Dvo ji t» zoubko v· nà z ro taÀ ky WI FAG Ò pra v», ne bo pa dœ lek?

Transkript

Dvo ji t» zoubko v· nà z ro taÀ ky WI FAG Ò pra v», ne bo pa dœ lek?
ZNALECK¡ HLÕDKA
DvojitÈ zoubkov·nÌ z rotaËky WIFAG ñ pravÈ, nebo padÏlek?
Zamysleli jste se? Napsali jste n·m? Nebo jste byli alespoÚ trochu zvÏdavÌ na v˝sledek? ÿeË je
samoz¯ejmÏ o filatelistickÈ h·dance z minulÈho ËÌsla: Je vyobrazenÈ dvojitÈ zoubkov·nÌ archu
zn·mky 1 KËs StarÈ rytiny lodÌ 1976, tiötÏnÈho na rotaËnÌm lisu WIFAG, pravÈ, nebo dovednÏ padÏlanÈ? Arch jsme na ob·lce vyobrazili cel˝ a detail z nÏj v rubrice Znaleck· hlÌdka.
FRANTIäEK BENEä
Uû den po rozesl·nÌ Ëasopisu n·m p¯iöla prvnÌ odpovÏÔ, a pak v pr˘bÏhu dvou t˝dn˘ dorazily dalöÌ.
PotÏöilo n·s, kolik Ëten·¯˘ h·danka zaujala a z jak
rozliËn˝ch ˙hl˘ se do jejÌho ¯eöenÌ pustili. Sedmadvacet doöl˝ch odpovÏdÌ (vöechny obsahovaly
zd˘vodnÏnÌ) m˘ûeme rozdÏlit do t¯Ì skupin: 1.
zoubkov·nÌ je pravÈ, 2. je padÏlanÈ, 3. m˘ûe b˝t takovÈ i makovÈ. Jeden ¯eöitel dokonce poslal dva
maily, v prvnÌm se zd˘vodnÏnÌm negativnÌm, za nÏkolik dnÌ se ale opravil a uvedl naopak argumenty
pro z·vÏr pozitivnÌ. To svÏdËÌ o tom, ûe se vÏcÌ zab˝val delöÌ dobu, p¯em˝ölel o nÌ ñ a z toho m·me
obzvl·ötnÌ radost. To ostatnÏ platÌ pro vÏtöinu pisatel˘, a my si teÔ nÏkterÈ odpovÏdi p¯edstavÌme.
Hlasy pro – Pravé
ÑDobr˝ den, zasÌl·m v·m moje poznatky a od˘vodnÏnÌ na vaöi h·danku. PA je prav˝. Jako prvnÌ
bylo provedeno zoubkov·nÌ svislÈ a spodnÌ ¯ady vodorovnÈ. Jako oprava byl stroj se¯Ìzen o jednu dÌrku smÏrem vzh˘ru a provedlo se druhÈ proseknutÌ
tohoto PA, jak svislÈ, tak vodorovnÈ. SoudÌm tak
proto, ûe vodorovnÈ zoubkov·nÌ je ve vöech ¯ad·ch
provedeno ËistÏ, i kdyû u spodnÌch jsou rohy maliËko posunutÈ vzh˘ru ñ jehla se vsunula do dÌrky d¯Ìve vytvo¯enÈ. TotÈû vsunutÌ jehel se provedlo p¯i
druhÈm pr˘seku u vöech svisl˝ch dÌrek. SvislÈ
zoubkov·nÌ je na prvnÌ pohled naruöeno druh˝m
pr˘nikem jehel. Budu se tÏöit na vaöe vysvÏtlenÌ
a na n·zory jin˝ch pisatel˘. S pozdravem a p¯·nÌ
hodnÏ öùastn˝ch n·pad˘ kolem filatelie p¯eje V·clav Han·k, Proboötov.ì
ÑP¯eji dobr˝ den. Podle mÈho mÌnÏnÌ je dvojit·
perforace prav·. Na prvnÌ pohled je vidÏt, ûe vodorovnÈ perforace majÌ Ëist˝ pr˘sek. Naproti tomu
otvory svislÈ perforace nemajÌ p¯esn˝ kruhov˝ tvar.
Jsou nepravidelnÈho tvaru a majÌ poökozenÈ, ot¯epanÈ okraje. To znamen·, ûe p¯ep·ûkov˝ arch proöel
perforaËnÌm strojem dvakr·t. PodruhÈ proöel posunut˝ p¯esnÏ o jeden perforaËnÌ otvor, a tÌm p·dem
perforaËnÌ jehly svislÈ perforace proöly jeötÏ jednou
jiû hotov˝m perforaËnÌm otvorem. NepatrnÈ odchylky jehel pak zp˘sobily poökozenÌ p˘vodnÌch otvor˘.
V·ö st·l˝ Ëten·¯ Jaroslav Lidinsk˝, Karlovy Vary.ì
ÑPokl·d·m si z·sadnÌ ot·zku: Vyplatila by se padÏlateli v˝roba takto rozs·hlÈ perforace u jednoho
archu zn·mek? Usuzuji dle informace, ûe tato perforace byla p¯edloûena v˘bec poprvÈ, tedy ûe se
zatÌm od roku 1976 do dneönÌ doby jin· neobjevila.
DomnÌv·m se, ûe nevyplatila. PerforaËnÌ otvory ve
vodorovn˝ch ¯ad·ch jsou natolik symetrickÈ, ûe by
ruËnÌ perforov·nÌ muselo vykazovat chyby. NavÌc p¯i
podrobnÈ prohlÌdce mi neuniklo, ûe svislÈ ¯ady perforace vykazujÌ ov·lnÈ otvory, tudÌû jde o dvojitÈ
perforov·nÌ i svisl˝ch ¯ad a padÏl·nÌ tohoto mÌrnÈho posunu by bylo nelogickÈ. Z tohoto tedy usuzuji, ûe jde o perforaci pravou. Jak k nÌ mohlo dojÌt?
MÏl jsem moûnost vidÏt v chodu tiska¯sk˝ stroj Wifag. Na konci jeho hornÌho patra je umÌstÏn blokov˝
perfor·tor, kter˝ pracuje v z·vislosti na chodu celÈho soustrojÌ. Tedy perforuje jen tehdy, kdyû jsou
v chodu ostatnÌ strojnÌ Ë·sti ñ ¯ada pod·vacÌch
a barvÌcÌch v·lc˘, suöÌcÌ Ë·st, datumovka s ËÌselnÌkem a dÏlÌcÌ n˘û. NapadajÌ mne jen dvÏ moûnosti,
jak k tomu mohlo dojÌt. Zda jsou re·lnÈ, musÌ potvrdit obsluha stroje Wifag v PTC. PrvnÌ: oddÏlen˝ perforovan˝ arch se dostal nÏjak˝m zp˘sobem zpÏt na
linku a byl perforovan˝ podruhÈ s posunem o jeden
PO. Ovöem tato moûnost je m·lo pravdÏpodobn·,
neboù ötÏrbina mezi ëvedenÌmí a ëmatricÌí (Ë·sti perfor·toru, kter˝mi proch·zÌ potiötÏn˝ papÌr) je tak ˙zk·, ûe vsunout zpÏt jiû operforovan˝ arch a jeötÏ
proti pohybu p·su papÌru je z¯ejmÏ nemoûnÈ.
Druh·: celÈ strojnÌ za¯ÌzenÌ se nÏjak porouchalo.
T¯eba se p¯etrhl papÌr a tento arch s dvojitou perforacÌ byl poslednÌm, kter˝ jiû nemÏlo ëcoí postrËit d·le k oddÏlovaËi, neboù p¯etrûen˝ papÌr z˘stal nÏkde
v suöÌcÌ Ë·sti stroje. Potom mohlo dojÌt k tomu, ûe
neû obsluha stroj vypnula, z˘stal tento arch v perforaËnÌm za¯ÌzenÌ a mohl b˝t tedy perforov·n podruhÈ. Z·vÏr: Touto anal˝zou jsem se dopracoval k tomu, ûe dvojit· perforace na vyobrazenÈm archu nenÌ padÏlan·. Josef Fronc, Kralupy nad Vltavou.ì
Hlasy pro – Padělané
ÑK filatelistickÈ h·dance uv·dÌm, ûe dvojitÈ
zoubkov·nÌ je padÏlek. Usuzuji tak z tÏchto d˘vod˘: Zn·mka je podle katalogu zoubkov·na r·mcovÏ. DvojitÈ zoubkov·nÌ by tedy mÏlo vzniknout tak,
ûe druh˝m oraûenÌm stejnÈho archu se (z pohledu
archu) svisle jdoucÌ jehly ëtrefÌí do p˘vodnÌch otvor˘
a ¯·dkovÏ jdoucÌ jehly orazÌ dalöÌ ¯·dek (p¯i posunu
p¯esnÏ o jeden zoubek). To je teoreticky moûnÈ, ale
m·lo pravdÏpodobnÈ; v kaûdÈm p¯ÌpadÏ by pravdÏpodobnÏ nezbyly po dvojÌm pr˘niku perforaËnÌch
jehel zbytky papÌr˘ v otvorech (patrno na foto v hornÌ Ë·sti archu), zatÌmco na jin˝ch mÌstech (kde jehly pronikly prokazatelnÏ jen jednou) zbytky papÌrk˘
tÈmϯ nenajdeme. Tyto znaky jsou vöak spÌöe
podp˘rnÈ. Nejd˘leûitÏjöÌ je to, ûe na zve¯ejnÏnÈ fotografii je z¯etelnÈ, ûe vodorovnÏ jdoucÌ otvory jsou
vûdy v hornÌm ¯·dku pravidelnÏ v rovinÏ, kdeûto
spodnÌ ¯·dek je rovn˝ aû na otvor v rozÌch, kterÈ vystupujÌ o nÏco v˝öe nad ostatnÌmi otvory. Pokud by
totiû vodorovnÏ jdoucÌ druhÈ (spodnÌ) zoubkov·nÌ
bylo pravÈ, nebyl by svisl˝ otvor o nÏco v˝öe, ale
perforaËnÌ jehla by ho udÏlala vÏtöÌ. S pozdravem
Ing. Martin »ern˝, Praha 82.ì
ÑOdpovÏÔ na Filatelistickou h·danku: P¯ep·ûkov˝
arch je falzum. DvojitÈ zoubkov·nÌ v takovÈ podobÏ, jak je vyobrazeno, by nemohlo p¯i bÏûnÈ perforaci vzniknout. PadÏlateli nebo padÏlatel˘m se nepoda¯ilo p¯esnÏ nastavit spodnÌ ñ padÏlanou vodorovnou ¯adu. Druh· (spodnÌ) ¯ada je ponÏkud nÌû,
coû je patrno v mÌstÏ k¯ÌûenÌ se svislou ¯adou. P¯i
skuteËnÏ omylem provedenÈ druhÈ perforaci by
vznikl elipsovit˝ pr˘pich ñ a zde se nach·zÌ pr˘pich
kulat˝. Proto se musÌ jednat o dodateËnÏ provedenou perforaci druhÈ (spodnÌ) ¯ady. PadÏlatelÈ vylomili (nebo odstranili) jehly v mÌstech pr˘pichu svisl˝ch a vodorovn˝ch ¯ad. Jen tak mohlo vzniknout
dvojitÈ zoubkov·nÌ v p¯edloûenÈm vyobrazenÌ.
Frantiöek Hroch, äumperk.ì
ÑOdpovÏÔ na h·danku zaËnu tÌm, jak by mohla takov·to rarita vzniknout. Bylo by to moûnÈ jedinÏ
druh˝m vloûenÌm do perforaËky obr·cenÏ. Ale stejnÏ by nebyl v˝sledek takov˝, jako je vyobrazen˝. Je
z¯ejmÈ, ûe dolnÌ ¯ady perforacÌ nekorespondujÌ se
svislou ¯adou, jsou posunuty oproti roh˘m dol˘.
Kdyby byl arch perforov·n dvakr·t, musely by b˝t
svislÈ otvory rozö̯eny do ov·lu o tolik, kolik dÏl·
posun druh˝ch ¯ad. Tento znak vöak svislÈ otvory
nevykazujÌ. Vypad· to, jako by byly z perforaËky vyjmuty jehly svislÈho smÏru a pak doperforov·ny druhÈ spodnÌ ¯ady jen mezi svisl˝mi otvory. Nem·m
mikroskop, ale p¯ipad· mi, ûe tyto druhÈ ¯ady jsou
s hornÌ (s v˝jimkou otvoru ve svislÈ ¯adÏ) identickÈ
a dÏlanÈ stejn˝mi perfor·tory. To by se dalo prok·zat zvÏtöenÌm. Aby byl dojem dvojÌ perforace ˙pln˝,
bylo t¯eba jeötÏ doplnit perforaci na hornÌm okraji.
Tato perforace je viditelnÏ posunuta smÏrem doprava a tudÌû nem· nic spoleËnÈho s ostatnÌ perforacÌ na archu. M˘j z·vÏr je tedy takov˝, ûe druh·
perforace archu je vytvo¯en· jinak, neû je norm·lnÏ
v provozu moûnÈ, tedy ûe je padÏlan·. Nikdy jsem
se o podrobnÈ zp˘soby perforov·nÌ a technickÈ
moûnosti jejÌho provedenÌ nezajÌmal, a tak toto moje zhodnocenÌ p¯ijmÏte jako n·zor laika k nabÌzenÈ
h·dance. Jsem filatelistou p¯es 50 let a toto nenÌ
p¯edmÏtem mÈho sbÌr·nÌ. Ale r·d luötÌm h·danky.
DÏkuji za p¯edloûenÈ tÈma a oûivenÌ zajÌmavosti Ëasopisu. Karel Uhl̯, Lanökroun.ì
ÑDvojitÈ zoubkov·nÌ je padÏlanÈ. Zd˘vodnÏnÌ:
1. PerforaËnÌ otvory u ëhornÌchí ¯ad nevykazujÌ tÈmϯ û·dnÈ vych˝lenÌ v svislÈm smÏru od PO v rozÌch zn·mek, zatÌmco ëspodnÌí jsou posunuty dol˘,
ale PO na svisl˝ch ¯ad·ch v tÏchto mÌstech nevykazujÌ odpovÌdajÌcÌ tvar. 2. NeËistoty v PO se vyskytujÌ
jen na ëhornÌchí ¯ad·ch, na ëspodnÌchí chybÌ, navÌc
tvar a umÌstÏnÌ PO p¯esnÏ neodpovÌd· otvor˘m
v ¯ad·ch ëhornÌchí. NeËistoty v PO na svisl˝ch ¯ad·ch se mohou v tomto p¯ÌpadÏ jako jednotlivÈ vyskytnout jen tehdy, jsou-li poökozeny dvÏ sousednÌ
jehly perforaËnÌho r·mce, Ëemuû vöak tvar perforaËnÌch otvor˘ mezi ZP1 a ZP2 nenasvÏdËuje. S pozdravem Ing. Pavel PÏtiok˝, Bratislava.ì
ÑChci se vyj·d¯it k pravosti Ëi nepravosti perforace PA Pof. 2208. NeËekejte, ûe vyhotovÌm elabor·t
jako pan Beneö: p¯i mÈm vÏku ani nep¯edpokl·d·m, ûe se chytÌm dr·pem a stanu se znalcem. NavÌc si myslÌm, ûe dostanete tolik znaleck˝ch odpovÏdÌ, ûe V·s omrzÌ vöechny je ËÌst. DomnÌv·m se, ûe
zoubkov·nÌ je padÏlanÈ. DodateËnÈ vodorovnÈ ¯ady jsou proti svisl˝m viditelnÏ posunuty dol˘, ale
nejsou p¯itom poökozenÈ otvory ve svisl˝ch ¯ad·ch.
VladimÌr Proch·zka, Kyjov.ì
ÑNa ot·zku, zda je dvojitÈ zoubkov·nÌ na PA pravÈ, odpovÌd·m takto: Jelikoû se jedn· o r·mcovÈ
zoubkov·nÌ, povaûuji za nepravdÏpodobnÈ, ûe by
se p¯esnÏ kryly perforaËnÌ otvory ve svisl˝ch ¯ad·ch. MyslÌm si, ûe jsou dodateËnÏ perforov·ny
pouze vodorovnÈ ¯ady, posunutÈ o jeden PO dol˘.
Muselo by b˝t pouûito pouze ¯·dkovÈ zoubkov·nÌ
11 1/2 a pochybuji, ûe k tomu byl nÏjak˝ leg·lnÌ d˘vod. Proto myslÌm, ûe se jedn· o dovednÏ padÏlanÈ zoubkov·nÌ. Miloslav Mal˝, Kladno.ì
Od pana MalÈho ale o p·r dnÌ pozdÏji p¯iöel dalöÌ
mail: ÑMoje prvnÌ odpovÏÔ byla ukvapen·. P¯i pozornÏjöÌ prohlÌdce svisl˝ch ¯ad zoubkov·nÌ jsem
zjistil, ûe perforaËnÌ otvory nejsou kulatÈ a p¯i porovn·nÌ s PO ve vodorovn˝ch ¯ad·ch majÌ okraje bÌlÈ, ne zelenÈ. K tomu mohlo dojÌt p¯i opÏtovnÈm
proraûenÌ otvor˘. Protoûe se jedn· o r·mcovÈ
zoubkov·nÌ a jeho n·slednÈ posunutÌ o jeden PO
dol˘ je tento rozdÌl patrn˝ pouze ve svisl˝ch ¯ad·ch
zoubkov·nÌ. Proto si myslÌm, na rozdÌl od prvnÌ odpovÏdi, ûe k dvojÌmu ozoubkov·nÌ mohlo dojÌt opÏtn˝m vloûenÌm do perforaËky a je pravÈ.ì
Hlasy pro – Obě odpovědi jsou možné
ÑP¯eji hezk˝ den vespolek. NevÌm, zda se mohu
takÈ z˙Ëastnit tÈto diskuze, ale ned· mnÏ to, takûe
alespoÚ ñ mimo soutÏû. P¯ep·ûkovÈ archy zn·mky
Ë. 2208 byly opat¯eny r·mcov˝m zoubkov·nÌm, tedy jednÌm ˙derem perforaËnÌho r·mce bylo
ozoubkov·no vöech 25 ZP. V naöem p¯ÌpadÏ by mÏlo jÌt o dva ˙dery, tedy o tzv. dvojitÈ zoubkov·nÌ, kterÈ mohlo vzniknout nap¯Ìklad ne˙myslnÏ ëzaseknutÌmí (pozastavenÌm) pod·vacÌho za¯ÌzenÌ perforaËky
s n·sledn˝m druh˝m ˙derem, v tomto p¯ÌpadÏ
p¯esnÏ o jeden perforaËnÌ otvor (PO) smÏrem dol˘
nebo nahoru. ZatÌm nevÌme, zda prvnÌ ˙der n·leûÌ
hornÌ nebo dolnÌ vodorovnÈ ¯adÏ, tedy zda byl prvnÌ ˙der proveden ide·lnÏ Ëi decentrovanÏ smÏrem
dol˘. NavÌc doölo k vz·cnÈmu trefenÌ se druhÈho
˙deru ve svisl˝ch ¯ad·ch tÈmϯ p¯esnÏ do p˘vodnÌ
perforace, takûe nevzniklo tzv. pilovitÈ zoubkov·nÌ.
A zde je problÈm: Vöechny rohovÈ PO ve spodnÌch
vodorovn˝ch ¯ad·ch jsou totiû n·padnÏ posazeny
v˝öe! To znaËÌ, ûe perforace (jeden z ˙der˘) je buÔ
padÏl·na, nebo byl kaûd˝ ˙der proveden jin˝m perforaËnÌm r·mcem ñ samoz¯ejmÏ za p¯edpokladu ûe
byly nejmÈnÏ dva. P¯esto si dovolÌm vznÈst t¯i nejpravdÏpodobnÏjöÌ domnÏnky. 1. M˘ûe jÌt o padÏlanou perforaci, kdy padÏlatel skrze p¯iloûen˝ jin˝
arch dozoubkoval spodnÌ vodorovnÈ ¯ady mimo rohov˝ch PO, na kterÈ zapomnÏl nebo je p¯eskoËil,
neboù jsou na p¯iloûenÈm archu jiû perforov·ny
svisl˝mi ¯adami, p¯iËemû svislÈ ¯ady pouze ëprojelí
perforaËnÌm n·strojem. TakÈ mohl mÌt k dispozici jin˝ arch s tÏmito otvory jiû vych˝len˝mi. Vöe p¯itom
dÏlal po jednom otvoru zvl·öù (jednotlivÏ), a to preciznÏ! 2. M˘ûe jÌt o nahodilost, ne˙myslnÈ dvojitÈ
zoubkov·nÌ druh˝m perforaËnÌm r·mcem (samoz¯ejmÏ, pokud existoval!). 3. M˘ûe jÌt o ˙mysl pracovnÌka tisk·rny, kter˝ zjistil decentrovanÈ zoubkov·nÌ a p¯iloûil (nasadil) arch na svislÈ jehly perforaËnÌho r·mce o jeden otvor v˝öe, a znovu operforoval (samoz¯ejmÏ vzhledem k vych˝lenÌ st¯ednÌch
PO druhou polovinou r·mce, nebo jin˝m r·mcem).
S p¯·telsk˝m pozdravem Vaöek K·Úa, Sedlice.ì
P¯edstavili jsme si t¯i skupiny n·zor˘. Zhruba
v tomto duchu jsou formulov·ny i dalöÌ odpovÏdi.
A co si myslÌte Vy? MluvÌ V·m nÏkter· z duöe? Neû
budete pokraËovat v ËetbÏ, nechcete si argumenty
jeötÏ jednou nechat projÌt hlavou a alespoÚ pro sebe se p¯iklonit k jednÈ z moûnostÌ? Takûe ñ pravÈ,
nebo padÏlek?
Zkoumání – krok za krokem
Sv˘j n·zor uû tedy m·te a teÔ se jeötÏ jednou ñ
spoleËnÏ ñ podÌvejme na zkouman˝ arch. VidÌme na
nÏm tyto n·padnÈ znaky:
Vöechny vodorovnÈ perforaËnÌ ¯ady jsou dvojitÈ,
zatÌmco svislÈ vypadajÌ standardnÏ, coû je samoz¯ejmÏ podez¯elÈ ñ jejich otvory by p¯ece v p¯ÌpadÏ
dvojitÈ perforace mÏly mÌt tvar ov·lu, nebo by celÈ
zoubkov·nÌ mÏlo b˝t pilovitÈ. Vöechny spodnÌ (druhÈ) vodorovnÈ ¯ady jsou totiû umÌstÏny nÌûe, neû
otvory v rozÌch zn·mek, a ty p¯itom majÌ kulat˝, a ne
ov·ln˝ tvar. Mezi prvnÌ a druhou zn·mkou je nedokonale proseknut˝ otvor ñ vÏzÌ v nÏm konfeta, coû
se p¯i dvojÌm pr˘chodu raznÌku (takzvanÈ jehly) nezd· pravdÏpodobnÈ. DruhÈ ¯ady vodorovnÈho
zoubkov·nÌ jsou v˘Ëi prvnÌm posunuty p¯esnÏ o jeden otvor. Shrnuto: arch vypad· podez¯ele.
A jsou v˘bec nÏjakÈ argumenty pro jeho pravost?
Na prvnÌ pohled ne, takûe nezb˝v·, neû se na nÏj
podÌvat podrobnÏji. Neû se do toho ale pustÌme,
zkusme se zamyslet, jak ñ a zda v˘bec ñ by takovÈ
dvojitÈ zoubkov·nÌ mohlo technicky vzniknout.
K tomu pot¯ebujeme vÏdÏt, jak vypad· p¯ÌsluönÈ
perforaËnÌ za¯ÌzenÌ. R·mcov˝ perfor·tor je souË·stÌ
rotaËnÌho tiskovÈho lisu a je umÌstÏn za tiskov˝mi
v·lci a za v·leËky pro tisk data a ËÌsla archu. TÏmi
proch·zÌ pruh papÌru, kter˝ po vytiötÏnÌ barev d·le
probÌh· perfor·torem. PapÌr se pohybuje plynule
a jeho rychlost je nastaviteln·. Lis za hodinu vytiskne a operforuje aû 5 tisÌc p¯ep·ûkov˝ch arch˘, kaûd˝ o dÈlce cca 29 centimetr˘, coû odpovÌd· rychlosti posunu bezm·la jeden a p˘l kilometru za hodinu ñ tedy velmi pomalÈ ch˘ze (v rotaËce ale vöechno vypad· mnohem rychlejöÌ). Na perforaci jednoho
archu p¯ipadajÌ zhruba t¯i Ëtvrti sekundy a kadenci
˙der˘ (jak by ¯ekl poruËÌk TronÌk) si m˘ûete snadno
p¯edstavit, kdyû namÌsto obvyklÈho jedenadvacet
¯eknete vÌcekr·t za sebou jen jednadvaÖ a pokaûdÈ p¯itom bouchnete pÏstÌ do stolu. Za tuto dobu
se p·s papÌru pod perfor·torem posune o dÈlku archu, tedy zhruba o v˝öku bÏûnÈho kancel·¯skÈho
4
π
FILATELIE 3/2011
papÌru. Protoûe jde o pohyb plynul˝, musÌ mu b˝t
p¯izp˘sobena konstrukce perfor·toru. Ten je pohybliv˝, na zaË·tku operace dosedne na budoucÌ
p¯ep·ûkov˝ arch a properforuje jej (konce raznÌk˘
jsou zbrouöeny mÌrnÏ öikmo, takûe papÌr pror·ûejÌ
postupnÏ, aby se rozloûil p¯ekon·van˝ odpor)
a opÏt se zvedne (raznÌky vyjedou z proseknut˝ch
otvor˘ vzh˘ru) ñ p¯itom se po celou dobu pohybuje
ve smÏru posunu p·su papÌru, a nakonec se po
zvednutÌ opÏt vr·tÌ na v˝chozÌ pozici. Proti raznÌk˘m jsou otvory, jejichû hrany slouûÌ jako b¯it, aby
vyseknut· koleËka (konfety) mÏly rovn˝ okraj. Konfety po vyseknutÌ propadnou do z·sobnÌku, odkud
jsou ods·ty. Pohyb perfor·toru je synchronizov·n
s posunem papÌru, p¯i zastavenÌ tiskovÈ Ë·sti stroje
se rovnÏû zastavÌ.
TÌm se dost·v·me k ot·zce, zda vznik zkoumanÈ
dvojitÈ perforace nem˘ûe souviset se zastavenÌm
a opÏtovn˝m spuötÏnÌm stroje. To je samoz¯ejmÏ
moûnÈ ñ jednou z p¯ÌËin m˘ûe b˝t p¯etrûenÌ p·su papÌru, kter˝ je potÈ slepen a tisk pokraËuje. MÌsto slepenÌ by mÏla kontrola vy¯adit, stejnÏ jako archy s nestandardnÌ perforacÌ, kterÈ p¯itom mohou vzniknout.
Pokud by tedy byl stroj zastaven bezprost¯ednÏ po
provedenÌ perforace naöeho archu, p¯etrûen˝ pruh
papÌru popotaûen zpÏt smÏrem k tiskov˝m v·lc˘m,
aby mohl b˝t slepen, a potÈ byl stroj vËetnÏ perfor·toru opÏt spuötÏn, mohl dalöÌ ˙der perfor·toru nahodile dosednout do uû proveden˝ch otvor˘ svislÈ
perforace. Tomuto z·vÏru nasvÏdËuje fakt, ûe i kdyû
je druh· perforace posunuta pod prvnÌ ñ a tedy p¯i
pohledu z boku (ËÌslo je dole) za perforacÌ standardnÌ, z hlediska pohybu p·su papÌru v rotaËce musela
by b˝t provedena d¯Ìve (papÌr se posunuje zleva doprava). Abychom vöak nep¯edbÌhali, vr·tÌme se k tomuto tÈmatu v dalöÌ kapitolce.
A proË arch (pokud je prav˝) nevy¯adila kontrola?
PodÌvejme, se, jak probÌhala. Byla prov·dÏna ruËnÏ
a byla zamϯena na vöechny vady, kterÈ mohly vzniknout v pr˘bÏhu tisku a zoubkov·nÌ. Prakticky to
probÌhalo tak, ûe pracovnice ñ byl jich aû osm ñ si
na zaË·tku rozebraly vytiötÏnÈ, perforovanÈ a z p·su papÌru od¯ÌznutÈ archy a peËlivÏ je prohlÌûely.
Kaûd· p¯itom mÏla p¯idÏleny archy z jinÈ Ë·sti n·kladu (bylo jich obvykle tisÌc), aby se mohly vz·jemnÏ informovat, na jakÈ druhy z·vad je t¯eba d·t obzvl·ötnÌ pozor. Po tomto ˙vodnÌm sezn·menÌ s jakostÌ a v˝mÏnÏ poznatk˘ byl zkontrolov·n cel˝ n·klad. Nevy¯azenÌ dvojitÈho zoubkov·nÌ mohlo b˝t
d˘sledkem p¯ehlÈdnutÌ (zn·mky majÌ zelen˝ okraj,
v nÏmû druh· perforace nenÌ tak v˝razn·), zvl·öù
pokud ölo o jedin˝ arch s touto vadou. Mohlo jÌt ale
takÈ o p¯ehm·tnutÌ, kdy arch byl rozpozn·n jako
vadn˝, ale kontrolorka ho omylem poloûila na hrom·dku arch˘ standardnÌch, namÌsto hrom·dky urËenÈ ke skartov·nÌ.
Uk·zali jsme si, ûe dvojitÈ zoubkov·nÌ v rotaËce
WIFAG vzniknout mohlo, a popsali i jak (tuto Ë·st
textu jsem konzultoval se zkuöen˝m odbornÌkem na
tisk zn·mek Miroslavem Vond¯ichem). NynÌ se vraùme k archu a podÌvejme se po d˘kazech, zda tomu
tak skuteËnÏ bylo.
Arch pod lupou
Závěrem
VÏtöina sbÏratel˘, kte¯Ì se archem s dvojitou perforacÌ zab˝vali, zaËalo jeho prohlÌdku vlevo naho¯e
ñ jak jsme zvyklÌ ËÌst. A zrovna tam majÌ otvory svisl˝ch perforaËnÌch ¯ad kulat˝ tvar; v levÈm dolnÌm rohu naproti tomu vidÌme otvor jasnÏ ov·ln˝. DalöÌ poökozenÌ otvor˘, zp˘sobenÈ dvojÌm pr˘chodem perforaËnÌho raznÌku, vidÌme uû ve druhÈ svislÈ ¯adÏ
zleva, kde jsou nÏkterÈ otvory öikmo ov·lnÈ, jinÈ
jsou sice kruhovÈ, ale v dolnÌ Ë·sti majÌ vykousnutÌ
ve tvaru p˘lkruhu. Nejde vöak o vykousnutÌ resp.
ov·ly takov˝ch rozmÏr˘, aby vysvÏtlovaly posun
vodorovn˝ch ¯ad v˘Ëi otvor˘m rohov˝m, a pr·vÏ to
bylo p¯ÌËinou, ûe vÏtöina odpovÌdajÌcÌch povaûovala
druhÈ zoubkov·nÌ za padÏlanÈ.
ÿeöenÌ je vöak jednoduchÈ ñ a vöichni jsme ho
mÏli celou dobu na oËÌch (na ilustraci je dokonce
v˝raznÏjöÌ, neû na vlastnÌm archu - dob¯e si ho vöiml
nap¯. M. Mal˝). Jsou jÌm svÏtlÈ Ñp˘lmÏsÌËkyì pod
perforaËnÌmi otvory svisl˝ch ¯ad, kterÈ na ¯ad·ch
vodorovn˝ch (s v˝jimkou roh˘ zn·mek) chybÏjÌ. Dosedne-li raznÌk na neproperforovanÈ mÌsto, prosekne v nÏm kruhov˝ otvor ñ to se stalo ve vodorovn˝ch ¯ad·ch obou perforacÌ. Dosedne-li vöak do
mÌsta prodÏravÏnÈho, a to v nepatrnÏ posunutÈ poloze (coû je p¯Ìpad ¯ad svisl˝ch), neklade uû papÌr
dostateËn˝ odpor, aby mohl b˝t ËistÏ proseknut, ale
jeho okraj se ohne, raznÌk jej zatlaËÌ dol˘, zhmoûdÌ
a p¯itom ztenËÌ, a p¯i zpÏtnÈm pohybu jej zase vyt·hne ven. Na bÌlÈm papÌru vÏtöiny zn·mek bychom
to pozorovali stÏûÌ, dÌky zelenÈmu podtisku zkoumanÈ zn·mky je to vöak vidÏt dob¯e. A pr·vÏ poloha tÏchto Ñp˘lmÏsÌËk˘ì dokl·d·, ûe jako prvnÌ bylo
provedeno dob¯e centrovanÈ zoubkov·nÌ, pak byl
papÌr popotaûen zpÏt a jako druhÈ bylo provedeno
zoubkov·nÌ spodnÌ. Kdyby papÌr nebyl popotaûen
zpÏt (a nap¯. jen z˘stal v perfor·toru p¯i p¯eruöenÌ
tisku), muselo by jako prvnÌ vzniknout zoubkov·nÌ
decentrovanÈ (dolnÌ) a jako druhÈ spr·vnÏ centrovanÈ (hornÌ) ñ a svÏtlÈ p˘lmÏsÌËky by se nach·zely
na hornÌm okraji perforaËnÌch otvor˘ svisl˝ch ¯ad,
a nikoli na dolnÌm.
PosunutÈ rohovÈ otvory v dolnÌch vodorovn˝ch
¯ad·ch jsou tedy rovnÏû dvojitÈ ñ jejich hornÌ Ë·st je
tvo¯ena ˙derem standardnÌ perforace, zatÌmco polovina dolnÌ byla provedena aû druh˝m ˙derem, kter˝ vöak papÌr jen ohnul a nevysekl. V sousedstvÌ ¯ad
vodorovn˝ch pak jejich poloha na prvnÌ pohled p˘sobÌ jako posunut·.
A jeötÏ k neËist˝m otvor˘m - nejn·padnÏjöÌ je mezi prvnÌ a druhou zn·mkou: ZtupenÌ okraje raznÌku
Ëi b¯itu protilehlÈho otvoru (nejËastÏji vöak obojÌ,
protoûe jedno zp˘sobuje druhÈ ñ n·razem o sebe)
je p¯ÌËinou nedokonalÈho vyseknutÌ konfet, kterÈ
pak drûÌ za nÏkolik vl·ken a z˘st·vajÌ v perforaËnÌm
otvoru. V naöem p¯ÌpadÏ konfeta vydrûela pr˘chod
dvou po sobÏ jdoucÌch raznÌk˘, z nichû kaûd˝ ji vyt·hl zase zpÏt. Zd·nlivÏ chybÏjÌcÌ p¯eËnÌvajÌcÌ perforaËnÌ otvor v pravÈm hornÌm rohu archu je v obou
¯ad·ch rovnÏû pouze zakryt nedokonale vyseknutou konfetou (raznÌk byl navÌc vyhnut dol˘).
Z p¯edchozÌ kapitolky je uû asi kaûdÈmu jasnÈ, ûe
dvojit· perforace je nepochybnÏ prav·. Uk·zali
jsme si proË a naznaËili, jak k tomu mohlo dojÌt.
P¯ÌjemnÏ n·s p¯ekvapil poËet dopis˘ a mail˘, kterÈ jsme na toto tÈma od v·s dostali, i kvalifikovanost
¯ady ˙vah, kterÈ jste v nich uvedli. Nez·leûÌ aû tolik
na tom, jestli jste odpovÏdÏli pr·vnÏ, nebo nespr·vnÏ; ölo o tÏûkou ot·zku a n·s tÏöÌ, ûe jste se jÌ v˘bec
zab˝vali. I v nespr·vn˝ch odpovÏdÌch byly p¯itom
Ëasto dobrÈ post¯ehy a spr·vnÈ dÌlËÌ ˙vahy. VÏtöina
dopis˘ vöak byla natolik obs·hl·, ûe jsme je museli
zkr·tit a vybrat z nich jen nejpodstatnÏjöÌ pas·ûe.
Jak jsme slÌbili, ze spr·vn˝ch odpovÏdÌ jsme vylosovali jednu, jejÌmuû autorovi posÌl·me filatelistick˝
d·rek ñ svÏûÌ rohov˝ soutisk zn·mek 3 + 4 KËs z nevydanÈho seöitku »s. n·mo¯nÌ plavba 1989. Je jÌm
Jaroslav Lidinsk˝ z Karlov˝ch Var˘. A protoûe
p¯iölo neËekanÏ hodnÏ odpovÏdÌ, rozhodli jsme se
poËet cen zdvojn·sobit a druhou poslat autorovi
nejobs·hlejöÌho p¯ÌspÏvku Josefu Froncovi z
Kralup nad Vltavou. ObÏma gratulujeme!
n
FILATELIE 3/2011
π
5

Podobné dokumenty

Dal ˆÃ pa dœ lek perfo ra ce u emi se Le gio n∑Ø sk»

Dal ˆÃ pa dœ lek perfo ra ce u emi se Le gio n∑Ø sk» perforace je ö̯ka vûdycky konstantnÌ. To by ale plaNa obr·zku vidÌme exempl·¯, jehoû zoubkov·nÌ tilo v p¯ÌpadÏ, ûe by h¯eben postupoval svisle, coû znalec (KraËmar) oznaËil jako ÿZ 10 1/2 : 13 3/4...

Více

Seznam narcisů 2015-nabídka 1

Seznam narcisů 2015-nabídka 1 Nejedlo Havens 2009 Nejedlo Mitsch 1982 P.L.A.Plouw 1974 Duncan 2000 Duncan 2004 Havens 1993 Mitsch 1979 Duncan 2006 Lea 1978 Leenen 1983 Jackson D.1993 Havens 1992 Nejedlo Evans 1976 Duncan 1999 L...

Více

Trubkový difuzor Technické údaje

Trubkový difuzor Technické údaje na veškeré mechanické pohyby. Z toho d vodu používáme speciální silikonové sm si a rovn ž speciální konstrukce difuzor . Navíc silikon je dražší než EPDM vzhledem k cen materiálu. S ohledem na vešk...

Více

Pa dœl ky skupiny —KÏ - noÀ nà m˘ ra (10)

Pa dœl ky skupiny —KÏ - noÀ nà m˘ ra (10) a dalöÌ) vÏnovali desÌtky a desÌtky hodin a dnÌ bezplatn˝m konzultacÌm, nap¯Ìklad p¯i v˝stav·ch po¯·dan˝ch S»F, nebo na kaûdoroËnÌm veletrhu SbÏratel. V jejich r·mci z·jemce upozornili na mnoho pad...

Více