9 - Senožaty

Ročník XIII., číslo 9
Cena: 10,- Kč
www.senozaty.cz
září 2011
SENOŽATSKÉ NOVINY
Senožaty
Nečice
Tukleky
Otavožaty
Kdo dře na svém poli,
bude nasycen chlebem,
kdo běhá za marnostmi,
bídy se nasytí.
Jaké počasí v září,
tak i v březnu se vydaří.
(Z Přísloví krále Šalomouna)
Po teplém září zle se říjen tváří.
Ozve-li se v září hrom,
bude v zimě zavát každý strom.
Švestky se modrají
jablka sládnou
září jde po kraji
rybníky chladnou.
(Z. Svěrák)
Zprávy z 11. zasedání
Zastupitelstva obce Senožaty
V úterý 23. srpna 2011 se konalo jede- hmotného a hmotného majetku, dlouhoV závěru jednání byla opětovně otevřena
nácté zasedání Zastupitelstva obce Seno- dobého finančního majetku a zásob obce otázka majetkoprávního vyrovnání pozemžaty.
Senožaty.
ků v areálu základní školy. Byly vyslechnuty
Byla zkontrolována plnění pověřenázory a argumenty všech zastupitelů
Stavební práce v č. p. 82 začnou po udě- a poté bylo přikročeno k hlasování.
ní z minulých jednání: starosta obce
uzavřel se všemi vlastníky pozemků
lení pravomocného stavebního povole- Na základě výsledku bylo schváleno
smlouvy o smlouvách budoucích
koupit stavební parcelu číslo 245/3
ní a budou dokončeny do 16. 12. 2011.
o zřízení věcného břemene na pozemo výměře 1.298 m2 a parcelu PK 1204
cích, ve kterých bude uložena dešťová
o výměře 6.190 m2, obě od pana Mikanalizace v lokalitě „Za Sady“. Tyto smlouvy
Zastupitelé vzali na vědomí stanovisko roslava Bambase za cenu 100 Kč/m2 a dále
obec potřebuje k udělení stavebního povo- Krajského úřadu Kraje Vysočina, Odboru parcelu PK 1205 o výměře 6.598 m2 od pana
lení k vybudování nových inženýrských sítí.
životního prostředí Jihlava k návrhu územ- Jaroslava Vašíčka za cenu 100 Kč/m2.
Příští zasedání Zastupitelstva obce SenoSe stavební firmou NASTAV s. r. o., Hum- ního plánu obce Senožaty. Zmiňovaný odpolec byla uzavřena dne 17. srpna 2011 bor vydal z hlediska zákonem chráněných žaty se uskuteční v úterý 27. září 2011 od
smlouva o dílo na částku 2 500.000,- Kč zájmů ochrany zemědělského půdního 18:00 hodin v zasedací místnosti obecního
včetně DPH na provedení akce „Stavební fondu negativní stanoviska ke dvěma plo- úřadu.
Zdeněk Vaněk
úpravy a nástavba domu č. p. 82 v Seno- chám, navrženým občany Senožat, k bytové
žatech“. Stavební práce začnou po udělení výstavbě. Zastupitelé s tímto stanoviskem
pravomocného stavebního povolení a bu- nesouhlasí, v současné době se hledají
dou dokončeny do 16. 12. 2011.
kompromisní řešení.
Obec Senožaty vyhlašuje
Poněkud dříve byly zrealizovány práce
Bylo upuštěno od koupi dvou mobilna odstranění vojenského objektu Tesko. ních buněk, které by sloužily jako sociální
humanitární sbírku.
Smlouva o dílo byla podepsána s firmou Se- zařízení na tenisových kurtech. Místo této
Vybíráme tyto věci: letní a zimní
nagro a. s., Senožaty na částku 959.999,- Kč alternativy byly vyslyšeny požadavky na
oblečení (dámské, pánské, dětské),
včetně DPH. Z této částky bude 75%, vybudování trvalejší a hodnotnější zděné
lůžkoviny, prostěradla, ručníky, utěrky,
tj. 719.999,- Kč včetně DPH uhrazeno z do- stavby. Z tohoto důvodu bude uzavřena
záclony, látky (minimálně 1 m2, prosíme,
tace z Ministerstva pro místní rozvoj ČR. smlouva o dílo s firmou L. V. P. Praha s. r. o.,
nedávejte nám odřezky a zbytky látek),
Zbylých 25 %, tj. 240.000,- Kč včetně DPH pana V. Lavryshyna na částku 408.183,- Kč
domácí potřeby – nádobí bílé i černé,
uhradí obec z vlastních zdrojů.
včetně DPH.
skleničky – vše nepoškozené, vatované
Zastupitelé projednali a schválili dodatek
Je pokračováno v práci na evidenci místpřikrývky, polštáře, deky, obuv –
čís. 1 vnitroorganizační směrnice čís. 4/2009 ních a účelových komunikacích – konkrétně
veškerou nepoškozenou.
pro vedení evidence dlouhodobého ne- na vydání stanovisek k instalaci nových svisVěci,
které
vzít nemůžeme: ledničky,
lých dopravních značek. Dopravní inspektelevize,
počítače
a jinou elektroniku,
torát v Pelhřimově nesouhlasí s umístěním
matrace, koberce – z ekologických důvodů,
dopravní značky s omezenou rychlostí
nábytek, jízdní kola a dětské kočárky,
v průjezdu místní částí Otavožaty.
znečistěný a vlhký textil.
Na vědomí byla vzata žádost pana
Rostislava Bělohlávka z Hostivic na
Sbírka se uskuteční ve dnech:
koupi stavebního pozemku za
středa 14. 9., čtvrtek 15. 9.
účelem výstavby rodinného
a pátek 16. 9. 2011.
domu.
Věci
se
budou
vybírat u objektu bývalé
Zastupitelé neschválivojenské
ubytovny
v Senožatech,
li žádost o prodej části
vždy
v
době
od
15:00
do 18:00 h.
pozemku parcelní číslo 212/1 o výměře cca
Důležité upozornění: věci budeme vybírat
100 m2 v katastrálním
zabalené v igelitových pytlích či krabicích,
území Nečice, kterou
aby se nepoškodily transportem.
předložila paní Eva
Děkujeme za Vaši pomoc.
Kopecká.
září 2011
strana 1
SENOŽATSKÉ NOVINY
Otazky
a odpovědi
Do rubriky otázky a odpovědi přišly tentokráte dva dotazy, jejichž formulaci přesně otiskuji a zároveň se pokouším co nejjednodušeji
odpovědět.
Otázka:
Nebylo by přínosné pro Senožaty uvažovat po demolici teskobaráku v prostorách kasáren na stávajících betonových
základech, které jsou jistě navrhovanému záměru způsobilé a kde jsou zavedeny sítě (odpady, elektřina, voda) o zhotovení čtyř stěn a krovu z obecních lesů
a bez velkého stavebního řízení vybudovat společenskou místnost pro 200 lidí
a možná nějakou tu klubovnu pro neziskové organizace? Myslíme si, že finanční
náklady na demolice a uložení stávajících
betonů by uhradily nákup zdícího materiálu a možná i krytiny.
Odpověď:
Nevím, co je pojem „bez velkého stavebního řízení“. Z vlastní zkušenosti vím,
že na základě vypracované projektové
dokumentace doplněné všemi stanovisky dotčených orgánů a účastníků řízení,
by muselo být jednoznačně postupováno
podle platné legislativy. V současné době,
kdy se zpřísňují bezpečnostní, hygienické,
hasičské a další normy, to vidím jako nereálné. Obec získala dotaci z Ministerstva
pro místní rozvoj ČR na odstranění celého
objektu včetně základové betonové desky
a v případě kontroly nadřízených orgánů
musí prokázat a doložit, jak bylo se všemi
stavebními hmotami naloženo (komu byly
předány k další likvidaci, apod.).
(Dotaz uveřejňujeme s měsíčním zpožděním
z důvodu letních dovolených. Pozn.red.)
Otázka:
Nalezl jsem list vlastnictví 965, který udává, že novým majitelem jednoho
z obcí prodaných bytů je Mgr. Milan Studený z Pelhřimova. Jak je to možné? Byla
smlouva uzavřena přímo s ním? Předkupní právo pro nájemníky zcela určitě
neumožňuje, aby rozhodli, komu se byt
prodá. Jaká byla prodejní cena? Nemělo
dojít k nabídce širší veřejnosti, když nájemník odmítne byt odkoupit? Případně
smluvně ošetřit po určité období, aby
nový nabyvatel z řad nájemníků nemohl
s jistě výrazným ziskem byt prodat?
Odpověď:
Všichni stávající nájemníci, kteří měli
předkupní právo, využili této možnosti
a koupili byt (jedná se o byty v č. p. 189
a 190 v Senožatech) do svého vlastnictví.
září 2011
Na otázky týkající se veřejného
a soukromého života odpovídá pan Jiří
Kotek.
1. Co bych zlepšil v Senožatech
Myslím, že život v Senožatech se odvíjí
v normálu, někdy něco zaskřípe, jindy je to
lepší.
Bolavým místem jsou samozřejmě kasárna, ale jelikož sám nevím, co bych si
s nimi počal, nepřísluší mi o tom polemizovat. Myslím, že se blýská na lepší časy, viz
„tesko“ budova.
2. Oblíbené zákoutí Senožatska
Jednoznačně Otavožaty a okolí.
3. Jak jsi spokojen s kulturním a sportovním životem v Senožatech
Cena byla řádně stanovena na 48. zasedání Zastupitelstva obce Senožaty dne 6. října 2010. Ve smlouvě mezi obcí Senožaty
a nájemníkem není hovořeno o následném
předkupním právu. Po zapsání změny
Na slovíčko
Já spokojen jsem, na tom kulturním se
pokouším trochu pracovat.
4. Využití volného času
Všechen volný i nevolný čas věnuji malování.
5. Nejlépe strávená dovolená
Ta byla asi teď začátkem srpna, kdy jsem
strávil deset dní v Praze na VŠUP a „trénoval“ figurální malbu.
6. Oblíbená kniha
Těch je moc. Řekněme cokoliv od Haška. Humpoláci Zábrana, Jirous, Sláva Čech.
Borovský – Křest sv. Vladimíra. Málem bych
zapomněl na jednu, na kterou jsem opravdu
hrdý i jako patriot – Z dějin Senožat.
vlastnictví v katastru nemovitostí je věc každého vlastníka, jak s bytem naloží. Všechny řádné kupní smlouvy jsou založeny v archivu obecního úřadu.
Zdeněk Vaněk
Priority senožatské farnosti
Před nedávnem jsem dostal otázku: „Co
bude s opravou varhan?“ Otázku položil
člověk, který nepřichází velice často do
kontaktu s farností a s liturgickou hudbou
už asi vůbec ne. „V této době má farnost
jiné priority“, odpověděl jsem.
V ohlédnutí do minulých let vidíme, že
farnost, obec, podnikatelé, firmy, sdružení a soukromí dárci hodně investovali do
oprav exteriéru a interiéru kostela. Do rekonstrukce fary a přilehlých budov se neinvestovalo prakticky vůbec. Je to opravdu
škoda, protože náklady na opravu zmiňovaných budov budou v této době opravdu
vysoké.
Jaké jsou vlastně priority farnosti? V každém případě začít žít vnitřní život společenství. To znamená upravit na faře několik
místností pro setkávání farníků, na vyučování náboženství, pro chod farní kanceláře, případně ubytování pro kněze. K tomu
je potřeba úplně zrekonstruovat veškeré
rozvody, následně očistit a obnovit omítky, vymalovat, utěsnit okna, zakoupit nové
dveře a pořídit kamna na pevné palivo. Pro
začátek by toho bylo až dost.
Z těchto důvodů je hlavní prioritou
farnosti dokončení oprav vnějšího pláště
a okapového systému farního kostela, rekonstrukce interiéru fary a následná rekonstrukce celého komplexu farních budov
a jejich střech.
Varhany jsou dle vyjádření několika nezávislých odborníku v zachovalém stavu
a v současné době není nutná jejich rekonstrukce. Potřebují jenom trochu naladit, jinak jsou v pořádku. Tvrzení o jejich špatném
stavu není na místě. Pokud se z nich v ne-
dávné minulosti ozývaly nepříjemné zvuky,
nezpůsoboval to jejich technický stav, ale
element mezi klávesnicí a pedálem.
K rekonstrukcím je samozřejmě potřebná finanční pomoc obcí, organizací, firem,
sdružení, podnikatelů a soukromých dárců. V případě finančního daru, dobročinné
akce a jiných aktivit směrujících k pomoci
farnosti, je farnost po konzultaci způsobu
získávání, ověření a odevzdání darů velice
otevřená a vděčná. Považuji za potřebné
upozornit na to, že ne všechny akce konané na údajnou podporu farnosti jsou konzultované s administrátorem farnosti a ne
všechny finanční prostředky skončí tam,
kde pořadatel tvrdí, že skončí. V případě
veřejné sbírky pro farnost musí se sbírkou
souhlasit jak farnost, tak obec. Senožatská
farnost zatím nepořádala žádnou veřejnou
sbírku a ani se jí neúčastnila. Použití financí
dle priorit farnosti je hlavně na schválení
administrátora a Farní rady, rozhodnutí
svobodné vůle dárce a obdarovaného. Darovací smlouva, výdajový a příjmový doklad je samozřejmostí.
Touto cestou bych chtěl poděkovat
štědrým dárcům, kteří od nástupu nového administrátora v letech 2010 a 2011
finančně farnost podpořili: Obec Senožaty
– 100.000,- Kč, Obec Křelovice – 5.000,- Kč,
Senagro a. s. – 70.000,- Kč, Proka s. r. o. –
15.000,- Kč, paní Pinkasová – 2.000,- Kč,
pan Havel Jiří – 2.000,- Kč, paní Svobodová
– 500,- Kč, paní Hypšová – 500,- Kč. Všem
vyjadřuji upřímné Pán Bůh zaplať. Společně budujeme dílo pro věčnost.
Mgr. Matúš Peter Kušnír, O. Praem.
– administrátor
strana 2
SENOŽATSKÉ NOVINY
Vážení čtenáři, rádi se s vámi podělíme o zážitky z druhého ročníku
„Koláčování“, trasa opět ze Senožat do
Senožat.
Jako v loňském roce se akce konala
o prvním červencovém víkendu, tedy 3. 5. 7. Jak bylo slíbeno, rozložili jsme trasu do
3 dnů, aby každý v pohodě zvládl 40 km rozdělených do celého dne. O to víc nás mrzí,
že se naše senožatská stáj vlivem nemocí
a počasí (jen 9°C) smrskla na 6 domorodců,
zbytek byla „konkurence“, ale vřele vítaná.
V neděli ráno se u hasičárny sešel malý
tým. Razimovi, Pohanovi, náš loňský kamarád Roman Fiala a letos nás nově posílila
Martina Sidibe-Rašínová s malým Didim.
Tito dva bohužel bez kol, ale i tak jsme byli
rádi za jejich veselou společnost. Zamračená obloha nevěstila nic příjemného, přesto
jsme s dobrou náladou a loňským pozdravem Kola hoj vyrazili třemi auty směrem
Senožaty u Bechyně.
Cesta uběhla rychle a je tu nám již známé náměstíčko s kapličkou ve středu obce.
První doprovodné vozidlo odjíždí s podě-
Odjezd ze Senožat u Bechyně
kováním za dovoz domů a my se zdravíme
s dalšími účastníky, Fandou, Blankou a Liborem. Rozdaly se mapy, oblékly reflexní vesty
s logem letošního ročníku a 7 jezdců vyrazilo na první část etapy směr Stádlec.Zde bylo
v plánu krátké zastavení u místní vyhlášené
stavby. Stádlecký řetězový most má zajímavou historii. Byl postaven přes řeku Vltavu
v Podolsku v letech 1847-48 a v roce 1960
po rozhodnutí o napuštění Orlické přehrady byl rozebrán a znovu postaven přes řeku
Lužnici nedaleko obce Stádlec. Po vyjetí za
hranice Senožat se však spustil vytrvalý déšť,
který nám prohlídku této jedinečné stavby
překazil.Přestože počasí bylo nepříjemné,
vytrvali všichni až do cíle první zastávky. Po
zdolání 30km trasy jsme dorazili do Plané
nad Lužnicí na oběd. Cesta trvala přibližně
2 hodiny a ve studeném nečase to byl skvělý výkon. Posezení v příjemném prostředí
zdejší restaurace nás zahřálo a zbytek cesty do kempu Soukeník jsme zvládli, včetně
maličké kolize jedné cyklistky v pohodě a ve
zdraví. Ubytování v chatkách netrvalo dlouho a opět nás zlákalo posezení v příjemně
září 2011
pořadí v cíli: Jirka, Jožan, Roman. V závěru nám však na pořadí nezáleželo,
hlavní byla dobrá nálada a pohoda po
celé 3 společné dny. Sešla se parta příjemných lidí a bezvadných muzikantů. Díky
vám za skvělou muziku, už teď se všichni
těšíme na příští setkání.
Tímto děkujeme hlavnímu motoru letošního závodu a sponzorům – manželům Razimovým, dalšímu sponzorovi ing. Cellerovi
a všem ostatním za pomoc.Neméně pak za
výborný guláš a obsluhu v cíli.
Pro zájemce o 3. ročník: bude se konat
opět první červencový víkend roku 2012!!!
Přihlášky na [email protected]
Kola hoj za všechny.
Účastníci akce
teplém prostředí místní hospůdky. Dorazila
další parta cyklistů a kamarádů s kytarami
(Dan, Luděk s manželkou, Honza a „Hadice“)
a také naše domácí posila z loňského roku,
Honza a Saša Boučkovi. Příjemné posezení
při kytarách, kontrabasu, povídání a zpívání
se protáhlo do pozdních hodin.
V pondělí ráno, už za slunečného počasí, všichni vyrazili na druhou 40 km dlou- Ohlas jednoho z „Účastníků zájezdu“
hou etapu se zastávkou na zřícenině hradu
„Jako novic výpravy moc děkuju LuďkoChoustník. V podhradí nás čekalo občerst- vi Sedláčkovi, že mě vtáhnul do tak prima
vení a potom výšlap na hrad. V chládku lesa sestavičky sportovní a lidské. Všem za milé
nám procházka po obědě prospěla a zbylé přijetí. Myslím, že speciální poděkování by
kilometry zvládli všichni v pohodě. Další cíl si zasloužila Míša a Jožan Razimovi. Jožan
dnešní trasy: kemp Válek v Moravči. Tento- nejen za skvělej kontrabas, na kterej válí, ale
krát jsme za pěkného počasí strávili i za přípravy a sponzorství vestiček a dalšího
na cestě celý den s malou zastáv- vybavení, Míše za komfort doprovodného vokou v Černovicích. Večeře v kempu, zidla a krásné záběry kamerové, oběma pak
pohoda, Danova kytara a Jožanův za pohostinství se závěrečnym večerem na jekontrabas, povídání a navazování jich chalupě, Jirkovi Pohanovi za sponzorství
nových přátelství.
výbornýho gulášku v Senožatech pro celou
Úterní ráno nás uvítalo příjemné bandu, manželům Cellerovým za sponzorství
sluníčko a třetí 40 km dlouhá etapa map, hajnýmu za skvělej taneček na stole,
se zastávkou na hradě Kámen. Tady všem zpěvákům, se kterými jsme rozjížděli
mnohé z nás čekalo překvapení. večírky, Honzovi Chalupovi, které táhnul na
Hrad je neustále opravován a ke stálé kytaru večer v neděli, synovi s tátou (Němcovi,
expozici motorek jsou otevřeny nově křestní jména jsem bohužel zapomněl), kteří
opravené hradní komnaty. Pěkný s námi na kytary zase řádili v úterý.
zážitek. Oběd v podhradí byl méně
Speciálních poděkování by určitě bylo
příjemný, hospodská byla evidentně mnoho a mnoho navíc, třeba malýmu Dipřekvapená z „tolika“ hostů a nestíhala. douškovi, kterého fascinovala moje kytara
Po obědě trochu rozladění nasedáme a hlavně trsátko, kterym ji rozžhavil až doběna kola směr Leskovice, Hořepník. S malou la, ale rád bych hlavně popřál celý akci zdárzastávkou na kávu u Libora a Blanky v Bo- nou budoucnost i v dalších sezonách. Budu
řeticích jsme po 16. hodině dorazili do cíle. hrozně rád, když se budu moci zúčastnit i příLetos, tak jak jsme dojeli, v přílbách a pro- ští rok."
poceném oblečení, rovnou na vynikající
Dan Holk
guláš do hospody
k Ošťadalovým.
Tam za námi dorazili s kytarami
výteční muzikanti,
kluci Němcovi ze
Želiva a rozcházeli
jsme se jako pokaždé v pozdních hodinách. S mírnou
dávkou únavy, ale
spokojeni z velmi
vydařené akce.
Letošního „závodu“ se zúčastnilo 10 cyklistů
a 2 doprovodná
vozidla.
Najeto
celkem 117 km,
Příjezd do cílových Senožat
strana 3
SENOŽATSKÉ NOVINY
Pohled na město Králíky z Hory Matky Boží
I tak by mohl znít název našeho letošního prázdninového čtyřdenního zájezdu.
Však posuďte sami, na konci mého vyprávění mi myslím dáte za pravdu.
V sobotu 2. 7. vyjel v 6:00 z Pelhřimova
bus směrem na Želiv. To v něm již seděly
Věra Hodačová a Veronika Kovářová, Marie a Kateřina Paťhovy a Jana Stejskalová
s dcerou Nikolkou. V Želivě přistoupili manželé Uzlovi, Koktovi a Virtovi. V Senožatech
u prodejny přisedly paní Davidová A., Pinkasová Z. se sestrou M. Šafránkovou, pak paní
Pohanová L., Rendlová E. a já, u školy paní
Davidová Z., Durasová M., Josková Z., Kelíšková J., Kulovaná A. a Marešová L. V Miletíně
jsme přibrali pana J. Holendu s dcerou Valerií a v Humpolci u pošty čekalo dalších dvacet lidí – šestičlenná rodina Krejcarových
a Prokopcových, čtyřčlenná rodina Vejvodových, paní Adamová, Beránková, Blažková, Dvořáková, Dvořáková, Matějů, Topičová, Vilímová, Záběhlíková a pan Kleiner.
Poslední pasažérkou byla paní M. Drvotová, čekala na Rozkoši. I s řidičem panem
Kochem čtyřicet osm.
Trasa? Humpolec – Havlíčkův Brod – Polička – Svitavy – Lanškroun – Štíty – Janoušov (okres Šumperk.) První zastávka byla
v Poličce. Kolem deváté se vydala první skupina na prohlídku městských hradeb, druhá
skupina v AV sálu zhlédla film o B. Martinů,
poličském rodákovi. Asi za hodinku se obě
skupiny prohodily. Unikátně dochované
městské opevnění z 1. pol. 14. stol. zaujalo,
film o B. Martinů bohužel poznamenal místy špatný zvuk.
Těsně před polednem bus zastavoval podruhé, tentokrát v Lanškrouně. (Město založeno v 2. pol. 13. stol. Přemyslem Otakarem
II. a nazváno Landskrone = Koruna země.)
Nejdříve čekala krátká prohlídka města
z oken pomalu jedoucího busu, poté nás
náš průvodce pan Krejčí vzal do centra. Mají
tu tři náměstí, krásnou renesanční radnici
z let 1581–82 s 50 m vysokou věží, zbytky
září 2011
hradeb, roubený zájezdní hostinec Krčma,
dům zvaný Piano, zámek se zbytky konventu augustiniánů a další pěkné objekty.
Po občerstvení v restauraci U Pastýře odjíždíme na naučnou stezku Lanškrounské
rybníky.(Krátký, Dlouhý, Olšový, Pšeničkův
a Slunečný; Edvardův pramen). Zkrácený
dvoukilometrový okruh v okolí Dlouhého
rybníka s námi samozřejmě absolvuje i průvodce, prokládá výklad zajímavostmi z této
lokality. První turistika. Před třetí hodinou
se loučíme, zasvěcený výklad pana Krejčího
se líbil.
Poslední zastávka prvního dne je v obci
Štíty. Zajíždíme do Acrobat Parku, kde se
nás ujímá jako průvodce otec Aleše Valenty, našeho olympijského vítěze v akrobatickém lyžování, pan Vojtěch Valenta. Areál
nás opravdu zaujal. Jediné zařízení tohoto
druhu u nás(velikost, vybavení, podmínky
k tréninku, zázemí), trénink pro čtyři lyžařské discipliny – z můstků se skáče do vody.
Dva můstky – 12 m a 36 m (někteří z nás
neodolali a vyšli po schůdcích až na vrchol
vyššího můstku). Od května do prosince se
zde střídají sportovci z celého světa – např.:
z USA, Francie, Ruska, Kazachstánu… a samozřejmě naši, i když… vrcholový sport je
dřina a někteří mladí nemají dostatek vůle,
trpělivosti… Pan Valenta vypráví o vzniku
areálu, těžkostech, ale zmiňuje samozřejmě i úspěchy a radost z fungování areálu.
Plánují další rozšiřování, další aktivity. Až
zavítáte do těchto končin, nezapomeňte
sem zajet. Stojí za to! Dvě hodiny uběhly
jako voda, v 17:30 míříme již do Janoušova.
Konečně konečná. Celodenní putování končí v penzionu Horizont v malé obci, kde by
člověk řekl, že je konec světa. Stavení rozeseta v nejbližším okolí našeho přechodného
domova. Pan domácí – pan Kubíček – nám
podává základní informace, pak už ubytování, večeře a vycházka do okolí. Počasí
nám tohoto dne celkem přálo, což se nedá
říct o dnu druhém, o neděli.
Od rána pršelo. V podstatě lilo celý den.
A bohužel tím byl poznamenán náš program. Celé dopoledne trávíme nedaleko
obce Kouty nad Desnou – v přečerpávací
stanici Dlouhé Stráně. (Unikátní komplex
přečerpávací vodní elektrárny v samém
srdci Jeseníků vybudovaný v letech 1978 –
1996, v roce 2005 zařazen mezi sedm největších divů ČR. Většina zařízení je skryta
pod zemí, stavby na povrchu připomínají
spíš horské hotely. Celý areál má tři části
– dolní a horní nádrž a výrobní a provozní
zařízení.) U dolní nádrže se pohybujeme
v objektu – pod úrovní okolního terénu,
tedy v suchu, přednáška, prohlídka i film
jsou zajímavé. Pak přejíždíme na horní nádrž, kde by mohly být krásné výhledy do
kraje a procházka kolem nádrže. Mohlo být.
Nahoře vystoupilo snad šest lidí, vrátili se
promočení. Déšť, vítr, mlha – prostě slota.
Nedá se nic dělat. Odjíždíme, aniž bychom
se pokochali pohledy do širokého okolí.
Sjíždíme zpět do Koutů, v nově otevřeném
infocentru + restauraci dáváme oběd.
Odpolední program – Velké Losiny, společně navštívená Ruční papírna. (Je uváděna jako nejhodnotnější památka svého
druhu ve střední Evropě. Žerotínové ji založili někdy v letech 1591-96 – a od té doby
je v nepřetržitém provozu. Vysoce ceněný
papír, používaný i k těm nejslavnostnějším
příležitostem, se stále vyrábí ručně, původní
technologií. Od roku 1987 se v historických
interiérech této významné kulturní a technické památky nachází specializované muzeum ruční papírenské výroby, jediné v ČR.)
Mnozí z nás si ve vedlejší prodejně zakoupili
upomínkové předměty z tohoto ručně vyrobeného papíru.
Termální koupaliště, kam se někteří z nás
chystali, bylo nakonec kvůli dešti zamítnuto, několik lidí se vydalo na prohlídku místního krásného zámku. (Je považován za
poklad moravské renesanční architektury,
z let 1581-89. Zámek i celé zdejší panství
neslavně proslulo čarodějnickými procesy,
počátek spadá do r. 1678. Tato doba inspirovala V. Kaplického k napsání románu Kladivo na čarodějnice, r. 1969 též zfilmován.)
Kdo nebyl v zámku, potuloval se po Velkých
Losinách, až do odjezdu busu.
Stále prší, déšť nás věrně provází i při
příjezdu k penzionu. Toho večera nikdo na
vycházku nevyráží.
Největší zklamání pro snad polovinu
účastníků nachystal následující den – pondělí 4. 7. Náš průvodce – pan Macháček ze
Starého Města – nám nedoporučil výstup na
Králický Sněžník. Důvod? No ovšem. Počasí.
Prý tak den, dva… to ale již budeme na cestě domů. Jediná větší turistická akce padá.
Takže druhá varianta – vyjíždíme všichni
směrem na Jeseníky. Krátká zastávka v Lipové, Rejvíz, Lázně Jeseníky, poslední v pořadí jeskyně Na Pomezí. V Lipové, kde jsou
lázně, se zdržujeme jen krátce, na Rejvíz
strana 4
SENOŽATSKÉ NOVINY
se dostáváme něco po jedenácté hodině.
(Rejvíz – chráněná národní přírodní rezervace – největší moravské vrchovištní rašeliniště s Velkým a Malým mechovým jezírkem,
stáří se odhaduje na 6000 – 7000 let.) Vydáváme se na asi 3km naučnou stezku, která
nás dovedla k Velkému mechovému jezírku.
Hloubka rašeliny je přibližně 325 cm, délka jezírka 68,5 m a šířka 41 m. Tato naučná
stezka je příjemným turistickým zážitkem,
i když při návratu – tak po hodince chůze –
se opět rozpršelo. Sklidili jsme se do příjemné restaurace Rejvíz. Výborně jsme se zde
naobědvali – borůvkové knedlíky, halušky
s brynzou, palačinky a jiné mňamky, ale zároveň jsme se podívali na evropskou raritu –
dřevěné vyřezávané židle s portréty „štamgastů.“ (O unikátní výzdobu se staral řezbář
Brauner od konce 19. stol. Z původních 80
židlí se zachoval jen zlomek. V r. 2001 byla
tradice obnovena.)
Ve 13:15 se jede dál. Zastavujeme kousek od města Jeseníku (dříve Frývaldov)
v Lázních Jeseník. Jsou to první vodoléčebné lázně na světě, založené v r. 1822
léčitelem Vincenzem Priessnitzem. Vyvěrá
zde na 80 pramenů, velká část je ozdobena
nějakou plastikou, pomníkem, památníkem
– prakticky ke všem vedou značené vycházkové trasy. (Společnost V. Priessnitze v srpnu 2010 v areálu lázní slavnostně otevřela
unikátní Balneopark. Je koncipován jako
„vodní zahrada,“ kterou prochází potok s vybudovanou soustavou zastavení sloužících
k hydroterapii a relaxaci.) Na každém kroku
míjíme některý z léčebných domů a máme
i možnost dívat se do kraje na obrysy Hrubého Jeseníku. Čas do 15:30 tráví lidé po
svém, program není společný.
Vyjíždíme k poslednímu místu toho dne
– k jeskyním Na Pomezí. (Největší krasová
jeskyně svého druhu v ČR, vznikla korozní
činností vod podzemního toku v ostrůvku
čistých krystalických vápenců o mocnosti
200 m. Objevena r. 1937, veřejnosti zpřístupněna r. 1955. Jde o rozsáhlý a komplikovaný systém chodeb, zpřístupněno asi
390 m.) Do jeskyně jsme šli ve dvou skupi-
září 2011
nách po dvaadvaceti, někteří jedinci nešli.
Jedeme „domů“ – čeká penzion a poslední večer. Čas letí neuvěřitelně rychle.
5. červenec – úterý. Nebudíme se do zachmuřeného nebe, ale – ano – do modrého
nebe. Sluníčko. Pouhých 24 hodin nás dělilo od výstupu na Sněžník. Škoda. Však není
všem dnům konec, zase nás sem možná
„osud“ zavede.
Snídaně jako každý den v sedm, balíme,
nakládáme věci a tradičně probíhá společné focení, vybíráme terasu penzionu. Nedaleko terasy leží pěkný tenisový kurt i venkovní sezení, které jsme ale nevyužili. (Delší
posezení se konalo poslední večer v jídelně
penzionu – a jak řekla jedna z účastnic zájezdu – jednalo se o blahodárnou čtyřhodinovou léčebnou kúru = léčbu smíchem.
Pro zúčastněné pro vzpomínku jen několik
hesel – K 9, K 12, předseda, první dáma, jednatel, otevírání dveří kolenem…)
Loučíme se s panem Kubíčkem, ten již
čeká další hosty, mají přijet v den našeho
odjezdu. Tak ať si užijí lepší počasí než my!
Cesta k domovu měla tři zastavení –
město Králíky s vojenskou pevností Hůrka,
poutní místo Horu Matky Boží a rozhlednu
na Suchém vrchu.
Město Králíky působilo příjemným,
poklidným dojmem. Koneckonců je státní svátek, lidí se v ulicích moc nemíhá. Na
radu jedné místní občanky zacházíme do
malé restaurace, venku pod pergolou chvilku posedíme. A pak již bus a jedeme k vojenské pevnosti Hůrka. (Součást systému
čs.pohraničního opevnění z let 1935-38,
budovaného na obranu proti hitlerovskému Německu. Zbudována byla za neuvěřitelně krátkou dobu – 24 měsíců. Prostory,
praktičnost, systém fungování jednotlivých
„oddělení“… co všechno je člověk schopen
vymyslet, postavit. Jak vše skončilo, známe
z historie. Mimochodem Hůrka je jediná
pevnost – jak se zmiňovala průvodkyně –
kterou několikrát navštívil po okupaci sám
Hitler.)
Bus nás vyvezl nad město Králíky, na
poutní místo zvané Hora Matky Boží. Malý
zádrhel se brzy vyřeší a máme tu průvodkyni. Provází nás areálem. Tvoří ho dvě
nádvoří, uprostřed stojí trojlodní bazilika
s dvojicí věží v průčelí. Z jedné strany je obklopena krytými ambity a z druhé klášterem
redemotristů. V něm jsme několikráte upozorňováni na unikátní rozvilinové oltáře.
V předním nádvoří stojí patrová kaple Svatých schodů.
Od poutního areálu se otevírají krásné
výhledy na Králicko a Králický Sněžník.
Chvilku povídáme s průvodkyní ještě na
začátku nádherné lipové (+ javory) aleje,
která spojuje toto poutní místo s městem
Králíky. Pořizujeme fotografie a vydáváme
se alejí dolů do Králík. Tady v restauraci
U Lípy poobědváme a vyjíždíme k poslední
zastávce našeho čtyřdenního putování.
Suchý vrch. (Nejvyšší vrchol – 995 m –
Bukovohorské vrchoviny, rozhledna s vodojemem.) A právě rozhledna je naším cílem.
Vystoupáme po schodech a odměnou je
nám krásný výhled. Viditelnost sice není
100%, ale i tak je to podívaná! Mezi velikány
na obzoru se rýsuje i Králický Sněžník.
Jako by nestačilo počasí, které letos
znemožnilo tři zmiňované akce (výstup na
Sněžník, pohledy od horní nádrže přečerpávací stanice i koupání v otevřeném termálním koupališti), i závěr pobytu se komplikuje. Bus zaparkoval celkem dobře, ale jak
se zdá, asi neotočíme. Manévr nám komplikuje jiný bus, jehož řidič i s pasažéry se
kdesi potulují. Odmítám je jít hledat – kam?
Nejspíš šli k pevnosti Bouda, můžeme se minout. Naši se již – ač velmi neradi – smiřují
s myšlenkou, že budeme muset počkat na
jejich návrat. Asi po 20 minutách náš řidič
usedá k volantu, zacouvá, posléze vyjede
vedle stojícího busu a systémem vpřed vzad
a znovu a znovu ukrajuje centimetry a pomalu otáčí autobus do žádaného směru. Celému manévru přihlížejí nejen naši, všichni
drží palce. Povedlo se! Ozval se aplaus, naši
s úlevou nastupují. Já a paní Rendlová se
loučíme, skončil oficiální program. Upalujeme k autu, které můj muž již nastartoval
a ujíždíme před naším busem k domovině.
Musím v této souvislosti zmínit, že můj muž
a pan David za námi přijeli autem v neděli
ráno a doplnili tak počet na padesát – sobotní program oželeli, protože v sobotu se
ve Speřicích konaly oslavy 50 let „založení
fotbalu“ a oni chtěli být při tom. A to můj
muž ještě prohlašoval, že možná vůbec nepřijede, neb si přivodí při hře za staré gardy
výron kotníku. Naštěstí nepřivodil.
Co napsat závěrem? Náš zájezd byl více
poznávací než turistický, k počasí no comment... Ale i tak jsme viděli několik zajímavých lokalit, objektů a máme nové zážitky.
Pohybovali jsme se mezi Jeseníkem, Králickým Sněžníkem a Orlickými horami, ponejvíc v Olomouckém a Pardubickém kraji.
Na příští rok se rýsuje Český ráj.
5. 7. ráno před odjezdem od penzionu Horizont
Irena Strnadová
strana 5
Foto: LS
VOTAVOŽATSKÝ
PLOTY
SENOŽATSKÉ NOVINY
Letošní deštivé léto nakonec přálo i výstavě pod širým nebem, kterou bylo možno navštívit 20. srpna na otavožatské návsi.
Své malby zde vystavovali Jiří Kotek, Martin Maršík a Petr Adamec. Výstava i s občerstvením slavila úspěch.
POZVÁNKA
ho kříže ve vinicích
ně zve 21. srpna 2011 na žehnání polní
srdeč
Vás
lí
Koby
Kobylští vinaři a farnost sv. Jiří
Ignác Kramár. Další z hostů
slav
Broni
opat
ký
želivs
hná
pože
kříž
ský
věnovaného vinařům Modrých hor. Vinař
v Želivě.
m Jaroslav Šimek, premonstrát z kanonie
želivského kláštera bude kazatel Jáchy
mše svatá před kostelem sv. Jiří,
ostní
Slavn
5
-11:1
10:00
,
hostů
h
anýc
Program: 9:30 - 10:00 Příjezd pozv
- 12:00 Žehnání kříže,
mu kříži autobusovou dopravou, 11:30
11:15 - 11:30 Přeprava účastníků k polní
h hostů, 14:00 Beseda
anýc
pozv
oběd
hor, 12:30 - 14:00 Společný
při kterém zazpívají mužáci z Modrých
a politického života
s významnými osobnostmi církevního
ostní mše zazpívá
na nutnou opravu kostela. V průběhu slavn
sbírka
volná
dobro
t
Při mši svaté se bude kona
ní se těší vinaři a farníci z Kobylí.
mužácký sbor z Kobylí. Na společné setká
Za vinaře Ing. Antonín Bukovský
Kobylí
Ano, takto zní pozvánka, kterou obdržel p. starosta obce Senožaty a někteří občané Senožat.
Když jsem jednou navštívil jednu starou
paní v Humpolci, hned po otevření branky
jsem přišel ke staré, dřevěné kolně, ověšené
přelámanými kříži, některý s Kristem, některý bez. Zeptal jsem se, co to znamená. Ona
mi se slzami v očích vysvětluje, že to jsou
pozůstatky z minulé doby, která učila lidstvo
znevažovat symbol umučeného a umělecké
práce našich předků. Sám jsem v jinošských
letech na vlastní oči viděl, jak někteří poloslepí lidé, tábořící v blízkosti Senožat, se
kameny trefovali do polního kříže. Po okřiknutí dospělou osobou toho nechali. Při rozhovoru jsem se stařenky zeptal, zdali by mi
jeden kříž nenechala. S rozzářenýma očima
odpověděla, že mile ráda. Vyberte si, který
se Vám líbí. Vybral jsem si a s nadšením jsem
si ho vezl domů a po cestě jsem vymýšlel,
kam ho umístíme. Kříž jsem měl, ale kde
sehnat podstavec? Uložil jsem ho na viditelné místo a netrvalo to ani týden, přišel
k nám jeden zákazník a ptá se: „Na co ten
kříž máte?“ Odpověděl jsem: „Sháním podstavec.“ On mi odpověděl: „Přijeďte, dám
Vám ho, mám s ním založená vrata. Nechval
bude sloužit tomu, čemu má.“ Podstavec
jsme dovezli k doporučenému kameníkovi, panu Benešovi na Horní Paseky. Kámen
opracoval a vzkázal, že je hotový, a že si
můžeme přijet. Když jsem se tázal, co jsme
dlužni, pan Beneš odpověděl: „Nic, a vážím
si toho, že nejste k těmto věcem, které léta
sloužily předchozím generacím, lhostejní.“ Kříž jsme dali upravit, nabarvit, pozlatit
a osadili jsme ho na předem vyhlédnuté
místo. Okolo kříže jsme provedli sadovnické
září 2011
úpravy a svěcení. Na štítek
jsme nechali napsat zlatými písmeny: Pane, žehnej
zahradnickému povolání a této zahradě.
Žehnej všem, kteří v dobrém přicházejí.
Zanedlouho k nám zavítal kolega zahradník Ing. Michal Foix s manželkou, zahradní architektkou Ing. Mirkou Foixovou
z Trhového Štěpánova, kteří vlastnoručně
založili na skládce (ostudu člověku dělající) na frekventovaném místě a na dalších
přilehlých čtyřech hektarech perfektní golfové hřiště. Když jsme přišli k našemu kříži,
prohlásili, je to pro nás inspirace a toto na
naše hřiště patří. Takže znovu do Humpolce,
a když mě paní uviděla, krásně mě přivítala
a na požádání věnovala do Trhového Štěpánova další dva kříže s Kristem.
Dva kříže již rok stojí na golfovém hřišti
a na jednom z nich je napsáno: Pane, dej lidem pokoru před vším, cos jim do vínku dal.
Letos na jaře, 10. dubna, při dnu otevřených
dveřích nás poprvé v Senožatech navštívil
významný vinař s manželkou (který má svůj
genofond odrůd a klonů révy hodících se
do oblasti Modrých hor) z Kobylí, Ing. Antonín Bukovský. Modré hory nejsou geograficky zaznamenané, či-li se jedná o místní
oblastní název (viz příští vydání) s obcemi
Kobylí, Bořetice, Němčičky, Velké Pavlovice,
Vrbice. Po prohlídce zahrady paní Bukovská (tchyně paní Bukovské z Valtic, autorky
článku Sen o tajemné zahradě) v legraci
prohlásila: „V Senožatech jsem šokovaná
a vrchol je křížek. S něčím podobným jsem
se nesetkala. Budeme ho muset u nás ve
vinohradech také postavit.“ Slovo dalo slovo a pan Ing. Bukovský mne požádal, zda-li
bych mohl pro uskutečnění tohoto záměru
v Kobylí něco udělat. Rád jsem to přijal, neboť v Kobylí mám spolužáka ze zahradnické
školy v Brně – Bohunicích, a protože se učilo
v tehdejší době o sobotách a já jezdil domů
jednou za tři týdny, mé víkendy jsem trávil
v Kobylí při práci ve vinohradech až do mých
skoro devatenácti let, což bylo pro mne ku
prospěchu ve vyučovacích hodinách vinohradnictví a sklepního hospodářství. Právě
v Kobylí jako chlapec z Vysočiny jsem poprvé viděl vinohrad, prvně jsem okusil sklizeň
hroznů, prvně jsem si mohl přilepit na strop
ve sklepě do vinné plísně desetihaléř, prvně
jsem v Kobylí poznal degustaci několika odrůd vín a později i následku z toho.
Druhý den po dni otevřených dveří jsem
začal na skromném přání rodiny Bukovských
pracovat. Dojel jsem do Humpolce k dobrosrdečné paní znovu požádat o křížek. Když
jsem se s ní sešel, pravila: „Díky Vám už žádné křížky nemám a jsou tam, kam patří.“ Za
vše jsem jí poděkoval a s vnitřním uspokojením odjížděl do Červené Řečice za svým
kolegou, zahradníkem Karlem Získalem.
O věci jsem mu začal vyprávět a on mi řekl:
„Já ti křížek k takovému účelu dám. Pojď
se na něho podívat.“ K mému potěšení byl
krásný. O podstavci a kameni jsem věděl.
Byly totiž léta odloženy a potaženy mechy
a lišejníky na senožatském hřbitově. Došel
jsem za panem starostou, vysvětlil, o jakou
věc jde, a on dal k odvezení svolení. Senožaty tedy mají velký podíl na zřízení kříže věnovaného vinařům Modrých hor. Vzhledem
k tomu, že to není samozřejmé, když někdo
něco dobrého udělá, a bohužel mnoho lidí
si to neuvědomuje, chtěl bych touto cestou
alespoň poděkovat sám za sebe a za vinaře
Modrých hor obci Senožaty a všem občanům.
Památník se nachází na trase Velké Pavlovice – Bořetice – Kobylí – Čejč, konkrétně
mezi Bořeticemi a Kobylí. Kdybyste touto
trasou někdo jel, zastavte a vzpomeňte,
že kamenný podstavec a deska s nápisem
pocházejí ze senožatského hřbitova a kříž
z Červené Řečice.
O Modrých horách a svěcení v příštím
čísle Senožatských novin.
Jaroslav Havel st., zahradník
strana 6
SENOŽATSKÉ NOVINY
Blahopřejeme
k uzavření sňatku:
♥ 1. 7. 2011
Tomáš Příhoda, Senožaty 212
Alena Zadražilová, Olešná
♥ 11. 7. 2011
Monika Krupková, Senožaty 71
Martin Hrubeš, Senožaty 239
♥ 26. 8. 2011
Roman Strnad, Senožaty 259
Veronika Brngálová, Spišská Nová Ves
Významné životní jubileum
v září oslavuje:
František Pavlík, Senožaty
Ludmila Bubnová, Senožaty
Václav Beran, Nečice
Marie Vašáková, Senožaty
Petr Příhoda, Senožaty
Václav Boháček, Senožaty
Ludmila Červenková, Senožaty
Vlasta Bambasová, Senožaty
Jiří Langr, Senožaty
Blahopřejeme k narození dítěte:
7. 2011 Tomáš Štecher, Senožaty 130
* 22.
rodiče: Erika a Josef Štecherovi
sourozenci: Karolína, Josef a Andrea
Rozloučení:
Marie Pendlová, Senožaty 3
1934
U 2. 8. 2011
*
Odpoledne v Senomatech
Už to vypadalo, že mě nepříznivé počasí
do této poslední „senoobce“ letos nepustí.
Druhá polovina srpna se ale přece jenom
vylepšila, že se dalo jet v suchu a teple. Tak
jsem ve středu 24. srpna vyrazil. Cesta přes
Vlašim, Benešov, Neveklov, Dobříš, Zdice
trvá více než tři hodiny, ale pěkně ubíhá. Jen
ve Vlašimi to vypadalo jednu chvíli nedobře; to když motorka poprvé v životě dostala
benzín Natural. Vůbec jí nechutnal, asi jako
kdyby do mě nalili rajčatovou šťávu – prskala, zlobila se, vynechávala, až zhasla docela.
Po několika minutách si přece jen na novou
pochoutku zvykla a pak jela už naprosto
bez problémů. Jen těsně před cílem nás čekalo kvůli objížďce trochu bloudění.
Senomaty leží ve Středočeském kraji, v okrese Rakovník. Mají něco málo
přes tisíc obyvatel. Součástí obce jsou
nedaleké Hostokryje, Brant a Nouzov.
Zajímavé je, že všechny tyto části mají
svůj znak (možno nalézt na stránkách
www.senomaty.cz, kde je i řada informací o obci). Právě přes kdysi hornický Brant a Hostokryje se dostávám do
vlastních Senomat. Nezastavuji, projíždím dále do Nouzova, jehož první
domy jsou jen několik desítek metrů od
posledních senomatských. Objíždím náves,
všímám si památníku padlých ve světových válkách a pomníčku mistra Jana Husa
a vracím se zpět do Senomat. Mou pozornost upoutává cukrárna s pozvánkou na
senomatskou zmrzlinu. Tak zastavuji a jdu
ji ochutnat. Opravdu ji vyrábějí přímo zde
a podle hodnocení deníku Mladá fronta DNES je to nejlepší zmrzlina na celém
září 2011
75 let
70 let
65 let
65 let
60 let
60 let
55 let
50 let
50 let
rakovnickém okrese. A opravdu chutná
dobře. Navíc koníčkem majitele cukrárny
pana Spurného je historie, a tak mě hned
upozorňuje na různé pamětihodnosti obce.
Senožaty nezná, zato jeden jeho známý či
příbuzný má manželku ze Senohrab. Jde se
také podívat, na čem jsem to přijel, a Jawa
se mu líbí. Jen mě vyzývá, abych ji přeparkoval do stínu na chodník před cukrárnu,
což jsem rád učinil.
Jdu prozkoumat městečko. Po jižní straně vede železniční trať se zastávkou, pod
níž je postavena řada nových domů. Cestou
k trati míjím základní a mateřskou školu,
vedle základní školy stojí historická zvonice
s dřevěným vrškem a hned vedle gotický
kostel sv. Štěpána. Od něho lze jít na nedaleký hřbitov, kde stojí druhý kostel. Ten je
barokní a je zasvěcen sv. Vavřinci. Cestou
po hřbitově čtu na náhrobcích až na dvě či
tři výjimky příjmení zcela odlišná od našich
senožatských. Na jednom pomníku je obrázek hezké mladé dívky, která před několika
lety zemřela přesně v den svých patnáctých
narozenin. Smutné; navíc na vedlejším hro-
bě je také obrázek mladé dívky s úplně stejným jménem i příjmením, která se dožila
pouhých šestnácti let.
Opouštím hřbitov a jdu do „historické“
části Senomat, která leží v údolí Rakovnického potoka. Vypadá jako nepatrný potůček, ale v minulosti prý způsobil několik
povodní, i mlýn dokonce odnesl. Na pravém
břehu tohoto potoka se nachází koupaliště,
tenisový kurt, již zmíněný areál školy a fotbalové hřiště. Na konci obce je ještě rybník,
ale k němu jsem z časových důvodů nedošel. Nejen dvěma kostely, ale i dvěma náměstími se mohou chlubit v Senomatech.
To první nese jméno pěvce Karla Buriana
a nachází se na něm kromě školní budovy,
zvonice a gotického kostela ještě budova obecního úřadu, restaurace a prodejna
drogerie. U mostu přes potok stojí socha sv. Judy Tadeáše. Druhé náměstí
se jmenuje Jiřího Holého a nalezneme
na něm pomník padlých vojáků, torzo
sochy Jana Nepomuckého a stejně jako
v Nouzově pomník mistra Jana Husa
(ostatně Senomaty bývaly kdysi kališnické). Z firem zde sídlí Zahradní a květinové centrum Senomaty, Polyglass
a Pískovna Senomaty.
Vracím se zpět k cukrárně. Má vedle
ní stát staré roubené stavení, což je vedle kostelů a zvonice čtvrtá místní kulturní
památka. Také tam stojí, jen jsem si jí dříve
nevšiml. Pan Spurný mi ji pomáhá vyfotografovat; mám proti sobě slunce, tak mi rukou cloní objektiv fotoaparátu. A zbývá se
jen rozloučit a vyrazit k domovu. Tentokrát
jsem zvolil o fous delší cestu na Beroun, ale
projížďka přes strmé kopce CHKO Křivoklátsko a následně údolím Berounky stála za to.
Miroslav Šimek
strana 7
SENOŽATSKÉ NOVINY
Velice děkujeme všem čtenářům, kteří do SN
zaslali pohlednice z prázdnin a fotografie
a pozdravy z cest!!!
Uveřejníme je v příštím vydání Senožatských
novin z důvodu množství příspěvků, které se
sešly do čísla zářijového.
Děkujeme, pište dále! :-)
Dětský domov Senožaty zve všechny srdečně
na přednášku PaedDr. Zdeňka Martínka
„Sociální potřeby dětí”,
která se uskuteční 22. 9. 2011 v 18 hodin v jídelně školy.
Cyklus přednášek pro rodiče a veřejnost bude pokračovat dalšími besedami,
které zabezpečí dětský domov ve spolupráci s Dr. Martínkem.
Všechny přednášky se budou týkat života dětí. Vhodný a poutavý náhled do
dětské duše snad bude odpovědí na otázky, se kterými si často nevíme rady.
DŘEVOPRODEJ JIŘÍ POHAN SENOŽATY nabízí:
NOVÝ SORTIMENT:
SMRKOVÉ PLOTOVKY, DŘEVĚNÉ BRIKETY(baleno po 9,5 kg)
LEPIDLA značka Jowacoll, (lepí dřevo, beton, kámen, dlažbu, kov, polystyrén,
hladké povrchy DTD, MDF, gumu, filc, umělé hmoty…)
DÁLE:
Masivní plovoucí podlahy - kvalita a nízké ceny
Palubky, podlahy, lišty, prahy, spárovky, trámky, latě
Masivní materiál SM, BO, MO, DB, BU…
Lazury Remmers na vnitřní i venkovní ochranu dřeva
Dveřní kování, kliky, zámky
Ředidla, technický benzín, mont. pěny, tmely, silikony, chemická malta…
www.truhlarstvipohan.cz, [email protected]
tel. 606 168 299, 721 327 254, 606 433 483
KAMENICTVÍ
SEVERA KAREL
 VÝROBA A MONTÁŽE POMNÍKŮ, RÁMŮ A KRYCÍCH DESEK
 ZHOTOVENÍ ZÁKLADŮ POD POMNÍKY
 PRODEJ HŘBITOVNÍCH DOPLŇKŮ
 ZHOTOVENÍ NÁPISŮ A PŘÍPISŮ
 PEČÍCÍ KAMENY
!!!ZAJÍMAVÉ CENY, PRVOTŘÍDNÍ KVALITA, PRODLOUŽENÁ ZÁRUKA!!!
HUMPOLEC
Parkoviště u obřadní síně
Tel: 777 612 640
PELHŘIMOV
Křemešnická 1946
Tel: 565 323 360
777 162 132
KAMENICE NAD LIPOU
Po tel. dohodě
Tel: 565 323 360
777 162 132
ZAVOLEJTE, ZAKÁZKU PŘIJEDEME SJEDNAT OSOBNĚ
Vydává 12x ročně OÚ v Senožatech. Redakce, korektury: Mgr. Irena Strnadová, grafické zpracování: Lucie Skálová.
Povoleno OkÚ Pelhřimov pod označením: MK ČR E 11396, tisk: OÚ Senožaty, nákladem 160 ks, cena 10,- Kč.
Datum uzávěrky je vždy 25. předcházejícího měsíce.
Své příspěvky zasílejte e-mailem na adresu: [email protected]
září 2011
strana 8