Základní dovednosti manažera rozvoje venkova

Transkript

Základní dovednosti manažera rozvoje venkova
Základní dovednosti
manažera rozvoje
venkova
Učebnice projektu Venkov je můj domov
M g r. I v o Š k r a b a l
Úvod
obcím, zvláště těm venkovským, aktivně se
zapojit do péče o prostředí regionu
a k uvažování nad rozvojem v širších souvislostech.
Základní hypotézou (předpokladem), proč vznikla tato publikace, je, že posilování absorpční
kapacity venkova je možné pouze prostřednictvím tzv. manažerů rozvoje venkova. Tuto myšlenku podporuje také fakt, že se domníváme, že
lidé, kteří získají potřebné dovednosti a získají
uplatnění v mikroregionech či místních akčních
skupinách, znají nejlépe problematiku svého
okolí. De facto se může jednat o lidi, kteří se
dokáží postarat o tento rozvoj vlastním přičiněním. Stačí pak již opravdu málo, aby vhodnou
podporou jejich dovedností došlo k nastartování
pozitivních rozvojových projektů a aktivit vedoucích k trvale udržitelnému rozvoji jejich venkovského prostoru. Rozvojem manažerských
a odborných kapacit je nutné ovšem tyto pracovníky neustále posilovat a vzdělávat tak, aby
se z nich mohli stát profesionálové, díky nimž je
dosahováno zkvalitňování jimi spravovaného
území.
Publikace, kterou držíte v ruce, vznikla jako
reakce na tento problém, který jsme zaznamenali při zkušenostech z naší práce ve vesnicích
a mikroregionech, kde jsou rozvojové aktivity
formulovány v rámci procesu strategického plánování a mají většinou za cíl participaci veřejnosti (někdy aktivní zapojení do realizace projektových záměrů, někdy spíše pasivní - informování o činnostech mikroregionů). Dále se
jedná o přípravu, realizaci a evaluaci projektů,
které jsou zaměřeny na posilování ekonomického a socio-kulturního rozvoje obcí.
Právě z tohoto důvodu vznikla tato publikace,
která by měla napomoci v zavádění profesionálního managementu rozvoje do mikroregionu
a měla by sloužit jako praktické vodítko pro
všechny začínající či méně zkušené manažery
rozvoje venkova.
Publikace je členěna do tří částí:
První část je zaměřena na principy a postupy
tvorby strategických dokumentů na mikroregionální úrovni
Druhá část je koncipována jako základní úvod
do projektového managementu přípravy konkrétních projektů
V současné době jsme na začátku období čerpání finančních prostředků ze zdrojů Evropské
unie pro období 2007-2013. Aby byly prostředky efektivně využity, je zapotřebí co nejvíce kvalitně vyškolených a informovaných pracovníků,
kteří budou na aktuální výzvy včas reagovat přípravou projektů. Tato potřeba je patrná zejména v menších obcích, mikroregionech, místních
akčních skupinách a neziskových organizacích,
kterým uvedené schopnosti chybějí a jsou tedy
pro nadcházející období znevýhodněny. V České
republice působí na místní úrovni téměř 500
mikroregionů, převážně dobrovolných svazků
obcí, a 156 místních akčních skupin založených
na principu metody Leader, které umožňují
Třetí část se zabývá problematikou zapojování
veřejnosti do rozhodovacích procesů
Doufáme, že celý tento školící materiál, který se
snaží být co nejvíce praktický, Vám napomůže
svými praktickými radami k rozvoji Vašich
dovedností nutných pro zajištění činností
a aktivit zaměřených na rozvoj venkova.
1
1
Strategické plánování rozvoje
Strategické plánování rozvoje
Cíl kapitoly
Co je to strategické plánování
a proč ho potřebujeme?
Jak strategicky plánovat?
Krok po kroku k vytvoření
strategického dokumentu
“Křížení” pohledů jednotlivých
pracovních skupin
Proč je potřeba zapojit veřejnost
do strategického plánování?
Použitá literatura
3
3
5
5
10
17
19
Cíl kapitoly
dosáhnut vyššího životního standartu,
úrovně, společenského postavení či uspokojení našich potřeb.
Kapitola věnující se problematice strategického plánování má za cíl seznámit Vás
s teoretickými principy tvorby koncepčních
dokumentů především na mikroregionální
úrovni včetně zapojení veřejnosti do těchto plánovacích procesů.
Formálně principy strategického plánování
nejdříve začali využívat firmy a podniky.
Jejich cílem bylo zhodnotit co nejvíce
dopadů jejich produkce a činností na trh
a profilace firmy k dosažení maximalizace
zisku.
Co je to strategické plánování
a proč ho potřebujeme?
Strategické plánování rozvoje je velmi složitým, náročným a odpovědným úkolem.
Strategické plánování vzniklo při plánování
velkých bitev a hlavním smyslem bylo
dopředu zhodnotit vítězství nad nepřítelem.Strategicky plánujeme de facto všichni, jedná se však o neformální plánování –
naším hlavním cílem je efektivní využití
našich příjmů a uspokojení našich potřeb
v maximální míře.
Teprve později se začaly uplatňovat principy koncepčního (strategického plánování)
na regionální úrovni. Smyslem uplatnění
těchto
postupů
bylo
odhadnout
a naplánovat co možná nejlepší dopady
činností na životní úroveň, a co nejlépe
využít vlastních zdrojů.
V současnosti se plánuje na „evropské“,
národní a regionální (krajské) úrovni, což
by mělo navazovat plánování na úrovni
místní – mikroregionální.
V domácnosti (rodině) tak například
děláme jednorázové větší nákupy, řešíme
budoucnost našich dětí a uskutečňujeme
další více či méně plánované aktivity.
Všechny tyto činnosti mají společný smysl:
3
Strategické plánování rozvoje
1
vé jevy v regionu, hodnotí je a navrhuje k nim
dlouhodobé cíle a opatření, jejichž realizace by
měla vést k pozitivnímu rozvoji daného území.
Co je to tedy strategické plánování?
Existuje řada definic pro vymezení tohoto
pojmu. V nejširším možném slova smyslu se však
jedná o proces, který v maximální míře zhodnocuje prostředí a zdroje k dosažení co největšího
osobního či skupinového užitku-výsledku.
Smyslem je dělat věci chytřeji, při menším úsilím
dosáhnout větších výsledků.
Finální strategický dokument by tedy měl popisovat naplánované postupy vedoucí k růstu
místní ekonomiky, k rozvoji sociálně-společenských a kulturních aktivit, ochraně životního
prostředí a udržitelného rozvoje v regionech.
Na místní (mikroregionální úrovni) se rozumí
pojmu strategického plánování jako:
Ucelenému souboru operací, které slouží pro
plnění místních cílů a potřeb prováděných
v rámci partnerství na náležité úrovni1.
Strategie rozvoje odpovídá na otázku jak koordinovat činnosti uvnitř regionu tak, aby bylo
dosahováno řešení problémů, které jsou společné pro více obcí mikroregionu.
Strategické plánování je nezbytné všude, kde se
jedná o činnost trvající delší dobu
- tedy nejde o jednorázový výkon, kde je
s touto činností spojen příjem a výdej peněz.
Je dokumentem, který vychází:
■ ze znalosti daného území
■ mapuje jeho zdroje
■ usiluje o maximalizaci rozvojových aktivit4
Strategie mikroregionu využívá místní finanční,
materiální i lidské zdroje. Přičemž v procesu strategického plánování jsou popisovány jejich limity a je třeba jejich využití naplánovat tak, aby
region z jejich mobilizace čerpal co největší užitek.
Zjednodušeně řečeno je strategie rozvoje podkladem pro kvalifikované rozhodování orgánů
mikroregionu a pomůckou pro efektivní a udržitelnou spolupráci obcí v regionu.
Plánování rozvoje je způsob, jak vytvářet společný konsenzus na rozvoji mikroregionu, stanovovat dlouhodobou vizi a aktivizovat soukromý
a neziskový sektor ke spolupráci se sektorem
veřejným.
Strategické plánování
v mikroregionech
Základním prostředkem rozvoje venkova je strategické plánování udržitelného rozvoje ve venkovských regionech. Strategický plán rozvoje
regionů (DSO, MAS, ORP…)2 vychází z principů
programování, a provádí se kvůli potřebě reagovat na současné možnosti a potřeby rozvoje
území v součinnosti s uplatňovanými politikami.
Strategický plán by měl splňovat evropské parametry rozvojových dokumentů včetně zakotvení
principů trvale udržitelného rozvoje a navazovat
na nové rozvojové dokumenty vyšších územních
celků (kraj, stát, EU)3.
Strategický plán rozvoje mikroregionů je tedy
koncepčním dokumentem, který popisuje klíčo1
2
3
4
Samozřejmě nezbytným předpokladem kvalitního využití strategického dokumentu je samozřejmě zajištění odpovídajících investic a externích finančních prostředků na jednotlivé formulované prioritní oblasti, opatření, a projekty.
Strategický plán v odpovídající struktuře je pak
současně nezbytnou podmínkou pro získání
dotací z národních, krajských a především fondů
Evropské unie.
Definice z Programu rozvoje venkova
DSO – Dobrovolný svazek obcí, MAS – Místní akční skupina, ORP – Obec s rozšířenou působností
EU – Evropská unie
v terminologii trvale udržitelného rozvoje se jedná o úsilí vedoucí ke konsensu na podobě vyváženého růstu.
4
1
Strategické plánování rozvoje
Jak strategicky plánovat?
Strategické plánování lze
k plánování stavby domu.
Proces strategického plánování rozvoje mikroregionů probíhá v osmi vzájemně se propojujících
krocích:
tedy
přirovnat
Vize
Krok č. 1:
Vyjasnění zadání a určení platnosti strategie
Krok č. 2:
Tvorba pracovního týmu
návrhová část
priority, cíle rozvoje
Krok č. 3:
Zpracování analytické části
■ situační analýza
■ SWOT analýza
opatření, aktivity
Krok č. 4:
Zpracování strategické části
■ vize
■ opatření (cíle, globální cíle, atp.)
■ aktivity (projekty)
implementační část
prostředí, analýzy
analytická část silné a slabé stránky
Krok po kroku k vytvoření
strategického dokumentu
Krok č. 5:
Implementační část
■ finanční plán
■ implementační plán (akční plány)
Výsledkem procesu strategického plánování je
koncepční dokument, který se skládá ze tří hlavních částí. První (analytická) část obsahuje souhrnnou situační analýzu a SWOT analýzu sledovaného území. Druhá část dokumentu je zpracována již jako návrhová (strategická) a vyplývají z ní prioritní projektové záměry mikroregionu.
Třetí část popisuje implementaci strategie formou akčního plánu vymezující konkrétní aktivity
a projekty určené k realizaci v konkrétním období.
Krok č. 6:
Monitoring
Krok č. 7:
Schválení strategie
Krok č. 8:
Aktualizace strategie
Členění dokumentu je naznačeno níže:
Výsledný strategický plán rozvoje je rozčleněn
do tří logicky provázaných částí, které vytváří
integrovaný celek.
Jedná se o:
■ analytickou část
■ strategickou část
■ implementační část
Analytická část:
■ Situační analýza
■ SWOT analýza
Strategická část:
■ Vize
■ Priority
■ Opatření
■ Aktivity
Implementační část:
■ Akční plán
5
Strategické plánování rozvoje
1
Důležité si je uvědomit i samotné vymezení šíře
záběru strategie. Bude se jednat o:
- Obecnou (řešící komplexně problémy rozvoje
území)
- Sektorovou/odborně zaměřenou (např.
Strategie rozvoje cestovního ruchu, odpadového hospodářství, aj.)
Krok 1: Vyjasněte si zadání
a určete platnost strategie
°
°
4. Implementace
strategie
Management
rozvoje,
Aktualizace
2. Časový rámec
Krátkodobá,
střednědobá,
dlouhodobá
strategie?
3. Šíře záběru
strategie
Obecná nebo
zaměřená?
V rámci Vašich úvah při formulování si zadání je
také velmi důležité mít na zřeteli podle jaké
metodiky a jakých postupů prací budete využívat při Vaší práci. V současné době existuje
v České republice řada metodik a návodů jak
zpracovat kvalitní strategický plán. Proto uvádíme neúplný seznam možných přístupů:
ISRÚ - Integrovaná strategie rozvoje území jedná se o koncepční dokument spojující zájmy
a potřeby více subjektů působících na území
SPL - Strategický plán Leader – specifický vytvářený
plánovací
dokument
vycházející
z podmínek Programu rozvoje venkova ČR
POV - Programy obnovy vesnice – strategické
plány rozvoje vesnic, které byly formulovány
a vydefinovány v rámci stejnojmenného programu Ministerstva pro místní rozvoj
Atd.
°
°
1. Potřeba, nápad
Organizace?
Financování?
Při prvních úvahách před zahájením samotného
procesu strategického plánování je nutné si
vyjasnit potřeby a zdůvodnit potřebnost
plánu rozvoje.
Nezapomeňte se v úvodní fázi přípravy procesu
strategického plánování připravit na způsoby
implementace Vašeho budoucího koncepčního
dokumentu.
■ Kdo jej bude implementovat do praxe?
■ Máme zajištěný management rozvoje?
■ Jak budeme aktualizovat naši strategii?
■ Jak plánujeme její vyhodnocování?
Atd.
Důležité je zodpovědět si následující otázky:
■ Kdo potřebuje strategický dokument?
■ Kdo se na něm bude podílet? Které organizace?
■ Jak budeme tvorbu strategického dokumentu
financovat?
■ Budeme ji zpracovávat sami či budeme využívat znalostí jiných expertů?
atd.
Krok 2: Vytvořte pracovní týmy
Každá strategie by měla být vytvářena za účasti
klíčových aktérů v území a zapojení veřejnosti.
Doporučujeme facilitaci pracovních skupin
externím facilitátorem.
Vždy proto zapojte:
■ Iniciátory a organizátory – jedná se o osoby
nesoucí samotnou myšlenku zahájení procesu
strategického plánování
■ Nositelé myšlenek ochotní spolupracovat –
klíčoví aktéři v území, kteří chtějí participovat
Dále je nutné si je vymezit časový rámec platnosti budoucího koncepčního dokumentu.
Chceme mít strategii:
■ Krátkodobou (1 – 3 roky)
■ Střednědobou (3 – 6 let)
■ Dlouhodobou (6 a víceletou)
6
1
na průběhu tvorby strategie
■ Kompetentní aktéry – jedná se o experty
působící v území, ale i mimo něj
Rozhodovatele – samotní schvalovatelé finální
podoby koncepčního dokumentu
Strategické plánování rozvoje
jednání pracovních skupin se účastní kompetentní aktéři (stakeholders)
■ základním pravidlem fungování je partnerský
přístup
■ důležitá je vzájemná vyváženost pracovních
skupin
■ pracovní skupiny mají v ideálním případě 5-10
členů
■ pracovní skupiny jsou otevřené všem zájemcům
■ pracovní skupina má svého předsedu, který ji
svolává a je zodpovědný za distribuci informací
■ tématické zaměření pracovních skupin navrhne zpracovatel (a schválí koordinační skupina)
■ pracovní skupiny mohou vznikat, zanikat
a slučovat se dle potřeby v průběhu přípravy
strategie
■
Pozor na sektorovou vyváženost!
Principem je vytvořit otevřený a flexibilní řešitelský tým, který se většinou skládá ze tří základních částí:
Nositelé myšlenek, nápadů i řešení jsou lidé
žijící na území daného mikroregionu.
1. Řídící skupina
složení: zástupci zadavatele zpracování strategického plánu, zástupce zpracovatele
kompetence: řídící skupina je vrcholným strategicko-politickým a kontrolním orgánem
v průběhu celého procesu strategického plánování. Úkolem řídící skupiny je zajištění operativního rozhodování z hlediska přípravy strategického dokumentu. Řídící skupina přijímá/nepřijímá a schvaluje/neschvaluje předložené části strategického dokumentu.
Čím více lidí projede pracovními skupinami, tím
více lidí se o strategii dozví a zapojí se do její přípravy. Tzn. rozumná fluktuace lidí v pracovních
skupinách je spíše vítaná!
Otevřený řešitelský tým, zejména pak pracovní
skupiny se ukázali jako velmi účinný způsob
zapojení veřejnosti do přípravy strategie. Proto
je přípravě a fungování pracovních skupin nutno
věnovat maximální pozornost. Lidé sdružení
v těchto skupinách budou našimi výraznými
spojenci a pomocníky při přípravě strategie
a později při její implementaci.
2. Výkonný tým
složení: zpracovatel a pověřené osoby ze strany
zadavatele, dle potřeby a situace další zástupci
(např. manažer mikroregionu, aj.)
kompetence:
tato
skupina
rozhoduje
o procesních a metodických záležitostech kolem
přípravy strategie a má výraznou poradní váhu
v obsahových záležitostech.
Cvičení: Identifikace stakeholders
Mikroregion XYZ, má 10,5 tisíc obyvatel, leží
v sousedství s Polskou republikou. Je to typický
venkovský mikroregion, jehož největší obcí je
sídlo mikroregionu (obec má 2 tis. obyvatel).
Mikroregion je charakteristický svou zemědělskou činností, která je však v úpadku.
Management mikroregionu už delší dobu uvažuje, jaký projekt by se měl řešit prioritně ve
strategii. Nakonec se rozhodli hledat vhodné
místo pro vybudování interaktivního návštěvnického centra, které by mělo rozvinout turistický
ruch. Na základě iniciativy, která vyšla z velmi
aktivního místního občanského sdružení zaměřeného na ochranu životního prostředí, vedení
mikroregionu rozhodlo o budově bývalého kravína. Objekt je ve zdevastovaném stavu, ale je
dopravně dostupný a nachází se v blízkosti
Vzniká jako první orgán řešitelského týmu
na základě dohody zadavatele a zpracovatele.
3. Odborné pracovní skupiny
složení: zástupci obcí, odborné i laické veřejnosti, nevládních neziskových organizací, spolků,
podnikatelů a dalších místních expertů
kompetence: formulují obsahovou část strategie
a předkládají výstupy výkonnému týmu ke
schválení a dopracování.
Další zásady pro fungování pracovních skupin:
■ zastoupeny jsou všechny sektory (soukromý/veřejný)
■ zapojeny jsou všechny cílové skupiny
7
Strategické plánování rozvoje
1
Příklad harmonogramu prací při tvorbě strategie
mikroregionu (na základě zkušeností):
3 obcí z centra mikroregionu. Dostupnost
budoucího centra je výhodná i z hlediska blízkosti železnice a hlavní dopravní tepny vedoucí
z města AAA do krajského města XXXX.
Podobné zařízení v kraji neexistuje. Cílem mikroregionu je připravit projekt přírodní naučné
stezky a návštěvnického centra s expozicemi
o využití krajiny v regionu. Mikroregion chce
projekt plánovat společně s obyvateli a dalšími
dotčenými subjekty či jejich zástupci tak, aby
odpovídal jejím potřebám a představám. Na
území mikroregionu je spolkový život zcela
běžný jako v jiných venkovských oblastech
republiky. Největší zastoupení mají sbory dobrovolných hasičů, zahrádkáři, myslivci a církevní
sbory. Ve dvou obcích jsou základní školy prvního a druhého stupně a tři mateřské školy.
V mikroregionu je celá řada maloobchodů, které
zajišťují základní služby pro místní obyvatele.
Z hlediska podnikatelského sektoru se zde
nachází dvě velká zemědělská družstva, z nichž
jedno je v úpadku, a jeden významný dřevozpracující subjekt. Dále se zde nachází jeden
1. Setkání se starosty
vysvětlení přípravy strategie, ustavení řídící skupiny, ustavení výkonného týmu a pracovních
skupin
2. Setkání členů pracovních skupin
vysvětlení přípravy strategie, určení harmonogramu prací
3. Dotazníkové šetření/řízené rozhovory
získávání prvotních informací pro přípravu situační analýzy, získávání kontaktů
4. První kolo setkání pracovních skupin
cílem je doplnit informace pro přípravu situační
analýzy
5. Příprava situační analýzy
ve spolupráci s odborníky (regionální rozvojová
agentura, katedra geografie, odborníci na rozvoj venkova, urbanisté, ekologové….)
6. Připomínkování pracovní verze situační
analýzy v pracovních skupinách
pouze písemně, zajišťují předsedové pracovních
skupin
7. Setkání řídící skupiny a výkonného týmu
připomínkování a schválení pracovní verze
situační analýzy
8. Druhé kolo setkání pracovních skupin
příprava SWOT analýzy (zpracovatel jen facilituje jednání, obsah formulují členové pracovních
skupin), formulace vize
zámek, který nabízí jediné turistické vyžití. Před
několika měsíci zde byl otevřen Dům
s pečovatelskou službou.
9. Úprava a dopracování SWOT zpracovatelem
zpracovatel upraví formulačně a doplní pohled
zvenku
Zadání:
S přihlédnutím k výše uvedené situaci, identifikujte cílové skupiny, jejich představitele
a celkový počet, které je vhodné oslovit při plánování návštěvnického centra.
10. Setkání řídící skupiny a výkonného týmu
připomínkování a schválení SWOT analýzy,
schválení či přeformulace vize
V této fázi nezapomeňte zpracovat detailní harmonogram prací na strategickém dokumentu
a projednat jej v rámci vytvořených pracovních
skupin.
11.Distribuce první verze strategie členům
pracovních skupin
alespoň 14 dní ponechat na připomínkování
8
1
Strategické plánování rozvoje
25. Veřejné projednávání - prezentace strategie rozvoje
je určena všem zájemcům, zejména pozvat členy
pracovních skupin a lidí, kteří se podíleli na přípravě strategie a informování široké veřejnosti.
Je důležité pozvat důležité osoby.
12. Třetí kolo setkání pracovních skupin
připomínkování a doplnění strategie rozvoje
(směry a cíle), formulace prvních návrhů opatření
13. Úprava návrhů opatření zpracovatelem
14. Veřejné slyšení
připomínkování strategické situační analýzy,
SWOT analýzy a strategické části, výzva
k podávání nápadů a podnětů na projekty
26. Schválení strategie zadavatelem
27. Příprava a realizace konkrétních projektů
15. Setkání řídící skupiny a výkonného týmu
připomínkování, doplnění a schválení návrhové
části
Informační kampaň v místních mediích by měla
probíhat průběžně, dle možností v místě.
16. Výzva členům pracovních skupin, aby
podávali vlastní náměty na projekty
Krok 3: Zpracujte analytickou část
strategie rozvoje
17. Kampaň v místních mediích
výzva k podávání námětů na projekty v rámci
strategie
Analytická část strategie je tvořena těmito komponenty:
■ Situační analýza
■ SWOT analýza
18. Čtvrté kolo setkání pracovních skupin
příprava akčních plánů, dopracování projektů
v rámci pracovních skupin
Situační analýza
Situační analýza je text, jehož cílem je komplexně zmapovat dané území. Kvalitní popsání stavu
19. Setkání řídící skupiny a výkonného týmu
připomínkování a doplnění návrhů projektů
Doporučujeme, aby rozsah textu byl maximálně
30 - 40 stran.
20. Úprava akčního plánu zpracovatelem
vyhledání možných zdrojů financí pro akční plán
a konkrétní projekty
je východiskem pro správné stanovení strategických směrů a cílů. Většinou se jedná
o kombinaci “tvrdých” dat a mírně hodnotícího
stylu. Každá kapitola má svůj vlastní závěr, ve
kterém je zdůrazněno to nejdůležitější v dané
oblasti (největší problémy, největší potenciál,
výjimečnost atd.).
21. Návrh struktury a managementu mikroregionu zpracovatelem – zpracování implementační části
22. Setkání řídící skupiny a výkonného týmu
schválení struktury a managementu rozvoje
mikroregionu
Obvykle je dodržována následující struktura:
1. Dosavadní koncepční dokumenty a jejich shrnutí.
2. Poloha a přírodní podmínky (vymezení mikroregionu, poloha, geomorfologické podmínky,
geologické podmínky, hydrologické podmínky,
klimatické podmínky, pedologické podmínky,
biogeografické podmínky, využití krajiny, …).
3. Obyvatelstvo a osídlení (demografický vývoj,
struktura obyvatelstva, socioekonomická úroveň, sídla, sídelní síť a struktura osídlení, urbanistická struktura, regionální vazby sídel, rozvojové póly a osy, bytový fond a bytová výstavba…).
23. Finalizace akčního plánu
v rámci pracovních skupin proběhne hodnocení
jednotlivých projektů a výběr prioritních projektů, které by měli být realizovány v horizontu jednoho roku
24. Připomínkování akčního plánu členy pracovních skupin
9
Strategické plánování rozvoje
1
SWOT analýza je způsob, jak komplexně popsat
a hlavně zhodnotit dané území. Nejprve se
pomocí brainstormingu formulují silné a slabé
stránky, příležitosti a ohrožení. Poté jsou tyto
formulace upraveny a pomocí bodování (v rámci
pracovních skupin) prioritizovány.
Vzhledem k tomu, že takové úplné hodnocení
představuje velmi široký záběr, je vhodné si
dopředu rozhodnout jaký způsob zpracování
SWOT analýzy je vhodné a účelné pro jednotlivý
konkrétní mikroregion:
■ První přístup je rozdělení SWOT analýzy do
několika základních oblastí.
■ Druhým přístupem je zpracování jedné SWOT
analýzy pro všechny tématické oblasti dohromady.
4. Občanská vybavenost (obchody a služby,
školství, zdravotnictví, sociální péče, kultura,
sport a rekreace, úřady a instituce, spolky
a nevládní neziskové organizace…).
5. Doprava a technická infrastruktura (charakteristika dopravní sítě, dopravní osy, významné
uzly, dopravní obslužnost, elektrická energie,
voda, plyn, teplo, komunikační sítě, odpadové
hospodářství…).
6. Ekonomika (ekonomická výkonnost, struktura ekonomické základny, zaměstnanost, odvětvová struktura – průmysl, zemědělství, těžební
průmysl, stavebnictví, cestovní ruch, služby, trh
práce, nezaměstnanost, majetek obcí a náklady
na jeho správu, městské a obecní rozpočty,
dotace a příjmy na osobu…).
7. Životní prostředí (voda, ovzduší, půda, hluk,
zátěže, hlavní znečišťovatelé prostředí, chráněná
území, ekologická stabilita krajiny, územní předpoklady trvale udržitelného rozvoje…).
Například následující 4 oblasti umožňují vyčerpávajícím způsobem popsat území:
■ hospodářský rozvoj
■ infrastruktura
■ lidské zdroje
■ rozvoj území
Pro tyto oblasti jsou určeny následující kategorie:
■ silné stránky: výrazná pozitiva regionu v dané
oblasti
■ slabé stránky: výrazná negativa regionu
v dané oblasti
■ příležitosti: možné způsoby eliminace slabých
stránek nebo rozvoje silných stránek
■ ohrožení: možné překážky pro realizaci příležitostí nebo ohrožení silných stránek
SWOT analýza
SWOT je metoda celkového určení pozitivních
a negativních stránek mikroregionu.
Je tvořena formulací 4 částí:
Strengths – silné stránky,
Weakness - slabé stránky,
Opportunities - příležitosti
Threat - ohrožení území mikroregionu.
“Křížení” pohledů jednotlivých pracovních skupin: Velmi účinným prostředkem pro zajištění
úplného a komplexního pohledu je projednávání jednotlivých tematických oblastí ve všech pracovních skupinách (tzn., že např. pracovní skupina – zemědělství se zabývá i SWOT analýzou
v oblasti hospodářského rozvoje, infrastruktury,
lidských zdrojů atd.). Tímto “křížením” pohledů
zajistíme jak názorovou komplexnost, tak rovnoměrné pokrytí zájmů všech obcí mikroregionu
(neboť obce jsou poměrně zastoupeny jen
v sumě všech skupin).
Silné a slabé stránky jsou zpravidla vnitřními
aspekty území mikroregionu. Příležitosti
a ohrožení jsou faktory vnější, které nepodléhají přímému vlivu mikroregionu. Strategie rozvoje
bude řešit problémy obsažené ve slabých stránkách za využití silných stánek (předností)
s ohledem na příležitosti a ohrožení rozvoje mikroregionu.
10
1
Cvičení: SWOT analýza
Strategické plánování rozvoje
Krok 4: Zpracujte strategickou
- návrhovou část strategie rozvoje
Mikroregion XYZ tvoří 22 obcí s 26 tis. obyvateli. Mikroregion se nachází na sever od krajského
města v oblasti CHKO. Zhruba polovina území
mikroregionu leží v rovinaté nížinné oblasti
podél řeky XXX, kde se nachází CHKO. Západní
část mikroregionu vyplňuje vrchovina, která má
lesnatý a velmi členitý charakter. Mikroregion je
turisticky velice atraktivní oblastí nabízející svým
návštěvníkům řadu historických stavebních
památek, přírodních zajímavostí, turistických
a cyklistických tras vedených nádhernou přírodou, ale i akcí z oblasti kulturního
a společenského života. Každá z obcí
Mikroregionu má svému návštěvníkovi co
nabídnout, ať už jde o cíle celorepublikového
významu či o místní památky a zajímavosti.
Obce v mikroregionu jsou různorodé. Město, jež
je zároveň sídlem mikroregionu, má pětinásobně více obyvatel než druhá největší obec.
Nejmenší obec podle počtu obyvatel má 200
obyvatel. Mikroregion trpí úbytkem počtu obyvatel, který lze zaznamenat v posledních pěti
letech. Dle statistik je více osob nad 60 let ve
většině obcí než skupiny dětí do 14 let. Nejvíce
obyvatel je ve většině obcí ve věkové kategorii
od 20 do 29 let. Nejvíce obyvatel mikroregionu
patří do skupiny vyučených a se středním odborným vzděláním bez maturity. Zdaleka nejvíce
obyvatel mikroregionu pracuje v průmyslu,
následuje obchod a zemědělství a lesnictví. Za
prací vyjíždí denně 40% obyvatel obcí mikroregionu. Nezaměstnanost v mikroregionu se
pohybuje kolem 11%, přičemž nezaměstnanost v celé ČR je kolem 10 %. V mikroregionu
jsou podprůměrné platy. Největší část, téměř
polovinu pozemků mikroregionu tvoří orná
půda, následují lesy. Ve většině obcí mikroregionu je mateřská škola – celkem 21 v 16 obcích.
V 15 obcích je i základní škola. Úplnou devítiletou základní školu má 8 obcí. Každá obec má na
svém území knihovnu. Alespoň jedno sportovní
hřiště se správcem je v 21 obcích. V 11 obcích je
stálé nebo detašované alespoň jedno pracoviště
lékaře.
Návrhová část strategie je tvořena těmito
komponenty:
■ Vize
■ Oblasti rozvoje
■ Priority
■ Opatření
■ Aktivity
¬
Vize regionu
¬
Oblasti rozvoje
¬
Priorita rozvoje
¬
Opatření
Aktivity
Aktivity
Aktivity
Aktivity
Aktivity
Aktivity
¬ ¬
Opatření
¬ ¬
¬
Opatření
¬ ¬
¬
Cíle priority
Vize
Jedná se o obecnou formulaci konečného stavu
(tzn., jak by měl mikroregion vypadat po realizaci opatření stanovených ve strategii). Většinou
má podobu delšího souvětí. Přestože se jedná
o obecnou proklamaci, je její formulace velmi
důležitá. Ukáže se zde, jakým směrem se hodlá
mikroregion orientovat (např. cestovní ruch,
intenzivní průmyslová výroba, masivní nová
výstavba apod.).
Někdy může být formulování vize doprovázeno
vydefinováním určitého motta, které jasně
a úderně charakterizuje daný mikroregion.
Zadání: S přihlédnutím k výše uvedené situaci,
naformulujte alespoň 3 silné, slabé stránky; příležitosti a ohrožení uvedeného mikroregionu.
11
Strategické plánování rozvoje
1
Příklad formulace vize:
PROSPERITA – SOLIDARITA – PARTNERSTVÍ
Mikroregion je místem, kde se cítíme doma
a kde jsou zajištěny základní životní podmínky.
Snažíme se o udržení a návrat mladých lidí na
vesnici a o důstojný i aktivní život seniorů.
Podporujeme kvalitní sociální a zdravotní služby
i rozvoj školství, dále zlepšování podmínek pro
podnikání a zemědělství šetrné ke krajině.
Litovelsko je region s vysokým turistickým
potenciálem a kvalitní infrastrukturou cestovního ruchu. Spolupracujeme s jednotlivými obcemi, podnikateli a NNO na svém rozvoji
a využíváme zkušeností ostatních regionů v ČR
i v zahraničí.
gického manažerského systému.7 Vize a oblasti,
do kterých chce organizace v budoucnu zaměřit
svoji pozornost, bývají zobrazeny na jednom
schématu, které je mnohem srozumitelnější
všem zainteresovaným stranám, než několikastránkové strategické dokumenty.
Cvičení:
Vymyslete alespoň jedno motto mikroregionu,
které je charakteristické pro Vaše území.
Priority
Vymezují pouze několik klíčových směrů rozvoje, které jsou pro rozvoj daného území společné
všem nebo většině obcí mikroregionu. Jejich
vymezení je důležité pro větší koncentraci úsilí
mikroregionu do několika málo oblastí, které
mohou přinášet efekty v rozvoji nebo řešení problémů mikroregionu.
Oblasti rozvoje
Jednotlivé oblasti ve svém součtu kompletně
pokrývají veškerou problematiku mikroregionu.
Většinou kopírují oblasti použité ve SWOT analýze. V případě potřeby mohou být definovány
další oblasti, jejichž řešení je pro daný mikroregion specifické a prioritní (např. cestovní ruch,
zemědělství, infrastruktura, sociální služby,
apod.).
Většinou je stanovováno 2 až 5 priorit pro jednu
oblast.Formulací na úrovni priorit jsou např.:
■ Rozvoj cestovního ruchu a rozšíření nabídky
na aktivní trávení volného času
■ Zlepšení stavu komunikací v mikroregionu
a dopravní obslužnosti
■ Podpora rozvoje podnikatelských aktivit
a zaměstnatelnosti obyvatel
■ Zkvalitňování sociálních a zdravotnických
služeb v mikroregionu
Ke stanovování vize a ke zdokonalení procesu
strategického plánování je možno využít metodu Balanced Scorecard (překládáno např. jako
Metoda vyvážených ukazatelů, dále jen BSC).
BSC5 je zaváděna s cílem zlepšit proces strategického plánování organizace. BSC je v prvé
řadě mechanismem k realizaci strategie a až
potom nástrojem pro tvorbu strategie. BSC
poskytuje rámec převádějící strategii a vizi organizace do uceleného souboru měřítek výkonnosti. Kombinuje mnoho známých prvků řízení
organizace, jako jsou např. cíle, ukazatele nebo
plány akcí s novými přístupy ke znázornění strategie, myšlení v perspektivách a rozlišení strategických a operativních cílů.6 Čímž je výrazně
usnadňováno i vytvoření vize organizace.
Balanced Scorecard byla původně vytvářena
jako měřicí systém, vyvinula se však do strate-
Cíle priority
Součástí formulování jednotlivých priorit je také
formulace dlouhodobých strategických cílů,
které stanovují cílový stav, kterého bychom chtěli dosáhnout pro jednotlivé priority. To znamená,
že konkretizují obecné priority na úroveň uchopitelných problémů. Cíle specifikují konečné
stavy, kterých by mělo být dosaženo realizací
strategie. Díky definování cílů je možné využívat
měřitelných ukazatelů, pomocí kterých lze
vyhodnocovat úspěšnost realizace neboli snahy
mikroregionu o uskutečnění svých představ.
5 BSC vznikla na počátku 90. let 20. století, jejími autory jsou David Norton a Robert Kaplan. Vznikla v rámci projektu „Měření výkonnosti podniku
budoucnosti“, který proběhl v roce 1990. Výsledky tohoto projektu shrnuli v článku „Balanced Scorecard – Measures That Drive Performance“
publikovaném v Harvard Business Review, leden-únor 1992.
6 Horváth & Partners. 2002. s. 17.
7 Hrabalová a kol. 2006. s. 7
12
1
Strategické plánování rozvoje
Jednoznačně formulované aktivity jsou např.:
■ Aktualizace zpracovaného plánu
budování sítě cykloturistiky pro
jednotlivé projektové záměry.
■ Vytvoření databáze služeb
stravování v obcích.
■ Vzdělávací akce pro producenty
a poskytovatele služeb.
■ Vytvořit přehled průmyslových zón
v mikroregionu.
■ Zmapování nevyužívaných objektů
v mikroregionu.
Opatření
Jsou jednotlivé dílčí záměry/projekty, které je
třeba uskutečnit, aby byly řešeny problémy nebo
využívány pozitivní aspekty mikroregionu.
V důsledku toho by měly být naplňovány definované priority a cíle mikroregionu.
Opatření de facto popisují kroky, kterými lze
dosáhnout naplnění strategických cílů. Jedná se
o obecné označení aktivit, směřujících k řešení
konkrétního problému.
Většinou je stanoveno 2 až 5 opatření pro každou prioritu.
Cvičení:
Rozvoj cestovního ruchu a rozšíření nabídky na
aktivní trávení volného času
Zlepšení stavu komunikací v mikroregionu a
dopravní obslužnosti
Podpora rozvoje podnikatelských aktivit a řešení
nezaměstnanosti obyvatel
Vytvoření sítě cyklostezek a cyklotras propojující
obce mikroregionu.
Tvorba produktů turistického ruchu.
Certifikace místních produktů.
Vytvoření turistické informační sítě.
Rekonstrukce a budování areálů určených
k volnočasovým aktivitám
Renovace a dokončení sítě místních komunikací
v obcích
Zmapování současného stavu – turistických
atraktivit a možností vedení tras včetně stavu
komunikací a vlastnických vztahů
Vytvoření plánu budování cyklostezek a cyklotras včetně harmonogramu
Vytvoření databáze atraktivních míst, zvyků,
zajímavých společenských akcí a jejich vyvěšení
na webové stránky MR
Rekonstrukce tenisových kurtů v obci XYZ
Jedná se o jakýsi soubor konkrétních
projektů pro každou prioritu.
Jsou to např.:
■ Vytvoření sítě cyklostezek a cyklotras
propojujících obce mikroregionu.
■ Certifikace místních produktů.
■ Renovace a dokončení sítě místních
komunikací v obcích.
■ Zavedení integrovaného dopravního systému.
■ Zavedení informačního systému
pro podporu podnikání.
■ Rozšíření infrastruktury pro podporu
podnikání.
■ Komunitní plánování sociálních
služeb v mikroregionu.
■ Zlepšování zdravotnických služeb.
Aktivity
Každé opatření se skládá z dílčích aktivit, jejichž
uskutečnění vede k realizaci opatření.
Uskutečnění jednotlivých aktivit zpravidla podléhá určité časové posloupnosti, která je specifikována výběrem jednotlivých aktivit do akčního
plánu. Priority a návrhy opatření se tedy následně rozpracovávají do konkrétních aktivit mikroregionu. K návrhům opatření a ke konkrétním
projektům jsou přiřazeny možné zdroje financování.
Zadání:
Identifikujte, zda uvedené slovní spojení je spíše
formulací PRIORITY či OPATŘENÍ nebo AKTIVITY
a zdůvodněte Vaše rozhodnutí
Aktivity by měly být co nejkonkrétnější, aby se
strategie stala použitelným dokumentem pro
kohokoli, kdo s ním bude později pracovat
(manažer mikroregionu atd.).
13
Strategické plánování rozvoje
1
následuje vždy po uplynutí období, na které je
akční plán sestaven, a po vyhodnocení dosavadní realizace aktivit. Jedná se tedy o vždy aktuální dodatek ke strategii, ve kterém jsou managementem rozvoje vybrány projekty, které by měly
být realizovány v horizontu jednoho roku.
Po zpracování návrhové části strategie si můžeme dovolit přirovnat strategii opět ke stavbě
domu. Výsledná podoba by měla vypadat asi
takto:
VIZE/MOTTO
1.
Návrhová část
2.
3.
1.1
2.1
2.1
1.2
2.2
2.1
1.3
2.1
Většinou se jedná o 5-10 prioritních projektů.
Tento plán bývá aktualizován zpravidla jednou
ročně.
4.
Priority (…)
2.1
Akční plán by tedy měl obsahovat:
■ Název priority/Opatření, v rámci které
jsou realizovány jednotlivé aktivity.
■ Popis aktivit, které se budou
realizovat v jednoletém období.
■ Určení odpovědnosti, včetně kontaktů
na konkrétní realizátory jednotlivých aktivit.
■ Spolupracující subjekty, které je nutné zapojit
do realizace aktivit (jedná se např. o konkrétní
spolky, podnikatele, úřady či instituce).
■ Vymezení předpokládané finanční náročnosti
na realizaci jednotlivých aktivit.
■ Vyjasnění potencionálních zdrojů na realizaci
aktivit (např. názvy programů, grantů či dotací).
■ Další specifikace/předpoklady pro realizaci
aktivit (přesné vymezení termínu dokončení,
v jaké fázi se nachází realizace jednotlivých aktivit, apod.)
Opatření (…)
1.4
¬
Aktivity / Projekty
Projektové
náměty (…)
Krok 5: Zpracujte implementační
část strategie rozvoje
Implementační část strategie je tvořena
těmito komponenty:
■ Akční plán
■ Management rozvoje
Cvičení: Akční plánování
Zadání: Vytvořte svůj vlastní akční plán
Management rozvoje
V rámci procesu strategického plánování je
důležité zakomponovat do výsledné podoby
dokumentu i klíč, kterým budou realizovány iniciační aktivity směřující k rozvoji mikroregionu,
jedná se o tzv. management rozvoje, který je
především organizačním nástrojem rozvoje mikroregionů, ale nejen to.
Management rozvoje mikroregionů je procesním systémem rozvoje za účasti regionálních
aktérů (zástupců veřejné a soukromé sféry), prostřednictvím nichž jsou prosazovány rozvojové
aktivity a projekty meziobecní (mikroregionální)
spolupráce.
Pod pojmem management rozvoje mikroregionů je nutno vnímat nejen organizační strukturu
Akční plán
Akční plán plní funkci databáze aktivit/projektů,
jejichž uskutečnění je v silách mikroregionu
v prvním roce od zahájení realizace strategie.
Akční plán aktivity konkretizuje o předpoklady
a finanční náročnost jejich uskutečnění.
Nezbytnou součástí je i vymezení osobní zodpovědnosti za uskutečnění aktivity.
Akční plán podléhá pravidelné aktualizaci, která
14
1
mikroregionu, ale i metody, kterými jsou
v mikroregionu iniciovány a realizovány aktivity/projekty, a jak je tato činnost mikroregionu
vyhodnocována z hlediska dopadů na rozvoj
území mikroregionu. Jde především o složku
mikroregionu, která plní koordinační, iniciační,
strategickou a výkonnou funkci.
Strategické plánování rozvoje
Systém financování
Je důležité popsat je především z hlediska toků
financí. Z hlediska strategického plánování je
důležité nacházet finanční zdroje, které povedou k realizaci jednotlivých priorit a opatření
a povedou k naplnění cílů mikroregionu. Pro
úspěšné zvýšení schopnosti mikroregionu je
nutné využívat nejen vlastní zdroje mikroregionu, ale i vnější finanční zdroje, které budou
významné zejména z hlediska důležitých mikroregionálních projektů. Pro úspěšnost celého procesu strategického plánování je významná míra
zapojení veřejného, soukromého a neziskového
sektoru do realizace strategie a jeho financování. Pro jednotlivé zapojené subjekty je možné a nutné - nacházet nejoptimálnější způsoby
financování jednotlivých projektů/aktivit.
Při bližším pohledu můžeme tedy management
rozvoje mikroregionů rozdělit do čtyř ideálních
složek, které je nutné podporovat, zavádět
a zkvalitňovat:
■ složku formálního řízení mikroregionu, kde se
uplatňují orgány dané zakládajícími listinami
mikroregionů (valná hromada, rada, revizní
komise apod.),
■ složku výkonnou, kde se jedná o statutární
funkci zajišťující a zodpovídající za rozvoj daného území (předseda, místopředseda)
■ složku iniciační (rozvojovou) a koordinační, ve
které mikroregiony formují struktury řízení
doplňkové (místní akční skupina, pracovní skupiny k projektům apod.) a ve které reálně jsou
naplňovány kroky vedoucí k rozvoji mikroregionu (manažer rozvoje, poradce, externí poradenská firma).
■
složku strategickou, ve které se jedná
o strukturu širší kooperace různých subjektů či
jednotlivců při dlouhodobém plánování
a realizaci aktivit, projektů mikroregionu (NNO,
podnikatelé, veřejnost)
Systém financování strategie rozvoje, který je
součástí implementační části, by mohl vypadat
např. takto:
Zdroje financování
Dotační
prostředky
Členské
příspěvky
obcí
Mikroregionální
grantové
schéma
Organizační struktura, která je součástí implementační části strategie by tedy měla být popsána z hlediska managementu rozvoje uplatňovaného v daném mikroregionu.
Aktivity
Projekty
Mikroregionální
projekty
Individuální
projekty obcí
Projekty jiných
subjektů
Dobrovolná
práce obyvatel
Nezbytnou součástí organizační struktury je
také určení zodpovědné osoby za monitoring
a vyhodnocení plnění strategického plánu rozvoje.
Příjmy
místních
Účelové
dotace
Obce
-místní
rozpočty
Soukromé
kapitálové
prostředky
Důležité je si stanovit jakým způsobem a jakou
formou budou realizovány naplánované aktivity/projekty.
Nemělo by se však zapomínat na popsání systému řízení minimálně ze dvou hledisek, a to:
■ struktury rozhodovací
■ struktury výkonné
Jedním ze způsobů je:
■ Realizace projektů z rozpočtu a vlastních
zdrojů - Jednotlivá opatření navržená ve formě
projektů/aktivit předkládá a realizuje mikroregion. Jde o projekty, které jsou v přímé kompetenci a zodpovědnosti jednotlivých subjektů.
Tyto projekty/aktivity jsou financovány převážně
z rozpočtu mikroregionu.
Iniciační složka rozvoje, ve které působí
i nevolení zástupci má velký vliv na zachování
kontinuity práce mikroregionu při obměně volených zástupců v i po čtyřleté volební periodě.
15
Strategické plánování rozvoje
1
■ Integrované
projekty Nositelem - předkladatelem projektů je mikroregion. Integrovaný projekt je společnou akcí vycházející ze strategie
rozvoje a na jeho realizaci se podílejí jednotlivé
obce nebo více organizací, které se na ní dohodly. Jde o projekty, které jsou z větší části financované z vnějších zdrojů, resp. jsou předkládány
v rámci podpůrných krajských programů, grantů
a dotací ČR nebo EU.
Vyhodnocování strategie
Vyhodnocování a monitoring strategie je součástí implementační části, přesto si zasluhuje
zvláštní pozornost. Hodnocení realizace strategického plánu se odehrává ve dvou rovinách.
■ Hodnocení realizace opatření z hlediska cílů,
kterými jsou vymezeny jednotlivé priority.
Zaměřena by měla být na zjištění, zda výsledky
realizovaných aktivit vedou ke stanoveným
cílům. Ideální je přitom tyto cíle kvantifikovat,
aby zaznamenané tendence v území mohly být
poměřovány nějakou cílovou (ideální) hodnotou.
■ Regionální grantové schéma - Nositelem předkladatelem projektů jsou jak jednotlivé
obce, tak i podnikatelské a neziskové subjekty
regionu. Ty podávají projekty v rámci vyhlašovaných grantových programů mikroregionu.
Mohou
to
být
projekty
investičního
i neinvestičního charakteru. Základní podmínkou pro získání podpory je spolufinancování ze
strany příjemce.
Monitoring realizace opatření se odehrává po
uplynutí aktuálního období akčního plánu, prostřednictvím výroční zprávy mikroregionu.
Výroční zpráva by měla být zveřejněna na internetu a na úředních deskách v obcích. Je sestavována jedenkrát ročně.
■
Nepřímá podpora projektů - Při nepřímé podpoře projektů se mikroregion finančně nepodílí
na realizaci projektu. Jednotlivé členské obce,
podnikatelské a neziskové subjekty se souhlasem a nefinanční podporou mikroregionu žádají o podporu v rámci programů financovaných
z krajských, národních nebo evropských zdrojů.
■
Pro hodnocení úspěšnosti realizace (či postupu
realizace) strategických cílů se využívají tzv. programové indikátory – vyčíslitelné ukazatele,
které dovolují stanovit, jak daleko je skutečnost
od cílové hodnoty uvedené ve strategickém
plánu. Z tohoto důvodu by i jednotlivé cíle strategického cíle měly být jasně definovány
a především by měly být konkrétní a vyčíslitelné.
Při užití obecně formulovaných cílů nelze pro
kontrolu naplňování vůbec využít indikátorů.
K monitoringu a vyhodnocování činnosti mikroregionu a účinnosti realizovaných aktivit/projektů slouží také řada dalších nástrojů.
Vždy záleží na konkrétní volbě mikroregionu,
jaký nástroj či metodu nakonec využije. Přesto
lze zjednodušeně uvést dva základní přístupy,
a to:
■ Využití kvalitativních ukazatelů
■ Využití kvantitativních prostředků
Příkladem takového typu grantového schématu
může být program LEADER.
Krok 7: Schvalování strategie
aneb jak zajistíme přijetí
strategie a její rozšíření
Krok 6: Vytvořte si systém
vyhodnocování a monitoringu
strategie rozvoje
Schvalování strategie probíhá ve dvou rovinách:
Přijetím oficiálními orgány mikroregionu
Veřejným projednáním - seznámením veřejnosti
s vytvořeným dokumentem (výhodné po sektorech, v jednotlivých obcích)
Součástí tohoto kroku v rámci procesu strategického plánování je stanovení:
■ Systému vyhodnocování
■ Systém aktualizace strategie
16
1
Oficiální schválení vytvořeného strategického
dokumentu je vždy nutné projednat a schválit
formálními organy mikroregionu. Jedná se především o valné hromady či shromáždění příslušných mikroregionů. Výhodné je projednat
následně oficiálně schválený dokument i na
úrovni jednotlivých zastupitelstev členských
obcí.
Strategické plánování rozvoje
Krok 8: Aktualizace strategického
plánu
Aktualizace je důležitým prvkem z hlediska udržení nastaveného směru rozvoje území. Měla by
vždy reagovat na pozitivní i negativní trendy
vývoje v mikroregionu, neměla by však probíhat
„spontánně“. K pravidelnému hodnocení
úspěšnosti naplňování jednotlivých cílů priorit
slouží akční plán, sestavený a monitorovaný
vždy za uplynulý rok. K „zásahům“ do návrhové části strategie a příslušných analýz by mělo
dojít jen za předpokladu úspěšného naplňování
zvolených priorit rozvoje, nebo v případě nenadálých změn trendů jednotlivých politik.
Dosáhnete tak absolutního přijetí strategie
rozvoje a zajistíte si i její uplatnění v praxi!
Doporučujeme, aby dle zájmu a možností
byla uspořádána veřejná slyšení ve všech
obcích mikroregionu.
Proč je potřeba zapojit veřejnost
do strategického plánování?
Proč zapojit veřejnost do tvorby strategií? Proces
strategického plánování rozvoje je souborem
postupných kroků, které by měly dát odpověď
na otázku, co lze vlastně považovat za společný
směr rozvoje. I z tohoto důvodu je třeba proces
plánování rozvoje venkovských regionů ponechávat co nejvíce otevřený veřejnosti a usilovat
o společnou shodu účastníků procesu. Do rozvoje území je nutné zapojit v maximální míře
širší i odbornou veřejnost tak, aby byla zajištěna
účast veřejnosti v procesu plánování. Zapojením
veřejnosti se zajistí zlepšení procesů řízení
a plánování na úrovni mikroregionů a zlepšení
komunikace veřejné sféry se soukromým
a neziskovým sektorem. Díky zapojení veřejnosti je vytvořen potenciál pro formulaci co nejkonkrétnějších, reálných a potřebných rozvojových
projektů, které povedou k postupnému budování partnerské sítě subjektů ziskové i neziskové
sféry a veřejného sektoru tak, aby došlo k zavádění a uplatnění principů udržitelného mezisektorového partnerství v mikroregionech.
Veřejné projednávání slouží také ke sběru připomínek, ale především se jedná o formu závěrečné prezentace strategie rozvoje. Významná je
závěrečná prezentace zejména pro ty, kteří se
účastnili přípravy strategie. Je nutno všem účastníkům a dalším aktivním lidem ukázat výsledek
jejich práce a tím je povzbudit do dalších aktivit
v rámci mikroregionu.
I největší optimista však nemůže počítat s tím,
že schválením strategie výše uvedenými formami dosáhne absolutního konsensu v rozvoji
území. Proto je nutné i nadále šířit myšlenky
a výstupy z procesu strategického plánování
mezi obyvatele regionu, ale i mimo něj.
Ukázalo se, že vhodnou formou jsou upravené
tištěné verze strategie. Nejvhodnější je upravit
strategii a vybrat z ní nejdůležitější priority rozvoje včetně návrhů opatření a prezentovat je
formou jednoduchý letáčků či brožurek nebo
publikací.
Nezbytným předpokladem aktivního zapojení
veřejnosti a jejich informování je samozřejmě
mediální kampaň v průběhu celého zpracování.
Nejčastěji se využívají webové stránky, novinové
články, rozhovory, dotazníky a jiné nástroje.
Úskalím strategického plánování je tzv. expertní
zpracování strategií rozvoje, kdy do procesu plánování není zapojena veřejnost. Strategie se
díky tomu stává pouze snůškou nereálných
představ především zpracovatele, maximálně
několika „vyvolených starostů“. Kvalitně zpracované strategie se tak stávají pouze formálním
dokumentem, který končí kdesi v „šuplíku“
a nedochází k jeho reálnému naplňování
a průběžné revizi.
Cvičení:
Veřejné projednávání strategie
Zadání: Naplánujte veřejné projednání
a vytvořte pro něj návrh pozvánky.
17
Strategické plánování rozvoje
1
oblasti. Důležité je vždy mít na paměti jeho rozsah, způsob distribuce a vyhodnocování.
Pravidlem jeho obsahu je, aby byl podrobný
a rozsáhlý, přesto jednoznačně srozumitelný pro
respondenta, tj. pro občany jednotlivých obcí.
Významným prvkem v procesu zpracování
dokumentu se ukázalo zapojení co nejširšího
spektra obyvatel mikroregionu do jeho přípravy.
Základní přínosy zapojení veřejnosti:
■ zohlednění všech nuancí, hledisek a detailů
při mapování a analyzování území
■ upřesnění a zkvalitnění navrhovaných kroků
■ ztotožnění se obyvatel s tímto dokumentem
■ vyhledání rozvojového potenciálu a aktivních
lidí a institucí, schopných realizovat projekty
v rámci mikroregionu mimo obecní úřady
rozhovory se starosty
Tyto rozhovory se starostou popřípadě
s ostatními zástupci obecního úřadu, mají za cíl:
■ získání dodatečných informací a upřesnění
■ navázání kontaktu se samosprávou
■ získání dalších kontaktů na zajímavé a aktivní
osoby v obcích
Dokument má tak dva základní cíle:
koordinovat aktivity v rámci mikroregionu
■ mobilizovat místní občany a instituce
k zapojení se do fungování mikroregionu
Doporučujeme vést řízený rozhovor podle struktury jakou má situační analýza (viz situační analýza). V průběhu rozhovoru je dobré vyptat se na
záležitosti, které nás zaujaly při analýze dotazníků. Dále je vhodné zjistit, v čem vidí starostové
největší slabiny a silné stránky obce.
■
Metody zapojení veřejnosti
do přípravy strategie rozvoje
Mapování oblasti - při mapování oblasti pro
účely situační analýzy je vhodné použít těchto
zdrojů:
■ obecní či městský úřad (referát regionálního
rozvoje, referát životní prostředí, referát kultury,
atd.)
■ školy (základní, střední, vysoké školy)
národní databáze (geografické podmínky,
GIS…)
■ odborná veřejnost (místní, regionální experti
a odborníci)
1. Řízené rozhovory se stakeholdery
Strukturované rozhovory s obyvateli mikroregionu jsou vhodným nástrojem jak zjistit potřeby
a potenciál. V rozhovorech se zaměřte zejména
na obyvatele, kteří jsou v komunitě něčím výjimeční a relativně aktivní, většinou mají globálnější informaci o obci a o regionu, mohou to být např.:
■ podnikatelé
■ lékař
■ farář
■ učitel/ka, ředitel/ka školy
■ kronikář, pamětník
■ šéf hasičů
■ knihovník apod.
Velmi se mj. osvědčila metoda mapování potřeb
nevládních
neziskových
organizací
v mikroregionech pomocí dotazníků. Lidé působící v obcích ve spolcích jsou většinou aktivní
lidé, s nimiž bude možno později spolupracovat
při přípravě a implementaci strategie.
Základní cesty jak získat informace od veřejnosti a zapojit co nejvíce aktivních lidí do plánování
rozvoje jsou:
Tyto názory doplňte o pohled náhodně vybraných obyvatel. Při strukturovaném rozhovoru je
většina důležitých poznatků pronesena jen
mimochodem, je důležité tyto skutečnosti
zaznamenávat.
Při rozhovoru doporučujeme po obsahové stránce dodržovat strukturu situační analýzy.
dotazník
Je nástrojem pro získání informací, které můžete adekvátním způsobem využít pro mapování
18
1
2. Propagační kampaň
Pro propagaci strategie rozvoje je vhodné využít
různých nástrojů pro poskytování informací.
Nejčastěji a také nejjednodušeji lze využít obecních zpravodajů a obecních vývěsek. Na všech
obecních úřadech mikroregionu musí být
k dispozici veškeré materiály týkající se strategie
rozvoje a její přípravy.
Strategické plánování rozvoje
Použitá literatura:
ADAMČÍK, S.
Regionální politika a management regionů, obcí
a měst, Ostrava: VŠB – Technická univerzita
Ostrava, r. 2000, 133 s., ISBN 80-7078-837-2.
BALEK, J.
Spolupráce obcí v rozvoji venkovských regionů
(Olomoucký a Zlínský kraj), Diplomová práce,
Česká zemědělská univerzita Praha, 2006
Nástroje pro poskytování informací
■ úřední deska
■ letáky / brožury
■ zpravodaje
■ výstavy bez přítomnosti pracovníků
■ reklamy / inzeráty
■ místní a regionální tisk
■ národní tisk
■ televize a rádio
PELCL, P., ROSECKÝ, D., ORINIAKOVÁ, P.
Zapojení veřejnosti do plánování regionálního
rozvoje, Centrum pro komunitní práci, 2001,
ISBN: 80-7212-189-8
ŠKRABAL, I., NUNVÁŘOVÁ, S., NOVÁK, J.,
TŘEBÍCKÝ, V.
Metodika zavádění managementu mikroregionu, Centrum pro komunitní práci, Přerov, 2006,
ISBN 80-86902-39-0, 182 s.
Veřejná projednávání a prezentace
strategie rozvoje
Veřejná projednávání slouží k průběžnému
sběru připomínek, a k závěrečné prezentaci
finální podoby strategie.
Wright, G. Nemec, J.
Management veřejné správy. Teorie a praxe.
Ekopress: Praha, 2003. 419 s. ISBN 80-8611970-X.
Více o principech zapojení veřejnosti se dozvíte
v kapitole 3 na str. 39
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích
(obecní zřízení), ve znění pozdějších úprav
Poznámky:
19
2
Proč a jak na projekty?
Proč a jak na projekty?
Cíl kapitoly
Co je to projekt a proč ho potřebujeme?
Jak na projekty?
Jak začít připravovat projekt?
Krok po kroku k vytvoření
Logického rámce
Projektový management,
aneb jak řídit projekt
Použitá literatura
21
21
22
24
24
33
36
Slovo projekt ve své podstatě vyjadřuje zpracovanou myšlenku připravenou k realizaci. Jedná
se tedy o soubor aktivit nejdříve logicky uspořádaných a připravených k uskutečnění s jasně
stanoveným cílem výsledků či výstupů.
Cíl kapitoly
Studiem této kapitoly budete schopni teoreticky
připravit projekt, tj. kompletní projektovou
žádost. Seznámíte se základními postupy tvorby
projektu od úvodního nápadu až po jeho konkrétní realizaci. Budete uvedeni do problematiky
projektového řízení a plánování projektů.
Zjednodušeně: když si řeknu, že jsem si něco
„dobře zpracoval do projektu“, myslím tím: „už
jsem to dobře promyslel a můžu na tom začít
pracovat“.
Co je to projekt a proč
ho potřebujeme?
V poslední době se objevil v běžném slovníku
pojem projekt. Stal se součástí našeho života
a často ani nevím, co znamená.
Důležitým předpokladem dobré přípravy
a úspěšné realizace každého projektu je jeho
srozumitelné a naprosto jednoznačné zadání.
Co je to tedy projekt?
– jsou to v nejširším slova smyslu záměrně
naplánovaná, zpracovaná a uskutečněná aktivita. Jedná se v zásadě o jakýkoliv plánovaný
zásah, jehož cílem je přivodit užitečnou změnu.
Projekt má jasné hranice, které jsou určeny jeho
cíli, zdroji a časovým rozpětím.
Projekty musí být smysluplné a realistické,
pak mají šanci na úspěch!
U nás je stále chápán v užším pojetí, tedy často
jako technická, stavební či jiná srovnatelná
dokumentace. Proto je nutné jej vnímat v daleko
širším pojetí, jako proces od úvodní myšlenky či
nápadu až po jeho úplnou realizaci
a vyhodnocení.
21
Proč a jak na projekty?
2
Nejčastější možné informace o zdrojích
financování projektu naleznete na následujících webových stránkách:
Strukturální fondy: www.strukturalni-fondy.cz
Operační programy, rozpočet ČR – spravují jednotlivá ministerstva: www.mmr.cz, www.mze.cz,
www.env.cz, www.mpsv.cz, www.mvcr.cz,
www.mpo.cz, www.msmt.cz, www.mzcr.cz;
www.mdcr.cz, www.mzv.cz, www.mpsv.cz
Partneři, sponzoři – např. Nadace partnerství:
www.nadacepartnerstvi.cz
Nadace VIA: www.nadacevia.cz
Open society found: www.osf.cz
Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS):
www.nros.cz
Uzávěrku aktuálních dotačních titulů a grantů
naleznete na www.neziskovky.cz
Uskutečnění projektu vyžaduje čtyři postupné
a svou povahou odlišné úrovně:
Úroveň 1 - úvodní projektovou přípravu - tj.
formulaci
záměru,
úmyslu
či
aktivit
a konkrétních způsobů jejich naplnění,
Úroveň 2 - přípravu projektové žádosti - tj.
zpracování projektu dle přesně vymezených
a jednotlivými programy určených pravidel, dle
závazné osnovy
I příprava projektů stojí peníze!
Úroveň 3 - vlastní realizaci projektu – tj. po oficiálním schválení a zahájení akce, realizace připravených aktivit, čímž dojde k dosažení cílů
projektu jako celku
Úroveň 4 – ukončení realizace a evaluace projektu – tj. formální ukončení realizace projektu
včetně vyhodnocení a naplánování udržitelnosti
či pokračování projektu.
Jak na projekty?
Projektový cyklus a příprava projektu
Projekty mají svůj přirozený vývojový cyklus.
Následující schéma popisuje přípravu projektu:
Cíle programu
Směrnice a zdroje
Povinnosti
Požadavky
IDENTIFIKACE PROBLÉMU
V České republice existuje mnoho možností,
jak získat zdroje pro projekty. Jedná se
o jakési navzájem se doplňující „puzzle“.
ČR
Nadace
EU
Hodnotící studie/zpráva
HODNOCENÍ
(hodnocení
dopadu může
probíhat po
určitém časovém odstupu)
SCHVÁLENÍ ZÁMĚRU
UČENÍ
Závěrečné
zprávy
Banka
Kraj
Vlastní
zdroje
Sponzor
Revize účelu
Partneři
Analýza zainteresovaných
skupin, Analýza problému
Analýza rizik, Logický
rámec
Plán projektu
Pracovní plány/ rozpočty
Zadání projektu
Formát projektu
UKONČENÍ
Granty
Předběžné zhodnocení
Anotace projektu
ZAČÁTEK
SCHVÁLENÍ PROJEKTU
Řízení se spoluúčastí
Monitorování
Zpracování zpráv
22
2
Proč a jak na projekty?
Budeme-li se držet obecné struktury a zásad projektového cyklu, pak by uspořádání (a v zásadě i obsah)
projektové žádosti mohl být následující:
Projektový cyklus začíná:
identifikací, kdy se rozhodne o prvotním zaměření projektu, což zahrnuje vydefinování si
oblasti realizace (např. zdravotní péče, vzdělávání, životní prostředí, sociální rozvoj, infrastruktura) a zamýšlených příjemců výstupů projektu.
Toto rozhodnutí vychází z grantových směrnic,
které stanovují evropské, národní a krajské programy či národní a evropské nadační granty.
V této fázi jsou určité omezené zdroje věnovány
na přípravu anotace projektu, což je obvykle
dokument na 1-2 stránky, v němž je nastíněn
účel projektu, příjemci, pravděpodobné náklady
a určité zvážení rizik. V žádné takovéto úvodní
fázi by však neměly chybět informace typu kde,
proč, co, jak, kdy a za kolik.
1. Všeobecné informace
■ název a číslo programu
■ název projektu
■ lokalizace projektu (místo jeho realizace)
2. Popis projektu
■ zdůvodnění účelnosti projektu
■ věcná podstata řešení projektu (obsahová, technická, organizační či jiná další stránka realizace projektu)
■ náklady projektu a zdroje financování (podrobný
rozbor druhu nákladů, jejich rozložení v průběhu realizace projektu, rozbor zdrojů financování, apod.)
■ vztah mezi projektem a jinými programy (zejména
z věcného, finančního a organizačního hlediska
a s ohledem na prostorovou návaznost)
■ ostatní charakteristiky (např. přeshraniční účinnost
projektu, stanoviska místních orgánů, účast občanských iniciativ)
Druhou fázi označujeme termínem:
schválení projektového záměru. V této fázi
slouží anotace projektu k tomu, abychom byli
schopni
posoudit
potřebnost
projektu
a případně se mohli rozhodnout poskytnout
další odpovídající prostředky pro vypracování
podrobnějšího projektu. Po schválení pokračování prací je projekt rozpracován detailněji nejlépe prostřednictvím pracovních skupin (většinou
mezioborové), které mají za úkol provést pečlivou analýzu a připravit dostatečné podklady
k oficiální žádosti projektu. Tento tým používá
mnoho metod včetně sociální analýzy, analýzy
zainteresovaných skupin, analýzy problému,
rizik a ekologické analýzy.
3. Všeobecné cíle projektu
hlavní význam realizace projektu pro dané území
nebo pro daný předmět činnosti
■
4. Specifické cíle projektu
■ věcná konkretizace všeobecných cílů s případným
číselným vyjádřením přínosu specifických cílů
5. Časový plán realizace projektu
obvyklý harmonogram s přesností na kalendářní
měsíce
■
6. Současný stav přípravy projektu
■ podmínky, do kterých projekt vstupuje a popis již
uskutečněných přípravných prací a opatření
■ management projektu, úkoly, dozory, koordinace,
hlavní odpovědnosti, kontakty, konzultace atd.
7. Institucionální zajištění projektu
■ zajištění přípravy a uskutečnění výběrových řízení
dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách
Třetí fáze se nazývá:
plán projektu nebo posouzení. V této fázi je
připraven projekt, podle oficiální osnovy projektu (formuláře žádosti)1, který je založen na dřívějších analýzách a který je shrnutý v logickém
rámci (někdy se jedná i o oficiální součást projektu). Pracovní skupina by měla prokázat otevřenost v myšlení, která dovolí provést změny
v zaměření projektu oproti původní koncepci
tam, kde je to podle provedených analýz nutné.
Forma a struktura projektové žádosti projektu je
v každém konkrétním případě závislá na individuální výzvě a grantových směrnicích, které jsou
také závislé na věcném a časovém rozsahu projektu, na finanční náročnosti jednotlivých akcí
a podobně.
8. Hodnocení vlivu projektu na životní prostředí
■ v České republice všeobecně známá EIA - z hlediska
zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní
prostředí v platném znění
9. Rizika projektu
výčet očekávaných rizik technického, ekonomického, ekologického, majetko-právního, sociálního,
demografického či jiného charakteru, souvisejících
s realizací projektu)
■
10. Kriteria hodnocení projektu
■ výčet kriterií, podle nichž je a dále bude projekt
hodnocen, závislý na věcné podstatě projektu – dané
jednotlivými programy)
11. Další charakteristiky projektu
■ záleží na druhu a předmětu projektu; např. místní,
národní a přeshraniční spolupráce, všeobecné ekonomické efekty, adresář zúčastněných orgánů a institucí,
informační propojení projektu s jeho okolím atp.
1 Formulář žádosti se liší program od programu, a to jak z hlediska její náročnosti, tak i obsahu. V některých grantových programech se využívá
ke zpracování žádosti i elektronického formuláře, který je přístupný přes webové rozhraní. Způsob zpracování žádosti a její náležitosti jsou součástí
jednotlivé výzvy, ve které jsou upřesněny podmínky programu a jednotlivé náležitosti.
23
Proč a jak na projekty?
2
Čtvrtá fáze projektového cyklu začíná:
schválením příslušné financující instituce.
Následuje soutěž o finanční alokaci prostředků
v konkrétní výzvě u příslušné instituce, která je
založena na interním výběrovém řízení prostřednictvím hodnotících komisí, jež z jednotlivých
projektů vyberou ty, které ze svých zdrojů nakonec podpoří. Poté následuje určení agentury2,
která bude řídit a vést práci v souladu
s podmínkami jednotlivé konkrétní výzvy, a to
pak vede k samotné realizaci.
Doporučujeme, abyste během celého projektového cyklu kladli důraz na proces reflexe,
„učení“, v průběhu realizace projektu, což vám
umožní upravit aktivity a ukazatele, a znovu
posoudit rizika tak, abyste se lépe zaměřili na
úspěšné dosažení svých cílů.
Požadované výstupy – zprávy, specifikace
počtu a frekvence zpráv, stanovení počátku
podávání zpráv, měsíční, čtvrtletní či jiné frekvence podávání zpráv, závěrečná zpráva. Postup
předkládání a schvalování zpráv, jazyk zpráv,
povinný počet výtisků.
Požadované vstupy - Výčet požadovaných
vstupů pro splnění cílů projektu, např. personálního charakteru, odborných služeb, technického
vybavení, kancelářského prostoru apod.,
a zdrojů těchto vstupů (zadavatel, partnerská
země …).
Zvlášť musí být uvedeno, co zajistí sám příjemce.
Monitoring a vyhodnocení - Určení a dodržení
stanovených ukazatelů v projektu a další zvláštní požadavky
Pátá fáze:
je začátek realizace projektu. Jedná se
o realizaci naplánovaných a schválených aktivit
projektu. Ta je obvykle založená na pracovních
plánech, podrobných rozpočtech a zadáních pro
určené projektové pracovníky. Během realizace
projektu probíhá častý monitoring vývoje vzhledem ke stanoveným ukazatelům, a průběžné
Nesmíme zapomenout, že proces řízení projektového cyklu spočívá především ve spoluúčasti
dalších lidí na rozhodování, důsledné práci
s primárními zainteresovanými skupinami
a především v procesu „učení se“ v průběhu
realizace projektu všech zúčastněných.
revize. Zainteresované skupiny jsou o vývoji projektu informovány prostřednictvím pravidelných
zpráv, které obvykle využívají formát daný logickým rámcem.
Jak začít připravovat projekt?
Šestou fází realizace projektu je:
ukončení, které představuje konec aktivit
vedoucích k dosažení cílů projektu a je spojeno
se zprávou, jež komentuje splnění účelu projektu a jeho dopad. Tato fáze znamená také začátek konečného vyhodnocení.
Logický rámec je nástroj, který napomáhá při
zpracování, realizaci a vyhodnocení. Používáte
ho tedy v průběhu celého projektu.
Logický rámec je jednoduchý nástroj, který vám
pomáhá:
■ uspořádat si myšlenky
■ uvědomit si vztah mezi aktivitami
a investicemi na straně jedné
a očekávanými výsledky na straně druhé
■ stanovit ukazatele realizace projektu
■ rozdělit zodpovědnosti
■ výstižně a jednoznačně komunikovat,
informovat o projektu
Logický rámec a jeho tvorba
Co je to logický rámec a proč ho potřebujeme?
Poslední fází projektového cyklu je:
vyhodnocení jak dosažených výstupů, tak procesu realizace projektu.
Možná úskalí se mohou objevit v následujících
oblastech, proto je vhodné věnovat jim zvýšenou pozornost:
2
Agentury, které jsou určeny ke koordinaci schválených projektů, mohou, ale často i nejsou shodné s institucí, která vyhlásila výzvu na předkládání
projektů. V případě národních a evropských zdrojů jsou těmito agenturami nejčastěji jednotlivými ministerstvy zřízené platební a koordinační
agentury – např. SZIF, ZÁPU, CRR, apod.
24
2
Proč a jak na projekty?
Strom cílů (někdy se používá i tzv. strom problému) je nejvhodnější používanou metodou, která
umožňuje zachycení příčin a důsledků včetně
vzájemných vazeb vedoucích k:
Výhody metody logického rámce
■ Na jednom místě shromáždí všechny stanovené klíčové součásti projektu.
■ Odpovídá požadavkům kvalitního zpracování
projektu a umožňuje nám reagovat na případné
slabiny v předchozích plánech.
■ Je lehké se této metodě naučit a používat ji.
Pro řízení projektu znamená úsporu času a úsilí.
■ Je využitelná jak interně (pro plánovací
a hodnotící proces), tak externě (konzultanty,
kteří pracují na rozvoji organizací).
■ Předjímá samotnou realizaci.
■ Vytváří rámec pro monitorování a hodnocení,
v němž mohou být porovnány plánované
a skutečné výsledky.
■ Usnadňuje komunikaci mezi dárci
a realizátory projektu.
1. definování obecného cíle,
k jehož naplnění projekt přispěje
2. definování účelu, který má projekt splnit
3. definování výstupů sloužící k dosažení účelu
4. definování aktivit vedoucích k dosažení výstupů
Omezení metody logického rámce
■ Nenahrazuje ostatní technické, ekonomické,
sociální a ekologické analýzy. Nemůže nahradit profesionální kvalifikované a zkušené pracovníky.
■ Pokud jsou příliš zdůrazňovány cíle a vnější
faktory stanovené při původním zpracování
projektu, může řízení projektu ustrnout.
■ Aby byla metoda co nejúčinnější, je zapotřebí
týmové práce pod dobrým vedením a facilitace.
■ Aby byla zajištěna aktivní účast všech příslušných zainteresovaných skupin, vyžaduje celý
proces výborné facilitační schopnosti.
■ Metoda logického rámce může být vzdálená
– POZOR na odborný slang!
Důsledky
Ústřední problém
Příčiny
Základním postupem při procesu zpracování
projektu při využití logického rámce je základní
princip práce od obecného ke konkrétnímu.
Ústřední problém = obecný cíl
Výsledkem definování klíčového problému a jeho
pozitivním přeformulováním je vlastní formulace
projektového cíle
Logický rámec se skládá ze čtyř sloupců, které
vyjadřují:
■ Vertikální logiku projektu – strom cílů
■ Objektivně ověřitelné ukazatele
■ Zdroje (informací) k ověření
■ Rizika/předpoklady, které podmiňují
dosažení výsledků a cílů projektu
Důsledky = účel projektu
pozitivní formulací dopadů, získáme účel projektu
Příčiny = definování výstupů a aktivit
Pokud se zaměříme na příčiny problému, získáme
aktivity a výstupy
V první fázi tvorby logického rámce byste si měli
připravit obecný popis neboli obsahové shrnutí
projektu. To znamená, že potřebujete vytvořit
přehled intervenčních zásahů, tzv. strom cílů
(SC):
Cvičení: Strom cílů
Zadání: Sestavte vlastní strom cílů na základě Vámi
řešeného problému
25
Proč a jak na projekty?
2
Následně při tvorbě logického rámce a samotné přípravy projektu je nutné abyste:
kace s veřejností, přebírání výsledků projektu a jeho
další šíření.
5. ověřili vertikální logiku rámce pomocí
Testu když/tak
Pro analýzu zainteresovaných skupin je zapotřebí
vytvořit si přehledovou tabulku subjektů, jejich
zájmů na projektu a dopadů, jež by na ně projekt
mohl mít.
Přesto nebudete moci řídit veškeré faktory spojené
s projektem, a proto musíte stanovit určité předpoklady. Dalším krokem je:
Zájmy
6. definovat předpoklady (RISK)
spojené s jednotlivými úrovněmi logického rámce
Primární
zainteresované
skupiny
Formulování předpokladů / rizik se provádí prostřednictvím dvou metod, kterými jsou Analýza
zainteresovaných skupin a Analýza rizik a jejich ocenění:
Možný
Relativní
dopad
priorita
na projekt
(+)(-)
1… 5
Sekundární zainteresované skupiny
Analýzou zainteresované skupiny3
jsou chápány skupiny lidí:
-
+ pravděpodobný pozitivní dopad
na zájmy subjektů
- pravděpodobný negativní dopad
na zájmy subjektů
+/- dopad na zájmy subjektů bude
dle rozdílných okolností naprosto opačný
? dopad na zájmy subjektů je nejistý,
nelze v tomto momentě odhadnout
■
■
bodovou škálou od 1 do 5 bodů označte
relativní priority, které by měl projekt
sledovat k uspokojení zájmů
zainteresovaných subjektů
(číslo 1 označuje nejvyšší prioritu)
na něž působí dopady projektu a jeho aktivity
lidé, kteří mohou ovlivnit projekt
a dopady realizovaných aktivit
Primární zainteresované skupiny jsou skupiny lidí4,
kteří mají přímý užitek z projektových aktivit nebo
na ně výsledky aktivit mají negativní dopad.
Sekundární zainteresované skupiny jsou skupiny lidí
s nepřímým dopadem, všichni kdo mají hmotný
nebo jiný zájem na zdrojích, regionu apod., případně mají pravomoci vztahující se k problému.
Spoluúčast zainteresovaných skupin a jejich přímé
nebo nepřímé zapojení do projektu má různé
formy, např. partnerství, podpora projektu na úrovni marketingu projektu a jeho propagace, komuni-
3 Někdy se používá i pojem zájmové skupiny – dle překladu anglického termínu „Stakeholders“
4 Případně instituce
26
2
Proč a jak na projekty?
Cvičení:
Analýza zainteresovaných skupin
důležitým krokem při tvorbě projektu, a to již
v prvních fázích projektových prací.
Prostřednictvím
projektu
nazvaného
„Multifunkční zařízení pro sportovní a školící
aktivity“, chce mikroregion XYZ zrekonstruovat
kulturní středisko, kde by se mohla scházet
místní komunita. Součástí budovy je i místní
sportovní hala, která si také zasluhuje pozornost.
Analýza rizik zahrnuje jednotlivé fáze:
■ identifikace (o jaká rizika se jedná, jaká jsou)
■ pravděpodobnost
(jaká je pravděpodobnost, že nastanou)
■ ocenění (ohodnocení dopadu)
1.
2.
3.
.
.
.
.
Dalším krokem je posouzení vlivu a významu
„klíčových subjektů“, které svým působením na
projektu mohou ovlivnit jeho úspěšnost, nebo je
jejich projektová účast důležitá pro úspěšnost
projektu
Silný
A
Opatření k eliminaci
- zmírnění rizika
Rizika
Zadání: Proveďte analýzu zainteresovaných skupin formou přehledové tabulky subjektů, jejich
zájmů na projektu a dopadů, jež by na ně projekt mohl mít.
Dopad
Pravděpodob.
B
Nízký
Nízká
Významný
Slabý
Vliv
Střední
Potenciální
rizika
C
D
Vysoká
Střední
Vysoký
x
x
xx
xx
Na základě analýzy, ocenění a vyhodnocení jednotlivých rizik (viz tabulky), jsou navrhována
opatření na omezení a odstranění akceptovatelných rizik, která ovlivňuje úspěšnost projektu.
Silný
V maticovém diagramu spojte vliv a význam.
Pomocí matice umístěte partnery do vzájemných vztahů.
Dále je nutné určit základ pro měření účinnosti
projektu. Toho dosáhnete pomocí následujících
kroků:
Posouzením vlivu a významu zainteresovaných
skupin, tak budeme schopni vytvořit
a identifikovat potencionální rizika projektu.
7. definujte objektivně ověřitelné ukazatele
(OOU) na rovině obecného cíle, poté účelu, poté
výstupů a poté aktivit
Cvičení:
Posouzení vlivu a významu
zainteresovaných skupin
8. definujte zdroje objektivního ověření (ZOO)
Zadání: Zkouška v týmu na základě
předchozího zadání
Nyní jste vytvořili popis projektu a můžete
pokročit k následujícímu kroku:
Analýza rizik a jejich ocenění je v rámci projektu chápáno jako zdroj nežádoucího vývoje
nebo nepříznivých následků pro projekt.
Z tohoto hlediska je proto identifikace možných
rizik, jejich ocenění, vyhodnocení a řízení klíčově
9. přiřaďte k aktivitám náklady: připravte rozpočet projektu
27
Proč a jak na projekty?
2
Krok 1: Definujte obecný cíl (C), k němuž
projekt přispěje
Obecný cíl je celkový cíl v širším smyslu, jehož
splnění projekt napomůže. Jedná se řádově
o vyšší cíl, kterého chcete tímto projektem
dosáhnout. Často se stává, že stejně stanovený
obecný cíl má celá skupina projektů – jde
o důvod realizace ve smyslu specifických cílů
dané priority ve vyhlášeném programu nebo
grantové výzvě.
Nakonec proveďte dva další kroky, které zajistí,
aby byl logický rámec správně zpracován:
10. prověřte logický rámec pomocí kontrolního
seznamu zpracování projektu
11. posuďte stavbu logického rámce na základě
svých předchozích zkušeností s podobnými
nástroji.
SC
OOU
ZOO
RISK
C
Ú
V
A
Krok 2: Definujte účel (Ú), který má projekt
splnit
Účel je důvod, proč se chystáte uskutečnit projekt. Shrnuje očekávaný dopad, který by měl
projekt mít. Může popisovat změnu výchozí
situace v důsledku dosažení výstupů projektu.
Účel často popisuje specifické cíle, jichž má projekt dosáhnout.
Krok po kroku k vytvoření Logického rámce
Logický rámec je prezentován jako tabulka
(matice) s následujícím rozvržením:
S
U
O
P
h
k
v
ř
r
a
ě
e
n
z
ř
d
V
u
a
e
p
A
t
t
n
o
í
e
í
k
(SC)
l
(ZOO)
l
e
a
(OOU)
d
SC
OOU
ZOO
RISK
C
Ú
Snažte se definovat jeden účel projektu. Důvod
je velmi praktický: zkušenost ukazuje, že je jednodušší zaměřit výstupy projektu na jediný účel.
Pokud máte účelů několik, úsilí vynaložené na
zpracování a realizaci projektu se rozptýlí a jeho
plán je oslaben.
y
Krok 3: Definujte výstupy/výsledky (V)
sloužící k dosažení účelu
Výstupy popisují, CO chcete, aby projekt přinesl. Často jsou popsány v zadání projektu. Pokud
zajistíte potřebné zdroje, můžete předat týmu
přímou zodpovědnost za dosažení těchto
výsledků. Měli byste si zodpovědět následující
otázky: Jaké jsou naše konkrétní výstupy,
(RISK)
Obecný cíl
Účel
Výstupy
Aktivity
28
2
o kterých předpokládáme, že jsou nutné
k dosažení našeho specifického cíle? Co bude
konkrétním výstupem projektu (co se postaví,
opraví, nakoupí…)? Co bylo vytvořeno a jaké
jsou přínosy projektu?
Proč a jak na projekty?
SC
OOU
ZOO
RISK
C
Ú
V
A
Krok 4: Definujte aktivity (A) vedoucí
k dosažení výstupů
Aktivity popisují, JAK bude tým realizovat váš
projekt. Obecně byste se měli zaměřit na to,
abyste týmu poskytli krátký souhrn aktivit, které
musí být zrealizovány, aby bylo dosaženo všech
výstupů, tzn. aktivita projektu ke každému
výstupu. Poskytněte právě tolik informací, aby
mohl být navržen způsob, jak dané aktivity zrealizovat, a aby zároveň sloužily jako podklad pro
rozvrh práce anebo propracovanější graf aktivit,
sloupcový graf nebo Ganttův diagram (viz kapitola Logický rámec a pracovní plány).
Navržené aktivity by měli dodržovat logickou
a časovou posloupnost.
SC
OOU
ZOO
O nejnižších úrovních dobře naplánovaného
logického rámce můžeme říci, že pokud jsou
realizovány určité aktivity, můžete očekávat, že
výsledkem budou určité výstupy. Mezi výstupy
a účelem by měl být stejný logický vztah jako
mezi účelem a obecným cílem.
Čím silnější vazby příčiny a důsledku jsou mezi
jednotlivými úrovněmi logického rámce, tím
lepší bude plán vašeho projektu.
Logický rámec vás nutí k tomu, aby byla tato
logika zřetelná. Nezaručí vám však dobrý plán
projektu, protože platnost logiky příčiny
a důsledku závisí na kvalitě a zkušenostech
týmu, který projekt připravuje.
RISK
C
Krok 6: Definujte předpoklady (RISK)
spojené s jednotlivými úrovněmi
Ačkoliv mezi tvrzeními ve sloupci obsahového
shrnutí mohou být jasné logické vazby, vždy je
tu možnost, že tyto vazby budou narušeny jinými faktory (riziky). Jedná se o stručný popis rizik,
která mohou ovlivnit průběh realizace projektu
a dosažení hlavního cíle. Rizika je vždy potřeba
přeformulovat do pozitivní podoby – tedy jako
předpoklady. Jsou to tedy faktory, na něž
v projektu nemáte vliv anebo faktory, které se
rozhodnete nehlídat. To je vnější logika projektu.
Ú
V
tak
A
když
Nezapomeňte, že řízení projektu zahrnuje realizaci určitých aktivit. Tyto aktivity musíte zahrnout do svého logického rámce. Vyhotovte rozvrh pravidelných schůzek, monitoringů
a hodnocení. Některé plánovací týmy tyto aktivity zdůrazňují tak, že do logického rámce zahrnují výchozí výstup zvaný “Zavedený a fungující
systém řízení projektu“.
SC
OOU
ZOO
RISK
C
Ú
V
Krok 5: Ověřte vertikální logiku pomocí
Když/tak testu
Struktura logického rámce je založena na principu příčiny a důsledku. Pokud je něčeho dosaženo, něco jiného z toho vyplyne.
Už z definice je každý projekt, popsaný logickým
rámcem, založen na vztahu „když/tak“ nebo
„příčina-důsledek“.
A
Předpoklady jsou vnější podmínky, které nebudou
nebo ani nemohou být v rámci projektu řízeny či
kontrolovány, ale na kterých závisí dosažení cílů projektu na všech úrovních logického rámce.
29
Proč a jak na projekty?
2
Test „nezbytného a dostačujícího“
OOU nám ukazují nejen, čeho je potřeba dosáhnout, ale také, co je dostatečnou činností, která
zajistí dosažení další úrovně cílů. Z tohoto důvodu je nejlepší začínat od konce. To znamená
začínat u cíle vyššího řádu a propracovávat se
zpět příčinným řetězcem: nejdříve obecný cíl,
potom účel, potom výstupy a nakonec aktivity.
Krok 7: Definujte objektivně ověřitelné ukazatele (OOU) na úrovni obecného cíle, poté
účelu, poté výstupů a poté aktivit
Základním principem sloupce OOU je tvrzení, že
„pokud něco můžeme změřit, můžeme to
zvládnout“. Ukazatele představují výsledky, jak
rozpoznat úspěšné dosažení cílů. Popisují
v měřitelné podobě stupně výkonu, které jsou
nezbytné pro dosažení cílů uvedených ve sloupci (SC) - strom cílů. Vyjadřují odpověď na otázky
typu – co kolik, kdy pro koho, kde?
Kvantita, Kvalita a Čas (KKČ)
Za běžných podmínek si stanovíte ukazatele
kvantity, kvality a času (a někdy také místa
a nákladů). Přidávání čísel a časových údajů
k ukazatelům se říká „zaměření“. Ačkoliv se
často tvrdí, že cíle vyššího řádu nejsou měřitelné,
není to pravda. Můžeme se rozhodnout nepřidávat k nim „zaměření“, ale rozhodně můžeme
uvést všechny ukazatele na úrovni obecného
cíle, účelu a výstupů.
Ukazatele na úrovni obecného cíle
Ukazatele na úrovni obecného cíle často popisují programové nebo sektorové cíle, na něž je
daný projekt zaměřen. Z hlediska příjemce a realizátora projektu se jedná o ukazatele, na jejichž
splnění bude vázáno proplacení dotace, popř.
vrácení dotace, pokud nebude podmínka splněna. Dosažení těchto ukazatelů je závislé i na splnění podmínek, které nejsou přímo výstupem
daného projektu. Proto je nutné v logickém
rámci zohlednit i další podmínky (předpoklady –
rizika).
Obsahové shrnutí popisuje logiku Když/tak, tj.
nezbytné podmínky, které spojují jednotlivé
úrovně. Předpoklady doplňují celkový obraz tím,
že mu dodávají logiku když/A TAKÉ/tak. Popisují
podmínky, které jsou nezbytné pro to, aby byla
podpořena vazba logiky příčiny a důsledku mezi
jednotlivými úrovněmi. Někdy se jim také říká
dostačující podmínky.
SC
OOU
ZOO
RISK
Ukazatele na úrovni účelu
Vztahují se k přímým a okamžitým účinkům
(výsledkům), které projekt přinesl. Účel projektu
je prvotním důvodem, proč projekt vůbec děláte. Je to důvod, proč tvoříte výstupy.
C
Ú
V
A
Doporučujeme vám uvést do sloupce obsahového shrnutí pouze jeden jediný účel tak, aby byl
snadno uchopitelný a motivující.
Kolik ukazatelů?
Čím méně, tím lépe. Používejte pouze tolik ukazatelů, kolik potřebujete k objasnění toho, čeho
musí být dosaženo ke splnění cílů stanovených
ve sloupci obsahového shrnutí.
Ukazatele na úrovni výstupů
Tyto ukazatele stanovují zadání projektu.
Ukazatele popisují předměty plnění, za které jste
zodpovědní. Měří se ve fyzických nebo peněžních jednotkách (např. délka vybudovaných silnic, počet nových provozoven, počet nových
pracovních míst, apod.).
Jak vytvoříte OOU?
Začněte se základním ukazatelem. Ujistěte se,
že je tento ukazatel kvantitativně určitelný
a potom k němu přidejte rozměry času a kvality.
30
2
SC
OOU
ZOO
Proč a jak na projekty?
Krok 10: Prověřte logický rámec pomocí
kontrolního seznamu zpracování projektu
Projděte si kontrolní seznam zpracování projektu. Je to pomůcka, která zajistí, aby váš projekt
splnil veškeré požadavky správně vytvořeného
logického rámce. Doporučujeme vám, abyste si
před rekapitulací pomocí kontrolního seznamu
svůj logický rámec vytiskli.
RISK
C
Ú
V
A
Ukazatele na úrovni aktivit
Na této úrovni jsou většinou vstupy nebo rozpočet, protože náklady jsou spojeny přímo
s aktivitami. Nejčastěji se uvádí rozpočet pomocí standardních kategorií, jako jsou materiál,
technické služby, vzdělávání apod. Stanovení
rozpočtu projektu je většinou souhrnem zdrojů,
které jsou podrobněji popsány ve specifickém přiloženém dokumentu/formuláři.
Kontrolní seznam zpracování projektu
1. !Obecný cíl je jasně stanoven.
2. !Projekt má jeden účel.
3. !Účel není vyjádřením výstupů.
4. !Účel je mimo odpovědnost vedení
projektového týmu.
5. !Účel je jasně stanoven.
6. !Pro dosažení účelu jsou nezbytné
všechny výstupy.
7. !Výstupy jsou jasně stanovené.
8. !Výstupy jsou stanovené jako výsledky.
9. !Aktivity popisují strategii činností
pro dosažení jednotlivých výstupů.
10. !Vztah když/tak mezi účelem a obecným
cílem je logický a nechybí v něm důležité kroky.
11. !Předpoklady na úrovni aktivit neobsahují žádné
předem existující podmínky (jejich výčet je jinde).
12. !Výstupy plus předpoklady na této úrovni
vytváří nezbytné a dostačující podmínky
pro dosažení účelu.
13. !Účel plus předpoklady na této úrovni popisují rozhodující podmínky pro dosažení obecného cíle.
14. !Vztah mezi vstupy/rozpočet a aktivitami
je realistický.
15. !Vztah mezi aktivitami a výstupy je realistický.
16. !Vztah mezi výstupy a účelem je realistický.
17. !Vertikální logika mezi aktivitami, výstupy,
účelem a obecným cílem je realistická jako celek.
18. !Ukazatele na rovině účelu jsou nezávislé na výstupech. Nejsou souhrnem výstupů, ale měřítkem účelu.
19. !Ukazatele účelu jsou měřítkem toho,
co je důležité.
20. !Ukazatele účelu obsahují měřítka kvantity,
kvality a času.
21. !Ukazatele výstupů jsou objektivně
ověřitelné z hlediska kvantity, kvality a času.
22. !Ukazatele na úrovni obecného cíle jsou
objektivně ověřitelné z hlediska
kvantity, kvality a času.
23. !Ukazatele popsané na úrovni aktivit
vymezují zdroje a náklady potřebné
pro dosažení výstupů a účelu.
24. !V sloupci zdrojů objektivního ověření
je stanoveno, kde najdeme informaci
pro ověření jednotlivých ukazatelů.
25. !Aktivity zahrnují veškeré činnosti potřebné
pro shromáždění zdrojů ověření.
26. !Výstupy určují předměty plnění, za které
je zodpovědný projektový tým.
27. !Při rekapitulaci logického rámce můžete
pro projekt stanovit plán práce.
28. !Ukazatele účelu měří, zda bude dopad
projektu udržitelný.
29. !Strategie výstupů v sobě zahrnuje popis
systému řízení projektu a hodnocení.
30. !Tým, který projekt zpracovává, je úplně vyčerpaný!
Krok 8:
Definujte zdroje objektivního ověření (ZOO)
Prostřednictvím ZOO popisujete zdroje informací, které ukáží, čeho bylo dosaženo.
Jedná se o zdroje, prostřednictvím nichž informujeme donátora o průběhu a výsledcích realizace projektu.
Ve čtvrtém řádku (úroveň aktivit) se v rámci
zdrojů k ověření často uvádí časové údaje
k realizaci a ukončení jednotlivých aktivit. Ke
každé aktivitě se přiřadí časový údaj o ukončení
dané aktivity, což umožňuje posouzení realizace
projektu z časového hlediska.
Pravidlo je, že ukazatele, které zvolíte k měření
svých krátkodobých a dlouhodobých cílů, musí
být nějak ověřitelné. Pokud nejsou, musíte najít
jiný ukazatel.
Krok 9: Přiřaďte k aktivitám náklady:
připravte rozpočet projektu
Už víme, že OOU na rovině aktivit jsou obvykle
vstupy nebo rozpočet. Nyní je potřeba připravit
celkový rozpočet projektu. Přiřaďte náklady
přímo k aktivitám.
Detailní rozpočet projektu není součástí logického
rámce, ale je zásadním dokumentem/formulářem,
který je k logickému rámci přiložen.
Nezapomeňte, že požadované náklady stanovené
v rozpočtu projektu budou později použity
k analýze nákladové efektivnosti projektu vzhledem k jeho výsledkům, a to tak, že se rozpočet
porovná s OOU na rovině výstupů a účelu.
31
Proč a jak na projekty?
2
Krok 11: Zrekapitulujte si tvorbu logického
rámce v souvislosti se svou předchozí
zkušeností s podobnými nástroji
Během přípravy logického rámce byste měli mít
na paměti své předchozí zkušenosti s projekty.
LOGICKÝ RÁMEC
Strom cílů
Obecný cíl
Účel projektu
Očekávané
výstupy výsledky
Aktivity
Jaký je celkový
cíl v širším smyslu, jehož splnění
projekt napomůže?
Jaké jsou specifické cíle, jichž
má projekt
dosáhnout?
Jaké jsou konkrétní výstupy,
o kterých předpokládáme, že
jsou nutné
k dosažení specifických cílů?
Jaké jsou předpokládané dopady a přínosy projektu? Jaká zlepšení a změny
přinese projekt?
Jaké jsou klíčové
aktivity, které
musí být provedeny a v jakém
pořadí tak, aby
bylo dosaženo
očekávaných
výsledků?
Výchozí předpoklady
- rizika
Objektivně
ověřitelné ukazatele
Zdroje objektivního
ověření
Jaké jsou celkové klíčové indikátory, spojené s celkovým cílem?
Jaké jsou zdroje
informací pro tyto
indikátory?
Celkové
náklady
projektu:
Které kvantitativní
nebo kvalitativní indikátory ukazují, zda
a do jaké míry jsou
plněny specifické cíle
projektu?
Jaké jsou zdroje
informací, které existují nebo které
mohou být získány?
Jaké jsou metody,
požadované
k získávání takovýchto informací?
Jaké jsou faktory
a podmínky, které nejsou
pod přímou kontrolou
v rámci projektu, ale jsou
nezbytné pro dosažení
těchto cílů? Jaká rizika
musíme zvážit?
Jaké jsou indikátory,
pomocí nichž měříme,
zda a do jaké míry
projekt splňuje předpokládané výsledky
a dopady?
Vstupy/rozpočet: Jaké
jsou nutné vstupy/náklady požadované pro implementaci
těchto aktivit, tj. pracovníci, zařízení, školení, studie, dodávky,
provozní prostory,
atd.?
Jaké jsou zdroje
informací pro tyto
indikátory?
Časový rámec aktivit: Jaký je časový
plán realizace jednotlivých aktivit?
Kdy budou dokončeny jednotlivé aktivity? Jaké jsou zdroje informací
o postupu projektu?
Interpretace logického rámce probíhá ve směru šipek ve smyslu
KDYŽ/TAK/ZA PŘEDPOKLADU/VEDE KE SPLNĚNÍ.
32
Požadovaná
dotace:
Jaké externí faktory
a podmínky musí být realizovány, aby bylo dosaženo očekávaných výstupů a výsledků podle
plánu?
Jaké předběžné podmínky jsou požadovány před
začátkem projektu? Jaké
podmínky mimo přímou
kontrolu v rámci projektu
musí existovat, aby
mohly být plánované
aktivity implementovány?
2
Proč a jak na projekty?
10. Předpoklady na rovině účelu:
Věříme, že pokud splníme účel našeho projektu,
dosáhneme s velkou pravděpodobností také
našeho celkového záměru (obecný cíl). Jeho
dosažení je ovšem ovlivněno faktory, které působí mimo tento projekt. Mezi ně patří ……
všechny tyto faktory dohromady budou stačit
k dosažení tohoto cíle. Strategie, kterou navrhujeme, je důležitým a nákladově efektivním
krokem k takovému výsledku.“
Cvičení: Logický rámec
Zadání: V týmech vytvořte vlastní logický rámec
na základě vlastního naformulovaného
a vybraného projektového námětu.
Logický rámec může je důležitým nástrojem
komunikace. Může nám pomoci vysvětlit zainteresovaným skupinám, co děláme a proč. Může
nám pomoci s přípravou prezentací a zpráv pro
donátory. Většinou na představení našeho projektového záměru máme několik desítek minut
(15 – 20 minut).
11. PO
Navrhujeme, aby bylo provádění projektu sledováno a vyhodnocováno následujícím způsobem...“
Logický rámec je dobrým nástrojem. Jeho správné vyplnění však nezajišťuje automaticky
úspěch!
* doporučujeme při krátké prezentaci zmínit
pouze okrajově nebo v diskuzi na detaily projektu.
Zvládneme to, když si osvojíme správnou interpretaci vytvořeného logického rámce potažmo
celého projektu:
Projektový management,
aneb jak řídit projekt
Postup při prezentaci projektu:
1. Obecný cíl:
„Celkovým záměrem tohoto projektu je…“
Každý projekt vyžaduje řízení – přičemž řízením
rozumíme: stanovení cílů, rozvržení zdrojů, přidělení odpovědnosti a monitorování jeho realizace za účelem zlepšení některé z prvních tří
jmenovaných činností.
2. Účel:
„Abychom tohoto cíle dosáhli, budeme se zabývat (řešit) …“
Plán NENÍ to, co se stane, ale to, co
MY CHCEME, aby se stalo!
3. OOU na rovině účelu (SPUP):
„Projekt bude úspěšný, pokud se nám podaří
splnit následující kritéria…“
Plánování hraje v projektu klíčovou roli. Každý
„projektový manažer“ by měl být schopný definovat a samozřejmě i zrealizovat následující
aktivity:
Přípravná fáze:
■ Plánování struktury projektu – tvorba písemné
podoby projektu
■ Definování struktury projektu – rozdělení větších dílčích částí projektu na menší lépe řiditelné
funkční části
■ Definování a určení činností – identifikace
specifických činností a určení závislostí jednotlivých úkolů v rámci projektu
■ Tvorbu harmonogramu – definované činnosti
s odhadem jejich trvání, definovaného pořadí a
závislosti řešených úkolů
■ Plánování zdrojů – určení, které zdroje budou
v rámci projektu nasazeny (lidské zdroje, materiálové zdroje, vybavení, atd.)
■ Odhad nákladů – na základě seznamu naplánovaných zdrojů je proveden odhad nákladů
4. Výstupy:
„Cíle našeho projektu dosáhneme tím, že převezmeme přímou zodpovědnost za…“
5. OOU na rovině výstupů:
„a splníme úkoly, které jsou...“
6. Aktivity: *
„Dovolte, abych Vám naši strategii popsal
u jednotlivých oblastí (výstupy) podrobněji.
Věříme, že pokud realizujeme.., pak se nám je
podaří efektivně dosáhnout“,
7. Předpoklady na rovině aktivit: *
„za předpokladů, že…“
8. OOU na rovině aktivit: *
„Odhadujeme, že to bude stát přibližně …“
9. Předpoklady na rovině výstupů:
„musí být splněno několik dalších předpokladů.
Tyto předpoklady, jež nemůžeme přímo ovlivnit,
představují…“
33
Proč a jak na projekty?
2
Schvalovací fáze:
■ Příjem projektu – zajištění a podání projektové žádosti dle podmínek stanovených dotačním
titulem
■ Komunikace s donátorem – zajištění komunikace s přispěvovatelem a odpovědnými kontrolními orgány včetně zajištění nezbytných úkonů
vedoucích ke schválení projektu
Pokračování a diseminace projektu - rozšiřování podstatných informací o výsledcích projektu a plánování jeho další implementace či udržitelnosti.
■
Tipy:
Zohledněte, že jen asi 60 – 80% nákladů je plánovatelných.
Provádějte srovnání mezi odhady času a plánem
termínů.
Vždy přihlédněte k nutné potřebě času spotřebovávané na vedení projektu (administrace,
koordinace, komunikace, atd.), obvykle se na
tyto činnosti kalkuluje 5-10% celkového fondu
pracovní doby přiděleného na projekt.
Vytvářejte si rezervy na nepředvídatelné události (např. 10%).
Plánujte tak, že je z projektu očekáván zisk.
Vtáhněte do procesu plánování členy budoucího
projektového týmu. Zajistíte si tak budoucí
akceptaci plánu projektu z jejich strany.
Počítejte s nutnou potřebou času na akceptační
procedury (odsouhlasení nadřízenými, apod.).
Při plánování rozsáhlé kooperace přihlédněte
k časové náročnosti koordinace.
Nedopusťte, aby stálé včleňování nových myšlenek v průběhu projektu vedlo k růstu nákladů
a zpožděním v časovém harmonogramu.
„Dobré myšlenky a úmysly“ v průběhu realizace
dokáží projekt úspěšně „vykolejit“, mnoho projektů díky nim nebylo dokončeno!
Částečný odhad nákladů a termínů je lepší než
vůbec žádný!
Realizační fáze:
■ Detailní plán projektu – po schválení
a zahájení realizace projektu je nutné vytvořit si
konzistentní a reálný plán práce a realizace jednotlivých naplánovaných aktivit
■ Koordinace a projektový tým – každý projekt
je třeba řídit a realizovat pomocí multioborového týmu
■ Tvorba pracovních balíků - shrnují homogenní dílčí úkoly, jednoznačně přiřazené k jedné
oblasti a jedné osobě, která za ně odpovídá,
obsahující ověřitelné a měřitelné výsledky práce
■ Rozpočtování nákladů – určení alokace
a dodržování5 celkových nákladů podle definovaných a schválených činností
■ Definování „mezních bodů“ projektu - je
důležité, aby byl přesně určen rozsah, obsah
a načasování klíčových kontrolních bodů projektu
Projektový management je především o zodpovězení si následujících otázek:
KDO?
Projektová organizace je popisem funkcí a členů
řešitelského týmu. Nejlépe se popisují funkční
vazby managementu projektu prostřednictvím
organizačního diagramu včetně popisu jednotlivých odpovědností a náplní práce.
Příklad „organigramu“ zajištění realizace projektu:
Donátor
Evaluační fáze:
■ Hodnocení úspěšnosti – jednoznačný popis
a určení výstupů projektu a jejich dopadů na
cílové skupiny
■ Závěrečné ukončení projektu – formální uzavření realizovaného projektu donátorovi
Odborná rada
projektu
Koordinátor
projektu
Tým public
relations
Pracovní tým
Pracovní skupiny
5
Případně i určení změn v rozpočtu projektu
34
Ekonomický
tým
2
Proč a jak na projekty?
Jedná se o plánování a pravidelnou revizi jednotlivých aktivit projektu.
Mějte na paměti, že je nutné:
■ Odhadovat časovou náročnost pro co možná
nejmenší části úkolů
■ Provádět také odhady pro neznámé a složité
úkoly
■ Revidujte v průběhu projektu plnění vašich
časových odhadů, respektive uveďte důvody
proč termíny nebyly splněny
■ Zohlednit zkušenosti a znalosti projektového
týmu
Přírodní a kulturní zdroje daného území
Životní prostředí
■ Pracovní místa
■ Rovné příležitosti
■ Strategie po ukončení projektu - popište, jak
bude projekt/partnerství pokračovat po uplynutí
doby trvání podporovaného projektu, jak bude
poté financována a jaké jsou její další cíle
■ Propagace a publicita projektu - naprosto
nezbytná součást projektu, jedná se o popis,
postupů, které budete používat
■ Technické řešení projektu - popište technické
řešení projektu (včetně návrhů schémat)
JAK?
ZA KOLIK?
Pro formální popis postupu aktivit v rámci projektu existuje celá řada technik a nástrojů.
Některé techniky se staly dokonce i základem
softwarových nástrojů pro řízení projektů.
Tvorba rozpočtu a k nim přiřazení kapacity zdrojů.
Můžete využít přístupy, které se nazývají TOPDOWN a BOTTOM-UP, a které vyjadřují přístup
k plánování nákladů a tvorbě rozpočtu projektu.
Projekty postupují vždy trochu jinak než
je v plánu.
TOP-DOWN (Shora – dolů) plánování je proces
hrubého odhadu nákladů prováděného při
strukturování projektu na dílčí části, BOTTOMUP pak vychází „zdola“, tedy detailním výpočtem nákladů.
KDY?
■
■
Mezi ně patří například:
■ Úsečkový diagram nazývaný též Ganttův diagram – používá se pro časové plánování
■ Síťový graf - nejběžnější formou síťového
grafu je graf logického sledu činností PERT
graf1.
■ Kombinované grafy – například MS-Project ve
formě diagramu TSTETIL2
Tyto dva přístupy poskytují odlišný pohled ze
dvou perspektiv – celková perspektiva projektu
(projekt nesmí být dražší než ….) a odborná perspektiva (vypracování dílčího výstupu projektu
nemůže být levnější než...).
Pro jednoduché naplánování realizace projektu
však postačí nalézt odpovědi formou otázky JAK
na následující oblasti:
■ Cíle projektu - cíle, které bude projekt naplňovat. Krátce popište projekt, tzv. anotaci projektu, kterou budete moci kdykoliv použít i jako
nástroj propagace či pro informování cílových
skupin v projektu
■ Jednotlivé části projektu – popište činnosti, z
nichž se projekt skládá
Výsledky projektu – jaký bude výsledek dosažený na základě realizace aktivit projektu
■ Dopady realizace projektu – jsou rozhodující
při popisu dopadů projektu na:
■ Konkurenceschopnost v daném území
■ Kvalitu života v daném území
■ Ekonomické prostředí daného území
■ Inovace pro dané území
Obvyklá struktura členění detailního plánu
nákladů:
■ druh výdajů (mzdy/odměny, režie, materiál
atd.)
■ rozdělení v čase (cash-flow)
■ věcná detailizace (výdaje pro oblast, místo
výdajů, nasazené prostředky)
Při finální tvorbě rozpočtu projektu je nutné,
abyste vždy nakonec dokázali:
■ přizpůsobit rozpočet
■ redukovat objem aktivit
■ redukovat měřítka kvality
■ nebo redefinovat cíle projektu ve prospěch
menší komplexnosti a nákladově příznivější strategie
35
Proč a jak na projekty?
2
Naplánovaný rozpočet je také nezbytné promítnout do plánu Cash-flow6 projektu. Plán Cashflow projektu zahrnuje všechny příjmy a výdaje
z rozpočtu projektu a zařazuje je do časové perspektivy. Umožňuje vedoucímu projektu efektivně využívat dostupných finančních zdrojů a variantních nástrojů případně optimalizovat náklady
v průběhu projektu.
Použitá literatura:
ĎURINOVÁ, I., a kolektív
Realizácia projektu, A-projekt n. o., Liptovský
Hrádek, 2007, 78 s., ISBN 978-80-89293-01-8
Metodika logického rámce pro SROP dostupná
na:
www.strukturalni-fondy.cz/srop/
metodika-zpracovani-logickeho-ramce
Manuál řízení projektů dostupný na:
http://www.kr-olomoucky.cz/
OlomouckyKraj/Evropská+unie/
Manuál+metodika+řízení+projektů/
Manuál+metodika+řízení+projektů_CZ.htm?lang=CZ
ŠKRABAL, I., NUNVÁŘOVÁ, S.,
NOVÁK, J., TŘEBÍCKÝ, V.
Metodika zavádění managementu mikroregionu, Centrum pro komunitní práci, Přerov, 2006,
ISBN 80-86902-39-0, 182 s.
TVRDOŇOVÁ, J., a kolektív
Projektové prostredie, A-projekt n. o., Liptovský
Hrádek, 2007, 78 s., ISBN 978-80-968714-9-0.
6
Cash Flow – peněžní tok
36
Poznámky:
37
3
Zapojování veřejnosti
Zapojování veřejnosti
do rozhodovacích procesů
Cíl kapitoly
Co je to zapojení veřejnosti
a proč ho potřebujeme?
Základní podmínky úspěšného
zapojení veřejnosti
Úrovně zapojení veřejnosti do rozvoje
Koho zapojujeme a proč ? - Cílové skupiny
Krok po kroku aneb jak naplánovat
program zapojení veřejnosti
Jaké nástroje využít při zapojení veřejnosti?
Jak zapojit média do informování
o rozhodovacích procesech?
Přehled komunikačních technik
Použitá literatura:
39
39
40
40
41
42
44
46
49
51
Cíl kapitoly
Zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů
není procesem „jen tak – z libovůle“. Zapojení
veřejnosti má svá pravidla a právní oporu
v rámci participativní demokracie, a to jak
v České republice, tak i v EU.
Tato kapitola je zaměřena na zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů na místní (regionální) úrovni. Studiem budete schopni teoreticky
posoudit důležitost rozhodnutí pro zapojení
veřejnosti do procesů na úrovni obce, mikroregionu, místní akční skupiny, aj. Seznámíte se
základními postupy a technikami zapojení veřejnosti především z hlediska aktivní participace
občanů a jejich informování.
Dlouholeté zkušenosti z České republiky
i zahraničí ukazují, že správnou cestou rozhodně není vyhýbání se zveřejňování úplných informací o připravovaných záměrech nebo informování občanů až poté, co je vše rozhodnuto, a to
ani tehdy, když koncepci nebo investici připravují experti.
Co je to zapojení veřejnosti a proč
ho potřebujeme?
Dluhem zatím zůstává zapojení veřejnosti a její
informování o aktivitách na místní především
mikroregionální úrovni. Přitom zapojení veřejnosti do všech rozhodovacích procesů mikrore
gionu je důležité, a to především do:
Hlavním cílem veřejných konzultací je přitom
posílit vztah a vazby mezi občany a jejich institucemi a v neposlední řadě získat názory a praktické zkušenosti přímo „z terénu“ od těch, kterých se jednotlivé politiky EU, národní, krajské či
regionální týkají a přímo je ovlivňují.
■ systému řízení a organizační struktury
mikroregionu
■ strategického plánování
■ přípravy a realizace projektů, a vyhodnocování činností a aktivit mikroregionů
Je nezbytné pamatovat na to, že výsledkem zapojení veřejnosti do veřejného dění a rozhodovacích
procesů je celkové zvýšení společenské úrovně.
Toto by měl být společný zájem všech zúčastněných, bez ohledu na to, koho reprezentují.
39
Zapojování veřejnosti
3
V současné době v České republice neexistuje
žádné metodické vodítko, které by určilo
nezbytné minimum náležitostí, nezbytných pro
zajištění transparentnosti celého konzultačního
procesu v rámci zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů. Tento stav má za následek spíše
náhodné a chaotické pořádání konzultací, připomínkování, sestavování pracovních skupin
a dalších partnerských orgánů.
zdroji
dodatečného
intelektuálního
a odborného potenciálu, kterého je možné využít pro potřeby zpracování koncepčních
a analytických dokumentů a integrovaných projektů.
■ Otevřenost procesu a empatie k potřebám
a možnostem účastníků procesu.
■ Včasný přístup k informacím.
■ Proveditelný časový rámec plánovacího procesu vzhledem k ostatním partnerům.
■ Odpovědnost zpracovatele za aktivní šíření
informací a konzultace s partnery už od zadání
od zadavatele.
■ Předem daná pravidla pro zacházení a šíření
dokumentů a postupné zpracovávaní jejich
verzí.
■ Předem daná pravidla pro vypořádání obdržených připomínek.
■ Důraz kladený na konsens a širokou akceptaci přijatých rozhodnutí během zpracovávání
návrhů dokumentu a projektů, což doplňuje formální schvalovací proces.
■ Předem stanovený a široce zveřejněný způsob, jakým se bude rozhodovat o podobě, obsahu a rozsahu na konkrétních pracích vedoucích
k rozvoji mikroregionů. Jednoznačně stanovit,
kdo nese zodpovědnost za rozhodnutí – předchází pozdější frustraci účastníků procesu
a přehnaným očekáváním.
Evropská komise vyžaduje od členských států
EU, aby do přípravy různých koncepčních dokumentů a rozhodovacích procesů byla zapojena
i veřejnost. Účast veřejnosti je požadována mj.
v regionální a kohezní politice, v politikách,
které jsou v kompetenci EU a také v těch politických oblastech, které jsou v kompetenci
domácích vlád, ale kde je uplatňována „metoda
otevřené koordinace“, tj. kde jsou společně na
evropské úrovni stanoveny cíle pro jednotlivé
členské země.
Úrovně zapojení veřejnosti
do rozvoje
Systém zapojování veřejnosti do rozhodovacích
procesů a rozvoje probíhá ve třech úrovních
zapojování veřejnosti:
■ informování
■ konzultace
■ aktivní zapojení veřejnosti
Co je to tedy zapojování veřejnosti?
– jedná se o sérii aktivit sloužících k informování
dotčených a zainteresovaných občanů a získání
jejich podnětů pro připravení a přijetí kvalitního
rozhodnutí.
Základní podmínky úspěšného
zapojení veřejnosti
Základní principy pro zapojení veřejnosti do rozvoje v rámci rozhodovacích procesů:
■ Rovnocenné postavení všech partnerů
a uznání přínosu každého při zapojení do rozvoje území.
Seriózní a odpovědný přístup
k výstupům práce všech skupin.
■ Respekt k neziskovým organizacím, jako
konzultace
INFORMOVÁNÍ
40
AKTIVNÍ
ZAPOJENÍ
3
Úroveň 1: Informování
Informování je definováno pouze jako přístup
k základním informacím a nevyžaduje aktivní
šíření informací.
Zapojování veřejnosti
Cvičení:
Město XYZ, které má 50 tisíc obyvatel, leží na
severní Moravě. Město je průmyslově-podnikatelským centrem tohoto regionu. Vedení města
už delší dobu hledalo místo pro vybudování prostoru vhodného pro odpočinek dětí a dospělých.
Na základě iniciativy, která vzešla z velmi aktivního místního občanského sdružení, se vedení
města rozhodlo pro vybudování přírodního
parku na pozemku, který se nachází v centru
sídliště Ohrada, kde je o podobné zařízení
nouze. Jednalo se o bývalou zahradu jeslí se
vzrostlými stromy a se zbytky dětského zařízení.
Cílem odboru městské zeleně je připravit projekt
přírodního parku společně s obyvateli sídliště
tak,
aby
odpovídal
jejím
potřebám
a představám. Na sídlišti Ohrada žije přibližně
7 000 obyvatel. Pozemek se nalézá v dost velké
vzdálenosti od rušné silnice. V blízkosti jsou tři
mateřské a dvě základní školy. V sousedství je
celá řada maloobchodů, které zajišťují základní
služby pro místní obyvatele. Dále se zde nachází Dům dětí a mládeže, který nabízí aktivity pro
volný čas dětí. Před několika měsíci zde byl otevřen Dům s pečovatelskou službou.
Pro poskytování informací se obvykle využívá:
■ obecní zpravodaje
■ obecní vývěsky
■ internetové stránky
■ informační materiály
■ e-mailové rozesílky apod
Úroveň 2: Konzultace
Konzultace jsou definovány jako první vyšší úroveň zapojování veřejnosti se zpětnou vazbou.
Jedná se o sběr informací a názorů ze zainteresovaných skupin pro návrh řešení na základě
jejich znalostí. Zprávy a plány jsou prezentovány veřejnosti a občané je mohou připomínkovat.
Pro konzultace s veřejností se obvykle používají:
■ dotazníky
■ rozhovory
■ veřejná projednání
Úroveň 3: Aktivní zapojení veřejnosti
Aktivní zapojení veřejnosti do rozhodovacích
procesů
je
vyšší
úrovní
participace.
Zainteresované skupiny se aktivně zapojují do
rozhodovacích procesů tím, že diskutují problémy a přispívají k jejich řešení.
Zadání:
S přihlédnutím k výše uvedené situaci identifikujte cílové skupiny, které je vhodné oslovit při
plánování výstavby parku.
Pro aktivní zapojování veřejnosti:
■ účast v řídící (koordinační) skupině
■ účast v odborné pracovní skupině, apod.
Druhy cílových skupin jsou např. v procesu
strategického plánování v mikroregionech:
■ obyvatelé daného území
■ instituce
■ podnikatelé a firmy
■ viditelné a respektované místní osobnosti
■ členové nestátních neziskových organizací
■ organizace a jiné spolky
Koho zapojujeme a proč ?
Cílové skupiny
Při zapojování veřejnosti jde o komunikaci mezi
rozhodovatelem, veřejností a odborníkem
na danou problematiku. Pro účelné a efektivní
zapojení veřejnosti je důležité správně určit,
koho bude řešený problém zajímat. Vhodná
identifikace
cílové
skupiny
napomůže
k naplánování, kterou úroveň zapojení veřejnosti zvolíme a jaké zvolíme kroky, abychom s lidmi
mohli komunikovat způsobem, který je pro ně
blízký a srozumitelný.
Na jinou cílovou skupinu se zaměříme při plánování dětského hřiště anebo při zpracovávání
strategického plánu mikroregionu.
41
Zapojování veřejnosti
3
Krok 3: Zpracování programu
zapojení veřejnosti
Rozhodovatel zadá zpracování návrhu plánu
zapojení veřejnosti. K tomu, aby rozhodnutí
bylo občany přijato, je potřeba, aby občané byli
do jeho přípravy zapojeni od samého počátku.
Proto by měl být plán zapojení veřejnosti vytvořen včas – nejlépe současně s plánovaným
významným rozhodovacím procesem zpracovávaným na straně rozhodovatele. Plánované
kroky zapojování veřejnosti je vhodné začlenit
jako součást příprav a zpracování, o kterém se
rozhoduje. Zpracování plánu zapojení veřejnosti
by mělo být také součástí zadání přípravy rozhodnutí nebo koncepce.
Krok po kroku aneb jak naplánovat program zapojení veřejnosti
Pokud se na významné rozhodnutí vztahuje
legislativa zakotvující účast veřejnosti, je nezbytné postupovat podle příslušných zákonů. Vždy
je ale v těchto případech přínosem, pokud je
účast veřejnosti rozšířena pomocí dalších speciálních technik podporujících její zapojení do
řešeného problému. Pokud přistoupí rozhodovatel k zapojení veřejnosti, i když není nařízené
zákonem, je třeba vypracovat, schválit
a realizovat plán zapojení veřejnosti.
Plán zapojení veřejnosti
Probíhá v osmi postupných krocíh jedná se o:
KROK č. 1: Výběr tématu
KROK č. 2: Určení zodpovědnosti
KROK č. 3: Zpracování programu
zapojení veřejnosti
KROK č. 4: Časový harmonogram
KROK č. 5: Finanční náročnost
KROK č. 6: Realizace
KROK č. 7: Archivace
KROK č. 8: Vyhodnocení
Před plánováním programu zapojení veřejnosti
je vhodné si položit následující otázky:
■ Budou občané zapojeni ve všech fázích plánování?
■ Budou mít všechny zainteresované skupiny
možnost se vyjádřit?
■ Budou mít všechny zainteresované skupiny
možnost ovlivnit projekt nebo rozhodnutí?
■ Bude dostatek financí odpovídající rozsahu
projektu?
Krok 4: Časový harmonogram
Nejčastější chybou při zapojování veřejnosti je
nedokonalé stanovení časového harmonogramu. Ten mnohdy nedává veřejnosti dostatek
prostoru pro řádné seznámení se s dokumenty,
připomínkování a spoluúčast, zpracování dokumentu. Také učinění rozhodnutí je příliš rychlé.
Optimálního časového postupu se dosáhne jen
v případě, že je zapojení veřejnosti již od počátku plánováno jako nedílná součást přípravy rozhodnutí nebo koncepce.
Pojďme se seznámit s jednoltivými kroky přípravy programu zapojení veřejnosti detailněji:
Krok 5: Finanční náročnost
Na proces zapojení veřejnosti je potřeba vyčlenit
finanční prostředky. I když by se na první pohled
mohlo zdát, že zapojení veřejnosti proces prodražuje, obvykle stojí méně, než se očekávalo.
Většinu aktivit lze navíc realizovat poměrně
levně. Zvýšené náklady v počátcích procesu jsou
kompenzovány úsporami v dalších fázích realizace.
Krok 1: Vyběr tématu
Před realizací programu zapojení veřejnosti je
samozřejmě nezbytně nutné vybrat významné
rozhodnutí nebo strategii, která bude projednána s veřejností.
Krok 2: Určení zodpovědnosti
Je nutné určit zodpovědnost za program zapojení veřejnosti. Za efektivní účast veřejnosti na je
zodpovědný orgán nebo rozhodovatel, který
rozhodnutí nebo koncepci připravuje.
42
3
Zapojování veřejnosti
a krajského města. Celkem má mikroregion cca
16 500 obyvatel a 6500 domácností. Region má
pět mateřských, osm základních a jednu střední
školu. Více než polovina těchto školských zařízení leží v městečku XXX. Je zde také kino
a dům s pečovatelskou službou.
V mikroregionu XYZ převládá zemědělská výroba. Na jeho území působí více než 80 zemědělských firem. Je zde také menší průmyslová zóna
s 15 podniky. Největší z nich Světlo do domu se
zabývá výrobou plastových oken. Tato firma má
cca 150 zaměstnanců. Téměř v každé obci regionu působí sdružení dobrovolných hasičů. Na
území regionu je také 15 knihoven a dvě pobočky Charity. V regionu je tradiční včelařství
a působí zde několik místních organizací včelařského svazu. Mikroregion si platí manažera,
který pomáhá jednotlivým obcím s přípravou
projektů a s žádostí o dotace. Manažer má
k dispozici automobil a kancelářské zázemí
v jedné z menších obcí. V mikroregionu vychází
měsíčník Zelený patriot.
Krok 6: Realizace
Po schválení plánu zapojení veřejnosti se přistupuje k realizaci. Odpovědnost za realizaci plánu
nese rozhodovatel či zpracovatel koncepce,
popřípadě jiný pověřený pracovník nebo orgán.
Krok 7: Archivace
Všechny relevantní materiály týkající se zapojení
veřejnosti do zpracování či učinění rozhodnutí
by měly být uchovány v archívu obce nejméně
po dobu platnosti projednávaného tématu.
Archivování dokumentů (pozvánek a výstupů
jednání, variant řešení, seznamů připomínek) je
důležité opatření např. v situaci, kdy je zpochybňováno rozhodnutí přijaté v rozvojovém dokumentu. Slouží pro pozdější možnou kontrolu
nebo pro zjišťování, zda s řešením
v navrhovaném rozvojovém dokumentu souhlasila veřejnost.
Co je třeba rozhodnout ještě před plánováním:
■ Jaké vstupy od občanů jsou potřeba?
■ Jaká úroveň zapojení veřejnosti je vhodná?
■ Jaká bude ochota občanů zapojit se?
■ Jaký je existující časový prostor a harmonogram?
■ Jaké cílové skupiny budeme zapojovat?
Projektový záměr:
Mikroregion připravuje aktualizaci Koncepce
nakládání s odpady. Dosud svoz odpadu řešila
externí firma, avšak nikdo nebyl s jejími službami spokojen. Úložiště odpadů ve východní části
území je již téměř zaplněno a v některých obcích
nedochází k separaci domovního odpadu.
Koncepce má na dobu 15 až 20 let komplexně
řešit nakládání s odpady v území mikroregionu
(sběr, třídění, termíny svozu, nebezpečný
odpad, likvidaci). Odbornou stránku zpracování
koncepce má na starost specializovaná firma,
která svůj pracovní postup zcela přizpůsobí
vašim požadavkům.
O prostředky k naplnění koncepce budete usilovat z operačního programu Životní prostředí.
Krok 8: Vyhodnocení
Na závěr je vhodné vyhodnotit efektivitu zapojení veřejnosti. Po ukončení procesu zapojení
veřejnosti je vhodné vyhradit čas ještě k jeho
vyhodnocení. Vyhodnocení by mělo zadavateli
přinést odpověď na otázku, jestli bylo zapojení
veřejnosti přínosem („jestli se vyplatí“) a za
jakých podmínek.
Cvičení:
Aktualizace Koncepce nakládání s odpady
Popis lokality: Mikroregion XYZ se skládá z 25
obcí. Obce jsou situované okolo malé Chráněné
krajinné oblasti. Na území CHKO jsou původní
bukové lesy, především v blízkosti ústředního
bodu oblasti Zelené hory. Zelená hora je vysoká
542 m. n. m. V níže položených oblastech se
nachází řada rybníků.
Největším sídlem regionu je městečko XXX,
které má 3 500 obyvatel. Městečko tvoří přirozené centrum oblasti a dopravní křižovatku.
Odtud je autobusové spojení do okresního
Výchozí situace zapojení veřejnosti:
Manažer mikroregionu chce do procesu plánování koncepce zapojit odbornou i laickou veřejnost a zároveň významné producenty odpadu.
1. Identifikujte cílové skupiny, které
chcete oslovit.
2.Navrhněte techniky, které byste použili
(u každé techniky zvažte, kdy v procesu bude
použita, pro jakou cílovou skupinu je vhodná,
43
Zapojování veřejnosti
3
zapojení veřejnosti v rámci rozhodovacích procesů. Neměla by nicméně být používána jako
jediný informační prostředek. Při umísťování
informací na úřední desce je důležité dbát na
aktuálnost poskytovaných informací, na jejich
srozumitelnost a jednoduchost.
jaké případné modifikace techniky jsou potřeba
a jaké informační prostředky využijete).
3.Navrhněte časový harmonogram
a plán aktivit.
4. Udělejte odhad rozpočtu celého programu
zapojování veřejnosti (včetně nákladů za práci).
Vzhledem k tomu, že stále existují skupiny osob,
které nemají přístup k internetu, je toto jeden ze
základních způsobů, jak informovat veřejnost.
Jaké nástroje využít
při zapojení veřejnosti?
Na regionální a místní úrovni doporučujeme tyto
informace ještě navíc zveřejnit na úředních deskách dalších úřadů (např. krajské úřady, obce
s rozšířenou působností apod.) Dále je vhodné
využívat i tématické nástěnky v hypermarketech,
v nákupních zónách, případně informační stany
v nákupním centru nebo na náměstích a návsích
regionu.
Úroveň 1: Poskytování informací veřejnosti informační kampaň
Každé zapojení veřejnosti je tak kvalitní, jak kvalitně jsou nastaveny informační toky. Dobře
nastavené šíření aktuálních, srozumitelných
a relevantních informací je základním kamenem
úspěchu partnerské veřejné debaty o obsahu
strategických dokumentů a učinění zásadních
rozhodnutí. Kvalitní systém informování partnerů má také významný vzdělávací aspekt.
Internetové stránky - Jeden z nejvyužívanějších nástrojů jsou internetové stránky mikroregionů, které by ovšem neměly být pouze statickou prezentací přírodních, geografických
a historických dat.
■
Pro každou aktivitu, která bude uspořádána
v rámci rozvojových aktivit mikroregionů (např.
úvodní konference, workshopy, kulaté stoly,
dotazníkové šetření apod.), je potřeba připravit
pozvánky, plakáty a další relevantní materiály.
Plakát/pozvánka musí být graficky zpracován
tak, aby upoutal pozornost na větší dálku
a povzbudil zájemce k jeho přečtení. Je vhodné
použít velkého barevného formátu. Je důležité
vymyslet nějaký prvek, který odliší daný plakát
od ostatních (např. výstižné heslo, obrázek
apod.). Plakát může být využit rovněž jako
pozvánka na veřejné setkání. Vylepte plakát na
dobře viditelných a hojně navštěvovaných místech (např. zastávky dopravních prostředků, knihovny, obchody, úřední desky atd.). Výše uvedená místa doporučujeme využívat především na
regionální a místní úrovni k propagaci veřejných
setkání, ke zveřejnění informací, kde může
veřejnost získat dané materiály.
Jednou z hlavních funkcí mikroregionu je zajištění dostupnosti informací o svých rozvojových
aktivitách pro širokou veřejnost. Jde především
o
zajištění
přístupu
ke
kvalitním
a plnohodnotným informacím.
Základním předpokladem poskytování informací
je realizace kvalitní informační kampaně, jejíž
součástí jsou následující nástroje:
■ Obecní zpravodaje - Pro propagaci rozvojových aktivit je vhodné využít obecních zpravodajů a obecních vývěsek.
■ Obecní vývěsky - Úřední deska/informační
tabule je vhodný informační prostředek
k průběžnému informování o jednotlivých fázích
Informační materiály - Na všech obecních
úřadech mikroregionu by měly být k dispozici
veškeré materiály týkající se mikroregionu
■
44
3
a samozřejmě i propagační materiály informující
o činnostech mikroregionu. Jedná se o tištěné
informační materiály (letáky, plakáty, brožury)
nebo další informační materiály (pozvánky, plakáty apod.)
Zapojování veřejnosti
Je třeba mít na zřeteli dva klíčové momenty:
jednoduchost, přímost a stručnost,
používání obecně srozumitelného jazyka.
Mnoho kampaní ztroskotalo na tom, že byl problém předkládán příliš odborně a komplexně
a sdělovací prostředky ani veřejnost nebyly
schopny jej pochopit a porozumět mu.
Pokud chceme přímo oslovit vybranou omezenou cílovou skupinu a zajistit tak její aktivní
účast, je vhodné využít formy osobního dopisu.
Osobní dopis představuje velmi adresný způsob
oslovení. Můžeme ho použít při organizaci
veřejného setkání, poradní skupiny apod.
V osobním dopise je vhodné adresáta požádat
o potvrzení jeho účasti. Tuto metodu je vhodné
použít při oslovování klíčových účastníků daného setkání.
Je třeba mít rovněž na mysli to, že do sdělovacích prostředků se dostanou jen ty zprávy, které
redaktoři pokládají za důležité, zajímavé a nové.
Proto je třeba stále hledat nové a nové způsoby
prezentace svých zpráv, aby se jejich obsah zdál
nový a zajímavý.
Všeobecně lze říci, že novináři vyhledávají materiál, který splňuje následující kritéria:
■ správné načasování - vaše informace je právě
teď zajímavá pro veřejnost,
■ místní zájem - vaše zpráva má význam pro
publikum těch médií, ve kterých ji zveřejňujete
E-mailové rozesílky - E-mailová konference/rozesílka má v této souvislosti dva různé
významy. Může se jednat o veřejnou e-mailovou
konferenci, do které může přispívat za určených
podmínek každý její uživatel, či o prosté e-mailové distribuční seznamy pro e-mailovou komunikaci jednotlivých organizací. E-mailová rozesílka je efektivní nástroj pro šíření aktuálních informací.
■
TIP: Zasaďte událost, kterou popisujete, do určitého konkrétního místa, získá tak větší smysl
a význam jedinečnost – najděte informaci, která
je výlučná a zdůrazněte její lidský zájem, případně konflikt - najděte ve vaší zprávě emocionální
prvek nebo všeobecnou pravdu, kterou byste
mohli tlumočit prostřednictvím vaší zprávy, abyste v publiku vyvolali citovou reakci. Novináři jsou
dychtiví psát o událostech, které v sobě obsahují konflikt, kde dvě různé strany stojí proti sobě
(zde je nutné zvážit vhodnost aplikace), významné osobnosti – výroky odborníků, politiků
a jiných slavných osobností vaši zprávu zpestří
a zatraktivní.
Dále doporučujeme využít i stávajících e-mailových konferencí v daném regionu, popř.
v daném oboru. Ty jsou ve vlastnictví jednotlivých organizací a záleží jen na nich, jakým způsobem tyto mailing listy poskytnou k šíření informací. Při využívání existujících konferencí musí
být dotázán jak její správce, tak samotní účastníci. Existující e-mailové konference je vhodné
využívat pro jednostranné šíření informací
o průběhu rozvojových aktivit mikroregionu. Při
rozesílání informací tímto způsobem je potřeba
uvést kontaktní údaje (především e-mailovou
adresu, internetovou stránka apod.) na zodpovědnou osobu v mikroregionu, na kterou se
mohou obracet s případnými dotazy
a připomínkami.
Úroveň 2: Konzultace s veřejností
Dvě základní cesty jak získat informace od cílových skupin jsou:
■ Dotazník - Na počátku zpracování rozvojových dokumentů, projektů či jiných rozhodovacích procesů by měl být distribuován velmi
podrobný a rozsáhlý dotazník.
Informování prostřednictvím sdělovacích
prostředků - V případě informačních kampaní
u strategických dokumentů či rozvojových projektů je velice složité a problematické dostat
informace do médií. Novinářům se zdají tyto
informace nesrozumitelné, složité a nezajímavé.
Proto je nutné si vymezit, co vlastně chcete oslovené skupině sdělit.
■
Rozhovory - Strukturované rozhovory
s obyvateli jsou vhodným nástrojem, jak zjistit
potřeby a potenciál budoucího rozvoje vedoucí
k zásadnímu rozhodnutí. Zaměřte se
v rozhovorech zejména na klíčové aktéry, kteří
■
45
Zapojování veřejnosti
3
poměrné zastoupení všech obcí mikroregionu
a všech zájmových skupin.
jsou v komunitě něčím výjimeční a relativně
aktivní, většinou mají globálnější informaci
o problému, obci, regionu.
Složení pracovní skupiny by mělo alespoň přibližně dodržovat následující strukturu:
■ manažer mikroregionu (animátor, facilitátor,
poradce)
■ zástupce mikroregionu
■ odborník na danou problematiku
■ podnikate
■ zástupce nestátních neziskových organizací
apod.
Veřejná projednávání - V rámci realizace
zásadních rozhodovacích aktivit (např. strategické plánování, příprava významného projektu,
apod.) jsou vždy organizovány workshopy, semináře, konference, veřejná projednávání, kulaté
stoly apod., které v klíčových fázích zpracování
slouží k partnerskému projednání jednotlivých
pracovních verzí. Ke sběru připomínek jsou
vhodná veřejná projednávání.
■
Další zásady pro fungování pracovních skupin:
pracovní skupiny mají v ideálním případě
5-10 členů
■ pracovní skupiny jsou otevřené všem zájemcům, v případě velkého zájmu doporučujeme
použít korespondenční a písemnou metodu
■ pracovní skupina má svého předsedu, který ji
svolává a je zodpovědný za distribuci informací
■ zvolit tématické zaměření pracovních skupin
■ témata jsou závislá na oblastech, které jsou
konkrétně řešeny
Důležitá je kvalitní příprava programu veřejného
projednání
a
vhodné
načasování.
Formát/technika veřejného jednání je vždy přizpůsobena fázi zpracování konkrétního dokumentu. Za organizaci veřejných jednání je vždy
určit odpovědnou osobu.
■
Jak zapojit média do informování
o rozhodovacích procesech?
Důležité je na úvod si vymezit a určit jaký druh
média chceme využít:
Rozdělení médií a způsoby jejich využití:
Deníky jsou vhodné pro umísťování informací
o aktuálních událostech, zvláště významných
zpráv, které nesnesou odkladu, pozvánek na
diskuze apod.
■
Úroveň 3: Aktivní zapojení veřejnosti
■ Přímá účast partnerů na zpracování - Partneři
se vždy přímo účastní na rozvojových aktivitách
mikroregionu – obvykle formou účasti svých
zástupců v koordinačních a řídících či pracovních skupinách sestavených pro tyto účely. Ač je
legitimita zastupování partnerů velmi komplikovanou otázkou, musíme přímou účast (zástupců) partnerů považovat za základ pro vybudování fungujícího partnerství.
Tiskoviny s jinou periodicitou, zejména týdeníky, leží na stole obvykle déle a jsou čteny více
lidmi (rodina, spolupracovníci). Jejich výrobní
lhůty jsou však podstatně delší, zpravidla několik dnů. V případě měsíčníků nebo publikací
s ještě delší periodicitou musíme zařazení materiálu dojednávat s několikaměsíčním předstihem. Pokud budeme mít zájem o systematickou
práci s tiskem, musíme si zjistit základní údaje
včetně uzávěrek. Redakce jsou vázány na tiskárny a na distribuci. Při jednání o zařazení materiálu je dobré stanovení krajního termínu odevzdání podkladů. I deníky připravují některé neaktuální stránky, či tématické přílohy dopředu
■
■ Odborná pracovní skupina - Formuluje obsahové změny v návrzích vycházející z řešeného
problému. Složení pracovních skupin není nijak
pevně dáno, je však důležité, aby ve všech pracovních skupinách dohromady bylo dodrženo
46
3
s jistým časovým předstihem. Specifickou skupinou jsou odborná periodika a také časopisy
obecních, městských a krajských zpravodajů.
Zapojování veřejnosti
■
■
Databáze médií a kontaktů
Mediální partnerství
TIP: Jak zapojit média do informování
o rozvojových aktivitách v mikroregionech?
■ používání loga
■ zkrácený název
■ jednotný grafický styl
Elektronická média mají na naše jednání větší
vliv, než si připouštíme. Rozhlas je všudypřítomný, velmi často jej posloucháme při jízdě autem,
přípravě oběda nebo jiné činnosti. Co do rychlosti a operativnosti má rozhlas pouze velmi
málo konkurentů a může být poslouchán kdekoli a kdykoli. Rozhlas sehrává mezi médii roli
iniciátora pozornosti; ten kdo zaslechl zprávu
v rozhlase, si počká na její případné publicistické
zpracování; v případě, že se jednalo o skutečně
významnou událost, bude ji sledovat v televizi.
■
Jednotný grafický styl
Pro kvalitní informační kampaň je důležité, aby
po celou její dobu byl v komunikaci s novináři
a veřejností používán jednotný grafický styl, bylo
vyrobeno logo a v případě složitého
a nesrozumitelného tématu i zkrácený název,
který je veřejnosti bližší. Nesrozumitelný a složitý
název často odradí již na první pohled. Proto je
vhodné i za cenu určité abstraktnosti zvolit
k logu i slovní spojení, které je snadno zapamatovatelné a pro veřejnost srozumitelné.
■ U rozhlasu je nutné mít na zřeteli některá specifika vysílání zpravodajství a rozhlasové publicistiky. Ve srovnání s tištěnými médii mají rozhlasové stanice nesrovnatelně větší pohotovost,
a tím i aktuálnost. Mohou zprostředkovat posluchačům přímou účast na sdělované akci, což
zvyšuje působivost a vtahuje posluchače přímo
do děje. Proto se rozhlasové stanice snaží vysílat
část informačních pořadů živě, např. prostřednictvím telefonu.
TIP: V případě veřejného projednání strategického dokumentu veřejností Olomouckého kraje
bylo zvoleno logo a slovní spojení JSME TU
DOMA. Jednalo se o projednání, připomínkování tzv. Programu rozvoje územního obvodu
Olomouckého kraje. Záměrně bylo zvoleno slovní spojení hovorově laděné pro území Hané.
Královnou mezi médii je bezpochyby televize.
V celostátním měřítku je počet oslovených diváků v miliónech. Regionalizace televizního vysílání zpřístupnila toto médium většímu využití.
Prakticky v každém větším městě působí místní
kabelové televize, které většinou velmi ochotně
zpracovávají témata z regionu a zařazují je do
svého vysílání. Největším průlomem, jehož
dosah si ještě příliš neuvědomujeme, je - "online žurnalismus" a internet.
■
Určení odpovědnosti za komunikaci s médii
Pro kontakt s novináři je důležité určit konkrétní
osobu. Ta je vždy pro vedení a koordinaci mediální kampaně zodpovědná za styk s novináři.
Tato přímá odpovědnost zaručuje bezchybné
a pravidelné informování a zasílání informací.
Zároveň umožňuje novinářům kdykoliv získat
potřebné informace na jednom místě.
Nedochází tak k jejich zkreslení nebo k omylům.
Internet je vizuální médium. Nejblíže má
k časopisu, ale přebírá i prvky rozhlasu
a televize. Jeho prostřednictvím lze zpřístupnit
prakticky jakékoliv množství informací.
Prostřednictvím elektronické pošty pak prakticky
s nulovými náklady informovat o čemkoliv.
■
Tato konkrétní osoba určená pro styk s novináři by měla:
■
pravidelně
informovat
novináře
o připravovaných a následně uskutečněných
akcích, případně novinkách v projektu
■ aktualizovat adresář médií
■ udržovat osobní kontakt s novináři
■ informovat média
■ přípravovat tiskové informace
■ vymýšlet atraktivní témata, jejichž prostřednictvím lze informovat
■ realizovat setkání s novináři
■ koordinovat propagační aktivity
Informování prostřednictvím médií
Předpokladem
kvalitního
informování
o událostech na místní/mikroregionální úrovni
jsou:
■ Jednotný grafický styl
■ Určení odpovědnosti za komunikaci s médii
47
Zapojování veřejnosti
3
Formy spolupráce:
■ tématická novinová strana
■ novinová příloha
■ anketa mezi občany,
■ rozhovor s odborníkem
■ přímé on-line vstupy z veřejných akcí
(přes mobilní telefon v rozhlase, televizi)
■ publicistický pořad (v rozhlase, televizi)
Databáze médií a kontaktů
Je důležité udržovat aktuální adresář médií
a založit jejich e-mailový seznam, jehož prostřednictvím pak budeme novináře průběžně
informovat. Často je vhodné po rozeslání informací se telefonicky spojit s redakcí a informovat
se, že email přijali a zda potřebují dodatečné
informace. Tímto se nejen ověří doručení zprávy, ale i upozorní na to, že máte zájem
o zveřejnění zprávy a jste ochotni komunikovat.
Je také důležité zjistit, jaké informační kanály
redakci nejlépe vyhovují. Někdy je vhodné doplnit email zasláním informace faxem.
Je důležité být s novináři v kontaktu a aktivně
se zajímat, zda informaci médium zveřejnilo, či
ne a zda se někdo z redakce zúčastní, či nikoliv.
V případě neúčasti je pak nutné redakci kontaktovat a zjistit proč se tak dělo. V případě, že
téma považuje redakce za neatraktivní, a proto
se neúčastní, tak je nutné redakci stále dodávat
aktuální informace a pokusit se je zatraktivnit.
Například tím, že přední politik nebo odborník
z regionu bude informovat o aktuálním dění
dopisem, veřejným projevem či na tiskové konferenci, nebo přímo pozve novináře a veřejnost
na aktuální akci.
Doporučení jak a kdy oslovovat média:
V průběhu informační kampaně lze prakticky
o všech aktivitách média informovat přinejmenším tiskovou zprávou. Je vhodné informace
doplnit stanovisky odborníků, politiků apod.
Nejlépe je informovat přibližně 10 dní před
konáním aktivity, podruhé ji připomenout těsně
před jejím konáním (2 – 3 dny) a posléze poslat
informaci z uskutečnění.
Tisková zpráva - informace pro média
Sdělení pro tisk bývá nejčastější formou komunikace. Na rozdíl od pouhé zprávy může obsahovat komentující a hodnotící skutečnosti, citáty a odkazy. I přesto by mělo být sdělení pro tisk
formulováno velmi úsporně a stručně. Pokud
nechceme, aby došlo ke zkreslení nejzávažnějších souvislostí, je dobré materiál vybavit doplňujícími informacemi - nejdůležitější pasáže
podtrhnout
nebo
vytisknout
tučně
s poznámkou, že práce s materiálem je možná,
vyjma zvýrazněných pasáží.
Mediální partnerství
Při zahájení programu zapojení veřejnosti je pro
kvalitní práci s médii a následné informování
odborné i laické veřejnosti nutné připravit kontakty na novináře a nejlépe navázat osobní spolupráci. Zároveň je velmi přínosné s vedením
redakcí významných periodik sjednat tzv. „mediální partnerství“. To spočívá ve vzájemné spolupráci. Za umístění log redakci na internetu,
pozvánkách a plakátech média věnují zvýšenou
pozornost Vašemu tématu.
Obsahem sdělení pro tisk bývá velmi často informace o tom, že se bude konat nějaká akce. Zpráva
by se proto měla dostat do redakce s jistým předstihem, nejlépe tři až čtyři dny před redakční uzávěrkou. Ve sdělení pro tisk se omezíme pouze na
nejnutnější údaje o tom, co se koná, kde se to
koná, kdy se to koná, proč se to koná a kdo to
pořádá, doplněné případně ještě o další stručné
informace nebo zajímavosti, které mohou poukazovat na významnost či jedinečnost akce. Základní
informace by rozhodně neměla přesáhnout normovanou stranu A4. Sdělení pro tisk můžeme
doplnit také fotografií či grafem.
48
3
Cvičení:
Zapojování veřejnosti
Přehled komunikačních technik
Vytvořte fiktivní tiskovou zprávu pro Vámi
náhodně vybraný projekt
Poradní skupina/pracovní skupina
sestavení při zahájení na začátku procesu,
pravidelné schůzky,
průběžné připomínkování dokumentu,
provádění analýz problému,
nacházení možných alternativ řešení problémů,
doporučování realizací nápravných opatření,
diskuse nad jednotlivými fázemi procesu,
kontrola a vypořádávání připomínek veřejnosti.
TIP: Pokuste se zařadit své téma do některé
z pravidelných tiskových konferencí hejtmana
kraje či starosty velkého města. Je však důležité,
aby se Vaše téma stalo plnohodnotným bodem
konference a přítomný politik vyjádřil akci podporu.
Tisková konference
Důležitým faktorem pro úspěšnou tiskovou konferenci je účast reportérů. Pokud se nejedná
o pravidelnou tiskovou konferenci úřadu, na niž
jsou novináři zvyklí chodit, tak zpravidla nestačí
pouze poslat pozvánku. Doporučujeme následující postup. Pozvánku poslat emailem
a následně i faxem. Přibližně 2-3 dny před konáním konference je vhodné zavolat do redakce
a zeptat se, zda jim pozvánka došla a zde se tiskové konference zúčastní. V případě, že nikoho
odpovědného nezastihnete, pošlete pozvánku
pro jistotu znovu.
Složení
maximálně 15 členů, optimální je 8 až 12 členů,
zástupce předkladatele strategického dokumentu, zástupce zpracovatele strategického dokumentu, zástupce nevládní neziskové organizace,
zástupce samosprávy a státní správy v oblasti
životního prostředí a oblasti, kterou se daný
strategický dokument zaobírá, zástupce občanů.
TIP: Žádná tisková konference by se neměla
obejít bez podrobných písemných informačních
materiálů, které mohou využít jak novináři na
konferenci přítomní, tak i ti, kteří se nemohli z
nějakého důvodu na konferenci dostavit.
Zároveň předejdete omylům a zkomolení názvů
a jmen.
Obsah
harmonogram zpracovávání strategického
dokumentu,
složení poradní skupiny - včetně uvedení kontaktních informací,
základní informace o zpracovávaném strategickém dokumentu (popis a účel),
pravidla podávání připomínek
termíny veřejných setkání,
související legislativa ČR a EU,
připomínkový list - včetně informace, kam se
dají připomínky zasílat (email, fax, poštovní
adresa),
aktuální verze strategického dokumentu
Internetová stránka
zveřejnění speciální stránky s informacemi
o celém procesu přípravy dokumentu
Soubor by měl obsahovat zejména tyto materiály:
■ projevy řečníků na konferenci, s uvedením
celého jména včetně titulů a funkce, kontaktní
adresou a telefonním číslem
■ tiskové shrnutí (tiskovou zprávu)
■ popis hlavních bodů, o kterých se hovořilo na
konferenci
■ kontakty na další osoby, které se mohou
k dané problematice vyjádřit
■ prohlášení odborníků a dalších organizací
■ další názorné materiály, jako jsou grafy, statistické údaje atd.
Úřední deska – informační tabule úřadu
vhodný informační prostředek k průběžnému
informování o jednotlivých fázích procesu,
při umísťování informací na úřední desce je
důležité dbát na aktuálnost poskytovaných
informací,
na
jejich
srozumitelnost
a jednoduchost, často jediný způsob informování na regionální i místní úrovni
49
Zapojování veřejnosti
3
Informační materiál
zpracovat informační materiál, který obsahuje
stručnou informaci ke každé fázi procesu,
v tištěné podobě, dát i ve větším množství na
podatelnu úřadu, zveřejnění na internetových
stránkách
Cvičení:
Kterou techniku byste použili, pokud chcete
informovat o jednoduchém problému širokou
veřejnost?
Informační středisko úřadu - podatelna
umístění všech tištěných materiálů především
informačního materiálu
Kterou techniku byste určitě nepoužili
v následujících případech:
a) pokud budou cílovou skupinou vašeho projektu děti
Osobní dopis
adresný způsob oslovení, použít při organizaci
veřejného setkání, poradní skupiny apod.
b) pokud budete chtít poskytnout komplexní
informace o složitém problému
Média
vydání tiskové zprávy,
články apod.
Která technika je vhodná pro následující případy:
a) malé obce / města
Plakát
vhodné grafické zpracování,
možné využití i jako pozvánka na veřejné pro-
b) složité / jednoduché rozhodnutí
c)odborníky
d)NNO
Jmenujte Vámi nejčastěji používané techniky
zapojování veřejnosti:
jednání,
dobré umístění – dobře přístupné veřejnosti
Veřejné setkání
Veřejné setkání je setkání předkladatele, zpracovatele strategického dokumentu s velkým
počtem zainteresovaných nebo dotčených skupin. Slouží k poskytnutí základních informací
o jasně vymezeném problému, získání názoru
veřejnosti a sběru připomínek. Doporučujeme
využití této techniky v různých formách
a různých fázích procesu strategického posuzování vlivu na životní prostředí
Formy veřejného setkání
Veřejné slyšení, Veřejné projednání, Workshopy,
malé pracovní skupiny, semináře
50
3
Použitá literatura:
Zapojování veřejnosti
Poznámky:
Kol. autorů
Zapojování veřejnosti do plánování regionálního
rozvoje, Ministerstvo životního prostředí, 2001,
ISBN 80-7112_189-8-MŽP
Kol. autorů
Občané a veřejná prostranství / Příklady zapojení veřejnosti do plánování veřejných prostranství, Centrum pro komunitní práci, 2005, ISBN
80-86902-27-7
Kol. autorů
Zapojování veřejnosti – Nástroj pro správu věcí
veřejných – Komunitní plánování sociálních služeb, Centrum pro komunitní práci, 2008, ISBN
978-80-86902-54-8
Kol. autorů
Sedm kroků k zapojení veřejnosti – Průvodce
participačním procesem, Agora, 2002
ŠKRABAL, I., NUNVÁŘOVÁ, S., NOVÁK, J.,
TŘEBÍCKÝ, V.
Metodika zavádění managementu mikroregionu, Centrum pro komunitní práci, Přerov, 2006,
ISBN 80-86902-39-0, 182 s.
ŠTOGR, J., Partnerství a participace, Nadace
Open Society Fund Praha, 2001
TEUSCHELOVÁ, T., ORINIAKOVÁ, P., Účast veřejnosti – proč a jak?, Centrum pro komunitní
práci, Plzeň, 2003, ISBN 80–86902-03-X
51
4
O projektu Venkov je můj domov
O projektu Venkov je můj domov
Hlavní náplní práce vybraných manažerů rozvoje venkova bylo:
■ zpracovávat i nově mapovat projektové
náměty obcí, mikroregionů, MAS a NNO na venkově
■ vyhledávat finanční zdroje (dle aktuálních
výzev) a připravovat či následně realizovat projekty podané v rámci podpory z fondů EU
a dalších zdrojů na základě již zpracovaných
anebo nově vyhledaných vytvořených projektových námětů
■ manažersky i organizačně naplňovat cíle pro
oživení a rozvoj vesnic na území, ve kterém
působí
Účelem projektu bylo oživit venkov mladými
lidmi tak, aby po svých studiích na středních,
vyšších a vysokých školách ve městech neodcházeli za prací mimo Olomoucký kraj, ale našli
uplatnění v obcích, odkud pocházejí, a navíc se
zasadili o další trvale udržitelný rozvoj venkova.
Díky partnerům, jimiž byli Jesenická místní akční
skupina (JEMAS), MAS Údolí Desné a Svazek
obcí Mikroregionu Zábřežsko, bylo vytvořeno
„účastníkům projektu“ zázemí a podmínky
k životu a práci na venkově tj. v místě jejich
domova.
Původní myšlenka projektu pochází z Maďarska,
kde obdobný projekt Homecoming byl velice
úspěšným nástrojem nejen rozvoje venkova, ale
především podpory zaměstnanosti mladých lidí,
kteří mají znalost místního prostředí a díky pracovním podmínkám, které projekt Homecoming
vytvořil, zůstávají v místě bydliště, a tak se podílejí na rozvoji regionu.
Smyslem projektu tedy bylo zavést efektivní proces managementu rozvoje do vybraných mikroregionů a místních akčních skupin, čímž se přispělo také k řešení sociální integrace venkovského obyvatelstva s ohledem na některé specifické
skupiny ohrožených exkluzí (projekt byl primárně zaměřen na absolventy, mladé, ženy po
mateřské dovolené a zdravotně postižené).
Další fenomén, kterému se tento projekt snažil
zabránit, se v mezinárodním měřítku nazývá
„brain drain“, tedy situace, kdy absolventi škol
opouštějí svá původní působiště, protože nenašli odpovídající uplatnění na lokálním trhu práce.
Myšlenka projektu Venkov je můj domov byla
naplněna především přeškolením zájemců na
tzv. manažery rozvoje venkova, kteří prošli
intenzivním 15 denním školením. Proškoleno
bylo celkem 16 účastníků kurzu. Z řad těchto
úspěšných absolventů bylo následně provedeno
výběrové řízení na pozici „projektového manažera“ pro území Jesenicka, Údolí Desné
a Zábřežska, které uskutečnili naši partneři projektu. V rámci projektu, tak byla vytvořena 3
pracovní místa (respektive 4 pracovní místa, jelikož v MAS Údolí Desné našli své uplatnění dvě
absolventky projektu na poloviční úvazek).
Tento projekt byl podpořen z Evropského sociálního fondu v rámci Společného operačního programu z Opatření 3.2. Podpora sociální integrace v regionech Olomouckého kraje.
53
5
Informace o CpKP
Informace o Centru pro komunitní
práci střední Morava
sektorem a komunikační strategie (řešení komunikačních problémů s veřejností a návrhy změn).
CpKP střední Morava, je nezisková organizace,
která poskytuje služby všem zájemcům z veřejné
správy, občanských organizací a soukromého
sektoru v následujících oblastech:
Vzdělávání úředníků veřejné správy
Realizujeme vzdělávací kurz, který umožňuje
úředníkům veřejné správy detailní pochopení
komunitního a akčního plánování s důrazem na
interaktivní cvičení ve skupinách, vzájemnou
výměnu zkušeností mezi účastníky a prezentaci
praktických příkladů. Cílem vzdělávacího programu je podrobně vysvětlit úředníkům veřejné
správy
pojem
komunitního
plánování
a zapojování veřejnosti do rozhodování
a plánování obcí, měst a krajů včetně jeho
výhod a nevýhod. Účastníci vzdělávacího kurzu
se seznámí s tím, jak pracovat s veřejností při
plánování a rozhodování v jejich obci, městě,
příp. kraji, naučí se vhodně vybrat techniku
k zapojení veřejnosti pro danou cílovou skupinu.
Účast veřejnosti a občanských organizací
v rozvoji obcí, měst a krajů
Navrhujeme a realizujeme programy účasti
veřejnosti
v
investičním
plánování
a rozhodování. Jedná se například o zapojení
veřejnosti do plánování a navrhování veřejných
prostranství, do přípravy regenerace panelových
sídlišť, do přípravy strategických, rozvojových
nebo komunikačních koncepcí (např. koncepce
nakládání s odpady, generely zeleně atd.) nebo
také do přípravy dopravních staveb či jiných
investic. V rámci tohoto programu organizujeme diskuze s veřejností, interaktivní výstavy,
ankety, sociologické průzkumy a rovněž zajišťujeme vedení pracovních setkání s občany.
Pořádáme vzdělávací programy v oblasti zapojování veřejnosti pro pracovníky veřejné správy.
Regionální politika Evropské unie
a regionální rozvoj ČR
Prosazujeme principy partnerství a transparentního
rozhodování v regionální politice Evropské unie.
V Česku prosazujeme konzultace a zapojení
veřejnosti a nevládních neziskových organizací
při přípravě a využívání Strukturálních fondů.
Účastníme se diskuzí o podobě regionální politiky, zprostředkováváme informace ostatním
NNO v Česku a připravujeme společná doporučení a postupy. Naše zkušenosti z ČR přenášíme
do ostatních kandidátských a členských zemí
EU.
Komunitní plánování sociálních služeb
Nabízíme jak komplexní metodické vedení procesu komunitního plánování sociálních služeb,
tak i zpracování jeho dílčích částí. Na principu
komunitního plánování a zapojování veřejnosti
se snažíme obcím a městům pomoci naplánovat
rozvoj sociálních služeb tak, aby odpovídaly
místním potřebám a specifikům cílových skupin.
Komunikace s veřejností
Organizujeme a zabezpečujeme besedy
a setkání s občany, veřejná projednání, ankety
a průzkumy mezi občany, moderování akcí
a facilitování jednání, vedení pracovních skupin
k řešení problémů, komunikaci s neziskovým
Místní udržitelný rozvoj
Poskytujeme konzultační služby při přípravě projektů zaměřených na místní sociálně ekonomický rozvoj při respektování principů ochrany
55
Informace o CpKP
5
CpKP střední Morava
Palackého 1446/30, 750 02 Přerov
tel.: (+420) 581 210 502
[email protected]
životního prostředí. Zpracováváme a aktualizujeme rozvojové strategie mikroregionů, měst
a krajů. Asistujeme při přípravě místních rozvojových projektů a aktivit zaměřených na znevýhodněné skupiny obyvatel. Pracujeme ve vzájemné spolupráci s místními partnery (veřejnou
správou, podnikateli a NNO), což umožňuje co
nejvíce přizpůsobit projekty místním podmínkám.
Kanceláře CpKP střední Morava:
Kancelář Přerov:
Horní náměstí 9, 750 02 Přerov
tel./fax: (+420) 581 210 502
[email protected]
Vzdělávání, podpora a posilování nestátních
neziskových organizací
Podporujeme a vzděláváme členy občanských
a neziskových organizací na všech úrovních.
Pracujeme s dobrovolníky, organizujeme semináře a vzdělávací kurzy s cílem posílit neziskový
sektor. Podporujeme mezioborové setkávání
a spolupráci neziskových organizací.
Kancelář Šumperk:
Zábřežská 20, 787 01 Šumperk
tel.: (+420) 777 793 733
[email protected]
Kancelář Brno:
tel.: (+420) 777 793 730
[email protected]
Kancelář Praha:
Vodičkova 36, 110 00 Praha 1
tel.: (+420) 608 700 130
[email protected]
Ekoprogram.
Zabýváme se aktivitami, kterými zvyšujeme
povědomí veřejnosti o otázkách týkajících se
životního prostředí. S veřejností plánujeme
a realizujeme kroky, které vedou k udržitelnému
využívání přírodních zdrojů. Publikujeme materiály a pořádáme semináře s tématikou ochrany
životního prostředí.
Podrobnější informace naleznete na internetu
www.cpkp.cz
56
5
Informace o CpKP
školení s problematikou projektů ze strukturálních fondů obecně. Obsahem školení bude
vysvětlení terminologie, která se v projektech
užívá, základů fundraisingu, souvislostí mezi
rozvojem regionu či organizace a strategickými
dokumenty. Jedná se o jednodenní seminář,
vhodný zejména pro pracovníky, kteří doposud
nemají žádnou zkušenost v této oblasti.
Nabídka akreditovaného vzdělávání
pro pracovníky veřejné správy
Centrum pro komunitní práci nabízí realizaci
akreditovaných vzdělávacích programů pro pracovníky Vašeho úřadu. Naše školení je založeno
na širokých lektorských kompetencích vycházejících z praktických zkušeností jak s projektovou
činností, tak se spoluprácí s veřejnou správou.
Školení jsou vedena moderní metodou za účasti dvou lektorů, značná část aktivit spočívá
na praktickém tréninku probíraných dovedností.
AK/PV-88/2007: PCM – Project cycle management pro úředníky veřejné správy
Jedná se o dvoudenní školení, jehož cílem je
uvést účastníky semináře do problematiky PCM
a naučit je využívat metodu logických rámců,
analyzovat problém, stanovit reálný projektový
záměr a naplánovat jeho realizaci. Základním
prvkem školení je praktické cvičení v sestavování
logického rámce buď reálně připravovaného
projektu, nebo cvičné případové studie.
Na základě Vašich požadavků, případně analýzy
potřeb Vašeho úřadu, připravíme díky modulovému systému, kde každý školící modul má svou
vlastní akreditaci, individuální vzdělávací plán,
doplněný vhodnými případovými studiemi.
Po absolvování kurzů účastníkům nabízíme další
podporu v podobě konzultací.
AK/PV-82/2007: Práce úředníků veřejné správy s elektronickými žádostni a internetovými
zdroji informací ke strukturálním fondům EU
Dvoudenní kurz se skládá z úvodní části určené
k získání základní orientace a prohloubení znalostí v prostředí internetových zdrojů informujících o získání možných dotací ze SF EU
a hlavního bloku, ve kterém se účastníci naučí
pracovat s elektronickými žádostmi. Podle úrovně počítačové gramotnosti účastníků zařazujeme oddíl věnovaný využití elektronických aplikací v komunikaci a organizaci práce
v projektovém týmu.
Vaši poptávku jsme připraveni řešit okamžitě.
V případě zájmu nás neváhejte kontaktovat.
AK/PV-503/2004: Komunitní a akční plánování v praxi
Intenzivní 2,5 denní seminář si klade za cíl naučit posluchače, jak zapojit veřejnost do plánování, rozvoje a rozhodování v obcích, městech
a krajích. Účastníci vzdělávacího kurzu se seznámí s tím, jak pracovat s veřejností při plánování
a rozhodování v jejich obci, jak vhodně vybrat
techniku k zapojení veřejnosti pro danou cílovou
skupinu a budou mít příležitost naplánovat program zapojení veřejnosti na hypotetickém příkladu.
AK/PV-87/2007: Úředník veřejné správy v roli
konzultanta, jeho komunikační dovednosti
a týmová spolupráce
Týmová práce je krokem k demokratizaci stylu
řízení a umožňuje plně rozvinout lidský potenciál, přinést kvalitativně vyšší úroveň myšlení,
postojů i organizace práce.
V průběhu jednodenního semináře představíme
účastníkům principy a zásady týmové spolupráce, identifikujeme jednotlivé role a jejich využití
v týmové práci.
Pracovník veřejné správy by měl dokázat obstát
v roli konzultanta v oblasti své odbornosti.
AK/PV-89/2007: Komplexní příprava úředníků veřejné správy na využití strukturálních
fondů EU
Tento vzdělávací program v celkovém rozsahu
110 hodin pokrývá komplexně oblast přípravy
a realizace projektů využívajících zdrojů ze strukturálních fondů EU. Jeho jednotlivé bloky odpovídají osmi modulům popsaným níže.
AK/PV-85/2007: Úvod do projektové problematiky SF EU pro úředníky veřejné správy
Cílem školicího modulu je seznámit účastníky
57
Informace o CpKP
5
sáhlejší výklad, proto je tématu věnováno třídenní školení.
AK/PV-86/2007: Public relations pro potřeby
úředníků veřejné správy realizujících
projekty ze SF EU
Realizace projektů ze zdrojů strukturálních
fondů Evropské unie, zejména projektů realizovaných orgány veřejné správy, klade vysoké
nároky na práci s informacemi a jejich poskytování široké veřejnosti. S přístupy a konkrétními
technikami se pracovníci veřejné správy seznámí
v tomto jednodenním semináři.
AK/PV-83/2007: Administrace projektů ze SF
EU pro úředníky veřejné správy
Samotná realizace projektu s sebou přináší další
nároky, se kterými se účastníci seznámí
v jednodenním školení zaměřeném především
na administraci, kontrolu a monitoring projektů.
AK/PV-84/2007: Obsahová část žádosti
o finanční podporu ze strukturálních fondů
EU pro úředníky veřejné správy
Toto dvoudenní školení si klade za cíl seznámit
účastníky podrobně s obsahovou částí žádostí
na SF EU. Obsah žádosti je přednášen přímo na
základě struktury elektronické žádosti. Je vhodné, aby tento kurz účastníci absolvovali po
kurzu „Práce úředníků veřejné správy
s elektronickými žádostni a internetovými zdroji
informací ke strukturálním fondům EU“. Dle
potřeby a domluvy je také možné tyto dva
moduly zkombinovat.
Značná část tohoto školení leží na přednášení,
cvičení jsou zařazována průběžně, jde především o práci malých skupinek na cvičném vyplňování jednotlivých záložek s vyhodnocením
přednášejících.
AK/PV-81/2007: Studie proveditelnosti, ekonomické analýzy, CBA
Tento modul si klade za cíl seznámit účastníky
s problematikou studie proveditelnosti. Studie
proveditelnosti, jako povinná příloha žádosti na
investiční projekty je pravděpodobně nejsložitější částí celého projektu. Pro náhled a pochopení
systému práce se studií proveditelnosti, zejména
provádění ekonomických analýz, je potřeba roz-
58
Poznámky:
Základní dovednosti manažera rozvoje venkova
Učebnice projektu Venkov je můj domov
ISBN: 978-80-86902-65-4
Publikace byla vydána v rámci realizace projektu:
Venkov je můj domov – Homecoming,
který byl podpořen z Evropského sociálního fondu
v rámci Společného operačního programu z Opatření 3.2.
Podpora sociální integrace v regionech Olomouckého kraje.
Centrum pro komunitní práci střední Morava
Publikace vznikla díky finanční podpoře Evropské unie
(Evropským sociálním fondem) a Státního rozpočtu ČR.
Publikaci sestavil: Mgr. Ivo Škrabal
Na tvorbě publikace se dále podíleli:
Kapitola Zapojení veřejnosti – Ing. Kristýna Ježová
O projektu Venkov je můj domov – Kateřina Nesrstová
Jazykové korektury: Mgr. Tomáš Kaválek
Zlom a grafická úprava: David Košek

Podobné dokumenty

základní činnosti v personálním řízení

základní činnosti v personálním řízení kdykoliv, jakmile se dostanou do reálného prostředí zaměstnavatelských organizací. Studenti budou v textu seznámeni se základními personálními činnostmi, které organizace provádějí. Každá dílčí čin...

Více

Facilitační dovednosti

Facilitační dovednosti v určitém časovém období (1–2 dny) jsou všechny nejdůležitější myšlenky, nápady, doporučení, závěry, plány na další činnost, otázky pro další práci s nimi písemně zpracovány a předány účastníkům vý...

Více

Skauting - první díl v - Skautské středisko Prácheň

Skauting - první díl v  - Skautské středisko Prácheň > Výpravy dělat méně náročné, nováček, který má na své první výpravě urazit 20 km, aniž by byl zvyklý, už asi na výpravu nikdy nepojede. > Rozmyslet, jak do programu zařadit plnění stezek, přípra...

Více