docBrozura-vyroci20 - Galerie města Blanska
download 
Stížnost Transkript
Brozura-vyroci20 - Galerie města Blanska
1990 – 2010 Hurá, galerie má 20! / Hurray, gallery is 20! Hurá, galerie má 20! / Hurray, gallery is 20! Dostává se vám do rukou sborník, který vznikl k 20. výročí Galerie města Blanska. Na následujících stránkách najdete texty, které se ohlíží za uplynulými léty. Některé z nich se ohlíží mnohem dál než jen do roku 1990, kdy byla Galerie města Blanska otevřena. Ve vzpomínkových statích jsou zmiňovány prostory a místa v Blansku, kde probíhaly zajímavé a odvážné výstavy od šedesátých let dvacátého století. Právě tyto výborné výstavy v závodních klubech, v předsálí, v okresním muzeu a vůbec celkové tvořivě-umělecké podhoubí v Blansku bezprostředně předcházelo a vedlo k novostavbě blanenské galerie. V dvacetileté historii nové galerie jsou zdůrazněny poslední tři roky. K tomu vedlo několik důvodů. Prvních deset let je dobře shrnuto v katalogu 10 let Galerie města Blanska, který připravila Ivana Mašátová. V druhém desetiletí to bylo s programem v galerii složitější. Kdybyste přirovnali období existence galerie k lidskému životu, tak léta puberty nebyla zrovna reprezentativní. Zlom a návrat ke kvalitnější dramaturgii nastal opět v roce 2007. Od tohoto roku se Galerie města Blanska soustředí na současné profesionální umění. Postupně si získává jméno v odborném i laickém povědomí a mně nezbývá než jí popřát vše dobré do dalších let. Olga Hořavová, vedoucí galerie Slova / Jiří Valoch / Irma Charvátová / Radek Horáček / Josef Gromeš / Jiří Štarha / Petra Herotová Jiří Valoch / Vzpomínání na blanenské galerie kurátor Sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze Ve sborníku Zakázané umění, tuším posledním dvojčísle časopisu Výtvarné umění, vydaném po politických změnách u nás, mají své místo samozřejmě také výstavy v Blansku. Skutečně to bylo tak, že pro pražské milovníky moderního umění i v těch nejvlídnějších dobách normalizačních byly alespoň jedna či dvě neoficiální výstavní prostory, kde se dalo vždycky něco z toho, co oficiálně povoleno nebylo, vidět. Byly to „Makráč“, to jest Ústav makromolekulární chemie ČSAV na pražských Petřinách, kde výstavy garantovala laskavá paní Knížáková (s Milanem Knížákem náhodná shoda jmen!), Galerie H bratří Hůlů v Kostelci nad Černými lesy a postupně také Opatov, vymyšlený a zorganizovaný Jaroslavem Krbůškem. A pro Brno bylo takovou možností to neoficiální přece jen vystavit především právě Blansko… Zájem o současné umění se v Blansku projevil již v těch liberálních letech šedesátých, a jakmile bylo jasné, tedy na samém počátku let sedmdesátých, že léta umělecké (a samozřejmě i jiné) svobody končí a že začínají léta nejtvrdší normalizace, opět prakticky vylučující prezentovat celou škálu skutečně moderního umění, začala se nabízet a objevovat možnost právě v Blansku. Dnes již nedovedu posoudit, zda to bylo díky moderně orientovaným výtvarnicím Irmě Charvátové a Janě Ondrouškové, pedagožce Evě Holoušové a dalším „žákům“ Školy výtvarného myšlení Igora Zhoře, kteří se soustřeďovali kolem výstavnických akcí OKS Blansko. To však bylo vlastně metodickým zařízením, nemělo vlastní prostory, a tak spolupracovalo s institucemi, které je měly, tedy s okresním muzeem a tehdejšími závodními kluby ROH. Už tehdy se podařilo vystavit např. obrazy Roberta Hliněnského, Leonida Ochrymčuka, Miroslava Štolfy, objekty a kresby Dalibora Chatrného nebo fotografie Viléma Reichmanna. Tyto „okresní“ aktivity a Galerii v předsálí KSMB na Starém Blansku, která vznikla v roce 1982 a uvedla se výstavou Jiřího Hadlače, spojovala nepřehlédnutelná postava významného „domácího“ umělce Antonína Juračky, tvůrce subtilních kreseb, který pak stál v čele rady galerie a byl jejím hlavním dramaturgem. Její tajemnicí, později kurátorkou pak byla Ivana Mašátová. Z dalších si připomínám Pavla Holouše, jednoho z protagonistů československého konceptuálního umění, sběratele grafiky Ing. Josefa Gromeše, Františka Rybáře … Galerie v předsálí prosadila celou škálu výstav soudobého umění, počínaje moderními ilustracemi a konče soudobými trendy skutečně nejaktuálnějšími. Snad polovina z těch 72 výstav se konala na původním působišti KSMB, ve stísněném předsálí bývalého Katolického domu (ale i tam se již představil třeba Ivan Chatrný se svými konkretistickými překrývanými rastrovými strukturami), potom přišlo stěhování do Galerie ve foyer na tehdejší Borisoglebské ulici, prostředí to bylo nesrovnatelně přijatelnější, příjemné široké foyer se stálými skleněnými panely (také je musel někdo vymyslet, aby se pod nimi mohly prezentovat všechny druhy prací, i těch méně tradičních!). A tak se po celou dobu „normalizace“ objevovala v Blansku celá škála aktuálního, živého umění a my jsme tam rádi jezdili – někdy jako návštěvníci, někdy jako přímí aktéři. A aby zbyla z každé výstavy také nějaká památka, vymyslel a graficky upravoval Antonín Juračka katalogový list formátu A3 – nahoře reprodukce vždy nějakého díla čtvercového formátu, pod ní krátký text teoretika, který výstavu zahajoval. A měli ti Blanenští tehdy hodně odvahy – poprvé u nich uváděl několik výstav Igor Zhoř, kvůli svým brněnským i celostátním aktivitám v šedesátých letech postižený totálním zákazem cokoliv publikovat, já jsem měl činnost trochu krytou svým zaměstnavatelem – Domem umění města Brna, ovšem po „legendární“ přehlídce Současná česká kresba na jaře 1980, kde jsme vystavili poprvé v Brně celou škálu tehdejšího, samozřejmě většinou neoficiálního umění „od Boštíka po Zippeho“, jsem obdržel zákaz také, ale to v Blansku tiše přehlíželi. A navíc se tam podařilo něco, co bylo zakázáno v celém Československu – vystavit slovenského umělce bez schválení speciální komise, zřízené výhradně pro tento jediný úkol. Tak poprvé po dlouhé době „oficiálně“ vystavovali třeba Jozef Jankovič nebo Miloš Urbásek. Samozřejmě se všichni snažili, aby dramaturgie byla co nejvyrovnanější, celá škála živého umění, aby se objevily skutečně všechny tendence … Postupem času bylo evidentní, že se politické požadavky stávají přece jen liberálnější, zatímco celá léta sedmdesátá byla skutečně „tvrdá“, nekompromisní, přísná … Tuto postupnou liberalizaci se podařilo v Blansku optimálně využít – svou vlastní výstavu jsem jim ale opravdu vymlouval, protože naše publikum nebylo na jazykové konceptuální umění vůbec zvyklé … Nakonec prošel i její katalogový list – a výstava proběhla s negativními verbálními komentáři kolemjdoucích funkcionářů, ale proběhla. Tak jsem potom navrhl, rok před jeho brněnskou výstavou, zřejmě tedy v roce 1987, Milana Knížáka. Moc se na ni těšil, připravil na každý panel jedno ze svých témat, nejprve jsme museli nahradit textovou reprodukci s jeho charakteristickým ozvláštňujícím paradoxem ZAB SE A LEŤ, rozepsaným v celé ploše, druhý návrh, knížákovsky ozvláštněná móda, již byl schválen bez potíží … Výstavu jsme s velkým nadšením zahájili, ale potom byla přece jen zakázána. Byla to možná poslední zakázaná výstava v celém normalizačním Československu, ovšem již stále více se liberalizujícím … Nemám bohužel k dispozici seznam všech výstav, věřím, že bude také součástí této publikace, protože mi víc utkvěli v paměti autoři mně umělecky nejbližší, třeba Dalibor Chatrný, Pavel Rudolf či Vladimíra Sedláková, ale při skutečně velké šíři názorové to vše bylo kvalitní, živé, aktuální umění. Postupující liberalizace a především iniciativa domácích přátel vedly stále více k úvahám, že by tak kvalitní výstavy zasloužily také odpovídající nové prostory – a tehdejší vedení města to akceptovalo. Postupně vznikala nová budova, určená výstavám současného výtvarného umění, prostě blanenská Kunsthalle. Po nezbytném čase, podmíněném projekčními a stavebními pracemi se také skutečně objevila – Galerie města Blanska. Ovšem bohužel většinu z nás v ní časem čekalo nepříjemné a skutečně neočekávané překvapení: mezitím se totiž změnily politické poměry u nás – a první výstavy Galerie města Blanska logicky připravovala „v tvrdých podmínkách ostřílená“ kurátorka, tedy opět Ivana Mašátová. Jaký to byl pak šok pro všechny dosavadní příznivce galerie, když se dovídali, že se její dramaturgie nelíbí!!! A nikoliv proto, že by měla být ještě odvážnější, ale právě naopak, lokální a konzervativní, někdy mimo jakékoliv hranice vkusu! To byla arogance moci, jakou jsme v minulém režimu nikdy nezažili (poznámky tehdejších stranických funkcionářů, že za pár slov na papíře chci jistě ještě nějaký honorář, brali již dávno všichni s humorem). Postupně se ukázalo, v čem tato kurátorka nevyhovuje současným podmínkám – město by mělo přece na galerii vydělávat!!! Že tomu tak není u žádné ze státních či městských galerií v jediném z kapitalistických států v celé Evropě, to již nikoho nezajímalo. Ivana Mašátová dělala kompromisy, vedoucí k postupnému snižování kvality – ale stejně se nezavděčila … Postupně se podařilo tento buranský přístup změnit, noví lidé s novými kontakty se snaží činnost Galerie města Blanska opět uvést na takovou úroveň, že se v ní objevují výstavy nejvýznamnějších českých umělců mladší a střední generace – trochu symbolicky začínali výstavou Petra Kvíčaly, kterého jsem shodou okolností poprvé v Blansku uváděl ještě „v předsálí“, podařilo se tedy evidentně sestavit dramaturgii, akcentující to nejlepší z nejmladší i střední generace, občas citlivě kontrapunktovanou někým z „žijících klasiků“, třeba novými malbami Miroslava Štolfy … Právě teď se těším na velice závažnou výstavu fotografického dua Lukáš Jasanský – Martin Polák, sám jsem již slíbil zahájit výstavu Jana Šerýcha, dnes již mezinárodně uznávaného tvůrce, tematizujícího fungování nových médií i jejich reflexi v médiích tradičních. Zdá se tedy, že inovovanému týmu, usilujícímu o kvalitní dramaturgii, v němž měl jistě důležité slovo především MUDr. Jiří Štarha, se opět podařilo vrátit do Blanska skutečně kvalitní umění – když se nutnost prostorů pro ni podařilo „vysvětlit“ minulým funkcionářům, snad to budou vnímat i ti současní – včetně toho, že je všechno samozřejmě dražší, než tehdy – ale že navrácená dobrá pověst výstav v Galerii města Blanska bude skutečnou hrdostí celého města. Protože znovu, podruhé, se již taková šance bude asi těžko opakovat! Upřímně se těším na nové vynikající, někdy třeba i někoho provokující výstavy, které potěší mnohé domácí, protože již mají za sebou tuto jedinečnou zkušenost – a za kterými budou opět rádi jezdit návštěvníci nejen z blízkého Brna, ale i z některých dalších míst, kde výtvarnou kulturu třeba také zrovna zanedbávají! Irma Charvátová / Pár slov k blanenským výstavám výtvarnice a pedagožka ZUŠ Blansko Předchůdcem současné Galerie města Blanska byla Galerie v předsálí KSMB (7/1/1982 –18/1/1991), celkem 72 výstav. Původně sídlila v předsálí KSMB na Starém Blansku (nynější Katolický dům), bylo to vlastně 13 panelů na stěnách, příp. vitríny na prostorové věci. Po přestěhování KSMB do budovy naproti hřbitovu přesídlila i tato galerie. Tam byla až do vzniku Galerie města Blanska. Dramaturgii výstav určovala rada galerie v čele s Antonínem Juračkou, tajemnicí byla Ivana Mašátová. Předtím (pamatuji si to od roku 1970, ale asi to bylo i o něco dříve) se pořádaly výstavy v prostorách Okresního muzea Blansko, Závodního klubu ROH ČKD Blansko, Závodního klubu ROH Metra Blansko. Nejaktivnější byla Síň umění ZK ROH ČKD (horní průchozí podlaží Dělnického domu). Vystavovaly se zejména kresby, grafika, plakáty a fotografie na prosklených panelech. Část výstav se konala i na „baletním“ na pravém horním balkóně (prostorové věci, objekty) v tzv. audiovizuální síni. Okresní kulturní středisko Blansko spolupracovalo s těmito institucemi a zajišťovalo značnou část jejich výstav. Tento stav trval do roku 1990, kdy byl ZK ROH ČKD zrušen. Poslední výstavou byla trojdílná výstava Sdružení Q, která se konala v ZK ČKD, v Okresním muzeu Blansko a už i v Galerii města Blanska (na přelomu roku 1990 a ledna 1991). Tak takhle nějak v kostce. Radek Horáček / Na motorce do Blanska? – Kvůli výstavám kdykoliv! profesor na katedře výtvarné výchovy PdF MU v Brně Drobnou úvahu o roli a přínosu blanenských výstavních aktivit si dovolím zahájit malou osobní vzpomínkou – píše se pradávný rok 1978 a já se z Vysočiny od Vírské přehrady řítím na motocyklu zatáčkami směrem do Blanska, kde pak s helmou v podpaží naslouchám výkladu Jiřího Valocha a sleduji vystoupení Jaroslava Šťastného a Radima Koláře, kteří k vernisážové hudbě využívají kovové objekty Dalibora Chatrného. Uchvacující akce i samotná výstava! Pro tehdy devatenáctiletého mládence to byl významný zážitek. V několika periodách přinášely v posledních čtyřech desetiletích výstavy v Blansku nenahraditelné zážitky a mimořádné hodnoty. V muzeu, v Galerii v předsálí a v období současném v Galerii města Blanska. Jen namátkou připomenu někdejší výstavy věnované umění papíru s J. H. Kocmanem či tehdy mladičkým Janem Činčerou, nebo výstavu prací využívajících ohně se Svatoplukem Klimešem nebo Daliborem Chatrným a dalšími. Například teoretikové Igor Zhoř a Jiří Valoch byli za organizační dopomoci Irmy Charvátové a dalších v předlistopadové době úžasnými zdroji jinak nedostupných informací a v příležitostných přednáškách či textech zprostředkovávali – a nejen v Blansku – návštěvníkům výstav skutečně aktuální umění. I v minulosti, ale kupodivu stejně výrazně také dnes potvrzuje nadšená práce ve prospěch současného umění, že vedle samozřejmé pozice velkých center je tu nenahraditelná kvalita v místech menších, ba okrajových. Ale při významu a přínosu konkrétních akcí se vždy ukazuje, že místo konání není tím nejpodstatnějším kritériem. Proto jezdíme na Nový zlínský salón do Zlína, proto navštěvujeme Galerii Ad Astra v Kuřimi nebo sledujeme výstavy světových osobností v Domě umění v Českých Budějovicích. Zatímco před listopadem 1989 bylo v Blansku možné díky aktivní práci zdejších organizátorů a přece jen asi i díky nenápadnější pozici vůči ideologickému dohledu uskutečnit výstavy umělců, kteří ve velkých centrech měli s vystavováním problémy, dnes už tato ideologická bariéra pominula. A přesto – i v posledních třech letech se tu setkáváme s výstavami mimořádných osobností, které dnes v epoše svobody nemají s termíny v předních pražských či brněnských galeriích problém. Blansko si tak i nadále zachovává svoje osobité kouzlo a je jasným důkazem potřebnosti kvalitní práce v malých centrech. Nezbytné je, že i v mladší generaci se našli obětavci, kteří v této práci pokračují. A na závěr jen drobný povzdech – ve chvíli, kdy dopisuji tyto řádky, dostávám šokující pozvánku na výstavu do jedné z galerií z jiného menšího města – v té galerii před patnácti lety vystavovaly klíčové osobnosti českého výtvarného umění. Pozvánka je na výstavu podepsaných reprodukcí obrazů Karla Gotta! Kéž podobná hrůza nikdy nepadne na Blansko! Kéž znovu a znovu bude důvod sednout na motocykl nebo na vlak a vydat se údolím Svitavy nikoli do přírody, ale do galerie. Za skvělým a kvalitním současným uměním! Josef Gromeš / sběratel grafiky První desetiletí Galerie města Blanska souhrnně dokumentuje Katalog 1990 – 2000, 10 let Galerie města Blanska, vydaný galerií v roce 2000. Přehled uskutečněných výstav v tomto katalogu nezahrnuje výstavy druhé poloviny roku 2000. Z tohoto období určitě stojí za vzpomenutí výstava Milana Knížáka, tehdy široce veřejností diskutovaná a téměř rekordně navštívená. V závěru mého příspěvku v katalogu jsem přál galerii do dalších let mnoho spokojených návštěvníků a také to, aby nebyla pouze „výstavní síní“, ale postupným vytvářením vlastních uměleckých fondů a sbírek začala plnit širší poslání městské galerijní instituce. Myslím, že mohu konstatovat, že první mé přání bylo v zásadě splněno a v dalších letech nachází do blanenské galerie cestu řada významných vystavujících umělců a hlavně jejich příznivců a obdivovatelů. … Mé druhé přání galerii bylo zřejmě příliš neskromné a nerealizovatelné. V každém případě má blanenská kulturní veřejnost již dvě desetiletí v Galerii města Blanska výstavní síň, kterou příznivě hodnotí nejen vystavující umělci, ale i zájemci o výtvarné umění z blízkého, či vzdálenějšího okolí. První čtyři roky druhého desetiletí Galerie města Blanska probíhaly v podstatě v souladu s dlouhodobějším programovým záměrem. Z širokého spektra výstav připomenu alespoň Salon Sdružení Q v roce 2002, na kterém představili svoji tvorbu m. j. Zdena Höhmová, Jozef Jankovič, Antonín Juračka, Arna Juračková, Ludvík Kundera, Zdeněk Macháček, Jan Rajlich, Jan Rajlich ml., Josef Ruzselák, Jaroslav Škarohlíd, Jindřich Štreit a Karel Veleba. Jan Rajlich ve svém zahajovacím vystoupení uvedl, že Sdružení Q se cítí v Blansku jako doma a s nadsázkou lze nazvat Blansko „předměstím“ Brna. (V Galerii města Blanska vystavovalo „Q“ v roce 1991 a 1997.) Z mnoha dalších vystavujících výtvarných umělců v létech 2001 až 2004 bych chtěl jmenovat alespoň Antonína Juračku, Valéra Kováče, Arnu Juračkovou, Jiřího Koláře, Vladimíra Kokoliu a Jiřího Poláška. Zhruba v polovině druhého desetiletí činnosti Galerie města Blanska došlo vzhledem k organizačním změnám v jejím vedení k výrazné ztrátě původního cílevědomého zaměření. Ve svém důsledku to vedlo k postupnému odklonu především stálých mimoblanenských návštěvníků. Změna tohoto stavu nastává až v roce 2007. Díky iniciativě blanenského lékaře Jiřího Štarhy, ctitele současného moderního výtvarného umění, začíná svítat na lepší časy. Jeho zaujetí neskončilo pouze u iniciativy, ale ve svém důsledku vedlo k pozitivním změnám ve vedení galerie a v návaznosti i v kvalitní výstavní dramaturgii. Hodnocení dosažených výsledků galerie ponechám povolanějším. Osobně jsem od roku 2007 pravidelně navštěvoval Galerii města Blanska a na většině výstav jsem nacházel výtvarná díla, která buď zaujmou na první pohled, nebo nutí k zamyšlení a pochopení, případně jsou i jinak výtvarně zajímavá. Věřím, že i další kroky galerie povedou k rozvoji kulturního a uměleckého povědomí návštěvníků. A návštěvníkům přeji, aby zde nacházeli nejen své oblíbené umělce, ale měli možnost poznávat i jim dosud neznámá výtvarná díla a jejich tvůrce. (Redakčně kráceno) Jiří Štarha / sběratel vizuálního umění, lékař Galerie města Blanska, pod vedením Ivany Mašátové, byla prestižní výstavní síní. Vystavoval zde například Jozef Jankovič, Stanislav Kolíbal, Vladimír Kokolia a další. Po jejím odchodu v roce 2002 se galerie zaměřovala především na regionální umělce a jejich tvorbu. Počátkem roku 2007 jsem se osobně setkal s tehdejším místostarostou Ivo Polákem (garant pro kulturu a školství) a ředitelem Kulturního střediska města Blanska Jaroslavem Jeřábkem, snad jsem nabídl kvalitnější dramaturgii a svým způsobem tak navázal na dřívější prestiž, kterou galerie postupně ztrácela. Usiloval jsem o jasné profilování instituce zaměřující se na prezentaci současného českého, popřípadě slovenského umění již etablovaných, tak i „mladých“ nebo dosud méně známých umělců. Městu Blansku jsem přál, aby dramaturgie byla vyvážená – malba, sochy, objekty, fotografie, instalace, videoart. Žádnou specifickou funkci vzhledem ke galerii jsem neměl, šlo spíše o roli kurátora. Prostory se socialistickým interiérem vyžadovaly změn, aby vyhovovaly současným požadavkům. Oslovoval jsem privátní sféru, zejména soukromé lékaře, děkuji. Náhoda? Osud? Petra Herotová. Petra Herotová / umělkyně a bývalá vedoucí galerie Necítím se kompetentní vyjadřovat se k celé historii Galerie města Blanska, neboť mi chybí přímá zkušenost předchozích sedmnácti let, faktem však je, že jsem se do této historie chtě nechtě zapsala svým téměř tříletým působením (10/2007 – 7/2010). Ačkoli jsou mé informace o zmíněném období kusé, mé pozornosti neunikla osobnost paní Ivany Mašátové, která galerii vedla od roku 1990 do roku 2002. Na tomto místě bych chtěla vyjádřit své uznání a díky za vše, co pro galerii, a potažmo pro kulturu města Blanska svojí činností vytvořila. Vzpomínám na mnoho kulturních i všednodenních, společenských i osobních zážitků spjatých s mým vedením galerie. Kromě organizace samotných výstav mě nesmírně těšila spolupráce s dětmi v rámci workshopů a dílen. Blanenským dětem patří velký dík za to, jak skvěle a kreativně dokázaly reagovat na podněty a spolupracovat. Chci také velmi poděkovat Jiřímu Štarhovi za jeho neúnavnou aktivitu pro galerii. Na tom, jakou má dnes galerie image, má velký podíl, stejně jako Radek Skoták, skvělý spolupracovník, kolega a milovník kultury. Výstavy / 2010 2009 2008 2007 2010 / Alice Nikitinová host: Jan Turner / 11. 12. – 14.1. 2012 kurátor a úvodní slovo Jiří Ptáček Jan Šerých / Nejlepší ze všech špatných řešení 13. 11. – 5. 12. úvodní slovo Jiří Valoch Jiří Černický / Minimálně intenzívnější 9. 10. – 3. 11. úvodní slovo Vladimír Beskid Lukáš Jasanský a Martin Polák / Barevná fotografie 4. 9. – 3. 10. úvodní slovo Petra Herotová 2010 / Robert Šalanda / Kraul B 12. 6. – 11. 7. úvodní slovo Petra Herotová Jiří Kovanda / 24. 4. – 26. 5. úvodní slovo Jiří Valoch Patricie Fexová / Metafyzička 20. 3. – 14. 4. úvodní slovo Petra Herotová Miroslav Štolfa / 13. 2. – 10. 3. úvodní slovo Radek Horáček 2009 / Barbora Šlapetová – Lukáš Rittstein / Nepřistupuj blíž 31. 10. – 2. 12. úvodní slovo Petra Herotová Tuhnoucí forma s měkkými okraji / Sbírka Marek 12. 12. 2009 – 3. 2. 2010 kurátor a úvodní slovo Jan Zálešák Satyrykon 1979 – 2009 / 9. 9. – 25. 10. úvodní slovo Petra Herotová František Matoušek / Modrá, bílá, zelená, žlutá, hnědá, červená 13. 6. – 19. 7. úvodní slovo Petra Herotová 2009 / David a Tomáš Medkovi / Impressio et corpuscule 16. 5. – 10. 6. úvodní slovo Petr Hovat Sdružení Q / Figura Q 4. 4. – 6. 5. úvodní slovo Zdeněk Macháček a Petr Spielmann Jakub Špaňhel / Société Générale 21. 2. – 25. 3. kurátor a úvodní slovo Jan Zálešák Skupina Punkwa / Smečka netopýrů 10. 1. – 11. 2. úvodní slovo Punkwa 2008 / Už stovky let to nebolí / Jesper Alvaer, Josef Bolf, Martin Fišr, Ladislava Gažiová, Jaroslav Koléšek, Markéta Korečková, KW, Jan Nálevka, Vladimír Skrepl, Evžen Šimera, Luděk Rathouský, Tereza Velíková, Lenka Vítková 22. 11. – 28. 12. kurátor Martin Horák Marek Meduna / Řeka 11. 10. – 16. 11. úvodní slovo Petra Herotová s Markem Medunou Erik Šille / Obrazom je lepšie ako nám 28. 6. – 20. 7. úvodní slovo Diana Majdáková Josef Bolf / Vypadáš jako já 6. 9. – 1. 10. úvodní slovo Jiří Ptáček 2008 / Petr Nikl / Samovolné výhonky 19. 4. – 18. 5. úvodní performance Petr Nikl Martin Mainer / Pokračování II 24. 5. – 22. 6. úvodní slovo Jiří Ptáček Tomáš Smetana / Bota po mamince, svatební skleničky a popelníček tatínka z doby, kdy kouřil 9. 2. – 9. 3. úvodní slovo Jan Merta Tomáš Císařovský / Mezi námi muži 15. 3. – 13. 4. úvodní slovo Martin Dostál Veronika Drahotová / Memplex Rip 5. 1. – 3. 2. úvodní slovo Marika Příhodová 2007 / Michal Gabriel / Sousoší 6. 10. – 18. 11. úvodní slovo Jiří Olič Laďa Gažiová – Anežka Hošková / Korneli, jsi to ty? 24. 11. – 30. 12. úvodní slovo Petra Herotová Margita Titlová-Ylovsky / Na hranici stínu 25. 8. – 30. 9. úvodní slovo Vlasta Čiháková-Noshiro Petr Pastrňák / Obrazy 1996 – 2006 21. 7. – 19. 8. kurátor Richard Adam úvodní slovo Martin Dostál 2007 / Peter Rónai / Infoman 16. 6. – 15. 7. úvodní slovo Vlasta Čiháková-Noshiro Jiří David / Obrazy 1987 – 2007 28. 4. – 10. 6. úvodní slovo Martin Dostál Petr Kvíčala / Malby 17. 3. – 22. 4. úvodní slovo Kaliopi Chamonikola 2007-2006-2005-2004-2003-2002-20012000-1999-1998-1997-1996-1995-19941993-1992-1991-1990 2007 / 2006 / SETKÁNÍ JITKA SKOČKOVÁ / obrazy MICHAL GLOSER / keramika 14. 1. – 18. 2. VÁNOČNÍ VÝSTAVA 3. – 15. 12. JK ART BRNO / prodejní výstava L. LIŠKA / fotografie M. ZAMAZAL / keramika 27. 2. – 4. 3. I. VANŽUROVÁ / paličkované krajky, malba na hedvábí 12. 11. – 30. 11. úvodní slovo Roman Matal J. HEJLOVÁ, L. MŰLLEROVÁ / obrazy J. TRANTÍRKOVÁ / keramika 15. 10. – 5. 11. L. LOUČKOVÁ , J. STIBORIK / obrazy K. PETRŮ / restaurovaný nábytek 17. 9. – 8. 10. 2006 PETR BERNARD, KAREL VĚSTÍNSKÝ / obrazy PETR ŠTEFFAN / dřevořezby 20. 8. – 10. 9. ČTYŘI Z VYSOČINY / obrazy a fotografie Jaroslav Horák, Ivana Pavlišová, Josef Bednář, Petr Špaček 5. 3. — 26. 3. MLADÍ VÝTVARNÍCI 28. 5. – 25. 6. Práce výtvarných oborů ZUŠ Blansko, Boskovice a SZUŠ Blansko NĚKTERÉ ODTAJNĚNÉ LISTY Z DENÍKU PONORKY VICTORIA VÍTĚZSLAV RUBER: „X ray“ 23. 4. – 21. 5. úvodní slovo Nina Dvořáková VELIKONOČNÍ VÝSTAVA 3. 4. – 14. 4. RUDI LORENZ / obrazy, sochy, reliefy JAROMÍR ŠIMEK / fotokoláže 5. 2. – 24. 2. úvodní slovo Rudi Lorenz POHLAZENÍ PO DUŠI: MANDALY J. Pushpa Čulíková, K. Šerejchová, J. Prem Pavlíčková, J. Mäčková, L. Nidhi Blažková, M. Kněžínek 8. 1. – 29. 1. úvodní slovo Hana Dvořáková 2005 / VÁNOČNÍ VÝSTAVA 14. 12. – 21. 12. KLÁRA SMÍLKOVÁ: PŘÍRODA NEJEN V DETAILECH / fotografie RADKA FLEKOVÁ: KREATIV / decoupage, krakelování, pasty na plátně, pletení z pedigu, ruční výroby předmětů se zaměřením pro děti 6. 11. – 4. 12. VÝSTAVA VITRÁŽÍ 21. 8. – 18. 9. SALON BLANENSKÝCH VÝTVARNÍKŮ 29. 5. – 3. 7. úvodní slovo Jaroslava Králová ERBENKA VČERA, DNES A ZÍTRA aneb Škola očima svých bývalých i současných žáků 13. 4. – 13. 5. VELIKONOČNÍ VÝSTAVA 17. 3. – 24. 3. PETRA SKOUPILOVÁ / fotografie aktů 27. 2. – 3. 4. JK ART BRNO Prodejní výstava obrazů, grafik a tapisérií 15. 2. – 20. 2. 2004 / VELKÁ VÁNOČNÍ GASTROREVUE 13. 12. – 22. 12. OSM VÝTVARNÍKŮ KUNŠTÁTSKA 7. 11. – 5. 12. JIŘÍ PEŘINA / obrazy RADEK FICAL / umělecké a ručně foukané sklo 10. 10. – 31. 10. POŠTOVNÍ ZNÁMKY S OLYMPIJSKOU TEMATIKOU 27. 6. – 15. 8. úvodní slovo Jaroslav Jeřábek PETR ZWINGER / obrazy 23. 5. – 20. 6. úvodní slovo Petr Štěpánek ZŘETELNÉ PŘIBLIŽOVÁNÍ Jan Dočekal, Antonín Kanta, Bořivoj Pejchal, Miroslav Štěpánek, Jaroslav Vyskočil 18. 4. – 16. 5. VELIKONOČNÍ VÝSTAVA 1. – 9. 4. CENA ZA KULTURU / DESIGN CENTRUM BRNO 29. 2. – 28. 3. JK ART BRNO / prodejní výstava obrazů, grafik a tapiserií 17. 2. – 22. 2. 2003 / VÁNOČNÍ VÝSTAVA + GASTROREVUE 14. 12. – 21. 12. KRAJINY DUŠE JIŘÍHO POLÁŠKA / krajina divadla, grafiky, obrazu 12. 10. – 2. 11. SERGEJ KULINA / OBRAZY, SOCHY 7. 9. – 5. 10. JIŘÍ BELDA / Secesní šperk a kopie šperků Alfonse Muchy 22. 6. – 31. 8. ANTONÍN KANTA / fotografie 18. 5. – 15. 6. VELIKONOČNÍ VÝSTAVA 8. 4. – 16. 4. ZDENA KRISTOVÁ, HANA KRISTOVÁ / vosková batika 6. 4. – 11. 5. úvodní slovo Alice Dostálová CENA ZA KULTURU 2003 Výstava výtvarných prací žáků blanenských uměleckých škol 9. 3. – 30. 3. JK ART BRNO / Prodejní výstava 25. 2. – 2. 3. CENA ZA KULTURU 15. 3. so v 17 h / Galerie města Blanska JIŘÍ TRNKA / plastika, kresba, dřevořezba 12. 1. – 23. 2. úvodní slovo. Bedřich Holub ANTONÍN JURAČKA / obrazy, kresba VALÉR KOVÁČ / sklo 11. 1. – 15. 2. úvodní slovo Ludvík Kundera 2002 / 3. SALÓN SDRUŽENÍ Q 13. 1. – 24. 2. 2002 úvodní slovo Jan Rajlich JK ART BRNO / prodejní výstava 25. 2. – 3. 3. VELIKONOČNÍ VÝSTAVA 20. 3.– 28. 3. VLADIMÍR KOKOLIA / obrazy, kresby, akvarely 7. 4. – 5. 5. JAN VYČÍTAL / kresby JAN ADRI DIEPERSLOOT / objekty 12. 5. – 9. 6. úvodní slovo Dr. Jiří Valoch VLADIMÍR VAŠÍČEK / obrazy, kresby, kvaše 16. 6. – 14. 7. úvodní slovo Ivana Mašátová BARVA A GEOMETRIE / obrazy a kresby Eva Manfedová, Kateřina Štenclová, Anna Matoušková 4. 8. – 8. 9. ALENA SYNKOVÁ: ŠVÝCARSKO / obrazy, plastika 15. 9. – 20. 10. úvodní slovo Alice Dostálová KRESLENÝ HUMOR: TUCET LET KAPITALISMU Kobza – Kučera, Barták, Plotěna, Švejdová, Slíva, Fr. R. Čech a další... 27. 10. – 1. 12. úvodní slovo Jaroslav Jeřábek JANA BAYEROVÁ / obrazy VLADIMÍR M. BLÁHA / fotografie LUDMILA KOCMANOVÁ / keramika MARIANA SÁŇKOVÁ / keramika 8. 12. – 22. 12. úvodní slovo Irma Charvátová 2001 / VÁNOČNÍ VÝSTAVA 4. 12. – 23. 12. HENRI TOULOUSE-LAUTREC / barevné litografie z pařížské dílny Fernanda Mourlota 4. 11. – 2. 12. BREŽNĚVOVA NEOSTALINISTICKÁ DOKTRÍNA OMEZENÍ SUVERENITY REALIZOVANÁ V ČSSR Spolupráce MKSB se svazem bojovníků za svobodu 19. 4. – 30. 4. ARNA JURAČKOVÁ / obrazy, pastely, ex libris 23. 9. – 28. 10. úvodní slovo Alena Krkošková VELIKONOČNÍ VÝSTAVA 4. – 12. 4. ZDENĚK MILER / ilustrace 29. 7. – 16. 9. úvodní slovo Ivana Mašátová úvodní slovo Ludvík Kundera JIŘÍ KOLÁŘ / koláže 3. 6. – 22. 7. úvodní slovo Jiří Valoch KAREL VYSUŠIL / obrazy, grafika, koláže JITKA FOREJTOVÁ / skleněné plastiky 22. 4. – 27. 5. úvodní slovo Jan Kanyza ANTONÍN ČALKOVSKÝ / obrazy, kresby 4. 3. – 15. 4. JK ART BRNO / prodejní výstava 20. 2. – 25. 2. HRAVÁ GEOMETRIE Jindřich Boška, Zdeněk Halla, Petr Nejedlý, Pavel Rudolf 7. 1. – 18. 2. úvodní slovo Jiří Valoch 2000 / VÁNOČNÍ VÝSTAVA 8. 12. – 26. 12. TIBET / fotografie 18. 4. – 22. 5. JOSEF RUSZELÁK / VELIKONOČNÍ VÝSTAVA obrazy, kresby, grafika, pyromachie 22. 10. – 26. 11. úvodní slovo Ludvík Kundera 12. 4. – 20. 4. PAVEL SKALNÍK /obrazy ALICE DOSTÁLOVÁ /skleněné figurky 17. 9. – 15. 10. úvodní slovo Zuzana Ledererová JOSEF KÁBRT / obrazy, grafika, kresby, animovaný film 30. 7. – 3. 9. MILAN KNÍŽÁK: INTIMNÍ POHLEDY / obrazy, objekty 25. 6. – 23. 7. úvodní slovo Jiří Valoch JIŘÍ ŠINDLER / kaligrafie, knižní grafika BLANKA A EDUARD CHVÁTALOVI: POD POSVÁTNÝM BAOBABEM / fotografie 14. 5. – 18. 6. úvodní slovo Tomáš Mazáč VÝSTAVA FOTOGRAFIÍ fotoreportérů deníku„Den“ 5. 4. – 18. 4. ADOLF BORN / obrazy, grafika 26. 3. – 7. 5. úvodní slovo Miloš Macourek 3. SALÓN BLANENSKÝCH VÝTVARNÍKŮ 27. 2. – 19. 3. úvodní slovo Věra Vachová SATYRYKON / obrazy, grafika, plakáty, objekty Polská a světová satirická tvorba 13. 2. – 22. 2. úvodní slovo Věra Vachová ANTONÍN JURAČKA / obrazy, kresby, koláže 9. 1. – 6. 2. úvodní slovo Bronislava Gabrielová 1999 / VÁNOČNÍ VÝSTAVA 10. – 26. 12. VELIKONOČNÍ VÝSTAVA 24. – 1. 4. JOSEF BEDNÁŘ / fotografie 24. 10 – 28. 11. úvodní slovo Ludvík Kundera PETR JEDLIČKA / obrazy sochy 7. 3. – 11. 4. úvodní slovo Jiřina Hockeová JITKA JAKUBCOVÁ / malba, grafika, tapiserie 12. 9. – 17. 10. úvodní slovo Alena Nádvorníková JK ART BRNO / Jaroslav Kochánek Prodejní výstava obrazů, grafik a tapisérií 23. 2. – 28. 2. VLADIMÍR TESAŘ / grafika, kresba, malba 25. 7. – 5. 9. úvodní slovo Ludvík Kundera POČÍTAČOVÁ GRAFIKA, POČÍTAČOVÉ OBRAZY Radomír Leszczynski, Vera Molnar, Jan Sekal, Vladimíra Sedláková 10. 1. – 21. 2. úvodní slovo Jiří Valoch JAROSLAV KLÁPŠTĚ / obrazy, grafika 30. 5. – 18. 7. úvodní slovo Ludvík Kundera Umělecká knižní vazba Jindřicha Svobody A 20 let bibliofilského nakladatelství EDICE33 18. 4. – 23. 5. úvodní slovo Tomáš Mazáč 1998 / VÁNOČNÍ VÝSTAVA 11. – 27. 12. ZDENĚK FUKSA / grafika a malba 25. 10. – 18. 10. úvodní slovo Nina Dvořáková JAN PAUL / obrazy – výběr z tvorby 1976 – 1998 13. 9. – 18. 10. úvodní slovo Jan Paul RAKOUSKÁ STÁTNÍ CENA 1998 v umělecké fotografii 2. 8. – 6. 9. úvodní slovo Radoslav Klepáč VLADIMÍR KOMÁREK / obrazy, grafika 21. 6. – 26. 7. úvodní slovo Kateřina Svobodová JOSEF LIESLER / obrazy, grafika 26. 4. – 7. 6. úvodní slovo Kateřina Svobodová VELIKONOČNÍ VÝSTAVA 1. – 12. 4. MIROSLAV ŠTOLFA / Horizonty 8. 3. – 19. 4. úvodní slovo Ivan Neumann JK ART BRNO / prodejní výstava 24. 2. – 1. 3. TT KLUB / Nestandardní / (FORMÁTY!) 20 členů TT klubu 11. 1. – 22. 2. úvodní slovo Radek Horáček 1997 / VÁNOČNÍ VÝSTAVA 14. – 28. 12. DANIEL BALABÁN / obrazy 7. 9. – 12. 10. úvodní slovo Ludo Petránsky ml. KAREL HANÁK / akvarely 20. 4. – 25. 5. úvodní slovo Igor Zhoř VELIKONOČNÍ VÝSTAVA 18. – 30. 3. BLANSKO BUDOUCNOSTI / architektonická soutěž 1. – 31. 8. JOSEF JÍRA / obrazy, grafika 9. 3. – 11. 4. úvodní slovo František Dvořák RAKOUSKÁ STÁTNÍ CENA 1997 v umělecké fotografii 13. 7. – 31. 8. úvodní slovo Franz Matzner JK ART BRNO / prodejní výstava 25. 2. – 2. 3. JIŘINA ADAMCOVÁ / malba, grafika, grafické koláže „žalmy a evangelium“ 1. 6. – 6. 7. úvodní slovo Miroslav Klivar SDRUŽENÍ Q BRNO / 31 vystavujících 12. 1. – 23. 2. úvodní slovo Ludvík Kundera 1996 / VÁNOČNÍ VÝSTAVA 12. – 29. 12. VELIKONOČNÍ VÝSTAVA 26. 3. – 5. 4. RŮŽENA MAGNIOVÁ / obrazy ROSTISLAV MAGNI / sochy 6. 10. – 1. 12. úvodní slovo Josef Chalupa MIROSLAV MATOUŠEK / Vyznání Vysočině – fotografie 10. 3. – 28. 4. úvodní slovo Ludvík Kundera ANNEGRET HEINL / koláže 3. 8. – 28. 9. úvodní slovo Marie Schafer JK ART BRNO Prodejní výstava tapisérií, obrazů a grafik 27. 2. – 3. 3. JINDŘICH ZEZULA / obrazy 16. 6. – 28. 7. úvodní slovo Josef Chalupa MARIE PLOTĚNÁ / obrazy 1990 – 95 JAROMÍR ŠIMKŮJ / plastiky 14. 1. – 25. 2. úvodní slovo Jiřina Hockeová OTMAR MATTHES / Sinaj – fotografie Rakouští účastníci fotosoutěže „Jedinečná příroda“ 5. 5. – 9. 6. úvodní slovo Milan Sedláček 1995 / VÁNOČNÍ VÝSTAVA 10. – 20. 12. VÝSTAVA MYSLIVECKÝCH TROFEJÍ 5. – 7. 5. BLANENSKO V KRESBĚ A V DROBNÉ GRAFICE Regionální kresby Zdeňka Táborského, Historické kresby a grafiky z okolí Blanenska zapůjčené Moravskou galerií v Brně a Drobná grafika sběratelů z Blanska PARTNERSKÉ MĚSTO GRAVENZANDE (Holandsko) SE PŘEDSTAVUJE 16. – 30. 4. 29. 10. – 3. 12. GALERIE V PŘEDSÁLÍ / 36 autorů Vzpomínková výstava na 72 výstav Galerie v předsálí KSMB 10. 9. – 22. 10. úvodní slovo Igor Zhoř PŘEHLÍDKA BLANENSKÝCH FOOGRAFŮ / 13 autorů 23. 7. – 27. 8. úvodní slovo Petr Budínský JURAČKOVI / obrazy, kresby, a grafika Milady, Antonína a Arny Juračkových 14. 5. – 25. 6. úvodní slovo Ludvík Kundera VELIKONOČNÍ VÝSTAVA 8. – 13. 4. ALEŠ FIALA, ZDENĚK FRÁNEK / architektonické práce 12. 3. – 13. 4. úvodní slovo Zdeněk Fránek JK ART BRNO Prodejní výstava artprotisů, obrazů a grafik 28. 2. – 5. 3. 2. SALÓN BLANENSKÝCH VÝTVARNÍKŮ 8. 1. – 26. 2. úvodní slovo Bohuslav Fic 1994 / VÁNOČNÍ VÝSTAVA 11. – 18. 12. VLADIMÍR PRECLÍK / sochy 30. 10. – 4. 12. úvodní slovo Ludvík Kundera BOHUMÍR MATAL / kresby, obrazy 4. 9. – 23. 10. úvodní slovo Kateřina Svobodová KAREL NEPRAŠ a JAN STEKLÍK / Křižovická škola čistého humoru bez vtipu 6. 7. – 28. 8. úvodní slovo Jarmila Novotná PRODEJNÍ VÝSTAVA Teplovzdušných dvouplášťových krbů fy STEKO Blansko, zahradního nábytku fy APOS Blansko, damaškového povlečení fy ZATEX Bořitov a bytových doplňků 14. – 24. 6. VÝSTAVA KE DNI DĚTÍ Spojená s výstavou ke 45. Výročí založení ZUŠ v Blansku 20. – 31. 5. BRATŘI HŮLOVÉ / galerie H 15. 5. – 26. 6. úvodní slovo Jiří Hůla VELIKONOČNÍ VÝSTAVA 25. 3. – 1. 4. TONI DUSEK / fotografie 1980 – 1994 13. 3. – 8. 5. úvodní slovo Petr Prokop JK ART BRNO Prodejní výstava obrazů, grafiky a tapisérií 1. – 6. 3. MIROSLAV ŠIMORDA / obrazy 9. 1. – 27. 2. úvodní slovo Ludvík Kundera 1993 / VÁNOČNÍ VÝSTAVA 11. – 19. 12. VÝSTAVA KE DNI DĚTÍ 9. – 30. 5. JAN ZRZAVÝ / Ze sbírky moderní kresby Národní galerie 7. 11. – 5. 12. úvodní slovo Jana A. Brabcová MÜRZZUSCHLAG (Rakousko) 15. 5. – 27. 6. úvodní slovo Franz Steinhuber a Miroslav Vykydal VÝSTAVA ČLENU SČUG HOLLAR 5. 9. – 24. 10. úvodní slovo Jaroslav Kaiser VELIKONOČNÍ VÝSTAVA 3. – 10.4. VÁCLAV PLECHATÝ / dřevěné plastiky 4. 7. – 29. 8. úvodní slovo Jindřich Honzík VÝSTAVA NÁBYTKU, záclon a bytových doplňků 8. – 18. 6. JIŘÍ POLÁŠEK / obrazy, scénografie, grafika, design 14. 3. – 9. 5. úvodní slovo Irena Vrtělová a členové divadla BOHUMIL SLÁMA / obrazy, pastely 10. 1. – 7. 3. úvodní slovo Josef Suchý 1992 / VÁNOČNÍ VÝSTAVA 13. – 20. 12. ČESKÁ MODERNÍ ILUSTRACE ze sbírek Galerie Havlíčkův Brod 18. 10. – 6. 12. úvodní slovo Rudolf Korber 3 x 2 6 BRNĚNSKÝCH VÝTVARNÍKU Tamara Divišková, Daniel Strach / kamenina, grafika Alice a Tomáš Estefányi / artprotis, interier Eliška a Karel Fuksovi / keramika, sklo 2. 8. – 11. 10. úvodní slovo Tamara Divišková KAREL VELEBA / obrazy 31. 5. – 26. 7. úvodní slovo Ludvík Kundera VÝSTAVA KE DNI DĚTÍ / hračky, modely Dům dětí a mládeže v Blansku 12. 5. – 24. 5. VELIKONOČNÍ VÝSTAVA s ukázkami lidové tvorby 5. – 19. 4. JOSEF VÁCHAL, ANNA MACKOVÁ / grafika 22. 3. – 24. 5. úvodní slovo Kateřina Svobodová KAREL OBERTHOR / obrazy, grafika, kresby Výstavu uvedl Karel Žižkovský FRANTIŠEK TICHÝ / kresby úvodní slovo Kateřina Svobodová 12. 1. – 15. 3. 1991 / VÁNOČNÍ VÝSTAVA 15. – 22. 12. MILAN ZEZULA / obrazy OLDŘIŠKA KEITHOVÁ / lité sklo OLUŠA VÍTKOVÁ / tapiserie 20. 10. – 8. 12. PRODEJNÍ VÝSTAVA VÝROBKŮ ateliéru Silva 11. – 13. 6. JIŘÍ NETÍK / sochy RICHARD PEŠEK / obrazy 3. 4. – 31. 5. úvodní slovo Antonín Přidal úvodní slovo Petr Kroupa SALÓN BLANENSKÝCH VÝTVARNÍKŮ 850. výročí vzniku města Blanska HANÁCKÉ KRASLICE Anny Dražilové 19. – 22. 3. 11. 9. – 13. 10. úvodní slovo Miroslav Vykydal Prodejní výstava DÍLA 6. – 10. 3. STANISLAV KOLÍBAL / volná tvorba, ilustrace 23. 6. – 17. 8. úvodní slovo Hana Rousová SDRUŽENÍ Q BRNO 3. 1. – 28. 2. úvodní slovo Ludvík Kundera 1990 / MODELOVÉ PLETENÍ z ateliéru Silvy Novákové KOŽENÉ ŠPERKY Aleny Kojdlové LUXUSNÍ OŠACENÍ z botique RITA Dagmar Čípkové 5. – 14. 12. úvodní slovo Ivana Mašátová KAREL DEMEL / grafika Výstavu uvedl Lubomír Netušil ŠKRDLOVICKÉ SKLO úvodní slovo Ivana Mašátová 15. 9. – 30. 11. VLASTIMIL ZÁBRANSKÝ / obrazy 12. 6. – 24. 8. úvodní slovo Antonín Přidal ČESKÉ MODERNÍ UMĚNÍ ZE SBÍREK MG V BRNĚ Výstavu uvedla PhDr. Marie Dohnalová SOUČASNÉ ITALSKÉ UMĚNÍ úvodní slovo Ivana Mašátová 1. 4. – 25. 5. Hurá, galerie má 20! / Hurray, gallery is 20! Galerii provozuje Kulturní středisko města Blanska Připravila / Olga Hořavová Texty / Jiří Valoch, Irma Charvátová, Radek Horáček, Josef Gromeš, Jiří Štarha, Petra Herotová Fotografie / Michaela Dvořáková, Petra Herotová, Stanislav Mrázek, Martin Polák, Marcel Rozhoň, Kamil Saliba, Radek Skoták, Jiří Šrámek, Jan Trna Grafická úprava a tisk / Kreatura CZ Vydala / Galerie města Blanska za finanční podpory Ministerstva kultury ČR Náklad / 500 ks Rok 2010
