01_antropogeneze

Dva vzpř
vzpřímeně
meně jdoucí
jdoucí tvorové
tvorové zanechali tyto
otisky v sopeč
sopečném popelu př
před 3,5 miliony let
Základy
antropogeneze
Vznik a vývoj člově
lověka
Evoluce primá
primátů
vznik primá
primátů v kř
křídě z hmyzož
hmyzožravců
ravců
pohyb brachiací
brachiací – komplex horní
horních konč
končetin
schopni uchopit potravu
drá
drápy byly u řady druhů
druhů nahrazeny nehty a prsty se
stá
stávají
vají citlivé
citlivé
oči primá
primátů jsou blí
blízko u sebe Æ stereoskopické
stereoskopické vidě
vidění Æ
důlež
ležité
ité při rychlé
rychlém pohybu vě
větví
tvích
dobř
dobře rozvinuta koordinace mezi rukou a okem
redukce zubů
zubů z 44 na 32, heterodontní
heterodontní chrup
zmenš
zmenšení
ení čichové
ichového a čelistní
elistního apará
aparátu
přítomnost placenty, prodluž
prodlužuje se pé
péče o potomstvo
Řád Primáti
podř
podřád: Poloopice (Prosimiae)
Prosimiae)
podř
podřád: Vyšší
Vyšší primá
primáti (Anthropoidea)
Anthropoidea)
z
infrař
infrařád: Ploskonosí
Ploskonosí Platyrrhina (opice nové
nového svě
světa)
z
infrař
infrařád: Úzkonosí
zkonosí Catarrhini
z nadč
nadčeleď
eleď: Cercopithecoidea (opice staré
starého svě
světa)
z nadč
nadčeleď
eleď: Hominoidea
z čeleď
eleď: Hylobatidae (giboni)
giboni)
z čeleď
eleď: Hominidae
z podč
podčeleď
eleď: Dryopithecinae,
Dryopithecinae, Ramapithecinae,
Ramapithecinae,
Ponginae,
Ponginae, Gorillinae
z
podč
podčeleď
eleď: Homininae
rody: Australopithecus,
Australopithecus, Homo
1
Evoluční vztahy
Z fosilní
fosilních ná
nálezů
lezů se
předpoklá
edpokládá, že se
podř
podřád Prosimiae a
Anthropoidea oddě
oddělily
asi př
před 50 miliony lety.
Lidoopi se od opic
nové
nového a staré
starého svě
světa
oddě
oddělili př
před ví
více než
než 30
miliony lety. Šimpanzi se
oddě
oddělili od linie vedoucí
vedoucí
k člově
lověku př
před 4 – 8
miliony let.
Šimpanzi mají
mají blí
blíž k
člově
lověku než
než k
orangutanů
orangutanům.
2
Obvyklé omyly
Omyl: Člověk pochází z opic
z
Správně: Šimpanzi a člově
lověk jsou ve skuteč
skutečnosti dvě
dvě linie, které
které se
vyvinuly ze společ
společného př
předka
Omyl: Vývoj člověka se dá chápat jako přehlídkový průvod na
sebe navazujících druhů, které se mění plynule jeden ve druhý
až k Homo sapiens
z
Správně: je zde mnoho prá
ných linií
prázdných mí
míst, slepých a souběž
souběžných
linií. V
dané
daném čase mohlo koexistovat ně
několik druhů
druhů hominidů
hominidů vedle sebe
Omyl: lidské znaky, např. vzpřímená chůze a velký mozek
vznikají souběžně
z
Správně: zavá
zavádí se termí
termín mozaikovitá
mozaikovitá evoluce – lidské
lidské znaky se vynoř
vynořují
ují
nezá
nezávisle na sobě
sobě. Např
Např. tvorové
tvorové kteř
kteří zač
začali chodit po dvou mě
měli ješ
ještě
velmi malý mozek
Vývojové
Vývojové sché
schéma
podčeleď: HOMININAE
2 rody: Homo,
Homo, Australopithecus
Hominizač
Hominizační proces:
z
Komplex pá
pánve a dolní
dolních konč
končetin – schopnost bipedie
-
z
Komplex ruky
-
z
diferenciece ruky - jemné
jemné úkony
opozice palce
Komplex mozku
-
z
páteř
teř se esovitě
esovitě prohýbá
prohýbá
rozší
rozšířření
ení pánve a narovná
narovnání stehenní
stehenních kostí
kostí
dvojitá
dvojitá nož
nožní klenba
zvě
zvětšová
ování mozku
gyrifikace
Regrese špič
pičáků a řezá
ezáků, parabolický zubní
zubní oblouk
3
Hominizace
Hominizace
První hominidi
V roce 1994 objeven ve východní
východní Africe u jezera
Turkana Australopithecus anamensis – žil asi
před 4 miliony let a chodil po dvou
V Egyptě
Egyptě nedaleko Hadaru nalezen Ardipithecus
ramidus – žil asi př
před 4,4 miliony lety, zř
zřejmě
ejmě na
stromech; není
není jisté
jisté, zda se pohyboval po dvou či
po čtyř
tyřech
4
Jedno z
mož
možných
sché
schémat
evoluč
evolučního
stromu
člově
lověka
V kaž
každém př
případě
padě chodili
hominidi 2 miliony let
vzpř
vzpřímeně
meně aniž
aniž by se jim
zvě
zvětšoval mozek.
Bipedalismus uvolnil ruce pro
sbě
sběr potravy nebo pro starost o
mlá
mláďata. Výroba slož
složitých
nástrojů
strojů přijde mnohem
pozdě
později.
Australopithecus afarensis
„Lucy“
Lucy“
v 1974 nalezeno 40% kostry.
stá
stáří Lucy je asi 3,2 milió
miliónů let
Lucy byla asi 1 m vysoká
vysoká a chodila po
dvou
hlava velikosti softballové
softballového míčku
Lucy dostala své
své jmé
jméno po pí
písni
„Lucy with the sky with diamonds“
diamonds“
od Beatles
Australopithecus afarensis
(cca 3,6 – 2,8 mil. let BP)
Mozek má objem 380 – 420 cm3
20-40 kg, 130 cm, všežravý
A. Afarensis a současný člověk
5
Australopithecus africanus
(3 – 2,2 milonů
milonů let)
Australis = již
jižní; pithecus = opice
první
první exemplá
exemplář nalezl R. Dart 1924
1,2 – 1,6 m vysoký, 4040-50 kg
A. afarensi a A. africanus řadí
adíme mezi tzv. „gracilní
gracilní
hominidy“
hominidy“
Australopithecus africanus
„Taungské
Taungské dítě“
Nalezeno: vá
vápencový lom Taung v
Jihoafrické
Jihoafrické republice
Taungské
Taungské dítě bylo
staré
staré asi 3 roky
Australopithecus
6
Nejzná
Nejznámější místa ná
nálezů
lezů
Australopithé
Australopithéců
rod:
HOMO
přelom tř
třetihor a čtvrtohor
Sapientace – proces změ
změn vedoucí
vedoucích k Homo sapiens
z
Encefalizace
-
z
z
z
z
mohutný rozvoj mozku
zvýš
zvýšení
ení čela
zmenš
zmenšení
ení nadoč
nadočnicových valů
valů
zkrá
zkrácení
cení zubní
zubního oblouku, zvě
zvětšová
ování tělesné
lesné výš
výšky …..
Rozvoj 2. signá
signální
lní soustavy
Specializace ná
nástrojů
strojů
Artikulovaná
Artikulovaná řeč
Rozvoj ná
nábož
boženských a svě
světoná
tonázorových př
představ
Homo habilis
2,2 – 1,6 mil. let BP
1960 Olduvai
140140-150 cm, 4040-50 kg, 550550-750 cm3
sbě
sběrač
račství
ství a lovectví
lovectví
sociá
sociální
lní hierarchie mezi muž
mužem a ženou
první
první pracovní
pracovní nástroje
7
Homo erectus
(1,9 milionů
milionů let – 250 000 let BP)
BP
= člově
lověk vzpř
vzpřímený
170 cm, 6060-80 kg
nálezy i z oblastí
oblastí mimo Afriku
(Já
(Jáva).
větší objem mozku než
než H. habilis
(H. erectus má 1200 cm3)
velké
velké lícní
cní kosti,
kosti, dopř
dopředu vystupují
vystupující
oblič
obličej, široký nos,
nos, čelisti a patro
vyspělá materiální kultura – pěstní
klíny
„archaický Homo sapiens“
sapiens“
Nejstarší
Nejstarší „post Homo erectus“
erectus“ fosí
fosílie jsou staré
staré 300 000
let a pochá
pocházejí
zejí z Afriky
Mnoho paleontologů
paleontologů seskupuje tyto ná
nálezy s ná
nálezy
neandrtá
ch regioná
neandrtálců
lců a řadou další
dalších
regionálně
lně odliš
odlišných
asijských a australských materiá
materiálů do skupiny „archaický
Homo sapiens“
sapiens“
před 250 – 750 tis. lety
2 teorie vzniku moderní
moderního člově
lověka
multiregionální
model
„out of Africa“
8
Multiregionální model
Podle tohoto modelu se moderní lidé vyvinuli z
archaického H. sapiens v různých částech světa
Velkou genetickou podobnost moderních lidí
model vysvětluje občasným křížením mezi
sousedními populacemi
Out of Africa
Moderní
Moderní lidé
lidé nevznikli na mnoha mí
místech svě
světa, ale v
Africe, odkud se tito moderní
moderní lidé
lidé rozptýlili do ostatní
ostatních
kontinentů
kontinentů pomě
poměrně
rně nedá
nedávno
Pokud je tato interpretace sprá
správná
vná, neandrtá
neandrtálci nejsou
předky moderní
moderních lidí
lidí
Podle „out of Africa“
Africa“ jsou jak neandrtá
neandrtálci, tak i „archaický
Homo sapiens“
sapiens“ slepé
slepé vývojové
vývojové větve
model podpoř
podpořen rozborem mitochondriá
mitochondriální
lní DNA
Anatomické
Anatomické rozdí
rozdíly mezi
lidmi a lidoopy
Velký mozek
Bipedie
Uzavř
Uzavření
ení pánve
Dlouhé
Dlouhé nohy
Krá
Krátké
tké paž
paže
Páteř
teř dvakrá
dvakrát esovitě
esovitě
prohnutá
prohnutá
Týlní
Týlní otvor balancuje
lebku
Veké
Veké čelisti a zuby
KnuckleKnuckle-walking
Pánev podlouhlá
podlouhlá
Krá
Krátké
tké nohy
Dlouhé
Dlouhé paž
paže
Páteř
teř prohnutá
prohnutá
Týlní
Týlní otvor ví
více vzadu
9
Vzpř
Vzpřímená
mená postava
Homo sapiens
neanderthalensis
(130 000 – 35 000 let BP)
Anteneadrtá
Anteneadrtálci – archaický Homo sapiens
160160-170 cm, 6060-70 kg
2 evoluč
evoluční skupiny: časní
asní a klasič
klasičtí neandrtá
neandrtálci
Lebka: menší
menší nadoč
nadočnicové
nicové valy, vyklenutě
vyklenutější čelo, kapacita mozkovny
řeč neartikulovaná
neartikulovaná, pohř
pohřební
ební rituá
rituály
Objem mozku až
až 1 700 cm3 (!!)
Naleziš
Naleziště u ná
nás:
z jeskyně
jeskyně Šipka u Štramberka
z Moravský kras
z Gánovce u Popradu
Výroba
nástrojů
strojů
10
Homo sapiens sapiens
= anatomicky moderní člověk, žil před 35 000 lety
Podle jeskyně Cro-magnon ve Francii 50-10 tis. let
Nálezy u nás:
z Předmostí u Přerova
z Dolní Věstonice, Pavlov
z Koněprusy
z Mladeč
z Brno
Umění
Altamira
16 000 – 14 000 let
Lascaux ve Francii
15 000 – 10 000 let
Cosquer,
Cosquer, Francie
27 000 – 19 000
Objeveno 1994
Nepř
Nepřímé důkazy evoluce
Rudimenty – znaky, které
které mají
mají všichni lidé
lidé – dokazují
dokazují
vývoj člově
lověka
z
z
z
orgá
orgány, části, které
které ztratily svů
svůj význam
meziobratlové
meziobratlové ploté
ploténky ( pozů
pozůstatek chordy dorsalis ), kostrč
kostrč –
ocas, slepé
slepé stř
střevo, pozů
pozůstatek mž
mžurky, hrtanové
hrtanové chrupavky
platysma – sval na krku -hodně
hodně vyvinutý u lichokopytní
lichokopytníků a
vač
vačnatců
natců
Atavismy – znaky, které
které mají
mají pouze ně
někteř
kteří, dokazují
dokazují
vývoj člově
lověka
z
z
z
osmič
osmičky ( zub ), bradavič
bradavičky na oblič
obličeji, Darwinů
Darwinův hrbolek –
pozů
pozůstatek špič
piček
nadpoč
nadpočetné
etné obratle a žebra
Zmnož
Zmnožení
ení prsní
prsních bradavek a mlé
mléčných žláz
11
Shrnutí
Shrnutí
Jedno z mnoha mož
možných sché
schémat
12