Magazín společnosti New World Resources

Magazín společnosti New World Resources

Magazín společnosti New World Resources
č. 4 2012
interview
6–9
Gareth Penny:
Uhlík jako osud
technologie
14 –17
Systém logistiky
v dolech OKD prochází
dynamickou proměnou
odpovědnost
20 –21
Lidé jako klíčový faktor
udržitelného rozvoje NWR
Editorial
Vážení čtenáři,
na začátku roku 2013 oslaví Nadace OKD páté narozeniny. Stejně jako člověk v tomto
věku i naše nadace roste a její projekty jsou stále propracovanější - u dítěte bychom
řekli, že jsou chytřejší.
V letošním roce vznikly nové grantové programy. Jsou cílenější a jejich zaměření má
prokazatelný dopad na zvýšení kvality života a rozvoj obecně prospěšných aktivit
těch, k nimž podpora směřuje. Skvěle byl nastartovaný projekt Sídliště žije, kdy se
díky nadačnímu příspěvku a aktivitě místních lidí stává život na několika sídlištích
v České republice zase o něco příjemnější. To, že je program úspěšný, dokazuje
ocenění v soutěži TOP Odpovědná firma 2012 v kategorii Firma a město. Kampaň,
kterou jsme projekt odstartovali, byla navíc oceněna v prestižní soutěži reklamní
efektivity Effie Awards v oblasti sociální, ekologický a kulturní marketing.
Neziskové organizace, v nichž jsou aktivní zaměstnanci naší skupiny, zase dostaly
nový program Srdcovka. Díky němu se mohou ty nejlepší z nich dále rozvíjet
a organizovat zajímavé akce, na něž by jinak neměly prostředky.
Umíme ty, jejichž činnosti přináší i díky spolupráci s Nadací OKD užitek, radost
a lepší život lidem v okolí, ocenit. Jsem proto ráda, že jsme mohli na konci listopadu
na již čtvrtém ročníku Cen Nadace OKD vyjádřit těmto lidem a organizacím svůj
obdiv a úctu. Zaslouží si ji.
Zároveň jsem pevně přesvědčena, že ve svých aktivitách ve prospěch druhých budou
pokračovat i nadále.
Společnost OKD učinila při vzniku své nadace závazek, že jí bude každoročně
odvádět 1 % hrubého zisku. Ve skvělých dobách i v těch horších. I díky tomu mohla
Nadace OKD podpořit již více než 1400 projektů neziskových organizací a obcí
částkou 240 miliónů korun a stát se organizací, k jejíž činnosti má neziskový sektor
v České republice respekt. Za to patří všem, kteří k tomu i třeba jen minimálně
přispěli, ohromný dík. Věřte, že lidé, kteří pomoc potřebují, toto snažení oceňují
mnohonásobně.
I díky tomuto všemu jsme se umístili na druhé příčce v soutěži organizace Byznys pro
společnost TOP Odpovědná velká firma 2012. Cítíme toto ocenění jako závazek pro
naši budoucí práci a jako potvrzení toho, že cesta odpovědného přístupu k podnikání,
která je součástí naší korporátní strategie a kterou jsme nastoupili, je správná.
Petra Mašínová,
ředitelka korporátní komunikace a udržitelného rozvoje NWR
Open Mine č. 4 I 2012 Vydavatel: New World Resources Plc
c / o Hackwood Secretaries Limited | One Silk Street | London EC2Y 8HQ | United Kingdom
Jachthavenweg 109h | 1081 KM | Amsterdam | Netherlands
Tel.: +31 20 570 2200 | Fax: +31 20 570 2222
E-mail: [email protected]
Web: newworldresources.cz
Šéfredaktor: Tomáš Píša | Editor: Marek Síbrt | Spolupráce: Roman Grametbauer
Produkce, výroba a distribuce: BISON & ROSE
Grafická úprava a sazba: BISON & ROSE
Registrace: MK ČR E 18829
Uzávěrka čísla: 22. 11. 2012
Veškerá práva vyhrazena. Používání a kopírování obrázků, které jsou obsaženy
v této publikaci, je bez písemného souhlasu NWR zakázáno. Loga společností,
produkty a služby uvedené v této publikaci jsou obchodními značkami
příslušných firem. Své případné dotazy, náměty či připomínky můžete posílat
na e-mailovou adresu: [email protected]. Elektronická verze dokumentu včetně
aktivních odkazů je dostupná na webových stránkách společnosti.
Se čtečkou QR kódu
nemusíte vyťukávat
webovou adresu, stačí
čtečkou naskenovat
obrázek vlevo.
6–9
Garetha Pennyho
provází celou
kariéru uhlík
10 –11
14 –17
Ekonomiku
ve střední
Evropě táhne
průmysl
Efektivní
logistika je v dole
nezbytná
18 –19
22 –23
Země
budoucnosti
těžby uhlí
zaslíbená
Nadace OKD
přináší světlo
do šedi sídlišť
Obsah
4–5
ekonomika
14–17
Systém logistiky v dolech OKD
prochází dynamickou proměnou
Výsledky NWR za prvních
devět měsíců roku 2012
6–9
interview
Gareth Penny:
Uhlík jako osud
10–11
12–13
18–19
20–21
odpovědnost
Lidé jako klíčový faktor udržitelného
rozvoje NWR
22
odpovědnost
Nikdo nemá povinnost být dobrým
sousedem
technologie
Caterpillar: Dodávky pro
OKD jsou pro naši ostravskou
pobočku zásadní
ekonomika
Mongolsko: spící obr dodávek
koksovatelného uhlí
ekonomika
Průmysl zůstává tahounem
středoevropské ekonomiky
technologie
23
odpovědnost
Sídliště ožívají díky Nadaci OKD
ekonomika
interview
technologie
Výsledky NWR
za prvních devět měsíců roku 2012
Společnost NWR v listopadu oznámila své výsledky za prvních devět
měsíců roku 2012. I ve třetím čtvrtletí zůstávaly obchodní podmínky
obtížné vzhledem k poklesu poptávky po výrobcích z oceli, zejména
v automobilovém průmyslu v západní Evropě. To přinutilo některé
ocelárny a slévárny na klíčových trzích pokračovat v provozu se
sníženou produkcí. Ovšem i za těchto podmínek se nám podařilo
dosáhnout výsledků, které předčily očekávání trhu. Významnou
součástí naší provozní činnosti byla ve sledovaném období důsledná
kontrola nákladů, která zůstane naší prioritou i v roce 2013.
sovatelného uhlí v mixu externích prodejů činil přibližně 53 %. Výroba koksu
dosáhla výše 525 tisíc tun s externími
prodeji v objemu 432 tisíc tun.
Ve sledovaném období se nám podařilo
zlepšit výsledky v oblasti bezpečnosti
o dalších 6 % a koeficient úrazovosti
(LTIFR) nyní dosahuje hodnoty 7,48 úrazu s pracovní neschopností v délce
minimálně tří dnů na milion odpracovaných hodin. Nadále budeme do
roku 2015 usilovat o dosažení hodnoty
LTIFR pod 5.
NWR působí v regionu s nejvyšším
podílem zaměstnanosti v průmyslu
v Evropě a s celosvětově nejvyšší
produkcí automobilů na osobu.
Hlavní údaje
Výnosy Společnosti přesáhly jednu
miliardu EUR, což znamená pokles
o 228 miliónů EUR především v důsledku nižších cen koksovatelného uhlí,
které vykázaly v meziročním srovnání pokles o 30 %. Hodnota EBITDA
dosáhla 227 mil. EUR, což představuje
pokles o 142 mil. EUR. Ve sledovaném
období Společnost docílila čistého
zisku ve výši 47 mil. EUR, což znamená základní zisk na akcii ve výši
0,17 EUR. Objem těžby uhlí se vyšplhal
na 8,6 mil. tun, s externími prodeji
ve výši 7,2 mil. tun, přičemž podíl kok-
Ceny pro čtvrté čtvrtletí
V říjnovém oznámení o prodejích
a cenách jsme uvedli ceny sjednané
na dodávky koksovatelného uhlí a koksu pro čtvrté čtvrtletí 2012. Oslabení
výroby v ocelářském průmyslu vyvolává
dominový efekt s dopadem na ceny
koksovatelného uhlí a koksu, které
tak pokračují v poklesu. Ceny koksovatelného uhlí se oproti předchozímu
čtvrtletí snížily o 20 % na průměrnou sjednanou cenu ve výši 102 EUR
za tunu (meziroční pokles téměř
o 40 %), přičemž průměrná sjednaná
cena koksu dosáhla 264 EUR za tunu.
To je o 8 % méně než ve třetím čtvrtletí
letošního roku.
A konečně ceny energetického uhlí
jsou pevně sjednané pro celý rok 2012
v průměrné výši 74 EUR za tunu pro
kvalitativní mix uhlí.
Kontrola nákladů
Ve sledovaném období Společnost
nadále věnovala zvýšenou pozornost
kontrole nákladů. Ty díky tomu zůstaly
při vyjádření v českých korunách
za prvních devět měsíců roku nezmě-
Hlavní údaje za první
tři čtvrtletí 2012:
Výnosy ve výši 1013 mil. EUR
Náklady těžby ve výši 79 EUR
za tunu
EBITDA ve výši 227 mil. EUR
Základní zisk na akcii druhu A
ve výši 0,17 EUR
Těžba uhlí ve výši 8,6 mil. tun,
externí prodeje ve výši
7,2 mil. tun
Produkce koksu ve výši
525 tis. tun, externí prodeje
ve výši 432 tis. tun
LTIFR 7,48
Open Mine 4 I 2012
4
bezpečnost
něné. Udržení nákladů pod kontrolou
a opatrné řízení kapitálových výdajů
zůstane naším záměrem po zbytek
roku i v roce nadcházejícím. V současné době dokončujeme přípravu řady
opatření ke zlepšení hospodárnosti pro
rok 2013, abychom si zajistili výhodnou
pozici do budoucna.
rekultivace
odpovědnost
Ján Fabián byl jmenován
generálním ředitelem OKD
Rozvaha Společnosti zůstává i nadále silná. K 30. září dosahovala výše
čistého dluhu společnosti hodnoty
481 mil. EUR, včetně 444 mil. EUR
hotovosti a peněžních ekvivalentů.
Rozvojové projekty
Přezkoumávání našeho rozvojového
projektu Dębieńsko stále probíhá,
a jakmile bude dokončeno, přijme
představenstvo NWR počátkem příštího roku rozhodnutí ohledně budoucnosti tohoto projektu. Podle plánu
pokračuje projekt rozšíření Dolu Karviná v České republice, jehož prostřednictvím získáme přístup k zásobám
30 miliónů tun tvrdého koksovatelného
uhlí ze stávajících provozů.
Ačkoli procházíme náročným obdobím,
zachovává si NWR víru v odolnost svého podnikání, které staví na významných dlouhodobých vztazích s odběrateli v regionu s nejvyšším podílem
zaměstnanosti v průmyslu v Evropě
a s celosvětově nejvyšší výrobou automobilů na osobu.
Společnost NWR oznámila,
že generálním ředitelem
a předsedou představenstva její
dceřiné společnosti OKD, a. s., se
od 1. ledna 2013 stane Ján Fabián.
V této roli nahradí odstupujícího
Klause-Dietera Becka, který
ve funkci působil od roku 2007.
Reakce trhů
Ján Fabián, který v současnosti pracuje jako ředitel pro rozvoj a strategii
OKD, se rovněž stane členem představenstva NWR. Jeho jmenování
následuje po Beckově rozhodnutí
skončit ve funkci generálního ředitele OKD, kterou zastával od 1. července 2007. Klaus-Dieter Beck se stane
nevýkonným členem představenstva
NWR.
Hlavním pozitivním výsledkem
byla pro analytiky vysoká úroveň
kontroly nákladů, která překonala
očekávání. Hlavní starostí tak zůstává
vliv nižších cen koksovatelného
uhlí na marže a schopnost tvorby
hotovosti v krátkodobém horizontu.
Jeden z analytiků shrnul reakci trhů
následujícím vyjádřením: „Přes
poměrně silné výsledky ve třetím
čtvrtletí ve srovnání s očekáváním
trhu, dosažené především díky
vynikajícímu řízení nákladů, budou
nadcházející čtvrtletí pro společnost
s největší pravděpodobností
náročná.“
Radek Němeček
ředitel vztahů s investory
[email protected]
„Chtěl bych Jána Fabiána přivítat
po jeho jmenování generálním
ředitelem OKD v představenstvu
společnosti NWR. Velice dobře
rozumí našim aktivům a během
čtyř let, po která působil v roli
provozního ředitele, se významně
podílel na tvorbě dobrých vztahů
s mnoha stakeholdery, včetně
našich odběratelů, zaměstnanců,
komunit i akcionářů. Kromě toho
jsem potěšen tím, že Klaus-Dieter
Beck se bude nadále na činnosti
NWR podílet v pozici nevýkonného
člena představenstva a zajišťovat
plynulý přechod zodpovědnosti,“
uvedl Gareth Penny, předseda
představenstva NWR.
Ján Fabián (46) pracoval před
svým příchodem do OKD a NWR
jako poradce společností
v oblastech energetiky, těžby
přírodních zdrojů, výroby oceli,
ve strojírenském a automobilovém
průmyslu. Mezi hlavní oblasti jeho
působnosti patřily řízení obratu,
privatizace, restrukturalizace
a strategie optimalizace procesů.
V roce 1988 absolvoval hornickou
fakultu Technické Univerzity
v Košicích na svém rodném
Slovensku a v roce 1998 získal titul
Ph.D. Technické Univerzity v Berlíně
v oboru optimalizace výroby
v hlubinné těžbě.
Open Mine 4 I 2012
5
ekonomika
interview
technologie
Uhlík jako osud
Dříve, než byl Gareth Penny jmenován předsedou
představenstva NWR, proměnil největšího producenta diamantů
na světě De Beers na integrovanou těžební a marketingovou
firmu a také řídil společnost těžící strategické kovy a minerály.
Jen několik týdnů po svém jmenování se Penny v pražské
kanceláři NWR pro Open Mine rozpovídal o uhlíku, který ho
v různých formách provází celý pracovní život.
Gareth Penny strávil celou svou profesionální dráhu v těžebním průmyslu.
Narodil se v Jihoafrické republice,
a tak byl, jak sám říká „těžebnímu
průmyslu vystaven od útlého věku a těžební průmysl ho vždy fascinoval“. Toto
okouzlení vedlo k tomu, že nastoupil
do Anglo American, jedné z největších
a nejstarších diverzifikovaných těžebních společností na světě.
„Pracovat pro Anglo American jsem
začal takřka bezprostředně po dokončení vysoké školy. Absolvoval
jsem školicí program nazvaný „Anglo
American Management Training Programme“, kde jsem sbíral zkušenosti
v různých firmách holdingu, včetně
Anglo Gold a Anglo Coal. Společnosti
Anglo American a De Beers mají dlouhou společnou historii a já jsem později přešel na stranu těžařů diamantů.
Od konce 80. let minulého století jsem
se na těžbě diamantů podílel nejrůznějšími způsoby. Poměrně dlouho
jsem žil v Botswaně. Kromě toho jsem
působil i v Londýně a v Johannesburgu, pět let jsem pracoval jako generální ředitel obchodní divize a dalších
pět let opět ve funkci generálního
ředitele, ale už samotné skupiny De
Beers Group.“
Během svého působení ve společnosti De Beers jste ji proměnil
z těžaře diamantů ve společnost
podnikající v dobývání diamantů,
marketingu a maloobchodu…
„Společnost De Beers, podobně jako
OKD, má dlouhou historii a po většinu toho času, až do doby před
deseti lety, se zaměřovala především
na dodávky. To byl její podnikatelský
model. Společnost byla a nadále je
světovým lídrem v těžbě diamantů: De
Beers produkuje více než 40 procent
celosvětového objemu diamantů.
Po mnoho let se společnost držela
strategie, podle níž v období nízké
poptávky řešila tento problém tím,
že se soustředila na řízení strany
nabídky. Na sklonku 90. let bylo jasné,
že zmíněná strategie vyžaduje změnu
související se značným obchodním
i právním tlakem. V té době fungovala
jako samostatně kotovaná společnost a aktiva De Beers v oblasti těžby
diamantů byla po většinu 90. let oceňována pod jednou miliardou dolarů.
Domnívám se, že to způsobil odraz
značných pochybností trhu o obchodním modelu společnosti.
V roce 1999 jsem byl tudíž požádán,
abych se ujal řízení změny ve společnosti De Beers i v těžbě diamantů
a podíval se na nové možnosti, jak věci
dělat jinak. A přišli jsme s podstatnou
změnou strategie. ‚Ano, chceme být
předním světovým dodavatelem diamantů a zároveň se chceme stát i největším světovým prodejcem diamantů.‘
To znamenalo nalézt nové způsoby, jak
prodávat naši vlastní produkci.
Proto jsme ukončili všechny naše
smlouvy s třetími stranami, se společnostmi BHP, Rio nebo Alrosa, a přerušili jsme veškeré vnější nákupy. To bylo
nutné v každém případě, protože jsme
zejména s ohledem na krvavé diamanty potřebovali vědět, odkud pochází
Open Mine 4 I 2012
6
bezpečnost
každý jednotlivý diamant v našem
držení. Svou energii jsme nasměrovali
k hledání nových způsobů obchodování s diamanty a vytvořili jsme nové
významné marketingové kampaně pro
země, jako jsou Indie a Čína. Myslím,
že někteří nás nepochopili úplně přesně: cílem nebylo, aby společnost De
Beers vstoupila do maloobchodního
sektoru, šlo o doplnění myšlenky podpory růstu trhu, o vybudování lepšího
povědomí o našich diamantech a také
o vytvoření větší konkurence v segmentu značek na maloobchodním
trhu. Naše strategie slavila úspěch
a zaznamenali jsme rychlý nárůst
poptávky. Nárůst ale nebyl zcela
lineární, protože ze zjevných důvodů
představovalo posledních deset let
jízdu na horské dráze pro jakoukoliv
firmu; když se ale podíváme na celé
toto období, pak se společnosti De
Beers dařilo dobře. Čistým výsledkem
byl fakt, že když Oppenheimerovi
(rodina zakladatele společnosti Anglo
rekultivace
odpovědnost
American) prodali o deset let později
svůj podíl, zvýšila se implicitní hodnota diamantových aktiv společnosti
De Beers z jedné miliardy na více než
10 miliard dolarů, což představuje obrovský nárůst hodnoty pro akcionáře
v daném období.
se používají v mobilních telefonech,
a grafit, využívaný při výrobě baterií
do nových automobilů. Elektromobil
není možné vyrobit bez velkého množství grafitu.“
Bylo to velice vzrušující období, období
změn v obchodním modelu, změn
strategie a pozornosti věnované jejich
uskutečnění.“
„Je ironií, že jsem celou dobu zůstal
u uhlíku – diamanty, grafit, uhlí. Vypadá to, že celý život mě provází zajímavá
uhlíková tematika, i když to nebylo
záměrně!
Diamanty, grafit, a teď uhlí –
všechno formy uhlíku…
A po De Beers?
„V té době jsem v De Beers pracoval
již více než dvacet let a bylo na čase,
abych se pustil do něčeho jiného. Začal
jsem se věnovat strategickým kovům,
které mě fascinují. Existuje skupina
kovů, která má zásadní význam při
výrobě počítačů, mobilních telefonů
a podobně. Pravděpodobně nejznámější z nich jsou takzvané kovy vzácných
zemin. Mezi ty, kterým jsem se zvlášť
věnoval, patří antimon a tantal, které
Jaká lákadla má pro vás, vzhledem k vašim předchozím mezinárodním zkušenostem, střední
Evropa, společnost NWR a průmysl těžby uhlí?
„Na to stačí dvě slova: výzva a příležitost. Celosvětově představuje těžba
uhlí náročný obor, zejména v současné
době. Co se týká cen v energetickém
sektoru a v metalurgii, nacházíme se
zrovna v nízkém bodě a bude za-
Open Mine 4 I 2012
7
ekonomika
interview
technologie
ochrany životního prostředí. Není
podstatné, zda těžíte diamanty nebo
uhlí, vždy musíte myslet na životní
prostředí, na místní společenství,
na lidi. Je nutné mít všechna tato
témata na paměti. Na straně produkce je tu tak množství společných
aspektů, i když se samozřejmě nejedná o stejné procesy nebo stejný druh
těžby.“
A odlišnosti mezi těžbou diamantů
a uhlí?
„Hlavní rozdíl spočívá v tom, že v případě diamantů jde o luxusní zboží,
které není nezbytné, zatímco uhlí je
komoditou naprosto nezbytnou, která
není luxusní! Oba produkty se tedy
navzájem zásadně liší.“
Z pohledu vašich předcházejících
zkušeností: které z nich chcete
využít nyní, abyste firmu posunul
kupředu?
potřebí nového způsobu uvažování
o celém segmentu. To jsou výzvy, které
přede mnou stojí, ale stejně tak jsou
tu i příležitosti. Více než 40 procent
elektrické energie na světě se vyrábí
z uhlí. Německo se právě k uhlí vrací.
Takže všichni ti, kteří tvrdí, že uhlí již
nemá budoucnost, se po pravdě řečeno musí podívat na skutečná fakta.
Na světě se 68 % veškeré oceli vyrábí
s využitím koksovatelného uhlí. Máme
k dispozici celosvětové zásoby uhlí
na více než 100 let, ale zásoby plynu
nebo ropy na necelých pět desetiletí.
Proto je dlouhodobá pozice důležitá
a význam uhlí tak obrovský.
Existují nějaké paralely mezi
těžbou diamantů a uhlí či mezi
společnostmi De Beers a NWR?
„V jakémkoliv těžebním oboru se bude
uplatňovat množství podobných principů. Ve společnosti De Beers byla
bezpečnost naprosto zásadní: každé
jednání vedení firmy začínalo částí
věnovanou bezpečnosti. Obdobně pro
nás je bezpečnost na prvním místě
i v NWR. Pak je tady problematika
„Velkou pozornost věnovanou bezpečnosti, lidem a produkci ve smyslu její
optimalizace a zajištění co nejvyšší
efektivity. Po obchodní stránce musíme
dosáhnout toho, abychom byli pro naše
zákazníky vyhledávaným dodavatelem,
abychom neustále tvořili optimální
ceny a budovali stabilní a dlouhodobá
partnerství. A z pohledu řízení firmy
musíme zajistit, aby společnost byla
ve vynikajícím stavu a svým fungováním i jednoznačným vzorem.
A ještě bych rád připomněl jednu
stránku, a to celospolečenský souhlas
s činností NWR/OKD. Potřebujeme,
aby OKD a NWR byly vnímány jako
společnosti, které skutečně rozumí
místním společenstvím, v nichž působí. Aby je tyto komunity přijaly za své.
Zaměstnáváme 18 000 lidí. Hodnota,
kterou naše těžební činnosti vytvářejí v obcích, v nichž firmy působí, je
naprosto zásadní ve smyslu příjmů
domácností, zaměstnanosti, přínosů
Open Mine 4 I 2012
8
bezpečnost
rekultivace
odpovědnost
pro tato společenství, pro sociální infrastrukturu, vzdělávání, bydlení a podobně. Je nesmírně důležité, abychom
nacházeli optimální způsoby, jak svou
činnost provozovat v synergii s komunitami. To je však pro každou těžební
společnost vždy složitá záležitost,
protože lidé vždy chtějí vidět pouze ty
přínosy.
Jak se dá firma v cyklickém oboru,
jakým je těžba uhlí, kde ceny
rostou a padají každé dva nebo tři
roky, nejvhodnějším způsobem
dlouhodobě řídit?
„Nemyslím si, že na tuto otázku
existuje snadná odpověď. Působit
v cyklickém oboru je extrémně náročná
záležitost, a k tomu, aby firma prosperovala a rostla, musí být vysoce konkurenceschopná. Na straně produkce
musíme fungovat efektivně , udržet
náklady pod kontrolou a pečlivě řídit
investiční výdaje.
Z hlediska poptávky musíme zajistit,
abychom byli pro své odběratele žádaným a stabilním dodavatelem. Cash
flow je podle mého názoru nejdůležitějším měřítkem obchodní činnosti.
Pokud dokážete mít pozitivní cash flow
(po uhrazení splátek dluhu) ve složité
době, budete mít firmu ve velmi dobrém stavu v celém cyklu.“
A co OKK Koksovny?
„Společnost OKK zůstává předním
evropským producentem slévárenského koksu. Současné období je pochopitelně náročné, protože obchod se
slévárenským koksem lze momentálně
považovat za velmi složitý segment.
Jsem však přesvědčený o tom, že
ve firmě máme vynikající lidi a výbornou technologii. Musíme jen vyřešit,
jak je optimálně využívat.“
POP 2010 představoval významný investiční program. Rýsuje se
na obzoru pokračování investic
do vybavení, nebo nadešel čas
na pauzu?
naopak prošel povrchové provozy, což
bylo rovněž velmi působivé.“
„Myslím, že se nacházíme někde mezi.
Doposud jsme každoročně investovali do technologií až 200 milionů eur.
Hlavní vlna investic vedla k výraznému
zvýšení efektivity procesů hlubinné
těžby. Myslím, že do budoucna se budeme muset držet ve výdajích poněkud
zpátky, přitom však budeme do naší
činnosti nadále investovat. Nebudou to
investice ve stejné výši jako v předchozích několika letech, ale není možné
provozovat těžební firmu a neinvestovat do ní.“
Jaké vlastnosti očekáváte od svého týmu?
Jak často se dostanete pod zem?
„Víceméně pokaždé, když navštívím
OKD. Snažím se sfárat alespoň každých pár měsíců. Rád se do dolu podívám a už jsem navštívil všechny naše
šachty. Při poslední návštěvě jsem si
„Věřím, že jsem týmový hráč. Jde mi
tedy o kompletní tým. Nepochybně je
zapotřebí vynikajících lidí, ale musejí to
být především týmoví hráči. Chci, aby
vedení bylo vidět všude tam, kde působíme, a abychom sloužili příkladem.
Lidé v NWR mě ohromili. Ohromil mě
jejich zápal, ať již pracují v Amsterdamu, Praze, Ostravě, Karviné, nebo jako
náš projektový tým v Polsku. Myslím,
že mezi ně můžu zařadit i představenstvo. Ukazují skutečný zápal a touhu
po vynikající budoucnosti pro naši
společnost.“
Joe Cook
[email protected]
Open Mine 4 I 2012
9
ekonomika
interview
technologie
Průmysl zůstává tahounem
středoevropské ekonomiky
Průmysl se podle informací Eurostatu podílí na celkové zaměstnanosti
v Evropské unii z 25 %. Ve středoevropském prostoru jsou ale dvě země, které
tento průměr výrazně převyšují: Slovensko a Česká republika. Obě se umístily
na špičce evropského žebříčku, když na Slovensku dává průmysl práci
37,4 % lidí, a v České republice dokonce 38,4 %. Nad průměrem EU je rovněž
zaměstnanost v průmyslu v Polsku (30,6 %) a v Německu (28,3 %).
Jak zmiňovaná data interpretovat?
Průmysl tvoří páteř středoevropské
ekonomiky, která se vytvářela více než
dvě století. Po až nezdravém nárůstu
úlohy průmyslu v období budování
socialismu došlo v průběhu 90. let
minulého století k přirozené korekci
a k zániku nerentabilních výrob. Zůstal
základ, který byl i díky silnému přílivu
zahraničních investic obohacen o nová
odvětví a světově známé firmy. Nicméně
lze předpokládat, že význam průmyslu
u nás bude klesat, stejně jako tomu
bylo ve státech západní Evropy. Jedním
z důvodů je i nedostatečná podpora
zvyšování technické vzdělanosti a konkurenceschopnosti, kde je už tradičním
vzorem Německo. Otázkou zůstává, jak
se s touto výzvou vyrovnají česká, polská a slovenská ekonomika? „Německo
je dobrý vzor a lepší při struktuře naší
ekonomiky nenajdeme. Pokud Česko
dopadne dobře, bude to především
díky růstu přidané hodnoty v průmyslu,
a zejména v těsně navázaných tržních službách. Nejde o produkt jako
takový, ale o vše, co je na něj navázáno,
o schopnost servisovat nejen svoje
technologie, ale dodávat technologická řešení obecně,“ vysvětluje ekonom
Miroslav Zámečník (Euro 40/2012).
Moravskoslezský kraj táhne
průmysl
A jaká je realita v Moravskoslezském
kraji tradičně chápaném jako průmyslové centrum země? Je možné průmyslovou tradici opustit, aniž by došlo
k negativním ekonomicko-sociálním
dopadům na obyvatelstvo? Průmysl se
totiž nadále podílí na celkovém HDP
kraje ze 40 %, přičemž samotný moravskoslezský region je s 10 % čtvrtým
nejvýznamnějším přispěvatelem k českému hrubému domácímu produktu.
„V současnosti existuje v regionu více
než 17 tisíc aktivních průmyslových
podniků, které dávají práci téměř
110 tisícům lidí, což představuje
více než třetinu všech zaměstnanců
v kraji. Ti si měsíčně vydělají zhruba
2,5 miliardy korun,“ vysvětluje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
Jan Rafaj. Z této hrubé mzdy směřují
odvody za zdravotní, sociální pojištění
(1,16 miliardy) a daň z příjmu (300 milionů) do veřejných rozpočtů.
V současnosti existuje
v moravskoslezském
regionu více než
17 000 aktivních
průmyslových podniků,
které dávají práci
téměř 110 tisícům
lidí, což představuje
více než třetinu všech
zaměstnanců v kraji.
Open Mine 4 I 2012
10
bezpečnost
rekultivace
odpovědnost
Sekundární sektor zároveň táhne díky
zdanění příjmovou stránku státního
rozpočtu, když 61 % daní z příjmu
v Moravskoslezském kraji odvádějí
průmyslové podniky. Například v letech
2006–2010 šlo o 36 z celkových téměř
59 miliard korun, které směřovaly z regionu do státního rozpočtu.
Uhlí jako komparativní výhoda
Například společnost NWR realizuje
svou činnost v kraji prostřednictvím
dceřiných firem OKD a OKK Koksovny,
v nichž dává práci zhruba 18 000 lidí.
Právě blízkost uhlí, základní suroviny
pro výrobu oceli, vedla k tomu, že se
region stal průmyslovým srdcem tehdejšího Rakouska-Uherska a následně
Československa i samostatné České
republiky. Tato komparativní výhoda přetrvala i přes restrukturalizaci
těžkého průmyslu až do současnosti.
Mezi hlavní odběratele uhlí z OKD
nadále patří významné ocelářské firmy
v regionu, jako jsou Moravia Steel
nebo ArcelorMittal Ostrava, pro které
pracují tisíce lidí a jsou nejvýznamnějšími místními zaměstnavateli. Je jen
obtížně představitelné určit, kdo by
dokázal roli velkých tradičních podniků
nahradit. Omezení jejich činnosti by
zákonitě mělo fatální dopad na trh
práce v kraji.
Renesance uhlí v energetice
V souvislosti s průmyslem je vhodné
zmínit současnou renesanci významu
uhlí v energetice, o kterém se příliš
nemluví. Například v Německu se
v letošním roce předpokládá nárůst
produkce elektřiny z uhelných elektráren ve srovnání s rokem 2011 o 13,5 %.
V Německu, ale i v Polsku nebo České
republice probíhají investiční projekty modernizace nebo výstavby
nových uhelných elektráren, které
jsou ve srovnání se svými předchůdci
efektivnější. Navíc, jak dodává šéf
koncernu RWE Peter Terium: „Na rozdíl
od větrných a solárních zdrojů jsou
flexibilní a schopné dodávat proud
nepřetržitě.“
Průmysl zůstává tahounem ekonomiky v Moravskoslezském kraji. Blízkost ložiska
černého uhlí představuje pro ocelárny komparativní výhodu z hlediska nákladů na
dopravu suroviny.
Největší problém? Nestabilní
politicko-hospodářské prostředí
Jaká je tedy před průmyslovým sektorem u nás budoucnost? A čeho se
jeho představitelé obávají? Zástupci
průmyslových firem poukazují především na nestabilní hospodářsko-politické prostředí a neuvážené kroky
politiků proti zájmu sektoru. Zastavme
se u jedné z oblastí, jíž je růst poplatků, které stát vybírá na podporu
obnovitelných zdrojů energie. Ty mají
v příštím roce vzrůst zhruba o polovinu
na celkových 44 miliard korun a podle
představitelů významných firem v kraji
(Vítkovice Machinery Group nebo ArcelorMittal Ostrava) představují ohrožení
desítek tisíc pracovních míst a samotné konkurenceschopnosti i existence
průmyslových firem. Podle současných
návrhů a propočtů by například společnost ArcelorMittal Ostrava v příštím
roce zaplatila na podporu obnovitelných zdrojů přes 600 milionů korun,
Třinecké železárny a OKD více než
400 milionů korun.
A k čemu by naopak měla v ideálním
případě spočívat role průmyslu v české ekonomice? V kombinaci tradičního a nového průmyslu postavené
na vysoce kvalifikované a vzdělané
pracovní síle. Právě koexistence výzkumných a vývojových center, jejichž
poznatky a vynálezy bude aplikovat
průmysl v praxi, mu mohou otevřít
perspektivu do budoucna, zbavit ho
nálepky reliktu minulosti a zajistit
stabilitu české ekonomice v době
nejistých vyhlídek evropského, ale
vlastně celosvětového hospodářství.
A právě to je příčinou toho, proč klade
společnost NWR důraz na spolupráci
se vzdělávacími institucemi, jako jsou
Střední průmyslová škola v Karviné, Střední škola techniky a služeb
v Karviné nebo tradiční líheň báňských inženýrů pro doly OKD Vysoká
škola báňská – Technická univerzita
Ostrava.
Marek Síbrt
[email protected]
Open Mine 4 I 2012
11
ekonomika
interview
technologie
Caterpillar:
Dodávky pro OKD jsou pro naši
ostravskou pobočku zásadní
Díky technologické revoluci v dolech OKD otevřelo
v moravskoslezském regionu své zastoupení několik špičkových
světových výrobců důlních technologií. Ti zde dávají práci
tisícům lidí. Jedním z příkladů je výrobní závod společnosti
Caterpillar v Ostravě.
„Jsme tam, kde se těží.“ Tak zní sebevědomé motto společnosti Caterpillar
Global Mining, kterou je možné bez
nadsázky nazvat světovým gigantem
ve výrobě těžebních technologií. Skupina Caterpillar zaměstnává po celém
světě zhruba 120 000 lidí. V Evropě má
výrobní závody pro dobývací zařízení
v Německu, Velké Británii a České
republice. Při pohledu na širokou škálu
produktů pro povrchovou i hlubinnou
těžbu je možné bez přehánění konstatovat, že jde o nejkomplexnější firmu,
co se týče výroby a servisu vybavení
pro doly, na světě.
OKD představuje polovinu
produkce firmy v ostravském
závodě
Také díky dceřiné společnosti New
World Resources, OKD, a.s., a masivní
modernizaci, kterou její doly v uplynulých letech prošly, má Caterpillar
výrobní a servisní závod i v Ostravě.
Tento příklad do značné míry demonstruje skutečnost, že díky investicím
těžařů z OKD si v regionu otevřelo
zastoupení několik špičkových světových výrobců důlních technologií,
stejně tak se mohou rozvíjet tradiční
regionální dodavatelé. Caterpillar
dává v ostravském areálu o rozloze
téměř 200 000 m² práci zhruba 550 lidem. Další technicky kvalifikované
zaměstnance ve své náborové kampani v současnosti hledá. Důvodem jsou
především narůstající dodávky pro
mateřskou společnost.
Pobočka v Ostravě-Radvanicích se
zaměřuje na výrobu komponent pro
těžební zařízení (důlní mechanizované
výztuže a hydraulická rypadla). Historicky byl závod součástí OKD pod názvem
OKD, BASTRO, v roce 2008 ho koupila
společnost Bucyrus a v roce 2011, kdy
došlo k akvizici ze strany Caterpillaru,
se stal závod součástí celosvětové divize Caterpillar Global Mining a byl rok
poté přejmenován na Caterpillar Global
Mining Czech Republic.
„Zhruba polovinu našich tržeb v Ostravě tvoří právě zakázky pro OKD.
Naším hlavním zaměřením je výroba,
instalace, údržba, opravy a kompletní
servis mechanizovaných hydraulických
výztuží a hřeblových a pásových dopravníků. Druhou část naší práce tvoří
interní dodávky v rámci naší skupiny.
Jde především o díly důlních výztuží
a ramena hydraulických rypadel,“ říká
místopředseda představenstva ostravské pobočky René Prnka.
Ten zároveň upozorňuje na unikátní
a komplexní systém spolupráce s OKD
v oblasti life cycle managementu.
„Tento systém je unikátní z hlediska
komplexnosti i v celosvětovém měřítku.
Zahrnuje kontrolu důlních technologií,
které OKD dodáváme, poradenství,
optimalizaci plánu oprav a skladových
zásob, identifikaci rizika závad a jejich
předcházení, čímž minimalizujeme možné škody na vybavení. Klíčové je v této
oblasti výrazné snížení prostojů, kterého
Open Mine 4 I 2012
12
bezpečnost
rekultivace
odpovědnost
Díly mechanizovaných hydraulických výztuží Cat jsou vyráběny v Ostravě, i díky tomu zde firma zaměstnává více než 500 lidí.
Celky se kompletují v Německu a odtud distribuují do celého světa.
se nám podařilo dosáhnout. Tím, že
předcházíme důkladným monitoringem
možným škodám, se nám daří prodlužovat životnost zařízení. Zvyšujeme tak
produktivitu těžby, a potažmo snižujeme
náklady,“ vysvětluje Prnka. Caterpillar
poskytuje OKD non-stop servisní službu,
kdy je během čtyř hodin kterýkoliv den
v jakoukoliv hodinu schopen v případě
potřeby řešit vzniklé problém, případně
dodat náhradní díl, je-li součástí skladu.
OKD zároveň funguje zhruba sto deset
kompletních pásových dopravníků
dodaných ostravskou pobočkou firmy
Caterpillar, které jsou vyráběny na míru
podle požadavků OKD. V případě
nových setů v programu POP 2010
byly jejich součásti vyrobeny z části
v Ostravě, ale také v dalších továrnách
Caterpillaru nebo jeho subdodavatelů
ve světě a kompletovány v německém
Lünenu, odkud směřovaly do dolů OKD.
Patnáct porubů v OKD pod
značkou Cat
Dobývání pluhy, které je v případě
OKD typické pro Důl Paskov a částečně pro lokalitu Lazy Dolu Karviná, je
specifické tím, že ho lze řídit na dálku.
Kompetentní pracovník tak může těžit
uhlí kilometr pod místem, kde aktuálně sedí a vše sleduje prostřednictvím
vizualizace na monitoru počítače.
Technologie Cat je v současnosti
zastoupena v 15 aktivních porubech
OKD. V 11 případech jde o jeho kompletní vybavení novými komplexy pro
stěnové dobývání pořízenými v rámci
investičního programu POP 2010,
které se skládají z mechanizovaných
výztuží, porubových a podporubových
dopravníků. Pouze dobývací kombajny
pocházejí od jiného výrobce. V dolech
Ostravská pobočka firmy jako jediná
v Evropě umí provádět kompletní generální opravy důlních technologií.
V důsledku projektu POP 2010 bylo
v Ostravě zároveň otevřeno školicí
středisko pro celou Evropu. „Nové
technologie znamenaly velký skok, co
se týče automatizace a elektrohydraulického ovládání porubů. Všichni
zaměstnanci OKD, kteří s nimi pracují,
se s nimi mohli seznámit ve středisku,
které je vybaveno řídícími jednotkami,
jejichž ovládání je součástí výukového
programu. Vytvořili jsme několik vzdělávacích modulů podle specializace
a potřeb pracovníků,“ tvrdí Prnka.
Firma má zastoupení také v Polsku,
kde jsou v současnosti v tamních dolech v provozu čtyři její pluhové komplexy. Sesterská organizace v Polsku je
výrazně menší než v Ostravě, poskytuje
servis, technologie jsou pro případné
opravy dováženy do Ostravy.
Marek Síbrt
[email protected] Open Mine 4 I 2012
13
ekonomika
interview
technologie
Systém logistiky v dolech OKD
prochází dynamickou proměnou
Fungující logistika je klíčovým předpokladem pro efektivní
a bezpečnou těžbu černého uhlí v dolech OKD. Firma zavádí její
nový systém, který přináší první pozitivní výsledky.
Jak se dostanou stovky metrů pod
zem mohutné mechanizované výztuže, které chrání strop porubu a váží
několik desítek tun? Kolik materiálu je
třeba dopravit do dolu, aby bylo možné
vybudovat infrastrukturu nezbytně
nutnou pro efektivní a bezpečné dobývání černého uhlí? A jak se dopravují
horníci na pracoviště, které je od šachty často vzdálené několik kilometrů?
Jakou cestu musí urazit uhlí, než se
dostane z tisícimetrové hloubky v dole
do úpravny, kde se zušlechťuje, aby
odpovídalo požadavkům zákazníků?
Všechny tyto a mnoho dalších otázek
souvisí s tím, jakou pozici zaujímá
při hlubinném dobývání černého uhlí
logistika a systém dopravy. „Postavení logistiky při těžbě uhlí v OKD
je naprosto zásadní a je provázáno
s mnoha dalšími oblastmi při činnosti
dolu. Mluvíme o systému skladování
a manipulace s materiálem, sledování
jeho pohybu a hospodárném nakládání, jeho cestě ze skladovacích prostor
na povrchu až na pracoviště stovky
metrů pod zemí, ale také o bezpečnosti
a dalších aspektech,“ říká manažer
logistiky na Dole Darkov Antonín Míra.
To, že logistika není žádná marginální
záležitost ve fungování dolu, dokládá
i fakt, že například na Dole Darkov je
v této oblasti zainteresováno zhruba 300 důlních pracovníků a další
zaměstnanci na povrchu. Každý den
směřuje velké množství materiálu
stovky metrů pod zem. V případě jednoho dolu jde o zhruba 100 kontejnerů
denně, z nichž největší podíl připadá
na materiál potřebný pro přípravy,
tedy ražbu důlních děl ke zpřístupnění uhelných slojí. A právě v případě
hajcmanů (důlní výztuže), šroubů,
rozpínek a dalšího vybavení je klíčové
zajistit co největší plynulost jejich
toku z povrchových skladů na konkrétní pracoviště na čelbě.
Logistika není jen doprava
Mnoho lidí spojuje pojmy logistika
a doprava, což je do značné míry zavádějící. Logistika při hlubinné těžbě uhlí
začíná fakticky jednáním s dodavateli.
Nejprve je třeba si vyjasnit, s jakými
parametry, v jakém balení a jakým
způsobem bude dodán materiál, stroje
či další potřebné vybavení, aby práce
s ním byla co nejefektivnější. „ V současnosti například jednáme s firmou
ArcelorMittal Ostrava, která nám
dodává hajcmany, aby je balila po osmi
kusech. Tolik jich totiž dáváme do kontejneru, který směřuje na čelbu. V současnosti je dostáváme po deseti kusech. Musíme s nimi pak manipulovat
předtím, než směřují na čelbu. Může se
zdát, že jde o pouhý detail, ale právě
na nich nejvíc záleží při snaze o zefektivnění celého procesu,“ popisuje
na konkrétním příkladu Míra. Z jeho
výroku je zřejmé, že i v systému logistiky se toho v minulých letech ve společnosti OKD mnoho změnilo a další
změny jsou právě v plném proudu.
V uplynulých pěti letech firma masivně
investovala do hlavních procesů, jimiž
jsou dobývání uhlí a ražba důlních děl.
V rámci programu POP 2010 vybavila
doly za 11 miliard korun nejmodernějšími dobývacími i razicími komplexy.
Aktuálně se rozhodla zaměřit svou
pozornost na doprovodné procesy,
mezi něž patří mimo jiné logistika.
V novém nastavení systému vidí firma
velký potenciál pro zvýšení efektivity a úspory. Projekt je v současnosti
Open Mine 4 I 2012
14
bezpečnost
rekultivace
odpovědnost
Významným partnerem a dodavatelem projektu Nový systém dopravy a logistiky v OKD je firma Ferrit z Frýdku-Místku.
Ta tak může i díky OKD dávat práci v regionu třem stovkám lidí.
v plném proudu, postupně začíná být
implementován na jednotlivé doly
v OKD a jako pilotní pro zavádění byl
zvolen Důl Darkov. Hlavním dodavatelem je pro OKD v tomto ohledu firma
Ferrit z Frýdku-Místku.
Od loňského roku zavádí firma v rámci
zmíněného projektu nasazování unifikovaných TH kontejnerů místo běžných
vozíků. Například Důl Darkov jich má
v současnosti 180.
Systém je nastavený tak, že do jednoho kontejneru se vejde kompletní
materiál potřebný pro ražbu dvou
metrů důlní chodby, který váží maximálně čtyři tuny. Nasazení kontejnerů
výrazně zvýšilo plynulost dodávek
materiálu na konkrétní pracoviště, protože odpadla nutnost složité
manipulace na překladišti. Kontejner
pouze vyzvedne speciální zvedák
z podvozku na závěsnou drážku, a ten
pak může pokračovat v cestě. Navíc se
oproti dřívější době zlepšila kontrola
v nakládání s materiálem, kdy se hajcmany, šrouby a rozpínky přepravovaly
odděleně.
Jak dostat mohutné dobývací
komplexy do dolu?
Moderní mechanizované výztuže
a dobývací i razicí stroje mají větší rozměry než jejich předchůdci. Zajištění
jejich bezproblémové a efektivní cesty
do dolu vyžaduje značnou preciznost od samotného balení u výrobce.
Komplexy rozebrané na části putují
do povrchových skladovacích prostor
na dolech OKD v kamionech.
Menší části následně směřují v kontejnerech pod zem stejným způsobem jako další materiál, větší kusy
se nakládají na speciální podvozky.
Největší části, které není možné
z různých důvodů rozebrat, a nevejdou
se tak do klece, se přepravují ve speciálním kontejneru pod ní. Právě v tomto
momentě je klíčová komunikace mezi
dodavatelem a těžaři. Podle předem
specifikované dokumentace znají pracovníci firmy přesné rozměry dodávky
Open Mine 4 I 2012
15
ekonomika
interview
technologie
směřuje přímo na důlní pracoviště.
„V dole neexistují žádné sklady. Hromadění materiálu je ukázkou toho, že
v systému se vyskytla chyba a nefunguje efektivně. Překladiště je místo,
kde se mění druh dopravy z kolejové
na závěsnou. Není to prostor, kde se
hromadí materiál. Není to mezisklad,
který v dole principiálně vytvářet nechceme, protože prostor pro manipulaci je logicky omezený,“ vysvětluje Míra.
Kolejové soupravy v dolech OKD postupně ustupují dopravě po závěsné drážce, která je
efektivnější. Údržba drážky je jednodušší než v případě kolejí.
a podle toho mohou plánovat, jakým
způsobem bude materiál, stroj nebo
jiné zařízení dopraveno do dolu.
Z porubu do porubu v celku
Co se děje s mechanizovanými výztužemi a dobývacím kombajnem, když
skončí těžba v daném porubu? Když
je porub takzvaně dokopán? V případě, že se nový porub nachází poblíž,
je cílem přemísťovat výztuže v celku.
Primárním a důležitým předpokladem
je odpovídající technický stav zařízení, aby se mohlo bezprostředně nasadit pro další těžbu, a údržba, drobné
opravy a výměna některých částí
mohla proběhnout přímo pod zemí.
Tím dochází ke značným úsporám
v porovnání se stavem, kdy by každá
ze sekcí, vážící několik desítek tun,
musela směřovat k servisu na povrch.
Navíc, když se v jednom porubu těchto
výztuží nachází obvykle více než sto.
Oproti tomu dobývací kombajny smě-
řují ve většině případů po dotěžení
porubu k servisu na povrch.
Po ukončení těžby v porubu se vždy
prověřuje, zda nedošlo k devastaci
a deformaci okolních tříd a jestli je
možné dopravit sekce po závěsné
drážce ve složeném stavu v celku.
Klíčovými parametry jsou velikost
a váha sekcí, která může v případě
těch určených pro dobývání nejmocnějších porubů dosahovat až 40 tun,
a úklon trasy, po níž by se měly sekce
přepravovat. V případě, že je není
možné přemístit na nové pracoviště
v celku, vytvoří se vedle původního porubu komora, kde proběhne demontáž
sekcí na jednotlivé části. Ty se poté
odvážejí pryč.
Překladiště není sklad
Důkazem efektivního systému logistiky
je i to, že se v dole na překladištích nekumuluje materiál, ale naopak plynule
Zároveň dodává, že v poslední době
dochází k postupnému nahrazování
kolejové dopravy a přesunu dopravy
materiálu i lidí na závěsnou drážku.
Důl Darkov v současnosti provozuje
49 závěsných lokomotiv. V OKD dochází právě v souvislosti se zmiňovaným projektem k největším změnám – staré lokomotivy se nahrazují
novými a výkonnějšími, jejich provoz
je efektivněji řízen, a proto jich bude
do budoucna potřeba méně. Například od počátku roku 2011 do současnosti došlo v případě Dolu Darkov
ke snížení počtu závěsných lokomotiv
o deset kusů.
Kolejová doprava je totiž náročnější
na údržbu, v důlním prostředí dochází
geologickými vlivy ke změnám, které
trať deformují, a je nutné ji udržovat
ve stavu vhodném pro přepravu. Oproti
tomu závěsná doprava je stabilnější, je
možné jezdit do úklonu a dopravovat
horníky i materiál prakticky od jámy až
na pracoviště, což doprava po kolejích
neumožňuje. Kontrola bezpečnostních
parametrů je v případě kolejové i závěsné dopravy velmi přísná. Pověření
technici denně kontrolují stav trati
na přidělených úsecích.
Řidiči lokomotiv procházejí pravidelně
psychologickými testy, musí absolvovat speciální kurz, na jehož základě
dostanou řidičský průkaz na závěsnou
lokomotivu. Navíc každoročně procházejí přísným přezkoušením.
Open Mine 4 I 2012
16
bezpečnost
Na pracoviště v dole lanovkou
S pokračující těžbou na Karvinsku
a Frýdecko-Místecku se vzdálenosti
od jámy na pracoviště zvětšují. Proto
bylo nutné změnit systém dopravy,
aby byl přesun horníků co nejefektivnější z hlediska času a využití pracovní doby, ale i snížení fyzické náročnosti pro zaměstnance. „Závěsnou
drážkou jezdí u nás na Dole Darkov již
prakticky všichni zaměstnanci. Díky
novému systému dopravy chodí pěšky
maximálně jeden kilometr, a tím jsme
schopni ušetřit i hodinu pracovní
doby každého zaměstnance,“ vysvětluje Míra.
Kromě dopravy vláčkem po kolejích
nebo závěsné drážce se v dolech OKD
můžete setkat s dalšími zajímavými
způsoby dopravy horníků. Ať již jde
o lanovku nebo tzv. pásovlek. „K jízdě
lanovkou přistupovali horníci zpočátku s nedůvěrou, ale nakonec si na ni
zvykli a stali se na ní v dobrém slova
smyslu závislí. Je to neocenitelná
věc především tam, kde mají důlní
díla velké převýšení, navíc je téměř
bezporuchová. Jít kilometr do kopce
rekultivace
s úklonem 15 stupňů je přece jen jiné,
když se jdete projít po horách, nebo
když chodíte v dole,“ říká Míra.
Svislá doprava – přísná kontrola
bezpečnosti
Nejrizikovější v systému dopravy
po dole je svislá doprava, kdy důlní
klec s lidmi nebo materiálem směřuje
kilometr pod zem rychlostí 8-10 metrů
za sekundu. Do důlní klece se vejde
až osmdesát horníků a starý hornický vtip říká, že cestou domů se jich
tam vtěsná i několikrát víc, než když
jdou do práce. Klíčovým člověkem
je zde tzv. narážeč, který důlní klec
obsluhuje. Ten prochází kvůli vysoké
odpovědnosti své pozice pravidelným
přezkoušením a musí absolvovat psychologické testy.
Jáma a veškeré příslušenství svislé
dopravy prochází každou noc přísnou
kontrolou, kdy se klec spouští pomalu
do dolu a jáma prochází vizuální revizí.
Parametry lana, na němž je klec zavěšena, procházejí přísným monitoringem, aby byla zajištěna jeho absolutní
bezpečnost.
odpovědnost
Největší výzva – změnit myšlení lidí
A co je v celém systému logistiky a dopravy v dole vlastně nejkomplikovanější? Kde hrozí největší rizika? „Myslím,
že mohu říct, že technické záležitosti
máme prakticky vyřešené. Systém funguje a my jen přicházíme s drobnými
vylepšeními, k nimž se prostor vždycky
najde. Máme auto, které má kulatá
kola, funkční převodovku a jezdí,“ tvrdí
Míra. Největší problém je podle něj
v tom, aby se dokázali lidé myšlenkově
přeorientovat a měli motivaci změnit
systém, který fungoval 30 let. V novém
nastavení se totiž z vedoucích jednotlivých úseků nově stávají zákazníky,
kteří si objednávají vše, co potřebují na pracoviště dopravit. Musejí
proto přemýšlet a plánovat dopředu.
Nesmějí řešit problém až v okamžiku,
kdy nastane proto, že vedoucí na něco
zapomněl a snaží se to řešit na poslední chvíli obcházením standardního
postupu. „Potřebujeme, aby systém
fungoval dobře, ne aby byl pohodlný.
Tím, že se něco řeší na poslední chvíli
a obchází se nastavené parametry,
přestává být efektivní a zároveň se
prodražuje. Musím si uvědomit, že
když si zapomenu objednat něco, co
nutně k práci potřebuji, a nakonec se
to ke mně přece jen dostane, fakticky
blokuji ostatní. Ale myslím, že se nám
postupně daří systém optimalizovat
a myšlení lidí měnit,“ uzavírá Míra.
A současně dodává, že právě v těchto
dnech se například na Dole Darkov
nasazuje testovací verze systému SAP,
který dále zvýší plynulost při cestě
materiálu na důlní pracoviště. Díky
němu a štítkům s kódem na veškerém
materiálu, který směřuje do dolu, bude
možné detailně sledovat tok veškerého vybavení z povrchového skladu až
na místo určení.
V dolech OKD se setkáte s důmyslnými způsoby dopravy. Jedním z nich je přeprava
horníků na pásovleku u důlních děl s velkým úklonem.
Marek Síbrt
[email protected]
Open Mine 4 I 2012
17
ekonomika
interview
technologie
Mongolsko: spící obr dodávek
koksovatelného uhlí
Mongolsko je země s obrovským nerostným bohatstvím a konečně začíná
naplňovat potenciál, o kterém se mluví už mnoho let. Přináší tak na světový trh
stále větší množství svých nerostných zdrojů. Zásoby uhlí v zemi se považují za
jedny z posledních nedotčených ložisek kvalitního uhlí na světě a jejich rozvoj by
mohl mít výrazný dopad na dynamiku mezinárodního obchodu s touto komoditou.
Ačkoliv se uhlí nachází prakticky
po celé této rozlehlé zemi, jedno konkrétní ložisko uprostřed pouště Gobi
v Tavan Tolgoi nedá vládám a těžebním
společnostem spát.
Ložisko Tavan Tolgoi je vzdálené
pouhých 220 kilometrů od hranic
s Čínou a představuje obrovské zásoby
o objemu přibližně šesti miliard tun
uhlí, z čehož 1,6 miliardy tun je vysoce
výhřevné koksovatelné uhlí. Navíc má
ideální polohu k tomu, aby zásobovalo
rostoucí čínskou průmyslovou spotřebu.
Samotná země je ale sevřená mezi dvěma velkými sousedy - Ruskem a Čínou,
a to bez přímého přístupu k námořnímu
přístavu. To samo o sobě vyvolalo geopolitickou honbu za přístupem k ložisku
a za budoucí těžbou uhlí v Tavan Tolgoi.
Většinový podíl v ložisku Tavan Tolgoi
vlastní mongolská vláda prostřed-
nictvím státní společnosti Erdenes,
která měla v první polovině tohoto
roku vstoupit na burzy v Londýně,
Hongkongu a v Ulánbátaru. Vstup
na burzu však byl několikrát odložen kvůli regulatorním překážkám
a nedořešeným politickým otázkám.
Skutečné politické boje se ale vedou
o západní část ložiska Tavan Tolgoi. Ta
není nezahrnutá do plánované kotace,
protože se jedná o první část mongolských zásob uhlí, která se má otevřít
zahraničním investicím.
V loňském roce mongolská vláda
oznámila, že americká společnost
Peabody, čínská, státem ovládaná
skupina Shenhua Group a skupina
společností vedená ruskou státní
železniční společností RŽD vytvoří
konsorcium, které se bude podílet
na rozvoji tohoto západního bloku
ložiska, obsahujícího 1,8 miliard tun
Vývoz koksovatelného uhlí z Mongolska
25
v milionech tun
20
15
10
5
0
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012*
2013*
2014*
Zdroj: AME (*Pro roky 2012, 2013 a 2014 odhad).
Open Mine 4 I 2012
18
bezpečnost
rekultivace
uhlí, z nichž 65 procent představuje
vysoce kvalitní koksovatelné uhlí.
Výběrové řízení bylo ovšem účastníky
z Japonska a Jižní Koreje velmi rychle
označeno za zmanipulované a následně i zrušeno dohlížejícími mongolskými úřady. V nedávné době byl tendr ale
znovu otevřen, a tak je na mongolskou
vládu ze všech stran opětovně vyvíjen
politický tlak s cílem získat přízeň pro
vlastní zúčastněné firmy.
Proces také komplikují protekcionistické snahy mongolských nacionalistů, kteří v posledních dvou desetiletích, kdy se země vymanila z područí
někdejšího Sovětského svazu, nabírají
na síle. Pro staré nevraživosti vůči
Rusku i Číně se současná mongolská vláda silně zdráhá poskytnout
příliš mnoho vlivu společnostem
přicházejícím z těchto obou zemí.
Do toho ochotně vstupují Spojené
státy americké jako tlumící síla proti
oběma konkurenčním mocnostem.
To by mohlo v důsledku znamenat, že
společnost Peabody nakonec povede
konsorcium zahraničních společností
pověřených rozvojem ložiska v Tavan
Tolgoi.
Toto politické manévrování odkrylo
křehkou rovnováhu postavení Mongolska, jež se svou poměrně málo
početnou populací pouhých tří milionů
obyvatel nyní stojí uprostřed soupeření mezi Washingtonem, Pekingem a Moskvou, které ovšem hrozí
způsobit odklad rozvoje obrovských
nerostných zdrojů země.
odpovědnost
RUSKO
Ulánbátar
MONGOLSKO
Název dolu/ložiska
ČÍNA
OVOOT TOLGOI
Významné ložisko uhlí
TAVAN TOLGOI
Uhelná pánev
Zdroj: Polo resources, Thomson Reuters, „Odhad“ Generální správy cel ČLR k 1. 2. 2011.
Přes všechny uvedené komplikace
je už schopnost Mongolska vážně
ovlivnit tradiční dodavatelské řetězce
na trzích s uhlím v regionu Asie a Tichomoří zřejmá. Vývoz ze země vzrostl
z 2,2 milionu tun koksovatelného uhlí
v roce 2006 na předpokládaný letošní
objem ve výši 20 milionů tun, z čehož
naprostá většina směřuje do Číny.
Mongolsko má oproti tradičním dodavatelům po moři výhodu v tom, že
jako vnitrozemský stát je v podstatě
nuceno přijmout nižší ceny v porovnání s námořním trhem. Země má
rovněž přepravní výhodu v dodávkách
Dovoz koksovatelného uhlí do Číny podle původu
100 %
22 %
80 %
31 %
32 %
40 %
12 %
60 %
32 %
40 %
Projekt těžby uhlí
45 %
32 %
23 %
28 %
2011
2012*
Ostatní
Mongolsko
Austrálie
do sousedící Číny, což vylepšuje jeho
nákladovou konkurenceschopnost.
Tyto přednosti vývozu do Číny velkou
měrou dopadají na dodávky australského koksovatelného uhlí, přičemž
mongolská těžba představuje pro
dominantní pozici australského vývozu
do Číny a celého regionu skutečnou
hrozbu. Povodně v australském státě
Queensland v roce 2011 tuto obtížnou
situaci Austrálie ještě zhoršily, když
čínští výrobci oceli přešli při pokrývání své spotřeby koksovatelného uhlí
k mongolským dodavatelům. Když se
pak těžba v Austrálii počátkem roku
2012 vzpamatovala, neměli již čínští
odběratelé tam, kde byly k dispozici
dodávky kvalitního uhlí z Mongolska,
valné důvody přejít zpět k australskému koksovatelnému uhlí. V dlouhodobém výhledu bude Mongolsko
vzhledem ke své zeměpisné poloze
a zdrojům vysoce kvalitního uhlí ve velmi dobré pozici k pokrytí očekávané
rostoucí poptávky ze strany čínského
i asijského ocelářského sektoru.
66 %
20 %
37 %
0%
2009
2010
Stephen Hough
Analytik trhů
New World Resources
[email protected]
Zdroj: AME (*2012 odhad).
Open Mine 4 I 2012
19
ekonomika
interview
technologie
Lidé jako klíčový faktor
udržitelného rozvoje NWR
Tím nejcennějším, co firma má a co si také velmi
dobře uvědomuje, jsou její lidé. Tento fakt potvrzuje
Zpráva o udržitelném rozvoji NWR za rok 2011.
V květnu letošního roku vydala společnost NWR historicky první auditovanou
Zprávu o udržitelném rozvoji, která
kompletně monitoruje, čeho se skupině
v roce 2011 podařilo na tomto poli dosáhnout a jaké cíle si klade do dalších
let. Firma tím splňuje nároky na otevřenost a transparentnost ve svém
přístupu k zaměstnancům, životnímu
prostředí a lidem žijícím v oblastech,
kde realizuje svou činnost. Ukazuje,
že cítí odpovědnost za dopady svých
aktivit na okolí.
Pro zpracování zprávy zvolila společnost nejpoužívanější mezinárodní metodiku pro měření udržitelného rozvoje
GRI, která je zárukou objektivity při
porovnání jednotlivých parametrů.
Udržitelný rozvoj NWR se opírá o čtyři
základní pilíře. Lidé, kteří v NWR a jejích dceřiných společnostech pracují,
mezi nimi zaujímají nezastupitelnou
pozici. Proto se v tomto textu stručně
zastavme právě u nich.
NWR: klíčový zaměstnavatel
v Moravskoslezském kraji
Skupina NWR je největším zaměstnavatelem v Moravskoslezském kraji, kde
zaměstnává téměř 14 000 vlastních
lidí, práci dává také více než 4 000
pracovníků dodavatelských firem.
„Činnost a aktivity NWR zasahují ať již
přímo, nebo zprostředkovaně, do života takřka všech obyvatel regionu.
Platí to především pro Karvinsko. Řečí
čísel ve společnosti pracuje 7,5 %
ekonomicky aktivních obyvatel okresu.
V některých obcích je však podíl
mnohem vyšší, například v Karviné jde
o 12, v Albrechticích u Českého Těšína
o 18 a ve Stonavě dokonce téměř
o 22 % ekonomicky aktivních obyvatel.
Tyto hodnoty ukazují, jaký význam naše
činnost pro lidi v kraji představuje,“
říká manažer udržitelného rozvoje
NWR Tomáš Rak.
Práce v hornictví je náročná a není
pro každého. Zaměstnanci pracují
v obtížných podmínkách stovky metrů
pod zemí. Práce v dolech je specifická
a nese s sebou řadu požadavků pro
pracovníky v ostatních branžích zcela
neznámé. NWR proto pro ně musí vytvořit adekvátní předpoklady, které je
možné rozdělit do několika zásadních
skupin.
Bezpečnost na prvním místě
Bezpečnost a zdraví svých lidí považuje NWR za prioritu, kterou nemohou
zastínit hospodářské úspěchy nebo
tuny vytěženého uhlí. V této oblasti
jsou klíčové aktivity společnosti OKD,
která zaměstnává 95 % lidí skupiny
NWR. Firma proto věnuje zvýšení míry
bezpečnosti v těchto provozech maximální pozornost.
V letech 2008–2010 společnost OKD
uskutečnila program SAFETY 2010,
v jehož rámci byli pracovníci dolů
vybaveni nejmodernějšími ochrannými
pracovními pomůckami za více než
půl miliardy korun. Na tento program
navázala další opatření jako například zavedení monitoringu pohybu
pracovníků v dolech nebo příprava
systému dispečerské komunikace,
jehož hlavním požadavkem je zajištění
komunikace mezi pracovníkem v dole
a dispečinkem.
Ke zvýšení bezpečnosti zásadně přispěl i projekt POP 2010, během kterého
Open Mine 4 I 2012
20
bezpečnost
rekultivace
odpovědnost
Horníci v dolech OKD dostali v uplynulých letech nové osobní ochranné pomůcky. Jsou praktičtější, lehčí a obsahují nové ochranné prvky,
jako jsou například reflexní pruhy na fáračkách nebo tričkách.
byly doly OKD vybaveny nejmodernějšími dobývacími a razicími technologiemi s celkovými náklady přesahujícími
11 miliard korun. Zásluhou programu
zároveň došlo ke zlepšení mikroklimatických podmínek v dolech. Například
automatický systém vodního postřiku
uhelného pilíře a okolního masivu
podstatně snižuje prašnost v porubech, v některých případech až o 60 %.
Díky rozměrům nových technologií se
zvětšil prostor mezi sekcemi a uhelným pilířem, čímž dochází k lepšímu
proudění vzduchu a zlepšení podmínek
na pracovišti. V porubech mohou být
nasazovány nové klimatizační jednotky, které by se do nich u předcházejících komplexů nevešly. Další zvyšování
bezpečnosti práce a ochranu zdraví
definuje jako klíčový cíl program PERSPektiva 2015.
Odměňování zaměstnanců
Společnost NWR klade důraz na spravedlivou a adekvátní odměnu za vykonanou práci. „Kvalitně odvedenou
práci a motivované zaměstnance
dokáže firma ocenit. Například prů-
měrná měsíční mzda horníků v OKD
činila v roce 2011 35 123 korun. Tím
o třetinu převyšovala regionální průměr. Naši lidé mají zároveň zajištěné
široké spektrum téměř 30 benefitů,
a to od příspěvků na penzijní a životní
pojištění nebo na dovolenou a Vánoce
přes nárok na rekondiční a ozdravné
pobyty až po poukázky na kulturní,
sportovní a společenské aktivity,“
popisuje Rak.
Odměňování zaměstnanců vychází z uzavřených kolektivních smluv
s odbory, někteří zaměstnanci mají
uzavřeny individuální mzdy. Z hlediska
odměňování mají muži a ženy v NWR
rovnocenné podmínky.
Vzdělávání
S příchodem nejmodernějších technologií je třeba neustále zvyšovat kvalifikaci zaměstnanců. Špičkové stroje
musí obsluhovat špičkově vzdělaný
a vyškolený personál. Průběžné vzdělávaní a široké spektrum různých typů
školení proto hrají v personální politice
firmy zásadní roli.
Od roku 2008 se razantně zvýšil
průměrný počet hodin školení na jednoho zaměstnance až na hodnotu 21,8
v roce 2011. K tomu zásadně přispělo
zřízení Centrálního vzdělávacího střediska OKD při Dolu Darkov, které funguje pro všechny zaměstnance OKD,
ale i pracovníky dodavatelských firem
na Karvinsku. Centrum je vybaveno
nejmodernějšími didaktickými pomůckami. V roce 2011 se v něm proškolilo
22 653 pracovníků.
Program Continuous Improvement
NWR klade velký důraz na iniciativu
a kreativitu svých zaměstnanců. Proto
byl v roce 2009 vyhlášen Continuous
Improvement Programme. „Za dobu
jeho existence bylo podáno 1 463
smysluplných zlepšovacích návrhů,
které přinesly úsporu zhruba 800 milionů korun, zefektivnily a ulehčily práci lidem a přispěly ke zvýšení bezpečnosti a ochraně zdraví na pracovišti,“
uzavírá Rak.
Marek Síbrt
[email protected]
Open Mine 4 I 2012
21
ekonomika
interview
technologie
Nikdo nemá povinnost být
dobrým sousedem
Rok 2012 byl pro společnost NWR KARBONIA rokem plným výzev. Uskutečnili
jsme velké množství vlastních projektů
a podíleli jsme se na řadě charitativních akcí konaných společně s dalšími
organizacemi. Vždy jsme se snažili
poskytovat podporu lidem z našeho regionu, kteří ji potřebují nejvíce – mladí,
talentovaní nebo lidé s různými hendikepy. Místní komunitu se pak společnost snaží podporovat prostřednictvím
dlouhodobých projektů a iniciativ.
ke zlepšení praktické stránky vzdělávání a umožní studentům získat
návyky potřebné pro uplatnění v jejich
budoucím pracovním prostředí.
Projekt Ramża – Jednáme
lokálně VII
Nadace Ramża předložila grantové
komisi NWR KARBONIA žádost o finanční podporu pro program „Jednáme lokálně VII“, což je projekt určený
k podpoře aktivních občanů a spo-
dětem s hendikepem. Jednu ze žádostí podalo sdružení „Jsem“, které
provozuje projekt nazvaný „Otevřme
lepší svět“. Projekt nabízí prázdninové
a rehabilitační programy pro mladé lidi
z regionu. Finanční příspěvek společnosti pomohl sdružení uspořádat
konferenci na okresní úrovni nazvanou
„Den pro postižené“, ale i rehabilitačním dílnám a umožnil exkurzi pro děti
s postižením. Další organizací, kterou
společnost podpořila, bylo sdružení
Kendżi ze Stanowic To získalo příspěvek na svůj projekt, díky němuž
je v regionu dostupná hipoterapie
pro všechny, kdo ji potřebují. Projekt
v současné době přijímá nové žádosti
o poradenství a individuální hipoterapeutickou péči.
Sport a zdraví stojí za váš čas
Sportovní vybavení pro družstvo v Czuchówě.
„Vzdělávání s KARBONIÍ“
V obci Czerwionka-Leszczyny poskytuje NWR KARBONIA stipendijní
program s cílem podporovat studenty
a následně celý region, zvyšovat úroveň vzdělanosti a poskytovat mladým
horníkům příležitost k profesnímu
rozvoji. Společnost tento program
naplňuje díky vzájemnému porozumění a spolupráci mezi podnikatelským
sektorem, vzdělávacími institucemi
a neziskovými organizacemi, ale
i zásluhou pomoci ze strany místních
úřadů. Jedná se přitom o dlouhodobou spolupráci. Ve třetím čtvrtletí
letošního roku jsme pomohli vyšší
odborné škole s rekonstrukcí jejích
vzdělávacích zařízení, která přispěje
lečenství na okresní úrovni. Letošní
ročník přilákal devatenáct žádostí
z pěti obcí okresu Rybnik (akční rádius
programu). Granty byly následně
přiděleny osmi iniciativám různého
zaměření, od ochrany životního prostředí přes podporu zdravého životního
stylu, rehabilitační programy pro osoby
s postižením či sportovní a vzdělávací
akce až po umělecké dílny a programy
zaměřené na udržování tradic a kulturního dědictví.
Lepší svět pro děti s postižením
V letošním roce se grantová komise
společnosti NWR KARBONIA rozhodla
poskytnout finanční podporu dvěma
programům zaměřeným na pomoc
Motokros, volejbal a fotbal – to jsou
sporty, které byly vybrány jako příjemci
podpory pro rok 2012. Motokrosový
klub Czerwionka právě otevřel svou
ženskou sekci. Klub také pořádal Mezinárodní mistrovství Slezska a Záolší – TOP AMATOR CUP 2012 – v němž
slavil i svůj díl úspěchů. Klubové týmy
získaly nové tréninkové vybavení, které
jim napomáhá v dosahování sportovních úspěchů.
Kultura s moderní tváří
„Stezka tolerance“ je název dalšího
záslužného projektu. Ten oslavuje významné postavy z oblasti umění, sportu a kulturních kruhů, které přispívaly
k bohatým dějinám Těšínska. Projekt
se snaží připomínat multikulturní charakter Těšína, města ležícího na území
dvou různých států. „Stezku tolerance“
organizuje sdružení známé jako Klub
tvůrčích žen, a její moderní pojetí
přitahuje mladé lidi, kteří shromažďují
životopisné poznámky o osobnostech
vlastního výběru, na jejichž počest pak
vznikají interaktivní pamětní desky.
Anna Golasz
[email protected]
Open Mine 4 I 2012
22
bezpečnost
rekultivace
odpovědnost
Sídliště ožívají díky Nadaci OKD
veřejným prostorem pro obyvatele
okolních domů, jimž chceme umožnit
společné aktivity jako protipól anonymnímu vysedávání v bytech. Sídliště
není jen místo pro přežívání,“ uvedla
Tůmová. Uvědomuje si, že díky zapojení
veřejnosti může komunita získat mnohem více než nadační milion: utužení
sousedských vztahů, které se penězi
vyvážit nedají.
Projekt Sídliště žije získal významná ocenění v soutěži TOP Odpovědná firma v kategorii
Firma a město a cenu reklamní efektivity Effie Awards.
Ve velkých městech ostravsko-karvinské aglomerace žije na sídlištích až
90 procent obyvatel. Číslo je to téměř
nepředstavitelné, v jiných městech
ČR se podle oficiálních statistik jedná
pouze o necelé dvě třetiny lidí. To byl
jeden z důvodů, proč přišla Nadace
OKD s programem Sídliště žije – jeho
cílem je zlepšit životní prostředí
i sousedské vztahy na sídlištích. První
výsledky už jsou na světě, pět sídlišť
začíná ožívat. Společnost OKD získala
za iniciativu své nadace v soutěži TOP
Odpovědná firma první místo v kategorii Firma a město.
Jedním ze sídlišť, které díky těžařské
firemní nadaci postupně mění svou
tvář, je Lutyně v Orlové. Cílem lidí
z místního Domu dětí a mládeže i obyvatel okolních paneláků je proměnit
areál bývalé školky, která nyní funguje
jako oblíbený klub pro děti, na místo
zábavy pro lidi různých generací. Ti se
na plánovacích schůzkách dohodli, že
společně vybudují hřiště pro plážový
volejbal, pergolu s grilem nebo lanové
centrum pro menší děti. A díky grantu
od Nadace OKD, jednomu z nejvyšších
v nadační historii (1,2 mil. Kč), se pustili do práce. Kromě plánování už mají
za sebou první brigádu a před sebou
nespočet dalších pracovních víkendů.
„Proč to dělám? Pro děcka, pro koho
jiného!“ nechal se na brigádě slyšet Pavel Valouch, horník z rubání
Dolu Darkov, který pracuje na šachtě
sedmadvacátým rokem. S partnerkou
vychovává čtyři potomky ve věku od půl
roku po patnácti let, takže o možnostech vyžití na sídlištích má dokonalý
přehled. „Bída. Až na výjimky, jako je
Spirála, kterou mám pod barákem. Pomáhat tady znamená, že snad přispějeme k tomu, aby se děti naučily znovu
si hrát a slušně se bavit. Dneska už se
moc nevidí, aby se společně scházely
a hrály si. Ještě snad počítač doma,
anebo toulání po ulicích,“ řekl Valouch.
Pro nadaci je nový program Sídliště žije
jednou z dlouhodobých priorit. „O přínosech jsme měli poměrně jasnou
představu. Vycházeli jsme z iniciativ,
které dříve proběhly v Bratislavě, Kodani nebo New Yorku. Řekli jsme si, že
když to zvládnou tam, půjde to i u nás,“
vysvětlil ředitel Nadace OKD Jiří
Suchánek. Kromě orlovského projektu
Vesele uprostřed sídliště financuje
nadace také záchranu chátrajícího
letního kina v Orlové a další sídlištní
aktivity ve Studénce, Brně a Praze.
Na podzim vyhlásila novou výzvu, která
je určena výhradně pro Moravskoslezský kraj.
Vladislav Sobol
[email protected]
Vše probíhá pod taktovkou Sylvie
Tůmové, která ve Spirále vede klub pro
nejmenší děti Bejbáček. „Nevyužívaný areál chceme přeměnit na místo,
ve kterém najdou děti zázemí pro
příjemné a bezpečné prožití svého
volného času. Zahrada bude také
Open Mine 4 I 2012
23