BARIUM web - Opatovice nad Labem

Paravýsadek BARIUM v Opatovicích nad Labem ?
Troufám si říci, že slovo Barium mimo asi deseti občanů Opatovic, zbývajícím nic neříká, snad jen to, že se
jedná o jeden z prvků Mendělejovy periodické soustavy. Před nedávnem jsem si všiml, že v sousední obci
Vysoké nad Labem každoročně s velkou pompou oprávněně oslavují a vzpomínají na hrdinskou činnost
výsadkářů z doby německé okupace. V souvislosti s těmito oslavami jsem si vzpomněl, že hodně dávno byla při
cestě do Vysoké nad Labem na jednom ze starých topolů připevněna deska s nápisem, která připomínala, že
v tomto místě dopadl výsadek z Anglie nazvaný „Barium“. Tento výsadek však po celou dobu své činnosti
operoval na Královéhradecku, Rychnovsku a Žamberecku. Proč tedy se každoročně konají oslavy Ve Vysoké
nad Labem ? Na tuto otázku jsem nenašel dlouho uspokojivou odpověď.
Možná ano. Výsadek měl několik stovek spolupracovníků. A jedněmi z nich byla i skupina partyzánů
z Vysoké nad Labem vedená tamním občanem Antonínem Krámem, který byl s dalšími vysockými občany na
konci války německými okupanty popraven. Jeho syn, PhDr Josef Krám nar. 1937, a můj spolužák z měšťanské
opatovické školy, známý rychnovský kantor a historik ve svých pojednáních uvedl.
1) Skupina Barium, již tvořili velitel nadporučík Josef Šandera (krycím jménem Velký Josef, původem z
Náměště nad Oslavou), radista četař aspirant Josef Žižka (Malý Josef, rodák z Vejprnic u Plzně) a
šifrant četař Tomáš Býček (krycím jménem Tomáš, pocházející z Holkovic, místní části Chanovic na
Strakonicku, seskočila v noci ze 3. na 4. dubna 1944 na Morávkově poli u Vysoké nad Labem ve směru
k lesu Příseka. www.rychnovskypruvodce.info
2) (Přepis výpovědi parašutisty Tomáše Býčka – krycím jménem „Tomáš“ a „Olda“. Dne 3.dubna 1944
seskakujeme 23.15 u Vysoké nad Labem. Po seskoku všichni zdrávi. Rozhodujeme padáky a balící
materiál vrhnout do Labe. Žižka i já dvakrát odnášíme, zatímco škpt Šandera připravil tlumoky se
spojovacím materiálem. Během této akce nad námi prolétá vojenský stihač. Kolem třetí hodiny a třicáté
minuty odcházíme s veškerým materiálem směrem na Holice, kde jsme se rozhodli vyhledat adresu
Vohralík, obuvnický mistr ze Starých Holic….http://www.lovecpokladu.czhome/barium-část-1301
3) Libor Pařízek 12.ledna 2008, internetové stránky obce Slemeno: Třetího dubna 1944 ve 23:15 hod.
vyskočila z anglického letounu Halifax u Vysoké n.L. tříčlenná skupina BARIUM. Přistání v těsné
blízkosti Vysoké n.Labem proběhlo dle plánu hladce a po zahlazení stop a utopení padáků a kombinéz
v Labi odcházejí okolo třetí hodiny ráno 4.dubna 1944 směrem na Holice. Každý nese batoh a výzbroj o
váze asi 25 kg, země je vlhká, blátivá, chůze je velmi obtížná. http://synkov-slemeno.cz/historie.htm
4) Skupina parašutistů s krycím názvem BARIUM ve složení :- nadporučík Josef Šandera, velitel, krycím
jménem Velký Josef- četař aspirant Josef Žizka, radiotelegrafista, krycím jménem Malý Josef- četař
Tomáš Býček seskočila poblíž mostu na opatovické straně Labe v lokalitě „V tůni“ při silnici do Vysoké
nad Labem v noci ze 3. na 4. dubna 1944. Měli s sebou vysílačku s krycím jménem MARTA (ZLATA) a
jejich úkolem bylo aktivizovat odborovou činnost, připravit ozbrojené povstání a provádět zpravodajskou
službu. http://www.vysoka-nad-labem.cz/
Minimálně tyto čtyři uvedené prameny mně dávají odpověď na předešlou otázku, proč právě ve Vysoké
nad Labem ? Proč ne právě v Opatovicích nad Labem ? Na tuto poslední otázku rovněž znám odpověď, ale to
je jiná záležitost pro jinou kapitolu a na jiném místě až jindy.
Přesto to místo dopadu tříčlenného výsadku Baria i když není tak důležité, z pohledu patriota je pro mě
důležité, proto jsem zjišťoval všechny možné informace z různých zdrojů. Nejdůležitější informací je
samozřejmě výpověď přeživšího výsadkáře Tomáše Býčka učiněnou po skončení války, viz bod 2. Všechny
ostatní zdroje nejenom zde uvedené, jsou polopravdy a nemají historické podklady. Ve své teorii vycházím
z následné analogie některých skutečných faktů.
a) Tříčlenný výsadek byl proveden v noci ze 3. na 4.dubna 1944 ve 23,15 hod na plánovaném prostoru, z
britského bombardéru typu Handley Page Halifax s polskou posádku na 4 anglických padácích typu „X“,
z toho jeden byl technický. Nepředpokládám, že místo skutečného dopadu bylo předem plánované, ale
pouze náhodné – poblíž Holic, nebo Hradce Králové, nebo snad jen ve Východních Čechách.
b) Protože šlo o noční výsadek, byl zřejmě vysazen padák s materiálem jako první, za kterým následovalo
rychlé vyskočení samotných výsadkářů, aby jejich rozptyl na zemi nebyl veliký, aby se navzájem všichni
viděli i ten náklad. I když se padáky nechali částečně řídit, přesto dopad v Tůni byl nebezpečný,
nacházela se zde linka vysokého napětí.
c) Vysazená skupina se na místě zdržela do 03,30 hod. tedy více jak čtyři hodiny, potom musela
přecházet labský most, okresní silnici a než se dostala k lesu, musela si počínat obezřetně. U mostu
bylo obydlené stavení, Němci ještě most nestřežili.
d) Paraskupina vysílačkou později do Londýna mimo jiné sdělila, že přistáli nedaleko Vysoké nad Labem.
Nabízí se otázka proč ne nedaleko Opatovic nad Labem. Později se objevily zprávy, že k přistání došlo
na Morávkovým poli, což je pole, které se nacházelo jak na levé, tak na pravé straně Labe, tedy jak na
katastru obce Vysoká n.L., tak na katastru Opatovic nad Labem. Totiž v obou obcích žili sedlácké
rodiny jménem Morávek.
e) V době zahlazování stop po přistání „nad nimi prolétá vojenský stihač“. Dnes je všeobecně známo, že
v době vysazování parašutistů do protektorátu hlásná služba německé protiletadlové obrany se
1
střediskem
ediskem v Dlouhé ulici v Praze dokázala zjistit a sledovat všechny lety ojedinělých
ojedině
ojedin
letadel. Z jejich
manévru, výšky letu, rychlosti a celkového chování letounu usuzovala na pravý důvod.
důvod. Z tohoto chování
usoudila na možnost, že právě
ě zde mohlo dojít k vysazení parašutist
parašutistů. Tak zřejmě
ě vyhodnotilo tento let
Halifaxu protiparašutistické oddělení
ělení pražského gestapa a na místo byl vyslán vojenský stíhač
stíha zřejmě
z letiště v Hradci Králové. Zůstává
stává otázkou, zda stíhač
stíha měll najít výsadek, nebo zda měl
m pronásledovat
letoun a nebo zda nešlo o náhodný přelet
p
nad místem seskoku.
f) Většina dalších pramenů uvádí, že místo seskoku se nacházelo „v Tůni,
T ni, poblíž labského mostu p
při
silnici do Vysoké“. Ano toto je nejpravděpodobnější
nejpravd
místo skutečného
ného dopadu. Bombardér p
při letu do
protektorátu udržoval výšku několik
ěkolik kilometr
kilometrů a až těsně před vysazením změnil
nil směr
sm a klesnul zhruba
na 1000 m a z této výšky se uskutečnil
uskuteč výsadek. I když byla noc, přesto byla určitá
čitá viditelnost. Terén na
levém břehu Labe byl otevřený,
ený, sice bezpečný
bezpe ný pro výsadek, ale bez možností úkrytu. Naopak terén na
pravém břehu skýtal úkryt stromovým a keřovým,
ke
ale i menšími lučinami.
g) Výsadek se uskutečnil v době Velikonočních
Velikono
svátků (Zelený čtvrtek),
tvrtek), kdy sice počasí
poč
nebylo ideální a
jak dokládají obstarané povětrnostní
trnostní mapy (Evropa, N
Německo
mecko a Praha) ze dne 3.4.1944 bylo dva dny
po dešti, drobné mrholení, noční
ční teploty okolo nuly s mírným větrem.
trem. Uskutečnění
Uskuteč
výsadku bylo
nepochybně utajeno, v žádném případě
př
nemohlo být místo seskoku očekávané,
ekávané, tudíž výsadku nemohl
nikdo pomáhat ani přii zahlazování stop, jak se někde
n
uvádí.
Pro lepší orientaci a svou argumentaci dále uvádím několik
n
dokumentů mající vztah k této významné
události na našem katastru v roce 1944. Místo seskoku se podle mne zcela určitě
ur
nachází V Tůni, při silnici do
Vysoké nad Labem, poblíž mostu přes
es přivaděč,
př
tedy vlastně v místě symbolickém, kde byla vysázena ve
20.letech minulého století obcí Masarykova lipová alej,
ale v místě,, které je dnes obci udržováno tak
takřka jako
parkový prostor, aniž by však obec věděla,
ěla, co se zde p
před 65 lety událo.
Jestliže v 19.století obec na svých pozemcích stavěla
stav
sochy světců, tak v dnešním 21.století podle mého
názoru je třeba mimo jiné, označitit památná místa událostem a lidem, které měly
m ly význam pro současný
sou
život a
tak trvale připomínat tyto hodnoty. V žádném případě
p
se nechci nijak dotknout počinů Vysockých, ba naopak jím
patří veliký dík a obdiv, jak umějí
jí vzpomenout na své hrdiny.
hrd
npor. Josef Šandera
čet.abs.Josef Žižka
čet. Tomáš Býček
Bombardér Halifax sloužil k dopravě
doprav parašutistů nad území protektorátu
Nad území protektorátu byli účastníci
astníci operace Anthropoid
(společně s dalšími skupinami) dopraveni letounem Halifax.
Pohonnou jednotku sedmimístného těžkého
ěžkého bombardovacího
letounu tvořily čtyři hvězdicové
zdicové motory Bristol Hercules 100 o
výkonu 1800 koní.
ní. Maximální rychlost bombardéru byla 502
kilometrů v hodině.. Výškový dostup pak 7315 metr
metrů a dolet s
téměř šestitunovým nákladem pum 2028 kilometr
kilometrů. Letoun měl
rozpětí křídel 31 metrů, délku téměř 22 metrů
metr a výšku přes 6
metrů. Výzbroj bombardéru tvořily kulomety ráže 7,7 mm.
Jeden byl v přídi a po čtyřech
ech v zadní a hřebenní
h
střelecké
věži.
Standardně
byli
parašutisté
vyzbrojeni
dv
dvěma
velkorážními pistolemi a třemi ručními
ními granáty.
2
K výcviku a vysazování parašutistů
parašutist nad československým
územím
zemím sloužily padáky Irving a Parachute X. Jednalo se o
padáky standardně používané britskou armádou. Vrchlík o
průměru 8 metrů měll plochu 50 metrů
metr čtverečních. Byl uložen ve
vnitřním obalu, který společně
ě se statickým lanem zůstal
z
po
výskoku viset za letounem.
ounem. Postroj se skládal ze 4 popruhů.
popruh
Rychlost přistání
istání se za ideálních povětrnostních
pov
podmínek
rovnala rychlosti větru,
tru, tj. 5 metrům
metr
za sekundu. Padák se
otevíral do 2 sekund po výskoku. Parašutista tedy proletěl
prolet
volným pádem zhruba padesát metrů.
metr Výcvik přistání pomocí
kotoulů byl u těchto typů padáků
ů podmínkou bezpečnosti.
bezpe
Denní historie počasí
así pro PRAHA/RUZYNE ve vzdálenosti 23.42 km od Prague. Šířka:50.1
Ší
Zem.délka:14.25 Nadmořská
řská výška: 365m
Datum
Maximální
denní
teploty
(°C)
Minimální Maximální
Maximální
denní
rychlost větru poryvy větru
teploty
(Km/h)
(Km/h)
(°C)
Celkový Hloubka
úhrn
sně
sněhu
srážek za (cm)
den
(mm)
Hlášená
meteorologická
událost
8.9
2.2
61.4
n/a
9
n/a
Déšť (nebo mrholení)
02/04/1944
6.1
1.1
61.4
n/a
n/a
n/a
Déšť (nebo mrholení)
03/04/1944
5
1.1
41.8
n/a
n/a
n/a
Déšť (nebo mrholení)
04/04/1944
10
-1.1
18.2
n/a
0.3
n/a
05/04/1944
16.1
1.1
18.2
n/a
0
n/a
01/04/1944
Povětrnostní
Mapa Evropy
3.dubna 1944
3
Meteorologické údaje v některých
ěkterých městech
m
Velkoněmecké Říše dne 3.dubna 1944.
(Uvedené hodnoty byly zřejmě z archivních dokladů
doklad zjištěny
ny a zapsány až po válce, protože hranice ČSR
nejsou zakreslené v protektorátní podobě).
4
OPATOVICE NAD LABEM
VYSOKÁ NAD LABEM
Letecký snímek krajiny mezi obcemi Vysoká nad Labem a Opatovicemi nad Labem pořízený
po
2.5.2009 a převzatý
z internetových stránek obce Vysoká n.L..
Vysvětlivky:
tlivky:
Pravd
Pravděpodobná dráha letu německé stíhačky
ky krátce po seskoku.
Vyzna
Vyznačení
řeky Labe a současně hranice katastru obou obcí.
Místo seskoku výsadku Baria v noci 3.4.1944 ve 23,15 hod.
1
Označení
čení mostu p
přes řeku Labe.
Poznámka: horní obrázek po úpravě
úprav byl převzat z internetových stránek obce Vysoká nad Labem,
dolní obrázek převzat z internetu Mapy Seznam Cz.
5