let vývoje jednoho s dvěma sty lety vývoje druhého,
zvláště když povětšinu historie pracovaly tyto systémy v synergii.
Z řečeného nám nicméně už vytanulo několik základních otázek, které by tedy bylo
vhodné zodpovědět:
Prvním srovnáním je doba vývoje. I když kalistenika po většinu času neměla k dispozici
takový vědecký a odborný zájem, jako má zdvihání dnes, je těch několik málo staletí
dostatečnou dobou k tomu, aby se stupeň vývoje i přes snahu posledních desetiletí stále
nesrovnal.
Již více jak pět set let jsme svědky dokonalé techniky kliku a jeho variací. (Vždyť tento
pohyb je tělu známý a přirozený!) O dokonalé technice bench pressu se ještě stále vášnivě
diskutuje (někteří hájí styl prohnutí zad do mostu, jiní zase vyzdvihnutí nohou na lavici, pro
neutrální polohu spodních zad; otázka pozice loktů a předklánění hlavy – a silná diskuze o
destruktivním následku pro ramena a tak dále.)
U mnohých dalších cviků je tomu stejně tak. Nemluvě o faktu stále nových a nových
posilovacích strojů a technik. (Jsou třeba?)
Stejně tíživou otázkou je efektivizace tělesné váhy. Siláci z devatenáctého a začátku
dvacátého století byli schopni nezopakovatelných výsledků. Bruce Lee, jako hlavní
představitel přínosu kalisteniky, rovněž.
Je tedy jedno i druhé pro efektivní sílu stejně prospěšné? Nikoli. Siláci typu Ernsta
Bohlinga totiž vedle posilování s cizími vahami dělali pokročilou kalisteniku! Jsou
fotografické i literární důkazy o tom, že největší vzpěrači tehdejší doby dělali v rámci svých
přípravných tréninků kliky ve stojce – na bradlech – bez opory. Šplh na laně bez přírazu.
Kliky na jedné ruce v desítkách opakování.
Je tedy kalistenika vhodnější pro rozvoj síly, kdežto činky vhodnější pro rozvoj hmoty?
Vlastně ano. I když lze rozvíjet i objem vlastní vahou a sílu činkami, je zde jeden
nepopiratelný faktor, který je dnes, bohužel, silně odstrkován – zdravotní.
Snažím-li se vytlačit nad hlavu velkou osu s několika desítky kil volné váhy, ždímu ze
svých meziobratlových destiček synoviální kapalinu, jako kdybych zmáčknul vlhkou
houbičku na nádobí. Trpí má ramena, kyčle i kolena. Pokud se něco nepovede, padající činka
má potenciál mi silně znepříjemnit budoucích několik měsíců života.
Pokusím-li se ale o svůj první klik ve stojce bez opory, zdvihám mnohem vyšší váhu,
než u činky (pochybuji, že by šedesáti kilový chlapec dokázal zdvihnout šedesátikilovou
41
4 POROVNÁNÍ SOUČASNÉ SITUACE
činku). Klouby ale nic nemačká a neždímá – váha je má, tělo je ji uzpůsobeno. A pokud se
něco nepovede, v nejhorším případě se trochu podřu.
Trénink síly je principiálně trénink na hranici možností. Téměř vždy se dostaví selhání.
Pokud tou dobou držím něco skutečně těžkého, nejenom že kromě svalů a šlach přepínám
ještě klouby a vytvářím na orgány skutečně nepřirozený tlak (jehož výsledkem jsou nejen
kýly), ale dřív nebo později jsem nucen danou věc upustit.
Intenzitu kalistenických cviků ale až do mistrovského stupně určuji pouhým posunutím
těžiště, popřípadě změnou úhlu k zemi. Teprve až když zvládnu cviky ve všech variacích
v těch nejsložitějších formách, mohu začít uvažovat o přidané váze.
Bystrý čtenář jistě ví, jakým směrem mířím… (Vše shrnu v závěrečné části práce.)
A finálně – jsme svědky tréninku kalisteniky (od antických dob po současné školství)
všemi věkovými kategoriemi. Děti se ve staré Spartě odebírali matkám ještě ve věku, kdy
nejsou plně schopny pochopit psané písmo, ale již jsou schopny trénovat kalisteniku takovou
formou, že do desíti let patří k nejlepším válečníkům historie.
Srovnáme-li tuto možnost s posilováním s cizími vahami, jsme zde mnohem více
konzervativnější. V osmdesátých letech se objevilo několik pokusů vytvořit předčasným
tréninkem mistry svého oboru, avšak dostavila se řada netušených negativních výsledků.
V devadesátých letech, po řadě výzkumů a studií, se usoudilo, že činky jsou vhodné pro děti
až od patnácti let výš – a to ještě ne výkonnostně (také jinak že by se u toho neměly moc potit
k těžším vahám). Zpomalování růstu, rozhození hormonální produkce, negativní doživotní
(degenerativní) projevy na velkých kloubech a v zádech, a tak dále…
Vycházejme tedy z přirozenosti. Jak bylo řečeno v knize Trénink Vězně od Paula
„Coache“ Wadea: nejdříve se snažme orientovat své tělo v prostoru, teprve poté prostorem
kolem svého těla.
4 POROVNÁNÍ SOUČASNÉ SITUACE
I když se v dnešní době neuvědomělého a ortodoxního přístupu setkáváme se
zarputilými obhajovateli svého (a odsuzovateli toho druhého), občasně k prolínání obou
těchto dnes již tak nesmiřitelných táborů dochází.
Nesmiřitelnost obou stran na našem území pramení především z ideologického, nikoli
tak cvičebního, hlediska. Zatímco jedni se profilují do rolí až svátostných slušňáků, druzí
rozjeli kampaň Be Mutant (slogan – Left your humanity behind).
42
4 POROVNÁNÍ SOUČASNÉ SITUACE
Je tedy naprosto nasnadě že zatímco ti první odsuzují drogy (včetně alkoholu a cigaret),
do čehož řadí i anabolika, druzí otevřeně propagují stav nelidského vzhledu alá Hulk.
Konflikt z toho vzniklý je otázkou právě především touto – a i přesto, že je možné zdvihat cizí
váhy bez steroidů – a sypat steroidy u kalisteniky – nedokáže ani jeden z táborů uspokojivě
říct, že se tyto systémy vzájemně doplňují.
To nám nejen brání dosažení maximálních potenciálů cvičenců bez podpůrných
hormonů, ale i (a to je ještě ne logičtější) cvičenci sypající nesáhnou po kalistenice, i když by
je mohla posunout o úroveň výš.
(Z mentálního hlediska je kulturistický trénink neuvěřitelně dlouhý a vyčerpávající,
kalistenicky pocitově ale mnohem těžší a poté nebolí člověka téměř nic. Zatímco kulturista
odpočívá a tělo mu říká proč, musí se cvičenec s vlastní vahou k odpočinku nutit, aby se tolik
nepřetížil. V tréninku zrovna ty samé disciplinární problémy.
Mým názorem po ozkoušení obojího tedy je, že sport s větším důrazem i na mentální
rozvoj je kalistenika.)
Pro do tématu jedince nezasvěcené poté musíme uvažovat o obecném jméně obou
skupin:
Kalistenika, pojící se u nás převážně s rapovou subkulturou, si za posledních několik
let, především díky Revoltovi a jeho příznivcích, vydobyla pověst venkovního cvičení ne
dětských průlezkách, specializovaných hřištích, nebo po parcích. Většina lidí s cvičenci
tohoto typu nemá problém. Stal jsem se svědkem i toho, že se někteří kolemjdoucí spontánně
přidávali. Nesnaží-li se řešit tito cvičenci s příchozími hlubší otázky, nedochází k třenicím a
vše je v bezproblémovém chodu.
Zdvihání oproti tomu, především díky rozmachu podpůrných látek, má pověst čím dál
tím více negativní. Obecná populace již pomalu nechápe ani rozdíl mezi proteinovým
přípravkem a anabolikem. (Ano, dle mého názoru je vina kulturistů na tom, že lidé zanevřeli i
na obyčejné doplňky stravy.) Jejich samostatná pověst je poté nevalná a každý hledá na
cvičenci známky těchto látek. Mnohdy je i jednoduše najde.
Už jen z tohoto hlediska je jasné, nad kterým táborem je více pozitivního veřejného
mínění. A od toho se odvíjí i jejich podpora obecnou společností.
Specializovaná street workout hřiště se po velkých městech naší země rojí jako houby
po dešti. S dobrou pověstí a trochou aktivity přesvědčují cvičenci kalisteniky úřady, že
možnost sportu bez nutnosti investovat za vstupné a podobně dají mladým bezprizorním
lidem mnohem lepší směr, než jak tomu bývá u sociálně patologických jevů.
43
4 POROVNÁNÍ SOUČASNÉ SITUACE
A za sociálně patologický jev je dnes považován každý, kdo má ramena široká tak, že
v MHD utlačuje lidi kolem sebe už jen tím, že nastoupí.
Ve výsledku pak musíme ještě připomenout fakt, že většina cvičenců kalisteniky
orientuje svůj trénink primárně na svalovou sílu, kdežto cvičenci s cizími vahami na svalový
objem.
Zatímco ti první jsou nenápadnými zabijáky, kteří ač tak nevypadají a ani se tak
nechovají, trénují těla způsobem, který by se dal připsat k boxerskému, druzí se spíš snaží o
prevenci konfliktu prezencí svalové hmoty, načež většina tématu neznalých i naletí.
Mnohem více bych měl strach z člověka, který je pokročilým cvičencem kalisteniky,
než ze dvou pokročilých kulturistů v objemovém období tréninkového cyklu.
Pokud bychom tedy měli situaci nějak jednoduše shrnout – kalistenice společnost fandí
mnohem zásadnějším způsobem, což se odvíjí i na podpoře od úřadů, kdežto veškerá fitness
centra, která nejsou přiřazená ke školám a podobně, patří soukromníkům. Kalistenika je
společnost otevřená a jistým způsobem ne tolik ortodoxní (kontroverzní), zatímco tvrdé jádro
zdvihačů cizích vah nikoli. A v neposlední řadě má dnes kalistenika pověst mnohem
zdravějšího způsobu cvičení, než zdvihání vah a to jak v počtu způsobených zranění, tak
v nepřímém důsledku dané kultury.
44
Část druhá
– tělo a
mentalita
45
ÚVOD
5 IDEÁL TĚLA VYTVOŘENÉHO KALISTENIKOU
Již několikrát jsme si nejenom naznačovali, ale příkladně i ukazovali, jak asi vypadá
dokonalá postava, co se názoru cvičenců kalisteniky týče.
Svalová struktura těla je nadprůměrná, ale ne maximální. Její vlastnosti jsou ale
využity do posledního zbytku potenciálu, takže je jistota toho, že veškeré svalové buňky
tohoto cvičence inervují motorické dráhy dostatečně na to, aby sval podal svůj maximální
výkon.
Kombinace obyčejné váhy a nadobyčejné síly poté dává vzniknout mistrovské
kalistenice, kterou většina z nás již chápe jen jako pouhé nepochopení principu gravitace
danými cvičenci.
Flexibilita je zde velmi málo opomíjena. Je nejen důležitá k některým cvikům
v jejich finálních pozicích, ale žádná nadbytečná tkáň jim nebrání v provedení protažení; a
šlachy jsou v kalistenice procvičované mnohem silněji, než v kulturistice, kdy je potřeba
rovněž mnohem častěji je protahovat. Rychlá ztráta flexibility je motivačním faktorem
každému, kdo to jednou, či dvakráte opomenul.
Zatímco měřítkem úspěšnosti u kulturistiky bývá: nejdřív se začala otřásat zem a
teprve poté vkročil on; u kalisteniky je měřítkem úspěšnosti spíše: neslyšel jsem ho přijít –
nakonec stejně vstoupil oknem, a to bydlím ve třetím patře.
Obratnost je tedy úzce spojená s cvičením s vlastní vahou především kvůli
praktickým schopnostem.
Spojení kalisteniky s tancem, lezením, bojovým uměním, parkourem, gymnastikou či
vyloženým cirkusáctvím se přímo nabízí.
Při systematickém postupu od shora dolů zjistíme následující:
Krk a šíje jsou atletického tvaru. Čelisti jsou ve většině případů širší, než svaly krku.
Ramena, ač jsou široká, postrádají výraz trojúhelníku. Ruce jsou silné, dobře tvarované,
biceps je na půl cesty k typickému kulovitému tvaru. Hrudník je statný, ale nemá
slzyčkovitý, nafouknutý tvar (kvůli nadbytečnosti velkého prsního svalu). Břicho je ve
většině případů vyrýsované, nebo od toho nemá daleko. Úzký pas je odrazem zdravého
systému orgánů. Nohy působí silně a statně, lýtka typického elipsovitého tvaru.
Občas se staneme svědky cvičenců, kteří dokonale potírají myšlenku vyváženosti
postavy a místo tréninku nohou věnují čas opětovnému tréninku rukou a zad. Nižší váha
46
ÚVOD
pod pasem jim dovoluje cvičení divácky vděčnějších cviků na hrazdě, avšak jiné praktické
využití tento systém tréninků nemá.
6 IDEÁL TĚLA VYTVOŘENÉHO ZDVIHÁNÍM VAH
Zde je opět třeba se pozastavit a připomenout si, jaké zdvihání vah máme v současné
době na mysli, protože na rozdíl od minulosti, kde se vše pojilo se vším, již dnešní cvičenci
své výkony specializují.
Jak vypadá ideál staré školy víme. V kapitole o historii jsme nalezli pár fotografií a
stejně tak příloha mohla dopomoci k lepšímu pochopení onoho pochopení dokonalosti.
Jak vypadá ideál nové školy je složitější definovat, především kvůli rozdělení na
ortodoxní zdvihače co nejtěžšího závaží a ortodoxní nabývače co nejvíce tkáně. Protože
zdvihači tolik nebazírují na svém vzhledu, budeme se tedy věnovat těm, co ano – tedy
kulturistice (na místo power liftingu).
Tělesná hmotnost je maximální, mnohdy nadmaximální (chápej: uměle zvýšená nad
přirozeně danou genetickou kapacitu zásahem vnějších látek). Toho se dociluje primárně
tréninkem pro zmnožení buněčných jader, tedy tréninkem objemovým (do 70% maximální
váhy cizí zátěže po 8mi až 12ti opakováních).
Protože nejsou buňky tolik precizně inervovány a protože látky podobné kreatinu
monohydrátu způsobují zadržování vody ve svalu, je tkáň opticky velká, ale na omak i při
zatnutí jistým způsobem nezvykle měkčí a ve finále silově slabší, než by se dalo čekat.
Zároveň nejde z valné části o hmotu aktivní, nýbrž hmotu nadbytečnou (okrasnou).
Flexibilita je zde velkou částí opomíjena. Protože většina takovýchto svalovců přes
své svaly není schopna precisního provedení funkčních pohybů (stoupání do schodů bez
dopomoci švihem rukama a předklonu trupu), je strečink jen mučením navíc, které se navíc
nepodílí na stavbě svalové hmoty, na pózingu, vlastně ničem důležitém (?!).
Jistá těžkopádnost je tedy očekávána jak z hlediska tohoto, tak z hlediska vyšší váhy
a cíleného vynechávání kardio tréninku (protože kardio spaluje…). Tato se nadále může
prohlubovat postupným horšením se horního a dolního zkříženého syndromu a tak dále.
Systematicky vzato:
Krk a šíje jsou mohutné. Nebývá výjimkou, že jsou i širší, než čelisti. Ramena a
hrudník připomínají chrániče z amerického fotbalu, implantované pod kůži. Ruce jsou
mocné takovým způsobem, že by se za zatnutý biceps dala schovat polovina profilu trupu.
47
ÚVOD
Břicho je vyboulené ale se znatelnými políčky přímého břišního svalu – nicméně
roztaženými od sebe do jistého želvího krunýře (který je způsobem nadmutí orgánové
soustavy z přemíry podpůrných látek). Pas je široký, širší než pánevní výčnělky (obdoba
pasu znalce piva). Nohy svou formou připomínají obrácený hruškovitý tvar (s občasným
problémem nedostatku prostoru pro genitálie).
Celkem často můžeme ve fitness centru potkat cvičence s dokonale zřetelnou umělou
disbalancí, vzniklou cvičením dle nekompetentního cvičebního plánu. Ohromné ruce a
drobné nohy, silné končetiny a slabý trup, ramena sahající od prsního svalu velkou boulí
jen ke kosti pažní a k lopatce se již nevine nic (nevyrovnanost přední a zadní deltové hlavy
je kvantitativně zarážející) a tak dále. Protože činky a stroje nezatěžují tělo tak komplexně,
jako základní cviky kalisteniky, je tvorba těchto disbalancí pozoruhodně jednoduchá…
7 SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ
Nastal tedy čas vše podtrhnout a rozhodnout o konečném výsledku prve položené
otázky – co je pro člověka (nikoli jen pro jeho tělo) vhodnější – posilovat s vlastní vahou,
nebo s vahou cizí?
7.1 TĚLO
Zde záleží primárně na našem cíli. Předpokládám ale, že rozumný člověk, který se
hodlá věnovat sportu, chce tělo zdravé, pevné, bez bolavých kloubů, bez cílených
specializací (všestranné), schopné odolávat nástrahám běžného života, ale i postupovat po
pomyslných stupních složitosti tréninku stále výš a výš.
Čistá hmota je nedůležitá, pokud člověk neví, jak s ní nakládat, jak ji používat, či
netrénuje tak, aby ji používat mohl plným, nebo alespoň většinovým způsobem. Pokud
není sval dostatečně silný a je jen oteklý, je pro tělo výdejem kalorií, tepla a majiteli je
spíše ke škodě (stejně jako tkáň tuková), nežli k užitku.
Z hlediska postupnosti zátěže jsou na tom oba sporty shodně – není praktický rozdíl
v tom, jestli si vezmu lehkou činku/ dělám klik na kolenou, či těžší/ dělám klik na
špičkách.
Z hlediska komplexního přístupu ale musíme bod přisoudit kalistenice, protože ta
během jednoho kombinovaného složitějšího cviku procvičuje celé tělo, kdežto cviky na
48
ÚVOD
shodné partie by při použití činek zabraly celý trénink. Z hlediska rozvoje disbalancí je
tedy posilování s vlastní vahou mnohem méně rizikové.
Zdravotní hledisko má hned dva rentabilní faktory – prvním je působení tréninku na
tělo. Je známé, že cizí váhy rozvíjí problémy s kloubním aparátem a vyloženě každý
kulturista má problémové rameno nebo koleno. Kalistenika taková není – maximální riziko
je u ramene a to jen v případě špatné techniky u složitějších cviků na hrazdě (nepočítáme-li
přetrénování či přetížený některých šlach mladickou nerozvážností a netrpělivostí)…
Druhým faktorem je prostředí. Ve fitness centrech je infikováno podpůrnými látkami
a hormony, u české kalisteniky naštěstí „jen“ vegetariánstvím.
Vhodnost tréninku pro problémové skupiny (děti a senioři, zranění a rehabilitovaní)
je nasnadě – v žádných nemocnicích, rehabilitačních zařízeních, školách a domovech
důchodců se necvičí z cizími vahami, nýbrž s vahou vlastní. A to již o několik set let více,
než činky vůbec začaly dostávat tvar…
Zde je pomyslným vítězem kalistenika.
7.2 MENTALITA
Zde je třeba uvažovat o materiálu vstupním a materiálu výstupním:
Do fitness center s cílem být tím největším obvykle vstupují introverti s mírným
narušením, plynoucím ze špatných zkušeností z minulosti. Celá subkultura se nejenom že
vychovává k toleranci podpůrných látek, ale s postupem času a profesionality je přímo
vyžaduje, což není zrovna nenarušující přístup dále.
Na většinu street workoutových hřišť poté přichází především extrovertní cvičenci
s cílem zefektizovat svou postavu, bez vyšších ambicí na úpravu tělesné váhy, maximálně
tak tělesné estetiky. Organizování společných tréninků podporuje komunikativnost
cvičenců a napomáhá hlubší socializaci s danou myšlenkou, která je nadále přijímána a
propagována dál. Subkultura se vychovává k morální i biologické čistotě, mnohdy až do
extrémů, jako je vegetariánství či vitariánství. Postupem času si cvičenci vytváří jméno
jako skupina, nikoli jako jednotlivci, což jim dodává silného pocitu integrity.
Vyvinutí vlastní odborné terminologie je u obou táborů shodné a stejně tak jejich
aktivita, co se prezence svého sportu týče (nikdo nikdy nespočítá, kolik je na internetu
motivačních videí k tomu či onomu).
49
ÚVOD
Na druhou stranu každý zodpovědný rodič, starající se o mentální vývoj svého dítěte
raději dá svou ratolest na starost skupině, kde maximálně hrozí zmatení v oblasti hlavních
složek jídelníčku, než skupině, která vychovává ke kultu povrchnosti na úkor zdraví.
Kalistenika má druhý bod.
7.3 POZITIVA A NEGATIVA V INDIVIDUÁLNÍM HODNOCENÍ
S přihlédnutím k našim, nikoli světovým podmínkám.
Otázka
Kalistenika
Kulturistika
Rozvoj postavy efektivním Vítězí
Ztrácí
směrem
Maximální síla při střední váze.
Maximální váha při nedostačující síle.
Rizikovost disbalancí
Vítězí
Ztrácí
Komplexní cviky sekundárně zapojují
Cílené
svaly téměř celého těla.
preferenci jistých svalů před jinými.
Dostupnost
schopnosti Vítězí
trénovat
Morální kredit
Výchovný aspekt
Možnost
trénovat
kalisteniku
je
Specializovaná fitness centra a nutné
pomůcky stojí mnoho času a financí.
Vítězí
Ztrácí
Subkultura se vychovává k hlubším
Subkultura se soustředí na povrchní
myšlenkám.
cíle.
Vítězí
Ztrácí
ke
kolektivismu,
Vychovává k individualismu, sociálně
sociálnosti.
patologickým názorům.
Ztrácí
Vítězí
není
marketingově
Jakýkoli nový vývoj lze okamžitě
využitelná.
v komunitě zpeněžit.
Ztrácí
Vítězí
Většina odborníků se věnuje cizím
Odborníci si snáze udělají jméno
vahám,
něčím novým u stylu cvičení, který se
podnikatelů
Připojené podnikání
způsobovat
prakticky kdekoli.
Kalistenika
Kvalitní nabídka
mohou
Ztrácí
Vychovává
Marketingové hledisko
cviky
většina
se
soukromých
věnuje
fitness
nerozvíjí dva tisíce let; vlastnit fitness
centrům.
centrum může leckdo.
Ztrácí
Vítězí
I když se kalistenika pojí přímo
Doplňky stravy, cvičební pomůcky a
s bojovými
a
oděvní značky, cvičební náčiní a
parkourem, nikdo se ještě nevěnoval
stroje, nové systémy cvičení s cizími
jejich výuce ve společných blocích –
vahami, distribuce podpůrných látek.
sporty,
tancem
vše jen samostatně.
50
ÚVOD
Shrnuto
7.4
Morálně vítězí.
Ekonomicky
Ekonomicky ztrácí.
vítězí…
zcela
jasně
PRAKTIČNOST
Vyjma nesporného úkolu sportu bavit a léčit je jeho postavení rovněž stěžejní kvůli
zapojování trénovaného těla do oblastí obyčejného života. Praktičnost sportovce je tedy
zcela logickou otázkou, dle které můžeme hodnotit hodnotový přínos daného sportu i
mimo sport.
Praktičnost cvičence kalisteniky je omezena nutností přemístění těžkého předmětu. I
když cvičenec jistě zvládne více, než průměrný člověk, je jeho trénink orientovaný
primárně na manipulací vlastním tělem v prostoru, nikoli prostorem kolem vlastního těla.
Stejně tak na druhou stranu je praktičnost power liftera striktně limitována něčím
motoricky složitějším. I když by dokázal roztlačit kamion do kopce, potažmo přenést
ohradu o hmotnosti jedné tuny, cokoli složitějšího, popřípadě ve stísněném prostoru by
cvičence značně zneschopnilo.
Je tedy otázka, jak vypadá náš běžný život a jaké úkony v něm nejčastěji provádíme.
Pokud chodíme věčně pozdě a dobíháme MHD a porady, vyšší váha je jistě naprosto
nevyhovující. Na druhou stranu pokud je naším zájmem neustále stěhovat nábytek po
domě, hodí se nám spíše bůvolí image.
Ideální je přiklonění se k již několikráte zopakovanému – kombinaci obojího. Více
kloubové cviky s cizí vahou mne připraví na námahu spojenou s běžným životem (od
stěhování nábytku po tlačení auta) a kalistenika zajistí, aby tělo mělo efektivní regeneraci
po cizí zátěži a fungovalo jako jednotka, nikoli soubor lépe a hůře pracujících svalových
skupin.
Zde je tedy vítěz na individuálním posouzení…
7.5
POZITIVA A NEGATIVA VE SPOLEČENSKÉM HODNOCENÍ
S přihlédnutím k současnému mínění na našem území.
Otázka
Kalistenika
Kulturistika
Připravenost populace k Vítězí
přijetí
Soudobým
Ztrácí
ideálem
krásy
jsou
vyrýsovaní mladí lidé průměrné váhy.
Svět momentálně není připraven na
sto padesáti kilové obry.
51
ÚVOD
Pověst sportu
Vítězí
Protože
Ztrácí
je
u
nás
kalistenika
Nespočet
dopingových
kauz
a
provozována primárně studenty, je
nedostatečná osvěta ohledně anabolik
vnímána jako sport generační špičky.
a
jejich
účinků
k démonizování
i
napomohla
těch
věcí,
se
kterými to nesouvisí.
Koncentrační dojem
Místa koncentrace
Vítězí
Ztrácí
Kdekoli, kde se objeví více cvičenců
Jakékoli soustředění těchto cvičenců
kalisteniky naráz, neví ani většina
vyvolává
lidí, že se jedná o srocení za účelem
kolemjdoucích, která není vždy plně
sportu, dokud se nezačne sportovat.
žádaná.
Vítězí
Ztrácí
Nikdo se nebojí street workoutových
Málokdo se odváží do posilovny,
hřišť, kde vládne vzájemná tolerance
která je známá vysokým obsahem lidí
a extrovertní duch.
z tvrdého jádra sportu – zvláště když
silnou
odezvu
do něj nepatří.
Medializace
Dětský faktor
Profesionalizace
Ztrácí
Vítězí
Jen málo hrdinů skutečných trháků
Schwarzenegger, Stallone, The Rock,
bylo natočeno při klikování.
Cena,…,…,..
Vítězí
Ztrácí
Neutrální až přezíravý postoj dítěte
Děti považují většinu kulturistů za
rodiče nijak neorientuje.
bubáky…
Ztrácí
Vítězí
I když se ani v jednom táboře nedá
Množství soutěží, řada míst finančně
cvičením
živit,
ohodnocena
kulturistika je mnohem bohatší na
způsobem).
a
tělem
čistě
(byť
nedostačujícím
závody, ceny i jejich hodnotu.
Potenciál
Nejistý
Nejistý
Na své straně má uvědomělý přístup,
Silná
dostačující
mladé
finančních po mediální. Negativní
Minimální
přístup obecné populace na některé
zájem
aspekty je ale všeobecně známý.
historii,
prominentní
lidi.
medializace,
profesní
a
řada
podporovatelů
od
soustředění kapacit oboru.
Shrnuto
Pozitivní společenský kredit Společnost je v názorech na
s občasnými výtkami
tento sport rozdělena…
52
ÚVOD
7.6 VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ
Ať se snažím problém vidět z té nebo oné strany, vždy se nakonec musím přiklonit
ke kalistenice.
Nejen že je na její straně řada nesporných výhod, oproti zvedání cizích vah, ale její
celkové přijetí nesportujícími je mnohem lepší (asi proto, že výsledky kalisteniky nejsou
tak radikálně vidět, jako ty kulturistické, což průměrné a podprůměrné jistým způsobem
uklidňuje).
Na druhou stranu ale přiznávám, že čistá kalistenika je omezená jistými nutnostmi
života, ve kterých se volné cizí váhy prostě vyskytují, a nejde to jinak. (Kde se jiné
zaměření tréninku negativně projeví.)
Sport ve smyslu tělesného rozvoje (nikoli tedy technický s pravidly), takový sport,
který posiluje a zkvalitňuje tělo, by měl být všestranný. Nemohu s čistým svědomím kvůli
jistým konfliktům s tím či oním omezovat osobní rozvoj tím, že nepůjdu chvíli společně
směrem shodným s něčím, s čím nesouhlasím.
Jedině ve chvíli, kdy se cvičenci pokročilé kalinestiky chopí volných vah (ne však za
účelem procvičování jediného svalu, nýbrž celého těla) se mohou opět objevit siláci, které
známe z konce devatenáctého a začátku dvacátého století.
(Stejně tak jen tehdy, pokud kulturisté přistoupí ke kalistenice čelem, bude jejich
sport o trochu lépe vnímán veřejností i doktory.)
53
ÚVOD
8 ZÁVĚR
Zodpověděl jsem hlavní otázku – jak by měl člověk trénovat. Zodpověděl jsem řadu
vedlejších otázek, které se týkaly komplexnosti přístupu a zdravotních aspektů.
Prostudoval jsem historii a na jejím základě pochopil dění současnosti.
Řada otázek přidružených je ale nejednoznačných, nebo na ně existuje řada různých
názorů. Tyto dle všeho nezodpoví sebelepší studie, ale vývoj do budoucna – a čas.
54
SEZNAM LITERATURY
SEZNAM LITERATURY
Knižní zdroje:
Bohuslav Brouk: Stoupa života, nákladem vlastním, Praha 1939
HOMÉROS,. Odysseia. Vyd. 4., V Academii 1. Překlad Vladimír Šrámek. Praha: Academia, 2012, 479 s.
Europa (Academia). ISBN 978-80-200-2187-8
CHARVÁT, Michal. Sociální aspekty sportovních aktivit. Brno: Paido, 2002, 52 s. ISBN 80-731-5029-
8.
KOLOUCH, Vladimír. Cvičení ve fitcentrech-posilování. 1. vyd. Olomouc : Vydavatelství University
Palackého v Olomouci, 1994. 190 s. ISBN 80-7067-369-
KÖSSL, J.; ŠTUMBAUER, J.; WAIC, M. Vybrané kapitoly z dějin tělesné kultury. 2.
vydání. Praha: Karolinum, 2006. 159s. ISBN 80-246-0802-2
KRÁTKÝ, F. Dějiny tělesné výchovy I. 1. vydání. Praha: Olympia, 1974. 258 s.
Löwe, Gerhard; Stoll Heinrich Alexander. ABC Antika. Praha: Orbis, 1976, s. 181
OLIVOVÁ, V. Lidé a hry. 1. vydání. Praha: Olympia, 1979. 604s.
Václav Sábl: Hrdinové antických olympiád. Olympia, Praha 1968. ISBN: 27-073-68
VELLA, Mark. Anatomie pro trénink svalové síly a vytrvalosti. 1. vyd. Překlad Veronika
Němcová. Ilustrace James Berrangé. Praha: Mladá fronta, c2007, 144 s. ISBN 978-8020416-469.
Internetové zdroje:
Kalistenika. In: TOMIČ, a . Fitnessmag [online]. 2015 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: Římská
armáda - Členění, taktika a výcvik vojska. In: TŮMA, Radek a Ladislav TOMIČ. Antika
[online]. 2004 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1739
O vývoji cviků a kulturistického náčiní. Muscle-fitness [online]. 2010 [cit. 2015-05-22].
Dostupné z: http://www.musclefitness.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=10229:-sp-29125&catid=276:-sp404&Itemid=175&lang=cz
Římská armáda - Členění, taktika a výcvik vojska. In: TŮMA, Radek a Ladislav TOMIČ. Antika
[online]. 2004 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1739
1Tělesná výchova v počátcích lidské civilizace. Vybrané kapitoly z dějin tělesné kultury [online]. 2002 [cit. 201404-03]. Dostupné z: http://eamos.pf.jcu.cz/amos/kat_tv/modules/low/kurz_obsah.php?identifik=
kat_tv_9025_t&id_kurz=&id_kap=1&id_teach=&kod_kurzu=kat_tv_9025&id_kap=1&id_set_test=&search=&kat=
55
SEZNAM OBRÁZKŮ
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1: Repliky řeckých dobových sošek muže a ženy .................................................. 8
Obrázek 2: Zobrazení Milóna z Krotónu s býkem v ose času ............................................ 15
Obrázek 3: Dobové vyobrazení rytířských her. .................................................................. 17
Obrázek 4: Dobové vyobrazení šlechtického sportování. ................................................... 19
Obrázek 5: Fotografie armádního specializovaného tréninku kalisteniky, jaro 1943, Utah.
........................................................................................................................ 20
Obrázek 6: Obrázek ideálu muže z knihy Figure Drawing for All It's Worth Hardcover,
napsal Andrew Loomis, 1949 ......................................................................... 21
Obrázek 7: Náborový plakát kalistenické skupiny BarStarzz z nedávných let. .................. 22
Obrázek 8: Srovnání výzbroje a výstroje antického a středověkého elitního válečníka. Kůže
a bronz na jedné, a masivní kov a drátěné košile na druhé straně. ................. 30
Obrázek 9: Ilustrace v dobové publikaci o efektivním cvičení s kuželem. ......................... 32
Obrázek 10: Obrázek jednoho z dobových posilovacích přístrojů. .................................... 33
Obrázek 11: Vykopané haltéres a vyobrazení řeckého atleta při tréninku s nimi. .............. 34
Obrázek 12: Fotografie moderní strongmanské klády. (Středověké bez přidaných os pro
kotouče.). ........................................................................................................ 35
Obrázek 13: Ernst Bohling v roce 1880. Vlevo kulovité činky z jednoho masivu. Vpravo
kotoučová činka. (Snímek jeho originálních činek nedochován.) .................. 36
Obrázek 14: Siegmund Klein a jeho systém výměnných os. Všimněme si rovněž koule s
uchem – dnes všude populárního kettlebellu, přisuzovaného Ruskému
dědictví. .......................................................................................................... 37
56
PŘÍLOHA Č. 1
PŘÍLOHA Č. 1
Záměrně se v podkapitole nezmiňuji o milnících typu Sokola, pedagogickém vývoji
a organizaci zájmových klubů a spolků, nadnárodních organizací a podobně. I když jsou
tyto milníky pro celkový vývoj světového i českého sportu důležité, ve vývoji kalisteniky
jako takové nehrály téměř žádnou roli – jen ji reprodukovali a podporovali. Širší
rozepisování se o nich by zbytečně znepřehlednilo podkapitolu.
Příloha I
PŘÍLOHA Č. 2
PŘÍLOHA Č. 2
Dobové ukázky siláckých těl a jejich umu. Začátek dvacátého století byl bohatý na
muže schopné neuvěřitelné svalové síly, který získali trénováním pokročilé kalisteniky a
obrovských svalových přírůstků, které získávali kulturistickým tréninkem.
Protože měli obrovskou, ale harmonicky rozvinutou svalovou soustavu, a protože ji
efektivizovali kalistenikou (vytvářeli nervo-motorické dráhy, z nichž se odvíjí reálná síla
svalu) dosahovali dnes již těžko zopakovatelných výsledků.
Uvědomme si, že se bavíme o době bez anabolických steroidů, zneužívání hormonů
a podpůrných látek (a to včetně kofeinu) a bez proteinových nápojů a různých
doprovodných přípravků na budování hmoty.
Příloha II
PŘÍLOHA Č. 2
Příloha III
PŘÍLOHA Č. 3
PŘÍLOHA Č. 3
Neuvěřitelné výsledky ženské kalisteniky. Pro příklad jsou první obrázky
chronoligicky seřazené doporučované cvičení pro ženy. Střed je tvořen obrázky
zmiňovaných průkopnic ženského posilování. Poslední dvě fotografie jsou z ryze
ženského kalistenického gymu v New Yorku z roku 1910. Závěrečný plakát demonstruje
nově vznikající marketingové využití mentality sportu žen.
Příloha IV
PŘÍLOHA Č. 3
Příloha V
PŘÍLOHA Č. 4
PŘÍLOHA Č. 4
Přiložené texty rapera Revolty. Nechtěl jsem důležité sloky vytrhávat z kontextu,
nebo dané písně nijak zkracovat, proto přikládám vše v plném znění. Písně jsou řazeny
tak, jak jsou řazeny na youtube.com (podle oblíbenosti a sledovanosti od nejsledovanější
sestupně).
Revolta - Zahoď masku 2 ft. Martin Šafařík
Zase tě plácali po ramenou,
a teď tě chcou ti samí vidět na kolenou.
Vždycky po úspěchu přijde odveta,
nikdy nepřestávej věřit, že jsi Revolta.
Nikdy i kdyby šli proti tobě všichni,
i kdyby na tebe řvali chcípni.
Na to už jsi konečně zvykni, budou se tě snažit zničit.
A stěžovat si nemá smysl, věř mi, život tě ještě párkrát pošle k zemi, ale nenechá tě ležet a brečet, to už je na tobě začít
kulhat nebo zase běžet.
Nezapomeň na všechnu tu dřinu,
všechen ten pot, slzy, krev a bídu.
A zapomeň, že jsi chudák oběť,
nikdo ti neublížil víc než ty sám sobě.
Každý velký člověk zažívá ten proces,
pokud nejsi vítěz, tak to ještě není konec.
Bez tvrdých ran bojovník nemá pověst,
stejně tě vždycky nejvíc posílila bolest.
A nezapomeň, kdo jsi a kde je tvoje cesta,
cesta bojovníka není hezká.
Znova najdi síly zdroj, kurva,
vstávej tohle je tvůj boj.
Pro všechny sny, pro všechny názory zapomínáš žít.
Dostáváš rány, co tě tak bolí, už nejde je skrýt.
Bolest tě chce vtáhnout do strachu, že zůstaneš sám, abys nešel dál a zůstal si stát.
Nasrat!
Dostaneš rány pod pas za to, že jsi velký kápo,
za to, že jsi lítáš moc vysoko na to,
aby ti někdo dosáhl na bradu kámo,
jenže ani tisíc ran ještě není K.O.
Lidi s dobrým srdcem budou čelit útokům,
těch s falešným ksichtem bez úroků.
Buď stále připravený na rány zezadu, zprava, zleva,
zespod, shora, zrada každodenní strava.
A zvládl si to jednou a zvládneš to zas,
zvládneš to teď a zvládneš to i za den, rok, kdykoli, je to jenom o tom si pro to svoje přes hory.
Nepřestávat nikdy ať se děje, co se děje,
a nezáleží kolik lidí ti nepřeje.
Jediný na kom záleželo jsi byl ty,
tvoje víra, síla, tvoje myšlenky.
Ano musíš být ochotný zažít cokoli,
budovat velké věci, někdy to bolí,
podrazy, pády, pomluvy a zrada,
faleš a špína házená na tvoje záda.
A řekni, co jsi čekal, vždyť tuhle cestu sis ty sám vybral. Velké cíle, velké překážky, takže makej ať překážky poznaj
tvoje podrážky.
Pro všechny sny, pro všechny názory zapomínáš žít.
Dostáváš rány, co tě tak bolí, už nejde je skrýt.
Příloha VI
PŘÍLOHA Č. 4
Bolest tě chce vtáhnout do strachu, že zůstaneš sám, abys nešel dál a zůstal si stát.
Jenže ty víš, že jsi to ty, kdo musí jít dál, život je tvrdá cesta, je to hra ty musíš být hráč. Překážky tvrdé pády nedělej,
že to neznáš, říkal si sám, že to nikdy nevzdáš.
Ty se přece nikdy nevzdáš!
Revolta – Dej do toho všechno
Pot, Krev, Hrazda, Tyč.
Myšlenky jdou pryč, dřina je klíč,
ke stoupání výš. Zatímco ty na party
tančíš, potom do oběda spíš, já koncentruju víc
sebe na cíl.
To je rozdíl mezi náma dvěma to si piš,
včera si byl v klubu tak drž hubu, že si dříč.
Podívej se do zrcadla na svůj ksicht
fakáče si vztyč, vyžeň toho démona ze svého těla pryč.
Nechám to na zítra, KECY! Dokud do toho nedáš
všechno tak bojovník nejsi. Nelži, že máš času dost.
Věř mi pouze dřina je mezi tebou a tvým cílem most.
A je jedno kolik ujdu mil, důležité je, že jsem
pochopil. Cesta pokojného bojovníka, dávat všechno do přítomných chvil a pokud jsem dal do toho srdce
tak jsem doopravdy žil.
Pokora, férovost, pokojná bojovnost, Seberevolta komunita, odhodlanost.
Pro tebe možná šílenost, pro nás je
to životní styl, disciplína, cílevědomost.
Je to moc. Trpělivost, nejde to přes noc, zachovej
si věrnost svému snu a nenech ho
odejít, takhle by to nešlo obejít.
Heslo které zní: DEJ DO TOHO VŠECHNO!!
Nejde, nesmíš se bát bolesti, ona jednou přejde,
nesmíš poslouchat pochybovače ne-e.
Nestěžuj si, nelituj se, nevolej Mayday,
Pomoc jenom ve svém silném duchu hledej.
I kdyby šli proti tobě všichni tak se nedej,
strach z neúspěchu a pádu nikdy neměj.
Svůj sen za finanční jistoty neměň, NIKDY!
Hateři naserte si všichni!
Miluješ party, my milujem kliky, dáváš si vodku,
my si dáme dipy. Chceš mít hlavně bicák, proto
nevíš co jsou dřepy. Ukaž všem kdo jsi, to jsou kecy.
Ukaž sám sobě a inspiruj druhé, nebuď ten co má jenom v hubě.
My držíme svůj osud pevně v ruce,
Revolta, Adam Raw my jsme REVOLUCE!!
Pokora, férovost, pokojná bojovnost, Seberevolta komunita, odhodlanost.
Pro tebe možná šílenost, pro nás je
to životní styl, disciplína, cílevědomost.
Je to moc. Trpělivost, nejde to přes noc, zachovej
si věrnost svému snu a nenech ho,
odejít takhle by to nešlo obejít.
Heslo které zní: DEJ DO TOHO VŠECHNO!!
Pokora, férovost, pokojná bojovnost, Seberevolta komunita, odhodlanost.
Pro tebe možná šílenost, pro nás je
to životní styl, disciplína, cílevědomost.
Je to moc. Trpělivost, nejde to přes noc, zachovej
si věrnost svému snu a nenech ho,
odejít takhle by to nešlo obejít.
Heslo které zní: DEJ DO TOHO VŠECHNO!!
Příloha VII
PŘÍLOHA Č. 4
Revolta – Povstaň s láskou
Naše země pláče tak proč ji nikdo neslyší,
stádo ovcí nevidí pravdu přehlíží,
Kdo jim řekne pravdu tak na prach ho spálí,
známe cenu všeho, ale hodnotu ničeho.
Jsme otroci finančního systému peněz a lidí,
otevři svou mysl tohle je otázka cti,
zodpovědnosti za budoucnost našich synů a dcer,
povstaň s láskou, teď máš na výběr.
Chceme pryč z evropske unie? - každopádně.
Nechceme nic co směřuje k světovládě,
globalizaci chceme být zase nezávislí,
přestat dovážet a začít produkovat zboží.
Chceme aby odstoupili politici moc do rukou mladých lidí,
co nemají rodiny, finanční vidiny,motivy,
nejsou zkažení zaběhnutýmy systémy.
Pryč s mafiány,byznys záměry.
Nesmysly společnosti se staly normální,
že si stát půjčuje od banky za úrok je legální,
který platí obyčejní lidi ze svých daní.
přiznejte ten podvod,i bez přiznání.
Jsem mladý smrad, ale nikdo mi nebude popírat,
můžete mě mít za blázna, ale umím počítat.
Velitel plus šéf rovná se banka,
která je víc než ústava,vláda a vlajka.
Chceme aby šéfem každé banky byl stát,
bez obušků u hlav chceme demonstrovat.
Celé československo dejme si slib,
že právo na svobodu si nenecháme vzít.
Že když bude třeba budeme stát bok po boku,
silní odhodlaní zleva z prava cítit oporu.
Bez rozdílu vyznání, barvy pleti, národu,
zbavení všech předsudků se postavíme k odporu.
Naše země pláče tak proč ji nikdo neslyší,
stádo ovcí nevidí pravdu přehlíží,
Kdo jim řekne pravdu tak na prach ho spálí,
známe cenu všeho, ale hodnotu ničeho.
Jsme otroci finančního systému, peněz a lidí,
otevři svou mysl tohle je otázka cti,
zodpovědnosti za budoucnost našich synů a dcer,
povstaň s láskou, teď máš na výběr.
Chceme aby nadřízení respektovali podřízené,
konec vaši šikany, práva máme rovnocené.
Neustále vyvíjeni tlaku, udržování ve strachu,
ze ztráty zaměstnání povstaň můj brachu.
Chceme naše prachy za práci a zakázku,
nečekat 2 měsíce na výplatní pásku.
všechno platit předem a dostáváme pozdě,
z ruky do huby, vítej ve spodní vrstvě.
Konec privilegií splatností velkých firem,
malí živnostníci musí živit zaměstnance platit nájem.
Všechno je to promyšlené,
aby si lidi brali úvěry,půjčky zvýhodněné.
Už se na to nemůžu dívat srdce mi to rve,
Příloha VIII
PŘÍLOHA Č. 4
jak se naše matka otec celý život dře.
Zasloužili by víc než starosti a stres,
tohle není život, tohle je neustála křeč .
Povstaň s láskou, chceme zdravé potraviny,
zbourat shopping centra, zpátky naše farmy.
Nebo aspoň z farmy na pult jako v zahraničí,
ne ty plné éček, naši duši nám to ničí.
Chceme dýchat čistý vzduch, začínám být nepříčetný,
někde limit znečistění 8 krát překročený.
chceme aby lidské zdraví bylo víc než průmysl,
víc nez byznys a podnikatelský úmysl.
Naše Země pláče tak proč ji nikdo neslyší,
stádo ovcí nevidí pravdu přehlíží,
Kdo jim řekne pravdu tak na prach ho spálí,
známe cenu všeho, ale hodnotu ničeho.
Jsme otroci finančního systému peněz a lidí,
otevři svou mysl tohle je otázka cti,
zodpovednosti za budoucnost našich synů a dcer,
povstaň s láskou teď máš na výběr.
Chceme aby školství v dětech rozvíjelo tvořivost,
vlastní názor,duševní zdraví, žádná složitost.
Nepotřebné informace zrušit oboje,
nedělejte z dětí memorující stroje.
Přestaňte nám ze západu tlačit propagandu,
všechny média, ostuda, začněte být pravdivá,
nezávislá jako naši hrdinové legendy,
novináři nebuďte jen překladači agendy.
A dřív než začnem vyžadovat změnu tam venku,
začněme sami u sebe, tam uvnitř.
Jenom tam zakoupíš tu nejcenější vstupenku,
na cestu pravdy egu řekni tak uhni.
Už není místo pro sobectví a hloupost,
už není čas, potřebujem odvahu a moudrost.
Povstaň s láskou uvnitř svého svědomí,
největším činem se stane evoluce vědomí!!!
Příloha IX
PŘÍLOHA Č. 5
PŘÍLOHA Č. 5
Titulní strana Kleinova časopisu, který vydával ve své tělocvičně kolem roku 1932. Na
snímku je patrný stupeň tehdejšího vývoje kulturistů – tato skupina mužů patří do
čestného klubu “15 inches arm“ (38cm a více přes paže).
Příloha X