Edukační intervence pro pacienty s duševním onemocněním

Ročník 10
Číslo 4
2006
ISSN: 1329-1874
Přeloženo se souhlasem
Joanna Briggs Institute
Edukační intervence pro pacienty s duševním
onemocněním užívající psychotropní léky
dna pánevního na močovou inkontinenci po porodu
Využití pro praxi
•
Pro zlepšování znalostí a jejich dodržování (compliance) jsou psané
informace účinnější než ústní. Při omezených zdrojích však mohou být ústní
informace prospěšnější než neposkytnutí vůbec žádné edukace. (B)
• Kombinované využití psaných materiálů a diskuze je účinnější než využití
pouhých informačních materiálů. V procesu edukace jsou navíc užitečné
audiovizuální prostředky. (B)
• Pro lepší získání znalostí a jejich dodržování (compliance) jsou u psaných
materiálů důležité srozumitelnost, stručnost a opakování. (B)
• Přestože vícenásobná edukační sezení poskytují krátkodobě (do 1 měsíce)
více znalostí, jejich dlouhodobá (2 roky) účinnost nebyla prokázána. Lékaři by
proto měli mít na paměti dopady na náklady při poskytování vícenásobných
sezení. (B)
Pro pacienty se schizofrenií:
• Pro udržení znalostí jsou účinnější tři edukační sezení než dvě. (B)
• Edukace sestavená podle životního stylu jedince zvyšuje dodržování znalostí
(compliance) více než obecné edukační programy. (B)
Stupně doporučení
Tyto stupně doporučení jsou založeny na
stupních účinnosti vytvořených v Joanna
Briggs Institute3
Stupeň A Účinnost prokázána v míře,
která si zaslouží aplikaci.
Stupeň B Účinnost prokázána v míře,
která umožňuje aplikaci.
Stupeň C Účinnost prokázána v míře,
která opravňuje ke zvážení aplikace
zjištění.
Stupeň D Účinnost prokázána jen v
omezené míře.
Stupeň E Účinnost neprokázána.
Informační zdroj
Tento informační materiál Best Practice vychází ze systematického přehledu výzkumu publikovaného Blackwell Publishing Asia
a provedeného v New South Wales Centre for Evidence Based Healthcare.1 Primární literatura použitá v tomto systematickém
přehledu je k dispozici online na stránce www.blackwell-synergy.com a členům Joanna Briggs Institute prostřednictvím stránky
www.joannabriggs.edu.au.
Úvod
Celosvětové údaje o zátěži způsobené duševním onemocněním v posledním desetiletí ukazují, že jde o významný problém
veřejného zdraví, který postihuje jednotlivce, jejich nejbližší a společnost obecně. Odhaduje se, že na celém světě bude
duševním onemocněním postižen každý čtvrtý člověk. Přibývá důkazů, že tato onemocnění mohou být účinně léčena jak
psychosociálním poradenstvím, tak psychotropními léky nebo balíčky pro edukační intervenci. Avšak zatímco přínos
psychotropních léků pro léčbu určitých duševních poruch byl prokázán, nedodržení lékového režimu má za následek recidivu.
JBI Edukační intervence pro pacienty s duševním onemocněním užívající psychotropní léky Best Practice 10(4) 2006
|
1
Definice termínů
Pro potřeby tohoto informačního materiálu byly použity následující definice:
edukace – poskytování informací o lécích a onemocnění klientům s duševním onemocněním
strukturované informace – získáváni informací podávaných plánovaným způsobem
nestrukturované informace – získávání informací neuspořádaným způsobem.
Kvalita výzkumu
Podle autorů systematického přehledu byly použité studie heterogenní, což znamená, že výsledky nemohly být sdruženy za
účelem srovnání, a důkazy jsou proto prezentovány ve formě popisného souhrnu. Přestože všechny použité studie byly
randomizované a kontrolované, metoda randomizace byla popsána pouze v 10 studiích a celkově byly popisy metodiky značně
nedostatečné. Deset studií (48 %) zahrnovalo specifické pacienty se schizofrenií, zatímco pacienti ve zbývajících studiích měli
různé duševní poruchy.
Udržení si znalostí
Dopady různých přístupů k edukaci na úroveň a udržení si znalostí o onemocnění (včetně příznaků) a nežádoucích účincích
léčby u duševně nemocných byly zkoumány v patnácti studiích.
Edukace vs. žádná edukace
Šest studií se zabývalo dopadem edukace na udržení si znalostí.
Pacienti s psychiatrickým onemocněním
Tři studie prokázaly významně vyšší úroveň znalostí u pacientů, kterým byl poskytnut alespoň nějaký stupeň edukace, oproti
pacientům bez jakékoliv edukace.
Jedna studie se zabývala pacienty, kteří dostali informační materiál a následně s nimi byla vedena diskuse nebo nebyli
edukováni vůbec. Po týdnu pacienti ze skupiny s informačním materiálem a diskusí dosáhli významně lepší úrovně znalostí
oproti těm, kteří nedostali žádné informace. Závěry této studie musí být interpretovány s opatrností, neboť studii dokončilo jen
62,3 % pacientů.
Zbývající dvě studie porovnávaly strukturovaný výukový program a žádnou edukaci, respektive částečně strukturovaný edukační
program a žádnou edukaci. V obou studiích byla prokázána významně lepší úroveň pozdějších znalostí u pacientů, kteří byli
nějakým způsobem edukováni, oproti těm, kteří edukování nebyli.
Pacienti se schizofrenií
Ve třech studiích ze čtyř byla zaznamenána významně vyšší úroveň znalostí, pokud byli pacienti se schizofrenií edukováni.
Oproti výchozím hodnotám měli pacienti po jednom, třech nebo osmi edukačních sezeních významně vyšší úroveň znalostí o
svých lécích než ti, kteří nebyli edukováni.
Metody edukace
Strukturovaná vs. nestrukturovaná edukace
Pacienti s psychiatrickým onemocněním
Tři studie, které porovnávaly výchozí a pozdější úroveň znalostí, odhalily statisticky významný nárůst uchovaných znalostí u
pacientů, jimž se dostalo strukturované edukace. Náhodně rozdělení pacienti, kteří během šestitýdenního období absolvovali
každý týden hodinu strukturované edukace včetně diskuse, hraní rolí a videoprezentace, si vedli mnohem lépe než ti, jejichž
edukace byla nestrukturovaná. V další studii zahrnující 249 pacientů z nemocničního i komunitního prostředí prokázali ti, kteří
absolvovali strukturovanou edukaci (tj. speciálně vytvořené letáky s informacemi pro pacienty), statisticky významný nárůst
uchovaných znalostí po 4 týdnech oproti pacientům s nestrukturovanou edukací. Tento konkrétní závěr byl potvrzen další
analýzou podskupiny s pacienty v akutní péči a komunitní péči, kdy pacienti z obou skupin, kteří absolvovali strukturovanou
edukaci, měli vyšší úroveň znalostí.
Pacienti se schizofrenií
JBI Edukační intervence pro pacienty s duševním onemocněním užívající psychotropní léky Best Practice 10(4) 2006 |
2
Tři studie zahrnující pacienty se schizofrenií měly společný trend lepšího uchování znalostí, pokud byla poskytnuta strukturovaná
edukace. U všech pacientů byl hlášen nárůst obecných znalostí o antipsychotických účincích léků po získání strukturovaných
informací.
Alternativní metody strukturované evaluace
Pacienti s psychiatrickým onemocněním
Závěry jedné studie ukazují, že došlo k významnému zlepšení úrovně znalostí pacientů, kteří dostali informační materiál a
následně se účastnili diskuse, oproti těm, kteří pouze dostali informační materiál. Tato studie je omezena skutečností, že ji
dokončilo pouze 62,3 % pacientů. Jiná studie měřila dopad komunikace a edukace týkajících se léků na úroveň znalostí pacientů
bezprostředně po intervenci. Pacienti náhodně přiděleni do skupiny komunikující o lécích si zlepšili své znalosti, když se učili
klást otázky ohledně léků a komunikační dovednosti týkající se získávání informací o svých lécích, zejména s využitím očního
kontaktu a intenzity hlasu.
Frekvence edukačních sezení
Pacienti se schizofrenií
Jedna studie srovnávala účinek jediného sezení a tří sezení, přičemž prokázala významný nárůst znalostí o lécích u pacientů se
třemi sezeními po jednom měsíci. Jiná studie zkoumala úroveň znalostí po 6 a 12 měsících u pacientů, kteří absolvovali
edukační program ve formě jediného sezení a dvou sezení. Při srovnání s výchozími hodnotami se u obou skupin prokázalo
významné zvýšení úrovně znalostí po šesti měsících a dvou letech. Ani u jedné skupiny se však neprokázaly rozdíly v úrovni
znalostí mezi skupinou s jedním a dvěma sezeními po šesti týdnech a dvou letech.
Compliance
Dodržování terapie, následných kontrol a léků (počítání tablet, analýza moči a sebehodnotící zprávy) byly hodnoceny ve 13
studiích v intervalech od 2 týdnů do 2 let.
Edukace vs. žádná edukace
Pacienti s psychiatrickým onemocněním
Tři studie hodnotily compliance po 2 týdnech, 5 měsících a 6 měsících. Dvě z těchto studií prokázaly, že neexistuje rozdíl
v dodržování léčby u edukovaných a needukovaných pacientů. Podle zbývající studie významně méně pacientů, kteří byli
edukováni ohledně svých léků, nedodrželo léčbu.
Pacienti se schizofrenií
Žádná ze tří studií zabývajících se mírou compliance po 1 měsíci, 6 měsících a 12 měsících neprokázala rozdíly v compliance
Metody edukace
Strukturovaná vs. nestrukturovaná edukace
Pacienti s psychiatrickým onemocněním
Jedna studie prokázala významně vyšší úroveň compliance u pacientů po strukturované edukaci oproti needukovaným
pacientům.
Pacienti se schizofrenií
Nebyl udáván rozdíl v míře compliance u pacientů, kteří absolvovali strukturovanou nebo nestrukturovanou edukaci.
Alternativní metody strukturované evaluace
Compliance byla hodnocena po 2,5 měsících, 3 měsících a 4 měsících.
Pacienti s psychiatrickým onemocněním
Jedna studie ukázala statisticky významný nárůst compliance oproti výchozím hodnotám u pacientů, kteří se učili komunikačním
dovednostem týkajících se léků. Podle jiné studie pacienti, kteří dostali snadno srozumitelné a středně srozumitelné informační
materiály, měli významně vyšší míru compliance než ti, kteří dostali těžko srozumitelné letáky, což nasvědčuje tomu, že
srozumitelnost psaných materiálů je při edukaci důležitá.
Pacienti se schizofrenií
JBI Edukační intervence pro pacienty s duševním onemocněním užívající psychotropní léky Best Practice 10(4) 2006 |
3
U pacientů, jimž byl lékový režim upraven na míru tak, aby odpovídal osobním zvykům, jedna studie zaznamenala statisticky
významný nárůst úrovně compliance oproti výchozím hodnotám. Přitom jiná studie neprokázala rozdíl v compliance u pacientů
náhodně přidělených do kterékoliv ze čtyř intervenčních skupin.
Frekvence edukačních sezení
Pacienti se schizofrenií
Podle jedné studie nedošlo k významným změnám v míře compliance během šestiměsíčního nebo dvouletého následného
období.
Výskyt recidivy
Pět studií hodnotilo počet pacientů s recidivou na základě počtu pacientů, kteří byli znovu hospitalizováni nebo vyžadovali
zvýšení dávky léků. Incidence recidivy byla hodnocena po 6 měsících, 8 měsících, 12 měsících, 18 měsících a 2 letech.
Edukace vs. žádná edukace
Pacienti s psychiatrickým onemocněním
Jedna studie zjišťovala vliv provedené nebo neprovedené edukace na míru recidivy a neudávala žádný statisticky významný
rozdíl v počtu pacientů, kteří vyžadovali rehospitalizaci po 6 měsících sledovaného období.
Metody edukace
Dvě studie se zabývaly vlivem strukturované a nestrukturované edukace na incidenci recidivy v 6, 8 a 12 měsících.
Pacienti s psychiatrickým onemocněním
U pacientů s bipolární afektivní poruchou, kteří absolvovali strukturovanou formu edukace, byl v jedné studii pozorován
významný pokles incidence manické recidivy. V porovnání s kontrolní skupinou došlo rovněž ve skupině s edukací
k významnému snížení celkového počtu manických recidiv při každém sledování oproti výchozímu stavu.
Pacienti se schizofrenií
Jedna studie neprokázala významný rozdíl mezi oběma skupinami v počtu pacientů vyžadujících opětovné přijetí do nemocnice
nebo v počtu týdnů, po které byli pacienti znovu hospitalizováni.
Frekvence edukačních sezení
Pacienti se schizofrenií
Po 6 a 12 měsících následného období nebyl prokázán mezi skupinami se dvěma edukačními sezeními a s jedním sezením
statisticky významný rozdíl ve frekvenci psychiatrických hospitalizací. Došlo však k významnému nárůstu (p<0,05) množství léků
potřebných během dvouletého následného období u pacientů, kteří byli náhodně přiděleni do skupiny s více sezeními.
Porozumění
Šest studií zjišťovalo dopad edukačních programů na pacientovo porozumění své nemoci a lékům. Porozumění bylo hodnoceno
na základě postoje pacientů ke své nemoci a ke svým lékům.
Edukace vs. žádná edukace
Pacienti s psychiatrickým onemocněním
Podle jedné studie nebyl po jednom týdnu prokázán statisticky významný rozdíl v počtu pacientů považujících se za duševně
nemocné (řekli, že potřebují léky nebo řekli, že berou správné léky), kteří byli edukováni a kteří edukováni nebyli.
Pacienti se schizofrenií
Jedna studie neukázala po jednom roce žádný rozdíl v míře porozumění mezi pacienty, kteří absolvovali edukaci, a těmi, kteří
edukaci neabsolvovali.
JBI Edukační intervence pro pacienty s duševním onemocněním užívající psychotropní léky Best Practice 10(4) 2006 |
4
Metody edukace
Alternativní metody strukturované edukace
Pacienti s psychiatrickým onemocněním
Jedna studie zkoumala účinek poskytování strukturovaných edukačních programů na úroveň porozumění po 1 týdnu. Podle této
studie poskytování edukace s využitím informačních materiálů nebo informačních materiálů spolu s vysvětlením neovlivnilo
počet pacientů prokazujících, že své nemoci rozumějí.
Strukturovaná vs. nestrukturovaná edukace
Tři studie srovnávaly vliv strukturovaných a nestrukturovaných edukačních programů na postoje pacientů k léčbě bezprostředně
poté, po dalších 5 týdnech a 35 týdnech. Žádná ze tří studií, z nichž jedna zahrnovala pacienty s psychiatrickým onemocněním a
zbývající dvě studie pacienty se schizofrenií, neprokázala statisticky významný rozdíl v postojích pacientů k lékům ve skupině se
strukturovanou a nestrukturovanou edukací.
Frekvence edukace
Pacienti se schizofrenií
Jedna studie zjistila, že poskytnutí informací pacientům během více (tří) sezení vede ke statisticky významnému nárůstu míry
porozumění ve srovnání s pacienty, kteří absolvovali jediné edukační sezení nebo nebyli edukováni vůbec.
Praxe založená na důkazech: důkazy, kontext, preference klientů, úsudek
Tento informační materiál Best Practice předkládá nejlepší dostupné důkazy týkající se tohoto tématu. Implikace pro praxi jsou
formulovány s předpokladem, že zdravotničtí pracovníci tyto důkazy využijí s ohledem na kontext, preference svých klientů a
svůj klinický úsudek.3
Poděkování
Tento informační materiál Best Practice byl vytvořen v Joanna Briggs Institute ve spolupráci s New South Wales Centre for
Evidence Based Health Care, partnerským centrem Joanna Briggs Institute, a South Western Sydney Centre for Applied Nursing
Research (společným projektem University of Western Sydney a Sydney South West Area Health Service), za přispění panelu
autorů přehledu ve složení:
Mr Scott Fanker (Clinical Nurse Consultant, Mental Health), Dr Prakash Gandev (Mental Health Clinical Director, Liverpool
Health Service); Dr Richard Gray (MRC Fellow in Health Services Research, Velká Británie); Mr Leslie Rech (Acting Service
Manager, Mental Health); Mr Jack Muller (Service Manager, Mental Health) and Dr Matthew Thomas (Psychiatric Registrar,
Liverpool Health Service); Mr John Aunins, Ms Judith Daisley, Dr Andrew Pethebridge, Mr Graham Estall, Ms Suzanne Fahey,
Ms Carlie Naylor, Ms Nichola Belcastro, Ms Debbie Wick, Ms Margaret Piper, Dr Louise O’Brien, Ms Amanda Baker, Ms Cheryl
Ussia, Dr Karen Chow a Ms Hayley Kennedy.
Tento informační materiál Best Practice byl recenzován odborníky navrženými mezinárodními partnerskými centry Joanna
Briggs Institute.
Literatura
1. Griffiths, Rhonda D; Fernandez, Ritin S; Mostacchi, Maria S & Evans, Venita (2004) Comparison of educational interventions for mental
health consumers receiving psychotropic medication. JBI Reports 2(1): 1-44.
2. The Joanna Briggs Institute. Systematic reviews - the review process, Levels of evidence. Dostupné on-line 2006
http://www.joannabriggs.edu.au/pubs/approa ch.php#B
3. Pearson, Alan; Wiechula, Rick; Court, Anthea & Lockwood, Craig. (2005) The JBI model of evidence-based healthcare. International
Journal of Evidence-based Healthcare 3(8): 207-215
JBI Edukační intervence pro pacienty s duševním onemocněním užívající psychotropní léky Best Practice 10(4) 2006 |
5
Tento informační materiál Best Practice předkládá nejlepší dostupné důkazy
týkající se tohoto tématu. Implikace pro praxi jsou formulovány
s předpokladem, že zdravotničtí pracovníci tyto důkazy využijí s ohledem na
kontext, preference svých klientů a svůj klinický úsudek.6
„Postupy popisované v Best Practice mohou používat výhradně osoby, které mají odpovídající znalosti v oboru, k němuž se postupy vztahují.
Před využitím jakékoliv informace musí být stanovena její vhodnost. Bylo snahou zajistit, aby v tomto vydání Best Practice byly shrnuty
informace vycházející z dostupných výzkumů a shody odborníků. V rozsahu umožněném zákonem je vyloučena právní zodpovědnost za újmu,
škody, výdaje, náklady nebo závazky vzniklé spoléháním se na tyto postupy (ať už zaviněním, z nedbalosti nebo jiným způsobem).“
The Joanna Briggs Institute
Margaret Graham Building
Royal Adelaide Hospital
North Terrace, South Australia 5000
www.joannabriggs.edu.au
ph: +61 8 8303 4880
fax + 61 8 8303 4881
email: jbi @adelaide.edu.au
published by Blackwell Publishing
JBI Edukační intervence pro pacienty s duševním onemocněním užívající psychotropní léky Best Practice 10(4) 2006 |
6