Výroční zpráva 2015_Pražský filharmonický sbor

Výroční zpráva 2015_Pražský filharmonický sbor

Pražský filharmonický sbor (PFS)
Senovážné náměstí 23, 110 00 Praha 1, ředitelka: PhDr. Eva Sedláková
tel: +420 224 267 538, fax: +420 224 267 538
e-mail: [email protected], http://www.filharmonickysbor.cz
v tis.Kč
Výše příspěvku v roce 2015: schválená provozní dotace
((dotacedoprovozní dotace provozní dotace po úpravách
Vlastní příjmy z hlavní činnosti celkem:
Celkové náklady PFS
Hospodářský výsledek
Průměrný přepočtený počet zaměstnanců:
Procento soběstačnosti:
Podíl příspěvku na provoz na celkových nákladech:
Počet koncertů v roce 2015 celkem
Počet koncertů v zahraničí
Počet koncertů v České republice
Praha
ostatní města v ČR
Počet koncertů pořádaných PFS
Počet výkonů při nahrávání (frekvence)
Počet live nahrávek (TV + Rozhlas)
Počet nově nastudovaného repertoáru
Počet hostujících umělců celkem
sbormistři
dirigenti
sólisté
instrumentalisté
mluvené slovo
Počet spolupracujících orchestrů
a menších vokálně-instrumentálních skupin
34 817
35 038
13 234
48 137
309
74
27,5
72,8
76
41
35
24
11
3
7
9
38
171
3
13
108
43
4
12
Nejvýznamnější akce a počiny
Rok 2015 zahájil Pražský filharmonický sbor (PFS) provedením mimořádně obtížné skladby Te
Deum německého pozdně romantického skladatele Waltera Braunfelse. Česká premiéra této
výjimečné kompozice zazněla ve spolupráci s Českou filharmonií a dirigentem Manfredem
Honeckem. Hned v únoru pak sbor oslavil 80. výročí svého založení velkým samostatným
koncertem ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Středobodem slavnostního programu bylo
koncertní provedení baletu Svatba Igora Stravinského (dále sbor v tomto programu uvedl výběr
motet Antona Brucknera a skladbu Gloria Johna Ruttera). Mj. i díky provedení této skladby se
koncert stal nevšední uměleckou událostí, jíž si všimla všechna odborná média. Koncert byl
časopisem Hudební rozhledy označen za nejvýznamnější hudební událostí roku 2015. V březnu
se PFS připojil k opernímu souboru Národního divadla v Praze. Ve výjimečné spolupráci těchto
dvou příspěvkových organizací Ministerstva kultury ČR vznikla nová inscenace opery Boris
Godunov skladatele Modesta Petroviče Musorgského, která zůstala na repertoáru i v následující
sezoně. V dubnu provedl sbor Mahlerovu Symfonii č. 2 „Vzkříšení“, a to ve spolupráci s Českou
filharmonií a jejím šéfdirigentem Jiřím Bělohlávkem. Podobná umělecká spolupráce čekala sbor i
o měsíc později, kdy ve stejném uměleckém obsazení provedl na festivalu Pražské jaro
Mahlerovu Symfonii č. 3 (stejný koncert pak PFS reprízoval ještě na ostravském festivalu
Janáčkův máj v červnu). Na Pražském jaru se PFS představil také v nekonvenčním samostatném
programu zaměřeném na nejnovější trendy sborové tvorby (John Tavener – Svyati, Arvo Pärt –
Sieben Magnificat-Antiphonen, Veljo Tormis – Livonský odkaz, Eric Whitacre – Průtrž mračen).
Koncem června PFS znovu vystoupil s Českou filharmonií a jejím šéfdirigentem Jiřím
Bělohlávkem, a to hned dvakrát: na festivalu Smetanova Litomyšl provedl Requiem Antonína
Dvořáka a na festivalu v německém Bad Kissingenu zazněla Missa solemnis Ludwiga van
Beethovena.
Léto opět patřilo již tradičním hostováním PFS na západoevropských operních festivalech. Menší
část sboru účinkovala ve švýcarském St. Gallenu (festival „St. Galler Festspiele“), kde několikrát
provedla Verdiho ranou operu Dva Foscariové a Cherubiniho málo známé Requiem č. 1 c moll.
Větší část PFS plnila po boku Vídeňských symfoniků funkci rezidenčního sboru na prestižním
operním festivalu v rakouském Bregenzu („Bregenzer Festspiele“). Sbor zde scénicky nastudoval
Offenbachovu operu Hoffmannovy povídky. Režisérem této náročné inscenace byl slavný Stefan
Herheim a sbor pod jeho vedením předvedl mj. i své mimořádné herecké a taneční dovednosti.
Vedle toho PFS na tomto festivalu účinkoval ještě v opeře Turandot (účastnil se bezmála
pětadvaceti představení) a koncertně provedl také Pucciniho skladbu Messa di Gloria.
Na podzim sbor studiově natočil komplet náročných „kantát z Vysočiny“ skladatele Bohuslava
Martinů. Nové CD vyjde na jaře roku 2016 u společnosti Supraphon. Začátkem prosince PFS
uskutečnil velký samostatný koncert z děl Bohuslava Martinů v rámci festivalu Dny Bohuslava
Martinů. Na koncertě zazněly zřídka uváděné skladby Legenda o svaté Dorotě, Hora tří světel,
Romance z pampelišek a Mikeš z hor. V prosinci se PFS představil také v originálním adventním
programu s Českou filharmonií a dirigentem Manfredem Honeckem. Tento program byl po vzoru
přenosů z newyorské Metropolitní opery přenášen živě do českých kin.
Vedle všech jmenovaných prestižních projektů v Praze a v zahraničí sbor uskutečnil také celou
řadu koncertů v českých regionech (mj. Filharmonie Hradec Králové, Plzeňská filharmonie,
festivaly Janáčkův máj, Smetanova Litomyšl, Třeboňská nokturna atd.). PFS pokračoval i ve své
úspěšné sérii edukativních koncertů určených školní mládeži. Ve spolupráci s českými hudebními
školami zaštiťoval „Akademii sborového zpěvu“, která umožňuje studentům pěveckých oborů
získat praxi v profesionálním sborovém tělese.
Pražský filharmonický sbor je v současné době na vynikající umělecké úrovni, což prokazují
ohlasy na jeho vystoupení v České republice i v zahraničí. Této skutečnosti management
organizace maximálně využívá a snaží se sbor představit i na pódiích, kde doposud nevystupoval
nebo jen výjimečně. Umělecko-provozní úsek považuje tuto činnost za naprosto prioritní a
intenzivně proto vyhledává nové kontakty zejména v zahraničí. Jsou oslovovány zahraniční
orchestry a festivaly, bylo zahájeno jednání o hostování v nadcházejících sezónách.
Akademie sborového zpěvu a Edukativní program
Akademie sborového zpěvu Pražského filharmonického sboru se v kalendářním roce 2015
dočkala své čtvrté sezóny. Stala se již stálou a respektovanou součástí pražského hudebního
života. Doposud jí prošlo osm úspěšných absolventů, v současné době má šest členů.
Činnost akademie lze i v roce 2015 rozdělit na dvě části. V první polovině roku, patřící do 80.
koncertní sezóny PFS, si její čtyři členové (ještě ve složení alt – tenor – tenor – bas) rozšířili
pěvecký obzor o několik stěžejních děl sborového repertoáru v oblasti vokálně-instrumentálních
kompozic, které jsou páteří a hlavním přínosem Akademie. Ty nejvýznamnější: Mahlerova druhá
Symfonie „Vzkříšení“ (Česká filharmonie, dir. J. Bělohlávek), Beethoven Symfonie č. 9 (Plzeňská
filharmonie, dir. T. Brauner), provedení Rossiniho kantáty Stabat Mater (Severočeská filharmonie
Teplice, dir. A. Scarano), či Beethovenova Missa Solemnis (Česká filharmonie, dir. J. Bělohlávek).
V posledním případě se jednalo o zájezd do německého Bad Kissingenu. Pokud jde o zahraničí,
je nutné zmínit možnost všestranné realizace, kterou zahraniční angažmá sboru v roce 2015
členům Akademie přinesla – několik jich bylo přizváno k tradičnímu účinkování PFS na letním
operním festivalu v rakouském Bregenz a jeden člen Akademie (basista Josef Kovačič) zde
dokonce vystoupil sólově – v inscenaci opery Hoffmannovy povídky J. Offenbacha (dir. J. Debus).
Neopomenutelnou součástí prvního pololetí bylo nastudování opery Boris Godunov M. P.
Musorgského (ve spolupráci s Národním divadlem Praha), kde měli i členové Akademie možnost
nahlédnout do zákulisí příprav velké operní inscenace.
V květnu 2015 se konal pravidelný konkurz do dalšího ročníku Akademie, do něhož se přihlásilo
celkem 11 zpěváků. Z účastníků bylo vybráno šest adeptů, tři ženy a tři muži, Akademie tedy
nyní pracuje ve složení soprán – alt – alt – tenor – tenor – bas. Jedná se o dosud největší a
hlasově nejkomplexnější obsazení v dosavadní historii Akademie.
Ve druhé polovině roku 2015 (právě probíhající 81. koncertní sezóna PFS) nastudovali členové
Akademie Mozartovo Requiem (Plzeňská filharmonie, dir. T. Brauner) a účastnili se čtyř
předvánočních koncertů České filharmonie (dir. M. Honeck).
Akademie sborového zpěvu představuje pro mladé talentované zpěváky se zájmem o kolektivní
práci neopakovatelnou možnost systematického cílevědomého studia v profesionálním sboru a
provádění vrcholných skladeb naší i světové sborové literatury v koprodukci s našimi nejlepšími
orchestry a dirigenty. Její význam je nepopiratelný. O tom svědčí i to, že její absolventi se
neztrácejí, je o nich nadále slyšet – zmíněné sólové uplatnění J. Kovačiče na festivalu v Bregenz
nebo současné studium sopranistky Terezy Hořejšové na prestižní konzervatoři G. Verdiho
v Miláně.
Ekonomika a vnitřní uspořádání organizace
V průběhu roku 2015 byly provedeny 3 úpravy rozpočtu, které se týkaly oblasti osobních
nákladů, vyplývající jednak ze zákonného navýšení platových tarifů a z navýšení osobních
nákladů, které bylo pokryto zvýšenými výnosy organizace.
Oproti plánovanému rozpočtu se zvýšily výnosy z koncertní činnosti o 1 509 tis. Kč, tj. o cca o 13
%. Vzhledem k tomu, že výnosy z koncertní činnosti jsou ze 75 % realizovány v zahraničí, jsou
s těmito výnosy spojeny i vyšší náklady na cestovné (o 7 % proti plánu rozpočtu).
V oblasti mzdových nákladů byl překročen limit na platy o cca 142 tis. Kč. Překročení limitu je
kryto čerpáním fondu odměn. Limit ostatních osobních nákladů byl dodržen a odpovídá
rozpočtu po úpravách.
Za rok 2015 vykazuje Pražský filharmonický sbor kladný hospodářský výsledek ve výši 309 tis. Kč.
V průběhu r. 2015 se vrátily po mateřské dovolené či po dlouhodobé nemoci do pracovního
poměru celkem tři členky sboru, nově byl uzavřen pracovní poměr na dobu určitou se třemi
uměleckými a dvěma administrativními pracovníky. Bylo uzavřeno celkem třicet krátkodobých
dohod o činnosti či provedení práce.
V průběhu roku 2015 byla dále pořízena nová výpočetní technika v kancelářích PFS – čtyři nové
počítače, tiskárna a tablet. Na konci kalendářního roku byl zakoupen nový nábytek do
společných prostor sboru. Byly tak nahrazeny dosluhující sedací soupravy a stoly ve foyeru,
pořízeny nové (zasklené a uzamykatelné) informační panely.
Podařilo se realizovat plánovanou výrobu nových koncertních šatů pro dámy sboru. Veřejnou
zakázku na návrh a výrobu koncertního ošacení vyhrála módní návrhářka Helena Fejková, která
vytvořila model a zároveň zajistila výrobu dámských koncertních šatů.
Propagace
Zásadními událostmi propagace Pražského filharmonického sboru se v roce 2015 staly dva
samostatné koncerty v pražském Rudolfinu – únorový Slavnostní koncert k 80. výročí založení
sboru pod záštitou ministra kultury a prosincový koncert k 125. výročí narození Bohuslava
Martinů konaný v rámci festivalu Dny Bohuslava Martinů. V den slavnostního koncertu k 80.
výročí PFS byla dále ve foyer Rudolfina umístěna výstava dokumentující na deseti dvoustranných
panelech úspěchy a činnost celého sboru od doby jeho vzniku v r. 1935 až po současnost.
Výstavu mohli shlédnout návštěvníci koncertů České filharmonie v průběhu února a března
2015. Rozsáhlá indoorová i outdoorová propagace související s těmito akcemi umožnila dostat
sbor do širokého povědomí obyvatelstva, předních osobností České republiky a taktéž přilákat
nové návštěvníky. Prostřednictvím spolupráce se studentskými spolky se výrazně zvýšil podíl
zastoupení mladší generace v publiku.
Mezi podstatné události, kterým byla v rámci marketingu a PR věnována zvýšená pozornost, lze
řadit dále Akademii sborového zpěvu, samostatný koncert sboru v rámci Pražského jara,
edukativní koncert pro děti nebo orchestrální koncerty pro jiné pořadatele. Počinem, jež potvrdil
výrazné posílení dobrého jména PFS u široké veřejnosti nejen v České republice, ale i v zahraničí,
byla již tradiční účast PFS na zahraničních festivalech světového významu – švýcarském St. Galler
Festspiele, německém Bad Kissingen Sommer a rakouském Bregenzském festivalu. V tomto
ohledu lze velice pozitivně hodnotit angažmá sboru na Bregenzském festivalu, díky jehož
masivní propagaci a návštěvnosti (celkem 171 tisíc diváků) bylo dobré jméno sboru šířeno
zejména v Rakousku, Švýcarsku a Německu. Tyto země o festivalu informovaly prostřednictvím
komentovaných živých přenosů, speciálních TV pořadů, článků aj. Recenzi o obou představeních
festivalu – Turandot a Hoffmannovy povídky – vydal i americký The New York Times (tištěná i
online verze). Fotografie Pražského filharmonického sboru byla použita jako hlavní fotografie
článku. O festivalu na Bodamském jezeře opakovaně informovala i přední česká média (Česká
televize, iDnes.cz, Hospodářské noviny, iDnes.cz, Český rozhlas aj.).
I při omezenosti finančních zdrojů využívala organizace v roce 2015 k propagaci řady
marketingových nástrojů: venkovní nosiče reklamy – citylight (metro, rotundy v centru Prahy),
tištěné propagační materiály (sezónní programový katalog, programy ke koncertům, plakáty,
letáky), PR články, sociální sítě, inzerce v tištěných a elektronických médích, pravidelný kontakt
s novináři, tiskové konference, tiskové zprávy, spolupráce se studentskými spolky a kluby
absolventů, spolupráce s rozhlasovými stanicemi, všeobecně zaměřenými médii (i anglicky
mluvící skupina), odbornými časopisy aj. Důležitým komunikačním kanálem byly v roce 2015
sociální sítě, zejména facebookový profil Pražského filharmonického sboru s 2 500 fanoušky.
Prostřednictvím FB organizace sdílela aktuální informace z denní činnosti sboru a fotografie
z akcí. Webové stránky PFS stránky byly využívány zejména pro komunikaci omezeného počtu
stěžejních informací. Důvodem nižší míry využívání tohoto kanálu je zastaralost stránek
neumožňující efektivní komunikaci s veřejností odpovídající dnešním standardům. Tento
nedostatek bude řešen během roku 2016, kdy je v plánu obnova celkového visuálu sboru. Nový
visuál by měl odpovídat požadavkům na moderní instituci s historickým odkazem, instituci, která
naplňuje poslání státní příspěvkové organizace Ministerstva kultury ČR a je přístupná a atraktivní
pro široké spektrum obyvatelstva. Změna visuálu má zahrnovat především změnu loga,
webových stránek, jednotný grafický styl plakátů pro jednotlivé činnosti sboru aj.
Součástí propagace činnosti tělesa směrem k mladému publiku se nově stala i spolupráce se
studentskými spolky a obdobnými uskupeními: Spolek českých právníků Všehrd a Rozkvět
Pražského jara, jejichž členové, studenti či absolventi, se stávají pravidelnými návštěvníky
koncertů PFS. V rámci PR činnosti byla prohloubena spolupráce s novináři, tento krok vedl
ke zvýšení počtu mediálních výstupů sboru a upevnění pozice PFS u veřejnosti. Začátkem roku
2015 se v prostorách zřizovatele organizace – Ministerstva kultury ČR – uskutečnila tisková
konference, výstupy z konference byly vedle odborných periodik také v řadě médiích národního
významu (Hospodářské noviny, MF Dnes, Česká televize, Deník, Novinky.cz, Český rozhlas aj.).
Archiv hudebnin a elektronická databáze
V roce 2015 bylo do notového archivu PFS pořízeno celkem sedm titulů. Nákup tohoto materiálu
buď částečně obnovil stávající fond (L. v. Beethoven, G. Verdi, A. Dvořák), nebo ho rozšířil o
významná sborová díla skladatelů 20. století (Z. Lukáš, K. Nysted), u nichž je předpoklad
opakovaného nastudování a provedení.
Mimo průběžné zaznamenávání a archivaci všech současných vystoupení a nahrávek Pražského
filharmonického sboru, byla v první polovině roku 2015 dokončena závěrečná revize celé
databáze koncertů, tj. od roku 1935 do současnosti. Při této kontrole a současném sledování
starých záznamů, výstřižků z novin, kritik a konečně i jiných archivních materiálů, např.
diplomových prací, se objevilo několik titulů, o kterých nebyla dosud v databázi ani zmínka, ale
byly zcela jistě provedeny.
V prvních letech svého působení měl sbor smlouvu s tehdejším Radiojournalem, dnešním
Českým rozhlasem. V průběhu r. 2015 začalo intenzivní pátrání v archivu Českého rozhlasu. Tato
práce představuje podrobné studium svázaných archivovaných měsíčníků „Radiojournalu“,
tehdejšího rozhlasu. Elektronicky tyto měsíčníky v archivu rozhlasu zatím zpracovány nejsou, jde
tedy o časově náročné pročítání svázaných čísel časopisu.
Tabulka: Rozšíření archivní části databáze výkonů PFS v průběhu r. 2015
rok
1935
1936
1937
1938
Počet uměleckých výkonů PFS v databázi Počet uměleckých výkonů PFS v databázi
před 2015
2015
2
18
1
40
5
39
5
70
Z tabulky je zřejmé, že tato práce má pro archiv PFS obrovský význam, není zdaleka ukončena a
vyžaduje další studium. Pražskému filharmonickému sboru přináší cenné doklady o jeho činnosti
v samotných počátcích. V současné době je před dokončením studium r. 1938. Jistě se ještě
objeví mnoho dalších titulů nastudovaných a provedených skladeb, o kterých nemá archiv PFS
v současné době žádnou dostupnou informaci.
Trvale je vedena i kronika sboru se záznamy od předních světových a českých spolupracujících
dirigentů.
Sídlo Pražského filharmonického sboru
V r. 2009 se Pražský filharmonický sbor přestěhoval z Národního domu na Vinohradech do
objektu Správy majetku odborových svazů kultury (SMOSK) na Senovážném náměstí 23.
Prostory už v počátku nevyhovovaly a byly považovány za provizorium. Zejména zkušebna sboru
nemá dostatečnou „kubaturu“ pro zkoušky velkého smíšeného tělesa, navíc je orientována do
frekventované křižovatky, kde je velký hluk a kolem projíždějící tramvaje celou budovou
dokonce i otřásají. Jde v podstatě o spojené kanceláře. Hledání nového sídla je trvalou součástí
práce vedení organizace.
V r. 2015 došlo k významnému pokroku v tomto úsilí. V součinnosti s Úřadem pro zastupování
státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), se podařilo najít prostory v objektu na Nábřeží Edvarda
Beneše čp. 627/3, v Praze 1 na Malé Straně. K nabídce došlo zejména proto, že PFS je schopen
plně vyžít divadelní sál, který je součástí objektu. Objekt patří v současné době Městskému
státnímu zastupitelství a v jeho prostorách působí zaměstnanci státních zastupitelství dvou
pražských obvodů. Obě státní zastupitelství by měla budovu v průběhu r. 2017 či 2018 opustit.
V porovnání s prostory, které má nyní PFS v pronájmu, jde o nesrovnatelně lepší podmínky pro
činnost celé instituce. Nabízené prostory jsou pro provoz PFS ideální. Divadelní sál (uvažovaná
zkušebna) je umístěn do dvora v klidné zóně. Poloha objektu je pro PFS vhodná i tím, že je
v docházkové vzdálenosti od Rudolfina a České filharmonie, tedy nejčastějšího koncertního
partnera PFS. Prostory ke zkouškám pěveckého tělesa by byly vhodné i z hlediska požadovaných
akustických parametrů (požadovaná výška stropu zkušebny min. 5m).
Pražský filharmonický sbor sám nevyužije všechny prostory tohoto rozsáhlého objektu. V
průběhu r. 2015 došlo proto k dohodě s Národním památkovým ústavem (NPÚ), který je
schopen budovu převzít, zrekonstruovat, a poté do objektu umístit (mimo PFS) své Územní
pracoviště pro Prahu. Po rekonstrukci by budova měla být oběma institucím k dispozici
v průběhu r. 2019.