Zde - Letiště Frýdlant nad Ostravicí

Transkript

Vlnová kuchařka
a směrnice létání v dlouhé vlně za Beskydami
Tato publikace slouží jako směrnice pro létání v dlouhé vlně za Beskydami z letiště Frýdlant nad
Ostravicí vypracovaná dle Směrnice pro létání v Aeroklubech P1. Publikace je proto rozdělena na
část Směrnice, která závazně stanovuje pravidla létání v dlouhé vlně v AK Frýdlant nad Ostravicí a
na část Vlnová kuchařka, která je souhrnem dostupných poznatků, rad a doporučení. Předkládané
informace se mohou v obou částech opakovat.
Zpracoval dne 31. 10. 2013, Jiří Pělucha
Obsah
1.
Úvod ............................................................................................................................................ 4
Směrnice pro létání v dlouhé vlně z letiště Frýdlant nad Ostravicí .................................................. 5
2.
Typy vlnových situací ................................................................................................................... 5
3.
Využívání vzdušných prostorů ..................................................................................................... 5
4.
Požadovaná kvalifikace pilotů pro létání v dlouhé vlně .............................................................. 5
5.
Opatření při změně meteorologické situace ............................................................................... 6
6.
Způsoby aerovleku do vlnových situací ....................................................................................... 6
7.
Pravidla pro lety v dlouhé vlně .................................................................................................... 7
8.
Koordinace s ŘLP ......................................................................................................................... 7
Vlnová kuchařka........................................................................................................................... 8
9.
Příprava k letu.............................................................................................................................. 8
9.1.
Předpověď počasí .................................................................................................................... 8
9.2.
Příprava techniky ..................................................................................................................... 9
10.
Start, let v aerovleku ............................................................................................................. 10
10.1.
Příprava k letu................................................................................................................ 10
10.2.
Start ................................................................................................................................... 10
10.3.
Let ve vlně.......................................................................................................................... 10
10.4.
Přistání v terénu ................................................................................................................ 11
10.5.
Přistání na LKFR ................................................................................................................. 12
10.6.
Ztráta orientace, vlétnutí do mraku .................................................................................. 12
10.7.
Komunikace s Mošnov věž, pravidla pro lety v TMA ......................................................... 13
11.
Západní, mírně jihozápadní a severozápadní situace ........................................................... 14
12.
Jižní a jihovýchodní situace ................................................................................................... 16
12.1.
Vlna za Smrkem ................................................................................................................. 17
12.1.1.
První vlna za Smrkem ........................................................................................................ 17
12.1.2.
Druhá vlna za Smrkem ................................................................................................... 19
12.2.
Vlna za Velkým Javorníkem ............................................................................................... 20
12.3.
Vlna nad Lysou horou ........................................................................................................ 21
12.4.
Vlna za Travným ................................................................................................................ 22
12.5.
Vlna Frenštát pod Radhoštěm - Hodslavice ...................................................................... 23
12.6.
Vlna nad údolím rožnovské Bečvy ..................................................................................... 24
12.7.
Vlna za Hostýnskými vrchy ................................................................................................ 24
13.
Taktika letu ve vlně, využití vlny k přeletům ......................................................................... 25
13.1.1.
Stoupání, vyhledání nejsilnějšího stoupání, oblačnost ................................................. 25
13.1.2.
Plánování tratí ............................................................................................................... 25
13.1.3.
Přeskoky mezi jednotlivými vlnami ............................................................................... 25
14.
Internetové dokumenty, prezentace apod. .......................................................................... 26
15.
Závěr ...................................................................................................................................... 26
Vlnová kuchařka a Směrnice pro létání v dlouhé vlně za Beskydami
Úvod
Vlnové létání bylo vždy považováno za jakýsi vrchol v plachtění. Častokrát náročné situace prověří
připravenost plachtaře jak po stránce fyzické, tak po stránce jeho teoretických znalostí.
S využitím vlny se dají plnit podmínky zlatého a diamantového převýšení pro získání odznaku FAI. Za
využití příznivých situací lze uskutečnit hodnotných přeletů podél vrcholů hor.
Moravskoslezské Beskydy tvoří nejzápadnější výspu Karpatského oblouku. Jejich členitost komplikuje
velké plachtařské výkony, které jsou známé z Jeseníků a Krkonoš avšak zároveň umožňuje plachtit ve
vlně při nejrůznějších směrech větru.
Tato vlnová kuchařka má usnadnit začínajícím plachtařům jejich první krůčky v beskydské vlně a
plachtařům zkušeným připravit nové výzvy. Následující kapitoly nemají nahradit popis teorie vlny,
který lze nalézt v odborných publikacích, VPL-5 apod. Vlnová kuchařka je pouze souhrnem
dosavadních znalostí, doporučení a odhadů pro létání v beskydské vlně a okolí.
Jiří Pělucha
31. 10. 2013
4
Směrnice pro létání v dlouhé vlně z letiště Frýdlant nad Ostravicí
1. Typy vlnových situací
Z letiště Frýdlant nad Ostravicí lze využít zejména následujících vlnových situací.


jižní až jihozápadní situace za hřebenem Smrk – Radhošť
západní situace za hřebenem Skalka – Ondřejník
Podrobně budou jednotlivé situace podle směru větru rozebrány v části Vlnová kuchařka.
Dále se pak rozlišují 2 typy vlnových situací, a to podle pokrytí oblačnosti na vlnu I. a II. typu.


vlna I. typu – pokrytí oblohy do 4/8 nízké nebo střední oblačnosti, fénová mezera mezi
rotorem a fénem.
vlna II. typu – pokrytí oblohy do 6/8 nízké nebo střední oblačnosti, fénová mezera mezi
rotorem a fénem.
Létání vlny II. typu je povoleno pouze pilotům, kteří mají platnou kvalifikaci pro lety podle přístrojů.
Ve směrnici budou dále rozebrány pouze pravidla pro létání vlny I. typu
2. Využívání vzdušných prostorů
Pro lety v dlouhé vlně za Beskydami se využívá prostor třídy E tj. neřízený prostor do letové hladiny FL
95, v případě povolení ŘLP lze použít prostor TMA I, TMA II Ostrava, případně CTA Ostrava do hladiny
FL 125.
3. Požadovaná kvalifikace pilotů pro létání v dlouhé vlně
Pro samostatné lety v dlouhé vlně musí pilot splnit následující požadavky:




absolvovat školení dle AK-PL II/20a
seznámit se se Směrnicí pro létání v dlouhé vlně za Beskydami
v pilotním zápisníku mít potvrzeno absolvování školení a seznámení se směrnicí
absolvovat let v dlouhé vlně za Beskydami s instruktorem AK Frýdlant nad Ostravicí
Samostatné lety potvrdí instruktor, který s pilotem provedl dvojí let nebo VLP. Pro piloty
pokračovacího výcviku, je doporučeno absolvovat více letů ve dvojím. Schopnost létat v dlouhé vlně
samostatně potvrzuje instruktor pověřený vedením pokračovacího výcviku.
Samostatné lety žáků plachtařského výcviku v dlouhé vlně je pro jižní situace zakázána, pro západní
(ondřejnickou) situaci povoluje samostatné lety instruktor pověřený vedením základního výcviku.
Jiří Pělucha
31. 10. 2013
5
4. Opatření při změně meteorologické situace
Při výjimečné situaci uzavření nad mraky upravit kurz letu na cca 330-360 a informovat o této situaci
dispečera Ostrava Radar. Pokračovat dále podle pokynů ŘLP.
V zásadě při jižní situaci nevzniká výrazné nebezpečí pro uzavření nad mraky, přesto je povinností
pilota sledovat oblačnost a v případě zavírání oblačnosti fénového oka provést okamžitý sestup.
Pilot nesmí zalétávat do oblasti přízemní závětrné vrstvy horských hřebenů vzhledem k výskytu
značné turbulence a zvýšeného opadání.
Bezpečný návrat z oblasti první vlny při jižní situaci je cca 1000-1100m QNH podle výkonnosti kluzáku
a aktuální meteorologické situace. Uvedené platí pro oblast první vlny zhruba nad obcí Kunčice p. O.
a blíže k letišti. Bez dostatečné výšky pro návrat není vhodné zalétávat od prostoru severně od LKFR,
návrat je pak totiž proti silnému větru.
5. Způsoby aerovleku do vlnových situací
Vzlety provádět vždy ze severního pásu VPD dráhy 260. Vzhledem k orientaci VPD 260-080 se při
jižních situacích provádí start s bočním větrem. Je nutné dbát provozních omezení vlečných letounů a
kluzáků. Při krátkodobém zvýšení rychlosti větru je povinnost odložit start do jeho uklidnění na
povolené maximum. První zatáčku provádět vždy směrem doleva proti směru větru. Po startu je
vlekař povinen zahájit bezpečné stoupání na zvýšené rychlosti vzhledem k výskytu výrazné
turbulence druhého rotoru, který ovlivňuje první fáze aerovleku ihned po startu.
Směr aerovleku z LKFR:



pro jihozápadní situaci: LKFR - mimoúrovňová křižovatka Čeladná – Ostravice – obec Kunčice.
Místo vypnutí cca obec Kunčice pod Ondřejníkem.
pro jižní situaci: LKFR - mimoúrovňová křižovatka Čeladná – návětří hory Ostrá – Ostravice
Golf. Místo vypnutí Ostravice Golf.
pro západní situaci: LKFR - mimoúrovňová křižovatka Čeladná – Ostravice a zpět nad město
Frýdlant buďto pravou nebo levou zatáčkou. Místo vypnutí oblast mezi řekou Ostravice a
LKFR
V aerovleku provádět pouze zatáčky protivětru a v případě potřeby nastoupání výšky traverzovat
protivětru v prostoru Nová Ves – Pstruží – Čeladná – Kunčice p. O. Nezalétávat do závětří hřebenů
Smrku, Kněhyně, Radhoště apod.
Není vhodné zalétávat do prostoru severně od LKFR.
Jiří Pělucha
31. 10. 2013
6
6. Pravidla pro lety v dlouhé vlně
Pro lety v dlouhé vlně je možno použít pouze kluzáky, které nemají tyto lety letovou příručkou
zakázány. Lety mohou být prováděny pouze s funkčním přístrojovým vybavením a radiostanicí.
Pilot je povinen navázat radiové spojení s ŘLP Ostrava Radar dostatečně včas před plánovaným
vstupem do prostoru TMA II Ostrava, resp. TMA I Ostrava. Před dosažením dohodnuté letové hladiny
před zahájením provozu je pilot rovněž povinen navázat radiové spojení.
Při letech vedle rotoru, který je ve formě mraku (případně pod Ac Lent.) je nutné dodržovat
horizontální a vertikální vzdálenost od oblačnosti dané předpisem. Je zakázáno vlétávat do
oblačnosti.
Při létání v rotorové situaci nevlétávat do rotorů, udržovat si dostatečnou vertikální vzdálenost od
rotoru a počítat s možností posunu rotoru proti větru.
Okruh pro přistání volit pravý na dráhu 260. Zařazení na okruh volit nejpozději do polohy po větru ve
výšce nejméně 300m AAL, z důvodu bezpečnosti výše. Doporučený postup je zařazení ve větší výšce
než 300m AAL a sestup od polohy po větru provádět s otevřenými brzdícími klapkami. Pro
eliminování bočního větru přistávat úhlopříčně na dráhu 260. Ve výjimečných situacích při zvláště
silném větru volit přistání napříč drahou proti větru. Směr přistání volit vždy mimo překážky ve směru
finále.
Směrnice je závazná pro všechny piloty startující z letiště Frýdlant nad Ostravicí, pilot je povinen
dodržovat další závazná pravidla létání podle předpisů L2, P1, letištního řádu apod.
7. Koordinace s ŘLP
Před každým vlnovým provozem oznámit zahájení provozu na Mošnov Věž. Tel. číslo je dostupné
z AFISu LKFR. S dispečerem dohodnout letovou hladinu pro přechod na frekvenci 125,100 MHz a tuto
informaci oznámit na předletovém briefingu pilotům, kteří budou provádět lety do vlny. Za letu
provádět standartní komunikaci s Ostrava Radar na frekvenci 125,100 MHz. Při přecházení zpět na
frekvenci LKFR se z korespondenci s Ostrava Radar odhlásit. Případně provést odhlášení telefonicky
po ukončení letu.
Směrnice je závazná pro používání v AK Frýdlant n. O., o.s.
Schválil: Vedoucí letového provozu Ing. Karel Jursa
......................
Vypracoval: Předseda bezmotorového odboru Ing. Jiří Pělucha
.....................
Jiří Pělucha
31. 10. 2013
7
Vlnová kuchařka
8. Příprava k letu
8.1. Předpověď počasí
Silný vítr a vhodný směr větru, jakožto nutnou podmínku pro vznik vlnu úspěšně předpovídá mnoho
internetových zdrojů.
Pro běžného občana je nejspíše nejznámější zdroj předpovědi Český Hydrometeorologický Ústav
(ČHMU). Jeho textové předpovědi jsou však přizpůsobeny většině obyvatelstva a vhodnou situaci
musíme hledat mezi řádky. Například předpověď ve tvaru „v nížinách zataženo nízkou oblačností, vítr
slabý, jižní, na hřebenech hor kolem 10m/s“ zhruba napovídá tomu, že se bude vyskytovat inverzní
situace a za Beskydami se bude tvořit minimálně rotorové proudění.
Obr. 1: Inverzní oblačností pokrytá celá ČR, za Beskydami patrné fénové oko.
Kvalitní plachtařské předpovědi dodává FLYMET v sekci Vlna/Svah. Lze využít i předpověď profilu
větru s výškou z amerického modelu pod odkazem http://ready.arl.noaa.gov/READYcmet.php nebo
slovenského SHMÚ http://www.shmu.sk/sk/?page=477
Podle zkušeností se lze na vlnu dle předpovědi připravit minimálně 1-2 dny dopředu, orientačně lze
s vlnou počítat řádově až se 3-4 denním předstihem.
Jiří Pělucha
31. 10. 2013
8
8.2. Příprava techniky
V dnešní době lety zaznamenávají tzv. loggery a pro navigaci slouží malé palubní počítače tzv. PDA
nebo PNA. Je více než vhodné zkontrolovat si funkci osobních PDA přístrojů včas před letem, nejlépe
den předem, kdy chceme letět. Kontrolovat je vhodné funkci navigačního programu, aktuálnost a
správnost otočných bodů a připravených tratí. Rovněž je vhodné nabít vnitřní baterku přístroje,
gelové baterie a zkontrolovat pojistky v propojovacích kabelech.
Z předpovědi počasí a poté z aktuální situace na letišti před letem je vhodné přizpůsobit oblečení.
Pokud se vyskytuje jihovýchodní až jižní situace s malým nebo žádným množstvím oblačnosti, není
nutné oblékat příliš tlusté oblečení. Obvykle stačí spodky a kalhoty, tričko, košile, vesta, případně
tenká bunda. Horní oblečení volit tak, aby se v případě potřeby dalo rozepnout a vyhrnout rukávy.
Nejsou vhodné nerozepínací roláky apod. při západních, frontálních jihozápadních situacích, nebo též
občas po frontálních situacích bývá oblačnosti více a každé zastínění slunce vysokou nebo střední
oblačností se citelně projeví na teplotním komfortu v kabině. Pro tyto situace volit teplejší oblečení,
rovněž s možností rozepnutí. Před usednutím do kluzáku si převlečte tričko za suché, to stávající jste
si určitě propotili při vytahování hangáru a tahání kluzáku na start.
Vhodné jsou čepice, nebo kukly, které kryjí zadní část krku, často kabinou na hlavu nepříjemně
profukuje. Šál je vhodné použít při vyšší vlhkosti vzduchu v kabině a nízkých teplotách. Při
vydechování vzduchu do šály se předejde se namrzání a mlžení vnitřku kabiny!
Teplá obuv… kapitola sama pro sebe, zde neuděláme chybu, když nám na chodidla bude teplo nebo
nedejbože příliš horko :) Naopak podchlazené nohy vedou často k předčasnému ukončení letu nebo
k předčasnému puzení k močení. Vhodné jsou vlnové návleky z výroby Petry Papežíkové. Chybou je
nacpat si hrubé ponožky do bot a mít těsno v botách, nohy v těsném prostředí promrznou. Dalším
řešením je elektrické vytápění ponožek… Pro zabránění omrzání nebo podchlazení nohou je vhodné
s prsty cvičit. Vhodné jsou volné boty, případně „papuče“ a více vrstev ponožek.
Pro déle trvající lety je nutné vyřešit problém močení… Všechny systémy řešení lze diskutovat s piloty
u piva.
Dostatečná zásoba jídla a nápoje je rovněž důležitou součástí vlnového letu. Průměrné lety dosahují
kolem 3-4 hodin, nejsou však výjimkou i 7-8 hodinové lety ve vlně. „Rekordní“ lety mohou hravě
dosáhnout i překročit 10 hodin. Osobní pohoda zaručuje kvalitní let, kručení břicha pohodě na palubě
nepřidá :) Zkušený vlnový plachtař M. Kratochvíl z AK Posolený doporučuje sušené maso, které před
požitím rozehřeje pod bundou. Vhodné jsou i müsli tyčinky atd.
Další povinné vybavení: sluneční brýle, rukavice.
Dle předpisu je povinná výbava nad 4420m n. m. kyslík. Při dlouhodobějším pobytu nad 4000m QNH
bez kyslíku se zužuje vidění díky slabému prokrvení mozku, doporučuje se pravidelně otáčet a
protahovat hlavu.
Jiří Pělucha
31. 10. 2013
9
9. Start, let v aerovleku
9.1. Příprava k letu
Do vlny lze často startovat za východu slunce a přistávat za západu. Pro dosažení kvalitních přeletů je
tedy nutné připravit kluzák i osobní věci ještě před východem slunce. Pokud se předpokládá dobrá
vlnová situace, je třeba být připraven na startu za východu slunce.
Start do vlny se neobejde bez vlečného letounu a vlekaře. Zde je opět nutné domluvit se
s konkrétním vlekařem den předem, není totiž zvykem, že by vlekaři chodili na letiště za ranního
kuropění :)
Pro vlnění pro zážitky z letu však stačí startovat kdykoliv v průběhu dne, pokud to silný boční vítr
dovolí a nejsou překonány maximální limity pro vlečný letoun a kluzák.
Když je předpoklad silného bočního větru, je subjektivně ověřena situace, kdy se zhruba kolem
východu slunce, cca na 1-2 hodiny vítr uklidňuje na sílu přijatelnou pro start. Ta samá situace se
objevuje před západem slunce. Při silném bočním větru přes den, je nutné pozorovat náhlé zklidnění
větru díky přecházení a pulzování rotorů přes letiště směrem na sever. Po silném nárazu větru, který
trvá několik minut, přichází uklidnění. Přecházení rotorů mohou zobrazovat chmurky, které
přecházejí přes letiště.
9.2. Start
Start se provádí vždy z dráhy 260 a to konkrétně z jejího severního okraje. Důvodem je co nejvíce se
vybočit proti často bočnímu větru. Po startu je nutné ihned točit proti větru a s dostatečnou zásobou
rychlosti stoupat. První výraznější turbulence se nachází nad továrnou Ferum, průběh celého vleku
bývá většinou turbulentní, první rotor je nutné prolétnout kolmo na jeho směr, tedy v závislosti na
směru větru a postavení hor. První rotor se nachází zhruba na spojnici Ostré hory a Skalky, po
prolétnutí se dostává vlek do laminárního proudění. Doporučuje se vypínat po ověření ustáleného
laminárního proudění a v dostatečné výšce. Sklesat v ověřeném stoupání lze vždy, hledat stoupání na
rotorech je obtížnější.
Ověřená výška vypnutí se pohybuje kolem 1000-1300 m QFE. U méně zkušených plachtařů
doporučuji horní hranici uvedeného doporučení, nebo klidně výše. Pokud už ve vlně létá někdo před
vámi, je dobré požádat o určení jeho výšky vypnutí a stoupání po vypnutí apod.
9.3. Let ve vlně
O technice letu ve vlně široce pojednává učebnice VPL-5, doporučuji nastudování kapitoly o vlně. Jde
to samozřejmě i bez toho, ale efektnější je to když víte, co se v ovzduší děje a jak vlnu lítat. Zde tedy
krátce o poznatcích typických pro Beskydy.
Nepřelétávejte hřebeny proti větru v malé výšce, netočte v blízkosti rotoru nebo v blízkosti vlnového
mraku po větru, při vyklesávání na letiště se nenechte sfouknout po větru od letiště, pozorujte
oblačnost nebo oblačnou mezeru pod sebou. Sklesání 1000 a více metrů chvilku trvá.
Jiří Pělucha
31. 10. 2013
10
Při ztrátě výšky nebo nenavázání do vlny je bezpečný návrat na LKFR cca v 500-600m QFE v oblasti
Čeladná – Kunčice. Obecně platí, že by se plachtař neměl vyskytovat pod úrovní Skalky v oblasti
Kunčic pod Ondřejníkem. Vše však platí s přihlédnutím na aktuální stav počasí, síle větru a výkonnosti
kluzáku.
Pokud si nejste bezpečným návratem na letiště, přistaňte na vhodné pole! Není to žádná ostuda a je
lepší bezpečně přistát na pole než rozbít letadlo (a sebe) v předpolí nebo na stromech.
9.4. Přistání v terénu
Je několik vhodných polí (prakticky odzkoušených) pro přistání v terénu. Vždy je nutné přihlédnout
k aktuálnímu stavu plochy. Tento návod je nutné brát pouze jako uvedení vhodných polí.
LKFR
Čeladná
S (jih)
Pole Čeladná
Jiří Pělucha
31. 10. 2013
11
LKFR
Frenštát
Trojanovice
S (jih)
Pole Trojanovice
9.5. Přistání na LKFR
Pokud se rozhodnete ukončit let, je vhodné vyklesat v prostoru nad LKFR na brzdách. Z velkých výšek,
cca 3500-3000m QNH a výš provádějte vyklesání postupně. Rychlé klesání není dobré pro lak a může
se intenzivně mlžit kabina. Pokud je rychlé vyklesání nutné vzhledem ke zhoršující se situaci, nedbejte
na předchozí radu. Při vyklesání se nenechte sfouknout daleko od letiště.
Přistání proveďte v závislosti na síle větru, pokud je vítr jižní, lze volit jak dráhu 080 nebo 260, pokud
možno co nejvíce proti boční složce větru. Při silném jižním větru lze s precizním rozpočtem přistát i
kolmo na směr dráhy a to buď na jejím západním, nebo východním konci. Nikdy nepřistávejte proti
letadlům a budovám!
Při jihozápadním a západním větru volte pro přistání dráhu 260.
Na okruh se zařaďte s dostatečnou výškovou rezervou. Zvláště při letu mezi 3-4 OZ pravého na 260
dochází velkého závětří k významnému opadání. Za dostatečnou výšku v poloze po větru lze
považovat 200-300 m QFE. Vše přizpůsobit aktuální situaci a doporučení Frýdlant INFO. Okruh volit
vždy po větru, pro případ malé výškové rezervy dotočit proti větru na letiště a provést přistání.
9.6. Ztráta orientace, vlétnutí do mraku
Vždy si buďte jisti svou aktuální polohou a polohou proti hřebenu Beskyd a větru. Při vlnových situací
s více oblačnosti může nízká rotorová oblačnost zakrývat část země. Znalost místopisu pak pomůže
orientovat se i podle menších vesnic apod.
Jiří Pělucha
31. 10. 2013
12
Při stoupání, zvláště pak v prvních fázích pod vlnovými mraky (Alt. lent.) dochází k jejich
dostoupávání. Lenťáky se totiž nacházejí nad námi a stoupání je natočeno proti větru. Při
dostoupávání základen lenťáků je třeba pozorovat i prostor nad sebou a včas se posunout proti větru.
Při vlétnutí do oblačnosti je nutné zachovat chladnou hlavu, a pokud je jím kluzák vybaven, zapnout
zatáčkoměr. Další směr letu volit s ohledem na situaci před vlétnutím do oblačnosti. Pokud máte
velkou výšku, je možné letem směrem na jih, resp. proti větru opět z oblačnosti vylétnout. Pokud jste
se nacházeli v menší výšce v blízkosti hor, je lepší opustit prostor hor směrem na sever. Opět je nutné
směr přizpůsobit poloze před vlétnutím do mraku. Pozor na hřeben Ondřejníku (nachází se severně
od Kunčic). Použijte brzdící klapky, při jejich plném otevření by kluzák neměl překročit maximální
rychlost. Pro zvýšení opadání se rovněž doporučuje otevřít podvozek.
Pro odhad uletěné vzdálenosti může sloužit následující tabulka. Udává počet kilometrů ulétnutých za
jednu minutu letu danou rychlostí. Je nutné brát v úvahu rychlost větru a to jestli letíme proti nebo
po větru. Ve vlně ve větších výškách dosahuje vítr rychlosti běžně 20 i více metrů za sekundu.
Rychlost letu
km/h
80
100
120
180
200
km/min
1.3
1.6
2
3
3.3
Rychlost větru
m/s
5
10
15
20
30
km/h
18
36
54
72
108
Případné záložní plochy pro přistání v oblasti FM jsou ULL letiště Místek – Bahno a Baška. Dále pak
ULL plocha Sedliště.
Proč ovládat tyto znalosti v době GSP? PDA totiž přestane fungovat v nejméně vhodné chvíli.
Dokázáno Murphyho zákonem.
9.7. Komunikace s Mošnov věž, pravidla pro lety v TMA
Před letem je vhodné informovat Mošnov věž telefonicky, je totiž předpoklad, že poletíte i v prostoru
TMA. Za letu před vstupem do prostoru TMA nebo před dosažením domluvené výšky pro daný den se
přelaďte na frekvenci Ostrava Radar 125,100 (případně Mošnov Věž 120,800).
Komunikace je stejná jako obvykle, tedy: koho volám, kdo jsem, v čem letím, odkud letím, kde se
nacházím a co chci provádět. Podle dosavadních zkušeností povoluje dispečer dostup až do výšky
kolem 3000-3500m.n. m. Pro dosažení větších výšek je nutné použít odpovídač :(
Důrazné doporučení: dejte o sobě ve vlně vědět, nebuďte partyzáni, dispečeři vám hlavu neutrhnou
za případné chyby v komunikaci ani vás z vlny nevykážou! Je lepší, aby o vás věděli, než aby nad
Frenštát poslali Boeing. Několikrát jsme ho po předchozím upozornění od dispečera viděli ve stejné i
menší hladině.
Jiří Pělucha
31. 10. 2013
13
10. Západní, mírně jihozápadní a severozápadní situace
Vlna tvořící se za hřebenem Ondřejníku při západním, jihozápadním nebo severozápadním směru
větru. Hlavní nejvíce využívaná část stoupavého pásma se nachází přímo nad letištěm Frýdlant a nad
městem Frýdlant ve směru od jihu na sever.
Start probíhá většinou bez problémů, z dráhy 260°, často se při západním až jihozápadním větru
vyskytuje výraznější střih větru od jihu. Vlek je bez výraznějších turbulencí a výška vypnutí nemusí být
velká. Většinou pro bezpečné navázání do vlny stačila výška 500-700 QFE.
Při západních (jiho- a severozápadních stočení směru větru) se vlnové pásma vyskytují i nad
přehradou Šance a trvají až k vesnici Bílá, rovněž nad osadou Podolánky bylo lokalizováno stoupání.
Toto je způsobeno jižními hřebeny Smrku a Kněhyně.
Neprozkoumané, pro západní situace, zůstávají oblasti Raškovic a Morávky - za severním hřebenem
Lysé a Jablůnkovské údolí od hřebenu Javorového a Ostrého.
stoupavá pásma při západních situacích
Jiří Pělucha
31. 10. 2013
14
málo prozkoumaná vlna v Jablůnkovském údolí
Porovnání letů s předpovědí:
Let 27. 11. 2011, J. Pělucha, Std. Cirrus, max. výška 3200m QNH
Jiří Pělucha
31. 10. 2013
15
11. Jižní a jihovýchodní situace
Pro dosažení zlatého a teoreticky i diamantového převýšení jsou Beskydy postaveny na jižní, případně
jihovýchodní a jihozápadní situace.
Jihovýchodní situace nebývají příliš časté, a pokud jsou, vyskytuje se často zeslábnutí větru
v hladinách kolem 2000m. n. m.
Čistě jižní, velmi silný vítr se vyskytuje často před příchodem frontální situace od západu. Lze
pozorovat postupné nasouvání oblaků vyšších pater (cirrů apod.) směrem od západu a tím zjistit
postupné stáčení větru od západu.
Jihozápadní situace, se směry větru okolo 200° - 230° jsou z hlediska stálého směru větru a vzestupné
tendence síly větru s výškou ideální. Při klasických jihozápadních situacích pomáhá i mírná západní
složka větru při startu z dráhy 260.
Start je vždy z dráhy 260, ze severní části VPD. Po startu se vyskytuje silná turbulence spojená s
druhým, případně prvním rotorem. Místo vypnutí se nachází v první vlně po dosažení laminárního
proudění, většinou v prostoru Ostravice, Čeladná, Kunčice pod Ondřejníkem. Bezpečná výška vypnutí
bývá minimálně 1000m QFE, může se však v různých situacích lišit.
Následují popisy a lokalizace stoupavých pásem vycházející z pozorování a letů M. Pospíšila (MP) a
ostatních pilotů AK Frýdlant a AK Hranice.
Jiří Pělucha
31. 10. 2013
16
11.1.
Vlna za Smrkem
11.1.1. První vlna za Smrkem
Při typické jižní situaci se rotor nachází na spojnici hory Ostrá a Skalka. Před rotorem se nachází
laminární stoupání. Výška vypnutí může být v závislosti na situaci od 1000-1400 m QFE. Podle
historických pramenů docházelo k vypnutí v prostoru před prvním rotorem i ve výškách 600-800 m
QFE, to se ale jednalo o učebnicové vlnové situace. Laminární stoupání se nachází přibližně na
spojnici golfových hřišť Ostravice a Čeladné. Schematický řez vlnou je uveden níže. Odpovídá klasické
situaci při síle větru cca 8-10 m/s v přízemní vrstvě a 10 a více m/s na hřebenu Smrku.
Při nižší síle větru je nutné stoupání hledat blíže k hřebeni Smrku a to až nad pahorkem Malého
Smrčku. Viz druhý nákres vlny.
Schematický řez typickou jižní situací, zdroj J. Förchtgott
Jiří Pělucha
31. 10. 2013
17
Příklady typické jižní situace:
J. Pělucha, DG-200, dne 18. 11. 2012, oblasti stoupání: Kunčice – Čeladná, Veřovice – Mořkov.
J. Pělucha, DG-200, dne 05. 11. 2011, vítr 170-180°.
Jiří Pělucha
31. 10. 2013
18
11.1.2. Druhá vlna za Smrkem
Druhá vlna při jižní situaci se nachází zpravidla nad letištěm Frýdlant nad Ostravicí. Je třeba počítat se
zvýšenou turbulencí při přistávání. Druhou vlnu lze použít pro přeskok do první vlny za Travným.
Lokalizace druhé vlny nad letištěm Frýdlant nad Ostravicí.
Jiří Pělucha
31. 10. 2013
19
11.2.
Vlna za Velkým Javorníkem
Laminární stoupání za Velkým Javorníkem – v závislosti na směru větru je lokalizováno nad
předměstím Frenštátu pod Radhoštěm, nebo ve stejné vzdálenosti od svahu severněji. Dostup je
většinou od 3600 do 4100 m. Toto místo je důležité pro získání výšky po příletu z vlny za Hostýnskými
vrchy. Dostup a rychlost stoupání v této oblasti jsou silně závislé pravděpodobně na fázi s prouděním
nad předchozími hřebeny. Ojediněle stoupání chybí, ojediněle je velmi silné a s velkým dostupem i za
situací, kdy je na ostatních místech vlna nevýrazná. Dosáhl jsem zde např. 4900 m QNH na stoupání 4
m/s za situace, kdy dostup v jiných místech byl max. 2600 m QNH a stoupání do 1,5 m/s. (MP)
Rotor a laminární stoupání nad úpatím Ondřejníka (Skalky), je ve fázi s prouděním za Velkou Stolovou
horou a proto je nejsilnější při jižním proudění (až 4 m/s). S výškou většinou slábne rychleji než
ostatní stoupání a dostup je zde zpravidla také nižší (o cca 300 až 500 m). (MP)
J. Pělucha, DG-200, 28. 11. 2012, příklad vlnového stoupání za Javorníkem, dosaženo při větru cca
220°-250° výšky 4000 m. n. m.
Jiří Pělucha
31. 10. 2013
20
11.3.
Vlna nad Lysou horou
Při několika letech se vyskytly situace, kdy se dalo navázat do laminárního proudění nad jižní oblastí
Lysé hory. Jednalo se nejspíše o vlnu od Smrku, která byla podpořena ještě svahem Lysé hory.
Příklady dvou letů J. Paličky, první ze dne 3. 12. 2011 a druhý dne 3. 11. 2012. Vítr vždy podle
pražského výstupu 240°, při zemi na LKFR nevýrazný jižní, nebo nárazovitý.
Jiří Pělucha
31. 10. 2013
21
11.4.
Vlna za Travným
Při přeskoku do Jablunkovské vlny bylo několikrát lokalizováno stoupání za Travným.
Lokalizace vlny za Travným.
Jiří Pělucha
31. 10. 2013
22
11.5.
Vlna Frenštát pod Radhoštěm - Hodslavice
Většinou zmenšené opadání až mírné stoupání ve větších výškách, cca 2500m QNH, oblast využitelná
pro přeskok do vlny za Kelčským Javorníkem.
K. Elsnic, Discus b, 30. 10. 2010, vítr 180-200°, na LKFR silný nárazový 180°.
Jiří Pělucha
31. 10. 2013
23
11.6.
Vlna nad údolím rožnovské Bečvy
Tuto vlnu výrazněni využívají plachtaři z Hranic. Navazují do ní přeskokem z vlny za Kelčským
Javorníkem. Její význam je v propojení vlny za „kelčem“ s beskydskou vlnou.
R. Krejčiřík, Ventus 2a, 24. 9. 2010, vítr 180-200°
11.7.
Vlna za Hostýnskými vrchy
Vlna za Kelčským Javorníkem je úspěšně využívána plachtaři z Hranic. Podrobně rozebrána ve
Směrnici AK Holešov, viz: http://www.akfrydlant.cz/files/Beskydska_Vlna-Milos_Pospisil.pdf
Jiří Pělucha
31. 10. 2013
24
12.
Taktika letu ve vlně, využití vlny k přeletům
12.1.1. Stoupání, vyhledání nejsilnějšího stoupání, oblačnost
Stoupavé pole je „sneseno“ proti větru. Nefunguje zde tedy klasický přístup snosu stoupavého
proudu větrem v termice, tedy nehledáme stoupání pod kluzákem proti větru, ale mírně sneseni
s větrem, pozor ale na polohu rotorů.
Při stoupání je třeba mít na paměti, že oblačnost (Altocumulus Lenticularis – „lenťák“) je také
s výškou postaven proti větru, při stoupání je tedy možné do něj zespoda vlétnout. Je tedy dobré
pozorovat pohledem vzhůru výskyt případné oblačnosti.
Často se stává, že při jihozápadních až západních situacích je přízemní vítr na letišti ve Frýdlantě
ovlivněn dýzovým efektem mezi Lysou a Ondřejníkem a tedy je čistý jižní. Pokud podle tohoto
přízemního větru budeme hledat stoupání ve vlně za Smrkem při známé jižní situaci, nemusí se nám
podařit stoupání nalézt. Spolehlivým ukazatelem přízemního větru neovlivněného dýzou je komín
Biocelu Paskov.
Odhad větru ve výšce… program Seeyou na PNA/PDA ve vlně neudává sílu větru, k tomu potřebuje
znát snos při kroužení. Ve vlně se však nekrouží. Nejlépe lze vítr ve výšce odhadnout pomocí funkce
GS (groud speed), při rovném letu porovnejte aktuální rychlost na rychloměru s rychlostí GS v seeyou.
rozdíl rychlostí bude rychlost větru, pokud letíte proti němu. Při letu v lamináru se létá ve vybočení
téměř kolmo na vítr. GS se při takových kurzech blíží aktuální rychlosti. V takovém případě je nutné
měnit kurzy letu, chvíli počkat, letět rovně, pozorovat GS a určit směr, ve kterém je GS nejmenší.
Často se stane, že GS je ve větší výšce při opravdové vlně rovna cca 10-30kmh. To odpovídá rychlosti
větru ve výšce cca 40-50kmh, tj. 15-20m/s :)
12.1.2. Plánování tratí
Volba pásky: pro zvětšení délky tratí se doporučuje pásku umístit do stejného místa jako otočný bod,
zbytečně se tím nepůlí délka ramena. Pokud plánujete delší tratě doporučené místa VBT (pásky) jsou:
Ostravice Golf, Čeladná nádraží, Kunčice nádraží.
Je více než vhodné umístit cílovou pásku do stejného bodu jako startovní. Jsou situace (rotorová
vlnka) kdy je let do druhé vlny nad Frýdlant zbytečný a zbrzdí celý přelet, resp. hrozí zbytečné
neuzavření tratě po obletu a pak méně bodů za jinak hodnotný rychlý let.
12.1.3. Přeskoky mezi jednotlivými vlnami
Při přeskoku do Jablůnkovské (Třinecké) vlny se využívá stoupání za Travným a až od travného se
přeskakuje směrem k Ropici – Hnojníku.
Lze použít využití druhé vlny nad Frýdlantem (jižní vlna) pro přeskok do vlny za Travným.
Při přeskoku z druhé vlny do první, případně z vlny Jablůnkovské do vlny za Smrkem je nutné
uvažovat zvýšené opadání v místech rotorů a přeskok volit s dostatečnou rezervou výšky, aby se
předešlo případnému vlétnutí do rotoru, jak už označeného oblačností nebo ne. Bezpečná výška
navázání do stoupání ve vlně za Smrkem bývá cca 1000m QFE. Nejlepší trajektorie je kolmo na rotory,
aby byl pobyt v klesání co nejkratší. Je nutné uvažovat i silný protivítr, běžně i 15-20 m/s.
Jiří Pělucha
31. 10. 2013
25
13.
Internetové dokumenty, prezentace apod.
Prezentace k pozemní přípravě II/20a
http://www.akfrydlant.cz/files/Prezentace_beskydsky_vlnovy_seminar.pdf
Vlnový report 2012
Vlnový report 2013
Prezentace J. Horák – Teorie Vlny http://www.akfrydlant.cz/files/Teorie-vlny.pdf
Prezentace J. Kožár – Vlna v Martině http://www.akfrydlant.cz/files/lietanie_v_horach_20130827.pdf
Beskydský vlnový seminář – odkazy, předpovědi, literatura –
http://www.akfrydlant.cz/novinky/beskydsky-vlnovy-seminar-2013
14.
Závěr
Může se na první pohled zdát, že vlnové létaní jakož i příprava na něj je náročná a vyžaduje spoustu
úsilí, času a peněz. Může tomu tak skutečně být, avšak pokud se pilot připravuje na létání
zodpovědně a systematicky, není příprava na vlnu nikterak náročnější.
Turbulence na rotorech, nepříjemně složité řízení je pak odměněno klidným letem v laminárním
proudění. Pilotova snaha o létání ve vlně bude odměněna krásným scenériemi, které lze nalézt pouze
ve vlně :) a proto létejte vlnu, je krásná!
Jiří Pělucha
31. 10. 2013
26

Zde - Letiště Frýdlant nad Ostravicí

Transkript

Podobné dokumenty

KHaKi X-Wind