mastitidy a ekonomické ztráty

Transkript

mastitidy a ekonomické ztráty
ČESKÁ BUIATRICKÁ SPOLEČNOST
Palackého 1-3, 612 42 Brno,
e-mail: [email protected]
SBORNÍK REFERÁTŮ ODBORNÉHO SEMINÁŘE
MASTITIDY SKOTU
19. února 2014
kongresový sál hotelu Tři Věžičky Střítež
Mastitidy skotu
Obsah:
Mastitidy skotu................................................................................................................................................................ 5
Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc. Dipl. ECBHM
Mastitidy dojnic pohledem praktického veterináře.................................................................................................... 27
MVDr. Martin Vlček
Možnosti a aspekty terapie mastitid v období laktace................................................................................................. 34
MVDr. Zbyněk Dvořák
Možnosti a aspekty terapie mastitid v období zaprahlosti..........................................................................................40
MVDr. Zbyněk Dvořák
Rychlá stájová diagnostika mastitid - efektivní nástroj řešení...................................................................................44
MVDr. Josef Prášek
Využití testů pro diagnostiku reziduí inhibičních látek............................................................................................. 50
Jeřábková Jaroslava
Mastitidy a ekonomické ztráty.....................................................................................................................................54
Jindřich Kvapilík
Využití NSAIDs a kortikoidů v terapii mastitid.......................................................................................................... 59
MVDr. Zbyněk Dvořák
Mastitidy vyvolané kvasinkami................................................................................................................................... 63
MVDr. Miroslav Věříš
–3–
Mastitidy skotu
MASTITIDY DOJNIC
Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc. Dipl. ECBHM
Mastitidy
Snižují užitkovost
Mění skladbu mléka
Významně narušují plodnost dojnic
Zdravotní riziko pro spotřebitele
Ekonomické ztráty
–4–
Mastitidy skotu
Makroorganismus
- Faktory morfologické
- Pastruky
- Strukový kanálek
- Kůže
- Faktory fyziologické
-
Keratinová zátka (lactoserbum)
Kontraktilita svěrače
Laktoperoxidáza
Laktoferin
- Faktory imunologické
- fagocytóza
- Mikrofágy
- Makrofágy
- B a T Lymfocyty
Vnější prostředí
-
Zoohygiena ustájení
Hygiena dojení
Welfare
Výživa
Příprava na porod
–5–
Mastitidy skotu
Mikroorganismy
- Patogeny
-
Streptococcus
Staphylococcus
E.Coli
Klebsiela
Mycoplasma
Kvasinky
Viry
–6–
Mastitidy skotu
Kategorizace mastitid
- Kontagiózní
- Staph. aureus
- Str. agalactiae
- Str. dysgalactaie
- Mycoplasma bovis
- Arcanobacterium bovis
- Environmentální
- E.coli
- Klebsiella
- Enterobacter
- Str. uberis
- Str. equinus
- Enterokoky
- Proteus
- Pseudomonas
- Serratia
- Kvasinky
Bakterie kontagiosní mastitidy
• Streptokoky
– Strep agalactiae
– Strep dysgalactia
• Staph aureus
• Mycoplasma bovis
–7–
Mastitidy skotu
Bakterie environmentální mastitidy
-
E.coli
Klebsiella
Enterobacter
Str. uberis
Str. equinus
Enterokoky
Proteus
Pseudomonas
Serratia
Kvasinky
Původci infekčních mastitid
•
•
•
•
•
Přenos z krávy na krávu
Nízký výskyt ve vnějším prostředí
Vysoký výskyt v mléčné žláze
Vylučování ve velkém počtu
Lze dobře kontrolovat běžnými programy
–8–
Mastitidy skotu
Původci environmentálních
mastitid
•
•
•
•
•
Přenos z vnějšího prostředí do mléčné žlázy
Vysoký počet zárodků ve vnějším prostředí
Nízký počet zárodků v mléčné žláze
Vylučování v malém počtu
Lze špatně kontrolovat běžnými sanačními
programy
Momentální situace
• V mnoha provozech narůstá počet
environmentálních mastitid
• Klesající počet infekčních mastitid, ale
kontagiózní zárodky jsou nadále odpovědné
za cca 10 % všech klinických mastitid
–9–
Mastitidy skotu
Tranzitní období
• Dva kritické okamžiky pro vznik nových
infekcí:
–
–
–
–
první týden po zasušení
(návrat)
poslední týden před otelením
(na mléčné žláze)
Období zaprahnutí
• Množství nových infekcí čtvrtí vemene je v
období stání na sucho 10x vyšší než během
období laktace (Bradley 2008)
• Více než 90% všech mastitid v prvních 30
dnech po otelení jsou infekce z období stání
na sucho (Bradley u Greene 2008)
– 10 –
Mastitidy skotu
Analýza PSB
• PSB před zasuš.
PSB pp
Důvod
< 200 000
< 200 000 nedochází k nové inf.
< 200 000
> 200 000 nová infekce
> 200 000
< 200 000 vyléčení, není nová i.
> 200 000
> 200 000 není vyléčeno nebo
nová infekce
– 11 –
Mastitidy skotu
Zdravé vemeno
– 12 –
Mastitidy skotu
Subklinická mastitida
Bakterie kontagiosní mastitidy
• Staph aureus
– Subklinická infekce
– Vysoký počet somatických buněk
– Žije kdekoliv v krávě
– Léčba obvykle NEÚSPÉŠNÁ
– Eradikace ze stáda je obtížná
– 13 –
Mastitidy skotu
Bakterie kontagiosní mastitidy
• Strep agalactiae
– Subklinická infekce
– Vysoký počet somatických buněk
– Žije POUZE ve vemeni!
– Léčba většinou úspěšná
– Může být ze stáda eradikován
Klinická mastitida - sekret
– 14 –
Mastitidy skotu
Bakterie kontagiosní mastitidy
• Mycoplasma bovis
– Závažné klinická nebo subklinická infekce
– Šíří se při dojení nebo při pneumonii
– Musí žít „v krávě”
– Léčba obvykle NEÚSPÉŠNÁ
– Eradikace ze stáda je obtížná
– 15 –
Mastitidy skotu
– 16 –
Mastitidy skotu
Období rozdojování
•
•
•
•
•
•
•
Negativní energetická bilance (NEB)
Lipomobilizace
Stetóza jater
Ketóza
Indigesce
Metabolická acidóza
Imunosuprese
– 17 –
Mastitidy skotu
NEB
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Hubnutí
Steatóza jater
↑ NEMK
↑ Ketolátky
↓ Inzulin
↓ IGF-1
↓ Glukóza
↓ Albumin
↓ T3, T4
↓ LH, Progesteron
– 18 –
Mastitidy skotu
– 19 –
Mastitidy skotu
PREVALENCE OF KETOSIS
Phase
5 - 30d
31 – 60 d
Year
N
%
N
%
2001
120
26
150
18
2002
104
30
120
12
2003
130
32
110
16
2004
100
24
108
15
2005
126
33
140
8
2006
150
34
120
10
2007
136
24
118
12
2008
142
28
136
10
2009
148
26
146
8
2010
152
29
140
11
2011
132
24
128
8
2012
126
25
132
10
– 20 –
Mastitidy skotu
Formy klinických mastitid
- Mírný stupeň
- Střední stupeň
- Vysoký stupeň
– 21 –
Mastitidy skotu
Klinická mastitida
•
•
•
•
•
Rozsáhlý zánět
Cytokiny
Kortizol
Prostaglandin F2alfa
Volné kyslíkové radikály
Endotoxin
Klinická mastitida
Cytokiny
LH
Estradiol
Folikuly
D. folikul
Kortizol
Vlny LH
Ovulace
ROS
Oocyty
Embryo
Luteální buňky
– 22 –
Mastitidy skotu
Klinická mastitida
Prostaglandin F2alfa
Luteolýza
Progesteron
Endotoxin
Luteolýza
Progesteron
Embryo
Efekt klinické mastitidy na
zabřezávání
SKUPINA
POČET ZABŘEZLÝCH
Skupina A (n60)
(klinická mastitida)
15
Skupina C (n60)
(kontrola)
28
– 23 –
Mastitidy skotu
Parametry krve v průběhu
klinické mastitidy
1.den
Progesteron
Vit .A
Vit. E
B. karoten
Zn
Cu
GSH-Px
ng/ml
umol/l
umol/l
umol/l
umol/l
umol/l
ukat/l
5,31
1,32
5,17
4,71
14,24
15,33
742,17
3.den
4,07
1,41
4,24
3,58
11,18
14,96
723,07
5.den
3,44
1,37
4,03
3,12
10,86
13,11
698,36
Diagnostika mastitid
-
Anamnéza
SCC bazénových vzorků mléka
Patogeny v bazénových vzorcích
Klinické vyšetření mléčné žlázy
NK test
Bakteriologické vyšetření vzorků mléka
Posouzení celkového zdravotního stavu
– 24 –
Mastitidy skotu
NK Test
Stupeň reakce
SCC v 1000/ ml
Konzistence směsi
Barva reakce
-0
10 – 200
Beze změn
Bledě růžová
+-
150 – 300
Jemný film
Slabě červená
+
400 – 800
Gelifikace
Červená
++
800 – 5000
Sbaluje se
Purpurově červená
+++
4000 – 12000
Směs neteče
Purpurově fialová
++++
Smyslově změněné mléko
Zásady terapie mastitid
- Frekventní vydojování
- Aplikace antibiotik
- intramamární
- celková
- Aplikace antiflogistik
- Infuzní terapie
- Podpora imunity (Se, Zn, Cu, vit. E,C, gluk.)
– 25 –
Mastitidy skotu
Prevence
-
Hygiena prostředí
Správné zaprahování
Technologie dojení
Hygiena dojení
Optimální výživa
Optimální stav metabolismu a imunity
– 26 –
Mastitidy skotu
MASTITIDY DOJNIC POHLEDEM PRAKTICKÉHO
VETERINÁŘE
MVDr. Martin Vlček
Kdy je problém?
• Kolem 30 % mastitid je způsobeno dojícím
zařízením.
• PSB nad 100 tis./ml - subklinická mastitida
• Hyperkeratózy, struky s prstenci, hemorhagie,
vlhké struky.
• Max. 25 % stáda nad 100 tisíc
• Počet nových případů za měsíc max. 12 %
• Chronické infekce do 2 %
Kontrola před zaprahnutím a po
otelení.
Spolupráce s ostatními odborníky.
• Vyléčené případy více než 50 %
• Nově nemocné do 15 %
Multifaktoriální onemocnění
•
•
•
•
•
Výživa
• Selen a vitamín E, Zinek
Dojnice
Patogen
Dojírna
Prostředí
Výživa
• Mykotoxiny
• Konzistence výkalů (znečištění vemene)
– 27 –
Mastitidy skotu
Sel-plex Ca mix
• Dávka 10g/kus den v přípravě na porod
(20 g/kus a den v laktaci)
• 1 kg koupíte za 89 Kč = denní 100 % dávka
organického selenu za 89 haléřů
• Baleno po 25 kg pytlích
Odběr vzorků
• Rukavice, predip, alkohol
• Desinfikovat dříve vzdálenější
• Odebírat dříve bližší
Rozpoznání nepřítele
• Při dehydrataci:
• Environmentální
Fyziolog. rozt. 2l
+
126g NaCl
E. coli, Pseudomonas, Klebsiella, Str. uberis,
Enterococcus faecalis, Arcanobacter pyogenes,
Mycoplasma bovis
=
Hypertonický roztok i.v.
+
50l vody do bachoru
Spíše subklinické případy
(vyjímka perakutní E.coli)
– 28 –
Mastitidy skotu
ATB? Nesteroidní antiflogistika!
Marbofloxacin
• Indikační omezení!
• Testy citlivosti
• Použití jiných ATB vede ke zhoršení stavu
• Není čas na udělání testu citlivosti
Prevence
•
•
•
•
Po dojení musí minimálně 20 minut stát
Kanálek se uzavírá 8 hodin – bariérový postdip
Predip
Hygiena prostředí
– 29 –
Mastitidy skotu
Prevence
•
•
•
•
•
•
5-ti bodový plán
Správné postupy na dojírně
Rukavice
Vyřazení neléčitelných krav
Dojení postižených až na konec
Mezidesinfekce (0,5% k. peroctová)
5-ti bodový plán
1.
2.
3.
4.
5.
Desinfekce po dojení
Zasušení ATB
Rychlá detekce a léčba
Vyřazení chronických
Správné seřízení dojícího stroje
Kontagiózní
Příprava před dojením
S. aureus, Str. agalactiae, Mycoplasma
• Predip
Spíše klinické případy
• Odstříknutí
Často i u prvotelek
• Otření
• Nasazení stroje
• Od 1. kontaktu po nasazení stroje 60-90s
• Od 1 dojnice se může nakazit až 7 dalších!
– 30 –
1Kč!
Mastitidy skotu
Špatně léčitelné
Pořadí na dojírně
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
1. otelené
2. rozdoj
3. produkční skupiny
4. konec laktace
5. chronicky infikované/léčené
3 KU po sobě více než 700 tis. PSB
2 antibiotické neúspěšné léčby v laktaci
Vysoký počet somatických buněk (milióny)
Krávy na 4. a vyšší laktaci
Původci (S. aureus, Pseudomonas,
Mycoplasma) (kvasinky, plísně, řasy)
Léčba
• Včasnost!
• Podpůrná léčba
(vydojování, oxytocin,nesteroidy, masti, zinek,
selen, vit. E, …)
• Aplikace ATB do závěsného vazu…
Zasušení čtvrtě
• 150ml Alfadine po 4 dojení
• Bolestivé - nesteroidy
– 31 –
Mastitidy skotu
Měření ketolátek
2. – 14. den po porodu.
• Krev
• Moč
• Mléko
•
•
•
•
•
32Kč/test (850Kč čtečka)
Přeplněnost stájí
Pohodlí
Kulhání
Hypokalcémie
Ostatní nemoci
• Subklinická ketóza – riziko vzniku mastitidy o
50 % vyšší!
Cybow vet 2Kč/test
– 32 –
Mastitidy skotu
Děkuji za pozornost.
24Kč/test!
www.vetvlcek.cz
– 33 –
Mastitidy skotu
MOŽNOSTI A ASPEKTY TERAPIE MASTITID
V OBDOBÍ LAKTACE
2/14/2014
MVDr. Zbyněk Dvořák
MSD Animal Health
Kdo jsme?
MSD AH - originální farmaceutická společnost poskytující
své služby v celém světě
Zdraví mléčné žlázy
Co nabízíme?
MSD Animal Health
Nabízíme spolupráci na řešení problémů Vaší farmy
Co je cílem?
Zlepšení zdravotního stavu Vašich zvířat a tudíž i
ekonomických výsledků
MVDr. Zbyněk Dvořák
Product Manager
2
MSD Animal Health - na koho se obrátit ?
Sever, Severozápad – Pavlína Bidlová
[email protected]
Terapie v období laktace
Jih – Radka Poslušná
[email protected]
Morava a Slezsko – Leona Pekáriková
[email protected]
Slovensko - Vladimír Flak
[email protected]
MVDr. Zbyněk Dvořák
3
4
– 34 –
1
Selekce – zvýšení produkce
Cena onemocnění mléčné žlázy (Luke O’Grady)
Mastitidy skotu
- rychlejší vydojování
Skutečné náklady
Vnímané náklady
Lize 1904
Náklady
na léčbu
Ztráty
Náklady
Vyřazení
bonusů mléčné žlázy
Cena
onemocnění
(Luke O’Grady)
na léčbu
zvířat
- rychlejší vydojování
Lize 1904
Vyřazené
Náklady
Ztráty
mléko
na léčbu
bonusů
Vyřazené mléko
Náklady
na léčbu
Selekce – zvýšení produkce
Ztráta
produkce
Skutečné náklady
Vnímané náklady
Hedralize 2004
Hedralize 2004
Sankce
Ztráty
bonusů
5
Vyřazení
zvířat
Ztráta
produkce
6
Vyřazené
Ztráty
mléko
bonusů
Vyřazené mléko
Sankce
5
6
Proč je PSB důležitý?
Klinické mastitidy – změny původců
Dojnice č. 485
•4. laktace •25 l/den
•PSB=300,000 buněk/ml
Proč je PSB důležitý?
Kontagiózní mastitidy („přenos na dojírně“) - pokles
Environmentální mastitidy („z prostředí“) – růst
Klinické mastitidy – změny původců
Ztráta 2 l mléka/den
Dojnice č. 485
•4. laktace = 560 l/laktaci
•25
l/den
•PSB=300,000 buněk/ml
Kontagiózní mastitidy („přenos na dojírně“) - pokles
Environmentální mastitidy („z prostředí“) – růst
2/14/2014
= 4 480 Kč/laktaci
7
Ztráta 2 l mléka/den
(Bradley 2002)
8
= 560 l/laktaci
= 4 480 Kč/laktaci
7
(Bradley 2002)
8
Změny v bakteriálních původcích
Efektivní detekce = časná léčba = větší úspěšnost
Incidence a původci klinických mastitid
– mléčné krávy (UK)
Počet postižených čtvrtí/100krav/rok
Subklinické
Průměrný roční PSB –
% zastoupení v jednotlivých
skupinách
2
Klinické
• Výsledky vyšetření mléka
• bakteriologie
Změny - mléko/vemeno/dojnice
•Pozorování
•Odstřikování
Důležitá implementace pro léčbu
(Bradley, The Veterinary Journal, 2002)
9
10
– 35 –
2
Mastitidy skotu
Který je toto patogen?
Přesnost diagnostiky E.coli
% skutečně pozitivní
Přesnost diagnostiky klinických E. coli mastitid (White et
al., 1986)
2/14/2014
Přesnost je 62%
Časná a přesná terapie je důležitá
11
12
Diagnóza
Kontrola mastitid
Klinické příznaky
=
specifická bakterie
Diagnóza
2/14/2014
% falešně pozitivní
Kontagiózní mastitidy
Bakteriologická kultivace
• Čtvrť
• Bazénový vzorek
Kontrola mastitid
Diagnóza
5ti bodový
plán*
Počet somatických buněk
> 200.000 buněk/ml
PCR test
Klinické příznaky
Bakteriologická kultivace
=
• Čtvrť
specifická bakterie
• Bazénový vzorek
1)
2)
3)
4)
5)
Dojící zařízení
Hygiena dojení
Desinfekce struků
Léčba klinických mastitid
Léčba v období zaprahování
1)
14
2)
3)
4)
5)
Dojící zařízení
Hygiena dojení* Neave et al., 1969
Desinfekce struků
Léčba klinických mastitid
Léčba v období zaprahování
Kontagiózní mastitidy
13
Diagnóza
5ti bodový
plán*
Počet somatických buněk
> 200.000 buněk/ml
PCR test
13
14
* Neave et al., 1969
Kontrola mastitid
Kontrola mastitid
Kontagiózní a enviromentální mastitida
1) Stanovení cíle z hlediska zdraví mléčné žlázy
2) Zajištění čistého, suchého a komfortního prostředí
3) Správný postup dojení
4) Správné vybavení a použití dojícího zařízení
5) Vedení dobrých záznamů
6) Odpovídající management klinických mastitid
management zaprahování
Kontagiózní7)
aEfektivní
enviromentální
mastitida
8) Udržování biosecurity před kontagiózními patogeny
a vyřazování chronicky infikovaných dojnic
9) Pravidelná kontrola zdravotního stavu mléčné
1) Stanovení
cíle z hlediska zdraví mléčné žlázy
žlázy
2)
čistého,
suchého
a komfortního
prostředí
10) Zajištění
Periodické
posouzení
kontrolního
programu
Doporučovaný
3) Správný
mastitid postup dojení
* According to the National
10ti bodový
4) Správné vybavení
a použití dojícího zařízení
15
Mastitis Council
kontrolní program*
5) Vedení dobrých záznamů
6) Odpovídající management klinických mastitid
7) Efektivní management zaprahování
8) Udržování biosecurity před kontagiózními patogeny
a vyřazování chronicky infikovaných dojnic
9) Pravidelná kontrola zdravotního stavu mléčné
žlázy
10) Periodické posouzení kontrolního programu
mastitid
Kontrola mastitid
Kontrola mastitid
Doporučovaný
10ti bodový
kontrolní program*
* According to the National
Cíl
Léčba
klinická (bez příznaků) +
bakteriologická (bez bakterií)
16
Cíl
– 36 –
Léčba
klinická (bez příznaků) +
bakteriologická (bez bakterií)
3
Léčba
Kontrola mastitid
Mastitidy skotu
Terapie je zároveň prevence
Které případy léčit?
Jaká terapie je nutná?
Který
výrobek použít?
Léčba
Léčba v průběhu laktace
Pokud je bakterální léčba úspěšná:
- Infekce se nemůže šířit stádem
- Pravděpodobnost reinfekce klesá
Kontrola mastitid
Léčba
v průběhu
zaprahování
Terapie
je zároveň
prevence
Zdravé zvíře
Cíl případy léčit?
Které
klinicky (bez příznaků) + bakteriologicky (bez bakterií)
Jaká terapie je nutná?
Který výrobek použít?
Léčba existujících infekcí
Léčba v průběhu laktace
Prevence nových mastitid v průběhu zaprahnutí
Pokud
je bakterální
léčba úspěšná:
Prevence
mastitid
brzy po porodu
- Infekce se nemůže šířit stádem
17
- Pravděpodobnost reinfekce klesá
18
Léčba v průběhu zaprahování
Cíl
Léčba existujících infekcí
Prevence nových mastitid v průběhu zaprahnutí
Zdravé zvíře
klinicky (bez příznaků) + bakteriologicky (bez bakterií)
Prevence mastitid brzy po porodu
17
18
Které případy léčit?
Budeme léčit? - patogeny
Klinické případy
Sub-klinické případy
Které případy léčit?
Identifikace patogena =
zlepšení systému léčby mastitid
Budeme léčit? - patogeny
• Stávající tankový PSB
• Historie individuálních vzorků -
• Časná identifikace
• Okamžitá
léčba
Klinické
případy
• Vždy?
• Chronické případy?
• Proveditelnost mikrobiologické identifikace
před začátkem léčby?
PSB
Sub-klinické
případy
Identifikace patogena =
zlepšení systému léčby mastitid
• Věk dojnic
• Riziko šíření infekce do stáda
• Budoucí klinický případ?
19
•
•
•
•
20
• Stávající tankový PSB
• Historie individuálních vzorků -
Časná identifikace
Okamžitá léčba
Vždy?
Chronické případy?
2/14/2014
• Proveditelnost mikrobiologické identifikace
před začátkem léčby?
PSB
• Věk dojnic
• Riziko šíření infekce do stáda
• Budoucí klinický případ?
19
20
Budeme léčit? - dojnice
Jaká terapie je nezbytná?
Věk
5
Antibiotika
Stádium laktace
• Intramamární
• Injekční
PSB
Protizánětlivé látky
• Prednisolon
• NSAIDs
Počet postižených čtvrtí (viditelně)
≠
5
Tekutiny
• Perorální a u některých nejzávažnějších případů i intravenózní
Počet infikovaných čtvrtí
podání
21
22
– 37 –
Mastitidy skotu
Intramamární léčba
Parenterální léčba klinických mastitid
Racionální
• Antibiotikum podané přímo do místa infekce
Krávy na začátku laktace potřebují agresivní léčbu
vzhledem k možné bakteremii
– koncentrace G-penicilinu v mléce po IMM podání je 100-1000x vyšší
než po injekčním podání
• Rychlá a širokospektrální léčba je důležitá
• Kombinovaná parenterální léčba přináší jasné výhody
• Antibiotikum je dostupné
 (Hillerton et al., 2002).
Vhodná
2/14/2014
Výhody parenterální léčby jsou
• Snadná aplikace do mléčné žlázy po dojení
• Nižší počet vyřazených
• Vyšší počet vyléčených
• Vyšší mléčná produkce (po zbytek laktace)
2/14/2014
23
24
104 dojnic s těžkou mastitidou
42% krav s E.coli mastitidou má bakteremii (výskyt E.coli nejen ve
vemeni ale i krevním řečišti)
Erskine et al., 2002
Bakteremie při koliformních mastitidách
144 dojnic,
Patogeny v mléce -E.coli (122 kusů), Klebsiella (19 kusů), oba patogeny (3 kusy)
Počet
Počet
% pozitivních
pozitivních
pozitivních
krevních
krevních
vzorků
mléka (výskyt E.coli nejen vzorků
42% krav s E.coli mastitidou má
bakteremii
ve
vzorků
Počet krav /
POSTIŽENÍ
104 dojnic s těžkou mastitidou
vemeni ale i krevním řečišti)
Erskine et al., 2002
Zdravé
156
0
0
0
Bakteremie při koliformních
mastitidách
144 dojnic,
Koliformní
144
144
20*
14*
Patogeny v mléce -E.coli (122 kusů), Klebsiella (19 kusů), oba patogeny (3 kusy)
mastitis
Mírné
Kombinovaná parenterální léčba má jasné výhody
Wenz et al., 2001
26 v mléce
144 dojnic E. coli (n=122) nebo Klebsiella (n=19) nebo oba isoláty(n=3)
25
4,3
4
9,1
% pozitivních
42 krevních
vzorků
Počet
13pozitivních
krevních
vzorků
Zdravé
156
0
0
0
Koliformní
mastitis
144
144
20*
14*
Mírné
69
3
4,3
Střední
44
4
9,1
Těžké
31
13
42
Wenz et al., 2001
26 v mléce
144 dojnic E. coli (n=122) nebo Klebsiella (n=19) nebo oba isoláty(n=3)
25
Experimentální E. coli studie
Kombinovaná terapie
•
•
E. coli mastitis model
4 skupiny po 12 dojnicích
Experimentální
E. coli studie
1) IMM cefquinome
Množství klinicky a bakteriologicky uzdravených (zdravé a bez patogena):
7 a 14 dní po infekci
% bakteriologicky vyléčených
Shpigel et al., 1997
Kombinovaná terapie
Shpigel
al., 1997
2) etIMM
cefquinome + Injekční cefquinome
•
•
Injekční cefquinome
IMM ampicillin / cloxacillin
Množství klinicky a bakteriologicky uzdravených (zdravé a bez patogena):
7 a 14 dní po infekci
% bakteriologicky vyléčených
Léčba
základě
klinických příznaků
E. coli na
mastitis
model
4 skupiny po 12 dojnicích
1)
2)
3)
4)
3
* Signifikantní rozdíl (p<0,001) od zdravých krav
Kombinovaná parenterální léčba má jasné výhody
3)
4)
69
Střední
44
Počet
Počet krav /
Těžké
31pozitivních
POSTIŽENÍ
vzorků
mléka
* Signifikantní rozdíl (p<0,001) od zdravých krav
IMM cefquinome
IMM cefquinome + Injekční cefquinome
27
Injekční cefquinome
IMM ampicillin / cloxacillin
Léčba na základě klinických příznaků
* Signifikantní rozdíl proti Ampi-Cloxa léčbě, p <0,05
28
– 38 –
* Signifikantní rozdíl proti Ampi-Cloxa léčbě, p <0,05
6
Mastitidy skotu
Kombinovaná terapie
Proč parenterálníparenterální
antibakteriální terapii?
Kombinovaná
léčba má jasné výhody
Nádoj po experimentální E.coli mastitis
Cefquinom+inj. cefquinom
Cefquinom
Kontrola
• Vyvarujte se komplikací, např. bakteremie
Wenz et al., 2001, Laumonnier et al., 2010
• Vyšší počet přeživších dojnic
Erskine et al., 2002
• Vyšší počet vyléčených, vyšší mléčná produkce
Shpigel et al., 1997
Nádoj mléka l/den
• Lepší distribuce a vyšší koncentrace v mléčné žláze
Ehinger et al., 2006
Kdy použít parenterální antibakteriální terapii?
• Krávy brzy po otelení, vysokoprodukční krávy, krávy s nízkou imunitou
Kehrli et al., 1989, Goff et al, 1997
• Systémové příznaky onemocnění
Erskine et al., 2002, Wenz et al., 2001, Laumonnier et al., 2010
Počátek
léčby
Dní po infekci
29
30
Experimentální studie cefquinome
Shrnutí
Ehinger et al., 2006
>2.0 mg/g
1,0-2,0 mg/g
Přizpůsobte léčbu skutečné situaci na farmě
0,25-1,0 mg/g
•
•
•
•
<0.25 mg/g
Lepší distribuce v tkáni mléčné žlázy
Vyšší koncentrace v parenchymu
injekční
Úspěch léčby závisí na
injekční+ lokální
lokální
Bakteriologie
Záznamy individuálních vzorků mléka
Vytvořte kontrolní plán mastitid
Sledujte zlepšení stavu
•
•
•
•
31
Správné terapii( kultivace & senzitivita)
Správném podání
Správné dojnici
Ve správnou dobu
32
8
– 39 –
Mastitidy skotu
MOŽNOSTI A ASPEKTY TERAPIE MASTITID
V OBDOBÍ ZAPRAHLOSTI
MVDr. Zbyněk Dvořák
Co je zaprahování?
Otelení
Mastitis v období zaprahnutí
Laktace
Ukončení
Lactation
dojení
Období laktace
Zaprahnutí
Otelení
Období bez laktace
MVDr. Zbyněk Dvořák
K zajištění mléčné produkce musí k otelení docházet pravidelně !!!
1
Zaprahnutí
2
Tři fáze
Klasická vs zkrácená doba zaprahnutí
Nádoj při krátkodobém vs.
dlouhodobém zaprahnutí (%)
Vyšší mléčná produkce po 60 dnech zaprahnutí
Involuce
Apoptosis (umrtí buněk)
Klidové stádium
Obnova buněk
Příprava kolostra
průměrně
93,3%
při zkrácené
době
zaprahnutí
Obnova buněk
Počátek sekrece nových buněk
Čísla 1 – 6 označují různé publikace
3
Bachman and Schairer, 2003
4
– 40 –
1
Zaprahování po dobu 60 dní je ideální
Klasická vs zkrácená doba zaprahnutí
Optimální délka k zajištění vysoké mléčné produkce
Mastitidy skotu
Vyšší mléčná produkce po 60 dnech zaprahnutí
Při 50-60 dnech zaprahnutí je 100%
Rozdíl v kg mléka
Nádoj 10 000 l
10 000 l
Klasická
vszaprahnutí
zkrácená
doba zaprahnutí
Při 30-40 dnech
je 93,3%
9 330 l
- 670 l
Ztráta
Zaprahování po dobu 60 dní je ideální
průměrně
93,3%
při zkrácené
době
zaprahnutí
Optimální délka k zajištění vysoké mléčné produkce
Zisk 20 dnů laktace
Pokud
nadojí
Nádoj 10
000 10
l 000 l za 280 dní je to průměrně 35,7 l denně
20 x 35,7 = 714 l
Při 50-60 dnech zaprahnutí je 100%
Rozdíl v kg mléka
Vyšší mléčná produkce po 60 dnech zaprahnutí
10 000 l
Je ale skutečně na konci laktace na úrovni průměru???
Při 30-40
zaprahnutí
je 93,3% doba
9 330
l
Už
při –dnech
1 l denně
je zkrácená
méně
efektivníprůměrně
20 x 34,7 = 694 l
Ztráta
5
- 670 l
Zisk 20 dnů laktace
Pokud nadojí 10 000 l za 280 dní je to průměrně 35,7 l denně
20 x 35,7 = 714 l
93,3%
při zkrácené
době
zaprahnutí
Je ale skutečně na konci laktace na úrovni průměru???
Už při – 1 l denně je zkrácená doba méně efektivní
20 x 34,7 = 694 l
Délka zaprahnutí (ve dnech)
Kuhn et al., 2006
6
Délka zaprahnutí (ve dnech)
Kuhn et al., 2006
5
Prvotelky potřebují zaprahování na dobu 60 dní
6
Zkrácená 30 - 40 dní trvající doba zaprahnutí
Výhody
zaprahnutí
Průměrný mléčný nádoj, kg/den
Průměrný mléčný nádoj, kg/den
Zlepšená energetická balance (Rastani et al., 2005)
* * *
Vhodnější pro starší krávy s vyšší kondicí (Pezeshki et al., 2009)
Prvotelky potřebují zaprahování na dobu 60 dní
Kratší doba – menší riziko překročení vhodné kondice (menší ztučnění)
Zkrácená
30 - 40 dní trvající doba zaprahnutí
Nevýhody
Nižší mléčná produkce po porodu:
Výhody• Hlavně u jalovic
• Může být kompenzováno laktací před zaprahnutím
Vyšší
komplikace
Zlepšená energetická
balance
(Rastani et al., 2005)
• Jalovice potřebují 60 dní zaprahnutí (Pezeshki et al., 2009)
Vhodnější pro starší krávy s vyšší kondicí (Pezeshki et al., 2009)
Žádná tolerance v případě předčasného porodu
Kratší doba – menší• riziko
překročení
vhodné kondice
(menší
ztučnění)
Nízká
mléčná produkce
po porodu,
vyřazení
zaprahnutí
* * po
* porodu
Týdny
* Signifikantí rozdíl 56d a 35 d (p<0.05
Pezeshki et al., 2009
)
Nevýhody
8
7
Nižší mléčná produkce po porodu:
• Hlavně u jalovic
• Může být kompenzováno laktací před zaprahnutím
Vyšší komplikace
• Jalovice potřebují 60 dní zaprahnutí (Pezeshki et al., 2009)
Žádná tolerance v případě předčasného porodu
• Nízká mléčná produkce po porodu, vyřazení
Týdny po porodu
* Signifikantí rozdíl 56d a 35 d (p<0.05
Pezeshki et al., 2009
)
7
8
Rozvoj nových infekcí mléčné žlázy v
průběhu roku
Zaprahnutí
Zaprahnutí Otelení
Komfort
Hygiena
Krmení
Zaprahnutí
2
Zaprahnutí
Laktace
Green et al 2002
9
10
– 41 –
2
První a poslední 2 týdny
zaprahnutíjsou krizové pro rozvoj
nových infekcí
Hladiny nově
vzniklých infekcítí
Dobrý management je základním faktorem úspěchu pro
vysokou produkci mléka v pozdních fázích laktace
Mastitidy skotu
Zdraví mléčné žlázy
Terapie v období zaprahování
Klíčem k prevenci je období zaprahnutí
Antibiotické zaprahování má dva hlavní cíle
140
Počet případů na
10 000 krav –
120
rizikové dny
Jalovice
Dojnice
100
• Léčba existujících infekcí
– Lepší výsledky než léčba v období laktace (Bradley et al., 2003)
• Prevence nových infekcí
80
60
40
20
0
-10
-5
0
5
10
15
20
25
30
Dny po porodu
Bradley and Green, 2004
11
12
Výběr produktu
Plošné zaprahování antibiotiky je doporučováno
.....pokud nemáte:
Faremní specifika
Kultivace a procento krav s vysokými PSB
Kultivace a procento případů klinických
mastitid v počátku laktace
Výběr produktu
Kultivace
a procento opakovaných mastitid
na konci laktace
1. Stádo s malým rizikem mastitid
• Stádo s PSB trvale < 200,000
• < 2% hladinu klinckých mastitid v posledních 3 měsících
Plošné zaprahování antibiotiky je doporučováno
&
2. kompletní údaje o dojnicích:
• Nejméně 3 individuální
záznamy výsledků mléka
.....pokud
nemáte:
Faremní specifika
Kultivace
a procento
vysokýminaPSB
Základní výběr
by mělkrav
být szaložený
Kultivace
a procento
případů klinických
předchozích
výsledcích
mastitid v počátku laktace
Kultivace a procento opakovaných mastitid
14
na konci laktace
• Záznamy o klinických onemocněních
1. Stádo s malým rizikem mastitid
• Stádo s PSB trvale < 200,000
• < 2% hladinu klinckých mastitid v posledních 3 měsících
&13
2. kompletní údaje o dojnicích:
• Nejméně 3 individuální záznamy výsledků mléka
• Záznamy o klinických onemocněních
Základní výběr by měl být založený na
předchozích výsledcích
13
14
Jak si mohu ověřit, že systém zaprahování je dobrý?
Hodnocení úspěšnosti zaprahování
Použijte záznamy vyšetření k monitoringu výsledků
zaprahování
Podívejte se na počet krav s PSB > 200,000 buněk/ml
Cíl = < 5%
Pokud > 5% přezkoumejte management zaprahování
Jak si mohu ověřit, že systém zaprahování je dobrý?
Hodnocení úspěšnosti zaprahování
Použijte záznamy vyšetření k monitoringu výsledků
zaprahování
Pokud nemáte výsledky PSB – použijte NK-test
Podívejte se na počet krav s PSB > 200,000 buněk/ml
Cíl = < 5%
Pokud > 5% přezkoumejte management zaprahování
15
16
Pokud nemáte výsledky PSB – použijte NK-test
– 42 –
3
Využití individuálních počtů PSB k
monitoringu úspěšnosti zaprahování
Cefalosporin MSD AH – 60% redukce PSB
Mastitidy skotu
PSB na začátku
laktace
(buňky/ml)
Důvod
Hodnocení
terapie
< 200,000
< 200,000
Prevence nově
vzniklých infekcí
úspěšná
< 200,000
> 200,000
Nově vzniklé infekce selhání
Využití individuálních počtů PSB k
> 200,000
< 200,000
Existující infekce
monitoringu
úspěšnosti
zaprahování
vyléčeny a dobrá
PSB před
zaprahováním
>(buňky/ml)
200,000
PSB na začátku
laktace
>(buňky/ml)
200,000
< 200,000
< 200,000
< 200,000
> 200,000
>IMI
200,000
200,000
– intramamární< infekce
> 200,000
prevence nových
Důvod
infekcí
úspěšná
Existující infekce
anebo existující
infekce vyléčené,
ale rozvoj nových
infekcí
selhání
vyléčeny a dobrá
prevence nových
infekcí
> 200,000
IMI – intramamární infekce
(Bradley, 2003)
17
Snížení PSB
Výsledky pokusu
„infikované krávy“
Excelentní redukce
PSB v infikovaných
čtvrích přípravkem
MSD AH
Hodnocení
terapie
selhání
Existující infekce
(Bradley,
2003)
Cefalosporin MSD AH
Cef. MSD AH + zátka
Cefalosporin MSD AH – 60% redukce PSB
úspěšná
Existující infekce
anebo existující
Prevence nově
úspěšná
infekce vyléčené,
vzniklých infekcí
ale rozvoj nových
Nově vzniklé infekce selhání
infekcí
17
Snížení PSB
Výsledky pokusu
„infikované krávy“
Excelentní redukce
PSB v infikovaných
čtvrích přípravkem
MSD AH
Medián PSB čtvrtí (x 1000 buněk)
Medián PSB čtvrtí (x 1000 buněk)
PSB před
zaprahováním
(buňky/ml)
Bradley et al, J Dairy Sci
2009
Cefalosporin MSD AH
Cef. MSD AH + zátka
Bradley et al, J Dairy Sci
2009
18
Zaprahnutí
Po otelení
18
Zaprahnutí
Po otelení
Zaprahované krávy –
rychlejší tvorba keratinové zátky
Cefalosporin MSD Animal Health = 93-100% vyléčených
Infikované dojnice
Cefalosporin
Cefalosporin
Léčba (zaprahnutí)
MSD AH + struková zátka
MSD AH
100%
% struků s utvořenou % struků s utvořenou keratinovou zátkou
keratinovou zátkou
Počet čtvrtí
80%
Zaprahované
krávy –
rychlejší tvorba keratinové zátky
Cefalosporin MSD Animal Health = 93-100% vyléčených
Infikované dojnice
Cefalosporin
Cefalosporin
Léčba (zaprahnutí)
MSD AH + struková zátka
MSD AH
Počet čtvrtí
Bradley et al, 2009
90%
19
70%
Cefalosporin MSD AH
60%
100%
50%
90%0
Neošetřené
7
21
35
49
63
Den od zaprahnutí
80%
91
New Zealand Veterinary Journal 1996
20
70%
Cefalosporin MSD AH
60%
50%
0
77
Neošetřené
7
21
35
49
63
Den od zaprahnutí
77
91
New Zealand Veterinary Journal 1996
Bradley et al, 2009
19
20
Zaprahovací přípravky dostupné v ČR
Úspěch zaprahování závisí na
5
Množství infikovaných čtvrtí
2x kombinace (1x MSD Animal Health – ideální pro
krátkou dobu zaprahnutí s výhodou nízké ceny)
– U dojnic s postiženými 3-4 čtvrtěmi je pravděpodobnost vyléčení nízká
Stáři dojnice
2x cefalosporin I. Generace (1x MSD Animal Health –
ideální pro jalovice a klasickou dobu zaprahnutí)
– S rostoucím věkem dojnice, pravděpodobnost vyléčení infekce
S. aureus v průběhu zaprahnutí klesá
2x přípravek s indikačním omezením
– U čtvrtí s PSB vyšší než 1 milion buněk/ml je signifikatně nižší počet
vyléčených zvířat v průběhu zaprahnutí
PSB ve vztahu k zaprahnutí
7 x Cloxacilin (2x v kombinaci s Ampicilinem)
Počty vyléčených kusů infikovaných S. aureus byly vyšší u stád s
dobrou hygienou a nižší prevalencí infekcí S. Aureus při
zaprahování
POZOR!!!
Cloxacillin neúčinkuje proti E.coli
Výběru vhodného a
ÚČINNÉHO zaprahovacího přípravku
21
22
– 43 –
5
Mastitidy skotu
RYCHLÁ STÁJOVÁ DIAGNOSTIKA MASTITID - EFEKTIVNÍ
NÁSTROJ ŘEŠENÍ
MVDr. Josef Prášek
Mastitis – zánět mléčné žlázy
Mastitis – zánět mléčné žlázy
= bakteriální onemocnění !!!
Pro koho je tedy výhodné mít stádo s
nízkým počtem případů mastitid a
somatických buněk?
A proč?
Záněty mléčné žlázy dojnic a jalovic
bakteriálního původu
Ztráta na subklinických mastitidách dle
laktací
• Nejčastěji léčená infekce skotu
Laktace
• Největší spotřeba antibiotik
• Největší ekonomická ztráta na farmě
• Tlak veřejnosti na produkci bezpečných potravin
Do 200 tis. Nad 200 tis. Za laktaci Za den
SB
SB
1. laktace
8120
7605
- 516
- 1,7
2. laktace
9080
8521
- 559
- 1,8
3. a vyšší
laktace
9269
8786
- 483
- 1,6
• Kontroly ze strany ÚSKVBL
Konference Evropské komise k
antimikrobiální rezistenci 11.12.2013
Mastitidní trojúhelník
• Více spolupráce mezi sektory
• Více dozoru při používání antibiotik
• Více evidence
• Odpovědné a racionální používání antibiotik
• Podpora vývoje a použití rychlých diagnostických
prostředků
• Monitoring antimikrobiální rezistence
• Zákazy použití některých dalších antibiotik pro
potravinová zvířata
• Podpora tvorby preventivních zdravotních programů
přímo na farmách
– 44 –
Mastitidy skotu
Environmentální mastitidy - jejich podíl se trvale zvyšuje
Patogen bakteriálního původu

–
–

–
–
–
• Odraz zvýšené zátěže mléčné žlázy
Kontagiózní původci
• Tlak původců pocházejících z prostředí souvisí s
hygienou dojení a ustájení
Streptococcus agalactiae
Staphylococcus aureus
• Nejčastější původci (množí se ve střevě a v prostředí
mimo tělo):
 Streptococcus uberis
Escherichia coli, Enterococcus faecalis a další
Environmentální původci
Streptococcus uberis / dysgalactiae
Enterococcus spp.
Enterobacteriaceae (E. coli, Klebsiella spp…)
• Dobře se prokazují kultivací krátce po začátku
infekce
Kontagiózní mastitidy - vyžadují stálou
pozornost
Dojte čisté a suché krávy!
• Častější vyšetření
• Více důkazu o infekci a jejím šíření
• Nejčastější původci se nacházejí v mléčné žláze:
 Staphylococcus aureus, Streptococcus agalactiae,
• Jsou dobře prokazatelní kultivací krátce po
vzniku infekce
Nejdůležitější je dezinfekce po dojení
Koaguláza negativní stafylokoky
• Některé druhy se chovají jako infekční
• S. chromogenes, S. epidermidis
• Některé druhy se chovají jako oportunní
• S. simulans, S. haemolyticus
• Některé druhy se chovají jako
environmentální
• S. equorum, S. fleuretti
Nejdůležitější je dezinfekce po dojení
6
– 45 –
Mastitidy skotu
Mastitis = bakteriální onemocnění
• Racionální terapeutický přístup:
1. →
stanovení původce
2. →
volba ATB dle zjištěné citlivosti
Tradiční versus nové postupy
bakteriologické diagnostiky
• Využití kamenných laboratoří je problémové z hlediska
času pro stanovení diagnózy ale i náročné logisticky
• Moderní produkce potřebuje vlastní prostředky
pro rychlou diagnostiku
• Spolupráce veterinární lékař a chovatel je základním
předpokladem úspěchu
Moderní bakteriologická diagnostika mastitid
Cíle výskytu klinických mastitid
• 1 – 2 % krav s klinickou mastitidou za měsíc
• Vyžaduje:
 Především rychlost
• 1 % závažných klinických případů za rok
 Potom teprve přesnost
• < 0,5 % produkce mléka vyřazeno z dodávky v důsledku
výskytu mastitidy
 Nízké náklady
 Dostupnost na farmě
Mastitis = bakteriální onemocnění
Možnosti bakteriologické diagnostiky
• Prevence
→
• Léčba
• Eliminace chronických čtvrtí
– 46 –
Kultivace přímo na farmě !!!
Mastitidy skotu
Aseptický odběr vzorku
(kritické místo systému!)
Zjištění a klasifikace případů mastitid dle závažnosti
1. stupeň:
přítomnost změn v sekretu mléčné žlázy
2. stupeň:
Změny v sekretu + lokální příznaky zánětu
většina případů
3. stupeň:
systémová mastitida
Aseptický odběr vzorku
(kritické místo systému!)
Postup po zjištění výskytu mastitidy
1. den
• Odběr vzorku
• Očkování na kultivační půdy a inkubace
(přes noc: 18 - 20 h)
2. den
• Odečtení výsledků
• Léčba podle terapeutického protokolu ustanoveného pro
danou farmu
3. - 6. den
Možnost kontroly úspěšnosti léčby
Kultivace vzorku
Mikromast
(kritické místo systému!)
PM test
Odečítání výsledků kultivace (po inkubaci)
další den
Očekáváme:
 Gram pozitivní
původce – léčíme ATB
 Gram negativní
původce - neléčíme
ATB
 Vzorky bez
bakteriologického
nálezu - neléčíme ATB
– 47 –
Mastitidy skotu
Souhrnné výsledky kultivačního
vyšetření na farmě A
Počet
Počet
případů
případů
s nárůstem
s nárůstem
G+ patogenů G- patogenů
Počet
případů
Výsledky použití systému kultivace na
farmě a následné léčby mastitid
antibiotiky
• snížení procenta výskytu nových mastitid
z 10 % na 1,5 % za měsíc
Počet
případů bez
průkazu
bakterií
921
568
142
211
100 %
61,7 %
15,4 %
22,9 %
• zvýšení účinnosti léčby až na 92 % případů
vyvolaných G+ původci
• snížení spotřeby antibiotik určených pro léčbu
o 23,1 %
Léčené a neléčené (G+ versus G- a neg.) vývoj farma A
Micromast – kultivace
subklinických mastitid
90
80

70
Identifikace z kontroly užitkovosti

Kultivace krav s > 200 tis SB
procenta
60
50
procento neléčených
procento léčenývh
40
• Před nebo po dojení?
- Není podstatné, důležitější je aseptický odběr!
30
• Čtvrťové vzorky
20
- NK test
- Identifikace čtvrtí pro případnou léčbu antibiotiky
9.11
8.11
7.11
6.11
5.11
4.11
3.11
2.11
1.11
12.10
11.10
9.10
10.10
8.10
7.10
6.10
5.10
4.10
3.10
2.10
1.10
12.09
9.09
11.09
0
10.09
10
měsíce
Porovnání některých parametrů léčebné
aplikace ATB před systémem a po systému
u 50 případů (farma A)
Před zavedením
systému
Po zavedení
systému
Vyřazení mléka z
dodávky (dny)
7,0
5,5
Počet i. mam. injekcí
na 1 případ
4,0
1,5
Procento případů
léčených i. mam.
100 %
42 %
Micromast – kultivace
subklinických mastitid

Léčba – volba antibiotika podle indikace

Vyřazení chronických případů
- PSB > 200 000 buněk/ml po 2 měsíce
Počet mastitid v čase farma A
Analýza dat z KU
80
74
% vyléčení chronické
na sucho
%
70
63
61
60
56
nové %
oteleno s oteleno s
vyléčené % mastitidou mastitidou
jalovice % krávy%
nové na
sucho %
51
50
34
35
34
30
25
34
39
počet mastitíd
31
20
17
21
20
14
18
12
4%
4%
0%
0%
0%
13%
10%
3%
0%
10%
0%
10
8.11
7.11
6.11
5.11
4.11
3.11
2.11
1.11
12.10
11.10
10.10
9.10
8.10
7.10
6.10
5.10
4.10
3.10
2.10
1.10
12.09
11.09
9.09
12%
100%
Březen 2013
Duben 2013
22
10
0
100%
29
25
• Kultivace krav před zasušením
9.11
36
10.09
počet
44
40
40
měsíce
– 48 –
Mastitidy skotu
Závěr
• Použití základních generací antibiotik
• Snížení rizika vzniku rezistence k
antimikrobiálním látkám
• Snížení rizika reziduí inhibičních látek v mléce.
• Ekonomika chovu
MVDr. Josef Prášek
Tel: 775 956 986
[email protected]
– 49 –
Mastitidy skotu
VYUŽITÍ TESTŮ PRO DIAGNOSTIKU REZIDUÍ INHIBIČNÍCH
LÁTEK V MLÉCE
Mgr. Jaroslava Jeřábková
Rezidua inhibičních látek (RIL)
Legislativa
Pojmem inhibiční látky (IL) označujeme látky, které svými
baktericidními nebo bakteriostatickými účinky ovlivňují růst
kulturní mikroflóry.
Hlavní zdroje nežádoucích reziduí inhibičních látek (RIL) v
zemědělské prvovýrobě jsou :
• antibiotika, ostatní léčiva - původ výhradně v terapii a
profylaxi onemocnění (zákaz používání ATB jako
stimulátorů růstu od 1.1.2006)
• sanitační prostředky, mykotoxiny (M1), fytoncidy (hořčice,
řepka), agrochemikálie a přirozené inhibitory (lysozym,
imunoglobulin, laktoferin)
Maximální limit reziduí (MRL) = maximální koncentrace
reziduí farmakologicky účinné látky, jež může být povolena v
potravinách živočišného původu.
MRL jsou stanoveny tak, aby celkové množství reziduí denně
konzumovaných v potravinách nepřesáhlo akceptovatelný
denní příjem (ADI – Acceptable Daily Intake).
Rezidua inhibičních látek (RIL)
Legislativa
Cílem stanovení reziduí inhibičních látek v mléce je :
• zajištění zdravotní nezávadnosti mléka (nebezpečí spočívá
v opakovaném příjmu malých dávek léčiv – rezistence,
toxikologické a imunosupresivní účinky, alergie)
• zajištění kvalitní suroviny pro mlékárenské zpracování
(problémy při výrobě kysaných mléčných výrobků,
tvarohů, sýrů)
• životní prostředí (ovlivnění mikroflóry v ekosystému,
přenos rezistence ze saprofytické mikroflóry na patogeny)
Nařízení Komise (EU) č. 37/2010 ze dne 22.prosince 2009
o farmakalogicky účinných látkách a jejich klasifikaci podle
maximálních limitů reziduí v potravinách živočišného
původu, ve znění pozdějších předpisů.
Tato nařízení jsou závazná v celém rozsahu a přímo
použitelná ve všech členských zemích. Jsou nadřazeny
národním předpisům. (ČSN 57 0529, článek 2.3.6., 1993)
Legislativa
Nařízení Komise (EU) č. 37/2010
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009
ze dne 6.května 2009, kterým se stanoví postupy
Společenství pro stanovení limitu reziduí farmakologicky
účinných látek v potravinách živočišného původu a kterým
se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se
mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004
• farmakalogicky účinné látky jsou uvedeny v jediné příloze
a jsou řazeny abecedně
• jsou vytvořeny dvě tabulky :
1. Povolené látky (antibiotika, sulfonamidy, ost. vet.léčiva
– MRL stanoven , farmakalogicky účinné látky – MRL
nestanoven).
2. Zakázané látky (podražec a přípravky z něj, kolchicin,
chloramfenikol, chlorpromazin, dapson, dimetridazol,
metronidazol,
nitrofurany
včetně
furazolidonu,
ronidazol, chloroform).
Při překročení MRL se potravina nebo potravinová
surovina nepovažuje za zdravotně nezávadnou !
Úřední věstník Evropské unie, L 293, 11.11. 2010, s. 1-72
Úřední věstník Evropské unie, L 152, 16.6. 2009, s. 11 -22
– 50 –
Mastitidy skotu
Požadavky RF na RIL v mléce
Federální zákon z 22. července 2010, N 163
léčiva
limit RF
µg/kg
EU MRL
µg/kg
Chloramfenikol
10
bez limitu
(MRPL < 0,3)
Tetracykliny (skupina)
10
100
Streptomycin
500
200
Penicilin
10
4
Grisin
500
bez limitu
Bacitracin
20
150
Selektivní rychlotesty
• použití hlavně v mlékárenské praxi a prvovýrobě mléka
• jedná se o receptorovou nebo enzymatickou analýzu, která
umožňuje velice rychlou detekci veterinárních léčiv
• výhodou těchto testů je jednoduchost provedení a rychlé
stanovení IL, analýza probíhá 1 – 10 minut dle druhu testu
• většina testů vyžaduje inkubaci v inkubátoru při 40- 56 °C,
některé testy lze provádět při pokojové teplotě
Metody stanovení RIL
Vyhodnocení testů
Při detekci RIL je uplatňována vícestupňová diagnostika
stanovení RIL :
• 1. plošné monitorování RIL (prvotní diagnostika
inhibiční látky) tento požadavek splňují komerčně
vyráběné testy umožňující rychlé stanovení přítomnosti /
nepřítomnosti inhibiční látky. V mlékárenské praxi a v
prvovýrobě mléka se nejvíce používají selektivní
rychlotesty a širokospektrální rychlotesty. Přítomnost
RIL lze prokázat i mikrobiologickými plotnovými
metodami.
• hodnocení testu se provádí vizuálně, porovnává se poměr
zabarvení kontrolní a testovací linky
• pomocí čtecího zařízení (ReadSensor, Rosa Reader,
Charm EZ ) ve spojení s tiskem výsledků
• odečítání výsledků pomocí čtecího zařízení je přesnější a
umožňuje archivaci výsledků
Metody stanovení RIL
Vyhodnocení testů
• 2. cílené vyšetřování – používáme převážně fyzikálně
chemické metody, které umožňují identifikaci a konfirmaci
hledané látky a její částečnou nebo exaktní kvantifikaci
(zjištění konkrétního druhu léčiva a jeho koncentrace).
• identifikace IL – nízkovoltážní gelová elektroforéza
(ELFO), radioimunoanalýza (RIA), lze použít
také
imunoenzymatické (ELISA) metody
• konfirmace a kvantifikace IL – chromatografické metody –
plynová (GC) a kapalinová (LC) chromatografie, provádí
se u všech pozitivních vzorků v monitoringu CL SVS ČR
• jedná se pouze o kvalitativní průkaz přítomnosti nebo
nepřítomnosti IL na hladině citlivosti použitého testu
• citlivost testů je udávána výrobcem, většina testů má
vyšší citlivost k veterinárním léčivům než jsou povolené
MRL
• vzorek, který je těmito testy pozitivní na RIL, by měl
být rozborován širokospektrálním testem s vyhovující
citlivostí vzhledem k MRL pro nejčastěji používaná
léčiva, nebo potvrdit pozitivitu vzorku fyz. - chem.
metodou (RIA, HPLC)
Metody stanovení RIL
Selektivní rychlotesty
1. Plošné monitorování
• testy umožňující detekci pouze jedné skupiny veterinárních
léčiv (TC, β - laktamy + cefal., SU, QUINOL.), nebo
detekci konkrétního léčiva (TYL, NEO, STM, GENT,
ENROFLOX., CHLORAMF.)
Screeningové testy - selektivní rychlotesty
- širokospektrální rychlotesty
- plotnové metody
• testy umožňující detekovat dvě skupiny léčiv současně (TC
+ β - laktamová ATB spolu s cefalosporiny) – tyto testy
jsou v praxi nejvíce používané
– 51 –
Mastitidy skotu
Testy fy Ring Bioscience
Selektivní rychlotesty
•
•
•
•
•
•
•
•
• testy umožňující detekovat tři skupiny léčiv současně (β laktamová ATB spolu s cefal. + SU + TC), (NEO + STM
+ GENT)
• testy umožňující detekovat čtyři skupiny léčiv současně
(NEO + STM + GENT + KAN), (STM + β - laktamová
ATB spolu s cefal. + TC + CHLORAMF.)
β-Lactams + Tetracyklines Combo Rapid Test
β-Lactams Rapid Test
Tetracykline Rapid Test + RF
Sulfonamides Rapid Test
Fluorochinolones Rapid Test
Neomycin Rapid Test
Gentamycin Rapid Test
Chloramfenikol Rapid Test
• Výhoda – provádění testů při pokojové teplotě
Citlivosti testů udávané výrobcem v µg/kg
Selektivní rychlotesty
• Testy fy Unisensor
(Belgie)
• Testy fy Charm
Sciences, Inc. (USA)
• Testy fy Ring Bioscience
(Čína)
• Snap testy (Německo)
• Betastar ®Combo
(Dánsko)
• Betalaktamový rychlý test
(Itálie)
léčivo
• Twinsensor BT + RF
•
•
•
•
•
• Trisensor
• Quinosensor
• 3Aminosensor
Betaxpress (3 min.)
Twinexpress BT (3 min.)
Tylosensor
Sulfasensor
Capsensor (Chloramf.)
•
•
•
•
•
Ring test
MRL
3-5
3-4
3-4
4
penicilin
2-3
2-3
2-4
4
cloxacilin
6-8
25- 35 / 10-20
6 -8
30
cefalonium
3-5
3-5
18 -20
20
18 - 22
12 - 20
50
50
3-4
4-8
40 - 50
50
cefquinome
20 - 30
15 -20
15 - 20
20
ceftiofur
10 - 15
30 - 60
90 - 100
100
cefapirin
6-8
6 - 10
50 - 60
60
cefoperazone
beta-laktamová ATB spolu s
cefalosporiny +
tetracyklinová ATB)
Charm
ROSA ®
MRL
BL/TET Test
amoxicilin
cefazolin
Testy fy Unisensor
Twinsensor
BT
Citlivosti testů udávané výrobcem v µg/kg
léčivo
4Aminosensor
Neosensor
Streptosensor
Gentasensor
Tetrasensor
Twinsensor
BT
Charm
ROSA ®
MRL
BL/TET Test
Ring test
MRL
chlortetracyklin
30 - 40
50 -100
100
100
oxytetracyklin
50 - 60
50 -100
80 – 100
100
tetracyklin
80 - 100
20 - 40
40 - 60
100
Citlivosti testů na tetracyklinová ATB pro
RF, udávané výrobcem v µg/kg
Testy fy Charm Sciences, Inc.- Charm
ROSA Testy
• MRL BL/TET Test (beta-laktamová ATB spolu s
cefalosporiny + tetracyklinová ATB) – 8 a 2 min.
• Combo Test (beta-laktamová ATB spolu s
cefalosporiny + tetracyklinová ATB pro RF)
• MRL Beta-laktam Test
• Tetracykline Test
• Enroflox Test ( pouze detekce enrofloxacinu !)
• Sulfonamide Test
• Streptomycin Test
• Chloramfenicol Test
léčivo
Twinsensor
BT
Charm
ROSA ®
MRL
BL/TET Test
Ring test
Limit RF
chlortetra cyklin
5-7
4 - 10
4-6
10
doxycyklin
2-3
2-3
6-8
10
oxytetracyklin
7-9
4 - 10
10 -12
10
12 - 15
1-3
8 - 10
10
tetracyklin
– 52 –
Mastitidy skotu
Citlivosti testů udávané výrobcem v µg/kg
Širokospektrální rychlostesty
LÉČIVO
• jedná se o princip agarové difúze spojené se změnou barvy
indikátoru v důsledku změny pH půdy způsobené růstem
testovacího kmene Geob. stearothermophilus v.c. C 953
• umožňují detekci širokého spektra veterinárních léčiv
• výhodou je jednoduché provedení testu, aplikace vzorku
mléka, tekutých mléčných výrobků a následná inkubace v
inkubátoru při 64 – 65 °C
• časová náročnost 2-3 hodiny, podle druhu testu
DELVO T
fixní čas 3 hod.
ECLIPSE 50
KALIDOS
MRL
penicilin
2
3-4
2-4
4
amoxicilin
4
4
3-4
4
cloxacilin
6
35
15 - 40
30
tetracyklin
70
100
100 - 200
100
oxytetracykl.
100
100
100 - 200
100
neomycin
60
1 500
50 - 150
1500
gentamycin
65
400
neuvedeno
100
streptomycin
400
2000
400 - 800
200
Citlivosti testů udávané výrobcem v µg/kg
Širokospektrální rychlotesty
LÉČIVO
• Eclipse 50 (Španělsko)
• Delvotest® SP-NT a
Delvotest® T
(Nizozemsko)
• Kalidos MP a TB test
(Itálie)
• Copan test (Itálie)
• Charm Farm test (USA)
• BR test (Německo)
kanamycin
cefalexin
1.G
cefapirin
1.G
cefalonium 1.G
ceftiofur
3.G
DELVO T
fixní čas 3 hod.
ECLIPSE 50
KALIDOS
MRL
1010
>2000
150 - 300
150
30
75
neuvádí
100
10
6
8
neuvádí
neuvádí
20
neuvádí
20
20
100
neuvádí
100
40
neuvádí
neuvádí
50
cefazolin
1.G
neuvádí
35
neuvádí
50
cefquinom
4.G
40
150
neuvádí
20
cefoperazon 3.G
Širokospektrální rychlotesty
ECLIPSE FARM 3G
Nejčastěji používané testy jsou Eclipse 50, Delvotest® SPNT / T, Kalidos MP / TB test.
• nový farmářský širokospektrální test, citlivost testu je
téměř shodná s citlivostí Eclipse 50 testu
• reakční doba při použití negativní kontroly je 2.30 – 2.45
hod.
• inkubace 65 °C, k dodání je inkubátor s readrem – hlídá
dobu inkubace a vyhodnotí výsledek
• lze použít termostat na 65 °C a vizuální posouzení barevné
změny (modrofialová - pozitivní vzorek, žlutá – negativní
vzorek)
• balení 25 nebo 50 ampulí, expirace 9 měsíců
Tyto testy jsou schválené k detekci RIL v mléce a jsou
uvedeny v Seznamu veterinárních přípravků schválených
dle zákona č. 166/1999 Sb. o veterinární péči.
Rozhodnutí o schválení vydal Ústav pro státní kontrolu
veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) Brno.
Hodnocení testů
• vizuální posouzení barevné změny, posuzují se dolní 2/3
agaru (modrofialová - pozitivní vzorek, žlutá – negativní
vzorek)
• jedná se pouze o kvalitativní průkaz přítomnosti nebo
nepřítomnosti IL na hladině citlivosti použitého testu
• citlivost jednotlivých testů se liší, je udávána výrobcem
• u většiny testů je citlivost vyhovující vzhledem k MRL
pro nejvíce používaná léčiv
• na některá léčiva je citlivost testů příliš vysoká
(cloxacilin, některé cefalosporiny !)
Nabídka testů se neustále rozšiřuje, jejich velkou výhodou je
rychlé stanovení inhibiční látky. Nevýhodou těchto testů je
jejich příliš vysoká citlivost na některá veterinární léčiva
vzhledem k platným MRL.
Z porovnání citlivostí jednotlivých testů jednoznačně
vyplývá, že žádný test nedetekuje rezidua všech antibiotik
s vyhovující citlivostí vzhledem k MRL, a proto je třeba
používat více testů a metod a jejich vzájemné kombinace.
– 53 –
Mastitidy skotu
MASTITIDY A EKONOMICKÉ ZTRÁTY
Jindřich Kvapilík
Dojivost krav
8 000
7 634
Německo
ČR
Rakousko
7 000
6 500
7 281
6 122
6 418
6 000
5 500
5 402
5 000 5 215
2000
2002
2004
2006
2008
2010
2012
Pramen: ČSÚ, ZMP Bilanz, Statistik Austria, Statistisches Bundesamt
Vývoj výroby mléka v ČR
5 000
4 000
tis. tun
3 000
4 892
2 000
2 708
2 602
2 739
2 728
2 708
2 575
2 622
2 713
2000
2004
2005
2008
2009
2010
2011
2012
1 000
0
1989
Pramen: ČSÚ; SZIF.
2 505
2013
Nákupní ceny mléka v ČR
9,5
9,49
9,0
Kč/litr mléka
Výroba mléka v ČR a v EU
mléka kg/krávu/rok
7 500
8,5
2013
2012
8,38
8,02
2011
8,0
7,80
7,5
7,0
6,5
Pramen: ČSÚ
– 54 –
2010
1.
7,19
2.
3.
4.
5.
6.
7.
měsíce
8.
9.
10.
11.
12.
Mastitidy skotu
Nákupní ceny mléka v EU-15 a v ČR (€/100 kg)
45
EU-15
ČR
40
PSB a zdravotní stav vemene krav
41,52
41,51
(Wolter a kol., 2002)
PSB (tis.)/ml bazén. vzorku
38,30
35
zdravé
125 až 250
podezřelé
nad 250
nemocné
Výskyt klinických mastitid ve stádě
zdravotní stav
průměr 32,72
€/100 kg
vemeno
pod 125
35,06
30
průměr 28,04
26,69
25
do 24 %
dobrý
24 až 60 %
žádoucí zlepšení
nad 60 %
nutná opatření
21,12
20
1.02
1.03
1.04
1.05
Pramen: DairyCo (2013).
1.06
1.07
1.08 1.09
měsíc.rok
1.10
1.11
1.12
1.13
Náklady na výrobu mléka v roce 2012 (60 podniků)
na krávu
(Kč)
Položka
krmiva a steliva
pracovní náklady
odpisy krav
odpisy HIM
veter. výkony + léky
energie
plem. výkony
režie
ostatní položky
celkem
vedlejší výrobky
náklady celkem
28 438
9 857
6 311
3 314
2 566
2 201
1 456
7 300
6 922
68 365
3 015
65 350
na KD
(Kč)
77,91
27,00
17,29
9,08
7,03
6,03
3,99
20,00
18,97
187,30
8,26
179,04
Indikátory a hraniční hodnoty zdravotního stavu vemene
na litr mléka1)
Kč
%
3,78
1,33
0,85
0,43
0,34
0,30
0,20
0,98
0,93
9,14
0,41
8,73
Ukazatel
41,4
14,6
9,3
4,7
3,7
3,3
2,2
10,7
10,1
100,0
4,5
95,5
hodnota
PSB v bazénovém vzorku
do 150 tis./ml
PSB ve výdojku jedné krávy
do 200 tis./ml
CPM
do 10 tis./ml
klinické mastitidy v měsíci
do 2 % stavu krav
subklinické mastitidy v měsíci (do 200 tis.
do 15 % stavu krav
PSB/ml)
vyřazené krávy v důsledku zánětů za rok
do 5 %
Pramen: Donat6 (2001).
1) na litr prodaného mléka (7 595 litrů na krávu a rok);
Ukazatele dobrého zdravotního stavu
vemen krav (ZMP, 2012)
Mastitidy a somatické buňky
(PSB)
Ukazatel
hodnota ukazatele
PSB v bazénových vzorcích
pod 150 tis./1 ml
krav s PSB nad 150 tis./ml
pod 20 %
čtvrtí s klinickým zánětem
u méně než 20 % krav za rok
vyřazené krávy z důvodu mast. pod 7 % z celkem vyř. za rok
Požadavky na užitkovost a zdraví vemen krav
Ukazatel
užitkovost
PSB a produkce mléka
Individuální dojnice
požadavky
- nad 8 000 kg mléka na krávu a rok;
- celoživotní produkce 30 000 kg mléka;
- produkční věk krav nad 3 roky;
- roční vyřazování krav pod 30 %, z toho méně než
30 % z důvodu onemocnění vemene.
PSB/ml mléka
(tis.)
jakost mléka - PSB v prodávaném mléce pod 180 tis. v ml.
- nejméně u 60% krav PSB v mléce pod 100 tis. v ml;
- u méně než 8% krav PSB v mléce nad 400 tis. v ml;
zdravotní
- u méně než 2% krav klinicky nemocné vemeno;
stav vemene
- u méně než 20 % opakovaný výskyt mastitidy;
- u více než 90 % krav mléko bakteriol. negativní.
rozdíl v dojivosti
(kg/krávu/rok)
Bazénové mléko)1)
PSB/ml mléka
(tis.)
nižší produkce
mléka od stáda
dojnic (%)
100
0
200
-180
200
0
400
-360
300
2,5
800
-540
400
5,0
1 600
-720
500
7,5
Pramen: Stiles a Rodenburg (2012); Blowey a Edmondson, (1995).
1) se zvýšením PSB v bazénovém mléce 100 tis. se sníží produkce mléka o 2,5 %.
Pramen: Neike (2007).
– 55 –
Mastitidy skotu
Výskyt mastitid u dojnic za rok


klinické: u 17 až 50 % (průměr 34 %);
subklinické: v závislosti na řadě faktorů
(metoda analýz, ukazatele, interpretace
výsledků aj.) až několikanásobně vyšší.
Mastitidy:
- členění;
- výskyt;
- výrobní a ekonomické ztráty;
Dojivost a riziko onemocnění krav
Ztráty vyvolané mastitidou
pravděpodobnost onemocnění (%)
40
mastitida
35

kulhání
30


cysty
25
endometridita
20

zadržení lůžka
15


10

5
6 000
Pramen: Fleischer a kol. (2001)
8 000
10 000
mléka na krávu a rok (kg)

12 000
nižší produkce mléka (dojivost);
mléko vyloučené z dodávky;
vyšší obměna stáda (náhrada vyřazených krav,
ztráta z „brakování“);
horší plodnost krav (delší SP a mezidobí, horší
zabřezávání, méně telat);
veterinární výkony a léky;
vyšší spotřeba práce (cca 1 až 4 hod. na krávu);
nižší nákupní cena mléka;
ostatní (analýzy vzorků, čisticí a desinfekční
prostředky aj.).
Mastitidy klinické a subklinické
Ukazatel
mastitida
klinická
subklinická
PSB (tis.)
původci
vemeno
změny mléka
>100-150
prokazatelní
změněné
nezměněné
zřetelné
nezřetelné
Počet somatických buněk v individuálních vzorcích a produkce mléka
počet somatických buněk v 1 ml mléka (tis.)
Ukazatel
nižší
produkce
mléka
na krávu a
rok
100
200
300
400
500
600
700 1 000
kg
210
420
490
560
630
700
770
870
%
3
6
7
8
9
10
11
12
Kč1)
Pramen: Milchqualität.
1) 1 kg mléka = 9 Kč.
Pramen: F.-J. Siepelmeyer.
1) jediným příznakem subklinické mastitidy je zvýšený PSB v mléce.
– 56 –
1 890 3 780 4 410 5 040 5 670 6 300 6 930 7 830
Mastitidy skotu
Ztráty vyvolané klinickou mastitidou (na krávu a rok)
Ukazatel
jedn.
frekvence mastitid
nižší prodej mléka
náklady na léčení
PSB/ml
(tis.)
%
70
20
10
kg1)
719
512
321
Kč2)
6 471
4 608
2 889
2 250
2 250
2 250
500
Kč3)
náklady na vyšetření
PSB a hlavní složky mléka
třetina laktace
1.
2.
3.
500
500
vyšší spotřeba práce
(15 €, resp. 375 Kč/hod.)
hod.
2,3
2,3
2,3
Kč3)
860
860
860
vyšší obrat stáda
Kč3)
4 175
4 175
4 175
krav1)
(%)
tuku v mléce
kg
%
bílkovin v mléce
kg
%
do 100
22
194,3
4,61
140,6
3,34
101 až 200
35
196,9
4,30
146,2
3,19
201 až 400
16
182,3
4,08
143,0
3,20
401 až 500
8
180,3
4,15
136,3
3,14
501 až 800
9
173,6
4,11
134,0
3,18
nad 800
10
168
4,28
132,9
3,39
Pramen: Juozaitiene a kol. (2006).
1) 2012 prvních laktací krav černostrakatého plemene chovaných ve 143 stádech.
Pramen: Lührmann (2013)
1) 8 466 kg mléka za laktaci;
2) 1 kg mléka = 9,00 Kč;
3) 1 € = 25,00 Kč.
PSB a hlavní složky mléka
PSB a ukazatele výroby mléka
Ukazatel
jedn.
ztráty mléka
mléka
na krávu
tržby za
mléko
Pramen
do 100
Thirapatsakun (2008)
-0,13 až -0,50
-0,27
Blowey (2010)
-0,17 až -0,50
mírný pokles
%
na den
za den
rozdíl
400
1 000
0
≥3
≥8
≥ 12
21,3
20,2
19,4
6 710
6 497
6 161
5 917
237
229
217
209
72 132
69 838
66 231
63 608
0
-2 295
-5 977
-8 525
Kč1)
za laktaci
100
22,0
kg
za 305 dnů
normální – mast. mléko (%)
tuk
bílkoviny
PSB (tis.) v ml denního výdojku
Kč1)
Pramen: Reiterer (2007).
1) 1 € = 25,00 Kč.
Schroeder (2012)
-0,30
-0,05
Schalibaum a kol. (2001)
-0,61
-0,561)
Mastitis Council (1996)
-0,03
-0,04
Juozaitiene a kol. (2006)
-0,33
+0,04
Şonea (2009)
-0,40
+0,02
Kvapilík a kol. (2013)
-0,40
-0,12
průměr (odhad)
-0,34
-0,06
1) kasein;
2) výpočet pro tučnost 4,20 % a obsah bílkovin 3,40 %.
PSB a obsah tuku ve vzorcích mléka
4,3
y = -0,0003x2 + 0,0015x + 4,2533
R² = 0,8417
4,2
4,1
4,0
3,9
125 135 145 155 165 175 185 195 205 215 225 235 245 255 265 275 285 295
PSB (tis./1 ml)
Pramen: Milchprüfring Bayern e.V.; Milchprüfring Baden-Württemberg e.V.; Kopunecz
(2012)
PSB a obsah bílkovin ve vzorcích mléka
Mastitidy a plodnost krav (100 dnů laktace)
PSB (tis.)/ml
(geom. Ø)
n
%
březost po
1. ins. (%)
mléka na
krávu (kg)
do 100
9 774
57,4
41,5
3 574
100 až 200
2 869
16,8
40,5
3 463
200 až 400
2 233
13,1
38,3
3 418
400 až 800
1 371
8,1
35,9
3 273
nad 800
775
4,6
33,9
3 054
celkem
17 022
100,0
40,1
3 486
Pramen: Wolf a Janke (2002)
počet krav
3,45
y = -0,0001x2 + 0,0017x + 3,4201
R² = 0,6295
3,40
3,35
3,30
125 135 145 155 165 175 185 195 205 215 225 235 245 255 265 275 285 295
PSB (tis./1 ml)
Pramen: Milchprüfring Bayern e.V.; Milchprüfring Baden-Württemberg e.V.;
Kopunecz (2012)
– 57 –
Mastitidy skotu
Ekonomické ztráty vyvolané klinickou mastitidou
(Kč na „mastitidní“ krávu a rok, orientační ukazatele)
Ukazatel1)
průměr
rozmezí
nižší dojivost
vyloučení mléka z dodávky
vyšší vyřazování krav
5 000
1 500
2 000
3 800 až 6 000
1 000 až 2 500
1 500 až 3 000
veterinární výkony a léky
vyšší spotřeba práce
nižší cena mléka (nižší jakost)
celkem
1 500
5 00
1 500
12 000
1000 až 2 500
300 až 1 000
0 až 3 000
7 000 až 15 000
Léčení a prevence mastitid
Pramen: 16 zahraničních autorů, vlastní kalkulace.
1) ve dvou případech vykázány o 5 % nižší tržby za prodané mléko
Ekonomické ztráty vyvolané klinickou mastitidou
Přínos opatření proti mastitidám krav
(%, ztráty celkem = 100 %, orientační ukazatele)
Ukazatel1)
(prvních 100 dnů laktace, 1 € = 25 Kč)
průměr
rozmezí
42
13
17
13
4
13
100
30 až 50
17 až 20
13 až 25
8 až 20
3 až 1
0 až 25
60 až 125
nižší dojivost
vyloučení mléka z dodávky
vyšší vyřazování krav
veterinární výkony a léky
vyšší spotřeba práce
nižší cena mléka (nižší jakost)
celkem
Ukazatel
jedn.
počet krav
výnosy: - tržby za mléko
- obměna stáda
- celkem
náklady: - ošetření krav
- doplnění stáda
- terapie
- celkem
bilance: - na skupinu
- na dojnici
Pramen: 16 zahraničních autorů.
1) ve dvou případech vykázány o 5 % nižší tržby za prodané mléko
n
tis. Kč
na
skupinu
tis. Kč
na
skupinu
tis. Kč
Kč
skupina krav
ošetřená kontrolní
33
443
40
483
19
100
1
120
363
11 000
36
384
70
454
0
175
6
181
273
7 600
Pramen: Kron.
Německý systém k zajištění produkce kvalitního mléka
V roce 2003 byl v Německu zaveden systém (audit) „kvalitní
mléko" (QM-Milch) ke kontrole podmínek výroby, resp. kvality
mléka. Aktuálně se tímto auditem posuzuje úroveň výroby mléka u
všech výrobců. Seznam obsahuje 55 kritérií, k úspěšnému "složení"
auditu je nutno dosáhnout 47 bodů.
Audit se provádí jedenkrát za tři roky. Pokud podnik podmínky
auditu nesplní, má tříměsíční termín (do kontrolního auditu) na
odstranění nedostatků. Hodnotící kritéria jsou následující:
1. zdraví a pohoda zvířat;
2. označování zvířat a podnikový registr;
3. dojení a uchovávání mléka;
4. krmiva a krmení;
5. léčiva a rezidua;
6.životní prostředí.
Odhad ztráty způsobené subklinickou mastitidou
na krávu a rok (Kč)
Ukazatel
ztráta celkem
5
288
23
25
336
ztráta na litr mléka
0,05
nižší tržby za mléko
náklady na léčení
vyšší odpisy krav
podíl mastitidních krav (%)
10
15
20
25
576
864
1 152 1 440
45
68
90
113
50
75
100
125
671
1 007 1 342 1 678
0,10
0,16
0,21
0,26
Pramen: Kvapilík a Růžička (2009).
http://www.51pro.cz/store/qmkatalog.pdf
PSB a podíly vzorků mléka ve třídě jakosti "S" v Bavorsku (BAV-C)
Děkuji za pozornost a trpělivost !
88
87
86
třída "S" (%)
85
84
y = -0,0511x2 - 0,5787x + 87,442
R² = 0,9737
83
82
81
80
79
78
165
Pramen: Milchprüfring Bayern e.V.
170
175
180
185
190
195
200
205
PSB (tis./1 ml)
– 58 –
Mastitidy skotu
VYUŽITÍ NSAIDS A KORTIKOIDŮ V TERAPII MASTITID
MVDr. Zbyněk Dvořák
Využití NSAIDs a kortikoidů v terapii mastitid
Mastitis
=
Zánět mléčné žlázy
MVDr. Zbyněk Dvořák
1
2
Identifikace bolesti u skotu
Je mastitida bolestivá?
Snížení pohybu
Netečný vzhled až „ztráta vnímání“.
Snížení příjmu potravy – prázdný bachor. Snížení hmotnosti.
Snížená interakce/kontakt s ostatními zvířaty ve skupině.
Snížený nádoj.
Změny způsobené zdrojem bolesti např. odplecený postoj, ochablost, pozorování do
boku nebo kopání či klepání ušima.
Změny v postoji a držení těla,např. stání bez pohybu, svěšená hlava a uši
Zvýšená srdeční činnost.
Zrychlené povrchové dýchání.
Bučení a třesení se.
Skřípání zuby.
Špatná kvalita srsti (např. hrubá či zježená)
‘Nepříjemný senzorický
a emocionální zážitek
spojený se skutečným
či potencionálním
poškozením tkáně
případně popisovaný
termíny takového
poškození.”
(IASP, 2011).’
(Jon Huxley)
3
4
– 59 –
1
Mastitis – srdeční činnost
Stupnice skotu
Mastitidy
Stupeň 1
Mastitis – dechová činnost
Projev
Stupnice
Projev
Vločky (sraženiny) v mléce
Stupeň 1
Vločky (sraženiny) v mléce
Stupeň 2
Vločky v mléce+ otok čtvrti
Stupeň 2
Vločky v mléce+ otok čtvrti
Stupeň 3
Systémové příznaky
Stupeň 3
Systémové příznaky
Mastitis – dechová činnost
Projev
Stupnice
Stupeň 1
Vločky (sraženiny) v mléce
Stupeň 1
Stupeň 2
Stupeň 3
Tepů za minutu
Stupnice
Vločky v mléce+ otok čtvrti
Stupeň 2
Systémové příznaky
Stupeň 3
Dechů za minutu
Mastitis – srdeční činnost
(Jon Huxley)
Dechová činnost dojnic s mastitis6
(Jon Huxley)
Dechová činnost dojnic s mastitis6
(Jon Huxley)
Tepů za minutu
Dechů za minutu
5
Vločky v mléce+ otok čtvrti
Systémové příznaky
Dechová činnost
Srdeční činnost
Srdeční činnost dojnic s mastitis
Projev
Vločky (sraženiny) v mléce
Dechová činnost
Srdeční činnost
Srdeční činnost dojnic s mastitis
5
V praxi
(Jon Huxley)
Vnímání bolesti spojené s mastitidou
NSAID’s běžně používané pro případy mastitidy – stupeň 3
Mastitis
stupeň 3
(UK farmáři)
Pro stupeň 1 a 2 není jejich užití běžné
Nejhorší
bolest
Proč?
V praxi
Vnímání bolesti spojené s mastitidou
NSAID’s
běžně používané pro případy mastitidy – stupeň 3
• Cena / Benefit
Nejmenší
bolest
• Vnímání
je a
to 2skutečně
bolestivé?
Pro
stupeň– 1
není jejich
užití běžné
Mastitis stupeň 1
(UK farmáři a Evropští
veterináři)
Proč?
7
Nejhorší
bolest
Nejmenší
bolest
• Vnímání – je to skutečně bolestivé?
Mastitis stupeň 1
(UK farmáři a Evropští
veterináři)
7
Mastitis stupeň 2
(Evropští veterináři)
8
Využití NSAID’s při koliformních mastitidách
NSAID
Mastitida je bolestivé zánětlivé onemocnění
FM = Flunixin-Meglumin
FM
2
NSAID – jejich využití přináší jasné výhody
• Dramatické zlepšení po
jediné dávce
Benefit NSAID se projevuje při léčba středně těžkých a
závažných mastitid
• Vyšší počet zvířat co přežijí, i
přes těžké postižení
2
• Signifikantní snížení horečky
a šoku
Welfare
• Zlepšení aktivity bachoru
Rychlejší uzdravení a návrat do produkce
• Do 12 hodint ležící krávy
zpozorní a začnou přijímat
potravu
Anderson et al. Am J Vet Res. 1986 Jun;47(6):1373-7
(Evropští veterináři)
8
• Cena / Benefit
FM
Mastitis
stupeň 3
(UK farmáři)
Mastitis stupeň
2
9
10
– 60 –
Mastitidy skotu
Cefapirin
+Prednisolone
Cefapirin
Příklady
otoku
Cefapirin
Cefapirin
+Prednisolone
18h po
podání
Cefapirin
+Prednisolone
Cefapirin
11
24h po
podání
Cefapirin
+Prednisolone
Cefapirin
12
Prednisolon: proč 20mg dávka?
Modré body – měření
vzdálenosti mezi nimi v
důsledku otoku
Algometr, pro změření
snesitelného tlaku na
jednotlivé mléčné čtvrti
Ve všech čtvrtích došlo k poklesu mléčné
produkce
ALE
+ E.
coli
+ E.
Coli +
AB
+ E. Coli+
AB+
prednisolon
Algometr, pro změření
snesitelného tlaku na
jednotlivé mléčné čtvrti
Prednisolon zredukoval snížení produkce
13
Modré body – měření
vzdálenosti mezi nimi v
důsledku otoku
Bylo zjištěno, že 20mg dávka je nejoptimálnější pro
všechny výše zvýšené parametry
Ve všech čtvrtích došlo k poklesu mléčné
produkce
ALE
+ E.
coli
+ E.
Coli +
AB
• Studie k určení nejvhodnější dávky pro kombinaci s
cefapirinem porovnávali 5, 10, 20 a 40 mg hladiny
prednisolonu
• Byly sledovány parametry:
• otok vemene
• zarudnutí
Prednisolon:
proč 20mg dávka?
• složení mléka
• Studie
k určení
nejvhodnější
dávky pro kombinaci s
• množství
nadojeného
mléka
cefapirinem porovnávali 5, 10, 20 a 40 mg hladiny
Bylo zjištěno, že 20mg dávka je nejoptimálnější pro
prednisolonu
všechny výše zvýšené parametry
• Byly sledovány parametry:
• otok vemene
• LC MSD Animal Health obsahuje 2x Prednisolonu než
• zarudnutí
ostatní LC přípravky
14
• složení mléka
• množství nadojeného mléka
+ E. Coli+
AB+
prednisolon
• LC MSD Animal Health obsahuje 2x Prednisolonu než
ostatní LC přípravky
14
Prednisolon zredukoval snížení produkce
13
Klinický efekt prednisolonu na zmenšení otoku
u mastitid
Mléčný parenchym - histologie
Infuze Cefapirinu + stanovené
dávky prednisolonu
Mléčný parenchym - histologie
Infikovaná
neléčená
Zdravá
Infikovaná
Cefapirin
Infikovaná
Cefapirin +
Prednisolon
Infikovaná
neléčená
Zdravá
Klinický efekt prednisolonu na zmenšení otoku
u mastitid
Infuze Cefapirinu + stanovené
dávky prednisolonu
15
16
Infikovaná
Cefapirin
Infikovaná
Cefapirin +
Prednisolon
– 61 –
3
Mastitidy skotu
Shrnutí
Prednisolon
Zvýšení nádoje
ANO x NE
Optimální dávka prednisolonu?
5mg
10mg
20mg
40mg
Proč?
Vyšší produkce, menší alterace mléčné žlázy a
zdravotního stavu
17
18
5
– 62 –
Mastitidy skotu
MASTITIDY VYVOLANÉ KVASINKAMI
MVDr. Miroslav Věříš
Souběh predilekčních faktorů úroveň zoohygieny

stres – přehřátí organismu
infekční tlak - imunita



Vzestup PCB v bazénovém vzorku


výběr „milionářek“
Rozbor dat z KU, rychlé řešení přeléčení ATB
širokospektrální ATB


Eliminace bakteriálního osazení vemene


Prostor pro přemnožení kvasinek
Candida
Cryptococcus
ATB bez účinku




Rod Candida – 19 druhů, oportunní patogeny
Přežívají ve vodě, v půdě (výkaly), na povrchu těla – struky,
trávící trakt, rovnováha s bakteriemi (komenzálové), v mléce
i mléčných potravinách
Oválné buňky 5x10 µm
Řetízkují - pseudohyfy, z nich
rostou vlákna (konidie)
Odolné kulaté blastospory 3 µm
Množení vegetativní – pučením
Kultivace Sabouraudův agar
Antibiotika neinhibují růst
Candida albicans – nejčastější nález,
na povrchu mléčné žlázy, u lidí
lokální i orgánové mykózy
Candida krusei, Candida rugosa –v
mléce, původce mastitid
Faktory patogenity
- invazivita
- keratinolytický enzym proteináza
- adhezivní mananprotein – chrání
kvasinky před fagocytózou
ENORMNÍ ZVÝŠENÍ PCB
V BAZÉNOVÉM VZORKU
Kvasinky rodu candida patří spolu s plísněmi do
říše hub, jsou to jednobuněčné eukariotické organismy
Říše
Oddělení
Pododdělení
Třída
Řád
Rod
Druh


Fungi (houby)
Ascomycota
Saccharomycotina
Saccharomycetes
Saccharomycetales
Candida
Candida albicans
Candida rugosa
Candida krusei


– 63 –
Kvasinky způsobují 2 – 10 % mastitid – obvykle sezónní,
vícedruhová etiologie – společně s bakteriemi
Cesta infekce – strukový kanálek, zdroj krmivo, podestýlka,
dojírna, personál, hroty intramamálních preparátů,
Akutní mastitida méně častá – zduření postižené čtvrti, silná
bolestivost, konec produkce mléka, primární příčina – selhání
imunity, možný přechod do chronického stadia
Chronická mastitida obvykle 4 – 6 dnů po antibiotické léčbě po parenterální aplikaci ATB často i několik čtvrtí najednou,
klinika zánětu nevýrazná, kráva se snaží chladit si vemeno
(znečištění), mléko jemně vločkuje, silná leukocytová
infiltrace – PCB mléka dojnice nad 10 miliónů
Mastitidy skotu



Zoohygiena - snížení tepelného stresu, úprava podestýlky,
nevyhazovat zbytky krmení pod krávy, dezinfekce při
aplikaci intramamálních preparátů, správný protokol dojení
Diferenciální diagnostika – vyloučení mykoplasmy (PCR)
Pomocí PM-testu odhalit dojnice vylučující kvasinky


Candida rugosa




Dojnice s příznaky zánětu ( NK test ) vylučující mlékem
kvasinky rodu Candida shromáždit do skupiny a té zajistit
vyšší četnost dojení (4 x až 6x/den) .
Léčbu je vhodné podpořit intramamálními preparáty bez
obsahu antibiotik (enzymy tripsin, papain s protizánětlivým,
antianemickým a alangetickým účinkem) a medikamenty
pro snížení příznaků zánětu (kortikoidy) a posílení
imunity (vit. E a selen)
V literatuře popsána léčba Lugolovým roztokem 10g per os
po dobu 14 dnů. Intramamálně lze použít KI (2g KI + 30ml
etér + 1500g parafinový olej) nebo 0,3% roztok kyseliny
undecylenové
Pomocí PM testu odhalit původce mastitidy (Maldi-tof)

Kvasinkové mastitidy – sezónní riziko, které se dá
minimalizovat
Zoohygiena
Protokol dojení
Adekvátní léčba

Cíl: žádné záněty – žádné testy rychlé diagnostiky

Bakteriální mastitidy přeléčit dle protokolu ATB léčby –
nutná depistáž přetrvávajících a recidivujících mastitid

Specifickým lékem na kvasinkové mastitidy jsou
antimykotika. V humánní medicíně se k lokální i systémové
léčbě používají polyeny nystatin, natamycin a amphotericinB.
Často se kombinují s antimetabolity (flucytosin). Spektrum od
90.let rozšiřují azolová antimykotika ze skupiny imidazolů
(miconazol, nystatin, natamycin, klotrimazol, ketokonazol) a
triazolů (fluconazol a itraconazol). Vzhledem ke stávající
legislativě nelze použití těchto preparátů doporučit.
– 64 –

Děkuji za pozornost

Podobné dokumenty

Sborník 2012 – Farmářská výroba

Sborník 2012 – Farmářská výroba Poté jsou sýry vyjmuty z tvořítek i plachetek a umístěny do solné lázně. V solné lázni je koncentrace NaCl 18 – 22 %, teplota 8 – 16 °C a dle své velikosti se sýry solí 36 hodin (sýr Liliputas) ne...

Více

mastitidy dOJnic – kOlik půVOdců Ještě pOznáme?

mastitidy dOJnic – kOlik půVOdců Ještě pOznáme? na nemocnou dojnici. Zahraniční údaje jsou podobné nebo i vyšší. K zamyšlení stojí skutečnost, že v celosvětovém měřítku se nejvíce antibiotik použije právě na terapii mastitid. Problematika vzniku...

Více

Charm ROSA® MRL Beta-lactam 1 minutový test

Charm ROSA® MRL Beta-lactam 1 minutový test Rozpusťte pozitivní tabletu v 6,0 ml negativní kontroly (viz výše) a dobře protřepejte. Nechte odstát v chladu po dobu 5 minut a před použitím ještě jednou protřepte. Můžete take použít kontrolní s...

Více

Produkce mléka - Katedra genetiky,šlechtění a výživy

Produkce mléka - Katedra genetiky,šlechtění a výživy (u vysokoprodukčních dojnic) - fázová výživa dojnic - kontrola zdravotního stavu - kontrola úbytku hmotnosti dojnic (sledování kondice) - metabolické testy (na zdravotní stav i odchylky složení mlé...

Více

DU10

DU10 jeho význam stále roste. Předpovídá se, že světová poptávka po výrobcích z hospodářských zvířat se do roku 2050 zdvojnásobí (FAO, 2006). To samé platí i pro mléčný průmysl. Největší starostí je dop...

Více