Úvod Varmie a Mazury na kole

Transkript

K
raj jezer, lesů a polí, mírně zvlněná krajina s malými pahorky,
mezi nimiž jsou ukryty tiché
vesničky – to je přímo vysněný
region pro cyklisty. Různorodou krajinu protíná mnoho úzkých silnic lemovaných starými stromy. Jízda stinnými
zelenými tunely je velmi příjemná, a to
zejména proto, že zde jen velmi zřídka
narazíte na dlouhá a prudká stoupání.
Mimo turistickou sezónu zejí tyto silničky prázdnotou, avšak když jejich okolí
obsadí davy turistů, na mnohých z nich
začíná být veselo.
Milovníci šlapání do pedálů mají
k dispozici stovky kilometrů cyklostezek, které byly vytyčeny nejen v okolí
populárních rekreačních lokalit, ale
dokonce i v daleko méně navštěvovaných zákoutích Varmie a Mazur. Všude
však najdou něco zajímavého – jak
přírodní atrakce, tak i starobylé památky. A o historické budovy zde opravdu
není nouze! Na cyklostezkách leží, kromě všeobecně známých památek,
také desítky skromnějších objektů, jejichž krása svědčí o bohaté historii
regionu. Návštěva středověkých zámků vystavěných v různých epochách,
kostelů mnoha vyznání, zajímavých muzejních expozic, hledání starých
rezidencí zámožných pruských šlechtických rodů nebo objevování tajemných opevnění z první a druhé světové války – to vše vám může zpestřit
vaše cyklistické putování.
Příroda Varmie a Mazur nabízí zase nádherný svět jezer, nekonečných
borů a lesů, tajemných močálů a rašelinišť, v nichž žije mnoho zajímavých
druhů zvířat a vzácných rostlin. Po cestě téměř vždycky potkáte zástupce
velmi početné populace čápů bílých, kteří hnízdí na březích jezer. Budeteli mít štěstí, můžete spatřit majestátní siluetu orla mořského a uprostřed
močálů a pralesů zaslechnout charakteristický křik jeřábů... Na polích
a v lesích narazíte na bludné balvany, které zde kromě tisíců velkých i menších jezer zanechal pevninský ledovec.
Většina cyklotras není obtížných. K jejich zdolání tedy není třeba žádných zvláštních dovedností. To platí i pro trasy, které vedou hlavně polními
cestami, ty jsou totiž často nejvhodnější pro běžná kola. Nechybí ani trasy,
které vedou po asfaltových silnicích. Na výběr jsou krátké odpočinkové
trasy, jejichž délka nepřekračuje 20 km, ale také trasy pro celodenní výlety
(do 60 km). Hodláte-li vyrazit na několikadenní putování, najdete zde i tratě
mnohem delší.
V průvodci jsou popsány vybrané, nejzajímavější a nejcharakterističtější
trasy z každé části regionu. Výběr trasy vám usnadní její krátká charakteristika a popis zajímavostí, které na ní najdete. Přiložené mapky vám při jízdě
Úvod
Varmie a Mazury na kole
Na místních cestách,
foto GEP Chroszcz
1
pomohou, avšak je dobré mít u sebe přesné mapy regionu, kterým vede
daná cyklotrasa. Máte-li vybránu trasu výletu, zkontrolujte kolo, sbalte si
potřebné věci a můžete směle vyrazit na cestu!
36
Mezinárodní cyklotrasa R1
Trasa: Bągart – Święty Gaj – Stare Dolno – Nowe Dolno – Dzierzgonka – Wiśniewo
– Krzewsk – Tropy Elbląskie – Raczki Elbląskie – Elbląg – Krasny Las – Łęcze
– Kadyny – Tolkmicko – Pogrodzie – Narusa – Frombork – Stępień – Braniewo
– Młoteczno – Gronowo; 85 km
Chrám ve Svatém Háji,
foto J. Pruszyńska
Jezero Druzno,
foto J. Pruszyńska
Úsek dlouhé mezinárodní cyklotrasy R1 – polská část této trasy vede od hranice s Německem v Kostrzyně nad Odrou po hranici s Ruskem v Gronowě
(675 km). Cyklostezka vede nejprve rovinatým terénem delty řeky Visly (Żuławy
Wiślane), poté se vine mezi pahorky Elbląžské vysočiny a nakonec protíná
Varmijskou rovinu. Podél trasy lze spatřit mnoho památek, z nichž namátkou
uvádíme gotické kostely v Elblągu nebo Fromborku. Narazíme také na přírodní
zajímavosti, k nimž patří jezero Druzno, ptačí rezervace, nebo bukové lesy
v přírodním parku Elbląžské vysočiny.
Trasa je vedena výlučně po asfaltových cestách, převážně s malým nebo velmi malým provozem (na některých
úsecích se středním, v Elblągu velkým provozem).
Náročnost trasy: nízká.
Zajímavosti na trase:
• Svatý háj (Święty Gaj) – jak vypráví Legenda o svatém Vojtěchovi, v raném středověku se v blízkosti dnešní vsi
nacházelo kultovní místo pruských bohů. Na území svatého
háje údajně vstoupil svatý Vojtěch a odsloužil zde mši svatou. O několik dní dříve shromáždění Prusů přikázalo misionářům opustit pruské země a poté jej nečekaně napadlo při
odpočinku. Svatý Vojtěch zde nalezl mučednickou smrt po
úderu sekyrou. V místním kostele 1 jsou od roku 1989
uchovávány relikvie svatého Vojtěcha přivezené z Hnězdna. Samotný kostel je gotická stavba z období kolem roku
1399, obnovená po požáru v 19. století.
• Jezero Druzno – mezi vesnicemi Nowe Dolno a Raczki
Elbląskie vede trasa v blízkosti podmáčených břehů velkého jezera Druzno. Rozlehlá vodní plocha, kterou protíná
vodní cesta Elbląžského kanálu, je domovem nejrůznějších
druhů ptáků. Podmáčené břehy jsou porostlé rozlehlými
porosty rákosu a menšími, obtížně přístupnými bažinatými
lesy. Jezero je mělké a skýtá dokonalé podmínky pro život
mnoha vodních a bahenních ptáků, zejména brodivých.
Velká přírodní rezervace, která zde byla vytvořena, zahrnuje celé Druzno spolu s širokým pásem podél jeho břehů
– celkem více než 3000 ha. Podél hráze, která obklopuje
2
jezero (vodní hladina se nachází výše než okolní území!)
vede modrá turistická stezka, která na několika místech Cestou mennonitů
křižuje cyklotrasu R1.
Rovinatá oblast na západ od jezera Druzno, kterou vede tra• Raczki Elbląskie – v malé vesnici na severním sa cyklostezky, se polsky nazývá Żuławy Wiślane. Jedná se
břehu jezera Druzno, v blízkosti cesty, po níž vede cyk- o deltu, kterou vytváří řeka Visla při svém ústí do Baltského
lostezka, se nachází nejnižší bod v Polsku s nadmořskou moře. Mokřady v deltě vysušili a obydlili náboženští emigranti z Nizozemí. Pronásledování ve vlasti přinutila oddělenou
výškou 1,8 m pod hladinou moře.
část protestantských anabaptistů, přívržence náboženského
• Elbląg – přístavní město nad stejnojmennou řekou reformátora Mennona Simmonsa, hledat si nové, tolerantnější
kdysi konkurovalo Gdaňsku. Osada, založená ve 30. letech sousedy. Takovým místem se ukázalo být v 17. století právě
13. století, získala již v roce 1246 městská práva. Rozleh- Polsko. Znalosti v oblasti meliorace a ochrany území v proláklilé město však smetly z povrchu země válečné operace nách proti zatopení, které si mennonité přivezli z Nizozemí, jim
v roce 1945. Ještě mnoho let po skončení války se zde umožnily obydlit deltu Visly. Dodnes zde zůstaly četné památky po této společnosti – krásné hrázděné domy s podloubím,
nacházely prázdné plochy, na nichž stály tu a tam obnohřbitovy nebo vodohospodářské objekty, na které můžete narvené památky. Teprve v 80. letech minulého století byla azit při putování deltou Visly cestou mennonitů.
zahájena obnova starého města. Avšak proces obnovy
nespočíval v pokusu o věrnou rekonstrukci vznikly nové
měšťanské domy, stylizované na středověké objekty. Výsledek je velmi zajímavý a nové uličky lákají svou milou atmosférou, obchody, mnoha restauracemi
a kavárnami. Při procházce historickým centrem stojí zato navštívit hlavní
gotické památky Elblągu.
Elbląžská katedrála sv. Mikuláše 2 se může pochlubit jednou
z nejvyšších kostelních věží v Polsku (výška 97 m). Gotický trojlodní chrám byl
postaven z cihel a jeho interiér skrývá vybavení s mnoha cennými středověkými
uměleckými díly, která sem byla většinou převezena z jiných kostelů v regionu.
Kromě katedrály se v Elblągu nachází ještě několik jiných památkových kostelů a také zbytky městských zdí s Trhovou bránou ze 14. století 3 .
Na věž, která je součástí brány, lze vystoupit a obdivovat z ní na staré město
(ul. Stary Rynek).
• Kadyny – vesnice ležící v krásné lokalitě na úpatí Elbląské vysočiny nad
Viselským zálivem. Obec je známá svou originální, stylově jednolitou zástavbou a bývalým palácem německého císaře Viléma II. 4 . Usedlost
a kadyňské majetky získala císařská rodina v roce 1898. V následujících letech
došlo nejen k rozšíření paláce, ale i k přestavbě celé vesnice i s okolím. Dnes se
v části rezidence – někdejší továrně na majoliku (druh fajánsu) a palácových
Katedrála sv. Mikuláše v Elblągu,
křídlech nachází hotel. V obci uvidíme také obrovský Dub Bażyńského 5 . foto D. Zaród
Nejméně 700 let starý strom byl nazván na počest Jana Bażyńského, majitele
Kadyn v 15. století a vůdce Pruské konfederace, která byla v opozici vůči řádu
německých rytířů.
• Frombork – nad městečkem na břehu Viselského zálivu ční Katedrální návrší (Wzgórze Katedralne). Jeho plochý vrcholek obklopují mohutné
obranné zdi s mnoha baštami. Vstup do prostoru za zdmi vede přes dřevěný
most zavěšený nad suchým příkopem a základy dávného barbakánu, přímo
velkou bránou ze dvou válcových, vzájemně propojených bašt. Uvnitř hradeb
se vypíná nádherná gotická katedrála 6 . Trojlodní halová stavba (čili se
stejně vysokými loděmi) vznikla v letech 1329-88 a ve svých útrobách skrývá
mnoho cenných děl sakrálního umění – jak ze středověku, tak i z pozdějších období, zejména ze 17. a 18. století. Vedle katedrály stojí dávný barokní
palác varmijských biskupů, v němž se dnes nachází Muzeum
3
Katedrální návrší ve Fromborku,
foto GEP Chroszcz
Muzeum Mikuláše Koperníka
ve Fromborku,
foto GEP Chroszcz
4
Mikuláše Koperníka 7 (ul. Katedralna 8, tel.: +48 55
2440071, e-mail: [email protected], www.frombork.art.pl). Slavný astronom strávil ve Fromborku mnoho
let jako kanovník. V Koperníkově věži můžete navštívit
prostory, které jsou pokusem o rekonstrukci jeho pracovny.
S astronomií a Koperníkovými objevy jsou spojeny také
atrakce v jiných objektech na Katedrálním návrší. V osmiúhelníkové budově se od roku 1973 nachází planetárium
(pobočka Muzea Mikuláše Koperníka ve Fromborku, tel.:
+48 55 2440083) a ve Věži Radziejowského stojící nad tímto objektem je zavěšeno Foucaultovo kyvadlo dokazující
otáčivý pohyb země. Z věže je také nádherná vyhlídka na
celé Katedrální návrší, Frombork a jeho okolí.
Samotné městečko na úpatí Katedrálního návrší již
není tolik zajímavé. Část měšťanských domů na malém
náměstí byla obnovena poté, co byly zničeny válečnými operacemi z roku 1945, podobně jako starý farní
kostel sv. Mikuláše ze 14. století 8 . O něco dál,
v malé příčné ulici odbíhající od silnice směrem na Braniewo, stojí budova někdejšího Špitálu svatého
Ducha 9 s kaplí sv. Anny, postavená ve středověku, která se dodnes zachovala v podobě z 18. století. Dnes zde
najdete Muzeum historie medicíny. Kromě exponátů
ilustrujících někdejší léčebné metody stojí zato navštívit
i zajímavou malířskou a sochařskou galerii a prohlédnout
si krásné nástěnné polychromie z 15. století ve špitální
kapli, které znázorňují poslední soud (Muzeum historie
medicíny, pobočka Muzea Mikuláše Koperníka ve Fromborku, ul. Stara 3).
• Braniewo – město nad řekou Pasłękou, založené ve
13. století varmijskými biskupy, bylo téměř celé srovnáno
se zemí na konci druhé světové války. Přesto zde najdete
několik atraktivních památek. Svými rozměry vás udiví
bazilika sv. Kateřiny 10 , majestátní gotická svatyně postavená v letech 1343-1442 a obnovená v 80. letech
20. století. Ještě starší je věžová brána ze 13. Století 11 , jediná památka po zámku biskupů a městském opevnění. V novějších
dobách fungovala v Braniewu slavná jezuitská škola 12 . Řád sem pozval
roku 1563 varmijský biskup a slavný aktivista protireformace, Stanisław Hozjusz. Velká školní budova zvaná Collegium Hosianum byla postavena v 18. století
a později prošla částečnou přestavbou. Z roku 1719 pochází budova Hospice
konvertitů 13 , zvaná také Palác Potockého – podle svého zakladatele,
varmijského biskupa Teodora Andrzeje Potockého.
Na kraji města (u výjezdu na Nowou Pasłęku) stojí barokní kostel
sv. Kříže 14 , postavený v první polovině 18. století. Z tohoto období
pochází také vybavení svatyně, která nahradila starší kostelík z konce 17.
století, v němž byl uctíván zázračný obraz Nejsvětější Trojice. Ten byl později
přenesen do nového kostela.
Přeshraniční cyklostezka R64
36
Trasa: řeka Nogat – Batorowo – Nowe Batorowo – Nowakowo – Rubno Wielkie
(místní část Elblągu) – Elbląg – Próchnik (místní část Elblągu) – Łęcze – Suchacz
– Pęklewo – Kadyny – Lipnik – Tolkmicko – Chojnowo – Krzyżewo – Frombork
– Różaniec – Nowa Pasłęka – Ułowo – Braniewo; 95 km
Cyklostezka, zvaná také Cyklotrasa kolem zálivu, vede těsně podél břehu
Viselského zálivu. Jejím cílem je objet celý záliv, i když na ruské straně
hranice chybí značení. Na polském území vede cyklostezka přes Pomořské
vojvodství po Viselské kose a poté rovinatou deltou Visly, kde překračuje
hranici Varmijsko-mazurského vojvodství. Tento úsek je neobyčejně atraktivní – nejprve vede deltou Visly a pak přivede turisty k pahorkům a lesům
Elbląžské vysočiny. Poslední část trasy protíná Varmijskou rovinu a míří ke
státní hranici s ruskou Kaliningradskou oblastí.
Cyklotrasa je vedena hlavně po vedlejších asfaltových cestách, ale také
po cestách štěrkových či polních a někdy dokonce i úzkých pěšinách.
Náročnost trasy: střední, úsek mezi lokalitou Łęcze a Fromborkiem
velmi obtížný.
• Nowakowo – vesnice nad řekou Elbląg leží na území
zvaném Nowakowský ostrov. Je obklopena vodami Viselského zálivu, řekami Nogat a Elbląg a kanály Cieplicówka
a Jagielloński. Větší část obce leží pod úrovní hladiny moře
a okolních vodních ploch. Celý ostrov chrání hráze a všechny budovy v této oblasti, osídlené od 17. století, jsou postaveny na umělých pahorcích, zvaných terpy.
• Elbląg – viz str. 3.
• Próchnik – ve vesnici, založené již ve středověku, se
dochovaly domy s podloubím 15 , charakteristické pro
celý region. Konstrukce tohoto typu mají horní patro
vysunuté dopředu a podepřené na dřevěných sloupech
nad širokým podloubím. Patro má nejčastěji skeletovou
(mřížovou) konstrukci. V Próchniku se dochovaly dva tyto
dřevěné objekty z konce 18. a počátku 19. století a jeden
zděný z počátku 20. století. Ve vesnici najdete také gotický
kostel sv. Antonína 16 . V současné době je Próchnik
součástí města Elblągu.
• Łęcze – vesnice, založená ve 13. století, s krásnou polohou na úpatí Elbląžské vysočiny. Z okolních polí se otevírají daleké výhledy na Viselský
záliv. V obci lze spatřit domy s podloubím 17 z 18. století a také barokní
kostel 18 ze stejného období. Na sever od vesnice vás cyklostezka povede
přes lesy, hlubokými roklemi a dolinami potoků.
• Kadyny – viz str. 3.
• Tolkmicko – městečko a přístav vtěsnané na úzkém rovinatém pruhu Staropruského pobřeží, mezi úpatím Elbląžské vysočiny a břehem
Cyklista na trase,
foto iStockphoto.com
Łęcze – dům s podloubím,
obr. RS
5
Přírodní park Elbląžská vysočina
Krajinářsky nejzajímavější fragmenty Elbląžské vysočiny jsou od roku 1985 chráněny díky přírodnímu parku o rozloze 13 000 ha. Oblast
vysočiny je výrazně vyvýšena nad okolní krajinou delty Visly a Varmijské roviny. Na jihu a východě klesají svahy vysočiny velmi pozvolna.
Naopak západní a severní svahy, zejména ty nad břehy Viselského zálivu, vytvářejí nádhernou hranu, rozrytou mnoha roklemi a údolími
potoků, které dosahují hloubky až 60 m. V okolí obcí Suchacz, Kadyn nebo v elbląžském parku Bażantarnia je reliéf terénu tak dynamický,
s tak velkými výškovými rozdíly a strmými svahy, že připomíná hory. V centrální části vysočiny je terén monotónnější, jen lehce zvlněný,
i když právě zde, nedaleko Milejewa, se nachází nejvyšší vrchol celé Elbląžské vysočiny – Stříbrná hora (Góra Srebrna), vysoká 198 m.
Větší část parku, včetně oblastí s nejzajímavějším profilem terénu, je porostlá lesy. Většinou jsou to lesy bukové, ale najdeme zde také
hodně dubů (např. v Kadynách). Staré dubové a bukové porosty lze
spatřit v rezervaci Kadyňský les a přírodně cenné fragmenty pomořského bukového lesa jsou chráněny v rezervaci Buky Elbląžské vysočiny.
Navštívit první z rezervací je velmi snadné, stačí nechat kolo v Kadynách
(rezervace se nachází přímo vedle obce), kolem druhé rezervace pak
vedou lesní cyklostezky z Kadyn do Pagórků.
Malebná krajina regionu, foto GEP Chroszcz
Svatý kámen
Mezi Tolkmickem a Fromborkem, na místě, kde vysoké a zalesněné svahy Elbląžské vysočiny prudce padají až k samému břehu Viselského zálivu, se z vody vynořuje obrovský bludný balvan. Kámen je vysoký přes 2 metry. Nad hladinu vyčnívá obvykle jen 1 metr, a po obvodu měří přes
13 metrů. Obvykle se nachází kolem 30 m od břehu, avšak občas, když je hladina vody v zálivu nižší, lze k němu dojít suchou nohou. Posadíme-li
se na balvan, najdeme malou prohlubeň. Ta prý sloužila kněžím pohanských Prusů k ukládání obětí, které měly zřejmě zajistit bohatý úlovek
ryb v zálivu. Proto se také balvan, sloužící kdysi jako obětní oltář, nazývá Svatý kámen.
Chcete-li se dostat k balvanu, je potřeba jet z Tolkmicka po cyklotrase až k místu, kde se cesta rozvětvuje – těsně za hájovnou Nowy Wiek. Zde
cyklotrasa odbočuje nahoru doprava, zatímco k balvanu se musíme vydat rovně po červené pěší turistické trase „Koperníkova stezka”. O několik
stovek metrů dále je potřeba tuto stezku opustit a odbočit vlevo na lesní cestu, která klesá prudce dolů (kolo raději veďte!). Dole za kolejemi
vyjdeme na břeh zálivu, odkud již lze vidět Svatý kámen.
Kostel sv. Jakuba
v Tolkmicku, obr. RS
6
iselského zálivu, u ústí říčky Stradanky. Tolkmicko má dlouhou historii,
V
která sahá až do 13. století, kdy bylo založeno řádem německých rytířů. Po
celá staletí, až do 2. světové války, pak bylo Tolkmicko jedním z největších
přístavů Viselského zálivu také díky tomu, že vodní cesta do Elblągu byla
zanesena bahnem. Po svém kompletním zničení i s přístavem v roce 1945
ztratilo město na významu. Avšak v posledních letech se Tolkmicko díky
úspěšným investicím stalo populárním přístavem pro jachty ukotvené
vedle rybářských lodí, které denně vyrážejí na lov na širé moře.
Vedle náměstí stojí gotický kostel sv. Jakuba ze 14. století 19 s jednou věží na západní straně fasády, pod níž se nachází vstup do
svatyně. Interiér budovy má trojlodní dispozici s mohutnými cihlovými
sloupy, které podepírají arkády mezi loděmi. Z dávných městských hradeb
se dochovala bašta ze 14. století 20 .
• Chojnowo – malá vesnice na severovýchodním okraji Elbląžské vysočiny, do 2. světové války jedna z větších lokalit v této oblasti. Zde stojí zato
odbočit na chvíli z trasy a projet se podél místní zástavby. Podél cesty se
totiž dochovalo mnoho krásných kapliček z 18.–20. století 21 .
• Frombork – viz str. 3.
• Braniewo – viz str. 4.
Cyklotrasa „Obrazik”
37
Trasa: Lidzbark (Welski) – rezervace Obrazik – Lidzbark; 19,58 km
Nepříliš dlouhá cyklotrasa vede hlavně územím Górznieńsko-Lidzbarského
přírodního parku. V lesních průsecích, na lesních stezkách a také na pobřežní
silničce kolem Lidzbarského jezera vás bude doprovázet ticho a klid. Automobil zde prakticky nepotkáte a také na jiné turisty zde narazíte velmi zřídka.
Cyklotrasa je vedena téměř výlučně po lesních, částečně zpevněných cestách, pouze počátek trasy tvoří městská pěší zóna podél Lidzbarského jezera.
Obtíže může občas činit snad jen orientace na lesních cestách a pěšinách.
Náročnost trasy: nízká – střední.
• Lidzbarské jezero – dlouhé fjordové jezero o rozloze 121 ha. Na délku
měří 3,5 km a v nejširším místě dosahuje necelých 500 m šířky. Podél jeho jižního břehu vede první úsek cyklotrasy. Východní okraj s částečně zastavěnými
břehy leží těsně vedle okresního města Lidzbarku, kde se nachází pohodlná Příroda regionu,
pěší zóna a malá pláž. Jezero je bohaté na ryby a na jeho hladině lze spatřit foto GEP Chroszcz
nejrůznější druhy vodních ptáků, z nichž uvedeme alespoň potápku roháče,
hohola, morčáka, lysku a kachnu divokou.
• Rezervace „Klonowo” – malá lesní rezervace (cca 31 Rokle řeky Brynice a Dub
ha) na jižním břehu Lidzbarského jezera, blízko jeho západ- republiky
ního okraje. Cílem ochrany je zde les typu dubohabrového Jednou z nejzajímavějších částí Górznieńsko-Lidzbarskiého
háje a také smíšené lesy s dominancí borovice, která zde přírodního parku je údolí řeky Brynice. Malá a čistá říčka
se zde hluboce zařezává do dynamicky tvarovaného,
dorůstá až do třicetimetrových výšek. Část porostu je stará pahorkovitého morénového terénu. Hluboké údolí s roktéměř 200 let.
lemi a úžlabinami porostlé různorodými lesy je částečně
• Rezervace „Obrazik” – zaujímá přes 66 ha lesů chráněno jako rezervace „Rokle řeky Brynice“. Západně od
a rašelinišť včetně malého jezírka Zdręczno mezi jezerem Lidzbarku, nedaleko červené turistické trasy, lze po zeleně
Piaseczno a osadou Obrazik. Rezervace se rozkládá na úze- značené cyklotrase Dub republiky (Dąb Rzeczypospolitej)
mí pahorkaté morénové vysočiny. Jezero ležící v prohlubni dojet do velké rezervace. Na okraji rezervace, na jižní straně
mezi pahorky postupně zarůstá, díky čemuž kolem něj údolí, roste nádherný, památkově chráněný strom „Dub
republiky“ 22 (zvaný také Dubem Vladislava Jagelvzniká přechodné rašeliniště. Rezervace je domovem pro lonského) jehož stáří se odhaduje až na 500 let.
velké a plaché ptáky – jeřáby.
Cyklotrasa „Místa paměti”
40
Trasa: Ełk – Mrozy Wielkie – Sordachy – Koziki – Giże – Brodowo – Laski Małe
– Sypitki – Makosieje – Łoje – Laski Wielkie – Sędki – Lega – Buczki – Szeligi
– Ełk; 42,8 km
Dlouhý okruh okolím města Ełk vede kolem rozlehlého jezera Selmęt Wielki. Cyklisté budou projíždět obrovskými borovými lesy, přes zemědělsky
využívané louky a pole a jen tu a tam narazí na malé vesničky. Nádherné
úseky trasy vedou přímo po břehu jezera. Cyklotrasa je lemovaná památkami nedávné historie Ełcké jezerní oblasti – po vysídleném německém
7
obyvatelstvu zde zůstaly opuštěné
evangelické hřbitovy, vojenské hřbitovy
z obou světových válek, a také pozůstatky někdejší venkovské zástavby z doby
před rokem 1945.
Cyklotrasa je vedena hlavně po vedlejších, nejčastěji asfaltových venkovských cestách, kratší lesní úseky vedou
po nezpevněných cestách a pěšinách.
Na trase,
Makosieje – vojenský hřbitov,
obr. RS
39
• Makosieje – vesnice na východním
okraji jezera Selmęt Wielki; na jejím konci je připraven pohodlný sestup k vodě
a břeh jezera je pěkně upraven. Blízko
vjezdu od vesnice Sypitki se nachází památkový vojenský hřbitov
z doby 1. světové války 23 . Pochováni jsou zde vojáci německé a ruské armády a celý areál je čistý a upravený. V lese mezi vesnicemi Sypitki
a Makosieje najdete evangelický hřbitov, založený na přelomu
19. a 20. století 24 , který je také upravený a udržovaný.
• Laski Wielkie – vesnice přímo na severním břehu jezera Selmęt Wielki.
V lese, východně od vesnice, těsně před vjezdem do ní, se nachází památkový evangelický hřbitov, založený v 19. století 25 a používaný
až do 80. let minulého století. Na něm se dochovalo mnoho druhů dřevin,
charakteristických pro tehdejší hřbitovní úpravu, která se vyznačovala hustou výsadbou – jsou mezi nimi např. staré exempláře tújí. Areál hřbitova je
upravený, ale mnoho náhrobků je zdevastovaných, rodinné náhrobky jsou
ohraničeny kovovými ploty.
• Szeligi – populární rekreační lokalita na louce mezi lesy, jimiž jsou
porostlé severozápadní břehy jezera Selmęt Wielki. Nachází se zde hlídaná
pláž, velmi hojně navštěvovaná obyvateli Ełku a také půjčovna loděk a vodního vybavení. V lese západně od vesnice se vedle trasy nachází památkový
evangelický hřbitov z počátku 20. století 26 ; na něm najdeme
také vojenské náhrobky z 1. světové války (německých vojáků, kteří padli
v roce 1914). Hřbitov je obtížně přístupný a je porostlý plevelem a keři.
Cyklotrasa Giżycko – Ryn – Święta Lipka
Trasa: Giżycko – Wilkasy – Szczybały Giżyckie – Skop – Tros – Ryn – Knis – Salpik
– Nakomiady – Owczarnia – Kwiedzina – Gierłoż – Czerniki – Karolewo – Kętrzyn
– Biedaszki – Pieckowo – Święta Lipka; 65 km
Zajímavá trasa vede oblastí Velkých mazurských jezer k hranici s Varmií.
Krajina kolem cyklotrasy je nesmírně různorodá a najdeme v ní mnoho zajímavých a originálních historických památek. K nim patří zejména objekty
vojenské architektury – opevnění giżycké Pevnosti Boyen, šance a bunkry
8
z 1. a 2. světové války, a také křižácké zámky a sakrální památky v čele s poutním kostelem ve Święté Lipce. Po cestě lze narazit také na méně známé
objekty, jako jsou kapličky u cesty nebo selské usedlosti.
Trasa je vedena po různých cestách, avšak převažují asfaltové silnice se
středně silným a malým provozem. Krátké úseky vedou také po štěrkových
a kamenitých, někdy dokonce po nezpevněných polních a lesních cestách.
• Giżycko – město na severním břehu
jezera Niegocin se vyvinulo na strategicky důležitém místě, na přechodu mezi
komplexem jezera Mamry a jezerem
Niegocin. Proto zde již roku 1340 řád
německých rytířů postavil svůj hrad 27 .
Dodnes z něj zbylo pouze jedno původní obytné křídlo s renesančním štítem.
Poslední dobou zde bylo postaveno
několik nových objektů, které svým tvarem navazují na dávnou hradní zástavbu. Plánuje se zde otevřít luxusní hotel
a v obnoveném křídle původního hradu
pak muzejní expozice.
V sousedství hradu, nad Łuczańským
kanálem, byl roku 1889 postaven originální otočný most 28 . Otočení 100
tunového pilíře trvá díky speciálnímu
ručnímu mechanismu pouhých 5 minut
a obsluhu mostu zvládne jediný člověk! Západně od centra města, na úžině
mezi jezery Niegocin a Kisajno stojí obrovská pevnost Boyen 29 (ul. Turystyczna 1, tel.: +48 87 4288393, www.boyen.gizycko.pl). Návštěvníci se mohou
projít po hradbách a nahlédnout do malého muzea. Stavba objektu byla
zahájena v roce 1844. Během 11 let vznikla pevnost se šesti bastiony, hliněnými
náspy a mnoha budovami. V dalších letech byla mnohokrát modernizována,
dochovala se až dodnes a i přes žalostný stav části objektů není jen tak ledajakou stavbou a zaujme všechny, kdo se zajímají o opevnění.
• Ryn – městečko s nádhernou polohou na vysokém severním břehu
Ryńského jezera. Z druhé strany omývá město malé jezero Ołów. Přechod
mezi těmito dvěma jezery byl neobyčejně významný pro řád německých
rytířů, proto zde již kolem roku 1377 vznikl hrad 30 . Během dalších staletí
byl objekt mnohokrát přestavován. V současné době se ve čtyřkřídlé budově,
která tvoří dominantu města, nachází luxusní hotel (některé sály lze navštívit
s průvodcem od května do srpna, Mazurské kongresové a rekreační centrum
„Zamek-Ryn”, pl. Wolności 2, tel.: +48 87 4297009, e-mail: [email protected],
www.zamekryn.pl).
• Nakomiady – malá vesnice, založená pravděpodobně koncem 14. století řádem německých rytířů, je vzdálená populárním turistickým trasám.
Předpokládá se, že zdejší neveliký kostel vznikl krátce po založení vsi, ačkoli
Otočný most, v pozadí hrad v Giżycku,
foto GEP Chroszcz
9
Interiér manufaktury na kachlová
kamna v Nakomiadech,
foto GEP Chroszcz
Velitelský stan Vlčí doupě v Gierłożi,
foto GEP Chroszcz
10
s amostatná farnost zde existovala teprve od 16. století. Mnohokrát přestavovaná malá svatyně s věží dostavenou roku 1932 byla podle legend
spojena podzemními chodbami s nedalekým křižáckým hradem. Ten byl
postaven na přelomu 14. a 15. století. Dnes stojí na základech hradu barokní palác 31 , postavený ve druhé polovině 17. Století, zásadně přestavěný
roku 1705. Rezidence se zachovalým parkem a restaurovanými budovami
někdejšího statku je nyní v soukromých rukách – turisté mohou navštěvovat
areál parku (Palác Nakomiady, tel.: +48
661255653, e-mail: [email protected],
www.nakomiady.pl).
• Owczarnia – malá osada ležící uprostřed lesů severně od vesnice Nakomiady
je známá svým originálním Mazurským muzeem 32 (Owczarnia 1/1, tel.:
+48 89 7522023, e-mail: owczarnia@
owczarnia.com, www.owczarnia.com).
V domku pro služebnictvo bývalého velkostatku lze zhlédnout interiéry tradičního mazurského obydlí z 19. a počátku
20. století a také se seznámit s kulturou,
zvyky a typickými pracemi na venkovském statku na Mazurech.
• Gierłoż – v podmáčených lesích na
východ od Kętrzyna vede trasa ke zbytkům obrovského komplexu bunkrů
z doby 2. světové války. Jedná se o ruiny hlavního stanu Adolfa Hitlera, zvaného „Vlčí doupě” 33
(něm. Wolfsschanze). Výstavba bunkrů
byla zahájena roku 1940 v souvislosti
s Hitlerovým plánem napadnout SSSR.
V dalších letech byl vůdcův stan dále
rozšiřován a stávající kryty byly dále
zpevňovány, aby byly chráněny proti
bombardování spojenců. Takto vznikl
komplex více než 200 různých objektů, které zaujímají plochu cca 800 ha.
Nacházely se zde tři bezpečnostní zóny
s mnoha protileteckými kryty, menšími
bunkry a běžnými budovami s různým
určením – elektrárny, vodárny, ústředny dálnopisů, teplárny, sklady, kasárna
apod. Územím hlavního stanu procházela železniční trať, v okolí byla
dvě letiště. Nejmohutnější bunkry, k nimž patří zruinovaný kryt samotného Hitlera, imponují tloušťkou železobetonových stěn a stropů, která
dosahuje až 8 m. Areál hlavního stanu je zpřístupněn návštěvníkům (Vlčí
Doupě, Gierłoż, tel.: +48 89 7524429, e-mail: [email protected],
www.wolfsschanze.pl).
• Kętrzyn – město, založené řádem německých rytířů
roku 1357, vzniklo vedle dřevěné strážnice, která byla později přestavěna na zděný hrad 34 . Jeho centrální, čtyřboká cihlová budova se zachovala dodnes, i když musela
být obnovena po poškození utrpěném ve 2. světové válce.
Dnes se v ní nachází Muzeum Wojciecha Kętrzyńského
(pl. Zamkowy 1, tel.: +48 89 7523282, e-mail: [email protected], www.muzeum.ketrzyn.pl). Na západní straně historického centra stojí zato navštívit okázalý kostel
sv. Jiří 35 . Cihlový trojlodní chrám byl vybudován v gotickém stylu ve druhé polovině 14. století a měl obranný
charakter. U chrámového korpusu byly vybudovány dvě
čtvercové bašty. Celý obranný systém kostela byl zahrnut
do městských hradeb a společně s hradem se stal jejich
nejdůležitějším prvkem. Interiér kostela je známý svojí
původní, pozdně gotickou křišťálovou klenbou, vystavěnou po požáru v roce 1500, všimnout si lze také značného
vychýlení osy presbytáře vůči chrámovým lodím.
• Święta Lipka – malá obec, ukrytá uprostřed lesů
jihozápadně od Kętrzyna, známá díky svému velkému
poutnímu baroknímu chrámu, který je považován za jednu z nejcennějších památek tohoto typu v Polsku. Jedná
se o mariánský chrám 36 , jehož počátky sahají až do
14. století. Původní kaplička byla zničena v době reformace, ale v 17. století byla zahájena stavba nové, která
byla předána do péče jezuitům. Roku 1693 byla ukončena
stavba velké barokní baziliky se dvěma věžemi, k níž bylo
později dostavěno nádvoří obklopené ochozy s rohovými kaplemi. Interiér kostela nadchne svým bohatým
vybavením z 18. století doplněným nádhernými malbami.
Velkou atrakcí jsou varhany, jejichž barokní prospekt s pohyblivými sochami
vznikl v roce 1721, avšak původní nástroj byl roku 1905 nahrazen novými
varhanami se 40 hlasy a čtyřmi tisíci píšťal.
Nidský okruh
Na nádvoří hradu v Kętrzyně,
foto GEP Chroszcz
Poutní chrám Święta Lipka,
foto D. Zaród
39
Trasa: Ruciane Nida – Krzyże – Karwica – Wiartel – Ruciane Nida; 46,90 km
Nádherná trasa pro milovníky lesů – vede houštinami Piského pralesa, přičemž protíná pouze malé louky a několik vesniček. Trasa uzavírá okruh
kolem Nidského jezera. Na mnoha místech vede až na samotný břeh, proto
doporučujeme vzít si s sebou plavky a po cestě si chvilku oddechnout u vody.
Trasa vede po asfaltových, štěrkových a lesních cestách bez zpevněného
povrchu. Je orientačně nenáročná – zvláště pak úsek od kempu Czaple do
městečka Ruciane-Nida, vedoucí po asfaltové silnici téměř bez zatáček
podél lesního průseku.
11
Přístav Ruciane-Nida,
foto GEP Chroszcz
Muzeum Gałczyńského
– hájovna Pranie,
foto GEP Chroszcz
• Ruciane-Nida – malé město vzniklo teprve po 2. světové válce spojením
dvou lesem oddělených osad. Ruciane
bylo ještě na počátku 19. století nanejvýš paloukem, na němž stála hájovna,
ale poté, co sem roku 1884 byla přivedena železnice, se postupně rozvíjelo jako rekreační lokalita. Starší Nida
existovala jako osada kolomazníků
již v 16. století, ale v předvečer druhé
světové války měla sotva 150 obyvatel.
V městečku prakticky nenajdete
žádné památky, za zmínku však stojí
zbytky německého opevnění 37
z přelomu 19. a 20. století. Nejsnadněji
lze najít charakteristické bunkry ve tvaru věží s ozuby, stojící vedle silničního
a železničního mostu nad Nidským
kanálem a také vedle jezu Guzianka.
Originálním objektem je také podnik na louskání šišek, postavený
v letech 1890-92. Jeho starou část lze
navštívit, ale jedině s povolením Maskulińskiego lesnictví (Ruciane-Nida,
Rybacka 1, tel.: +48 87 4241619 nebo
+48 87 4231010).
• Hájovna Pranie – tiché místo přímo na břehu Nidského jezera, 6 km od
městečka Ruciane-Nidy, je známé díky básníkovi, Konstantymu Ildefonsu
Gałczyńskému, který v malebně situované, malé cihlové hájovně trávil
troje prázdniny od roku 1950. Uprostřed nádherné mazurské přírody se
plánoval dokonce usadit, avšak jeho plány mu v prosinci 1953 zhatila
smrt. Kouzelná mazurská příroda básníkovi učarovala, měla pozitivní
Nidské jezero
Nidské jezero, obklopené velikány Piského pralesa, je bezpochyby jednou
z nejkrásnějších vodních ploch celé Mazurské jezerní oblasti. Jeho hladina
má víc jak 1800 ha. Při své délce 23 km a šířce od 200 m do 2 km je klasickým
příkladem dlouhého fjordového jezera s propastnou hloubkou (Nidské jezero dosahuje hloubky 23 m), které bylo vyhloubeno ledovcem během poslední doby ledové. Pro tato jezera jsou také typické vysoké a strmé břehy. Na
atraktivitě této vodní perle přidávají také četné zálivy a dokonce 13 ostrovů,
které se nacházejí zejména v blízkosti Nidy.
Téměř celé jezero je spolu s pásmem lesů na pobřeží zahrnuto do přírodní
rezervace Nidské jezero o rozloze téměř 3000 ha. Díky tomu je u vody vždy
ticho – rezervace na jezeře je zónou klidu.
Nidské jezero, foto GEP Chroszcz
12
vliv na jeho práci a promítla se i do jeho tvorby, např. do cyklu Kroniki
olsztyńskie nebo básní Wit Stwosz a Niobe.
Roku 1980 bylo v hájovně otevřeno biografické Muzeum Gałczyńského 38 (Hájovna Pranie, tel.: +48 87 4256248, e-mail: muzeumpranie@
neostrada.pl, www.lesniczowkapranie.art.pl). V něm bylo shromážděno
množství památek po básníkovi, včetně rukopisů básnických děl, které
zde vznikly. V létě se zde pořádají kulturní akce, často s účastí známých
osobností ze světa kultury.
Zelená stezka
38
Trasa: Górowo Iławeckie – Wojmiany – Czyprki – Gałajny – Żywkowo – Toprzyny
– Sigajny – Parężki – Kamińsk – Paustry – Górowo Iławeckie; 34 km
Cyklotrasa vinoucí se Górowskou pahorkatinou je dokonalou nabídkou pro ty, kteří si touží oddechnout od
rušných turistických tras. Zemědělská oblast s malými
vesničkami, hájky a lesy dýchá klidem a krásou mírně
zvlněné krajiny. Člověk tu žije v souladu s přírodou,
čehož symbolem může být Żywkowo Evropské centrum čápa bílého, proslavené množstvím hnízd tohoto
nádherného ptáka.
Trasa vede téměř výhradně po pohodlných asfaltových cestách, avšak s nepatrným dopravním ruchem.
• Górowo Iławeckie – městečko na řece Młynówce
bylo založeno ve středověku a roku 1335 mu byla udělena městská práva.
Po celá staletí nezískalo na větším významu a jeho historii přerušovaly
živelné pohromy nebo epidemie, které často doprovázely války. Těžké rány
zasadily městu napoleonské války, když se roku 1807 nedaleko něj odehrála
zvlášť krvavá bitva u Iławy Pruské. Město bylo zle poničeno také v zimě
roku 1945 během bojů Němců s Rudou armádou. Zanedlouho se Górowo
stalo součástí Polska a německé obyvatelstvo nahradili Poláci z východních
oblastí, které připadly SSSR, a Ukrajinci vysídlenými z jihovýchodního Polska
v rámci Operace Visla.
Oválné urbanistické uspořádání centra Górowa (s náměstím) je památkou na středověkou lokaci. Radnice na hlavním náměstí byla mnohokrát
přestavována, na její věži se dochovaly hodiny ze 17. století. Vedle náměstí
stojí gotický kostel ze 14. století 39 , avšak když nahlédnete dovnitř,
spatříte ikonostas, dílo nedávno zesnulého malíře Jerzyho Nowosielského.
V současné době slouží chrám řeckokatolické církvi. Z jeho původní výzdoby
se dochovala velká barokní stropní malba z roku 1660. Originální atrakcí
Górowa je Muzeum plynárenství 40 (ul. Wyszyńskiego 20, tel.: +48
89 7611092), které je umístěno v budově bývalé městské plynárny z roku
1908, v níž byl vyráběn plyn z černého uhlí.
Po zelené stezce,
13
Jeden z obyvatel Żywkowa
– čáp bílý,
foto GEP Chroszcz
38
• Żywkowo – malá vesnička s pouhými 30 obyvateli těsně u hranice s Ruskem se proslavila svým masovým hnízdištěm čápů bílých. Během sezóny líhnutí je
zde ptáků více než stálých obyvatel. Stojí za to na chvíli
slézt z kola a projít se krátkou Čapí naučnou stezkou.
Na mnoha místech lze vidět obrovská hnízda postavená z větví na speciálních plošinách opřených o hřebeny
střech nebo instalovaných na elektrických sloupech.
V Żywkowě nejdeme kolem 50 hnízd, i když ne všechna jsou každoročně obydlená. Koncem sezóny líhnutí je
může obývat až 200 ptáků! To je pravděpodobně největší
kolonie tohoto druhu v Polsku. Nejvíce hnízd je v areálu
stanice Polského sdružení na ochranu ptáků
(PTOP) 41 (Vzdělávací centrum PTOP, Żywkowo 7, tel.:
+48 89 7618207, e-mail: [email protected]), kde byla vybudována
i speciální rozhledna. Čápy můžete potkat také v mnoha okolních vsích nebo
při procházce uprostřed luk.
Cyklotrasa podél Elbląžského kanálu
Trasa: Elbląg – Rubno Wielkie (místní část Elblągu) – Nowakowo – Kępa Rybacka
– Bielnik II – Janowo – Adamowo – Wikrowo – Wiktorowo – Jegłownik – Gronowo
Elbląskie – Różany – Zwierzno – Kępniewo – Brudzędy – Stare Dolno – Święty
Gaj – Kwietniewo – Dymnik – Rychliki – Marwica Wielka – Jelonki – skluz Jelenie
– skluz Oleśnica – skluz Kąty – Lepno – Kreki – Wielki Dwór – Jarnołtowo – Bądki
– Zalewo – Dobrzyki – Jerzwałd – Siemiany – Piotrkowo – Starzykowo – Szymbark
– Ząbrowo – Kamionka – Iława; 130 km
Dokonalá trasa pro několikadenní putování krajinou podél Elbląžského
kanálu. Po cestě spatříte nejzajímavější části kanálu včetně čtyř skluzů. Cyklostezka zamíří také do někdejších osad mennonitů v deltě Visly a vesnic
Iławské jezerní oblasti s mnoha starými kostelíky, statky a hrady německých
rytířů. Zpočátku vede trasa hlavně zemědělskou krajinou,
poté cyklisté narazí na množství jezer a budou brázdit
rozsáhlé lesy.
Cyklotrasa je vedena hlavně po vedlejších asfaltových
cestách s malým provozem, některé malé úseky pak po
rušnějších silnicích. Na cyklisty čekají také etapy po hliněných cestách, zejména v lesích nad jezerem Jeziorak
a Elbląžského kanálu.
Kostel v Jegłowniku,
foto J. Pruszyńska
14
• Elbląg – viz str. 3.
• Jegłownik – velká vesnice v deltě Visly se může pochlubit několika památkami. Stojí zato se zastavit u kostela z roku 1804 42 , postaveného na místě staršího chrámu. V budově se
skeletovou konstrukcí a jednou věží se dochovala část vybavení předchozího
kostela, mj. barokní oltář, varhanní prospekt a také četné
náhrobní kameny až ze 17. století. Na hřbitově u kostela
lze také najít mnoho starých náhrobků. Kromě toho stojí
ve vsi krčma z roku 1795 43 s částečně zachovalým
původním vybavením.
• Zwierzno – v malé vesnici v deltě Visly se zachránily dva krásné domy s podloubím 44 , kdysi typické
pro venkovskou zástavbu v celém regionu. První pochází z roku 1773 roku, druhý je o něco mladší, z poloviny
19. století, zato má však zajímavě zdobené podloubí.
Zajímavá je také školní budova, kdysi venkovské stavení,
která je také stylizována na dům s podloubím.
• Kępniewo – stará vesnice v deltě Visly, založená patrně
roku 1337. Tehdy ležela na břehu jezera Druzno, které mělo
ve středověku značně větší rozlohu. Od konce 17. století
okolní podmáčený terén osidlovali a vysoušeli holandští mennonité 45 (viz rámeček na str. 3), po nichž se
dodnes dochovaly charakteristické venkovské usedlosti,
jeden dům s podloubím a zbytky hřbitova, na němž bylo
obnoveno několik náhrobků.
• Svatý háj (Święty Gaj) – viz str. 2.
• Kwietniewo – vesnice leží na první vyvýšenině
nad deltou Visly. O středověkém původu lokality svědčí
památkově chráněný gotický kostel ze 14. století 46 . Ten je postaven z polního kamene a cihel a na
západní straně má dřevěnou věž s vysunutým ochozem, která byla přistavěna roku 1770. Uvnitř se nacházejí dvě náhrobní desky a oltář z konce 17. století. Okolí
Kwietniewa je známé svými cennými archeologickými
nalezišti, která se datují až do období neolitu (kolem
4500-1700 př. n. l.).
• Jelonki – z venkovské zástavby s několika domy
s podloubími stojí za povšimnutí gotický kostel 47 z let 1350-75. Ten dominuje svou masivní čtyřhrannou věží vysokou 19 m a zajímavostí jsou původní
dveře z 15. století. Uvnitř chrámu lze zhlédnout barokní
výzdobu z 18. století s kůrem pro sbor, zdobeným rokokovými malbami.
• Skluz Jelenie – první ze skluzů Elbląžského kanálu, kolem nějž vede
trasa cyklostezky, vznikl stejně jako tři zbývající na přelomu 50. a 60. let
19. století. Délka kolejnic, po nichž se pohybuje vozík převážející lodě
a čluny, je 433 m a celá konstrukce umožňuje překonat 22 m rozdíl mezi
vodními hladinami v kanálu nad a pod skluzem.
• Skluz Oleśnica – se nachází uprostřed polí nedaleko Krasina a překonává nejvyšší rozdíl mezi horním a dolním úsekem kanálu v rámci celého
vodního díla – dokonce až 24 metrů. Délka kolejnic je téměř 480 m a stavba
je tak jen o něco menší než největší skluz Buczyniec. Zajímavostí tohoto zařízení je místní silnice, která protíná kolejiště a na níž musí občas projíždějící
Kostel ve Zwierznu,
foto J. Pruszyńska
Hřbitov mennonitů v Kępniewu,
foto J. Pruszyńska
Věž gotického kostela v Kwietniewu,
foto J. Pruszyńska
15
Elbląžský kanál
Jedinečná technická památka a zároveň krásná a atraktivní vodní cesta dlouhá 83,3 km spojuje
jezero Druzno s Drwęckým jezerem nedaleko Ostródy. Vezmeme-li v potaz všechny odbočky
kanálu, má celé vodní dílo délku 152 km. Projektové práce na kanálu zahájil roku 1837 pruský
inženýr Georg Jacob Steenke, kterému asistovalo několik odborníků. Stavitelé několikrát navštívili Belgii a Nizozemí, aby se seznámili s tamějšími konstrukcemi kanálů a zdymadel. Avšak
reliéf terénu na plánované trase vodní cesty nebyl příliš vhodný pro budování zdymadel. Teprve
během cesty do USA v roce 1850 nalezl Steenke řešení umožňující vyhnout se zdymadlům, která
by zde byla ztrátová. Jednalo se o skluzy a výtahy, poháněné silou tekoucí vody a využívající rozdílu hladin mezi úseky kanálu. V roce 1860 byla dokončena již čtyři tato zařízení a v letech 187481 vznikl pátý skluz Całuny, který nahradil dřívější komorová zdymadla. V něm byla použita, na
rozdíl od starších zařízení poháněných vodním kolem, výkonnější vodní turbína. Kromě skluzů
na kanálu najdeme i jiná vodohospodářská zařízení, např. zdymadla, bezpečnostní vrata a také
násep, po němž je veden kanál napříč Karnickým jezerem, jehož hladina je o 3 m nižší než hladina vody v kanálu.
Plavba po Elbląžském kanálu,
foto J. Pruszyńska
Drwęcké jezero,
foto J. Pruszyńska
Větrný mlýn v Lepnu,
foto J. Pruszyńska
16
automobily čekat, až přejede vozík
s lodí. Za povšimnutí stojí také propust,
pod níž teče strouha Klepina.
• Skluz Kąty – leží nedaleko stejnojmenné vesnice a je o něco menší než
jiné, zde popsané skluzy – má délku
404 m a rozdíl mezi vodními hladinami
je téměř 19 m.
• Skluz Buczyniec – ačkoli cyklostezka
vede po silnici lesem několik stovek metrů
od skluzu, stojí zato na chvíli odbočit a prohlédnout si tuto konstrukci dlouhou téměř
500 m – nejdelší mezi pěti skluzy kanálu.
Rozdíl hladin je 20,62 m. Skluz je nádherně
ukrytý uprostřed lesů. U skluzu lze navštívit malou muzejní expozici (Památník
Elbląžského Kanálu, Skluz Buczyniec,
tel.: +48 55 2487092), věnovanou historii
výstavby kanálu a strojovny.
• Lepno – malá vesnice v Iławské jezerní oblasti je jedním z mála míst v regionu, kde se dochoval původní větrný
mlýn 48 . Ten stojí uprostřed polí asi
kilometr východně od obce, blízko
silnice vedoucí od vesnice Kąty. Až
do konce 19. století byly větrné mlýny
neodmyslitelnou součástí zdejší krajiny, avšak většina z nich byla později
zničena. Mlýn v Lepně byl postaven z cihel. Původně měl dřevěné, otočné
zastřešení, z něhož se zachovaly jen zbytky s částí lopatek.
• Jarnołtowo – cennou památkou malé vesničky je gotický kostel 49 ze 14. století se stupňovitým štítem a původní, samostatně stojící
zvonicí, rovněž zdobenou stupňovitými štíty. Z někdejšího šlechtického statku zůstaly pouze zbytky parku
a ruiny budov 50 . Je dobré vědět, že jako učitel zde
pracoval slavný filozof Immanuel Kant.
• Bądki – zajímavá, neogotická budova šlechtického
statku v Bądkách 51 vznikla roku 1869. Budova má
několik štítů s fiálami a velkou terasu, kolem ní se rozprostírá historicky cenný park. Vedle statku se dochoval
komplex hospodářských budov a domy čeledínů postavené ve stejném stylu.
• Zalewo – městečko nad malým jezerem Ewingi
vzniklo roku 1305 vedle malého hradu německých rytířů
z konce 13. století. Město založili osadníci, kteří sem přišli
z Durynska. Po hradu dodnes nezůstala ani stopa, avšak
lze navštívit kostel sv. Jana 52 z roku 1351 s věží mladší
o půlstoletí. V jednolodním interiéru chrámu najdete
zajímavé náhrobní kameny z počátku 17. století. Vedle
kostela stojí nízká čtvercová bašta a krátký úsek obranné
zdi – všechno, co zůstalo z původních městských hradeb
Zalewa.
• Dobrzyki – vesnice na částečně podmáčeném území
mezi jezerem Ewingi a severním okrajem jezera Jeziorak.
Dobrzyki byly založeny německými osadníky ve 13. století
na území již dávno obydleném pohanskými Prusy, o čemž
svědčí nalezená dvě raně středověká hradiště. V obci se nachází gotický
kostel z období před rokem 1320 53 . Do chrámového korpusu byla
v 19. století vestavěna dřevěná věž. Uvnitř najdeme barokní lavice, empory
a varhany z roku 1776.
• Jerzwałd – obec na břehu jezera Jeziorak znají mnozí fanoušci cyklu
knih pro mládež o příhodách pana Samochodzika. Zde žil a působil jejich
autor, Zbigniew Nienacki (1929-94), který je pochován na zdejším hřbitově.
V Jerzwałdu se každoročně konají setkání fanoušků jeho tvorby. Kromě toho
se v obci nachází ředitelství Komplexu přírodních parků Iławské
jezerní oblasti a Dylewské pahorkatiny s malou botanickou
zahradou 54 (Jerzwałd 62, tel.: +48 89 7588527, e-mail: park-jeziorak@
pro.onet.pl, parkikrajobrazowewarmiiimazur.pl).
• Szymbark – chloubou vsi je zřícenina okázalého hradu pomezánské kapituly 55 . Jeho výstavba byla zahájena v 70. letech 14. století.
Obrovská budova byla v dobách své největší slávy druhým největším
hradem řádu německých rytířů, hned po Malborku. V 17. století byl hrad
přestavěn na rezidenci zámožné rodiny Finckesteinů, kteří se však na
přelomu 18. a 19. století na vlně romantizmu rozhodli pro regotizaci hradu
(přestavbě do „gotické podoby“). Budova se proměnila v trosky teprve
roku 1945, kdy ji vyplenila a zničila Rudá armáda. Dosud však stojí zdi s baštami a věžovou bránou, most nad příkopem a četná hospodářská stavení.
Romantické zbytky hradu jsou velmi fotogenické – posloužily dokonce
režisérovi Volkeru Schlöndorffowi při natáčení filmu Zrůda, v němž si zahrál
John Malkovich.
Gotický kostel v Jarnołtowu,
foto J. Pruszyńska
Venkovské sídlo v Bądkách,
foto J. Pruszyńska
Bašta v Zalewu,
foto J. Pruszyńska
17
• Iława – hlavní středisko a populární
lázně Iławské jezerní oblasti leží na jižním
okraji jezera Jeziorak a na břehu Malého
Jezioraka. Název města je odvozen od
pruského slova ilis, což znamená bahno
nebo bažina. Řád německých rytířů zde
počátkem 14. století vybudoval hrad,
vedle něj pak zanedlouho vyrostlo město. Středověký původ města připomíná
okázalý kostel Proměnění Páně 56 ,
postavený z cihel v gotickém stylu v letech
1317-25. Ke kostelu s ozdobnými štíty přiléhá zvonice a celý komplex církevních
budov byl vestavěn do systému městských hradeb. O tom, jak bylo město na
přelomu 19. a 20. století bohaté, svědčí
obrovská budova radnice 57 z let
1910-12, restaurovaná v roce 1995.
Kromě historického centra stojí
zato navštívit pravoslavný kostel
sv. Jana Teologa 58 , který je umístěn
v prostorách haly bývalé městské plynárny
z roku 1899, která byla v 90. letech předána
místní ukrajinské komunitě. Zajímavý je
také novogotické nádraží 59 z roku
1900, originální vodojemy z 19. století 60 – dva vedle železničního nádraží
a dva v jiných částech města (na ul. 1 Maja
a ul. Wojska Polskiego).
36, 37
Velký ostródzký okruh
Trasa: Ostróda – Lubajny – Stare Jabłonki – Szyldak – Kraplewo – Brzydowo
– Smykowo – Turznica – Samborowo – Rogowo – Liwa – Ostróda; 68,4 km
Zřícenina hradu v Szymbarku,
foto J. Pruszyńska
Vodojem v Iławě,
foto J. Pruszyńska
18
Dokonalá trasa na dvoudenní výlet. Celou vzdálenost lze samozřejmě
zdolat za jeden den, ale je zde také možnost dojet první den pouze do
Kraplewa nebo Brzydowa – z obou těchto míst se lze rychle vrátit do
Ostródy po žlutě značené cyklotrase. Další den můžete z jedné z těchto
vesnic pokračovat ve výletu. Jinou možností je zkrátit si trasu díky zdolání
několika prvních kilometrů vlakem do Starých Jabłonek nebo do Samborowa. V prvním případě se vyhnete téměř 11 kilometrům méně záživného
úseku z Ostródy do Starých Jabłonek, ve druhém případě vám pak ubude
až 19 km hlavně lesních cest a silnic kolem Drwęckého jezera.
Kolem 43 km cyklotrasy tvoří silnice se zpevněným asfaltovým povrchem. Jsou to však komunikace s velice malým provozem, s výjimkou
krátkého úseku těsně za Samborowem (asi 1 km), který vede po rušné
státní silnici č. 16. Zbývající část trasy vede po nezpevněných lesních či
polních cestách nebo dokonce pěšinách. Zvlášť obtížný na orientaci je
úsek mezi vesnicemi Staré Jabłonki a Szyldak.
Náročnost trasy: střední – vysoká.
• Ostróda – město na břehu Drwęckého jezera, u ústí řeky Drwęca bylo
založeno vedle hradu postaveného řádem německých rytířů. Nejprve
to byla dřevěná strážní tvrz, vzniklá
kolem roku 1270 roku na místě pevnosti
pohanských Prusů. Roku 1329 roku osada kolem hradu získala městská práva.
Za svůj název vděčí osadníkům, kteří
sem přišli z města Osterode am Harz
ležícího v německých horách Harz.
Ostróda byla důležitám střediskem
národního hnutí Mazurů – zde působil
obránce polských zájmů, pastor Gustaw Gizewiusz. Od 19. století se město
postupně stávalo populárním turistickým střediskem a poté, co se zotavilo
z ran 2. světové války, je jím dodnes.
Projdete-li se pěší zónou nad Drwęckým jezerem, narazíte na hrad řádu
německých rytířů 61 , který stojí
uprostřed zeleně na severozápadní straně historického centra města.
Z obranného systému, postaveného
pro ostródzké komtury v letech 1349-70 zbyly 3 ze 4 křídel hlavní budo- Molo v Ostródě,
foto J. Pruszyńska
vy. Jedno z nich vyhořelo spolu s věží v roce 1788. Na nádvoří budovy,
obnovené po roce 1945, s malebnými dřevěnými ochozy, se v současnosti
nachází Kulturní centrum a regionální muzeum (ul. Mickiewicza
22, tel.: +48 89 64626602, [email protected]). Kromě hradu stojí zato
navštívit gotický kostel sv. Dominika 62 z počátku
15. století, v němž v 19. století kázal pastor Gisevius. Ke Rozdělené jezero
kostelu těsně přiléhá dochovaný fragment středověkých Těsně před obcí Stare Jabłonki vede trasa cyklostezky
městských hradeb. Na náměstí Tisíciletí polského státu podél náspu železniční trati Ostróda Olsztyn. Dole po pra(Tysiąclecia Państwa Polskiego) určitě přiláká vaši pozor- vé straně vidíme hladinu jezera Malý Szeląg. Avšak před
vybudováním železnice bylo toto jezero pouhou zátokou
nost fontána z roku 2004 nazvaná Pomníkem evropdlouhého fjordového jezera Szeląg, které se kdysi rozproské jednoty 63 . Původně zde stála fontána z roku 1907, stíralo uprostřed Taborských lesů na ploše téměř 16 km.
která nesla název Fontána tří císařů na počest panovníků Avšak v roce 1873 byla otevřena již zmiňovaná železniční
vládnoucích v německém císařství od roku 1871. Jinou trať, která svým dlouhým a širokým náspem rozdělila
vodní plochu na dvě jezera – Malý a Velký Szeląg. Podél
památkou z počátku 20. století je Bismarckova věž 64
. Kamenná, 10 m vysoká budova byla věnována kancléři náspu vede z obou stran silnice a skrz něj prochází tunel
Ottovi von Bismarckovi, který roku 1871 sjednotil Němec- pro lodě dlouhý 50 metrů, který spojuje obě jezera a je
součástí Ostródského kanálu.
ko. Věž byla první z mnoha staveb tohoto typu, které
tehdy vznikaly po celém regionu.
19
Venkovská usedlost v Kraplewu,
foto J. Pruszyńska
36, 37
• Szyldak – v parku v severní části vesnice, ležící na rušné státní silnici
č. 7, stojí palác v eklektickém stylu 65 . Zajímavá budova se dvěma
věžemi a prosklenou verandou je přikryta mansardovou střechou. V parku najdete také hrob posledního majitele rezidence před 2. světovou
válkou, generála von Nebelschutze. Za palácem je rozlehlý hospodářský
areál, který nyní slouží jako středisko pěstitelů rostlin.
• Kraplewo – vesnice nad malým jezerem ležící nedaleko malebné
Dylewské pahorkatiny (k níž z obce vede červeně značená cyklotrasa). U vjezdu směrem od vesnice
Szyldak stojí palác z druhé poloviny 19. století 66 , rozšířený na
počátku minulého století. Ten kdysi
patřil pruské rodině von Wien a nyní
je v něm penzion. O kousek dál, na
protější straně silnice, stojí kostel
metodistů 67 z 1848 roku, postavený v novogotickém stylu z hrázděných zdí. V interiéru s kůrem najdeme
dobovou výzdobu Vedle chrámu stojí
starší dřevěná zvonice se sloupovou
konstrukcí.
• Černé jezero (Jezioro Czarne)
– uprostřed lesů na severním břehu
Drwęckého jezera je ukryto malé Černé jezero. Cyklotrasa vede po břehu
vodní plochy, která tvoří floristickou
rezervaci o rozloze téměř 10 ha. V mělké vodě, dosahující maximálně 6 m
hloubky, roste velmi vzácná šídlatka
jezerní, která podél břehu vytváří několikametrový pás. Kromě ní se
zde vyskytuje také mnoho jiných chráněných druhů vodních rostlin.
Cyklotrasa čtyř mostů
Trasa: Łukta – Komorowo – Pelnik – Łęguty – Grazymy – Wynki – Łukta; 24,5 km
Klidný výlet po vedlejších cestách mezi lesy a jezery východní části Iławské
jezerní oblasti. Vydáte-li se na tento okruh, budete čtyřikrát překračovat
řeku Pasłęku, známou jako nejdůležitější útočiště bobrů v Polsku. Zpestřením vám budou také skromné památky v malých vesničkách na trase
a možnost koupání v okolních jezerech.
Cyklotrasa vede hlavně po neasfaltovaných cestách, zčásti zpevněných
či dlážděných, zčásti hliněných. Pouze asi 1,5 km úsek přes vesnici Pelnik
vede po velmi rušné asfaltové silnici z Łukty do Olsztyna.
20
• Łukta – obec s rozšířenou působností na řece Łuktě (zvané také Łukcianka) v severovýchodní části Iławské
jezerní oblasti je známá svým originálním gotickým kostelíkem. Chrám
sv. Kateřiny 68 zde prý stál již v roce
1279, ačkoli je známo, že vesnice byla
založena teprve roku 1340 a její název
pochází ze staropruského slova lucte
(rákos). Kostel, který zde stojí dodnes,
je cihlová budova zřejmě z roku 1407.
Stavbu podpořil velmistr řádu německých rytířů Ulrich von Jungingen,
který se také účastnil jeho vysvěcení.
Jednolodní budova byla restaurována
v polovině 19. století. Má stupňovité štíty s fiálami a zajímavou věž – její dolní
patra jsou cihlová, na ně byla roku 1816
přistavěna dřevěná věž, přikrytá cibulovitou kopulí z šindele. Uvnitř chrámu
najdete pozdně renesanční oltář a epitafní deska z počátku 17. století.
• Rezervace „Útočiště bobrů“
– řeka Pasłęka je téměř na celé své délce rezervací. Je chráněna jako hlavní
sídliště bobrů v Polsku, celá rezervace
má rozlohu přes 4249 ha. V okolí Łukty
zahrnuje nejen řeku a úzký pruh území podél ní, ale také téměř kilometr
široký pás lesa na východní straně
řeky (mezi obcemi Pelnik a Gamerki)
a jezera Isąg a Łęguty. Řeka Pasłęka
byla po 2. světové válce, spolu s Suwalskem, posledním místem, kde v Polsku žili bobři. Vodní hlodavci se však
v Pasłęce ocitli náhodně – jako uprchlíci z chovu. Na rozdíl od bobrů
evropských od Czarné Hańczy na Suwalsku totiž patřili k druhu, který
se vyskytuje v Kanadě. V současné době, i díky ochraně v rezervaci na
řece Pasłęce, se bobři rychle rozšířili a dnes se v mnoha oblastech Polska
vyskytují zcela běžně.
• Łęguty – malá obec u stejnojmenného jezera na řece Pasłęce, v níž
můžete vidět již nefunkční evangelický kostelík 69 z let 1737-38 spolu
se hřbitovem, který jej obklopuje.
• Grazymy – malinká, malebně situovaná vesnička, v níž stojí okázalý novobarokní palác z roku 1924 70 , ve kterém se dnes nachází
Dům sociální pomoci. Při výstavbě myly použity sklepní zdi staršího paláce
z počátku 17. století. Za vesnicí vede trasa k lesům krásnou lipovou alejí,
která je celá považována za přírodní památku.
Chrám sv. Kateřiny v Łuktě,
foto J. Pruszyńska
Bobr,
21
37
Jantarová stezka
Trasa: Nidzica – Radomin – Orłowo – Likusy – Jabłonka – Wikno – Zimna Woda
– Więckowo – Módłki – Bartoszki – Nidzica; 53 km
Putování Jantarovou stezkou vám umožní poznat atrakce rozlehlého
Napiwodzko-Ramuckého pralesa, táhnoucího se až po Szczytno. Značky
zavedou cyklisty do okolí zajímavých přírodních rezervací a také k velkému jezeru Omulew, z něhož vytéká stejnojmenná řeka, která poté
plyne směrem k Narwě a tvoří její pravý přítok. Na trase najdeme také
historické památky z různých období, z nichž nejzajímavější se nacházejí
v samotné Nidzici.
Trasa cyklostezky vede hlavně po asfaltových, ale také po lesních
nezpevněných cestách. Na většině trasy se setkáme jen s minimálním
provozem, pouze krátký úsek vede po rušné silnici z Nidzice do Wielbarku.
• Nidzica – město ležící nedaleko dávné hranice Mazovska s Pruskem.
Kdysi dávno zde stála opevněná osada pruského kmene Sasinů a na jejím
místě roku 1268 postavil řád německých rytířů pevnůstku ze dřeva a hlíny,
kterou později nahradil zděný hrad. Město vzniklo vedle tvrze a kvůli své
pohraniční poloze bylo často napadáno během mnoha polsko – křižáckých válek v 15. a 16. století. V roce 1656 Nidzici napadli Tataři, spojenci
Polska. Válečné běsnění se prohnalo městem také během napoleonského
tažení v roce 1807 a pak během obou světových válek.
Svědectvím o moci a bohatství řádu byl na tomto pohraničním území
nádherný, cihlový hrad 71 . Tvrz vznikla na pahorku v letech 1370-1407.
Pohled na ni je dnes zakryt vysokými stromy. Hlavní brána vedoucí do
hradu se nachází na východní straně – nejprve se vchází na nádvoří
předhradí obklopeného hradbami s nízkou válcovou baštou v rohu. Nad
předhradím ční rohové bašty a středová věž nad bránou hlavního hradu.
Bránou projedeme na nádvoří s ochozy ze dřeva a betonu, zrekonstruovanými po 2. světové válce. V hradních komnatách se nyní nachází hotel
s restaurací a místní kulturní středisko s malým Muzeem nidzické
země (Nidzické Kulturní Středisko, ul. Zamkowa 2, tel.: +48 89 6250370,
e-mail: [email protected], www.nok.nidzica.pl).
Pod hradním návrším se rozprostírá staré město, které však bylo z větší
části zničeno v roce 1945. Dodnes se zachovala mj. neoklasicistní radnice z 19. století 72 a měšťanské domy ve východním průčelí. Nedaleko
stojí kostel sv. Vojtěcha ze 14. století 73 , po roce 1914 přestavěný
v novorenesančním stylu. Historické jádro bylo kdysi obklopeno městskými
hradbami, z nichž se dochovaly pouze nevelké fragmenty a dvě bašty ze 14.
století. Do systému opevnění byl kdysi zahrnut i tzv. Klášteřík 74 (dnes
tu sídlí státní archiv), gotická budova se zbytky bašty ze 14. století.
22
• Rezervace „Jezioro Orłowo Małe” – nedaleko cyklotrasy za obcí Orłowo se v lese nachází jezero
Orłowo Małe. Rákosím porostlé břehy a bahnité dno
nepříliš hluboké vodní plochy (do 2 m) si oblíbily u nás
velmi vzácné želvy bahenní. Zvířata občas vylézají na
jihozápadní břeh jezera, kde se vyhřívají na slunci. Zde
je také postaven vyhlídkový most, odkud lze plazy
spatřit.
Jezero s kouskem okolního lesa je faunistickou přírodní rezervací „Jezero Orłowo Małe” o rozloze 4,5 ha.
Rezervace, vyhlášená roku 1958, byla prvním místem
určeným k ochraně želv v Polsku. Do rezervace se
můžete dostat značenou trasou z Orłowa malebnými
lesy s morénovými pahorky, pramínky a vysychajícími
vodními jezírky.
• Jezero Omulew – velké morénové jezero ve tvaru písmene „H” je téměř zcela obklopeno lesy, kromě
severozápadního břehu, podél něhož se rozprostírají
vesnice Wikno, Jabłonka a Natać Wielka. Jezero, které
je dlouhé 7 km a široké v průměru 1 km, je součástí
kajakové trasy po řece Omulew.
• Rezervace „Koniuszanka II“ – těsně vedle cyklostezky v místech, kde překračuje řeku Koniuszanku
Prameny Łyny
Tři kilometry západně od Orłowa, v lesích nedaleko vesnice Łyna pramení stejnojmenná řeka, která pak teče na sever, protéká celým Varmijsko-mazurským vojvodstvím
a na území Ruska se vlévá do Pregoly. Łyna má řadu vydatných a čistých pramenů,
které v rozlehlém údolí prýští z mnoha bočních svahů, skryty ve stínu listnatého lesa.
Zajímavým jevem je silná zpětná eroze, která neustále posunuje prameniště směrem
k rozvodí, tj. údolím nahoru. Prameny a okolní pralesy jsou chráněny jako přírodní
rezervace prof. Romana Kobendzy, o rozloze 120 ha.
Řeka Łyna, foto GEP Chroszcz
ústící do jezera Omulew, se nachází přírodní rezervace o rozloze 64,5 ha.
Území rezervace zahrnuje část starého smíšeného lesa s mnoha památkovými stromy (až 78), mezi nimiž najdeme obrovské duby a dvousetleté borovice. Koniuszanka protékající územím rezervace je velmi čistá
a vytváří zde krátkou, ale nádhernou hranici mezi morénovými pahorky.
Rezervace je snadno přístupná díky pěší naučné stezce. O něco dál pak
leží obtížně přístupná rezervace Koniuszanka I, kde se vyskytuje vzácný
jev sufoze (mechanický odnos drobných půdních částic podzemní vodou)
v oblasti písčité ledovcové výplavové planiny. V důsledku tohoto jevu
v rezervaci mizí pod zemí potok Napiwodzka Struga, který vytéká na
povrch o 2 km dál již jako Koniuszanka. Řeka je sídlištěm bobrů a vzácných ptáků – skorců vodních, kteří milují bystrý proud říčky. Okolní lesy
obývá čáp bílý.
Cihlový hrad v Nidzici,
foto GEP Chroszcz
23
38
Červená stezka pohraničím
Trasa: Sępopol – Liski – Judyty – Szczurkowo – Ostre Bardo – Stopki – Długa
– Sępopol; 33 km
Krátký výlet po malých vesničkách v Sępopolské rovině.
Tiché, zapomenuté vesnice s malými kostelíky a rezidencemi pruských šlechtických rodů jsou jen velmi zřídka
objektem zájmu turistů. Díky malému provozu se můžete
spolehnout na den klidné, ničím nerušené jízdy rozmanitou zemědělskou krajinou.
Téměř celá cyklotrasa vede po asfaltových cestách
s velmi malým provozem, pouze 3,5 kilometrový úsek
mezi kempem Skitno a vsí Judyty vede po betonových
panelech, položených na bývalé železniční trati.
Západ slunce na výletě,
Ostre Bardo
– řeckokatolický kostel, obr. RS
24
• Sępopol – město na soutoku řek Łyny a Guber vzniklo na místě někdejší obranné tvrze Prusů, která byla
zničena řádem německých rytířů. Ti využili obranné
vlastnosti řeky Łyny, a roku 1351 v jejím meandru založili
město, které bylo zanedlouho obehnáno hradbami,
díky příkopu spojujícímu Łynu s Gubrem se pak ocitlo
na ostrově.
V zákrutě řeky Łyny stojí velký gotický kostel
sv. Archanděla Michaela 75 , vybudovaný v letech
1360-1400. Má vysokou čtyřhrannou věž vestavěnou do
korpusu chrámové lodi, halový interiér je přikryt gotickou hvězdicovitou klenbou. Výzdoba chrámu je barokní. Za kostelem si lze všimnout
dávné bašty přestavěné na obytný dům a krátkého fragmentu starých
městských hradeb.
• Liski – v areálu někdejšího venkovského paláci 76 šlechtické rodiny
Lieskewangů (od nichž pochází název vesnice), která na tomto území sídlila
od roku 1425 až do 18. století, se v současné době nachází hřebčín. V poválečných letech to byl dlouho největší hřebčín v Polsku a koně pocházející
z Lisek slavily četné sportovní úspěchy.
• Judyty – v této malé vesničce stojí okázalý palác rodiny von
Kunheimů z 19. století 77 , který byl do druhé světové války centrem obrovských majetků, které zahrnovaly také mnoho okolních vesnic.
Zajímavostí jsou bronzoví lvi v životní velikosti stojící vedle paláce, které
rodina zakoupila roku 1889 v Paříži na velké světové výstavě.
• Szczurkowo – vesnice, založená již ve 14. Století. Roku 1945 ji protnula
hranice mezi Polskem a Kaliningradskou oblastí patřící SSSR (dnes Rusku).
V polské části vesnice byl značně rekonstruován venkovský palác
z 19. Století 78 . Szczurkowo je známé především jako jedna z největších
kolonií čápa bílého ve Varmijsko-mazurském vojvodství.
• Ostre Bardo – malá vesnice poblíž hranice s Ruskem. Najdete v ní
pozdně gotický kostel z počátku 16. století 79 , který téměř po
celou dobu své existence, až do roku 1945, sloužil evangelíkům. Chrám
z přírodního kamene a cihel má na západní straně přistavěnou dřevěnou
věž. Po vysídlení Němců se ve vesnici usadilo mnoho Ukrajinců z Bieszczad
(jihovýchodní Polsko) – dnes chrám slouží jako řeckokatolický kostel.
Červená stezka okolím Jezioran
38
Trasa: Jeziorany – Kostrzewy – Krokowo – Lekity – Kalis – Ustnik – Wójtówko
– Jeziorany; 18 km
Cyklotrasa tvoří okruh západně od města Jeziorany. Vine se zvlněnou krajinou
Olsztyńské jezerní oblasti, hlavně mezi
poli a loukami, a protíná pouze jeden
malý lesní komplex. Po cestě je potřeba
zdolat několik prudkých stoupání. Trasa
vede částečně po asfaltových cestách
s malým a středně silným provozem,
polovinu vzdálenosti je pak třeba urazit
po nezpevněných komunikacích.
Náročnost trasy: střední.
• Jeziorany – malé město vzniklo roku 1338 díky lokaci provedené varmijskými biskupy, kteří zde založili hrad. Během 14. století byla postavena
dvoukřídlá gotická tvrz obklopená obrannými hradbami, k níž přiléhalo
malé předhradí. V 17. století dali varmijští biskupové postavit dvě nová
křídla a tvrz přestavěli na barokní rezidenci v italském stylu se zahradami. Konec hradu nastal roku 1783, když se budova vzňala po úderu
blesku – katastrofální požár tehdy zničil celé město. Zanedlouho potom
na základech hlavního, západního křídla vznikla nové budova pro městské radní – dodnes zde sídlí městský úřad. Z gotického opevnění zbyly
pouze kamenné zdi západního přízemí hrubé 3 m včetně sklepů a zbytků
rohové bašty.
Na náměstí přitahuje pozornost kostel sv. Bartoloměje 80 . Do
areálu chrámu se vchází barokní bránou s věží – zvonicí z 18. století Za
ní ční vysoká věž trojlodního kostela z roku 1345, s halovým interiérem
a gotickým presbytářem. Interiér chrámu s hvězdicovitou klenbou se
pyšní nedávnou restaurovanými varhanami ze 17. století.
• Ustnik – malá vesnice na břehu stejnojmenného jezera byla kdysi součástí rozsáhlého šlechtického velkostatku v rukou zámožných pruských
rodů. Na počátku 20. století byl celý majetek rozdělen na dva díly, proto zde
nedaleko od sebe stojí dva zchátralé venkovské paláce 81 .
Těsně za vesnicí se rozprostírá rezervace Ustnik, zahrnující jezero (Ustnik)
a podmáčené území severně od vodní plochy celkem 32 ha. V rezervaci bují
Trasa mezi poli,
Jeziorany - kostel sv. Bartoloměje,
obr. RS
25
rákosí a celé území je hnízdištěm mnoha vodních ptáků. I přes malé rozměry
jezera jich zde hnízdí 25 druhů, jiné se zde pouze zastavují při přeletu.
• Wójtówko – vesnice na říčce Symsarna, ležící 2 km západně od Jezioran.
Najdete zde velkou venkovskou usedlost 82 s mnoha hospodářskými budovami a v malém parku pak zrestaurovaný palác z počátku 20. století 83 .
38
Červená stezka okolím Dobrého Města
Trasa: Knopin – Glotowo – Nowa Wieś Mała – Praslity – Smolajny – Międzylesie
– Barcikowo – Knopin; 34 km
Varmijská křížová cesta v Głotowu,
foto GEP Chroszcz
Cyklotrasa tvoří okruh kolem Dobrého Města (Dobre Miasto). Rozmanitá krajina, zelené lesy a zajímavé památky – to vše zve k poklidnému
putování. Z Dobrého Města se na trasu dostaneme po žlutě značené
cyklostezce vedoucí do Głotowa nebo Knopina, nebo po modré značce
přes lesy východně od města.
Cyklotrasa vede téměř výlučně po polních cestách, pouze malé úseky
po asfaltových silnicích. Zvláštní opatrnost vyžaduje jen asi půlkilometrový úsek u obce Smolajny, kde je cyklotrasa vedena po státní silnici č. 51.
• Głotowo – ve vesnici, táhnoucí se údolím
říčky Kwiely, si vaši pozornost zaslouží cihlový
barokní chrám 84 , postavený v letech 1722-26.
Ten nahradil starší a menší kostel, který již nebyl
schopen pojmout stále větší množství poutníků.
Głotowo bylo totiž od 14. století cílem mnoha poutí.
Dav poutníků neustále sílil, a proto musel být na
počátku 18. století vystavěn nový a větší chrám. Ve
druhé polovině 19. století vznikla v zalesněném údolí východně od kostela tzv. Varmijská křížová
cesta 85 , která svým uspořádáním připomínala
topografii okolí Jeruzaléma a tamější křížové cesty. Prací se účastnili věřící z celé varmijské diecéze.
Byl postaven komplex 14 kaplí – zastavení
křížové cesty 86 a také jeskyně Matky Boží z Lurd
a kaplička Modlitby v Getsemanské zahradě.
• Smolajny – vesnice je rozdělena na dvě části širokým údolím silně meandrující řeky Łyny.
V západní části obce, zvané Smolajny-Majątek,
stojí krásná venkovská usedlost, někdejší letní
sídlo varmijských biskupů 87 . Barokní budovu nechal postavit biskup Adam Grabowski v letech
1741-46. Ta nahradila starší rezidenci, která zde existovala již od 15. století jako administrativní centrum
biskupských majetků v této části Varmie. Kolem
26
paláce se rozprostírá park s nádhernými starými stromy, do jeho areálu
vede věžová brána s budovou pro její
obsluhu. Palácový park vděčí za svůj
vznik hlavně dalšímu z biskupů, známému básníkovi Ignáci Krasickému,
který v Smolajnech trávil hodně času.
V pečlivě udržovaném palácovém
a parkovém komplexu nyní sídlí Integrovaná zemědělská škola.
• Międzylesie – ve východní části
obce, u silnice z Dobrého Města do
Jezioran, několik stovek metrů od
cyklostezky, stojí barokní poutní
chrám 88 , postavený v letech 1752-53.
Sem putovaly početné zástupy věřících z Varmie poté, co zde počátkem
18. století došlo ke zneuctění kříže.
Zelená cyklotrasa
„Orzyšským Švýcarskem“
Trasa: Orzysz – Grądy – Danowo – Stoczki – Ublik – Cierzpięty – Matyszczyki
– Zastrużne – Wężewo – Okartowo; 33 km
39
Lesní stezky,
Území na severozápad od města Orzysz s malebnou zvlněnou krajinou
protkanou malými jezery a zelenými lesy bylo koncem 19. století nazváno
Orzyšským Švýcarskem. Určitě stojí zato vydat se sem na kole. Podél
trasy se táhnou obdělaná pole, cesta vás zavede také do lesů a na břehy
jezer. Cyklostezka končí v Okartowu, odkud je již blízko do Orzysze, avšak
jedinou spojnicí mezi nimi je rušná státní silnice č. 16.
Cyklotrasa je vedena téměř výlučně po polních cestách, krátké úseky
jsou pak asfaltové nebo štěrkové.
Náročnost trasy: střední – vysoká.
• Lesní jezera – v lesích severně od Orzysze vede cyklostezka v blízkosti několika malých jezer – Kieplin, zvaných také Kęplaste, Przylesie
a Błękitne (jiným názvem je Łazduny). Odbočíte-li na chvíli z trasy na
jejich břehy, uvidíte zajímavé vodní rostlinstvo. Na mnoha místech podél
těchto mesotrofních (středně úživných) vodních ploch vytvářejí vodní
rostliny (např. rozpuk jedovatý či kapradiník bažinný) hustý koberec
– přechodová rašeliniště, na nichž se usazují jiné rostliny, později začíná
růst rákosí a nakonec dokonce stromy (hlavně olše lepkavá). Tato vrstva
zeleně je však velmi zrádná, neboť pod ní je stále voda – oddělené kusy
někdy vytvářejí plovoucí ostrovy.
27
Zbytky bunkru v Cierzpiętech,
foto GEP Chroszcz
• Cierzpięty – vesnice na jižním konci jezera Buwełno, založená koncem
15. století. Z někdejší šlechtické usedlosti zbyla většina hospodářských
budov 89 , které spolu s rezidencí z 19.
století tvoří čtyřúhelníkovou zástavbu. V blízkosti obce, v lesích mezi
jezery Buwełno a Tyrkło, se dochovaly
zbytky krytů a opevnění 90 , které byly součástí Lötzenského polního
postavení z 1. světové války. Na opačné, severozápadní straně vsi Cierzpięty se nachází velká přírodní rezervace
Nietlická bažina. Obrovské mokřady již
byly částečně vysušeny, ale stále jsou
ideálním domovem pro mnoho vzácných druhů zvířat, zejména ptáků. Hnízdí zde třeba jeřáb, orel mořský
či orel křiklavý. Bažinatý terén skýtá domov i bobrům a losům.
• Okartowo – malá vesnice po obou stranách úžiny spojující jezera
Tyrkło a Śniardwy. Vodní úžinu překračují dva mosty – silniční a železniční. V části vesnice na západní straně kanálu stojí kostel 91 z konce 18. století, postavený na místě staršího chrámu z období kolem
roku 1500. Jeho současná podoba je do značné míry výsledkem
rekonstrukce provedené po jeho poškození za 1. světové války. Stropy
a pavlače v interiéru jsou zdobeny pěknou polychromií, pocházející
z doby rekonstrukce kostela. V obci najdeme také ruiny bunkrů z 1. a 2.
světové války.
• Kotowo – těsně za vesnicí sjíždí silnice i cyklostezka do hluboce zaříznutého údolí řeky Łyny. Prudké svahy jsou tu a tam přerušeny roklemi
malých potoků. Těsně nad silničním mostem přes řeku lze vidět malou
betonovou hráz s vodní elektrárnou 92 , dokončenou v roce
2010, která vytváří na řece Łyně malou zátoku.
• Morawa – před vesnicí míjí silnice ze západu a jihu starý přírodní park,
který se rozprostírá kolem chátrající usedlosti z 19. století 93 . Za
parkem stojí část hospodářských budov místního venkovského statku.
• Stoczek Klasztorny – nad vesnicí, založenou v polovině 14. století,
dominuje barokní kostel. Ten je součástí klášterního komplexu 94 ,
který vyrostl na místě kapličky postavené roku 1622 uprostřed lesů, která
byla zasvěcena Panně Marii. Varmijský biskup Mikuláš Szyszkowski zde
v letech 1639-41 nechal postavit kostel ve tvaru velké rotundy s kopulí. Uvnitř byla umístěna kopie obrazu madony z baziliky Santa Maria Maggiore,
zvané Matkou pokoje, která sem byla přivezena z Říma. O několik let později se v chrámu usídlil řád bernardinů. Počátkem 18. století byl postaven
dlouhý presbytář, věže kostela a také zdi s ochozy a rohovými kapličkami
s kopulemi. Uvnitř chrámu se dochovala cenná pozdně barokní výzdoba
a celý klášter je nyní pod správou kněží Mariánů. Nachází se zde také malá
místnost s muzeem, věnovaná primasovi Stefanu Wyszyńskému, který
zde byl vězněn stalinistickou vládou v letech 1953-54 (Kongregace Kněží
Mariánů, Stoczek Klasztorny 30, tel.: +48 89 7660911, e-mail: marianie@
stoczek.pl, www.stoczek.pl).
Zelená stezka
Cyklostezka v obci Stoczek Klasztorny,
foto GEP Chroszcz
Na kole mezi lesy,
37
Trasa: Grunwald – Stębark – Mielno – Królikowo – Olsztynek – Mańki – Pęglity
– Łajsy; 39 km
38
Modrá stezka okolím
Lidzbarku Warmińského
Trasa: Lidzbark Warmiński – Koniewo – Budniki – Kotowo – Morawa – Napraty
– Stoczek Klasztorny – Kierwiny – Sarnowo – Lidzbark Warmiński; 32 km
Zajímavý okruh se klikatí mírně zvlněnou krajinou severovýchodně od
města Lidzbark Warmiński. Kromě památek samotného města je největší
atrakcí nádherný komplex kostela a kláštera po bernardinech v Stoczku
Klasztorném. Cyklotrasa vede rozlehlými obdělanými poli a jen tu a tam
narazíme na malé vesničky. Počáteční úsek prochází údolím řeky Łyny,
poté nás stezka zavede do mírně zvlněné Sępopolské nížiny.
Trasa je vedena hlavně po asfaltových cestách (větší polovina) a také
po jiných zpevněných komunikacích, včetně cesty z betonových panelů.
Provoz na silnicích je nepatrný, s výjimkou krátkých úseků při vjezdu
a výjezdu z města Lidzbark Warmiński.
28
Dlouhý výlet vám umožní dostat se
z bitevního pole u Grunwaldu přes málo
navštěvovaná území až k železniční trati Ostróda – Olsztyn. Cyklotrasa vede
malými vesnicemi, ale v polovině cesty
se lze zastavit v Olsztynku a pak pokračovat v putování obrovskými lesními
komplexy až na konec trasy.
Cyklostezka vede většinou po asfaltových silnicích se středně silným nebo
malým provozem a také krátkými úseky zpevněných nebo hliněných lesních
cest. Obtíže může občas způsobit orientace, zejména v úseku mezi obcemi
Mańki a Pęglity.
29
Památník bitvy u Grunwaldu,
foto J. Pruszyńska
Skanzen v Olsztynku,
foto D. Zaród
30
• Grunwald, bitevní pole – mírně zvlněné louky a pole mezi vesnicemi Grunwald, Stębark a Łodwigowo se 15. července 1410 roku staly
dějištěm bitvy mezi polsko – litevsko – ruskými vojsky krále Vladislava II.
Jagellonského a oddíly řádu německých rytířů pod velením velmistra
Ulricha von Jungingena. Nedaleko cesty z Grunwaldu do Stębarku byl
při příležitosti 550 let výročí bitvy, tedy v roce 1960, odhalen památník
vítězství u Grunwaldu 95 . Ten se skládá z kamenného obelisku
s basreliéfy tváří rytířů a třicetimetrových stožárů s kovovými prapory, které symbolizují rytířské korouhve spojeneckých armád. Na místě stojí zato
zhlédnout expozici malého Muzea bitvy u Grunwaldu 96 (Stębark 1,
tel.: +48 89 6472227, e-mail: [email protected], grunwald.
warmia.mazury.pl; muzeum je otevřeno pouze od května do září).
Na bitevním poli jihozápadně od památníku lze spatřit základy
gotické kaple 97 , kterou zde roku 1411 postavil řád německých rytířů.
Mezi ruinami kaple a pomníkem se nachází balvan označující domnělé
místo velmistrovy smrti, o něco dále než kaple (na jihovýchodě) pak ční
kopec Jagellonského 98 , pravděpodobně místo,
odkud král vedl první fázi bitvy.
• Olsztynek – městečko na křižovatce důležitých komunikací bylo založeno roku 1359 vedle hradu německých rytířů 99 , který zde vznikl o osm let dříve. Z tvrze
se dodnes dochovala dvě značně přestavěná křídla, v nichž
se nyní nachází škola. Vedle stojí starý gotický kostel
ze 14. století 100 , nyní výstavní síň Muzea lidového
stavitelství. Za kostelem, přistavěn k dochovanému fragmentu městských hradeb, stojí gotický dům, v němž se
narodil Kryštof Celestýn Mrongovius, známý jazykovědec,
filozof a kazatel z 19. století, který se zasloužil mj. o zkoumání Kašubů. V budově se nachází expozice věnovaná Mrongoviovi a pobočka Muzea lidového stavitelství 101 .
Hlavní atrakcí Olsztynku je skanzen 102 (Muzeum
Lidového Stavitelství – Etnografický Park, ul. Leśna 23, tel.:
+48 89 5191542, e-ma8il: [email protected],
muzeumolsztynek.com.pl; otevřený od 15. dubna do října). Ten se rozprostírá na severní straně města na 96 ha.
Ve skanzenu najdete mnoho objektů venkovské architektury z celého regionu, jak originální budovy převezené
z různých vesnic, tak i kopie jiných objektů. Mezi nimi se
vyjímá rekonstruovaný dřevěný kostelík z nedalekého
Rychnowa s restaurovanými cennými polychromiemi.
Určitě stojí zato vidět také nedávno otevřenou rekonstrukci raně středověké osady Prusů, zvané Amalang.
• Mańki – v obci ležící na rozlehlé louce uprostřed lesů stojí zděný
kostel z konce 17. století 103 , rozšířený roku 1770. Skromnému
objektu přidává na kráse dřevěná věž s ochozem (tj. druhem zavěšeného
patra), ověnčená špičatou jehlanovou šindelovou střechou. Uvnitř kostela
se dochovala část barokní výzdoby.
Zelená stezka okolím obce Stare Juchy
40
Trasa: Stare Juchy – Zawady Ełckie – Gorłówko – Stare Juchy; 15 km
Dokonalá trasa pro krátký a pohodový výlet po malebném okolí Ełckých
jezer. Po cestě budete míjet dvě jezera, několik menších lesů a tiché,
malé vesničky.
Trasa vede po asfaltových nebo zpevněných polních
cestách s velmi malým provozem.
• Stare Juchy – ve vesnici se nachází kostel z 16. století 104 s renesančním oltářem a kazatelnou z konce 16.
století a také varhanami z roku 1772. Asi půl kilometru
východně od obce vede žlutě značená pěší turistická trasa, po níž dojdete k velkému bludnému balvanu 105 .
Obrovský kámen sloužil prý ve středověku pohanským
Jatvingům k přinášení obětí svým bohům. Ze zabíjených
zvířat stékala krev, kterou Jatvingové nazývali Jucha – tak
prý vznikl název vesnice.
• Jezero Łaśmiady – asi kilometr od obce Stare Juchy
nás silnice vedoucí do Zawady Ełcké přivede prudkými serpentinami nad zátoku, která tvoří západní okraj velkého
jezera Łaśmiady. Zátoka je občas považována za samostatné jezero a nazývána Ułówki. Jezero Łaśmiady je jednou
z největších vodních ploch Ełcké jezerní oblasti s rozlohou
1060 ha. Łaśmiady kombinují vlastnosti fjordového a morénového jezera a dosahují hloubky téměř 44 m. U vody je
neobyčejný klid – jezero leží v klidové zóně.
Žlutá stezka Gołdap – Popioły
Trasa: Gołdap – Jabłońskie – Włosty – Juchnajcie – Sokoły – Rożyńsk Mały
– Ziemiany – Skaliszkiejmy – Klewiny – Kruki – Żabin – Rapa – Mieduniszki
Wielkie – Skaliszki – Wydutki – Popioły; 60 km
Dlouhá pěší trasa, dostupná také pro cyklisty, spojuje město Gołdap
s oblastí Velkých mazurských jezer. Vede málo navštěvovanou oblastí
podél hranice s Ruskem, přes malé vesnice a rozsáhlé lesy. Po cestě lze
vidět několik originálních zajímavostí a kochat se nedotčenou přírodou.
Cyklotrasa vede po cestách s různým povrchem – asfaltových, dlážděných, zpevněných a částečně také hliněných.
Náročnost trasy: střední vysoká.
40
Na trase,
foto GEP Chroszcz
Západ slunce nad jezerem,
foto D. Zaród
31
Zbytky bunkrů v Gołdapi,
foto GEP Chroszcz
32
• Gołdap – mazurské město, ležící nejdál na severovýchodě, vzniklo teprve
ve druhé polovině 16. století. Město má
jako jediné v celém vojvodství status
lázní. Gołdap se může pochlubit jedním
z největších náměstí na Mazurách. Hned
vedle něj stojí kostel Nejsvětější
Panny Marie 106 . Pozdně gotický chrám z 16. století dostal vysokou
masivní věž, ozdobenou stupňovitými
gotickými štíty. Historii města a regionu můžete poznat návštěvou Muzea
Gołdapské země 107 (ul. Partyzantów 31, tel.: +48 87 6150545, e-mail:
[email protected]), v němž se nacházejí mj.
sbírky místního nadšence, Mieczysława Ratasiewicze. Muzeum dnes také
nese jeho jméno. Muzejní sbírky jsou rozděleny do několika oddělení
– geologického, etnografického a vojenského. Netypickou atrakcí města
Gołdap je možnost vystoupit na 46 m vysoký, památkově chráněný
vodojem z r. 1905 108 (ul. Paderewskiego 35, tel.: +48 87 6151515, e-mail:
info@wieża-goldap.pl, www.wieza-goldap.pl; otevřeno od dubna do září).
• Krásná hora (Piękna Góra) – jižně od města Gołdap se rozprostírá
nádherná krajina Szeské pahorkatiny. Prvním jejím významnějším vrcholem
ve směru od města je Gołdapská, nebo také Krásná hora (277 m. n. m.),
která se nachází asi 4 km jižně od Gołdapu. Trasa vede po jejím západním
úpatí. Kolem dokola vidíme plno větrných elektráren, zatímco vrchol zdobí
panoramatická kavárna s otočnou podlahou. Gołdapská hora není pouze
krásnou vyhlídkou, ale především střediskem zimních sportů. Po jejích
svazích se vine pět různých lyžařských sjezdovek, včetně sedačkové lanovky
(Hostinec a lyžařské centrum Krásná Hora Rudziewicz, Konikowo 11, tel.: +48
87 6154943, e-mail: [email protected], www.zajazd-rudziewicz.pl).
• Rapa – malá obec ležící 30 km západně od Gołdapy a pouhé dva kilometry na jih od hranice s ruskou Kaliningradskou oblastí. U silnice z obce
Banie Mazurskie stojí jedinečná hrobka pruské rodiny von Fahrenheidů 109 . Ta nepřipomíná obvyklé náhrobky či kapličky známé z místních
hřbitovů, nýbrž egyptské pyramidy. Hrobka má podobu téměř 16 metrů
vysokého jehlanu na čtvercovém půdorysu s délkou stěny 10 m. Stavbu
navrhl slavný, původem dánský sochař a architekt klasicismu Bertel Thorvaldsen. Do hrobky byla jako první pochována v roce 1811 tříletá dcera
Friedricha von Fahrenheida, majitele této jedinečné stavby.
• Mieduniszki Wielkie – malá obec na řece Węgorapě, 5 km západně
od obce Rapa a pouze 3 km jižně od hranice s Ruskem. V 19. století patřila
vesnice rodu von Farenheidů, kteří vlastnili i jiné vsi, mj. Rapu. Na okraji
zbytků zanedbaného parku stojí z řícenina novobarokního paláce 110 , postaveného v letech 1920-22 tehdejšími majiteli Mieduniszek,
rodinou Schmidtů z Altenstadtu, na místě někdejší vyhořelé venkovské
usedlosti. Zepředu měl palác trojúhelníkový tympanon nad centrálním
rizalitem, zezadu pak obrovskou terasu na jónských sloupech. Budova byla zdevastována po 2. světové válce, když
celý palác přešel do rukou JZD. V roce 2004 spolknul požár
většinu střech a od té doby objekt pouze chátrá.
• Skaliské lesy – rozsáhlý a divoký lesní komplex mezi
řekou Gołdapou na jihu a východě a Węgorapą na západě
a částečně severu. Převažují zde borové lesy, narazíme
zde však i na lesy smíšené. Celý komplex zaujímá rozlohu 8700 ha a uprostřed bažin a houštin žijí mj. losi, vlci
a rysi. V řekách lze spatřit vydry a bobry. Avifaunu zastupují mj. jeřábi, čápi černí, draví orli mořští. Žlutě značená
stezka protíná lesy v úseku mezi obcí Mieduniszki Wielkie
a Popioły
• Brożajský kanál – vodní cesta procházející Skaliskými lesy, která spojuje řeky Węgorapu a Gołdapu. Kanál
byl vykopán podle projektu Jana Suchodolce v roce 1733
a o sto let později obnoven. Celé vodní dílo, dnes přístupné
pouze pro kajaky, zanesené bahnem a osídlené bobry, je
neobyčejně malebné. Na některých místech zařezává do nízkých morénových pahorků. Značená trasa vede po lesní cestě podél jižní části kanálu,
mj. kolem zničeného zdymadla.
Cyklotrasa „Velký Mrągowský okruh”
Řeka Węgorapa,
foto GEP Chroszcz
39
Trasa: Mrągowo – Nikutowo – Wierzbowo – Żabieniec – Jakubowo – Nowy
Probark – Probark – Czerwonki – Tymnikowo – Mrągowo; 29,4 km
Dobrá trasa pro pohodový výlet na kole, díky níž můžete poznat Mrągowo
a jeho nejbližší okolí s mnoha fjordovými jezery.
Pouze krátké úseky cyklotrasy vedou po asfaltových silnicích, většinu
pak tvoří hliněné, štěrkové, dlážděné nebo panelové cesty. Převažují cesty
s velmi malým provozem, pouze asi 300 m v Probarku je potřeba jet po
rušné státní silnici č. 16.
• Mrągowo – okresní město, které se může pochlubit svou jedinečnou
polohou uprostřed mnoha jezer. Hlavní část Mrągowa leží podél břehu
fjordového jezera Czos a a naproti městu, na Poloostrově čtyř větrů, ční
vysoký morénový vrchol zvaný Hora čtyř větrů (180 m. n. m.). Mrągowo
vyrostlo vedle hradu německých rytířů ze 14. století, po kterém už však
není ani stopy. V 15. století získalo Mrągowo (do roku 1947 Ządzbork)
městská práva a tehdy také vzniklo charakteristické urbanistické uspořádání s náměstím.
V centru Mrągowa najdeme mnoho historických měšťanských
domů 111 , hlavně z 19. století. Uprostřed náměstí stojí klasicistní radnice 112 s hodinovou věží, v níž v současnosti sídlí regionální muzeum
Po polních cestách,
33
(Muzeum Varmie a Mazur v Olsztyně,
pobočka v Mrągowu, ul. Ratuszowa 5,
tel.: +48 89 7412812, e-mail: mragowo@
muzeum.olsztyn.pl, muzeum.olsztyn.
pl/muzeum-w-mragowie). Nedaleko
stojí také hrázděný patrový domek, tzv.
Strážnice Bosňáků 113 s malou
expozicí věnovanou německému spisovateli Ernestu Wiechertovi. Hlavním
městským kostelem je velký novogotický chrám sv. Vojtěcha.
Za zhlédnutí stojí také amfiteátr 114 v severozápadní části promenády kolem jezera Czos. Zde se konají akce
známé v celém Polsku: Piknik country
a také Festival kresové (východopolské) kultury. Zájemci o vojenskou techniku pak mohou na jižním předměstí
Mrągowa navštívit Muzeum vojenské techniky 115 (ul. Przemysłowa
11C, tel.: +48 502540381, e-mail: info@
muzuem.mragowo.pl, www.muzeum.
mragowo.pl).
• Jezero Czos – jezero fjordového
typu (279 ha), na jehož severním, severovýchodním a západním břehu leží
město Mrągowo. Jezero má dvě ramena
– cyklotrasa na svém počátku kopíruje
břeh většího, západního ramene, zatímco poslední úsek trasy vede po břehu
východního ramene a poté po promenádě kolem severního břehu vodní plochy. Právě tato část jezera je nejhlubší – dosahuje hloubky až 42 m.
• Jezero Wągiel – malé jezero (176 ha) s rozmanitým tvarem pobřeží,
které je z větší části zalesněno. Jeho východní břeh tvoří hranici Mazurského přírodního parku. Cyklostezka vede po silnici přes Wierzbowo do
osady Żabieniec podél severovýchodního břehu. Ačkoli jezero zaujímá
část stejné prolákliny, v níž leží jezero Czos, je mělké a dosahuje pouhých
13 metrů hloubky. Ve Wierzbowě jsou břehy upraveny ke koupání.
Pěší zóna v Mrągowu,
foto D. Zaród
Jezero Czos,
foto D. Zaród
39
Cyklostezka „Sorkwickými lesy“
Trasa: Mrągowo – Lasowiec – Gązwa – Stama – Młynik – Bałowo – Pustniki – Stary
Gieląd – Sorkwity – Bagienice Małe – Lasowiec – Mrągowo; 34,30 km
Putování po této cyklostezce vám umožní navštívit zajímavé památky
a zároveň se kochat divokou přírodou Sorkwických lesů, které se táhnou
34
Rezervace „Gązwa“
V samém srdci Sorkwických lesů, které protíná cyklotrasa, se nachází rašeliništní rezervace
(204 ha). Ta zahrnuje rozlehlé vysoké rašeliniště porostlé bažinatým lesem s občasnými mokřady.
Tu a tam najdeme fragmenty smrkových lesů rostoucích na rašelině s mnoha exempláři starých
stromů. Chráněno je především bahenní rostlinstvo charakteristické pro rašeliniště tohoto typu,
např. šicha černá, klikva bahenní, rojovník bahenní, vlochyně bahenní a dva druhy zajímavých
masožravých rostlin – rosnatek.
mezi obcí Sorkwity a městem Mrągowo. Můžete si také
odpočinout u velkého Gielądzkého jezera.
Trasa vede hlavně po polních nebo štěrkových cestách,
i když mnohé úseky jsou také asfaltové. Nejsou to však
komunikace se silným provozem, s výjimkou několikasetmetrového úseku po státní silnici č. 16 v Sorkwitech.
Náročnost trasy: střední vysoká.
• Mrągowo – viz str. 33.
• Gielądské jezero – velké jezero (444 ha) v Mrągowské
jezerní oblasti. Cyklotrasa kopíruje téměř celou vodní plochu a v Młyniku se lze vykoupat na malé pláži. Jezero je
hluboké až 27 m a je součástí kajakové cesty Krutynia (jejím
počátečním úsekem). Tiché jezero se nachází v zóně klidu.
• Sorkwity – velká obec ležící na úžině mezi Gielądským
a Lampackým jezerem, která jsou vzájemně propojena
malou říčkou. Na nynějším místě byla vesnice založena
roku 1379. Sorkwity byly po staletí majetkem různých rodů
pruské aristokracie. Dobu své největší slávy prožila vesnice v dobách von Mirbachů, majitelů Sorkwitů v letech
1804-1921.
Cyklotrasa vede těsně kolem historického evangelického kostelíku 116 , postaveného na přelomu 16. a 17.
století. Nízká, sálová a nabílená strohá budova, kterou
oživují půlkulatá okna a nízká věž, má čtvercový půdorys.
Uvnitř najdete například pozdně renesanční oltář, kazatelnu a lavice s erby majitelů vsi.
Jižně od cyklotrasy, na krátkém úseku vedoucím
po státní silnici č. 16, leží na břehu Lampackého jezera
upravený park. V jeho areálu stojí velký novogotický
palác 117 . Ten nechal postavit rod von Mirbachů v letech 1850-1856
podle anglického vzoru, tak jak to přikazovala tehdejší pruská móda.
Nádherné interiéry s bohatými sbírkami cenného nábytku a uměleckých
děl vyhořely v srpnu 1914, těsně před bitvou u Tannenbergu. Nový majitel,
baron Bernard von Paleske, palác zrekonstruoval a jeho rodina v něm
pak sídlila až do roku 1945. Po vojně sloužila budova místnímu JZD, poté
byla přestavěna na rekreační středisko. Od roku 1998 je v rukou nového
majitele, který ji pečlivě zrekonstruoval. Dnes se v paláci nachází hotel
a restaurace.
Novogotický palác v Sorkwitech,
obr. RS
Evangelický kostel v Sorkwitech,
obr. RS
35
22
Piele
Jachowo
J. Głębokie
Żelazna
6 7
Głębock
Góra
507
8
9
Zalew
Grzędowo
510
504 Stępnień
Zakrzewiec B
Wiślany
Frombork
an Wyszkowo
54
ów
Narusa
Lipowina
ka
Szyleny
507
Krzekoty Lelkowo
Tolkmicko Chojnowo
Bledkowo
19 20
Białczyn
21
Piotrowiec
4 5
Krzyżewo
Kadyny
Dorocin Tolkowiec
Dębowiec
Pęklewo
Jędrychowo
Suchacz Pogrodzie
Wysoka
Płoskinia
Braniewska
J. Pierzchalskie
Pluty
Łęcze 17 18
22
Rychnowy 505
503
Łajsy
512
Pakosze
Próchnik
504
506
Kurowo
Łoźnik
15 16
Nowe
Pieniężno
Braniewskie
Różaniec
Batorowo Krasny Las Ogrodniki
Batorowo
Róbno
Nowakowo
507 Radziejewo
Długobór
Stare
Milejewo
Wielkie
Kępa
Lechowo
Młynary Siedlisko Księżno
Kwietnik
Glebisko
Rybacka Bielnik II
Młoteczno
Braniewo
Klonowo
Dwór
P
J. Karnickie
ELBLĄG
Wilczęta
509
viz str. 5
2 3
Gronowo
Elbląskie
Osiek
Łukszty
7
S K I E
A W
I Ł
J. Gil
Wielki
Kreki
K É
Wielki Dwór
Ř S T V Í
O
S
D
M
Sadławki
O V O
51
P J
O
Bądki
V
Sałkowice
Kwitajny
Zielonka
Pasłęcka
Chojnik
Markowo Wąs
ka
Złotna
Wilamowo
49 50
Jędrychówko
Jarnołtowo
519
Jaśkowo
Jurki
519
Raj
Morąg
Bramka
Włodowo
541
Świątki
Brzydowo
Kretowiny
Ględy
Żabi Róg
Florczaki J. Morąg
J. Długie
Komorowo
Łukta
68
J. Isąg
538
Mroczenko
Nowe Gołogóra
Kawkowo
Pupki
Jonkowo
527
Mroczno
Boleszyn
541
Turza
Mała
J. Lidzbarskie
Klonowo
Kolonia
Bryńsk
Królikowo
Kiersztanowo
viz str. 7
541
Kurki
Witramowo
viz str. 29
544
Nowy
Dwór
W
kra
ca
wę
Dłutowo
Stare
Gródki
Sarnowo
Wysoka
545
Radomin
Bartoszki Więckowo
71 72
73 74
Purgałki
544
Brodowo
Kanigowo
Módłki
604
Grabowo
Jastrząbki
viz str. 22
Janowiec
Kościelny
Wiłunie
Bartki
Krokowo
Jabłonowo-Maćkowięta
Napierki
Białuty
0
Narzym
Petrykozy
Zalesie
Niedanowo
DZIAŁDOWO
Niechłonin
Zimna
Woda
Orłowo
Zagrzewo
545
Klęczkowo
Księży
Dwór
Jabłonka
J. Omulew
Wikno
NIDZICA
Łysakowo
Kozłowo
Prioma
Wielki
Łęck
58
Likusy
Sękowo
Płośnica
J. Gim
Maróz
Mielno
J. Mielno
538
Turza
Wielka
Butryny
Nowa
Kaletka
J. Pluszne
J. Maróz
537
Dziurdziewo
Chaberkowo
J. Łańskie
Łutynowo
Pawłowo
Ulnowo
Uzdowo
Jeleń
Lidzbark
22
Olsztynek
542
J. Ustrych
Pluski
7
Koszelewy
Słup
Rezervace
Obrazik
Zawady
95 96
97 98
Wel
Nowa
Wieś
Gryźliny
Grunwald
Prusy Grzybiny
598
Stawiguda
Elgnówko
Stębark
Frygnowo
Mańki
Kaborno
Muchorowo
J. Dąbrowa
Turowo Januszkowo Frąknowo
Mała Dąbrówno
Osiekowo
Dobrzyń
J. Dąbrowa
7
Rumian
J. Kownatki
Wielka
Gardyny
Rączki
Wądzyn
Szkotowo
Nid
Rybno
Ruszkowo
a
Kiełpiny
Zalesie
Marwałd
Rynek
K O
Í
V S
V
É
K U J A
S T
S K
O Ř
O D
- P O M
J V
V O
Dr
Osa
36
Zwiniarz
Grodziczno
Pelnik
J. Tabórz
O
Tarda
Wrzesina
Jerzwałd
P Boreczno
530
54
Rynowo
Wynki
Kamieniec
J. Giława
J. Płaskie
Miłomłyn
J. Karnickie
Szeląg
Łęguty
Gietrzwałd
J. Szeląg
Karnity
Grazymy 69 531
Siemiany
Wielki viz str. 20 70
521
Łajsy
I E
Olbrachtowo
K
Susz
Liwa
J. Jeziorak W S
Pęglity
16
J. Gil
Januszewo
A
Stare
Rogowo
OSTRÓDA Lubajny Jabłonki
I Ł Sąpy Wielki
Ulnowo
J. Sarąg
61 62
J. Drwęckie
Guzowy
Czerwona
521
Piotrkowo
63 64
Samborowo
Piec
Woda
J. Ostrowin
Tynwałd
Mańki
J. Jeziorak
Szymbark Starzykowo
16
55
Brzydowo 66 67
Elgnówko
Ząbrowo
Turznica
Szyldak
Rudzienice
Kraplewo
Smykowo
Kisielice
Gałdowo
Gierłoż
65
Zawady
viz str. 18
IŁAWA Dół Gromoty
Naprom
Olsztynek
Rychnowo
Laseczno
7
56 57 58
Lipowo
J. Iławskie
59 60 536
542
Królikowo
viz str. 14
515
520
7
Tuszewo
Kuligi
Kalisty
Skolity
530
Mortęgi
Napromek
Jagodziny
J. Wulpińskie
O L S Z T Y Ń S K I E
Pacółtowo
537
Lubawa
Konradowo
Boguchwały
527
Ruś
Rogiedle
Pęglity
51
Gierzwałd
Giętlewo
Złotowo
Wilczkowo
J. Wuksniki
J. Narie
Byszwałd
593
J. Miłdzie
Ponary
Łączno
Sambród
Małdyty
Z
E Śliwa
Strużyna
Dylewo
Glaznoty
53
99 100 101 102
542
Klebark
Wielki
J. Klebarskie
Szczęsne
J. Linowskie
16
J. Sarąg
103
65 Szyldak
Szczepankowo
Wiśniewo
Grabowo
Guzowy
Piec
a
Pis
Wójtowo
OLSZTYN
Naterki
Łajsy
Rychnowo
Naprom
a
Gietrzwałd
69
Stare
Jabłonki
Różnowo
J. Wadąg
Dywity
Wadą
g
Łyn
J. Ukiel
70
61 62
63 64
66 67
527
J. Giłwa
Łęguty
Grazymy
OSTRÓDA Lubajny
Pietrzwałd
15
Wel
J
Głodówko
Miłakowo
viz str. 18
Jonkowo
Wrzesina
531
Gady
J. Mosąg Brąswałd
Wołowno
J. Isąg
Wynki
J. Szeląg
Wielki
Turznica
Gierłoż
Smykowo
Lubomino
J. Tonka
Gudniki
528
viz str. 2
16
Rożental
530
P O J E Z I E R Z E
Pupki
Pelnik
Lichtajny J. Ostrowin
Ornowo
Dr
wę
Brzydowo
ca
Kraplewo
Lipowo
Wapnik
Lesiska
Surowe
Klonowo
Wenecja
Dwór
52
Bożęcin
J. Ruda
Zalewo
J. Ewingi
E Woda Słonecznik
Z
R
Liksajny J. Bartężek
Dobrzyki
I E
53
Rodągi
Skowrony
507
528
Liwa
Frednowy
Gromoty
Opin
Drwęczno
a
łęk
527
Godkowo
513
527
Dobry
Łukta
viz str. 20
Samborowo
513
Szeląg
7
Rogowo
J. Drwęckie
Bażyny
Orneta
Miłomłyn
Karnity
s
Pa
Wąska
Pasłęk
Krzewsk Kanał
Różany Markusy
Elbląs
ki
Wiśniewo
44
Dzierzgonka Jelonki 526
Zwierzno
47
Nowe Dolno
45
Marwica Krasin
Kępniewo
Brudzędy Stare Dolno
Dymnik Rychliki
Święty Gaj
46 Kwietniewo
1
Bągart
Lepno 48
509
ka
22
505
Słobity
łę
Pas
Wikrowo
Borzynowo
Wiktorowo
Raczki
Przezmark
42 43
Elbląskie
Jegłownik
Tropy J. Druzno Bogaczewo
J. Taftowo Henrykowo
Chwalęcin
Gładysze
J. Tabórz
Rynowo
W
ał
7
Pomorska
Wieś
Tarda
Komorowo
68
sz
a
ka
Pasłę
Janowo
Adamowo
J. Morąg
J. Długie
Gołogóra
530
Florczaki
Ruś
J. Bartężek
Jaśkowo
Boreczno
Sąpy
Ględy
Żabi Róg
527
Bożęcin
E
E R Z
Z I
Słonecznik
J E Liksajny
O
Bramka
Łyn
a
O
Kretowiny
Raj
Łyna
N
10 11 12
13 14
K
J. Ruda
Woda Wenecja
Nida
Różaniec
S
519
ko
tów
ka
Gronowo
U
Sz
10 km
R
Pasłęka
0
Gronowo-Mamonowo
Nowa
Pasłęka
Dźwierznia
10 km
N
Iłowo-Osada
É
S K V Í
O V
T
Z
S
M A
O D
J V
V O
37
Pareżki
Gałajny
Czyprki
Lelkowo
Kwiatowo
Kandyty
Pluty
Wałsza
Dębowiec
Łoźnik
Kamińsk
512
Lubianka
512
Janikowo Pieszkowo
Miłkowo
Mingajny
Koniewo
Miejska
Wola
Kaszuny
513
87
Maków
Kochanówka
Smolajny
Ły
n
a
a
łęk
s
Pa
Brąswałd
Jonkowo
Łabędnik
Korsze
Bajdyty
51
Różnowo
Ustnik
Kalis
Lekity
Franknowo
viz str. 25
Lamkowo
Mnichowo
593
Wójtowo
J. Luterskie
Kolno
593
Tejstymy
Górowo
Kominki
Kabiny
596
J. Legińskie
Łężany
J. Tejstymy
Kostrzewy
Kronowo
Barczewko
Barczewo
Pisa
Bęsia
57
Węgój
Wipsowo
J. Dadaj
Ramsowo
Rukłaki
16
Kromerowo
590
Szymanowo
Czerwonka
Stare
Włóki
Łapka
J. Wadąg
Dywity
Wadą
Kaplityny
g
Mołdyty Reszel
Unikowo
Wągsty
Wójtówko
Jeziorany
80 J. Ławki
Krokowo
590
Pleśno
Wojkowo
Troszkowo
Prosity
82 83
Suśnik
Grzęda
594
Polkajmy
Żegoty
81
Bisztynek
Kiwity
Czarny
Kierz
51
Praslity
593
Dobre
J. Blanki
Miasto
Wilczkowo
Międzylesie
Nowa
88
Wieś Mała
593
Knopin
J. Sunia
Studzianka
Głotowo
Jesionowo
Konradowo
84 85 86
530
Barcikowo
Świątki
Kalisty
J. Limajno viz str. 26
Frączki
Nowe
Cerkiewnik
Włóki
Różynka
Skolity
P O J E Z I E R Z E
Tuławki
Godki
Kierwiny
Kłębowo
Piotraszewo Mitogórze
Jarandowo
J. Symsar
Zagony
Pupki
Stoczek
Klasztorny
Sarnowo
viz str. 28
Gronowo
Kosy
Paluzy
Wozławki
Warmiany
513
94
LIDZBARK
WARMIŃSKI
Łaniewo
Różyn
Bukwałd
Napraty
Krawczyki
Galiny
57
Bobrownik
Wolnica
Opin Bieniewo
Gołogóra
93
Bugi
Szeląg
507
J. Tonka
Rogiedle
Bzowiec
a
Łyn
Runów
592
Kotowo
Morawa
Sątoczno
Różyna
Lusiny
51
92
Lwowiec
75
Sępopol
Kinkajmy
Osieka
Dzietrzychowo
Długa
Bredynki
R Z E
Z I E
J E
O
Sadowo
P
Biskupiec
Sorkwity
Zabrodzie
Rodele
J. Rydzówka
Stawki
J. Przystań
Surwile
J. Sileckie
Radziszewo
WĘGORZEWO
Srokowo
K R A I N A
Stręgiel
63
J. Święcajty
J. Stręgiel
Piławki
Małe
Gębałka
Kuty
Stręgielek
J. Mamry
a
g
zo
Ro
Rybnica
ka
38
Ogródki
650
a
Pis
Łyn
a
527
Równina
Barciany
Saduny
Podławki
Jerut
Maradki
J. Pisz
Kobułty
J. Tumiańskie
J. Pierwój
Rasząg
J.
Umlag
Wójtowo
Rozogi
Giedajty
J. Ukiel OLSZTYN
Monkiny
Labuszewo
Jedzbark
J. Stromek
Skajboty
Leszno Rumy
16
Klebark
W S K I E
Wielki
G O
Prejłowo
Rybno
Gietrzwałd
R Ą
M
J. Klebarskie
Targowska
600
Sąpłaty
Naterki
Łajsy
Szczęsne
Giławy
Pajtuny
Wola
J. Serwent
Kałęczyn
J. Linowskie
57
Pęglity
Purda
Bartąg
J.
Rańskie
Dźwierzuty
J. Wulpińskie
Kaborno
Rańsk
Targowo
53
J. Sarąg
Marcinkowo
Muchorowo
Grzegrzółki
51
Olszewki
598
Mańki
Stawiguda
J. Kalwa
Dąbrowa
Miętkie
Jabłonka
Nowa
Pasym
J. Łęsk
Wieś
J. Sasek
O L S Z T Y Ń S K I E
Nowe
J. Kośno
Wielki
J. Leleskie
58
Kiejkuty
J. Ustrych
Przykop
Kopanki Tylkowo
J.
Gromskie
Gryźliny
J. Marksoby
Trelkowo
J. Łańskie
Leleszki
Wrzesina
Parys
Wilkowo
Wielkie
Jakunówko
Szczeciniak
Tarławki
J. Wilkus
Winda
Olszynka
Harsz J. Pozezdrze
Sztynort
Łankiejmy
Przerwanki
Duży
Pozezdrze
Radzieje
Nowa Siniec
Krasnowo
Garbno
Stara
J. Dargin
Łabapa
592
Suśnik
Różanka
J. Gołdopiwo
Różanka
Jeżewo
Tołkiny
Mazany
Jeziorowskie
Pieczarki
W
I
E
L
K
I
C
H
Gnatowo 591
63
Pilwa
Babieniec Linkowo
Kruklanki
Czerniki Gierłoż
J. Dobskie Fuelda
590
KĘTRZYN
Spytkowo
J. Kisajno Świdry
Tolniki
33
Biedaszki
Boćwinka
Klewno
34 35
Małe
Doba
Pierkunowo Antonowo Pieczonki
Karolewo
Żywki
Reszel
Wajsznoty
Kwiedzina
Kamionki
Pieckowo
Sulimy J. Kruklin
GIŻYCKO
Sławkowo
J E Z I O R
Mnichowo
Martiany
27 28 29
594
36
32
J. Dejguny
Święta Bezławki Pręgowo
J. Wydmińskie
Grajewo
593
Owczarnia
Lipka
J. Kławój
31
596
Wilkasy
592
Sucholaski
J. Dejnowa Wilkowo
Salpik
Nakomiady
Samławki
Szczybały
Upałty
J. Niegocin
Leginy
Giżyckie
Siedliska
Gronowo
Pilec
Ruda
591
J. Guber Jeziorko
Koczarki
J. Legińskie
Kleszczewo
Knis
M
A
Z
U
R
S
K
I
C
H
Staświny
Rydwągi
Budziska
Szczepanki
Łężany
Skop
Rydzewo
Krzyżany
656
Tros
J. Kiersztanowskie
Miłki
Boże
Ryn
Burszewo
Paprotki
Kozin
Słabowo
Kiersztanowo
Czyprki
30
Rudówka
590
Wyszembork
63
viz str. 8
Malinka
J.
Juno
Jagodne
642
Z
I E R Z E
E
59
Rybical
Szestno
P O J Zyndaki
Prażmowo
J. Ublik
J. Sałęt
Marcinkowa
Ławki
J. Jagodne
J. Ryńskie
Wielki
Gązwa
Wola
Zalec
Szymonka
Bałowo
Surmówka
Ublik
MRĄGOWO
Stama
J. Szymon
J. Buwełno
Pustniki
Laowiec 111 112 113 Tymnikowo
Górkło
Danowo
J. Tałtowsko
643
Użranki
Cierzpięty
114 115
J. Gielądzkie Młynik
Jora
89 90
Zasłużne
Stoczki
J. Czos Czerwonki
Stary
16
Wielka
Woźnice
Matyszczyki
Bagienice Bagienice
Gieląd
J. Juksty
J. Orzysz
Drozdowo
Faszcze J. Tałty
16 Małe
Grabówka
Sorkwity 116 117
Nikutowo
Tałty
J. Tyrkło
Probark
viz str. 34
Grądy
Chmielewo Wężewo O
Baranowo
Nowy
J. Lampackie
rz y
Wierzbowo
J. Łuknajno
16
sza
Probark
Kamionka J. Lampasz
91
Tuchlin
Mikołajki
Krzywe
Orzysz
Jakubowo
Dziubiele
Okartowo
Rozogi
Zełwągi Prawdowo
viz str. 27
J. Piłakno Grabowo
Mojtyny
Wierzbiny
Stawek
Nowe
J. Stromek
J. Krzywe viz str. 33 Żabieniec
609
J. Mikołajskie
Gudy
M R Ą G O W S K I E
59
J. Gardyńskie Wierzba
Gudynki
Rybno
J. Śniardwy
Dłużec
Piecki
Kwik
600
Popielno
Iznota
Bobrówko
Grądy
610
Kozłowo J. Białe
J. Białoławki
Głodowo
J. Bełdany
J. Babięty
Zdory
Nawiady
Cierzpięty
J. Kocioł Dziękałówka
Wielkie
J. Warnołty
Ba Gant
63
Niedźwiedzi
Gałkowo
ba Machary
Rostki
Prusinowo
Onufryjewo
nt
Róg
J. Rańskie
Krutyń
J. Seksty
Wygryny
601
Pilchy
Wejsuny
Jeleniewo
Ukta
J. Nawiady J. Mokre
Karwik
Szczechy
Ładne Pole
J. Roś
J. Jegocin
Jeglin Małe
Babięta
Miętkie J. Krawino
Duży
Wojnowo Ruciane-Nida
58
Maldanin
Zgon
Łupki
J. Łęsk
58
37
J. Zyzdrój
Orłowo
58
Snopki
J. Zdrużno
Marksewo
Wielki
Kocioł
PISZ
J. Skarp
Duży
Szeroki
J. Marksoby
Koczek
58
J. Brzozolasek
Pranie
Bór
Wiartel
Jagodne
Piasutno
38
Stare
Mały
J. Świętajno
Guty
Spychowo
Szymki
J. Wałpusz Jerutki
J. Pogubie
Borki
Świętajno
J.
Nidzkie
Wielkie
Świętajno
Liski
59
Kolonia
Olszyny
Karwica
Pogubie
Bogumiły
Jeruty
Uściany
Kumielsk
Borki
Średnie
Płozy
viz str. 11
Rozoskie Faryny
53
Tu
Wawrochy
Filipki
r
o
Turowo
śl
Ciesina
Nowe
Małe
Anuszewo Pogubie
Kokoszki
Tylne
Czajki
Niedźwiedzie
Turośl
63
É Í
Hejdyk
Występ
K V
Kwiatuszki Kowalik
S T
Zdunowo
Wały Gawrzyjałki
Karpa
A S
Kilimany
Wielkie
D
Jeże
Spaliny Małe
Wilamowo Rozogi
É
Lipowiec
Spaliny
N
S K V Í
V
O
T
Klon
Wielkie
Orzeszki
M A Z
D S
53
V O J V O
Zawojki
0
10 km
Sarkajmy
Lipica
Radosze
Drogosze
Glitajny 590
Korsze
Stopki
viz str. 24
Bykowo
N
Ostre
Bardo
76
BARTOSZYCE
Tolko
Rodnowo
Jagoty Budniki
Lechowo
Lubomino
Borki
Wajsnory
Judyty
77
Liski
Wojciechy
511
Radziejowo
Żydowo
Kiertyny
512
Małe
Barciszewo
Wiewiórki
viz str. 13
Glądy
51
Solno
79
78
Wojmiany
511
Paustry
Górowo
Iławeckie 39 40
Zięby
Szczurkowo
Piersele
Toprzyny
Kałwągi
P
O OD
J
V L
O
Sągnity
Sigajny
10 km
O
V
41
510
0
Krutynia
Giębock
Żywkowo
K
r
Kiwajny
S
Bezledy-Bagrationowsk
Gu
be
U
Ły
na
R
Piele
39
Budzewo
Więcki
Budry
Kaczorówko
Skaliszki
109
Banie
Mazurskie
Popioły 650
Piławki
Radziszewo
Małe
Ziemiany
Ziemianki
GOŁDAP
Skaliszkiejmy
Juchnajcie
Sokoły
Włosty
Surminy
Lisy
Kierzki
Grodzisko
Zawady
J. Gołdap
106 107 108
Kruki
Rapa
Ściborki
Wydutki
Gołdap-Gusiew
O
Rożyńsk
Mały
Czarnowo
Wielkie
Żytkiejmy
Budwiecie
ka
i an
110
Ołownik
K
dz
Dąbrówka
S
Mieduniszki
Wielkie
Żabin
Bł ę
U
R
651
I N A
A P Y Błąkały
R A
S Z E S K I E K
O R Dubeniki
G
Stańczyki
Kolniszki W Ę J. Czarne
Jabłońskie
Wronki Kozaki
Wielkie
W Z G Ó R Z A
650
viz str. 31
Czarne
Górne
Degucie
Białe
Jeziorki
Babki J. Bitkowskie
Pogorzel Żelazki
É
S K
Í
L A S T V
D
D
O
J V
E
Z
IE
R
Z
Ł
K
a
Leg
E
C
IE
a
Pis
40
O
O
Główka
P
V
Siedlisko Nasuty
Golubie Dorsze 65
J. Stręgiel
Dunajek Wężewskie
Kowale
Kuty
Szeski
Stręgielek
Oleckie Drozdowo
Jabłonowo
J. Wilkus
Jakunówko
Wężewo
Czerwony
J. Krzywa
J. Pozezdrze
Dwór
Szarejki Monety
Kuta
Pozezdrze
Żabinka
Zawady
Pilewki
Lenarty
Przerwanki
J.
Szwałk
Kiliany
Oleckie
J. Czarne
J. Piłwąg
J. Gołdopiwo
Wielki
Borawskie
Walisko
63
Jeziorowskie
Stożne
Dąbrowskie
Cichy
Zamoście J. Łaźno
Kruklanki
Golubki
Borki
Babki
Mazury
Możdżany
Spytkowo
J. Litygajno
Oleckie Szczecinki
Gryzy
Lipowo
Olszewo
Rogajny
J.
Żywy
Sedranki
Pieczonki Boćwinka
J. Długie
Raczki
Żywy J. Łękuk Orłowo
Duty
J. Romoły
Zalesie
Wielkie
J. Sołtmany
Sulimy J. Kruklin Żywki
J.
Dobskie
655
OLECKO
Szczybały
Urbanki
Sołtmany J. Gawlik
Dobki
Orłowskie Wronki Dunajek
Krupin
J. Wydmińskie
P
Wojnasy
O
Pietrasze
Świętajno
Rosochackie
Upałty
655
Markowskie
J
Mazuchówka Czarnówka
Sulejki
Kije
Giże
Wieliczki Wilkasy
Ełk
Siedliska
Szczecinowo
J. Niegocin
Olecko
Cimochy
Wydminy
Zajdy
Dudki
Małe
Gorłówko
Kleszczewo
J. Szóstak
Sobole
E
J. Kukowina
Szeszki
Gąski
J. Wojnowo
Wierzbowo
Wężówka
Zawady
Czyprki
Dorsze
Miłki
J. Przytulskie Zatyki
Stare
Ełckie J. Krzywe
661
Juchy
J.
Łaśmiady
Malinka
Kijewo Puchówka
Przytuły
104 105
J.
Pamer
656
Marcinkowo
Marcinowa
viz str. 31 Piaski J. Zdrężno
Stare
Iwaśki
Wola
Talki
J. Ublik
65
Milewo
Krzywe
Malinówka
Wielki
Płociczno
Golubie Zaborowo
Bałamutowo
J. Białe
Chełchy
J.
Haleckie
Zelki
J. Buwełno
Pańska
Okrągłe
Miłuki
Grabnik
Kalinowo
Wola J. Dobrzyń
16
63
Przykop
Woszczele
Lega
Krzyżewo
Cierzpięty
Skomack
Skomętno
Golubka
Małkinie
Rogale
Sędki
Siedliska
Wielki
Pianki
Wielkie
J. Selmęt
Chrzanowo
J. Orzysz
J. Skomętno Dudki
J. Tyrkło
Szeligi Wielki 25 Laski Wielkie
Borzymy
Różyńsk
EŁK
Or z
Sordachy
26
J. Druglin
ysz Orzysz
Buczki
Stożne
Strzelniki
J. Ełckie
a
Łoje
Romoty
Duży
Koziki
Wężewo
J. Szarek
Mrozy
Makosieje 23 24
J. Rostki
J. Białe
Klusy
Stacze
Wielkie
Sypitki
Giże
Skrzypki
16
Malczewo
J. Śniardwy
Brodowo
Wierzbiny
J. Lipińskie Mostołty
Laski Małe J. Krzywe
J. Przepiórka
viz str. 7
63
J. Kępno
Nowe
J. Stackie
Nowa Weś
Żelazki Wiśniowo
Gudy
Gaudynki
J. Zdedy
Krzywe
Ełcka
Ełckie
Ełk
Bajtkowo
Gorzekały
Kopijki
Bemowo
Lipińskie Dąbrowskie
J. Bałoławki
Niekrasy
Piskie
Małe
wka
667
łó
ka
ę
J. Kocioł
zi
Krzywińskie
D
Nitki
Ostrykół
Pogorzel
Miłusze
Wielka
Szczechy
Rostki
k
Taczki
e
Prostki
Czyprki
Małe
ięc
Zalesie
É
Św
65
Pilchy
K VÍ
Dybowo
Zydlągi
S
J. Roś
A S T
Myszki Różyńsk J. Dybowskie Gorczyce
L
Wielki
D
D
Ruda
Łupki
P O V O
Dmusy J. Skrodzkie Marchewki
J
Orłowo
Kruszewo
O
Kocioł
V
J. Borowe Tarachy
PISZ
Duży
Lisy
0
10 km
Jagodne
58
Biała Piska
Myśliki
Skarżyn
N
Stere Rakowo
Kożuchy
Włosty
Piskie
Guty
63
Kukły
Łodygowo
Bełcząc
58
Gębałka

Úvod Varmie a Mazury na kole

Transkript

Podobné dokumenty

spis treści

Tradiční řemesla v Žulovském mikroregionu Tradycyjne rZemiosła

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Jezero Kirsajty (komplexní Viktoriino)