Stavba Země

Stavba Země
pro poznání stavby Země se používá výzkum šíření ……………………………………
= seizmických vln
Země má tři hlavní části – kůra, ……………………………………, jádro
Stavba Země:
litosféra
(zemská kůra a svrchní tuhý plášť)
ast enos fér a
plášť
2 900 km
jádro
5 100 km
1
6 378 km
ZEMSKÁ KŮRA
dva typy zemské kůry:
1. oceánská – tenčí (4–15 km), má 2 vrstvy (chybí ……………………………………)
2. pevninská – mocnější (30–40 km, i 80 km), má 3 vrstvy
v zemské kůře je nejvíce zastoupen ……………………………………, křemík a hliník
Pevninská a oceánská zemská kůra:
ZEMSKÝ PLÁŠŤ
dělí se na svrchní a ……………………………………
v hloubce kolem 150 km leží ve svrchním plášti vrstva měkkých, plastických
a z části roztavených hornin zvaná ……………………………………
nejsvrchnější
plášť
spolu
s astenosférou
a
zemskou
kůrou
tvoří
……………………………………, která je rozlámána na desky
působením vysokých teplot a tlaků dochází v plášti k proudění hmoty →
…………………………………… litosférických desek
2
ZEMSKÉ JÁDRO
teplota přesahuje 5 000 °C
jsou zde soustředěny nejtěžší prvky – …………………………………… a nikl
dělí se na vnější (kapalné) a …………………………………… (pevné)
proudění v kapalném jádru udržuje …………………………………… pole Země
Minerály
minerály jsou prvky nebo chemické sloučeniny, které jsou součástí
………………….……………… přírody
jsou základními stavebními jednotkami ………………….………………
Vznik minerálů
krystalizace z magmatu (př. olivín, živec)
srážení z roztoků (př. sůl kamenná, křemen), ………………….………………
vyplněné minerály = žíly
přeměna (metamorfóza) – při změně teploty a tlaku se minerály
………………….……………… na nové
chemické zvětrávání – působením vody a ………………….………………
činnost organismů (př. kalcitové ………………….……………… měkkýšů)
Krystalová struktura minerálů
Minerály jsou převážně ………………….……………… látky (rtuť – kapalná), které
většinou tvoří krystaly. Jednotlivé minerály se odlišují vnitřní stavbou, tzv.
krystalovou ………………….……………… . Vnějším projevem krystalové struktury je
………………….……… krystalu. Ten je v přírodě často pozměněn nerovnoměrným
vývinem.
Minerály, které netvoří krystaly a nacházíme je pouze v podobě ledvinovitých
nebo krápníkovitých útvarů, se nazývají ………………….……………… (beztvaré) –
př. opál. Shluk krystalů jednoho minerálů se označuje ………………….………………
Shluk
krystalů,
které
………………….……………… .
vyrůstají
ze
společného
základu,
se
nazývá
U krystalů rozlišujeme tři prvky souměrnosti:
střed souměrnosti
………………….……………… - myšlená rovina, půlí krystal na dvě zrcadlově
stejné poloviny
………………….……………… - myšlená přímka, prochází středem krystalu,
otáčením kolem ní se objeví několikrát stejná
podoba krystalu
Krystaly řadíme podle prvků souměrnosti do krystalových soustav:
1) ………………….………………
• nejméně souměrná
2) jednoklonná
3) kosočtverečná
4) čtverečná
5) šesterečná
6) klencová
7) ………………….………………
• nejvíce souměrná
3
Vlastnosti minerálů
FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI
Hustota
v mineralogii se udává v g/cm3
podle hustoty dělíme minerály:
lehké – většina
těžké – hustota nad ………………….…………
ložiska lze vyhledávat rýžováním
Barva
4
barevné minerály
zbarvené minerály – barva ovlivněna přítomností malého množství
„cizího“ prvku ve struktuře, př. korund (šedý) → ………………….………………
(modrý) a ………………….……………… (červený)
bezbarvé – př. křišťál
Vryp
barva stopy, kterou minerál zanechá po ………………….……………… o destičku
bezbarvé minerály mají vryp ………………….………………
Lesk
kovový – př. zlato, galenit
nekovový →
diamantový
perleťový
(………………….………………)
mastný
(………………….………………)
skelný
(………………….………………, nejčastější)
Tvrdost
určuje se relativně podle Mohsovy stupnice tvrdosti
MINERÁL
1.
VLASTNOST
lze do nich rýpat nehtem
2.
3.
lze do nich rýpat
kapesním nožem
4.
5.
6.
7.
8.
ryjí do skla
9.
10.
Štěpnost a lom
schopnost minerálu oddělovat se podle ………………….……………… ploch
dokonalá (př. slída), dobrá, špatná
neštěpné minerály – plochy jsou nerovné → mají lom, př. lasturnatý lom
………………….………………
CHEMICKÉ VLASTNOSTI
rozpustnost ve vodě – př. ………………….………………, modrá skalice
reakce se zředěnou kyselinou chlorovodíkovou – př. ………………….……………
podle chemického složení třídíme minerály na:
Prvky
Sulfidy
Halogenidy
Oxidy a hydroxidy
Uhličitany
Fosforečnany
Křemičitany
Organické minerály
Prvky
(chybný text)
v přírodě je velký počet prvků v ryzím stavu jako nerosty
prvky dělíme na:
kovy – zlato, stříbro, měď
nekovy – síra, grafit, diamant
polokovy – arsen
ZLATO – Au
žlutá barva, poměrně měkké, kujné, hustota 19,3
vyskytuje se v živcových žilách → při zvětrávání se dostává do naplavenin
řek → z řek se získává ceděním
výskyt v ČR: Jílové u Prahy, Kašperské Hory, Zlaté Hory a Otava
světová naleziště: USA, JAR, Austrálie – 40 % světové
produkce
využití: bankovnictví, šperkařství (ryzí zlato = 12
karátů), zubní lékařství, elektronické součástky (čipy)
5
STŘÍBRO – Ar
měkké, snadno tvarovatelné, často tvoří příměs zlata
na vzduchu není tak stálé, mění barvu z bílé až na modrou
v minulosti významná těžba v Litomyšli
MĚĎ – Cu
v přírodě buď ryzí, nebo ve sloučeninách
načervenalá barva, ale na vzduchu nestálá → rezavá měděnka
výborný vodič tepla a elektřiny
SÍRA – S
častěji vytváří sloučeniny – sulfidy a sírany
modrá barva, matný lesk
charakteristický zápach, snadno hoří za vzniku štiplavého oxidu uhličitého
výskyt: vulkanické oblasti – krystalizuje z roztoků, vytváří povlaky v místech
úniků vodních plynů (př. Vesuv) nebo vzniká činností bakterií (Mexický záliv,
Polsko)
využití: důležitá surovina pro potravinářský průmysl, výroba kyseliny sírové,
barev, pesticidů
GRAFIT (TUHA) – C
černá barva, kovový lesk
velká tvrdost
vznik přeměnou organických zbytků za vysokých teplot a tlaků
využití: výroba tužek, žáruvzdorný materiál, elektronika, jaderné elektrárny
DIAMANT – D
vysoká tvrdost a optické vlastnosti
výskyt: JAR, Brazílie, Rusko
ČR – České středohoří
využití: hlavně technické využití – vrtné korunky
6
klenotnictví – bezbarvý diamant je nejcennější drahý kámen
Sulfidy
hospodářsky důležité nerostné suroviny
často vznikají krystalizací z horkých vodných roztoků
tzv. nerosty rudných žil
Vytvoř vhodné dvojice:
PYRIT – FeS 2
CHALKOPYRIT – CuFeS 2
GALENIT – PbS
SFALERIT – ZnS
zlatožlutá barva, kovový lesk
typické tzv. náběhové barvy – pestré
barvy na povrchu minerálu
hlavní ruda mědi
na vzduchu nestálý – přeměňuje se na
limonit a uhličitany mědi
hlavní ruda zinku
zlatavá barva, kovový lesk
tzv. kočičí zlato
nejrozšířenější ze všech sulfidů
často se vyskytuje v uhlí
šedá barva, kovový lesk, vysoká hustota
jediná ruda olova
využití: polygrafický průmysl, výroba barev
a akumulátorů
7
Halogenidy
hospodářsky významné nerosty
Vytvoř vhodné dvojice:
SŮL KAMENNÁ – NaCl
HALIT
FLUORIT – CaF 2
KAZIVEC
vznikla odpařováním mořské vody v
izolovaných zálivech a mělkých mořích
často tvoří agregáty, slaná chuť
váže vzdušnou vlhkost – na povrchu
navlhlá
využití: potravinářský, chemický průmysl,
posyp vozovek
čirá, nahnědlá, zelená, fialová barva
využití: sklářský průmysl
Oxidy
sloučeniny prvků s kyslíkem
drahokamy, významné průmyslové suroviny, kvalitní železné rudy
MAGNETIT – Fe 3 O 4
Název je odvozen od jeho silného přirozeného ………………….……………. . Má
………………….…………… barvu a kovový lesk. V minulosti ho mořeplavci používali
jako ………………….…………… . Je nejvýznamnější ………………….…………… rudou.
KREVEL (HEMATIT)
Krevel je všeobecně rozšířený ………………….……………, který představuje jednu
z nejdůležitějších železných rud. Jeho barva je barva šedá až načervenalá, ale
vryp je vždy ………………….…………… . Těží se například ve Švédsku, na
………………….…………… a v Německu.
KORUND
Korund je jedním z ………………….…………… minerálů. Je známý svými
drahokamenovými odrůdami – ………………….…………… rubínem a modrým
safírem. Zrnité agregáty korundu (tzv. smirek) se drtí a používá se jako
………………….…………… .
KŘEMEN – SiO 2
V přírodě patří k ………………….…………… minerálům. Často vyplňuje žíly, kde
může doprovázet vzácnější minerály (např. ………………….……………). Křemen je
velmi ………………….…………… vůči zvětrávání, proto jej často nacházíme na
polích nebo ve formě valounků v náplavech řek. Známé jsou barevné odrůdy
křemene – ………………….…………… ametyst, kouřově hnědá záhněda, růžový
………………….…………… a žlutý citrín. Čirý křemen se nazývá ………………….……… .
Všechny tyto odrůdy jsou oblíbené drahé kameny. Písky s obsahem křemene
se používají jako surovina pro výrobu ………………….…………… .
Mezi křemité hmoty patří také chalcedon, pazourek a rohovec. Střídáním
vrstviček chalcedonu a křemen vzniká tzv. ………………….…………… .
OPÁL
Opál je amorfní minerál, a proto netvoří ………………….……………. . Pěkně
zbarvené odrůdy jsou cenné drahokamy.
URANINIT (SMOLINEC) – UO 2
Uraninit je černý minerál se smolným ………………….……………. .
Je
radioaktivní
a
využívá
se
jako
surovina
pro
………………….…………… elektrárny a ve zbrojním průmyslu. V
českém smolinci u Jáchymova objevila polská fyzička Marie
Curie-Sklodowská prvek ………………….……………. .
8
LIMONIT (HNĚDEL)
Limonit má ………………….…………… barvu. Často tvoří tmel v pískovcích (vyšší
odolnost). Vzniká ………………….…………… jiných železitých rud.
BAUXIT
Bauxit je hlavní surovina pro výrobu ………………….…………… .
Uhličitany
KALCIT – CaCO 3
jeden z ……………………..………… minerálů
dokonalá ……………………..…………
součástí ……………………… různých druhů organismů
(koráli, měkkýši)
horninotvorný minerál → tvoří ………………………………
je rozpustný i v málo kyselých vodách → vznik
……………………..………… jevů
reaguje s ……………………..………… (šumí)
využití: pálení vápna, výroba ……………………..………
9
SIDERIT
DOLOMIT
……………………..……… ruda
podobá se ……………………..………
Sírany
SÁDROVEC
nejhojnější síran
ložiska vznikla ……………………..………… mořské vody
jemně zrnitý = ……………………..………… (dobrý sochařský materiál)
využití: výroba ……………………..…………
BARYT
využití: výroba ……………………..…………, keramiky, plnivo do papíru, zábavná
pyrotechnika
Fosforečnany
(chybný text)
APATIT
modravá nebo nafialovělá barva
ložiska vznikají ukládáním organických zbytků v mořích
využití: výroba kyseliny chlorovodíkové a hnojiv
TYRKYS
Křemičitany
křemičitany = silikáty
významné horninotvorné horniny
mají průmyslové využití, drahé kameny
OLIVÍN
GRANÁT
10
červený, skelný vzhled
červená barva
často v čedičích
v přeměněných horninách
drahý kámen
známé jsou tzv. polské granáty
TURMALÍN
MASTEK
nejčastěji černý
nejměkčí minerál, mastný lesk
drahý kámen
využití: mletý se vsypává do výrobků
ze dřeva
SLÍDA
tabulkovité krystaly – tenké a pružné lupínky
špatná štěpnost
vysoký lesk
dva typy:
světlá slída = muskovit
tmavá slída = biotit
ŽIVEC
jeden z nejhojnějších minerálů
bílý, růžový, červený
dva hlavní typy:
o živec sodný = ortoklas
o živec sodno-vápenatý = plagioklas
12
ZEOLITY
obsahují kyselinu, kterou snadno vypudí
na její místo mohou ukládat jiné sloučeniny
využití: např. čištění ropných skvrn
11
POUŽITÉ ZDROJE
Švecová, M. – Matějka, D.: Přírodopis 9 učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia.
Plzeň, Nakladatelství Fraus 2007.
ZDROJE OBRÁZKŮ
1
2
3
4
5
6
7
http://fyzika-sychrov.sweb.cz/stavba-Zeme.jpg (1. 9. 2012)
http://leccos.com/pics/pic/deskova_tektonika-_mapa.jpg (1. 9. 2012)
http://leccos.com/pics/pic/krystalove_soustavy.jpg (1. 9. 2012)
http://www.wpclipart.com/American_History/commerce/commerce_3/
cradle_panning_for_gold.png (1. 9. 2012)
http://www.imageenvision.com/150/29105-royalty-free-black-andwhite-cartoon-clip-art-of-a-stack-of-coins-near-a-pot-of-leprechaunsgold-by-andy-nortnik.jpg (1. 9. 2012)
http://pixabay.com/static/uploads/photo/2012/04/16/11/25/flat35571_640.png (1. 9. 2012)
http://cdn.graphicsfactory.com/clip-art/image_files/image/0/13374901123-Cartoon-Character-Animal-Happy-Tiger-With-Pot-Of-Gold.jpg
(1. 9. 2012)
8
9
10
11
12
http://www.radiochemistry.org/nuclearmedicine/pioneers/images/mari
ecurie.jpg (1. 9. 2012)
http://www.learnersdictionary.com/art/ld/stalactite.gif (1. 9. 2012)
http://acala.cz/blog/wp-content/uploads/2012/03/granat.jpg (1. 9. 2012)
http://www.zschemie.euweb.cz/smesi/slida.jpg (1. 9. 2012)
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f0/Rapakivig
ranite_ss.jpg/190px-Rapakivigranite_ss.jpg (1. 9. 2012)