PDF (PC, iPad) - E-knihy.knihovna.cz

Komentáře

Transkript

PDF (PC, iPad) - E-knihy.knihovna.cz
rtin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s
Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter K
al Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiř
otyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bou
jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow P
Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Pe
yna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tond
Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem
Škobrtnutí o Flow – Ročenka InFlow 2009
„Kdo toužil a dotoužil,
ŠKO BRTNUTÍ
šíří nákazu.
O Chtít, ale nejednat, to je mor.“
FLOW
gnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Te
(W.Blake)
Ročenka InFlow 2009
AKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Mich
Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lor
mg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki
Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily H
ík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Pe
wído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál K
hal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lu
VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal ProInflow PŠ Teraj
K ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz Across Agnes Tomas Boud
kadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes To
rden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across
Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAK
ow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Kr
ucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem
Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Toma
Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs t
SK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyn
Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem j
Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Ag
a Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz Pro
ajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter K
čál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes T
mily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz Pro
3
2
rajs tomg
Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík
j.j.s
Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs
tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal
Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin
Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec
Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across
Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow
PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál
Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden
zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda
VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído
Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden
zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg
Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál
Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa
Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz
ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem
jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda
VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun
Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across
Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna
Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa
Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal
Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily
Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal
Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily
Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal
Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa
Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka
Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda
EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna
Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes
Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál
Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK
ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter
Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs
tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec
Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Michal
Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas
Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál
Kwído Lotyna Lucka Michal Lorenz ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda
VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec
Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna Lucka Terajs
tomg Tonda VIAKISK ziki Across Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden
zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter Kahoun Martin Krčál Kwído Lotyna
Lucka Michal ProInflow PŠ Terajs tomg Tonda VIAKISK ziki Across
Agnes Tomas Bouda EVa Emily Herden zkadlec Jesisem jiřík j.j.s. Peter
ŠKOBRTNUTÍ
O FLOW
Ročenka InFlow 2009
Masarykova univerzita
Brno 2010
Editor knihy:
Petr Škyřík, [email protected]
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, Ústav české literatury a knihovnictví
Kabinet informačních studií a knihovnictví
Sazba, návrh obálky
Zdeněk Zeman
Katalogizace v knize – Národní knihovna ČR
Škobrtnutí o flow (Brno, Česko)
Škobrtnutí o flow: InFlow 2009 : Brno, Česká republika / P. Škyřík (editor) –
1. vyd. – Brno : Masarykova univerzita, 2010 – 128 s.
ISBN 978-80-210-5145-4
316.77-027.21 * 37.0:001.895 * 02 * 378 * (082)
– informační věda
– inovace ve vzdělávání
– knihovnictví
– vysoké školy – Česko
– sebraná díla více autorů
316.77 – Informační věda [12]
Předslov aneb proč se to jmenuje tak, jak se to jmenuje
První ročenka Inflow se jmenovala Hledání Flow. Před deseti lety, v roce 1998, vydal
Mihaly Csikszentmihalyi knihu Finding Flow. Kniha pojednává o tom, že když člověk
dělá to, co miluje, často ztratí pojem o čase. Nepotřebuje potom pracně hledat rovnováhu. O tom, kde hledat to, co nás pohltí. Kniha Hledání Flow byla mozaikou, výběrovým dílem mnoha autorů, kteří do Inflow v roce 2008 přispěli něčím zajímavým,
originálním, imaginativním. Byla to kniha o hledání, nacházení, sdílení a nadšení.
Letošní Inflow ročenka 2009 se jmenuje Škobrtnutí o Flow. Opět jsme se nechali inspirovat významnou knihou, tentokrát od Daniela Gilberta Škobrtnutí o štěstí. Autor se
v této knize snaží ukázat, jak moc jsme ovlivněni a často zrazováni naší vlastní myslí
a že nám mohou hranice představivosti stát v cestě za opravdovým štěstím.
I my se snažíme najít Flow, pocit štěstí a uspokojení z fungujícího periodika, které
přináší nové pohledy, neotřelé názory a shromažďuje kolem sebe komunitu informačních profesionálů (současných i budoucích). Z mého pohledu jsme v roce 2009
Flow sice našli, ale zatím jsme o něj pouze škobrtnuli. Nevadí, máme další roky na to,
abychom Flow v Inflow co nejvíce rozvíjeli.
Milé Inflow, k tvým druhým narozenínám ti přeji, aby tvoje třetí sezóna byla ještě
jiskrnější a inspirativnější, než roky minulé.
Budoucnost je otevřená …
Petr Škyřík, Brno 25. 12. 2009
Za jazykovou a formální správnost příspěvků odpovídají autoři.
© 2010 Masarykova univerzita
ISBN 978-80-210-5145-4
„Člověk nedokáže vytušit ani předpovědět okolnosti vedoucí ke štěstí. Může o něj jen náhodou
škobrtnout v příznivé chvíli, někde na konci světa, a pevně se přimknout k onomu okamžiku,
kdy ochutná slávu či bohatství.“
Wila Catherová, Le Lavandou, 1902
4
5
Obsah:
ProInflow:
VÝZVA PRO AUTORY! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65
To nejlepší z blogů
PŠ: APLS 2009: nové projekty nastartovány!. . . . . . . . . . . . . . . 66
2009: trendy, cíle, mise, vize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67
Kipling projektovým manažerem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69
Library 2.0 v praxi: Expedice SkiFlow. . . . . . . . . . . . . . . . . 70
Terajs:
Pod hladinou zoufalství. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73
tomg:
Další směřování knihoven. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74
Across: Jak nenechat utopit prváka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
Agnes:
(M)lživý svět novinek.cz. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
Den nicoty, den fádnosti (na Ikarosu). . . . . . . . . . . . . . . . . 16
Rakovina, alkohol, štěňata, unesené děti
a petice (už i na facebooku?). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
Zpověď o (ne)závislosti zvané Facebook. . . . . . . . . . . . . . . 19
Tonda:
Knihovníci jako hrdinové ekonomické krize . . . . . . . . . . . . . 78
Tomas Bouda:
VO CO TADY JDE?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
SKKIP č. 13 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79
EVa:
KMS: 100 nominovaných knih . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
VIAKISK:
Masarykova univerzita bude brzy mít nové prostory. . . . . . . . 81
Mohou být knihy sošné? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
ziki:
Do třetiCE citaCE – na téma spolupráCE. . . . . . . . . . . . . . . 82
Emily:
Apokalypticky Perverzní Labyrint Senzibilů
aneb ONLINE ROZMĚR „APLS“. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
U(vz)POMÍNKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
ZKOUŠKOVÉ VČERA A DNES:
jak přežít (horor) – užít si (prokrastinaci) . . . . . . . . . . . . . . 35
Herden:
Středa, je ho tam třeba. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40
zkadlec:
Koabstrakt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42
Jesisem:
Povšimnutý fenomén kolem knih …. . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
jiřík:
matematicky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45
j.j.s.: Dopis na rozloučenou. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45
Většina rozhoduje? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47
Peter Kahoun: SelfCheck (komix!). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49
To nejlepší z periodické části
Kyberpsychologický profil uživatelů komunity Inflow:
průzkum avatarů v blogosféře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88
Tatuáž jako znakově významový systém v zrcadle kybersémiotiky. . . . . . . . . . . 95
Žena v informační společnosti. Část I.: Žena (ne)racionální. . . . . . . . . . . . . . . 99
Web 2.0, 3.0, individualizácia internetu a knižnice. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102
Co v podzimu barvu skrývá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106
2009 důvodů k radosti, které přinesl rok 2008 ... a taky pár dalších,
které očekáváme v tomto roce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108
Martin Krčál:
Citace 2.0 – první veřejná testovací verze . . . . . . . . . . . . . . 50
Weblog jako elektronický informační zdroj:
Výzkum informačního chování studentů ISK. Část II.. . . . . . . . . . . . . . . . . . 111
Kwído:
Dopisy ze Sluneční školy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51
STATISTICKÉ FLOW! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120
Jak dopadl bazárek .... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54
Lotyna:
Nutí nás informační technologie abychom zlobili?. . . . . . . . . 57
Lucka:
Rozhovor s Flowem: Indie je jako barevný sen. . . . . . . . . . . . 59
Michal Lorenz:
Virtuální svět knihy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62
6
7
TO
NEJLEPŠÍ
Z BLOGŮ
Across
Jak nenechat
utopit prváka
A je to opět tady. Letním radovánkám pomalu a jistě odzvání, doba nezřízeného akademického veselí znovu začíná. Rok co rok se tento okamžik s železnou pravidelností opakuje. A proč si to nepřiznat? Rok co rok jej všichni netrpělivě a natěšeně
očekáváme. Nicméně pozor! Rok co rok se mezi námi rovněž objevuje podivný
(nicméně pozoruhodný) živočišný druh, který s námi naše nadšení dost možná nesdílí a sdílí-li náhodou, pak je to velmi pravděpodobně nadšení, jež má s realitou věci
pramálo společného. Říkejme mu třeba „prvák“.
A právě z tohoto důvodu se v posledních letech s kurzy „Plavání pro prváky“ roztrhl (nejen na naší fakultě) doslova pytel. Většina takových kurzů je zaměřena spíše
obecně na pohyb v univerzitních peřejích, málokteré pak zohledňují specifika studovaných oborů (natož pro studium těchto oborů záměrně motivují). A to je mezera,
kterou by se s dovolením pokusilo zaplnit Akademické centrum rozvoje soft skills se
svými Motivačními kurzy, které pro nové prváky na KISKu aktuálně připravuje.
12
Velevážení zástupci komunity Inflow, obracíme se na vás s prosbou o radu. Protože
kdo by měl rozumět duši vyděšeného prváka KISKu lépe než vy, sami často rovněž
kdysi prváci?! :)
Zajímají nás vaše názory:
• Co si myslíte, že by měl prvák na vašem oboru vědět?
• S čím jste se vy na začátku prvního ročníku nejvíce prali?
• Čím je studium na KISKu jiné než někde jinde a s čím je proto třeba počítat?
• Inu, stručně a jednoduše – co potřebuje, podle vás, vědět a znát onen prvák-hledač,
aby na Kabinetu informačních studií a knihovnictví hned od začátku ve všem neplaval či se dokonce přímo ne(u)topil?
Nastavujeme své blogové ušní boltce správným směrem a pozorně nasloucháme
návrhům, za které již předem moc děkujeme!
(M)lživý svět
novinek.cz
Svět novinek.cz je nejen tajemný, jak píše Lukáš Dolníček ve svém zajímavém příspěvku, ale mnohdy také neúplný a (m)lživý. S tímto světem se setkávám
dennodenně při přihlašování na email, kde mě čeká veškerá pošta. Někdy, ještě
než stačím zadat přihlašovací údaje, slétnu letmo k odkazům na hlavní zprávy
dne serveru Novinek. Odkazy na zprávy jsou totiž situovány po levé straně od
přihlašovacího boxu a velikost nadpisu i název článku mnohdy nutí konzumního
uživatele Seznamu jako já zvědavě kliknout a otevřít link.
13
Agnes
Jak takového „prváka“ poznáte? Většinou velmi snadno (což je vzhledem k zářijo­
vému univerzitnímu, fakultnímu a v našem případě i kabinetnímu – pozn. spojitost
s vínem vyšší cukernatosti je čistě náhodná a nikoli návodná – hemžení všeho živého
poněkud paradoxní). „Prvák“ je totiž velmi intenzivní hledač. Hledá všechno, všechny
a všude (a nutno podotknout, že málokdy úspěšně, málokdy na správném místě a ve
správný čas). Nejeden ostřílený našinec s ním má slitování, vzpomene-li si s menší či
větší (v některých případech i notnou) dávkou nostalgie, že i on byl v minulosti „takový“, a snaží se mu pomoci. Ochotně ukazuje, na koho a s čím se obrátit, ruku v ruce
doprovází do příslušné učebny (či alternativního znalostního prostředí), s expertní
přesvědčivostí radí, jak se přizpůsobit studijním předpisům (či jak studijní předpisy
přizpůsobit sobě), zkrátka podrobně vysvětluje, jak to vlastně „v té naší ruině“ chodí.
A dělá dobře. „Prvák“ je totiž chráněný druh, bez něhož se v akademických vodách
zcela jistě neobejdeme, to je obtížně zpochybnitelný fakt. Byla by proto nebetyčná
hloupost nechat jej v těchto vodách (u)tonout.
Půjde o třídenní outdoorové kurzy plné drobných i nedrobných aktivit založených
na platformě zážitkové pedagogiky a zkušenostního učení, které by prvákům měly
co nejvíce ulehčit jejich start na tomto oboru. A co konkrétně onen start na KISKu
usnadní? No to nevíme … spíše jen tušíme. Ale víme, kdo ví nebo by alespoň mohl
vědět!
Ani dnes mým zorničkám neušla další zveřejněná kuriozita, respektive nepotřebná
zpráva „na jedno použití.“ Jedná se článek o plastickém chirurgovi, který si „vyrobil“
manželku podle svých představ. Už jen tento nadpis je zavádějící vzhledem k tomu,
že obvykle vyrábíme draky, hračky, kalendáře, auta … tedy věci, ale manželky?
V okamžiku, kdy se zobrazí obsah zprávy, zjistíte, že úvodní obrázek byl zkopírován
ze stránky britského deníku The Sun. Pokud by čtenář z vlastního zájmu hledal
více informací o této „plastické“ bizarnosti, pravděpodobně by narazil na původní
článek na stránkách již zmíněného britského magazínu. A také by zjistil, že došlo ke
zkopírování nejen obrázku, ale velké části textu (u toho pouze za předpokladu, že má
minimálně mírně pokročilou úroveň angličtiny). Je ale férové uvést, že není přepsán
vymyšlený novinkový úvod. A také chybějící závěr, díky kterému čtenář přijde o jednu z dalších hlavních a původních point článku, totiž doktorovo vědomí, že sám není
perfektní!
A teď k těm (m)lživým faktům. Podle tvrzení novinek.cz se doktor Reza Vossough
seznámil se svou budoucí manželkou na operačním sále:
V původním obsahu však není žádná informace o tom, kde se zmíněný plastický
chirurg se svou nastávající setkal, je zde pouze objasněno, jakých nedokonalostí si
lékař hned při prvním setkání všiml:
Dalším zkreslením informace je uvedení počtu operací. Podle deníku The Sun bylo
na Cany provedeno celkem osm operací zahrnující změny hrudníku, stehen, očí
a obličeje:
Podle novinek bylo provedeno celkem PĚT rozsáhlých operací. V původním zdroji
přitom není uvedeno, nakolik byly jednotlivé operace rozsáhlé, pouze jejich celkový
počet:
Další spekulativním vyjádřením v článku novinek.cz je vyjádření, že Reza utratil
18 000 liber za veškeré operace, než byl s výsledkem spokojen:
V původním zdroji je sice uvedena celková výše za operace, ale není zde přímo uvedeno, kdo tuto částku za operace přesně utratil:
Závěr původního článku The Sun uvádí, že Reza sám podstoupil plastické operace
i z důvodu nespokojenosti s jeho velkým nosem, přičemž sám připouští svou nedokonalost. Nevyvrací také možné další úpravy na své manželce. Tento závěr v novinkách chybí.
Novinky.cz tedy přináší ze zahraničí fakta, která jsou nejen zkreslená, ale také neúplná. Během tohoto jediného článku došlo k porušení hned několika bodů etického
kodexu novináře:
• nic neomlouvá nepřesnost nebo neprověření informace, každá uveřejněná informace, která se ukáže jako nepřesná, musí být neprodleně opravena
• při reprodukci jakéhokoli textu musí být uveden jeho autor formou adekvátní
k rozsahu přetištěného materiálu
• neodchylovat se věcně od pravdy ani v komentáři z důvodu zaujatosti
• dbát na rozlišování faktů od osobních názorů
U článku není uveden konkrétní autor, který jej zpracoval, ani přesný zdroj, který
byl využit (kromě úvodního upozornění, že s tímto příběhem přišel deník The Sun).
Pravděpodobně, ale autor nebude dosahovat ani mírně pokročilé úrovně když číslo
EIGHT, považuje za PĚT.
Seznam.cz patří v současnosti mezi nejnavštěvovanější stránky. Novinky.cz jsou online magazínem deníku Právo&seznam.cz. Nechci pomyslet nad tím, že pokud tento
jednoduchý nedůležitý článek, který má být pouhým textovým přepisem, přináší takové množství reportovaných chyb, jak důvěryhodné jsou zdroje a články, které mají
přinášet důležité seriózní zprávy? I když dnes jsem se také dozvěděla jako hlavní
zprávu dne, že se narodila Paroubkům dcera Margarita. Tak jí přeji pevné zdraví a jdu
se informovat o tom, jakou že to máme výjimku v Lisabonské smlouvě, kterou její
tatínek tak kritizuje. Už je na čase, abych začala jednou provždy používat Gmail!
Poznámka k obrázkům: Veškeré zdroje obrázků jsou printscreeny rozebíraných článků.
14
15
Agnes
Den nicoty, den
fádnosti (na Ikarosu)
Existuje několik důvodů, které Vás donutí napsat příspěvek, ať už do blogu či časopisu.
Za vším však obvykle stojí stejná příčina – podnět, či myšlenka, která vás přiměje
k tomu, abyste to následně rozvinuli ve článek, jež budou vstřebávat hlavy budoucích
čtenářů.
Psaní příspěvku je určitá zodpovědnost, protože v ní jde o to, „CO“ do ostatních hlav
hodláte zasadit. A to, co zasadil autor článku „Měsíce mlčení, měsíce únavy“ zřejmě
udělal beze špetky zodpovědnosti toho, nakolik informačně hodnotný příspěvek hodlá
svým čtenářům předat, a jaké emoce z takového příspěvku z toho vyplynou.
Bohužel není první ani poslední, který bude masírovat lidské mozky zdánlivě odbornými výrazy, jež se budou tvářit hluboce intelektuálně a pod jejichž povrchem naleznete
ještě méně než je samotné nic, jež se zrodilo z nicotných myšlenek (jak jinak).
Tento kalendář má zavánět zoufalstvím nad současným postavením tištěné knihy?
Musím dodat, že dle průzkumu pana Trávníčka z roku 2007 téměř 83 % obyvatel přečte
alespoň jednu knihu ročně a více jak 40 % lidí navštívilo alespoň jednou knihovnu v uplynulém roce.
I kdybychom vzali v potaz i to, že někteří z těchto lidí byli v knihovně skutečně jen jednou, pořád tu máme ve výsledku několik milionů lidí, kteří jsou v kontaktu s knihovnami (přímo úměrně profesi své vlastní je to mnohdy nezbytné).
Stejně tak je svět tvořen lidmi, kteří mají větší předpoklad proto, stát se čtenářem
a ocenit hodnoty knihy a naopak. Takže tištěná kniha nemá zoufalé postavení, nýbrž
ne každý je knihy hoden (na rozdíl od primitivně agresivních audiovizuálních protéz).
16
Knihovnu ovšem nelze zobrazit jako „lidského člověka.“ Lze však poukázat na to, že je
jako instituce lidmi tvořena, jsou její nedílnou součástí a pouze díky nim může úspěšně
fungovat. A proto tváře mohou v anonymitě zůstat, symbolizují tak, že každé pracující
a myslící lidské tělo je součástí knihovny, v níž působí.
Z toho vcelku jasně vyplývá, o co v kalendáři jde – lidským způsobem prolomit stereotypní přístup vůči knihovně a jejím pracovníkům. Že už to dávno nejsou „uťáplé
modropláště“ s hrkajícím vozíčkem.
Vyrobený kalendář je další malý krok na dlouhé náročné cestě boření všech zastaralých
stereotypů a velkým krokem či výzvou pro knihovníky, aby se na takovém bourání
aktivně nadále podíleli.
Takže s chutí do toho, půl je hotovo!
Rakovina, alkohol, štěňata,
unesené děti a petice
(už i na facebooku?)
Dnes mi přišel email. Nebylo by na tom nic zvláštního, kdyby to nebyl email s hrozivou
předponou typu FW:, dramatickým nadpisem a uvnitř s dojímavým obsahem občas
doplněným o nějakou ilustrační srdcervoucí fotografii. V lepším případě. V horším
případě ještě email vyžaduje osobní podpis pod petici (přímo v emailu samozřejmě).
17
Agnes
Inu těžko si lze namlouvat, že by si někdo koupil kalendář ve stylu „dvanáct nejlepších
bohulibých institucí ve funkcionalistickém stylu“, jež bude lákat na zajímavosti jako
prosklený výtah, telefonní drát, regály knih a vymydlené podlahy (citováno podle
autora).
Proč Martin Reiner nafotil kalendář dvanácti autorů? Byl to taky určitý marketingový
tah, každopádně jej nelze srovnávat s knihovnickým kalendářem – protože jak správně
autor píše, kalendář měl ukázat spisovatele jako „lidského člověka.“
Typickým příkladem dramatického mailu je holčička s rakovinou, která za každý email
dostane nějaký ten cent. Dnes už by asi byla miliardářka, protože tento email koloval,
už když jsem byla ve druháku na střední škole, ale ještě v současnosti mi minimálně
jednou do roka nostalgicky přijde.
Populární je také email o holčičce v Ikei, kterak byla málem unesena, když ji dostatečně
nehlídali. A pak ji včas (po zlanaření celé Ikey) objevili na záchodcích omámenou,
převlečenou za chlapečka a s oholenými vlásky! Nuže snad běžný lidský rozum tápe,
proč lidé vláčí děti po obchoďácích. V předmětu stálo „Příběh z Ikey – to je opravdu
strašné“. Ano je to opravdu strašné, že vysoký počet rodin s dětmi tráví „duchaplně“
svůj volný čas v narvaných nebo poloprázdných obchodních centrech během krásného
slunečného dne!
Neuvědomělý občan je poněkud kostrbaté slovo, říkejme mu třeba mudla. Mudlové jsou
ti, kteří přeposílají zprávy a mívají z toho pocit zadostiučinění a dobroty (minimálně
pro ten den, kdy mail přeposlali), kdepak bezohlednost! Když pak na některé z nich
narazíte v běžném životě (vzhledem k tolika statisícům podpisů, které kolují internetem je to více než pravděpodobné), nejspíš do Vás najedou nákupním vozíkem, jakoby se nechumelilo, při vstupu na kteroukoliv kulturní akci se budou nepříjemně tlačit,
v trolejbusu nejspíše otřou svůj baťoh, kabelku nebo síťovku o Váš obličej, zatímco budete sedět. Nejen na poště předběhnou se suverénním pohledem, na silnici mnohdy
ohrozí Vaše zdraví (ať už jako chodce nebo řidiče) a někdy také nechají na chodníku
malý, ale většinou spíše pořádný exkrement svého zvířecího mazlíčka. Přeposlané
maily s potencionálními mazlíčky jsou obzvláště populární. Nejčastěji se jedná o světlé
labradory. Za dobu co světem tento email koluje, už pravděpodobně tato štěňata odrodila svá vlastní štěňata, pokud neskončila utopená, utracená a jinak zatracená, jak bylo
horováno.
A tak mudlové přeposílají a přeposílají a já pak některým chudákům beru možný pocit zadostiučinění, když reaguji na tyto emaily stylem „odpovědět všem“, kde jim oznamuji, že jsou obětí podvodného emailu a šířením těchto poplašných zpráv zbytečně
18
Také je slušně žádám, aby dříve než se kamkoliv podepíšou, nebo cokoliv přepošlou
podívali, zda se nejedná o takový případ emailu. Dělám to už několik let a těší mě, že už
mě s tím tak často nikdo neobtěžuje. Možná právě proto, že lidé pomalu díky ostatním
přichází na to, že je to z většiny jeden velký podvod, který má hrát na city.
A tak éra emailových hrozeb snad pomalu pomíjí … tak proč jsou teda zatraceně ty
samé fotky přestárlých štěňat už i na facebooku?
Zpověď o (ne)závislosti
zvané Facebook
Už to bude něco kolem roku, co jsem se zaregistrovala v této síti. Jevila se mi docela
nevinně, občas nějaké vyvěšené fotografie, nesmyslné kvízy z dílny jiných uživatelů
ve stylu „kdy umřeš, jak umřeš, kdo skutečně jsi, jaká jsi tónina, či jsi ovce?“ Kromě
toho jsem jednou za čas neodolala vložení do statusu, co se mi honí hlavou.
Stala jsem se nadšeným fanouškem Jesenky a žvýkačky Pedro, medvídků Haribo,
Červeného trpaslíka, Pelíšků a pak stovky dalších běžných věcí, u kterých vlastně
doposud neřešíte, že je máte rádi. Přišla mi i jednou za čas pozvánka na některou
z akcí a sdílení narozeninového kalendáře.
Nikdy nezapomenu na první vložený vzkaz na zeď od mé dobré přítelkyně, která
mě na facebooku uvítala, a že si vychutnává své prvenství na mé zdi. A já v tu chví­
li netušila, že tu zeď budu vůbec kdy k něčemu používat, a že můj průměrný čas
strávený na této síti se bude rovnat téměř denní návštěvě těchto stránek.
Co hůře, nepředpokládala jsem, že najdu zalíbení v příležitostném chování svého imaginárního mazlíčka Aštara, kterému zařizuji domeček v infantilním duchu,
zatímco v dalším otevřeném okně ve hře zvané Mafia Wars bez soucitu odstřeluji
zabijáky. Do toho všeho mi hnije zelenina na mé obrovské farmě, kterou jsem však
19
Agnes
Srdcervoucí email ze záhrobí „Šla jsem na párty mami“ využívá na konci svého „city
drásajícího“ textu donucovacích prostředků. Nejen, že prostě musím podepsat, ale
když to nepřepošlu symbolizuje to vrchol bezohlednosti a neskutečné samolibosti! Takže, když k Vám potom taková petice požadující pět tisíc podpisů dolétne, máte
hrubý nástin, kolik neuvědomělých spoluobčanů naletělo. A také, že tento nesmyslný řetězový dopis pravděpodobně získá podporu dalších X neuvědomělých občanů.
A bude si vesele lítat sem a tam, aniž by podepisující trápilo co se děje s jejich daty, a že
opravdové podepisování petic probíhá trošku jinak.
obtěžují ostatní. A pro jistotu závěrem vždy argumentuji odkazem přímo na článek na
hoax.cz.
A jak šel čas, množství přátel se nekontrolovatelně rozrostlo o bývalé spolužáky,
kamarády z dětství, kolegy z práce a další počet neznámých lidí, které bych měla
nejspíše znát skrze členství nějaké skupiny . Stoupal také počet žádostí o hry, kvízy
a události.
VO CO TADY JDE?
Sociální média ve vzdělávání
Zobrazujících statusů bylo náhle více, než jsem stačila za den shlédnout. Z hlavního
kanálu se stal skutečně protékající „kanál“ plný informací, které mizí neznámo kam.
Díky další „chytré“ přestavbě sítě, která má filtrovat protékající informace dle neznámých parametrů zjišťuji, kdo se s kým aktuálně rozešel, kdo se k jaké skupině
přidal a čemu fandí. Nejhrozivější je na tom fakt, že změnit nastavení toho co chcete
vidět, nemůžete ovlivnit Vy, ale Ti kteří o sobě informace poskytují.
41 % uživatelů Internetu v EU čte, nebo publikuje na blozích, má založen účet v sociálních sítích, publikuje a sdílí videa, či fotky, nebo, a to pozor, má založeno avatara v multiuživatelském virtuálním prostředí, nebo jiné kolaboratívní platformě pro
tvorbu a sdílení znalostí. A pokud věkovou hranici posuneme na 24 a níž, získáme
64 % (viz jdem.cz/dmfh7 ).
Dozvídáte se osobní věci ze života lidí, které vlastně ani neznáte, nebo drby přátel
na lidi, které jste v životě neviděli. Vidíte komentáře pozoruhodných fotek někoho,
kdo s Vámi nemá vůbec nic společného. Nejzajímavější je na tom ovšem to, že člověk
alias přítel, který neměl obavu sdílet osobní věci ve statusech či fotografiích, Vás pak
v běžném životě mnohdy sotva pozdraví, natož aby se s vámi pobavil.
V tomto měsíci publikoval The European Commission JRC (Joint Research Center), Institute for Prospective Technological Studies zprávu, pojednávající o sociálních a ekonomických důsledcích užívání sociálních médií a webu 2.0 obecně.
A tyto důsledky jsou výhradně kladné. Podporují celoživotní vzdělávání, podporují informační gramotnost, podporují sociální vazby, vytváří community of practise.
V důsledku pak podporují občanskou společnost.
Nevím o žádné jiné síti, kde by byl tak evidentní paradox otevřeného a řekněme
mnohdy „duševně obnaženého“ člověka oproti skutečnosti, kdy o dotyčném vlastně
prakticky nic nevíte, což je do jisté míry velmi zajímavé stejně jako fakt, že vám mnohdy na facebooku k narozeninám přejí lidé, kteří jinak celoročně Vaší existenci nijak
neřeší.
Miloš Čermák ve svých top zásadách píše, že do přátel si můžete dát v podstatě kohokoliv, s kým jste ochotni jít na pivo, víno či něco tvrdšího.
Zjistila jsem, že jsem schopná zajít na pivo/víno či něco tvrdšího prakticky s kýmkoliv ze svých přátel, otázka je, zda tito lidé, co mě mají v přátelích, kteří mě mnohdy ve
skutečném životě sotva pozdraví, jsou ochotni jít se mnou, že?
(Viz jdem.cz/dmfn6)
Vřele doporučuji především kapitolu 6. Social Computing and Learning.
Jen pár ukázek:
„This calls for availability of relevant resources, methods and guidance, and also for learners
to take responsibility for their continuous personal development and contribution to society.“
„Several examples show that educational institutions have started to experiment with social
computing tools.“
„Social computing tools allow easy creation and sharing of a variety of media materials,
which enable the development of personal creativity and can give the learner a sense of
ownership and responsibility for learning.“
„Tools for creating blogs or creating and sharing photos, videos, or podcasts, enable users to
practice skills in their mother tongue, in a foreign language, and in writing and media production. Furthermore, social computing tools allow teachers to create media-rich learning
materials for their learners and share it more easily.“
20
21
Tomas Bouda
ze samé frustrace, že nepodojeným krávám už zřejmě praskají jejich více jak měsíc
nepodojená imaginární vemena, smazala.
„Searching for ‚university channels‘ gave 1,140 results in YouTube in February 2009. Learning providers are also establishing their presence in online social networks and the Second
Life virtual world.“ (nemoh jsem si odpustit :-)
KMS:
100 nominovaných knih
Obal …
Jak jsem kapitolu tak zběžně pročítal, tak mě až zaráží, nakolik je KISK inovativní,
dokonce bych řekl o krok napřed. V kapitole je řeč o výhodách implementace kolaborativních nástrojů, jako je Wikipedia (ano, KISK již jednu má), blogosféry, což podporuje neformální vzdělávání, jak studentů, tak učitelů (Inflow), KISK má profil na
FB (137 fanoušků hovoří za vše). Dokonce máme skupinu se 131 členy. KISK poskytuje možnost kolaborace projektových týmů v Basecampu. Máme něco podobného
podcastu (Libra). Co přinese VIAKISK se nechám překvapit :-)
… a obsah
A máme náplň? Content? Bez něho by byly tyto nástroje na nic. Myslím, že máme.
Kolikrát jsem se přistihl, že info hledám na naší wiki. Kolik článků je na inflow?
FB – i tam bylo propagované live blogování z Infokonu. APLS plní Basecamp a Libra přináší neopakovatelné diskuze odborníků – opravdu doporučuji poslední vysílání. Nové techniky vzdělávání jako je project-based learning, kdy studenti „collaborate, working together to make sense of what is going on“ (viz jdem.cz/dmfp8),
padají na úrodnou půdu. O NAKLIVU a PARTSIPU, což jsou kapitoly samy pro sebe,
ani nemluvě.
Je to tak správně? Jde KISK správným směrem? Jaký obsah cítíte vy? VO CO TU DE?
Jaké to je jinde?
Na poměrně často skloňované slovní spojení „Kniha mého srdce“ začínám mít už lehkou alergii (a do října ještě relativně daleko), nicméně opravdu jen lehkou, takže
se přes ni ještě lehce přenesu a rovnou se podívám na nominovanou stovku knižních
titulů.
Kniha mého srdce: 100 nominovaných knih (jdem.cz/dnr79) z prvního kola hlasování.
Opět budu sledovat shody:
1) se čtenářskou anketou pro projekt BiblioHelp
Pro připomenutí: Kniha mého srdce & duše (jdem.cz/dnr89)
Aktualizace: Tip čtenáře
edice Stopy hrůzy
Proč zrovna tato kniha?
„Neuvádím zde konkrétní (!) knihu, ale rovnou celou edici – řadu příběhů. Zdá se, že poněkud
netypickou nebo možná nevhodnou pro biblioterapii (často knihy označovány i za brak).
Myslím si však, že tato ryze oddechová, lehká a nenáročná četba může navodit uvolnění
a odlehčení – např. při stresu. Stopy hrůzy bych „naordinovala“ těm, kdo hodně duševně
pracují, jako protipól k příliš náročné četbě či studiu, studentům po napětí ve zkouškovém
období apod. Jsou to knížečky strašidelných, tajemných a napínavých, hlavně duchařských
příběhů. Nejsou nijak přehnaně či nechutně drastické. Jeden příběh je přečtený cca za dvě
hodiny a člověk se odreaguje.“
Leo Rosten: Pan Kaplan má třídu stále rád
Proč zrovna tato kniha?
„Na psychiku tahle knížka působí velmi kladně :). Humoru není nikdy dost.“
Astrid Lindgrenová: Děti z Bullerbynu
Proč zrovna tato kniha?
„Relax, odpočinek a návrat do dětství.“
22
23
EVa
„Developing transversal skills and identity. Blogs, wikis and online writing can enable users
to learn important transversal competences such as critical and reflective thinking, active
participation, and meta-cognition.“
Robin Norwoodová: Ženy, které příliš milují
Proč zrovna tato kniha?
„Výborná kniha, která pomáhá vysvětlit ženám, proč si opakovaně vybírají špatné partnery, kteří si jich neváží a se kterými zažívají jen bolest, psychické vyčerpání a strach.
Nabízí možnost vyjít z tohoto začarovaného kruhu cestou nalezení příčin špatného výběru
a uvědomění si vlastní hodnoty.“
Co život dal a vzal (Betty MacDonaldová)
Pán prstenů (J. R. R. Tolkien)
Vejce a já (Betty MacDonaldová)
Vinnetou (Karel May)
Další knihy (odeslány bez popisu):
Oblíbený autor: Betty MacDonaldová
Erich Maria Remarque: Na západní frontě klid
Ladislav Mňačko: Smrt si říká Engelchen
Nezajímavé není ani srovnání TOP 100 KMS & výsledky ankety Moje kniha (2004)
(jdem.cz/dnsb3).
Z toho v KMS:
A místo závěrečného citátu prostor pro otázku:
Děti z Bullerbynu
Malý princ
Nebe nezná vyvolených
Pán prstenů
Robin
Tři kamarádi
Vejce a já
2) s anketními výsledky jedné místní knihovny
Která kniha podle vás v soutěži nakonec vyhraje?
Mohou být
knihy sošné?
Pro které knihy čtenáři nejvíce hlasovali?
Pro zajímavost: Kniha mého srdce: knihovna (výběr) (jdem.cz/dnsa7)
Z toho v KMS:
Co život dal a vzal
Gabra a Málinka
Malý Bobeš
Ptáci v trní
Vejce a já
24
Egypťan Sinuhet
Jana Eyrová
Pán prstenů
Řeka bohů
Vinnetou
Tento příspěvek vznikl jako reakce na knihu Kámen a bolest popisující nijak příznivou, snadnou či snad přitažlivou, přesto ale výjimečnou životní dráhu renesančního
umělce Michelangela Buonarrotiho – na pozadí historických faktů je možné v knize
sledovat boj osvíceného a talentovaného člověka s dobou a jejími předsudky, uznávanými hodnotami, mocí, vlivem, intrikami apod. Právě z důvodu hledání vlastní cesty
a smyslu života nám byla kniha doporučena i pro biblioterapii (nevím, mně osobně se
to moc nezdá, dle mého může odradit přílišnou „historičností“, starším stylem psaní, ale kdo ví …). V množství postav, které Buonarroti ztvárnil, z nich třímá v rukou
„knihu“ málokterá (např. plastika Mojžíše Desatero, Sibyla Delfská své proroctví …).
25
EVa
Co život dal a vzal
Harry Potter
Na západní frontě klid
Pan Kaplan má třídu stále rád
Povídky z jedné a druhé kapsy
Saturnin
Tři muži ve člunu
Vinnetou
1) + 2) = „4“ (shoda na druhou):
Kniha jako symbol (atribut) umělce inspiruje už odpradávna (např. zobrazování staroegyptských písařů). Jen letmo si ukážeme další příklady:
Kniha jako kamenný příspěvek k diskusi
O tom, že kámen nemusí být vždy němý:
Kniha jako atribut světce
Knihu za svůj atribut má i řada světců, např. sv. Benedikt, sv. Scholastika, sv. Jan Nepomucký, sv. Izidor Sevillský :-) apod. Též i sv. Vojtěch a sv. Cyril (Konstantin):
Plastika Ivana Jilemnického jako příspěvek
k diskusi o nové budově Národní knihovny.
Svatý Vojtěch (J. Brokoff)
– jižní strana Karlova mostu.
Známé sousoší sv. Cyrila a Metoděje
(A. Polášek) – Radhošť.
Kniha jako atribut vzdělanosti a moudrosti
Kniha jako „sošný“ doplněk
A pokud plastika knihy či výjev s knihou prostě není, nemůže k nám promlouvat,
nevadí, příslušnou scenérii lze libovolně dotvářet i živě :-).
Kniha jako upomínka
na zesnulé
Asi nepotřebuje komentář:V návaznosti na Katčinu expresku Virtuální hřbitovy ukázka náhrobku vytesaného do
tvaru rozevřené knihy:
Zlata Houšková pózující s knihou před budovou konferenčního
sálu v Seči: Pozor, pozor, nová socha na Seči!
Místo závěrečného citátu o sochařství jednoduchá odpověď na jednoduchou otázku:
Socha J. A. Komenský – Komňa.
26
Hřbitovní architektura, žulová kniha.
„Mohou být knihy sošné?“ Ano, mohou :-).
27
Emily
Apokalypticky
Perverzní Labyrint
Senzibilů aneb
ONLINE ROZMĚR „APLS“
Můj deníčku, ze všech deníčků nejmilejší!
Rozhodla jsem se opět po delší přestávce ověřit magickou sílu terapeutického psaní.
Rozhodla jsem se tak:
a) pod vlivem horečky
b) pod vlivem pře/u/žití dalšího ročníku na KISKu;
… přičemž a) a b) spolu pravděpodobně nesouvisí.
c) naprosto spontánně
d) bez vědomí těch, kterých se téma tak trochu také týká
… přičemž c) způsobilo d), takže snad to pochopí
Předesílám, že nefalšované deníčkové výlevy bývají ze své podstaty vrcholně subjektivní a ani tento není vyjímkou. Takže berte to prosím v potaz.
APLS aneb I HAVE A DREAM …
„APLS“ je povinný předmět v I. ročníku navMgr studia a oficiální zdroje akronym
vykládají jako „aplikační seminář“.
Pokud jste dnes někdo náhodou přiletěli z Marsu/procitli z vegetativního stavu, tak
stručně o „APLS“: vznikají zde v malých studentských týmech rozmanité oborové
projekty. Pamětníci tvrdí, že z APLS-prachu povstalo například Inlow.cz nebo … naprostou namátkou: Guerrilla Readers.
28
Každopádně by bylo – dle mého názoru – výstižnější něco jako „anomální pedagogická laboratoř samouků“, ale ponechme IS jeho sladké nevědomosti/jednoduchosti.
Bipolární snění
Někdy je to jako snít krásný sen o tom všem, co můžeme začít, vybudovat, změnit
a vylepšit. Obvykle tuto fázi doprovází upřímná vděčnost a obdiv k prozíravým statečným pedagogům, kteří do nás vložili takovou důvěru, že nám to vše umožní a dávají tak bezesporu v plen vlastní duševní zdraví/čas/reputaci.
Někdy je to jako žít šílené noční děsy. Jaké pocity doprovází ve vztahu k pedagogům
tuto fázi, nelze říci a přitom neurazit lingvistický jemnocit čtenáře. (Opisem: „co je
to za škodolibá monstra, probůh?!“)
Jelikož jsem odjakživa kapku bipolární, nejsem v šoku. Kdo se chystá do čtvrťáku
a byl doposud vyrovnaný; nebojte, si zvyknete.
Základní tábor anebo ONLINE ROZMĚR APLS
Projektové týmy jsou čistě KISK-studentské. Už z tohoto faktu jasně plyne, že jsou
VELMI rozmanité: dálkaři/prezenční, Brno/Nebrno, více/méně časově vytížení atd.
Tím pádem podstatná část naší spolupráce probíhá virtuálně.
Za tímto účelem jsme „dostali“ online software pro správu projektů Basecamp. Slouží
skutečně jako základní tábor projektového týmu. Do prostoru BC pro daný projekt
mohou vždy pouze jeho členové. Svými funkcemi simuluje prostředí pro:
• komunikaci pomocí meilů
• sdílení souborů
• zadávání úkolů, sledování jejich plnění na časové ose, jejich připomínání na principu
to-do aplikací
• jednoduchou spolupráci na „psací tabuli“; přičemž BC zachycuje verzování (= kdo
a kdy dokument změnil).
Vizuálně připomíná jakousi „nástěnku“, na které vidíte:
• chronologický výpis dění v BC
• své úkoly v časovém rozvrhu (mile červeně zvýrazněné, pokud máte „po termínu“)
• výpis kolegů s časem jejich posledního přihlášení.
29
Super, že? Namísto stopování aplikací k projektovému menežmentu roztroušených
po celém webu, máte všechno hned po ruce. Navíc je to poměrně „user-friendly“
balíček.
Ale nic není tak žluté (vidíte, projekt vás prostě poznamená), jak to vypadá. Časem
zjistíte, že BC dodává „APLS“ nový rozměr:
Apokalypticky Perverzní Labyrint Senzibilů
Apokaliptický …
„Náš bejs“ se celkem rychle změnil ve skupinový chat s přidaným potenciálem zničit
vám psychické zdraví i technické vybavení (rozdupete ho).
Jak se to stane?
Máte aktivní a nadšený tým, který touží být v neustálém kontaktu (tedy aspoň
z počátku). Pošlete meil s malinkou drobností „všem“, všichni na něj reagují. Několikrát samozřejmě. Máte BC luxusně zaspammovaný během 24 hodin. Přimyslete si
k tomu „chuťovku“ v podobě přeposílání každé jednoslovné reakce z BC na váš meil.
Pro fajnšmekry pak upozornění z meilu na mobilní telefon, a do týdne vám slušně hrabe, slibuju! Po nějaké době pak zkuste zaslat „DŮLEŽITÝ MEIL“ bez „vertikál s tímto
obsahem“ v předmětu. Míra technostresu u většiny členů týmu v tomto okamžiku již
dosáhla takových rozměrů, že ho nikdo neotevře. (Časem se začnou míjet účinkem
i těžce bulvární předměty, včetně hard-core černého humoru – ala „umírám“.)
Jak by se to dalo vyřešit?
1) Zabudováním nějaké formy instant messiging do BC, který by: uchovával historii rozhovorů a dovoloval je označit jmény zapojených, časem, předmětem diskuze. V ideálním případě umožnil následné prolinkování na zprávu/meil (shrnující/přizvávající další členy k diskuzi atd.) Samozřejmě, že jsme využívali IM jako
ICQ mimo BC, ale to má spoustu nevýhod (např. podporování efektu „vše se vyřeší
o pauze v malé skupince místo v týmu“, nedohledatelná historie atd.
2) přidáním speciálních funkcí, které by zmírnily celkovou perverzitu BC (viz. dále)
Perverzní …
Náš tým měl spostu nápadů. Ale „řekni bejsi kde ty nápady jsou, co se s nima mohlo
stát?“ BC zafungoval naprosto zvráceně. „Často je pohřbil.“
30
Jak se to stane?
Lehce. Pište to do meilů, které časem získají ocas několika desítek komentářů. A pak
je dohledávejte. „Psací tabule“ byla možná vynalezena pro tyto účely, ale nepřirostla
nám k srdci. (A já se ptám, je to naše chyba …? Nebo je prostě nesympatická?)
Jak by se to dalo řešit?
Přidáním „aplikace pro zásobárnu nápadů“. Představuju si to jako šuplíčky, do kterých by je bylo možné ukládat. Např. založí se šuplíček s názvem „Veřejné performance“/„Online guerrilla“ a všichni můžou postupně přidávat své nápady, kdykoliv je
přepadnou. V budoucnu se pak provede prosté kouzlo s jeho otevřením. A kdyby byl
šuplíček označen počtem nápadů v kategorii/možností každý nápad hodnotit hvězdičkou atd., byl by to luxus.
Labyrint …
Labyrint z BC postupem času nutně udělá jeho apokalyptičnost a perverznost.
Řešení mi připadá prosté. Všechno by mělo jít taggovat. Vidím ten ideální projektový svět jako by byl živý – virtuální štítkovačku v ruce a obrazit s ní každý meil, fotku,
prezentaci, akci. Taggcloud by byl úžasnou mapou. Přestavte si tu nádheru: poručíte
si guerrillovou akci pro seniory, nesmyvatelný sprej a outdoor. BC vám prozradí, že
tento šílený nápad jste již měli. Až budete vkládat z této akcičky fotky, otaggujete.
Až pojedete na konferenci, neprotáhne vám jejich hledání tvorbu prezentace na 3 dny.
Senzibilů …
Bejs, to není nic pro normálního smrtelníka. Je zcela prost sociálního světa. Jste pak –
místy i neprávem – mrzutí na svou „projektovou rodinu“.
Jak se to stane?
Bejs nelidsky mlčí o tom, že kolegyně právě shání marně chemoterapika v zavřených lékárnách a už tři noci nespí. Škodolibě vás podporuje v dojmu, že jiná kolegyně má jen jedinou „to-do“ na nástěnce s úkoly a když odmítá pomoci s dalším, je flákač. Zatlouká, že 50 % týmu lehlo střevní chřipkou/odjelo na dovču, aby neskončilo
na psychině a dalších 50 % má pocit, že se na ně vykašlali a vzduch houstne houstne
houstne …
A skutečně chcete na toto téma rozvířit meilovou hladinu (= vyslat dalšího jezdce
apokalypsy)?
31
U(vz)POMÍNKA
1) o chočit si věcičku zvanou „status“, která tak dobře funguje na Facebooku, ICQ … je
důvod domnívat se, že by ji bejs neunesl?
2) p
řidat okénko „na čem zrovna teď pracuji“ – častěji než se možná nezasvěcenému
může jevit, se vám v zápalu projektového boje může pozdát, že úkol „napsat knihu“ obnáší stejné úsilí/počet dílčích úkolů, jako úkol „upravuji fotografie z poslední akce“. Pomohlo by to také udržet „celkový přehled o situaci manažerovi“, nebo
napovědělo jednotlivcům, kde mohou nabídnout pomoc/požádat o ni atd.
3) přidat aplikaci pro „subjektivní hodnocení aktuální vytíženosti“ – ne každý, vše
a za všech okolností zvládá ve stejném čase/duševní pohodě jak čekáte vy/čekal
on/zvládal jindy.
4) co takhle „graf pro vztahy v týmu“? Znáte tu jednoducho metodu, kdy určíte sebe
jako bod a ostatní umístíte do prostoru kolem sebe a naznačujete vzáleností, případně „přetnutím“ spojnice, své momentální rozpoložení? Když jsem s někým
offline, obvykle sprostá gesta rozpoznám a situace se může řešit. Online – pokud
nejsem senzibil – se může dále spokojeně hrotit, klíďo píďo samospádem a bez
příčiny.
(Ok, graf by mohl vidět třeba jen manažer, abychom se často neprali.)
APeL na bejSkemp vývojáře
… je tímto zdárně u konce. Pokud se vám zdají mé připomínky malicherné a říkáte
si, že jsem rozmazlená, tak se pletete a já mám pravdu. (Chtěli byste se mnou být
v týmu, že? )
APLS mi skutečně hodně dal v mnoha směrech. Jen stěží si představím VŠ předmět,
který by mohl více. (A také mnohé vzal. Pět let života minimálně.) Jedním ze zisků
je i zjištění, že umělý online systém může podstatně ovlivňovat vývoj reálné situace.
V dobrém, i v tom horším.
Malilinkatá glosa …
… o knihách, o životě, o knihách v našem životě, o knize našeho života, jejíž postavy ani události nejsou smyšlené.
Dovolím si dnes ten luxus, nebýt vůbec vtipná. Rozdíl pravděpodobně nepoznáte.
Ovšem já se dnes o to nebudu ani snažit. V tom je ten rozdíl.
Původně mělo moje další „milý deníčku“ obsahovat několik sprostých slov, kontroverzních fotografií a otevřeně sexistických prohlášení.
Leč Emily míní – Knihovna mění.
Knihovnice na baterky
Tak mi dneska přišla upomínka z knihovny. Já vím, jsem ostuda.
Nebojte, jsem si toho vědoma a kdybych už měla nainstalovanou tu webovou kameru, tak byste teď mohli vidět, že se tvářím příšlušně pokorně a provinile. Takhle mi to
prostě musíte jen věřit.
Nebojte, mám už to dokonale nacvičené, páč mi upomínky chodí často. Vzhledem
k tomu, že jsem knihovnice, by se možná dalo říci i: extrémně často.
Nebojte, s každou svou „obsílkou“ vás obtěžovat nebudu.
U(vz)pomínka
Jenže tahle byla jiná. Nejen, že prohřešek byl „extrémní“ (kniha byla vypůjčena v červnu), ale především byla kniha vypůjčena pro člověka, který byl mému srdci velmi
blízký.
Kniha se jmenuje Zahrada a pojednává o věcech jako je rytí, pletí, zabezpečování
stromků proti loupeživým nájezdům srnek … a tak podobně.
32
33
Emily
Jak by se to dalo řešit?
Bejs po vás nechce empatii, jeho tvůrci si u vás přejí rozvinout telepatii. Přitom by
stačilo:
To snad dostatečně osvětluje, proč zůstala mimo centrum mé pozornosti – mnou
nepřečtena a nevrácena; protože já jsem ochotná při rytí maximálně fandit, plevel
považuju za bio-roztomilost a srnky bych měla na zahradě ráda.
Děda prostě prohlásil, že na zahradě je spousta práce a on ji (=nás) musí koordinovat.
A čas na blbosti bude o dlouhých zimních večerech. Tak kniha zůstala odložena (a zapomenuta) na dlouhé zimní večery.
Jenže. Jenže dlouhé zimní večery jsou tady a kniha přitom „jen tak mimochodem“
ztratila svého čtenáře. A my zahradního menežera; dva dny po tom, co ji letmo prolistovanou odložil „napotom“.
Pointa?
Asi bych to teď měla nějak správně „knihovnicky“ vypointovat, že? Něco jako:
Dočtěte své knihy, dokud je čas. Vraťte je do své knihovny dříve, než vám příjde upomínka!
Jenže. Jenže mně se nechce. Protože by to byla pěkná hovadina.
Takže. Takže klidně odložte své knihy na dlouhé zimní večery. Je v tom neskutečná
naděje. Že přijdou.
A běžte otrhat své jahody, dokud nesplesniví.
Já zatím testnu, jestli jsou ty vychytávky dostatečně vychytaný a helpnu jabloním.
Venku je totiž dosti kosa.
Vaše Emily
Příspěvek se zabývá tématem zkouškových krizí na KISK Brno, kterému se autorka tohoto
článku dlouhodobě (neúspěšně) věnuje. V první části autorka shrnuje nejnovější poznatky
z vlastního terénního výzkumu a formuluje obecná doporučení a pravidla přežití. V druhé
části se snaží ospravedlnit psychologickými bláboly první část.
ZKOUŠKA JAKO KRIZE: překonaný přístup
Kecy o krizi už jsem tu jednou vedla. Leč to jsem byla ještě mladá, nezkušená a naivní. Dnes již vím jistojistě, že označit nějakou situaci krizovou, je více než relativní.
V životě jsou sice chvíle, kdy je krize prostě KRIZE a je putna, jak tomu nadáváte, ale
můj výzkum zkouškových krizí značně pokročil a prokázal, že zkoušky se dají házet
za hlavu (téměř) do sladkého nekonečna. Ve skutečnosti vás zkouška ZABIJE – v pravém slova smyslu – málokdy.
Ovšem: Rozhodně není důvod k přehnanému jásání.
ZKOUŠKA JAKO FILMOVÝ ŽÁNR: nový přístup
Vysokoškolské studium lze definovat jako dějovou linii v kulisách akademické půdy, jejíž dramatičnost dosahuje amplitudy v pevném intervalu při scénách zvaných zkoušky, které musíte překonat v určitém čase a s určitým počtem zbývajících životů. (Tzn. počet odstudovaných
dnů a pokusů – zjistíte v IS).
Dobrá zpráva: Je to jen film. Špatná zpráva: Je to HOROR. Zdánlivě dobrá zpráva: Když
herec umře ve filmu, neumře skutečně. Je to jen hra. Kruté pochybnosti: Ale jsme
pouze herci, nebo jsme skutečně ty postavy?
Pravda: Postavy.
34
35
Emily
Když jsem tehdy v létě knihu jejímu čtenáři předávala, byl výběr pochválen. Prý jsou
tam skvělé vychytávky na ochranu jabloní před mrazem. (Umíte si asi přestavit, jak
mě to tehdy dostalo, že tam ty vychytávky jsou!) Leč bylo mi řečeno (nechápavě/káravě/moudře), že na zahradě se v létě maká a nečte a když už jsme u toho: „běž otrhat
ty jahody, co tam už plesniví“.
ZKOUŠKOVÉ VČERA
A DNES: jak přežít (horor)
– užít si (prokrastinaci)
SCARY MOVIE: jak přežít
REŽISÉR a SCÉNÁRISTA BIJÁKU: prokrastinace!
Je osud nezvratný?
Jistá pravidla, jejichž úzkostné dodržení hororovému hrdinovi poskytne cca 2,13%
naděje na přežití, existují. Mezi fandy hororu jsou notoricky známá. Já se však ptám:
jsou známa i studentům a studentkám KISK Brno? Prosím, povšimněte si vysoké
míry podobnosti hororu a zkoušky, na kterou se pokusím upozornit. Exaktně to ještě
podložené nemám, ovšem intuice je významnou složkou poznání. (O přežití zkoušky/
hororu nemluvě.)
Je tomu šest a jedno zkouškové, co jsem si bláhově myslela, že každé další zkouškové bude jednodušší, protože budu klidnější, vyrovnanější, rozumnější, ... lepší timemanagement a tak. Chachá! Pokud v tento vývoj doufáte u sebe také, tak na to rychle
zapomeňte! A když už jsme v tom: Ježíšek dárky nenosí, někteří z vás jsou nastopéro
adoptovaní, záměrná manipulace Googlu s jeho vyhledávacím algoritmem je větší než
jsme doufali, kouření nemůže zabíjet – jednoduše zabíjí a v určitém žánru filmu prostě
hrdinové zemřou. Všichni, nebo aspoň ti sympatičtí.
Naprosté základy
Smiřte se s tím.
• Neříkejte „Za chvíli se vrátím/Nebudu tam dlouho.“ – V hororu: Už se nevrátíte.
Umřete. Na zkoušce: Budete tam dlouho. Lhostejno jaký je stav vašich vědomostí.
Pokud vás zkoušející slyšel bodře pronášet tuto větu před zkušební místností, prostě
tam BUDETE dlouho. Umřete.
• Neptejte se: „Kdo je to?“ – V hororu: bude to váš vrah. Na zkoušce: Bude to někdo,
koho byste už asi měli znát, i když jeho jméno úzce nesouvisí s okruhem, který zrovna probíráte. Třeba zakladatel informační etiky, tvůrce MDT, v krajním případě
Marshall McLuhan. V posledním případě umřete určitě. Je jedno, že jste jen nerozuměli, protože vy to vyslovujete spíše jako „oběd“.
• Nezahrávejte si s tajemnem! – V hororu: Super nápad:-/ je předčítat přátelům z legrace na večírku ze satanské bible. Umřete. Na zkoušce: K podobné legraci vede VŽDY
snaha vyslovovat slova, jimiž si nejste jisti. Nejlépe nějaká cizí a z vlastní iniciativy....
Nebo si skutečně chcete střihnout filozofickou diskuzi na téma: Hermeneutika kontra hermetický? Tak to good luck!
• Ano, příšera stále žije! – V hororu: Masový vrah leží pod schodama a vy mu jdete
zkontrolovat tep. Na zkoušce: Učitel byl velkorysý a chce se posunout v hovoru dál.
Vy se však neustále zkusmo ujišťujete, zda je vaše odpověď stále chybná. Je si zkoušející jist, že se nemýlí, že vás chápe, že to není jeho chyba? Sbohem.
• Když nemáte šanci, ušetřte si utrpení! – V hororu: došel vám benzín na dálnici uprostřed kukuřičných polí, v dálce vyjí hyeny a slyšíte za sebou natahování motorové
pily. Zastřelte se proboha. Na zkoušce: Čekají vás čtyři ústní zkoušky během následujících šesti hodin a všechny zkoušející uvidíte v tento slavnostní den poprvé za
semestr? V tomto krajním případě jsem pro radikální řešení. Páč zde VŽDY dochází
ke kombinaci fyzického (nespím a učím se) a psychického (stydím se) mučení. Tato
kombinace je příznačná pro zubaře, horory a zkoušky. Příjemné asi jako opakované
bodání drátem do oka, pitva bez narkózy a tak.
36
Tak jsem uvažovala, čím to je, že je každé další zkouškové takový horor. A zde je odpověď: jdem.cz/dnw78
Badatelský zájem o prokrastinaci lze pozorovat od 60. let minulého století. Prokrastinace,
otálení před započetím práce nebo během dokončování nějakého úkolu, je v populaci studentů vysokých škol poměrně rozšířena.
Zdroj: Gabrhelík, R., Vacek, J., & Miovský, M. (2006). Prokrastinace: Validizace sebeposuzovací škály na populaci studentů vysokých škol. Československá psychologie,
50(4), 361-371.
Kdo trpí prokrastinací a jak se to projevuje?
Prokrastinace je jakási nechuť dát se do toho. Do toho = začít se už skutečně učit na
zkoušku, začít psát esej, jít na zkoušku v předem stanoveném termínu.
Není to lenost (aspoň u mne ne, na to mohu přísahat:-)), je to spíše odkládání krizového okamžiku, který v nás vyvolává obavy, často až za hranici chvíle, kdy KRIZE
skutečně nastane (noc před zkouškou a sešit stále zavřený, minutu před půlnocí odevzdaná seminárka).
Často je problémem lidí, kteří:
• byli v dřívější etapě svého života navyklí na pevný životní režim a časový rovzrh.
Z gympláckých 9 hodin denně vám zbyde jedna dvouhodinová přednáška, kvůli které se přeci na fildu nepotáhnete
• jsou tvůrčí a nejsou schopni rozhodnout se, čemu se budou právě teď plně věnovat,
tak se raději nevěnují chvíli ničemu
• jsou perfekcionisti a obávají se, že stále nemají tu správnou energii/nápad/rozpoložení, aby úkol TEĎ vzládli (kvalitně)
• rozhodně MAJÍ co dělat a chce se jim
37
Některé univerzity již mají vlastní poradní centrum pro jedince s touto poruchou.
(Proč ho ještě nemá KISK?!) Přehledně o problematice píše např. ASC California Polytechnic State University.
Vlastní zkušenosti: Co všechno se dá dělat místo studia?
Několik (skutečných!) vlastních „zážitků“/zkušeností z mých 7 zkouškových období:
• Máte-li k dispozici ICT, je to v pr****. Satanský trojúhelník má své stálice: INFLOW
– FACEBOOK – YOUTUBE. :-)
• Nemáte-li k dispozicici ICT (=odejdete se v dobré víře učit ven), dají se dělat mnohem lepší zvrácenosti. Mezi mé fajnšmekerské kousky, na které jsem zpětně obzvláště hrdá patří, že: jsem si nacpala celý balíček maršmelou do pusy/celou pěst do pusy/
pěst a 6 bonbónů maršmelou do pusy; nakreslila si na břicho zvýrazňovačem dokonalý čárový kód knihy, ze které jsem se měla učit; natrhala, svázala a rozdala kytičky
ze sedmikrásek; z kamínků na zemi v morzeovce vyvedla F *** OFF; položila si na
záda vršek od piva a průběžně sledovala, jestli se už opálil. Kdo zná mou barvu kůže,
ten chápe, že je to na dlouhé lokte.:-)
Co se dá dělat proti prokrastinaci?
Jelikož mé zkoušky jsou čím dál více pozdním sběrem prošlým mrazem, řekla jsem si,
že už s tím skutečně něco udělám.
Začla jsem prozkoumáváním Getting Things Done METODY, která má pomáhat řídit
pracovní proces. Nejedná se o klasický time-management. Metodu lze „pozměnit“ dle
potřeb/jedinečnosti uživatele a údajně podporuje jeho kreativitu aniž by ho svazovala.
Má mnoho podob – od využívání e-nástrojů po systém v diáři/osobním sešitě.
Zdroj: Marano, Hara Estroff. Procrastination: Ten Things To Know. Psychology today
[online]. (jdem.cz/dnxd4)
Čekali jste snad happy end? Ty neexistují. Pokud nejste prsatá blbá blondýna v policejní uniformě, zapomeňte, že byste prošli hororem přeživší. (jdem.cz/dnxe4)
ZÁVĚR: KISK(OFF)topic
Závěrem tohoto odborného příspěvku bych ctěné čtenáře a váženou redakci ráda
informovala o tom, že Emily's autorský tým zaznamenal další rozšíření.
Lakonicky: Přibyl Emu. Emu je pták. Pravděpodobně bude dost porušovat kodex. Páč,
na rozdíl ode mne a od Kitti, Emu nečetl kodex. Páč neumí číst. Nepátrejte po tom, jak
pak může psát. Pořiďte si svého Emu a nezáviďte.
Jak to teď vlastně s mým autorským týmem bude dál? Kam se naše spolupráce
a budoucnost tohoto bloggu – tím pádem minimálně planety Země – bude ubírat?
Je to velice komplikované. Náš publikační plán má zhruba čtyřitisícešestsetdvacetjednaačtvrt stránek. (Což je trochu nefér vůči pštrosovi, který neumí číst.) Abych vás
ušetřila, dovolím si krátkou bajku. Mnohé osvětluje. Mnohé zatemňuje.
Zvěřinec na Inflow
Jelikož mám ráda sešity, prokousala jsem se tímto článkem (jdem.cz/dnxb3), jenž
vřele doporučuji.
(Kočička) Kitty, (pštrosík) Emu a (?) Emily se dohadují, kdo z nich bude mít největší
publikační prostor v rámci jimi sdíleného bloggu na Inflow. Kočka Kitty: „Bůh mi řekl,
že jsem tygr. Osobně si myslím, že tygři si můžou psát, co chtějí. Protože jsou drsní.
Logika, ne? Jasně, Bůh kecal. Nejsem blbka. Kouknu a vidím, žádný pruhy! Ale fakt
je, že jsem prostě hezká. Tím pádem si můžu dělat, co chci. Logika!“ Pták Emu: „Pche!
A má bejt? Mně Bůh řekl, že plně sympatizuje s hnutím Emo a tím pádem, budu mít
hlavní slovo já.“ Emily: „Tak počkat, počkat. To jsem NIKDY neřekla!“
U mě vedl zatím pouze k tomu, že mám fakt krásný sešit polepený nálepkami Kitti a obrázky Emily. Zabralo mi to cca 3 hodiny, hrozně mě to bavilo a málem jsem
nestihla odevzdat esej.
PREVENTIVNÍ OMLUVA: Upřímně se omlouvám vše těm, kdo se cítí nábožensky
dotčeni. Samozřejmě si NEMYSLÍM, ŽE JSEM BŮH. Přinejmenším, když opadne kokainový rauš, je mi to zcela jasné a zřejmé. Děkuji za pochopení.
Sladkou tečkou za cestou do mé zvrácené a pozkouškově unavené mysli pak může být
tato velká pravda:
Velice vtipné, že?
Prokrastinace není problémem špatného time-managementu nebo plánování. Říct někomu,
kdo trpí prokrastinací, aby si koupil diář, je stejné jako říct člověku s depresí, aby se prostě
rozveselil.
38
39
DISKUZE: TOPtopic
• A máte v sobě (taky) zvíře?
• A kolik? A kolik mu ještě zbývá životů?
• A zabije ho kodex?
• A zabije kodex?
•C
o děláte proti prokrastinaci?
•C
o dělá prokrastinace proti vám?
• Když zkoušený je hororový hrdina, kdo je pak zkoušející ... ?
• Ještě věší hrdina?
• Tušíte proč vznikl tento článek ... ?
Tohle schéma nám vydřželo doteď, jen osazenstvo se v průběhu let mění. V současném stavu je nás 6–8 pravidelných hráčů.
Můžu přijít?
Vyskytly se prý i hlasy, že jsme uzavřená skupina, která mezi sebe nikoho nepouští.
To není pravda. Právě naopak, budeme rádi, za každou novou krev a každého nadšence, ale i jen toho, kdo si myslí, že by ho deskovky mohly bavit a rád by si je jen zkusil.
Samozřejmě, že budeme rádi, pokud vás deskovky zaujmou tak jako nás a budete se
s námi vídat pravidelně. A pokud ne a zajdete třeba jen jednou nebo dvakrát, nevadí.
I to je přece nějaká zkušenost a budete zase světaznalejší. Herden
Chci přijít: kdy, kde, jak, s kým?
Středa,
je ho tam třeba
Fungujeme na bázi posílání zvacích emailů, těm, kdo projeví zájem je dostávat.
V poslední době také jako skupina na Facebooku a teď tedy i prostřednictvím tohoto
blogu, kde také budeme čas od času vyvěšovat pozvánky. Především bychom ale rádi
využívali aktivnější komunikační kanály, které nabízí právě třeba Facebook. Každopádně, pokud byste chtěli tento týden přijít, budeme jen rádi. Ve středu 17. 6. od 16.00
budeme v seminární učebně na FF v budově C poblíž kabinetu knihovnictví. Všichni, kdo studujete, to tam určitě znáte.
Co se bude dít?
Říká se, že lehce šokující název upoutá pozornost, tak doufám, že tomu tak tentokrát je :) Ale
nečekejte žádné obscénosti, jen obyčejnou pozvánku.
Nečekejte ohňostroje, nečekejte masky, nečekejte ani nerdy a geeky... i když ty možná trošku jo. Čekejte partu lidí, kteří si rádi hrají jednu z her, co mají:
Touto cestou bychom chtěli pozvat všechny, kdo mají alespoň trochu hravého ducha,
na středeční Herdeny, které se již čtvrtým rokem konají na FF MU. V poslední době
nám bylo vyčítáno, že členská základna není názorově a herním zaměřením tak pestrá, jak by se možná na studentsko-pracující skupinu hodilo. To nás samozřejmě donutilo uvažovat a tímto způsobem bychom rádi trošku náš spolek zpropagovali. jdem.cz/dn7y8
Kdo tedy jsme a kde jsme se tu najednou vzali?
Začali jsme úplně nevinně, jako skupina lidí, kterým Petr Škyřík na jedné z výjezdních akcí představil deskovky a nám bylo líto, že je příležitost si je zahrát jen jednou
za rok v Křižanově. Tak pod vedením jeho a Pavlíny Klimešové před čtyřmi roky došlo
k pár setkáním příznivců deskovek právě na fakultě, konkrétně v seminární učebně
v budově C. Z počátku to byla setkání nepravidelná, ale postupně tak nějak vykristalizoval jako vhodný den středa odpoledne a v dalším roce, teď už jen pod taktovkou
Pavlínky a s požehnáním Petra jsme se scházeli dál.
40
Standardně bereme vždy ty nejaktuálnější. Tuto středu budou přítomny:
• Galaxy Trucker
• Call of Cthullhu
• Le Havre
• Ubongo
• Bang
• Blafuj
Pokud budete chtít přijít a vyloženě si zahrát nějakou hru ze seznamu v odkazu, není
to problém, jen nám dejte alespoň den dopředu vědět, abychom ji mohli vzít. Všechny hry totiž máme doma a naprostá většina z nich je v poměrně objemných krabicích,
které se nedají tahat všechny najednou. 41
Co musím udělat?
Dát nám vědět, že přijdete. V podstatě jakkoliv.
Mailem:
Honza Němec – [email protected]
Roman Brück – [email protected]
Martin Kunc – [email protected]
Nikol Neupauerová-Gistingrová – [email protected]
Na facebooku:
jdem.cz/dn728
stačí se přihlásit do skupiny a zaškrtnout, že se zúčastníte středeční akce v kalendáři
V komentářích pod článkem:
To je jednoduché, ne? zkadlec
Nemáme mnoho co nabídnout, ale věříme, že ty, kteří v sobě mají velké dítě, oslovíme a nebudou se bát napsat a přijít si s námi zahrát.
Koabstrakt
V souvislosti s postupovými zkouškami (jdem.cz/dn745) tady byla zmíněna studenty
využívaná technika „společným úsilím sepsat obsah zadané knihy a sdílet ho s ostatními“. Tato aktivita mě zaujala a připadá mi, že to není úplně zavrženíhodná věc.
Negativa jsou celkem jasná, ale jsou zde jistá nezanedbatelná pozitiva.
Z knihovnického hlediska by šlo o tzv. informativní referát (jdem.cz/dn769), který
v určitých případech nahrazuje dokument (asi ne při přípravě na soubornou zkoušku),
je psán přirozeným jazykem nebo heslovitě, je možné použít i formulace přímo z textu. Je potřeba vystihnout hlavní myšlenky textu, ale zdržet se jakéhokoliv hodnocení
a osobního názoru.
Výhody:
• Koabstrakt
�����������������������������������������������������������������������������������
může přitáhnout k textu víc lidí než anotace, informuje o obsahu podrobněji, umožní soustředit se jen na konkrétní část dokumentu, která čtenáře zajímá,
pokud je indexovaný, může nahradit vyhledávání ve fulltextu – měla by se v něm
vyskytovat ve velké míře klíčová slova. Pokud je členěný do kapitol, je možné automaticky generovat i obsah jako posloupnost jejich názvů.
• Při
�������������������������������������������������������������������������������������
tvorbě textu si student nejen lépe zapamatuje tu část, kterou zpracoval, ale naučí se tvořit redukovaný text v tomto případě abstrakt, což není k zahození zvlášť na
KISK.
• Z autorskoprávního
������������������������������������������������������������������������������������
hlediska jde (podle mě – ještě nutno prověřit) o nové dílo kolektivu autorů, které je pod vhodnou licencí (CC) publikovatelné jako otevřený text,
tím pádem, narozdíl od fulltextu, přístupné všem. To vidím jako hlavní výhodu.
Proto tvorbu koabstraktů podporuji a doporučuji, jako vhodnou platformu pro ni
vidím KISK wiki (jdem.cz/dn779). Hotové koabstrakty rád zařadím do rozšířeného
katalogu Beth, kde se zaindexují jako přidané texty a bude se v nich vyhledávat. Myslím, že zpracování doporučené literatury k našemu oboru – viz stránky KISK (jdem.
cz/dn782) – by mohl být dobrý začátek.
Je samozřejmě nutné si uvědomit, co mně takový text může přinést, brát ho jako informativní text a pro další studium použít fulltext. V komerční sféře se běžně používají tzv. executive summary (jdem.cz/dn795), což je něco podobného.
Taky myslím, že koabstrakt o délce desítek stran obsahuje pořád víc informací, než
člověku zůstane v hlavě po přečtení celé knihy. Takže když bude správně zpracovaný (bude obsahovat relevantní komprimované informace), může klidně sloužit jako
úvod do studia dané problematiky, tak jako executive summary slouží manažerům
jako podklad pro rozhodování.
U odborné publikace by se mohlo jednat o formu redukovaného textu, která by se dala
nazvat třeba kooperativní abstrakt – koabstrakt (eng. coabstract), který by vznikal
spoluprácí skupiny osob třeba tak, že by každý zpracoval jednu kapitolu nebo jinou
přiměřenou část.
42
43
Nová anketice banketice na mém blogu mě inspirovala k zamyšlení ohledně jistého
fenoménu, který je prozatím málo prozkoumaný, což je podle mého názoru velká
škoda. Jde o...
ČICHÁNÍ KE KNIHÁM
Kdo se přizná, že to také dělá? Proč kdo čichá ke knihám? Jak moc k nim čicháte, když tedy
čicháte? Co vám to dává? Čím je ono ňochání způsobeno?
Díky tomuto lze spolehlivě určit, jak je například kniha stará, očtená, měl-li ji kuřák
a pozorný ňuchatel je schopen zjistit mnohem a mnohem více – žánr, typ papíru,
nakladatelství...! A tomuto by možná stálo za to věnovat nějaký výzkum nebo tak
něco v tomto přibližném zkoumacím smyslu. Kolik lze z knihy dostat informací jiným
než zrakovým smyslem – v tomto případě ňuchem.
Jsem na tom tak závislá, že mnohdy musím přerušit četbu jenom proto, abych mohla
knihu očichat. Poté pokračuji dále ve čtení, dokud mě zase nepopadne čuchavé nutkání. Že by to možná mohl být problém mě napadlo ve chvíli, kdy jsem byla v knihovně a uviděla jsem tam knihu (což je jistě velmi podivný úkaz) – nicméně jsem ji hned
vzala a prostě bez okolků čichala výše popsaným způsobem...
Mějme body A a B,
kteřížto leží někde na časové ose mezi velkým třeskem a druhým
velkým třeskem, nicméně nejsou body totožnými, přičemž zároveň platí, že
bod A je
nyní, teď, aktuální přítomnost...
bod B je deadline blíže neurčené události, podstatné
je pouze, že je, a kdy je...
z bodu A vyráží blíže neurčená aktivita BNA o rychlosti x/s směrem k bodu B
a z bodu
B se protisměrně ukrajuje – x/s BNA
kdy a kde je nejpozději potřeba ukončit BNA, aby bylo dosaženo bodu B bez záporné
hodnoty?
Dopis na rozloučenou
Milé Inflow,
píšu Ti, protože jsem zklamán.
Jsem zklamán, že moje idea, že se staneš prostorem, kde budou řešeny (mimo jiné!)
ty nejobecnější otázky teoretické informační vědy v živém dialogu mezi pedagogy
a studenty se nenaplnila.
Jsem zklamán, že pro tento sen budu muset hledat prostor jiný, prostor, který je od
mého mateřského Kabinetu knihovnictví vzdálený.
Jsem zklamán, že jsi se stalo místem, kde se smí bavit jen o tom, „co je nového na
CASLINU, o projektech, které veřejné knihovny budují na podporu národnostních
menšin, o nejnovějších aplikacích webu 2.0, o státnicích a výuce na KISKu, o nových
knihách, které jsme přečetli...“
44
45
j.j.s.
Já ke knihám čichám. Knihu uchopím, přiblížím co nejblíže nosu, listy vezmu do pravé ruky a pomalu po nich palcem sklouzávám směrem doprava, přičemž se jednotlivé listy řítí doleva a na můj nos dopadá (bez menší námahy a potřeby vůňoždímače)
něco, co se line z knihy.
Poznámka: dělám to opravdu opatrně, knihu to nijak neničí!
Jesisem
matematicky
jiřík
Povšimnutý fenomén
kolem knih...
Jsem zklamán, že ideu, že budeš tuctovým komunitním webem o knihovnách a zábavě studentů, podporují i někteří pedagogové.
Jsem zklamán, že je to právě můj o čtyři roky mladší bývalý spolužák, který tě tam
nasměroval, protože se netají svou představou o tom, že váha myšlenek se měří
schopností strhnout publikum.
Jsem zklamán, že se mi za boj o tvou podobu dostalo zrušení registrace, jako bych byl
nějaký výtržník.
za rok. A číst tyto projevy už nehodlám.
Tak se měj. Třeba se jednou potkáme, až studovat informační vědu nebude jen povídat si o tom, co nového na internetu a v knihovnách.
Svůj dopis zakončím citátem svého přítele dr. Jiřího Kuba, který znechucen stavem
křesťanských diskuzních portálů založil vlastní s názvem Confugium (confugium.cz):
„Confugium zatím žije, jen když mám čas rozdmýchávat spory. Což teď nemám.
Raději
tedy kartuziánské ticho než 911.“
Milé Inflow,
Jsem zklamán, že nebráníš tomu, abych za boj o tvůj náročný a odborný profil byl
nazván člověkem, který pošlapává svobodu.
na vzpamatování ti tedy ordinuji kartuziánské ticho.
Ale přece ti děkuji.
Děkuji ti, žes mi dalo poznat lidi, které přece jen náročné odborné otázky zajímají
a kteří se nebojí nejít s davem.
Děkuji ti, žes mi dalo poznat pár lidí, kteří neztratili poslední špetky zdravého rozumu.
Děkuji ti, že ses ústy Mgr. Jurmanna distancovalo od lživého tvrzení, že pošlapávám
tvou svobodu, jakkoliv nejsi ochotno to tvrzení ze sebe odstranit.
Většina rozhoduje?
Jsou dva typy diskutujících – ti, kteří se baví o něčem, a ti kteří se baví. Ti, kteří se baví
se cítí být frustrování, probíhá-li diskuze o něčem, zapojit se do diskuze nedokážou
nebo nechtějí a po jistém čase bývají agresívní – okřikují či posílají ty, co nějaké téma do
diskuze vnáší, pryč. Když se jim podaří odpudit člověka, kterého vážná diskuze zajímá,
vyjadřují svou radost. Po čase diskuze začne váznou – bavit se bez tématu dlouho nejde.
Děkuji, žes mi dalo poznat člověka, díky kterému jsem ti naráz odpustil.
Milé Inflow,
chceš-li, aby náš rozchod byl korektní, prosím tě, o jedno: uznej, že rušit registraci
jsi mi nemuselo, že to bylo nespravedlivé, protože jsem neudělal nic, co tvůj poněkud
vágní kodex zakazuje.
Je zajímavé, že útoční zastánci „bavení se“ se obvykle
dovolávají obecného souhlasu (argument ad populum),
přičemž žádnou viditelnou podporu davu za sebou nemají. Jsou jakoby obhájci demokratických principů, nicméně neexistuje obvykle žádný důkaz, že „lid“ je podporuje.
Podívejme se na jednu větu z příspěvku jisté bloggerky:
„Přesto o osudu příspěvku nakonec rozhoduje většinové
mínění“
A dej mi vědět, že ses tak rozhodlo, třeba na tuto adresu: [email protected]
Víš, podle mne zbytečně poskytuješ prostor pro poloanonymní „hrdinské“ výkřiky
těch, kteří pro tebe jinak dělají jen to, že napíšou jeden až dva bezobsažné příspěvky
46
Jaké většinové mínění? Kdo má v něm hlasovací právo?
Jak se takové mínění zjišťuje? A i kdyby bylo zjistitelné, je
zárukou skutečně správného úsudku?
47
j.j.s.
Děkuji ti za poskytnutí cenných poznatků o směřování našeho vysokého školství. Připomínám, že většinové mínění často vrcholilo v tzv. lynchování, které je aktem
zcela lidově demokratickým.
Navíc je zcela intuitivní, že pravdivost a správnost nějakého názoru má svůj původ
v realitě. 1+1=2 zůstane pravdou, i kdyby si dav odhlasoval, že 1+1=3. Většinové mínění je zcela snadno manipulovatelné a obvykle nebývá než názorem toho, kdo je právě
u moci. Můžeme přečíst malou ukázku z Orwellova románu „1984“.
Jedině ukázněná mysl chápe realitu, Winstone. Ty věříš, že realita je něco objektivního, vnějšího, co existuje samo o sobě. Věříš rovněž, že podstata skutečnosti je samozřejmá. Když sám
sebe klameš a myslíš si, že něco vidíš, předpokládáš, že každý vidí tutéž věc jako ty. Ale já
ti řeknu Winstone, že skutečnost není mimo nás. Realita existuje v lidském vědomí a nikde
jinde.
A to mne přivádí k údivu nad postoji studentů oboru informační věda a knihovnictví.
Základním předpokladem vědecké práce je přesvědčení o tom, že je vědeckými metodami zkoumána skutečnost. Čeho jsem si však všiml je, že studenti oboru, který má
vědě zásadně pomáhat, zastávají přesvědčení, že realita je objektivně nepoznatelná,
a proto je třeba každé přesvědčení považovat za stejně hodnotné, nebo o hodnotě
postoje rozhodnout pomocí mínění většiny.
Očividně mají všichni nějaké zásady, ať už se těm ostatním líbí nebo ne. Ne všichni holdujeme sprosťačinkám ani filosofování. Na to snad právo máme. Článek na S mi
přijde místy
vulgární, ale co čekat od podnapilých lidí;-) Že se za něj autoři nestydí a dokonce ho nechají
zveřejnit na netu, je podle mě čistě jejich věc. Nikdo nenutí nikoho nic z toho, co se objeví tady,
číst, ne? Mě to přijde super, že každý může mít svůj pohled na svět a taky ho může veřejně
rozebírat. Samozřejmě by to mělo mít hranice, ale kdo by měl být tím, kdo o tom všem rozhoduje? Má snad někdo z nás „patent na rozum“? No nic, už se do toho zamotávám, jen mě ta
„debata“
zaujala … Takže ať si každý dělá, co se mu líbí;-)
SelfCheck (komix!)
Přitom navzdory tomu pronášejí tvrzení s nárokem na obecnou platnost (kupříkladu
„většina rozhoduje“) a u poznatků, které se na oboru učí, předpokládají jejich korespondenci s realitou (nepředpokládám, že by student byl přesvědčen, že to, co mu je
sdělováno, jsou prázná slova bez obsahu).
Ještě v průběhu svého studia jsem byl naznačenou skutečností nejprve překvapen,
poté rozhořčen, až jsem se rozhodl ji zkoumat, což mi pomohlo se se ze zajetí postojů,
které mi byly na VŠ polehoučku infikovány, vymanit. Nakonec jsem se dostal až ke
skutečné filosofii, která mi na spoustu věcí dala odpověď. Psychologický fenomén
vnitřního rozporu mne nepřestává fascinovat, nepřestává mne rozhorčovat a zarmucovat a zřejmě nebudu nikdy schopen přestat v jeho zkoumání (to, že se často stávám
obětí „veřejného mínění“ mne už dávno netrápí, protože vím, co to způsobuje). Čemu
nerozumím je, jak je možné s rozporem v pojímání reality vůbec žít. Já jsem tak žil
kdysi také, ale nebylo mi vůbec dobře.
48
49
Peter
Kahoun
Víme, jaká totalita existovala v Orwellem popsaném státu, a tady vidíme její základní filosofické východisko – kterým je popírání vztahu poznání a skutečnosti a snaha
určovat „pravdivost“ vnějším rozhodnutím, ať už existuje v podobě hlasování nebo
autoritativního určení.
P.S. Možná že někdo namítne, že existence výše uvedených postojů u studentů je
jen má fantazie. Rád bych tomu také věřil. Jenže je to až příliš reálné. Příklad, který
uvádím je naprosto ukázkový. Jde o příspěvek, který byl vložen až po napsání tohoto
článku a jehož autorkou je slečna Anonymka, která píše:
Možná jste si všimli, že jsem na delší dobu přestal publikovat na svém blogu a na
Inflow vůbec. V žádném případě to nebylo z důvodu, že bych na tento projekt zanevřel, ale úplně mě pohltil vývoj nové verze Generátoru citací. Po téměř roce vývoje
bych rád představil úplně nový systém, který jsem pojmenoval Citace 2.0.
Martin Krčál
Dopisy ze Sluneční školy
Radost papírová
Jistě si pamatujete na Kwídův dobročinný bazárek (jdem.cz/dn9q5), kdy se nám (velmi úspěšně, díky všem! ;) podařilo vybrat školné pro Stanzin Dolma ze Sluneční školy
v Kargyaku.
První radost nám tedy přistála ve schránce fyzicky 5. června a kromě Certifikátu
sponzora a dalších materiálů o Sluneční škole obsahovala obálka i obrázek od Stanzin
Dolma:
V čem je systém jiný? Úplně ve všem! Nový design, nové moduly, nové (opravené)
scripty pro skládání citací, komplexní správa a zejména množství doplňkových (možnost vkládat obsahy, poznámky, úryvky,...) a externích služeb (obálky knih, Google
Books, odkazy na knihovny, Beth,...). Úplnou novinkou je možnost importování bibliografických dat knih, takže odpadá náročné a nudné vyplňování formulářů. Nechybí ani možnost exportu a to včetně mnohokrát žádaného formátu BIBTeX. Možná již
brzy najdete citace v katalozích knihoven. První ukázku propojení lze nalézt v Souborném katalogu MU.
V současné době ještě na Citace 2.0 chybí možnost vyhledávání, některé nápovědy
a moduly časopisy, patenty a mapy, které bych rád doplnil ještě do spuštění ostré
verze na začátku podzimního semestru. Současně je třeba doladit některé texty na
stránkách.
Citace 2.0 se nyní nacházejí v testovací fázi, proto bych chtěl komunitu Inflow požádat o spolupráci při testování. Vyzkoušejte jednotlivé funkce a neváhejte mi napsat
připomínky, nalezené chyby nebo třeba jen nové nápady pro inspiraci do diskuze pod
příspěvkem, případně na email [email protected] Předem za ně děkuji.
Systém najdete na adrese: www.citace.com/Citace2.0
Pokud již máte účet na Citace.com, měli byste se přes něj přihlásit. V opačném případě se zaregistrujte. Zkoušet můžete cokoliv, prozatím jde o testovací verzi, takže data
budou po přechodu na ostrou verzi vymazána. Nové registrace se pokusím zachovat.
Radost elektronická
Další várka radosti přistála Kwídovi v mailu 20. června a uvede ji učitel Pepa:
Ahoj všichni!
Posílám vám reporty od všech druháků a připravuji další věci, abych je mohl poslat po
svých kamarádech v červnu domů. Tak veselé čtení:-)
p.s. Je to opět hodně autentické, jediné mé dva zásahy byly do tématické oblasti a oprava
hrůzných chyb:-), tak doufám, že z toho je alespoň trochu cítit co cítí.
Věřím, že jsem citace.com posunul správným směrem a budou se Vám líbit.
50
51
Kwído
Citace 2.0 – první
veřejná testovací verze
TENZIN DESAL B
My name is Tenzin Desal B. I read in
TENZIN NYIDON
class II. I am 11 years old. I am from
Tan- My name is Tenzin Nyidon. I read in class
ze. I don´t have donkey. My mother is
II. I am 11 years old. I am from
Tangze.
working home. My neighbour is very
good
My teacher is good. I like Yiga. My
and also his family. My grandfather is
school has big door and wood. My
school
doktor. My father is farmer. I
have one
has 3 rooms. I have 6 subjects with my
brother. I have four sisters. My family
teachers.I like my Sun school
in Kargyak.
has 15 Yaks. I have ten
sheep. I like Pepa. Pepa is good teacher. I am happy. My best
He is good. Pepa going then I am sad. My subject is English. My
mother is working
garden has many
flowers and plants.
home. I have four brothers and two sisWinter time is very cold. My school is very ters. My family has
2 cows and 8 sheep.
big and
nice. My school has very good
My father is farmer. I like my village.
teachers. My school has very good stuMy garden has
many flowers. There are
dents. My
school has many glasses. My
many mountains. I am sad, Pyru left. Sun
best subject is math with Pepa. My best
is shining
and is hot. The weather is good.
friend
name is Tenzin Rangdol. I like
I like games. I like momo.
games. My village has very clean water.
My
village has two shops. I like painting
pictures. On Wednesday we have movie
time
in the evening.
TENZIN RANGDOL
My name is Tenzin Rangdol. I am 11 years
old. My mother is cooking rice. My
father is horseman and going to Manali.
My brother Rinchen is very good. I
like
my family. We have shop. I also like my
village Kargyak. All my teachers
are
great. My village has many cows, yaks,
sometimes wolf and houses. My
village
has many mountain. My house is very
big. Has many flowers. I like
play criket.
Weather is good. Sun is shining. Sky has
many clouds. My school
has 3 rooms and
many air holes. We have movie time on
Wednesday. At school
are three blackboards and three whiteboards. I like Yiga.
Pepa is very
good. I am happy. I have black
hair and black eyes. My best subject is Bodhi
with Pemba.
52
SONAM CHONDON
My name is Sonam Chondon. I am 11 years
old. I read in class II. In Kargyak
village. My mother is good. I have 3 brothers
and three sisters. My family
has 9 cows.
I have 11 sheep. My father is farmer. My
garden has many
potatoes. My family is
very happy. I am also happy. I like play
marble.
Kargyak is very good. My school is
very good and has 3 rooms and big
glasses.
I like Topjor. My teachers are good. I have
6 subjects. My best
subject is English. My
school has many computers. My best friend
name is
Tezen Tsomo. The weather is nice.
TENZIN TSOMO
has very big windows. I like Pepa. My
school has many
chairs and tables. My
school is good. We have three blackboards
and many
doors. My best friend name is
Tenzin Nyidon. I like Sonam. I paint pictures.
My best subject is English. Today
the weather is good in Kargyak. I am
happy. I like momo and potatoes and Dal. My
eye and hair are black.
My name is Tenzin Tsomo. I read in class
II. I am 13 years old. My village
name is
Kargyak. I like Kargyak. My village has
many yaks. I have 2 sisters
and 2 brothers. They are good. My mother is at home
working. My father is
farmer. I like
my family. We have 11 sheep and 11 cows.
I like Pemba. Pepa
is good teacher. My
school has 4 teachers. My school is very
big and has
many doors, three rooms and TENZIN SONAM
windows. My school has many bulbs. I have My name is Tenzin Sonam. I read in class
II. My village name is Skying and
has
6
subjects with my teachers. My best subject is Math. We have many books.
Winter many cows and sheep. It is good village.
My mother is working now at
home.
time is very cold. I like rice. I am happy.
I have many horses. I have 3 sisters and
My best friend name is
Desal B. The sun
no brothers. I have 10 cows.
My father
is shining.
is farmer. My school has three rooms,
many pencils, notebooks,
books, tables and
TENZIN DESAL A
kitchen. Pepa is cooking the rice. I like
My name is Tenzin Desal A. I am 13 years Pepa and school.
My teachers are good.
old. I read in class II. My village
is KarMy school is very hot and big and has
gyak. I have 3 brothers and 6 sisters. My
many flowers.
My best subject is math.
mother is working home. My
family has
I have many friends. My best friend name
12 cows. My brother is farmer. My sister
is Desal
B. My hair is black.
is good. School is
beautiful. My school
Všechny děti vás zdraví do ČR a já taky:-)! Pepa
Snad se přidáte ke Kwídově radosti. Na druhé straně zeměkoule je totiž Sluneční škola malým zázrakem, k němuž můžeme přispět...
Oficiální oznámení
8 160 Kč, zbylý výtěžek Kwídova dobročinného bazárku, jsme se rozhodli věnovat
jako jednorázový příspěvek Občanskému sdružení Surya.
Uplynulý měsíc jsme se věnovali hledání vhodného projektu v ČR, jemuž bychom
tento příspěvek věnovali. Nenašli jsme však žádný, který by splňoval představy a požadavky, jež členové Kwída na případného příjemce daru kladli. Považujeme proto za
nejvhodnější řešení věnovat peníze Sluneční škole, a podpořit tak původního adresáta Kwídova dobročinného bazárku.
53
Kwído
Jak dopadl bazárek ...
Určitě už všichni víte, kolik peněz se nám podařilo vybrat. Co ale nevíte je, jak to
všechno probíhalo a co se zhruba odehrávalo v našich hlavách … Tak tady to máte :)
kteří se do této akce zapojili a bez nichž by nebyla možná – ano jsou to ty dobré duše,
které jste mohli po celou dobu na bazárku potkávat.
Pokud jde o dražbu psa – ta
nakonec dopadla velmi zajímavě. Anonymní výherce dražby
byl totiž nejen velkorysý, ale
přišel i s dobrým nápadem –
evidentně mu ani tak nešlo
o plyšáka, jako o dobrý počin, ke
kterému se ostatní dražitelé
přidali. Návrh zní: všichni
dražitelé vyplatí peníze, které
měli na psa připraveny a pes se
stane buď maskotem Kwída,
nebo jej darujeme. Pes je tedy
prozatím v držení Kwída – zatím jen na dobu určitou, dokud nerozhodneme o jeho
dalším osudu. Pravděpodobně jej darujeme – zatím se snažíme najít vhodného příjemce …
Hanka
A protože nám jedna z dobrovolnic poslala v mailu tento krásný text zachycující její
dojmy – podobné těm našim, rádi bychom vám jej zprostředkovali právě tady, ať si
můžete přečíst, jak jsme celou tu věc vnímali my:
Bazárek, kterým jsme původně chtěli přispět malé Stanzin Dolma na jeden semestr
ve škole, skončil pro nás i pro ni více než povzbudivě. Ano, nejen že se nám povedlo
vybrat dost peněz na to, abychom Stanzin Dolma mohli zaplatit celý rok a půl, ale
ještě nám nějaké zbyly a teď přemýšlíme, jak s nimi naložit … (Celková částka se totiž
vyšplhala až k sumě 20 060 Kč! Na to, abychom zaplatili rok a půl školy jsme potřebovali 11 900 Kč���������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������
…)
My, kwíďata, bychom vám všem, kteří jste přišli a naše úsilí podpořili koupí jakékoli věci z našeho bazárku, chtěli moc poděkovat za to jací jste – že
vám není lhostejný svět kolem vás, ani hodně vzdálený svět (vždyť je pořád součástí
toho našeho), do kterého patří právě malá Stanzin Dolma. Děkujeme moc i těm z vás,
kteří si nic nekoupili, zato však neváhali a přispěli pro nás nemalými částkami.
Děkujeme také všem knihovníkům z Ústřední knihovny FF, kteří pomohli s organizačními
záležitostmi.
V neposlední řadě bych ale také velmi ráda poděkovala dobrovolníkům,
54
„Dovolte mi podělit se o dojmy z konání bazárku, jehož cílem bylo vybrat peníze na zaplacení
školného ve Sluneční škole pro malou Stanzin Dolma. Upozorňuji, že jsem nebyla u náročné a mravenčí práce s vybíráním, tříděním a naceňováním věcí do bazárku, že jsem se připojila až k pomoci se samotným prodejem.
Dojem číslo jedna: většina těch „krámů“ se přece nemůže prodat, kdo by si něco takového tahal domů, pesimismus, jestli se alespoň část
potřebné částky podaří vybrat. Ale poctivě jsme načančali, načechrali, pověsili, vystavili
různé drobnůstky, keramiku, oblečení, svíčky, šperky, tašky, plyšáky, hračky … a samozřejmě
knihy.
A hurá, začínají chodit lidé, v první fázi zaměstnanci a pedagogové, už při chystání
se prodává prvních pár drobností. Že by …?
A protože je docela dost zájem o knihy (zejména
o sci-fi knihovnu Petra Škyříka) a lidé si začínají zavazet při vybírání, šup a už máme stoly
přímo ve vestibulu, kam přesunujeme k výběru část knih na prodej a kde současně fungujeme
jako lákadlo a posíláme zájemce do dalších prostor bazárku. A vyhlídky na množství vybraných peněz už nejsou tak černé … Když vidím dva krásně potrhlé filozofy (pánové prominou),
55
Vlaď ka Perlová
Nutí nás informační
technologie
abychom zlobili?
V dnešní hodině Etických a filozofických základů IV došlo k něčemu neočekávanému
a strhujícímu...
... k DISKUSI :-)
O čem?
v zásadě o tom, jestli jsou technologie hodnotově neutrální, nebo hodnotově zatížené...
a taky o tom, jestli je jejich zneužívání ovlivněno lidmi nebo jestli to člověka prostě
„nutí“ k tomu, aby byly zneužity / případně využity (samozřejmě zjednodušeno)
Proti sobě stáli:
• Rafael
��������������������������������������������������������������������������������
Capurro – veleznámý vědec zabývající se informační vědou a etikou, tvrdící, že technologie nemohou být neutrální, že v sobě nesou již určitou hodnotovou
zatíženost a tudíž i ovlivňují chování člověka.
•n
ějakej farář z Čejkovic, kterej tvrdil, že za zvrácenosti nese odpovědnost člověk a ne
technika jako taková.
Příklad
Jsem normální člověk (nemyslím sebe – je to jen příklad :-), slušný, naprosto nekonfliktní, kterého všichni mají rádi a dobře s ním vycházejí... příjdu domů... zapnu internet...
a uvidím tam něco co mě naštve... v normálním životě bych nad tím pravděpodobně
mávl rukou, nebo třeba i zaskřípal zubama, ale do konfliktu bych se nepustil. Co ale
udělám v internetovém prostředí? Začnu všem pod iluzorním dojmem anonymity
nadávat do „*****“, „******“ a „*****“ nebo dokonce „******“ (věřím, že vaše fantazie bude bohatší než slova, která bych si sem troufla napsat ;-D) a vyvolám flamewar
– jednám tedy naprosto odlišně než je tomu v reálném světě.
56
57
Lotyna
jak v krabicích odepsaných a stokrát nabízených knih s výkřiky nefalšovaného nadšení ještě
pořád nachází a vybírají ty pravé pro sebe, když jeden mladý muž zaplatí ze patnáctistránkové filozofické pojednání dvě sta „káčé“, protože jsou přece na dobrou věc, když vidím přes
vestibul jednoho šťastlivce odnášet si příšerně zeleného plyšového draka a vzápětí další skupinu hrající dětskou kytaru, svět se náhle rozjasňuje. A poslední dojem prvního dne bazárku:
ono to půjde …
Ve čtvrtek jsem na bazárku nebyla a v pátek jsem se nestačila divit. Darovaný
šek na tři a půl tisíce korun (to je téměř celé školné na půl roku) a culící se Hanka, kterou
jsem střídala ve službě. Vypadá to dobře, jenom nezakřiknout … A celý den zážitky, které mě
přesvědčují, že dobří lidé ještě žijí, vždyť na bazárku se jich ten den vystřídá – chudí studenti
a knihovníci, kteří vysypávají poslední drobné, slečny, kterým půjčuji malé zrcátko z kabelky,
aby se přesvědčily, že jim ty čepice sluší, pan správce, který velmi nutně potřebuje čepici
na chalupu (nebo zahradu?) a pět korun zaokrouhluje na padesát. A zejména jedna mladá
maminka, která je evidentně informovaná, pokládá zasvěcené dotazy a ujišťuje se, že peníze
jsou na školné pro dítě ve Sluneční škole. Nekoupí nic, ale odpočítá z peněženky pět set korun.
Zírám a děkuji.
A nakonec zlatý hřeb celého bazárku – vydražení knihovnického psa, nádherné plyšové potvory. Za zvuků fanfár a za přítomnosti svědků otevírá Hanka obálky a čte
nabídky. Hurá, pes je vydražen za úžasnou tisíc jednu korunu anonymním dárcem. Myslím,
že knihovnický pes milého anonyma bude hřát na prsou a ještě víc pocit, že za jeho cenu bude
jedna indická holčička smět chodit do školy.
O přesně vybrané částce určitě budou informovat Hanka s Terkou. Za sebe jenom díky za vědomí, že podobné akce snad mají smysl, díky
za zkušenost, díky všem darujícím, nakupujícím a dárcům, díky anonymnímu vítězi dražby.
Pocit poslední je hřejivý …“
Tento člověk se očividně tedy chová jinak jen kvůli tomu, že byla vytvořena určitá
technologie, která mu umožňuje takto se chovat a která ho k tomu (v podstatě) i svým
způsobem ponouká...
Co na to říkám já?
Ačkoliv si myslím, že Capurro je opravdu velkým vědcem, stojím na straně toho faráře – teologa a filozofa Dominika Pecky. Podle mě věci hodnotu nemají, hodnotu jim
dává až člověk. Vždyť i řeč je jen technologie – a měly by slova nějaký význam kdybychom jim ho nepřiřknuli? Nutí mě opravdu sama řeč nadávat někomu sprostě, anebo
je to nějaká zvrácená pohnutka uvnitř mě, která chce být uvolněna a proto si k tomu
hledá vhodné prostředky – slova? Já myslím že to jde ze mně – už jen ta potřeba vytvořit si/použít takto onu technologii jde ze mně. Problém je v tom, že se pak ovšem
vytvoří určitá norma, kterou dejme tomu nějaká skupina lidí příjme jako standard –
je normální, že se na (téměř) každé otevřené internetové diskusi objeví nějaký kretén, který všem začne spílat, tak si občas zanadávají taky, no... Tato skupina si třeba
ani neuvědomuje, že bylo porušeno určité etické pravidlo – a pokud ano – tak třeba
nemá žádnou motivaci ho dodržovat... Ale stejně si nemyslím, že by se tato „norma“
nemohla změnit, kdyby lidé chtěli...
Diskuse
Ovšem možná je všechno jinak... možná měl Capurro opravdu pravdu... možná byly
do technologií napumpovány určité hodnoty už při jejich vzniku a člověk se jimi prostě nějak tak musí řídit... I tato pozice byla na hodině docela zastupována... jenže tam
nebylo tolik prostoru to řešit dál... podle manifestu KKK mají být diskusím vyhrazeny
hodiny a ne minuty, proto jsem se této diskusi rozhodla vyhradit prostor zde (i když
v tomto případně nejde o žádnou konferenci, já vím :-)
Tohle je záznam exkluzivního rozhovoru s exkluzivním Flowem a jen pro Inflow :) Ahoj Flow!
Zdravím všechny!
Jak pokračuje tvé putování Indií?
Právě se nacházíme v indickém státě Bihár, příští týden budeme pokračovat
dál až na východní pobřeží k oceánu.
Jak se ti v Indii líbí?
Jsem moc rád, že jsem tady ještě mohl zůstat. Indie je jako barevný sen. Rád
poznávám zdejší lidi a kulturu a vůbec všechno, co k Indii patří. Hodně se teď
věnuju meditaci a musím říct, že mě to úplně pohltilo, bez hnutí dokážu meditovat celé hodiny.
... takže:
A co na to říkáte vy? •M
ohou být technologie neutrálními?
•M
ůže být věda neutrální?
• J ak se chováte na internetových diskusích?
•C
hovají se lidé podle vás jinak, když si na tvář nasadí masku?
• ( bonus) Co byste dělali s bednou seker v tlupě divochů? :-)
Našel sis v Indii nějaké kamarády?
To ano, pár jich bylo. Psů je v Indii opravdu hodně a jsou velmi přátelští, bohužel
ale moc nerozumím jejich řeči. Většina z nich nemá žádný domov, žijí na ulici,
spí na ulici, živí se tím, co najdou. K masu si moc nepřijdou, viděl jsem jedno
štěně, které požíralo mrtvého hada. Jsou vychrtlí, hodně z nich je nemocných,
nikdo se o ně nestará, spíš naopak je všichni odhánějí. Chtěl bych jim pomoct,
ale nevím jak.
Připadal sis někdy opravdu ztracený?
Když jsme byli v Ujjainu a chtěli jsme navštívit jeden z chrámů. Výpravu vedla
Lucka a mně bylo hned jasný, že nás čeká delší procházka. Ačkoliv to k chrámu
58
59
Lucka
Rozhovor s Flowem:
Indie je jako
barevný sen
bylo pěšky tak 15 minut, my ho hledali možná i dvě hodiny a stejně jsme k chrámu nedošli. Když už jsme neměli vůbec přehled, kde se to vlastně nacházíme,
tak se vedení ujal Petr. Lucka sice pořád brblala, že jdeme blbě, ale asi za deset
minut se před náma objevilo nádraží a z nádraží už to pak byl zpátky do hotelu
kousíček.
Takže jste do toho chrámu nakonec nedošli?
Ale jooo, druhej den jsme to zkusili znovu. Haf!
Zažil jsi někdy při tom putování obavy nebo přímo strach?
Obavy jsem zažíval často. Někdy jsme nevěděli, jestli nastupujeme do správného vlaku, jednou jsme zažili dokonce takové malé unášení davem. Já si do té
doby vůbec nedokázal představit, jakou má dav lidí sílu. Největší obavy jsem
ale měl při kupování lístků na vlak, protože u přepážek často bývají dlouhé
fronty, Indové jsou netrpěliví a ti úředníci většinou moc neumí anglicky. Když
zde ještě s námi byla Lucka, tak to bylo
v pohodě, protože pro ženy je vždycky
vyhrazená jedna přepážka nebo můžou
předbíhat ve frontách, jenže teď, když
jsme tu s Petrem sami, strávíme kupováním lístků i několik hodin. Ale tohle bych
stejně nenazýval skutečnými obavami, to
jsou prostě takové drobné indické radosti
a vlastně jsem za ně rád.
Jak to tedy vypadá v takové indické knihovně?
No, knihovníci z nás byli trochu vykulení,
asi ještě neviděli psa v knihovně. Trochu
mi připadalo, že se nám vyhýbají, ale přitom nás bedlivě sledovali. My jsme se ale
nedali a chtěli jsme se o knihovně dozvědět víc, tak se nás potom jeden z nich ujal
a ukázal nám, jak se vyhledává v jejich
elektronickém katalogu.
Knihovna v Rajkotu
Takže fond knihovny byl elektronicky zpracován?
Ano, ten knihovní systém se tuším jmenoval LMIS. Byl tam jen jeden počítač.
No víte, ona to byla taková menší knihovna, něco kolem osmi tisíc knihovních
jednotek. Vedle počítače měli na stole rozložené svázané seznamy knih, takové
sešitové katalogy. Knihovní fond byl řazen oborově. My jsme se s Luckou potom pokoušeli najít jednu knihu na regále, zjistili jsme signaturu, ale knížku
jsme nakonec nenašli, protože na místě, kde měla být, byly jen prázdné regály.
Chtěli jsme se zeptat knihovníka, co se s knihou stalo, ale zase před námi začal
prchat. Lucka se chtěla ještě něco dozvědět o registraci čtenářů, tak jsme alespoň u pultu za 5 rupií koupili registrační formulář.
Flow pózuje fotografům
A ten strach jsi někdy zažil?
To ne, ani jednou. Cítím se tu bezpečně a navíc vím, že na svého ochránce se
můžu spolehnout v každé situaci.
Navštívil jsi už nějakou knihovnu v Indii?
To byl jeden z důležitých cílů mé cesty. Když jsme cestovali k moři, přestupovali jsme v Rajkotu a měli jsme tam pár hodin času. Já si v průvodci našel, že tam
mají Watson Museum and Library a hned jsem věděl, že tam prostě musíme jít.
Tak jsem s Luckou vyrazil do knihovny. Lucka tradičně bloudila, ale nakonec se
nám to podařilo najít. Já jsem pak zjistil, že v Rajkotu bylo těch knihoven víc,
ale už jsme na ně neměli čas.
60
Registrační formuláře
61
S jakými pocity jsi z knihovny odcházel?
Ta knihovna byla krásná. Hodně prosvětlená, prostorná, knihy byly uloženy ve
vysokých prosklených regálech a byl tam takový zvláštní klid a ticho. Čtenáři
tam sice vysedávali na plastových židlích, které u nás známe spíš ze zahradních restaurací, ale když jste zamířili mezi ty dřevěné regály, klidně jste se
mohli přenést v čase o sto let zpátky, ta knihovna měla svoji atmosféru.
Mění naše myšlenky a tím i naše jednání, knižní světy na nás tedy mají reálný účinek.
Existují tedy. Jsou zprostředkovány přes knihu, ale mohou vyvolat revoluce, revoluce
beze zbraní. Nebo je to jen šalba nadějí, úlisná iluze, jedna dobře mířená, ehm propagace?
íkal jsem Lucce, ať to zdokumentuje,
Ř
jenže jí opět došly baterky ve foťáku, to je
celá ona. Vyběhla sice rychle na ulici, kde
se jí nějakým zázrakem podařilo sehnat
tužkové baterie, ale ty už nejspíš taky
měly něco za sebou a vydržely jen na dvě
fotky. Chtěl jsem se vyfotit s indickým
knihovníkem, ale to jsme bohužel nezvládli.
Knihovna v Rajkotu Michal
Lorenz
Co bys vzkázal čtenářům Inflow?
Že na ně často vzpomínám a že by mi mohli poslat nějakou pořádnou kost, nejlíp žebírko a hezky vyuzený. Tak packu na to?
Virtuální svět knihy
Někdy sedím pod domácí knihovnou, tiše sleduji kupy knih a stohy článků a připadám
si jako sysel, který nestíhá spořádat vše, čím se zásobil. A tak v této tvrdé realitě přemýšlím, jaké světy jsou za stránkami schovány. A že za stránkami jsou světy, ví každý s krapítkem fantazie, který umí číst. Tisíce světů a statisíce duší. Všechny knihy
opakují jinými slovy Boží jméno (ať již v dobrém, či ve zlém). Světů totiž za stránkami
není, pokud s nimi není lidské vnímání a duševní výkon – interpretace. Svět dobrodružný, fantazíjní, svět idejí či faktů, minulých životů, stačí se ponořit a letět.
Vezmi a čti! Ale kam vlastně kráčíme, kam ulétáme? Jaká je realita těchto světů?
62
Světy v knihách můžeme směle označit za světy virtuální. Světy zabydlené hromadami postav a charakterů, myšlenek žijících si vlastní dynamikou, vstupujících vědomím do vzdušného víru myšlení. Ozvěny světů zní v éteru, o němž nám v jednom
z nich fyzici ukázali, že neexistuje. Naše kultura, vnímání světa tkví úpěnlivě ve virtuálním i ve fyzikálním světě. Dětem prospívá, naslouchají-li poklidnému hlasu táty,
lahodnému hlasu mámy, vykreslující před očima dítěte pohádkový svět. Spíše budou
číst a přemýšlet, upevňují si etické zásady i smysl pro rodinu. Zkuste sami najít v sobě
své představované vzory, které obdivujete. Pátrejte dál i po těch, které vás ovlivnily,
aniž byste si to vědomě dříve připustili, můžete se o ně podělit s
ostatními.
Sám papír zapouští své kořeny hluboko do naší společnosti, je svázaný s každodenním
životem. Je vždy po ruce, na cestách i v oblastech bez elektřiny. Omezuje nás méně,
než elektronická zařízení, už i svým designem, který je vysoce použitelný. Přesto nás
nezbavuje závislostí zcela – plno, zvláště mladých lidí, propadne četbě do té míry, že
zapomínají na pohyb na čerstvém vzduchu, ba i na přátele a okolní svět. Tráví celé
hodiny ve fiktivních světech, žijí mnohdy nereálnými příběhy svých hrdinů, jejich
63
Nezapomínejme na tento virtuální svět knih a jeho nebezpečí, aby z nás nebyli knižní
entuzianisti, kteří v knize vidí jen to dobré. I kniha je nástroj ambivalentní. Dokonce i přílišné spoléhání na knihu jako průvodce rozumu může přinést zkažené ovoce.
Stačí jen vzpomenout Josepha Weizenbauma a jeho instrumentální rozum, před nímž
varoval. Stále žijeme v přirozeném světě a v něm nacházíme sami sebe, svoji spokojenost. Knihy jsou krásné, milosrdné, kultivují lidský charakter i myšlení, mohou se
stát životní láskou, neměly by se však stát celým naším životem. Platí: better nurse
than reverie, better read than dead.
VÝZVA PRO AUTORY!
Redakce nově vznikajícího časopisu s názvem ProInflow: Časopis pro informační vědy
vyzývá ODBORNOU VEŘEJNOST A STUDENTY z oboru informačních věd ke spolupráci.
Časopis vzniká pod patronací KISK FF MU a jeho cílem je stát se recenzovaným periodikem uvedeným na seznamu Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Zřízení časopisu
je reakcí na potřebu kvalitního odborného recenzovaného periodika z oboru informačních věd, které v našich podmínkách chybí. Recenzovaný časopis tvoří původní
vědecké texty a kvalita jeho obsahu je zajišťována recenzenty na základě anonymního recenzního řízení. V našem prostředí postrádáme účinný a prestižní nástroj odborné komunikace, který
by představoval trvalý a vysoce kvalitní zdroj informací. Časopis bude nabízet prostor
pro setkávání cenných myšlenek odborníků a studentů především z České republiky
a ze Slovenska. Pro tuto skupinu lidí bude vytvořeno prostředí, v němž budou moci
publikovat své kvalitní texty a vzájemně konfrontovat své myšlenky. Pojetí časopisu
bude odrážet transdisciplinární povahu informační vědy. Časopis bude mít mezioborový přesah a jeho čtenáři z něho budou moci čerpat mimo jiné také četné inspirace
pro svoji práci.
Vydání prvního čísla, jehož téma zní: „(Mezi) oborová spolupráce v oboru informačních studií a knihovnictví“, je naplánováno na konec letošního roku. Časopis bude
vycházet v elektronické podobě a se čtvrtletní periodicitou. Časopis je otevřen příspěvkům domácích i zahraničních autorů. Jsou přijímány texty v českém, slovenském a anglickém jazyce. Základní požadovaná délka textu pro odborný článek je
5–10 stran.
Pokud máte zájem prezentovat své práce v odborném recenzovaném periodiku, neváhejte a kontaktujte nás na: [email protected]
V případě, že byste se rozhodli přispět již do prvního čísla, kontaktujte nás obratem.
Uzávěrka pro zaslání názvů příspěvků a abstraktů článků je 27. listopadu 2009.
Na spolupráci s Vámi se těší
Redakce ProInflow
64
65
ProInflow
zážitky a myšlenky se stávají pro ně reálnějšími než zážitky, myšlenky vlastní, stávají se knihomoly. Liší se v něčem od herních pařanů či lidí závislých na internetových
službách typu MUD? Poslední jmenovaní mají snad i širší záběr komunikace, ačkoli jen nepřímé. Není špatné komunikovat nepřímo i ve zvýšené míře, nesmí ovšem
chybět reálný, živý kontakt s lidmi, s nimiž komunikuji, uvádění naší komunikace do
kontextu. Jazyk je živý a potřebuje proto svoji živnou půdu v celé bohatosti, abychom
si vůbec měli šanci porozumět. V poměru mezi přímou a nepřímou komunikací existuje jediná rada, stejně jako v mnoha dalších oblastech: přiměřenost.
PŠ
APLS 2009: nové
projekty nastartovány!
V termínu 9. až 11. října proběhla v Křižanově úvodní „projektová dílna“ k předmětu Aplikační seminář. Celkem se zde sešlo cca 60 lidí se společným zájmem vybrat
ty nejinovativnější projekty podle metodiky i-SMART-eG :)
Na co se tedy můžeme těšit?
• Inovace e-learningového předmětu Kurz práce s informacemi
• Typografický portál ANTYPA
• SL kampus
• Portál podpůrných služeb na MU
• E-kurz angličtiny pro knihovníky (ELKA)
• Informační systém pro SAR (Search and Rescue) – složky integrovaného
záchranného systému
• Portál Audioknihy
• Recencovaný časopis pro IV
Všem týmům, garantům i supervizorům přeji hodně sil, nadšení, trpělivosti a úspěchu!
2009: trendy,
cíle, mise, vize
Tento příspěvek má ve stručnosti poodhalit, jakými směry se bude Inflow ubírat v roce 2009.
Inflow se letos budeme snažit posunout do pomyslné další úrovně, aby se ročenka
Inflow 2009 nejmenovala Hledání flow, ale ... nějak jinak :).
Pro rok 2009 jsme si v redakci a redakční radě stanovili
určité cíle:
• Získat nové autory a motivovat stávající – bez píšící komunity by to celé nefungovalo.
• I nformovat o současných trendech/aktualitách v oboru (v širších souvislostech) –
více obsahu, více relevantních dat – námět na systematičtější pojetí Expres s větším
zapojením čtenářů, ale i redakce.
•O
informačních službách/aplikacích/startupech nejenom psát, ale převádět je i do
praxe. Z tohoto důvodu rozšiřujeme redakci o nového člena (Antonín P.), který bude
mít na starosti „experimentace a imlepementace“ těchto služeb do prostředí Inflow.
66
67
PŠ
Schválené a podporované projekty APLS 2009/2010
(pracovní názvy)
• Více multimediálního obsahu – vedle LibRy (audio) založit i „Inflow HD“ (video).
Přímé přenosy, záznamy přednášek, videorecenze, ... Hledáme spolupracovníky (na
všech pozicích, které s tvorbou videa souvisí).
•V
íce moderováný obsah na Inflow. Za tímto účelem vznikl Kodex Inflow
(jdem.cz/dpan5).
Kipling projektovým
manažerem
•V
íce se otevřít nápadům čtenářů, dát jim prostor pro seberealizaci.
•N
ezaměřovat se jen na virtuální aktivity, ale organizovat/spolupořádat/propagovat
i akce v reálném nevirtuálním světě. Prevence sociálně patologických jevů a zavislotí
:).
• Pokračovat ve vizi i misi: sdílet informace, spojovat komunitu, inspirovat a inovovat.
Místo závěru
Historické okénko: aneb na tomto Inflow staví
• KIVI – Knihovnictví a informační věda informuje (jdem.cz/dpaq9) (časopis, který
vycházel na KISK v letech 2002 – 2005)
• I nternetový magazín Namíček (jdem.cz/dpat6) – internetový pdf magazín, který vytvářeli v roce 2006 studenti prvního ročníku jako dílčí výstup do předmětu
Nástroje a možnosti Internetu (NaMI)
Prognostické okénko: aneb takhle by to taky mohlo dopadnout :) •S
hotMag (jdem.cz/dpau8) – interaktivní obsah
• Marumushi (jdem.cz/dpav9) – jednoduché, stručné, výrazné – nový trend při
poskytování informací :)
Dneska se na fakultě promítaly obrázky z cest: Indie, Island, Irsko. Těšil jsem se, že si
vychutnám barvitý výklad Jiříka a Lucky šéfredaktorky, ale po hodině jsem bohužel
musel dát přednost pracovním restům.
Ale napadla mě báseň, která situaci propojuje. Kipling a jeho báseň Když ... , kterou
napsal pro svého dvanáctiletého syna. Indie, báseň, projekty. Proč projekty? Tato báseň se dostala i do učebnic projektového managementu. Když jsem to poprvé v jedné
renomované učebnici četl, celkem jsem zíral :)
Výkonnost projektového manažera se dosahuje rozhodným jednáním, pracovitostí, pílí
a řadou dílčích vlastností, které ve své básni KDYŽ pro svého syna výstižně popsal J. R. Kipling.
Nezapomeňte na obsah básně ve své praxi!
Když … Kipling Když bezhlavost svým okem klidně měříš,
ač tupen, sám že nejsi bezhlavý,
když, podezříván, pevně v sebe věříš,
však neviníš svých soků z bezpráví,
když čekat znáš, ba čekat beze mdloby,
jsa obelháván, neupadat v lež,
když, nenáviděn, sám jsi beze zloby,
slov ctnosti nadarmo však nebereš,
když umíš snít a nepodlehnout snění,
když hloubat znáš a dovedeš přec žít,
když proti triumfu i ponížení
jak proti svůdcům spolčeným jsi kryt,
když nezoufáš, nechť pravdivá tvá slova
lstí bídáků jsou pošlapána v kal,
když hroutí se tvé stavení a znova
jak dělník v potu lopotíš se dál,
68
69
PŠ
• Multimedializace, propagace a evangelizace zajímavých projektů kolem KISKu, ale
i mimo něj! V současné době podchyceno blokem Spřízněné projekty.
když spočítat znáš hromadu svých zisků
a na jediný hod vše riskovat,
zas po prohře se vracet k východisku
a nezavzdychnout nad hořem svých ztrát,
když přinutit znáš srdce své a čivy,
by s tebou vytrvaly nejvěrněj,
ač tep a pohyb uniká ti živý
a jen tvá vůle káže „Vytrvej!“,
když něhu sneseš přílišnou i tvrdost,
když svůj jsi, všem nechť druhem jsi se stal,
když, sbratřen s davem, uchováš si hrdost
a nezpyšníš, byť mluvil s tebou král,
když řekneš: „Svými vteřinami všemi
mně, čase, jak bych závodník byl, služ!“,
pak pán, pak vítěz na širé jsi zemi –
a co je víc: pak, synu můj, jsi muž!
PŠ
Citováno z jdem.cz/dpaw7
Library 2.0 v praxi:
Expedice SkiFlow
S touto definicí se ztotožňuji a ještě zastávám přístup, že knihovna by měla
poskytovat své služby a know-how nejen v knihovnách, ale knihovníci 2.0 by měli
chodit
i mezi lidi a „oslovovat“ je na jim příjemném/známém prostředí.
Takový malý experiment nového Library 2.0 přístupu jsme provedli tento víkend
6.–8. února 2009 v masivu Kralického Sněžníku a Orlických hor.
Cíl expedice: poskytování informačních a knihovnických služeb (mobily a notebooky s internetem), propagace čtení a čtenářství (knihy všeho druhu), medializace e-booků (CYBOOK
GEN3) a audioknih (plný mp3 přehrávač).
Celé akce se zúčasnilo 17 členů z řad KISKu, redakce Inflow a sympatizantů. Níže
uvedený výčet je moje stručné a subjektivní shrnutí :)
Pátek 6. února – Oťukávání
Místo: Lyžařské centrum Ski Sněžník u Dolní Moravy. Na nejprudší sjezdovce v ČR
máme co dělat sami se sebou, takže se zmůžeme jen na provolávání hesel: čťete-čteme, Inflooow a poskytujeme pár rad, kdy jede skibus a kde je pokladna.
Sobota 7. února – Extrém
Místo: vrchol Kralického Sněžníku (1424 m. n. m.). U pramene Moravy i na samotném vrcholu jsme se snažili, jak jsme mohli (a moc jsme tedy nemohli). Celý výstup
byl dlouhý 16 km v závějích a ledu a do toho burácel takový vichr, že jsme se museli držet za ramena, aby nás to neodneslo. Nicméně na samotném vrcholu střechy Evropy
jsme oslovili několik (ski)alpinistů a předvedli jsem jim možnosti e-inkoustu. Čučeli,
nevím jestli zimou nebo ohromením. A když jsme ještě přidali několik rad, kudy se
nejlépe dostat do údolí a přednesli prognózu o stavu počasí v následujících pěti dnech,
bylo jasné, že na nás nikdy nezapomenou (jejich maily v našich rukách jsou tomu důkazem).
Teoretické koncepty implementace modelu Library 2.0 do prostředí knihoven často
zmiňují nutnost orientace na uživatele.
Humanitní pohled – všechno se musí točit kolem uživatelů, co nepoužívají, nemá právo na
existenci, knihovna se jim musí stále přizpůsobovat, aktivně zjišťovat, co chtějí a realizovat
to. (Zdroj KISK wiki)
70
71
Neděle 8. února – Flow
Milé Inflow,
píšu Ti, protože už nevím, jak dál.
Ukázalo se, že svoboda otevřeného média, jakým Inflow bylo, a doufám opět bude, je
momentálně ohrožena. Má-li platit prazáklad demokracie o tom, že moje svoboda
končí tam, kde začíná svoboda druhého člověka, pak musím tvrdit, že po naší svobodě
tady pan magistr Jiří Stodola vytrvale šlape.
Zato druhá skupina slavila velké úspěchy! Po vzoru Guerrilla Readers do toho šli
s nasazením a vytvořili prokřehlým turistům a běžkařům útulnou atmosféru při
čtení a poslouchání audioknih. Četlo se Šitíčko (jdem.cz/dpbf6) (intimní rozhovory íránských žen – což mnohé muže tak zaujalo, že žádali po předčítajících maily :)
a poslouchala se audiokniha Děti z Bullerbynu (jdem.cz/dpbh8). Tato část čeká na případné doplnění od aktérů v komentářích, já jsem byl jen zaujatý posluchač a pozorovatel.
Je smutné, k jakým opatřením nás donutil.
Je smutné, že se kvůli němu cítím prabídně.
Je smutné, ž e není ochotný se aspoň na chvíli zamyslet nad tím, jestli by se třeba nemohl mýlit.
Je smutné, že reakcí na tenhle dopis bude napadání.
A proto se obracím na všechny, kterým na Inflow záleží.
Kteří nechtějí, aby z něj bylo hašteřivé pískoviště.
Kteří nechtějí, a by byli noví i stávající čtenáři a přispěvatelé odrazováni
zbytečnými flamy.
Mlčte!
Dokud reagujeme, dáváme tím najevo, že stojíme o dialog.
Suma sumárum: expedice SkiFlow 2009 naplnila naše očekávání a po jistých dramaturgických úpravách si jistě zaslouží napodobení a rozšíření ve všech koutech republiky :)
Vivat všem Knihovníkům 2.0
72
Bavme se dál o tom, co je nového na CASLINU, o projektech, které veřejné knihovny
budují na podporu národnostních menšin, o nejnovějších aplikacích webu 2.0, o státnicích a výuce na KISKu, o nových knihách, které jsme přečetli...
Jsem pod hladinou zoufalství, jinak bych tento dopis nenapsala.
73
Terajs
Pod hladinou
zoufalství
Místo: Dělostřelecká tvrz Bouda a horský bufet na Suchém vrchu (Orlické hory
995 m. n. m.). Skupina se rozdělila na dvě části. Jedna se vydala dobít tvrz Bouda,
zatímco druhá vybudovala základní tábor v bufetu na Suchém vrchu. Dobití tvrze se
ukázalo jako informační fiasko. Nikdo tam nebyl. Potencionální uživatele naší mobilní centrály asi odradily metrové závěje a husté sněžení.
Jinak bych nemohla říct „mlčte“.
Ale protože jsem to pořád já, Terajs, tak na závěr zkusím prorazit tu hladinu zoufalství a znovu se nadechnout: berme to jako experiment – dokáže se tolikrát propíraná
Inflow komunita semknout? Existuje vůbec něco takového?
tomg
Uvidíme...
Další směřování
knihoven
Níže nabízím koncept/svůj pohled na možnosti dalšího směřování /vývoje knihoven.
V oblasti textů bude v následujícím období jasný posun do e-podoby. U vědeckých
časopisů toto již reálně proběhlo, dále pak:
I. nabídka velkých nakladatelství bude postupně nabízena v on-line podobě (ať již
formou e-books od Elsevieru nebo na jednorázové použití do čteček od Amazonu –
zatím noviny apod.), II. postupně proběhne digitalizace veškerého tištěného obsahu v rámci projektů typu
Google Book Search (nejdřívě samozřejmě té ve světových jazycích). Jejich dostupnost
on-line bude postupný proces, ale na závěr se myslím dostane autorskoprávní rovina
tam, že knihy, u kterých nakladatelé řeknou, že je již znovu nevydají, bude možné
koupit přes Google. Zbytek bude dostupný on-line (viz bod I.) anebo dále v tištěné
podobě (tedy pokud půjde o žádaný text, tak nelegálně reálně ve výměnných sítích či
legálně s možností pořízení tištěné kopie v knihovnách), III. jelikož, jak již bylo řečeno, se jedná proces, po dobu jedné (možná až dvou) generací budou knihovny dál plnit roli jakýchsi kontejnerů (velké vědecké pak současně
archivů produkce, která je dostupná pouze v tištěné podobě). Toto jsou hlavní linie.
Jejich aplikace na knihovny znamená v praxi toto: 74
I. Vědecká literatura bude nakupována do odborných knihoven v balíčcích on-line
jako e-books a zpřístupněna dálkově z domova; paralelně ve všech typech knihoven
(veřejných i vědeckých) bude probíhat nasazování čteček a do nich si časově limitovaný obsah budou čtenáři v knihovně stahovat (již se děje v USA – viz jdem.cz/dpbs7).
II. V návaznosti na projekty GBS proběhnou i národní projekty digitalizace produkce
v minoritních jazycích v režii národních knihoven (viz projekt NDK). Výstupy z těchto projektů budou čekat na výsledky jednání mezi Googlem a autorskými ochrannými
svazy a po vyřešení podmínek zpřístupnění se na Google buď naváží nebo spustí ekvivaletní obchodní modely. III. Knihovny se budou snažit svým čtenářům maximálně usnadnit přístup ke svým
fondům nasazením nástrojů, které umožní alespoň rychlé pořízení tištěné kopie pro
čtenáře (v odborných nasazení samoobslužných skenerů a umožnění pořízování digitálních kopií přímo čtenáři; služba digitalizace doporučené literatury chráněné AZ
buď na vyžádání (viz plánovaný projektu MU) – či nejžádanějších věcí plošně (digitalizace skript v NTK) a umožnění možnosti jejich reprodukce v režimu adresného
tisku přímo v knihovně, které garantuje vypořádání autorských práv; u autorsky volných děl jejich postupná digitalizace a navazující nasazení služeb typu EoD; u autorsky chráněných vědeckých článků zajišťovaných formou MVS postupným rozšířením
možnosti zadávat požadavek na MVS pomocí formuláře na www stránkách knihovny,
a last but not least vytvářením provazeb z on-line katalogů tištěné produkce buď na
volně dostupné plné texty nebo alespoň na informaci, kde se plné texty nachází).
V ČR to prakticky znamená potřebu těchto kroků:
Ad I. – a) pokusit se na národní úrovni vytvořit program na postupné plošné dokupování především vědeckých e-books
b) v oblasti databází vytvořit pracovní skupinu, která se pokusí vydefinovat množinu klíčových databází, které by měly být hrazeny ze státního rozpočtu; následně pak
o prolobování nástupce programu INFOZ; u ostatních db se pak jedná o jejich postupný přechod na komerční konsorcia
c) v návaznosti na body a+b) se pokusit dohodnout vytvoření mechanismu bezplatných přeregistrací čtenářů mezi největšími odbornými knihovnami/řešiteli projektů
INFOZu (je zde obecně provazba na identity management – viz např. – a na problematiku vzdáleného přístupu k on-line zdrojům (Shibboleth, EZ proxy atp.)
75
d) vytvořit rozhraní, kde bude centrální informace o výskytu e-books v rámci státu
(např. oborová brána TECH či Souborný katalog ČR)
e) ve vazbě na aktivity KNAV a pracovní skupiny e-VŠKP maximálně podporovat
propagaci open access u AV a univerzit (zde je možná provazba na projekt NUŠL);
na toto navazuje problematika repozitářů v univerzitách (typu aktivity ÚVT MU) ad.
Ad II. – a) vytvořit pracovní skupinu na národní úrovni, která bude schopna připomínkovat evropskou směrnici v oblasti autorského práva a paralelně dodávat podklady sdružení knihoven EBLIDA, která na evropské úrovni lobuje za zájmy knihoven
b) vzhledem k objemu dat při předpokládaném rozsahu digitalizace podporovat rozjezd krajské a univerzitní digitalizace (zde je klíčový vývoj registru digitalizace a plánovaná říjnová výzva IOPu pro digitalizaci i knihovního fondu v krajích)
I v digitální éře lidé potřebují fyzický prostor, byť s trochu jinými parametry (je potřeba silové a datové rozvody pro připojení notebooků, místnosti pro týmovou práci,
konferenční sály – a především – musí to být otevřeno a to fyzicky všem).
I v digitální éře lidé potřebují kontakt s jinými lidmi – ovšem s výraznou přidanou
hodnotou. Je celkem jedno, zda půjde o kontakt fyzický či on-line (chat), musí být
ovšem kvalifikovaný (podle typu knihovny – u vědecké orientace v literatuře, i veřejných pomoc při komunikaci s úřady, všeobecné informace apod). Jsme u pokračovatelů služby Ask your library a o tom, aby si lidé zvykli obracet se na svého knihovníka.
Současně budou knihovny (především veřejné) nástroji státní politiky (v oblasti
integrace menšin, podpory čtenářství – což jsou vzdělávací a další akce využívající již
existující infrastrukturu/domy a lidé a dávající ji nový obsah). Oblíbené omyly
c) stejně tak je pro prodání výsledků digitalizace klíčové vytvoření centrálního rozhraní pro zpřístupnění informace o dostupnosti digitalizovaných jednotek (zde jde
především o debatu o dalším vývoji souborného katalogu; z hlediska PR pak o aktivity
typu Čapek on-line MKP)
Ad III. – a) vzhledem k tomu, že bod I a II jsou v Česku reálné nejdříve ve výhledu
5–10 let, měly by knihovny co nejlépe prodávat to, co již mají – integrovat všechny
zdroje pod jednou střechou výběrem vhodného portálu (VU find); nasadit moderní
verze OPACů, které současně nabízí služby typu dodání dokumentů nebo prolink
na plný text pokud existuje (viz problematika identifikátorů); potřeba prolinku na
plný text současně generuje potřebu jakéhosi centrálního registru digitalizace (ať již
Registru digitalizace či Souborného katalogu)
b) samotná dostupnost databáze v knihovně nestačí, je potřeba její intenzivní propagace (prakticky jde o provazbu na kurzy informační gramotnosti)
IV. Další role: Výše uvedené body se týkají primárně on-line dostupnosti plných textů a přechodného období na cestě k saturaci této potřeby; netýkají se ovšem dalších
rolí knihoven, které se buď nově objevují nebo proměňují. Knihovna, která chce přežít
tento přechod (a v případě velkých knihoven se neomezit pouze na dvojblok archiv
tištěných knih – digitální repozitář a věda) musí nabídnout přidanou hodnotu k výše
uvedeným službám:
Namísto toho, aby si knihovny vytvořily komunitu lidí, kteří je užívají jak fyzicky (viz
výše uvedené), tak virtuálně (nejsou tím myšleny www stránky – mít webovky znamená bavit se na úrovni doby s uživateli v digitální éře), tak se soustředí na obměnu
výpočetní techniky a nekonečné úpravy knihovního systému pro knihovníky. OPACy
jsou zatím většinou jako v pravěku. Namísto toho by nad vhodně uzpůsobeným OPACem měly budovat komunitu – nikoli v rámci jedné knihovny hodnotit knihy, ale minimálně na úrovni státu – či spíše
západního kulturního okruhu.
Možnosti – integrace hodnocení knih do prostředí LibraryThing či na národní úroveň. Dále velká debata nad tím, zda na národní úrovni vytvořit komunitní weby pro
dětské čtenáře či na propagaci četby (typově např. projekt dr. Škyříka ČteSyRád).
Obecně je to věc i propagace on-line služeb knihoven – např. vždy propagace jedné
nové celostátní on-line služby na Týden knihoven; kurzy, ve kterých by se knihovny
seznámily s moderními nástroji – Facebook apod. (bavíme se svými čtenáři!) atp. atp.
V. Trvalé funkce knihoven
Vždy budou potřeba – bez ohledu na výše uvedené – řešit některé potřeby na úrovni
státu.
Archivace webu (a případná provazba na archivaci open-access), problematika pre76
77
servation digitálních dokumentů (čili vlastně jejich dlouhodobá dostupnost a čitelnost); oblast šedé literatury a jejích registrů, oblast přidělování identifikátorů, pokrytí státu nejdůležitějšími databázemi. Vývoj digitálních knihoven včetně editorů,
vytváření a aplikace metadatových schémat atd.
Ano, pokud budou národní a zemské knihovny chtít dělat vědu a uživatele vynechat,
budou mít vždy práce dost. A lidé si poradí (ať již s pomocí Googlu či sami mezi sebou).
Ovšem jsme u tradiční otázky – jistěže to jde i bez veřejných služeb, ovšem dobře fungující veřejná služba je nejlepší (pokud tedy je :-).
Česká realita: Největší české dotační programy MK ČR a krajů se prozatím soustředí
na zajištění konektivity především v malých knihovnách (namísto obecně broadbandového připojení kohokoli v malé obci pomocí např. wi-fi a na zakoupení či vypořádání autorských práv) – program PIK (dotace přes 100 mil. ročně) a zakoupení tištěné
li­teratury a řádné revize fondu v neprofesionálních knihovnách – krajské programy
regionálních funkcí knihoven (souhrnně cca 130 mil. ročně). Knihovníci jako hrdinové
ekonomické krize
Původně jsem si chtěl tuhle informaci schovat pro další SKKIP, ale nakonec jsem se
rozhodl, že by byla možná škoda, pokud by zapadla mezi ostatní.
Narazil jsem na zajímavý článek (jdem.cz/dpbv3), který se týká role knihoven a knihovníků v ekonomické krizi. Musím říct, že po jeho přečtení mé srdce zaplesalo. Ještě
nikdy jsem snad nečetl článek, kde by byli knihovníci označováni za hrdiny :-)
78
Abych pravdu řekl, asi by mě nenapadlo hledat pomoc při hledání práce v knihovně.
Nevím, jaký mají v Americe systém podpory pro nezaměstnané (ale tipuju, že tam
pracovní úřady jako u nás asi fungovat nebudou), ale podle článku americké knihovny vytváří zvláštní programy a knihovníci jsou školení k tomu, aby mohli lidem bez
práce, kteří si přijdou pro pomoc do knihovny, pomoci.
„Whatever people need,“ Stoner said, „we will try to help them.“
Článek mě také inspiroval k tomu, abych se porozhlédl, jestli něco podobného funguje
i u nás. Nikdy jsem se o tuhle problematiku nezajímal (což je asi špatně), a proto jsem
byl příjemně překvapen. Bez nějakého složitého vyhledávání jsem narazil na poměrně dost knihoven, které mají na svých stránkách sekci vyhrazenou nezaměstnaným.
Krajská knihovna v Karlových Varech má i přímo vyhrazený čas (jdem.cz/dpby2), kdy
se nezaměstnaní mohou přijít poradit.
Jen si říkám, že je škoda, že hodně lidí o této možnosti asi neví (stejně jako o dalších
službách, které knihovny nabízí). Obzvlášť v dnešní době by tyto služby mohly nejen
pomoct lidem, ale třeba i o něco zvýšit prestiž knihoven a knihovníků a my bychom
se třeba jednou dočkali i doby, kdy nebudem muset vysvětlovat, proč se knihovnictví
učí i na vysoké škole :-)
SKKIP č. 13
Omlouvám se všem dvěma fanouškům (mami, tati – děkuju), mých SKKIPů, za
dlouhou prodlevu v jejich zveřejňování. Pauza byla způsobena překotnými změnami
v mém soukromém životě :-) Jestli teď čekáte nějakou intimní zpověď asi vás zklamu.
Nová práce, stěhování, nové město … kdo zažil, jistě pochopí. Nicméně jsem stále
tady a i nadále se budu snažit vás (ne)pravidelně informovat o tom, co mě zaujalo
a o čem si myslím, že by mohlo zajímat i vás.
79
Tonda
Tonda
Grantový program VISK se ve své nedigitalizační části (podprogram VISK3) soustředí primárně na obnovu HW a SW vybavení knihoven, nikoli na zpřístupnění digitálního obsahu.
These days, it's really social work in some respects," said Stoner, who directs adult services
for the Clearwater Public Library System. " And it's really satisfying to see how much you
are helping.
Takže další Stručný Knihovnicko-Kulturně-Informační Přehled
•E
bay (jdem.cz/dpb43) se otvírá pro český trh.
Masarykova univerzita
bude brzy mít nové prostory
•N
ěkteré knihovny v UK už nabízejí půjčování e-booků. (jdem.cz/dpb56)
•N
TK představila službu eBooks on Demand. (jdem.cz/dpb66) Reportáž s bližšími
informacemi na Českém rozhlase Leonardo (jdem.cz/dpca6) (mp3, čas 4:55)
• Second Life je na ústupu ze slávy. (jdem.cz/dpcb9) (Doufejme že VIAKISK stojaté
vody SL rozvíří :-) )
•D
va zajímavé články v Literárních novinách týkajících se e-knih a Google Books. Máme
brzdit e-knihy? (jdem.cz/dpcc6) a Naučí Google opět děti číst? (jdem.cz/dpcd6)
•V
e dnech 23. 11.–4. 12. pořádá MZK výstavu českých patentových spisů. 8. 12. se
tamtéž koná přednáška Encyklopedie ve vývoji vědy a techniky – 100 let Ottova
slovníku naučného.
• Google představil (jdem.cz/dpcg9) projekt vlastního operačního systému nazvaný
Chromium OS. (jdem.cz/dpch2)
• 1 . prosince 1835 Hans Christian Andersen publikoval svoji první knihu.
• 3 . prosince 1621 se narodil Bohuslav Balbín – spisovatel, jezuita a obhájce českého
jazyka.
•B
log The Book Cover Archive zveřejnil 20 nejzajímavějších přebalů knih od roku
2000. (jdem.cz/dpcj7) Pro srovnání – anketa (hlasování je již ukončeno) s 12 nejnešťastnějšími přebaly :-) (jdem.cz/dpcm9)
Co zaujalo vás? Podělte se s ostatními v komentářích.
Jak již možná víte cílem projektu Virtuální akademický kampus informačních studií a knihovnictví – zkráceně a zapamatovatelněji VIAKISK – je nabídnout nové prostory pro
výuku a společenské vyžití nejen studentů a pedagogů. Masarykova univerzita tak
bude mít již druhý kampus – tentokrát virtuální.
Proč VIAKISK?
Proč chceme stavět virtuální kampus? Protože vám chceme nabídnout:
• nové možnosti výuky, komunikace a spolupráce;
• usnadnění studia handicapovaným a kombinovaným studentům;
• lepší možnosti získávání externích odborníků pro výuku;
• rozšíření a zpřístupnění výuky inovativním a finančně úsporným způsobem.
Přeloženo do češtiny:
Budete mít možnost sledovat přednášku z pohodlí gauče/postele/terária/podlahy
a dalších sedmo ležmo prostorů, kde máte k dispozici internetové připojení. Přednášející může činit totéž, ať už přednáší z druhého konce Brna, z Prahy či třeba z Anglie.
Zároveň na rozdíl od pouhého streamingu máte možnost se zapojit do diskuse.
A když už začnete diskutovat se spolužáky, tak nebudete rušit ostatní a přednášejícího jako v tradiční učebně. Je zde i větší prostor pro kladení otázek přednášejícímu, ke
kterým se v reálu obvkyle nedostanete z nejrůznějších důvodů (stydlivost, není čas
aj).
Co je nového?
Jak jste si už asi všimli … ;) … VIAKISK si založil blog na Inflow (jdem.cz/dpcp2), aby
Vás mohl průběžně informovat o výstavbě kampusu a o zajímavostech z virtuálního
světa Second Life. Také nás můžete sledovat na Facebooku (jdem.cz/dpcq3), nebo
nám napsat mail ([email protected]). Vážné i nevážné snímky všeho, co se událo,
naleznete též na Flickru (jdem.cz/dpcr3).
80
81
VIAKISK
• Microsoft jedná se společností News (jdem.cz/dpb25) o přesunutí jejich služeb od Googlu právě k Microsoftu, kde by byly nabízeny za poplatek. (Fanoušci M.Č. (jdem.cz/
dpb33) vědí, jaká je budoucnost placených internetových novin :-) )
Ale především Vás chceme informovat, že byl konečně zakoupen ostrov pro VIAKISK.
Výstavba našeho kampusu je tedy již v plném proudu. V dohledné době se můžete
tešit na první fotky a informace z průběhu stavby.
Bylo třeba vymyslet plán jak kurz připravit rychleji a zároveň tak, abych stíhal i jiné
pracovní povinnosti. Jednoznačně se nabízela možnost přijmout dalšího pracovníka –
což bylo vzhledem k finančním možnostem knihovny zavrhnuto velice rychle.
A co dál?
Na řadu tedy přišla myšlenka oslovit jiné knihovny, které by myšlenka takového
kurzu zaujala, a měly dostatečné možnosti se do projektu zapojit. Stručným a „motivačním“ emailem jsem tedy oslovil členy Odborné komise pro informační vzdělávání
a informační gramotnost (jdem.cz/dpcx2) na vysokých školách. Výsledek mě samotného překvapil.
Na tuto moji výzvu se ozvalo celkem 6 vysokoškolských knihoven, že
se jim myšlenka líbí a rády by znaly podrobnosti. Ve výsledku bude asi aktivní spolupráce probíhat mezi následujícími 5 školami:
Kampus by měl být dokončen během ledna či února. Hlavní a centrální součástí bude
konferenční sál. Dále budete moci využívat společenské místnosti, prostory pro skupinové
i individuální studium, střechy budov, pískové svahy aj…
Vše uvidíte a dozvíte se na online kolaudační party ve světě Second Life na našem
ostrově. Pozvánku včas naleznete zde a nebo na našem Facebooku.
Těšíme se na vás!
Tým VIAKISK
• Vysoké učení technické v Brně
• Technická univerzita v Liberci
• Západočeská univerzita v Plzni
• Česká zemědělská univerzita v Praze
• České vysoké učení technické v Praze
ziki
Jako externí konzultant přislíbil svoji účast pan docent Milan Špála z UK. Po prvním
článku na Inflow jsem byl osloven kolegou Mgr. Jiřím Kratochvílem z KUK MU. Vzhledem k tomu, že ti již podobný e-kurz připravují (kdo byl na letos na Inforu, tak o tom
ví), přislíbil také svoji „účast“ v roli konzultanta.
Do třetiCE citaCE
– na téma spolupráCE
Dnešní příspěvek nebudu věnovat obsahu kurzu, ale možnosti a mojí osobní vizi toho,
jak jej vytvořit. Když jsem si hodně orientačně spočítal, jak dlouho by zabralo vytvoření kurzu mě samotnému, došel jsem k závěru, že i kdybych poctivě pracoval 8 hodin
denně (žádná pauzička na kávičku, žádná svačinka, čtení Inflow) tak bych jej tvořil
asi rok. To by však znamenalo, že bych nemohl dělat nic jiného a musel svoji činnost
100% věnovat pouze tomuto. To prostě nepřicházelo v úvahu.
82
No a jak tedy bude probíhat samotná spolupráce? Pokusíme se částečně využít
technologie, které ke společné spolupráci nabízí Google – především Dokumenty
a k samotné organizaci práce a vzájemné komunikaci jsme zakoupili (rozuměj VUT
koupilo) nástroj Activecollab (activecollab.com). Tomuto programu určitě věnuji
jeden z dalších článečků – koho zaujal Basecamp, tak ho tento systém určitě nezklame.
Samotné principy spolupráce na projektu budou rozděleny (vedením a organizací se
„pověřilo“ VUT) v průběhu prázdnin. Každopádně je pravděpodobné, že v následující
(orientační a stručné) podobě:
1. Na přípravné fázi budou spolupracovat všichni – anketa u cílové skupiny, analýza publikačního chování, analýza VŠKP detailní a finální rozpracování osnovy.
O přípravné fázi bude příští příspěvek.
2. Vypracování základních textů – každá instituce bude zodpovědná za tvorbu cca
2–3 modulů a k dalším 2–3 modulům bude působit v roli oponenta (připomínkovat texty, navrhovat změny). Ke každému modulu připraví odpovědná institu83
ce také scénář pro multimediální přednášku a navrhne potřebné zpětnovazební
nástroje (interaktivní animace, testíky, úkoly).
3. Všechny připravené texty zpracuje jeden metodik do stejného stylu a podoby
potřebnou pro distanční texty. Určitě bude vhodné se podívat na texty z pedagogického hlediska – což budeme muset zajistit externě.
4. Ze základních textů a připravených scénářů bude několik multimediálních techniků připravovat veškeré multimediální materiály. Zároveň se pokusíme doplnit
materiály o motivační videa, rozhovory a vše další, co kurz zpestří a zatraktivní.
5.Příprava prostředí pro vytipované LMS – zatím to vypadá jenom na Moodle
(moodle.cz). Zajistí specialista a na LMS ve spolupráci s šikovným grafikem (asi
také externě).
6.A samozřejmě průběžná evaluace a kontrola všech materiálů a na závěr testovací
provoz na každé ze škol.
Shrnout by se to dalo asi následovně – u zásadních a důležitých bodů bude třeba jednotného konsenzu všech zúčastněných. Samotné práce budou rozděleny tak, aby se
každý podílel jenom na určité části – specializoval se pouze na jednu problematiku
– téma. O následnou jednotnost materiálů (ve všech podobách) se postarají odborníci
na danou činnost – metodik distančních textů, multimediální technik, specialista na
LMS, pedagog.
Tohle je zatím moje orientační a jednoduchá představa – je jasné, že v průběhu doby
se bude měnit. A o tom si opět přečtete kde? No přece na Inflow!!
Příště na téma: Než začneme tvořit, je třeba si zjistit …
84
TO
NEJLEPŠÍ
Z PERIODICKÉ
ČÁSTI
Kyberpsychologický
profil uživatelů
komunity Inflow: průzkum
avatarů v blogosféře
jdem.cz/d2ug9
Na úvod
Jedním ze zajímavých aspektů, kterým překvapil kyberprostor řadu odborníků, byl
jeho vliv na lidské chování. Jako by kyberprostor deformoval nejen samotný čas
a prostor, ale i lidskou psychiku s jejími nejrůznějšími projevy. Svět zpřístupňovaný
díky online sítím si začal utvářet vlastní autonomní statut. Pocit bezpečí a anonymity doprovází řada psycho – a socio-patologických projevů a úchylek či pouze odchylek od lidského chování, jak je zakoušeno a pozorováno v reálném světě. Nově, nebo
snad v novém světle se vynořující fenomény lidské psychiky si vysloužiliy vlastní
odborná pojmenování. Lidská psychika, lidské myšlení a lidské chování formované
v interakci s novými technologiemi a médii se staly oblastí zkoumání oboru nazvaného kyberpsychologie. Zde předložený příspěvek si neklade za cíl tyto fenomény
detailněji identifikovat a popsat, případně se pokusit vysvětlit jejich příčiny a důsledky. Jeho cíl je mnohem prostší, a to analyzovat některé rysy odhalující psychologický
profil Inflow tak, jak se projevuje skrze sebevyjádření aktivních členů jeho weblogu.
Příspěvek nemá ani vědecké aspirace, spíš jde jen o hravý pohled, který chce potěšit
a obohatit primárně dlouhodobější čtenáře časopisu Inflow, aktivně se podílející na
aktivitách komunity kolem něj, stejně jako náhodně zbloudilé čtenáře.
[…]
Struktura příspěvku bude následující: nejprve se stručně zaměřím na velikost a růst
komunity Inflow. Dále se budu věnovat pěti nejčetněji publikujícím přispěvatelům,
od nichž bude analyzován jejich současný popis blogu a všechny příspěvky zveřejněné
88
v každém z daných období, které podrobím slovní klusterové analýze. Z obou popisů
bude navržen textový psychopatologický profil uživatele s odpovídajícím časovým
vývojem.
[…]
1. Růst komunity
Časopis Inflow vznikal za účelem nabídnout studentům oboru Informační studia
a knihovnictví prostor, kde by mohli bez větších překážek publikovat k tématům
jejich zájmů, zvláště s ohledem na řadu seminárních prací či zajímavě zpracovaných
témat diplomových prací, kterým mnohdy nebyla v českém prostředí věnována
dostatečná pozornost. S výjimkou těch nejkvalitnějších či snad nejvýjimečnějších,
zůstávaly diplomové práce jako polopublikovaná šedá literatura uzavřeny ve skladovém prostoru akademických knihoven a jejich dostupnost pro veřejnost tak nebyla právě ideální. Za účelem komunikace, participace a sdílení informací mezi čtenáři, přispěvateli a redakcí Inflow byl spuštěný současně s časopisem i Blog k 7. 1.
2008. Počet jeho účastníků se začal rychle navyšovat. Během tří měsíců zde bylo již
založeno celkem 60 profilů (stav k 12. 4. 2008) a koncem kalendářního roku jich bylo
již 105 (stav k 2. 12. 2008). I když mnohem pomaleji, počet profilů na Blogu narůstal
i od počátku tohoto roku, k 30. 4. 2009 čítala velikost Blogu 119 profilů, k 21. 7. 2009
celkem 128 profilů. Ovšem je nutné si uvědomit, že tyto počty nemusejí přesně odpovídat počtu skutečných uživatelů, jeden uživatel může mít více avatarů, navíc i s různým pohlavím (tzv. gender-switching jdem.cz/d2uh2), případně jeden avatar může
mít více uživatelů (reprezentuje skupinu). Tři data tvoří hraniční body předkládané
analýzy zaměřené na vybrané psychologické rysy blogerské komunity Inflow a rozdělují zkoumané období na tři úseky, k nimž se budou jednotlivé rozbory vztahovat.
První úsek překlenuje ranou fázi Inflow, tj. od jeho vzniku po 12. 4. 2008, druhá fáze
formování blogerské komunity zahrnuje dobu mezi 13. 4.–2. 12. 2008, třetí fázi zrání
komunity odpovídá doba mezi 3. 12. 2008–30. 4. 2009, poslední feze zachycuje období
mezi 1. 5. 2009–21. 7. 2009.
2. Psychoanalytický přístup k psychopatologickým rysům
osobnosti prismatem textuální komunikace
V první analýze nebudeme sledovat podrobně působení, temperament, kognitivní
styly, reakce na online podněty (komentáře k příspěvkům ostatních) či další rysy
osobnosti, zaměříme se pouze na skryté projevy či vzory v textech. Tato analýza je
tedy poněkud povrchnější a slouží spíše jako pokusný přístup a k hravé ilustraci. Jednotlivé texty jsou zpracovány pomocí Worlde softwaru. V prvním rozboru vyjdeme
z kategorizace typů osobnosti Nancy McWilliams, k jejíž knize Psychoanalytic Dia89
gnosis odkazuje John Suler (půjde tedy pouze o sekundárně zprostředkovanou kategorizaci). V této analýze se budu věnovat pouze pěti blogerům Inflow, a to těm, kteří mají k 30. 4. 2009 na blogu nejvíce příspěvků. V každém ze tří období vyberu pro
každého blogera pět nejdelších příspěvků, které analyzuji pomocí tag clouds. Interpretací jednotlivých tag clouds a analýzou popisu blogů jeho autorů v odpovídajícím
období určím odpovídající typ osobnosti jeho autorů. Pouze v tomto případě, na rozdíl
od další analýzy, se objeví přesnější určení analyzovaných podle jejich virtuální identity, pod kterou na Inflow blogu vystupují.
Nancy McWilliams vychází z výsledků psychoanalytických výzkumů a pro jednotlivé
typy osobností, které byly pomocí těchto výzkumů identifikovány, určuje jejich odpovídající projevy v online prostředí. Základní typy, které budu brát v potaz, jsou:
• psychopatický (antisociální)
• typ narcistický
• typ schizoidní
• paranoidní typ • depresivně manický (impulsivní) typ
• masochistický (sebepoškozující) typ
• obsesivně kompulzivní typ
• histronický (teatrální) typ
• typ disociační (schizotypový)
Psychopatický typ často přestupuje stanovená pravidla, neprojevuje pocit viny či studu, rád zneužívá ostatních. Zatímco typ narcistický se snaží získat co nejvíce chvály
od ostatních aktérů, obdiv a auru jako někdo speciální s využitím témat moci, dokonalosti či velkoleposti, typ schizoidní se projevuje lhostejností, nedostatkem citlivosti či projevů vřelosti, abstraktním uvažováním a často tematickým zaměřením
na samotu. Paranoidní typ je velmi ostražitý, nedůvěřivý, často obviňuje ostatní,
je hádavý s nedostatkem citu pro humor. Depresivní typ je temný, s aurou smutku
a nízkým stupněm seberespektu, ve fázi manické je energetický, velkolepý, spontánní. Pro masochistický typ osobnosti je stěžejním tématem soužící se či špatné já
se sklony k sebedestruktivnosti. Ve výrazu obsesního typu převažuje vážnost a formálnost s důrazem na detail, pravidla a perfekcionismus. Častými tématy jsou kontrola a dokonalost. Histronici se snaží přitáhnout k sobě pozornost, vyjadřují se dramaticky, emocionálně, někdy s aurou svůdnosti či nadutosti, s inklinací k tématům
závislosti. Poslední typ s lhostejnou a odměřenou osobností, typ schizotypový, projevující zvláštní osobnostní charakteristiky a sklon k pověrčivému či tzv. magickému
myšlení. Specifickým typem je odporující osobnost se zálibou v opozičních postojích,
které mohou skrývat nepřátelství či odpor, vyjadřovaný pasivní formou zpochybnění.
90
Tyto osobnosti přitahuje intelektuální prostředí, v němž odporují ostatním za účelem
zvýšení svého křehkého ega. V počínání takové osobnosti hraje často roli anonymita
prostředí.
Mezi pět nejhojněji publikujících blogerů patřili k 30. 4. 2009 s nejvíce příspěvky Petr
Škyřík, Stáňa, EVa, Emily a Jiřík, na něž se dále zaměřím. Počet příspěvků, s nimiž
bylo dále pracováno v jednotlivých obdobích, je zaznamenán v tabulce. Do analýzy
nebyly zahrnuty příspěvky z neviditelného blogu Inflow. Vzhledem k schematickému znázornění textů pomocí frekvence (rankingu) slov, unikají v této analýze probíraná témata. Nedostatkem tohoto postupu je také to, že nejsou zahrnuty komentáře
blogerů k příspěvkům ostatních, které mohou přesněji vyjadřovat charakteristiky
blogera. Z toho důvodu je zařazení každého z blogerů do nějaké kategorie nutně schematické, neúplné a zkreslující, navíc se zaměřením na patologické rysy povahy, které
nemusejí být u skutečné osoby přítomny.
Petr Škyřík
6. 2.–12. 4. 2008 13. 4.–2. 12. 2008 3. 12.–30. 4. 2009 1. 5.–21. 7. 2009
13
33
28
13
celkem
87
Stáňa
6
21
17
4
48
Eva
11
19
9
4
43
Emily
8
18
8
2
36
Jiřík
10
17
5
4
36
Počet příspěvků vybraných blogerů jednotlivých obdobích
Informační radar: Petrův eBlok
Jak vyplývá z tabulky, nejhojněji publikujícím blogerem je Petr Škyřík. Z popisu blogu
vyplývá, že zaměření příspěvků je převážně odbornějšího rázu s důrazem na objektivitu sdělení a s minimem subjektivních rysů. Informace o blogu Petra Škyříka neobsahují pouze charakteristiku jeho blogu, ale také odkazy na čtené knihy, oproti jiným
blogům obsahuje navíc i možnost zanechávat blogerovi hlasové vzkazy a odkazy na
další stránky související s blogerovými aktivitami a zájmy. Vizuální redukce textu
v grafu prozrazuje převažující zaměření na Internet (časté také slovo web, on-line)
a jeho služby (Google, You Tube, RSS, MP3, 2.0 ...), včetně Inflow (a KISKu), které
představuje jedno z nejčastěji se vyskytujících slov. Velký důraz je v tématech kladen
také na oblast knihoven a informací a také na projekty a odkazy (prezentace, téma,
předmět, konference) nejčastěji v českém prostředí. Vzory osobnějších témat příliš
zachytit nelze, snad jen oblíbenou tematiku her a knih, které se však často mohou
vyskytovat v souvislosti s knihovnami jako odborným tématem. S materiálem,
v němž se neprojevuje příliš osobní (rozuměj subjektivizující) účasti, bych se klonil
k zařazení blogera do okrajové oblasti narcistického či obsesního typu osobnosti.
91
“ArtBlog“: blog EVy
Graf PŠ
Blog EVy projevuje s plynoucím časem proměnlivost v popisu. Původní zaměření na
knihovny, čtenářství a společnost překryla společensko-kulturní škraboška, která po
sejmutí odhalila ve třetím období opět stejná témata obohacená o umění C. Moneta. Všemi obdobími se line jako červená stuha téma biblioterapie. Popis blogu doplňují odkazy na projekt, na němž se blogerka účastnila, na oblíbenou knihovnu, na
wordcloud v alternativním knihovním katalogu Beth a na Picasovy fotky. Celý popis
doplňuje obraz Gwen Johnové. Grafická reprezentace prozrazuje, že blogerku EVu
kromě tématu knihoven přitahují i témata spjatá s uměním (hudba, tanec) a výše
zmíněnou terapií, časté je však také téma života, cest, srdce a duše a také komunikace. V tomto případě neexistuje žádný záchytný bod, který by umožnil identifikovat
projev zařaditelný dle nějaké z kategorií osobností.
Iniciály: blog Stáňi
Druhým nejčastěji publikujícím blogerem je Stáňa. Popis jejího blogu je stručný
a obsahuje výzvu ke sdílení názorů. Stáňa se v příspěvcích hojně věnuje knihovnám
a dětem. V textech lze objevit i osobnější zaměření – častá jsou slova jako práce, problém, prestiž či sama a pomoc, dále slovesa musím, měla, myslím, cítím, být. Časté
je také téma času (rok, dnes, někdy) a hanáckého nářečí. Některé rysy připomínají
schizoidní typ osobnosti.
Graf EVa
E-mily E-blog: blog Emily
Graf Stáňa 92
Emilyn blog je velmi tvořivý a s postupem času doznává nejrůznějších změn. V proměnách času bych jej souhrnně charakterizoval slovem skotačivý a hravý. Kromě
popisu a motta je pravidelně doplňován grafikou vázanou k stejnojmenné komiksové
postavičce. Blog je dále doplněn o výčet posledních přečtených knih. V grafu zaujme
na první pohled, jak často je opakováno jméno Emily, což naznačuje sebestřednost
blogerky (to podporuje i častý výskyt slova sebe, sobě). Častým tématem je také
samotný časopis Inflow a KISK. Specifickým tématem je studium (zkoušky a zkouškové období ve všech možných tvarech) a čtení (sem spadá i tematika knihoven).
Specifickými slovy jsou také výrazy kouřit, šok, horor. Podle vizuálního zobrazení lze
u blogerky najít některé rysy histronické osobnosti.
93
Tatuáž jako znakově
významový systém
v zrcadle kybersémiotiky
Graf Emily
Soda bicarbona napříč časem: Jiříkův blog
Jiříkův blog svým popisem vzbuzuje pocit oxymóronu a naznačuje, že témata tohoto
blogu budou ve zvláštním vztahu k realitě. Následuje odkaz na další blog uživatele
a výčet knih, filmů a hudby, kterým se bloger v poslední době věnoval. Mnoho prvních rankingových míst (tj. nejfrekventovanějších slov) v blogu zabírají stop slova,
která se však v grafu nezobrazují. Tématům tentokrát nevévodí knihovny, ale filosofie (Aristoteles). Další témata jsou velmi různorodá a tedy nejednotná. Z těch výraznějších bych akcentoval tisíciletí, život, které se doplňují s prahem. Neobvyklou je jistě kombinace slov jako Bůh, kostel, provázek, kameny, ovce, urban. Z grafu je patrná
fascinace cestami a věcmi (ulice, domů, nádraží, místo, sochy, pláště), výmluvná jsou
i slova skepse a nesmysl. Některé projevující se rysy by se daly přiřadit osobnostem
psychopatickým či schizotypovým.
jdem.cz/d2u97
Úvod
Na lidskou kůži bylo vytetováno nespočetné množství symbolů, znaků, kreseb
a někdy i textů či šifer. Tetování je fenomén velice mimořádný a komplexní, jelikož se
jedná o kulturní univerzálii, kterou lze nalézt téměř na všech místech napříč celým
světem. Svou různorodostí – v půvabech i děsivosti – prohlubuje naše estetické vnímání. Tetování však také můžeme pojímat jako prostředek neverbální komunikace
nebo sebevyjádření. Mezi tatuáží a jejím nositelem existuje (pro jejich těsné sepětí)
mnohem užší vztah, než je tomu u jakéhokoli jiného záznamu na určité médium. Tatuáž vypovídá o svém nositeli mnohé a my tak můžeme „číst“ přímo z kůže člověka
podobně jako z otevřené knihy, přestože pro tetování nebyl dosud vytvořen žádný
(alespoň ne jednotný) slovník. Už samotná „potetovanost“ je totiž příznakem jiného
jevu – ať už je to příslušnost k určité skupině či naopak snaha odlišit se. V následujícím textu bych proto chtěla vylíčit, co v průběhu dějin různá tetování znamenala a co
symbolizovala (od sociálního postavení, přes příslušnost ke skupině až po zdůraznění
výjimečností) a jak člověk jejich prostřednictvím komunikoval.
Moje práce vychází z hypotézy, že tetování je znak. Jde totiž v podstatě o zaznamenání symbolu či celého souboru symbolů na lidskou kůži podobně jako je písmo zaznamenáváno na papír či jiný nosič. Mimo to se však zároveň jedná o něco, co bychom
teoreticky mohli nazvat meta-znak, jelikož je to zároveň znakem pro něco dalšího
(např. to, že jeho nositel prošel určitým rituálem, že má určitý společenský status, že
se chce odlišovat či že chce zvýšit svou sexuální atraktivitu). Významy se v průběhu
dějin měnily a vyvíjely a tím vznikl celý řetězec interpretací a vztahů mezi tetováními, jejich nositeli a jednotlivými významy tatuáží. Vlivem toho vznikl velice rozvětvený systém, který bych se chtěla pokusit alespoň částečně nastínit.
Graf Jiřík
94
95
Mým cílem je uspořádat a typologizovat tatuáž, zreflektovat její významy a zasadit ji
do konceptuálního rámce kybersémiotiky. K tomu je však nutné:
1. zreflektovat významy tetováží vjejich historickém kontextu
2. vyložit tetováž jako určitý systém, který je autopoietický
3. zasadit ho do triadického sémiotického pojetí.
Teprve pak může vzniknout koncept vykreslující systém tetováží v kybersémiotickém pojetí, jak jej předkládá Søren Brier.
Tatuáž jako znak
[…]
Tetováž tedy můžeme pojímat jako znak. Znak definoval svatý Augustýn jako „něco,
co nás samo o sobě přivádí na myšlenku o něčem jiném.“ Tatuáž dokonce můžeme pojímat
jako znak hned na třech úrovních:
1. Znak jako výsledek manipulace s naším tělem (znak toho, že naše tělo bylo mutilováno, že se na něm něco změnilo)
2. Znak jako určitý obrazec – zpodobnění například určitého symbolu, nesoucí nějaký
určitý význam (např. na Barmě býval často tetován motiv tygra symbolizující velkou sílu a odvahu)
3. Znak, který je člověku připsán následkem toho, že je potetován (např. že se mu zvýšil sociální status)
První a třetí úroveň se zdají být podobnými, jedná se však o dvě různé věci – vlastní fakt/změnu (1. úroveň) a jeho důsledek/význam (3. úroveň). Rozdíl je v tom, že
tetování jako znak na první úrovni vnímáme všichni v podstatě stejně („ten člověk je
potetovaný“ = „má na sobě uměle vytvořené zvláštní znaky“), zatímco na třetí úrovni
přidáváme tatuáži nějaký subjektivní (či objektivní) význam („má určitý společenský
status“, „je sexuálně zralý/přitažlivý“ či dnes již stereotypní „byl ve vězení“). Tatuáž
je tedy znakem zastupujícím 1) událost na těle, 2) znak či symbol, 3) význam.
[…]
Tetování a kybernetika
K tomu, abych mohla tetováž zasadit do kybersémiotického konceptu, musím ji nejdříve vyložit jako systém a jako autopoietický systém. Musím zároveň zreflektovat procesy, které v tomto systému probíhají z hlediska kybernetiky druhého řádu.
96
Tetováž jako systém
„Systém je celistvý materiální nebo ideální objekt, který se skládá z prvků (elementáních
objektů) v rámci daného systému dále nedělitelných a nacházejících se v určitých vztazích.
Jinak řečeno, systém je soubor prvků a vztahů mezi nimi.“
Tak definuje systém V. M. Solncev.
Tvoří také tetováže nějaký systém? Nejsou to jen chaotické značky na sobě nezávislé?
Domnívám se, že tomu tak není, ale abychom se chaotičnosti vyhnuli, je dle mého
názoru nutné rozlišovat alespoň dva okruhy dělení tetováže; 1) tetování tradiční,
které tvoří řada skupinek vytyčených jednotlivými kulturními okruhy 2) tetování
novodobé, které vzniklo splynutím tradičních tatuáží a vytvořilo mnoholitý módní
trend. Novodobá tatuáž je tradičním tetováním značně ovlivněna, ale vlivem moderní doby, změn ve společnosti a globalizace nabrala nové (jiné) významy a ty staré se
v podstatě téměř vytratily, nebo změnily. Na čem však založit tvrzení, že jsou tyto
významy systematizovány?
Mnoho badatelů připisuje tetováži komunikační význam – jedná se například
o Lohinsse či Rychlíka. Můžeme však komunikovat nesystematicky? Neorganizovaně? Domnívám se, že tomu tak není a že ke komunikaci potřebujeme vždy něco, co jí
udává strukturu a systém – nějaký jazyk.
Pod pojmem jazyk si člověk většinou nejdříve představí mluvené slovo. I tetováže
byly mnohdy spojovány s fonetickými výrazy. U přírodních národů (s „tradičními
tetováními“) mnohdy měly jednotlivé tatuáže své názvy. Tak například na Marshallových ostrovech se „tetovacímu vzorku říkalo ar, proces tetování byl nazýván eo. Ozdobení
tváře tak mělo název eoon-maj, tetování krku zase eooten-boro, muži si nechávali na prsa
vytetovat eo kat. Ramena zdobilo waurok...“ Podobně tomu bylo též v Japonsku a také
na Tonze a Samoi „každá čára – tlustá i tenká – měla své jméno“. Domnívám se však, že
k tomu, aby něco bylo ustanoveno jako jazyk, však není fonetických názvů zapotřebí.
V. M. Solncev pojímá jazyk jako „materiální prostředek komunikace mezi lidmi, nebo
konkrétněji jako druhotný materiální čili znakový systém, jehož se užívá jako nástroje nebo
prostředku komunikace.“ V souladu s ním i já soudím, že podstatou je znakovost a ne
fonetičnost tohoto systému. Důkazem pro to může být znakový systém pro neslyšící,
ve kterém má sice každý znak (gesto) svou hlásku, slabiku či přímo název, ten ovšem
není pro neslyšící relevantní, jelikož onen zvuk nemohou zaznamenat. Opomenout
bych neměla ani různé programovací jazyky, které rovněž nepracují s mluvenými
slovy a výrazy. Solncev dále říká, že „prvky druhotných materiálních systémů fungují jako
znaky, tj. materiální prvky, jejichž význam nespočívá v nich samých, nýbrž v tom, že označují
něco mimo ně.“ Význam se tedy vztahuje ještě k něčemu dalšímu než k samotnému
97
znaku. Je tedy pravděpodobné, že existuje i někdo nebo něco, co významy vytváří. „Ptáci si navzájem něco sdělují, opice si navzájem něco sdělují, hmyz si navzájem něco
sděluje a ve všech těchto případech sdělování se nějakým způsobem využívá signálů nebo
symbolů, kterým mohou rozumět pouze ti jedinci, kteří jsou obeznámeni se systémem příslušného kódu.“ říká Norbert Wiener – a z tohoto tvrzení lze vyvodit závěr, že nestačí,
aby existoval někdo, kdo znak vytvoří a kdo mu přiřkne význam, musí zde být také
někdo, kdo ho interpretuje.
Žena v informační
společnosti.
Část I.: Žena (ne)racionální
[…]
Tetováž jako autopoiesis
[…]
Autopoiesis (neboli „sebetvorba“) je komplexním přístupem uzavřenosti. Autory
tohoto pojmu jsou H.Maturana a F. Varela. Jedná se o proces, v němž systém rekurzivně vytváří vlastní síť fyzických prvků, čímž průběžně obnovuje svou vlastní organizaci s ohledem na své vlastní opotřebování. Dá se tedy říci, že se jedná o uzavřený,
sebeorganizovaný systém, který si vytváří své vlastní hranice. Tento systém je však
otevřený vzhledem k výměně hmoty a energie se svým okolím a je také autonomně
zodpovědný za způsob, jakým jsou tyto zdroje využívány. Specifickou formou autopoiesis může být reprodukce živých systémů.
Tuto koncepci rozšířil Niklas Luhmann. Ten viděl autopoiesis jako sítě produktů
a jejich komponentů, které ji vytvářejí a ustanovují v prostoru, ve kterém existují.
Spíše než dělení na systém a části však spíše uplatňoval rozlišování mezi systémem
a prostředím. Každý autopoietický systém je totiž podle něj oddělen od prostředí, které ho obklopuje. Hranice každého systému tvoří komponenty, které se podílejí na jejím uskutečnění. Autopoiesis je podle něj nejen samoorganizovaný systém,
který produkuje vlastní struktury, ale rovněž systém sebereferenční – tedy systém
požadující produkci dalších komponentů dle vlastního posuzování.
[…]
Pokud tuto interakci orientujeme na tetování jako komunikační systém – to jest systém znaků s určitými významy – můžeme rozpoznávat rysy vykazující, že by tetováže mohly tvořit autopoietický systém. Tento systém je v podstatě zprostředkován
jedinci, kteří jsou tvůrci významů, jejichž původcem je specifický typ média – tetováž.
jdem.cz/d2v53
Úvod: proč toto téma?
Většina mladých žen v České republice (dále jen ČR), které se rozhodují pro budoucí
kariéru, považuje sama sebe za emancipované. Většina jejich mužských vrstevníků
by se bez váhání označila za moderní a zbavené předsudků. Ženy i muži dosahují stejného vzdělání, právo jim teoreticky garantuje rovnost postavení i příležitostí. Přesto
jsou ženy ve skutečnosti z některých oblastí téměř bezvýhradně vyloučeny. Tradiční je malé procento žen ve vědě a výzkumu obecně; v technických oborech je jejich
zastoupení mizivé. Informační a komunikační technologie (dále jen ICT) jsou přitom jednou z nejvýznamnějších složek soudobé společnosti. Ženy se tak svou absencí
v této oblasti vzdávají prakticky možnosti zásadně ovlivnit směřování společnosti,
podobu kultury, své životy i budoucnost celého lidského druhu. Roste riziko vytvoření a rozšiřování gender digital divide (digitální propasti mezi gendery), která ženy
ve společnosti opět odsune na druhou kolej. Nejen, že nedostanou šanci uplatnit se
v prestižním dynamickém oboru, ale menší úroveň informační gramotnosti je výrazně znevýhodní např. ve vzdělávání, bude představovat brzdící faktor při volbě profese, limituje jejich politickou i lidskou svobodu, díky nedostatku participace na řízení
společnosti a vzrůstající míře informační izolovanosti.
Problém postavení žen v informační společnosti ve spojitosti s jejich vyloučením
z některých částí infosféry je v ČR zatím víceméně přehlížen a bagatelizován jako
„další feministický výmysl“. Přitom přehlížením potenciálu, který v sobě ženy ukrývají, společnost sama poškozuje směr i kvalitu svého rozvoje. Cílem textu je přispět
k diskuzi o tématu v rámci oboru informačních studií, jehož studentky mohou představovat skrytý potenciál pro informační prostředí.
[…]
98
99
Žena (ne)myslící
Rozdíly v myšlení muže a ženy existují. Na této skutečnosti se shodují vědecké výzkumy a nasvědčují jí i osobní zkušenosti každého z nás. Vyvstává zde však řada otázek.
Především do jaké míry se myšlení ženy a muže liší a čím je tato odlišnost dána.
Myšlení jako psychofyziologický proces, endocept
Myšlení je podmínkou orientace v realitě, je součástí procesu jejího poznávání –
kognice. Pokusíme se nyní upozornit na její složky, které by mohli hrát určitou roli
v utváření diferenciace tohoto procesu na „mužský“ a „ženský“.
První složkou kognitivního procesu je smyslová zkušenost, kterou získáváme díky
vnímání (percepci). V percepčních schopnostech můžeme zaznamenat mírné mezipohlavní rozdíly, které jsou zřejmě dány evolucí. Ženy „sběračky“ mají smysly obecně řečeno kvalitnější (jemnější) – lepší čich, chuť, sluch, rozvinutější haptiku. Muži
„lovci“ vynikají v rámci specializací percepčních schopností – například lépe rozpoznají odkud zvuk v prostoru přichází. Zrak je rozvinut u obou pohlaví stejně s jistými
specifiky. Muži mají lepší odhad vzdálenosti a orientaci v prostoru, ženy rozlišují lépe
barvy. Smysly poskytují naší mysli materiál pro fázi procesu poznání, kterou nazýváme myšlení.
Myšlení probíhá na základě práce s abstraktními pojmy. Pojmům je dle Bergera a Luckmanna přisuzován význam na základě celospolečenské dohody, kterou pomocí narativizace stvrzují autority – ty udávají jakési vzorce pro čtení reality. Těmito autoritami
jsou instituce: tradice ale i například média. Je nasnadě, že to byli právě muži, kdo měl
po celou historii hlavní slovo při určování těchto významů. Již to je jeden z faktorů,
díky kterému se pak myšlení žen může jevit v muži konstruovaném světě jako méněcenné.
Myšlení je procesem, při kterém dochází ke zpracování informací – podnětů z vnějšího i vnitřního prostředí – které působí na náš organismus. Důležitou funkcí mozku je schopnost filtrace informací, díky které proces kognice u každého jedince probíhá výběrově a tím pádem ho můžeme označit za jedinečný. Naše poznávání světa
ovlivňuje i jedinečné vnitřní prožívání tohoto poznávání – endocepty. Cejpek endocept
(osobnostní fond) popisuje jako „rozsáhlé systémy minulých zkušeností, představ, plánů, očekávání apod. spjatých s abstrakcí hodnotového žebříčku, které jsou nesnadno
vyjádřitelné slovy a mají povahu dispozic.“ Endocept je u každého člověka originální.
Přesto bychom mohli hledat jisté podobnosti v endoceptech všech žen, jelikož vývoj
a proměny endoceptů ovlivňují i sociální tlaky na dodržování genderových rolí a také
prožívání těchto rolí – radost z jejich dodržení a stres z jejich překračování. Pokud jsou
endocepty „filtrem našeho nazírání světa a způsobují, že poznáváme především vše,
100
co předpokládáme, že poznáme, a co je pro nás z nějakého hlediska důležité poznat“,
může být ženské myšlení ovlivněno na úrovni endoceptu snahou o naplnění genderové role „iracionální bytosti neschopné pracovat s technikou“ natolik, že vede jako
sebevyplňující proroctví k přehlížení (vyfiltrování) podnětů, které jsou při konfrontaci
s endocepty vyhodnoceny jako pro ženy nedůležité nebo nezvládnutelné.
Pokud vztáhneme tento poznatek na naši problematiku zpochybňování ženských
schopností ve vědě a technice, můžeme argumentovat vlivem demotivace – přehlížení
dívek v těchto oblastech. Již od dětství, a pak během celého svého institucionálního
vzdělávání, jsou ženy tlačeny do role méně intelektuálně a technicky zdatných. Jisté
způsoby uvažování (např. matematické) u nich nejsou podporovány stejnou měrou
jako u chlapců. V případě, kdy není mozek některým druhům podnětů vystavován,
zeslabuje se schopnost tyto podněty vnímat a dále s nimi pracovat, myslet v určité
konstrukci pojmů a osvojovat si je učením. Pokud tedy některé ženy prokazují menší
míru schopnosti k osvojení určitých pojmů a práce s nimi, může se jednat ne o přírodou daný hendikep, ale o vliv prostředí. Slovy psycholožky Jane M. Healy:
„Mozek, který je aktivně zapojen a je zvědavý, má mnohem lepší předpoklady k vytvoření
silnějších spojů než ten, který je jen pasivním příjemcem vyučované látky. Tato skutečnost
je kritická, nebo přinejmenším značně citlivá v období vývoje, kdy se určité skupiny neuronů
stávají obzvláště přístupné stimulaci. Pokud dostatečné mentální cvičení chybí, může být
příslušná schopnost navždy ztracena.“
Koncept endoceptu je hypotetickou strukturou, kterou nelze na fyziologické úrovni
zachytit. Dalo by se snad říci, že je vázán spíše na příslušnost k genderu než k pohlaví.
Dále se budeme věnovat anatomickým a funkčním rozdílům mozku, které lze odvozovat od příslušnosti k biologickému pohlaví díky předpokladu, že jsou způsobeny
především vlivem ženských a mužských pohlavních hormonů.
[…]
I. část: shrnutí
Být ženou či mužem znamená kombinaci biologického a sociálního pohlaví. Koncept
sociálního pohlaví neboli genderu rozvíjí genderová studia. Genderová studia mimo
jiné analyzují pohlavně-genderový systém společnosti, v němž ženy zaujímají – díky
bipolárnímu způsobu konstrukce genderů – podřadné postavení. O změnu tohoto
stavu v praxi – nastolení genderové rovnosti ve společnosti – usiluje feminismus
jako rozmanité sociální hnutí, které má svou filozofickou základnu ve feministických
filozofiích.
101
Rod ženský je zatížen genderovými stereotypy o odlišném a méněcenném myšlení
ženy. Tyto stereotypy ženám brání v jeho plném rozvinutí, které by zahrnovalo nejlépe „mužské“ i „ženské“ charakteristiky, vlastnosti a schopnosti. Ženy jsou vyřazeny svou příslušností k genderu z „mužského světa“ – vědy, výzkumu a techniky.
Neurovědy přitom neposkytují jednoznačné důkazy o diametrální odlišnosti mezi
gendery, které by dokazovaly biologickou determinaci menšího potenciálu v těchto
oblastech. Ženy jsou tedy determinovány pravděpodobněji o něco více kulturou než
biologií, proto je možné stávající situaci změnit na základě prolomení genderových
stereotypů, podporováním každého jedince v rozvíjení vlastní jedinečnosti a uznáním ceny této jedinečnosti. Tato pluralita může významně obohatit i výše uvedené
oblasti, které jsou doposud „genderově uniformní“. Pokud existenci jistých rozdílů
v „myšlení“ mezi gendery připustíme, v podstatě lhostejno zda mají původ biologický
či sociální, musíme pak usilovat logicky o genderově rovnoměrného zastoupení ve
všech oblastech ještě naléhavěji; nejen z hlediska zachování principu genderové rovnosti, ale i pro zachování genderové neutrality.
Web 2.0, 3.0, individualizácia
internetu a knižnice
jdem.cz/d2wb3
Úvod
Práve v dobe rozmachu internetu aj v strednej a východnej Európe, teda pred desiatimi rokmi som začal študovať knižničnú a informačnú vedu, všetci v našom odbore
hovorili o Internete (áno, vtedy ešte s veľ kým „i“), ako keby to bol práve internet na
ktorý knižnice čakali, alebo ako keby sa tu on objavil len kvôli knižniciam. Ale to bolo
prirodzené, bolo to obdobie tzv. internetovej prestalgie (opak nostalgie) a len málokto si reálne uvedomoval na čo, pre čo a najmä pre koho, tu tá sieť je. Účel internetu
sa v druhej polovici deväťdesiatych rokov presúval z akademickej siete (pochopiteľne
v USA, nie v našich končinách) cez nástroj pre firmy a podnikateľov (naopak veľmi
102
rozšírená predstava v počiatočnom kapitalizme) alebo hračku „počítačových maniakov“ až na všeobecnú akceptáciu, ktorá bola základom rozšírenia do domácnosti
a vreckových terminálov (najmä mobilných telefónov). Práve toto rozšírenie bolo
zasa základným predpokladom toho aby mohlo vzniknúť niečo ako Web 2.0.
Web 1.0
V súčasnosti sme už definitívne v tej dobe o ktorej sa snívalo počas tzv. prestalgie
a tak môžeme hodnotiť. Začiatok „prítomnosti“ siete v našich životov je možné datovať od prasknutia dotcomovej bubliny na jeseň roku 2001. Takéto hodnotenie je o to
dôležitejšie o čo viac sa tu a teraz podobá tomu a tam vo vzťahu k Webu 2.0. Koľ ko
z predstáv o všeobecnej dostupnosti vzdelanosti, kultúry a vedy sa naplnilo? Ako sa
zdemokratizoval pomer autorov/pôvodcov obsahu a jeho recipientov v masmédiách
vďaka novému médiu, ktoré umožňuje publikovať „každému“? Kde ostala dúhovofarebná pluralita? Stačí konštatovať holé fakty aby sme mohli povedať, že štruktúry bežné v „old economy“, ako sú kamenné vydavateľstvá, nadnárodné koncerny
a komerčné záujmy sa preniesli do digitálneho prostredia. Skrátene povedané, 90%
používateľov internetu čerpá informácie z piatich najnavštevovanejších sídiel. Pri
vyhľadávaní je tento pomer ešte desivejší a moc takmer monopolného servera tým
ďalej rastie i v ďalších oblastiach. Obsah, ktorý sa najčastejšie šíri optickými káblami
či inými prenosovými technológiami internetu by sa v typizácií tlače najpravdepodobnejšie dal charakterizovať ako bulvár. Čo z toho vyplýva? Pre nás dva podstatné
závery.
Prvý je značne nelichotivý. Knižnice na internete zlyhali, neurobili žiadnu tu „dieru
do sveta“ ku ktorej sa schylovalo v dobe tzv. prestalgie. Ony sa nestali ničím podstatným, novým, alebo žiadaným v digitálnom prostredí, to len internet sa stal nástrojom zjednodušujúcim, zrýchlujúcim a niekedy zefektívňujúcim dovtedajšiu prácu
z vnútorného a služby z vonkajšieho pohľadu. Ak sa niekde nejaké inovatívne služby
objavili, boli to skôr výnimky. Najvážnejším zlyhaním je okrem pomalej adaptácie
aj absolútna absencia endemitov, teda takých elementov, ktoré môžu jestvovať len
v týchto podmienkach, na tejto sieti. Zasielanie elektronických dokumnetov, e-mailov, je síce pre mnohých a to dokonca i nečitateľov atraktívna služba, no nevyužíva
internet inak ako na prenos, ak by ho nebolo, dokumenty by boli používateľovi doručené iným kanálom (pripúšťam menej rýchlym a/alebo pohodlným).
Druhý záver môže na prvé počutie znieť rovnako negativisticky, no ak ho príjmeme
ako dôležitý aspekt nášho ďalšieho uvažovania, môže nám pomôcť zamedziť opakovaniu predošlej situácie. Znie: zabudnime na techooptimizmus dvadsiateho storočia.
V šesťdesiatych rokoch odborníci verili, že v roku 2010 technika kompletne ovlád103
ne naše životy. Nestalo sa tak. Podobným mýtom však veríme aj dnes. Ako by vyzeral svet na začiatku 21. storočia, keby sa splnilo to, čo nám odborníci predpovedali
v päťdesiatych a šesťdesiatych rokoch? Namiesto áut by sme používali osobné lietadlá, ktoré by na pohyb využívali zemskú rotáciu. Naše šaty by mali funkciu samočistenia a boli by vyrobené z materiálu, ktorý by sa dal recyklovať a donekonečna mohol
slúžiť na výrobu nového oblečenia. Pracovali by sme už iba z domu a väčšinu manuálnych prác by za nás robili roboty.
stránky. Moderná webstránka sa zaujíma o to čo chcem, čo hľadám a snaží sa uspokojiť moje záujmy. Denne čítam spravodajstvo. Na modernom webe ho môžem zdieľať
s ostatnými. Inteligentný systém, ktorý pracuje pod kapotou mi ukáže tie najzaujímavejšie články. Rozdiel je v tom, že výber nerobia autori článkov ale čitatelia, ľudia
ako ja. Mám k nim bližšie a ich vkusu dôverujem viac.“ Práve ste čítali názor jednotlivca, no je natoľ ko rozšírený, že je úplne jedno kto, presnejšie povedané, ktorý bloger
súčasnosti to bol.
[…]
[…]
Web 2.0
Web 3.0
Ak teda nechceme sadnúť na lep ďalšej slepej uličke vo vývoji mali, by sme si pre začiatok uvedomiť čo Web 2.0 je. Poučený z predošlých riadkov tu nebudem enumerovať
všetko, čím by Web 2.0 mal, alebo chcel raz byť, ale pokúsim sa opísať to, čím v súčasnosti je a čo sa v najbližšej budúcnosti na ňom nezmení. A to sa dá povedať veľmi jednoducho a jednoznačne. Je to „len“ priblíženie, ďalší krok k tomu vysnívanému Webu
z pred desiatich-pätnástich rokov, za všetko postačí uviesť rok starý citát z populárneho (a teda neodborného) slovenského portálu o IT Živé.sk: „Ľudia sa vďaka jednoduchým aplikáciám umiestneným na internete doslova sťahujú do virtuálneho sveta.
Vďaka týmto stránkam už nie je problémom využívanie messengerov, písanie textových dokumentov, upravovanie fotografií a mnoho ďalšieho bez akejkoľvek inštalácie
aplikácií priamo do našich počítačov.“ K týmto skôr technicistným charakteristikám
pripojme ešte vzletnejšie označenie z pseudoencyklopédie Wikipedia „komunity
a služby, ktorých cieľom je napomáhať vzniku kreativity, spolupráce a výmeny informácií medzi používateľmi“. Neznie to povedomo? Veru áno, sú to tie isté vízie ako
pred mnohými rokmi. Vysvetlenie, prečo opakujeme tie isté vízie aj napriek tomu, že
už sa raz neukázali ako pravdivé, poskytuje znova Dr. Richard Barbrook: „Vytvoríme
veštbu, ak sa nenaplní, jednoducho na ňu zabudneme a vytvoríme si ju znova“.
Toto stanovisko zastáva i jeden z „vynálezcov“ internetu Tim Berners-Lee, ktorý
doslova povedal: „väčšina toho čo sa dnes označuje ako Web 2.0 jestvovalo od počiatku webu“. Neprepadajme však skepse, panike, alebo naopak nečinnosti. Fakt, že
populárna kultúra stvorila termín, ktorý historicky ani obsahovo veľmi neobstojí
nie je dôvodom, aby sa knižnice nesnažili adaptovať súčasný stav a očakávania, prispôsobiť sa pokroku (i keď pomalému). Je to dôvod na zdravý skepticizmus ako základ
strategického myslenia. Web 2.0 síce možno nepredstavuje to čo deklaruje, to však
zďaleka neznamená, že nepredstavuje vôbec nič. Predstavuje a dokonca niečo veľmi
dôležité. Zmenu pohľadu na internet medzi širokými masami jeho používateľov, ktorá sa len zvyšuje so znižujúcim sa vekom. Na ilustráciu vyberám názor jedného blogera: „Na webe sa cítim viac vážený, je o mňa lepšie postarané. Na firemnej stránke už
nie som odbitý zoznamom výrobkov a emailovou adresou na admina webu v pätičke
104
Prednedávom sa objavil i ďalší, ešte novší pojem – ako to už v strašidelnom svete
technologických inovácií býva – a to Web 3.0. Doteraz však nejestvuje žiaden širší
konsenzus ako by sa mohol definovať a preto je jeho používanie vysoko špekulatívne a často motivované nízkym – marketingovými záujmami. Jedna z jeho vlastností, ktorú však už môžeme pozorovať je posun od „tradičného“ blogovania aké bolo
typické pre Web 2.0 k automatickému generovaniu „blogu“ v sociálnych sieťach. Ako
príklad je možné uviesť mimoriadne rozšírenú platformu Facebook na ktorej sú jednotlivé „domovské stránky“ používateľov generované samotnou službou na základe širokého množstva informácií, ktoré používateľ viac či menej aktívne a vedome
sprístupňuje, počínajúc opisovaním aktuálnej náladu, pocitu či myšlienky vo forme
tzv. statusu a končiac prehľadom kultúrneho života na základe podujatí, ktorých sa
jednotlivec zúčastnil či hodlá zúčastniť . Služba vytvára chronologický zoznam života
používateľa on-line v atraktívnej forme a tento sa tak dostáva sám do úlohy veľ kého
brata, vlastne je sám sebe veľ kým bratom. Vráťme sa však k predošlej verzii.
[…]
Knižnica 2.0
Ak teda konštatujeme, že staré štruktúry ostali, len sa preniesli do nových podmienok (oprávnená a pozoruhodná otázka na tomto mieste by bola či je to tak preto, lebo
je to stav pre ľudskú spoločnosť prirodzený, je však mimo záujem tohto textu) mali by
sme sa zamyslieť, ako podrobiť tejto „reinkarnácií“ knižnicu. Bez nároku na úplnosť
si dovolím predložiť dve vlasnosti Webu 2.0, ktoré sú aplikovateľné bez zvýšenia skôr
spomínaných rizík. Tou prvou je mobilita, na jej vysvetlenie použijem znova nášho
obľúbeného blogera Jara, vraví:„Inštalujem oveľa menej ako pred tým. Množstvo
užitočných aplikácií, ktoré používam buď na prácu alebo na zábavu mám dnes na
webe. Stačí mi zájsť do najbližšej internetovej kaviarne a mnoho vecí, ktoré by som
ináč nechal doma na pevnom disku mám dispozícii. Cestujem veľa a preto je mobilita
Webu 2.0 pre mňa veľmi dôležitá.“
Logickou úvahou sa teda dostávame k názoru, že ak bola „Knižnica 1.0“ na WWW
105
jej on-line katalóg (OPAC) s možnosťou vyhľadávania a objednania dokumentu, tak
„Knižnicou 2.0“ by boli samotné dokumenty na webe spolu s reprezentáciou prostredia knižnice. Prenesenie pôsobenia knižnice na web je teda tou skutočnou zmenou.
Pri manipulovaní pojmom prenesenie však nesmieme v žiadnej chvíli zabudnúť na
jeho dvojzložkovosť. Neprenášamé teda „len“ samotné požičiavanie dokumentov ale
i celé rozhranie a sociálne prostredie s jeho súvislosťami, možnosťami a dôsledkami.
[…]
Záver
Čo z toho teda vyplýva? Máme zverejňovať výpožičky všetkých používateľov na
internetovej stránke knižnice? Robiť vec, ktorá bola donedávna považovaná za problematickú i na žiadosť polície, ako sa to stalo v kauze Unabombera. Obchod bude
znieť: súkromie za nanajvýš pohodlné odporúčanie literatúry, súkromie za sociálny
konktakt s ľudmi s podobnými záujmami v čím ďalej tým väčšej izolácií digitálneho
veku. Čo bude spätnou naviazanosťou na objektívnu realitu, kultúrne podujatia, je
to dosť? Dovolíme používateľom knižničnej webstránky aby svojimi tagmi v zmysle folksonómie Webu 2.0 dynamicky menili to, ako verejnosť vidí katalóg a určovali,
ktoré dokumenty sú najlepšie alebo najužitočnejšie? Zamyslime sa nad tým.
Co v podzimu barvu skrývá
jdem.cz/d2wc3
Co v podzimu barvu skrývá
S odchodem léta
O čem se knihovníkům snívá?
Ačkoliv pro mnohé milovníky léta nemusí být nadcházející období příliš radostné, tak
vězte, že každý konec s sebou přináší vždy nový začátek. S podzimem přišel například
nový akademický rok, který slibuje nové podněty, zážitky, akce a poznání. A záleží
jen na nás, v jakých barevných tónech je budeme prožívat. Hned se můžeme podívat
také na to, jakými barvami se přioděl říjnový Inflow...
106
Slyšíš jak padá listoví stromů?
Zvuková kniha přírody
Kterou čteš vždy cestou domů
„Myslí si snad dnešní lidé, že mít sbírku audioknih je jiné, než vlastnit sbírku klasických knih?“ ptá se autorka článku Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. A co
si myslíte vy? Jaký je váš názor na zvukové knihy? Vlastníte nějakou? „Umíte číst
ušima?“
Struktura bílá, struktura tmavá,
která barva je pro tebe pravá?
Nebo radši „čtete očima“ – písmena, symboly, barvy i tvary? Z listoví stromů, povrchu papíru, displeje či kůže?
Dub nebo buk?
Knihovna vsadí na Facebook!
A určitě neudělá špatně, jak jde vidět z článku Propagace knihoven na Facebooku,
který knihovnám radí, jak si tento propagační prostor co nejlépe podmanit.
Ačkoliv podzim má příjemné klima
Pod kabát pomalu a blíž
Dostat chtěla by se zima
A nejenom ta. Pod kůži se vám mohou dostat i vlastní informace, pokud nic nepodniknete k jejich zabezpečení – podívejte se, jak účinně můžete svá data chránit.
Promlouvá a barvami hýří
Podzim šelestí tiše
Jak křídla netopýří
Ještě pár slov k nám zavál o světě, jazyku a myšlení...
Už nebudeme rušit
Příjemné čtení
Vaše redakce
107
2009 důvodů k radosti,
které přinesl rok 2008
… a taky pár dalších,
které očekáváme v tomto roce
jdem.cz/d2we7
709 je počet příspěvků v blozích publikovaných blogery na Inflow v roce 2008
190x během prvního roku existence Inflow bylo násilně vtrhnuto do Kmotrovy kanceláře, aby bylo projednáno „NĚCO“ akutně důležitého a rodinného ohledně
Inflow
170 je přibližný počet expresek, které byly doposud na Inflow zveřejněny
124 článků ve 12-ti existujících rubrikách jsme pro vás zveřejnili v průběhu loňského roku, více než 30 z nich byly reportáže z akcí a zprávy z konferencí v ČR i v zahraničí a v současné době se společně s námi na tvorbě obsahu Inflow podílí také bezmála
120 více či méně aktivních blogerů
109x bylo v průběhu prosince na Inflow vyhledáváno slovní spojení „klávesnice pro blondýny“ V tomto měsíci se jedná o druhý nejvyhledávanější výraz hned po
dotazu „inflow“, který byl do vyhledávání zadán bezmála dvěstěkrát a je naším favoritem, jelikož na žebříčku nejčastěji vyhledávaných výrazů se již od vzniku Inflow
pravidelně umísťuje na předních pozicích
93 autorů se v průběhu roku aktivně zapojilo a zaslalo redakci své příspěvky, patří
jim velký dík!
108
89x se šéfredaktorky nedočkavostí probudily v noci z neděle na pondělí 7. 1. 2008
68 Inflowáků se v prosinci setkalo a bavilo na narozeninové Inflow párty
53 je nejvyšší počet komentářů u jednoho příspěvku v blogu
50 ročenek Hledání Flow bylo darováno nebo prodáno během prvního měsíce
od vydání
48 je počet tabulek čokolád, které loni redakce zkonzumovala během vkládání
článků do Inflow
32 je počet příspěvků, které na svém blogu doposud zveřejnil Bloger semestru.
Pokud by takto aktivní byli všichni registrovaní blogeři na Inflow, mohli bysme se
každé dvě hodiny těšit na nový příspěvek v blozích, a to i během noci, víkendů a svátků! Prostě pořád! :)
30
dní nejméně v tomto roce stráví jeden z plyšových zástupců In nebo Flow v jižní
Asii, aby tam napomáhal šířit rozrůstající se slávu Inflow. Bude tak pokračovat v tradici mezikontinentálních misí, jelikož přibližně
25 dní v loňském roce strávil Flow cestováním a osvětou po vzdálené Aljašce,
přičemž už letos je schváleno, že naši plyšoví zástupci podniknou minimálně další
3 zahraniční výjezdy do několika evropských destinací, aby i nadále pomáhali navazovat mezinárodní spolupráci a utužovat tak dobré vztahy mezi informačními pracovníky v celé Evropě!
24
redakčních rad (počet zahrnuje oficiální porady i neplánované afterparty) bylo
v loňském roce uskutečněno za účelem zpřehledňování a zdokonalování Inflow. Nutno podotknout, že každá z porad je vedena v bojovém duchu, neboť každý ze členů
redakční rady se iniciativně snaží prosadit to nejlepší pro Inflow a loni se dokonce
přibližně
23x se přihodilo, že některému z přísedících se zježily vlasy hrůzou na hlavě nebo
dokonce došlo k příležitostné bitce. Ano, když jde o Inflow, jde mnohdy o zdraví.
19 je aktuální počet vyhledávání výrazu „inflow“ na Inflow k 7.1.2009 za měsíc
leden. Se stejným počtem následuje další aktuální nejvyhledávanější slovní spojení
„nový měsíc“
109
16 piv (plus minus, dle oficiálních zdrojů) bylo zkonzumováno na narozeninové
party Inflow
11 je počet příspěvků v aktuálním lednovém vydání Inflow. Kromě zpráv z konferencí a seminářů zveřejňujeme také některé z příspěvků, které byly předneseny na
studentské konferenci Infokon v Brně. Všechny příspěvky přednesené na této konferenci jsou přístupné ve sborníku na webových stránkách konference Infokon. První vydání Inflow v roce 2009 přináší také pokračování cyklu z oblasti Library 2.0 od
Martina Čecha, článek Markéty Bočkové o prostupnosti a modulární stavbě studijních programů v terciálním vzdělávání a příspěvek Romana Rybického o Regionální
knihovně Karviná v Second Life.
5 je členů působících v rádiu Libra, které pro Inflow připravuje originální přílohy
Weblog jako elektronický
informační zdroj: Výzkum
informačního chování
studentů ISK. Část II.
a bez kterého už si Inflow ani nechceme představovat :)
1 … jelikož Inflow je jen jedno, ačkoliv ne vždy všechno zvládá úplně na jedničku. Tak
s námi zůstaňte i v tomto roce a oslavte s námi 1. narozeniny! Sečteno a podtrženo …
2009
x díky, protože … nejvyšší číslo patří VÁM! :)
vaše redakce
jdem.cz/d26a9
Článek představuje praktickou část diplomové práce „Weblog jako elektronický informační
zdroj“, která se zabývá výzkumem informačního chování studentů oboru ISK a jejich vztahu k weblogům. Druhá část článku se věnuje výsledkům výzkumu, které se týkají aktivního
blogování studentů oboru a postojů respondentů k weblogům jako takovým. Dále je prostor
věnován diskusi nad výsledky výzkumu a celkovému zhodnocení praktické části diplomové
práce.
2.4 Aktivní blogování
Další část dotazníku zjišťovala chování u studentů, kteří se označili za aktivní blogery.
15 % respondentů uvedlo, že se blogování věnuje. Dalších 18 % z nich pak uvedlo že
blogují, ale pouze na e-zinu Inflow. V součtu tedy je mezi odpovídajícími studenty
33 % blogerů a 67 % (tedy většina) neblogerů.
Graf 15: Respondenti, kteří mají svůj blog
souhrnně
110
111
Lze pozorovat (viz graf 15), že podíl blogerů z Inflow je dosti značný. Z celé skupiny
blogerů tvoří blogující na Inflow 55 %. To může být dáno i tím, že v loňském roce byl
jedním z možných výstupů povinného předmětu v bakalářském studiu právě blog na
Inflow. Úskalí této otázky vidím v tom, že posouzení toho, zda respondent bloguje
(otázka byla položena jako „Máte svůj blog(y)?“, může být dost individuální. Do jedné skupiny se tak dostali jak praví blogeři, tak i řada studentů, která si tento způsob
publikování možná jen vyzkoušela, ale soustavněji se mu nevěnuje.
Graf 16: Důvody, proč respondenti
blogují
U studentů, kteří uvedli, že blog mají, jsem se dále ptala, jaké hlavní důvody je k tomu
vedou (viz graf 16). Opět mohli uvést libovolný počet odpovědí. I k této otázce se vyjádřilo několik respondentů, kteří uvedli, že blog nemají. Na druhou stranu uváděli, že
se buď k blogování chystají nebo že jim obdobným způsobem slouží vlastní webové
stránky, a proto jsem jejich odpovědi také započítala. Celkem tedy k této otázce odpovědělo 47 studentů.
Nejčastější byla odpověď, že je baví psát o svých zájmech, uvedlo ji 64 % dotázaných,
druhá nejčetnější odpověď poté byla, že bloger chce sdílet tímto způsobem své znalosti a zkušenosti s ostatními, tuto možnost uvedlo 51 % dotázaných. 28 % studentů označilo možnost, že se takto mohou setkávat s lidmi, kteří mají podobné názory
a zájmy, 13 % dotázaných odpovědělo, že prostřednictvím blogů mohou informovat
svou rodinu a přátele o tom, co je u nich nového a 10 % osob vidí blogování jako možnost ke zvýšení své osobní prestiže. Ve vlastních odpovědích, které mohli respondenti přidat, se objevila odpověď, že blogování je dobrý způsob, jak se vypovídat.
Graf 17: Témata, o kterých blogující
respondenti píší nejčastěji
Podobně jako u čtenářů blogů jsem i u aktivních blogerů zjišťovala, jakým tématům se
ve své tvorbě věnují nejčastěji (viz graf 17). Možné odpovědi byly shodné s těmi, které
jsem studentům nabídla k otázce, o jakých tématech na weblozích čtou, a mohl jich
být rovněž označen libovolný počet. I k této otázce se mi dostalo odpovědí od neblogerů, jsou započítány, neboť respondenti jinde vysvětlovali, proč odpovídají. V grafu
16 je tedy zachyceno vyjádření 46 studentů.
Nejvíce respondenti uváděli (v 37 % případů), že blogují jednak o tématech souvisejících s informační vědou a knihovnictvím a stejně často odpovídali, že si na internetu
vedou svůj vlastní deníček. Dalšími nejčastěji zmiňovanými tématy byly informační technologie a hudba (obojí z 28 %), o něco méně tázaných (24 %) uvedlo, že píší
o vzdělávání. Domnívám se, že i v tomto případě výsledky ovlivnilo publikování na
oborově zaměřeném Inflow. Otázkou totiž je, kolik z blogerů by o odborných tématech publikovalo i mimo přívětivé prostředí tohoto média.
Poměrně hodně odpovědí (ve srovnání s jinými otázkami) se mi dostalo u možnosti
jiné. Blogeři dodávali, že píší také o literatuře, pomocí blogu publikují vlastní tvorbu
(povídky, básničky), dále bylo uvedeno, že píší o svých dětech a rodině nebo záhadách
v minulosti.
Graf 18: Měřítka úspěchu
vlastního blogu
Další oblastí, kterou jsem se snažila svým výzkumem osvětlit, byla měřítka úspěchu
vlastního weblogu, která studenti používají nejčastěji. Respondenti i v tomto případě
mohli vyznačit více odpovědí. Stejně jako u několika předchozích otázek odpovídali
i někteří neblogeři, v odpovědích jsou zahrnuti a celkem jsou vyhodnocena data od 45
osob.
Jak ukazuje graf 18, nejdůležitější je pro blogery pocit vlastního uspokojení, tímto
způsobem odpovědělo 62 % z nich. Dalším významným měřítkem je pro ně počet
komentářů, kterými se k jejich příspěvkům vyslovují ostatní. Tuto zpětnou vazbu
považuje za důležitou pro změření úspěchu blogu 51 % z dotázaných. Počet unikátních návštěv z tohoto pohledu považuje za důležitý 16 % studentů. V kategorii jiné
112
113
jsem dostala odpovědi také typu, že bloger úspěch svého blogu nijak neměří, nebo že
je důležitý odhlas od okolí v reálném světě.
Domnívám se, toto pořadí měřítek úspěchu souhlasí s tím, že blogeři nejčastěji uváděli, že píší z důvodu zábavy. U komerčního blogera by nejspíše byly zdůrazňovány
jiné ukazatele úspěšnosti.
Graf 19: Frekvence psaní nových
příspěvků u blogerů
Graf 20 zobrazuje odpovědi blogerů na otázku, jak moc je pro ně důležité při blogování
skrýt svou pravou identitu. K této otázce se rovněž vyjádřilo i několik studentů, kteří
uvedli, že neblogují, jejich odpovědi jsem nezapočítala, vzhledem k tomu, že by nebyla možná jejich jasná interpretace. Zohledněno je tedy vyjádření od 48 osob.
Nejčetnější skupinu (54 %) tvoří ti, pro které utajit pravou identitu není příliš podstatné. Zajímavé je, že v této skupině je téměř dvakrát více blogerů publikujících
pouze na Inflow. Lze také vyvodit, že pro 65 % blogerů z Inflow je skrytí pravé spíše
nedůležité. Naopak větší podíl těch, pro které je skrytí pravé identity spíše důležité,
lze pozorovat u blogerů píšících mimo (i mimo) Inflow, vyjádřilo se takto 36 % z nich,
spíše nedůležité pak skrytí reálné identity považuje 41 % z nich.
Celkově považuje skrytí pravé identity při blogování za důležité pouze 2 % respondentů, za spíše důležité 27 % respondentů, za spíše nedůležité 54 % respondentů
a zbývajících 17 % respondentů za úplně nedůležité.
Na grafu 19 je znázorněno, jak často blogeři vystavují nové příspěvky. Zachyceny jsou
pouze odpovědi respondentů, kteří odpověděli, že blogují, celkem se jedná o 47 studentů.
Na grafu je, troufám si tvrdit, patrný jasný trend, že blogeři publikující mimo (nebo
i mimo) Inflow se blogu věnují více než ti, co blogují pouze tam. Právě v kategorii
vystavení příspěvku méně než jednou za měsíc se, myslím, nachází řada blogů těsně
před zaniknutím. Celkově je v této skupině 66 % ze všech blogerů a toto číslo poměrně jasně koresponduje s obecným faktem, že jen málo weblogů si udrží svoji existenci
dlouhodobě. 15 % blogerů, kteří publikují několikrát měsíčně a kteří se vyskytují ve
skupině blogující i mimo Inflow, společně s dvěma blogery, kteří blogují ještě častěji,
bych si dovolila považovat za právoplatné členy blogosféry. Jedná se o 10 osob a tvoří
tedy 7 % ze všech studentů zapojených do výzkumu. Pokud bych k této skupině přidala ještě blogery, kteří uvedli, že nový příspěvek vystavují zhruba jednou měsíčně,
jednalo by se o 15 osob, kteří by z celkového počtu respondentů tvořili 10 %.
Graf 20: Důležitost skrytí pravé
identity při blogování
114
Graf 21: Blogování respondentů
dle studia a toho, zda mají
partnera
Graf 21 rozděluje respondenty do skupin podle toho zda blogují a zda mají v současnosti partnera. Jsou zde zachyceny odpovědi 144 osob. V průměru všech studentů má
partnera 70 % z nich. U blogujících je pak toto číslo o něco vyšší, partnera má v součtu
rovných 75 % z nich, přičemž u blogerů mimo Inflow je to 73 % a u blogerů pouze na
Inflow je to 77 %. Ve skupině studentů, kteří neblogují má partnera 68 % dotázaných.
Graf 22a: Blogování respondentů
dle zaměstnání
115
Na grafu 22a je znázorněno blogování či neblogování studentů podle toho, jaký typ
práce vykonávají. Zahrnut je plný počet respondentů, tedy 146.
Největší podíl blogerů je mezi studenty, kteří pracují na částečný úvazek. Celkem jich
bloguje 44 % v této kategorii, a v rámci ní pak je 24 % blogerů, kteří blogují i mimo
Inflow (což je zároveň nejvyšší podíl v porovnání s ostatními skupinami) a 20 % blogerů, kteří píší pouze na Inflow. Tento podíl je o dost vyšší i v případě, je-li porovnán
s procentním zastoupením blogerů mezi všemi respondenty, které činí 33 % (viz graf
15).
Největší podíl blogerů publikujících pouze na Inflow je ve skupině studentů pracujících na plný úvazek, představují 26 % dotázaných v této skupině. Nejnižší podíl blogerů jako takových je ve skupině nepracujících studentů, možnost, že bloguje, uvedlo
pouze 27 % z nich.
Graf 22b: Blogování respondentů
pracujících na plný úvazek
a ostatních
Na grafu 22b je zobrazeno srovnání studentů pracujících na plný úvazek a ostatních
a vyjádřen poměr blogujících (ať už pouze na Inflow nebo i kdekoliv jinde) a neblogujících. Graf je podkladem pro hypotézu č. 7. Ze studentů pracujících na plný úvazek
jich bloguje celkem 38 %, ze studentů, kteří vykonávají jiné typy zaměstnání, jich
bloguje 32 %.
Graf 23: Blogování respondentů dle místa
připojení k internetu
Graf 23 představuje rozdělení studentů podle toho, zda blogují či ne a zda se připojují k internetu z domova či nikoliv. Zahrnuty jsou odpovědi všech 146 odpovídajících.
K otázce, odkud se respondenti nejčastěji připojují k internetu, mohlo být vybráno
více možných odpovědí. Do grafu jsem respondenty rozdělila do dvou skupin, v první
jsou ti, kteří uvedli, že se často k internetu připojují z domova (popřípadě i odjinud),
v druhé skupině jsou ti, kteří využívání připojení z domova vůbec neuvedli a vybrali
některou z jiných odpovědí.
Souhrnně se k internetu z domova připojuje často 90 % respondentů. Tato hodnota je
myslím poměrně vysoká a je vidět, že internetové připojení z domu se již stalo do jisté
míry standardem. Ve skupině blogujících studentů (i mimo Inflow) používá připojení
z domu 86 % z nich, ve skupině blogujících studentů na Inflow je to pak 88 % z nich.
Ve skupině studentů, kteří neblogují používá často připojení z domova 91 % respondentů.
Graf 24: Důvody, proč respondenti nemají
svůj blog
Graf 24 zachycuje odpovědi studentů na otázku, proč nemají svůj blog. Bylo možné
vybrat jednu či více odpovědí. Na otázku měli primárně odpovídat studenti, kteří blog
uvedli, že blog nemají, dostalo se mi však i odpovědí od tří studentů, kteří mají blog
pouze na Inflow. Jejich odpovědi jsem také zařadila, jelikož se domnívám, že je možné
je vztáhnout k tomu, proč nemají svůj blog i jinde. Celkem jsou zde zobrazeny tedy
odpovědi od 99 osob.
Respondenti nejčastěji uváděli, že nemají potřebu sdělovat ostatním cokoli veřejnou
cestou, takto se vyslovilo 62 % z nich. Druhým nejčastějším důvodem pro neblogování byl nedostatek času, tento faktor uvedlo 30 % studentů. Dále studenti zmiňovali,
že neví, o čem by psali (26 %), a že se ostýchají sdělovat své názory veřejnou cestou
(17 %). Tři studenti (tedy 3 % ze všech odpovídajících) uvedli, že nevědí, jak vytvořit
blog po technické stránce.
V kategorii „jiné“ respondenti nejčastěji zmiňovali, že neblogují, že blogů je dost
a není třeba být jedním z mnoha, dále pak, že blog jim pro veřejné sdělení nevyhovu-
116
117
je a dalším důvodem bylo, že k podobným účelům využívají vlastní webovou stránku. Rovněž bylo zmíněno, že respondent buď blog měl a přestal ho bavit, nebo že se
k založení blogu teprve chystá.
2.5 Postoje respondentů k blogům
V závěrečné části dotazníku jsem respondentům předložila pět tvrzení a požádala je,
aby se k nim vyjádřili na škále od vůbec nesouhlasím po naprosto souhlasím. Tvrzení se týkala toho, jak vnímají blogy z hlediska jejich důvěryhodnosti a jak nahlíží na
účely jejich existence.
Graf 25: Postoje respondentů k blogům
Další předložené tvrzení znělo: „Názory blogerů na výrobky a služby jsou pro mne
důvěryhodné.“ S tímto tvrzením souhlasilo v součtu pouze 16 % studentů, přičemž
jen 2 respondenti uvedli, že s tvrzením souhlasí naprosto, nejvíce (39 %) studentů se
nedokázalo rozhodnout, zda souhlasí či nikoliv. Nesouhlas pak vyjádřilo celkem 45 %
respondentů. Velká skupina dotázaných, která odpověděla, že neví, dle mého názoru dokazuje, že blogování o konkrétních službách či firmách není zdaleka tak časté,
navíc ve srovnání s grafem 12 toto zjištění koresponduje i v tom, že pouze 11 studentů
uvedlo, že čte blogy o firmách, produktech a značkách.
Poslední tvrzení, které jsem studentům předložila, znělo „Blogování je dobrá cesta
pro upevnění vztahů s přáteli.“ K tomuto výroku se opět největší část studentů vyjádřila neutrálně, možnost, že neví, uvedlo 38 % z nich. 44 % dotázaných se vyjádřilo nesouhlasně a pouze 18 % s tvrzením souhlasilo, z toho pouze 4 studenti zatrhli
odpověď, že souhlasí naprosto. Jak už vyplynulo i z odpovědí u jiných otázek, někteří
studenti ve výzkumu zdůrazňovali důležitost osobního kontaktu a neomezování se
pouze na internetovou komunikaci.
[…]
Ke všem tvrzením se vyjádřilo 144 dotázaných, vyjma druhého tvrzení, ke kterému
se jich vyjádřilo 145. Všechna tvrzení jsem záměrně umístila do jednoho grafu 25, aby
bylo možné rozložení odpovědí lépe porovnávat napříč různými tvrzeními.
S tvrzením, že „Blogování je dobrý způsob pro sebevyjádření.“ souhlasilo zcela nebo
částečně 56 % studentů, 29 % studentů k tomuto tvrzení nedokázalo zaujmou konkrétní stanovisko a pouze 15 % dotázaných tvrzení odmítlo.
Druhé předložené tvrzení znějící „Společnosti, které mají svůj blog, vnímám pozitivně.“, vzbudilo souhlasné reakce u 35 % oslovených. Nejčastěji (z 37 %) studenti označovali odpověď, že se nedokáží rozhodnout, domnívám se, že toto dokládá skutečnost,
že firemní blogování není ještě v České republice natolik využívané jako například
ve Spojených státech. 28 % studentů pak uvedlo, že s tímto tvrzením částečně nebo
zcela nesouhlasí.
Třetím výrok, kterým jsem studentům předložila, zněl „Mám oblíbený blog, který čtu pravidelně.“ S tímto tvrzením souhlasilo celkem 34 % studentů, celá třetina
studentů vyjádřila, že s ním vůbec nesouhlasí a celkový nebo částečný nesouhlas pak
v součtu vyjádřilo dokonce 49 % studentů. Toto číslo je zajímavé především v porovnání s mým předchozím zjištěním, kdy celkem 80 % studentů uvedlo, že čte blogy
(viz graf 8). Ovšem toto zjištění odpovídá skutečnosti, že většina studentů uvedla, že
blogy čtou několikrát měsíčně nebo méně často.
118
119
Zajímá Vás, jak to s tím Inflow vlastně je? Jak velká je komunita čtenářů, měsíční
návštěvnost nebo nejčastěji vyhledávaná spojení? Máme tu pro Vás krátké
Listopad byl z hlediska návštěvnosti opravdu
úspěšný, takže se na něj dále zaměříme a podíváme
se blíže na návštěvnost v jednotlivých dnech. Co se
ale stalo ve čtvrtek 12. listopadu? Výpadek proudu,
demonstrace, invaze mimozemšťanů? Rozumíte
tomu? :-)
STATISTICKÉ FLOW!
... aneb inFlow ve statistikách v roce 2009, kterými vás stručně provede věrný Flow.
Jako první si ukážeme návštěvnost v jednotlivých
měsících v roce 2009.
Čtenáři Inflow rádi cestují, proto je jasné, že
z důvodu jejich migrace v období letních prázdnin
zaznamenáváme nižší návštěvnost. S koncem
roku je ale vše vynahrazeno a my se jen necháme
překvapit, jestli se prosinci podaří překonat rekord
z předcházejícího měsíce.
Návštěvnost v průběhu
dne? Někteří čtenáři
zřejmě závislosti na Inflow
propadli zcela beznadějně
a ani v noci si návštěvu
nedokáží odepřít.
120
A dále statistika návštěvnosti
dle dnů v týdnu. Jak vidno, nejen
pracovní morálka v pátek upadá, ale
i návštěvníci Inflow podléhají nějaké
záhadné rebelii …
121
Kdo na Inflow pracoval v roce 2009?
A teď se podíváme na Top Ten nejvyhledávanějších
spojení za měsíc listopad. To by mě zajímalo, kdo
pořád hledá „inflow“ na Inflow?
Ale v seznamu se na nižších pozicích mimo Top
Ten vyskytují i jiné lahůdky, jako např. růžová
klávesnice, vystouplé oči, znásilnění v přímém
přenosu nebo bulimie.
Redakce:
Bc. Edita Vališová – šéfredaktorka odpovědná za periodickou část časopisu
Gabriela Šimková – šéfredaktorka odpovědná za blogy a přílohy
Antonín Pokorný – redaktor
Bc. Šimon Vích – redaktor
E-mail: [email protected]
Redakční rada:
Mgr. Kateřina Hošková; Kanada
Bc. Lucie Staníčková; Indie
Mgr. Miroslav Jurman; Nejvyšší správní soud ČR
Mgr. Martin Krčál; Ústřední knihovna FSS MU
Bc. Tereza Matýsová; Ústřední knihovna FF MU, LibRa
PhDr. Michal Lorenz; KISK FF MU
Mgr. Ladislava Suchá; KISK FF MU
PhDr. Petr Škyřík; předseda redakční rady; KISK FF MU
Inflow Libra magazín:
Bc. Tereza Matýsová
Inflow INHD:
[email protected]
A to je pro letošek vše. HAF a Inflow i statistikám zdar! :-)
Webmaster:
Bc. Michal Pazderský: [email protected] Intuity Webdesign
Časopis je provozován pod záštitou:
Kabinet informačních studií a knihovnictví Masarykova univerzita
Filozofická fakulta
Arne Nováka 1
602 00 Brno
kisk.phil.muni.cz
122
123
Škobrtnutí o flow
Ročenka InFlow 2009
Editor Petr Škyřík
Vydala Masarykova univerzita v roce 2010
1. vydání
Náklad 50 výtisků
Tisk Tribun EU, s. r. o.
Gorkého 41, 602 00 Brno
www.knihovnicka.cz
ISBN 978-80-210-5145-4

Podobné dokumenty

1 - Infokon

1 - Infokon PhDr. Petr Škyřík, PhDr. Michal Lorenz, Bc. Lucie Staníčková, Bc. Tereza Matýsová, Bc. Jana Cacková, Mgr. Kateřina Hošková, Bc. Markéta Bočková Bc. David Koval Web konference: Sazba, návrh obálky:

Více

INFOKON – inspirace, inovace, imaginace

INFOKON – inspirace, inovace, imaginace Bc. Vojtěch Pilař Bc. Lukáš Plch Bc. Šimon Vích Bc. Adam Vtípil Bc. Eva Güntherová Lucie Machová Marie Zagorová

Více

Marketing objevil tetování

Marketing objevil tetování spole nostech mlo pedevším rituální, inicia ní nebo i terapeutické využití. Ale postupn se promnilo po dnešní spíše zdobnou záležitost s mnoha osobními významy, které kérkám udílejí nositelé," ...

Více

INFOKON - inspirace, inovace, imaginace

INFOKON - inspirace, inovace, imaginace Bc. Eva Ţaludová - je dalším technikem projektu. Pro e-LKU vyuţije svých zkušeností a znalosti prostředí městské knihovny, kde působí jako organizátor kulturních akcí v rámci komunitní role. Bc. Ma...

Více

neon 7 - Martin Reiner

neon 7 - Martin Reiner nebo nechceme. Dnes už prostě Romové jsou příslušníky stejného multietnického a multikulturního evropského kmene jako my. A za druhé: Inter arma silent Musae. Čili: „tam, kde zuří boj, mlčí Múzy“. ...

Více

PDF (PC, iPad) - E-knihy.knihovna.cz

PDF (PC, iPad) - E-knihy.knihovna.cz V komentáři k udělení ceny MARK jste napsal, že od dveří Vaší kanceláře se šíří kreativní záření. Jak známo, záření je fyzikální veličina. Můžete popsat, jak jde toto záření měřit a jak nejlépe se ...

Více