Zpravodaj 1-2008

velikonoční
2008
31
Práce dětí z Mutěnic u Strakonic
Ukřižování a vzkříšení,
smrt v život,
zimu v jaro promění.
32
Známí krasobruslaři a mistři světa
Eva a Pavel Romanovi v Mutěnicích v 70. letech
33
Zpravodaj Rady obce NAŠE MUTĚNICE. Povoleno OÚ Hodonín pod č.j. MK ČR E 12437
Vydává Rada obce Mutěnice.
Red. rada: šéfredaktor - Pavel Trávník, redaktoři - Dagmar Marková, Markéta Gáborová,
ing. Jaroslav Mihola, Ladislav Prčík, Vladimír Trávník.
Sazba a tisk: Tiskárna LELKA, Dolní Bojanovice. Náklad
30 1200 ks. Uzávěrka tohoto čísla 7. 3. 2008.
SLOVO STAROSTY
Vážení spoluobčané,
na letošní rok jsme po podání žádostí na
Státní fond životního prostředí (SFŽP) získali
dotaci ve výši 50,1 milionu Kč, což představuje 90% celkových nákladů na vybudování
kompostárny a sběrného dvora v areálu
Skládky Hraničky s.r.o. a na rekultivaci staré
ekologické zátěže za vlakovým nádražím,
v trojúhelníku železniční tratě před čistírnou odpadních vod. Tyto dva projekty byly
vyhodnoceny jako druhé nejúspěšnější
v rámci Jihomoravského kraje. Obec použije
na realizaci díla pouze 10% vlastních zdrojů,
přičemž máme možnost ještě z těchto 10 %
požádat o pětiprocentní spoluúčast Jihomoravský úřad. Doufám, že na těchto zbylých
5 % dosáhneme. Celková investice je
55, 7 milionů Kč.
Tyto dotace jsme získali z fondů Evropské
unie – Operační program životního prostředí, které se mohou čerpat do roku 2013.
V letošním roce má být schválena novelizace
zákona o odpadech, kde je kladen důraz na
třídění odpadů, a tím na snížení produkce
odpadů, z tohoto důvodu je kompostárna
a sběrný dvůr pro obec Mutěnice nutností.
Dále bych Vás chtěl seznámit se skutečností, že v roce 2008 splatíme SFŽP
poslední splátku (cca 6 milionů Kč) bezúročné půjčky, kterou měla obec ve výši 42
milionů Kč na výstavbu kanalizace a čistírny
odpadních vod, což je příznivé pro sestavování rozpočtu na rok 2009.
Chtěl bych Vám popřát krásné prožití
letošních časných Velikonoc.
MVDr. Dušan Horák
starosta obce
v ulici Údolní na pravém břehu potoka
a také vybrala dodavatele stavby a to firmu
Swietelsky Hodonín. Předpokládám, že při
čtení tohoto zpravodaje už jsou zahájeny
práce na této investiční akci.
Opět bychom rádi opravili další polní
cestu - je počítáno s lokalitou Hraničky,
a to od Větřáku směrem dolů pod skládku.
Tuto cestu je potřeba opravit z důvodu
dobrého přístupu k vodě v jímkách v areálu
skládky.
Zima nám opět předvedla své vrtochy nedostatek sněhu, teplé počasí a pořádný
vichr, který nadělal škody i na obecním
majetku v podobě shozené části hřbitovní
zdi. Ale bohužel i s takovým počasím musíme počítat.
Koncem roku 2007 schválilo zastupitelstvo obce rozpočet na rok 2008, a tím
rozhodlo, na co bychom se měli v obci
v tomto roce zaměřit. Už v únoru rozhodla
rada obce o vybudování nové vozovky
1
Pro letošní rok jsme větší část finančních
prostředků soustředili na ekologické stavby,
o kterých Vás informuje starosta obce ve
svém příspěvku. Vybudování kompostárny je
dalším krokem k rozšíření a zlepšení služeb,
které poskytuje naše skládka.
Budeme také pokračovat v budování
parků a jednoduchých sportovišť v obci.
V letošním roce se pustíme do hřiště na ulici
Tržní a Lipová, kde se předpokládá úprava
stávajícího terénu, umístění basketbalového
koše, laviček a také dětského parkového
mobiliáře.
Určitě budeme pokračovat v celkové
údržbě zeleně obce, komunikací, chodníků
a všeobecně majetku obce.
Rád bych se tady zmínil o jedné věci a to
je třídění odpadu. Firma Tespra Hodonín,
jejíž prostřednictvím získáváme finance
za tříděný odpad, vyhlásila pro rok 2008
soutěž o pět nejúspěšnějších obcí v třídění
odpadu. V loňském roce jsme skončili na
12. místě a máme zájem o to, abychom rok
2008 ukončili v té nejúspěšnější pětici. Je to
samozřejmě na nás všech, jak to dopadne,
tak bych rád požádal o co největší snahu
třídit odpad.
Věřím, že jarní sluníčko, které už klepe na
dveře, nám všem dodá energii ke splnění
všech plánů na rok 2008. Také Vám všem
přeji klidné prožití velikonočních svátků.
Petr Bíza
místostarosta obce
CESTOVÁNÍ DĚTÍ DO ZAHRANIČÍ JIŽ SNADNĚJI
K provedení zápisu dítěte je nutné předložit vyplněnou žádost, cestovní pas rodiče
a rodný list dítěte (správní poplatek za každý
zápis činí 50,- Kč).
Dnem 1. března 2008 nabude účinnosti
zákon č. 106/2007 Sb., kterým se mění
zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních
dokladech a touto výše uvedenou právní
úpravou se umožňuje zapisovat občany
mladší 10 let do cestovního dokladu
rodiče (do stávajícího i do nového). Na
základě tohoto zápisu mohou děti do 10ti
let překračovat státní hranice bez vlastního cestovního dokladu spolu s rodičem,
v jehož cestovním dokladu jsou zapsány.
Pokud jsou děti v dosavadním cestovním
pase rodičů již zapsány, mohou s rodičem
překročit státní hranice do věku 15ti let.
UPOZORNĚNÍ – po vstupu České
republiky do schengenského prostoru trvá
povinnost občanů při překročení státní hranice ČR mít s sebou k prokázání totožnosti
– cestovní doklad nebo občanský průkaz.
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud dítě
není zapsáno v cestovním dokladu rodiče,
musí mít vlastní cestovní doklad.
2
INFORMACE K TERMINÁLU CZECH POINT
Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál (Czech POINT) je k dispozici na
našem obecním úřadě od 16.ledna 2008.
Terminál Czech POINT poskytuje ověřené
výpisy na počkání ze čtyř centrálních registrů:
každá další strana 50,- Kč – platí se hotově
ZE ŽIVNOSTENSKÉHO REJSTŘÍKU
– úplný výpis ze živnostenského rejstříku
co potřebujete vědět: identifikační číslo
subjektu
kolik bude stát: první strana výpisu 100,- Kč,
každá další strana 50,- Kč – platí se hotově
Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ
– úplný nebo částečný výpis listu vlastnictví
co potřebujete vědět: katastrální území
a číslo LV, popř,. parcelní číslo pozemku
nebo číslo popisné budovy
kolik bude stát: první strana výpisu 100,- Kč,
každá další strana 50,- Kč – platí se hotově
Z TRESTNÍHO REJSTŘÍKU
– výpis trestního rejstříku
co potřebujete vědět: číslo občanského
průkazu
kolik bude stát: 50,- Kč – platí se hotově
Z OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU
– úplný výpis z obchodního rejstříku
co potřebujete vědět: identifikační číslo
subjektu
kolik bude stát: první strana výpisu 100,- Kč,
Služba není určena k nahlížení do registrů,
ale pouze k vystavení ověřeného výstupu z
příslušného registru. Tento ověřený výstup
se stává veřejnou listinou.
Usnesení ze VII. veřejného jednání
Zastupitelstva obce Mutěnice ze dne 18. 12. 2007
A. ZO vzalo na vědomí:
1. Kontrolu úkolů z minulého zastupitelstva
B. ZO schválilo:
1.Obecně závaznou vyhlášku obce
Mutěnice č. 3/2007 o místním poplatku
za provoz systému shromažďování, sběru,
přepravy, třídění, využívání a odstraňování
komunálních odpadů
2. MPZ č.11/2007 prodej pozemku p.č.
1748/2 o výměře 165 m2 za cenu 110,-
Kč/m2 paní Aleně Jagošové, Mutěnice 260,
za účelem zřízení vjezdu do RD
3. MPZ č.23/2007 –bezúplatný převod
pozemků p.č. 1079/3 a 1079/7 o celkové
výměře 2531 m2 od Úřadu pro zastupování
státu ve věcech majetkových
4. Vyhlášení MPZ na odprodej pozemků
v lokalitě Platové na výstavbu vinných sklepů
za cenu 1/3 pozemku za 110,-Kč/m2 a 2/3
pozemku za cenu 44,-Kč/m2
3
5. Smlouvu o zřízení věcného břemene
k nemovitosti mezi povinným Obcí Mutěnice
a oprávněným Vodovody a kanalizace Hodonín dle návrhu smlouvy
6. Rozpočtové opatření č. 5 ve výši na
straně příjmů 4.124.300,-Kč a na straně
výdajů 1.447.800,- Kč
7. Rozpočet obce na rok 2008 s celkovými příjmy ve výši 52 889 000,-Kč a celkovými
výdaji ve výši 54 816 330,- Kč jako schodkový s tím, že schodek bude krytý zůstatkem na
účtech Obce Mutěnice. Nedílnou součástí
tohoto usnesení je schválený návrh rozpočtu
Obce Mutěnice 2008 včetně přílohy.
8. Revokaci usnesení z 5. veřejného
jednání ZO ze dne 12.10.1995 a to bod
B: OZ schválilo: prodejní ceny pozemků
v lokalitě Platové pro výstavbu vinných skle-
pů a lisoven – pozemek určený k zástavbě
70,- Kč/m2 ostatní plochy před a za sklepem 20,- Kč/m2 .
C. ZO neschválilo:
1. Vyhlášení MPZ na základě žádosti manželů Jany a Filipa Duhajských
o odkoupení pozemku p.č. 758 a 759
v k.ú. Mutěnice
E. ZO uložilo:
1. Starostovi obce podepsat Smlouvu
o zřízení věcného břemene s fa. VaK
Hodonín
F. ZO pověřilo:
1. RO provedením nezbytně nutných rozpočtových opatřeních do konce roku 2007
SKLÁDKA HRANIČKY, spol. s r. o. MUTĚNICE
Nebezpečné odpady, včetně výrobků po
ukončení jejich životnosti (tzv. elektrozařízení) mohou občané naší obce zdarma přivést
na skládku, kde bude uloženo zvlášť a pak
předáno oprávněné firmě, kterou je sběrný
dvůr TESPRY Hodonín.
Co s odpadem?
Problém likvidace odpadů v každé společnosti byl, je a bude. Ve velké míře nám,
v naší obci, řeší otázku „Co s odpadem?“
provoz Skládka Hraničky.
Skládka Mutěnice-Hraničky je řízená,
technicky zabezpečená skládka skupiny S
OO. Z toho vyplývá, že na skládku se ukládá
výhradně odpad kategorie O (obyčejný).
Ukládat N (nebezpečný) odpad je na
skládce zakázáno. Z tohoto důvodu se nesmí nebezpečné složky, tj. staré léky, barvy
a postřiky, tekuté N-látky, suché akučlánky, autobaterie, uhynulá zvířata, zářivky,
rádia, nádobky od sprejů a podobně
ukládat ani do popelnice.
Stále je však nebezpečného odpadu velmi
málo, proto se naskýtá otázka:
Kde je N odpad z naší obce?!
Tříděný odpad
Správné třídění odpadů nám zajišťuje čistší
životní prostředí, šetří suroviny, redukuje
množství odpadů ukládaných na skládku
a umožňuje využití odpadů.
4
Již od roku 2000 je u nás zaveden pytlový
systém třídění komunálních odpadů. Dále je
také v naší obci, pro separované odpady,
7 hnízd barevných kontejnerů. Třídí se bílé
a barevné sklo, papír, plasty a nápojové
kontejnery.
Tříděný odpad z naší obce končí ve sběrném dvoře TESPRY s.r.o. v Hodoníně.
Přehled odpadů v letech 2000 - 2007
vše
v tunách
2000
0,720
Kompozit. Sklo
obaly
bílé
0
0
Sklo
barevné
3,700
7,950
0,600
0
0
10,000
567,47
9,040
0
0
0
6,25
646,75
11,033
0
0
0
9,607
653,15
19,176
22,847
1,380
0
8,509
680,44
2005
19,683
26,807
1,413
0
22,795
1142,59
2006
21,327
32,492
1,820
2,477
27,665
939,55
2007
26,303
39,137
1,674
1,424
32,728
838,34
Plast
Papír
1,313
2001
2002
2003
2004
TKO
146,160
Pytlový sběr v letech 2004 - 2007
Kompozit.
obaly
705
Celkem
pytlů
4.720
vše v ks
Plast
Papír
2004
2.501
1.514
2005
3.176
2.190
930
6.296
2006
4.314
2.631
1.484
8.429
2007
5.980
4.007
1.416
11.403
Z předcházejících čísel vyplývá, že
množství separovaného odpadu v naší obci
stále stoupá. Je to samozřejmě díky uvědomělosti a velké snaze většiny občanů. Za to
jim vedení Skládky Hraničky velmi děkuje
a jen tak dál.
Jan Němec
jednatel společnosti Skládka Hraničky
5
DVA ŠEDESÁTNÍCI VE SLUŽBÁCH NAŠÍ VEŘEJNOSTI
Pavel Trávník
Narodil se 3. března 1948 v Mutěnicích.
Vystudoval strojní průmyslovku v Břeclavi.
Pracoval v hodonínské Tatře jako konstruktér,
v Lignum byl vedoucím investičního oddělení. Přešel na rohateckou pilu, kde působil
ve funkci vedoucího výroby. V současné
době vytváří jistý projekt při Ministerstvu
práce a sociálních věcí v Praze. Je ženatý
a otcem třech dětí.
Nám všem je známý jako neúnavný kulturní
pracovník v obci. Angažuje se jako člen
kulturní komise při OÚ. Od roku 1992 je
členem redakční rady našeho zpravodaje
obecní rady Naše Mutěnice, desátým rokem
jeho šéfredaktorem.
Jako hlava redakčního kolektivu je přísný,
někdy i neúprosný, dbající o kvalitativní vzestup časopisu. Osobitým způsobem popisuje ve svých článcích kulturní události v obci,
vystoupení divadel, hudebních a pěveckých
skupin i jednotlivců, z pozice nejen diváka,
který tyto produkce nevynechá, ale i odborníka, když sám je mnohdy spoluvytváří, vede,
organizuje, ba režíruje. Tak bez jeho režie
každoročních Vinařských slavností a Živých
betlémů (v prosinci se tento konal již po
osmé) si nedovedeme zatím snad ani tyto
bohatě navštěvované akce představit.
Ing. František Vaculovič
Narodil se v Mutěnicích 1. března 1948.
Vyučil se elektromontérem, pracoval
v hodonínské elektrárně, maturoval v Brně
na průmyslovce jako silnoproudař. Coby
zaměstnanec Agropodniku Hodonín dálkově
vystudoval Provozně ekonomickou fakultu
VŠZ v Brně. V manželství mají 3 děti.
V porevoluční době se stal v naší obci
prvním jejím starostou. Setrval v této službě
správy obce věcí veřejných dvě volební
období, od roku 1990 do roku 1998.
Výčet akcí, které se za jeho působení
udělaly či započaly, je dlouhý: čistírna
odpadních vod a s tím spojená kanalizace
v obci, plynovod s přípojkami, telefonní
přípojky, rozvody kabelové televize, skládka
pro svoz a ukládání komunálního odpadu pro
Mutěnice a třetinu hodonínského okresu,
dům s pečovatelskou službou, renovace
radnice, základní školy, kostela, unikátního
„Kamenného kříže“ na Zbrodě atd.
Už v roce 1994 se přičinil o získání obecních insignií, udělení znaku a praporu Mutěnicím. On dal také podnět ke vzniku tohoto
našeho čtvrtletníku v roce 1991.
Dnes působí jako ředitel Jednoty Hodonín. Nadále se čile zajímá o dění v obci.
Oběma jubilantům „Mnoga ljeta živijóóó!“
redakční rada
6
ŠKOLST VÍ
ČT VRŤÁCI V EKOCENTRU LIPKA V BRNĚ
Ve středu 31. 1. 2008 navštívili žáci
4. tříd v rámci učiva přírodovědy ekologické centrum v Rozmarýnově ulici v Brně.
Ekocentrum Lipka je školské zařízení pro
environmentální vzdělávání a nabízí mnoho ekologických výukových programů.
My jsme se rozhodli pro program Špetka
domácí ekologie, protože učivo o zdrojích
energie a čistotě ovzduší a vody žáci v lednu probírali v přírodovědě. Program první
části se nazýval Jak (ne)umíme hospodařit
s vodou a energií v našich domácnostech.
Druhý programový blok byl organizován
jako skupinová práce na téma Projekt
„zeleného“ a zdravého města.
A jak se našim čtvrťákům toto netradiční
vyučování líbilo? Jejich postřehy posuďte
sami:
Až jsme dojeli na místo, uviděli jsme
takovou chatu s jedním patrem. Vešli jsme
dovnitř a přezuli jsme se. Potom jsme šli
do prvního patra , a tam uviděli tato zvířata: leguán, želva, pakobylka a pakobylka
indická.
Rozdělili jsme se do dvou skupinek:
Áčko a Béčko.My Béčko jsme si sedli na
koberec a Áčko šlo do vedlejší místnosti.
My jsme si povídali s Verčou, jak ušetřit
vodu v domácnosti a hráli jsme různé
hry.
Ve středu jsme jeli do ekocentra Rozmarýnek. V první části programu jsme se
učili, jak snížit spotřebu vody a elektřiny.
Zjistili jsme, že průměrný občan Brna
spotřebuje denně 140 l vody a průměrný
Ind 25 l vody.
Ve druhé části jsme projektovali vylepšení nově postavené obce Radostín.
Jedna skupina projektovala panelák.
Druhá skupina měla projektovat školu.
Třetí skupina, ve které jsem byl já, měla
projektovat rodinný dům. Potom jsme to
vyhodnotili. Pořadí bylo následovné: první
byla skupina, která projektovala školu,
potom jsme byli my a pak panelák. Paní Iva
řekla, že panelák to neměl o moc horší než
škola, ale zkazili si to prezentací.
Potom byla přestávka. My jsme šli do
druhé místnosti za Ivou. Zase jsme se
rozdělili do tří skupinek.Byli jsme jako
architekti a měli jsme ozelenit městečko
Radostín. Já jsem byla v skupince s Kikou,
Majkou, Vojtou a Tomem. Jmenovali jsme
7
se U Zahradníčka Malíčka. Kreslili jsme
na papír obrázky a špendlili jsme je na
plakát města Radostín. My jsme měli
ozelenit rodinný dům, umístnili jsme se na
druhém místě.
Až to skončilo, šli jsme se podívat na
zahradu. Měli tam altánek a bunkr.
Potom jsme jeli domů.
MOC JSE MI TO LÍBILO!
No, a my dospělí můžeme jen doufat, že
alespoň některý z nově nabytých poznatků z ekologického centra děti využijí
v budoucím životě.
Mgr. Stanislava Michnová
LETOŠNÍ ŠKOLNÍ PLES
asistence nacvičujících učitelek B. Karbusové
a B. Prátové. Bouřlivé debaty někdy probíhají
kolem oblečení, což se týká většinou chlapců, protože dívky se na krásné bílé šaty ze
svatebního studia už dlouho těší. A pak už se
jen nacvičuje a všichni zúčastnění mají strach,
aby se vše do „onoho“ termínu stihlo.
Ale tanec není vše, co je třeba do začátku
plesu obstarat. Sami žáci se také velmi aktivně
podílejí na přípravě výzdoby, sami si navrhnou
téma a v hodinách výtvarné výchovy většinu
dekorací vlastnoručně vyrobí. Těsně před
plesem přicházejí na řadu příjemné starosti,
hlavně pro dívky: kadeřnice, kosmetika, úprava nehtů. Děvčata už se nemohou dočkat, až
konečně uvidí ty své „princeznovské“ šaty.
V pátek před plesem se koná veřejná generální zkouška, kde už jsou všichni hlavní aktéři
téměř k nepoznání ve svých nových rolích
tanečníků. Také fotografování tanečních párů
se stává důležitým okamžikem.
Ta správná plesová atmosféra přijde až
v sobotu ve vyzdobeném a připraveném sále,
kdy zraky všech jsou upřeny právě k našim
deváťákům. Hledáčky fotoaparátů a videokamer se zaměřují právě na ně. Všichni jsou
slavnostně oblečení i naladění, rodiče na své
ratolesti náležitě hrdí a ples začíná za zvuku
prvních tónů polonézy. Nikdo ani nedýchá,
Neodmyslitelnou součástí plesové sezóny
v Mutěnicích je bezesporu ples pořádaný
Klubem rodičů ve spolupráci se ZŠ a MŠ
Mutěnice. Ten letošní se konal 2. února,
v samém závěru krátké sezóny.
Zvláštní atmosféru této akce vytváří každoročně vystoupení žáků devátých tříd, zažitou
tradicí je slavnostní předtančení polonézy
na zahájení plesu. Také dál se vše odehrává
v duchu jakéhosi uvedení žáků devátých tříd
do společnosti dospělých.
Scénář příprav i samotného plesu by
mohl nezainteresovanému diváku připadnout
každoročně stereotypní : Někdy na podzim se
novopečení žáci 9. tříd domlouvají, kdo chce
tančit a s kým vytvoří taneční pár. Pak začnou
první nesmělé krůčky v nezvyklé obuvi za
8
aby tu křehkou nádheru kostýmů a tanečních
kreací nepokazil. Finále je korunováno strhujícím potleskem obecenstva.
A tím všechno nekončí, ba naopak.
Následují sóla rodičů s dětmi, žáků s učiteli,
tanečníků polonézy, mezitím sice zdlouhavé,
nicméně nepostradatelné fotografování...
a ještě překvapení... módní přehlídka dívek
ve svatebních šatech. S drobnými obměnami
pro někoho každý rok pořád stejné.
Ale právě ona neopakovatelnost atmosféry je jedinečná.Každý rok si přibližně čtyřicet absolventů základní školy “užije” tento
krásný večer, uloží si ho do své paměti a tam
některým zůstane, třeba po celý život, jako
vzpomínka na první nesmělé krůčky do světa
dospělých. A buďme si jistí, že i ti letošní
deváťáci si tento vstup mezi dospělé velmi
intenzivně , každý po svém, náležitě prožili.
A jak na tyto okamžiky vzpomínali sami
žáci? Posuďte sami:
líbil rovně připnutý motýlek. Všichni dohromady jsme byli jako nejlepší kamarádi...
...Po prvních tónech jsme přestali všechny
ty lidi vnímat a soustředili se jen na tanec...
...Strach z toho, že se mi něco stane se
šaty, byl větší, než tréma, že je tam tolik lidí
nebo že zapomenu kroky...
...Dobré bylo taky focení, protože jsem se
ještě nikdy nefotil před tolika fotografy...
...i když jsem neuměl ani polku, ani valčík,
holky říkaly, že jsem dobrý tanečník...
...Když jsme tančili při generálce, měl
jeden spolužák kotníkové ponožky. Jedna
starší paní řekla, že ten chudák nemá ani
ponožky, tak jsem se začal smát...
...Díval jsem se holkám za výstřih a pak
jsme to s klukama posuzovali...
... Naše vzájemné chování mě až překvapilo. Chlapci chválili dívky za účes a dívkám se
žáci 9. tříd a Pavlína Lacinová
9
ZE ŽIVOTA V MATEŘSKÉ ŠKOLE
květiny v zahrádkách. Také si vytvářejí povědomí o existenci ostatních kultur a národností žijících v zemích bližších i vzdálenějších
nebo na jiných kontinentech.
Osvojují si poznatky o řemeslech a povoláních, výsledky jejich práce nás obklopují
každý den. Mezi nimi poznávají povolání
svých rodičů a zcela vážně vyslovují svá
dětská přání, čím by chtěli být, až budou
velcí. S řemeslným tématem úzce souvisí
svět materiálů, které se děti snaží poznávat
zrakem, hmatem, pojmenovat je, rozlišovat a třídit. Kromě rozhovorů s učitelkou
a obrázků jim k tomu slouží množství her,
stavebnic a didaktických materiálů, které
umožňují dětem pracovat samostatně nebo
ve skupině.
Lukáš Kotvan
„Všechno, co jsem v životě potřeboval,
jsem se naučil v mateřské škole“. Tento
známý citát Roberta Fulghuma bereme jistě
všichni jako lehkou nadsázku, ale možná na
tom něco bude.
V mateřské škole děti přijdou poprvé do
styku s neznámým prostředím, které se později stane jejich důvěrným místem a důležitou součástí nového života ve společnosti.
Vytváření schopností a dovedností důležitých
pro navazování vztahů se svým okolím, osvojování zdravých životních návyků, kultivace
estetického vnímání jsou součástí rozvíjení
přirozených inteligencí daných každému
dítěti v jiné míře. To vše se děje ve školce
každý den v různých situacích . Důležitou
součástí tohoto procesu je poznání.
Témat , ve kterých se děti ubírají za poznáním, je nepřeberné množství a jsou pestrá
a bohatá jako svět sám. A tak se děti hravou formou dovídají o přírodě živé i neživé,
o zvířatech domácích i žijících ve volné
přírodě – jak vypadají a čím se živí. Jak se
jmenují ptáci, kteří u nás žijí, a jak jim lidé
v zimě pomáhají. Poznávají, které stromy
jsou listnaté a které jehličnaté, jak se jmenují
Kateřina Burianová
10
Venku se děti dovídají informace o naší
obci, o jejích důležitých budovách a objektech. Učí se určovat směr těchto objektů
nebo nejbližších měst a vesnic v okolí,
a tím se orientovat ve vzdálenějším prostoru.
Snaží se přijít na to, jak mohou sami přispět
k ochraně životního prostředí nebo proč je
důležité a užitečné jíst ovoce a zeleninu a jak
jinak ještě mohou pečovat o své zdraví.
Ve skupině svých kamarádů ve třídě prožívají radostnou atmosféru svátků vánočních
i velikonočních. Pečlivě se připravují na
oslavu svátku maminek , radují se ze dne
dětí, který bývá výjimečný a zajímavý. Těší se
na společný výlet, a přestože je to ve školce
báječné, nemohou se dočkat prázdnin, jako
všechny správné a zdravé děti. A to ty naše
přece jsou.
Napsala učitelka mateřské školy
Jana Mráková
Kristián Esterka
HISTORIE OBCE
MUTĚNICE ROZORALY MEZE
ZPRAVODAJ JISKRA – ZEMĚDĚLCŮ HODONÍNSKA - DNE 5. ZÁŘÍ 1952
V historický den Slovenského národního
povstání rozhodli se družstevníci, drobní
a střední zemědělci Mutěnic a Čejče,
nastoupit cestu k vyšším hektarovým
výnosům na scelených honech. Poznali,
že naše nejlepší JZD Prušánky, Hodonín,
Rohatec, Josefov, Mikulčice, Lužice
a Dubňany hospodaří snadněji, neboť na
scelených lánech mohou dokonale využít
veškeré mechanizace a kterak jim v Hodoníně, Josefově, v Prušánkách a v Rohatci
účinně pomohly sklidit většinu letošní
úrody při snížených nákladech sovětské
kombajny, právě na scelených honech.
Proto v Mutěnicích, v trati Přední díly
a v Čejči na Brněnkách, rozorali meze, které byly znakem starého hospodaření kapitalistického, na roztříštěných parcelách.
Družstevníci těchto obcí mají závazný úkol:
Poctivou prací s použitím všech cenných
zkušeností sovětských kolchozníků získat
pro společné hospodaření na družstevních
polích zemědělce.
V Mutěnicích a v Čejči zmizí brázdy, zloději vyšších výnosů. Tak jenom v Mutěnicích, kde bylo deset tisíc drobných parcel,
získávají rozoráním brázd přes padesát
hektarů půdy. Naši zemědělci dobře vědí,
11
že HTÚP (hospodářsko technická úprava
půdy), jim vytvoří takové celky, na nichž
plně využijí mechanizačních prostředků,
které pro ně vyrobí dělníci v továrnách, aby
docílili vyšších hektarových výnosů. Proto
se ozývalo radostně z úst naších svazáků
při rozorávání prvních brázd: „Hajte HTÚP
v JZD, dobře se vám povede!“
A na lepší hospodaření v JZD, po
provedené HTÚP, se těšil i padesátiletý
družstevník Martin Dekař z Mutěnic, který
si při této historické události vzpomněl na
dobu, kdy za první republiky, po šťastném prodeji prasat v Hodoníně, ujížděl
k domovu postranními uličkami, aby ho
plné výklady nevedly k náhodné koupi
méně potřebných věcí. Vždyť napřed se
musely zaplatit pachty, aby nepřišel exekutor, jak se u nás často stávalo.
Jak se mi dnes jinak žije jako členu JZD!
Nevstoupil jsem do družstva jako první
zemědělec se svými 4 ha jen proto, abych
se zbavil dodávek, ale především proto,
že se společně lépe hospodaří a taky
mi zbývá víc po sklizni než při samotném
hospodaření. Letos jsem zatím jako zálohu
za odpracované pracovní jednotky dostal
8,50 q tvrdého obilí a v penězích měsíčně
4000 Kč. Po provedené úpravě půdy,
budeme taky vyrábět více a já té práce chci
hodně užít. Budu přesvědčovat všechny
malé a střední rolníky o lehčí a výkonnější
společné práci v JZD, aby i naše družstvo
čestně soutěžilo s nejlepšími v okrese,
pomohlo k vybudování socialismu v naší
vesnici a ukázalo pracujícím celého světa,
jak bojujeme za jeden, nedělitelný mír.
Moje poznámka:.
Skutečně taková byla situace drobných
rolníků, jak to pan Dekař popisuje. Drobní
zemědělci neměli peněz, a když za něco
utržili, museli nejprve zaplatit pachty a kupovalo se pro domácnost jen to nejnutnější.
Zemědělci se však bránili dobrovolnému
vstupu do JZD. Nevěděli do čeho půjdou.
Ale našli se průkopníci, kteří tuto myšlenku
prosazovali. Ale nakonec, až na několik,
stejně všichni museli podepsat.
O jednom zemědělci, který nechtěl vstup
do JZD podepsat, byl v tomto zpravodaji
v rubrice – „Komáří injekce“- napsán tento
článek. Cituji:
„Zemědělec pan Karel Kříž v Mutěnicích
přesně si dovedl vypočítat s vrchovatě
naloženým vozem hnoje svou cestu humny
a v Servístkách tak, aby se setkal na mostě
před Lidovým domem s čelem průvodu,
který se s hudbou ubíral k historickému aktu
– rozorání mezí. Takovým způsobem ukázal
jasně svůj poměr k socializačnímu aktu ve
své vesnici, svou pravou tvář!“ (Následovalo několik urážlivých a ponižujících vět…).
Konec citace.
On ale možná netušil, možná i ano, že
tudy půjde slavnostní průvod s hudbou, se
svazáky, s pionýry, se školáky vyšších tříd,
s představiteli MNV i ONV a JZD s ozdobeným
traktorem, který řídil tehdy soudruh František
Hanák, že se střetne s průvodem. Zda to
byla náhoda, nevím! Ale oni ho považovali za
nepřátele socializace vesnice, poněvadž on
skutečně odmítal jako mnoho jiných zemědělců podepsat dobrovolný vstup do JZD.
Ale nemohu opomenout, že mezi průkopníky a odpůrci socializace vesnice byla velká
rivalita, ba dokonce i mezi drobnými zemědělci byla vzájemná nedůvěra, která často
Tolik zpravodaj Jiskra – redaktoři:
Hnidák – Chatrný
12
vedla až k výstřednostem a k vzájemnému
podezírání jednoho vůči druhému.
Opět vám uvedu jeden skutečný příklad:
Malorolník a odpůrce kolektivizace Josef
Ingr hospodařil se svou manželkou na malém
hospodářství. (Byli bezdětní). Jednou se před
radnicí slovně pustil do plnomocníka MNV
s. Josefa Veselky, který byl pověřen MNV
vymáhat povinné dodávky od malorolníků,
a bylo vidět, že vedou slovní boj. Náhodou
šel kolem občan Bartoloměj Jarošek, který
zdáli pozoroval a poslouchal tuto hlasitou
debatu. Když přišel k dvojici, postavil se za
zády plnomocníka, zamrkal na zemědělce
Ingra a gesty tváře i rukou ukazoval, je to
pravda, co říkáš, jen mu dej. A v tu chvíli se
Ingr obrátí na Jaroška a se zdviženým prstem
hlasitě povídá: „Ty na mňa nemrkaj, nevím,
esli nejsi zrádce, nevím, eslis nepodepsal
technicků úpravu půdy“.
Za dva dny se oba hospodáři opět potkali
a tu Jarošek říká Ingrovi: „Měls mu řéct, že
po nás vyžadujů vyšší povinné dodávky: obilí,
masa, vajec atd., jak od JZD“. A tu Josef
Ingr vykládal: – „Ehe, jaký chytrý Bartošek,
chce chytat hada cizí ruků – ná řekni si
to sám, proč naváďáš mňa?“ (musím zde
podotknout, že Josef Ingr špatně vyslovoval
souhlásku – r, i ř , ráčkoval, proto to bylo
komické).
Zaznamenal jsem vám několik myšlenek
z padesátých let minulého století, z doby
„kolektivizace zemědělství na vesnici“.
Pokračování příště.
Ladislav Prčík
NAŠE VINOHRADNICTVÍ - VINAŘSTVÍ
CO DĚLÁ VINAŘ V TOMTO OBDOBÍ?
první kroky, které musí vinař udělat, aby měl
vína zdravá. Dalším velmi důležitým krokem
ke stabilizaci vín je síření. Síra je ve svých
různých formách prostředkem k ošetřování
vína. Veškeré pokusy vytlačit nebo nahradit
kyselinu siřičitou nevedly k uspokojivému
výsledku, totiž bezchybnému vínu.
Kyselina siřičitá působí na mnoho
důležitých faktorů, které ovlivňují chuť,
vůni a již zmíněnou celkovou stabilitu vína.
Zabraňuje tvorbě octového a mléčného
kvašení, chrání víno před oxidací, zabraňuje
hnědnutí, víno zůstává svěží, vyniká odrůdové aroma.
Tuto otázku mně nedávno položil jeden
návštěvník sklepa. Asi viděl, že je tam
pořádek, vína, která jsou mu podávána,
jsou jiskrná, tak si říká: asi ti vinaři mají
hotovo a čekají na vinobraní…., ale opak
je pravdou.
Ve vinohradech je činnost vcelku jasná.
Provádí se řez, vyvazování tažňů, likviduje
se ořezané réví. O tomto už bylo psáno
několikrát. Chtěl bych se více zaměřit na
důležité a nutné operace ve sklepích.
Vína by už měla být stočena z kvasnic, jeli nutné i vyčeřena, především pak ta, u kterých je předpoklad plnění do lahví. Toto jsou
13
Oxid siřičitý v nadměrných dávkách však
poškozuje lidské zdraví, proto nesmí vinaři
překročit maximální povolenou hodnotu
SO2 v mg/l. Ve víně jsou rozlišovány dvě
formy oxidu siřičitého – volný a vázaný.
V ČR zákon nařizuje dodržování horní hladiny
vázaného SO2. Je ale vhodné respektovat
i doporučené maximální hodnoty hladiny
volného SO2.
Trať, hnojení, sadbový materiál, ochrana
a další aspekty ovlivňují složení vín. Jen
některé látky lze stanovit analyticky. Proto
je nutné provádět degustace – senzorické
a smyslové hodnocení vín, které poskytuje
přehled o kvalitě, odrůdovém charakteru,
původu, ale i o vadách a nemocech vín lépe,
než chemický rozbor.
Posuzování jednotlivcem je vždy subjektivní, protože každý jedinec má jinou představu
o kvalitě a hodnotách vína. Není také vhodné, aby si víno ve svém sklepě nebo firmě
hodnotil sám majitel. Navozuje tím vědomě
kvalitativní „ slepotu“a je potom rozčarován
hodnocením nestranných degustátorů.
Jednoduchá tabulka mezních hodnot
oxidu siřičitého
Vína
zbytk. cukr volný
Bílá,
růžová
do 5g/l
nad 5g/l
50
50
vázaný
- mg/l
210
260
Červená do 5g/l
nad 5g/l
50
50
160
210
Přívlastková
50
60
75
35
300
350
400
235
Šumivá
PS
VH
LV,SV
Aby taková prezentace vína měla ten
správný efekt, je nutné vytvořit vhodné
podmínky k jeho pití.
Mimo čistých stolů, neperlivé vody,
bílého pečiva, popř. rozžaté svíčky, hraje
hlavní roli, v čem je víno podáváno – sklenička. Je už běžné při místních výstavách
a ochutnávkách ve sklepích, že se používají
skleničky na stopkách. Ať už typ OIV nebo
některé univerzální typy.
Chceme-li víno představit znalcům,
obchodníkům a dobrým klientům, potom
to začíná být se skleničkami věda. Pravidlo říká, že na vína bílá se používají
štíhlejší skleničky, na vína červená zase
nižší,otevřené, tulipánového tvaru. Vše
samozřejmě na stopce. Na vína starších ročníků se používají velké skleničky
o obsahu až 0,5 l.
Hlavním důvodem k použití různých typů
skleniček, je správný styk vína se vzduchem
a tím i uvolňování aromatických látek.
Hodnoty lze kontrolovat používáním soupravy pro stanovení kyseliny siřičité ve víně.
Tato souprava je běžně v prodeji v prodejnách vinařských potřeb.
Prezentace a chutnání vín
Nacházíme se taktéž v období různých
prezentačních akcí, jako jsou veletrhy,
výstavy vín na různých úrovních, partiové
a rodinné košty.
Zde všude je nutné umět své víno představit, případně slušnou formou ohodnotit
i vína jiných vinařů.
Kvalita vína závisí na jeho složení, které
vinař ovlivňuje, aniž by si to uvědomoval.
Vladimír Trávník
14
Výstava vín
2008
Rok uběhl jako voda
a Vinařský spolek Mutěnice
opět v naší obci uspořádal
tradiční výstavu vín, kterou
několika větami zhodnotím.
Bodování vzorků se uskutečnilo již tradičně v jídelně
Základní školy Mutěnice
24. února. Přes osmdesát
vinařů z naší obce a okolí, kteří
byli rozděleni do 28 komisí,
degustovalo 1024 vzorky vín.
Z tohoto celkového množství
bylo 617 bílých vín roč. 2007
a 84 starších ročníků, 258
mladých vín červených a 65
starších. V letošním roce se
již potřetí použilo 100 bodové
hodnocení vín a dá se říct, že
vinaři již toto bodování berou
jako přirozenou věc. Bohužel
i letos se nedostavilo na degustaci takové množství vinařů jaké
bychom si představovali.
Výstava se uskutečnila v
sobotu 1. března v areálu
SKLEPY JAROŠEK. Poprvé
jsme tedy jako spolek vyhověli
názorům některých našich
i přespolních návštěvníků
a výstavu uspořádali místo
tradiční neděle v sobotu, což
v některých jiných obcích je
již celkem přirozené. Jak se
ukázalo, neměla tato změna na návštěvnost negativní
vliv, spíše naopak. Druhou,
ještě větší změnou však bylo
uspořádání výstavy v areálu
SKLEPY JAROŠEK namísto
tradičního kulturního domu.
Z organizačních důvodů bylo
nutné přistoupit k této změně,
která, jak se později ukázalo,
přispěla ke zvýšení úrovně
výstavy. Také cimbálová muzika „MLÁDÍ“ z Čejče, která se
u nás prezentovala poprvé,
přispěla k příjemným zážitkům
návštěvníků nejen z ochutnávání vína. Všichni vystavovatelé
obdrželi diplom jehož autorem
je opět náš rodák pan František Valda. V porovnání s některými diplomy z okolních výstav
se snažíme, aby právě ten
z Mutěnic zaujal nejen body za
víno, ale také svým zpracováním a kvalitou, což se nám dle
15
ohlasu většiny vystavovatelů
daří. Letos bylo také poprvé
uděleno 26 diplomů pro šampiona odrůdy.
I když jsme v letošním roce
nevěděli, jak se projeví změny
na výstavě, lze konstatovat na
základě odezvy návštěvníků,
že se letošní výstava podařila.
Nesmím opomenout poděkovat všem vinařům za spolupráci a dodané vzorky, za
vstřícnost obecního úřadu,
základní školy, pana Vladislava
Jaroška a všem sponzorům,
kteří naši vinařskou akci podpořili.
Vinařům přeji dobrou úrodu
a kvalitní hrozny, z nichž snad
ochutnáme vínečko na příští
mutěnické výstavě vín.
František Dubina
předseda vinařského
spolku
KULTURA
FAŠAŇK
FAŠAŇKY U NÁS
Rej maškar a obřadní obchůzky byly původně vyhrazeny jen pro svobodnou mužskou
mládež a mladé ženaté muže, později se
účastnili i další. To, co vykoledovali, nakonec
zpeněžili a utratili u taneční zábavy.
Každá maska mívala dříve svůj význam
a funkci - to však během doby zcela ztrácelo
smysl. Nejznámější fašankovou maskou
byla maska medvěda, jemuž se přisuzovaly
magické vlastnosti, a to především plodnost,
která mohla být přenesena na ženy i celé
hospodářství. Při každé zastávce si s ním
tedy hospodyně a děvčata musela zatancovat, odepřít mu tanec bylo nemyslitelné.
Ženy se maskovaly za muže a muži za
ženy – ti hlavně za nevěsty nebo za matky
s dítětem. Masopustní maska byla často
prostředkem výsměchu a kritiky některých
lidských vlastností a neřestí. Běžné byly
i pohádkové postavy, masky démonické
- smrt a anděl – ty patří k nejstarším typům
masek. Jen málo fašaňků se odehrává
v krojích, karneval je především rej komických masek a převleků.
Moravské pojmenování fašaňk vzniklo
„pomoravštěním“ německého Fasching, což
v překladu znamená masopust nebo karneval.
Nejstarší zmínka o masopustu slaveném v zemích Českých pochází z druhé
poloviny třináctého století. Ač nemá příliš
společného s liturgií, je plně podřízen
církevnímu kalendáři. Kvůli nepravidelnému datu velikonočních svátků může
připadnout na období od 1. února až
do 7. března. Dříve se slavíval v pondělí
a v úter ý před Popeleční středou. Ve
20. století v důsledku vymezení pracovních
dnů se masopustní obchůzky přesunuly
na nejbližší předcházející sobotu a neděli. Fašaňk byl ukončením zimních zábav
a také dokončováním prací hospodářského roku, jakož i přípravou na rok nový.
Typickou fašankovou obchůzkou je na
Moravě průvod masek. Chodí se od domu
k domu, účastníci reje jsou hoštěni jídlem,
pitím a obdarováváni penězi.
Fašaňku, fašaňku,
zelený krušpánku,
nebudu ťa nosit,
enom do fašaňku.
Ej, bežala ovečka,
ej, hore do kopečka,
16
ej, a beránek za ňú,
ej, vyskočil si na ňu.
Tancoval tlustý s tlustú,
v komoře za kapustú,
žaba jim gajdovala,
slaměné gajdy mala.
Nezbytnou součástí masopustního jídelníčku byly koblihy smažené na másle, dříve i na
bukvicovém oleji. Měly i svou obřadní úlohu,
a to jako obětní jídlo, které hospodář vynášel do polí. Na stole nesměly chybět ani
boží milosti, klobásy a slanina a především
pálenka.
Obyčejů a zvyků vážících se na poslední masopustní dny bylo mnoho, každá
vesnice, každý kraj byl něčím odlišný
a měl svá specifika. Všude se ale toto
období uzavíralo taneční zábavou, spojenou
s „pochováváním basy“. Jedná se o parodii
na pohřeb zemřelého marnotratníka. Do
necek, na desku nebo na prostřený stůl
či máry se položila basa pokrytá plachtou. Následoval vlastní pohřební obřad
s upozorněním na domnělé prohřešky basy
v čase masopustních zábav a za tklivého
nářku plaček byla slavnostně vynesena
ven ze sálu a „pohřbena“. Po tomto aktu
čas nevázaného veselí definitivně skončil
a nastal čas půstu. Sousedé si po půlnoci na rozloučenou zazpívali postní píseň
a rozešli se domů.
Tancoval tenký s tenkú,
v komoře za puténkú,
žaba jim gajdovala,
slaměné gajdy mala.
Pod šable, pod šable, aj pod obušky,
my všecko bereme, aj plané hrušky.
Tady nám nedali, tady nám dajú,
komára zabili, slaniny majú.
Hop dívča nemoje, prehodím ťa pres oje,
pres ojíčko, pres osy, hop dívča moje si.
Hop sa Matyjáš, z turkyniska boty máš,
sochorem sa opasuješ a pytlem sa
podpíráš.
Ej, už sa Fašaňk krátí, ej, už sa nenavrátí,
ej staré baby lajú, ej že sa nevydajú.
Při pomyšlení, že již zakrátko nastane
dlouhý předvelikonoční půst, si každý dopřál
do sytosti bujarého veselí, zpěvu, tance –
a pochopitelně i jídla a pití. A tak se o masopustu většinou zabíjelo prase. Zabíjačka
však probíhala jako ceremoniál, neboť byla
spojena s různými žertovnými obřady, kdy
byl například „provinilý vepřík“ souzen
a hospodář mu z knihy předčítal ortel.
Dříve se o masopustě slavívaly i jiné dny.
Na svatého Blažeje (3. 2.) se světíval chléb
a chlapci sbírali po vsi dárky a na svatou
Dorotu (6. 2.) se připomíná hra, ve které se
této světici stínala zlatá korunka.
„Buď zdráva, baso a odpočívaj v pokoji,
negde v kulturáku na zemi,
lež tam pěkně v klidu
neb půst nastává všemu lidu“
Tož gde s tů basů plácnem?
Tož na zem!
Tož dáme ju do jámy?
Tož hore nohami!
Tož amen!
PRANOSTIKY RADÍ
- Na konci masopustu o „bláznivých
dnech“ (poslední 3 dny) se nemá nikdo
ženit, jinak prý budou bláznit oba manželé.
17
Do fašaňkového průvodu se zařadilo asi
30 maškar a za zvuku trubky a harmoniky
se průvod vydal na obchůzku po dědině.
Někde nám nedali, někde nám dajů…. tak
podobně to probíhalo i při naší obchůzce.
Hospodáři nás obdarovávali koblížkama,
slivoviců i vínem a samozřejmě nemohly chybět ani Boží milosti. Bohužel jsme letos jaksi
neměli „ šablu“, a tak se výslužka v podobě
„klobásů a úděného“ ukládala do čertovské
mošny. Proběhli jsme dědinů a o půl šesté
jsme promrzlí zakotvili na kulturáku, kde od
šesti hodin začala fašaňková zábava, ke
které vyhrávala kapela Kamarádi. Hned po
příchodu na sál jsme se ale všichni odebrali
„do nebíčka“ – zasedačky, kde jsme si na
výslužce řádně pochutnali.
Před půlnocí na sál za zvuku smutečního
marše napochodoval pohřební průvod v čele
s farářem a dvěma ministranty. Za nimi, za
naříkání plaček, vnesla chasa na sál basu a
následoval obřad jejího pochovávání. Farář
s ministranty „rozjeli“ litanie k pochovávané base, při nichž si nezapomněli vzít na
mušku různé nešvary z naší dědiny i některé konkrétní osoby. Po ukončení obřadu
a pořádném „vykuřování kadidlem“ byla
basa za usedavého pláče všech přítomných
vynesena ze sálu a pochována.
Tím skončila zábava a všeobecné fašaňkové veselí a nám všem nezbývá nic jiného,
než se těšit na příští fašaňk.
Na závěr bych chtěl jménem kulturní komise, chasy a mužáků, kteří mutěnský fašaňk
pořádali, poděkovat všem, kteří se nebáli
obléct do masek a udělat si tak srandu i ze
sebe, a tím se zasloužili o zdárný průběh
fašaňkového veselí.
- Kdo v masopustě moc dělá, v létě to
odleží.
OČEKÁVÁNÍ VELIKONOC
Masopust skončil a život se opět vrátil
do klidných kolejí, tančit ani zpívat se
již nesmělo, neboť během půstu země
odpočívala a stejně, jako její hospodář, se
chystala na nový hospodářský rok, novou
úrodu. Začínaly týdny předvelikonočního
odříkání…
„Zhusta, chlapci, zhusta, konec
masopusta,
masopust sa krátí, víc sa nenavrátí.“
Celá řada zvyků zůstává zaznamenána
dnes již jen na stránkách kronik. Masopust
v podobě, jak jej slavili naši předkové,
se uchovává zlomkovitě a jen v určitých
lokalitách.
FAŠAŇK 2008 V MUTĚNICÍCH
Také naše krojovaná chasa, členové
Mužského sboru a několik dalších odvážných občanů Mutěnic se letos 3. února sešlo
ve 14 hodin u kostela, aby si připomněli,
že se blíží ono předvelikonoční odříkání.
Milan Mráz
18
Propadlá kofole
Slečna Kateřina Šupová, diplomovaný specialista
v oboru potravinářství, absolventka Vyšší odborné školy
ve Bzenci, pracuje toho
času v jedné známé tiskárně
v Hodoníně.
Rodačka z Mutěnic (dvacet let) je od loňského roku
členkou Klubu sběratelů
kuriozit (KSK), sbírá vše,
co je spojeno s názvem
KOFOLA. (Kofolu snad znají
všichni, ale přesto – jedná
se o sycený nealkoholický
nápoj typu kola). Zajímá se
o to, co je spojeno s historií,
současností i budoucností
tohoto nápoje. Sbírá, třídí a
zařazuje do své sbírky různé
reklamní předměty, plakáty,
prospekty, etikety, sklenice,
pohárky, holby, otvíráky,
tácky i podšálky, kelímky,
reklamní cedule i tužky
či propisovačky, přívěsky
i zapalovače, vše s nápisem
KOFOLA, čepice, trička
a mnohé jiné věci propagující právě toto pití.
Posadili jsme se ke kofole
a ukázkám z její sbírky.
Na první otázku, zda pije
vůbec víno či něco jiného
říká, že ano, ale přednost
dává kofole. Začala s ní už
jako dítě, když doprovázela
rodiče v neděli Pod Bůdy
a byla „odbývána kofolou“.
Tam právě jejímu pití zřejmě
propadla.
Studovala ve Bzenci a tam
byla svým vztahem ke kofole
natolik známá, že například
19
v laboratorních pracích při
různých rozborech nápojů
dostávala k řešení právě
kofolu. Podobně tak tomu
bylo i s tématem její závěrečné absolventské práce.
Nevím, co by nevěděla
o kofole. Moje námitka, že se
někdy mluví o jisté zdravotní
závadnosti nápojů kolového
typu (laicky jakési rezavění trubek trávícího ústrojí
lidského těla) se úsměvně
jednoduše se mnou vyrovná: To je otázka přítomnosti
kyseliny fosforečné, která
je součástí cocacoly i pepsicoly, ale kofola ji žádnou
neobsahuje. Takže „technické použití“ jak připadá
v úvahu u prvních dvou pijatik,
u kofoly nepřipadá v úvahu.
A nehrozí kofeinismus,
tedy závislost na kofeinu při
pití nadměrného množství
kávy, čaje a všech kol?
Říká, že pochopitelně všeho
s mírou, jak u jídla či pití,
ale při množství max. 15 mg
ve 100 ml rozhodně nikoliv
a dodává, že více vypitých
tzv. „bavoráků“ je věcí škodlivosti piva, jakožto alkoholu,
nikoliv kofoly.
O historii kofoly mi vypráví
tolik, ale tolik zajímavostí!
Sám jsem jako student kupoval od roku 1962 vyráběný
sirup KOFO v Galeně Opava. (Firma patřila do korporace SPOFA).
Lil jsem ho ze štíhlých
kónických láhví do vody.
V KOFO byl tak využit nadbytečný kofein při pražení kávy.
Sirup obsahoval přísady
z jablek, třešní a rybízu,
slazen byl nejen cukrem, ale
i sladkým dřevem – lékořicí.
Celkem čtrnáct komponentů
mimo vody. Pochopitelně
výčet všech přísad a jejich
vzájemný poměr bylo a je
výrobním tajemstvím podniku.
Na trhu to měla zpočátku
celkem jednoduché, protože „kapitalistická“ cocacola se k nám nedovážela,
až později se začala vyrábět
licenčně v Modřicích u Brna.
Ale i pak jí kofola, především
svou dobrou cenou dobře
konkurovala.
K současnosti kofoly se
od Kateřiny dovídám, že
její výrobu vlastní dnes řecká rodina Samarasových
a podnik najdeme v Krnově
a také v Rájecké Lesné na
Slovensku. A Slováci ji prý
pijí, počítáno na hlavu, víc
než u nás. Vyváží se do Polska, Maďarska, Chorvatska
a Slovinska. Opravdu, všude
tam jsem se s ní setkala „na
každém rohu“. Produkuje se
0,5 l a 2 l v PET, 0,33 l ve
skle a 1/4 l plech. Najdete
kofolu originál, také čepovanou, kofolu citrus pak jen
v obalech. O těchto Vánocích vyšly „prubířské“ serie
kofoly skořicové. Budoucnost? Každým dnem ještě
v únoru vyráží do světa
KOFOLA BEZ CUKR U,
tedy light. Jak se tak dívám
do pečlivě vedeného alba
s názvem KOFOLA s vývojem etiket – obalů, tu naše
sběratelka ještě nezachytila.
I tu bude jistě už nová značka s lístkem rostliny lékořice,
který nahradil ve značce
obrázek kávového zrna …
Za svého více než čtyřicetiletého členství v KSK jsem
se nesetkal ani v 15ti vydaných členských adresářích
se sběratelem „kofoláře“.
V tom je mutěnická sběratelka jediná, a jak vidíte,
i jedinečná.
Kateřina Šupová, DiS.
má ještě zřejmě co řešit.
Stěžuje si mně na „nedobytnost krnovské tvr ze
KOFOLY“. Tam je nepustili
ani při exkurzích ve škole,
ani samu později, vlastně
dosud, a jak říká, dokonce
mluvčí krnovského podniku
je k ní nekomunikativní,
„sběratele propadlé kofole
zatím nebere“. Přitom ji tam
20
musí všichni dobře znát,
vyhrála tolik jejich soutěží
a anket, protože její vědomosti
o kofole jsou k neuvěření.
Letos se znovu pokusí
o „dobytí“ Krnova a já ji
navádím i na Rájeckou Lesnou. „Když miluješ, není
co řešit“ – shodujeme se
s úsměvem. To je totiž výstižné logo Kofoly.
Snad i to Kateřina vyřeší.
Ing. Jaroslav Mihola
Soutěž o ceny
Přihlaste se do soutěže:
ROZKVETLÉ MUTĚNICE
2008
Český zahrádkářský svaz ZO
Mutěnice ve spoluprácí
s Obecním úřadem Mutěnice
pořádají soutěž o ceny
ROZKVETLÉ MUTĚNICE.
Do soutěže se mohou přihlásit všichni občané, kteří mají
předzahrádku nebo pěstují
květiny v truhlících za okny.
Hodnocení proběhne dvakrát, a to začátkem měsíce
července a v září. Vítězové
budou vyhlášeni 30. 11.
2008 v KD při besedě
s panem floristou Přemyslem Michalem. Přihlásit
se můžete během měsíce
dubna. Přihlášky budou
k dispozici v podatelně
obecního úřadu. SPORT
MUTĚNICKÝ FOTBAL
Přestože nám dosud vládla paní Zima,
zejména v Mutěnicích se díky umělému trávníku i v tomto fotbalu dříve ne příliš přejícím
období po fotbalové stránce pořád něco dělo.
Ten byl od třetího lednového víkendu v plné
permanenci, neboť se na něm odehrávaly
tři zimní turnaje. V nich se přestavilo celkem
19 cizích mužstev a dvě mutěnická, B-mužstvo
a dorost. To čítalo celkem 55 utkání zimního
turnaje a další dvacítku utkání přátelských.
K tomu samozřejmě bezpočet tréninků, takže
se měli naši hospodáři (Antošovi) co ohánět.
Hlavně přípravka a žáci navíc pochopitelně
využívali i tělocvičnu základní školy.
Přípravka se v zimě zúčastnila tradiční
okresní halové ligy přípravek. Mužstva byla
rozdělena do tří skupin. V tzv. „hodonínské“
měla za soupeře Hodonín, Šardice „B“,
Rohatec, Lužice a Mikulčice. Právě Mikulčice
byly vítězem prvního turnaje, který se konal
12. ledna u nás. Naše přípravka skončila
doma na pěkném 3. místě. Nejvíce se jí
dařilo v Mikulčicích, kde zvítězila, a 2. místo
obsadila na turnaji v Hodoníně. Oporami byli
brankář David Štipčák, který k nám v zimě
přestoupil z Vacenovic, střelec Karel Růžička
ml. a do svého zranění Zbyněk Švagerka.
V obraně se dařilo Jakubu Pavelkovi a také
další dívce, která o sobě mezi kluky dává
hodně vědět, Sabině Pavkové.
Mladší a starší žáci se v zimě zúčastnili
soustředění na Jelenovské a mladší žáci také
dvou halových turnajů. V Břeclavi se v silné
mezinárodní konkurenci umístili na 6. místě
a turnaj v Mutěnicích suverénně vyhráli!
Vyhráli všechna svá utkání a navíc byl David
Prčík vyhlášen nejlepším střelcem a Filip Kratochvíla nejlepším brankářem turnaje. Starší
žáci se zúčastnili turnaje v Dubňanech. Byli
nalosovaní do výrazně těžší skupiny za účasti
mužstev z vyšších soutěží. I proto obsadili až
7. místo, když ale suverénně porazili soupeře
z okresního přeboru Bzenec. Jinak se starší
žáci připravovali převážně na umělé trávě
a do uzávěrky zpravodaje stihli odehrát vítězné utkání s Dubňany. Cíl žáků v jarní části
soutěže je ale jasný. Udržet 1. místo v tabulce
a konečně postoupit do krajské soutěže.
Dorost se v zimě zúčastnil zimního turnaje
na naší umělé trávě. Byl zařazen do skupiny
s mužstvy okresního přeboru a III. třídy
mužů. V turnaji se rozhodně neztratil a díky
výhrám nad Bošovicemi a Kostelcem obsadil
5. místo. Navíc měl ve svém středu nejlepšího
střelce turnaje, Radima Holešinského, který
vstřelil 5 branek. A to dokázal i přes své mládí, má totiž teprve 15 let a ještě vloni na jaře
nastupoval za starší žáky! Dorostenci jinak ale
těží z vyrovnaného a širokého kádru hráčů,
takže i v případě řady zraněných hráčů, což
je během zimní přípravy pravidlem, dokáží
ztráty nahradit. Navíc se částečně do přípravy
A-mužstva zapojila pětice Vydařilý, Šnajdr,
Konečný, Trávník a Jakub Čepil (rovněž ročník 92!), s „áčkem“ absolvovali i soustředění
v Luhačovicích a odehráli i několik přátel21
ských utkání. Příprava dorostu je tudíž velmi
kvalitní a projevit by se to mělo v jarních bojích
o 1. místo v krajské soutěži. To by znamenalo
možnost postupu do krajského přeboru, který
jsme již před několika lety hrávali a kterému
bychom se zřejmě nebránili.
B mužstvo v zimě prošlo řádnou obměnou a zimní příprava ukazuje, že na jaře to
nebude mít v I. B třídě jednoduché. Přišel
totiž bolestný, ale snad nám budoucnost
ukáže, že i prospěšný řez. V „béčku“ skončil
nejenom hrající trenér Vlček, který se posunul
na post asistenta trenéra Hrušky v A-mužstvu,
ale také všichni ostatní „cizí“ hráči, kteří
v mužstvu působili, počínaje Igorem Matůškem a René Bábíčkem. Příležitost tak dostávají naši odchovanci, což by měl být s ohledem na naše lepší výsledky v mládežnických
kategoriích v posledních letech krok správným směrem. Trenérem se stal Oleg Lizogub.
B-mužstvo se zúčastnilo druhého nejkvalitněji
obsazeného turnaje na naší umělé trávě, kde
se mu ale výrazně nedařilo. V pěti odehraných
zápasech odešli hráči „béčka“ pětkrát se
skloněnými hlavami po pěti porážkách. Navíc
vstřelili jenom dvě branky. Že by to mohlo jít,
ukázali v přátelském zápase s účastníkem OP
Ledenicemi, které u nás byly na soustředění.
Po dobrém výkonu zvítězili 5:2.
A mužstvo stihlo v přípravě odehrát
celkem 11 utkání s mužstvy od krajského
přeboru (Kyjov) až po 1. ligu (Zlín). Bilance
není příznivá, čtyři výhry, jedna remíza a šest
porážek. Ve srovnání s loňskou zimou se nám
nedaří proti mužstvům z 2. ligy. Pět utkání
proti soupeřům z vyšší soutěže (4x 2. liga,
1x 1. liga) znamenalo pět porážek a hrozivé
skóre 1:16. Střelecky se prosadily posily
z Kladna. Záložník David Hlava se trefil čtyřikrát, útočník Jiří Kaciáň třikrát. Bohužel se ale
v utkání s Třincem Hlava vážně zranil (kolenní
vazy), a tak je jeho start na jaře v našem dresu
téměř vyloučený. Dvě branky ještě vstřelili
Drábek, Helísek, Jašíček a další nový hráč
Pavel Kříž, který k nám přichází na hostování
ze Slavičína. Z nových tváří jsou u nás ještě
obránce Radim Ditrich a brankář Dušan
Rückschloss ze Zlína, další brankář Martin
Vaňák z Varnsdorfu a záložník Michal Ševčík
(naposledy Kroměříž) z Otrokovic. Naopak
v zimě odešli Bubenko (Senec – 1. slovenská
liga), Križánek (Prievidza), Zapletal (Šardice),
z Běloruska se nevrátil Grigorov a hostování
u nás končilo Kořínkovi (Třinec), Blahovi (Olomouc) a Vojtíškovi (Jihlava). Přes řadu změn
má „áčko“ za cíl umístit se do 3. místa, takže
se má náročný divák na co těšit.
Závěrem bych chtěl všem mutěnickým
občanům popřát veselé Velikonoce a také
vyjádřit naději, že budou v hojném počtu
chodit do našeho krásného areálu Pod
búdama. Tam se mohou těšit na nádhernou
novou světelnou tabuli, která zvýší fotbalový
komfort na domácích utkáních.
„V utkání s Jihlavou bojuje o míč nové útočné duo A-mužstva, Kříž (vlevo) a Kaciáň.
Na zemi leží Jašíček“.
22
Petr Blaha
sportovní manažer
TENISOVÝ ODDÍL MUTĚNICE
Tenisový oddíl byl založen již v roce 1997
na principu rekreačního tenisu. Většina členů
provozuje svoji činnost po celý rok. Využíváme v první řadě sportovišť dostupných v naší
obci. V letě se hraje na antukovém tenisovém
kurtu, který se nachází ve fotbalovém areálu
Pod bůdama a v zimě využíváme tělocvičny
ZŠ. Velkým přínosem pro tenisové vyžití
v letním období je vybudování tenisového
kurtu s umělou plochou.
Antukový kurt na hřišti využívají v prvé
řadě členové oddílu. Oba dva kurty, antukový a s umělým povrchem, může využívat
i mutěnická veřejnost. Zájemci o pronájem
kurtu se mohou přihlásit u hospodáře pana
Zdeňka Antoše, osobně nebo na mobilu
725700921 nebo 777120505.
Každoročně pořádáme letní i zimní turnaje ve čtyřhrách, na které zveme i nečleny
tenisového oddílu. Letos v lednu to byl již
XI. ročník novoročního tenisového turnaje
ve čtyřhrách, který se konal v místní tělocvičně. Turnaj byl celodenní, přihlásilo se
7 dvojic, hrálo se systémem každý s každým
a na konec bylo vyhlášeno pořadí a předány
hodnotné ceny.
KONEČNÉ POŘADÍ:
1. místo Němec Svatopluk
Čejka Petr
2. místo Toman Radim
Brablc Josef
3. místo Tihlařík Aleš
Němec Jan
4. místo Knápek Ivo
Střecha Libor
5. místo Blahuta Vladimír Palička Břetislav
6. místo Horák Dušan
Kovár Zbyněk
7. místo Vyškovský Petr Bušek Miroslav
Naše krédo: nehrajeme pro peníze, ale pro
zdraví, pro vítězství a pro radost!
Jan Němec
23
MLADÍ HASIČI - SOPTÍCI INFORMUJÍ
Vážení občané a příznivci našeho hasičského sportu, chceme Vás seznámit s činností
naší mládeže.
Protože letos je zima mírná, umožnila nám cvičení venku, a tak jsme začali od ledna
trénovat na halovou soutěž ve Velké nad Veličkou. Zde se soutěžilo v disciplínách štafeta
4x40 m, štafeta požárních dvojic a štafeta uzlová. Družstva byla po pěti členech a zúčastnili
se ji jak starší, tak i mladší žáci. Soutěž byla napínavá a pro nás také úspěšná.
Po tvrdém tréninku byly vidět naše výsledky, kde starší skončili na druhém místě z deseti
družstev a družstvo mladší na 6. místě.
Další soutěže nás čekají až v dubnu a pak celý květen a červen, takže pokud máte někdo
chuť si přijít zasportovat a poznat staronové kamarády, můžete přijít k nám do Hasičárny,
a to každou středu a pátek od 4 hodin odpoledne. Těšíme se na vás.
Celkové hodnocení halové soutěže naleznete pod tímto odkazem:
http://www.sdhvelka.wbs.cz/Vysledky_VELICKA_HALA_2008.html
Marie Hanáková
24
Narození:
15.01.2008
18.01.2008
28.01.2008
30.01.2008
13.02.2008
12.02.2008
13.02.2008
21.02.2008
22.02.2008
25.02.2008
27.02.2008
01.03.2008
Richard Konečný
Veronika Bačíková
Kateřina Marie Synková
Štěpán Drábek
Vojtěch Jež
Viktorie Varmužová
Adam Knotek
Gabriela Vojtíšková
Tereza Gajdová
Lukáš Dvoracký
Simona Janoušková
Kateřina Bohůnová
Díly 1197
Moravská 996
Nová 903
Havlíčkova 336
Lipová 696
Nová 859
Nádražní 1053
Nová Čtvrť 658
Brněnská 220
Jižní 1214
Masarykova 35
Brněnská 211
Tomáš Stupavský
Martina Bačíková
Jana Malíková
Lubomír Srnánek
Zdeněk Chvátal
Kristýna Prátová
Radek Flašar
Dita Dohnálková
Hodonín
Hodonín
Nová 988
Slovenská republika
Luční425
Prušánky
Tasov
Malá Strana 1128
Miroslav Směřička
Marie Konečná
Stanislav Kratochvíla
Zdeňka Hermanová
Ořechová 401
Dubňanská 843
Nerudova 974
Jižní 957
Sňatky:
19.01.2008
19.01.2008
16.02.2008
02.03.2008
Úmrtí:
04.01.2008
14.01.2008
31.01.2008
02.03.2008
25
ve věku 43let
ve věku 70let
ve věku 57let
ve věku 77 let
Blahopřání:
75let:
17.01.1933
23.01.1933
24.03.1933
Antonín Fiala
Jan Forch
Marie Holešinská
Havlíčkova 649
Moravská 613
Hodonínská 434
80let:
08.01.1928
27.01.1928
06.02.1928
16.02.1928
Anna Buchtová
Františka Vajayová
Anna Žilková
Marie Rathuská
Ořechová 405
U Obory 115
Krátká 593
Údolní 733
85let:
08.01.1923
09.02.1923
10.02.1923
15.02.1923
28.03.1923
Marie Vaculovičová
Ludmila Hajduchová
Olga Vaculovičová
Ludmila Štětková
František Prčík
Lipová 541
Zahradní 920
Zahradní 719
Nádražní 9
Nová 854
90let:
13.03.1918
František Komosný
Družstevní 395
93let:
01.01.1915
Juliána Švagerková
Ořechová 364
94let:
23.02.1914
28.03.1914
Matěj Hajduch
Marie Šupová
Nová 833
Brněnská 224
95let:
12.02.1913
Marie Mokrušová
Luční 150
96let:
27.02.1912
Julie Drgáčová
Masarykova 61
100let:
01.02.1908
Marie Bilská
Tržní 1037
Hana Svobodová matrikářka
26
Svobodný pár Marie Šupová, František Havlík při vinobraní r. 1945
27
Mutěničtí šohaji
28