Nezapomenutelný „Strýc Michalica“

přináší úsměv
Moravská Nová Ves
Vydání 5. • duben 2014 • Vydavatel: Smile by horse o.p.s. • tisk: Tiskárna Kyjov • Neprodejné
1. květen 2014
KLID
toliko lásek
a tolik úhlů pohledů
bezpočet vrásek
a vymodlených nadhledů
stárnoucích krásek
a hloupých dědů vševědů
se ztratí v hlubině
opravdové lásky
Barbora
Nezapomenutelný „Strýc Michalica“
2
smile úvodník
Drazí přátelé,
vítejte v dubnovém čísle našeho
„Úsměvu“. Chceme se s vámi podělit
o dobré zprávy, že náš Smile vám
přináší radost a že máme mezi vámi
již pravidelné čtenáře a příznivce.
Nesnažíme se o (pseudo)intelektuální četbu, ale ani se nechceme vetřít
do přízně senzacechtivého publika.
Naopak, píšeme, jak nám srdce káže,
a je strašně fajn číst vaše milé e-maily
nebo mít tu čest si s vámi i osobně
popovídat. Děkujeme za každý námět
či připomínku a především za vaši
milou a upřímnou přízeň :-)
smile Srdcaři
Koňáci z Moravské Nové Vsi - Děkujeme vám!
Z celého srdce děkujeme Jezdecké stáji Borový dvůr a Ranči Podluží za laskavost a skvělý
přístup k „našim“ dětem a za poskytnuté zázemí pro naše aktivity.
Vaše Smile by horse
smile Dobrůtkárna
Hrušky
s kozím sýrem
Suroviny:
2 hrušky (nepříliš zralé)
kozí sýr
extra panenský olivový olej
1 citron
černý pepř, sůl
4 lžíce piniových oříšků
tymián
Příprava:
Hrušky oloupejte, zbavte jádřince
a lehce potřete citronovou šťávou,
aby nezčernaly. V misce smíchejte
kozí sýr s olejem, pepřem, solí, lžící
citronové šťávy a tymiánem a vypracujte krém. Vydlabané hrušky naplňte tímto krémem, navrch ozdobte
piniovými oříšky. (Já nedám dopustit
na sladkou tečku v podobě brusinkového terče). Podávejte s pečivem.
Bleča, Niček, Adelajda a Esterka. foto: sbh
milujeme děti,
máme rádi koně
3
smile Osobnosti rakouské a české kultury
O5 zdravím čtenáře Smile v naší dějepisné rubrice! V tomto čísle se budeme věnovat dvěma bratrům. Většina z vás už zřejmě tuší,
o koho se bude jednat. Tito dva muži měli obrovský vliv na celé Slovanstvo, což je dělá neodmyslitelnou součástí historie a také naší
rubriky. Přestože nemají s historií Rakouska mnoho společného, měli obrovský vliv ve státním útvaru, do kterého byly zahrnuty
i Dolní Rakousy – ve Velké Moravě.
Cyril (Konstantin) a Metoděj
Ze školy dobře víme, že tito dva výletníci
byli často označováni jako bratři ze Soluně, slovanští věrozvěstové nebo také
apoštolové Slovanů. Než začali spolu
chodit na své misijní čundry, byli poměrně obyčejní, avšak kvalitně vzdělaní lidé.
Mladší Konstantin byl profesorem filosofie v Konstantinopoli (Istanbul) a roku 855
se rozhodl pro život v klášteře. Po ukončení svých misijních aktivit se odebral
do Říma, kde přijal jméno Cyril. Starší
bratr Metoděj byl nejprve úředníkem,
později mnichem, diakonem a nakonec se
stal moravsko-panonským arcibiskupem.
V rámci své misie na Velké Moravě dosáhli
dvou důležitých cílů – vytvořili písmo
hlaholici a dále prosadili staroslověnštinu jako řeč mší a bohoslužeb. Mimo
velkomoravskou misi absolvovali i další
přes Krym až ke Kaspickému moři – mise
do Chazarské říše. Zde měli důležitý úkol
i z vojenského hlediska – měli obnovit
spojenectví mezi Chazary (nežidovské etnikum s hebrejským náboženským vyznáním) a Byzantskou říší. Spojenectví mělo
obrannou funkci proti ruským nájezdům.
Údajně se jim podařil i mimořádný nález
náboženského významu, v moři nalezli ostatky papeže Klimenta
I., které později údajně přivezli na Velkou Moravu.
Jak se zdá, tak jsou náboženské a vojenské mise i v dnešní době
obrovským trendem a zažívají velký hype. Jistý misionář Putin
buduje spojenectví s Krymem, které má za cíl ubránit se ukra-
jinským nájezdům, které jsou zřejmě velmi brutální vzhledem
k ruskojazyčnému obyvatelstvu. Náboženský smysl této mise
jsem však ještě nenašel, ledaže je někde na Krymu zakopán arcibiskup Stalin. Ti dva by si určitě rozuměli ...nezbedové.
Gregor Mikesa
4
smile koně
Holandský teplokrevník
teplokrevných koní se do chovu zapojovali hannoverští, trakénští a oldenburgští
koně, tím se upevnily základní exteriérové znaky. Samotný chov holandského
teplokrevníka v současnosti pečlivě
kontroluje organizace Chovatelský svaz
holandského teplokrevníka.
Holandský teplokrevník je typem
atletického koně s dobrou tělesnou
stavbou vhodnou pro jezdectví. Typický
je pro něho prostorný a pružný chod.
Jeho temperament je vyrovnaný, povaha
se vyznačuje poddajností, holandský
teplokrevník rovněž vyniká i nebývalou
pracovitostí.
Holandský teplokrevník byl jako plemeno uznán v roce 1960. Záměr a cíl
holandských chovatelů byl jednoznačný,
vyšlechtit úspěšného soutěžního koně.
Tento náročný cíl se jim v holandském
teplokrevníkovi podařilo splnit skutečně
na výbornou. Holandský teplokrevník je
důkazem toho, čeho všeho lze dosáhnout
dobře promyšlenou selekcí a šlechtěním.
Základní půdorys tohoto úspěchu je dán
gelderlanderskými a groningenskými
klisnami, které jsou kříženy s lehčími
plemeny. Vzniká tak několik chovných
linií, každá z nich musela projít přísnými
zkouškami. Vliv plnokrevníků se projevil
nejen změnou exteriéru, ale holandský
teplokrevník získal i rychlejší akceleraci, zlepšila se i jeho psychika a odvaha.
Pro udržení charakteristických vlastností
Síla a vyváženost, tímto typickým
dojmem působí holandský teplokrevník
hned na první pohled. Výška v kohoutku,
který je přiměřeně výrazný, je zpravidla
okolo 165 cm. Hlava je i přes některé
nepatrné hrubší znaky, které zůstaly
po gerderlandovi, hlavou plnokrevníka,
oči mají živý výraz. Krk je lehký, středně
dlouhý, plec silná. Tělo je celkově silné
s masivní kostrou. Záď je mohutná a silná,
dobře osvalená. Hřbet může být trochu
delší, což je opět památka na gelderlanda.
Nohy má holandský teplokrevník zdravé
a silné s plochými klouby a krátkým
záprstím. Spěnky jsou spíše delší, kopyta
bývají zdravá a pevná. Barevně převládají
hnědáci a tmaví hnědáci, ale povoleny
jsou všechny základní barvy. Výška v kohoutku se pohybuje okolo 165 cm. Hřbet
může být někdy delší. Dospívá poměrně
brzy, ve 4 až 5 letech.
Holandský teplokrevník je univerzálně
použitelný. Uplatňuje se stejně tak dobře
ve skokových soutěžích jako v drezúře.
Využíván je i pro military a vozatajské
soutěže.
Zdroj: konicci.cz
5
smile zdraví
Nová cesta – V zdravém těle zdravý duch
Toto heslo bychom měli mít na paměti stále. Vše je o nás a našem
uvědomování si sebe samých. Vše co děláme, ať už je to strava,
pohyb či stres se časem projeví na našem fyzickém i psychickém
zdraví. Není nic jednoduššího, než si sednout a napsat si svůj plán
se zaměřením na pohybové aktivity, stravu, relaxaci a chvilku
pro sebe. Vždy mějte na paměti, že pohybovou aktivitu byste měli
dělat s radostí a měli byste se na ni těšit. Baví vás kolečkové brusle,
bruslete. Jste rádi v přírodě, zaměřte se na chůzi či běh. Jste-li
týmový hráč, zaměřte se na kolektivní sporty. Vymezte si na sport
a pohyb čas ve svém kalendáři, zakotvěte si termín a dodržte ho.
Strava je velkým rébusem. Proč, ptáte se? Spousta z nás má sedavou
práci bez většího výdeje energie, mnozí z nás naopak směnují
a výdej energie je naopak zvýšený. Najednou máme pocit, že jsme
schopní vnímat sebe. Hledáme to, co nám sedí a co nám vyhovuje. Zda nám chutná zelenina a ovoce z českých sadů, nebo jsme
vyloženě masožravci. Mnozí inklinují ke šťávám, jiní ke klasice, tedy
české kuchyni. I já jsem v životě hledal a prošel od naklíčené čočky
přes vepřovou se zelím. Co mě však v životě hodně oslovilo, je objev
trojúhelníku zdraví, spojený se stravou a dlouhověkostí původních
obyvatel Aljašky. Tři skutečně úžasné produkty s téměř okamžitým
nástupem účinnosti a změnami, které se dějí v těle člověka.
Kyäni Sunrise, jak se nazývá první produkt, obsahuje aljašskou
borůvku, kustovnici čínskou, aloe veru a spoustu dalších, tělu
prospěšných bylin, je považován za superpotravinu. Obsahuje látky,
které jsou schopné zabezpečit ideální zásadité prostředí v těle.
Denně jsem se přesvědčoval lakmusovými papírky a funguje to.
Člověk má téměř okamžitě více energie a vyhýbají se mu záněty,
zápaly a nemoci. Obsahuje taurin, který velmi dobře prospívá lidem
s cukrovkou. Napomáhá stabilizaci krevního tlaku a je významným
pomocníkem při léčbě alergií. Je to celodenní dávka vitamínů,
stopových prvků a minerálů a mohou jej i děti. Užívá se denně. Dále
jsem si všiml, že vidím lépe v noci, jo a lépe trávím.
Druhým produktem je nenápadná lahvička s kapátkem obsahující
výluh a šťávu z kořene, listu a plodu rostlinky noni, která je schopná
vytvářet v těle oxid dusnatý. Obnovuje tkáň, lépe se hojí rány a popáleniny. Dá se použít vnitřně pod jazyk, přes sliznici se velmi rychle vstřebává do krve a roztahuje krevní řečiště a stabilizuje krevní
tlak. Velmi dobře účinkuje jako viagra nejen pro pány. Dochází
k prokrvení i těch nejjemnějších nervových zakončení, a tak stojí
to, co stát má. Jsou lidé, kteří si Nitro FX oblíbili díky tomu, že jim
pomohl zbavit se hemeroidů. Dá se nakapat zevně do uší, očí.
Zahuštěnou formou FX je Kyäni Xtreme oblíbený sportovci, manažery, řidiči a studenty. Díky Xtremu rychleji regenerujete a u sportovců se nedostaví po zátěži tzv. svalovka. Obsahuje nejen šťávu
z noni, ale i chrom, který odbourává podkožní tuk, zinek, který
pomáhá při hojení ran, koenzym Q10, který významně posiluje
imunitní systém. Mně nejvíce pomáhá při sportu a také přestaly
krvácet dásně. Za těmito dvěma produkty se skrývá objev oxidu
dusnatého a jeho prospěšnost pro lidský organismus. Oxid dusnatý
si tělo vytváří samo, ale postupem času tuhle schopnost tělo ztrácí.
Víte, že za objev tohoto prospěšného plynu byla udělena Nobelova cena za medicínu? Lidstvo tento objev staví do stejné roviny
jako objev penicilínu či inzulínu. Tento objev je nejmladší a byl
oceněn až v roku 1998.
Na konci celého dne se potřebuje naše tělo opravit a obnovit.
Na to je zde poslední z trojice Kyäni Sunset. Je to skutečně jediný
produkt na trhu, který kombinuje silnou formu vitaminu E s nenasycenými mastnými kyselinami v jednom produktu. Omega-3
obsažené v Sunsetu pochází z divokého aljašského lososa, který je
prokazatelně nejčistším zdrojem. Sunset samostatně vytváří silný
doplněk k vaší stravě.
K čemu vlastně Sunset potřebujeme? Snižuje zánět v těle, významně posiluje imunitní systém a podporuje zdraví srdíčka, redukuje
cholesterol, udržují zdravou hladinu krevního cukru a chrání
mozkové buňky před poškozením. Mně osobně velmi významně
pomohl od bolestí kloubů a úžasně se po něm spí.
Když jsem se o trojúhelníku dozvěděl, napadlo mě jej prověřit
na internetu a věřte nevěřte, nenašel jsem nic, co by mě odradilo
od jeho vyzkoušení. Od té doby uplynulo mnoho času a nedokázal
jsem si nechat účinky trojúhelníku pro sebe. Dneska spolupracuji se
sportovci, ale vyhledalo mě mnoho lidí, kterým jsem pomohl zpříjemnit život i se závažnými chorobami. Kdo z vás má zájem vyzkoušet silnou medicínu původního aljašského kmene, kontaktujte mě.
Petr Tydlačka +420 608 717 333
6
smile osobnosti
Ing. Jaroslav Michalica
ských podniků v NSR, Švýcarsku a Francii. Jeho bývalí
studenti posléze zastávali místa kapitánů slovenského
průmyslu a byli mu vděční za to, že si mohli utvořit
objektivnější obraz o tom, jak funguje svět za našimi
hranicemi. Měl u nich dveře otevřené, když pomáhal
v sedmdesátých letech vybavovat břeclavské podniky
nedostatkovými stroji. Měl i nabídky do Afriky, ale nebyl tam vyslán, protože odmítl spolupráci s tajnými
službami a nebyl v KSČ.
Po svých vystoupeních v letech 68-69 byl z VŠE vyhozen,
chvíli byl bez zaměstnání, ale nakonec se mu podařilo
umístit v bratislavském Výzkumném ústavu práce (spolupracoval s doc. Ing. Horálkem, pozdějším ministrem
MPSV v Čalfově vládě). Dále působil na GŘ Strojsmaltu,
kde vydržel až do důchodu (1985).
Ing. Jaroslav Michalica se narodil 30. dubna 1925 v Mutěnicích. Rodina se odstěhovala do Moravské Nové Vsi,
kde chodil na základní školu. Později studoval na Obchodní škole v Hodoníně. Hned po válce vystudoval
v Praze Vysokou školu obchodní a spolu s dalším kolegou z M. N. Vsi Antonínem Maděřičem bydleli na privátu u herečky Olgy Scheinpflugové. Kromě odborných
předmětů se věnoval studiu několika cizích jazyků.
Po absolutoriu se dostal na Slovensku k budování
těžkého průmyslu. Své zkušenosti z praxe poté uplatnil
jako pedagog na Vysoké škole ekonomické v Bratislavě.
Přeložil řadu světových učebnic ekonomie, zejména
z oblasti hodnotové analýzy, je autorem řady vysokoškolských skript. Později v polovině šedesátých let
vyučoval postgraduální studenty, s nimiž se mu podařilo
navštívit řadu významných průmyslových strojíren-
Na začátku sedmdesátých let se jako mnoho jiných
odebral do vnitřní emigrace a začal budovat sad
a vinohrady. Od roku 1976 měl vinný sklep v M. N. Vsi,
který navštěvovalo mnoho přátel, a to i ze zahraničí
(např. prof. Hirasawa z Tokio Air University několikrát).
Po převratu se v jeho sklepě vystřídala řada politiků,
ministrů a lidí ze světa kultury. Byl totiž zaníceným
vypravěčem a nad sklenkou vína líčil barvitě historky
ze svého života.
Byl ženat s Annou, rozenou Holobrádkovou, a měli
jednu dceru Annu, která vystudovala architekturu;
v devadesátých letech byla starostkou Břeclavi a posléze
osm let radní a náměstkyní hejtmana Jihomoravského
kraje. Bydleli v Břeclavi ve velkém rodinném domě,
který vybudovali. Byl dobrým dědečkem svému vnukovi
a vnučce, kteří se také pod jeho vlivem stali úspěšnými
lidmi.
Ing. Jaroslav Michalica zemřel 20. 4. 2004, na den přesně
osm let po své manželce.
-ap-
SUCHÉ STAVBY - SÁDROKARTONOVÉ PRÁCE
KVALITNĚ - SPOLEHLIVĚ - S CERTIFIKÁTEM
www.sadrokartony-suchy.4fan.cz
+420 608740309
7
smile osobnosti
Přípitek pro inženýra Michalicu
V době ne zase tak dávné, kdy nádraží v Moravské Nové Vsi
bylo jedním ze středobodů obce, kdy ještě existoval přednosta
stanice s červenou čepicí a hlášení se nespouštělo knoflíkem
kdesi v Přerově, ale na místě samém, se z amplionu ozvala zpráva: „Osobní vlak z Přerova směr Břeclav přijede na třetí kolej.
Cestující žádáme, aby nevstupovali do kolejiště. Pana Michalicu
upozorňujeme, aby dopil pohárek a nezapomněl zašpuntovat
bečky, vypnul elektriku a dostavil se k odjezdu.“
Taky máte pocit, že s technickým pokrokem se vytrácí něco lidského? To žertovné hlášení bylo upřímným projevem přátelství
a kamarádství, protože co se škádlívá, to se rádo má. Pan inženýr
Jaroslav Michalica byl nepřehlédnutelnou osobností, která svým znělým energickým hlasem budila respekt a ovládala
prostor před novoveským nádražím. A naplňovala ho životem.
Když mu bylo zabráněno učit na Vysokém učení technickém
v Bratislavě a posléze se stal důchodcem, byla starost o sklípek
jeho každodenní radostí. Přijížděl vždycky dopoledním vlakem
a do Břeclavi se vracel navečer podle společnosti, která se zrovna
sešla nebo nesešla. Bílé víno ve velikých čtyř či šestisetlitrových
sudech bylo dobrou záminkou a partnerem k debatám o všem
možném. O politice, historii, folklóru, vzdálených krajích, umění, chemii, o lidech, životě vůbec a konečně i o víně samotném.
Škoda, že nikdo nezaznamenal, kolik lidí se tam vystřídalo. Vím
přinejmenším o virtuózovi na violoncello Stanislavu Apolínovi (slavném Novovesčanovi), o rektorovi JAMU Aloisi Hajdovi
a jeho nástupci Václavu Cejpkovi, o básnířce Zdeně Zábranské,
o brněnském režisérovi Zbyňku Srbovi a pražském Jiřím Fréharovi a o šéfovi a režisérovi činohry Slovenského národního
divadla v Bratislavě Petru Mikulíkovi a jeho paní, skvělé herečce
Zuzaně Kocúrikové. Jednou jsme se zastavili s Mariánem Labudou, který pozval svému srdci blízkého pana Michalicu na svoje
galapředstavení do čestné lóže Národního divadla v Brně. Moc
mu to tam slušelo. Jindy mně student jménem Václav Vašák přivezl k přehlédnutí finální podobu diplomové práce. Pustil jsem
se do čtení a statného studentíka dal k ruce panu Michalicovi
na „úklid“ sklepa. Jistým krokem
nevyšel, a rád na to vzpomíná.
Kdo mohl tušit, že z něho bude
dnes zralý herec pražského
Divadla na Vinohradech? A už si
nejsem jist, zda v některém
z vinných „pokladů“ nesmočila
rty i herečka Petra Hřebíčková,
z Hodonína pocházející držitelka
Ceny Thalie, která se jezdívala
na kole koupat k Jamám.
A ještě větší škoda, že nikdo nezaznamenal vyprávění Jaroslava
Michalici. Autentické vzpomínky
na mladá léta a dramatické chvíle
II. světové války v Moravské,
na léta studií, šťastná šedesátá
léta v Bratislavě a potom následné normalizační křivdy. Vyprávění člověka pevného názoru a charakteru. „Strýc“ Michalica, jak si
mu mnozí Novovesčani zvykli
říkat, si nikdy nestěžoval, žil stále
naplno. Na čelném místo ve sklepě umístil svůj oblíbený výrok
mladě stárnoucího J. W. Goetha: Život je už dávno za námi,
ale slunce nám pořád svítí.
spokojený autor článku, Mirek Plešák
v království pana Michalici
Ten sklep!? To nebyl sklep, ale
umělecké dílo, které se nezrodilo
ze dne na den. Řádně zpatinované diplomy a metály za vinařské
úspěchy - a nad nimi závoje zčernalých pavučin a „zdravých“
plísní. Nedůvěřivce čekala přednáška o uvedení těchto vzácných
skvostů do kontextu francouzského a španělského vinařství.
A přece byly chvíle, kdy se zvučný hlas pana Michalici
zlomil do něhy a v jeho oku se zaleskla slza. To když
vzpomínal na svoji nebožku ženu a hlasem plným dojetí
zanotoval smutnou slováckou píseň na to téma.
Osud se naplnil: Přesně osm let po odchodu manželky,
20. dubna 2004, byl ve svém sklepě nalezen mrtev.
Miroslav Plešák
Tomáš Kosík - přeprava a doprava osob
osiřelé sklepní okénko dne 4.5.2004
+420 776 256 156
Jeďte s Kosem
!
za svým nosem
e-mail: [email protected], facebook.com/PrincExpres
8
smile Stromy
…zasaď strom
Často se k odůvodnění některých rozhodnutí používají argumenty typu: "Děláme to pro naše děti", "aby naše děti...", " je to nejlepší
investice do budoucna" atd. atd.
Nejlepší investicí do budoucna je zasadit strom. Vysazením stromu nejlépe zhodnotíme svou práci. Proč?
Když cokoli hmotného vytvoříme, postavíme dům, vyrobíme
auto, počítač, zhotovíme nábytek, vypěstujeme jahody, rajčata
nebo zelí, něco z toho použijeme k jednomu účelu, něco používáme delší dobu, kdy do toho musíme investovat čas a peníze.
Vysadíme-li stromy, po celý svůj život nám budou "vydělávat",
použijeme-li výraz z ekonomického ranku. Co všechno nám
přinesou?
1. Budou vyrábět kyslík, který potřebujeme k životu, budou čistit
vzduch od prachu a jedovatých zplodin.
2. Budou vytvářet účinnou bariéru větru, pohlcovat hluk, poutat
CO2, kterého se tak bojíme
3. Budou odpařovat vodu, zvlhčovat vzduch, zároveň udržovat
vodu v půdě, budou nás chránit před povodněmi.
4. Budou živit hmyz, včely, bez nichž nemůžeme žít a které nám
dávají (nejen) med, budou živit ptáky, kteří nás zbavují "škůdců",
jsou krásní a svým zpěvem nám zpříjemňují život, budou živit
zvířata a zvěř, kteří jsou našimi kamarády na planetě Zemi, některé z nich můžeme i "kamarádsky" sníst
5. Budou nám poskytovat stín v horkém létě, léčivé květy
a chutné plody, budou léčit nemoci našeho těla i duše. Budeme
pod nimi sbírat houby.
6. Z jejich dřeva si postavíme dům, vyrobíme nábytek, hračky,
kolébky i rakve.
7. Jejich dřevo nás bude v zimě hřát, abychom neumrzli
Vysadit strom je nejlepší investice do budoucna. Jaderná
elektrárna, kanál Dunaj-Odra-Labe nebo Amazon mu nesahají
ani po spící pupen.
Na obrázku je novorozenec jedlého kaštanu.
Filip Šumbera
9
smile Dravci
Létající elegán
Jaro je konečně tady a slunce nám již ukázalo svoji sílu. Když se
tak dívám na ranní červánkovou oblohu a v paprscích ranní záře
vidím po obloze kroužit ptáky, není pro mne větší radosti...takhle
poeticky jsem si dovolila začít dnešní povídání o dravcích, protože svítající nebe patří ptáčkům a také dravcům, kteří se po probuzení vydávají za potravou. Samosebou, že jíst se musí, ale pojďme
se na to podívat z té romantičtější stránky....pokochejme se opět
krásou letu.
Život v nejjižnější části Moravy nám poskytuje mnoho zajímavého. Asi nejčastěji tady se vyskytující dravci, na které je nádherný
pohled, když brázdí oblohu, jsou luňáci.
Luňák červený, slovensky Haja červená, latinsky Milvus Milvus,
a také Luňák hnědý, slovensky Haja tmavá, latinsky Milvus
Migrans.
Ti červení se u nás v republice vyskytují převážně na jihu Moravy
a ojediněle na severozápadu Čech. Jinak žijí v jižní a střední
Evropě, hlavně na Pyrenejském poloostrově. Hnědí jsou rozšířeni
mimo Ameriku na všech světadílech, v Evropě mimo Skandinávii
a u nás hlavně v oblasti jižní Moravy a Čech.
Luňák červený je zhruba velikosti káněte, ale štíhlejší, s delšími užšími křídly a dlouhým ocáskem vykrojeným do vidličky.
Luňák hnědý je menší a ocásek nemá až tak výrazně vidlicovitý.
Zbarvený je tmavěhnědě, se světlou hlavičkou. Jak už samotný
název vypovídá, luňák červený má rezavočervený šat. Při plném
rozpětí křídel měří přes 1,5 metru.
Je to v podstatě tichý pták, ozývá se nezvykle melodickým hlasem pouze v době toku kolem března, pak začíná hnízdit a ozývá
se už méně.
Raritou je, že podobně jako straka má v oblibě lesklé předměty. A to až natolik, že kromě vajíček, které samička snáší mezi
koncem dubna až června, je často jeho hnízdo zaplněno lidskými
odpadky, jako papír, kůže, hadry, provázky i PET láhve.
Hnízdo si staví vysoko v korunách listnatých stromů. Jelikož jeho
jídelníček tvoří žáby a leklé ryby, je závislý na blízkosti vody.
Je užitečný právě tím, že vyhledává hlavně mršiny, a právě proto
je silně ohrožen kladením otrávených návnad. Méně častěji loví
drobné obratlovce a větší hmyz. Je natolik šikovný, že dokáže
o potravu obrat jiné dravce.
Luňák je krahujcovitý dravec, není tak rychlý jako sokol a zajíce
nebo bažanta v přírodě neuloví, protože na to není vybaven.
Chci ale vyzdvihnout jeho obratnost, která ho činí jedinečným.
Luňáka nedokáže okrást o kořist žádný jiný dravec a v dávné minulosti se mezi sokolníky tradovalo, že je skoro nemožné ulovit
jiným dravcem luňáka, protože je velmi šikovným akrobatem
V dnešní době je kvůli kritickému ohrožení zákonem zvláště
chráněným druhem.
Zajímavostí je, že když nastává tuhá a dlouhá zima, spojují se
do skupin a potravu hledají společně. Podobně je tomu i v případě, kdy jsou povodně. Slétávají se na nejbližších nezatopených
kopečcích u záplavy a rozpoutávají „ myšokaust“.
Lesy ideální k hnízdění hledají v kopcovité krajině, kde se tvoří
silné vzdušné proudy, tzv. termika, díky které mohou luňáci
bez námahy stoupat do výšky a plachtit 20-40metrů nad zemí.
V takové výšce pak vytrvale hledají nebo čekají na kořist. Jakmile
ji spatří, vrhají se k ní a malými, ale ostrými drápy ji uchopují.
Jeho letový projev je skutečně elegantní. Krouží vysoko na obloze
v širokých pomalých kruzích, má široce roztažená křídla a dlouhý
rýdovák. Za letu ho poznáte velmi snadno podle zalomených křídel a pro luňáky tak typického ocásku vykrojeného do vidličky,
jak jsem psala hned v úvodu. Jeho silueta je zkrátka nezaměnitelná a na obloze působí skutečně nezapomenutelným dojmem.
Luňák je lovec a sběrač. To znamená, že si dovede kořist ulovit,
ale i najít, a v přírodě tak spolehlivě funguje jako zdravotní policie. Jeho význam je zcela nenahraditelný.
I když staří Římané věříli, že vidět luňáka před bitvou je zlé
znamení a předpovídá , že danou bitvu nevyhrají. Dnes už víme,
že je tomu tak, protože luňák je „mrchožrout“, takže se pohledu
na luňáky obávat nemusíte.
Srdečně vás tedy zveme k nám do lednického parku, abyste si
je prohlédli zblízka. Pokud létá nízko, velmi dobře se fotografuje. Až se rozhodnete podívat na naši letovou ukázku dravců,
tak možná tyto létající elegány uvidíte v akci při obratném chytání kořisti ve vzduchu přímo nad hlavou. Moc se na vás těšíme my
sokolníci i naši dravci, obzvlášť luňáci.
Andrea Dušínská
10
smile Hudba, folklór, tradice
Národopisný soubor BŘECLAVAN oslaví šedesátku
Bylo to přesně 26. dubna 1954,
kdy se sešlo patnáct muzikantů
a zpěváků v tehdejší břeclavské
hudební škole na první zkoušce.
„Muzikanti vytáhli svoje inštrumenty, cimbalista strýc Ščuka
udeřil do strun a ozvaly se první
akordy starodávné hudecké muziky.
Srdce poskočilo, oči zazářily. Krásné
okamžiky,“ píše Jan Štefan, první
kronikář souboru, na jehož návrh
byl soubor pojmenován Břeclavan.
Ihned po válce se uvažovalo o založení cimbálové muziky na Podluží. Naděje svitla na jaře roku
1954, kdy se vrátil z brněnských studií mladý lékař a houslista Jožka Kobzík. Vyzbrojen čerstvými zkušenostmi z cimbálové muziky
Slováckého krúžku v Brně, kde po dobu studií hrával, se dal hned
do práce. Využil především nepřebernou zásobu písní nasbíraných jeho otcem Josefem Kobzíkem starším a spolupráce s tehdejším ředitelem hudební školy Janem Chovancem. Cíle souboru
charakterizoval kdysi Jožka Kobzík takto. „Chtěli jsme vytvořit
muziku ne nějakou obyčejnou, ale na podkladě hudeckých principů. Složenou z dobrých, technicky zdatných muzikantů, u nichž
bychom vypěstovali smysl nejen pro melodii, ale i pro jednotné
harmonické cítění. My všichni jsme si hned v začátcích postavili
cíl stát se oddanými a pokornými služebníky podlužácké písničky.
Vyzvednout co nejvýše umělecké bohatství našeho lidu a předávat je dalším pokolením." První veřejné vystoupení se uskutečnilo po pilném zkoušení 18. září 1954 v Hudební škole v Břeclavi.
Po velmi příznivém ohlasu přišli další členové i tanečníci, takže
soubor měl v krátké době 28 členů a do konce roku ještě absolvoval jedenáct vystoupení.
V roce 1955 se zřizovatelem souboru stal Závodní klub Gumotex
a v jeho klubových prostorách Břeclavan také zkoušel. V roce
1966 se Břeclavan přestěhoval do Sdruženého klubu pracujících
v Břeclavi (SKP) a působil zde až do roku 1994. Nyní je Břeclavan
samostatným právním subjektem - občanským sdružením.
Za šedesát let činnosti prošlo souborem více jak 500 tanečníků,
zpěváků a muzikantů a soubor uskutečnil kolem 1.800 vystoupení a nahrávek pro rozhlas, televizi i film. Muzika Břeclavanu
nahrála 25 gramofonových desek a CD. Od roku 1962 jezdí soubor
pravidelně do zahraničí na mezinárodní festivaly, reprezentační
zájezdy nebo družební výměny. Soubor byl za svou činnost vícekrát oceněn. Obdržel například státní vyznamenání Za vynikající
práci, Cenu ministra kultury, ocenění města Břeclavi Za socialistickou výstavbu města a rozvoj zájmové umělecké tvořivosti,
Stříbrnou plaketu ředitele Československého rozhlasu a další
ocenění. Dosáhl také velmi významných úspěchů i v mezinárodním měřítku. Dvakrát získal Řetěz burgundských vévodů na nejprestižnějším mezinárodním festivalu ve francouzském Dijonu
a dokonce tři ceny získal na mezinárodním festivalu v tureckém
Istanbulu – za nejkrásnější kroje, za nejlepší muziku a hlavní
cenu festivalu.
V roce 1994 došlo v Břeclavanu k výměně generací. Nastoupila
mladá muzika, která se rekrutovala z dětského národopisného
souboru Břeclavánek. Jejím primášem byl Tomáš Svačina. Tento
omlazený Břeclavan se ihned následujícího roku zúčastnil oslav
100. výročí Národopisné výstavy českoslovanské v Praze. Po odchodu Tomáše Svačiny se stal primášem muziky František Blažek,
který je v současné době uměleckým vedoucím národopisného
souboru Břeclavan.
Národopisný soubor Břeclavan se stal na Podluží zakladatelem
nové folklorní tradice - souborové činnosti.Po jeho vzoru vznikly
na Podluží další folklorní soubory dětské i dospělé, které se stávají nositeli lidových tradic v regionu.
Jaroslav Švach
smile Music zone
Dnes o ROCKABILLY a PSYCHOBILLY
zde však odkazuje na country hudbu,
ve Spojených státech amerických 40. a 50.
let často zvanou hillbilly music. Významný vliv na utváření stylu měla i hudba
bluesová, swingová a boogie woogie.
Popularita stylu začala v 60. letech upadat,
koncem 70. a začátkem 80. let však došlo
k jeho renesanci, která do jisté míry přetrvává dodnes.
Rockabilly (doslovný překlad z angličtiny:
„venkovanské houpání“) je jeden z nejstarších stylů rokenrolové hudby, který se
začal utvářet začátkem 50. let 20. století.
Pojem samotný představuje slovo složené
ze slov rock a hillbilly. Slovo hillbilly má
pejorativní význam a označuje obyvatele
žijícího na odlehlém místě či v horách
na východě Spojených států amerických;
Pro tento hudební žánr je typický rychlý
houpavý rytmus.
Známými interprety stylu byli například
Bill Haley, Stray Cats, Brian Setzer, Johnny
Cash, Carl Perkins, Roy Orbison, Eddie
Cochran, Buddy Holly, Gene Vincent,
Ricky Nelson, Johnny Burnette či Elvis
Presley. Styl byl typický pro nahrávky
společnosti Sun Records, kterou založil
Sam Phillips v Memphisu ve státě Tennessee.
Psychobilly je žánr hudby obecně popisovaný jako směs mezi pozdním punkem
a americkým rockabilly. Texty písní
často odkazují na hororové a pokleslé
filmy, násilí, odpudivé podoby sexuality a další obecně tabuizovaná témata,
ačkoliv tak činí často v komediální
nebo dvojsmyslné nadsázce. Psychobilly
se hraje na kytaru, bicí a (holou rukou)
na kontrabas namísto elektrické baskytary, která je běžnější v moderní rockové
hudbě. Za zakladatele Psychobilly je
všeobecně považovaná britská kapela The
Meteors. Koncem 80. let se tento žánr rozrostl i do zbytku Evropy či USA. Vznikly
skupiny jako Nekromantix, Tiger Army,
Demented Are Go, The Batmobile, The
Horrorpops nebo němečtí Mad Sin. V České republice jsou zástupci tohoto žánru
asi nejznámější skupiny Green Monster,
The Rocket Dogz nebo Mordor´s Gang.
11
smile Víno
Vydavatel:
Smile by horse o.p.s.
Anenská 551,
691 55 Moravská Nová Ves
[email protected]
Vinařský spolek Moravská Nová Ves
je občanské sdružení fyzických osob zabývajících
se vinohradnictvím a vinařstvím. Již více než 10
let koordinuje aktivity a chrání zájmy svých členů,
organizuje vzdělávací a osvětovou činnost, zabezpečuje propagaci a šíření informací, pořádá zájezdy,
exkurze, přehlídky vína a další kulturně-vinařské
akce nebo se na jejich pořadatelství podílí. S určitou
nadsázkou můžeme konstatovat, že Vinařský spolek ovlivňuje a spoluvytváří veškerý „život kolem
vína“ v naší obci.
Vinařský spolek každoročně pořádá pět tradičních
vinařských akcí, jejichž hlavním cílem je propagace vinařství a zvýšení odbytu vín z vinařské obce
Moravská Nová Ves, která je historickým centrem
kulturního a národopisného regionu Podluží. Dále
pak prezentace jedinečnosti a originality moravských vín, ukázka spojení vína s místem jeho vzniku a v neposlední řadě také vzdělávání konzumentů o víně jako o zdravém a tělu i duši prospěšném
nápoji. Společnou snahou všech pořádaných akcí je
přiblížit konečného zákazníka s místem zrodu vína
a umožnit jim přímý kontakt s vinařem jako jeho
výrobcem.
Při pořádání některých kulturně – vinařských
akcí Vinařský spolek úzce spolupracuje se svými
partnery. Mezi hlavní patří zejména Úřad městyse
Moravská Nová Ves a Slovácký krúžek Moravská
Nová Ves.
Plánované akce Vinařského spolku v dohledné době roku 2014:
15.4.2014, 18:00 - PŘEDNÁŠKA - Ochrana vinic proti chorobám a škůdcům
19.4.2014, 10:00 - JARNÍ OTEVŘENÉ SKLEPY 2014 - sklepní uličky Výmol - Zátiší, Moravská Nová Ves
1.5.2014, 10:00 - PŘEHLÍDKA NEOVESKÝCH VÍN - Tradiční akce v rámci Dne lidových řemesel
Kontakty:
[email protected]
www.vinarimnves.cz
Z celého srdce děkujeme::
SHEAN s.r.o., Tiskárna Šiki Kyjov, Farma Rudimov, Agromoravia a.s., Jezdecká stáj Ranč Podluží
www.smilebyhorse.cz
IČ: 29369541
ev.č.: MK ČR E 21411
Redaktor:
Regina Lanová
[email protected]
tel: +420 725 113 100
tisk:
Tiskárna Kyjov
Pište nám
Vyhrazeno právo na úpravu textu.
Neprodejné