Aktivizace - text A5.indd - Dívčí katolická střední škola

Učební text pro Dívčí katolické střední školy
Aktivizace nejen pro seniory
Blanka Kubátová
- 1 -
Platnéřská 4, Praha 1
© Dívčí katolická střední škola, 2012
© Blanka Kubátová, 2012
Vytiskla Tiskárna F&F, Praha 4
ISBN 978-80-87755-05-01
Dívčí katolická střední škola
- 2 -
Obsah
1. Úvod do aktivizace
5
1.1Dramaterapie6
1.1.1 Rozdělení dramaterapie
7
1.1.2 Ukázky dramaterapie od studentek Dívčí katolické střední školy
8
1.2Muzikoterapie13
1.2.1 Formy muzikoterapie
14
1.2.2 Hudební nástroje
15
1.3Ergoterapie
15
1.3.1 Dětská ergoterapie
16
1.4Psychomotorika
17
1.4.1 Jednotlivé části psychomotoriky
20
1.4.2 Ukázky jednotlivých částí psychomotoriky
20
1.4.3 Význam psychomotoriky v pohybové aktivitě seniorů
30
1.5Hra31
1.5.1 Typy her
32
1.5.2 Dětská hra
32
1.6 Reminiscenční terapie33
1.7 Trénink paměti33
2. Cvičení pro seniory
36
2.1 Cvičení pro seniory s overballem36
2.2 Prstová cvičení pro rozvoj jemné motoriky
38
- 3 -
Platnéřská 4, Praha 1
Dívčí katolická střední škola
- 4 -
1. Úvod do aktivizace




je proces, kterým jsou lidé (jednotlivci a skupiny) vedeny k činorodosti,
přispívá k tělesnému a duševnímu rozvoji,
fyzická zlepšuje tělesnou kondici a tím ovlivňuje i duševní zdraví,
má vycházet z přání a možností jedince.
Každá aktivita by měla být podmíněna tím, aby člověk chtěl, uměl a mohl
činnost provádět.
Cokoliv člověk vezme do ruky, prohlíží, obrací, přesunuje, kreslí nebo skládá,
cvičí pohyblivost prstů i ruky.
Při těchto činnostech nezahálí mozek, člověku se zlepšuje nálada a probouzí
se chuť do dalších dobrodružství.
- 5 -
Platnéřská 4, Praha 1
1.1Dramaterapie
Je metoda pomáhající použitím dramatických (divadelních) postupů upravit
psychické poruchy, sociální vztahy, důsledky tělesného nebo mentálního postižení.
Slouží také k podpoře duševní i fyzické integrace, rozvoji slovní i mimoslovní
komunikace a podněcuje osobnostní růst.
Dramaterapie je určena pro:
 osoby s mentálním postižením,
 pacienti psychiatrických klinik (s neurotickými i psychotickými poruchami),
 lidé se specifickými vývojovými poruchami učení a chování,
 mládež s jinými poruchami chování nebo ohrožená sociálně patologickými
jevy,
 lidé nacházející se ve výkonu trestu,
 gerontologičtí klienti,
 lidé se smyslovým či tělesným postižením.
Cíle dramaterapie
 získání schopnosti uvolnit se,
 zvládnutí kontroly svých emocí,
 rozšíření repertoáru rolí pro život,
 získání schopnosti spontánního chování,
Dívčí katolická střední škola
- 6 -
 rozvoj představivosti a koncentrace,
 posílení sebedůvěry, sebeúcty a zvyšování inteligence,
 získání schopnosti poznat a přijmout svoje omezení i možnosti.
1.1.1 Rozdělení dramaterapie
Psychodrama
Je dramatická improvizace určená k terapeutickým účelům, kdy klient dramatizuje svoje zážitky, přání, postoje a fantazii. Této formy terapie se také využívá
k proniknutí k minulým traumatickým zážitkům, k jejich otevírání a vyplavovaní
na povrch tak, aby bylo možné je pojmenovat a procítit.
V psychodramatu se většinou řeší osobní problém klienta.
Psychogymnastika
Podstatou je nonverbální (mimoslovní) vyjadřování situací a vztahů především prostředky pantomimy.
Teatroterapie
Vznikla v 80. letech 20. století; divadlo hrané téměř výlučně postiženými
herci (sluchově, tělesně a stále častěji i mentálně).
Umělecká příprava i vlastní performance je pro členy souboru vzhledem
k jejich postižení také reedukací, kompenzací, sociální rehabilitací a v některých
případech i resocializací.
- 7 -
Platnéřská 4, Praha 1
1.1.2 Ukázky dramaterapie od studentek Dívčí katolické střední školy
Lucka Fridrichová a Katka Cuřínová
Divadelní pohádka o Velké řepě
Herecké obsazení
Lucka a Katka: Vypravěči
Jarka: ŘEPA
Radka: dědek
Paní učitelka Kubátová: babka
Eliška: Vnučka
Gabča: pejsek
Lucka K.: kočka
Olinka: zajíc
Ljuba: liška
Tereza: jezevec
Táňa: myš
Katka
Žili, byli děda a bába. Jednoho dne děda zasadil řepu, která mu po čase vyrostla a byla převeliká. Snažil se ji vytáhnout. Tahal, tahal, ale řepu nevytáhl.
Přivolal si tedy na pomoc babku.
Bába se chytla dědka, dědek řepy a tahali, tahali, ale řepu nevytáhli.
Lucka
Tak babka si na pomoc přivolala vnučku.
Vnučka se chytla babky, babka dědka, dědek řepy a táhli, táhli, ale nevytáhli.
Katka
Tak vnučka zavolala pejska.
Pejsek se chytil vnučky, vnučka babky, babka dědka, dědek řepy a táhli, táhli,
ale nevytáhli.
Lucka
Tak pejsek zavolal na pomoc kočku.
Kočka se chytla pejska, pejsek vnučky, vnučka babky, babka dědka, dědek
řepy a táhli, táhli, ale nevytáhli
Katka
Tak kočka zavolala na pomoc Zajíce.
Dívčí katolická střední škola
- 8 -
Zajíc se chytl kočky, kočka pejska, pejsek vnučky, vnučka babky, babka dědka,
dědek řepy a táhli, táhli, ale nevytáhli.
Lucka
Tak zajíc zavolal na pomoc lišku
Liška se chytne Zajíce, kočka, pejska, pejsek vnučky, vnučka babky, babka
dědka, dědek řepy a táhli, táhli, ale nevytáhli.,
Katka
Tak liška zavolal na pomoc Jezevce
Jezevec se chytl lišky liška, Zajíce, kočka, pejska, pejsek vnučky, vnučka
babky, babka dědka, dědek řepy a táhli, táhli, ale nevytáhli.,
Katka
Tak Jezevec zavolal na pomoc Myš
Myš se chytla jezevce, liška, Zajíce, zajíc kočky, pejsek, vnučky, vnučka
babky, babka dědka, dědek řepy a táhli, táhli, ale najednou řepa udělala „RUP“
a byla venku.
- 9 -
Platnéřská 4, Praha 1
Kropáček má angínu
Scénka na motivy z Macha a Šebestové
Postavy:
Mach: Jarka
Šebestová: Olga
Jonatan: Eliška
Sluchátko: Lucie K.
Kropáčková: Táňa
Kropáček: Gábina
Bacily: Ljuba, Lucka F., asistentka Radka
Čaj: Terka
Vypravěčka: paní učitelka
Mach s Jonatanem schovaní za rohem číhají na Šebestovou. Ta přibíhá.
Š.: Lalalá lalalá.
M. a J. vyběhnou z úkrytu. M.: Baf!
J.: Haf!
Š.: Ááááá!
M. (směje se): Ty pokaždé naletíš! Tak co budeme dělat?
Š.: Ty, Machu, co kdybychom zašli za Kropáčkem. Dneska nebyl ve škole. Alespoň
zjistíme, co s ním je.
M.: Tak dobře.
Jdou a zazvoní. Vyjde paní Kropáčková.
M. a Š.: Dobrý den. Je prosím Kropáček doma?
Paní K.: Dobrý den. Je doma, ale má horečku a zarudlý krk. Asi chytil nějaké
zákeřné bacily. Nemohu vás k němu pustit, mohli byste také něco chytit. Musím
běžet, vařím mu čaj.
Paní K. zavře dveře. M. a Š. smutně koukají.
M.: Ty, Šebestová, co kdybychom zkusili nějak Kropáčkovi pomoci.
Š.: To by šlo, ale musíme se k němu nějak dostat.
M.: Žádný problém. Máme přece sluchátko.
Sluchátko přiběhne a M. mu říká do ucha: Haló, haló, potřebovali bychom být tak
malincí, abychom byli u Kropáčka v puse a mohli se podívat na ty zákeřné bacily.
S.: Dobrá, hned jste tam.
Dívčí katolická střední škola
- 10 -
M. a Š. s J. jsou u K. v puse. Řádí tam zákeřné bacily, všelijak K. trápí, lechtají ho,
štípají a podobně. K. vzdychá. M. a š. s J. s nimi začínají bojovat. Je to napínavý
boj. Bacily se dávají na ústup. Tu přibíhá horký Čaj a spláchne je (postava Čaj
běží s roztaženýma rukama a s bacily mizí ze scény).
K.: Jé, to je úleva.
M. vytáhne zase sluchátko: Haló, haló, můžeme být zase u Kropáčků u dveří
a v normální velikosti?
S.: Ale jistě!
M. zase zazvoní, paní K. otevře a povídá: Představte si, že Kropáčkovi se udělalo
lépe, ani už nemá zarudlý krk!
Kropáček přibíhá a nadšeně poskakuje: Už jsme fit! Můžu s vámi do parku.
Paní K.: Tak běžte!
Všichni: Hurá!
A odběhnou.
- 11 -
Platnéřská 4, Praha 1
Jana Štancová
Pod Vánočním stromkem
Milé děti,
Všechny vás zdravím a jsem moc rád, že tu můžu být s Vámi. Jsem Vánoční
stromek a rád bych vám vyprávěl co vše se dá o Vánocích zažít. Tak se pohodlně
usaďte a poslouchejte.
To jsem vám takhle stál o štědrovečerní večeři, nebo-li o Vánocích v obývacím
pokojí a prohlížel jsem si své krásné ozdoby. Měl jsem na sobě barevné zvonečky,
třpytivé hvězdičky, slaměné ozdůbky a dlouhý stříbrný řetěz. CO se mi ale ze všeho
nejvíc líbilo byly čokoládové figurky. To vám ke mě pokaždé někdo potají přijde
a tak aby to maminka neviděla si jednu figurku vezme. V mém dumání nad tím jak
jsem krásný mě vyrušil Ježíšek. Přinesl všem dárky, hezky je vyskládal pode mne
a povídá. Hezky je tu hlídej. Vzal si jednu čokoládovou figurku a odletěl.
Po chvilce se z hromady dárků co přines Ježíšek ozvalo.
Jé tady je to hezké. Povídala krásná deka s kočičkami. Tady na té pohovce
budu určitě ležet já a budu pro celou rodinu nejdůležitější. CO? Ozvalo se červené autíčko. Já jsem tu nejdůležitější! Bude si semnou hrát malý Toník a díky mě
nebude mít čas na lumpárny. Né, né mládeži. Ozvala se moudrá kniha. Já jsem ta
nejdůležitější. Sem pro všechny, víte když budou potřebovat poradit tak se do mě
kouknou a hned budou vědět co potřebovaly. Chichi ozvalo se z hromady dárků.
Vy jste ale vtipní, vždyť je naprosto jasně, že nejvíc potřeba jsem tu já. Povídala
panenka s dlouhými copy. Panenko co to povídáš vždyť to není vůbec pravda. Já
jsem dárek pro Flíčka a ten hlídá celou rodinu. Povídala kost. Hele přestaňte se
tu hádat vždyť ani jeden nemáte pravdu. Nejdůležitější jsem tu já. Povídala fajfka.
Víte hlavou rodiny je tu tatínek a potřebuje mě.
Tohle dohadování se vám vůbec nedalo poslouchat a tak jsem dárečky oslovil.
Milý dárečci hádáte se úplně zbytečně. Víte každý z vás je tu důležitý, ale pro
každého jinak. Ale co za chvíli to poznáte. A Jak jsem řek tak bylo. Otevřeli se
dveře do pokoje a všichni se rozhlíželi. Tatínek utíkal pustit koledy a začal zpívat,
přidal se i zbytek rodiny. Když dohrála koleda všichni kromě tatínka se posadili
na pohovku a čekali. Tatínek šáhl na první dárek a ptal se. Máme tu nějakého
toníka? Jo, jo to jsem já. Toník dostal autíčko a měl z něho ohromnou radost.
A další dárek je tu pro maminku. Tatínek jí podal dárek a popřál jí šťastné a veselé.
Maminka z deky, na které byli kočičky měla radost a hned deku urovnala na pohovku. Dědečku? Volal tatínek. Máte tu také dárek. Jé zvolal dědeček já dostal
knihu. A Co já? Zavolala Anička. Mám tam od Ježíška také něco? Určitě zlatíčko,
jen musíš vydržet. Pohladila Aničku maminka. Tatínek Aničce podal copatou
panenku a ta radostí vypískla. Heleďte se ještě tu je kost, pro koho tak asi bude.
Dívčí katolická střední škola
- 12 -
Tatínek zvedl kost a věrný hafan Flíček začal vesele poskakovat na zadních. Pak
ke stromečku přišla maminka a zavolala na tatínka. Tatínku koukej Ježíšek něco
donesl i tobě. Dostal jsem fajfku , tak to jsem moc rád. Děkuji ti ježíšku. Zavolal
tatínek do okna a hned se přidala celá rodina.
Po rozdání dárků si společně celá rodina i s pejskem Flíčkem sedli v obývacím
pokoji a povídali si o tom jak jim dárky udělali radost. Když už byla tmavá noc
a všichni už spali promluvila moudrá kniha k dárečkům. Milý přátelé stromeček
měl pravdu. Každý z nás je pro někoho důležitý, ale tahle rodina mi ukázala že
to nejdůležitější pro ně je to, že jsou spolu a že se mají rádi. Tak to s tebou souhlasím přidala se panenka, bylo to moc hezké když maminka pohladila Aničku
a jí to vykouzlilo na tváři usměv. No a mě se moc líbilo když se Toník šel podívat
na dědečkovo knihu a četli si spolu. Povídalo autíčko. Dárečci oslovil je vánoční
stromek jsem rád že jste pochopili kouzlo Vánoc. Přeji vám ať je vám u nás dobře.
Děkujeme. Odpověděla mi deka s kočičkami, Všem vám přeji dobrou moc.
Tak tohle byl můj příběh. Doufám, že se vám to líbilo a že se už těšíte na Vánoce. Mějte se krásně a možná někdy příště nashledanou.
1.2Muzikoterapie
Využívání hudby v medicíně má dlouhou tradici sahající do starověku. Muzikoterapie využívá hudby, rytmu, zvuků, tónu, zpěvu, případně i v návaznosti
na pohyb či výtvarnou tvorbu. Muzikoterapie využívá verbální i neverbální prostředky. Verbalizace zpěvem, rytmizací slov, výkřiky či šeptem. Neverbální práce
s hudbou, rytmem či zvuky. Muzikoterapie se dělí na pasivní (poslech hudby)
a aktivní (hraní na nástroj, zpěv). Oba typy se někdy překrývají. V praxi se například používá relaxace navozovaná za pomoci hudby, hudební nebo pohybová
improvizace, psaní písní, zamýšlení se nad textem nebo sdílení pocitů ze společného poslechu hudby.
Hudba umožňuje intenzívní prožitek harmonie, uvolňuje a probouzí v člověku
vnitřní síly vedoucí k celkové vyrovnanosti.
Cílem muzikoterapie není výuka hudebních znalostí a dovedností – hudba je
využívána spíše jako prostředek práce na sobě samém.
Muzikoterapie vychází z umění šamanů, provozovaného po celá tisíciletí.
Při společné tvorbě živé hudby (aktivní muzikoterapie) dochází k propojení
všech účastníků, k hlubokému prožitku z vlastního projevu, k intenzivnímu
kontaktu se sebou samým, k možnosti získávání či znovuzískávání důvěry v oblasti mezilidských vztahů, atd. Jedinec získává nové dovednosti, obohacuje svůj
život o nové zkušenosti. Hra na hudební nástroje má pozitivní vliv na motorický
rozvoj.
- 13 -
Platnéřská 4, Praha 1
Muzikoterapie je určena pro:
 pro znevýhodněné děti, mládež a dospělé
 zdravotně postižené děti a dospělé a jejich rodinné příslušníky.
 pro nadprůměrně inteligentní a nadané děti, jako prevence asociálních a antisociálních projevů chování, rozvoj individuálních nadprůměrných schopností
a zvláštností talentované osobnosti, jejich sociální integrace a terapeutický
servis pro jejich rodinné příslušníky.
pro
rómské děti a mládež a děti a mládež znevýhodněné v oblasti sociální

s důrazem na prevenci (rizikové skupiny dětí) a jejich rodinné příslušníky
(integrace, socializace, uvědomování si funkce jedince ve společnosti).
 pro autistické klienty a jejich rodinné příslušníky.
 pro děti z mateřských a základních škol – speciální programy pro rozvoj
komunikace, abstraktního myšlení, zlepšení schopnosti učení se, pozitivního
myšlení, zlepšení duševních funkcí, rozvoj osobnosti, relaxace a prevence.
 pro dospělou veřejnost – oblast relaxace, psychohygieny, antistresový a preventivní program, rozvoj intuice, pozitivního myšlení a zvyšování tvůrčích
schopností a prevence.
 pro nejširší veřejnost v oblasti prevence drogových závislostí a jako substituční
program drogových závislostí.
1.2.1 Formy muzikoterapie
1. Formy muzikoterapie podle účasti či způsobu zapojení klienta
 Aktivní muzikoterapie v sobě zahrnuje účast klienta na hudební tvorbě
a produkci. Klient sám zpívá, hraje na hudební nástroj nebo hraje na své tělo,
projevuje se. Výsledná podoba aktivní muzikoterapie pak může být hudební
improvizace, která podněcuje lidskou aktivitu, tvořivost a představivost.
Hudební vystoupení pak může v sobě přinášet projev jedince na veřejnosti,
nabízet mu pocit úspěchu a potěšení. Vhodně vytvořený muzikoterapeutický
sbor má v sobě jak terapeutický, tak umělecký potenciál.
 Pasivní (receptivní) muzikoterapie spočívá v poslechu hudby, kterou tvoří
nejlépe sám muzikoterapeut. Ale samozřejmě se může jednat i o poslech přírodních zvuků, šumů, i ticha. Muzikoterapeut je naladěn na klienta a vytváří
hudební produkci, kterou klient v klidné, relaxační poloze vnímá a prožívá.
2.Formy muzikoterapie podle počtu klientů
Při individuální muzikoterapii se muzikoterapeut plně věnuje jednomu klientovi. Je prostor pro čistě individuální práci na všech úrovních. Je možné využít jak
aktivní, tak pasivní techniky.
Dívčí katolická střední škola
- 14 -
Při skupinové je účastno několik klientů, které muzikoterapeut provází.
Posiluje se skupinová spolupráce, sebevyjádření, ale také naslouchání druhým,
schopnost adaptace a budování důvěry.
1.2.2Hudební nástroje
 bubny djembe, šamanské bubny, buben udu, rámový buben
 perkusivní nástroje (chřestidla, claves, rolničky, deštné hole, atd.)
 dřevěné flétny (dvojačka, koncovka, šestidírková flétna, zobcová flétna, in­
diánská flétna)
 shakuhachi (japonská bambusová flétna)
 tibetské mísy, gongy, shanti zvonkohra
 shrutibox a alikvotní zpěv
 didgeridoo, brumle
 lidský hlas
Mezi hudební nástroje využívané při muzikoterapii patří jak nástroje západní
kultury (klavír, kytara, atd.), tak nástroje etnické, tradiční, ale také ručně vy­ráběné.
Hra na některé nástroje nevyžaduje velké schopnosti, a přesto má dostatečný
účinek. Klientům se dostává potěšení ze hry. Hraní na nástroje samo o sobě rozvíjí
sluchové vnímání, jemnou motoriku, koordinaci, cit pro rytmus, cit pro melodii,
atd.
1.3Ergoterapie
Rozvíjí různé pracovní schopnosti člověka s postižením tak, aby jej bylo
možné úspěšně začlenit do plnohodnotného života.
Je to jeden z prostředků léčebné rehabilitace,
Využívá pracovních pohybů a jiných činností.
U malých dětí lze říct, že se jedná o léčbu pomocí hravých aktivit.
Tuto metodu indikuje lékař a provádí se pod kontrolou odborného pracovníka – ergoterapeuta.
Léčba je určena osobám s nejrůznějšími formami zdravotního postižení.
Každému nemocnému má být tedy vypracován individuální léčebný program.
Kondiční ergoterapie
 usiluje především o psychickou rovnováhu nemocného. Je to aplikace tělesné
nebo duševní činnosti s cílem odpoutat pozornost od zdravotních potíží, tvořivě a aktivně vyplnit volný čas v průběhu léčby.
- 15 -
Platnéřská 4, Praha 1
 podmínkou správně aplikovaného zaměstnání je výběr přiměřené činnosti
s ohledem na zdravotní stav, věk, pohlaví, zájmy, zaměstnání a vzdělání. Zpočátku to může být např. poslech rozhlasu, rozhovor, četba, hra, ruční práce.
Později to mohou být činnosti u stolu nebo venku.
Ergoterapie cílená na postiženou oblast
 vykonávaná práce má obsahovat pohyby, které jsou přesné, cílené a dávkované. Je zaměřena na dosažení optimální fyzické a psychické funkce. Při
nácviku náhrady ztracených funkcí usilujeme o maximální rozvoj zdravých
funkcí, aby ztráta byla pro celý organismus co nejmenší.
Ergoterapie zaměřená na pracovní začlenění
 pomocí ergodiagnostiky sleduje pracovní začlenění nemocného, neboť práce
bývá pro člověka s postižením často smyslem jeho života a umožňuje mu
komunikaci s okolím.
Ergoterapie zaměřená na výchovu k soběstačnosti
 jedná se o zvládání běžných činností každodenního života. Jedná se o nácvik
schopností obstarávat a připravovat si potravu, udržovat osobní hygienu, oblékat se, schopností mobility, lokomoce, komunikace a udržování prostředí
a osobních potřeb.
 V některých případech nacvičujeme činnosti pomocí kompenzačních pomůcek, které usnadňují těžko zvládnutelné činnosti.
1.3.1 Dětská ergoterapie
Základní metodou je přirozeně hra.
Hru můžeme rozdělit na: hry funkční, manipulační, napodobovací, receptivní,
úlohové, konstruktivní, pohybové, didaktické.
Má-li být dětská ergoterapie efektivní musí být individuální přístup.
Dětská ergoterapie sleduje celou řadu cílů:
 soustavné rozvíjení a zlepšování hrubé a jemné motoriky,
 zlepšování pohybové koordinace,
 zlepšení komunikace aj.
V obecné rovině usiluje dětská ergoterapie o dosažení maximální samostatnosti dítěte.
Dívčí katolická střední škola
- 16 -
Významnou úlohu hrají v celém procesu rodiče dítěte s postižením, které
je nezbytné pro tuto metodu jednak získat, ale také dobře připravit. Vyžaduje to
od nich také mnoho trpělivosti vlídné důslednosti a v neposlední ředě víru ve smysl
této namáhavé a doslova mravenčí práce.
1.4Psychomotorika
Termín psychomotorika je složeno ze slov psyché a motorika. Tělo a duše se
navzájem významně ovlivňují a souvisejí spolu. Především u malých dětí lze tuto
závislost zpozorovat v situacích jdoucích ruku v ruce s pohybem, společenským
chováním, vnímáním a učením pohybem.
Psychomotorika je systém tělesné výchovy, který využívá pohybu jako výchovného prostředku. Hovoří se o výchově pohybem. Nesoustřeďuje se pouze
na rozvoj pohybových schopností, na tělesnou zdatnost, ale i na psychickou
a společenskou složku osobnosti každého jedince. Dbá, aby cvičení odpovídalo
úrovni pohybových schopností žáků, a bere v úvahu i jejich psychické vlastnosti
a také vztahy k jiným lidem. Rozvíjí se v ní iniciativa, tvořivost, samostatnost
a respektuje individualitu každého cvičence.
Psychomotorika zahrnuje pohybové aktivity za účelem zlepšení obratnosti,
posílení fyzické zdatnosti a jejím cílem je bezděčné prožívání radosti z pohybu,
ze hry a z tělesných cvičení. Psychomotorických cvičení se dá využít ve všech
věkových kategoriích, velké uplatnění však mají zvláště u jedinců zdravotně oslabených a méně pohybově nadaných.
V psychomotorice se klade důraz na uvědomování si vlastních pocitů a citů.
Vžít se do pocitů a potřeb druhých, chápat je a respektovat, co nejúže s druhými
spolupracovat a pomáhat jim.
Cílem výuky by mělo být šťastné dítě mající prožitek z pohybu.
Psychomotorika souvisí s mnoha vědními disciplínami – pedagogikou, psychologií, sociologií, fyziologií, etikou, estetikou, sexuální výchovou a filosofií.
Dále souvisí s dalšími obory, zejména s hudebně pohybovou výchovou (rytmus
a jeho vnímání) a s duševní hygienou (relaxace, masáže a psychostimulace).
Je formou aktivního odpočinku, procesem regenerace a vhodnou aktivitou
ke kompenzování duševní námahy.
Psychomotorika je určena pro:
 Děti
 Osoby zdravotně postižené (tělesně, zrakově, mentálně, sluchově)
 postižené poruchou řeči
 děti s poruchou chování
- 17 -
Platnéřská 4, Praha 1





postižené po úrazech
zdravotně oslabené
méně pohybově nadané
dospělé
staré občany
Psychomotoriku lze vhodně využít při poruchách psaní, čtení, počítání, barvosleposti. Při syndromech ADH a LDH, ve speciální pedagogice.
Psychomotoriku lze využít v
 Léčebná tělesná výchova
 Tělesná výchova
 Rehabilitační ústavy
 Ústavy sociální péče
 Speciální mateřské a základní školy
 Stacionáře
 Léčebny dlouhodobě nemocných
 Domovy důchodců
 Profylaxi (protialkoholické léčebny)
Při psychomotorických aktivitách se využívá řada netradičních pomůcek
a náčiní, většinou však jednoduchých a běžně dostupných. Základními pomůcky,
jakými jsou padák, molitanový míč, deky, noviny, balanční pomůcky (šlapák,
chůdy, rolovací deska s válcem, káča), pivní tácky či víčka od PET lahví.
V psychomotorice se dodržují specifické herní zásady – vhodná motivace
prostřednictvím barevného nářadí a náčiní, originalita a jednoduchost aktivit,
zapojení pedagoga do hry, prostor pro tvořivost a samostatnost aj.
V psychomotorice začínáme vždy pracovat s jednotlivci, potom ve dvojicích
až po skupinu.
Nejdříve se jednotlivec s pomůckou seznámí. Snaží se získat co nejvíce
poznatků o vlastnostech předmětu (druhu materiálu, barvě, tvaru, velikosti, aj.).
Potom se seznamuje s možnostmi využití daného předmětu při jednotlivých činnostech a hrách.
Základem je získat pohybem co nejvíce zkušeností o osobě z hlediska fyziologického, kognitivního a emocionálního a umět je využívat pro své sebepoznání,
sebezdokonalování, ale i chování a jednání.
Dívčí katolická střední škola
- 18 -
Pohyb a pocity – Je-li dítě například veselé, vyjadřuje své pocity nejen grimasami, ale i neustálým pobíháním a poskakováním. Psychomotorická závislost je
zřetelná i tehdy, nemá-li dítě prostor, kde by se pohybově vydovádělo. Potom má
těžko radost ze svého pohybu. Dítě se poprvé při pohybových hrách seznamuje
i s některými fyzikálními vlastnostmi, zákonitostmi a jevy jako zrychlení, otáčení, rychlost, rovnováha.
Společenské chování a motorika – Zatímco dospělí spolu komunikují a seznamují se verbálně, děti spíš pohybovými aktivitami-při hře na písku na sebe
hážou písek, půjčují si hračky, šťouchají do sebe. O tom kdo je v dětském kolektivu
nejlepší zpravidla rozhodují tělesné dovednosti jako například: kdo vyšplhá výš,
kdo doběhne dál? Jestliže rodiče svého potomka k motorickým aktivitám nevedou,
nebo je berou v jeho vývoji jako málo důležité, dítě se po prvotních neúspěších
v pohybových hrách do sebe uzavře, stává se introvertem, neumí s ostatními dětmi
komunikovat. Psychologové zjistili, že pohybová stránka rozvoje zrychluje nejenom tělesný vývoj dítěte.
Vnímání a učení pohybem – Pro vývoj dítěte je důležité poznávání předmětů
v jeho nejbližším okolí. Samo nepochopí, co je mokré a suché, nebo měkké a tvrdé.
Věc musí vzít do rukou, osahat ji, otáčet ji, ohýbat ji, ochutnávat ji, třást jí apod.
– tedy musí ji uchopit, aby ji pochopilo. Pokud k tomu dostane informaci: Šáhni,
jak je tento polštář měkký!, spojí se u něj smyslové vnímání a označení vlastnosti
v celek. Větší dítě tak podle pohledu dokáže slovy určit a vysvětlit: Protože zvíře
na obrázku má chlupy, je měkké.
Herní zásady v psychomotorice
1. Každou hru si předem promyslete a zvolte tak, aby navazovala na předchozí
téma a uvozovala téma následující
2. Před započetím každé hry nezapomeňte připravit potřebné pomůcky a zvolte
vhodné prostředí
3. Hru si dobře vysvětlete, nechte účastníky zeptat se na to, čemu nerozumějí
4. Pokud hru nehodnotíte, hrajte si také
5. Nebojte se vložit do hry svoje vlastní nápady a realizujte je
6. Nechte děti tvořit hry samostatně s využitím jejich kreativních schopností
7. Po každé hře zhodnoťte s účastníky její průběh, jejich pocity, jiné způsoby
řešení a nechte je vyslovit vlastní názor
8. Pokud je to možné, využívejte hudebního doprovodu. Pro každou hru musí být
však hudební doprovod vhodně zvolen
9. Odstraňte příjmení a naučme se říkat si křestními jmény, všechny nás to sblíží
a odstraní u některých nepříjemné pocity
- 19 -
Platnéřská 4, Praha 1
10. Při hrách ve dvojicích nezapomeňte vždy vyměnit role
11. Překážkovou dráhu dětem zpočátku postavte sami, později je nechte tvořit
12. Překážkovou dráhu nechte děti absolvovat několikrát a potom jim zavažte oči
a při absolvování se zavázanýma očima zajistěte dostatečnou bezpečnost.
1.4.1 Jednotlivé části psychomotoriky
 seznamovací hry
 zahřátí organismu
 vzájemný kontakt
 nafukovací míčky
 hry s kelímky
 noviny
 deky
 padák
 senzomotorická cvičení
 napětí a uvolnění
 hadice
 vozík na kolečkách
 šlapáky
 chůdy a šlapátka
 káča
 rolon
 rolovací deska s válečkem
 relaxace
Jednotlivé části psychomotoriky lze kombinovat, doplňovat podle vlastního
uvážení, podle podmínek které máme k dispozici, podle věku hrajících atd.
1.4.2Ukázky jednotlivých částí psychomotoriky
1.Seznamovací hry
Seznamte se
• Ke hře použijeme libovolného předmětu snadno udržitelného v ruce. Hru zahájí učitel, který říká: „Jmenuji se učitel ........ a předávám ti tuto hračku.“. Ten,
který hračku dostal, pokračuje v předávání takto: „Dostal jsem tuto hračku
od pana učitele ........ jmenuji se ........ a předávám ti tuto hračku.“. Každý další
Dívčí katolická střední škola
- 20 -
vyjmenovává všechny předchozí hráče a předává předmět dál. Úkolem posledního je vyjmenovat všechny hráče a vrátit předmět zpět učiteli.
U této hry můžeme pozorovat slovní projev dětí, způsob předávání předmětu,
typ temperamentu a jemnou motoriku.
• Všichni hráči sedí v kruhu na židlích. Jeden z nich hru začne – řekne své
jméno a před něj přidá pozitivní přídavné jméno (např. veselá Veronika) –
tímto způsobem se postupně představí všichni hráči. Úkolem je zapamatovat
si co nejvíce jmen ze skupiny.
• Hráč řekne své jméno a následně jméno souseda po pravici či levici, ten své
jméno zopakuje a vysloví opět jméno souseda po pravici či levici (dle předem
určeného směru hry). Hru můžeme ztížit přesazením hráčů ve skupině.
• Další variantou hry, která může následovat je, že nejprve oslovím jednoho
z hráčů, koho si pamatuji, pak mu hodím míč. Ten pokračuje stejně určeným
způsobem.
• Pokud se zúčastnění hráči znají, lze všechny tři výše popsané varianty hrát
pomocí gest, kterými se jednotliví hráči v prvním kole představí. Tato hra
je hrána zcela beze slov, pouze pomocí gest. Je nutné zachovat absolutní klid
z důvodu většího soustředění kolektivu. Je vhodné ji zařadit až v pokročilejších lekcích.
• Hráči sedí v kruhu na židlích. Na jednu stranu posílají míč nebo jakoukoliv
jinou pomůcku a na druhou stranu říkají jméno, číslo, atd. Důležitá je u této
hry nonverbální komunikace – pohled, úsměv, atp.)
Beze slov
• Hra probíhá pomocí pohybové (motorické) komunikace. První hráč se představí jednoduchým pohybem, může být i se zvukovým efektem (např. zatleskání rukama, lusknutí prsty, pohlazení stehna atd.) Každý další se představí
postupně, pohyb se však nesmí opakovat. Představení po kruhu několikrát zopakujeme, aby si hráči pohyb svých spoluhráčů zapamatovali. Potom dochází
k představování sousedů vlevo, vpravo.
• Hráč představí pohybem sebe a pohybem některého ze spoluhráčů, ten zas
představí sebe a vyzve pohybem dalšího hráče, hrajeme tak dlouho, dokud se
všichni nepředstaví.
Hra je zaměřena na motoriku, paměť, pozornost. Sluchové a zrakové vnímání.
- 21 -
Platnéřská 4, Praha 1
2.Zahřátí organismu
Dělej co umíš!
Při hudebním doprovodu se všichni libovolně pohybují různými směry
a v různých rovinách a osách svého těla (např. chůze vpřed, vzad, lezení, skákání,
válení sudů apod.).
3.Vzájemný kontakt
Poznej sám sebe
Hráči jsou ve dvojicích a jedno z nich zavře oči. Druhé vybere 5 míst na jeho
těle, kterých se postupně dotýká. Když první otevře oči, vyjmenuje 5 míst v pořadí, ve kterém se jej spoluhráč dotýkal.
Tato hra rozvíjí poznávání jednotlivých částí těla a orientaci levá – pravá.
4.Nafukovací míčky
Balancování
Hráči si položí nafouknutý míček na kteroukoliv část těla a snaží se jej co
nejdéle na ní udržet. Pro ztížení můžeme postavit překážkovou dráhu a hráči ji
musí absolvovat s nafouknutým míčkem.
Toč se káčo!
Dvojice stiskne míček mezi sebe a vzpaží. Otáčením obou vpravo (vlevo) se
snaží udržet míček. Nejlepší pro tuto hru jsou smíšené dvojice. Dochází k prvním
kontaktům.
Kočka a myš
Hráči sedí v kruhu, větší míč je kočka, menší myš – kočka se snaží dohonit
myš (míče se posílají po kruhu, přidáváme další kočky a myši dle velikosti kruhu
a šikovnosti skupiny). Pokud nemáme velký a menší míč, můžeme použít overbaly
různých barev.
Rozvíjíme pozornost, rychlost, spolupráci. Hru hrajeme jen do té doby, dokud
kočka nechytí myš.
Overbal
Hráči sedí v kruhu na židlích. Každý má míč. Na výzvu učitele začnou hráči
posílat míč vlevo, levou rukou předávají a pravou přijímají míč od souseda. Jakmile hráči pochopí styl, zkoušíme pohyby zrychlovat.
Dívčí katolická střední škola
- 22 -
Cvičení je zaměřeno na koordinaci, soustředěnost, spolupráci. Také dochází
k očnímu kontaktu, který je velmi je důležitý.
Výměna
• Každý má svůj míček a s ním se prochází. Pohazuje si s ním nad hlavou.
• Hráči si vyměňují míček pouze s těmi, kteří mají stejnou barvu míčku jako
my, nebo její podobný odstín. Vyměňujeme s těmi, kteří mají jiné barvy míčku
než mi.
• Hráči se volně pohybují. Při setkání s druhým cvičencem se míček dotkne
míčku, nebo se míček dotkne např. ramene, lokte, zad druhého.
Vláček
Každý hráč má nafouknutý balónek a všichni vytvoří zástup (dvojstup – podle
počtu hráčů) tak, že každý má balónek na břiše a tlakem se opírá o předchozího
spoluhráče. Zástup se dá do pohybu tak, aby žádný z hráčů balónek nedržel
(všichni připaží) a současně, aby nikomu balónek nevypadl.
Nafukovací míčky jsou velmi vhodné pro procvičení jemné motoriky, pro
rozvoj citu v dlaních, prstech. Cvičenci spolu musí vzájemně spolupracovat, vytváří se radostná atmosféra. Vhodné je pustit si veselou hudbu např. „Jede, jede
mašinka“.
5.Hry s kelímky
Šikulové
Každý hráč má kelímek a tenisový míček. Jednou rukou vyhazuje míček
a druhou rukou jej chytá do kelímku pod nohou, z kelímku do kelímku apod. Totéž
cvičení můžeme provádět se dvěma kelímky současně
Balancování
• Vsedě na židli si každý hráč vezme několik kelímků, položí si je na určitou
část těla, např. na předloktí, hlavu a balancuje s nimi. Jakmile cvičení zvládne,
provádí obtížnější pohyby: obraty, chůze vzad, také si cvičenci mohou vyměňovat kelímky vzájemně mezi sebou. Hráči si sednou na židli, kelímky položí
na obě končetiny a balancují s nimi současně.
• Na otočený kelímek dnem vzhůru položíme tenisový míček a opět balancujeme – nejdříve provádíme ve stoji, a potom vsedě na židli.
- 23 -
Platnéřská 4, Praha 1
Dribling míčku o podložku a chytání do kelímku.
• Hráči vytvoří dvojice a každý má kelímek. Dvojice se posadí naproti sobě:
jeden vyhazuje míček rukou a druhý jej chytá do kelímku.
• Totéž z kelímku do kelímku, hází si se dvěma míčky současně z kelímku
do kelímku,
• Jeden odbíjí rukou míček o podložku a druhý jej chytá, totéž z kelímku do kelímku,
• Oba současně odbíjí míček o podložku a současně chytají,
• Jeden míček hodí spodním obloukem, druhý míček horním obloukem,
• Jeden má dva míčky, druhý dva kelímky – první hodí oba míčky současně,
druhý je do obou kelímků chytá.
Zmrzlinář
Dvojice hráčů se posadí (postaví) zády k sobě a jako zmrzlináři si předávají
zmrzlinu (míček) z kelímku do kelímku, nestřídají přitom ruce.
6.Noviny
Napodobování dle novin
Z hráčů utvoříme dvojice. Jeden je umělec drží noviny, ty symbolizují tělo.
Druhý z dvojice napodobuje pohybem to, co umělec s novinami dělá. Např.
přehnutí dvojlistu – hluboký předklon. Vše záleží na tvořivosti a fantazii obou
zúčastněných. Hra podporuje nejen pohybovou činnost, ale i kreativitu.
Novinová bitva
Hráči zmačkají novinové dvojlisty a rozdělí se na dvě skupiny. Vedoucí vymezí bitevní prostor. Skupiny postaví na palebné čáry a vedoucí dá pokyn k zahájení bitvy. Každý z hráčů počítá, kolikrát byl zasažen novinovou koulí a také
kolikrát zasáhl protihráče. Hru hrajeme tak dlouho, dokud vidíme zájem cvičenců.
Na konci hry vyhodnotíme zásahy a zatleskáme vítězi.
Hrají všichni proti všem. Hra rozvíjí prostorovou orientaci a jemnou motoriku.
Je velmi zábavná.
Papírožrout
Účastníci hry se rozdělí na 2–3 skupiny se stejným počtem hráčů. Každý si
vyrobí „potravu pro Papírožrouta“ – (3–5) papírových koulí. Obě skupiny začnou
na povel házet koule ze stejné vzdálenosti do otvoru krabice – tlamy Papírožrouta.
Vyhrává skupina, která dříve nasytí svého papírožrouta, tzn., která dříve nahází
Dívčí katolická střední škola
- 24 -
všechny papírové koule do bedny. V druhé fázi hry postupně zvyšujeme náročnost
– zvětšujeme vzdálenost od Papírožrouta.
Hra rozvíjí: pohotovost, rychlost, koordinaci pohybů, zrakově--motorickou
koordinaci a spolupráci ve skupině.
Potrubí
Hráči sedí v kruhu, noviny srolují do trubičky a spojí jako potrubí tak, aby
vnitřkem potrubí mohli posílat poštu. Jako poštovní dodávku volíme určité průchozí předměty, jako jsou kuličky, lískové ořechy a další.
Cvičení rozvíjí jemnou motoriku, vzájemnou komunikaci a spolupráci celé
skupiny.
7.Padák
• Hráči ve stoji drží padák za okraje. Snaží se pohybovat padákem nahoru a dolů
„švihat – mávat“ padákem, nejdříve malé pohyby, postupně zvyšovat rozsah
pohybu i rychlost. Napínat a povolovat padák, měnit držení (spodní, vrchní)
okraje, ruce překřížené těsně vedle sebe, blízko, dále od sebe. Napnutý padák
posunovat vpravo, vlevo.
• Hráči drží padák ve výši boků před tělem, cvičenci vhodí na napnutý padák
velký míč, (potom vyměníme za menší) cvičenci jej posunují pohyby padáku
k určitému cvičenci nebo podél okraje dokola.
• Hráči mají velký míč a snaží se dotknout stropu.
• Vyzkoušíme různé druhy míčů, ale i dalších kutálejících se předmětů, např.
kaštanů, žaludů atd. Je možné si udělat i „těžký míček, tj. naplnit tenisový
míče pískem a otvor dobře zalepit.
• Hráči vhodí doprostřed dva lehké míče. Postupně přidává další míče různých
velikostí. Úkolem je udržet míče na padáku při různých pohybech. Všichni
mají společný cíl. Hráčům je dovoleno srazit míč, který letí mimo kruh, ale
jen jednou rukou, druhou musí držet padák. Učitel může úkol ztížit tím, že
vběhne pod padák a jednotlivé míče zespodu odráží.
Cvičení je velmi vhodné na rozvíjení spolupráce a komunikace všech členů.
Rozvíjí se také motorika, soustředěnost, pozornost.
8.Senzomotorická cvičení
Hrkačky
Hráči vytvoří dvojice. Jeden z dvojice má zavázané oči a druhý jej vodí
za zvukem hrkačky po prostoru. Můžeme utvořit dva kruhy. Uvnitř jsou děti se
- 25 -
Platnéřská 4, Praha 1
zavázanýma očima a vně jsou hrkači. Hrkač začne hrkat a čeká, až dítě pozná svou
hrkačku.
Tajná listina
Hráči sedí v kruhu a předávají si pomocí kolíčků pivní tácky, které představují
tajnou listinu. Hráči se tajné listiny v průběhu předávání nesmí dotknout rukou.
Při předávání zapojujeme vždy obě ruce hráčů s kolíčky, podle toho, ze které
strany listina přichází, tou rukou s kolíčkem listinu bereme.
Používáme větší množství tácků s různými motivy. Následně se ptáme, co
bylo na listině napsaného. Pokud nemáme k dispozici pivní tácky, lze je nahradit
např. hracími kartami či vyrobenými kartičkami s obrázky nebo nápisy.
Cvičení je velmi vhodné na rozvíjení jemné motoriky. Důležité je po každém
cvičení uvolnit prsty.
Kolíčkový řetěz
Motivujeme hráče, aby se snažili o napojení co nejvíce kolíčků za sebe libovolným způsobem. Hra je zaměřena na komunikaci, spolupráci skupiny, jemnou
motoriku
Kolíčková
Skupinu rozdělíme na první a druhé. Každý první má 3-5 kolíčků a zapne si
je různě na triko, tepláky, atd. Úkolem druhých je zmocnit se kolíčků. Není nutné
zachovávat dvojice, každý druhý má právo si získat kolíčky od kteréhokoliv prvního. Hrajeme na čas. Hrajeme-li soutěživě, vyhrává ten, kdo má nejvíce kolíčků
v ruce nebo komu jich zůstane nejvíc zavěšených.
Stejné rozdělení i počet kolíčků. První mají kolíčky v ruce a snaží se je zavěsit
druhým na oblečení. Vyhrává ten, kdo se nejrychleji zbaví kolíčků, nebo ten, kdo
na sobě nemá žádný kolíček.
Obě hry je možno obměnit tak, že každý má 3-5 kolíčků na sobě zapnutých
a snaží se získat další od druhých a přidat je ke svým, nebo má každý kolíčky
v ruce a snaží se je zavěsit druhým. Hrajeme soutěživě nebo jen volně a hru zakončíme za určitou dobu.
Čára
Hráče rozdělíme do dvou skupin. Skupiny sedí naproti sobě, hráče obou
skupin uprostřed rozděluje stejně vzdálená čára. Úkolem je házení pivních tácků
na čáru či cíl. U této hry je velice důležité dbát na dodržení zásad při cvičení se
Dívčí katolická střední škola
- 26 -
seniory, především tedy nepředklánět se při házení a neohýbat se při sbírání tácků.
Proto doporučujeme hrát tuto hru na židlích u stolu.
Pivní tácky
Hráči vytvoří dvojice, každá dvojice má jeden tácek. Hráči sedí na židli
ve vzdálenosti 3 metrů. A přihrávají si táckem. Nejdříve pravou rukou, potom
levou rukou, oběma rukama.
Upozorníme hráče, aby si přihrávali vždy jen do oblasti od ramen níže, aby
nedošlo k zasažení hlavy, případně očí a přihrávali si přiměřenou sílou.
„Bočák“
Hráči utvoří dvojice. Každý hráč uchopí jeden pivní tácek a z určité mety ho
rozkutálí. Hráč, kterému se dokutálí nejdál, získává jeden bod. Dvojice hrají spolu
a body si sčítají. Vítězí dvojice, která jako první dosáhne předem stanovený počet
bodů.
Cvičení je zaměřené na rozvoj jemné motoriky, vzájemného povzbuzování
a soutěživosti.
Nošení tácků
Hráči vytvoří dvojice. Jeden z dvojice předpaží a druhý mu na ně naskládá
několik pivních tácků. Úkolem cvičenců je pohybovat se v určeném prostoru. Při
únavě spustí ruce volně vedle těla a vnímá pocit uvolnění. Hráči se snaží pohybovat pažemi, aniž přitom pivní tácky spadnou.
Cvičením se rozvíjí jemná motorika, tvořivost a dochází k aktivaci svalstva
horních končetin.
Slepý pokladník
Hráči sedí v kruhu a mají zavřené oči. Vedoucí hry jim pošle po kruhu několik
mincí. Hráči musí dotekem zjistit hodnotu jednotlivých mincí.
Pošleme i jiné mince úkolem hráčů je sčítat mince a výsledek smějí samozřejmě říci nahlas až teprve tehdy, když se všechny mince opět vrátí k vedoucímu
hry, který vydá pokyn k otevření očí. Vedoucí hry může podstrčit minci cizího
státu. Hra je těžší, čím je podobnější povrch použitých předmětů.
Hra je zaměřena na jemnou motoriku.
- 27 -
Platnéřská 4, Praha 1
Elektřina
Hráče rozdělíme do dvou skupin o stejném počtu. Mezi sebou ve skupině
si předávají „elektrický impuls“. Pro předávání impulsu volíme různé varianty
doteků (stisknutím ruky, poklep na rameno, dotek malíčky, dotek koleny, atp.).
Slepí sochaři
Každý sochař obdrží dvojlist novin. Sedne si, zavře oči. Postupně se hmatem a sluchem seznamuje s materiálem novin. Z novin modeluje umělecká díla.
Počkáme, než všichni sochaři svá díla dokončí a následuje vernisáž. V té chvíli
mají sochaři možnost svá díla představit. Všechna díla v závěru kladně hodnotíme.
Indická chůze
Členové skupiny se rozmístí v prostoru a každý si vezme tácek, krabici
nebo jiný plochý či mírně vypouklý předmět. Všichni společně chodí prostorem
s předmětem na hlavě a snaží se jít vzpřímeně, s narovnanými zády, ale přitom ne
strnule.
Chůzi ztížíme tak, že si na tácek dáme míč, který si přidržujeme. Přijdeme
k jinému cvičenci a míček si s ním vyměníme.
Vhodné je hráčům pustit hudbu. Cvičení je zaměřeno na balancování s předměty. Také má velký význam pro správné držení těla a kulturu pohybu. Cvičení
neprovádíme příliš dlouho, aby nedošlo k nadměrnému přetížení krční páteře.
Dvě věci najednou
• Hráči sedí v kruhu. Učitel určí cvičence číslo 1. Kdo sedí vedle něj pokračuje
v číselné řadě „řekne 2“ a tak to pokračuje až poslední hráč řekne svoje číslo
(podle počtu cvičenců).
• Hru ztížíme tak, že na pravou stranu řekneme číslo a na druhou stranu pošleme
míč. Místo míče můžeme poslat nějaký předmět nebo pohyb, např. chytneme
se za ucho a cvičenci to musí poslat dál.
Vhodné je posílat pohyb z různých stran, aby došlo k obměně, kde dojde
ke střetnutí pohybu s číslem.
Cvičení je velmi vhodné na rozvíjení pozornosti. Jedinci se učí zvládat více
činností najednou. Zpočátku cvičení může dělat problémy, proto je vhodné cvičení
dobře vysvětlit, a několikrát zopakovat, bez obměny.
Dívčí katolická střední škola
- 28 -
Klubíčko
Hráči sedí na židli vedle sebe v kruhu. Jeden hráč drží v ruce klubko provazu a konec si upevní podle dohody na zápěstí jedné ruky, (kolem pasu, nebo
na koleno). Pak hodí klubko napříč kruhu některému spoluhráči. Ten jedná stejně.
Nakonec se vytvoří paprskovitá síť, kterou hráči postupně zpevní proplétáním sítě
klubkem po obvodu od okraje ke středu. Poslední nezapomene provaz dobře na těle
upevnit. Hra končí rozpletením sítě od konce, to je po obvodu postupně do středu.
Hon
Vedoucí hry musí před začátkem hry připravit kartičky se jmény zvířat,
v nichž se každé zvíře vyskytuje dvakrát. Každý hráč dostane jednu kartičku.
Zapneme hudbu a na pokyn cvičitele hra začne. Pomocí pantomimy se každý snaží
najít zvíře stejného druhu. Kartičku nesmí nikomu ukázat. Kdo najde svoji dvojici,
sedne si na židli.
Rozvíjí se tvořivost, originalita hráčů, kognitivní funkce.
9.Napětí a uvolnění
Věříš mi
Hráči ve dvojicích stojí naproti sobě. Jeden provádí pád vzad a druhý jej chytá,
aby neupadl. Při pádu musí být děti zpevněné. Totéž lze provádět stranou i vpřed.
Tato hra upevňuje vzájemnou důvěru dětí.
10. Relaxace
Orchestr
Hráči vytvoří kruh, pohodlně se posadí vedle sebe a zavřou oči. Na pokyn
učitele začne první dítě třít dlaně o sebe. Jakmile jeho soused tento zvuk uslyší,
začne také třít dlaně o sebe. Hra pokračuje tak dlouho, až se zvuk dostane zpět
k začínajícímu dítěti, to změní plynule zvuk na jiný, např. luskání prstů, tleskání,
pleskání do stehen apod. potom se začínající postupně vrací k prvnímu pohybu
a zvuku. Procvičujeme především senzomotorické vnímání a sluch.
Pizza
Hráči utvoří kruh, sednou si jeden za druhého s natočením boku do kruhu.
Je třeba, aby vzdálenost mezi hráči byla na natažení rukou tak, aby každý byl
schopen masírovat záda člověka před sebou. Vedoucí hry je vypravěč a popisuje
pečení pizzy. Nejprve těsto vypracujeme (hladíme záda), a následně přidáváme
různé přísady, tím masírujeme záda libovolnými pohyby celé ruky či prstů.
- 29 -
Platnéřská 4, Praha 1
Masážní kruh
• Všichni si sednou do kruhu a otočí se doleva, tedy tak, aby měli před sebou záda jiného člena skupiny. Mírně pokrčené ruce položí na jeho ramena
a míčem ho masíruje. Vytvoří tak masážní kruh a pokusí se teď co nejlépe
masírovat souseda před sebou a přitom přijímat masáž od souseda za sebou,
tedy současně dávat i přijímat. S masáží začneme od krku a ramen, přejdeme
na záda – krouživé pohyby s jemným tlakem.
• Hráči si vytvoří dvojice, každá má jeden masážní míček. Pokusí se co nejlépe masírovat míčkem svého souseda ve dvojici. Začneme od krku a ramen,
přejdeme na záda – krouživé pohyby ve směru hodinových ručiček s jemným
tlakem. Po určité době se dvojice vymění.
Masáž je zaměřena na stimulaci jemné motoriky, zrakově-motorické koordinace, uvědomování tělesného schématu. Hra rozvíjí skupinové vztahy a upevňuje
soudržnost skupiny. Má emocionální náboj.
Cvičení je zaměřeno na uvolnění, každý cvičenec řekne svému masírujícímu,
co je mu příjemné a co není.
Meditace
Všichni členové skupiny představují rostliny, které rostou ze semínka, rostou,
zrají a uvadají. Na pokyn vedoucího hry se např. všichni stočí jakoby do semínka
a potom začnou velmi pomalu růst. Jsou čím dál větší. Až rostliny vyrostou, obrací
se ke slunci, vytahují se a košatí, dosahují plné zralosti. Pak pozvolna začínají
vadnout. Pomalu se sklánějí k zemi.
Vhodná je relaxační hudba, dochází k uvolnění napětí v celém těle.
1.4.3Význam psychomotoriky v pohybové aktivitě seniorů
Psychomotorická cvičení jsou velmi vhodná pro cvičení se seniory. Vzhledem
k náročnosti u některých cvičení musí být modifikované.
U seniorů se setkáváme se sníženou schopností smyslového vnímání.
Poznávání vlastního těla a jeho částí. U seniorů aplikujeme různá masážní
cvičení ve dvojici, nebo v kruhu. Vhodné zařadit v závěrečné části hodiny, používáme overbally, masážní a molitanové míčky atd. Dotyk, kontakt s druhým je
důležitý v každé etapě života.
Svalové napětí a uvolnění. Rozvoj kinestetického vnímání. Cvičení zaměřená
na správné držení těla a následné uvolnění. U seniorů shledáváme vadné držení
těla.
Trvání cvičení by mělo být asi 7–12 minut. Při těžším úkolu u starších lidí je
třeba čas zkrátit. Prostorovou orientaci můžeme u seniorů rozvíjet pomocí jedDívčí katolická střední škola
- 30 -
noduchých cvičení v chůzi za doprovodu hudby. Nebo například ve dvojicích se
zavařenýma očima.
Cvičení se staršími lidmi by mělo navozovat příjemné pocity, radost, zvýšit
vitalitu, vnášet pohodu a uvolnění. Možnost cvičenců vyjádřit se, prosadit, uplatnit dle svých možností.
V prostředí, kde cvičení se seniory provádíme je důležité, aby ho co nejlépe
poznali, aby se v něm dobře orientovali a cítili. Důležité je také získat co nejvíce
poznatků o vlastnostech pomůcek, které používáme. O velikosti, tvaru, hmotnosti,
pevnosti atd. Učíme seniory s nimi zacházet, ovládat je, přizpůsobovat individuálním potřebám cvičence. Začínáme od jednodušších cvičení až po složitější.
Vhodné je i měnit velikost předmětů. Používáme: overbally, tenisové míčky,
kelímky, kolíčky na prádlo, padák, mince, tácky a jiné pomůcky. Tyto pomůcky
rozvíjí motorickou zručnost u seniorů.
Pro seniory je velmi důležitá představa, že někam patří, že se setkávají s lidmi
stejného věku, se stejnými starostmi, problémy. Ve starším věku má většina seniorů nedostatek sociálních kontaktů. Mohou se dostat až do izolace od okolního
světa. Senioři mají potřebu být chápani, pocit že někam patří, že jsou součástí
nějaké skupiny, je pro ně nezastupitelný.
1.5Hra
Odráží složité vztahy mezi dítětem a jeho životním prostředím. Je významným socializačním a motivačním činitelem. Je ukazatelem vývojové úrovně dítěte,
umožní nám pozorovat vývojové zvláštnosti.
Člověk má hru rád. Někdy se do hry ponoří tak, že zapomíná na okolní svět.
Hrajeme si rádi ve společnosti jiných lidí, ale umíme si hrát i sami.
Řada herních činností je pro nás důvěrně známých, ale přesto je rádi opakujeme.
Hra působí velmi intenzivně na vývoj každého člověka od jeho narození. Hra
je činnost většinou spontánní a dobrovolná. Hra člověku přináší radostné prožitky,
má vliv na tělesný i duševní rozvoj, na utváření mravních a etických postojů. Hrou
se vzděláváme, získáváme celou řadu vědomostí, dovedností a návyků. Ve výchově
a vzdělávání člověka je nazastupitelná. Pro hru je charakteristická spontaneita,
fantazie, iniciativnost.
Funkce hry
 Slouží jako odpočinek po práci.
 Připravuje člověka na výkon pracovních činností.
 Napomáhá k začlenění do společenského života.
- 31 -
Platnéřská 4, Praha 1
 Přispívá k celkovému rozvoji člověka.
 Má vzdělávací, estetickou a terapeutickou funkci.
1.5.1 Typy her
Hry můžeme rozdělit do dvou základních skupin:
1. Hry tvořivé, spontánní, při nichž si člověk určuje sám námět i průběh hry.
2. Hry s pravidly, vyžadující většinou kontakt s jinými hráči.
Hry tvořivé
 Předmětové – manipulace s předměty, rozvíjení smyslů, poznávání vlastností
předmětů.
 Úlohové (námětové) – nápodoba činností a vztahů mezi nimi, hra „na něco“.
 Dramatizační – vytváření postav a dějů.
 Konstruktivní – manipulace s různorodým materiálem, předměty a stavebnicemi.
Hry s pravidly
 Pohybové – míčové hry, vodní sporty, cyklistika
 intelektuální (didaktické) – rozvíjejí rozumové schopnosti člověka, např. puz­
zle, pexeso aj.
1.5.2Dětská hra
Počátek prvních dětských her se objevuje mezi 5 a 6 měsícem života dítěte.
Podstatou her je tedy manipulování s předměty a jejich poznávání. Dítě si do 3
až 4 roku věku hraje podle vlastní představy, využívá okamžitých nápadů. Dítě
3leté až 6leté dítě nejen napodobuje, ale i objevuje a tvoří. Individuální hry se
mění v kolektivní, Mezi 6 až 11 rokem věku dítěte se hry mění. Hra přestává být
hlavní náplní života dítěte. Osobnost dítěte se vlivem školy podstatně rozvíjí, což
se odvíjí v promyšlené a naplánované hře.
V pubertálním věku dochází již k jasnému oddělení hry a práce. Převládají hry
v kolektivu, nejvyšší zájem je o hry sportovní.
Dívčí katolická střední škola
- 32 -
1.6 Reminiscenční terapie
Reminiscenční terapie je odborný název pro práci se vzpomínkami a vzpomínáním, které blahodárně působí na zdraví a mentální svěžest člověka. Jako
reminiscenční terapie je obvykle označován rozhovor terapeuta se seniorem (nebo
skupinou seniorů) o jeho dosavadním životě, jeho dřívějších aktivitách, prožitých
událostech a zkušenostech, často s využitím vhodných pomůcek (staré fotografie,
staré předměty, nástroje a pomůcky užívané v domácnostech, staré přístroje a pracovní nářadí, módní doplňky a filmy, hudba atd.).
Využití reminiscenční terapie je vhodné především u lidí s demencí, u nichž
je jejím cílem oživení minulých zkušeností, zejména těch, které jsou pozitivní
a osobně hodně důležité, jako jsou rodinné události (např. svatby), svátky, slavnosti, apod.
Základním terapeutickým prvkem všech reminiscenčních přístupů je navození
pohody, dobrého pocitu, sebeuspokojení, radosti a potěšení i kognitivní stimulace.
Nelze však podcenit ani potřebu mnoha lidí vyrovnávat se v průběhu reminiscence
s traumatickými zkušenostmi (např. z války či osobního života).
Mezi reminiscenční techniky patří vzpomínání ve skupině, vzpomínkové
boxy, knihy života, reminiscenční divadlo, apod.
Reminiscenční terapie je založena na poznání toho, že v mozku zůstávají
nejdéle zachovány ty vědomosti, vzpomínky a návyky, které jsou fixovány v dlouhodobé paměti.
1.7 Trénink paměti
Mnoho lidí se domnívá, že proti duševním úbytkům ve stáří se nedá nic dělat. Nejnovější výzkumné práce však prokazují, že člověk si i ve stáří ponechává
schopnost učit se, že se může psychicky rozvíjet a že má k dispozici velkou kapacitu myšlení.
Specifické trénování psychických funkcí může nervové buňky stimulovat k vytváření nových spojů. Činnost mozku je možno srovnávat s činností svalu. Není – li
sval zatěžován, mizí jeho složení a funkční zdatnost. Narůstající zapomnětlivost,
poruchové nalézání slovních pojmů nebo ubývající schopnost koncentrace mohou
být proto u zdravých starších osob přisuzovány nedostatečnému tréninku. Tyto
osoby mohou tedy znovu získat, zlepšovat a podržet si svou psychickou výkonnost
odpovídajícím cvičením. U lidí s poruchou paměti při nemocí (např. po mozkové
mrtvici nebo při demenci) či úrazem to znamená pak stabilizovat, využívat a budovat tímto způsobem ještě existující rezervy.
Denní trénink myšlení a paměti v délce 10–15 minut představuje důležité
opatření k udržení duševního zdraví, ať se jedná o aktivizaci nebo o prevenci,
o terapii a rehabilitaci poruch výkonnosti mozku.
- 33 -
Platnéřská 4, Praha 1
Druhy tréninků paměti
1. Trénink paměti podle metody Stengelové
2. Mentální jogging – je zaměřen na výkon paměti. Určen je především mladším
lidem. Klade důraz na rychlost, zlepšení smyslového vnímání, na posílení
funkce krátkodobé paměti. Cílem je maximálně si zapamatovat. Rychle
a správně si vybavit.
3. Mechanické cvičení paměti – zaměřeno specificky na reprodukci, proti zapomnětlivosti.
4. Učení v relaxaci – zakladatel Georg Lozanov. Vychází z poznatku, že při
učení je důležité odstraňovat napětí, když je člověk uvolnění, je schopen se
toho hodně naučit.
Charakteristika tréninku:
 Je velmi aktivní – je zaměřen na aktivitu účastníků.
 Hravost – vše se trénuje formou hry.
 Klade se důraz na řeč – dialogy, diskuse.
 Trénuje se celá psychika.
Trénovat je možno s jednotlivci nebo skupinově.
Skupiny musí být co nejhomogennější, není možné např. míchat zdravé seniory s pacienty v počáteční fázi demence.
1. Skupina zdravých, aktivních seniorů – zde je dobré kromě vlastního trénování, poskytnout i teoretický výklad o tom, jak paměť funguje, jaké techniky
mohou používat pro lepší zapamatování si nového.
Setkání může trvat 1,5–2 hodiny s přestávkou. Počet lidí ve skupině by neměl
přesáhnout 16.
2. Skupina zdravých, pasivních seniorů – postupovat pozvolna, dopřát delší
přestávky, klidná atmosféra, začít cvičeními u kterých si zažijí úspěch.
Setkání může trvat 1,5 hodiny s delší přestávkou. Počet lidí ve skupině:
max. 16.
3. Skupina seniorů, stěžujících si na potíže s pamětí – zaměřeno na seniory, kteří
mají vnitřní prožitek, že jim paměť funguje hůř, nejedná se však o poruchu
paměti, spíše o poruchy koncentrace, zpomalení tempa apod.
Zde se trénink v podstatě shoduje s tréninkem pasivních, zdravých seniorů.
Často je nutné tyto lidi uklidnit, že potíže, které mají oni a demence jsou něco
úplně jiného.
Dívčí katolická střední škola
- 34 -
4. Skupina seniorů v 1. fázi demence – nejde o zlepšení fungování paměti, ale
o udržování si těch funkcí, kterých jsou ještě schopni. Nemá cenu dávat nové
informace.
Cvičení je třeba dělat kratší, ale častější.
5. Skupina pacientů po úrazu, CMP – závisí na lokalizaci a rozsahu. Tady se
spíše pracuje s tréninky strategie a funkce. Pro funkci, která nefunguje najít
strategii, která ji může nahradit. Hodně se využívá kognitivní RHB. Trénink
paměti je jen dílčí součástí.
Trénink paměti dle Stengelové se provádí pomocí smysluplného, obsažného
materiálu, na tématech se vztahem ke všednímu životu, s vyloučením časového
a výkonového tlaku. Jedná se o trénink nejrůznějších mozkových funkcí, v němž
se střídavě pracuje s co možná nejvíce způsoby a druhy trénování pamětí. Jde
o vícekanálové cvičení s využitím všech smyslů.
Tempo se přizpůsobuje potřebám účastníků, aby nedocházelo ani k podceňování ani k přetěžování.
Prostřednictvím metody Stengelové se trénuje celkové spektrum myšlení,
koncentrace, vštípivost, vyhledávání slov, formulování, reprodukce, myšlení
v souvislostech, rozhodování, dedukce, komparace, logické a asociativní myšlení.
U všech cvičení je udáván stupeň obtížnosti, aby byl možný diferencovaný
výběr cvičení podle terapeutických okolností a potřeb.
Cvičení obsahují například: doplňování slovních párů, úhrnné vyjmenovávání, nalézání protikladů, doplňování slovních párů, přísloví a úsloví, nadřazování
pojmů, hledání vybočujícího výrazu, písně na dané téma, dvojsmysly, trénování
rozlišovacích schopností různých smyslových orgánů, přiřazování pojmů, bludiště, číselné čtverce apod.
- 35 -
Platnéřská 4, Praha 1
2. Cvičení pro seniory
2.1 Cvičení pro seniory s overballem
Overball je zdravotní dechový a manipulační míč, který má neklouzavý povrch a je značně odolný vůči zatížení. Původně byl určen pro dechovou terapii
dětí, ale pro své univerzální vlastnosti je vhodným prostředkem ke cvičení u všech
věkových kategorií. Lze jej využít při cvičeních vyrovnávacích, kondičních,
manipulačních, posilovacích i relaxačních – podle záměru míč nafukujeme méně
nebo více. Cvičení s overballem je oblíbené, tato cvičební pomůcka není nákladná
na pořízení a je skladná, proto je velmi snadné jí použít i pro domácí cvičení.
Cviky s overballem jsou u seniorů zaměřeny především jako cvičení posilovací, která zároveň ovlivňují i svalovou koordinaci a rovnováhu. Nesnažíme se
pouze o zvýšení svalové síly nebo rozsahu pohybu, ale také o zlepšování takových
vlastností jako je rychlost a výdrž, zručnost a koordinace pohybů, nebo rychlé
reakce na změny situace. Při těchto cvicích je však důležité dbát na koordinaci
s dechem a nižší intenzitu cvičení, aby nedocházelo k přílišnému přetěžování
kardiovaskulárního systému!
Overball lze použít také jako pasivní pomůcky, např. pro korekci správného
sedu podepřením bederní páteře.
Posilovací cvičení s overballem
– Posilování prsních svalů stlačováním míče mezi dlaněmi
– Posilování adduktorů stehen stlačováním míče mezi koleny
– Zašlapávání míče do země chodidlem v sedě
– Sešlapování míče špičkou nebo patou
– V sedě míč sevřený mezi kotníky stlačujeme, při tom propínáme současně obě
nohy v kolenou
Balanční cvičení s overballem
Overballu je možné využít jako varianty cvičení na gymballu, které není pro
seniory samo příliš vhodné, neboť u velkého míče je plocha příliš labilní, obtížně
se na něj dosedá a také vstává. Overball, který položíme na židli a posadíme se
na něj nám poskytne podobnou labilní plochu, můžeme cvičit v sedě a přitom
Dívčí katolická střední škola
- 36 -
aktivujeme hluboký stabilizační systém nebo provádíme cviky přímo zaměřené
na zlepšování rovnováhy a stability.
– V sedě na míči podsazujeme pánev
– V sedě na míči kroužíme pánví na jednu a na druhou stranu
– Vysouváme boky doprava a doleva
– Propínáme střídavě jednu a druhou nohu s výdrží
– Propínáme střídavě jednu a druhou nohu do rytmu, zrychlujeme
– Nadzvedneme obě nohy od země a snažíme se co nejdéle vydržet
Koordinační cvičení s overballem
– Mlýnek – koulíme míčem mezi rukama na jednu a na druhou stranu
– Otáčíme míčem v jedné ruce jen pomocí prstů, oběma směry
– Házíme míčem nad sebe a opět chytáme oběma rukama
– Házíme míčem nad sebe, tleskneme a chytneme
– Házíme míčem nad sebe, opakovaně tleskneme a chytneme
– Přehazujeme míč z jedné ruky do druhé
– Omotáváme míč kolem pasu, předáváme z jedné ruky do druhé.
Následně pokračujeme výš kolem hrudníku, krku a hlavy a vracíme se zpět
k pasu. Několikrát zopakujeme
– Omotáváme míč kolem kotníku nebo kolen, předáváme míč z jedné ruky
do druhé. Těžší varianta: osmičkou obkružujeme střídavě levou a pravou nohu
Skupinové hry
– Skupina sedí v kroužku, každý má svůj overball, předáváme overball sousedovi po pravé ruce a zároveň bereme ten od souseda po levé ruce. Na povel se
směr podávání změní
Varianty: overball předáváme za zády nebo pod nohama
– Skupina sedí v kroužku, máme 2–4 míčů, které se mezi sebou předáváme jen
pomocí nohou, míč se nesmí dotknout země
– Utvoříme několik družstev, jejichž členové se postaví za sebe do řady.
První člen každého družstva má míč. Na povel jej posílá nad hlavou dozadu až
k poslednímu v řadě, ten pak vrací míč dopředu pod nohama.
Takto míč koluje 3×. Vítězí rychlejší družstvo
- 37 -
Platnéřská 4, Praha 1
Varianty:
• míč podáváme dozadu levou rukou a vracíme zpět do předu pravou rukou
• dozadu podáváme míč pomocí rukou, dopředu se vrací jen za pomocí nohou
• Závody ve dvojicích: chůze s míčem opřeným mezi čely a chůze s míčem
opřeným mezi zády
Využití overballu pro relaxaci
Skupinka sedí v kroužku, všichni se otočí po směru kruhu tak, aby měli sousedova záda před sebou. Každý svým overballem kutálí po zádech souseda – kroužky
podél páteře, rovné tahy přes celá záda, kroužení v oblasti beder, masírování ramen a trapezů – z ramen sjíždíme po horních končetinách až na ruce. Míčem lehce
poklepáváme po celých zádech, střídáme tlak i frekvenci. Každý svým míčem
krouživým pohybem sám sobě masíruje oblast kloubů horních a dolních končetin.
Kutálíme míčem po stehnech a po pažích.
2.2 Prstová cvičení pro rozvoj jemné motoriky
Cvičení jemné motoriky ruky a prstů je u seniorů stejně důležité jako rozvíjení
celkové motoriky. Pohyby rukou a manuální dovednosti při zacházení s předměty
jsou součástí každodenních aktivit, a proto je důležité udržet si tyto schopnosti
do co nejvyššího věku. Ve stáří jsou horní končetiny často postiženy neurologickými poruchami (snížení citlivosti, třes), ortopedickými vadami (kloubní
deformity, karpální tunel, revmatické problémy) a cévními onemocněními. Tyto
problémy vedou ke zhoršování jemné motoriky a manipulace s předměty, a tím
znesnadňují běžné každodenní činnosti, ať už se jedná o otevření víčka zubní
pasty nebo drobné domácí práce. Proto se snažíme prstová cvičení pro zlepšení
jemné motoriky zařazovat do každé hodiny cvičení se seniory, a tak udržovat
funkční stav rukou a prstů v co nejlepší kvalitě a předcházet negativním procesům
stárnutí, projevujících se na rukách.
Cvičenci sedí na židli, a provádí jednoduchá prstová cvičení
Ťukaná
Palec jedné ruky v opozici a s každým prstem si poťukáváme – poťukávání
každou rukou zvlášť:
palec – ukazováček, palec – prostředníček, palec – prsteníček, palec – malíček
a opakuje,
poťukáváme jedenkrát, dvakrát, třikrát. Měníme pohyb – palec – ukazováček,
palec – prostředníček, palec – prsteníček, palec – malíček, palec – malíček, palec
– prsteníček, palec – prostředníček, palec – ukazováček o měníme počet ťuknutí.
Dívčí katolická střední škola
- 38 -
„Solíme, pepříme“
Obě ruce dáme do pozice špetka a napodobujeme pohyb prstů, jako když
kořeníme jídlo, provádíme zezačátku zvlášť levou, pak pravou, potom dohromady
levou i pravou rukou.
Ťukaná II
Poťukávání spojení rukou: spojíme ruce bříšky prstů oťukneme vždy jedenkrát, každým prstem jednou, v pořadí palce, ukazováčky, prostředníčky
prsteníčky, malíčky, palce, atd. dbáme, aby ostatní prsty zůstaly bříšky spojeny,
zvedáme vždy jeden prst o modifikace: ťukáme jedenkrát v pořadí palce, ukazováčky, prostředníčky, prsteníčky, malíčky, prsteníčky, prostředníčky, ukazováčky,
palce, ukazováčky, atd. oťukáme dvakrát, ťukáme třikrát, atp.
Rozdělování prstů
Spojíme ruce bříšky prstů, oddělujeme palce, potom palce s ukazováčky,
dále palce s ukazováčky a prostředníčky, dále palce, ukazováčky, prostředníčky,
prsteníčky, oddělíme obě ruce, vracíme zpět oddělujeme palce, ukazováčky,
prostředníčky, prsteníčky, dále palce ukazováčky prostředníčky, atd. o obráceně:
oddělujeme malíčky, malíčky s prsteníčky, malíčky, prsteníčky, prostředníčky,
malíčky, prsteníčky, prostředníčky ukazováčky.
Ťukaná III
Spojíme ruce, dotýkáme se vždy jedním párem prstů:
Označení: palec 1, ukazováček 2, prostředníček 3. prsteníček 4, malíček 5.
Mlýnek
Prsty jsou rozevřené a spojené, dotýkají se bříšky prstů (dlaně otevřené), tak
že pravý ukazováček se dotýká levého ukazováčku, pravý prsteníček se dotýká
pravého prsteníčku, atd. Postupně meleme shodnými prsty, aniž bychom rozpojili
ostatní prsty, využijeme obou směrů.
Překládaná
Postupně překládáme prsty jedné ruky přes sebe, malíček položíme na prsteníček, dále prsteníček na prostředníček, atd. Opět využijeme oba dva směry.
- 39 -
Platnéřská 4, Praha 1
Odtahovaná
Prsty jsou propnuté a spojené na jedné ruce, nejprve odtáhnu palec, následně
palec s ukazováčkem, dále palec a ukazováček a prostředníček, atd.…Využijeme
obou směrů
Hra na klavír
Sedíme u stolu, prsty se opírají o desku stolu. Ťukáme bříšky prstů o desku
stolu, všemi dohromady
1, 2, 3, 4, 5, 4, 3, 2, 1
1, 2, 3, 4, 5, 1, 2, 3, 4, 5
1, 2, 1, 3, 1, 4, 1, 5
1, 3, 5, 4, 3
1+3, 2+4,3+5, 2+4, 1+3
1+3+5, 2+4
Vše cvičíme pravou, pak levou, potom oběma
Kočičí drápy
Ruka spočívá dlaní na podložce, postupně zvedneme jeden prst – pokrčíme –
natáhneme-položíme, tak aniž by se odlepily ostatní prsty od podložky
Cvičení jsou časově nenáročná, lze je provádět jak v domácím prostředí, tak
při organizovaném cvičení ve skupině. Proto doporučujeme jejich každodenní
procvičování, ať už v kolektivu, nebo samostatně.
Dívčí katolická střední škola
- 40 -