zpěvník

Transkript

zpěvník

Anděl
Karel Kryl
G
Emi
G
D7
Z rozmlácenýho kostela, v krabici s kusem mýdla
G
Emi
G
D7
přinesl jsem si anděla, polámali mu křídla.
Díval se na mě oddaně, já měl jsem trochu trému,
tak vtiskl jsem mu do dlaně lahvičku od parfému
Ref: G
G
Emi
G
D7
A proto prosím věř mi, chtěl jsem ho žádat
G
Emi
G
D7
aby mi mezi dveřmi pomohl hádat
G
Emi D7
G
co mě čeká a nemine
G
Emi D7
G
co mě čeká a nemine
Pak hlídali jsme oblohu pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky.
Do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
To asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.
Ref.
Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem uletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.
Ref.
2
Ani ty, ani já
lidová
[:Ani ty, ani já robitz něbudzeme:],
[:šedneme do kočá:], [:voziť še budzeme:].
[:Na jednej posteli robili čo chceli:],
[:zrobili dzivčátko:], [:eště chlapca chceli:].
[:Temu daj, temu daj, kemu dobre stoji:],
[:len temu nedávaj:], [:čo sa teho boji:].
[:Mužu můj, mužu můj, smrdiš mě koninú,:]
[:nebudu s tebú spat:] [:pod jednú perinú:].
3
Arizona
(z filmu Limonádový Joe)
D
G
D
Arizona, Arizona, to je pravých mužů zóna
A7
D
karty šustí kulky bzučí, krávy cituplně bučí
G
D
G
A7
D
cítím se v té pohodě, jako ryba ve vodě.
Arizonských mužů plémě, k ženám chová se tak jemně
Gentlemani ranou pěstí, hrubiánům mravy pěstí
ve znamení pokroku, střílí rovnou od boku.
4
Barbora píše z tábora
Uhlíř, Svěrák
G
Maminko, tatínku,
D
posílám Vám vzpomínku
z letního tábora,
jistě víte, že Vám píše
G
Vaše dcera Barbora.
Strava se nedá jíst,
dneska byl jen zelný list.
Polívka studená,
co v ní plavou místo nudlí
číslice a písmena.
Myslela jsem prostě, že
budou různé soutěže,
slíbili bojovku,
pak jsme hráli vybíjendu,
na ovce a na schovku.
Štefan, hlavní vedoucí,
chodí s naší vedoucí,
která je příšera,
scházejí se, líbají se
u totemu za šera.
C
Proč jsem se nenarodila
D
G
o pár let dřív?
emi
C
Dneska bych krásně chodila
D
G
G7
se Štefanem, co říká si Steve.
C
Proč jste mě prostě neměli
D
G
o pár let dříve?
emi
C
Řekla bych: nebuď nesmělý,
D
G
5
líbej mě, Steve.
Závěrem dopisu
ještě trochu popisu:
ta bréca vedoucí
je tlustá jak dvě normální
oddílové vedoucí.
Když běží po lese,
všechno na ní třese se.
Užívá make-upu,
co na ní ten Štefan vidí,
to já prostě nechápu.
Proč jsem se nenarodila
o pár let dřív?
Dneska bych krásně chodila
se Štefanem, co říká si Steve.
Proč jste mě prostě neměli
o pár let dříve?
Řekla bych: nebuď nesmělý,
líbej mě, Steve.
P.S. je tady ještě
Pošlete dvě tři sta,
jsem bez peněz dočista.
Pojedem do Písku,
máme v plánu zastavit se
v jitexovém středisku.
Když jsme se koupali,
všichni na mě koukali.
Je to tím, že možná
v jednodílných plavkách už jsem
už jsem prostě nemožná.
Proč jsem se nenarodila,
nenarodila dřív?
6
Batalion Spirituál kvintet
Víno máš a markytánku
dlouhá noc se prohýří
Víno máš a chvilku spánku
díky díky verbíři
Ami
1. Dříve než se rozední
C
G
Ami,Emi
kapitán k osedlání rozkaz dává
Ami
G Ami,Emi,Ami
ostruhami do slabin koně pohání
Ami
Tam na straně polední
C
G
Ami Emi
čekají ženy zlaťáky a sláva
Ami
G Ami,Emi,Ami
do výstřelů karabin zvon už vyzvání
Ami
C
G
Ami
R: Víno na kuráž a pomilovat markytánku
C
G Ami,Emi,Ami
zítra do Burgund batalion zamíří
Ami
C
G
Ami
Víno na kuráž a k ránu dvě hodinky spánku
C
G Ami,Emi,Ami
díky díky vám královští verbíři
2. Rozprášen je batalion, poslední vojáci
se k zemi hroutí, na polštáři z kopretin
budou věčně spát
Neplač, sladká Marion,
verbíři nové chlapce přivedou ti
za královský hermelín
padne každý rád
R:
7
Bedna od whisky
Wabi Ryvola
Ami
C
Ami
E
1. Dneska už mně fóry ňák nejdou přes pysky,
Ami
C
Ami
E
Ami
stojím s dlouhou kravatou na bedně vod whisky,
C
Ami
E
stojím s dlouhým vobojkem jak stájovej pinč,
Ami
C
Ami
E
A
tu kravatu, co nosím, mi navlík' soudce Lynč.
A
D
E
A
R: Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká,
D
E
A
jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká
D
E
A
do nebeskýho baru, já sucho v krku mám,
D
E
Ami
tak kopni do tý bedny, ať na cestu se dám.
2. Mít tak všechny bedny od whisky vypitý,
postavil bych malej dům na louce ukrytý,
postavil bych malej dům a z vokna koukal ven
a chlastal bych tam s Bilem a chlastal by tam Ben.
R:
3. Kdyby jsi se, hochu, jen pořád nechtěl rvát,
nemusel jsi dneska na týhle bedně stát,
moh' jsi někde v suchu tu svoji whisky pít,
nemusel jsi dneska na krku laso mít.
R:
4. Když jsem štípnul koně a ujel jen pár mil,
nechtěl běžet, dokavad se whisky nenapil,
zatracená smůla zlá, zatracenej pech,
když kůň cucá whisky jak u potoka mech.
R:
5. Až kopneš do tý bedny, jak se to dělává,
do krku mi zvostane jen dírka mrňavá,
jenom dírka mrňavá a k smrti jenom krok,
má to smutnej konec, a whisky ani lok.
R: Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká,
jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká
do nebeskýho baru, já sucho v krku mám,
tak kopni do tý bedny!
8
Bláznova ukolébavka Petr Novák
D
A Emi
G
D
1. Máš má ovečko dávno spát, už píseň ptáků končí.
A
G
D
Kvůli nám přestal i vítr vát, jen můra zírá zvenčí.
A
G
Já znám její zášť, tak vyhledej skrýš
A
G
A
zas má bílej plášť a v okně je mříž.
D
A
R: Máš má ovečko dávno spát
G
E7
ty můžeš hřát, ty mě můžeš hřát.
D
G
D
G
Přijdou se ptát, zítra zas přijdou se ptát
D
G
D
jestli ty v mých představách už mizíš.
2. Máš má ovečko dávno spát, teď máme půlnoc temnou
zítra zas budou nám bláznů lát, že ráda snídáš se
mnou.
Proč měl bych jim lhát, že jsem tady sám
když tebe mám rád, když tebe tu mám?
R: Máš ...
9
Bonsoir, mademoiselle
Paris
Petr Muk
Emi
H7
Emi
1. Mám v kapse jeden frank,
D
G
H7
jsem nejbohatší z bank nad Seinou,
Emi H7
Emi
D
G
mám víc než krupiér a stíny Sacre-Coeur
H7
nade mnou.
C
D
G
Ami
H7
Emi
R: Láska je úděl tvůj, pánbůh tě opatruj,
C
D
Emi
C
bonsoir, mademoiselle Paris, bonsoir,
D
Emi
mademoiselle Paris.
2. Znám bulvár Saint Michelle,
tam jsem včera šel s Marie-Claire,
vím, jak zní z úst krásnejch žen
slůvka "Car je t´aime, oh, mon cher".
R:
10
Bratříčku, zavírej vrátka
Karel Kryl
Ami
C
1. Bratříčku,nevzlykej, to nejsou bubáci,
G
E7
vždyť už jsi velikej, to jsou jen vojáci,
F
E
přijeli v hranatých železných maringotkách.
2. Se slzou na víčku hledíme na sebe,
buď se mnou, bratříčku, bojím se o tebe
na cestách klikatých, bratříčku, v polobotkách.
Ami Emi Ami
Emi Ami Emi Ami Emi
R: Prší a venku se setmělo,
Ami Emi Ami Emi Ami Emi Ami Emi
tato noc nebude krátká,
Ami Emi F
Ami
beránka vlku se zachtělo,
F
Ami
E
bratříčku, zavřel jsi vrátka?
3. Bratříčku, nevzlykej, neplýtvej slzami,
nadávky polykej a šetři silami,
nesmíš mi vyčítat, jestliže nedojdeme.
4. Nauč se písničku, není tak složitá,
opři se, bratříčku, cesta je rozbitá,
budeme klopýtat, zpátky už nemůžeme.
R: Prší a venku se setmělo,
tato noc nebude krátká,
beránka vlku se zachtělo,
F
Ami F
Ami F Ami F
Ami
bratříčku, zavírej vrátka!
Zavírej vrátka!
11
Buráky
G
C
G
1. Když Sever válčí s Jihem a zem jde do války
A7
D7
a v polích místo bavlny teď rostou bodláky,
G
C
G
ve stínu u silnice vidíš z Jihu vojáky,
A7
D7 G
jak se tu válej' v trávě a louskaj' buráky.
G
C
G
R: Hej hou, hej hou, nač chodit do války,
A7
D7
je lepší doma sedět a louskat buráky,
G
C
G
hej hou, hej hou, nač chodit do války,
A7
D7 G
je lepší doma sedět a louskat buráky.
2. Plukovník sedí v sedle, volá: „Yankeeové jdou!",
ale mužstvo v trávě leží, prej už dál nemohou,
pan plukovník se otočí a koukne do dálky,
vidí slavnou armádu, jak louská buráky.
R:
3. Až tahle válka skončí a jestli budem žít,
svý milenky a ženy pak půjdem políbit,
a když se zeptaj': „Hrdino, cos' dělal za války?"
„Já flákal jsem se s kvérem a louskal buráky."
R:
12
Carpe diem
AG Flek/ Vlasta Redl
Ami
Dmi7
1. Nadešel asi poslední den,
G
Emi
podívej, celá planeta blázní,
Ami
Dmi7
a já neuroním ani slzu pro ni
G
jenom zamknu dům,
Ami
Dmi7
půjdu po kolejích až na konečnou,
G
Emi
hle, jak mám krok vojensky rázný,
Ami
Dmi7
a nezastavím ani na červenou,
G
natruc předpisům.
Ami
G
Ami
G
C
R: Tak tady mě máš, dnes můžeš říkat klidně, co chceš,
Ami
G
zbylo tak málo vět, tak málo slov, co nelžou.
2. Už si nebudeme hrát na román,
setři růž, nikdo nás nenatáčí,
je poslední den a zbyla nám jen
miska cukroví,
ať všechny hospody dnes doženou plán,
ať svět z posledního pije a tančí,
já nebudu pít, nechám naplno znít
v hlavě všechno, co mám.
3. Žádný z těch slibů, co jsem ti dal,
nelze vyplnit a nelze vzít zpátky,
tak ať točí se svět, mladší o deset let,
na desce Jethro Tull,
ať platí aspoň dnes, co dřív jsem jen lhal,
carpe diem, život je krátký,
v tvých očích je klid a já nemám chuť snít,
co by bylo dál.
Ami
G
Ami
G
C
R: Tak tady mě máš, dnes můžeš říkat klidně, co chceš,
Ami
G
zbylo tak málo vět, tak málo slov, co nelžou
13
Casey Jones Greenhorns
A
1. Pojďte ke mně vy, co máte po práci,
H7 E7
strojvůdci, výhybkáři, nádražáci,
A
poslechněte si o srdci jako bronz,
E7
A
který nosil ve svý hrudi Casey Jones.
2. Bylo to zrovna po těch velkejch deštích,
Casey vylez' na mašinu samej smích,
a jako vždy, i dnes pro něj hlavní je,
ve vlaku že poštu veze do Virginie.
A
R: Casey Jones na lokálce svojí,
H7
E7
Casey Jones - mašinfírů král,
A
Casey Jones smrti se nebojí,
E7
A
do poslední chvíle na mašině stál.
3. Poslouchejte, brzdaři a tuláci,
ty deště v trati udělaly zlou práci,
marný bylo Casey Jonese snažení,
vlak nabíral čím dál větší zpoždění.
4. Ale můžete vzít na to všichni jed,
jet vopatrně Casey dlouho nedoved',
náhle řekl:"Ať nás třeba vezme ďas,
poštovní vagon, ten já dovezu včas!"
R:
5. Někdy je život strašnější než v černejch snech,
někdy má člověk počkat, nebejt samej spěch,
Casey kouká a voči ho bolejí,
proti sobě vidí vlak v tý samý koleji.
6. A tak se teda řítí proti vlaku vlak,
lidi už se zachraňujou všelijak,
jenom Casey stojí jako kapitán,
když pod ním jeho loď jde vstříc hlubinám.
R:
14
7. Až pojedeš tam k Virginskejm horám blíž,
uvidíš tam vedle trati z pražců kříž,
koleje tam v noci svítěj' jako bronz,
tam umřel král mašinfírů Casey Jones.
R:
15
Cesta na Island
Miki Ryvola
C
G
R: Nechci vo něm slyšet, nechci nikdy vidět islandskej
kraj,
D
G
mý šedivý vlasy mi za pravdu daj'.
G
C
1. Až někdo ti, hochu, vo Islandu řekne,
D
G
svým koltem ho přikrej a buď na něj zlej,
C
kdo slovíčko dobrý vo tom kraji cekne,
D
G
je dočista blázen, a ty se mu směj.
2. Kdo kanady prodřel v tom pohřebním koutě,
kdo šedivý vlasy z tý hrůzy teď má,
kdo viděl ty stíny, co do hrobu zvou tě,
ten třesoucím hlasem mi za pravdu dá.
R:
3. Jó, tenkrát v tom roce, co bylo to sucho,
chlap přišel a povídá úplnou báj,
že sežere z kojota syrový ucho,
esli nám neřekne, kde leží ráj.
4. Pak v proklatým vedru sme lesama táhli,
kde smrděj' tůně a zrzavej mech
a stromy jak tráva, když na ně sme šáhli,
padaly na zem, to člověk by zdech'.
R:
5. Pak začaly kopce a šutráků fůry,
když jazyk nám votek', jdem bez vody dál,
my cucali šťávu ze stromový kůry
a islandskej ďábel se z voblaků smál.
6. A večer, když ztahaný na zem jsme padli,
ty islandský zvířata divnej maj' mrav,
přes kemp, kde ležíme jak kytky zvadlý,
stádo se přehnalo divokejch krav.
R:
7. Můj Bože, proč nedáš nám voddechnout chvíli,
proč trestáš nás pravicí krutou a zlou,
tam v islandskejch horách to sténá a kvílí,
16
to ubohejch trempířů přízraky jdou.
8. Tak zašel tam jeden a ztratil se druhej
a ze skály padal a příšerně řval
a veselej Davy byl do rána tuhej,
až zvostal jsem samotnej uprostřed skal.
R:
9. Já za chvíli zdechnu, jen minuta zbejvá,
tak skončila cesta, moc dobře to vím,
a islandskej ďábel už prstem mi kejvá,
až zaleze slunce, já vodejdu s ním.
10. Ač není tu žádnej, kdo pro mě by plakal,
já jedinou radu chci nakonec dát,
kdyby vás někdo do Islandu lákal,
tak voprátku na krk a poslat ho spát.
17
Čerešničky
lidová
G
C G
1. Čerešničky, čerešničky, čerešně,
E
Ami
G D
vy ste sa ně rozsypaly na cestě.
A
A7
D
/: Kdo vás najde, ten vás posbírá,
D7
G
D7
G
já som mala včéra večér frajíra. :/
2. Bol to frajír malovaný jak ruža,
toho bych si vyvolila za muža.
/: Ani bych mu robit nedala,
jenom ako ružu bych ho chovala. :/
3. Ako ružu, ako ružu červenú,
ja bych bola jeho ženú milenú,
/: ja bych bola jeho lilija
a on moja ruža, ruža červená. :/
4. A keď bych ho, a keď bych ho dostala,
pak bych se mu, pak bych se mu vysmála,
/: robiť bude a já tancovať,
preca já si umím chlapca vychovat. :/
18
Dál, dál tou vodou
Spirituál
kvintet
Emi C
Emi
H H7
Emi
H7
R: Dál, dál tou vodou, dál, dál tou vodou, bratři,
Emi C
Emi
C7
Emi Ami7 Emi F7 Emi
dál, dál tou vodou, než vítr vlny kalné rozbouří.
Emi C
G6 D G
1. Bílý zástup spěchá dál,
C7
Emi Ami7 Emi F7 Emi
vítr vlny kalné rozbouří,
Emi
C
G6 D
G
hned v patách vojsko má, které vyslal král,
C7
Emi Ami7 Emi F7 Emi
vítr vlny kalné rozbouří.
R:
2. Blesků zář nám svítí tmou,
vítr vlny kalné rozbouří,
kdo dojde k cíli, zem spatří svobodnou,
vítr vlny kalné rozbouří.
R:
19
Dědečku, dědečku, koleda
Dědečku, dědečku, koleda,
dejte mi oříšek nebo dva.
Nedáte-li oříšek,
provrtám vám kožíšek.
Dědečku, dědečku, koleda.
20
Divoké koně
Jaromír Nohavica
Emi
Ami
Emi
G
Ami
Emi
1. [: Já viděl divoké koně, běželi soumrakem, :]
Ami Emi
Ami
Emi
Adim C
vzduch těžký byl a divně voněl tabákem,
Ami Emi
Ami
Emi
H7 Emi
vzduch těžký byl a divně voněl tabákem.
2. [: Běželi, běželi bez uzdy a sedla krajinou řek a
hor,:]
[: sper to čert, jaká touha je to vedla za obzor?:]
3. [: Snad vesmír nad vesmírem, snad lístek na
věčnost,:]
[: naše touho, ještě neumírej, sil máme dost. :]
4. [: V nozdrách sládne zápach klisen na břehu
jezera,:]
[: milování je divoká píseň večera. :]
5. [: Stébla trávy sklání hlavu, staví se do šiku,:]
[: král s dvořany přijíždí na popravu zbojníků.:]
6. [: Chtěl bych jak divoký kůň běžet, běžet, nemyslet
na návrat, :]
[: s koňskými handlíři vyrazit dveře, to bych rád.
:]
Já viděl divoké koně ...
21
Dobrý den
Hudba: Bedrich Kolihac
Slova: Josef Pludik
1. sloka:
Vlaštovky se před kasárnou dali do křiku,
Ranní vlak už v dálce píská plný dělníků.
Rozhlasovou půlhodinkou probouzí se ves,
Jakoupak si zazpíváme dnes?
refrén:
Dobrý den, maminko v šátku,
Ať Vám Slunce brzy prádlo usuší.
Dobrý den, kolono v chládku
Hodně dobré atmosféry do duší.
Dobrý den, tátové v díle,
Vaši kluci z vojny pozdravují vás.
Dobrý den, všechny naše milé,
Dobrý den, lidé kolem nás.
Dobrý den, dobrý den, dobrý den,
Lidé kolem nás.
2. sloka:
Za ohradou na cvičiště cesta zatáčí,
Ani vojna nezavoní sama koláči.
Každému nám někde kvete u zahrádky bez
refrén
3. sloka:
Z náměstí už místní rozhlas houká poledne,
zákryt, chlapci, ať se po nás každý ohlédne.
Nám už nejsou domovem jen kasárna a les,
refrén
22
Dokud se zpívá
Jaromír Nohavica
C
Emi
Dmi7
F
C Emi Dmi7 G
1. Z Těšína vyjíždí vlaky co čtvrthodinu,
C
Emi
Dmi7
F
C Emi Dmi7 G
včera jsem nespal a ani dnes nespočinu,
F
G
C
Ami G
svatý Medard, můj patron, ťuká si na čelo,
F
G
F
G
C
Emi Dmi7 G
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.
2. Ve stánku koupím si
srdce mám pro lásku
ze školy dobře vím,
ale dokud se zpívá,
housku a slané tyčky,
a hlavu pro písničky,
co by se dělat mělo,
ještě se neumřelo, hóhó.
3. Do alba jízdenek lepím si další jednu,
vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu,
za oknem míhá se život jak leporelo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.
4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze,
houpe to, houpe to na housenkové dráze,
i kdyby supi se slítali na mé tělo,
tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.
5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa,
zvedl jsem telefon a ptám se:"Lidi, jste tam?",
a z veliké dálky do uší mi zaznělo,
[: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :]
23
Dotknu se ohně
Emi
1. Já chci bejt sám,
Ami
snad se ztratíš
D
Nebudem se bavit o divadle,
Emi
zchudlým a rozpadlým
C
R: Hledej,
C
Hledej,
C
Hledej,
C
Hledej,
D
hledej,
D
hledej,
D
hledej,
D
hledej,
Lucie
2. Chci zůstat utajen,
Ve vzpomínkach z
loňskejch doteků
Viděl jsem čistý nebe
nad stromy,
svítilo slunce bylo po
dešti
Dotknu se ohně
Emi
hledej mně mezi kousky popela
Emi
vím že si to takhle vůbec nechtěla
Emi
možná uhodíš se do čela
Emi
mně mezi kousky popela
4. Po ránu a k večeru
Probouzíš se a jdeš spát
Po ránu a k večeru
Se rodí opuštění
5. Zapadáš se sluncem,
Ne nejsem s tebou
A to je všechno
Už chci bejt sám
Dotknu se ohně
24
R:
C
D
Emi
7. Město usíná a je to zvláštní
C
D
Emi
Za tmy mne vítr zvedá s prachu odkud jsem
přiletěl
C
D
Emi
Divný divný, byl jsem mezi kousky popela
C
D
Emi
Dotýkal se ohně, i když ne docela
8. Kolem tebe projdu se zavřenýma očima
Jsou šedý, šedý a vlhký je je je je je
9. Město usíná a je to zvláštní
Za tmy mne vítr zvedá s prachu odkud jsem
přiletěl
Divný divný, byl jsem mezi kousky popela
Dotýkal se ohně, i když ne docela
25
Elektrický valčík
Zdeněk Svěrák /Jaroslav Uhlíř
Ami
E7
1. Jednoho letního večera na návsi pod starou lípou
Ami
hostinský Antonín Kučera vyvalil soudeček s
pípou,
F
Ami
nebylo to posvícení, nebyla to neděle,
F
E7
v naší obci mezi kopci plnily se korbele.
A
E7
Edim
E7
R: Byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden
elektrický proud,
A
Adim
A
byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden
elektrický proud,
A7 D
E
C#mi
F#mi
Hmi
E7
A
střídavý, střídavý,
silný
elektrický proud,
A7 D
E
C#mi
F#mi
Hmi
E7
A
střídavý, střídavý, zkrátka
elektrický proud.
Rec: Kdo tu všechno byl:
okresní a krajský inspektor, hasičský a
recitační sbor,
poblíže obecní váhy, tříčlenná delegace z
Prahy,
zástupci nedaleké posádky pod vedením poručíka
Vosátky,
početná skupina montérů, jeden z nich pomýšlel
na dceru
sedláka Krušiny, dále krojované družiny,
alegorické vozy, italský zmrzlinář Antonio
Cosi
na motocyklu Indián, a svatý Jan, z kamene
26
vytesán.
R:
2. Na stránkách obecní kroniky ozdobným písmem je
psáno:
tento den pro zdejší rolníky znamená po noci
ráno,
budeme žít jako v Praze, všude samé vedení,
jedna fáze, druhá fáze, třetí pěkně vedle ní.
R:
Rec: Z projevu inženýra Maliny, z Elektrických
podniků:
vážení občané, vzácní hosté, s elektřinou je
to prosté:
od pantáty vedou dráty do žárovky nade vraty,
odtud proud se přelévá do stodoly, do chléva,
při krátkém spojení dvou drátů dochází k
takzvanému zkratu,
kdo má pojistky námi předepsané, tomu se při
zkratu nic nestane,
kdo si tam nastrká hřebíky, vyhoří a začne od
píky.
Do každé rodiny elektrické hodiny!
R:
+ střídavý, střídavý, silný elektrický proud,
střídavý, střídavý, zkrátka elektrický proud.
27
Frankie Dlouhán
Jan
Nedvěd
C
F
C
1. Kolik je smutného, když mraky černé jdou
G7
F
C
lidem nad hlavou, smutnou dálavou,
F
C
já slyšel příběh, který velkou pravdu měl,
G7
F
C
za čas odletěl, každý zapomněl.
C
G7
R: Měl kapsu prázdnou Frankie Dlouhán,
F
C
po Státech toulal se jen sám,
F
C
G
a že byl veselej, tak každej měl ho rád.
F
C
Ami
tam ruce k dílu mlčky přiloží a zase jede dál,
F
G
a každý, kdo s ním chvilku byl,
F
G7
C
ten dlouho se pak smál.
2. Tam, kde byl pláč, tam Frankie hezkou píseň
28
měl,
slzy neměl rád, chtěl se jenom smát,
a když pak večer ranče tiše usínaj',
Frankův zpěv jde dál, nocí s písní dál.
R:
3. Tak jednou Frankieho vám našli, přestal žít,
jeho srdce spí, tiše smutně spí,
bůh ví, jak, za co tenhle smíšek konec měl,
farář píseň pěl, umíráček zněl.
R:
29
Hajný je lesa pán (z filmu Ať
žijí duchové)
D
Hajný je
Emi
zvěří je
F#
Hajný je
G
a každej
F#
G
lesa pán,
E
A7
milován
Hmi
lesa král
A
D
pytlák se ho vždycky bál.
Recitatív:
B
Co se děje, les mi hoří
nebo řádí kuny, tchoři ?
D
Že by pytlák lesní pych ?
Já tu meškám v pantoflích.
B
Klidně zůstaňte v domácí obuvi
G
A
klukům to nevadí, dívky vás omluví,
Hmi
G
A7
D
F#, G
pán, je mládeží a zvěří milován
EmiE, A7F#
Hmi
á ..... hajný je lesa pán
G
A7
D
je mládeží a zvěří milován.
děti: Máme výborný plán, tímto jste k němu zván
dejte nám stromů pár a dejte nám je třeba jako dar.
Hajný - recitatív:
Sekerečku vem a setni! Copak to jde? Les je státní!
30
Zadarmo se nezíská. Z toho koukaj želízka!
dítě - sólo:
Slibuju za kluky, slibuju za holky:
za každý strom dáme sto malých do školky.
Hajný - sólo:
Tomu já říkám plán, tímto je ujednán.
Hajný je lesa pán, je mládeží a zvěří milován.
Áááá..
Hajný je lesa pán, je mládeží a zvěří milován.
(... hajný je lesa král, co slíbil to nám dal ...)
31
Hejno vran Miki Ryvola, Wabi
Ryvola
F
Bb
1. Když nad pasekou vzlétne hejno vran,
F
hejno vran, hejno vran,
Bb
je léta pel už dávno vyprodán,
C7
F
podzim se hlásí chladem jasných rán,
Bb
v tom ránu prochází se sám a sám,
C7
F
kdo městu dávno sbohem dal.
F
A7
R: A tak se touláš trávou spálenou,
Dmi
nevíš, jak rozloučit se s létem,
Bb
díváš se na krajinu vzdálenou,
C7
F
kterés' dal celý život svůj.
2. Nad hlavou zakrouží ti hejno vran,
hejno vran, hejno vran,
a bílých hvězd je všude oceán,
přece si nepostavíš pod ně stan,
budeš spát pod širákem, jak tě znám,
i když už podzim přichází.
R:
32
Ho ho Watanay –
Indiánská ukolébavka
Pavel Lohonka Žalman
D
C
D
1. Spinkej můj maličký, máš v očích hvězdičky,
C
G
D
dám ti je do vlasů, tak usínej, tak usínej.
D
C
D
C
R. Ho ho Watanay, ho ho Watanay, ho ho Watanay,
G
D
Kiokena, Kiokena.
2. Sladkou vůni nese ti noční motýl z perleti,
vánek ho kolíbá, už usíná, už usíná.
R.
3. V lukách to zavoní, rád jezdíš na koni,
má barvu havraní, jak uhání, jak uhání.
R.
4. V dlani motýl usíná, hvězdička už zhasíná,
vánek, co ji k tobě nes', až do léta ti odlétá.
R.
33
Hoja hoj (z filmu Noc na Karlštejně)
G
C
D
C
G
1. Chceš-li na světě býti převesel
C
D
G
D
G
zvol si nejlepší, ze všech řemesel.
2. Chceš-li okouzlit dívku nevinnou
staň se vojákem, staň se hrdinou.
G
R. Hoja
G
Hoja
G
Hoja
G
Hoja
C
hoj, hoja
C
hoj, hoja
C
hoj, hoja
C
hoj, hoja
D7
G
hoj v králi máme zastání
D7
G
hoj bůh nás ochrání
D7
G
hoj hmoždíře a palcáty
D7
G
hoj holky vokatý.
3. Rány na buben máš-li ve vínku
nesmíš zaváhat ani vteřinku.
4. Sláva až přilbu tvojí pozlatí
stal ses mužem tím co se neztratí.
R. 2x
34
Holubí dům
Ami G
Fmaj7
Jiří Schelinger
Emi7
Ami
1. Zpívám ptákům a zvlášť holubům,
G
Fmaj7
Emi7
Ami
stával v údolí mém starý dům.
C G
C
G
C
Ptáků houf zalétal ke krovům,
Ami
G
Fmaj7
Emi7
Ami
měl jsem rád holubích křídel šum.
2. Vlídná dívka jim házela hrách,
mávání perutí víří prach.
Ptáci krouží a neznají strach,
měl jsem rád starý dům, jeho práh.
Ami A7
Dmi
G
C
Ami
R: Hledám dům holubí, kdopak z vás cestu ví,
Dmi
G
C
míval stáj vroubenou, bílý štít.
A7 Dmi
G
C
Ami
Kde je dům holubí a ta dívka kde spí,
Dmi
Emi
Ami
vždyť to ví, že jsem chtěl jen pro ni žít.
35
3. Sdílný déšť vypráví okapům,
bláhový, kdo hledá tenhle dům.
Odrůstáš chlapeckým střevícům,
neslyšíš holubích křídel šum.
4. Nabízej úplatou cokoli,
nepojíš cukrových homolí.
Můžeš mít třeba zrak sokolí,
nespatříš ztracené údolí.
R:
Zpívám ptákům a zvlášť holubům,
stával v údolí mém starý dům ...
36
Hučka
Greenhorns/ Bob Dylan
G
1. Hučku svou na pozdrav smekám,
Ami
světla vlaků vidím plát,
D
tak na svůj nárazník čekám,
C
G
už jsem tě měl akorát.
2. Zejtra ráno, až se vzbudíš,
zjistíš, že se slehla zem
a tvůj miláček že pláchnul
půlnočním expresem.
G
R: [: Za chvíli už budu v dáli,
Ami
za chvíli mi bude fajn,
D
o tvý lásce, která pálí,
C
G
nebudu mít ani šajn. :]
3. Nejdřív zní vlakovej zvonec,
pak píšťala, je mi hej,
konečně vím, že je konec
naší lásce tutovej.
4. Z kapsy tahám harmoniku,
tuláckej song budu hrát,
sedím si na nárazníku
a je mi tak akorát.
R:
R:
37
Hudsonský šífy
Wabi Daněk
Ami
C
1. Ten, kdo nezná hukot vody lopatkama vířený
G
Ami
jako já, jó, jako já,
G
kdo hudsonský slapy nezná sírou pekla sířený,
Ami
G
Ami G G# Ami
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.
2. Ten, kdo nepřekládál uhlí, šíf když na mělčinu
vjel,
málo zná, málo zná,
ten, kdo neměl tělo ztuhlý, až se nočním chladem
chvěl,
F
Ami
R: Ahoj, páru tam hoď,
G
Ami
ať do pekla se dříve dohrabem,
G G# Ami G G# Ami
johoho, johoho.
3. Ten, kdo
jako já,
ten, kdo
rotyku,
ať se na
nezná noční zpěvy zarostenejch lodníků
jó, jako já,
cejtí se bejt chlapem, umí dělat
hudsonský šífy najmout dá, johoho.
4. Ten, kdo má na bradě mlíko, kdo se rumem neopil,
málo zná, málo zná,
kdo necejtil hrůzu z vody, kde se málem utopil,
R:
5. Kdo má roztrhaný boty, kdo má pořád jenom hlad
38
jako já, jó, jako já,
kdo chce celý noci čuchat pekelnýho vohně smrad,
6. Kdo chce zhebnout třeba zejtra, komu je to
všechno fuk,
kdo je sám, jó, jako já,
kdo má srdce v správným místě, kdo je prostě
príma kluk,
R: + johoho ...
39
Husličky
Vlasta Redl
/Hradišťan
A
D A
Hmi
F#mi E
1. [: Čí že ste, husličky, čie, kdo vás tu zanechal
:]
Hmi7
A D Hmi
E
A D Hmi
F#mi E Hmi F#mi E
na trávě poválané, na trávě poválané u paty
ořecha?
2. [: A kdože tu trávu tak zválal, aj modré fialy,
:]
[: že ste, husličky, samé :] na světě ostaly?
3. [: A který tu muzikant usnul a co sa mu přišlo
zdát, :]
[: co sa mu enem zdálo, bože(-), :] že už vjac
nechtěl hrát? :]
4. [: Zahrajte, husličky, samy, zahrajte zvesela,
:]
[: až sa tá bude trápit, :] která ho nechtěla.
40
Chip a Dale
Gmi
Správny zásah
Cmi
F
v tu pravou chvíli
Gmi
Es
Když přízrak temný
B
Tahle príma dvojka
má
Cmi
F
svým rejdům šanci dá
F
D
slídilů ta řeší problém tvůj
C
Gmi
Chip, Chip, Chip a Dale - zákon hájí
C
Chip, Chip, Chip a Dale - v tomto kraji
V pravdě si najdou směr a hrají fér
B
Ve znaku mají dvakrát eR
Chip, Chip, Chip
Chip, Chip, Chip
Po stopě vždycky
Až naleznou
Kdo skrývá tajně
a Dale - zákon hájí
a Dale - v tomto kraji
jdou
vinu svou
Chip, Chip, Chip a Dale - zákon hájí
Chip, Chip, Chip a Dale - v tomto kraji
Chip, Chip, Chip a Dale
41
Jackův smích
Greenhorns (Zelenáči) /Sheb Wooley
C
1. Každej svoje dveře s hrůzou zamyká, vap ta
dap...,
F
když slyší, jak z kopců do údolí proniká, vap ta
dap...
G
R: Ten Jackův smích, ten divnej řev,
F
při kterým v žilách tuhne krev,
C
F
C
F G C F G C
divnej smích, krutej smích.
2. Mnohej honák s kulkou v zádech z koně slít',
vap...,
aniž tušil, že zas pastvinama bude znít, vap ta
dap...
R:
3. Tak už Jacka chytli, bude konec potíží, vap ta
dap...,
do noci však vříská z okna za mříží, vap ta dap
...
R:
4. Z větví borovice visí ztuhlej Jack, vap ta
dap...,
nebude už více pastvinama znít ten skřek, vap ta
dap...
42
R:
5. Když však někdy vlci vyjou na měsíc, hoů...,
ozývá se z kopců, kde stojí pár borovic, vap ta
dap...
R:
43
Jasná zpráva
G Emi C
D
Ami C
Olympic
G
G
1. Skončili jsme, jasná zpráva,
Emi
C
D
proč o tebe zakopávám dál,
Ami
C
G
projít bytem já abych se bál
2. Dík tobě se vidím zvenčí,
Emi
C
D
připadám si starší menší sám,
Ami
C
G
kam se kouknu, kousek tebe mám.
Emi
Hmi
Emi
Hmi
R: Pěnu s vůní jablečnou, vyvanulý sprej,
Emi
G
D
telefon, cos ustřihla mu šňůru,
Emi
Hmi
Emi
Hmi
knížku krásně zbytečnou, co má lživý děj,
Emi
G
D
píše se v ní, jak se lítá vzhůru,
Ami
D
lítá vzhůru, ve dvou vzhůru.
3. Odešlas mi před úsvitem,
mám snad bloudit vlastním bytem sám,
kam se kouknu, kousek tebe mám.
Mezihra
R:
G
3. Skončili jsme jasná zpráva,
Emi
C
D
44
není komu z okna mávat víc,
Ami
C
G
jasná zpráva, rub, co nemá líc
G
Emi
C
D
Ami
C
G
45
Jdem zpátky do lesů
Žalman
Ami7
D
G C G
1. Sedím na kolejích, které nikam nevedou,
Ami7
D
G C G
koukám na kopretinu, jak miluje se s lebedou,
Ami7
D
G Emi
mraky vzaly slunce zase pod svou ochranu,
Ami7
D
G
D
jen ty nejdeš, holka zlatá, kdypak já tě
dostanu?
G
Emi
R: Z ráje, my vyhnaní z ráje,
Ami7
C7
G
D
kde není už místa, prej něco se chystá,
G
Emi
z ráje nablýskaných plesů
Ami7 C7
G
jdem zpátky do lesů za nějaký čas.
2. Vlak nám včera ujel ze stanice do nebe,
málo jsi se snažil, málo šel jsi do sebe,
šel jsi vlastní cestou, a to se dneska nenosí,
i pes, kterej chce přízeň, napřed svýho pána
poprosí.
R:
3. Už tě vidím z dálky, jak máváš na mě korunou,
a jestli nám to nebude stačit, zatleskáme na
druhou,
zabalíme všechny, co si dávaj' rande za branou,
v ráji není místa, možná v pekle se nás
zastanou.
R:
46
Jedem do Afriky YoYo Band
F, Dmi, B, C, F, Dmi, B
C
F
Dmi
R: Jedem do Afriky jedeme do Zimbabwe
B
C
Jedem na hostinu špatně to nedopadne
F
Dmi
To co je před náma lechtá nás u pupku
B
C
F
Mám strach že skončím něčemu v žaludku ó jé
Dmi, B, C, F, Dmi, B, C
Krokodýl zelený fláká se po pláži
Lehce se usmívá vo něčem přemejšlí
Krokodýl zelený fláká se po pláži
Co asi vymyslel že na nás doráží
R: Jedem do Afriky...
...Mám strach že skončím něčemu v žaludku
Zebry a žirafy nemaj co na práci
Honěj se se lvama maj z toho legraci
Když je lvi dohoněj tak je pak sežerou
Oni se nezloběj souhlasej s přírodou
...Mám strach že skončím někomu v žaludku
Náčelník Bokassa chytne tě do lasa
Nacpe do lednice masa jak u rasa
President Francie tam taky večeřel
Když slyšel co tam je div z toho neumřel
...Mám strach že skončím někomu v žaludku
47
Jedem do Afriky
jedem do Afriky 4x
Jedem do Afriky jedeme do Zimbabwe
Jedem na hostinu špatně to nedopadne
To co je před náma lechtá nás u pupku -
48
Kačerov
Pohádky
E
Kačerov jak hurikán
A
E A E
K nám už míří
Auta laser aeroplán
A
Městem víří
F#mi
H
F#mi
H
Příběhy píše z téhlete říše
E
C
D
®: Kačer, úú, teď k vám děti z dálky letí
E
C
D
Kačer, úú, přináší sem kouzelnou zem
E
Kačer
F#mi
E
Kačeři přijdou když si v nouzi
A
E
Když tě úzkost ze sna vzbouzí
F#
Zavolat jen stačí heslo:
F#
D
E
®:Kačer, úú, teď k vám děti z dálky letí
F#
D
E
Kačer, úú, přináší sem kouzelnou zem
F#
D
E
Kačer, úú, Na tváře smích ti právě vdých pan
F#
Kačer, uú.
49
Karavana mraků
Karel
Kryl
D
Hmi
1. Slunce je zlatou skobou na vobloze přibitý,
G
A
D A7
pod sluncem sedlo kožený,
D
Hmi
pod sedlem kůň, pod koněm moje boty rozbitý
G
A
D
a starý ruce sedřený.
D7
G
A
Hmi
R: Dopředu jít s tou karavanou mraků,
G
A
Hmi
schovat svou pleš pod stetson děravý,
Emi
A7
Hmi
Emi
[: jen kousek jít, jen chvíli, do soumraku,
Hmi
F#
Hmi
až tam, kde svítí město, město bělavý. :]
A7
2. Vítr si tiše hvízdá po silnici spálený,
v tom městě nikdo nezdraví,
šerif i soudce - gangsteři, voba řádně zvolení
a lidi strachem nezdraví.
3. Sto cizejch zabíječů s pistolema skotačí
a zákon džungle panuje,
provazník plete smyčky, hrobař kopat nestačí
a truhlář rakve hobluje.
R: V městě je řád a pro každého práce,
buď ještě rád, když huba voněmí,
[: může tě hřát, že nejsi na voprátce
nebo že neležíš pár inchů pod zemí. :]
4.=1.
R: Pryč odtud jít s tou karavanou mraků,
kde tichej dům a pušky rezavý,
[: orat a sít od rána do soumraku
zapomenout srdce bolavý. :]
50
a nechat
Kdyby se v komnatách
Uhlíř, Svěrák
C
Gmi
1. K životu na zámku, mám jednu poznámku,
F
C
Je tu neveselo, je tu truchlivo.
Gmi
V ostatních královstvích, nezní tak málo smích,
F
C
Není neveselo, není truchlivo.
C7
F
C
R. Kdyby se v komnatách, běhoun jak hrom natáh,
Dmi
G
C
a na něm akrobati, začali kejklovati.
C7
F
C
Kdyby nám v paláci, pištěli dudáci,
Dmi
G
C
To by se krásně žilo, to by byl ráj.
2. Kde není muzika, tam srdce naříká,
tam je neveselo, tam je truchlivo.
Chtěla bych dvůr pestrý, kde znějí orchestry,
kde není neveselo, žádné truchlivo.
R.
51
Kdyby tady byla
Pavel Lohonka Žalman
G/C
[: Kdyby tady byla taková panenka
D/G
G/C
G7/C7
která by mě chtěla. :]
C/F
G/C
[: Která by mě chtěla, syna vychovala
D/G
G/C
přitom pannou byla. :]
Kdybych já ti měla syna vychovati
přitom pannou býti,
ty by jsi mně musel, kolíbku dělati
do dřeva netíti.
Kdybych já ti musel kolíbku dělati
do dřeva netíti,
ty bys mně musela, košiličku šíti
bez jahly a nití.
Kdybych já ti měla košiličku šíti
bez jahly a nití,
ty by jsi mně musel žebřík udělati
až k nebeské výši.
Kdybych já ti musel žebřík udělati
až k nebeské výši,
lezli bysme spolu, spadli bysme dolů
byl by konec žití,
lezli bysme spolu, spadli bysme dolů
byl by konec všemu.
52
Když jde malý bobr spát
Petr Skoumal
D
A
G
A
1. Když jde malý bobr spát, bobr spát, bobr spát,
D
A
G
D
tak si chvilku hraje rád, hraje rád, hraje rád,
A
G
A
postaví se na zadní, na zadní, na zadní,
D
A
G
D
jenom, bobře, nespadni, jenom nespadni.
A
R1: Prosím vás, buďte tak dobří, dělejte to jako
ti bobři,
D
A
D
A
raději hned po dobrém následujte za bobrem.
dobré jídlo jídá rád, jídá rád, jídá rád,
pije mléko, glo-glo-glo, glo-glo-glo, glo-gloglo,
aby mu to pomohlo, dělá glo-glo-glo.
R1:
tak si uši myje rád, myje rád, myje rád,
vyčistí si pravý zub, levý zub, dupy-dup,
a už spinká jako dub, spinká jako dub.
R2: Prosím vás, buďte tak hodní, dělejte to jak
bobři
vodní,
stejně Jana jako Jan pochodujte do hajan.
4.=1.
R1:
53
Když jde malý bobr spát
Petr Skoumal
D
A
G
A
D
A
G
D
tak si chvilku hraje rád, hraje rád, hraje rád,
A
G
A
postaví se na zadní, na zadní, na zadní,
D
A
G
D
jenom, bobře, nespadni, jenom nespadni.
A
R1: Prosím vás, buďte tak dobří, dělejte to jako
ti bobři,
D
A
D
A
raději hned po dobrém následujte za bobrem.
dobré jídlo jídá rád, jídá rád, jídá rád,
pije mléko, glo-glo-glo, glo-glo-glo, glo-gloglo,
aby mu to pomohlo, dělá glo-glo-glo.
R1:
tak si uši myje rád, myje rád, myje rád,
vyčistí si pravý zub, levý zub, dupy-dup,
a už spinká jako dub, spinká jako dub.
R2: Prosím vás, buďte tak hodní, dělejte to jak
bobři
vodní,
stejně Jana jako Jan pochodujte do hajan.
4.=1.
R1:
54
Když náš táta hrál
Greenhorns/ Johnny Cash/ Jan Vyčítal
G
1. Když jsem byl chlapec malej, tak metr nad zemí,
C
G
scházeli se farmáři tam u nás v přízemí,
mezi nima můj táta u piva sedával
D7
G C G D7 G
a tu svoji nejmilejší hrál.
2. Teď už jsem chlap jak hora, šest stop a palců
pět,
už jsem prošel celý Státy a teď táhnu zpět,
kdybych si ale ve světě moh' ještě něco přát,
tak zase slyšet svýho tátu hrát.
3. Ta písnička mě vedla mým celým životem,
když jsem se toulal po kolejích, žebral za
plotem,
a když mi bylo nejhůř, tak přece jsem se smál,
když jsem si vzpomněl, jak náš táta hrál.
4. To všechno už je dávno, táta je pod zemí,
když je ale noc a měsíc, potom zdá se mi,
jako bych od hřbitova, kam tátu dali spát,
zase jeho píseň slyšel hrát.
55
Když přijdou chvíle
(MASH)
Filmová hudba/Pacifik
Hmi Emi7
A7
Když přijdou chvíle jaký znáš,
D
Hmi7
jako v poušti klopýtáš,
Emi
A7
je bůhví kolik nadějí
D
Hmi7
H7
a vzpomínek co zahřejí.
Emi
A7
V nich rád se vracíš domů.
D
Hmi7
Tak věř si! U sta hromů!
Gmaj7
Emi7
A7
Hmi7
A trápení svý jednou rozmotáš.
Když přijdou chvíle loučení,
bouře život promění,
je vzácná každá hodina,
když vítr vát už začíná.
Mámě píšeš z války - jak se máš
a psaní do obálky - z války
s rozechvěním v srdci zastrčíš.
Ať plují mraky tisíc mil,
nový svět jsi objevil,
má cenu každý svítání,
jen pláč se skryje do dlaní.
Stárneš v týhle válce,
a kreslíš na obálce,
čtyřlístek, co zbejvá pro štěstí.
Chceš zpátky letět nebo plout
56
a někde v trávě procitnout,
vždyť všechno jednou konec má
a další cesta začíná.
Letět zpátky domů,
kde znáš i stíny stromů
a celej den si s dětmi můžeš hrát.
57
Kluziště
Karel Plíhal
C
Emi7/H Ami7
C/G
Fmaj7
C
Fmaj7 G
1. Strejček kovář chytil kleště, uštíp' z noční
oblohy
C
Emi7/H Ami7 C/G
Fmaj7 C
Fmaj7 G
jednu malou kapku deště, ta mu spadla pod nohy,
C
Emi7/H Ami7 C/G
Fmaj7
C
Fmaj7
G
nejdřív ale chytil slinu, tak šáh' kamsi pro
pivo,
C
Emi7/H Ami7 C/G Fmaj7 C
Fmaj7 G
pak přitáhl kovadlinu a obrovský kladivo.
C
Emi7/H Ami7
C/G
R: Zatím tři bílé vrány pěkně za sebou
Fmaj7
C
D7
G
kolem jdou, někam jdou, do rytmu se kývají,
C
Emi7/H Ami7
C/G
tyhle tři bílé vrány pěkně za sebou
Fmaj7
C
Fmaj7
C
kolem jdou, někam jdou, nedojdou, nedojdou.
2. Vydal z hrdla mocný pokřik ztichlým letním
večerem,
pak tu kapku všude rozstřík' jedním mocným
úderem,
celej svět byl náhle v kapce a vysoko nad námi
na obrovské mucholapce visí nebe s hvězdami.
R:
3. Zpod víček mi vytrysk' pramen na zmačkané
polštáře,
kdosi mě vzal kolem ramen a políbil na tváře,
kdesi v dálce rozmazaně strejda kovář odchází,
do kalhot si čistí dlaně umazané od sazí.
58
Kocábka
Spirituál kvintet
D7
G
D7
G
R: [: Já mám kocábku náram, náram, náram,
D7
G
kocábku náram, náramnou. :]
G
1. Pršelo a blejskalo se sedm neděl,
D7
G
kocábku náram, náramnou,
Noe nebyl překvapenej, on to věděl,
D7
G
kocábku náram, náramnou.
R:
G
*: Archa má cíl, jé, archa má směr, jé,
D7
G
plaví se k Araratu na sever.
R:
2. Šem, Ham a Jafet byli bratři rodní,
Noe je zavolal ještě před povodní,
3. Kázal jim uložiti ptáky, savce,
ryby nechte, zachrání se samy hladce,
R:*:R:
4. Přišla bouře, zlámala jim pádla, vesla,
tu přilétla holubice, snítku nesla,
59
5. Na břehu pak vyložili náklad celý,
ještě že tu starou dobrou archu měli,
R:*:R:
60
Kočovníci Greenhorns
Ami
Emi
Ami
1. Stáda hnát je pěknej job k jatkám stepí dlouhou,
Emi
Ami
jak honákem se můžeš stát, já řeknu pravdu
pouhou:
C
G
C
G
to chtěli skot pro Queensland, do Campsey, jak
je zvykem,
Ami
Emi
Ami
a přišel jsem a vzali mě, a tak jsem kočovníkem.
C
G
C
G
R: Tak podej kolem láhev a podle starejch zvyků
Ami
Emi
Ami
na zdraví se dneska pije s bandou kočovníků.
2. Už dobytek se počítá a všechno už se chystá,
muži sedí na koních a brzo hnem se z místa,
jsou zlý i dobrý tady, Ir, Němec v jednom šiku,
advokáti, doktoři v tý bandě kočovníků.
R:
3. Já takhle ráno stáda pás', kde tráva byla svěží,
že přerazí mě, ať jdu pryč, hned usedlík sem
běží,
já říkám:"Tiše, brácho, já bouchám někdy mžikem,
tady mluvíš s poctivým, cti dbalým kočovníkem."
R:
4. Prej dobytek nám zabaví, no tohle pro nás není,
je moc těžký nás nachytat a přimět k zaplacení,
a maso v krámě koupit je proti našim zvykům,
zaběhlej se najde kus, ten patří kočovníkům.
61
R:
5. A děvče v Sydney povídá:"Pryč nechoď, jsem tak
sama,"
já na to:"Škoda, do sedla už nevejde se dáma,
tak chlapci, táhnem zpátky, ať kdo chce, co
chce, říká,
někde poblíž Marano prej hledaj' kočovníka."
Ami
Emi
Ami
R: + na zdraví se dneska pije s bandou kočovníků
...
62
Kometa
Jaromír Nohavica
Ami
1. Spatřil jsem kometu, oblohou letěla,
chtěl jsem jí zazpívat, ona mi zmizela,
Dmi
G7
zmizela jako laň u lesa v remízku,
C
E7
v očích mi zbylo jen pár žlutých penízků.
2. Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem,
až příště přiletí, my už tu nebudem,
my už tu nebudem, ach, pýcho marnivá,
spatřil jsem kometu, chtěl jsem jí zazpívat.
Ami
Dmi
R: O vodě, o trávě, o lese,
G7
C
o smrti, se kterou smířit nejde se,
Ami
Dmi
o lásce, o zradě, o světě
E
E7
Ami
a o všech lidech, co kdy žili na téhle planetě.
3. Na hvězdném nádraží cinkají vagóny,
pan Kepler rozepsal nebeské zákony,
hledal, až nalezl v hvězdářských triedrech
tajemství, která teď neseme na bedrech.
4. Velká a odvěká tajemství přírody,
že jenom z člověka člověk se narodí,
že kořen s větvemi ve strom se spojuje
a krev našich nadějí vesmírem putuje.
R: Na na na ...
5. Spatřil jsem kometu, byla jak reliéf
zpod rukou umělce, který už nežije,
šplhal jsem do nebe, chtěl jsem ji osahat,
marnost mne vysvlékla celého donaha.
6. Jak socha Davida z bílého mramoru
stál jsem a hleděl jsem, hleděl jsem nahoru,
až příště přiletí, ach, pýcho marnivá,
63
já už tu nebudu, ale jiný jí zazpívá.
R: O vodě, o trávě, o lese,
o smrti, se kterou smířit nejde se,
o lásce, o zradě, o světě,
bude to písnička o nás a kometě...
64
Když přijdou chvíle (MASH)
Filmová hudba, pohádky
Hmi Emi7
A7
Když přijdou chvíle jaký znáš,
D
Hmi7
jako v poušti klopýtáš,
Emi
A7
je bůhví kolik nadějí
D
Hmi7
H7
a vzpomínek co zahřejí.
Emi
A7
V nich rád se vracíš domů.
D
Hmi7
Tak věř si! U sta hromů!
Gmaj7
Emi7
A7
Hmi7
A trápení svý jednou rozmotáš.
Když přijdou chvíle loučení,
bouře život promění,
je vzácná každá hodina,
když vítr vát už začíná.
Mámě píšeš z války - jak se máš
a psaní do obálky - z války
s rozechvěním v srdci zastrčíš.
Ať plují mraky tisíc mil,
nový svět jsi objevil,
má cenu každý svítání,
jen pláč se skryje do dlaní.
Stárneš v týhle válce,
a kreslíš na obálce,
čtyřlístek, co zbejvá pro štěstí.
Chceš zpátky letět nebo plout
a někde v trávě procitnout,
vždyť všechno jednou konec má
a další cesta začíná.
65
Letět zpátky domů,
kde znáš i stíny stromů
a celej den si s dětmi můžeš hrát.
Pochod marodů
Jaromír
Nohavica
Ami
C
Ami
C
G
F
Ami
1. Krabička cigaret a do kafe rum rum rum
Ami
C Ami
C
G
F
Ami
dvě vodky a fernet a teď doktore čum čum čum
Ami
C
Ami
C
E
chrapot v hrudním koši no to je zážitek
Ami
C
Ami
C
G
F
Ami
my jsme kámoši řidičů sanitek tek tek
2. Měli
dranc
i tělní
u srdce
a je to
jsme ledviny ale jsou už na dranc dranc
dutiny už ztratily glanc glanc glanc
divný zvuk co je to nemám šajn
vlastně fuk žijem fajn žijem fajn fajn fajn
C
G
C
Dmi
Ami E
Ami
Ref.: Cirhóza trombóza dávivý kašel tuberkulóza jó
to je naše
C
G
C
Dmi
Ami
E
Ami
neuróza skleróza ohnutá záda paradentóza no to je
paráda
Dmi
Ami
Dmi
Ami
Jsme slabí na těle ale silní na duchu
Dmi
Ami E
Ami
žijem vesele ju chu chu chu chu
66
3. Už kolem nás chodí Pepka mrtvice ce ce
tak pozor marodi je zlá velice ce ce
zná naše adresy a je to čiperka
koho chce najde si ten natáhne perka rka rka
4. Zítra nás odvezou bude veselo lo lo
medici vylezou na naše tělo lo lo
budou nám řezati ty naše vnitřnosti
a přitom zpívati od samé radosti sti sti (zpívati)
Ref.: Cirhóza trombóza dávivý kašel tuberkulóza
hele
já jsem to našel
neuróza skleróza křivičná záda paradentóza no to je
paráda
Byli slabí na těle ale silní na duchu
žili vesele než měli po-ru-chu
Krajina posedlá tmou
Jiří Suchý /Jiří Šlitr
E
A
E
A
E
1. Krajina posedlá tmou, krajina posedlá tmou,
A
E
A
E
vzpomínky do sedla zvou, vzpomínky do sedla
zvou,
H7
nutí mě vrátit se tam, nutí mě vrátit se tam,
kde budu navěky sám, kde budu navěky sám,
E
G#
A
Ami
kde místo úsměvů tvých čeká jen řada snů zlých,
E
A
E
namísto lásky nás dvou, namísto lásky nás dvou,
67
H7
E
A
E
krajina posedlá tmou, krajina posedlá tmou.
2. [:
[:
[:
[:
že
[:
[:
Když západ v očích mi plál, :]
s tebou jsem naposled stál, :]
i když jsi čekala víc, :]
přijel jsem tenkrát ti říct, :]
mám tě na každý pád jedinou na světě rád,
a pak jsem zase jel dál, :]
když západ v očích mi plál.:]
3. [:
[:
[:
[:
že
[:
[:
Proč jsem se vracel tak rád, :]
proč jsem měl touhu se smát, :]
když cestou řekli mi: Joe, :]
ta nikdy nebude tvou, :]
láska zmizí jak dým, to dneska proklatě vím,
jedno však musím se ptát, :]
proč jsem se vracel tak rád ? :]
Královské reggae
D
Umbabau, umbabaumbaumba
Hmi
umbabau, umbabaumbaumba
2x
D
1. Někdo ráčí kráčet v brnění
A7
má na sobě rádoby erb
D
G
Když není urozen, rychle je prozrazen
D
A7
D
když neříká krásné er
A7
D
A7 D
Tak ten si říká o malér
2. Moudrý král princeznin bratranec
68
když vdával svých pět dcer
Řek: "To dál nesnesu" a prchnul do lesů
žádný ženich nemá er
Kdo nemá er, ztrácí charakter
G
D
R: Královské reggae, královské reggae
G
A7
královské reggae, královské reggae
3. Ten, kdo chce mít pravou princeznu,
musí být z vyšších sfér.
Kdo prosí o ruku, musí mít záruku,
tou je jeho ryčné er.
Pouze ten může být premiér.
A kdo nemá er, tak je amatér.
4. Mějte, prosím, trochu strpení,
rozhodně všechno je fér.
Tak proč ty trampoty, příšerné drahoty,
přece slyšíš to mé er,
které mě pasovalo nad průměr.
R:
Umbabau...
Krutá válka
Spirituál
kvintet
E
C#mi
F#mi
G#mi
1. Tmou zní zvony z dálky, o čem to, milý,
sníš,
G#
A
F#mi
E A6
E(F#mi)
hoří dál plamen války a ráno je blíž,
69
H7 E
C#mi
F#mi
G#mi
chci být stále s tebou, až trubka začne
znít,
G#
A
F#mi
E
A
E
lásko má, vem mě s sebou! Ne, to nesmí být!
2. Můj šál skryje proud vlasů, na pás pak
připnu nůž,
poznáš jen podle hlasu, že já nejsem muž,
tvůj kapitán tě čeká, pojď, musíme už jít,
noc už svůj kabát svléká... Ne, to nesmí
být!
3. Až dým vítr stočí, tvář změní pot a prach,
do mých dívej se očí, tam není strach,
když výstřel tě raní, kdo dával by ti pít,
hlavu vzal do svých dlaní... Ne, to nesmí
být!
4. Ach, má lásko sladká, jak mám ti to jen
říct,
každá chvíle je krátká a já nemám víc,
já nemám víc než tebe, můj dech jenom tvůj
zná,
nech mě jít vedle sebe... Tak pojď, lásko
má!
Kryté vozy
E
A
E
1. Kapkami si déšť do plachet vozů zpívá,
(zpívá)
H7
E
vypráví o krajích, které tak opuštěné jsou.
A
E
70
Každý z těch mužů otěže v rukou svírá,
(svírá)
H7
E
E7
jedou kryté vozy ztichlou a spící krajinou.
A
E
R. Až tam za hory, tam za obzory kde bílé mraky
jsou,
F#7
tam skončí cestu svou, pro nás tak tajemnou,
H7
a déšť si přestal píseň zpívat.
E
A
E
Zmodralo nebe, slunko za hory svítí, (svítí)
H7
E
E7
dlouhou dlouhou dobu ještě ty vozy pojedou,
H7
E
dlouhou dlouhou dobu ještě ty vozy pojedou.
2. Horké kamení cestou se s blátem střídá,
(střídá)
stín a suchý kout jim skýtá jen plachta
rozbitá
každý z těch mužů otěže v rukou svírá,
(svírá)
vozy dál jedou, nikdo je nikdo nevítá.
Little Big Horn
Greenhorns
Gmi
1. Tam kde leží Little Big Horn, je indiánská
zem,
71
Cmi
tam přijíždí generál Custer se svým
praporem.
Gmi
Cmi
Modré kabáty jezdců, stíny dlouhých karabin
Gmi
G
a indiánských signálů po nebi letí dým.
G
D7
R. Říkal to Jim Bridgers: Já měl jsem v noci
sen,
G
pod sedmou kavalérií jak krví rudne zem.
C
Kmen Siouxů je statečný a dobře svůj kraj
zná,
D7
Gmi
proč Custer neposlouchá ta slova varovná.
2. Tam blízko Little Big Hornu šedivou prérií,
táhne generál Custer se sedmou kavalérií.
Marně mu stopař Bridgers radí: Zpátky povel
dej,
jedinou možnost ještě máš – život si
zachovej.
R. Říkal to ...
Tam blízko Little Big Hornu se vznáší smrti
stín,
padají jezdci z koní, výstřely karabin.
Límce modrých kabátů barví krev červená,
kmen Siouxů je statečný a dobře svůj kraj
zná.
R. Říkal to...
Pak všechno ztichlo a jen tamtam duní nad
krajem,
v oblacích prachu mizí Siouxů vítězný kmen.
A cáry vlajky hvězdnaté po kopcích vítr vál,
72
tam uprostřed svých vojáků leží i generál.
R. Říkal to...
Loď John B.
Plavci
G
1. Už vyplouvá loď John B, už vyplouvá loď John B,
D
okamžik malý, jen než poplujem dál,
G
G7
C
Cmi
nechte mě plout, nechte mě plout,
G
D7
G
sil už málo mám, tak nechte mě plout.
2. Nejdřív jsem se napil, na zdraví všem připil,
vím, že cesta má konec už má,
nechte mě plout, nechte mě plout,
sil už málo mám, tak nechte mě plout.
3. Sklenici svou dopil, zakrátko u mne byl,
okovy na ruce dal a pistole vzal,
šerif John Stone, šerif John Stone,
moji svobodu vzal šerif John Stone.
4. = 1.
73
Mám jednu ruku dlouhou
Buty
E C#mi
A E
Ref.: [: Na na na na na ná ná :]
E
C#mi G#mi
F#mi
1. Najdem si místo kde se dobře kouří
E
C#mi
G#mi
F#mi
kde horké slunce do nápojů nepíchá
H
H7
E
A
kde vítr snáší žmolky ptačích hovínek
H
A
H
okolo nás a říká
2
E
C#mi
G#mi
F#mi
Můžeme zkoušet co nám nejlíp zachutná
E
C#mi G#mi
F#mi
a klidně se dívat jestli někdo nejde
H
H7 E
A
někdo kdo ví že už tady sedíme
H
A
H
a řekne nazdar kluci
E
C#mi
A
E
Ref.: [: Mám jednu ruku dlouhou :]
E
C#mi G#mi
F#mi
3. Posaď se k nám necháme tě vymluvit
E
C#mi
G#mi
F#mi
a vzpomenout si na ty naše úkoly
H
H7
E
A
H
tu ruku nám dej a odpočívej v pokoji
E
C#mi G#mi
F#mi
... tam na tom místě kde se dobře není
E
C#mi
A
E
74
R: [: Na na na na na ná ná: ] 4x
E
C#mi
A
E
E
C#mi
A
R: [: Mám jednu ruku dlouhou - mám jednu ruku
dlouhou:] 4x
E
E
C#mi
A
E
E
C#mi
A
R: [: Mám jednu ruku dlouhou - máš jednu ruku
dlouhou:] 4x
E
Míle
Bob Dylan
C
F
C
Ami
1. Míle a míle jsou cest, které znám,
C
F
G
jdou trávou i úbočím skal,
C
F
C
Ami
jsou cesty zpátky a jsou cesty tam,
C
F
G
a já na všech s vámi stál,
C
F
C
Ami
proč ale blátem nás kázali vést
C
F
G
a špínou si třísnili šat?
F
G
C
Ami
R: To ví snad jen déšť a vítr kolem nás,
F
G
C
ten vítr, co začal právě vát.
2. Míle a míle se táhnou těch cest
a dál po nich zástupy jdou,
kříže jsou bílé a lampičky hvězd
jen váhavě svítí tmou,
Bůh ví, co růží, jenž dál mohly kvést,
spí v špíně těch práchnivých blat?
R:
75
3. Dejte mi stéblo a já budu rád,
i stéblo je záchranný pás,
dejte mi flétnu a já budu hrát
a zpívat a ptát se vás,
proč jen se úděl tak rád mění v bič
a proč že se má člověk bát?
R:
Montgomery
G
C
Ami
1) Déšť ti holka smáčel vlasy,
D
D7
G
D7
Z tvých očí zbyl prázdnej kruh.
G
C
Ami
Kde je zbytek tvojí krásy,
D
D7
G
To ví dneska jenom bůh
G
C Ami D7
G D7
R: Z celé jižní eskadróny, nezbyl ani jeden muž,
G
C Ami D
D7
G
V Montgomery bijou zvony, déšť ti smývá ze rtů
růž.
2) Na kopečku v prachu cesty,
leží i tvůj generál.
V ruce šátek od nevěsty,
ale ruka leží dál.
R:
4) Tvář má zšedivělou strachem,
76
zbylo v ní pár těžkých chvil,
Proužek krve stéká prachem,
déšť mu slepil vlas jak jíl
R:
5) Déšť ti šeptá jeho jméno,
šeptá ho i listoví,
lásku měl rád víc než život,
to ti nikdy nepoví.
R:
Morituri te salutant Karel
Kryl
Emi
D
Ami
Emi
1. Cesta je prach a štěrk a udusaná hlína
G
Ami
D7
G
a šedé šmouhy kreslí do vlasů
Ami
D
G
H
[: a z hvězdných drah má šperk, co kamením se
spíná,
Emi
D
Emi D Emi D(-)
a pírka touhy z křídel Pegasů. :]
2. Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma,
má v ruce štítky, v pase staniol,
[: a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
dvě křehké snítky rudých gladiol. :]
D
R: Seržante, písek je bílý jak paže Daniely,
77
Emi
počkejte chvíli! Mé oči uviděly
D7
tu strašně dávnou vteřinu zapomnění,
Emi
D7
seržante! Mávnou, a budem zasvěceni!
Emi
D Emi D Emi H7(-)
Morituri te salutant, morituri te salutant!
3. Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá
a písek víří křídlo holubí,
[: a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá
a zvedá chmýří, které zahubí. :]
4. Cesta je tér a prach a udusaná hlína,
mosazná včelka od vlkodlaka,
[: rezavý kvér - můj brach a sto let stará
špína
a děsně velká bílá oblaka. :]
R:
Motýlek Daniel Landa
Emi
F
1. Ty jsi holka nebezpečná,
C
Emi
naše láska bude věčná
Emi
F
uvěř tomu, že jsme bohatí,
C
Emi
štěstí nám teď šlape na paty
Emi
F
prachy z tý banky máme celý,
C
Emi
ani jsme tam moc nestříleli
78
G
R1: Hotel u cesty, symbol neštěstí
Ami
Emi
ty chceš teďka spát, to se musím smát
G
klepem na dveře, teplá večeře.
Ami
Emi
V bílý posteli noční veselí
Ami
Emi
v bílý posteli noční veselí.
2. Proč jsi tenhle hotel vybrala
a mě ses vůbec na nic neptala
když jsem tam to auto viděl stát,
začal sem se o nás trochu bát
teď banda fízlů jak v hororu,
do oken se šplhá nahoru na nás.
R2: V tom pajzlu jsme v hajzlu
ti co znají teď nás mají,
skoro svítá, teď to lítá
v bílý posteli mi tě odstřelí
v bílý posteli mi tě odstřelí.
3. Sakra něco vlítlo mezi nás,
nevodcházej, ještě není čas
zkus to přemoct aspoň na chvíli,
škoda ze tě takhle trefili
já doufám, že tě to moc nebolí,
k svátku ti dam novou pistoli - velkou.
R2:
Emi, C, Emi, C
4. Vypadáš jak když spíš,
houkačky neslyšíš
tak ty jsi mi takhle utekla
nejkratší cestou do pekla.
Výstřely práskaj tmou,
já letím za tebou
teď!!!
79
R2:
Na obzoru ani mrak ani
loď Daniel Landa
Ami, Dmi, G, Ami, Dmi, Emi
(pískání)
Ami
(Dmi)
(G)
(Ami)
Na obzoru ani mrak, ani loď, no prostě prd.
Ami
E(mi)
Nuda to je pruda, to už fakt je lepší smrt.
Ami
Dmi
G
Ami
Plavim se tu jako vůl a ksicht mi rozežírá sůl.
Ami
Dmi
Emi
Ami
Nemít místo ruky hák, už bych si facku dal.
Plný láhve, prázdnej stůl, hlad se s náma neminul.
Nemá lehkej úděl ten, kdo pirátem se stal.
Nuda to je pruda, to už fakt je lepší smrt.
R:
Ami
E/H
Ami/C
E/H
Je schlíplá vlajka s lebkou a zkřížený jsou hnáty
Ami
E/H
Ami/C
(G)E
kořalka ať teče, to je pro nás pro piráty
Ami
ráj.
Vítr vůbec nevane, a když jo, tak přestane.
Stojíme jak na souši, to nevěstí nic dobrýho.
Než se člověk naděje, skočej na něj kurděje.
80
Včera jsme si připíjeli na prvního mrtvýho.
Bez
tak
Jak
Asi
R:
výrazný vzpruhy možná
modlíme se k Bohu, ať
bych rád měl co žrát,
už se nedočkáme loďky
za dva dny jsme tuhý,
nám sešle ňákou bárku.
šavle už má taky hlad.
plný dárků.
Nuda to je pruda, kór když se blíží smrt.
R:
Na těch panských lukách
lidová
A
D
Na těch panských lukách
E
A
ztratil jsem já dukát
A
D
Kdo mi ho promění kdo mi ho promění
E
A
Milá doma není
Já pojděm do hospody kdě cigání hrají
Ty mě ho promění, ty mě ho promění
Ty peňaze mají
A když ho nepromění, dám ho do cimbála
Muzika bude hrát muzika bude hrát
do bílého rána
Do bílého rána až Denica vyjde
Až po mě má milá až pro mě má milá
Do hospody přijde
81
Náhrobní kámen
Petr Novák
G
Emi
G
A
Když půjdeš po cestě, kde růže vadnou,
G
C
G
kde rostou stromy, bez listí,
G
Emi
G
A
tak dojdeš na místo, kde tvý slzy spadnou,
G
C
G
na hrob, co nikdo nečistí.
Jen starej rozbitej náhrobní kámen,
řekne ti, kdo už nemoh už dál,
tam sepni ruce svý a zašeptej amen,
ať jsi tulák nebo král.
Rec.: Dřív děvče chodilo s kyticí růží
rozdávat lidem štěstí a svůj smích
Oči jí maloval sám Bůh černou tuší,
pod jejím krokem hned tál sníh.
Všem lidem dávala náručí plnou,
sázela kytky podél cest,
jednou však zmizela, a jako když utne,
přestaly růže náhle kvést.
Pak jsem ji uviděl, ubohou vílu
na zvadlých květech věčně snít,
všem lidem rozdala svou lásku a sílu,
že sama dál nemohla už žít.
Tak jsem jí postavil náhrobní kámen
a čerstvé růže jsem tam dal,
pak jsem se pomodlil a zašeptal amen
a svoji píseň jsem jí hrál.
82
Napsal jsem jméno svý
na zdi Poutníci
C
G
C
1. Napsal jsem jméno svý na zdi,
F
C
na všechny zdi, který znám,
G
F
C
napsal jsem jméno svý na zdi
F
C
G
ráno, než otevřu krám
C
G
C
Před léty ve stejnou chvíli
F
C
v pravici držel jsem nůž
G
F
C
a všichni ti, co po něm zbyli,
G
C
s nadšením hráli mi tuš.
2. V okolí týhletý války
tenkrát už stávala zeď,
a popsaný popravčí špalky
stály tam, co stojí teď
Slyším zas slavičí hlasy
a na tvářích rozlitej hněv,
jak barvičky tý jejich krásy,
která nám tak pije krev.
F
C
G
R: Přiklušou zdáli tím večerním tichem,
F
C
G
k zemi se svalí a dusí se smíchem,
F
C
G
líce si hladí, než spálí je plamen,
F
C
G
83
a setřesou mládí jak zlou tíhu s ramen.
3. S půlnoci rána jak kyjem
a najednou, kdo by to řek´,
jsme chytří a trochu moc pijem
a bijem svý děti, ten vztek
Napsal jsem jméno svý na zdi
a čekám, až setře je čas,
napsal jsem jméno svý na zdi,
[: stejně jak každýho z vás. :]
Nashville
Kamelot
C
G7
1. Roztál sníh, zmizel i mráz
C
F
stromy kvést začaly zas
C
G7
a voněl svět, rád šel bych tam
C
G7
kde jsem jako kluk žil.
C
G7
Smutnej den já dneska mám
C
F
je to rok co nesmím tam
C
G7
na hlavu mou vypsanou maj´
C
odměnu tam v Nashville.
G
R. Nápad mám já bláznivej
F
C
zpátky jít a bejt živej
G7
vysvětlovat všem, že jsem tenkrát nevinnej
byl.
G
84
Toulavý svý boty mám
F
C
celý Státy dobře znám
G7
C
ale neznám město krásnější jak Nashville.
2. Všechny znaj už mě nádraží
touha má, jak závaží
mě táhne zpět do města, kde jsem jako lupič
bank žil.
Z košil zbyl mi už jen cár
poslední nití látám
džínsy modrý, jak obloha tam u nás v
Nashville.
R. Nápad mám...
3. Táta můj mi psaní psal, hochu, Bůh si mámu
vzal
a pláč jak déšť zkropil mou dlaň a já tak
smutnej byl.
Proč jenom je život zlej, raděj bych já
pouta měl
jen kdybych směl vidět svůj dům a město
Nashville.
R. Nápad mám...
Nejdelší vlak Spirituál kvintet
C
C7
1. Proud řeky ví, kdy kámen pohladí,
F
C C7
ví, kdy ho zastaví hráz,
F
C C/H
Ami
ví, voda ví, kdy ji noc ochladí,
C
G
C
a zná, jak pálí mráz.
85
2. Plout s vlnou výš a znát, kde je břeh tvůj,
slůvka tři prostá ti říct,
tam někde v dálce je návěští stůj,
ráda tě mám, nic víc.
C G
Emi F
G
R: Vítr stín tvůj svál,
F
Cmaj7
nejdelší vlak jel dál,
F
C
C/H Ami
šestnáct vagónů měl, tenkrát měl,
Dmi
G
C
v posledním z nich jsi stál.
3. Kouř zprávu hlásí: Nejdelší vlak tvůj
vrátí se, půjdu mu vstříc,
blízko mých očí je návěští stůj,
ráda tě mám, nic víc.
R:
Není nutno
Uhlíř, Svěrák
A
Hmi
1. Není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo,
E7
A E(-)
hlavně nesmí býti smutno, natož aby se brečelo.
2. Chceš-li, trap se, že ti v kapse zlaté mince
nechřestí,
nemít žádné kamarády, tomu já říkám neštěstí.
F#mi
A
F#mi
86
A
*: Nemít prachy - nevadí, nemít srdce - vadí,
F#mi
A
F#mi
D E
zažít krachy - nevadí, zažít nudu - to vadí.
3.=1.
4.=1.
Nikdy bych nebyl Poutníci
C
G
F
G C
1. Schovej mi kousek od večeře
F
C
G
a počkej, co poletí hvězd,
C
G
F
G C
po urážkách zpívej o důvěře,
F C
F C
G
po ranách pohlaď mi pěst.
G
R: Nikdy bych nebyl tak hroší a psí,
Ami
Dmi Ami G
kdyby mi nebylo zle,
jak pěšímu pluku, když za vesnicí
C
F C F G
počítá do neděle.
2. Skoro se zdá, že proměníš svět,
a to snad, má lásko, i teď,
kdy s holými zády už tisíce let
čekáme na odpověď.
R:
R:
C
G
F
G
87
C
*: Skoro se zdá, že proměníš svět ...
No to se ví
Sklep
D
C
G
Kongo, kanady a khaki kabát,
D
C
G
Dobytčák, trambus a už chci padat,
Hmi
C
G
Za zády chci nechat město svý,
D
No to se ví
D
C
G
Jenom chleba kus a huspe ninu,
D
C
G
Jako Robinson na pev ninu,
Hmi
C
G
Tak já
pospíchám hledat dětství svý,
D
No to se ví
Hmi
C
D
Vždyť
já jsem volnej jako pták,
Hmi
C
D
Jezdím jen tak pod ši rák,
Hmi
C
D
S
kompa sem a s buzo lou,
Hmi
C
A
C D
hvězdy nad hlavou mi žhnou , …
Ve městě mě opustila moje láska,
Honem musím slyšet oheň jak si praská,
Že jsem masňák ať si nikdo nemyslí,
No to se ví
Já jsem volnej jako pták,
Jezdím pod širák jen tak,
S kompasou a s buzolem,
Hvězdy žhnou mi nad čelem
Javor, dub a buk a břízy bílý,
Jak je mi to v lese na pasece všechno milý,
Tak si říkám,že bejt paroháčem není zlý,
88
No to se ví
Okno mé lásky
Olympic
C
F C
F
Kdo tě líbá, když ne já, kdo tě hlídá, když ne já,
C
Bb
F
C
okno v přízemí je zavřené i dnes, lásko má.
Kdo ti zpívá, když ne já, kdo tě mívá, když ne já,
okno v přízemí ......
Ref:
Ami
G
F
F G
A v jeho lesku vidím přicházet
Ami
G
F
sebe ve věku 15 let
Ami
G
F
a znovu říkám spoustu něžných vět.
C
F
C
F
C
G
F
Ty, já, jsme my, my a náš je svět.
Kdo tě budí, když ne já, kdo tě nudí, když ne já,
okno v přízemí .......
Ref:
A v jeho ...
Kdo tě hladí, když ne já, kdo tě má rád, když ne
já,
kdo tě zradí, když ne já,
ty, já, jsme, my, my a náš je svět.
89
Panenka
Poutníci
G
C
G
C
1. Co skrýváš za víčky a plameny svíčky,
G
D
snad houf bílých holubic nebo jen žal?
C
G
C
G
tak odplul ten prvý den smáčený krví,
D7
G
ani pouťovou panenku nezanechal.
G
R: Otevři
C
G
otevři
náma.
C
G
D C
G
D
oči, ty uspěchaná dámo uplakaná,
G
C
G
D7
oči, ta hloupá noc končí a mír je mezi
2. Už si oblékni šaty i řetízek zlatý
a umyj se, půjdeme na karneval,
a na bílou kůži ti napíšu tuší,
že dámou jsi byla a zůstáváš dál.
R:
Paní má se má
Greenhorns
E
A
D
H7
1. Každé ráno probouzí mě sluncem hořícím,
E
A
listy jív se rosou zachvějí.
E
A
D
vítá mě tu šafrán spolu s jemnou skořicí
E
A
90
a jas tvých očí s barvou šalvějí.
2. Každé ráno otvírám svůj krámek pod věží
a vůněmi vám kornout naplním
ke mně každý spěchá, od nás hned tak neběží
dnes každý zná můj krámek s kořením.
A
H7
E E7
Ref. Říkají že paní má se má
A
H7
E
že její muž jsem právě já
A
H7
dávno ví proč ráda mě
E
A
a s pýchou objímá
A
E
A
[:paní má se má voní mátou:]
3. Každý večer zavírám svůj krámek petlicí
a otvírám svou náruč dokořán
teplo tvé mě vábí, moje lásko vonící
i den k nám vklouzne vůní uhoupán.
Podobenství o
náramcích Poutníci
G
D
G
D
1. Jestlipak zpívali zpěváci smělí,
G
D
G
D
arabský píšťaly jestlipak zněly,
C
F
C
zdali si všimli tam ve víru doby,
G
D
G
D
co matkám a milenkám zápěstí zdobí:
G
D
G
D
91
švartnový náramky jak smůla černý.
2. Před časem na stráni seděli tepci,
na srdcích orvaní, ve tvářích hebcí,
vsadili kabáty i nový džíny,
kdo za zlaté prodá ty náramky z hlíny,
3. Matky i milenky s důvěrou vstaly,
synové zemřeli, milenci spali
a ženy, když vstoupili do prázdných lóží,
zlatníkům skoupily veškerý zboží,
Podvod Jan Nedvěd
Emi
Ami
1. Na dlani jednu z tvých řas, do tmy se
koukám,
D
G C G
hraju si písničky tvý, co jsem ti psal,
Ami
Ami/C
Emi
je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc
připomíná,
Ami
H7
půjdu se mejt a pozhasínám, co bude dál?
2. Pod polštář dopisů pár, co poslalas´, dávám,
píšeš, že ráda mě máš a trápí tě stesk,
připomíná,
Ami
R: Chtěl jsem to ráno, kdy naposled snídal jsem
s tebou,
Emi
92
ti říct, že už ti nezavolám,
Ami
D
pro jednu pitomou holku, pro pár nocí touhy
G
H7
podved´ jsem všechno, o čem doma si sníš,
Emi Emi/D Emi/C Emi/H Emi
Emi/D Emi/C Emi/H
teď je mi to líto.
3. Kolikrát člověk může mít rád tak opravdu z
lásky,
dvakrát či třikrát - to ne, i jednou je
dost,
připomíná,
R:
R:
Pohoda
Kabát
D,A,E,Hmi
D,A,E,Hmi,D,A,Hmi
F#mi
C#mi
1. Vezmu tě má milá rovnou k nám
F#mi
C#mi
Kolem louky, lesy, hejna vran
F#mi
E
H
Všude samá kráva, samej vůl
2. Máme kino máme hospodu
V obci všeobecnou pohodu
Máme hujer, žito, chléb i sůl
D
A
R. Když se u nás chlapi poperou,
E
Hmi
93
tak jenom nožem anebo sekerou
D
A
V zimě tam dlouhý noci jsou
Hmi
a tuhej mráz
D
A
Jak jsou naše cesty zavátý,
E
Hmi
tak vezmem vidle a nebo lopaty
D
když něco nejde, co na tom
A
Hmi
sejde my máme čas
3. Chlapi někdy trochu prudký jsou
Holky s motykama tancujou
S ranní rosou táhnou do polí
4. Nikdo se tam nikam nežene
Máme traktory a ne že ne
Až to spatříš, ledy povolí
R.
5. Hoří les a hoří rodnej dům
Hoří velkostatek sousedům
To je smůla, drahá podívej
6. Hasiči to stejně přejedou
Hlavně si moc dobře nevedou
Schovej sirky, ať je neviděj
R.
Pojďme se napít
Poutníci
D
G
94
A
D
1. Pěkně tě vítám, lásko má,
F#mi
G
D
A G F#mi Emi
tak trochu zbitá a víc soukromá,
D
G
F#mi
Hmi
pěkně tě vítám, a čemu vděčím za tak vzácnou
chvíli
G F#mi Emi D A G
jednou za sto let?
F#mi A
D
G
F#mi Emi
R: [: Pojďme se napít, pojďme se napít,
D
Emi
G
D
ať nám mají z čeho slzy týct. :]
2. V nohách ti dřepí bílej pták,
už nejsme slepí a zlí, naopak,
už nejsme slepí a rozdejchaní, jako když se
spěchá
bránou vítězství.
R:
3. V očích ti svítí a slábne dech
a něco k pití tu ční na stolech,
a něco k pití, a nepospíchej, stoletá má
lásko,
když už nemáš kam.
R:
Pole s bavlnou
Plavci
G
Pane můj co v nebi je tvůj dům
C
95
má máma můj život dala katům
G
D
katům mým v polích s bavlnou
G
Pane můj co v nebi je tvůj dům
C
má máma můj život dala katům
G
D
G
G
®:Den za dnem kůže zná bič katů
C
vidíš jen černý záda bratrů
G
D
jak tam jdou v polích s bavlnou
G
to co znáš ty v Louisiane
C
černý záda znaj´ i v Texakene
G
D
GD G
i tam jdou v polích s bavlnou
Já vím brzy musí přijít soud
černý záda práva na něm vyhrajou
boží soud v polích s bavlnou
®:
Chtěl bych jít na potem vlhký lány
tak řekni pane můj komu zvoní hrany
®:
Poupata
C
Michal David
G
G7
96
C
1. Krásný úděl máte dnes, kráčet zítřku, žít a
kvést,
C7
F
C
krásný úděl před očima růst, vzhůru k výškám,
G
G7
každou chvíli kus.
Krásný úděl máme dnes, kráčet zítřku, žít a
kvést,
krásný úděl před očima růst, vzhůru k výškám,
každou chvíli kus.
C
R. Když se podaří, co se dařit má,
G
když rozkvete růže z poupěte,
když se podaří, co se dařit má,
C
tak je přece krásně na světě,
když se podaří, co se dařit má,
F
když je slunce jako ze zlata,
C
když se podaří, co podařit se má,
G
podaří se také poupata.
2. = 1.
R.
R.
Když se podaří, co podařit se má,
podaří se také poupata.
Pozdrav z fronty Daniel Landa
Emi
D
G
Hmi
1. Nádhernej večer, tak začínám psát
97
C
D
D#
a víno mi dodalo sil,
Emi
D
G
Hmi
Bůh mi byl svědkem, když měl jsem tě rád,
C
D
D#
to tenkrát snad ještě byl.
2. Tvý dopisy všechny jsem tisíckrát čet,
v nich stálo, jak v tvým klínu spím,
však s posledním volnem se roztříštil svět,
v němž nikdy tě neopustím.
Ami
D
Emi
* Pak u vlaku ty, cizí žena,
Ami
D
Emi
promiň mi, že jsem ti lhal,
Ami
D
Emi
C
ještě teď slyším tě toužebně sténat,
Emi
C
D
Emi
tu tvoji fotku jsem roztrhal.
3. Už nepřijdu nikdy tou pěšinu k vám,
víš, já jsem teď tady, ty tam,
u díry v blátě se sám sebe ptám
a sám si i odpovídám.
** Proč u vlaku jste stály na mě jste se smály,
ty a moje máma, starší cizí dáma.
Dětskej pokoj? K smíchu! Po večerním tichu,
rozhovory váznou, vždyť mám duši prázdnou,
vzpomínky jen bolí, ať už na cokoli,
ztracenej je klíč, už abych byl pryč,
zpátky se chci vrátit, ne se tady ztratit,
fronta zpátky láká, domov pro vojáka.
4. Když země je rozrytá polibky děl
a hvízdání protíná vzduch,
píše ti kacíř, co do pekla chtěl,
pro mámení barevnejch stuh.
5. Pro tenhle okamžik nemůžu lhát
98
a utíkat, jak malej kluk,
ať jinej zabuší u vašich vrat,
mě uhranul polnice zvuk.
** Když zatroubí nám k boji, tak to za to stojí,
nenávist i láska, kolem země praská,
plameny se mají, když si s náma hrají,
pak nastane klid a my snad můžem jít,
každej do svý díry, bez Boha a víry,
z ušlápnutejch branců zbyla banda kanců,
tak se teda mněj a něco si přej,
než se nebe zřítí a tak skončí žití.
* A tak posílám ti pozdrav z fronty,
oheň už přestává hřát,
víno je silný a teploučký střílny,
přijmou mě s láskou, až odejdu spát.
První signální
Chinaski
C
Emi
F
1. Až si zejtra ráno řeknu zase jednou provždy
dost,
C
Emi
Ami A
právem se mi budeš tiše smát.
C
Emi
F
jak omluvit si svoji slabost, nenávist a
zlost,
C
Emi
Ami A
když za všechno si můžu vlastně sám.
Dmi
R: Za spoustu dní možná
C
99
F
spoustu let,
G
až se mi rozední budu ti vyprávět,
Dmi
F
na první signální jak jsem vobletěl svět,
C
G
jak tě to vomámí a nepustí zpět.
Dmi
E
G
Jaký si to uděláš - takový to máš,
H
E
G
jaký si to uděláš - takový to máš .
D
F
2. Až se dneska večer budu tvářit zas jak Karel
Gott,
D
F
budu zpívat vampam - tydapam.
D
F
Všechna sláva polní tráva ale peníz přijde
vhod,
D
F
jak jsem si to uďál tak to mám.
Emi
G
R: Za spoustu dní možná spoustu let,
D
A
až se mi rozední budu ti vyprávět,
Emi
G
na první signální jak jsem vobletěl svět,
D
A
jak tě to vomámí a nepustí zpět.
Emi
F
Ami
Jaký si to uděláš - takový to máš,
C
F
Ami
jaký si to uděláš - takový to máš.
Rákosí
Plavci
F Bb
F
1. Když rákosí větrem se chví,
100
Dmi Gmi
C7
dým nestoupá, každý tvor ví,
F7
Gmi
Ami
že bouře zlá skloní hlavy nám,
Bb
C7
F
v ten čas i já pokání znám.
2. Na vodní pláň hledá si stín,
hladina zlá, šedá jak cín,
už neskrývá povahu zlou,
než přijde déšť, spojí se s tmou.
3. Dokázal déšť letní tíhu smýt,
omyl si tvář, duši nechal být,
v ní roste stín, jas mi upírá,
před sluncem mříž pevně zavírá.
Rehradice
AG Flek
Dmi
C
F
1. A te Rehradice na pěkný rovině,
G
Ami
Dmi
G7 C
teče tam voděnka dole po dědině,
Gmi
Ami
Dmi
je pěkná, je čistá.
2. A po tej voděnce drobný rybe skáčou,
pověz mi, má milá, proč tvý oči pláčou
tak smutně, žalostně.
3. Pláčou oni, pláčou šohajó pro tebe,
že sme sa dostali daleko od sebe,
daleko od sebe.
4.=1.
101
Rosa na kolejích
Wabi Daněk
C
F6
F#6 G6
C
1. Tak, jako jazyk stále naráží na vylomený
zub,
F6
F#6 G6
C
tak se vracím k svýmu nádraží, abych šel zas
dál,
F6
G6
Ami
Cdim
přede mnou stíny se dlouží a nad krajinou
krouží
F6 F#6 G6
C
podivnej pták, pták nebo mrak.
F6
G6
F6
C
R: Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa,
F6
G6
F6
C
vzít do dlaně dálku zase jednou zkus,
F6
G6
F6 C
telegrafní dráty hrajou ti už léta
F6 F#6 G6 F#6 F6 C
to nekonečně dlouhý monotónní blues,
F6 F#6 G6
F6
F#6 C
je ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na
kolejích.
2. Pajda dobře hlídá pocestný, co se nocí
toulaj´,
co si radši počkaj´, až se stmí, a pak
šlapou dál,
po kolejích táhnou bosí a na špagátku nosí
102
celej svůj dům, deku a rum.
C
F6 F#6 G6
F6 F#6 C
R: + nohama stíráš rosu na kolejích ...
Rovnou
Greenhorns
G
G7
1. Tak už jsem ti teda fouk',
C
G
prsten si dej za klobouk,
C
G
nechci tě znát a neměl jsem tě rád,
D7
G
to ti říkám rovnou.
R: Rovnou, jo, tady rovnou,
rovnou, jo, tady rovnou,
prostě těpic a nehledej mě víc,
2. Z Kentucky do Tennesee
přes hory a přes lesy,
z potoků vodou já smejvám stopu svou,
R:
Růže z Texasu Waldemar Matuška
103
C
C7
F
C
1. Jedu takhle večer stezkou dát koním k řece pít,
Ami
D7
G7
v tom potkám holku hezkou, až jsem vám z koně
slít'.
C
C7
F
C
Má kytku žlutejch květů, snad růží co já vím.
A7
Znám plno hezkejch ženskejch k světu,
Dmi
G7
C
ale tahle hraje prim.
C7(D,E,F)
R. Kdo si
nebo s tou,
F(G,A,H)
C(D,E,F)
kazíš smysl pro krásu, ať s tou a
Ami(H,C,D)
G7(A,H,C)
dej říct, že kromě Texasu, tyhle
C(D,E,F)
C7(D,E,F)
C(D,E,F)
Ať máš kolťák nízko u pasu, ať
zloděj stád,
A7(H,C,D)
G7(A,H,C) C(D,E,F) F C
tuhle žlutou růži z Texasu budeš
rád.
D7(E,F,G)
růže nerostou.
F(G,A,H)
jsi třeba
Dmi(E,F,G)
pořád mít už
D
D7
G
D
2. Řekla, že tu žije v ranči jen sama s tátou svým
Hmi
E7
A7
a hrozně ráda tančí, teď zrovna nemá s kým.
D
D7
G
D
Tak já se klidně nabíd', že půjdu s ní a rád
H7
Emi
A7
D
a že se dám i zabít, když si to bude přát.
R.
E
3. Hned si se mnou dala rande a přišla přesně v půl
a dole teklo Rio Grande a po něm měsíc plul.
104
Když si to tak v hlavě srovnám, co víc jsem si
moh'přát
ona byla milá, štíhlá, rovná, no zkrátka akorát.
R.
F
4. Od těch dob svý stádo koní sem vodím k řece pít
a žiju jenom pro ni a chtěl bych si ji vzít.
A když večer banjo ladím a zpívám si tu svou,
tak pořád v duchu hladím, tu růži voňavou.
R.
Rybitví
Yo Yo Band
C
Dmi
G
Nejlep ší hol ky jsou z Nedvězího Mejta,
Nejlepší holky jsou z okolí Holostřev
Rybitví, Rybitví, Rybitví, ani tam to není
špatný
Rybitví, Rybitví, Rybitví, tam je to celkem
fajn
Nejlepší holky jsou vod Vlachova Březí
Nejlepší holky jsou z okolí Kozolup
Pičín, Kozomín, Řitka, skvěle složená kytka
Pičín, Kozomín, Řitka, tak tam to musí bejt
Nejlepší holky jsou vod Černýho Vola
Nejlepší holky jsou z okolí Holopysk
Znám taky jednu z Dejvic, ta tam toho má nejvíc
Znám taky jednu z Dejvic, tak ta je teda má
Rybitví, Rybitví, Rybitví, ani tam to není
špatný
Pičín, Kozomín, Řitka, skvěle složená kytka
105
Znám taky jednu z Dejvic, ta tam toho má nejvíc
Severní vítr Jaroslav Uhlíř
/Zdeněk Svěrák
C
Ami
1. Jdu s děravou patou, mám horečku zlatou,
F
C
jsem chudý, jsem sláb a nemocen
Ami
a hlava mně pálí, tam v modravé dáli
F
G7
C
se leskne a třpytí můj sen.
2. Kraj pod sněhem mlčí, tam stopy jsou vlčí,
tam zbytečně budeš mi psát,
sám v dřevěné boudě sen o zlaté hroudě
já nechám si tisíckrát zdát.
C
C7
F
C
G7
R: Severní vítr je krutý, počítej, lásko má, s tím,
C
C7
F
C
G7
C
k nohám ti dám zlaté pruty, nebo se vůbec
nevrátím.
3. Tak zarůstám vousem a
já slyším je výt blíž
už mají mou stopu, už
si hrob a že stloukám
vlci už jdou sem,
a blíž,
větří, že kopu
si kříž.
4. Zde leží ten blázen, chtěl dům a chtěl bazén
a opustil tvou krásnou tvář,
má plechovej hrnek, v něm pár zlatej zrnek
a nad hrobem polární zář.
106
R:
Slavíci z Madridu
Waldemar Matuška
Dmi Ami E Ami Dmi Ami E Ami
Ami
E
Ami
1. Nebe je modrý a zlatý, bílá sluneční záře,
E
Ami
horko a sváteční šaty, vřava a zpocený tváře,
E
Ami
vím, co se bude dít, býk už se v ohradě vzpíná,
E
Ami
kdo chce, ten může jít, já si dám sklenici vína.
Dmi
Ami
R: Žízeň je veliká, život mi utíká,
E
Ami
nechte mě příjemně snít,
Dmi
Ami
ve stínu pod fíky poslouchat slavíky,
E
Ami
zpívat si s nima a pít.
2. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně
zhlídla,
oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla,
dobře vím, co znamená pád do nástrah dívčího
klína,
někdo má pletky rád, já si dám sklenici vína.
R:
3. Nebe je modrý a zlatý, ženy krásný a cudný,
mantily, sváteční šaty, oči jako dvě studny,
107
zmoudřel jsem stranou od lidí, jsem jak ta
zahrada stinná,
kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína.
R:
Slzy tvý mámy
Olympic
Ami
Dmi
1. Chvilku vzpomínej, je to všechno jen pár
let,
G
C
na kytaru v duchu hrej, tvoje parta je tu
hned,
Ami
A7
Dmi
z cigaret je modrej dým, hraje magneťák,
Ami
G
Ami G Ami G
holka sedla na tvůj klín, nevíš ani jak,
nevíš jak.
2. Tvý roky bláznivý chtěly křídla pro svůj
let,
dnes uz možná nevíš sám, proč tě tenkrát
pálil svět,
chtěl jsi prachy na mejdan, byl to hloupej
špás,
když jsi v noci vyšel ven, snad ses [:
trochu třás´. :]
A
G
R: Když tě našel noční hlídač,
F
C
byl by to jen příběh bláznivýho kluka,
F
C
nebejt nože ve tvejch dětskejch rukách,
F
C
Emi
Ami
108
E7
nebejt strachu, mohlo to bejt všechno jináč.
Ami
G
Emi
Ami
*: Slzy tvý mámy šedivý stékají na polštář,
F
G
C
kdo tě zná, se vůbec nediví, že stárne její
tvář,
Ami
Dmi
nečekej úsměv od ženy, který jsi všechno
vzal,
Ami
Emi
jen pro tvý touhy zborcený, léta ztracený
Ami
ty oči pláčou dál.
3. Když jsi vyšel ven ze žalářních vrat,
možná, že jsi tenkrát chtěl znovu začínat
poctivejma rukama jako správnej chlap,
snad se někdo ušklíb´ jen, že jsi [: křivě
šláp´. :]
R: I když byl někdo k tobě krutej,
proč jsi znovu začal mezi svejma,
tvůj pocit křivdy se pak těžko smejvá,
když hledáš vinu vždycky jenom v druhejch.
*: Slzy tvý mámy šedivý stékají na polštář,
kdo tě zná, se vůbec nediví, že stárne její
tvář,
nečekej úsměv od ženy, který jsi všechno
vzal,
vrať jí ty touhy zborcený, ať pro léta
ztracený
nemusí plakat dál ...
Smích i pláč
109
Poutníci
D
C
1. Katedrály zvoní
G
D
králův monogram
zlaté hřívy koní
a zlaté hřívy dam
spousta splatných šeků
a dlouhý rodokmen
část legendy věků
a tisíc krásných žen
D
G
G
R: Katedrály zvoní
C
C C
D
a někde pobíhá karabáč
zlaté hřívy koní
a každý jen se ptá co jsou zač
D C
D
a kolem nich zní smích i pláč
kolem nich zní smích i pláč
C
C D
D
smích i pláč smích i pláč
2. Pak v koutě hoří láskou
a na rukou má pot
možná člověk s maskou
a možná pierot
ta maska se mu mění
za den čtyřikrát
a když mu vezmeš snění
zůstane jen kat
3. Katedrály zvoní
a v kádi prohrává další hráč
ale než hlavu skloní
tak řekne díky vám - nemáš zač
a kolem něj zní smích i pláč
kolem něj zní smích i pláč
110
smích i pláč
smích i pláč
R:
Stánky
Nedvědi
D
G
1. U stánků na levnou krásu
D
Edim
postávaj' a smějou se času,
D
A
D
s cigaretou a s holkou, co nemá kam jít.
2. Skleniček pár a pár tahů z trávy,
uteče den jak večerní zprávy,
neuměj' žít a bouřej' se a neposlouchaj'.
D7
G
A
R: Jen zahlídli svět, maj' na duši vrásky,
D
Gmi
tak málo je, málo je lásky,
D
A
D
ztracená víra hrozny z vinic neposbírá.
3. U stánků na levnou krásu
postávaj', a ze slov a hlasů
poznávám, jak málo jsme jim stačili dát.
R:
R:
Starý příběh Spirituál kvintet
111
C
Fmaj7
C
Fmaj7
1. Řek' Mojžíš jednou lidu svému: přišel čas,
C
Emi
F
G
dnes v noci tiše vytratí se každý z nás.
C E F D7
C
Fmaj7 C Fmaj7 C
*: Mává, mává nám všem svobodná zem.
2. Já říkám rovnou: každý ať s tím počítá,
že naše cesta ke štěstí je trnitá.
*:
C
R: Kdo se bojí vodou jít,
G
ten podle tónů faraónů musí žít.
*:
3. Až první krúček bude jednou za námi,
tak nikdo nesmí zaváhat, dát na fámy.
*:
4. Pak tenhle vandr všem potomkům ukáže,
že šanci má jen ten, kdo má dost kuráže.
*:
R:
*:
Strom kýve pahýly
Sklep
C
Dmi
C
F C
Dmi
C
1. Když slunce zapadá tak moje nálada klesá, strom kýve větvemi, přítelem
on je
112
F
C
Dmi
C F C
mi, plesá. Já však mám v srdci žal, čert ví, kde se tam vzal, tebe, tebe,
tebe,
G
tebe.
C
Dmi
C
F
C
Dmi
Rf. Strom kýve pahýly, chtěl bych jen na chvíli tebe, tebe. Rosu mám v
kanadách,
C
F
C
v mých černých kanadách, zebe, zebe.
2. Znám dobře kůru lip, té dal jsem kdysi slib mlčení.
Znám řeč, jíž mluví hřib, sám jako jedna z ryb, jsem němý.
Však lesy ty mám rád, tam cítím se vždy mlád, vždycky líp,
vždycky líp, vždycky líp, vždycky líp.
Rf. Strom kyve pahýly...
Supi
Waldemar Matuška
G
F
1. Když supi zakrouží a letí dál,
G
F
G
v zádech mě štípe mráz, límec mě škrtí.
Když supi zakrouží nad hroty skal,
každému z nás poví, kdo po smrti.
G
Gmi
B
Gmi
F
R: Kdo se dlouho nevrací, ten už v nebi hraje
bridž,
Dmi
Gmi
B
D7
a kdo v nebi hraje bridž, ten už na koně
nikdy,
Eb
Gmi
na koně nesedá.
2. Za zlatem do hor jít, krví se platí,
113
nemůže dlouho žít, kdo cestu ztratí.
V pustině volání jen skály vrací,
k hostině pozvání pro supy v mracích.
R:
3. Zlato je prokletí, kosti se kupí,
polibek poslední dá zobák supí,
zatímco srdcí pár odvážných čelí,
kostry jim slunce žár už dávno bělí.
R: Kdo se dlouho nevrací, ten už v nebi hraje
bridž,
a kdo v nebi hraje bridž, ten už na koně
nikdy,
Eb
Gmi F
Gmi F
Gmi
na koně nesedá, na koně nesedá, na koně
nesedá...
Ššš
Zuzana Norisová
C
D
F
G
Akáty šumí, když padá déšť,
C
D
F
G
padá mi do vlasů, chce mi je splést,
C
D
F
G
neví že láskou chci hlavu si splést,
Dmi7 G7 Dmi7 G7 Dmi7 G7 C Dmi
tak mu to š š š š š š š š š š š šepotám.
Do mého ticha tiše vkročil on,
lásku rozhoupal jak velkej zvon,
před chrámem lásky byl bláznivej shon,
každej si š š š š š š š š š šepotal.
114
Jenže ten den je včerejší,
já nevím, proč mě všichni konejší,
vždyť nejsem jediná, co bloudí,
co modlitbu š š š š š š šepotá.
Den do noci vtéká jak každej den,
vím, že někdo zbarví černej sen,
sen zmoklej jako dnešní den,
o kterém š š š š š š š šepotám.
Tak už mi má holka mává
Wabi Ryvola /Miki Ryvola
Emi
D
C
Emi
1. Posledních pár minut zbejvá jen,
D
A Emi
máš teplou dlaň, už se stmívá,
D
C
Emi
těžký je říct, že se končí den,
D
A C E
vlak poslední vagón mívá.
G
F
D
R: Tak už mi má holka mává, ve vočích má slzy
pálivý,
Emi
C
A7
D7
život jde dál, to se stává, já to vím,
G
F D
tak už mi má holka mává, výpravčí zelenou dává,
Emi
tak jeď, jeď, jeď, tak jeď, jeď, jeď,
tak jeď, jeď, jeď, tak jeď.
115
2. Koleje jsou cejchem loučení,
holkám se ve vočích střádá,
smutek je šátek osamění,
co mužskejm na cestu mává.
R:
3. Za zády zůstal mi pláč a smích
do tmy se můj vlak teď řítí
zmizela holka jak loňskej sníh
a světla měst v dálce svítí.
R:
Tereza - Osamělý město
Wabi Ryvola /Miki Ryvola
C
D
G
1. Ten den, co vítr listí z města svál,
C
D
Emi
můj džíp se vracel, jako by se bál,
C
D
G
že asfaltový moře odliv má
C
D
E
a stáj že svýho koně nepozná.
G
D
R: Řekni, kolik je na světě, kolik je takovejch
měst,
Ami
Emi
řekni, kdo by se vracel, všude je tisíce cest,
G
D
tenkrát, když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě
máš,
Ami
Emi
tenkrát ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků
116
dáš
D
G
naposled, naposled.
2. Já z dálky viděl město v slunci stát
a dál jsem se jen s hrůzou musel ptát,
proč vítr mlátí spoustou okenic,
proč jsou v ulicích auta, jinak nic?
R:
3. Do prázdnejch beden z otvíranejch aut
zaznívá odněkud něžnej tón flaut
a v závějích starýho papíru
válej' se černý klapky z klavíru.
R:
4. Tak toulám se tím smutným městem sám
a vím, že Terezu už nepotkám,
jen já tu zůstal s prázdnou ulicí
a osamělý město mlčící.
R: hm hm
Tisíc mil
G
V nohách
Emi
mám už tisíc mil
Ami
C
stopy déšť a vítr smyl
Ami
D
a můj kůň i já jsme cestou
G
znavení
®: Těch tisíc mil těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl
bílej dům to malý bílý stavení
Je tam stráň a příkrej sráz
117
modrá tůň a bobří hráz
táta s mamou kteří věřej dětskejm snům
jeden cíl ten starej známej bílej dům
V nohách mám už tisíc mil
teď mi zbejvá jen pár chvil
cestu znám a ta se tam k nám nemění
bílej dům to malý bílý stavení
Kousek dál a já to vím
uvidím už stoupat dým
D
D
šikmej štít střechy ční až k nebesům
®:
Těch tisíc mil těch tisíc
jeden cíl ten starej známej
mil
bílej dům
bílej dům
bílej dům
Touha Daniel Landa
F ; F ; C ; C ; Dmi ; Dmi ; A ; A ;
Je to jak nic, to totiž neváží víc
je to něco jak dech, jak přání na křídlech
je to nemožnej cíl, kterej si vymyslil.
Je to jak sen, co ráno rozpustil den
nic není dost velkej cíl, aby ses nepokusil
volej k nebi přání a všechno bude k mání.
118
Touha je zázrak, kámo, zázrak.
Je to jak žár, pořádně velikej dar,
je to jak letící drak, naprosto přesnej prak
je to hukot moře, je to pramen v hoře.
Touha je žít, zůstat a neodejít
touha je padnout a vstát a rány nevnímat.
Je to tlukot srdce, je to poklad v ruce.
Je to jak třpyt, jako sluneční svit
úžasná měsíční zář, je to jak boží tvář.
Je to skrytá síla, je to zlatá žíla.
Touha je zázrak, takže přej si co chceš,
probouzej sílu, s ní už neklopýtneš,
touha jsou čáry, v hloubi duše je máš
touha je zázrak, kámo, zázrak,
vždyť už to znáš.
Touha je krám, kde mají všechno a hned,
vlak je tam k mání i ten pitomej svět.
Touha je brána, ke všemu o čem si snil.
Touha je cesta i cíl.
Tři kříže
Hop Trop
Dmi
C
Ami
1. Dávám sbohem všem břehům proklatejm,
Dmi
Ami
Dmi
který v drápech má ďábel sám,
C
Ami
bílou přídí šalupa "My Grave"
119
Dmi
Ami
Dmi
míří k útesům, který znám.
F
C
Ami
R: Jen tři kříže z bílýho kamení
Dmi
Ami
Dmi
někdo do písku poskládal,
F
C
Ami
slzy v očích měl a v ruce znavený,
Dmi
Ami
Dmi
lodní deník, co sám do něj psal.
2. První kříž má pod sebou jen hřích,
samý pití a rvačky jen,
chřestot nožů, při kterým přejde smích,
srdce-kámen a jméno Stan.
R:
3. Já, Bob Green, mám tváře zjizvený,
štěkot psa zněl, když jsem se smál,
druhej kříž mám a spím pod zemí,
že jsem falešný karty hrál.
R:
4. Třetí kříž snad vyvolá jen vztek,
Katy Rogers těm dvoum život vzal,
svědomí měl, vedle nich si klek'...
Rec: Snad se chtěl modlit:
Vím, trestat je lidský,
ale odpouštět je božský
Snad mi tedy Bůh odpustí
R: Jen tři kříže z bílýho kamení
jsem jim do písku poskládal,
slzy v očích mám a v ruce znavený,
lodní deník, a v něm, co jsem psal...
Ukolébavka
120
Jaromír
Nohavica
G
G/F G/E
G/F G
1. Den už se sešeřil, už jste si dost užili,
Ami
Ami/G Ami/F#
Ami/G Ami
tak hajdy do peřin, a ne, abyste tam moc
řádili,
G
G/F
G/E
G/F G
zítra je taky den, slunko mi to dneska
slíbilo,
Ami
Ami/G Ami/F#
Ami/G Ami
přejme si hezký sen, a kéž by se nám to
splnilo,
G
Emi Hmi Emi
Ami
D7
na na na ..., aby hůř nebylo, to by nám
stačilo.
G
C
G
D7
G
R: Hajduly, dajduly, aby víčka sklapnuly,
C G
D7 G
hajduly dajdy, každý svou peřinu najdi,
D7 G
D7 G
hajajajajajajaja, Kuba, Lenka, máma a já,
C
G
zítra, dřív než slunce začne hřát ...,
D7 G
dobrou noc a spát.
2. V noci někdy chodí strach, srdce náhle dělá
buch-buchy,
nebojte, já spím na dosah, když mě zavoláte,
zbiju zlé duchy,
zítra je taky den, slunko mi to dneska
slíbilo,
přejme si hezký sen, a kéž by se nám to
splnilo,
na na na ..., aby hůř nebylo, to by nám
121
stačilo.
D7 G
D7 G
R: + a spát, a spát ...
Valčíček
Jan Nedvěd
C
G7
R: Tuhle písničku chtěl bych ti, lásko, dát,
C
ať ti každej den připomíná
C7
F
C
[: toho, kdo je tvůj, čí ty jsi a kdo má rád,
G7
C
ať ti každej den připomíná. :]
C
G7
1. Kluka jako ty hledám už spoustu let,
C
takový trošku trhlý mý já,
C7
F
C
dej mi ruku, pojď, půjdem šlapat náš svět,
G7
C
F
C
i když obrovskou práci to dá.
R:
2. Fakt mi nevadí, že nos jak bambulku máš,
ani já nejsem žádný ideál,
hlavně co uvnitř nosíš a co ukrýváš,
to je pouto, co vede nás dál.
R:
122
Válka růží
Spirituál
kvintet
Předehra: Dmi Gmi A7 Dmi B A7
Dmi
G
Dmi
A
1. Už rozplynul se hustý dým, derry down, hej,
down-a-down,
Dmi
Gmi
Dmi A
nad ztichlým polem válečným, derry down,
F
C
A
Dmi
Dmi/C Bb
A
jen ticho stojí kolkolem a vítěz plení vlastní
zem,
Dmi
Gmi
A
Dmi
je válka růží, down, derry, derry, derry down-adown.
2. Nečekej soucit od rváče, derry down, hej, downa-down,
kdo zabíjí, ten nepláče, derry down,
na těle mrtvé krajiny
se mečem píšou dějiny,
je válka růží, down, derry, derry, derry down,
a-down.
3. Dva erby, dvojí korouhev, derry down, hej, downa-down,
dva rody živí jeden hněv, derry down,
kdo změří, kam se nahnul trůn,
zda k Yorkům nebo k Lancasterům,
a-down.
4. Dva erby, dvojí korouhev, derry down, hej, downa-down,
123
však hlína pije jednu krev, derry down,
ať ten či druhý přežije,
vždy nejvíc ztratí Anglie,
a-down.
Veď mě dál, cesto má
Pavel
Bobek
G
Emi
1. Někde v dálce cesty končí,
D
C
G
každá prý však cíl svůj skrývá,
Emi
někde v dálce každá má svůj cíl,
D
C
G
ať je pár mil dlouhá, nebo tisíc mil.
G
D
Emi
C
R: Veď mě dál, cesto má, veď mě dál, vždyť i já
G
D
tam, kde končíš, chtěl bych dojít,
C
G
veď mě dál, cesto má.
2. Chodím dlouho po všech cestách,
všechny znám je, jen ta má mi zbývá,
je jak dívky, co jsem měl tak rád,
plná žáru bývá, hned zas samý chlad.
R:
Emi
D
G
*: Pak na patník poslední napíšu křídou
C
G
D
jméno své, a pod něj, že jsem žil hrozně rád,
Emi
F
písně své, co mi v kapsách zbydou,
124
C
G
D
dám si bandou cvrčků hrát a půjdu spát,
D7
půjdu spát.
G
D
G
R: + [: veď mě dál, cesto má ... :]
Vojín XY
Katapult
G
D
F
C
Ospalá vrátnice a na polici poslední dva klíče
Ami
F
D
V skleněné vitrínce se smutně krčí pro turisty kýče
Vrzavé schodiště, ušlapané snad milióny kroků
Kráčíte nejistě, vnímáš jen křivky jejích boků
Manželské postele a vycházková uniforma v skříni
Zelená košile, ty zatím myslíš na svatební síni
Hodinky na ruce, které tvůj čas neúprosně měří
Kdy sáhneš po klice těch oprýskaných hotelových
dveří
Kdy vstaneš z postele a jdeš městem v předepsaném
saku
Vůbec ne vesele ji budeš doprovázet k poslednímu
vlaku
Kdy ještě cítíš naposled ve svých její teplé dlaně
Zašeptáš tiše: "Piš", a její pusa bude chutnat
slaně
sólo kytara:
G D F C Ami F D D
G D F C Ami F D D
125
Kdy trochu zklamaně a smutně projdeš pod nápisem
východ
Kdy řekneš na bráně: "Vojín XY hlásí příchod..."
sólo kytara:
* Na na na ...
sólo kytara:
* Ta da da ...
sólo kytara:
* (pískání)
Vysočinou
Plavci
D
Hmi
D
Hmi
Já vám to, pane, povídám, když na ranní vítr teď
čekám,
D
H7
Emi/A
ať vypráví mně, jak se toulal nad ní.
Emi
A
Snad vinen je pohár, co leží tu,
Hmi
Emi
A
že vítr v ranním přeletu mně voní, hm voní
G
D/A
vysočinou, vysočinou.
D
Emi
Za mnou poštovní vůz dlouho míle krájí,
G
A
D/A
dálkou zrozenou nemoc posílí jen.
D
Emi
S ní prchají léta, odplouvá mládí,
G
A
D/D7
lék mně v šatě nočním nabídl sen.
G
A
D/D7
O tom, že na horách se mlha k útoku dolů řadí,
D
A
D/D7
126
jak potok loukou pádí si
G
D/Hmi
O lesním přístřešku, kde
bloudí,
Emi
o rose studící, o toulce
G
D/A
nechám zdát.
A
v měsíčním lesku vítr
A
vonící
Ráno každý sen i ten tulákův slunce ruší,
pak na tisíc ozvěn noční děj stále má,
jednou odešel teď dálku denně krátí,
vám prozradím, ten poutník, to jsem já.
Na známou stanici můj vlak se brzy vrátí,
tam si kolejí špásem do polí jen tak sám
zpomalí, útlé vlákýnko páry,
až stojí, oči zapíjí setkání
s vysočinou, vysočinou.
Já vám to, pane, povídám, když vítr líp to řekne
sám,
co je za kolejí, která v trávě končí.
Jen počkejte se mnou chvíli tu,
na vítr v ranním přeletu, jak voní, hm voní
Vysočinou, mojí vysočinou
Zabili, zabili
(z filmu Balada pro banditu )
G
1. Zabili,
G
řekněte
C
Ami
C
G
zabili chlapa z Koločavy,
C
Ami
C
G
hrobaři, kde je pochovaný.
G
C
127
R. Bylo tu, není tu, havrani na plotu,
G
D
bylo víno v sudě, teď tam voda bude,
G
D
G
není, není tu.
2. Špatně ho zabili, špatně pochovali,
vlci ho pojedli, ptáci rozklovali.
R.
3. Vítr ho roznesl po dalekém kraji,
havrani pro něho po poli krákají.
R.
4. Kráká starý havran, krákat nepřestane,
dokud v Koločavě živý chlap zůstane.
Zafúkané
Fleret
Ami
A2
Ami
A2
Větr sněh zanésl z hor do polí
Ami
C
G
Ami
Já idu přes kopce, přes údolí
C
G
C
Idu k tvej dědině zatúlanej
F
C
E
Ami A2 Ami A2
Cestičky sněhem sú zafúkané
Ami
C
Zafúkané,
F
Kolem mňa
Ami
C
Zafúkané,
F
G
C
zafúkané
C
Dmi
E
všecko je zafúkané
G
C
zafúkané
Dmi
E
Ami
128
Kolem mňa všecko je zafúkané
Už vašu chalupu z dálky vidím
Srdce se ozvalo, bit ho slyším
Snáď enom pár kroků mi zostává
A budu u tvého okénka stát
Ale:
/: Zafúkané, zafúkané
Okénko k tobě je zafúkané :/
Od tvého okna sa smutný vracám
V závějoch zpátky dom cestu hladám
Spadl sněh na srdce zatúlané
Aj na mé stopy - sú zafúkané
/: Zafúkané, zafúkané
Mé stopy k tobě jsou zafúkané :/
Zachraňte koně
Kamelot
Emi
Ami7
1. Peklo byl ráj, když hořela stáj, příteli,
C
D
G C H7
věř mi, koně pláčou, povídám,
Emi
Ami7
to byla půlnoc, v tom křik o pomoc, už letěly
C
H7
Emi
hejna kohoutů, a bůhví kam.
G
Hmi
C
R: Zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát,
G
Hmi
C
žil jsem jen pro ně, bránil je nejvíckrát,
Ami
C
než přišla chvíle, kdy hřívy bílé
Ami
H7 (D7)
129
pročesal plamen, spálil na troud.
2. Ohrady a stáj, a v plamenech kraj už nedýchal,
já viděl, jak to hříbě umírá,
klisna u něj a smuteční děj se odbývá,
jak tiše pláče, oči přivírá.
R:
G
Hmi
C
R: Zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát,
G
Hmi
C
žil jsem jen pro ně, bránil je nejvíckrát,
G
Hmi
C
zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát,
Emi
zachraňte koně ...
Zítra ráno v pět Jaromír
Nohavica
Emi
G
1. Až mě zítra ráno v pět ke zdi postaví,
C
D7
G
E7
ještě si naposled dám vodku na zdraví,
Ami
D7
G
G/F#
Emi
z očí pásku strhnu si, to abych viděl na
nebe,
Ami
H7 Emi
E7 Ami D G
G/F# Emi
a pak vzpomenu si, lásko, na tebe,
Ami
H7
Emi
a pak vzpomenu si na tebe.
2. Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz,
řeknu mu, že se splet´, že mně se nechce do
130
nebes,
že žil jsem, jak jsem žil, a stejně tak i
dožiju
a co jsem si nadrobil, to si i vypiju,
a co jsem si nadrobil, si i vypiju.
3. Až zítra ráno v pět poručík řekne:"Pal!",
škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal,
ještě slunci zamávám, a potom líto přijde
mi,
že tě, lásko, nechávám, samotnou tady na
zemi,
že tě, lásko, nechávám, na zemi.
4. Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát
a seno obracet, já u zdi budu stát,
tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj,
prosím, nezapomeň, nezapomeň a žij,
na mě nezapomeň a žij ...
Zlatá klec
Spirituál
kvintet
A
D
A
A+
D6
E7
1. Tvůj stín mne doprovází, mám koní sedm párů,
A
Amaj7
A7
Hmi
Dmi
E7
síň vzácných darů, však láska tvá mi schází.
2. Mám vše, co se mi zlíbí, mám kočár, svůj dům
s parkem,
víš, s každým dárkem tvá láska víc mi chybí.
3. Mám květů plné vázy, mám vzápětí, oč stojím,
krásně se strojím, však láska tvá mi schází.
131
4. Tak málo ze snů zbývá, můj svět nádherných
věcí
stává se klecí, kde slavík nezazpívá.
5. Chlad nocí střídá denní, i vzpomínky mne
zebou,
toužím být s tebou, však láska tvá tu není.
6.=1.
Zvláštní znamení
touha
Wabi Ryvola
Ami
Dmi7
1. Zase vidím za soumraku na pozadí šedejch mraků
E7
Ami
mlčenlivej zástup kamarádů,
Dmi7
siluety hor a stromů, starejch opuštěnejch lomů
G
C
blíží se s duněním vodopádů.
A
Dmi
G
C
Táhnou krajinou strží a tůní, muži z
Shakespearových sonetů,
Ami
Dmi6
Ami
E7
Ami
postavy divnejch tvarů a vůní, přízraky
červenejch baretů.
C
Emi
Ami
E
R: Zvláštní znamení touha, loukám prostřenej stůl,
132
F
Dmi
A
dálka ruku ti podá, chleba a sůl,
C
Emi
Ami
E
zvláštní znamení touha, v nohách tisíce mil,
F
Dmi
A
obzor kdo v očích nemá, nic nepochopil.
2. Do šedivejch dnů a roků duní rytmus těžkejch
kroků,
vichřice a snih je doprovází,
maskovaný kombinézy po všech armádách, co lezly
úbočíma našich hor a strání.
Táhnou krajinou podivný stíny, muži z
Shakespearových sonetů,
za nehtama smutek rodný hlíny, přízraky
červenejch baretů.
R:
Žízeň
Spirituál kvintet
C
Fmaj7 Ami G C
1. Když kapky deště buší na rozpálenou zem,
Fmaj7
C
já toužím celou duší dát živou vodu všem,
Fmaj7 Ami G C
už v knize knih je psáno: bez vody nelze žít,
Fmaj7
C
však ne každému je dáno z řeky pravdy pít.
G
C C7
R: Já mám žízeň, věčnou žízeň,
F
C
stačí říct, kde najdu vláhu
G
a zchladím žáhu pálivou,
C C7
ó, já mám žízeň, věčnou žízeň,
133
F
C
stačí říct, kde najdu vláhu,
F C
F C
F C
a zmizí žízeň, žízeň, žízeň.
2. Stokrát víc než slova hladká jeden čin znamená,
však musíš zadní vrátka nechat zavřená,
mně čistá voda schází, mně chybí její třpyt,
vždyť z moře lží a frází se voda nedá pít.
R:
3. Jak vytékají říčky zpod
tak pod očními víčky já
ten pramen vody živé má
a vytryskne jak gejzír,
R:
R:
úbočí hor,
ukrývám svůj vzdor,
v sobě každý z nás
až přijde jeho čas.
134
135

zpěvník

Transkript

Podobné dokumenty

Gaudeamus igitur

zbytek