2013_03_Zpravodaj - Svaz chovatelů českého strakatého skotu

Transkript

Zpravodaj
Svazu chovatelů a plemenné knihy českého strakatého skotu
3
2013
www.cestr.cz
Více na straně 10
Důležité mléčné
komponenty
pro výrobu mléka
Vynikající vlastnosti mléka
strakatého skotu jsou ideální
pro výrobu kvalitních sýrů.
Czech Fleckvieh Cattle Association / Tschechischer Zuchtverband für Fleckvieh
3
2013
Zpravodaj
www.cestr.cz
Svaz chovatelů českého strakatého skotu
U Topíren 2, 170 41 Praha 7
E: [email protected]
Pracoviště
Horní 28, 591 01 Žďár nad Sázavou
T: 566 620 917
F: 566 620 929
Předseda Svazu a jednatel CM
Ing. Roman Šustáček
Proagro, a.s. Radešínská Svratka
592 33 Radešínská Svratka
T: 566 653 214
F: 566 653 217
Ředitel Svazu a jednatel CM
doc. Dr. Ing. Josef Kučera
T: 566 620 917
M:602 359 033
Ekonom - účetní
Ing. Josef Šenk
M:724 753 977
E:[email protected]
CATTLE MARKET s.r.o.
U Topíren 2, 170 41 Praha 7
E:[email protected]
IČ: 27642348
DIČ: CZ27642348
Č. ú.: 197236681/0600
GE Money Bank, a.s.
Nákup a prodej zvířat
Radek Žváček
M:724 060 093
Nákup a prodej zvířat
Roman Gančev
M:602 627 906
Prodej hovězího masa
MVDr. Miroslav Homola
M:606 074 651
Administrace
Ing. Kateřina Černá
M:702 063 826
Foto na titulní straně:
Mgr. Martin Černý
IČ: 00571750
DIČ: CZ00571750
Č. ú.: 4448540257/0100
Komerční banka, a.s.
Šlechtitel
Ing. Pavel Král
T: 566 620 970
M:607 618 476
Odborně technický pracovník
Ing. Tomáš Kopec
T: 566 620 968
M:725 150 490
E:[email protected]
Odborně technická pracovnice, PR
Ing. Kristýna Skopalová
T: 566 620 968
M:728 863 464
E:[email protected]
Odborně technická pracovnice
Ing. Marie Ondrákova, Ph.D.
M:606 618 568
E:[email protected]
Odborně technická pracovnice
Ing. Lenka Krpálková
T: 566 620 968
www.cestr.cz
Obsah
Úvodník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
Kontrolní rok 2012/2013 . . . . . . . . . . . . 4
Svaz a dceřiné společnosti s novými logy . 9
Důležité mléčné komponenty . . . . . . . .10
Genetické vady u fleckvieh . . . . . . . . . .12
Vývoj produkce a spotřeby mléka ve světě . 16
Analýza intenzity odchovu jalovic . . . . . . . . 21
Agrokomplex Nitra 2013 . . . . . . . . . . . 24
Přehlídka českého strakatého skotu
Země živitelka 2013 . . . . . . . . . . . . . . 25
Kongres chovatelů strakatého
skotu ve Slovinsku . . . . . . . . . . . . . . . 26
Zápisy ze zasedání Rady Svazu . . . . . . . . . . 28
Zápis z jednání Rady plemenné knihy . . . . . 29
Přehled oceněných zvířat na výstavách . . . . 30
Přehled býků zapsaných v PK . . . . . . . . . . . 31
Dlouhověké krávy listopad 2013 . . . . . . . . 33
TOP 50 krav - říjen 2013 . . . . . . . . . . . . . . . 34
Úvodní slovo
Vážení členové
Svazu a plemenné
knihy, vážení
chovatelé,
konec roku jako vždy
přináší období hodnocení a bilancování právě
končícího roku. Ukončený
kontrolní rok posunul
historicky poprvé plemenice zapsané v plemenné
knize českého strakatého skotu za hranici užitkovost 7 000. S užitkovostí 7 003 kg při obsahu
tuku 3,97 a bílkovin 3,50, s délkou mezidobí
396 dosáhla strakatá populace vynikajících
výsledků.
S posunem průměrné užitkovosti celé
populace byly posunuty také hranice pro oceňování stájí dle užitkovosti a krav za jejich
celoživotní produkci. Za letošní kontrolní rok
tak nově budou stájové štíty uděleny až od
hranice 7 500 kg mléka. V kategorii dlouhověkých krav budou nově vyhodnocovány dojnice
s užitkovostí nad 70 000, nad 85 000 a 100 000.
V kategorii nad 70 000 bylo za kontrolní rok
2012/13 oceněno celkem 143 dojnic, hranici
85 000 kg mléka překonalo 11 dojnic. K rekordmankám s produkcí nad 100 000 budou nově
zapsány 3 plemenice.
Genomická selekce je v poslední době
velmi často skloňovaný pojem a určitě není
chovatel v České republice, který by o ní neslyšel, nebo který by dokonce býky s genomickou plemennou hodnotou nepoužíval. Údaje
získané v rámci genotypování jsou nově využívány také k detekci genetických vad, které
se nevyhýbají ani kombinovaným populacím.
Svaz chovatelů se v posledním období, spolu
s partnerskými svazy ze zahraničí, zabýval
detekcí vad, jejich identifikací a způsoby zveřejňování. Přijatá opatření jsou součástí článku
věnovanému této problematice. Hlavní důraz
při práci s informacemi
o genetických vadách je
kladen na naprosto transparentní přístup a rychlé
zveřejňování všech nově
dostupných informací v této oblasti s cílem
maximálním možným způsobem eliminovat
negativní dopad těchto vad.
S blížícím se koncem mléčných kvót
v Evropské unii se stále častěji diskutuje
o tom, jaká budoucnost čeká na producenty mléka v Evropě po roce 2015. Třetí
vydání letošního Zpravodaje přináší aktualizovaný příspěvek o produkci mléka z globálního
pohledu, a to včetně stručných charakteristik
některých významných států. Z výsledků
analýz Mezinárodní mlékařské federace (IDF)
vyplynulo, že z globálního pohledu v období 1998 až 2009 bylo právě mléko komoditou s nejvyšší volatilitou ceny. Pokud bychom
„nestabilitu“ ceny vyjádřili variačním koeficientem, pak u mléka dosáhl hodnoty 43 %,
zatímco například drůbeží maso vykazovalo
pouze hodnoty kolem 20 %. I proto věnoval
Svaz problematice ceny mléka v průběhu letních měsíců velkou pozornost a byl jedním
z iniciátorů aktivit v této oblasti.
Všem členům Svazu chovatelů českého
strakatého skotu i členům plemenné knihy
si dovolujeme poděkovat za jejich obětavou
práci a popřát především hodně zdraví, pohody a mnoho úspěchů v pracovním i osobním
životě v roce 2014.
doc. Dr. Ing. Josef Kučera
ředitel Svazu
Ing. Roman Šustáček
předseda Svazu
Veselé Vánoce a štastný nový rok!
Frohe Weihnachten und ein glückliches neues Jahr!
Merry Christmas and Happy New Year!
Joyeux Noël et bonne et heureuse nouvelle année!
Kontrolní rok 2012/2013
Stavy, výroba a obchod hovězího masa
Srovnáním počtu chovaných hospodářských zvířat k 1. dubnu 2013 a 2012, které
vychází z údajů Českého statistického úřadu,
je viditelný pokles o 863 kusů skotu celkem
(1 352 822 kusů). V pololetí se stavy navýšily
na 1 375 tisíc kusů skotu celkem. Pokračuje tak
mírně optimistický trend z roku 2012. Nárůsty
počtů jsou zřejmé však pouze v kategoriích
mladého skotu a zapuštěných jalovic. Počty
krav, ať již dojených nebo krav bez tržní produkce mléka, zůstaly meziročně téměř stejné
(+ 699 kusů). Dojených krav bylo k 1. dubnu
2013 chováno 367 327 (- 5 809 kusů) a krav
bez tržní produkce mléka 184 597 (+ 6 508 kusů).
V České republice existují silné chovatelské
regiony. Mezi ně již tradičně patří jižní Čechy,
Vysočina, Plzeňský kraj a Královéhradecký kraj.
A když k těmto připočteme i Středočeský kraj,
máme zde více než 58 % veškerého chovaného skotu v rámci ČR. Počty chovaných krav
v těchto chovatelsky vyspělých regionech patří
také k nadprůměrným v rámci celé republiky.
V Jihočeském kraji bylo chováno 84,3 tisíc kusů,
na Vysočině bylo k 1. dubnu chováno více než
83 tisíc krav. V Plzeňském kraji se chovalo necelých 65,5 tisíce kusů krav a na čtvrtém místě, co se týká tohoto ukazatele, byl Středočeský kraj s 57 tisíci chovanými krávami.
V České republice bylo za prvních devět
měsíců roku 2013 poraženo celkem 163 671
kusů skotu všech kategorií, což je meziroční
pokles o 4 647 kusů. Z tohoto počtu bylo poraženo více než 75,2 tisíce kusů krav a 66,2 tisíce kusů býků. Celková produkce hovězího
masa v ČR za prvních 9 měsíců roku 2013 byla
48 000 tun. Průměrná porážková hmotnost
krav činila 524,3 kg, u mladých býků to bylo
639,6 kg a u jalovic 466,0 kg. U všech kategorií jatečného skotu došlo k nárůstu hmotnosti
v průměru o 5 kilogramů.
Ve 3. čtvrtletí 2013 bylo poraženo 54 tisíc
kusů skotu, meziročně pouze o 0,6 % méně.
V nejvýznamnější kategorii, u býků, došlo k nárůstu o 9,2 %, zatímco v další důležité kategorii,
u krav, byl zaznamenán pokles o 4,5 %, u jalovic dokonce o 16,4 %. V nižším počtu poražených jalovic se odrazil jejich zvýšený vývoz do
zahraničí. Celkově bylo vyrobeno 15 815 tun
hovězího a telecího masa, což představuje
meziroční zvýšení o 1,4 %.
V 3. čtvrtletí 2013 se ceny zemědělských
výrobců jatečného skotu meziročně zvýšily
u jalovic o 1,6 %, u krav o 0,3 % a snížily u býků
4
zpravodaj 3 / 2013
Tab. č. 1: Výsledky mléčné užitkovosti kontrolního roku 2012/2013
Norm.
Lak.
Mléko
Tuk
laktací
dny
Kg
%
Kg
České Strakaté Celkem
1. laktace
36299
296
6335
4,02
255
2. laktace
27553
294
7201
3,97
286
3. a další
47946
294
7310
3,93
288
Celkem
111798
295
6966
3,97
276
Meziroční rozdíl
-2133
0
200
-0,01
5
Holštýnské Plemeno Celkem
1. laktace
62500
299
8541
3,75
321
2. laktace
46140
299
9723
3,75
365
3. a další
53759
298
9657
3,77
364
Celkem
162399
299
9246
3,76
348
Meziroční rozdíl
-421
0
220
-0,03
6
Montbéliarde
1. laktace
261
298
7306
3,95
289
2. laktace
277
296
8301
3,87
321
3. a další
462
297
8847
3,76
333
Celkem
1000
297
8293
3,83
318
Meziroční rozdíl
-50
0
261
-0,04
7
Ayrshire
1. laktace
16
295
5648
4,29
243
2. laktace
10
290
6830
3,89
266
3. a další
26
293
6788
3,97
270
Celkem
52
293
6445
4,04
261
Meziroční rozdíl
-15
1
176
-0,07
3
Jersey
1. laktace
55
303
4499
5,16
232
2. laktace
28
303
5890
5,49
324
3. a další
33
303
6242
5,47
341
Celkem
116
303
5331
5,35
285
Meziroční rozdíl
10
1
-490
-0,11
-33
ostatní plemena a kříženci
1. laktace
642
295
6487
3,94
256
2. laktace
467
296
7481
3,89
291
3. a další
629
295
7359
3,90
287
Celkem
1738
295
7070
3,91
277
Meziroční rozdíl
6
0
204
-0,02
8
všechna plemena
1. laktace
102585
298
7680
3,84
295
2. laktace
76614
297
8725
3,82
334
3. a další
106237
296
8503
3,84
327
Celkem
285436
297
8267
3,84
317
Meziroční rozdíl
-2579
0
220
-0,03
6
o 5,3 % a u telat o 9,2 %. Průměrná cena jatečných býků byla 44,74 Kč/kg v živém, 81,43
Kč/kg v JUT. Podle předběžných výsledků
zahraničního obchodu s živými zvířaty v období od června do srpna 2013 bylo dosaženo
přebytku obchodní bilance u všech tří druhů,
u skotu 13 903 tun, u prasat 623 tun a u drůbeže
9 108 tun.
Bílkovina
%
Kg
Věk I. ot.
MD
3,54
3,52
3,46
3,50
0,01
224
254
253
244
8
28/09
396
396
396
0
3,33
3,34
3,29
3,32
0,01
284
325
317
307
8
25/17
411
415
413
-3
3,56
3,52
3,40
3,47
-0,01
260
292
301
288
9
27/16
393
390
391
-7
3,54
3,29
3,26
3,34
0,01
200
225
221
215
6
29/13
386
413
405
-3
3,84
4,07
3,94
3,93
0,02
173
240
246
210
-18
27/14
410
418
414
0
3,44
3,42
3,37
3,41
0
223
256
248
241
7
28/03
402
402
402
-8
3,39
3,40
3,36
3,38
0
261
297
286
280
8
26/19
406
406
406
-1
Dovoz živého skotu byl ve srovnání s vývozem zanedbatelný. Dovezeno bylo pouze 54
tun a vyvezeno 13 957 tun živých zvířat, což
odpovídá kladné bilanci 18 tisíc kusů skotu
určeného k porážce a 21 tisíc kusů určených
k dalšímu chovu. Hlavním obchodním partnerem pro vývoz živého skotu bylo Rakousko
(skot k porážce), Německo (k porážce i další-
mu chovu) a Belgie (k dalšímu chovu). Dovoz
i vývoz hovězího masa se meziročně mírně zvýšil: dovoz na 5 261 tun (+ 6,4 %), vývoz na 1 983
tun (+ 5,6 %). S hovězím masem se obchodovalo oběma směry s Polskem, Německem a Nizozemím, na straně dovozu převládalo Polsko,
na vývozu Slovensko.
Výsledky mléčné užitkovosti
Z výsledků kontrolního roku 2012/2013
vidíme pokles stavů dojených krav. Konečné
číslo počtu uzavřených laktací je 285 436, a to
znamená pokles o 2 579 kusů. Nárůst užitkovosti v rámci celé republiky byl 220 kg mléka,
6 kg tuku a 8 kg bílkovin. Krávy všech plemen
i kříženců nadojily v průměru 8 267 kg mléka
při tučnosti 3,84 % a obsahu 3,38 % bílkovin.
Délka mezidobí krav zapojených do KU v ČR
byla 406 dnů a věk při prvním otelení 26 měsíců a 19 dnů.
Užitkovost všech krav českého strakatého
plemene zapojených do KU byla 6 966 kg mléka při tučnosti 3,97 % (276 kg) a obsahu bílkovin 3,50 % (244 kg). Ukazatel mezidobí byl 396
dní a věk při prvním otelení 28/09. Výsledky
kontrolního roku 2012/2013 členěné dle plemen jsou přehledně uvedeny v tabulce číslo 1.
Dojnice českého strakatého skotu zapojené v plemenné knize dosáhly poprvé v historii
průměrné užitkovosti přes sedm tisíc kg mléka.
Konkrétně 7 003 kg mléka (+ 193 kg), 3,97 %
tuku a 3,50 % bílkovin (+ 0,01) a mezidobí
396 dnů. Věk prvního otelení byl 28 měsíců a 8
dnů (- 3 dny). V uplynulém kontrolním roce
uzavřelo normovanou laktaci 114 157 krav.
Dojnice v hlavním oddíle plemenné knihy
dosáhly užitkovosti přes 7 189 kg mléka s tučností 3,94 % a obsahem bílkovin 3,49 %.
V plemenné knize českého strakatého plemene bylo zapsáno ke konci kontrolního roku
856 stájí s počtem 133 039 krav. Nejvyšší počty
plemenných krav jsou na Vysočině (29 709 ks),
v Jihočeském kraji (22 495 ks) a v Pardubickém
kraji (21 310 ks). V hlavním oddíle plemenné
knihy bylo zapsáno 64 230 kusů plemenic.
Podrobnosti v členění krav podle oddílů plemenné knihy a jejich užitkovostí jsou v tabulce číslo 2.
Rozložení intervalů užitkovosti populace
krav na konci kontrolního roku se oproti loňskému opět posunulo do intervalů s užitkovostí vyšší. Pouze 17 % krav je svojí užitkovostí na
úrovni do 5 500 kg mléka, v rozmezí užitkovostí
Tab. č. 5: Rozdělení stájových štítů podle
průměrné užitkovosti stáje
Interval
Počet
nad 7500
73
nad 8000
41
nad 8500
12
nad 9000
4
nad 9500
1
Tab. č. 2: Užitkovost podle oddílů PK českého strakatého skotu - kontrolní rok 2012/2013
Oddíl
PK
PCA
PCB
PCC
Celkem
Pořadí
laktace
Počet
normovaných
laktací
Mléko
kg
Tuk
%
Tuk
kg
Bílkovina Bílkovina
%
kg
Věk prvního
otelení/
mezidobí
1. laktace
16 059
6508
4,01
261
3,54
231
28/02
2 a vyšší
40 848
7457
3,92
292
3,47
259
395
celkem
56 907
7189
3,94
283
3,49
251
meziroč. roz.
-5 165
175
-0,03
5
0,01
7
-2
1. laktace
14 846
6226
4,03
251
3,54
221
28/11
2 a vyšší
23 681
7168
3,97
285
3,50
251
395
celkem
38 527
6805
3,99
272
3,51
239
meziroč. roz.
3 808
230
-0,04
7
-0,01
8
1
1. laktace
5 801
6261
4,02
252
3,52
220
28/21
2 a vyšší
12 922
7108
3,98
283
3,48
248
398
celkem
18 723
6846
3,99
273
3,49
239
meziroč. roz.
-142
275
-0,04
8
-0,01
9
1
1. laktace
36 706
6355
4,02
255
3,54
225
28/08
396
2 a vyšší
77 451
7310
3,95
288
3,48
254
celkem
114 157
7003
3,97
278
3,50
245
meziroč. roz.
-1 499
193
-0,03
6
0,01
7
5 500 až 7 000 kg mléka se nachází 34,2 % laktací, 38 % laktací je v intervalu 7 000 – 9 000 kg
mléka a více než 10,6 % laktací je nad 9 000 kg
mléka. Průměrné pořadí laktace u krav zapojených do KU je 2,6 laktace.
0
plemenic je rovněž na velmi dobré úrovni. Další
pořadí špičkových užitkových krav naleznete
v tabulce číslo 3.
Generálním partnerem osmého ročníku
soutěže šlechtitelských chovů se stala společ-
Tab. č. 6: Štíty pro dlouhověké krávy
Celoživotní užitkovost
Počet
nad 100000
3
nad 85000
11
nad 70000
143
Nejlepší plemenicí kontrolního roku podle
nost MIKROP ČEBÍN a.s. K připomenutí určitě
produkce kg bílkovin se stala kráva z Výrobstojí zmínit podmínky, které jsou třeba splnit
ně obchodního družstva Zdislavice. Kráva
pro vstup zemědělského podniku mezi „exušního čísla CZ 224 721 921 po
otci UF 135 SOJA a otci matky Tab. č. 7: Vítězové soutěže šlechtitelských chovů
AMT 009 na své třetí laktaRok
I. místo
II. místo
III. místo
ci nadojila 13 573 kg mléka,
AGRONEA a.s.
ZD Krásná Hora
2006
KLAS Nekoř a.s.
při výborném obsahu složek,
Polička
nad Vltavou a.s.
tučnosti 4,07 % a obsahu bíl2007
KLAS Nekoř a.s.
Josef Jón
Kamila Bednářová
kovin 3,82 %. Produkce složek
Zemědělské
ZD Krásná Hora
Zemědělská akciová
za laktaci tak dosáhla 1 070 kg.
2008
družstvo Nová
nad Vltavou
a.s.
společnost Koloveč
Druhá v pořadí podle součtu
Ves - Víska
kilogramů tuku a bílkovin je
Zemědělská
ZD Krásná Hora
plemenice z totožného zeměděl2009 akciová společnost
ALA, a.s. Řepníky
nad Vltavou a.s.
Koloveč
ského podniku VOD Zdislavice.
Kráva ušního čísla 153 752 921
Zemědělská
ZD Krásná Hora
AGRIS Jedovnice
2010 akciová společnost
po otci NIC 010 a otci matky
nad Vltavou a.s.
s.r.o.
Koloveč
TAR 005 nadojila na své čtvrté laktaci 14 260 kg mléka při
ZD Krásná Hora
2011 AGRO SÁZAVA, a.s.
NAHOŘANSKÁ a.s.
nad Vltavou a.s.
obsahu složek 3,94 % tuku
a 3,39 % bílkovin. Produkce za
ZD Krásná Hora
Hospodářské
2012
Josef Jón
nad Vltavou a.s.
družstvo Určice
laktaci vyjádřená v kilogramech
bílkovin je 484 a součet kilograZemědělské
Proagro
Zemědělská
2013
družstvo
Radešínská
akciová společnost
mů tuku a bílkovin je 1 046 kiloNová Ves - Víska
Svratka, a.s.
Koloveč
gramů. Mezidobí u obou těchto
www.cestr.cz
5
Tab. č. 3: Výběr nejlepších krav českého strakatého plemene podle součtu kg bílkovin a tuku v roce 2012/2013
Poř.
Číslo
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
224 721
153 752
225 291
224 662
282 381
194 757
259 953
153 960
153 797
170 626
153 641
224 934
224 580
273 370
155 689
106 687
256 758
224 655
194 551
153 825
275 608
188 629
224 918
224 878
196 201
125 416
272 967
203 472
007 363
113 100
224 082
151 060
317 232
225 705
175 978
268 466
259 207
297 373
141 384
344 960
370 787
211 780
193 192
195 101
209 552
316 014
179 277
204 247
266 911
321 552
Kodex Chovatel
921
921
921
921
961
921
931
921
921
962
921
921
921
961
932
932
921
921
921
921
932
953
921
921
932
101
961
953
962
932
921
932
961
961
931
961
932
931
952
961
961
931
953
921
953
961
953
921
961
931
VOD ZDISLAVICE
VOD ZDISLAVICE
AGRODR. NACERADEC
VOD ZDISLAVICE
AGROSPOL UTECHOVICE
VOD ZDISLAVICE
PIVONKA
VOD ZDISLAVICE
VOD ZDISLAVICE
KLICOVA LENKA
VOD ZDISLAVICE
VOD ZDISLAVICE
VOD ZDISLAVICE
DVPM SLAVIKOV
LUKRENA A.S.
ZEMEDEL.A.S. KOLOVEC
VOD ZDISLAVICE
VOD ZDISLAVICE
VOD ZDISLAVICE
VOD ZDISLAVICE
PRIKOSICKA ZEM. A.S.
ZEMEDELSKA A.S.
VOD ZDISLAVICE
VOD ZDISLAVICE
VOD ZDISLAVICE
ZD MALEC
ZD CHYST
ZEMEDELSKA A.S.
SVERADICE-VOD
ZAS UZICE A.S.
MALY BOR AGROSPOL,AS
ROL.SP.LESONICE A.S.
ZD KOUTY
AGRO SEDLICE A.S.
ZEMEDELSKA A.S.
ZD POJBUKY
HORAL,A.S. HLASKA
DVPM SLAVIKOV
ZD VELKA CHYSKA
ZVOD SMETANOVA LHOTA
ZEMEDELSKA A.S.
ZS NALZOVICE A.S.
ZD DOLNI UJEZD
AGRO STONAROV DRUZS.
ZD CHYST
DZV NOVA, A.S.
DVP, DRUZSTVO
ZD POJBUKY
traligu“ šlechtitelských chovů. Do soutěže se
započítávají výsledky chovů, které v daném
roce měly ve výsledcích alespoň jednoho prověřeného býka, opětovně využívaného v plemenitbě, a nebo v posledních třech letech byl
zapsán nejméně jeden býk z jejich chovu do
plemenné knihy pro využití v plemenitbě. Zároveň podnik musí chovat český strakatý skot
jako hlavní plemeno nebo jej musí vést v oddělené zootechnické a plemenářské evidenci.
6
zpravodaj 3 / 2013
Plemeno
Otec
OM
C100
C88H
C79A
C100
C75R
C100
C85R
C100
C100
C100
C81R
C100
C100
C100
C85R
CI100
C100
C85R
C100
C80A
C100
C100
C100
C100
C88A
C69R
C84R
C100
C80R
C100
C100
C100
C81R
C86R
C84R
C77R
CI100
C55R
C70AR
C88H
C68R
C100
C88H
C83A
C63H
C88R
C63RX
C100
C100
C80A
UF-135
NIC-010
RAD-110
UF-131
BJ-181
AMT-008
BCH-070
AMT-013
AMT-025
HG-192
MKM-231
UF-134
HG-218
HG-218
RAD-180
NIC-010
UF-094
RAD-214
AMT-013
HG-233
RAD-198
RAD-110
MOR-119
UF-134
RAD-198
HG-076
BCH-076
BJ-161
MOR-059
RAD-150
RAD-106
HEL-023
HG-192
RAD-156
UF-070
MOR-059
UF-094
RES-001
BO-837
RAD-214
HG-192
ZEL-078
RAD-214
ZEL-078
MOR-114
BJ-161
REZ-351
RAD-110
RAD-205
RAD-110
AMT-009
TAR-005
HG-076
HG-211
RED-394
MKM-231
HUS-003
RAD-064
RAD-064
RAD-064
UF-063
RAD-064
RAD-064
RAD-044
MKM-221
UF-006
AMT-013
REZ-376
NIC-010
HG-076
BD-064
RAD-099
MKM-229
NIC-010
ZEL-071
ME-159
TAR-051
RAD-064
TAR-005
HEL-020
BO-841
NIC-005
MKM-221
JUN-654
REZ-235
JUN-618
HEL-040
MKM-229
REZ-300
MOR-100
MKM-229
RAD-121
ZEL-078
MOR-051
NEA-026
HEL-008
RDA-239
HG-109
HG-188
HG-076
Laktace Dny Mléko
3
4
3
2
4
3
4
4
5
2
5
2
3
4
5
5
2
3
4
4
2
3
2
2
4
8
4
2
6
5
3
5
3
5
5
4
2
3
4
3
2
5
3
3
3
2
3
4
4
2
421
480
324
396
396
314
312
325
326
316
310
411
351
387
351
383
373
307
313
316
312
328
319
316
320
349
491
330
339
431
376
407
312
407
355
326
409
348
325
352
331
321
336
410
376
340
314
316
345
489
Kritéria pro vstup mezi elitu „šlechtitelských“
chovů v letošním roce splnilo 65 chovatelů. Vítězem letošního ročníku se stala zemědělská
společnost ZD Nová Ves – Víska. Tato společnost hospodaří na Českomoravské vrchovině.
Patří mezi největší producenty plemenných
býků v rámci celé České republiky. A především produkce kvalitních plemenných býků,
ať již prověřených nebo plemenných býků
mladých a také výborná užitkovost stáda krav
13573
14260
13448
13703
14228
13615
13981
14117
13751
11741
13398
13863
14352
13337
12440
12766
13391
13410
13296
13166
11784
12754
14017
13770
13696
14423
13233
10720
12701
12721
11237
12187
11313
11373
13784
11953
10662
12848
13335
13264
12794
12697
10740
12408
11534
12640
12786
12315
12333
11471
T%
T kg
B%
B kg
T+B
MD
4,07
3,94
4,25
4,06
3,91
3,90
4,08
3,92
3,93
5,03
4,08
3,86
3,60
4,10
4,51
4,01
3,79
3,80
3,74
3,87
4,54
4,09
3,60
3,72
3,82
3,56
4,04
5,17
4,03
4,01
4,76
4,40
4,44
4,60
3,49
4,34
5,06
3,99
3,78
3,83
3,63
4,00
4,87
4,05
4,61
3,81
3,99
4,15
4,19
4,27
552
562
571
556
557
531
570
553
540
591
546
535
517
547
561
512
507
509
497
509
535
522
505
512
523
513
535
554
512
510
535
536
502
523
481
519
539
513
504
508
465
508
523
503
532
481
510
511
517
490
3,82
3,39
3,51
3,46
3,28
3,55
3,18
3,26
3,42
3,57
3,45
3,30
3,30
3,33
3,45
3,70
3,54
3,47
3,58
3,52
3,72
3,53
3,32
3,33
3,26
3,13
3,21
3,78
3,48
3,47
3,70
3,40
3,95
3,75
3,39
3,58
3,81
3,34
3,27
3,25
3,70
3,37
3,77
3,42
3,42
3,51
3,25
3,36
3,30
3,77
518
484
472
474
466
484
444
460
470
419
462
457
474
444
429
472
474
465
476
464
438
450
466
458
447
452
425
405
442
441
416
414
447
426
467
428
406
429
436
431
473
428
405
424
395
444
415
414
407
433
1070
1046
1043
1030
1023
1015
1014
1013
1010
1010
1008
992
991
991
990
984
981
974
973
973
973
972
971
970
970
965
960
959
954
951
951
950
949
949
948
947
945
942
940
939
938
936
928
927
927
925
925
925
924
923
348
389
346
516
512
426
351
344
345
399
350
440
442
375
527
388
328
377
337
335
360
500
326
342
430
352
419
399
409
372
416
345
448
367
517
343
382
516
373
438
474
489
341
434
387
457
606
456
399
393
v Nové Vsi přinesla zasloužené vítězství v letošním ročníku soutěže. Odstup na druhého
v pořadí byl letos značný. Druhé místo získala
společnost PROAGRO Radešínská Svratka, a.s.
a třetí příčku obsadila Zemědělská akciová
společnost Koloveč. Celou výsledkovou listinu si můžete prohlédnout v tabulce číslo 8
a vítěze jednotlivých ročníků v tabulce číslo 7.
Oceňování chovatelů formou stájových
štítů a štítů pro dlouhověké krávy probíhá kaž-
Tab. č. 4: Výsledky kontroly užitkovosti podle krajů v kontrolním roce 2012/2013
Region, kraj
Laktace
první
Počet
norm.
laktací
60
299
7964
3,71
295
Hlavní město Praha
druhé a vyšší
132
297
9329
3,58
334
celkem
192
297
8903
3,61
322
3,33
297
první
13315
297
7061
3,9
275
3,45
243
Jihočeský kraj
Jihomoravský kraj
Karlovarský kraj
Kraj Vysočina
Královéhradecký kraj
Liberecký kraj
Moravskoslezský kraj
Olomoucký kraj
Pardubický kraj
Plzeňský kraj
Středočeský kraj
Ústecký kraj
Zlínský kraj
ČR CELKEM
Lakt.
dny
Mléko
kg
Tuk
%
Bílkoviny
kg
%
Mezidobí
3,36
268
23/25
3,32
310
druhé a vyšší
24262
295
7939
3,87
307
3,42
271
celkem
37577
296
7628
3,88
296
3,43
261
první
6475
300
7780
3,84
298
3,38
263
druhé a vyšší
11583
298
8636
3,83
331
3,38
292
celkem
18058
298
8329
3,83
319
3,38
281
první
550
299
5426
4,24
230
3,47
188
druhé a vyšší
1275
297
6061
4,19
254
3,39
206
celkem
1825
297
5870
4,21
247
3,42
200
první
18880
297
7733
3,85
298
3,4
263
druhé a vyšší
36359
296
8785
3,84
338
3,38
297
celkem
55239
296
8426
3,85
324
3,39
286
první
8043
298
7570
3,83
290
3,39
256
druhé a vyšší
14949
296
8355
3,82
319
3,37
282
celkem
22992
297
8081
3,82
309
3,38
273
první
2423
298
6515
3,97
259
3,37
219
druhé a vyšší
5893
296
7118
3,98
283
3,36
239
celkem
8316
297
6942
3,98
276
3,36
233
první
5400
299
8752
3,72
326
3,27
286
druhé a vyšší
8504
299
9959
3,71
369
3,26
325
celkem
13904
299
9491
3,71
353
3,27
310
první
7529
299
8037
3,76
303
3,36
270
druhé a vyšší
12051
298
9005
3,76
339
3,34
301
celkem
19580
298
8633
3,76
325
3,35
289
první
10271
297
7416
3,86
286
3,46
257
druhé a vyšší
17517
295
8339
3,82
318
3,42
286
celkem
27788
296
7998
3,83
306
3,44
275
první
10666
298
7517
3,9
293
3,45
259
druhé a vyšší
19080
296
8464
3,9
330
3,42
289
celkem
29746
297
8125
3,9
317
3,43
279
první
13116
299
8030
3,77
303
3,37
270
druhé a vyšší
21445
298
9020
3,79
342
3,36
303
celkem
34561
298
8644
3,78
327
3,36
291
první
967
299
7529
3,82
287
3,26
246
druhé a vyšší
1787
298
8225
3,81
313
3,29
270
celkem
2754
298
7980
3,81
304
3,28
262
první
4890
300
8306
3,86
320
3,32
276
druhé a vyšší
8014
299
9357
3,9
365
3,3
309
celkem
12904
300
8959
3,88
348
3,31
296
první
102585
298
7 680
3,84
295
3,39
261
druhé a vyšší
182851
297
8 596
3,83
330
3,38
290
celkem
285436
297
8 267
3,84
317
3,38
280
doročně na přelomu roku. Trend posunu krav do
vyšších intervalů užitkovostí měl vliv i na změnu
nejnižší hranice pro udělování stájových štítů,
ale i štítů pro dlouhověké krávy. Spodní hranice pro stájové štíty byla stanovena na 7 500 kg
mléka. Celkem bylo uděleno 131 štítů. K elitě patří 5 stájí s průměrnou užitkovostí přes 9 000 kg
mléka. Mezi ně patří DVPM Slavíkov, Josef Král
z Vysokého, Zemědělská akciová společnost
Koloveč (farma Kanice-Příkřice), Zbirožská a.s.
(farma Lhota pod Radčem) a AGRO DRUŽSTVO
Načeradec. Další prestižní oceňovanou kategorií
jsou dlouhověké krávy. Zde došlo také ke změnám hranic pro udělování štítů. Byly stanoveny
na 70 000, 85 000 a 100 000 kg mléka celoživotní užitkovosti plemenice. V kontrolním roce
2012/2013 bylo oceněno 143 krav štítem nad
70 000 kg mléka, 11 krav štítem nad 85 000 kg
Věk při 1. otel.
kg
393
28/07
407
25/23
406
31/12
419
26/18
400
27/06
402
28/17
399
24/30
413
25/17
413
27/02
400
26/28
405
25/22
413
27/18
409
25/10
409
26/19
406
mléka a tři krávy štítem nad 100 000 kg mléka
celoživotní užitkovosti. Seznam dlouhovýkonných krav spolu s jejich užitkovostmi naleznete
v zadní tabulkové části tohoto Zpravodaje. Žijící dojnicí s nejvyšší celoživotní užitkovostí je
v současné chvíli kráva ze Zemědělské akciové
společnosti Koloveč, farma Kanice. Na svých deseti laktacích nadojila úctyhodných 133 503 kg
mléka, 4 010 kg tuku a 3 966 kg bílkovin.
www.cestr.cz
7
Tab. č. 8: Výsledky soutěže šlechtitelských chovů 2013
Poř. Podnik
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
8
ZD Nová Ves-Víska
Proagro Radešínská Svratka, a.s.
ZAS Koloveč
Agro Sázava, a.s.
Zemědělská a.s. Horní Bradlo
ALA a.s. Řepníky
SZVŠ Lanškroun
HD Určice, družstvo
Volanická zemědělská, a.s.
ZD Kouty
Družstvo Agra Březnice
DVP Pyšel
Klas Nekoř, a.s.
ZD Krásná Hora, a.s.
ZS Nalžovice, a.s.
Nahořanská a.s.
Lukrena a.s.
Agro Zvole, a.s.
VOD Kámen
Neumann Jaroslav, Dolní Kalná
VOD Zdislavice
ZD Žernov
Agro Liboměřice, a.s.
Agrodružstvo Lhota pod Libčany
VÚŽV Uhříněves, v.v.i.
ZAS Mžany
Bobrovská, a.s.
ZD Velká Losenice
ZD Nové Město na Moravě
AZ Holding Rovečné
Zemědělská a.s. Krucemburk
ZD Kožichovice
ZD Vysočina Želiv
Jan Honců, Horní Branná
ZDV Sirákov
Podchlumí a.s.
Příkosická zem, a.s.
ZD Merklín
VESA Velhartice
Hvozdecká zemědělská a.s.
AGROJILM, s.r.o.
ZEAS Nedakonice, a.s.
GENAGRO Říčany, a.s.
Miloslav Drhovský, Malšice
AGROVA a.s.
ZOPOS Přestavlky, a.s.
SVOM Mišovce, s.r.o.
VIKA Kameničná, a.s.
Podorlické zemědělské družstvo Ohnišov
Lubomír Bednář, Stračov
Agronea Polička, a.s.
ZOD Opatovec
VSP Group, a.s.
Zemědělská a.s. Bystřec
ZD Vendolí
ZKS Agro Zahořany
ZOD Číčenice
ZD Chýšť
ZDERAZ, zemědělské družstvo
ZOD Čáslavice
ZAS Úžice, a.s.
ZD Velké Svatoňovice
ZEPO s.r.o.
Kojál Krásensko, družstvo
Vacek Vladimír, Pěkov 31
zpravodaj 3 / 2013
Uzávěrek
311
721
823
249
347
197
29
587
405
339
279
309
385
685
221
370
342
336
600
29
335
256
681
428
59
533
227
679
849
204
592
522
92
64
161
277
1076
614
88
226
166
625
682
66
263
549
165
302
511
34
498
430
600
233
238
392
118
421
467
307
441
176
221
309
72
Prověření
býci
13,2
21,7
43,0
26,1
48,5
61,5
44,5
76,2
23,4
Zapsaní
v PK
96,46
38,83
24,3
24,1
11,53
50,76
206,9
6,81
4,94
17,7
19,42
31,17
26,28
27,15
5,85
37,8
11,4
210,3
3,33
5,97
69,0
17,6
33,9
14,9
8,81
13,3
3,38
31,25
68,6
7,43
9,77
22,73
8,85
6,4
2,93
30,3
3,64
6,62
18,1
12,05
13,95
3,33
8,58
16,81
5,1
16,95
4,28
4,54
11,36
Produkce
Dlouhověké Mezidobí
T+B
56,5
30,55
9,3
38,5
3,12
70,2
70,0
31,04
11,4
63,0
29,32
55,2
61,0
17,29
68,4
37,0
52,54
-11,4
-82,5
39,9
45,5
21,72
55,5
59,5
1,11
96
43,5
5,31
35,4
19,5
6,45
46,5
51,0
22,82
-8,7
28,0
3,51
4,5
46,5
17,96
29,7
38,0
23,3
33
35,0
13,38
75,3
40,5
89,7
20,5
6,99
51,3
42,5
17,17
28,8
-31,5
-68,7
43,0
12,39
33,9
11,5
1,76
27,6
30,5
9,91
42
32,5
11,8
37,5
13,5
51,9
18,0
17,45
45
15,0
11,89
47,1
26,5
14,51
20,1
26,0
5,3
50,7
44,0
24,75
7,2
7,5
4,73
60,9
22,0
1,92
48,6
42,5
9,78
18,3
2,0
28,13
27
-3,0
23,6
-13,5
1,0
4,87
65,4
27,5
6,64
16,5
17,0
5,86
33,9
17,0
5,11
17,1
20,0
1,99
44,4
21,0
8,13
18,6
0,0
10,4
28,2
10,0
27,3
50,5
83,33
-118,8
23,0
6,84
4,8
12,0
8,2
16,5
26,5
10,91
-7,8
30,5
1,49
-11,7
-12,5
3,52
30,9
22,0
13,24
-6,9
4,0
6,53
-26,7
-0,5
3,14
-2,4
-7,5
20,5
11,1
-36,0
13,95
51
8,0
-31,2
7,5
17,98
-18,6
27,5
24,58
-63
17,5
-21,9
2,0
9,85
-30,9
13,0
6,19
-40,2
25,5
11,9
-76,2
-9,0
2,56
-35,7
-32,5
6,56
2,7
-3,5
4,37
-44,7
8,0
-18,9
Osvalení
stáda
11,7
7,15
0
3,9
13,65
16,25
14,95
-5,2
5,85
10,4
16,25
5,85
3,9
5,2
7,8
1,95
4,55
8,45
0
-4,55
21,45
1,95
0,65
-9,75
10,4
12,35
4,55
10,4
9,75
9,75
3,25
-17,55
-7,15
-3,25
9,75
-3,9
1,95
-16,25
7,15
8,45
9,75
0,65
9,75
0,65
3,25
2,6
7,15
13,65
13
-3,9
-25,35
9,75
-9,75
-3,25
6,5
3,9
9,1
7,8
-0,65
-14,3
1,3
-63,7
Výstavy
19
15
7
4
15
7
10
10
5
3
1
Celkem
217,7
198,5
179,8
175,5
171,9
171,3
164,3
159,5
156,4
156,3
151,3
149,3
149,3
147,7
141,7
138,5
138,0
121,1
111,7
110,1
105,3
105,3
103,9
101,4
100,0
95,6
93,2
86,7
86,6
86,4
86,3
82,3
73,8
70,8
68,6
68,0
67,8
67,6
63,9
59,0
54,9
53,5
50,0
46,0
44,4
41,0
32,9
29,5
29,1
28,3
27,6
27,2
23,5
15,2
3,4
3,2
2,8
2,1
-10,9
-11,9
-26,5
-31,4
-37,5
-42,5
-74,6
Svaz a dceřiné společnosti s novými logy
Svaz a dceřiné společnosti
s novými logy
logo 1993
logo 1995
logo 2000
logo 2003
Svaz chovatelů českého strakatého skotu
má za sebou 23 let od svého založení. V průběhu času se vyvíjely jednak aktivity a činnosti Svazu, ale také jeho grafická prezentace
a logo. Původní logo svazu navržené Ing. Šeredou doznávalo v průběhu času mírných
změn až do jeho poslední podoby používané
od roku 2003. Založení dceřiné společnosti
CATTLE MARKET s.r.o. v roce 2007 a následně
i společnosti CATTLE RESEARCH s.r.o. v roce
2013, kterých je Svaz chovatelů českého strakatého skotu 100% vlastníkem, s sebou přineslo požadavek na větší grafické znázornění
propojení všech tří subjektů.
Rada Svazu se úpravě logotypu a grafické prezentace věnovala na svých jednáních
v průběhu roku 2013. Z řady předložených
grafických návrhů pro nová loga se nakonec
rozhodla pro zdůraznění tradice a kontinuity
svazového loga, které je dlouhodobě symbolem našeho Svazu a propojení tohoto grafického prvku i do log obou dceřiných společností.
logo 2013
www.cestr.cz
9
Důležité mléčné komponenty
pro výrobu mléka
Zpracováno z podkladů Bayern-Genetik GmbH, Fleckvieh World 2013/2014
Překlad: Lenka Krpálková
Kappa-kasein a beta-laktoglobulin
Kappa-kasein je hlavní protein v procesu
výroby sýrů, který ovlivňuje čas sýření a pevnost sýřeniny. Vlastnosti mléka pro výrobu
sýrů jsou tím lepší, čím kratší je doba sýření
a čím pevnější je sýřenina.
V populaci skotu existuje několik variant
kappa-kaseinu. Variantu kappa-kaseinu, která
se v mléce následně vytváří, určuje genotyp
krávy. Procento kappa-kaseinu v mléce se liší
nejen mezi plemeny, ale i mezi jednotlivými
zvířaty v závislosti na jejich genotypu. V zásadě existují tři možné kombinace genů, které
určují variantu kappa-kaseinu: AA, AB a BB.
Genotyp BB se zdá být nejvhodnější pro výrobu kvalitního sýra. Studie dále ukazuje, že produkce sýra se může podstatně zlepšit v případě BB genotypu v porovnání s AA genotypem
a také doba sýření je kratší. Avšak BB genotyp
není příliš běžný v případě populace plemene
fleckvieh. Studie ukázala, že pouze 43 % krav
plemene fleckvieh mělo genotyp BB nebo AB
a zbytek měl genotyp AA. Nicméně chovatelé
strakatého skotu mohou pracovat na získání
výše zmíněného genotypu a bavorští šlechtitelé významně přispívají k tomuto snažení.
Beta – laktoglobulin
Výnos sýra nezávisí pouze na celkovém obsahu bílkovin v mléce, ale na obsahu kaseinu, který se hodnotí kaseinovým číslem.
Z uvedeného důvodu je nutné zmínit genotypy pro beta-laktoglobulin, které určují
10
zpravodaj 3 / 2013
kaseinové číslo mléka. Kaseinové číslo mléka
označuje procento kaseinu z frakce celkového
proteinu a jedná se o druhý klíčový faktor pro
výrobu sýra. Procento kaseinu ze všech bílkovin v mléce (kaseinové číslo) je průměrně 77 %.
Beta-laktoglobulin v genotypu BB je korelován
s vyšším kaseinovým číslem než genotypy AB a AA. Studie prokázala, že 26 % krav
plemene fleckvieh má genotyp BB a 49 % má
genotyp AB. Význam, který je spojen s genotypy kappa-kaseinu a beta-laktoglobulinu
se v rámci jednotlivých zemí liší. V některých
zemích (např. Itálie) hraje genotyp kappa-kaseinu u býka významnou roli v selekci
plemenných býků. Mnoho výrobců sýra již
upřednostňuje mléko plemene fleckvieh
v porovnání s ostatními dojenými plemeny.
Nicméně na vlastnostech mléka lze dále efektivně pracovat. Zejména zprávy z Itálie vztahující se k výrobě parmazánu prezentují velmi
nadějné výsledky.
Genotypy pro kappa-kasein
BB: příznivý genotyp v mléčné produkci
AB: středně výhodný genotyp ve výrobě sýrů
AA: nejméně příznivý genotyp v mléčné
produkci
Stále více farmářů chová plemeno fleckvieh
pro vysokou kvalitu sýrů
Vysoká kvalita organického sýru (parmazánu)
v Itálii - Parmigiano Reggiano (CHZO)
Dr. Martino Ermacora, Associazione Allevatori
del Friuli, Venezia, Giulia, Italy
Znalosti o výhodách chovu fleckvieh se v Itálii rozšiřují. Mnoho farmářů přechází z chovu
plemene holštýn a brown swiss na chov kombinovaného plemene fleckvieh z důvodu vyšší ziskovosti. Kromě pevných a zdravých krav,
býčků na výkrm a velmi dobře utvářených
jatečně upravených těl je vysoce ceněna i kvalita mléka. Vynikající vlastnosti mléka plemen
fleckvieh jsou ideální pro výrobu kvalitních
sýrů jako například Parmigiano Reggiano,
Grana Padano, Montasio nebo Castelmagno (CHZO - chráněné zeměpisné označení).
Hombre je název mléčné farmy v Modeně,
kde se dojí více než 300 krav každý den. Většina dojnic ve stádě jsou plemene holštýn, ale
již 6 let se záměrně začalo chovat i plemeno
fleckvieh. Pan Cesare (manažer stáda) říká:
„Kvalita Bio - Hombre organického sýru Parmigiano Reggiano (CHZO) začíná obděláváním
zemědělské půdy (celkem 300 hektarů). Plodiny jsou vybrány podle potřeb stáda dojeného
skotu. Osevní postup je jednoduchý a je založen na střídání několika plodin: vojtěška, která
zaujímá asi 50 % zemědělské půdy, kukuřice,
ječmen, fazole, sója a hrách. Všechny plodiny
jsou pěstovány pouze s využitím přírodních organických metod. Zásadně se nepoužívají žádné chemikálie a to ani pro regulaci plevelů
a ani jako hnojiva. Když začneme mluvit o skotu, říká: „Po více než 20 let jsme se zaměřovali
především na genetiku holštýnského skotu
z důvodu zlepšení morfologických vlastnos-
tí zvířat a mléčné užitkovosti. Stanoveného cíle
jsme dosáhli – kvalita mléka je výborná, ale během let se snížila konstituční pevnost holštýnského skotu (snížila se plodnost, velké množství
dojnic se vyřazovalo z důvodu různých onemocnění a úrazů). Všechna naše zvířata jsou léčena
výhradně s použitím homeopatických metod a
nevyužívají se žádné léky (např. antibiotika), aby
se zajistila vysoká kvalita mléka. Z výše zmíněného bylo dodržení těchto zásad velmi složité.“
Před 6ti lety se rozhodli přejít na chov plemene fleckvieh a zakoupili 120 kusů jalovic z Friuli
(Itálie), Jižního Tyrolska (Itálie) a Bavorska. O chovaném plemeni fleckvieh mluví pan Cesare velmi nadšeně: „Jsou to silné, zdravé a bezproblémové dojnice, které snadno konkurují větším
holštýnským dojnicím ve stádě. Pro výrobu sýra
jsme vyzkoušeli také malou skupinku jalovic
plemene montbéliarde (15 kusů), ale většina
z nich již opustila stádo. I když jejich mléko bylo
v pořádku, tak zvířata nebyla dostatečně konstitučně pevná a nemohli jsme realizovat další
příjmy, které poskytuje chov fleckvieh. Krmná
dávka dojnic je klíčovým faktorem při výrobě
dobrého sýra, ale osobně si myslíme, že kvalitní
mléko od plemene fleckvieh zlepšilo chuť a vůni
Parmigiano - Reggiano (CHZO).“
Laktodynamografie
Vhodnost mléka může být měřena a vyhodnocena při výrobě sýrů pomocí laktodynamografu. Laktodynamograf je komplexní stroj,
který byl vynalezen v minulém století pro hodnocení kvality sýřeniny, kde mezi hodnocené
parametry patřila doba a rychlost vytvoření sýřeniny a její pevnost. Mléko se naleje do buněk,
které se vkládají do topné jednotky (35 °C) a následně se přidá syřidlo. Malá kyvadla z nerezové
oceli se ponoří do vzorku mléka, kde horizontálně oscilují. Pohyb kyvadla je zachycen pomocí
zrcadel a pravidelně fotografován na papír, který se posunuje rychlostí 2 cm za minutu. Tvorba
gelu a následně zvýšená viskozita určuje posun
pozice kyvadla o malé jednotky. Rozsah pohybu kyvadla vytváří charakteristický zvonový obrazec, který se používá pro vyhodnocení způsobilosti mléka ve výrobě sýrů. Laktodynamograf
může být v současné době velmi rychle simulován za použití počítačové techniky s dostatečnou průměrnou věrohodností a nižšími náklady. Genetici již pracují na výpočtu dědivosti
pro sýrařskou kvalitu mléka a předpokládají, že
takový bližší pohled bude efektivnější než pouhé hodnocení procentického obsahu bílkovin
a kaseinových variant v mléce.
„V rámci chovu plemene fleckvieh se zlepšila kvalita sýřeniny a i čas sýření. Jedná se
o klíčové faktory ve výrobě sýra a my se na ně
striktně zaměřujeme. Náš dojič vždycky říká,
že sýr není pouze mléko a mléko není pouze
procento bílkovin a kaseinu v mléce, je to mnohem víc! Plemeno fleckvieh má v tomto ohledu
výhodu, a proto se toto mléko stále více objevuje v mléčných cisternách a mlékárnách naší
oblasti.“
Výroba sýrů je striktně regulována konsorciem. Mléko z večerního dojení se nalije přímo
do mléčné cisterny a zůstává tam, dokud se
druhý den ráno neodstředí a následně se přidá
do plnotučného mléka z ranního dojení. Uvedený proces probíhá ve stejné mléčné měděné
cisterně s dvojitým dnem, která se používá jak
pro výrobu mléka (uskladnění a úpravu), tak
pro následné zpracování na Parmigiano - Reggiano (CHZO). Každý den je zpracováno 7 000
litrů mléka na celkem 14 sýrových bochníků.
Bochníky jsou pak soleny, což trvá asi 18 dní
a nakonec zrají po dobu 24 měsíců nebo i déle.
„Každých 15 dní jsou bochníky čištěny a kontrolovány z důvodu zajištění dokonalé zralosti
sýra. Mléko plemene fleckvieh v tomto ohledu
funguje na 100 %.“
Tab. č. 1: Zvonové schéma pro vyhodnocení vhodnosti mléka k výrobě sýrů
Laktodynamografický ukazatel
A
B
C
D
E
F
Doba tvorby sýřeniny r (min‘)
Normální
Pomalá
Rychlá
Velmi rychlá
Pomalá
Velmi pomalá
Rychlost tvorby sýřeniny k20 (min‘)
Normální
Vysoká
Pomalá
Vysoká
Pomalá
Velmi pomalá
Pevnost sýřeniny a30 (mm)
Normální
Vysoká
Slabá
Velmi vysoká
Nízká
Žádná
Způsobilost
Optimální
Dobrá
Dostatečná
Dobrá
Slabá
Nedostatečná
A: Optimální mléko.
B: Mléko na konci laktace. Pomalá tvorba sýřeniny, ale vysoká pevnost.
C: Mléko na začátku laktace. Rychlá tvorba sýřeniny, ale nízká pevnost.
D: Vysoký obsah kaseinu nebo lehce kyselé mléko. Rychlá tvorba sýřeniny a velmi silná pevnost.
E: Mléko s vysokým PSB nebo nízkou kyselostí a nízký obsah kaseinu. Velmi nízká reaktivita na syřidla. Špatná pevnost.
F: Mastitidní mléko, velmi nízká kyselost (rezidua antibiotik v mléce). Nevhodné pro výrobu sýrů.
Obrázek 1: Popis zvonového schématu
(přidání syřidla)
Obrázek 2: Typická zvonová schémata
r
(doba tvorby sýřeniny)
(srážení)
K20
(rychlost tvorby sýřeniny)
20 mm
Doba: 30'
A
B
C
D
E
F
A30 (pevnost sýřeniny)
www.cestr.cz
11
Genetické vady u fleckvieh
Marie Ondráková
Mutace jsou přirozenou součástí živých organismů, protože umožňují variabilitu a proměnlivost organismů. Ne všechny mutace
jsou však prospěšné. Některé způsobují vážné
deformace nebo zdravotní komplikace a jsou
tak slepou cestou ve vývoji. U lidí je v současné době známo více než dva tisíce genetických onemocnění. U skotu všech plemen se
jich uvádí skoro pět set.
Chovatelé se vždy snažili výskyt těchto genetických vad omezit. Z počátku jejich jedinou
možností bylo vyřadit oba rodiče postižených
zvířat. U příbuzných těchto postižených zvířat
se pro otestování využívalo jejich připuštění
na známé nositele. Většinou jde o recesivní
vady, kde se v případě spáření dvou nositelů
této vady rodí jedno postižené mládě na čtyři
narozená mláďata. U vícerodých zvířat můžeme tedy výsledky testování poměrně spolehlivě znát i po jednom porodu. Horší situace
je např. u skotu, kde býka musíme otestovat
minimálně na deseti plemenicích, a u plemenice si ani po čtyřech narozených zcela
zdravých telatech nemůže být jisti, že není
nositelka. Velkou pomocí v tomto směru pro
chovatele byl nástup molekulární genetiky. Ta
dokázala pro některé známé genetické vady připravit test, pomocí kterého bylo možné zjistit
nositele těchto vad již třeba hned po narození. U strakatého skotu se takto testuje např.
onemocnění arachnomelie, které byl věnován
článek ve Zpravodaji 3/2012.
Další velký pokrok v tomto směru přinesl
nástup genomického testování zvířat. Nové
genetické možnosti nám dovolily některé
specifické genetické vady přesně identifikovat a to včetně takových vad, jejichž příznaky
jsou mezi sebou velmi podobné nebo vypadají jako problémy vzniklé v důsledku vnějšího prostředí (výživy nebo jako následky po
onemocnění). Na zmiňovanou arachnomelii
sice není zatím možno vyšetřit zvířata přímo
při genomizaci, ale na této možnosti se také
pracuje a u řady dalších genetických vad je to
v současnosti již možné.
V prvním letošním čísle Zpravodaje jsme
představili jeden z těchto nově objevených
defektů. Jednalo se o bovinní samčí subfertilitu (označovaná zkratkou BMS), díky které se
podařilo vysvětlit, proč u některých fleckvieh
býků, bez zatím známých objektivních důvodů, je zjišťována výrazně zhoršená plodnost
(až o 30 % nižší než je průměr, v extrémním
12
zpravodaj 3 / 2013
případě bylo zabřezávání také pěti procentní). Zhoršená plodnost se vyskytuje jenom
u býků, kteří jsou recesivně homozygotní.
U plemenic žádný vliv na zdraví ani reprodukci nebyl zjištěn. Výskyt této alely v populaci
je uváděn 10 %. U našich genotypizovaných
býků dosahuje hodnoty 7 %. Tři němečtí a jeden rakouský plemeník byli kvůli tomuto
defektu staženi z plemenitby. Z našich v plemenitbě působících býků, kteří jsou genotypizováni, není žádný recesivně homozygotní
v tomto defektu. A z mladých býků byl takto
založen jenom jeden býk, který nebyl vykoupen do plemenitby.
V druhém čísle letošního Zpravodaje jsme
si představili onemocnění Zwergwuchs – typická zakrslost (označovaná zkratkou DW).
Charakterizovaná je téměř úplnou ztrátou
růstu. Postižená telata se rodí s hmotností
15 - 20 kg, hlava je výrazně klínovitého tvaru,
obvykle zepředu užší a z boční strany nepřirozeně rovná. Zvířata jsou také výrazně hubená. Díky výzvě vědců a plemenářských organizací k ohlášení dalších jedinců se zakrslým
růstem nebo jedinců s opožděným růstem,
bylo kromě prvních dvou postižených jedinců
možné vyšetřit a odebrat vzorek od dalších
takových jedinců. Dvacet čtyři zvířat, z toho
16 synů býka Wille, bylo genotypizováno. Jak se
předpokládalo, všichni potomci Willeho zdědili
stejnou část chromozómu pro zakrslost. Díky
zděděné části chromozomu od matek bylo možné úsek tohoto haplotypu zkrátit, čímž došlo
k dalšímu zvýšení přesnosti testu na tuto vadu.
Genotypizováním býka Polzer a dvou dalších
zakrslých telat se podle prvních výsledků předpokládá, že za výskyt tohoto defektu bude
zodpovědná mutace v genu GON4L. Četnost
Tele postižené arachnomelií, zdroj: TGD Bayern
výskytu této alely je v německo-rakouské populaci, stejně jako u nás, 0,7 %. Z našich starých genotypizovaných býků není žádný
z nich nositel tohoto defektu. Z mladých býků
je nositelem býk Jasmin a 14 synů býka Wille.
Na druhou stranu naše plemenářské organizace mají k dispozici 20 synů býka Wille, kteří
jsou prostí všech sledovaných genetických vad.
Fleckvieh Haplotyp 2 (FH2) – zhoršený růst
Z nahlášených zakrslých zvířat se však některá svým vzhledem odlišovala. Telata se narodila s normální porodní hmotností a jejich
růst v raném věku byl normální. Snížený růst
začal být nápadný až po odstavu telat z mléčné výživy. Také tvar lebky u těchto zvířat nebyl
změněn. Dva postižení jedinci (býci) i při kvalitním odchovu, normálním zdraví a příjmu krmiva vážili: první ve věku 13 měsíců kolem 250 kg
a druhý v 10 měsících 200 kg.
Zjistilo se, že za výskyt zhoršeného růstu je
zodpovědný Fleckvieh Haplotyp 2 umístěný
na prvním chromozómu. Podle něho byla tato
vada označena zkratkou FH2. Z vědecké literatury je známo, že mutace v tomto místě u lidí
a myší vede k těžké poruše metabolismu glukózy. U lidí se nazývá glykogenóza XI (syndrom
Fanconi-Bickel). Jak se zjistilo, tato vada existuje ve fleckvieh populaci již také mnoho let,
ale první její nositel zatím nebyl zjištěn. Původ
tohoto onemocnění, stejně jako u zakrslého
růstu, ale sahá do linie Polzer. Testováním nebyl
zjištěn žádný homozygot starší dvou let, což
může být v důsledku jejich předčasného hynutí nebo možná také vlivem chovatelské selekce.
Četnost výskytu této alely v populaci je
4 % (u nás dosahuje 1 %). Při náhodném připařování se předpokládá četnost výskytu
Typická rovná a úzká hlava u zakrslého
růstu, foto Hermann Schwarzenbacher
postižených telat maximálně 1 z 2 000 narozených telat. Ale ani vyšetření na tuto vadu haplotestem není 100% spolehlivé. Známí býci,
kteří byli zjištěni nositeli tohoto onemocnění,
jsou Winnipeg, Waldbrand, Witzbold, Mertin
a Rumgo. Z našich býků je to například býk
ZEL-078.
Tab. č. 1: Frekvence výskytu postižených jedinců při náhodném páření
nebo při páření na potomky nositelů
Genové frekvence (%)
- výskyt na 10 000 porodů
Náhodné páření
- výskyt na 10 000 porodů
Připařování
heterozygotním býkem
- výskyt na tisíc porodů
1
1
5
2
4
10
3
9
15
4
16
20
5
25
25
10
100
50
Thrombopathy (TP) – samovolné krvácení
Od roku 2007 byly z mnoha oblastí Německa, později i z jiných evropských zemích
a Nového Zélandu hlášeny u telat tří různých
plemen příznaky spontánně se vyskytujícího
a dlouhodobého krvácení z nepoškozených
částí těla a tělních otvorů. V němčině je toto
onemocnění označováno jako Blutschwitzen,
což můžeme přeložit jako pocení krve. Dalšími
příznaky bylo také masivní podkožní a střevní
krvácení a zvířata často hynula několik hodin
od začátku příznaků. Toto onemocnění postihovalo telata v prvních týdnech života, většinou do 4. týdne, u obou pohlaví stejně. Častější
výskyt byl v letním období, takže se předpokládalo, že spouštěčem příznaků je také bodnutí
hmyzem. Na počátku onemocnění se vyskytovala horečka a následně docházelo také
k různým sekundárním infekcím. V postižených stádech byl hlášen výskyt až u 15 % telat.
K 28. 2. 2011 bylo takových telat v Německu
nahlášeno 3 000 a v celé Evropě potom 4 500.
U postižených zvířat bylo zjištěno poškození kostní dřeně a počet krevních destiček byl
významně snížen. Proto je toto onemocnění
známé také jako Bovine neonatale Panzytopenie (BNP). Ukázalo se, že výskyt tohoto
sekundárních infekcí. Výsledky však nejsou
vzhledem k poškozené krevní dřeni příliš
úspěšné. Podle oficiálních statistik uhynulo
v Německu na toto onemocnění na čtyři tisíce
telat.
Při testech na BNP se objevila také zvířata, u kterých se krvácení vyskytlo, ale krevní
obraz neodpovídal postižení BNP. Počet krevních destiček byl u těchto jedinců naprosto
normální, byla však narušena jejich funkce,
podobně jako je tomu u hemofiliků. Na rozdíl
od onemocnění BNP zde byla postižena i dospělá zvířata. Toto onemocnění dostalo název
thrombopathy (zkratka TP) jinak označované
jako samovolné krvácení. Geneticky založená thrombopathie je známá u mnoha druhů zvířat, včetně člověka. U lidí bývají tímto
onemocněním postiženi obvykle jenom muži.
U skotu již byl v minulosti popsán u kanadské-
nositelé jsou býci Hutmann, Ilwis, Randy, Regio, Renold, Radi, Round Up, Resolut, Ruap,
Rumba, Rustico, Valero PS, Vanadin, Vanstein.
Jeden z našich mladých genotypizovaných
býků byl označen jako recesivní homozygot,
byl však ještě před zařazením do plemenitby
poražen. Z našich starých býků jsou nositelé
třeba Cansar, Celebron, Elegan, Elixir a Erogen.
U heterozygotně založených zvířat - nositelů není zjištěno žádné zdravotní postižení. Také homozygotně recesivní – postižená
zvířata vypadají zdravotně v pořádku, ale při
poranění, injekcích nebo při chirurgických
zákrocích dochází k masivnímu, dlouhodobému krvácení z kůže, ale i nosu a dalších
sliznic. Objevit se může také krev ve výkalech,
modřiny po těle nebo krevní výrony. Může také
dojít k vnitřnímu krvácení, které způsobí úhyn
zvířete. Samovolné krvácení u těchto zvířat
Homozygota se zhoršeným růstem FH2 v popředí se stejně
starým zvířetem v pozadí, foto Hermann Schwarzenbacher
Dlouhodobé krvácení u telete postiženého thrombopathie,
zdroj LMU München
Typické kožní změny v posledním stádiu asi 3 měsíčního telete
v konečné fázi syndromu ZDL, foto Gollnick, LMU München
onemocnění byl podmíněn používáním jednoho druhu vakcíny proti BVD (PregSure®
BVD), jejíž použití bylo pozastaveno v červenci 2010. Problém však byl jenom u některých
potomků od vakcinovaných krav, takže bylo
zřejmé, že zde jde také o určitou genetickou
predispozici. Zjistilo se, že od matek určitého
genotypu se po této vakcíně v jejich mlezivu
objevily alergeny, které vedly ke sledovaným
problémům u telat. Z toho důvodu se od
matek, u jejichž potomků se toto onemocnění vyskytlo, už nesmí používat jejich mlezivo
k napájení telat. Léčba nemocných zvířat je
možná podáváním krevních infuzí a léčením
ho simentála.
Z jedinců vyšetřovaných na BSN bylo 32
zvířat s podezřením na výskyt thrombopathie
genotypizováno a jejich genotyp porovnán
s genotypem zdravých jedinců. Podařilo se
tak najít krátký úsek genomu (nazývaný haplotyp), který se nacházel u všech postižených
zvířat. Od 1. října 2013 byl tento test poprvé
proveden u všech genotypizovaných zvířat,
ale ani on není v současnosti 100 % spolehlivý.
Zjištěná četnost této alely v populaci fleckvieh
je 6 %, což při náhodném připařování odpovídá výskytu 4 postižených telat na 1 000 porodů. U našich býků je četnost alely 5 %. Známí
není zatím přesně vysvětleno, ale, jak již bylo
zmíněno, vzhledem k tomu, že se objevuje
převážně v letních měsících, kdy je vyšší výskyt
bodavého hmyzu, předpokládá se tato příčina.
Postižení jedinci mohou dosáhnout také reprodukčního věku. U krav je zde velké nebezpečí
ztráty krve při otelení. Taková zvířata se podařilo zachránit podáním krevní infuze. Jednotlivé
příznaky onemocnění je možné léčit, avšak samotné onemocnění je nevyléčitelné.
Defekt podobný nedostatku zinku (ZDL)
V posledních letech se u fleckvieh ojediněle
objevovala telata se zánětlivými lézemi a vel-
www.cestr.cz
13
mi špatným celkovým zdravotním stavem.
Při narození byla zcela zdravá, ale od začátku
trpěla na průjmová onemocnění a respirační
nemoci. Ve věku 6 - 12 týdnů se u všech telat
projevily typické kožní léze - kůže se zanítí, vyskytují se na ní křupavé a vlhké strupy a vypadává srst. Některá telata jsou nepřirozeně citlivá na světlo, dojde ke snížení příjmu potravy
a opožděnému vývoji.
Studiem jejich původu se zjistilo, že mají
společného předka, proto se začalo uvažovat
o genetickém pozadí tohoto problému. Podobné příznaky sice vyvolává nedostatek zinku
v krmivu – zpomalení až zastavení růstu, ano-
rexie, změny na kůži (parakeratózy, vypadávání srsti, nízká kvalita srsti), porucha obranyschopnosti a hojení, poruchy vývoje imunitního systému telat, zvýšená citlivost k infekcím.
Ale u těchto zvířat docházelo ke zhoršování
stavu i při kontinuálním podávání zinkových
preparátů a vzhledem k těžkým zdravotním
komplikacím byla nakonec všechna utracena.
Osm takto postižených zvířat bylo genotypizováno a jejich genotyp byl porovnán se všemi
genotypizovanými zdravými jedinci plemene
fleckvieh. Díky tomu se podařilo najít krátký
úsek v genomu, který je dáván do souvislosti s tímto onemocněním. Do současné doby
nebylo nalezeno dospělé zvíře, které by bylo
recesivně homozygotním nositelem. To potvrzuje i zkušenosti veterinářů, kteří uvádějí,
že postižená telata hynou ve věku několika
týdnů až měsíců. Heterozygotní zvířata jsou
zcela zdravá. Vzhledem k příznakům podobným nedostatku zinku dostalo toto onemocnění název Zinkdefizienz-like Syndrom, zkráceně ZDL a nositelé jsou při genotypizaci také
zjišťováni od 1. října 2013.
Dědičně recesivně podmíněný deficitu zinku byl již pozorován jako semiletální porucha
(A46) vyskytující se u holandského fríského
skotu, ale také u jiných plemen (aberdeen-angus, shorthorn aj.), kde se nazývá zinkový
malabsorpční syndrom. Popisované příznaky
jsou podobné - postižená telata se rodí zdravá, klinicky onemocní až ve stáří 3-8 týdnů typickým kožním poškozením na končetinách a
hlavě. Srst vypadává, kůže je pokrytá četnými
šupinami. Objevuje se nechutenství, únava a
často ulehnutí. Nedostatkem zinku dochází
k hypertrofii brzlíku, a tím k deficitu T-lymfocytů, což vede ke snížení imunity a zvýšené
náchylnosti zvířat k respiračním a průjmovým onemocněním, která nereagují na léčbu.
Telata hynou ve věku několika týdnů nebo
měsíců, obvykle 4-6 měsíců za příznaků těžké
podvýživy. Uvádí se, že v tomto případě může
být choroba udržena pod kontrolou trvalou
aplikací ZnCO3 v denních dávkách v době
mléčné výživy 5-10 mg a 10-15 mg/kg ž.hm.
Tab. č. 2: V současné době používané symboly pro označení statusu genetických vad,
zjišťovaných při genotypizaci (H – haplotestem, M – přímým testem na mutaci)
Vada
Bovinní samčí subfertilita
(zhoršená plodnost býků)
Zwergwuchs
(zakrslý růst)
Fleckvieh Haplotyp 2
(zhoršený růst)
Thrombopathie
(deformace krevních destiček)
Syndrom podobný
nedostatku zinku
14
zpravodaj 3 / 2013
Genetický kód
Označení
BMSH--
Postižený recesivní homozygot, zjištěný haplotestem
BMSM--
Postižený recesivní homozygot, zjištěný přímým testem
BMSH+-
Heterozygot – nositel, zjištěný haplotestem
BMSM+-
Heterozygot - nositel, zjištěný přímým testem
DWH--
DWH+-
DWH??
Zvířata, která nebylo možné haplotestem přesně identifikovat
DWH++
Prostí jedinci došetření, po předchozím označení DWH??
FH2H--
FH2H+-
FH2H??
FH2H++
Prostí jedinci došetření, po předchozím označení FH2H??
TPH--
TPH+-
TPH??
TPH++
Prostí jedinci došetření, po předchozím označení TPH??
ZDLH--
ZDLH+-
ZDLH??
Zvířata, která nebylo možné přesně identifikovat
po odstavu. Stejného efektu lze dosáhnout
suplementací sulfátu, acetátu nebo oxidu zinečnatého.
U fleckvieh byl zatím potvrzen výskyt deseti
postižených telat. Vzhledem k celkově špatnému zdravotnímu stavu těchto zvířat je ale
možné, že některá telata uhynula na nespecifické choroby ještě před výskytem typických
ekzému. Frekvence výskytu této alely je 1 %,
což odpovídá asi jednomu postiženému teleti na 10 000 porodů při náhodném připáření.
Z našich genotypizovaných býků jsou zatím
jenom čtyři podezřelí z toho, že by mohli být
nositelé (označeni ZDLH??).
Na rozdíl od ostatní genetických vad nelze zatím zjištěným haplotestem příliš přesně
identifikovat nosiče. Ze zjištěných nositelů
tohoto haplotestu je jenom 60 % skutečných
nositelů onemocnění. V budoucnosti se předpokládá, že takto sporně zjištění jedinci budou došetřeni testem na přímou mutaci, který
bude možné objednat přes chovatelské organizace. Výskyt této vady sahá až k linii býka
Streitl, nejznámějšími nositeli jsou Herich, Misol, Fidelis, Matrei, Fidelis a také Reinerbig PP.
Opatření k výskytu dědičných vad
Nositelé všech těchto onemocnění působící v plemenitbě v německo-rakouské populaci
jsou publikováni na webových stránkách www.
fleckvieh.at nebo www. asr.rind.de. Recesivně
homozygotní býky těchto vad zakázali nadále
používat v plemenitbě. Týká se to především
bovinní samčí subfertility (BMS), kde byly staženy inseminační dávky těchto býků. Setkat
bychom se mohli ještě s býky v plemenitbě
s thrombopatií, ale jejich problematický zdra-
votní stav by je silně limitoval. V případě heterozygotů, zvláště u pozitivně prověřených
býků, je třeba přistupovat k jejich využití uvážlivě, především se vyhnout připařování na zvířata, která mají v původu další nositele. Jejich
úplný zákaz by však přinesl výrazné ekonomické i chovatelské škody z důvodu snížení
variability plemene, a proto není požadován.
Identifikací nositelů a cíleným připařováním
můžeme riziko výskytu postižených telat minimalizovat, jak uvádí tabulka Genetic Austria
(Tab. č. 1). Při výběru mladých býků je především třeba vybírat jedince s negativním statusem. Sporné jedince (označení ??) je potřeba,
v případě jejich použití v plemenitbě, došetřit
přímým testem, jakmile bude dostupný.
Rada plemenné knihy Svazu českého
strakatého skotu při svém jednání v říjnu rozhodla postupovat při používání býků stejným
způsobem do doby, než bude existovat harmonizovaný postup pro řešení této situace.
Jednotlivé plemenářské organizace mají informaci o genetických vadách všech jejich genotypizovaných býků. U býků registrovaných
v plemenné knize se zjištěné genetické vady
zapíší na potvrzení o původu a budou publikované v přehledech býků, jakmile Plemdat
programově tuto možnost připraví. Zapisován bude i sporný výsledek, který bude po
upřesnění změněn. Kromě případů, kdy zvíře
bylo původně označeno sporným výsledkem
a následně přešetřeno jako dominantní homozygot, se nebude označovat informace
o tom, že je zvíře těchto vad prosté. U všech
genotypizovaných zvířat je toto vyšetření automatické a vzhledem k počtu vyšetřovaných
vad by to bylo značně nepřehledné.
Tab. č. 3: Počet nositelů genetických vad z českých
genotypizovaných býků
Genetický kód
mladí
staří
BMSH--
1
-
TPH--
1
-
BMSH+-
48
8
BMSH+- DWH+-
1
-
BMSH+- TPH+-
1
1
DWH+-
10
-
DWH+- TPH+-
2
FH2H+-
16
1
FH2H+- BMSH+-
1
-
FH2H+- TPH+-
1
--
TPH+-
61
26
TPH+- BMSH+-
2
-
TPH+- DWH+-
1
-
TPH+- FH2H+-
1
-
DWH??
1
-
TPH??
-
1
ZDLH??
2
2
NOSITELŮ
150
39
CELKEM TESTOVANÝCH
697
244
S využitím možností, které nám přináší genomická selekce, jsme schopni velmi rychle výskyt nových nositelů těchto vad z plemenitby
eliminovat, a tím zamezit výskytu takto postižených jedinců v našich chovech.
www.cestr.cz
15
Vývoj produkce a spotřeby mléka ve světě
Vývoj produkce a spotřeby
mléka ve světě
Zpracováno podle IDF 2012: Lenka Krpálková
V posledním desetiletí byl jedním z hlavních trendů v sektoru mléka růst globalizace.
Produkce a spotřeba mléka je vzájemně úzce
propojená, a proto je důležité znát situaci
a vývoj na jednotlivých trzích. Vznik výrazné
poptávky po mléčných produktech v rozvojových zemích, z nich některé nejsou schopny
pokrýt potřebu mléka, zvýšil celosvětový rozmach obchodu s mléčnými produkty. Mléko
je významnou zemědělskou komoditou a zároveň nepostradatelným zdrojem nutričních
látek a stopových prvků.
Rok 2011 byl velmi úspěšným rokem pro
mléčný průmysl. Vysoká cena mléka pozitivně
ovlivnila mléčnou produkci, která se zvýšila
o 2,5 % na 749 mil. tun. Kravské mléko tvoří
83 % z celkové produkce a v porovnání s rokem 2010 došlo k dalšímu navýšení o 0,4 %
na celkových 2,4 % (rok 2011). Nicméně Východní Evropa (Rusko, Bělorusko a Ukrajina)
představují výjimku, kde k navýšení produkce
nedošlo. Nárůst produkce byl zvláště dynamický v Jižní Americe (Chile, Argentina, Brazílie, Uruguay) a Oceánii, kde byly minulý rok
ideální podmínky počasí.
Produkce buvolího mléka, která tvoří 13 %
z celosvětové mléčné produkce, se zvýšila o mnohem více než v případě kravského
mléka, až na 3,7 % tj. 97 mil. tun v roce 2011
(v roce 1990 tvořilo buvolí mléko pouze 8 %
Tab. č. 1: Vývoj produkce mléka v jednotlivých regionech světa
Region
2000
2005
2008
2009
2010
2011
Asie
94 672
130 970
152 491
155 644
159 599
169 153
EU 27
149 500
148 966
148 575
147 412
149 091
151 840
Sev. a střední Amerika
97 955
102 891
110 476
110 365
112 125
114 025
Již. Amerika
44 977
53 887
60 512
61 924
63 839
67 585
Non-EU
59 089
61 197
61 000
61 397
60 240
59 783
Afrika
19 369
23 953
27 908
28 489
29 810
29 498
Oceánie
24 260
25 621
25 337
26 316
25 586
28 771
SVĚT
489 822
547 485
586 298
591 548
601 290
620 655
16
zpravodaj 3 / 2013
z celkové produkce). Buvolí mléko produkují jenom některé státy a více než 90 % zásob
pochází z Indie či Pákistánu. Stejný vývoj zvyšující se produkce mléka pokračuje i v první
polovině roku 2012.
Celosvětová spotřeba mléka byla 107,3 kg,
tj. zvýšení o více než 1 kg. Největším spotřebitelem mléka je Asie (39 %), pak následuje
Evropa (28 %) a Severní Amerika (13 %). V minulých letech (období let 2005-2011) byl zjištěn nejvyšší nárůst spotřeby v Jižní Americe
(26 %), Africe (22 %) a Asii (13 %). V podstatě
došlo i k navýšení v produkci u všech mléčných produktů, kde nejvýraznější nárůst byl
pozorován u másla.
Vývoj produkce mléka v jednotlivých regionech je znázorněn na obrázku 1. Je zřejmé,
že k oblastem s dlouhodobým růstem produkce patří EU 27, USA, Nový Zéland a Argentina. U produkce mléka v Austrálii je patrné
silné kolísání, které je zapříčiněno především
vlivem klimatických podmínek. Systematický
pokles objemu produkce je typický především pro Rusko a Japonsko.
Zajímavý je také pohled na úroveň spotřeby a soběstačnosti jednotlivých oblastí.
Z tabulky 2 je zřejmé, že zatímco Asie, Afrika
a centrální Amerika se potýkají s nedostatkem mléka a jejich soběstačnost se pohybuje
na úrovni cca 80 %, je Evropa, Severní a Jižní
Tab. č. 2: Spotřeba mléka a soběstačnost států v roce 2012
Spotřeba
(mil. t)
Spotřeba
na osobu (kg)
% světové
spotřeby
% světové
produkce
%
soběstačnosti
Asie
283,46
67,3
38,9
36
93
Evropa
204,1
275,8
28
29,6
106
EU 27
143,9
286,7
19,7
21,3
108
Non-EU
60,2
252,9
8,2
8,3
101
94
271,7
12,9
13,3
104
Oblast/stát
Severní Amerika
Jižní Amerika
66,5
167,9
9,1
9,2
102
Afrika
52,3
49,8
7,2
5,9
83
Střední Amerika
20,3
128,5
2,8
2,2
81
Oceánie
9,1
245,9
1,2
3,7
297
729,9
105,1
100
100
100
Svět
Obr. č. 1: Vývoj produkce mléka ve vybraných
regionech
Obr. 1 - Vývoj produkce mléka ve
Obr. 1 - Vývoj produkce mléka ve vybraných regionech
sýra patří opět Francouzi 26,3 kg na hlavu
Obr. 1 - Vývoj produkce mléka ve
a Lucemburčané s více než 24 kg, přesto jim
velmi dobře konkurují například Islanďané
s také více než 24 kg .
Dodávky mléka se zvyšovaly zejména v jižObr. 1 - Vývoj produkce mléka ve vybraných regi
ních oblastech. Dvouciferný nárůst je patrný u Nového Zélandu (+10,5 %), Argentiny
(+12,5 %) a Uruguaye (+19,3 %). V zemích Asie
Tab. č. 3: Produkce mléka a meziroční nárůst
byl také zachován trvalý růst: Čína (+4,9 %),
ve vybraných státech
Irán (+5,7 %), Izrael (+6,8 %) a Turecko (+4,9 %).
Produkce
Meziroční
Po poklesu v dodávkách mléka v roce 2009
Stát
mléka
nárůst
došlo k navýšení již v druhém roce ve státech
(mil. tun)
2010/11
EU27 a USA. Naopak pokles byl zaznamenán
Obr. 1 - Vývoj produkce mléka ve vybraných regionech
EU 27
151,8
1,8
například na Ukrajině (-1,5 %), v Jižní Koreji
USA
89,0
1,8
(-8,9 %) a Japonsku (-3,9 %). V Jižní Koreji byla
1 - Vývoj
ve vybraných
Obr.
1 - Vývoj
produkce
mléka
ve vybraných
regionech
důvodem
slintavka aregionech
kulhavka
a v Japonsku
IndieObr.
57,7produkce
5,1 mléka
havárie elektrárny Fukušima
Čína
36,6
2,2
Odhady vývoje produkce pro rok 2012
Rusko
31,6
-0,6
a 2013 podle FAO i USDA předpokládají intenBrazílie
32,9
4,0
zivnější meziroční nárůst (více než 4 %) a to
zejména pro Čínu, Indii, Brazílii a Argentinu.
Nový Zéland
19,0
10,5
V pásu mírného nárůstu produkce (1 %) se buPákistán
13,4
3,8
dou pohybovat EU 27, USA a Mexiko. Pokles
Turecko
13,8
11,1
produkce je predikován pro Rusko, Ukrajinu
Mexiko
11,1
0,6
a Japonsko. Z pohledu světového obchodu
s mléčnými výrobky je třeba zmínit, že do čtveUkrajina
10,8
-1,5
řice hlavních států na trhu patří EU 27, USA,
Argentina
11,9
12,5
Nový Zéland a Austrálie. Podíl uvedené čtveřice na celosvětovém obchodu mléka se dlouna osobu a rok mají státy na severu Evropy:
hodobě pohybuje mezi 65 – 80 %.
Estonsko, Finsko, Island a Velká Británie. NejMezinárodní mlékařská federace (IDF) se
více másla spotřebuje ročně průměrný Franve své studii věnovala také volatilitě cen zecouz (7,5 kg), což představuje dvojnásobek
mědělských produktů. Volatilita představuje
Zajímavý je také pohled na úroveň spotřeby a
průměrné spotřeby EU 27. Podobná situace
proměnlivost v ekonomických proměnných
Z tabulky
2 je zřejmé, že zatímco Asie, Afrik
je také u spotřeby sýrů. K největším jedlíkům
během určité doby. Z výsledků analýz
vyply-
Amerika lehce přebytková. Největší přebytek
produkce v porovnání s domácí spotřebou
dlouhodobě vykazuje Oceánie s 261 % soběstačnosti.
Pozoruhodný je i pohled na strukturu spotřeby mléka a mléčných výrobků. Nejvyšší
konzumaci tekutého mléka – více než 100 kg
s nedostatkem mléka a jejich soběstačnost se pohy
Severní a Jižní Amerika lehce přebytková. Nejv
s domácí spotřebou dlouhodobě vykazuje Oceánie
Pozoruhodný je i pohled na strukturu spotřeby m
konzumaci tekutého mléka – více než 100 kg n
Evropy: Estonsko, Finsko, Island a Velká Britán
průměrný Francouz (7,5 kg), což představuje dvo
Podobná situace je také u spotřeby sýrů. K n
Zajímavý je také pohled na úroveň
spotřeby
soběstačnosti
jednotlivýchs více
ob
Francouzi
26,3 kga na
hlavu a Lucemburčané
Z tabulky 2 je zřejmé, že zatímco
Asie,
Afrika
a
centrální
Amerika
se
potý
konkurují
Islanďané
s také více
než 24ak
Zajímavý například
je také pohled
na úroveň
spotřeby
s nedostatkem mléka a jejich soběstačnost se pohybuje na úrovni cca 80 %, je Evr
Z tabulky 2 je zřejmé, že zatímco Asie, Afrik
Severní a Jižní Amerika lehce přebytková. Největší přebytek produkce v porov
s nedostatkem mléka a jejich soběstačnost se pohy
s domácí spotřebou dlouhodobě vykazuje Oceánie s 261 % www.cestr.cz
soběstačnosti. 17
Severní
a Jižní
Amerika
lehce apřebytková.
Nejvje
Zajímavý
je
také
pohled
na
úroveň
spotřeby
Pozoruhodný je i pohled na strukturu spotřeby mléka a mléčnýchsoběstačnosti
výrobků. Nejv
s domácí spotřebou dlouhodobě vykazuje Oceánie
Tab. č. 4: Průměrná roční změna ceny mléka
(2000-2010, 10 letý průměr = 100 %)
Stát
Výkyv ceny (%)
Nový Zéland
24,5
Uruguay
22,0
USA
18,9
Polsko
15,0
Maďarsko
14.4
Austrálie
13.8
ČR
12,9
SRN
11,1
Brazílie
11,0
Irsko
10,9
Švédsko
10,9
JAR
10,4
Nizozemí
10,2
Rakousko
9,7
Dánsko
9,3
EU 27
9,1
Kanada
2,9
nulo, že z globálního pohledu v období 1998
až 2009 bylo právě mléko komoditou s nejvyšší volatilitou ceny. Pokud bychom „nestabilitu“
ceny vyjádřili variačním koeficientem, pak
u mléka dosáhl hodnoty 43 %, zatímco například drůbeží maso vykazovalo pouze hodnoty
kolem 20 %. Nejen z výsledků IDF, ale i podle
závěrů IFCN (International Farm Comparison
Network) patří mléko k zemědělským produktům s nejvyšší úrovní kolísání producentských
cen. Zejména během období let 2006 – 2007
dosáhly mezinárodní ceny mléčných komodit maxima. V roce 2008 se pomalu snižovaly
a v roce 2009, také v souvislosti s hospodářskou krizí, významně poklesly. V letech 2010 –
2011 se vrátily na historickou stabilní hladinu
jako v letech 2000 – 2006, avšak tato hladina
je o 70 – 150 % vyšší.
V ČR je o 40 % vyšší variabilita ceny mléka
než v zemích EU. K tomu je třeba si uvědomit,
že Česká republika má za posledních 10 let výkyvy ceny o 40 % nad úrovní běžného pohybu
ceny v členských státech EU. V rámci států EU
má vyšší kolísaní ceny mléka jenom Polsko
a Maďarsko, naopak velcí producenti mléka
v rámci EU (SRN, Holandsko) jsou ve statistice
kolísání ceny až za námi. Podíváme-li se detailněji na důvody kolísání resp. stability ceny,
pak je logické, že jednu z nejnižších volatilit
ceny má kanadský trh, díky přísnému systému
mléčných kvót a managementu trhu (4,5 x nižší kolísání než v ČR.). Naopak nejvyšší kolísání
ceny mléka je zřejmé na Novém Zélandu, kde
je však významný faktor vliv počasí. Zároveň
se jedná o trh bez jakékoliv regulace z pohledu množství či ceny.
18
zpravodaj 3 / 2013
Informace o vybraných státech včetně spotřeby mléka a mléčných
výrobků na obyvatele a průměrné ceny mléka na 1 l v roce 2011:
Čína
Celková mléčná produkce činí 36,6 mil. tun, což představuje 5,9 % světové produkce. Meziročně došlo k navýšení produkce o 0,8 mil. tun a to zejména z důvodu stavby velkých mléčných farem. Objem dodávek ke zpracování představuje
75 %. V roce 2011 došlo ke zvýšení ceny mléka o 4,2 % oproti roku 2010.
9,4 kg (+4,5%)
0,2 kg (+2,2%)
0,1 kg (+3,6%)
3,5 CNY (cca 9,9 Kč)
Indie
Produkce mléka činí 54,9 mil. tun, což představuje 9,1 % světové produkce. V Indii je chováno 42,8 mil. krav a 37 mil. buvolů. Produkce buvolího mléka představuje 67 % celosvětového objemu. Dojený sektor představuje významný zdroj
příjmů pro venkovské rodiny.
40,8 kg (+3%)
-
3,5 kg (+3,7%)
19,7 INR (cca 7,9 Kč)
Izrael
Produkce mléka činí 1,4 mil. tun, což představuje 0,2 % světové produkce. V Izraeli je chováno cca 123 tisíc krav. V Izraeli jsou 3 hlavní mlékárny, které pokrývají
90 % trhu s mlékem a o zbylých 10 % se dělí cca 80 mlékáren.
53,7 kg (+0,5%) 16,1 kg (+2,4%)
0,9 kg (+8,7%)
2 ILS (cca 10,7 Kč)
Japonsko
Produkce mléka činí 7,5 mil. tun, což představuje 1,2 % světové produkce.
Na 21 000 farmách je v Japonsku chováno 933 tisíc dojnic.
31,8 kg (0%)
1,9 kg (0%)
0,7 kg (0%)
90,3 JPY (cca 21,1 Kč)
Turecko
Na 1,74 mil. dojených farem je chováno 4,76 mil. dojnic. Produkce mléka činí 13,8 mil. tun a pouze 51 % mléka je zpracováváno v mlékárnách. Hlavním problémem v mléčném sektoru Turecka byla v minulém roce volatilita cen. Mezi regulační
předpisy patří v současné době i program školního mléka.
15,6 kg (+6,5%)
6,7 kg (+9,2%)
0,6 kg (-0,5%)
0,7 TRY (cca 7,6 Kč)
Kanada
Produkce 855 mil. tun mléka představuje celosvětově 1,4 %.
V Kanadě je chováno 983 tis. dojnic na 12 746 farmách. Cena
mléčných produktů je v Kanadě stabilní a poptávka po mléčných produktech odpovídá trendům západního světa, tzn. nižší spotřeba nízkotučného mléka (odstředěné mléko a 1%), snižující se spotřeba 2% a plnotučného mléka, téměř dvakrát vyšší
spotřeba jogurtů a významně se zvyšující konzumace sýrů.
80,9 kg (+2%)
12,3 kg (-1,1%)
2,8 kg (+4,5%) 0,7 CAD (cca 13,9 Kč)
USA
Na 14,3 % celosvětové produkce připadá 89 mil. tun mléka vyprodukovaného na 52 tis. mléčných farem v USA. Počet dojnic
v USA činil v roce 2011 9,2 milionů. Objem mléka dodaného ke
zpracování do mlékáren se oproti roku 2005 zvýšil o 8,5 mil. tun
na celkových 88,5 mil. tun v roce 2011. Počet dojených farem se
v USA snižuje, ale počty zvířat v rámci farem se zvyšují. V roce
2011 dosahovalo téměř 2,9 % farem počtu zvířat nad 1000 kusů.
Nicméně tyto farmy vlastní pouze 46 % krav z celkového počtu
a dodávají asi 50 % z celkového množství dodaného mléka.
EU 27
Produkce EU 27 činila v roce 2011 celkem 151,8 mil. tun
mléka. Dojnice jsou chovány na 712 tis. farmách a jejich
počet dosáhl v minulém roce 23 milionů. Na celosvětové
produkci se objem dodávek EU 27 podílí 24,4 %. Dodávky
mléka tvoří 92 %.
64,8 kg (-0,8%) 17,1 kg (+0,3%)
0,3 EUR (cca 8,8 Kč)
Argentina
S 12 mil. tun produkce mléka činí podíl Argentiny na světové produkci 1,9 %. Téměř 1,88 milionů dojnic bylo v roce
2011 chováno na 12 tis. farmách. Dodávky mléka činí 93 %.
V současné době se mění trendy ve výživě a zvyšuje se podíl jadrného krmiva, což vedlo i k zvýšení průměrné dojivosti u argentinských dojnic na 17,5 l/krávu/den.
44,5 kg (+1,2%)
11,5 kg (0%)
0,7 kg (-22,4%)
1,5 ARS (cca 6,7 Kč)
Mexiko
Mexiko se s celkovým objemem 11,07 mil. tun mléka podílí 1,8 % na celosvětové produkci. V Mexiku je v současné
době chováno 2,37 mil. dojnic na 134 tis. farmách a velikost stád zůstává stabilní.
38,0 kg (-1,1%)
78,2 kg (-1,7%) 15,1 kg (+1,8%)
3,6 kg (+0,3%)
3,1 kg (-13,8%)
0,3 kg (-18%)
4,7 MXN (cca 7 Kč)
2,5 kg (10,4%) 0,5 USD (cca 8,3 Kč)
Rusko
Na 3,1 mil. mléčných farem v Rusku je chováno 8,9 mil. dojnic.
Roční produkce mléka činí 31,9 mil. tun, což představuje 5,1 %
světové produkce. Dodávky mléka činí pouhých 53 %. Ruský trh s mlékem je charakteristický nižší spotřebou domácího
mléka a zvyšující se spotřebou produktů obsahujících mléko,
ale také nižší soběstačností. Export mléka a mléčných výrobků
je malý a především se jedná o sušené mléko.
35,4 kg (+0,2%)
5,8 kg (-0,4%)
2,4 kg (+3,3%) 14,3 RUB (cca 9 Kč)
www.cestr.cz
19
Švýcarsko
Po zrušení systému mléčných kvót je ve Švýcarsku chováno 595 tis. dojnic na 25 233 farmách. Objem produkce
představuje 4,12 mil. tun, tedy 0,7 % světové produkce.
Dodávky mléka tvoří 84 %.
80 kg (+0,5%)
21,8 kg (+0,2%)
5,4 kg (-2%)
0,6 CHF (cca 13,2 Kč)
Ukrajina
Ukrajina se na světové produkci podílí 1,7 % s objemem téměř
11 mil. tun mléka. Dostupné statistiky hovoří o 2,6 mil. dojnicích a cca 42 % produkce, která je zpracovávaná v mlékárnách.
Od roku 2005 došlo k propadu dodávek mléka o 1,3 mil. t
na 4,5 mil. tun mléka. Ekonomický výhled není optimistický,
v podstatě došlo ke snížení spotřeby u veškerých mléčných
produktů. Kvalita mléka na soukromých farmách je nízká.
-
4,1 kg (-14,3%)
1,7 kg (-5,9%)
3 UAH (cca 7,2 Kč
Austrálie
Austrálie produkuje ročně 9,73 mil. tun mléka (1,6 % světové produkce). Celkový počet 1,6 mil. dojnic připadá
na 6 900 farem s produkcí mléka. Dodávky tvoří 100 %. Objem produkce mléka v Austrálii trvale klesá z 11,5 mil. tun
v roce 2000 až na současnou úroveň 9,7 mil. tun.
108,7 kg (+3,5%) 11,7 kg (-1%)
0,4 AUD (cca 7,6 Kč)
Jihoafrická Republika
Produkce JAR představuje 2,87 mil. tun (0,5 % světové
produkce), chováno je 540 tis. dojnic. Dodávky mléka činí
95 %. Pro poslední období je charakteristický trend zvyšování koncentrace dojnic na farmách. Na začátku roku 2012
bylo evidováno 2 686 farem a na konci již 2 474 farem.
31 kg (+20,6%)
Kazachstán a Uzbekistán
Z dostupných informací bylo zjištěno, že se v Uzbekistánu
v roce 2011 chovalo 3,6 mil. dojených krav (v porovnání
s rokem 2000 o 4,2 % více) a ročně se vyprodukuje 6,3 mil.
tun mléka (v porovnání s rokem 2000 o 5,2 % více). V Kazachstánu se s celkovým počtem dojnic 2,7 mil. krav (v porovnání s rokem 2000 o 4,3 % více) vyprodukovalo 5,2 mil.
tun mléka, tj. o 3,2 % více než v roce 2000.
4 kg (+3%)
1 kg (+4,6%)
0,3 kg (7,7%)
2,8 ZAR (cca 7,3 Kč)
Nový Zéland
Významná země světového trhu mléka produkuje ročně
19 mil. tun mléka (3,1 % celosvětové produkce), 11 750 farem s dojeným skotem chová 4,6 mil. dojnic. V porovnání
let 2000 a 2010 je zřejmý nárůst produkce mléka z 13 mil.
tun na dnešních 19 mil. tun. Rok 2011 byl velmi příznivý
pro novozélandské farmáře vzhledem k příznivým podmínkám pro pěstování píce a dobré ceně mléka.
79,3 kg (0%)
4,5 kg (-16,7%)
4,5 kg (0%)
0,7 NZD (cca 10,8 Kč)
Závěr
Zvyšující se poptávka po mléce a mléčných výrobcích je a bude klíčovým
faktorem pro rovnováhu na trhu s mlékem. Země BRIC (Brazílie, Rusko, Indie
a Čína) jsou zeměmi, které nabírají na rychlosti v produkci mléka. Sektor produkce
mléka představuje dynamicky se měnící prostředí, pro které je charakteristický
dlouhodobý trend nárůstu objemu celkové produkce mléka při mírně se zvyšující spotřebě mléčných výrobků. Téměř bez výjimek je tento vývoj doprovázen
poklesem počtu farem, které se na produkci mléka specializují. Rostoucí lidská
populace je dalším faktorem, který předpokládá i rostoucí spotřebu mléka. Podle prognóz na rok 2050 bude v Africe a Asii žít 90 % z 2,4 bil. lidí. Jak OECD, tak
FAO předkládají pro období let 2011 až 2020 optimistické prognózy, a to jak
z pohledu produkce, tak i pokračující rostoucí spotřeby mléka a mléčných výrobků. V rámci zvýšené poptávky rozvojových a rozvíjejících se ekonomik bude
právě mléko a mléčné výrobky v centru zájmu spotřebitelů. To by mělo přinést
také potřebný stupeň stability a jistoty pro producenty v EU 27.
20
zpravodaj 3 / 2013
Analýza intenzity odchovu jalovic
českého strakatého skotu
Chládek G., Andrýsek J., Falta D., Mendelova univerzita v Brně
Úvod
Klasicky je účelem odchovu jalovic dosažení harmonického rozvoje jejich organismu,
který jim v dospělosti umožní dosáhnout současně vysoké užitkovosti a dlouhověkosti. Cílem tedy nemusí být vždy dosažení maximálního přírůstku, jak je tomu například při výkrmu býků. Proto se při odchovu jalovic mohou
velmi dobře uplatnit jeho extenzívní formy,
jako je například pastva. Na druhou stranu je
však potřeba si uvědomit, že zbytečné prodlužování odchovu jalovic má nepříznivý dopad
na jeho ekonomiku. Můžeme uvažovat s tím,
že každý měsíc, o který se odchov jalovic prodlouží, znamená zvýšení nákladů asi o 1200
Kč. Tato kalkulace platí i opačně, to znamená,
že každý měsíc, o který chovatel odchov jalovic zkrátí, přinese snížení nákladů rovněž o
1 200 Kč. Nicméně kratší doba odchovu znamená, že musí být dosaženo vyššího přírůstku
živé hmotnosti. Zvýšení přírůstků živé hmotnosti odchovávaných jalovic nemusí znamenat pro chovatele velký problém a může jej
poměrně účinně dosáhnout. Obvykle zvýšením koncentrace živin v krmné dávce. Nicméně takto dosažený vyšší přírůstek živé hmotnosti však může přinést také komplikace spočívající v nadměrném ukládání tuku, zejména
v tkáních vemene a reprodukčních orgánech.
To může vést jednak k nižší užitkovosti, jednak
ke snížené plodnosti či úplné sterilitě. Tím se
toto v podstatě dobře míněné racionalizační
opatření může zcela minout účinkem. Z tohoto důvodu je otázka optimální úrovně odchovu, a s tím souvisejícího věku a živé hmotnosti
jalovic při prvním zapuštění, mezi chovateli
diskutovanou otázkou. Svazy chovatelů jednotlivých plemen proto vydávají určitá doporučení, jaké hmotnosti má být při odchovu
jalovic k určitému věku dosaženo, či jaká výše
denního přírůstku živé hmotnosti může být
v jednotlivých obdobích odchovu považována za optimální.
Vývoj růstového standardu
Obdobně je tomu také u českého strakatého
plemene skotu. V minulosti byl proto vytvo-
Tab. č. 1: Stávající růstový standard a hodnoty námi sledovaného souboru
Růstové pásmo
Věk
(měsíce)
A
B
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
60
85
110
135
160
185
210
235
260
280
300
320
340
360
375
390
405
425
440
455
470
55
80
100
120
145
170
190
210
235
250
270
290
305
325
340
350
365
380
400
410
425
Námi sledovaný soubor
AA
Skutečná
hmotnost (kg)
Teoretický růstový
standard (kg)
Teoretický
přírůstek (kg)
65
90
115
140
170
195
220
245
275
295
386
335
355
380
395
529
552
445
460
480
495
72
98
123
141
170
208
242
274
304
336
368
397
426
458
482
504
525
545
561
572
608
55
90
125
158
192
224
256
287
318
347
376
405
433
460
486
512
537
561
585
608
630
0,96
0,98
0,99
0,99
1,00
1,00
1,00
0,99
0,98
0,97
0,96
0,94
0,92
0,90
0,86
0,84
0,80
0,76
0,72
0,67
0,63
řen takzvaný růstový standard jalovic, který
informoval chovatele o tom, jaké hmotnosti či
jakého přírůstku má být v ten který měsíc odchovu dosaženo. Podle této hmotnosti či denního přírůstku živé hmotnosti byly jalovice
rozdělovány do tzv. růstových pásem A (nejvyšší přírůstek či živá hmotnost) až C (nejnižší
přírůstek a živá hmotnost). Pozitivní výsledky
v chovatelské a šlechtitelské práci u českého
strakatého skotu, které se projevily zejména
vyšší růstovou kapacitou zvířat (danou větším
tělesným rámcem) doprovázené lepší situací
v krmivové základně, podpořily vyšší růstovou
schopnost zvířat. Ta přesahovala požadavky v
růstovém pásmu A, proto musel být růstový
standard již v minulosti rozšířen ještě o pásmo
AA. Uvedené pozitivní tendence pokračují i v
současné době. Bylo by proto vhodné znovu
analyzovat růstový standard jalovic českého
strakatého skotu.
Vliv věku při otelení na užitkovost dojnic
na první laktaci
Jestliže je dominantním výsledkem úspěšného odchovu vysoká užitkovost na první
laktaci, je v první řadě potřeba analyzovat její
vztah k věku při prvním otelení. Tuto analýzu
jsme udělali u souboru asi 5 000 kusů zvířat z
našich předních chovů. Hodnotili jsme zvířata, která se otelila od 24. měsíce svého života
po 32. měsíc života. Výsledky jsou uvedeny
v grafu 1. Z něj je patrný poměrně malý rozdíl v užitkovosti mezi skupinou s nejvyšším
denním nádojem 22,01 kg (věk při otelení 29
měsíců) a nejnižším denním nádojem 21,46
kg (věk při prvním otelení 31 měsíců), který je
pouze 0,55 kg mléka denně, což je asi 168 kg
mléka za celou laktaci. Z tohoto pohledu můžeme konstatovat, že pro vlastní užitkovost
na první laktaci je prakticky jedno, jestli se jalovice otelí ve 24 či 32 měsících svého věku.
www.cestr.cz
21
Tedy zabřezne v 15 anebo 23 měsících. Je zde
však zmíněný ekonomický rozdíl. Uváděných
8 měsíců představuje vyšší náklady na odchov
ve výši téměř 10 000 Kč. Z druhého pohledu,
pokud se budeme věnovat pouze maximálním užitkovostem, tak můžeme říci, že tyto
byly dosaženy u zvířat otelených 28., 29. a 30.
měsíc (21,95 kg, 22,01 kg či 20,97 kg mléka)
a tedy zabřezlých ve věku 19 až 21 měsíců.
Vliv věku při otelení na užitkovost dojnic
na druhé laktaci
Samozřejmě užitkovost na první laktaci je
významným parametrem. Nemusí ale vypovídat o všem. Důležitá je také například užitkovost na dalších laktacích. Pokud by vyšší
užitkovost byla doprovázena vyšším podílem
nenormálních laktací, tak by to opět mohlo zcela negovat případný pozitivní efekt.
Z tohoto důvodu jsme soubor prvotelek
sledovali i na jejich druhé laktaci. Vyřadili
jsme ty, které měly nenormální druhou laktaci (pod 240 dnů). Výsledky o jejich užitkovosti jsou uvedeny v grafu 2. Z něj je opět
patrná poměrně velká vyrovnanost denní
produkce mléka mezi zvířaty otelenými ve
sledovaných měsících. Rozdíl mezi skupinou
s nejvyšším denním nádojem 26,11 kg (24.
měsíc) a nejnižším denním nádojem 24,68 kg
22
zpravodaj 3 / 2013
(32. měsíc) je 1,43 kg, tedy za celou laktaci asi
440 kg. Poměrně vysoké užitkovosti na druhé
laktaci dosáhly ty krávy, které se otelily 27., 28.
a 29. měsíc (tedy zabřezly v 18. až 20. měsíci
života). Nicméně absolutně nejvyšší užitkovosti dosáhly ty, které se otelily nejdříve, tj. 24.
měsíc (to znamená zabřeznutí v 15 měsících).
Z tvaru křivky, která vyjadřuje obecnější trend
vztahu věku při otelení k dennímu nádoji, je
patrné, že vyšší hodnoty nádoje byly dosaženy při dřívějším telení jalovic.
Vliv měsíce otelení na podíl vyřazených
dojnic s nenormální laktací
O počtu vyřazených dojnic v jednotlivých
měsících otelení nás informuje graf 3. Zde je
patrné poměrně stabilní procento vyřazených
dojnic (15,01 až 16,55 %) u zvířat otelených
dříve, tj. od 24. do 29. měsíce. Poslední tři sledované měsíce (30., 31. a 32.) vykazují znatelně vyšší procento vyřazených dojnic. Zde je
namístě opět konstatovat, že příznivější parametry byly opět dosaženy u dříve otelených
jalovic.
Živá hmotnost a přírůstek živé hmotnosti
u námi sledovaného souboru odchovaných jalovic
V grafech 4 a 5 je uvedena hmotnostní
a přírůstková křivka získaná fyzickým vážením živých jalovic v průběhu jejich odchovu
v konkrétním chovu. Pokud tyto přírůstky
a hmotnosti porovnáme s již zmiňovaným
růstovým standardem, tak bylo patrné, jaký
neskutečně velký pokrok byl v chovu (a samozřejmě i odchovu jalovic) českého strakatého
plemene za uplynulé roky učiněn. Například
rozdíl v hmotnosti jalovic v 18 měsících věku
činí rovných 100 kg. Zde je podle nás také nutné hledat důvody odpovídajících užitkových
vlastností dříve otelených jalovic. Přírůstek,
který v tomto období dosahuje až 1 kg na kus
a den, zabezpečí nárůst živé hmotnosti zapuštěných jalovic kolem 200 kg a umožňuje při jejich zapuštění v patnácti měsících (hmotnost
přes 400 kg) dosáhnout hmotnosti nejméně
600 kg po porodu.
Závěr
Závěrem můžeme konstatovat, že samotný věk při prvním otelení v rozmezí 24 až 32
měsíců nemá rozhodující vliv na průměrnou
denní užitkovost na první či druhé laktaci.
Nicméně podle našich výsledků je patrná určitá pozitivní tendence k vyšší užitkovosti na
druhé laktaci a nižšímu počtu vyřazovaných
zvířat mezi první a druhou laktací u těch krav,
které se otelily dříve.
26 měs.
27 měs.
28 měs.
29 měs.
30 měs.
31 měs.
32 měs.
21,85
21,70
21,95
22,01
21,97
21,46
21,77
denní
měsíc
užitkovost
otelení
(kg)
24 měs.
26,11
25 měs.
25,05
26 měs.
25,39
27 měs.
25,78
28 měs.
25,51
29 měs.
25,55
30 měs.
25,29 nádoj dojnic na druhé laktaci
Graf č. 2: Denní
31 měs.
v závislosti24,71
na měsíci prvního otelení
32 měs.
24,68
Graf č. 1: Denní nádoj dojnic na první
laktaci v závislosti na měsíci otelení
Denní nádoj (kg)
22,1
22
y = -0,017x2 + 0,1819x + 21,401
R² = 0,3352
21,9
21,9525
22,0121
Denní užitkovost (kg)
21,9714
26,5
26
21,7742
21,8
21,7
21,696
21,6421
21,6
y = -0,0194x2 + 0,0745x + 25,582
R² = 0,5498
26,106
21,8547
25,777
25,5
21,585
25,5121
25,5483
25,3881
25,2886
25,0546
25
21,4619
21,5
24,7116
24,6754
24,5
21,4
21,3
24
21,2
21,1
24 měs.
25 měs.
26 měs. 27 měs.
denní nádoj (kg)
28 měs. 29 měs. 30 měs.
Polyg. (denní nádoj (kg))
31 měs.
32 měs.
Vliv měsíce otelení na podíl vyřazených dojnic s nenormální laktací
O počtu vyřazených dojnic v jednotlivých měsících otelení nás informuje graf 3. Zde je patrné
poměrně stabilní procento vyřazených dojnic (15,01 až 16,55 %) u zvířat otelených dříve, tj.
od 24. do 29. měsíce. Poslední tři sledované měsíce (30., 31. a 32.) vykazují znatelně vyšší
procento vyřazených dojnic. Zde je namístě opět konstatovat, že příznivější parametry byly
opět
u dříve otelených
jalovic.
Grafdosaženy
č. 3: Procento
vyřazených
dojnic
v závislosti na měsíci otelení
Graf 3 Procento vyřazených dojnic v závislosti na měsíci otelení
23,5 hmotnost a přírůstek živé hmotnosti u námi sledovaného souboru odchovaných
Živá
24 měs. 25 měs. 26 měs. 27 měs. 28 měs. 29 měs. 30 měs. 31 měs. 32 měs.
jalovic
V grafech 4 a 5 je uvedena
a přírůstková
křivka
fyzickým
vážením živých
denníhmotnostní
užitkovost (kg)
Polyg.
(dennízískaná
užitkovost
(kg))
jalovic v průběhu jejich odchovu v konkrétním chovu. Pokud tyto přírůstky a hmotnosti
porovnáme s již zmiňovaným růstovým standardem, tak bylo patrné, jaký neskutečně velký
pokrok byl v chovu (a samozřejmě i odchovu jalovic) českého strakatého plemene za
uplynulé roky učiněn. Například rozdíl v hmotnosti jalovic v 18 měsících věku činí rovných
100 kg. Zde je podle nás také nutné hledat důvody odpovídajících užitkových vlastností dříve
otelených jalovic. Přírůstek, který v tomto období dosahuje až 1 kg na kus a den, zabezpečí
Graf č.živé
4: Hmotnost
jalovic v závislosti
na jejich
nárůst
hmotnosti zapuštěných
jalovic kolem
200věku
kg a umožňuje při jejich zapuštění
v patnácti měsících (hmotnost přes 400 kg) dosáhnout hmotnosti nejméně 600 kg po
porodu.
Graf 4 Hmotnost jalovic v závislosti na jejich věku
4
Graf 5 Průměrný denní přírůstek jalovic v závislosti na jejich věku
Graf č. 5: Průměrný denní přírůstek jalovic v závislosti na jejich věku
5
Závěr
Závěrem můžeme konstatovat, že samotný věk při prvním otelení v rozmezí 24 až 32 měsíců
www.cestr.cz
23
Z výstav
Agrokomplex Nitra 2013
Pavel Král
Mezinárodní zemědělská a potravinářská výstava Agrokomplex
patří k nejvýznamnějším svého
druhu na Slovensku. Na výstavišti v Nitře se
konala ve dnech od 22. do 25. srpna 2013. Ministr zemědělství a rozvoje venkova Slovenské
republiky Ľubomír Jahnátek přijal záštitu nad
jejím jubilejním 40. ročníkem, čímž významně
poctil tuto jedinečnou akci.
Mezinárodní výstava Agrokomplex, Národní výstava hospodářských zvířat a ostatní subvýstavy poskytly prostor pro 453 vystavujících
firem ze Slovenské republiky, České republiky,
Maďarska, Polska, Rakouska, Německa, Srbska,
Švýcarska, Litvy, Velké Británie, Ruska a dalších
zemí, aby úspěšně prezentovaly své produkty.
Akce se zúčastnily výrobní i obchodní firmy zemědělského a potravinářského zaměření, dodavatelé zemědělských strojů a mechanizace,
zahradní techniky, technologie pro živočišnou
výrobu, krmiv, specializované chovatelské svazy, Agentura pro rozvoj venkova, Ministerstvo
zemědělství a rozvoje venkova SR, jakož i odborné a vědecké instituce.
Během výstavy bylo uděleno několik významných ocenění. V rámci Národního programu podpory zemědělských produktů a potravin ministr zemědělství a rozvoje venkova
slavnostně udělil ocenění „Značka kvality SK“
vybraným zemědělským produktům a potravinám. Nechyběla ani významná ocenění jako
Zlatý kosák, Šampión výstavy a další ocenění v
živočišné výrobě.
Národní výstava hospodářských zvířat
v tomto roce dominovala v expozicích živo-
Nejlepší vysokobřezí jalovice
24
zpravodaj 3 / 2013
Nejlepší plemenice výstavy na Agrokomplexu
čišné výroby. Specializované chovatelské svazy připravily divácky atraktivní předvádění
hospodářských zvířat, prezentaci malochovu
i odborné poradenství. V rámci doprovodného programu vystoupili z Národního hřebčína
Topoľčianky a ranče Equifarm. Návštěvnicky
zajímavé byly také ukázky dojení ovcí a sonografické vyšetření cisteren vemen či degustace
hovězího masa. Neméně zajímavé byly i závody poštovních holubů, představení koní, ukázky westernového ježdění, ukázky okování koní
a pasení ovcí pasteveckým psem. Gurmáni si
přišli na své na Gulášových hodech - soutěž
ve vaření guláše.
Plemeno slovenské strakaté se na národní
výstavě hospodářských zvířat prezentovalo
velmi kvalitní a početnou kolekcí vystavených
zvířat. Vítězem v kategorii plemenných býků
se stal plemeník Van Helsing po otci Vanstein.
V kategorii vysokobřezích jalovic se o titul
nejlepší jalovice ucházelo 11 kusů. Po právu
se jí stala plemenice (SK000801307644) ze PD
Bátovce po otci GS Diadora. Jalovice vyniká
výborným typem, nadprůměrným osvalením,
výbornou kvalitou končetin a zvláště paznehtů. Nejlepší prvotelka a zároveň i kráva s nejlepším vemenem je chována v PD Kozárovce. Tato
velmi ušlechtilá plemenice (SK000801307850)
přesvědčila rozhodčího Ing. Pavla Krále ze
Svazu chovatelů českého strakatého skotu
především svým rámcem těla, velkou délkou
a výborně utvářeným vemenem. Na něm dominovala především velká kapacita, velmi
dobrá hloubka vemene a tvarové charakteristiky struků. Nejlepší starší krávou a nakonec i
šampiónkou celé výstavy se stala plemenice
(SK000801000283) po otci GS Rau z Poľnohospodárskeho družstva vo Vrábľoch z farmy Horný Ohaj. Plemenice se narodila 25. 1. 2010 a na
své první laktaci nadojila 6454 kg mléka při obsahu 3,81% tuku a 3,33% bílkovin. O kvalitách
této plemenice svědčí i její vítězství na výstavě
v Nitře v loňském roce. Vynikla oproti ostatním
konkurentkám výborným užitkovým typem,
rámcem těla a funkčním vemenem typickým
pro dcery býka RAU.
Z výstav
Přehlídka českého strakatého
skotu Země živitelka 2013
Tomáš Kopec
Letošní jubilejní čtyřicátý ročník
veletrhu Země živitelka, který se konal ve dnech 29. 8. - 3. 9., přilákal více
než sto tisíc lidí. Stejně jako v minulých letech byla nedílnou součástí
veletrhu již tradiční přehlídka hospodářských zvířat. Na předvadišti bylo k vidění na 40 krav a jalovic
českého strakatého a holštýnského
skotu, představili se chovatelé prasat
a v pavilonu D si mohli návštěvníci
prohlédnout ovce, kozy a drobné
zvířectvo.
Hodnocením přehlídky plemenic
českého strakatého skotu se ujala
Ing. Danuše Kolářová. Předváděná
zvířata pocházela převážně z jihočeských chovů. Plemenice českého
strakatého skotu konkrétně z podniků Družstvo Agra Březnice u Bechyně, Zemědělské družstvo Kojčice,
ZVS Nemyšl spol. s.r.o. a Zemědělské
družstvo Opařany. Zvířata byla hodnocena v jednom kole, z kterého
bylo do finále vybráno šest krav.
Vítězkou se stala prvotelka CZ
408 701 931 po býku Weinold z Družstva Agra Březnice u Bechyně. Za ní
skončila plemenice ze Zemědělské
družstva Opařany s ušním číslem
CZ 347 231 931 po otci Artago. Třetí
pozici obsadila plemenice ze Zemědělského družstva Kojčice CZ 431
183 961. Všechny předváděné plemenice velice dobře reprezentovaly
kombinovaný užitkový typ českého
strakatého skotu.
Přehlídka plemenic
Vítězka výstavy
Pořadí
Číslo plemenice
Otec
Otec matky
Datum narození
Chovatel
1.
CZ 408 701 931
HG-218 Weinold
MKM-229
7. července 2010
2.
CZ 347 231 931
AMT-017 Artago
MKM-221
16. února 2009
ZD Opařany
3.
CZ 431 183 961
MOR-119 Burak
HG-198
12. června 2010
ZD Kojčice
www.cestr.cz
25
Kongres ve Slovinsku
Kongres chovatelů strakatého
skotu ve Slovinsku
Kristýna Skopalová
Zástupci EVF (zleva): Dr. Imre Füller /Maďarsko/, Dr. Georg Röhrmoser /SRN/, doc. Dr. Ing. Josef Kučera /ČR/,
Dipl.-Ing. Sebastian Auernig /Rakousko/ a Dr. Péter Polgár /Maďarsko/
Od 18. do 21. září se ve slovinském městě Ptuj konal jubilejní
30. Kongres Evropského sdružení chovatelů strakatého skotu EVF, již
tradičně se spolu s evropskými představiteli strakatých populací setkali i zástupci
Světové federace WSFF.
Hlavními tématy letošních jednání byly
genomická selekce a její využití pro detekci
genetických vad, projekt Interbeef – systém
mezinárodního hodnocení masné užitkovosti
a úprava organizačních struktur obou organizací (EVF a WSFF) tak, aby do budoucna vznikla pouze jediná silná organizace schopná
efektivně pracovat a flexibilně plnit dané cíle
a úkoly. Zasedání se zúčastnily delegace z 16
členských států EVF a WSFF.
Členské shromáždění
Po informaci o vývoji plemene fleckvieh ve
Slovinsku představitele Zemědělského institutu Slovinska Janeze Jenka informoval Dr. Dieter Krogmeier o stavu šlechtění na zdravotní
ukazatele v Rakousku a Německu. Dalším krokem bude zavedení genomické selekce pro
ukazatele zdraví. Dr. Brian Wickham představil
„Interbeef“ a nastínil mezinárodní výzkumné aktivity. V tuto chvíli jsou do projektu Interbeef, který funguje pod hlavičkou ICARu,
zapojeny populace charolaise a limousine.
26
zpravodaj 3 / 2013
Společné jednání výborů WSFF a EVF
Představitelé EVF se shodli na tom, že dalším
plemenem, které se připojí k mezinárodnímu
hodnocení, by měl být právě strakatý skot.
Zvláštní pozornost si zasloužil příspěvek Dr.
Hermanna Schwarzenbachera na téma „Perspektivy zacházení s dědičnými vadami v období genomiky“. Pracovní skupina zaměřená
právě na genetické vady doporučuje, aby se
s informacemi zacházelo transparentně, otevřeně a aby byla nová zjištění okamžitě pub-
Na farmě rodiny Kocbek
likovaná. Prezentace Dr. Schwarzenbachera
navázala na diskusi ve výboru, kde zástupci
USA a Kanady informovali o podobných projektech a způsobu zveřejňování u simentálské
populace v zámoří.
V oficiální části byl doc. Josef Kučera, ředitel Svazu chovatelů českého strakatého skotu,
zvolený do funkce prezidenta federace. Načíná tak už 4. volební období za sebou a stává se
tak nejdéle úřadujícím prezidentem EVF v 50
Kongres ve Slovinsku
leté historii EVF. Poprvé se delegáti všech členských států
EVF shodli na společném představiteli v roce 2007 v chorvatském Záhřebu, vloni tuto volbu podpořili i zástupci Světové
federace chovatelů strakatého skotu WSFF a doc. Kučera je
tak poprvé v historii v čele obou organizací. Na pozice viceprezidentů byli zvoleni Dr. Imre Füller (Maďarsko) a nově
také Dipl.-Ing. Sebastian Auernig (Rakousko) a potvrzeni oba
tajemníci EVF – Dr. Georg Röhrmoser (SRN) a Dr. Péter Polgár
(Maďarsko).
Organizátoři spolu s Dr. Röhrmoserem /SRN/ a doc. Kučerou /ČR/
Vítězka výstavy Breda
Návštěvy farem a Národní výstava v Lenartu
Program zavedl zástupce jednotlivých členských států do
několika dobře vedených chovů fleckvieh v různých částech
země. Vyznačovaly se vysokým standardem managementu
ustájení a výživy, ochotou investovat do mléčné produkce a
jedna z nich pak zvláště inovativním přístupem při zpracování vlastní produkce i dokoupeného mléka pro přímý prodej
mléka a mléčných výrobků.
Pomyslným zlatým hřeben programu kongresu pak byla
profesionálně zorganizovaná Národní výstava strakatého
skotu v areálu hippodromu v Lenartu. Převážná část vystavovaných zvířat pocházela ze slovinské genetiky. Rozhodčím
výstavy byl Bernhard Luntz ze SRN. Za šampiónku zvolil harmonickou dceru býka LOPES – Breda chovatele Petra Prijola, která na své nejvyšší 2. laktaci nadojila 7258 kg mléka při
4,52 % tuku a 3,49 % bílkovin.
Slovinští pořadatelé nezapomněli ani na kulturní část
programu, ve které měli účastníci kongresu možnost navštívit hrad v kongresovém a lázeňském městečku Ptuj, hlavní
město Ljublanu, ale i tradiční perlu Slovinska – městečko
Bled, které leží na břehu stejnojmenného jezera.
Národní výstava v Lenartu
Národní výstava v Lenartu
Na farmě rodiny Kocbek
www.cestr.cz
27
Zápisy ze zasedání Rady Svazu
Zápis ze zasedání Rady Svazu chovatelů
českého strakatého skotu
Zasedání proběhlo dne 4. 9. 2013 v Čebíně
Jednání zahájil a řídil Ing. Roman Šustáček.
1. Zahájení, kontrola plnění úkolů
Doc. Kučera informoval o řešení otázky duplicitních políček na portálu farmář MZe – k odstranění políček pravděpodobně dojde v průběhu podzimu.
Svaz prošel bez připomínek kontrolou sociálního úřadu.
2. Aktuální informace
30. 7. proběhlo jednání na MZe s novým
ministrem Ing. Tomanem. Ministr vyjádřil
ochotu podpořit chov přežvýkavců. Součástí
diskuse s ministrem byl rovněž dotační program likvidace kadáverů. V tuto chvíli převažuje názor tento titul nerušit, ale ani neadministrovat.
Na úrovni AK ČR proběhlo několik jednání
o mléku za účasti AK ČR, velkých odbytových
organizací a chovatelských svazů dojeného
skotu. Nárůst ceny mléka v ČR výrazně zaostává za tempem růstu ve starých ČS. Je třeba
zamyslet se, jestli je 38 mlékáren a 43 odbytových organizací v ČR tou správnou cestou.
Ing. Šustáček předal informace z činnosti
ČMSCH a.s.. Ing. Hřeben doplňuje informaci
o plánovaném audit ICARu.
Doc. Kučera: dotační tituly 2A a 9 by i letos
měly dosahovat výše jako v minulosti, měly by
tedy být vykryty i výstavy v plném rozsahu.
Výskyt Schmallenberského viru u nás je
značný, což ovlivňuje možnost exportu do řady
zemí. Naštěstí zůstávají podmínky obchodu
s některými zeměmi beze změn (Ukrajina).
Vývoj PH mléka – Svaz urgoval potřebu využití výsledků společného výpočtu PH mléka
jak v konvenční podobě, tak pro genomické
PH. Původní časový plán dostupnosti výsledků do konce srpna 2013 nebyl dodržen.
Úkol: Rada Svazu pověřuje předsedu Svazu
písemně urgovat postup výpočtu PH mléka.
Ing. Hřeben: od září pořizují bonitéři v ČR
údaje o exteriéru plemenic identicky jako
v AT/DE, v rámci společného výpočtu již není
třeba provádět žádné předkorekce.
3. Ochranná známka ČESTR
Prostřednictvím patentové zástupkyně pokračuje jednání o používání ochranné známky.
4. Hospodaření Svazu a CM
Rozpočet Svazu je naplňován v souladu se
schváleným plánem. Doc. Kučera informoval
o hospodaření společnosti CATTLE MARKET
k 31. 7. 2013.
5. Kvalitní maso
CM řeší otázku distribuce kvalitního masa
v ČR. Vzhledem k nedostatečným kapacitním
podmínkám současného dodavatele začalo
jednání i s novými potenciálními dodavateli.
Cílem je zvýšit kapacitu, přepracovat design,
prodloužit trvanlivost vakuového balení.
6. Návrh sjednocení loga Svazu
a svazových společností
Doc. Kučera: Loga postupně prochází vývojem, bylo by vhodné prezentovat jasné propojení Svazu a dceřiných společnosti CATTLE
MARKET s.r.o. a CATTLE RESEARCH s.r.o. Na
základě prezentace následně dokumentoval
vývoj log v obecném pojetí, vývoj loga Svazu
a společnosti CATTLE MARKET včetně alternativ návrhů na sjednocení grafické prezentace
všech tří společností.
Závěr Rady: není jasný jednotný názor
na případnou změnu, na grafických návrzích
i nadále pracovat – při větším zachování vztahu ke stávajícímu logu.
7. Stav výstavby budovy
Ing. Šustáček podal informaci k současnému stavu výstavby.
8. Obměna vozového parku
Rada Svazu souhlasí s výměnou 2 osobních
automobilů.
Zasedání proběhlo dne 22. 10. 2013 ve Větrném Jeníkově
Jednání zahájil a řídil Ing. Roman Šustáček.
Zahájení, kontrola plnění úkolů
Doc. Kučera informoval o řešení témat:
•
•
•
•
•
prodeje masa a stavu jednání s novým dodavatelem. Výsledkem je dohoda o spolupráci
v této oblasti. Vyřešena logistika, nyní zbývá
dořešit grafickou část Ochranné známky
čestr – podání nové žádosti o zneplatnění,
provedena výměna dvou služebních vozů
v souladu s rozhodnutím přechozí RS,
stavu ozdravovacího programu od IBR dle
jednání poslední pracovní skupiny NOP IBR,
výstupů jednání ze zasedání orgánů WSFF a EVF,
informace z jednání Rady plemenné knihy.
1. Aktuální informace
Doc. Kučera přednesl závěry z jednání RPK:
• byly posunuty hranice pro přidělování stá-
28
zpravodaj 3 / 2013
•
•
jových štítů, nejnižší užitkovost pro přidělení štítu je nyní 7 500 kg mléka,
byly změněny hranice pro přidělování štítů dlouhověkým krávám (70 000, 85 000
a 100 000 kg mléka),
byl formálně upraven pokyn pro odchovná
zařízení plemenných býků.
Všechny tři závěry RPK byly Radou Svazu
jednomyslně přijaty.
Doc. Kučera informoval o výskytu nových genetických vad, které byly publikovány ve Zpravodaji, a o použití býků – nosičů. Doporučením
je nepoužívat recesivní homozygoty vůbec a
heterozygoty využívat uvážlivě. Přednesl návrh
způsobu zveřejňování výskytu vrozených vad.
Doc. Kučera informoval o stavu výpočtu
plemenných hodnot mléčné užitkovosti a doji-
telnosti a o prvních výsledcích odhadu genetických parametrů. Čeká se na závěrečný výsledek.
2. Doc. Kučera představil plán chovatelských
akcí přehlídek na rok 2014:
3. až 4. prosince 2013 - Vyhlášení soutěže
šlechtitelských chovů Skalský Dvůr
30. března až 3. dubna 2014 - Techagro
15. května 2014 - Výstava plemenného skotu Opařany
5. června 2014 - Orlický pohár
13. června 2014 - Chovatelský den Mžany
11. září 2014 - Den českého strakatého skotu Radešínská Svratka
3. Hospodaření Svazu a CM
Rozpočet Svazu je naplňován v souladu se
schváleným plánem. Doc. Kučera informoval
Zápis z jednání Rady plemenné knihy
o hospodaření společnosti CATTLE MARKET
ke 30. 9. 2013.
4. Návrh sjednocení loga Svazu a svazových
společností
Ing. Šustáček uvedl problematiku a současný stav návrhů. Doc. Kučera prezentoval návrhy a Radou byl schválen poměrem 15:2 záměr
logo společností změnit a graficky sjednotit.
Rada schválila záměr v maximální míře zachovat původní logo Svazu a provést grafické sjednocení pro svazové společnosti, včetně barevného rozlišení. Finální návrhy budou zaslány
radním ke schválení per rollam.
dokonce je v lehkém předstihu.
Příští řádné jednání Rady Svazu proběhne v 3. prosince v rámci setkání členů Svazu
na Skalském Dvoře.
5. Stav výstavby sídla
Ing. Šustáček podal informaci k současnému stavu výstavby. Ta pokračuje podle plánu,
Zápis z jednání Rady plemenné knihy
Svazu chovatelů českého strakatého skotu
Zasedání Rady plemenné knihy Svazu chovatelů českého strakatého skotu
se uskutečnilo dne 10. 10. 2013 ve Žďáru nad Sázavou.
1. Zahájení, kontrola plnění úkolů
z posledního jednání Rady PK
Jednání zahájil a řídil předseda Rady PK
doc. Josef Kučera. Mendelova univerzita pracuje na posouzení růstového standardu jalovic
českého strakatého skotu. Výsledky této práce
představí na příštím jednání. Na zadní stranu
POP byly doplněny vysvětlivky v ruském a španělském jazyce. S Plemdatem se upřesnily náležitosti týkající se hlášení kontroly masné užitkovosti z odchovných zařízení a od chovatele.
Ing. M. Verner referoval o porovnání databáze průběhu porodů z ústřední evidence a z
kontroly užitkovosti. Shoda mezi těmito databázemi je 80 %. Do konce roku budou technici
KU měkkou chybou informováni o této nesrovnalosti. Rada PK navrhuje znovu nadefinovat
průběh porodů, zvláště nepravidelné polohy,
mrtvá telata. Je třeba ji také zharmonizovat s
metodikou DEA pro budoucí společný výpočet.
Ing. Kopec přednesl možnosti aktualizace
SIC. V současné době nejsou u mléka a fitness
znaků k dispozici genomické PH, chybí proto
možnost propojení konvečních a genomických PH. Závěr: současná podoba SIC nebude
měněna dokud nebudou k dispozici PH mléka
ze společného odhadu.
2. Informace o vývoji PH mléka
Doc. J. Kučera informoval o vývoji společného odhadu PH mléka. Do konce letošního roku
budou stanoveny genetické parametry. Test
run pro PH pro mléko, dojitelnost a somatické
buňky proběhne v I. čtvrtletí 2014. RPK diskutovala příčiny rozdílů genetických parametrů
a tvaru křivky u dojitelnosti.
3. Informace o nových genetických vadách
Rada PK byla seznámena s novými genetickými vadami, na které je testováno při
genotypizaci býků. Jedná se o bovinní samčí
subfertilitu – zhoršená plodnost býků (BMS),
zwergwuchs – zakrslý růst (DWH), fleckvieh Haplotyp 2 – zhoršený růst (FH2), thrombopathie
– defekt krevních destiček (TPH) a syndrom
podobný nedostatku zinku (ZDLH). Plemenářské organizace mají informaci o genetických
vadách všech jejich genotypizovaných býcích.
U býků zapsaných v PK se zjištěné genetické
vady zapíší na POP a budou publikované v přehledech býků. Zapisován bude i sporný výsledek, který bude po upřesnění změněn.
Přijatá opatření: Recesivně homozygotní
býky nepoužívat v plemenitbě. Heterozygoty
využívat uvážlivě, především se vyhnout připařování na zvířata, která mají v původu další nositele. Při výběru mladých býků vybírat
přednostně jedince negativní. Sporné jedince
(označené ??), v případě jejich využití v plemenitbě došetřit hned, jak to bude možné přímým
testem.
4. Návrh systému zveřejňování
plemenných hodnot býků
Rada plemenné knihy schválila zachování
současného systému zveřejňování plemenných hodnot býků. O zveřejňování top genomicky prověřených býků se rozhodne až se
společným výpočtem mléčné produkce.
5. Návrh úprav hranic pro udělování
stájových štítů
Sekretariát Svazu doporučuje, vzhledem k vývoji průměrné užitkovosti stád, zasílání stájových
štítů od užitkovosti 7501 a výše. Rada tuto změnu
odsouhlasila. V případě štítů pro dlouhověké krávy byly členům Rady navrženy tři varianty úpravy.
Rada PK odsouhlasila variantu udělování štítů za
dosaženou celoživotní užitkovost 70 000 kg, 85
000 kg a 100 000 kg mléka, kde je stejně dlouhý
interval mezi jednotlivými oceněními.
6. Vyhlášení otců býků
Reprogen, a.s. navrhuje jako otce býků
býky Guitar AMT-050 a Glorie RAD-318, u
kterých byla přehlídka potomstva již provedena.
Plemo, a.s. navrhuje býka Barnum HG349, francouzského simentála působícího v
zemi původu jako otec býků, a z domácí produkce Hermelina RAD-335, u kterého byla
přehlídka již provedena.
Chovatelské družstvo Impuls, družstvo
navrhuje německé otce Mantona MOR-229
a Huteru HCH-008. Z býků z domácí produkce uvažuje o býku Hurikan MOR-184, u kterého se na jaře udělá přehlídka.
CRV Czech Republic, spol. s r. o. navrhuje zahraniční býky Wabene, Appolo JB AMT066, Brink HEL-094 a Flash JB AMT-065, kteří
působí v zemi původu jako otcové býků.
Rada PK všechny tyto býky schvaluje,
kromě Hurikana, u kterého je třeba provést
přehlídku.
7. Diskuse o aktuálních tématech a závěr
Rada PK odsouhlasila vypustit z Metodického pokynu pro odchovná zařízení plemenných býků určených do inseminace omezení
její platnosti jen pro rok 2013.
Členové Rady byli informováni, že laboratoř Mendelovy univerzity v Brně rozeslala
dopis chovatelům s žádostí o povolení využití
vzorků z kontroly užitkovosti pro grant detekce mastitid a jejich léčby.
Ing. Hřeben informoval o úpravách metodiky zevnějšku souhrnných známek od září.
Tímto dochází k povýšení hodnocení souhrnných charakteristik. Předchozí data hodnocení exteriéru hodnocená harmonizovanou metodikou budou zpětně povýšena. Na základě
této úpravy je třeba také aktualizovat pravidla
pro výběr matek býků.
www.cestr.cz
29
30
zpravodaj 3 / 2013
28. 6. 2013
NVHZZT Brno
Země živitelka
27. 6. 2013
Zemědělská výstava
Kralovice
prvotelky
starší krávy
prvotelky
295 430 932
I.
31. 8. 2013
347 231 931
431 183 961
III.
408 701 931
II.
I.
222 669 971
161 936 971
312 367 961
vítězka výstavy
400 410 961
II.
161 936 971
I.
III.
436 559 961
III.
222 669 971
I.
449 506 961
276 457 932
II.
276 686 932
II.
214 228 932
I.
III.
308 432 932
III.
308 440 932
224 721 921
II.
264 843 921
II.
I.
III.
246 408 953
280 750 921
II.
nejlepší vemeno
2. a vyšší laktace
20. 6. 2013
Chovatelský den
ve Zdislavicích
210 742 953
400 410 961
šampiónka plemene
I.
212 842 952
194 781 921
III.
400 410 961
I.
214 228 932
255 361 921
II.
436 559 961
II.
III.
nejlepší vemeno
6. 6. 2013
17. 5. 2013
Výstava
plemenného skotu
Opařany
prvotelky
264 843 932
188 548 952
vítězka výstavy
I.
212 842 952
188 548 952
238 029 952
Číslo zvířete
nejlepší vemeno
-
-
prvotelky
Pořadí
Kategorie
Orlický pohár Vika Kameničná
10. 5. 2012
Datum
Zemědělský den
Mžany
Výstava
HG-198
MKM-221
HG-218
HG-255
JUN-657
TAR-051
RAD-265
HG-255
RAD-171
JUN-657
JUN-657
MOR-119
RAD-265
ZEL-105
RAD-276
RAD-276
MOR-119
UF-135
MOR-119
TON-007
UF-094
MKM-263
RAD-265
RAD-276
RAD-214
ZEL-105
RAD-265
UF-094
RAD-171
MOR-119
RAD-214
RAD-276
RAD-214
RAD-276
Otec
ZD Kojčice
ZD Opařany
Hospodářské družstvo Určice, družstvo
DVP, družstvo Pyšel
PROAGRO Radešínská Svratka a.s.
DVP, družstvo Pyšel
ZKS AGRO ZAHOŘANY s.r.o.
Zemědělské družstvo vlastníků Štichovice
Zemědělské družstvo Merklín u Přeštic
VOD Zdislavice
ZS Nalžovice a.s.
VOD Zdislavice
Líšnická a.s.
ZAS Mžany a.s.
VOD Zdislavice
ZS Nalžovice a.s.
ZS Nalžovice a.s.
Nahořanská a.s.
ZAS Mžany a.s.
Nahořanská a.s.
ZAS Mžany a.s.
Chovatel
Přehled oceněných zvířat na výstavách
HG 371
RAD 467
Largo
Leroy
13.10.2012
26.7.2012
28.9.2012
25.9.2012
25.7.2012
19.8.2012
28.8.2012
30.7.2012
20.7.2012
25.6.2012
8.7.2012
8.6.2012
23.5.2012
21.7.2012
20.5.2012
6.7.2012
13.5.2012
5.6.2012
CI100
C100
C100
C100
C100
C100
C100
C100
C100
C100
C100
C100
C100
C100
C100
C100
C100
C100
C100
C100
C100
Pl.
UF 197
RAD 466
EG 037
MOR 231
GS Vabene
Everest ET
Mailer
HEL 099
Crasat
RAD 462
HEL 098
Cargo
Extrafin
AMT 072
Casimir JB
Reumut
St. reg.
Jméno
65
64
63
62
61
60
59
58
57
56
55
54
53
52
51
50
49
48
47
46
45
č. PK
www.cestr.cz
22.2.2008
8.11.2010
15.4.2008
11.3.2009
9.2.2009
29.11.2007
20.6.2007
27.8.2007
Datum nar.
Dovozy prověřených
NIC 051
AMT 074
Lotos
Latex ET
HG 370
Landino ET
HG 373
HG 369
Lanslide ET
HG 372
HCH 009
Lupinek
LG
HG 368
Lusaka
Loto
RAD 465
Ludvik
BCH 137
NIC 050
Leguan
Lotrando
8.8.2012
RAD 464
Loyd
RAD 468
RAD 463
Leny
RAD 469
NIC 049
Lexus
Luigi
AMT 073
Laureat
Leopard
28.8.2012
HG 367
Limpopo
25.5.2012
BD 092
Lolek
Datum nar.
St. reg.
Jméno
Domácí
C100
C100
C100
C100
CI100
CI100
CI100
CI100
Pl.
NIC 015
HG 329
HG 260
BCH 102
RAD 253
RAD 272
RAD 272
HG 335
AMT 063
HG 331
HG 331
HCH 007
HG 329
RAD 253
NIC 017
RAD 272
RAD 314
NIC 017
AMT 063
HG 330
BD 083
O st. reg.
270-611
BCH 090
MKM 257
RAD 064
RAD 214
HG 212
RAD 271
MOR 119
UF 094
BD 070
MOR 163
RAD 217
TAR 005
NIC 010
AMT 048
NIC 010
HG 218
RAD 110
MOR 163
MOR 163
MOR 160
321
320
319
318
317
316
315
314
č. PK
Manitoba
Ermut
Vanstein
Raufbold*TA
Tipoli
Redon
Redon
Pernan
O jméno
Zemědělská a.s. Horní Bradlo
ZD Nová Ves - Víska
AGRO Sázava a.s.
ZD Velké Svatoňovice
ALA, a.s. Řepníky
ZAS Koloveč
SZVŠ Lanškroun
SZVŠ Lanškroun
VOD Kámen
Agronea a.s. Polička
ZAS Koloveč, a.s.
ZDERAZ, zemědělské družstvo
KLAS Nekoř, a.s.
ZAS Koloveč, a.s.
ZD Krásná Hora nad Vltavou, a.s.
ZEAS Nedakonice, a.s.
ZD Kouty
OM st. reg. Chovatel
MOR 163
279-633
RAD 214
279-831
UF 141
HEL 059
HEL 059
290-764
O st. reg.
HG 183
HG 318
RAD 187
BCH 071
HEL 059
UF 076
AMT 018
UF 108
OM st. reg.
NATURAL, spol. s r.o.
PLEMO, a.s.
PLEMO, a.s.
PLEMO, a.s.
Jihočeský chovatel, a.s.
Pardubický
Vysočina
Vysočina
Královéhradecký
Vysočina
Vysočina
Plzeňský
Vysočina
Plzeňský
Pardubický
Pardubický
Vysočina
Pardubický
Plzeňský
Pardubický
Pardubický
Vysočina
Plzeňský
Středočeský
Zlínský
Vysočina
Kraj
Německo
Německo
Německo
Německo
Francie
Francie
Francie
Francie
Země původu
CRV Czech Republic, spol. s r.o.
CHD Impuls, družstvo
Reprogen, a.s.
Jihočeský chovatel, a.s.
Majitel
-
-
-
-
-59
-63
40
-30
-67
-
-
-
-
-186
86
-79
134
-46
-272
-
-
81
83
84
84
90
88
87
80
81
85
85
85
83
88
88
86
87
87
84
86
84
Už
83
84
85
82
89
89
85
82
83
84
84
84
86
89
89
84
86
85
86
85
83
Ka
82
86
85
84
88
83
87
85
77
86
84
83
85
88
88
81
86
85
80
84
86
Tě
Besamungsverein, Neustadt
Besamungsverein Nordschwaben
NOE Genetik
Lechner Ant.
COOP GEN'IATEST
COOP GEN'IATEST
ETS UMOTEST
Autr Jura - Betail
Majitel
-
1168
1024
1345
1341
1444
1374
1337
-
-
-
-
123
1502
1337
1545
1370
1144
-
-
Přír.t. Odch.
C1
C1
C1
C1
C1
C1
C1
C1
M-pl.
77
80
84
83
84
78
75
83
84
84
83
84
76
84
85
77
85
72
83
81
86
Ko
81
84
84
83
88
84
84
83
80
84
84
84
83
87
87
83
86
84
83
84
84
Výsl
11822
12091
10819
9985
9185
12075
7848
9436
M-m.ml.
80
83
84
82
86
80
83
84
78
84
84
84
84
84
82
83
85
72
79
84
82
Zá
MB
%
3,6
4,0
3,3
3,6
3,5
3,7
3,9
3,6
3,9
4,1
3,8
3,5
3,8
3,9
4,0
M%t
8199
8230
3,6
3,7
10854 3,4
10476 3,5
10579 3,4
10437 3,6
9886
10852 3,5
9040
6750
9615
10366 3,5
11965 4,0
10462 3,3
7895
8991
10570 3,7
11152 3,6
10100 3,5
8327
12630 3,2
M.
ml.
420
466
444
379
322
459
303
373
M kg t
294
307
366
366
362
372
390
381
325
239
355
365
479
348
315
299
396
405
352
302
409
MB
kg
-0,13
-0,05
-0,05
-0,06
-0,05
-0,14
-0,05
-0,03
0,05
0,09
0,05
-0,01
0,38
0,00
0,01
-0,04
0,05
0,08
-0,03
-0,01
-0,02
PH
% b.
3,5
3,7
3,2
3,4
3,4
3,2
3,3
3,3
M%b
1149
1330
883
1357
1316
1481
1140
721
1156
297
1159
1188
280
1472
1337
1233
1246
1559
1358
1110
1670
PH
kg m.
418
445
351
339
312
382
255
307
M kg b
32
43
28
43
42
43
36
23
43
15
43
40
29
51
47
40
46
59
45
38
57
PH
kg b.
Přehledy
Přehled býků zapsaných v PK
31
32
zpravodaj 3 / 2013
PPC 392
PPC 393
PPC 394
PPC 395
PPC 396
PPC 397
PPC 398
PPC 399
PPC 400
PPC 401
PPC 402
PPC 403
PPC 404
PPC 405
Lico
Lulu
Lamon
Lio
Poldi
Lafik
RS Lapka
RS Laika
Lovly
Lipuvka
RS Lacak
RS Lotto
Lotr
LA Lanskroun ET
29. 7. 2012
18. 8. 2012
14. 5. 2012
13. 4. 2012
5. 4. 2012
4. 7. 2012
7. 6. 2012
29. 5. 2012
30. 3. 2012
19. 12. 2011
4. 4. 2012
20. 6. 2012
25. 6. 2012
20. 2. 2012
Datum nar.
St. reg.
TAR 081
Jméno
Gavarni
C100
C100
C100
C100
C100
C100
C100
C100
C100
C100
C100
C86R
C100
C88R
Pl.
19.8.2011
Datum nar.
Dovozy pro testaci
St. reg.
Jméno
Přirozená plemenitba
HG 331
RAD 253
MOR 163
MOR 163
RAD 178
BCH 102
BA 109
HG 271
BD 085
ZSI 577
NIC 017
SAL 071
BCH 102
NIC 017
O st. reg.
CI100
Pl.
656
655
654
653
652
651
650
649
648
647
646
645
644
643
č. PK
408
č. PK
MOR 163
HG 192
RAD 198
BA 109
HG 192
UF 067
HG 212
HG 251
BJ 181
279-915
MKM 229
UF 089
HEL 023
RAD 110
Bigmac
O jméno
SZVŠ Lanškroun
TAR 059
O st. reg.
Agro Sázava a.s.,Sázava
SZVŠ Lanškroun
Pavel Dočekal
Ivo Černohorský, Dalovice
HEL 059
-
-
1739
1429
1304
1189
1416
1336
-
1260
1304
1288
1456
1549
Francie
-
-
283
-27
-107
-227
-40
-120
-
-
-107
-128
40
130
Přír.t. Odch.
Země původu
Pardubický
Vysočina
Vysočina
František Šimek, Pavlišov 24 Vysočina
Agrodružstvo Brťov Lipůvka Pardubický
Plzeňský
Vysočina
ZD Strmilov
Vysočina
Miroslav Kratochvíl,
Kamenice
Olomoucký
Rakousko
Středočeský
Pardubický
Pardubický
Pardubický
Kraj
ZS Jedlí, a.s.
Bergmüller, s.r.o.
BIO&CEEPORT
ZD Radelo
ZD Strmilov
Zevas Korouhev a.s.
Majitel
OM st. reg.
ZD Vendolí
Hvozdecká zemědělská a.s.
Rakousko
ZS Nalžovice, a.s.
ALA, a.s. Řepníky
ALA, a.s. Řepníky
OM st. reg. Chovatel
88
84
93
85
86
85
89
86
79
84
82
83
85
83
Ka
ETS Umotest
Majitel
87
83
92
86
86
85
87
85
88
88
83
84
85
82
Už
85
82
86
85
81
84
84
84
89
83
80
80
86
81
Tě
C1
M-pl.
82
83
83
84
82
83
84
84
75
73
84
80
78
83
Ko
84
83
86
83
84
82
85
83
85
85
83
78
80
82
Zá
6918
M-m.ml.
86
83
89
84
84
84
86
84
84
84
82
81
84
82
Výsl
3,9
MB
%
3,5
3,5
3,6
3,4
3,4
3,4
3,7
-
3,9
M%t
10036 3,7
10077 3,5
8591
8517
8494
9662
9923
8985
9523
-
10728 3,4
11126 3,6
13433 3,8
9635
M.
ml.
270
M kg t
370
349
298
302
302
329
335
308
356
-
364
398
516
371
MB
kg
0,22
PH
% b.
-0,01
0,00
-0,09
-
0,03
-0,06
0,05
-0,16
-0,10
-0,03
-0,07
3,2
M%b
1159,0
652
607,0
649,0
602,0
1250,0 -0,22
707,0
699,0
797,0
-
640,0
779,0
1763,0 -0,15
733,0
PH
kg m.
222
M kg b
43
14
16
21
17
30
24
24
23
-
24
23
51
37
PH
kg b.
Přehledy
Přehled býků zapsaných v PK
102184
101542
136155
27
28
29
119747
135328
101142
117943
116951
7462
113506
113758
123852
51463
125398
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
25134
133601
45930
37
38
105062
36
39
95936
68992
34
35
123684
117445
26
111219
105132
25
33
147206
24
32
110621
23
56499
10052
22
63349
104036
21
30
104919
20
31
112898
117005
18
19
110475
18910
107693
112562
14
15
16
794
www.cestr.cz
607
242
203
961
609
921
204
207
205
204
105
203
961
328
601
267
545
614
503
614
610
614
508
501
609
601
614
207
953
601
509
503
301
511
204
921
301
961
101
207
506
207
143
265
204
EB-373
ZEL-089
MKM-215
REZ-316
HEL-008
UF-006
HG-109
MKM-215
TAR-005
ME-173
MOR-100
BJR-228
BJR-228
UF-053
ZEL-087
LB-354
ZEL-037
LC-270
JUN-618
HEL-022
JUN-618
JUN-618
MOR-059
RDA-197
FZ-160
RAD-095
HG-076
MOR-059
UF-022
BJR-228
TAR-005
FZ-160
REZ-376
RED-295
MOR-026
HG-073
REZ-327
HEL-024
MOR-040
HG-076
UF-048
UF-005
REZ-300
HG-076
UF-025
REZ-136
HB-287
RED-295
SITAL VACLAV
ZD POPELIN
HD URCICE,DRUZSTVO
AGRODR. NACERADEC
ZD VELKA CHYSKA
ZD BELCICE
STR.ZEM.SKOLA PISEK
VOD SIDLEM V KAMENE
ZAS UZICE A.S.
ZOD HORICE
ZD VELKA CHYSKA
VSP GROUP, A.S.
ZOD NEMETICE
ZD MOSTEK
ZDV SIRAKOV
ZD ROSICE U CHRASTI
AGRO ROZSOCHY A.S.
ZD TREBELOVICE,DRUZ.
AGRO SAZAVA ,A.S.
ZEPO S.R.O. H.BRANNA
ZAS MZANY A.S.
HD URCICE,DRUZSTVO
VSP GROUP, A.S.
ZDV SIRAKOV
ZD BELCICE
ZD MOSTEK
ZEMSPOL A.S. SLOUP
ZOD LUBNA
ALA A.S. REPNIKY
ZESPO CZ S.R.O.
ZD VELKA CHYSKA
ZD KRASNA HORA A.S.
ZD VELKA CHYSKA
VOD ZDISLAVICE
ZD BELCICE
SOLVIT S.R.O.
ZEMEDELSKA A.S.
AGRODR. NACERADEC
ZD BELCICE
AGRODRUZSTVO KACICE
ZD CHYSKY
AGROSPOL UTECHOVICE
ZEMEDELSKA A.S.
PAVLOV VKK
MOJNE 1
C.OLESNA IV
PAVLOV VKK
URCICE IV
NACERADEC C
POSNA
HORNOSIN
DOBESICE-KRAVIN
VEZNA KSP
STANKOVICE
KOBEROVICE
SAMSIN
RAKOVA
OLESNICE
ULEHLE
MOSTEK
PODESIN - KU
ROSICE
KUNDRATICE
MLADONOVICE
SAZAVA NK
HORNI BRANNA VKK
MZANY
URCICE IV
OLESNICE
PODESIN - KU
HORNOSIN
MOSTEK
ZDAR
SIROKY DUL-ROVINA
REPNIKY IV
CHOCOMYSL
PISECNA H
POSNA
KRASNA HORA VKK SCH
KANICE-PRIKRICE
POSNA
ZDISLAVICE C
HORNOSIN
HOLICE K II
BYSTREC MF
NACERADEC C
HORNOSIN
KACICE
RATIBOR
UTECHOVICE
JAVORNE
Stáj
17
125416
12
13
110659
134315
7
8
110597
4459
6
11
571
38278
5
Kodex
503
O st.reg.
53202
122369
4
Chovatel
101896
113054
3
Pl.sk.
C82A
C78R
C84R
C85A
C100
C86R
C62R
C84R
C88R
C69R
C100
C100
C62R
C87A
C77R
C69AH
C84R
C61RA
C87A
C63R
C74R
C83R
C67RA
C75A
C86R
C75R
C75R
CI100
C87A
C74R
C66A
C70R
C50R
C81A
C78R
C59R
C100
C66R
C69R
CI100
CI100
C63RA
C80A
CI100
C69R
C78R
C50R
C66A
C100
9
8
11
7
8
7
8
8
11
8
8
10
6
8
10
12
12
8
11
11
8
9
12
12
8
10
7
9
7
11
11
10
9
9
9
7
10
7
8
9
10
12
9
8
12
11
8
10
8
10
Poř. lakt.
CI100
133503
90797
3361
2872
2679
3319
2440
2766
2226
3008
2722
3614
2455
2779
3030
2828
3257
3388
3489
3953
2769
3514
3782
3690
3039
3908
3692
2834
84275
84296
84355
84483
84805
84895
84937
85004
85033
85109
85194
85346
85465
86303
86889
86907
87091
87178
87271
87465
87545
87631
87784
89361
89470
90066
90238
2949
2766
91236
92070
92399
92553
92575
92594
92679
93038
93330
93502
94748
95264
96832
97543
98354
99061
99110
100821
101317
105051
106514
2629
3513
3706
3006
2999
3147
3516
2643
3229
2915
2697
3018
3321
3992
2796
2763
4800
4082
2970
3134
3164
3616
Lakt. dny
REPNIKY IV
KANICE-PRIKRICE
Mléko kg
3,73
3,76
4,68
3,91
3,51
3,96
4,03
3,71
3,77
3,56
3,68
4,09
3,58
4,04
3,61
3,76
3,92
3,51
3,35
3,72
3,67
3,94
3,58
4,05
3,71
3,61
3,6
4,11
3,64
4,66
3,7
3,75
3,58
3,8
4,21
3,88
3,62
3,29
3,81
3,62
4,12
3,37
4,57
4,2
3,53
3,81
3,33
3,61
4,14
3,35
Tuk %
ALA A.S. REPNIKY
3023
2932
3942
2970
2806
3263
2969
2940
3061
2954
2885
3384
2378
2844
2975
3257
3234
2838
2800
3042
2481
3221
3039
3490
3088
3041
2765
3569
2876
4109
3224
3425
3148
3153
3318
3089
3231
2485
3394
3210
3597
3089
4410
3868
2979
3408
2997
3700
3856
4010
Tuk kg
HEL-023
3,26
3,2
3,65
3,4
3,3
3,1
3,39
3,4
3,36
3,27
3,08
3,51
3,08
3,44
3,24
3,56
3,48
3,28
3,19
3,37
3,4
3,38
3,19
3,54
3,39
3,24
3,33
3,45
3,12
3,55
3,38
3,34
3,45
3,53
3,42
3,28
3,23
3,06
3,44
3,23
3,42
3,13
3,27
3,55
3,23
3,53
3,13
3,28
3,58
3,31
Bílk. %
AMT-004
2644
2492
3072
2587
2642
2556
2493
2698
2733
2715
2414
2901
2045
2418
2669
3082
2867
2649
2667
2749
2298
2762
2703
3055
2820
2727
2565
2998
2465
3132
2939
3052
3041
2934
2696
2616
2886
2309
3062
2868
2988
2869
3152
3272
2728
3163
2824
3368
3338
3966
Bílk. kg
503
29/15
26/26
26/02
26/10
28/07
23/24
23/11
32/28
25/13
31/30
32/19
26/28
24/24
25/16
26/10
30/01
28/02
26/04
25/29
24/22
25/13
28/23
27/03
27/07
30/00
29/08
29/30
27/21
29/28
30/01
29/01
24/21
28/20
30/11
23/30
30/01
29/02
24/28
29/16
26/00
34/01
28/30
24/12
30/28
30/03
29/06
27/13
35/12
27/18
29/30
L. otel.
9
123460
10/13
03/13
02/13
10/13
01/12
11/12
12/12
11/12
05/12
09/12
06/13
10/13
02/13
11/12
01/12
10/12
09/12
02/12
03/13
05/13
05/12
07/13
01/13
04/13
02/13
08/12
10/12
09/13
12/12
04/13
09/12
09/13
06/13
06/12
07/12
03/13
05/13
01/13
02/13
06/13
10/13
08/12
08/12
09/13
03/09
12/12
06/12
02/13
04/13
08/13
Ukon. posl.
lak.
10
101
102170
Pořadí
1
00/00
00/00
00/00
00/00
10/12
02/13
07/13
04/13
12/12
05/13
00/00
00/00
10/13
09/13
11/12
00/00
05/13
03/13
03/13
07/13
05/13
00/00
00/00
04/13
06/13
02/13
07/13
09/13
06/13
05/13
05/13
00/00
00/00
00/00
05/13
00/00
00/00
00/00
00/00
08/13
00/00
08/13
02/13
00/00
03/13
12/12
00/00
10/13
00/00
00/00
Vyř.
301
Ušní číslo
2
Přehledy
Dlouhověké krávy listopad 2013
33
Země
Pořadí
34
123460503
zpravodaj 3 / 2013
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
102170301
CZ
CZ
9
10
226294961
CZ
CZ
7
8
106687932
106682932
159449962
280090931
224006932
186098932
119428921
339975961
160495921
225294921
330532961
120801953
275608932
214205932
140705953
198422932
224675921
253903961
317880961
216472961
45949961
147284962
188629953
134191921
134696932
229274961
162075931
7363962
292905931
198407953
153697921
224878921
110659207
339221931
160700921
181640932
224655921
225291921
370787961
256758921
224580921
224662921
153752921
194440921
CZ
CZ
5
224076921
6
CZ
CZ
3
4
1
1
0
0
0
0
0
4
4
0
4
1
0
0
0
0
0
0
1
1
0
4
0
0
0
4
0
0
0
0
1
0
1
0
0
1
0
0
0
0
0
1
0
0
0
1
1
0
AGRA H.DUNAJOVICE AS
ZD BELCICE
ZBIROZSKA A.S.
DUB VACLAV
AGRODR. NACERADEC
AGRO SAZAVA ,A.S.
ZAS UZICE A.S.
AGRODR. NACERADEC
KLAS A.S.
AGRO LIBOMERICE A.S.
ZD MERKLIN U PRESTIC
ZD ROSICE U CHRASTI
VOD ZDISLAVICE
ZD KOZICHOVICE,DRUZ.
ZD VELKA LOSENICE
PROAGRO R.SVRATKA AS
DVPM SLAVIKOV
VFU BRNO
ZEMEDELSKA A.S.
VOD ZDISLAVICE
ZEM.SPOL.KOMORNO A.S
VOD SIDLEM V KAMENE
AUSKY JAROSLAV
ZEMEDELSKA A.S.
ZEMEDELSTVI BLATNA
SEGAS A.S.
VOD ZDISLAVICE
VOD ZDISLAVICE
ZD BELCICE
AGRASPOL PREDMIR,A.S
ZAS UZICE A.S.
VOD ZDISLAVICE
AGRODR. NACERADEC
ZD VELKA CHYSKA
VOD ZDISLAVICE
VOD ZDISLAVICE
VOD ZDISLAVICE
ZD KALICH KAMENICE
VOD ZDISLAVICE
VOD ZDISLAVICE
ZAS UZICE A.S.
ALA A.S. REPNIKY
VOD ZDISLAVICE
NIC-010
UF-089
AMT-025
UF-067
AMT-008
NIC-010
HG-275
HG-141
RAD-110
RAD-110
RAD-099
RAD-198
UF-067
AMT-019
NIC-010
UF-131
UF-104
RAD-110
HG-212
BJ-161
CSM-345
RAD-110
NIC-010
NIC-010
BJ-181
UF-025
MOR-059
RAD-110
RAD-280
RAD-071
UF-134
UF-025
RAD-110
REZ-376
BCH-071
RAD-214
RAD-110
HG-192
UF-094
HG-218
UF-131
AMT-004
RAD-118
NIC-010
AMT-013
NIC-010
TAR-040
HEL-023
UF-135
Otec matky
4
UF-008
AMT-019
UF-036
RED-397
UF-025
UF-025
BO-849
LM-343
BJ-124
REX-013
REZ-327
BD-064
MKM-221
UF-036
HEL-030
NIC-010
HG-183
MKM-225
TAR-005
RAD-044
MKM-225
RAD-099
ZEL-037
UF-025
RED-295
RED-286
TAR-005
RAD-165
BO-837
ZEL-047
NIC-010
AMT-008
UF-025
BO-837
UF-066
REZ-376
HG-076
MKM-229
AMT-013
RAD-064
HG-211
HEL-003
RED-295
TAR-005
MOR-059
UF-006
JUN-635
UF-006
AMT-009
C1
C1
C1
C3
C1
C1
C1
C1
C2
C2
C1
C1
C1
C1
C1
C1
C1
C1
C1
C1
C2
C1
C1
C1
C2
C3
C1
C1
C1
C1
C1
C1
C2
C2
C1
C2
C2
C3
C1
C1
C1
C1
C2
C2
C1
C1
C2
C1
C1
C1
Plem
HEL-008
1803
1540
1298
1748
1778
1709
1289
1350
1073
1566
1101
1192
1524
1344
2017
1385
1430
1579
1371
1305
1462
1157
1800
1932
1630
1390
1378
1333
1456
1395
1681
1782
1696
1319
1273
1187
1496
1704
1561
1211
1854
1252
1757
1644
997
2050
1315
1766
1375
1127
PH kg mléka
224721921
MB
HG-270
-0,16
-0,08
-0,08
-0,22
-0,38
-0,24
-0,11
-0,33
-0,01
0,18
0,19
0,24
-0,08
-0,09
-0,14
-0,05
-0,06
-0,07
-0,20
-0,11
-0,20
0,06
-0,23
-0,39
-0,18
-0,28
-0,07
0,00
-0,32
-0,19
-0,21
-0,04
-0,09
0,06
0,27
0,03
-0,01
-0,32
-0,14
-0,15
-0,02
-0,33
-0,31
-0,18
0,03
-0,45
0,03
-0,02
-0,07
0,07
PH %T
CZ
AGROSPOL UTECHOVICE
Otec
0
-0,01
-0,20
-0,02
-0,20
-0,17
-0,01
0,23
-0,10
0,10
-0,02
0,12
0,09
-0,19
-0,10
-0,02
-0,04
0,04
-0,02
0,08
0,05
-0,10
0,07
-0,14
-0,14
-0,05
-0,11
-0,06
0,13
-0,15
0,00
-0,13
-0,09
-0,01
-0,07
0,02
0,04
0,13
-0,13
-0,08
-0,02
-0,03
-0,04
-0,25
-0,03
0,14
-0,06
0,01
-0,14
0,07
0,12
PH % bílk.
2
337041961
61,7
40,8
43,4
48,0
50,4
58,0
58,0
40,5
43,1
53,0
44,6
46,6
41,2
40,3
68,0
45,5
51,7
53,3
51,8
48,3
44,6
44,1
53,1
57,3
53,4
41,1
44,2
53,7
41,3
48,2
49,9
55,4
57,6
41,3
45,4
43,1
59,4
50,6
48,6
40,8
61,7
40,9
44,7
54,8
42,4
66,7
45,9
51,7
51,9
45,8
PH kg bílk.
CZ
6
2
3
2
3
5
2
4
3
3
6
2
3
5
4
3
4
3
6
7
3
3
5
5
5
5
7
3
2
4
2
8
2
3
4
3
3
2
2
3
2
10
4
4
3
5
2
8
3
3
N laktací
1
5
2
3
2
3
4
2
4
2
3
5
2
3
5
3
3
4
2
2
3
3
3
3
4
3
4
4
3
2
2
2
4
2
3
3
3
3
2
2
3
2
4
3
4
3
4
2
3
3
2
Poř.
12640
13456
12009
13393
12896
12310
11103
12722
13025
12402
11707
11784
13394
12764
13369
12619
12043
12251
11898
13658
12560
12754
13935
12801
12536
13285
13554
11820
13022
12813
13770
13131
12642
12808
12900
13410
13448
12794
13391
14352
13703
14935
14683
14260
12855
13338
13669
13433
13573
14724
Mléko kg
3,63
3,36
3,94
3,55
3,09
4,05
3,68
3,42
4,31
3,88
4,08
4,54
3,31
3,24
3,51
3,78
3,85
4,32
3,59
3,37
3,72
4,09
3,57
3,66
3,80
3,39
4,27
3,46
3,50
4,00
3,72
4,20
3,20
3,79
4,09
3,80
4,25
3,63
3,79
3,60
4,06
3,06
3,58
3,94
4,06
4,09
4,03
4,50
4,07
4,71
Tuk %
Maximální laktace
3,45
3,25
3,64
3,26
3,39
3,56
3,94
3,44
3,36
3,53
3,74
3,72
3,27
3,46
3,30
3,51
3,68
3,63
3,74
3,27
3,56
3,53
3,23
3,52
3,60
3,39
3,33
3,82
3,49
3,55
3,33
3,49
3,65
3,61
3,59
3,47
3,51
3,70
3,54
3,30
3,46
3,20
3,28
3,39
3,81
3,68
3,70
3,84
3,82
3,86
Bílk. %
436
437
437
437
437
438
438
438
438
438
438
438
438
441
441
443
443
445
445
446
447
450
450
450
451
451
452
452
454
455
458
458
461
462
463
465
472
473
474
474
474
478
482
484
490
491
506
516
518
568
Bílk. kg
Přehledy
TOP 50 krav - říjen 2013
Z prvních 3 000 plemenic vybraných podle PH kg bílkovin publikovaných 50 nejlepších podle kg bílkovin produkce.
Podnik
Plemenice
www.cestr.cz
35
Zpravodaj
3
2013
ISSN 1214-8016 MK ČR E 15390
vydává Svaz chovatelů českého strakatého skotu
vydává: Svaz chovatelů českého strakatého skotu, U Topíren 2, 170 41 Praha, IČ: 00571750, náklad: 1 700 výtisků
ISSN 1214-8016, MK ČR E 15390, vychází 3x ročně, neprodejné, redakční zpracování: sekretariát Svazu chovatelů
grafická úprava, litografie: Lepart, s.r.o.

2013_03_Zpravodaj - Svaz chovatelů českého strakatého skotu

Transkript

Podobné dokumenty

2016_01_Zpravodaj - Svaz chovatelů českého strakatého skotu

Zpravodaj venkova - měsíčník SPOV ČR a NS MAS ČR

Uplatnění prebiotik v prevenci průjmových onemocnění telat

Sborník 2011 – Farmářská výroba

20100528_MFB_04.ps, page 1 @ Normalize ( [JIHLAVA

2012_03zpravodaj s kalendarem

2014_1_Zpravodaj i vysledky slechtitelskeho programu

Sojková - mlekarstvi.cz

2. trhák / akce+ profesionálové pro vaši kancelář

2012_02_zpravodaj s dotaznikem

Ročenka 2010 – 2011

Katalog býků - plemeno české strakaté a masné

2015_03_Zpravodaj - Svaz chovatelů českého strakatého skotu

Chovatelské listy 1/2014

ZPS CR systémů (systém AUTO QC )

2011_01_Zpravodaj i vysledky slechtitelskeho programu

PUBLIKAČNÍ ČINNOST