Goodbye, Leninové_Strategie 2003
Transkript
Goodbye, Leninové_Strategie 2003
Goodbye, Leninové… Tak jsem opět navštívil karlovarský filmový festival, abych se podíval, jak se tam věci mají. Mají se, řekl bych, stabilně - vždyť šlo tentokrát již o 38. ročník. Jeden můj známý, ředitel filmové distribuční společnosti, tvrdí, že ve Varech jsou vlastně najednou festivaly tři: první je pro sponzory a podnikatele, kteří se scházejí na golfu a v uzavřených saloncích, a o filmových projekcích často snad ani nevědí; druhý je pro mladé filmové nadšence-batůžkáře, kteří chodí na sedm filmů denně a do prostor vyhrazeným V.I.P. osobám nemohou ani nahlédnout; třetí festival je pro střední třídu filmových pedagogů, kritiků, producentů, pro lidi s batůžkem i s oblekem, kterým se často daří ochutnávat z plodů a z atmosféry obou jinak striktně oddělených světů. Z filmové nabídky mě nejvíce zaujal snímek německého režiséra Wolfganga Beckera Goodbye, Lenin!, již zpopularizovaný naším tiskem díky malému extempore manželů Šmuclerových na úvod festivalového představení. Film s dvěma cenami z Berlinale je v Německu filmovou událostí roku. Popisují se o něm stohy papíru, politici ho hromadně navštěvují na speciálních projekcích, některá kina ve východní části Německa jsou slavnostně vyzdobena symboly z časů NDR… Do naší distribuce film dorazí v listopadu a chystá se marketingová kampaň s lahůdkami, jako jsou velká soutěž o zájezd do Moskvy spojený s návštěvou mauzolea či majestátní přelety Prahy s vrtulníkem, pod nímž bude zavěšena velká Leninova socha. Proč tolik zaujal právě tento film, jeden mezi mnoha jinými, popisujícími mizérii životů lidí v tzv. východním bloku v čase „reálného socialismu“ osmdesátých let? Myslím, že jednak už přišel čas na pohled z odstupu, tedy i s ironií a s úlevným humorem, na straně druhé nebyla osmdesátá léta tak dávno, abychom nepamatovali. Hřebejkovo Pupendo, lámající v letošním roce návštěvnické rekordy českých kin, je výmluvným dokladem našeho zájmu. Jenže v Goodbye Lenin! je ještě cosi navíc, těžko pojmenovatelné. Snad smíření. Něco, co dává důstojnost vítězům i poraženým. Smíření pragmatického kapitalistického Západu se socialistickým Východem, který snil odvěký, krásný, leč v důsledku krvavý sen o společnosti založené na vyšších a lepších hodnotách, než je zákon nabídky a poptávky. Publikováno v měsíčníku Strategie v roce 2003.