nizozemština - Úvod - Okresní hospodářská komora Louny

Transkript

zdroj: foto Peter Posthumus
NIZOZEMŠTINA
HOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
Nositel projektu
Okresní hospodářská
komora Louny
www.ohkln.cz
http://elearning.ohkln.cz
reg. číslo: CZ.1.07/1.1.34/02.0037
Tento projekt je spolufinancován ESF
a státním rozpočtem ČR.
NIZOZEMŠTINA
Obsah
5
Úvod
–
–
–
–
–
–
–
29
Transport
–
–
–
–
44
–
–
–
3
Neklid na hraně Evropy
Když Holanďané dobývají
svět
NS – nizozemské dráhy...
jsou stejné jako ty české?
Nizozemské dálnice a silnice
Ekonomie, firma a práce
–
Vítejte v Nizozemském
království
A co města? Jsou nad nebo
podvodou?
Co bylo dřív: Nizozemská
vlajka nebo trikolora?
Čas pro mladou generaci –
nečekaná abdikace nizozemské královny
Korunovace nizozemského
krále nebo královny
Změna ve vládě Nizozemského království
Amsterdam, osobité hlavní
město obchodní a zároveň
kulturní centrum Evropy
Nákupy a renomované
nizozemské firmy
Záchranný ekonomický
balíček pro Řecko –holandský
patent
Pracovní možnosti a příležitosti v Nizozemsku
Pracovní schůzka a podnikání
NIZOZEMŠTINA
57
Společnost, rodina a škola
–
–
–
–
–
–
Moudrý muž stavěl dům na
skále, ten druhý byl Holanďan
Nizozemské školství
Svět dívky a ženy
v Nizozemsku
Když se vrátíme k faktům
Stavba věty v Nizozemčině
Nizozemský minislovníček
126 Fráze do kapsy a na cesty
–
Užitečné fráze a výrazy
128 Etiketa při pracovním
pohovoru
70
–
Kultura, zvyky a tradice
–
–
–
–
–
88
–
–
–
Nizozemské umění
Typická nizozemská jídla
a stravovací návyky
Holanďanů
Náboženství a Holanďané
Sinterklaas –
den sv. Mikuláše
Otec Abrahám a jeho
šmoulové…
138 Poznáváme hrou
–
–
Příroda
–
–
–
–
–
–
–
–
–
Nizozemsko je zemí vody
a nesčetných kanálů...
jak si s tím umí poradit?
Ale to je historie.
Jak je to s vodou v dnešním
Nizozemsku?
Nizozemsko zemí hrází – jak
a proč se vlastně hráze staví
Počasí – holandské téma dne
Plážová kultura a Severní
moře
–
–
Odlišnosti mezi českým
a nizozemským...
Víte, že … zajímavá fakta
o Nizozemském království
a společnosti
Bratře Kubo, ještě spíš?
Het Wilhelmus, státní hymna
Kvíz
Najděte 2 stejné krále
– Zoek 2 dezelfde
Křížovka
Holandští malíři
158 Zajímavosti z Nizozemska
–
–
Posílání gratulací a přáníček
Nizozemské psací písmo
164 Kde hledat informace
103 Nizozemština
–
–
Pozvánka na pracovní
pohovor
Pracovní pohovor
Motivační dopis
Životopis
o Nizozemsku?
O chrochtavém jazyce
Gramatika, to je magie slov
165 Použitá literatura
4
1 Úvod
NIZOZEMŠTINA
Koningrijk der Nederlanden
– Vítejte v Nizozemském království
t ví
„Rijkdom en dubbeltje kennen elkaar“
( Bohatství a mědák se vzájemně znají.
Kdo šetří, má za tři.)
břeží Severního moře, a sousedí s Německou spolkouvou republikou a Belgií.
Více sousedů na kontinentu nemá, možná ještě přes moře Spojené království
Velké Británie. Ale více jich opravdu
nemá. Samozřejmě mají ještě pár koloniálních držav, ale ty nebudu detailně uvádět. Budeme se bavit pouze o Nizozemsku, které leží v Evropě a jež je jedním
z nejstarších členů Evropské unie.
Nejdříve než vůbec začnete cokoli číst
o Nizozemsko, měli byste znát alespoň
základní data o tomto království. Ponořme se na chvilku do hodin zeměpisu a dějepisu, takové multi-edukativní hodiny.
Nizozemské království leží na úplném
severozápadním okraji Evropy, tj. na po-
5
1 Úvod
NIZOZEMŠTINA
Geograficka mapa Nizozemí
zdroj: http://mapasveta.info/evropa/images/netherlands_rel87.jpg
6
NIZOZEMŠTINA
základních společensko-historických dat.
Pokud přicházíte z členské země EU (kde
jsme si všichni rovni), tento proces podstupovat nemusíte. Výhoda i nevýhoda.
Jak se na to podíváme! Nic nemusíte, ale
pokud chcete v Nizozemsku pohodlně
a plnohodnotně žít, měli byste mluvit
a hlavně rozumět holandsky. Kurzy, které jsou pro mimo-Eu cizince zdarma, jsou
pro vás za peníze. Studijní materiál také
něco stojí a samotná zkouška z jazyka
a reálií není pro nás bohužel zdarma.
Takže suma-sumarum, pokud tady jako
Eu občan chcete dlouhodobě žít, musíte
za jazykové know-how platit. To takoví
Marokánci, Turci, Indonésané či Antiliáni
nemusí. Ti zase musí během 10 let složit
inburgering-zkoušku. Co je lepší? Opravdu nevím.
Takže pozor, hodina zeměpisu začiná!
Nejdříve je nutno si zapamatovat přesný název země. V žádném případě nelze
Nizozemsko nazývat Holandskem. Chyba jako hrom! To je jako byste nazývali
Českou republiku Čechami nebo Spojené
království Velké Británie jenom Anglií.
Takže správně se budeme bavit o Nizozemském království, nebo Nizozemsko.
Proč ne Holandsko, když to každý říká?
To jsou jen dvě současné provincie Jižní
Holandsko (Rotterdam) a Severní Holandsko (Haarlem) a historicky to byla
pouze západní část dnešního území.
Takže zpátky do hodiny zeměpisu!
Rozlohou je Nizozemsko na 131. místě
na světě. Přestože je celkem malé, asi
dvě třetiny českého území, t.j. 41.526
km², žije na tomto malém kousku země,
jež ještě z 18,41% zabírá voda, více než
16.850 mil. obyvatel. Ti, kdo jsou dobří
v matematice, už vědí, že zde žije 502
obyvatel na km². To posunulo Nizozemsko na špičku světových statistických
žebříčků a obsadilo v disciplíně – hustota obyvatel, krásné 15. místo. Pokud
bychom hledali ještě další statisticko-ekonomicko-zeměpisné úspěchy, tak
se musíme zmínit o hrubém domácím
produktu, jež je 0,890 HDI a jež vynesl
Nizozemsko na 7. místo na světě. Prostě jsou šikovní a pracovití!
Ale zpátky ke geografickým datům. Každý žák si musí pamatovat, jaké řeky zemí
protékají, nejvyšší horu a podobně. Řek
najdeme v Nizozemsku několik, skoro
žádná tady nepramení, ale přítékají z Německa, Francie či Švýcarska. Řekou číslo
jedna je Rýn. Ten se zde potkává s francouzskou Maasou a nakonec ve spletité
deltě končí v Severním moři. Nesmíme
samozřejmě zapomenout na řeku Scheldu, jež tvoří hranici mezi Nizozemskem
a Belgií a která spojuje belgické Antwerpy s mořem. Pak je tu opravdu holandský
IJssel. Ten sice nemá žádný pramen, ale
je jedním z četných ramen Rýna. Řeky
tady končí svou předlouhou cestu Evropou a vlévají se na několika místech do
moře. Samozřejmě je podnikaví holandští
mořeplavci využívají k lodní dopravě. Tak
můžete lodí z Hoek van Holland doplout
až do Basileje ve Švýcarsku nebo dovést
Samozřejmě na to nejsou sami. Království je plné přistěhovalců a cizinců. S těmi
si tady vědí rady a něžně je nutí k procesu naturalizace, tzv. inburgering. Během
pár let musíte jako cizinec složit zkoušku ze znalosti holandštiny, historie a pár
7
1 Úvod
NIZOZEMŠTINA
hledem do kraje z místní rozhledny. Kromě kousku Arden, je Nizozemí placaté.
Co chvíli váš pohled sice zacloní nějaká
hráz – tady ji říkáme dijk. Při svých turistických toulkách krajinou nejednou
narazíte na vodu, bezpočet kanálů, řek
a říčních ramen. Pak je třeba jít a jít po
břehu a věřit, že objevíte někde most.
V minulých stoletích to řešili dlouhým
bidlem. To si každý farmář nosil na rameni s sebou a když musel překonat kanál,
prostě přeskočil. Dneska už nejsme takoví sportovci a raději jdeme o pár kroků
dál a přijdeme pohodlně po mostě. Voda
je tady všude a je neodmyslitelnou sočástí nizozemské kultury. Například pro
slovo kanál/stoka odvádějící vodu mají
holanďané několik slov, přesně podle její
funkce a velikosti. Ale o tom více v jiné
kapitole věnované vodě.
uhlí do oblasti Porýní-Vestfálsko v SRN,
či s malou motorovou lodí doplout až do
Středozemního moře, do Marseille. Že to
není možné? Ale ano. Poplujete několik
dní proti proudu Maasy až do Francie,
tam je kanál, který vám pomocí zdymadel a lodních výtahů pomůže vyjet na
kopec a pak už sjedete „dolů“ k moři po
Rhôně. Otázka pár týdnů a trochy peněz,
ale pak už vám nic nebrání se opalovat
na středozemských plážích.
Když už mluvím o těch kopcích ve Francii, v Nizozemsku jich moc nenajdeme.
V provincii Limburg (Maastricht) je naše
nejvyšší hora – Vaalserberg, celých 321
m.n.m. Navíc se musíme o její vrchol dělit se svými sousedy, jedna třetina patří
Belgii, jedna je Německa a ta poslední
je Nizozemská. Ale... neplačte! Na vrchol vede sedačková lanovka, abyste
se nemuseli do takového kopce trmácet
po svých. Nakonec uděláte ještě krok
a jste v Belgii, kde se můžete kochat po-
Nadmořská výška se zde pohybuje kolem 0 metrů. Ale více než 30% území leží
pod hladinou moře, tedy matematicky.
Tulipany
8
NIZOZEMŠTINA
Het Binnenhof, pracovní palác královny,
reprezentativní královský palác Noordeinde, na předměstí je pak její soukromá rezidence - palác Soestdijk. Aby to
nebylo tak jednoduché, tak má královna
ještě několik dalších paláců po celé zemi.
Prakticky jsou ta místa suchá, protože
je non-stop odčerpání vody udržuje suchými a trvale obyvatelnými. Nelze se
rovněž nezmínit o nejnižším bodě království, jež se nachází v blízkosti Rotterdamu (míjíme jej po dálnici A20 směrem
na Goudu) a jež leží 6,74 m pod hladinou
moře.
Královskou hrobku a temnější momenty holandské historie je třeba hledat ve
městě Delfty, asi 15 km jižně od Den Haagu. To už je jen kousek od ekonomického srdce země - města Rotterdam. To
žije přístavem a obchodem. Vylož, nalož,
prodej a něco na tom vydělej! Tady prodávají i košile s vyhrnutými rukávy, aby
člověk neztrácel zbytečně čas. Rotterdam je moderní město, plné mrakodrapů a moderního designu. Vše je nové,
funkční, i když ne moc krásné. Inu přístav ... funkčnost a rychlost výstavby je
důležitější než nějaké ty ozdoby a super
design.
Voda a stabilita podloží ovlivňuje i stavbu mostů a tunelů. Protože po řekách
plujou i velké lodě, je lepší postavit pod
řekou tunel než most přes ni. Také je
mnohdy břeh řeky, hned za hrází, o několik metrů níže než je hladina vody v říčním korytě. To je samozřejmě nevýhoda
pro fotografující turisty, kteří se těší na
krásnou fotečku řeky Rýna nebo Maasy
a místo toho, jedou tunelem a loď jim
klidně pluje nad hlavou.
A co města? Jsou nad
nebo pod vodou?
Dalším městem, které si motorista
zapamatuje je Utrecht. Ať jedete odkudkoli, na každém dálničním ukazateli
je vždy Utrecht. To že se jinde říká, že
všechny cesty vedou do Říma, tady neplatí. Všechny cesty vedou do Utrechtu!
Ten leží v pomyslném středu království,
a proto se tam sjíždějí všechny dálnice
a železniční tratě. Když je nějaká zemská výstava, je v Utrechtu. Když se koná
konference, je tam také. Když je řeba
se sejít s přáteli ze všech koutů země,
kam jedeme? Ano, správně, do Utrechtu.
Popravdě řečeno, je to krásné starobylé město s idilickými terasami na břehu
grachtu a noblesou univerzitního města.
Určitě stojí za návštěvu.
Hlavní město – Amsterdam má hustou
síť odvodňovacích kanálů a tak je jen
taktak nad vodou. Domy stojí na dřevěných nebo modernějších betonových
pilotech, sice se pomalu naklánějí na jednu nebo druhou stranu, ale zatím stojí.
Turista se může kochat! Den Haag, město schované za dunami písku, poskytuje
útočiště vládním orgánům, parlamentu,
ministerstvům i královně samotné. Je
zvláštní, že vláda ani královna nesídlí
v hlavním městě, ale v Den Haagu (asi
50 km jižně od Amsterdamu). Tady se ve
vodě zrcadlí storobylý palác parlamentu
9
1 Úvod
NIZOZEMŠTINA
Nizozemské provincie
zdroj: www.reuneker.nl/blog/wp-content/uploads/2011/11/ nederlandse_hoofdsteden.jpg
10
NIZOZEMŠTINA
Každá provincie má několik měst a obcí,
v holandštině nazývaných Gemeente.
Těch po celém Nizozemí napočítáme
celkem 415 a v čele každé stojí burgemeester (starosta). Ten spolupracuje jak
se sousedními starosty, tak i s provincií
a ministerstvy. Gemeente je nejmenší
nizozemskou správní jednotkou a každý obyvatel, vyřizuje na radnici (gemeenthuis) své záležitosti a radnice se
stará o pohodový život svých obyvatel.
Starosta, který je nestraník a není volen
( je vybrán na základě výběrového řízení a je to jeho zaměstnání, nikoli volená
funkce), prezentuje práci svých úředníků
(amtenaar) a rádců (wethouder).
Takto bychom mohli pokračovat výčtem
dalších a dalších měst, ale to si schovám
do další kapitoly.
Po krátkém odpočinku na břehu grachtu,
se vrhněme na nizozemské provincie. Co
to je? Přeci ekvivalent našich krajů. Nizozemsko je rozděleno do celkem 12 provincií, jež mají každá svého Commissaris
van de Koningin (funkce hejtmana, ale
ten tady není zvolen ve volbách, ale je
ustanovem na dobu 6 let ministry a samozřejmě skládá slib věrnosti královně).
Jedinou vyjímku tvoří provincie Limburg,
kde mají guvernéra. Kdysi byla provincie
Limburg polosamostatným knížectvím
a dodnes to nikdo politicky nesrovnal.
Provincie se od sebe vzájemně liší nejen
skladbou obyvatelstva, ale i průmyslem
a obchodem.
Provincie:
Zajímavou správní jednotkou je tzv.
Randstad, městská aglomerace kolem
Rotterdamu, Den Haagu a Amsterda-
Správní město
provincie
Groningen
Groningen
Friesland
Leeuwarden
vlastní jazyk – fríština, provincie Fryslân
Flevoland
Lelystad
nejmladší provincie, od 1.1.1986
Drente
Assen
nejvíce senionů
Overijssel
Zwolle
Noord-Holland
Haarlem
sem patří i hl. město Amsterdam
Zuid-Holland
Rotterdam
největší přístav Evropy: Europoort
Utrecht
Utrecht
nejmenší provincie, arcibiskupství
Gelderland
Arnhem
Noord-Brabant
Den Bosch
pozor – Brabant je také v Belgii
Zeeland
Middelburg
nejvíce vodních ploch, vliv na jméno Nového Zélandu
Limburg
Maastricht
specifické postavení v rámci provincií
11
1 Úvod
NIZOZEMŠTINA
léma Oranžského povstaly proti španělské nadvládě. Tehdy byla ale barevná kombinace trochu jiná – oranžová,
bílá a modrá. Oranžovou použil Wilém
Oranžský podle svého jména, ale záhy ji
námořníci změnili na červenou. Důvodů
uvedli hned několik – červená je na moři
lépe vidět, oranžová rychle bledne a navíc obarvit plátno na oranžovou barvu je
velmi drahé, červené barvivo je levnější.
Inu Holanďané. Za vším hledej peníze!
mu. Jedná se o úzkou spolupráci několika obcí, jež společně koordinují dopravu,
policii a další rozvoj v tomto souměstí.
Všichni dohromady se starají o blaho asi
7 milionů lidí.
Co bylo dřív: Nizozemská vlajka nebo trikolora?
Tak se začaly používat dvě varianty vlajky – na moři s červeným pruhem a na
souši s oranžovým. Pokud se podíváte
na historická plátna ze 16. a 17. století,
uvidíte na nich lodě s různými barevnými kombinacemi nizozemské vlajky. Na
konci Osmdesátileté války (1648) Nizozemci mluví o své „Oranjevlag“, jež je
ale již s červeným pruhem. A tak oranžový pruh zůstal jen výsadou panovníků
z rodu Oranje a stal se tzv. Prinsenvlag.
V roce 1796 Generální stavy (nizozemský parlament) rozhodl, že se bude používat pouze jedna jediná vlajka a to
s červeným pruhem. Žádná jiná varianta
nebyla přípustná, oranžová byla výslovně zakázána.
Všichni jistě víte, že nizozemská vlajka
má 3 vodorovné, stejně široké pruhy.
Nahoře je jasně červený, pod ním je čistě
bílý a dole je kobaltově modrý. Tato vlajka je symbolem jednoty, samostatnosti
a sounáležitosti Nizomenského království. Vlajka byla oficiálně přijata ústavním zákonem z roku 1937, kde byly popsány její barvy a rozměr byl stanovem
pouze poměrem stran 2 : 3. Tzv. vlaggenwet je vůbec nejkratší zákon, který
kdy nizozemský panovník podepsal. Má
jen jednu řádku.
„ De kleuren van de vlag van het Koningrijk der Nederlanden zijn rood, wit en
blauw.“ (královna Wilhemína, 19.2.1937)
Historie nizozemské vlajky se začala psát již v roce 1572, v dobách tzv.
Osmdesátileté války. Tehdy severní
nizozemské provincie pod vedením Wi-
Tímto vznikla vlajka jako symbol nezávislosti a demokracie, první republikánská
trikolora na světě. Jako symbol svobody
dala základ všem dalším povstaleckým
vlajkám a trikolórám. Podle ní vznikla
snad nejznámější trikolóra francouzské
revoluce. Podle nizozemské vlajky vytvořil ruský car Petr Veliký ruskou vlajku
– jen červenou umístil až dolů. Podle ní
tvořili slovanští obrozenci v 19. století
svoje národní vlajky... Dnes trikolórové
Vlajka Nizozemska
zdroj: http://
www.gvoz.cz/
fotoalbum/escape/nizozemi.jpg
12
NIZOZEMŠTINA
Datum
barvy najdeme na slovenské, slovinské,
srbské i chorvatské vlajce. A jakou barevnou kombinaci má ta česká? Samozřejmě, bílo-červeno-modrá.
Ale zpět do Nizozemského království
a jejich vlajce. Od roku 1937 má vlajka
kodifikované vlastnosti a je jen jedna pro
použítí na moři, souši i pro panovníka.
Přesto k ní občas přídávají Nizozemci
oranžový praporec (wimpel). Ten se používá pouze v přímém spojení dané události a královské rodiny ... např. královniny narozeniny, narozeniny dalších členů
královské rodiny, návštěva královny/korunního prince atd.
Od roku 1980 existují také pevně stanovená pravidla použití vlajky a instrukce
jejího rozvinutí a svinutí. Vlajky mohou
konstantně vlát nad státními budovami
jako je Rijskmuzeum, ministerstva, parlament atd. Nad královskými paláci vlaje
vlajka pouze v přítomnosti panovníka.
Během roku je pak několik dat, kdy by
měly vlajky zavlát po celé zemi.
Pokud nastanou další příležitosti zvláštního významu, vlajka se vyvěsí podle instrukcí. V tomto případě se jedná o královské svatby, pohřby, korunovace či
státní návštěvy.
Podle protokolu, by vlajka neměla viset
přes noc venku. Správně by se měla vyvěsit s ranním úsvitem a se soumrakem
opět svěsit. Vlajka se nesmí dotknout
země. Státní vlajka není součást standardní výzdoby, a proto by neměla být
na školních aktovkách, jako výzdoba
13
Událost
31.1./1.2.
Narozeniny královny Beatrix, s oranžovým praporcem
27.4./28.4.
Narozeniny prince van Oranje Wiléma Alexandra (od
30.4.2013 krále), s oranžovým praporcem
29.4./30.4.
Koninginnedag (od 2014
zrušeno), s oranžovým praporcem
4.5.
Národní den smutku/ Uctění památky padlých, 18:00
do 21:10 na půl žerdi
5.5.
Den osvobození
9.5.
Den Evropy, společně
s vlajkou EU
17.5./18.5.
narozeniny princezny Maximy (od 30.4.2013 královny),
s oranžovým praporcem
Poslední sobota
v červnu
Den nizozemských válečných veteránů
15.8./16.8.
formální konec Druhé
světové války
3. úterý v září
otevření parlamentu – opening van de Staten-Generaal, pouze v Den Haagu
Limburg
specifické postavení
v rámci provincií
7.12./8.12.
narozeniny princezny Amalie, (od 30.4.2013 korunní
princezna), s oranžovým
praporcem
15.12./16.12
Den království –
Koninkrijksdag
1 Úvod
NIZOZEMŠTINA
Čas pro mladou
generaci – nečekaná
abdikace nizozemské
královny
pokoje či na sportovním náčiní. Pokud
vlajka visí společně s jinými, náleží jí místo napravo (stojíme-li zády k vlajkám).
Pokud jsou vlajky tři, národní visí uprostřed.
Složit vlajku má také svá pevně stanovená pravidla. Inu jednou z barev je bílá
a vlajka je vždy někde uložena, takže se
nesmí bílá umazat. Dáme si malé cvičení
ve skládání vlajky Nizozemského království.
V pondělí dne 28. ledna 2013 v 19:00 hodin přerušilo vysílání nizozemské televize NOS nalehávé sdělení královny Beatrix. V den, kdy oslaví své 75. narozeniny
(31.1.1938), celému království oznámila,
že se ke dni 30. dubna 2013 vzdává trůnu ve prospěch svého nejstaršího syna
Willema Alexandra van Oranje-Nassou.
1. Připravíme se, samozřejmě potřebujeme pomocníka. Naše vlajka
stále visí na žerdi. Pomalu ji spustíme a hlídáme, aby se nedotkla země.
Ve svém projevu, který byl tak trochu
v letošním roce očekávan, zaskočila většinu obyvatel Nizozemského království,
když uvedla, že je již ve věku, kdy má nárok na zasloužilý odpočinek a že její nejstarší syn je plně připraven převzít vládu
nad zemí. Královna uvedla, že je čas na
novou generaci, která zemi bude vládnout a že moc děkuje svým poddaným,
že ji umožnili tolik let být jejich královnou. Tyto dvě věty získaly srdce národa
i politiků. Všichni jsme se cítili být součástí jejího prohlášení a mladší generace
plně souhlasila, že je čas na novou krev
a někoho mladšího, kdo se ujme vlády.
2.
Na protilehlých koncích vlajku uchopíme jednou rukou na švu bílé a červené.
Druhou rukou uchopíme šev modré a bílé.
3. Vlajku složíme jako reporelo, do
písmene Z. Tak je bílé pole uvnitř.
4.
Červené pole umístíme nahoru, potom ji na 2x přeložíme, tak se modrá dostane nahoru. Konec s úpony nebo zašivkou
na žerď jsou nahoře celé složené vlajky.
5.
Vlajku uložíme na vhodné místo.
Vlajka s oranžovým pruhem
zdroj: http://www.dorpsketting.nl/artafb/vlag%20
en%20wimpel%20bewerkt.jpg
14
NIZOZEMŠTINA
Pokud bychom šli zpátky do nizozemské historie, objevili bychom jména jako
Willem Oranžský, který se zasloužil o nizozemskou nezávislost na Španělsku,
ale tehdy nebyl prohlášen králem, ale
pouze Stadshouderem. Později bylo
Nizozemsko okupováno Napoleonem
a patřilo pod správu Napoleonova bratra Ludovika. Až po roce 1813 se nizozemské stavy dohodly a vyhlásily nezávislé království. Tou dobou také ztácí
Nizozemsko území dnešní Belgie a později, když nastoupila na trůn královna
(nikoli král) ztrácí dnešní Lucembursko.
Pokud mi dovolíte trochu odbočit, tak
v Lucemburské ústavě je zakotveno, že
trůn může dědit pouze muž. Když na
trůn nastoupila královna-regentka, stalo
se Lucemburské velkoknížectví na Nizozemsku nezavislým. Proto se dodnes
podobají jejich národní vlajky, rozdíl je
jen v odstínu modré barvy.
Pokud bychom se vrátili k historickým
faktům, tak „to samé udělala“ královna
Juliána (matka královny Beatrix), kdy
v den dceřiných narozenin zveřejnila svoje přání abdikovat a oznámila národu, že
slavnostní uvedení do úřadu se bude konat v den jejich narozenin, tj. 30. dubna
1980. Královna Beatrix jde ve šlépějích
své matky a dodržela dokonce i data.
Po 33 letech vlády nad Nizozemských
královstvím a dalšími zeměmi, jež pod
korunu patří, předála dobrovolně vládu
svému synovi. Pro svoji abdikaci si vybrala rok, kdy Nizozemsko slaví 200. výročí nezávislého království. V roce 1813
se král Vilém Frederik ujal vlády nad Nizozemských královstvím a stal se historicky prvním nizozemským králem.
Ale zpět k nizozemským králům a královnám. Všichni z hodin dějepisu známe
něco málo ze života jednoho z Willémů
van Oranje-Nassou. Ale od roku 1890
vládne Nizozemskému království žena.
Nejdříve to byla královna-regentka
Emma, poté její dcera královna Vilemína, jež byla striktní v dodržování všech
nařízení a královského protokolu. Občas
ji lidé nazývali „mužem v sukni“. Byla
prý velmi strikní a plně oddaná vládě.
Její dcera, královna Juliána, byla úplně jiná. Lidem byla nazývána „matkou
národa“ a celý život měla velmi silné
socialně-ekonomické cítění. Nikdy nevyžadovala složité španělské královské
protokoly a byla prostě jednou z „nizozemců“. V roce 1980 nastoupila na trůn
Královna Beatrix
zdroj: http://hethuisvanoranje.nl/07%20Vorstinnen%20van%20Oranje-Nassau/18%20Koningin%20Beatrix/Foto‘s%20Algemeen/Koningin%20
Beatrix%20Wilhelmina%20Armgard%201938.jpg
15
1 Úvod
NIZOZEMŠTINA
ní dědička trůnu. Samozřejmě ten den
princ Willem-Alexander ztrácí svůj současný oficiální titul Z.K.H. de Princ van
Oranje-Nassou a stane se Z.K.H. de Koning van het Koninkrijk der Nederlanden
(Jeho Královská Výsost, král Nizozemského království ).
její dcera Beatrix a stala se královnou-businessmankou. Všichni její poddaní
o ní hovoří jako o dokonalé obchodnici
a profesionálce. Svoji rodinu v jednom
ze svých projevů povýšila na firmu van
Oranje-Nassou, kde má každý svoji funkci a své pevně dané úkoly. Vše tam musí
dokonale klapat, pak bude dokonale fungovat i nizozemská společnost. Není jistě neznámým faktem, že sama královna
je vlastníkem několika desítek akcií firmy
Heiniken nebo dalších prosperujících nizozemských firem. V devadesátých letech 20. století byla agenturou Forbes
prohlášena za nejbohatší ženu Evropy
a ve světovém měřítku byla v první desítce. A proč? Kde vzala tolik majetku
a peněz? Pokud odečteme hodnotu jejích nemovitostí a děl Rembrandta a van
Gogha, zůstává stále úctihodný kapitál, který vznikl díky jejím obchodním
zájmům. Jejím stínovým poradcem byl
mimo jiné její manžel princ Claus.
Ve svých 46 letech se Willem-Alexander
stane jedním z nejmladších monarchů
světa. Nizozemská politická platforma
to vítá a říká, že král a premiér Mark
Rutten jsou vrstevníci a vidí svět určitě
jinak, než generace jejich rodičů. Willem-Alexander je také léta členem Olympijského výboru IOC, kde bude muset svou
činnost ukončit. Spolu s Máximou a dcerami jsou velkými fandy nizozemských
národních týmů a nevynechají jediné
mistroství světa či olympijské hry. Na
V.I.P. tribuně jsou vždy plni optimismu,
sportovního elánu a vždy v oranžovém.
Dalším z Alexandrových specifik je jeho
aktivní zapojení do projektů spojených
s water-managementem (managementem vody) a projektů v rámci Oranjefond-microfinancering (Mikro-ekonomické projekty, doména především jeho
ženy princezny Máximy).
Ale zpět ke změnám v Nizozemském království. 30. dubna 2013 byl oficiálně do
úřadu uveden nový král Willem-Alexander. V novinách se spekulovalo o králi
Willemu IV., ale sám princ Willem-Alexander Claus George Ferdinand (*27.4.1967)
prohlásil, že nechce být žádným číslem
v pořadí, a proto bude králem Willemem-Alexandrem. Jeho zákonitá manželka
Máxima Zorreguieta (*17.5.1971) se spolu s ním stala nizozemskou královnou.
Jejich nejstarší dcera Catharine-Amelia
Beatrix Carmen Victoria (*7.12.2003) se
od 30. dubna 2013 oficiálně stala korunní princeznou H.K.H. de Princes van
Oranje-Nassou (Její Královská Výsost
princezna Oranžsko-Nassauská), prv-
Co se v nizozemské kultuře od 30. dubna 2013 změnilo? Až do roku 2012 slavili
30. dubna Koninginnedag (Den královny,
oficiálně narozeniny královny Juliány), od
roku 2014 slaví Koningsdag 27. dubna,
narozeniny Willema-Alexandra. První
dvě obce, kde se Den krále slaví, jsou
Amstelveen a de Rijp. Zde se měl slavit Koninginnedag v roce 2013, ale tento rok se žádný Den královny neslavil.
V daný den bula „pouze“ oficiální abdi-
16
NIZOZEMŠTINA
kace královny Beatrix a uvedení nového
krále Willema-Alexandra a jeho ženy do
úřadu. Obě obce jsou s tímto faktem
smířeny a těší se na historický fakt, že
budou historicky prvními v přehledu
svátků Dne krále. Pro upřesnění, každý
rok byly vybrány vždy dvě obce/města, kam královna Beatrix s Princem van
Oranje dorazila. V jedné strávili dopoledne a ve druhé odpoledne. V roce 2013
se žádný svátek neslavil a obě obce/gemeente byly automaticky nominovány
na rok 2014.
A jak se změnilo pořadí „čekatelů na
trůn“ po 30.4.2013? Od 1. května 2013
je první v pořadí H.K.H. Princezna Catharine-Amelia (*2003), princezna van Oranje-Nassau, poté její sestry princezna
Alexia (*2005) a Ariane (*2007). Po nich
by následoval bratr Willema-Alexandra
princ Constantijn a nakonec jeho děti.
Kdyby celá tato rodinná větev vymřela, přišla by na řadu sestra stávající
královny Beatrix, princezna Margariet.
Bohužel její děti se v následnictví trůnu
už neuvádí. Jen tak na okraj, princezna
Amelia je také 827. v pořadníku na anglický královský trůn.
Královna Beatrix – vtip
Zdroj: http://i41.tinypic.com/dpzudx.png
17
1 Úvod
NIZOZEMŠTINA
Takže „ Long life the Queen!“ (do 30.4.2013) a „ Long life the King!“ (po 30.4.2013).
zdroj: scan časopis ORANJE BOVEN 2/2012
18
NIZOZEMŠTINA
re, Saba a sv. Eustacha, dále historická
území v karibské oblasti jako je Curacao,
sv. Martin a Aruba. V roce 1813 byl historicky prvním Nizozemských králem korunován Vilém I. Nizozemský. Tento král
si u Amsterdamského obchodníka objednal i korunovační klenoty. Jelikož objednávka byla učiněna narychlo a státní
pokladna nebyla zrovna přeplněná, nechal budoucí král Vilém I. královské korunovační klenoty vyrobit z mědi, stříbra
a polodrahokamů. V pohledu evropské
historie monarchií jsou tyto klenoty velmi mladé a ne tak „ výstavné“ jako mají
nebo měla jiná království. V roce 1840 je
nechal budoucí král Vilém II. vyrobit ze
zlata a poněkud dražších kamenů.
Korunovace nizozemského krále nebo královny
S uvedením nového nizozemského krále Willema Alexandra do úřadu dne
30.4.2013 musíme zmínit několik historických fakt spojených s tímto ceremoniálem.
V roce 2013 slavilo Nizozemské království slavit 200 let samostatného a nezávislého království, pod jehož správu
dnes spadá nejen území 12 provincií
v západní Evropě, ale i ostrovy Bonai-
Přísaha Willema Alexandra a Maximy
zdroj: http://static1.volkskrant.nl/static/photo/2013/9/14/6/20130430165627/media_xl_1631691.jpg
19
1 Úvod
NIZOZEMŠTINA
Jelikož je Nizozemské království zemí
s demokratickým zřízením, musí monarcha slíbit poslušnost a povinnost tzv.
Staat-Generaal, reprezentantům správní
moci. Tento ceremoniál je pouze občanským ceremoniálem, de jure, a nikoliv církevním pomazáním panovníka. Z tohoto
důvodu nemá panovník nikdy korunu na
hlavě. Zlí jazykové říkají, že je příliš těžká, aby ji někdo nosil na hlavě, ale v to
se znalostmi o Svatovítské koruně nevěřím.
Nizozemská společnost má vždy něco
extra, a tak i korunovace není v pravém
slova smyslu korunovací, ale pouhým
uvedením krále do úřadu – INHULDIGING. Ceremonál se 30. dubna 2013
odehrál v Amsterdamu v kostele Nieuwe
kerk, jež je ke královským ceremoniálům
ze zákona určen. Zde se odehrávají královské svatby a korunovace/uvedení do
úřadu (Královské pohřby se ale konají ve
městě Delfty v kostele Oude Kerk, kde je
i královská hrobka). V tomto případě abdikující královna Beatrix podepsala v paláci De Dam svoji abdikaci a poté byl její
syn Willem-Alexander, Z.K.H. de Prince
van Orajne-Nassou slavnostně uveden
do úřadu krále. Před zraky všech členů
parlamentu (de Eeste a Tweede kamer/
senát a sněmovna lidu) slíbil lidu, že
bude spravedlivě vládnout a udělá maximum pro rozkvět království. Po slavnostním slibu krále, který sedí na trůně
v čele kostela Nieuwe Kerk a má přes ramena královský hermelín, mu slíbí všichni členové parlamentu svoji poslušnost
a on je opětovně jmenuje do úřadu.
A proč byla královna Beatrix bez krále?
Její manžel byl pouhým pricem Clausem,
nikoli králem. Je pro to jednoduché vysvětlení – král znamená de jure mnohem
více než královna. Takže když království
dědí dcera, bude královnou a její, přiženěný, manžel bude celý život pouhým
princem. Pokud království dědí princ, případ Willema Alexandra, jeho žena může
být na základě rozhodnutí Staat-Generaal královnou. A tak se z prince Willema
Alexandra stal posledního dubna 2013
král a z jeho ženy, argentincké dívky
Máximy, královna. Z jejich nejstarší dcery byla poté korunní princezna Cathrina-Amelia van Oranje-Nassou. Toto příjmení má oficiálně vždy jen přímý dědic
trůnu.
Nizozemský král nemá nikdy na hlavě
korunu, proto se také tento ceremoniál
nejmenuje korunovace. Královská koruna, jež byla vyrobena v roce 1815 z mědi
a stříbra v Amsterdamu, leží na královské podušce a nikdy není umístěna na
hlavu monarchy. Na stole před králem
leží také královské žezlo – symbol královské moci nad královstvím, královské
jablko – vazba krále k zemi, suvenerita
státu, královský meč – královská moc,
schopnost panovníka vládnout zemi a výtisk Grondwet (ústavy), na který král přísahá. Podle ústavy se jedná o článek 32.
A co se stalo z královny Beatrix? Z ní
byla od 1. května 2013 princezna. Odevzdala své paláce svému synovi a odstěhovala se na zámeček Draakenstein,
kousek od paláce ´t Loo. Vždy se o královně říkalo, že tento zámeček má nejraději a že dokonce od něj má i vlastní
klíče. Od ostatních paláců nikoliv. Tam je
vždy někdo, kdo ji dveře odemkne a ote-
20
NIZOZEMŠTINA
Mark Rutte o královně prohlásil, že je ikonou své doby – „Icoon van Nederland“,
což je v očích prostého lidu velký kompliment. Královna vyzvala občany, aby pokojně a bez zbytečných komplikací přijali
i malou změnu v systému státních svátků a od roku 2014 místo Koninginnedag
(Den královny, 30.4.) slavili o pár dní dříve de Koningsdag (Den krále, narozeniny
Willema Alexandra, 27.4.). Systém oslav
zůstal pro rok 2014 nezměněn. V roce
2013 se žádný Den královny nebo krále neslavil, jelikož na tento den připadá
ceremoniál uvedení krále do úřadu – tzv.
Inhuldiging.
vře. I Willem Alexander bue sídlí v Den
Haagu a pouze oficiální státní návstěvy
přijímá v Amsterdamu v paláci De Dam,
tak jak je zvykem.
A co se říkalo a šuškalo o nadcházející
korunovaci? Lid byl potěšen královniným prohlášením, jež pronesla v pondělí 28.1.2013 v 19:00 hodin. Kdy všem
svým poddaným poděkovala za dlouhá
léta (1980-2013), jež mohla strávit jako
jejich královna. Dále uvedla, že cítí, že je
čas uvolnit místo nové mladší generaci
a že její nejstarší syn je na tuto důležitou
funkci plně připraven. Předseda vlády
Královna Beatrix, když informovala své poddané, že bude abdikovat.
Zdroj: http://www.ocan.nl/images/stories/koningin%20Beatrix.jpg
21
1 Úvod
NIZOZEMŠTINA
Státní portrét královského páru
zdroj: http://www.koningsdag27april.info/wp-content/uploads/2013/02/statieportret-willem-en-alexander-maxima.jpg
22
NIZOZEMŠTINA
Změna ve vládě Nizozemského království
uvedení nového krále Willema Alexandra a jeho ženy Maximy do úřadu. Bohužel tento proces není v protestanské
zemi církevní, ale civilní. A tak král není
korunován, ale pouze uveden do úřadu.
Královská koruna a další insignie vlády
jsou položeny na stole před králem a on
pouze přísáhá věrnost a oddanost svým
poddaným. Poté členové parlamentu
jmenovitě skládají slib novému králi.
Dne 30. dubna 2013 došlo k historické
zněmě ve vládě Nizozemského království. Po 33 letech vlády abdikovala nizozemská královna Beatrix ve prospěch
svého nejstaršího syna prince Willema
Alexandra.
Tímto dnem se změnilo také postavení
několika členů královské rodiny. Nejstarší dcera krále Willema Alexandra Catharina Amália (běžně nazývaná princezna
Amália) se stala historicky první princeznou Oranžskou. Do roku 2012 se titul
princ Oranžský vztahoval pouze na mužské potomky rodu, až v posledním roce
došlo k parlamantem uznané změně.
Abdikující královna Beatrix se stala momentem své abdikace princeznou van
Nassou. Děti její sestry, princezny Margariet, jsou nyní vyloučeni z přímé posloupnosti dědictví nizozemského trůnu, jelikož tato možnost přešla na bratra
Willema Alexandra, prince Constantijna
a jeho tři děti.
Již několik let se spekulovalo, kdy ke
změně na trůně dojde, odborníci sestavili seznam několika důležitých dat a nakonec se abdikace uskutečnila ve státní
svátek – Koninginnedag, tj. 30. dubna.
Tento den národ slaví narozeniny matky královny Beatrix, královny Juliany
(*30.4.1909 - 20.3.2004). V roce 2013
jsme tedy naposledy oslavili tento státní svátek a od roku 2014, slavíme tzv.
Koningsdag, jež je spojen s datem narození krále Wiléma Alexandra, 27.4.1967.
Státní svátek se bude tedy slavit o několik dní dříve.
Dne 30.4.2013 v 10:07 královna Beatrix
v paláci de Dam v Amsterdamu abdikovala. Celý proces abdikace byl historicky
prvně přenášen kamerami a celý národ
mohl vše sledovat v přímém přenosu.
Když královna dokument podepsala,
ozval se venku před palácem bouřlivý
potlesk. Posléze museli dokument podepsat Willem-Alexander a jeho žena
Maxima, zástupci parlamentu, provincie
Severního Holandska, starosta Amsterdamu a zástupci závislých území v Karibiku.
V odpoledních hodinách proběhl v kostele Nieuwekerk slavnostní ceremoniál
Od 30. dubna je králem Willem Alexander
Claus George Ferdinand van Oranje-Nassou a jeho žena Maxima je královnou.
Willem Alexander se musel vzdát několika svých pracovních závazků. Několik let
byl aktivním členem olympijského výboru, byl členem výboru pro mezinárodní
vodní hospodářství při OSN a dalších
a dalších funkcí spojených především
s watermanagementem a sportem.
Jeho dcera, dnes korunní princezna Amá-
23
1 Úvod
NIZOZEMŠTINA
Celá rodina zůstane nadále bydlet ve
Vile Eikenhorst ve Wassenaaru a ex-královna Beatrix se s radostí na „penzi“
přestěhuje do svého oblíbeného zámečku Draakenstein.
lie, nezměnila na svém životě příliš mnoho. Je jí teprve 10 let (* 7.12.2003), a tak
bude jěště několik let povinně navštěvovat Základní školu Bloemcampschool ve
Wassenaaru, kde bydlí se svými rodiči
a sestrami.
Skupinové foto při korunovaci
zdroj: http://latvia.nlembassy.org/binaries/fullcentrecolumnimage/content/gallery/postenweb/l/letland/netherlands-embassy-in-riga/groepsfoto-inhuldiging-anp-1024.jpg
24
NIZOZEMŠTINA
Rodokmen Oranje-Nassou
zdroj: )scan časopis ORANJE BOVEN 3/2013
25
1 Úvod
NIZOZEMŠTINA
Amsterdam, osobité
hlavní město
obchodní a zároveň
kulturní centrum
Evropy
založena rybářská vesnice, jež byla výhodně umístěna na vnitrozemském pobřeží mořského zálivu Zuiderzee a chráněna před bouřemi. Na druhé straně
byla propojena se Severním mořem,
a tak nic nebránilo rozvoji mořeplavectví
a obchodu po moři. Brzy se tak Amsterdam stal vzkvétajícím přístavem. Okolo roku 1270 postavili zdejší obyvatelé
přehradu (nizozemsky – dam), aby mohli
efektivněji chránit svá obydlí před přílivovými vlnami, a ta dala městu jméno
Amsterdam: Amstel ( jméno místní řeky)
+ dam (hráz) + trochu jazykové kreace.
Již roku 1300 se Amsterdam stává městem a získává i městská práva, na druhé
straně je osvobozeno od poplatků na
holandských vodních kanálech. Amsterdam se ve 14.-16. století stává členem
hanzy ( jako např. Hamburk nebo Brémy)
a stal se tak důžetým přístavem na trase do beldických Brugg. Holanďané tak
začali obchodovat skoro se vším od obilí
až po cenné látky a kovy.
Město, které nenuceně kombinuje měšťáckou vážnost s mladistvým radikalismem.
Amsterdam je dnes kompaktní pulsující město s více než miliónem obyvatel.
Jeho typicky holandská čistota a úpravnost jako ze škatulky je v rozporu s tím,
že je město považováno za hlavní centrum evropské alternativní kultury a jež je
charakteristické uvolněnou atmosférou
a místy, kde se otevřeně prodávají měkké drogy, jež jsou dlouholetým sporem.
Na jedné straně má vláda jisté příjmy
z drog a kontrolu nad jejich uživateli,
na druhé straně společnost musí čelit
chování jejich uživatelů. Paradoxem tzv.
Coffeeshopů je fakt, že nikde v Nizozemsku nelze oficiálně drogy koupit (není zde
žádný velkosklad) či pěstovat, ale Coffeeshopy je mohou legálně prodávat. Hádanka zní: Jak se droga do obchodu dostane, aby mohla být legálně prodána?...
odpovězte si sami.
Ale zpět k historii města na řece Amstel.
Už víte, odkud pochází její jméno? Ano,
v údolí řeky Amstel byla okolo roku 1200
Amsterdam–mapka
zdroj: http://www.mappery.com/maps/
Amsterdam-City-Tourist-Map-2.jpg
26
NIZOZEMŠTINA
tr Louis byl ustanoven králem. Usídlil se
na nové radnici a prohlásil ji za královský
palác. V roce 1815 bylo vytvořeno království nizozemské, ale obnovit obchod
a intenzivní spojení s koloniemi se již nepodařilo v plné míře. Navíc lodě nemohly
proplouvat přes mělký záliv Zuiderzee
a přístav se přesunul do Rotterdamu,
ležícím v ústí řek Rýna a Maasy.
Město rostlo a potřebovalo více a více
místa, jenže kolem byla mokrá blata
nebo moře. Tím byli obyvatelé přinuceni
stavět hráze a vysušovat území uvnitř
hrází. Tak vznikaly první poldery. Okolo roku 1380 bylo město zvětšeno, byl
vykopán nový příkop a postaveny nové
hradby. Starý příkop se stal vnitřním
grachtem. Tento postup opakovali v historii města Nizozemci celkem pětkrát.
Město si stále udržovalo svůj kolorit
a snažilo se držet své prvenství v obchodování. Díky neutralitě během 1. světové války se Amsterdam nadále rozvíjel
a poskytoval útočistě běžencům z celé
Evropy. Za 2. světové války se město
vyhnulo katastrofálnímu bombardování,
jež postihlo Rotterdam, a tak si uchovalo svůj historický šarm a stalo se tak pozvánkou pro turisty z celého světa.
V roce 1602 byla založena pověstná
Holandská východoindická společnost
a krátce na to následoval bouřlivý rozvoj
města a obchodu. V těchto letech zažívá Nizozemsko tzv. Zlatý věk. V roce
1621 byla založena méně úspěšná Západoindická společnost, jejíž členové
záhy zakládají na novém kontinentě
Nový Amsterdam (dnes New York). Amsterdam den ode dne prospíval, zatímco
belgické Antwerpy den ode dne upadaly. Náboženská tolerance města lákala
příslušníky všech náboženských směrů, a tak město pomalu opanovali Židé
z Portugalska, kteří z Amsterdamu udělali centrum obchodu s klenoty. Kromě
spousty spotřebního zboží vyžadovali
bohatí obyvatelé své portréty a obrazy
ke zkrášlení svých luxusně vybavených
domů. To sem přilákalo mnohé umělce,
např. Rembrandta van Rijn, který se do
Amsterdamu přistěhoval v roce 1631.
Dnes Amsterdam nabízí historické centrum s mnohými „nahnutými“ domy
a grachty. Turista se může celý den toulat po ulicích a nábřežích, kochat se krásou holandských, tzv. amsterdamských
domů, jež nejužší má pouhých 92cm fasády směřující do ulice.
Co v Amsterdamu navštívit? Určitě se
vydáte na náměstí Dam, kde se odehrávají všechna důležitá shromáždění lidu
a demonstrace nespokojených (takový
nizozemský Václavák). Zde stojí i královský palác, který byl kdysi radnicí a jež
Louis Bonaparte prohlásil za svůj palác.
Dnešní královská rodina jej používá pouze k velmi oficiálním událostem, většinu
času královna/král tráví v Den Haagu.
K malebné procházce podél vody zvou
kanál Singel, Herengracht a Prinsengra-
V roce 1655 město čítalo již neuvěřitelných 200 000 obyvatel a byla zde
otevřena nová velkolepě pojatá radnice. Koncem 17. století končí i zlatý věk
Holandska a nastává období okupace
a úpadku. V roce 1806 bylo vytvořeno
Holandské království a Napoleonův bra-
27
NIZOZEMŠTINA
cht. Dál může každý navštívit dům Rembrandta van Rijn či jedno z mnohých
muzeí či galerií. Možností je nekonečné
množství a každý si musí vybrat, co jej
zajímá a co během svého krátkého pobytu stíhá. Dnes lze navštívit Amsterdam letadlem tzv. „na otočku“ nebo na
víkend. Z letiště vás doveze vlak až na
hlavní nádraží, jež je v samém centru
města.
Jediný den, který je trochu jiný, je tzv.
Koninginedag (Den královniných narozenin), jež se slaví každoročně 30. dubna.
Tento den se město promění v oranžový cirkus pod širým nebem a masa lidí
je kontrolována a usměrňována policií.
Mnohdy policie kontroluje nově přijíždějící hned na nádraží a většině mimo-Amsterdamských není povolen vstup do
města. V roce 2013 proběhla 30. dubna
oficiální korunovace nového krále Willema-Alexandra, a tudíž se neslavil Koninginedag. Od roku 2014 se slaví Den králových narozenin, 26. dubna.
Amsterdam – královský palác Dam
zdroj: Vlastní foto BT
Už máte letenku? A jste ready vyrazit do
města na řece Amstel?
Amsterdam – grachty
28
2 Transport
NIZOZEMŠTINA
Neklid na hraně
Evropy
dal. O tento blátivý kus země historicky
nikdo z velkých vladařáů moc nestál.
I velký Gaius Julius Caesar došel až
k dnešnímu Maastrichtu (ten jeho vojáci
založili), tam naznal, že dál jsou jen močály a písek, to nemá žádnou cenu dobývat, otočil se a šel domů. O pár století se
pokusili zem podmanit Habsburkové. Po
místních potyčkách naznali, že jižní část
(až po řeku Maasu) jim bude stačit a zbytek... deltu řek nechali být. Tam nic není,
jen voda a bláto. Později přišli španělští
Habsburkové. Ti viděli, že holanďané mezitím postavili pár hrází, zúrodnili několik
polderů, a tak zabrali Holandsko až po
Amsterdam. Dál to nemělo cenu... vítr,
bláto a voda. Až Vilém Oranžský a jeho
potomci si vymohli svou rodnou zemi
zpět a přesvědčili zbytek Evropy, že Nizozemské království má určitou cenu
a stojí za to, s ním v Evropě počítat.
Přestože je ve stínu dvou velkých bratrů Francie a Německa, něco znamená
a bude znamenat.
„Het is Chinees voor mij.“ (To je pro mne
španělská vesnice)
Tento historický fakt má vliv i na charakter obyvatelstva v dané lokalitě. Pokud budeme mluvit o Češích, tak určitě
řekneme, že jsou to klidní a trpěliví lidé
a hlavně mají vždy času dost. O Holanďanech toto neplatí. Ti jsou neklidní,
věčně s něčím nespokojení, neurotičtí.
Tady jsou potomci těch, co došli až na
kraj kontinentu a nemohli dál, i když by
rádi šli dál. Vnitřní hlas je nabádá k dalším krokům, pohybu, ale okolní svět je
brzdí a nenabízí jim dostatečnou šanci
pokračovat. Jsou tady všichni pohromadě. Všichni, co opustili svoji „rodnou
hroudu“, protože měli jiné názory, jiný
pohled na svět, hledali lepší život. Tady
jsou ti, co museli ze své země prchnout
a skrýt se na nehostinných blatech delty
řek Maasy a Rýna. Tady je nikdo nehle-
zdroj: Blanka Tomášková
29
2 Transport
NIZOZEMŠTINA
dobách středověku, kdy Holanďané začínali s obchodem a banky ještě nefungovali. Každý obchodník měl doma křeslo
s tajnou schránkou. Ta se otevírala zvednutím sedáku. Když přišel zákazník, obchodník seděl na své židli a byl si jist, že
mu peníze nikdo v nestřežený okamžik
neukradne. Tato židle byla v každé obchodnické domácnosti jen jedna a na ni
mohl sedávat jen pán domu. Nikdo jiný.
Byl to takový domácí trůn.
Pokud byse hodnotilo místní obyvatelstvo a jeho ekonomický vývoj, tak musíme říci, že Nizozemci jsou zemědělci,
co se postupně stali obchodníky. Úrodné zemědělské půdy v Nizozemsku příliš
není. Půda je zde buď jílovitá nebo písčitá, navíc neustále nasáklá vodou. Místní
zemědělci se věnují spíše chovu dobytka
– ovcí a krav. Ten se volně popásá venku
a farmář je chodí jen přikrmovat a dojit.
Tento fakt má vliv i na holandský jídelníček. V celé zemi nenajdete snad jediného „domorodce“, který by nejedl sýr
alespoň 2krát denně, nepil mléko a neuměl jezdit na kole. To je opravdu typicky
holandské – kus tvrdého sýra v lednici
a sklenice mléka k obědu.
Dnes mají Nizozemci své banky a obchod funguje na jiné bázi než ve středověku. Přesto se snaží udržet si svoji
prioritu nejen v Evropě. Aby se výrobky
rychleji dostali k zákozníkovi, postavili Nizozemci Batavulijn, železniční trať
pro nákladní rychlovlaky z Europoortu
až k německým hranicím. Podle mezinárodního ujednání měli Němci pokračovat, aby vlaky z přístavu dojely do
Porýní-Vestfálska v minimálním čase.
Bohužel Německo tento gigantický projekt zatím odložilo, a tak vlak na hranicích zpomalí a jede po obyčejné železnici. Dalším dopravním prostředkem jsou
letadla a nizozemský Schiphol je jedním
z největších letišť Evropy. V jeho okolí
se usídlily mezinárodní firmy, pro něž je
výhodné mít svoji filiálku na evropském
kontinentě a Nizozemsko je díky svému
daňovému systému ideální. Poslední obchodní tepnou jsou dálnice. Ty vytvořily
po celém království hustou síť s „oky“
25km na 25km. To je strategie úniku
a plynulosti provozu. Pokud je jedna
dálnice uzavřena, dá se to objet po další
a není to až tak velká zajížďka. Ekonomické myšlení! Navíc se hlavní dálnice
kříží v pomyslném středobodu Nizozem-
Ale jak se z nich stali obchodníci? Jednoho dne objevili kouzlo mořeplavby, vystavěli přístavy a začali s obchodem pro
zbytek Evropy. Došlo jim, že nemají žádné nerostné bohatství, takže něco vyrábět bude hodně těžké. Lesy spotřebovali
na stavbu lodí, a tak už jim zbyl jen exotický náklad z Orientu. Proto se pokusili všechno prodat a ono to fungovalo!
Od těch dob je nizozemská ekonomika
postavena na modelu „koupím-prodám-vydělám“. Časem se natolik zdokonalili,
že jsou opravdu schopni super výhodně
prodat i svou matku a ještě se tvářit, že
je to „kšeft“ století. Obchodovat s Holanďanem, to není vůbec jednoduché!
Každý cent otočí alespoň třikrát, všechno finančně promyslí a cenu stanoví tak,
že vás málem omyjou a on se tváří, že je
to minimum z minima.
V Holandsku se také zrodilo rčení „sedět na penězích“. To bylo v hlubokých
30
NIZOZEMŠTINA
onu povinnost, jelikož v rámci EU jsme
si všichni rovni. Pro získání holandského
pasu musíte složit jazykovou zkoušku
nebo jako občan EU se provdat za Nizozemce a žít zde alespoň 4 roky. Ale většina z euroobyvatel netouží po holandském pase, jelikož je úplně stejný jako
český nebo německý. Člověk má stejná
práva a povinnosti po celé Unii.
ska, v Utrechtu. Tak se vám, jako turistovi může zdát, že na každé křižovatce
je vždy směrovka na Utrecht. Ať jedete,
kam a kudy chcete.
Nizozemsko není jen zemí, kde se lidé
loučí, ale i kam přicházejí. Díky velkému přístavu, do Rotterdamu připlouvají i nezvaní hosté z Afriky a Asie. Ti se
postupně usazují v Rotterdamu a okolí.
Našetří peníze na letenku pro zbývající
rodinné příšlušníky a všechny je pozvou
do „země zaslíbené“. Tak se z Rotterdamu stává tzv. melting-pot, kde žije na 83
národností a původní (opravdoví ) Holanďané jsou v menšině (48%). Před několika lety zde byl uveden do úřadu první
starosta království neholandského původu. Velká změna a nekonečné diskuse.
Skupina obyvatel tomuto trendu fandí
a cítí satisfakci za všechny cizince, co se
pokouší integrovat a v Nizozemsku nalezli druhý domov. Druhá skupina je silně
proti. Bojuje za znovunalezení národní
identity a vyhoštění cizinců. Oba směry
mají své dobré i špatné názory. Pokud
se jejich aktivity drží v mírumilovných
hranicích, je to ku prospěchu celé společnosti. Pokud to někdo vyhrotí, je to
problém. Asi nejextremnějším je hnutí
PVV(Partij voor vrijheid - Strana svobody) G.Wilderse.
Příliv cizinců má samozřejmě negativní
vliv na jazyk. Podle filologů se holanština mění a krajový dialekt nese slyšitelné
známky vlivu jiných jazyků. V okolí Rotterdamu je v holandštině slyšet čím dál
tím více arabských slov. V Den Haagu
mají zase slova z jazyků Indonesie. Každé město nebo obec má svoje jazykové
specifikum. O vlivu angličtiny se snad ani
nemusíme zmiňovat... poholandšťování
anglických slov a tvorba vlastních sloves
je kouzelná. Slovesa jako googelen, esemesen a pingen, není třeba ani překládat. Sama čeština má svá skoro stejná
čengliš slova. Občas Holanďané jsou tak
daleko, že změní výslovnost a zamění
„G“ za „CH“ (např. hrát golf – golfen, výslovnost CHOLFEN).
Od jazyka se vraťme zpátky k obchodu. Díky přistěhovalcům, kteří chtějí jíst
ty samé potraviny, na které byli zvyklí
doma, obchody a hlavně tržistě ve velkých městech nabízí skoro všechno. Od
pravé turecké pizzy, ještě teplé z turecké pekárny až po ovoce Jackie a další,
jejichž jména neznám a ani nevím, jak
bych je měla jíst. Možné je koupit skoro
všechno, ale český chléb a knedlíky(ani
ingredience na ně) nikoli. Česká menšina je tady miniaturní a Češi nejsou asi
Pro cizince tady mají jasná pravidla integrace. Každý cizinec musí složit během
15 let zkoušku z holandštiny a dějin Nizozemska. V každém městě je večerní
jazykový kurz. Ten je skoro bezplatný
a funguje pod ministerstvem školství.
Jen obyvatele zemí EU musí za své jazykové vzdělání platit. Ti totiž nemají
31
2 Transport
NIZOZEMŠTINA
Když Holanďané
dobývají svět
takoví obchodníci. Tak nám nezbývá než
žádat známé o zásilky z Čech.
Přestěhovalci mají vliv i na místní kulturu a náboženství. Není výjimkou, když
vedle kostela stojí mešita, když je v pátek muslimský svátek, v sobotu hindu
a v neděli pak křesťanský. Vše dohromady, a přesto tak nějak samostatně. Tady
jsou křehké hranice mezi rasismem a tolerancí, mezi oer-holandským a allochtonen (cizinci), mezi křesťanstvím a dalšími
náboženskými směry. Vše se vzájemně
ovlivňuje, doplňuje i vyzývá k diskusím.
To je to známé holandské koloniální myšlení a obchodování v jednom.
Aby Holanďané mohli pohodlně dobývat
svět, založili několik velkých obchodně-logistických společností. Asi tou nejznámější novodobou je jejich letecká
společnost KLM – Koninglijke Luchtvaart Maatschappij, nebo její mnohem
známější anglické jméno: Royal Dutch
Airlines (Královská letecká společnost).
Jejich domovským letištěm je samozřejmě letiště na předměstí Amsterdamu –
Schiphol.
Dne 7.10.1919 byla společnost založena
a její základní kapitál čítal 1,2 miliony guldenů. Královna Vilemína viděla v letecké
dopravě budoucnost a tušila, že za pár
let bude KLM důležitou nizozemskou firmou, proto ihned přidala k jejich názvu
přívlastek Královský. První komerční let
se uskutečnil již za půl roku po vzniku
společnosti a to z Amsterdamu do Londýna dne 17.5.1920. Letadla se tehdy
vyráběla i v Nizozemsku a prvním stojem
byl samozřejmě domácí letoun Fokker.
Od května se postupně rozletěla letedla
po celé Evropě. KLM jako první letecká
společnost získávala ta nejlepší místa
a časy. Už 1. řijna 1924 se letedla s pasažery na palubě vydala do nizozemských
kolonií a zamířila směrem do Asie do
Batávie, Nizozemské Indonésie, Jakarty
a dalších. Ve spolupráci s Brity zavedla
KLM po druhé světové válce lety i do
britských kolonií (Indie, dnešní Vietnam
a další ). V roce 1945 začíná spolupracovat s PanAm, leteckou společností USA
a zavádí lety i na západní polokouli.
Kontrolní otázka: znáte alespoň 5 Holanďanů?
Víte, že historickým vlivem má nizozemská hymna pořád slova, kde lid slibuje
poslušnost španělskému králi? Dodnes
to nějak nestihli opravit. Inu chybička se
vloudí.
Slavní Holanďané: Erasmus Rotterdamský (filosof ), Abel Tasman (mořeplavec a objevitel), Rembrandt van
Rijn (malíř ), Vincent van Gogch (malíř ),
P.J.H. Cuypers (architekt), Willem van
Oranje - Vilém I. Oranžský zvaný Mlčenlivý (panovník), Anthony Fokker
(letecký konstruktér), Huge de Groot (filosof ), Albert Heijn (obchodník),
otec Abrahám (šmoulové), Anna Frank
(deník židovské dívky).
32
NIZOZEMŠTINA
poptávku a sezónu. V létě většina letů
míří někam k moři a v zimě se létá na
hory. V mezičase je pak možné si za pár
kaček zaletět nakoupit do Glasgow nebo
Brna.
Poptávka roste a požadavky cestujících
se více a více specializují. V roce 1966
KLM uvádí novou dceřinnou společnost
NLM (Nederlandse Luchtvaart Maatschappij) s tzv. Cityhoppery. Krátké lety
po Evropě, nejen do hlavních měst, ale
i do menších měst. Linka byla určena především obchodníkům, kteří ráno vyrazili
např.do Frankfurtu a večer museli být
zpátky. Tyto služby NLM nabízí dodnes.
K nim v roce 2003 přibyla další dceřinná
společnost Transavia a ve 2008 ještě
Martinair. Tyto dvě společnosti nabízí
lety do turisticky zajímavých distinací za
minimální cenu. Navíc pružně reagují na
I počet letadel roste. Dnes na letišti
najdeme nejen malé Cityhoppery, ale
i obrovská Jumba. V roce 1971 vzlétl
z Amsterdamu první Boeing 747, pak do
flotily KLM přibyl i Concord, ale záhy jej
vystřídala celá škála Airbusů a dalších letadel. Dnes bychom domácích napočítali
115, plus nákladní letedla KML-Cargo.
KLM
zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:KLM_Boeing_737-800_PH-BXL_LHR_2011-10-2.png
33
2 Transport
NIZOZEMŠTINA
Pokud si tento článek čte nějaký senzacechtivý turista, musím ho zklamat. KLM
za svoji historii příliš mnoho leteckých
neštěstí nezaznamenala. Nejsmutnějším rokem je r. 1977, kdy za husté mlhy
došlo ke katastrofě na ostrově Tenerife.
Tehdy se letadlo KLM chystalo vzlétnout
a lidskou chybou došlo k desinformaci.
Na stejné runway bylo i letadlo PanAm.
To ještě rolovalo a díky mlze pilot minul
sjezd 3. Během pár sekund je zachytil
podvozek právě vzlétajícího KLM stroje. O život přišlo 583 lidí, vracejících se
po dovolené domů. Jako bezpečnostní
prvek byl všem letištím v Evropě předepsán pozemní radar, systém, který se
dříve používal pouze pro lodní dopravu
a jež předcházel dnešní auto-navigaci.
KLM už od svého začátku mělo zajímavé reklamy a snažilo se přesvědčit „turisty“, že letecká doprava je rychlejší
a pohodlnější. Nejstarší reklamní plakát
pochází už z roku 1919, ale nejznámnější
je reklamní kampaň z roku 1947, která
uvedla do života příběh létajícího Holanďana „ De Vleigende Hollander/ e
Flying Dutchman“. Tuto přezdívku najdeme dodnes na každém stroji – nad předním kolem, pod cockpitem, v KLM modré
barvě. Společnost využila později i sběratelskou vlastnost Holanďanů a v roce
1952 zavedla sběratelkou sérii modrých
porcelánových Grachtových domů (amsterdamské domy kolem centrálních
grachtů). Ty lze buď hodně draze koupit
na letišti, nebo zdarma získat při cestě
KLM Business třídou.
Historická reklama na KLM
zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Klm-poster-1919.jpg
z největších v Evropě. Ve světovém měřítku je přitom až na 15. místě. Ve srovnání s letišti v Bankoku či v New Yorku je
to opravdový trpaslík. Přestože budovy
i runway se nachází v – 5 metrech nadmořšké výšky, ročně přivítá 49,75 milionů pasažerů a odbaví 437.082 letadel.
Na to samozřejmě nestačí jedna runway.
Proto jich je zde několik. Pro stavební firmy to byl opravdový designerský oříšek,
protože kolem letiště vedou hned 2 frekventované dálnice A4 a A5, ze severu
se na polder Schiphol tlačí Amsterdam.
Řešením byl tunel a most, a tak si jedete po dálnici a nad vámi prosviští křídlo
letadla. Jedna runway vede souběžně
Co říci o letišti Schiphol? Jedná se
o domovský přístav KLM a je jedním
34
NIZOZEMŠTINA
Další gigantickou firmou, která přesáhla
na dlouhá staletí hranice Nizozemského
království je VOC – Vereenigde Oostindische Compagnie. Dnes se o ní dočteme jen v učebnicích dějepisu, nebo si
vyslechneme vzpomínání na zlaté časy
kolonialismu. V roce 1602 Státy Zeelandu (dnešní provincie Nizozemska – Zeeland) a Státy Hollandu (dnešní provincie
Severní a Jižní Holandsko) založily společnost na dovoz koření ze zemí Orientu a Afriky. Společnost by se dnes dala
nazvat akciovou společností, protože
si každý obchodník nebo firma mohl ve
společnosti koupit svůj podíl. VOC měla
monopol na dovážení pepře, muškátového oříšku, vanilky, opia, porcelánu, hedvábí a bavlny do Evropy.
podél dálnice. Ta se nejčastěji používá
k přistávání, a tak jedete po silnici s divným pocitem, že proti Vám přístává 3
minuty letadlo. Buďte stateční, letadla
znají svoji cestu a ještě se nikdo nepokusil přistát na dálnici. Některé dráhy mají
časové omezení, jelikož končí v blízkosti obydlených oblastí a smí se používat
jen za dne. V noci letadla neruší klidný
spánek obyvatel ani Amsterdamu ani
Aalsmeeru.
Dnes můžeme se společností KLM cestovat i z jiných nizozemských měst.
Na severu je Lelystad, pro Randstad
aglomeraci je letiště Rotterdam se šalamounských názvem e Hague, pro
Braband je Eindhoeven a na samém jihu,
sdílíme letiště v Maastrichtu/Aachen
s Německou spolkovou republikou. Pár
slovy se vrátíme k letišti v Rotterdamu.
To není v provozu pro veřejnost až tak
dlouho, ale před oficiálním otevřením
se o něj vedly dlouhé spory. Letiště leží
v katastru obce Rotterdam, ale relativně daleko od centra směrem na Delfty
a Den Haag. Vláda, která sídlí v Haagu
si myslela, že by pro návštěvníky Nizozemí bylo zajímavější letět do druhého
nejdůležijtějšího města, proto chtěli mít
letiště v Den Haagu. Ale jak to vyřešit?
Nakonec padlo šalamounské řešení. Letiště je v Rotterdamu, ale jmenuje se
anglicky e Haque. V Maastrichtu letiště řešili čistě ekonomicky. Dohodli se
s německou stranou, letiště postavili na
hranicích a záleží na pasažérech, který
vchod použijí – Maastricht nebo Aachen.
I cestování leteckou dopravou po tak
malé zemi, jako je Nizozemsko, je občas
náročné.
VOC zažívala svůj největší rozkvět v 17.
a 18. století, kdy pokrývala veškerý obchod s koloniemi v Africe, Asii a později
i v Americe. Společnost se v počátcích
soustředila na obchod s kořením a otroky. Pozdějí přibyla i přeprava cestujících
a státních úředníků. V koliniích mělo Nizozemsko své guvernéry a ti museli občas zpět do Evropy, nebo je jela navštívit
rodina. Města, která VOC pronajala své
přístavy, z obchodu také profi tovala. Ne
nadarmo byl Amsterdam, Rotterdam,
Middelburg, Enkhuizen, Delfty a Hoorn
jedním z nejbohatších měst a nejluxusnější zboží se v minulých staletích dalo
pořídit právě tady.
Samozřejmě VOC měla i své obchodní
konkurenty – Velkou Británii nebo Španělsko. Nikdy ji však nezastínily a VOC
prosperovala dál. Podle záznamů společnost vlastnila na 1772 lodí, z nichž se
35
2 Transport
NIZOZEMŠTINA
po řekách Maase a Rýnu, nebo ze Severního moře přes Eurogeul (speciálně
vyhlouvený kanál pro vplutí do přístavu),
dalo by se říci – dálnice pro zaoceánské
lodě. Podvodní kanál je 24 m hluboký
a 24 m široký, přesto musí být pravidelně vybagrováván a čištěn, aby mohly superkontainerové lodě bezpečně vplout
do přístavu. Když se očekává nějaký
ten kontainerový otesánek, nejčastěji
z Číny, tak se čas vplutí naplánuje na moment maximálního přílivu. Eurogeul se
čerstvě vybagruje a loď může připlout.
To se bohužel poslední dobou stává častěji a častěji, a tak se vláda rozhodla rozšířit přístav o Maasvlakte 2, kam bude
hlubší přístup a kde bude více místa na
kontainery a pod.
629 lodí nikdy nevrátilo. Námořníci a obchodníci ovlivnili kulturu a jazyk několika
zemí. Bývalé nizozemské kolonie mají
stavby v holandském stylu, jejich jazyk
obsahuje slova z holandštiny a v Jihoafrické republice se dodnes holandsky mluví. Tedy zvláštní jazykovou mutací z 18.
a 19. století. V Indonesii a v Bengálsku
dodnes potkáme holandské vývěsní štíty a názvy administrativních institucí ve
zkomolené holandštině.
VOC nebyl jen úspěch a přepych plynoucí
z obchodu. Byla to také doba obchodu
s otroky, neomezeného rabování podmaněných území, rozšiřování nemocí
a násilí na domorodcích. Vše, co stojí
v dějinách za zmínku, má vždy i negativní dopady. Bez VOC bychom si tak
snadno nezvykli na kořeněná jídla, kávu,
čaj, měkké hedvábí. Nestal by se pro nás
tento luxus něčím obyčejným a relativně
dostupným.
Přístav je zhruba 40 km dlouhý (měříme-li vzdušnou čarou po vodě do vnitrozemí ), má 57 km přístavních mol, jež jsou
každých 100 metrů očíslovaná. To je nejen pro orientaci lodí, kam složit náklad,
ale i pro kamióny, kam si pro svůj kontainer dojet. Nad dálnicemi A15 a A12
jsou uvedena nejen jména měst, ale
i čísla přístavních mol Europoort. Je to
stejný systém jako uliční číslování domů:
levý břeh-sudá, pravý břeh – lichá čísla.
VOC ukončila svoji činnost v 50. letech
20.století, kdy obchod zvolil jiné strategie a doprava se stala jednodušší.
Přesto je každý Holanďan hrdý na zlaté
doby Východoindické společnosti. Doby,
kdy byl holandský trh přeplněn luxusním
zbožím a kdy jedna cibulka tulipánu stála
jako celý dům na náměstí.
Pokud bychom statisticky propočítali,
kolik lodí se ročně naloží a vyloží, došli
bychom k hodnotě – jedna loď se naloží
a vyloží za 14 minut. To je sice nesmysl,
jelikož jede souběžně několik stovek přístavních jeřábů a dalších zařízení. Také
nelze dnes skládat uhlí a pomeranče na
jedno místo. A tak máme uhelný přístav,
přístav na kovy, přístavistě na pomerančovou šťávu, ropu atd. Přístav funguje
Abychom nemluvili pouze o firmách, které expandovaly do světa a ten si podrobovaly, je čas se zmínit o Europoort/
Poort of Rotterdam, největším přístavu
Evropy
(www.portofrotterdam.com).
Přístav se nachází v deltě řeky Maasy,
mezi městy Rotterdam a Hoek van Holland. Lodě připlouvají buď z Německa
36
NIZOZEMŠTINA
Již jsme zmiňovali, že Europoort je největším evropských přístavem, který
zaměstnává 87.111 zaměstnanců a rozkládá se na 12.440 ha pevniny a 7.718
ha vody. Přístav ročně navštíví 29.720
(2011) zaoceánských a 95.780 (2011)
lodí říční dopravy. V přístavu ročně vyloží 6.099.586 TEU kontainerů a naloží
5.777.336 TEU, celkem tedy 11.876.921
TEU za rok 2011. Pro srovnání uvedu počty mil. tun v jiných přístavech.
24 hodin denně a 365 dní v roce, „dag-nacht“, bez přestávky. Každá překážka
(např. potopená nebo uvízlá loď ) stojí
přístav milióny ušlého zisku. Jen jednou
v roce se doprava zpomalí a na půl dne
se zavřou vrata protipovodňové hráze
Measlantkering. To se děje vždy jako
technická kontrola zajištění bezpečnosti přístavu před možnými přívalovými
bouřkami ze Severního moře, jež hrozí
většinou v únoru.
Typický kontainer
37
2 Transport
NIZOZEMŠTINA
1.
2.
3.
4.
5.
Rotterdam
Antwerpy
Hamburg
Novosibirsk
Amsterdam
434,6 mil.tun/2011
187,2
132,2
116,2
92,9
* Algeciras (E) 8. místo, 76,9 mil. tun/2011
A jak je to s Rotterdamem v rámci světových přístavů?
1.
2.
3.
4.
5.
11.
17.
18.
Schanghai
Ningbo/Zhoushan
Singapure
Taujin
Rotterdam
Hong Kong
Los Angeles
Antwerpy
Čína
Čína
Singapure
Čína
Nizozemsko
Čína
USA
Belgie
721,6 mil. tun/2011
691,0
531,6
451,0
434,6
272,4
203,9
187,2
* V první desítce světových přístavů je 8 čínských. Jejich objem roste a další se tlačí
do top-ten světa.
**TEU kontainer- Twenty feet Equivalent Unit, 20ft dlouhý, 8ft vysoký a 8ft široký.
V Lounském Legiosu se staví vagóny, kam se vejdou 2 TEU kontainery naráz.
NS – nizozemské
dráhy... jsou stejné
jako ty české?
kud přiletíte letadlem do Amsterdamu,
můžete okamžitě sjet eskalátory na
nástupiště NS. Jízdenku si ale musíte
koupit již v příletové hale v automatu.
NS dráhy šetří na každém kroku, a tak
pokladny nahradily z 90% automaty. Na
Schipholu (letiště Amsterdam) naštěstí
automat mluví i anglicky a německy, ale
pokud jste přistáli třeba v Maastrichtu
nebo Eindhoevenu, tam je automat ryze
lokální a mluví pouze holandsky. Takže
aktivujte nejen svou kreditní kartu, ale
i své znalosti jazyků.
NS – Nederlandse spoorweg, je rovněž
státním podnikem, který má po celé
zemi monopol na dopravu lidí a zboží po
kolejích.
Ale zpět do Nizozemska. Jako turista
bez auta, se určitě již záhy po vstupu
do země setkáte se službami NS. Po-
38
NIZOZEMŠTINA
a nechce se „rvát“ davy, takže v klidu
počká, až špička opadne, a teprve pak
zvolna prochází vlakem.
Na druhou stranu je automat velice štědrý a nabídne Vám obrovskou škálu možností. Jaký lístek a za kolik si nakonec
koupíte záleží jen a jen na Vás a Vašich
jazykových schopnostech. Doporučujeme „enkele reis“ ( jednosměrná jízdenka)
volwassen (dospělí ). Pokud víte, že se
během 24 hodin budete vracet, můžete
si koupit dagretour (denní zpáteční ), ale
Takže lístek už máte. No, za předpokladu, že máte tu správnou platební kartu.
Ne všechny karty jsou automatem vítány a na mince a bankovky zapomeňte.
Teď byste se měli rozhodnout, kterým
vlakem pojedete. V nabídce je několik
možností: stoptrein (osobní vlak), sneltrein (rychlík), Fyra (ekvivalent českého
pendolína), alys (super rychlý vlak do
Paříže).
Stoptrein (osobní vlak) jezdí relativně
pravidelně, každých 15-20 minut a staví na každé zastávce. Občas jej nazývají
i Sprinter, příměstský vlak. Pozor, nemá
vždy toalety a pokud cestujete např.
z Haagu až do Bergen op Zoom (cca 2,5
hodiny), můžete mít problém. Pak není
od věci někde vystoupit a dojít si, kam
potřebujete, a v klidu nastoupit na další
vlak. Jízdenky jsou pouze časově označeny (místo nástupu a čas/den), takže
máte 24 hodin na to, docestovat do
místa určení.
Nádraží Barendrecht
pozor platí pouze 24 hodin. Na druhou
stranu, pokud podniknete krátký výlet
do okolí, je finančně mnohem výhodnější
než jednosměrná jízdenka. Jízdenka je
buď přímo označena automatem a nemusíte ji dále „znehodnocovat“ v turniketu nebo je bez data a času a musíte
si ji označit v turniketu. Pokuty ve vlaku
jsou opravdu vysoké a nelze si u průvodčího koupit standardní lístek. Ten prodává jen jízdenku s přirážkou (pokutou).
V dopravní špičce je sice minimální šance
jej potkat, protože i průvodčí je člověk
Sneltrein (rychlík) má stejnou cenu jako
osobní vlak, ale nestaví všude. Je třeba se předem informovat, zda stanice,
kam jedete, je jeho zastávkou. Velikost
města nebo obce nehraje v tomto směru
příliš roli. I Nizozemské dráhy jsou konzervativní a řídí se velikostí osad v okolí
stanic z období konce 19. století. Pokud
při cestě zjistíte, že vlak na Vaší stanici
nestaví, můžete vystoupit dřív, pak je to
v ceně jízdného nebo později, pak si ovšem musíte koupit jízdenku zpět.
39
2 Transport
NIZOZEMŠTINA
Vlaky Fyra (ekvivalent českého pendolína) mají jinou barvu vagonů (šedo-růžové pruhy) a jsou v interiéru luxusnější.
To samozřejmě znamená, že je zde příplatek k jízdnému. Vlaky nestaví všude.
Pouze ve velkých městech a ostatní osady míjí po svých vlastních tratích. Ty jsou
postaveny tak, aby vlak mohl jet rychleji
a mnohem časově efektivněji. Stinnou
stránkou je jejich kvalita. Tak jako české
dráhy koupili svá pendolína od italské
firmy, i vlaky Fyra pochází od Italů. Při
posledním hloubkovém šetření na nich
našli odborníci 28 závažných závad.
Vlaky co chvíli zůstanou bez „ohlášení“
stát uprostřed luk a polí. Občas „jen-tak“
stojí hodinu v tunelu před Rotterdamem
nebo Amsterdamem. Nikdo není zatím
schopný odhadnout, kdy vlak sám od
sebe zastaví a proč. Pokud jej chcete využít k cestě na letiště, promyslete si další kroky. Za extra příplatek k jízdnému,
můžete nečekaně řešit i otázku koupě
nové letenky. Pokud vše funguje, jak má,
jste z Rotterdamu na Schipolu (letiště
Amsterdam) za 23 minut. To je skvělé,
normálně tam vlakem jedete více než
hodinu a půl. Ale pokud zůstanete někde
nečekaně stát, minuty plynou a letadlo
odlétá.
Vlaky Fyra mají jezdit až do Bruselu, ale
Belgičané je odmítají v posledních měsících zařadit do jízdních řádů, protože na
ně není spolehnutí a belgické dráhy nechtějí platit zpět jízdné a dohadovat se
s pasažery.
Automat na lístky
Dalším a snad nejluxusnějším druhem
vlaku je alys (rychlovlak mezi Amsterdamem a Paříží ). Tady platí speciální
40
NIZOZEMŠTINA
tady nepoužívají. Pokud je „výluka“, tak
se na dané trati nejezdí. Ani autobus,
který relativně kopíruje trasu vlaku, není
v plánu. Výluka je uzávěrka a Vy si musíte najít cestu obklikou sám.
ceník a jízdenku s místenkou je třeba si
koupit pár dní předem. Vlak staví pouze v Amsterdamu, Schipolu (letiště
Amsterdam), Rotterdamu, Antwerpách
(Belgie), Bruselu (Belgie), Paříži (Francie).
Vlak jezdí spolehlivě a relativně na čas.
Luxus na palubě je zajištěn.
Nizozemské dálnice
a silnice
Železniční síť je v Nizozemsku hustá
a pokud necestujete zrovna do provincie
Zeeland, máte šanci, že najdete vhodné
spojení. Vlaky jezdí v pravidelných intervalech 15-20 minut, v dopravních špičkách a ve větších aglomeracích i častěji.
Pokud cestujete směrem na jih – provincie Zeeland, tam musíte kombinovat
vlak s autobusy, jelikož je zde mnoho
ostrovů a splavných vodních toků, a tak
železniční síť je zde opravdu řídká.
Pokud budete do Nizozemského království přijíždět po silnici, lépe řečeno
po dálnici, setkáte se s nějakou tou odlišností od českých pravidel silničního
provozu. Tedy těch pravidel, co na silnici
platí a každodenně se používají. Nemyslíme tím ta pravidla, co jsou napsána
v učebnicích autoškol.
Dálnice
Avšak pozor v období pozdního podzimu
a zimy! Pokud na trať spadne pár lístků ze stromů, vlaky nabírají neskutečná
zpoždění a nebo nejedou vůbec. V zimě
stačí pár sněhových vloček na výhybce
a vlak nejede. Pak se dráhy vymlouvají na nepříznivé klimatické podmínky
a okamžitě se srovnávají se Švýcarskem
nebo jinými drahami Evropy, co zrovna
nejedou „na čas“ (paradoxně nikdy neuvedli české dráhy, asi jezdí v zimě poměrně dobře podle jízdního řádu). V tomto
období se Vám může stát, že se stanete
obětí „nefunkčnosti“ NS a budete muset
nouzově přenocovat v místě odjezdu.
I tuto situaci Nizozemci šikovně využijí
k cviření CO (civilní obrany) a vyšlou do
místa „kalamity“ všechny záchranné
sbory. Dostanete čaj, zubní kartáček
a polní lůžko někde v koutě nádraží. Na
pomocné autobusy nečekejte! Ty se
Na úvod musíme říci, že Nizozemsko
má opravdu hustou a kvalitní dálniční síť. Ze strategických důvodů má
jejich síť parametry 25 km na 25 km.
Dálnice jsou pro Nizozemce únikové
cesty v případě nebezpečí a rovněž
každodenní spojnicí s městem a prací.
Průměrný Nizozemec dojíždí do svého
zaměstnání více než do 45 km vzdáleného města. Není žádnou výjímkou, že
člověk z Bredy (skoro hranice s Belgií )
denně cestuje do Amsterdamu a zpět.
Denní vzdálenosti pro Nizozemce ne-
41
2 Transport
NIZOZEMŠTINA
známky o „kijkers“ (čumilech), co způsobili nějakou tu drobnou nehodu, protože
koukali někam jinem, než měli.
jsou žádnou překážkou, navíc jim jejich
zaměstnavatel proplácí náklady na cestu do a ze zaměstnání. Každý „pracovní“
kilometr je proplacen, tak proč necestovat autem do práce?
I její každodenní účastníci si nevědí rady
s nastalou situací. Každý den ráno přeci
v autě snídají, dolaďují přednášku nebo
make-up, relaxují cestou domů, ale pokud není FILE, jsou jako nemocní, nestíhají a bloumají pomalu po dálnici.
Zpět ale k situaci, kdy dálnice funguje, jak má, tedy v mezičasech dopravní
zácpy (před 8:30, mezi 9:30-16:30, po
18:30). Dálnice mají dokonalé značení a na každé křižovatce máte směr na
město Utrecht. To je pomyslný střed Nizozemska, a tak každá křižovatka ukazuje cestu právě tam. Ostatní směry jsou
dokonale značeny, včetně přístavních
mol Europoortu. Dálnice jsou dobře udržované a i za deště nemáte problémy.
Tady se používá porézní asfalt, který
propouští dešťovou vodu a za auty se
netvoří žádný aerosolový oblak. To je
prima, pokud nezačne mrznout. Potom
se dálnice změní v jedno velké kluziště,
jelikož porézní asfalt má v sobě vodu
a ta zamrzá. Nizozemci nemusí ze zákona v zimě používat zimní pneumatiky, mohou v klidu jezdit na svých letních se super anti-aquapleing effektem,
jež okamžitě změní kola na brusle bez
brzd. I sebemenší kopeček je pro tato
auta nesjízdný a po dálnici se klouzají
zleva doprava. Posypové vozy nečekejte. V minulých letech jejich počet sice
stoupl na celých 10 kusů, ale i tak je to na
tolik kilometrů dálnic málo. Jedinou útěchou je snad jen fakt, že zimy jsou zde
mírné a sněží tak 3 dny v roce a hned po
obědě vše taje.
Dálnice, to je v dopravní špičce jeden velký autosalon. Pokud potřebujete nové
auto, stačí pomalu popojíždět a koukat
kolem sebe. Určitě si nějaký model vyberete. Nejednou na radiu slyšíte po-
Dalším překvapením pro českého motoristu jsou „kostičky“ na nájezdech na
dálnici. Tady se připojují auta z nájezdu
v plné rychlosti do průběžného pruhu.
Pokud někomu neumožníte se „zipem“
Pak nastává otázka, zda i silnice a dálnice mají potřebnou kapacitu. Odpověď
znáte jistě předem: nemají. Dálnic je zde
opravdu dost, místy mají 4-5 jízdních
pruhů, ale i tak to nestačí. Tak se pro
dojíždějící mění dálnice každý den ráno
a večer v jedno velké pomalu se pohybujicí parkoviště. Holandsky se dopravní
zácpě říká FILE a na radiu slyšíte každé
ráno přehled těch nej. V jiných zemích
hrají po ránu topten z pop-music, ale
tady hlásí topten FILE (zácpy). Několikrát ročně se stane (hlavně v období
prázdnin), že není žádná zácpa, pak si reporteři na FM-vlnách nevědí rady s volným časem a brblají něco jiného o dopravě. Tento fakt je dokonale vykolejí a oni
v daný okamžik nevědí, co by místo 3
minut výčtu dopravní zácpy na dálnici té
a té, říkali. Je to smutné, ale je to tak.
Národní sport - stát v zácpě se stal skoro národní závislostí.
42
NIZOZEMŠTINA
připojit a dojde na nehodu/rozbité plechy, tak ten, kdo má rozbitou přední část
auta je vinen. Ten neumožnil ostatním se
plynule zapojit do dopravy. To je sice napsáno i v českých knihách, ale nikdo toto
pravidlo zatím moc nedodržuje. V Nizozemsku je to strikní a neomluvitelné.
Musíte vzít v úvahu, že je zde na malém
kousku země mnohem více lidí a ti všichni se musí někam dostat. I frekvence
dálničních nájezdů a sjezdů je mnohem
vyšší.
Silnice nižší třídy nejsou již tak frekventované, ale i tak mají svá specifika. Silnice 1. třídy, označené zde jako N (Nizozemci označované jako Rijksweg) jsou
prostorné a mají často uprostřed barevnou dělící čáru. Ta určuje povolenou maximální rychlost a možnosti předjíždění
(ty nejsou tak časté jako v Čechách). Silnice nižší třídy jsou opravdu malé a často jedete po hrázi, jež je navíc lemována
stromy a vodou. Chce to odvahu, když
potkáte nákladní auto nebo nějaký ten
zemědělský stroj.
Ale odvážnému štěstí přeje!
Dálnice A9
Pohonné hmoty jsou v Nizozemsku paradoxně dražší než v sousedních státech.
Přestože firma Shell sídlí na předměstí
Rotterdamu, má domácí ceny mnohem
výšší než ty zahraniční.
Pokud se Vám při jízdě autem něco stane, zavolejte ANWB wegenwacht (žluté
anděly), jejichž žluté autíčko Vám přijede
na pomoc. Nizozemci jsou skoro hromadně pojištěni proti nějaké kolizi na
silnici, ale i jako cizinici máte velkou šanci, že Vám okamžitě pomohou, i když ve
Vašem případě za poplatek.
Kolem silnic není mnoho restaurací ani
parkovišť, kde by se člověk občerstvil,
tak jako v České republice nebo Německu. Nizozemci jsou šetřílkové a vozí si
svoji svačinu s sebou. Na čerpacích staních si můžete něco koupit, ale počítejte
s tím, že výběr není veliký a kvalita vysoká.
Závěrem snad jen krátká poznámka o nizozemských řidičích. Asi nejsou špatní,
jen jezdí velice blízko a okamžitě blikají, když nejedete podle jejich představ.
Auto s cizí poznávací značkou má malou
výhodu, Nizozemci jsou o trochu tolerantnější a drží o pár centimetrů větší
odstup.
43
3 Ekonomie, firma a práce
NIZOZEMŠTINA
zavřeny. Vyjímkou jsou předvánoční neděle a víkend kolem Velikonoc. To jsou
potom speciální „koopdag“ (nakupovací
dny) nebo jsou ve větších městech tzv.
“koopavonden“ (nakupovací večery), kdy
obchodní centra jsou otevřena v pátek
až do 21:00. V ostatní dny je vždy třeba
pamatovat, že nakupovat nelze kdykoli
jako v Čechách.
Správa dálnic a silnic si v Nizozemsku
libuje v cedulích, kde je napsán skoro
román, a ani průměrný Nizozemec nemá
šanci si přečíst celé sdělení, když v rychlosti 100km/h a víc míjí jejich informační
cedule. Prostě v daném případě pozorujte okolí a jeďte jako oni. Často se jedná
o objížďky a tzv. „WERKZAAMHEDEN“
(práce na silnici).
A kam půjdeme nakoupit? Nelze nezačít nejznámějším holandským ochodním
řetězcem, a to supermarketem Albert
Heijn. Ten najdeme v každé obci, vždy
skoro v centru. To je také podniková
strategie, AH je určen především pro
ženy v domácnosti, které chodí denně nakupovat, většinou pěšky nebo na
kole. Ráno odvedou děti do školy a pak
se cestou domů staví pro nákup. Tam samozřejmě potkají další známé a během
chvilky čekání u pokladny ví vše, co je
nového.
Nákupy a renomované nizozemské firmy
Men ziet op geen aap, als men uit Oost-Indie komt (Ten kdo má peníze, je král).
Ať v Nizozemském království žijeme,
nebo zda přijedeme jen na krátkou návštěvu, určitě se nevyhneme potřebě
nákupu. Ale kam jít nakoupit a kdy, to je
otázkou číslo jedna. Samozřejmě i Nizozemsko má řadu obchodů, jež jsou stejné nebo skoro stejné jako v Čechách. Je
jen otázkou, zda jsou otevřeny, protože
v každé zemi platí jiná pravidla pro otevírací dobu.
Ale vraťme se zpátky do historie, kde se
v Nizozemsku Albert Heijn vzal. V roce
1887 v obci Oolzaan, dnes skoro předměstí Amsterdamu, otevřel pan Albert
Heijn obchod se smíšeným zbožím. Aby
přilákal více zákazníků rozhodl se, že
bude péci vlastní speciální KOEK (koláč)
a bude pražit kávu přímo v obchodě,
aby si zákazník mohl odnést domů voňavou kávu. Postupem času se rozhodl
otevřít další a další obchody v okolí. Ty
nabízely to samé zboží, měly i stejný
interiér. Navíc postupně nasmlouvaly
výhradní dodavatele zboží, jež nabízeli
i pevnou cenu. V roce 1952 firma otevřela v Schiedamu první samoobsluhu,
kde kromě běžného sortimentu nabízeli
Pokud pomineme tuiristická centra
a obchody se suvenýry, tak je potřeba
počítat s tím, že obchody jsou zde otevřeny od pondělí odpoledne do soboty
do večera. Standardní otevírací doba je
9:00 až 17:00 hodin, většinou bez polední pauzy. Supermarkety jsou většinou
otevřeny od 8:30 do 19:30, každý den
kromě neděle. V neděli jsou obchody
z 99,9% zavřeny, a to z náboženských
důvodů. I taková nadnárodní nákupní
centra jako je Ikea, musí být v neděli
44
NIZOZEMŠTINA
jemně propletené AH ve speciální albertovské bleděmodré barvě. V regálech
pak najdeme i vlastní sortiment, vlastní obchodní značky Euroshopper, které
jsou výrazně levnější. To způsobilo v minulosti několik obchodních bitev, kdy si
renomované firmy jako Coca-Cola, Unilerver, Grolsch stěžovaly, že výrobky
AH jsou výrazně dotovány a že se jedná
o nerovný boj o zákazníka. Ale Albert
Heijn vyšel vždy z konkurenčního boje
se vztyčenými vlajkami a jeho výrobky
zůstaly na svých místech.
i čerstvé maso a zeleninu. Od roku 1956
si může každá hospodyňka každý měsíc
počíst ve firemním časopise AllerHande,
jež je zdarma. Pro Holanďany super lákavé. Zde jsou kromě speciálních nabídek
i recepty, tipy pro hospodyňky, zajímavosti, nové filiálky AH nebo nové spořicí akce. Jedním slovem vše, co je třeba
vědět.
Dalším obchodním trikem holdingu
A-Hold jsou zákaznické karty. Když kartu používáte pravidelně, dostáváte na
určité výrobky slevu a šetříte si body.
Za každých 490 bodů dostane 52 euro
v hotovosti (490 bodů á € 0,10 je € 49,
plus € 3 věrnostní bonus). V rámci karty
si můžete také spořit body na speciální
výrobky či hračky pro děti. Tato obchodní strategie funguje již od dob nizozemského guldenu
Když v roce 1987 firma Albert Heijn oslavila 100 let existence, dostala od královny přídomek – královský dodavatel.
Tímto čestným titulem se honosí jen pár
společností a ty mají práva zásobovat
královské paláce a vládní budovy. Samozřejmě se společnost vyvijí, a tak vznikají nové varianty obchodu, starý klasický
supermarket už nestačí. Od roku 2001
je On-line AH, kde si nákup lze objednat
on-line a ve stanovenou dobu vám nákup přivezou až domů. V roce 2002 vzniká tzv. GO-winkel. Jedná se mnohem
menší samoobsluhu AH, jež nabízí malá
balení a větší výběr svačinek a potravin
k rychlému zakousnutí. Samozřejmě i jejich umístění je jiné. Go-winkel je v okolí
autobusového nebo vlakového nádraží,
v oblasti s vysokým výskytem kanceláří.
Všude tam, kde lidé spěchají a kde mají
během dne hlad nebo chuť. Tyto obchody jsou o trochu dražší a mají speciální
mini-sortiment.
Firma má samozřejmě i své logo - vzá-
Samozřejmě i v Čechách najdeme supermarkety Albert, a tak si můžeme
být jisti, že v obchodě nezabloudíme
a najdeme tam svých 20 000 výrobků,
na které jsme zvyklí. Tedy až na krajové
odlišnosti. Teď již zbývá navštívit jednu
z 856 holandských filiálek. Pokud chceme nakupovat v neděli, tak musíme více
hledat, protože z celkového množství je
otevřeno jen 150 obchodů se speciálním
nedělním povolením.
Jeden tip pro mladé dámy, pokud chcete
vypadat, že pracujete a potkat pracujícího muže, musíte jít nakupovat až po
45
NIZOZEMŠTINA
17:00 hodině a dobře se dívat do košíků.
Pak je úspěch zaručen.
Když už jsme v tom nakupování, tak se
podívejme i do obchodu s textilem a logem „Zeeman kleedt je voor een beetje“
(Zeeman tě oblékne za pár kaček). Ano
uhodli jste, jedná se o obchod Zeeman,
jež byl založen roku 1967 panem Janem
Zeemanem ve městě Alpen aan de Rijn.
Od té doby bylo na území království otevřeno více než 1 000 obchodů s křiklavě
žluto-modrým logem námořníka (Zeeman). Díky svým cenám je Zeeman populární i v Německu, Belgii, Francii a Luxembursku.
Začněme vůní kávy a čaje – firmou
Douwe Egberts. V roce 1753 zavoněla
prvně káva v obchodě ve fríské vsi Joure
a pan a paní Egberts k ní přidali nějaký
ten koláček. Rodina doplnila do svého
obchodu se smíšeným zbožím luxusní
artikl – čaj, kávu a tabák. Vše pod vlastní
značkou. Jejich syn v roce 1780 rozšířil
obchod o další filiálky a zaměstnal pár
obchodních cestovatelů, kteří nabízeli
jejich kávu, čaj a tabák v dalších obchodech. Tak postupně rostla firma, jež
nese jméno zakladatele. Po 2. světové
válce firma překročila hranice a začala se
šířit po Evropě a později na další kontinenty. Dnes není na světě nikdo, kdo by
neznal kávu Douwe Egberts.
Dnešní doba přeje více nakupovaní on-line. Takovým dědečkem on-line obchodů je v Nizozemí Kijkshop. V roce 1973
se parta nadšenců rozhodla otevřít obchod s minimálními náklady na personál
a prostor. Obchod má vitríny, kde je vystaveno zboží s detailní popiskou a kódem. Zákazník si zboží prohlédne, napíše si kód a zboží si u poklady objedná
a zaplatí. Během platby je kód odeslán
do skladu, kde výrobek nachystají k odběru. Tak je v obchodě pouze jeden nebo
dva pokladní a ve skladu pár skladníků.
Sklad je většinou ve sklepě nebo v patře. Ve 100 filiálkách si můžete zakoupit všechno možné kromě jídla. Od roku
1999 funguje Kijkshop i on-line. Pak Vám
zboží přijde poštou. Chytné, inu obchodníci a šetřílci v jednom!
Aby si firma zajistila více zákazníků a odběratalů, zavedla systém věrnostních
karet, kdy si s každým nákupem spoříte
body a jednoho dne si můžete zakoupit
kávovou soupravu, překapávač na kávu
s logem DE nebo třeba jen jeden hrneček. Existuje i designová řada výrobků
DE od předních nizozemských designe-
Ale jaká obchodní značna je ta „echt“
holandská? Je jich hned několik a ty nejznámnější se pokusím krátce představit.
46
NIZOZEMŠTINA
ono zelené logo se smějícím se E a jen
znalci si přidají firemní motto „heerlijk,
helder, Heineken“ (Freddy Heineken:
dobroučký, čirý, Heineken). Už z názvu
vyplývá, že se původně jednalo o rodinný pivovar, jež byl 15.2.1864 otevřen
22-letým G.A.Heineken v Amsterdamu.
Od té doby se firma rozrostla o dalších
140 pivovarů a majiteli není jen rodina
Heinekenů, ale jsou jimi i akcionáři, mimo
jiné i královna. Pokud firmu převedu do
ekonomického aspektu, tak s každým
douškem piva platíme nejen DPH, ale
i pár centíků královně. Dnes Heineken
zaměstnává 70 000 lidí po celém světě a se svými 164,6 miliony hektolitrů
(2011) patří k největšímu výrobci piva na
světě.
rů. Tyto výrobky jsou dnes předměty
drahocených sbírek milovníků DE.
Firma DE byla několik let součástí amerického holdingu Sara Lee, ale v roce
2012 se vrátila zpět do holandských
rukou. Ta má v součastnosti 7 000 zaměstnanců po celém světě a její zisk za
rok 2011 byl € 2,6 miliard (netto zisk €
331 milionů).
Firma má několik dodavatelů kávy a čaje
v rozvojových zemích. Tady je speciální
projekt DE Foundation 2002, který zajišťuje podporu místních zemědělců –
producentů a bojuje proti práci dětí. Se
sociálním projektem začala firma již ve
40. letech 20. století, kdy v rámci ekonomické krize vysadila firma u Joure Haulsterbossen, tzv. sirkový les. Tehdy ještě
vyráběli a prodávali tabákové výrobky
a potřebovali dřevo na sirky. Bohužel
nebo bohudík, tabák se dnes tolik neprodává a les pořád stojí. Sirky se vyrábí asi
někde jinde.
Unilever je další firmou, která ovlivňuje náš každodenní život. Dnes se jedná
o nadnárodní koncern, který vyrábí potraviny – salámy, potravinové doplňky
– instantní polévky, drogerijní výrobky
– prášek na praní. Firma oficiálně vznikla
k 1.1.1930 sloučením několika firem, kdy
její jméno je kombinací slova Unie (Margarine unie) a jména Lever (William H. Lever, výrobce mýdla). Ti společně uzavřeli
smlouvu a otevřeli firmu, jež vyrábí vše
Další firmou, kterou každý zná je Heineken. Není třeba říkat, že se jedná o výrobce piva a nápojů. Ve 178 zemích světa mohou dnes lidé zahnat žízeň jedním
z nápojů. Všichni si hned představíme
47
NIZOZEMŠTINA
chemické. Hlavními produkty té doby byl
margarín a mýdlo z palmového oleje (olej
pocházel z plantáží v Belgickém Kongu,
dnešní Republika Kongo). Postupně se
přidávaly další a další výrobky. Dnes bychom napočítali 160 různých produktů
a ty se postupně objevily v obchodech
v Evropě, Severní a Střední Ameriky, Afriky. Jejich U je prostě skoro všude.
Philips se svým otcem pod obchodním
jménem Philips & Co. Historie a strategie firmy by se dala přirovnat k Baťovu
Zlínu. V Eindhovenu nevznikla jenom továrna, ale i školy pro techniky, knihovna,
zaměstnanecké domy, centra volného
času atd. Vše s přívlastkem Philips (např.
Philips biblioteek). Jen fotbalový stadion
má trochu jiné jméno PSV, ale co znamená P ve zkratce fotbalového klubu, kde
kdysi hrál i J. Chovanec? Ano, Philips.
Navíc firma nabízela zaměstnancům výhodné penzijní připojištění a další finanční výhody. Za více než sto let je tento
fond jeden z největších nestátních fin.
fondů nejen v Nizozemsku.
Kdo z vás nezná: Blue Band margarín
(od 1923), Calvé serie (1929), Omo prací
prášek (1952), Dove kosmetika (1956),
Unox salámy a buřty (1957), Iglo mražené výrobky (1958), Cup-a-Soup (1972),
kosmetika Axe (1983). Další výrobky,
které najdeme i v českých obchodech
jsou Cif, Timotei, Lux, Rexona, Sunlight,
Magnum, Hellman´s, Knorr, Lipton a desítky dalších. Dnes firma zaměstnává
179 000 lidí a se svým hlavním sídlem
v Rotterdamu a druhým pro speciální
produktovou řadu v Londýně, je jedním
z největších chemických podniků v Evropě.
G. Philips začal vyrábět žárovky, později
přidal jednoduché domácí elektrické spotřebiče. Největším přelomem v historii
firmy byla nová výrobní řada – elektrické
holící strojky (od 1939), později přibyla
výroba televizorů, zdravotnických přístrojů, lamp, rentgenů a dalších. Jelikož
firma vždy dbala na vlastní design, potřebovala vlastního dodavatele bakelitu,
obalových materiálů, metalických součástí, a tak postupně k továrně přibývají
papírny, slévárny, sklárny a další.
Dnes je Philips největším evropským
výrobcem TL trubic a 3. na světě ve výrobě spotřební elektroniky (až za firmou
Panasonic a Sony).
Koninglijk Philips Electronics, jednoduše Philips, je rodinná firma v Eindhovenu, kterou roku 1891 založil Gerard
48
NIZOZEMŠTINA
A teď musíme do našeho auta natankovat. Kde? U holandské Royal Dutch
Shell, holandsko-anglické firmy, která
byla založena již roku 1890. V roce 1899
našli na Sumatře, v tehdejší holandské
kolonii, ropu. Dva bratři Deteringové
byli u toho, hned je napadl strategický
plán: dovážet a zpracovávat ropu v Evropě. Samozřejmě tehdy ještě nebyla
poptávka po benzínu, ale po oleji do
lamp a kamínek. Henry Detering neváhal
a začal podnikat. Jeho bratr, žijící v Anglii, měl firmu na dovážení mušlí do Velké Británie, a tak Henry využil bratrova
podnikání a jako logo firmy vybral mušli
( jakubská mušle). Dnes má firma 90 000
zaměstnanců a ve 140 zemích světa má
své pobočky. Shell benzín nebo naftu
můžete natankovat kdekoli po Evropě
a Africe. Firma není již jen rodinnou firmou, ale má spousty akcionářů. Vždy se
věřilo, že nizozemská královská rodina je
většinovým podílníkem Shellu, ale později, při zavedení pravidla nahlásit 5%
a více akcionáře firmě se nikdo z královské rodiny nepřihlásil. Ale i tak poddaní
královny v to pořád věří.
Když už máme pěkný holící strojek
a plazmovou televizi od Philipsu, tak
musíme mít i auto. I tady je holandská
firma – DAF, Van Doorne´s Aanhangwegenfabriek. My v Čechách známe jen nákladní auta, ale kdysi tady byla výrobní
linka i na osobní automobily. Těmi také
Hub van Doorne roku 1953 rozšířil svoji nabídku výrobků. Firma od roku 1932
vyrábí nákladní auta, v období kolem válek rozšíříli výrobu o armádní vozy, jež
se vyrábí dodnes. Přelomovým rokem
v historii byl 1958, kdy do výroby uvedli první dvouválcový čtyřtaktní motor
a variomatickou převodovku. Tehdy se
vyrábělo osobní auto podobné německému trabantu, které umělo jet stejně
rychle dopředu jako dozadu. Bohužel
roku 1975 kupuje výrobní řadu osobních
aut švédská firma Volvo a od té domy
mizí „Dafíci“ (bratranci trabanta) z nizozemských silnic. Od 70. let firma vyrábí
jen nákladní auta a menší rozvážkové
modely, později zavádí výrobu autobusů Bova a vylepšuje vozidla pro armádu.
Dnes je DAF na 4. místě ve výrobě nákladních aut (Scania, Volvo, Man). Uvedli
hybridní nákladní auto LF Hybrid 12 t na
rozvážku zboží ve městech s elektrickým 44 kW motorem místo naftového
118 kW motoru.
Firma je pravidelně vystavena útokům
organizacím chránící životní prostředí a každoročně je obléhána aktivisty
Greenpeace a dalších. V mediích se to
bere jako skrytá reklama Shellu a nikdo
si z toho velkou hlavu nedělá. Navíc firma sídlí v průmyslové zóně Europoortu
Rotterdam, kde není žádná obydlená
zóna. A co víc, firma Shell je firmou s největším ročním ziskem v Nizozemsku, tak
proč si podřezávat větev blahobytu.
49
NIZOZEMŠTINA
Hotelová hala je prázdná, a tak pomocí malého zvonečku přivolá holandský
pár majitele. Zeptají se, zda zde mají
volný pokoj a zda si jej mohou na jednu
nebo dvě noci pronajmout. Odpověď zní:
„Ano, samozřejmě, máme krásný pokoj
s vyhlídkou na moře v prvním patře.“
Když už máme auto a benzín, musíme
být šik. Tak je tu čas na módní ateliér
Viktor&Rolf. Holandské návrhářské duo,
které se proslavilo svou extravagancí
a nevšedními modely. Firma vznikla roku
2005 a její filosofií je příběh Alenky v říši
divů. Vše je prostě naruby. I jejich obchody jsou atypické – lustr visí od podlahy,
schody nikam nevedou, vše jako v říši za
zrcadlem. Jejich modely jsou nevšední,
ale přesto si najdou své zákazníky. Mezi
ně patří i členové královské rodiny. Když
se vdávala princezna Mabel, měla svatební šaty právě od nich. Tady si nemůžeme nechat ujít zmínit jejich webovou
stránku, opravdu stojí za vidění. Takže
jdeme googlovat www.viktor-rolf.com
a hledat něco na sebe.
Stoeurovka
Stejně si průměrný Holanďan půjde koupit něco na sebe k Zeemanovi a do sebe
do Albert Heijn. Tak štastné pořízení při
nákupech!
Záchranný ekonomický balíček pro Řecko –
holandský patent
Představte si klidnou řeckou vesnici.
Sobotní odpoledne. Slunce svítí, teploměr ve stínu ukazuje příjemných 32°C,
na ulici nikdo není. Všude klid a pohoda.
Najednou přijede do vesnice velké auto
s nizozemskou poznávací značkou. Projíždí křivolakými uličkami až k malebnému hotýlku u pláže.
Rada do života, nic neschovávej
Zdroj: http://static.skynetblogs.be/media/167753/2159871352.JPG
50
NIZOZEMŠTINA
Řecko
seskočí z barové stoličky a běží do hotelu, kde dluží za pronájem pokojíku v podkroví. Hoteliér zrovna není přítomen, asi
ve skladu rovná zboží, tak položí zelenou
bankovku se vzkazem na recepci vedle
telefonu a vrací se zpátky do hospody,
aby nepropásla nějakého potencionálního zákazníka.
Holandský turista položí na recepci stoeurovou bankovku a jde si se ženou prohlédnout pokoj v patře. Hoteliér vezme
peníze a běží k řezníkovi, kterému už
delší čas dlužil. Zaplatí 100 euro a dluh
je smazán. Řezník vezme onu bankovku
a běží k pekaři, kterému už přes měsíc
dlužil. Zaplatí a dluh je smazán. Pekař
usmívajíc se zastrčí bankovku do kapsy
u kalhot a pospíchá do autodílny. Tam
vyhledá mechanika, kterému dluží za
poslední opravu své stařičké pekařské
dodávky. Šťasten a bez dluhu se vrací
domů.
V tom schází ze schodů onen holandský
pár. Zvonkem přivolají hoteliéra a sdělí
mu, že pokoj je malý, má špatný výhled
a vesnice je bohem zapomenutá, takže
bohužel se rozhodli pokračovat dále na
jih. Vyžádají si svoji stoeurovku, kterou
prve zaplatili zálohu a s omluvou odcházejí k autu.
Mechanik, místní alkoholik, popadne
peníze a vykročí směrem na náves, do
hospody. Hospodský udiveně sebere peníze a dluh smaže. Mechanik si radostně
poručí jednu malou rakii a pak se zvesela
vrací do své dílny. Hned, co se za ním
zavřely dveře, hospodský popadne onu
stoeurovku a podá ji decentně prostitutce, co sedí na baru a jež ještě trochu dluží za její služby. Ta, celá štastná, zastrčí
peníze do výstřihu a slíbí hospodskému,
že se může zase někdy stavit. Sama pak
Vesnice je stále zalita sluncem, pohodou
a teď i radostí ze splacených dluhů. Není
nad zahraniční pomoc!
I takhle nezištně pomáhá Nizozemsko
členům EU.
51
NIZOZEMŠTINA
Pracovní možnosti
a příležitosti
v Nizozemsku
práce. Pak máte vyhráno a jen tak Vás
nikdo nepropustí z práce. Pokud samozřejmě firma nezkrachuje nebo se nezruší ono pracovní místo. Pak máte samozřejmě nárok na odstupné, tak jako
v rodné zemi.
V Nizozemském království můžete kdykoli začít pracovat, jelikož zde platí úmluva rovných pracovních příležitostí v rámci EU. Jedinou podmínkou je, zajistit si
na úřadě tzv. BURGERSNUMMER (po
staru tomu stále říkají SO.FI nummer).
Je to nizozemský ekvivalent českého
rodného čísla.
Počet odpracovaných let se v rámci EU
započítává do důchodu a pokud překročíte určitou hranici odpracovaných let,
máte nárok na důchodové zabezpečení
nebo jeho procentuální podíl v Nizozemsku. Jinak se vše sčítá a jednou bude na
Vás samotných rozhodnutí, v které zemi
budete pobírat svůj starobní důchod.
Stejné pravidlo platí i pro podporu v nezaměstnanosti. Pokud jste pracovali
v Česku a poté, bez nárokování podpory
v rodném městě, odjeli do Nizozemska
a zde pracovali minimálně 90 dní, máte
nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Ta se poprvé vypočítává i s doloženými
odpracovanými měsíci či roky v ČR.
Pro uzavření pracovní smlouvy, budete
samozřejmě potřebovat nějakou nizozemskou adresu pobytu a bankovní účet
u jedné z místních bank. Zatím nelze použít bankovní účet založený u české banky. Zaměstnavatel většinou nepřistoupí
na převod peněz mimo území státu.
Po uplynutí pracovního poměru nebo na
konci daňového období, je třeba podat
daňové příznání z příjmu i u nizozemského finančního úřadu. Doposud nejsou
spolu úřady propojeny.
Doklady o dosaženém vzdělání je třeba
nechat přeložit do nizozemštiny. Pokud
se jedná o univerzitní vzdělání, je třeba
požádat o jeho uznání a udělení ekvivalentu akademické hodnosti v Nizozemsku. Místní úřady nepracují zrovna
nejrychleji, a proto tuto akci doporučuji
podstoupit v předstihu několika měsíců.
Překladatelé pracují rychle, ale poněkud
draze. Např. překlad rodného listu z češtiny do nizozemštiny stál v roce 2009
€ 85,-. Nizozemské úřady bohužel nepoužívají formuláře EU příliš často a většinou chtějí mít vše přeloženo do holandštiny. Pokud si necháte v ČR vystavit
např. EU rodný list (i ten je v domovině
s příplatkem), musíte mít v NL holand-
Pracovní smlouva se pravidelně uzavírá
na 1 rok. To může zaměstnavatel opakovat 3-krát, poté máte nárok na smlouvu na dobu neurčitou. Bohužel většina
firem se snaží tuto situaci eliminovat
a smlouvu prodlouží pouze 2-krát. Pak
Vás již nepotřebují nebo najdou něco, co
neděláte úplně dobře. Výmluvou může
být i nedokonalá znalost jazyka. Pokud
získáte smlouvu na dobu neurčitou, tak
to jste právně ochráněni mnohem lépe
než v Čechách podle českého zákoníku
52
NIZOZEMŠTINA
skou verzi. Bohužel, byrokracie je tady
veliká a úředníci nejsou kreativní a EU
formuláře jim moc neříkají.
zavoláte den předem zaměstnavateli
a řádně nastoupíte zpět do pracovního
procesu.
Pokud v Nizozemském království legálně pracujete a onemocníte, musíte daný
den zavolat zaměstnavateli, že jste
nemocní a v nejbližších dnech navštívit lékaře. Pokud jste nemocni déle než
2 týdny, pozve si vás odborná lékařská
komise na pohovor: jak moc jste nemocní a jak to vidíte do budoucna. Samozřejmě v průběhu nemoci může přijít kontrola. Ta většinou chodí až při delší nebo
častější absenci. Když se cítíte zdráv,
Při kratší době nemoci – tři nebo čtyři
dny, není třeba navštěvovat lékaře. Zůstanete v klidu doma podle vlastního
uvážení. Je možné, že Vám zaměstnavatel některý den zavolá, aby Vám popřál
brzké uzdravení. Je zde také zvykem posílat pozdrav a přání rychlého uzdravení.
Podle oblíbenosti v pracovním kolektivu
jich můžete během týdne nemoci dostat
i desítky.
Pracovní schůzka a káva
53
NIZOZEMŠTINA
tření, ale je třeba mít na paměti, že si
tyto peníze celý rok spoříte. Zaměstnavatel Vám každý měsíc odečte poměrnou částku. To se stává i u sezonních
a krátkodobých smluv. Pokud se do Nizozemska chystáte jen na letní brigádu,
je třeba si tyto peníze při ukončení pracovního poměru u zaměstnavatele vyžádat dřív, než je pravidelný termín. Pokud
na to zapomenete, zaměstnavatel Vám
je pošle na účet v pravidelném termínu.
Pokud jste mladou dámou, která v průběhu pobytu v Nizozemsku otěhotní
a budete muset zůstat doma s miminkem, je zde jednoduché pravidlo. Máte
nárok na celkem 8 týdnů mateřské dovolené. Můžete si vybrat pár dní nebo týdnů před porodem, a pak zbytek čerpáte
po porodu. Po 8 týdnech se musíte vrátit do zaměstnání nebo jej ukončit – dát
vypověď. Jesle tady samozřejmě fungují
a jsou zařízeny i pro ty úplně nejmenší
(6 týdnů). Tady je důležité zvážit výši výdělku a cenu jeslí (většinou se pohybuje
kolem € 1100 – 1600 měsíčně, plus jídlo,
pleny atd. musíte dodat sama). Tzv. hlídací babičky tady moc nefungují. Spíše je
pravidlem, že žena zůstává doma a muž
pracuje a finančně zabezpečí celou rodinu. Další varianta je, že oba rodiče pracují na částečný úvazek a o péči o dítě se
dělí. Pro ženy s dětmi je zcela běžné, že
pracují na tzv. „duo-baan“ (o jeden pracovní úvazek se dělí ještě s jednou nebo
dvěma kolegyněmi), takže pracují cca 12
hodin týdně. Ale lze pracovat i 6 hodin
týdně, záleží na každém.
Do práce se chodí včas nebo i o 15 minut
dříve, abyste stihli vypít společnou kávu
s kolegy. Ta bývá většinou na pracovišti zdarma a v neomezeném množství.
Přestávky v práci jsou povinné, většinou
pevně stanovené firmou a nezapočítávají se do pracovní doby.
Pracovní schůzka
a podnikání
Nizozemsko je vcelku jazykově homogenní, 90% obyvatel mluví holandsky,
přestože nejsou všichni Nizozemci. V posledních desetiletích přibývá přistěhovalců a podnikatelů z Maroka, Turecka,
Indonésie a Číny. Můžete narazit i na polské podnikatele nebo někoho ze Surinamu, Aruby či Ghany. Především v oblasti
Randstad (souměstí kolem Rotterdamu
a Den Haagu) potkáte mnoho „naturalizovaných“ přistěhovalců.
Někteří zaměstnavatelé přistoupí na
možnost odpracovat si během jednoho
pracovního dne více hodin než 8. Tak je
možné odpracovat plný pracovní úvazek za 4 dny. Ale to nelze vždy. Jiní zaměstnavatelé nabízejí možnost, pracovat několik hodin týdně z domova. Tyto
možnosti zavisí na Vašem pracovním zařazení a důležitosti pro zaměstnavatele.
Nesmíme zapamenout i na 13. a 14.
plat. Tady mu říkají peníze na dovolenou (vypláceno s květnovou výplatou)
a na Vánoce (vypláceno s listopadovou
výplatou). Je to příjemné finanční zpes-
Pokud se budeme zabývat nizozemskou
obchodní kulturou, budeme vycházet
z typických pravidel tradiční nizozemské
firmy. Nizozemci jsou už od ranného stře-
54
NIZOZEMŠTINA
Při jednání jsou přímí, až bezohledně
otevření, což někdy působí urážlivě. Vše
řeknou tak, jak si myslí a nebalí nic do „líbivého“ obalu. Jednání má pevně danou
strukturu a většinou se jedná striktně
a jasně. Jejich pracovní heslo je: „Kort,
maar krachtig.“ (Krátce, ale úderně.)
Důležitější rozhodnutí nečiní okamžitě
a vyžádají si čas na rozmyšlenou a pročtení příslušných materiálů. I v tomto
případě bude ale pevně na minutu stanovena příští schůzka nebo přesně stanovena varianta, jak sdělí protistraně
své rozhodnutí. Při jednání nejsou příliš
impulsivní a „akční“ a přehnaně impulsivní jednání odsuzují.
dověku obchodníky. Nakoupit a obratem
ruky prodat, nejlépe s maximálním ziskem, to je obchodní filosofie Holanďanů.
Vše je podřízeno finanční stránce věci
a obchodu. Holanďané nesmlouvají. Stanoví cenu a tváří se, že tak nízkou cenu
už více snížit nemohou. Cena je, kromě
burzy, opravdu pevná.
Na pracovní schůzku je třeba dostavit
se opravdu na čas. Dochvilnost je jedním
z typických rysů obchodníků. Při vstupu se obě strany většinou představí při
podání ruky a výměny vizitek. Častokrát
se stává, že při jednání používají pouze
křestní jméno a oslovují se více přátelsky. Skoro vůbec nepoužívají akademické tituly. V běžném obchodním jednání
se používá pouze jméno.
Při jednání se často stírají rozdíly v pracovním zařazení a hyerarchii. Klidně oslovují ředitele velké firmy Jan. Mnohdy nepoznáte v tónu řeči a stylu jednání, kdo
je ředitel a kdo sekretářka. V učitých situacích lze použít nějaký vtip, ale pozor
na vtipy o náboženství. Ty jsou zde tabu!
Na druhou stranu Nizozemci mají smysl
pro humor a klidně se uprostřed jednání
„od srdce“ zasmějí jazykovému přebreptu či proloží řeč něčím veselým.
Pokud dostanete tištěnou pozvánku
na jednání, většinou z formy příjmení
nepoznáte, zda se máte setkat s mužem či ženou. Někdy bývá před jménem
uvedena zkratka Mw.Vliet (paní Vlietová), Dhr/heer Vliet (pan Vliet). I křestní
jména mohou být zavádějící: na vizitce
je uvedeno Jacoba, ale dotyčná dáma se
Vám představí jako Coby. Nebo Rudolf
a onen muž je Ruud. Sami Holanďané se
Vás okamžitě zeptají jaké jméno je vaše
tzv. ROEPNAAM (oslovovací jméno). Pro
Čechy až na vyjímky typu Václav a Josef,
se jména většinou shodují. Těžko někdo
bude používat při obchodním jednání
jméno Kačenka nebo Josífek (tak, jak ho
volala kdysi babička k obědu). Na druhé
straně se Vám může stát, že se Vám
Holanďanka představí jako Katinka nebo
Anuška. To je většinou jejich skutečné
jméno, nikoli vzpomínka na dětství.
Jazykové vybavenosti nizozemské protistrany se obávat nemusíte. Nizozemci
jsou jedni z nejlépe jazykově vybavených
obchodníků. Většinou mluví bez problémů anglicky, často německy a případně
francouzsky. Tyto jazyky mají povinné
ve škole. Pokud bude třeba jiný jazyk,
nebývá většinou problém ve větší firmě
najít někoho, kdo daným jazykem mluví.
Tím mám na mysli především jazyky jako
arabština, čínština, polština, španělština. Slovanské jazyky nejsou zrovna roz-
55
NIZOZEMŠTINA
šířené. Jsou pro Nizozemce příliš obtížné a dlouhá léta je v obchodním styku
nepotřebovali. Pozor na jazykovou past:
ja, maar... (ano, ale....) nebo ja, nee... (ano,
ne....). V těchto případech je třeba zvýšit
pozornost a sledovat, zda je rozhodnutí kladné nebo záporné. Ono JA nemusí
vždy znamenat přitakání, ale pouze slovní vatu. Tento zlozvyk si přenáší i do promluv v angličtině.
Zbytek jazyka zní pro české uši jako mix
angličtiny a němčiny s ještě něčím. Už
chápete, proč jim jde ta angličtina mnohem lépe než Čechům?
Co se týče dress codu, tak jsou Nizozemci velmi tolerantní. Již dávno neplatí, že je třeba na jednání přijít v obleku
a kravatě. Jsou okamžiky, kdy potkáte
protistranu v džínách a košili. Ani ženy
si s oblečením příliš nelámou hlavu. Nečekejte přehnaně škrobenou kulturu jednání.
Před jakýmkoli jednáním mějte na paměti: „ Co Skot zahodí, to Holanďan sebere!“ a tím se řiďte. Pokud budete mít
štěstí a pozve Vás protistrana na oběd
nebo večeři, je pravidlo, že kdo zve platí.
Poznámka závěrem:
Jestliže se před jednáním naučíte v holandštině byť jen pozdravit, snadněji si
pootevřete dveře a jednající naladíte na
tu správnou vlnu.
Goede dag. Dobrý den
Hoe gaat het? Jak se máte?
Dank je wel. Děkuji.
Tot ziens. Naviděnou.
Eet smakelijk. Dobrou chuť.
Welcome in Holland
56
4 Společnost, rodina a škola
NIZOZEMŠTINA
metrech), nebo se může jednat o hodně
problematickou oblast a tam se pak zatlouká 32 metrů dlouhý pilíř v rozmezí 80
cm. To je samozřejmě důležitá finanční
položka ve stavbě domu. Nizozemci nemají sklepy, ty by jim dělaly jen problémy,
ale mají domy na kůlech. Každý dům má
několik desítek pilotů v zemi a na nich je
pak základová deska. Ta nese celou další stavbu domu. Proto také staví domy
jako z lega. Nic složitého, žádné tlusté
zdi, nic extra. To vše by přidalo váhu na
desku a zvýšilo by se nebezpečí, že se
dům začne naklánět nebo propadat.
Moudrý muž stavěl
dům na skále, ten
druhý byl Holanďan
Ten stavěl dům na písku nebo na blatech.
Jak jistě již víte, více než polovina nizozemského území je buď vysušená delta
řeky, takže vysušená blata, nebo je to
oblast kolem velkých vodních toků, takže písečné podloží. S tímto podložím je
opravdu hodně těžké něco udělat. Přesto se Nizozemci nevzdávají a po staletí
budují své domy na písku. Aby jim nespadly hned příští zimu, zatloukají pod
ně dlouhé piloty. Pilot může být jen pár
metrů hluboko (mluvíme tady tak o 5-8
Domy i kancelářské budovy se v Nizozemsku staví velmi účelově. Co doslouží své funkci, se prostě ihned zbourá.
Typický NL dům
57
NIZOZEMŠTINA
počkáte a dům stojí hotov, jen se do něj
nastěhovat. O kvalitě a životnosti nebudeme tady mluvit. Dům má svoji funkci:
jedna generace v něm bude bydlet maximálně tak 50 let. Pak se asi zbourá.
Země je drahá a každý čtvereční metr
je 10 krát využit. Rekonstrukce naklánějícího se domu je neuvěřitelně drahá
a pokud se nejedná o památku Unesco,
tak ji nemá cenu zachraňovat. Zbourat
a postavit nově, je mnohem ekonomičtější a efektivnější.
A kolik takový dům s mini zahrádkou
stojí? Ceny se pohybují od 200.000
euro výše. Za tohle máte malý domeček,
tak pro pejska a kočičku někde daleko
od města. Realnější je cena tak kolem
450.000 euro. To už je dům se zahrádečkou. Krásná cena, že? A kde na něj
vzít a nekrást? Jednoduše. Hypotéka.
V Nizozemsku je hypotéka vcelku dosažitelná pro každého, kdo v daný moment pracuje a má nějaké pravidelné příjmy. Hypotéka se uzavírá na 30-40 let,
mnohdy i na déle. Je překvapivé, že zde
dostane hypotéku i senior v důchodu.
Banka pak jen řekne, že v případě smrti je nemovitost její a hotovo. No problem, at all! Podle posledních statistik
bydlí pouze 10% Nizozemců ve vlastním
domě, který není zatížený ani půjčkou,
ani hypotékou. Šest z deseti obyvatel
Nizozemska má na svůj dům hypotéku.
Zbytek bydlí v obecních nebo najemních
bytech.
Ale jak si postavit nějaký malý holandský
domeček? Ten si jen tak sami nepostavíte. Tady je monopol radnice a velkých
firem. Celý proces začíná již rozhodnutím provincie, která obec se stane tzv.
vinix-oblastí, tj. obcí, kde se může stavět. Potom rozhoduje radnice, který polder nebo pole se zastaví novou obytnou
zónou, tzv. wijkem. Tady se netroškaří
a plánuje se několik desítek domů najednou. Páni radní osloví nějakou projekční
kancelář a ta vyprojektuje několik typů
domů, velké, malé, levné i drahé, všechno hezky dohromady v jednom wijku,
ať se nikdo před nikým nepovyšuje, ani
neponižuje. S projektem v ruce se osloví stavební firmy a ty pak v neskutečně
krátkém čase domy vystaví. Častokrát
se stává, že domy na začátku ulice jsou
již hotové a lidé se pomalu do nich stěhují a konec ulice je jedna velká díra plná
vody. Domy se prodávají již před zahájením výstavby, v průběhu i po dokončení.
Cena se pohybuje podle zájmu zvolna
nahoru a dolů. Nejlevnější je si koupit
dům na papíře. Tam si můžete i vznést
vlastní připomínky a přání. Později je vše
už na vás samotných.
Pokud bydlíte v bytě, jedná se často
o pavlačový dům. Nikdo přeci nechce
mít společnou chodbu. Tak mají společný
balkon, na který prší a sněží. V nájmu pak
platí úklidovou firmu, jež uklízí schody
a okolí domu. Pokud má nájemce štěstí,
má malou sklepní kóji na kolo a možná
brašnu s nářadím. Pokud máte byt v přízemí, bývá obyčejně o trochu dražší, ale
má malou zahrádku s teráskou.
Když se dům dokončí, přijde potencionální kupec a dům si koupí. Taková samoobsluha ve stavebnictví. Žádné soboty a neděle na stavbě. Prostě chvilku
58
NIZOZEMŠTINA
Rotterdam 165 m. Euromast je potom
nejvyšší nizozemská vež s restaurací
s celkovou výškou 186 m (Rotterdam,
1960). Jen pro srovnání Kingdom Tower,
Saudská Arabie, má 1000 m a postavila ji paradoxně nizozemská firma. Tady
vidíte, že stavět se dá hodně vysoko,
ale co je pod budovou samotnou, to pro
nás kolemjdoucí neviditelně ovlivňuje její
výšku. Jen krátce odbočíme, v Rotterdamu je na Wileminapier starý terminál lodní dopravy Rotterdam-New York, dnes
café New York. Na začátku 20. století to
byla jedna z nejvyšších budov Rotterdamu, dnes je velmi těžké ji mezi ostatními
mrakodrapy najít. Vše je pomíjivé, budovy i parníky do New Yorku nám za těch
posledních sto let nějak moc vyrostly.
Další možností je bydlet v domě pro seniory, tzv. 55+ bydlení. Tady si můžete
pronajmout byt, až když je vám více než
55 let. Domy jsou většinou uzpůsobené
snížené mobilitě nájemců a v blízkosti
bývá dům s pečovatelskou službou, kam
se člověk při větších potížích může přestěhovat.
Je zarážející, že každý Holanďan desetkrát obrátí každé euro, ale domy se
tady nedědí, ani se nedarují v rámci rodiny. Syn nebo dcera si dům buď koupí
nebo jej až po smrti rodičů dědí. To už
většinou mají nějaký svůj a dům rodičů
se prodá.
A jak se staví kancelářské a průmyslové
budovy? Úplně stejně. Provincie udělá
studii a pak se začne stavět. Do výšky
toho mnoho nemohou postavit, i když
by rádi chtěli. Písečné nebo jílovité podloží jim to nedovoluje. I tak v Rotterdamu pomalu vzniká cityscape s mrakodrapy. Nejvyšší zatím do provozu uvedenou
budovou v Nizozemsku je Maastoren
A závěrem? Co si tedy v Nizozemsku
postavíme? Asi jen hrad z písku na pláži
nebo stan v kempu. Zbytek za nás postaví developerská firma a radnice, banka dodá peníze a my musíme jen dalších
40 let pilně pracovat.
Výškové stavby v Rotterdamu
59
NIZOZEMŠTINA
Nizozemské školství
o 3 000 a více žácích. Tam už je každý
student jen studijní číslo a učitel není
schopen si jej nebo ji zapamatovat. Pak
už se ve sborovně neřeší ono známé:
„Jak je na tom u tebe ten Novák“ (tedy
tady spíše ten Jong)? Tady učitel vidí jen
masu studentů, ta se navíc každý kvartál mění a není tudíž třeba si je pamatovat.
V očích každého průměrného českého
studenta se může nizozemské školství
zdát mnohem lepší a pohodovější, ale
otázkou zůstává, co se člověk za tolik
let strávených ve školní lavici naučí. Holandské školství je mnohem uvolněnější
a prostupnější. Nabízí každému tisíce
šancí a bezpočet možností přestupovat
mezi jednotlivými úrovněmi i studijními zaměřeními. Když vám něco nejde,
přestoupíte na nižší úroveň, pak se třeba zlepšíte a studijně rozjedete a můžete v dalším školním roce udělat zkoušku
a přestoupit na úroveň vyšší. Studium si
můžete různě kombinovat a hledat si tu
nejoptimálnější cestu. Po několika letech
z vás bude to, co jste si přáli. Pomalu
nebo rychle získáte „diplom“, to je holandské slovo pro všechny typy osvědčení a vysvědčení. Vytrvalost a ono
vysokoškolské „uchodit to“, přinese nakonec kýžený výsledek.
I studenti se nezatěžují si pamatovat
své vyučující celým jménem. Jelikož novodobá nizozemština užívá formy vykání
velmi sporadicky, je učitel často jen Cees
nebo Tamara. Jaké mají příjmení či akademický titul, to nikoho nezajímá. Takhle
zaniká respekt k vyučujícímu a žák může
skoro všechno. Když si k tomu ještě přidáte fakt, že každý student postupuje
samostaně, svým tempem, a učitel je
pouze konzultant a poradce, máte jasný
obrázek. Navíc každá učebnice má převážně doplňovací cvičení a vzadu klíč. Co
dělá standardní student? Pilně opisuje
z klíče. Proč by se namáhal, když cílem je
mít vyplněná cvičení. Někdy je učebnice
doplněna e-learningem. Tam se pak neomezeně kliká myší, dokud cvičení není
vyplněné.
Navíc nesmíme zapomínat, že každý
student pro školu představuje balíček
peněz, jež si bude škola po celý školní
rok náležitě hýčkat. Možná před závěrečnými zkouškami se se svým balíčkem
peněz rozloučí, aby to neuškodilo její
image. Přeci jen vysoké počty úspěšně
složených zkoušek lákají více dalších studentů. A příjde tak do školního rozpočtu
více peněz.
Jednu věc nizozemské školy nemají, a to
jsou přestávky mezi předměty. Ale řešení existuje, protože se studenti musí
přemístit mezi učebnou A a B. Učitelé
rovněž. Takže ke konci hodiny si balí své
věci už tak 5 minut před koncem a zvolna odcházejí, do další hodiny dorazí s 5
a více minutovým zpožděním. Na rtech
mají standardní větu: „Jsem musel dodělat něco v matice, ne? A vyšlapat ty
Školy nejsou nijak malinkaté, jak jsme
zvyklí v české kotlině. Malá škola čítá
okolo 1 500 studentů a průměrná má
více než 2 000. Výjímkou nejsou školy
60
NIZOZEMŠTINA
vzít domů „po o-“. Od 6 let, tzv. groep
3, začíná výuka jako u nás v první třídě –
čtení, psaní, počítání. Tady je jedna velká
odlišnost způsobená konstrukcí jazyka,
děti se neučí číst po písmenkách ( Máma
mele – tohle všichni známe), ale po slovech. De fakto se od začátku učí krátká
slova, jak vypadají a jak je správně přečíst. Později k nim přidávají delší a delší
slova, až nakonec jsou schopni přečíst
cokoli. Psát se učí až později, nikoli současně s písmenky. Postupně se předávají i další předměty a v 10/11 letech
končí své základní vzdělání a odchází
na střední školu, do tzv. brugklas. Třída,
kde jsou pro všechny předměty stále
stejné, a student má čas si zvyknout
na určitou formu samostudia a vyššího
tempa. Na základě výsledků v brugklase, se pak rozejdou do různých úrovní
studia – vwo (gymnázium, atheneum,
trvá 6 let), havo (trvá 5 let), vmbo (trvá
4 roky). Tento studijní směr se ještě dělí
na onderbouw (mladší studenti, první
2 roky včetně brugklasu) a bovenbouw
(starší studenti, další roky). Celé studium je zakončeno státní zkoužkou. Ta
je pouze písemná a koná se v květnu
a v červnu se studenti dozví výsledky.
Státní zkouška je ze 7 a více předmětů
a je založena na znalostech, co se studenti naučili za uplynulá léta. Pro mnohé
je to velký šok, protože tady není žádný klíč k řešením, a tak minimálně 25%
zkoušku nebo její část opakuje.
patra, vy máte výtah!“ Žádná omluva
za pozdní příchod, učitel má být vlastně rád, že na jeho hodinu vůbec dorazil.
Když to tak počítám, tak klasická hodina
má 50 minut, ale odečteme-li 5 minut na
konci a 5 minut na začátku, je jen 40-ti
minutová. Jen učitel přebíhá ze třídy do
třídy jako blázen, aby byl na místě včas.
Co kdyby si žáci šli stěžovat, že přišel do
hodiny pozdě.
Testy a zkoušky jsou předem naplánované, a tak studenta nečeká žádné překvapení. Na začátku každého čtvrtletí
dostane každý student detailní rozpis
látky a testů. Nepřipadá v úvahu, že by
studenta potkal nečekaný testík nebo
zkoušení. Pohoda! Známkovací škála
je také širší. V Nizozemsku se používá
známkovaní od 1-10, kdy 10 je známka
nejvyšší a odpovídá znalostem na 100%.
Je zcela běžné, že z testu dostanete
5,2 nebo 7,2. V tom prvním případě jste
v testu neuspěli a máte nedostatečnou,
v druhé máte hezkou známku. Ambice
studentů nesahají příliš vysoko. Známka
5,5 dokonale stačí. To je hned nad hranicí úspěšného zvládnutí látky. Na druhou
stranu známku 10 dostanete jen párkrát
za život, někdo možná nikdy.
A jak je nizozemské školství postavené?
Do školy se nastupuje v den dovršení 4.
narozenin. Takže žádný slavnostní nástup do školy, jako známe my. Prostě
přijdete v průběhu školního roku. První
dva roky se více méně podobají české
mateřské škole. Děti si ve škole zvykají
na určité povinnosti a studijní navyky.
Ve škole si spíše hrají, ale nespí tam jako
v české školce. Také je rodiče nemohou
Dále mohou studenti pokračovat na
mbo/vakschool – profilová škola nabízející určité povolání, obdoba čekých
odborných škol a učilišť. Absolventi vwo
mohou pokračovat na HBO (vyšší od-
61
NIZOZEMŠTINA
Hrob J.A.Komenskeho v Naardenu
musím nizozemské školství pochválit.
Pro cizince mají speciální školy, kde se
vyučuje nizozemština a společenské
vědy spojené s procesem Inburgering
(naturalizace). Každý cizinec přicházející
ze země mimo EU je povinen do 10 let
složit jazykovou zkoušku z nizozemštiny
a nizozemské kultury. Občané EU tuto
zkoušku dělat nemusí. Na druhou stranu jsou pro ně jazykové kurzy za peníze
(ostatní je mají buď zcela zdarma nebo
za symbolický poplatek) a musí čekat na
konci pořadníku na volné místo v kurzu.
I tady se v posledních letech šetří a kursů je méně a méně. Pro děti přistěhovalců jsou ve velkých městech otevřeny
ISK třídy. Kde více než 50% vyučovacích
hodin zabírá nizozemština- het Nederlands. Každý rok se mohou přihlásit ke
borná škola) nebo univerzitě. Nikam se
nedělají přijímací zkoušky, pouze vstupní pohovor o motivaci studenta. Na
vysokou školu přijímají studenta podle
studijních výsledků. Pokud se na určitý
studijní obor na univerzitě přihlásí příliš mnoho studentů, studenti se losují.
Všichni mají stejnou šanci náhody.
Samozřejmě student může svoje štěstí
zkusit další rok znovu nebo zkusit přípravný ročník a podobně. Systém vzdělávání je velmi otevřený a vede přes něj
buď přímá a krátká cesta nebo cesta
klikaká a kombinovaná, ale ta je o několik let delší.
Musíme se také zmínit o studiu pro cizince a přistěhovalce. V tomto směru
62
NIZOZEMŠTINA
zkoužce z NT2 (Nederlands als Twede
taal, nizozemština jako druhý jazyk) a po
úspěšném složení mohou pokračovat na
standardní škole.
Svět dívky a ženy
v Nizozemsku
V těchto třídách je velmi zajímavé učit,
protože ve třídě je 15 studentů a 15
národností světa. V ISK třídách jsem
rok učila angličtinu. Představte si hodinu konverzace na téma počasí. Jaký je
podle vás teplý a krásný den? Odpovídá studentka z Ghany: Když prší a je
40 stupňů. Student z ruské Sibiře: Když
svítí sluníčko je 15 stupňů, když není
sníh. Studentka z Ghany se nesměle
zeptá: A co je sníh?. Nastává složité vysvětlování ve všech jazycích světa. No
úplný Babylon. Nakonec všichni rezignují
a Ženja to rozsvítí hláškou: Počkej do
zimy a koukni se na Eurosport, tam to
uvidíš. A je to!
(Výměna mědáků. Výměna názorů
a zkušeností– v pozitivním slova smyslu).
„ Stuivertjes wisselen“
Začneme tím, co hýbe světem dívek.
Když pomineme kluky a ICT techniku,
tak zbývá už jen móda a diety. Móda je
v Nizozemsku tak volná a lze tu nosit
opravdu skoro všechno, co po tmě najdete ve skříni. Přestože je zde několik
designerských škol a asi nejznámnějšími
designéry je tvůrčí duo Viktor & Rolf,
nelze o typickém holandském módním
stylu ani mluvit, ani psát. Tady se sází
na pohodlí.
Jak přemýšlí náctiletá studentka po ránu
u své přeplněné skříně? Venku fouká,
jako ostatně kadý den, takže kalhoty
– jeansy. Co k tomu? Tričko s potiskem
nebo halenku? Hmm, halenku ne, ta není
vyžehlená. Přes triko se dá dát také
pásek a nějaká mikina. Super, do větru
a deště je to OK. Do uší pár náušnic, pořádně blyštivých a pěkně velkých, aby je
bylo vidět, když do nich investovala celé
své týdenní kapesné. Tašku s učivem
přes ruku. Nějaký ten voděodolný make-up, vlasy do culíku a hurá (brr) do školy.
Tento styl ovlivňuje samozřejmě několik
dalších faktorů. Kromě počasí, je to ještě
jízda do školy na kole a tělocvik společně s klukama. Možná i výše kapesného
a roční období. Samozřejmě po období
„výprodeje - uitverkoop“, kdy je šatník
bohatší o pár kousků, se slečny oblékají
O škole a životě studentů by se dal napsat nejeden román, ale v nejlepším se
má přestat. Pokud jste zvědaví, můžete
se přihlásit na letní jazykový kurz nebo si
zažádat o studijní grand do Nizozemska.
Typické parkoviště na kola (školy, nádraží )
Zdroj: http://www.janvandermeer2010.nl/wordpress/
wp-content/uploads/2009/09/fietsstalling.jpg
63
NIZOZEMŠTINA
jinak. Dočasná kreativita, oblouznění výkladními skříněmi a touha předvést se
v něčem novém hraje svou roli. Po pár
týdnech tenhle stav pomíjí a slečny se
pomalu vrací ke své uniformě – jeansy
a tričko. Až do léta holčičí módu pak
ovlivňují už jen malé detaily, jako nové
náušnice nebo nová taška.
Když mladé dámy chodí do školy, mají
sny o super zaměstnání, o managerské
pozici a pracovním úspěchu. Když je jim
přes dvacet, začnou přemýšlet o krásném vlastním domě nebo alespoň bytě,
který si zařídí nábytkem z IKEA a určitě
jinak než jejich „trapná a staromódní“
matka. Sní o tom, jak jednoho dne půjdou nakupovat ten skvělý nábytek, co
viděly v posledním katalogu, plus (podle jejich lásky) potřebné audio-soupravy
a hi-tech televize. Na tu trapně malou,
co mají doma, se už nedá dívat!
Hranolky s majolkou.
zdroj: Alice Tomášková
rádky nebo sousedky, nákup a návštěva fi tness-centra. Na úklid domu máte
po čase „paní na úklid“. Přeci nebudete
uklízet sama! Žádná vaše kamarádka to
nedělá, tak vy nebudete přeci jediná. Jen
zlehka přejedete byt prachovkou a vysavačem, pár minut před tím, než přijde
vaše hospodyně. To aby vás nepomluvila u dalších. A pak úsměv číslo jedna
a otevřít dveře své „thuishulp“.
Když je jim kolem třicítky, začnou snít
o dětech a rodině. Nějaký ten šikovný
kolega, co vydělá víc než ony, by byl skoro ideální. Dům nebo byt už mají, malé
autíčko přede dveřmi, takže akce – otec
mých dětí. Tady je holandské specifikum.
Když se vdáte, můžete v klidu zůstat
doma jako žena v domácnosti nebo pracovat pár hodin týdně. Řekněme tak 2
a půl dne, aby zbyl čas i na ostatní věci.
Manžel vydělává peníze na chod domácnosti, na hypotéku, na povinné platby
a školní poplatky. Vy se staráte o děti
a domácnost. Vozíte děti do školy. To
je zodpovědná práce. Ráno v 8:15 do
školy a odpoledne je asi tak ve 14:30
vyzvednout. Mezitím musíte stihnout
další důležité věci, jako je káva u kama-
Tady se vrátíme k módě. Občas totiž
máte podnikový večírek nebo jdete
s manželem na večeři. Co na sebe? Doba
jeansů a trička už pominula. I kdepak!
Když k naší staré módě přidáme kozačky, vyměníme velké náušnice za menší
a školní brašnu za kabelku, tak můžeme
směle vyrazit do ulic. Občas najdeme na
dně skříně sukni a někde i lodičky, ale
to už musí být ... třeba svatba někoho
z rodiny. Protože skoro denně musíme
vozit a vyzvedávat děti ze školy, kde na
ně venku a za každého počasí dlouho čekáme, nelze chodit za dámu a designového oblečení je škoda. Zbytek dne trá-
64
NIZOZEMŠTINA
Nečas na lodi
jakou užitečnou dobrovolnickou prací.
A tak dnes již matka teenagerů chodí
na pár hodin pomáhat do domova důchodců nebo prodávat do krámku UNICEF, aby měla klid a cítila se společensky
potřebná. Peníze na domácnost vydělává manžel a jí její kapesné bohatě stačí. Každá z jejích kamarádek dělá něco
„užitečného“, tak nemůže být pozadu.
Domácnost ji stále uklízí její Karin, děti
už do školy jezdí sami a doma je nuda.
Pořádné zaměstnání už v tomhle věku
víme nákupy a sportem či společenskou
konverzací. Tam se dá něco „in“ vzít na
sebe, ale nesmíme to přehánět! Jinak
nás ostatní za zády pomluví.
Když je mladé dámě kolem čtyřiceti, má
skoro všechno: manžela, děti, bydlení,
auto. Co více si přát? Je čas začít řešit
exotickou dovolenou, aby bylo u kávy
o čem vyprávět. Když se blíží padesátka,
začíná dáma přemýšlet o nějakém koníčku, který by se dal možná spojit i s ně-
65
NIZOZEMŠTINA
ního platu zaplatil jen za ně. „Mami ty
máš přeci čas, budeš nám hlídat, že jo?“
V takovém momentě nelze říci NE. Nyní
se váš týden dělí na dvakrát týdně hlídaní, dvakrát pomoc v domově pro seniory, pak káva a hobby. Už nemáte žádný
volný den, abyste se vypravili na venkov
do stylově zařízeného karavanu. Na dovolenou? To už se přeci nebudete štvát
na letiště a pak někde v tropech trpět
vedrem a nepohodlím.
nenajde, takže škoda sil a papíru na CV
(životopis). Byt je zařízen, jen ta kuchyňská linka by chtěla pomalu už vyměnit.
Když už mladá dáma není mladá a na posledním dortu bylo 50 svíček, má skoro
všechen čas pro sebe. Děti už bydlí sami
a zastaví se maximálně jednou týdně na
večeři. Dál pokračuje v práci a hledá další
hobby. Už se těší, jak manžel ve svých
65 letech půjde do důchodu a pojedou
spolu někam do ciziny nebo si koupí
„stacaravan“ (velký karavan zaparkovaný na trvalo v kempu, obdoba české
chatky v zahrádkářské kolonii). Na ten
tajně šetřila a teď nastal ten správný
moment. K 55. narozeninám si pořídí
společně s manželem karavan a jako
dárky posbírá fin. poukázky do Ikea, aby
si mohla karavan zařídit podle svého.
Mezitím si stěžuje na zastarou kuchyň,
která už dávno dosloužila. A tak jednoho
dne manžel svolí k velké investici. Nová
kuchyň značky Bruynzeel, s maximálním
počtem moderních spotřebičů je na dohled. Velká akce, pár týdnů se vaří jako
o dovolené v kempu, ale ta kuchyň bude
super a „helemaal in“! Po 4 až 5 týdnech
je vše hotové. Kamarádky přijdou na
kávu a nestačí žasnout!
Tak to jde rok za rokem, až se vám blíží
osmdesátka. Podle statistiky jste už rok
či více vdovou a zbývají vám ještě statisticky 4 roky života. Co s tím? Dům je
veliký na úklid i topení. Důchod je teď už
jen poloviční. Kdo to má všechno platit?
Kamarádky bydlí spokojeně v domě pro
seniory. Chodíte je navštěvovat, až vás
jednoho dne společně přesvědčí, že pro
vás a vaše děti je tohle to nejlepší řešení. A už se stěhujete na předposlední
adresu svého života. Sbaleno máte, domov znáte, protože jste tam léta pracovali jako dobrovolník. Víte, co a jak.
Znáte dokonce osmdesátprocent jeho
obyvatel. Prostě je to teď k nim blíž, jen
jedno nebo dvě patra.
Děti vám k Vánocům dají zvětšené rodinné foto a vy si každou středu užíváte
seniorskou jógu nebo bingo. Dál už snad
ani pokračovat nebudu.
Pomalu se blíží šedesátka a čas důchodu. I ty dva pracovní dny dámu pomalu
zmáhají a tak nenápadně sníží svůj úvazek na jeden a půl dne, později na dvakrát půl dne a pak... už je doma. Spolu se
svým mužem si užívají důchodu, plánují
cesty a sní o všem možném i nemožném. Najednou telefon, jeden z jejich
potomků má miminko a kdo bude hlídat?
Jesle jsou drahé, člověk by půl měsíč-
66
NIZOZEMŠTINA
Když se vrátíme k faktům:
Návštěvu kamarádek nebo sousedek
musíte předem naplánovat a podle diáře
dohodnout. Nelze přijít je tak nezvaně.
Je třeba alespoň pár hodin předem zatelefonovat.
Většina holandských žen pracuje dva
a půl dne, jedná se tzv. „duo-baan“ (duo-zaměstnání, 2 ženy vykonávají stejnou
funkci, každá půl týdne).
Odchod do důchodu je pro každého
stejný – ve věku 65 let. Vláda jej chce
zvýšit na 67 let. Každý dostane od státu stejné AOW (starobní důchod), jež je
přibližně 1000 euro měsíčně. Na jeho
výši nemá vliv, kolik byl váš poslední plat
či odpracované roky. Všichni mají stějně.
Většina holanďanů si jestě šetří v rámci
penzijního připojištění.
Minimální měsíční mzda je 1400 euro
(plný úvazek). Ženy mající duo-baan vydělávají přibližně 800 euro měsícně.
Průměrná holandská rodina má tři děti.
Matka děti vozí do školy, a ze školy, až
do věku deseti let. Neexistuje, aby dítě
chodilo samo. Škola je většinou do kilometru a půl od bydliště.
Výuka začíná obyčejně v 8:30 a končí,
kromě středy, ve 14:30.
Průměrný dožitý věk je u mužů 79
a u žen 84. Věk se neustále prodlužuje.
Domovy pro seniory nebo pro 55+ jsou
velmi rozšířené a nabízí veškeré služby.
Senioři/55+ bydlí v menších bytech, které jsou součástí obytného komplexu,
kde je i lékařská péče, možnost stravování a ostatní péče. Svůj dům nebo byt
většinou prodávají, minimálně se zde nemovitosti dědí. Neznají zde ani možnost
– darování v rámci rodiny. Nemovitost
buď musí svým dětem prodat (plné danění ) nebo děti ji dědí až po jejich smrti.
V Nizozemsku není zvykem bydlet dlouho společně s rodiči nebo o ně ve stáří
pečovat. Mladí opouští rodiče ve věku
asi 20 let. Každý má v Nizozemsku nárok
na samostatné bydlení (sociální byty,
příspěvky na bydlení, studentské byty,
chráněná bydlení ).
Do školy děti začínají chodit ve věku
4 let, a to přesně. Když dítě oslaví 4. narozeniny, musí začít chodit do školy třeba od února. Faktem je, že první tři roky
se škola podobá více české školce, než
škole. Ale je povinná. Do školy se musí
chodit až do 17 let.
Jesle – Kinderopvang, jsou neskutečně
drahé. Kolem 1000 euro měsíčně. Navíc
rodiče musí dítěti zabalit jídlo na celý
den, plíny atd. Dítě lze do jeslí umístit
většinou od 7:00 do 18:00. Nejmladší
jsou jen pár týdnů staré. V Nizozemsku
není mateřská dovolená, pouze nárok na
6 týdnů volna v rámci těhotenství a období po porodu. Ženy odchází na „mateřskou“ týden před vypočítaným porodem
a po uplynutí 6 týdnů se musí vrátit zpět
do zaměstnání nebo dát výpověď.
67
NIZOZEMŠTINA
Průměrná délka života
68
NIZOZEMŠTINA
Nizozemský frikandel
69
5 Kultura, zvyky a tradice
NIZOZEMŠTINA
Nizozemské umění
Dalším mistrem štětce a symboliky je
Hieronymus Bosch (1450-1516). Jeho
obrazy jsou plné symboliky a do dnes
vše, co obrazy zachycují a vyjadřují, plně
nechápeme. H. Bosch se narodil roku
1450 v Severním Brabandu ve městě
Den Hertogenbosch (Den Bosch) a tam
také 1516 zemřel. Několik obrazů bylo
namalováno pro katedrálu St. Jan v Den
Boschi, ale v období obrazoborectví byly
většinou zničeny. Většina pláten se týká
náboženské tématiky a je spjato s katolickou církví.
Často si klademe otázku, co je nizozemské a co je vlámské umění. Pro odpověď
si musíme jít až do historie a náboženských rozdílů a směrů na historickém
území Nizozemska.
Ačkoliv Jan van Eyck a jeho následovníci
působili ve Flandrech (dnešní Belgie), bývají většinou považováni za nizozemské
malíře. Do té doby jednotná kultura se
již ve středověku začala vyvíjet značně
odlišně a od poloviny 16. století mluvíme o rozdělění na jižní – katolickou
a severní – protestantskou část. Od té
doby se umění jižního Nizozemí pro odlišení od severního začalo označovat jako
vlámské.
H. Bosch pravděpodobně namaloval
obraz Posledního soudu, který je dnes
k vidění ve Vídni (Galerie der Akademie
der Künste). Na střední a pravé desce vidíme velké množství detailů a převládá
zde chaos, který přiřkl H. Bosch pouze
peklu. Na levé desce, podle přání objednavatele krále Filipa, je ráj a tam panuje
řád. V oblacích sedí Bůh Otec a pod ním
bojuje zlo s dobrem. Paže Ježiše Krista symbolizují váhy spravedlnosti a pak
už zbývá jen pohled na lidstvo a jejich
hříchy. Lidé jsou tím nejkrutějším způso-
Nejznámnějším představitelem vlámského malířství 14.století je Jan van
Eyck (1390-1441), který se narodil v Maastrichtu a zemřel v Bruggách (Belgie).
O jeho životě příliš nevíme, ale je jisté, že
určité období působil v Haagu jako dvorní malíř a portrétista, později odešel na
jih, do Belgie. Asi nejznámnějším plátnem van Eycka je Svatba Arnilfiniů (k vidění v National Gallery Londýn). Obraz je
ve skutečnosti dvojportrétem mladého
páru a okamžiku jejich zásnub. I tento
moment je parodox, jelikož obraz byl
velice drahý a málokdo si mohl dovolit
nechat vymalovat svoji dceru v okamžiku jejích zásnub. Dalším přínosem obrazu je zachycení dobové módy a kultury
bydlení. Nad zrcadlem je letopočet 1434
a celá scéna zobrazuje prolínání dvorské
kultury a střízlivého městského stylu
ranně kapitalistické společnosti.
Rembrandt vn Rijn
zdroj: http://www.nndb.com/peo-
70
ple/224/000044092/rembrandt.jpg
NIZOZEMŠTINA
Noční hlídka
zdroj: http://www.rembrandthuis.nl/media/images/nachtwachtrh.jpeg
Noční hlídka (Rijksmuseum Amsterdam,
379 x 453cm) od mistra Rembrandta
van Rijn (1606-1669) představuje překročení uměleckých hranic par excellence, jak formálně, tak i ikonograficky.
Rembrandt zde zachycuje nejen skupinovou fotografii (dala by se přirovnat
bem mučeni a masakrováni. Nikde není
úniku: lidé jsou nabodáváni a opékáni,
rozemíláni a pronásledováni ptáky se
špičatými zobáky či odsouzeni k absurdním činům. Rozdíl mezi peklem a rájem
nemohl být výraznější. Ráj má strukturu
a je prostě nudný. Žádný hororový výjev.
71
NIZOZEMŠTINA
Vincent van Gogh (1853-1890) byl vyjímečný malíř a blázen. Maloval neotřelé
motivy krajiny, bytové interiéry i portréty. Za svého života prodal pouze jeden jediný obraz, i když jich namaloval
více než 700. Nikdo jej neznal a nikdo
si u něj nic neobjednával. Aby na sebe
upoutal pozornost, jednoho dne si uřízl
spodní část ucha. Jediným jeho finančním mecenášem byl jeho bratr eo.
k dnešní školní fotografii), ale i historii.
V dnešní době by již tolik zakázek neměl,
jelikož většinu jeho děl by nahradila pasová nebo skupinová fotografie.
Označení Rembrandtova obrazu Noční
hlídka je vlastně nepřesné, jelikož nezachycuje žádný noční výjev. Na obraze
vidíme setninu setníka F.B. Cocqa a jeho
poručíka W. van Ruytenburcha. Obraz
vznikl na objednávku a každá osoba musela zaplatit určitou částku. Podle sumy,
kterou dotyčný zaplatil, je na obraze
namalován. Více peněz, větší postava
a více vpředu. Finálně je na obraze více
osob, než kolik jich za portrét zaplatilo.
Celkový dojem z obrazu je trochu chaotický a nerealistický. V porovnání se
skupinovými portréty té doby nevypadá Noční hlídka příliš reprezentativně.
Skupina je nejednotně oblečena a každý
stojí, kde chce (podle toho, kolik zaplatil). Prý existovaly menší kopie o velikosti velké fotografie pro každého platícího
zákazníka.
Obraz Ložnice v Arles (Rijksmuseum,
Amsterdam) byl změněn přes noc z optimisticky laděného interiéru na prostor
jednoduše a klidně, až příliš prostě, barevně laděný. V dopise bratrovi napsal:
...je tady zlomená červeň podlahy, jedovatá chrómová žluť židle a krvavě
rudá pokrývka na posteli... Vincent byl
za svůj život díky svým halucinacím několikrát hospitalizován na psychiatrii
a dlouhodobě léčen. Umělecký svět jej,
bohužel, pochopil a docenil až po jeho
smrti. Obraz s mečíky překonal v roce
1987 všechny rekordy a byl prodán za
49 milionů liber.
Rijksmuzem Amsterdam
zdroj: vlastní foto Blanka Tomášková
72
NIZOZEMŠTINA
Hned přes náměstí stojí další významná galerie – Van Gogh Museum, jež je
výhradně věnováno dílům Vincenta van
Gogha (1853-1890). Tato galerie nabízí nejucelenější sbírku jeho děl a vše je
vkusně a edukativně doprovázeno popisem jeho soukromého života, jež měl
nezanedbatelný vliv na jeho tvorbu. Více
informací najdete na www.vangoghmuseum.nl.
Ne všechna umělacká díla jsou k vidění
v nizozemských a světových galeriích,
některá jsou součástí soukrommých
sbírek. Ale i tak v Nizozemsku můžeme
navštívit pár instuticí, kde se Mistry minulých století můžeme pokochat. Asi nejlepší by bylo začít v Amsterdamu v Rijksmuseu, kde je od 14.4.2013 k vidění na
8 000 uměleckých děl ve více než 80
nově zrekonstruovaných sálech. Rijksmuseum bylo dlouhá léta uzavřeno z důvodů generální rekonstrukce a světově
proslulá díla se tísnila v bočním křídle.
Koncem března 2013 se konala v ulicích
Amsterdamu neobvyklá akce, kdy se ve
speciálním „kufru“ stěhovala Rembrandtova Noční hlídka. Její rozměry a váha
(337 kg) nedovolily, aby byla přemístěna
vnitřními chodbami, a tak byl zhotoven
speciální vozík-kufr a obraz se stěhoval
po ulici. Všichni se obávali deště a silného větru, ale naštěstí počasí této neobvyklé akci přálo.
Když už jsme se pokochali galeriemi
v Amsterdamu, můžeme vlakem vyrazit do Den Haagu, kde najdeme druhou
nejznámější galerii země Mauritshuis.
Ta bohužel na více než rok uzavřela své
dveře, aby uvnitř mohla nerušeně proběhnout důkladná modernizace a rekonstrukce historické budovy. Nejznámější
plátna se „přestěhovala“ do městského
muzea, t.j. jen přes ulici. Zbytek se dočasně ubytoval ve skladech. Mauritshuis
je především domov děl Jana Vermeera
a jeho „Dívka s perlou“ se stala před lety
oficiálním logem galerie. Mauritshuis
se nachází v těsném sousedství parlamentu a Haagského hófu. Tak se můžeme pokochat nejen uměním uvnitř, ale
i architekturou budov a i trochu nasát
atmosféru vládních orgánů. Více o sbírkách a možnostech návstěvy najdeme
na www.mauritshuis.nl. Ještě informaci
o manželce bratra prince Maurice (česky Mořice). V té době se na Haagském
dvoře pohybovala česká princezna Markéta, o které se říkalo, že do Nizozemska přinesla kulturu a dvorské mravy. Už
tehdy Češi nenápadně ovlivňovali vývoj
v Evropě.
Rijksmuseum nazvalo několik sálů „ Eregalerij“ (čestná galerie), kde visí všichni
z top 10 nizozemského malířství Jan
van Eyck, Jan Vermeer, Rembrandt van
Rijn a další. Nejen museum žije znovuotevřením, ale i celý Amsterdam se snaží
o P.R. muzea. Nejznámější nizozemský
obchodní dům Bijenkorf (obdoba anglického e Harrod´s) vyzdobil své výlohy
v duchu uměleckých sbírek muzea a královna Beatrix je slavnostně 15. dubna
2013 odhalila. Vše zve k návštěvě a nabízí nevšední umělecké zažitky. Rijksmuzeum najdeme na ulici Museumstraat 1,
1071 CJ Amdsterdam nebo se můžeme
virtulně pokochat na www.rijksmuseum.nl.
73
NIZOZEMŠTINA
Oloupané brambory nakrájíme na menší
kousky a dáme vařit do osolené vody.
Uvařené brambory scedíme a rozšťoucháme na kaši. Přidáme máslo a omytý,
na kousky nakrájený štěrbák. Přilijeme
teplé mléko (stejný postup jako u typické bramborové kaše, akorát ji nešlaháme
do jemna, ale necháme ji jen na hrubo).
Přimícháme předem osmažené kousíčky
slaniny, přidáme sůl, pepř a muškátový
oříšek podle chuti. Do teplé směsi můžeme přimíchat malé kostičky sýra, které
se postupně rozpustí. Podáváme s masovými noky – mleté vepřové a hovězí
maso smíchané s kořením do mletého
a 10 - 15 minut smažené na pánvi.
Zbytek dojmů z nizozemského umění
a kultury necháme na vás, ať navštívíte
sami tuto zem a uděláte si sami obrázek
o mistrech štětce a pera. Jejich plátna
rovněž visí ve Vídni, Londýně či v New
Yorku.
Typická nizozemská
jídla a stravovací
návyky Holanďanů
Ačkoli určitě čekáte nejdříve dlouhé vyprávění, co a jak se v Nizozemsku jí, začneme tentokráte netradičně receptem
na typické nizozemské jídlo. Teprve až
jej uvaříme a sníme, tak si popovídáme
o tom, co je zde zvykem.
Národní jídlo se jmenuje STAMPOT MET
ANDIJVIE (ve volném překladu do češtiny, štouchané brambory se štěrbákem).
Recept je pro dvě osoby.
Potřebujeme:
750 g oloupaných brambor
250 g čerstvého štěrbáku
(čekanka listová)
10 g másla
1 dcl teplého mléka
sůl, pepř, muškátový oříšek
*100 g opečených malých kousků slaniny
*150 g malých kostiček odleželého sýra
(nejlepší Goudse kaas)
*300 g mletého masa na masové karbanátky (větší masové noky)
*možnost, není třeba, ani pravidlem
Dobrou
chuť!!!
Stampot
74
NIZOZEMŠTINA
Děti, ale nejen ty, rády posnídají chleba máslem a na to HAGELSLAG (česká
varianta neexistuje, takové čokoládové
bobky). Druhou možnou sladkou variantou je CHOCOPASTA. Ta se vizuálně blíží
české nutelle, ale má pouze kakaovou
chuť. Podle Holanďanů se nedá nikde jinde na světě koupit, proto si ji také vozí
s sebou i na dovolenou. Bez ní to není to
pravé ranní probuzení!
Už jste dojedli a umyli nádobí nebo alespoň sklidili ze stolu? Pak tedy můžeme
pokračovat o nizozemských stravovacích návycích. Většina Nizozemců snídá nějaký ten sýr. Nejoblíbenější je buď
starý - OUD nebo alespoň odleželý BELEGEN. Mladý JONG jedí prý jen přistěhovalci a Nizozemci jen používají spíše
jen jako doplněk při vaření, jelikož nemá
tak silné aroma. Pozor! Nizozemci neznají žádný plnohodnotný teplý pokrm
ze sýra ( jako např. smažený sýr) a jedí
jej pouze za studena nebo maximálně jej
použijí pro zapékané pokrmy.
Hagelslag na chlebu
zdroj: Peter Posthumus
75
NIZOZEMŠTINA
kem. Víčko se otevře a nabídne se jedna!
Pak se dóza zase zavře a odnese do kuchyně nebo někam do poličky. Je to kvůli
vzdušné vlhkosti. Pokud necháte sušenky nebo i brambůrky na misce na stole,
za hodinu jsou lehce navlhlé a nejsou
dobré. Tudíž se musí vše suché opravdu
uchovávat v suchu.
Po snídani si přichystají tzv. BH (booterham, ve slovníku oficiálně výraz pro
podprsenku – pozor!), dva krajíce chleba
a mezi nimi trochu sýra a trochu salámu
a možná nějaké to máslo. Je zajímavé,
že mazací sýr tady většinou nepoužívají! K tomu si přibalí nějaké ovoce nebo
sušenky a jdou do školy nebo práce.
Pracovní den samozřejmě začíná kávou
z kantýny a sušenkou, např. speculaas.
Kolem jedné hodiny se pohodlně usadí
v kantýně a vyndají si svůj oběd – sáček
s chlebem a případně lahvičku s mlékem.
Nizozemci pijí hodně a rádi mléko, ať už
normální nebo zakyslé. Děti nebo dospělí, všichni jej milují. Mléko si bez problémů můžete objednat i v restauraci jako
každý jiný nápoj. V zimě pak dávají přednost tzv. chocomelku (obdoba českého
kakaa).
Po kávě se pomalu blížíme k večeři. Ta
je ve většině případů teplá a stoluje se
převážně doma. Je přeci do nebe volající
vyhazovat peníze za restauraci, když to
samé si můžeme udělat sami doma. Maximálně si objednáme jídlo na donášku,
tzv. AFHALEN SERVICE nebo TELECOOKING (objednávka telefonem s donáškou do domu). To se pak nejčastěji jedná
o nějaké čínské nebo indočínské pokrmy.
Nizozemci mají svá šťouchaná jídla –
HUTSPOT, BLIKSEMPOT, STAMPOT.
To jsou nejčastěji rozvařené brambory,
nějaká ta zelenina a kousek točeného
salámu – ROOKWORST (nejlepší je prý
z obchodního domu HEMA). Občas se
rozmačkané brambory posypou ještě
sýrem a zalijou mlékem a dají se zapéct
do trouby. Tady je vidět silný vliv kalvinismu – člověk má jíst, aby byl živ a ne
žít, aby jedl. Na druhou stranu je pravdou, že lidé v Nizozemsku jedí obrovské
množství zeleniny jako plnohodnotné
přílohy. Nikoli jen jedno kolečko rajčete
a jednu malou okurčičku, ale zeleniny je
na talíři vždy víc než dost. Ostatně oni
milují dušené fazolové lusky, čekanku,
špenát a vše trochu zelené. To nejčastěji podusí a pojídají jako přílohu. České
zelí zas tak moc nemusí a jedí jej pouze v zimě. Dokonce se nedá v létě ani
Pokud se zrovna pohybujete na jihu Nizozemska, třeba v Brabantsku, tak si
jistě pochutnáte na CHOCOMELK MET
SLACHROOM (čili kakau se šlehačkou)
nebo si dáte kávu a k ní dostanete úplně
malinkou skleničku s advocaatem (vaječný koňak) a šlehačkou. Ale na sever od
řeky Maasy tuhle dobrůtku nečekejte.
Tam je jen filtrovaná káva.
Jinak Nizozemci pijí kávu kdykoli kamkoli
přijdou. Nejdříve si dají kávu, rozhlédnou
se po „okolí“ od svého stolečku, a teprve potom se rozhodnou, co podniknou
dál. To samé platí i o návštěvě, pracovním pohovoru či poradě. Káva se nabízí pouze jednou, řeknete-li „NE“, už po
zbytek návštěvy žádnou nedostanete.
Ke kávě se obyčejně nabízí sušenka neboli tzv. KOEK. Ta je ukryta v dóze s víč-
76
NIZOZEMŠTINA
salámu napíchané na párátku (někdy je
párátko vedle a musíte si jej celý večer
hlídat). S tácem obejde návštěvu a nabídne, tzv. rondje. Poté položí tác na
stůl. To neznamená, že si můžete v průběhu večera dál brát. Ne, ne, ne! ... Musíte počkat, až hostitelka uzná a udělá
druhé či třetí „rondje“. Vynechání a nic-si-nevzetí, znamená, že nic nepojíte.
v obchodě koupit. Asi největší překvapení je, že nejedí kedlubny. Mají všechnu
možnou i nemožnou zeleninu světa a na
trhu v Rotterdamu nevíte ani jméno ani
jak dotyčný produkt upravit, ale kedlubnu byste tady nenašli. Prostě tu neznají
a nemají ji rádi.
Co si naopak po jídle většina Holanďanů dopřává je jablečná přesnídávka
– APPELMOES. Tu dostanete k jídlu
i v restauraci. Tím se pozitivně proslavil řetězec restaurací pro „obyčejné lidi“
VAN DER VALK. Tam ke své nemalé
porci dostanete pořádnou misku appelmoes. A to vše za rozumné peníze! Je
pravdou, že restaurace jsou zde drahé.
Průměrná cena je 25 euro za osobu bez
nápojů (r.2013), a to není nic moc extra.
Obyčejný nizozemský standard bez polévky a předkrmu. Takže čtyřčlenné rodině sto euro sotva stačí.
S nápoji (víno, pivo, káva) je to skoro
stejné. Hostitel nalije, nejčastěji v kuchyni, víno do skleniček a přinese je do společnosti. Pokud má někdo dopito, musí
počkat, až hostitel uzná, že už uplynula
dostatečná doba a dolije vám. Nejčastěji sesbírá skleničky se slovy: „pamatujte
si, čí která byla“ a odejde do kuchyně,
aby je naplnil. Během večera se tato situace neopakuje příliš často, proto musíte držet tempo s domácími a sledovat
hladinu v jejich sklenkách. Českým zvykem je rovněž na návštěvu něco přinést.
V Nizozemsku se to moc nenosí a přináší se maximálně květiny ty moc nestojí.
Pokud donesete jako správný Čech láhev vína, buďte si jisti, že ji majitel umístí
někam do kuchyně a vy ji neochutnáte.
Ta se schová na přístě.
Stravovací návyky jsou opravdu jiné.
I když příjdete k někomu na návštěvu,
pocítíte odlišnosti hned na prvním kroku. Nebudeme již opakovat zvyk s kávou, tou se každá návštěva začíná. Ale
čas je důležitý. Nikdy, pokud nejste výslovně pozváni, nechoďte na návštěvu
v době večeře, tj. mezi 18:00 - 19:30. To
se považuje za velmi nevhodné. Pokud
jste na návštěvě odpoledne, snažte se
odejít hned po páté hodině. Zůstat nepozván na večeři se tady počítá za špatné vychování. Ale pokud příjdeme na
návštěvu po půl osmé večer a vypijeme
si svoji kávu, určitě nám hostitelka nabídne něco malého k snědku. Hrdě přinese tác s nakrájeným sýrem nebo kousky
Určitě si v duchu říkáte, že nikdy nechcete za kamaráda Holanďana. Oni nejsou
zlí, oni jsou tak vychovaní! A v posledních letech se i zde hodně mění a vliv
přistěhovalců se stává pomalu patrným.
Ona příslovečná slovanská pohostinnost to ještě není, ale pomalu opouštějí
své kalvinistické zásady a pomalu se učí,
že lze položit vše na stůl a nechat na
každém z hostů, kolik si během večera
vezme.
77
NIZOZEMŠTINA
JENEVER, typický
NL alkohol
zdroj: http://www.markify.com/images/ctm/originals/008542896.JPG
te si, jak se dá importovat voda? Tak to
není, ale dováží se káva, kakao, bavlna,
maso. To vše potřebuje vodu.
I jídelníček se jim mění. Když pominu
všechny ty hamburgery a hranolky, je
zde spouta italských a řeckých restaurací. Francouzská kuchyně představuje
i Holandsku créme-della-créme, a navíc
se každá hospodyňka snáží jít s dobou.
Pro lepší představu uvedu několik příkladů spotřeby:
1 kg hovězího masa ± 15 000 litrů
pitné vody (množství, co kráva za svůj
život vypije, děleno počtem kilogramů)
1 šálek čaje
± 30 litrů vody
(množství, jež je třeba na zavlažování
čajovníku za rok)
1 šálek kávy
± 140 litrů vody
1 sklenice piva
± 75 litrů vody
1 slenička vína
± 120 litrů vody
½ litru Coca-Coly
±168 litrů vody
1 bavlněné tričko
2 700 litrů vody
(potřebná zálivka bavlníku za rok)
Takže EET SMAKELIJK, PROOST, LEKKER!... to jsou ta nejdůležitější slovíčka.
(Překlad: Dobrou chuť, Na zdraví a Je to
dobré/chutná mi to + zamáchání rukou
kolem ucha a tváře, jako byste mávali na
dítě).
Nyní trochu odbočíme, ale i tak zůstaneme de facto u jídla. Chci se zmínit
o faktu jménem watervoetprint (Waterfootprint), jež je novým trendem
v posuzování spotřeby vody ve společnosti. Poslední dobou se mluví o desítkách „otisků“ lidské společnosti na naši
planetu. Ale více o spotřebě vody v Nizozemsku. Je zajímavé, že Nizozemsko je
posuzováno jako zem, která vodou mrhá
a spotřebovává nepřiměřené množství.
Vždyť mají tolik vody, že ji musejí odčerpávat, ale s pitnou vodou je to jinak.
Pro srovnání jedna sprcha po ránu je
jen 50 - 60 litrů. Tedy úplné nic. Podle
otisku spotřeby vody je patrno, že velké
množství vody je třeba v zemědělství.
Pro Nizozemce je to celých 67% celkové
spotřeby pitné vody. Na druhém místě
je průmysl – v NL 31%. A necelých 12%
pitné vody se spotřebuje v domácnostnostech, tedy při mytí, vaření a používání toalety. Teď to zní rouhačsky, ale
sprchování se o minutu méně nemá na
celkovou spotřebu až tak velký vliv. Ale
vyhazovaná potravin a celosvětová konzumace výdobytků a blahobytu, to je oblast, kde bychom měli začít.
Průměrný Holanďan ročně spotřebuje
2 300 m³ pitné vody (přibližně velikost
olympijského plaveckého stadionu),
přestože světový roční průměr je víc než
poločních 1 385 m³. Jak odborníci přisšli k tak závratnému číslu? Je to objem
veškeré pitné vody, jež se spotřebuje
na blahobyt a životní potřeby jednoho
občana, v našem případě - Nizozemce.
Dokonce se sem započítává import potravin a dalších výrobků. To je v celkové
nizozemské spotřebě celých 87%. Říká-
Pokud vás toto téma více zaujalo a chcete se navíc procvičit v angličtině, dá se
najít mnohem více na:
www.waterfootprint.org.
78
NIZOZEMŠTINA
Náboženství
a Holanďané
ků, kdy jih Holandska patřil pod jejich
nadvládu a ti byli, jak z hodin dějepisu
víme, katolíci. Katolická víra nabízí systém odpustků a jiných „vymazání“ nebo
zmírnění hříchů, takže jih žije. Lidé se
chodí bavit, tancují, slaví karneval. Užívají si života, jak jen to jde. V neděli ráno
navštíví kostel a urovnají své případné
prohřešky.
„Help uzelf, zo helpt u God“
(Udělej svoji práci sám. Pomož si sám,
tak pomůžeš Bohu.)
Přestože je tato brožura věnována Čechům, nemůžeme se nezmínit o náboženství v Nizozemsku. Může se nám
zdát, že to není třeba, že si každý najde
ten svůj kostel nebo se zařídí pohodlně
jako ateista. Bohužel církev má nemalý,
byť relativně nenápadný, vliv na zdejší
každodenní život.
Sever je protestantský. Tam není žádná
možnost, aby člověk smazal nebo zjemnil svůj hříh. Ten si každý nese s sebou
celý život. Proto i život zde je mnohem
střízlivější a v našich očích i nudnější.
Tady se nechodí tancovat, do hospody se také jen tak jít nedá a užívat si
opulentně života, to už teprve ne. Tady
lidé zasvětili život práci, rodině a církvi.
Nemrhají svými prostředky na nějakou
plytkou zábavu nebo zbytečně nevyhazují své těžce vydělaná eura ze večeři
v restauraci, když se o hodně levněji
mohou najíst doma. Tady není moc příležitostí se pobavit a zatančit si, na to
zapomeňte úplně!
Nizozemsko je rozděleno zhruba v polovině (řeka Maasa) na katolický jih a protestantský sever. Tato pomyslná čára
má vliv i na způsob života v jednotlivých
provinciích. Jih je převážně katolický,
tedy přesně řečeno římsko-katolický.
Toto je pozůstatek ještě z dob Habsbur-
Ačkoliv Holanďané tvrdí, že jsou nábožensky tolerantní, měli byste jako jejich
hosté dodržovat pár pravidel. Když se
večer sejde rodina ke společné večeři, je
třeba věnovat 2 - 3 minuty ticha modlitbě. Kdo se modlit nemusí (ateisté), je potichu a počká, až zbytek spoluhodovníků
vysloví buť slovo „Amen“ nebo „ Eet smakelijk“ (Dobrou chuť), potom začneme společně jíst. V některých rodinách mají ještě
krátký rituál po jídle – poděkování za jídlo.
Dalším nestandardním momentem je
nedělní ráno – Den páně. V neděli doInteriér kostela – Barendrecht
79
NIZOZEMŠTINA
Přes veškerou snahu církví se modernizovat a otevřít dveře přistěhovalcům
či mladší generaci, návštěvníků kostela
– tzv. kerkgangers, ubývá. Ještě v roce
2001 šest z deseti chodilo pravidelně na
bohoslužby. Dnes se číslo otočilo a do
kostela pravidelně zavítají jen čtyři z deseti dospělých. Přesto se církve nevzdávají a mají stále spoje politické strany
zastoupené ve vládě, TV a radiostanice,
noviny.
poledne je nepsanými zákony zakázáno
pracovat a dělat jakýkoli hluk. Takže jako
cizinec zapomeňte na sekání trávy, mytí
auta a podobně. To jste měli udělat v sobotu nebo jiný den! V neděli je dopoledne zasvědceno návštěvě kostela nebo
sportu, v žádném případě práci nebo
nakupování. To není ve většině měst
ani možné. Většina obchodů je v neděli
zavřená. I takové nákupní giganty jako
je Ikea nebo Mark&Spencer musí mít
v Nizozemsku v neděli zavřeno. Tento
zvyk má i svou druhou positivní stránku, v neděli se můžete dolibosti vyspat
a neruší vás žádné sekačky na trávu, ždímající pračka sousedů nebo křičící děti
na ulici. Do 12:00 je všude klid.
Až doposud jsem nezmínila o jaké církve
se vlastně jedná. Nizozemsko se rádo
chlubí, že je tolerantní zemí a že je zde
na 300 různých náboženských organizací, uskupení a směrů. Každý, kdo má potřebu, založit vlastní náboženský směr,
tak může učinit. Přesto jsou v království
tři základní církve – Římsko-katolická
30%, Nederlandse Hervormde Kerk 14%
a Gereformeerde kerken 7% (poslední
dvě jsou protestantské). Poslední zmíněná je velmi striktní a nutí své věřící
v neděli nepoužívat dopravní prostředky (do kostela se dá dojít pěšky), nežít
si luxusně, zbytečně neutrácet za holiče
(ženy nosí vlasy sepnuté do drdolu), jsou
nevýrazné a trvale žijí ve stínu svého
manžela. V těchto rodinách není výjimkou ani 8 dětí. Všichni žijí velmi skromně.
Také by neměli mít televizi – tu ďáblovu
bedýnku. Někteří ji mají schovanou tajně
na půdě v TV-skříňce s neprůhlednými
dvířky.
Mapa návštěvnostii kostela, tzv. Bijbelbelt
zdroj: http://antivakcina.org/wp-content/uploads/HLIC/76
0c5530a43c456280e971b1ab2ddaa7.png
80
NIZOZEMŠTINA
Zde je krátký přehled:
Pol. strana
TV/radio
Odbory
Noviny
Universita
protestanti
ARP, CDA
NCRV, VPRO
CNV
Trouw
Friesch Dagblad
Vrije Universiteit
Amsterdam
řím. katolíci
KVP -) CDA
KRO
NKV -) FNV
Volkskrant
Kath. Universiteit
Nijmegen*
* Pokud katolík chce studovat na protestantské universitě, musí požádat církev o svolení. V zemi jsou samozřejmě i státní university bez náboženské orientace. I některé
základní a střední školy jsou nábožensky orientované. V těchto školách je i po učitelích
požadováno dané náboženské vyznání a den se obyčejně zahajuje čtením z bible
a krátkým komentářem. Finta pro nás ateisty: neříkejte, že jste ateista, ale že jste
humanista. Je to skoro to samé, ale humanisté mají k náboženství blíž.
damu), židovskou obec (Amsterdam)
a Hindu náboženské směry (Dordrecht).
Pokud bychom hledali dál, čím je náboženství pro holandskou společnost přínosné, musíme se zmínit o hluboce zakořeněném pocitu viny. Nizozemsko je
celosvětově známo svými fondy a dobročinnými akcemi na podporu čehokoli.
Od fondu na ochranu ohrožených zvířat
až po organizaci na pomoc utečencům
na konci světa. V ústavě je zaneseno,
že každý týden může jedna organizace
vybírat „dům-od-domu“ peníze. Takhle
se ročně vybere 5,2 miliard euro. Stinnou stránkou věci je, že vám skoro každý
týden někdo zazvoní u dveří s kasičkou.
I kdybyste každému dal jen jedno euro,
je to 52 euro ročně. Plus akce v církevní
obci a v rámci vašeho sportovního klubu, zaměstnání, školy. Ony se ty peníze
v našich kapsách najdou!
Ptáte se, zda i královna má povinnost
být členem nějaké církve? Samozřejmě. Všichni členové královské rodiny
musí být členy protestantské církve.
Pokud někdo z nich chce přestoupit na
katolickou či jinou víru, není již členem
královské rodiny (např. bývalá princezna Christina, sestra královny Beatrix,
která se vdala za španělského prince
a přestoupila na římsko-katolickou víru).
I obrácený postup je znám – princezna
Maxima byla původně katolička a před
sňatkem s princem Willemem Alexanderem přestoupila na protestantskou víru.
Pokud si někdo z vás ve volných chvílích
čte v turistických průvodcích, najde zde
výraz BIBLE-BELT (pás bible). Jedná se
o pomyslné rozdělení Nizozemska na
dvě různá náboženství. Pás se táhne od
V dnešním Nizozemsku najdeme i silnou
komunitu muslimů (především v Rotter-
81
NIZOZEMŠTINA
provincie Zeeland až po provincii Overijssel. Severně jsou protestanti (gereformeerden kerken, tzv. zwartekauzen kerk
– církev černých punčoch) a jižně katolíci. Tato pomyslná hranice vznikla kolem
roku 1867, kdy se vyhrotila politická
situace v zemi a naplno propuklo hnutí
za politickou a církevní identitu. Města
Biblebeltu mají největší církevní komunity a nejstriktněji dodržují daná církevní
pravidla. Jedním z nich je i Barendrecht
(partnerské město Loun).
A jak se tento pakjesdag (Den dárků)
v Nizozemsku slaví? V polovině listopadu připlouvá Sinterklaas s partou svých
pomocníků na parníku ze Španělska, kde
bydlí přes rok. V každém městě a vesnici
zakotví, sedne na svého bělouše a jede
se přivítat se starostou města a jeho
obyvateli. Ten den, kdy Sinterklaas do
města důstojně vstoupí se všechny děti
začínají chovat o 100% lépe, plní své
úkoly, pomáhají rodičům, uklízí si své
hračky.
Ale hlavu vzůru, nikdo vás v Nizozemsku
do ničeho nutit nebude a záleží jen a jen
na vás, jak se přizpůsobíte místním pravidlům.
Od tohoto dne může každý napsat svůj
seznam přání a dát jej do boty přede
dveře. Pozor, musí ke svému seznamu
přidat ještě mrkev! V noci pak Sinterklaas objíždí město na svém koni (proto
ta mrkev), a sbírá seznamy. Jednotlivá
přání pak zapisuje do své knihy, kde má
každý svoji stránku. Tam se také dopisuje, co člověk udělal dobrého a co špatného. V mezičase pošle své pomocníky,
aby okny nahlíželi do domácností a kontrolovali chovaní dětí i dospělých. Své
informace předávají samozřejmě ihned
Sinterklaasovi a ten je dopisuje do knihy. Zwarte Piet je ale také pěkné kvítko. Nic nenechá na pokoji a vyvádí vám
tajně všelijaké lumpárny. Nejčastějším
jeho vtipem jsou ráno svázané tkaničky
od bot. Ale může vám klidně potiskat
celý pokoj svými obrázky, sníst nějakou
dobrůtku nebo schovat tašku do školy.
Prostě Zwarte Piet může dělat, co si zamane. Když už je to příliš, Sinterklaas ho
usměrní a napomene. V ten moment se
Piet tváří zkroušeně a slibuje nápravu.
Ale už za minutku divoce tancuje s dětmi. Je prostě nepolepšitelný!
Sinterklaas – den
sv. Mikuláše
5. prosince se slaví holandský Mikuláš.
Tento večer skoro každý dostane nějaký ten dárek a čokoládu, vrcholí tradice
obdarovávání svých přátel a rodinných
příslušníků.
Podle statistik v Sinterklaase věří 65%
obyvatel a každý obchod nebo organizace tento svátek samozřejmě podporuje.
Sinterklaas se velice podobá českému
Mikuláši a americkému Santa Clausovi. Historicky je samozřejmě spojován
s Mikulášem z Myry, tak jako u nás v Čechách. Nizozemsko pravidelně navštěvuje od roku 1850. Sinterklaas není na
všechnu práci sám, to by samozřejmě
nezvládl. Na pomoc má alespoň jednoho
Zwarte Pieta (Černého Petra).
82
NIZOZEMŠTINA
ne, kolik dárků a jaké dostanete. Pokud
někho hoooooodně moc zlobil, vezmou
ho s sebou, aby se polepšil. To ho potom
musí Zwarte Piet strčit do pytle a odnést na loď.
Večer 5. prosince se ale přeci jen trochu
polepší a kráčí vedle Sinterklaase a jeho
bělouše. Nese těžký pytel plný dárků
a pomáhá Sinterklaasovi hledat v jeho
knize. Když Sintaklaas přijde na návštěvu, většinou se důstojně usadí do křesla,
pozdraví všechny přítomné a začně listovat ve své knize. Pak postupně volá
všechny děti, později i dospělé, a ptá se,
co za uplynulý rok udělaly a čeho případně litují. Tyto informace kontroluje ve
své knize a ptá se na nápravu. Nakonec,
po dohodě se Zwarte Pietem rozhod-
Následující den Sinterklaas slavnostně
odplouvá zpátky do Španělska a všichni
ho vyprovázejí písničkou. Už teď se těší
na jeho návštěvu zase za rok. Zpívání
písniček je vůbec v tomto období důležité, protože jednotlivými písničkami přilákáte pozornost buď Zwarte Pieta nebo
samotného Sinterklaase.
Sinterklaas připlouvá
Kromě tradičních dárků se dávají velká
čokoládová písmena, každému podle
jeho jména. Nejtěžší je sehnat písme-
zdroj: http://www.krantvoormeppel.nl/fi les/2012/11/
Intocht-Sinterklaas-in-Meppel-2012.-Foto-Daan-Prest-2-522x391.jpg
83
NIZOZEMŠTINA
‘‘Wie zoet is krijgt lekkers,
“Kdo je hodný, dostane něco dobrého,
no A a M (nejčastější holandská jména).
Zwarte Piet zase rozhazuje tzv. Strooigoed (malé Kruidennoten – perníčky a jiné bonbóny), na stole je v každé
domácnosti napečený Speculaas různé
velkosti a tvaru (varianta perníku, ale
o hodně tvrdšího).
wie stout is de roe!’’
kdo zlobil, dostane rákoskou.”
Oh, lieve Sint Nicolaas,
Oh, milý Sv.Mikuláši
Aby i k vám přišel Sinterklaas, tak tady
jsou slova jedné z písniček: „Koukni,
támhle připlouvá parník“
kom ook eens bij mij.
přijď také k nám
En rijd toch niet stilletjes ons huisje voorbij!
a neprojeď tajně kolem našeho domu.
Zie ginds komt de stoomboot,
Koukni, támhle připlouvá parník,
Uit Spanje weer aan.
až z dalekého Španělska.
A písničku, kterou vyprovázíme Sinterkaase na jeho cestě do rodného Španělska:
Hij brengt ons Sint Nicolaas,
Přiváží nám sv. Mikuláše,
Dag Sinterklaasje,
Ahoj Sinterklaasi,
ik zie hem al staan.
už ho vídím, jak tam stojí.
dáág, dáág, dáág, dáág Zwarte Piet.
Ahoooj,ahoooj Zwarte Piet,
Hoe huppelt zijn paardje
Jak se po palubě pohupuje
Dag Sinterklaasje,
Ahoj Sinterklaasi,
het dek op en neer.
sem a tam jeho kůň.
dáág, dáág, luister naar ons afscheidslied.
ahoooj, ahooj poslechni si naši píseň na
rozloučenou.
Hoe waaien de wimpels,
Jak vlajou sem a tam
al heen en al weer.
vlajky.
(opakuje se alespoň 4x, dokud loď nezmizí za obzorem)
Zijn knecht staat te lachen
Jeho pomocník stojí a směje se,
Tyto dva týdny plné napětí a očekávání
máme v televizi speciální program o Sinterklaasovi a jeho pomocnících. Co dělají,
co kde provedli a jak střádají dárky a in-
en roept ons reeds toe:
pořád na nás volá:
84
NIZOZEMŠTINA
(civilním jménem Pier Kartner), který
strávil celý svůj život v holandském Brabandu ve městě Breda. Proč by tedy své
šmouly stěhoval někam za moře. Jen jim
pohádkově přidal to, čeho je v Nizozemsku málo – hluboké lesy a kopce.
formace do své knihy. Děti je každý den
napjatě sledují a věří, že opravdu existují. Nádhera! Když na ulici slyšíte, co
všechno Zwarte Piet ve škole provedl.
A co teprve doma!
*Zwarte Piet, je původně Maur/černoch
v tradičním španělském oděvu ze 17.
století. Obdoba českého čerta. Anděla
bohužel s sebou nemají. V loňském roce
bohužel zachvátila Nizozemsko diskuse na téma rasismus – zda Zwarte Piet
není rasistická postava a znevažování
černochů. Naštěstí nápad s xenofobním
řešením neprošel.
Šmoulové si v klidu bydlí ve své vesnici
a celé dny šmoulují. Staví šmoulí domečky, chodí na šmoulí výpravy a vymýšlí
šmoulí vynálezy. Prostě všechno je se
slovem šmoulí nebo jeho jazykovou variantou. V holandštině je to pak dlouhý seznam slov, jež všechny začínají na slovo
Smurf. To se pak už jedná o celý šmoulí jazyk – smurfentaal, který obsahuje
speciální přídavná a podstatná jména
a smurfí slovesa. Asi největším literárním počinem je ve šmoulím světě jejich
Smurfenlied (šmoulí písnička). Dalo by se
říci skoro šmoulí hymna. Tu složil Otec
Abraham v roce 1977 a okamžitě se stala, i přes krytý boj Gargamela a Azraela,
hitem číslo jedna. Jen v Nizozemsku se
držely celých 17 týdnů na předních místech národní hitparády a v daném roce
se prodalo na 450.000 SP desek. Záhy
byla přeložena do desítek světových jazyků, a tak si Němci mohou broukat svoji
Lied der Schlümpfe a Angličané zase e
Smurf song. Samozřejmě došlo i menšinové či exotické jazyky, jako je čeština,
švědština, islandština nebo čínština.
Prostě a jednoduše, brabandské šmouly zná celý svět a jejich písnička se nedá
zapomenout.
**Pokud si chcete poslechnout Sinterklaasovské písničky, najdete je na www.
sinterklaasliedjes.nl i s textem.
Otec Abrahám a jeho
šmoulové
Abychom neustále nepsali o seriozních
a „dospěláckých“ tématech, tak tady je
malá změna. Šmoulové a jejich šmoulí historie. Asi je nemusíme zdlouhavě
představovat, všichni je z televize a časopisů známe. Jsou to malí modří mužíčkové, jen 2 palce vysocí, nosí bílé kalhoty, z nichž jim kouká jejich bílý ocásek.
Na hlavě mají bílou, šmouláckou čepičku. Jen Taťka Šmoula má všechno červené, inu šéf se musí trochu odlišovat.
Pokud se ptáte, kde bydlí, tak odpověď
je jednoduchá – ve šmoulí vesnici, kdesi
v lese, kde je normální člověk bez jejich
pomoci není schopen najít. Jakýsi odborník tvrdí, že bydlí v Irsku. Jedním z jejich
otců je Otec Abraham – Vader Abraham
My Češi je známe od roku 1988, kdy se
prvně objevili na české televizi, tehdy
v dětském pořadu Magion. Kdo by je každé úterý nehltal a neznal celý detailní
85
Otec Abraham
NIZOZEMŠTINA
zdroj: http://www.sterren.nl/
uploads/tx_pip_header/header-vader-abraham.png
lárních písniček, které slouží k pobavení
obecenstva a vypráví nějaký ten příběh.
Dal by se možná přirovnat k českému
skladatelskému duu Uhlíř - Svěrák. Otec
Abraham, správně Pier Kartner se narodil v Bredě, Severní Braband, 11. dubna
1935 a od padesátých let je znám po celém nizozemském království díky svému
image – buřinka a plnovous, a písničkám.
Svět jej možná jménem nezná, ale děti
si zpívají jeho Smurfenlied a dospěláci si
pobrukují lokální jazykovou variantu písně „Het kleine café aan de haven“, v Čechách známou jako „Hospůdko má...“
životopis Taťka Šmouly (holandsky Grote Smurf ), Šmoulinky (Smurfin), Mrzouta
(Moppersmurf ) Nešiky (Klungelsmurf )
a nebo dalších 97 Šmoulů. Tak jako české děti musely na srandovně-hrdinské
příběhy pár let čekat, čekaly i holandské
děti. Nizozemská media shledala serii
Smurfen nevhodnou, a tak Otec Abraham prodal své příběhy do Belgie a do
Francie a až s odstupem let, přišli modří
mužíčkové konečně i do Nizozemska.
Vader Abraham: Het kleine café aan de
haven (Hospůdka v přístavu)
De avondzon valt over straten en pleinen,
de gouden zon zakt in de stad.
En mensen die moe in hun huizen
verdwijnen,
ze hebben de dag weer gehad.
De neonreclame die knipoogt langs ramen,
het motregent zachtjes op straat.
De stad lijkt gestorven, toch klinkt er
muziek uit een deur die nog wijd open
staat.
Refrein:
Daar in dat kleine cafe aan de haven,
daar zijn de mensen gelijk en tevree.
daar telt je geld of wie je bent niet meer
mee.
Otec Abraham
zdroj: scan obal CD, nakladatelství DINO, NL
Od té doby už uplynulo hodně vody, ale
Smurfen - Šmoulové na své popularitě
nezrácejí. Občas se v televizi nebo na
koncertě objeví Otec Abraham a společně s celým sálem si zazpívá Smurfenlied.
A kdo je ten Otec Abraham? Jedná se
zpěváka, skladatele a vydavatele popu-
De toog is van koper toch ligt er geen
loper,
de voetbalclub hangt aan de muur.
De trekkast die maakt meer lawaai dan
86
NIZOZEMŠTINA
de jukebox,
een pilsje dat is der niet duur.
Een mens is daar mens, rijk of arm, ‚t is
daar warm,
geen monsieur of madam, maar W.C.
Maar ‚t glas is gespoeld in het helderste
water,
ja, ‚t is daar een heel goed cafe
Kleine kafé
zdroj: http://www.fotogramas.es/var/ezflow_site/
storage/images/blogs/imagenes-blogs/kleine-cafe/
4005068-1-esl-ES/Kleine-Cafe.jpg
Refrein:
daar telt je geld of wie je bent niet meer
mee.
k nám domů tou nejhezčí z cest.
Hospůdko známá na návsi za můstkem,
kam chodil táta na trumpetu hrát.
S harmonikou šel bych hned zazpívat si,
písničky, které já měl tolik rád.
Pak na prvním bále, když tančil jsem
s mámou
a viděl tě u dveří stát.
Jak spustila hudba tu písničku známou,
já všechno chtěl o tobě znát.
Tak přešlo pár pěkných let
a z tebe je dáma
a věř mi, že není to zvyk,
i když jsi tak daleko a doufám, že sama,
té hospůdce posílám dík.
písničky, které já měl tolik rád.
Teď do noci ochotně kamelot hlásí,
kam za ten den pokročil svět,
kdo se kde narodil
a co kdo přál si, i z fotbalu výsledků pět.
A na rohu ulice neony vábí,
jen pojďte dál mate-li čas.
Kdo žil v cizím městě,
ví jak často rád by se domů hned rozběhl
zas.
písničky, které já měl tolik rád..
De wereldproblemen die zijn tussen
twee glazen bier opgelost voor altijd.
Op de rand van een bierviltje staat daar
je rekening, of je staat in het krijt.
Maar het enige wat je aan eten kunt krijgen dat is daar een hardgekookt ei.
De mensen die zijn daar gelukig gewoon,
ja de mensen die zijn daar nog blij!
Refrein (2x):
Daar in het kleine cafe aan de haven,
daar telt je geld of wie je bent niet meer mee.
Hospůdko známá – český text
Když po střechách večer se na město
snáší
a okna jdou potichu spát,
zas dívám se do ulic, do cizích tváří
a hledám, co viděl bych rád.
Už bez zájmu míjím skla výkladních skříní, tak podobná v desítkách měst
a v duchu zas vracím se,
tak jako nyní,
87
6 Příroda
NIZOZEMŠTINA
zúrodnili půdu a postavili první osady.
I tak neustále měli problémy se spodní
vodou. Tak přišli na systém odčerpávání
vody pomocí větrných mlýnů. Oni sami
neříkají odčerpávání nebo pumpování,
ale mletí vody. Každý větrný mlýn dokázal „zvednout vodu“ maximálně o 50
centimetrů, takže jich občas potřebovali
několik v řadě, aby bylo dosaženo hladiny řeky, která byla někdy i o několik metrů výše. A tak vznikl typický holandský
venkovský kolorit – desítky větrných
mlýnů. Tehdy nejvyšší stavby v krajině
byly dobrými orientačními body a nikdo
je nepokládal za „znečišťovatele obzoru“
jako my dnes. Ze skupiny 10 větrných
mlýnů, 8 pumpovalo vodu a pouze dva
byly určeny k mletí mouky. Dnes staré
mlýny nahradily moderní pumpy, které
je postupně vytlačily z krajiny. Pokud
jako turista přijíždíte do Nizozemska od
Arnhemu, musíte ujet 57 km po dálnici
A15, abyste si mohli vyfotit první větrný
mlýn. To by se v 18. století určitě nestalo.
Nizozemsko je zemí
vody a nesčetných
kanálů... jak si s tím
umí poradit?
Obecně se říká, že kdyby Nizozemci nepumpovali vodu po tři dny, tak by většina jejich území zmizela pod vodou. Nizozemci sami o sobě říkají, že Bůh stvořil
Zemi a oni si postavili Holandsko.
Je pravda, že v holandštině existuje nepřeberné množství slov na pojmenování
jednotlivých vodních toků a jejich hrází.
Při překladu do češtiny se tato slova
„zdrcnou“ na malou skupinku a mnohdy
je český výraz nepřesný, ale nic lepšího
naše květnatá čestina neskýtá. Asi se
stejným problémem by se potýkal překladatel z laponštiny při textu o sněhu.
Tak se pokusíme o maximálně přesné
vyjádření a překlad.
Území Nizozemského království z více
než 18% pokrývá voda, to je způsobeno
tím, že se Nizozemsko rozkládá v deltě
hned dvou velkých evropských řek –
Rýna a Maasy. Celá delta byla kdysi jednou velkou bažinou s mnohými říčními
rameny, všude čvachtala voda a nebylo
zde moc místa na stavbu měst. Už G.J.
Caesar se u Maastrichtu rozhodl, že dál
na sever nemá cenu jít, jelikož tam jsou
jen bažiny, vlhko, voda, a tak se otočil
směrem na Anglii.
Nizozemci záhy přišli na efektivní metodu výstavby ochranných hrází a vysušování půdy za nimi. Pomalu vysušili blata,
Větrné mlýny
88
NIZOZEMŠTINA
V čele každého waterschapu stojí dijskgraaf (dijkový hrabě) nebo watergraaf (vodní hrabě), ale to jen v případě, že
v regionu nejsou žádné důžité dijky. Ten
spolupracuje s přestavenstvem - Hoogheemraden. Členové představenstva
mají ze zákona funkce a pravomoci jako
radní na městském úřadě a jsou do svého úřadu voleni. Volby probíhají každé
4 roky a obyvatelé daného polderu volí
jednotlivé zástupce. Zde nehraje žádnou
roli politika, ale osobní image jednotlivých kandidátů. Dnes i dijksgraaf je volen na dobu 6 let. Od roku 2008 volby do
waterschapu probíhají digitálně a každý,
kdo se chce zúčastnit může tak učinit
z domova. Nejsou tu žádné volební komise a volební místnosti.
Ale to je historie. Jak
je to s vodou v dnešním Nizozemsku?
Dnes je vše v rukou dvou státních organizací, a to Unie van Waterschappen a Rijkswaterstaat (dnes součást
Ministerstva infrastruktury a životního prostředí ). Tyto dvě organizace se
dnem i nocí starají, aby voda, jež do
země přiteče nebo naprší, byla v přiměřeném množství odčerpána. Aby voda
neohrozila obyvatelstvo a kdyby náhodou k nějaké katastrofě přeci jen došlo,
aby dokázali včas zajistit únikové cesty
a odvést obyvatele do bezpečí. Samozřejmě také minimalizovat škody a zničení země. V případě nebezpečí je každý
občan dle ústavy povinen uposlechnout
jejich příkazy a podle svých možností jim
pomáhat.
Dnes je v Nizozemsku 25 vodohospodářských správ, jež jsou různě velké. Ty
jsou pak dohromady sdruženy do Unie
van Waterschappen a samozřejmě spolupracují i s Rijkswaterstaat. Tyto jednotky jsou základními prvky tzv. poldermodelu. To znamená, že obyvatelé jednoho
polderu musí společně zajistit efektivní
správu hladiny vody, zajistit non-stop
odčerpání přebytečné vody do sběrného
kanálu, řeky nebo moře. Pod jejich správu spadá i každodenní čištění odpadních
vod a zajištění potřebného množství
pitné vody (rezervoáry s pitnou vodou).
Dále musí pečovat o dijky (hráze), podle
pořeby je opravovat, dostavovat či zvyšovat.
Samozřejmě každoročně čistí
všechny vodní kanály, stoky a grachty.
Dříve museli ještě pečovat o větrné mlýny, jež čerpaly vodu, ale ty jsou dnes už
Waterschap, česky Vodohospodářská
správa, funguje lokálně a je vždy vázána
na určitý počet polderů. Hranice působnosti se úplně neshodují s hranicemi obcí
ani provincií. Jsou dány sítí odvodných
kanálů, vodních cest a dijků. Vždy se jedná o jednu ucelenou jednotku. Jinak by to
asi nešlo. Představte si, že by se dělili se
sousedy o hráz, ta by se protrhla skoro
na hranici, jak by se asi dohadovali, kdo
za to může a kdo co musí udělat. Během
jejich dohad by voda v polderu stoupala a zaplavovala majetky obyvatel. Tak
je to uděláno jednodušeji, celý polder je
jedna jednotka.
89
6 Příroda
NIZOZEMŠTINA
Každá aktivita a stavba něco stojí. Kde
waterschap bere peníze na svoje činnosti? V Nizozemsku je povinná daň z vody,
která se dělí na několik podskupin. Každý
obyvatel je povinen platit daň z odpadních vod a daň z odčerpávání vody z polderu. Každá vodohospodářská správa
má svůj ceník, který se každoročně mění,
podle finančního plánu a počtu obyvatel.
Čím více lídí na km², tím nižší cena. Čím
nižší nadmořská výška, tím vyšší cena
(musí se intenzivněji čerpat, postavit
vyšší hráze a je v dané lokalitě větší výškový rozdíl mezi polderem a řekou). Tuto
daň platí všichni obyvatelé, jež v daném
místě bydlí a majitelé nemovitostí jako
jsou pole, louky, průmyslové zóny, firemní pozemky. O odpuštění daně je možno
požádat v případě, že Vaše příjmy jsou
trvale pod hranicí životního minima.
V Nizozemsku je minimum území, kde
se tato daň neplatí. Jsou to především
oblasti u německých hranic, kde je nadmořská výška už v plusových hodnotách
a pod nohami máte pevnou zem.
jen památkami a patří pod ministerstvo
kultury. Všechny tyto úkoly je třeba koordinovat a seznámit s nimi obyvatele
polderu, případně jim přidělit úkoly (např.
noční hlídky na hrázi při povodňovém nebezpečí ). Samozřejmě se musí neustále
starat i o přístupové cesty a cyklostezky, které nejsou ve vlastnictví obce nebo
jiné organizace. Silnice musí být sjízdné
a kdykoli použitelné v případě nouze.
Obyvatelé je standardně využívají ke
své každodenní přepravě do zaměstnání
či do školy.
Než stát založil vodohospodářskou
správu a podložil její pravomoci zákony
a ustanoveními, fungoval skoro stejný
model na bázi dobrovolné spolupráce
farmářů, nižších šlechticů a místních
obyvatel v polderu. Nejstarší Waterschap uskupení je Hoogheemraadschap
van Rijnland, které v roce 1255 založil
hrabě Willem II. van Holland. Tady je vidět, kolik staletí je již boj s vodou v Nizozemsku organizován a regulován.
Logo Rijkswaterstaa a Waterschap
t zdroj: http://www.
kirkmancompany.
com/wp-content/
uploads/2013/06/rijkswaterstaat-logo.jpg
waterschap Hol.Delta
zdroj: http://www.
wshd.nl/contents/
pages/220993/wshd_
headernwsbrf_625px_
v2_080710.jpg
90
NIZOZEMŠTINA
Jako příklad uvedu čísla z Waterschap
Hollandse Delta ( jižně od Rotterdamu
– např. Barendrecht, Oud Beijeland,
Dordrecht, Ijsselmonde) za rok 2013.
Tato správa získala na daních 137,5 milionů euro, to znamená, že každá domácnost v průměru zaplatila 248 euro za
rok. Tj. € 0,68 denně nás stojí bezpečný
a suchý život v okolí řeky Maasy. V této
lokalitě spotřebuje jeden obyvatel zhruba 130 litrů vody denně.
stránkách organizace. Další národní organizací je Rijkswaterstaat, který je
součástí ministerstva infrastruktury
a životního prostředí (až do roku 2010
se ministerstvo jmenovalo – ministerstvo dopravy a vody), jež bylo založeno
v roce 1798 pod názvam Bureau voor
der Waterstaat. Tato organizace není nijak malá, zaměstnává na 9 000 zaměstnanců a má 10 regionálních, plus několik
dalších profilově specifikovaných středisek. Hranice působnosti jednotlivých
regionálních center se neshoduje stoprocentně s hranicemi provincií a je stanovena podobně jako hranice vodohospodářských správ. I tady se začíná šetřit
a některé provincie mají jedno středisko
dohromady. Tak například středisko Noord-Nederland Rijkswaterstaat spravuje
dokonce 3 provincie najednou – Groningen, Friesland a Drente. Hlavní sídlo je
samozřejmě v Den Haagu.
Pokud jsou příjmy, musíme zmínit i výdaje organizace. Nejsou to jen platy a nájmy budov, ale i další investice:
1. Výstavba a údržba dijků.
2. Stavba a údržba nábřeží, jezů,
splavů, přehrad.
3. Péče o vodní cesty, t.j. kanály,
stoky, grachty.
4. Péče o vodní pumpy a čerpací
stanice.
5. Péče o přírodní břehy a nejbližší
Rijkswaterstaat má na starosti vodní
i pozemní cesty. Vodní znamená hlavní
vodní toky (řeky, kanály, moře, přístavy),
kde se stará o údržbu a hlavně bagrování naplaveného písku, opravuje hráze
a zabezpečuje sběr dat pro bezpečnou
plavbu. Samozřejmě neustále sleduje
hladinu vody a včas hlásí případná povodňová či ekologická nebezpečí. Koordinuje lodní a silniční dopravu – časové
harmonogramy otevírání mostů, výstavby nových tunelů či dalších aktivit zasahujících do plynulého provozu.
okolí vodních ploch (pravidelné sekání trávy, čištění, prořez stromů,
nutné úpravy).
6. Hlavní péče o stav hladiny vody –
tzv. péče „o suché nohy“ obyvatel.
7. Péče o čistotu vody. Zajištění pitné
vody, vyčištění odpadních vod, provoz čistících stranic, rozvod a svod
vody v potrubí.
8. Péče o silnice a cyklostezky ve svém
vlastnictví. Údržba přístupových
cest a zajištění únikových cest v pří
padě nebezpečí.
V silniční dopravě má na starosti výstavbu a údržbu dálnic A, silnic 1. třídy – tzv.
Rijkswegen N, výstavby mostů, tunelů,
akvaduktů atd. I zde zajisťuje plynulost
Toto je jen v krátkosti o funkci a pozici
vodohospodářské služby v nizozemské
společnosti. Více lze najít na webových
91
6 Příroda
NIZOZEMŠTINA
dopravy, sbírá data o hustotě silničního provozu a posléze reguluje dopravní
zácpy.
Tato organizace také neustále pracuje
na vylepšení a zefektivnění obecných
životních podmínek, působení dopravy
na obyvatelstvo a plynulosti všech druhů dopravy. Vypracovává strategické
plány úniku v případě katastrof. Kotroluje a shromažduje data o všech dijcích,
kanálech a vodních tocích. V případě
katastrofy vyhlašuje stav ohrožení a organizuje záchranné akce na celostátní
úrovni. V tento moment má Rijkswaterstaat neomezené pravomoci a všichni
jsou povinni je uposlechnout.
Povodeň únor 1953
zdroj: http://uchulive.org/wp-content/uploads/2012/01/
d0bdd0b0d0b2d0bed0b4d0bdd0b5d0bdd0b8d
0b5-1953-2.jpg
Na závěr shrnutí pro zjednodušení pole
působnosti Rijkswaterstaatu do třech
základních oblastí:
Jen pro ilustraci, jaké katastrofy mohou
Nizozemsko potkat: protržení hráze,
nadměrný přítok vody z tajícího sněhu
v Alpách a místní čerpací stanice ji nestačí odčerpávat do moře, extrémní
vzedmutí mořské hladiny/mořská bouře a vzedmutí hladiny řek proti proudu,
požár nějaké z továren (např. Shell),
požár vrtu na zemní plyn atd. Možná
Vás napadnou další, ale lepší na to ani
nemyslet. Je jen jediná celosvětově diskutovaná živelná katastrofa, které se Nizozemci nebojí... a to je zvyšování hladin
světových moří. Prý jen zvýší dijky a je
to vyřešené!
Dijky Zeeland
1. Správa a výstavba silniční sítě (dnes
je hustota dálnic zhruba čtverec 20 x
20 km, jsou vzájemně propojené)
2. Správa sítě splavných toků pro vodní
dopravu
3. Správa sítě páteřních odvodňovacích
kanálů
Slovníček pojmů užitých v textu:
Polder – území obehnané hrází a vysušené, dnes obydlené nebo se zemědělským využitím.
Dijk – hráz oddělující nejčastěji vodní tok
a polder. Vyskytují se i dijky oddělující
dva poldery od sebe, tzv. spící hráze.
Dijksgraaf – správce jedné waterschap,
dříve se jednalo o nižšího šlechtice. Překlad hrabě na dijku.
Watergraaf – správce jedné waterschap, stejné jako dijksgraaf, jen tato
oblast nemá žádný důležitý dijk, jedná
se třeba o oblast kolem řek nebo za du-
92
NIZOZEMŠTINA
nebo moře od suché země. Není vyjímkou, že řeka teče o několik metrů výše,
než jsou pole či katastr obce. Pak se českému návstěvníkovi může stát, že jede
autem po silnici, která vede po vnitřní
straně hráze a loď pluje „nad ním“. Tento
jev lze celkem často zažít v okolí Schipolu, dálnice A4. Z tohoto hlediska je
pro Rijkswaterstaat jednodušší stavět
aquadukty a tunely pro motoristy, než
mosty přes vodní toky.
nami moře. Překlad hrabě na vodě.
Waterschap – vodohospodářská správa.
Gracht – vodní kanál, sloužící k odvodnění polderu, nejčastěji se tento název
používá ve městech.
Sloot, stoka – odvodňovací kanál, nebývá hluboký.
Kanál – uměle vytvořený kanál buď na
odvádění vody nebo na propojení dvou
řek.
Rijkswaterstaat – ministerstvo vody,
nejvyšší státní organizace na správu
a koordinaci dopravy a vody.
Jiný typ ochranné hráze najdeme v obydlených oblastech. Tam je vystavěno
nábřeží, tzv. kade na vnější straně dijku. V mnohých městech se tato nábřeží
využívají k parkování. Je paradoxem, že
nizozemská společnost neřeší možnost
spadnutí auta nebo občana do vody.
Většina nábřeží nemá zábradlí nebo jiné
bezpečnostní opatření. Kade je jen zpevněná zeď nad vodou a končí vozovkou
nebo chodníkem. Je to takový otevřený
prostor „volně ve vzduchu“, alespoň pro
českého motoristu. A když parkujete, záleží na Vaší řidičské schopnosti, zda své
auto utopíte nebo jej elegantně odložíte
na parkovišti. Pokud Vám auto spadne
do vody, zavoláte ANWB a oni Vám auto
za poplatek vyloví. Pak se to bere jako
dopravní přestupek, takže je to ještě
plus malá pokuta. Horší je to v případě,
že máte v autě další spolujezce. Pokud
se jedná o dospělé osoby, jsou mokří, ale
dostanou se nějak z auta ven. Problém
je s malými dětmi, pevně zapnutými do
bezpečnostní sedačky, která se jim stává na 99% osudnou. To je pak opravdu
tragedie. Pokud si nevěříte, tak raději
parkujte na jiné ulici, kde není voda a parkování je tak evropsky jednodušší.
Nizozemsko zemí
hrází – jak a proč se
vlastně hráze staví
O Nizozemsku je známo, že je zemí vody
a hrází. 18,41% z celkové rozlohy pokrývá voda, tj. delty velkých řek jako je
Rýn, Maasa a Šelda, odvodňovací kanály
a nepřeberné množství grachtů a stok.
Když k tomu připočítáme fakt, že více
než polovina území se nachází geograficky pod hladinou moře (průměrná nadmořská výška je pak pouhých -1,2 m), je
to určitě pozoruhodné, jak si Nizozemci
vydobyli pro sebe kus země. Aby mohli
trvale obývat většinu svého území, je
země chráněna důmyslným systémem
hrází – tzv. dijky. Navíc je k tomu všemu
třeba neustále přitékající a podzemní
vodu odčerpávat. Toto čerpání probíhá
navíc „do kopce“.
Na území Nizozemského království najdeme dva základní typy hrází, a to vodní
a silniční. Vodní dijky oddělují břeh řeky
93
6 Příroda
NIZOZEMŠTINA
Dalším z nizozemských dijků je tzv. spící
dijk „slaperdijk“. Jedná se o záložní hráz
v oblasti hustě obydlených lokalit. Tento dijk se staví pro případ, že se hlavní
hráz z nějakého důvodu protrhne nebo
poškodí. Pak by měla tato záložní hráz
vodu zadržet. Navíc je o několik metrů
nižší a dělí ji od hlavní hráze minimálně
jedno pole-polder, kam by se voda mohla v případě nebezpečí rozlít. V prostoru
mezi hlavní hrází a spící hrází se nachází
minimum obytných domů. Častokrát se
zde setkáváme s krásným prostředím
a každý v duchu zatouží zde bydlet,
ale riziko zatopení je opravdu velké. Asi
nejpatrnější spící hráze můžete vidět
v oblastech Biesbosch a Hollandch Diep
(okolí města Dordrecht). Tyto hráze se
začaly stavět již v 15. století, kdy se několikrát stalo, že se hlavní hráz protrhla
a celá oblast byla zaplavena. Holanďani
dobře vědí, že vodu je opravdu těžké zastavit a natož pak nějak usměrnit.
Dijky
a nadále nebude třeba celou zátoku složitě objíždět.
Koncem padesátých let se pak přikročilo k výstavbě dalších hrází a vysušování jednotlivých polderů, až vznikla celá
nová provincie Flevoland se správním
střediskem Lelystad (město založené
v roce 1967 a nazvané po hlavním projektantu Afluitdijk Cornelisu Lelym). Ale
to už je jiné vyprávění.
Afluitdijk je vyprojektována tak, že by po
ní měla vést nejen silnice, ale i železnice.
Zatím se NS dráhy o svůj záměr nepřihlásily a neprojevily potřebu výstavby.
Na hrázi je dost místa pro dvě tratě,
ale železniční síť Nizozemska s nimi
v nejblišších letech nepočítá. Podle odborníků není třeba budovat nákladné
železniční spojení mezi dvěmi odlehlými
provinciálními městy. Autobusová doprava a osobní auto veškerý servis plně
zajistí. Navíc by byla železnice vystavena nepřízni počasí a mořským bouřím, jelikož je vyprojektována na vnější straně
hráze. Místo tu je, ale zatím z něho mají
prospěch jen rackové a rybáři. I tady se
občas postaví něco ne zcela ekonomicky
rentabilního.
Stavby hrází se mohou stát i sociálním
projektem. Ve 20. a 30. letech 20. století, tj. v období celosvětové krize, se nizozemská vláda rozhodla, že vystaví hráz
na severu Severního Holandska – dnes
Afsluitdijk, která oddělila vody dnešního
jezera IJsselmeer a Severního moře. Dne
28. května 1932 byla slavnostně otevřena 32 kilometrů dlouhá hráz, která spojila města Den Oever a Harlingen a dala
později možnost vzniku celé provincii
Flevoland, jež se nachází ve vysušených
polderech jezera IJsselmeer. V té době
se po Evropě stavěly dálnice, obranné
zdi a razily tunely, aby se zaměstnali lidé
a Nizozemská vláda přišla s nápadem
výstavby hráze, jež spojí dvě provincie
94
NIZOZEMŠTINA
mezil a rybáři stále mohou vyplouvat na
širé moře. Je pravdou, že spousta společností si postavila přístav před hrází,
a tak si zkracuje čas potřebný k vyložení
lodě. Pro jejich úlovky je to stejně jedno, jestli je ze dna lodi vyloví a pošlou je
rovnou do mrazících boxů před nebo za
hrází. Jen pro posádky lodí je celý proces
rychlejší, nemusí čekat, až se zdymadlo
otevře.
Vrata chránící Europoort před bouří z moře
zdroj: ://www.voorne-putten.nl/wp-content/
uploads/2009/09/02_maeslantkering.jpg
Ale zpátky k hrázím. Stále je jich spousta
a jejich funkce je neodmyslitelná pro každého Holanďana. Po katastrofálních povodních v únoru 1953 se vláda rozhodla,
že vystaví obranné hráze kolem celého
pobřeží Zeelandu (samozřejmě toho
nizozemského). Tehdy se při extrémní
bouři protrhly ochranné dijky a chladná
voda v noci zatopila několik vesnic. Přímé oběti na životech nebyly vysoké, ale
i tak to bylo varování matky přírody, co
všechno je schopna lidstvu udělat. Vláda
okamžitě rozhodla o výstavbě tzv. Deltawerk, systému uzavíratelných hrází na
deltě řeky Scheldy. Tak postupně vznikl
systém hrází, jež uzavřely zátoky moře
a proměnily je v tzv. vliet nebo jezero.
Pokud si teď vezmete k ruce mapu Nizozemska, najdete na ní Veersegatdam,
Oosterscheldekering,
Brouwersdam
a Haringvlietdam – ochranné hráze, na
nichž vedou samozřejmě silnice a spojují tak jednotlivé ostrovy Zeelandu. Již
není třeba čekat na přívoz a postupně
se nechávat převážet z ostrova na ostrov, nebo celou oblast složitě objíždět
přes „pevnou zem“, tj. přes Bergen op
Zoom, Roosendaal, Bredu a Dordrecht.
Dnes se cesta autem po hrázích o více
jak polovinu zkrátila. Každá hráz má navíc zdymadla, takže se provoz lodí neo-
Tyto hráze také nečekaně vytvořily
ekologický problém. Do zátok, vlietů,
přestala přirozeně proudit voda a začaly houfně hynout ryby. V ohrožení byly
především druhy, které žijí na rozhraní
slané a sladké vody. Voda za hrází se
stávala pomalu více a více slanější a jednoho dne to bylo pro ryby příliš. Navíc
to maximálně svědčilo planktonu a ten
vytvořil neprodyšnou hustou zelenou
kaši. V ten okamžik se musela otevřít
záložní stavidla a celá oblast se musela propláchnout. Poté se do zdymadel
přidala speciální zařízení na třídění slané
a sladké vody. Tady Nizozemci aplikovali
fyziku v praxi. Slaná voda je těžší a klesá
ke dnu, tak ji tam odsud pumpují pryč do
moře, na povrchu teče lehčí sladká voda,
ta moři nevadí, a tak ji nechávají volně
vytékat do moře. Pro ekology a ryby je
to vyřešeno, pro námořníky se protáhl
pobyt ve zdymedlech cestou do vnitrozemí o několik desítek minut. Ale co jsou
minuty proti zatopeným oblastem a nečekaným hmotným škodám!
Když se vrátím k řece Šeldě, tak ta dělá
Nizozemcům i další starost. Ona se
postupně zanáší pískem, to by pro Nizozemce nebyla až tak velká tragedie,
95
6 Příroda
NIZOZEMŠTINA
se jako základ používají betonové bloky
(představte si kostky pro malé děti, ale
s několikanásobnými rozměry a vahou),
které jeřáb pečlivě klade jednu vedle
druhé. Kolem nich se později usadí písek
a vytvoří hráz, která vypadá relativně
přirozeně.
mají svůj přístav ve Vlissingenu, kam
lodě bez problému zajedou a zakotví.
Ale dál proti proudu je Belgie a Šelda
je jediná přístupová cesta do přístavu
v Antwerpách. Ano, přesně! Proč by měli
Nizozemci bagrovat řeku, když to nepotřebují a Antwerpy odčerpavájí business
z Rotterdamu. Tak to také dlouhá léta
bylo. Lodě plující do Antwerp musely mít
menší a menší ponor, na palubu si museli
ve Vlissingenu najmout speciálního pilota, zaplatit a doufat. Až ale to Belgičany
jednoho dne přestalo bavit. Dali stížnost k Evropskému soudu a ten Nizozemsku nařídil, že v rámci EU spolupráce
musí řeku Šeldu dostatečně vybagrovat.
Nizozemci z tohoto rozhodnutí nadšeni
nebyli, ale vymlouvali se na nedostatek
bagrovacích lodí, zkušeného personálu
a peněz. Inu k čemu všemu se hodí ekonomická krize. Samozřejmě jednoho dne
to budou muset udělat, ale kdy, to zůstává otázkou a lodě s větším ponorem
musí tak zatím kotvit v Rotterdamu.
Maasvlakte 2
Ale jak se taková hráz staví? Je několik
způsobů, jak na to, ale uvedu jeden základní, historicky ověřený. Pokud stavíme hráz, která je zatím na suchu, je to
jednodušší. Nejdříve navršíme val z jílu,
potom na něj dáme síť z vrbových větví a zpevníme kameny. Talud (spád) na
straně k vodě je pozvolnější a tato strana je zpevněna kameny nebo betonem,
aby se nevymílala. Vnitřní strana je pokryta jen hlínou a trávou. Občas se do
hráze vysazují vrby, aby odčerpávaly
podzemní vodu.
Maasvlakte 2
zdroj: upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/12/
Toekomstbeeld_Maasvlakte_2_2_G_tcm81-32520.jpg
Jinou technologii používají Nizozemci při
výstavbě přístavů nebo umělých ostovů. To pak ke slovu přijdou sací lodě,
jež sají dále od břehu písek ze dna a ten
pak pod tlakem stříkají na dané místo.
Pokud stavíme hráz na břehu vodního
toku, je to o mnoho složitější a většinou
96
NIZOZEMŠTINA
příliš daleko do kraje, protože vám ve
výhledu brání nějaký ten dijk. Ani mořem
se na většině míst nemůžete jako turista pokochat, jelikož jsou pláž a mořské
vlny schovány za ochranným dijkem a vy
musíte nejdříve vystoupit z auta, vyšplhat se nahoru a pak se teprve kochat.
Na vrcholu hráze zažívá každý průměrný
Holanďan stejný pocit, jako my Češi na
horách.
To opakují tak dlouho, až se z vody vynoří ostrov. Ten následně zpevní molem
a ochrání vrstvou betonových bloků.
Tak se postupně vynořuje z vody např.
Maasvlakte 2, rozšíření Europoortu Rotterdam o několik hektarů pevné půdy.
Tady bych doporučila buď film na www.
youtube.com nebo se přímo jet na Maasvlakte 2 podívat, centrum Futureland
stojí 100% za návštěvu. Stejnou technologii uplatnili Holanďani řed lety v Dubaji,
když tam Arabům stavěli poloostrovy ve
tvaru zeměkoule nebo palmy. Sami Nizozemci o tomto projektu mluví jako o cvičném úkolu pro vlastní přístav.
Věřte, že se celá společnost maximálně snaží, aby prožila svůj život v suchu
a bezpečí a nohy si namočila pouze
v létě na pláži v Hoek van Holland.
Poslední technikou, jak vytvořit a využít
hráze, je vysušení polderu. Již dříve jsme
se zmínili o jezeru IJsselmeer, kde část
byla ohražena dijkem a následně vysušena. Pumpy odčerpaly přebytečnou vodu,
na pole se nasela řepka, aby snížila obsah soli v půdě a po 5 letech se mohlo začít se stavbou města. V případě
Lelystadu se postupovalo podle tehdy
nejnovějších urbanistických a sociologických studií. I noví obyvatelé města byli
vybíráni podle předem daných pravidel
vzdělání, věk, zájmy. Tak vznikl unikátní
vzorek populace, který byl dlouhá léta
pozorován, jak se bude vyvíjet a co se
s nimi stane. Výsledky nejsou příliš pozitivní a uměle uspořádaný život lidem
příliš nesvědčí. Před několika lety vláda
dobrovolně přistoupila na „volný pohyb
obyvatel Lelystadu“, aby se z něj nestal
postrach v nizozemské populaci.
Počasí – holandské
téma dne
„Ergens de wind onder hebben“
(Mít vítr pod sebou. Být šéfem situace)
Ptáte se proč holandské dámy a slečny
chodí tak málo k holiči? Proč všechny
nosí dlouhé vlasy – v mládí volně vlající ve větru, ve stáří pak pevně stažené
do drdolu? To není jen jejich pověstná
šetrnost, ale také nemalý vliv počasí.
Představte si, že jdete od holiče, krásně
naondulované vlasy, trochu nalakované,
aby účer držel. Při odchodu zaplatíte
svých 40 euro (i víc) a vykročíte správně hrdá na sebe samu ze dveří. Tam
fouká vítr, rychlosti 5 - 6 (29 - 49 km/h,
to pro muže techniky), lehce mrholí. Po
pár krocích začne pršet. Co se stane
s vaším účesem? Než dojedete na kole,
jako správná holanďanka, domů, máte
V Nizozemsku nemáte horizont ohraničený kopci, ani horami, tady vidíte jen
hráze a zase hráze. Mnohdy není vidět
97
6 Příroda
NIZOZEMŠTINA
lost se neomlouvá! Kamkoli během dne
přijdete, vždy se hovor po úvodní větě
stočí na počasí a jako správný domorodec si musíte neustále stěžovat. Buď je
moc teplo (teplota se vyšplhala ke 20
°C), moc zima (teplota klesla pod 18°C),
moc fouká, nefouká atd. Tohle všechno
je pro nás cizince otázka těžkého a dlouhotrvajícího tréninku.
na hlavě už je pevně nalakovanou helmu
a o krásném modelu, jež stál celé vaše
týdenní kapesné, můžete jen snít. Večer
příjde Váš manžel a děti a ti se ptají: Kdy
jdeš k tomu holiči? S tímhle bys měla vážně něco dělat! Už je na čase! To už ani
nedutáte a ani se neodvážíte říci, kolik
jste za tuhle „krásu“ zaplatila.
Za pouhých 10 euro si necháte zastříhnout konečky a vlasy nejprve sformovat
do mikáda, později do culíku a nakonec
vám dorostou do potřebné délky na drdol. Koupíte pár gumiček a vlásenek za
pár eurocentů a hotovo. Krása, co stojí
pár kaček a vydrží i vítr 8 (pro muže 62
- 74 km/h).
Takže pro náš „inburgering“ (naturalizační ) trénink: Počasí v Nizozemsku určuje
vždy KNMI (Het Koninklijk Nederlands
Meteorologisch Instituut – Královský
nizozemský meteorologický institut),
jež od 31.1.1854 sídlí v Utrechtu. Ti mají
vždycky pravdu, ať se děje za okny, co
chce. Vítr, který fouká většinou od moře,
tj. od západu, se tady měří v Beaufortově stupnici (ta má 12 stupňů a každý se dá určitým klíčem přepočítat na
m/s nebo km/h) a má nejčastěji hodnoty
3 - 5. Pro nás laiky mírný vítr až čerstvý vítr. Ten fouká prakticky každý den.
Jen asi 6 dní v roce se můžeme těšit
To je to pověstné holandské počasí,
jež má nemalý vliv na celou společnost
a její návyky. Každé ráno každý správný
holanďan poslouchá, ani nedutá, přepověď počasí. Tady nestačí se jen podívat
z okna, tady musíte vědět přesně, co přijde za hodinu nebo odpoledne. Nezna-
Nečas a silný vítr na pláži
98
NIZOZEMŠTINA
mladé, právě uhnětené nad mořem a tak
po nebi rozpustile běhají sem a tam, jak
vítr fouká a jsou celé rozevláté. Ty těžké
české mraky se stříbrným okrajem tady
nepotkáte. Ty prý jsou staré a klidné.
Přece jen už urazily pořádný kus cesty
od moře přes celé Německo až do Čech,
a tak měly čas si vytvořit nějakou image.
z bezvětří, zbytek roku nám vlasy počechrá holandský svěží větřík. Pak je tu
samozřejmě otázka, co na sebe. Teplota se v lednu pohybuje kolem +1,9°C
a v červenci se vyšplhá až na průměrných 16,9°C, aby už v listopadu dosáhla
jen na 5,7°C. K tomu si ještě připočtěte
variantu deště, kdy každý měsíc naprší
asi 70 ml a za rok je to pak 750 - 850
ml srážek. Takže nezapomeňte na něco
nepromokavého. Deštník tady vydrží jen
pár minut, pak ho vítr zničí.
Ale vraťme se zpátky do Nizozemsku
k předpovědi počasí. Pro nás cizince přeložím dvě verze přepovědi, které slýcháme každý den.
„Dnes bude zataženo, místy šance, že
vysvitne na chvíli slunce. Bude foukat západní vítr.“
No a pro milovníky pobytu u moře,
Holandsko má přeci moře, informace
o slunečním svitu. Toho tu také moc
není. Statistiky říkají, že v lednu máme
pouhých 22 hodin za měsíc a v červenci
máme snad nejvíce a to celých 42 hodin.
V listopadu už je počasí ošklivější a nebe
je skoro pořád pokryté mraky a sluníčko vykoukne jen asi na 23 hodin za celý
měsíc. Když už mluvíme o mracích, ty
tu jsou skoro každý den. Ale jsou úplně jiné, než ty české. Ty holandské jsou
nebo
„Dnes bude slunečno, místy možné přeháňky či vytrvalý déšť. Očekáváme západní vítr.“
Takže, jak bude? A proč tolik rozruchu,
když je zdejší počasí skoro pořád stejné
a ode všeho vždy trochu?
Předpověd počasí – bouřka a silny vitr
zdroj: http://lex-illustrator.nl/oldwater/wp-content/
uploads/2008/11/storm.jpg
99
6 Příroda
NIZOZEMŠTINA
rychlost větru
tlak větru v kg/m²
m/s
km/h
odp. měření v 10 m
0–0,2
0–1
0
stupeň
0
1
0,3–1,5
1–5
0–0,1
slovní označení
znaky na souši
bezvětří
kouř stoupá svisle vzhůru
moře je zrcadlově hladké
kouř už nestoupá úplně
malé šupinovitě zčeřené vlny bez pěnových
vánek
2
1,6–3,3
6–11
0,2–0,6
slabý vítr
3
3,4–5,4
12–19
0,7–1,8
mírný vítr
4
5
6
7
8
9
5,5–7,9
20–28
8,0–10,7 29–38
10,8–
13,8
13,9–
17,1
17,2–
20,7
20,8–
24,4
1,9–3,9
4,0–7,2
dosti čerstvý
vítr
čerstvý vítr
svisle, korouhev nereaguje
vrcholků
vítr je cítit ve tváři, listí še-
malé vlny, ještě krátké, ale výraznější,se
lestí, korouhev se pohybuje
sklovitými hřebeny, které se nelámou
listy a větvičky v pohybu,
vítr napíná prapory
vítr zvedá prach a papíry,
pohybuje větvičkami a slabšími větvemi
hýbe listnatými keři, malé
stromky se ohýbají
pohybuje silnějšimí větvemi,
39–49
7,3–11,9
silný vítr
telegrafní dráty sviští, nesnadné je používat deštník
50–61
62–74
12,0–18,3
18,4–26,8
prudký vítr
bouřlivý vítr
znaky na moři
pohybuje celými stromy,
hřebeny vln se začínají lámat, pěna
převážně skelná, ojedinělý výskyt malých
pěnových vrcholků
vlny ještě malé, ale prodlužují se, hojný
výskyt pěnových vrcholků
dosti velké a výrazně prodloužené vlny,
všude bílé pěnové vrcholy, ojedinělý výskyt
vodní tříště
velké vlny hřebeny se lámou a zanechávají
větší plochy bílé pěny, trochu vodní tříště
moře se bouří, bílá pěna vzniklá lámáním
chůze proti větru obtížná
hřebenů vytváří pruhy po větru
láme větve, vzpřímená
dosti vysoké vlnové hory s hřebeny výrazné
chůze proti větru je již
délky od jejich okrajů se začíná odtrhávat
nemožná
vodní tříšť, pásy pěny po větru
vysoké vlnové hory, husté pásy pěny po
75–88
26,9–37,3
vichřice
menší škody na stavbách
větru, moře se začíná valit, vodní tříšť
snižuje dohlednost
velmi vysoké vlnové hory s překlápějícími
10
11
12
24,5–
28,4
28,5–
32,6
na pevnině se vyskytuje
89–102
37,4–50,5
silná vichřice zřídka, vyvrací stromy a ničí
domy
103–117
32,7–?? 118–133
50,6–66,5 )
66,6–?? )
mohutná
vichřice
orkán
rozsáhlé zpustošení plochy
a lámajícími se hřebeny, moře bílé od pěny,
těžké nárazovité valení moře, viditelnost
znatelně omezena vodní tříští
mimořádně vysoké pěnové hory, dohlednost znehodnocena vodní tříští
ničivé účinky odnáší domy, vzduch plný pěny a vodní tříště, moře zcela
pohybuje těžkými hmotami bílé, dohlednost velmi snížena, není výhled
100
NIZOZEMŠTINA
Pláž v červnu 2013, Ouddorp
Plážová kultura
a Severní moře
„Meeuwen op het land, onweer aan het
strand“ (Racci ve vnitrozemí, mořská
bouře se blíží)
Holanďané mají moře! Ale to je totálně
jiné, než my, Češi, známe z našich krásných dovolených v Itálii nebo Chorvatsku. Tady je Severní moře. Už název naznačuje jeho teplotu. Je hrozně studené.
Přesto se Holanďané nevzdávají své plážové kultury a snaží se ji během svého
krátkého léta, které trvá od poloviny
června do začátku září maximálně využít. Milují pobyty na pláži a nad jejich
„dagje naar het strand“ (den na pláži) nedají dopustit. To se pak vyzbrojí dekou
a piknikovým košem a hurá směr Scheveningen nebo Hoek van Holland. Plavat
v moři se nemusí, to přeci není důležité,
ale pobyt na pláži a drink nebo alespoň
káva v „pavilonu“, to je IN! To je základním kamenem nizozemské plážové kultury.
Když Holanďan navrhne den na pláži,
plavky úporně hledat nemusíte. Tady
je to více o krásné procházce po pláži,
kde šplouchají vlny, kde křičí racci a kde
se můžete kochat pohledem na zaoceánské kontainerové lodě (Hoek van Holland, Vlissingen). Potřebujete jen dobré
boty. Buď ty, co se lehce zouvají a nevadí jim písek, nebo vysoké turistické,
které si nechate na nohou. Na každý pád
v rámci vycházky musíte počítat s pískem. Ten je tady všude. Jemný a krásně
hebký píseček, co zaleze do každé kapsy
a záhybu vašeho oděvu. Tak jemný, že
ho doma budete z těla sprchovat ještě
dva dny. Tak tvárný, že malé děti (a nejen
ty) z něho budou stavit, protože hrady
na holandské pláži jdou tak jednoduše
stavět a písek je ideální. Žádný kámen,
žádné mušle.
To je ta horší zpráva pro turisty. Na holandských plážích najdete jen pár mušlí,
nic moc sběratelsky úchvatného. Jsou
tu trochu tvarované ulity tzv. Scheerschelp - mušle-břitvy, jež jsou dlouhé, ale
ne nijak zajímavě tvarované. Pak jsou tu
bratranci naší obyčejné slávky.
Co tedy říci o nizozemských plážích?
Ty jsou plné písku, lehce se svažující
do moře, které není vůbec hluboké, ale
zato studené. Uprostřed parného léta
můžeme naměřit maximálně 18°C. Ona
ani teplota vzduchu nějak intenzivně
neláká k vodním radovánkám, průměrná teplota na holandské pláži je v srpnu
15 - 17°C. Dá se tam dívat na pomalý
příliv nebo odliv, který tvrdošíjně dodržuje interval 12 hodin a 25 minut a jež
má v průměru cca 3 metry. Ani ten, kdo
se bojí hlubokých vod, tady nemusí mít
na holandských plážích strach, moře je
101
6 Příroda
NIZOZEMŠTINA
tady velice mělké. Průměrná hloubka
Severního moře je 96 metrů, tedy jako
12-poschoďový dům, a pláže se velice
pozvolna svažují do moře. Je to jako
u maďarského Balatonu, jdete a jdete
a pořád žádná hloubka.
Jsou zde i nákladní zaoceánské lodě, jež
míří do jednoho z 34 přístavů Severního
moře nebo jež opustily jeden z 12 nizozemských přístavů. Asi nejlepší místo
je molo v Hoek van Holland nebo nově
vybudované Maasvlakte 2, případně
město Vlissingen na Zeelandu, skoro až
u Belgických hranic, kde lodě vplouvají
na řece Scheldě do Antwerp (Belgie).
Pak jsou tady samozřejmě slečny v bikinách. Ty jsou objektem nehynoucího
zájmu mladíků a díky web-kamerám se
dnes kluci mohou předem rozhodnout,
kam vyrazí. Je zcela běžné, že teenageři nejdříve otevřou webcams servery,
a pak vyráží směr ten a ten pavilon nebo
pláž (inspirace www.scheveningenLive.
nl, beachcam).
vem Evropy (na světě je až na 4. místě,
ale před ním jsou jen Asiaté), pak tady
najdeme i německý Hamburg či belgické
Antwerpy, ale ti jsou proti Europoortu
víc než poloviční. Samozřejmě, kdo dával
ve škole pozor ví, že v Severním moři se
těží ropa. Ani Holanďané nejsou pozadu
a od roku 1969 těží společnost Philips
Petroleum Company ropu na Ekofiskolieveldu a spousty menších firem na dalších menších vrtech. Všichni společně
věří, že i po roce 2050 bude co těžit a že
dno nabídne i další, zatím neobjevená,
ložiska. Tak jim držme palce! Když nebude vlastní ropa, bude benzín na „šelkách“ zase o něco dražší!
Tak, jak to vidíte vy? Jdete nejdřív hledat
dobré boty do písku nebo notebook?
Pro milovníky dobrodružství je zde občasný výjezd KNRM záchranářského
týmu nebo helikoptéry s pilotem, jež navádí lodě do přístavu. Jen zcela vyjímečně můžeme zahlédnout plující daně – tj.
královské námořnictvo. Ty jsou nejčastěji k viděni v přistavu Den Helder, severně
od Amsterdamu.
Ještě je snad třeba zmínit pár informací
pro milovníky obchodu a businessu. Severní moře je velmi frekventované a Europoort Rotterdam je největším přísta-
Pláž v Hoek van Holland
102
7 Nizozemština
NIZOZEMŠTINA
O chrochtavém jazyce
V Nizozemském království se hovoří
oficiálně dvěma jazyky – nizozemsky
a frísky. Zatímco nizozemština je rozšířena po celém království i v jeho součastných i bývalých koloniích, frísky se
mluví pouze v provincii na severu království, ve Frísku.
Nizozemština patří do germánských
jazyků, přesněji řečeno do tzv. západogermánských. Tímto jazykem mluví asi
24 milionů lidí na celém světě. Někdo se
okamžitě zeptá, kde a kdo by chtěl tímto chrochtavým jazykem mluvit, vždyť
Nizozemců je jen 16 milionů. Odpověď
znají všichni milovníci historie. Nizozemsky se mluví i v Surinamu, Arubě, Borneire, Curacao, Sv. Eustachu, sv. Martinu
a v Indonésii. Trochu archaickou formou
nizozemštiny s příměsí angličtiny se
mluví v Jihoafrické republice, která bývala Nizozemskou kolonií. Dalším jazykem, který je velmi podobný a spousty
lidí tvrdí, že se jedná pouze o dialekt,
je vlámština, kterou mluví asi polovina
obyvatel Belgie. Samozřejmě, když se
potká Nizozemec, Vlám a Jihoafričan
vzájemně si rozumí, jen se smějí nad určitými výrazy toho druhého a „srandovním“ přízvukem. Kdo mluví tím nejlepším
chrochtavým jazykem? Asi Nizozemci
z Nizozemského království, ti chrochtají
určitě nejlépe. Ti ostatní, Vlámové a Jihoafričani, chrochtaní nezvládají s takovou grácií a nonšalantností.
Jiný národ, který umí chrochtat na světové úrovni, jsou Arabové. Ale to jasně
poznáte, že to nezní moc evropsky. I neznalec pozná, když mluví Nizozemec.
Trochu se zaposloucháte a slyšíte slovíčko z němčiny, další je z angličtiny a pak
něco nesrozumitelného. Pro zjednodušení bychom mohli říct, že při tvorbě
jazyka vzal historický jazykový kuchař
velký kotlík, do něj dal základ němčiny
s její komplikovanou gramatikou, přidal
angličtinu, vše zamíchal a okořenil francouzštinou. Pořád to nebylo ono, jazyk
zněl pořád hodně podobně němčině, tak
se rozhodl změnit všechna G na Ch. Teď
už to znělo jako úplně jiný jazyk. Kuchař
byl spokojen a celou jazykovou směsku
nabídl národu žijícímu v bažinách delty
řek Rýna a Maasy.
Od té doby se v Nizozemsku mluví
chrochtavě, ale jinak než v sousedním
Německu nebo v ostrovní Anglii.
A nyní k opravdové historii jazyka. Spisovná nizozemština existuje od 12. století, kdy byla kodifikována a stanovena
pro ni jednotná forma. Základem spisovné nizozemštiny se stalo hornofranské
nářečí (tzv. dolní němčina), proto má
v lexikologii a morfologii stále hodně
společných znaků s němčinou, ale na
druhou stranu se od ní velmi liší pravopisem a výslovností.
Pokud půjdeme ještě více do historie,
můžeme říci, že nizozemština začala
vznikat kolem roku 700 z různých dialektů, které existovaly tou dobou na území
Nizozemska a byly převážně dolnofranského původu. Standardizační proces
začal ve středověku pod vlivem burgundského vévodského dvora v Dijonu.
103
7 Nizozemština
NIZOZEMŠTINA
Nejstarší známý text v nizozemštině je
věta: „Hebban olla vogala nestas hagunnan, hinase ic enda tu, wat unbidan we
nu.“ (Všichni ptáci si již dělají hnízda, kromě mne a tebe, na co čekáme?), kterou
napsal vlámský mnich v klášteře v anglickém Rochesteru. Pokud se na větu
podíváte očima jazykozpytů, nejdeme
ve větě znaky angličtiny, němčiny i latiny. V průběhu staletí jazyk ovlivňovala
nářečí Flander a Brabantu (dnešní severní Belgie a jižní Nizozemsko). V roce
1618 vzniká první překlad Bible v jazyce
podobném nizozemštině. Stále ještě jazyk 17. století obsahoval slova a znaky
mnoha nářečí, ale jádro tvořily dialekty
z Holandska.
Po osamostatnění Belgie, po napoleonských válkách, vznikají dva samostatné jazyky – nizozemština a vlámština.
Oba dva mají svá pravidla a od začátku
19.století se každý vyvíjí svou cestou.
Vlámštinu ovlivňuje svou lexikou i gramatikou francouzština, kdežto nizozemštinu ovlivňuje němčina.
Základní rozdíl pro ucho cizince je – měkkost a tvrdost ve výslovnosti. Vlámština
se vyslovuje jemněji, měkčeji a nizozemština, zvláště ze severu, zní Vlámům
tvrdě až arogantně. Vlámština má také
větší tendenci k používání starší slovní
zásoby a Nizozemci se jim proto smějí.
V současné době má na slovní zásobu
vliv angličtina, která vytlačuje tradiční
nizozemská slova nebo upravuje anglická slovíčka podle nizozemské gramatiky.
Např. to e-mail (angličtina) -> te emailen (nizozemština) – poslat něco mailem
(emailovat); to play golf (angličtina) - > te
golfen (nizozemština) – hrát golf. Některá slova se v nizozemštině běžně používají, ale zatím nejsou brána jako správné
výrazy, pak vzniká tzv. Dinglish (Dutch+English) např. to check -> te checken
(kontrolovat). I přes nezanedbatelný fi lologický vliv angličtiny, stále ve slovní
zásobě převládá vliv němčiny a jsou běžná i francouzská slova buď s tradičním
francouzským pravopisem, nebo moderním holandským pravopisem. Někdy
existují obě formy vedle sebe a záleží
na každém, kterou použije. Např. cadeau
(francouzský pravopis) nebo cado (nizozemský nový pravopis) – dárek.
Pro jasnější příklad jsme zvolili ukázku
ze Všeobecné deklarace lidských práv.
Text je uveden jak v nizozemštině, tak
v němčině a pro překlad i v češtině:
nizozemsky
Alle mensen zijn vrij en gelijk in waardigheid en rechten geboren. Zij zijn met
verstand en geweten begiftigd, en zullen
elkander in een geest van broederschap
te bejegenen.
německy
Alle Menschen sind frei und gleich an
Würde und Rechten geboren. Sie sind
mit Vernunft und Gewissen begabt und
sollen einander im Geist der Brüderlichkeit begegnen.
česky
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní
co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat
v duchu bratrství.
Na první pohled je vidět jasná shoda
s němčinou. Samozřejmě Nizozemci by
se ohradili, že to je úplně něco jiného, ale
104
NIZOZEMŠTINA
pro nás ostatní je to skoro stejné. Pokud
se tedy rozhodnete naučit nizozemsky
a umíte anglicky a německy, je to otázka
dobré kombinační schopnosti a dobrého
vyslovování glotálního CH. Zbytek, těch
pár odlišností, už přijde samo. Pro ty jazyka chtivé, jsme připravili na konci pár
šikovných frází tzv.“do kapsy“.
Nizozemština není ani jazykem nějakého
velkého literáta, ani hudebníka. Nizozemsky se velice obtížně zpívá, protože
je tam spousta souhlásek a Ch. Pokud
nevěříte, nejděte si na pár písniček na
youtube.com
Doporučujeme:
http://www.youtube.
com/watch?v=VC2_Ppv1Its Vader Abraham Bedankt lieve ouders, zpívá vader
Abraham (autor šmoulů a písně Hospůdko má…). Na nahrávce jasně slyšíte ten
boj s chrostavým jazykem, když někdo
chce nizozemsky zpívat.
Asi nejzajímavější je poslechnout si tu
nejdůležitější osobu Nizozemského království – krále Willema Alexandra. Na
youtube.com najdeme např. Kersttoespraak Koning Willem Alexander 25-122013
http://www.youtube.com/watch?v=9lc2bPMJ7pk. Zde máte dostatek
času zaposlouchat se do melodie jazyka
a vžít se na pár chvil do nizozemského
chrochtání a poslouchat vánoční projev
krále ke svým poddaným.
Pro nadšence doporučujeme on-line
kurz nizozemštiny: http://www.nederlands-leren.net/online-gratis.php.
Gramatika, to je
magie slov
slov
zdroj: scan z knihy Jip en Janneke
Je jen pár souhlásek, které se liší od češtiny. Jedná se především o výslovnost
souhlásky C, jež se vyslovuje buď jako
[S] nebo mnohem častěji jako [K]. Zde
se jedná o vliv ostatních germánských
jazyků jako je angličtiny nebo němčina,
samozřejmě u některých slov hraje svoji
roli francouzština.
Typický aspekt výslovnosti v nizozemštině je ono známé G jež každý Nizozemec vysloví jako [CH]. Takže tady neznají
žádného van Gogha, ale [fan Chocha].
Také jejich oblíbený sýr se nejmenuje
gouda, ale [Chouda]. Další písmeno, které se vyslovuje úplně jinak je V [f]. Pokud
potřebuje vyslovit opravdu [v], pak je
třeba použít W. Např. van [fan] z, weg
[vech] cesta.
V textech se občas setkáme s kombinací souhlásek –NG [ŋ] tong [toŋ] jazyk
v ústech, nosovka jako v angličtině. Další kombinací je –NJ [ňj] oranje [oraňje]
oranžový. Vliv němčiny se projevuje na –
SCH [s/š] vyslovuje se ne úplně zřetelné
š. Např. technisch [technis], někdy se ale
vysloví podle angličtiny [sch] např. school[ scho:l] škola.
105
7 Nizozemština
NIZOZEMŠTINA
Je až překvapivé, že se v nizozemštině
nepotkáme s –X, to Nizozemci nahrazují –KS a QU- jež je psáno KW-. V těchto případech se většinou jedná o slova
přebraná z jiných jazyků a jsou pak přepsaná foneticky.
Nizozemština má mnohem složitější pravidla pro výslovnost samohlásek, a to
především dvojhlásek a trojhlásek.
Pokud potkáme ve slově samotnou samohlásku, vyslovuje se krátce. Pokud je
zdvojená, vyslovíme ji dlouze, tak jako
by nad ní byla v češtině čárka. Příklad:
man [man](muž), ale maan [mán] (měsíc
na obloze).
Pokud se ve slově vyskytují dvě různé
samohlásky vedle sebe, vyslovují se následujícím způsobem:
Výslovnost dvojhlásek
IE [ í ]
diep [díp] hluboký
EU [Ø]
leuk [lØk] hezký, milý nebo
dlouze [Ø: deur [ dØ:r]
dveře
OE [u]
boek [buk] kniha nebo
dlouze v cizích slovech
před hláskou –r [ u:]
boer[bu:r] farmář
EI [ej]
mei [mej] květen
IJ [ej]
wij [wej] my
UI [öü]
huis [höüs] dům. Rty při
pravíme na vyslovení [O],
ale vyslovíme [E], přecházíme do rtů připravených na
[U], ale vyslovíme [I]
AU/OU [au] kauwen [kauven] žvýkat,
oud [aud] starý
OOI [o:j]
OEI [uj]
EEU [e:u]
IEU [i:u]
mooi [mo:j] hezký
roeien [rujen] veslovat
leeuw [le:u] lev, eeuw [e:u]
století
nieuw [ni:u] nový
Občas se vyskytují –eee vedle sebe, potom se používá tréma, aby se rozlišily
dvě slabiky např. zeeën [zé-jen] moře,pl.
geëmancipeerd [che-emancipérd] emancipovaný. Pro zdůraznění přízvuku se
občas používá čárka nad samohláskami
např. één [én] jeden, zéér [zér] příliš.
Výslovnost koncovky –en je často redukována na minimum a v běžném hovoru
není slyšet. Např. lezen [lézз], boeken
[bukз].
Gramatika
zdroj: vlastní scan – kniha Jip en Janneke
Výslovnost trojhlásek, slabika je vždy
dlouhá.
AAI [a:j]
haai [ha:j] žralok
106
NIZOZEMŠTINA
Na pravopis samohlásek má také nemalý vliv tvorba slov a slabiky (otevřené
a zavřené). Pokud se jedná o otevřenou
slabiku, samohláska se automaticky čte
dlouze. Např. talen [tá-lз] jazyky. Pokud
se jedná o slabiku zavřenou, samohláska
se čte krátce. Je-li třeba ji číst dlouze,
musí se zdvojit. Např. taal [tál] jazyk.
Slabika
Dlouhá
Krátká
otevřená
KV ta-len ( jazyky)
V a-len (úhoři)
KV ge-val (případ)
V a-jour (ažura, krajka)
menmengingskundige – nejdelší název
profese (specialista-statistik na aplikaci
reinvalidačních prostředků při vizuálním
poškození kůže).
Vliegtuigenbandenventieldopjesfabriekdirec teurassistentetakenschema
– nejdelší název pracovního úkolu
zavřená
KVVK taal ( jazyk)
VVK oog (oko)
KVK pot (hrnec, květník)
VK
op (na)
Na výslovnost jednotlivých slov má
vliv nejen jejich tvoření a gramatika, ale
i místní použití a dialekty. Určitě jinak
mluví někdo z provincie Limburg a jinak
z Utrechtu. Nizozemštinou se také mluví
v severní části Belgie, ve Flandrech, kde
nepoužívají G [CH] a některá slova mají
blíž k francouzštině.
Pár cvičných vět:
Ping en Pong speelden pingpong. Ping
pingpongde de pingpongbal naar Pong
en Pong pingpongde de pingpongbal
naar Ping. (Ping a Pong hráli ping-pong.
Ping přihrál míček Pongovi a Pong přihrál míček Pingovi).
Zachtstschrijdent – 9 souhlásek vedle
sebe ( jemně psaný).
Angstschreeuw – 8 souhlásek vedle
sebe ( jekot strachu).
Gezondheidesherstellingsmiddelenteza-
(pracovní schéma asistenta ředitele firmy na výrobu kloboučků na ventilky pneumatik letadel).
Stavba věty
v Nizozemštině
Nizozemština jako většina germánských
jazyků má pevnou větnou stavbu. Ta je
třeba, jelikož v nizozemštině nenajdeme
skloňování podstatných a přídavných
jmen a jen malé variace v časování sloves. Proto musí mít každá věta vždy
uvedený podmět (výjimkou jsou věty
rozkazovací a zvolací ).
Samozřejmě se musí podmět a přísudek
gramaticky shodovat.
Struktura věty jednoduché:
Po
Př*
PU
Pt
P t
Sloveso plnovýznamové
107
7 Nizozemština
NIZOZEMŠTINA
Dick napsal dnes ráno dopis svému bratrovi.
•
Na druhém místě ve větě musí být
vždy sloveso, buď plnovýznamové (pokud není třeba použít pomocné sloveso)
nebo sloveso pomocné, případně modální. Při použití pomocného/modálního
slovesa stojí plnovýznamové sloveso na
konci věty. Pokud je potřeba použít více
sloves (pomocné + modální + infinitiv)
stojí všechna, kromě prvního, na konci
věty.
•
Každá věta musí mít podmět. Pokud
se jedná o podmět nevyjádřený, používá
se varianta HET (to, ono), HIJ (on) nebo
ZIJ (oni, množné číslo slovesa).
•
Nizozemština má zvláštní druh vět
se slovíčkem ER. Tyto věty jsou většinou v konstrukci „tam je“.
•
Věty s neosobním podmětem typu:
Tam se mluví holandsky. Začínají obvykle tvarem JE (ty, v obecném pojetí, jako
člověk).
•
Věta může začít i příslovečným určením, potom je sloveso na druhém místě
a podmět věty až na třetím.
•
Problémem mohou být slovesa s odlučitelnou předponou. (Více v kategoii
slovesa)
Gramatika
Příklady jednoduchých vět:
Dick schreef vanmorgen een brief aan
zijn broer.
Dick dnes ráno napsal dopis svému bratrovi.
Ik zit te werken.
Pracuji. (doslovně: sedím a pracuji, pom.
sloveso)
Ik heb je al gezien.
Už jsem tě viděla. (pomocné sloveso)
Het regent.
Prší. (věta s neurčitým podmětem)
Zij spreken Engels.
Mluví anglicky.
Er zijn veel mensen in deze stad.
V tomto městě je hodně lidí.
Dat doe je toch niet.
To se přeci nedělá. (obecně myšleno)
Gisteren ben ik naar Delft geweest.
Včera jsem byla v Delftách. (věta s PU na
začátku)
Jij gaat toch mee.
Jdeš s námi. (sloveso meegaan, odlučitelné)
Vedlejší věta:
Stavba vedlejší věty závisí vždy na typu
věty vedlejší. Velice často v tomto případě dochází k tzv. inverzi, stavu, kdy
je sloveso pouze na konci věty. V jiných
případech se počítá věta hlavní jako jeden člen věty a tudíž vedlejší věta začíná
slovesem (které podle výše uvedeného
pravidla musí stát na druhém místě).
I v nizozemštině se používají spojky
nebo zájmena, jež přejímají funkcí spojky. V nizozemštině se obvykle nepíší
čárky mezi jednotlivými větami. V tomto
případě doporučujeme si je podle češtiny doplnit, a pak teprve hledat smysl
108
NIZOZEMŠTINA
souvětí. Občas je vedlejší věta nahrazena konstrukcí s infinitem (podobně jako
v angličtině).
Příklady vedlejších vět:
Ik wist niet dat Piet al vertrokken was.
Nevěděl jsem, že Petr už odešel. (sloveso
na konci věty)
Ik blijf thuis want het regent hard.
Zůstanu doma, protože prší. (standardní
pozice)
Ik kwam om jou te helpen.
Příšel jsem, abych ti pomohl. (VV účelová)
Hij rekent erop dat je op zijn feest komt.
Počítám, že na ten večírek přijdeš. (VV
předmětná)
Bungee jumpen is iets wat ik echt nooit
zou durfen doen.
Skočit bungee bych se nikdy neodvážil.
Er bestaat een museum in Amsterdam
dat vroeger het woonhuis was van een
schrijver.
V Amsterdamu je muzeum, které bylo
kdysi domem malíře.
Pokud se setkáme s větou, kde je použito sloveso s pevnou předložkou, je třeba
onu předložku hledat na konci věty nebo
v kombinaci se slovíčky er-, daar-, hier-,
waar- .
Ik denk het over. Sloveso denken over.
Promyslím si to.
Ik wacht je op.
Počkám na tebe.
Ik bel je op. Morgen bel ik je op.
Zavolám ti. Zítra ti zavolám.
Tvorba otázky v nizozemštině:
Běžně se používají dvě varianty otázky.
Jedna je otázkou bez tázacího slova –
zde dochází k otočení pozic podmětu
a přísudku. Zbytek věty se v pohledu
syntaxe nemění, na konci věty je samozřejmě otazník.
Př. Weet je, hoe heet zij?
Víš, jak se jmenuje?
(otázka, potom VV kde sloveso musí být
na 2. místě)
Komen jullie ook?
Příjdete také?
Kunt u mij helpen?
Můžete mi pomoci?
Druhou možností je užití tázacího slova
(hoe - jak, welk/welke - jaký, waar – kde,
wanneer – kdy, waarom - proč(důvod),
waarvoor – proč (účel), wie - kdo, wat
- co a další varianty). Pozor na spojená
slova s předložkami nebo odlučitelnými
předponami (např. waarvoor, waarmee
atd.).
Př. Wie ben jij?
Kdo jsi?
Waar kom je vandaan?
Odkud pocházíš?
(kombinace s předložkami)
Hoe schrijft men het?
Jak se to píše?
(použití slova men v obecném pojetí)
Wanneer gaat de volgende trein?
Kdy jede příští vlak?
Op welke dag vaart de boot naar London?
Kdy/který den pluje loď do Londýna?
Použití záporu v nizozemské větě:
V nizozemštině existuje několik možností, jak vyjádřit zápor. Zde se musíme držet jednoho striktního pravidla, že každá
věta má pouze jeden zápor (stejně jako
v angličtině nebo němčině).
109
7 Nizozemština
NIZOZEMŠTINA
Nejběžnějším způsobem vyjádření záporu je použití slova GEEN (žádný). Toto
slovíčko se používá před podstatným
jménem, nahrazuje člen a uvádí celou
větu do záporu.
Př. Ik heb geen geld.
Nemám peníze. Doslovně: Mám žádné
peníze.
Další variantou je možnost použití záporky NIET u slovesa. Tato záporka se
používá ve spojení s prvním slovesem
ve větě. Píše se samostatně, ale vždy
před plnovýznanovým slovesem, pokud
nestojí na druhém místě ve větě.
I v nizozemštině existuje varinta souvětí: ani..., ani ... (niet..., noch...) a dalších
gramatických variant. Ale to už je otázkou dalšího studia jazyka.
Člen v nizozemštině:
Nizozemština používá větné členy jako
ostatní germánské jazyky. Aktivní použití členu se stává pro Čecha opravdovým překladatelským oříškem, jelikož
my, Slované, na něj nejsme zvyklí. Nizozemština rozlišuje člen pro rod mužský a ženský (stejný) a rod střední. Pro
množné číslo má poté stejnou variantu
pro všechny rody.
Př. Ik ga niet mee.
Nejdu (s vámi).
Ik kan het niet vertalen.
Neumím to přeložit.
Člen
neurčitý
určitý
Hij/zij een
de
slova rodu mužského, ženského
Het
een
het
slova rodu středního
Lze použít i záporná slova jako NIEMAND - nikdo, NIETS - nic, NERGENS nikde, NOOIT - nikdy. Tady se může objevit problém s obecným jazykem, kdy
Nizozemci vytvoří tvar dvojitého nebo
komperativního záporu. Např. Nooit
geen (nikdy žádný), Niets geen (nic),
Nooit geen ... huis ( ještě žádný... dům)
Hier ken ik niemand.
Tady neznám (znám) nikoho.
Ik heb nieks.
Nemám (mám) nic.
Ik heb nooit geen geld aan jou gegeven.
Nikdy jsem ti žádné peníze nedal. (hovorová varianta)
Některé věty mohou být ovlivněny pevnou konstrukcí se zvratným slovesem
nebo sloves s odlučitelými předponami.
Pl.
de
de
slova v množném čísle, žádný
rozdíl mezi rody
Např.
een man
een boek
de man 2/de mannen
het boek 2/de boeken
Většina podstatných jmen je v nizozemštině rodu mužského. Sem patří názvy
zvířat, rostlin, obyvatel, strojů, věcí
apod. Názvy abstraktních postatných
jmen a postatných jmen slovesných jsou
s největší pravděpodobností také rodu
mužského. Rodu ženského je pouze pár
podstatných jmen označující organizace/spolky a názvy měst. Tato odlišnost
110
NIZOZEMŠTINA
není až tak závažná při aktivním použití
jazyka. Jediný problém nastává v momentě použití přivlastňovacího zájmena
nebo použití formy osobního zájmena
ve větě.
se nepoužívá. U vlastních jmen a názvů
měst, států a oblastí se člen nikdy nepoužívá.
Steek hem in! Zápíchněte ho tam. (Jde
např. o růži nebo konvalinku)
Rodu středního jsou názvy všech mláďat, zdrobněliny a slova s předponou
be-, ge-, ont-, ver- jako např. begrijp (pohopení ), ontslag (propuštění ), verbruik
(spotřeba).
Slova zakončená příponou –eel, -ment,
-um, -aal, -isme, -aat jsou rovněž rodu
středního. Příklad: toneel (scéna na divadle), muzeum, apparaat, colonialisme
(kolonialismus). Podstatná jména zakončená příponou –schap a –dom, jež označují abstraktní slova nebo celé skupiny
lidí. Např. gezelschap (společnost), ouderdom (stáří ).
Některá podstatná jména kolísají mezi
rodem mužským a středním. Občas mají
stejný význam, občas se význam mění.
Het nebo de deksel (víko, víčko), de bos
(kytice) x het bos (les), de postzegel
(známka na dopis) x het zegel (pečeť).
V případě složených slov je rozhodující
gramatický rod hlavního slova složeniny.
Např. het tennis + de vereniging = de
tennisvereniging (tenisový klub)
het boek + de drukker = de boekdrukker
(knihtiskař)
Pokud je ve větě použité přivlastňovací
zájmeno, číslovka nebo slovo GEEN, člen
Gramatika
Číslovky základní a řadové
1
één
eerste
2
twee
tweede
3
drie
derde
4
vier
vierde
5
vijf
vijfde
6
zes
zesde
7
zeven
zevende
8
acht
achtste
9
negen
negende
10
tien
tiende
11
elf
elfde
12
twaalf
twaalfde
13
dertien
dertiende
14
veertien veertiende
15
vijftien
vijftiende
16
zestien
zestiende
17
zeventien zeventiende
18
achttien achttiende
19
negentien negentiende
20
twintig
twintigste
21
één en twintig
30
dertig
dertigste
40
veertig
veertigste
50
vijftig
vijftigste
111
7 Nizozemština
NIZOZEMŠTINA
60
70
80
90
100
zestig
zeventig
tachtig
negentig
honderd
103 honderd en drie
134 honderd vier en dertig
1.000 duizend duizendste
1.100 elf honderd
1.123 elf honderd drie en twintig
zestigste
zeventigste
tachtigste
negentigste
honderdste
Datum a dny v týdnu
Maandag
Diensdag
Woensdag
Donderdag
Vrijdag
Zaterdag
Zondag
Januari
Februari
Maart
April
Mei
Juni
Juli
Augustus
September
Oktober
November
December
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
leden
únor
březen
duben
květen
červen
červenec
srpen
září
říjen
listopad
prosinec
op maandag
dag
avond
middag
ochtend
nacht
v pondělí
den
večer
odpoledne
ráno
noc
vandaag
vanavond
vanmiddag
vanochtend
vannacht
zondagavond
dneska
dnes večer
dnes odpoledne
dnes ráno
dnes v noci
nedělní večer
op 1 januari
in januari
in 2012
in twee duizend twaalf
in 1980
in negentien honderd tachtig
in 19e eeuw in negentiende eeuw v 19.století
voorjaar/lente jaro
zomer
léto
najaar/herfst
winter
Nizozemci začínají týden nedělí a pokud
si domlouvají nějakou schůzku, používají
čísla týdnů. Minimálně se setkáte s výrazem v týdnu od 1.4. - 7.4., ale ve 14. týdnu. Názvy dnů v týdnu jsou často spojovány s částí dne a vzniká tak nové slovo,
např. zondagavond. Názvy dní a měsíců
se píší s malým písmenem.
podzim
zima
in herfst
na podzim
´s winters v zimě
Pokud je uváděno přesné datum,
používá se číslovka základní: 1.1.
één januari ( jeden leden).
Za číslovkou řadovou se v nizozemštině nepíše tečka, často se
uvádí –e, např. derde (třetí ).
112
NIZOZEMŠTINA
Množné číslo podstatných jmen
Nizozemština má dva způsoby tvoření množného čísla. Jeden se podobá němčině
a ten druhý angličtině. Pouze několik málo slov má specifickou formu množného
čísla.
Tvoření pomocí přípony –EN:
1 boek
2 boeken kniha
1 vrouw 2 vrouwen žena
Změna v pravopisu při tvorbě množného čísla:
1 wijf
1 huis
1 bel
2 wijven
2 huizen
2 bellen
manželka, žena V =) F
dům
S =) Z
zvonek
L =) LL
1 boot
2 boten
loď
*zdvojená souhlásky, uzavřená slabika
OO =) O * zdvojená samohláska, otevřená slabika
Při běžné výslovnosti se koncovka –N vynechává. Proto je pro cizince občas obtížné
rozlišit, zda se jedná o jednotné nebo množné číslo. To lze jednoduše odvodit z formy slovesa nebo přivlastňovacího zájmena.
Tvoření pomocí přípony ´S:
Tato varianta množného čísla se používá pro podstatná jména zakončená na –a, -i,
-o, -u
1 pyjama
1 taxi
2 pyjama´s
2 taxi´s
pyžamo
taxi
Podstatná jména zakončená na –je, -e
1 handje 2 handje´s
ručička
1 etalage 2 etalage´s výkladní skříň
Pro množná čísla osob a zvířat, zde se občas ztrácí apostrof
1 oom
1 tante
2 ooms
2 tantes
strýc
teta, tetička
Někdy dochází k přechylování obou forem množného čísla a někdy se trochu liší ve svém
významu
113
7 Nizozemština
NIZOZEMŠTINA
1 vader
2 vaders (otcové)
2 vaderen (předkové, praotcové)
Množné číslo u slov přejatých z jiných jazyků je nepravidelné a mnohdy se tvoří
podle pravidel jazyka původu
1 muzicus
2 muzici
hudebník (z řečtiny)
Nepravidelné množné číslo
1 led
1 waarheid
1 engels
2 leden
2 waarheden
2 engelsen
člen
pravda
Angličan
Některá podstatná jména existují pouze v množném čísle, jiná nemají množné číslo
Inkomsten
příjmy, důchod x lood (olovo), hulp (pomoc), geld (peníze)
Podstatná i přídavná jména nemají žádné pády a mají stále stejný tvar. Tvar
přídavného jména se s množným číslem
nemění. Jediná změna nastává při použití členu – v množném čísle je pouze člen
DE.
Gramatika
Slova opačná – nejběžnější přídavná jména
•
Přídavné jméno má v nizozemštině pro všechny gramatické rody stále stejný
tvar a neskloňuje se.
•
Po použití členu DE se přidává sufix –e. Např. oud – > oude
•
Pod vlivem sufixu –e dochází občas ke změně pravopisu. Např. breed – > brede,
stil – > stille
•
Člen se píše vždy před přídavné jméno. Např. Het oud huis
114
NIZOZEMŠTINA
Starý/nový
Dobrý/špatný
Lepší/horší
Laciný/drahý
Velký/malý
Úzké/šitoké
Horký/studený
Volný/obsazený
Jednoduchý/složitý
Otevřený/zavřený
Správný/špatný
Rychlý/pomalý
Těžký/lehký
Plný/prázdný
Čístý/špinavý
Hlasitý/tichý
Mladý/starý
Hezký/ošklivý
•
•
•
•
•
•
•
•
•
oud/nieuw
goed/slecht
beter/slechter
goedkoop/duur
groot/klein
nauw/breed
heet/koud
vrij/bezet
eenvoudig/moeilijk
open/dicht
juist/onjuist
snel/langzaam
zwaar/licht
vul/leeg
schoon/vuil
luid/stil
jong/oud
mooi/lelijk
[aut/ni:uw]
[chut/slecht]
[be:tđr/slechtđr]
[chutko:p/dy:r]
[chro:t/klejn]
[nau/bre:t]
[he:t/kaut]
[vrij/bзzet]
[e:nvaudзch/ mujlзk]
[o:pзn/dycht]
[jöüst/onjöüst]
[snel/laŋza:m]
[zva:r/licht]
[vol/le:jh]
[scho:n/vöül]
[löüt/stil]
[joŋ/aut]
[mo:j/lejlзk]
Stupňování přídavných jmen je velmi podobné angličtině nebo němčině.
2. stupeň (komperativ) se tvoří přídáním sufixu –er, případně –der (ve slovech
končícich na –r nebo –d).
Např. jong – > jonger dapper – > dapperder (statečný)
Vliv členu DE na koncovku: i ve 2. stupni se přidává –e
Např. de jongere man x het jonger meisje
Pokud je 2. stupeň přídavného jména využit u přísudku jmenného se sponou, pak
nikdy nepřibírá –e.
Např. Het meisje is jonger dan de man. De man is jonger dan het meisje.
Stejné pravidlo platí i pro velmi dlouhá přídavná jména. Např. gemakkelijk – >
gemakkelijker
Pro srovnání se používá slovo DAN (než).
3.stupeň (superlativ) se tvoří pomocí sufixu –st, případně pouhé –t (u slov končících na –s)
Např. oud – > oudst vers – > verst (čerstvý)
Ve 3. stupni se musí použít pouze člen určitý. Ten má samozřejmě vliv na použití
koncovky –e.
Např. de oudste man x het oudst schip
Pokud se použije superlativ jako součást přísudku jmenného se sponou, pak nne
příbírá koncovku –e.
115
7 Nizozemština
NIZOZEMŠTINA
•
•
Pokud se použije superlativ použije jako podstatné jméno, pak velmi často přibírá i koncovku –e a člen HET. Např. Dit boek is het beste. Die handtas is het
mooiste.
Pro 3. stupeň se používá slovíčko VAN (z, ze).
Nepravidelné tvary stupňování
Goed
beter
Veel
meer
Weinig
minder
•
•
•
best
meest
minst
dobrý
hodně
málo
Další možností srovnání je použití vazby ZO....ALS. V tomto případě se použije
základní forma přídavného jména. Např. De man is zo oud als de vrouw.
Pokud chceme vyjádřit, že je to příliš. používá se slovíčko TE před přídavným
jmeném. Např. Het is te donker. (Je to příliš tmavé.)
Stejná pravidla platí pro stupňování příslovcí.
Brzo/pozdě
Blízko/daleko
vroeg/laat
dichtbij/ver
[vrug/la:t]
[dichtbij/fer]
Tvoření slov
Nizozemci jsou mistři v tvoření nových slov. Vše, co lze slepit do jednoho slova, okamžitě udělají. Lexikálnímu spojení s přívlastkem neshodným příliš neholdují a vždy se
snaží jej nahradit jedním slovem. Jejich nová slova jsou občas neuvěřitelně dlouhá
a ve slovníku je třeba je hledat po kouskách. I tato slova mají člen, jež se řídí klíčovým
slovem.
Existují dva způsoby, jak nejrychleji a nejefektivněji vytvořit nové slovo. Jedním způsobem je odvozování slov pomocí předpon a přípon. Druhým je skládání a „slepování“ slov dohromady.
Tvoření pomocí ustálených předpon, přípon, sufixů:
-aar/-er/-ist
-maker
-es/-trice
zaměstnání
kunstenaar (umělec), zanger (zpěvák), telefonist (telefonista)
výrobce, původce
brillenmaker (optik)
zaměstnání, přechýlení do ženského rodu,
zangeres (zpěvačka), directrice (ředitelka)
116
NIZOZEMŠTINA
Tvoření podstatných jmen příslušníků národů, skupin, odvozených od místního názvu:
Londenaar, Japanner, Fransman
-erij
-schap
-heid
-dom
-je/-tje
řemesla, pracovní a obchodní činnosti bouwerij (stavitelství)
vztah, stav
vrindschap (přátelství)
vlastnost, české „–ost“
vrijheid (svoboda)
oznaření velké skupiny lidí
chrisdom (křesťanstvo),
mensdom (lidstvo)
zdrobnělina, vždy rodu středního
Pietje (Petříček), autotje (autíčko)
Tvoření pomocí předpon a přípon s předem daným smyslem:
On-loos
Her-
ondiep
ne-hluboké
kinderloos
bez-dětný
herinneren
opakovat, vzpomínat,
her- něco znovu zopakovat, pro slovesa
Ontontvoeren
unést, neAanaanspreken
oslovit, začátek děje slovesa
Afafnemen
odebrat, konec děje slovesa
Mee-/mede- meegaan
spolu/ jít s sebou ....
slovesa se smyslem s sebou.
Samensamenwerken
spolupracovat, spolu dohromady.
Tegentegenhouden
zadržet, překážka výkonu
slovesa, proti
Terugterugvinden
opět najít, zpět/opět probíhá děj
slovesa
Wegweglopen
utéci, odstranění, pryč + děj
slovesa
•
Samozřejmě v nizozemštině existuje mnohem
ale to je otázkou dalšího detailnějšího studia jazyka.
více
předpon
a přípon,
Tvoření slov pomocí skládání dvou a více slov dohromady:
Všechny části složeniny jsou k sobě buď prostě připojeny samy o sobě, nebo pomocí
morfémů –e-, -en-, -er-, -s-. Jde o pozůstatky starého skloňování, které mají pouze
funkci spojovací a žádný delší smysl nebo vliv na nově vzniklé slovo nemají.
horlogEveer (péro hodinek), blindEman (slepec, slepý muž), brievENbus (poštovní
schránky, dosl. dóza na dopisy), hoendERhok (kurník, přístřešek pro slepice), visserSdorp (rybářská vesnice)
117
7 Nizozemština
NIZOZEMŠTINA
Tvoření pomocí ústálených předpon, přípon, sufixů:
Spojovat se dají
Sloveso – podstatné jméno
naaimachine
šící (V) – stroj (S)
šicí stroj
Podstatné jméno – podst. jméno
dieselmotor
nafta (S) – motor (S)
naftový motor
Přídavné jméno – podst. jméno
hoogleraar
vysoký (A) – učitel (S)
profesor
A další kombinace s číslovkami, předložkou, ustálených historicky pozměněných slov,
jež dnes připomínají spíše sufix. Např. tachtigjarige oorlog (osmdesátiletá válka), tegenover (naproti), tegenpartij (protistrana), kooplustig (chtivý nakupování ). Příklady
skládání slov, některé jsou až na hraně vyslovitelnosti a pochopení:
Studie-lust
Lijn-vlieg-tuig
Weg-gooi-fles
Handel-aard-rijks-kunde
zábava ve studiu
linkové letadlo (linkový létací přístroj)
nezálohovaná láhev (láhev na vyhození )
hospodářský zeměpis
(obchodování země popis věda)
Handel-ing-maat-schapp- ij
obchodní společnost
Bus-halt-matrix-board
digitální informační tabule
na zastávce autobusu
Hotten-totten-tent-en-tentoonstell-ing výstava stanů Hotentótů
A teď zkuste odvodit smysl tohoto slova (ve slovníku, ani v tom nejtlustším není ), jež
bylo použito v novinách:
Kindercarnavalsoptochtvoorbereidingswerkzaamhedencomitéleden
Pomůcka – rozdělení původního slova na jednotlivé části:
Kinder-carnaval-optocht-voorbereidings-werkzaamheden-comité-leden
Česky? Členové komise přípravných prací průvodu dětského karnevalu.
118
NIZOZEMŠTINA
Slovesa, jejich časování a gramatické časy
•
Sloveso v nizozemštině má různé formy, v závislosti na osobě. Osoba je vždy
uvedena, nelze použít sloves jen samo o sobě. Jedinou výjimkou je rozkazovací
způsob.
•
I v nizozemštině se vyskytují nepravidelná slovesa, jejichž tvary je třeba se naučit zpaměti (stejné jako v angličtině či němčině).
•
Při tvorbě perfekta se slovesa dělí na dvě skupiny. Jedna se pojí se slovesem
HEBBEN (těch je 80%) a druhá skupina se pojí se slovesem ZIJN.
•
Zápor se vytváří pomocí záporky NIET, a musí být ve větě pouze jeden. Nejčastěji
se však setkáváme s vyjádřením záporu u podstatných jmen pomocí slovíčka
GEEN (žádný).
•
Nizozemština používá přítomný, minulý čas a perfektum. Nemá žádnou oficiální
formu pro čas budoucí.
•
Samozřejmě se v jazyce potkáme i s trpným rodem, jež se tvoří pomocí slovesa
WORDT/WORDEN + příčestí trpné. Původce děje stojí před příčestím, jež je na
posledním místě ve větě, a používá se nejčastěji předložka DOOR. Např. Hij
wordt door haar vader gezien. Zij worden door ons geholpen.
Přítomný čas pro sloveso ZIJN (být), HEBBEN (mít), DOEN (dělat), ZINGEN
(zpívat, ostatní slovesa)
Já
Ty
Vy
On/ona
My
Vy
Oni/ony
•
•
•
•
•
ik
jij
u
Hij/zij
wij
jullie
zij
ben
bent
bent
is
zijn
zijn
zijn
heb
hebt
hebt
heeft
hebben
hebben
hebben
doe
doet
doet
doet
doen
doen
doen
zing
zingt
zingt
zingt
zingen
zingen
zingen
*vykání
Pokud se dobře podíváte, tak množné číslo má stále stejný tvar jako infinitiv,
pouze bez předložky TE zingen.
Otázka se vytvoří pomocí inverze slovesa a podmětu. Pozor, ve 2. sg. se ztrácí
–T. Např. Zingt hij? Zing je? Ben je? V případě vykání se –T neztrácí. Např. Bent u?
Zingt u?
Pokud má sloveso kmen zakončený otevřenou slabikou, je třeba v singuláru
samohlásku zdvojit. Např. te maken – ik maak, hij maakt.
Pokud má sloveso kmen zakončený zavřenou slabikou, tj. zdvojená souhláska,
v singuláru se potom píše pouze jedna. Např. te zitten – ik zit, jij zit.
Pokud má sloveso kmen zakončený na –z nebo –v, v singuláru se pak používají
hlásky –s a –f. Např. te reizen – ik reis, jij reist, te beven (třást se) – ik beef, jij
beeft.
119
7 Nizozemština
NIZOZEMŠTINA
•
•
Slovesa mající v kmeni slova –D, vypouštějí toto –d v 1. sg, ale ve 2. sg a 3. sg se
píše –dt. Např. te snijden (řezat) – ik snij, hij snijdt.
Slovesa mající v kmeni slova –T, vypouštějí toto –t ve 2. sg a 3. sg. Např. te laten
– jij laat, hij laat.
Minulý čas – používá se mnohem méně než perfectum, jde o vyjádření děje, který
je již hotový a neměnný. Především ve větách typu: Tehdy ..., Když jsem byl malý, ...,
V létě roku 2012 ...
•
Tvoří se dvěma způsoby, přidáním koncovky –DE/-DEN nebo speciální formou
nepravidelného slovesa.
•
U sloves kmenen zakončeným na –p,t,k,f,s,ch se přidává koncovka –TE/TEN.
•
Rozlišují se dvě varianty, jedna pro singulár a druhá pro plurál.
•
Otázka se tvoří inverzí slovosledu. Např. Ging jij daar? (Byls tam?)
Ik,jij, u, hij, zij
Wij,jullie, zij
reisde
reisden
praatte (mluvit)
praatten (mluvit)
dronk
dronken
*vychází se z formy 1. sg.
Perfectum (předpřítomný čas) se používá i pro vyjádření minulosti, častější použití
než čas minulý.
•
•
•
•
•
•
•
Tvoří se pomocí pomocného slovesa HEBBEN nebo ZIJN + příčestí trpného.
Pomocné sloveso mění svoji formu v závislosti na podmětu. Např. Ik heb
hemgezien. Wij hebben hem gezien.
Příčestí trpné je na posledním místě ve větě.
Pomocné sloveso ZIJN se používá u sloves vyjadřujících pohyb. Vždy uvedeno ve
slovníku u plnovýznamového slovesa. Např. Ik ben daar geweest. (Byl jsem tam).
Příčestí trpné se vytvoří od 1. sg. přítomného času, přidá se předpona GEa přípona –D/–T (viz. pravidla minulého času, pozor vycházíme ze souhlásky infinitivu). Nepravidelná slovesa mají svoje tvary. Např. horen – ik hoor- gehoord
(slyšet), leven – ik leef – geleefd (žít), dopen – ik doop – gedoopt (křtít).
Zápor se tvoří pomocí záporky NIET, jež stojí před plnovýznamovým slovesem.
Např. Ik heb je niet gehoord.
Otázku vytvoříme pomocí inverze pomocného slovesa a podmětu. Např. Ben
je daar al geweest?
Ik
Jij
Hij/zij
Wij
Jullie
Zij
heb gehoord
hebt gehoord
heeft gehoord
hebben gehoord
hebben gehoord
hebben gehoord
ben geweest
bent geweest
is geweest
zijn geweest
zijn geweest
zijn geweest
120
NIZOZEMŠTINA
V nizozemštině se vyskytuje i předminulý čas, jež se používá pouze v souslednosti
časové a ve speciálních případech vyprávění.
Modální a pomocná slovesa: ZULLEN, KUNNEN, MOETEN, WILLEN, MOGEN
•
•
•
•
•
•
Pomocná a modální slovesa se pojí přímo s podmětem a plnovýznamové
sloveso stojí až na konci věty, plnovýznamové sloveso je použito ve formě
infinitivu bez částice TE. Např. Ik moet al gaan.
Tvar modálních sloves se liší podle osoby.
Zápor se tvoří pomocí částice NIET, jež stojí před plnovýznamovým slovesem.
Např. Ik kan mijn hoet niet vinden. (Nemohu najít svůj klobouk).
Otázka se tvoří inverzí pomocného slovesa a podmětu. Např. Moet je vaak
Nederlands spreken?
Všechna modální slovesa mají samozřejmě formu i ostatních gramatických časů.
Modální sloveso mění modalitu věty: zullen – mělo by se, kunnen – smět, umět,
moeten – muset, willen – chtělo by to, mogen – smět, mít dovoleno.
Ik
Jij/u
Hij/zij
Wij
Jullie
Zij
zal
zal/zult
zal
zullen
zullen
zullen
kan
kan/kunt
kan
kunnen
kunnen
kunnen
moet
moet
moet
moeten
moeten
moeten
wil
wil/wilt
wil
willen
willen
willen
mag
mag
mag
mogen
mogen
mogen
Věta se 7 slovesy: Ik zou je wel eens hebben willen zien durven blijven staan kijken!
(Rád bych tě viděl, jak máš odvahu postát a zůstat se dívat.)
Citoslovce
Citoslovce, malá slůvka, jež vyjadřují různé citové stavy. Ve větě nejsou syntakticky
vázána a mohou stát před větou nebo bezprostředně za ní. Případně mohou tvořit
samostatnou větu.
Můžeme je rozčlenit do několika citově zabarvených kategorií:
a/ emocionální
hoera (hurá), he (co?, údiv, nepochopení ),
helaas (škoda, pozdě, smůla), barst (sakra)
tsjenge-tjonge (člověče, no teda!),
(god)verdomme (hergot, negativní pocit).
b/ kontakt
dag (ahoj, brýden), hallo, goede morge
(brýjitro), welkom (vítej), tot ziens
(naviděnou/nashledanou),
121
7 Nizozemština
NIZOZEMŠTINA
c/ vybídnutí
d/ postoj
e/ zvukomalebná
tot kijk (naviděnou, uvidíme se), sorry,
alsjeblieft a.u.b.
(prosím – podání věci, žádost),
mooi,he? (pěkné, že?)
hé (hele), hé dáár (ty, tam), ho! (prrr!),
halpt (stop, stůj), komaan (no tak, pojď/te),
kom, zeg (hele, poslechni), kijk!
(hele!podívej/dávej pozor!)
ja/nee (ano/ne), neemaar (ale ne, to ne),
kom, kom (ale jdi/no,no), dat mag je niet
doen, hóór! (hele, to se nesmí!), ja, hóór!
( jasně, jasnačka)
zvířata v nizozemštině dělají úplně jinak
a také se na ně jinak volá, např. kukeleku
(kykyryký). Také citoslovce vyjadřující
zvuky jsou jiná, např. plof (bum, žuch),
klets (švih, prásk, lup).
Pokud se nechystáte do Nizozemského království jako au-pair nebo
jako farmář, není třeba se tato slovíčka učit. Z kontextu věty smysl
pochopíte.
Gramatika
Malá, ale potřebná slovíčka
Příslovce GRAAG (rád, s radostí )
Ik kijk graag naar de TV. (Rád/ráda se dívám na televizi.)
Nemá žádné další formy
Wil je een kopje koffie? Ja, graag. (Dáš si kávu?Ano, rád.)
Kan je mij helpen? Graag. (Můžeš mi pomoci. S radostí.)
Příslovce LIEVER (raději)
Zij gaat liever dancen. (Raději tančí.)
Ik zou liever thuis blijven. (Radši budu doma.)
122
NIZOZEMŠTINA
Příslovce GEZELLIG (dobré, přijemné, vše pozitivní )
Het is gezellig hier. (Je tu příjemně.)
Gezellig, toch? (situace na návštěvě – je to tu prima!)
Má i formu přídavného jména.
De buurman is een gezellige man. (Soused je dobrý člověk.)
In de kamer van Erna liggen een paar gezellige kussen op de bank. (V pokoji Erny je
na gauči pár hezkých polštářků.)
Vazba ´s + množné číslo data
´s morgens
ráno, po ránu
I na začátku věty se píše s malým písmenem
´s Zondags
v neděli/ o nedělích
Slovíčko ER (to), se vyskytuje v tolika
případech, že je velmi těžké pro cizince
se naučit bezchybné používání. Nejjednodušší případ je ve vazbě „to, je“ nebo
„tam, je“ Er is een auto. Ik woon er niet
meer. (Tam už nebydlím.)
Používá se i jako náhrada ze podstatné
jméno a často je přímo spojeno s předložkou. Např. Hij spelt graar ermee. (Rád
si s tím hraje.)
Slovíčko ER se používá i jako spojka/reflexní slovo pro vedlejší věty předmětné.
Např. Het hangt ervan af of mijn vrind
ook mee wil. (Záleží na tom, zda i můj přítel bude chtít jít s tebou.)
Slovíčko ER se používá i pro vyjádření
množství. Např. Ik heb er vijf. (Mám jich
pět.) Ik heb er geen. (Nemám nic/žádný...)
Slovíčko ER se používá jako nevyjádřený podmět v trném rodě. Např. Er werd
de hele nacht gezongen. (Tam se tančilo
celou noc.)
Příklonka TOCH? Se pužívá pro zdůraznění předchozího faktu. Podobá se moravskému „že“. Např. Er is gezellig hier,
toch? (Je to tu prima, že?)
Použití ekvivalentu českého slovesa být
není v nizozemštině až tak jednoduché.
Oni rádi používají jiná slovesa jako LIGGEN, STAAN, ZITTEN (ležet, stát, sedět), aby vyjádřili, že někde něco je. Jedná se o statické vyjádření.
Např.
Ik zit op een snelweg. (Jsem na dálnici.
Doslova: Sedím na dálnici).
Mijn sleutels liggen in een tas. (Moje klíče jsou/leží v tašce).
Bloemen staan op een tafel (Květiny
jsou/stojí na stole.)
Er zit zuiker in mijn koffie. (Mám v kávě
cukr. Doslovně: V kávě mi sedí cukr.)
Hij zit onder de drollen. (Šlápl do hovínka. Doslovně: Sedí pod hovínky.)
Inu kouzlo jazyka!
123
7 Nizozemština
NIZOZEMŠTINA
Nizozemský minislovníček
afslag dicht
bank
belasting
bezem
bioscoop
blik, ´t
boormachine
boter
brood, ´t
brug
bus/tramhalte
dag
deur
diepvries
doek, doekje, ´t
dorp, ´t
driehoek
emmer
fiets
file
fruiten, fruit, ´t
geld, ´t
geldautomaat
gemeentehuis, ´t
giftige stof
groente
herfst, najaar
hond
horloge, ´t
huis, ´t
ijs, ´t
ingang
insect, ´t
jonge
kaartjesautomaat
uzavřený sjezd
lavička, lavice
daně
koště
kino
lopatka
vrtačka
máslo
chléb
most
zastávka
den
dveře
mrazící box, mrazák
hadr, hadřík
vesnice
trojúhelník
kbelík, vědro
kolo
dopravní zácpa
ovoce
peníze
bankomat
radnice
jedy, jedovaté látky
zelenina
podzim
pes
hodinky
dům
zmrzlina
vchod
hmyz
chlapec
automat na prodej
lístků
kaartjesautomaat mapa, plán města
kaas
sýr
kamer
pokoj, místnost
kantoor, ´t
kancelář
kast
kat
kerk
kind
kip
koek
koekje
koelruimte
kwast
land, ´t
lente, voorjaar
lijm
man
map
markt
matrixboard
meisje, ´t
mist
motor
muis
nacht
nietapparaat, ´t
niettang
noord
oost
paard
paddenstoel
papierclips
pen
pompstation
postkantoor, ´t
potlood, ´t
punaises
raam
regen
regio
rechthoek
rekening
rijbewijs
124
skříň
kočka
kostel
dítě
kuře, kuřecí maso
koláč, buchta
sušenka
chladící box
štětec
země
jaro
lepidlo
muž
desky, soubor
trh, tržnice
digitální inf. tabule
dívka
mlha
motorka
myš
noc
sešívačka na papír
rozešívačka
sever
východ
kůň
houba
sponky na papír
propisovací tužka
benzínová pumpa
pošta, poštovní
úřad
tužka
napínáčky
okna
déšť
oblast
obdélník
účet, účtenka
řidičský průkaz
NIZOZEMŠTINA
rijksweg
rijstrook
roltap
salaris, ´t
sap, ´t
schaar
snelweg
soep
spiegel
spijker
spoor (NS)
stad
station
stift
stoel
stoplicht
storm
taart
tafel
tang
tijd
trap
tuin
uitgang
uur
verboden
verzekering
vierkant, ´t
vlees
vliegtuig, ´t
vogel
vrachtauto
vrouw
vuilnisbak
warenhuis, ´t
weg
werkgever
werknemer
silnice 1. třídy
jizdní pruh
pojízdné schody,
eskalátor
plat
džus
nůžky, kleště
dálnice
polévka
zrcadlo
hřebík
dráha, kolej (Nl
- dráhy)
město
nádraží
fixa
židle
semafor
bouřka
dort
stůl
kleště
čas
schodiště
zahrada
východ
hodina
zakázáno
pojištění
čtverec
maso
letadlo
pták
nákladní automobil
žena
odpadkový koš
obchodní dům
cesta
zaměstnavatel
zaměstnanec
west
wijk
winkel
winter
wolk
worst
zaag
zaak
zomer
zuid
západ
obytná čtvrť
obchod
zima
mrak
salám
pila
úkol
léto
jih
Gramatika
Nizozemština
zdroj: http://belned.fi les.wordpress.com/2010/08/belgisch_nederlands1.jpg
125
8 Fráze do kapsy a na cesty
NIZOZEMŠTINA
Užitečné fráze a výrazy
Hoe heet je?
Jak se jmenuješ?
Ik ben Jan.
Jsem Jan.
Wie ben je?
Kdo jsi?
Ik ben een student uit Tsjechie.
Jsem student z Čech.
Waar woon je?
Kde bydlíš?
Ik woon in Louny/Praag.
Bydlím v Lounech/Praze.
Waar kom je vandaan?
Odkud pocházíš?
Ik kom uit Tsjechie.
Jsem z Čech.
Hoe oud ben je?
Kolit ti je let?
Ik ben 17.
Je mi 17 let.
Spreek je Nederlands?
Mluvíš holandsky.
Nee, ik spreek geen Nederlands.
Nee, ik spreek Engels.
Ne, nemluvím holandsky.
Ne, mluvím anglicky.
Kunt u mij helpen?
Můžete mi pomoci?
Ja, natuurlijk.
Nee, ik heb geen tijd.
Nee, ik kan het niet.
Nee, ik ken(weet) het niet.
Sorry, ik ben een buitenlander.
Ano, samozřejmě.
Ne, nemám čas.
Ne, neumím to.
Ne, nevím to.
Bohužel, jsem cizinec.
Waar werk je?
Kde pracuješ?
Ik werk in de haven/winkel/ bedrijf IBN.
Ik werk niet, ik zit nog op school.
Ik studeer op universiteit in Leiden.
Pracuji v přístavu/obchodě/firmě IBN.
Nepracuji, jsem ještě ve škole.
Studuji na universitě v Leidenu.
Hoeveel kost het?
Kolit to stojí?
Het is voor 10 euro.
Oh, het is duur.
Prima, het is goedkoop.
Er is een korting.
Het is gratis.
Het is niet te betalen.
To je za 10 euro.
Oh, to je drahé.
Skvělé, to je levné.
Je to se slevou.
Je to zdarma.
To je k nezaplacení. (velmi drahé)
Mag ik met een card betalen? Ja/Nee
Mohu platit kartou? Ano/Ne
Waar is een station?
Kde je nádraží?
Om een hoek. In het centrum.
Za rohem. V centru.
Welke bus gaat naar Den Haag?
Jaký autobus jede do Haagu?
Bus no.1 gaat tot Rotterdam.
Autobus č. 1 jede až do Rotterdamu.
Hoe laat is het?
Kolik je hodin?
126
NIZOZEMŠTINA
Waneer is de volgende vergadeting/
workshop?
Kdy je příští schůze/workshop?
Op maandag om 5 uur.
V pondělí v 5 hodin.
Waar is het plein?
Kde je náměstí?
Ga rechtdoor tot een stoplicht en daarna
rechts af/links af.
Neem een taksi/trein.
Jdi rovně až na semafor a pak zahni vpravo/vlevo.
Vezmi si taxi/jeď vlakem.
Waar is een automaat?
Kde je automat?
Daar, aan de linker/rechter kant.
Támhle, vlevo/vpravo.
Hoeveel kost een kaartje?
Kolik stojí lístek?
Deze is voor € 5,Dat is voor € 7,-
Tento je za € 5,- .
Tamten je za € 7,- .
Wie mag ik helpen?
Komu mohu pomoci, kdo je další na řadě?
(v obchodě, úřadě)
Wat wil je?/Wat wilt u?
Co chceš?/Co chcete? (vykání )
Ik wil een brood.
Chci chleba.
Lust je thee?
Nee, ik vind koff ee lekkerer.
Chceš/dáš si čaj?
Ne, kávu mám raději.
Het is gezallig hier.
Je zde příjemně. (o návštěvě a atmosféře)
Eet smakkelijk. Nog een koekje?
Nee, bedankts ik heb genoeg.
Dobrou chuť. Ještě sušenku?
Ne, děkuji, mám dost.
Heb je alles?
Ja, bedankt en tot kijk.
Máš všechno?
Ano, děkuji a na shledanou.
Heft u alles?
Ja, bedankt en tot ziens.
Máte všechno?
Ano, děkuji a na shledanou.
Nog een vraag, waarom werk je hier?
Ještě otázka, proč tady pracuješ?
Omdat ik van deze werk hou.
Omdat ik een stage loop hier.
Ik weet het niet. Waarom vraag je?
Protože mám rád tuhle práci.
Protože mám tady praxi.
Nevím, proč se ptáš?
His is dom.
Je hloupý./Je to hlupák.
Zij is slim.
Je chytrá.
Schiet op!
Pospěš si!
Let op! Pas op! Kijk uit!
Pozor! Dávej pozor!
Ga weg!
Jdi pryč! Uhni!
Blijf hier! Wacht op (mij)!
Zůstaň tady. Počkej (na mě)!
127
9 Etiketa při pracovním pohovoru
NIZOZEMŠTINA
Pozvánka na pracovní pohovor
Geachte heer Janssen,
Met interesse hebben wij kennis genomen van uw brief van 27 juli jl. en wij willen
graag nader kennis met u maken. Wij nodigen u uit op 10 augustus om 10:00 uur.
U heeft dan een gesprek met Edward Kersten, hoofd facilitaire dienst en Sabine
Davids, afdeling personeel.
Indien de datum of het tijdstip u niet schikt kunt u contact opnemen met ondergetekende, telefoonnummer 012-3456789. Wij zien uw bezoek met interesse tegemoet.
Met vriendelijke groet,
Double X BV
Vážený pane Janssene,
Se zájmem jsme si přečetli Váš dopis ze dne 27. července tohoto roku a rádi
bychom Vás osobně poznali při pohovoru. Dovolte, abychom Vás tímto pozvali na
pohovor 10. srpna v 10:00 hodin. Pohovor bude s panem Edwardem Kerstenem,
vedoucím PR oddělení a paní Sabinou Davidsovou, pracovnicí osobního oddělení.
Pokud Vám výše uvedené datum nevyhovuje, kontaktujte, prosím níže uvedenou
osobu, na telefonním čísle 012-3456789. Těšíme se na setkání s Vámi.
S pozdravem
Double X, Bv.
128
NIZOZEMŠTINA
Pracovní pohovor
V Nizozemském království je písemná
žádost o pracovní místo jedním ze základních kroků. Všechny firmy, které vypisují výběrová řízení na určitý pracovní
post, žádají všechny zájemce o písemnou formu strukturovaného životopisu
a motivační dopis. Mnohdy je třeba životopis napsat v angličtině a nizozemštině. Tyto písemnosti dělají na potencionálního zaměstnavatele první dojem
a ovlivňují Váš další postup v procesu
výběru vhodného kandidáta.
Navíc je třeba ke všem svým dovednostem doložit certifikát. V tomto směru
jsou Nizozemci opravdoví sběratelé
certifikátů jakéhokoli druhu a všechny
možné pracovní pozice a dovednosti.
Na druhou stranu zaměstnavatelé certifikáty vyžadují a jen tak se nespokojí
se všeobecným vzděláním a školním
vysvědčením. Proto také má vysvědčení ze středních škol vypsáné všechny
předměty a projekty, které byly v daném
školním pololetí organizovány a z nichž
student dostal nějaké hodnocení.
Pro první setkání je třeba se naučit základní výrazy:
Dobrý den/dobré ráno!
Dobrý den/dobré odpoledne!
Na shledanou!
Hledám pana Vlieta!
Moment!
Mám schůzku v 5 hodin.
Mám schůzku s panem Vlietem!
Mám schůzku s někým
z osobního oddělení.
Mám schůzku s paní Vlietovou!
Goedemorgen!
Goedemiddag!
Tot ziens!
Ik zoek meneer van der Vliet!
Ogenblik, a.u.b.!
Ik heb een afspraak om vijf uur.
Ik heb een afspraak met menee
van der Vliet.
Ik heb een afspraak met iemand uit
de PR afdeling.
Ik heb een afspraak met mevrouw
van der Vliet.
Často se uchazeči o zaměstnání stane,
že mu zaměstnanec osobního oddělení zavolá a oznámí mu termín schůzky.
V písemném oznámení bývá uvedeno
jméno osoby, s níž se má kandidát setkat. Jelikož nizozemština nerozlišuje
formu příjmení pro muže a pro ženy, je
v dopise často uvedeno: ….J.D.K. van
der Vliet nebo B. Stroosnijder. Z tohoto
označení se nedá poznat, zda se jedná
o muže či ženu. To poznáte až na místě.
Dalším překvapením může být nadměrné používání křestních jmen a jejich rodinných (osobních) variant.
129
NIZOZEMŠTINA
Přestože na pozvánce je uvedeno J.
van der Schee, můžete se setkat s paní
van der Schee (to se nestane tak často, spíše výjimečně. Možná v případech
velkých firem a vyššího postu uvedené
osoby). Častěji se setkáte s výrazem,
že máte schůzku s Coby. Oficiálním jménem zmíněné osoby je Jacoba, ale doma
a běžně užívaná varianta je Coby. V tento okamžik je cizinec velmi často zmaten, s kým má tedy domluvenou schůzku. Pro jasnější rozlišení se před jménem
a příjmením používá zkratka mw. (mevrouw) – paní a dhr. (meneer) – pán a jejich příjmení.
Při setkání zazní na 99% i následující věty:
Jak se máte?
Mám se dobře.
A Vy?
A ty?
Děkuji, velmi dobře.
Dobře, díky.
Hoe gaat het met u?
Het gaat goed met mij./ Heel goed.
En met u?
En met jou?
Heel goed, dank u wel.
Goed, bedankt.
Výměna zdvořilostních vět, které jsou
výše uvedeny, jsou pevnou součástí začátku každé konverzace v holandštině.
Nizozemci začínají touto otázkou pokaždé, když se spolu setkají. Nerozlišují
mezi soukromým hovorem nebo pracovním. Vždy se slušně optají, jak se máte.
V podstatě je nezajímá pravý stav věcí,
je to jen věta zahajující konverzaci. Nikdy
se neodpovídá negativně nebo si nestěžujeme na naši životní situaci. Je slušností odpovědět vždy pozitivně – Mám
se dobře, skvěle, výborně nebo super.
Při setkání je třeba se vzájemně představit a optat se, odkud dotyčný pochází, co dělá, kde
žije…:
Jak se jmenujete?
Hoe heet u?
Jmenuji se Johan.
Ik heet Johan.
Jsem Johan.
Ik ben Johan.
To je pan Bloemberg.
Dit is meneer Bloemberg.
To je pan Bloemberg, ředitel firmy Philips. Dit is meneer Bloemberg, de director
van Philips bv.(Bedrijf )
Odkud jste?
Waar komt u vandaan?
Jsem z Nizozemska /Čech.
Ik kom uit Nederland/Tsjechië.
Jsem z Amsterdamu.
Ik kom uit Amsterdam.
130
NIZOZEMŠTINA
Pozor, Nizozemci velmi rádi zkoumají
odkud kdo je a pak obšírně vzpomínají
na dovolenou v daných lokalitách. V Nizozemsku jsou velké rozdíly mezi jednotlivými provinciemi. Určitě se od sebe
velmi liší obyvatel provincie Severní Brabantsko, které je katolické a každoročně
žije karnevalem a dalšími katolickými
svátky a pohodou, od člověka pocházejícího z provincie Drente, který je silně
Jsem tady služebně.
Jsem tady na dovolené.
Hledám tady práci.
Chtěl bych tady pracovat.
Chtěl bych pracovat pro firmu IBM.
Jsem tady se svou ženou.
Jsem tady se svým mužem.
Jsem tady se svým přítelem.
Jsem tady se svojí přítelkyní.
Jsem tady se svou rodinou.
Jsem tady sám, bez rodiny.
nábožensky založený (protestant) a zastává tradiční hodnoty. Zde stále najdeme obce, kde lidé žijí podle tradičních,
církevně laděných, pravidel. Jednotlivé
části Nizozemského království mají i jiný
společensko-církevní zázemí. Pro zjednodušení lze celou zem rozdělit řekami
Maasa a Rýn, které dělí zemi na protestantský sever a katolický jih.
Ik ben hier beroepshalve.
Ik ben hier met vakantie.
Ik zoek een werk hier.
Ik zou graag hier prken.
Ik zou graag voor IBM werken.
Ik ben hier met mijn vrouw.
Ik ben hier met mijn man.
Ik ben hier met mijn vriend.
Ik ben hier met mijn vriendin.
Ik ben hier met mijn familie.
Ik ben hier alleen, zonder mijn familie.
Při pracovním pohovoru se budoucí zaměstnavatel velmi často zeptá na Vaši víru,
rodinný stav atd., přestože je to ryze soukromá záležitost a podle zákonů Nizozemska by tyto skutečnosti neměli ovlivnit Vaše přijetí do zaměstnání. Přesto k těmto
dotazům pravidelně dochází.
Jsem svobodný/svobodná.
Jsem ženatý/vdaná.
Jsem rozvedený/rozvedená.
Jsem vdovec/vdova.
Jsem katolík/protestant.
Jsem ateista (nepoužívá se)
Ik ben ongetrouwd.
Ik ben getrouwd.
Ik ben geschieden.
Ik ben weduwnaar/weduwe.
Ik ben katoliek/reformed.
Ik ben ateist/*humanistic.
*Lepší varianta odpovědi, že jste humanistou.
131
NIZOZEMŠTINA
Další výrazy, které se Vám při pohovoru velmi hodí:
Ano/ne
Prosím.
Prosím.
Děkuji.
Promiňte, omlouvám se.
Nechci.
Nemohu/Neumím.
Pozor!
Těší mne.
Děkuji Vám za pozornost.
Ja/nee
Graag gedaan. *jako reakce na poděkování za nějakou
práci, službu…
Austublief. *prosím při žádosti o něco/akci.
Bedankt. Dankt u wel.
Neem me niet kwalijk, sorry.
Ik wil niet. *odmítnutí věci/akce.
Ik kan niet. *odmítnutí z důvodů vlastních schopností.
Pas op! Let op!
Aangenaam.
Bedankt voor uw aandacht.
Při telefonickém hovoru si často domlouváme i pracovní schůzky. V tomto případě
je třeba znát názvy měsíců a dnů v týdnu.
Kdy se sejdeme?
Wanneer ontmoeten we elkaar?
V pondělí….
Op maandag….
V pět hodin.
Om vijf uur.
V 5:15 hodin.
Om kwart over vijf.
V 5:30 hodin.
Om half zes.
V 5:45 hodin.
Om kwart voor zes.
*Tak jako v angličtině, čas se první půlka počítá s předložkou po – OVER a předchozí
hodinu. Druhá polovina je s předložkou do – VOOR a používá se následující hodina.
Pokud budeme hovořit o detailnějším čase, pár minut po nebo před, je zde stejný
systém jako v češtině.
Je 6:05 hodin.
Het is vijf over zes.
Je 6:20 hodin.
Het is vijf over kwart (over zes).
Kolik je hodin?
Hoe laat is het?
Potkáme se za 10 minut.
Wij ontmoeten over 10 minuten.
Za 15 minut.
Over een kwartier.
Za 30 minut.
Over een half uur/half uurtje.
Večer.
´s avonds.
Později.
Later./ Stuk later.
Nyní, teď.
Nu.
Je pozdě.
Het is te laat.
Přišel jsi pozdě.
Je komt te laat.
Přišel jsi brzy.
Je ben hier te vloeg./ Je komt te vloeg.
132
NIZOZEMŠTINA
Motivační dopis
Geachte (jméno kontaktní osoby ve firmě*),
Op Intermediair.nl las ik dat u op zoek bent naar nieuwe stagiairs op het gebied
van Finance. Werken bij <jméno firmy> is een kans die iedere student zou moeten
grijpen, en daarom meld ik me graag aan.
De afgelopen vijf jaar heb ik tijdens mijn studie bedrijfskunde een passie ontwikkeld voor alles dat met markten en economie te maken heeft. Het analyseren
van risico’s en bedenken van nieuwe constructies zijn dingen waar ik niet alleen in
uitblink, maar ook erg veel plezier aan beleef. Het heeft me geleerd gestructureerd
te denken en de lange termijn in het oog te houden. Verder ben ik me aan het
verdiepen in verantwoord ondernemen. Het is mijn ambitie om ooit leiding te geven
binnen een grote organisatie.
Een stage bij <jméno firmy> zou daarvoor een ideale eerste stap zijn. De bedrijfscultuur past perfect bij mij. De kennis die ik kan opdoen bij een bedrijf dat internationaal opereert, is onmisbaar voor een toekomstige carrière en het verbreden van kennis
en inzicht. Het is daarbij fantastisch om samen te mogen werken met ervaren
professionals die passie hebben in hun vak.
Ik ben gedisciplineerd, gedreven en ga altijd recht op de gestelde doelen af. Naast
mijn opleiding ben ik actief geweest binnen tal van verenigingen en commissies. Als
organisator pak ik de dingen enthousiast op en laat ze niet meer los totdat alles
helemaal naar wens verloopt.
Bij dezen hoop ik dat ik u heb overtuigd van mijn gedrevenheid om een stage bij uw
bedrijf niet alleen af te ronden met goede resultaten, maar ook om een waardevolle
contributie te leveren aan uw team. Graag verwijs ik naar mijn cv, en ik zie ernaar uit
om mijn motivatie en capaciteiten tijdens een gesprek verder toe te lichten.
Met vriendelijke groet,
<jméno žadatele o práci>
<kontakt – telefon, e-mail>
Bijlage: curriculum vitae
Dobrý den pane Vlies/paní Vlliesová,
Na webu Intermediair.nl jsem četla, že Vaše firma hledá praktikanta v oblasti financí.
Pracovat pro firmu… je příležitost, které se musí každý student chopit, a proto Vás
obratem kontaktuji.
V minulých pěti letech jsem během mého studia s nadšením prostudovala maximum
informací v oblastech obchod a ekonomie v oboru komerce. Analyzovat rizika a navrhovat nové pracovní varianty jsou záležitosti, které mne baví, ale které mne motivují
k dalším a lepším výkonům. Studium mne naučilo strukturovaně myslet a dlouhodobě plánovat a sledovat vývoj celého projektu. Samozřejmě se k zadané práci stavím zodpovědně. To je mojí devizou, abych mohla v budoucnu zastávat vedoucí funkci ve firmě.
133
NIZOZEMŠTINA
Praxe u Vaší firmy je ideálním prvním krokem v mém pracovním životě. Firemní
strategie mi absolutně vyhovuje. Studijní poznání a praxe, kterou u mezinárodní
firmy získám, je velkým přínosem pro moji další pracovní karieru a rozšířím si tím své
pracovní dovednosti a know-how. Je proto skvělé moci pracovat s takovými zkušenými odborníky, kteří mají radost ze své práce a oboru.
Mám dobrou pracovní kázeň, dodržuji termíny, maximálně se věnuji svěřeným úkolům a zadaným cílům. Mimo své studium jsem aktivní v celé škále organizací a klubů.
Jako organizátor se vždy aktivně ujímám zadaných úkolů a snažím se je vyřešit.
Závěrem bych si dovolila vyjádřit naději, že jsem Vás přesvědčila o mém zájmu
o praxi u Vaší firmy. Mým zájmem není jen splnit si praxi, ale efektivně a cílevědomě
se něčemu přiučit, být přínosným členem vašeho týmu. Prosím, přečtěte si můj životopis, který doplní můj motivační dopis o přehled mých kvalit a zkušeností. Samozřejmě vše při osobním pohovu doplním.
S přátelským pozdravem
<jméno>
<tel.číslo>
Příloha: životopis
*Pokud neznáme jméno kontaktní osoby, lze použít pouze neutrální oslovení GEACHTE
*V Nizozemí se píše jméno ulice nebo
náměstí dohromady, takže někdy dostanete adresu s neuvěřitelně dlouhým
názvem ulice. Pokud se jedná o jméno
a příjmení, velmi často se také píše dohromady: např.Beatrixstraat, WillemAlexandrerplantsoen, Erasmusplain. Čísla
domů jsou mnohdy doplněna písmeny.
Pokud se jedná o velké obytné domy,
tak má každý byt svoje číslo popisné.
Neexistuje, že by bylo jedno číslo popisné pro celý bytový komplex.
Poštovní směrovací číslo je vždy kombinací 4 číslic, hlavní směrovací kód města nebo obce, plus 2 písmena. Ta určují
část ulice. Mnohdy má dlouhá ulice několik písmenných kombinací, podle toho
lze také odhadnout, kde se dům nachází.
Každá ulice má svoje čísla a velmi často
je levá a pravá strana rozdělena na lichá
a sudá. Další ulice začíná novými čísly.
** V Nizozemsku je několik typů středoškolského vzdělání. Je rozděleno do
4 základních skupin. VWO – trvá 6 let
a jedná se o variantu českého víceletého
gymnázia a lycea. Zde student má i klasické jazyky jako je latina a řečtina.
Studijní linie HAVO – trvá 5 let a jedná se
o variantu české střední odborné školy.
V Nizozemsku jsou zaměřeny převážně
všeobecně, jako je české gymnázium.
Pracovní a studijní specifikaci studují
následně po ukončení HAVO, takže si
studijní léta nepřímo prodlouží. O stupeň nižší je MAVO, které trvá 4 roky a je
134
NIZOZEMŠTINA
Životopis
Vzor strukturovaného životopisu:
Curriculum vitae
Nezaměstnanost
zdroj: scan De Schakel 43/2012
Osobní údaje
Příjmení:
Jméno:
Adresa:
Telefon:
Datum narození:
Stav:
Wennemars
Johan
Oldenzaalsestraat 58, 3567 AD Zaltbommel
053-8789652
19 november 1979 te Almelo
Ongehuwd
Vzdělání:
Střední škola:
Studijní zaměření:
Řidičský průkaz:
VWO (gymnázium), maturitní vysvědčení z roku 2004
kultura a společnost
B/E
Pracovní zkušenost: administrativní pracovník u obchodního domu HEMA
Volnočasové aktivity:
Člen výboru klubu ZVP , 2012 – současnost
Reference – pan Molenaar, ředitel školy Cambium
paní Mendel, ředitelka lokální filiálky HEMA
ekvivalentem českého učebního oboru.
Během studia mají studenti odborné
praxe a studijní nároky nejsou tak vysoké. Úplně nejnižším studijním oborem je
LWO, které odpovídá českému 2-letému
učebnímu oboru. Studenti mají studium
orientováno velmi prakticky a je zde
minimum teoretických předmětů. Tyto
obory jsou převážně pro mládež se sníženým intelektem. Po tzv. střední škole
studenti pokračují na vyšší odbornou
nebo vysokou školu. Nizozemské školství je velmi volné a prostupné. Pokud se
student snaží, během pár let vystuduje
i VWO, jen si zvolí poněkud delší cestu.
Veškerá středoškolská studia jsou zakončena státní maturitní zkouškou.
***Do životopisu Nizozemci, hlavně mladí, rádi uvádí i organizace, u nichž měli
studijní praxi. Navíc skoro každý student
má nějaké „bij-baantje“, malou brigádu
po škole nebo o víkendu. Často pracují v obchodech, ve stáncích fast-foodu
nebo restauraci.
135
NIZOZEMŠTINA
Curriculum vitae
Persoonlijke gegevens
Naam:
Voornaam:
Adres:
Telefoon:
Geboren:
Burgerlijke staat:
Opleiding:
Middelbare school
1998 - 2004:
Wennemars
Johan
Oldenzaalsestraat 58, 3567 AD Zaltbommel
053-8789652
19 november 1979 te Almelo
Ongehuwd
Profiel:
Rijbewijs:
VWO
Scholengroep Cambium Zaltbommel (diploma behaald in 2004)
Cultuur en maatschappij
B/E
Werkervaring:
2009 – 2011
Administratief werk bij de HEMA
Vrije tijd:
2008 – heden
Bestuurslid jeugdcommissie ZTV
Referenties:
– de heer Molenaar, locatiedirecteur Scholengroep Cambium, tel:034- 5654574
– Mevrouw Mendel, filiaalhoudster HEMA Zaltbommel, tel: 0418- 6678693
V tomto bodě je vždy dobře uvést nějaké pracovní specifikum, které by pro
potencionálního zaměstnavatele bylo
přínosné. Je pravdou, že Češi se v tomto bodě mají tendenci podhodnocovat
a své kvality a dovednosti snižovat.
Potencionální zaměstnavatel Váš životopis čte již s vědomím, že své kvality
a dovednosti nadhodnocujete. Pokud
pak čte CV napsané klasickým Čechem,
nezůstává z jeho dovedností skoro nic.
Pozor na to! Ohodnoťte se pořádně!
**** V tomto bodě se uvádí veškeré aktivity, které děláte na bázi dobrovolnosti
a členství ve všech organizacích a klubech. V Nizozemsku se často setkáme
i s aktivitami spojenými s církví a volno-časovými centry a centry pro seniory
nebo občany s handicapem.
136
NIZOZEMŠTINA
V Nizozemsku se příliš často nepoužívají akademické tituly tak jako v České republice. V oslovení nepoužíváme ani titul pracovního zařazení. Pokud nevíme, s kým budeme jednat, je lepší použít v oslovení pouze výraz GEACHTE. Oslovení dobrý den
pane/paní – Geachte meneer/mevrouw se nepoužívá.
Jméno
Jméno firmy
Hledat
Nahlásit, přihlásit se
S radostí, ráda
Pracovat
Obor, oblast
Minulých 5 let
Obor komerce
Vymyslet
Věc, záležitost
Dlouhodobě
Mít na zřeteli
Vedení
Zodpovědnost
Přijmout zodpovědnost
Praxe
První krok
Znalosti
Budoucnost
Budoucí kariera
Zkušený
Radost
Obor
Disciplinovaný
Jít přímo k věci, maximálně se věnovat
Cíl, záměr
Organizace
Zabývat se (úkolem)
Neopomíjet, nenechat nedokončené
Ne víc
Absolutně, celkem
Všechno
Doufat
Přesvědčit
Cenný, hodnotný
Odkazovat (na)
Pohovor
Doplnit, osvětlit (něco)
naam
bedrijfsnaam
zoeken, ik zoek (hledám)
aanmelden, ik meld aan (hlásím se)
graag
werken, ik werk bij (pracuji pro…)
het gebied (van)
afgelopen vijf jaar
bedrijfskunde
bedenken, ik bedenk
ding
lange termijn
in het oog te houden
leiding
verantwoord
verantwoord ondernemen
stage
eerste stap
kennis
toekomst
toemkomstige carriére
ervaren
passie
vak, vakken (obory)
gedisciplineerd
recht op gaan, ik ga recht op
doel, doelen (pl.)
vereniging
oppakken, ik pak …. Op
loslaten, ik laat ….. los
niet meer
helekal
alles
hopen, ik hoop
overtuigen, ik overtuig
waardevol
verwijzen naar, ik verwijs (naar)
het gesprek
toelichten, ik licht ….toe
137
10 Poznáváme hrou
NIZOZEMŠTINA
Odlišnosti mezi
českým a nizozemským...
Nejdříve bje třeba se zmínit o zvyklostech, které jsou velmi odlišné a mohou
nejednoho člověka-návštěvníka uvést
v omyl nebo mu tzv. vyrazit dech. Na
jednu stranu si říkáme, že Nizozemci
jsou skoro stejní jako my, jsou také sousedy Němců a ti je, tak jako nás, nemálo
ovlivňují. Historicky jsou zemědělci převychovaní na obchodníky, my Češi jsme
zase zemědělci změnění na průmyslníky. Oba dva národy jsou relativně malé
a politicky nevýznamné, a proto se musí
skoro vždy podřizovat nějakému velkému bratrovi. My, Češi podléhali po staletí rakouským Habsburkům a Nizozemci podléhali dlouhá staletí španělským
Habsburkům a poté Francouzům. Ale to
je historie!
Dnes je Nizozemské království více než
dvoustým samostatným a suverenním
státem, takže se rozhodují sami za sebe
a jejich ekonomika stojí především na obchodě. Model koupím a se ziskem prodám
je v jejich genech dostatečně zakotven
a skoro každý Holanďan přepočítává své
štěstí a radost z žítí na peníze. Jednou
jsem slyšela, že my Češi jsme velmi šikovní a podnikaví, ale štěstí pro „západ“,
že jsme marniví. Takže nikdy nebudeme
bohatí, protože všechny své výdobytky
„rozfofrujeme“. Prostě se držíme hesla
„Parte diem“, což Nizozemci neumí. Kdy
a kde se zrodil tento rozdíl nevíme, ale
lze to částečně přičítat náboženství.
Nizozemci jsou převážně protestanti
a ti žijí velmi střídmý život. Protestant
si nemůže odčinit svoje hříchy odpustky
nebo zpovědí, ten si je nese celý život
a budou nakonec na nebesích hodnoceny a zvažovány. Tak si průměrný Nizozemec nese od raného dětství nějaký ten
hřích a doufá, že mu to nakonec nějak
projde. Když už je zmínka o náboženství,
musíme zmínit jeden významný rozdíl –
chování společnosti v neděli. Jako Češi
jsme zvyklí, že není problém jít v neděli
nakupovat. Tady v Holandsku to neplatí. Neděle je věnována návštěvě kostela
a rodině, a proto jsou obchody (supermarkety i hypermarkety) zavřeny. To
platí i pro velké nadnárodní obchodní
řetezce jako je např. Ikea V tomto případě zvítězila víra nad obchodem. Mnohokrát zde proběhla diskuse, zda by nebylo
vhodné otevřít obchody třeba v neděli
odpoledne, ale zatím to neprošlo. Neděle je prostě od slova „nedělat“.
Jsou zde i příslušníci striktního církevního směru – Nederlandse Gereformeerde kerk, a ti nesmí v neděli dokonce ani
cestovat žádným dopravním prostředkem. Mohou jít pouze pěšky do kostela
a zpět. Ale to je obšírněji zmíněno v kapitole Náboženství a Holanďané této
brožury.
K dalším odlišnostem patří stravovací
návyky. Detailněji o národních jídlech
v jiné kapitole, ale pro zjednodušení
a vyvarování se nepříjemných překvapení, musíme zmínit jednu odlišnost. Nizozemci k obědu jedí pouze chléb s něčím
a zapíjí to nejčastěji mlékem. Do práce
nebo školy si svůj „boterham – BH“ nosí
138
NIZOZEMŠTINA
ve speciálních krabičkách. V poledne i ředitel velké firmy sáhne do tašky a vyndá
si na stůl svůj obložený chléb a jablko
nebo banán. Další odlišností je pití kávy.
Pokud přijdete k někomu na návštěvu,
zeptá se vás, zda si dáte kávu a sušenku. Pokud podle českých pravidel poprvé odmítnete, zbytek návštěvy již nic
nedostanete. Navíc sušenky jsou v dóze
s víčkem. Ta se otvírá pouze jednou!
Nechcete, nebude! Musíte si vzít ihned
nebo později budete litovat, že jste tak
neučinili.
Ale teď k něčemu slavnostnějšímu. Dárky
v prosinci nenosí ani Jéžíšek, ani Santa
nebo Kerstman, ale Sinterklaas. Ten připlouvá do království již koncem listopadu
z dalekého Španělska, aby měl dostatek
času nakouknout do každé domácnosti
a posbírat dopisy s přáními. Pozor, dopis
musíte dát koncem listopadu večer do
boty, přidat mrkev pro Sintaklaasova bělouše a věřit, že v danou noc pojede okolo. Dárky, jež jste si přáli, pak dostanete
na den sv. Mikuláše, tj. 5. prosince večer.
Poslední velkou odlišností je vztah Nizozemců ke svým domácím mazlíčkům. Tady
je pejsek nebo kočička tím nejváženějším
členem rodiny. To, že jim kupují jejich páníčkové všelijaké dobrůtky, to není nic tak
zvláštního, ale že můžete zvířeti uzavřít
speciální zdravotní pojištění, to už jiné
je! Svému pejskovi nebo kočičce můžete
u většiny pojišťoven uzavřít nejen zdravotní pojištění, ale i cestovní a spoření
na pohřeb. Ano, čtete dobře. Pohřeb domácího mazlíčka není levná záležitost –
představte si pronájem rozlučkové síně,
profesionální řečník, květinová výzdoba,
rakev, hrob. To něco stojí. Jako majitel se
můžete samozřejmě rozhodnout, zde pre-
ferujete pohřeb do hrobu nebo kremaci.
Vše je možné a záleží jen a jen na vás. Bohužel ne každý hřbitov nabízí prostor pro
hroby mazlíčků, takže ještě musíte léta
na hrob svého Rexíka dojíždět 50 a více
kilometrů. Ale, co byste pro lásku k němé
tváři neudělali!
A jaké nás mohou potkat úskalí v jazyce? Slov je spousta a některá zní skoro
stejně, ale významem se často velmi liší.
To, že se skupina Holanďanů bude celý
večer bavit o spoustě věcí a mezi větami
zaslechneme slovo pinda, nás nemusí vykolejit. V první moment, když vám pindu
nabídnou, pod vlivem češtiny zaváháte,
přeci jen sedíte ve slušné společnosti, ale
později vám dojde, že toto slovo znamená burský oříšek. Ten je jednou z nejpopulárnějších dobrůtek na party. Pak už vám
zbývá jen se nad těmito false-friends zasmát.
Jaké další jazykově záludné dvojice můžete
v Nizozemsku a Vlandrech potkat?
Čeština
Bít/být
Blázen
Bod
Bol
Den
Rám
Drát
Stůl
Pád
Bio-
nizozemština
bit
blazen
bod
bol
den
raam
draat
stoel
pad
bio
překlad do češtiny
morda, tlama
foukat
nabídka
koule, kulička
smrk
okno
nit
židle
cesta, cestička
kino
Určitě bychom společně našli další a další rozdíly, ale ty už necháme na vás. Pokud vyrazíte do Nizozemska, buďte připraveni na milá i nemilá překvapení. Tady
určitě platí: „Jiný kraj, jiný mrav.“
139
10 Poznáváme hrou
NIZOZEMŠTINA
dy vyhrál soutěž žáků základních škol
v grafické podobě posledního guldenu.
Víte, že .... zajímavá
fakta o Nizozemském
království a společnosti
1. Nizozemsko je známo svými cyklisty.
Nizozemí je také jedinou zemí na světě,
kde je více kol než obytel. V zemi žije
přibližně 17 milionů lidí, jež vlastní více
než 18 milionů kol. Víte kolik kol je ročně v Nizozemsku ukradeno? Zhruba 800
000 kol, tj. každých 39 sekund je jedno
kolo ukradeno.
2. Současná vlajka Nizozemska je používána od 19. února 1937. Ten den královna Wilhemina podepsala nejkratší královský výnos v historii. Byla to jen jenda
řádka: „Barvy vlajky Nizozemského království jsou červená, bílá a modrá.“
3. Která provincie je nejmenší? 3 nejmenší provincie jsou Groningen, Utrecht,
Zeeland. (Utrecht)
4. Ročně se v Nizozemsku spotřebuje
1,1 miliard kil rajčat. Tzn. že každý Nizozemec sní ročně 66 kilo rajčat.
5. 1. ledna 2002 se přestala v Nizozemsku používat tradiční měna GULDEN. Historie guldenu sahá až do roku
1252, kdy byl první gulden, tehdy ještě
nazýván florin, zaveden. To mělo také
vliv na značku guldenu ƒ nebo zkratka fl.
Poslední gulden byl vyroben s grafikou
Tima van Melise – lev s vlajkou v tlapách
a uveden do oběhu v roce 2001. Tim teh-
6. Pokud v zimě dostatečně mrzne, je
možné začít organizovat závod ELFSTEDENTOCHT, bruslení na zamrzlých grachtech kolem 11 nizozemských měst.
V roce 1963 byla taková zima, že 12.
ročník dokončilo pouhých 57 lidí, ačkoli
na startu jich bylo 9294. Nakonec bylo
rozděleno 69 památečních medailí. Na
základě těchto klimaticky krutých podmínek vznikl film „De Hel van ´63“ (Peklo
roku 63).
7. Nizozemsko je zemí typických zimních
jídel – především stampot met rookworst (šťouchané brambory s točeným
salámem). Rookworst je zde vyráběn
více než 500 let. Nejznámějším a nejchutnějším je HEMA rookworst (salám
z obchodního domu HEMA) Víte kolik
salámu sní jeden Nizozemec ročně? 6
rookworstů za rok.
8. Frikandel (podlouhlý masový výrobek
z mletého masa, jež se frituje) byl poprvé vyroben v roce 1954 panem Gerritem de Vries v Dordrechtu. Ten vyráběl
masové kuličky pro restaurace a jednoho dne mu došlo potřebné koření, tak
výrobek změnil. Německý obchodník dal
novému výrobku své jméno. Víte kolik
frikandelů se v Nizozemsku ročně sní?
500 milionů kusů
9. 6. ledna je den Tří králů, kdy se v Severním Holandsku podává Driekoningenbrood (Chléb tří králů). V některých
obcích jej nazývají fazolový chléb. Ten,
kdo najde ve svém dílů fazoli, se stává
140
NIZOZEMŠTINA
králem domu. Symbolicky dostává klíč
od domu a může rozhodnout, co se ten
den bude dělat a jíst.
10. Francouzi mají svůj koňak, Skoti svoji whisky a Nizozemci mají svojí
mladou nebo starou Jenever. Tradiční
nizozemský alkoholický nápoj (chutově
podobný české Staré myslivecké). Rozlišení stará a mladá jenever, není závislé na stáří nápoje (tak jako je to např.
u whisky), ale na druhu receptury. Stará
jenever se vyrábí podle receptury ze 16.
století ze sladu, destilátu zkvašeniny ze
žita, kukuřice a pšenice. Mladá jenever
se vyrábí pouze z čistého alkoholu. Město spojené s Jenever, tzv. Ketel 1 (kotel
č.1.) je Schiedam.
Krásné nizozemské přísloví: „Al draagt
aap een gouden ring, het is een lelijk
ding.“ (Pokud má opice na prstě zlatý
prsten, je to ošklivá věc. Smysl – ani hezké oblečení a klenoty neudělají z ošklivky
krásku.)
Světově proslulí Holanďané
Hieronymus Bosch (1450-1516) – malíř. Zajímavá plátna plná malých postav.
Nejznámější „Zahrada pozemských potěšení“, Prado Madrid.
Jan van Eyck (1390-1441) – malíř, portrétista a předchůdce Rembrandta. Portréty stylově umístěné v komnatách.
Nejznámější plátno „Svatba Arnolfiniových“, Národní galerie Londýn.
Vincent van Gogh (1853-1890) – malíř.
Nejznámější jsou jeho „Slunečníce“, Mnichov. Namaloval více než 700 obrazů
a za svého života prodal jen jeden. Byl
psychicky nemocný a jednoho dne si
sám uřízl ucho.
Rembrandt van Rijn (1606-1669) – malíř. Autor obrovského plátna „ Noční hlídka“, Rijskmuseum Amsterdam.
Jan Vermeer (1632-1675) – malíř, portréty a obrazy dívek. Nejznamější plátno
„Dívka s perlou“, Mauritshuis Den Haag.
Erasmus Rotterdamský (1466-1536) –
teolog, filosof, humanista, spisovatel,
představitel renesance a humanismu.
Baruch Spinoza (1632 – 1677) – filosof,
kritický pokračovatel Descartovy nauky
o substancích, metafyzika.
Abel Janszoon Tasman (1603-1659) –
dobrodruh a mořeplavec, pracoval pro VOC,
objevil ostrovy Tasmanie, Nový Zealand
a Tongatapu. Hledal a mapoval svět kolem
tvz. Nieuw-Holland (dnešní Austrálie). Podílel se na obchodu s orientem a exotickými
zeměmi.
Gerrit Rietveld (1888-1964) – architekt
a designér. Zakladatel hnutí „Stijl“. Nejznámějím jeho výrobkem je židle.
Zacharias Janssen (1632-1723) – konstruktér 1. varianty mikroskopu – tzv. drobnohledu (1590).
Anton van Leeuwenhoek – tzv. Otec mikrobiologie, 1. vědecká mikroskopická pozorování organismů.
Hugo Rietveld (*1932) – konstruktér tzv.
krystalografu.
141
10 Poznáváme hrou
NIZOZEMŠTINA
Pieter Zeeman (1865-1943) – držitel
Nobelovy ceny za fyziku, rozdvojení
spektrálních čar v magnetickém poli –
tzv. Zeemanův jev.
Otázka: Který z následujících možností je
malířem, jež se narodil v Antverpách, celý
život žil a pracoval v Haarlemu a má tam
dokonce dnes vlastní muzeum? Proslavil
se portréty střelců, trhovců a šlechticů.
Většina portřétů má pouze tmavé pozadí.
En waar de bollen bloeien
tam, kde kvetou cibuloviny (tulipány)
In hun schoonste pracht
ve své plné nádheře.
Ik hou van Holland
Miluji Holandsko
Met je bossen en je hei
s jeho lesy a loukami,
Jouw blonde duine in een bonte rij
bílé duny v několika řadách.
a) Jan Steen
b) Jan Vermeer
c) Frans Hals
Ben ik van huis en haard
I když jsem mimo domov a rodinný krb,
Odpověď: C
Píseň národního patriotismu: „Ik hou
van Holland“ (Mám rád Holadnsko), autor hudby i textu W. Schootmeyer
Ik hou van Holland
Mám rád Holandsko
Op heel deez ´grote aard´
užívám si ve velkém světě,
Is ´t kleine Holland mij ´t meeste waard.
to malé Holondska je přesto to nejdražší, co mám.
Landje aan de Zuiderzee
zemičku na břehu Jižního moře,
Dat stukje Holland
ten kousíček Holandska
Draag ik in mń hart steeds mee
nosím pořád ve svém srdci,
Daar waar die molen draaien
ten kousek, kde se točí větrné mlýny
In hun forse kracht
se svou obrovskou silou,
142
NIZOZEMŠTINA
jeden z tisíce), si ji může najít na www.
youtube.com i s textem.
Bratře Kubo, bratře
Kubo, ještě spíš, ještě
spíš?
Stadhouder, česky: místodržitel byl ofi ciálním představitelem státu v období
tzv. Republiky Sedmi spojených provincií. Jeho pravomoce byly jako by byl král,
ale de jure byl kontrolován Generálními
stavy. Titul král se v Nizozemsku používá jen v posledních stoletích (od roku
1815). Nizozemci si vždy zakládali na
speciální formě demokracie.
•
Určitě tuhle písničku, která se ve škole
zpívala ve formě čtyřhlasého kánonu,
znají i Nizozemci. Jednou z teorií vzniku
textu je zavraždění bratrů De Witt 20.
srpna 1672 v Den Haagu. Tehdy byl Jan/
Johan de Witt Velký penzionář a jeden
z nejvlivnějších představitelů Generálních stavů v období tzv. Republiky Sedmi spojených provincií. Jeho bratr byl
pak správce v Dordrechtu. Oba bratři
měli neomezenou moc a stáli na straně
bohatých. Ti pod jejich taktovkou den
ode dne bohatli a chudí byli den ode
dne pod větší a větší tyranií. Všechno
má svůj čas a hranice, a tak se Jacob de
Witt jednoho dne ocitl ve vězení a byl
obviněn mimo jiné z přípravy atentátu
na místodržitele (stadshouder) Viléma
III. V den soudního přelíčení do síně vtrhly rozzuřené davy a oba bratry zastřelili.
Potom jejich mrtvá těla pověsili na pouliční svítilnu, hlavou dolů a rozpárali je.
Jednotlivé části jejich těl pak prodávali.
Dav jásal, že je konec s tyranií a vzniklo
několik bujarých písní.
...“Broeder Jacob, broeder Jacob, slaap
je nog? Slaap je nog? Alle klokken luiden! Alle klokken luiden! Bim bam bom,
bim bam bom.“
Zavraždění bratrů De Witt
zdroj: https://nl.wikipedia.org/wiki/
Cornelis_de_Witt#mediaviewer/File:Jan_
de_Baen-_De_lijken_van_de_gebroeders_
de_Witt.jpg
Jiná teorie se opírá o shodu s francouzskou lidovou písní o lenivém mnichovi
Jacobovi. Kde je pravda nevíme, ale písnička je to hezká. Kdo ji nezná (asi tak
143
10 Poznáváme hrou
NIZOZEMŠTINA
Het Wilhelmus, státní hymna
Stará verze
Současná verze
Český překlad
Wilhelmus van Nassouwe
ben ik, van Duitsen bloed,
den vaderland getrouwe
blijf ik tot in den dood.
Een Prinse van Oranje
ben ik, vrij, onverveerd,
den Koning van Hispanje
heb ik altijd geëerd.
Jsem Vilém Nassavský
rodu německého,
věrný vlasti
nadosmrti zůstanu.
Jsem princ oranžský,
volný a nebojácný.
Španělskému králi
vždy jsem vzdával čest.
První sloka
Wilhelmus van Nassouwe
Ben ick van Duytschen
bloet,
Den Vaderlant getrouwe
Blyf ick tot in den doot:
Een Prince van Oraengien
Ben ick vrij onverveert,
Den Coninck van Hispaengien
Heb ick altijt gheeert.
Druhá sloka
In Godes vrees te leven
Heb ick altyt betracht,
Daerom ben ick verdreven
Om Landt om Luyd ghebracht:
Maer God sal mij regeren
Als een goet Instrument,
Dat ick zal wederkeeren
In mijnen Regiment.
In Godes vrees te leven
heb ik altijd betracht,
daarom ben ik verdreven,
om land, om luid gebracht.
Maar God zal mij regeren
als een goed instrument,
dat ik zal wederkeren
in mijnen regiment.
Třetí sloka
Lydt u myn Ondersaten
Die oprecht zyn van aert,
Godt sal u niet verlaten
Al zijt ghy nu beswaert:
Die vroom begheert te
leven
Bidt Godt nacht ende
dach,
Dat hy my cracht wil
gheven
Dat ick u helpen mach.
Lijdt u, mijn onderzaten
die oprecht zijt van aard,
God zal u niet verlaten,
al zijt gij nu bezwaard.
Die vroom begeert te
leven,
bidt God nacht ende dag,
dat Hij mij kracht zal
geven,
dat ik u helpen mag.
144
NIZOZEMŠTINA
Čtvrtá sloka
Lyf en goet al te samen
Heb ick u niet verschoont,
Mijn broeders hooch van
Namen
Hebbent u oock vertoont:
Graef Adolff is ghebleven
In Vriesland in den slaech,
Syn Siel int ewich Leven
Verwacht den Jongsten
dach.
Lijf en goed al te samen
heb ik u niet verschoond,
mijn broeders hoog van
namen
hebben ‘t u ook vertoond:
Graaf Adolf is gebleven
in Friesland in den slag,
zijn ziel in ‘t eeuwig leven
verwacht den jongsten
dag.
Pátá sloka
Edel en Hooch gheboren
Van Keyserlicken Stam:
Een Vorst des Rijcks vercoren
Als een vroom Christen
man,
Voor Godes Woort ghepreesen
Heb ick vrij onversaecht,
Als een Helt sonder
vreesen
Mijn edel bloet ghewaecht.
Edel en hooggeboren,
van keizerlijken stam,
een vorst des rijks verkoren,
als een vroom christenman,
voor Godes woord geprezen,
heb ik, vrij onversaagd,
als een held zonder
vreden
mijn edel bloed gewaagd.
Šestá sloka
Mijn Schilt ende betrouwen
Sijt ghy, o Godt mijn Heer,
Op u soo wil ick bouwen
Verlaet mij nimmermeer:
Dat ick doch vroom mach
blijven
V dienaer taller stondt,
Die Tyranny verdrijven,
Die my mijn hert doorwondt.
Mijn schild ende betrouwen
zijt Gij, o God mijn Heer,
op U zo wil ik bouwen,
Verlaat mij nimmermeer.
Dat ik doch vroom mag
blijven,
uw dienaar t’aller stond,
de tirannie verdrijven
die mij mijn hart doorwondt.
145
Ty, můj Bože a Pane
jsi mým štítem,
na Tebe se spoléhám.
Na Tobě budu stavět,
nikdy mne neopouštěj,
abych mohl být zbožný,
být vždy tvým sluhou
a zahánět tyranii zraňující mé srdce.
10 Poznáváme hrou
NIZOZEMŠTINA
Sedmá sloka
Van al die my beswaren,
End mijn Vervolghers zijn,
Mijn Godt wilt doch bewaren
Den trouwen dienaer dijn:
Dat sy my niet verrasschen
In haren boosen moet,
Haer handen niet en wasschen
In mijn onschuldich bloet.
Van al die mij bezwaren
en mijn vervolgers zijn,
mijn God, wil doch bewaren
den trouwen dienaar dijn,
dat zij mij niet verrassen
in hunnen bozen moed,
hun handen niet en wassen
in mijn onschuldig bloed.
Osmá sloka
Als David moeste vluchten
Voor Saul den Tyran:
Soo heb ick moeten
suchten
Met menich Edelman:
Maer Godt heeft hem
verheven
Verlost uit alder noot,
Een Coninckrijk ghegheven
In Israel seer groot.
Als David moeste
vluchten
voor Sauel den tiran,
zo heb ik moeten zuchten
als menig edelman.
Maar God heeft hem
verheven,
verlost uit alder nood,
een koninkrijk gegeven
in Israël zeer groot.
Devátá sloka
Na tsuer sal ick ontfanghen
Van Godt mijn Heer dat
soet,
Daer na so doet verlanghen
Mijn Vorstelick ghemoet:
Dat is dat ick mach sterven
Met eeren in dat Velt,
Een eewich Rijck verwerven
Als een ghetrouwe Helt.
Na ‘t zuur zal ik ontvangen
van God mijn Heer dat
zoet,
daarnaar zo doet verlangen
mijn vorstelijk gemoed:
dat is, dat ik mag sterven
met eren in dat veld,
een eeuwig rijk verwerven
als een getrouwen held.
146
NIZOZEMŠTINA
Desátá sloka
Niet doet my meer erbarmen
In mijnen wederspoet,
Dan dat men siet verarmen
Des Conincks Landen
goet,
Dat van de Spaengiaerts
crencken
O Edel Neerlandt soet,
Als ick daer aen ghedencke
Mijn Edel hert dat bloet.
Niet doet mij meer erbarmen
in mijnen wederspoed
dan dat men ziet verarmen
des Konings landen goed.
Dat u de Spanjaards
krenken,
o edel Neerland zoet,
als ik daaraan gedenke,
mijn edel hart dat bloedt.
Jedenáctá sloka
Als een Prins op gheseten
Met mijner Heyres cracht,
Van den Tyran vermeten
Heb ick den Slach verwacht,
Die by Maestricht begraven
Bevreesden mijn ghewelt,
Mijn ruyters sach men
draven.
Seer moedich door dat
Velt.
Als een prins opgezeten
met mijner heireskracht,
van den tiran vermeten
heb ik den slag verwacht,
die, bij Maastricht begraven,
bevreesden mijn geweld;
mijn ruiters zag men
draven
zeer moedig door dat
veld.
Dvanáctá sloka
Soo het den wille des
Heeren
Op die tyt had gheweest,
Had ick gheern willen
keeren
Van v dit swear tempeest:
Maer de Heer van hier
boven
Die alle dinck regeert.
Diemen altijd moet loven
En heeftet niet begheert.
Zo het den wil des Heren
op dien tijd had geweest,
had ik geern willen keren
van u dit zwaar tempeest.
Maar de Heer van hierboven,
die alle ding regeert,
die men altijd moet loven,
en heeft het niet begeerd.
147
10 Poznáváme hrou
NIZOZEMŠTINA
Třináctá sloka
Seer Prinslick was ghedreven
Mijn Princelick ghemoet,
Stantvastich is ghebleven
Mijn hert in teghenspoet,
Den Heer heb ick ghebeden
Van mijnes herten gront,
Dat hy mijn saeck wil
reden,
Mijn onschult doen bekant.
Zeer christlijk was gedreven
mijn prinselijk gemoed,
standvastig is gebleven
mijn hart in tegenspoed.
Den Heer heb ik gebeden
uit mijnes harten grond,
dat Hij mijn zaak wil redden,
mijn onschuld maken
kond.
Čtrnáctá sloka
Oorlof mijn arme Schapen
Die zijt in grooten noot,
V Herder sal niet slapen
Al zijt ghy nu verstroyt:
Tot Godt wilt v begheven,
Syn heylsaem Woort
neemt aen,
Als vrome Christen leven,
Tsal hier haest zijn ghedaen.
Oorlof, mijn arme
schapen
die zijt in groten nood,
uw herder zal niet slapen,
al zijt gij nu verstrooid.
Tot God wilt u begeven,
zijn heilzaam woord
neemt aan,
als vrome christen leven,‘t zal hier haast zijn
gedaan.
Patnáctá sloka
Voor Godt wil ick belijden
End zijner grooter Macht,
Dat ick tot gheenen tijden
Den Coninck heb veracht:
Dan dat ick Godt den
Heere
Der hoochster Maiesteyt,
Heb moeten obedieren,
Inder gherechticheyt.
Voor God wil ik belijden
en zijner groten macht,
dat ik tot genen tijden
den Koning heb veracht,
dan dat ik God den Heere,
der hoogsten Majesteit,
heb moeten obediëren
in der gerechtigheid.
148
NIZOZEMŠTINA
Kvíz
7. Která území nebyla historickými
holandskými koloniemi?
a) Jáva/ tzv. Indočína
b) Suriname
c) Uganda a Keňa
d) dnešní Jihoafrická republika
*Vždy je jen jedna odpověď správná
1.
a)
b)
c)
d)
Oficiální název je:
Nizozemské království
Republika Sedmi provincií
Holandsko a Flandry
Republika Nizozemsko
2. Ve kterém městě sídlí vláda a parlament?
a) Amsterdam
b) Den Haag
c) Rotterdam
d) Utrecht
3.
a)
b)
c)
d)
Je limburština…
dialekt
samostatný jazyk v NL
jazyk, jímž se mluví v Belgii
neexistuje
4.
a)
b)
c)
d)
Co je Maasvlakte?
čtvrť v Rotterdamu
největší pláž v Nizozemsku
nový přístav v Rotterdamu
hlavní náměstí v Den Haagu
5.
a)
b)
c)
d)
Kterou zemí neprotéká řeka Maasa:
Italie
Švýcarsko
Nizozemsko
Belgie
6. Jakým způsobem se zvětšuje
území Nizozemska?
a) dobyvačnými válkami
b) výstavbou nových polderů
c) koloniemi
d) nově vzniklé atolové ostrovy v Karibiku
8. Co je “waterkering”?
a) systém pump na čerpání vody v oblasti Rotterdamu
b) ochranná vrata pro Rotterdam a přístav Europoort (proti bouři)
c) nejširší bod v přístavu Europoort, kde
se lodě mohou otočit a vyplout zpět
na moře
d) místo, kde jsou speciální vodní proudy, protože se tam míchá voda z řeky
Maasy a Severního moře
9. Co uděláte, když navigace v autě
řekne: “Neem de tweede afslag
rechts.”
a) na druhém sjezdu vpravo
b) na druhé křižovatce vpravo
c) na kruháku vpravo
d) na druhém semaforu vpravo
10. Které slovo v holandštině znamená
“burský oříšek”:
a) snoep
b) witlof
c) wiskunde
d) pinda
11. Co není holandská průmyslová značka?
a) DAF
b) IKEA
c) FOKKER
d) SHELL
149
10 Poznáváme hrou
NIZOZEMŠTINA
d)
12. Kdo není soused Nizozemska?
a) Francie
b) Belgie
c) Německo
d) Velká Británie
13. Co znamená Waddenzee?
a) moře vedle Severního moře
b) uměle vytvořené jezero v Severním
Holandsku
c) největší rybník v Nizozemsku
d) záliv Severního moře u pobřeží
Frieslandu
15. Která dopravní značka neexistuje?
a)
14. Co je státním znakem Nizozemska?
b)
a)
b)
c)
d)
c)
Počet správných odpovědí:
.................................................................
150
NIZOZEMŠTINA
Najděte 2 stejné krále – Zoek 2 dezelfde
151
10 Poznáváme hrou
NIZOZEMŠTINA
Křížovka
Procvičte si svoji znalost nizozemštiny (8 písmen)
1. dobře
2. zítra
3. pozor
4. mluvit
5. na viděnou
6. on
7. nový
8. dům
152
NIZOZEMŠTINA
Křížovka
Procvičte si svoji znalost nizozemštiny (18 písmen)
1. dnes
2. čtvrtek
3. hezký
4. horký
5. čaj
6. ty
7. rychlý
8. podzim
9. hlasitý
10. dívka
11. platit
12. hodina
153
13. pozdě
14. třicet
15. jaro
16. vzduch
17. osm
18. na zdraví
10 Poznáváme hrou
NIZOZEMŠTINA
Holandští malíři
Kdo je holandský malíř a jaký obraz je jeho dílem?
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
Hieronymus Bosch
Jan van Eyck
Vincent van Gogh
Hans Holbein
Gustav Klimt
Edward Monet
Rembrandt van Rijn
Paul Rubens
Jan Vermeer
Andy Warhol
zdroj: scan z knihy 1000 nejkrásnějších obrazů
historie, W. Beckett
154
NIZOZEMŠTINA
zdroj: scan z knihy 1000 nejkrásnějších obrazů historie, W. Beckett
Řešení úkolů:
1. Kdo je holandský malíř: NL-malíři jsou: Hieronymus Bosch, Vincent van Gogh, Jan
van Eyck, Rembrandt van Rijn, Jan Vermeer.
Co je jejich dílem:
Rembrandt van Rijn – Noční hlídka, Rijksmuseum Amsterdam
Hieronymus Bosch – Zahrada pozemských potěšení, Prado Madrid
Vincentr van Gogh – Pokoj v Arlés, Museum V. Van Gogh, Amsterdam
Jan van Eyck – Svatba Arnolfiniových, Národní galerie Londýn
*Andy Warhoul (NENí NL malíř ) – Tomato-poster
Jan Vermeer – Dívka s perlou, Mauritshuis den Haag, oficiálni logo galerie v den Haagu
2. Zoek 2 dezelfde – Hledej 2 stejné krále: 4.+7.
3. Křížovka 8 řádek – Groetjes (Pozdravy/zdravím)
4. Křížovka 18 řádek – Groetjes uit Utrecht (Pozdravy z Utrechtu/ zdravím z Utrechtu)
5. Kvíz – „Holandsko nebo Nizezemsko...“: 1. a, 2.b, 3.a, 4.c, 5.a, 6.b, 7.c, 8.b, 9.a,
10.d, 11.b, 12.a, 13.d, 14.c, 15.b
155
10 Poznáváme hrou
NIZOZEMŠTINA
Obraz od Jana van Eycka
H. Bosch
zdroj: https://yourpainting.blob.core.windows.net/
contentimages/_Die-Arnolfi niHo.jpg_4223a907df9f-4f01-9739-3288a0581b64_real.jpeg
zdroj: http://www.follydiddledah.com/images/hieronymus_
bosch.jpg
Hráze uprostřed řeky Maasy
Sinterklaas (Mikuláš
v Nizozemsku)
156
NIZOZEMŠTINA
Premiér a Santa
zdroj: http://c2.plzcdn.com/ZillaIMG/3d5646c79c3595c424b2a5d0154a0f86.jpg
Typický HEMA buřt a další nabídky
Gulden
zdroj: Scan Hema tijdschrift
Dijky Rotterdam
157
NIZOZEMŠTINA
3D gratulace
zdroj: Anke v.d. Boogard
Posílání gratulací
a přáníček
Jednou z markantních odlišností od české
kultury a fungování společnosti je posílání gratulací. Nizozemci jsou zvyklí posílat
gratulaci k mnoha příležitostem a posílají ji nejen blízkým rodinným příslušníkům,
ale i přátelům a kolegům z práce.
Pokud začnu od posílání „přáníček“ mezi
kolegy, potom musím zmínit situaci,
kdy je jeden ze zaměstnanců nemocen.
V případě, že je nemocen déle než týden,
kolegové se začínají shánět na osobním
oddělení po adrese a kupují nebo sami
tvoří přání k rychlému uzdravení. V tomto momentě je až zarážející, že kolegové,
kteří mnohdy spolu neprohodí v pracovní době ani slovo, nejednou mají potřebu
poslat přáníčko k rychlému uzdravení
a vyjádřit „duševní podporu“ kolegovi,
který zrovna stoná.
158
NIZOZEMŠTINA
Někdy, např. ve škole nebo v obchodě, se
kolegové domluví a posílají jedno přání
za celý kolektiv. V tomto případě se vždy
najde jedna kolegyně, jejíž hobby je výroba přání nebo má kamarádku, která je ve
svém volném čase vyrábí, a zajistí „na
míru šité“ (vyrobené) přání.
Další situací je moment, kdy se kolega
nebo známý přestěhuje do nového bytu.
I v tento moment na Vás všichni pamatují a posílají tematicky laděnou gratulaci. Naopak, vy jako majitel nové nemovitosti, byste měli zorganizovat večírek
v novém bytě a všechny pozvat. V takový okamžik posíláte nebo osobně předáváte svým známým a kolegům písemnou pozvánku na večírek v novém bytě/
domě. Po večírku, kdy dostanete několik
vhodných dárků posíláte poděkování za
dárky všem „darujícím“ a přání, že i v budoucnu Vás navštíví.
Pokud docílíte nějakého životního jubilea nebo složíte důležitou zkoušku,
dostáváte od svých známých a kolegů
gratulaci. Je zvláštní, že v těchto chvílích
nečekají, že je pozvete na nějakou oslavu. Pouze s Vámi sdílí radost z dovršení
dané věci a úspěchu.
Pokud bychom mluvili o osobních záležitostech, určitě dostanete spousty
gratulací k narozeninám (pokud vaši
kolegové v práci vědí, kdy je slavíte). Na
pracovišti se narozeniny moc neslaví.
Maximum je malý zákusek nebo bonbon.
Určitě v Nizozemsku nečekejte bouřlivé
oslavy narozenin na pracovišti. Alkohol v pracovní době není opravdu vítán
3D gratulace
zdroj: Anke v.d. Boogard
a hrozí velké postihy. Kolegové a známí
Vám pošlou nebo osobně předají gratulaci. Občas je v ní šek nebo dárková poukázka. Nizozemci neradi dávají peníze
nebo velké dary, proto dostanete obálku a v ní poukázku na „cosi“. Společnost
a obchody na tento zvyk reagují a existuje několik univerzálních dárkových
poukázek, které lze uplatnit jak v obchodech, tak v muzeích, galeriích i kinech.
Nejčastějším z nich je VVV-bon. Ten platí
skoro všude. Touto finanční poukázkou
řeší mnohdy zaměstnavatel speciální
ocenění nebo finanční vyrovnání za brigádu. Poukázka se nemusí danit a je
kdekoli k použití. (Dalo by se to přirovnat
k českým stravenkám Ticket restaurant,
ale ty mají použití jen v potravinářském
průmyslu. Ale také se nedaní a mají různou hodnotu).
159
NIZOZEMŠTINA
Gratulace k narozeninám dostanete samozřejmě od svých přátel a rodinných
příslušníků. Ty jsou vždy tematicky laděné a mnohdy i vtipné. Pokud máte ve
svém okolí někoho, kdo má výrobu 3-D
gratulací jako hobby, dostanete jich několik desítek a každou jinou.
Osobitým momentem je situace, kdy někdo z Vaší rodiny zemře. Potom dostanete nepřeberné množství kondolencí.
Kondolence jsou opět tematicky laděné
a již na první pohled vyjadřují vztah odesílatele k zesnulé osobě. Vaší nepsanou
povinností je odeslat každému poděkování za vyjádření soustrasti. Pokud
se budeme bavit o pohřbu, potom je
v „aule“ – smuteční síni vždy umístěna
vzpomínková kniha, kde se všichni přítomní zapíší a napíší svoji adresu. Po
pohřbu byste jim všem měli poslat poděkování za jejich osobní účast.
Oznámení a gratulace se posílají i k takovým událostem, jako je očekávání narození potomka, vyhlášení zásnub, křtiny
a další. Každý důležitý moment v životě
Nizozemce lze oznámit světu a svět –
vaši známí a kolegové, na něj zareagují.
Hobby výroby 3-D gratulace je v Nizozemsku velmi rozšířené. Na výrobu
potřebujete nejen ozdobný karton, ale
i tematicky laděný obrázek, doplňující polepky a obálku. Věřte nebo ne, ale
v každém nizozemském městě najdete
obchod, kde můžete koupit všechny potřeby pro výrobu těchto přání. Některé
dámy výrobu 3-D přání dotáhly k dokonalosti a mají několik krabic s potřebným
materiálem, 3-D obrázky (to je vždy arch
motivů, kterým vrstvením na sebe, docílíte 3-D efektu), polepky jako jsou písmena nebo číslice, tematické grafémy
a další. Na gratulaci se dá přidat krajka,
korálková výšivka, 3-D prostříhání nebo
opravdová výšivka.
Na výrobu 3-D gratulací dámy pořádají
různé workshopy a burzy. Finanční kapitál, jež je ukryt ve výrobě, nelze snad
ani oficiálně vyjádřit. Navíc mnohé dámy
mají výrobu gratulací jako hobby a veškerý výdělek věnují na dobročinné účely
nebo projekty, které jsou organizovány církví nebo nějakou organizací. Inu
hobby je hobby.
Pokud byste si chtěli zakoupit ony originál hand-made nizozemské gratulace,
musíte navštívit stánek Barendrechtu
o Lounském letním vábení. Jiná varianta je, pokud pojedete do Nizozemska, si
pár hotových gratulací koupit (stojí od
1,50 euro) nebo si ve specifikovaných
obchodech nakoupit vše potřebné k výrobě. V obchodech Action, Zeeman nebo
Vibra koupíte celý blok motivů za zhruba
5 euro. K tomu si budete muset přikoupit oboustrannou lepicí pásku a karton.
Pak už necháte pracovat svoji fantazii
a manuální zručnost. Přejeme hodně
úspěchů a Vámi obdarovaní jistě ocení
vaši originalitu a elán.
Pokud byste chtěli být šetřiví a nejeli do
Nizozemska, stačí koupit obrázkový balicí papír a vystřihnout daný motiv. S každou další vrstvou, musíte něco z motivu ustřihnout, aby to na další „vrstvě“
chybělo. Pokud nalepíte na sebe 4-5
vrstev, docílíte plastičnosti a máte zá-
160
NIZOZEMŠTINA
kladní motiv hotov…. Doplňte nějakou
stužkou, dekorou písmeny a je hotovo.
Pamatujte na rozměry obálek. Je velmi nešikovné, pokud vyrobíte nějakou
gratulaci, která nikam nepasuje. Dalším
problémem jsou čtečky na poštách, které celé přání poněkud „zplacatí“, ale to
už se nedá nic dělat. Pokud jej chcete
předat v celé jeho 3-D prostorové kráse,
musíte jít osobně.
Přejeme hodně úspěchů a kreativity.
3D gratulace
161
NIZOZEMŠTINA
Nizozemské psací
písmo
V Nizozemském království je používá
tzv. latinka. Pokud bychom o nizozemském jazyce hovořili velmi obecně, dalo
by se říci, že je to „dialekt“ němčiny. To
znamená, že ještě v 19. století používali
ostré S, které postupem času z jazyka
mizí a místo něho je zavedeno jednoduché S. Psací forma nizozemštiny je hodně „kulatá a buclatá“. Kdysi ve škole učili
psát na čtverečkovém papíře a každý
čtvereček byl „prostor“ pro jedno písmeno. Písmo se k sobě vzájemně pojilo, tak
jako tomu bylo kdysi v češtině.
V 80. letech nizozemská školská komise
připustila možnost psaní „polotiskace“
a později, ve 21. století, se žáci základních škol učí psát „zjednodušeně“ tiskace. Jednotlivá písmena nejsou vzájemně
spojena a jednotlivé grafémy jsou zjednodušené formy tiskacích písmen. Jsou
zde i lidé, kteří píší velkými tiskacími písmeny. Musím říci, že nizozemská společnost je velmi tolerantní k písmu, ale na
druhou stranu přibývá čím dál tím více
lidí, co klasické „psací“ písmo (varianta,
jež je v Čechách stále rozšířená) nejsou
schopni přečíst.
Pohlednice
162
NIZOZEMŠTINA
Pro inspiraci se podívejte na přiložené
gratulace a pozdravy, které jsou napsány v nizozemštině a od různých věkových kategorií. To krásně „kudrnaté“
písmo jsou lidé 60+, čím mladší, tím je
písmo více strukturované a podobá se
zjednodušené verzi písma tiskacího.
Pohlednice
Gratulace
163
12 Kde hledat informace o Nizozemsku
NIZOZEMŠTINA
Slovníky:
Česko-nizozemský slovník, Emmy Máčelová-van den Broeke, nakl. Leda, 2005,
ISBN: 8073350572 (*více než 53 000 slov a výrazů, krátký gramatický přehled jazyka, odborné i obecné výrazy)
Nizozemsko-český slovník, František Čermák, Zdenka Hrnčířová, nakl. Leda, 2005,
ISBN: 8085927128
(*více než 53 000 slov a výrazů, krátký gramatický přehled jazyka, odborné i obecné
výrazy)
online translatur/překladač, např. na www.translate.google.cz
Všeobecně o Nizozemsku v češtině nebo jiných jazycích:
Dějiny Nizozemska, Han van der Horst, nakl. Lidové novivy, 2005, ISBN: 8071064874
www.wikipedia.org
www.holland.com (informace o turismu v Nizozemsku)
www.weeronline.nl (informace o počasí v Nizozemsku)
www.cbs.nl (státní statistický úřad Nizozemska)
www.hetoranjehuis.nl (informace o královské rodině)
www.nationaalkompas.nl (informace o životě a živ. standardech v Nizozemsku)
www.markplaats.nl (shodné s portálem www.aukro.cz, vše co lze prodat a koupit,
nabídky zaměstnání i bydlení )
www.werk.nl (portál nabízející volná pracovní místa v Nizozemsku)
Série turistických průvodců Eyewitness guide books:
Nizozemsko, Dorling Kindersley, DK publ., 2011, ISBN: 9781405369435
Amsterdam, Dorling Kindersley, DK publ., 2014, ISBN: 9781409326953
Jazykové učebnice nizozemštiny:
www.inburgeren.nl (vícejazyčný portál o naturalizaci v Nizozemsku)
česká učebnice nizozemštiny: Talk now! , nakl. Infoa, ISBN: 1843520028, 2012
(* série má několik dílů cena jedné knihy cca 650,- Kč)
Holandština, cestovní konverzace+ audio CD, nakl. Infoa, 2004, ISBN: 8072403281
Code 1 – takenboek + CD-Rom, T.Boers, nakl. iememenlenhoff bv., 2008, ISBN
900681122X
Code 1 – oefenschrift, T. Boers, nakl. iememenlenhoff bv., 2008, ISBN 900681106
(* série má několik dílů a dosáhne až jazykové úrovně C1, cena jedné knihy s CD-romem cca 90,- euro, cvičebnice cca 25,- euro)
De Finale, Maud Beersmans, Boom publ., 2013, ISBN: 9461055714 (* série má několik dílů a dosáhne až jazykové úrovně B2, cena jedné knihy cca 90,- euro)
Help 1, E. Ham, NCB publ., 2012, ISBN: 905517131X (* série má několik dílů a dosáhne až jazykové úrovně C1, cena jedné knihy cca 45,- euro)
164
13 Použitá literatura
NIZOZEMŠTINA
Seznam použité literatury:
Nizozemsko-český slovník, Čermák Fr., nakl. Leda, 2005
Essential Dutch Grammar, Stern H.R., Dover publ., 1980
Gramaticale termen, Vrisekoop M.C.,Coutinho publ., 2001
Reisen door de Bewnelux, Hoek v.d. K.A., Lekturama publ., 1984
Rembrandt, Leven en werk van A-Z, Rohde S., oth publ., 2006
Časopis Oranje boven, ročníky 2012-2013
De Oranjes, net gewone mensen?, Vorst v.d. P., TIY publ., 2006
Taboe, Maassen M., Balans publ., 2006
Tsjechisch – spreken en begrijpen, Globus taalgids, 1998
Internetové stránky GBS (statistický úřad Nizozemska)
Undutchables, White C., White*Boucke publ., 2010
Het Grote kookboek, Kellerman M., Terra-Lannos publ, 2004
Novinové články De Telegraaf, 2012-2013
Novinové články De Schakel Barendrecht, 2012-2013
Spotřebitelský časopis Bas van de Heide (supermarket), 2012-2013
Informační leták obchodů a info center v rámci Nizozemského království
Nederlands spreekwoordenboek, Walters N., R en B publ., 1991
www. wikipedie.cz a www.wikipaedia.nl
časopis Oranje Boven, december 2012, NR.3, strana 50-51, fotografie Edwin
Smulters, RVD
165
NIZOZEMŠTINA
Tato brožura byla vytvořena v rámci projektu Brána jazyků otevřená, reg. č. projektu:
CZ.1.07/1.1.34/02.0037.
Hlavním cílem je vzdělávání v oblasti netradičních jazyků, a to japonštiny, španělštiny
a nizozemštiny jako prostředku pro volbu povolání a lepší orientaci na trhu práce
v návaznosti na zahraniční investory v tzv. průmyslových zónách. Netradiční formou jsou zde představeny tradice, zvyky, sociální normy daných zemí, základní slova
a fráze. Důraz je zde kladen také na etiketu při pracovním pohovoru.
Přínos spočívá především v netradičním propojení vzdělávání v neobvyklých cizích
jazycích se současným nahlédnutím do sociálně-ekonomické situace státu, ve kterém se daným jazykem hovoří. Toto v minimální míře napomáhá pochopit mentalitu
příslušníků daného státu a tím i získat kompetence pro potenciální budoucí rychlou
adaptaci ve firmě zahraničního investora.
Doufám, že zde naleznete inspiraci pro Vaše další osobní vzdělávání a profesní růst,
to bude naší největší odměnou.
Děkuji tímto členům realizačního týmu projektu za spolupráci a jmenovitě pak Mgr.
Elišce Vondrové ( japonština), Mgr. Blance Tomáškové (nizozemština) a Mgr. Ireně
Bednářové (španělština) za profesionální přístup a odbornost, kterou prokázali při
tvorbě jazykových brožur a E-learningu. E-learnig naleznete na http://elearning.
ohkln.cz
Za realizační tým projektu
Ing. Linda Příhodová
manažerka projektu
Brožura je součástí projektu Brána jazyků otevřená, který je spolufinancován
Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
166

nizozemština - Úvod - Okresní hospodářská komora Louny

Transkript

Podobné dokumenty

nr. 1 - NE-BE

současná nizozemská architektura_lenka_popelová

MS 1974

ZDE - MOTOR expert sro