Francouzská revoluce První období revoluce

FRANCOUZSKÁ REVOLUCE
Francouzská revoluce
První období revoluce Krize starého režimu
• 18. stol – Francie kulturní metropole
• ministr financí Necker se snaží zabránit bankrotu (návrh daňové
reformy) → neúspěšně
• svoláno stavovské shromáždění
• → revoluce
Generální stavy
•
•
•
•
nespokojenost a stížnosti občanů
vznikají tzv. „sešity stížností“ (několik desítek tisíc)
zvolen třetí stav – advokáti, úředníci, obchodníci apod.
Prohlásili se za Národní shromáždění
Pád Bastily
Král rozhořčen → zasáhl proti stavům vojensky
pouliční bouře
14. července 1789 – útok na Bastilu
měšťané zbrojí → vznikají tzv. Národní gardy (chtěli udržovat veřejný
pořádek)
• Král ustupuje, smiřuje se s rebely
• přijetí barev revoluce – trikolory (bílá – král, červenomodrá – Paříž)
• Mluvčí třetího stavu se prohlašuje za zástupce Fr. Národa
•
•
•
•
Odstranění feudalismu
• třetí stav triumfuje
• povstání – tzv. Velký strach
• Národní shromáždění ruší privilegia aristokratů, závislost rolníků
na feudálech, soudní pravomoc vrchnosti, církevní desátky
• 26. srpna 1789 – Prohlášení práv člověka a občana (občané jsou si
rovni před zákonem, svobodné vyjadřování, právo vlastnit a svobodně
podnikat)
• vznikají diskuzní kluby přístupné všem (klub cordeliérů,
klub jakobínů)
Prvá ústava
• 3. září 1791 – prvá ústava
• Francie je monarchií, král přísahá věrnost ústavě, jmenuje ministry,
kteří jsou ale zodpovědní Národnímu shromáždění
• král má právo dočasného veta
• základní práva – svoboda slova, tisku, vlastnictví atd.
• Právo volit a být členem Národní gardy– jen majetní. Ostatní
FRANCOUZSKÁ REVOLUCE
označováni jako tzv. Pasivní občané (sansculoti)
• Zákonodárné národní shromáždění – hl. Zahraniční politika
Zahraniční intervence
• po vyhlášení ústavy → na Fr. Hranicích se shromažďují emigrantská
vojska
• girondini (umírnění republikání) navrhovali preventivní válku
• jakobíni byli proti (Robespierre)
• vyhlášena válka Františkovi II.
• Fr. armáda ve špatném stavu
• Fr. prohrává, vládne vnitřní neklid
• vzniká národní hymna – Marseillaisa
• sanculoti označují krále za zrádce
Druhé období revoluce Převrat z 10. srpna 1792
•
•
•
•
vévoda z Brunšviku vyhrožuje Paříži útokem (zastává krále)
radikálové to považují za vlastizradu → útok na palác
10. srpna 1792 - král s rodinou zajat
nepokoje a masakry v Paříži, Jakobíni zasahují proti kreveprolitím
Zrození republiky
• 20. září 1792 – bitva u Valmy – dobrovolníci porazili intervenční
armádu
• založen Konvent
•
• 21. žáří 1792 založení republiky
• skládal se hl. z girondinů, jakobínů a cordeliérů
a z nevyhraněných poslanců
• Fr. pokračuje v expanzi
Poprava krále a její důsledky
zápas o převahu v Konventu se vyhrotil v diskuzi o králi
hora – poprava, girondini – umírněné řešení
rozhodnuto pro popravu
21. ledna 1793 Ludvík (XVI.) Kapet popraven gilotinou
zhoršení mezinárodních vztahů
válka s Velkou Británií, Španělskem, sev. Nizozemím
vnitřní nepokoje, povstání rolníků ve Vendée
výbor veřejného blaha – nový výbor Konventu, kt. dohlížel na
opatření vlády
• vláda zatýká radikály → vyvrcholení napětí → povstání Pařížanů,
obléhají Konvent, zatýkání girondinů
• 2. června 1793 – převrat – Jakobíni k moci
•
•
•
•
•
•
•
•
FRANCOUZSKÁ REVOLUCE
Třetí období revoluce ( 2. 6. 1793 – 27. 7. 1794) Jakobínský převrat
• zákon o možnosti rozprodat konfiskovanou půdu rolníkům
• stanovení maximálních cen mouky a jiných základních věcí
• nová ústava (právo na práci, bezplatné vzdělání, soc. Podpora, volby)
Likvidace frakcí
• ohrožení Fr. → jakobíni posilují ústřední moc, rozšiřují práva
Výboru veřejného blaha
• M. Robespierre – předseda výboru, pronásledování vnitřního
nepřítele → Teror
• teror – odstranění nebo zastrašení všech, kdo by ohrozil vládu
• teror proti tzv. Zběsilým (radikální agitátoři), církvi
• zrušen církevní kalendář a zaveden nový, revoluční
• letopočet se datuje od vyhlášení republiky
• teror se obrací do vlastních řad
Teror
• vyřizování osobních účtů, udávání „nepřátel“ státu, obohacování se
• soudci ztrácí nezávislost
• stupňování teroru
Konec jakobínské diktatury
rozpory mezi členy Konventu
spiknutí proti Rbespierrovi
26. července 1794 – svrhnutí Robespierra
poprava Robespierra a dvaceti jeho společníků + dalších asi sto lidí (9
thermidoru)
• pojem thermidor se vžil jako označení pro konec revoluce
• k moci tzv. Thermidoriáni → správní reformy, vytlačování jakobínů,
uzavření jakobínského klubu, zatčení několika set jakobínů
•
•
•
•
Odpor proti termidoru
• Thermidoriáni zrušili státní kontrolu cen, svoboda podnikání a
obchodu, inflace
• bohatí x chudí
• nový proud – rovnostářský komunismus – Grachus Babeuf → pokus o
převrat (1796) → neúspěšně (ale inspirace pro další teoretiky blablabl)
Konsolidace režimu
•
•
•
•
•
Fr. vojska dosáhla úspěchů
1794 bitva u Fleurus – postup na území Belgie a Porýní
1795 – separátní mír s Pruskem
1796 – útok na Itálii (Napoleon Bonaparte)
1795 – nová ústava – zachována republika, omezena občanská
práva
FRANCOUZSKÁ REVOLUCE
• dvoustupňový volební systém
• výkonná moc – 5-ti členné direktorium, jmenované tzv. Radou
starších (poslanci starší 40 let)
• 1795 – pokus roajalistů o převrat – Republika zachráněna Napoleonem
Bonapartem, kt. Je rozstřílel na cucky dělama
• všeobecná amnestie pro jakobíny
Vláda directoria
• zahraniční politika
• vznikají tzv. „sesterské republiky“
Holandsko
Batávská republika
Itálie
Cispádská republika
Cisalpinská republika
Partenopská republika
Ligurská republika
Švýcarsko
Helvédská republika
• 1798 – expedice do Egypta (pokus o přerušení Británie s Indií)
• zástava inflace a růst cen potravin
• růst nezaměstnanosti
Napoleonův převrat
• malá stabilita vlády
• 9. listopadu 1799 – státní převrat – sesazení direktoria → moc do
rukou tří konzulů (první z nich je Napoleon)
• definitivní konec Fr. Revoluce
...konečně
FRANCOUZSKÁ REVOLUCE
Data
14. července 1789 – útok na Bastilu
26. srpna 1789 – Prohlášení práv člověka a občana (občané jsou si rovni před zákonem, svobodné
vyjadřování, právo vlastnit a svobodně podnikat)
3. září 1791 – prvá ústava
10. srpna 1792 - král s rodinou zajat
20. září 1792 – bitva u Valmy – dobrovolníci porazili intervenční armádu
21. žáří 1792 založení republiky
21. ledna 1793 Ludvík (XVI.) Kapet popraven gilotinou
2. června 1793 – převrat – Jakobíni k moci
26. července 1794 – svrhnutí Robespierra
1794 bitva u Fleurus – postup na území Belgie a Porýní
1795 – separátní mír s Pruskem
1796 – útok na Itálii (Napoleon Bonaparte)
1795 – nová ústava – zachována republika, omezena občanská práva
1795 – pokus roajalistů o převrat – Republika zachráněna Napoleonem Bonapartem, kt. Je rozstřílel
na cucky dělama
1798 – expedice do Egypta (pokus o přerušení Británie s Indií)
9. listopadu 1799 – státní převrat – sesazení direktoria → moc do rukou tří konzulů (první z nich je
Napoleon)