Příručka systému BOZP ve formátu PDF

Transkript

Katedra technologie staveb
ČVUT v Praze, Fakulta stavební
Prof. Ing. Jarský Čeněk, DrSc., FEng
Ing. Usmanov Vyacheslav
Ing. Gacho Pavol
INOVACE PŘEDMĚTŮ INFORMAČNÍ
TECHNOLOGIE A VYUŽITÍ VÝPOČETNÍ
TECHNIKY PŘI PŘÍPRAVĚ STAVEB
2013
Projekt byl řešen s podporou FRVŠ číslo 1276/2013/G1 na ČVUT v Praze, FSv, 2013
Číslo projektu: FRVŠ číslo 1276/2013/G1
Projekt byl řešen s podporou FRVŠ číslo 1276/2013/G1 na Českém vysokém učení
technickém v Praze, na Fakultě stavební v roce 2013
2
Řešitel projektu: Ing. Usmanov Vyacheslav, [email protected]
Člen týmu: Prof. Ing. Jarský Čeněk, DrSc.,FEng [email protected]
Člen týmu: Ing. Gacho Pavol , [email protected]
© Čeněk Jarský, Usmanov Vyacheslav, Gacho Pavol, 2013
3
Název:
Inovace předmětů Informační technologie a Využití výpočetní techniky při
přípravě staveb
Anotace: U velké části absolventů bakalářského a magisterského oboru studijních programů
Stavební inženýrství se předpokládá jejich uplatnění ve stavební praxi na středních
manažerských pozicích zejména u středních a menších stavebních firem. Studenti mají
základní výuku v oblasti Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP), přesto většina
studentů má jen teoretické znalosti a není schopna vyřešit agendu BOZP v terénu, což je
naprosto nevhodné z hlediska praxe.
Cílem předkládaného projektu je vytvoření výukového materiálu pro předměty Informační
technologie a Využití výpočetní techniky při přípravě staveb: databáze registru BOZP se
zaměřením zejména na technické aspekty stavební výroby na internetové bázi, která bude
snadno přístupná pro všechny dosavadní a budoucí studenty ČVUT V Praze. Tento materiál
bude zpracován formou webové aplikace pro výuku a poslouží jako doplněk jednotlivých
předmětů vyučovaných Katedrou technologie staveb (konkrétní specifikace v části "Cílová
skupina projektu").
V předloženém projektu bude vyřešen návrh koncepce a algoritmus řešení agendy BOZP
pomocí počítačů v přímém napojení na metodiku stavebně technologického projektování a
tím na proces přípravy stavby.
Poznámka: průběžná aktualizace a doplňování dalších položek registru BOZP bude
samozřejmě možná.
4
Obsah
Předmluva................................................................................................................................... 6
1
Úvod ................................................................................................................................... 7
2
Přehled základních norem pro bezpečnost práce ve stavebnictví .................................... 10
3
Pracovní prostředí ............................................................................................................ 11
4
5
3.1.
Základní terminologie................................................................................................ 11
3.2.
Identifikace a hodnocení zdravotních rizik při práci ................................................. 13
3.3.
Kategorizace prací ..................................................................................................... 16
3.4.
Charakteristika stupňů zátěže, faktory pracovního prostředí .................................... 17
3.5.
Rizikové faktory a jejích hodnocení .......................................................................... 18
3.6.
Hodnocení rizik ......................................................................................................... 19
3.7.
Organizace hodnocení rizik ....................................................................................... 21
3.8.
Shrnutí a závěr k současnému stavu problematiky .................................................... 24
Možnosti využití osobních počítačů v procesu přípravy a realizace staveb..................... 27
4.1.
Návrh struktury systému BOZP ................................................................................ 27
4.2.
Registr rizik bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ................................................. 28
4.3
Předpokládané softwarové a hardwarové požadavky systému BOZP managementu 32
Podmínky pro sestavení modelů realizace stavby a spuštění systému ............................. 33
5.1.
Spuštění systému BOZP ............................................................................................ 33
5.2.
Technické parametry MySQL databází systému BOZP ............................................ 35
5.3.
Stručný popis jeho pracovních oblastí ....................................................................... 38
6.
Plán BOZP v automatizované formě ................................................................................ 50
7.
Souhrn a závěry ................................................................................................................ 52
Literatura .................................................................................................................................. 53
5
Předmluva
Dnešní ekonomická situace vyžaduje inovativní přístup k jednotlivým zakázkám. V době, kdy
je kladen velký důraz na kvalitu za co nejnižší cenu a splnění díla v řádném, ne-li dřívějším
termínu, je potřeba provádět optimalizace jako nedílnou součást přípravy staveb. Velká
konkurence ve stavebnictví vede zhotovitele při výběrovém řízení ke snižování konečné ceny
za dílo. Tato situace dále vede k nutnosti optimalizace cenových a ukazatelů pracnosti, avšak
v současnosti nemají stavební podniky možnost provádět podrobnější optimalizační propočty.
Největší důraz se klade na konečnou cenu díla, ve které se odráží změny a stav stavebního
trhu. Pro dosažení maximálního zisku musí zhotovitel stavby reagovat na současnou
ekonomickou situaci a zabývat se postupně jednotlivými částmi realizace zakázky, jako jsou
pracnost a s tím související optimální doba výstavby, náklady na pohonné hmoty, celková
logistika a veškeré technologické postupy. Všechny tyto dílčí části mají jedno společné a to,
že teprve jejich optimalizací dojde k minimalizaci ceny díla a nákladů na výstavbu, popř. k
maximalizaci zisku. Dalším bodem, který však nemá vliv na maximalizaci zisku, je řešení
agendy BOZP. Optimalizací výše uvedených součástí dojde automaticky také ke značnému
snížení negativního vlivu stavebních procesů na životní prostředí. Práce je zaměřená na vývoj
informačního systému agendy BOZP dostupného pomocí internetové aplikace pro studenty a
všechny stavebníky. Práce předpokládá vysokou vědeckou úroveň a použití matematických
metod pro modelování technologických procesů a nalezení optimálních parametrů. Výsledky
práce budou použitelné nejenom pro rozvoj teorie vědního oboru technologie staveb, ale i ve
stavební praxi a ve výukovém procesu.
6
1
Úvod
V současné době se v České republice přebírají evropské normy a směrnice.
Následkem tohoto jsou přísnější požadavky na zpracování agend přípravy jednotlivých
staveb. To znamená, že každá stavba bude muset být během své realizace řízena a spravována
podle dokumentů, daných jednak zvyklostmi užívanými u dané stavební firmy, jednak
požadavky investora a dále respektováním norem ISO (základní dokumenty stavebně
technologického projektu včetně síťového grafu a časového plánu, plán jakosti – kontrolní a
zkušební plán atd.), vzhledem k vlivům stavební činnosti na životní prostředí a zejména
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Řízení a vedení staveb dle principů projektového
řízení s respektováním stavebně technologických zásad by mohlo být efektivnější a rychlejší
než doposud. K efektivnější a rychlejší přípravě a řízení staveb pomáhají automatizované
systémy, např. Microsoft Project Pomocí programových systémů odpadá mnoho práce kolem
vytváření těchto dokumentů a tím se veškerá příprava staveb výrazně urychluje a zpřesňuje.
Různé agendy se však dosud vytvářejí mnohdy ručně. Dosavadní programy jsou
programátorky zpracovány precizně, chybí zde ale zpracování dílčích agend, včetně
bezpečnosti práce. Do stávajících aplikací se všechny procesy musí zadat samostatně a je zde
absence návazností stavebních procesů. Vazby mezi procesy je taky nutno nadefinovat. Ve
větších společnostech proto existují specializovaní pracovníci, kteří problematiku těchto
agend mají na starosti. Tím dochází ke zbytečnému opakovanému zadávání relevantních dat.
Některé agendy, jako např. i agenda managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se
dosud zpracovává ručně, jen pomocí kupř. obecných počítačových programů, např.
tabulkového procesoru Excel, bez respektování údajů a zásad vyplývajících z ostatních
dokumentů přípravy staveb.
V předloženém projektu je představen návrh koncepce a algoritmus řešení agendy
BOZP pomocí počítačů v přímém napojení na metodiku stavebně technologického
projektování a tím na proces přípravy stavby. Předložená výzkumná práce je zaměřena na
vývoj internetové databázové aplikace BOZP. Práce popisuje návrh koncepce databáze a
programové vybavení pro řešení agendy BOZP pomocí internetové aplikace. Databáze
obsahuje registr BOZP a seznam stavebních činností s uvedenými BOZP aspekty. Na základě
přidělených vah a závažností aspektu v přímém napojení na metodiku stavebně
technologického projektování posuzujeme vliv každého stavebního procesu na bezpečnost.
7
Každý aspekt také obsahuje informace o rizikách, opatřeních, způsobech evidence a četnosti
kontrol i o právních předpisech.
Na základě databáze BOZP aspektů může být vytvořen BOZP plán. Databáze
umožňuje vkládání a editaci položek, import a export do jiných systémů, vyhledávání a
řazení. Internetová databáze BOZP aspektů se může stát u stavebních dodavatelských firem
součástí systému pro řízení agendy BOZP. Impulsem k této činnosti je fakt, že nikde u nás
doposud není systematicky řešena problematika automatizovaného zpracování agendy BOZP
pro konkrétní stavby v přímé návaznosti na základní dokumenty přípravy stavby. Dosud
nikde v ČR nebyl vytvořen systém na bází internetu s možností spolupráce různých
stavebních firem a výzkumných středisek. Navrhovaný systém by mohl unifikovat registr
BOZP aspektů a sjednotit výsledky zkušební a výzkumné činnosti různých stavebních firem a
výzkumných středisek v oblasti BOZP managementu. Práce je zaměřená na vývoj
informačního systému dostupného pomocí internetové aplikace pro všechny stavební firmy.
Dále jsou uvedeny první výsledky práce autorů dosažené v této oblasti: internetová
databázová aplikace aspektů BOZP [31], viz obr. 1.1.
Obr. 1.1
Webová aplikace BOZP aspektů: BOZP - Bezpečnost a ochrana zdraví při
práci
8
V příručce je dále představen návrh internetového registru a databáze BOZP aspektů a
programové vybavení pro řešení agendy vlivu stavební činnosti na Bezpečnost a ochranu
zdraví při práci pomocí počítačů v přímém napojení na metodiku stavebně technologického
projektování a tím na proces přípravy stavby.
Hlavním cílem projektu je vypracování algoritmů a matematických modelů pro snížení
negativního vlivu stavebních procesů na BOZP. V důsledku vytvořené IT by se mělo zlepšit
BOZP na staveništích a jejich okolí.
V úvodní části je proveden stručný rozbor úloh jednotlivých komponentů systému. Zde
jsou vytyčeny základní požadavky kladené na počítačový model pro agendu BOZP (jaké
dokumenty a údaje má obsahovat, co musí umožnit software, který jej zpracovává, z jakých
údajů je nutno a možno při jeho zpracování vycházet). Dále jsou rozebrány předpoklady a
podmínky, za jakých je možno efektivně a rychle model výroby stavby vytvořit a v kterých
etapách procesu realizace stavby je možné tento model nebo jeho části využít. Dále jsou
popsány a diskutovány jednotlivé složky informačního SW pro přípravu a realizaci staveb:
registr BOZP aspektů, databáze BOZP aspektů pro dílčí stavební procesy sloužící ke tvorbě
BOZP plánů při realizaci staveb v úzké návaznosti na automatizované stavebně technologické
projektování.
Hlavní část je věnována zásadám práce a popisu funkcí programového systému BOZP:
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci pro efektivní sestavení modelů realizace stavby, který
pracuje na mikropočítačích pod operačními systémy Windows 8, Windows 7, Vista, XP popř.
Linux v prostředí Internet. Internetová aplikace (web prezentace) bude dostupná všem
uživatelům v jazyku HTML, podporovaného všemi prohlížeči Internetu. Zde je vysvětlena i
možnost tvorby a využívání registru BOZP aspektů, databáze BOZP aspektů a databáze
činností pro velmi progresivní a rychlou tvorbu matematických modelů výroby objektů a
staveb. Dále jsou uvedeny teoretické předpoklady a zásady pro rychlé vytváření a úpravy
modelů realizace staveb. Dále je možno z jakéhokoli tiskového souboru a výpisu BOZP
aspektů, databází BOZP aspektů a databází činností automatizovaně přenášet relevantní data
do jiných systému. Princip tohoto postupu je též vysvětlen [1], [4].
9
2
Přehled základních norem pro bezpečnost práce ve stavebnictví
Směrnice 92/95/EHS
Zákon č. 262/2006 Sb. (zákoník práce)
[1] Zákon č. 309/2006 Sb. (BOZP)
[9] Zákon č. 183/2006 Sb. (stavební zákon)
[2] NV č. 591/2006 Sb. (požad. BOZP)
[10] Vyhl. č. 499/2006 Sb. (o dokumentaci
staveb)
[3]NV č. 592/2006 Sb. (akred. a zkoušky)
[4] Zákon č. 251/2005 Sb. (o inspekci)
[11] Vyhl. č. 526/2006 Sb. (provedení
stavebního zákona)
[5] NV č. 362/2005 Sb. (pády)
[12]
Vyhl.
č.
137/1998
Sb.
(obec.
požadavky na výstavbu)
[6] NV č. 101/2005 Sb. (pož. na pracoviště)
[7] Zákon č. 258/2000 Sb. (ochr. veř. zdr.)
[8] NV č. 178/2001 Sb. (ochr. zaměstnance)
10
3
Pracovní prostředí
BOZP je multidisciplinární obor, který se spolupodílí na úkolech uložených legislativou pro
ochranu zdraví a bezpečnosti práce. Samotný systém pro zabezpečení služeb pro zdraví při
práci je samozřejmě širší a komplexní, zahrnuje péči poskytovanou řadou oborů a služeb
lékařských, medicínské povahy, psychology práce ale i odborníky pro bezpečnost práce ,
technickými profesemi.
V novém tisíciletí je bezpečnost a ochrana zdraví při práci konfrontována s rychlými
technologickými změnami. Prudce se vyvíjí zejména podniková sféra, firmy zanikají,
procházejí restrukturalizací, vznikají nové podniky. Se sociálními změnami přichází nechuť
k normám a předpisům vůbec, objevují se masivní projevy neznalosti technických
bezpečnostních norem. Se zvyšujícími se ekonomickými potížemi podniků klesá jejich zájem
o tuto oblast. Je zřejmá preference udržení pracovních míst a zachování nebo zlepšení
platových podmínek před zvyšováním úrovně bezpečnosti práce.
3.1.
Základní terminologie
Odborná terminologie v oblasti rizik a jejich hodnocení není zcela sjednocená, uvádím zde
definici základních pojmů v této oblasti [2], [5], [14], [18]:

Nebezpečnost (hazard)
vnitřní vlastnost nebo schopnost materiálu, zařízení pracovní metody a praxe
způsobit škodu

Scénář nebezpečí(hazard scenario)
souhrn okolností, v nichž se nebezpečí realizuje, a skutečností, jež realizaci
provázeného po ní následují. K nebezpečí je možno přiradit více scénářů
nebezpečí.

Riziko (risk)
pravděpodobnost
způsobení
škody
v podmínkách
užití
či
expozice
s přihlédnutím k možnému rozsahu škody. Riziko může být odstranitelné,
11
neodstranitelné, přijatelné, nepřijatelné, významné, nevýznamné. Dá se vyjádřit
v jednotkách

Expozice (exposition)
vystavení organismu působení faktorů prostředí (například hluku, vibracím,
prachu, záření) nebo účinkům látky. V úvahu se bere objektivně zjištěná
(změřená) hodnota zátěže faktory pracovního prostředí a doba, po kterou je v
práci člověk této zátěži vystaven.

Hodnocení rizika (risk assesmnet)
proces kvalitativního a kvantitativního určení rizika při práci pro zdraví a
bezpečnost pracovníka

Skoro nehoda (near hits)
mezní stav, který jen shodou příznivých okolností neskončil nehodou. Je však
nepravděpodobné, že konstelace hvězd bude i příště takto příznivá. Příčinou
těchto stavů nemusí být porušení bezpečnostních předpisů a mohou nastat
případy, kdy je obtížné těmto stavům předcházet. Je však nutné takové stavy
vyhodnocovat a informovat o nich ostatní spolupracovníky. Záznamy o těchto
"skoronehodách" proto mají význam pro preventivní předcházení nehodám.
Proto je výhodné pro zaměstnavatele poskytnout možnost všem jeho
zaměstnacům provádět záznamy o těchto "skoronehodách" a anonymně je
zaslat k vyhodnocení bezpečnostnímu technikovi

Identifikace nebezpečí (risk identification)
proces zjišťování, zda nebezpečí existuje a definování jeho charakteristik

Řízení rizika (risk management)
přijetí odpovídajících opatření k odstranění rizika nebo snížení jeho míry na
akceptovatelnou úroveň včetně zpětné vazby na účinnost opatření a
informování zaměstnanců o riziku
12
3.2.
Identifikace a hodnocení zdravotních rizik při práci
Hodnocení rizik je proces kvalitativního a kvantitativního určení rizika při práci pro zdraví a
bezpečnost pracovníka. Užívá se různých metod a postupů, jejíž cílem je odhadnout možnost
poškození zdraví člověka. Protože se jedná o zdraví člověka, užívá se taky pojem hodnocení
zdravotních rizik (health risk assesment).
Celý systém managementu rizik je tvořen třemi základními částmi:

Vyhledáváním rizik

Hodnocením rizik

Stanovením opatření
Základem pro analýzu rizik při práci je systematické sledování všech faktorů pracovního
prostředí a pracovních podmínek z hlediska zátěže lidského zdraví, bezpečnost pracovníku při
práci a předpověď možností vzniku pracovního úrazu, nemocí z povolání či jiných poškození
zdraví souvisejících s práci a pracovními podmínkami.
Analýza rizik probíhá v následujících krocích:
1. Vymezit pracovní systém a zpracovat seznam činností
Zpracovat formou tabulky seznam míst a prostorů v pracovním systému (podnik,
provozovna aj.). Pracovní systém zahrnuje všechna zařízení, prostory, technologie,
prostředí, zaměstnance a jiné osoby vyskytující se na pracovištích a všechny další
vlivy, které je možno předpokládat. Vymezením prostoru rozumíme rozložení
pracovního systému do jednotlivých pracovišť, zařízení, prostor a dalších míst, kde
bude organizováno hodnocení rizik. Nesmí se zapomenout zahrnout do tohoto
seznamu všechny prostory a komunikace včetně sklepních prostor, venkovních
komunikací, podnikových vleček, šaten, záchodů, umýváren, prostorů pro odpočinek a
jídlo
atd.
Na seznam prostorů a pracovních míst navazuje seznam (přehled) činností, které jsou
v jednotlivých pracovních prostorech prováděny. Seznam činností může být
vypracován samostatně, nebo mohou být pro přehlednost činnosti přiřazeny k
jednotlivým prostorám. Nesmí se přitom zapomenout, že na většině pracovišť
13
probíhají v různou dobu různé činnosti, např. přenášení břemen portálovým jeřábem
nad pracovištěm, údržba mimo pracovní směnu, úklid po pracovní době, činnost
spolupracujících nebo dodavatelských právnických nebo fyzických osob.
2. Vyhledat (identifikovat) nebezpečí
Ke každému pracovnímu místu, případně činnosti, přiřadíme nebezpečí nebo
nebezpečnou situaci, která může nastat a posoudit, kdo může být nebezpečím ohrožen
a jak k tomu může dojít. Vychází se přitom ze zkušenosti hodnotitelů, zaměstnanců, z
výsledků šetření pracovních úrazů, nehod, případně z evidence drobných poranění a
skoro nehod.
3. Stanovit a ohodnotit rizika
Vyhodnotit rizika vyplývající z identifikovaných nebezpečí a rozhodnout, zda jsou
existující preventivní opatření dostačující nebo zda jsou potřebná další opatření. Při
stanovování rizik posuzujeme závažnost možného poškození, tak i pravděpodobnost,
se kterou k poškození může dojít. Současně je třeba také vzít v úvahu účinnost
jednotlivých opatření a možnost jejich selhání a z toho plynoucí možné
následky. Podstata hodnocení rizik spočívá v rozhodnutí, zda riziko můžeme přijmout
a pokud ne, jaká opatření musíme realizovat k jeho odstranění nebo alespoň omezení
na přijatelnou míru.
4. Odstranit / omezit rizika
Účinná prevence poškození zdraví vychází ze znalostí podstaty (charateru) rizik a
jejich závažnosti. Nutnou podmínkou účinné prevence je přitom splnění všech
požadavků stanovených právními předpisy a technickými normami. Stanovení
opatření k prevenci rizik je výsledkem všech předchozích kroků. Cílem opatření je
zajistit podmínky, které odstraní rizika u zdroje jejich původu nebo omezí jejich
působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno.
Poslední slovo v přijímání opatření k omezení rizik by měl mít zaměstnavatel (ředitel,
jednatel, majitel), který závazným způsobem (příkaz ředitele, směrnice k prevenci
rizik apod.) rozhodne o potřebných opatřeních, zodpovědnosti za jejich realizaci a
termínu provedení. Proto je důležité, aby měl zaměstnavatel pro své rozhodování
14
jasný a přehledný podklad. Doporučuje se proto pro vyhodnocení rizik a stanovení
opatření k jejich prevenci používat přehlednou tabulku.
5. Vyhodnotit zdravotní rizika (kategorizace prací)
Součástí pracovních rizik jsou také zdravotní rizika, která vyjadřují míru závažnosti
zátěže člověka vystaveného rizikovým faktorům na pracovišti. Vzhledem k jejich
specifickému charakteru a požadované odborné znalosti pro jejich hodnocení jsou
zahrnuty v právních předpisech týkajících se ochrany veřejného zdraví, konkrétně
zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví o ochraně veřejného zdraví a o
změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto
zákona má zaměstnavatel povinnost zdravotní rizika vyhledávat a zpracovávat návrh
zařazení prací do kategorií.
Návrh na zařazení prací do kategorií spolu s údaji klíčovými pro hodnocení rizik musí
předkládat orgánu ochrany veřejného zdraví, který rozhoduje o zařazení práce do
příslušné kategorie a vyhlašuje riziková pracoviště. Zaměstnavatel sám kategorie prací
a riziková pracoviště neurčuje ani nevyhlašuje. Rizikovou prací, kterou se pro účely
tohoto zákona rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku nemocí z povolání nebo jiné
nemoci související s prací, je práce zařazena do kategorie třetí a čtvrté a dále práce
zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví.
6. Pravidelné hodnocení rizik
Jak již z názvu vyplývá, výchozí hodnocení rizik se provádí jednak při zavádění
systému hodnocení rizik na všech pracovištích a zařízeních, jednak u nových
pracovišť, strojů, technologií a zařízení před uvedením do provozu. Je potřebné je
provést i tehdy, když dojde k závažným organizačním změnám, jako je například
zavedení druhé směny nebo změna kvalifikace zaměstnanců. Dále by se mělo
hodnocení rizik provádět v intervalech, stanovených pro jednotlivá pracoviště
zaměstnavatelem podle rizikovosti prací a dalších skutečností, které rizikovost a
četnost prevence ovlivňují.
Hodnocení rizik provádíme vždy:
15
o
před uvedením nového zařízení případně pracoviště do užívání (výchozí
vyhodnocení rizik),
o
jako kontrolu po provedení nebezpečných opatření,
o
po každé změně, která mohla mít vliv na bezpečnost práce,
o
po nehodě / úrazu,
o
a samozřejmě prevenci rizik provádíme v návaznosti na události, jakými jsou,
například pracovní úraz, návrh zástupce zaměstnanců pro BOZP, zjištění
orgánů Inspekce práce nebo ochrany veřejného zdraví nebo závazný pokyn
příslušného odborového orgánu.
7. Projednání zjištěných rizik se zaměstnanci
Začátek prevence rizik by měl být už v zajištění kvalitního školení zaměstnanců a
vedoucích zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP včetně
informací o rizicích, která se týkají jejich práce a pracoviště a pravidelném ověřování
jejich znalostí.
Je potřeba také seznámit zaměstnance, příslušné odborové orgány nebo zástupce pro
oblast BOZP s výsledkem vyhodnocením rizik a přijetí a provádění opatření ke snížení
jejich působení. Vyslechnutím jejich připomínek a návrhů je nejen uloženo zákoníkem
práce,
ale
může
přinést
poznatky
důležité
pro
prevenci
rizik.
Se zaměstnanci, případně jejich zástupci, by měly být projednávány i výsledky kontrol
zaměřených na účinnost přijatých bezpečnostních opatření, protože jejich soustavné
vyžadování a kontrolování je nezbytným předpokladem pro zajištění bezpečných a
zdraví neohrožujících podmínek práce.
3.3.
Kategorizace prací
V ČR byl zaveden v hygienické službě systém kategorizace prací. Systém umožňuje souhrnné
hodnocení úrovně zátěže zaměstnanců faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o
kvalitě pracovních podmínek, které jsou charakteristické pro danou práci na konkrétním
pracovišti a míru zabezpečení ochrany zdraví pracovníků.
Pro zařazovaní prací do jednotlivých kategorií jsou vypracovány metody měření jednotlivých
faktorů a kritéria pro hodnocení získaných výsledků:

Kategorie 1:
16
Není zvlášť vymezená

Kategorie 2 a 3:
Definovány rozpětím hygienických limitů, přičemž v kategorii 2 nesmí být překročen
přípustný limit
Zařazení prací do 2. a 3. kategorie se provádí na návrh zaměstnance nebo z podnětu
orgánů hygienické služby.

Kategorie 4:
Není definována u faktorů jako je
o Pracovní poloha
o Zátěž chladem
o Psychická zátěž
o Zraková zátěž
Práce spojená s expozici několika faktorů se zařazuje do kategorie odpovídající
nejnepříznivější hodnocenému faktoru.
Kategorizace prací vychází z identifikace nebezpečí pro zdraví pracovníka a z hodnocení
rizika práce. Proto jsou v soustavě faktorů především ty, které mají v této souvislosti
dominující význam:
hluk, vibrace, prach, mikroklima, chemické látky, ionizující záření, neionizující záření,
fyzická zátěž, pracovní poloha, psychická zátěž, zraková zátěž, práce s biologickými činiteli.
Měření intenzity a koncentrací faktorů pracovník podmínek musí být provedeno
akreditovanou nebo certifikovanou osobou, nemělo by být starší než jeden rok. Kategorizace
prací vychází z identifikace nebezpečí pro zdraví pracovníka a z hodnocení rizika práce. Proto
jsou v soustavě faktorů zařazeny především ty, které mají v této souvislosti dominující
význam. Určité kategorie u některých zátěží legislativa nestanovuje.
3.4.
Charakteristika stupňů zátěže, faktory pracovního prostředí
První stupeň zátěže – minimální zdravotní riziko
Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž (expozice) faktorem minimální,
z hlediska expozice faktoru se jedná o optimální pracovní podmínky. Zdravotní riziko je
minimální i pro hendikepované osoby, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
17
Druhý stupeň zátěže – únosná míra zdravotního rizika
Ze zdravotního hlediska je v tomto případě míra zátěže únosná, úroveň zátěže a faktorů
nepřekračují limity stanovené předpisy. Vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka,
nelze vyloučit nepříznivý účinek faktoru na zdraví u vnímavých jedinců
Třetí stupeň zátěže – významná míra zdravotního rizika
Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty zátěže (expozice), na pracovištích je
nutná realizace náhradních, technických a organizačních opatření. Nelze vyloučit negativní
vliv na zdraví pracovníků.
Čtvrtý stupeň zátěže – vysoká míra zdravotního rizika
Úroveň zátěže vysoko překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí
být dodržován soubor preventivních opatření. Častěji dochází k profesionálnímu poškozování
zdraví.
3.5.
Rizikové faktory a jejích hodnocení

Hluk

Vibrace

Prach

Chemické látky a přípravky v pracovním prostředí

Neionizující záření

Ionizující záření

Tepelně vlhkostní podmínky – mikroklima (zátěž teplem a chladem)

Ergonomie – fyzická zátěž

Psychická záťež

Zraková zátěž

Biologické činitele
18
3.6.
Hodnocení rizik
Co je riziko, již bylo vysvětleno v kapitole 3.2. Tento pojem je spojen s pravděpodobností
nebo možností určité škody.
Je to teda výsledek aktivace určitého nebezpečí, táto pak vyústí v následek, často-krát
negativní. Tomuto následku pak říkáme škoda.
Riziko je teda funkcí pravděpodobnosti, že frekvence, intenzita a trvání aktivace bude
dostatečná k tomu, aby se nebezpečí ze svého potenciálu transformovalo do negativního
následku, škody (poškození zdraví, životního prostředí nebo majetku).
Všechny tři pojmy spolu souvisejí. Nebezpečí je zdrojem ohrožení a riziko se dá chápat jako
jáko míra ohrožení.
Hodnocení rizik znamená znát charakter rizik, jejích podstatu a velikost, t.z. míru ohrožení.
Pak je možno rizika řídit a omezovat.
Riziko vyjadřuje míru ohrožení, stupeň ohrožení a postup jakým tuto míru vyjádříme
nazýváme hodnocením rizika. To může být vyjádřeno kvalitativně, kvantitativně nebo semi –
kvantitativně.
Riziko má vždy dva rozměry:

Pravděpodobnost vzniku ohrožení

Závažnost možného následku
Cílem prevence rizik je eliminace a omezování rizik ohrožujících zdraví a život lidí, životní
prostředí nebo majetek. Je možno toho dosáhnout:

Snížením pravděpodobnosti následku

Snížením závažnosti následku

Kombinací obou
Hodnocení rizik je základním a nezbytným krokem pro zvládání jakýchkoliv rizik. Je to
kombinace technických, přírodovědeckých a humanitních přístupů. Pokud je hodnocení rizik
19
využíváno v rozhodovacích procesech, připojují se ještě aspekty ekonomické, psychologické,
mnohokrát i politické.
Vzhledem k tomu, že existuje řada způsobů a metod, kterými lze rizika hodnotit, je důležitý
výběr vhodné metody a přístupu vzhledem k situaci, cíli a kontextu, ve kterém je hodnocení
prováděno.
Výpovědní hodnota prováděného hodnocení rizik může být posuzována na základě řady
kritérií, jako např. komplexnost informací, správnost informací, praktické využitelnosti
výsledků apod.
Každý přístup a každá metoda hodnocení rizik má své výhody a nedostatky. Volba vhodného
přístupu a vhodné metody je proto závislá na účelu prováděného hodnocení, charakteru dat,
která jsou k dispozici, finančních prostředcích a sociálně politickém kontextu.
Největší překážkou při hodnocení rizik je obvykle nedostatek dat a informací. Jedná se např. o
údaje o selhání zařízení, selhání lidského faktoru včetně charakteristik jeho následku. Např.
užití smrtelných úrazů jako jediného parametru následku může být značně zavádějící.
Vhodnější je sledovat i méně závažné úrazy, skoro nehody, monitorovat koncentrace látek,
expozice osob působení nebezpečných látek, apod.
Protože hodnocení rizik slouží jako základní zdroj informací pro rozhodování, je důležité znát
a být si vědom omezení použitých metod.
Hodnocení rizik představuje provedení řady kroků od definice účelu, přes identifikaci
nebezpečí, sběr informací, posouzení následku a pravděpodobnosti jejich vzniku až po
vyhodnocení závažnosti následku. Základní podmínkou je dostatečná transparentnost
jednotlivých kroků jak pro uživatele výsledků hodnocení, tak i pro ty, jichž se následky rizik
mohou dotknout.
Každé hodnocení by mělo obsahovat následující kroky:
A. Identifikaci nebezpečí, ohrožení, tj. nalezení odpovědi co a jak ohrožuje nebo může
ohrozit
B. Posouzení rizika pro každou nebezpečnou situaci nebo zdroj ohrožení, škody, tj.
stanovení závažnosti možných následků a pravděpodobnosti jejich vzniku.
20
C. Hodnocení rizika, t.j. rozhodnutí, zda je riziko přijatelné nebo ne.
D. (Názory hodnotitele/ů)
Hodnocení rizik by mělo být prováděno ve spolupráci se zaměstnanci, kteří jsou příslušnému
ohrožení vystaveni. Tento přístup poskytuje příležitost pro management a zaměstnance
pochopit a souhlasit s přístupem organizace, který
A. Je založen na společném vnímaní nebezpečí rizik
B. Je nezbytný pro výkon činnosti
C. Bude úspěšný pro prevenci nehod.
Úskalí a nebezpečí je, že hodnocení vychází z pocitu a že jde o pouhé administrativní
nařízení. To skýtá nebezpečí, že organizace mohou zabřednout do detailů, kde dokončení
hodnocení nakonec vyústí do zcela formálních záležitostí. Správně a odpovědně provedené
hodnocení rizik by mělo poskytnout základ pro další bezpečnostní akce – bezpečnostní
opatření. Pracovníci provádějící hodnocení rizik mohou vystupovat samolibě a podněcovat
nebo nevidět rizika v důsledku profesionální slepoty. Cílem je posoudit riziko nepředpjata a
objektivně.
Hodnocení rizik by mělo být provedeno kompetentními pracovníky s praktickými znalostmi
pracovních činností. Výhodná je týmová spolupráce pracovníků bezpečnostních a krizových
útvarů organizace. To zajišťuje větší objektivitu posouzení. Osvědčuje se, kde je to jen
možné, aby členové týmu posuzovatelů absolvovali alespoň jeden výcvik v základních
technikách. Ideální je, když každý může přispět k hodnocení rizika tím, že sdělí své
zkušenosti, názory a poznatky. Ve velkých organizacích se s výhodou využívá externích
pracovníků jako vedoucích hodnotitelských týmů. Do posuzování se dá zavést další
hodnocení, a to názor hodnotitelů. Je možno udělat průměr z názoru hodnotitelů a tuto
hodnotu přidat k hodnocení.
3.7.
Organizace hodnocení rizik
Zaměstnavatelé
21
Zaměstnavatelé by měli pečlivě připravit vše co podniknou, aby splnili svou odpovědnost
provést hodnocení rizik a přijmout opatření nutná pro bezpečnost a ochranu zdraví
pracovníků. Doporučuje se, aby to zajistili vypracováním, prováděním a sledováním plánu
činnosti pro vyloučení nebo kontrolu rizika.
Plán činnosti a jeho obsah
Plán by měl zahrnovat:

Přípravu, organizaci a koordinaci hodnocení

Jmenování kompetentních lidí pro hodnocení

Konzultace ze zástupci pracovníků o uspořádání pro jmenování lidí, kteří budou
hodnocení provádět

Poskytnutí potřebných informací, výcviků, zdrojů a podpory hodnotitelům, kteří jsou
z řad zaměstnanců firmy

Zajištění dostatečné koordinace mezi hodnotiteli

Zapojení řídících pracovníků a zajištění účasti řadových pracovníků

Stanovení uspořádání, která je potřeba učinit pro kontrolu revizí a hodnocení rizik

Zajištění, že preventivní ochranná opatření vycházejí z výsledku hodnocení rizik

Monitoring preventivních a ochranných opatření s cílem zajistit jejích stálou účinnost

Informování pracovníků a nebo jejích zástupců o výsledcích hodnocení a o přijatých
opatřeních
Výběr osob pro hodnocení
V organizacích je konečné rozhodnutí o tom, kdo povede hodnocení rizik věcí
zaměstnavatele. Osoby provádějící hodnocení mohou být:

Sám zaměstnavatel

Zástupci určení zaměstnavatelem

Externí hodnotitelské služby
Odborná způsobilost
22
Pro hodnotitele, ať je to kdokoliv, je nezbytné, aby byl pro tento úkol kompetentní a odborně
způsobilý.
Je možné, že osoba určená k hodnocení rizika není kompetentní pro celý rozsah úkolů
spojených s hodnocením, které je potřeba posoudit. Např. kvalifikovaný elektroinženýr
nemusí mít potřebnou kvalifikaci a znalost pro posouzení rizik vyplívajících z provozování
továrny pro výrobu spalovacích motorů. Tehdy zaměstnavatelé a hodnotitelé provedou
hodnocení omezené jejích kvalifikací a pro specializované expertízy se musí zabezpečit, a do
procesu hodnocení zapojit příslušní lidé.
Osoby provádějící hodnocení by měly doložit následující schopnosti:

Znalost celkového přístupu k hodnocení rizik

Schopnost aktivace této znalosti na hodnocené pracoviště a na požadované úkoly
Toto vyžaduje:

Identifikovat problémy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Znát metody a způsoby hodnocení rizik

Posoudit potřebu akce a stanovit priority

Navrhnout dostupné alternativy k vyloučení nebo snížení rizika (rizik) a stanovit též
výhody a nevýhody

Vyhodnotit jejích účinnost
Výsledkem práce hodnotitele rizik je identifikace rizik, u nichž je zapotřebí učinit opatření
pro vyloučení nebo snížení rizik a podání návrhu týkajících se prostředků prevence a
stanovení priorit pro tuto činnost. Někdy se dá pohlížet na prevenci rizik vyplívajících z práce
jako na oddělenou funkci, isolovaný úkol, které plní osoby odborně způsobilé pro tuto činnost
(bezpečnostní technici) a nikoliv na společný úkol zaměstnavatelů a zaměstnanců.
Organizační opatření pro splnění úkolů hodnocení rizik a prevence kontroly a monitorování je
záležitost, o niž musí rozhodnout zaměstnavatel. V malých podnicích postačí, že tímto
úkolem bude pověřena jedna osoba. Ve větších společnostech se o různé úkoly může podělit
několik lidé, kteří spojí své různé odborné znalosti a zkušenosti.
23
3.8.
Shrnutí a závěr k současnému stavu problematiky
Pojem riziko je spojen s pravděpodobností nebo možnosti určité očekávané škody, je to
vlastně výsledek aktivace určitého nebezpečí, která vyústí v negativní následek, škodu.
Riziko vyjadřuje míru ohrožení, stupeň ohrožení a postup jakým tuto míru vyjádříme
nazýváme hodnocením rizika. To může být vyjádřeno kvalitativně, kvantitativně nebo semi –
kvantitativně.
Riziko vždy má dva rozměry:
Pravděpodobnost vzniku ohrožení
Závažnost možného následku
Cílem prevence rizik je eliminace a omezování rizik ohrožujících zdraví a životy lidí, životní
prostředí nebo majetek. Toho je možné dosáhnout buď snížením pravděpodobnosti nebo
snížením závažnosti následků, případně kombinací obou způsobů.
Hodnocení rizik je základním a nezbytným krokem pro zvládání a prevenci jakýchkoliv rizik.
Je to kombinace technických, přírodovědeckých a humanitních přístupů. Pokud je hodnocení
rizik využíváno v rozhodovacích procesech připojují se ještě aspekty ekonomické,
psychologické a často i politické.
Každé hodnocení rizik by mělo obsahovat následující kroky
Identifikace nebezpečí nebo ohrožení
tj. nalezení odpovědi co a jak ohrožuje nebo může ohrozit
Posouzení rizika pro každou nebezpečnou situaci nebo zdroj ohrožení či škody
tj. stanovení závažnosti možných následku a pravděpodobnosti jejich vzniku
Hodnocení rizika
tj. rozhodnutí, zda je riziko přijatelné či nikoliv
Základní kroky hodnocení rizik:
Vymezit pracovní systém a zpracovat seznam činností
Vyhledat (identifikovat) nebezpečí
Stanovit a ohodnotit rizika
24
Odstranit / omezit rizika
Vyhodnotit zdravotní rizika (kategorizace prací)
Pravidelné hodnocení rizik
Projednání zjištěných rizik se zaměstnanci
Kategorizace prací
S hodnocením rizik ohrožení zdraví pracovníků souvisí kategorizace prací podle míry zátěže a
rizika, které jejich výkon na daném pracovišti působí. Účelem kategorizace je získat
objektivní a srovnatelné podklady, zejména pro určení rizikových prací, optimalizací
pracovních podmínek a pro racionální opatření k odstranění nedostatků v zabezpečení
ochrany zdraví při práci. Hodnocena je rizikovost těchto faktorů: prach, chemické látky, hluk,
ultrazvuk, vibrace, neionizující záření, elektromagnetické pole, fyzická zátěž, práce
s biologickými činiteli.
Pro zařazování prací do jednotlivých kategorií jsou vypracovány metody měření jednotlivých
faktorů a kritéria pro hodnocení rizik získaných výsledků. První kategorie není zvláště
vymezena, druhá a třetí kategorie jsou definovány rozpětím hygienických limitů, přičemž
v druhé kategorii nesmí být překročen hygienický limit. Čtvrtá kategorie není definována u
faktorů jako je pracovní poloha, zátěž chladem, psychická a zraková zátěž. Práce spojená
s expozicí několika faktorů je zařazena do kategorie odpovídající nejhůře hodnocenému
faktoru. Zařazeni do druhé, třetí a čtvrté kategorie je prováděno na návrh zaměstnavatele nebo
podnětu orgánu hygienické služby.
Řízení rizik
Zkušenosti z vyšetřování úrazu, nehod a havárií ukazují, že bezpečnostní problémy nepatří
výhradně ani ke strukturním či provozním faktorům ale vznikají ze vzájemného působení
mezi sociálními a technickými faktory. Proto je stále více kladen důraz na komplexní
bezpečnostní studie zahrnující identifikaci a hodnocení formálních a neformálních
bezpečnostních parametrů, mechanismů a vztahů. Je stále jasnější, že základní příčiny
(kořeny) nehodových událostí leží hluboko v aspektech řízení a celkové bezpečnostní kultuře
podniku.
Pro řízení BOZP platí následující zásady:
25
Bezpečnost by měla být nedílnou součástí podnikatelských činností daného podniku. To
zahrnuje rozvoj kulturu bezpečnosti podniku, jakož i odpovídající podnikové bezpečnostní
přístupy a postupy a zajištění jejich používání zaměstnanci na všech úrovních podniku.
Každodenní řízení bezpečnosti by mělo být zodpovědností místních vedoucích pracovníků na
každém zařízení, aby zajistili jeho bezpečný provoz.
Vedoucí pracovníci přímého řízení by měli zajistit, aby na každém nebezpečném zařízení byly
sepsány provozní postupy nezbytné pro bezpečný provoz.
Vedoucí pracovníci by měli zajistit, aby se obsazování nebezpečných zařízení obsluhovalo
takovým způsobem, který dovoluje jeho bezpečné provozování v kteroukoli dobu. Vedoucí
pracovníci by měli přijmout všechna rozumná opatření pro zajištění toho, aby každý
zaměstnanec na nebezpečném zařízení, včetně dočasných zaměstnanců, brigádníků a
smluvních subdodavatelů, dostal přiměřené vzdělání jak o běžných provozních, tak i
abnormálních podmínkách.
Bezpečnost vs. ekonomika
V prevenci rizik je důležitým aspektem i ekonomika. Souhrnně lze tento vztah prevence rizik
a ekonomiky vidět ve třech rovinách.
Podnikové náklady převyšují náklady na jejích snížení. Management má za úkol nalézt
prostředky, případně snížit náklady na prevenci.
Snižování rizik je nákladné z hlediska výsledku analýzy nákladu a ztrát, je ale vyžadováno
okolím nebo veřejností. V tomto případě vliv veřejnosti může výrazně ovlivnit výši nákladu
do bezpečnosti.
Jedná se o čistě ekonomické náklady na zlepšení pracovních podmínek, ale ty jsou
vyžadovány právními předpisy. V této situaci je obtížné nalézt ekonomické prostředky.
Paretův princip
I v prevenci rizik bychom měli usilovat o maximální výsledky s vynaložením minimálního
úsilí.
Jednou ze zásad, která nám umožní být efektivnější je i minimalizace všech činností, které
nejsou užitečné, tj. těch které napomáhají při dosahování našeho hlavního cíle.
K tomu slouží Paretův princip, známy také jako pravidlo 80/20. To říká že:
20% jakéhokoliv úsilí přináší 80% celkového efektu, platí i pro řízení BOZP.
26
4
Možnosti využití osobních počítačů v procesu přípravy a
realizace staveb
4.1.
Návrh struktury systému BOZP
Každá stavba je živý organizmus, který se mění v čase a v prostoru. Stavební procesy
jsou prováděné stroji a lidmi a dá se konstatovat, že stavební proces prováděný pracovní četou
je do určité míry nebezpečný z hlediska BOZP, vždy s jiným rizikem a možným následkem.
To záleží na podmínkách na staveništi. Mnohé procesy se odehrávají ve výškách, v jiných
pracovní čety pracují se stroji, které mohou neopatrně se kolem pohybujícím osobám způsobit
úraz, mnohdy pracovníci nepoužívají osobní ochranné pomůcky apod. Proto je třeba, aby
agenda managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci byla řešena v přímé návaznosti
na práci jednotlivých pracovních čet – tj. v technologické struktuře dílčích stavebních procesů
a s přihlédnutím k normě ČSN OHSAS 18001 [14], která tuto agendu vymezuje a zastřešuje.
Ke každému stavebnímu procesu prováděného pracovní četou lze co možná
nejpodrobněji stanovit požadavky na třídění, likvidaci a označení odpadů, limity emisí a
ochranu ovzduší, hodnoty hluku a prašnosti a s tím spojená opatření, preventivní a následná
opatření, postupy při haváriích [2].
Na základě zpracovaného modelu postupu realizace výstavby je možno prakticky
okamžitě v systému popsaném v [1] automatizovaně vytvořit i BOZP plán pro sledování,
řízení a omezení negativních vlivů stavební výroby na životní prostředí dle ISO 14001 [3].
Tento dokument obsahuje nejen soupis stavebních činností a BOZP aspekty, ale i
nejvýznamnější polutanty, údaje o předpisech, dle kterých se kontrola BOZP aspektu provádí,
zodpovědnou osobu, nutné doklady o provedené kontrole, počet a termíny prováděných
zkoušek a další důležité údaje.
Princip tvorby věty databáze BOZP aspektů spočívá v postupném spárování věty z
registru BOZP aspektů a věty z databáze činností stavebních procesů, výpočtu významu
dopadu položky na BOZP, viz obr. 4.1. V databázi BOZP aspektů je ke každému stavebnímu
procesu připojeno několik nejdůležitějších BOZP aspektů, kterými tento stavební proces
nepříznivě ovlivňuje bezpečnost. Na základě modelu stavby a kompletně naplněnou databázi
BOZP aspektů, který může obsahovat až několik tisíc položek, se vytváří BOZP [2].
27
Obr. 4.1 Návrh struktury systému BOZP managementu na počítači
V registru BOZP aspektů jsou uvedeny nejvýznamnější rizika, jejich dopad,
odpovědnost za vznik, návrh prevence a opatření, závažnost aspektu. Seznam stavebních
činností obsahuje údaje o dílčích stavebních procesech. Databáze BOZP aspektů obsahuje
konkrétní aspekty působící na BOZP u jednotlivých dílčích stavebních procesů.
4.2.
Registr rizik bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Registr rizik bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je vlastně soupis rizik BOZP, které
se mohou u stavebních činností vyskytovat, společně s vyhodnocením hodnoty rizika a
návrhem prevence a opatření k co nejširšímu omezení daného rizika. V současné době se
registr vytváří. Data uvedená v registru vycházejí z předešlé výzkumné činnosti na reálných
stavbách a z vlastní zkušenosti tvůrce registru z řízení staveb vlastních a staveb, kde jsou data
k dispozici. Některá rizika vyskytující se v stavební činnosti jsou v příloze. Tvoří základ
registru. Jsou zde zmíněná taky rizika všeobecná. Data jsou sesbírána s existujících databází
různých programů a z reálných registrů rizik společností, které mají rejstřík zpracován.
Informace jsou doplňovány do stanovené struktury věty databáze rizik BOZP.
Rizika BOZP jsou v registru seřazeny dle číselného kódu, mohou být též řazeny dle
abecedy. U jednotlivých rizik je uvedena jejich hodnota, vypočtená jako součin
pravděpodobnosti vzniku nehody a možných následků ohrožení.
28
Registr rizik je uložen v souboru RegBOZ.rb, kde se po jeho otevření zobrazí v této
formě nadefinovaný registr rizik BOZP.
V současné době registr obsahuje 132 aspektů, databáze BOZP aspektů obsahuje 2 761
položek. Příklad části registru aspektů je uveden na obr. 4.2.
Obr. 4.2 Výpis části registru BOZP aspektů
Na obr. 4.3 je zobrazena karta registru ukázkového aspektu se všemi údaji, které se
vyskytují ve větě o BOZP aspektu. Kritéria i ohodnocení jejich závažnosti si však každý
uživatel může stanovit sám dle svých potřeb s přihlédnutím k normě.
V databázi BOZP aspektů jsou již jednotlivé vlivy působící na bezpečnost včetně jejich
vlastností a ohodnocení jejich závažnosti přiřazeny dílčím stavebním procesům [5] z databáze
činností systému popsaném v [1]. Ke každému stavebnímu procesu z databáze činností je
možno určit více BOZP aspektů. Na obr. 4.4 je zobrazena část seznamu databáze BOZP
aspektů.
29
Obr.4.3 Položka registru BOZP aspektů
Na obr. 4.5 je vidět karta položky databáze BOZP aspektů. Z obrázků 4.3 a 4.5 je vidět
úzkou návaznost dat registru a databáze BOZP aspektů. Nejdůležitějšími údaji jsou kód a
název BOZP aspektu, zařízení, kde se může vyskytovat nejvýznamnější rizika a dopad na
bezpečnost prostředí, údaje o odpovědné osobě za negativní vliv, doklad, který by se měl
vytvářet, údaje o předpisech a způsobu řízení aspektu, dále údaje o kontrole a její četnosti a
návrhu opatření a velmi důležitá data o vyhodnocení závažnosti aspektu. Kritéria závažnosti
působení BOZP aspektu jsou převzatá z registru a doplněna o váhy jednotlivých kritérií, které
si uživatel může určit. Databáze je ještě doplněna údaji pro výpočet termínu první evidence či
kontroly působení BOZP aspektu u příslušné stavební činnosti a pro výpočet počtu kontrol
jeho působení v průběhu stavebního procesu.
30
Obr. 4.4 Výpis části databáze BOZP aspektů
Obr. 4.5 Položka databáze BOZP aspektů
31
4.3 Předpokládané softwarové a hardwarové požadavky systému BOZP
managementu
Hned na začátku této výzkumné práce bylo rozhodnuto používat jenom volně šiřitelné
softwary podle licencí GNU (Obecná veřejná licence). Internetová aplikace BOZP běží na
vzdáleném serveru pod systémem Linux CentOS 5.5. Základní programovací jazyk aplikace
je velmi rozšířený rychlý jazyk PHP v. 5.1. Databáze je vedená v jazyce MySQL v. 5.0, což
umožňuje rychlé zpracování a za správného indexování i velmi rychlé vyhledávaní za velkého
objemu (miliony řádků). Také byly použity standardní webové programovací jazyky HTML,
JavaScript a CSS.
Koncept internetové databáze je vidět na obr. 4.6. Základní modul internetové aplikace
BOZP vyžaduje kolem 20 Mb volného prostoru na serveru připojeného k Internetu. Databáze
vyžaduje prostor dle své velikosti.
Obr. 4.6 Koncepce struktury webové aplikace BOZP
Internetová databáze BOZP umožňuje editaci, vkládaní, mazání, kopírovaní, tisk,
vyhledávaní záznamů z kteréhokoliv místa na zemí prostřednictvím síti internet. Také je
umožněn import a export do jiných prostředí a systému. Část funkcí je přístupná jen po zadání
hesla administrátora.
32
5
Podmínky pro sestavení modelů realizace stavby a spuštění
systému
5.1.
Spuštění systému BOZP
Systém BOZP spustíme v libovolném prohlížeči Internetu s plnou podporou standardu
HTML 4.01, JavaScriptu a CSS na adrese: www.celysvet.cz/bozp bez speciálního software.
Přístup k rozšířené neveřejné části projektu vyžaduje registraci a přihlášení: zadání jména
uživatele a hesla, viz obr. 5.1. Jméno uživatele a profil včetně e-mailu, hesla, kontaktních
údajů je možno změnit na stránce www.celysvet.cz/diskuzni-forum přímým zadáním, viz
obr. 5.2.
Obr.5.1 Zadání jména a hesla uživatele
Obr.5.2 Změna nastavení profilu
33
Dále následuje popis pracovních adresářů systému BOZP. Prvním adresářem je
adresář [convert], ve kterém budou hledány skripty a zdrojové kódy nutné pro export a
import údajů do a ven ze systému. Tento adresář obsahuje soubory s přeponou [.php]. Druhý
adresář [db] obsahuje soubory nastavení systému, nutných pro připojení k databázím
MySQL. Třetí adresář [convert] obsahuje další složky pro uložení exportních souborů údajů
ve formátech: CONTEC, CSV, DOC, TXT, XLS, XML. Slouží k rychlému vyhledání
příslušných dat při upřesňování dokumentů stavebně technologických projektů dle výstupů
zpracovaných jinými výpočetními systémy. Složka [import] obsahuje datové soubory
importu do jiných systému.
Další složky [function], [images], [lang], [ridici], [skin] a [temp] slouží pro vnitřní
potřeby systému a obsahují zdrojové kódy, soubory jazykové podpory a elementy grafického
prostředí, viz. obr. 5.3. Této adresáře se týkají datových základen systému.
Obr. 5.3 Pracovní adresáře systému BOZP
Přístup k pracovním adresářům systému BOZP je umožněn přes prostředí FTP serveru
po příslušném zadání hesla a přihlašovacího jména a není veřejné přístupny. Tyto adresáře
nedoporučujeme měnit.
34
5.2.
Technické parametry MySQL databází systému BOZP
Přístup k tabulkám systému BOZP je umožněn přes prostředí [phpMyAdmin] po
příslušném zadání hesla a přihlašovacího jména a není veřejné přístupny. Tyto tabulky
nedoporučujeme měnit.
První tabulka [RBOZRec] obsahuje Registr BOZP aspektů, viz obr. 5.4. Indexování
tabulky se provádí dle číselného kódu aspektu [RBKod]. Pro větší počet záznamu je možné
individuálně navrhnout i jiné indexy pro lepší výkon systému.
Obr. 3.4 Struktura tabulky MySQL Registr BOZP aspektů
35
Druhá důležitá tabulka [DB] obsahuje Databázi stavebních procesů, viz obr. 5.5.
Indexování tabulky se provádí dle číselného kódu [CisKlic]. Pro větší počet záznamu je
možné individuálně navrhnout i jiné indexy pro lepší výkon systému.
Obr. 5.5 Struktura tabulky MySQL Databáze stavebních procesů
36
Třetí tabulka [DBBOZRec] obsahuje Databázi BOZP aspektů, viz obr. 3.6. Indexování
tabulky se provádí dle číselného kódu [DBBId]. Pro větší počet záznamu je možné
individuálně navrhnout i jiné indexy pro lepší výkon systému.
Obr. 5.6 Struktura tabulky MySQL Databáze BOZP aspektů
37
5.3.
Stručný popis jeho pracovních oblastí
Jednotlivé pracovní oblasti volíme poklepáním na příslušný název v menu, nebo
klepnutím na příslušnou grafickou ikonku, viz obr. 5.7. Funkce těchto oblastí bude nyní
stručně představena, v dalších kapitolách budou pak uvedeny nejvýznamnější podrobnosti.
Obr. 5.7 Hlavní menu pracovních oblastí systému BOZP
Nejdůležitější pracovní oblastí jsou oblastí 1 – Registr BOZP aspektů, 2 – Databáze
BOZP aspektů, 3 – Databáze stavebních činností, které tvoří cca 90 % celého systému.
Ostatní oblastí tvoří zbytek systému a mají pouze informativní charakter.
38
Registr BOZP aspektů viz obr. 5.8
Obr. 5.8 Základní pohled pracovní oblastí Registr BOZP aspektů
V první oblasti se provádí: 1 – Přidání nového aspektu, 2 – Tisk kompletního registru, 3
– Export registru do jiných systémů, 4 – Import aspektů z jiných formátů, 5 – Vyhledávaní
aspektů dle parametrů, 6 - Řazení aspektu, viz obr. 5.9.
Obr. 5.9 Hlavní menu pracovní oblastí Registr BOZP aspektů
39
Pro jednotlivý aspekt je umožněno: 1 – Zobrazit kartu aspektu, 2 – Vytisknout kartu
aspektu, 3 – Editovat aspekt, 4 – Kopírovat aspekt, 5 – Vymazat aspekt, viz obr. 5.10.
Obr. 5.10 Hlavní menu pracovní oblastí karty BOZP aspektu
Přidání nového aspektu viz obr. 5.11
Tisk kompletního registru viz obr. 5.12
Export registru do jiných systémů viz obr. 5.13
Import aspektů z jiných formátů viz obr. 5.14
Vyhledávaní aspektů dle parametrů viz obr. 5.15
Obr. 5.11 Přidání nového aspektu
40
Obr. 5.12 Tisk kompletního registru
Obr. 5.13 Export registru do jiných systémů
Obr. 5.14 Import aspektů z jiných formátů
41
Obr. 5.15 Vyhledávaní aspektů dle parametrů
Databáze činností viz obr. 5.16
Obr. 5.16 Základní pohled pracovní oblastí Databáze činností
42
V první oblasti se provádí: 1 – Přidání nové činnosti, 2 – Tisk kompletního seznamu, 3
– Export činností do jiných systémů, 4 – Import činností z jiných formátů, 5 – Vyhledávaní
činností dle parametrů, 6 - Řazení činností, viz obr. 5.17.
Obr. 5.17 Hlavní menu pracovní oblastí Databáze činností
Pro jednotlivý záznam je umožněno: 1 – Zobrazit kartu činnosti, 2 – Vytisknout kartu
činnosti, 3 – Editovat činnost, 4 – Kopírovat činnosti, 5 – Vymazat činnosti, viz obr. 5.18.
Obr. 5.18 Hlavní menu pracovní oblastí karty stavební činnosti
Přidání nové činnosti viz obr. 5.19
Tisk kompletního seznamu činností viz obr. 5.20
Export činností do jiných systémů viz obr. 5.21
Import činností z jiných formátů viz obr. 5.22
Vyhledávaní činností dle parametrů viz obr. 5.23
43
Obr. 5.19 Přidání nové činnosti
Obr. 5.20 Tisk kompletního seznamu činností
44
Obr. 5.21 Export činností do jiných systémů
Obr. 5.22 Import činností z jiných formátů
Obr. 5.23 Vyhledávaní činností dle parametrů
45
Databáze BOZP aspektů viz obr. 5.24
Obr. 5.24 Základní pohled pracovní oblastí Databáze BOZP aspektů
V první oblasti se provádí: 1 – Přidání nové položky databáze BOZP aspektů, 2 – Tisk
kompletního seznamu, 3 – Export databáze BOZP aspektů do jiných systémů, 4 – Import
databáze BOZP aspektů z jiných formátů, 5 – Vyhledávaní záznamu dle parametrů, 6 - Řazení
seznamu, viz obr. 5.25.
Obr. 5.25 Hlavní menu pracovní oblastí Databáze BOZP aspektů
46
Pro jednotlivý záznam je umožněno: 1 – Zobrazit kartu činnosti, 2 – Vytisknout kartu
činnosti, 3 – Editovat činnost, 4 – Kopírovat činnosti, 5 – Vymazat činnosti, viz obr. 5.26.
Obr. 5.26 Hlavní menu pracovní oblastí karty databáze BOZP aspektů
Přidání nového záznamu databáze BOZP aspektů viz obr. 5.27
Tisk kompletního seznamu databáze BOZP aspektů viz obr. 5.28
Export databáze BOZP aspektů do jiných systémů viz obr.5.29
Import databáze BOZP aspektů z jiných formátů viz obr. 5.30
Vyhledávaní záznamů databáze BOZP aspektů dle parametrů viz obr. 5.31
Obr. 5.27 Přidání nového záznamu databáze BOZP aspektů
47
Obr. 5.28 Tisk kompletního seznamu databáze BOZP aspektů
Obr. 5.29 Export databáze BOZP aspektů do jiných systémů
48
Obr. 5.30 Import databáze BOZP aspektů z jiných formátů
Obr. 5.31 Vyhledávaní záznamu databáze BOZP aspektů dle parametrů
49
6. Plán BOZP v automatizované formě
Ze základních dokumentů přípravy staveb zobrazuje sled stavebních prací v technologické
struktuře dílčích stavebních procesů technologický rozbor, někdy nazývaný technologický
normál [30]. Technologické normály v požadované technologické struktuře jsou při
automatizovaném zpracování jedním z výstupů vypočteného stavebně technologického
síťového grafu systému CONTEC, viz [16], u kterého je již k dispozici i sestavená databáze
dílčích stavebních procesů s nejdůležitějšími údaji o normě času, ceně, produktivitě,
nákladových a jiných zdrojích, počtu pracovníků a technologických přestávkách.
Jak se ukazuje v praxi, řada stavebních procesů má stejná, nebo velmi podobná rizika BOZP.
Proto je nutné nejprve sestavit tzv. registr rizik BOZP, jakožto soupis karet, na kterých budou
uvedena nejdůležitější rizika, zejména název rizika, výčet ohrožených osob, následky,
odpovědnost za riziko a návrh prevence a opatření k co největší eliminaci daného rizika. U
každého rizika v tomto registru bude dále provedeno ohodnocení pravděpodobnosti vzniku
nehody a možných následků ohrožení, z nichž bude vypočtena výsledná hodnota rizika.
Na základě sestaveného registru rizik BOZP bude dále sestavena databáze rizik BOZP, ve
které budou uvedeny konkrétní rizika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých
dílčích stavebních procesů. Tato databáze bude vytvořena podobně jako databáze kontrol pro
tvorbu kontrolních a zkušebních plánů, viz [16], [30], v přímé návaznosti na již výše
zmíněnou databázi činností systému CONTEC, která obsahuje údaje o dílčích stavebních
procesech. V databázi rizik BOZP bude ke každému stavebnímu procesu připojeno několik
nejdůležitějších rizik, která se u tohoto stavebního procesu mohou vyskytnout. Tato konkrétní
rizika mohou (ale nemusejí) být součástí registru rizik BOZP. Do databáze bude možno
vkládat i rizika, které nejsou uvedeny v registru. Bude možno je pak z databáze do registru
převést, neboť to zjednoduší zadávaní dat i u dalších dílčích stavebních procesů v databázi.
Následně bude sestaven algoritmus a vyvinut program, který v návaznosti na konkrétní
stavebně technologický síťový graf jakožto model postupu výstavby konkrétní stavby
vytvořený v technologické struktuře dílčích stavebních procesů umožní dle databáze rizik
BOZP automatizovaně sestavit tzv. plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jakožto plán
opatření k omezení rizik BOZP vztahujících se ke stavebním procesům, které jsou součástí
50
síťového grafu. Tím bude agenda přípravy staveb doplněna o složku bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci, která ke každému stavebnímu procesu prováděného pracovní četou co možná
nejpodrobněji stanoví možná rizika a opatření nutná pro jejich co nejširší omezení, případně
eliminaci. Je nutno registr zavést tak, aby rizika spojená s vice druhy práce nebyla
duplikována. Zde je výhoda, že program sám ví, který stavební proces je nutno vykonat a
následně mu vybrat riziko. Nebude tím docházet k zbytečnému nabytí dokumentu, který je na
stavbu potřeba dodat, řídit se tím a kontrolovat.
51
7. Souhrn a závěry
Dosažené výsledky:
1. vytvoření algoritmu pro generování plánu BOZP na staveništi
-
algoritmus je přímo navázán na algoritmus stavebně – technologického projektování
2. určení míry rizik ke každé činnosti
-
-
riziko je každé ohodnocené dvěma parametry a to:
o
mírou ohrožení ohodnoceno možnými následky
o
pravděpodobnosti vzniku nehody ohodnoceno jako četnost
definované rizika se přímo navazují na činnosti
3. určení možnosti a postup eliminace rizika
-
každá karta registru rizik obsahuje ve svojí struktuře textové pole, kde se definuje
základní návod
-
je zde definice, jak konkrétní riziko eliminovat a které opatření přijat pro maximální
eliminaci
4. stanovení limitů a parametrů pro generování rizik
5. časové nároky pro kontrolu plnění opatření
6. Ekonomické nároky spojených s opatřením na BOZP
Projekt bude mít hlavní přínosy v oblasti teorie vědního oboru, v oblasti pedagogické i pro
praktickou stavební výrobu.
1. přínos pro teorii vědního oboru bude ve vytvoření algoritmu zpracování plánu BOZP
na počítači
2. přínos pro praxi (vypracování plánu BOZP pro stavbu)
a.
reálný výstup pro stavební činnost v přípravě stavby, ve fázi projektových prací
b.
reálný výstup pro stavební činnost v provádění stavby
3. přínos pro pedagogické účely
a. - tato práce bude součástí systému přípravy staveb CONTEC. Při výuce technologie
staveb na různých vysokých školách se studenti seznamují s programy stejného typu. Jednou
z nejdůležitějších podmínek pro správné vedení staveb je i vedení stavby v souladu s OHSAS
18001. Dalším přínosem bude výchova povědomí studentů, jako budoucích vedoucích
pracovníků o pravidlech BOZP a pracovních postupech s návrhem opatření na minimalizaci
rizik v stavebnictví
b. seznámení studentů s bezpečnostními opatřeními a pracovních pomůcek v oblasti
bezpečnosti ochrany zdraví při práci a s legislativou v této oblasti
52
Literatura
[1] 309/2006 Zákon, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo
poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
[2] 591/2006 Nařízení vlády o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu
zdraví při práci na staveništích
[3] 592/2006 Nařízení vlády o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné
způsobilosti
[4] 251/2005 Zákon o inspekci práce
[5] 362/2005 Nařízení vlády o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při
práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
[6] 101/2005 Nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní
prostředí
[7] 258/2000 Zákon o ochraně veřejného zdraví
[8] 178/2001 Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při
práci
[9] 183/2006 Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
[10] 499/2006 Vyhláška o dokumentaci staveb
[11] 526/2006 Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve
věcech stavebního řádu
[12] 137/1998 Vyhláška o obecných technických požadavcích na výstavbu
[13] Příručka ILO-OHS 2001 Metodické návody pro systém řízení bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci
[14] OHSAS 18001 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Specifikace
[15] OHSAS 18002 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Směrnice pro zavádění
[16] Automatizovaná příprava a řízení realizace staveb, autor: Doc. Ing. Čeněk Jarský
DrSc.
[17] Výsledky vrcholného evropského setkání o bezpečnosti při výstavbě v Bilbau, duben
2004
53
[18] Building Design and Construction Hazards, autor: David MacCollum, Richard
Hughes, vydavatel: Lawyers and Judges, ISBN 0913875317
[19] Construction Safety Engineering Principles, autor: David V. MacCollum vydavatel:
McGraw-Hill, rok vydání, ISBN: 0-07-148244-X
[20] Construction Site Safety: A Guide for Managing Contractors, autor: Richard D.
Hislop vydavatel: CRC Press, ISBN: 1566703042
[21] Construction Safety Management, autor: Tim Howarth, Paul Watson vydavatel:
Wiley-Blackwell, rok vydání: 2008, ISBN: 978-1-4051-8660-5
[22] Principles of Construction Safety, autor: Allan St John Holt vydavatel: WileyBlackwell, rok vydání: 2005, ISBN: 978-1-4051-3446-0
[23] NFPA 101 - Life Safety Code, 2009 Edition, vydavatel: NFPA, rok vydání: 2008
[24] NFPA 5000 Building Construction and Safety Code, vydavatel: NFPA [25]
Arbeitsschutzgesetze 2009, autor: C. H. Beck, rok vydání: 2009, ISBN 978-3-406-58679-8
[26] Distanční text pro studium problematiky pracovně právních vztahů, pracovních
podmínek a prevence pracovních rizik, vydavatel: VÚBP, Praha 2008
[27] Introduction to Health and Safety in Construction (3rd Edition), autor: Phil Hughes,
vydavatel: Elsevier Ltd., rok vydání: 2008, ISBN: 978-1-85617-521-0
[28] Failure Mode and effect Analysis, autor: Stamatis D. H., vydavatel: ASQ Quality
Press, rok vydání 2003
[29] Ovládání rizika. Analýza a management, autor: Tichý M. vydavatel: C.H. Beck, rok
vydání 2006
[30] Příprava a realizace staveb, Autor: Jarský Č. - Musil F. - Svoboda P. - Lízal P. Motyčka V. - Černý J, vydavatel: Akademické nakladatelství CERM s. r. o. Brno, rok vydání:
2003
[30] Ke kontrole a zajištění kvality stavební produkce při realizaci staveb, Jakost 98,
autor: JARSKÝ Č, sborník přednášek 7. mezinárodní konference 2. - 6. 6. 1998 Ostrava,
DTO Ostrava 1998
[31] www.celysvet.cy/bozp - BOZP: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
54

Příručka systému BOZP ve formátu PDF

Transkript

Podobné dokumenty

Přínosy dobré úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při - EU-OSHA